Subkulturní Rysy Na Brněnské Scéně Populární Hudby. Srovnávací Studie O Publiku Popu, Techna a Metalu

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Hudební věda

Martina Marešová

Subkulturní rysy na brněnské scéně populární hudby. Srovnávací studie o publiku popu, techna a metalu.

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.

Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

......

Podpis autora práce

Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce doc. PhDr. Mikuláši Bekovi, Ph.D. za cenné náměty a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat i všem ostatním, kteří mi poskytli rady a pomoc.

OBSAH 1 ÚVOD ...... 2 2 SUBKULTURA ...... 3 2.1 Subkultury v ...... 4

3 POP MUSIC ...... České republice...... a brněnská...... scéna ...... 5 3.1 ...... 5

4 METALStručná ...... historie pop...... music v českých...... zemích ...... 7 4.1 ...... 7

4.1.1 Stručná historie metalové subkultury ...... u nás ...... 4.2 Stručná ...... historie po roce...... 2000 ...... 1110 4.3 Festivaly ...... 11 5 TECHNOBrněnské ...... kluby ...... 13 5.1 ...... 14

5.2 Historie subkultury ...... techna v českých...... zemích ...... 16 5.3 Techno v Brně ...... 17 5.4 Brněnské ...... kluby ...... 18 6 METODYFestivaly VÝZKUMU ...... 19 6.1 ...... 19

6.2 Výběr respondentů ...... 6.2.1 Vytipované hudební ...... produkce...... 20 6.2.2 Popové ...... 20 6.2.3 Metalové ...... 2201 7 VÝSLEDKYTechno KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU ...... 22 7.1 – ...... 22

7.1.1 Socio demografická struktura ...... publika ...... 22 7.1.2 Pohlaví respondentů ...... 23 7.1.3 Věk respondentů ...... 25 7.1.4 Nejvyšší dosažené vzdělání ...... 27 7.2 Složení publika v rámci ...... bydliště ...... 28 7.3 Hudební aktivita publika ...... 29 8 VÝSLEDKYHudební preference ...... 42 9 ...... KVALITATIVNÍ...... ČÁSTI ...... 57 ZÁVĚRRESUMÉ ...... 59 1011 ...... 12 SEZNAM PRAMENŮ A ...... LITERATURY ...... 6260 PŘÍLOHY: DOTAZNÍK

1 ÚVOD

Cílem této práce je nabídnout čtenáři obraz posluchačů vybraných– hudebních stylů. Pro bližší zkoumání byly vybrány tři žánry nonartificiální hudby metal, pop a techno. Metal a techno byly zvoleny jako hudební styly, s nimiž je spojena širší hodnotová orientace a specifické vzorce chování, jež bývají označovány v odborné literatuře i publicistice jako „subkultura“. Oba styly mají relativně početné publikum, které je nositelem příslušné subkultury, na druhou stranu se od sebe tyto dvě subkultury výrazně odlišují. V rámci bakalářské práce uvádíme stručnou historii vybraných stylů v Československu a České republice. U subkultur uvádíme i charakteristiku specificky brněnské scény, jež je předmětem našeho zájmu.

Samotnou definicí subkultury se zabývalo nespočet autorů. Na základě jejich vzájemného srovnání jsme vytvořili pracovní tezi, podle které jsme zjišťovali, zda vybrané skupiny vykazují známky „subkulturnosti“. Subkulturu tvoří lidé, kteří se identifikují s jejím– stylem a vším, co s ní souvisí, příslušnost k ní reprezentují svým

životním stylem napříkladv svým vzhledem nebo tím, že se na ní sami aktivně podílejí.

Podle Sarah Thorntono é se v případě posluchačů taneční hudby nejedná o subkulturu, ale „kulturu klubovou“. Zajímáme se tedy i o to, jestli posluchače techna můžeme označit pojmem subkultura, nebo ne.

Práce se opírá o data ze sociologického výzkumu zahrnujícího kvantitativní a kvalitativní část. První část toho výzkumu proběhla pomocí dotazníku sbíraného na hudebních produkcích vybraných stylů, celkem bylo shromážděno 300 dotazníků. Druhá kvalitativníV část proběhla jako rozhovor s celkem devíti zástupci tří hudebních stylů. rámci srovnávání výsledků bychom měli dospět k vlastnostem jednotlivých skupin

posluchačů, případně zjistit, čím (a jestli) se od sebe liší.

2 SUBKULTURA

Vzhledem k tomu, že o dvou ze zkoumaných publik tvrdíme, že vytvářejí vlastní subkulturu, je na místě tento pojemVelký definovat. sociologický Dle Hendla slovník se s tímto pojmem poprvé setkáváme„Soubor specif. ve 40. norem, letech hodnot,20. století. vzorů chování a životní styl,definuje charakterizující subkulturu určitou takto: skupinu v rámci širšího společenství, pří., tzv. dominantní či hlavní kultury, jíž je tato skupina konstitutivní součástí. Termín subkultura se také vztahuje na specif. skupinu, která je tvůrkyní a nositelem zvláštních odlišných norem, hodnot, vzorců chování a zejm. životního stylu, i když se podílí na dominantní kultuře a na fungování širšího společenství. V každém případě je důležitým znakem subkultury viditelné odlišení od dominantní kultury.“1

Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky „Subkultura je

častoSmolík definována ve své práci prostředím, v němž je tolerováno a provozováno něco,uvádí: co je majoritou považováno za deviantní nebo co skutečně deviantní je (např. podle platných zákonů) – potom obvykle bývá ostatní společností odmítána, odsuzována, stavěna do podřadné pozice a může čelit i hostilním postojům.“2

Většina autorů se shoduje v závěru, že se členové subkultur chtějí Subculture:odlišit od Themainstreamu, Meaning of tedy Style dominantní populární kultury. Dick Hebdige ve své práci bere jako počátek vzniku subkultur situaci po druhé světové válce. Ve Velké Británii se začaly odehrávat změny ve vnímaní a vztazích jednotlivých společenských tříd a generací.

Příslušníci subkultury se obvykle odlišují od populární kultury „středního proudu“ i stylem oblékání, vystupování a vyjadřování, vzpomeňme si na ortodoxní metalisty, punkery, technaře, hippies, posluchače hip hopu, ema, atd. Ne všichni lidé, kteří se prezentují v rámci nějakého stylu, tímto stylem skutečně žijí. Někteří podléhají určitým módním vlnám populární kultury, která se často inspiruje právě v subkulturách. Lidé, podléhající diktátu toho, co je aktuálně „IN“, bývají členy subkultur označováni jako pozéři.

1 Velký sociologický slovník. II, P - Ž.

2 Sociologický ústav.Subkultury Akademie mládeže. Věd ČR. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, s. 1248. SMOLÍK, Josef. Praha: Grada 2010, s. 32. 3

2.1 Subkultury v v České republice a brněnská scéna Nesmíme zapomenout na politickou situaci, která- v našich zemích -panovala době, v níž na Západě vznikaly první moderní subkultury od padesátých let byly státní mocí jakékoliv subkulturní odchylky od standartu považovány za projev politické opozice a potírány. Pokud se zaměříme na situaci před koncem 80. let, vývoj některých stylů nonartificiální hudby se zpomalil. Vliv na tvorbu měly zahraniční kapely, převážně americké a britské, jejichž písně sem pronikaly pozvolna Jejicha většinou hranice neoficiální byly pohyblivé cestou. a rozmazané,Nemůžeme ale přechody tvrdit, meziže se nimizde subkultury více méně nenacházely. plynulé, vzájemně „ se překrývaly a prolínaly, spolupracovaly či ignorovaly 3

.“ Subkultury byly součástí alternativní a undergroundové scény a hlášení se k nim bylo mnohdy vnímání jako provokace (či přímo protistátní

činnost).

Smolík uvádí, že v osmdesátých letech docházelo k prolínání subkultur. Jednotlivé prvky, dříve typické pro určitou subkulturu, inspirovaly členy jiných subkultur k tomu, aby je převzaly a začlenily do té své. Některé subkultury tedy stojí na pomezí několika jiných a nejdeV je přesně definovat a ani zařadit.

této době došlo naJeště brněnské jsme sescéně nedohod k vytvořeníli Třírychlostní mnoha jedinečných Pepíček skupin. Namátkou můžeme jmenovat:Brněnští muzikanti – snad díky tomu,, že Brno je menší,, skupinynež Praha kolem – vytvořili Petra Vášipevnou atd. komunitu „ (…). Kapely brněnské nové vlny se výborně znaly a někteří z muzikantů hráli v několika uskupeních.“4 y v

– Někd této době také vznikl vtip, utahující si z brněnské

Vscény existují tři druhy hudby: dobrá, špatná a hudba z Brna.

následujících letech pokračoval jak vývoj mainstreamového proudu, vtak i toho, který pod toto označení nespadal. Jak jsme si mohli všimnout, střední proud rámci módních vln přejímá znaky různých subkultur, a tak je o nich stále obtížnější mluvit v tomto smyslu slova.

Podrobněji se vývojem námi vybraných subkultur budeme zabývat v následujících kapitolách. 3 Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945 – 1989. 4 ALAN, Josef, BITRICH, Tomáš, BREGANT, Michal Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945 – 1989. Praha: NLN, 2001, s. 19. ALAN, Josef, BITRICH, Tomáš, BREGANT, Michal Praha: NLN, 2001, s. 255. 4

3 POP MUSIC

Slovník české hudební kultury „Výraz je

Definicizkrácenou pop verzí music anglického nám nabízíoznačení například popular music, v praktické komunikaci hudebníků: se někdy používá pouze tvar pop. V anglicky mluvících zemí se za pop music pokládá nonartificiální hudba od nástupu rocku (nezkrácený výraz popular music pak označuje tradičnější projevy, resp. populární hudbu jako celek). V českém prostředí funguje označení pop music v relativně širokém smyslu (nonartificiální hudba ovlivněná jazzem), kromě toho se však tento výraz (popř. slovo pop) stal speciálním názvem onoho novějšího písničkového proudu, který od začátku 60. let 20. stol. zatlačoval písničkovou produkci swingu.“5

souladu s pramenyv můžeme vycházet z toho, že pop music (zkráceně pop) je hudební proud, který sobě zahrnuje celou řadu stylů, které jsou řazeny do tzv. středního proudu. Obvykle není náročný na poslech a většina jeho skladeb je koncipována tak, aby se líbila co nejširšímu okruhu posluchačů.– Pokud je skladba doprovázena videoklipem, je na něj kladen stejný požadavek aby se líbil a byl komerčně úspěšný. Pop music„... produkcemůžeme celkově je úzce označit spjata jakos gramofonovými komerční styl, nahrávkami je součástí a takzvané s vystupováním masové kultury. oblíbených zpěváků v televizi, rozhlase, filmu a na koncertním pódiu.“ 6 V

dnešní době však úlohu masového média, šířícího hudbu, plní nejvíce internet. V

pop music se zpravidla pohybují interpreti, za nimiž stojí týmy schopných producentů, manažerů, skladatelů, choreografů, aranžérů a vizážistů. Ve srovnání s typickými subkulturami zde hraje mnohem menší roli hodnota „autenticity“ či osobního autorství, spojujícího skladatelskou, textařskou a interpretační roli. 3.1

Stručná historie pop music v českých zemích Cílem této práce není podat zevrubný výklad vývoje pop music u nás, nicméně pro srovnání s vývojem vybraných subkultur uvádíme alespoň stěžejní informace. Pokud nahlédneme do historie popové kultury v našich zemích, celkem snadno poznáme rozdíl mezi takzvaným mainstreamem a alternativní kulturou (podrobněji se vývojem 5 Slovník české hudební kultury -12- http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/chs/entry.php?id=1087> 6 [online]. 2012 [cit. 2012 25]. Http://www.ceskyhudebnislovnik.cz. Dostupné z < Tamtéž 5

v subkultury techna a metalu v Československu zabýváme následujících kapitolách). Ovšem i scéna pop music byla v desetiletích před rokem 1989 vystavena značné

„politickéVzhledem reglementaci. k tomu, že první polovina padesátých let postavila zásadní přehradu mezi angloamerickou, tj. swingovou a později rock‘n‘rollovou scénou a socialistickou kulturou, byla populární hudba jedním z nejpřísněji kontrolovaných a ideologizovaných druhů umění v Československu. Tento přístup trval až do posledních měsíců roku 1989.“7

60. léta byl pro československou pop music přelomová. V roce 1968 odešla spousta oblíbených umělců do exilu, dalším bylo zakázáno vystupovat. Z populárních zpěváků, kteří už v této době působili, můžeme jmenovat tyto: Karel Gott, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Jiří Vašíček, Josef Zíma, Milan Chladil, Yvetta Simonová, Golden Kids (Vondráčková, Neckář a Kubišová) a další. V roce 1962 také vznikla anketa Zlatý Slavík. Do roku 1991 byl pořádán časopisem Mladý svět. V roce 1996 byla anketa obnovena, tentokrát pod jménem – Český slavík. Princip je takový, že diváci hlasují pro svoje oblíbené interprety můžeme tedy tvrdit, že pop music u nás vlastně tvoří interpreti,

Vkteří jsou úspěšní v anketách tohoto typu.

sedmdesátých letech se„ Rekvalifikačnísituace vyostřila. komise Hudba zkoušely byla pod kohokoli politickou z čehokoli kontrolou, a pokud mnozí se umělcivýjimečně byli nepřizpůsobily zakazováni. politickému tlaku a navrhly udělit kvalifikaci hudebníkovi politicky "problematickému", státní umělecké agentury jejich návrh zamítly. Kulturní inspektoři, namnoze přestárlí důstojníci či estébáci, zakazovali jednotlivé koncerty. Martu Kubišovou komunisté zakázali úplně. Zlatý slavík ztratil pověst nezávislosti, jeho výsledky bezostyšně falšovali z příkazu KSČ redaktoři, ze ziskuchtivosti mafiánští manažeři a jimi podplacení tiskaři.“8 V

70. a 80. letech působili mimo interpretů uvedených v předchozím odstavci (tedy těch, kteří působit mohli) například Pavel Bobek, Skoumal, Vodňanský a jiní. –

Po roce 1989 se situace změnila umělci, kteří byli v exilu, případně byli zakázaní, mohli nyní svobodně vystupovat. Vznikají časopisy, nové radiové stanice, na trh přichází 7 Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945 – 1989. 8 ALAN, Zlatý fond Josef, hudby BITRICH, Tomáš, BREGANT, Michal-12-29 . H Praha: NLN, 2001, s. 203. [online]. 2012 [cit. 2012 ] http://www.czechmusic.net Dostupné z < ttp://www.czechmusic.net/charts/zlatyfont.htm> 6 zahraniční produkční společnosti. Posluchači si můžou zakoupit nebo objednat skladby kohokoliv, kdo vydal CD, nebo svoji tvorbu umístil na internet. Ze zahraničí se k nám postupně dostávají i mnohé talentové soutěže. Vzniká jakási nadprodukce. Interpreti popv music se stále objevují v televizních estrádách, pořadech, někteří se udržují povědomí posluchačů i různými skandály, o kterých více či méně nadšeně informují

bulvární redaktory.

4 METAL Heavy metalLukáš –Peterek The music definuje and its tento culture hudební žánr (sŽivotníodkazem styl na a hodnotová spis Deeny orientace Weinstein metalové subkultury Heavy metal ) jeve hudební své práci styl, který vznikl na přelomu 60. a 70. let ve Velké Britániitakto: a v USA. „ (...) Co se týče hudby, dle Weinsteina lze slovní spojení heavy metal chápat ve třech dimenzích: 1. v původním významu se slovní spojení heavy metal používalo jako synonymum pro hard rock. 2. v užším smyslu se jedná o styl, který se od hard rocku liší odejmutím bluesového vlivu. 3. v nejširším významu se spojením slov heavy metal nebo též pouze metal, označuje celý hudební žánr, včetně všech jeho odnoží...“9

V v

této práci je hudební styl metal brán z hlediska, které je definováno bodě tři. Cílem není zkoumat posluchače jednotlivých subtypů metalu, jako je black metal, death metal atd., ale zjistit informace o metalovém publiku jako takovém. Z téhož důvodu jsme také vynechali4.1 definice těchto druhů.

Stručná historie metalové subkultury u nás

Jako předchůdce metalu v Československu můžeme označit bigbít. V tomto stylu, který vznikl v 60. letech, tvořily kapely, jako jsou Olympic, Flamengo, Matadors nebo Rebels. Většina„… skupin což se byla změnilo ovlivněna s příchodem zahraniční normalizace, scénou, a kdytak bylosi jako mnoho své názvy kapel volila nuceno anglická názvy

slova. 9 Životní styl a hodnotová orientace metalové subkultury.

