Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií
Komunikace subkultury freetekno (Bakalářská diplomová práce) Aneta Houdková Brno 2008
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně, 26. května 2008
2 Děkuji Mgr. Davidovi Kořínkovi za vedení práce, Mgr. Kateřině Škařupové za konzultaci metodologické části, všem respondentům za cenné informace a Martinovi za podporu.
3 Obsah Úvod ...... 6 1 Historie ...... 8 1. 1 Vznik hudebního stylu techno ...... 8 1. 2 Acid house ...... 8 1. 3 Štěpení acid housové scény ...... 9 1. 4 Příjezd do České republiky ...... 10 2 Pojmy ...... 11 2. 1 Freetekno ...... 11 2. 2 Freeparty ...... 12 2. 2. 1 Teknival ...... 14 2. 3 Soundsystém ...... 15 2. 4 Principy subkultury – DIY ...... 17 3 Subkultura ...... 19 3.1 Specifika české subkultury freetekno ...... 20 3.2 Typologie účastníků ...... 21 3. 3 Oblečení ...... 25 3. 4 Principy subkultury ...... 25 3. 4. 1 Šamanské rituály ...... 25 3. 4. 2 Kapela versus publikum ...... 26 3. 5 Drogy ...... 26 4 Teorie subkultury ...... 28 5 Komunikace ...... 32 5. 1 Specifický slovník ...... 32 5. 2 Vývoj komunikace v rámci subkultury ...... 33 5. 3 Používané komunikační kanály ...... 35 5. 3. 1 Internet ...... 35 5. 3. 2 E mail ...... 39 5. 3. 3 ICQ ...... 40 5. 3. 4 Mobilní telefon ...... 40 5. 3. 5 Flyery a plakáty ...... 41 6 Metodologie ...... 43 6. 1 Výzkumná otázka ...... 43 6. 2 Cíle výzkumu ...... 44
4 6. 3 Vymezení jednotky výzkumu ...... 44 6. 4 Metody výzkumu ...... 44 6. 5 Etické otázky ...... 45 7 Výsledky výzkumu ...... 46 7. 1 Jak je realizována komunikace v rámci subkultury freetekno? ...... 46 7. 2 Jakými kanály komunikace probíhá? ...... 48 7. 3 Jaký význam připisují aktéři jednotlivým komunikačním kanálům? ...... 52 7. 4 K jakým okruhům témat se pojí specifické jazykové výrazy? ...... 54 7. 5 Jaké informace členové subkultury jednotlivými kanály komunikují? ...... 55 7. 6 Jaký význam má vizuální komunikace? ...... 56 Závěr ...... 58 Literatura ...... 61 Jmenný rejstřík ...... 63 Přílohy ...... 64 Příloha č. 1 – Historie CzechTeku ...... 64 Příloha č. 2 – Proč byl zrušen DIY karneval ...... 66 Příloha č. 3 – flyery ...... 67 Příloha č. 4 – Rozhovory ...... 71 Honza ...... 71 Roman ...... 73 Zakki ...... 84 Zdeněk ...... 102 Anotace ...... 110 Klíčová slova ...... 110
5 Úvod Subkultura freetekno se dostala do povědomí širší veřejnosti hlavně díky mohutné medializaci festivalu CzechTek a v podstatě všeho, co se kolem něj událo. Nejednoho z diváků televizního zpravodajství pak zcela určitě překvapila nejen vysoká návštěvnost této události, ale také vzhled a chování jejich účastníků. Hlavně díky médiím zůstala v paměti veřejnosti tato subkultura jako nikým a ničím neorganizovaná skupina převážně mladých lidí, která se schází hlavně za účelem konzumace drog a poslechu specifického a pro většinu z nich naprosto nepochopitelného stylu hudby. Svou prací bych skrze aspekt komunikace naopak ráda dokázala, že v subkultuře bez pochyby existuje určitý stupeň organizace, který ji vymezuje vůči absolutní anarchii. Kvalitativní metodou popíši specifika komunikace této subkultury, což by mělo vést nejen k celkové deskripci principů, ale pochopitelně i interpretaci jednání jednotlivých členů. Základem mého výzkumu bude předpoklad, že komunikace mezi členy subkultury je odlišná od komunikace s mainstreamem, ač v mnoha ohledech využívá stejných prostředků. Pro dekódování sdělení, která subkultura produkuje, je však zapotřebí specifických vědomostí, které bych ráda ve svém výzkumu alespoň částečně poodhalila. Výzkumnou otázku jsem si tedy stanovila takto: Jaká jsou specifika komunikace subkultury freetekno? Odpověď na tuto otázku získám pomocí dílčích dotazů: Jakými kanály komunikace probíhá?, Používají se specifické jazykové prostředky?, Vyskytují se frekventované okruhy témat?, Objevuje se specifická neverbální komunikace (např. gesta)?, Jakou důležitost subkultura přikládá vizuální komunikaci?. Prvořadým cílem mého výzkumu je popsat všechna specifika komunikace subkultury freetekno. K dalším, teoretickým částem mé práce bude patřit několik důležitých pojmů a historie subkultury, subkultura jako taková a komunikace subkultur. Subkultura freetekno není neprobádaným terénem – byla zkoumána subkultura sama (Bila 2002), byly prozkoumány její sociologické a politické aspekty (Wimmer 2006). Zkoumány byly i rituály a obřady spojené s teknoparty (Winkler 2006).
Za nejpřínosnější práci v této oblasti ale považuji Sociální fenomén freetekno (Zajdáková 2005), kde se autorka snaží zachytit freetekno jakožto fenomén se všemi jeho aspekty, zahrnující pochopitelně i komunikaci této subkultury. Bila (2002) tvrdí, že subkultura by se nemohla rozvinout do takové míry, v jaké ji známe dnes, bez nástupu nových médií, protože její členové nepoužívají ke komunikaci masových sdělovacích prostředků (televize, noviny, rádio, ...). Jako hlavní komunikační prostředky Zajdáková (2005) uvádí internetové stránky, chat, mobilní telefon, letáky a plakáty. Ve svém výzkumu se zaměřím na tyto komunikační prostředky, z nichž u každého se budu snažit zachytit jejich obsahy.
7 1 Historie
1. 1 Vznik hudebního stylu techno Počátky hudebního stylu techno se datují od doku 1977 do poloviny 80. let. Tehdy se v Detroitu v USA „začal poprvé ozývat syntetický zvuk samplované elektronické hudby. Nešlo o měkký a discem osmdesátých let ovlivněný „house“ (s tempem okolo 120 úderů za minutu), který souběžně vznikal v Chicagu, ale o temnější a rychlejší žánr ‚nové taneční elektronické hudby’ (se 180 až 220 údery za minutu), reflektující alternativní, punkovou a industriální scénu a založený na samplech hluků a industriálních zvuků. Označoval se jako ,techno’.“ (Pavleček a kol.) Faktory, které hrály při vzniku techno scény největší roli byly: A) nová technologie – počítače, které umožnily digitalizaci zvuku a vývoj elektrotechniky, díky níž bylo možné upravovat taneční hudbu, mixovat ji, zesilovat, B) rozvoj masové komunikace, která přispěla k rychlému rozšíření nahrávek, vzájemnou komunikaci i mimo přímou účast na parties C) nový typ stimulantu. Tím se stala taneční droga extáze, která zaujala na scéně podobně silnou pozici jako LSD v 60. letech mezi hippies. (Zajdáková, 2005, str. 16 17) Počátky techna jako hudebního stylu lze vypozorovat, ale techno jako životní styl je pouhým následováním hippie punkové linie, včetně vnějších atributů mezi které patří např. nepřijatelná hudba, oblečení, účesy. (Němec 2003)
1. 2 Acid house Tento hudební žánr se ujal ve Velké Británii. Původně se za označením „techno“ skrývala všechna progresivní elektronická taneční hudba, která byla rychlejší než house.
8 Zpívané vokální party nahradily nejrůznější industriální ruchy a hluky a stále větší důraz se kladl na práci s hypnotizujícími syntetickými zvuky. Spojením kvílivé syntetické techno basy a houseové rytmiky pak vznikl acid house styl, který navždy změnil tvář současné hudební scény. Ukázal úplně nový přístup ke tvorbě moderní hudby, který však ve skutečnosti čerpal ze samotných kořenů lidské kultury. Nositelem hudební myšlenky již nebyla melodie, jak bylo v evropské hudební tradici zvykem, nýbrž pečlivě vykonstruovaná rytmika, která od nejjednodušších motivů postupně gradovala do mnohovrstevných kompozic založených na pumpujících bicích a výrazné basové lince, což je do značné míry v podstatě návratem do psychedelických šamanských rituálů prvotně pospolné společnosti. (Němec 2003)
Vliv na techno scénu mají pátrání po šamanských rostlinách v amazonských pralesích prováděná Terencem McKennou, stejně jako pesimistické kyberpunkové vize Arthura Krokera. Kromě šamanismu, pohanství a filosofů šedesátých let oprašuje nová scéna také pojem nomád a dává mu nový obsah .
(Pavleček a kol. 2005)
1. 3 Štěpení acid housové scény Vznikly kočovné komunity, které připravují, organizují a produkují hudební události progresivní hudební scény. Jde o travellerské techno soundsystémy, jinak nazývané jako „rave“, jejichž příznivci jsou pak „raveři“. Ač jde o party ilegální, Británie osmdesátých let na ně zatím nepohlíží jako na společensky nebezpečné. Po šesti letech vývoje techna na britských ostrovech, přichází roku 1992 dva největší festivaly nezávislého techna – Bedlam (15 000 lidí) a osmidenní party v Castlemortonu (25 – 40 000 lidí), kterou pořádal kultovní soundsystém Spiral Tribe. Akci, kterou média označila za plenění a drogové orgie, ukončil až policejní zásah. Třináct členů Spiral Tribe je zatčeno a je jim zabaven jejich soundsystém. Dvouletý nátlak bulvárního i konzervativního tisku vyústil v zákon Criminal Justice Act (rave zde byl definován jako „shromáždění více jak 100 lidí, kteří tancují na hudbu založenou na repetitivním rytmu“ (Němec 2003)), který umožňuje nelegální party okamžitě rozpustit. Soundsystémy se radikalizují a politizují, opouští Británii a míří např. do Bosny nebo do Indie.
9 1. 4 Příjezd do České republiky Právě Spiral Tribe a Mutoid Waste Company roku 1994 přijíždí do Čech. Na squatu Ladronka nachází své posluchače mezi punkery a squatery. Zážitek z nového zvuku byl pro ně tak silný, že dal impuls k vlastní aktivitě v podobném duchu. To vyústilo až, k dnes kultovnímu, teknivalu v Hostomicích, kterého se účastnilo přibližně 300 lidí. Poté subkultura začala nabírat na rozměrech díky tomu, že lidé začali v „soundsystémech“ nacházet svou seberealizaci.
10 2 Pojmy Kapitola Pojmy je nezbytná pro další pochopení práce. Intuitivně jsem vybrala několik základních slov a frází, díky kterým čtenář pochopí obsah následujícího textu a zároveň se mu začnou rýsovat obrysy dané subkultury.
2. 1 Freetekno V této kapitole budu mít za cíl objasnit pojem freetekno jako hudební žánr. Freetekno, tekno nebo tekkno vzniklo jako odnož taneční hudby techno 1. Hlavní, nikoli však signifikantní, rozdíl je v ukazateli bpm 2. Základní dělící čarou pro určení jednotlivých stylů je hladina 180bpm. Produkce pod touto hranicí se obecně nazývá technem, po překročení hranice by mělo jít o tekno. Takovýto numerický ukazatel je však relativní, i tekno může být pomalejší než 180bpm, techno naopak rychlejší. Rozdíl mezi technem a teknem je čitelný [...], kdy tekno je rychlejší, temnější, na druhou stranu také melodičtější, je zde více pocitů a nálad. Je zde totiž více možností k improvizaci, a tak mezi rychlou, hypnotickou, někdy až monotónní hudbou, pro kterou je charakteristická výrazná basová linka, uslyšíme i Mozarta či další jiné žánry hudby. (Zajdáková, 2005) Je založená na rytmu, dá se to přirovnat k šamanském bubnování, ale v rychlosti naší doby. Člověk se může při jejím poslechu dostat do stavu blízkého transu. Je to vlastně rytmus týhle doby. Akorát snad konformní část společnosti to ještě nezpracovala. Lidi tuhle hudbu, freetekno, v rádiu neslyšej. Je to underground, proto je zajímá. Já jsem nahrál dvě kazety, občas hraju v klubu Sklep. Mým snem bylo, zahrát si v té stěně repráků, jaké můžete vidět v televizi na záběrech z venkovních akcí. Naposledy se mi to na chvíli povedlo, je to krásnej masivní zvuk. (Šlapák. Techno není o drogách a alkoholu, je především o rytmu uspěchané doby. 2001)
1 viz Historie 2 beats per minute = údery za minutu
11 2. 2 Freeparty Dalším rozdílem těchto dvou žánrů 3 je, na jakých parties se hrají. Zatímco techno party se bude konat spíše v nějaké legálně pronajaté kryté hale (v Brně např. Rondo, Boby centrum, apod.), kam se najednou vejdou stovky až tisíce lidí a není pro ně žádný problém zaplatit za vstupenku 500 i více korun, tekno se v takových prostorách nikdy konat nebude. Právě ze slova freetekno 4 je zřejmé, že na této party se vstup z pravidla platit nebude. Proto se akce tekna konají nejčastěji na volných prostranstvích, v opuštěných továrnách apod., kde není potřeba zaplatit pronájem prostoru. V chladnějších měsících, kdy se freeparties konají v zastřešených prostorách, lze ovšem už nějaké vstupné očekávat. Avšak jen takové, aby se pokryly náklady spojené s pronájmem prostoru. Nikdy pořadatelé ale nechtějí vydělat na prodeji vstupného, to je v rozporu s principy DIY 5. Mnozí účastníci se domnívají, že pojem freeparty znamená vstup zdarma. To je sice v mnohých případech pravda, v zásadě jde ale především o volnost, kterou při party účastníci mají. Právě to je jejich hlavním lákadlem – na takových akcích neplatí vlastně žádná pravidla. Tedy až na to, že se nesmí záměrně ničit aparatura. Dojem naprosté volnosti ještě podporují tzv. open air parties, které se konají pod otevřeným nebem. A právě pro svou volnost freeparty lákají takové množství účastníků. Mají totiž jistotu, že akce nebude pod dohledem úřadů. Formálně neexistují ani pořadatelé, což je zárukou organizace party podle principů DIY – každý účastník nějakým způsobem přispívá chodu party. Tento postup, kdy se pořádaly ilegální parties dnes už ale neplatí. Po CzechTeku 2004, kdy byla party rozehnána policií z důvodu nezákonného obsazení pozemku, jsou všechny open air parties na úřadech ohlášené. Sami pořadatelé potvrzují, že se tím subkultura vzdaluje od undergroundu, ale vyhnou se tak nepříjemným komplikacím, kdy by policie mohla party rozpustit.
3 ač historicky je tekno podskupinou techna 4 tedy „volné tekno“ 5 viz Principy subkultury
12 Prvořadým cílem freepaties je pobavit příchozí návštěvníky, v žádném případě tedy nejsou pořádány za účelem zisku, resp. obohacení organizátorů. Ačkoli pořádající soundsystém provozuje, hlavně v případě open air party, bar, ceny jsou nastavené tak, aby pokryly jen náklady spojené s organizací akce. Každý soundsystém je na konci akce rád, že je se jeho příjmy a výdaje rovnají nule. Mnohdy se totiž dostanou i do záporných čísel a de facto většinu nákladů spojených s party pokrývají z vlastních prostředků. Je tedy jednoznačné, že jde vyloženě o koníček členů soundsystémů, na této aktivitě se peníze vydělat nedají. Na freeparty je ostatním členům na původu nově příchozího. Každý musí dodržovat jedinou zásadu všech parties, „One Tribe, One Vibe“(heslo zakladatelů Spiral Tribe), tedy mít respekt k druhým. Scéna freeparties také bourá klasickou hranici publikum umělec. Každý účastník může být současně performerem, ať už díky svým malbám, fireshow nebo třeba žonglování. Tento přístup vychází z přístupu DIY 6, který tvrdí, že „konzument kultury může být i jejím tvůrcem“(cs.wikipedia, freetekno 20. 4. 2008). Celý systém organizace freeparty lze pokládat za konspirační. Na začátku 90. let ho vymyslel Tony Colston Hayter ve Velké Británii, čímž způsobil naprostý převrat na celé scéně taneční hudby. Organizace se zakládá na jediné úvaze: Zjistí li policie místo konání a účastníci se začnou postupně sjíždět, je vysoká pravděpodobnost, že party přeruší. Colston Hayter proto usoudil, že pokud koncentruje do jednoho místa velký počet lidí, nebude možné party ukončit jinak než za cenu zraněných osob a velkého nasazení policejních sil. Nutno dodat, že Colston Hayter nebyl žádný revolucionář nonkonformity, ale hodlal na svém systému dobře vydělat. [...] Ve stanovenou dobu začaly na určenou telefonní linku volat stovky lidí, aby získaly potřebné instrukce. A v ten okamžik vyrazili v autech. Jakmile se všichni shromáždili, dostali stejným způsobem instrukce, kde se party odehrává. (Erva 2005. Policejní zásah – subkultura zábavy)
6 Do It Yourself = Udělej si sám
13 2. 2. 1 Teknival Jak sám název napovídá, jde v základě o festival žánru hudby tekno, přestože soundsystémy i jiných žánrů rozhodně nemají zavřené dveře 7. Jde o vyvrcholení sezóny, obvykle v letních měsících, pod širým nebem. Na pozemku, ať už pronajatém nebo nikoliv 8, se schází soundsystémy, které se chtějí na akci prezentovat, spolu s příznivci této „kratochvíle“. Právě v tom spočívá volnost teknivalu – soundsystémy nikdo nezve, záleží jen na nich samotných, jestli na teknivalu zahrají či nikoli. Také vstupné se nevybírá. Pokud jde o pronajatou plochu, náklady se hradí buď ze zpoplatněného parkování aut nebo se na ně jednotlivé soundsystémy složí ze svých výdělků z barů. Teknivaly lákají velké množství návštěvníků také díky svému punci ilegality. Nejednou se CzechTek konal na návštěvníky obsazeném místě bez svolení majitele pozemku 9. A i přesto, že byl pozemek řádně pronajatý, policie teknival rozehnala z důvodu překročení norem. Ať už hlukových nebo hygienických. "No je to nezákonný. Šlo by to udělat legálně, ale pokaždé, když jsme někde zažádali, tak to zamítli," tvrdí mladík. Pak se ale zarazí a přesvědčivě dodává: "My jsme k té ilegalitě vlastně donuceni". (Blechová 2004 Tohle je underground, ne diskotéka) Stejné stanovisko potvrzují i anonymní organizátoři CzechTeku: "Každý rok se pokoušíme uspořádat akci legálně a co nejdále od civilizace, obojí je ale v České republice bohužel krajně obtížné. Legální místo bylo v jednání, to ale přerušila státní správa." (tamtéž). V tom si podle mého názoru organizátoři jednoznačně protiřečí. Pokud by akce měla proběhnout na legální úrovni, úkolem organizátorů by bylo prvořadě zabezpečit všechny ochranné složky (hasiče, záchrannou službu a policii), pochopitelně včetně zdroje pitné vody a pronájmu mobilních toalet. Především by však museli být známi oficiální organizátoři. „To tě prostě semele a najednou zjistíš, že jsi stejnej jako kdokoliv jinej, kdo připravuje koncert nebo velkej mejdan. Není to krása freefestivalu, který by měl zahrnovat celou subkulturu jako takovou.“ (Ivošek 2004. Nenechat se sežrat soukolím systému). Jak už jsem nastínila v předchozí kapitole, od CzechTeku je každá
7 Lze zaslechnout hudbu mnoha žánrů, např. jungle, drum’n’bass, reggae, ska, breakbeat, a mnoho dalších. 8 viz Příloha 1 – Tabulka CzechTek 9 viz Příloha 1 – Tabulka CzechTek
14 open air party nahlášená na úřadě. Pořadatelům nestojí potíže s policií za pocit undergroundu. Je zřejmé, že s ohláškou souvisí i zajištění dalších bezpečnostních i hygienických složek. Pokud se jedná o akci většího rázu zpoplatní se vjezd autům do prostoru. Při menších akcích stačí peníze, které se získají prodejem na baru. Teknival je vyvrcholením sezóny v určité republice, odtud název CzeckTek. Dále se koná např. SlovTek, BulgariaTek a další. Českou freetekno scénu ale čekal stejný osud jako tu v Anglii 90. let a později i ve Francii. Parties se staly masovou záležitostí, při které původní myšlenka svobodné atmosféry a souznění s přírodou vzala za své. Návštěvníci Czechteku se od roku 2003 daly počítat v desetitisících a většina je zažívala s heslem „vzít užít zahodit“. Proto se poslední CzechTek konal v roce 2006, kdy se naplno rozvinuly negativní vlivy posledních let. Státem zapůjčený tankodrom dávající celé akci punc legality, blyštivé zánovní Mercedesy parkující vedle starých francouzských dodávek, stánky prodávající grilovaná kuřata, koktejl bary, mojito, árenbíčko, povalené přetékající mobilní toalety, odpadky. Tekno byznys v plné špíně. (Trafka 2007) Proto se letos namísto Czechteku konalo do počtu více, zato však menších, komornějších, teknivalů. Jednoduše česká freetekno scéna už nikdy nebude jako před tím. Travelleři se stejně jako Angličané v 90. letech stěhují více na východ. Zárukou dobré, nekomerční freeparty je např. BulgariaTek nebo UkrainaTek. "CzechTek se stal masovou záležitostí a vytratil se tak duch toho, čím by technoparty měla být," vysvětlil Roman Tomáš Vainer, organizátor CzechTeku 2006 pro MF Dnes.
2. 3 Soundsystém První soundsystémy, které lze považovat za srdce freetekna, se objevily v šedesátých letech na Jamajce. Jedná se o auta s agregátem, který spalováním benzínu nebo nafty vyrábí elektrickou energii pro aparaturu, jak zvukovou, tak i světelnou. Soundsystémy vznikly jako úspora – do té doby na slavnostech vystupovaly mnohačlenné orchestry, které s postupem času, ruku v ruce s technologickým vývojem, nahradili DJs produkující hudbu z gramofonových desek.
15 Na první soundsystémy, které ozvučovaly putovní hippie festivaly, bylo pohlíženo jako na nomády nové doby. Tyto festivaly se však brzy staly centry techno hudby. Soundsystém se tedy stal nejpříhodnějším a v podstatě přirozeným prostředkem pro techno scénu (v klubech ve městech se hrála jiná, např. komerční hudba z MTV) a tradice festivalů pod širým nebem určila, kde se bude techno hrát. Za soundsystém se tedy považuje jedna dodávka a s ní spojení lidé. Pro představu je soundsystém interpret, jeho asistenti i jeho pódium. Dodávka slouží nejen jako dopravní prostředek pro aparaturu a osazenstvo, ale mnohdy se hudba produkuje přímo z ní, když jsou gramofony a celá světelná a zvuková aparatura pevně připevněna k dodávce za účelem produkce hudby za jízdy. Dodávky, někdy jde i o kamiony, v sobě častokrát neskrývají nejen celou aparaturu včetně agregátů elektrické energii, ale jsou i příbytkem. V takovém případě jsou jeho majitelé označování jako travelleři 10 , kteří svůj život tráví putováním z místa na místo, od jednoho teknivalu k jinému. Jádro soundsystému tvoří několik DJs. Mezi jeho členy dále patří vlastníci dodávky, gramofonů a celé aparatury. Takoví lidé samozřejmě mohou být i DJs, ale není to pravidlem. Jejich funkcí může být například starost o elektroniku či doprava. Jednotlivé role členů nejsou striktně rozlišené, záleží jen na tom, jakými znalostmi a zkušenostmi jsou lidé tvořící soundsystém vybaveni. Ti, kteří hudbu produkují, sami sebe nevidí jako koncové interprety, ale jako článek struktury zprostředkovávající zážitek tisícům lidí, které jsou součástí. Tanec v rytmu 180bpm popisují jako hromadnou meditaci, k čemuž mnohdy dopomáhá i experimentování s psychedeliky (LSD, později extáze). Opravdu je tomu tak, soundsystém se prezentuje jako celek, který je označen např. plachtou s názvem, ale jednotliví DJs nejsou uváděni. Mnohdy ani posluchač nepozná, který člen systému právě hraje, protože jsou buď v dodávce (při open air parties) nebo na DJ pultem, který rozhodně není vyvýšený tak, jak tomu je na akcích komerčního rázu, kde je DJ hlavním důvodem proč lidé party navštíví, ale bývá spíše ukrytý.
10 slovo je odvozeno od anglického slova „travel“ = cestovat
16 Tím pádem jediné, co návštěvník na celé akci uvidí, jsou stěny s reprobeden. Pochopitelně záleží hlavně na vybavení soundsystému, ale takové stěny mohou dosahovat několik metrů do výšky i šířky. Nyní mezi nejznámější soundsystémy patří Cirkus Alien, Komatsu, Metro, NSK, Oktekk, Shamanic a Strahov.
