Univerzita Pardubice Filozofická fakulta
Um ělecké projevy v české „freetekno“ komunit ě – symbolická, funk ční a rituální rovina „tekno plachet“ Marie K řelinová
Bakalá řská práce 2008
2
3
Souhrn
Cílem práce je postihnout fenomén freetekno komunity v České republice pomocí analýzy um ěleckých projev ů jejich člen ů na základ ě holistického p řístupu k um ění. Prost řednictvím výtvarného um ění, konkrétn ě rozborem funk čních, rituálních a symbolických rovin takzvaných „plachet“, práce popisuje hlavní myšlenky freetekno subkultury, vysv ětluje st ěžejní princip DIY. Zabývá se úst ředními funkcemi použití plachet a abstrahuje z nich d ůležité symbolické a rituální významy. Mapuje rovn ěž vznik freetekno scény v Evrop ě, sleduje „export“ freetekna do ČR a jeho následný vývoj. Dále se práce v ěnuje um ění v souvislosti s rituálem a halucinogeny a vztahuje tuto problematiku na fenomén freetekna. Práce vychází p řevážn ě z terénního výzkumu, je dopln ěna o dostupné empirické materiály (tiskoviny a data z internetových zdroj ů). V záv ěru je potvrzena hypotéza um ění jako odrazu sociokulturních struktur panujících v subkultu ře freetekno.
Klí čová slova freetekno subkultura, um ění,„tekno plachty“, symbol, halucinogeny
Title Artistic manifestations inside the Czech "freetekno" community - symbolic, functional and ritual level of the "tekno backdrops"
Abstract
The aim of this thesis is to involve the phenomenon of freetekno community in Czech republic by the analysis of art manifestations of its members on the basis of holistic attitude to art. By means of visual arts, particulary by the study of functional, ritual and symbolic levels of so-called „backdrops“. The thesis describes main ideas of freetekno subculture and also explains the fundamental principle of DIY. It deals with main functions of the „backdrops“ use and abstracts from them important symbolic and ritual meanings. It charts the origin of freetekno scene in Europe, it traces the „export“ of fretekno to Czech republic and its next development. It also pay attention
4
to the art in the context with a ritual and hallucinogens and it relates this problem to the phenomenon of freetekno. The thesis is mainly based on field work and it is completed by accesible empirici materials (press and data from several internet sources).
Key words freetekno subculture, "tekno backdrops", art, symbol, hallucinogens
5
Obsah
1. Úvod...... 8 2. Freetekno ...... 10 2.1. Historie subkultury freetekno...... 10 2.2. Soundsystems a Spiral tribe ...... 11 2.3. Vrchol...... 12 2.4. Freetekno v ČR...... 13 2.5. Příciny a následky ...... 14
3. Halucinogeny a kultura...... 15 3.1. Halucinogeny a tekno...... 18
4. Um ění...... 19 4.1. Um ění a rituál...... 19 4.2. Um ělec (producent um ění)...... 21 4.3. Symboly ...... 21 4.4. Um ění v české freetekno komunit ě...... 22
5. „Tekno plachty“...... 25 5.1. DIY...... 26 5.2. „Do it yourself“ v praxi...... 27 5.3. Autor uvnit ř komunity ...... 29 5.4. Funk ční, symbolická a rituální rovina ...... 32 5.5. Symbolika motiv ů...... 36 5.5.1. Symbol st ředu ...... 36 5.5.2. Číslo 23...... 40 5.5.3. Jungle a D’n’B...... 42
6
6. Výzkum...... 44 6.1. Metodologie ...... 44 6.2. Realizace výzkumu ...... 45
7. Záv ěr...... 46
Použitá literatura...... 48
Internetové zdroje...... 51
Seznam p říloh...... 52
Přílohy ...... 54
7
1. Úvod
V médiích p řet řásané kauzy týkající se freetekno subkultury, zprávy a novinové články, m ě na první pohled skoro vždy rozesmály. S odstupem času tomu ale bylo práv ě naopak. P řed šesti lety bylo um ěním nalézt periodikum či televizní stanici, kde by se bylo možno o „technoparties“ informovat v pozitivním duchu. Postupem času se situace obrátila. Zlomovým okamžikem byl podle mého názoru rok 2005, kdy policejní t ěžkood ěnci rozehnali Czechtek číslo dvanáct. Události nedaleko Mlýnce u Tachova v lét ě 2005 rozpoutaly spole čenskou debatu, do které se postupem času zapojili snad všichni, kdo „um ěli mluvit nebo psát“. Hlavní akté ři, „techna ři“, policisté a politici byli hojn ě podporováni ze všech stran. Techna řů m za zády stála „armáda p říznivc ů“ složená z celebrit, ochránc ů lidských práv a bývalých člen ů disentu. Lucie Bílá cht ěla zakoupit louku vhodnou pro další Czechtek, pan Penc se stal samozvaným mluv čím freetekno komunity. Mediální glosování se stalo kratochvílí nejen výrazn ě spole čensky angažovaných. Všichni m ěli co říci a všichni tak rádi u činili, odborníky na životní prost ředí po čínaje a celebritami ze všech odv ětví múzických um ění kon če. Nakonec se n ěkte ří shodli, že nám „zase bijí d ěti “. A brali to tak osobn ě, jak jen tato v ěta m ůže znít. Tak se tedy stalo, že sto osmdesáti stup ňový obrat zažila i skupinka českých médií, která od té chvíle za čala „techna ře“ více mén ě pozitivn ě diskriminovat. Z mediálního Blaníku vyjela skupina neohrožených investigativních noviná řů , kte ří bránili zájmy „tan čících teenager ů“. Problém však spo číval v tom, že v ětšina komentátor ů situace, kterým byl poskytnut v médiích prostor, nev ěděla o „freeteknu“ zhola nic. Když se o rok pozd ěji, v roce 2006, pod plným dozorem státních orgán ů, uskute čnil poklidný t řináctý, a také dost možná opravdu poslední, Czechtek, nikomu nebylo jasné, pro čpak to t ěm „techna řů m“ takhle nevyhovuje. Pro č nejsou spokojeni
8
se všem dop ředu známou lokalitou, pro č nejásají nad silnou, by ť nevyžádanou mediální reklamou atp. Freetekno komunita vydala n ěkolik prohlášení, kde zve řejnila d ůvody pro svoje rozhodnutí dále již akce typu Czechtek nepo řádat. Tato prohlášení byla však ve zkratce shrnuta v pár v ět, které byly p řejímány a ší řeny ve své oklešt ěné podob ě v nejsledovan ějších a nej čten ějších médiích. I p řesto, že kauzou kolem Czechteku 2005 žila česká ve řejnost p řinejmenším stejn ě, možná i siln ěji a ur čit ě mnohem déle, než nap říklad letošní volbou prezidenta, hlubšímu vysv ětlení situace se ze své podstaty v ěnovalo jen pár českých týdeník ů, které své čtená ře loví spíše v alternativních vodách. Ovšem ani zde nebyl této subkultu ře poskytnut dostate čný prostor, který by si jist ě zasloužila. A tak vznikla v České republice atmosféra, kde lidé stále nechápou podstatu této komunity, atmosféra, v níž stále existuje prostor pro mylné záv ěry, hodnocení a nesprávné pojmenovávání toho, co je, a toho, co není „tekno“. Svou prací se snažím na p říkladu um ěleckých projev ů v této komunit ě vysv ětlit ony základní principy, ze kterých se v zájmu „čerstvých“ zpráv stala jen prázdná slovní spojení. Zkoumání takových subkultur, jakou je i freetekno, není d ůležité jen v horizontu n ěkolika následujících moment ů, ale i v horizontu let. Životy mladých lidí, kte ří p řijmou myšlenky spojené s nějakou subkulturou, se budou jednoho dne transformovat do životního stylu dosp ělých, který už tím pádem bude jiný, ovlivn ěný alternativními postoji z mládí. Ve své práci se budu zabývat um ěním v české freetekno komunit ě, konkrétn ě um ěním a jeho spole čenskými významy. Nastíním faktory ovliv ňující podobu um ělecké činnosti a jeho funkce v souvislosti s myšlenkami freetekna.
9
2. Freetekno
Freetekno je souhrnné ozna čení elektronického hudebního stylu a subkultury s ním spojené. V hledá čku hudebních definic se pojmem freetekno ozna čuje tvrdší alternativní undergroundová „sest řenice“ techna (dalšího hudebního stylu), která se dá bezpe čně identifikovat podle rychlého tempa (nad 180 bpm). Hudba je p řevážn ě syntetickou skladbou zvuk ů vytvá řených p římo na míst ě hudební produkce tzv. syntetizátory 1 a samplery 2 nebo mícháním („samplováním“) r ůzných skladeb pomocí vinilových desek a dvou gramofon ů, které provádí tzv. DJ – disk jokey.
2.1. Historie subkultury „freetekno“ Hudební styl, který byl p římým p ředch ůdcem freetekna, má své ko řeny daleko za oceánem. P řesn ěji v USA a m ěst ě Detroit. Za mo řem vzniklá elektronická hudba, především techno a acid house , exportovaná koncem 80. let 20. století do Spojeného království, získala v nové zemi v rukou nových lidí nový náboj a vytvo řila kolem sebe silnou subkulturu na ostrovech zvanou rave (angl. bou ření, víření) a dala jméno i nov ě vzniklému hudebnímu stylu. Za tímto specifickým vývojem stojí specifická britská půda, kam bylo semínko této hudby zaseto a kde se díky stále živé „travellerské spirituální hippie“ inspiraci, vyvinula subkultura rave – freetekno. Jeho p říznivci navázali v Británii na tradici takzvaných „new age travellers“ 3 (nomádi nového v ěku), kte ří jako novodobí hippies fungovali na ostrovech už před „rave people“.
1 v hudb ě - elektronický hudební generátor – nástroj (KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov. Praha : Academia, 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4.) 2 v hudb ě - po číta čový generátor zvuk ů r ůzných nástroj ů a hlas ů (KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov. Praha : Academia, 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4.) 3 Lidé žijící ko čovným zp ůsobem života inspirovaní indiány nebo cikány. Vlastní mobilní obydlí, stany nebo přív ěsy, putují za soukromím a svobodou (representovanou pohybem). Dávají p řednost p řírod ě osídlují lesy nebo nevyužívané kousky zem ědělské p ůdy. D ůležitá je minimální spot řeba a minimální zne čišt ění. Myšlenky hnutí presentovali hromadn ě na protestním Stonehange festivalu (první ro čník 1974). ( Http://newage.eu/ [online]. 2006-2008 [cit. 2008-01-12]. Dostupný z WWW:
10
Dv ě skupiny, ravers i hippie travellers, m ěly hodn ě spole čného, mimo jiné požívaly mezi usedlými Brity stejné popularity, a to nevelké. I když byly životní filozofie obou skupin velice podobné, „tradi ční“ travellers byli novou hlu čnou, s drogami siln ě spjatou subkulturou ravers a nastalým obrovským zájmem médií trochu zasko čeni. „Tradi ční“ hippie festivaly (jakým byl nap ř. Stonehenge festival, místo oslav letního slunovratu, festival inspirovaný Woodstockem) se staly centry „rave music“ a čelily náporu tisíc ů návšt ěvník ů. V opušt ěných industriálních objektech, ale i pod širým nebem v přírod ě se za čaly konat raveparties 4. Hlu čné, ilegální, „zdola“ organizované akce s masovou návšt ěvností brzy získaly pov ěst „fe ťáckých“ sjezd ů, po kterých zbyl jen nepo řádek. Zájem o raveparties ze strany médií provázel i zájem vládních orgán ů. Stejn ě tak, jako byli pronásledováni a z do časných osad vyhán ěni britští tradi ční ko čovníci (Zákon o ve řejném po řádku–Public Order Act 5), bylo i návšt ěvník ům raveparties brán ěno konat jejich „v ěc“, i když se festivaly v ětšinou po řádaly na tzv. „common land“ (na obecní p ůdě).
2.2. Soundsystems 6 a Spiral Tribe Soundsystémy, skupiny sdružující aktivní ú častníky parties, za čaly na území Británie po řádat v ětší či menší hudební festivaly. Mezi první hudebníky (pr ůkopníky) nového stylu a staronových myšlenek pat řil bezesporu soundsystém s názvem Spiral tribe . Spiral Tribe byla jednou z prvních ravových formací, které s sebou na festivaly za čaly vozit mohutné zvukové aparatury.