PETEREK, Lukáš. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd, 2011, s. 20. 7 změnit, případně užívat mezinárodní názvy či termíny ze Slovníku cizích slov. 10 Ve spárech Rock ‘n‘ rollu „... vládního usnesení“ Bednařík o situaci vev zábavné svém spisu hudbě ČSSR, které se stalo hlavnímuvádí návodem citaci zk jejímu omezení a mělo přispět k likvidaci rockové hudby v našich zemích. (...) K plnému uplatnění vlivu státu v této oblasti přijaly vlády ČSR a SSR v roce 1972 příslušná opatření k sjednocení kulturně politických i odborných přístupů k celé oblasti zábavy, k znovuzavedení evidence všech umělců této sféry, ke společné přípravě jejich rekvalifikace založené na individuálním hodnocení. Novými právními předpisy bylo vymezeno postavení zábavné hudby v oblasti hudební kultury, postavení a odměňování interpretů, povolovací řízení národních výborů atd 11

.“

Dalším hudebním stylem, ze kterého metal vyšel, je bezpochyby hard rock. Sem můžeme zařadit napříkladPojem metal kapely se začal Katapult, v Československu Citron, Regenerace užívat až nebo na konci skupinu sedmdesátých Františka let Ringo 20. Čecha.století. „Podle Korála a Špuláka (1993) byl název metal zmíněn v recenzi na vystoupení skupiny Švehlík v roce 1978.“12

Kapely se zpočátku objevovaly na tanečních zábavách, označovaných jako čaje, kde hrály převzaté písně od zahraničních interpretů,Česká heavymetalová které často opatřily hudba vlastním textem. Nesvatbová ve své bakalářské práci, , uvádí jako čajové kapely„Vzhledem Víčka, k tomu, Markýz že John,v tomto Benefit, období Orient, došlo Inra k oslabení a Expanze. politického režimu, neprožil metal tak velké ústrky jako předchozí hudební vlny, a proto ubylo i konfrontační nebo jiné ideové náplně.“13

I tak bylo nutné, aby kapely dodržovaly určitá pravidla, jako bylo například povinnost takzvaných přehrávek, absence anglických textů a skupina také musela mít zřizovatele, který za kapelu ručil. V roce 1983 došlo ke zpřísnění. Texty písní, které byly schvalovány, musely být v češtině, nebo slovenštině.

Mezi první metalové kapely u nás patřily– např. Kroket, Arakain, Vitacit, Törr a brněnští Kern. Další je rychle následovaly jména jako Tublatanka, Debustrol, Tlustá Berta, 10 Subkultury mládeže. 11 Ve spárech rock'n'rollu. – 35. 12 SMOLÍK, Josef. Praha: Grada 2010, s. 218. dle Bednařík: 1997, s. 50 13 BEDNAŘÍK, Tomáš. 1. vyd.Alternativní Lišany: M. kultura.Rajchl, 1997 Příběh, s.34 české společnosti 1945 – 1989.Smolík, tamtéž, s. 219. ALAN, Josef, BITRICH, Tomáš, BREGANT, Michal Praha: NLN, 2001, s. 255. 8

Krabathor (kteří se prosadili nejenom u nás, ale i v zahraničí) a Root jsou posluchačům metalu dobře známa.

Poslední jmenovaní vznikli na brněnské scéně roku 1987- a hrají dodnes. Skupina Root patří mezi nejvýznamnější metalové kapel y republiky- vydala čtyři alba a absolvovala úspěšné koncerty v zahraničí. Hlásí se k satanismu zpěvák kapely, Big Boss (Jiří Valter) je zakladatelem české odnože Církve Satanovy. Jejím prvním koncertem byla účast na

Vfestivalu Metal Image. V Brně vznikly i kapely Asgard a Titanic.

této době se metalisté hlásili k subkultuře dlouhými vlasy, výrazným líčením, oblečením, které doplňovaly nášivky.

Rockové festivaly vznikaly už od roku 1984. Touto dobou také začínají vycházet první metalové desky - (skupiny Citron a Titanic), z nově vzniklých kapel je třeba jmenovat původně thrash metalovou skupinu Kabát a další formace, jako jsou Motorband, Divá

VBára, Kryptor, v dalších letech Doga, Tarantula, Krakatit a další.

roce 1989 vyšla kompilace Rockmapa, která byla jakousi sbírkou rockových a metalových písní. Můžeme na ní najít kapely, jako jsou Vitacit, Arakain, Motorband, Kern, Titanic a další. Desky si posluchači pořizovali na burzách, a protože byly nedostatkovým zbožím, často se museli spokojit s kazetovou nahrávkou. Skladby zahraničních autorů si mohli poslechnout v rámci tzv. coververzí, které hrály zábavové kapely.

Po listopadu 1989, kdy kapely už nikdo neomezoval v tom, co mají hrát a jak se můžou jmenovat, vydávají známé skupiny desky, vznikají nové formace a metal se stále více štěpí na jednotlivé subtypy, případně je ovlivňován jinými styly. Celkově jsou devadesátá léta na vznik nových skupin velmi plodná. Jmenujme tedyS jen některé kapely: Endless (dvě ocenění Akademie a cena Břitva), The.Switch, FOB, ilent Stream of Godless Elegy (cena Akademie, Břitva), Six degrees of separation, Ador Dorath (Akademie, Břitva). Na brněnské scéně se objevily formace Tisíc let od ráje, Sezarbil, Amortez, nebo Absurd Conflict.

Dochází ke vzniku nových festivalů a klubů, kam na koncerty přijíždí zahraniční kapely a i domácí skupiny koncertují bez omezení. Posluchač si dokonce může bez problémů zakoupit jejich desku.

– v Spark

Vznikají také časopisy jako první se objevil roce 1991 , který je jednou měsíčně

Vvydáván do součas nosti. Sondy do popu a rocku

roce 1992 vydali Ivan Poledňák a Ivan Cafourek práci . Jedním ze stylů, který podrobuje kritice,„Heavy je pochopitelně metal je hudba, i metal. - k Hudebníkyjejímuž poslec i posluchačehu – a nakonec označuje ani 14 kjako její lidi výrobě s nižší – inteligencí.nepotřebujete vyšší IQ.“ k „Jestliže pro předcházející generaciA metal byly (v atributymírné nadsázce) ohavnosti přirovnávají fotbal-pivo- 15 dechovka,dechovce: pro soudného člověka osmdesátých let je to fotbal-pivo-heavy metal.“

Autoři nebyli sami, kdo neměl rád metalovou kulturu. Lidé často kritizovali zjev metalistů. Zejména jim vadily dlouhé vlasy, kožené oblečení s kovovými ozdobami t a pentagramy. I dnes je to základ pro některé metalisty. Posluchači, hlásící se k éto subkultuře, se většinou poznají podle černého oblečení, případně dlouhých vlasů. Jako obuv často volí vysoké těžké boty, jinak řečeno glády. Svoje oblíbené kapely podporují tričky, mikinami či nášivkami s jejich logem, případně titulním obrázkem alba. Popsaná vizáž není jen výsadou mužů. Některé ženy volí stejný oděv, jiné dávají přednost korzetům, šatům a botám na– vysokém podpatku. U posluchačů metalu se často setkáváme s výrazným líčením opět je jedno, zda jde o muže, či ženy.

4.1.1

Stručná historie po roce 2000 Pokud se zaměříme na vývoj skupin v novém tisíciletí, situace se nezměnila. Známé kapely pokračují ve své tvorbě. Také vznikají nové formace, jejichž styl je různý, například Umbrtka, Heiden (loni získali cenu Akademie populární hudby a také cenu Břitva), Atari Terror (jejichž velkým úspěchem bylo předskakování Korn, Praha 2009), Panychida, DymytryV novém a mnoho tisíciletí dalších. se Na objevují brněnskou mladé, scénu, stylově si můžeme různorodé všimnout skupiny mnoha jako Corposnovýchant, jmen: Overhype, „ Sic.engine, Smashed Face, Misty ways, Arch of Hell, Synasthetics, Clawed Forehead, Tear it down, The Eclipse, Rattle Bucket, Eagleheart, Ascendancy, Heiden, Six Is The God´s Number.“16

14 Sondy do popu a rocku 15 16 POLEDŇÁK, Ivan a IvanČeská CAFOUREK. heavymetalová hudba. . 1.vyd. Praha: H & H, 1992, s. 46. Tamtéž. NESVATBOVÁ, Tereza. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy, 2012, s. 37. 10

Metal se také dále dělí na jednotlivé subtypy. Zpěvačka brněnské skupiny Tisíc let „… od rájeMetalová uvedla scéna ve svém je sice hodnocení do jisté metalové míry rozdělená scény v knize na Subkultury příznivce jednotlivých mládeže toto: stylů, k významnějším konfliktům tu ale nedochází. Samozřejmě že někteří death metalisté nemají rádi black metal a posluchači holdující melodičtějším stylům si zase nepotrpí na příliš brutální hudbu, to je celkem běžná věc.“17

4.2

Festivaly Metalové festivaly se v České- republice konají průběžně celý rok. V létě probíhají převážně takzvané open air, které se pořádají na loukách, letištích atd., v zimě se festivaly přesouvají do uzavřených prostor, jako jsou stadiony a kluby. Festivaly mají dobré jméno i v zahraničí. Na velké letní festivaly, jako jsou Brutal Assault nebo Masters of Rock, se každoročně sjíždí nejenom desítky českých,– ale i zahraničních interpretů. Tyto festivaly počítají svoji návštěvnost v řádech tisíců účastní se jich jak domácí, tak zahraniční publikum.

Již zmíněný Brutal Assault je letní festival, konající se každoročně ve vojenské pevnosti

Josef v Jaroměřici. Akce je několikadenní a soustředí –se vpředevším na tvrdší typy metalu.

Masters of Rock se naopak koná dvakrát ročně létě ve Vizovicích a v zimě se přesouvá do Zlína.

Mezi další festivaly patří například Metal Fest, Apocalyptic Form of Death, Metal Gate Czech Death Fest , Metal Swamp nebo Sonisphere, putovní evropský hudební festival, konající4.3 se vždy v létě.

Brněnské kluby Posluchači metalu mají v Brně více možností, kam si zajít na koncert. Klub Black Diamond je jedním z prvních klubů, který se počítal mezi metalové. Původně vznikl na Antonínské ulici, poté se přestěhoval na Hlinky a dnes, po několika letech pauzy, ho posluchači najdou v Hybešově ulici.

Klub Brooklyn se nachází na ulici Bašty. V roce 2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Mezi návštěvníky je známý častými hudebními produkcemi a pravidelnou Vánoční besídkou.

17 Subkultury mládeže.

SMOLÍK, Josef. Praha: Grada 2010, s. 222. 11

Šutr, působící na místě bývalého Viking klub Drakkaru, je pověstným sídlem metalistů a šermířů. Najdeme ho na Kapucínském náměstí. Mezi další kluby, které hostí kapely, patří

Muzak M13 nebo Yacht klub.

Metalové koncerty se pořádají také ve větších klubech. Jedním z nich je Melodka, která vznikla v prostorách bývalé vinárny Melodie (založena 1929 v rámci Stadionu Kounicova). V roce 2006 byly prostory zrekonstruovány a dnes je Melodka jedním z nejznámějších brněnských multižánrových klubů. V sedmdesátých letech byla

Jednímv prostoru z nejstarších dnešního klubůklubu v vybudovánaBrně je i Faval restaurace Music Circus: (kvůli připravovaném„ u mistrovství světa v dráhové cyklistice, které proběhlo na Velodromu). Pak se zde nacházela oblíbená diskotéka. Těsně po revoluci zde vznikl progresivní klub s atmosférou jeskyně, zaměřený hlavně na rock (ať už rockotéky nebo koncerty) a různé okrajové styly 18

.“

Klub Fléda, známý po celé republice, vznikl už v roce 1991 pod názvem Brüner Fledermause. Byl také prvním místem v Brně, kde se hrál jazz, dalších několik let sloužil jako televizní studio a posléze, v roce 2000, byl přestavěn na filmový a následně na

Vhudební klub. Zatím poslední rekonstrukce proběhla v roce 2012.

brněnských klubech se pravidelně konají metalové festivaly jako je například Favál music„... nabízí fest, který každé se jaro poprvé a podzim konal špičkově16. 9 2010. obsazenou Na stránkách akci, která klubu představuje se o festivalu to nejlepšídozvíme, z žečeské scény na poli moderního rocku a metalu plus jednoho až dva exkluzivní hosty ze zahraničí!“19

Jako další můžeme uvést Dark Valentine Party. Jedná se o valentýnskou přehlídku kapel, kterou pořádá Derias se svojí formací Misty Ways. V únoru 2013 proběhne již popáté, a to nejenom na brněnské Flédě, ale i v Praze a Ostravě. Derias (Misty Ways) pořádá společně s Michaelou Sandriel Hájkovou, účinkující v kapele Synaesthetics, také festival The Modern Inquisitor, konající se letos už počtvrté.

18 Hudební podniky v Brně.

19 faválONDRÁKOVÁ, music circus Jana. -12Brno:- Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy, 2012, s. 69. [online]. 2012 [cit 2012 17]. Http://www.faval.cz. Dostupné z: 12

Zavedený je též Waiting for the Winter. Tento zimní festival, který pořádá brněnská metalová skupina Arch of Hell, se konal letos už popáté. Dle slov jedné z organizátorek se jedná o festival, který se nezaměřuje jen na jeden typ metalové hudby, ale účinkující skupiny jsou stylově napříč metalovou scénou.

Významnou součástí brněnské klubové scény jsou i festivaly, které původem z Brna nejsou, ale po dobu několika let se zde pořádají. Na gothické a metalové publikum se zaměřuje Black Cat Party, pro pagan metalové příznivce se koná Apokalypsa fest. Ortodoxní metalisté a posluchači black metalu navštěvují festival The Night of Demons. Dalším festivalem je Samhainfest, který se koná nejenom v několika městech České republiky, ale i v jiných evropských zemích. V roce 2012 to bylo Polsko, Maďarsko a

Švýcarsko. Z českých měst tento festival hostilo Brno, Praha, Plzeň a Ostrava.

Město má také své open air festivaly Rockové chrlení a nedávno vzniklý Kohout Assault.

5 TECHNO

Tento„Správně výraz jde o je nemelodickou někdy nepřesně repetitivní užíván hudbu pro veškerous rovným elektronickourychlým rytmem, taneční ve které hudbu. jsou použity výhradně elektronické zvuky. Svůj základ má v osmdesátých letech v Detroitu.“20

Subkultura techno v České republice

Ondřej Holomek ve své oborovéúzce prácivyme zeným osobitým hudebním stylem, kterýoznačuje ke své technoprodukci jako využívá styl, kterýpočetné je perkusivní, „... syntetické zvuky a studiové efekty. Pro techno je typický rychlý pravidelný čtyřčtvrteční takt v tempu okolo 130 až 140 úderů za minutu, který často postrádá melodii či basovou linku. Je charakterizováno užíváním opakovaných elektronických rytmů, mechanických textur a mollových melodií. 21

Subkultury mládeže: Generace techno “

Ganna Bila ve své práci „Opírám se o tvrzení hudebníhoodkazuje publicistypři použití Michala tohoto pojmuHvoreckého na publicistu (Hvorecký Hvoreckého1999), který se domnívá, že pojem techno nabyl širšího významu a

20 Filter. Č. 16 (září 2006). - 21 Subkultura techno v České republice. Praha: MAFRA MEDIA, 2005 2009, s. 72. HOLOMEK, Ondřej. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2005, s. 10. 13 pojímá kromě hudby ‚design, módu, nová média a v neposlední řadě životní styl nebo názor‘“22

Samotné slovo techno je odvozeno ze slova technologie.

5.1

Historie subkultury techna v českých zemích Při formulování této podkapitoly narážíme na několik problémů. Pokud se zaměříme na publikace, mapující historii techna, většinou se zabývají pouze zahraniční scénou a českou opomíjí,„... nedostatek případně relevantníchse o ní zmiňují materiálů, jen okrajově. rozdílné Jak pohledyuvádí Holomek, v jednotlivých existují článcích i další (...),problémy: chybějící přímou zkušenost či těžce rozpoznatelnou hranici mezi technem a ostatními tanečními hudebními styly.“23

Vzhledem k poslední uvedené skutečnosti pojmeme tuto podkapitolu jako historii taneční scény v českých zemích obecně.

