MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Politizace a sekuritizace techno kultury v ČR
Diplomová práce Ondřej Ledabyl Vedoucí práce: doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. UČO: 64826 Obor: PL Imatrikulační ročník: 2000 Brno, 2007
1
Čestné prohlášení:
„Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma Politizace a sekuritizace techno kultury v České republice zpracoval sám a pouze s využitím literatury a pramenů v práci uvedených.“
V Brně, dne 20. prosince 2007 Ondřej Ledabyl
……………….
2
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu této práce, doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za jeho pomoc při výběru tématu, velmi cenné rady při sběru materiálu a v neposlední řadě za laskavé a profesionální vedení v celém průběhu samotného zpracovávání práce.
3 Obsah
Obsah ...... 4 Úvod ...... 5 1 Teoretická východiska ...... 7 1.1 Bezpečnost a její definice ...... 7 1.2 Národní, vnitřní a vnější bezpečnost ...... 10 1.3 Hrozba a riziko ...... 11 1.4 Zájem, národní a státní zájem ...... 13 1.5 Konflikt, krize, konkurence, krizová situace ...... 15 1.6 Politizace a sekuritizace ...... 16 1.7 Analýza rizik ...... 22 2 Techno kultura ...... 22 2.1 Kultura a subkultura ...... 23 2.2 Techno – hudba, parties, další znaky ...... 26 2.2.1 Historie taneční hudby ...... 26 2.2.2 Historie technoparties ...... 28 2.2.3 Klasifikace technoparties ...... 29 2.2.4 Freetekno fenomén ...... 31 2.3 Techno kultura v Čechách ...... 40 2.4 Politické názory technařů ...... 41 2.4 Právní aspekty technoparties v České republice ...... 43 2.5 Právní aspekty technoparties v zahraničí ...... 49 2.5.1 Velká Británie ...... 49 2.5.2 Francie ...... 50 2.5.3 Situace ve zbytku Evropy ...... 52 3 Czechtek ...... 52 3.1 Historie technoparty Czechtek ...... 53 3.1.1 Předchůdce Czechteku – festivaly ...... 54 3.1.2 CzechTek 1999 2001 ...... 54 3.1.3 Czechtek 2002 ...... 56 3.1.4 Czechtek 2003 ...... 56 3.1.5 Czechtek 2004 ...... 57 3.1.6 Czechtek 2005 ...... 58 3.1.7 Czechtek 2006 ...... 58 3.1.8 Czechtek 2007 ...... 58 3.2 Czechtek 2005 ...... 59 3.2.1 Czechtek 2005 přípravy ...... 59 3.2.2 Czechtek 2005 – pátek 29.7. – den první ...... 61 3.2.3 Czechtek 2005 – sobota 30.7. – den druhý ...... 64 3.2.4 Czechtek 2005 – další události po ukončení party ...... 66 3.2.6 Czechtek 2005 – klíčové problémy ...... 68 3.2.7 Právní důsledky Czechteku 2005 ...... 70 3.2.8 Průzkumy názorů veřejnosti ...... 72 3.2.9 Czechtek v médiích ...... 73 3.3 Politizace technoparty Czechtek 2005 ...... 75 3.3.1 Zásah jako součást předvolebního boje ...... 76 3.3.2 Spor o politickou objednávku zásahu ...... 79 3.3.3 Výsledky politických jednání ...... 81 3.4 Sekuritizace techno kultury v souvislosti s Czechtekem 2005 ...... 82 3.4.1 Techno kultura jako hrozba ...... 82 3.4.2 Techno kultura jako referenční objekt ...... 85 Závěr ...... 85 Použitá literatura ...... 88 Online zdroje: ...... 90
Počet znaků: 195 273.
4 Úvod
Přelom osmdesátých a devadesátých let dvacátého století s sebou přinesl mnohé. S pádem původního východního bloku došlo k zásadním změnám v geopolitickém uspořádání světa. Bylo odstraněno dosavadní bipolární rozdělení na západ a východ, proběhla transformace státních zřízení, došlo rovněž ke změnám geografickým. Tyto dynamické změny s sebou logicky přinesly značné proměny ve společenské oblasti, s uvolněním původních represivních režimů se do zemí původního východního bloku rozšířila dříve netolerovaná kultura.
Ze hlediska politické vědy musíme konstatovat, že se výše jmenované promítlo velmi výrazně i do oblasti bezpečnosti. Termínu bezpečnost se tak dostává nového, mnohem širšího významu. Upouští se od jeho vnímání v čistě vojenské, mezinárodní podobě jako ochrany státu před vnějšími agresory a začíná se na něj nahlížet více než dříve z perspektivy bezpečnosti vnitřní. Hrozby vojenského charakteru jsou zároveň do značné míry nahrazovány hrozbami podstaty nevojenské, které však svou komplexní provázaností a společenskou významností mohou ve svém důsledku být z bezpečnostního hlediska minimálně stejně nebezpečné.
Stále častěji se tak diskutuje problematika bezpečnosti v oblastech nejen vojenských, ale i politických, ekonomických, environmentálních a společenských. Mnohé závažné bezpečnostní problémy (jako příklad uveďme mj. mezinárodní terorismus, organizovaný zločin) zasahují v podstatě všechny jmenované. Dochází k aktuálnímu rozštěpení teorií bezpečnosti na tradiční a moderní. Tradicionalisté zastávají názor, že by se měl termín bezpečnost zabývat jen oblastí vojenskou a zejména mezinárodní, tak jako tomu bylo do událostí konce minulého století. Podle našeho názoru již takto úzké vnímání pojmu bezpečnosti nestačí na pokrytí problematiky v celé její šíři a je příliš reduktivní. Naše práce se hodlá zabývat tématem, které by v tradičním pojetí pojmu bezpečnosti nebylo možné uchopit a dále zkoumat. Jako ideální se nám proto jeví využití konceptuálního aparátu kodaňské školy, který reflektuje dynamické proměny společnosti a postihuje vnější i vnitřní dimenze bezpečnosti, posun k ochraně práv jednotlivců, růstu aktivity nestátních aktérů v oblasti bezpečnosti a zároveň pod sebe zahrnuje tradicionalistické pojetí bezpečnosti.
V souladu s tradičním pojetím bezpečnosti zůstává centrem našeho zájmu státní útvar, tj. Česká republika. Ta byla po pádu komunistických režimů nucena vypořádat se
5 s nelehkým úkolem vytvoření stabilní bezpečnostní situace, komplikovaným nejen tranzicí politickou a ekonomickou, ale i rozpadem Československé federativní republiky v roce 1993 a vznikem samostatného státu, stojícího před nutností koncipovat novou, vlastní vnitřní i zahraniční a obrannou politiku.
Naše práce se zabývá poměrně specifickým fenoménem techno kultury, u kterého pravděpodobně je na místě otázka, zda je vůbec z hlediska bezpečnosti relevantní. Nejvýznamnější incentivou pro výzkum daného tématu byly silně medializované události posledních let, zejména pak nechvalně známý zásah při nejznámější technoparty Czechtek 2005. V důsledku vyjádření některých předních politiků a zástupců státu, stejně jako zástupců techno kultury jsme nabyli přesvědčení, že je vhodné zabývat se otázkou, proč se ryze kulturní fenomén politizuje, či zda se dokonce stává otázkou bezpečnostní.
Práce je tedy výsledkem snahy aplikovat koncepty politizace a sekuritizace na techno kulturu. Zaměřili jsme se proto na charakterizaci technoparties jako nejdostupnější demonstrace techno kultury, kdy jsme se pokusili o ujasnění a lepší rozdělení termínu technoparty, který je ve společnosti chápán často jinak, nežli by tomu podle našeho názoru mělo být.
Techno festival Czechtek, který uvedl techno kulturu v povědomí široké české veřejnosti, rozebíráme z hlediska historie, medializace a problematiky legality. Hlavním ohniskem našeho zájmu je pak Czechtek 2005.
Součástí předkládané práce je logicky i vysvětlení teoretických pojmů z oblasti teorie bezpečnosti.
Těžištěm práce je pak popis politizace fenoménu Czechtek a náhled na techno subkulturu z hlediska bezpečnosti. Předkládáme vlastní náhled důvodů prezentace kulturního fenoménu jako politické záležitosti.
Výstupem práce je prověření platnosti následujících hypotéz:
H1: „ V souvislosti s techno kulturou je v České republice možné hovořit o politizaci kulturního fenoménu“.
H2: „Můžeme v souvislosti s techno kulturou uvažovat o sekuritizačním pohybu, resp. o sekuritizaci fenoménu.“
6 1 Teoretická východiska
V této kapitole se věnujeme teoretickým konceptům, které se zabývají problematikou bezpečnosti. Považujeme za vhodné vysvětlit jednotlivé termíny, které jsou v souvislosti s bezpečností v současné době používané.
V dosavadní české praxi panovala v oblasti bezpečnosti jen malá terminologická shoda, na což upozornil např. Zeman 1. Důvody můžeme spatřovat v multidisciplinární povaze bezpečnostní politiky, jež je prakticky prováděna napříč mnoha resorty. Jednotlivé resorty podílející se na bezpečnostní politice tak vycházejí z velkého množství odborných disciplín, vybavených rozdílnými pojmovými aparáty. V naší práci proto shrneme relevantní termíny, které ve svém sborníku Zeman vymezuje.
1.1 Bezpečnost a její definice
Ústředním pojmem bezpečnostní terminologie je termín bezpečnost. Termín se používá běžně v celé řadě společenskovědních oborů, stejně jako v běžném jazyce. Bezpečnostní studia 2 jsou nesmírně dynamickým vědním oborem a pojem bezpečnosti rovněž podléhá značnému vývoji.
Tradiční vojensko politické pojetí mezinárodní bezpečnosti chápe bezpečnost jako synonymum pro přežití čili zachování existence. Tato situace nastává tehdy, je li téma prezentováno jako existenční hrozba pro referenční objekt (obvykle stát). Specifikem bezpečnostních hrozeb je také to, že ospravedlňuje použití mimořádných prostředků k jejich zvládání, tj. často legitimizuje zavádění opatření, jako jsou užití ozbrojené síly, mobilizaci apod. 3
S moderními proměnami chápání bezpečnosti, způsobených zejména ukončením studené války a odstraněním bipolárního nahlížení rozdělení světa dochází k posunu od čistě vojenského pojetí k širšímu. K rozšíření rozsahu pojetí bezpečnosti významně
1 ZEMAN, Petr: Česká bezpečnostní terminologie, její zdroje a stavt. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů. 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 7. 2 Pojem bezpečnostní studia se stále častěji používá v podstatě synonymně k termínům jako strategická studia, výzkum míru a konfliktů. Někteří autoři se domnívají, že skutečně dochází ke konvergenci těchto pojmů, jiní se pokoušejí termíny přesněji definovat a odlišit. Blíže k problematice např. WAISOVÁ, Šárka. Bezpečnost : Vývoj a proměny konceptu . 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. 3 BUZAN, Barry, WæVER, Ole, DE WILDE, Jaap. Bezpečnost : Nový rámec pro analýzu . Ivo Lukáš. 1. vyd. Brno : Centrum strategických studií, 2005, s.31.
7 přispěla tzv. Kodaňská škola, která bezpečnostní terminologii rozšířila o koncept tvrdé bezpečnosti ( hard security ) a měkké bezpečnosti ( soft security ). Hard security je představována vojenským sektorem, soft security zahrnuje politickou, ekonomickou, environmentální a společenskou bezpečnost. 4
Kodaňská škola rovněž provádí rozdělení oblastí, ve kterých se zkoumané události odehrávají, z hlediska analytických rovin, které chápe jako předměty analýzy, definované podle prostorových měřítek od malých k velkým. Můžeme tedy poukazovat na kauzální vztahy (působení shora dolů a naopak) 5:
a) Mezinárodní systémy – označují uskupení jednotek, které jsou ve vzájemné interakci a nad nimiž se nenachází žádná další systémová rovina
b) Mezinárodní subsystémy – označují uskupení jednotek v rámci mezinárodního systému, od celku odlišitelných na základě zvláštního charakteru nebo intenzity vzájemných interakcí nebo závislosti. Pokud jsou teritoriálně koherentní, bývají označovány jako regiony.
c) Jednotky – aktéři disponující vnitřní jednotou, nezávislostí a organizací dostatečnou k odlišení jiných aktérů na této úrovni a zároveň schopní se samostatně pohybovat na úrovních vyšších; typicky státy, nadnárodní firmy.
d) Podjednotky – organizované skupiny jednotlivců v rámci jednotek systému, ovlivňující jednání své jednotky (např. lobby).
e) Jedinci.
Uvedené rozlišení je podle našeho názoru významné i proto, že se obecně středisko pozornosti společenských věd postupně posouvá od vyšších (mezinárodních) systémů k jedincům, čehož dokladem je rostoucí důraz kladený na lidská práva.
Bezpečnostní strategie ČR 6 chápe pojem bezpečnost jako „žádoucí stav, kdy jsou na nejnižší míru snížena rizika pro ČR plynoucí z hrozeb vůči: obyvatelstvu,
4 STOJAROVÁ, Věra. Současné bezpečnostní hrozby západního Balkánu. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s. 12. 5 BUZAN, Barry, WæVER, Ole, DE WILDE, Jaap. Bezpečnost : Nový rámec pro analýzu . Ivo Lukáš. 1. vyd. Brno : Centrum strategických studií, 2005, s. 14 15. 6 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Bezpečnostní strategie České republiky. [Online] s.7. Poslední revize 26. prosince 2007. [cit. 26. prosince 2007]. Dostupné z WWW:
8 svrchovanosti a územní celistvosti, demokratickému zřízení a principům právního státu, vnitřnímu pořádku, majetku, životnímu prostředí, plnění mezinárodních bezpečnostních závazků a dalším definovaným zájmům.“
Pro potřeby naší práce se jeví vhodná definice Miroslava Mareše, kterou uvádí Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu 7 definici:
„Bezpečnost je stav, kdy jsou na efektivní míru omezeny hrozby pro objekt (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) a jeho zájmy a tento objekt je k omezení stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při něm spolupracovat.“
Mareš 8 dále navrhuje dělení bezpečnosti podle adjektiv, která vystihují charakter původu:
a) hrozeb, které bezpečnost ohrožují,
b) opatření, nástrojů či institucí, které mají bezpečnost zajišťovat a chránit,
c) objektů, jejichž bezpečnost má být chráněna.
Rovněž se setkáváme, zejména na úrovni státu, s dělením bezpečnosti na vnější a vnitřní. Termín vnější bezpečnosti byl zejména v minulosti ztotožňován s bezpečností vojenskou, bezpečnost vnitřní pak reprezentovala bezpečnost policejní.
O komplexnosti pojmu bezpečnost svědčí rovněž další početná dělení. Rozlišit tak můžeme bezpečnost objektivní, kdy nebezpečí nebo hrozba reálně hrozí a bezpečnost subjektivní, kdy je hrozba vnímána, ačkoli existovat reálně nemusí. Bezpečnost individuální pak popisuje bezpečnost jednotlivce, bezpečnost kolektivu aktérů označujeme jako bezpečnost kolektivní, celosvětová bezpečnost bývá označena přívlastkem globální. Rovněž se setkáváme s pojmy bezpečnost národní a mezinárodní.
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=12734&idj=1&amb=1&trid=1&prsl=&pocc1 =5 7 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu: Bezpečnost. . Poslední revize 17. září 2007. [cit. 17.září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/udalosti/slovnik/slovicka/9_odbor_info.html 8 MAREŠ, Miroslav. Bezpečnost. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 12.
9 Souhrnně můžeme konstatovat, že od devadesátých let 20. století došlo k značnému posunu ve vnímání pojmu bezpečnost, zejména se smazávají původní zřetelné rozdíly mezi vnější a vnitřní bezpečností (v důsledku snižování mezinárodního napětí a současné globalizace ekonomiky, existence celosvětových hrozeb životnímu prostředí a růstu vlivu transnacionálních hrozeb jako terorismus). Přestože stát zůstává hlavním aktérem bezpečnostního prostředí, rozšiřuje se okruh objektů, jejichž bezpečnost se považuje za důležitou pro bezpečnost nejenom celého státu, ale i celého mezinárodního společenství.
Frank 9 tvrdí, že: „stát je dnes i přes rozšiřování mantinelů bezpečnosti, resp. rozšiřování zkoumání bezpečnosti i z hlediska jiných aktérů stále jejím nejdůležitějším garantem… stává se stále více odpovědným za svoji bezpečnost a bezpečnost svých občanů. Zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti je tak jedním z prvořadých úkolů a funkcí současného státu.“ 10 I z těchto uvedených důvodů považujeme za legitimní pojmout práci státocentricky, tedy ve vztahu k České republice.
1.2 Národní, vnitřní a vnější bezpečnost
V oblasti státu rozlišujeme pojmy národní, vnitřní a vnější bezpečnost. V této kapitole přibližujeme obsah jednotlivých pojmů, s nimiž bude dále v textu operováno.
Národní bezpečnost je obvykle vztahována k bezpečnosti národního státu, zpravidla ve smyslu politického národa. Za základní oblasti národní bezpečnosti se považují vojenská bezpečnost, dále zdrojová a environmentální bezpečnost a konečně politická a kulturní bezpečnost. Mareš uvádí následující definici národní bezpečnosti:
„Stav, kdy objektu (národnímu státu jako celku nebo jeho podstatným atributům) nehrozí závažné ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, základům politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí. Ani jeho spojenci nejsou vystaveni hrozbám, které by v případě jejich aktivace vyžadovaly ozbrojenou či jinou rizikovou spoluúčast. Objekt je schopen a
9 FRANK, Libor. Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s. 13. 10 Vývoji pohledu na bezpečnost se zdůrazněním role státu od Hobbesova Leviatanu až po moderní státy se velmi přehledně věnuje např. kniha: SORENSEN, Georg. Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál, 2005, s.111 167.
10 ochoten potenciální hrozby rozpoznat a v maximální možné míře jim zamezovat, popřípadě je eliminovat.“ 11
O vnitřní bezpečnosti hovoříme zpravidla v souvislosti s národním státem, postupně však pojetí vnitřní bezpečnosti rámec národního státu opouští a může se vázat např. na mezinárodní organizace. Využijeme li v kapitole 1.1 uvedenou definici Miroslava Mareše, pak je vnitřní bezpečnost stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující objekt (zpravidla národní stát, popř. mezinárodní organizaci ) a jeho zájmy akcemi zevnitř a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Mezi typické vnitřní hrozby můžeme zařadit extremismus, masovou kriminalitu, korupci a ekonomickou kriminalitu a organizovaný zločin.
S vnitřní bezpečností je vzájemně provázána bezpečnost vnější. Vnější bezpečnost je pak analogicky k výše uvedeným definicím bezpečnosti stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby zvnějšku pro objekt (zpravidla národní stát, popř. mezinárodní organizaci ) a jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních vnějších hrozeb efektivně vybaven a ochoten.
1.3 Hrozba a riziko
Jelikož v námi preferovaných, výše uvedených definicích bezpečnosti figuruje běžně používaný, intuitivně chápaný pojem hrozby 12 , pokusíme se podat v této kapitole jeho vysvětlení a srovnat, lépe řečeno odlišit jej do příbuzného pojmu rizika. V české terminologii podle Franka 13 existují dva hlavní názorové proudy na definování těchto pojmů.
Jedním z nich je pojetí Jana Eichlera, který uvádí, že pojem hrozba by měl být užíván pro „projevy, gesta, opatření nebo činy, kterými se vyjadřuje vůle způsobit někomu menší, větší nebo dokonce nenahraditelné škody. Každá hrozba vyvolává větší či menší obavy nebo strach toho, kdo jí je vystaven. Hrozby působí nezávisle na zájmech 11 MAREŠ, Miroslav. Bezpečnost. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 15. 12 Souvisejícími a místy uváděnými pojmy jsou ohrožení a nebezpečí . Ohrožením se zejména ve vojenské mluvě rozumí synonymum termínu hrozba. Nebezpečí je pak možno vztáhnout pro projev hrozby (voda při záplavách), jindy popisuje hrozící škody. Zeman zmiňuje pro jednorázové taktické fenomény využívat termín výhružka. 13 FRANK, Libor. Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s. 39 44.
11 ohroženého, a jsou proto jevem objektivního charakteru. Hrozbě vystavený subjekt (člověk, stát či koalice) může přijmout opatření a postupovat tak, že hrozbu zmírní nebo dokonce zcela eliminuje. Stejně tak ji ale může umocnit nebo i nechtěně vyvolá“14 . Hlavní vlastností termínu riziko je jeho subjektivita, kdy autor říká: „Rizika jsou sociální jevy odvozené od hrozeb. Vždy jsou obsažena v rozhodnutích a činech těch činitelů, kteří vyhodnocují situaci, posuzují hrozby a podle toho pak jednají.“ 15 Eichler si všímá rovněž posunu v užívání termínu hrozba a riziko v období po skončení Studené války. 16
Podle Zemana 17 , který vychází konceptuálně i pojmově z práce Martina Mimry 18 , se obecně pojmem hrozba označují vnější fenomény, kterými se vyjadřuje možnost nebo vůle způsobit někomu škody. Je nutné si povšimnout, že hrozba může být teoreticky nezáměrná, tedy neintencionální (přírodní katastrofy, zhroucení ekonomiky). Běžněji se výrazu hrozba používá právě pro hrozby záměrné, intencionální.
Rizikem pak rozumíme pravděpodobnost, že dojde ke škodlivé události nebo ztrátě, jež postihne určité cíle, objekty. Jinak řečeno, jde o možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, jež se liší od námi požadované situace. Riziko je reakcí na stav naší připravenosti na hrozby a tudíž musí vždy být odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby. Riziko je vždy kvantifikovatelného charakteru, ať již v absolutní podobě, nebo jako hodnotu vztaženou, relativní.
Hrozba je vždy jevem objektivního charakteru, zatímco riziko má vždy charakter subjektivního. U hrozby můžeme hovořit o její závažnosti, která je úměrná povaze ohrožené hodnoty a jí přikládané hodnoty.
Hrozby můžeme rozdělit na přímé a nepřímé (z geopolitického hlediska), dále na naléhavé a latentní (z časového hlediska); dle moderního nahlížení na bezpečnost
14 EICHLER, Jan. Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika dnešního světa . Obrana a strategie . 2004, roč. 4, č.2 s. 15. 15 Tamtéž, s.15 16. 16 Blíže k historii a genezi termínu hrozba viz EICHLER, Jan. Základní vymezení pojmů bezpečnostní hrozba a bezpečnostní riziko. Mezinárodní politika . 2003, roč. 27, č. 5, s. 32 34. 17 ZEMAN, Petr. Hrozba a riziko . In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 54 58. 18 MIMRA, Martin. Komparace metod a terminologie vyhodnocování rizik . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2001.
12 z hlediska sektorového lze hrozby rozdělit na vojenské, politické, ekonomické, environmentální, sociální a kulturní 19 .
