Czechtek 2005
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
M A S A RY K O V A U N I V E RZ I T A Fakulta Sociálních studií Katedra politologie CzechTek 2005 Bakalářská práce Veronika Koubková (UČO 86041) Politologie – Sociologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2003 Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík Ph.D. Brno 2008 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma CzechTek 2005 vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně..................... podpis................................... 1 Obsah Úvod 1. Vymezení pojmů 2. Historie freetekna 2.1 Počátky freeparties 2.2 Freeparties v Evropě a ve světě 3. Situace v ČR 3.1 Počátky pořádání freeparties 3.2 Předchozí ročníky CzechTeku 3.3 Srovnání komerčních akcí a free teknivalů 4. CzechTek 2005 4.1 Politická situace v ČR v roce 2005 4.2 Průběh CzechTeku 4.3 Reakce na CzechTek 4.4 Mediální analýza reakcí na CzechTek 4.5 Politické důsledky 4.6 Prognóza vývoje v problematice tekno subkultury nejen v České republice Závěr Anotace Seznam pramenů a literatury Přílohy Počet znaků: 77 070 2 Úvod Ve své práci bych chtěla rozebrat průběh a následný policejní zásah proti největšímu českému free teknivalu Czechtek v roce 2005. Nejprve se ve své práci budu věnovat teoretické části týkající se subkultury lidí kolem freetekna a soundsystémů obecně, zejména pak vymezení a vysvětlení důležitých pojmů, které jsou s touto subkulturou spojeny. Dále se v práci zmíním o vzniku a historii freetekna se zaměřením na Českou republiku a zejména na legislativní úpravy pořádání teknivalů v jednotlivých zemích. Před popisem samotného průběhu CzechTeku v roce 2005 se zmíním o politické situaci v České republice, která CzechTeku předcházela. Dále se budu věnovat popisu průběhu samotného CzechTeku 2005, následného policejního zásahu a zaměřím se na bezprostřední reakce na CzechTek, ať už ze strany politiků, tak i odborné veřejnosti, a také na snahy o změnu shromažďovacího zákona jako reakci politiků na rozehnání CzechTeku. V neposlední řadě chci ve své práci nastínit možný vývoj pořádání teknivalů nejen v České republice, ale i v zahraničí. Zdroje, se kterými budu pracovat jsou zejména elektronické a budu se opírat i o tištěná média. Je třeba zmínit, že o vzniku a zejména vývoji tekno subkultury v České republice panuje nedostatek relevantních materiálů, jak jsem již uvedla, drtivou většinu informací lze nalézt pouze na internetu. Z knižních zdrojů budu čerpat pouze při teoretické části práce, neboť téma samotného CzechTeku dosud nebylo knižně zpracováno. 3 1 Vymezení pojmů Techno je hudební styl, který vznikl v 80. letech v Detroitu, kdy trojice hudebníků a producentů Juan Atkins, Derrick May a Kevin Saunderson obrala hudební styl house o jeho emotivní prvky a přivedla na svět rychlou, strohou hudbu určenou pro taneční pódia, která se odvolávala na robotické hudební nálady německé skupiny Kraftwerk. 1 V roce 1983 vytvořila dvojice Atkins a Saunderson track “Techno City”. Nový hudební styl tak dostal své jméno. Techno je založeno zejména na samplovaných hlucích a zvucích. Techno si velice rychle získávalo další a další příznivce, postupně začaly vznikat různé odnože techna jako acid techno, jungle, trance, tech house atd. 2 Jako „techno“ bývá médii často nesprávně označován styl "tekno". Tekno je ve srovnání s klasickým technem znatelně rychlejší (většinou se pohybuje v rozmezí 160 - 240 BPM) a používá drsnější zvuky. 3 Ondřej Holomek ve své práci zmiňuje základní aspekty, bez kterých by techno nevzniklo, a to zejména vývoj elektroniky, rozvoj elektronické hudby jako celku, éru masové komunikace a roztříštěnost moderní kultury. 4 Freetekno je název jak pro hudební styl tak pro kulturní hnutí, které se objevilo na počátku 90. let v Evropě a Severní Americe. Základem freetekno scény jsou tzv. groundsheet, nebo také tribes – kmeny. Jsou to nejčastěji volná seskupení lidí, kteří společně vlastní hudební aparaturu. Freetekno scéna funguje na nevýdělečném, nekomerčním základu, akce jsou pořádány dobrovolně a většinou pod širým nebem. 5 Jedním z principů fungování freetekno scény je princip DIY – Do It Yourself. DIY kultura je založená na tom, že lidé si vše dělají sami a bezplatně. Pořádáním festivalů a parties počínaje, přes vydávání desek, tvorbu vlastních plakátů, letáků a “samofinancováním” konče. Celá scéna funguje pod hlesem “udělej si sám”. DIY scéna funguje jako protiklad masových komerčních parties. Hlavní rozdíl je v přístupu lidí k těmto akcím. V DIY scéně jsou účastníci teknivalů zároveň jejich tvůrci, jsou aktivní. Naproti tomu u komerční scény je typický pasivní přístup. 6 Freeparties nebo také teknivaly jsou festivaly pod širým nebem, které se konají mimo oficiální prostory a zpravidla nemají žádného organizátora, bývají pořádány spontánně a ve většině případů jsou ilegální. Tyto akce navštěvují tisíce lidí a jsou jakýmsi protějškem komerčních tanečních akcí. 1 Daly, Steven a Wice, Nathaniel. 