2. 4 Principy subkultury – DIY Z podoby obydlí novodobých nomádů vychází principy celé této subkultury. V dodávce, podobně jako u kočovných Cikánů, nelze hromadit majetek. DIY 11 je základní princip, který z tohoto předpokladu vychází, tedy „vystač si s tím, co máš“, což v praxi znamená, že „konzument kultury může být i jejím tvůrcem“(cs.wikipedia, freetekno 20. 4. 2008). DIY se snaží být oponentem zábavního průmyslu, kterému jde především o zisk. DIY kultura se tedy vzájemně podporuje ve vydávání různých děl, aby vytvořila protipól nejen nahrávacím firmám. Česká veřejnost možná tuto kulturu zná také díky karnevalu, jehož součástí byl mimo jiné pestrobarevný průvod Prahou. „Myšlenka byla stále stejná ukázat, že subkultura, známá pouze pořádáním free parties, je především pestrou komunitou kreativních lidí, schopných spontánně, s minimálními prostředky, bez pravidel a centralizace tvořit něco, co stojí za to.“ (http://diy.freetekno.cz/2006.htm) Karneval se konal od roku 2003 každoročně až do roku 2006, kdy byl zrušen z důvodu neshody s policií a upadající morálkou kultury DIY 12 . Hlavním znakem všech parties je všeobecně panující atmosféra svobody a dobré nálady, kterou na jiných akcích, nebo obecně ve společnosti, lze jen těžko zažít. Většinou nejsou „viditelní“ organizátoři, a proto vše může probíhat spontánně, tak, aby každý účastním mohl k party přispět. Protože prakticky neexistují pravidla, tak si každý může naplno užít hudbu i tanec. Podle pravidel DIY funguje i obydlí v západních Čechách u obce Lubenec. Statek zakoupil soundsystém Cirkus Alien. Celé společenství funguje jako základna pro projíždějící travellery. V západní Evropě jsou taková tábořiště běžnou věcí, hlavně ve
11 DIY = Do It Yourself = Udělej si sám 12 viz Příloha 2
17 Španělsku a Portugalsku. V době vzniku článku (2004) měla základna šest stálých obyvatel. Na běhu domácnosti se podíleli společně. Ať už opravář aut, student, novinář nebo zedník vydělali peníze, poskytli je pro zvelebení statku. Svým přístupem tak zaujímají opoziční postavení vůči komerční produkci, jejíž výtvory jsou pro ně pouhým zbožím, materiálem. V případě DIY se ale hranice tvůrce a pasivního konzumenta ruší. Každý konzument je zároveň i tvůrcem. „To, co na scéně DIY vzniká, není omezeno žádným autorským právem, kodexem či etikou dovoleno je všechno, a tvůrčí svoboda je tak neomezená. Cílem této kulturní alternativy je zachovat a podporovat originální tvorbu neovlivněnou strachem či lákadlem ‚tržních mechanismů‘“ (Mathé 2004 Zapadlí travelleři v Čechách). Peníze jsou pro lidi vyznávající principy DIY pouze prostředkem pro zajištění věcí, které se jiným způsobem získat nedají. Pro obstarání těch ostatních hledají jiné cesty nežli skrze peníze. Vždy se snaží jít cestou bez peněz. „Když můžeme hrát vlastní skladby, proč bychom měli platit organizacím typu OSA nějaké poplatky? Když můžeme mít vlastní reproduktory a vybavení, proč bychom si ho měli za peníze půjčovat, jako to dělá většina komerčních festivalů? Proč neudělat akci na místě, kde nikomu nevadí, kde nikdo nechce jiný nájem než slib o úklidu, a tím pádem může být celá věc zdarma?“ (Matýsek 2005 CzechTek) DIY má dva významy. Ten první říká, že si poličku uděláš sám, místo aby sis ji koupil. Ten druhý vznikl z punku, když si kapely samy dělaly všechno: pálily cédéčka i rozšiřovaly nahrávky přes vlastní distribuci bez nahrávacích společností a studií. (Horký 2007 Jízda na vlastní triko)
18 3 Subkultura Subkulturou se v obecné rovině označuje jakákoliv (dílčí) kultura, která je součástí rozsáhlejší instituce kultury, s níž má jednak některé společné, jednak některé rozdílné složky. 13 Míra rozdílnosti subkultury od celé kultury, jíž je součástí, je jednak pohyblivá, jednak se může minimálně odlišovat nebo může být zcela v opozici proti celé kultuře (tzv. protikultura). Velikost a charakter rozdílů je dán celou řadou faktorů. 14 Při větších odlišnostech subkultury (zejména takových, které nelze charakterizovat jako protichůdné celé kultuře) vzniká napětí a konflikty, které nezřídka ústí do značně dramatických situací. (Geist 1992: 474) S touto definicí koresponduje i definice Dicka Hebdige: „Subkultura se vymezuje vůči jiným skupinám a kulturám, směřuje k prezentaci nezávislého organizmu fungující vně sociálních, politických a ekonomických kontextů.“ (Hebdige.1996) Ganna Bila (2002) se ve své práci snažila dokázat, že v tomto případě jde o subkulturu, ale sami účastníci se podle Petra Posoldy (2004) rozdělují do dvou skupin na ty, kteří tekno vnímají jako svou seberealizaci, čímž by se stali součástí subkultury a na ty, kteří tekno vnímají jako vyjádření svého negativního postoje vůči mainstreamové společnosti. V tomto případě by šlo spíše o kontrakulturu, kterou lze chápat jako „kontrastní, opoziční typ kultury, resp. subkultury vzhledem k typu převládajícímu, dominantnímu, oficiálnímu v dané společnosti. Pro kontrakulturu je typický nesouhlas s normami, hodnotami a idejemi oficiální kultury, zároveň ale závislost na ní, neboť pouze v jejím rámci kontrakultura nabývá smysl a její základní premisy jsou srozumitelné a realizovatelné.“ (Velký sociologický slovník 1996: 526 527) Teknivaly nahlížené z pohledu kontrakultury by pak byly protestním hnutím mládeže. Kontrakultura se podle Velkého sociologického slovníku „projevuje odlišným životním 13 M. M. Gordon (1947) ji považuje za „pododdělení národní kultury, složené z kombinace sociálně situačních složek, jako je třídní status, etnický původ, městské nebo venkovní osídlení a náboženská příslušnost, které tvoří svou kombinací fungující jednotu, jež integračně upevňuje na ni se podílející jedince.“ R. Stark (1992) ji definuje: „kultura uvnitř kultury; skupina, která udržuje nebo rozvíjí soubor vlastní víry, morálky, hodnot a norem, který je obvykle obměnou těchže v dominantní kultuře“, L. A. Coser et al. (1991) jako „odlišné kulturní ideje, které lidé sdílejí proto, že jsou členy určité skupiny“, J. E. Curtis a R. D. Lambert (1990) ji považují za lokální kulturu a vidí v ní více nebo méně odlišný soubor náboženství, norem a hodnot, které mají určité skupiny ve společnosti a jimiž se tyto skupiny liší od jiných. Poněvadž subkultura je obsažena v kultuře společné pro členy širší společnosti, má tak s ní více nebo méně společné prvky“. R. Holmes (1988) ji definuje jako „skupinu, která je částí širší kultury, ale má své odlišné normy, hodnoty a životní styl“. 14 Jako je věk (tzv. mládežnická kultura), povolání včetně přípravy na ně, náboženství (sekty, rituály), původ, národnost, etnikum, rasa, sociální pozice, sociální stratum, zájmy, sociální situace, segregace atp.
19 stylem souvisejícím s odlišnými kulturními vzory“, které lze považovat za úsilí o vytvoření alternativní kultury. Freetekno komunita je ale svým smýšlením subkulturou, kterou spojuje „myšlenka decentralizované svobodné mobilní komunity lidí, kteří jsou spolu spojeni komunikačními kanály, sdílejí své schopnosti a zkušenosti a kteří mají vlastní pravidla a ignorují ta pravidla většinově ‚občanské‘ společnosti, která jim připadnou nespravedlivá či zbytečná“ (České tekno specifika viděné očima insidera). Komunita freetekno totiž veřejně neventiluje svoji nespokojenost se systémem. Jejich postoj nejlépe vystihuje požadavek „Nic nežádáme, nic nechceme, jen prostor pro naše toulání.“. Podle Lukáše Rychetského jde o snahu „žít soběstačně kdesi na samotném okraji, kterou provází neromantické vědomí skutečnosti, že sice nemám možnost změnit život všech, ale mohu tak alespoň učinit se životem svým“ (Rychetský 2005). 3.1 Specifika české subkultury freetekno Hlavním specifikem české subkultury freetekno je už její název. Ve Velké Británii tuto subkulturu nikdo neoznačí jinak než rave15 , její stoupence pak raveři 16 . I v anglicky psané odborné literatuře na toto téma se vždy objevuje pouze rave subculture. Bohužel nedokáži dojít ke kořenům českého názvosloví, které by objasnilo toto české specifikum. Sama si ho neumím vysvětlit, protože do Čech freetekno dovezli sami členové kultovního britského soundsystému. Ale realita mluví za své – slovo rave se ve spojitosti s českou subkulturou freetekno prakticky nepoužívá. I přesto, že česká subkultura freetekno nese jistá specifika, svůj étos si zachovává. A to i v případě, že mezi českými příznivci freetekna prakticky nejsou žádní travelleři, nomádi nového věku. Tato situace vyplývá z toho, že území České republiky je poměrně malé na to, aby se zde cestování dalo ve větší míře praktikovat. Takže lidi, které by hudba freetekno živila, u nás lze najít jen těžko. Namísto toho většinu příznivců tvoří studenti nebo pracující, pro které je freetekno jen velmi intenzivním koníčkem. 15 „rave = bláznit, řádit, ale také staroanglické označení pro ‚čarodějnické slety‘ “ (Němec 2003 CzechTek 03 – One tribe, One vibe) 16 podle anglického originálu „ravers“
20 Další odlišnost české subkultury freetekno, oproti té západní, je přístup k drogám. Drtivou většinu příjmů zahraničních soundsystémů obstarává právě prodej drog. U nás se aktéři nejen prodejem neživí, ale ani netolerují jejich prodej na svých parties. Jediné, co je na party k sehnání ve velké míře, je alkohol a příležitostně marihuana.
Soundsystémy se dokonce společně shodli na odsouzení prodeje balónků s N2O na akcích. Proto byl poměrně nedávno ze serveru www.freetekno.cz odstraněn systém Magion, který i přes napomenutí balónky dále prodával. V této kapitole nelze neopomenout českou raritu tzv. „mrdačů beden“. Jan Němec (2003) přiznává, že jinde v Evropě takové chování nezaznamenal. Jde o tanečníka, který v těsné blízkosti reproduktoru napodobuje kopulační pohyby. Důvod se nabízí jen jeden – dostat se ke zdroji zvuku co nejblíže.
3.2 Typologie účastníků Tomáš Feřtek ve svém článku popsal typy účastníků následovně: A) Příznivci, což je mládež víceméně středního proudu, která si jako příležitostnou ozdobu nechá obarvit vlasy, nebo si koupí barevné zrcadlové brýle B) Zasvěcenci, kteří tímhle stylem žijí. Jsou otrhanější, ocvočkovaní spoustou náušnic v nose, na rtech, v uších, víc se v nich snoubí onen pravěký vzhled a moderní technologie. Žijí tak rok, dva, možná pět let. Ale jednou je to asi opustí. C) Tvrdé jádro, v tomto případě většinou cizinci, kteří vypadají, že už ani jinak žít nemohou. Táhnou od jedné party ke druhé, neváhají jet kamsi do Čech, aby si tam na louce mohli nahlas pustit gramofon. Žijí v obytných vozech i s rodinami. Posedávají u nich opření o pneumatiky, jejich vzhled vzbuzuje u věci neznalých obavy... (Feřtek 1997: 6) Petr Posolda (2004) ale s tímto rozlišením nesouhlasí. Navrhuje spíše rozdělení podle pozorovatelné dimenze intenzity příslušnosti k subkultuře, a to následovně:
21 A) Mobilita – jak je jednotlivec ochoten a odhodlán na freeparty cestovat. B) Aktivita – jak aktivně se projevuje, nakolik se podílí na programu. C) Frekvence – jak často se účastní freeparties. S rozdělením podle Posoldy souhlasím, jelikož podle mého názoru daleko lépe vystihuje českou subkulturu freetekno. Spíše než na vzhledu, podle kterého stoupence freetekna Feřtek rozděluje, záleží na tom, do jaké míry jsou pro věc, tedy party, nadšeni. Právě mobilita je podle mě nejdůležitějším ukazatelem, protože jak jsem v kapitole Freeparty uvedla, akce se (hlavně ty pod širým nebem, kterých je se vzrůstající venkovní teplotou stále více) většinou konají někde za městem nebo v přilehlých vesnicích, tudíž doprava do takových končin není zrovna bezproblémová. Pokud potencionální účastník není majitelem auta, musí si zabezpečit odvoz u některého ze svých přátel, nebo vyhledat spoje a následně, někdy i podle mapy, se vydat na konečnou část cesty pěšky po lesích a lukách. Jak jsme uvedla v kapitole Principy subkultury – DIY, každý účastník freeparty se může něčím podílet na jejím chodu. Ať už jako člen účinkujícího soundsystému, nebo např. žonglérským vystoupením nebo flystickem. Aktivit je spousta, stačí si jen vybrat podle svých zájmů. Proto je obvyklé, že se téměř každý na party nějak podílí i přesto, že příprava je mnohdy časově náročná 17 . V neposlední řadě i frekvence účasti na freeparty není opomenutelná. Hlavně z důvodu udržování kontaktu s ostatními lidmi. Členové subkultury se mimo parties stýkají jen s úzkou společností, většinou jde o lidi, kteří navštěvují např. stejnou hospodu. Pro setkání s ostatními slouží právě party. Účastníci říkají, že je to příležitost poznávat nové přátele a získávat energii a elán pro zaměstnání nebo studium. Jako upřesnění Posoldova rozdělení navrhuji následující diferenciaci podle toho, jak jednotliví účastníci freetekno subkulturu konzumují:
17 Například příprava na DIY karneval zabere i několik týdnů práce. Nejen maska účastníka, ale i výzdoba alegorického vozu soundsystému. V neposlední řadě se musí připravit samotné vozidlo, aby bylo schopné produkce hudby za jízdy. Podotýkám, že reproduktory jsou většinou připevněné v několika řadách na sobě na střeše automobilu.
22 A) Konzumenti subkultury – přijímají subkulturu s jejími principy, podle kterých se snaží žít. Po všech stránkách se aktivně podílí na chodu parties. B) Konzumenti zábavy – s principy subkultury se neidentifikují, freetekno přijímají jen ve formě zábavy na parties. C) Pozéři – principy subkultury jsou jim naprosto cizí, ani hudba je moc neoslovuje, ale parties se účastní pro jejich punc ilegality a jakési prestiže. Heslo raných začátků rave scény „Peace Love Unity Respect“ platí i nadále. Tedy nic není nemožné a vše je akceptováno. Z tohoto hesla vyplývá, že nelze souhrnně popsat všechny účastníky parties. „Můžete zde tedy potkat širokou škálu lidí, kteří se dají souhrnně nazvat undergroundem od hippies ze staré školy, přes punkery, rastamany až po řadové klubery, které již začíná omrzovat "přeorganizované" obří komerční festivaly, [...] ze kterých se ovšem staly jakési továrny na hudbu se stále zřetelnější absencí lidského prvku.“ (Němec 2003) Právě na posledních ročnících CzechTeku byl velmi jasně rozpoznatelný další typ účastníků. Jde o nejmladší generaci raverů, které k této subkultuře táhne spíše underground než přesvědčení samo. Jde o mladé lidi, kteří se o freetekno scéně dozvěděli převážně z masových médií. Pro tyto mladé, nazývané „techňata“ nebo „kindeři“, je každá freeparty více soutěží, než čímkoli jiným, v tom, kdo si vezme lepší čepici nebo kapsáče. (Němec 2003) Sami účastníci freeparties se na diskusi tekway.cz shodují v jejich neomaleném chování. Uživatel freeteq zahajuje diskuzi úvahou o budoucnosti freetekno scény. Všímá si mladých lidí, kteří mají okolo patnácti let a kteří se účastní freetekno parties. Po vzoru ostatních si sehnali maskáče, bombery, palestiny a kšiltovky, ale freeparty si vykládají tak, že můžou dělat co se jim zlíbí. Uživateli freeteq nejde tak ani o jejich chování, ale o to, že je vlastně hudba ani nezajímá a jde jim jen o drogy. Obává se, že takové chování se stane standardem pro nově příchozí, kterým se freetekno scéna nevyhýbá, ale mohla by se posunout do jiné roviny vnímání a konzumování party. „Kultura se nesmí uzavírat vnějším vlivům, ale nesmí také nechat tyto vnější vlivy, aby ji degenerovaly a odcizovaly základním hodnotám..“
23 Uživatelka unionicca také zaregistrovala toto chování u některých návštěvníků freeparty. Popisuje hned několik případů, kdy různým způsobem tyto lidi oslovila. První konverzaci navázala v autobuse s lidmi, kteří „dělali bordel ale fakt hroznej bez nejmenšího ohledu na kohokoliv, všichni evidentně na plech“. S jedním z nich začala konverzovat, ale když usoudila, že rozhovor nemá konce pronesla jen otázku: „Co jak se ti líbilo jak hráli? odpověděl, že neví a že ani neví kdo tam vlastně hrál...“. Z budoucnosti freetekno scény obavu nemá, pochybuje totiž, že tohle bude nová generace freetekna. „Páč ty se dřív uchlastaj, ufetujou, nebo je někdo kdo se s tím moc nesere prostě jednou zmasakruje, tak že už si na mejdan jen tak nezajedou:)...navíc pochybuju že by byli schopný cokoliv orgnout:))“ Uživatel freeteq také přidává konkrétní zkušenosti ze setkání s tímto typem lidí. Problematizuje jejich účast na freeparties: „stačí už to, že na ty party chodí, pže tím tu party taky utvářejí... a když je na party plno vyjetejch dementů, tak to k náladě a celkové pohodě té akce nepřidá... někdy stačí i par dementů a party je už taková ´jiná´..“ Freeteq ještě dodává: „btw. po založení tohoto příspěvku jsem na witacid gbk četl, že se na neurčitou dobu ruší akce na vodárně, přesně z těchto důvodů... chodí tam malý vyjetý děti a dělají bordel...“ Uživatelka unionicca navrhuje změnu v organizaci parties. Partylisty by se zrušily „a jelo by se klasika ask your friend čímž by odpadlo myslím velký procento nežádoucích existencí na parties“. Do diskuze se zapojil uživatel em303, se svým výrokem „osobně mi sou mrožíci u píči, pokud mi teda zrovna nelijou pivo do beden“. Jako větší problém vidí účastníky, kteří si po požití drogy myslí, že je jejich stav omlouvá za jejich chování. Uživatel EstebanED vše shrnuje větou „ať se každej na technu chová jak chce, ale neomezuje svým chováním ostatní...“ Navíc takto se podle uživatele nechovají pouze mladí. Spíš záleží na konkrétním člověku, jakým způsobem freetekno scénu pojme. I mladí se můžou chovat na freeparty lépe, protože neplatí, že „kdo jezdi dýl na techno, je větší technař“.
24 3. 3 Oblečení Členové subkultury neužívají oblečení jako způsob svého odlišení, nijak jím nevyjadřují své členství v subkultuře a své postoje. Nesouhlasím tak s popisem na cs.wikipedia.org: „Charakteristický je pro ně způsob oblékání a vizáž. Např. mikiny s kapucou, široké kalhoty kapsáče, menší čepice s kšiltem dopředu. Barevně převládá černá, šedá, zelená a hnědá nebo maskáče.“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/CzechTek#Lid.C3.A9) Oblečení musí být hlavně pohodlné, nepodléhá tedy módním trendům, a při venkovních akcích musí být nanejvýš odolné vůči povětrnostním podmínkám to je jediný důvod, proč jsou technaři často viděni v maskáčovém oblečení.
3. 4 Principy subkultury
3. 4. 1 Šamanské rituály Základní princip subkultury freetekno vychází ze samotné hudby. Na rozdíl od evropské tradice, která je založená na melodii, freetekno stojí v její opozici. Pečlivě vykonstruovaná rytmika, čerpající z kořenů lidské kultury, založená na bicích a výrazné basové lince, se navrací do psychedelických šamanských rituálů prvotně pospolné společnosti. (Němec 2003) A právě na tomto sociálním aspektu elektronická taneční scéna funguje. Setkání na určitém místě na té nejzákladnější úrovni, která je reprezentovaná neustálým tepem bubnu, vede účastníky k pocitům solidarity, jednoty a pospolitosti.
25 Na party může nastat magický okamžik,… kdy každý tanečník a vy prožíváte vědomí kolektivního organismu a myslím si, že lidé, kteří toto prožili, nazírají na svět následně odlišně … svět není stvořen pro individuální soupeření o moc, ale raději ... pro jednu pulsující věc. 18 (Steins in shm8 2006: 20)
3. 4. 2 Kapela versus publikum Freetekno scéna bourá hranice mezi kapelou a publikem. Z principu DIY jednoznačně vyplývá, že interpreti hudby „nejsou hvězdami populárního charakteru“. Hudba je pro své interprety koníčkem, na kterém se nechtějí obohatit, na prvním i posledním místě je pobavení „publika“. Slovo publikum jsem záměrně vložila do uvozovek, protože na freeparty publikum vlastně neexistuje. Každý účastník je zároveň performerem a konzumentem zábavy, jak už jsem popsala v předchozích kapitolách. Produkce nahrávek se také distribuuje podle principů DIY. Tímto postojem stojí subkultura v opozici vůči mainstreamové kultuře, která vydává desky pouze za účelem obohacení. V subkultuře freetekno se hudba sice distribuuje, ale převážně prostřednictvím internetu, kde jsou skladby volně ke stažení.
3. 5 Drogy Drogy jsou velice častým tématem spojeným se subkulturou freetekno. Snad ze vzhledu členů mainstream vyvozuje, že jde o „feťáky“. I z prohlášení tehdejšího premiéra Paroubka je tento postoj zřejmý: „Jejich jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, je třeba počítat s rizikem šíření AIDS, žloutenky, salmonely...“ „Později ale sám přiznal, že o členech subkultury freetekno nic nevěděl.“ (Poláček 2005: 38) „Zastánci CzechTeku se obvykle ohrazují proti tomu, když se o technařích hovoří jako o narkomanech. Tvrdé drogy jsou na festivalu zakázané. Také pracovníci 18 "There is a magic moment that can happen at a rave…when everyone is dancing you experience a feeling of collective organism, and I think people that have had this experience view the world differently afterwards…the world is not made up of individuals vying for power, butrather…one throbbing thing."
26 Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, kteří při minulých letech festival kontrolovali, uvedli, že nezaznamenali žádný případ distribuce nebo užívání tvrdých drog. S lehčími drogami je to na CzechTeku ‚volnější‘.“ (Viktora 2006: 3) Mezi účastníky jsou nejrozšířenější kanabisové drogy a extáze. Rozhodně však neplatí, že by všichni byli zároveň dealery. „Pokud chceš brát drogy, neptej se ostatních, zda ti je mohou sehnat. [...] Když už si drogu opatříš a rozhodneš se ji aplikovat, snaž se kontrolovat své stavy. Není úplně vhodné vyprávět své pocity na drogách všem lidem okolo," radí organizátoři akcí. (Co jsou freeparty 2002) Už samotná hudba má halucinogenní účinky. Jde o to, že tempo hudby je rychlejší než tepot srdce. Právě proto některým účastníkům stačí „pouze“ alkohol, jiní si svůj zážitek z hudby zpestří drogou. Přístup k drogám je tedy hodně individuální, ale jedno je jasné. Jak už jsem v předchozích kapitole Freeparty uvedla, prodej tvrdých drog je na akcích zakázán a soundsystém, který by si přivydělával prodejem i jen lehkých drog, bude zavržen ostatními.
27 4 Teorie subkultury „Klubová kultura“ je hovorový výraz daný britským kulturám mladým, pro které je symbolickou osou taneční klub. Nejedná se však o jednotnou kulturu, ale o seskupení subkultur, které udržují jejich „dress codes“, taneční styly, hudební žánry a soubor rituálů. Klubové kultury jsou kultury vkusu, protože její participanti sdílí stejný hudební vkus a upřednostňují tak lidi, se stejným vkusem jako mají sami. Účast na klubové kultuře postupně buduje úzký vztah mezi jejími účastníky a jejich socializaci do významů a hodnot kultury. (Thornton 1997) Taneční hudba formuje velkou část životního stylu mnoha mladých lidí. Fenomény house music a acid house v průběhu pozdních let osmdesátých ve Velké Británii reformovaly kulturní terén a sociální geografii mnoha měst. Pro sociology byl tento vývoj posunem nejen v organizaci subkultur, ale také v tom, co účast v subkultuře pro mladé lidi znamená. Byly revidovány klasické přístupy studia subkultur, které byly vypracované v 70. letech na University of Birmingham’s Centre for Contemporary Cultural Studies (CCCS). Tyto revize přinesly větší fragmentaci a orientaci na přirozenost konzumenta, ale také jisté nedokonalosti. „V některých případech to znamenalo vyřazení konvenčních analytických faktorů a také ignoraci potenciálu pro hlubší pochopení sociální třídy v současných mladých formacích a konstrukcích identity.“ 19 (Carrington, Wilson 2004: 65) Carrington a Wilson kriticky analyzují současné perspektivy kultury mladých v kontextu kultury taneční hudby. Jejich hlavním argumentem je, že pro pochopení jedné z nejvýznamnějších globálních formací 90. let, je nutné vzít v potaz dřívější úvahy. Pro mnohé pozorovatele rave kultura v 80. letech signalizovala demisi „opozičních“ mladých stylů 60. a 70. let. Steve Redhead viděl uvnitř rave kultury nejčistší manifestaci klíčových motivů postmoderního stylu a kultury – bricolage a propagace hyper individualismu uvnitř drogami navozené kultury.
19 „In some cases this has meant discarding conventional analytical factors altogether and thus disregarding the potential for a more nuanced understanding of social class in contemporary youth formations and identity contructs.“
28 Původní antropologický význam termínu bricolage shrnuje Hawkes (1977) jako termín referující k významům, kterými „primitivní“ člověk reaguje na svět kolem sebe. Jedná se tak o „vědu konkrétního“ jako opak naší „civilizované“ vědy „abstraktu“. Bricolage tak klasifikuje a uspořádává do struktur podobnosti fyzického světa. Struktury slouží k vytvoření homologií a analogií v organizaci přirozenosti a tak „vysvětlují“ svět. Členové subkultury („bricoleurs“) si tak přivlastňují okruh komodit tím, že je umisťují do symbolického souboru, který slouží k vymazání nebo rozvrácení jejich původních přímých významů. „Subkulturní bricoleur [...] staví vedle sebe ‚typicky neslučitelné reality [...] na očividně nevhodnou stupnici ... a ... tak vznikne naprosto výbušné spojení‘(Ernst 1948).“ 20 (Hebdige 1997:136) Práce z 90. let naplňovaly úvahy o mladých lidech aktivních v konstrukci ohraničeného subkulturního prostoru jako protikladu trhu. Sarah Thornton (1995) ve své práci o taneční hudbě a klubových kulturách označuje svůj text jako post birminghamský argumentujíc, že práce CCCS už dále není relevantní pro svou statiku a ohraničenost: „subkultura je teoreticky nezpracovatelná“. 21 (Thornton 1995 in Carrington and Wilson 2004: 67) Ideologii subkultury Thornton popisuje jako způsob, jakým si mladí lidé představují vlastní a ostatní sociální skupiny, který je utvrzuje v tom, že nejsou anonymními členy nerozlišitelné masy lidí. Vrací se tak k práci Polského ze 60. let. Ten zkoumal sociální svět beatniků, kteří nejen, že rozlišovali mezi „hip“ a „squares“ (paďouři), ale přidali ještě jednu kategorii – „hipster“, který sdílí beatnickou zálibu v drogách a jazzu, ale je zároveň schopen zdůraznit svou snahu udržet krok s dobou („hipness“). (Polsky 1967) Thornton při pokusu o vytvoření smyslu hodnotám a hierarchiím v klubových kulturách čerpala z knihy Pierre Bourdieu Distinction (1984). Ten rozlišuje celkem tři druhy kapitálu – kulturní, který je kumulován skrze výchovu a vzdělání a uděluje sociální status; ekonomický kapitál, který koresponduje s výši příjmu a velikostí majetku; sociální, který pramení ze známostí. „Propojení ve formě přátelství, vztahů a
20 „The subcultural bricoleur , [...], typically ‚juxtaposes two apparently incompatible realities [...] on an apparently unsuitable scale ... and ... it is there that the explosive junction occurs‘.“ 21 „subculture is theoretically unworkable“
29 známostí mohou udělovat status.“ 22 (Thornton 1997: 202) Kromě těchto tří hlavních druhů kapitálů Bourdieu vypracoval i mnoho podkategorií kapitálů, které operují v jich polích. Thornton tak dospěla k přijetí „hipness“ jako formy subkulturního kapitálu. „Subkulturní kapitál uděluje status jeho vlastníkovi v očích relevantního pozorovatele.“ (Thornton 1997: 202) Tento druh kapitálu může být objektivizován formou módních sestřihů a pečlivě sesbíraných souborů nahrávek a personifikován ve formě „být ve známosti“ nebo používáním současného slangu. Thornton však upozorňuje, že nic nevyčerpá kapitál více než snaha nováčků, kteří se snaží dostat tam, co vidí jako sofistikovaný taneční klub. Úplnou definicí kulturního kapitálu je jeho konvertibilita do kapitálu ekonomického. Přestože subkulturní kapitál nekonvertuje do ekonomického s takovou lehkostí, podle Thornton je možné zaznamenat mnohá povolání plynoucí ze snahy být „hipness“. Jde o DJ, organizátory klubů nebo profesionály nahrávacího průmyslu. V tomto přístupu se kultura freetekno vymyká výše uvedené charakteristice. Z principů subkultury vyplývá, že účinkujícími na party jsou všichni zúčastnění, což se potvrzuje např. postavením DJ, kterého ve většině případů není vidět nebo organizátory, kteří bývají nejasní. I přesto, že i členové této subkultury oplývají subkulturním kapitálem, nemohou ho ale nijak převést na kapitál ekonomický. Thornton uvádí, že „hipness“ není unifikovaným stylem a také není zachycen konkrétní scénou.Uvnitř klubových světů je totiž mnohem méně konsenzů o tom co je „hip“ než co není. Ačkoli většina kluberů a raverů charakterizuje jejich vlastní dav jako smíšený nebo nemožný klasifikace, jsou všeobecně šťastní, když identifikují homogenní dav, ke kterému nepatří – mainstream. Hardcore klubeři v 80. letech lokalizovali mainstream v „disku žebříčků popových hitparád“. Dovolím si konstatovat, že subkultura freetekno za mainstream považuje styl hudby techno, house a disko, jak je patrné z jejich specifického slovníku. Do mainstreamu v širším slova smyslu, vůči kterému se členové subkultury vymezují, patří masová média, protože ta přivedla na poslední ročníky CzechTeku lidi, kteří neměli potuchy o principech subkultury, čímž narušili jeho průběh. V neposlední řadě se subkultura vymezuje vůči státnímu aparátu a
22 „Connections in the form of friends, relations and acquaintances can all bestow status.“
30 obzvláště policii, kteří přinutili soundsystémy ohlašovat své parties, čímž se vzdálili undergroundu. Talcott Parsons ve svém článku ze 40. let „Age and Sex in the Social Structure of the United States“ uvádí, že mladí lidé se hlásí k odlišnému „řádu prestižních symbolů“, protože nemohou soupeřit s dospělými.Méně se tak zaměřují na pracovní mzdy a své sebehodnocení z volného času, který je sférou, která napomáhá představám o beztřídnosti. Investicí do volného času mohou mladí lidé projevovat nechuť sociálně se zafixovat. Odmítají tak to, co Bourdieu nazývá „sociální stárnutí“, které vede lidi k „přizpůsobení jejich úsilí k jejich objektivním možnostem, přijmout jejich podmínky, stát se tím, čím jsou a vystačit si s tím, co mají“. 23 (Bourdieu 1984: 110 111 in Thornton 1997: 206) Klíčovým pojmem subkultur je jejich beztřídnost, což podporuje i David Muggleton (2000), který argumentuje pro neoweberovskou úvahu, která zdůrazňuje status spíše než třídu. Také Miles (2000) se zaměřuje na vzory životního stylu spíše než na subkulturní třídy. Většina nových prací tedy operuje s předpokladem, že postmoderní společnosti se rozpadly na binární rozdělení „dominantní“ a „podřízený“, považujíc celou zmínku o subkulturách za nadbytečnou. (Muggleton 2000 in Carrington and Wilson 2004: 67) 23 „adjust their aspirations to their objective chances, to espouse their condition, become what they are and make do with what they have“
31 5 Komunikace Jedním ze specifických znaků subkultury je její komunikace. Komunikace face to face probíhá jen s nejbližšími členy subkultury, ostatní převážně pomocí internetu (např. server freetekno.cz), mobilního telefonu, plakátů a flyerů. Komunikace této subkultury zaznamenala několik změn od doby, kdy se konaly největší CzechTeky, tedy v roce 2005 24 a 2006 25 . Hlavně proto, aby zůstaly zachovány principy subkultury – DIY – se komunikace musela přeorganizovat tak, „aby to bylo co nejmíň vidět“.
