JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zdravotn ě sociální fakulta
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
2007 Ivana Balková
JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zdravotn ě sociální fakulta
Pohled na technoparty CzechTek ze strany p říznivc ů techno a policist ů
Bakalá řská práce
Vedoucí práce: Autor práce: JUDr. Milan Ku čera, Ph.D. Ivana Balková
2007
- 1 - Abstract: The view of technoparty CzechTek from the side of techno supporters and policemen Technoparty CzechTek-the open air festival of electronic music, became the most shown and popular media subjekt in the summer 2005. Festivals are typical for young people who don´t want to be the part of consumer society. They want to be free and this music is the way how to show it. Problem is that people usually don´t understand this culture and don´t agree by these actions. Police intervened against techno supporters in 2005. A lot of people were injured. This intervention induced inconsistent opinions in general public. There is lot of friends from different social groups in my life. On the one hand I know people acknowledging alternative cultures, on the other hand I have a lot of friends who are policemen. These groups are very different. That´s why this theme became great oportunity for me to confront oppinions of both sides from impartial position. I know this one is quite controversial and unusual. That´s why it came such a big challenge to me. This bachelor work is the way how to open up it to the general public, because it´s very actual at this time. The research was made up in groups of members of disciplinary forces and techno supporters, who were at the technoparty CzechTek 2005. The respondents used anonymous questionnaries. The suppositions related to findings an opinions of media influence, drug problems and political influence. The first hypothesis confirmed, that media influnced oppinions of society to problems of technoparty. The second hypothesis confirmed, that members of techno subculture are perceived like drug users. The third hypothesis confirmed, that participants of technoparty CzechTek 2005 percieve cause after technoparty like politically influenced.
- 2 -
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma Pohled na technoparty CzechTek ze strany p říznivc ů techno a policist ů vypracovala samostatn ě a použila jen pramen ů, které cituji a uvádím v přiložení bibliografii. Souhlasím s použitím práce k vědeckým ú čel ům.
V Českých Budějovicích 13. 5. 2007 Ivana Balková
…………………………….
- 3 -
Pod ěkování: Touto formou bych cht ěla pod ěkovat svému vedoucímu práce JUDr. Milanu Ku čerovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalá řské práce. Dále bych ráda pod ěkovala mjr. Ing. Ji římu Fenclovi za zprost ředkování respondent ů z řad policie. D ěkuji mjr. Mgr. Antonínu Krákovi za cenné rady a podporu p ři vzniku této práce.
- 4 - Obsah: Úvod ……………………………………………………………………………7 1.Sou časný stav ………………………………………………………………..8 1.1. Základní pojmy ……………………………………………………………8 1.2. Historie techno…………………………………………………………...... 9 1.2.1. Legální festivaly ………….………………………………………10 1.2.2. Ilegální festivaly ………………………………………………….10 1.3. Techno v České republice………………………………………………...10 1.3.1. Technoparty CzechTek …………………………………………...11 1.4. Ideologie techno subkultury …………………………………………….. 11 1.4.1. Rozd ělení ú častník ů……………………………………………...12 1.4.2. Organizace akcí ………………………………………………….12 1.4.3. Vývoj po čtu ú častník ů …………………………………………...13 1.5. Role médií ve ve řejném mín ění ………………………………………… 13 1.5.1. Televize a rozhlas ……………………………………………….. 14 1.5.2. Kontrolní a regula ční orgány rozhlas. a tel. vysílání ………….. 15 1.5.3. Internet a denní tisk ……………………………………………. 15 1.6. Vliv politiky …………………………………………………………….. 15 1.7. Drogy na tane ční scén ě …………………………………………………. 16 1.7.1. Marihuana …….…………………………………………………17 1.7.2. Extáze ……………………………………………………………17 1.7.3. Možnosti prevence na tane ční scén ě ………………………….…18 1.7.4. Trestn ě právní aspekty drogového problému ………………….…19 1.8. Rozbor technoparty CzechTek 2005……………………………………...20 1.8.1. Právní normy ……………………………………………………..21 1.8.2. Subkultura techno ………..……………………………………….24 1.8.3. Policie... ……………………..……………………………………24 1.8.4. P říznivci zásahu ………………..…………………………………25 1.8.5. Odp ůrci zásahu ………..…………………………………………..26 1.9. Záv ěr ve v ěci technoparty Czech Tek 2005 …...…………………………26
- 5 - 1.9.1. Návrh nové legislativy …………..….…………………………….27 1.9.2. Antikonfliktní týmy ……………….………….………………..….28 2. Cíl práce a hypotézy …...……………………………………….…………29 3. Metodika ………...…………………………………………………………30 3.1. Použitá metoda výzkumu …………………………………………………30 3.2. Charakteristika výzkumného souboru……...……………………………..30 4.Výsledky …..………………………………………………………………..31 5. Diskuse ……………………………………………………………………..45 6. Záv ěr ……………………………………………………………………….51 7. Seznam použitých zdroj ů …………………………………………………52 8. Klí čová slova ………………………………………………………………56 9. P řílohy……………………………………………………………………...57
- 6 - Motto: „Schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podn ěty, které p řicházejí z okolního sv ěta, se stále více rovná schopnosti zpracovat, vyhodnotit a využít podn ěty, které přicházejí z médií“.
Úvod
Média se stala sou částí života tém ěř každého z nás. Stále čast ěji jsme jejich prost řednictvím zahlcováni více či mén ě negativními informacemi, které se nez řídka podobají katastrofálním vizím o budoucnosti lidstva. V ětšina z nás si zvykla slep ě tyto informace p řijímat a automaticky považovat za pravdivé. Neuv ědomujeme si však, jakou moc tímto mediím dáváme. Stáváme se pak ob ětí tohoto systému, loutkami, které se poslušn ě nechají ovládat provázky p ředložených názor ů a mnohdy desinformací, a které si pod tímto vlivem často vytvá řejí černobílý náhled na sv ět. Jedním z mediáln ě velmi sledovaných témat v České republice v lét ě 2005 se stal policejní zásah na technoparty CzechTek, p ři n ěmž došlo ke st řetu mezi zú častn ěnými p říznivci hudební subkultury techno a policejními složkami. Tato záležitost vyvolala mezi veřejností diskusi o zákonnosti podobných akcí, o oprávn ěnosti policejního zásahu, objevily se i hlasy o porušování lidských práv. V pov ědomí ve řejnosti stále p řevládají rozporuplné názory na ob ě zú častn ěné strany. Ve svém život ě se pohybuji mezi r ůznými sociálními skupinami. Na jedné stran ě přicházím do kontaktu s lidmi, kte ří se p řibližují alternativním kulturám, na stran ě druhé s lidmi z řad policist ů, kte ří žijí naprosto odlišným stylem života. Nabídla se tedy myšlenka zkonfrontovat názory obou stran a vytvo řit tak z nestranné pozice objektivní náhled na aspekty s danou kauzou související. Šlo především o otázku mediálního a politického vlivu, dále pak o drogovou problematiku. Prost řednictvím dotazník ů byly zjiš ťovány názory obou zú častn ěných stran. Lákavost tohoto tématu spat řuji v tom, že o problematice technoparty CzechTek a subkultu ře techno v ůbec nebylo zatím sepsáno mnoho ucelených prací mapujících tuto oblast. Tato problematika je však aktuálním tématem sou časnosti. Toto téma se pro m ě proto stalo velkou výzvou, jak poodhalit podstatu tohoto fenoménu a p ředevším cestou, jak toto neobvyklé a jist ě pon ěkud kontroverzní téma p řiblížit široké ve řejnosti.
- 7 - 1. Sou časný stav
1.1 Základní pojmy
Techno = obecn ě používaný pojem pro po číta čov ě vygenerovanou elektronickou hudbu ur čenou hlavn ě k tanci. Konkrétn ě však jde o hudební styl, ze kterého se vyvinul nespo čet odnoží, jako nap říklad tekno, jungle, trance, rave, house. Speciální formou stylu tekno je freetekno, pro které je typické po řádání v přírodních prostorách. Technoparty CzechTek se řadí práv ě mezi tyto formy (28 ). Souhrnn ě všechny tyto styly charakterizuje opakující se rytmus a většinou syntetické zvuky, ale mohou být dopln ěny i útržky lidských hlas ů nebo běžných hudebních nástroj ů. Hudební produkce bývá dopln ěna r ůznými sv ětelnými efekty. Kombinace t ěchto dopl ňků m ůže na člov ěku vyvolat až hypnotické ú činky. Autor hudby je zpravidla neznámý, nebo ť p říznivci tohoto hudebního proudu neuznávají tvorbu hudby za komer čním ú čelem ( 30 ).
Technoparty = obecný název pro hudební akce elektronické hudby. Objevují se i podobná ozna čení jako „teknival“ , „free festival“, „tekno festival“ ( 28 ).
Soundsystém = volné sdružení lidí vlastnících hudební aparaturu, dekorace, dopravní prost ředky k jejich p řeprav ě. Tento útvar tvo ří jádro každé technoparty (28 ).
Subkultura =specifická minoritní kultura, která je sou částí majoritní kultury.
CzechTek = nejv ětší festival elektronické hudby v České republice, po řádaný v přírodních prostorách. Název je pro tyto akce používaný od roku 1999. Neexistuje zde oficiální po řadatel, čímž ú častníci poukazují na svobodu a nekomer ční povahu této akce ( 28 ).
- 8 - 1.2 Historie techna
Hudební ko řeny m ůžeme nalézt v 80. letech minulého století v Americe, konkrétn ě v Detroitu. Tam ější tv ůrci se však nechali inspirovat také hudebníky z Evropy ( 5). Styl této hudby voln ě navazoval na hudební éru rocku a punku, nov ě se rýsovala vlna stylu disko, hip-hop, ale také práv ě elektro. Hlavním stimulem, p řejatým ze 70. let od éry hippies, byla touha po svobod ě a život mimo konzumní spole čnost. Z hlediska d ějin hudby m ělo techno ke svému vývoji ideální podmínky, nebo ť 20. století je charakterizováno obdobím spole čenské krize a moderny, jež p řála objevování nových sm ěrů a experimentování. Tato hudba brzy získala odezvu i v dalších zemích sv ěta, p ředevším ve Velké Británii, dále pak ve Francii, Nizozemí či Itálii ( 5). Hudební akce nabývaly na ú časti, hudba si získávala stále nové p říznivce, kte ří se s tímto novodobým trendem ztotož ňovali. Techno se postupn ě vyvinulo v nespo čet r ůzných sm ěrů, které lze od sebe jen stěží odlišit, nebo ť rozdíly tkví často jen v pouhé variaci stylu hudby. Speciální odnoží se stalo hnutí „techna řů “, které se vyzna čovalo umis ťováním své aparatury na automobily. Získání této značné mobility jim umožnilo cestovat po sv ětě a ú častnit se různých technoparty. Tento životní styl se pro mnohé z nich stal hlavní náplní jejich života ( 5). V sou časnosti je v mnoha evropských zemích konání akcí podobného typu zakázáno a porušování tohoto zákona je striktn ě postihováno. V jiných zemích jsou akce povoleny, ale podléhají p řísným podmínkám jako je zajišt ění parkovací plochy, hygienických za řízení, zdravotního zázemí, limitu pro hluk atd. Každá akce musí mít povolení obce, v jejímž katastru se má konat. Obec nepovolí akci, když pozemek z nějakého d ůvodu není vhodný. Pokud by se party konala i p řes to, policie to hodnotí jako nepovolenou akci ( 20 ). Vý čet t ěchto podmínek je tak pravd ěpodobn ě hlavním důvodem, pro č se tane čních akcí v České republice každoro čně ú častní velká část cizinc ů.
- 9 - 1.2.1. Legální festivaly Tane ční scéna se postupn ě rozd ělila na dv ě specifická odv ětví. První v ětev představují legální akce komer čního typu. Vyzna čují se organizací, logistickým zázemím (ob čerstvení, po řadatelská služba, hygienické zabezpe čení), vybíráním vstupného a kone čně reklamní podporou sponzorských firem ( 22 ). Akce jsou organizovány v běžných klubech nebo na legáln ě pronajatých plochách se souhlasem majitele. ( 5). Dříve byly využívány i r ůzné opušt ěné pr ůmyslové prostory, avšak vzhledem k tomu, že legální akce musí spl ňovat požadavek bezpe čnosti ú častník ů, bylo od této organizace upušt ěno.
1.2.2. Ilegální festivaly Legáln ě po řádané akce však část uživatel ů neuznávala, což souviselo s jejich ideologií, jež hlásala spontánnost, intuitivnost a svobodu. Proto za čaly nov ě vznikat hlavn ě ilegální festivaly. Ty se zprvu konaly v různých p řím ěstských lokalitách, posléze i ve volné p řírod ě, kde trvaly n ěkolik hodin nebo dokonce dní. Tato v ětev se vyzna čuje zpravidla nelegálním obsazením pozemk ů, celkovou neorganizovaností, neexistencí hygienického zázemí ( 22 ). Podíl legálních a nelegálních festival ů shrnuje tabulka obsažená v příloze (P říloha 2).
