M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A
Fakulta Sociálních studií Katedra politologie CzechTek 2005
Bakalářská práce Veronika Koubková (UČO 86041) Politologie – Sociologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2003 Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík Ph.D. Brno 2008
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma CzechTek 2005 vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně...... podpis......
1 Obsah Úvod 1. Vymezení pojmů 2. Historie freetekna 2.1 Počátky freeparties 2.2 Freeparties v Evropě a ve světě 3. Situace v ČR 3.1 Počátky pořádání freeparties 3.2 Předchozí ročníky CzechTeku 3.3 Srovnání komerčních akcí a free teknivalů 4. CzechTek 2005 4.1 Politická situace v ČR v roce 2005 4.2 Průběh CzechTeku 4.3 Reakce na CzechTek 4.4 Mediální analýza reakcí na CzechTek 4.5 Politické důsledky 4.6 Prognóza vývoje v problematice tekno subkultury nejen v České republice Závěr Anotace Seznam pramenů a literatury Přílohy Počet znaků: 77 070
2 Úvod
Ve své práci bych chtěla rozebrat průběh a následný policejní zásah proti největšímu českému free teknivalu Czechtek v roce 2005. Nejprve se ve své práci budu věnovat teoretické části týkající se subkultury lidí kolem freetekna a soundsystémů obecně, zejména pak vymezení a vysvětlení důležitých pojmů, které jsou s touto subkulturou spojeny. Dále se v práci zmíním o vzniku a historii freetekna se zaměřením na Českou republiku a zejména na legislativní úpravy pořádání teknivalů v jednotlivých zemích. Před popisem samotného průběhu CzechTeku v roce 2005 se zmíním o politické situaci v České republice, která CzechTeku předcházela. Dále se budu věnovat popisu průběhu samotného CzechTeku 2005, následného policejního zásahu a zaměřím se na bezprostřední reakce na CzechTek, ať už ze strany politiků, tak i odborné veřejnosti, a také na snahy o změnu shromažďovacího zákona jako reakci politiků na rozehnání CzechTeku. V neposlední řadě chci ve své práci nastínit možný vývoj pořádání teknivalů nejen v České republice, ale i v zahraničí. Zdroje, se kterými budu pracovat jsou zejména elektronické a budu se opírat i o tištěná média. Je třeba zmínit, že o vzniku a zejména vývoji tekno subkultury v České republice panuje nedostatek relevantních materiálů, jak jsem již uvedla, drtivou většinu informací lze nalézt pouze na internetu. Z knižních zdrojů budu čerpat pouze při teoretické části práce, neboť téma samotného CzechTeku dosud nebylo knižně zpracováno.
3 1 Vymezení pojmů Techno je hudební styl, který vznikl v 80. letech v Detroitu, kdy trojice hudebníků a producentů Juan Atkins, Derrick May a Kevin Saunderson obrala hudební styl house o jeho emotivní prvky a přivedla na svět rychlou, strohou hudbu určenou pro taneční pódia, která se odvolávala na robotické hudební nálady německé skupiny Kraftwerk. 1 V roce 1983 vytvořila dvojice Atkins a Saunderson track “Techno City”. Nový hudební styl tak dostal své jméno. Techno je založeno zejména na samplovaných hlucích a zvucích. Techno si velice rychle získávalo další a další příznivce, postupně začaly vznikat různé odnože techna jako acid techno, jungle, trance, tech house atd. 2 Jako „techno“ bývá médii často nesprávně označován styl "tekno". Tekno je ve srovnání s klasickým technem znatelně rychlejší (většinou se pohybuje v rozmezí 160 240 BPM) a používá drsnější zvuky. 3 Ondřej Holomek ve své práci zmiňuje základní aspekty, bez kterých by techno nevzniklo, a to zejména vývoj elektroniky, rozvoj elektronické hudby jako celku, éru masové komunikace a roztříštěnost moderní kultury. 4 Freetekno je název jak pro hudební styl tak pro kulturní hnutí, které se objevilo na počátku 90. let v Evropě a Severní Americe. Základem freetekno scény jsou tzv. groundsheet, nebo také tribes – kmeny. Jsou to nejčastěji volná seskupení lidí, kteří společně vlastní hudební aparaturu. Freetekno scéna funguje na nevýdělečném, nekomerčním základu, akce jsou pořádány dobrovolně a většinou pod širým nebem. 5 Jedním z principů fungování freetekno scény je princip DIY – Do It Yourself. DIY kultura je založená na tom, že lidé si vše dělají sami a bezplatně. Pořádáním festivalů a parties počínaje, přes vydávání desek, tvorbu vlastních plakátů, letáků a “samofinancováním” konče. Celá scéna funguje pod hlesem “udělej si sám”. DIY scéna funguje jako protiklad masových komerčních parties. Hlavní rozdíl je v přístupu lidí k těmto akcím. V DIY scéně jsou účastníci teknivalů zároveň jejich tvůrci, jsou aktivní. Naproti tomu u komerční scény je typický pasivní přístup. 6 Freeparties nebo také teknivaly jsou festivaly pod širým nebem, které se konají mimo oficiální prostory a zpravidla nemají žádného organizátora, bývají pořádány spontánně a ve většině případů jsou ilegální. Tyto akce navštěvují tisíce lidí a jsou jakýmsi protějškem komerčních tanečních akcí. 1 Daly, Steven a Wice, Nathaniel. 1999. Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let. Brno: Books 2 Kellner, Tomáš. 1997. „Stručný úvod do techno kultury.“ Nová přítomnost . č. 8, str. 10 3 Barr, Tim. 2000. Techno, the Rough Guide. London: Rough Guides Ltd . 4 Holomek, Ondřej. 2005. Subkultura techno v České republice. (rukopis). Brno:MU (oborová práce) 5 Hudební styly. Díl šestý freetekno[online] Dostupné z http://dance portal.tym.cz/?p=128 6 Co je to “Do It Yourself Culture”? [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/15798.html 4 Teknivaly bývají často přirovnávány k šamanským rituálům. „Technoparty skutečně připomínají šamanský rituál spíše než tanec v klasickém pojetí. U tohoto tance není podstatná vnější stránka, tedy kvalita provedení v souladu s objektivní normou, ale jen sladění s rytmem...... Svou strukturou a rytmikou připomíná spíše kmenovou hudbu, která se používá při zasvěcovacích rituálech jako prostředek k dosažení extatického transu.... Technokultura je založena pouze na individuálním prožitku každého jednotlivce.“ 7 Dle některých je techno náboženstvím dneška: „I přes davový charakter mají tyto rave parties naprosto individuální smysl. Každý tančí sám, pocit z hudby a stereotypního pohybu si každý naplňuje a interpretuje po svém. Do nekonkrétních obrysů tanečník zasazuje osobní projekce vedoucí až k halucinacím, povzbuzen emocionalitou hudby a účinky vlastních hormonů, popřípadě drog. Základem je však právě monotónní rytmus, který podobně jako šamanský buben přivádí tanečníky do transu. Intenzivní zkušenost prožitá v davu pak navozuje jedinci dojem, že se jedná o kolektivní fenomén. Tento mechanismus dobře znaly archaické kultury. Podobně jako tehdy, i nyní poskytuje zkušenost s tím, co člověka přesahuje.“ 8 Dalším důležitým pojmem je soundsystém. Soundsystém je hudební těleso, něco jako hudební skupina, jde o určitý počet osob, které většinou společně vlastní hudební aparaturu, se kterou jezdí z jedné party na druhou a provozují bar, ze kterého financují chod celého soundystému. V zimě soundsystém většinou zakotví v nějakém klubu. 9 2 Historie freetekna 2.1 Počátky freeparties Chceme li alespoň přibližně zmapovat historii freetekna, je nutné se vrátit do poloviny sedmdesátých let. V roce 1974 se ve Velké Británii u Stonehenge konal první People's Free Festival inspirovaný hnutím hippies a jejich nejslavnějším festivalem ve Woodstocku. 10 V této době začalo ve Velké Británii přibývat lidí, kteří opouštěli města a začali žít kočovným životem. Těmto lidem se postupně začalo říkat ”New Age Travellers”. Tito novodobí kočovníci, nebo také nomádi, většinou odmítají konzumní způsob života, většinou se pohybují okolo letních teknivalů, někteří dávají přednost
7 Šolc, Vladislav. 1999. „Technokultura – návrat k rituálu.“ Psychologie dnes č. 10, str. 12 13 8 Liška, Ondřej. 1997. “Něco se děje...nebo už se stalo? Náboženství pozdní civilizace.” Nová přítomnost č. 8, str. 8 9 9 Posolda, Petr. 2004. Městské subkultury mládeže – soundsystémy. (rukopis). Brno:MU (bakalářská práce) 10 Hawkes, Steve. Revisiting Britain's biggest Free Festival [online] Dostupné z http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/music/3662921.stm 5 životu na okrajích vesnic či měst. Během deseti let konání People's Free Festivalu značně vzrostl počet jeho návštěvníků a v roce 1984 se ho účastnilo již sedmdesát tisíc lidí. V tomto roce se také začaly objevovat první represe proti travellerům. Následující rok byl policií zablokován přístup do Stonehenge, konvoj automobilů putující na festival byl napaden policií, došlo k zabavování majetku a ničení vozidel. 11 Mezitím došlo ve Spojených státech ke vzniku nové hudební vlny, která velice brzy dorazila i do Velké Británie a značně ovlivnila podobu travellerského hnutí v devadesátých letech. V USA se značně rozšířily tzv. rave parties, taneční akce pořádané za účasti soundsystémů v opuštěných industriálních objektech. Informace o jejich konání se většinou šířily ústně a pomocí letáků s telefonním číslem, na kterém se pár hodin před vypuknutím akce objevila informace o místě konání. Freetekno scéna má své kořeny na počátku 90. let ve Velké Británii. Za nejvýznamnější událost rozvíjející se freetekno scény můžeme považovat vznik soundsystému Spiral Tribe, který byl prvním a dodnes je pokládán za nejslavnější soundsystém vůbec. Jeho poznávacím znamením byla spirála a číslo 23. První party, která proběhla pod taktovkou Spiral Tribe se konala v říjnu 1990 a další následovaly. “Všechno je to spirála. Je těžké vystopovat náš začátek, ale dá se říct, že zlom nastal v okamžiku, kdy jsme vzali naši zvukovou aparaturu, se kterou jsme doposud hráli jen v Londýně po různých skladištích, a rozjeli se ven, na festival. Nešlo tu o žádný vědomý záměr. Rozhodnutí u nás nikdy neměla moc místa. Každý moment má ale nekonečný dopad. Naším prvním festivalem byla slavnost letního slunovratu. V dávných dobách se letní slunovrat slavíval na Stonehenge, ale dnes, kdy se tam nesmí, se musíme spokojit alespoň s okolím. Já jsem k takovým věcem býval vždycky skeptický, ale tam se ve mně něco zlomilo. Tam se to všechno stalo. Nikdy v životě jsem necítil tak silnou energii. Bylo to něco úžasného. Náš život se totálně změnil. Příští týden jsme jeli na další festival a potom na další a další... Stala se z toho nonstop akce. Z víkendů se postupně staly týdny. Tehdy jsme měli jenom malou dodávku, která moc dobře nefungovala. Vždycky jsme ji ale nacpali aparaturou a někde si sehnali povolení, abychom se dostali přes policejní zátarasy, které se snažily zastavit příliv lidí směřujících na festival.” říká k počátkům Spiral Tribe Mike Harrison. 12 Brzy začaly vznikat další soundsystémy jako např. Bedlam, Circus Warp, Circus Irritant a další. Přestože vždy šlo o neformální seskupení lidí, party byly dokonale organizované. V roce 1992 se konala velká party v Castemonton Common, které se zúčastnilo na 20 000 lidí. Po skončení této akce