5. 1 Specifický slovník Tato subkultura používá jazyk, tedy spíše slova, která nemůže vnější pozorovatel dekódovat bez zvláštní vědomosti. Jako příklad uvádím slova rychta („když jsme moc, když dobře hrajou, hodně se tancuje, všichni se hrozně vydováděj“), hauzáci (lidé poslouchající styl hudby house a jemu podobné), štajly (styly), dramec (styl hudby drum’n’bass), lajfko (vystoupení naživo), vykrucuje (vyluzování zvuků z desek a mixážní aparatury), soundsystém (seskupení lidí, které se podílí na jeho chodu), sound (soundsystém), diskant (označení člověka poslouchající styl hudby disco), vocas (člověk, který se chová neúměrně normám subkultury), šichta, nášup (podobné jako rychta). Během svého výzkumu jsem zaznamenala jisté odlišnosti mezi specifickým slovníkem členů subkultury v Čechách a na Moravě. Výše uvedená slova se užívají spíše v Čechách. Hlavně slovo „rychta“ je typicky pražským, tedy českým, pojmem. Na Moravě ho nikdo neužívá. Tam se pro stejný pojem používají slova jako mejdan nebo party. Všeobecně moravská část subkultury nepoužívá nijak zvlášť specifický slovník. Zvláštní pojmy se užívají hlavně v souvislosti s technickými výrazy, hlavně co se
24 Konal se v Mlýnci na Tachovsku. Byl násilně rozehnán policií ČR. Odhadovaný počet účastníků cca 5000. 25 Konal se v Hradišti v Doupovských horách. Pozemek byl řádně pronajatý od Armády ČR. Odhadovaný počet účastníků asi 50000.
32 aparatury a věcí s ní spojených týče. Pro příklad uvádím slovo „centrála“, které označuje agregát.
5. 2 Vývoj komunikace v rámci subkultury Počátky komunikace probíhaly čistě verbální formou face to face. Tento model se k nám spolu s celou rave kulturou dostal z Velké Británie a Francie. Parties byly zpočátku jen setkáním známých lidí, proto ani jiná forma komunikace nebyla potřebná a nutná. Základem všeho je pořádající soundsystém. Ten,buď svépomoci nebo za účastní svých známých, zajistí party. Pomocí verbální komunikace se ostatní dozví místo a datum konání. Podobně je tomu i s organizací CzechTeku. Hlavním organizátorem byla mým respondentem označena osoba s pseydonymem Docent. Ten se osobně zná jak se členy Spiral Tribe, kteří do Čech přijeli po uzákonění Criminal Justice Act ve Velké Británii, tak se členy francouzských soundsystémů, kteří byli svou vládou také vypuzeni ze země. Docent samozřejmě jezdil navštěvovat své známé do jejich domoviny, kde se teknivaly pořádaly. Pak se rozhodl zorganizovat první teknival u nás. Při poslední návštěvě přátel udal datum a místo, kde se mají všichni sejít. Šlo převážně o velká města při západních hranicích České republiky, např. Strakonice. Tam se všichni v dodávkách setkali a pomocí vysílaček se dozvěděli konkrétní místo pořádání teknivalu. Tento postup se osvědčil a byl praktikován po několik let. Všichni účastníci se sešli každý rok na stejném místě, poté se pomocí vysílaček dozvěděli přesné místo konání teknivalu. Tohoto chování si však všimla média. Mnozí to dávají za vinu době konání teknivalu – tedy „okurkové sezóně“ kdy média nemají čím plnit své stránky. Se vzrůstajícím zájmem veřejnosti a rozšířením internetu se řady subkultury rozrostly. I pro nečleny subkultury nebylo obtížné zjistit místo a datum pořádání teknivalu. Na CzechTek tak začali přijíždět lidé, kteří o principech subkultury nic nevěděli – mladí, kterým se teknival zdál „in“, obyvatelé okolních vesnic, kteří „to“ chtěli vidět na vlastní oči, dealeři drog, kteří v takové akci viděli možnost velkého přivýdělku, média, která vysílala reportéry s přenosovými vozy pro „live“ záběry a v neposlední řadě vlastníci mobilních občerstvení, kterým šlo pouze o zisk.
33 Celá republika tam díky médiím byla týden zaplavena reportážemi se záběry na tisíce podivných lidí, kteří jsou pod vlivem drog, nedodržují základní hygienická pravidla, ani neberou na vědomí majetkoprávní vztahy tím, že obsadí cizí pozemek, dělají hluk a nechají po sobě nepořádek. Situace se postupně zhoršovala od roku 2002, kdy se CzechTek konal v prostoru Andělka u obce Višňová. Na místě bylo odhadem deset až dvacet tisíc lidí. Celá situace vyvrcholila v roce 2005 v Mlýnci na Tachovsku. Po minulém ročníku, kde se vyskytly problémy s majetkoprávními vztahy ohledně pozemku, na kterém se CzechTek v roce 2004 konal a byl následně rozehnán policií pro neoprávněné obsazení louky, byl předsedou vlády už před začátkem teknivalu avizován policejní zásah a rázné ukončení akce. Premiér opravdu dostál slova. Policie zabraňovala účastníkům vjezd na řádně pronajatý pozemek. Přesto byla účast asi 5000 lidí. Po pátku, který byl spíše rozpačitý a ve znamení vybalování aparatur, s sobotu odpoledne policie zasáhla. Žádný důvod vlastně nebyl. Lidé na louce obsadili pouze tu část, která byla řádně pronajatá, účastníků nebylo tolik jako při minulých ročnících. Přesto po vyhlášení hesla „Rozejděte se!“, které bohužel zaznamenalo jen několik málo lidí díky už velmi hlasité hudbě, začali policisté návštěvníky vytěsňovat z louky za pomocí vodních děl a slzného plynu. Většina účastníků tento zákrok označila za politickou akci, kdy ČSSD potřebovala zvýšit počty svých voličů. Další, a poslední ročník, Czechteku navštívilo asi 50 000 lidí. Pozemek byl pronajatý od Armády ČR, vláda nad akcí pozvedla ochrannou ruku. Většině členů subkultury tento krok připadal jako vrchol cynismu – „jeden rok tě zmlátí, druhej ti to sami přijedou posvětit“. Podle mého názoru účast byla tak vysoká hlavně díky vysokému zájmu médií o minulý ročník. Proto se na ten další přijelo podívat jen ze zvědavosti velké množství lidí, které o subkultuře freetekno možná nikdy ani neslyšelo. Právě to bylo důvodem rozhodnutí pořadatele Docenta o zrušení party s názvem CzechTek. Na teknivalu už totiž nešlo o principy subkultury, ale o mainstreamový konzum. A právě tento sled událostí vedl členy subkultury z zamyšlení a přehodnocení převážně komunikačních kanálů. Po tomto fiasku se freetekno snaží dostat se zpátky do
34 undergroundu. Členové subkultury se vrací zpět ke komunikaci face to face. Na internetových stránkách jsou hojně rušeny partylisty 26 s odůvodněním, že ten, kdo do subkultury opravdu patří, si tuto informaci může sehnat i jinde.
5. 3 Používané komunikační kanály Jak jsem nastínila výše, komunikační kanály, tedy hlavně jejich obsah, prodělaly velkou změnu od posledních ročníků CzechTeku. Členové subkultury se snaží svoji komunikaci, hlavně ohledně pořádaných parties, co nejvíce skrýt před zraky veřejnosti. Následuje výčet komunikačních kanálů, které jsou při dorozumívání členů subkultury používány, a jejich obsah.
5. 3. 1 Internet Internet je pro freetekno subkulturu velmi důležitým komunikačním kanálem. Jde o jednotící prvek celé subkultury, protože ta je ze své podstaty velmi roztříštěná. Díky internetu se mohou o dění v subkultuře více dovědět i lidé, kteří nejsou jejími členy. Přitom vyhledávání není obtížné, do vyhledávače stačí zadat heslo freetekno.
5. 3. 1. 1 freetekno.cz Portál freetekno.cz zastřešuje všechny další servery, které freetekna týkají. Jde o jakýsi uzel, křižovatku, která poskytuje základní informace na národní úrovni. Stejně tak existuje např. německý portál freetekno.de, italský freetekno.it, freetekno.org, freetekno.net a mnoho dalších. Úvodní stránka obsahuje seznam hypertextových odkazů jednotlivých soundsystémů. Samozřejmě nejde o celkový výčet, ale pro první seznámení se subkulturou freetekno stačí. Seznam totiž nabízí jména těch nejznámějších soundsystémů jako např. Cirkus alien, Gardenzitty, dvoika.troika, Komatsu, Layka, 26 seznam nadcházejících parties, včetně místa a data konání
35 Metro, Strahov, a další. Právě tento seznam těch největších soundsystémů je nejhodnotnější položkou pro členy subkultury. Jednoduše se tak totiž mohou dostat k přímým kontaktům na jednotlivé členy soundsystémů, se kterými se většinou pomocí e mailů dorozumívají. Menu nabízí položky jako Textz linx reportz, Community, Photos & videos, Radio23, DIY a IRC RPG. A) Textz linx reportz nabízí texty roztříděné v kapitolách CzechTek – 06, CzechTek – 05, CzechTek – 04, Webinfo, Reports, Media, Přišlo mailem, Foto videoreports a Texts. Texty se mají dva typy autorů – samotné členy subkultury a novináře. Administrátor do seznamu zařadil různá prohlášení k průběhu festivalů, texty a fotografie dokumentárního a informativního charakteru. Texty se také dotýkají historie freetekna jak v České republice, stejně tak nezapomínají na legendární soundsystém Spiral Tribe (rozhovor se Spiral Tribe z roku 1992 a Manifest Spiral Tribe). Tato stránka nabízí také uspokojivé množství textů, které napsali lidé, věnující se této subkultuře z řad nečlenů. B) Community poskytuje velké množství odkazů seřazené pod hesly Soundsystems, DJs, DJ crews, MCs, Live sets, Fireshow, Visuals, Bands, Record shops, Shops, Clubz & pubz, Label, Design/photo, Serverz, Others. Jak už názvy samy napovídají, jde o odkazy na soundsystémy a jiná seskupení, internetové obchody, ale i kluby, kde se členové subkultury setkávají. C) Photos & videos nebyl v provozu. D) Radio23, se skrývá nonstop internetové rádio o dvou kanálech, ze kterého jsou za záznamu pouštěny nahrávky hudebních stylů jako techno, tekno, acid techno, jungle, Drum and bass (D'n'B), hardcore, breakcore, gaba, breakbeat, dubstep, trance & psytrance. Třetí kanál Radia23 produkuje pouze live acty, tedy živá vystoupení. E) DIY nabízí pro mě řadu velmi zajímavých informací. Skrývá totiž nejen fotografie pořízené ze všech ročníků konání DIY karnevalu a prohlášení, proč byl karneval od roku 2007 zrušen, ale hlavně DIY manuál. Manuál poskytuje informace pomoci člověku, který prožívá badtrip, což je stav „po požití psychoaktivních látek“ (http://diy.freetekno.cz/manual/badtrip.htm 24.
36 4. 2008). Informace pro přežití (rozdělání ohně, získání pitné vody, testování poživatelnosti neznámých rostlin a výrobu solárních kamen). Nechybí ani informace o poskytnutí první pomoci. Hlavní náplní manuálu je návod pro výrobu biodieselu, batiky, didgeridoo, pomůcek pro fireshow, fotbálku, chůd, linorytu, masek, plachet, projekce, svíček, šablon, tetování (včetně návodu pro výrobu černé barvy a jehly), vína, likérů a šťáv a vázání knih. Manuál také informuje o právním postavení účastníků demonstrací a iniciativě Food Not Bombs. V neposlední řadě jsou zde nabízeny cenné rady pro pořizování výbavy soundsystému – reproduktory, reprobedny a zesilovače. Na základě tohoto manuálu vznikla otevřená encyklopedie na stránkách Winston's Kids (http://wiki.winstonskids.net/doku.php?id=diy_manual 24. 4. 2008). F) IRC RPG je online hrou typu RPG. Tento portál je pouze informační kanálem, neobsahuje diskusní fórum 27 . 20. dubna 2008 byl přidán příspěvek o zrušení sekce infoparty. Jde o „poslední pokus jak zachovat tekno hnutí v undergroundu. Dnes již nepotřebujete informace z Shockravera, aby jste našli party, poradíte si jinak… ptejte se svých přátel a dívejte se kolem sebe [...] Všichni se musíme podílet na změně těch ‚sraček‘ uvnitř freeparties (v Itálii nanejvíc), je to úkol pro všechny.“ (http://freetekno.cz/?d=1&id=312 24. 4. 2008) Autor textu se odvolává k dočasné autonomní zóně TAZ, které chce dosáhnout. Jde o místo, kde je vertikální moc nahrazena horizontálním systémem vztahů. O dočasnou zónu jde proto, že slouží pouze k útěku od represivního tlaku a předem daných podmínek. „TAZ je místem jak fyzickým tak duševním, kde můžou lidé volně přemýšlet, bez psaných pravidel, ale sledujíc společné ideály, v rámci kterých může každý spontánně projevit svoje myšlenky a způsob uvažování a vyměňovat si je s ostatními… stejně jako ve svobodné společnosti založené na solidaritě, svobodném sdružování myšlenek i lidí...“ (tamtéž). Portál freetekno.cz je pro členy důležitý jen pro jednoduché získání kontaktů na ostatní soundsystémy a informace na celostátní úrovni (prohlášení o zrušení DIY karnevalu, aj.). Informace zde totiž nejsou moc často aktualizovány, příspěvky se snaží
27 Na Radio23 diskusní fórum existuje, ale obsahuje minimum příspěvků.
37 zahrnovat celorepublikový stav freetekna. Členové subkultury proto tento portál, pokud nehledají přímý kontakt na některý z uvedených soundsystémů, moc často nenavštěvují. Naopak pro nečleny poskytuje základní informace o subkultuře.
5. 3. 1. 2 tekway.cz Server tekway.cz je neznámějším, „nejprofláklejším“, komunikačním kanálem. Tento server je na rozdíl od portálu freetekno.cz komunikačním kanálem, který je založen na příspěvcích čtenářů. Tvoří ho dvě základní části – partylist a diskusní fórum. Tedy tvořilo, od začátku měsíce května tohoto roku server není v provozu. Na stránce se objeví pouze vzkaz, že hosting pro doménu nebyl včas zaplacen. Partylist je nijak neorganizovaným seznamem akcí, obsahující informace o vystupujících soundsystémech, místě konání a případné výši vstupného. K mému překvapení prakticky žádná z pozvánek neobsahuje datum konání akce. Pro přístup do diskusního fóra je nutná registrace uživatele. Fórum samo o sobě je velice rozsáhlé, je zde registrováno 7 313 uživatelů, kteří zaslali 79 332 příspěvků. Fórum je rozděleno do několika kategorií: Tekway server, Liveactz, Soundsystemz, Tekkquipment, Tekno parties, Make your self, Lifestyle, Art, Non teknou, Non–cz forum, Clubs, Fun a Private section. Jednotlivé kategorie dále obsahují sekce, které zastřešují jednotlivá témata. Fórum sice nabízí velké množství témat, ale zároveň je nepřehledné. Podle mých respondentů není tato stránka vůbec přínosná. O konané party by se dozvěděli i jinak. Informace o parties snad i škodí samotným akcím, na které tak může přijít prakticky kdokoliv. Diskusní fórum také nepřináší nijak zásadní informace.. To, „aby si někdo stěžovat na akci ještě týden po jejím konání a pošpinil tak dobré jméno systému“ (Honza), není význam fóra na internetu. Informace, které se tu probírají členové subkultury mohou prodiskutovat při osobním setkání. Diskusní fórum se tak pro členy subkultury stává nadbytečným. Domnívám se tedy, že nezaplacení hostingu domény tekway.cz bylo záměrnou akcí. Právě partylist byl jedinou navštěvovanou sekcí mých respondentů. Jak pro Zakkiho, který je členem soundsystému a na této stránce inzeroval informace o
38 nastávající party, tak pro Romana, který se příchodem do Brna na vysokou školu vzdálil od svých přátel, též členů subkultury a tedy od svých informačních zdrojů. Honza naopak tuto stránku nikdy nepoužíval, protože na partylist záměrně informace o parties pořádaných jeho soundsystémem uvádět nechtěl.
5. 3. 1. 3 xyz.cz V části Etické problémy jsme diskutovala změnu názvů pro zachování anonymity a nejednoduchého přístupu do subkultury. Příkladem toho je server xyz.cz, o kterém mě informoval jeden z respondentů. Jde o server subkultury freetekno. Přístup je možný pouze po přihlášení. Sama jsem se snažila se na server přihlásit jako nový uživatel. Po vyplnění kolonky nick a heslo následuje prostor pro obhájení, proč by právě tento člověk žádající o registraci mel být členem serveru. Má upřímnost, že se na stránku potřebuji dostat ze studijních důvodů, se mi nevyplatila ani po 14 dnech mi nepřišel přihlašovací kód. Respondentem byl tento server označen jako komplexní komunikační. Nabízí podobný komunikační kanál jako ICQ – uživatel vidí, kdo z jeho přátel je také připojen, diskusní fórum, nepřeberné množství informací a kontaktů.
5. 3. 2 E mail E mail je jedním z důležitých komunikačních kanálů, protože kontakt na mail lze poměrně jednoduše sehnat na portálu freetekno.cz. Další výhodou je trvalost v čase, pokud adresáta nelze zastihnout okamžitě, výborná dostupnost a nízká cena. E mailu se využívá hlavně v případech, kdy adresát nepatří do skupiny lidí, které člověk běžně potkává, ať už z důvodů geografických nebo časových. Tento kanál se používán od prvopočátků šíření internetu v Čechách, protože členové těch nejstarších soundsystémů jsou výbornými programátory, kteří počítač rychle přijali se všemi jeho výhodami do svého každodenního života. A po zúžení informací na internetu se vrací právě obliba e mailu.
39 5. 3. 3 ICQ ICQ 28 je poměrně mladým komunikačním kanálem. Jde o počítačový program, který funguje podobně jako internetový chat, jen s tou výjimkou, že do svého adresáře si člověk zařazuje lidi jemu známé a ty, s nimiž o komunikaci stojí. V jednoduchém okně tak může uživatel sledovat, kdo je v danou chvíli připojen a kontaktovat ho. Tento program se stal i komunikačním kanálem členů subkultury freetekno. Ve své podstatě se totiž jedná o komunikaci mezi přáteli, čímž členové subkultury jsou. Tento kanál se tak využívá mezi lidmi, jejich vztah je blízký. Při konverzaci se tak mohou informovat o blížících se akci, její organizaci, apod. Roman i Zakki ICQ začlenili do svého běžného života, takže tento program používají i pro získávání informací o subkultuře freetekno. Oproti tomu Honzovi tento program nevyhovuje – není mobilní jako např. telefon a není k němu jednoduchý přístup z každého počítače. Na závěr lze říci, že pro získání informací o nastávajících parties pro nečleny subkultury je tento program nevyhovující. Adresátem je vždy jeden konkrétní člověk, který musí akceptovat nově příchozí zprávu od neznámého pisatele. Pokud by někdo ICQ kontakt na některého ze členů subkultury získal, domnívám se, že by mu stejně informaci neposkytl nejen proto, že pisatele osobně nezná.
5. 3. 4 Mobilní telefon Mobilní telefon je neoddiskutovatelnou součástí většiny populace, a proto není překvapením, že je hojně využíván i mezi členy subkultury. Respondenti na otázku: V jaké situaci byste se bez mobilu neobešli? odpovídali shodně. V den konání akce. Jak členové soundsystému pořádající party, kteří pomocí mobilu navigují své přátele na místo a zajišťují další nezbytnosti, tak návštěvníci. Jak odpověděl respondent Honza, po tom, co se dostal na místo konán CzechTeku, začal všem známým rozesílat zprávy o místě konání. Stejně tak Zdeněk, který se na louku u Mlýnce dostal jen díky radě ostatních lidí, kteří zatelefonovali svým 28 čti [ajsíkjú] – slovní hříčka z anglického I seek you, tzn. hledám tě.
40 známým. Stejná situace potkala i Romana při cestě na tento ročních CzechTeku. Bez kontaktu na účinkující soundsystém, který Romana předem informoval o okrese, kde se bude teknival konat a následnému telefonátu, ve kterém mu prozradili konkrétní místo akce, by se na CzechTek nedostal. Mobilní telefon je také jedním ze zdrojů informací o místě konání open air party. Jak dříve bylo zvykem, na záznamník pevné telefonní linky se namluvil vzkaz vysvětlující, jak se dostat na místo konání. Pevnou linku nahradily mobilní telefony, do jejichž hlasové schránky se uloží vzkaz podobného ražení typu: za vesnicí odboč po 200m na lesní cestu, jeď podél lesa a na jeho konci odboč doleva na cestu vedoucí podél pole. Infolinka se dává do provozu až v den pořádané akce.
5. 3. 5 Flyery a plakáty Flyery a plakáty jsou základním kanálem pro propagaci parties. Flyery, tedy malé letáčky a plakáty, které jsou přesnou zvětšeninou flyerů, nesmí chybět u žádné akce. Každý pořádající soundsystém asi týden před akcí vytiskne (většinou z vlastních zdrojů) flyery, které i sám distribuuje. Co se distribuce týče, dostala jsem dvě protichůdné odpovědi. Člen brněnského soundsystému tvrdí: „přece to nebudu vylepovat na hlavním nádraží“. Plakáty se vylepují pouze okolo hospod, kde se právě lidé ze subkultury schází, kolem klubů a v místech, která navštěvují. Oproti tomu člen libereckého soundsystému vylepuje plakáty i v centru Liberce, místo výlepu závisí čistě na tom, kde už místa černých výlepů jsou. S distribucí flyerů je to obdobně. Zatímco na Moravě se dávají pouze do hospod a známým, v Liberci je člen soundsystému předá i cizímu člověku, který je mu zrovna sympatický a rád by ho na akci pozval. Základ je ale všude stejný, tzn. dát flyer při setkání známým a nechat ho v hospodě nebo klubu, do kterých lidé ze subkultury chodí.
41 Většinou jsem si sednul do hospody, kam ty teknaři házeli ty svoje flyery a tam sem si vzal třeba od každýho jeden. Ono je to víceúčelový, to snad ani nemusím říkat. Datum jsem si zapamatoval, oni to dřív jak tejden dopředu stejně nedělali. [...] To si člověk zapamatuje a pak jsem to třeba někomu dal, kdo ho třeba ještě neměl nebo ho sbíral. [...] Nebo jsem řek, hele tady bude ta akce, tak si to nech. (Roman) I přesto, že letáky mají svojí informační hodnotu, berou se i jako druh umění. Flyery nemůže vytvářet ledaskdo, vzniká jich tolik, že amatérství by bylo ihned odhaleno a odsouzeno. Vypovídají totiž o samotném soundsystému, je to způsob jejich prezentace. Tím je typicky analogové médium spojeno s médii novými – flyery se vytváří v grafickým počítačových programech. Prakticky každý plakát obsahuje název samotné party, soundsystémy a liveacty, které se zúčastní, datum a místo. Pokud se jedná o venkovní party, místo konání nahrazuje telefonní číslo, na kterém se zájemci dozví přesné místo konání. Co se vzhledu plakátů a flyerů týče, mají velmi podobný vzhled. Z velké části jsou černobílé, což jeden respondent vysvětluje nižšími náklady za tisk, jiný tím, že freetekno tak stojí v opozici vůči mainstreamové kultuře, jejíž plakáty (např. Apokalypsa) oplývají velmi výraznými barvami. První respondent tvrdí, že se flyery dělají i barevné, ale jen výjimečně. To, že jde spíše o umění než o informační kanál také potvrzuje to, že informace jsou napsány menším písmem, většinu plochy zabírají obrázky. To je charakteristikou letáků – lze říci, že všechny jsou koncipovány formou koláže jednotlivých obrazů. Mezi nejobvyklejší patří spirála, gramofony, reprobedny, číslice 23 a postavy. Přesto bych se ale vyhnula této kategorizaci, protože na flyerech lze nalézt prakticky cokoli. Z vlastní zkušenosti musím říct, že flyerů a plakátů si člověk, který není členem subkultury a nevyhledává je, na první pohled nevšimne. Písmo bývá přizpůsobeno celkové vizáži plakátu, takže je špatně čitelné. Pouze člověk, který ví, jaké informace na něm má hledat, jej správně interpretuje. Stejně tak flyery na stolech v hospodách jsem přehlížela, protože informace, které poskytovaly jsem nedokázala správně přečíst a právě jejich černobílá barva je odsuzuje k významu nepotřebného cáru papíru.
42 6 Metodologie Metodou, kterou jsem zvolila pro svůj výzkum, je deskriptivní analýza vycházející z kvalitativního přístupu. Tuto metodu jsem zvolila na základě své výzkumné otázky, která zní: „Jaká jsou specifika komunikace subkultury freetekno?“ Primárně tedy půjde o popis komunikace dané subkultury, sekundárním záměrem mého výzkumu, by měla být interpretace získaných faktů, tedy přiřazení objektivního významu jednotlivým komunikačním kanálům. Proto, že jde o subkulturu velmi roztříštěnou, zvolila jsem kvalitativní přístup, který klade důraz na individuum. Díky tomuto přístupu očekávám získání hloubkového náhledu do komunikace této subkultury, protože ta se po CzechTeku 2005 změnila. Přístup mezi členy není jednoduchý, proto využiji své známosti členů, ač sama členkou subkultury nejsem. Rozhovory mi také mohou poskytnout nezáměrné informace, tzn. informace, které mi respondent dává nevědomky, hlavně co se týče specifického jazyka subkultury. Na počátku se budu snažit popsat jednotlivé kanály, kterými komunikace této subkultury probíhá. Dále se budu snažit zachytit význam, jaký členové jednotlivým kanálům připisují. Právě pro tento úkol je kvalitativní metoda nezbytná.