1.3 Techno v České republice
Z hlediska historických událostí se u nás techno objevilo logicky pozd ěji než nap říklad v jiných evropských zemích. Tehdejší režim nedovolovat jakékoli „excesy“, které by m ěly cokoli spole čného se západním sv ětem. Po revoluci však i naše hudební scéna kone čně mohla okusit i nové hudební žánry. Zhruba v letech 1992-1993 dorazil tento proud na alternativní scény českého hudebního života. K jeho popularizaci z velké části p řisp ěl i alternativní časopis „Vokno“ ( 5). V sou časnosti je pro tuto subkulturu populární časopis Tripmag, mnoho p řísp ěvk ů bývá zve řej ňováno také v časopise Reflex.
- 10 - 1.3.1. Technoparty CzechTek Symbolem českého techna se stal techno festival, konaný pravideln ě od roku 1994, který od roku 1999 nese známý název „CzechTek“. Tato akce si postupn ě získala celosv ětovou proslulost a následn ě i hojnou mezinárodní ú čast, což souviselo s represí, která probíhala p ředevším v západních zemích, kde byly akce podobného typu zakázány a tvrd ě postihovány ( 5). Akce je po řádána ve venkovních prostorách, zpravidla na odlehlejším míst ě na loukách za vesnicemi. Lokalitu vybírají organizáto ři podle toho, kde získají svolení majitele pozemku, v případ ě nelegálních akcí jsou kritéria výb ěru neznámá. Lokality konání akce CzechTek shrnuje tabulka, která je obsažená v příloze (P říloha 1). Od roku 1999 se technoparty CzechTek za čala stávat objektem médií, což následn ě vyvolalo zvýšený zájem ve řejnosti, pozornost policie a politických stran. Hlavním d ůvodem zájmu bylo p ředevším nelegální obsazení pozemk ů. V roce 2004 byla technoparty rozehnána, policisté však zasáhli až tém ěř ke konci akce. Došlo tím k ni čení soukromého majetku a policie tehdy sklidila negativní hodnocení ze strany ve řejnosti a p ředevším politických stran. Vrcholem tohoto mediálního a politického dění se pak staly události v roce 2005, kdy naopak policie zasáhla, zásah byl však prezentován a hodnocen jako neoprávn ěný a nep řim ěř ený. Po t ěchto zkušenostech byl následující ro čník po řádán v řádn ě pronajatém vojenském prostoru na základ ě smlouvy s Armádou České republiky ( 28 ).
1.4 Ideologie techno subkultury
Stoupenci techna ideov ě částe čně navázali na hnutí hippies z 60. let minulého století. Odmítali konzumní zp ůsob života, masové kultury a majoritní spole čnosti. Práv ě díky zp ůsobu svého životního stylu se však brzy dostali do st řetu se zákony a oficiálními ú řady. P říčinami bylo hlavn ě nerespektování soukromého vlastnictví pozemk ů, na nichž svévoln ě a bez souhlasu majitel ů po řádali párty, dále pak porušování hygienických norem a prodej drog ( 5). Pojetí této ideologie u nás se liší od stát ů západní Evropy. Zahrani ční akce se často nesou spíše v duchu hlásání ur čitých ideál ů spojených
- 11 - nej čast ěji s hnutím hippies či ultralevicové ideologie. Ani naše scéna se t ěmto sm ěrům nevyhne, navíc se zde p řipojují r ůzné odnože anarchismu či komunismu, p ředevším z ciziny ( 5). V ětšina ú častník ů však akce navšt ěvuje za ú čelem zábavy, tance a svobodného projevu.
1.4.1. Rozd ělení ú častník ů Odborníci rozd ělují ú častníky technoparty na t ři r ůznorodé skupiny. • „ortodoxní p říznivci“. Ti otev řen ě prezentují p říslušnost k hudební komunit ě, ztotož ňují se s životním stylem, jsou vnit řně p řesv ědčeni o ideálech této subkultury. Tuto část tvo ří organizáto ři a realizáto ři jednotlivých akcí a projekt ů. • „rebelové“. Ti akce tohoto typu vyhledávají za ú čelem konfliktu, nebo ť předpokládají vznik ur čitých kolizních situací, ve kterých by mohli anonymn ě projevit svoji agresivitu. • „návšt ěvníci“. Ti tvo ří nejpo četn ější skupinu. Navšt ěvují tyto akce za účelem zábavy, neobvyklého zážitku, odreagování ( 22 ). V každodenním život ě fungují jako každý jiný ob čan. D ůvodem ú časti je svobodné vyjád ření svých pocit ů a postoj ů prost řednictvím tance a hudby.
1.4.2. Organizace akcí Akce jsou organizovány v ětšinou stejným zp ůsobem. U nelegálních akcí techno komunita do poslední chvíle tají lokalitu konání, členové si mezi sebou poté p ředají informace o míst ě konání. Legální akce jsou p ředem domluvené s majiteli pozemku a pat řičně ohlášeny na p říslušném ú řad ě. Ú častníci na akce najížd ějí v ětšinou hromadn ě vlastními dopravními prost ředky. Typickým znakem t ěchto akcí jsou tzv. „stanová měste čka“, kde ú častníci po dobu konání akce bydlí, nebo ť akce trvají zpravidla n ěkolik dní. U legálních akcí nechybí zajišt ění ob čerstvení a hygienických za řízení, pozitivem je zajišt ění zdravotní pé če.
- 12 - 1.4.3. Vývoj po čtu ú častník ů Ur čitý vývoj prob ěhl v po čtu ú častník ů. M ůžeme zaznamenat stoupající tendenci. To m ůže být zp ůsobeno také v ětší medializací. Podle M. Ku čery m ůže být dalším důvodem zvyšujícího se po čtu ú častník ů i ur čitá neobvyklost a atraktivita t ěchto akcí, jež p řiláká p ředevším mladé lidi, kte ří teprve hledají sv ůj styl a místo v život ě ( 22 ). Také z výzkum ů provedených v České republice na tane ční scén ě vyplývá, že jsou tyto akce záležitostí p ředevším mladých lidí ( 21 ). Objevují se však velké rozdíly mezi udávaným po čtem ú častník ů a odhadem skute čného po čtu. Nejv ětší shody jsou práv ě u ro čníku 2005. To lze p řisoudit d ůkladn ějšímu monitoringu i zájmu médií. Zajímavý je také fakt, že na tolik diskutovaném a zmedializovaném ro čníku 2005 nebyl zdaleka tak vysoký po čet ú častník ů jako na jiných ro čnících (P říloha 3). D ůvodem m ůže být fakt, že policie a ú častníci se od samého po čátku dostávali do vzájemných konflikt ů, mnoho účastník ů proto akci p řed časn ě ukon čilo.
1.5 Role médií ve ve řejném mín ění
Média se stala jedním z klí čových aktér ů p ři ovliv ňování ve řejného mín ění či politického tlaku. Média nabízejí nejen zábavu, ale p ředevším informace, zprost ředkovávají realitu a sou časn ě tuto realitu vytvá řejí. N ěmecký sociolog W. Schulz i naši p řední odborníci na problematiku médií B. Köpplová a J. Jirák se shodují, že média jsou prost ředníkem mezi publikem a politickou sférou, p řičemž tato komunikace funguje oboustrann ě. Jsou d ůležitým činitelem ve ve řejném mín ění ( 14, 24 ). Práv ě ve velkém vlivu médií m ůže být skryta jejich nebezpe čnost. Člov ěk je zvyklý informace z médií chápat jako platné a nem ěnné. Nekriticky p řijímá informace, aniž by si je ov ěř oval, často proto, že hledat pravdu není snadné nebo technicky možné, nebo je na to jen p říliš pohodlný. Média ale mohou skrytě ovládat ve řejnost nap říklad tím, že ukazují události neobjektivn ě. Typickým p říkladem je práv ě technoparty CzechTek. Média z této akce ud ělala senzaci. Neposkytla však objektivní zpravodajství o akci. Zam ěř ila se na n ěkolik šokujících záb ěrů a ty pak vztáhla na celou situaci. Média hledají kontroverzní informace, mají tendenci ukazovat netradi ční záb ěry. M ěli bychom se
- 13 - proto nau čit brát informace z médií s ur čitou rezervou a v ědomím, že skute čnost m ůže být jiná. V této souvislosti se za číná mluvit o ur čité mediální gramotnosti. D. Bína uvádí, že mediální výchova by m ěla vést lidi k tomu, aby využívali média ke svému vzd ělávání a aby se nau čili rozpoznat spolehlivost a d ůvěryhodnost prezentovaných informací. V České republice je dnes mediální výchova zahrnuta do celku Rámcového vzd ělávacího programu jako jedno z pr ůř ezových témat. Tento program p ředstavuje komplexní pedagogický dokument, který má za cíl ovliv ňovat a usm ěrňovat vzd ělávání na všech typech škol. V jeho rámci se p ředm ět mediální výchova stal povinnou sou částí základního a gymnaziálního vzd ělávání ( 3).
1.5.1 Televize a rozhlas Televize je v dnešní dob ě nepostradatelnou sou částí tém ěř každé domácnosti. V České republice fungují dva druhy vysílání. P ředevším je to Česká televize, která byla po vzniku samostatné České republiky k 1.1.1993 jediným televizním vysílatelem. Česká televize poskytuje služby ve sfé ře zpravodajství, um ělecké a dokumentární tvorby, vzd ělávání a publicistiky, p řičemž nesmí užívat podstaty zpráv, kvality a názor ů ve snaze zvýšit sledovanost ( 16 ). Stejné podmínky platí i pro Český rozhlas. Jinak je tomu u soukromých televizních stanic, které své vysílání koncipují tak, aby p ředevším zvýšili svoji sledovanost, avšak na úkor objektivity a pravdivosti. Také soukromá rádia mají volnější podmínky. V souvislosti s kauzou CzechTek 2005 byla nejaktivnějším médiem práv ě televize. P ředevším soukromé televizní stanice poukazovaly na brutalitu zasahujících policist ů a kritizovaly výroky politik ů. Politici tuto situaci a vliv médií zárove ň využili k zviditeln ění své osoby a strany, pravd ěpodobn ě s cílem upoutat potencionální voli če. Podle studie spole čnosti Innovio-Media Tenor, vypracované pro Českou televizi v roce 2005, byla nejvíce objektivním médiem v souvislosti s kauzou CzechTek 2005 práv ě ve řejnoprávní Česká televize ( 8). Český rozhlas založil v této souvislosti speciální portál v ěnovaný kauze CzechTek 2005 ( 9).
- 14 - 1.5.2 Kontrolní a regula ční orgány rozhlasového a televizního vysílání Nezávislost rozhlasového a televizního vysílání je kontrolována Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, parlamentní komisí pro sd ělovací prost ředky, Radou České televize a Radou Českého rozhlasu. To jsou nezávislé orgány, složené z nezávislých osob. Jsou z řízeny zákonem č. 231/2001 Sb. jako správní ú řad, který kontroluje dodržování obsahové nezávislosti ve ve řejnoprávních médiích. Členové, kte ří jsou jmenováni Parlamentem ČR, zastupují politickou moc na mediálním poli ( 16 ).
1.5.3 Internet a denní tisk Internet vznikl v roce 1969 jako projekt amerického ministerstva obrany. V dnešní dob ě má mezi médii nezastupitelné místo, vytvá ří virtuální realitu jak pro komunikaci mezi lidmi, tak pro obchodní ú čely. Cenzura zde neexistuje. Stejn ě tak ale také žádná kontrola. To s sebou p řináší ur čité problémy, protože se zde otvírá prostor pro nelegální činnosti, mimo to také pro podávání nepravdivých informací. Je t ěžké toto postihnout, protože nejsou z řízeny dozorové instituce. Vzhledem k tak rozsáhlému a anonymnímu médiu to ani dost dob ře není možné ( 10 ). Denní tisk sice ur čité cenzu ře podléhá, p řesto se mezi celostátními deníky objevuje i bulvární tisk, který v zájmu upoutání čtená řů používá vyzývavé titulky a polopravdy. Z celostátních deník ů se o kauzu zajímali p ředevším MF Dnes, Lidové noviny, Právo. Také n ěkteré regionální deníky této záležitosti vy členily prostor. Velký ohlas zaregistrovalo prost ředí internetu. Krom ě již zab ěhlých webových stránek vznikly i nové stránky, založené p říznivci techno komunity a soust řed ěné konkrétn ě na kauzu CzechTek.