11 New age travellers – návrat středověkých nomádů [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&g=31&id=69 12 Tamtéž 6 bylo zatčeno třináct lidí ze seskupení Spiral Tribe, policie zkonfiskovala také aparaturu a 8 vozidel.13 Jako odezva na tyto obří party byl podán návrh zákona, který by povoloval odklonění automobilů směřujících na party, zabavení aparatury, rozehnání konvoje a zatčení účastníků. V roce 1994 byl tento zákon schválen pod názvem Zákon o trestním soudnictví a veřejném pořádku, spíše je však znám pod anglickým označením Criminal Justice and Public Order Act. V tomto zákonu byla jasně stanovena pravidla, kdy může policie zakročit, a to na základě porušení veřejného pořádku, výskytu drog, porušení hygienických norem, oznamovací povinnosti, apod. Velkých freeparty se týkaly zejména odstavce 63, 64, 65 a 66. 14 Rave party je zde definovaná jako shromáždění 100 a více lidí na volném prostranství, kde se hraje v noci hlasitá hudba, která obtěžuje místní obyvatelstvo. V tomto případě má policie právo nařídit účastníkům, aby pozemek opustili, pokud usoudí že dva nebo více lidí připravují party; deset a více lidí čeká na party; deset a více lidí se účastní party. Pokud někdo neuposlechne nařízení policie a neopustí pozemek nebo se na pozemek vrátí během následujících sedmi dní, dopouští se přestupku a může být uvězněn až na tři měsíce nebo pokutován až do výše 2 500 liber. Policie má také právo zabavit účastníkům aparaturu či dopravní prostředky pokud neuposlechnou její nařízení. Policie má také právo nevpustit účastníky do prostoru party a donutit je aby opustili určenou oblast opět pod hrozbou pokuty, tentokrát až do výše 10 000 liber. 15 2.2 Freeparties v Evropě a ve světě Schválením tohoto zákona byla přerušena tradice velkých freeparties pod širým nebem, travelleři byli nuceni se usadit nebo přesídlit do jiných evropských států. Počínaje rokem 1994 se začala freetekno komunita objevovat i na kontinentě a postupně pronikala do celé západní Evropy. Typickým pro pronikání na kontinent je přesouvání freeparties stále více na východ. První teknivaly se konaly ve Francii, postupně pronikly do Španělska, Itálie, Holandska, Německa, České republiky. V České republice se první freeparty konala v roce 1994 v Hostomicích za účasti právě Spiral Tribe 16 . Freeparty se začaly konat také na Slovensku (poprvé v roce 1999), stále navštěvovanějším se stává bulharský festival – Bulgariatek, který se poprvé konal v roce 2004. V roce 2006 také proběhl první ročník tzv. Ukrajinateku. Přesouvání ilegálních freeparties na východ souvisí s postupným rozšiřováním represí proti akcím tohoto typu v západní Evropě. 13 Tamtéž 14 Úplné znění viz. Criminal Justice and Order Public Act [online] Dostupné z http://www.opsi.gov.uk/acts/acts1994/Ukpga_19940033_en_6.htm#mdiv63 15 Mudr, Jiří. Britské kořeny současných kočovníků [online] Dostupné z http://www.tydenika2.cz/archiv/2005/7/britske koreny soucasnych kocovniku 16 Příloha č. 1 7 Ve Francii na rozdíl od Velké Británie nebyl nikdy přijat speciální zákon namířený proti freeparties. “Organizace rave party (ve Francii označovaných "rassemblements festifs a caractere musical") je předmětem zákonů 95 73 z 21.1.1975, 2001 1062 (zákon o tzv. "každodenní bezpečnosti") a dekretu 2002 887 z 3.5.2002. Postup policie se pak orientuje podle mnoha dílčích zákonů od roku 1945 po dnešek.” 17 Zákon o každodenní bezpečnosti nakazuje jasné podmínky pro nahlášení a povolení hudebního festivalu pokud se na místě shromáždí více než 250 osob. Za nesplnění těchto ustanovení může být udělena pokuta až do výše 15 000 eur a policie může zabavit aparaturu či uložit veřejně prospěšné práce. 18 Je nutné zmínit, že ilegální freeparties se nekonají pouze v Evropě, ale také na americkém kontinentu a to jak v USA, tak v Kanadě. V obou zemích existují desítky soudsystémů a až do roku 2003 byly ilegální freeparty značně rozšířeny. V roce 2003 byl však v USA schválen tzv. Illicit Drug Anti Proliferation Act, který je znám spíše pod názvem Rave Act. 19 Tento zákon proti freeparty byl poprvé předložen v americkém senátu v roce 2002 pod názvem Reducing Americans' Vulnerability to Ecstasy Act. Zákon měl být původně namířen proti prodeji drog na teknivalech a tanečních parties, avšak ihned vyvolal řadu protestů nejen uvnitř tekno komunity. Činil totiž promotéra akce zodpovědného za to, že někteří účastníci na jím pořádané akci požívají nebo prodávají drogy. Stavěl tedy organizátory nejen festivalů na úroveň drogových dealerů a výrobců drog. Zákon byl schválen v mírnější podobě o rok později pod názvem Illicit Drug Anti Proliferation Act. Ihned po svém schválení vyvolal zákon řadu protestů a demonstrací a jeho odpůrci požadují dodatečnou novelizaci. 20 3 Situace v ČR 3.1 Počátky tekno scény v Česku Freetekno se do Česka dostalo až v roce v roce 1994 (tedy po událostech ve Velké Británii), kdy dnes již legendární soundsystém Spiral Tribe uspořádal první freeteknofestival. Spiral Tribe se podle všeho freefestivalů v Česku účastnil až do roku 1997, kdy přestal fungovat. Travelleři ze západní Evropy nacházeli své první posluchače zejména mezi punkery a squatery z tehdejšího slavného pražského squatu Ladronka. Honza Kokotek, výtvarník, který spolupracoval s českým soundsystémem Circus Alien k tomu uvádí: „Přišel jsem tehdy s přáteli na Libeňák, kde tábořili a chystali akci. Fascinovaly mě tam industriální skulptury, vojenské náklaďáky s vyčnívajícími kly zpod kapoty a další 17 Kovářová, Radka. “Právní úpravy pořádání technoparty v zahraničí.” Právo . 4.8.2007 18 Tamtéž 19 Úplné znění viz: Rave Act [online] Dostupné z http://en.wikisource.org/wiki/RAVE_Act 20 Bryndová, Bushka. US Rave Act aneb Zákon proti technoparty po americku [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/24634.html 8 bizarní vozidla, jejichž posádky připomínaly postavičky z kyberpunkového komiksu. Minimalistická elektronika, bzučící všude kolem z reproduktorů, byla totálně něco jinýho, než se toho času hrálo v Praze na house parties, které mě nebavily a nevyhledával jsem je. Celé to na mě působilo jako zjevení z jiné planety, jako ufoni, kteří znenadání přistáli uprostřed města a začali žít svým vlastním životem. Ten zážitek byl tak silný, že se stal impulsem k naší vlastní aktivitě v podobném duchu. V druhý polovině devadesátých let se v Čechách uskutečnily kultovní teknivaly v Hostomicích a tahle subkultura začala nabírat na rozměrech. Spousta lidí začala nacházet v "soundsystémech" seberealizaci.“ 21 Situace freetekno komunity v České republice se značně odlišuje od západních “kolegů”. Jde zejména o to, že v Česku neexistují klasičtí travelleři tak jako např. ve Velké Británii. Drtivá většina lidí od soundsystémů má hudbu jako koníček a má tedy “normální” zaměstnání či studuje. Velmi rozšířené je v Česku kočování pouze v letních měsících, kdy některé soundsystémy “objíždí” všechny velké freeteknivaly po celé Evropě. Druhým specifikem je přístup k prodeji drog. Zatímco většina soundsystémů v západní Evropě se živí zejména prodejem drog, v České republice není tento zvyk příliš rozšířený a na festivalech se prodává hlavně alkohol, příležitostně marihuana. 22 Od poloviny 90. let začala v České republice vznikat celá řada soundsystémů, mezi první patřili Circus Alien, Mayapur, Technical Support či Direct Drive. Právě Circus Alien, který sídlil na Ladronce, se jako jediný označoval za politický soundsystém. Po celé České republice probíhaly v druhé polovině 90. let menší teknivaly, většinou bez zájmu médií a policie. V této době se také začal oddělovat freescéna od scény komerční, se kterou byla zpočátku propojena. Ve freescéně se začíná prosazovat DIY přístup. 3.2 Předchozí ročníky CzechTeku Jak jsem se již zmínila, první freeteknofestival se v Česku uskutečnil v roce 1994 a pořádal ho soundsystém Spiral Tribe. Festival se uskutečnil legálně a bez zájmu policie v Hostomicích 23 , stejně jako v následujících dvou letech. 24 Počet účastníků se pohyboval od několika set do tisíce osob. Stalo se zvykem, že největší český freeteknival se koná vždy na přelomu července a srpna.
21 Pavleček, Luboš. Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu [online] Dostupné z http://zpravodajstvi.ecn.cz/?x=467245 22 České Tekno – specifika viděné očima insidera [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/11257.html 23 Kotrba, Štěpán. Mimory, Arim. Kylar, Ládis. Czechtek 2002 – zpráva z festivalu [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/11181.html 24 Příloha č. 2 a č. 2a 9 V roce 1997 a 1998 se festival přesunul do Staré Huti u Dobříše 25 , opět téměř bez zájmu policie a médií. Počet účastníků však každým rokem stoupal. V roce 1999 se poprvé objevil název CzechTek 26 , do té doby byly tyto akce označovány jako freefestivaly, teknivaly apod. CzechTek 1999 se poprvé konal na ilegálně obsazeném pozemku a za zájmu médií i policie, která však, stejně jako o rok později u Lipnice 27 , nijak nezasáhla. V roce 1999 a 2000 se festivalu zúčastnilo pokaždé okolo 6 000 – 8 000 lidí. Jako o prvním “rozehnaném” CzechTeku se dá hovořit o ročníku 2001, který se konal u Ralska 28 a který byl třetí den konání nenásilně ukončen policií. Ročník 2001 byl také specifický v tom, že poprvé nebylo uveřejněno místo konání festivalu, ale pouze kontaktní telefonní číslo. Z CzechTeku se pomalu, ale jistě stává fenomén. Ročníky 2002 a 2003 se opět obešly bez policejní asistence, avšak za stoupajícího počtu návštěvníků i zájmu médií. 29 CzechTek v roce 2002 30 byl jiný než předchozí ročníky. Majitel pozemku souhlasil s jeho konáním, účastníci se dohodli i se starostkou obce Andělka na jeho konání a také na úklidu pozemku po akci samotné. Tento ročník také nebyl jen o teknu, návštěvníci si mohli užít většího počtu stylů a dokonce i živé hudby. V roce 2003, kdy se CzechTek konal v Ledkově u Kopidlna 31 se počet návštěvníků vyšplhal podle některých odhadů až na 40 tisíc osob. Tento ročník byl největší akcí tohoto typu jaká do té doby v Česku proběhla. 32 Mnohé o dalším vývoji CzechTeku naznačil rok 2004, kdy se festival konal u Boněvova 33 na obsazeném pozemku. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross zareagoval na trestní oznámení nájemce pozemku, ekologického zemědělce Libora Lúdika, a vydal příkaz teknoparty ukončit. Libor Lúdik podal trestní oznámení nejen na pořadatele a účastníky CzechTeku, ale i Policii ČR, která podle jeho slov nebyla schopna ochránit jeho majetková práva. V pondělí večer, tedy čtvrtý den konání akce, vydala policie ultimátum, že do úterního rána musí být pozemek vyklizen, v opačném případě zváží radikální postup. Na příkaz Stanislava Grosse na místo přijeli těžkooděnci a pátý den konání festivalu zahájili razantní útok proti zbylým účastníkům festivalu. Zásah byl však spíše symbolický, neboť se v místě konání nacházely poslední zbytky účastníku, a to hlavně cizinci, kteří nestihli sbalit své hudební aparatury.