4 psychedelická setkání m ěstské mládeže provázená tancem a živou hudbou považována za nelegální (in Psychedeli čtí cikáni - ko čovníci nového v ěku. Vokno [online]. 1994, č. 29 [cit. 2008-01-19]. Dostupný z WWW:
11
Hudba Spiral Tribe, byla tím, co reprezentovalo psychedelický rave, hudbu vyzdvihující harmonii v rytmu na úkor harmonie v melodii. Raveparties, i akce po řádané Spiral tribe, připomínaly šamanské rituální ob řady zejména používáním podobných podn ětů sm ěř ujících k jistému duhu „vytržení“. Raveparties oslavující svobodu a toleranci, p ůsobily na své ú častníky nejen hudbou, ale i sv ětelnými efekty a výtvarnými díly (skulpturami, plachtami). Hlavní myšlenkou Spiral Tribe bylo tvo řit a vyr ůstat pospolu. Toto p řesv ědčení jako jedni z mála příznivc ů freetekna (možná jako jediní) sepsali ve svém manifestu 7. I když úzce spjati s technikou, vysv ětlovali svou hudbu jako p řírodní sílu, spojující energii, která navozuje spole čné psychické uv ědom ění. 8
2.3. Vrchol Vzr ůstající nevoli v ůč i ravovým hudebním festival ům poci ťovali ú častníci na vlastní k ůži. Jejich parties byly čím dál brutáln ěji rozhán ěny, byla jim op ětovn ě ni čena a zabavována hudební aparatura (nap ř. ve Welwyn Garden city nebo Acton Town) a čelili obvin ěním z ve řejného pobu řování. Boj proti soundsystém ům a zárove ň i absolutní propojení rave scény a nomádství vyvrcholil v kv ětnu roku 1992 na Castlemorton common festivalu, kterého se zú častnilo kolem 30 tisíc lidí. Tato masová akce dala podn ět ke schválení novely zákona Criminal Justice Act 9 (1994), který postavil rave festivaly definitivn ě mimo zákon. V části číslo V. tohoto zákona, týkající se kolektivního narušení a ni čení území (Collective Trespass or Nuisance on Land), konkrétn ě „ Powers in relation to raves”, je p římo definováno, co je a co není rave party a jak proti ní postupovat.10 Tyto události m ěly t ři d ůsledky. Za prvé, v zájmu „bezpe čnosti“ byly festivaly přesunuty zp ět do p řepln ěných klub ů, které spl ňovaly hygienické a bezpe čnostní předpisy (i když se podle statistik v přepln ěných klubech vyskytovalo více úraz ů a
7 Manifest Spiral tribe viz Přílohy 8 viz rozhovor s členem Spiral tribe Www.freetekno.cz [online]. 2004 [cit. 2008-02-02]. Dostupný z WWW:
12
návšt ěvníci vykazovali více zdravotních problém ů spojených s malým prostorem a nedostatkem vzduchu). Za druhé, n ěkteré soundsystémy braly zákon jako protiprávní, zpolitizovaly se a vznášely proti zákonu protesty. Navíc byly odhodlány po řádat ješt ě kvalitn ější parties s lepší organizací. T řetí následek novely zákona z roku 1994, byl odliv zvuka řů do zahrani čí, kde bylo možno se setkat s větším pochopením (nebo neznalostí) úřad ů. Kontinentální západní scénu (nap ř. v Nizozemí, Francii, Irsku), už d říve úzce spojenou s tou ostrovní, zanedlouho postihl stejný osud. Absolutní ilegalizace a tvrdé represe.
2.4. Freetekno v ČR Jak už bylo výše uvedeno, schválení zákona Criminal Justice Act m ěl pro ostrovní scénu n ěkolik významných d ůsledk ů. T řetí z nich m ěl dopad tak řka na celou kontinentální Evropu, p ředevším východní. Práv ě Spiral tribe přijeli do České republiky a iniciovali první teknival, předch ůdce dnešního, nebo spíše v čerejšího, Czechteku, Hostomice 1994. Od tohoto roku (až do roku 2006) se vždy poslední červencový víkend konal teknival (freeparty), pro který se od roku 2000 zažil název CZECHTEK. Nejenže Spiral tribe iniciovali tuto první party u nás, ale i nadále se podíleli na rozvoji scény v ůbec. Jako inspirativní rádci a „guru“ českého freetekna se ú častnili Czechteku až do svého rozpadu v roce 1997. V 90. letech za čaly v České republice vznikat první soundsystémy (Cirkus Alien, Mayapur atd.). Nový hudební a životní styl přijaly prvotn ě české levicové (punkové) komunity vázané na „slavné“ pražské squaty Ladronka (Cirkus Alien) nebo Milada 11 . Scéna zažila sv ůj boom po roce 2000, kdy se už aparatury a soundsystémy daly po čítat na desítky. Jestliže na po čátku existovaly v České republice, po vzoru těch zahrani čních, spíše travellerské skupiny, se zvyšujícím se po čtem soundsystém ů za čaly p řevládat „m ěstské soundsystémy“, složené z usedle žijících performer ů. Přesto, že české sounsystémy neko čují, udržují tento podstatný rys freetekna alespo ň jakousi zjednodušenou symbolickou formou p řesunu celé skupiny i
11 Zatímco squat Ladronka už byl vyst ěhován, na Milad ě se stále žije a ob čas se konají freeparty. 13
s vybavením na místa konání freeparties. Reáln ě má však i toto symbolické víkendové ko čování stejný dopad jako nomádství, které upev ňuje vnit řní svazky („Napomáhá splynutí s přírodou a s druhými v komunitním ideálu, p řesahujícím separaci…“ 12 ). Fakt, že ú častníci teknoparty absolvují stejnou cestu za stejným ú čelem (pohyb znamená jistý druh vyman ění se ze spole čenských struktur „b ěžného života“), s sebou následn ě p řináší pocit sounáležitosti, empatie a sympatie.
Česká scéna angažovaných techna řů by se dala v sou časné dob ě rozd ělit na čty ři „generace“. První generací, jsou „pr ůkopníci“ stylu, kte ří žijí travellerským životem ravers (Cirkus Alien). Druhou vlnu reprezentují již usedlejší soundsystémy (NSK, Strahov, Oktekk), které se pro t řetí generaci dalších „víkendových traveller ů“ staly vzorem. Čtvrtá generace ud ělala ve vývoji mezník. Starší cítí, že se díky rychlému bujení scény za čínají vytrácet hlavní myšlenky DIY tvorby, nekomer ční produkce a chápání soundsystému jako dlouhodobého projektu. Nositelem tohoto úpadku je podle nich práv ě čtvrtá generace. (vlastní výzkum, 2007/08)
2.5. Příčiny a následky Pokud chceme analyzovat jakoukoli subkulturu, je nutné zasadit ji do širšího kontextu kultury takzvan ě v ětšinové, ze které vzešla, které je sou částí, kterou ovliv ňuje v sou časnosti a bude na ni p ůsobit i v budoucnosti. Pokud jde o subkultury mládeže, platí výše uvedené stoprocentn ě. Vznik subkultur v ětšinou provází nespokojenost s nastaveným zp ůsobem života ve spole čnosti, neuspokojením nov ě stanovených pot řeb a hledání nového smyslupln ějšího napln ění života. (Alan, 2001) I když se členové subkultury n ějakým zp ůsobem podílejí na chodu v ětšinové spole čnosti, mají nap říklad své specifické normy a vzorce chování, tedy vše, co je vn ě vyjad řováno specifických životním stylem.
12 MAFFESOLI, Michael. O nomádství. Praha : Prostor, 2002.. ISBN 80-7260-069-9. s. 209
14
I když v ětšinu zcela nových alternativních zp ůsob ů chování, oblékání a zdobení t ěla nebo odlišných zp ůsob ů zábavy lze považovat za jev s jistými terapeutickými ú činky (obnovení neracionálních a emotivních složek lidského vědomí), je zvykem ve řejn ě ozna čovat subkultury a toto „nestandardní“ chování jejich člen ů za patologické, p řestože tendence m ěnit zažité zp ůsoby chování a vytvá řet alternativy není neobvyklým jevem. Americký sociolog Paul H. Ray koncem 90. let 20. století (1995-1996) p ři svém výzkumu procentuálního zastoupení modernist ů a tradicionalist ů v americké spole čnosti zjistil, že celá čtvrtina americké populace vidí budoucnost lidí v nových životních postojích, které nejsou ani striktn ě tradicionalistické, ale ani modernistické. Tuto po četnou skupinu ozna čil jako „kulturn ě kreativní“, zahrnující jedince zajímajících se o ekologii, duchovní r ůst nebo rozvoj zdola organizovaných komunitárních spole čenství. Jen malé procento z této skupiny však své myšlenky p řenáší do každodenního života. „Dodnes totiž stále platí, že když se n ějaká sociální skupina v ěnuje nejen ekologickým, ale i spirituálním záležitostem, je obvykle velice zesm ěšňována a potla čována“ 13 .
3. Halucinogeny 14 a kultura
Psychedelický jev jako kulturní zážitek má svou dlouhou a bohatou minulost, která se nevyhnula v podstat ě žádnému lidskému spole čenství. (Furst, 1996; Ray a Ksir, 1999) Halucinogeny jsou už od 30. let 20. století v centru zájmu n ěkterých etnobotanik ů a antropolog ů zam ěř ujících se na náboženské či jiné spole čenské rituály. (Furst 1996). Stejn ě tak se neustále prohlubuje v ědění v této oblasti díky v ědeckému bádání farmakolog ů (farmakodynamik ů a farmakokynetik ů15 ) a farmaceutických biolog ů.
13 HEIMRATH, Johannes, MALLIEN, Lara. Geomancie a vznik integrální kultury. In ZEMÁNEK, Ji ří. Divo čina-příroda, duše, jazyk . Praha : Kant, 2003. Kultura. ISBN 80-86217-82-5. s. 123. 14 „(Halucinogeny jsou…) chemikálie jež v netoxických dávkách vyvolávají zm ěny ve vnímání, myšlení, duševním rozpoložení, z řídka však p ůsobí stavy zmatenosti, ztrátu pam ěti nebo orientace ve vztahu k osobám, místu a času.“ MANN, John. Jedy, drogy, léky . Praha : Academia, 1996. ISBN 80-200-0508-0. Psychotomimetika, s. 65. 15 KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov . Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-13. s. 234. 15
Důvody, které v minulosti vedly k užívání psychotropních látek, nejspíše ve většin ě p řípad ů sm ěř ovaly k poznání metafyzického sv ěta a pochopení následn ě i sv ěta okolního. (Mann, 1996) Uctívání halucinogen ů a jejich užívání jako zp ůsobu kontaktu s jinými sv ěty a jejich vládci není ani dnes minulostí a vyskytuje se v mnoha částech sv ěta. (Alberts, Mullen; 2002) Jako p říklad m ůže být uveden pejotl u severoamerických indián ů nebo marihuana (jako posvátná ob řadní bylina 16 ) užívaná při setkání s Jah u vyznava čů rastafarianismu. Působení podobných látek se vysv ětluje jako intoxikace organismu s následkem zm ěny chemické „rovnováhy“ mozku. Dá tedy se p ředpokládat, že stavy zp ůsobené požitím látek navozujícím zm ěnu v ědomí, byly už ze stejné biologické podstaty lidí podobné. Stejné pravidlo lze aplikovat i na populace sou časné. (Mandell in DeKorne, 1997) Pokud jde o užívání halucinogen ů v moderní spole čnosti, dá se říci, že d ůvody a motivy, které vedou k této činnosti mohou lišit. Domnívám se, že rozdíly m ůžeme připisovat nap říklad sekularizaci panující v dnešních moderních spole čnostech. Naopak podobnosti najdeme v rituálním užití halucinogen ů z důvodu prožití stejné zkušenosti, která slouží k stmelení skupiny. Za přechodový rituál m ůžeme nap říklad v naší spole čnosti ozna čit pití alkoholu p ři p řekro čení hranice osmnácti let, tedy přechodu do stavu dosp ělosti, kdy již „zasv ěcení“ povolí jedinci pomocí ceremoniální látky vejít do jejich „sv ěta“. Americký universitní profesor Timothy Leary, mimo jiné jeden z mluv čích hippies, uvedl ve své práci Chaos a kyberkultura (1996), že odlišné d ůvody pro užívání psychedelických látek s sebou p řinesla nová generace lidí takzvaného „informa čního v ěku“ , kte ří se práv ě cestou halucinogen ů snaží dosáhnout osobního poznání na spirituální bázi. I když byl, ale stále je, Timothy Leary za své mnohdy velice extrémní a fanatické názory han ěn, váha jeho slov nesmí být podce ňována už proto, že jako jeden z mála badatel ů na poli sociálních v ěd nabídl ve řejn ě alternativu k majoritnímu názoru
16 Www.jamaicans.com [online]. 1995-2008 [cit. 2008-01-12]. Dostupný z WWW:
- „drogy“- novodobá metla lidstva 17 . Protidrogová strategie EU si mimo jiné klade za cíl ochranu zdraví, blahobytu a sociální soudržnosti. Snaží se tedy hledat prost ředky k utužení oné sociální soudržnosti jinde, než jí nacházejí práv ě takové skupiny, jakou je již zmi ňovaná náboženská skupina rastafarián ů nebo freetekno subkultura. V dnešní dob ě jsou jakékoli formy prohlubování v ědomí spojovány s užíváním drog v konotaci s návykem a hlavn ě s jeho sociálními d ůsledky. (DeKorne, 1997; Szazs, 1996; Escohotado, 2003) Drogy a jejich uživatelé jsou diskutováni p ředevším v kontextu medicínském, kde se zažilo interpreta ční schéma zdravý-nemocný, v kontextu etiky a morálky nebo v souvislosti s represí soudní či policejní. (Ko ťa, Jedli čka, 1997) Málokdy se rozlišuje mezi užíváním drog jakožto látky navozující stav zcela odlišný od reality nezávisle na prostoru, ve kterém je látka užita, a užíváním psychoaktivních látek, jakožto jakéhosi katalizátoru a multiplikátoru vnímání. Problematické užívání drog, ke kterému se váže mnoho dalších závažných sociálních problému a proti kterému je vedena vládami a n ěkterými médii spole čenská „válka“, nemá s tzv. inteligentním užíváním 18 nic spole čného. Inteligentní užívání, jak ho chápe nap říklad i Leary (1996), je spojeno s využíváním psychoaktivních látek jako informa čních prost ředk ů. Váže se k němu mnoho logických pravidel, (nap ř. snaha sám se informovat, jak látka funguje a co od ní m ůžeme čekat, poradit se tedy s někým zkušeným, být p ři prvním užití s takovým člov ěkem-pr ůvodcem „kontrolován“), která zvyšují bezpe čnost užívání psychoaktivních látek na maximum. Při náboženských a spole čenských (inicia čních, poh řebních) rituálech budeme- li chtít být konkrétní, tedy nap ř. i u české freetekno komunity 19 a jejich freeparties 20 , je využívána schopnost halucinogen ů p ůsobit na lidskou psychiku.
