UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY
REZONANCE Bakalářská práce
Vypracoval: Jan Knitl Obor: výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání Vedoucí práce: Mgr. David Jedlička
Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem tuto práci vykonal samostatně a že jsem uvedl použitou literaturu a internetové zdroje.
V Olomouci dne 8. 4. 2010 Jan Knitl
Obsah
1. Úvod 4
2. Freetekno 5
2.1. Techno 6
2.1.1. Tekno 8
2.2. Free 9
2.2.1. TAZ 11
2.2.2. Kyberprostor 12
2.2.3. DIY 14
2.3. Struktura 15
2.4. Rave 18
2.5. Obraz 20
3. Rezonance 23
4. Resumé 28
Použitá literatura 29
ANOTACE
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
CD
3
1. Úvod
Dříve, než případný čtenář přejde ke čtení vlastního textu, rád bych se zde přiznal k obtíži, jež mi tento text způsobuje. Měl bych zde totiž pohovořit něco málo ke své bakalářské práci. Což formálně znamená „…překlad představ do pojmů, o „vysvětlení“ obrazů, rozcupování obrazových ploch na řádky …, redukci obrazů na jednorozměrnost řádků.“ 1 Právě tato „redukce“ obrazové plochy na text je příčinou zmíněných problémů. Úkol o to těžší, protože „lineární“ rozsah textu je k tomu omezen i fyzicky, počtem stran. A navíc skutečnost, že zde nepopisuji finální produkt, ale produkt, který se neustále mění, vyvíjí. Zaměřil jsem tudíž svou pozornost na cestu, kterou jsem se dostal ke svým současným obrazům. Zde mě však zahltila záplava možných souvislostí, jež následně evokovaly další a další souvislosti. Nakonec mi hrozilo utopení se v nekonečné záplavě do sebe hustě propletených informací. Informace. Mám li tedy nějak zprostředkovat obrazové plochy textem, musím tedy diváka čtenáře informovat, protože: „K tomu, aby obrazy mohly být intersubjektivní (aby je mohli dekódovat i jiní), musí každý obraz spočívat na nějakém kódu, který je uznán společností (zasvěcenými). 2 To však znamená, že bych tedy neměl informovat ani tak o samotné informaci, jež je v obrazu obsažena, jako spíše o poli, o kódu v němž se obraz rozprostírá a pomocí kterého je možné se s obrazem setkat. Abych něčeho takového dosáhnul, budu tedy muset nejdříve opsat široký oblouk, než budu moci odhalit nějaký střed, průnik, který by něco takového umožnil.
1 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001
2 Převzato: tamtéž
4
2. Freetekno „Poselstvím tohoto hnutí je SVOBODA! Médiem tohoto hnutí je elektronická informace.“ 33 Následující stránky bych rád věnoval fenoménu freetekno. Subkultura, jež se v nedávné době stala neopomenutelnou mediální událostí, zejména díky teknivalu Czechtek a vstoupila tak do povědomí i širší veřejnosti. Při tomto „prvním“ mediálním pohledu by se mohlo zdát, že freetekno a vlastně taneční scéna obecně, na rozdíl od jiných subkultur, postrádá jakoukoliv jednotící myšlenku, něco, co by tomu celému podniku dalo nějaký smysl. Mraveniště plné nesmyslně se pohybujících lidí, podivně oděných „špindírů“ a randál opakující monotónně dokola jeden motiv k zbláznění. Bylo by myslím pošetilé domnívat se, že když někdo nemluví, nemá nám co říci. Obr. 1. Igra a Eko soundsystem, leták na „Neexistenci jednotného dogmatu lze free party. chápat jako komentář k dnešní společnosti, k posedlosti dogmaty a přesnými definicemi. Taneční kultura je však otevřená jedinci, který sám přinese vlastní pohled, vizi. Je to kultura, která nabízí volby místo pravidel. Nakonec se nacházíme v postmoderním ovzduší.“ 4 Tento příspěvek jednotlivých účastníků tak může mít opravdu nejrůznější podoby. Od znovuobjevování prapůvodních sociálních struktur, magie rituálu, šíření ekologického povědomí, hledání nových postupů v kulturní produkci, až po jednoduchý hedonický požitek z tance. Takový
3 Převzato: LEARY, Timothy . Politika Extáze . Olomouc : Votobia, 1997.
4 HROUDA, Jan. Freetechno : Historie, charakteristika a kontext hnutí . Praha, 2004.
5
návštěvník pak naopak vidí mraveniště jako „mozaikovitý útvar, v němž všechny funkce jsou v kybernetické souhře“ 5. Mraveniště plné smyslně se pohybujících lidí, oděných v karnevalové kostýmy, oslava s hudbou, jež vás rytmem dovede k extázi, kabaret, divadlo a cirkus v jednom. Jednotliví účastníci tak mohou odložit své každodenní masky a sociální role a rozplynout se v komunitě stejně naladěných lidí, beze strachu z rasové, sexuální, či genderové předpojatosti. Dochází k návratům či inspiracím archaickými způsoby uvažování šamanismem, psychoanalýzou a jejím zájmem o sny, mýty, nevědomí a rituál, objevování nových spirituálních proudů. Subkultura v jistém smyslu také začíná plnit roli současné lidové kultury. Tedy kultury, jež vzniká z popudu obyčejných lidí, tj. spíše od spodních vrstev společnosti, než programově a uměle, jako produkt současných elit, záminka k vydělání peněz, boji o moc, manipulaci. Lidová kultura vždy nějakým způsobem určovala a zároveň byla určována duchem doby, byla místem střetu těchto dvou rozměrů, lidských kontaktů, lidového umění a zábavy. A byla to právě moderní společnost, která zpřetrhala přirozené vazby mezi lidmi a potlačila lidovou kulturu, stejně jako na tom měly svůj podíl městský život, mechanizace a průmyslová revoluce. Místo toho byla lidová kultura nahrazena masou izolovaných jedinců před televizní obrazovkou, abstraktními cílovými skupinami, pochybným veřejným míněním. V tomto světle se pak, oproti „mainstreamové“ kultuře, subkultura typu freetekno může jevit jako příjemné osvěžení.