25 Příloha č. 3 a č. 3a 26 Příloha č. 4 27 Příloha č. 5 28 Příloha č. 6 29 Teknivaly v ČR od roku 1999 [online ] Dostupné z http://www.hypno.cz/cztk.html 30 Příloha č. 7 31 Příloha č. 8 32 Tamtéž 33 Příloha č. 9 10 Ročník 2004, který byl více mezinárodní, ukazuje se posun freetekno festivalů ze západní Evropy směrem na východ. Některé soundsystémy pokračovaly na Slovensko a na nově vznikající Bulgariatek. Tento ročník byl také spjat s velkým mediálním ohlasem. Drtivá většina mainstreamových médií, ať už tištěných či televizních, se postavila na stranu nájemce pozemku a policie ČR. Pan Lúdik odhadl škody na pozemcích na několik milionů a média jeho vyjádření převzala. Prohlášení vydal také nový ministr vnitra František Bublan, který tekno komunitě přes média vzkázal, že příště bude podobná akce ukončena již na počátku. O rok později se ukázala jeho slova jako prorocká. V souvislosti s policejním zásahem a hlavně událostmi, které ho vyvolaly, vydala CzechTek komunita oficiální prohlášení. “Obracíme se tímto k veřejnosti a médiím, abychom uvedli na pravou míru některé dezinformace spojené s letošním CzechTekem a reagovali na okolnosti jeho ukončení. Náš festival je pravidelným celoevropským setkáním komunity lidí s podobnými postoji, nechceme nic víc, než možnost se takto sdružovat. Každý rok se pokoušíme uspořádat tuto akci legálně a co nejdále od civilizace, obojí je ale v České republice bohužel krajně obtížné...... Domníváme se, že "nový přístup" pana Grosse je motivován spíše potřebou zalíbit se té části veřejnosti, která s naší subkulturou nesympatizuje, než zájmem o obecné blaho. ...... Pozemky na kterých se CzechTek uskutečnil však žádného soukromého vlastníka nemají, vlastníkem těchto pozemků je Česká republika, tudíž se jedná o veřejný prostor, nikoli soukromý majetek. Novináři často hovoří o mariánskolázeňském podnikateli Liboru Lúdikovi jako o vlastníkovi těchto pozemků a pan Lúdik už vyčísluje škody, které mu na "jeho" majetku vznikly. Pravda je však jiná, pan Lúdik, respektive jeho firma Agroklad s.r.o. má s Českou republikou uzavřenu smlouvu, podle které dostává od Ministerstva zemědělství dotace za to, že tuto louku několikrát do roka pokosí. Pan Lúdik nemá k pozemkům na kterých CzechTek proběhl jakékoli právo těmito pozemky disponovat jiným způsobem, něž je kosit na nich trávu a pobírat za to dotace, tudíž nemá ani právo na těchto pozemcích cokoli dovolit nebo zakázat jako má soukromý vlastník.” 34 3.3 Freeteknivaly a komerční parties Freeparties nebo také teknivaly jsou festivaly pod širým nebem, které se konají mimo oficiální prostory a zpravidla nemají žádného organizátora, bývají pořádány spontánně, bez placení vstupného a ve většině případů jsou ilegální. Freeparty jsou akce pořádané lidmi, kterým nevyhovuje prostředí velkých tanečních hal a s nimi souvisejícího zábavního průmyslu. Každý účastník freeparty se stává zároveň jejím organizátorem a tvůrcem. Organizátoři freeparty jsou v zájmu klidného průběhu svých akcí připraveni spolupracovat s místní samosprávou a dalšími orgány, udělat maximum pro zajištění 34 Prohlášení účastníků CzechTeku [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&g=42&id=3 11 pořádku a nerušení obyvatel. “Respekt k přírodě je, ač to někomu může připadat absurdní, s kulturou free parties neoddělitelně spojený již od jejích začátků. Ač vzniká v průběhu takovéto akce značné množství odpadků, vždy bylo a je pro nás samozřejmé, že se postaráme o kompletní úklid a na rozdíl od komerčních festivalů jsou to sami účastníci, kdo uklízením prostoru tráví několik posledních dnů akce.“ 35 Největším rozdílem mezi konáním freeparties a komerčních akcí je jejich propagace. O freeparty můžete dopředu tušit, kdy se koná, ale nikdy nevíte kde. Toto je typickým znakem freefestivalů, místo konání je do poslední chvíle utajené, obvykle bývá zřízeno speciální telefonní číslo nebo internetová stránka, na které se potenciální účastníci mohou dozvědět přesné místo konání teprve několik hodin před samotným začátkem party nebo dokonce až v jejím průběhu. V tomto ohledu byl výjimečný CzechTek 2006, kdy bylo místo konání známo již dlouhou dobu dopředu a party se konala zcela legálně na území armádního újezdu, za asistence policie. Oproti freeteknivalům existuje v České republice velký počet komerčních technoparties, pořádaných většinou ve velkých halách, za účasti světoznámých Djs. Na rozdíl od teknokomunity, která se dá považovat za vcelku uzavřenou a nepříliš početnou, komerční party zaznamenaly na konci devadesátých let v Česku velký boom. Na komerční parties chodí tisíce lidí, akce se vyznačují vysokým vstupným, velkou podporou sponzorů, vysokou mírou konzumace alkoholu a drog. Na rozdíl od freeparties jde na komerčních akcích pouze o “konzumaci”, účastníci se nijak aktivně nezapojují do pořádání samotných akcí, existuje zde velký odstup od účastníků a vystupujících, kteří jsou obvykle uzavřeni ve VIP zóně a nemají osobní kontakt s “publikem”, tak jak je to běžné na freeteknivalech. Mezi nejznámější akce tohoto druhu patří např. Apokalypsa, Massive, Orion hall, letní festival Creamfields a další. 36 Mnoho lidí ovšem navštěvuje jak freeparties, tak komerční parties. Dá se také říct, že tyto akce mají i společné znaky, např. přes zimu, kdy se nedají pořádat venkovní festivaly, se většina soundsystémů stahuje do klubů, také se zde vybírá vstupné apod. V posledních letech, se stoupající návštěvností, se i na freeteknivalech, objevuje mnoho elementů, které přilákaly čistě komerční důvody. Často se jedná o obyvatele přilehlých vesnic, kteří za účastí na festivalu vidí možnost zisku. Nejsou to však jen lidé, kteří chtějí na teknivalech pouze vydělat, ale i samotní účastníci akcí, kvůli kterým lze mluvit o větší komercializaci freeteknivalů. Se stoupajícím počtem lidí stoupá také počet těch, kteří si jedou na party prostě jen “užít” a přitom nemají zájem o hodnoty a pochopení smyslu takovýchto akcí. Jak se zvětšuje 35 Prohlášení účastníků CzechTeku [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&g=42&id=3 36 Encyklopedie historie hudebních festivalů [online] Dostupné z http://www.techno.cz/cake/rubriky/23/encyklopedie historie hudebnich festivalu 12 okruh médií, které o CzechTeku a nejrůznějších freeparties informují, stale více lidí chce poznat, jaký že to je ten slavný CzechTek a nejde jim přitom o zapadnutí do nějaké subkultury, o DIY nebo aktivní účast. Také z tohoto důvodu byl CzechTek 2006 zřejmě poslední freeparty svého druhu v Česku.
4 CzechTek 2005
4.1 Politická situace v ČR v roce 2005 Česká republika vstoupila do roku 2005 se Stanislavem Grossem jako předsedou vlády. Hned na počátku roku se Česká republika dostala do vládní krize, která nakonec vyústila pádem vlády a zejména prudkým mocenským vzestupem Jiřího Paroubka, tedy muže jehož jméno bylo při událostech souvisejících s CzechTekem skloňováno nejčastěji. Vládní krize měla na první pohled zcela jasnou příčinu – nejasné financování bytu předsedy vlády a pochybné podnikatelské aktivity jeho manželky. Skutečné příčiny však dle některých politických komentátorů, např. Bohumila Pečinky 37 , je třeba hledat jinde a hlavně daleko dříve, podle Pečinky již v roce 2002. Zejména pak v programovém zaměření a personálním složení tehdejší Špidlovy vlády. Z té postupně odcházeli nejschopnější odborníci a vláda také neplnila základní programové priority a postupně docházelo i k personálním sporům uvnitř koalice. V srpnu 2004 tedy střídal tehdy velice populární Stanislav Gross Vladimíra Špidlu na postu premiéra v nepříliš stabilní situaci a jediným cílem nové vlády bylo zůstat u moci a připravit se na parlamentní volby v roce 2006. Nejasnosti s financováním Grosova bytu tedy byly tím posledním, co přispělo k úplnému rozpadu vládní koalice a krizi celé vlády. 38 Celá kauza byla odstartována 18. ledna 2005 zjištěním Mladé Fronty DNES, která zpochybnila původ peněz, ze kterých si premiér pořídil nový byt. Objevovaly se nejrůznější spekulace, kterým nahrával i samotný premiér Gross, který nebyl schopen věrohodně vysvětlit původ peněz a svá tvrzení navíc velice často měnil. Na Grosse navíc tlačili koaliční partneři KDU ČSL a Unie svobody, aby svoji situaci přesvědčivě vysvětlil. Když tak neučinil, začaly se v průběhu února 2005 objevovat první hlasy vyzývající Grosse k demisi. 22. února 2005 se sešly všechny parlamentní strany, aby projednaly vládní krizi, rozpory mezi Grossem a KDU ČSL se ještě přiostřily a premiér byl vyzván, aby podal demisi. Do situace se vložil i prezident republiky Václav Klaus, podle kterého by byly řešením předčasné volby. Ke stejnému názoru dospěla i opoziční ODS a od počátku února několikrát vyzvala vládní strany k 37 Pečinka, Bohumil. Příčiny jedné vládní krize. [online] Dostupné z http://www.cdk.cz/rp/clanky/239/priciny jedne vladni krize/ 38 Tamtéž 13 předčasným volbám. K tomuto názoru se v průběhu března 2005 uchyluje i KDU ČSL zatímco ČSSD a Unie svobody s vypsáním předčasných voleb zásadně nesouhlasily. Vznikl rozkol i samotné v ČSSD, kdy místopředseda strany Zdeněk Škromach požadoval menšinovou vládu ČSSD zatímco předseda poslaneckého klubu Michal Kraus trval na koaliční vládě s KDU ČSL a Unií svobody. 39 Na březnovém sjezdu ČSSD se však ukázalo, že strana za svým předsedou stojí a Gross byl ve své funkci potvrzen. Místopředsedy byli zvoleni Bohuslav Sobotka, Martin Starec, Jiří Paroubek, Petr Vícha, a Jana Vaňhová. 40 Potvrzení Grosse v čele ČSSD mělo vliv na další vyhrocení situace ze strany KDU ČSL a vyústilo v demisi tří lidoveckých ministrů Libora Ambrozka, Cyrila Svobody a Milana Šimonovského dne 31.3.2005. 41 Připojil se k nim i ministr informatiky Vladimír Mlynář z Unie svobody. Strany koalice začaly jednat o podobě nové vlády, tato jednání však ani po nátlaku prezidenta Klause nikam nevedla. Koaliční strany se nebyly schopny dohodnout na personálním obsazení vlády, pro lidovce i nadále zůstával problematická zejména osoba premiéra Grosse. V první polovině dubna Gross po jednání vedení ČSSD připustil možnost podání demise, zejména po tom, co KDU ČSL souhlasila s pokračováním dosavadní koalice ale s jiným předsedou vlády. V Grossově demisi viděla ČSSD poslední možnost jak se vyhnou předčasným volbám, ke kterým ji tlačili opoziční ODS i prezident Klaus. Ty by totiž znamenaly pro ČSSD drtivou porážku. Začalo se také spekulovat a Grossově případném nástupci. 42 Mezi prvními padlo jméno diplomata Jana Kohouta, tehdejšího vyslance České republiky při Evropské unii. Ten nejprve tuto možnost připustil, aby ji následně definitivně odmítl. Dalšími potencionálními následovníky Grosse se stali ministr financí Bohuslav Sobotka a bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka. 19. února 2005 však předsednictvo ČSSD na mimořádném sjezdu ústředního výkonného výboru strany odsouhlasilo pokračování staronové koalice a do její čela byl navržen dosavadní místopředseda strany a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. 25. dubna 2005 podepsali členové koalice smlouvu o nové vládě a dosavadní premiér Stanislav Gros podal demisi. Jiří Paroubek byl premiérem jmenován 26. dubna 2005 a ihned zveřejnil programové priority nové vlády. Byly jimi podpora ekonomického růstu a podnikání, snižování nezaměstnanosti a přijetí Evropské ústavní smlouvy. Paroubek také řekl, že chce zajistit stabilitu a klid. 43 39 Aktuální vývoj vládní krize [online] Dostupné z http://domaci.ihned.cz/2 15691640 002000_d 93 40 XXXII. Sjezd ČSSD [online] Dostupné z http://www.cssd.cz/dokumenty/archiv/archiv 2005/xxxii sjezd cssd/ 41 Gross předal Klausovi demisi lidoveckých ministrů [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050331_cz_coalition_2030.shtml 42 Gross připustil ochotu rezignovat na post remiéra [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050407_cz_government_1810.shtml 43 Jiří Paroubek formulova priority nové české vlády[online] Dostupné z 14 Díky Grossově aféře a vládní krizi během počátku roku 2005 klesla důvěra lidí v politiku a politiky obecně. Zejména u Grosse, který byl dlouhou dobu nejoblíbenějším českým politikem, bylo jeho jednání a nerozhodnost během vládní krize důvodem pro velký pokles popularity u veřejnosti. Krize způsobila také velké rozkoly v samotné ČSSD a zejména veliký propad jejich voličských preferencí. Zatímco na počátku roku 2005 vedly žebříčky popularity povětšinou členové sociálních demokratů Gross, Buzková a Dostál, po Grossově aféře se do čela popularity dostal Pavel Bém z ODS. 44 Krize vlády měla vliv i na prohloubení sporů mezi různými mocenskými skupinami v ČSSD. Již z dob předsednictví Vladimíra Špidly existovala v ČSSD silná zemanovská opozice 45 , která nakonec stála Špidlu křeslo předsedy strany a s touto frakcí si nedokázal poradit ani Gross. Nebyl to on, kdo určoval stranický život, nýbrž zejména tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka a předseda poslaneckého klubu Michal Kraus. Poslanecký klub si navíc vysloužil nálepku rebelů ve straně a jen posiloval obraz ČSSD jako rozhádané strany. A byli to zejména poslanci Vladimír Laštůvka, Jan Kavan a Josef Hojdar, kteří během vládní krize dávali hlasitě najevo svoji nespokojenost a způsobovali rozkoly ve straně. Jmenováním Paroubka předsedou vlády se však situace zásadně změnila. Paroubek si uvnitř strany velice rychle získal silnou pozici. Smířením se s Milošem Zemanem na nějakou dobu zcela vymazal zemanovské křído uvnitř strany. Pro ČSSD začalo období tvrdé disciplíny, Paroubek dal najevo že nebude tolerovat případnou neposlušnost poslanců strany a nebude váhat ani s použitím síly. Příkladem může být „zavržení“ bývalého ministra zemědělství Jaroslava Palase, který si vysloužil nařčení z neloajality a přišel o místo na kandidátské listině strany v následujících volbách. Paroubek vrátil během krátké doby straně popularitu mezi veřejností, preference ČSSD se do léta 2005 téměř zdvojnásobily. Média zpočátku stála na Paroubkově straně a zpočátku příznivě referovala o rázných krocích nového premiéra, který slíbil prosadit reformy v oblasti sociálních výdajů a veřejných investic. Později se ukázalo, že stejně rázný jako v jednání uvnitř vlastní strany a na politické scéně dokáže být Paroubek i při potlačení CzechTeku. Paroubek také významně posílil pozici ČSSD ve sněmovně nepsanou dohodou s Komunistickou stranou. Na druhou stranu právě toto „spojenectví“ s komunisty bylo Paroubkovi velice často vyčítáno, zejména to že tímto krokem přivedl komunisty opět k moci a dal jim možnost podílet se na rozhodování ve sněmovně. Až do tvrdého zásahu proti Czechteku byl tedy Paroubek médii a veřejností hodnocen http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050426_cz_gov_1000.shtml 44 Premiér Gross u veřejnosti výrazně propadl [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050318_cz_gross_popularity_1700.shtml 45 Zemanovskou opozicí jsou myšleni příznivci bývalého předsedy ČSSD Miloše Zenama, mezi nejznámější patří Zdeněk Škromach. 15 vesměs výrazně pozitivně. 46 4.2 Průběh CzechTeku