V kontextu České republiky můžeme definici hrozby a rizika nalézt například v Bezpečnostní strategii České republiky 20 , kde je termínem riziko popisován jakýkoli fenomén, který má potenciální schopnost poškodit zájmy ČR. Hrozba může být přírodním, tedy na lidské činnosti přímo nezávislým jevem, nebo může být způsobena aktérem nadaným vůlí a úmyslem jedincem, skupinou, organizací, státem. Bezpečnostní strategie zohledňuje hrozby plynoucí z úmyslného jednání, které může poškodit zájmy a hodnoty ČR.
Kvantifikací a analýzou hrozeb a rizik se v naší práci zabýváme jinde 21 .
1.4 Zájem, národní a státní zájem
Dalším pojmem, který je z definice bezpečnosti podle našeho názoru osvětlit, je zájem, ačkoli se v oblasti politické vědy obvykle užívá správně na intuitivním základu. Zájem je pojmem ve společenských vědách značně rozšířeným, využíván je obecně jako relativně stálé zaměření člověka, vzniklé na pozadí jeho sociální, ekonomické, politické a psychologické situace, která ho podněcuje na základě vlastních potřeb a hodnotové orientace stanovovat si určité pro něj důležité cíle a usilovat o jejich dosažení. Termín zájem je v jiných sociálních vědách (psychologie) často zaměnitelný nebo komplementární k pojmům vůle nebo motivace. V oblasti analýzy politiky se zájem spíše chápe redukovaně jako stav, který daný objekt chce udržet, nebo jako cíl, kterého se snaží zkoumaný objekt dosáhnout. 22
V politické vědě zájmem rozumíme „soustředěné, trvalé zaměření lidí, sociálních skupin a ostatních subjektů společenského života na uspokojování určitých potřeb v
19 EICHLER, Jan. Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika dnešního světa . In: Obrana a strategie, roč. 4, č. 2, 2004, s. 13 18 a srov. STOJAROVÁ, Věra. Současné bezpečnostní hrozby západního Balkánu. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s. 13. 20 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Bezpečnostní strategie České republiky. [Online] s.7. Poslední revize 26. prosince 2007. [cit. 26. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=12734&idj=1&amb=1&trid=1&prsl=&pocc1 =5 21 Kapitola 1.7 – Analýza rizik. 22 KŘÍŽ, Zdeněk. Zájem. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 37 38.
13 oblasti celkového uspořádání společnosti, vytyčování směrů a cílů jejího vývoje, principů jejího fungování a způsobů jejího řízení.“ 23
Z hlediska dělení zájmů můžeme přistoupit k dělení na zájmy stálé a přechodné (z hlediska délky), nebo na materiální, kulturní, umělecké, vědecké, profesní atd. (z hlediska náplně). Rozlišit je rovněž potřeba zájmy objektivní a subjektivní. Velká část vědecké obce zastává názor, že objektivní zájmy skutečně existují a je tedy možné je analyticky zpracovávat, čehož využívá například i analýza hrozeb a rizik nebo analýza bezpečnostní politiky.
Národní zájem, ačkoli bývá běžně v literatuře ztotožňován s termínem státní zájem, není v mnohých oblastech světa vhodné jako synonymum použít. Problémem je (podobně jako u termínů národní a státní bezpečnost) hlavně sjednocení pojmu národ a stát v (etnicky) rozdělených společnostech. Národní zájem rovněž může mít negativní konotaci díky využívání tohoto slovního spojení pravicovými extremisty, kteří jím vyjadřují obvykle odlišnost zájmu majority oproti diskriminovaným menšinám. Národní zájem proto, aplikujeme li výše uvedenou definici zájmu je „v určitém časovém intervalu stálé zaměření státu − vzniklé na pozadí jeho vnitropolitické a zahraničněpolitické situace, které podněcuje jeho politické elity, aby na základě charakteru režimu, potřeb a hodnotové orientace obyvatelstva stanovovaly určité pro stát důležité cíle a usilovaly o jejich dosažení“ 24 . Můžeme se rovněž setkat s označením „bezpečnostní zájem“, který označuje v podstatě totéž, co národní zájem.
Kříž dále rozděluje národní zájmy na životní a strategické, přičemž první jmenované doporučuje chápat jako zájmy vedoucí k zachování fyzické i politické existence státu a jeho suverenity (v České republice jsou za životní zájmy konkrétně považovány „existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti; dále pak je životním zájmem obrana demokracie a právního státu a ochrana základních lidských práv a svobod obyvatel.“ 25 Naplňování strategických zájmů slouží k ochraně životních zájmů. Zároveň slouží k zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR. Mezi strategické zájmy České republiky patří mj. bezpečnost a stabilita v euroatlantickém
23 ADAMOVÁ, Karolína et.al. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001, s. 311. 24 KŘÍŽ, Zdeněk. Národní zájem. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 39 43. 25 ARMY.CZ. Bezpečnostní strategie České republiky 2003. (šifrováno, není možné ověřit datum poslední revize). [cit. 11.10.2007]. Dostupné z WWW: http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_ _prosinec_2003.pdf
14 prostoru, potírání mezinárodního terorismu, snižování rizika proliferace, eliminace organizovaného zločinu, podpora šíření svobody a demokracie a principů právního státu. 26
1.5 Konflikt, krize, konkurence, krizová situace
Jelikož jednou z významných pasáží toho textu je deskripce a analýza událostí, které se udály v důsledku technoparty Czechtek 2005, která byla v médiích prezentována jako silně konfliktní, předkládáme na tomto místě rovněž definici termínu konflikt. Konflikt musí logicky mít alespoň dva aktéry (tradičně státy, nověji i nestátní), kteří musí mít jednoznačně definovatelnou oblast střetu („problémová oblast“). Podmínkou je také přítomnost napětí, které je prerekvizitou konfliktu a které bývá vyjádřeno v negativně vnímaných postojích. Jednotlivé události a kroky účastníků konfliktu označujeme jako jednání.
Pšeja 27 doporučuje odlišit pojem konflikt od pojmů konkurence a krize a nabízí tuto definici: „Konflikt můžeme definovat jako střet mezi jasně definovatelnými aktéry, kteří usilují o uplatnění svého zájmu v jedné nebo více shodných oblastech, přičemž tito aktéři pociťují vzájemný střet jako situaci, kdy zisk jedné strany znamená ztrátu strany druhé.“
K odlišení od pojmu krize navrhuje Pšeja tuto chápat jako určitou, přesně vymezenými znaky specifikovanou fázi konfliktu, krize je tedy podmnožinou konfliktu. Konkurence se naopak vymezuje šířeji, konflikt vždy obsahuje faktor konkurence, kdežto konkurence nemusí vždy vyústit v konflikt. Z hlediska teorie her 28 pak konflikt vždy patří do kategorie her s nulovým součtem (tedy zisk jednoho aktéra konfliktu znamená ztrátu druhého), zatímco konkurence může z tohoto pohledu mít součet nenulový.
Krize je v současné české bezpečnostní terminologie vyjadřována jako situace vážného, ne vždy transparentního narušení fungování systému či jeho části, spojená s
26 Tamtéž, s.6 27 PŠEJA, Pavel:Konflikt. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 52. 28 Teorií her rozumíme disciplínu aplikované matematiky, využívanou v mnoha vědních oborech, politickou vědu nevyjímaje. Základním dělením je na hry s nulovým a nenulovým součtem, hry s úplnými a neúplnými informacemi, kooperativní a konkurenční atd. Blíže například MAŇAS, Miroslav. Teorie her a konflikty zájmů. Praha, VŠE, 2002.
15 potřebou časově a systémově adekvátního rozhodnutí a řešení. 29 Je vždy hodnocena subjektivně. Od pojmu katastrofa je odlišena tím, že může být skrytá nebo z časového hlediska latentní.
Za krizovou situaci lze na základě §2, písm. c), zákona č. 320/2002 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů považovat mimořádnou událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (označované souhrnně jako "krizové stavy"). Právní řád dále specifikuje jednotlivé důvody vyhlášení krizových stavů, mezi nimiž můžeme jmenovat ochranu suverenity státu, demokratických zásad, plnění mezinárodních závazků o společné obraně, značné ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Eliminací krizových situací a redukcí jejich negativních důsledků se zabývá krizové řízení.
1.6 Politizace a sekuritizace
Politizace je termín běžně užívaný a v poslední době poměrně populární. Jeho přesná definice však není v českých politologických slovnících k nalezení. Používá se zejména pro nabývání nebo dodávání politického rázu, politického charakteru. Jde tedy o vnášení politických hledisek do dosud politicky neutrálních fenoménů, kdy apolitický fenomén nabývá politického rázu, který může vyvolat vznik samotné politiky (v trojdimenzionálním pojetí polity, policy, politics).
Pojem sekuritizace zavádí do politické vědy kodaňská škola. Ta rozšiřuje a prohlubuje tradiční úzké pojetí bezpečnosti, přičemž vychází zejména z východisek spojení realismu a sociálního konstruktivismu. Sekuritizace je dynamickým procesem sociálního konstruování hrozeb a rizik, kdy se určité téma stává tématem bezpečnostním nikoli na základě skutečně existujícího nebezpečí (objektivní nebezpečí je podle kodaňské školy obtížně prokazatelné a analyzovatelné), ale protože je jako hrozba prezentováno a tato prezentace je přijata. Jde tedy o subjektivistický přístup. 30 Kodaňská škola přispěla k rozšíření bezpečnostního pojmosloví termíny sekuritizační pohyb, referenční objekt,
29 HLAVÁČ, Ivo. Krize. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s. 67 70. 30 WAISOVÁ, Šárka. Bezpečnost : Vývoj a proměny konceptu . 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. s. 91.
16 aktér sekuritizace a funkcionální aktér 31 . Tyto pojmy je nezbytné pro pochopení toho konceptu bezpečnosti vysvětlit.
• Referenční objekty jsou ty, jež jsou existenčně ohroženy a mohou si legitimně nárokovat právo na přežití. Tradičním referenčním objektem bezpečnosti byl národ, resp. stát. V podání kodaňské školy však musíme spektrum referenčních objektů značně rozšířit. Za referenční objekt může být označeno v podstatě cokoli. Zásadním je pojem existenciální ohrožení referenčního objektu, jehož dojmu musí být pro sekuritizaci fenoménu docíleno. K samotné sekuritizaci dochází v případě, že je názor na existenciální ohrožení referenčního objektu široce přijat. Řečový akt, který je prostředkem aktérů sekuritizace neoznačujeme přímo pojmem sekuritizace, jde o sekuritizační pohyb . Kodaňská škola uvádí jako jeden z hlavních faktorů „úspěšnosti“ sekuritizace referenčního objektu jeho velikost. Příliš malý referenční objekt (jedinec) se bude jen obtížně prosazovat jako objekt skutečného bezpečnostního zájmu. Na druhém konci spektra pak můžeme posuzovat jako referenční objekt celé lidstvo. „Nejúspěšnějším“ referenčním objektem jsou v současné době středně velká kolektivní tělesa, vyznačující se pocitem společné identity („we – feeling“)
• Aktéři sekuritizace jsou aktéři, kteří označují něco – referenční objekty – za existenčně ohrožené, a jsou tudíž hybateli procesu sekuritizace. Sekuritizačními aktéry mohou dle Franka 32 , který rozšiřuje Eichlerovu definici, být „politické elity, vláda, lobby, nátlakové skupiny, tedy aktéři, kteří nemohou být referenčním objektem resp. nemohou vykonávat řečový akt na obranu svého vlastního přežití. Argumentují bezpečností státu, národa, civilizace, společenství, principu či systému, přičemž jednají jako zástupci referenčního objektu.“ Eichler 33 za ně označuje ty, kdo přijímají rozhodnutí o bezpečnosti jednotlivých referenčních objektů. Rovněž dodává, že po skončení studené války vznikají noví či dočasní činitelé bezpečnostní politiky, mezi něž můžeme zařadit významné mezinárodní
31 Waisová uvádí termín funkční aktér. Tamtéž. 32 FRANK, Libor. Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s.23. 33 Eichler nepoužívá pojem aktér sekuritizace, namísto něj užívá termín „činitel bezpečnostní politiky“, v podstatě synonymně. Viz EICHLER, Jan. Činitelé bezpečnostní politiky. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s.103 104.
17 organizace nebo hnutí (OSN, NATO), která však mohou být také negativně zaměřená (mezinárodní organizovaný zločin, terorismus).
• Funkcionální aktéři jsou aktéři, kteří působí na dynamiku bezpečnostních vztahů v sektoru, významně ovlivňují politická rozhodnutí na poli bezpečnosti, aniž by se přímo jednalo o referenční objekty nebo o sekuritizačním aktéry.
Z hlediska teorie může být jakékoliv veřejné téma umístěno na škálu sahající od depolitizovaného (stát s tím nemá nic do činění a nestává se z něj předmět veřejných debat) přes politizované (téma je součástí veřejné politiky, což často vyžaduje vládní zásahy, rozhodnutí a alokace zdrojů) k sekuritizovanému (téma je chápáno jako existenční hrozba, jež si žádá mimořádných opatření a ospravedlňuje konání vybočující ze standardních mantinelů politických procedur). 34 Sekuritizaci tak můžeme chápat jako radikálnější verzi politizace. Může proto vyvstávat otázka, zda se téma původně depolitizované stává tématem politizovaným, nebo sekuritizovaným. Obojí je možné. Zároveň je vhodné si povšimnout, že k politizaci nebo sekuritizaci nemusí přistupovat primárně stát, nýbrž i jiné společenské entity.
V českém prostředí definuje sekuritizaci Eichler jako „intersubjektivní proces, který se odvíjí od vyhodnocování bezpečnostních hrozeb, pro jejichž definování mají různé státy rozdílné prahy. Sekuritizaci můžeme charakterizovat jako samoreferenční proces; přičemž hrozba ve skutečnosti ani nemusí existovat nebo nemusí být příliš naléhavá. Stačí, když nějaký problém je jako bezpečnostní hrozba prezentován tak dlouho, až se s takovým náhledem ztotožní většina společnosti .“ 35
Jestliže chápeme pojem sekuritizace jako klíčový pro pojetí bezpečnosti v podání kodaňské školy, podívejme se na to, jak vnímá celý koncept bezpečnosti. Zde rozšiřuje tradiční pojetí o sektorový přístup. Waisová cituje práci Baldwina 36 , podle kterého můžeme koncept bezpečnosti vymezit na základě tří okruhů zkoumání: 1. Čí bezpečnost? (kdo nebo co je referenčním objektem bezpečnosti: jedinec, skupina, stát, regionální nebo 34 BUZAN, Barry, WæVER, Ole, DE WILDE, Jaap. Bezpečnost : Nový rámec pro analýzu . Ivo Lukáš. 1. vyd. Brno : Centrum strategických studií, 2005. Současná teorie mezinárodních vztahů. s. 34. 35 EICHLER, Jan. Sekuritizace. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s.100 101. 36 WAISOVÁ, Šárka. Bezpečnost : Vývoj a proměny konceptu . 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. s. 13 15.
18 mezinárodní systém či organizace vertikální osa) 2. Bezpečnost jakých hodnot? (zkoumání vztahové nebo emocionální vazby referenčního objektu) 3. Bezpečnost před čím? (zkoumání a charakteristika hrozeb dle jejich původu, resp. zařazení na sektorové horizontální ose). Tyto tři otázky je teoreticky možné doplnit o čtvrtou otázku, „Kolik bezpečnosti?“, která je však uznávána jen částí vědecké obce. Obrázek 1: Kombinace vertikální a horizontální roviny (Waever (1997), převzato podle Waisová (2005, s.14) úrovně mezinárodní (systém) regionální (systém) sektory stát vojenský politický societální ekonomický environmentální vnitrostátní skupina lidský jedinec Sektorové dělení kodaňské školy je široce respektováno a užíváno i v české bezpečnostní terminologii. Eichler v souvislosti s hrozbami dělí tyto na hrozby vojenského a nevojenského charakteru, kam řadí hrozby politického, ekonomického, environmentálního či sociálního charakteru.
Krátce si povšimněme specifik jednotlivých sektorů z hlediska bezpečnosti:
1. Vojenský sektor: Bezpečnost se týká suverenity státu. Proces sekuritizace má zpravidla institucionalizovanou podobu. Nejvýznamnějším referenčním objektem je stát (potenciálním referenčním objektem ve vojenském sektoru může být náboženství, gender, „rádobystáty“) a za hlavní sekuritizační aktéry můžeme považovat vládnoucí elity (reprezentované např. ministerstvy obrany a zahraničí a armádou), které v rámci státu jako jediné fakticky disponují legitimní možností užití síly. Vojenské hrozby jsou intencionální a přímé.
2. Politický sektor: Bezpečnost se týká organizační stability společenského řádu. Do politického sektoru jsou zahrnovány všechny nevojenské hrozby suverenitě. Referenčním objektem je stát, dalšími mohou být nadstátní celky typu Evropské unie, organizované skupiny bez vlastní státnosti (kmeny, etnika) a transnacionální hnutí (např. církve). Sekuritizačním aktérem politického sektoru je v případě státu jeho vláda, v případě dalších jmenovaných pak jejich vedení. Hrozbou v
19 politickém sektoru můžeme chápat např. zpochybnění ideologie zajišťující legitimitu vedení státu nebo odepření státní suverenity.
3. Environmentální sektor: Tento sektor je specifický dualitou vědecké a politické agendy. Referenčním objektem je globálně životní prostředí na Zemi, resp. v jejích jednotlivých regionech. Roli činitelů bezpečnostní politiky hrají především ekologické organizace. Rozmanité je i spektrum funkcionálních aktérů: ekonomičtí aktéři (nadnárodní korporace, některá odvětví průmyslu a zemědělství) a v jistém smyslu i vlády (ministerstva životního prostředí institucionalizují ekologickou bezpečnost) a některé mezinárodní organizace. Mezi hrozby v tomto sektoru můžeme řadit katastrofy přírodního původu, existenční hrozby lidského původu (globální oteplování) a potenciálně hrozby lidského původu, které by bylo možné (např. technologickým pokrokem) odvrátit.
4. Ekonomický sektor : V tomto sektoru můžeme nalézt velké množství potenciálních referenčních objektů. Mohou jimi být např. lidský jedinec, třída, stát, ekonomické zájmy států a mezinárodních ekonomických uskupení. Důležitá je poznámka, kterou uvádí Stojarová 37 , která si všímá, že: „ Firma může představovat referenční objekt pouze ve dvou případech, a to pokud její krach znamená obavy z dopadu na místní obyvatelstvo a zvýšení nezaměstnanosti v regionu či v případě, že firma představuje industriální základnu určitého státu a ve své podstatě může hrát i roli sekuritizačního aktéra“. Za aktéry sekuritizace považujeme zejména vlády jednotlivých států. Funkčními aktéry pak jsou zejména firmy, ale může se jimi stát i stát. Ekonomické hrozby jsou ve většině případů nezáměrné, neintencionální. Za intencionální hrozby v sektoru považujeme např. hospodářská embarga a sankce. Ekonomická bezpečnost jako taková je vysoce zpolitizované a kontroverzní téma. Diskurs je v sektoru určován dominující liberální agendou a také proto se zaměřuje na problémy nestability a nerovnosti a jde jí o vytvoření stabilních podmínek, umožňující nemilosrdný konkurenční boj. Kodaňská škola dochází k závěru, že většina témat považovaných za spadající do sektoru ekonomické bezpečnosti je pouze politizovaných a o sekuritizaci bychom měli hovořit pouze v případě hrozby krize globální ekonomiky jako celku.
37 STOJAROVÁ, Věra. Současné bezpečnostní hrozby západního Balkánu. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce, s. 13.
20 5. Societální sektor . Societární sektor bezpečnosti je vztažen ke kolektivu, společnosti a její identitě. Můžeme tedy uvažovat o bezpečnosti identity. Zásadní je rovněž uvědomit si odlišnost pojmu societální (společenská) bezpečnost a sociální zabezpečení, které se týká jednotlivců a jeho charakter je v podstatě ekonomický. Eichler rozlišuje hrozby neintencionální , kam řadí migraci (která s sebou často nese šíření nemocí či epidemií, změny na trhu práce nebo dokonce postupnou změnu identity cílových zemí migračních pohybů). Za záměrné pak označuje ohrožení identity působením nacionalistických politiků (Miloševič, Tudjman), kteří rétorikou zveličování ohrožení identity mohou vyprovokovat ozbrojené konflikty. Buzan a kol. považují za společenské hrozby především:
• Migrace – imigranti utváří novou kompozici společnosti, což mění identitu přijímající společnosti, např. migrace Číňanů do Tibetu.
• Horizontální soupeření – původní společnost mění své způsoby kvůli kulturní a jazykové nadvládě sousední kultury, např. obavy obyvatel Quebecu z anglofonní Kanady
• Vertikální soutěž – společnost změní svou identitu, protože jí konkuruje buď projekt integrační, např. EU, nebo separatisticko regionalistický (Quebec, Katalánsko, Kurdistán), nutící společnost k inkluzivnějšímu nebo exkluzivnějšímu sebepojetí .
Referenčním objektem v societárním sektoru může podle našeho názoru být každá skupina, která vnímá „we feeling“ založený na své identitě, většinou chápané historicky jako lokální a rodinné vazby (od vesnice, klanu až po městské státy), nově pak jako kmeny, klany, národy, civilizace, náboženské systémy a rasy.
1.7 Analýza rizik
Ústřední proměnnou všech úvah o hrozbách a rizicích jsou hodnoty. Hodnotou dle Zemana 38 v bezpečnostním kontextu jsou například: „lidské životy, zdraví, hmotný i jiný majetek, tzv. kritická infrastruktura (zásobování vodou, energetika, informační sítě,
38 ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s.60 66.
21 dopravní uzly), hospodářská prosperita, veřejný pořádek, státní suverenita, dodržování právního řádu (zejména práv fyzických i právnických osob), udržení utajovaných a citlivých dat a obchodního tajemství v rukou povolaných, konkrétní objekt nebo dokonce i instituce, zájem státu na míru a dobrých vztazích s jinými zeměmi, pověst (jako symbolická hodnota). Slabiny se v bezpečnostním kontextu nazývají zranitelnost (vulnerability ). Tuto lze analyzovat a nejrůznějšími bezpečnostními protiopatřeními (countermeasures ) eliminovat nebo alespoň snížit. Protiopatření se posuzují vždy z hlediska potřebných nákladů a zisku ( costs and benefits analysis ).
Ačkoli si je Zeman vědom limitů kvantifikace rizik v oblasti společenských věd, z metodologického hlediska považujeme za vhodné jeho navrhovanou rovnici předložit i v naší práci 39 : HROZBA x ZRANITELNOST x HODNOTA RIZIKO = PROTIOPAT ŘENÍ Závažnost hrozby, zranitelnosti a chráněné hodnoty jsou tedy přímo úměrné riziku. Naopak kvalitní protiopatření riziko adekvátně snižují.