Za počátek vývoje můžeme považovat– konec osmdesátých let. V této době se objevilo experimentování s mixováním vinylů první soutěž se v Československu konala 16. 11. 1989. Na tuto akci přijelo několik Dj’s ze zahraničí, ovšem používali převážně– disco vinyly. Po listopadu se k posluchačům dostaly nahrávky ze západní Evropy celkově začal být o tento druh hudby většív rocezájem, 1990 ale vi takchrudimském zůstala v rámci R-Klubu, subkultury. v letech Posluchači1991-1992 vpořádali Břeclavi první či pražském taneční klubu parties: Miš „Maš. První věhlasnější party proběhla v pražské vinárně U Melouna na jaře roku 1992. Ve stejném roce proběhla také první akce, která by se dala označit za orientovanou přímo na techno – Mayday Techno Party.“24

Dalším důležitým datem je rok 1993. DJ Loutka je jedním ze zakladatelů agentury Roxydust House Facoty (dnes tato společnost vystupuje pod jménem Roxydust). Společně a J. Krampolem a P. Hoskem se podílí na prvních oficiálních parties v Kulturním domu Ladví. Ve stejný rok se otevřel první klub zaměřený na elektronickou hudbu Radost FX. TentoMinistry klub funguje dodnes a dokonce byl roku 1999 zařazen britským

22magazínem Subkulturymezi mládeže: 20 generace nejlepších Techno klubů na světě. O osm let později ho server

23 BILA, Ganna. Subkultura techno v České republice.. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociologie, 2002, s. 8. Dle Hvorecký: 1999 24 HOLOMEK, Ondřej. Subkultura techno v České republice. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2005, s. 19. HOLOMEK, Ondřej. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2005, s. 20. 14

www.worldbestbars.com zařadil na osmé místo. V mezičase zde vystoupilo mnoho hvězd světové taneční scény, jako je například Paul Van Dyk, Carl Cox nebo Moby.

Vraťme se ale k roku – 1994. Taneční hudba se z pražských klubů rozšířila mezi větší množství posluchačů vznikají scény například v Brně a Pardubicích. Proběhla první freetekno party v Hostomicích. V tomto roce v ČR zahrál Moby a Richie Hawtin, který hrálv v již zmíněném klubu Radost FX. Pod vedením Aleše Blehy vznikl také první pořad

rádiu, který se věnoval taneční hudbě.Trip2House

Roku 1996 se začal vydávat– fanzin , vzniká první webová stránka orientující se na taneční hudbu techno.cz. Objevují se další agentury jako například Lighthouse a

Radical Production. –

Další léta se nesly ve znamení dělení taneční scény jinou kulturu měli příznivci house, techna, freetekna, a tak dochází k rozvoji trance scény. Každý rok se koná CzechTek, na který se sjíždí i české soundsystémy. Mezi prvními byli Circus Alien a Direct Drive, později například Metro, Strahov atd. Za mixážními pulty se objevují dýdžejové Ladida, Tráva, Agent nebo Pavel Krejdl. Jako zástupce zahraniční scény, kteří se u nás čím dál tím častěji objevovali, můžeme jmenovat již zmíněného Carla Coxe, Paula van Dyka,

VPaula Oakenfolda, Nicka Warrena a další.

roce 1998 se v Praze koná Global street party. Tato akce se koná vždy v několika městech po celém světě. Po uskutečnění se freetekno dostala do širšího povědomí, o rok později se díky CzechTeku stává všeobecně známým. Tyto teknivaly (=festivaly freetekna) navštěvuje více lidí a objevují se problémy s hygienou, vlastníky pozemků a policií. V roce 2001 byl tento festival částečně rozehnán, v roce 2005 byl orgány proveden zásah proti účastníkům festivalu.Freetekno O subkultura rok později proběhl zatím poslední CzechTek. Jan Haase ve své práci „ cituje prohlášení zástupců freetekno- Postupná scény. likvidaceDalší akce původních akce se nekoná myšlenek z důvodů: freetekna. - Parasitismus subjektů nesouvisejících se scénou včetně valně většiny samotných účastníků.

- Neschopnost a neochota respektovat elementární principy chování ve svobodném prostoru.“25

Před rokem 2000 dochází k medializaci celé scény, rozvoji všech žánrů taneční hudby a zvyšujícímu se počtu posluchačů. Vznikají další webové stránky a magazíny. Scéna se začíná dělit na vyznavače komerčních parties a návštěvníky freetekno parties.– Liší se od sebe- i oblečením a postoji k hudbě. Vyznavači komerčních akcí posunují do určité míry– scénu do mainstreamu.t Návštěvy některých parties se stávají trendovou záležitostí můžeme si všimnou , že se konají pod jménem energy drinků, cigaret, webových stránek

Va jiných společností.

posledních letech se zvyšuje počet parties, takže si mezi nimi posluchači vybírají a některé akce ztrácí návštěvníky. Také dochází k nástupu mladší generace. V ČR se už

vystřídala většina hvězd světové scény.

5.2

Techno v Brně TanečníV scéna v Brně byla ovlivněna, na rozdíl od pražské, zejména rakouskými DJ’s. rámci parties, na kterých vystupovali zahraniční dýdžejové, sem byli zváni například DJ Joro nebo Felipe. Pokud se zaměříme na party, které se v tomto městě– v pořádaly, všimneme si zvláštního jevu. V Brně převládají takzvané halové akce porovnání s parties, které se pořádají v klubech. Poslední dobou se situace začíná obracet a čím dál tím víc posluchačů dává přednost klubům před parties ve velkých halách. Dále uvádíme stručnou charakteristiku tzv. halových akcí, které se v Brně konaly víckrát.

Orion Hall: Festival se poprvé uskutečnil 20. 3. 1999 a pořádaly ho agentury G productionsv a Lunar. Původně se konal v pavilonu H na brněnském výstavišti, poté pavilonu Z a v roce 2008 byl přesunut do Boby centra. Zahrály si na něm hvězdy jako

The Prodigy, Sven Väth nebo Carl Cox.

Citadela je tradiční taneční párty, která„Zahráli se v Brně rakouští koná Adelic,s malou Ralf přestávkou a čeští DJové už od Benko, roku 1998.Aiffel… Poprvé V půlce se večera konala vypadla v Semilassu: jedna strana beden, proto většina lidí pařila jen u levé bedny. Do Semilasso se dostavilo kolem 400 lidí. Taneční scéna se teprve rozjížděla a tak

25 Czechtek 2k7 http://czechtek.freetekno.org/ -2- HAASE, Jan. Freetekno subkultura. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. Katedra psychologie, 2008, s. 33. Dle 2007 [cit. 2007 4]. 16 tempo pařmanům udávali gogo tanečníci. V brzkém ránu přišel starosta městské časti Řečkovice, který ukončil párty vypnutím proudu.“26

Tato- akce se koná několikrát za rok, vystoupili zde hvězdy jako Ben Sims, Felipe, DJ Usher live a již několikrát zmiňovaný

Paul van Dyk.

Apokalypsa : Tato akce, stejně jako předchozí uvedené, počítá své návštěvníky v řádech tisíců.1999 v V listopadu letošního roku se konala už po třicáté páté. Poprvé se konala 21. 8. Boby centru jako Apocalyps ’99: Last Contact (pod českým Apokalypsa proběhla až třetí party). Na plakátech byl jako hvězda uvedený DJ Tomas Schumacher, ale nevystoupil a později se ukázalo, že nebyl ani mezi pozvanými. V průběhu let vystoupili na Apokalypse například Oscar Mulero, Dave Clarke, DJ Rush, Luke Slater, DJ Ogi nebo– Mario Ranieri. Pořadatelé doplňují hudební zážitek také lasery a různými tanečníky například akrobatický tanec zvaný breaking nebo bojový tanec Uprock. Mezi další lákadla pro posluchače patřila sněhová show, vodní stěna (vytvořený vodopád v roce

2006 posloužil jako podklad pro laserovou 3D projekci) nebo pojízdná - LED stěna.

Garage: Poprvé tuto akci uspořádal Pavel Tesař, ve spolupráci s G Production v roce 1997. Garage se konaly s několika přestávkami až do roku 2002, kdy proběhlo třinácté a poslední pokračování. Za dobu konání vystoupili DJové Ladida, Lucca, Marco Carola,

Orbith, Marusha.... –

Nesmíme zapomenout také street party, které se konali právě v Brně šlo o První a Druhou brněnskou pouliční slavnost (1999 a 2000). Tyto akce byly prvotně

5.3demonstrací, šlo o protesty proti stavbě dálnice.

Brněnské kluby Pravděpodobně nejvýznamnější klub, orientující se na elektronickou taneční hudbu, je Perpetuum. Nalezneme ho na Roosveltově 9. Klub byl otevřen v roce 2001 a o pět let– později novým majitel zrekonstruován. Každý den se zaměřuje na jiný taneční styl střídají„ ... se zdenedílnou electro, součástí techno, všeobecně drum ‘n bass, respektované house, dubstep... české taneční Klub sámscény(...). se prezentuje Od svého jako: (je)

26 Techno.cz -12- H - - [online]. 2012 [cit. 2012 16]. ttp://www.techno.cz Dostupné z 17 znovuotevření v létě 2006 si získává renomé kvalitní hudební produkcí, má technické a zvukové vybavení na špičkové profesionální úrovni.“27

Jedním z míst, kde se prezentují dýdžejové, je bezpochyby i Fléda (té se podrobněji věnujeme v kapitole, zabývající se metalem, ). Hostila party Eternity, na které vystoupili například Ladida, DJ Justin Robertson DJ Breeth a další.

Mezi další kluby, ve kterých si můžete poslechnout elektronickou taneční hudbu, patří

5.4Tabarin na Divadelní, Mersey na Minské, 7. Nebe nebo již zmíněný Favál.

Festivaly Jedním z nejznámějších festivalů je Hradhouse. Poprvé se tento festival konal roku 1998 na Buchlově. Na pořádání se od té doby podílí Pavel Tesař a Vichr Production. O tři roky později byl festival přesunut do Boskovic. Vystoupili zde například DJ Tráva, Loutka,

Lucca, Koala, Chris Varella, Terry Francis, Orbith, Eddie Richards, Silicone Soul a jiní.

Creamfields je mezinárodní festival, který se poprvé konal roku 1998 v britském Liverpoolu– a od té doby se v Británii koná každý rok. Od té doby se konal v různých zemích tureckém Istanbulu, v Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty), v Moskvě, v Buenos Aires, ve Wrocławi nebo v Limě (Peru). V České republice se poprvé konal v roce 2002 v Roudnici nad Labem. Účast byla podle organizátorů zhruba 20 000 lidí a jednalo se o největší taneční festival ve střední Evropě. Posluchači viděli například britské Underworld, Paula Oakenfolda, Kosheen... V Roudnici se Creamfields konal ještě dvakrátl a to v letech 2003 (hlavní hvězdou byli Massive Attack) a 2004. Poté byl festiva přesunut na břeclavské„Díky letiště. špatnému Ročník počasí, 2008 sebohužel bohužel některé nevyvedl, hvězdy festival nevystoupily, doprovázela nebo mělyvichřice zkrácené a hustý vystoupení. déšť. Festival proběhl tak, že někteří lidé nebyli za špatného počasí puštěni do stanu, a někteří zase vyhodili peníze za lístek. Za to může počasí, pořadatelé dělali co mohli.“ 28

–

CzechTek viz výše.

27 Perpetuum Music Club Brno -12-

28 Techno.cz [online].-12 2012- [cit. 2012 27]. Http://perpetuum.cz. Dostupné z < http://perpetuum.cz/kontakt> -v- - [online]. 2012 [cit. 2012 27]. Http://techno.cz. Dostupné z: 18

Svojšice jsou jedním z techno open air festivalu, který se v ČR pořádá. Původně (tj. 1998 aV 1999) se ve Svojšicích konal festival Summer of Love, který se později přestěhoval. roce 2000 tedy ve Svojšicích vznikl festival nový, který má už za sebou dvanáct ročníků.

Již zmíněný Summer of Love je nejstarší a největší taneční festival v ČR. Založil jej Aleš Bleha v roce 1997 a byl inspirován britským Tribal Gathering. S festivalem se podle posledních zpráv počítá i v roce 2013. Za dobu konání zde zahráli například Audio Bullys, Kraftwerk, Kosheen nebo CJ Bolland. Festivalu Summer of Love předcházel v roce 1996 ještě Sunrising, který uspořádal Aleš Bleha. Měl několik pokračování, naposled se uskutečnil roku 2004. -

Po osmé se letos– konal festival Summer Session. Poprvé ho pořadatelé Technovinyl a agentura LION uvedli v roce 2005.

Mácháč je náš jediný plážový open air taneční festival. Koná se už od roku 1999 a za dobu jeho konání na něm vystoupil mimo jiné DJ Swag, Paul van Dyk, Fergie nebo Carl Cox.

Planet festival je –multižánrový festival, na kterém má i taneční scéna své místo. Konal se celkem čtyřikrát poprvé pod názvem Go Planet Roxy, podruhé jako Love Planet. Třetí a čtvrtý ročník už nesly název Planet festival. Z hostů, zastupujících taneční hudbu, zde vystoupili například Dave Clarke, Dave Angel, Derick May, Ed Rush, James Ruskin, Jeff

Milse, Orbith, Lucca nebo Kosheen.

6 METODY VÝZKUMU

6.1

Výběr respondentů Použili jsme smíšený plán výzkumu. Kombinovali jsme kvalitativní a kvantitativní metody. 53

Ke kvantitativní část výzkumu jsme použili dotazník. Ten byl předložen 3 respondentům. Každé ze tří zkoumaných publik tedy o bdrželo přes sto dotazníků. Dotazníky, které nebyly vyplněné, nebo takové, které dotazovaný pojal jako vtip (například pokud respondent odpovídal za svoji jedenaosmdesátiletou babičku), byly19

vyřazeny. K závěrečnému vyhodnocení jsme měli 300 dotazníků, z každé zkoumané skupiny jich bylo přesně sto. Odpovědi byly následně vyhodnoceny pomocí statistického programu IBM SPSS Statistics.

Samotný dotazník byl s ohledem na časové limity, dané podmínkami sběru na koncertech, koncipován tak, aby obsahoval jednoznačné a vhodně položené otázky, bylyrespondenti měli na výběr z dostatku možností a také, aby obsahoval jen otázky, které nezbytné. Návratnost dotazníků byla 100%, i když některé se vrátily zčásti nevyplněné, případně je respondenti nebrali vážně a vyplnili je jako vtip. Dotazníky byly rozdány i vybrány tazatelem. Pokud měli respondenti nějaký dotaz, mohli se s ním na tazatele obrátit. Této možnosti dotazovaní využívali, ve většině případů však šlo spíše o otázky, jak přesně bude práce vypadat, případně, na které škole a oboru se tato práce píše. Dotazník obsahoval uzavřené, otevřené a škálové otázky.

Kvalitativní výzkum probíhal tak, že v rámci každého námi vybraného hudebního stylu byli osloveni tři posluchači. Všichni dotazovaní byli před rozhovory upozorněni, že jejich odpovědi budou zaznamenány a použity v bakalářské práci jako srovnání posluchačů vybraných stylů nonartificiální hudby. Otázky, kladené v rozhovorech, byly pouze otevřené. Rozhovory jsou doslovně přepsané, vynechány byly části, kdy se dotazovaný nevyjadřoval k otázce, případně svou odpověď zopakoval. Přepis byl s respondenty následně konzultován. Pro zachování anonymity neuvádíme jména, ale každý dotazovaný je označen počátečním písmenem stylu, který poslouchá a číslem od jedné do6.2 tří.

6.2.1 Vytipova né hudební produkce Popové Prvnímv koncertem byla produkce Michala Davida, která se konala 6. 11. 2012 brněnském Bobycentru. Jednou z produkcí byl i koncert Olgy Lounové, která si jako

6.2.2hosty pozvala Rudu z Ostravy a POP balet. Koncert se konal 15. 11. 2012 v Semilassu.

Metalové Jako první produkce tohoto hudebního stylu byl vybrán festival Waiting for the Winter, který pořádá V brněnská formace Arch of Hell. Letošní ročník se konal 3. listopadu na Favále. rámci metalové scény vystoupilo šest žánrově ro zmanitých skupin. První vystoupila šestičlenná brněnská Neurotension, která vznikla v roce 2011 a řadí se mezi 20

- kapely hrající melodický death black metal. Druhá skupina, Secret of Darkness, hraje 29 blackově zabarvený melodický„Atmospheric death metal black. Další metal kapelou V večera byla Mater Monstifera, dle vlastních- slov hrající “ pořadí čtvrtá odehrála pražská thrash metalová Unborn a po ní přišla na řadu další pražská formace Atari Terror. Tato kapela, která se hlásí ke crossoveru, patří ke špičce tuzemské scény. Jako poslední se na 30 podiu objevila pořádající Sympho/melodic kapela, brněnská metal Arch of with Hell. Death Tuto metal sedmičlennou edge“ skupinu kritika označuje slovy „ Druhou produkcí byl společný metalcorový koncert Night of Wolves II kapel Got a Wolf, Neurotic Machinery, Corposant a Pitbull Diesel. Poslední jmenovaní brali tuto akci jako rozloučení se s posluchači po patnáctiletém působení na hudební scéně. Za tu dobu stihla pětičlenná formace vydat čtyři alba a odehrát nespočet koncertů.