6. 1 Výzkumná otázka Výzkumnou otázku jsem si stanovila následovně: Jak je realizována komunikace v rámci subkultury freetekno? Odpověď na tuto otázku získám pomocí dílčích dotazů: Jakými kanály komunikace probíhá? Jaký význam připisují aktéři jednotlivým komunikačním kanálům? K jakým okruhům témat se pojí specifické jazykové výrazy? Jaké informace členové subkultury jednotlivými kanály komunikují? Jaký význam má vizuální komunikace?
43 6. 2 Cíle výzkumu Cílem mého výzkumu je popsat komunikaci subkultury freetekno. Pomocí jednotlivých metod výzkumu bych měla získat celkový obraz komunikace subkultury. Celý výzkum vyplývá z předpokladu, že komunikace subkultury je odlišná od komunikace mainstreamu. Slovo mainstream je v celé práci používáno ve významu masy lidí, vůči které se subkultura freetekno vymezuje. Z principů subkultury totiž vyplývá, že její členové odmítají konzum, konformitu a komerčnost, což jsem souhrnně označila slovem mainstream.
6. 3 Vymezení jednotky výzkumu Zásadním zdrojem informací budou respondenti z řady členů subkultury. Jde o lidi mně dobře známé, kteří jsou členy subkultury freetekno po několik let. Někteří jsou členové soundsystému, jiní jsou skalními příznivci. Za velkou výhodu považuji to, že jde o respondenty z různých oblastí – z Brna a Liberce. Další jednotkou budou náhodně vybraná témata na diskusním fóru serveru www.tekway.cz. Tento server jsme vybrala po jeho důkladném prostudování. Za jeho výhodu považuji nejen velké množství okruhů a témat, ale hlavně to, že diskuse jsou aktivní už několik let, během kterých se názory jednotlivých uživatelů mohou vyvíjet. Třetí, a poslední jednotkou výzkumu bude množství flyerů, na kterém bych mohla demonstrovat jejich význam a obsah.
6. 4 Metody výzkumu Pro svůj výzkum, vzhledem k výzkumné otázce, zkombinuji několik kvalitativních metod. Jak z počtu jednotek výzkumu vyplývá, půjde celkem o tři přístupy získání informací. S první jednotkou, tedy samotnými členy subkultury, povedu rozhovory, které se budou skládat z polo strukturovaných otázek. Rozhovory nahrané na diktafon budou přepsány v původním znění a připojeny v příloze práce. Z důvodu zachování anonymity
44 budou respondentům změněna jména, popř. přezdívky. Toto opatření je zdůvodněno v podkapitole Etické problémy. Počet respondentů, délka a množství rozhovorů se bude odvíjet od již získaných informací. To je základní charakteristika kvalitativního výzkumu, tedy že v terénu je nutné zůstat po dobu, kdy se výzkumník dozvídá nové informace. Pod se začnou opakovat, je možné terén výzkumu opustit. Tato jednotka bude hlavním zdrojem informací o komunikaci subkultury freetekno. Budu záměrně pracovat s důvěrou jednotlivých respondentů, čímž získám pravdivé a hloubkové informace. Další výzkumnou jednotkou je internetové diskusní fórum serveru www.tekway.cz. Domnívám se totiž, že internetové diskuse jsou jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů této subkultury proto, že jde o subkulturu roztříštěnou, nesourodou. Z této jednotky chci zachytit hlavně témata diskuzí a jejich vývoj. Flyery, a tedy i plakáty, použiji jen coby demonstraci existujícího komunikačního kanálu a jeho významu, který mu samotní aktéři připisují.
6. 5 Etické otázky Tento výzkum řeší několik etických otázek. Za hlavní považuji tu, zda je vůbec možné výsledky výzkumu zveřejnit. Subkultura se po své krizi v létě 2005 a 2006, kdy se teknival proměnil v záležitost komerce, snaží o jiný způsob komunikace. Ten se projevuje hlavně v dostupnosti informací informace již nejsou veřejné, přenášejí se komunikací one to one. Právě to je důvodem pokračování mého výzkumu. Věřím totiž, že informace výzkumem nabyté pouze popíší komunikaci dané subkultury bez toho, aby subkultuře nějak ublížily. Pro zachování anonymity jednotlivých respondentů jim jsou změněna jména a přezdívky, stejně tak je změněn název jednoho internetového serveru. Další etickou otázkou jsou dotazy o drogách. Tímto tématem se dostáváme za hranici zákona a doslovný přepis rozhovorů by mohl být usvědčujícím materiálem. Proto jsou v rozhovorech vynechány názvy lidí a míst, které by mohli vést k identifikaci respondenta.
45 7 Výsledky výzkumu V následující kapitole se pokusím shrnout všechny získané informace a zodpovědět své výzkumné otázky. Výzkumnou otázku jsem si stanovila následovně: Jak je realizována komunikace v rámci subkultury freetekno? Odpověď na tuto otázku získám pomocí dílčích dotazů: Jakými kanály komunikace probíhá? Jaký význam připisují aktéři jednotlivým komunikačním kanálům? K jakým okruhům témat se pojí specifické jazykové výrazy? Jaké informace členové subkultury jednotlivými kanály komunikují? Jaký význam má vizuální komunikace?
7. 1 Jak je realizována komunikace v rámci subkultury freetekno? Do výzkumného pole jsem vstupovala s předpokladem, že tato subkultura bude nová média využívat ve velké míře. Ve svém předpokladu jsem vycházela z toho, že jde převážně o mladé lidi, pro které bude využití nových médií nezbytné – tedy užívání internetu, mobilního telefonu, počítače a formátu mp3 nebo mp4. Během realizace svého výzkumu jsem dospěla k opačnému stanovisku. o Komunikace v rámci subkultury se vrací ke svým počátkům bez použití nových médií. Komunikace členů subkultury freetekno, jak jsou její kořeny ještě znatelné, se ve své podstatě nevyvíjí. V počátcích zrození rave kultury v 80. letech, nová média neexistovala, byla využívána pouze média analogová. Při studiu komunikace této subkultury jsem měla dojem, že v základě se současná komunikace neliší od té na konci 20. století. Nelze nepřipustit, že členové subkultury nová média používají, ale subkultura na nich nestojí. Troufám si konstatovat, že by se bez nových médií obešla. Jádrem
46 komunikace je totiž stále osobní kontakt face to face. Celá subkultura totiž stojí na základě přátelství nebo známosti k někomu jinému. o Noví členové jsou přijímáni pouze díky svým známým, kteří už členy subkultury jsou. Noví lidé do subkultury přicházejí pouze díky svým přátelům a známým, kteří už členy subkultury jsou. Jiným způsobem totiž nelze zjistit místo hospodu, ve které se členové subkultury schází. Místo pořádané party lze se sice lze dozvědět na internetu nebo na letácích, ale pokud by se konalo o komorní party, je klidně možné, že by byl nový účastník vypuzen ostatními. Pokud je nováček uveden svým známým, jeho přijetí subkulturou je téměř jisté. I můj vstup do subkultury nebyl jednoduchý. Ještě ze střední školy mám několik známých, kteří se dlouhá léta free parties účastnili. Domnívala jsem se tedy, že přístup mám zaručený. Protože pocházím z Liberce, snažila jsem se zajistit respondenty i z Brna pro větší objektivitu a možnost sejít se vícekrát. První respondent z Brna, kterého jsem oslovila skrze internet, asi nebyl mou prosbou nadšen, protože ani po dvou vzkazech se mi nedostalo odpovědi. Dalšího respondenta jsem oslovila skrze mého kamaráda, kterého byl spolužákem. Prosba o rozhovor byla vyslyšena téměř okamžitě, ale po několika větách rozhovoru mi došlo, že se nejedná o člena subkultury, ale člověka, který se dvakrát zúčastnil CzechTeku. Další respondent byl také osloven skrze kamaráda, ale musela jsme mu asi měsíc téměř každý den telefonovat, abych se dočkala schůzky. Další dva respondenti z Liberce prosbu o rozhovor vyslyšeli téměř okamžitě. Jednotlivými případy jsem chtěla dokázat, že přístup do subkultury není jednoduchý, když sám výzkumník není členem a jednotlivé respondenty nezná osobně. Proto se mi podařilo realizovat pouze pět rozhovorů, které se ale v mnohém shodují, takže se domnívám, že jsem naplnila podmínku odchodu z terénu kvalitativního výzkumu.
47 o Podstata komunikace v rámci subkultury. Ač je jádrem komunikace mezi členy subkultury freetekno osobní setkání, nová média jsou také užívaná pro zastoupení tohoto typu setkání z časových nebo geografických důvodů. Tato subkultura je ze své podstaty roztříštěná, protože soundsystémy nejčastěji působí právě v kraji svého bydliště. Lidé, kteří na jejich parties chodí jsou pak skoro pořád ti samí, tudíž se všichni dobře znají. Proto komunikace skrze známé může dobře fungovat. Při větších akcích, kam se sjedou soundsystémy i z jiných krajů, se navazují další kontakty. To je odpovědí na to, jak se mohla organizovat party velikosti CzechTeku bez využití masových médií. Podle mého respondenta tvoří jádro subkultury freetekno asi 50 lidí, kteří si vše vyřídí mezi sebou. Od těch se informace dovídají další a další okruhy lidí. Jakýmsi spojovacím článkem a zdrojem informací jsou tedy ty největší soundsystémy, které objíždí celou republiku, stejně jako Evropu. Právě prostřednictvím tohoto kanálu se v zahraničí dověděli o teknivalu s názvem CzechTek. Původní organizátor CzechTeku, osoba s pseudonymem Docent, byl u příchodu rave kultury do Čech, kdy na pražský squat Landronka přijeli členové soundsystému Spiral Tribe. Ze squatera se stal traveller, který začal objíždět teknivaly po celé Evropě. To mu vnuklo nápad uspořádat teknival v Čechách, na který nezapomněl pozval své přátele z Francie a dalších zemí. Počátky komunikace jsem rozvedla v předchozí kapitole. Tento způsob komunikace tak poskytuje členům vymezovat se vůči mase lidí, která by z free parties udělala zábavu komerčního rázu.
7. 2 Jakými kanály komunikace probíhá? V dnešní době, kterou ovládají nová a masová média, subkultura freetekno tato média přijala pro zjednodušení komunikace. Základem ale stále zůstává komunikace face to face, kterou je občas třeba nahradit komunikací pomocí nových médií one to one. o Postoj subkultury k masovým médiím Masovým médiím, tedy novinám, televizi a rozhlasu se subkultura zásadně vyhýbá. Jistě by komunikaci hlavně při organizování parties ulehčila, ale tím by se z free parties stala
48 masová zábava, které se tato subkultura striktně vyhýbá, jak plyne s jejích principů. V jediném případě subkultura využila masových médií, a to po CzechTeku 2005, kdy chtěla upozornit na bezpráví, kterého se policie svým zásahem dopustila a uvést svoji verzi toho, co se na louce u Mlýnce stalo. o Internet Internet jako masové médium subkultura přijala, ale pouze v omezené míře. Nejjednodušší na nalezení je stránka freetekno.cz. Jak jsme uvedla v předchozí kapitole, jde o jakýsi uzel na národní úrovni. Shrnuje tak základní informace o subkultuře, zahrnuje prohlášení k průběhu festivalů, texty a fotografie dokumentárního a informativního charakteru, stejně tak jako odkazy na soundsystémy a jiná seskupení, internetové obchody, ale i kluby, kde se členové subkultury setkávají. Pro člověka subkultury neznalého tato stránka poskytuje základní informace pro seznámení, ale nic víc. Nenajde tu informace o pořádaných parties – tedy kdy a kde je možno se s touto subkulturou setkat na živo. Ano, kontakty na soundsystémy tu jsou, ale na e mail člověka, kterého adresát nezná neodpoví. Stejně tak odkazy na kluby mohou posloužit, ale jak jsem napsala už výše, členové subkultury, zvláště při komorních akcích, které se pořádají hlavně v klubech, jsou schopni nového člověka z party vypudit. Freetekno.cz tak poskytuje základní informace, ale to podstatné nenabídne. To považuji za záměr administrátora stránky, protože pokud by se na portálu vyskytoval partylist, mělo by to stejný efekt jako vytisknout informaci na titulní stranu celostátního deníku. Tento záměr je potvrzen i prohlášením na stránce, že ten, kdo do subkultury patří, se zeptá kamaráda. Ostatním jsou dveře zavřeny. Stejně tak považuji za záměr nezaplacení hostingu domény tekway.cz. Tento server fungoval již řadu let, partylist oplýval desítkami parties na každý víkend. Samozřejmě jde jen o moji domněnku, ale také z tohoto serveru se stala masová záležitost. Nebylo nic jednoduššího, pokud na freetekno.cz informace nebyly, zadat do vyhledávače tekway.cz. Mimo partylistu zde byl přístup do obsáhlé diskuze. Kategorie, podle kterých byla jednotlivá fóra tříděna jsem popsala v kapitole tekway.cz. Kategorie zahrnovaly vlastně všechny složky života, na kterých subkultura operuje. Jednalo se jak o věci
49 technického rázu, tak o samotnou hudbu, party, DIY a životní styl. Zajímavé je, že žádný z mých respondentů se o diskusní fóra na internetu nikdy nezajímal. Ať už potřebovali radu, reflexi svých zážitků nebo jen diskuzi o životě, stačil jim rozhovor se svými přáteli. Za náhradu za server tekway.cz lze považovat poměrně novou stránku xyz.cz. 29 Podle mého respondenta je zde nahromaděno velké množství informací, diskusní fórum i služba podobná programu ICQ. Přístup je povolen pouze po přihlášení, jehož registraci musí schválit administrátor. I já jsem se studijním záměrem požádala o potvrzení registrace. Dostalo se mi však následující odpovědi: „Dobrý den, Vaše registrace na serveru xyz.cz nebyla schválena. Důvodem může být to, že jste ve své žádosti o registraci o sobě neposkytl(a) dostatek informací na to, aby Vám byla registrace udělena, nebo ze jste o sobe uvedl(a) informace odporující představě provozovatele serveru o jeho návštěvnících.“ Bohužel nevím, do jaké míry administrátor ověřuje příslušnost k nějakému soundsystému nebo známost s někým ze subkultury. Tento přístup ale rozhodně reflektuje poměrně nový záměr subkultury skrýt svoji komunikaci před zraky veřejnosti. Toto tvrzení podporuje i věta, která se objeví po odeslání žádosti o registraci: Pokud nechcete čekat na potvrzení žádosti, je možné si jednorázový přístup zajistit pomocí SMS. Cena zprávy je 79Kč, což, jak doufáme, odradí všechny prudiče, kteří by se na tento server chtěli dostat. Jednotlivé soundsystémy mají do jednoho vytvořeny vlastní internetové stránky. K nalezení jsou zde fotografie z uplynulých parties, hudba ke stažení a flyery. Informace o plánovaných parties jsou buďto strohé nebo úplně chybějí. Z obsahu internetových stránek týkajících se rave kultury je zřejmé, že si členové subkultury velmi dobře uvědomují, že jde o masové médium. Informace jsou zde obecné, neúplné nebo chybějí. Rozhodně se zde neuvádí např. jména DJs jednotlivých soundsystémů, což by naprosto odporovalo principu, podle kterého je pořadatelem party každý, takže DJ je pouze jedním z mnoha performerů.
29 Název je záměrně změněn jak jsem diskutovala v kapitole Etické problémy.
50 o E mail a ICQ Internet je využíván hlavně pro posílání e mailů a ICQ. V obou případech se totiž jedná o komunikaci one to one. Lze vystupovat pod přezdívkou, což zaručuje anonymitu a na vzkazy se ne vždy musí odpovídat. Také přístup na internet je v dnešní době bezproblémový a levný. ICQ je rozšířeným komunikačním kanálem mezi přáteli, z čehož vyplývá, že i členové subkultury freetekno jej používají a záleží jen na přístupu každého z nich. o Mobilní telefon Snad nejdůležitějším komunikačním kanálem je mobilní telefon. Pro většinu populace je nepostradatelným pomocníkem, nejinak je tomu u členů subkultury. Pro mnohé je nepředstavitelné domluvit si schůzku bez použití telefonu. Nejdůležitějším momentem, kdy by se situace nevyřešila bez mobilního telefonu, je open air party. Jak pro pořádající soundsystém, který organizuje potřebné věci až po příjezdu na místo konání akce, tak pro ostatní, které mnohdy navigují právě pořadatelé na přesné místo. Hlasová schránka také nahradila předem nahranou smyčku na pevné telefonní lince, kde byl nahrán vzkaz s konkrétním místem připravované party. Mobilní telefon je pro tuto subkulturu nepostradatelný právě proto, že se open air parties konají na místech, kam se většina populace nikdy nedostane. Místo je mnohdy špatně k nalezení a proto je telefon pro komunikaci nepostradatelný. o Flyery a plakáty Jako poslední kanál komunikace uvádím flyery a plakáty. Flyery jsou letáky, jejichž přesnou zvětšeninou jsou plakáty, proto jsou tato slova volně zaměnitelná. Jak jsem už uvedla, to, že se koná party, si lidé, členové subkultury, řeknou mezi sebou při setkání. Flyery tak neslouží ani tak moc jako informační kanál, spíše jde o prezentaci daného soundsystému. Grafická stránka musí být excelentní, proto je zpracování flyerů úkolem grafiků. Je zajímavé kolik výtvarně zdatných lidí se mezi členy subkultury najde, mnohé povolání grafika i živí.
51 Flyery se nechávají na stolech a barech hospod a klubů, ve kterých se členové subkultury schází. Lidé si je tak rozebírají a při setkání je dávají dalším známým. Najdou se i sběratelé flyerů, protože mnohdy jde o umělecká díla. Co se obsahu flyerů týče, je téměř jednotný. Informace spolu s obrázky jsou poskládány formou koláže. Obrázek, charakteristické bývají spirály (jako odkaz na zakládající soundsystém Spiral Tribe), číslice 23, gramofony, reprobedny a postavy lidí, zabírá většinu plochy papíru. Dále následuje název akce, názvy účinkujících soundsystémů a liveactů, datum a místo konání akce, popř. číslo na telefonní linku, na které je nahrán popis cesty jak se na místo dostat. Letáky se díky své černobílé barvě mohou snadno přehlédnout. Z osobní zkušenosti to potvrzuji. Pouze ten, kdo je vyhledává, si jich všimne. Černobílá barva se vysvětluje nižšími náklady na tisk nebo proto, že stojí v opozici k plakátům mainstreamu, které oplývají barvami.
7. 3 Jaký význam připisují aktéři jednotlivým komunikačním kanálům? o Základem komunikace je osobní setkání Nejdůležitější roli hraje samozřejmě komunikace face to face. Vše je totiž založené na osobní domluvě a důvěře, kterou si členové prokazují. Jinak by ani nebylo možné free party uspořádat. Vše je založeno na tom, že když něco nemám a potřebuji to, tak se obrátím na kamaráda. Celé je to dobře vidět při organizaci parties. Členové soundsystému se rozhodnou pořádat party. Zkontaktují se pomocí osobního setkání, mobilního telefonu nebo e mailu s jinými soundsystémy. Dohodnou se na datu a místě konání, pokud to ostatním nevyhovuje, kontaktují jiné soundsystémy, se kterými se přátelí. Pronajme se klub nebo se na úřad podá ohláška o pořádané open air party. Následně se všichni sejdou, aby se domluvili, kdo vezme aparaturu, pronajme agregát, mobilní toalety a další věci potřebné k provozování baru. Pokud má někdo z pořádajících kontakt na osobu, která by mohla věci pořídit se slevou nebo zdarma, rozhodně ho neváhá použít. Tady platí pravidlo „jednou já tobě, podruhé ty mně“.
52 o Mobilní telefon je nepostradatelný hlavně při open air parties Jak už jsem uvedla výše, snad nejdůležitějším médiem komunikace je mobilní telefon. Ostatní média jsou nahraditelná, protože člověk je ve městě, kde může své přátele potkat. Telefon je neoddiskutovatelnou součástí parties pod otevřeným nebem, protože cesta do takových končin bývá složitá. o Flyery jako prezentace soundsystému Už méně důležitým, ale vždy přítomným komunikačním kanálem jsou flyery. Ač nejsou základním informačním zdrojem o pořádané party, k žádné nesmí chybět. Jsou prezentací soundsystému, který o sobě dává vědět, že ještě existuje a je připraven ukázat svému publiku nové věci. Důležitým aspektem flyerů je jejich distribuce. Cesta začíná tak, že si je jeden člen subkultury vezme na stole svého oblíbeného klubu. Akci vezme na vědomí a při setkání s přáteli ho předá dál, aby se i ostatní o party dozvěděli. Jde vlastně o sekundární distribuci, která vede členy k ujištění, že přátelé o pořádané party vědí a hodlají se zúčastnit. o Protože je internet masovým médiem, je využíván jen v omezené míře Až na posledním místě ve významnosti komunikačních kanálů je internet. Ten je totiž omezován tím, že není mobilní a tudíž ne všude dostupný, ale hlavně proto, že na něj má přístup prakticky kdokoli. Skrze internet se určitě nekomunikují důležité a urgentní záležitosti. Inzerovat připravovanou party se nevyplatí, mohli by se jí tak zúčastnit lidé, kteří nejsou členy subkultury a akci by svou přítomností mohli narušit. Právě proto chápu přístup administrátorů stránky xyz.cz, kteří se snaží na svém serveru udržet vysokou informační hodnotu příspěvků. Mnozí by ho mohli využít ke zkreslování informací nebo k pobuřování ostatních návštěvníků. Subkultura si tak uvědomuje důsledky masového média, jakým internet bezesporu je. Při své komunikaci ho proto využívají jen částečně, aby zamezili tomu, aby se z freetekna stala záležitost masové kultury. Proto, aby celá subkultura mohla zůstat v pomezí undergroundu, připojení na internet se využívá hlavně pro ICQ a e mail, které udržují vztahy mezi jednotlivými členy.
53 7. 4 K jakým okruhům témat se pojí specifické jazykové výrazy? Každá skupina má svůj slang, nejinak tomu je u subkultury freetekno. Plyne to snad z její roztříštěnosti, ale specifický slovník v Čechách se liší od toho na Moravě. Jinakost je zásadní v tom, že na Moravě si na specifický slovník moc nepotrpí. Respondent si po dlouhé době přemýšlení vzpomněl jen na slovo centrála, které označuje srdce soundsystému – agregát. Oproti tomu v Čechách jsou slangové výrazy velice rozšířené. Nejznámějším slovem je rychta, jehož význam je velice těžko popsatelný. Po mnoha vysvětleních, kterých se mi dostalo, bych rychtu popsala jako stav uspokojeného těla i duše, jehož se člověku dostalo na freeparty. Termín vyjadřuje všeobecně povedenou party, na které se sešli příjemní lidé, hudba byla pěkná, lidé si skvěle zatančili a jinak se dobře bavili. Rychta vyjadřuje i to, když člověk protancuje celou noc a druhý den ho bolí celé tělo. Rychta je slovo mající jen pozitivní konotace. Další kategorie slangových slov uvedl jeden z mých respondentů: Jak je kdo moc – jsem hodně, jsem nemálo moc. Hudba hauzáci (lidé poslouchající styl hudby house a jemu podobné), štajly (styly), dramec (styl hudby drum’n’bass), lajfko (liveact), vykrucuje (vyluzování zvuků z desek a mixážní aparatury), dávaj hrozně, bouchá to. Typy lidí diskant (označení člověka poslouchající styl hudby disco), vocas (člověk, který se chová neúměrně normám subkultury), ještěr (to jsou právě ty mladý, co tam dělají ten bordel. Myslí si, že když mají bomber a kšiltovku nasazenou nakřivo, tak jsou největší technaři). Party – mejdan, mýdlan, rychta, šichta, nášup. Je patrné, že slangovým výrazům členové subkultury v Čechách přikládají velký význam. Specifické výrazy se tak pojí nejen s aparaturou a technickými záležitostmi, ale i s jevy každodenní reality. Tím členové subkultury potvrzují nejen vymezení vůči masové společnosti, ale i své členství v subkultuře, což vychází z charakteristiky slangu – pro jeho pochopení je třeba specifické znalosti.
54 7. 5 Jaké informace členové subkultury jednotlivými kanály komunikují? o Internet nabízí jen omezené informace Členové subkultury pomocí internetu komunikují pouze omezené množství informací, protože si uvědomují jeho sílu jako masového média. Na veřejně přístupných stránkách se dozvíme pouze základní, všeobecné informace o principech subkultury a její historii. Proto, aby se z kultury freetekno kultury v Čechách nastala komerční masová záležitost, internetové stránky bývají přístupné pouze po přihlášení, které navíc musí schválit administrátor. Server xyz.cz tak poskytuje informace o nastávajících parties, jejich místě a datu konání, kontakty na soundsystémy a diskusní fórum, ve kterém členové mohou žádat o radu technického rázu, stejně jako konfrontovat svoje názory o současném stavu kultury freetekno. Žádný z mých respondentů však diskusní fóra nikdy nevyhledával, což vysvětlují tím, že neměli potřebu své názory prezentovat na internetu. o ICQ je programem pro známé, kteří se jiným způsobem nemohou setkat ICQ je programem, který umožňuje komunikaci one to one s člověkem, kterého si uživatel sám přidá do svého adresáře. Proto jsou skrze něj komunikovány i informace o nastávajících parties, pokud se přátelé nemohou setkat jiným způsobem. Využití tohoto programu tak závisí na každém jednotlivci, zda se ho rozhodne využívat. o Prvotní kontakt skrze e mail Pomocí e mailu se pak kontaktují hlavně lidé, kteří se dosud navzájem naznají. Kontakt na e mail je snadno k dohledání např. na serveru freetekno.cz. Tímto kanálem se tak mohou navazovat nové spolupráce soundsystémů. o Flyery informují o pořádané party, ale i o účasti jednotlivců Primární funkcí letáků a plakátů je jejich informační hodnota. Jedná se o pozvánky na parties, tudíž jejich obsahem je název samotné akce, jména účinkujících soundsystémů a liveactů, datum a místo, popř. telefonní číslo na informační linku nebo souřadnice pro GPS navigaci, pokud se jedná o party pod otevřeným nebem. Sekundární funkcí flyerů
55 je pak utvrzení jednotlivých členů o účasti na akci, která probíhá při redistribuci flyerů mezi jednotlivými členy subkultury.
7. 6 Jaký význam má vizuální komunikace? Vizuální komunikace je člověkem využívána už po staletí, proto není pochyb o tom, že tento způsob komunikace užívá i subkultura freetekno. Vizuální stránka subkultury je velice pestrá – zahrnuje letáky a plakáty a videoprojekce. Za nejznatelnější projev vizuální komunikace této subkultury bych uvedla výtvarnou stránku dodávek jejích členů, protože s těmi se lze setkat prakticky kdekoli. Každý soundsystém je vlastníkem alespoň jedné dodávky, protože to je jeho nezbytná součást. Karoserie dodávek jsou velice často výtvarně vylepšené pomocí sprejů, čímž se soundsystém neomylně identifikuje. Motivy jsou velice pestré od znaku soundsystému, symbolů, jako např. spirály nebo číslice 23, po obrazy pokrývající celou plochu karoserie. Tímto vylepšením dodávky se jednotlivé soundsystémy odlišují nejen od ostatních aut, ale jedná se i o formu pojízdné reklamy. Pro identifikaci je opět potřeba specifické znalosti, protože samozřejmě ne každá dodávka vylepšená pomocí sprejů náleží členům subkultury. o Flyery jsou potvrzením členství v subkultuře Dalším projevem vizuální komunikace jsou letáky informující i nastávající party. Samozřejmě mají i svoji informační hodnotu, ale tu převyšuje účel prezentace soundsystému, protože o party si členové subkultury řeknou mezi sebou navzájem, takže by letáky vlastně ani nebyly potřeba. Flyery dává soundsystém najevo, že stále funguje a navíc se chystá ukázat, co nového se jeho DJs naučili. Distribuce letáků tak utvrzuje členství jednotlivců v subkultuře tím, že si je předávají mezi sebou, čímž dávají druhému najevo, že je členem subkultury a jeho účast na party je vítána. Výtvarná stránka letáků je koncipována tak, že se nejrůznějšími způsoby odkazuje na symboly kultury freetekno. Jedná se tak např. o spirálu, která je znakem původního soundsystému Spiral Tribe, který rave kulturu do Čech přivezl nebo charakteristickou číslici 23. Flyery tak mají téměř unifikovaný vzhled – jsou černobílé a obrazy jsou instalovány formou koláže.