2 Techno kultura
Již v názvu námi předkládané práce se nachází termín techno kultura. Mírně problematický je už samotné užívání tohoto pojmu. V dalším textu osvětlíme, že by pro fenomén, kterým se v naší práci zabýváme, byl pravděpodobně nejpřesnější termín subkultura freetekno. Nicméně faktem zůstává, že v povědomí veřejnosti i v české odborné literatuře termín „techno kultura“ označuje právě subkulturu freetekna, resp. „teknařů“. Proto i přes uváděné výtky pro zjednodušení používáme termíny „techno kultura“ zaměnitelně s „subkultura freetekno“, nebo „subkultura technařů; resp. teknařů“.
V této kapitole se budeme zabývat vysvětlením pojmu kultury a subkultury, povšimneme si typických znaků techno kultury a srovnáme ji s jinými aktuálně diskutovanými subkulturami.
39 Podle Winkler,I.: Corporate Espionage . Prima Publishing, Rocklin (CA). 1997. Citace dle ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2002. s.63.
22 Pro pochopení techno kultury je nezbytné povšimnout si její geneze. Té se budeme věnovat ze dvou hlavních hledisek. Prvním je hudba s fenoménem techno úzce spojená, druhým hlediskem pak je manifestace samotné subkultury ve formě technoparties. V návaznosti na naši dřívější práci navrhneme vlastní přehledné dělení technoparties, které podle našeho názoru v odborné literatuře poněkud pokulhává a srovnáme jej s jinými předkládanými děleními.
2.1 Kultura a subkultura
V naší práci označujeme střed našeho zájmu jako techno kulturu. Tento výraz není zcela přesný, jelikož přesnější označení by bylo subkultura techno (subkultura technařů, subkultura freetekno, apod.), nicméně z důvodu jeho běžného chápání a výstižnosti jej hodláme používat v podobě „techno kultura“.
Význam slova kultura pochází z latinského colere, z namenajícího „obdělávat, zušlechťovat“. Vztahuje se k vzorcům lidské činnosti a symbolickým strukturám, které dávají činnosti zvláštní význam. Obsahem zkoumání kultury mohou být z různých pohledů například materiální produkty lidstva, sociální vztahy, statusy, instituce, normy nebo hodnoty.
Jary 40 rozumí kulturou „způsob života celé společnosti, který zahrnuje způsoby chování, oblékání, jazyka, náboženství, rituálů, norem chování (právo a morálka) a systém víry.“
Běžné je v moderní společnosti laické chápání kultury jako všeho souvisejícího s lidskou civilizací, přičemž jejím protipólem je poté přírodní svět.
Kultura v společenských vědách nabývá různých významů. Jedním z nich je označení „určitého způsobu života, který vyjadřuje určité významy a hodnoty nejen skrze umění a učení, ale také skrze instituce a běžné chování.“ Analýza kultury podle této definice spočívá v objasnění významů a hodnot implicitních a explicitních v určitém způsobu života, určité kultuře. 41
40 JARY, David. Collins dictionary of sociology. Glasgow: Harper Collins Publishers, 1991, s.101. 41 BRAKE, Michael. Comparative youth culture : the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada. London: Routledge, 1990, srov. BENNET, Tony . New keywords: a revised vocabulary of culture and society. Malden: Blackwell Publishing, 2005.
23 Geertz nahlíží na kulturu jako na systém symbolů. Kulturu pojímá jako „vzájemně působící systémy interpretovaných znaků.“ Tvrdí, že „člověk je zvíře zavěšené do pavučiny významů, kterou si samo upředlo“ 42 a kulturu chápe jako „tyto pavučiny a jejich analýzu …za vědu interpretativní, pátrající po významu“. Chápe ji tedy semioticky – jako „vzájemně působící systémy interpretovatelných znaků“ 43 .
Brake 44 si všímá, že právě kultura je pojítkem sociálních aktérů. Zároveň však sama produkuje rozporné elementy jednoho systému (kultury), což vede ke vzniku subsystémy (subkultury) s odlišnými vzorci chování, hodnotami a životními styly.
Snaha obsáhnout podstatu pojmu subkultury ústí v základní substanční definici subkultury, podle níž je subkultura soubor specifických norem, hodnot, vzorců chování a životní styl charakterizující určitou skupinu v rámci hlavního kulturního proudu „mainstream“, jíž je tato skupina konstitutivní součástí. Jiný úhel pohledu představuje snaha postihnout funkci subkultury.
Široce tedy můžeme subkulturu vymezit jako skupinu lidí, kteří mají něco společného (např. sdílí určité zájmy, problémy a zkušenost), což je odlišuje od členů jiných sociálních skupin. Doležalová si všímá, že pro subkultury bývá typické vyznávání „kultury ulice“ a jejich důležitým atributem je důraz na odlišnost mezi určitou sociální skupinou a širší společností, která je vždy (ne nutně s negativní konotací) vnímána jako normální, průměrná a dominantní. Se subkulturami se tedy pojí vědomí "jinakosti" a odlišnosti. Normy chování subkultury vyrůstají z „rodičovské“ (ve smyslu nadřazené) kultury, ale stejně jako její hodnotový systém se od rodičovské kultury odlišují.
Důvodem vzniku subkultur je podle Cohena 45 řešení problému skupiny. Situačně definovaný problém vyžaduje rozhodnutí a řešení; je provázen napětím. Protože napětí nemůže být odbouráno prostřednictvím společensky uznávaných, dominantních hodnot, jsou tyto hodnoty potlačeny, jejich důležitost popřena a jsou přijaty proti hodnoty.
Důležitým prvkem subkultury je její styl. Styl subkultury slouží k vyjádření příslušnosti k ní, a to jak navenek, tak i uvnitř. Styl je tak zároveň prostředkem
42 Geertz, Clifford. Interpretace kultur. . Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, s. 15. 43 Tamtéž, s. 24. 44 BRAKE, Michael . Comparative youth culture : the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada . London: Routledge, 1990. 45 COHEN, A.K. A general theory of subcultures. In : Gelder, K., Thornton, S. (eds.). 1997. The Subcultures Reader . London: Routledge.
24 komunikace skupiny, vyjadřuje rozdílnost od mainstreamu a zároveň umožňuje identifikaci se subkulturou. Styl se podle Brakea 46 skládá z prvků:
• „image“ vzhled skládající se z oblečení, účesu, různých doplňků a artefaktů.
• „vystupování“ tvořené výrazem tváře, stylem chůze a postojem těla.
• „argot“ speciální slovní zásoba a způsob, kterým je pronášena.
Vztahem dominantní kultury a subkultury se zabývá např. Clarke. 47 Dominantní kultura se snaží podřídit si subkulturu prostřednictvím začlenění podřízených skupin do klíčových institucí a struktur podporujících moc a sociální autoritu dominantní skupiny. Začlenění subkultury může proběhnout podle Hebdige 48 :
a) komoditní formou, kdy je autenticita subkultury oslabena konverzí subkulturních znaků (potlačení obsahu znaků – např. masová produkce oděvů, původně požívaných jen v rámci subkultury)
b) ideologickou formou, kdy dochází k redefinici deviantního chování dominantními skupinami (např. policií, médii atd.)
V souvislosti se subkulturami se často užívá také termínu kontrakultura. Rozdílem mezi subkulturou a kontrakulturou spočívá v tom, že kontrakultura odmítá hodnoty dominantní společnosti a často proti nim aktivně vystupuje, konflikt je pro ni centrálním prvkem. Zároveň je ale subkultura na hodnotách dominantní kultury závislá, protože pouze ve vztahu s nimi má existence kontrakultury smysl. Kontrakultury vznikají buď na okraji společnosti (narkomani, bezdomovci), nebo z důvodu potřeby protestu a touhy po změně. Tento případ je typický pro subkultury mládeže snažící se o vlastní program, který není součástí oficiální kultury 49 .
46 BRAKE, Michael . Comparative youth culture : the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada . 1. vyd. London: Routledge, 1990. 47 CLARKE, John. Subcultures, cultures a class. In Gelder, Ken – Thornton, Sarah (eds.) The Subcultures Reader . London: Routledge, 1997. 48 In: TÉRA, Jakub. Komunikační kanály v české graffiti subkultuře. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2007. 49 Viz Kontrakultura. SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV (Akademie Věd ČR). Velký sociologický slovník.1, A O. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996 , s. 526.
25 2.2 Techno – hudba, parties, další znaky
Subkultura, která se utvořila kolem specifického druhu hudby, označovaného nejčastěji jako taneční (dancemusic) nebo elektronická hudba se běžně označuje jako kultura techno (technařů, freetek apod.). V této kapitole se pokusíme tento fenomén rozebrat z několika úhlů. Zaměříme se na stručný popis hudební scény, která byla jedním z facilitátorů techno kultury, dále se budeme věnovat historii technoparties, zejména potom fenoménu freetekno parties a všimneme si znaků subkultury, jak byly definovány v předcházejícím textu.
2.2.1 Historie taneční hudby
Kořeny hudebního stylu techno jsou spojeny se vznikem elektronické hudby a datují se přibližně do období začátku osmdesátých let 20. století. V detroitských klubech a posléze i v nočních rádiových show začalo poprvé využívat syntetického zvuku (tzv. sampling). Od souběžně vznikajícího, „měkčího“ chicagského „house“ (vycházejícího z disco hudby) se odlišoval vyšší rychlostí (180 220bpm, úderů za minutu), a celkově temnějším pojetím díky svým kořenům v industriální a alternativně punkové scéně. Byl do značné míry založen na samplech 50 hluků a industriálních zvuků. Za první oficiální track 51 na poli techno bývá považován „Clear“ kapely Cybotron z roku 1983.
Nejvýznamnější faktory vzniku hudebního stylu techno uvádí Horká: 52
1) nové technologie – počítače, které umožnily digitalizaci zvuku a vývoj elektrotechniky, díky níž bylo možné upravovat taneční hudbu, mixovat ji, zesilovat,
2) rozvoj masové komunikace, která přispěla k rychlému rozšíření nahrávek, vzájemnou komunikaci i mimo přímou účast na parties
3) nový typ simulantu, kterým se stala „taneční“ droga extáze 53 , která zaujala na scéně podobně silnou pozici jako LSD v 60. letech mezi hippies.
50 V hudební terminologii jde o využití části (samplu) hudební nahrávky jako instrumentu nebo prvku v nové skladbě. Obvykle se pro tuto techniku využívá počítačových programů nebo speciálního hardware, nazývaného sampler. Sample je obvykle nahrán na vinylové desce, kterou DJ dále kombinuje s dalšími, tj. „mixuje“. 51 Hudební skladby v oblasti taneční hudby se běžně i v českém prostředí označují jako „track“ – (hudební) stopa. 52 HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce, s.10. 53 3,4 metylendioxy N metylmetamfetamin – MDMA.
26
V Evropě je rozvoj techna zejména v počátcích silně spjat s vlnou acid house 54 , který ji zachvátil na konci osmdesátých let. K jasné diferenciaci stylů došlo až teprve počátkem a v průběhu 90. let.
S rozšířením taneční hudby do Velké Británie a později i kontinentální Evropy se od původního stylu odštěpovaly další styly. Acid house přinesl zcela nový přístup k tvorbě moderní hudby, jehož specifikem je poukázání na hlubší kořeny primitivních částí lidského já. Vznikaly však další styly, jejichž popis není cílem této práce a proto jen zmíníme některé proudy taneční hudby, které jsou v současné době relevantní, jako techno, house, trance, techtrance, psytrance, jungle, drum and bass, progressive, rave, ambient, trip hop a mnohé další.
S příchodem devadesátých let se situace na poli taneční hudby proměňuje. Z původní „underground“ subkultury se pronikáním na klubovou scénu postupně acid house, (v této době běžně pod označením „rave“) z tzv. „hardcore“ stává kulturou hlavního proudu. Komercionalizace taneční hudby, vznik tzv. „clubbers fashion“ a opouštění původních zvyků spojených s rave scénou vedla k přistoupení na radikální alternativu – opuštění komerčních prostor, přenesení taneční scény do volné přírody, resp. opuštěných továrních hal apod. V odmítnutí posunu techno scény ke komercionalizaci můžeme spatřovat jeden z faktorů, definujících fenomén tekno, resp. freetekno.
Hudební scéna se tak rozděluje na „komerční“, která se dále vyvíjí a je v současné době nesmírně populární, jak dokazuje obrovský počet komerčních technoparties, konaných prakticky po celé Evropě i USA. Typickým příkladem komerční technoparty je například Sensation White, Creamfields.
2.2.2 Historie technoparties
Techno kultura vyrůstá z hnutí britských travellerů 55 . Toto hnutí pořádalo setkání v duchu amerických hippies a festivalu Woodstock. Účast na těchto setkáních byla
54 Acid house je styl, vycházející ze spojení některých prvků techna a house. Zdůrazňuje opakující se, hypnotickou, až k transu vedoucí rytmiku, postupující od nejjednodušších motivů až ke komplikovaným kompozicím. Význam melodie je marginální. Horká srovnává acid house hudbu s psychedelickými rituály prvotně pospolných společností. 55 Tato hnutí vznikala už v šedesátých letech a byla zejména průvodním jevem tzv. hippies kultury, oslavující volný, přírodní způsob života. Tento způsob života, vyznačující se nekonformitou a
27 poměrně masivní, roku 1984 se odhadovala na cca 50 000 lidí. Rok 1985 byl poznamenán brutálním zásahem policejních jednotek u Stonehenge. Subkultura travellerů se rozrůstala, vzrůstaly do ní i některé jiné, jako squatters nebo punkers.
Britská rave scéna vznikala jako reakce na stav společnosti a pod vlivem anglických DJ´s, kteří se na cestách (např. na centrum taneční hudby – Ibizu) seznámili s extází a „rave“.
Postupně se kultura travellerů a raverů propojovala. V roce 1992 se konal festival v Castlemortonu 56 , kde setkávání raverů s travellery vyvrcholilo. Důsledkem akce však bylo (mj. díky masivní mediální kampani zaměřené proti ilegálnímu festivalu) přijetí zákona namířeného proti neoficiálním festivalům tohoto typu. Criminal Justice Act z roku 1994 tak do značné míry omezil možnost pořádat velké festivaly, ovšem cenou za tento „úspěch“ bylo zvýšení pravomocí policie a zkrácení shromažďovacího práva celé společnosti. Omezení práva na shromažďování bylo postiženými sociálními skupinami vnímáno jako útok proti všem formám kontrakultury.
Pro techno kulturu ve Velké Británii mělo přijetí tohoto zákona za důsledek odchod části scény na kontinentální Evropu, částečně se parties přesunuly do legálně pronajímaných prostorů (kluby), čímž opouští původní ideály rave; část se naopak radikalizuje a ustupuje více do undergroundu.
Toto dělení odpovídá dnešním anglickým pojmům clubbers (komerční proud, taneční hudba se přesunula do klubů a v podstatě se stala z velké části součástí mainstream kultury) a ravers (později označováni jako freetekno scéna).
Na tomto místě si povšimněme, jak je techno scéna obvykle dělena.
2.2.3 Klasifikace technoparties
V naší předchozí práci 57 jsme kritizovali uchopení problematiky technoparties v oficiálních materiálech ČR. Ve Zprávě o extremismu z roku 2003 jsou technoparties označovány za druh protestu: „Novým druhem jakéhosi protestu proti konzumní společnosti jsou tzv. technoparty“. S tímto označením nemůžeme souhlasit, jelikož není nesouhlasem s konzumní společností, omezenou těsně definovanými zákony industriální společnosti však od svého vrcholu na sklonku šedesátých let upadal. 56 V médiích poprvé označen pojmem „teknival“. 57 LEDABYL, Ondřej. Technoparties a protiextremistická politika ČR. Brno, FSS MUNI. 2004. Klausurní práce.
28 založeno na žádném empirickém základu a podle našeho názoru neodpovídá realitě. Za druh protestu by bylo lepší označovat pouze tzv. Street parties nebo demonstracím proti globalizaci apod.
Rovněž z materiálu vyplývá, že za technoparties jsou označovány pouze akce konané venku (odpovídající akcím typu Czechtek).
Navrhujeme proto rozlišovat typy technoparties následovně:
• povolené X nepovolené
• „indoor“ (typicky kluby, sportovní, tovární haly) X „outdoor“ (louky, pole, veřejná prostranství)
• s politickým podtextem (street parties, protesty) X apolitické
Velmi kvalitní dělení technoparties z hlediska jejich legality můžeme nalézt v práci Freetekno58 :
Tabulka 1: Rozdělení technoparties z hlediska legality. Zdroj: Freetekno.cz Akce ilegální Akce pololegální Akce legální Vlastník pozemku nedal souhlas pronajímá pozemek, pronajímá pozemek, nebo s užíváním nebo dává souhlas s dává souhlas s užíváním pozemku užíváním
Místní samospráva není seznámena není seznámena s akcí akce je řádně nahlášena jako s pořádáním party nebo je akce nahlášena veřejná akce jako soukromá oslava Policie a další nejsou seznámeny nejsou seznámeny spolupracují s organizátory orgány s pořádáním party s pořádáním party Organizátor party neexistuje pouze pronajímatel / oficiálně existuje vlastník místa, organizátor neexistuje Freetekno Ideály ideály vítězí nad ideály se komunita snaží systémové požadavky jsou vs. Systémové systémovými udržet za cenu uspokojeny, čímž došlo požadavky požadavky kompromisů a ústupků zároveň k rezignaci na systému. subkulturní ideály Vhodnost pro free rozhodně ano ano spíše ne party Náklady na minimální, střední spíše střední velké zajištění party
58 Autor neuveden. Freetekno . Publikováno 2006. Poslední revize 4. května 2007. [cit. 19. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno shm8.pdf
29 Parties můžeme podle autora rozdělit do tří skupin, kritériem je zřetel na povahu vztahu s majitelem místa, kde se party koná, se zástupci místní samosprávy a s policií.
• Ilegální parties jsou tradiční freetekno shromáždění, chybí jak souhlas vlastníka, tak i ohláška místním úřadům.
• Při zachování ideálů subkultury (free party – bez poplatků za vstup) a zároveň uspokojení systémových požadavků (např. dodržení hygienických norem apod.) se nelze vyhnout kompromisům s ohledem na ziskový motiv a instituce veřejné správy. Důsledkem přikročení ke kompromisům se zmíněnými „regulátory společnosti“ (trh, stát) se akce stává tzv. pololegální. Účelem kompromisu je pouze uspokojení systémových požadavků na nutnou míru tak, aby party mohla nerušeně proběhnout, avšak neztrácela zbytečně ze svého ducha, postaveného na kritice majoritní společnosti a úniku z jejich ústředních hodnot (kontrola, komerce, odcizení, atd.). Akce pololegální může zůstat co se týče nákladů na stejné úrovni jako akce ilegální, což ovšem závisí na loajalitě pronajímatele pozemku pro party.
• Legální free parties jsou téměř nesmyslem. Legální zajištění pozemku, zákonně stanovené administrativy a dalších náležitostí, je natolik na zdroje náročné, že nutně implikuje vybírání nemalého vstupu, nebo získání financí ze sponzoringu. Důsledkem je rezignace na ideály freetekna a ztotožnění se s komerčním hudebním produktem bez hlubšího obsahu, bez široké veřejné přístupnosti a dalších aspektů z toho plynoucích
Jelikož komerční technoparty nepředstavují (snad s výjimkou běžně kritizované konzumace drog) zásadní problémy diskutované naší prací, zaměříme se na tzv. ilegální parties, spojené se subkulturou freetekno.
2.2.4 Freetekno fenomén
Při popisu fenoménu freetekno si všimneme jeho specifických charakteristik a osvětlíme základní principy, na kterých freetekno funguje a dotkneme se termínů, které se v souvislosti s ním běžně užívají.
30 Pokud bychom vycházeli ze Zprávy o extremismu, která sice nepoužívá pojmu freetekno, ačkoli z kontextu vyplývá, že se jedná právě o tento druh party, vidíme, že:
„Scénář neohlášených technoparty bývá stejný. Skupiny jednotlivců, vlastnících ozvučovací techniku, inzerují na internetových stránkách nabídku uspořádání hudební produkce ve volné přírodě. V případě dobrého počasí dokáží prostřednictvím Internetu, ale stále častěji i mobilních telefonů, svolat během poměrně krátké doby (cca 12 16 hod.) i několikatisícové shromáždění. Přesné místo konání se domácí a zahraniční účastníci dozví z Internetu, kde jsou s minimálním časovým předstihem vyvěšena čísla tzv. infolinek, které jsou v provozu 3 – 4 hodiny před vlastním začátkem akce a na kterých je formou „nekonečné smyčky“ namluven popis cesty do místa konání akce. V den konání akce dochází k vytvoření dlouhé kolony vozidel, která je organizátory navedena na stanovené místo, které je následně živelně obsazeno bez vědomí příslušných úřadů či majitelů pozemků.“
Musíme však podotknout, že ne každá freetekno party se v dnešní době pořádá v utajení a nelegálně. Parties často probíhají na legálně pronajatém místě, leckdy jsou veřejně propagovány letáky, plakáty a zejména pak internetovými reklamami. V neposlední řadě bývá také splněna ohlašovací povinnost. Ilegální parties a teknivaly mívají ovšem jednu zásadní výhodu, většinou je ilegalita cenou za odlehlost pozemku, kde se akce uskuteční a výsledkem bývá menší počet hlukem rušených obyvatel z nejbližšího okolí.
Mezi základní charakteristické znaky freetekna podle našeho názoru patří:
• DiY – „Do it Yourself“ – „Udělej si sám“ kultura
• Využívání moderních technologií
• Spiritualita
• Drogy
• Travelling
• Neziskovost
„Do it Yourself “ je základním charakteristickým znakem, provázejícím techno kulturu již od jejích počátků. V důsledku historických událostí a ideologickými
31 východisky původních travellers je hlavní důraz mezi technaři kladen na autonomii. Freetekno scéna je tvořena lidmi, kteří odmítají masovou kulturu, komercionalizaci a „vnucené“ vnímání světa. Ceněna je tak zejména všestrannost, soběstačnost a nezávislost na systému. Freetekno komunita si klade za cíl alternativní způsob života, který je zcela nezávislý na společnosti establishmentu. Masová kultura a potažmo i společnost celkově je nahlížena jako nesvobodná, jelikož je svázána velkým množstvím povinností (nejčastěji kritizované jsou placení daní a podpora nadnárodních korporací, ale i různé jiné společensky závazné povinnosti). Hlavní roli v DiY hraje spoléhání sám na sebe, na svůj zdravý rozum a kreativitu. DiY scéna tvrdí, že každý konzument kultury může být sám jejím tvůrcem. „Techno je ve své podstatě opakem pasivního, apatického přístupu k životu.“ 59 V souvislosti s DiY kulturou je zřejmé, že účastníci freetekno parties odmítají oficiální organizaci technoparty, teoreticky by byla ideálem naprosto spontánní, nikým neorganizovaná akce.