Jako první zahrála skupina Got a Wolf, pětičlenná skupina- z Blanska, která stojí na pomezí hardcoru, metalu a punku. Po ní vystoupila death metalová formace Neurotic Machinery, následně již zmínění Pitbull Diesel a večer zakončila brněnská progresivní

6.2.3metalcorová kapela Corposant.

Techno Jako první byla vybrána Apokalypsa, která se konala 30. 11. 2012 na brněnském výstavišti. Její pořadové číslo bylo 35 a byla věnována Mayskému proroctví, které, podle některých výkladů, oznamovalo konec světa. Tato produkce byla rozdělena na tři pódia. První, Techno/Hardtechno stage, hostila britského DJ a producenta Luke Slatera, který je známým interpretem v této oblasti. Německou technařskou scénu reprezentoval taktéž známý Chris Liebing, toho vystřídal skladatel a producent v jedné osobě, Oscar Muler. Producent a DJ je také Gary Beck, který na letošní Apokalypsu přijel ze skotského Glasgow, po něm vystoupil dýdžej ze Španělska, David Moleon. Na tomto pódiu zahrála i Klaudia Gawlas, hardtechnový pár Fernanda Martines a DJ Lukas. Reprezentaci hardtechna podpořil i brazilský pár Underdogz. Z české scény se zde objevili brněnský DJ Nois a dýdžejka K.Sandra.

29 Bandzone.cz -12-

[online]. 2012 [cit. 2012 18]. Http://bandzone.cz. Dostupné z: Bandzone.cz -12- 30 [online]. 2012 [cit. 2012 18]. Http://bandzone.cz. Dostupné z: 21

Na druhém pódiu, které bylo určené pro produkce v house nebo tech house stylu, zahrály stálice české scény jako DJka Lucca a DJ Tráva. Ten v rámci tohoto večera spolupracoval i s Ristem, polovinou projektu Over3. Jako další vystoupili Chris Sadler, brněnský Javase, MeryEn, Cmeentoline, Duncan Grey a také Phil Albedo.

Poslední pódium, pojmenovaném Minimal Peopla stage. Objevili se ti Kaisersoze, Elektrabel nebo Sonja. Jako další zahráli například Ravic, Tokátko & Ufi DaMan, Fish b2b Wilda, Gusman, nebo také Segment, Milo, Flesh a JB. Tato stage byla pod vedením pražského klubu Touster.

6. 12. byl také navštíven brněnský klub Perpetuum a dotazník byl předložen zdejším tanečníkům. 7 VÝSLEDKY KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU

7.1 – V Socio demografická struktura publika této podkapitole se budeme zabývat prvními šesti otázkami v dotazníku. Výzkumný vzorek není natolik rozsáhlý, abychom z něj mohli. dělat závěry, které bychom uplatnili na celé publikum zvolených hudebních žánrů Jde tedy spíše o sondu, která může sloužit jako orientační nástroj pro případný reprezentativní výzkum. Vzhledem ke konstrukci výběrového souboru tedy resignujeme na inferenční statistiku. I tak přináší při vzájemném srovnání posluchačů zajímavé informace a umožňuje formulovat empiricky podložené7.1.1 hypotézy pro další zkoumání těchto subkultur. Z Pohlaví respondentů hlediska zastoupení mužů a žen byly zjištěny v naší sondě poměrně rozdíly mezi „subkulturními žánry“ a mainstreamovým popem. Metalové publikum tvořili z 66% u muži a z 34% ženy, u technařské akce byli muži zastoupeni 61,6% , ženy 38,4% a popových koncertů to bylo přesně půl na půl. Graf nám ukazuje, jaký byl celkový poměr žen a mužů na jednotlivých koncertech. Tedy víme, že publikum na metalu a technu tvoří ženy přibližně z jedné třetiny, zatímco na popu jich bylo stejně, jako mužů.

100% 90% 80% 70% 60% 50% žena 40% muž 30% 20% 10% 0% metal pop techno

7.1.2Graf č. 1 Poměr mužů a žen v publiku

Věk respondentů Porovnejme tedy věk respondentů, kteří odpověděli: na metalových koncertech byl minimální věk účastníka 16, nejstaršímu bylo 44 let a průměrný věk byl 24, 68 let. Nejmladší „popový“ respondent měl 15 let a nejstarší oslavil 59. narozeniny. Pokud spočítáme průměrný věk, dostaneme se k číslu 23,42. U respondentů, kteří navštívili techno, měl nejmladší 18 let, maximální věk byl 35 a průměrný věk 24,69 let. Průměrný věk respondentů je tedy podobný. Největší „rozpětí“ mělo publikum popu, a to 44 let,

nejmenší techno (17 let). P T

metal16 15op 18echno nejnižší věk 44 59 35 nejvyšší věk průměrný věk 24, 68 23,42 24,69 Tabulka č. 1 Věk na jednotlivých koncertech

Pro lepší přehlednost jsme při– porovnávání– věku u– jednotlivých stylů vytvořili věkové kategorie: 1) do 19 let, 2) 20 24, 3) 25 29, 4) 30 39, 5) 40 a více. Podívejme se nyní na věkové rozložení publika jednotlivých stylů.

100% 90% 80%

70% Věk. kategorie 40 a více 60% Věk. kategorie 30-39 50% Věk. kategorie 25-29 40% Věk. kategorie 20-24 30% Věk. kategorie do 19 20% 10% 0% metal pop techno

VGrafy č. 2: Rozložení publika podle jednotlivých stylů

přiloženém grafu vidíme srovnání jednotlivých skupin v rámci hudebních stylů. Při bližším prozkoumání docházíme– 24 k závěru, že metalové koncerty nejvíce navštívili posluchači ve věku 20 . Tato skupina tvořila nadpoloviční většinu– publika, 53%. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií byli respondenti ve věku 25 29 let, tvořili čtvrtinu návštěvníků– koncertů. Další skupinu publika (12%) tvořili posluchači, kteří měli mezi 30 39 roky, následně respondenti,- kteří ještě neoslavili 20. narozeniny, tedy ve věku do devatenácti let včetně 7,0% a nejméně byla zastoupena věková kategorie posluchačů, kteří měli 40 a více let (3%).

U produkcí– techna bylo věkové rozložení posluchačů podobné:– 2 nejvíce respondentů mělo 20 24 let (51%), dále posluchači ve věku 25 9 let (26%). Třetí– nejvíce zastoupenou kategorií (15%) byli dotazovaní, kterým bylo mezi 30 39 roky. Respondenti, kteří patřili do skupiny do 19 let, tvořili 7% publika. Nejméně zastoupeni byli posluchači, kteří uvedli jako svůj věk číslo 40 a vyšší, pouze 1% dotazovaných.

Jakv jsme viděli, pořadí kategorií bylo u obou „subkulturních“ publik stejné, lišily se jen uvedených procentech. U návštěvníků popových– produkcí je tomu jinak: nejvíce zastoupená věková kategorie byla sice stejná (20 24 let), netvořila však nadpoloviční většinu, jak tomu bylo u– předchozích stylů, ale jen 43%. Druhou skupinou, byli také respondenti ve věku 25 29 let a i procentuálně je na tom podobně (27%). Následující kategorie (20%), co se věku týče, byla však tvořena publikem, které mělo 19, nebo méně roků. (Připomeňme si, že u posluchačů metalu a techna tvořili shodně tito posluchači 24

pouhých 7% dotazovaných.) Rozdíly mezi posluchači pop music najdeme– i v následující

věkové„Od jakého kategorii: věku publikum navštěvujete bylo koncerty?“ tvořeno 7% respondenty ve věku 30 39 let. koncerty byla v pořadí šestá otázka dotazníku. Slovem byly myšleny jakékoliv hudební produkce, kterých se dotazovaní účastnili jako diváci. Nezodpovědělo ji 11 respondentů z celkového počtu 300. Průměrný věk, odkdy se dotazovaní účastnili koncertů, se pohyboval kolem 15 (metal 15,04%; pop 15,94%; techno 15,01%). U všech tří skupin byl dokonce i podobný nejmenší věk (metal 5, pop 5,

techno 6), o něco větší rozdíly byly mezi maximem (metal 30, pop 28, techno 21).

7.1.3

Nejvyšší dosažené vzdělání Při srovnávání tří publik z hlediska vzdělávání je třeba vzít v úvahu, že 47% dotazovaných tvořili studenti (viz níže), ať už střední, nebo vysoké školy, kteří ještě nemají studium dokončené.

Nejčastější vzdělání, uváděné posluchači metalu, bylo střední s maturitou (62%), druhou nejpočetnější skupinu tvořili vysokoškoláci (21%), střední školu bez maturity nebo učiliště vystudovalo 14% metalistů a poslední možnost, tedy vzdělání základní, zvolilo 3% dotazovaných.

U návštěvníků popové produkce bylo nejčastější ukončené vzdělání rovněž střední s maturitou (52%), vysokoškolský titul mělo 30% respondentů, střední vzdělání bez maturity, nebo výuční list 10% dotazovaných a nejméně dotazovaných (8%) mělo dokončené jen základní vzdělání. –

Posluchači techna se v pořadí jednotlivých kategorií mírně odlišovali mezi4 respondenty bylo opět nejvíce těch, kteří ukončili střední školu maturitou (4 %), nenásledovali je vysokoškoláci, jako tomu bylo u posluchačů metalu a popu, ale poslu chači, kteří vystudovali střední školu bez maturity, nebo učiliště (24%). Dotazovaní s vysokoškolským titulem tvořili 22% publika, respondenti, kteří uvedli základní vzdělání, pak 10%.

100% 90% 80% 70% 60% vysokoškolské 50% střední s M 40% střední bez M/vyučen 30% základní 20% 10% 0% metal pop techno

VGraf č. 3: Srovnání dosaženého vzdělání

31 IQ.této souvislosti stojí za připomenutíSondy do stereotyp popu a rocku o metalu jako hudbě pro lidi s nižším (Přesnou citaci studie uvádíme v této práci v kapitole– věnujícív se metalu,s. 12 ) Nesmíme ovšem zapomenout, v jaké době tato studie vyšla předcházejících letech společnost silněji vnímala třídní příslušnost, a také jí charakteristickou kulturu. V této době metal skutečně neposlouchali lidé studující například vysokou školu. -

Dnes,v kdy je příslušnost k subkultuře vlastní– volba každého posluchače, je to jinak s ýsledky našeho kvantitativního výzkumu tedy, že 62% metalistů má maturitu, 22% vystudovanou vysokou školu a nesmíme– zapomenout, že 50% respondentů v době dotazování ještěSubkultura pokračovalo a styl ve „Heavymetalstudiu se spíš má blížíme své fanoušky tezi, kterou mezi studenty,uvedl Dick ale Hebdige velkou 32 podporuve své kniz nacházíe také mezi dělnickou: třídou.“

předchozí U otázkou souvisí následující, tedy jestli je respondent student nebo je (ne) zaměstnán. dotazovaných metalistů bylo 50% studentů (z toho 7% uvedlo, že zároveň pracuje), 48% zaměstnaných a 2% nezaměstnaných. Mezi návštěvníky popu bylo 48% studentů (5% z nich uvedlo, že zároveň pracuje), 50% zaměstnaných a 2% bylo nezaměstnaných. Respondenti1 z řad techna zvolili první možnost, tedy že jsou studenti, jedena31 čtyřicetkrát (4 %). NejčastějiSondy do se popu mezi a rocku nimi vyskytovali zaměstnaní posluchači 32 Subculture: the meaning of style POLEDŇÁK, Ivan a Ivan CAFOUREK. . 1.vyd. Praha: H & H, 1992, s. 46. HEBDIGE, Dick. . London: Routledge, 1979, s. 132. 26

(50 %) a poslední skupinu, nezaměstnané, tvořilo 9% posluchačů. Ve srovnání s posluchači metalu a popu bylo nejvíce nezaměstnaných a nejméně studentů právě mezi

7.1.4návštěvníky techna.

Složení publika v rámci bydliště Tato otázka se zabývala tím, z jaké vzdálenosti – posluchači na koncert přijeli. Respondenti měli na výběr ze tří možností bydlím v Brně / na koncert jsem přijel ze vzdálenosti do 30 km / na koncert jsem přijel ze vzdálenosti větší, než je 30 km. Otázka- byla koncipovaná tak, aby posluchač odpověděl, kde bydlí v době konání koncertu například pokud je respondent z Prahy a bydlí v Brně na kolejích, kroužkoval první možnost. Tato možnost, tedy že respondent absolvoval jen cestu po Brně, aby se na koncert 22 dostal, zvolilo 65% posluchačů metalu, z menší vzdálenosti jich přijelo 13% a z větší %. Tento údaj je zajímavý. Publikum metalových koncertů bylo, ve srovnání s posluchači popu a techna, více tvořeno posluchači, kteří nebyli z Brna a kteří byli

Pochotni absolvovat delší trasu77, aby se dostali na koncert.

rvní možnost zvolilo také % návštěvníků popových produkcí. Ze vzdálenosti do 30 km od Brna přijelo– 8% posluchačů 73 a z větší 15%. U posluchačů techna také převládala první možnost zvolilo ji % respondentů, menší vzdálenost ujelo 24% a nejméně návštěvníků (5%) přijelo ze vzdálenosti větší, než bylo 30 km. 100% 90% 80% 70% 60% > 30km 50% < 30 km 40% bydlí v Brně 30% 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. 4: Složení publika v rámci bydliště

7.2

Hudební aktivita publika Následující otázka zjišťovala, zda jsou posluchači aktivními hudebníky. Pokud 1 se zaměříme na jednotlivé styly, zjistíme, že nejvíce aktivní jsou návštěvníci metalu1 (4 % hraje v nějaké skupině), nejméně jsou aktivní zástupci popového publika (1 %) a z technařů hudbu provozuje 22% dotazovaných. 100% 90% 80% 70% 60% 50% ano 40% ne 30% 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. 5: Hudební aktivita

Tuto otázku jsme pro ty, kteří někde aktivně působí, doplnili o dvě podotázky. Ptali jsme se, v jakém stylu a na co respondent hraje. V rámci návštěvníků metalu převažovaly různé metalové styly- (black, alternative, death, thrash, progressive a melodic metal), dále hard rock, post grunge a crossover. Ojediněle se objevili respondenti, kteří jsou aktivní například v jazzovém, R‘n’B a gospelovém nebo folkovém souboru. Popoví posluchači, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně, tuto část většinou vynechali. Ti, kteří odpověděli, uvedli, že se aktivně podílí ve stylech hip hop a folk. Poslední skupina, technaři, odpovídala především v rámci techna případně jiných druhů elektronické taneční hudby (house, dubstep, drum and bass).

Metalistéy. V působí v kapelách jako kytaristé, zpěváci, baskytaristé,- bubeníci a hráči na kláves e většině případů respondenti uváděli více možností například, že ve skupině hrají na kytaru, ale zároveň se podílí na zpěvu. U popového publika převládá piano a zpěv, objevila se i kytara, baskytara a viola. Většina respondentů, kteří navštívili technařskou akci a odpověděli, že se hudbě aktivně věnují, působí jako dýdžejové 28 v

rámci techna nebo jiné elektronické taneční hudby, ojediněle se objevil ještě zpěv a

kytara.

7.3 100% 90%Hudební preference 80% 70% neznám 60% vadí 50% nerad 40% nevadí 30% rád 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. : Vztah k navštívenému stylu

Na tuto otázku navazovaly dvě další. Snažili jsme se zjistit, zda se styl, který respondenti navštívili, řadí k jejich nejoblíbenějším. Pokud ne, měli uvést svůj nejoblíbenější. Na výsledcích vidíme, že se mezi respondenty vyskytuje dost posluchačů, kteří mají široký hudební rozhled a navštěvují i žánry, které nepatří mezi jejich nejoblíbenější.

Na svůj nejoblíbenější žánr přišlo nejvíce metalistů (85%), pouze 44% posluchačů popu a 61% technařů.

Pouze jeden dotazovaný, metalista, využil možnosti, že neví.