2.1. Techno Techno, nebo elektronická taneční hudba obecně, jsou produkty elektronických přístrojů, digitální a výpočetní techniky. Obecně se jedná o poměrně velkou skupinu různých žánrů, v užším smyslu pak techno
5 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
6
označuje žánr progresivní taneční hudby vzniklé ke konci sedmdesátých let v Detroitu, typické syrovým zvukem, rychlým sledem strojově přesných úderů (beatů), vytvářející monotónní rytmus se směsí samplů. Techno a potažmo veškerá elektronická taneční hudba se ve své skladbě zaměřuje především na rytmus, oproti do té doby tradiční hudbě, jež staví zejména na melodii. Také opouští zpívané vokální partie a nahrazuje je synteticky industriálními ruchy a hluky. Tím vším se mění i způsob komponování, kde autor pracuje s určitým kvantem jednotlivých samplů, s kterými zachází obdobně jako programátor s jednotlivými bity, z nichž se rozhodl sestavit nějakou logickou operaci. Technicky vzato, autor pomocí různé techniky vytváří nebo zaznamenává jednotlivé samply, které posléze ukládá do nějaké informační banky, popřípadě je před tím různými způsoby modifikuje. K tomu může užívat dalších aparátů, ať už fyzicky, nebo virtuálně v počítači. Posléze vybírá jednotlivé samply, které může vrstvit, dál modifikovat a pomocí dalších efektů z nich tvořit kompozice, tedy je komponuje v hudbu. Samply, tedy jednotlivé vstupní informace, se tak kombinují všemi možnými způsoby, aby daly vzniknout novým informacím – novým samplům. Různorodost a nekompatibilita původních samplů pak představuje ideální pole pro vznik nových, nečekaných celků. Vnímat jednotlivé skladby jako uzavřené celky s koncem a začátkem zde de facto postrádá smysl. Nové samply je možné dále vrstvit, modifikovat, komponovat stejným způsobem jako původní „jednoduché“ samply a vytvářet tak kontinuální proud hudby set. „Nahrávka přestala být konečným hudebním cílem či referencí. Je už pouhou efemérní stopou (určenou k samplování, deformaci a mísení) jednotlivého aktu uvnitř kolektivního procesu. Neznamená to, že nahrávání snad už nemá žádný
7
význam. Důležitější je však „vytvořit událost“ v daném okruhu … než uložit další pamětihodnou skladbu do hudebního archivu.“ 6 V taneční elektronické hudbě se spojuje odkaz hudby domorodých kmenů s nejnovějšími digitálními postupy, s elektronickými a industriálními zvuky. A stejně jako kmenová hudba, i ta elektronická taneční chce uvádět posluchače do transu a jiných stavů vědomí spíš, než zaujmout intelekt.
2.1.1. Tekno Po technu přišlo tekno. Přes oblíbená letoviska alternativní mládeže (Ibiza, Goa) se dostává techno do Velké Británie. Stejnou cestou se na ostrovy dostává i house, jakýsi „nevlastní bratr“, jenž vzniká také ke konci sedmdesátých let v USA, tentokrát v Chicagu. Na rozdíl od techna je house ovlivněn zejména disco hudbou 70. let. Je pomalejší, s měkčím beatem a rytmus tak do jisté míry stále reflektuje práci s melodií. Tyto dva proudy se slévají v jeden právě ve Velké Británii, kde Obr. 2. Symbol soundsystemu Spiral tribe. tak vzniká acide house.7 Zatímco v Americe byla taneční scéna spíše otázkou klubů a stála téměř na okraji společenského zájmu, se vznikem acid house dochází k radikálnímu rozštěpu scény. Zvýšený zájem lidí neunikl totiž ani pozornosti hudebních korporací s úmyslem využít komerční potenciál mladé neokoukané scény. Taneční hudba se tedy uzavírá do „načančaných“ klubů, kde je stále více deformována světem showbussinesu. Kluby
6 Převzato: LÉVY, Pierre in HROUDA, Jan. Freetechno : Historie, charakteristika a kontext hnutí . Praha, 2004.
7 Srv.: PAVLEČEK, Luboš, et al. BiTeKk [online]. 2008 06 01 [cit. 2010 01 23].
8
postupně vytváří image jednotlivých DJ´s obdobně, stejně jako u jiných osobností popkultury, tedy jako opravdových stars s vysokými honoráři a vstupným na hudební produkci. Politika klubů také přísně zapovídá vstup osob, jejichž vizáž neodpovídá trendům z časopisů. 8 Tato skutečnost však musí nutně vyvolat reakci, a tak na přelomu osmdesátých a devadesátých let část scény odmítne situaci a přichází s alternativním řešením: „…přenést parties za město, do volné přírody, bez předraženého vstupného, bez brutálních vyhazovačů, bez bariér, ať už fyzických (ploty ohraničující zónu platících, publikum od DJ´s) nebo žánrových.“ 9 K tomuto účelu tato scéna využívá některých myšlenek předchozích subkultur, jejichž potenciál maximalizuje užitím nových technologií. Nutně se tak ale dostává na okraj společnosti, do konfliktu s establishmentem, noří se do undergroundu. S radikalizací myšlení přichází i radikalizace hudby, která se stává tvrdší, rychlejší a temnější, paradoxně je však melodičtější než prvotní techno. Extrémy ve frekvencích ať už rytmu, či jednotlivých tónů samplů pak přináší smývání hranic právě mezi tónem a rytmem, tekno tak přes svou hrubost přináší i určitý druh nové melodičnosti.