O CzechTeku 2005 se v médiích začalo spekulovat asi týden před očekávaným začátkem. Již 26. července 2005 vydala policie varování pro majitele luk o možnosti konání festivalu a zároveň rozšířila vícejazyčné letáky potenciálním návštěvníkům akce. "Policejní prezídium ČR prostřednictvím Služby cizinecké a pohraniční Policie ČR na hranicích rozdává letáčky upozorňující návštěvníky akcí typu CzechTeku na možnost setkání s protiprávní činností. V letáku jsou vymezeny jak trestné činy, tak i přestupky, včetně sankcí," sdělila Novinkám policejní mluvčí Blanka Kosinová. 47 Lidé po celé republice se obávali, že festival se uskuteční právě u jejich vesnice. Média přinášela nejrůznější informace o místě konání. Server Novinky.cz přinesl 28. července několik tipů, kde by mohla party proběhnout. Padala jména vesnic na Českokrumlovsku, v obci Dešov na Vysočině se místní rozhodli předejít konání party a preventivně kropili pole v okolí obce močůvkou. „Močku rozvážíme podle plánu od středy. Ve čtvrtek jsme však přidali. Pozemky máme pronajaty od soukromníků a souhlas s pořádáním technoparty jsme nedali.“ 48 Obyvatelé Dešova věřili, že nelibý zápach případné tanečníky odradí a oni se raději přesunou jinam. Policie také pečlivě kontrolovala osoby přijíždějící na teknoparty ze zahraničí. Velké množství cizinců nebylo do Česka vpuštěno, jako nejčastější důvody byly uváděny špatný technický stav vozidel, nedostatečná dokumentace a držení omamných látek. Policie byla připravena zabránit konání CzechTeku za jakoukoliv cenu. Tehdejší ministr vnitra František Bublan po rozehnaném CzechTeku prohlásil: „Po vyhodnocení všech zkušeností a poohlédnutí se na zahraniční praxi dospělo vedení policie k jednoznačnému stanovisku: Pokud bude porušen zákon nebo se situace bude vyvíjet tak, že by došlo k porušení zákona v podobě poškozování soukromých pozemků a podobně, bude technoparty ukončena i za použití policejní techniky a zvláštních jednotek.“ 49 28. července 2005 vydala freetekno komunita následující prohlášení: „My, autoři hudby, DJové, soundsystémy a další účastníci festivalu taneční hudby CzechTek 2005 prohlašujeme: Již brzy začíná 12. ročník legendárního festivalu taneční hudby CzechTek. Stejně jako v předchozích letech se ho
46 Paroubkova bez Paroubka? [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050425_analyza.shtml 47 Hlídejte si louky před technofestivalem, varuje policie. [online] Dostupné z http://www.novinky.cz/krimi/hlidejte si louky pred technofestivalem varuje policie_61579_s8631.html 48 V Dešově se lekli CzechTeku, bojují močůvkou [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050728_185649_domaci_ad 49 Bublan, František. “Hájíme slušnost a majetek.” MF Dnes , 1.8.2005 16 zúčastní desetitisíce lidí z mnoha zemí Evropy i dalších kontinentů. CzechTek se bude konat na soukromém pozemku se souhlasem majitele, tudíž bude zcela legální. Po skončení festivalu bude jako po každém ročníku zajištěn úklid celého pozemku. Na akci samotné bude dostatek mobilních toalet, cisterna s vodou a byly provedeny veškeré úkony související se zajištěním hygieny a bezpečnosti návštěvníků tohoto festivalu.“ 50 Ve čtvrtek 28. července se v Plzni na parkovišti Borská pole začali sjíždět první účastníci CzechTeku. V pátek 29. července v jednu hodinu po půlnoci vyrazila z Plzně kolona aut směrem na Tachovsko. Bylo odtajněno místo konání CzechTeku – louka u obcí Přímda a Mlýnec. Zároveň bylo sděleno policii, že akce proběhne na legálně pronajatém pozemku. Policie však začala ihned jednat a ve dvě hodiny po půlnoci uzavírá sjezd z dálnice D5. Podle prohlášení policie nedali majitelé okolních pozemků povolení pro vjezd. Později vyšlo najevo, že policie v noci kontaktovala majitele okolních pozemků, aby podali trestní oznámení. Vyšlo také najevo, že pronajatý pozemek byl přístupný po veřejné asfaltové komunikaci. Mezitím se na dálnici D5 tvořily kolony aut a dálnice byla zablokovaná. 51 V 6 hodin ráno 29. července bylo v zácpě více než 600 automobilů. Do situace se zapojil premiér Jiří Paroubek a žádal co nejradikálnější řešení. „Nyní je potřeba tu dálnici vyklidit. Já jsem panu ministrovi vnitra řekl, aby postupoval v tomto směru co nejrázněji. Pokud si tam budou lehat dál na dálnici, mají je naložit do autobusu a poslat je na hranice a dostat je z republiky,“ řekl Paroubek. 52 Kolem poledne žádala policie návštěvníky CzechTeku, aby uvolnili dálnici, když se tak nestalo, nasadila proti nim těžkooděnce a vodní děla. Příjezdová komunikace na pronajatou louku byla ovšem stále zablokovaná. Účastnící festivalu proto nechali svoje automobily na dálnici a na louku se snažili dopravit pěšky. Policie nechala odtáhnout automobily stojící na dálnici, ta se stala průjezdnou až kolem třetí hodiny odpoledne. Policie nepustila na pronajaté pozemky mobilní WC a cisternu s pitnou vodou. Přesto všechno se na louku u Mlýnce dostalo několik tisíc lidí a v pátek odpoledne začíná 12. ročník CzechTeku. 53 Policie mezitím v médiích tvrdila, že Constantin Plesky, jednatel společnosti Italinvest, které patří pozemky, odvolal svůj souhlas s konáním akce. Na serveru idnes.cz se objevila informace, že toto 50 Tiskové prohlášení účastníků festivalu taneční hudby CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&id=124 51 CzechTek ohromil Tachovsko, zastavil dálnici [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/czechtek ochromil tachovsko zastavil dalnici fon /krimi.asp?c=A050729_114220_krimi_ton 52 CzechTek: Paroubek na řídil razantní zásah [online] Dostupné z http://www.novinky.cz/clanek/61883 czechtek paroubek naridil razantni zasah.html7 53 Policisté rozehnali CzechTek slzným plynem [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/policiste rozehnali czechtek slznym plynem fmj /domaci.asp?c=A050730_102333_domaci_ad 17 policejní tvrzení je lež a také zde byla k shlédnutí kopie smlouvy na pronájem pozemku. Stejně tak odmítli toto tvrzení i účastníci CzechTeku. Policie také argumentovala údajným ustanovením smlouvy, podle kterého byl omezen počet účastníků CzechTeku. Ovšem i toto tvrzení Constantin Plesky vyvrátil. 54 Během soboty 30. července na louku přijeli i přes masivní přítomnost policie další účastníci party. Je jasné, že pokud k tomu do té chvíle nedošlo, tak během soboty již účastníci porušovali zákon. Prokazatelně se nezdržovali pouze na pronajatých pozemcích, ale i na těch okolních. Pronajaté pozemky totiž nebyly nijak vymezeny a nebylo možné rozeznat, kde již začínají pozemky jiných majitelů. Podle policie si majitelé okolních pozemků dali vyčíslit škody na svém majetku a základě tohoto podali trestní oznámení. Policie se začala připravovat na ukončení akce a to i přes to, že obyvatelé okolních vesnic, které byly doslova zaplaveny velkým počtem automobilů i samotných teknařů, sepsali petici, ať jsou tito puštěni na místo konání akce. Podle policejní mluvčí Jolany Číhové účastníci nedostali od policie žádné ultimátum, ale k zásahu se již začalo připravovat přes tisíc těžkooděnců. 55 Kolem 16 hodiny policie vyzvala účastníky k ukončení akce. Ti poté tvrdili, že přes hudbu ze soundsystémů nebylo výzvy policie slyšet. Na okraji louky se mezitím začala tvořit policejní rojnice a policie se chystala zasáhnout. V půl páté se zhruba tisíc těžkooděnců dalo do pohybu. Kordony policistů začaly vytlačovat tanečníky z louky za pomoci slzného plynu, dělobuchů a vodních děl. Ti se však začali aktivně bránit a házet po policistech lahve, kamení, větve. Docházelo ke zraněním na obou stranách. Velké množství účastníků se začalo balit a odjíždět z louky. Některé soundsystémy, zejména uprostřed louky, však stále hráli a okolo nich zůstal stále velký počet lidí. Policejní rojnice se na několik okamžiků rozpadla, policisté se snažili dostat do středu louky, k hrajícím soundsystémům. Okolo 19 hodiny se situace poněkud uklidnila a policisté se stáhli zpět na okraj louky. V té chvíli už zbylo na louce z původních 5000 lidí jen asi 1000 osob. Některé soundsystémy stále hráli a lidé tančili. 56 Kolem 21 hodiny nastal druhý policejní zásah, podle mnohý teknařů daleko brutálnější než ten odpolední. Policie nekompromisně vytlačila zbylé účastníky, zabavila aparaturu a vybavení. Za dvě hodiny akce skončila a na louce již nezůstal téměř nikdo kromě policistů a záchranářů. Policie označila
54 Policie nasadila proti technařů těžkooděnce [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050728_140034_domaci_ton 55 Policie proti CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1001999&strana=5 56 Tamtéž 18 zásah za nutný a přiměřený. 57 Náklady na zásah policie byly vyčísleny na 31 345 000 korun, a to následujícím způsobem:
mzdové a související (pojistné, FKSP) 25 968 tis. Kč
provozní (PHM, cestovné, stravné, hovorné, léky) 3 445 tis. Kč
škody na majetku PČR (dopravní prostředky, výzbroj a výstroj, spojovací materiál) 1 932 tis. Kč 58
Při zásahu byly podle policejních informací zraněny desítky osob na obou stranách. Na straně policie to bylo 47 osob, z toho 5 zranění bylo vážnějšího charakteru, jeden policista po útoku ze strany návštěvníků teknoparty částečně ochrnul a byl hospitalizován s podezřením na poranění páteře, na straně účastníků CzechTeku se nechalo ošetřit 35 osob. 59 Je ovšem možné že zraněných bylo více, velké množství teknařů totiž přímo na louce u Mlýnce lékařskou pomoc nevyhledalo. "Tři policisté byli hospitalizováni, další utrpěli zlomeninu ruky, řeznou ránu, výrony kotníků a zhmožděniny. Dva účastníci technoparty skončili v nemocnici se středně těžkou otravou, jeden z frakturou čelisti, další z důvodu podchlazení či nevolnosti," vypočítal Jiří Soukup ze západočeské policie.” 60 V rámci policejního opatření bylo předvedeno (zajištěno) celkem 46 osob. Na Policie ČR Okresní ředitelství Tachov 18 osob, z toho 9 osob pro podezření z trestného činu (útok na veřejného činitele), u jedné osoby podán návrh na vazbu a 9 osob bylo po zjištění totožnosti propuštěno. 61 4.3 Bezprostřední reakce na CzechTek 2005 Reakce na policejní zásah proti účastníkům CzechTeku ať už ze strany veřejnosti či politiků, na sebe nenechaly dlouho čekat. První demonstrace, dá li se to tak nazvat, se sešla již 30. července v podvečerních hodinách, kdy se před budovou ministerstva vnitra shromáždilo několik desítek osob nesouhlasících se zákrokem policie. Na internetu se také objevila první petice. 62 57 Tamtéž 58 Finanční náklady vynaložené v rámci opatření CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/zpravy/2005/050816pp2.html 59 Tisková zpráva k akci CzechTek [online] Dostupné z http://web.mvcr.cz/archiv2008/zpravy/2005/czechtek.html 60 Po CzechTeku zůstaly desítky zraněných [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_090955_domaci_jan 61 Tisková zpráva k akci CzechTek [online] Dostupné z http://web.mvcr.cz/archiv2008/zpravy/2005/czechtek.html 62 Policie proti CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1001999&strana=3 19 Ihned na následující den byl svolán další protest proti policejnímu zákroku. Asi okolo 14 hodiny se před ministerstvem vnitra shromáždilo na několik tisíc lidí. Poté se dav přesunul před úřad vlády. Demonstranti označovali zásah za nepřiměřený a žádali odstoupení ministra vnitra Bublana i premiéra Paroubka. Protestu se zúčastnil i vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, který celý zásah odsoudil: “Policie podle mě zavinila celou situaci, když zablokovala přístupovou cestu. Kdyby byla volná příjezdová komunikace, mohlo by se to obejít bez jakýchkoliv komplikací a zranění.” 63 Podobný protest se v tento den uskutečnil i před budovou ústavního soudu v Brně. Na pondělí byly svolány další protesty. Ihned 31. července 2005 se na internetu a 1. srpna ve všech celostátních denících objevilo velké množství článků a komentářů které odsuzovaly či obhajovaly zákrok policie proti účastníkům CzechTeku. Celá česká veřejnost, novináři i politici, se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Politici z řad vládní ČSSD zákrok obhajovali, naopak opoziční politici společně s prezidentem Václavem Klausem se proti němu ostře ohradili. Policie byla ihned obviněna z plnění politické objednávky. Bezprostředně po rozehnání CzechTeku vznikly webové stránky www.policejnistat.cz , které se zabývaly děním na CzechTeku a policejním zásahem. Tyto webové stránky informovaly o konaných demonstracích proti policejnímu zásahu, dále se snažily shromažďovat informace a fotografie ze samotného zásahu, účastníci party zde mohli nalézt informace jak postupovat v případě že nesouhlasí se zákrokem a chtějí podat trestní oznámení, byla zde petice proti porušování lidských práv, odkazy na nejrůznější články a vyjádření týkající se CzechTeku 2005. Na webu bylo také prohlášení Davida Čermáka, který koordinoval protesty proti policejnímu zásahu. Čermák požadoval vysvětlení policejního zásahu, dále ustanovení nezávislé komise, která by vyšetřila policejní zásah a zároveň projevil ochotu jednat se zástupci vlády, kromě Bublana a Paroubka. 64 K zákroku se mezi prvními vyjádřil státní zástupce v Tachově Zbyněk Eger. Popřel slova Jiřího Parobka z 30. července, kdy premiér prohlásil, že zásah proběhl na pokyn státního zástupce. 65 Eger prohlásil, že státní zástupce nemůže rozhodnout o policejním zásahu a navíc řekl, že jeho podřízený, který spolupracoval kvůli CzechTeku s policií nebyl v době zásahu vůbec na místě. 66 Podle státního zástupce o zákroku rozhodl policejní velitel Jaromír Kníže, který celému zákroku velel.