Dotazovaní, kteří odpověděli na přechozí otázku záporně, odpovídali takto:

Respondenti na metalových akcích uváděly jako svůj nejoblíbenější žánr různé typy metalu (death, progressive), několikrát se objevily také rock, deathcore, jazz, blues, hard

Urock, progressive rock a ojediněle techno a electro, pop a klasická vážná hudba.

popu byl uváděn převážně rock, punk rock, punk, klasická vážná hudba, ska, R‘n’B, gospel, ojediněle se objevili i metal, techno, dechovka, hip hop a rap. 29

Dotazovaní na technu nejčastěji uváděli jiné styly elektronické hudby a rock, dále se objevil pop, disco, hip hop, reggae, R‘n’B, punk a punk rock. –

Následující otázka zjišťovala, jak často chodí respondenti na naše vybrané tři styly metal, techno a pop. Dotazovaným byla předložena tabulka, ve které měli vyznačit, kolikrát do měsíce navštěvují koncerty uvedených stylů.– Po prozkoumání přiložených tabulek docházíme k závěru, který se dal očekávat většina respondentů, kteří navštěvují metal, nenavštěvují techno a popové produkce a naopak technaři většinou nenavštěvují metalové koncerty. Zarážející je vysoké číslo u tabulky, věnující se „popovým“ respondentům, a to v kolonce „nenavštěvuji“. Vysvětlujeme si to tak, že popový posluchači si více vybírají akce, které navštíví a počet jejich návštěv je v rámci měsíce menší než jedna, případně, že posluchači koncert, na kterém byli, podle vlastních kritérií nezařazují do pop music. Pro názornost přikládáme grafy, které ukazují poměry mezi počtem návštěv koncertů.

Hudební 7Nenavštěvuji 34Jedenkrát 26Dvakrát 15Třikrát 18Víckrát styl 17 1 2 Metal 91% 8 % % 1 % % Pop 80% % % % 0% Techno % % 0% % 0% Tabulka č. 2: Návštěvnost vybraných stylů (metaloví posluchači) 100% 90% 80% 70% Víckrát 60% Třikrát 50% Dvakrát 40% Jedenkrát 30% Nenavštěvuji 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. : Návštěvnost vybraných stylů (metaloví posluchači)

Hudební 7Nenavštěvuji7 1Jedenkrát9 1Dvakrát 1Třikrát 2Víckrát styl 43 2 13 6 Metal 67% 16% 8% % 9% Pop % 8% % % 10% Techno % % % 0,0% % Tabulka č. 3: Návštěvnost vybraných stylů (popoví posluchači) 100% 90% 80% 70% Víckrát 60% Třikrát 50% Dvakrát 40% Jedenkrát 30% Nenavštěvuji 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. : Návštěvnost vybraných stylů (popoví posluchači)

Hudební 84Nenavštěvuji 12Jedenkrát 3Dvakrát Třikrát Víckrát styl 52 27 15 2 4 Metal 28% 26% 12% 170% 171% Pop % % % % % Techno % % % % % Tabulka č. 4: Návštěvnost vybraných stylů (posluchači techna)

100% 90% 80% 70% Víckrát 60% Třikrát 50% Dvakrát 40% Jedenkrát 30% Nenavštěvuji 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. : Návštěvnost vybraných stylů (posluchači techna)

Další položka dotazníku mělaV zjistit, jestli respondenti upřednostňují návštěvu koncertu 7ve2 společnosti, nebo sami.9 ětšina dotazovaných navštěvují produkce s přáteli (metal %, pop 91%,27 techno 6 %). Raději ve společnosti, ale nevadí jim jít na koncert o samotě, volí % metalistů a návštěvníků techna; u popu tuto možnost zvolilo jen 7% respondentů. Samo na koncert chodí jen 1% posluchačů metalu, 2% posluchačů popu a 4% technařů.– U metalistů můžeme vytvořit hypotézu, proč nejméně volili poslední odpověď jak jsme pozorovali na produkcích, většina posluchačů se mezi sebou znala. Hypotéza je tedy taková, že i když posluchač vyrazí na koncert sám, skoro vždy tam potká někoho známého.

Vidíme, že první možnost , tedy že produkce navštěvují většinou ve společnosti, volilo 91% respondentů z popových produkcí. Nabízí se nám tedy hypotéza, že pro posluchače popv music je velmi důležitá přítomnost jim známým osob, tedy že jde o událost, kterou drtivé většině spojují s přáteli. (Touto hypotézou se budeme zabývat i v kvalitativní

části.)

Zjištění u publika techna. můžeme porovnat s výsledkem,v který v rámci své práce provedla Ganna Bila Ta zkoumala„62% padesát chodí respondentů na party s kamarády, a rámci 34% této seotázky chová použila podle stejné možnosti. Výsledky byly:

32 situace a jde na party buď samostatně anebo s někým a jen nepatrný zlomek respondentů se chodí bavit zásadně sám (4%).“33

Jak vidíme, čísla se liší málo. 100% 90% 80% 70% 60% většinou sám 50% raději ve společnosti 40% ve společnosti 30% 20% 10% 0% metal pop techno

Graf č. 10: Srovnání návštěvnosti koncertů

Jakok poslední otázku responde nti vyplnili tabulku, v níž vyjádřili své postoje

jednotlivým hudebním stylům.

Bylo by možné namítat, že uvedená stylová označení jsou velmi obecná a většina stylů se dělí na množství dílčích stylů, které– se od sebe značně liší a někdy se může dokonce zdát, že nemají mnoho společného ať už ony styly, případně i jejich posluchači. Časový rámec dotazování však neumožňoval detailnější, a tedy obsáhlejší, seznam stylů. Navíc se během zpracování odpovědí ukázalo, že respondenti jsou zpravidla velmi dobře obeznámeni s jemnějším členěním svých oblíbených stylů, ale u těch, které neposlouchají, subtypy neznají a většinou je ani nezajímají. Jinak řečeno, pokud by by se tento dotazník rozdal studentům středních a vysokých hudebních škol, mělo rozsáhlejší členění stylů snad smysl, takto se většina respondentů spokojila se seznamem, který byl uveden. Co ale některým dotazovaným chybělo, byla možnost „styl nesnáším/mám k němu odpor“ (podrobněji se tímto problémem zabýváme v rozboru kvalitativní části výzkumu, kde jsme se na podobnou otázku ptali několika vybraných respondentů).

33 Subkultury mládeže: generace Techno

BILA, Ganna. . Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociologie, 2002, s. 25. 33

ŠkálaKonzervatoř pro hodnocení Evropy? K sociologii byla, s drobnými české hudebnosti. úpravami, přejata ze studie Mikuláše Beka

Zpracovanáv data jsme v rámci názornosti umístili do tabulky, která byla obsažena

dotazníku: Styl

Hudební styl Poslouchám Poslech Poslouchám 8rád9 (a) 9mi 2nerad (a) neznám 16 nevadí 39 4 Metal 11% 26% % 30% Pop % 41% % % Elektronická % % 60% % taneční 9 27 57 7 hudba 84 12 3 1 Disco 26% 51% 21% 2% Rock 17% 41% 34% 8% Punk 23% 45% 24% 8% Ska % % 26% 4% Alternativa % 41% 25% 4% Jazz 30% 4640% 38% 6% Blues 30% 32% 17% 1% Reggae 10% % % % Vážná 750% 21% 61% 11% hudba Duchovní 21% 32% % 7 % hudba 2 26 41 4 Opera 3 % 12% 7740% 8% Muzikál 569% 33% 11% % Dechovka % % % % Filmová 9 % 21% 63% 70% hudba 14 35 39 12 Hip hop 8% % 38% 14% Funk % 42% 32% 6 % Soul % 40% %u % Folk 20% % % % Tabulka č. 5: Hudební preference (publikum metal ) 9

Nejvíce oblíbený styl účastníků metalových koncertů je bezpochyby metal– (8 %). Zajímavé je, že mezi respondenty nebyl žádný, který by uvedený styl neznal to platí i u filmové hudby (0%). Druhým nejoblíbenějším stylem je rock, dalším filmová hudba a na čtvrtém místě se překvapivě umístila hudba vážná.

Hudební žánry, které většině- dotazovaných nevadily, jsou punk, ska, alternativa, jazz, blues, reggae, soul a pop ten však se svými 41% a 39% v kategorii „poslouchám nerad(a)“ stojí spíše na pomezí.

Dotazovaní naopak nemají rádi dechovku (77%), hip hop (63%) a duchovní hudbu

(61%), elektronickou taneční hudbu, disco, opera, muzikál a folk.

Nejvíce neznámými styly jsou soul (14%), funk (12%) a duchovní hudba (11%) Styl

Hudební styl Poslouchám Poslech Poslouchám rád (a) 33mi 44nerad (a) 3neznám 59 29nevadí 2 Metal 4420% 31% 18% 7% Pop % % 10% % Elektronická % % % % taneční 49 33 16 2 hudba 59 27 12 2 Disco 23% 32% 38% 7% Rock 15% 26% 31% 28% Punk 24% 22% 31% 23% Ska % 42% 22% 6 % Alternativa 24% 42% 28% 6 % Jazz 3130% 37% 22% % Blues 31% % 33% 6% Reggae % % % 10% Vážná 11% 230% 55% 9% hudba Duchovní 13% 335% 51% 3% hudba 37 36 25 2 Opera % 32% 55% 3% Muzikál 61% % 7 % 2% Dechovka 10% % % % Filmová 45% 2930% 22% 4% hudba 22 33 34 11 Hip hop 24% 23% 3 % 16% Funk 18% 33% 41% 8 % Soul % % 7% % Folk % % % u %

Tabulka č. 6: Hudební preference publika (publikum pop )

Můžeme si všimnout, že u– respondentů z oblasti popu není tak propastný– rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi nejlépe to jde vidět na vztahu k vážné hudbě všechny tři odpovědi jsou poměrně vyrovnané, úmyslně nebereme v potaz odpověď, že styl neznají.35

Vadí jim dechovka a duchovní hudba (55%), opera (51%), metal (44,2%) punk, ska, alternativa, folk a soul. U funku jsou poslední dvě možnosti poněkud vyrovnané.

Překvapením jsou nejoblíbenější styly: filmová hudba (61%), pop (59%) a rock (59%). Dalšími oblíbenými styly jsou disco a hip hop.

Muzikál stojí na pomezí „poslouchám rád“ a „poslech mi nevadí“. Posluchačům také nevadí blues a jazz.

Nejvíc posluchačů nezná styl ska a alternativa, nejlépe známým styly jsou pop, rock,

disco, filmová hudba a muzikál. Styl

Hudební styl Poslouchám Poslech Poslouchám 15rád (a) 23mi nerad (a) 2neznám 47 34nevadí 19 Metal 78% % 260% % Pop % % % 0% Elektronická % 20% % 0% taneční 47 31 22 hudba 34 37 27 2 Disco 17% 21% 57% 50% Rock 28% 21% 36% 15%

Punk 21% 34% 27% 18% Ska 21% 34% 37% 8 % Alternativa 17% 43% 31% 9 % Jazz % % 23% 7% Blues 16% 41% % 3% Reggae 30% 40% % % Vážná 4 % 15% 6940% 12% hudba Duchovní 9% 29% 54% 8 % hudba 13 35 47 5 Opera % % % % 5 11 77 7 Muzikál 45% 35% 1 % 3% Dechovka % % % %

Filmová % % 37% 3% hudba 21 47 24 8

Hip hop 1530% 330% 377% 9% Funk 8 % 37% 43% 12% Soul % 9% % % Folk % % % %

Tabulka č. 6: Hudební preference (publikum techna) 36

U respondentů, kteří odpovídali na techno akcích, vidíme nejmenší rozdíly pak u jazzu, rocku a vážné hudby. Nejradši mají elektronickou taneční hudbu (78%), disco a pop (47%) a filmovou hudbu. Mezi styly, které jim nevadí, můžeme zařadit soul,– rock, alternativu, blues, reggae a taky vážnou hudbu. Tu můžeme dát na pomezí 41% dotazovaných nevadí a 40% ji poslouchá nerado. Dotazovaní také neradi poslouchají dechovku (77%), duchovní hudbu (69%), metal (60%), folk, hip hop, muzikál, ska, punk, operu a jazz. Nejvíce respondenti znají elektronickou taneční hudbu, pop a disco (0%), nejméně pak alternativu (18%) a ska (15%). 100% Styl neznám 80% Tento styl , metal, mají nejvíce rádi posluchači

60% Posluchám metalu (89%). Neradi ho poslouchají technaři nerad(a) 40% (60%) i posluchači (44%). Poslech mi 20% nevadí 0% Poslouchám rád(a)

Graf č. 11: Vztah posluchačů k metalu 100% Styl neznám 80% Pop mají nejradši posluchači popu (59%), 60% Posluchám překvapivě ho má rádo i „ 47% technařů. U 40% nerad(a) metalistů stojí na pomezí nevadí“ (41%) a Poslech mi 20% nevadí třetí odpovědi, tedy, že poslouchají neradi 0% Poslouchám (39%). rád(a)

Graf č. 12: Vztah posluchačů k popu 100% Styl neznám 80% Elektronickou taneční hudbu mají nejradši 60% Posluchám technaři (78%), mají ho rádi i posluchači pop 40% nerad(a) music (44%), posluchači metalu ho 20% Poslech mi nevadí 0% poslouchají neradiV (60%) Poslouchám rád(a) Graf č. 13: ztah posluchačů k elektronické taneční hudbě

100% Styl neznám 80% Další styl, disco, je nejvíce oblíbený mezi 60% Posluchám posluchači popu (49%) a techna (47%). 40% nerad(a) Posluchači metalu ho neposlouchají rádi 20% Poslech mi nevadí (57%). 0% Poslouchám rád(a) Graf č. 14: Vztah posluchačů k discu

100% Styl neznám 80% 60% Posluchám Další styl, ke kterému se respondenti 40% nerad(a) vyjadřovali, byl rock. Ten poslouchají rádi 20% Poslech mi nevadí metalisté (84%) i posluchači popu (59%). 0% Poslouchám rád(a) Připomeňme si, že u popařů to byl společně s popem nejoblíbenější hudební styl.

Technařům tento styl nevadí (37%)

Graf č. 15:Vztah posluchačů k rocku 100% Styl neznám 80% Následující styl, punk, má velmi zajímavé 60% Posluchám výsledky: metalisté ho označili jako styl, který 40% nerad(a) jim nevadí (51%), posluchači popu a techna 20% Poslech mi nevadí 0% ho poslouchají neradi (38% a 57%) Poslouchám rád(a) Graf č. 16: Vztah posluchačů k punku

100% Styl neznám 80% Respondenti se také vyjadřovali ke stylu ska. 60% Posluchám Poslech nevadil metalistům (41%), neradi ho 40% nerad(a) poslouchají popaři (31%) a technaři (36%). 20% Poslech mi nevadí Tento styl byl také nejvíce neznámý pro 0% Poslouchám rád(a) posluchače popu (28%)

Graf č. 17: Vztah posluchačů ke ska.

100% Styl neznám 80% Alternativa nevadí metalistům (45%) a

60% Posluchám posluchačům techna (34%), neradi ho nerad(a) 40% poslouchají popaři (31%). Nejvíce neznámý Poslech mi 20% nevadí pak byl tento styl pro technaře (18%). 0% Poslouchám rád(a)

Graf č. 18: Vztah posluchačů k alternativě 100% K Styl neznám 80% jazzu se respondenti vyjádřili takto: 60% Posluchám metalistům a popařům nevadí (40 a 42%), 40% nerad(a) technaři ho poslouchají neradi (37%). Poslech mi 20% nevadí 0% Poslouchám rád(a) Graf č. 19: Vztah posluchačů k jazzu

100% Styl neznám 80% Zajímavý výsledek vidíme u blues. Ani jedné 60% Posluchám ze skupin poslech tohoto stylu nevadí (metal 40% nerad(a) 41%, pop 42%, techno 43%) Poslech mi 20% nevadí 0% Graf č. 20: Vztah posluchačů k blues Poslouchám rád(a)

100% Styl neznám 80% Stejně jako blues, ani poslech reggae nikomu 60% Posluchám nevadí (46% metal, 37% pop, 40% techno). 40% nerad(a) Poslech mi 20% nevadí 0% Poslouchám rád(a) u Graf č. 21: Vztah posl chačů k reggae 39

100% Styl neznám 80% Vážnou hudbu rádi poslouchá 50% metalistů, 60% Posluchám naopak neradi ji poslouchají posluchači popu 40% nerad(a) (55%) a techna (69%). V žádné ze skupin Poslech mi 20% nevadí tedy nepřevažuje názor, že jim poslech 0% Poslouchám nevadí. rád(a)

Graf č. 22: Vztah posluchačů k vážné hudbě

100% Styl neznám 80% Ohledně názoru na duchovní hudbu se– 60% Posluchám všechny tři skupiny respondentů shodli 40% nerad(a) označili ji jako styl, který poslouchají neradi 20% Poslech mi nevadí (61% metal, 55% pop, 69% techno). 0% Poslouchám rád(a) Graf č. 23: Vztah posluchačů k duchovní hudbě. 100% Styl neznám 80% Stejně tak se dotazovaní shodli na tom, že 60% Posluchám operu poslouchají neradi (40% metal, 51% 40% nerad(a) pop, 54% techno). Poslech mi 20% nevadí 0% Poslouchám rád(a)

Graf č. 24: Vztah posluchačů k opeře 100% Styl neznám 80% Muzikál stojí u posluchačů popu na pomezí 60% Posluchám mezi prvními dvěma možnostmi, rádo ho 40% nerad(a) poslouchá 37%, nevadí 36% posluchačů. Poslech mi 20% nevadí Nerado ho poslouchá 41% metalistů a 47% 0% Poslouchám technařů. rád(a)

Graf č. 25: Vztah posluchačů k muzikálu

100% Styl neznám 80% Následující styl, dechovka, byl u všech tří 60% Posluchám skupin ten, který posluchači poslouchají 40% nerad(a) neradi (77% metal, 55% pop, 77% techno). Poslech mi 20% nevadí Na základě těchto odpovědí můžeme 0% Poslouchám předpokládat, že tento styl mají posluchači rád(a) opravdu nejméně rádi.