56 o Videoprojekce slouží k umocnění atmosféry Videoprojekce jsou zpestřením každé party. Protože je k ní potřeba další speciální aparatura, projekci si soundsystémy pořizují až po delší době svého působení, když mají kvalitní zvukovou aparaturu. Videoprojekce vytváří osoba s titulem VJ 30 , který má v počítači uloženou databanku videí. Podle charakteru hudby videa vybírá a pomocí speciální aparatury synchronizuje rychlost hudby s rychlostí jednotlivých framů videa. Náplň videí je stejně různorodá jako obrazy na letácích. Může se jednat o charakteristickou spirálu v pohybu, stejně jako jiné geometrické tvary, které se prolínají. Video, jak hrané, tak animované, může vyprávět příběh, na plátně se mohou objevit grotesky nebo záběry Filmového týdeníku – kreativitě se meze nekladou. Videoprojekce tak slouží čistě k pobavení, umocnění atmosféry party.
30 Titul je patrně odvozen od DJ.
57 Závěr Deskriptivní analýzou komunikace subkultury jsem se snažila ukázat specifikum komunikace, která stojí v přímé opozici komunikace mainstreamu. Kultura freetekno považuje za mainstream, vůči kterému se vymezuje, příznivce hudebních žánrů house, techno a disko. Nesouhlasí s přístupem k hudbě, který je založen na masové produkci pouze za účelem výdělku, což je v rozporu s principy subkultury. Za mainstream v širším kontextu jsou považováni lidé, kteří naslouchají masovým médiím. Masová média zapříčinila úpadek CzechTeku tím, že díky jejich zásahu se teknivalu zúčastnilo velké množství lidí, kteří neměli potuchy o principech a zásadách subkultury, čímž výrazně narušili jeho průběh. Další složkou, vůči které se subkultury vymezuje, je státní aparát, konkrétně policie. Po policejním zásahu a následném rozehnání CzechTeku v Mlýnci v roce 2005 se všechny parties pod otevřeným nebem staly legálními tím, že se na úřad podává ohláška o plánované akci, čímž party ztrácí něco ze svého undergroundu a ilegality. Subkultura tedy oplývá specifickou formou komunikace oproti mainstreamu. Po již zmiňovaném teknivalu v roce 2005 se způsob komunikace změnil – stává se tak skrytou pro oči mainstreamu. Tím se členové subkultury pojišťují proti podobnému fiasku, které se odehrálo v Mlýnci. Do výzkumného terénu jsem vstupovala s přesvědčením, že členové subkultury, podobně jako většina mladých lidí, budou využívat ke komunikaci ve velké míře nových médií. K mému překvapení se tento předpoklad nepotvrdil ze dvou důvodů, které se navzájem doplňují. Tím prvním je právě nový přístup ke komunikaci, která se snaží být uzavřená pouze pro členy subkultury. Internet je využíván pouze pro prezentaci všeobecných faktů o subkultuře, nejobsáhlejší server s partylistem a diskusním fórem byl ukončen. Nově zavedený server je přístupný pouze po schválení registrace administrátorem stránky. Jak jsem z vlastní zkušenosti zjistila, ne každému je přístup povolen. Připojení na internet je využíváno hlavně pro komunikaci prostřednictvím e mailu nebo ICQ, jejichž obsahy nejsou veřejně přístupné. Pro formu komunikace one to one je nejčastěji využíván mobilní telefon. Jediným masovým médiem, tedy kromě internetu, které je
58 subkulturou využíváno, jsou letáky a plakáty. Jejich obsah a forma jsou však rozdílné od letáků produkované mainstreamem. Pro jejich správnou interpretaci je třeba určitého druhu specifické znalosti. Obsah odkazuje např. ke kořenům kultury freetekno spirálou označující legendární soundsystém Spiral Tribe nebo zobrazuje číslici 23, která je označením subkultury. Forma je pak neobvyklá z důvodu černobílé barvy, která je vskutku nenápadná a koláže, která může být odsouzena jako špatně čitelná. Druhým důvodem, proč členové subkultury nepoužívají nových médií, je to, že celá subkultura stojí na okruhu známých a přátel. Jde o lidi, kteří se setkávají velice často, proto komunikace skrze média není nezbytná. Jádro subkultury tkví v tom, že na party vlastně každý zná každého – jde o síť známostí, jen díky které jsou do subkultury přijímáni noví členové. Po ohromné medializaci CzechTeku se subkultura rozhodla uzavřít svoji komunikaci očím mainstreamu formou, jakou je právě přenos informací pouze mezi přáteli a známými. V masových médiích se už neprezentují informace o pořádaných parties, jediným způsobem, jak se o nich dozvědět, je dotázat se svého známého. Proto se na party může sejít velké množství lidí bez větší ohlašovací akce. Jako návrh dalšího výzkumu bych uvedla obsahovou analýzu flyerů a vůbec celé vizuální komunikace. Ve své práci jsem totiž pracovala s letáky pouze jako s informačním kanálem, který dává členům subkultury vědět o připravované party. Zajímavý je ale nejen jejich obsah, ale i distribuce. Můj výzkum nastínil, že obsahy flyerů jsou ve většině případů totožné, ale zároveň se v mnohém liší. Nejedná se totiž pouze o zdroj informací, ale zároveň o prezentaci daného soundsystému. Distribuce letáků také není zcela obvyklá. To, že jsou flyery instalovány do klubů, kde se členové subkultury schází se očekává, ale letáky si samotní členové dál distribuují mez sebou. Výzkumná otázka by v tomto případě mohla znít: Jaký význam připisují samotní aktéři předávání letáků? Velký podíl na vizuální komunikaci mají loga jednotlivých soundsystémů. Těm jsem se ve své práci nevěnovala, ale jejich obsahová analýza by mohla poodhalit další významy, ke kterým se samotní aktéři odkazují. Do vizuální komunikace patří také videoprojekce. Ta není nezbytnou součástí každé party, ale bývá jejím zpestřením. Obsahy promítaných videí, by také mohly mnohé prozradit o charakteristice subkultury – k čemu se odkazuje a jak vidí sebe samu.
59 Svým výzkumným záměrem jsem se snažila nejen popsat komunikaci subkultury freetekno, ale tak přijít na její způsob organizace – hierarchie. Závěrem lze tedy konstatovat, že i když jde o subkulturu roztříštěnou z toho hlediska, že soundsystém většinu svých parties pořádá v kraji svého bydliště, existuje jednotící prvek systémů celé republiky. Tím jsou největší (a tím pádem nejstarší) soundsystémy, jejichž členové se staly travellery, čímž zastřešují všechny české soundsystémy a zároveň slouží jako zdroj informací pro spojení se zahraničím.
60 Literatura Blechová, Silvie. 2004. „Tohle je underground, ne diskotéka.“ Pp 19 in Lidové noviny 2004, r. 17, č. 183 Carrington, Ben – Wilson, Brian. 2004. Dance Nations: Rethinking Youth Subcultural Theory. In Bennett, Andy – Kahn Harris, Keith. 2004. After Subculture. Critical Studies in Contemporary Youth Culture. New York: Palgrave Macmillan. „Co jsou freeparty.“ In Deníky Moravia 2002, r. 13, č. 177 „České tekno specifika viděné očima insidera.“ http://blisty.cz/art/11257.html (2.4.2008) Erva, Martin. 2005. „Policejní zásah – subkultura zábavy.“ Pp 28 in Euro 2005, č. 32 Feřtek, Tomáš. 1997. „Kobylky.“ Pp 6 in Reflex 1997. Hebdige, Dick. 1997. Subculture: The Meaning of Style. In Gelder, Ken – Thornton, Sarah. 1997. The Subcultures reader. London: Routlege Hendl, Jan. 1999. Úvod do kvalitativního výzkumu . Praha: Karolinum. Horký, Petr. 2007. „Jízda na vlastní triko.“ Pp 4 in Právo 2007, r. 17, č. 103. Kovalík, Jan. 2004. „Zapadlí travelleři v Čechách.“ Pp 6 in Respekt 2004, r. 15, č. 26. Matýsek, Jaromír. 2005. „Czechtek“. In Britské listy.
Němec, Jan. 2003. „CzechTek 03: One Tribe, OneVibe.“http://www.blisty.cz/art/14905.html (25. 12. 2007).
„Organizátor: CzechTek se letos konal naposledy.“ In iDnes.cz. http://zpravy.idnes.cz/organizator czechtek se letos konal naposledy fq5 /domaci.asp?c=A060807_130507_domaci_lja (14. 4. 2008)
Pavleček, Luboš a kolektiv. 2005. „Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu.“ http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=467245 (10. 12. 2007)
Poláček, Tomáš. 2005. „Technaři: Zakalíme, zahulíme – a je to pohoda!“ Pp 38 in Mladá fronta Dnes magazín 2005, r. 16, č. 38 Rychetský, Lukáš. 2005. „Podstata freetekna je nekonzumní.“ Pp. 2 – Příloha in Právo 2005, r. 15, č. 242
61 shm8. 2006. Freetekno a CzechTek 2005. Praha. http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno shm8.pdf (26. 5. 2008) Silverman, David. 2005. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar Sokačová, Linda. 2004. „Nenechat se sežrat soukolím systému.“ In Britské listy. „Techno není o drogách a alkoholu, je především o rytmu uspěchané doby“. Pp 19 in Příbramský deník 2001, r. 10, č. 175. Thornton, Sarah. 1997. The Social Logic of Subcultural Capital. In Gelder, Ken – Thornton, Sarah. 1997. The Subcultures reader. London: Routlege Viktora, Antonín. 2006. „Co se chystá? 10 otázek a 10 odpovědí.“ Pp 3 in Mladá fronta Dnes, r. 17, č. 173 Vojíř, Aleš. 2005. „Policie se příště chce domluvit. Ale s kým?“ Pp. 3 in Hospodářské noviny 2005, č. 149 Zajdáková, Svatava. 2005. Sociální fenomén freetekno . Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociální práce a sociální politiky.
62 Jmenný rejstřík Bila 6, 7, 19 Blechová 14 Bourdieu 29, 30, 31 Carrington 28, 29, 31 CCCS 28, 29 Cirkus Alien 17, 35 CzechTek 18, 23, 25, 27, 30, 32, 33, 34, 35, 36, 40, 41, 43, 47, 48, 58, 59 Criminal Justice Act 9, 33 Docent 33, 34, 48 Ernst 29 Erva 13 Feřtek 21, 22 Geist 19 Hawkes 29 Hayter 13 Hebdige 19, 29 Horký 18 Ivošek 14 Ladronka 10 Mathé 18 Matýsek 18 Miles 31 Muggleton 31 Němec 8, 9, 21, 23, 25 Pavleček 8, 9 Parsons 31 Poláček 26 Polsky 29 Posolda 19, 21, 22 Redhead 28 Rychetský 20 Spiral Tribe 9, 10, 33, 36, 51, 56, 59 Šlapák 11 Thornton 28, 29, 30, 31 Trafka 15 Vainer 15 Viktora 27 Willson 28, 29, 31 Zajdáková 6, 8, 11
63
Přílohy
Příloha č. 1 – Historie CzechTeku počet zájem účastník datum místo pozemek policejní účast médií ů (odhad) článek v řádně bez policejní 300 28. 7. – 2. 8. 94 Hostomice lokálním pronajatý účasti (200) tisku řádně bez policejní 300 26.–28. 7. 7. 95 Hostomice minimální pronajatý účasti (400) řádně bez policejní 1 500 26.–28. 7. 96 Hostomice minimální pronajatý účasti (6 000) téměř bez Stará Huť u řádně 2 000 25. – 27. 7. 97 malý policejní Dobříše pronajatý (6 000) účasti pasivní, monitorování stoupající, situace, zpravodajstv Stará Huť u řádně dohled nad 3 000 30. 7. – 4. 8. 98 í převážně Dobříše pronajatý veřejným (6 000) pozitivního pořádkem v charakteru Huti a blízké Dobříši obsazený bezproblémov á komunikace krajského ohlas spíše mezi Hradčany u 4 000 30. 7. – 4. 8. 99 velitelství neutrální až organizátory a Ralska (12 000) PČR, na pozitivní policií, v základě ústní médiích dohody nereflektovaná obsazený pozemek hlavně policie 5 000 28. 7. – 2. 8. 00 Lipnice soukromé negativní nezasáhla (6 000) zemědělské společnosti 27. – 30. 7. 01 Doksy/Ralsko obsazený pestrá a bránění 12 000
64 široká škála příjezdu (6 000) obecní názorů prvních pozemek v účastníků lesích v pohotovosti na místě, převážně neměla důvod pozitivní Andělka u řádně zasahovat; 20 000 26. – 31. 7. 02 ohlasy (s obce Višňová pronajatý pozitivní (10 000) výjimkou přístup ze TV Nova) strany starostky monitorovala akci, řídila dopravu, Ledkov u řádně velká „zabírala“ 40 000 25. 7. – 3. 8. 03 Kopidlna pronajatý medializace okolní obecní (35 000) pozemky jako parkoviště pro účastníky policie zasáhla v pondělí na základě obsazený trestního nejasné oznámení Boněnov u majetkoprávn nájemce 20 000 30. 7. – 3. 8. 04 Chodové střední í poměry pozemku, a (15 000) Plané konkursní doporučení spor tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse "co nejráznější" zásah policie 5 000 + Mlýnec na řádně 29. – 30. 7. 05 extrémní doporučil 1 100 Tachovsku pronajatý tehdejší policistů premiér Paroubek řádně střední Policie ČR 50 000 újezd Hradiště, pronajatý pouze řídila (odhad 28. 7. – 2. 8. 06 Doupovské Czechtek dopravu v policie hory Vojenský mezi okolí, na místě, újezd, pravidelnou vojenská 40 000
65 smlouva s „letní“ policie se v lidí dle Armádou ČR agendou malém počtu policie z médií, též účastnila, pátku komentáře spolupráce s večera) pozitivní, s policií bez výjimkou problémů Chřástala. zdroj: cs.wikipedia.org
Příloha č. 2 – Proč byl zrušen DIY karneval Důvody jsou dva. Myšlenkou karnevalu byla propagace DIY kultury spojené s free parties a svobodny technival ve městě. Jako všechny technivaly fungoval na principu decentralizace a volnosti určilo se datum a kdo chtěl, vyzdobil svůj "alegoricky vůz" a přijel, ani svolavatele předem nevěděli, kolik dorazí soundsystemu. I během průvodu bylo cílem zachovat volnost v maximální míře, komunikace s policii byla tudíž minimální a průvod nebyl samotnými svolavateli nijak omezován. Diky tomuto pojetí musela policii dřív nebo později dojit trpělivost a po loňské zkušenosti s nechtěnou změnou trasy pres Vodičkovu se letos rozhodli průvod překazit, což se jim podařilo, protože bez dopravní policie odkloňující dopravu shromáždění nepovolí dopravní odbor a tím pádem ani odbor občansko správní. Byla navržena varianta bez průvodu, na miste, s dodržením přísných pravidel kulturních akci. To by samozřejmě znamenalo opuštění myšlenky svobodného technivalu, nehledě na to, ze pointou karnevalu je především průvod městem. Mohli bychom se soudit a s velkou pravděpodobností bychom vyhráli, ale to by vedlo ke zbytečnému vyostření konfliktu s policii a ten by mel smysl pokud by karneval melo cenu zachraňovat, což nás přivádí k druhému důvodu zrušeni: Tím je fakt, ze se karneval pomalu vyčerpává, ubývá DIY výzdoby a naopak přibývá klasických neduhu současné krize freeparties. Jak jsme se všichni během let přesvědčili, masovost free scéně nesvědčí. Rozhodnuti v karnevalu do odvolání nepokračovat tak vychází z obdobných kořenů jako letošní rozhodnuti nepořádat technival Czechtek. V nejlepším se má přestat. Dekujeme všem účastníkům, kteří se za ty roky aktivně podíleli na podobě Karnevalu a udělali ho tím, čím byl, oslavou svobody v ulicích Babylonu, na kterou budeme všichni s láskou vzpomínat. Muck. :*
66 Příloha č. 3 – flyery
zdroj: http://punx23.multiply.com/reviews (23. 5. 2008)
zdroj: http://punx23.multiply.com/reviews (23. 5. 2008)
67 zdroj: http://remek.missplunkett.tv/?page_id=8 (23. 5. 2008)
zdroj: http://www.dvoikatroika.cz/flyer_det.php?id=336 (23. 5. 2008)
68 zdroj: http://mozkocuc.borec.cz/ (23. 5. 2008)
zdroj: http://www.dvoikatroika.cz/flyer_det.php?id=480 (23. 5. 2008)
69 zdroj: http://www.dvoikatroika.cz/flyer_det.php?id=483 (23. 5. 2008)
zdroj: http://remek.missplunkett.tv/?page_id=8 (23. 5. 2008)
70 Příloha č. 4 – Rozhovory
Honza Z důvodu potíží s nahrávací technikou je tento rozhovor rekonstruován. Ihned po tom, co jsem zjistila minimální použitelnost zvukového záznamu, jsem vypsala body rozhovoru, stylizovala je do podoby interview a to odeslala k autorizaci respondentovi. Následující text vyjadřuje přesný obsah a myšlenky původního rozhovoru. O: Než se dostaneme ke komunikaci, ráda bych se zeptala, jakej je rozdíl mezi soundsystémem a liveactem. Honza: Liveacty jsou v kurzu poslední tři roky. Zásadní rozdíl je v aparatuře. Soundsystém funguje na gramofonech, kdežto základem lifeactu je počítač. Klasickej mixák je schodný pro oba. Lifeact je založenej na soustavě zvuků, který jsou právě uložený v počítači. Je to takový hravější, protože se dají použít prakticky jakýkoli zvuky, který někde nahraješ a dáš je do kompu. Samozřejmě se na lifeactu dají produkovat vlastně jakýkoli styly hudby, záleží na DJ. Ještě jeden rozdíl tu je. Soundsystém má vždycky pult s gramcema schovanej za hradbou beden nebo za nějakou plachtou, takže DJ není vidět. Aparatura na lifeacty je naopak rozložená před bednama, takže lidi vždycky vidí, kdo zrovna hraje. O: Teď už k tý komunikaci. Jak se organizuje takovej CzechTek? Honza: Za celým CzechTekem vždycky stál jeden člověk – Docent. Ten to táhnul už od začátku, takže měl spoustu známých mezi těma největšíma soundama jak tady v Čechách, tak v zahraničí. Navštěvoval teknivaly ve Francii a rozhodl se ho uspořádat i u nás. Těm známým teda řekl datum, kdy se mají setkat na určitým místě. Většinou to bylo nějaký větší město u západních hranic, třeba Strakonice. Tenhle meeting point se během let ustálil. Všichni věděli, že poslední týden v červenci se tam mají setkat. Takže se tam všichni sjeli s dodávkama a pomocí vysílaček se dozvěděli místo konání. Takže nepotřebovali ani telefon, ani internet. Všichni věděli, kam mají jet. Jádro český komunity tvoří asi deset soundsystémů, to znamená asi padesát lidí, který jsou v těsným kontaktu. A ostatní se to místo konání dozvědí od nich. Na tomhle systému pracujeme i my. Po tom CzechTeku v Mlýnci je každá akce legální. Takže se musí dávat ohláška. Všechno se dá zvládnout přes známý. Od pronájmu louky, přes hasiče, po suchý záchody. Kámošův táta totiž vlastní tu firmu, takže nám vždycky tak dva půjčí. Víc jich tam ani nedáváme, je to jen na oko kvůli hygieně. O: A používá teda subkultura freetekno médium jakým je internet? Honza: Internet pomáhá hlavně v komunikaci mezi jednotlivými systémy. Na freetekno.cz nebo na network23 jsou seznamy, díky kterým jednoduše najdeš kontakt na ten kterej sound. Jiný informace na netu můžou jinak týhle subkultuře docela uškodit.
71 Podle mě není vůbec dobrý, že je třeba na tekway partylist. Pro lidi, který ví, je zbytečněj a proč to dělat pro ty ostatní. O: A co třeba ICQ? Honza: Já osobně ho nepoužívám. Není mobilní, e mail mám radši. Ten se používal hned od jeho prvopočátků, protože členové těch nejstarším soundů u nás jsou fakt skvělí programátoři. A teď se k němu většina lidí vrací. Je to taková jistota, jednoduše dostupnej. O: Kdy jsou situace, kdy je pro tebe mobil nepostradatelnej? Honza: Třeba právě na tom CzechTeku. Od tý doby, co jsme tam jezdil, jsem byl jedním z účinkujících, takže CzechTek začíná v pátek a já tam byl už od středy. Jak jsem přijel na místo konání, vždycky jsme hned kámošům začal psát zprávy, kde to je. O: Do jaké míry jsou flyery a plakáty důležité? Honza: Flyery a plakáty nejsou upoutávkama na akci, spíš prezentací toho kterýho systému. Je to umění víc než cokoli jinýho. Vždycky jsou černobílý. Stojí tam v opozici vůči mainstreamu, kterej produkuje plakáty plný barev. Naše plakáty se zásadně liší od plakátů třeba takový Apokalypsy. Většinou jsou na nich obrázky se všem známou symbolikou. Číslice 23, spirála, lidičky. To je klasika. Plakáty a flyery rozhazujeme jen u vybraných hospod, o jejich osazenstvu je jasný, že jsou technaři. Třeba jak býval THC. Nikdy to nevyvěsíš třeba na hlavním nádraží. O: A co videoprojekce, patří ke každý party? Honza: To určitě ne. Je totiž hodně těžký najít člověka, kterej by to dělal dobře. Tak jestli špatnou nebo žádnou, vyberu si možnost žádnou. I když projekce jsou hrozně fajn, umocňují psychický zážitek z hudby. O: Jsi fandou internetových diskuzí, třeba na tekway? Honza: To vůbec ne. Nedívám se na ně a jsem taky proti tomu mít je na stránkách svýho systému. Tam stejně přispívaj jen takoví xindlové, který neumí nic jinýho než ještě týden po akci na ni plyvat. Ostatní si všechno radši řeknou u piva. O: Má tahle subkultura specifický slovník? Honza: To bych ani neřek. Třeba v Čechách jo, tam je to rozšířenější. Už jenom klasicky pražský slovo rychta. To tady nikdo neřekne. My tomu říkáme klasicky mejdan nebo party. Jediný slovo, který mě zrovna napadá je centrála, čímž označujeme agregát. O: A jak to vidíš s technem do budoucna?
72 Honza: Tak pro mě už je to na celej život. Teprve po pěti letech, co se tomu věnuju vidím, že to začíná stát za to. Na začátku se v tom jen tam plácáš, protože si nemůžeš koupit tak dobru aparaturu, jakou by si chtěl. A taky po těch letech znám různý vychytávky. Jako třeba, že je lepší dieselovej agregát než benzínovej, a tak. Po tom CzechTeku se hrozně moc věcí změnilo, protože hlavně masová média týhle subkultuře dost uškodila. Proto se lidi zase vrací ke starým dobrým mailům, na freeteknu se ruší partylist a podobně. Ale velký akce zase budou. Třeba teď jsem se vrátil z CzaroTeku u Opavy. To už byla docela velká povedená party se zahraniční účastí. Kolikrát jsme se snažili, aby CzechTek byl na Moravě, ale cizincům se už nechtělo jat dalších 200km navíc od hranic.
Roman O: Tak mi povídej, kdy si začal jezdit na techno? Roman: No, když nad tím přemejšlim, tak v šestnácti. Já nevim, já si to pořádně nepamatuju. O: A kdys byl poprvý? Pamatuješ si na svou první techno akci? Pamatuješ si jak ses tam dostal? Roman: Se teďka na ní snažim vzpomenout. Určitě si na ní pamatuju, ale musim si na ni teďka vzpomenout. O: Nebylo to třeba na Vršku? Roman: No tak to je docela i možný nebo v rokáči jestli to nebylo. Ale to už je fakt docela dávno. Si pořádně nepamatuju, co jsem dělal minulej tejden. O: A pamatuješ si, jak ses tam na tu akci dostal? Roman: Nevim, asi přes nějaký kamarády, že jsme se opili a šli tam. Se tam sbalila ta banda lidí, co jsme seděli v hospodě, co jsme se znali z těch hospod a šli jsme. O: A kdo jako? Roman: Tak já nevim. Tak tam byl asi Honza, Pamuři, Kiwi, někdo od Šimona... O: Takže řekli, dneska je dobrá akce, tak půjdem. Roman: Nebo prostě oni šli, já jsem byl opilej, tak jsem šel kam šli ostatní. O: Ty si vlastně nepamatuješ na tu první akci, ale mě by zajímaly první dojmy, když si tam přišel. Roman: Bylo to samozřejmě hlučný. Bylo tam samozřejmě hodně zakouřeno. Ale na tu první akci si nepamatuju, to jen tak obecně.
73 O: Takže žádný silný dojmy to nevyvolalo, že by sis připadal, že seš v jiným světě. Roman: Nevim, na to jsou možná jiný věci. O: Tam to prostředí, plachty, stroboskopy, divný lidi... to ti nepřišlo divný? Roman: Tak já už jsem ty lidi potkával v hospodě. Takže mi to divný nepřišlo. O: Takže si znal dřív ty lidi než tu hudbu, to o co jim jde? Roman: Hm. Já už jsem je vlastně potkal přes ty svý známý. O: A jak ses dostal na ty další akce? Roman: To už bylo tak ňák pravidelný. To vždycky někdo ve škole, ňákej známej řek, že je tady ta akce a jestli nepojedu. A já jsem jel, když to bylo blízko. Když jsem měl čas tak jsem tam jel, když jsem čas neměl, tak jsem tam nejel. Takže že bych do toho byl nějak moc zapálenej, to ani ne. O: A co tě tam táhlo? A když si neměl volno, snažil ses ho udělat? Roman: Ne, jak mi to vyšlo. Člověk tam měl kamarády, tak se bavil, pak si šel zatancovat. Pak bylo ráno a jel jsem domů. O: A jezdil jsi domů s dobrým pocitem? Roman: Občas mě probudili a řekli Romane jdem, ale člověk se tam vyblb a spálil toho víc než při dvou hodinách sportování. O: Takže dobrá zábava? Roman: To každopádně. Tak se bavíš a vyplavujou se ti ty, doufám, že to řeknu správně, endorfiny. Taky mě občas z toho bolely uši a hučelo v nich, ale pak to nějak přestalo. O: A zajímal ses někdy o tu subkulturu jako o ní samu? Jako o co tam jde? Třeba o historii? Roman: Tak o historii třeba tý muziky, že je to z Detroitu, že to tam začalo. O: A jak ses to dozvěděl? Roman: Tak nevim, podíval sem se na internetu. Na nějakejch stránkách. Žádný knížky, to ne, všechno jsme čerpal z internetu. O: Takže tě to zajímalo?