Moderní technologie, zejména pak internet, je jedním z nejužívanějších médií mezi technaři. Internet umožňuje propojení technařů v mnohem větší míře, než by bylo možné použitím jakéhokoli jiného komunikační kanálu. V podstatě můžeme hovořit o globálním propojení subkultury právě internetovou komunikací. Virtuální komunita technařů (viz DiY a spiritualita) předpokládá, že každý člověk má určitý talent a spojením talentů všech dohromady lze vytvořit silnou a schopnou virtuální komunitu. V rámci takového moderního komunikačního média vzniká „kolektivní inteligence“, která umožňuje velkému počtu jedinců či skupině jedinců požívat znalostí dříve dostupných jen malému počtu lidí. Vzájemná výpomoc, vytváření internetových encyklopedií a shromažďování vědění vycházející z principů DiY je v českém prostředí vyjádřená např. manuálem DiY_manual 60 , v anglickém prostředí pak stránkami Network 23 61 .
Spiritualita je nepopiratelným charakteristickým prvkem freetekno scény. Party zprostředkovává hédonický požitek z tance, ekologické vědomí, komunitní ideály, prostor pro vyjádření odporu ke konzumnímu životu a estabilishmentu. Tanec je považován za rituál, oslavnou a tradiční formu uctívání, která uvolňuje napětí z běžného života a působí tak pozitivně na lidskou psychiku. Zážitek z tance je popisován jako „right here, right
59 FREETEKNO.sk ::: 0N_A!R. Public23 techno.kultura a společnost . Poslední revize 19. ledna 2007. [cit. 14. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.sk/camp23/tas.htm 60 http://wiki.winstonskids.net/doku.php?id=diy_manual 61 http://network23.org.uk/
32 now“ – tady a teď, jako magická a metaforická událost, která působí na nevědomí a propojuje tanečníky jak mezi sebou, tak i s přírodou.
Technoparty v některých svých aspektech připomíná „šamanský, pohanský či domorodý kmenový rituál. Hudba svou strukturou a rytmikou připomíná spíše kmenovou hudbu, která se používá při zasvěcovacích rituálech jako prostředek dosažení extatického transu. Dá se tedy říci, že jejím hlavním znakem je to, že oslovuje archaickou složku naší psyché.“ 62 . V roli šamana na technoparty vystupuje DJ, resp. sound systémy. Zážitek bývá umocněn i stroboskopy, barevnými lasery a další vizuální technikou, ve které můžeme spatřovat analogii ke starodávným ohňům.
Duchovní podtext je tak u freetekno parties velmi silný, ačkoli je sporné, zda li je skutečně většinou účastníků vnímán tak, jak je výše popsán.
Drogy úzce souvisí s výše popsaným duchovním zážitkem. Jsou jedním ze způsobů, jak zážitek z technoparty umocnit, jsou s techno scénou neodmyslitelně spjaty a účastníci technoparties ani nepopírají, že by tomu bylo jinak; jedním z charakteristických znaků života hippies, z něhož technaři čerpali inspiraci, byly právě drogy. Na freetekno parties se pravděpodobně užívá z ilegálních drog především marihuana, LSD a extáze, zatímco komerčním akcím údajně dominují amfetaminy a extáze. Obecně se drogy dělí do následujících kategorií:
• Halucinogeny (LSD, Psilocybin). Mezi účinky halucinogenů jmenujme výskyt iluzí a pseudohalucinací; výraznější sklon k ornamentalizaci, zvýšené citlivosti k prostorovému vnímání a vnímání barev. Častý je výskyt barevných kaleidoskopických obrazců. V naprosté většině případů je intoxikace doprovázena pocity mírné euforie, dobrou náladou, někdy přecházející až v nabuzený extatický stav. Místy dochází k pocitům nepohody, úzkosti, občas též k depresi.
• Konopné drogy (marihuana, hašiš). Intoxikace THC, účinnou látkou konopných drog, způsobuje deformace ve vnímání času, stavem lehké euforie a příjemné nálady, případně až záchvaty nezadržitelného dlouhého smíchu. Agresivní či depresivní rozlady, stejně tak jako panické a úzkostné stavy jsou výjimečné. Celkový stav se blíží mírně meditativnímu ponoření do vlastních pocitů, nálad, myšlenek a fantazií. Stav velmi svádí k zabývání se jimi a hloubáním.
62 HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce, s. 27
33 • Opiáty (heroin, opium, ketamin) mají tlumivé účinky a tudíž obvykle nejsou na parties příliš často užívány. Mezi jejich hlavní efekty řadíme euforii, tlumení bolesti, ospalost, příjemné pocity v oblasti břicha. Opiáty jsou řazeny mezi nejrizikovější návykové látky, zejména díky své vysoké ceně, která vede toxikomana rychleji směrem k porušování zákona, mají vysoký „závislostní potenciál“, riziko předávkování je ve srovnání s jinými látkami vyšší a užívání opiátů se v důsledku svých účinků jen velmi málo slučuje s běžným životem.
• Stimulancia (kokain, amfetaminy) stimulují centrální nervovou soustavu, zvyšují psychomotorické tempo a bdělost. Hlavními účinky je euforizace, potlačení únavy a pocitu hladu, celkové zrychlení psychických procesů, zjitřená představivost, zvýšená schopnost vcítit se do pocitu druhých a uvolnění zábran. Specifikem českého prostředí v této kategorii návykových látek je pervitin, který bývá řazen mezi „taneční drogy“, nicméně na rozdíl od MDMA jde o látku s mnohem vyšším závislostním potenciálem, což v důsledku vede k posunu od jeho užívání jako taneční drogy k užívání i mimo technoparties.
• Taneční drogy (extáze, MDA) Taneční drogy obvykle kombinují stimulační účinky a halucinace. Povzbuzující účinky umožňují, resp. nutí k extrémní fyzické aktivitě; extáze potlačuje vnímání pocitu hladu, žízně anebo horka. Dalším z významných účinků je umocnění pocitů sdílení, empatie a přátelství. Mezi halucinogenní účinky se řadí změny ve vnímání barev, zvuků atd.
• „Rajský plyn“ byl na českých technoparties dříve užíván poměrně hojně. Inhalování plynu z balónků však již ztratilo na popularitě a není v současné době nikterak rozšířené. Jeho efekty bychom mohli, stejně jako u zmíněného ketaminu, popsat jako příliš tlumivé a proto se příliš neshoduje s atmosférou tanečních parties.
V souvislosti s užíváním drog na technoparties byla v roce 2003 vypracována studie „Tanec a drogy“, která na vzorku 1652 osob zkoumala rozsah a kontext užívání drog mezi mladými příznivci elektronické taneční hudby. Její závěry můžeme shrnout následovně:
• od roku 2000 do roku 2003 významně vzrostl podíl mladých lidí, kteří uvedli zkušenost s některou ze sledovaných drog u extáze byl tento nárůst 13%, u pervitinu 7 %,
34 • zvýšila se přijatelnost jednotlivých druhů drog pro mladé příznivce taneční hudby
• téměř 80 % dotázaných uvedlo, že by je informace o neznámém nebo nebezpečném složení tablety extáze odradila od jejího užití.
• že 47 % respondentů někdy řídilo automobil pod vlivem alkoholu nebo jiné drogy a téměř 80 % někdy bylo spolujezdcem intoxikované osoby.
Začátkem roku 2004 bylo rozhodnutím vlády zastaveno financování testování tablet extáze na tanečních akcích, jehož důsledkem bylo omezení kontaktu rekreačních uživatelů drog s preventivními aktivitami a službami harm reduction na tanečních akcích, které trvá až do současnosti. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti však v roce 2007 vypracovává novou studii, jejíž výsledky nejsou zatím k dispozici. Podle subjektivního prohlášení public.23 63 však drogová problematika „není záležitostí freetechna, ale celé společnosti. Na akcích se samozřejmě vyskytují lidé, kteří drogy užívají. Tak jako je dnes najdete v každé škole, každém městě a téměř každé obci a pochopitelně všude, kde se schází mladí lidé za účelem zábavy. Organizátoři akcí nemohou nikomu zabránit aby přijel a požil své oblíbené substance. Na freetechnu se však drogy přesto berou podstatně méně než na velkých komerčních tanečních party, kde je většína lidí pod vlivem amfetaminů (i proto o tyto akce příliš nestojíme), a kdy už, pak často mnohem zodpovědněji velmi mnoho lidí užívá jen marihuanu, protože jsou si vědomi negativních následků pravidelného požívání dalších látek. Lidé, které má reprezentovat tento dokument, mají v životě jiné zájmy než se ničit.“
Travelling je určitou formou novodobého nomádství. The New age travellers (nebo Peace Convoy) byla skupina lidí, která často vyznávala ideály hnutí hippie nebo New Age 64 a cestovala mezi hudebními festivaly ve Velké Británii, přičemž žila komunitním způsobem života se skupinou, sdílející podobný názor na život. Žili kočovným životem, jejich dopravním prostředkem i domovem byly obytné dodávky, autobusy nebo karavany. Hnutí New age travellers bylo především fenoménem
63 FREETEKNO.sk ::: 0N_A!R. Public23 techno.kultura a společnost . Poslední revize 19. ledna 2007. [cit. 14. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.sk/camp23/tas.htm 64 Hnutí New Age vešlo v povědomí veřejnosti koncem 60. let v USA. Je založeno na čtyřech základních pilířích: vědecký podklad, náboženství Orientu, nová psychologie, znamení Vodnáře a nové náboženství. Hnutí má údajně kolem čtvrt miliardy stoupenců, ale díky neexistenci centrálního a slučujícího bodu je hnutí poměrně nejednotné a rozmanité, což může způsobovat mnohé obtíže při pokusech vymezit a definovat hnutí jako takové. Příznivci New Age si obvykle vybírají pouze ty myšlenky a postoje, které jim osobně vyhovují a s kterými se následně identifikují. Podle Wikipedia online: http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Age
35 osmdesátých a devadesátých let, přičemž mnozí travelleři si tento druh života nevybírali sami. V devadesátých letech se travellers dostávali do intenzivnějších kontaktů s techno kulturou, což vyústilo ve vzájemné propojení a ovlivnění obou subkultur. Vznikaly „travellerské techno sound systémy – kočovné komunity, které připravovaly, organizovaly a produkovaly hudební události progresivní hudební scény. Travelleři vyhledali prázdná skladiště, odlehlá louky, pole či lesní mýtiny, kde se usídlili se sound systémem a dali vědět raverům z nejbližšího města.“ Criminal Justice Act byl impulsem ke zredukování počtu takto žijících skupin ve Velké Británii. V České republice není tento fenomén v podstatě relevantní, nicméně je jedním z historicky klíčových východisek techno kultury.
Neziskovost je dalším z klíčových prvků freetekno parties. Samotný název „freetekno“ napovídá, že ideově jediný správný typ party je svobodný, volný a tudíž zdarma. Nastolíme li otázku financování takového druhu technoparty, musíme do nákladů započítat mj. výdaje za úklid prostor, na kterých se akce koná, dopravu soundsystémů a barů, zajištění hygienického zázemí apod. Zisky tvoří především prodej nápojů na improvizovaných barech. Část nákladů bývá hrazena ze zisků jednotlivých soundsystémů při parties, na kterých se hradí vstupné. Při parties konaných na legálně pronajatých pozemcích se občas vyskytne zpoplatnění vstupu nebo parkovného, nicméně podle dostupných informací je pořádání freetekno parties v podstatě vždy neziskového charakteru, jak koneckonců samotná idea konceptu napovídá.
Z důležitých pojmů uvedených v této kapitole je vhodné přiblížit tzv. Soundsystémy. Freetekno soundsystém je skupina lidí, kteří vlastní techniku a další instrumenty nezbytné k uspořádání technoparty, jako jsou dodávky, autobusy, naftové agregáty sloužící k výrobě elektřiny, gramofony, zesilovače, mixážní pulty, reproduktory apod. Velké technoparty vznikají spojením několika soundsystémů. Nejznámějším soundsystémem byli Spiral Tribe, kteří stáli u zrodu freetekno kultury v první polovině devadesátých let. Symbolem, který později převzala za svůj i kultura freetekno, byla spirála, která má údajně reprezentovat neustálou proměnlivost přírody. Dalším ze symbolů Spiral Tribe a posléze i freetekno kultury byla číslice 23. 65 Spiral Tribe můžeme považovat za zakladatele freetekno scény, rovněž hráli velmi významnou úlohu událostech souvisejících s free festivalem v Castlemortonu 1992, v jehož důsledku bylo 65 Názory na skutečný význam tohoto symbolu se liší. Anglicky může jít o slovní obrat „to free“ – osvobodit, „too free“ – příliš svobodní. Běžná je také iracionální víra v různé magické vlastnosti tohoto čísla. Prozaičtější vysvětlení může být fakt, že šlo svého času o počet členů Spiral Tribe.
36 13 členů Spiral Tribe zatčeno. Tento festival byl impulsem pro implementaci Criminal Justice Act v roce 1994, což vedlo k přestěhování soundsystémů pořádajících „ilegální parties“ do kontinentální Evropy. Soundsystémy poměrně hojně využívají v názvech slova „Tribe“, odkazující na kmenovou strukturu; toto chápání posiluje identifikaci člena s komunitou, stává se tak členem určité skupiny, teamu.
Samotná freeparty, označovaná někdy názvem teknival , je druhem technoparty, která je v českém prostředí reprezentována známou akcí CzechTek; v Evropě pak např. Poltek, Dutchtek, v Kanadě se koná Northtek apod. Jde o shromáždění různého množství soundsystémů, obvykle na ilegálně zabraném odlehlém přírodním místě, v poslední době častěji i legálně pronajatém. Sdružením těchto soundsystémů vzniká až na několik dní určitá komunita, fungující na principech techno kultury. Teknivalů se zúčastňují nejen soundsystémy, ale i různí „performeři“, tj. vystupující umělci, nebo dokonce i zástupci jiných hudebních stylů, než li techna a jemu podobných elektronických stylů. Zásadou ovšem vždy zůstává neziskovost, co nejmenší organizační zásahy, individuální svobody, respekt k lidem i přírodě a zdůrazňování principů DiY. V souvislosti s teknivaly můžeme zmínit ještě koncept „Dočasných autonomních zón “ (v angličtině: „TAZ“ (Temporary autonomous zones)), filosofa Petera Lamborna Wilsona (publikujícího též pod pseudonymem Hakim Bey), který kritizuje euroamerickou civilizaci a představuje projekt kulturně společenské alternativy k životnímu stylu založenému na materialismu, pro který je charakteristický “kritický postoj vůči revoluci a naopak hluboké porozumění pro rebelii a vzpouru”. Upozorňuje přitom, že každé negativní gesto vůči stávajícím institucím nesmí být jejich pouhým odmítnutím, ale musí nabízet pozitivní alternativu. Na základě historicky ověřených modelů zdůrazňuje základní body takového životního stylu:
• otevřené (nikoliv nutně rodové) společenství,
• slavnost festivalu,
• psychické nomádství. 66
66 WILSON, Peter Lamborn. Dočasná autonomní zóna, 2004. Poslední revize 14. února 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.taz.kvalitne.cz/obsah.html
37 Mezi identifikační znaky, „styl“ subkultur dle Brakea bychom u subkultury freetekno (která také prošla značným vývojem a v jehož průběhu se značně odpoutala od stylu oblékání a vystupování clubbers, resp. návštěvníků komerčních akcí) mohli hovořit z hlediska image např. o stylu oblékání, jak jej popisuje Horká 67 : „mikiny s kapucí, kapsáče, vše v tmavých barvách, podporujících ideu obyčejnosti, spontánnosti, neupravenosti a odpor k hodnotám střední třídy (slušnost, upravenost, materiální spotřeba).“
Ze zprávy National Drug Intelligence Center z roku 2001 68 vyplývá, že skutečně existuje „techno móda“, obvyklé je „lehké a volné oblečení o více vrstvách, aby bylo možné jej odkládat v průběhu party a zabránit tak přehřátí. Časté jsou volné šortky či masivní, široké kapsáče… Velmi obvyklé jsou rovněž různé kostýmy, zejména u žen. Tyto kostýmy mohou představovat cokoli od princezen, postav z kreslených filmů nebo jiné fantastické postavy, které dokreslují tématické ladění party. Zcela běžné jsou pak různé barevné, blikající doplňky – náhrdelníky, fosforeskující tyče, které mají podpořit účinek MDMA.; dále pak lízátka nebo dětské dudlíky (které zabraňují excesivnímu žvýkání, jež je vedlejším jevem stimulačních drog i MDMA)“. Považujeme za vhodné doplnit, že tento popisovaný „dětinský“ druh oblékání (na technoparty relativně rozšířený, zatímco v jiné subkultuře neexistuje) není podle našeho názoru „znakem“ subkultury v pravém slova smyslu; jde spíše o „skupinu uživatelů MDMA v rámci subkultury technařů“.
Hodnotit styl image, vystupování a argot subkultury technařů není zcela jednoduché a bylo by jej třeba posuzovat v kontextu dané situace. Je však zřejmé, že jak vystupování, tak i způsob vyjadřování technařů (zejména na technoparty) je odlišný od mainstreamové společnosti a je jedním ze způsobů identifikace jednotlivců se subkulturou a zároveň je výrazem jisté opozice proti společnosti. Subkultura technařů sdílí některé společné znaky zejména se současnými subkulturami squatterů, punkerů a vychází v některých bodech z ideálů subkultur hippies a travellers, ačkoli tyto znaky jsou podle našeho názoru spíše na ústupu.
Shrneme li si charakteristické prvky freetekno jmenované v této kapitole, můžeme říci, že freetekno kultura se snaží o nezávislost, autonomii, vymanění se z masové kultury, 67 HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce, s.10. 68 National Drug Intelligence Center (NDIC). Raves An NDIC Information Bulletin. Poslední revize 18. dubna 2006. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.usdoj.gov/ndic/pubs/656/
38 proti které však nijak agresivně nebojuje; jde spíše o projevení vlastního alternativního pohledu na možné uspořádání světa; motivací k pořádání freetekno parties není zisk, jako je tomu u běžných komerčních technoparties, což ve svém důsledku vede k odmítání přílišné organizace a tím i problémům, které jsou s fenoménem obvykle spojovány (nelegální obsazení území, nesplnění ohlašovací povinnosti).
Freetekno v sobě spojuje duchovní ideje, kmenové uspořádání a návrat ke kořenům s využíváním moderních technologií. Kočovný způsob života, který byl v počátcích jedním ze znaků subkultury, již není rozšířen v příliš velké míře, zejména pak v českém prostředí se jedná o jev spíše ojedinělý. Problematikou stále poněkud tíživou a často medializovanou zůstává i markantní konzumace ilegálních drog, ačkoli sami příznivci této subkultury obvykle zdůrazňují, že drogy nejsou důvodem ani hlavní náplní technoparties, jako spíše facilitátorem intenzivnějších zážitků a ne každý je na party užívá. Extáze jako látka zvyšující empatii však nejspíše značně přispěla k typickému chování účastníků technoparties; běžné je mezi technaři vyznávání akronymu „PLUR“, peace, love, unity, respect (mír, láska, jednota, respekt). Je pravdou, že násilí na technoparty je skutečně ojedinělým jevem, a to jak na freetekno parties, tak i na komerčních akcích. Akronym PLUR, stejně jako vyznávání výše uvedených hodnot, bychom však spíše měli chápat jako charakteristiku subkultury freetekno, nebo dokonce jejího „jádra“, jelikož u návštěvníků komerčních akcí nejde ani tak o způsob nazírání světa, jako spíše o víkendové pobavení.
Závěrem této kapitoly bychom rádi znovu zdůraznili rozdíl mezi komerčními technoparties a freetekno parties. Troufáme si tvrdit, že techno kultura, jak je běžně chápána, nemá s komerční scénou v podstatě nic společného a bylo by chybou sdružovat tyto dvě různé skupiny lidí pod souhrnný název „technaři“.
2.3 Techno kultura v Čechách
V této kapitole se zaměříme na specifika české techno kultury ve srovnáním se zbytkem Evropy. Nejvýznamnější odlišností českého prostředí je neexistence technotravellerů – tedy jen velmi málo technařů žije skutečně kočovným životem, jak bylo v rámci subkultury např. ve Velké Británii zcela běžné. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je v Čechách Circus Alien, kteří nomádským způsobem několik let cestovali západní Evropou.
39 Dalším specifikem je začlenění naprosté většiny účastníků technoparties do normálního, běžného života. Technoparty jsou tak pro značnou část technařů zejména odreagováním od každodenního stresu, alternativou k běžné, komerční zábavě. Tito lidé nesdílejí ideologická východiska techno kultury, nepřijíždí na parties protestovat proti společnosti a nejsou mimo prostor technoparties v užším kontaktu se zbytkem subkultury: „…., stala se z toho vesměs jen technokultura lidí, kteří žijí naprosto standardním způsobem života, mají normální zaměstnání pro firmy, korporace, podporují daný systém a jednou za čas se na mejdanu vyřádí .“ 69
Odlišný oproti západní Evropě je i postoj účastníků technoparties k drogám. Drogy na technoparties samozřejmě figurují a většina technařů jejich provázanost s techno kulturou nepopírá, nicméně oblíbenost alkoholu (zejména pak piva) a marihuany způsobuje, že by sound systémy v českém prostředí na tvrdších drogách nevydělávaly tolik, jako na zahraničních akcích a tudíž se dealeři zaměřují zejména na alkohol a měkké drogy.
Stručně označuje jeden z členů techno kultury v článku uveřejněném Britskými listy českou techno kulturu za: „ nedrogovou netravellerskou freetekno kulturu "70 , s čímž lze souhlasit jen do určité míry, jelikož jiný člen techno kultury tvrdí, že: „ Ale v technokultuře drogy jsou a nelíbí se mi takový ty pokusy drogy schovávat. Jsou to ale party drogy, kdy ty lidi mnohdy vědí, jak je užívat a jak je užívaj. Takže schovávat drogy v technokultuře je blbost. “71
Hlavním specifikem českých technoparties tak podle našeho názoru zůstává velmi nízký počet travellers a naopak vysoký počet lidí, kteří ačkoli členy techno kultury normálně nejsou, se akcí účastní jako alternativního druhu zábavy.
69 SOKAČOVÁ, Linda. Nenechat se sežrat soukolím systému. Online rozhovor z 19.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW http://www.blisty.cz/art/19810.html 70 Autor neuveden. České tekno specifika viděné očima insidera . Publikováno 12.8.2002. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/11257.html 71 SOKAČOVÁ, Linda. Nenechat se sežrat soukolím systému. Online rozhovor z 19.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW http://www.blisty.cz/art/19810.html
40 2.4 Politické názory technařů
Jak jsme naznačili v kapitole zabývající se historií techno kultury, jedním z původních impulsů pro pořádání technoparties byl nesouhlas s establishmentem. Toto tvrzení implikuje, že techno kultura není apolitická. Je však namístě poznamenat, že techno kultura není primárně založena na politických idejích, není spojena s politickými stranami nebo extremisty 72 .