1.6 Vliv politiky
Vztah médií a politiky je oboustranným procesem. Pro své p řežití jsou politické strany závislé na médiích. Jejich prost řednictvím se dostávají k ob čan ům jakožto potencionálním voli čů m ( 13 ). Politickou angažovanost ve spole čenském d ění však musíme chápat s vědomím, že reakce jednotlivých politických stran budou vždy
- 15 - ovlivn ěny tím, která strana je práv ě u moci. Opozi ční strany logicky hledají chyby u svých protivník ů, navrhují svá vlastní řešení. Jednají ve sv ůj prosp ěch tak, aby poukázaly na pochybení vedoucí strany, s cílem zvýšit své vlastní volební preference (22 ). Názory na zásah rozd ělily jak českou spole čnost, tak i politickou scénu. Pro některé politické strany se stal CzechTek dominantním politickým tématem m ěsíce. Pro Stranu zelených, jejichž volební program byl zam ěř en p ředevším na oslovení mladých lidí, p ředstavovala velká část protestujících potenciální zdroj voli čů . Úsp ěch Strany zelených v následujících volbách v roce 2006 mohl být tedy podmín ěn práv ě angažovaností v této kauze. Ob čanská demokratická strana, toho času jako opozi ční strana, se zam ěř ila p ředevším na kritiku neadekvátnosti zásahu vzhledem ke zp ůsobeným škodám, dále nesouhlasila s tím, že policie bránila ve vstupu na pronajatý pozemek a zasáhla proti lidem zdržujícím se na řádn ě pronajatém pozemku. Hlavním politickým zastáncem zásahu byli tehdejší premiér a p ředseda České strany sociáln ě demokratické Ji ří Paroubek a ministr vnitra František Bublan, kte ří v médiích vyjad řovali nutnost zásahu a velmi radikální postoje vůč i ú častník ům. Prezident Václav Klaus ozna čil zákrok policie za st ěží obhajitelný, ministr spravedlnosti Pavel N ěmec za sporný ( 29 ).
1.7 Drogy na tane ční scén ě
Užívání drog je s technoparty úzce spjato. Drogy jsou mezi ú častníky užívány pro uvoln ění a zvýšení výkonnosti. Pro mnoho ú častník ů jsou dokonce nezbytnou pom ůckou k tomu, aby n ěkolikadenní tane ční maraton fyzicky vydrželi ( 25 ). Cílem této práce není popis a ú činek jednotlivých OPL (omamná a psychotropní látka), p řesto zde ve stru čnosti uvádím nej čast ěji se vyskytující látky, typické pro technoscénu.
- 16 - 1.7.1 Marihuana Marihuana se získává z konopí, což je jednoletá dvoudomá rostlina, která ve svých sami čích kv ětech obsahuje r ůzné množství látky THC (tetrahydrocanabiol). Práv ě THC je látka, která zp ůsobuje zm ěnu vnímání, zpravidla navozuje euforické stavy doprovázené nezadržitelným smíchem. Podle údaj ů mezinárodního výzkumu GENACIS (Gender, Alcohol and Culture International Survey) p řiznává alespo ň jednu zkušenost s konopnou drogou kdykoli v život ě 21,1% české populace ve v ěku mezi 18- 64 lety ( 31 ).
1.7.2 Extáze Extáze se svou povahou řadí na pomezí stimulancií a halucinogen ů, tedy látky, které zvyšují výkonnost organismu, zárove ň však zp ůsobují zm ěnu vnímání, což bývá příčinou r ůzných halucinatorních zážitk ů. Odstra ňuje zábrany a m ění sebekontrolu, vyvolává empatii v ůč i druhým, proto je často nazývána „drogou lásky“. Je tradi čně spojována s alternativní tane ční scénou. V České republice se poprvé za čala objevovat od roku 1992, následn ě se stala rozší řeným trendem mezi návšt ěvníky party. Velkým rizikem se stal fakt, že n ěkteré extáze jsou prodávány s různými p řím ěsemi. Takové tablety p ředstavují řadu zdravotních rizik, protože oproti rizik ům samotné chemické látky zvané MDMA obsažené v tablet ě m ůže v sou činnosti s cizími p řím ěsemi vyvolat neo čekávané, mnohdy i životu nebezpe čné reakce ( 15 ). První výzkum svého druhu zam ěř ený na monitoring tane ční scény v evropských metropolích v letech 1998-1999, na n ěmž se podílel i náš p řední odborník na drogovou problematiku L. Csémy, dokonce ukázal, že extáze p řekvapiv ě nepat ří mezi prvo řadou drogu. Z výzkumu vyplynulo, že nejužívan ější drogou na tane čních party je krom ě alkoholu a cigaret p ředevším marihuana, dále pak pervitin a halucinogeny ( 7). Další srovnání s tímto pr ůzkumem pak bylo provedeno v roce 2003 dotazníkovým šet řením mezi p říznivci elektronické hudby ( 21 ). Výsledky obou pr ůzkum ů potvrdily předpokládanou vyšší míru užívání drog mezi p říznivci tane ční hudby oproti b ěžné populaci.
- 17 - 1.7.3 Možnosti prevence na tane ční scén ě Zna čné rozší ření užívání drog na tane ční scén ě v evropských zemích vyvolalo řadu otázek týkajících se prevence. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) ve zpráv ě z roku 1997 vyjád řilo vizi, podle níž bude v budoucnosti prioritou vzd ělávat v oblasti prevence nejen profesionály v oblasti prevence, ale i politiky a legislativce ( 11 ). Sou časná protidrogová politika postupn ě m ění svoji strategii. Snahy o snižování nabídky skon čily neúsp ěchem, proto je nyní kladem v ětší d ůraz na tzv.harm reduction neboli snižování rizik. Podstatou této strategie je fakt, že když už nezabráníme lidem, aby drogu užívali, je t řeba dbát alespo ň na její bezpe čné užívání. Na každé v ětší party tedy funguje intervence založená na distribuci informa čních materiál ů o drogách a souvisejících rizicích. Tento program funguje za pomoci streetworku. Tito pracovníci „na ulici“ vyhledávají a mapují problematické lokality, navazují kontakty s členy cílové skupiny, analyzují a sumarizují získané informace o p říčinách, charakteru a intenzit ě sociáln ě patologických jev ů v daném teritoriu ( 2). Tento princip vychází z předpokladu, že informace p ředané prost řednictvím vrstevník ů p řijme uživatel snadn ěji než prost řednictvím „u čených rad“. Další aktivitou, která za číná na podobných akcích fungovat, je testování chemického složení extáze. Tato droga se objevuje nej čast ěji ve form ě bílých nebo hn ědých tablet nejr ůzn ějších tvar ů, velikostí a barev. Existuje však riziko, že tableta může obsahovat i jiné drogy nebo r ůzné p řím ěsi, které mohou být pro uživatele nebezpe čné. Podle M. Fišerové je smyslem testování chemického složení tablet varovat uživatele p řed možností škodlivých a nep ředvídatelných substancí, navázat kontakt s uživateli a tím možnost nabídnout informace a poradenství, získávat informace k výzkumným ú čel ům týkajícím se monitoringu drogové situace na tane ční scén ě ( 11 ). Preventivní činnost spojená s testováním tablet v ČR je teprve v po čátcích. Kvalitativní testy provád ějí nestátní organizace, zam ěř ené na poskytování služeb protidrogové prevence a harm reduction, p římo v prost ředí párty nej čast ěji metodou Marquisova a Meckeho činidel. Ob ě látky jsou schopné zjistit p řítomnost MDMA a příbuzných látek v tablet ě ( 11 ). V jiho českém kraji v souvislosti s touto problematikou
- 18 - funguje ob čanské sdružení Prevent, pod jehož hlavi čkou vznikl v roce 2002 program Jiho český streetwork. Ten se, jako jediné za řízení v jižních Čechách, orientuje též na prevenci zneužívání syntetických drog (Extasy Harm Reduction) na tane čních akcích (27 ). Jiho český kraj také ve svém Ak čním plánu realizace strategie protidrogové politiky na rok 2005-2009 vyjád řil podporu výzkumných aktivit v oblasti zneužívání syntetických drog na tane čních akcích. Stále nedo řešenou otázkou je právní rámec testování tablet. Oficiální zanesení drogové politiky by totiž znamenalo ur čitou legalizaci. Dosud testování tablet v Evrop ě podporuje pouze Nizozemí, ostatní zem ě tuto otázku dosud nevy řešili, nebo ť zde panuje názor, že legalizací tohoto postupu dojde ur čitým zp ůsobem k podpo ře v užívání. Z pr ůběžných studií však naopak vyplývá, že testování tablet snižuje zdravotní rizika, především však umož ňuje podchycení této skryté subkultury a následn ě možnou intervenci. Podle M. Fišerové též nelze argumentovat finan ční náro čností, nebo ť financování testování tablet je v důsledku mnohem mén ě náro čnější než lé čba závislých, pop řípad ě jejich páchání kriminality v důsledku užívání drog ( 11 ).
1.7.4 Trestn ě právní aspekty drogového problému V trestním zákon ě byly ve v ěcech drog novelizovány k 1.7.1990 ur čité části, jejichž cílem je zefektivnit boj s alkoholovými i nealkoholovými drogami. Podstatné je ustanovení § 89 odst. 10 trestního zákona, které do zákona zavádí nový pojem „návyková látka“ ( 12 ). Tento úkon se významn ě promítl do t ěch ustanovení, která se týkají zmenšené p říčetnosti.(§ 25 trestního zákona). Podle tohoto paragrafu nem ůže být pachateli uznána zmenšená p říčetnost, a tím upušt ění od potrestání, pokud si tento stav, by ť i z nedbalosti p řivodil vlivem návykové látky ( 33 ). Dále jsou v trestním zákon ě stanoveny trestné činy týkající se drogové problematiky.
§ 187 Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jed ů.„Kdo neoprávn ěně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprost ředkuje, prodá nebo jinak jinému opat ří nebo pro jiného p řechovává omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odn ětím svobody na jeden rok až p ět let“ ( 33 ).
- 19 - § 188a Ší ření toxikomanie
„Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podn ěcuje nebo ší ří, bude potrestán odn ětím svobody až na t ři léta nebo zákazem činnosti nebo pen ěžitým trestem“ ( 33 ).
1.8 Rozbor technoparty Czechtek 2005 Hodinu po p ůlnoci dne 29. července 2005 za čínali na louku u obce Mlýnec na Tachovsku poblíž dálnice D5 najížd ět ú častníci technoparty. Na popud dopravní zácpy zp ůsobené dopravní nehodou automobilu jednoho z technařů obsadila policie sjezd č. 136 na dálnici D5. Protože ú častníci technoparty nereagovali na pokyny policie, zamezila policie p řístup na pozemek. Ostatní ú častníci pak za čali na místo konání technoparty najížd ět nepovolenými cestami. Dopravní policisté vyzvali ú častníky silni čního provozu, aby pokra čovali v jízd ě ve sm ěru na Rozvadov. Řidi či vozidel nerespektovali pokyny policist ů a z ůstávali stát ve všech dálni čních pruzích. Zárove ň probíhalo zjiš ťování majitel ů pozemk ů, nebo ť podle policie se velká část ú častník ů pohybovala po okolních pozemcích, které již nebyly sou části smlouvy o pronájmu. Z těchto d ůvod ů policie vjezd na louku uzav řela. Velitel opat ření informoval o tom, že byla podepsána smlouva o povolení ke vstupu na pozemky mezi nájemcem a pronajímatelem. Následn ě bylo provád ěno ov ěř ování p ředložené smlouvy. Smlouva o povolení vstupu na uvedené pozemky byla ov ěř ena s tím, že p řístup na pronajaté území je možný pouze p řes pozemky dalších vlastník ů, kte ří se vstupem ani p řejezdem nesouhlasí ( 17 ). Tato informace byla pozd ěji zdrojem rozpor ů, nebo ť dalším vyšet řováním bylo zjišt ěno, že p řístup na pozemek byl možný p řes místní komunikace, které jsou voln ě p řístupné pro každého. V dopoledních hodinách majitelé vozidel odešli na louku u Mlýnce p ěšky a svá vozidla ponechali na dálnici bez dozoru (17 ). N ěkte ří účastníci však tvrdili, že automobily nechali v přilehlých obcích. Účastníci technoparty byli vyzváni v českém a n ěmeckém jazyce, aby opustili prostor dálnice, protože porušují zákon o provozu na pozemních komunikacích. Byli upozorn ěni, že v p řípad ě neuposlechnutí výzvy budou jejich vozidla odtažena. Po
- 20 - příjezdu odtahových vozidel na místo byl prostor dálnice postupn ě uvol ňován. Na místo byla povolána po řádková jednotka z několika kraj ů v četn ě Prahy. Proti ú častník ům, kte ří byli na pronajatém pozemku, policie nezasahovala a monitorovala situaci v okolí. Účastník ům byla dána výzva k opušt ění okolních pozemk ů a ukon čení hudební produkce ve stanovené lh ůtě. Výzva prob ěhla opakovan ě a vzhledem k mezinárodní účasti v několika jazycích. Pozd ěji se ú častníci hájili, že výzvu neslyšeli. P řesto část účastník ů výzvu uposlechla, proti ostatním byl v odpoledních hodinách zahájen zákrok. Úkolem bylo proniknout do prostoru a zajistit hrající soundsystémy, nikoli ú častníky. Jednotka však byla napadena ú častníky a byla nucena zásah p řerušit a prostor opustit. Poté asi 1000 ú častník ů odjelo. Proti ostatním byl ve ve černích hodinách zahájen další zákrok ( 17 ). P ři policejním zákroku byly použity donucovací prost ředky ve smyslu zákona ( 33 ). Vzhledem k opakované agresivit ě ú častník ů byla v pozdních no čních hodinách zahájena druhá fáze zákroku. Situace v míst ě pak byla nadále monitorována až do úplného rozchodu ú častník ů ( 17 ). Záznamy zve řejn ěné v médiích poukazovaly na neadekvátní násilí policist ů. Účastníci však byli též agresivní, vyvolávali konflikty s policisty, poškozovali majetek. Došlo k řad ě zran ění na obou stranách.