63 „Premiér: Chybí zákon proti divokým akcím.“ Právo, 1.8.2005. 64 O co nám jde [online] Dostupné z http://www.policejnistat.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=118&Itemid=270 65 "Zásah byl podle mých informací na příkaz státního zástupce, který vyhodnotil situaci na místě. Předpokládám, že správně," řekl ČTK Paroubek po rozhovoru s Bublanem. ČTK 20:34 30.07.2005 66 Odpůrci zásahu policie na CzechTeku chystají demonstraci [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/08/050801_cz_czechtek_1300.shtml 20 31. července zákrok zkritizoval senátor Jaromír Štětina: "Zásah policie je neadekvátní, protizákonný a svědčí o tom, že komunistické metody používání síly u nás dosud nevymřely," prohlásil senátor Štětina v ČT 24. 67 Naopak ministr vnitra Bublan stejně jako premiér Paroubek zákrok obhajovali: "Určitě byl ten zákrok policie adekvátní, šlo o nelegální akci. V krátké době připravíme určité změny legislativy, aby se už takové akce neopakovala." 68 Naopak předsedové koaličních stran KDU ČSL Miroslav Kalousek a US DEU Pavel Němec se vyjádřili proti zákroku na CzechTeku. “Nezdá se mi, že by ti účastníci ohrožovali cokoli tak zásadně, aby výsledkem byly desítky zraněných”, řekl Kalousek. 69 Své stanovisko vyjádřil také prezident Klaus : ...Následný zásah, při němž byly zraněny desítky osob na obou stranách, je stěží omluvitelný, zvláště v naší zemi, kde zásah těžkooděnců vůči mladým lidem vyvolává automaticky velmi nedobré reminiscence z minulosti, je událost zlá a svědčí o tom, že u nás není v pořádku.” 70 Také ministr spravedlnosti Pavel Němec projevil nesouhlas s razancí zásahu: "Policejní zákrok byl velmi sporný. Očekával bych, že vzhledem k závažnosti celé akce, která je podle ministra vnitra navíc konzultována se státním zástupcem, bude informován i ministr spravedlnosti. Ministra vnitra požádám o přesné informace k celému zásahu. Zároveň si vyžádám stanovisko příslušného státního zástupce, který měl celému zásahu ´asistovat´." 71 Dne 1.8.2007 bylo v Mladé Frontě od názvem “Hájíme slušnost a majetek” zveřejněno stanovisko ministra vnitra Františka Bublana, ve kterém byl obhajován zákrok policie. Bublan uvádí: “Po vyhodnocení všech zkušeností a poohlédnutí se na zahraniční praxi dospělo vedení policie k jednoznačnému stanovisku. Pokud bude porušen zákon nebo se situace bude vyvíjet tak, že by došlo k porušení zákona....., bude technoparty ukončena i za použití policejní techniky a zvláštních jednotek. Tak se také stalo..... Policie se na akci dlouho připravovala a chystané postupy nebyly nikým ovlivňovány. Vyjádření premiéra Paroubka, že souhlasí s razantním postupem v případě porušování zákona, bylo výsledkem mého rozhovoru s ním....” 72 V deníku Právo vyšel 1. srpna 2005 rozhovor s ministrem Bublanem, ve kterém mimo jiné uvádí: “Taktika zásahu byla stanovena dávno předtím. Ta situace se tam řešila pod dozorem státního zástupce, který žádné politické vměšování nemohl
67 Policie proti CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1001999&strana=3 68 Bublan: Razantní zákrok byl naprosto nezbytný [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_162418_domaci_ad 69 Premiér: Chybí zákon proti divokým akcím.“ Právo, 1.8.2005. 70 Premiér: Chybí zákon proti divokým akcím.“ Právo, 1.8.2005. 71 Klaus označil zákrok za stěží obhajitelný [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_190455_domaci_ad 72 Bublan, František. “Hájíme slušnost a majetek.” MF Dnes , 1.8.2005 21 připustit.” 73 Z Bublanových slov zcela jasně vyplývá, že jakkoli legálně měl CzechTek proběhnout, policie měla jasné příkazy zabránit mu za každou cenu. 1. srpna se konala další protestní akce v Praze před ministerstvem vnitra. 74 Opět se sešlo několik tisíc lidí, mezi řečníky se objevil exprezident Havel či političtí aktivisté Hučín a Šinágl. Demonstranti požadovali odstoupení premiéra Paroubka i ministra Bublana. Havel byl také požádán premiérem Paroubkem, aby zprostředkoval jednání mezi politiky a účastníky CzechTeku. Celá demonstrace se postupně změnila na spontánní teknoparty, která pokračovala na Strahově, kde se dočasně “usídlili” převážně zahraniční účastnici CzechTeku. Další demonstrace se konaly následujícího dne i v Brně Ostravě či Plzni. V Brně se 2. srpna sešlo v centru města několik stovek lidí a stejně jako v Praze i zde demonstranti žádali odstoupení ministra Bublana. 75 V dalších dnech probíhaly další demonstrace v Brně, Ostravě, Plzni, Opavě a Zlíně. 2. srpna se konala první demonstrace proti zásahu na CzechTeku v zahraničí. Proběhla před českou ambasádou v Helsinkách a měla klidný průběh. V úterý 2. srpna byl v Lidových novinách zveřejněn článek premiéra Paroubka s názvem “Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé”. Premiér v něm označil účastníky teknoparty za nebezpečné lidi: “S tvrdým jádrem inspirátorů technoparty jsou trpké zkušenosti v celé Evropě....Toto jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojení. Provokují masivní, alkoholem a drogami přiživované silácké demonstrace proti pokojné společnosti...... ”. 76 Paroubek se v článku dále zmínil o způsobu konání teknoparty, o přesunu podobných akcí směrem ze západní Evropy na východ a vyjádřil uspokojení nad tím, že po několika letech nečinnosti se policii podařilo zabránit konání této nelegální akce: “Tentokrát se poprvé této divoké akci podařilo zabránit. Ovšem i za cenu veřejných i soukromých škod (jen v obci Přimda jsou odhadnuty na 600 tisíc korun), a zejména i za cenu řady zranění. Na straně policistů je zranění nejvíce na padesát osob, přičemž agresivní útoky vyvolali přívrženci party. Policie je vytlačovala a bránila se. Nakonec ubránila jak sebe, tak celé široké okolí, a tím dala najevo, že jsme spořádaná, demokratická země, která dokáže své občany ochránit před divokými výtržnostmi.” 77 2. srpna bylo na Britských listech zveřejněno prohlášení účastníků CzechTeku, ve kterém účastníci tvrdí, že to nebyli oni, kdo porušil zákon, ale policie. V prohlášení se účastníci odvolávali na vyjádření
73 Bublan, František. “Vyjádření Paroubka policii pouze utvrdilo, aby postupovala razantně.” Právo. 1.8.2005 74 Na vnitro kvůli CzechTeku opět létala vajíčka [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_161536_domaci_lja 75 V Brně demonstrovaly stovky příznivců CzechTeku [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050802_184644_domaci_mad 76 Paroubek, Jiří. “Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé.” Lidové noviny. 2.8.2005. 77 Tamtéž 22 ministra Bublana, podle kterého byla policie rozhodnuta již předem party rozehnat a pouze si hledala důvody k zákroku. Účastníci zde také popisovali policejní brutalitu, např. když policisté hodili do stanu, ve kterém byli lidé dělbuch a stan zavřeli.78 Z CzechTeku 2005 a zásahu policie proti jeho účastníkům se stala hybná síla české politiky v srpnu 2005. Vytvořily se dvě proti sobě stojící skupiny politiků se zcela odlišným pohledem na policejní zákrok. Zatímco vládní ČSSD, zejména ministr Bublan a premiér Paroubek, zákrok hájili a všemožně podporovali, opoziční politici v čele se stínovým ministrem vnitra Langerem zákrok odsuzovali. K těm, kteří považovali zásah policie za neadekvátní se přidali i koaliční politici z KDU ČSL a US DEU a prezident Klaus. ODS, která v roce 2004 ostře kritizovala ČSSD kvůli nečinnosti v souvislosti s CzechTekem 2004 a policii, že nebránila práva majitelů pozemků a nezasáhla proti účastníkům CzechTeku 2004, nyní zcela opomenula fakt ochrany soukromého vlastnictví a zákrok proti festivalu ostře odsoudila. 3. srpna proběhly další demonstrace proti zásahu policie na CzechTeku a to v celkem 7 městech celé České republiky. Akce v Praze na Letné se účastnilo přibližně 6000 lidí, další protesty proběhly v Brně, Olomouci, Opavě, Plzni, Zlíně a také před českou ambasádou v Dublinu.79 Ministr Bublan se sešel s exprezidentem Havlem, který měl zajistit jednání s účastníky CzechTeku. Ti však jednání s Bublanem prostřednictví Havla odmítli a sami se sešli s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Setkání se zúčastnili David Čermák, který byl jedním z organizátorů pražských protestů, a Václav Šroub, pronajímatel louky u Mlýnce. Sobotka slíbil, že zákrok prošetří výbor pro lidská práva. Navíc byli v tento den obviněni další tři účastníci CzechTeku, opět z trestného činu útoku na veřejného činitele.80 Dne 3.8.2007 se v televizi objevily záběry čtyř policistů, kteří surově bijí a kopou účastníka CzechTeku, kterého předtím povalili na zem. Tyto záběry ihned vyvolaly ostré rekce nejen politiků, ale celé veřejnosti. Dne 4. srpna vydal ombudsman Otakar Motejl prohlášení, že prověří zásah policie na CzechTeku 2005. 5. srpna 2005 se vyšetřovatelům zásahu přihlásili 4 policisté, kteří byli na záběrech zveřejněných 3. srpna. Podle mluvčí policejního prezídia Blanky Kosinové se tito policisté přihlásili na základě zveřejněných záběrů a byli podrobeni výslechu. Tito policisté byli dočasně vyřazeni z pořádkové jednotky, a to až do vyřešení celého případu. Zároveň začala inspekce ministerstva vnitra
78 Vyjádření účastníků CzechTeku k informacím policie a ministra Bublana [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/24388.html 79 Tisíce lidí demonstrovaly na Letenské pláni [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050803_163901_domaci_mad& 80 Senát odmítl zákrok na CzechTeku žádá vyšetření [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050805_123438_domaci_miz 23 přes média hledat zbitého účastníka teknoparty. Ten se následně na tuto výzvu přihlásil, odmítl však podat trestní oznámení na dotyčné policisty, kteří ho bili. Celá akce měla dohru ve vyšetřování inspekce ministerstva vnitra, která však ani po opakovaném prošetřování, nezjistila porušení zákona.81 4. srpna vydává oficiální prohlášení server techno.cz. Celá redakce tohoto serveru důrazně žádala odstoupení ministra Bublana. Prohlášení se odvolává na fakt, že Bublan opakovaně lhal médiím, dále že zákrok policie proběhl na politickou objednávku, že nebezpečnost teknoparty byla minimální vzhledem k rozsahu zásahu. Redakce také žádala prošetření celého policejního zákroku a vyvození trestněprávní odpovědnosti jednotlivců. 82 Dne 4. srpna vydalo své stanovisko k CzechTeku také Ministerstvo životního prostředí. Podle tiskové zprávy ministerstva nedošlo na louce, kde se CzechTek konal k výraznějšímu poškození životního prostředí. Podle ministerstva je louka pozemkem hospodářského charakteru a z tohoto důvodu se na ni nevztahuje žádná zvláštní ochrana. 83 Dne 5. srpna proběhlo zasedání Senátu ČR na kterém byl odsouzen zákrok na CzechTeku a senátoři zároveň přijali usnesení, ve kterém požadují důkladné vyšetření zákroku policie. Prohlášení vydal také premiér Paroubek. Ten je přesvědčen, že jednání účastníků CzechTeku bylo protiprávní a proto byl zásah nutný. Obhajoval také intenzitu zásahu: “Intenzita zákroku policie pak musela být podle zákona o policii ze samotné logiky věci tak silná, aby překonala odpor mnohatisícového davu, který byl zčásti pod vlivem alkoholu a omamných látek, jinými slovy, musela být značná.” 84 V reakci na zasedání Senátu vydali organizátoři protestů proti zásahu policie prohlášení, ve kterém souhlasí s usnesením Senátu a zároveň zvou na další protesty, které mají proběhnout v sobotu 6. srpna v Praze na Letné. Podle organizátorů má jít o největší protesty proti policejní brutalitě od roku 1989. Na Letné se nakonec sešlo asi 4 5 tisíc lidí. Organizátoři opět požadovali vyšetření policejního zákroku a to formou ustavení nezávislé komise, která by celou věc prošetřila. Dále deklarovali svoji ochotu jedna se zástupci vlády České republiky, kromě premiéra Paroubka a ministra Bublana. Na demonstraci bylo možné podepsat petici proti policejní brutalitě nebo podat trestní oznámení na policii. Ve stejný den proběhly protestní akce i v jiných městech České republiky a v zahraničí. V Brně se na Moravském náměstí sešlo asi 200 odpůrců policejního zásahu, stejný počet lidí se sešel i v Jablonci nad 81 “Mlátičky” z CzechTeku se přihlásily vyšetřovatelům [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050805_175903_domaci_miz 82 Prohlášení techno.cz k událostem kolem CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://www.techno.cz/party/31923/ 83 Vyjádření MžP k akci CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://www.env.cz/AIS/web news.