Pokud se zabýváme politickými názory v rámci techno kultury, musíme si všimnout, že jde o skupinu názorově značně heterogenní. Nejde jen o názory politické, liší se i samotný přístup jednotlivých účastníků k funkci technoparty. Na jedné straně tak někteří chápou technoparty jako formu protestu proti společnosti, masové kultuře, globalizaci nebo různým společenským problémům, na druhé straně pak někteří vidí v technoparty jen formu relaxace od běžného života.
Někteří autoři, např. Ueno označují techno kulturu za apolitickou: „ techno subkultura není sama o sobě politická, může být dokonce označena za apolitickou .“ 73 nebo jak říká jeden z členů Cirkus Alien 74 „ Takže český techno je apolitický a nemá jako takový rádo ilegální záležitosti celkově .“ 75 Na druhé straně však někteří insideři, jako například „Ivošek“ z Cirkus Alien říká: „ Je to divná opozice, ale je to opozice. Je to revolta. Nikdo ti nestrká do hlavy, buď komunista, buď anarchista, buď feministka…Je to revolta novýho tisíciletí, která nic nepřikazuje, ale ty lidi to tam přesto cítí. Je to spíš názorově chaotický, než názorově uzavřený ale ty lidi to cítí. “
Cirkus Alien je ovšem jedním z mála soundsystémů české scény, který otevřeně proklamuje svou náklonnost k anarchistické scéně, což se podle našeho názoru dá vysvětlit jeho kořeny, poměrně dlouhou dobou jeho existence, stejně jako dodržováním kočovné tradice původních technařů. Obecně však můžeme spíše tvrdit, že česká
72 Viz LEDABYL, Ondřej. Technoparties a protiextremistická politika ČR. Brno, FSS MUNI. 2004. Klausurní práce. 73 UENO, Toshiya. IN: HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce, s.13. 74 Cirkus Alien je komunita, která vznikla v roce 1994. Po vzoru anglických kočovníků se původně anarchopunková skupina pokusila žít s různými výsledky kočovným životem. Cíle své komunity definuje jako „bavit se a bořit svět bezpráví.“ Blíže viz webové stránky Cirkus Alien, dostupné z WWW: http://punx23.multiply.com/ 75 SOKAČOVÁ, Linda. Nenechat se sežrat soukolím systému. Online rozhovor z 19.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW http://www.blisty.cz/art/19810.html
41 freetekno scéna je apolitická; jak tvrdí Horká 76 : „ Česká freetekno scéna nemá ideologii ani hierarchii.“ Z rozhovorů, které Horká provedla s členy freetekno soundsystému vyplývá, že i v rámci jednoho soundsystému se mohou názory na postoj freetekno komunity vůči establishmentu značně lišit. Autorka označuje z politického hlediska freetekno scénu za „názorově nestabilní.“
Obecně se freetekno scéna prezentuje jako spíše anarchistická. To podle našeho názoru není zcela na místě, ačkoli do jisté míry z prostředí punkového a travellerského hnutí původně vyšla a je tak částečně s anarchistickým prostředím spjatá. Důvodem odmítnutí zařazení technařů mezi anarchistické skupiny je zejména ideologické rozmělnění české scény, která ve srovnání s původními britskými kořeny postrádá některé význačné prvky, které k anarchistickým ideám odkazují. Je však pravdou, že některé ze sound systémů vystupují na akcích levicových uskupení, případně na tzv. Street parties.
Dalším z politických přesvědčení, běžně připisovaných techno kultuře je environmentalismus. Díky životu mimo zavedené mantinely, kočování a tím i většímu kontaktu s přírodou, stejně jako díky kořenům v hnutí hippies a New Age, jsou členové techno kultury často zastánci „zeleného“ způsobu života, což příliš nekoresponduje s mediálním obrázkem, který je o technoparties běžně vykreslován, kdy na loukách po technoparties zůstává velké množství odpadků, nemluvě o hluku technoparty bezesporu narušujícím běžný chod přírodního prostředí.
Významná je podle našeho názoru kritika soukromého vlastnictví a opovrhování hodnotami, které jsou celospolečensky uznávané. Domníváme se, že ucelený ideologický proud v rámci techno komunity nemůže existovat i proto, že by se jednalo o zavedení systému do kultury, která systémem a povinnou unifikací už ze své podstaty pohrdá.
2.4 Právní aspekty technoparties v České republice
V této kapitole nastíníme základní problematiku technoparties z pohledu zákonů v České republice a zmíníme situaci a právní úpravy některých zemí, které se s problematikou technoparties musely také zabývat.
76 HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce, s.22
42 Problematika technoparties není v českém zákoně specificky upravena. V případě konání technoparty tak dochází k aplikaci stávající legislativy, jejíž vymáhání ovšem často musí čelit komplikacím spojeným s povahou těchto akcí.
V současné době se množí hlasy volající po úpravách legislativy tak, aby bylo možné fenomén technoparties lépe uchopit a efektivně proti němu zasahovat, např. ve smyslu kontroverzního britského zákona Criminal Justice Act z roku 1994, který však do značné míry omezuje shromažďovací právo nejen skupině technařů, ale i dalším skupinám či hnutím (příkladem uveďme ekologické aktivisty), což přijetí takového zákona logicky komplikuje zvláště v době významně zdůrazňující základní lidská práva.
Nejaktuálnějším souhrnem právních úprav vztažených k fenoménu technoparties je „Přehled právní úpravy vztahující se k pořádání akcí typu technoparty“ 77 . Tento materiál podotýká, že: „ Český právní řád pojem „technopárty“ či „akce typu technopárty“ neobsahuje“ a pokouší se jej vymezit jako „ shromáždění s předpokládanou účastí nejméně 250 osob, které od svého zahájení do svého ukončení, včetně přestávek a přerušení, přesáhne dobu jednoho dne, a při kterém může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem nebo vibracemi, pokud takové shromáždění není upraveno zvláštními právními předpisy (např. zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím“. Tato definice technoparty je dále doplněna o charakteristiku základních rizik s technoparty spojenými: „ Pro tato shromáždění je charakteristické, že jejich konání bývá spojeno s významnými riziky především na úseku ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti, života a zdraví osob, majetku a životního prostředí. Jde zejména o akce (shromáždění) hudební a taneční, pořádané obvykle soukromými osobami, pro velký počet osob (v řádu stovek až tisíců), na pozemcích, které k tomuto účelu nejsou primárně určeny, bez zajištění základních hygienických a bezpečnostních podmínek, v důsledku čehož vznikají zmíněná rizika .“
Poměrně dlouhodobá diskuse o tom, zda li je aplikovatelný zákon o právu shromažďovacím 78 na fenomén technoparties vyústila v následující zhodnocení: „ zákon o
77 Následující text vychází z velké části právě tohoto přehledu, který však budí svým zpracováním dojem, že jde do jisté míry o sumu zákonů, které lze na účastníky technoparties aplikovat, aby bylo možné konání těchto parties zabránit, aniž by problematiku řešil preventivně. Je vhodné jej tedy považovat za klíč k vyhodnocování přestupků a trestných činů, které bývají na technoparties páchány. 78 Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím: 1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat. (2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů
43 právu shromažďovacím se na pořádání akcí typu technopárty s ohledem na jejich charakter zpravidla nebude vztahovat. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že při posuzování konkrétní pořádané akce, která vykazuje některé výše uvedené znaky akcí typu technopárty je nezbytné vždy nejprve uvážit, zda se v tomto konkrétním případě nejedná o shromáždění v režimu zákona o právu shromažďovacím, a v případě kladné odpovědi postupovat v režimu tohoto právního předpisu.“ Podle oficiálního prohlášení tedy není na technoparty obecně možné vztáhnout zákon o právu shromažďovacím, ačkoli např. dle Šternberka 79 „ tato akce nepochybně slouží i k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod a k výměně informací a názorů… byť nikoli primárně. Rozhodně však nejde o akci, která by byla z působnosti zákona vyloučena pro primárně komerční charakter .“
Ačkoli tedy oficiálně není zákon o právu shromažďovacím na technoparty možné aplikovat, existuje v současné právní úpravě relativní dostatek mechanismů a oprávnění příslušných orgánů, aby bylo možné minimalizovat negativní dopady těchto akcí. Současná právní úprava je možná shrnout a charakterizovat následovně:
1) Český právní řád neobsahuje komplexní právní úpravu pro pořádání akcí typu „technopárty“ .
2) Dílčí podmínky (povinnosti) pro pořádání těchto akcí však vyplývají z jednotlivých právních předpisů jak práva soukromého, tak práva veřejného . V oblasti práva soukromého se jedná zejména o otázku právního titulu pro užívání nemovitostí, na nichž se tyto akce konají. V oblasti práva veřejného se jedná zejména o předpisy v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, předpisy upravující ochranu veřejného zdraví, případně předpisy v oblasti zemědělství a ochrany životního prostředí.
3) K určité právní úpravě jsou oprávněny rovněž samy obce formou obecně závazných vyhlášek podle § 10 obecního zřízení (ochrana veřejného pořádku).
a stanovisek. (3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. (4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. (5) Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují: a) shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy;b) shromáždění související s poskytováním služeb; c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2. 79 ŠTERNBERK, Jaroslav. Pro Czechtek platí zákon o právu shromažďovacím. Publikováno 1. srpna 2005. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/24360.html
44 Z hlediska pořádání akcí typu technoparty považujeme za relevantní následující skutkové podstaty přestupků:
1) proti pořádku ve státní správě a samosprávě (§ 46)
2) proti veřejnému pořádku (§ 47, § 47b a § 48) 1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, b) poruší noční klid, c) vzbudí veřejné pohoršení, d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství, f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice, g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. 2) Přestupku se dopustí ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. 3) Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.
3) proti majetku (§ 50) – 1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí, b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
4) na úseku kultury (§ 32 odst. 1 písm. a/) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi .
Obce mohou určité záležitosti spadající do jejich samostatné či přenesené působnosti upravovat podle § 10 zákona o obcích svými vlastními právními předpisy – tzv. obecně závaznou vyhláškou. V souvislosti s technoparties tak významným právem obcí je možnost „regulovat místní záležitosti veřejného pořádku a pořádání sportovních a
45 kulturních akcí “. Navíc mohou být některé další otázky, související s technoparties upraveny i v dalších právních předpisech místní, případně krajské samosprávy. Jedná se o „právní předpisy na úseku ochrany životního prostředí, na úseku požární ochrany, na úseku ochrany před světelným znečištěním ovzduší a na úseku živnostenského podnikání“.
Podle § 10 zákona o obcích může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou povinnosti:
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (stanoví činnosti, jež mohou narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku; které mohou být na některých veřejných prostranstvích v obci zakázány, nebo časově a prostorově omezeny)
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků (stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku).
Technoparty dostává výše uvedenému popisu, jelikož jde o specificky jmenovaný druh „kulturního podniku“ dle § 10 písm. b), a zároveň o činnost, jež může narušit veřejný pořádek v obci či být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví či majetku dle § 10 písm. a).
V obecně závazné vyhlášce může obec stanovit pořadatelům, resp. účastníkům technoparty následující povinnosti:
1. oznamovací povinnost pořadatelům;
2. omezení doby konání technoparty;
3. určení míst, na kterých je možno tyto akce pořádat, případně zákaz jejich konání na některých veřejných prostranstvích;
4. povinnosti pořadatelské služby.
Je však nutné si povšimnout, že nesplnění jakékoliv povinnosti uložené obecně závaznou vyhláškou (např. i nesplnění oznamovací povinnosti) znamená „pouze“ naplnění skutkové podstaty přestupku, za který je možné uložit pokutu (pokud se tedy v praxi vůbec zjistí, kdo je pachatelem přestupku). Samotnou akci však zakázat na základě nesplnění povinností uložených obecně závaznou vyhláškou nelze. Ministerstvo vnitra
46 dalo k dispozici vzorové obecně závazné vyhlášky v několika variantách (širší a užší vymezení, pozitivní a negativní vymezení). 80
V případě porušování povinností stanovených v obecně závazné vyhlášce upravující místní záležitosti veřejného pořádku může starosta obce požadovat po Policii České republiky v těchto záležitostech spolupráci. Policie má při technoparties především tato oprávnění: Oprávnění požadovat vysvětlení (§ 12); Oprávnění požadovat prokázání totožnosti (§ 13); Oprávnění zajistit osobu (§ 14 a 15); Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob (§ 16); Oprávnění odebrat zbraň (§ 17); Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků (§ 18); Oprávnění zakázat vstup na určitá místa (§ 20); Oprávnění k úkonům v souvislosti s řízením o přestupcích (§ 24 a 25); další oprávnění plynoucí z trestního řádu jako zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 76), výzvu k vydání a o odejmutí věci důležité pro trestní řízení (§ 78, § 79), osobní prohlídku (§ 82), vstup na pozemek (§ 83c). Policista je oprávněn použít tzv. donucovacích prostředků , které jsou vymezeny v § 38 zákona o policii; tyto je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje. Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
Mezi základní povinnosti organizátorů a účastníků technoparties patří:
1) Povinnost neužívat cizí majetek bez právního důvodu. Tj. oprávnění k užívání pozemku, jiných nemovitostí a zařízení na těchto nemovitostech se nacházejících, které může být založeno na základě věcného práva k pozemku (vlastnického) nebo na základě práva obligačního (práva nájemního nebo na základě výpůjčky).
2) Povinnost zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům došlo k obtěžování jiného nebo čím by došlo k vážnému ohrožení výkonu jeho práv
80 http://www.mvcr.cz/sprava/mistni/dokumenty/technop_vzor_ozv.pdf ; nicméně i v těchto dokumentech spatřujeme značné nedostatky – namátkou v užším vymezení technoparty definovanou jako „veřejnosti přístupná hudební produkce vyznačující se hlasitou hudbou, včetně hudby reprodukované, jejímž účelem je zejména poslech této hudby a tanec“; na jiném místě ve vymezení povinnosti pořadatelské služby: „Organizátor akce typu technoparty je povinen zajistit, aby osoby zajišťující pořadatelskou službu byly v průběhu konání akce označeny viditelným nápisem „Pořadatelská služba“ – jak se vyhnout hypotetické situaci, kdy budou všichni účastníci označeni jako „pořadatelská služba“, což by koneckonců do značné míry odpovídalo reálné situaci?
47 (zákaz … obtěžovat sousedy hlukem, …, světlem, stíněním a vibracemi, atd.) což se vztahuje nejen na vlastníky, ale v plné míře i na další subjekty, např. na nájemce.
3) Užívat předmětů chráněných autorským zákonem (autorská díla, zaznamenané výkony výkonných umělců, zvukové a zvukově obrazové záznamy), pouze se svolením nositelů práv na základě licenční smlouvy. V případě, že jsou užívány předměty ochrany bez takového svolení, jde o užití bez právního důvodu a o zásah do práv chráněných autorským zákonem.
4) Z dalších povinností můžeme jmenovat povinnosti související s ochranou přírody a krajiny, hygienickými limity (hluk a vibrace), ochranou vod, lesů, nakládáním s komunálním odpadem apod.
Často kritizované užívání drog na technoparties je v zákoně upraveno jako trestné činy nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187 a 187a trestního zákona), šíření toxikomanie (§ 188a trestního zákona) resp. ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 201 trestního zákona), podávání alkoholických nápojů mládeži (§ 218 trestního zákona) nebo opilství (§ 201a trestního zákona).
Pokud je tedy organizace i účast na technoparties ve výše popsané míře ošetřena zákonem, v čem spočívá problematické vymáhání dodržování těchto zákonů?
Problematické je např. již samotné zjištění organizátora akce. A i v případě, že je osoba organizátora známa, není jednoduché mu v době probíhající technoparty doručit rozhodnutí; fakt, že porušení obecně závazné vyhlášky je pouhým přestupkem, to všechno komplikuje udržení technoparties v legálních mezích. Co je ovšem větším problémem je samotné chápání fenoménu freetekno jeho stoupenci. Co do rozsahu povinností spojených s organizací technoparty tak, aby tato splňovala všechny legální náležitosti, není možné takovou party uspořádat v duchu freetekno – tj. bezplatně, ale zejména, bez omezení a bez taktovky státní správy. Technoparty, která by se konala v legálním duchu podle šablony představitelů státu by postrádala jakýkoli vnitřní smysl a byla v podstatě protimluvem. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že technoparty znamená ve své současné podobě leckdy (ne nezbytně vždy) poměrně značné porušení vícerých zákonů České republiky, což samozřejmě společnost nemůže a nesmí nechat bez povšimnutí. Najít společnou řeč mezi státní správou a technaři však zůstává problematikou bez jasného řešení, nicméně
48 jako cesta nejmenšího zla se jeví používání odlehlých prostor (např. vojenské újezdy pronajaté za symbolickou částku, kde nedochází k obtěžování civilních obyvatel, za předpokladu dodržení určitých velmi volných pravidel) za předpokladu, že na ně obě strany přistoupí.
2.5 Právní aspekty technoparties v zahraničí
2.5.1 Velká Británie
Jak již bylo výše zmíněno, pořádání technoparties ve Velké Británii upravuje Criminal Justice and Public Order Act 1994, který je jedním z nejradikálnějších zákonů upravujících problematiku vůbec.
Podle článků 63, 64 a 65 tohoto zákona jsou akce, při nichž je shromážděno více než 100 osob a při kterých hraje v noci na volném prostranství zesilovaná hudba, charakterizovaná opakovanými údery, která ruší místní lidi, zakázána. Zákon také obsahuje ustanovení, která poskytují policii pravomoci nařídit účastníkům, aby pozemek opustili, pokud policie usoudí, že
• připravují rave (dva nebo více lidí),
• čekají, až rave začne (10 nebo více lidí),
• účastní se rave (10 nebo více lidí).
Pokud někdo neuposlechne příkazů policie, či se vrátí během následujícího týdne na pozemek, dopouští se v obou případech trestného činu, kdy trestem za jeho spáchání je odnětí svobody v délce 3 měsíců nebo pokuta 2 500 GBP anebo obojí. Dále zákon umožňuje každému uniformovanému policistovi, který dospěje k názoru, že určitá osoba jde či jede na rave, jí v tom do vzdálenosti cca 8 km (5 mil) od místa konání zabránit a donutit ji, aby opustila oblast. Pokud osoba policistu neuposlechne, zaplatí pokutu 1 000 GBP. 81
81 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Technoparty a stav v zahraničí . Poslední revize 20. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/0803majka.html
49 2.5.2 Francie
Organizace rave party (ve Francii označovaných "rassemblements festifs a caractere musical") je předmětem zákonů 95 73 z 21.1.1975, 2001 1062 (zákon o tzv. "každodenní bezpečnosti") a dekretu 2002 887 z 3.5.2002. Postup policie se pak orientuje podle mnoha dílčích zákonů od roku 1945 po dnešek.
Zákon o každodenní bezpečnosti de facto znemožňuje ve Francii konání akcí na prostranstvích, která nejsou určena pro podobné účely (ty určuje samospráva nebo policejní prefektura). Zákon dává příslušným orgánům podobné pravomoci a vztahuje se na identické problematiky jako zákon anglický: stanovení jasných procedur při nahlašování akce (přesně stanovený postup nahlášení akce i potřebné údaje jména organizátorů, den, čas apod.), hygienické a zdravotnické vybavení a služby (pokud se na daném místě shromáždí více než 250 lidí, je v zákoně explicitně definován typ a kvantita povinných zařízení) atd. Důvodem k policejnímu zákroku může být i to, že akce nebyla řádně oznámena v médiích. Pořadatelům open air akcí zákon ukládá povinnosti, které jsou zavázáni respektovat (info o zdravotní péči, mapa areálu, umístění toalet apod.).
Za neplnění zákonných ustanovení může být na místě účastníkovi uložena pokuta až 7.500 EUR, v případě recidivy pak 15.000 EUR. Policie též může osobě na tři léta zabavit řidičský průkaz, zabavit hudební aparaturu či uložit veřejně prospěšné práce v trvání od 20 do 100 hodin.
Policie se při potírání podobných akcí řídí vyhláškou generála Národní policie (policejní prezident) z roku 1995: Les Soirees Rave, Des situation a hauts risques (Rave party, vysoce rizikové situace). Materiál obsahuje stručný nástin historie hnutí rave a ilustrativní nástin průběhu a zvyklostí technoparty. Popisovány jsou také obvykle užívané drogy, společně s jejich projevy, následky a situačními riziky, která uživatel může představovat pro zakročujícího policistu.
Mezi preventivní mechanismy podle materiálů patří: policejní varování v médiích, protidrogová prevence, aktivity samospráv apod. Součástí materiálu je rovněž výpis všech zákonných předpisů, které je možno při zásahu využít, které zahrnují oblast trestního práva, správního práva, hygieny, zdravotní péče, požární ochrany, zákona o potravinách atd. 82
82 Tedy podobný materiál, jaký existuje v současné době k problematice technoparties i v České republice.
50 Významným posunem v přístupu k techno kultuře byl krok francouzského ministra vnitra Nicolase Sarkozyho, který ve svém dopise Všem prefekturám ve Francii: K otázce rave parties 83 označuje techno hudbu za součást život, kterou není možné ignorovat už pro vysoký počet „ stoupenců filozofie free party“, který se údajně ve Francii pohybuje okolo 300,000. Tvrdou represivní politiku založenou na „systematické a slepé prohibici“ Sarkozy odmítá, jelikož podle něj vede k radikalizaci celé techno kultury a vede ji do undergroundu a mimo zákon.
Na případech legálně organizovaných bezproblémových teknivalech v Larzacu a Marigny se snaží ukázat oboustrannou výhodnost technoparty konaných v zákonném rámci, čímž sleduje „ cíle práva a veřejného pořádku“ a harmonizaci národní úrovně s úrovni místní. Free party však podle Sarkozyho musí dodržovat normy, které platí stejně pro ně, jako i pro více tradiční události.
Role místních autorit by pak měla být více zprostředkovatelská, přičemž řešení pozemkové otázky není zásadní problém, když „ v Larzacu se během čtyř dnů našly čtyři takovéto pozemky.“
Velkým krokem vpřed je podle našeho názoru snaha vytvořit přátelské klima mezi zástupci státní správy a technaři a opuštění požadavku, že teknivaly musí být povolené, což je označeno jako „ strategie, která problémy neřeší, ale naopak dále eskaluje .“
• Vytvoření komplexního seznamu státních pozemků, na kterých by se potenciálně mohla konat technoparty.
• Systematické informování DLPAJ (La direction des libertés publiques et des affaires juridiques; oddělení Ministerstva vnitra zabývající se občanskými svobodami a právními záležitostmi) o všech požadavcích na autorizaci, které byly odmítnuty jednotlivými prefekturami, a o důvodech jejich odmítnutí.