1.8.1 Právní normy Právní řád České republiky neobsahuje komplexní právní úpravu pro po řádání akcí typu technoparty. Ur čité povinnosti však vyplývají z oblasti práva soukromého i ve řejného. Soukromé právo řeší p ředevším oprávn ění pro užívání nemovitostí, na kterých se akce koná. Ve ve řejném právu se pak jedná o p ředpisy v oblasti ve řejného po řádku a bezpe čnosti, ochrany ve řejného zdraví, zem ědělství a životního prost ředí. Ur čitou právní úpravu mohou provád ět formou obecn ě závazných vyhlášek samy obce, v jejichž katastru se má akce konat ( 23 ). V rámci soukromého a ve řejného práva vyvstaly v souvislosti s technoparty CzechTek 2005 následující právní rozpory.
- 21 - Souhlas vlastníka: Mezi majitelem pozemku, na kterém se má akce konat, a organizátory musí být dle zákona uzav řena řádná smlouva o pronájmu. Prost řednictvím nájemce Václava Šrouba byl na akci pronajat pozemek pat řící firm ě Italinvest, zastoupené osobou Constantina Pleskiho ( 5). Vzhledem k podez ření, že se akce koná i na okolních pozemcích, zjiš ťovala policie, zda smlouva obsahuje souhlas okolních vlastník ů ke vstupu na pozemek p řes jejich pozemky. Souhlas vlastníka s po řádáním akce na pozemku byl prokázán, ne však souhlas okolních vlastník ů.
Shromaž ďovací zákon: Tento zákon č. 84/1990 Sb. se vztahuje na akce, které slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod a k vým ěně informací a názor ů ( 23 ). Dále zákon dává organizátor ům povinnost akci ohlásit p říslušnému obecnímu ú řadu a ten pak p řezkoumá, zda jsou spln ěny všechny zákonné podmínky sv ědčící o tom, že nebude narušen řádný a pokojný pr ůběh. Pokud by dosp ěl k názoru, že tomu tak není, mohl by za zákonných podmínek akci zakázat a svolavatelé by se mohli obrátit k soudu se žádostí o přezkoumání tohoto rozhodnutí. Konání ur čitého okruhu shromážd ění nepodléhajících režimu zákona č. 84/1990 Sb. je však spojeno jinými riziky p ředevším v oblasti ochrany ve řejného po řádku, bezpe čnosti, života a zdraví osob, majetku a životního prost ředí. Jde zejména o akce hudební a tane ční, po řádané obvykle soukromými osobami, pro velký po čet osob, na pozemcích, které k tomuto ú čelu nejsou primárn ě ur čeny, bez zajišt ění základních hygienických a bezpe čnostních podmínek, v d ůsledku čehož vznikají výše zmi ňovaná rizika. ( 23 ). V našem sou časném legislativním systému není povaha akcí typu technoparty vymezena. Shromaž ďovací zákon se na ni aplikovat nedá ( 22 ). Práv ě tato nejasnost zp ůsobila, že tehdejší ministr vnitra František Bublan podal návrh na zm ěnu legislativy.
- 22 - Brán ění policie vstupu ú častník ů na pozemek: Zákon č.13/1997 Sb. o provozu na pozemních komunikacích vymezuje pojem „ú čelová komunikace“. Policie bránila ú častník ům ve vstupu na pozemek z důvodu, že p řístupové komunikace nebyly sou částí pronajatého pozemku. Následnou právní analýzou však bylo zjišt ěno, že na pozemek vedly komunikace za řazené mezi tzv. „ostatní komunikace“. Podle zákona má každý právo tyto komunikace užívat ( 19 ). Jedním z argument ů pro nutnost policejního zákroku byl také pr ůchod osob p řes okolní pozemky jiných majitel ů. Dle zákona o ochran ě p řírody a krajiny má každý právo na volný pr ůchod krajinou, není-li pokryta hospodá řsky využitelnou vegetací, která m ůže být poškozena. Podle tachovské Státní rostlinoléka řské správy byly škody na louce minimální a nezp ůsobily majitel ům žádnou újmu ( 18 ).
Oprávn ěnost a adekvátnost policejního zásahu: Zákon nestanoví p řesný popis situací, kdy je t řeba zákrok provést, nebo ť zákon nikdy nem ůže p řesn ě p ředvídat všechny situace reálného života. P ři zákroku pod jednotným velením se policista musí řídit zákonem jako p ři samostatné akci, s tím rozdílem, že odpov ědnost zde nese velitel zákroku a nikoli jednotliví policisté. Použití donucovacích prost ředk ů proti osob ě, která ohrožuje, nesmí být použito svévoln ě, ale s cílem ochránit bezpe čnost svou i ostatních osob, majetek a ve řejný po řádek ( 33 ). P ři zásahu byly použity slzotvorné prost ředky, obušky, pouta, vodní st říka č, zásahová výbuška ( 17 ).
Ohrožení a porušování ve řejného po řádku: Porušení ve řejného po řádku je zpravidla jednání, které ješt ě není porušení zákona, ale je již porušení slušnosti, tak jak jí vnímá v ětšina lidí. Obec má právo tuto záležitost na pomezí právních a morálních norem upravit podle svých podmínek svou vyhláškou. Tato právní norma, vztahující se k ur čité lokalit ě, m ůže do jisté míry nahradit absenci celostátní závazné normy postihující problematiku technoparty ( 22 ).
- 23 - 1.8.2 Subkultura techno Rozd ělení ú častník ů technoparty z hlediska p říslušnosti k dané komunit ě bylo již v práci definováno. Pr ůběh technoparty CzechTek 2005 však ú častníky rozd ělil také z hlediska jejího zve řejn ění a legalizace. První skupina nepovažuje zve řejn ění a tudíž i ztrátu jisté ilegality za snížení kvality a spontánnosti t ěchto akcí. Naopak druhá skupina se domnívá, že organizovanost, pod řízení právnímu řádu a spolupráce se složkami majoritní skupiny pop ře základní principy této subkultury a v budoucnu opět vyvolá nelegální akce a st řety se zákonem ( 22 ). Technoparty CzechTek 2005 se ú častnilo asi 5000 lidí. Krom ě českých příznivc ů tvo řili velkou část cizinci, což je zp ůsobeno zákazem podobných akcí a jejich tvrdým potla čováním v zahrani čí. Co se tý če újmy ú častník ů, p řesné číslo zran ěných není dosud známé. Podle policejních záznam ů bylo ošetřeno p řibližn ě 35 p říznivc ů techna. Je však velmi pravd ěpodobné, že n ěkteré osoby zejména z řad ú častník ů technoparty v ůbec nevyhledaly zdravotnické ošet ření na míst ě a po čet zran ění je tudíž vyšší ( 17 ).
1.8.3 Policie Policie chrání práva a zájmy subjekt ů právních vztah ů. P ři porušení t ěchto práv je povinna zasáhnout. Řídí se právními normami i ústavou, p řičemž její jednání by m ělo být p řísn ě apolitické ( 22 ). P ři každém zásahu je policista povinen dodržovat služební zákon o Policii České republiky. Ten mimo jiné stanovuje povinnosti, ale i oprávn ění policisty p ři zákroku ( 32 ). Na akce tohoto typu je povolávána po řádková jednotka policie České republiky. Po řádkové jednotky vznikly v roce 2002 na popud summitu NATO, který se v Praze toho roku konal a p ři n ěmž prob ěhla masová mezinárodní demonstrace. Složení této jednotky není pevné, v případ ě pot řeby je vždy svolávána z řad službu konajících policist ů. Jejich úkolem je p ředevším ochrana ve řejného po řádku, dále pak prevence kriminality v podob ě ukázek a p řednášek pro školy, a prezentace činnosti policie. Členové musí být fyzicky dob ře p řipraveni, podléhají výcviku v rámci kraje, ú častní se však i sou činnostních cvi čení v rámci celé policie.
- 24 - Na akci CzechTek 2005 se ú častnilo celkem 1222 policist ů po řádkové jednotky ze západo českého, jiho českého, severomoravského, jihomoravského kraje a z Prahy. Zákrok m ůže být zahájen jedin ě na rozkaz velitele opat ření. Záb ěry z médií usv ědčovaly policisty z nep řim ěř eného násilí až brutality. Jistá nep řim ěř enost se zde jist ě objevila. Ur čitá míra agrese m ůže být p řisouzena i tomu, že policisté zasahovali v plné výzbroji. Navíc n ěkte ří policisté byli v akci až 57 hodin, p řičemž povinná přestávka v této situaci má být po 24 hodinách. Toto selhání lidského faktoru však nelze brát jako omluvitelný argument. Je však nutné zd ůraznit, že média tyto záb ěry vytrhla z kontextu, s cílem ukázat pohoršující agresivitu zasahujících policist ů. Mnoho sv ědk ů však vypov ědělo, že po čátky útok ů vycházely z řad p říznivc ů techna. Z informací od velitele po řádkové jednotky vyplývá záv ěr, podle kterého je do budoucna t řeba dbát na d ůrazn ější dokumentaci činnosti pachatel ů, dále pak na důslednou organizaci a logistiku. Z celkového po čtu policist ů bylo 47 zran ěno. Náklady policie na zásah byly vy čísleny na 31 345 000 korun.
1.8.4 Příznivci zásahu Příznivci zásahu tvo řili ur čitou část spole čnosti. Vznikly i internetové projekty podporovatel ů zásahu. P říznivce zásahu spojuje názor, že tyto akce jsou zpravidla po řádány ilegáln ě, navíc p ři nich dochází k porušování vlastnických práv majitel ů pozemk ů ( 1). P ři akci v roce 2005 m ěli sice organizáto ři povolen vstup na pozemek, velké množství ú častník ů však obsadilo i okolní pozemky, na které se vstup nevztahoval. P říznivci zásahu proto podporují zásah policist ů jako nutný k ochran ě majetku. P říznivci zásahu také vyjad řují ur čitý odpor k subkultu ře techno, kterou chápou jako podivné spole čenství lidí s odlišným životním stylem, žijících na okraji spole čnosti, kte ří jsou závislí na drogách a páchají kriminalitu. Požadují, aby akce tohoto typu podléhaly ohlašovací povinnosti a musely mít ur čité hygienické zázemí. ( 1).
- 25 - 1.8.5 Odp ůrci zásahu Zásah vyvolal mimo řádn ě bou řlivou reakci. Prob ěhlo mnoho protestních akcí včetn ě demonstrací v zahrani čí (Helsinky, Dublin, Pa říž, Berlín) ( 5). V České republice se protesty odehrávaly p ředevším v Praze, konaly se ale i na řad ě dalších míst republiky (nap ř. i České Bud ějovice). P ři kampani proti policii byl využit i internet, p řičemž hlavním centrem protest ů se stala webová stránka www.policejnistat.cz a www.czechtek.bloguje.cz. Požadavky protestujících sm ěř ovaly p ředevším k tomu, aby policie sd ělila, kdo a na základ ě jakého zákona rozhodl o zákroku proti lidem, kte ří se nacházeli na legáln ě pronajatém pozemku. Dále bylo požadováno ustavení parlamentní vyšet řovací komise, která by za ú časti ve řejných osobností zaru čila nezávislé prozkoumání útoku policie na ú častníky technoparty CzechTek 2005. V ůč i vlád ě České republiky sm ěř oval požadavek co nejd říve vyjád řit jednozna čný postoj k oprávn ěnosti, legálnosti a pr ůběhu policejního útoku. Na demonstracích řada ú častník ů žádala i odstoupení předních politických p ředstavitel ů (5).
1.9 Záv ěr ve v ěci technoparty CzechTek 2005
Ve řejný ochránce práv Otakar Motejl z vlastní iniciativy otev řel vyšet řování postupu orgán ů ve řejné správy a Policie České republiky v kauze CzechTek. Po šesti měsících vydal záv ěre čné vyjád ření. V něm techno komunit ě vytkl p ředevším neozna čení pronajatého prostoru a absenci osoby, která by za akci nesla odpov ědnost, což zp ůsobilo problémy v komunikaci mezi zú častn ěnými skupinami. Policii vytkl především nejednozna čné prezentování d ůvodu zásahu. Dále pak bylo poukazováno na to, že policie p řed zásahem nevy čerpala všechny prost ředky k odvrácení zásahu . Ombudsman policii vytkl i prezentaci nepravdivých informací na ve řejnosti i celkovou mediální strategii. Dále shledal nedostate čnou obrazovou dokumentaci jako zásadní pochybení Policie ČR ( 26 ). Ministerstvo vnitra České republiky dosp ělo k záv ěru, že policie postupovala p ři akci CzechTek 2005 v souladu se zákonem, s výjimkou ur čitých exces ů jednotlivých zasahujících policist ů. Jisté výhrady pak vid ělo v celkové operativ ě, byly proto
- 26 - provedeny ur čité kroky k odstran ění t ěchto nedostatk ů. Jde nap říklad o d ůkladné proškolení po řádkových jednotek a d ůstojník ů pro zásahy na akcích rozsáhlejšího typu, velký d ůraz je kladen na komunikaci policie s ve řejností.
