REZONANCE Bakalářská Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY REZONANCE Bakalářská práce Vypracoval: Jan Knitl Obor: výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání Vedoucí práce: Mgr. David Jedlička Olomouc 2010 Prohlašuji, že jsem tuto práci vykonal samostatně a že jsem uvedl použitou literaturu a internetové zdroje. V Olomouci dne 8. 4. 2010 Jan Knitl Obsah 1. Úvod 4 2. Freetekno 5 2.1. Techno 6 2.1.1. Tekno 8 2.2. Free 9 2.2.1. TAZ 11 2.2.2. Kyberprostor 12 2.2.3. DIY 14 2.3. Struktura 15 2.4. Rave 18 2.5. Obraz 20 3. Rezonance 23 4. Resumé 28 Použitá literatura 29 ANOTACE OBRAZOVÁ PŘÍLOHA CD 3 1. Úvod Dříve, než případný čtenář přejde ke čtení vlastního textu, rád bych se zde přiznal k obtíži, jež mi tento text způsobuje. Měl bych zde totiž pohovořit něco málo ke své bakalářské práci. Což formálně znamená „…překlad představ do pojmů, o „vysvětlení“ obrazů, rozcupování obrazových ploch na řádky …, redukci obrazů na jednorozměrnost řádků.“ 1 Právě tato „redukce“ obrazové plochy na text je příčinou zmíněných problémů. Úkol o to těžší, protože „lineární“ rozsah textu je k tomu omezen i fyzicky, počtem stran. A navíc skutečnost, že zde nepopisuji finální produkt, ale produkt, který se neustále mění, vyvíjí. Zaměřil jsem tudíž svou pozornost na cestu, kterou jsem se dostal ke svým současným obrazům. Zde mě však zahltila záplava možných souvislostí, jež následně evokovaly další a další souvislosti. Nakonec mi hrozilo utopení se v nekonečné záplavě do sebe hustě propletených informací. Informace. Mám-li tedy nějak zprostředkovat obrazové plochy textem, musím tedy diváka - čtenáře informovat, protože: „K tomu, aby obrazy mohly být intersubjektivní (aby je mohli dekódovat i jiní), musí každý obraz spočívat na nějakém kódu, který je uznán společností (zasvěcenými). 2 To však znamená, že bych tedy neměl informovat ani tak o samotné informaci, jež je v obrazu obsažena, jako spíše o poli, o kódu v němž se obraz rozprostírá a pomocí kterého je možné se s obrazem setkat. Abych něčeho takového dosáhnul, budu tedy muset nejdříve opsat široký oblouk, než budu moci odhalit nějaký střed, průnik, který by něco takového umožnil. 1 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001 2 Převzato: tamtéž 4 2. Freetekno „Poselstvím tohoto hnutí je SVOBODA! Médiem tohoto hnutí je elektronická informace.“ 33 Následující stránky bych rád věnoval fenoménu freetekno. Subkultura, jež se v nedávné době stala neopomenutelnou mediální událostí, zejména díky teknivalu Czechtek a vstoupila tak do povědomí i širší veřejnosti. Při tomto „prvním“ mediálním pohledu by se mohlo zdát, že freetekno a vlastně taneční scéna obecně, na rozdíl od jiných subkultur, postrádá jakoukoliv jednotící myšlenku, něco, co by tomu celému podniku dalo nějaký smysl. Mraveniště plné nesmyslně se pohybujících lidí, podivně oděných „špindírů“ a randál opakující monotónně dokola jeden motiv k zbláznění. Bylo by myslím pošetilé domnívat se, že když někdo nemluví, nemá nám co říci. Obr. 1. Igra a Eko soundsystem, leták na „Neexistenci jednotného dogmatu lze free party. chápat jako komentář k dnešní společnosti, k posedlosti dogmaty a přesnými definicemi. Taneční kultura je však otevřená jedinci, který sám přinese vlastní pohled, vizi. Je to kultura, která nabízí volby místo pravidel. Nakonec se nacházíme v postmoderním ovzduší.“ 4 Tento příspěvek jednotlivých účastníků tak může mít opravdu nejrůznější podoby. Od znovuobjevování prapůvodních sociálních struktur, magie rituálu, šíření ekologického povědomí, hledání nových postupů v kulturní produkci, až po jednoduchý hedonický požitek z tance. Takový 3 Převzato: LEARY, Timothy . Politika Extáze . Olomouc : Votobia, 1997. 4 HROUDA, Jan. Freetechno : Historie, charakteristika a kontext hnutí . Praha, 2004. 5 návštěvník pak naopak vidí mraveniště jako „mozaikovitý útvar, v němž všechny funkce jsou v kybernetické souhře“ 5. Mraveniště plné smyslně se pohybujících lidí, oděných v karnevalové kostýmy, oslava s hudbou, jež vás rytmem dovede k extázi, kabaret, divadlo a cirkus v jednom. Jednotliví účastníci tak mohou odložit své každodenní masky a sociální role a rozplynout se v komunitě stejně naladěných lidí, beze strachu z rasové, sexuální, či genderové předpojatosti. Dochází k návratům či inspiracím archaickými způsoby uvažování - šamanismem, psychoanalýzou a jejím zájmem o sny, mýty, nevědomí a rituál, objevování nových spirituálních proudů. Subkultura v jistém smyslu také začíná plnit roli současné lidové kultury. Tedy kultury, jež vzniká z popudu obyčejných lidí, tj. spíše od spodních vrstev společnosti, než programově a uměle, jako produkt současných elit, záminka k vydělání peněz, boji o moc, manipulaci. Lidová kultura vždy nějakým způsobem určovala a zároveň byla určována duchem doby, byla místem střetu těchto dvou rozměrů, lidských kontaktů, lidového umění a zábavy. A byla to právě moderní společnost, která zpřetrhala přirozené vazby mezi lidmi a potlačila lidovou kulturu, stejně jako na tom měly svůj podíl městský život, mechanizace a průmyslová revoluce. Místo toho byla lidová kultura nahrazena masou izolovaných jedinců před televizní obrazovkou, abstraktními cílovými skupinami, pochybným veřejným míněním. V tomto světle se pak, oproti „mainstreamové“ kultuře, subkultura typu freetekno může jevit jako příjemné osvěžení. 