2.2. Free „Proč by měl vůbec člověk usilovat o změnu situace, jestliže je spokojený s odměnou, kterou mu systém dává?… Postupem času všechny takové výhody a odměny skrytě uplatňují svůj tlak, takže i pokušení dát se jinou cestou, být sám sebou, je stále menší a menší.“ 10
8 Srv.: Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
9 Převzato: tamtéž
10 Převzato: GABLIK, Suzi. Selhala moderna? . Olomouc : Votobia, 1995.
9
Anglické free lze do češtiny přeložit více způsoby, nejčastěji jako bezplatný či svobodný, ale také jako spontánní, nebo dobrovolný, což samozřejmě velmi trefně vystihuje podstatu. Události, pořádané v rámci subkultury freetechno, jsou obvykle skutečně zadarmo, spontánní a také plně svobodné, což znamená, že událost může navštívit prakticky kdo koliv, přičemž se může na samotné události par ticipovat jakýmkoliv způ sobem, pakliže se tímto Obr. 3. Backdrop – Jednota soundsystem. bude držet v intencích pravidel PLUR (peace, love, unity, respekt).11 Výsledek tak nabývá opravdu spontánního charakteru, neboť účastníci se dobrovolně, z vnitřního podnětu pro toto rozhodli. Ve světle předchozích řádků proto není divu, že mnoho lidí spojuje freetekno s ideologií anarchismu, i když myšlenky anarchismu jsou zastoupeny spíše okrajově, většinou spíše jako reakce na represe ze strany státu. Ve své podstatě však freetekno subkultura naplňuje spíše autonomní znaky a specifika.12 Subkultura odpovídá na současnou situaci únikem k autonomii. Nechce se politicky angažovat, dospěla k apolitičnosti. Její stoupenci snad pochopili, že současná „kulturní revoluce“ je především
11 Ačkoliv popisovaná subkultura opravdu nedisponuje žádnými „psanými“ pravidly, přesto zde existuje několik principů, které sdílí převážná část freetekno scény. Dodal bych ještě, že od nevydařeného Teknivalu CzechTek 2005 se na stránkách českých příznivců freetekna objevuje jakýsi kodex, desatero, jež je určitou alternativou ke zmíněnému PLUR.
12 Srv.: BASTL, Martin. Sds.cz [online]. 29. 10. 2004 [cit. 2010 01 23].
10
technickou. Jen stěží pak lze vzniklou situaci hodnotit měřítky politických ideologií. 13 Autonomismus historicky vychází z levicových ideologií autonomního marxismu, neomarxismu a anarchismu. Vše jakoby završuje německý a holandský squatting a autonomismus se posunuje až do současnosti, kdy je chápán spíše pravicově, jelikož se soustředí na individualitu a život bez daní. 14 Tendence k autonomii je motivována potřebou být akceptován takový, jaký se sám cítím, což jsem ochoten dopřát i ostatním lidem, stejně tak jako environmentálnímu prostředí. V takovém případě však musí nutně jít o popud z nitra každého takového člověka, jenž sebou nese i přijetí zodpovědnosti. Takové myšlení se zaměřuje spíše na seberealizaci než na materiální motivace.
2.2.1. TAZ Autonomní přístup freetekno subkultury staví svojí pozici na konceptu Dočasných autonomních zón (Temporary Autonomous Zones). Mezi události naplňující principy TAZ patří zejména nejrůznější street party, rave party, obsazování squatů, karavanová městečka, karnevaly a podobně. V zásadě se jedná o politickou taktiku, zajišťující únik formálním strukturám kontroly z pera Hakima Beye. Bey dochází k závěru, že každá revoluce snažící se rozbít hieratický systém sociálních vztahů, spěje ke svému popření, protože po svém vítězství musí nutně zabřednout ve stejném marasmu a stereotypu, jako systém, proti němuž byla revoluce mířena. Takto vlastně dojde jen k nahrazení starého pořádku novým. Pomocí příkladů z historie a filosofie Bey dochází k přesvědčení, že nastolení nehieratické společenské struktury je možná pouze v koncentraci na současný okamžik formou vzpoury.
13 Srv.: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
14 Srv.: Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
11
Vzpoura je dočasná událost, jejímž cílem není transformovat celou společnost, stát či establishment, ale osvobodit jen určité konkrétní místo, v určitém konkrétním čase. Tato taktika umožňuje uniknout z kontroly právě díky lokálnímu a časovému omezení, tedy tím, že zaniká dříve než je schopen stát represivně zakročit a objevuje se v jiném tady a teď se stejnými pravidly. 15 „Otevření TAZ může vyžadovat taktiku násilí a odporu, ale největší síla leží v neviditelnosti stát TAZ nerozpozná, protože historie pro ni nemá vysvětlení. Jakmile je TAZ pojmenována (znázorněna, zmedializována) tak musí zmizet, zmizí , a zanechá po sobě jen prázdnou slupku, aby vyrašila znovu na jiném místě, opět neviditelná, protože nepopsatelná termíny Spektáklu.“ 16 Taková vzpoura se v jistém smyslu stává posthistorickou, protože po období historie boří prostorové a časové souvislosti tím, že je možné ji opakovaně cyklicky realizovat v různých časových a místních souvislostech. Vše je samozřejmě ještě zřetelnější v intencích světa kyberprostoru, kde jakékoliv časové a místní relevance ztrácejí jakýkoliv smysl.
