UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Techno V Klubu Cross Jako Součást
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Jan Stehlík Techno v klubu Cross jako sou část alternativní kultury Bakalá řská práce Praha 2010 1 2 Autor práce: Jan Stehlík Vedoucí práce: doc. PhDr. Jurková Zuzana, Dr. Oponent práce: Datum obhajoby: Hodnocení: 3 Bibliografický záznam Stehlík, Jan, Techno v klubu Cross jako sou část alternativní kultury . Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Studium humanitní vzd ělanosti, 2010. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Jurková Zuzana, Dr.. Anotace Bakalá řská práce „Techno v klubu Cross jako sou část alternativní kultury“ pojednává o subkultu ře techna v kontextu pražského alternativního klubu Cross z perspektivy hudební antropologie. Annotation Bachelors thesis „Techno music in Cross club as part of alternative culture“ deals with subculture of techno music in context of alternative club Cross (Prague) with emphasis on musical anthropology perspective. Klí čová slova etnomuzikologie hudební antropologie kulturní a sociální antropologie muzikologie elektronická tane ční hudba alternativní kultura techno Keywords ethnomusicology musical anthropology cultural social anthropology musicology electronic dance music alternative culture techno music 4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem p ředkládanou práci zpracoval/a samostatn ě a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. Sou časn ě dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zp řístupn ěna v příslušné knihovn ě UK a prost řednictvím elektronické databáze vysokoškolských kvalifika čních prací v depozitá ři Univerzity Karlovy a používána ke studijním ú čel ům v souladu s autorským právem. V Praze dne 21. kv ětna 2010 Jan Stehlík 5 Pod ěkování Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval doc. PhDr. Zuzan ě Jurkové, Dr. za její ochotu a neoblomnou trp ělivost p ři vedení mého studia a bakalá řské práce. Dále bych cht ěl pod ěkovat PhDr. Blance Stehlíkové za její konzultace a pomoc p ři psaní. 6 Obsah Obsah................................................................................................................................7 Úvod..................................................................................................................................8 1. Teoretická východiska, metody výzkumu ……………………………..9 1.1 Hudba jako sociální aktivita……………………………………………………..10 1.2 Alternativní kultura……………………………………………………………...11 1.3 Metodologie výzkumu kvalitativního…………………………………………...12 1.4 Metodologie výzkumu hudby…………………………………………………...13 1.5 Problémy p ři výzkumu…………………………………………………………..14 2. Loss tekenos v klubu Cross ……………………………………………….15 2.1 Techno jako alternativní hudební žánr a subkultura……………………………..17 2.2 Historie hudebního žánru techno hudby…………………………………………20 2.3 Klub Cross jako alternativní prostor……………………………………………..22 2.4 Techno v klubu Cross – alternativní hudba v alternativním prostoru……………24 2.5 Techno je tane ční hudba – alternativní hudební zážitek………………………….25 3. Rozbor hudby ………………………………………………………………...28 3.1 Přepis techna a rozbor možností p ři komponování………………………………31 4. Záv ěr………………………………………………………………….………...34 5. Použitá literatura a zdroje …………………………………………………35 Příloha 7 Úvod Techno jsem za čal zkoumat v rámci seminá ře hudební antropologie, protože jsem se cht ěl seznámit s hudební subkulturu, kterou jsem ješt ě neznal. Vybral jsem si techno, abych pochopil, pro č ho lidé poslouchají. Nerozum ěl jsem ani hudb ě ani tomu, jak techno funguje z hlediska spole čenského, a proto jsem se rozhodl, že techno bude vhodným objektem pro m ůj výzkum. Zvolil jsem si p říhodný terén - díky pozvání známého na pond ělní techno v klubu Crossu, jsem se o techno za čal aktivn ě zajímat a pod vedením doc. PhDr. Zuzany Jurkové Dr., ho dlouhodob ě zkoumat. Před za čátkem svého výzkumu jsem vnímal klasickou evropskou hudbu jako um ělecky nejhodnotn ější, uvažoval jsem o hudb ě jako estetickém objektu, jehož kvality jsou dány propracovaností melodie a harmonie. Tyto kvality jsem pak v hudb ě vyzdvihoval a pom ěř oval podle nich i ostatní hudební žánry. Na úplném po čátku jsem tedy up římn ě techno nem ěl rád, pokusil jsem se však odhlédnout od svého p ředporozum ění a našel jsem v sob ě ochotu porozum ět tomuto žánru elektronické hudby. Nau čil jsem tak nejen hudebn ě antropologickému zkoumání, ale pochopil jsem, že vícemén ě každá hudební subkultura má vnit řní logiku a spole čenskou funkci, a č se to na první pohled m ůže zdát nemožné. Subkultura techna je plná svobodomyslných idejí a radosti z tance. Techno svým festivalem Czechtek každoro čně (až do medializovaného incidentu) lákalo p řes 35 000 lidí, festival se tak stal nejv ětším v republice. A čkoli se m ůže techno zdát na první pohled marginálním žánrem, toto napovídá o jeho