2.1. Techno Techno, nebo elektronická taneční hudba obecně, jsou produkty elektronických přístrojů, digitální a výpočetní techniky. Obecně se jedná o poměrně velkou skupinu různých žánrů, v užším smyslu pak techno 5 Převzato: FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů . Praha : OSVU, 2001. 6 označuje žánr progresivní taneční hudby vzniklé ke konci sedmdesátých let v Detroitu, typické syrovým zvukem, rychlým sledem strojově přesných úderů (beatů), vytvářející monotónní rytmus se směsí samplů. Techno a potažmo veškerá elektronická taneční hudba se ve své skladbě zaměřuje především na rytmus, oproti do té doby tradiční hudbě, jež staví zejména na melodii. Také opouští zpívané vokální partie a nahrazuje je synteticky industriálními ruchy a hluky. Tím vším se mění i způsob komponování, kde autor pracuje s určitým kvantem jednotlivých samplů, s kterými zachází obdobně jako programátor s jednotlivými bity, z nichž se rozhodl sestavit nějakou logickou operaci. Technicky vzato, autor pomocí různé techniky vytváří nebo zaznamenává jednotlivé samply, které posléze ukládá do nějaké informační banky, popřípadě je před tím různými způsoby modifikuje. K tomu může užívat dalších aparátů, ať už fyzicky, nebo virtuálně v počítači. Posléze vybírá jednotlivé samply, které může vrstvit, dál modifikovat a pomocí dalších efektů z nich tvořit kompozice, tedy je komponuje v hudbu. Samply, tedy jednotlivé vstupní informace, se tak kombinují všemi možnými způsoby, aby daly vzniknout novým informacím – novým samplům. Různorodost a nekompatibilita původních samplů pak představuje ideální pole pro vznik nových, nečekaných celků. Vnímat jednotlivé skladby jako uzavřené celky s koncem a začátkem zde de facto postrádá smysl. Nové samply je možné dále vrstvit, modifikovat, komponovat stejným způsobem jako původní „jednoduché“ samply a vytvářet tak kontinuální proud hudby - set. „Nahrávka přestala být konečným hudebním cílem či referencí. Je už pouhou efemérní stopou (určenou k samplování, deformaci a mísení) jednotlivého aktu uvnitř kolektivního procesu. Neznamená to, že nahrávání snad už nemá žádný 7 význam. Důležitější je však „vytvořit událost“ v daném okruhu … než uložit další pamětihodnou skladbu do hudebního archivu.“ 6 V taneční elektronické hudbě se spojuje odkaz hudby domorodých kmenů s nejnovějšími digitálními postupy, s elektronickými a industriálními zvuky. A stejně jako kmenová hudba, i ta elektronická taneční chce uvádět posluchače do transu a jiných stavů vědomí spíš, než zaujmout intelekt. 2.1.1. Tekno Po technu přišlo tekno. Přes oblíbená letoviska alternativní mládeže (Ibiza, Goa) se dostává techno do Velké Británie. Stejnou cestou se na ostrovy dostává i house, jakýsi „nevlastní bratr“, jenž vzniká také ke konci sedmdesátých let v USA, tentokrát v Chicagu. Na rozdíl od techna je house ovlivněn zejména disco hudbou 70. let. Je pomalejší, s měkčím beatem a rytmus tak do jisté míry stále reflektuje práci s melodií. Tyto dva proudy se slévají v jeden právě ve Velké Británii, kde Obr. 2. Symbol soundsystemu Spiral tribe. tak vzniká acide house.7 Zatímco v Americe byla taneční scéna spíše otázkou klubů a stála téměř na okraji společenského zájmu, se vznikem acid house dochází k radikálnímu rozštěpu scény. Zvýšený zájem lidí neunikl totiž ani pozornosti hudebních korporací s úmyslem využít komerční potenciál mladé neokoukané scény. Taneční hudba se tedy uzavírá do „načančaných“ klubů, kde je stále více deformována světem showbussinesu. Kluby 6 Převzato: LÉVY, Pierre in HROUDA, Jan. Freetechno : Historie, charakteristika a kontext hnutí . Praha, 2004. 7 Srv.: PAVLEČEK, Luboš, et al. BiTeKk [online]. 2008-06-01 [cit. 2010-01-23]. 8 postupně vytváří image jednotlivých DJ´s obdobně, stejně jako u jiných osobností popkultury, tedy jako opravdových stars s vysokými honoráři a vstupným na hudební produkci. Politika klubů také přísně zapovídá vstup osob, jejichž vizáž neodpovídá trendům z časopisů. 8 Tato skutečnost však musí nutně vyvolat reakci, a tak na přelomu osmdesátých a devadesátých let část scény odmítne situaci a přichází s alternativním řešením: „…přenést parties za město, do volné přírody, bez předraženého vstupného, bez brutálních vyhazovačů, bez bariér, ať už fyzických (ploty ohraničující