2.2.2. Kyberprostor „…post atomový, post industriální, post politický. První …generace v lidské historii, jednotlivci, kteří oslavují inteligenci a fakta a osobní svobodu. …kteří vyrostli zároveň s elektronikou, telefonními přístroji, rádiem, televizí a osobními počítači jako základními pomůckami pro myšlení a komunikaci.“ 17 Není pochyb o tom, že fungování a rozvoj freetekno scény do své dnešní podoby a velikosti, by bez rozvoje kyberprostoru ne bylo možné.
15 Srv.: BEY, Hakim. Dočasná autonomní zóna . 1. vydání. Praha : Tranzit, 2004.
16 Převzato: BEY, Hakim. Dočasná autonomní zóna . 1. vydání. Praha : Tranzit, 2004.
17 Převzato: LEARY, Timothy . Politika Extáze . Olomouc : Votobia, 1997.
12
Kyberprostor dal subkultuře možnost globálního spojení všech, jinak oddělených lokálních scén, prostor pro vytvoření virtuálního společenství a s tím i kolektivní inteligence. Geograficky determinova né skupiny a příznivci hnutí jsou tak součástí virtuální komunity, pro kterou hranice mezi státy a národy nehrají roli. Duch vzájemné výpomoci, sdílení vědomostí a kooperace jak v reálné interakci, tak prostřednictvím kyberprostoru, je freetekno scéně vlastní. Základní myšlenkou je předpoklad, že každý člověk má určité know how, třebaže by toto mělo naprosto minimální význam. Jakmile se ale spojí větší počet takovýchto lidí a sjednotí svá jednotlivá malá know how, jsou schopni vytvořit silnou virtuální komunitu. Tato komunita pak těží zejména z dialogické práce s informacemi jednotlivých členů. Vznik nové informace tak není vázán pouze na jednotlivce, ale stává se otázkou celé, dialogicky propojené skupiny. 18 „Důkazem rostoucí tzv. občanské emancipace díky novým digitálním technologiím a pluralitnímu kyberprostoru je široká možnost poskytovat individuální informace celému světu tak, jako se to dělo během policejního zásahu na teknivalu 19 CzechTek 2005, kdy se skrze internetové stránky do oficiálních médií dostaly záběry pořízené samotnými účastníky, čímž vzrostla možnost objektivnějšího mediálního zprostředkování samotné události.“ 20
18 Srv.: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
19 „Teknival je velký festival freetekno hudby, konaný v létě pod širým nebem za účasti mnoha soundsystémů a účastníků v různých zemích Evropy. Největších teknivalů se účastní desítky až stovky soundsystémů ( hudební uskupení )a desítky tisíc lidí. Teknival je otevřený pro všechny pozitivně naladěné účastníky – každý může přijet a hrát. Neexistuje ani žádné omezení ohledně hudebního stylu. Teknivaly se pořádali v Česku, Velké Británii, Kanadě, Itálii, Německu, Španělsku, Portugalsku, Ukrajině, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Rakousku, Slovensku a Japonsku.“ Zdroj: Wikipedie [online]. 25. 1. 2010 [cit. 2010 01 23].
20 Srv.: Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
13
2.2.3. DIY DIY neboli udělej to (si) sám (Do It Yourself) je původní myšlenka hnutí punk, která s technickými možnostmi elektronické taneční hudby dostává nové rozměry. Punková revolta, jako opozice proti hudebnímu průmyslu velkých vydavatelských společností vyznávajícího kult showbussinesu. Tyto společnosti de facto řídily trh, čímž rozhodovaly o tom, co se bude hrát a poslouchat. V protikladu k této skutečnosti stojí hnutí punk, jehož tvrdá, často špatně zahraná muzika, plná hrubých slov a libující si v jakési primitivnosti projevu Obr. 4. Leták na teknoparty soundsystemů Zuqwa a Tsunami. určitě nebyla tím, co takové společnosti vyhledávaly do svého portfolia. Tváří v tvář svobodomyslné povahy punku stojící na principu otevřeného přístupu, tj. že universálnost hudebního projevu prakticky vylučuje jakákoliv omezení, ač by se zdálo jakkoliv oprávněné, například snahou zvýšit finanční příjem z takové produkce. Punk se tedy nutně míjí s mainstreamem a uzavírá si tak cestu, jak distribuovat muziku oficiální cestou. Reakce na tuto skutečnost byla nevyhnutelná, stejně jako se s odstupem času jeví nevyhnutelná i její forma. Tam, kde nemůže pomoci někdo druhý, nezbývá, než si pomoci sám. Punk proto odpovídá produkcí a realizací postavenou právě na principech DIY, tedy svépomocí v rámci
14
hnutí. Příznivci hnutí si tak vydávají vlastní nahrávky, pořádají koncerty, vydávají fun ziny21 a organizují další události. „DIY jako životní styl se profiluje v kontrastu se společenskými trendy. Na místo specializace za účelem lepšího postavení v konkurenci na trhu nabádá k všestrannosti a soběstačnosti. Místo odcizené práce přináší bezprostřední kontakt s výsledky snažení. To všechno za jediným cílem – produkovat vlastní autonomní kulturu, která naplňuje subkulturně prioritní hodnoty.“22
2.3. Struktura „Lidské a umělé inteligence se propojí do jednoty tak, jak je tomu už dnes u fotografů a fotoaparátů. … Tento vztah „člověk aparát“ musí ovšem být skutečně dialogický, a nikoli, jak je tomu v současnosti, vztahem, v němž je člověk programován aparátem.“ 23 Oproti oficiální scéně, reprezentované jednotlivými DJ´s, jejichž jméno a prestiž jsou hlavním lákadlem, staví freetekno do popředí soundsystem24 , uskupení více či méně anonymních DJ´s. Pod označením sound system však nerozumíme pouze hudební produkci, ale realizaci freetechno události v celém jejím rozsahu, tj. vytváření různých „dekorací“, promítání doprovodných videosekvencí (VJing), pořádání performancí, fire show, tanec, žonglování s různými předměty, divadlo.