74 Roman: No tak jako jo. Tak když něco dělám, tak abych měl nějaký základní ty. O: Takže tě to bavilo, tak ses o tom chtěl dozvědět víc. Dá se to tak říct? Roman: No jo no. Ale hlavně už jsme to zase všechno zapomněl, takový ty data a tak. O: A třeba ty principy Do It Yourself? Roman: Jo tak ...ten princip se mi strašně líbí, já ho vlastně praktikuju i teďka, protože jsem fotbalovej fanoušek, tak ty maj úplně stejnej princip. O: Jako jak? Roman: Udělej si sám. O: Takže jsem o tu výzdobu? Roman: Chorea co děláme, tak to si všechno děláme sami. O: Co že děláte? Roman: Chorea. To je takový prostě... plachty obrovský s nějakým znakem nebo barevný kartóny, že se to zvedne a vytvoří to nějakej obrazec. O: A to Do It Yourself na tom technu, to sis přečet na tom netu nebo jste se o tom bavili v hospodě? Baví se o tom lidi vůbec? Roman: Tak jako tenhle pojem Do It Yourself jsem jako neslyšel od nikoho nikdy. Ale je to jasný. Ty lidi si to udělaj sami, sami pro sebe z toho důvodu, že se chtěj bavit. O ty principy se nějak nezajímaj. O: A byls na karnevalu někdy? Roman: Karneval? O: V Praze se dělaly karnevaly, jako že průvod s maskama, alegorický vozy a tak... tam si nikdy nebyl? Roman: Tak to vůbec. Tak já jsem se tam pohyboval, ale že bych byl nějak zapálenej, to ne. O: A koukal si někdy na internetu na tekway? Znáš tekway? Roman: Jo, tak to jo. Naposledy jsem tam chodil, protože tam byl seznam všech akcí. Jsem to vždycky prolistoval, abych zjistil co se kde děje a takhle. Jestli se něco neděje, protože jak jsem říkal, diskotéky mě nebavily a tam byla pohodová zábava.
75 O: Takže na tekway ses koukal, když ses dostal do Brna? Roman: Tak i v Liberci... O: Já myslela, že v Liberci ses to dozvěděl od kámošů, že něco bude. Roman: Jo aha...no nejdřív od kámošů. Jo vlastně jo, když jsem přišel do Brna, protože vždycky byl ten můj zdroj informací v tý škole, tak jsem si to musel zjistit nějak sám. O: A když jsi přišel do Brna, znals tady nějaký ty lidi? Roman: To vůbec. Jen toho jednoho, co jsem potkal hnedka při zápise. Ten byl celkem jasnej, to člověk hnedka pozná. O: Takže si se s nim nějak haluzivně začal bavit? Roman: Tak už jsme jeli stejným busem, protože je z Jablonce a já z Liberce. Tak jsme se začali bavit, jedeš na práva, jojojo. Pak jsme spolu právě občas v Brně vyrazili na akci. Ale já už jsem tady v Brně už moc nechodil, protože jsme na vejkendy jezdil domů. Pak jsem taky poznal nějaký další lidi co to poslouchaj, ale spíš po hospodách než na těch akcích. O: A jaký jsou tady v Brně kluby a hospody? Vim, že byl ten THC. Roman: Tak asi ten co má ten pán u výstaviště. O: Favál? Roman: No Favál. No pak ještě jedna, ale já nevim jak se to tam jmenuje. Jako když jeden na nádraží a pak ještě dál. No já jsme tam byl v noci s Míšou a s tím jejím, takže pořádně nevim. Tam byl zrovna nějakej Francouz. Tam jsem si to hodně užil. O: A jak jste se třeba konkrétně o týhle akci dozvěděli, že bude? Roman: No ten Míšin kluk je takovej fanatik. Na techno jezdí taky. Vždycky když jsou tady, tak jéééé, jedem na techno. On je na tu taneční hudbu, já se v tom moc nevyznám. O: Takže on prostě věděl, že to bude, kdy to bude. Roman: No, i mě zaved k nějakým lidem, tam byli nějaký DJ a tohle a lidi s různejma doplňkama. O. Takže ty se na ty akce necháš vést. Někdo řekne a ty jdeš. Roman: Ne, neřekne. Řekne jestli jdu nebo nejdu. Záleží jestli mám dost energie.
76 O: Ale ty nejsi ten, kdo by zjišťoval, jestli nějaká je. Když víš, že je, tak možná jdeš, ale nezjišťuješ, jestli nějaká je. Roman: Hlavně v Liberci. Tady už jsem k tomu nějak přestal mít vztah. A pak s tím posledním CzechTekem, co byl ten oficiální, tak jsme od tý doby na žádný akci nebyl. O: A proč ne? Roman: Protože to nebylo vono, no. Bylo tam šíleně moc lidí, nebylo to o tý muzice, ale bylo to jak nějakej megafestival, že už to mělo ten zvuk. Každej si říkal, jak si tam půjde užít, jak se tam půjde vožrat. Tam nebylo k hnutí, tak se nedalo v noci hnout. Jsem pořád koukal na člověka přede mnou, jinak bych ho ztratil a nevěděl bych kudy kam. O: Takže to špatný na tom je to, že tam bylo moc lidí nebo tam jde o ta lidi, co tam byli? Roman: Byli tam trošku jiný lidi, já jsem se teda taky neoblíkal, abych tam patřil. To mě možná taky hodně štvalo. Jak ty lidi, který vůbec nenosí technařský oblečení, najednou všichni měli maskáče. Prostě čistý nový maskáče koupený jenom na ten CzechTek. Nevim jestli mě to mrzelo nebo jestli jsem se tomu měl smát. O: Jako že tě mrzelo, že sis je taky nekoupil? Roman: Ne, to ne. Spíš že si to koupěj, aby tam líp zapadli. O. A tys neměl nikdy potřebu tam zapadat si tam zapad i bez toho, abys měl to oblečení? Roman: Já jsem nějak nikdy neměl potřebu se k tomu hlásit za každou cenu. Mě to bavilo, tak jsme tam byl. O: A když si tam byl, tak tě lidi normálně brali, jo? Roman: No, tak znal sem je. O: A jak ses dozvídal o místě konání CzechTeku? Roman: Tak poprvý jsem měl koupený lístky na Benátskou noc, dodneška si to vyčítám. To bylo ve Višňový a Háni sestra mi řekla, že jedou na CzechTek do Višňový. A já jsme řek, že už mám koupenej za pětikilo lístek, tak zůstanu tady. Měl jsem ho zahodit a jet tam. Pak mi to řekl kámoši a pak už jako jsem si to zjišťoval. Když to bylo v tom Mlýnci, tak jsem se ve čtvrtek večer ptal těch lidí vod těch Remeků co vodjížděli jakej směr mám nabrat. Když nabereš ten správnej směr, tak už se to potom dozvíš z médií. Nebo byly ty oficiální stránky. O. Jaký? Roman: Na nějakejch stránkách to bylo, já jsem se o to ale nezajímal. Na ty stránky jsou koukal, ale my jsme vyráželi ráno a věděli jsme zhruba kam máme jet. Na Plzeň, to nám
77 řekli ty Remeci. Ve vlaku to bylo takový zajímavý, protože nikdo nevěděl kde to je. Taková desinformace. Ale my jsme měli číslo na lidi od toho soundsystému, takže jsme jim volali a oni říkali, že to balej, že jedou domů. Už jsme byli zase na zpáteční cestě, jsme jeli zpátky do Plzně. O: To mluvíš o kterým CzechTeku? Roman: O tom v Mlýnci, co to rozehnali. A už jsme stáli na peróně zpátky a řekli jsme si, že půjdem vrátit jízdenky. A jelikož nám z toho pětiset korunovýho lístku chtěli vrátit asi šedesát korun, tak jsme si řekli, že na to pečem. A jestli tam bude jenom jedna stěna, tak to bude v pohodě a že tam pojedem. Tak jsme tam přijeli, byly tam asi tři. Pak se tam v noci všechno navezlo, tajně, přes ty boční cesty. V sobotu ráno ještě přijížděli noví lidi, tak už bylo jasný, že to tam je, tak to tam najíždělo. Pak začali přibývat i ty policajti a začali to tam obkličovat. Prej hlásili, že se máme rozejít, ale to tam asi nikdo neslyšel. A pak okolo tý pátý hodiny, teďka už si to přesně nepamatuju, se to začlo stahovat. Já jsme naštěstí nic nepožil, takže jsem tam neběhal jako některý vykulenej. Nejdřív jsme na to koukal, pak jsem si šel zatancovat. Pak jsem koukal, že se to přibližuje, tak jsem šel tam. A jak se to přibližovalo, tak lidi si tam balili před nima trávu. Nějak to tam drželi, ale kdyby nezačalo pršet, tak to ty policajti prostě nerozeženou. Pak bylo dobrý jak dojížděly ty scény, protože na tom centrálním dvorku se to tam se pořád lidi bavili, tancovali a jak se to pořád přibližovalo, tak řekli, že to balej. Pak začalo pršet, tak se to začalo rozcházet, protože lidi nechtěli zmoknout, jinak by tam zůstali. A taky, že oni to brali zezhora tim autem, těma dělama a my jsme zrovna nahoře měli stan, tak jsme ho šli sbalit. O: A místo těch ostatních CzechTeků ses dozvěděl jak? Roman: Vždycky od těch kamarádů. Jsem si to vždycky přečet z těch novin, z internetu. Co si budem říkat, Nova je tady v tom aktivní. V pátek ráno jsem většinou otevřel teletext a tam byla první zpráva CzechTek, technoparty tam a tam. O: A tomu jste věřili? Roman: No. Ale to bylo jen tak orientačně, hlavně přes ty kamarády. O: A zpátky k tomu Tekway, koukal jsi tam někdy na ty diskuze? Roman: To jsem nekoukal. O: Pokecat si to tom freeteknu ti teda stačilo mezi lidma, neměl jsi potřebu konfrontovat svý názory na internetu? Roman: Ne, bych ani nevěděl proč. Já jsem se tam hlavně chodil bavit, poslouchat tu muziku. Možná, že mě to tak netáhlo, abych to řešil jako svůj životní styl. O: A v hospodě? O čem se tak baví lidi v hospodě?
78 Roman: No tak, baví se o akcích, na kterejch byli. Vypráví zážitky jak se kdo skalil, jak kdo vyváděl, jak se vyhrotily některý situace, samozřejmě jak hráli. Normální situace, akorát z teknařskýho prostředí. O: A myslíš si, že jsou potřeba flyery a plakáty? Roman: Já myslim, že jo. Je to i forma umění, že je to potřeba, protože hodně těch flyerů je fakt vyvedenejch. A beru to jako formu umění. O: A vyhledávals je za účel informace o akci? Roman: Osobně já ne. Většinou jsem si sednul do hospody, kam ty teknaři házeli ty svoje flyery a tam sem si vzal třeba od každýho jeden. Ono je to víceúčelový, to snad ani nemusím říkat. O: Takže sis to bral, protože se ti líbily ty obrázky, kvůli těm filtrům nebo si chtěl vědět, že tady to datum je ta a ta akce? Roman: Datum jsem si zapamatoval, oni to dřív jak tejden dopředu stejně nedělali. To si snad ještě zapamatuju na tejden dopředu. I když jsem prve říkal, že si nepamatuju, co jsem dělal minulej tejden, ale to bylo jen obrazně (smích). To si člověk zapamatuje a pak jsem to třeba někomu dal, kdo ho třeba ještě neměl nebo ho sbíral. O: Lidi sbírají flyery? Roman: No někdo to schraňoval, nevím jestli to bylo jen na filtry, ale někteří lidi jo. Tak jsem jim to dal. Nebo jsme řek hele tady bude ta akce, tak si to nech. O: A co ICQ, používá se to někdy, aby ses dozvěděl? Roman: Tak já jsem ho používal jako s mejma kamarádama normálně. O: Takže i přes ICQ jsi někdy dostal zprávu, v sobotu jedeme... Roman: Jo. O:. Tys byl vlastně na tom posledním CzechTeku 2006, takže to už jsi byl v Brně? Roman: Jo. O: A potom už jsi na žádný akci teda nebyl? Roman: No možná tady v Brně jednou. O: A jak to, že najednou to přešlo, bum a končim s teknem? Odradil tě ten CzechTek?
79 Roman: Už jsem začal poslouchat trošku jinou muziku, takovou hravější. Možná už jsem měl těch tónů dost. Sice si to někdy poslechnu i teď, nějaký písničky se mi furt líběj. Teda písničky, sety. Už přecházím pomalu i na klasiku a jazz. O: A nestejská se ti po tom? Roman: Ani ne. Jsem si našel jinou zábavu. O: Ten fotbal? Roman: No. Tam to podle mě funguje docela podobně. U těch skalních fanoušků jde o určitou uzavřenou skupinu navenek. Ty ultras jsou i unifikovaný, což je daný určitou příslušností ke klubu, oblečením. A dělaj si spoustu akcí jen pro sebe. Ty žijou v rámci toho fotbalu nejvíc. O: A máš pocit, že ta subkultura freetekno se vymezuje vůči tomu mainstreamu? Roman: Já si myslim, že se nevymezuje vůči konkrétním jedincům, ale vůči tý mase. Když tam přijde novej člověk, tak co, oni jsou v klidu. O: A proč jim ta masa vadí? Roman: Protože ta masa, co můžu říct za sebe, je ovlivněná médiama. Oni tak žít něchtěj a má to pro ně velkej smysl, tak to dělaj. O: A ty ses s tím ztotožnil? Taky jsi měl pocit, že se vymezuješ vůči tý mase? Roman: Já ne. Já jsme tam chodil, protože mě to bavilo. O: Takže tys v tom viděl prostě jenom tu zábavu? Roman: No, byl to pro tu zábavu, ale byl v tom něco jinýho, něco alternativního. Lidi byli v pohodě, neměl jsme tam za tu dobu žádnej konflikt, byl to klídek. Nebyli tam žádný, co by tě prostě to... O: To jsme se ještě chtěla zeptat, po tom CzechTeku, co tam byla ta hrozná masa lidí, máš pocit, že se komunikace tý subkultury nějak změnila? Roman: Nemůžu to sledovat, ale myslim si, že jo. Myslim, že je tam hodně lidí, těch pravejch teknařů a tohle už se s tím moc nechytalo. Jak tam bylo strašně moc lidí.Už se z toho stal mainstream. Už se to rozmělnilo do těch menších party a člověk, kterej chce, si to najde. Jako určitě s tím nebude mít problémy, ale člověk, kterej jel na CzechTek, teď už mu to ty média neřeknou. O: A ta subkultura už teda ty informace na ten net nedává? Ale partylist tam pořád je, tak si to pořád může každej najít. Flyery se rozhazujou, plakáty se lepí, tak tam může přijít kdokoli.
80 Roman: To jo, ale jak už není ten CzechTek, tak to slezlo z těch očí. O: Takže ty lidi, proto, že už to neslyšej v televizi, ale dělají se menší akce, který už nemají ten název, tak už tam prostě nepřijedou? Roman: CzechTek byl tradiční a teď se koná víc menších akcí. O: Myslíš si, že od toho CzechTeku je na tom netu míň informací nebo pořád stejně? Roman: Já nevim, já už jsem to pak přestal sledovat. Od tý doby jsem byl na tekway asi dvakrát. Jsem si na to nějak vzpomněl, tak jsem se kouknul, ale víc jsem to nesledoval. Ty moji kamarádi, který byli v Anglii, s těma jsem se nějak nevídal. O: Takže už s nima nejsi v kontaktu? Roman: Teď jsem slyšel, že se Šimon vrátil, ale ještě jsem ho nepotkal. Králíka jsem potkával v hospodě. O: Takže pořád chodíš do tý samý? Kam se teď v Liberci chodí? Do Radia? Roman: Já nevim, asi do Radia, ale já chodim do Irský a tam Králíka potkávám. O: A co specifickej slovník? Každá subkultura má, takže tahle asi taky, ne? Roman: Tak to už si fakt nevzpomínám. O: Tak na rychtu a mrdače beden si vzpomeneš... Roman: Tak na rychtu jsem chodíval, to jo...to byla rychta o vejkendu. A mrdání beden jsem taky občas provozoval. O: A proč to ty lidi dělají? Roman: Stojí před tou bednou a cejtíš jak to na tobě vlaje. Ten strašnej hluk ani nevnímáš, ale cejtíš jak ten vzduch z toho do tebe naráží. O: A není to třeba tak, že ty lidi jsou tak zkalený, že se potřebujou opřít o tu bednu? Roman: Tak to taky může bejt jedna z možností. Vždycky u těch beden mi připadá jsou ty nejvožralejší. Ale taky jsme byl jednou před bednou a pak jsme den na jedno ucho neslyšel, tak pak už jsem tam nešel. A když seš před tou bednou, tak se ti zdá, že ji máš jen pro sebe. Že nevidíš ty lidi před sebou a jedeš si podle svýho. O: Teď mě napadla otázka jak je to s drogama na akcích? Roman: Tam jsou nějaký drogy?
81 O: Neboj, dostaneš v rozhovoru jiný jméno. Mě by zajímalo, jak to tam chodí, jak se to tam shání, dá se to tam vůbec koupit? Roman: Určitě se to tam dá koupit, já jsem to dělal tak, že jsem si to sehnal vždycky před tím. Přes známý. Určitě se to tam dá sehnat, ale já osobně jsem se o to nikdy nezajímal jak. Po drogách kromě hulení jsem nikdy moc nešel. Párkrát houbičky a kouli jsme měl asi dvakrát. O: A nevíš jak se to tam teda shání? Roman: Třeba na tom Czechteku si to lidi s sebou brali místo peněz. Aby tam s sebou neměli tolik peněz, tak to tam prodávali. O: A jak jako? Jak zjistím, že od tohodle člověka si to zrovna můžu koupit? Roman: Tak se zeptám. Tam si pak všimneš, že si někdo něco předává. O: Já nevim, jestli je to pravda, ale mám takovej pocit, že mi někdo říkal, že na CzechTeku měli dealeři na sobě skotský sukně a další rok balónky. Tak to není pravda? Roman: No tak to nevim (smích), toho bych si určitě všim, ale nic takovýho sem tam neviděl. O: A zpátky k tomu specifickýmu slovníku. Roman: Já už si nic nepamatuju, jak jsi mi to řekla, tak jsem si vzpomněl. O: A používal si ty slova? Roman: To asi jo. Jsem byl mladej, tak jsem se chtěl přizpůsobit. O: A proč myslíš, je to slovo rychta? Přece můžu říct, že to byla dobrá party. Roman: Rychta je slovo samo o sobě, každej si to vykládá po svým. Já v tom vidím to, že jedu, piju, bavím se, je to hodně náročný, jede se dlouho do rána. O: Takže rychta má negativní konotace? Roman: Ne, pozitivní. O: Takže to je pozitivní, že se tam jede dlouho a je to náročný? Roman: No, jasně. Člověk se tam o tom víkendu odreaguje.Že tam tancuješ dlouho do rána, pak svítí sluníčko. O: Takže čím víc ty se tam zničíš, tak tím větší rychta to je a tím lepší to je?
82 Roman: No já nevim co máš pod tím zničit. O: Tak to máš v puse jako v polepšovně, žaludek se houpe na vodě, bolej tě ruce a nohy, hučí mi v hlavě. To není vono? Roman: No možná jo. To jak když řeknu astičko nebo máslíčko. Tady tomu taky nikdo nerozuměl, když jsem to použil v Brně, tak lidi na mě koukali a čtvrt hodiny jsme jim musel vysvětlovat, co tim vlastně myslim. O: To je dobrý, mě zase nerozuměj ani slovo pětička. Tak co je to máslíčko a astička? Roman: To je člověk, kterej je mamlas, ale částečně roztomilej, něco pokazil nebo je to tim, že je blbej, ale je to ještě roztomilý. Astička je hodná, nekouše, má ráda domeček se zahrádkou. Jsme se dívali na televizi a tam byl právě Srstka: Astička je hodná, nekouše, má ráda domeček se zahrádkou. O: Tak to je zajímavej vznik slova. Myslíš, že v týhle subkultuře existujou nějaký pravidla? Třeba pravidla jak se chovat na party, o čem mluvit, o čem nemluvit a tak... Roman: Já jsem tam nikdy na žádný pravidla nenarazil, ale zase si říkám, že když to je takováhle skupina, tak tam asi nějaký nepsaný pravidla budou. Ale fakt nevim jaký by tam mohly bejt pravidla. O: A tobě se nikdy nestalo, že bys někdy nějaký třebas i nevědomky porušil? Roman: Jak už jsme se o tom bavili, člověk si na tý technoparty připadá hrozně volnej, že si tam může dělat co chce. O: A stalo se ti někdy, že na party přišel člověk, kterej přišel na party a byl tam evidentně poprvý a nepatřil tam? Že by ně něj třeba lidi blbě koukali... Roman: Tak ty CzechTeky jsou většinou v noci, začínaly už v pátek, to i ty party, to tam začalo přijíždět. A ráno vypadaj všichni pomalu stejně. Ale byli tam lidi, který tam evidentně nepatřili, já jsem taky měl oblečení, který teknař na sobě nemá. O: Ty parties bývají takový komornější, že se tam vlastně všichni znaj, tak jak by zareagovali, kdyby tam přišel třeba nějakej šampon v bílým triku? Roman: To by proběhl nějakej vtip, ale takovou situaci jsem nikdy nezažil. O: A kdyby si k nim sedl ke stolu, začali by se s nim bavit? Roman: Tak tam by záleželo asi na náladě. By mu asi řekli, že má jít pryč nebo co tady dělá. Kdyby se začal vzpouzet, tak by mu to řekli důraznějc a ještě víc a pak by ho asi už odnesli.
83 O: Takže ty lidi jsou přístupný novým lidem bez problému? Roman: No, nevim jestli jsou otevřeně přístupný, ale já jsem s nima problém neměl. O: Mě by totiž zajímalo co by se muselo stát, aby nějakýho člověka z tý party vypudili. Roman: To fakt nevim, protože na sebe jsem nikdy neslyšel jediný slovo, že bych tam vadil nebo že tam nepatřim. O: Takže tě brali od prvního okamžiku cos tam byl? Roman: Tak brali. Přijdeš tam, tak tě neznaj, pak tam přijdeš víckrát a už se s tebou bavěj. Všichni tě poznaj, tak tě znaj jakej seš. Tady s tim zas nemaj problémy. O: Tak já myslim, že už mě nic nenapadá. Roman: Tak ze mě toho taky moc nevypáčíš. O: To ne, spoustu zajímavejch informací jsem se dozvěděla. Takže se dá říct, že kdo vydrží a přijde víckrát na tu party, tak toho vezmou mezi sebe? Roman: Záleží na těch jednotlivejch lidech. Jak se chová a takhle. Čím víc jsme tam chodili, tím víc mě to tam bavilo. O: Takže to není uzavřená komunita? Roman: Takhle. Masám je to určitě uzavřený, ale když je to o individuálních lidech, tak to jsou otevřený. O: Ještě mě napadlo, že když jsi uvažoval o nějaký party, tak ses koukal kdo tam hraje. Třeba jsi viděl Remeci, ty já mám rád...měl jsi svou oblíbenou „kapelu“ soundsystém? Roman: Nejoblíbenější jsem neměl. A priori jsem se rozhodoval podle tý muziky. Když jsem chtěl na rychtu, tak jsem chtěl něco rychlejšího. Když tam hrál drum’n’bass, tak jsem tam nejel, protože to je pomalý a celej večer si pořádně nezatancuješ. A když občas přijeli ty velký soundsystémy, tak se chceš jít podívat. Hlavně když slyšíš pořád ty samý jednou za čtrnáct dní, tak si rád poslechneš někoho, kdo jezdí jen jednou za půl roku. Byl jsem na NSK, dvoika.troika, Cirkusáci.
Zakki
Zakki – rozhovor 1 O: Nejdřív se tě budu ptát na takový ty oběcnější věci, ale klidně k nim můžeš dodat nějakou vlastní zkušenost... řekneš mi jakej je rozdíl mezi technem a teknem?
84 Zakki: (dlouho přemýšlí) On to nebusí bejt žádnej rozdíl, protože je jedno jak se to nazývá, a když řeknu klukům, že jedu ne techno, tak tim myslim, že jedu na to naše techno, ale obecně techno je klubový, takže 170BPM, záleží to od klubu. A tekno rychta, rychlejší, systémový tekno je jinej hudební styl, něco jako house a disco. Tekno je tvrdší a rychlejší. A nechoděj na něj takový hauzáci (lidé poslouchající styl hudby house), protože techno má blíž k housu – poslouchám house a techno. Ale tekno, to je jiná škola. O: Aha. Já jsem se dívala na internetových stránkách a tam bylo tekno popsaný jako podkategorie techna – že techno zahrnuje tekno, house, trance... dá se to takhle říct? Nebo myslíš, tekno stojí na úplně opačný straně techna? Zakki: Ne, to ne jako, určitě je to všech no příbuzný. Záleží na tom, jaký si určíš kategorie, prtože ty styly se tak jako prolínaj, protože techno má podkategorie tekno, drum“n“ bass, breakbeat, takže společnej základ to má. O: A freetekno, je to tekno, o kterým my se teď bavíme? Zakki: Jo. O: A na teknivalu se hraje jen tekno nebo i jiný styly? Zakki: To je různý. Tekno má taky svoje různý poddruhy, třeba jako hardtek, hardtekno, nebo jen tekno nebo podstyly, který ani nevim jak bych pojmenoval. Ale určitě je to tak široká hudební sféra, že má i svoje podšuplíčky. O: A víš něco o historii tekna? Zakki: To jo... takže teď se bavíme o teknu? O: Jo. No jsi teknař, nejsi technař? Zakki: Já myslim, že teknaři a technaři nejsou. O: Ne? Zakki: Ne. O: Ale vždyť ty přece posloucháš tekno, takže jsi teknař, ne? Zakki: Poslouchám tekno, ale z hlediska názvosloví si myslim, že ostatní říkají snad technaři. O: Takže pojem teknař neexistuje? Zakki: Neřek bych, že neexistuje, ale nemyslim si, že je zaběhlej. A halvně si ted ymyslim, že pro lidi co to dělaj není zas tak důležitý jak se to všechno nazve, protože
85 věděj vo co de, bez toho, aby to museli nějakým způsobem kategorizovat pojmama ňákejma. Na to prostě zas tak nezáleží, technař nebo teknař, jestli techno nebo tekno, prostě lidi co jezděj na akce, věděj, že to není techno, že to není klubová scéna. Poznaj se už podle toho, protože už jenom jak vypadaj a jedou stejným směrem na tu akci. Takže věděj, že jsou technaři nebo teknaři, že jsou to ty samý lidi. O: A řekneš mi teda něco o tý historii? Zakki: Jo, no....to souvisí jako i s tim technem, protože tekno asi vzniklo z techna, stejně jako drum“n“bass a jiný štajly a začlo to někdy v roce 89 v anglii do roku 94 tam vznikl dramec a tekno a pak to přišlo po represi v anglii a francii do evropy. No a tak od roku, nevim...96...kdy byl první czechtek...94? to přišlo sem a ta samotná teknoscéna jak jí známe dnes jako vyrostla po celý Evropě, v Anglii to byla spíš právě ještě záležitost toho techna. A není potřebovat to právě tak rozlišovat, protože to má stejnej kořen...stejná kultura...i když je teď rozsekaná na to ...na spoustu podstylů. O: Můžeš mi teď vysvětlit, jak se skládá taková hudba? Zakki: Jo, to nevim, protože nejsem hudebně to... O: Ne, chci vědět jestli to, co hrajou ty lidi na těch teknivalech už hráli někdy předtim a jestli to dokážou zopakovat, jestli to maj někde zapsaný nebo jestli si to jenom pamatujou. Zakki: no tak to záleží na tom, z čeho hrajou. O: A z čeho můžou hrát? Zakki: No když hrajou z desek, tak to určitě můžou zopakovat, protože maj ty desky a věděj, že tudle míchaj s toudlectou a tudlenctu tam dávaj taklenc. Taktže to určitě můžou udělat, nicméně můžou to udělat i způsobem, že už to třeba nezvopakujou, protože dvakrát do stejný řeky nevstoupíš. Ale hrajou se i takzvaný lajfka z mašinek a to vlastně to co tam hraje přímo vykrucuje naživo, proto se tomu říká lajfko a to už třeba asi nikdy nezvopakuje, protože to nehraje z desek, ale ty efekty, výslednej zvuk vytváří přímo v tý době, takže... O: Jakej postoj mají tady ty lidi k nahrávkám svých věcí? Nahrává se to vůbec někdy? Zakki: Jo, nahrává se to. A postoj maj takovej, že to dávaj k dispozici, že když udělaj něco dobrýho, tak to prostě pošlou dál a odměnou ti je, že je na tom tvý jméno a ostatní to uslyšej. Normálně se to teda distribuuje. Teda ono se to neprodává, teda ne jako z finančních důvodů, ale prostě byznys s hudbou bez pěněz. O: Takže oni můžou hrát z desek, a z čeho ještě můžou produkovat ty zvuky? Zakki: Z počítače, ze C dýdžejů, z cédéček, dneska už se daj mixovat i cédéčka a z mašinek.