2.5.3 Situace ve zbytku Evropy
Vedle Británie a Francie, které měly z historických důvodů nejpočetnější techno komunitu, se technoparties ve větší míře konaly zejména ve Španělsku (pravděpodobně
83 Celý text dopisu viz SARKOZY, Nicolas. Všem prefekturám ve Francii: K otázce rave parties. Publikováno 10. srpna 2005. Poslední revize revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/24499.html
51 z důvodu vhodných klimatických podmínek i přes zimu, takže se do Španělska stahovaly sound systémy ze zbytku Evropy), Holandsku (díky liberálnímu pohledu společnosti), ale i Německu nebo Rakousku. V zemích bývalého východního bloku se technoparties začaly objevovat ve srovnání se západní Evropou později, přičemž nejvýznamnější akcí v regionu byl a zůstává Czechtek, ačkoli v posledních letech nabývaly na oblíbenosti i akce Slovek, Poltek či Bulgariatek, které se konají přibližně od přelomu století. Důvodem postupného přesunu na východ je zřejmě malé množství zkušeností místních autorit s fenoménem technoparties a nedopracovaná legislativa upravující problematiku. V zásadě tedy můžeme dělit země na ty, které mají represivní zákony upravující technoparties (Velká Británie, Austrálie, USA), země zatím bez právně upravených technoparties, bez větších konfliktů technařů s autoritami (Polsko, Maďarsko) a země bez speciálních zákonů upravujících problematiku technoparties, nicméně s konflikty technařů a autorit (ČR, Německo, Itálie).
3 Czechtek
„Naším cílem je dobře se pobavit s podobně zaměřenými lidmi z celého světa a poslechnout si hudbu, kterou máme rádi. Jsme subkultura založená především na osobní svobodě jednotlivce a respektu k ostatním. Toto však požadujeme i po státních orgánech! Jsme průřezem všech sociálních skupin, jsme lidé, kteří se chtějí bavit, a nejsou spokojeni s tím, co jim komerční sféra zábavy nabízí. Neděláme hudbu pro peníze, nevybíráme vstup, hudba nás neživí, je to pouze prostředek naší seberealizace. A proto je CzechTek už léta nejúspěšnějším českým festivalem vůbec. Proto je místem, kde vzniká občanská společnost. Místem, kde se setkávají lidé z rozdílných zemí a dokáží najít společný jazyk. CzechTek a celá freetekno subkultura obecně obohacují komunismem zdevastované kulturní povědomí a v současné době je pevnou součástí české hudební scény, existující navíc bez peněz sponzorů či vydavatelů. Požadujeme proto stejné právo na existenci, jako kterýkoliv jiný kulturní směr v demokratické společnosti. Toto je náš festival!“ (z tiskového prohlášení účastníků festivalu taneční hudby Czechtek 2005)
V této kapitole se budeme zabývat největším freetekno festivalem v České republice, který svým významem však dosahuje daleko za hranice státu a každoročně do ČR přitahuje velké množství příznivců techno kultury z celé Evropy. Povšimneme si
52 historického vývoje technoparties od prvních počátků až po současnost, největší pozornost bude věnována mediálně známému Czechteku 2005 a jeho důsledkům, jelikož tato technoparty a kontroverzní zákrok proti jejím účastníkům vzbudila velkou pozornost a i díky tomu se fenomén do značné politizoval.
3.1 Historie technoparty Czechtek
Situace v České republice byla bezesporu ovlivněna důsledky britského zákona Criminal Justice Act. Koneckonců, techno kultura dostává v českém prostředí zřetelnější obrysy v roce 1994, kdy do Čech přijíždějí první sound systémy vyhnané z Velké Británie represivní politikou tamní vlády. Zároveň se k nám šíří techno hudba z Německa a šíří se i zprávy o technoparties konaných v sousedním Německu, tj. zejména May Day a Loveparade, které se rovněž neobešly bez střetů technařů se státní správou. První ze sound systémů působící v České republice byli slavní Spiral Tribe a Mutoid Waste Company. Nejznámějším českým sound systémem byl pravděpodobně Cirkus Alien, jehož členové pocházeli ze subkultur squatterů a punkerů, dále pak Direct Drive, Mayapur, NSK nebo Technical Support.
První technoparties zdaleka nedosahovaly rozsahu dnes konaných festivalů typu Czechtek, jednalo se spíše o squatting opuštěných prostor; zároveň se část scény přesouvala do klubů. Za zmínku stojí oslavy tzv. pálení čarodějnic, vítání jara, které v našem prostředí byly a jsou počátkem sezóny open air festivalů. S narůstajícím počtem příznivců techna rostl i počet sound systémů a menších parties.
3.1.1 Předchůdce Czechteku – festivaly
První tři ročníky festivalu, který v této době ještě nenesl název Czechtek, nýbrž se označoval buď jménem přilehlé obce nebo obecně (free festival, tekno festival, teknival), proběhly poblíž Hostomic na Berounsku. První ročník se konal 28.7.1994, poslední červencový týden a v celé historii Czechteku se party konala právě v posledním týdnu července. Iniciátorem tohoto festivalu byli proslulí Spiral Tribe a Mutoid Waste Company. Z mediálního hlediska zůstaly akce téměř bez povšimnutí, s výjimkou článků v místním tisku. Odhadovaný počet účastníků prvního ročníku byl kolem 300, takže se technoparty obešla v podstatě bez pozornosti policie. Pozemky, na kterých se tato
53 technoparty konala, byly legálně pronajaté, tudíž se akce konala se souhlasem majitele. Ze strany obecní správy se však netradiční forma zábavy nesetkávala s pochopením a v důsledku nepříjemného postupu jejích zástupců se doba ohlašování konání technoparties zkracovala tak, aby měli zástupci obce nebo její obyvatelé, kteří si konání technoparty nepřáli, méně prostoru pro nátlak na majitele pronajímaných pozemků. Třetího ročníku se již podle dostupných údajů zúčastnilo větší množství technařů, odhadem přes 1500, některé zdroje hovoří i o podstatně vyšším čísle. Údaje z těchto let jsou však potřeba brát jako orientační, jelikož materiálů zabývajících se (v této době nemedializovanou) techno kulturou bylo poměrně málo.
Další dva ročníky festivalu, stále ještě bez hlavičky Czechtek, se konaly v lokalitě Stará Huť u Dobříše (obyvatelé Hostomic protestovali proti hluku, bylo proto potřeba nalézt novou lokalitu) a opět se, i přes znatelně rostoucí počet účastníků, obešly bez konfliktů s policií. Technaři opět disponovali souhlasem majitele pozemku, v roce 1998 se již tohoto festivalu účastnilo na 3000 technařů. Ročník 1998 již byl medializován, ačkoli se až na výjimku senzacechtivé TV Nova jednalo o reflexe spíše pozitivní.
3.1.2 CzechTek 1999 2001
V roce 1999 proběhla tato akce už jako CzechTek v Hradčanech u Ralska na bývalém vojenském letišti. Podtitulem tohoto festivalu byl „Underground bez hranic“. Technoparty proběhla pod kontrolním dohledem Policie ČR. Ročník 1999 byl prvním, který vyvolal větší nespokojenost místních obyvatel a byl také výrazněji medializován. Poprvé byl také pozemek (patřící vojenským lesům, r.o. Privum a obci Ralsko), na kterém se party odehrála, zabrán bez vědomí majitele. Akce se konala za základě ústní dohody za tichého souhlasu zástupců českolipského kraje a krajského velitelství policie. Lékařská služba musela z festivalu odvézt pobodaného mladíka, podle zpráv médií se však jednalo o místního občana a ne o účastníka festivalu. Počet účastníků tohoto ročníku se pohyboval okolo 4000.
V roce 2000 proběhl CzechTek v Lipnici na Českobudějovicku, kdy již zprávy hovoří o 5000 účastnících. Opět se jednalo o nelegálně zabraný pozemek, s tím rozdílem, že tentokrát šlo o pozemek patřící soukromé zemědělské společnosti Konstanta, která zvažovala, že podá trestní oznámení pro podezření z poškozování cizí věci, k čemuž však nedošlo. Festival skončil na základě výzvy starostky Jílovic po zhruba pěti dnech.
54 Technaři po sobě navíc zanechali „zdevastovaný a odpadky pokrytý pozemek o rozloze 30 hektarů 84 “. Účastníci technoparty zde totiž neměli žádné sociální zařízení ani zdroje pitné či užitkové vody. Tento ročník rovněž proběhl pod kontrolním dohledem policejních orgánů, k zásahu ale nedošlo, ačkoli během akce poslalo přibližně 150 obyvatel blízké chatové osady petici ministrům vnitra a zdravotnictví se žádostí o okamžité ukončení nepovoleného srazu. Mediální obraz tohoto ročníku byl silně negativní, zdůrazňována byla zejména hygienická problematika.
V roce 2001 proběhl další ročník CzechTeku u obcí Doksy a Ralsko na Českolipsku. Nepovolená akce se konala na pozemku Vojenských lesů bez nájemní smlouvy. Mediálně byl Czechtek prezentován poměrně významně a spektrum názorů bylo široké. Akce byla dobrovolně ukončena po opakovaných žádostech místního starosty, policie tedy nemusela zasahovat, ačkoli starosta podal žádost na vyklizení prostoru. Z činností PČR jmenujme např. pokutování účastníků po předchozím umístění značek „Zákaz vjezdu motorových vozidel“ na příjezdové cesty, zablokování příjezdových cest, dohlížení na požární bezpečnost v lese atd. Zřejmě v důsledku mediální prezentace party z předchozího roku technaři zaplatili za hygienické zázemí a úklid asi 50 tisíc korun a navíc sami místo konání pomáhali uklidit.
3.1.3 Czechtek 2002
Ročník 2002 je poměrně specifický. Pronájem pozemku, na kterém se akce konala, byl dohodnut s majitelem, ale akce ohlášena dopředu nebyla 85 . Jednalo se o první technoparty v historii, kdy starostka obce projevila dobrou vůli a umožnila poklidný průběh akce. Významným prvkem byla otevřená komunikace starostky se zástupci technařů i duchaplná opatření, která podnikla (otevření obecního vodovodu, organizace posílených vlakových spojů při skončení akce atd.). Technoparty tak můžeme označit za „pololegální“.
84 IDNES.CZ. Dějiště technoparty je vyčištěné, úklid zaplatí obecní úřad. Publikováno 4. srpna 2000. Poslední revize 18. října 2007. [cit. 18. října 2007] . Dostupné z WWW: http://show.idnes.cz/dejiste technoparty je vycistene uklid zaplati okresni urad p5i /hudba.asp?c=A000731105021hudba_itu 85 JYRKINEN, Martin. Czechtek 2002: "Mámo neblázni, přijedou – zatancujou a odjedou". Publikováno 16.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.britske listy.cz/2004/9/17/art19784.html
55 Další novinkou bylo vybírání vstupného, které mělo majiteli pozemku sloužit k uhrazení nákladů na úklid pozemku. Ve skutečnosti ale technaři uklidili sami. Dalším signálem vzájemné tolerance bylo například ztlumení hudby, když probíhala v blízkosti konání party bohoslužba v rámci višňovské pouti. I přes dosud největší účast (20 000 účastníků) tedy policie neměla důvod zasahovat (až na koordinaci a kontrolu dopravy a drobné přestupky) a mediální ohlas akce byl až na výjimky pozitivní.
3.1.4 Czechtek 2003
Ročník 2003 (označovaný názvem C23chTek) se konal ve dnech od 23.7. do 3.8. 2003 na pozemku, který měl soukromý zemědělec pronajatý od města a dále jej pronajal technařům, bez vědomí místních úřadů v obci Ledkov na Jičínsku. Tuto akci charakterizuje především doposud nejmasivnější účast na technoparty v České republice 86 a její délka 10 dní, ačkoli po čtyřech dnech byla technoparty zakázána hygieniky pro překročení hygienických norem. Rozhodnutí nemohlo být doručeno (ke kvalifikovanému zákroku usměrňujícímu chování účastníků není z jejich strany k dispozici vyjednávací a autoritativní partner. Obecně akcentovaná neformálnost a spontánnost této akce znamená faktickou anonymitu, a tudíž nepostižitelnost kohokoliv, kdo by byl ochoten a schopen za akci nést odpovědnost) a tudíž akce pokračovala. Média se akci pravděpodobně i z důvodu masivní účasti věnovala poměrně intenzivně, hlavním zaměřením byly legálnost party a problematika úklidu lokality, méně pak drogová problematika.
3.1.5 Czechtek 2004
V roce 2004 proběhl CzechTek na soukromém pozemku u Boněnova na Tachovsku za účasti přibližně 15 000 technařů. Tento CzechTek se nesl ve znamení silného odporu místních obyvatel proti festivalu. Díky nevyjasněným okolnostem uzavření smlouvy o pronájmu byl po čtyřech dnech nařízen policejní zásah (k násilnému ukončení technoparty dal pokyn tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross). Policie nejprve uzavřela příjezdové cesty, poté začalo na dvě stovky těžkooděnců prostor prohledávat a zabavovat techniku, čímž vyprovokovali reakci návštěvníků technoparty. Policie poté 86 Např. údaj ze „Závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005“ udává 30 – 40 tisíc účastníků. Tato akce byla také první, kterou se ombudsman zabýval.
56 proti davu mladých lidí použila na svou obranu donucovacích prostředků (slzný plyn). Policie později dala návštěvníkům techoparty ultimátum, aby během dalšího dopoledne prostor vyklidili.. Poté, co vypršelo ultimátum, najely na okraj louky policejní dodávky a vodní děla. Asi 800 těžkooděnců začalo vytlačovat poslední zbytky technařů z louky a zabavovat aparaturu. Demonstrace policejní síly způsobila, že na místě zůstalo pouze několik stovek lidí a zhruba 150 aut. Akce odstartovala různé diskuse a vedla Stanislava Pence 87 a Ivana Jirouse 88 mj. i k odeslání otevřeného dopisu ministru vnitra, ve kterém Grosse vyzývali k „ okamžité rezignaci a rezignaci všech důstojníků i prostých příslušníků Policie ČR, kteří se na akci podíleli “. 89 Z dalších aktivit kritizujících zásah jmenujme například „demonstrativní internetovou petici vyjadřující nesouhlas s postupem státních úřadů proti hudebnímu festivalu CzechTek 2004“ uveřejněnou v deníku Reflex. Dle vyjádření ombudsmana můžeme za hlavní problémy spojené s tímto ročníkem skutečnost, že došlo ke znehodnocení smluvně nezajištěných zemědělských pozemků. Výhrady, pokud jde o akustické projevy, nebyly uplatněny vzhledem k tomu, že akce probíhala v poměrně značné vzdálenosti od nejbližších obydlí.
Ve skutečnosti však důsledky policejního zásahu na technoparty nebyly zdaleka tak dramatické, jak je některá média prezentovala a zásah se obešel bez zásadnějších střetů mezi policií a technaři (důvodem mohl být fakt, že akce již byla u konce a většina technařů lokalitu opustila nebo opouštěla).
3.1.6 Czechtek 2005
Czechtek 2005 a analýza událostí s ním spojených je klíčovou částí této práce. Věnujeme se jí proto v samostatné kapitole 3.2 – Czechtek 2005.
87 Disident Stanislav Penc se po roce 1989 zaměřil na dodržování lidských práv v ČR a zvláště na policejní násilí, v roce 1996 založil Dokumentační středisko pro lidská práva, byl také členem Rady vlády pro lidská práva. Blíže k jeho osobě stránky Spolek přátel koz . 88 Ivan Magor Jirous je znám jako básník, hudební teoretik a publicista. V roce 1969 spoluzakládal skupinu The Plastic People of the Universe. Považuje se za teoretika českého undergroundu. 89 Dopis v plném znění dostupný např. na http://www.ahasweb.cz/2004/399.htm . Média se jej z pochopitelných důvodů zdráhala uveřejnit.
57 3.1.7 Czechtek 2006
Czechtek 2006 se po hořkých zkušenostech z předchozího ročníku stáhl do legálně pronajatého prostoru vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Účast byla opět masivní, odhady hovořily o 40 000 – 50 000 účastníků. Legální základ akce vedl k bezproblémovému chodu celé party, policie pouze dohlížela, řídila dopravu a nijak se do chodu party nevměšovala. Naopak, účastníci technoparty s policií aktivně spolupracovali. Do blízkého okolí se vypravil i ministr vnitra František Bublan s policejním prezidentem Vladislavem Husákem, samotné akce se však nezúčastnili. Technaři po skončení akce pomohli s úklidem prostoru a celou technoparty tak můžeme hodnotit jako bezproblémovou.
3.1.8 Czechtek 2007
Důsledkem bezproblémové, pod dohledem policie konané technoparty Czechtek 2006 bylo paradoxně její zrušení organizátory v letošním roce. Ti vydali na svých stránkách následující prohlášení: „ Vzhledem k tomu, ze situace kolem CZTK je dále neudržitelná, došli zástupci české freetekno komunity k tomuto radikálnímu rozhodnutí. Letos a s největší pravděpodobností už ani nikdy v budoucnu se žádná akce v rozsahu a pod názvem CZECHTEK neuskuteční “.
Jako důvody tohoto rozhodnutí uvádí organizátoři: „ Postupnou likvidaci původních myšlenek freetekna, parazitismus subjektů nesouvisejících se scénou včetně valné většiny samotných účastníků a neschopnost a neochota respektovat elementární principy chování ve svobodném prostoru.“90 Organizátoři však nevyloučili konání technoparty, která by se vracela k původním idejím techno kultury v jiné středoevropské zemi. V České republice se tak letos konaly jen akce poměrně malého rozsahu, kterým média ani veřejnost nevěnovala větší pozornost.
90 CZECHTEK. Official site of czech free teknival . Poslední revize 12. června 2006. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW : http://czechtek.freetekno.org/
58 3.2 Czechtek 2005
V důsledku silně medializovaných problematických událostí jedenáctého ročníku freetekno party Czechtek 2004 (blíže viz kapitola 3.1.5 – Czechtek 2004) bylo její dvanácté pokračování očekáváno veřejností s napětím. Policejní složky v souvislosti s předchozími ročníky technoparty CzechTek se po vyhodnocení situací z minulých let se dlouhodobě připravovaly na případné konání dalšího ročníku této akce. Stejně tak se na uspořádání akce připravovali i zástupci techno komunity. V následujících kapitolách se pokusíme přiblížit události technoparty Czechtek 2005 jak z pohledu policejních složek, tak z pohledu technařů. Problematickými i přes časový odstup zůstávají nevyjasněné okolnosti policejního zásahu, jelikož tvrzení zástupců policie i technařů se do značné míry liší.
3.2.1 Czechtek 2005 přípravy
Za přípravné kroky, které Policie ČR v souvislosti s konáním technoparty Czechtek 2005 můžeme považovat zvláště následující: Využití dříve vytvořeného „metodického pokynu pro konání hromadných akcí s velkým počtem účastníků “, z roku 2003 a zejména vydání rozkazu č.67 policejním prezidentem k provedení policejního opatření „CzechTek 2005“. Cílem tohoto rozkazu bylo zákonnými prostředky zajistit bezpečnost osob a ochranu veřejného pořádku v době průběhu akce Czechtek 2005.
V souvislosti s tradičním termínem konání akce nařídil provést policejní opatření v době od 8:00 hodin dne 28. července 2005 do odvolání na území ČR se zaměřením „na ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku a dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zejména pak zjistit místo konání technoparty, vyčlenit k realizaci policejních opatření odpovídající počet příslušníků Policie ČR, zpracovat a předat podklady pro instruktáž policistů velených do policejního opatření, monitorovat případné přesuny účastníků technoparty, poskytnout metodickou pomoc příslušné krajské správě Policie ČR, monitorovat situace v mezinárodních vlacích a železničních stanicích, zajistit pohotovost pro vrtulník s monitorovacím zařízením a osádkou, zajistit stanovisko majitele pozemku ke konání akce, jakmile bude zjištěno místo konání, zajistit potřebnou spolupráci s příslušným okresním zastupitelstvím, zajistit tlumočníky, vyžádat spolupráci s hygienickými stanicemi, zajistit podrobnou obrazovou a zvukovou dokumentaci protiprávního jednání a případného zákroku pod jednotným velením v místě technoparty
59 atd.“91 Jak z tohoto nařízení plyne, nebylo cílem přípravy policejních opatření prioritně zabránit konání akce.
Rovněž oproti dřívějším ročníkům Policie distribuovala prostřednictvím Služby cizinecké a pohraniční Policie ČR na hranicích letáčky (provedené v českém, anglickém a německém jazyce) upozorňující zahraniční technaře s možností setkat se s protiprávní činností. V letáku byly vymezeny jak trestné činy, tak i přestupky, včetně sankcí. Leták rovněž zmiňuje pravidla silničního provozu, platná v České republice, stejně jako popis, jak se příslušníci Policie ČR při případné kontrole prokazují a upozornění, že každý cizinec musí u sebe mít neustále platný cestovní doklad. 92
Na občany, vlastnící větší pozemky – louky, České republiky se před obvyklým termínem Czechteku Policie obrátila s upozorněním, aby dbali zvýšené pozornosti a v případě jakýchkoli poznatků neprodleně ve vlastním zájmu informovali Policii ČR.
Policie se rovněž zaměřila na monitorování sítě internet a snažila se vytipovat pravděpodobné lokality konání technoparty. Týden před konáním akce také monitorovala zvýšený pohyb cizinců, kteří se zřejmě na akci chystali v západních Čechách.
Oproti tomu zástupci freetekno komunity na svých oficiální internetových stránkách vydali dne 28. 7. 2005 oficiální prohlášení, které rovněž distribuovali do veřejných sdělovacích prostředků, ve kterém mimo jiné říkají, že CzechTek proběhne na soukromém pozemku se souhlasem majitele a bude tudíž zcela legální. Zároveň po jeho skončení bude zajištěn úklid celého pozemku. Pořadatelé také přislíbili dostatek mobilních toalet, cisternu s vodou a slíbili provedení všech úkonů k zajištění hygieny a bezpečnosti návštěvníků technoparty. Součástí prohlášení je také výzva Policii ČR, „dodržovala platné zákony a namísto tradiční nesmyslné perzekuce účastníků se podílela na hladkém průběhu celého festivalu např. řízením dopravy na přilehlých komunikacích tak, aby nedocházelo ke zbytečným blokacím příjezdových cest.“ 93 Doba trvání festivalu nebyla organizátory akce blíže specifikována, odhadovali ji však na zhruba pět dní.