21 Magazíny vydávané příznivci (fanoušky) hnutí.
22 Převzato: Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
23 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
24 Technicky vzato tento název označuje skupinu lidí vlastnící prostředky, umožňující mobilní zvukovo hudební reprodukci: zesilovače, reproduktory, gramofony, mixážní pulty, výpočetní techniku, změť nejrůznějších drátů a konektorů, agregát, zaručující přívod energie a samozřejmě nějaký vehikl, jenž dodá potřebnou mobilitu. K vybavení dále patří i různá světla, dekorace a další materiál, pro další, nehudební produkci.
15
Mimo tento ne zbytný základ však k soundsystému náleží i širší okruh lidí, kamarádů, známých, kteří způsobem jim vlastním přispívají k chodu skupiny. V tomto širším smyslu se skupina obvykle označuje tribe (tlupa, kmen) a odkazuje na pomyslnou podobnost s primitivními kmeny. Rezonance s archaickými principy jako reakce komunity na odosobněnou společnost a odcizení. Můžeme ji chápat jako odmítnutí mechanické, hierarchické a byrokratické povahy společnosti. Organizační struktura takového usku pení je ustanovena na bázi přirozeně ustanoveného řádu, na základě společné snahy seberealizace, nacházející své uskutečnění ve vzájemné spontánní sladěnosti jednotlivců. V podobném duchu pracuje i interakce mezi jednotlivými soundsystémy, či jednotlivými návštěvníky.
Obr. 5. Ukázka projekce (VJingu) na tekno party Electroshock soundsys tem 15. 2. 2008 Amc klub Olomouc. Člověk prostě musí vynaložit vlastní energii, aby něco získal, na této skutečnosti je vlastně postavena celá subkultura. Freetekno se nedá svázat legislativou, organizačními strukturami a tím přejít do legality, protože se vyvinulo právě jako reakce na stav, kdy legální a povolená zábava
16
nepřináší skutečné prožitky, protože v jejím pozadí je touha po zisku, nikoli po spontánním sdílení. Jde o kreativní zábavu, kde vlastní party je pouze jejím vyústěním, nikoli jediným obsahem. Je to způsob, jak tvořivě trávit čas s přáteli a výsledek pak sdílet se všemi, kteří na party přijdou a podle svých možností k ní rovněž přispívají. 25
Obr. 6. Pohled na rozestavenou repsrosoustavu na teknivalu Cz arotek, Klokočov, 2008.
25 Srv.: RYCHETSKÝ, Lukáš. Darius.cz [online]. 2005 09 22 [cit. 2010 01 23].
17
2.4. Rave „Sound systém nabízel seberealizaci pro všechny oblasti lidské kreativity a rave byla příležitost to ukázat ostatním. Kamarádi se složili na hudební aparaturu, kterou však začali také vyrábět stejně jako projektory, stroboskopy, mlhu Obr. 7. Pohled na insatlalci skupiny Mutoid waste company na a různé vizuální „Car Henge“ party v Clastonbury. efekty. Jiní malovali plachty z nepromokavé celtoviny, kterými při samotné party oblepili náklaďák nebo tranzit nacpaný bednami, ze silovači, gramofony a později i počítači, nebo postavili stan, ve kterém mohli lidé tancovat, když začalo pršet.“ 26 Od buržoazní revoluce 15. století jsme se odnaučili slavit. … „profanisace moderního života“… teoretická volná chvíle sloužila od té doby pokrokovému měnění světa, …zvýšení následného, užitek přinášejícího jednání. …Svátek se stal víkendem, letní dovolenou, zimním lyžováním, což je organizováno k tomu zřízenými institucemi. 27 Rave party byly v době svého vzniku reakcí na komerční trendy v taneční muzice a jejich pořádání bylo alternativou sponzorovaných technoparty s placeným vstupným a reklamou na každém metru prostoru. Alternativou nekomerční, nekonzumní. Dodnes tak zůstávají jedinou neplacenou a nesponzorovanou hudební akcí.
26 Převzato: Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
27 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
18
Anglické slovo rave překládáme jako: odvázat se, třeštit, ve staroangličtině pak označuje slet čarodějnic. V elektronické taneční hudbě se slovem rave chápe jednak samotný hudební žánr, ale také název pro původní ilegální freeparties. A jak překlad napovídá, jedná se skutečně o živelnou událost, která mnohdy snese srovnání i s čarodějnickými slety. 28 K tomu se přidává moderní elektronická hudba, která se však svým důrazem na rytmus vrací někam k bubeníkům a šamanským rituálům dnešních primitivních, nebo již neexistujících archaických společností. Vztah elektronické hudby a mysticismu zde lze vidět i ve vizuální podobnosti mezi parties a pohanskými či domorodými kmenovými rituály. Styčnými body tu je důraz na hru světel, planoucí ohně atd. „Současný koncept raves není nový – je starý jako čas sám. Na základní úrovni jsou raves srovnatelné s oslavami amerických Indiánů, kde byla hudba klíčem k pozdvižení člověka k jedinečnému emočnímu a psychologickému stavu.“29 Účastníci takové události se dostávají do extáze. Dochází k překročení omezení daných prostorem a časem, překročení ostrého rozdílu mezi hmotou, energií a vědomím. Tyto stavy bývají často naplněny duchovním či mystickým obsahem. Dochází k překročení rozdílu mezi egem a vnějším světem, mezi částí a celkem. Připočtěme k tomu užívání látek měnící vědomí, především psychedelika, specifická tím, že často způsobují stavy srovnatelné s mystickými zkušenostmi. 30, 31
28 A skutečně první rave parties byly organizovány na okultních místech, v tomto směru jsou typické zejména free party konané v první polovině 80. Let nedaleko britského Stonehenge.