Graf č. 26: Vztah posluchačů k dechovce 100% Styl neznám 80% Naopak filmovou hudbu můžeme zařadit mezi 60% Posluchám oblíbené 61styly. Poslouchá ji rádo 56% 40% nerad(a) metalistů, % popařů a také 45% technařů. 20% Poslech mi nevadí 0% Poslouchám rád(a)

Graf č. 27: Vztah posluchačů k filmové hudbě 100% Styl neznám 80% Hip hop metalisté označili jako styl, který 60% Posluchám poslouchají neradi (63%), posluchači popu si 40% nerad(a) ho poslechnou rádi (45%). U posluchačů 20% Poslech mi nevadí techna byli odpovědi celkem vyrovnané, 0% Poslouchám rád(a) nicméně u třetí možnosti bylo o sedm procent více, než u ostatních (37%).

Graf č. 28: Vztah posluchačů k hip hopu

100% Styl neznám 80% Jedním ze stylů, ke kterému se respondenti 60% Posluchám vyjadřovali, byl i funk. Metalisté ho 40% nerad(a) neposlouchají rádi (39%), technařům nevadí Poslech mi 20% nevadí (47%) a u popu stojí na pomezí nevadí a 0% Poslouchám nerad (33% a 34%). rád(a)

Graf č. 29: Vztah posluchačů k funku

100% Styl neznám 80% Soul byl posluchači popu označen jako ten, 60% Posluchám který poslouchají neradi „(37%), u technařů o 40% nerad(a) 2% převážila možnost nevadí “ (39%) nad Poslech mi 20% nevadí tím, že ho poslouchají neradi (37%). Metalisté 0% Poslouchám to měli stejně, rozdíl mezi těmito možnostmi rád(a) byl také dvě procenta (40% nevadí, 38% nerado), zároveň to pro ně byl nejvíce

neznámý styl (14%).

Graf č. 30: Vztah posluchačů k soulu. 100% Styl neznám 80% Posledním stylem, na který byli posluchači 60% Posluchám dotazováni, byl folk. Metalistům tento styl 40% nerad(a) nevadí (42%), u– posluchačů popu a techna Poslech mi 20% nevadí tomu bylo jinak s 41% a 43% skončil jako 0% Poslouchám ten, který posluchači poslouchají neradi. rád(a)

Graf č. 31: Vztah posluchačů k folku

Podle výsledků můžeme říct, že styl, na kterém byli posluchači dotazováni, byl vždy ten, u kterého se objevilo nejvyšší procento odpovědi „poslouchám rád(a)“. U posluchačů popu to byl ještě rock. Posluchači se shodli na tom, že jim nevadí poslech blues a reggae. Styly, které všechny tři skupiny poslouchají nerady, jsou duchovní hudba, opera a dechovka, která u každé vybrané skupiny získala v možnosti „poslouchám nerad(a)“ nejvíc procent, můžeme tedy říct, že se jedná o nejméně oblíbený styl. Naopak jediným stylem, který všechny tři skupiny zařadili do první možnosti, tedy „poslouchám rád(a)“, byla filmová hudba. 8

VÝSLEDKY KVALITATIVNÍ ČÁSTI Pro rozhovory ke kvalitativní části byli vybráni tři reprezentanti z každé skupiny– posluchačů. Pro– přehlednost označujeme– posluchače popové hudby jako P (1 3), metalu jako M (1 3) a techna jako T (1 3). 42

Jak jsme již uvedli, respondenti byli předem informováni o povaze rozhovoru a také o tom, že jejich odpovědi budou zaznamenány a použity v bakalářské práci. Po vytvoření přepisu jim byl rozhovor zaslán k případné konzultaci. Dotazovaní byli– také ujištěni o anonymitě a samozřejmě měli možnost na některé otázky neodpovídat toho částečně

využil jen jeden dotazovaný v otázce č. 2, kdy odmítl svou odpověď více rozvinout.

Kdo Tě přivedl k poslechu tohoto hudebního žánru k ? Jak vidíme, popoví posluchači se tomuto stylu dostali většinou tak, že se tato hudba jednoduše vyskytovala v jejich okolí. U metalistů převažuje skutečnost, že si tento styl vybrali sami, jeden dotazovaný uvedl spolužáka. Milovníci techna se shodují na tom, že je k poslechu přivedli přátelé nebo partneři. Ve dvou případech dokonce vidíme, že dotazované hned první návštěva produkce tohoto stylu oslovila natolik, že techno začaly navštěvovat častěji. Respondent také„Boží uvádí prozřetelnost! přátelskou atmosféru, Ne, prostě kteráhudba panovala. je kolem mě odmalička.“

P1: Rádio, televize, kamarádi…“

P2: „ „Přestěhovala jsem se do UK, do menšího města, v místních klubech se nehraje žádná

P3:jiná hudba, tak mi nic jinýho nezbylo, než ji začít poslouchat.“

Asi já sama a MTV.

M1: „Spolužák z gymplu.““

M2: „Nikdo, já sám jsem si ho vybral... nikdo ho z naší rodiny neposlouchá.“

M3: „ K poslechu techna mě přivedla kamarádka ze střední. Dřív jsem tuhle hudbu

T1:neprožívala, „ chodila jsem na klasický „diskotéky“ tak jako většina holek ze třídy. Jednou jsem šla s ní a moc se mi tam zalíbilo. Byl to jinej svět, ulítlý barevný hadry, vějřky, dudlíky, batůžky ve tvaru plyšových zvířátek a hlavně se tam všichni bavili, byli přátelští. Ne jako na diskotéce, kde všechny holky vypadají jako zmalované fiflenky a promelírovaní metrosexuální borci.“

Byl to můj bývalý přítel, vlastně úplně první kluk. Vzal mě na moji první párty Citadela

T2:v roce „ 2003, která se konala v Boby centru. Hned po návratu domů jsem chtěla na další takovou párty, bohužel jsem musela čekat celý měsíc.“

Nejdřív přátelé, potom přítel.“

T3: „

Konzumuješ při poslechu alkohol/drogy?

Při kvantitativním výzkumu se objevili dva návštěvníci techna, kteří uvedli u stylu reggae, že tento styl poslouchají pouze po požití alkoholu, případně marihuany. Pouze jeden posluchač popové hudby uvádí, že při poslechu v klubech konzumuje alkohol (a viditelně lituje, že si ho nemůže dát i při poslechu v práci). U metalistů nepanuje jednotný názor a posluchači techna přiznávají, že v minulosti (jeden respondent přiznává, že i v přítomnosti) drogy užívali. Pokud zapátráme v publikacích, nalezneme nespočetné množství těch, které se věnují právě tématu tanečních„Rekreační drog. Většina užívání posluchačů drog je každé techna užíváníspadá drog, to kategorie kdy jedinec tzv. danou rekreačních drogu 34 uživatelůužívá pouze drog. za účelem rekreace a dosažení požitků.“ „Pro dnešní clubbery je, kromě tradičních drog, jako např. konopíI čikdyž pervitin, Smolík typické uvádí, užíváníže MDMA neboli extáze.“35 Drogy a taneční scéna

, publikaceDrug Affinity Amongst Youths within, která the byla Techno vydána Party jako in European shrnutí výsledkůMetropolises projektu - , „V rozporu s jednoduššími(projekt představami proběhl se v ukázalo,letech 1998 že extáze2000) nenídospěla nejčastěji k jinému užívanou závěru: látkou. Pro studovaný soubor bylo typické současné kombinováné užívání více druhů drog s alkoholem a tabákem.“36

Ne.“ Tento závěr potvrzuje i jedna z respondentek.

P1: „„Ne, proč bych měla?“

P2: „V klubech ano, ale když jsem nucená poslouchat popovou hudbu osm hodin v práci, tak

P3:vždy bohužel za střízliva.“

34 Hodnotové preference uživatelů tanečních drog. . 35 KOČÁROVÁ, Rita.Subkultury mládeže. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních36 studií. Katedra psychologie, 2011, s. 29. Dle Kubů,Drogy P., a Škařupová, taneční scéna K., Csémy, L.: 2006 SMOLÍK, Josef. Praha: Grada 2010, s. 214. CSÉMY, Ladislav, SOVINOVÁ, Hana, KOMÁREK, Jakub. . 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000, s. 17. 44

Alkohol, protože ho pijí všichni.“

M1: „ Drogy zásadně ne. Alkohol při poslechu jen občas, maximálně v deseti procentech

M2:případů.“ „

:D Bez komentáře. Ano, užívám, ale dál to nechci rozvíjet.“

M3: „Konzumuju, ale ne vždy. Jsem dlouholetá uživatelka všeho možného – cigarety,

T1:alkohol, „ marihuana, pervitin, MDMA, LSD. Je sice pravda, že první čáru pervitinu jsem měla, když jsem byla poprvé na technu (možná proto se mi tam tak líbilo), ale dala bych si ji i bez toho. Mám sklony k experimentování. Nedělám to často, ale jednou za čas si něco dám jen tak pro zlepšení nálady a je fakt, že na těchto akcích je to tak jednoduše dostupné. Občas se stane, že mi to někdo nasype rovnou pod nos a to se pak těžko odolává. Ale u mě to určitě není pravidlo, občas jdu opravdu načisto, někdy ani napiju, ale to je málo kdy.“

Znám hodně lidí co drogy nekonzumují a pouze poslouchají, baví se. V mém případě to

T2:bylo „ trošku jiné, první extázi jsem si vzala na své první, již zmiňované, Citadele. Od té doby jsem v tom dost jela. Přešla jsem i na tvrdší drogy, prošla jsem si závislostí a teď delší dobu abstinuji.“

Teď už jenom alkohol. Drogy bych už nedala :D. To spíš dřív.“

T3: „

Proč chodíš na akce, kde je hudba naživo?

Otázka měla za cíl zjistit, proč posluchači navštěvují hudební produkce. Na doplnění jsem se také ptala, jestli mají i jiný důvod, než je samotná hudba a případně, jestli vůbec záleží na tom, kdo vystupuje. Všichni posluchači se shodli na tom, že živá produkce je něco jiného, než poslech doma. Posluchači popu uvádí, že hudba je sice důležité, ale stejně tak jsou pro ně důležití lidé, se kterými na produkci jdou. Když tyto odpovědi porovnáme s výsledky otázky v kvantitativní části výzkumu, která zjišťovala, zda posluchačivětšinou navštěvují ve společnosti koncerty sami lidí, nebokteré ve znám společnosti / raději (respondenti ve společnosti, měli ale na nevadí výběr miz možností jít sám / většinou sám 2 ), účastníci9 popových produkcí nejvíce volili možnost první (91%, metal 7 %, techno 6 %) a nejméně možnost poslední, pouze dvě procenta dotazovaných navštěvuje koncert o samotě. Vyslovenou hypotézu, tedy že je pro posluchače velmi důležitá i společnost lidí,45

– které znají, nám tedy kvalitativní výzkum potvrzuje dokonce se ukazuje, že společnost je pro ně stejně důležitá, jako samotná hudba. – Pro dotazované metalisty je na prvním místě hudba dva dokonce uvedli, že je pro ně důležité, jak daná skupina (ne)zvládá svoje skladby prezentovat živě. Mezi další důvody řadí přátele, zábavu a také je pro ně důležité, kdo hraje. Milovníci techna nám poskytli zajímavé odpovědi. Můžeme říct, že na produkce chodí kvůli hudbě, která je spojená se zábavou s přáteli, u jedné dotazované je to navíc inspirace a u posledního respondenta je to navíc kontakt s přírodou. Pro posluchače metalu a techna jsou sice důležití lidé, se kterými se potkají, nejdůležitější je ale hudba. Protože je to zážitek. S poslechem doma se to nedá srovnat. Je sice pravda, že na akce

P1:chodím „ jen s přáteli, ale chodím tam primárně na hudbu. Nechodím na koncerty kapel, který neznám… jen na ty, který znám a který se řadí mezi mé nejoblíbenější. Takže to, jestli kapelu znám, určitě rozhoduje.“

Protože se obvykle potkám se spoustou známých. Obvykle je mi to jedno, kdo hraje,

P2:pokud „ nehraje někdo opravdu špatný.“

Protože to je absolutně o něčem jiným, nemůžeš srovnávat hudbu živou a

P3:reprodukovanou, „ to prostě nejde. Jasně, sama bych na pop koncert nešla, jen s lidma, který mě tam chtějí, chtějí tam být se mnou, tak ráda půjdu. Kvůli těm lidem ale, ne kvůli hudbě samé. U pop hudby mi je to jedno , i když kdyby lístek stál 50liber, tak

bych taky vybírala, takže jo, tu jde o cenu.“(kdo hraje)

Protože živý koncert je mnohem lepší a zajímavější než pouhá nahrávka. Naopak

M1:někdy „ odhalí špatného interpreta či kapelu. Jinak další hlavní důvod, proč chodit na koncerty, je potkávání kamarádů a objevování nových kapel. Určitě mi záleží i na tom, kdo hraje.“

Kvůli emocím a atmosféře… Když ty vály znám, tak si je v kotli zpívám, když ne, tak

M2:kvůli „ emocím. Rozhoduje i to, kdo hraje. Z chození na neznámé kapely jsem vyrostl. Ale když mi někdo doporučí nějakou neznámou kapelu, tak to zvážím, ale nechodím na každou akci, to už teď v žádným případě. Další důvod je, že potkávám přátele… baby na metalovým koncertě nebalím, to chodím do Two Faces.“

Miluju kontakt s lidmi a mám raději, když vidím kapelu na živo s celou show. Chci si tu

M3:hudbu „ poslechnout naživo s plnohodnotnou energií, feelingem... Zajímá mě, jak ta kapela to, co má na cd, zahraje na živo. Jiné důvody také jsou - kontakt s lidmi, potkávání nových lidí a k tomu patří zábava a kalení. Určitě rozhoduje, kdo hraje. Jako muzikant moje uši dost často trpí. Často se mi stává, že musím odejít, když někde hrajem a musím na té akci / fesťáku být. Bohužel někdy lidi nemají soudnost… nebo jejich level trapnosti je někde jinde.“

Doma poslouchám úplně jinou hudbu… nebo spíš poslouchám málo, protože pořád

T1:někde „ lítám a nemám čas. Doma si pouštím věci jako Freddie Mercury, Amy Winehouse, Nirvanu… ale když se chci bavit, odreagovat se, vyblbnout se, potkat se s přáteli, tak jdu na nějakou akci. Vlastně to nemusí být ani techno, klidně i AoH

. Ale na technu si aspoň pořádně „zatancuju“(brněnská - tak metalovánazývám skupinato svoje Arch poskakování, of Hell, pozn.) pobíhání a blbnutí. Mám ráda menší akce, taky už nejsem nejmladší. Ocením, když hraje někdo z mých známých, protože vím, že se mi tam bude líbit. V současné době u mě platí to, že čím lepší a slavnější DJs, tím víc lidí, a to se mi zas tak moc nelíbí. Velké akce, jako je třeba Apokalypsa, mě nelákají. Je tam přelidněno, předražený vstup a tak… Ale to neznamená, že bych si ty hvězdy ráda neposlechla.“

Doma to není ono, co si budeme vykládat, ráda si zatancuji a popiju s přáteli. Na akce

T2:chodím „ také z důvodu, že jsem začala hrát v klubech. Inspiruju se Dj´s, co jsou na scéně, a učím se od nich. Většinou chodím na jistotu - na své kamarády nebo na zahraniční Dj´s, co zahrají na parties.