1.9.1. Návrh nové legislativy Po kauze CzechTek 2005 se tehdejší ministr rozhodl zm ěnit legislativu v této oblasti. Navrhl zákon, který by upravoval podmínky konání shromážd ění tohoto typu. Zákon by se týkal akcí nad 500 osob a více než 24 hodin, p ři nichž by mohlo docházet k obt ěžování jiných osob nad míru p řim ěř enou pom ěrům, a to zejména hlukem, prachem, sv ětlem a vibracemi. Po řadatel takové akce by musel akci písemn ě ohlásit obci, na jejímž katastru se koná, i když jde o akci na soukromém pozemku. Obec bude mít právo při nespln ění podmínek shromážd ění zakázat. Organizátor akce bude muset p ředložit vyjád ření hygienik ů, ekolog ů, hasi čů či vlastník ů p řilehlých cest. Bude muset být známa osoba po řadatele ( 5). Je jasné, že zákon má vzniknout pro konkrétní aplikaci práv ě na CzechTek. Ministerstvo vnitra se p ři návrhu z řejm ě inspirovalo britským zákonem „Criminal Justice and Public Order Act“, který byl p řijat v roce 1994 jako reakce na nar ůstající rozsah ilegálních akcí ve Velké Británii, nazývaných „raves“. Tento zákon zakazuje akce nad 100 osob, které probíhají i p řes noc, jsou hlu čná a ruší místní lidi. Zákon také stanovuje, za jakých p ředpoklad ů policie zasáhne a jaké sankce použije proti účastník ům ( 6). V souvislosti s inspirací v britském zákon ě je však t řeba poukázat na tamní právní systém. Ten stojí na tzv. precedentech, které řeší individuální p řípady právními normami dosud neupravené a tyto p řípady pak použijí jako vzor pro další podobné p řípady. Náš právní systém však tyto postupy neužívá. Podobn ě p řísnou legislativu užívá Francie, kde policie a samospráva mají zna čné pravomoce a mohou z mnoha d ůvodu akci zakázat ( 20 ). V jiných evropských zemích tyto speciální právní normy p řijaty nejsou, p řesto mají k dispozici jiné právní prost ředky, jak ilegálním akcím zamezit.
- 27 - 1.9.2. Antikonfliktní týmy Policejní zkušenosti ze zahrani čí inspirovaly policii České republiky k zřízení tzv. antikonfliktních tým ů. Jde o útvary policist ů, které jednají s návšt ěvníky technoparty, navazují s nimi otev řenou komunikaci, p řičemž se snaží vysv ětlit situaci, upozornit na zásady dodržování práva a d ůsledky p ři jeho nedodržení. Ú čelem je p ředevším zabránit tomu, aby se jinak pokojní ú častníci nechali pod vlivem pudového a davového p ůsobení strhnout k agresivním projev ům ( 22 ).
- 28 - 2. Cíle práce a hypotézy
Cíle Cílem mé práce je porovnat názory p říznivc ů techno a policist ů na jednotlivé aspekty problematiky technoparty, týkající se mediálního vlivu, drogové problematiky a politického vlivu.
Hypotézy
Hypotéza 1 Média ovlivnila nazírání spole čnosti na problematiku technoparty
Hypotéza 2 Subkultura techno je vnímána jako prodrogová
Hypotéza 3 Účastníci vnímají kauzu jako politicky ovlivn ěnou
- 29 - 3. Metodika
3.1. Použitá metoda výzkumu
Pro tento výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, který umož ňuje postihnout velký po čet jedinc ů v pom ěrn ě krátkém čase. Sb ěr dat probíhal prost řednictvím vlastních dotazník ů. Pro tento výzkum byly zvoleny dva reprezentativní vzorky. Dotazník obsahoval celkem 18 otázek, z toho 4 identifika ční. Otázky byly koncipovány tak, aby na n ě mohly odpovídat ob ě strany. Byl tedy vytvo řen jeden totožný dotazník pro ob ě skupiny. Otázky se týkaly oblasti médií, drogové problematiky a politiky. Všechny otázky byly uzav řené. Dotazník byl zcela anonymní, bez informací, které by mohly respondenty individuáln ě identifikovat. Originální text dotazníku je uveden v příloze (P říloha 6).
3.2. Charakteristika výzkumného souboru
Příznivci techno Tento soubor byl reprezentován ú častníky technoparty CzechTek 2005 z jiho českého kraje. Vzorek byl kontaktován prost řednictvím techno komunity v Českých Bud ějovicích. Kritériem výb ěru byl v ěk minimáln ě 15 let a ú čast na technoparty CzechTek 2005. Dotazník byl p ředán osobn ě, jeho vypln ění prob ěhlo za mé přítomnosti na dohodnuté sch ůzce. Šet ření probíhalo v období 6.4.-8.4.2007. Z celkového po čtu 60 rozdaných dotazník ů se vrátilo všech 60. Návratnost tedy byla 100%.
Policisté Soubor policist ů reprezentoval vzorek po řádkové jednotky jiho českého kraje. Vzorek byl kontaktován prost řednictvím velitele po řádkové jednotky správy jiho českého kraje mjr. Ing. Ji řího Fencla, který mi umožnil poskytnout dotazníky policist ům p ři seminá ři, konaném v Českých Bud ějovicích dne 22.3.2007. Kritériem výb ěru byla ú čast na technoparty CzechTek 2005. Z celkového po čtu 60 rozdaných dotazník ů se vrátilo 60. Návratnost je tedy 100%.
- 30 - 4. Výsledky
Jednotlivé odpov ědi obou skupin jsou vždy vyjád řeny v souhrnném grafu. Výsledky jsou uvád ěny procentech. První 4 grafy, které postihují identifika ční údaje, jsou typov ě odlišeny, ostatní grafy související s jednotlivými aspekty dle hypotéz, jsou shodné.
Otázka č.1: „Jaké je Vaše pohlaví?“
Graf 1: Pohlaví respondent ů 100% 90% 80% 45% 70% 60% 50% 40% 100% 30% 55% 20% 10% 0% techno policie muž žena
Zdroj: vlastní výzkum
Rozložení pohlaví mezi p říznivci techna je vyjád řeno pom ěrn ě vyrovnanou ú častí 55% muž ů a 45% žen, tedy 33 muž ů a 27 žen. Vzorek policie je vzhledem k tomu, že do po řádkové jednotky jsou p řijímáni pouze muži, vyjádřen 100% zastoupením muž ů, tedy 60 respondent ů.
- 31 -
Otázka č.2: „Jaký je Váš v ěk?“
Graf 2: V ěkové rozložení respondent ů 100% 6,7% 10% 90% 6,7% 80% 16,7% 70% 60% 50% 66,6% 33,3% 40% 30% 20% 40% 10% 20% 0% techno policie 15-20 21-24 26-30 31-35 36-40 41-více
Zdroj: vlastní výzkum
Mezi p říznivci techna p řevažují respondenti mladších v ěkových kategorií. Nejvíce je zde zastoupena v ěková skupina 21-24 let, do té se za řadilo 66,6%, ve v ěku 15-20 let odpovídalo 20%. V ěková skupina 31-35 let a 36-40 let je shodn ě zastoupena okrajov ě, po čtem 6,7%. V kategorii 41-více let nebyl jediný respondent. V souboru policie naopak p řevažují starší v ěkové kategorie. Nej četn ěji je zastoupena věková skupina 26-30 let, do té se za řadilo 40%, v ěková skupina 31-35 let je v těsném záv ěsu s po čtem 33,3%. Ve v ěkové skupin ě 36-40 let odpovídalo 16,7% respondent ů, nad 41 let pak 10%. Naopak zde nebyl jediný respondent mladší kategorie 15-20 let a 21-24 let. Celkov ě se tedy potvrdilo o čekávání, že technoparty jsou záležitostí p ředevším mladých lidí.
- 32 - Otázka č.3: „Jaké je Vaše vzd ělání?“
Graf 3: Vzd ělání respondent ů 100% 6,7% 90% 15% 80% 70% 60% 50% 76,7% 40% 85% 30% 20% 10% 16,6% 0% techno policie základní odborné bez maturity odborné s maturitou st ředoškolské vyšší odborné vysokoškolské
Zdroj: vlastní výzkum
Nejv ětší po čet zaujalo u obou skupin st ředoškolské vzd ělání. Mezi p říznivci techna tak odpov ědělo 76,7%, mezi policisty 85%. U policie je toto dáno požadavkem minimálního vzd ělání jako podmínky p řijetí k policii, mezi p říznivci techna lze tento po čet vysv ětlit v souvislosti s předchozí otázkou týkající se v ěku, tedy že v ětšina respondent ů z řad p říznivc ů techna pat ří do mladší v ěkové kategorie a tudíž ješt ě studuje. Dále mezi p říznivci techna 16,6% dosáhlo odborného vzd ělání bez maturity. Vysokoškolské vzd ělání dosáhlo 6,7% respondent ů mezi p říznivci techna a 15% mezi policií.
- 33 - Otázka č.4: „Jaké je Vaše sociální postavení?“
Graf 4: Sociální postavení respondent ů v % 3,3% 100% 90% 80% 70% 40% 60% 50% 40% 100% 30% 56,7% 20% 10% 0% techno policie
studující zam ěstnaný/á nezam ěstnaný/á jiné
Zdroj: vlastní výzkum
Policie je logicky zastoupena mezi zam ěstnanými všemi 100%. Mezi p říznivci techna je 56,7% studujících, což má úzký vztah s předchozími otázkami v ěkového rozložení a dosaženého vzd ělání, nebo ť v ětšina p říznivc ů techna je mladší v ěkové kategorie, tudíž ješt ě studuje. Z faktu, že v ětšina z nich ješt ě studuje a zárove ň nej četn ěji dosahuje st ředoškolského vzd ělání lze p ředpokládat, že tato část nyní pokra čuje ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzd ělání. Pom ěrn ě velký po čet však p řesto můžeme nalézt mezi zam ěstnanými, kterých je mezi p říznivci techna 40%. Nezam ěstnaní zaujímají 3,3%.
- 34 - Otázka č.5: „Uznáváte styl alternativních kultur jako je nap říklad kultura techno?“
Graf 5: P říslušnost k techno subkultu ře
policie 13,3% 86,7%
techno 10% 63,3% 26,7%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ztotož ňuji se částe čně se ztotož ňuji neztotož ňuji se
Zdroj: vlastní výzkum
Převážná v ětšina (86,7%) policist ů se s kulturou techna neztotož ňuje, pouze 13,3% projevilo částe čné ztotožn ění. Naproti tomu mezi p říznivci techna se jich částe čně ztotož ňuje 63,3%. S touto kulturou se neztotož ňuje 26,7%, nejmenší po čet zaujímá stanovisko „ztotož ňuji se s kulturou techna“, na tu odpov ědělo 10% z řad p říznivc ů techna.
Otázka č.6: „Myslíte si, že znáte podstatu a ideologii subkultury techno?“
Graf 6: Pochopení ideologie techno subkultury
policie 16,7% 70% 13,3%
techno 50% 46,7% 3,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100% chápu částe čně chápu nechápu
Zdroj: vlastní výzkum
- 35 - Celých 70% policist ů se domnívá, že podstatu a ideologii subkultury techna částe čně chápe. Pln ě tuto kulturu chápe 16,7%, naopak nepochopení této kultury p řiznává blízký po čet 13,3%. V ětšina respondent ů z řad p říznivc ů techna subkulturu techna pln ě (50%), nebo alespo ň částe čně (46,7%) chápe. Pouze 3,3% podstatu této subkultury nechápe. U obou skupin respondent ů tedy p řevažují odpov ědi sv ědčící o dostate čné znalosti a pochopení ideologie subkultury techno
Otázka č.7: „Jak vnímáte p říslušníky policie/p říznivce techna?“
Graf 7: Vzájemné vnímání obou zú častn ěných skupin
policie 26,7% 60% 13,3%
techno 13,3% 53,4% 33,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100% vadí mi někte ří mi vadí nevadí mi
Zdroj: vlastní výzkum
Z grafu vyplývá, že vzájemné vnímání obou skupin je velmi podobné. Více než polovin ě policist ů (60%) n ěkte ří p říznivci techna vadí, jiní ne. Policisty stejn ě hodnotí 53,4% p říznivc ů techna. Mezi policisty 26,7% respondent ů vadí p říznivci techna, naopak respondenti z řad techna odpov ěděli na variantu „policisté mi vadí“ 13,3%. 13,3% policist ů p říznivci techna nevadí, policie pak nevadí 33,3% p říznivc ů techna.