29 Převzato: STEINS, Eric in Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha : Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23].
30 Zastánci užívání psychedelických látek, již od éry hippies tvrdí, že náš způsob prožívání, naše realita, jsou konstrukty a trvají na uvědomění si tohoto faktu. Stejně tak trvají na právu každého jedince na výběr vlastní reality. De facto to samé lze slyšet i od zástupců kyberkultury a psychedelického revivalu. A samozřejmě tento názor hraje nemalou roli i ve freetechno hnutí a potažmo i při organizaci rave parties, jež se tím vším ve svých počátcích inspirovalo.
19
Společné prožívání a jednota jednotlivých účastníků mimo „čas a prostor“ mění náhled na otázky osobního kréda, rasy, genderu, věku a sexuální orientace. Není divu, že tato forma spirituality může být pro mnohé bezprostřednější než ta, kterou poskytují organizovaná – tradiční – náboženství. 32
2.5. Obraz Vědecká vysvětlení a z nich vyplývající techniky jsou sice pro fantazii nezbytné, přesto se však staly „nezajímavými“. Tato vysvětlení totiž nabízejí banality. „Zajímavý je konkrétní prožitek, dobrodružství, informace, které mi zprostředkovává fikce. 33 Už nějakou dobu slyším dunivé basy. Jako obrovský hlučný stroj duní po okolí, podle toho, kam je vítr mezi kopci zanese. Najednou se ze tmy vynoří několik lamp osvětlující malou vesnici. Na jejím druhém konci stojí obrovský statek, z něhož v nepravidelném rytmu vystřelují k obloze světelné paprsky. Před vstupem do stavení mě oslní policejní baterka, nezbytná kontrola totožnosti, předtím než mě pustí dovnitř, připadám si jako na VIP večírku.
31 Srv.: LEARY, Timothy . Politika Extáze . Olomouc : Votobia, 1997. GROF, Stanislav. Za hranice mozku : arození, smrt, transcendence . Praha : Gemma, 1992. HUXLEY, Aldous. Brány vnímání . Praha : DharmaGaia, 1996. MCKENNA, Terence. ávrat archaismu . Praha : DharmaGaia, 1998.
32 Chaotické rituály, praobrazy dnešních rave parties, byly založeny na cyklickém opakování mytických situací a měly funkci přervání plynutí času, který je z existenčních důvodů pro mýtus nebezpečný. Mýtické civilizace byly proto ahistorické a nepovažovaly plynutí času za vývoj, jak to s naprostou samozřejmostí děláme my. Právě setkávání se zkušeností ahistoričnosti, prožitek „prvotního chaosu“, může být důvod, proč někteří lidé inklinují k davovým rituálům. Ostatně v dnešní postmoderní, nebo chcete-li posthistorické době, kde se dějiny stávají pouhým „divadlem“, se snad není ani čemu divit. Návrat k rituálu chaosu může být pro senzibilnějšího člověka „na konci historie“ reakcí na tuto „skutečnost“, která se projevuje jako regrese na takovou civilizační úroveň, která odpovídá vnímání sebe sama ve vztahu k vnějšímu světu. Viz.: MIRCEA, Eliade. Mýtus o věčném návratu : Archetypy a opakování . Praha : ISE, 1993.
33 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
20
Mezitím si všímám postav sedících v oknech za blikajícími obrazovkami počítačů. Brouzdají kyberprostorem. Policista mi podává občanku a přeje příjemnou zábavu. Otevírám dveře a procházím neonem osvětlenou chodbou plnou bavících se mla dých lidí. Další dveře mě vtahují do obrovské místnosti s barem a hudební aparaturou. Místnost je plná mladých lidí s "kyberpunkovou image", tančí. Cítím, jak mnou prochází vibrace hlasitě reprodukované hudby, pozoruji světelnou show, mám pocit, jako bych stál na přistávací dráze nějakého kosmodromu. Druhými dveřmi se dostávám na velký dvůr s karavanovým městečkem. Z odstavených kamionů, jež zdobí velké malby plné robotů a jiných „totemických“ motivů, točící se spirály, či videoprojekce, se line další hudba. Proti mně je velká stodola, z poloviny zaházena autovraky, před ní leží hořící motocykl a kolem několik lidí předvádí scénu divadlo jako vystřižené z postapokalyptického filmu Šílený Max. Asociace
Obr. 8. Disqoshock liveset party 23. 1. 2009.
21
dávných rituálů na sebe nedá dlouho čekat. Po okolních stromech se prohání lasery a vytváří podivné obrazce. Ve vzduchu je cítit přítomnost obrovské energie, která představuje jak destruktivní prvek odbourávání všech psychických zábran, předsudků a každodenních starostí, tak prvek stvoření nové, „svobodnější bytosti“.