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/8d6ebb7db7918ae7c12570530047ba48?OpenDocument 84 Paroubek podruhé o CzechTeku [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/prilohy.asp?r=prilohy&c=A050805_151714_prilohy_ton 24 Nisou. Protesty proběhly také v Olomouci, Havířově a Mělníku. Přes 2 tisíce lidí se sešlo i u české ambasády v Berlíně, protestovalo se také před českou ambasádou v Paříži.85 Protesty pokračovaly i následující týden, 8. srpna demonstrovali lidé v Ostravě či Českých Budějovicích. Tam proběhl Happening proti násilí, jehož hlavním cílem byl sběr podpisů pod petici o porušování lidských práv. 10. srpna se konal další protestní pochod Prahou, mezitím zaslali organizátoři protestů otevřený dopis prezidentu Klausovi. Chtěli, aby Klaus stejně jako oni požadoval informace o policejním zákroku na CzechTeku. Žádali zejména informace o tom, jaké zákony dovolují policii vstupovat na cizí pozemek bez povolení, jaký zákon dovoluje policii vyhánět lidi z řádně pronajatého pozemku. Dále žádali vysvětlení policejních lží, které se objevily v médiích v souvislosti se zásahem a vyvození osobní zodpovědnosti za nepravdivé údaje policie. Nakonec požadovali organizátoři protestů přesné vyčíslení nákladu policie na sobotní zásah u Přímdy. 86 V médiích se postupně začaly objevovat nejrůznější reakce na CzechTek nejen ze strany politiků. 6.srpna reagoval na policejní zákrok a následnou mediální diskuzi sociolog Jan Keller. Nelíbilo se mu zejména přirovnání policejního zákroku na CzechTeku k zásahu policie v listopadu 1989. A za tento příměr kritizoval zejména prezidenta Klause. Podle Kellera nejsou teknaři žádné bité děti, jak je často opakováno v médiích. 87 Ve stejný den vyšlo v MF Dnes zamyšlení politologa Jiřího Pehe. Pehe se pozastavil nad tím, že v Česku neexistuje žádná legislativní úprava, podle které by mohlo být akce typu CzechTek zrušena či zakázána, jako například v západní Evropě. Nelze podle něj uplatňovat princip kolektivní viny, nýbrž důsledně trestat jednotlivce, kteří poruší zákon. Stejně tak ovšem protestoval proti plošnému obviňování policie, ke kterému po zákroku ze strany odpůrců zákroku docházelo.88 V MF Dnes byl publikován také rozhovor s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Ten prohlásil, že je proti zákazu akcí typu CzechTek a je spíše pro vyjednávání a pro dohodu s organizátory.89 Stejně reagoval i ministr obrany Karel Kühnl v Právu 8. srpna 2008. Uvědomil si, že problémem CzechTeku je zejména místo konání a veřejně nabídl teknokomunitě jednání o pozemku pro konání CzechTeku 2006.90 8. srpna byla na Britských listech Štěpánem Kotrbou publikována analýza CzechTeku. Kotrba se jako reportér CzechTeku zúčastnil a popisoval zde také své osobní zážitky. Kotrba ihned na začátku 85 Proti zásahu na CzechTeku protestovaly tisíce lidí [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050806_100212_domaci_ton 86 Nutno dodat, že policie vyhověla pouze v posledním bodě a 16. srpna zveřejnila celkové vynaložené finanční prostředky na policejní zásah. 87 Keller, Jan. “Zase bijí děti!” Právo. 6. 7.8.2005 88 Pehe, Jiří. “Bijte děti, kopejte policisty.” MF Dnes. 6. 7.8.2005. 89 Šimůnek, Petr. Šídlo, Jindřich. “Topolánek: Techno bych spíš nezakázal.” MF Dnes. 6. 7.8.2005 90 Kühnl, Karel. “CzechTek s armádou.” Právo. 8.8.2005 25 svého článku deklaroval, že se chce zabývat zejména trestnou činností policistů. Pozastavil se nad neschopností policie monitorovat přípravy CzechTeku dopředu a tím konání této akce např. zcela zabránit. Dále se rozepisoval o policejních lžích a dezinformacích, které byly předkládány médiím a veřejnosti a to ať už se jednalo o údajné vypovězení smlouvy panem Pleskym, neexistenci veřejné přístupové cesty nebo o vyčíslení škody vzniklé majitelům okolních pozemků. Kotrba se zabýval také brutalitou policistů, kterou pocítil na vlastní kůži. 91 V Praze dále pokračovaly demonstrace proti policejnímu zásahu. 10. srpna byl svolán pochod od Ministerstva vnitra k Úřadu vlády. 14. srpna zahájila policie trestní stíhání Václava Šrouba, pronajímatele louky, na které se CzechTek 2005 konal. Je obviněn z trestného činu poškozování cizí věci. Již o několik dní později bylo však toto trestní stíhání zastaveno tachovským státním zastupitelstvím. Po CzechTeku následovalo během podzimu 2005 několik větších freetekno party, které podporovaly samotný CzechTek. První zářijový víkend se konala první akce na podporu CzechTeku, a to v Příchovicích u Plzně pod názvem CZTek – we are not afraid. Akce se zúčastnily asi 4000 lidí a hrálo několik soundsystémů.92 Ve dnech 16. 18. září se u Mlýnce uskutečnila teknoparty Paroubtek. Akce proběhla na místě rozehnaného CzechTeku, pozemek byl opět pronajat od firmy Italinvest a tentokrát proběhl pouze za policejního dohledu. Celý pozemek byl tentokrát obehnat igelitovou páskou a policie rozdávala účastníkům mapky. Akce se zejména kvůli deštivému počasí zúčastnilo kolem 1000 lidí.93 Postupně během měsíců září a říjen 2005 však mediální zájem o CzechTek utichal, policejní zákrok přestal být tématem číslo jedna, nahradila ho aktuální témata. Čas od času se na internetu objevila ještě nějaká zmínka v souvislosti s CzechTekem, např. v prosinci 2005 byla uveřejněna krátká zpráva o tom, že trestní stíhání 4 policistů, kteří surově zmlátili jedno z účastníků CzechTeku bylo zastaveno a podobně.94 Byl potrestán jediný policista, a to kvůli tomu, že si s kolegou záměrně vyměnil identifikační číslo. Žádní další policisté obviněni a potrestáni nebyli a to zejména z důvodu jejich špatné identifikace.
91 Kotrba, Štěpán. CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo [online] Dostupné z http://blisty.cz/art/24480.html 92 Technoparty CZTek má být u Plzně [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/technoparty cztek ma byt u plzne dot /domaci.asp?c=A050831_210624_domaci_miz 93 Technaři u mlýnce: Jen počkej, Paroubku! [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/technari u mlynce jen pockej paroubku dw9 /domaci.asp?c=A050918_143239_domaci_kot 94 Tato kauza byla poté ještě dvakrát otevřena, jednou na popud nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, podruhé na popud ministra Langra. V obou případech však, stejně jako při prvním šetření nebylo shledáno žádné pochybení policistů. 26 25. ledna 2006 vydal závěrečné hodnocení policejního zákroku na CzechTeku veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Ombudsman nejprve shrnul dosavadní šetření, dále analyzoval prohlášení ministra vnitra, velitelů policejních složek a také vyjádření zástupce účastníka freeparty. Dále se zpráva zabývá konáním teknoparty jako celku, zmiňuje se o předchozím ročníku konaném v Boněvově. Dále následuje hodnocení policejního zákroku, Motejl nejprve rozebral povinnosti organizátorů, které nebyly splněny, poté analyzoval postup policie ČR, zejména možnosti jak předejít násilnému řešení a nakonec konstatoval nepřiměřenost policejního zákroku: “Šetřením jsem zjistil, že Policie ČR měla oprávnění konat, avšak před silovým řešením nevyčerpala důsledně všechny reálné prostředky k obnovení pořádku bez použití síly. Tato skutečnost činí postup Policie ČR nepřiměřeným.” 95 V závěrečné části své zprávy uvedl Motejl možnosti nápravy do budoucna, zdůraznil zejména větší komunikaci mezi policií a osobami, proti kterým je policejní opatření prováděno; toto Motejl považuje za prioritní. Celkově požaduje změnu přístupu policie proti většímu množství lidí při policejních opatřeních. 96 Problémem policejního zásahu proti účastníkům Czechteku se zabývali také známí čeští psychologové. Joža Spurný rozebírá zejména psychologické pozadí policejních zásahů proti davu. „Vedle právního (případně taktického) posouzení zákroku či vhodnosti rozhodování o jeho provedení, přiměřenosti zákroku a právní kvalifikaci jednání účastníků má incident výrazný rozměr psychologický – posouzení příčin a podmínek vzniku a eskalace násilného jednání v interakci zasahující policisté účastníci akce.“ 97 Spurný konstatuje, že nelze vnímat zásah policie jako celek – podle něj se v případě agresivních zákroků proti účastníkům jedná o individuální vybočení jedinců a nelze tedy generalizovat a mluvit např. o „brutálním zásahu policistů“. Spurný k tomuto dále uvádí:“ Při jednání jedince v davu dochází k oslabení pocitu individuální identity při současné maximalizaci prožitku identity sociální. Oslabením pocitu individuální identity jedinec ztrácí kontrolu nad agresivním chováním, které by jinak bylo potlačeno ze strachu před sankcemi.“ 98 Další český psycholog Jeroným Klimeš vidí problém zejména v tom, zda byl zásah na místě. Dle Klimeše se policie nebyla schopna naučit pracovat s davem (v západní Evropě mají podle něj již dávno vypracované taktiky, jak s davem pracovat). Policie si nestanovila splnitelný cíl zásahu, zda chtěla dostat lidi z louky nebo ochránit provoz na dálnici či vypnout soundsystémy. Dle Klimeše je český policista univerzální policista. V západní Evropě jde do akce samotné jen část nasazených policejních sil, další např. Drží pozice, zatýkají účastníky akce a další zase vyslýchají zatčené na služebnách. V 95 Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=361 96 Tamtéž 97 Spurný, Joža. 2005. “Těžkooděnci proti tančícím dětem.” Psychologie dnes, č. 9. 16 18 98 Tamtéž 27 Česku je podle Klimeše špatné zejména to, že policisté dělají všechny tyto ti stejní policisté. Nejprve zasahují v místě akce, poté zatýkají účastníky, odváží je na služebny a následně je zde ti stejní policisté vyslýchají. Díky velkému fyzickému a psychickému vypětí tak dochází k následným excesům na služebnách, kdy jsou zatčeni např. biti apod. 99 4.4 Mediální analýza 26. října 2005 byla na webových stránkách www.mediainfo.cz publikována studie o mediálním ohlasu CzechTeku a následném zásahu policie. Web Mediainfo je projektem společnosti Newton media. Ta je největší středoevropskou společností monitorující mediální trh. Cílem projektu Mediainfo mají být objektivní a analytické informace o obsahu českých médií. Publikovaná analýza se zaměřuje na obsah pěti celostátních médií – MF Dnes, Právo, Lidové Noviny, Hospodářské noviny a Haló noviny. Z analýzy byl záměrně vynechám další celostátní deník Blesk. Podle zjištění Mediainfo bylo v těchto 5 denících publikováno téměř 300 komentářů týkající se CzechTeku. Nejaktivnější byla MF Dnes s 98 příspěvky, naopak nejméně se CzechTekem zabývaly Hospodářské noviny a Haló noviny, které uveřejnily po 23 příspěvcích. První komentář k CzechTeku se objevil již 30. července v MF Dnes. Největší počet komentářů byl publikován v týdnu následujícím po rozehnání teknoparty, od 1. srpna do 7. srpna 2005, bylo to celkem 106 příspěvků. Postupně počet komentářů k akci klesal. S postupem času klesal i počet negativních hodnocení CzechTeku a postupně převládlo neutrální hodnocení celého festivalu a následného zásahu policie. Nejvyváženější zpravodajství nabídl podle Mediainfo deník Právo, naopak k “zaujatým” médiím patřily Lidové noviny (výrazně převažoval počet komentářů odsuzujících zákrok policie) a Haló noviny (ty se naopak postavily za zákrok policie). Co se týká nejaktivnějších přispěvatelů mezi politiky, tak jednoznačně “vyhrává” premiér Jiří Paroubek, který v médiích publikoval celkem 7 komentářů. Ve všech obhajoval zákrok policie na CzechTeku jako správný a adekvátní. Jeho největším “protivníkem” byl v médiích hned po prezidentu Klausovi (kterého však analýza Mediainfo nezmiňuje) stínový ministr vnitra Ivan Langer. Ten komentoval policejní zásah třikrát. K CzechTeku se v médiích vyjadřovali také ministr vnitra František Bublan (ten policejní zákrok stejně jako Paroubek podporoval a schvaloval), dále ministr spravedlnosti Igor Němec (žádal vysvětlení zákroku), ministr obrany Karel Kühnl, předseda KDU ČSL Miroslav Kalousek, poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský či předseda ČSSD Stanislav Gross.