86 O: Jakejch mašinek? Zakki: Já ani nevim jak se ty mašinky menujou všechny....takový krabičky, co dělaj zvuky a jsou docela drahý. Aaaa tam vlastně to je pak to...počítač, jenže počítač všechny zvuky generuje ne úplně fyzikálně opravdově, ale on je jenom počítá, ale tyhlety mašinky, v sobě maj takovou elektrotechniku nebo takový věci, že tam se ten zvuk generuje přímo, takže z toho hrajou oni. Jsou to mašinky. Z toho se většinou dělají ty lajfka a je to vlastně skoro to samý co komp, ale vzniká to tam přímo a musíš to tam taky naťukat, takže je to stejný jako skládání hudby v počítači, musíš to naprogramovat do tohodlectoho, připravíš si tam různý smyčky, různý zvuky, na jeden čudlíček si dáš zvuk tendlecten na jinym to máš předpřipravený a potom jenom mačkách čudlíky a kroutíš s tím a dáváš to dohromady. O: Můžeš mi vysvětlit pojem BPM? Zakki: Jo, to jsou beat per minute. O: A co to znamená? Zakki: Kolikrát to bouchne do minuty. O: Já jsem vyčetla, že tekno má asi těch 170, 180, jo? Zakki: No jo, pod 170 je to techno...nebo dá se to tak kvalifikovat, ale může se to posouvat oběma směry, může bejt techno rychlejší než 150 nebo tekno pomalejší než 170, ale dá se to tak taky říct. O Řekneš mi co je to soundsystem? Zakki: Soundsystem je skupina lidí, který baví dělat muziku a dělaj muziku. O: A to se dá přirovnat k hudební kapele? Zakki: Dá se říct, že jo...taková netradiční hudební kapela. O: A jaký tam mají funkce? Zakki: To je různý...to je založený na vzájemným přátelstvím mezi všemi, takže to se liší asi systém od systému... O: Tak je tam asi DJ, že jo a kdo je tam dál? Zakki: Tak určitě nějaký lidi hrajou, někdo zas třeba má velkou káru a jezdí s nima, někdo třeba nevim pomáhá, dělá všechno.. O: Jako, že staví bedny a tak, jo?
87 Zakki: Hm, třeba. Někdo třeba...nevim...jen tu muziku skládá, někdo třeba jen zajišťuje akce, někdo třeba jenom dělá grafiku, někdo skládá program do projekce. Každej něco. O: Teď se tě zeptám na CzechTek. Co je to CzechTek? Zakki: Největší technoparty na světě. O: Na světě? Zakki: No jasný. O: Jak to můžeš říct takle? Zakki: Nevim, o žádným větším jsem neslyšel. O: Czechtek je tedy festival, je to tak? Zakki: Já neznám definici festivalu, je to teknival. O: A co to znamená teknival? Zakki: Festival, kde se hraje samý tekno. O: takže je to festival, můžem to tak říct? Zakki: Asi jo. O: A v čem je jinej než ostatní festivaly? Zakki: No, určitě v tom, že není žádným způspbem zorganizovanej lidma nebo společnostma, který na tom chtěj vydělat...je jinej v tom, že není festival než v např. v Turnově. O: Tak v čem je jinej, třeba po materiální stránce... Zakki: Třeba v tom, že tam všude hraje samý tekno... O: Tak v Turnově třeba všude hraje rock, tak to ještě není nic specifickýho, je to festival určitého druhu hudby, ale dá se říct, v čem je specifickej? Zakki: Vyváří ho jenom ty soundy všechny, není tam vlastně žádná organizace jako která by to měla všechno pod záštitou..to je jako každej teknival. To jak to tam vypadá je tvořený jenom těma soundama co tam přijedou....nejsou tam rozhodně žádný vstupenky a je to zadarmo, to žádný jiný festivaly nejsou
88 O: Na wikipedii u hesla Czechtek psali, že tenhle festival vytváří každý účastník, že každý účastník nějak přispívá, je to pravda? Zakki: To bohužel už myslim, že není pravda, proto asi byl poslední CzechTek. O: Jak to? Co se stalo? Zakki: Už je to moc velký. Ta původní myšlenka byla trošku jiná než to teď vypadá, lidi tam měli jet za účelem toho, aby se dohromady pobavili, na jednom místě jako důkaz svýho partnerství a dneska už je to tak velký a profláklý, že už to ztrácí tu soudržnost. Už je tam moc velkej bordel. O: Takže minulej rok už byl poslední CzechTek? Zakki: Asi jo, no. O: Už nebude další? Zakki: Tak jak poznám doposavad tak asi ne. O: A z čeho to tak jako? Zakki No, ten czechtek co byl předtim tam Paroubek poslal fízly a teďka byl flek dohozenej od vlády a ty lidi, který stojej za tou organizací cejtěj, že už se to moc přibližuje kontaktu se státním aparátem, protože tyhle akce jsou založený hlavně na tom, že jsou nezávislý a tímhle ztrácej svoji nezávislost. Protože to bylo pronajatý od vojáků a přijede tam typ s kuřatama, kterej na tom chce jen vydělat a to jsou prostě signály pro ty lidi, který za ti stojej, že není všechno tak jak by si představovali. A proto už se to příště konat nebude v týhletý formě. O: Takže bude něco jinýho? Nějakej jinej teknival s jiným názvem, o kterým zas tolik lidí vědět nebude? Zakki: Bude určitě jako každý léto bude nějakej velkej teknival, ale už to nebude CzechTek. O: Takže pod tímhle názvem teknival už nikdy nebude? Zakki. No asi ne. Říká se to. O: Další citace z wikipedie: tmosféra je uvolněná, tolerantní, nevznikají žádné konflikty. Co ty na to? Zakki: To je asi pravda obecně. I když při takovým počtu lidí se tam najde dost vymaštěnejch lidí, takže se dá asi najít něco co není asi úplně bezkonfliktní, ale celkově asi jo. O: Dal by se CzechTek shrnout jedním slovem anarchie?
89 Zakki: Jak se to vezme. Absolutní ne, protože kdyby to byla absolutní, tak to nemůže fingovat. Ale proto, že to funguje, tak to nějakej řád mít musí, ale je to bordel. O: A jakej tam je řád? Zakki: No tak každej ví, že třeba asi nemá lízt za bedny dozádu a tam dělat bordel, protože by moh dostat do huby nebo by ho vyhodili. To jsou prostě věci, který se nědělají. Kdyby to byla úplná anarchie a každej si dělal co chtěl, tak to nemůže fungovat, já nevim jak bych ten řád popsal. ... Nevim jak bych ho popsal. O: Wiki: Hudba má hypnotický účinek, za střízliva lze protančit i celou noc. Je to pravda? Zakki: Já jsem nikdy celou noc za střízliva neprotančil, ale hypnotický účinek má určitě. O: A čím je to možný? Zakki: Podle mě ten rytmus tý hudby ti rozproudí krev v těle takovým způsobe, že tě dostává do zvláštního tranzu. Je to podobný jako když indiáni tancujou kolem ohně na bubny, něco podobnýho. O: A proč teda berou technaři drogy? Zakki: Složitá otázka...asi že chtěj, asi je to baví. O: A je víc technařů co drogy bere nebo nebere když jsou na akci? Zakki: Spíš jo. O: A nevíš proč, když ta hudba sama o sobě má hypnotický účinek? Zakki: Myslim si, že si myslej, že je to hodně dobrá zábava. O: Že je to ještě lepší? Zakki: Jo. Dohromady je to skvělá kombinace. O: A ty osobně znáš technaře , kterej nic nebere? Zakki: (dlouho přemýšlí) Ne. O: A o jaký drogy většinou jde? Zakki. Od A až po železo. O: A existuje nějaká užívanější než ostatní?
90 Zakki: tripy, koule, ... O: Zkusim bys mi říct, co to znamená být technařem? Jsi technař? Zakki: Asi jo. O: A čím se odlišuješ od lidí, kteří nejsou technaři? Zakki: Celou noc křepčim před bednama jak blázen, což ostatní lidi nedělaj. O: A chtějí se teknaři nějak odlišovat od technařů? Zakki: To nemaj zapotřebí. Nemaj k tomu žádnej důvod. Proč se odlišovat, oni jsou prostě takový jaký jsou. Jsou svý. O: Existuje nějaký klasický oblečení technaře? Jak vypadá? Zakki: Já bych neřek, ale dost často maskáče, mikina. O: Proč maskáče? Jakože vojenský barvy? Zakki: Asi jo, no. O: Co říkáš na to jak jsou technaři prezentovaný v médiích? Jaký záběry byly použitý do televize do zpráv o CzechTeku? Jaký byli vyfocený v novinách? Myslíš, že na těch obrázcích byli k vidění ti praví technaři? Zakki: Jde o to pravej technař...to je...myslim si, že na těch obrázkách není nic jak by to nebylo. O: Ty jsi technař. A co tvoji přátelé, to jsou taky technaři? Zakki: No všichni ne, některý jsou špinaví diskanti. O: To znamená co? Zakki: Poslouchaj house a disko. O: A ty se s nima přesto bavíš? Zakki: Jo, včera jsem s nima dělal striptýz na baru. Dokonce tancuju na špinavý disko s nima. To neber doslova to disko, poslouchaj drum“n“bass, breakbeat, Kleš? O: Takže tví přátelé nejsou všichni technaři? Zakki: Ne. Ono taky ne všichni kdo jsou součástí týdle kultury jsou technaři. Tolerance hudebních stylů patří do týdle kultury. Nemusíš bejt technař, abys patřil do týdle kultury. Vůbec nemusíš mít maskáče, abys byl technař a vůbec nemusíš poslouchat techno, abys
91 s těmadle lidma byl. Můžeš mít třeba tesilový kalhoty jako Monk a můžeš si ujíždět na svým špinavým disku a stejně patříš do týdle kultury taky. O: Takže Monk je technař? Zakki: Není technař. O: Techno neposlouchá, ale patří do kultury techna. Zakki: Jo. Do kultury nevim jak bych ji obecně nazval...v Anglii se tomu říkalo kultura rave parties ... obecně se to dá říct kultura soundsystému. Protože ne všichni hrajou tekno. Přesto Monk ve svej tesilkách na Czechtek jezdí. Tekno při tom nenávidí. O: Co ho tam teda láká? Zakki: Noo, asi to jak to tam funguje. O: Takže on tam nejede za hudbou? Zakki: Víceméně ne. Monk tam vlastně nejede za hudbou. O: Co tam tede jede dělat? Zakki: Vožrat se hrozně. O: Teď si představme, myslim nějakou menší akci, kde se tak nějak všichni znáte přijde nějakej odpornej diskant. Jak tam na něj ostatní budou reagovat? Zakki: Dokuď nedělá vocase nebo debila, tak ho maj všichni v prdeli. O: Je jim jedno, nevšímaj si ho? Zakki: Nevšímaj si ho. Možná když bude ultra divnej, tak se mu budou trošku poškejbat, ale vpřípadě, že bude pohodář, tak ho maj všichni v čudu. O: A nezačnou se sním třeba bavit? Zakki: Nevim, asi nemaj potřebu. O: A když tam přijde člověk, kterej na první pohled vypadá jako technař, možná že i technař bude, ale ostatní ho neznají. Jak se k němu budu chovat? Zakki: Asi úplně stejně, protože nejde o to jakej jsi technař, jde o to jakej seš člověk. O: Takže si ho vůbec nebudou všímat, nebudou se s ním bavit. Zakki: Ne.
92 O: Takže máme lidi, co jsou technaři. Jezdí na techno, poslouchají techno, chodí tak oblíkaní...co je to za lidi, můžeš je nějak charakterizovat? Zakki: myslim, že jsou to lidi ze všech sociálních skupin, většinou 15 35. Ale častějc 15 30. O: A co dělaj za profese? Studujou? Mají vysoký školy? Zakki: Někdo z nich studuje, někdo z nich maká, je to taková smíšená sociální skupina. O: A jedinej spojovatel je teda ta hudba? Zakki: Jo. Hudba a ... funkčnost tý akce jako obecně. O: To znamená co? Zakki: to znamená, že se tam všichni tolerujou a je to pryč, odevšad mimo normální život O: Co znamená že je to mimo normální život? Zakki: Že to je nezávislí na okolním světu, je to únik od reality, je to takovej malej biosystém. Vlastní biosystém. O: A proč ti lidé potřebují unikat? Co jim vadí na té společnosti, že od ní unikají? Zakki: Normální, klasický problémy. Každýho štve asi něco jinýho. O: Třeba co? Co štve tebe? Zakki: Co štve mě? Mě štvou tuneláři a zloději ve vládě. O: A tvé přátele štve co? Zakki: To bych se jich musel zeptat. Prudiči třeba. O: jak jsi se najednou rozhodl, že z tebe bude technař? To se asi jen tak nerozhodeš, to asi nejdřív začneš poslouchat tu hudbu nebo se seznámíš s těma lidma. Nebo jak to je? Jak ses k tomu dostal? Zakki: přišel jsem na akci, čuměl jsem jak puk. O: A jak ses na tu akci dostal? Zakki: asi ti někdo řekne nejčastějc jako. Nekdo ze známejch nebo ze straších nebo já nevim jak to bylo.
93 O: A jaký to bylo? Zakki: Čuměl jsem. Samozřejmě nevíš nejdřív vůbec vo co tam de. O: A vo co tam de? Zakki: Vo klabu hroznou. O: A jak to probíhá? Ty tam přijdeš a co děláš? Zakki: Přijdu, pivo, pivo, drogy a celou noc tancuju a když nemůžu, tak jdu zase chlastat. A potom k ránu už přichází hrozná demence a to už nemusíš dělat nic a přitom je o zábavu postaráno. Stačí se podívat na svýho kamaráda jak vypadá. Strčit do něj nebo do něj tak šťouchnout O: a když jsi byl poprvý na technu jaký ti to připadalo? Zakki: Jiný. O: co na tom bylo jiného? Zakki: Všechno. Jiný prostředí, úplně. Jako doupě to vypadá hrozně. Jiný lidi, jinej tanec, jiná hudba. O: a jak jsi přišel na to, že se ti to najednou líbí, jako ta hudba? Nebo co tě k tomu přivedlo? Zakki: Líbílo se mi to jak to duní pěkně, má to něco přitažlivýho. O: Co ti to přináší? Už jsme řekli únik od reality... Zakki: relax, relax O: to se relaxuje? Zakki: No, nemusíš vůbec myslet na všední povinnosti, takže je to taková dovolená. O: A co ti to bere? Zakki: Fyzickou kondici. Je to hrozně nezdravý. O: co je na tom nezdravýho? Zakki: fetovat a chlastat O: ale zase tam máš při tom pohyb. A jak to, že jsou všichni ti technaři tak hrozně hubení, má to nějaký vysvětlení?
94 Zakki: nevim, to je asi z toho tance nebo z těch drog. Ale nevim jestli se to dá říct obecně, ale lidi co smažej pravidelně, nebo lidi co jsou závislí, tak ty hubnou určitě. Jaká vlastně byla otázka? O: Co ti to bere. Zakki: Fyzickou kondici určitě a čas. O: jak to že čas, vždyť se to odehrává v noci Zakki: No a potom druhej den se nemůžu spravit, na hovno, třeba jako teďka.Nejsem schopnej vykonávat. I kdybych měl domácí úkol, tak ho stejně neudělám. O: a když ty si tam tak pěkně relaxuješ s tím pivkem, zevluješ a tak, tak proč si sakra bereš ještě tu drogu. Takhle už to vypadá na pěknou pohodu, a ty si to ještě vezmeš. Neodcizuješ se tak třeba ostatním lidem tím, že si to vezmeš? Zakki: No to bych ani neřek. To prostě k tomu nákým způsobem patří. Potom člověk přichází do jiný dimenze. Techno a drogy, já nevim proč to jde tak hrozně dohromady. Myslim, že potom, když jsem na droze, tak snadnějc nebo jednodušejc dosáhneš takovýho toho tancování. Ne, že bych si myslel že toho nedosáhneš bez toho, ale myslim, že umocňuje dost. O: Takže drogy se berou jen kvůli zážitku z hudby? Zakki: To právě není jen čistě hudební zážitek, i když ta hudba je původní hybatel, tak se to dostává do trochu jinýho jako i rozměru. Není to jen čistě fyzickej pohyb, ale dochází tam...no...drogy zapřičiňujou změněnej stav vědomí a k tomu tam dochází k tomu, že se to umocňuje a člověk se dostává do takovýho speciálního stavu, kterej jako nejde moc popsat, ale ty drogy k tomu jako dost pomáhaj. O: Proč se tam zrovna pouští to tekno? Myslíš, že to je s tim nějak spojený jako ta kultura těch lidí a to techno. Jako že ti lid se snaží unikat od reality a to souvisí s tou hudbou? Kdyby tam pouštěli disko, bylo by to to samý? Je to závislý na tý hudbě? Jde vám tam vlastně o tu hudbu? Zakki: Já teda ještě to ...jako ten únik od reality je přestřel, je to spíš únik od společnosti normální, běžný. O: Tak jsem to myslela. Zakki: Úplně ne. Šlo by to jako i s diskem, ale proč něco jinýho, když todle je nejlepší. O: Citace z wikipedie: Subkultura fungující na DIY (Do It Yourself = udělej si sám) principech, je to tak? Zakki: Jo. Všechno co se děje udělal někdo z těch lidí, protože je to baví.
95 O: takže tekno může být koníčkem. Zakki: to je koníček. O: A je to teda rozhodně nevýdělečná záležitost? Zakki: jak se to vezme, obecně řečeno jo. O: a z čeho teda ty lidi žijou, oni musej zaplatit benzín, ... Zakki: Ve většině případů z akce se to zaplatí. O: Z čeho? Zakki: Z piva nebo ze vstupnýho když je to v klubu. O: A jak se to může zaplatit z piva? Zakki: protože se vypije hodně piva O: a jak souvisí pivo se soundsystémem? Zakki: Protože se to zaplatí. Čepuješ a prodáváš pivo. Tak se chlastá. Normální bary tam jsou postavený, který vlastní ten soundsystém. O: wikipedia označila tyto prvky subkultury za výjimečné: osvětlení akcí Zakki:Není to zásadní,ale vizualizačně je to důležitý O: A má to nějakej hlubší význam? Zakki: Hlubší význam to nemá, ale vypadá to pěkně. O: Jaký význam mají „záhadné obrazce na plachtách“? Zakki: Je to hezký, ale oni jsou úplně stejný jako ta muzika a ten tranz, do kterýho se dostaneš, takový mimočasovoprostorový, prostě jiná dimenze. O: co videoprojekce, ty k tomu taky patřej? Zakki: Jo. Ty lidi co to dělaj se jmenujou VJ (vídžejové). O: A co je na těch vidoeprojekcích tak zajímavého? Zakki: To je různý. Někdy jsou to takový psychedelický věcičky, prostě co se tam naplácá, je to takový různorodý. Aby to tam bylo hezčejší.
96 O: co říkáš na prezentaci technařů v médiích? Myslíš, že to jak jste prezentováni je ten obraz, jak by vás lidé měli vidět? Zakki. Nemyslim si, že si nás představují správně. Jsme inteligentnější. Myslim, že nám nepřikládají vysoký inteligenční kvocient. O: z čeho myslíš, že to plyne? Zakki: nevim, asi si myslej, že jsme jenom úplně vymaštěný. O: a ještě něco se ti nelíbí na tom, jak jsou technaři zobrazováni v médiích? Mám totiž pocit, že se o nich mluví jen v souvislosti s negativními věcmi. Co kladnýho by se o nich v médiích mělo říkat? Zakki: Že jsou to šikovní, usměvavý, mladý lidi, který jsou hodný a jenom se chtěj bavit. O: a v čem spočívá jejich šikovnost? Zakki: Jejich šikovnost spočívá v tom, že jsou hrozně soběstačný. Taky v tom, že odjedou do pole, tam to všechno postavěj a maj to tam moc pěkný, maj tam plachty, projekci, maj tam bárek, maj tam světýlka...jsou šikovný. O: a můžeš mi říct sám za sebe jako technař, co ti vadí na týhle společnosti, ve který žijeme? Zakki: Vadí mi, že ... (dlouho přemýšlí) morální hodnoty neznamenají vůbec nic. O: Ne? A co myslíš, že je na prvním místě? Zakki: prachy. O: to ti vadí? Zakki: Vadí, protože to nefunguje. O: Jak to, že to nefunguje? Zakki: No protože, stoupá spotřeba a nemůžem ždímat donekonečna. A nefunguje na tom to, že všechno se vochčije a potom narazí kosa na kámen. O: a před čím ty osobně teda unikáš? Zakki: Já vlastně nikam neunikám, mě to baví, já jsem spokojenej. Ne že bych jako unikal. To jsem asi nevyjádřil dobře. Lidi asi nemaj potřebu unikat, oni to dělaj proto, že je to baví. O: proč je to baví?
97 Zakki: Je to zábavný, že tam nejsou pravidla jako normálně. Můžeš tam dělat věci, který bys normálně nemoh. O: Např.? Zakki: hrozně se sdělat a přitom se neohlížet na ostatní O: vnímáš technaře jako subkulturu? Jste ohraničená subkultura? Nebo si myslíš, že technaři jsou jen roztroušený lidi z různejch subkultur, který se spojej jen na tý akci? Jste spojený i nějak jinak? Jsi třeba teď tady spojenej se svoji subkulturou? Cejtíš se bej členem v rámci nějaký skupiny? Zakki: Já si myslim, že jo. O: a jak je ta skupina podle tebe veliká? Bereš subkulturu technařů jako ty svý kamarády nebo subkultura jako všichni lidi co jezděj na ty akce? Zakki: No spíš všichni lidi, co smýšlej stejně. To jsou většinou ty lidi od těch soundů, pohodáři. Většinou stejná názory, podobný myšlenky, stejná věc, takže je to spojuje. O: a čim se odlišujete od jiných subkultur? Máte třeba svůj specifickej jazyk třeba? Zakki: Nejvíc rychta, šichta, nášup O: co to znamená? Zakki: richta? To je když jsme moc, když dobře hrajou, hodně se tancuje, všichni se hrozně vydováděj. A potom jsou hrozně vyndaný, tak to je rychta. O: a nějaký další slova? Zakki. Šichta. To může bejt dvousměrnej nebo trojsměrnej provoz, a to jseš na šichtě od tý doby co přijedeš do tý doby než odjedeš, tak seš na šichtě. Tak to je teda jako můj vlastní termín. O: a ještě něco? Zakki: teď si asi nevzpomenu, ale určitě ňáký jsou O: a ještě by mě zajímalo, protože dneska jedeš na tekno, že jo, na co jedeš, kdo tam bude hrát? Zakki: Bude tam hrát Mozkocuc a Merkur, ty jsou hustý... a pak je tam psanej, na druhý stagy bude nějaký drum“n“bass, to bude Trautmberg a ještě... O: a jak se lidi o tady tý akci dozvědí, že bude?
98 Zakki: Hodili jsme to na tekway, na server teknařskej a samozřejmě sme to řekli všem známejm, rozházeli flyery a polepili plakáty ve městě. O: a jak jste se domluvili s těma ostatníma systémama, s těma jste nějak v kontaktu? Zakki: Člověk tady to vymyslí a funguje to tak, že člověk vymyslí akci, většinou ty malý soundy se spojujou, protože ještě tolik beden, aby to bylo větší a jeden má tohlecto a druhej má támhlecto, takže je to jednodušší přes internet pro tu spolupráci. Někomu zavoláš, máme flek, nechcete s náma hrát a normálně se domluvíte. O: A jak to tam teda probíhá? Přijedete, zapojíte bedny a hrajete? Zakki: no, ono to trvá tedy všechno trochu dýl, protože je to všechno hrozně těžký, tak se to musí odtahat, všechno propojit, aby to hrálo, jémankote to je sraní. O: no a pak přijedou lidi, daj si pivko, začnou tancovat a takhle budou tancovat až do rána? Zakki: No, ono se to k ránu vylidňuje. Já teda nevim kam choděj, asi domů, asi jsou utahaný. O: a problémy s policií tady na těch menších akcích neřešíte? Zakki: Ne, my jsme naštěstí hrozně svobodnej stát. většinou problémy nejsou, dokud někdo nepodá stížnost nebo nerušíš noční klid. O: a kde se to dneska bude konat? Zakki: V Hrádku v hale, v tovární hale.
Zakki – rozhovor 2 Z důvodu potíží s nahrávací technikou je tento rozhovor rekonstruován. Ihned po tom, co jsem zjistila minimální použitelnost zvukového záznamu, jsem vypsala body rozhovoru, stylizovala je do podoby interview a to odeslala k autorizaci respondentovi. Následující text vyjadřuje přesný obsah a myšlenky původního rozhovoru. O: Prve jsi mi říkal, že se ve freetekno scéně udály velký změny. O co jde? Zakki: Tak první a zásadní změnou je, že už není CzechTek. Všeobecně už se přestávaj organizovat velký party, protože tam jezdilo spousta lidí, který nevyznávaj původní myšlenky týhle subkultury. Už to bylo o něčem jiným. Každej si tam dělal co chtěl bez jedinýho náznaku respektu. Taky se objevila spousta krádeží, bordelu a všeobecně špatnýho chování.