22
3. Rezonance Jistě je nyní na místě otázka, k čemu to všechno vlastně spěje? Proč tolik stran o hudbě a tanci, když má být řeč o obraze a malbě. Jistě, ten oblouk, o kterém jsem mluvil v úvodu. Některé souvislosti jsou, myslím, patrné na první pohled. Určitě nejde přehlédnout určitá vizuální příbuznost mezi mými obrazy a vizuálním vyjadřováním výše popsané subkultury. Sám jsem se takové produkce několik let účastnil, navrhoval backdropy 34 , plakáty a letáky na některé freeparty, nebo výrobou jiného propagačního materiálu, většinou
Obr. 9. Leták na teknival Czechtekckonaného ve dnech 28.7. -2.8. 2000 u obce Lipnice. ve formě „stickers“. Přiznávám, že mě tento svět bizardních stvoření, robotů, geometrických konstrukcí a reproduktorů fascinoval od první chvíle. Proč? „Tradiční obrazy vznikají obrazivostí, technické obrazy
34 označení pro, obvykle, rozměrnou plachtu, kterou příznivci hnutí pomalují různými motivy reprezentující příslušnost buď k určitému sound systemu a nebo ke scéně jako takové. Obvykle se jedná o černobílé malby, ale je možnost setkat se i s barevnými, či fosforeskujícími. Takovéto backdropy se pak užívají k výzdobě freeparty, k „dokreslení“ atmosféry.
23
zvláštní fantazií, následující po ztrátě důvěry v pravidla.“ 35, 36 Tato obrazová příbuznost by však sama o sobě asi nestačila, jelikož se jedná pouze o zlomek celé subkultury. Její obrazy rezonují se zbylými částmi a teprve pak vytvářejí celek. Další je samozřejmě hudba. Nelze říci, že by se jednalo o nějaký přímočarý vztah, typu nasadit si sluchátka a malovat v rytmu hudby. Samozřejmě, ten vztah tu existuje a ne jen se sluchátky. Výtvarnou činnost lze celkem bez problému provádět za poslechu hudby i na samotné události. Taková událost je buď organizován přímo k takovému účelu, většinou se jedná o formu DIY karnevalu nebo probíhá živelně přímo na rave party.
Obr. 10. Pohled na teknival Czechtek 2006 v Doupovských horách.
35 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
36 Ačkoliv Vilém Flusser rozumí pod termínem „technický obraz“ něco jiného, tedy obraz produkovaný nějakým technickým zařízením, jako je televize, monitor, atd., rozhodl jsem se jej užít v této souvislosti, protože v principu se jedná o obrazy podobné.
24
Jistě, má malba je podobně strojově přesná a geometrická právě jako tekno. To však není všechno. Elektronická taneční hudba, ale i ta „netaneční“, totiž s mými obrazy rezonuje i v mnohem hlubších vztazích, než jen přímočarý vztah: slyším hudbu a ruka se podle toho hýbe. Dochází totiž i k jakési rezonanci idejí, respektive principů a postupů, jak taková hudba a mé obrazy vznikají, tím co vlastně představují. Na prvním místě stojí samotný princip výstavby. Vše vyrůstá z několika samplů, jak jsem popsal výše. Já se nechovám jinak. Vyrábím jednotlivé samply nebo je zaznamenávám ve svém okolí. Tedy sleduji své okolí, některé jeho větší či menší fragmenty zaznamenávám do paměti, nebo takové různé fragmenty fyzicky sbírám. Tyto své samply pak používám při stavbě obrazu a to opět obdobným způsobem, jako bych vytvářel techno hudbu. Vznikají tak různé rastry, jejichž opětovným mícháním, modifikací, vrstvením vytvářím „nové“ prostory obrazu. Princip samplování tak „…ukazuje, jak vznikají informace ve světě a informace vůbec: syntézou předchozích informací.“ 37 Tekno hudba však přináší ještě jeden rozměr a to je jakási hra s rytmem, tónem a jejich relativitou, či paradoxností. Rytmus je určitá frekvence po sobě následujících beatů. Mezi charakteristiky tónu patří i jeho frekvence. Z toho vyplývá, že pokud zrychlím frekvenci beatů, bude výsledkem tón. Naopak, pokud zpomalím frekvenci tónu, ten se rozpadne na jednotlivé vlny této frekvence, na „beaty“. Obdobně hrou s frekvencí určitých prvků dochází k jejich transformaci v jiné prvky. Nejjednodušším příkladem zde je vysoká hustota čar, které tak tvoří plochu. Paradoxní pak může být jakési balancování mezi plochou, tedy přiznáním plošnosti obrazu a iluzí prostoru.