17 viz Protidrogový ak ční plán EU na období 2005 až 2008 ( Www.mvcr.cz [online]. 2005 [cit. 2008-02-25]. Dostupný z WWW:
20 hudební festivaly po řádané freetekno komunitou 18
3.1. Halucinogeny a freetekno Halucinogeny (p řevážn ě LSD a marihuana) neodmysliteln ě pat ří k subkultu ře freetekno a hluboce ji již od po čátku ovliv ňují. Z již zmi ňovaného manifestu soundsystému Spiral tribe, „teoretik ů“ freetekno subkultury, vyplývá, že je snaha postihnout skrze zm ěněné v ědomí jiné rozm ěry reality st ěžejním smyslem komunity, potažmo smyslem po řádání freeparties. Halucinogeny a jejich podobné ú činky na lidský organismus mohou být jedním ze zp ůsob ů, jak propojit ú častníky freeparty a naladit je takzvan ě na „stejnou vlnu“. Umocn ění p ůsobení halucinogen ů zp ůsobuje nejen pulsující hudba, ale ke stavu jistého vytržení (transu) p řispívá nemalou m ěrou i sv ětelná show (stroboskopy, UV zá řivky) a okolní výzdoba (plachty). Na plachty se dá z tohoto úhlu pohlížet jako na vyjád ření zkušenosti s halucinogenem nebo s dřív ější ú častí na freeparty, kde autor prožil díky hlasité monotónní hudb ě jistý druh spirituálního zážitku. V tomto ohledu by se daly plachty p řirovnat k šamanským obraz ům mexických indián ů, kte ří pod vlivem peyotlu cestovali transcendentálním sv ětem a své zážitky interpretovali pomocí výtvarného um ění. (Vitebsky, 1996) Éra novodobé konzumace látek rozši řujících v ědomí podle Learyho (1996) v naší evropské i v angloamerické spole čnosti stále trvá. Vliv této situace na módu, řeč, elektronickou grafiku, hudbu, psychologii a um ění byl v posledních dvaceti letech tak markantní a zásadní, že je skoro nemožné ho p ři výzkumu kteréhokoli z těchto odv ětví lidské kultury opomenout jako d ůležitý faktor. (Leary, 1996)
Už ze své podstaty je freetekno subkultura, českou samoz řejm ě nevyjímaje, úzce spjata s užíváním halucinogenních psychoaktivních látek, zp ůsobujících m ěnší či větší zm ěny v ědomí. Existuje tedy i velice blízké spojení mezi tímto faktem a um ěním, které se v této subkultu ře vyskytuje.
19
4. Um ění
Nejstarší um ěleckou činností je um ění výtvarné a um ění časoprostorové (tanec a divadlo). (Čapek, 1996) Um ění 21 lze vymezit mnoha zp ůsoby. Existuje n ěkolik definic, které se od sebe mén ě či více liší. Záleží na úhlu pohledu, ze kterého um ění a jeho místo ve spole čnosti nahlížíme. D ůležitý prvek, který se objevuje v drtivé v ětšin ě t ěchto definicí, je, že um ění je aktivita zahrnující do sebe podstatnou emocionální složku (smyslový názor), jak pro tv ůrce, tak pro konzumenta díla. Estetická hodnota jakéhokoli um ěleckého díla je velice relativní, ovšem jeho výpov ědní hodnota je nepopiratelná v každém sm ěru. Um ění jako reflexe okolního a vnit řního sv ěta, dává pozorovateli cenné informace o kultu ře, ke které se dané um ění váže. Budeme-li ke studiu um ěleckých p ředm ětů p řistupovat holisticky, tedy se zohledn ěním všech specifik dané kultury, budou pro nás nejen cenným zdrojem informací, ale náš p řístup nám pom ůže vyložit jejich význam o n ěco p řesn ěji.
4.1. Um ění a rituál Rituál, jako ur čité demonstrované symbolické chování s předpokládanými důsledky, provází lidstvo celou jeho existencí. Zprost ředkovává kontakt s nadp řirozenem, je stavebním kamenem spole čenských vztah ů, ur čuje role a statuty a zejména dnes, v moderní evropské spole čnosti, demonstruje konven ční hodnoty. „Rituální ceremonie všeho druhu umož ňují lidem navázat emocionální pouta, která jsou svou podstatou živo čišná a spojují i jiné sociáln ě žijící tvory.“ 22 „Provozováním svých rituál ů upev ňuje člov ěk pocit sounáležitosti k širšímu celku...“ 23 Rituál je nutn ě provázen ur čitým symbolickým chováním, které ho v podstat ě zakládá. Je vlastn ě sledem t ěchto symbolických konání, které bu ď m ění nebo
21 definice viz Velký sociologický slovník . Bd. 2. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5. s. 1354 22 KELLER, Jan. Nedomyšlená spole čnost . Brno : Dopln ěk, 2003. ISBN 80-7239-091-0. s. 93. 23 KELLER, Jan. Nedomyšlená spole čnost . Brno : Dopln ěk, 2003. ISBN 80-7239-091-0. s. 99. 20
potvrzují stávající struktury. Jako v ětšinou skupinová organizovaná aktivita vyžaduje rituál speciální druhy ideových vyjad řovacích prost ředk ů majících dopad na velké množství lidí. Um ění je svou nezam ěnitelnou schopností zobrazování vnit řních či vn ějších realit, jistou formou v ědění, nezastupitelným prvkem p ři ob řadech všech spole čenství. Jeho symbolické formy dávají možnost vyjád ření d ůležitých hodnot spole čnosti a jejich zprost ředkování širokému publiku. (Read, 1947) Tato specifická symbolická výpov ědní hodnota rituálních artefakt ů práv ě odlišuje tento druh využití um ění od využití estetického a p řisuzuje mu více signifikantní význam. Rituáln ě užívané um ělecké p ředm ěty jsou jak sd ělením horizontálním (tedy pro publikum, p římé ú častníky ob řad ů), tak i vertikálním (tedy sm ěrem vzh ůru či dol ů, třeba k n ějaké form ě nadp řirozena). Um ění je vysoce ú čelovým prvkem kultury. Spole čnost si žádá objekty, je to psychologická pot řeba vyplývající z mentální podstaty člov ěka. (Herbert Read ve své knize Art and society vysv ětluje nesymbolické, ú čeln ě estetické vyjad řování pomocí um ění, psychologickou pot řebou člov ěka vyplnit prostor, tzv. jev horror vacui .24 ) Účelnost se odráží ve funkcích um ěleckých p ředm ětů. Jak už bylo výše uvedeno, jsou symbolickou esencí okolního sv ěta. (Read, 1947) „Um ění je správn ě zapálenou jiskrou mezi individuem a spole čností.“ 25 Vnímání um ěleckých objekt ů je samoz řejm ě velice individuální, ale na druhou stranu i zna čně spole čensky (skupinov ě) ovlivnitelné. Um ění, zejména to, co je úzce spjato s rituálem, podléhá stejným princip ům jako rituál. Tzn., že vnímání rituálních um ěleckých artefakt ů podléhá stejným faktor ům, které jsou d ůležité pro provedení rituálu a jeho napln ění. Pro dosažení kýžených následk ů je nezbytné správné na časování, vhodn ě zvolené místo a okolnosti. Um ění...“se stává sd ělením, jakmile je shodn ě lad ěné okolí svolno a zainteresováno jeho formální a duchovní obsah přijímat.“ 26
24 READ, Herbert. Art and society . London : Faber and Faber, 1947. s. 21. 25 READ, Herbert. Art and society . London : Faber and Faber, 1947. s. 3. 26 ČAPEK, Josef. Um ění p řírodních národ ů. Liberec-Praha : Dauphin, 1996. s. 92. 21
4.2. Um ělec (producent um ění 27 ) Za um ělce lze de facto považovat každého, kdo vyjad řuje své vnit řní pocity navenek formou slov, hudby, hlíny atp. Je ovšem zvykem ozna čovat za um ělce člov ěka, který vyvíjí tento druh činnosti lépe než ostatní. Um ění je v ětšinou spojováno s vyšší citlivostí, sensitivitou v ůč i okolí a nadm ěrnou výjime čnou zru čností. Um ělec má ve spole čenské struktu ře své zvláštní místo. Toto postavení se postupem doby m ěnilo. P řevážn ě však osoby ozna čované slovem um ělec provázela a provází spole čenská prestiž. (Cigánek, 1972) Zmíníme-li nap říklad šamanismus, jako jedno z velmi rozší řených náboženství, byl práv ě jeho hlavní p ředstavitel, tedy šaman, významným tv ůrcem rituálních um ěleckých p ředm ětů, díky nimž také oplýval výrazným spole čenským uznáním. Postavu šamana zastávajícího ve skupin ě mnoho d ůležitých funkcí (nap ř. pr ůvodce po neznámem sv ětě, prost ředník spojení sv ěta zjevného a metafyzického, jako extaticky zkušenou osobu nebo strážce duchovní rovnováhy skupiny) nalezneme v domorodých kulturách po celém sv ětě. (Vitebsky, 1996; DeKorne, 1997)
4.3. Symboly Um ění je jedním z nejlepších p říklad ů symbolického vyjad řování. Už sama etymologie slova symbol nazna čuje mnohé. Vzniklo z řeckého slova symballein , „dát dohromady“ nebo „složit“, které se používalo v obratech opisujících skrývání nebo zastírání. (Becker, 2002) Vzr ůstající zájem o nev ědomé procesy mysli, myšlení na vlnách iracionálna, symbolismu a exotického geometrického um ění, napomohl hladšímu pr ůběhu pochopení a vst řebání podstaty mimoevropských kultur. (Fromm, 1999) Nehled ě na to, že v dnešní dob ě, kdy je velice často sklo ňováno slovo multikulturalismus, je toto pochopení i nadále na míst ě. Symbol jako specifický autonomní druh poznání je pro každou kulturu velice důležitý. V podstat ě zastírá, ale z jiného úhlu pohledu je nositelem tezí a poznatk ů, které jsou práv ě díky tomuto komunika čnímu kanálu ší řeny spole čností. Symboly
27 Velký sociologický slovník . Bd. 2. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5. s. 1352. 22
fungují jako kódy, které díky tomu, že jsou kulturně uznány, spojují členy spole čnosti. Symbol m ůžeme chápat jako ztotožn ěný význam a obraz v souladu s obecnými kulturními souvislostmi. Vznik, nebo spíše ustavení symbolu, je proces, kdy se formy a obsahy ustalují. Dochází tak d ůsledkem jejich samotným užíváním a jeho neustálým opakováním a p řenášením. Formy a obsahy se schematizují, artikulují, až se vyvinou ve znaky a symboly. (Becker, 2002) Vznik, nebo spíše ustavení symbolu, je proces, kdy se formy a obsahy ustalují. Dochází tak d ůsledkem jejich samotným užíváním a jeho neustálým opakováním a přenášením.
Podle Ulfa Hannerze (1992) se v dnešní dob ě p řikládá malý význam výzkumu sou časných moderních spole čností. Evropská kultura a kultura Severní Ameriky a lidé ve m ěstech by zasloužili více pozornosti, zejména proto, že práv ě ve m ěstech probíhá nejv ětší kulturní „boom“.
Chodíme-li na „kulturní“ akce, do divadla nebo na galerijní výstavy um ěleckých děl, jsme považováni za vzd ělané. Je módní být intelektuáln ě citlivým pozorovatelem drobných estetických nuancí. Je vhodné obdivovat správný styl a rozpoznat, co je momentáln ě ký č nebo naopak nekonven ční design. Žijeme ve spole čnosti, kde výstavy v galeriích dávají um ěleckým p ředm ětům smysl. V komplexních spole čnostech 28 , jakou ta naše bezesporu je, se tento stav nejeví neobvykle. Ve všech spole čenstvích se ovšem um ění neredukuje jen na svou smyslovost a není samoú čelným.
4.4. „Umění“v české freetekno komunit ě Um ění v české freetekno komunit ě je velice zajímavým jevem. Rozhodla jsem se sv ůj výzkum zam ěř it práv ě na um ělecké projevy člen ů této subkultury, protože se
28 „Ve smyslu sou časných pr ůmyslových nebo industrializujících stát ů, ve kterých v ětšina lidí žije ve m ěstech. (...) takovéto spole čnosti (jsou) vysoce organizované a specializované.“ (SALZMANN, Zden ěk. Jak se antropolog dívá na výtvarná um ění. Český lid . 1999, ro č. 86, č. 4, s. 293.) 23
domnívám, že um ění je jedním ze zrcadel vztah ů a struktur, na základě nichž toto spole čenství lidí funguje. Freetekno komunita se dále d ělí na skupiny, které bývají p řirovnávány ke „kmenovým spole čenstvím„. Soundsystémy, jako spole čenské jednotky, byly samotnými členy, ale i okolními pozorovateli jako kmeny (tribes) pojmenovány. Velice trefné se mi zdá toto ozna čení u ortodoxních travellerských skupin, které jako kmeny (rovnostá řské spole čenské skupiny) opravdu fungují (tj. spolupracují jako skupina, jako skupina žijí a zajiš ťují materiální obživu pro členy skupiny). U freetekno komunity jsou základem t ěchto „kmen ů“ skupiny p řátel, mezi kterými se na základ ě spolupráce a nep řetržitého kontaktu vytvá řejí hlubší, skoro až rodinné, vazby. Nejde o pokrevní ani smluvn ě stanovované p říbuzenské vztahy, jedná se spíš o pocitovou vazbu. U kmenových spole čenství m ůžeme mluvit o spole čně obývaném území. Ve freetekno komunit ě se toto spole čné teritorium objevuje také. Vzhledem ke ko čovné povaze je toto území p říležitostné. Při popisu naší, české freetekno komunity, bych tento p říměr používala s větší nadsázkou 29 . Stále mi však p řipadá výstižný. Podobnosti mezi freetekno komunitami a kmenovými spole čenstvími, bychom tedy našli ve zp ůsobu organizace skupin (malé jednotky spolupracujících jedinc ů), ale také v případ ě „um ění“ a jeho za řazení do spole čenské struktury. Chápání um ěleckých aktivit jako činností neodd ěliteln ě souvisejících s ostatními kulturními doménami, je typické práv ě pro tyto malé spole čnosti. Um ění zde „ není zvláštní, vícemén ě odd ělenou kulturní oblastí, ale zpravidla plní rozmanité spole čenskokulturní funkce “30 .