spole čenské roli. Svou neochotu pochopit tento hudební žánr nyní považuji spíše za svou omezenost a od té doby, co jsem se stal „techna řem“, chápu mnohem lépe, jak m ěla moje neochota porozum ět blízko k odporu a apriornímu odmítání. Svou terénní práci v Crossu jsem d ělal t ři roky, b ěhem té doby jsem se postupn ě zam ěř oval na r ůzné aspekty subkultury techno, krom ě hudby to bylo hlavn ě chování; řeč t ěla, oblékání, tanec, využití prostoru, slovník a pozd ěji jsem kladl hlavní d ůraz na porozum ění hodnotám a výpov ědím informátor ů. Postupn ě jsem zúžil záb ěr na pochopení struktury subkultury a na hlavní kategorie, jež konstituují její soudržnost. Zam ěř il jsem se na uspo řádání subkultury, na um ělce a publikum, na alternativnost této subkultury a její propojení s prostorem klubu Cross a dále na to, jakou má hudební stránka souvislost s r ůznými aspekty kultury jako je nap říklad p řístup k tanci. Dle toho jsem také strukturoval svou práci. V první kapitole se v ěnuji teoretickým otázkám spojeným s hudebn ě antropologickým p řístupem, problematice subkultur a identity, problému definování alternativní kultury, metodologii antropologického výzkumu a nakonec metod ě rozboru hudby. V druhé kapitole jsem se snažil zp řístupnit čtená ři, co nejvíce ze svého výzkumu, nejprve ho uvádím do terénu popisem typického ve čera a pozd ěji interpretuji hodnoty spojené se subkulturou techna, jeho alternativní charakter a historii samotného hudebního žánru, abych mohl navázat na rozbor kontextu – klubu Cross – jež je díky své alternativní povaze integrální sou částí zkoumaného sociálního fenoménu pond ělního techna, tedy párty, jejíž nejd ůležit ějším rysem je práv ě tanec. Předposlední podkapitole se tedy také zabývám terénem a tancem. Poslední částí mé práce je verbální a transkriptivní rozbor hudby, kde analyzuji vlastní hudební projev techna, který dovršuje pochopení celku této hudební subkultury, a zárove ň podporuje mou argumentaci daty jiné (hudební) povahy. 8 1. Teoretická východiska, metody výzkumu Má práce teoreticky navazuje na diskurz etnomuzikologie, který otev řel Alan P. Merriam ve své knize The Antropology of Music (1964). Tento diskurz zkoumání hudby je charakteristický důrazem na kulturní kontext – hudba zde není pouze zvukem, ale celým spole čenským a kulturním fenoménem. Je zde tedy zkoumána jak hudba, tak i kulturní kontext jejího provozování. Od muzikologického p řístupu k hudb ě jako zvuku bez kontextu, kterým se etnomuzikologie vyzna čovala v první polovin ě 20. století, přesunula povále čná etnomuzikologie d ůraz v ědeckého zkoumání na hudbu jako sou část kultury. Koncept etnomuzikologie definuje Mariam jako music in culture – hudba v kultu ře a pozd ěji music as culture – hudba jako kultura. V etnomuzikologii je nutné propojit zvukovou stránku se sociálním jednáním, a proto Merriam navrhuje uvažovat o hudb ě také jako lidském sociálním, fyzickém a verbálním chování, které je výsledkem myšlenek a představ propojujících hudbu s ostatními složkami kultury. „Hudební zvuk je výsledkem lidské činnosti, která je ovlivn ěna hodnotami, p řístupy a p řesv ědčeními lidí, kte ří tvo ří ur čitou kulturu. Hudba nem ůže být vytvo řena jinak než člov ěkem pro jiné lidi a i když m ůžeme pojmov ě odd ělit hudbu od kultury, ani jedna není bez druhé kompletní. Lidské chování vytvá ří hudbu, ale je to proces kontinuální. Samotné chování je utvo řené k produkci hudby, a tudíž se studium jednoho prolíná se studiem druhého“ (Merriam, 1964:6 1). V mém výzkumu se budu snažit pochopit subkulturu lidí v hudebním klubu, tedy kulturu, jejíž spojujícím prvkem je hudba a zárove ň pochopit hudbu, jako nejd ůležit ější sou část této kultury – jak kulturu v hudb ě a hudební subkulturu, tak i hudbu v této kultu ře. „Etnomuzikologie vychází na jedné stran ě z diskurzu antropologického na druhé stran ě z muzikologie“ (Srov. Stone 2008 preface x), což sám Meriam zároveň vidí jako slabinu:„ Etnomuzikologie v sob ě skrývá zárodky vlastního rozd ělení, protože se vždycky skládala ze dvou odlišných částí – muzikologie a etnologie. Jejím pravd ěpodobn ě nejv ětším problémem je spojení t ěchto dvou p řístup ů do jedné v ědy, která nezd ůraz ňuje ani jednu z obou sou částí, ale zárove ň je ob ě zohled ňuje“ (Merriam 2, 1964; 9). M ůj výzkum se zam ěř uje více na antropologické pochopení daného spole čenského uskupení. Hudba souvisí s celkem kultury. Tvaruje, posiluje a usm ěrňuje spole čenské, politické, ekonomické, lingvistické, náboženské a jiné druhy chování. Etnomuzikolog se musí bezpodmíne čně zabývat symbolikou hudby, otázkami vzájemného propojení um ění a všemi složitostmi porozum ění toho, co je estetika a jak je strukturovaná (Merriam 3, 1964:15). M ůj p řístup k hudb ě sm ěř uje více k hudb ě jako sociálnímu fenoménu, a proto nemám v úmyslu kriticky rozebírat hudbu z hlediska estetického. Hudba m ůže sloužit