37 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
25
Těmito způsoby tedy konstruuji výslednou informaci, respektive prostor obraz, protože svět, jak je mi nabízen, se „…rozpadl …na bodové prvky (fotony, kvanta, elektromagnetické prvky)… kalkulovatelná hromada. Tato hromada se musí poskládat, aby se svět stal opět uchopitelný… To znamená: vířící body kolem nás a v nás musí být složeny do ploch, musí být ztvárněny. 38 V mých malbách se zrcadlí i další obecnější principy celé subkultury, jako například principy DIY, nebo fascinace kyberprostorem, ekologické povědomí, atd. Výtvarná tvorba je pro mě způsob seberealizace. Své obrazy rád buduji na použitých materiálech, které nalézám ve svém okolí, snažím se o recyklaci materiálu, ale i informací, jež tyto materiály obsahují, jež do nich vryl proces jejich užívání. Má práce je apolitická, nechci proti někomu brojit, kritizovat. Chtěl bych, aby mé obrazy byly otevřené jedinci, který sám přinese vlastní pohled vizi, nabízet volby namísto pravidel. Je také jasné, že jsem vyrostl zároveň s elektronikou, telefonními přístroji, rádiem, televizí a osobními počítači jako základními pomůckami pro myšlení a komunikaci. Bylo by zvláštní, kdybych toto ve svých obrazech nějakým způsobem nereflektoval. Ve svých malbách buduji prostor. Prostor, kde jsou všechny prvky v kybernetické souhře. A na závěr, stejně jako elektronická taneční hudba chce uvádět posluchače do transu a jiných stavů vědomí, spíš než zaujmout intelekt, i já se o něco podobného snažím ve své práci. Samotné budování obrazové plochy probíhá formou „meditace“ a tento prvek se snažím obrazem předat i případnému divákovi. Nebudu se zde o těchto problémech dále příliš rozepisovat, neboť bych tím riskoval rozmělnění celého textu do obecnějších rovin, bloudění v bludišti souvislostí. Malba, tak jak ji pojímám, je vlastně určitou „hrou“, informační analýzou. Vyjímám různé prvky, z jejich běžných prostředí, ať už jde o
38 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
26
samotné prvky z freetekno komunity, nebo geometrické prvky (kruh, trojúhelník, čtverec), barvy, různé postupy, materiály, atp., které pak pozoruji v jejich mísení, vrstvení, vzájemných interakcí. Celý proces se tak odehrává v kruhu mezi teorií a pozorováním na jedné straně a experimentem na druhé straně, což celému tvůrčímu procesu poskytuje dynamiku. Vlastně tak celý obraz určitým způsobem „programuji“, přičemž je nutné v určitých frekvencích toto programování vypnout a pokračovat „naslepo“, aby se tak celý proces složil do informativní situace. „Takový náhled do tvůrčího procesu sice umožňuje zbavit tvoření mytické aury, nikoli však zvláštního nadšení, které doprovází tvoření. Naopak je to právě toto tvůrčí nadšení, toto ze sebe vyjití do informace, která se má tvořit, do dobrodružství, které zjednává svobodu.“39 Je to opět jako s výše zmíněnou techno hudbou, kde nahrávka přestala být konkrétním cílem, důležitější je vytvořit událost. V mém případě je výsledný obraz samozřejmě daleko uchopitelnější, a proto hraje v celém procesu větší roli. Zůstává však skutečností, že tím hlavním je pro mě samotný proces tvorby, ono „vytvořit nějakou situaci“, než konečný výsledek. „…celé universum je pro mne… připraveno jako obrovské hřiště. A mohu si se všemi těmito ještě neexistujícími, se všemi těmito nepravděpodobnými možnostmi hrát a tím rozšiřovat své universum.“39
39 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001.
27
4. Resumé Bakalářská práce nabízí souhrn informací o subkultuře freetekno. Text popisuje strukturu a zkoumá principy její tvorby a prezentace. Nastiňuje sociálně - kulturní pozadí některých souvisejících subkultur. Obsahuje popis mé praktické bakalářské práce ve srovnání s výše popsanou subkulturou a doprovodnou obrazovou přílohu.
Bachelor thesis offers summary of the subculture freetekno. The text describes the structure and explores the principles of its creation and presentation. It outlines the socio - cultural background of some related subcultures. Contains a description of my practical bachelor thesis compared with subculture as described above and the accompanying image attachment.
28
Použitá literatura: 1. BEY, Hakim. Dočasná autonomní zóna . 1. vydání. Praha: Tranzit, 2004. 86 s. Dostupné z WWW:
29
12. MIRCEA, Eliade. Mýtus o věčném návratu: Archetypy a opakování . Praha: ISE, 1993. 102 s. Dostupné z WWW:
13. NĚMEC, Jan. Britské listy [online]. 31. 6. 2003 [cit. 2010 01 23]. CzechTek 03: One Tribe, One Vibe. Dostupné z WWW:
17. VIRILIO, Paul. Informatická bomba . Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2004. 167 s. ISBN 80 86818 04 7.
18. Freetekno & CzechTek 2005 [online]. Praha: Vl.n., 2006 [cit. 2010 01 23]. Dostupné z WWW:
30
31
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
BEZ NÁZVU, 2007 – 2008 tempera, sololit, 70×120
BEZ NÁZVU, 2007 2008 tempera, sololit, 70×120
BEZ NÁZVU, 2009 tempera, sololit, 85×125
BEZ NÁZVU, 2009 tempera, sololit, 85×125
BEZ NÁZVU, 2009 2010 tempera, sololit, 80×140
BEZ NÁZVU, 2010 tempera, sololit, 80×130
BEZ NÁZVU, 2010 tempera, sololit, 70×105
ANOTACE
Jméno a příjmení: Jan Knitl Katedra: Výtvarné výchovy Vedoucí práce: Mgr. David Jedlička Rok obhajoby: 2010
Název práce: Rezonance
Název v angličtině: Resonance
Anotace práce: Bakalářská práce nabízí souhrn informací o subkultuře freetekno. Text popisuje strukturu a zkoumá principy její tvorby a prezentace. Nastiňuje sociálně - kulturní pozadí některých souvisejících subkultur. Obsahuje popis mé praktické bakalářské práce ve srovnání s výše popsanou subkulturou a doprovodnou obrazovou přílohu. Klíčová slova: Techno, free, rave, rituál, struktura, komponování, vrstvení Anotace v angličtině: Bachelor thesis offers summary of the subculture freetekno. The text describes the structure and explores the principles of its creation and presentation. It outlines the socio - cultural background of some related subcultures. Contains a description of my practical bachelor thesis compared with subculture as described above and the accompanying image attachment. Klíčová slova v angličtině: Techno, free, rave, ritual, structure, framing, layering
Přílohy vázané v práci: Obrazová příloh CD
Rozsah práce: 42 stran Jazyk práce: Čeština