91 POLICEJNISTAT.CZ. Průběžná zpráva o postupu Policie ČR na technoparty CzechTek konané ve dnech 29. 7. 1. 8. 2005 v katastru obcí Mlýnec a Újezd pod Přimdou na Tachovsku. Publikováno 17.8.2005. Poslední revize 5.října 2007. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.policejnistat.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=443&Itemid=310 92 Letáky k nahlédnutí na http://www.mvcr.cz/2003/aktualit/2005/czechtek_policie.html 93 FREETEKNO:CZ: Tiskové prohlášení účastníků festivalu taneční hudby Czechtek 2005. Publikováno 28. července 2005. Poslední revize 29. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=124
60 Organizátoři v textu dále žádají o objektivní reportáže, zabraňující tradičním dezinformacím. Jelikož Czechtek nepotřebuje žádné ze zákona plynoucí povolení, proto odmítají jeho označování za "zakázaný" či "nepovolený". 94
3.2.2 Czechtek 2005 – pátek 29.7. – den první
Policie ČR kolem 01:00 v jedné z dříve vytipovaných lokalit, tj. v katastru obcí Mlýnec a Újezd pod Přimdou na Tachovsku, zjistila pravé místo konání Czechteku 2005. Ihned došlo ke zřízení operačního štábu v rámci Okresního ředitelství Policie ČR Tachov, řízeného ředitelem OŘP ČR Tachov plk. Mgr. Jaromírem Knížetem, jehož cílem bylo zabezpečit klid a veřejný pořádek v místě konání technoparty, zajistit plynulost a bezpečnost silničního provozu a zamezit páchání trestné činnosti. Vzhledem k rozsahu celého policejního opatření dále vznikla koordinační skupina na úrovni Policie ČR – správy Západočeského kraje, zajišťující podpůrnou činnost. Na akci se do jisté míry podílely i odborné útvary Policejního prezidia ČR.
Místem, na kterém se měl tento ročník konat, byla louka patřící společnosti Italinvest s. r. o., kterou měl pronajatou Václav Šroub (celkově třináct parcel o celkové výměře 14 ha v katastru obce Mlýnec u Tachova na dobu osmi dnů od 29. 7. 2005 do 5.8.2005). Za společnost Italinvest s.r.o vystupoval jako jednatel Konstantin Plesky. Účelem, za kterým byla louka Václavu Šroubovi pronajata, bylo oficiálně pořádání soukromé oslavy.
Prvním z problémů, který se v souvislosti s Czechtekem 2005 vyskytl, bylo vytvoření kolony motorových vozidel v okolí sjezdu z dálnice D5 č. 136 u obce Mlýnec, jelikož zde při nájezdu na asfaltovou účelovou komunikaci ze silnice I. třídy č. 198 uvízl kamion technařů převážející jeden ze sound systémů a zablokoval vjezd na louku, kde se měla technoparty konat. Tento kamion byl v ranních hodinách technaři vyproštěn. Policie však zablokovala dálniční sjezd č. 136 a kolona vozidel tak na dálnici zůstala i nadále. Důvodem blokády byly podle policie pochyby nad účelem, pro který byla komunikace zřízena a také nevyjasněná stanoviska majitelů okolních pozemků (někteří z nich
94 Za povšimnutí stojí tvrzení Policejního prezidia z 26.7.2005 (dostupné z http://www.mvcr.cz/2003/aktualit/2005/czechtek_policie.html ), které udává, že: „ Po zkušenostech z loňského roku, kdy značná část cizinců vůbec netušila, že jde o akci nelegální … upozorňuje Policie ČR cizince na možnost setkat se s protiprávní činností.“ a dává tak do jisté míry tušit, že policejní složky předpokládají opět akci konající se na nelegálním základě.
61 v dopoledních hodinách podávají trestní oznámení a žádají Policii ČR o zákrok proti neoprávněným uživatelům jejich majetku – podle některých informací je policie k takovému kroku sama telefonicky vyzývala již v pátečních nočních hodinách). Z pohledu technařů však nešlo o krok legální, jelikož přístupové cesty vedoucí přes nepronajaté pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako cesty, tudíž se v jejich případě jedná o veřejné prostranství; navíc jde o tzv. účelové komunikace, které jsou dle zákona určeny „ pro potřeby vlastníků nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi “. Podle některých advokátů, kteří se vyjádřili ke kauze, měli však technaři mít souhlas majitelů okolních pozemků, přes které vedou přístupové cesty, jelikož veřejný zájem nepočítá s tisíci lidmi a jejich počet byl tedy nad rámec zákona. Ombudsman ve svém závěrečném stanovisku ve věci postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 95 konstatuje, že: „ Důvody postupu Policie ČR spočívající v blokování vjezdu ze silnice č. 198 na účelovou komunikaci vedoucí do prostoru technoparty byly v čase doplňovány a měněny, ačkoli je nasnadě, že jejich uzavřený výčet musel být Policii ČR znám v okamžiku zahájení a pokračování blokace. Blokace neměla právní opodstatnění z důvodů, kterých se Policie ČR dovolává. “
Kromě blokády přístupové komunikace vedoucí přímo k pronajatému pozemku byly policií rovněž zřízeny tzv. filtrační body, které umožnily policistům kontrolovat vjezd do oblasti konání technoparty. Díky blokádám dochází k dalším událostem, které situaci dále komplikují. Jednou z nich je fakt, že geodet pan Jan Štefánek, který měl pro pronajimatele pozemků pronajatý pozemek ohraničit a odlišit jej tak od pozemků sousedních (nepronajatých), se na místo nedostal a pronajatý prostor tak odlišen nebyl. Zároveň se ze stejného důvodu na místo konání technoparty nedostaly ani mobilní WC i cisterny s vodou, ačkoli byly organizátorem akce zabezpečeny.
Dopravní policisté vzhledem k tvořící se koloně na dálnici D5 vyzvali účastníky silničního provozu, aby pokračovali v jízdě ve směru na Rozvadov. Řidiči vozidel nerespektovali pokyny policistů a zůstávali stát ve všech dálničních pruzích. Z tohoto důvodu byl proveden odklon dopravy po vedlejších silnicích a současně byla o situaci informována veřejnost prostřednictvím médií. V dopoledních hodinách někteří majitelé vozidel odešli na louku u Mlýnce pěšky a svá vozidla ponechali na dálnici bez dozoru,
95 MOTEJL, Otakar. Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005, s. 9. Publikováno 25. ledna 2006. Poslední revize 15. srpna 2007. [cit. 15. srpna 2007] . Dostupné z WWW: http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=361
62 přelézali dálniční svodidla a poškozovali dálniční oplocení. Policisté před polednem vyklidili jeden pruh kolem kolony aut. V čele fronty si ale sedlo na vozovku asi 150 lidí, kteří dálnici odmítli opustit, dokud je policisté nepustí na louku. Policie dala protestujícím hodinové ultimátum na opuštění prostoru dálnice. Poté, co vypršelo, začal krátce po 13. hodině zásah a prostřednictvím těžkooděnců a vodního děla a po příjezdu odtahových vozidel byla kolona postupně odstraňována. Během zásahu byl zraněn jeden z policistů a vznikly i drobné škody na majetku technařů. Kolem druhé hodiny odpoledne byl na dálnici D5 obnoven provoz.
Zástupce technařů (kterým se stal David Čermák, který veřejně vystoupil na schůzi Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 9. 8. 2005 a prezentoval jako nositel informací o průběhu CzechTeku 2005) později vysvětlil fakt, že účastníci nedbali Policie ČR, která již od počátku chtěla omezit vjezd na pozemek tím, že „Policie ČR nebyla od začátku rozhodná, nebyla ochotna problém řešit ke spokojenosti všech stran.“ 96 K prvotnímu obsazování cizích pozemků došlo podle něj v důsledku zablokování příjezdové cesty.
Do místa konání v průběhu dne přijíždějí další technaři, kteří díky blokádám přístupových komunikací nemohli přijet po původně plánované trase, využívali proto lesních cest, případně nechávali vozidla zaparkována před filtračními body a dopravili se na místo pěšky.
Další z problematických událostí, které se v průběhu pátku vyskytly, byla dezinformace ze strany Policie ČR, která v poledne tvrdila, že společnost Italinvest prostřednictvím jednatele Konstantina Pleskyho odvolala udělení souhlasu ke vstupu pronajimateli. Ten se údajně rozhodl od dohody ustoupit poté, když zjistil, že na místo přijede výrazně více lidí, než na kolika se dohodl s nájemci. Toto tvrzení v médiích prezentoval i tehdejší ministr vnitra František Bublan. Konstantin Plesky však prostřednictvím médií ihned tuto zprávu dementoval. Zástupci Policie ČR tak vydávají prohlášení, ve kterém tvrdí, že na souhlasu majitele s pořádáním technoparty na jeho pozemku nezáleží a za zásadní považují nesouhlas majitelů přilehlých, nepronajatých pozemků, přes které vede přístupová komunikace. Dalšími variantními tvrzeními Policie ČR bylo neukončené stavební řízení na této komunikaci nebo fakt, že část účelové
96 Tamtéž.
63 komunikace bylo možno používat za podmínek v lesním zákoně a že zástupci obce Přimda nedali k užívání komunikace souhlas 97 .
V odpoledních hodinách se na místo konání technoparty se dostavila Policie ČR a na sedmi místech vyzývala skupiny účastníků k opuštění prostoru do 60ti minut, což bylo posléze odpůrci zásahu kritizováno, jelikož Policie neudávala při svých výzvách žádné důvody a její výzvy nebyly sdělovány dostatečně hlasitě, aby je mohli všichni účastníci akce v hlučném prostředí zaslechnout.
V tento den bylo na místě konání technoparty přítomno 838 příslušníků Policie ČR.
Dění související s Czechtekem také komentoval premiér ČR, Jiří Paroubek, který ihned v pátek potvrdil ČTK, že policie postupuje podle jeho představ, technoparty je nelegální a že je proti ní nutné zakročit co nejrazantněji v rámci zákonných možností.
3.2.3 Czechtek 2005 – sobota 30.7. – den druhý
I přes dopravní opatření přijatá Policií ČR se do sobotního rána dokázalo do míst, kde se Czechtek konal, dostat zhruba 3 až 5 tisíc účastníků a přibližně 500 vozidel. Současně byla podána další trestní oznámení na účastníky technoparty z důvodu neoprávněného užívání a poškozování dotčených pozemků. Na místo konání dorazil před polednem také starosta obce Přimda Jan Sopko, který poté, co se seznámil se situací, požádal Policii ČR o nastolení právního stavu. Kolem poledne se na místě pak nacházelo kolem 5 tisíc technařů a v provozu bylo deset soundsystémů. Jelikož nebyl pronajatý prostor z výše popsaných důvodů stále nijak vyznačen a ve volné krajině tudíž nebylo možné určit jeho hranice, pohybovala se značná část účastníků technoparty mimo pronajaté prostory.
Zároveň obyvatelé Újezda pod Přimdou sepsali petici, vyzývající Policii, aby pustila auta s účastníky taneční akce na pozemek, kde se party koná a předali ji veliteli policejního zásahu.
Samotný zásah policejních jednotek (v oblasti působilo 1280 příslušníků Policie ČR) je možný rozdělit do dvou fází. První zásah Policie ČR započal v 16:36 a byl ukončen v 19:45. Před jeho započetím byla účastníkům technoparty sdělována výzva k opuštění prostoru. Problém ovšem představoval v oblasti panující hluk ze sound
97 Vyjádření ředitele Policie ČR Okresního ředitelství Tachov. Tamtéž, s. 7
64 systémů, který mohl být také jedním z důvodů, proč účastníci až na výjimky na výzvu nereagovali. Mezi technaři se šířily i zvěsti, že zásah proběhne pouze na nelegálně obsazených pozemcích, a tak se jeden ze sound systémů umístěný u lesa přesunul na pronajatou louku. První zásah se podle oficiálních tvrzení obešel bez masivního použití donucovacích prostředků. Byly použity vodní stříkače a zásahové rozbušky; další donucovací prostředky jen v ojedinělých případech. S tímto tvrzením však účastníci technoparty zásadně nesouhlasí a i později zveřejňované záběry svědčí o relativně tvrdém přístupu zasahujících policistů. Většina účastníků akce se rozešla do okolí a přibližně tisícovka technařů, kteří v oblasti zůstala, vyčkávala další vývoj situace.
Pořádkové jednotky se proto přeorganizovaly a ve 20:50 byl započat druhý zásah policejních sil, který byl ukončen jako celek v 23:40. V tu dobu se zbytek účastníků tekno party nacházel převážně ve spodní části louky, tedy evidentně na pronajatém pozemku. Lidé od sound systémů vyzývali zbylé účastníky, aby nekladli odpor zasahujícím policistům, shromáždili se kolem největší hudební aparatury a hromadným nenásilným setrváním na místě vyjádřili kolektivní přesvědčení o nesprávném postupu policie 98 , což se ovšem s příchozí rojnicí těžkooděnců nepodařilo. Druhý zásah byl i podle tvrzení Policie razantnější, mimo jiné i s ohledem na stoupající počet agresivních výpadů a vedl k rozehnání zbývajících účastníků technoparty. Před jedenáctou hodinou bylo zajištěno Policií celkem 8 součástí aparatury hudebních produkcí za účelem provedení úkonů v trestním řízení. O půlnoci došlo ke stažení posledních zasahujících policistů z místa zákroku, nicméně bylo rozhodnuto, že policejní jednotky zůstanou na místě konání akce.
3.2.4 Czechtek 2005 – další události po ukončení party
V neděli ráno provedla Policie ČR operativní průzkum okolí, při kterém bylo zjištěno přibližně 120 vozidel účastníků technoparty rozptýlených v okolí místa konání akce. Operační štáb následně rozhodl, že účastníkům akce bude ponechán časový prostor pro opuštění zjištěných lokalit do 11:00. V průběhu dne docházelo k postupnému odesílání policejních jednotek. Policie se v okolí místa konání akce soustředila na udržování pořádku, řízení dopravy a monitorování situace. K závažnějším událostem však v neděli již nedošlo a v pondělí ráno po posledním průzkumu okolí poslední policejní jednotky opouští oblast. 98 Autor neuveden. Freetekno , s. 63. Publikováno 2006. Poslední revize 4. května 2007. [cit. 19. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno shm8.pdf
65 Události Czechteku 2005 logicky nezůstaly bez povšimnutí široké veřejnosti a první protestní akce proti policejnímu zásahu se konaly hned v sobotu večer, ve větší míře pak v neděli. Demonstrace proběhly v blízkosti budovy Ústavního soudu v Brně, kde se následně konal i pokojný průvod středem města. Zároveň se konala demonstrace před budovou Ministerstva vnitra ČR v Praze, kde se sešlo přibližně 1500 účastníků demonstrace, později počet účastníků vzrostl až na pět tisíc. Někteří demonstranti srovnávali zásah s potlačením studentské demonstrace v listopadu 1989. Hlavním požadavkem byla demise ministra vnitra Bublana a premiéra Paroubka a vysvětlení nepřiměřeně tvrdého zásahu proti akci, která se měla konat na legálně pronajatém pozemku. Další protestní akce se konaly v průběhu týdne po celé republice a na stranu kritiků zásahu se veřejně postavila celá řada známých osobností, jako např. exprezident Václav Havel, senátor Jaroslav Štětina, vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, aktivista Stanislav Penc, senátor Martin Mejstřík, hudebníci Michael Kocáb, Jaromír Nohavica, Lucie Bílá nebo režisér Filip Renč.
Jelikož je internet médiem, které zástupci techno komunity hojně využívají, není zvláštností, že i v tomto případě se protesty organizovaly a koordinovaly právě jeho prostřednictvím. Spontánně vzniká iniciativa Policejnístát.cz, která má ambice zastřešit a koordinovat protestní hnutí, která brzy shromáždí řadu důkazů, usvědčujících policii a politiky z nepravdivých tvrzení, jako jsou záznamy dokazující hrubé excesy policistů, které vzápětí přebírají i oficiální média. Web měl ambice stát se portálem na výměnu různých praktických informací komunikace mezi zraněnými, účelově obviněnými, veřejností, sympatizanty apod., což se mu v době aktivizace veřejnosti zdařilo; postupem času však někteří zástupci freetekno komunity iniciativu opouští, jelikož nesouhlasí s jednáním s establishmentem, jehož existenci neuznávají. Na stránce občanského sdružení Podněty byla zprovozněna online petice, žádající důsledné vyšetření policejní akce, kterou podepsalo 6510 osob., podobnou petici organizovala i iniciativa policejnistat.cz.
Protesty se neomezily pouze na území České republiky, několik malých protestních shromáždění technařů a odpůrců policejního zásahu se uskutečnilo i v některých evropských městech.
Exprezident Václav Havel nabízí zástupcům techno komunity zprostředkování rozhovorů se zástupci vlády, ti však dialog s politickými představiteli odmítají a na vyjádření svého postoje pořádá dvě protestní technoparty. CzTek – „We are not afraid“,
66 která se konala u obce Příchovice 2.9. 4. 9. 2005. Tato akce se obešla bez jakýchkoli incidentů i proto, že její organizátoři aktivně jednali s místními úřady, což je ve světle jejího protestního charakteru mírně ironické. Další protestní akcí byl ParoubTek , který byl rekonstrukcí Czechteku 2005. Tato technoparty se konala 16.9. 18.9. 2005 na stejném pozemku jako Czechtek a jejím záměrem bylo prokázat, že hlavní příčinou událostí vedoucích k policejnímu zásahu byla policejní blokáda přístupových komunikací. Ačkoli se technoparty odehrála za stejných legálních podmínek jako Czechtek, tentokrát Policie pouze vymezila páskou hranice pronajatého pozemku a zaměřila se na kontrolu účastníků party. Této akce se účastnilo zhruba tisíc technařů. Posledním významnějším protestním setkáním byla pražská Street Rave Parade, která se konala 24.9.2005 a zúčastnilo se jí na 20 sound systémů a přes 2000 lidí.
Zcela logicky však Czechtek 2005 nevyvolal mezi veřejností jen vlnu nesouhlasu se zásahem. Nedlouho po vzniku iniciativy Policejnistat.cz vznikají internetové stránky Anticzechtek 99 , které jejich autoři vytvořili jako protiváhu webovým stránkám odsuzujícím zásah. Je nutné podotknout, že snaha o objektivitu obou táborů prezentujících svůj pohled na oprávněnost a přiměřenost zásahu je na velmi nízké úrovni, kdy oba tábory přisuzují v podstatě celou vinu druhé straně a nevyhýbají se při označování událostí i otevřeným invektivám (označení techno komunity za „technofašisty“, označení zasahujících jednotek za „Paroubkovo Gestapo“ apod.).
Další iniciativou, tentokrát již mimo prostředí internetu, byla petice sedmadvaceti starostů a místostarostů z Tachovska premiérovi Paroubkovi, ve které tito jménem svých obcí vyzvali vládu ke změnám v legislativě tak, aby bylo možné podobné akce zakázat a současně vyjádřili plnou podporu policejnímu zásahu. 100
3.2.6 Czechtek 2005 – klíčové problémy
V této kapitole přinášíme vlastní pohled na události Czechteku 2005 a hlavní důvody, které vedly k zásahu provedenému proti této technoparty 30.7.2005. Náš pohled na problematiku zásahu v kapitole rozšiřujeme o okomentované výtky, které uvedl ve své 99 Např. Anticzechtek.wz.cz, anti czechtek.ic.cz 100 Tato iniciativa se ovšem setkala s kritikou ze strany opozice, když plzeňský hejtman Petr Zimmermann (ODS) řekl: "Připomíná mi to známý dopis 99 pragováků z roku 1968," s tím, že petice má zpětně legitimizovat násilný akt. Dle: ČESKÝ ROZHLAS. Napsali o CzechTeku 10. 8. 2005 . Poslední revize 5. října 2007. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.rozhlas.cz/czechtek05/media/_zprava/186914
67 zprávě (která je podle našeho názoru zpracována objektivně a obsahuje informace od obou stran konfliktu) ombudsman Jiří Motejl.
V kauze Czechtek 2005 je podle našeho názoru několik faktů, které je potřeba zdůraznit. Prvním je fakt, že účastníci technoparty měli řádně uzavřenou smlouvu o vstupu na pozemek (přibližně 14ha, tedy plochu dostatečnou pro pobyt účastníků technoparty). Rovněž měli zajištěno hygienické zázemí a na vymezení pronajatého pozemku najatého geodeta. Jelikož se na akce typu technoparty nevztahuje ohlašovací povinnost 101 , bylo v očích techno komunity legálním aspektům Czechteku učiněno zadost. Problémem zůstává, že se organizátoři akce (pravděpodobně ve strachu ze státních obstrukcí) nespojili s místní samosprávou, aby konání akce prodiskutovali. Díky tomu mohla mj. později Policie ČR argumentovat tím, že část účelové komunikace vedoucí na pozemek byla vedena jako lesní pozemek a tudíž její užívání bez souhlasu obce Přimda nebylo legální. Ombudsman k tomuto uvádí: „…organizátoři technoparty mají odpovědnost za přijetí takových organizačních opatření, aby akce proběhla bez porušování právních předpisů a narušování veřejného pořádku… měly by mít smluvně zajištěn a v terénu vymezen dostačující prostor pro technoparty, zajistit dodržování hygienických norem a být připraveny nést odpovědnost za případné porušení právních předpisů a způsobené škody“. Ombudsman rovněž konstatuje, že akce nemusí tímto přijít o svůj „free“ charakter, s čímž nesouhlasí členové techno komunity. Neochota členů, potažmo organizátorů Czechteku ke komunikaci (jakkoli vyvěrá z ideových kořenů této subkultury) je dalším z „kamenů úrazu“, díky kterému technoparty balancují na hraně legality a který rovněž poškozuje její image u veřejnosti.
Policejní blokáda sjezdů z dálnice a místní komunikace, vedoucí k pronajaté louce, která navázala na nešťastně uvízlý kamion přivážející na technoparty jeden ze sound systémů byla dalším klíčovým bodem Czechteku 2005. Zde je důležité upozornit na fakt, že zdůvodnění této blokády Policií ČR bylo v čase měněno a jejím skutečným důvodem, jak jej uvádí ombudsman (který Policií udáván nebyl, ač mohl), bylo „ preventivní opatření pro zabránění hrozících škodlivých následků, pokud jde o vlastnická práva k přilehlým pozemkům, tak dalších logických důsledků uskutečnění technoparty v předpokládaném rozsahu .“ 102 Podle našeho názoru byla policejní blokáda hlavním
101 Blíže viz kapitola 2.4: Právní aspekty technoparties v České republice. • 102 MOTEJL, Otakar. Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005, s. 14. . Publikováno 25. ledna 2006.
68 důvodem, proč následně docházelo k porušování zákona ze strany technařů. Rovněž je více než pravděpodobné, že pro prvotní zablokování sjezdů z dálnice (které mj. vedlo k vytvoření kolony, ve které bylo díky panujícím vysokým teplotám ohroženo zdraví i lidí, kteří na Czechtek nemířili) Policie ČR žádný právně podložený důvod neměla a teprve následně jej dohledávala. Je obtížné odhadnout, zda li by nedocházelo k porušování zákona v případě, že by geodet vyznačil pronajaté pozemky, na místo se dostaly mobilní WC apod., nicméně je důvodné se domnívat, že by prohřešky proti zákonu nebyly tak značné.