Je mnoho v ěcí, které jsou pro freetekno charakteristické a ovliv ňují podobu a formu p říslušného um ění. Existují principy a myšlenky, které procházejíce celou subkulturou, zakládají i um ěleckou tvorbu.
29 České soundsystémy nejsou pov ětšinou travellerské v pravém slova smyslu. Jejich členové jsou jakýmisi „víkendovými tuláky“. Reálné p řežití si členové zajiš ťují sami, není vázáno na komunitu lidí ze sounsystému. (vlastní výzkum, 2007/08) 30 SALZMANN, Zden ěk. Jak se antropolog dívá na výtvarná um ění. Český lid . 1999, ro č. 86, č. 4, s. 295. 24
Samoz řejm ě všechna specifika této subkultury, jak již výše zmín ěná specifika myšlenkového základu, tak i praktické zvláštnosti, vycházející z přináležícího modelu životního stylu, p řisuzují um ěleckému projevu jistou výlu čnost. Freetekno subkultura je úzce spjatá s hudbou a po řádáním v ětších festival ů nebo menších hudebních produkcí. Rozdíl mezi t ěmito událostmi není p říliš veliký, liší se po čtem aparatur a po čtem návšt ěvník ů. Festival je hromadn ější, koná se převážn ě na otev řeném prostoru v přírod ě (tzv. open air). Menší „koncerty“ soundystémy po řádají p ředevším v zimních m ěsících. K tomuto ú čelu jsou pronajímány malé sály či hospody. P ři fúzi n ěkolika v ětších soundsystém ů nejsou výjime čné pronájmy bývalých továrních hal. Pro ob ě tyto události je zažito používání slova „ akce“ (event) 31 . Soundsytémy nemusí mít pevná místa hudebních produkcí. Už ze své podstaty nejsou vázány na n ějakou čist ě domovskou scénu, pokud se to tak dá nazvat. Stejn ě jako ko čovníci mají i oni jist ě svá oblíbená stanovišt ě, ale díky kvalitnímu, zcela sob ěsta čnému technickému zázemí, mohou hrát prakticky kdekoli. Technické zázemí tvo ří samoz řejm ě v první řad ě hudební aparatura a vozový park, který zajiš ťuje p řepravu vybavení. Vše, co je spojeno s freeteknem, je v podstat ě mobilní, lépe či h ůř e manipulovatelné a p řenosné. Freetekno „akce“ není jen hudební produkcí. Je komplexní. Práv ě v zájmu této komplexnosti je prostor, kde se koná freeparty, pojat i z vizuální stránky. Pomocí um ění, které je v tomto p řípad ě i vysoce funk ční, je docíleno rozvinutí dalšího smyslového rozm ěru. Svou práci jsem zam ěř ila jen na jeden z druh ů um ěleckých projev ů, konkrétn ě na obdobu výtvarného um ění, které je nej četn ější a vyskytuje se u „99%“ soundsystém ů. Nicmén ě považuji také za vhodné zmínit i další aktivity a artefakty, které se významným zp ůsobem podílí na vytvá ření atmosféry na freeparties a pro které může platit vše, co se týká um ění v této komunit ě obecn ě.
31 Slovo akce je velice často používaným hovorovým pojmenováním. Setkáme ovšem také s mnoha dalšími výrazy, nap ř. freeparty , párty nebo techno . Tyto slova se v ětšinou bez rozdílu používají rovn ěž pro v ětší festivaly. Ty jsou také ozna čovány jako teknival . (vlastní výzkum, 2007/08) 25
Dalšími um ěleckými objekty, které napomáhají vytvá ření celkové vizuální podoby parties, jsou skulptury domácí výroby, sestavené v ětšinou ze starých sou částek čehokoli a dalších nepot řebných v ěcí. Toto „harampádí“ je pod rukama tekno um ělc ů většinou p řetvo řeno do podoby r ůzných robot ů a rob ůtk ů32 , kte ří následn ě zdobí reproduktory (v ětšinou jsou umis ťováni na vrch zvukové aparatury) či p řilehlé okolí. Neopomenutelným dopl ňkem jsou zdroje sv ětelných efekt ů, které nabývají na významu p ředevším v noci. Nejtypi čtějším sv ětelným za řízením je stroboskop 33 . Mén ě často jsou používána barevná sv ětla či lasery, a to zejména z důvod ů jejich vyšší po řizovací ceny. Jako dopl ňkové sv ětelné zdroje se hojn ě využívají zá řivky s ultrafialovým sv ětelným spektrem. Mén ě častým dopln ěním scény jsou zejména u v ětších soundsystém ů vizuální projekce. Na plátnech nebo starých po číta čových monitorech se promítají obrazové sekvence. Témata projekcí jsou velice rozmanitá. M ůže se jednat o promítání jednoduchých obrazc ů, p ůvodních film ů (zejména animovaných pohádek) a nebo promítání sest řih ů r ůzných videí. V komunit ě je zastoupeno i takzvané um ění užité. Lze za n ěj považovat r ůzné výrobky prodávané na parties, nap ř. náušnice nebo tri čka.
5. „Tekno plachty“
Plachty jsou velkoplošné obrazy, vyv ěšované p ři p říležitostech n ějaké spole čenské události konající se ve freetekno komunit ě. T ěmito událostmi jsou v první řad ě v ětší či menší tane ční akce, ale i výro ční meetingy člen ů této subkultury jakými jsou (nebo byly) Karneval a Czechtek. Není výjimkou, že si plachty vyv ěšují lidé jen tak doma, nebo je používají jako výzdobu soukromých oslav. Obecn ě se dá říci, že materiály na výrobu jsou snadno dostupné a levné. Základem je veliká látková plocha, v ětšinou prost ěradlo, a barvy. Častým, velmi
32 viz obrazová p říloha Ostatní „um ění“- Skulptury 33 Za řízení zp ůsobující optický klam vznikající na základ ě p řerušovaného osv ětlení, jehož frekvence je nastavitelná. (KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov. Praha : Academia, 2007. 879 s. ISBN 978- 80-200-1351-4.) 26
praktickým dopl ňkem, jsou poutka či otvory s kovovými kroužky, sloužící jako pom ůcky pro snadn ější zavěšení plachty. Plachta jako objekt má mnoho na první pohled velice praktických funkcí. Podíváme-li se ovšem na tyto funkce z jiného úhlu pohledu, objevíme i další roviny těchto d ěl, které jsou nemén ě d ůležité a do jisté míry se zrcadlí v jejich praktickém použití. Tvorba plachet, stejn ě tak jako v ětšina aktivit ve freetekno komunit ě, podléhá takzvanému principu DIY.
5.1. DIY Zkratka DIY je složena z po čáte čních písmen slov „do it yourself“ (z angl. „ud ělej si sám“). Znamená vkládání osobního fyzického nebo mentálního úsilí nejen do tvorby v ěcí, ale i do vlastního bytí. Zastánci se snaží propagovat tzv. aktivní žití na úkor toho pasivního. Jednou z možných p říčin vzniku skupin založených na tomto principu je sou časná situace, ve které se nachází v ětší část sou časné spole čnosti. Rakouský léka ř Konrad Lorenz (1997) ji ozna čuje za dobu „odumírání lidskosti“, kdy neuvážené zp ůsoby nakládání s přírodou hrozí kone čnou nejen fyzickou, ale p ředevším mentální (kulturní) destrukcí lidstva. P říkladem d ůsledk ů tohoto stavu m ůže být tzv. „osm smrtelních h řích ů civilizovaného člov ěka“ 34 . Jedním z nich je nap říklad snaha člov ěka vyhnout se všemu, co je pro n ěj nelibé, využívat tedy maximáln ě komfort, který civilizace p řináší. Pokud jde o požitek, je všeho možno dosáhnou bez vynaložení úsilí. Radost, která poté následuje, není tak silná, jaká by mohla být, pokud by stála na konci cesty, která v sob ě obsahuje vlastní vložený element. Tímto se mnohdy m ění „ přirozené výšiny a hlubiny lidského života v nudnou um ěle uhlazenou plochu fádní šedi“ , která s sebou „ přináší zkrátka nudu, a tím u mnoha lidí vyvolává nutkavou pot řebu zábavy“ .
34 viz LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti . [s.l.] : Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0645-X. s. 150. 27
Vyvstává pot řeba „být baven“. „ Nechat se bavit je protikladem hry jako tv ůrčí aktivity, bez níž nem ůže existovat skute čná lidskost. “35 Lorenz (1997) míní, že na za čátku problému stojí zbyte čná p řetechnizovanost spole čnosti, kdy se technika pro mnohé stala samoú čelnou (d ůležité je, že se z prost ředku stal cíl) a etablovala se tím na vládce. Technokracie s sebou nevyhnuteln ě přinesla i zna čnou d ělbu práce, v tomto p řípad ě absolutní specializaci a nadm ěrnou organizaci, která stvo řila postavu, Konradem Lorenzem pojmenovanou jako „nežádoucí autonomní člov ěk“ 36 , charakterizovaný jako producent nežádoucích aktivit, které se vyzna čují tím, že jsou iniciovány jedincem bez p řisp ění n ěkoho „shora“. Skupiny fungující na tomto principu rozbíjejí takovéto zažité modely. Ve smyslu autonomie jednání, tvorby a myšlení, jsou ozna čovány jako tzv. DIY komunity či DIY subkultury. Produktem DIY subkultury je také freeparty, která je po řádána soundsystémy zcela v jejich „vlastní režii“. Po čínaje nap ř. manažerskou prací, tzn. domluvou s místní samosprávou, do jejíž kompetence spadá lokalita konání freeparty, a kon če organizací úklidu po jejím skon čení. „Člov ěk, který tvo řiv ě napl ňuje sv ůj život,(…) objevuje svou volnost k svobodnému p řevzetí odpov ědnosti (a) poznává tedy svou p říslušnost k bytí a svou ú čast na jeho řádu“ 37 . Přesv ědčení „do it yourself“ je z řetelné i v již zmi ňovaném manifestu soundsystému Spiral Tribe. Tedy, že každý, kdo kulturu konzumuje, se také m ůže na jejím vzniku a vývoji sám podílet.