1999. Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let. Brno: Books 2 Kellner, Tomáš. 1997. „Stručný úvod do techno-kultury.“ Nová přítomnost . č. 8, str. 10 3 Barr, Tim. 2000. Techno, the Rough Guide. London: Rough Guides Ltd . 4 Holomek, Ondřej. 2005. Subkultura techno v České republice. (rukopis). Brno:MU (oborová práce) 5 Hudební styly. Díl šestý freetekno[online] Dostupné z http://dance-portal.tym.cz/?p=128 6 Co je to “Do-It-Yourself Culture”? [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/15798.html 4 Teknivaly bývají často přirovnávány k šamanským rituálům. „Technoparty skutečně připomínají šamanský rituál spíše než tanec v klasickém pojetí. U tohoto tance není podstatná vnější stránka, tedy kvalita provedení v souladu s objektivní normou, ale jen sladění s rytmem....... Svou strukturou a rytmikou připomíná spíše kmenovou hudbu, která se používá při zasvěcovacích rituálech jako prostředek k dosažení extatického transu.... Technokultura je založena pouze na individuálním prožitku každého jednotlivce.“ 7 Dle některých je techno náboženstvím dneška: „I přes davový charakter mají tyto rave parties naprosto individuální smysl. Každý tančí sám, pocit z hudby a stereotypního pohybu si každý naplňuje a interpretuje po svém. Do nekonkrétních obrysů tanečník zasazuje osobní projekce vedoucí až k halucinacím, povzbuzen emocionalitou hudby a účinky vlastních hormonů, popřípadě drog. Základem je však právě monotónní rytmus, který podobně jako šamanský buben přivádí tanečníky do transu. Intenzivní zkušenost prožitá v davu pak navozuje jedinci dojem, že se jedná o kolektivní fenomén. Tento mechanismus dobře znaly archaické kultury. Podobně jako tehdy, i nyní poskytuje zkušenost s tím, co člověka přesahuje.“ 8 Dalším důležitým pojmem je soundsystém. Soundsystém je hudební těleso, něco jako hudební skupina, jde o určitý počet osob, které většinou společně vlastní hudební aparaturu, se kterou jezdí z jedné party na druhou a provozují bar, ze kterého financují chod celého soundystému. V zimě soundsystém většinou zakotví v nějakém klubu. 9 2 Historie freetekna 2.1 Počátky freeparties Chceme-li alespoň přibližně zmapovat historii freetekna, je nutné se vrátit do poloviny sedmdesátých let. V roce 1974 se ve Velké Británii u Stonehenge konal první People's Free Festival inspirovaný hnutím hippies a jejich nejslavnějším festivalem ve Woodstocku. 10 V této době začalo ve Velké Británii přibývat lidí, kteří opouštěli města a začali žít kočovným životem. Těmto lidem se postupně začalo říkat ”New Age Travellers”. Tito novodobí kočovníci, nebo také nomádi, většinou odmítají konzumní způsob života, většinou se pohybují okolo letních teknivalů, někteří dávají přednost 7 Šolc, Vladislav. 1999. „Technokultura – návrat k rituálu.“ Psychologie dnes č. 10, str. 12-13 8 Liška, Ondřej. 1997. “Něco se děje...nebo už se stalo? Náboženství pozdní civilizace.” Nová přítomnost č. 8, str. 8-9 9 Posolda, Petr. 2004. Městské subkultury mládeže – soundsystémy. (rukopis). Brno:MU (bakalářská práce) 10 Hawkes, Steve. Revisiting Britain's biggest Free Festival [online] Dostupné z http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/music/3662921.stm 5 životu na okrajích vesnic či měst. Během deseti let konání People's Free Festivalu značně vzrostl počet jeho návštěvníků a v roce 1984 se ho účastnilo již sedmdesát tisíc lidí. V tomto roce se také začaly objevovat první represe proti travellerům. Následující rok byl policií zablokován přístup do Stonehenge, konvoj automobilů putující na festival byl napaden policií, došlo k zabavování majetku a ničení vozidel. 11 Mezitím došlo ve Spojených státech ke vzniku nové hudební vlny, která velice brzy dorazila i do Velké Británie a značně ovlivnila podobu travellerského hnutí v devadesátých letech. V USA se značně rozšířily tzv. rave parties, taneční akce pořádané za účasti soundsystémů v opuštěných industriálních objektech. Informace o jejich konání se většinou šířily ústně a pomocí letáků s telefonním číslem, na kterém se pár hodin před vypuknutím akce objevila informace o místě konání. Freetekno scéna má své kořeny na počátku 90. let ve Velké Británii. Za nejvýznamnější událost rozvíjející se freetekno scény můžeme považovat vznik soundsystému Spiral Tribe, který byl prvním a dodnes je pokládán za nejslavnější soundsystém vůbec. Jeho poznávacím znamením byla spirála a číslo 23. První party, která proběhla pod taktovkou Spiral Tribe se konala v říjnu 1990 a další následovaly. “Všechno je to spirála. Je těžké vystopovat náš začátek, ale dá se říct, že zlom nastal v okamžiku, kdy jsme vzali naši zvukovou aparaturu, se kterou jsme doposud hráli jen v Londýně po různých skladištích, a rozjeli se ven, na festival. Nešlo tu