- 36 - Otázka č.8: „Jak často sledujete informace v médiích?“
Graf 8: Sledovanost médií
policie 76,7% 20% 3,3%
techno 63,4% 33,3% 3,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
každý den alespo ň 1x týdn ě nesleduji
Zdroj: vlastní výzkum
Mezi ob ěma skupina v ětšina respondent ů sleduje informace v médiích denn ě, mezi policií je to 76,7%, mezi p říznivci techna 63,4%. 20% policist ů a 33,3% p říznivc ů techna sleduje tyto informace alespo ň jednou týdn ě. Shodn ě 3,3% respondent ů média nesledují v ůbec.
Otázka č.9: „Kterému médiu dáváte nejv ětší p řednost?“
Graf 9: Preferované médium
policie 43,3% 26,7% 6,7% 20% 3,3%
techno 43,3% 6,7% 10% 36,7% 3,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
televize denní tisk rozhlas internet jiné
Zdroj: vlastní výzkum
- 37 - Nejvíce preferovaným médiem je u obou skupin televize, která je vyjád řena shodným po čtem (43,3%). Dalším nejpo četn ějším médiem je u policie denní tisk (26,7%), u příznivc ů techna jen 6,7%. Naopak p říznivci techna více preferují internet (36,7%), mezi policisty sleduje toto médium 20%. Tyto výsledky mohou mít souvislost s věkovým rozložením respondent ů, kdy mezi policisty p řevažuje relativn ě starší populace než mezi p říznivci techna, kte ří jsou jakožto mladší populace k novým informa čním technologiím p řístupn ější. Podobný po čet u obou skupin up řednost ňuje rozhlas, 6,7% mezi policisty, 10% mezi p říznivci techna. Shodn ě 3,3% u obou skupin preferují jiné médium než výše zmi ňované.
Otázka č.10: „Které médium se Vám jeví jako nejmén ě objektivní?“
Graf 10: Nejmén ě objektivní médium
3,3% policie 53,3% 26,7% 10% 6,7%
3,3% techno 60% 16,7% 13,3% 6,7%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
televize denní tisk rozhlas internet jiné
Zdroj: vlastní výzkum
Za nejmén ě objektivní médium považují ob ě skupiny televizi. Mezi policií to vyjad řuje 53,3%, mezi p říznivci techna 60%. Následuje denní tisk, ten vnímá jako nejmén ě objektivní 26,7% policist ů a 16,7% p říznivc ů techna. Rozhlas zaujímá 10% mezi policisty, 3,3% mezi p říznivci techna. 3,3% respondent ů z řad policie považuje za neobjektivní internet, mezi p říznivci techna je to 13,3%. Shodný po čet 6,7% považuje za nejmén ě objektivní jiné médium.
- 38 - Otázka č.11: „Myslíte si, že média ovlivnila názory spole čnosti na p říznivce techna/policii?“
Graf 11: Vliv médií na názory ve řejnosti
policie 100%
techno 80% 10% 10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano ne nevím
Zdroj: vlastní výzkum
Ob ě skupiny respondent ů pom ěrn ě jednozna čně odpov ěděly na otázku vlivu médií na názor ve řejnosti. Celých 100% policist ů se domnívá, že média ovlivnila nazírání ve řejnosti na jejich složku, o vlivu médií na názor veřejnosti v ůč i kultu ře techna je přesv ědčeno 80% příznivc ů techna. 10% si nemyslí, že by média názor ve řejnosti ovlivnila, stejný po čet neví.
Otázka č.12: „Jak si myslíte, že ve řejnost vnímá p říznivce techna/policii ?“
Graf 12: Vnímání zú častn ěných skupin ve řejností
policie 16,7% 40% 43,3%
techno 10% 16,7% 73,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
pozitivní neutrální negativní
Zdroj: vlastní výzkum
- 39 - Mezi policisty si 16,7% myslí, že jejich složka je po akci vnímána ve řejností pozitivn ě. Podle 40% respondent ů jsou policisté vnímáni neutráln ě, tém ěř totožný po čet (43,3%) si myslí, že je jejich složka vnímána negativn ě. Také mezi p říznivci techna p řevažuje pocit negativního vnímání jejich kultury ve řejností (73,3%). 16,7% si myslí, že jsou vnímáni neutráln ě, 10% pak považuje vnímání jejich kultury ve řejností po akci za pozitivní. Tato otázka m ěla zásadní vliv na hypotézu č.1, že média ovlivnila nazírání ve řejnosti na problematiku technoparty. Dá se p ředpokládat, že ob ě skupiny respondent ů takto odpov ěděly v závislosti na subjektivních zkušenostech.
Otázka č.13: „Jste pro legalizaci tzv. „m ěkkých drog“ (marihuana, hašiš)?“
Graf 13: P řístup k legalizaci m ěkkých drog
policie 3,3% 93,4% 3,3%
techno 60% 16,7% 23,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano ne nevím
Zdroj: vlastní výzkum
Naprostá v ětšina policist ů (93,4%) nesouhlasí s legalizací drog. S legalizací souhlasí jen 3,3%, stejný po čet neví. Mezi p říznivci techna je v ětšinová část (60%) pro legalizaci, 16,7% legalizaci neuznává a 23,3% neví. Tato otázka byla úst řední k hypotéze č.2, že subkultura techno je vnímána jako prodrogová.
- 40 - Otázka č.14: „Už jste n ěkdy užil/a n ějakou drogu?“
Graf 14: Užití drogy respondentem
policie 20% 80%
techno 90% 10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano ne
Zdroj: vlastní výzkum
Mezi policisty dle o čekávání 80% drogu nikdy nezkusilo, p řesto je poměrn ě překvapivých 20% z nich, kte ří již drogu ve svém život ě užili. Zcela opa čně je tomu u příznivc ů techna, kde 90% respondent ů drogu ve svém život ě již užilo, pouze 10% ne.
Otázka č.15: „Myslíte si, že se na technoparty užívají ve větší mí ře drogy?“
Graf 15: zvýšené užívání drog na technoparty
policie 100%
techno 76,7% 23,3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano stejn ě jako kdekoli jinde ne
Zdroj: vlastní výzkum
- 41 - Všichni respondenti z řad policie, tedy 100% se domnívají, že se na technoparty užívají ve v ětší mí ře drogy. S touto odpov ědí se pak ztotož ňuje i 76,7% p říznivc ů techna. Zbylých 23,3% si myslí, že se zde drogy užívají stejn ě jako kdekoli jinde. Odpov ědi obou skupin respondent ů tedy potvrdily dlouhodobý trend užívání drog na tane ční scén ě.
Otázka č.16: „Myslíte si, že zásah byl politicky ovlivn ěný?“
Graf 16: Názor na politický vliv
policie 43,3% 36,7% 20%
techno 80% 3,3% 16,7%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano ne nevím
Zdroj: vlastní výzkum
Mezi policisty nebyly odpov ědi p říliš jednotné, 43,3% považuje zásah za politicky ovlivn ěný, podobn ě pak 36,7% naopak nepovažuje zásah za politicky ovlivn ěný. U p říznivc ů techna si pak celých 80% respondent ů myslí, že zásah byl politicky ovlivn ěný, jen 3,3% myslí, že zásah politicky ovlivn ěný nebyl. Zhruba jedna t řetina z obou skupin nemá v této otázce jasno a zvolila odpov ěď „nevím“. Tato otázka byla st ěžejní k hypotéze č.3, že ú častníci vnímají kauzu jako politicky ovlivn ěnou.
- 42 - Otázka č.17: „Jak vnímáte politické d ění po zásahu?“
Graf 17: Vnímání angažovanosti politik ů po zásahu
policie 83,3% 10% 6,7%
techno 70% 20% 10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
zvýšení popularity up římný zájem dění jsem nesledoval/a
Zdroj: vlastní výzkum
Angažovanost politik ů po zásahu vnímá jako politický tah ke zvýšení popularity 83,3% policist ů a 70% p říznivc ů techna. 10% policist ů a 20% příznivc ů techna si myslí, že politici m ěli o kauzu up římný zájem. Zbylých 6,7% policist ů a 10% respondent ů mezi příznivci techna politické d ění nesledovalo.
Otázka č.18: „Ovlivnila vás angažovanost politik ů v následujících volbách?“
Graf 18: Ovlivn ění respondent ů v následujích volbách
policie 16,7% 83,3%
techno 13,3% 86,7%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ano ne
Zdroj: vlastní výzkum
- 43 - Odpov ědi obou skupin respondent ů se pom ěrn ě jednozna čně shodly, a to tak, že nebyly politickou angažovaností ovlivn ěny. Mezi policií tak činí 83,3%, mezi p říznivci techna dokonce 86,7%. Pouze u 16,7% policist ů a 13,3% p říznivc ů techna m ěla angažovanost politik ů vliv v následujících volbách.
- 44 - 5. Diskuse
Cílem této bakalá řské práce bylo zjiš ťování názor ů policist ů a p říznivc ů techna na problematiku technoparty. Výzkum byl ur čen pro p římé ú častníky technoparty CzechTek 2005. První část respondent ů byla reprezentována po řádkovou jednotkou Správy jiho českého kraje. Prost řednictvím mjr. Ing. Ji řího Fencla byly dotazníky policist ům poskytnuty p ři sou činnostním seminá ři po řádkových jednotek, konaném v Českých Bud ějovicích. Pom ěrn ě obtížn ější bylo vyhledávání respondent ů z řad příznivc ů techna. Techno komunita je zpravidla anonymní a uzav řený útvar, který mezi sebe nepouští lidi „zvenku“. Vlastním sb ěrem informací a kontakt ů se mi p řesto poda řilo oslovit techno komunitu z Českých Bud ějovic, která byla ochotna dotazníky vyplnit. Kritériem výb ěru byla u obou skupin respondent ů p římá ú čast na technoparty CzechTek 2005, u skupiny p říznivc ů techno byl navíc požadován minimální v ěk 15 let. Za účelem získání pot řebných dat byl vytvo řen anonymní dotazník, který byl totožný pro ob ě skupiny. Celkem odpovídalo 120 respondent ů, z toho 60 pat řilo mezi policisty a 60 mezi p říznivce techna. Osobn ě jsem byla p řítomna vypl ňování dotazník ů u obou skupin. Úvodní čty ři otázky zjiš ťovaly identifika ční znaky-pohlaví, v ěk, vzd ělání a sociální postavení. Mezi p říznivci techna je zastoupení muž ů i žen pom ěrn ě vyrovnané, 55%muž ů a 45% žen. Složka policie je zastoupena 100% muž ů, což je dáno omezením, které umož ňuje povolat do po řádkové jednotky pouze muže. Věkové rozložení respondent ů potvrdilo o čekávání, že ú častníky technoparty jsou p řevážn ě mladí lidé. P říznivce techna tvo ří p ředevším mladší v ěkové kategorie, nej četn ěji je zastoupena kategorie 21-25 let, v té odpov ědělo 40 respondent ů (66,6%). Pouze okrajov ě byly zastoupeny kategorie starší. Naopak tyto kategorie jsou nej četn ěji zastoupeny mezi policií, kde 44 respondent ů (73,3%) je ve v ěku 26-35 let. Zbylých 27,7 % se d ělí mezi kategorie 36-40 let a 40-více let. Z hlediska vzd ělání je u obou skupin nej četn ěji zastoupeno st ředoškolské vzd ělání. U policie je to dáno tím, že požadavek minimáln ě st ředoškolského vzd ělání je podmínkou k přijetí k policii, mezi p říznivci techna lze tento po čet vysv ětlit v souvislosti s předchozí otázkou týkající se v ěku, tedy že v ětšina respondent ů z řad
- 45 - příznivc ů techna pat ří do mladší v ěkové kategorie a tudíž ješt ě studuje. Mezi p říznivci techna se objevilo 10 respondent ů s odborným vzd ěláním bez maturity. U obou skupin pak nalezneme respondenty s vysokoškolským vzd ěláním. Mezi policisty tak činí 10 respondent ů (15%), mezi p říznivci techna 4 respondenti (6,7%). Co se tý če otázky sociálního postavení, více než polovina respondent ů z řad příznivc ů techna (56,7%) stále ješt ě studuje, což má úzký vztah s předchozími otázkami věkového rozložení a dosaženého vzd ělání, nebo ť v ětšina p říznivc ů techna je mladší věkové kategorie, tudíž ješt ě studuje. Z faktu, že v ětšina z nich ješt ě studuje a zárove ň nej četn ěji dosahuje st ředoškolského vzd ělání lze p ředpokládat, že tato část nyní pokra čuje ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzd ělání. P řesto je však také nezanedbatelný po čet pracujících, kterých je 24 (40%). Mezi policisty je samoz řejm ě celými 100% zastoupena kategorie „zam ěstnaný“. Následující otázky č.5 a č.6 zjiš ťovaly, zda se respondenti s kulturou techna ztotož ňují a nakolik tuto kulturu chápou. Mezi p říznivci p řevažovaly dle o čekávání sympatie k této kultu ře. Celkem 44 respondent ů (73,3%) se s touto subkulturu pln ě nebo alespo ň částe čně ztotož ňuje, 58 respondent ů (96,7%) pak vyjád řilo plné nebo částe čné pochopení této kultury. Zárove ň je však nezanedbatelný i po čet 16 respondent ů, kte ří, ačkoli se technoparty zú častnili, se s touto kulturou neztotož ňují. Obecn ě lze však konstatovat, že rozložení respondent ů podle p říslušnosti k subkultu ře techno odpovídá teoriím, které jsou uvedeny v teoretické části této práce ( 22 ). Mezi policisty podle očekávání p řevažovala odpov ěď „neztotož ňuji se s touto subkulturou“, p řesto 8 respondent ů (13,3%) vyjád řilo částe čné ztotožn ění. Co se tý če otázky zjiš ťující pochopení ideologie subkultury techno, pom ěrné velký po čet, 52 respondent ů (86,7%) chápe nebo alespo ň částe čně chápe podstatu ideologie subkultury techna. Z tohoto vyplývá záv ěr, že ob ě zú častn ěné skupiny jsou o problematice technoparty pom ěrn ě dob ře a vyrovnan ě informovány. Otázka č.7 zjiš ťovala sympatie policist ů v ůč i ú častník ům z řad techna a naopak. Ob ě skupiny volily nej časn ěji odpov ěď „n ěkte ří mi vadí, jiní ne“, tuto variantu zvolilo 60% policist ů a 53,4% p říznivc ů techna. 20 respondent ům (33,3%) policie nevadí a jen 8 (13,3%) vadí, zatímco u policie je vyšší po čet odpov ědí, že jim p říznivci techna vadí,