5.2. Do it yourself“ v praxi Členové DIY subkultury se vzájemn ě podporují jak v tvorb ě, tak vydávání svých d ěl vytvo řených „na kolen ě“. Existuje takzvaný „DIY manuál“ 38 , p řístupný na internetu, kde se člov ěk m ůže dozv ědět, co si po čít, když je mu zle, když pot řebuje najít v lese n ěco k sn ědku nebo jak vyrobit projektor, originální batiku, sví čku nebo
35 viz LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti . [s.l.] : Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0645-X. s. 150. 36 viz LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti . [s.l.] : Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0645-X. s. 149. 37 MOKREJ Š, Antonín. Um ění: a k čemu? . Praha : Triton, 2002. ISBN 80-7254-199-4. s. 111. 38 viz DIY Manuál ( Http://diy.freetekno.cz [online]. 2002 [cit. 2008-02-25]. Dostupný z WWW:
reprobednu. Sou částí tohoto manuálu je také podkapitola, která je věnována plachtám.39 Ve spojení s hudbou jsou lidé řídící se DIY principem proti hudebním nakladatelstvím (v ČR nap ř. proti OSA – Ochrannému svazu autorskému). Sami zakládají nezávislé labely, vlastní vydavatelství hudebních médií, kde razí vinilové gramofonové deseky. Členové české freetekno subkultury sami sebe ozna čují za zastánce DIY principu a jsou tak mnohdy vn ějším okolím pojmenováváni. Vzhledem k tomu, že i plachty podléhají myšlence „do it yourself“, je pro um ělce nep řijatelné p řijímat za vytvo ření plachty n ějaký honorá ř ve smyslu uvažování plachty jako obchodního artiklu. Není neobvyklé proplácet prost ředky vynaložené na použité materiály (v ětšinou na barvy), avšak náklady p říležitosti se nekalkulují, úsilí a čas se na peníze nep řepo čítávají. Proplácení náklad ů na prost ředky je spojeno s osobou um ělce. Peníze pocházejí ze spole čného finan čního fondu soundsystému. Jejich zisk plyne z po řádání hudebních festival ů, kde se vybírá vstupné nebo provozuje bar 40 . Pokud um ělec proplacení vyžaduje, je mu vyhov ěno. O tom, komu je poskytnuta finan ční podpora, nerozhoduje jakési členství v soundsystému (dále možno jen systém ). Tato kategorizace je totiž více než nejistá. Instituce členství není nijak ve řejn ě deklarována a nevzniká na základ ě spln ění pevn ě stanovených podmínek. Obecn ě je možno za člena systému považovat osobu, která je kontinuáln ě zapojena do aktivit skupiny a s vysokou frekvencí n ějakým zp ůsobem vkládá do existence systému energii a čas. Je obvyklé, že pokud je autor blízce spjat se systémem (hlubší p řátelský vztah), plachtu kreslí zcela na své náklady. V ostatních p řípadech je možná nefinan ční náhrada (levn ější pití, nebo vstup na „akci“ zdarma). Dá se tedy říci, že náklady na plachty jsou hrazeny, či částe čně hrazeny. Záleží také na tom, jak v danou dobu
39 Viz p říloha DIY Manuál 40 Tyto vedlejší aktivity, a p říslušné zisky z nich plynoucí, nelze v tomto p řípad ě chápat jako zisky reálné, tedy jako prost ředek pro osobní obohacení. Takto vyd ělané peníze slouží na pokrytí náklad ů spojených s po řádáním freeparty, cestovní a jiné nutné výlohy, opravy reproduktor ů, náklady na provoz vozového parku atp. V české freetekno komunit ě je tento model skoro stoprocentn ě platný. V ětšina člen ů ze systém ů je zam ěstnaná a po řádání freeparties není jejich obživou. (vlastní výzkum, 2007/08)
29
systém se spole čnými pen ězi hospoda ří, je-li momentáln ě výd ěle čný či prod ěle čný. Náklady na plachtu v ětšinou nep řesahují jeden tisíc korun, takže peníze se v případ ě pot řeby vždy najdou. Auto ři nemalují na zakázku pro neznámé. Malují-li, malují pro systém či přátele. Platba za plachtu, je ve v ětšin ě p řípad ů p řijímána, pokud je plachta malována pro osobní pot řebu jednotlivce, který si chce obraz vyv ěsit sám, t řeba doma na st ěnu. Pokud je tento člov ěk dobrým p řítelem, platí stejný princip jako v případ ě plachty pro systém. To znamená, že náklady jsou hrazeny bu ď finan čně, nebo jinak. Povaha vztah ů mezi autorem a p říjemcem hraje velice d ůležitou roli. I reprobedny, které jsou vlastnoru čně vyrobené, mohou být prodejné nebo se dají p ůjčovat. Velmi často je mezi jednotlivými systémy uzavírán obchod, kdy se prodává, kupuje či p ůjčuje část aparatury. Plachty se p ředm ětem podobných transakcí nikdy nestávají. Vzhledem k tomu, že freetekno komunita je v České republice celkem úzce propojená (virtuální komunikace p řes internet, osobní setkávání - dříve Czechtek, Karneval, dnes menší či v ětší party) je možno p ředpokládat vzájemnou výtvarnou inspiraci, která sm ěř uje v ětšinou od „služebn ě starších“ systém ů k těm „služebn ě mladším“. 5.3. Autor uvnit ř komunity Důvody vedoucí autory k namalování plachty jsou r ůzné. Dají se z nich ovšem vyabstrahovat podobné cíle tohoto jednání, které směř ují k obecn ě platným princip ům vyplývajícím z celé povahy freetekno komunity a pror ůstající celým spole čenským systémem této subkultury. DIY princip je nepsaným, spíše pocitovým pravidlem, který zasahuje i do tvorby „techna řských“ plachet. I auto ři (ne členové, p říležitostní akté ři aktivit) poci ťují jakousi „povinnost“ ud ělat n ěco pro sv ůj41 systém. Jeden z důvod ů, pro č namalovat
41 M ůžeme rozlišovat mezi členstvím (tedy stálou aktivní angažovaností) a jistou p říslušností k jednotlivým systém ům, která vzniká p řátelstvím se členem nebo čast ějším „jezd ěním“ se systémem. P říslušníci jednotlivých systém ů v ětšinou pocházejí z konkrétního m ěsta, kde členové systému bydlí, nebo z jeho okolí. Tito bližší lidé požívají jistých privilegií, nap říklad vstup do zázemí nebo vstupné zdarma. Je nepsaným pravidlem, že takový člov ěk se alespo ň ob čas, jednorázov ě k aktivitám p řipojí. Pom ůže nosit a stav ět aparaturu (muži), pomohou na baru (v ětšinou dívky) nebo poskytnou místo ve svém voze a pomohou tak s odvozem r ůzných propriet nutných 30
plachtu, je tedy v mnoha p řípadech snaha podpo řit skupinu, p řisp ět komunit ě, aktivn ě se do chodu systému zapojit a zasloužit si n ějakým zp ůsobem to, že se mohou freeparty ú častnit. Freepatry, i když p ředpona k tomu m ůže svád ět, neznamená „gratis“ (a to nejen gratis ve smyslu finan čním). S nár ůstem popularity freetekno scény a zejména s velmi mladými ú častníky teknoparties se objevil jakýsi zvláštní výklad slova freeparty, kde se p ředpokládá, že free, rovná se zdarma. (Cit. respondent P. o mladých návšt ěvnících: „…že jako p řijdou na party, která je zadarmo…ješt ě si tam p řinesou prost ě svoje pití a všechno a pak si ešt ě st ěžujou, že maj drahý pivo, že ho maj jako za dvacet p ět korun a co to jako je, že to má bejt jako free…víš co. To je jako úpln ě n ěco neskute čnýho…“ . Plachta je pro ve řejnost (návšt ěvníky parties) dílem anonymním, nikde se neuvádí, kdo je autorem. Uvnit ř skupiny - systému se samoz řejm ě o autorství jednotlivce ví. Je možno jí v některém p řípad ě ozna čovat za artefakt zvyšující prestiž. A to zejména uvnit ř konkrétní skupiny 42 . Předešlé zážitky spojené freeteknem a s účastí na party mohou být také jedním z důvod ů, pro č auto ři plachty malují. Hudba, alkohol či jiné „omamné“ látky, únava a tak podobn ě, mohou zp ůsobit jiný druh prostorového vnímání, který se stává inspirací pro tvorbu plachet. (Cit. respondent L.:“ To bylo prost ě v nějaký hale, byli jsme na párty, slyšel sem hudbu a vid ěl sem prost ě v tý hale…byl tak n ějakej úpln ě oby čejnej čtverec, do toho sv ětla a barvy a tak…tak sem se do toho zadíval a prost ě se mi za čaly vytvá řet samy od sebe r ůzný obrazce a za čaly m ě napadat r ůzný v ěci…“ ). Tv ůrci plachet jsou lidé s výtvarným talentem (mnohdy i s výtvarným vzd ěláním) a estetickým cít ěním. Pro autory je d ůležité vytvá řet, i sami pro sebe, vizuální podn ěty (Cit. respondentka Z.:„ Aby bylo na co koukat .“).
k po řádání akce. Tito lidé mohou také systém, kde se i takto sporadicky angažují, pojmenovávat zájmenem „SV ŮJ“. (vlastní výzkum, 2007/08) 42 Při svém výzkumu jsem se setkala s respondentkou, která se zmi ňovala o jakémsi skrytém boji o tuto prestiž mezi jednotlivými autory. Být lepší než jiný autor a být za takového uznán.
31
Systém je skupinovou záležitostí. Hlavní je spolupráce mezi p řáteli. Systém nestagnuje, stále se snaží vytvá řet nové v ěci, rozvíjet se a provád ět zlepšení. Z této skute čnosti plyne i další možná motivace mnoha tv ůrc ů plachet. Pokud má systém fungovat tak, jak má, a p ůsobit tak, jak má, tedy komplexn ě, musí na n ěm spolupracovat skupina lidí, jejíž členové se navzájem dopl ňují. Motivem tedy m ůže být i vlastní pocit nutnosti další progrese. Vzhledem k tomu, že hlavní aktivitou je po řádání hudebních performancí, je toto zlepšování sm ěř ováno hlavn ě tímto sm ěrem. Takže nejen zvyšování kvality zvuku a výkonu aparatur, ale i zvyšování kvality scény po vizuální stránce. Tato spolupráce mezi členy, spole čné vlastnictví v ěcí a spole čný rozvoj je jistou obdobou „budovatelské“ utopie. Freetekno komunita velice často, ovšem ne cílen ě, tuto podobnost zleh čuje pomocí žertovného používání hesel socialismu (nap ř. „nová epocha lidstva, „pracujeme spole čně na stavbách mládeže“– „stavby“ jsou brány jako ekvivalent ke stavbám z reprobeden) a obrázk ů z komunistických agitek typu socialistického realismu 43 . Komunita tak dává jasn ě najevo sv ůj postoj k politickým a spole čenským ideologiím.
43 Viz Obrazová p říloha – „Utopie“ 32
5.4. Funk ční, rituální a symbolická rovina „tekno plachet“ Za velice funk ční bych plachty ozna čila zejména z důvodu jejich všestranného použití. Platí však, že tyto na první pohled vysoce funk ční vlastnosti „tekno plachet“ zakládají jejich další rituální a symbolické významy. Soundsystém je u nás p řevážn ě víkendov ě ko čovnou skupinou m ěnící místa po řádání svých hudebních produkcí. R ůzné p řírodní lokality, nepoužívané vojenské prostory, opušt ěné tovární haly a jiné pr ůmyslové objekty, se stávají a ť už na jednu noc či na týden prostorem, kde lidé žijí, a proto se ho snaží n ějakým zp ůsobem vyzdobit a tím i sami pro sebe zabydlet. Plachty jsou pro tento ú čel velice dobrým materiálem. Dá se říci, že vyv ěšení plachty je i jistým rituálním aktem s následkem zm ěny charakteru místa a nebo vyjád ření do časného symbolického vlastn ění prostoru . (Cit. respondentka Z. o vyv ěšení plachty:“ Zm ěnil se prostor, no…V náš prostor. “) Pokud nap říklad soundsystém hraje v oby čejné hospod ě či tane čním sále, plachty tento prostor zm ění v místo konání freeparty a rozd ělí ho neobvyklým zp ůsobem pro hospodu, ale typickým zp ůsobem pro freeparty. (obr. 1. „P ŘED“ a obr. 2. „PO“)
Obr.1. „P ŘED“
33
Obr. 2. „PO“ Plachty jsou v ětšinou vyv ěšovány v blízkém okolí centra systému, to znamená v okolí zvukové aparatury. Prostor, kde se freeparty koná, má skoro vždy stejný půdorys. Je tvo řen reprobednami postavenými do takzvané „st ěny“ nebo „sloup ů. Pokud se freeparty koná venku, pak navíc automobily a dodávkami, a v neposlední řad ě také plachtami. 44 V přírod ě je prostor za reprobednami a technické zázemí ohrani čené vozovým parkem, v hospodách či sálech plní tuto funkci zejména plachty. Jsou-li reprobedny postaveny na sebe do dvou či více sloup ů, prostor mezi nimi je zpravidla zapln ěn plachtami. Pokud jsou reprobedny postaveny do tvaru „st ěny“, jsou plachty rozmíst ěny po jejím okraji. Tedy rovnob ěžn ě s ní nebo kolmo tak, aby jejich lícová strana sm ěř ovala k prostoru p řed reprobednami. Uvozují tak tane ční prostor.
44 Viz Obrazová p říloha – Plachty na freeparties 34
Fyzické rozmíst ění plachet d ělí prostor symbolicky i psychologicky. Zázemí a pr ůchody do n ěj, tedy mezery mezi jednotlivými sloupy reprobeden, nebo mezery mezi reprobednami a dodávkami, zakrývají plachty. Zabra ňují pohledu do „zákulisí“ freeparty, ale na druhou stranu umož ňují „povolaným“ vstup do zázemí. Plachta je jistým p řed ělem mezi ú častníky a lidmi takzvan ě „ od systému “. (Obr. 3.)
Obr. 3.
Každý ví, kdo za plachtu smí a kdo ne. Ocitne-li se za plachtou n ěkdo neznámý, skupina zpozorní. Je t řeba hájit své území, ale zárove ň i hlídat drahou aparaturu - s nár ůstem popularity roste i kriminalita, konkrétn ě krádeže. Spole čnost kolem freetekna je neformáln ě deklarována jako nehierarchická, budeme-li ovšem brát možnost přístupu do zázemí jako výsadu, je existence jisté hierarchizace z řejmá. I když p říslušníci soundsystém ů nepoci ťují p římou nad řazenost v ůč i ostatním, kte ří za plachtu nesmí, vidí v této skute čnosti výhodu a privilegium. Existence vlastního ohrani čeného prostoru dává pocit jistého pohodlí a bezpe čí, zejména pokud trvá party déle než jeden den. Vyv ěšování plachet a zakrývání pr ůzor ů do zázemí je také jedním z projev ů vyjad řování skupinové identity systému. I p řesto, že je fakticky v momentu pr ůběhu
35
freeparty nejd ůležit ější Dj, je jeho osoba skryta za hradbou reprobeden nebo stínem plachty. P říslušníci freetekno komunity tak vyjad řují d ůležitost kone čného výsledku kolektivní spolupráce a zmenšují (nikoli snižují) tak zárove ň význam individuálního přínosu jako části. Pokud jde o vystupování na ve řejnosti, je soundsystém jednolitým organismem. Plachty se u jednotlivých systém ů nem ění p říliš často. P řibývají-li ke starším exemplá řů m kousky nové, neznamená to, že by staré automaticky p řestaly být používány. Plachty se opot řebovávají, nicmén ě jsou opravovány do té doby, dokud je to možné. Oprava plachet je čas od času nutná. Plachty se kv ůli p řevoz ům skládají a vrstvy barev praskají a vydrolují se. Není dáno, kdo plachtu retušuje, v ětšinou je to ale práce autora. Pokud stále se systémem jezdí nebo je ve styku s některými jeho členy, může být o opravu požádán nebo ji sám iniciovat. Podle výb ěru a zpracování motiv ů plachet a jejich výtvarného pojetí lze rozpoznat, jací jsou lidé od konkrétního systému a jakou hudbu mají p řípadní poslucha či o čekávat. (Cit. respondentka P.: „Když má (systém) n ějaký hrozn ě originální plachty, tak to znamená, že i hraje origináln ě. Zatímco, když má nějakou...takovýhle kroužky černobílý a veprost řed maj robota, co vobšlehli vod Spiral tribe, tak to tam asi moc nepudu…“ . V tomto p řípad ě plachta také rozhodla o tom, zda se v ůbec vyplatí jít si soundsystém poslechnout. Je-li n ěco na freeparty snadno zapamatovatelné i po velice krátké dob ě pozorování, jsou to práv ě plachty visící u jednotlivých systémových aparatur. Ti poslucha či či tane čníci, kte ří nerozeznají drobné odlišnosti v hudebních produkcích, mohou systémy rozlišovat podle vyv ěšených plachet. Plachty mnohdy pro velké množství lidí slouží práv ě nejvíce tímto, dá se říci, identifika čním zp ůsobem. Podle motiv ů, ale nejen podle osobního názoru jedince na to, co pro n ěj je a co není zajímavé či originální, m ůžeme rozpoznat nejen jednotlivé sounsystémy, ale navíc i jejich hudební zam ěř ení. Freetekno subkulturu v České republice nem ůžeme redukovat pouze na „tekno“. Sou částí této scény jsou i formace, které se sice v ěnují jiným, rovn ěž elektronickým, hudebním styl ům, ale myšlenkovým zam ěř ením a
36
životním stylem k této komunit ě náleží. Odlišnost hudebního stylu (d’n’b a junggle) s sebou p řináší i zm ěny vizuální presentace skupiny45 .