99 Klimeš, Jeromýn. 2005. “Český univerzální policista aneb O policejním diletantismu” Psychologie dne, č. 10, str. 2 3 28 Nejčastějším tématem, o kterém se v souvislosti z CzechTekem mluvilo, byla práce policie, tu komentovalo celkem 133 příspěvků, z toho více než polovina byla negativních. Komentátoři si všímali hlavně přílišné brutality policie a nepřipravenosti policejních složek. Pozitivního hodnocení policistů bylo menší množství, byla připomínána nelehká pozice policie po CzechTeku 2004, kdy jí byla vytýkána nečinnost. Naopak o “technařích” se zmiňovalo 111 komentátorů, převážná část byla stejně jako u hodnocení zásahu negativní. Teknaři byli kritizování zejména za bezohlednost vůči okolí, konzumaci drog a násilí vůči policii. Velice často bylo probíráno politické pozadí policejního zákroku. Objevily se komentáře obviňující policejní akci z politické objednávky a podobně, byla rozebírána i politizace celé kauzy. V celkem 66ti komentářích byla policejní akce proti účastníkům CzechTeku přirovnávána k policejním represím před rokem 1989. Několik komentářů se zabývalo právními aspekty konání teknoparty a přípravou nového zákona, který by podobné akce legislativně ošetřil. 100 4.5 Politické důsledky Ihned po násilném ukončení CzechTeku se začalo hovořit o nutnosti změny zákony o shromažďování případně o vytvoření nového zákona, který by konání podobných akcí reguloval. Ministr Bublan veřejně slíbil změnu zákona o shromažďování a zákona o obcích. Na schůzi Poslanecké sněmovny 16. srpna 2005 bylo odhlasováno usnesení, ve kterém žádá sněmovna vládu, aby předložila komplexní zprávu u událostech kolem CzechTeku. 101 17. srpna přinesl Bublan návrh nového zákona o podmínkách konání některých shromáždění. Zákon upravuje podmínky konání shromáždění nejméně 1 000 osob (ve druhé variantě 500 osob) po dobu nejméně 24 hodin, při nichž může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem nebo vibracemi. Podle tohoto návrhu je svolavatel akce povinen písemně oznámit konání shromáždění příslušnému úřadu. Svolavatel je povinen ve svém oznámení uvést účel, program, čas a místo shromáždění, předpokládaný počet účastníků. Dále musí svolavatel doložit, že místo shromáždění je přístupné po veřejných komunikacích, vyjádření hygienika, hasičů a orgánu ochrany přírody. Podle tohoto návrhu zákona může obec vyslovit nesouhlas s konáním akce a své nesouhlasné stanovisko musí odůvodnit. Pokud obec shromáždění zakáže, je tak povinna učinit do dvou pracovních dnů od doručení oznámení o konání shromáždění. Pokud se svolavatel shromáždění obrátí na soud, ten musí do tří dnů o zákazu shromáždění rozhodnout. Zákon také stanovuje povinnosti
100 Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku [online] Dostupné z http://www.mediainfo.cz/ostatni temata/656.html 101 Stenografický zápis 46. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online] Dostupné z http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/046schuz/ 29 svolavatele a účastníků shromáždění, svolavatel je povinen zejména zajistit pokojný průběh shromáždění. Pokud toto nezvládne vlastními silami, je povinen pořádat policii o zajištění pořádku. Řádně nenahlášené shromáždění může příslušný úřad ukončit, zástupce úřadu musí svolavateli nebo účastníkům shromáždění sdělit důvody rozpuštění a případné následky neuposlechnutí této výzvy. Dále jsou v návrhu zákona vypočítány přestupky a správní delikty, kterých se může svolavatel nebo účastník shromáždění dopustit. Odpovědnost za případné škody nese vždy svolavatel shromáždění. Na tento návrh zákona reagoval ombudsman Motejl, když pro BBC vyjádřil přesvědčení, že není třeba kvůli akcím typu CzechTek měnit zákon. Motejl řekl, že stačí, když platné zákony budou dostatečně aplikovaný a že by se případná změna zákona mohla dotknout většího počtu nejrůznějších shromáždění. Poslanecká sněmovna o CzechTeku jednala opět 20. září, ministr Bublan přednesl rozsáhlou zprávu o konání CzechTeku a následném policejním zákroku. Jako první reagoval na tuto zprávu stínový ministr vnitra Ivan Langer. V jednotlivých bodech přednesl svá názory k Bublanově zprávě, zmínil zejména to, že tato zpráva vychází pouze a jedině ze zdrojů policie a Ministerstva vnitra. Langer označil za nesprávné, že ve zprávě byly zcela opomenuty svědectví a důkazní materiály účastníků CzechTeku. Langer se postupně snažil vyvracet policejní mystifikace, které se opakovaly i v Bublanově zprávě. Zmínil se o zablokování příjezdové komunikace, ucpané dálnici D5, zabránění příjezdu geodeta a mobilních toalet apod. Langer také vyčetl policii, že neřešila individuální přestupky a překročení zákona, ale čekala na rozkaz k násilnému ukončení party. Langer také, stejně jako již dříve Motejl, odmítl nový zákon, který by omezoval konání nejrůznějších shromáždění. Naopak poslanec Zdeněk Maršíček se k policejnímu zákroku vyjádřil kladně a žádal novelu zákona, která by se týkala shromáždění typu CzechTek. Vyjádřil se i poslanec Karásek, vládní zmocněnec pro lidská práva. Karásek uvedl, že mu nejde o boj mezi koalicí a opozicí, ale pouze o porušování práv a svobodu shromažďování. Karásek nesouhlasil se zásahem policie a hodlal přednést návrh na vytvoření parlamentní komise, která by zákrok vyšetřila. Svůj názor opět vyjádřil i premiér Paroubek a také řada dalších poslanců. Na schůzi poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři návrhy, první o posouzení platného zákonného rámce pro konání akcí typu CzechTek a případné předložení novely zákona; dále sněmovna žádala vládu o předložení kompletní zprávy o událostech kolem CzechTeku a posledním byl návrh na ustanovení speciální poslanecké komise. Ani jeden z návrhů však nebyl v Poslanecké sněmovně přijat. 102 Bublanův návrh zákona o konání některých shromáždění tedy Poslanecká sněmovna ani 102 Stenografický zápis 47. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online] Dostupné z http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/047schuz/s047010.htm 30 neprojednávala. Na svých dalších zasedáních se Poslanecká sněmovna událostmi kolem CzechTeku 2005 dále hlouběji nezabývala. Ihned po policejním rozehnání CzechTeku se v médiích objevily spekulace o politické objednávce. Premiér Paroubek i ministr Bublan takového spekulace odmítli, Paroubek tvrdil, že byl v době zásahu na dovolené a o zásahu neměl podrobnější informace. V médiích se také objevily poznámky o to, že Paroubek se připravuje na volby a zásah policie mu měl přinést politické body. 4.6 Prognóza vývoje v problematice tekno subkultury nejen v České republice Pokud chceme hovořit o možném vlivu represí na freetekno subkulturu v Česku, je nutné si uvědomit jednu věc. Samotný zásah a policejní brutalita neměly žádný výraznější dopad na teknokomunitu v Česku. Až události, které nastaly po CzechTeku, změnily ráz konání dalších akcí. 103 Již po rozehnání CzechTeku 2004 se “organizátoři” pokusili udělat akci legálně. To bylo do té doby nevídané. Freetekno komunita si zakládá především na tom, že CzechTek se koná bez jakýchkoliv organizátorů, není dopředu známo místo konání, akce je na nelegálně obsazeném pozemku, každý z účastníků je zároveň tvůrcem festivalu a hlavně je zdůrazňována specifická atmosféra svobody. Až do roku 2004 byl vždy nelegálně obsazen pozemek, na kterém se akce konala. Někdy se účastníci domluvili s majiteli (tak jako v roce 2002, kdy se účastníci dohodli se starostkou obce, u které party probíhala) jindy ne – viz. ročník 2004. Právě po rozehnaném CzechTeku 2004 udělali organizátoři, první krok směrem k jistému “zlegálnění” party. Pronajali si pozemek, kde se měla akce konat. Tvrdili také, že měly být zajištěny toalety a cisterna s vodou. Tedy značný pokrok oproti minulým létům. V těchto letech se také začaly hlouběji projevovat tendence směřování obřích party na východ Evropy. V západní Evropě probíhal boom velkých akcí na počátku 90. let, postupně však byly přijaty různé zákony, které freeakce nedovolovaly (viz např. Velká Británie). Teknoparty se tedy celkem logicky začaly přesouvat na východ. První “na ráně” byla Česká republika, kde se největší akce konaly na počátku nového tisíciletí. I o tyto akce se však postupně začala zajímat policie a skončilo to právě CzechTekem 2005. V té době však už byla dobře “rozjetá” organizace Bulgariateku (první ročník se konal v roce 2004) a uvnitř freetekno komunity se stále častěji hovořilo i o konání velké freeparty na Ukrajině či v Albánii. Podobný festival se konal také na Slovensku – tzv. Slovtek, ale ten nikdy nedosáhl takového počtu účastníků jako např. CzechTek a v mezinárodním měřítku se stal spíše okrajovou záležitostí. Jak už bylo řečeno, po rozehnání CzechTeku 2005 byla freetekno komunitě nabídnuta spolupráce 103 Pokud chceme být přesní, tak jediného dalšího CzechTeku,který následoval. 31 Armádou ČR k hledání vyhovujícího pozemku na další ročník CzechTeku. V roce 2006 tak v České republice proběhl první zcela legální a navíc armádou podpořený CzechTek. Tato událost vešla do dějin konání freeteknoparties po celé Evropě. To že by se velká freetekno akce konala na pronajatém vojenském pozemku se doposud v žádně z Evropských zemí nestalo. Sdružení soundsystémů Aliance 23 se dohodlo s ministrem obrany na pronájmu části vojenského prostoru Doupov u vesnice Mašťov 104 . Poprvé v historii konání CzechTeku bylo oznámeno místo konání. CzechTek 2006 proběhl na 80 hektarech vojenského prostoru a zúčastnilo se ho na 50 000 návštěvníků. Účastnila se ho samozřejmě i policie, tentokrát však pouze řídila dopravu a dohlížela na dodržování zákona. Začaly se však objevovat první hlasy uvnitř subkultury, že toto už není CzechTek. Už to není freetekno party. Z CzechTeku se stala masová záležitost, přijely se podívat tisíce lidí, kteří neměli s freetekno subkulturou nic společného, pouze chtěli být na legendárním CzechTeku. Na akci samotnou se nabalilo velké množství obchodníků toužících po zisku. A na akci, které se účastní 50 000 lidí se dá slušně vydělat. Už to nebyly jen soundsystémy, které si svými bary vydělávaly na své živobytí a cesty od jedné akce k druhé. Z CzechTeku se stala masová, komerční záležitost. Radikální systémy se CzechTeku 2006 odmítly zúčastnit a radši vyrazily na Bulgariatek a první ročník Ukrajinateku. Oba samozřejmě nelegální, stejně jako první ročníky CzechTeku. Mluvilo se o tom, že žádný další ročník CzechTeku neproběhne. V roce 2007 vydala freetekno komunita oficiální prohlášení: “Vzhledem k tomu, že situace kolem CZTK je dále neudržitelná, došli zástupci české freetekno komunity k tomuto radikálnímu rozhodnutí. Letos a s největší pravděpodobností už ani nikdy v budoucnu se žádná akce v rozsahu a pod názvem CzechTek neuskuteční. A to z těchto důvodů : Postupná likvidace původních myšlenek freetekna. Parazitismus subjektů nesouvisejících se scénou včetně valné většiny samotných účastníků. Neschopnost a neochota respektovat elementární principy chováni ve svobodném prostoru 105 I přestože se v médiích během července 2007 objevují různé informace o tom, že by měl CzechTek 2007 proběhnout, nic takového se nestalo. Podle freetekno komunity leží a nadále bude ležet těžiště v konání malých party, kterých se bude účastnit okolo několika stovek lidí. Komunita dávala nadále najevo, že velké akce se přesouvají na východ. V roce 2007 proběh již čtvrtý ročník Bulgariateku a druhý ročník Ukrajinateku. České soundsystémy míří na oba tyto festivaly, některé pokračují dále do Řecka, kde se koná tzv. HellTek. V roce 2008 se v Bulharsku objevují vážnější problémy s policí, která se dokonce snaží zabránit konání festivalu rozbagrováním příjezdových cest. Ukrajinský freefestival 104 Příloha č. 10 105 Prohlášení [online] Dostupné z http://CzechTek.freetekno.org/ 32 tento rok proběhl bez většího zájmu českých soundsystémů. Otázkou je, jak bude pokračovat vývoj těchto festivalů. Je docela možné, že se bude vývoj těchto party odebírat stejným směrem jako v západní Evropě nebo v Česku. Buď bude konání těchto akcí omezeno zákonem, nebo se bude opakovat situace z Česka, festival se stane masovou záležitostí a tím ztratí pro mnohé z účastníků svoje kouzlo. V případě Ukrajiny je možné po letošním ročníku konstatovat, že festival zanikne samovolně. Je nutno také zmínit soudní kauzy účastníků Czechteku, které měly dohru až v roce 2008. V červenci 2008 Městský soud v Praze rozhodl, že se Ministerstvi vnitra musí omluvit dvěma účastníkům Czechteku, kterým policisté hodili do auta dýmovnici a zároveň oběma zaplatit odškodné. 106 V prosinci 2008 rozhodl Okresní soud v Tachově, že další z úšatníků Czechteku, který měl najet autem do policistů se žádného trestného činu nedopustil a MV ČR bylo také povinno zaplatit veškeré soudní výlohy. 107
106 Vnitro musí zaplatit a omluvit se dvěma technařům za zásah na Czechteku [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/vnitro musi zaplatit a omluvit se dvema technarum za zasah na czechteku 1ns /krimi.asp?c=A080709_083953_krimi_cen 107 Účastník Czechteku dostane náhradu, řekl soud Dostupné [online] z http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy a pravo/clanek.phtml?id=622447 33 Závěr Ve své práci jsem se snažila popsat průběh, následný policejní zásah a vývoj po největším tuzemském freetekno festivalu CzechTek v roce 2005. Snažila jsem se popsat vývoj freeketno subkultury nejen v Česku, ale i v zahraničí s přihlédnutím zejména k legislativním opatřením, které jsou s touto scénou spjaty.