„Když jezdíme na free party, tak určitě kvůli přírodě, volnosti... doma bych si to nikdy

T3:nepustila, nemá to atmosféru, není to ono. Takhle na akcích je mi úplně jedno, kdo hraje.“

Přivedl Tě poslech tohoto stylu k tomu, že jsi začal (a) tvořit vlastní hudbu?

U této otázky vidíme rozdíl mezi třemi zkoumanými skupinami. Zatímco u popu se o tvorbu pokusil jen jeden z respondentů, u metalu to byli všichni tři. Opět můžeme odpovědi srovnat s otázkou v dotazníku, na kterou respondenti odpovídali, zda působí v nějakém souboru. Respondenti, dotazovaní na popových akcích, odpovídali– většinou záporně (89%). Tři vybraní posluchači této hudby odpovídali podobně pouze jeden účinkoval ve skupině, 47 ale ta hrála pouze převzaté1 skladby a svou hudbu tudíž nevytvářela.– Naopak metalisté byli nejaktivnější (4 %). Potvrzují nám to i níže uvedené odpovědi dva respondenti aktivně působí a jeden působil dříve. Jeden– z působících ovšem uvedl, že si není jistý, jestliv ho takto ovlivnil metal, nebo jiný styl hudbu tvoří improvizací. 22 Posluchači techna rámci kvantitativní části odpověděli na tuto. otázku kladně v % případů, v rozhovoru odpověděla kladně pouze jedna dotazovaná Tímto se nám opět potvrzují naše hypotézy: metalisté se k této subkultuře hlásí ve všech ohledech, u posluchačů popu o subkultuře vlastněAno. ani V mluvittomto ohledunemůžeme mě hodně a milovníci ovlivnila techna skupinajsou Linkin tak napůl Park. cesty. Založil jsem s kamarády

P1:kapelu, „ ve které jsem zpíval. Hráli jsme covery našich oblíbených kapel. Je to pár let zpátky, kapela už neexistuje.“

Ne, nejsem až tak kreativní.“

P2: „Ne, lol. Nikdy!:D“

P3: „ Ano, zpívám v metalové kapele.“

M1: „Jo přesně tak. Zpíval jsem v metalové kapele, ale před třemi lety jsem skončil.“

M2: „Teď, nevím, ale asi ne, protože jsem hrál už mnoho jiných stylů a baví mě i jiné styly,

M3:na „ které jsme složili písničky v minulosti. Všechny styly mě ovlivnily a hlavně mě baví vytvářet vlastní písničky. Sám se chci nějak vyjádřit - chytnu kytaru a jde to samo, když improvizuji. Prostě něco vymýšlím podle toho, jak se cítím.“

To ne, musí to být sice super stát za gramcema a roztancovat celý klub, ale nemám

T1:talent. „ Nešlo by mi to. Ale když hraje kamarádka, tak za ní ráda poskakuju a dělám jí křoví “

Jak jsem již zmiňovala, začala jsem hrát. Ale na vytváření vlastních tracků budu brzy

T2:pracovat.“ „

„Ne.“

T3:

Kolik jsi ochoten investovat za lístek na akci? Případně, vyhledáváš jen koncerty, kde je vstup bezplatný?

Většina dotazovaných se shodla na tom, že záleží na tom, jaký interpret48

vystupuje, případně uvedli další okolnosti. Žádný z nich nechodí jen tam, kde se vstupné neplatí.600 Žádná – 1000 skupina Kč. Na dražšínení něčím koncerty charakteristická. jezdím jen s přáteli.“

P1: „ Bezplatný vstup není od věci, normálně na koncerty moc nechodím, ale tak do 500

P2:jsem „ schopná obětovat.“

50 liber je maximum, který bych dala za jeden pop koncert.“

P3: „ Záleží na tom, kdo tam hraje. Pokud jde o lokální kapelu, dám za lístek do 150,-.

M1:Pokud „ se jedná o světovou tak i 1000,-.

Odvíjí se to od toho interpreta. U známých kapel to nerozhoduje - když vím, že budou

M2:hrát „ Iron Maiden, tak je mi jedno, jestli dám 800 nebo 1800. Ale u neznámých kapel to rozhoduje dost.“

Jsem ochoten dát sumu do 1500 Kč a samozřejmě podle toho, kdo tam hraje.

M3:Bezplatné „ akce nevyhledávám, protože jak se maj muzikanti pak zaplatit?? Ale tady se bavíme spíš o zahraničních kapelkách, když dojedou, protože když jezdíš koncerty, tak vesměs každou kapelku z české scény jsi už někdy slyšel na živo.“

„Vzhledem k tomu, že mám ráda jen menší akce, tak za lístek nikdy moc neutratím,

T1:často se tam dostanu i protekčně zdarma. Jediná větší akce, na kterou ráda chodím, je Elektra a tam lístek stojí do 300. Asi bych nedala za lístek víc jak 500, ale tam kam chodím, nebývá tak drahej vlez.“

Jsem ochotná zaplatit 1000- 2000 za lístek VIP, kde máte svůj bar kdykoliv volný. Na

T2:záchody „ se dostanete i bez čekání. Proto si radši připlatím pár set korun “

„Cenu neřeším... a když jezdím na party, většina je jich zdarma, maximálně se dává

T3:stovka na parkovný.“

Do jaké vzdálenosti jsi ochoten jet na hudební produkci?

Až na jednoho respondenta,– který navštěvuje akce jen v rámci Brna, nemají dotazovaní problém na produkce jet popoví posluchači uvádí vesměs vzdálenost 300 km, metalisté uvádí 300 km až státy 49

kolemv Ev ČR a dvě ze tří dotazovaných posluchaček techna uvádí i vzdálenější státy

Mojeropě. ochota Poslední se dotazovanáodvíjí od toho, bere kolik tyto mám výjezdy peněz, jako co letní je todovolenou. za akci a taky podle toho,

P1:s kým „ tam jedu. Asi tak 300 km.“

Záleží na akci, ale tak do 200km není problém“

P2: „ 300km, v pohodě, když tam fakt potřebuju být.“

P3: „ Přes celou ČR.“

M1: „Kvůli oblíbené kapele v rozsahu 300km. A to na fesťák i na koncert.“

M2: „Státy kolem České republiky, dál už ne.“

M3: „Teď už jsem zpohodlněla natolik, že chodím jen na akce, které jsou v Brně - mám to

T1:25Km. „ Kdybych nemusela řešit dopravu, jakože mě někdo odveze, nebo bych aspoň měla možnost přespání, tak bych vzdálenost asi neřešila. Jen nemám tolik času, abych si jen tak odjela a byla několik dní mimo. Taky je tu otázka financí. Vzhledem k tomu, že jsem student, tak si nemůžu dovolit zas tak moc utrácet.“

Dost daleko  Zatím jsem byla na opačné straně ČR, ale plánuji i Maďarsko, Německo

T2:a Chorvatsko.“ „

„Tisíc kilometrů :) Ne, to neřeším, máme to s přítelem jako dovolenou. Letos jsem byla

T3:v Rumunsku, nejdál jsem byla v Bulharsku.“

Jezdíš na festivaly? V

první skupině dotazovaných odpověděla záporně jedna dotazovaná, jeden respondent také uvedl, že byl na festivalu jen jednou, metalisté na festivaly vesměs jezdí, i když jeden jen výjimečně. Z technařů nejezdí na festivaly dva. Dva dotazovaní (posluchač metalu a posluchač techna), nejezdí na festivaly z důvodu osobního pohodlí, metalistaByl jsem uvádí jednou jako –hlavní na Masters důvod of návštěvníky, Rock v roce 2008.kteří konzumují Jinak na festivaly alkohol nejezdím.“ a drogy.

P1: „„Ne.“

P2: 50

Samozřejmě, jezdím na Rock for People.

P3: „ Ano. Jednak na ty, kde hrajeme a jinak “na Brutal Assault. Dřív jsem ještě jezdívala na

M1:Masters „ of Rock.“

„Výjimečně, nemám rád atmosféru, lidi dělaj bordel. Všichni se vylejou a druhej, třetí

M2:den už se tam potácí – netušíš, kdo je vylitej, zhulenej, sjetej... Mám rád svůj komfort a žádnej stan.“

Ano.“

M3: „Ne, jsem rozmazlená, mám ráda své pohodlí a nesnáším pivo z kelímku a čůrání venku

T1:nebo „ v TOI TOIkách :-D Byla jsem akorát párkrát na soukromým oupíku (psytrance), který pořádal kamarád. Byla to komorní akce a já měla svůj krýgl. Hlavně jsem to měla asi 30 minut střízlivé chůze domů“.

Každý rok jezdím na 2-3 festivaly, pokud za to opravdu stojí.“

T2: „„Ne, nejezdím.“

T3:

Kupuješ si CD, nebo hudbu „kradeš“?

Popoví posluchači– se shodují na druhém způsobu, metalisté si hudbu obstarávají koupí i nelegálně jeden ovšem trval na nelegálním způsobu.Stahuji Jen zjeden internetu. dotazovaný Na CD z řad nemám techna peníz si CDe akupuje nemám často, kartu, ostatní kterou hudbu bych stahují. platil na

P1:internetu.“ „

Jsem zloděj, přiznávám “

P2:P3 „ „Kradu, jsem pirát.“

Obojí.“

M1: „„Zásadně hudbu kradu.“

M2: „Oboje.“

M3: Kradu, v posledních letech jsem si koupila jen CD kapely, ve které zpívá moje

T1:kamarádka.“ „

Kradu  Často si i něco koupím.“

T2: „ Sama si nestahuju, mám to přes kamoše. V životě jsem si žádný CD snad ani

T3:nekoupila „ :)“

Existuje styl hudby, který nemáš rád, nebo ke kterému máš vyloženě odpor, případně nemáš rád (a) jeho posluchače?

Respondenti jsou k ostatním stylům i posluchačům celkem tolerantní. Jak jsme si ale poznamenali při sběru dotazníků, ne všichni by nám poskytli podobné odpovědi, jako jsou zde uvedené. Jeden respondent na metalovém koncertě vyjádřil svůj odpor ke stylům dechovka a duchovní hudba tím, že tyto slova napropleskl papíře všechnyprobodl lidi,tužkou co poslouchají a dodal, že hip s těmito hop, aby styly začali nesouhlasí. poslouchat Další normální nám sdělil, hudbu že by „ „Zjistil jsem, jak jsem strašně netolerantní. Jenom vidím hopery, ty jejich o “čtyři a další, čísla cituji: větší hadry a rovný kšilty a už se mi vaří krev

.“ Popoví posluchači neměli s ostatnímiNikdy, hudebnímiradši knihu. styly problém, y až „Si na děláte tři dotazované. prdel?“ Jeden u stylu dechovka uvedl „„I hate černoprdelníci.“.“, další S u oper a třetí u duchovní hudby dopsal: - duchovní hudbou měl problém i jeden posluchač- techna, který ji společně„Fuj.“ s punkem, metalem, dechovkou, folkem a stylem ska okomentoval slovem

Tři dotazovaní posluchači popu uvedli jako styly, které jim vadí, dechovku a taneční hudbu. Respodenti na koncertech také označili jako svůj nejméně oblíbený styl dechovku (55%), další však byla duchovní hudba (55%) a opera (51%). Jeden z metalových– respon dentů uvedl– jako neoblíbený styl dechovku, druhý se vyjádřil, že je mu společně s technem jedno. Tento styl byl také nejméně oblíbený mezi dotazovanými na metalových koncertech (77%). Poslední označil jako takový styl tekno, drum and bass a punk. Ani jeden respondent z těchto skupin neuvedl, že by mu vadili posluchači. Naopak dotazovaní– technaři uvedli ve dvou případech, že nemají rádi vyznavače určitých stylů jednou se jednalo o posluchače techna, podruhé o návštěvníky diskoték. Ve třetím případě dotazovaná uvedla styl grindcore. Stejně jako u předchozích stylů, i posluchači techna v dotaznících označili za nejméně neoblíbený styl dechovku. „Nevadí mi žádný styl, ani posluchači.“

P1: 52

„Tak dechovky nerozdejchám… ale pokud se to někomu líbí, tak je mi to jedno.“

P2: Nemám ráda dance hudbu, ale nepřestala bych se s někým bavit jen proto, že ji

P3:miluje.“ „

Dechovka“

M1: „ Kdysi jsem nenáviděl hip hop, pak jsem slyšel pár rozumných raperů a přehodnotil

M2:jsem „ to. Opravdu nemám rád primitivní styly jako dnb, tekno nebo punk. (To je pro mě totální odpad kytarové hudby. Primitivní rytmy, nikdo neumí pořádně hrát.) Podle mě to poslouchaj lidi k tomu, když jsou zhulení.“

„Asi dechovka a techno, ale nemám k nim odpor, jen mě nezajímají. Kvůli nim si teda

M3:nedělám vrásky, takže nemám odpor, jen jsou mi u prdele. “

Tak jak jsem tam dřív chodila, tak teď opravdu nemám ráda diskanty. Ti lidi jsou

T1:prostě „ divní. Nejhorší je ten typ holek co chodí do Karibiku – říkáme jim „Slečna Karibičná“  vyznačují se tím, že všechny vypadají stejně, všechny nosí „poslední módu“ bez ohledu na to, jak v tom vypadají a výrazně se vyznačují tmavým make-upem na obličeji  Ale ne, sranda… Ať si poslouchají, co chtějí, jen mám zkušenosti s tím, že jde většinou o namyšlené fiflenky a fifleňáky a takové lidi moc nemusím.“

Nemusím tekno... Jinak, tekno mám ráda, ale lidi ne  Jak jste již mohli vidět v televizi,

T2:chovají „ se nezodpovědně, jsou špinaví a často užívají LSD a houbičky, po kterých nevědí, co dělají. Tohle se týká spíše free fesťáku, v Brně se to nevidí.“

„Odpor mám k takovýmu tomu kvičení do mikrofonu, grindcoru, ale k těm lidem ne.“

T3:

Stalo se Ti někdy, že by se do Tebe někdo navážel kvůli tomu, co posloucháš?

–

Odpovědi posluchačů populární hudby se shodují na tom, že ne. U metalistů je to jiné můžeme přidat i poznatky, které jsme získali při sběru dotazníků: nevhodné poznámky se týkají se spíše vzhledu, typickém pro metalovou subkulturu. Posluchačka metalu si stěžovala na diskriminaci při pracovním pohovoru a několik dalších posluchačů se shodlo na nevhodných komentářích, které často slyší od starších generací. Pokud se podíváme na odpovědi technařů v rozhovorech, odpověď jedné z dotazovaných 53

potvrzuje, že se posluchači tohoto hudebního stylu často setkávají s předsudky ohledně braníNe.“ drog.

P1: „Ne.“

P2: „Ne, nikdy.“

P3:M1: „ „Občas se setkáváš s nepochopením okolí… na střední, ve třídě plné barbínek, to ty kočky moc nechápaly. Ne, že by se vyloženě navážely, ale nepobíraly to.“

To jo, pár diskopiček, mých známých, mělo nějaký kecy, ale dovolily si to na mě

M2:jednou, „ ale to je tak šest let zpátky…“

„Asi ano, lidé jsou takový jednodušší totiž.“

M3: Asi ne, jen když někdo slyší o technařích, tak si hned každý myslí že jsou to všichni

T1:feťáci. „ Většinou je to sice pravda, ale existují výjimky.  Jediný kdo mě diskriminuje je moje starší sestra, ale ta je pro mě zase „Slečna Karibičná“ takže si asi nemáme co vyčítat.“

Je mi jedno co si lidí myslí a navíc hudbu, kterou poslouchám, nikomu nenutím “

T2: „„Ne, jen když jedem v autě, tak se lidi diví, jak to můžeme poslouchat.“

T3:

Má hudba vliv na Tvůj styl oblékání? Případně, oblékáš se nějak speciálně na hudební produkce?