5.5. Symbolika motiv ů Na techna řských plachtách se vyskytuje dosti široká škála motiv ů. Není nikde kodifikováno, co je a co není vhodné na plachtu namalovat. Existuje však jistý úzus nebo styl, který, a čkoli možná nev ědom ě, ovliv ňuje autory p ři tvorb ě t ěchto obraz ů. Na plachtách lehce převažují geometrické motivy nad figurálními. Jsou-li na placht ě vyobrazeny n ějaké postavy, m ůže je dopl ňovat geometricky lad ěný podklad (v ětšinou spirála, šachovnice nebo „cihlová“ ze ď). 5.5.1. Symbol st ředu - Spirála Často vyobrazovaným motivem je symbol st ředu, spirála . Toto spojení p římky a kruhu bylo již v minulosti hojn ě využíváno snad ve všech sm ěrech lidského v ědění. Filosofie, matematika a astronomie, ale i malí řství byly s tímto znakem spojeny. Spirála, mající sv ůj vzor v přírod ě, (DNA, vodní vír, ulity m ěkkýš ů atd.) fungovala mezi lidmi rovn ěž jako symbol mytický, mytologický a psychedelický. Byla nej čast ěji vyobrazovaným motivem u Kelt ů, May ů a velkého množství spole čenství afrických, oceánských nebo australských. (Tesa ř, 2006) Pokud jde o vlastnost „psychedeli čnosti“, vlastnosti vyvolávat zm ěny v ědomí, tohoto obrazce, je nesporná. Úsp ěšné využívání to čící se spirály nap říklad p ři hypnóze, dává tušit, že ani v minulosti nebyla tato schopnost skrze spirálu proniknout do nev ědomí opomíjena. Symbolika pr ůniku do jiných sv ětů je ve freetekno subkultu ře úzce spjata s využíváním halucinogen ů (LSD, r ůzné druhy hub, r ůzn ě zpracovaná marihuana atp.), alkoholu nebo jev ů majících podobné ú činky (hlasitá pulsující hudba, sv ětelné efekty). Proto je v dnešní dob ě práv ě toto hlavním d ůvodem nejfrekventovan ějšího používání spirály, jako motivu. Spirálu pomohli mezi freetekno subkulturu rozší řit Spiral Tribe, nejen kv ůli svému jménu, ale hlavn ě díky jejímu zobrazování tak řka všude a ve všem. Spirálu
45 viz podkapitola Junggle a D’n‘B 37
požívali na svých „letácích“ 46 a plachtách. Znak Spiral tribe ne náhodou tvo řil obli čej se spirálovýma rukama. (Obr. 4.)
Obr. 4. Spiral Tribe ke spirále p řiřazovali filozofické významy, které byly pro freetekno subkulturu st ěžejní. Na svých internetových stránkách vysv ětlovali spirituální význam spirály, tak jak ho chápali oni. 47 Spirálu definovali jako nejstarší symbol lidstva, který nejlépe znázor ňuje neur čitý po čátek a nekone čno. Spirála pro n ě byla pr ůnikem do jiných sv ětů, symbolem zm ěny života z cyklického proud ění bez vývoje 48 na tok po spirále, tudíž život neustále se obohacující. Symbolická úrove ň, tedy skrytý význam tohoto znaku, vyjad řující základní myšlenky freetekna (vývoj, toleranci, pr ůnik do jiných světů - nap říklad názorových) se dnes redukuje na možná trochu jednoduché výroky typu „musí to bejt prost ě psycho“, v podstat ě se však tento výklad od toho d řív ějšího (teoretického) neliší. (vlastní výzkum, 2007/08).
46 „Létáky“ jsou ší řeny mezi freetekno komunitou za ú čelem informovat o konající se freeparty. V ětšinou obsahují t ři nejd ůležit ější informace – místo, čas (datum) a hrající soundsystém. Pokud není na letáku konkrétní místo, ale jen okres či sm ěr, je navíc uvedeno i tzv. „info“, telefonní číslo, na kterém jsou ú častník ům sd ěleny podrobnosti o míst ě konání. Stejn ě jako plachty podléhají myšlence DIY a jsou dalším druhem užitého um ění ve freetekno komunit ě. (viz Obrazové p řílohy - „Letáky“) 47 Www.spiral-tribe.org [online]. 1999 [cit. 2008-02-28]. Dostupný z WWW:
Stejn ě jak bylo uvedeno výše, je v um ěleckých artefaktech ve freetekno subkultu ře využíváno spirální psychedelické (a magické) vzezření. V ětšinou v barevné kombinaci černá-bílá (podklad-spirála). Plachty jsou v ětšinou velice propracovanými díly, které se neomezují jen na jednoduché vyobrazení. Spirála je autorem často zakomponována do složit ějšího tvaru. Platí však, že pokud je spirála pouze jednoduchá, není úst ředním motivem, ale slouží jen jako podklad pro další, v ětšinou figurální motiv. Tímto jsou v ětšinou bizarní postavy (robot, klaun, mimozemská bytost), stroje (oživlá sm ějící se auta, buldozery) a jiné živé i neživé karikaturn ě zpracované objekty. Objevují se plachty s motivy inspirovanými mimoevropskými spirituálními kulturami (nap ř. obdoby buddhistických mandal). Často realizovaným nám ětem je také technika. Freetekno subkultura je s technikou spjata velice úzce, zejména s technikou poskytující siln ější zvuk, který je na teknoparties více než žádoucí. Na plachtách je proto vyobrazován „zvuk“ a jeho „moc“. Tyto abstraktní pojmy jsou p řeneseny na plátno v podob ě karikatur. Na obrázku číslo 5., je zvuk symbolicky zastoupen motivem reproduktoru. Jeho sílu vyjad řuje v perspektiv ě zpracované pozadí, jehož je centrem. „Rytí ře“ na kraji můžeme chápat jako bytost z jiného prostoru vstupující k nám pomocí hudby. Plachty s podobnou tematikou demonstrují silný význam hudby jako úst ředního prost ředku k dosažení jistého transu (extatického stavu). Často používané motto „ One tribe, one vibe “49 také dob ře representuje a zd ůraz ňuje význam hudby pro celou skupinu.
49 Motto rozší řené sounsystémem Spiral tribe používané na pozvánkách na parties a internetových stránkách. Op ět odkazuje na silný pocit spole čenské soudržnosti. 39
Obr. 5. Pevn ě dané barevné schéma tekno plachet v podstat ě neexistuje. V této oblasti nelze mluvit o trendech. Používány jsou p ředevším výrazné barvy. I když se často objevuje kombinace černé a bílé, velice kontrastní dvojice barev, jejichž vizuální dojem je umocn ěn vzájemnou dualitou. Barvy jako červená, modrá, žlutá, zelená nejsou používány poskrovnu. Tyto jsou ovšem používány jako barvy UV aktivní. (obr. 6.)
Obr. 6.
40
Zd ůrazn ění st ředu a jeho symboliky se neváže jen na spirálu. Je velice časté, že se auto ři v ěnují i nespirálním motiv ům, které d ůkladn ě propracují pomocí perspektivy. Stále je ovšem velice zásadní st řed, centrum plachty. (Obr. 7.)
Obr.7. 5.5.2. Číslo 23 Dalším hojn ě používaným zobrazením je numerický symbol, číslo 23 . Stejn ě tak jako ostatní symboly proniklo toto číslo do freetekno komunity hlavn ě díky Spiral tribe, kte ří z „t řiadvacítky“ na základ ě jejího numerologického výkladu vytvo řili jeden z nejpoužívan ějších symbol ů freetekno subkultury. (Obr. 8.) Symbolika čísel 2 a 3, jak ji ší řili Spiral tribe, je totožná s numerologickým výkladem.
Obr. 8.
41
„Dvojka“ vyjad řuje dualitu, dva prvky (obdoba jin a jang), polaritu. „Trojka“ je tvo řivý aspekt neplodné duality, „dít ě“ dvojice ( čísla 2). Sou čtem t ěchto dvou čísel (obsažených v symbolu 23) je dosaženo čísla 5. Protože je „p ětka“ složena z prvního sudého a prvního lichého čísla (samce a samice) je symbolem hmoty a života. Znázor ňuje p ět element ů, čty ři základní a pátý éter jako duši. (Benoist, 1995) I když byl numerologický výklad čísla 23 pro Spiral Tribe, jako ustanovitele tohoto symbolu, z řejm ě st ěžejní, mezi širší freetekno komunitou je nej čast ěji požívaným výkladem čísla 23 fonetický záznam anglického slovního spojení „ to free “ (dá se p řeložit ve smyslu „ke svobod ě“, „k volnosti“). V dnešní dob ě, je v české freetekno komunit ě jen velmi málo lidí, kte ří se drží numerologického výkladu symboliky čísla 23. „Dvacettrojka“ zde však získala pozici mytologického rázu. Obeznámenost s přináležitostí tohoto čísla ke komunit ě freetekno, zakládá pocit p řináležitosti samotného jedince k této spole čenské skupin ě. Tímto zp ůsobem, zobrazováním čísla 23, je demonstrováno jisté zasv ěcení do mytologie skupiny, názorová jednota a spole čný prožitek 50 . Tato demonstrace neprobíhá pouze vyobrazováním tohoto čísla na plachtách, ale i nošením motivu „23“ na oble čení. Je také velice b ěžné, že se p ři internetové komunikaci, osoby ozna čují takzvanými „nicky“ 51 , které v sob ě mají obsaženo číslo „23“ 52 . Číslo „23“ je také častým zdrojem vtip ů. Existuje mnoho žertovných vysv ětlení toho, co číslo znamená a co symbolizuje. Protože je freetekno typické i stylem oblékání, zejména mladí za čínající „techna ři“ 53 dodržují symbolické nošení jinak praktického „stejnokroje“ – maská če, mikina s kapucí a kšiltovka, vznikl nap říklad i jeden „mýtus“, že 23, je velikost úhlu, který svírá hlava „techna ře“ a kšilt jeho
50 „Co tedy s tou 23-kou na mikin ě? Jsem v ůl, když nevím, pro č ji nosím? A kdo řekl, že to nevím? Copak pro m ě nem ůže toto číslo symbolizovat prost ě a jednoduše muziku, co mám rád, skv ělou atmosféru na párty v p řírod ě, tu volnost a pocit, že jsem sou částí komunity, kámoše, kte ří to všechno prožívají se mnou? Pokud je to tak, myslím, že tohle je ten pravý význam symbolu. M ůj význam, to, co znamená pro m ě osobn ě.“ Http://diy.k-ultra.com [online]. 2007 [cit. 2007-02-28]. Dostupný z WWW:
čepice 54 . Jinak se žertovn ě zd ůraz ňuje dosažení v ěku 23 let nebo se komentuje čas odjezdu na freeparty (cit. respondent M. „ Na párty se p řece jezdí ve 23:00 “). Číslo „23“ je obsaženo i v názvu internetového rádia (Rádio23) a internetové stránky freetekno komunity (www.network23.org). 5.5.3. Junggle a D’n’B Junggle a D’n’B jsou názvy velice podobných elektronických hudebních styl ů. Jejich základem je výrazná basová linka a takzvan ě „zlomený beat“. Od tekna se odlišují melodi čtějším rytmem. Hlavní hudební linka je dopln ěna samplováním jiných instrumentálních zvuk ů nebo vokálních sekvencí. Dá se hrát naživo, ale i „z desek“, Djem z gramofon ů. Často Dje doprovází MC („master of ceremony“), zp ěvák s mikrofonem. Tyto dva hudební styly mají své ko řeny v reggae, hip hopu a ragga. Vyvíjely se na britských ostrovech spolu s ravem. Pat řily mezi undergroundovou kulturu. V dnešní dob ě se dá hlavn ě u „drum and bassu“ hovo řit o vzr ůstající komercializaci. 55 D’n’B a jungle mají své p říznivce, tv ůrce a soundsystémy, které tyto styly hrají i v České republice. Vyznava či hodnot „freekultury“, milovníci „zlámaných beat ů“, tedy d’n’b nebo jungglové soundsystémy se freeparties ú častní a je velice snadné je práv ě podle motiv ů na plachtách rozpoznat. Velmi patrné jsou ko řeny černošského reggae. Na plachtách se objevují čty ři barvy typické pro jednak pro náboženskou skupinu takzvaných „rastafarián ů56 “ a rovn ěž pro hudební styl reggae. Červená, zelená, žlutá jako kombinace barev etiopské vlajky a černá se žlutou a zelenou jako barvy vlajky jamajské57 . (Obr. 9. )
54 viz P řílohy - Pozvánka 55 Www.dnb.iwebs.cz [online]. 1999 [cit. 2008-02-19]. Dostupný z WWW:
Obr. 9. Často jsou vyv ěšovány velkoplošné vlajky jako takové, které mohou zastávat stejné praktické funkce jako plachty, ale vzhledem k tomu, že nejsou takzvan ě „hand made“ a jsou v ětšinou kupovány, nejsou vlajky nazývány plachtami. Na dalších látkových obrazech nacházející se v okolí junglových nebo drum and bassových soundsystém ů, m ůžeme nalézt i jiná symbolická vyobrazení, která mají blízkou souvislost s původem hudebního stylu a vyjad řující postoje p říslušného soundsystému. Nej čast ěji je na obrazech vypodobn ěn list marihuany a lev nesoucí etiopskou vlajku, takzvaný „Lion of Judah“58 . Primární funkcí t ěchto objekt ů podobných plachtám není psychedelické p ůsobení. Jsou však stejn ě jako plachty jistou výpov ědí sondsystému o postojích a názorech jeho člen ů. V souvislosti s freeparties se jedná zejména o postoje spojené s tolerancí, užíváním marihuany, reggae a jeho ko řeny.