Freetekno subkultura se vyvinula v průběhu 70. let ve Velké Británii, kde vzniká také tradice pořádání velkých teknivalů. Jejich boom trvá až do roku 1994, kdy jsou tyto festivaly legislativně omezeny. Nastává tedy jejich přesun na kontinent a stále znatelnější je nový fenomén – přesouvání velkých teknivalů směrem na východ. Od roku 1994 se freetekno festivaly konají i v České republice, nejprve za nezájmu médií i policie. Jejich boom v Česku nastává na přelomu a zejména na začátku tisíciletí, jeden z největších ročníků se koná v roce 2003. Přelomovým se stal rok 2005, kdy byl CzechTek policí násilně rozprášen. Za policejním rozehnáním CzechTeku stála politická objednávka vládní ČSSD jejíž čelní představitelé následně brutální zásah obhajovali. Zatímco ČSSD zásah policie obhajovala, ostatní strany, zejména opoziční ODS, se postavily vesměs proti němu. Czechtek 2005 rozdělil nejen českou politiku, ale i veřejnost.
Dalším fenoménem, který se v Česku objevil, je CzechTek 2006. Největší freeteknival jaký kdy v tuzemsku proběhl se konal na armádních pozemcích za dohledu policie. Tento ročník byl také poslední vůbec, teknokomunita se od pořádání takových akcí distancovala a svoji budoucnost vidí zejména v pořádání malých party po celé České republice.
Otázkou zůstává jak budou probíhat freeteknivaly v ostatních zemích. Policejní represe proti podobným akcím jsou stále větší a je otázkou, zda bude ještě vůbec možné dělat velké akce typu CzechTek nebo zda freetekno subkulutra skončí u pořádání malých DYI akcí.
34 Anotace Czechtek 2005. Tato práce se zabývá nejvýznamnějším tuzemským teknivalem – Czechtekem. Nejprve je rozebrán vývoj freetekno subkultury ve světe, s přihlédnutím k České republice, zejména historie Czechteku. Práce se dále zaměřuje na ročník 2005, který byl násilně rozehnán policií a popisuje nejen okamžité reakce politiků a odborné veřejnosti na policejní zásah, ale i následné demonstrace proti tomuto zásahu. Dále práce nastiňuje snahy politiků o změnu shromažďovacího zákona právě v souvislosti s pořádáním Czechteku a podobných teknivalů. V závěru se práce snaží nastínit možný vývoj freetekno subkultury a zejména pořádání teknivalů v České republice a Evropě. Klíčová slova CzechTek, Freetekno, Soundsystém, Teknoparty, Teknival, Policejní zásah Annotation Czechtek 2005. The aim of the work is to describe the biggest Czech teknival – Czechtek. At first it describes development of freetekno subculture, namely in Czech Republic, especially Czechtek. The work describes particularly year 2005, which was violently break up by police. The work depicts reactions of czech politicians and specialized public and also describes demonstrations against the police intervention. Next the work tries to describe efforts of politicians to change the law of assebling as a response to CzechTek. Last but not least the work wants to outline the possible development of freetekno subculture in Czech republic and in Europe. Keywords CzechTek, Freetekno, Soundsystem, Teknival, Police intervention
35 Seznam pramenů a literatury Barr, Tim. 2000. Techno, the Rough Guide. London: Rough Guides Ltd. Bublan, František. “Hájíme slušnost a majetek.” MF Dnes , 1.8.2005 Bublan, František. “Vyjádření Paroubka policii pouze utvrdilo, aby postupovala razantně.” Právo. 1.8.2005 Daly, Steven a Wice, Nathaniel. 1999. Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let. Brno: Books Holomek, Ondřej. 2005. Subkultura techno v České republice. (rukopis). Brno:MU (oborová práce) Keller, Jan. “Zase bijí děti!” Právo. 6. 7.8.2005 Kellner, Tomáš. 1997. „Stručný úvod do techno kultury.“ Nová přítomnost. č. 8, str. 10 Klimeš, Jeromýn. 2005. “Český univerzální policista aneb O policejním diletantismu” Psychologie dne, č. 10, str. 2 3 Kovářová, Radka. „Právní úpravy pořádání technoparty v zahraničí.“ Právo. 4.8.2007 Kühnl, Karel. “CzechTek s armádou.” Právo. 8.8.2005 Paroubek, Jiří. “Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé.” Lidové noviny. 2.8.2005 Pehe, Jiří. “Bijte děti, kopejte policisty.” MF Dnes. 6. 7.8.2005. Posolda, Petr. 2004. Městské subkultury mládeže – soundsystémy. (rukopis). Brno:MU (bakalářská práce) „Premiér: Chybí zákon proti divokým akcím.“ Právo, 1.8.2005. Šimůnek, Petr. Šídlo, Jindřich. “Topolánek: Techno bych spíš nezakázal.” MF Dnes. 6. 7.8.2005 Šolc, Vladislav. 1999. „Technokultura – návrat k rituálu.“ Psychologie dnes 5. č.10, str. 12 13 Internetové zdroje Hudební styly. Díl šestý freetekno[online] Dostupné z http://dance portal.tym.cz/?p=128 Co je to “Do It Yourself Culture”? [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/15798.html Hawkes, Steve. Revisiting Britain's biggest Free Festival [online] Dostupné z http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/music/3662921.stm New age travellers – návrat středověkých nomádů [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&g=31&id=69 Criminal Justice and Order Public Act [online] Dostupné z http://www.opsi.gov.uk/acts/acts1994/Ukpga_19940033_en_6.htm#mdiv63 Mudr, Jiří. Britské kořeny současných kočovníků [online] Dostupné z
36 http://www.tydenika2.cz/archiv/2005/7/britske koreny soucasnych kocovniku Bryndová. Bushka. US Rave Act aneb Zákon proti technoparty po americku [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/24634.html Rave Act [online] Dostupné z http://en.wikisource.org/wiki/RAVE_Act Pavleček, Luboš. Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu [online] Dostupné z http://zpravodajstvi.ecn.cz/?x=467245 České Tekno – specifika viděné očima insidera [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/11257.html Kotrba, Štěpán. Mimory, Arim. Kylar, Ládis. Czechtek 2002 – zpráva z festivalu [online] Dostupné z http://www.blisty.cz/art/11181.html Teknivaly v ČR od roku 1999 [online ] Dostupné z http://www.hypno.cz/cztk.html Prohlášení účastníků CzechTeku [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&g=42&id=3 Encyklopedie historie hudebních festivalů [online] Dostupné z http://www.techno.cz/cake/rubriky/23/encyklopedie historie hudebnich festiva Pečinka, Bohumil. Příčiny jedné vládní krize. [online] Dostupné z http://www.cdk.cz/rp/clanky/239/priciny jedne vladni krize/ Aktuální vývoj vládní krize [online] Dostupné z http://domaci.ihned.cz/2 15691640 002000_d 93 XXXII. Sjezd ČSSD [online] Dostupné z http://www.cssd.cz/dokumenty/archiv/archiv 2005/xxxii sjezd cssd/ Gross předal Klausovi demisi lidoveckých ministrů [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050331_cz_coalition_2030.shtm Gross připustil ochotu rezignovat na post remiéra [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050407_cz_government_1810.shtm Jiří Paroubek formulova priority nové české vlády[online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050426_cz_gov_1000.shtml Premiér Gross u veřejnosti výrazně propadl [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/03/050318_cz_gross_popularity_1700.shtml Paroubkova bez Paroubka? [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050425_analyza.shtml Hlídejte si louky před technofestivalem, varuje policie. [online] Dostupné z http://www.novinky.cz/krimi/hlidejte si louky pred technofestivalem varuje policie_61579_s8631.htm V Dešově se lekli CzechTeku, bojují močůvkou [online] Dostupné z
37 http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050728_185649_domaci_ad Tiskové prohlášení účastníků festivalu taneční hudby CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://www.freetekno.cz/?d=1&id=124 CzechTek ohromil Tachovsko, zastavil dálnici [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/czechtek ochromil tachovsko zastavil dalnici fon /krimi.asp?c=A050729_114220_krimi_ton CzechTek: Paroubek na řídil razantní zásah [online] Dostupné z http://www.novinky.cz/clanek/61883 czechtek paroubek naridil razantni zasah.html7 Policisté rozehnali CzechTek slzným plynem [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/policiste rozehnali czechtek slznym plynem fmj /domaci.asp?c=A050730_102333_domaci_ad Policie nasadila proti technařů těžkooděnce [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050728_140034_domaci_ton Policie proti CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1001999&strana Finanční náklady vynaložené v rámci opatření CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/zpravy/2005/050816pp2.html Tisková zpráva k akci CzechTek [online] Dostupné z http://web.mvcr.cz/archiv2008/zpravy/2005/czechtek.html Po CzechTeku zůstaly desítky zraněných [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_090955_domaci_jan O co nám jde [online] Dostupné z http://www.policejnistat.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=118&Itemid=27 0dpůrci zásahu policie na CzechTeku chystají demonstraci [online] Dostupné z http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/08/050801_cz_czechtek_1300.shtm Bublan: Razantní zákrok byl naprosto nezbytný [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_162418_domaci_ad Klaus označil zákrok za stěží obhajitelný [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050731_190455_domaci_ad Na vnitro kvůli CzechTeku opět létala vajíčka [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_161536_domaci_lja V Brně demonstrovaly stovky příznivců CzechTeku [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050802_184644_domaci_ Vyjádření účastníků CzechTeku k informacím policie a ministra Bublana [online] Dostupné z
38 http://www.blisty.cz/art/24388.html Tisíce lidí demonstrovaly na Letenské pláni [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050803_163901_domaci_mad& Senát odmítl zákrok na CzechTeku žádá vyšetření [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050805_123438_domaci_miz “Mlátičky” z CzechTeku se přihlásily vyšetřovatelům [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050805_175903_domaci_miz Prohlášení techno.cz k událostem kolem CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://www.techno.cz/party/31923/ Vyjádření MžP k akci CzechTek 2005 [online] Dostupné z http://www.env.cz/AIS/web news.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/8d6ebb7db7918ae7c12570530047ba48?OpenDocume nt Paroubek podruhé o CzechTeku [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/prilohy.asp?r=prilohy&c=A050805_151714_prilohy_ton Proti zásahu na CzechTeku protestovaly tisíce lidí [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050806_100212_domaci_ton Kotrba, Štěpán. CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo [online] Dostupné z http://blisty.cz/art/24480.html Technoparty CZTek má být u Plzně [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/technoparty cztek ma byt u plzne dot /domaci.asp?c=A050831_210624_domaci_m Technaři u mlýnce: Jen počkej, Paroubku! [online] Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/technari u mlynce jen pockej paroubku dw9 /domaci.asp?c=A050918_143239_domaci_kot Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 [online] Dostupné z http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=361 Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku [online] Dostupné z http://www.mediainfo.cz/ostatni temata/656.html Stenografický zápis 46. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online] Dostupné z http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/046schuz/ Stenografický zápis 47. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [online] Dostupné z http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/047schuz/s047010.htm Prohlášení [online] Dostupné z http://CzechTek.freetekno.org/ Vnitro musi zaplatit a omluvit se dvěma technařům za zásah na Czechteku [online] Dostupné z
39 http://zpravy.idnes.cz/vnitro musi zaplatit a omluvit se dvema technarum za zasah na czechteku 1ns /krimi.asp?c=A080709_083953_krimi_ce Účastník Czechteku dostane náhradu, řekl soud. Dostupné [online] z http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy a pravo/clanek.phtml?id=622447 Všechny internetové zdroje ověřeny ke dni 15.12.2008
40