- 46 - takto odpov ědělo 16 respondent ů (26,7%). V celkovém sou čtu p říznivci techna vnímají policisty pozitivn ěji než je tomu v opa čném p řípad ě. Otázky č.8-12 byly vztaženy k hypotéze č.1, zda podle respondent ů média ovlivnila nazírání ve řejnosti na problematiku technoparty. Otázky se tedy týkaly oblasti médií a p ředevším jejich vlivu na ve řejné mín ění. Co se tý če sledovanosti médií, ob ě skupiny zaujímají pom ěrn ě vyrovnané zastoupení. Více než polovina u obou skupin sleduje média každý den, 20 respondent ů (33,3%) z řad policist ů a 12 respondent ů (20%) mezi p říznivci techna pak sleduje informace v médiích alespo ň 1x týdn ě. Nejvíce preferovaným médiem je u obou skupin televize, tuto možnost zvolilo shodn ě 26 respondent ů (43,3%) z obou skupin. Mezi p říznivci techna je po čtem 22 respondent ů (37%) vyjád řeno pom ěrn ě výrazné využívání informací prost řednictvím internetu. Ani policie se tomuto informa čnímu zdroji nevyhýbá, p řevažuje však využívání informací prost řednictvím denního tisku, ten užívá 16 respondent ů (26,7%). Tyto výsledky mohou mít souvislost s věkovým rozložením respondent ů, kdy mezi policisty p řevažuje relativn ě starší populace než mezi p říznivci techna, kte ří jsou jakožto mladší populace k novým informa čním technologiím p řístupn ější. Zajímavé souvislosti lze vyvodit z otázky č.9 „Kterému médiu dáváte nejv ětší p řednost“ a otázky č. 10 „Které médium se Vám jeví jako nejmén ě objektivní“. Nej čast ěji up řednost ňované médium, tedy televize, zárove ň vyplynulo jako nejmén ě objektivní. Dále pak stejný po čet policist ů (26,7%), kte ří up řednostnili denní tisk, považují za nejmén ě objektivní práv ě tento. Příznivci techna hodnotí p řibližn ě stejnou míru objektivity u odpov ědi „denní tisk“ a „internet“. Okrajov ě byly za neobjektivní považovány varianty „rozhlas“ a „jiné“. Další souvislost najdeme mezi otázkou č.11 „Myslíte si, že média ovlivnila názory spole čnosti na p říznivce techna/policii“ a otázkou č.12 „Jak si myslíte, že ve řejnost vnímá p říznivce techna/policii po akci CzechTek 2005“. Všech 60 respondent ů (100%) z řad policie a 48 respondent ů z řad p říznivc ů techna (80%) si myslí, že média ovlivnila nazírání ve řejnosti na jejich složku/kulturu. Pouze mezi p říznivci techna 6 respondent ů (10%) nevnímá vnímání jejich komunity ve řejností jako mediáln ě ovlivn ěné, stejný po čet neví. V ětšina z obou skupin se tedy shodla na mediálním ovlivn ění. U p říznivc ů techna je pak tento vliv vnímán 44 respondenty (73,3%) jako negativní, 10 respondenty
- 47 - (16,7%) jako neutrální a pouze 6 respondenty (10%) jako pozitivní. Také u policist ů byla nejmén ě četná odpov ěď „pozitivn ě“. Nejvíce policist ů se domnívá, že je ve řejnost vnímá neutráln ě (40%) až negativn ě (43,3%). Dá se p ředpokládat, že ob ě skupiny respondent ů takto odpov ěděly v závislosti na subjektivních zkušenostech. Z výše uvedeného rozboru otázek byl vyvozen záv ěr, že podle respondent ů média ovlivnila ve řejné vnímání v ůč i t ěmto skupinám, a to neutráln ě až negativn ě. Respondenti považují za st ěžejní vliv televize, která podle nich poskytuje nejmén ě objektivních informací. Z tohoto vyplývá, že hypotéza č.1 „Média ovlivnila nazírání ve řejnosti na problematiku technoparty“ se potvrdila. Následující otázky č. 13-15 se zam ěř ovaly na oblast drogové problematiky a zjiš ťovaly hypotézu č.2, zda je subkultura techno vnímána jako prodrogová. V otázce č.13 byli respondenti dotazování na p řístup k legalizaci tzv. „m ěkkých drog“ (marihuana, hašiš). Z řad p říznivc ů techna je 36 respondent ů (60%) jednozna čně pro legalizaci, nejmenší po čet 10 respondent ů (16,7%) legalizaci nep řipouští, 14 respondent ů (23,3%) neví. Naopak pom ěrn ě jednozna čné byly odpov ědi policist ů, kdy 56 respondent ů (93,7%) je rozhodn ě proti legalizaci, jen 2 respondenti (3,3%) legalizaci připouští a stejný po čet neví. U p říznivc ů techna tedy p řevažuje souhlas s legalizací drog, policisté jsou proti. S otázkou legalizace souvisí následující otázka č.14, která zjiš ťovala užití drogy respondentem v pr ůběhu jeho života. Celých 90% respondent ů mezi p říznivci techna již drogu užilo, pouze 6 (10%) z nich nikoli. U policist ů jsou dle očekávání odpov ědi naprosto protich ůdné, celých 80% drogu ješt ě nikdy neužilo, p řesto je pom ěrn ě p řekvapivý po čet 12 respondent ů (20%), kte ří již drogu užili. P řekvapivou shodu obou skupin najdeme u otázky č.15 „Myslíte si, že se na technoparty užívají ve větší mí ře drogy“. Všech 60 respondent ů (100%) z řad policie si myslí, že technoparty se vyzna čují zvýšeným výskytem drog než na jiných akcích. Mezi p říznivci techna si toto myslí 46 respondent ů (76,7%), jen 14 respondent ů (23,3%) si myslí, že se zde drogy užívají ve stejné mí ře jako kdekoli jinde. Odpov ědi p ředevším p říznivc ů techna jsou velmi hodnotné z toho d ůvodu, že potvrzují dlouhodobé teorie odborník ů, a čkoli techno komunita tyto teorie zpravidla odmítá jako nepodložené a vymyšlené. Ze všech třech otázek jasn ě vyplynulo, že p říznivci techna se vyzna čují svými prodrogovými
- 48 - postoji. Výsledky tohoto výzkumu ukazují stejné trendy, jako výsledky výzkumu L. Csémyho v letech 1998-1999 a 2000-2003 ( 7, 21 ), jak uvádím v teoretické části. Také se zde potvrdila nutnost a význam prevence na tane ční scén ě, jak jí popisuje M. Fišerová ( 11 ). Hypotéza č.2 „Subkultura techno je vnímána jako prodrogová“ se potvrdila. Poslední t ři otázky 16-18 byly zam ěř eny na oblast politiky a vztahovaly se k poslední hypotéze, zda ú častníci vnímají kauzu CzechTek 2005 jako politicky ovlivn ěnou, pop řípad ě jak se oni sami nechali politickým d ěním ovlivnit. U otázky č.16, zda byla kauza politicky ovlivn ěna, se 48 respondent ů (80%) z řad p říznivc ů techna domnívá, že ano. Naopak mezi policisty byly tém ěř shodné odpov ědi „ano“ a „ne“, 26 respondent ů (43,4%) vnímá kauzu jako politicky ovlivn ěnou, 22 respondent ů (36,7%) nikoli. U obou skupin však pom ěrn ě velký po čet respondent ů (12 policist ů a 10 příznivc ů techna) v této otázce nemá jasno a „neví“. Velká shoda obou skupin nastala u otázky č.17, která zjiš ťovala, jak respondenti vnímají angažovanost politiků po zásahu na technoparty. Mezi policisty 50 respondent ů (83,3%) a mezi p říznivci techna 42 respondent ů (70%), si myslí, že politici se v této kauze angažovali pouze s cílem zvýšit svou popularitu a získat hlasy voli čů . Odpov ěď „n ěkte ří politici se o toto téma up římn ě zajímali“ zvolilo 6 (10%) policist ů a 12 (20%) p říznivc ů techna. Malé procento respondent ů politické d ění nesledovalo, dá se p ředpokládat, že takto odpov ěděli především respondenti, kte ří u otázky č.8 „Jak často sledujete informace v médiích“ zvolili variantu „nesleduji“. Poslední otázka zjiš ťovala, zda se respondenti nechali politickou angažovaností ovlivnit v následujících volbách. V případ ě tohoto výzkumu jednozna čně vyplývá, že se politickým d ěním na mediálním poli nenechali v následujících volbách ovlivnit, to vyjád řilo 50 policist ů (83,3%) a 52 respondent ů mezi p říznivci techna (86,7%). Pouze 10 policist ů (16,7%) a 8 p říznivc ů techna (13,3%) politická angažovanost v kauze CzechTek 2005 ovlivnila. Z oblasti t ěchto otázek vyplývá, že politický vliv více poci ťovali p říznivci techna. Ob ě skupiny však politické dění vnímají jako zám ěrné, s cílem získat popularitu a hlasy voli čů . Potvrdily se zde tedy teorie dle M. Ku čery, která uvádím v teoretické části této práce ( 22 ). Zárove ň lze vypozorovat souvislost mezi politikou a médii, tak jak to popisuje J. Jirák ( 13 ). I v této
- 49 - práci se potvrdilo, že politické strany ke své popularit ě a voli čským preferencím využívají mediální pole, v případ ě tohoto výzkumu se tak d ěje prost řednictvím televize. Efekt této strategie se však v případ ě tohoto výzkumu neprojevil, nebo ť p řevážná většina respondent ů se politickým d ěním ovlivnit nenechala. Hypotéza č.3 „Ú častníci vnímají kauzu jako politicky ovlivn ěnou“ byla potvrzena. Dle mého názoru byl cíl práce spln ěn.
- 50 - 6. Záv ěr
Problematika technoparty je i tém ěř dva roky po mediáln ě velmi sledovaném policejním zásahu na akci CzechTek 2005 aktuálním tématem v naší spole čnosti. Tato bakalá řská práce si kladla za cíl proniknout do prost ředí této problematiky. Cílem teoretické části této práce bylo postihnout základní aspekty, které se k této problematice vztahují. Krom ě nutného náhledu do historie a podstaty kultury , které se toto téma týká, byly jako nejd ůležit ější aspekty vytýčeny oblasti mediálního vlivu, drogového prost ředí a politické scény. Problematika nových subkultur je pom ěrn ě mladou záležitostí, proto je dle mého názoru v této oblasti ješt ě mnoho prostoru pro zkoumání a objevování nových teorií. Cílem této práce bylo alespo ň nastínit ur čité pov ědomí, otev řít k diskusi nové téma. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1 -Média ovlivnila nazírání spole čnosti na problematiku technoparty. Hypotéza 2- Subkultura techno je vnímána jako prodrogová. Hypotéza 3- Ú častníci vnímají kauzu jako politicky ovlivn ěnou. Všechny hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Tím se potvrdily také sou časné teorie, které uvádím v teoretické části. V oblasti mediálního vlivu jde p ředevším o nutnost rozši řovat tzv. mediální gramotnost a podporovat mediální výchovu jako pr ůř ezové téma Rámcového programu vzd ělávání. V oblasti drogové problematiky je nutné se zam ěř it na prevenci na tane ční scén ě, nebo ť výskyt prodrogového chování je zde patrn ější než u jiných skupin. V oblasti politiky je nutné si uv ědomit její vliv na spole čenské d ění. Tato práce m ůže sloužit k vzd ělávacím ú čel ům nejen v sociální oblasti, v rámci pochopení subkultury techna by m ůže být využita jako informa ční materiál pro příslušníky policie, kte ří bývají s touto skupinou vzhledem ke svému povolání prvo řad ě konfrontováni. Dále m ůže být práce použita k dalším výzkumným ú čel ům. Především je však tato práce ur čena celému spektru ve řejnosti, k zvýšení jejich informovanosti a k otev ření diskuse, jak k akcím tohoto typu p řistupovat.