symbolika jako celek zt ělesn ěním nerasismu a tolerance vztahujících se také ke konzumaci marihuany. (vl.výzkum) 58 Lev jako symbol síly, neohrožnosti a vít ězství , zde nazývaný „Lion of Judah“ je podle v ěř ících rastafarián ů zt ělesn ěním posledního etiopského císa ře Ras Tafariho Makonenna, který p řijal titul Haile Selassie the First. (Neuman, 2005) 44
6. Výzkum
Výzkum byl realizován v letech 2007 až 2008 převážn ě mezi členy a příslušníky st ředo českého soundsystému Merkur. Vzhledem ke struktu ře české freetekno komunity a vzhledem k vztah ům v ní panujících, byli do výzkumu zapojeni i členové jiných soundsystém ů, kte ří jsou s Merkurem v častém bližším kontaktu. Do tohoto kontaktu zahrnuji zejména spole čné po řádání freeparties 59 .
6.1. Metodologie St ěžejní metodou se pro m ůj výzkum se stalo zú častn ěné pozorování, které pozd ěji umožnilo po řizování většinou nestrukturovaných nebo polostrukturovaných rozhovor ů. Respondenti byli oslovováni na základ ě doporu čení v případ ě, že šlo o autory plachet. Vzhledem k tomu, že um ělci vytvá řející tekno plachty nejsou širokému okolí známi, bylo nutné se na jejich totožnost informovat u člen ů p říslušného soundsystému, kte ří byli p řítomni na spole čně po řádané „akci“. Ostatní informáto ři nebyli oslovováni p římo za ú čelem po řízení rozhovoru, ale spíše zapojeni do diskuze na téma freetekno obecn ě a následn ě i na téma „plachty“. Respondenti byli vždy seznámeni alespo ň okrajov ě s mým výzkumným zájmem a s jeho budoucím vyvrcholením, tedy se zám ěrem vytvo řit bakalá řskou práci. Rozhovory byly s informátory vždy provád ěny v klidném prost ředí. Snažila jsem se být s respondenty o samot ě (doma nebo v klidné restauraci či hospod ě). P ři širší diskuzi nad tématem nebyla tato atmosféra nutná. Diskuze se ukázaly jako velice dobrým způsobem zisku informací a podn ětem k přemýšlení. Diskuze v širším kruhu respondent ů s sebou mimo to p řinášela i jisté uvoln ění atmosféry, ve které byly následn ě eliminovány pocity vedoucí respondenta ke stylizaci. Vzhledem k tomu, že se v komunit ě pohybuji již n ějaký čas a respondenti jsou vesm ěs mí p řátelé, nebylo t ěžké získat pot řebné informace. To, že mezi komunitu
59 Soundsystémy po řádají své party v ětšinou hromadn ě, to znamená spojení dvou i více soundsystém ů v jednu velikou aparaturu. Tato spolupráce zakládá hlubší přátelské vztahy. 45
pat řím (sama sebe ozna čuji jako p říslušníka soundsystému Merkur), bylo jistou vizitkou, která byla pozitivn ě platná i u člen ů ostatních soundsystém ů, s kterými jsem dělala rozhovory. Myslím, že mé uvedení s p řívlastkem „Marie od Merkuru“ bylo jistou propustkou mezi další členy freetekno komunity.
6.2. Realizace výzkumu Informátory byly převážn ě osoby starší 25 let, dlouhodob ě angažované v subkultu ře freetekno. Po čet respondent ů muž ů a respondentek žen byl vyrovnaný. Sv ůj výzkum jsem za čala ú častí na menších teknoparties po řádaných soundsystémem Merkur. Vzhledem ke spolupráci Merkuru i s jinými soundsystémy jsem měla možnost získat na míst ě freeparties nové kontakty, které jsem pozd ěji využila a oslovila je s žádostí o rozhovor. Při ú časti na v ětších freeparties, kde bylo více než deset soundsystém ů, jsem m ěla velice dobrou možnost pozorování a zisku obecných informací. Z některých rozhovor ů byl po řízen hlasový záznam, v ětšina z nich byla provád ěna bez diktafonu. V lét ě 2007 jsem se soundsystémem Merkur absolvovala n ěkolik open air parties. V srpnu jsem se stejným soundsystémem odjela na týden do Polska na Poltek 2007. Tento malý trevellerský zážitek byl mimo to, že jsem m ěla dobrou možnost zú častn ěného pozorování, i velice zajímavým exkurzem mimo českou scénu, která se v porovnání s tou polskou, jeví v pravém slova smyslu „masovou“ 60 . Při výzkumu jsem se také zam ěř ila na webové stránky českých i zahrani čních sounsystém ů a freetekno komunity.
60 Czechtek každoro čně navštívily desítky tisíc lidí. Byl vždy o čekáván p říjezd traveller ů z Evropy (z Británie, Francie, Itálie, Holandska, Finska), kte ří doplnili českou „systémovou“ scénu. Poltekk, vzhledem k malému množství domácích soundsystém ů, čítal n ěco kolem 2000 návšt ěvník ů, kte ří nebyli z 99% z Polska. Panovala zde p říjemná atmosféra bez komunika čních bariér mezi jednotlivými soundsystémy. N ěkte ří členové Merkuru si posteskli, že je veliká škoda, že už taková atmosféra nevládne i v ČR. (vlastní výzkum, 2007/08) 46
7. Záv ěr
Při analýze „tekno plachet“ a jejich úlohy v české freetekno komunit ě jsem se zam ěř ila na jejich t ři nejd ůležit ější roviny - funk ční, symbolickou a rituální. Výzkum ukázal, že tyto t ři aspekty se navzájem překrývají. Plachty nejsou jen estetickým a praktickým prvkem dopl ňujícím freeparties, jsou hlavn ě artiklem symbolicky demonstrujícím struktury spole čenství. Mým výzkumným zám ěrem bylo konkretizovat jednotlivé symbolické aktivity spojené s plachtami, p řiřadit k nim významové obsahy a definovat jejich dopad na komunitu freetekno v České republice. I když jsem sv ůj výzkum primárn ě soust ředila na jednu s díl čích komunit, soundsystém Merkur, díky jejímu úzkému propojení s ostatními se ukázalo, že poznatky z výzkumu mohou být aplikovány na českou freetekno komunitu jako celek. Plachty jsou um ěleckými díly zastávajícími d ůležité funkce vážící se na celkovou materiální i duchovní stránku komunity. Už samotná tvorba je podep řena základním principem freetekno komunity, principem DIY. Plachty jsou d ůležitým sociokulturním prvkem v souvislosti s jednotlivcem i v kontextu celého spole čenství. Z pohledu rituálu „jako praxe“ teknoparty a vše související, tedy i plachty, funguje jako rituální vzorová aktivita, demonstrující spole čenské vzorce existující uvnit ř komunity a zárove ň aktivita potvrzující struktury v ní panující. „Praxe“ v tomto případ ě znamená konkrétní jednání, tedy kreativní vytvá ření sociální struktury a kulturního prost ředí. Vyv ěšování plachet zp ůsobem, který nap říklad dělí a ohrani čuje prostor a zárove ň demonstruje slou čenou identitu člen ů jednotlivých soundsystém ů. Plachty jsou mimo svou hmotnou rituální ú činnost také d ůležitými nositeli obrazové symboliky freetekno subkultury. Tato symbolická dimenze zastává při rituálu významnou pozici. Symboly jsou obecn ě podle interpretativistické teorie Cliforda Geertze (2000) vyjád řením sv ětonázor ů, životních styl ů a morálních pravidel. Přesn ě tak fungují i hlavní symboly freetekno komunity – symbol st ředu, jako symbol
47
spirituální cesty a zvuku, a číslo „23“ jako mytický zdroj kolektivního v ědomí a symbol zasv ěcení. V případ ě freetekno komunity je zdrojem symbol ů bezesporu struktura organizace této skupiny, jejíž platnost je skrze tyto symboly a pr ůběh parties dále potvrzována. „To free “- 23, jako symbol vyjad řující svobodu ztrácí na jakkoli shora organizované „freeparty“, jakou byl Czechtek 2006, sv ůj význam. Mimo jiné v sob ě symboly skrývají i jistý druh sdílené identity (Durkheim, 2002), která se zakládá ve freetekno komunit ě na volné organizaci a volnosti obecn ě. Holistický p řístup k freetekno subkultu ře se ukázal vzhledem k její povaze velice vhodný. Um ění, to co v naší komplexní spole čnosti zastupuje design a reklama (pr ůmyslov ě vyráb ěné „um ění“), je ve freetekno komunit ě stále živé jako lidská činnost dokonale odrážející spole čenské struktury a myšlenkové základy spole čenství. Freetekno komunita v České republice zastává pozici alternativní subkultury, která je v ětšinou zasazována na okraj spole čnosti v konotaci s patologickým jevem. Vysv ětlení základních myšlenek freetekna, na konkrétním p řípad ě jedné z aktivit člen ů této komunity, m ůže pomoci vn ějšímu pozorovateli lépe porozum ět celému spole čenství, situaci kolem Czechteku 2005 a 2006 a jejich d ůsledk ů.
48
Použitá literatura
• ALBERTS, Andreas, MULLEN, Peter. Psychoaktivní rostliny, houby a živo čichové . Praha : Svojtka, 2002. 267 s. ISBN 80-7237-448-6. • Altermativní kultura . Josef Alan. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 610 s. ISBN 80-7106-449-1. • BECKER, Udo. Slovník symbol ů. Praha : Portál, 2002. 315 s. ISBN 80-7178- 612-8. • BENOIST, Luc. Znaky, symboly a mýty . Praha : Victoria Publishing, 1995. 122 s. ISBN 80-85865-49-1. • CIGÁNEK, Jan. Úvod do sociologie um ění . Praha : Obelisk, 1972. 300 s. • ČAPEK, Josef. Um ění p řírodních národ ů. Liberec-Praha : Dauphin, 1996. 349 s. ISBN 80-86019-19-5. • DEKORNE , Jim. Psychotropní šamanismus . Praha : Volvox Globator, 1997. 226 s. ISBN 80-7207-098-3. • DURKHEIM, Emile. Elementárné formy náboženského života : Systém totemismu v Austrálii. Praha : Oikoymenh, 2002. 491 s. ISBN 80-7298-056-4. • ESCOHOTADO, Antonio. Stru čné d ějiny drog . Praha : Volvox Globator, 2003. 171 s. ISBN 80-7207-512-8. • FROMM, Erich. Mít, nebo být?. Praha : Aurora, 2001. 242 s. ISBN 80-7299- 036-5. • FROMM, Erich. Mýtus, sen a rituál : a jejich zapomenutý jazyk . Jan Lusk. [s.l.] : Aurora, 1999. 223 s. • FURST, Peter T. Halucinogeny a kultura . Alexandr Neuman. [s.l.] : Ma ťa, 1996. 253 s. ISBN 80-901915-7-6. • GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur . Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 565 s. ISBN 80-85850-89-3. • HANNERZ, Ulf. Cultural complexity : studies in the social organization of meaning . New York : Columbia University Press, 1992. 346 s. ISBN 0-231- 07622-3.