99 Druhou změnou je to, že od předposledního CzechTeku v Mlýnci jsou všechny parties legální. Základem všeho je ohláška. Sice se to vzdaluje tomu undergroundu, ale my se chcem bavit a ne řešit nějaký problémy kvůli pozemkům. O: Podle čeho se ty prostory vybírají? Zakki: No přes známý. Vím, že někdo má možnost dobrýho fleku, tak mu zavolám. Ale teď nedávno jsem to dělal i tak, že jsem byl na Frýdlantsku a zalíbila se mi tam jedna louka. Na katastrálním úřadě jsem zjistil, komu patří a zkontaktoval ho. Člověk byl v pohodě, takže nám to klaplo. O: A co oni z toho mají, že ti pronajmou louku? Nejsou z toho spíš problémy? Zakki: Ne. Třeba tenhle konkrétně tam měl u toho i hospodu. Takže byl rád, že bude mí nějakej obrat a my jsme mu dali ještě ze svýho 5000 jako zálohu na to, kdyby se tam něco zničilo. O: Takže máš ohlášku, a co další věci. Hasiči, záchranka a záchody kvůli hygieně? Zakki: Tak jenom proto, že mám ohlášku, tam záchranka ani hasiči bejt nemusí. Vždycky se to nahlašuje jako soukromá akce. No a ty záchody se normálně pronajímají od firmy. O: Takže administrativu máš vyřešenou a jak dáš vědět lidem o tom, že se ta akce koná? Zakki: Normálně se vytisknou flyery a plakáty. O: Akce ještě ani nezačala a už tu máme spoustu výdajů. Kde na to berete? Zakki: Převážně a jedině z baru, kterej provozujem. Za menší akci můžeš mít třeba 5000, za celej víkend nebo i dýl klidně 15000. Ale rozhodně nikdy z toho prachy nekápnou do vlastní kapsy, vždycky je to tak, že nám to akorát pokryje náklady. Vydělávat se tím rozhodně nedá. No ale třeba přes zimu, když děláš akce vevnitř, se vybírá vstupný. To pak někdy i něco zbyde, tak se může koupit třeba novej reprák nebo tak. O: A jak se vlastně taková party organizuje? Zakki: Tak zaprvé s kým a kdy. To s kým záleží hlavně na tom, s kým kámošíš. No a kdy, to už je na vás, abyste se dohodli, kdy se to všem hodí. Třebas když se to tomu druhýmu nehodí, tak zavoláš někomu jinýmu. To je v pohodě. Pak je ta ohláška a veškerá administrativa s tím spojená. Pak už přijde propagace v podobě flyerů a plakátů. Plakáty se vylepujou všude po městě, tak, kde už nějaký černý výlepy jsou, tak se to tam hodí taky. Spíš záleží na tom, jestli už tam něco je než na tom, kde ta plocha je. Lepíme to třeba i v Moskevský a Pražský. (Hlavní ulice v centru Liberce. pozn. aut.) Flyery se hodí do hospod nebo se to rozdá kámošům a ty to
100 dají dalším. Prostě to distribuujou mezi sebou. Taky se rozdávají normálně na ulici neznámým lidem. O: A co na tom flyeru vždycky je? Zakki: Nesmí chybět název akce, to má totiž každá svůj. Pak co, kde, kdy. Nedá se říct, že by tam byly určitý druhy obrázků, může se tam objevit vlastně všechno. Ale klasický jsou bedny a spirály. Flyery jsou většinou černobílý, ale dělají se i barevný. Je to hlavně kvůli ceně tisku, ale nějaký zářivý barvy se tam neobjeví nikdy. Jo a k venkovním akcím se tam dává i telefonní číslo kvůli tomu jak přesně se tam dostat. Ta linka se dává do provozu až v den akce. V hlasový schránce je nahranej vzkaz typu za lesem odboč doleva na cestu podél pole a tak, no. O: A jakým způsobem se domlouváš s ostatníma? Zakki: Tak u piva se většinou sejdem a řeknem si, kdo vezme gramce, kdo koupí sudy a kolik bude stát pivo. Když se nesejdem, tak přes xyz.cz, což je takovej komplexní komunikační server. Je tam něco jako ICQ, diskuze a nepřeberné množství informací a kontaktů. O: A koukáš třeba na freetekno.cz nebo tekway.cz? Zakki: Na freetekno čas od času kouknu, ale není tam nikdy moc aktuálních informací, takže to jen okrajově. Na tekway koukám hlavně na akce. Jinak si prohlížim hlavně stránky konkrétních soundů. Koukám na guestbook, jestli třeba někde hráli a taky na fotky. O: Vzpomínáš si na svůj první Czechtek v roce 2002? Jak ses tam vlastně ocitnul? Zakki: Určitě s tím přišel Šimonův brácha, kterej už ty lidi znal, takže i věděl, kde se to bude konat. Bylo to na Andělce. O dalších ročnících jsem se dozvěděl místo konání vždycky od známých. Na netu to myslím ani nebylo. Taky proto, že je to mezinárodní akce, takže na kterej server by to dali, že jo. O: A používáš ICQ pro organizaci party? Zakki: Někdy jo, ale spíš ten xyz. O: A co mobilní telefon? Kdy nastanou chvíle, kdy by se to bez něj neobešlo? Zakki: Ten je hodně důležitej. Hlavně v den akce, kdy už jsme na místě a nemáme přístup na net. Dřív se to dělalo, tak, že se na pevnou telefonní linku nahrál vzkaz ve smyčce, ale s mobilem máš víc možností. O: Videoprojekce patří neodmyslitelně ke každé party? Jaká je její funkce?
101 Zakki: Když nějakej sound začíná, může si o projekci nechat jen zdát. Základem je pořádná aparatura. Když máš pak další peníze, investujou se třeba právě do tý projekce. Video vytváří člověk, kterej si říká VJ. Je to podobný jako DJ, ale přes pohyblivý obrázky. To video je hlavně pro umocnění zážitku z hudby, protože rychlost videa koresponduje s rychlostí hudby. Na to je nějaký zařízení, který synchronizuje ty frekvence. O: A poslední otázka. Mohl bys specifický slovník, který freetekno subkultura používá, zařadit do kategorií podle toho k čemu se vyjadřuje? Zakki: Tak třeba kategorie jak je kdo moc. Klasický jsem hodně, ale třeba i nemálo moc. Taky jsou slova o tom, jak je dobrá akce. To se říká, že to dávaj hrozně. Taky o samotný hudbě se říká, že hrajou fakt dobře, bouchá to nebo že to dává hrozně. Všechno v nejlepším slova smyslu. A třeba typ lidí – ještěři – to jsou právě ty mladý, co tam dělají ten bordel. myslí si, že když mají bomber a kšiltovku nasazenou nakřivo, tak jsou největší technaři.
Zdeněk O: Jakou hudbu posloucháš? Zdeněk: Úplně veškerou, která se mi líbí. O: Jako rádio? Zdeněk: Jako i rádio třeba, ale spíš si ho zapínám jako budík. O: Tak jestli třeba chodíš na ulici s MP3, tak co tam máš? Zdeněk: Tak s MP3 nechodím, do tý míry zase hudbu nemiluju. Ale poslouchám od vážný hudby až po drum’n’bass. Podle toho kdo mi co přinese, co se mi líbí, co si stáhnu z netu a tak podobně. O: A posloucháš i tekno? Zdeněk: No právě, že tekno neposlouchám, protože tekno se moc poslouchat nedá. To je spíš taková zážitková věc. Takže to není moc na poslech, ale spíš jde o tu atmosféru nějaký tý akce. Ale už jsem dlouho žádnou nezažil. O: Takže už jsi byl na teknoakci? Zdeněk: To jsem byl. O: A kdys tam byl poprvý, vzpomeneš si?
102 Zdeněk: Tak to bylo v tom roce 2004 v tom Boněnově. To si právě moc nepamatuju, protože jsem byl totálně zhulenej. O: Takže teď mluvíš o tom CzechTeku. A byl jsi někdy na nějaké party? Zdeněk: No v podstatě asi ne. Možná v Pardubicích jednou, tam bylo takový koupaliště a tam se konaly takový akce než se to zkomercionalizovalo a byl tam Hip Hop kemp a další komerční akce, tak jsme tam byli na gymplu no. O: A jak ses tam dostal? Prostě s kámošema jste si řekli? Zdeněk: No, to nám bylo asi sedmnáct. O: A jak ses dostal na ten CzechTek? Zdeněk: Na ten CzechTek jsme zase jeli s kámošem právě s tou dodávkou, on tam právě spolupracoval s nějakou stagí a dělal tam nějakýho jakoby technika. Něco s těma bednama, pomáhal tam a já jsem tam jel s ním. O: A ty sis řek že prostě pojedeš na výlet, že se pojedeš podívat jaký to tam je? Zdeněk: No, nebylo to motivovaný tím, že bych byl zblázněnej do tý hudby, ale zážitek no. O: A vzpomeneš si na svý první dojmy když jste tam přijeli? Zdeněk: No že tam nebyli vůbec žádný lidi (smích), protože jsme přijeli brzo a nebyli tam žádný lidi, byly tam prostě dvě dodávky s nějakejma bednama. Tak jsem jim taky pomáhal to tam nějak sestavovat takovou tu stěnu. No pak za půl dne se začali sjíždět další. Přijeli tam i nějaký návštěvníci kromě těch lidí co tam provozovali ty stage. O: Postavili jste stěnu, co se dělo pak? Zdeněk: Pak jsme se totálně vožrali (smích) a pak jsme se zhulili. Si pak pamatuju, že jsem tam obcházel ty různý stěny. Jsem tam vždycky chvilku postál a poslouchal co je to za hudbu. Když se mi to nelíbilo, tak jsem zase odešel. Nebo když tam byli nějaký hodně divný lidi, tak jsem taky odešel. O: Jak vypadaj hodně divný lidi? Zdeněk: No ty už byli fakt dost. Ty už ani nebyli na trávě. Jestli byli na trávě, tak byli na nějakým skanku, že už o sobě ani nevěděli a různě se tam potáceli a vypadali trochu nebezpečně. To znáš, takový ty lidi. Jsou různý stádia. To předposlední stádium jsou ty lidi, co takzvaně mrdaj bedny, co stojí před tou bednou, která děsně řve třeba na 120dB nebo víc a úplně to s nima lomcuje a nevěděj o sobě, jsou v takovým tranzu a nikoho moc neohrožujou. Pak poslední stádium je, že už se třeba svlíknou do naha. A začnou tam pobíhat. To jsem taky zažit takovýho týpka, kterej měl na sobě jenom dlouhej kabát a pod tím byl nahej. Pobíhat a vrážet do lidí.
103 O: A myslíš, že tam byli všichni lidi na drogách? Zdeněk: Ne. To rozhodně ne. Byla jich menšina, tak 10%. Tam bylo složení jako když jedeš noční tramvají. Od nějakejch puberťáků, od nějakejch čtrnáctek, po střední a vysokoškoláky až po lidi, který tím fakt žijou. Ale to je menšina lidí. Možná míň než 10%. Ty co tam přijeli s těma bednama a takový ty zahraniční účastníci, co objížděj ty rave parties po celý Evropě. O: A takhle uběhnul celej den a noc? Jak dlouho jste tam byli? Zdeněk: Já jsem tam byl jenom do druhýho dne, protože jsem zase musel jít do práce. Jsem tenkrát měl takovou brigádku, tak jsem musel jít do práce, takže jsem pak vodjel. Ale pak tam byl ještě další den, to tam byly problémy s těma policajtama v tom Boněnově. A tam už jsem já nebyl, že jo. O: A kámoš ti nevyprávěl co se tam odehrávalo? Zdeněk: Si myslim, že tam byl nějakej zátah, ale nebyl tak brutální jako ten rok pozdějc. Možná, že byl brutální, ale byl rozhodně oprávněnější než ten rok potom. Ten rozhodně oprávněnej nebyl. Ale tady to bylo na cizích polích, byl tam obsazenej pozemek. O: A ten tvůj kámoš, cos tam s ním jel ti přesně nevyprávěl, co jemu třeba udělali? Zdeněk: Tak jemu neudělali nic, ale v úprku tam nechali nějaký věci. O: A ten další CzechTek, to byl ten 2005? Zdeněk: No to byl ten, co byl Paroubek krátce u moci. A jeho ministr vnitra, to byla velmi klíčová záležitost. Sociální demokracie na sebe chtěla upozornit, tehdy měla asi 7% a potřebovali nahnat nějaký ty voliče. Vládu silnější ruky a důchodce přetáhnout od komunistů. To bylo motivem toho všeho. To jsme tam jeli s kámoškou, se Simonou, která se tenkrát pohybovala tady v tom prostředí. V hospůdce, která se jmenovala Galerie na Cejlu a tam se scházeli tady ty dredaři a podobný typy. O: A to pořád ještě funguje? No to nevim, jestli to pořád funguje. To měli takový majitelé, dá se říct, že to byli vyléčený narkomani. Asi před půl rokem mi říkala, že se toho museli zbavit, že jim to nějak nevynášelo. No a ona se pohybovala v tady tom prostředí a chodila na takový akce. A jednou zavolala, že pojede na CzechTek s jedním kámošem, kterej taky jezdí s těma bednama, tak jestli nechci jet taky. Tak jsme původně plánovali, že tam pojedem takovou nějakou dodávkou, ale ten kámoš pak volal, že na to zapomněl, že přijede až o den pozdějc, tak jsme jeli sami vlakem. Bylo to u Tachova, někde až na hranicích s Německem. O: Takže ty si jel zase na výlet?
104 Zdeněk: Přesně tak, jel jsme zase na výlet. Sřetli jsme se v Praze, protože ona jela s Moravy a já z Pardubic. Pak jsme dál pokračovali na Plzeň. Ale tenkrát byla právě ještě taková situace, že jsem slyšel ještě v pátek v rádiu, když jsme byl doma, kde Paroubek říkal, že požaduje co nejtvrdší zásah proti těm technařům, i když v tu dobu o tom ještě nikdo nepsal. To byl jasnej politickej pokyn, jak se mají ty velitelé policie chovat. Pak kolovaly různý fámy, kde to vlastně bude, protože se nevědělo o přesným místě, takže kolovaly fámy, že se to přesune do severních Čech. Protože někdo heknul ty stránky toho CzechTeku. Pak se zpětně vyrojily zprávy, že to hekla tajná služba, protože tam byly hrozně zkreslený informace, že se to má přesunout na Moravu a tak dále. Takže jsme se vlastně naslepo přesunuli do Plzně. O: Takže jste celou dobu pracovali s tou stránkou CzechTeku? Zdeněk: No dívali jsme se na netu, ale tam už se nedalo nic vyčíst, tak jsme jeli do tý Plzně. O: A na tom netu bylo napsaný co? Zdeněk: No že to bude třena někde na Mostecku a podobně. A tak se to tam pořád měnilo. A pak už o tom říkali v rádiu, byla už i první reportáž, že policajti blokujou plzeňskou dálnici, takže jsme jeli tam. A teď jsme právě nevěděli, jestli to tam policajti celý nezkrouhnou a vůbec nikoho s těma bednama tam nepustí. Takže jsme jeli do tý Plzně, tam už jelo spousta lidí z Prahy, to bylo vidět jak se to začalo sjíždět. Podle vizáže to bylo poznat. Tak jsme tam s nima komunikovali. Jim právě volali jiný lidi mobilama a tak hádali, že to bude asi tam. Tak jsme jeli do Plzně a pak někam k Mariánkám, ale ne přímo do nich. A od tamtad jsme měli jet takovým malinkatým motoráčkem. A tam nás policajti nepustili, policajti zakázali, aby ten motoráček vůbec vyjel. To byla tenkrát taková situace, že si to mohli dovolit nepustit tam lidi. Takže on podle času normálně odjel, ale byl poloprázdnej. A prostě tam nemohli jet takový ty lidi, co vypadali, že by mohli jet na techno. O: Tak ty tam prostě nepustili? Zdeněk: Tak ty tam prostě nepustili. Už tam trochu mlátili i ňáký lidi na tom nádraží, tak preventivně jako do zad. No tak jsme se rozhodli, že půjdeme těch 20 kiláků pěšky na to místo. Tak jsme šli pěšky, ale už byla tma. O: Takže to jste šli všichni ty lidi co se nedostali do toho vlaku? Zdeněk: No. A taky jsme uvažovali, jestli si nestopnout nějaký auto, ale to nešlo, protože policajti obklíčíli tu silnici. O: A jak jste se dozvěděli kam přesně máte jít? Zase přes ty mobily, že ostatní volali? Zdeněk: My jsme se podívali na takovou tu mapu jak bývá u nádraží a přibližně kudy, ale nevedla tam žádná kloudná cesta.
105 O: Takže vy jste si u tý mapy řekli, že tady je velká louka, tak tady to asi bude? Zdeněk: Tak my jsme věděli ten název vesnice, kde to bude, od těch lidí. Nevěděl jsem kde to tam přesně je, ale věděl jsem, že půjdeme někam tam. A věděl jsem, že to bude u nějakýho konkrétního maličkýho lesa a u tý dálnice, takže jsme přibližně věděli kde. Ale nevedla tam žádná pořádná cesta, takže jsme si řekli jestli nestopnout nějaký auto, nějaký místní, který to znaj líp. Nicméně jsme žádný nestopli, tak jsme šli pěšky. A ten kordon, ten peloton lidí doprovázeli policajti, což už bylo docela divný. Jsme šli po tý levý krajnici a vedle nás třeba 15 policejních aut, který jeli krokem a vyvolávali něco z megafonu ať se jako vrátíme a neblokujeme silnici a tak podobně. Takový preventivní výzvy. A pak jsme se dostali do nějaký vesnice, kde byla strašná průtrž mračen a nedalo se vůbec jít dál, tak jsme se rozhodli, že přečkáme pod takovým přístřeškem. Ale už byla asi půlnoc a už se nám nechtělo jít v noci takhle někam, tak jsme v tý vesnici našli krytou zahrádku nějaký hospody, kde jsme normálně přespali ve spacákách na stolech se Simonou a ještě nějakým cizíma týpkama, se kterýma jsme se dali cestou do řeči. A to bylo velký štěstí, že jsme tam přespali a nešli jsme dál, protože pak jsme se dozvěděli, vlastně ne dozvěděli. Ráno jsme pokračovali dál a viděli jsme postavu zakrytou prostěradlem s krvavou skvrnou. Okolo byli policajti a něco na nás vykřikovali. Pak jsme se dozvěděli, že to byl ten mrtvej technař. To se právě říkalo, že tam byl mrtvej technař na tom CzechTeku. To byla taková fáma, že ho tam zabili ty policajti. A druhá fámy byla, že ho něco přejelo na tý plzeňský dálnici. To byla taky blbost, protože ta plzeňská dálnice byla bloklá policajtama a v tu dobu tam nejezdili žádný auta. Ale asi ho srazil nějakej kamion na cestě. Bylo to na pravý straně, takže si ho nevšim nebo se na to vysral a jel dál. Takže tam ležel ten mrtvej technař, ještě jsme viděli jeho bosý, nezakrytý nohy. To bylo docela hnusný. Takže sem tam ani neměl moc chuť jít na nějakej CzechTek. Ale když už jsme tam byli, tak jsme šli dál. Ale fakt mi to zkazilo náladu. Asi 5 km za tím technařem jsme zjistili, že vůbec nevíme, kde jsme. Tak jsme v nějaký zapadlý vesnici našli telefonní seznam a začali jsme volat na různý taxislužby, jestli by nás tam jako neodvezli. Už jsme tušili, že je to kousek, tak že si to zaplatíme, aby nás hodili přímo na to místo. Taky už to bylo celý obsazený policajtama, takže jsme si říkali, že bysme neměli problém s policajtama, že nás by určitě pustili. Tak jsme volali na různý taxíky, ale všechny byly zabraný, takže ani náhodou nebylo možný si nějakej objednat. Tak jsme šli dál. Pak jsme došli na nějakou benzínku, která byla vlastně u toho místa, ale furt jsme nevěděli kde přesně to je, protože jsme se tam přestali orientovat. O: Takže hudbu jste ještě neslyšeli? Zdeněk: Ne, to ne. A na ty benzínce jsem se zkoušel ptát tý ženský, jestli by neměla číslo na nějakou taxislužbu. Nám dala číslo, já jsem tam zavolal a oni pro nás přijeli. Tak přijela ženská, která jezdila s taxíkem a ta nás na to místo odvezla. Přijeli jsme tam, tam bylo už strašně policajtů. O: Takže taxík v pohodě?
106 Zdeněk: Právě, že taxík úplně v pohodě, spíš zastavovali dodávky, u kterých bylo jasný, že tam jedou. Takže jsme pak už pěšky došli přímo na to místo. Tam byly asi 4 dodávky, který tam rozdělávali ty bedny. A pár už i hrálo. Ale nebylo tam moc lidí, protože tam byl třeba 2000 policajtů. Tam to bylo strašný, tam volali posily. O: A kolik tam mohlo bejt lidí? To bylo na hrozně velký ploše, ale asi tak 1000. Ale z těch co hráli, tam moc nebylo. Spíš se to tak rozpačitě rozdělávalo. Už tam taky nikoho nepustili, spíš to byli lidi, který tam přijeli už dřív. Takže jsme tam rozbalili stan, ale říkali jsme si, že musíme bejt u tý dálnice, protože jsme věděli už z internetu, že pronajatá hlavně ta část louky u tý dálnice, ne u toho lesa. Takže jsme to rozbili u tý dálnice, (kreslí orientační plánek místa) aby jsme nebyli na nějakým cizím poli. To bylo obrovská plocha, třeba 500ha. Tak jsem začal obcházel ty jednotlivý místa, dívat se jak to tam rozdělávaj. Simona se ode mě oddělila, protože tam chtěla zbalit nějakýho kluka, kterýho si tam vyhlídla nebo já nevim. Prostě tam s ním trávila víc času. Takže jsem měl svůj program, jsem to tam obcházel. Pak jsem si šel lehnout do stanu, protože jsem toho taky moc nenaspal. A pak jsme se vzbudil asi v jednu odpoledne. A pak právě kolem tý druhý, možná dřív, dostali policajti rozkaz, že mají zasáhnout. Přitom se tam vůbec nic nedělo. Ty soundy tam nebyly ani rozdělaný, těch lidí tam nebyl moc, ale prostě já to vidím jako politický zadání. Takže tam bylo vidět jak vyskakujou nějaký posily, bylo tam třeba 100 aut, takových těch policejních dodávek. Jak řešej dopravní nehody, takový ty velký. A začali vyskakovat ty ozbrojenci v těch kuklách a podobně. Začali se tam shromažďovat hlavně podél tý dálnice. Mně to bylo podezřelý, proč by jich tam byl tolik. Pak tam byl ještě takovej tábor ohraničenej pentlí, kde byly záchody, hasiči a záchranka a tam policajti už právě nikoho nepouštěli. Proto pak lid chodili do toho lesa. Jak potom vyšilovali, že lidi dělaj bordel v lese, ale bylo to proto, že je tam policajti nepustili. A kolem třetí, nebo možná že už kolem druhý, tam policajti začali dělat takovej kordon kolem celýho tohoto prostoru, jakoby to obkličovat. Měli obušky a ten prostor začali zmenšovat. Pak tam najeli nějaký ty tatrovky s těma vodníma dělama, s tím slzným plynem. Pak tam začali ty policajti házet nějaký rozbušky, strhla se nehorázná bitka. Ty stage už tam tedy jely. O: Kolik asi? Zdeněk: Tak 10, možná 15 velkejch, pak tam byly i nějaký menší. Pak tam lidi rozdělali stánky s bramborákama. Pak tam bylo fakt docela dost lidí. Že se dozvěděli, že to teda bude, tak jich tam dost najelo. Bylo tam vidět děcka z Plzně, taková ta školní mládež. Tak kolik nás tam mohlo bejt. Tak 5000. Pak přišel teda ten zátah, ale ty bedny hrozně řvaly, takže kolem ty lidi co tam pařili vůbec nevěděli, že se něco děje. Policajti potom tvrdili, že oni megafonem ohlásili rozejděte se a podobně, ale nikdo to neslyšel. Byla tedy bitka. Protože mlátili do těch lidí, co tam tancovali a vůbec nevěděli, co se děje. Vyháněli je z toho prostoru a vůbec je nezajímalo, že tam mají auta a jinej majetek. Pak se tam začali rvát s těma policajtama, takový ty profesionální rváči, co se jezdí akorát rvát po celý Evropě. Takže házeli něco do těch policajtů a ty policajti po nich
107 házeli různý rozbušky a granáty, co vybuchovaly, a pak taky slznej plyn. Ten mě teda taky zasáhl. Hlavně jsem se ale snažil najít Simonu, protože jsem měl o ní docela strach, kde se fláká, aby jí tam nějak nezmlátili. Pak jsem jí teda našel. Všichni se snažili volat mobilama, ale oni tam asi vypli nějak tu síť nebo kvůli přetížení, to nevim, ale prostě nefungovaly mobily. Tak jsme rychle sbalili náš stan, ani jsme ho pořádně nezabalili, protože se začali čím dál víc stahovat. Tak situace dál pokračovala tak, že tam byly takový dva velký kopce a mezi nima bylo takový jako údolí. A my jsme se snažili dostat se na ten druhej kopec, já jsme si to tam fotil foťákem, ale už jsem neměl moc volnýho místa. Do toho začal hroznej slejvák, díky tomu ty policajti pokročili o trochu dál, protože se ty lid rozprchli kvůli tomu dešti. Každopádně ty policajti v tom dešti zrychlili a blížili se k nám, takže jsme začali normálně zdrhat. Oni byli za náma a zpívali si u toho nějaký speciální bojový písně. Pak bouchali do těch štítů, jako když se hecujou nějaký bojovníci. Jendu chvíli byli už fakt dost blízko, ale my jsme to vzali takovou uzoučkou polní cestou. Pak už jsme se dostali na tu dálnici a to bylo v pohodě, protože tam už nikoho nemlátili, jen dávali pozor, aby se tam nikdo už nevracel. Až pak jsme se dozvěděli, že asi za dvě hodiny se tam dostala další vlna lidí, jestli se šli porvat nebo jenom pro věci, to nevim, každopádně ty dostali znova. O: Takže ta první vlna byla tak rychlá, že tam museli nechat věci? Zdeněk: No. Tam najeli lidi autama a oni jim pendrekem rozbili okýnko a hodili jim tam ten dělobuch. Do prázdnýho auta. O: A myslíš, že si za to ty technaři mohli sami, že viděli, že se něco děje a furt tam pařili dál? Zdeněk: Tak oni hlavně nepředpokládali, že je tam policajti takhle brutálně zmlátěj. Já jsem si říkal, že se policajti budou snažit je vytlačit na ten prostor, kterej byl pronajatej. Ze začátku jsem si neříkal, že se bude nutný někam stěhovat. Ale to asi nebyl jejich záměr. Některý lidi se tam s nima rvali, ale 99%, byli prostě na blbým místě u těch policajtů a nestačili zdrhnout. Jak mají hasiči ty auta, tak do nich najížděli těma vodníma dělama. Bylo jim jedno, co se tam vlastně dělo, protože jsem pak viděli zmlácený holky. I třeba takový ty patnáctky, který s teknem nemají nic společnýho a přijeli se tam podívat, takový ty bílý hadry a pak podobně. Že z toho nebyla větší aféra bylo jen proto, že jen málo lidí vyhledalo ošetření. V nemocnicích skončili jen ty lidi, co měli zlámaný žebra. O: A jaká tam pak byla nálada? Zdeněk: Jako dost hrozná. Bylo blbý, že to bylo docela daleko od toho Tachova, asi 30 kiláků, což jsme usoudili, že bysme tam asi nedošli. Navíc hrozně pršelo, takže jsme pod mostem čekali, až přestane pršet a já jsem se snažil zavolat nějakýho taxika na to číslo, co jsem měl od tý ženský z tý benzínky. Asi po dvou hodinách se mi tam podařilo dovolat. A nějakej týpek nás hodil do Tachova na nádraží, odkud nejel žádnej vlak, takže jsme tam museli čekat dost dlouho, asi do půlnoci. Jsme tam čekali asi 4 hodiny na nádru a tam se trousili ty lidi zmlácený, tekla jim krev.
108 O: A proč jste nejeli na další ročník CzechTeku? Zdeněk: Tak už jsem poznal to prostředí, že už mě to ani moc nelákalo. A hlavně jak to bylo organizovaný nějak speciálně státem. O: To ti vadilo? Zdeněk: Vadilo mi to pokrytectví, že ten stát, kterej lidi jeden rok zmlátí, tak druhej rok nad tebou drží ochrannou ruku v nějakým prostoru. Mě hlavně přišlo nechutný, že to vlastně policajti zneužili. Jak to zneužil Paroubek a spol., tak to z druhý strany zneužila ODS.
109 Anotace Ve své práci jsem se pomocí deskriptivní analýzy pokusila zachytit kanály, skrze které komunikují členové subkultury freetekno. Během výzkumu jsem ale dospěla k závěru, že forma komunikace se po CzechTeku 2005 velkým způsobem změnila. Členové subkultury se pokouší komunikaci skrýt před zraky veřejnosti. Proto internet jako masové médium není téměř využíván, aktéři komunikace dávají přednost formám, které nejsou veřejně přístupné. Hlavní formou komunikace ale i nadále zůstává rozhovor při osobním setkání, protože vazby přátelství a známostí jsou nejen hlavním komunikačním kanálem, ale i způsobem, jakým je celá subkultura stmelena. In my work I tried by the help of descriptive analysis to catch channels thru which members of the subculture freetekno communicate. During the research I grew up to conclusion that the form of communication had changed in important way after CzechTek 2005. Subcultural members are trying to hide their communication in the view of public. Therefore internet as a mass medium isn’t almost exploited, actors of communication prefer forms which are not publicly accessible.Main form of communication henceforth stays a talk at personal meeting, because bindings of friendship and general knowledge are not only a main channel of communicaton, but also a way in which is the subculture agglutinated.
Klíčová slova freetekno subkultura komunikace freeparty teknival CzechTek soundsystém DIY komunikační kanály
110