Popové posluchače nijak tento hudební styl neovlivnil, ani nemají vyčleněné oblečení speciálně na koncerty. Jednoho respondenta ovšem ovlivnil steampunkový styl. Metalisté ve dvou případech uvádějí, že jsou ovlivněni (i když jeden dodává, že to ovlivňuje nejenom hudba), v posledním případě jde jen o reprezentaci subkultury na koncertech. Posluchači techna ve dvou případech na otázku odpověděli, záporně a dodali, že v minulosti tomu tak bylo, poslední dotazovaná se v tomto stylu obléká jen na party. Hebdig ve svém spise uvádí, že jedním z hlavních pilířů subkultury je právě nošení oděvu, který signalizuje příslušnost k subkultuře. My jsme k podobnému závěru u posluchačů„Záměr techna dát najevo nedospěli. svou Stpříslušnostejně tak ik Bila,subkultuře která odkazujea oslovit tím na jiné Hebdigovu je u vyznavačů práci a uvádí: 54 techna často opomíjen.37“

U posluchačů metalu jsme Hebdigovu tezi potvrdili a zároveň se potvrzuje i naše hypotéza, tedy že metalisté tento styl reprezentují ve všem, co s ním souvisí,Na posluchačikoncerty se pop nijak music speciálně naopak neoblíkám. vůbec. Jinak docela dost ovlivnil můj styl oblíkání

P1:posl „ ech steampunkové hudby.“

Vůbec ne, oblékám si to, co se mi zrovna líbí.“

P2: „Ne, rozhodně ne-e

P3: „ Částečně ano. Na .“koncerty chodím oblečená tak jako normálně.“

M1: „Na koncerty jo, tam si vezmu tričko kapely, jinak vůbec.“

M2: „Ano a ano, ale na to oblékání má vliv více faktorů než jen hudba.“

M3: „To nemá… Jen jsem brzo pochopila, že není radno chodit na techno ve vysokých

T1:jehlových „ podpatcích. Když potom člověk vyjde z klubu ven do chladného rána, tak ho ten čerstvý vzduch tak probere, až najednou zjistí, že vlastně nemůže ani chodit  Na akce chodím většinou proto, že se chci bavit, takže nosím pohodlnější věci. Už to není jako dřív, když jsem tam šla sbalit chlapa “

Dříve jsem se více oblíkala do stylu hudby, v tuto chvíli to moc neřeším. Ta doba je

T2:dávno „ pryč. Vždy chci vypadat upraveně a to mi stačí “

„Trochu jo. Na párty si beru maskáčový kalhoty a tak.“

T3:

V rámci životního stylu, má na Tebe poslech tohoto druhu hudby vliv?

– Odpovědi na tuto otázku se liší i v rámci jednotlivých stylů posluchači popu uvádí, že je neovlivňuje, nebo jen mírně. U metalu je to složitější, jeden z respondentů uvádí, že nemá rád lidi, co žijí jen v rámci metalové subkultury, další dva se shodují na tom, že je metal ovlivňuje.

MilovníciNepochybně techna setrochu neshodují vliv má, vůbec. ale nepřikládám tomu nějakou velkou důležitost.“

P1: „

37 Subkultury mládeže: generace Techno

BILA, Ganna. . Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociologie, 2002, s. 25. 55

„Rozhodně ne.“

P2: Znám jiný lidi, než který jsem znávala dřív, ale nemám s tím problém

P3: „ Každopádně. Metal je přece životní styl :)“ .“

M1: „„Ne, vůbec žádnej. Odsuzuju lidi, který se setkávaj jenom v rámci komunity a v rámci

M2:této subkultury.“

Jo, ovlivňuje. Jak, to nevím… pozitivně. :)“

M3: „Myslím, že ne, poslouchám i hromadu jiných věcí… Navíc v poslední době skoro nikam

T1:nechodím… „ Určitě bych si nevybírala partnera podle toho, jakou poslouchá hudbu, jen je větší příležitost seznámit se s někým, kdo chodí na stejné akce… V dnešní době jsou chlapi nesmělí ňoumové a většinou holku neosloví jen tak na ulici, musí se posilnit pár panákama na akci (hromada borců tam taky chodí jen za tímto účelem, viz můj přítel, se kterým jsem se seznámila na D’n’B na Flédě :D).“

Abych řekla pravdu, zatím jsem neměla kluka, co by neposlouchal stejný styl. V tomto

T2:ohledu „ jsem dost vybíravá a chci někoho, s kým se můžu chodit bavit.“

„Určitě ovlivňuje. Stýkáme se s lidma, co to taky poslouchají. Mám pocit, že máme víc

T3:vztah k přírodě, jezdíme na hory... víc se o přírodu staráme, zajímáme se o ni, všichni z toho okruhu lidí třídíme odpad a tak. Jinak životní styl, nevím, jak ti to mám vysvětlit:) Ale techno mě ovlivňuje pozitivně.“

ZÁVĚR Jak už bylo řečeno v úvodu, v bakalářské práci jsme si stanovili za cíl vytvořit obraz o posluchačích vybranýchy hudebních stylů na základě sociologické sondy. Současně usilujeme o zjištění mír přítomnosti „subkulturních“ rysů v jednotlivých typech publika. Vytvořili jsme pracovní definici a s tou nyní porovnáme informace, které se nám

podařilo zjistit.

Jako první budeme analyzovat posluchače pop music. Jak jsme již viděli na výsledcích výzkumu, návštěvníci popových koncertů nevytváří vlastní subkulturu. Tento závěr můžeme podložit tím, že posluchači nevykazují žádný ze znaků, které jsme uvedli při definici subkultury. Návštěva koncertů je pro ně jakousi „společenskou akcí“, tedy je podmíněna společností lidí, které znají. Jeden respondent dokonce přímo uvedl, že mu nezáleží na tom, kdo hraje, protože tam jde právě kvůli lidem, pro dalšího byla společnost také jedním z kritérií, jak daleko je ochoten na koncert jet. Tito posluchači nejméně navštěvovali koncerty tohoto stylu a– také navštívené produkce nejméně charakterizovali jako svůj nejoblíbenější styl ostatně, takto jednomyslně (v porovnání s posluchači metalu a techna) nebyl zvolen ani v otázce názorů na jednotlivé hudební styly. Také nejméně oblíbený styl, dechovka, neměl tak vysoké procento jako u dvou dalších zkoumaných publik. Posluchači pop music byly i nejméně aktivními hudebníky a tuto hudbu ani nereprezentují svým zevnějškem. Můžeme tedy říct, že posluchači popu jsou konzumenty produktu masové kultury, kterým pop music bezpochyby je, ale tato

Zhudba neovlivňuje jejich životní styl, proto subkulturu nevytváří.

výsledků výzkumu můžeme odvodit hypotézu, že komunita metalistů nese nejsilněji- znaky „subkultury“. Nejvíce se identifikují s jedním stylem a vším, co s ním souvisí zde můžeme jmenovat například nejvyšší návštěvnost koncertů v rámci měsíce nebo vysoký počet posluchačů, kteří přišli na svůj nejoblíbenější- styl. Co se týče reprezentace subkultury, hlásí se k ní svým zjevem ať už v „běžném“ životě nebo na koncertech. Metalisté tím pádem byli i ti, kteří nejvíce pozorovali neporozumění, případně i negativní komentáře od ostatních lidí. Mezi posluchači metalu se také objevilo nejvíce těch, kteří jsou aktivními hudebníky. Na koncerty chodí především kvůli hudbě. Také posuzují, na jaké úrovni jsou schopni interpreti předvést svou hudbu „na živo“. Můžeme tedy předpokládat, že jsou dobře seznámeni s produkcí umělců. Dalším znakem, který jsme na produkcích vypozorovali, a byl nám potvrzen i jedním z respondentů, je to, že se 57 drtivá většina posluchačů tohoto stylu na brněnské scéně mezi sebou zná. Vyslovili jsme tedy hypotézu, že právě proto metalisté nejméně uváděli, že by koncerty navštěvovali sami.

Můžeme tedy vyslovit závěr, že z našich tři vybraných skupin je právě metalová ta, která vytváří vlastní subkulturu. v

Podle výsledků vidíme, že u posluchačů techna o subkultuře původním slova smyslu mluvit nemůžeme, spíše je můžeme zahrnout pod pojem „klubová kultura“, kterým americká socioložka Sarah Thorntonová jednotně označuje milovníky taneční hudby. Ty nemůžeme zařadit ani pod pojem mainstream, jako posluchače pop music, a ani pod pojem subkultura. Dle Thorntonové totiž nenesou typické subkulturní znaky, ale vytvářejí skupinu, která je– založena na společném hudebním vkusu. Označuje je proto pojmem „kultura vkusu“ posluchači upřednostňují společnost těch, kterým se líbí stejná hudba a také sami sebe berou jakou součást klubové kultury. Tím se také liší od posluchačů pop music.

Výsledky našeho výzkumu se blíží této tezi. Nejvýraznějším prvkem je pravděpodobně absencev kulturních atributů techna v běžném životě. Naši respondenti uvedli, že minulosti dávali svoji příslušnost najevo oblečením, které volili na hudební produkce, ale dnes, až na jednu dotazovanou, tento přístup není aktuální. Interprety nepodporují například nošením triček s jeho jménem, jako tomu bylo u metalistů. Také se ukázalo, že i když je pro ně tento styl suverénně nejoblíbenější, nepouští si ho doma. Můžeme tedy říct, že pro posluchače je velmi důležitá i atmosféra na produkcích, tedy že dávají přednost poslechu „živé“ hudby před pouštěním doma. Tomu odpovídá i zjištění, že posluchači techna nejméně trvali na účasti známých lidí na koncertech, které navštěvují a také to, že jsou kvůli produkci ochotni ujet největší vzdálenost. Ve srovnání s posluchači metalu, kteří tímto stylem „žijí“ a vzhledem k výše uvedeným znakůmv tedy. nemůžeme mluvit o subkultuře a přikláníme se k označení, které uvádí Thorntono á

RESUMÉ

Cílem této práce je nabídnout čtenáři určitý obraz posluchačů vybraných hudebních stylů (metalu, pop music a techna). Zároveň jsme se také zaměřili na to, nakolik jsou skupiny posluchačů těchto hudebních stylů nositeli „subkulturních“ rysů, tedy jestli vytváří vlastní subkultury. U každého z těchto tří stylů uvádíme krátkou historii, u metalu a techna se zabýváme také festivaly a brněnskou scénou. Další kapitola je zaměřena na metody výzkumu. V následujících částech se věnujeme výsledkům samotného výzkumu. V závěru získané poznatky shrnujeme a srovnáváme v rámci vybraných stylů.

The goal of the thesis is to offer a sociological overview of the audiences of selected music styles (metal, pop music and techno) in Brno. Simultaneously, it focuses on the issue of „subcultural“ features of these audiences. It presents a short history of the three styles in the Czech Republic and also a short description of their local scene in Brno. Next chapter describes methods of research and results of the sociological survey. In the last part a comparison of the results is brought to attention.

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY a) Literatura Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945 – 1989. - -449-1 ALAN, Josef, BITRICH, Tomáš, BREGANT, Michal Slovník Praha: kulturálních NLN, 2001, studií 610 s. ISBN 80 7106

BARKER, Chris. . Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 206 s. ISBN 8073670992. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti - -85917-99-8. BEK, Mikuláš. . Praha: KLP Koniasch Latin Press, 2003. 278Ve s. spárech musicologica.cz, rock'n'rollu sv. 1. ISBN 80 - - - BEDNAŘÍK, Tomáš. . 1. vyd. Lišany: M. Rajchl, 1997, 231 s. ISBN 80 902320 0 0. Subkultury mládeže: generace Techno

BILA, Ganna. . Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociologie, 2002, 52 s. Vedoucí práce: PhDr. Csaba Szaló Ph.D. Drogy a taneční scéna - -167-1. CSÉMY, Ladislav, SOVINOVÁ, Hana, KOMÁREK, Jakub. . 1. vyd. Praha: Státní zdravotníJak ústav, se vyrábí 2000, sociologická 44 s. ISBN 80 znalost:7071 příručka pro uživatele

DISMAN, Miroslav. . 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 9788024601397.

HAASE, Jan. Freetekno subkultura. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. Katedra psychologie, 2008, 155 s., 6 s. příloh. Vedoucí práce doc. PhDr. Michal Miovský,Subculture: Ph.D. the meaning of style

HEBDIGE, Dick. . London: Routledge, 1979, 195 s. ISBN 0415039495.Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace -7367- -2. HENDL, Jan. . Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80 Subkultura040 techno v České republice.

HOLOMEK, Ondřej. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2005, 60 s., 14 s. příloh. Vedoucí oborovéHodnotové práce preferencedoc. PhDr. Jiří uživatelů Pavelka, tanečních CSc. drog.

KOČÁROVÁ, Rita. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie, 2011, 64 s., 2 s. příloh. Vedoucí bakalářské práceO česk Mgr.é populárníStanislav Ježek,hudbě Ph.D. a jejích posluchačích: od historie k současnosti. 1.

KOTEK, Josef. vyd. Praha: Panton, 1990, 515 s.

Česká heavymetalová hudba.

NESVATBOVÁ, Tereza. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy, 2012, 38 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Aleš Opekar, CSc. Rockové publikum v Brně.

PATOČKA, Ivo. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy, 2012, 37 s., 2 s. příloh. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. Životní styl a hodnotová orientace metalové subkultury.

PETEREK, Lukáš. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav pedagogických věd, 2011, 74 s. 14 s. příloh. Vedoucí práce Doc. PhDr. DanaSondy Knotová, do popu PhD. a rocku -85467-14-3. POLEDŇÁK, Ivan a Ivan CAFOUREK. . 1.vyd. Praha: H & H, 1992, 175 s. ISBN 80 Hudební podniky v Brně.

ONDRÁKOVÁ, Jana. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudebníSubculure vědy, 2012,to clubcultures: 96 s. Vedoucí an introductiondiplomové práce: to popular Mgr. Viktor cultural Pantůček. studies.

REDHEAD, Steve. 1st pub. Oxford:Subkultury Blackwell mládeže. Publishers, 1997, vi, 120 s. ISBN 0631197893.- -247- -7

SMOLÍK, Josef. Praha:Velký Grada sociologický 2010, 281 slovník s. ISBN. I, 978 A – 80O. 2907

Sociologický ústav. Akademie Věd ČR. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 8071843113.Velký sociologický slovník. II, P - Ž. - Sociologický ústav. Akademie Věd ČR. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, s. Club749 1627.cultures ISBN :music, 8071843105. media and subcultural capital -7456-1442-6. THORNTON, Sarah. . Cambridge: Polity, 1995. xii, 191 s. ISBN 0

Slovníkb) Elektronické české zdroje hudební kultury -12-

[online]. 2012 [2012 28]. .Bandzone.cz -12-18 >.

Zlatý fond hudby[online]. 2012 [2012 -12].- . favál music circus[online]. 2012 [2012 -1229]- .

Techno.cz [online]. 2012-12 [2012- 17]. .

Perpetuum[online]. Music Club 2012 Brno [2012 16]. .

[online]. 2012 [2012 27].

c) časopisy - -1551.

Filter. Č. 16 (září 2006). Praha: MAFRA MEDIA, 2005 2009. ISSN 1801 61

PŘÍLOHY: DOTAZNÍK

1) Pohlaví: muž / žena

2) Věk:

3) Nejvýše dosažené vzdělání:

a) základní b) střední bez maturity / vyučen c) střední s maturitou d) vysokoškolské

4) StudentV / zaměstnán / nezaměstnán

5) době konání dnešního koncertu:

a) bydlím v Brně b) na koncert jsem do Brna přijel(a) ze vzdálenosti do 30 km c) na koncert jsem do Brna přijel(a) ze vzdálenosti větší než 30 km

6) Od jakého věku navštěvujete koncerty?

7) Jste aktivní člen hudebního souboru? Pokud ano, kterého stylu + uveďte nástroj.

8) Posloucháte styl, který jste dnes navštívil(a), i doma?

a) poslouchám rád (a) b) poslech mi nevadí c)poslouchám nerad (a) d) poslech mi vadí e) styl neznám

9) Patří dnešní koncert mezi Váš nejoblíbenější hudební styl? Pokud ne, uveďte Váš nejoblíbenější.

10) rámci měsíce, jak často navštěvujete koncerty uvedených stylů?

Hudební Nenavštěvuji Jedenkrát Dvakrát Třikrát Víckrát styl Metal Pop Techno

11) Koncerty navštěvujete:

a) většinou ve společnosti lidí, které znám b) raději ve společnosti, ale nevadí mi jít sám c) většinou sám

12) Jaký máte vztah k následujícím hudebním stylům? Styl

Hudební styl Poslouchám Poslech Poslouchám rád (a) mi nevadí nerad (a) neznám Metal Pop Elektronická taneční hudba Disco Rock Punk Ska Alternativa Jazz Blues Reggae Vážná hudba Duchovní hudba Opera Muzikál Dechovka Filmová hudba Hip hop Funk Soul Folk