49
• HARTL, Pavel. Komunita ob čanská a komunita terapeutická . Praha : Slon, 1997. 221 s. ISBN 80-85850-45-1. • HEIMRATH, Johannes, MALLIEN, Lara. Geomancie a vznik integrální kultury. In ZEMÁNEK, Ji ří. Divo čina-příroda, duše, jazyk . Praha : Kant, 2003. Kultura. s. 116-126. ISBN 80-86217-82-5. • KELLER, Jan. Nedomyšlená spole čnost . Brno : Dopln ěk, 2003. 125 s. ISBN 80-7239-091-0. • KO ťA, Jaroslav, JEDLI ČKA, Richard. Konec dvacátého století, mládež a drogová závislost. In Mládež-drogy-spole čnost . Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997. s. 11-69. ISSN 0862-4461. • KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov . Praha : Academia, 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4. • KRAUS, Ji ří, et al. Nový akademiký slovník cizích slov. Praha : Academia, 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4. • LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Praha : Ma ťa, 1997. 370 s. ISBN 80- 86013-23-5. • LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. [s.l.] : Mladá fronta, 1997. 149 s. ISBN 80-204-0645-X. • MAFFESOLI, Michael. O nomádství . Praha : Prostor, 2002. 265 s. ISBN 80- 7260-069-9. • MANN, John. Jedy, drogy, léky . Praha : Academia, 1996. 203 s. ISBN 80-200- 0508-0. • MOKREJŠ, Antonín. Um ění: a k čemu? . Praha : Triton, 2002. 167 s. ISBN 80- 7254-199-4. • NEUMAN, Saša. Reggae . Praha : Torst, 2005. 145 s. Sv ětem lidové tvorby a world music. ISBN 80-7215-258-0. • PAVLE ČEK, Luboš, et al. Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu. Ecconect zpravodajství [online]. 2005 [cit. 2008- 01-04]. Dostupný z WWW:
50
• RAY, Oakley, KSIR, Charles. Drugs, society, and human behavior . [s.l.] : McGraw-Hill, 1999. 494 s. ISBN 0-07-059307-8. • READ, Herbert. Art and society . Londýn : Faber and Faber, 1947. 152 s. • SALZMANN, Zden ěk. Jak se antropolog dívá na výtvarná um ění. Český lid . 1997, ro č. 86, č. 4, s. 293-301. • SZASZ, Thomas. Ceremoniální chemie : Rituální perzekuce drog, toikoman ů a dealer ů. Praha : Votobia, 1996. 183 s. ISBN 80-7198-156. • TESA Ř, Št ěpán. St řed st ředu . [s.l.], 2006. 30 s. Diplomová práce. Dostupný z WWW:
51
Internetové zdroje
• zpravodajstvi.ecn.cz • www.spiral-tribe.org • newage.eu • www.deepend.cz • www.opsi.gov.uk • www.dnb.iwebs.cz • www.mvcr.cz • diy.freetekno.cz • www.nyx.cz • www.freetekno.cz • Www.jamaicans.com • report.morphonik.org • www.dnb.iwebs.cz • diy.k-ultra.com • www.spiral-tribe.org • merkur.jinak.cz • www.hondzik.org • http://www.biba.cz/oktekk/ • http://www.morphonik.org/ • http://escomatsu.freetekno.cz/ • http://mayapur.freetekno.cz/ • www.gamepark.cz
52
Seznam p říloh
Manifest Spiral tribe Ustanovení 63, 64 a 65 Pozvánka DIY Manuál Obrazové p řílohy „Letáky“ „Utopie“ Plachty Skulptury Instalace Vizualizace – projekce
53
Přílohy
54
Manifest Spiral Tribe
Www.freetekno.cz [online]. 2004 [cit. 2008-01-13]. Dostupný z WWW:
JEDINÝ ZP ŮSOB JAK POSTUPOVAT, JE R ŮST. JEDINÝ ZP ŮSOB JAK R ŮST, JE PRONIKAT ZA HRANICE TOHO, CO ZNÁME DO NEPOZNANÝCH OBLASTÍ NEZNÁMA. NEZNÁMÉ JE JEDINÝM ZDROJEM NOVÝCH V ĚDOMOSTÍ.
SYSTÉMY, ZAJIŠ ŤUJÍCÍ NAŠE P ŘEŽITÍ, JSOU ORGANICKÉ. ABYCHOM MOHLI OBNOVOVAT BUN ĚČ NÉ ST ĚNY, JE T ŘEBA D ĚLIT A NÁSOBIT.
STARÉ BARIÉRY PADAJÍ, STAROBYLÉ PILÍ ŘE SE HROUTÍ A NOVÉ STRUKTURY VZNIKAJÍ NA JEJICH MÍST Ě. KAŽDÁ NOVÁ GENERACE RODÍ TU NÁSLEDUJÍCÍ. STARÉ DÁVÁ VZNIKNOUT NOVÉMU.
ŽIJEME V MOMENTU NEKONE ČNÉ PROM ĚNY, PROPOJUJÍCÍM MINULOST, P ŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST.
CÍLEM NAŠEHO SNAŽENÍ JE OBJEVOVAT NEUSTÁLE SE M ĚNÍCÍ HORIZONT. PR ŮBĚŽN Ě ZAVÁD ĚT NOVÉ PARAMETRY, PROZKOUMÁVAT A ZABEZPE ČOVAT KAŽDÝ NOVÝ STUPE Ň, KTERÉHO DOSÁHNEME.
NAŠÍM ÚKOLEM JE ZNI ČIT TU LHOSTEJNOST, KTERÁ JE ZODPOV ĚDNÁ ZA ZÁNIK ŽIVOTNÍ SÍLY NA NAŠÍ PLANET Ě.
NAŠÍM CÍLEM JE POZITIVN Ě MOTIVOVAT LIDI A NÁRODY. JE ČAS PROBUDIT PLANETU ZE SPÁNKU!
55
Ustanovení 63, 64 a 65:
Http://report.morphonik.org/ [online]. 2005 [cit. 2008-02-21]. Dostupný z WWW:
Raves
Pojem "Rave" znamená shromážd ění více než 100 osob konající se pod širým nebem a v noci, na n ěmž hraje zesílená hudba (pln ě nebo z v ětší části charakteristická repetetivními údery), která m ůže vážn ě obt ěžovat místní obyvatelstvo.
Toto ustanovení oprav ňuje policii na řídit osobám opustit území, pokud se domnívají, že: • hodlají po řádat rave (dv ě nebo více osob) • čekají, že za čne rave (více než 10 osob) • mí ří na rave (více než 10 osob)
Neuposlechnutí p říkazu policisty nebo op ětovný návrat na na stejné území v období týdne se pokládají za p řečiny. Sankce za tyto p řečiny činí max. 3 m ěsíce odn ětí svobody a nebo pokutu maximáln ě 2500liber.
Ustanovení 65 umož ňuje každému uniformovanému policistovi domnívajícímu se, že osoba mí ří na rave v okruhu 5 mil od možného konání rave, tuto osobu zastavit a vykázat ji z oblasti - neuposlechnutí p říkazu je sankcionováno max. pokutou 1000 liber.
56
Pozvánka
57
DIY Manuál Http://diy.freetekno.cz [online]. 2002 [cit. 2008-02-08]. Dostupný z WWW:
Plachty jsou odjakživa oblíbenou sou částí výzdoby free parties, jejich výroba totiž není nijak složitá. M ůžete použít oby čejné prost ěradlo nebo poplastovanou plachtu (používá se nap říklad na venkovní reklamy). Prost ěradlo je dobré obšít, jinak se bude snadno trhat. Do roh ů zašijte bytelná ucha nebo vražte kroužky čili nýtky k tomu ú čelu vyráb ěné, je-li plachta v ětšího formátu, je pot řeba ucha či nýtky p řidat i po stranách.
Existuje n ěkolik zp ůsob ů p řenášení návrhu na plachtu. Obvykle je dobré nejd řív tužkou ud ělat ná črt, který budeme pozd ěji obtahovat a vybarvovat. Masé ři kreslí tužkou rovnou od oka, normální smrtelníci si m ůžou na návrh i na plachtu nakreslit čtvercovou sí ť a následn ě p řekreslovat jednotlivé čtverce, což je jednodušší. Pro správné p řenášení proporcí m ůže posloužit i provázek (s jeho pomocí mimochodem není problém nakreslit tém ěř dokonalý kruh). U propracovan ějších návrhů není od v ěci si obrázek t řeba zv ětšit na po číta či, vytisknout na n ěkolik A4, rozst říhat a obtáhnout. Nejsnazší a nejp řesn ější zp ůsob je ale vytisknout obrázek na folii a použít meotar (zkuste se poptat po školách, po bazarech) nebo rovnou projektor (dá se vyrobit, viz kapitola Projekce) a kreslit na plachtu zav ěšenou na ze ď.
Na samotné malování lze použít lihovou fixu na textil (obrysy) a z řed ěnou barvu - d řív se používal p ředevším balakryl, ale ten se časem jak plachtu opakovan ě skládáte láme a drolí, lepší je použít kvalitn ější akryl, který je možné než zaschne stírat houbi čkou a napravovat tak p řípadné chyby, neláme se atd. M ůžete použít i spreje a šablony (viz kapitola Šablony), p řípadn ě pro podklad n ěkterou z batikovacích technik (viz kapitola Batika).
UV BARVY
UV barvy (p řesn ěji "UV aktivní", též reflexní či neonové) jsou barvy, které svítí pod ultrafialovým zá řením. UV zá řivku lze sehnat v lepších elektroshopech a disco krámech (trubka cca 300 K č, t ěleso cca 500 K č). Nejznám ější a nejprofláklejší odstíny jsou žlutá, oranžová, r ůžová a zelená, dají se sehnat ve sprejích (v každé drogerii) a i jako akrylové barvy. U nás je vyrábí nap říklad firma Ternocolour, bohužel v b ěžných papírnictvích se dají sehnat čast ěji jen malé lahvi čky a to ješt ě barev primárn ě ur čených na textil. Použít se dají, ale není to moc ekonomické. Mnohem lepší situace 58
je v obchodech s um ěleckými pot řebami (v Praze nap říklad Zlatá lo ď nebo Altamira, v Ostrav ě galerie Shagal), kde se dají sehnat barvy zahrani ční, které jsou sice drahé, ale kvalitní. Nejznám ější zna čky jsou System3 (tuba 100 ml kolem 100 K č) a Ferrario (100 ml za cca 250 K č). K sehnání je docela široký sortiment odstín ů, takže se dají sehnat UV modrá, fialová, tmav ě zelená, žlutá, červená, temn ě rudá, bílá a další. Ale nezoufejte, UV barvy se dají míchat! Ze čty ř základních s p řimícháváním UV modré vzniknou odstíny fialová (modrá + r ůžová), tyrkysová (modrá + žlutá nebo modra + zelena) atd, experimentujte. vždy míchejte jen UV barvy mezi sebou. Kombinace normální barva + UV nefunguje (p řestane pod UV svítit).
Nejlepší je malovat na bílé prost ěradlo, protože UV barvy nekryjí moc dob ře a na tmavém podklad ě nevyniknou. Nejlepší je, když sám podklad je UV aktivní (klasické prost ěradlo UV aktivní je - pod UV svítí sv ětle mod ře, což se dá p ři tvorb ě využít). Lze malovat i na černém podkladu, ale chce to mít dobré barvy nebo si obrázek podmalovat (normální) bílou.
Co se tý če samotného obrazu - uv ědomte si, že freetekno nemusí být jenom o spirálách a robotech. Free znamená svobodu, v tomto p řípad ě svobodu tvorby. Bu ďte originální a drzí. P řekra čujte hranice.
A ješt ě n ěco. Dávejte na svoji plachtu pozor, v posledních letech se na akcích bohužel pohybují i paraziti, kte ří je s oblibou kradou. Pokud n ěkoho p řistihnete, zakro čte. V nejbližší dob ě bude na www.freetekno.cz galerie ukradených plachet, pokud n ějakou z nich objevíte, informujte p říslušný sound system, pokud n ěkdo ukradne plachtu vám, pošlete fotku a info na [email protected]. Zlod ěji nemají na free akcích co pohledávat.
59
Obrazové p řílohy „Letáky“ Letáky byly poskytnuty p říslušnými po řadatelskými soundsystémy.
60
Freeparty konaná na podporu člena freetekno komunity Miguela, který byl zat čen v Ma ďarsku v roce 2003, za zavin ění dopravní nehody (zem řeli 3 lidé). Jeho vina nebyla podle freetekno komunity dostate čně prokázána. Peníze z benefitu byly ur čeny na odtah vozu s aparaturou a Miguelov ě rodin ě.
61
„letá ček“ na street party - Karneval
umn ě zakomponované symboly „ 23“
62
„S troškou vtipu“
63
„Utopie“
64
Plachty
Spiral tribe
Www.spiral-tribe.org [online]. 2000 [cit. 2008-01-02]. Dostupný z WWW:
65
66
Merkur
67
Morphonic.Harampade
Pess (fotografii poskytl soundsystém Merkur)
68
Oktekk (fotografie poskytl soundsystém Oktekk)
69
SGC
70
Jednota (fotografii poskytl soundsystém Jednota)
Mimik
71
Plachty na freeparties
Poltek 2007
Czechtek 2006
72
73
Czechtek 2OO1 (fotografie poskytl respondent M.)
74
neznámý soundsystém - Poltek 2007
Dread Beat Squad - Údr č u Karlových Var ů – léto 2007
75
„Ze zadu“
Merkur - vodárna pod Radobýlem 2005 (fotografii poskytl soundsystém Merkur)
76
„V noci“
Syndikate (fotografii poskytl soundsystém Syndikate)
Strahov
77
Hondzik - ragga junggle soundsystém (fotografie poskytl sounsystém Hondzik)
plachty DIY
plachta DIY
zakoupená „plachta“
78
„Lion Of Judah“
79
Skulptury Merkur
80
Czechtek 2001 (poskytl respondent M.)
Instalace Poltek 2007
81
Poltek 2007
Vizualizace - projekce Tovární hala Harfa, Praha
82
OSN (aliance soundsystém ů Oktekk, Strahov, NSK) – Lužec nad Labem 2007
83