- 51 - 7. Seznam použitých zdroj ů
1. Anticzechtek . [on line]. [cit. 2007-01-16 ]. Dostupné z:
2. BEDNÁ ŘOVÁ, Z., PELECH, L. Sociální práce na ulici- streetwork . 1. vyd. Brno: Dopln ěk, 1999. 102 s. ISBN 80-7239-048-1
3. BÍNA, D. et.al. Výchova k mediální gramotnosti. České Bud ějovice: Jiho česká univerzita, 2005. 103 s. ISBN 80-7040-844-8
4. BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokument ů podle ČSN ISO 690 a ČSN 690-2: Část 2- Modely a p říklady citací u jednotlivých typ ů dokument ů. [on line]. Verze 3.1. Poslední aktualizace 11.11. 2004. [cit. 2006-11-05]. Dostupný z:
5. CENTRUM STRATEGICKÝCH STUDIÍ . Zásah proti akci CzechTek 2005 [online]. Glosy.info. 21.10. 2005. [cit. 2007-01-16]. Dostupné na WWW: < http://glosy.info/texty/zasah-proti-akci-czechtek-2005/ >. ISSN 1214-8857.
6. Criminal Justice and Public Order Act 1994 . [online]. 20.9. 2000. [cit. 2007-02- 23]. Dostupné z:
7. CSÉMY, L., SOVINOVÁ, H., KOMÁREK J. Drogy a tane ční scéna . 1.vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. 44 s. ISBN 80-7071-167-1
8. ČESKÁ TELEVIZE . Analýza vyváženosti televizního zpravodajství o CzechTeku 2005. [on line]. 22.8. 2005. [cit. 2007-01-16]. Dostupné z: <
- 52 - http://www.ceskatelevize.cz/pub/press/1151_1.pdf >
9. ČESKÝ ROZHLAS. CzechTek 2005. [on line]. [cit. 2007-01-18]. Dostupné z:
10. DIETER, P. Boj o média . 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2005, 409 s. ISBN 80-246-0618-6
11. FIŠEROVÁ, M., PÁLENÍ ČEK, T.: Testování tablet „extáze“- kvantitativní analýza obsahu v ČR. Adiktologie- odborný časopis pro prevenci, lé čbu a výzkum závislosti , 2002, ro č. 2, č. 1 s. ISSN 1213-3841
12. HEJDA, J. Kriminologické, trestn ě právní a kriminalistické aspekty drogového problému v ČR a jeho řešení . 1. vyd. Jind řich ův Hradec: RAIN, 2000. 148 s. ISBN 80-245-0080-9
13. JIRÁK, J., ŘÍCHOVÁ, B. Politická komunikace a média . 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 163 s. ISBN 80-246-0182-6
14. JIRÁK, J., KOPPLOVÁ, B. Média a spole čnost. Praha: Portál, 2003. 208 s. ISBN 80-7178-697-7
15. KALINA, K. et.al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový p řístup . Ú řad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-60
16. KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií: (organizace, právní prost ředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 139 s. ISBN 80- 245-0287-9
17. KOSINOVÁ, B. Tisková zpráva k akci CzechTek. [on line]. 2.10. 2005. [cit.
- 53 - 2005-08-02]. Dostupné z:
18. KOTRBA, Š. Státní rostliná řská správa v Tachov ě ozna čila poškození pozemk ů za bagatelní. [on line]. Britské listy. 8.10. 2005. [cit. 2007-01-16]. Dostupné z WWW: < http://www.blisty.cz/2005/8/9/art24494.html >. ISSN 1212-1792
19. KOTRBA, Š. CzechTek 2005- silnice k pozemku m ěla být ve řejn ě p řístupná . [on line]. Britské listy. 2.10. 2005. [cit. 2006-12-12]. Dostupné z:
20. KOVÁ ŘOVÁ, R. Technoparty a stav v zahrani čí . [on line]. 3.8. 2005. [cit. 2007-02-03]. Dostupné z: < http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/0803majka.html >
21. KUB Ů, P., ŠKA ŘUPOVÁ, K., CSÉMY, L. Tanec a drogy 2000 a 2003: výsledky dotazníkové studie s příznivci elektronické tane ční hudby v České republice. 1. vyd. Ú řad vlády České republiky, 2006. 94 s. ISBN 80-86734-77-3
22. KU ČERA, M. jr, KU ČERA, M. sr. Problematika technoparty v České republice . Prevence úraz ů, otrav a násilí: odborný a v ědecký časopis . Dobrá Voda u Českých Bud ějovic: Jiho český inzert expres, s.r.o., 2006, ro č. 2, č. 2, s.95-108. ISSN 1801-0261
23. Přehled právní úpravy vztahující se k po řádání akcí typu technoparty . [on line]. Poslední aktualizace duben 2006. [cit. 2007-03-19]. Dostupné z:
24. SCHULZ, W.et al. Analýza obsahu mediálních sd ělení . 2. p řeprac.vyd. Praha: Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8
25. VAN ĚČ EK, M. Drogové subkultury- acid house, techno. Bulletin Národní
- 54 - protidrogové centrály , 2002, ro č. 8, č. 1, s. 5-8. ISSN 1211-8834
26. VE ŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Záv ěre čné stanovisko k postupu Policie ČR proti ú častník ům CzechTeku 2005. [on line]. 30.1. 2006. [cit. 2006-11-23]. Dostupné z:
27. Výro ční zpráva o.s. Prevent 2005
28. WIKIPEDIE: OTEV ŘENÁ ENCYKLOPEDIE . CzechTek [online]. Poslední aktualizace 8.1. 2007 [cit. 2007-01-16]. Dostupný z WWW:
29. WIKIPEDIE: OTEV ŘENÁ ENCYKLOPEDIE . CzechTek 2005 [online]. Poslední aktualizace 21.11. 2006. [cit. 2007-01-16]. Dostupný z WWW:
30. WIKIPEDIE:OTEV ŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Techno [online]. Poslední aktualizace 6.2. 2007. [cit. 2007-02-23]. Dostupný z WWW:
31. ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie . 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. Léka řská fakulta. 2003. 95 s. ISBN 80-244-0709-4
32. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Praha: Ministerstvo vnitra, 2006
33. Zákon č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Ostrava: Sagit, 2004, 352 s. ISBN 80-7208-457-
- 55 - 8. Klí čová slova
Techno
CzechTek
Média
Tane ční drogy
Policejní zásah
- 56 - 9. Přílohy
Příloha 1 Lokality konaní technoparty CzechTek Příloha 2 Vývoj legálnosti technoparty CzechTek Příloha 3 Vývoj po čtu ú častník ů Příloha 4 Témata nej čast ěji spojovaná s kauzou CzechTek v jednotlivých denících Příloha 5 Hodnocení adekvátnosti zásahu-srovnání po řad ů Příloha.6 Dotazník Příloha 7 Fotodokumentace
- 57 - Příloha 1: Lokality konání akce CzechTek
rok místo konání
1994 Hostomice, okr. Beroun
1995 Hostomice, okr. Beroun
1996 Hostomice, okr. Beroun
1997 Stará Hu ť u Dob říše, okr. P říbram
1998 Stará Hu ť u Dob říše, okr. P říbram
1999 Hrad čany u Ralska, okr. Česká Lípa
2000 Lipnice, okr. České Bud ějovice
2001 Doksy, okr. Česká Lípa
2002 And ělka u Viš ňové, okr. Liberec
2003 Ledkov u Kopidlna, okr. Ji čín
2004 Bon ěnov u Chodové Plané, okr. Tachov
2005 Mlýnec a Újezd pod P řimdou, okr. Tachov
2006 Hradišt ě u Maš ťova, okr. Karlovy Vary
Zdroj:
- 58 - Příloha 2: Vývoj legálnosti technoparty CzechTek
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 legální nelegální
Zdroj:
- 59 - Příloha 3: Vývoj po čtu ú častník ů
50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 po čet ú častník ů odhad skute čného po čtu
Zdroj:
- 60 - Příloha 4: Témata nej čast ěji spojovaná s kauzou CzechTek v jednotlivých denících
Zdroj: http://www.mediainfo.cz/ostatni-temata/656.html
- 61 - Příloha 5: Hodnocení adekvátnosti zásahu-srovnání po řad ů
Zdroj:
- 62 - Příloha 6: Dotazník
Dobrý den, Jmenuji se Ivana Balková a jsem studentkou 3. ro čníku Zdravotn ě sociální fakulty v Českých Bud ějovicích, kde studuji obor Prevence a rehabilitace sociální patologie. Dostal se Vám do rukou dotazník, týkající se technoparty CzechTek 2005, na které došlo k policejnímu zásahu proti p říznivc ům techno subkultury. Cílem tohoto dotazníku je zjistit názory p římých ú častník ů na otázku mediálního vlivu, drogové problematiky a politického vlivu. Dotazník je zcela anonymní, bez informací, které by Vás mohly individuáln ě identifikovat. Výsledky budou sloužit pouze k výzkumným účel ům v rámci mé bakalá řské práce. Vaši odpov ěď ozna čte tak, že do vyzna čeného ráme čku vepište číslo odpov ědi, se kterou se ztotož ňujete. Odpov ěď je vždy jen jedna. Děkuji za spolupráci a v ěř ím, že ve vlastním zájmu vyplníte dotazník pravdiv ě a zodpov ědn ě.
1) Jaké je Vaše pohlaví? 1. Muž 2. Žena
2) Jaký je Váš v ěk? 1. 15-20 2. 21-25 3. 26-30 4. 31-35 5. 36-40 6. 41-více
3) Jaké je Vaše vzd ělání? 1. Základní 2. Odborné bez maturity 3. Odborné s maturitou 4. St ředoškolské 5. Vyšší odborné 6. Vysokoškolské
4) Jaké je Vaše sociální postavení? 1. Studující
2. Zam ěstnaný/á 3. Nezam ěstnaný/á 4. Jiné
- 63 - 5) Uznáváte styl alternativních kultur jako je nap říklad kultura techno? 1. Ano, ztotož ňuji se s tímto životním stylem 2. V ur čitých bodech se s touto kulturou ztotož ňuji, ale nejsem skalním příznivcem 3. S touto subkulturou se neztotož ňuji
6) Myslíte si, že znáte podstatu a ideologii subkultury techno? 1. Ano, jsem pln ě srozum ěn/a s touto subkulturou 2. Něco je mi známo, ale p říliš se o tuto záležitost nezajímám 3. Přiznávám, že nejsem informován/a
7) Jak vnímáte p říslušníky policie/p říznivce techna? 1. Vadí mi 2. Někte ří mi vadí, jiní ne 3. Nevadí mi
8) Jak často sledujete informace v médiích? 1. Každý den 2. Alespo ň 1x za týden 3. Nesleduji
9) Kterému médiu dáváte nejv ětší p řednost? 1. Televize 2. Denní tisk 3. Rozhlas 4. Internet 5. Jiné
10) Které médium se Vám jeví jako nejmén ě objektivní? 1. Televize 2. Denní tisk 3. Rozhlas 4. Internet 5. Jiné
11) Myslíte si, že média ovlivnila názory spole čnosti na p říznivce techna /policii? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím
12) Jak si myslíte, že ve řejnost vnímá p říznivce techna /policii ? 1. Pozitivn ě 2. Neutráln ě 3. Negativn ě
- 64 - 13) Jste pro legalizaci tzv. „měkkých drog“ (marihuana, hašiš)? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím
14) Už jste n ěkdy užil/a n ějakou drogu? 1. Ano 2. Ne
15) Myslíte si, že se na technoparty užívají ve v ětší mí ře drogy? 1. Ano 2. Stejn ě jako kdekoli jinde 3. Ne
16) Myslíte si, že zásah byl politicky ovlivn ěný? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím
17) Jak vnímáte politické d ění po zásahu? 1. Ve skute čnosti šlo politik ům jen o zvýšení své popularity a hlasy voli čů 2. Někte ří politici se o toto téma up římn ě zajímali 3. Politické d ění jsem nesledoval/a
18) Ovlivnila vás angažovanost politik ů v následujících volbách? 1. Ano 2. Ne
Děkuji Vám za vypln ění celého dotazníku. Na záv ěr Vás prosím, pokud máte n ějaké p řipomínky, názory či p řání, která zde chcete sd ělit, napište zde sv ůj vzkaz: ......
- 65 - Příloha 7: Fotodokumentace
Zdroj:
Zdroj:
- 66 -
Zdroj:
- 67 -