Další chybou, kterou je možné postupu Policie ČR vytknout, je fakt, že tato nevyužila všechny možnosti, jak se v dané situaci vyhnout použití síly. Ombudsman tyto možnosti spatřuje v:
• označení prostoru, kde se účastníci mohou legálně usazovat
• výzvy účastníkům, aby upustili od konkrétního porušování zákona (např. od obsazování nepronajatých pozemků, od případného překračování limitů hluku apod.) a přesunuli se do vyznačeného pronajatého prostoru,
• výslovného upozornění ( tzv. výzvy s výstrahou) , že při neuposlechnutí výzev bude použito síly.
Díky výše uvedeným výtkám proto lze postup Policie ČR před zásahem považovat za nepřiměřený.
Policie ČR rovněž chybovala při vystupování v médiích. Fakt, že mnohokrát chybně informovala (ať již záměrně, či nikoli) o důvodech i přiměřenosti svého postupu, stejně jako fakt, že se její tvrzení v čase vyvíjela, bezesporu poškodil obraz této instituce v očích veřejnosti. Této skutečnosti nepomohla také účelová prohlášení vydaná Policií ČR, která měla zpětně legitimizovat chybné postupy při zásahu (upuštění od výzev s výstrahou apod.).
Dokumentace, kterou prováděly na místě policejní složky, také trpěla zásadními nedostatky. Například videozáznam průběhu zásahu policejní jednotky, zejména pak dokumentace, která by dokladovala kvalitu a obsah jednotlivých výzev Policie ČR, stejně jako chybějící dokumentace noční části zásahu (odůvodněná nepravdivě nedostatečně
Poslední revize 15. srpna 2007. [cit. 15. srpna 2007] . Dostupné z WWW: http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=361
69 kvalitní videotechnikou neumožňuje prokázat, že ze strany zasahujících jednotek nedocházelo ke zbytečné brutalitě a dalším pochybením.
Dalšími z pochybení, za něž nebyl nikdo potrestán, bylo nepoužívání identifikačních čísel některými zasahujícími policisty (což je v přímém rozporu se zákonem o Policii ČR), údajně upravené výbušky se slzným plynem, které zasahující policisté upravili tak, aby dolétly dále; přitom výbušky i podle jejich výrobce v žádném případě nesmí vybuchnout v bezprostřední blízkosti člověka, jelikož mohou způsobit poměrně vážná zranění, jak se také na Czechteku stalo 103 .
Neschopnost prokázat, že nedošlo k bezdůvodnému násilí ze strany postupujících policistů, je pochybením státu také podle vyjádření ombudsmana.
3.2.7 Právní důsledky Czechteku 2005
Prakticky ihned po zákroku deklarovalo ministerstvo vnitra záměr připravit pro akce typu CzechTek speciální zákon. Tento návrh byl hotov již do necelých tří týdnů a provázela jej snaha o jeho co nejrychlejší přijetí. Snaha o co nejkratší připomínkové řízení, které mělo zakrýt skutečnost, že byl návrh i z právního hlediska nedokonalý. Návrh se inspiroval v zemích s přísnou represivní politikou vůči technoparties a jeho obsahem byla úprava, jež by dále omezovala shromažďovací právo v souvislosti s technoparties. Kvalita návrhu „zákona o podmínkách konání některých shromáždění“ byla ale natolik nízká, že nebyl ministerstvem vnitra prosazován dále. 104 Nicméně podle ministerstva vnitra skutečnost, že existuje zjevný nepoměr mezi shromážděními, kde není předpoklad narušení klidu a veřejného pořádku ve srovnání s akcemi charakteru technoparty, kde je předpoklad, že neproběhnou pokojnou cestou, by měla vést ke zvážení zákonných úprav shromáždění typu technoparty nebo koncertů extremistických skupin. Tato úprava by měla obsahovat:
103 CZECHTEK WEBLOG. Metropolitní Expres: Policisté na CzechTeku házeli upravené výbušky přímo do lidí . Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/315219 metropolitni expres policiste na czechteku hazeli upravene vybusky primo do lidi.php 104 ECONNECT portál občanského sektoru. Czechtek 2005 – historie. Publikováno 2007. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://econnect.ecn.cz/index.stm?apc=zm2004771gx1a &r=c
70 • zavedení oznamovací povinnost pro určité typy problematických shromáždění a podobných akcí (dále jen "shromáždění") nepodléhajících režimu zákona č. 84/1990 Sb.,
• náležitosti oznámení, které by měly zaručovat řádný průběh shromáždění a minimalizaci výše uváděných rizik,stanovit povinnosti svolavatele shromáždění a jeho účastníků,
• podmínky pro zákaz shromáždění,
• podmínky rozpuštění shromáždění,
• postih za porušení podmínky pro konání shromáždění, včetně postihu za konání neoznámeného či zakázaného shromáždění,
• oprávnění příslušníků Policie ČR vyzvat osobu, která je nebo u které lze předpokládat že bude účastníkem takového shromáždění, aby prokázala svou totožnost, a Policii ČR oprávnění zpracovávat její osobní údaje. Dále za stejných podmínek i oprávnění k prohlídce dopravních prostředků těchto osob, lze li předpokládat, že na shromáždění převážejí tiskoviny nebo jiné předměty propagující fašistickou ideologii, rasovou či národnostní nesnášenlivost.
Postup Policie ČR v souvislosti s pořádáním shromáždění nebo jiných akcí s účastí většího počtu osob upravil závazný pokyn policejního prezidenta č.36/2006, kterým se upravuje řízení policejních opatření, v jejichž rámci jsou připraveny k nasazení síly a prostředky k zákroku pod jednotným velením. Toto řízení je prováděno zásadně z úrovně PČR správy kraje. Dále byla stanovena povinnost pro velitele rozsáhlého a dlouhodobého policejního opatření zřídit tzv. řídící štáb, jež má na starosti logistiku, organizaci vnitřního a vnějšího opatření, právní a analytickou podporou a vnější vztahy. 105 V zájmu zvýšení kvality komunikace s účastníky akcí a k vyšší transparentnosti postupů Policie ČR vytvoření tzv. "antikonfliktních týmů" s účelem předcházet agresivnímu jednání účastníků.
105 JACQUES, Kateřina. Ministr vnitra odpověděl na otevřený dopis Kateřiny Jacques k zásahu Policie ČR na technopárty Czechtek 2005 . Publikováno 23. 3. 2007. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.katerinajacques.cz/11/0/327/detail/23 3 2007 ministr vnitra odpovedel na otevreny dopis kateriny jacques k zasahu policie cr na technoparty czechtek 2005/
71 Ministerstvo vnitra rovněž vypracovalo modelovou vyhlášku pro obce, která by měla akcím typu CzechTek zabránit.
Co se týká stanovisek PSP ČR a Senátu, zásah pravicový Senát dle očekávání odsoudil; který navíc žádá o posouzení změny systému kontroly policie. Policejní postup naopak obhajuje vláda a část sněmovny, kde sociální demokracii podpořili komunisté. Poslanecká sněmovna nepřijala ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích technoparty Czechtek 2005 stanovisko žádné, protože ani jeden návrh stanoviska nezískal potřebný počet hlasů pro jeho schválení. Zásah odsoudil rovněž prezident republiky.
Co se týká trestních řízení v souvislosti s Czechtekem, na zasahující těžkooděnce a jejich velitele bylo podáno 128 oznámení a státní zastupitelství tak dostalo na stůl celkem 28 případů. Nikdo však, zejména pro nedostatek důkazů, odsouzen nebyl a případy byly odloženy, ačkoli zejména tzv. kauze „čtyř policejních mlátiček“ byla věnována velká pozornost. Prošetřováno bylo rovněž 14 případů, ve kterých se trestné činnosti měli dopustit účastníci technoparty, přičemž většina z nich skončila také zprošťujícím rozsudkem.
3.2.8 Průzkumy názorů veřejnosti
Co se týká průzkumů názorů veřejnosti prováděných souvislosti s Czechtekem, z výzkumu, který těsně po akci provedla agentura SC&C pro MF DNES vyplývá, že se zákrokem souhlasilo 44 procent lidí, stejný počet zákrok odsuzoval a zbytek dotázaných neměl na události žádný názor. 44 procent dotázaných však odpovědělo, že policisté měli být připravení zasáhnout na místě, ale že ve skutečnosti použité prostředky byly přehnané; 26 procent respondentů pak považovala zásah za přehnaný od začátku až do konce. 106 Možná trochu překvapivě téměř tři čtvrtiny dotázaných považovaly rezignaci ministra vnitra Bublana za zbytečnou.
Podle průzkumu agentury STEM, pro deník Právo považovalo zásah za neodůvodněný 50,3 procenta Čechů, zbytek zastával názor opačný.
Podle průzkumu agentury SC&C pro MF Dnes značně klesla také důvěra v premiéra Paroubka, kterému po Czechteku věřilo třicet procent lidí. Důvodem byly
106 IDNES.CZ. Zákrok proti technoparty rozdělil veřejnost. Publikováno 2. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_210000_domaci_ad
72 výzvy k razantnosti a obhajování policejního zásahu. Podle výsledků agentury STEM v červnu se premiér těšil oblibě u plných 63 procent příznivců, což z něj dělalo vůbec nejpopulárnějšího politika v ČR.
Agentura zabývající Factum Invenio se v souvislosti s politizací kauzy Czechtek rozhodla neuveřejnit výsledky průzkumu volebních preferencí z přelomu července a srpna s odůvodněním, že výsledky byly vychýleny policejním zásahem. Tyto agentura zveřejnila až spolu s následujícím průzkumem ze září, ve kterém získala ODS 33 %, KSČM 22.5 %, ČSSD 22.1 %. Srpnové výsledky ukázaly na značný růst preferencí ČSSD těsně po událostech Czechteku ODS 31.1 %, ČSSD 27.6 %, KSČM 23 %. Agentura Factum Invenio tento růst připsala událostem kolem technoparty, 107 což je celkem překvapivé vzhledem k dramatickému poklesu popularity jejího předsedy Paroubka.
3.2.9 Czechtek v médiích
Czechtek není v médiích žádným nováčkem, nicméně dramatické události policejního zásahu na jeho dvanáctém ročníku mu přinesly podstatně vetší zájem novinářů, nežli tomu bylo v dřívějších letech. V denním tisku se k němu vyjádřila celá řada známých osobností, české politické elity nevyjímaje. Jak vyplývá z mediální analýzy „Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku“ provedené agenturou Mediainfo 108 , objevilo se ve spojení s kauzou CzechTek v českém tisku celkem 273 příspěvků. Z toho celkem 84 příspěvky hodnotily policejní zákrok negativně, 46 pozitivně, 27 ambivalentně a 114 příspěvků zaujalo stanovisko neutrální či se kauzou zabývalo z jiného hlediska. Co se obsahové stránky příspěvků týká, nejčastěji diskutovanými tématy bylo hodnocení práce policie, hodnocení techno komunity, právní aspekty kauzy a politické pozadí akce obecně.
V komentářích si policie vysloužila kritiku kvůli vedení celého zásahu. Často se objevoval názor, že zásah proběhl na politickou objednávku a policie nebyla na zákrok vhodně připravena. Běžný byl také názor, že za většinu způsobených škod může právě 107 Ačkoli preference ČSSD od nástupu premiéra Paroubka stabilně rostly, takto velký výkyv neodrážel dle agentury dlouhodobý trend, jako spíše náladu ve společnosti těsně po zásahu. 108 MEDIAINFO.CZ Analytický server o českých médiích. Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku. Publikováno 26.října 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.mediainfo.cz/ostatni temata/656.html
73 policie a v neposlední řadě se ozývala ostrá kritika razance a brutality zásahu. Naopak pozitivně byl hodnocen fakt, že policie po kritikách za nečinnost po Czechteku 2004 při letošním ročníku zasáhla, ačkoli díky němu hrozí policii nezasloužený pokles sympatií. Jednání policie mnozí komentátoři hodnotí jako zákonné a použití donucovacích prostředků jako adekvátní.
V negativně laděných příspěvcích byla příslušníkům techno komunity nejčastěji vytýkána bezohlednost vůči okolí, konzumace drog a konfliktní chování vůči policii.
Odpůrci zásahu poukazovali na fakt, že technaři nejsou společensky nebezpečnou skupinou, naopak že jsou to často nekonfliktní, vzdělaní mladí lidé, nezávislí na oficiálních strukturách.
Z politiků bylo nejčastěji zmiňováno jméno premiéra Paroubka, který byl nejčastěji kritizován za své tvrdé výroky na adresu technařů. Naopak chválen byl za to, že převzal za zákrok odpovědnost a i přes jistou ztrátu sympatií části voličů nezměnil názor. Dalším ze zmiňovaných politiků byl logicky ministr vnitra Bublan, který byl v médiích kritizován za svou slabou pozici ve vleku premiéra a také zradu svých disidentských přesvědčení. Prezident Václav Klaus, byl nejčastěji kritizován za to, že se ve výkonu prezidentské funkce chová spíše jako čestný předseda ODS, než hlava státu a také za unáhlené hodnocení situace. Rovněž byla diskutována jeho osočení z politické motivace zákroku. Opozici bylo nejčastěji vytýkáno, že i přes hlasitou kritiku zásahu nepřinesla konkrétní řešení problému.
Obrázek 1 Témata nejčastěji spojovaná s Czechtekem. Zdroj: Mediainfo.
74 3.3 Politizace technoparty Czechtek 2005
Technoparty, kterou můžeme normálně považovat za kulturně společenský fenomén, se v případě Czechteku 2005 dostala do sféry fenoménu politického. Podle našeho názoru se tomu tak v tomto případě stalo zejména kombinací důvodů, rozebraných dále v této kapitole, jimiž jsou:
• Doba, ve které se zásah odehrál, tj. zaprvé nedlouho před koncem volebního období a tudíž možné využití kauzy v předvolební kampani, zadruhé v tzv. novinářské „okurkové sezóně“.
• Dramatická a populistická prohlášení předních politiků, mnohdy si navzájem odporující; některá přímo implikující, že zásah mohl být proveden na politickou objednávku.
• Zkušenost veřejnosti s bývalým režimem a podobně vedenými zásahy; veřejností sdílený dojem, že byl zásah protiústavní.
• „Nedostatečná“ legislativa v oblasti technoparty, sporné důvody, pro které byla technoparty rozehnána.
3.3.1 Zásah jako součást předvolebního boje
Zásah proti Czechteku 2005 se odehrál sto dní po nástupu Jiřího Paroubka do funkce premiéra a deset měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
„Nyní je potřeba tu dálnici vyklidit. Já jsem panu ministrovi vnitra řekl, aby postupoval v tomto směru co nejrázněji. Pokud si tam budou lehat dál na dálnici, mají je naložit do autobusu, poslat je na hranice a dostat je z republiky.“ Premiér Jiří Paroubek, 29.7. pro ČTK.
Tato věta, vyřčená premiérem Paroubkem, byla jedním z bodů, který odstartoval tvrdou kritiku zásahu na Czechteku 2005 v čele s opoziční ODS. Ačkoli ve své podstatě pouze vyjadřuje přání předsedy vlády, aby Policie ČR zakročila proti případnému porušování zákona v rámci pravomocí jí k tomu svěřených, její možná zbytečně dramatická rétorika vedla k interpretaci, že premiér explicitně nařídil razantní zásah proti
75 akci jako takové. To demonstrují např. výroky předsedy ODS Mirka Topolánka z 3.8. poskytnuté v rozhovoru pro BBC 109 : „ Panu Paroubkovi stačilo sto dnů na to, aby prokázal, že dělá politiku siláckých prohlášení, siláckých gest, siláckých postupů.. je zde náběh na policejní stát, a toto je další důkaz.“ nebo „spekulace, že to byl připravovaný zásah, že tam ani nebyla tendence zamezit konání té akce, ale tendence k tomu, aby došlo ke střetu, aby ta tečka po těch sto dnech vládnutí toho nového siláka prostě byla prostě pořádná… “ uvedené tamtéž. Stínový ministr vnitra Ivan Langer (ODS), rovněž uvedl, že policisté zasáhli na politický nátlak premiéra Jiřího Paroubka a nepoučili se z problémů, které přinesly předchozí ročníky technoparty. Zásah označil za „ukájení Paroubkova politického libida a důsledek neschopnosti ministra vnitra Bublana.“110 Jeho stranický kolega Jiří Oberfalzer dodal, že zásah měl za cíl zavděčit se většinové konformní společnosti, která není na straně vyznavačů techna. Oberfalzer nepřímo naznačil, že Paroubek spustil "mlátičku", kterou chtěl předložit veřejnost jako doklad své rozhodnosti. 111
V souvislosti s následnými demonstracemi technařů v ulicích Prahy kritizoval Paroubka s Bublanem za nepřiměřenost zásahu a nedomýšlení jeho důsledků primátor hlavního města Pavel Bém. " Agresivní, hloupý a nepřiměřený zásah policie byl pro účastníky CzechTeku pozvánkou do Prahy a hozenou rukavicí. Praha je památkovou rezervací a ne loukou, škody v ní mohou být nesrovnatelně vyšší, " prohlásil Bém pro MF Dnes 3.8.2005.
Opoziční ODS se tak ve své kritice zásahu zaměřila zejména na „politickou objednávku“ policejní akce premiérem Paroubkem, který se podle ní chtěl v očích veřejnosti prezentovat jako rozhodný muž, hájící zájmy většiny a nezvládnutí situace na Czechteku ministrem vnitra.
109 BBCCzech.com. Interview Mirek Topolánek. Publikováno 3. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: :http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2005/07/050802_topolanek.shtml 110 IDNES.CZ. Langer: Více škody než užitku . Publikováno 2.8.2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/nazory.asp?r=nazory&c=A050802_000215_nazory_itu 111 Záznam jednání Senátu: Postup Ministerstva vnitra ve věci zásahu proti účastníkům CzechTek. Publikováno 5.8.2005. Poslední revize 9. října 2007. [cit. 9. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.jaromirstetina.cz/senat/vystoupeni/postup ministerstva vnitra ve veci zasahu proti ucastnikum czechtek.html
76 ČSSD v čele s premiérem Paroubkem všechna tato nařčení odmítla a i nadále zásah obhajovala a považovala za přiměřený, ačkoli nevyloučila pochybení při postupu jednotlivců, která přislíbila prošetřit a potrestat.
Zásah kritizoval rovněž prezident Václav Klaus: „ Policejní zásah proti účastníkům technopárty v Mlýnci na Tachovsku byl hrubou chybou a ohrožuje principy fungování demokracie v zemi. Ti, kteří zásah schválili, nesou plnou odpovědnost za poškození důvěry v policii a za vyvolání další roztržky v naší zemi,“ prohlásil Klaus, kterého vzápětí vládní ČSSD kritizovala za to, že již tradičně zneužívá prezidentské pravomoci a vystupuje spíše jako čestný předseda ODS, nežli hlava státu. 112
Týden po zásahu přiznal i šéf ČSSD, že Czechtek může ovlivnit volební výsledky jednotlivých stran a zatímco do této doby pevně hájil nevyhnutelnost zásahu založenou zejména na porušování majetkových práv vlastníků pozemků přilehlých k pronajaté louce, překvapivě uvedl v rozhovoru pro BBC, že měl ministr vnitra Bublan (nestraník) konzultovat zásah dopředu s ostatními politickými stranami: „ On také trochu zapomněl, že přeci jenom není politikem. On není členem žádné politické strany, tak uvažuje technokraticky, nepoliticky . Měl týden před předpokládaným zásahem vysledovat politické postoje jednotlivých politických stran… a pokud by jim to nevadilo, být policií, asi bych zůstal v klidu". Za stejnou věc sklidil drobnou kritiku i velitel zásahu plukovník Jaromír Kníže: „S amozřejmě, že pan plukovník Kníže zapomněl na jednu věc, že máme deset měsíců před volbami a že zcela nutně ty věci budou politizovány.“ 113 Toto prohlášení v komentářích vzbudilo vlnu údivu i nevole, což je do značné míry pochopitelné, neboť jím premiér v podstatě naznačil, že by se v případě nedostatečné podpory napříč politickým spektrem nemusel zásah uskutečnit, a že tudíž policie může dostávat od čelních politických představitelů země pokyny, jak jednat.
Za povšimnutí také stojí, že v souvislosti s Czechtekem 2005 politické strany opouštěly své tradiční postoje; pravicová ODS upozadila své tradičně prioritní téma nedotknutelnosti a ochrany soukromého vlastnictví a hájila v mnohem větší míře pozice obvykle patřící spíše levicovým stranám, tj.kritizovala porušování „lidských“ práv jako
112 IDNES.CZ. Paroubek politoval zraněné, Klaus žádá vysvětlení . Publikováno 1.8.2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_142658_domaci_ton 113 BBCCzech.com. Interview – Jiří Paroubek. Publikováno 11. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2005/08/050808_paroubek.shtml
77 práva na shromažďování, svobodu projevu atd. Rovněž byla terčem kritiky neadekvátnost zásahu vzhledem ke způsobeným škodám a zásah proti lidem zdržujícím se na řádně pronajatém pozemku. Oproti tomu ČSSD založila svou obhajobu zásahu právě na tom, že Policie ČR nemohla přihlížet poškozování cizí věci, tj. nepronajatých pozemků, sekundárně pak narušování veřejného pořádku. Pro Stranu zelených představovala velká část protestujících potenciální zdroj voličů, proto se také vedle obou zmíněných stran v kauze zviditelňovala (zásah hlasitě kritizovala). Nejvýraznějšími postavami SZ, žádající důsledné prošetření zásahu, se staly poslankyně Kateřina Jacques a senátor Jaromír Štětina.
Dalším z úhlů pohledu, jímž je možné na politizaci techno kultury nahlížet, je její aktivní zapojení do politiky (jak se občas děje u jiných subkultur, např. fotbalových „hooligans“ srov. Smolík 114 ). Jak již bylo výše uvedeno, techno subkultura je vnitřně heterogenní, přičemž její jádro zásadně odmítá jakýkoli podíl na aktivní politice (vstup do existujících politických stran, tvorba vlastní politické strany, účast ve volbách apod.). Rozšíříme li chápání pojmu techno kultura i na účastníky akcí typu technoparty, kteří nevyznávají původní ideály hnutí (v českém prostředí naprostá většina), pravděpodobně bychom zjistili, že se na politice do jisté míry (minimálně prostřednictvím voleb) podílí, ačkoli odhadnout volební preference účastníků technoparty bez speciálního průzkumu není dost dobře možné. Události kauzy Czechtek 2005 pravděpodobně ovlivnily volební preference 115 jejích účastníků, nicméně nemůžeme tvrdit, že by v důsledku událostí Czechteku 2005 došlo k signifikantní a dlouhodobé změně volebních preferencí v rámci společnosti (viz kapitola 3.2.8 Průzkumy názorů veřejnosti).
3.3.2 Spor o politickou objednávku zásahu
K mobilizaci veřejnosti a tím i následné politizaci problému došlo podle našeho názoru také díky nekonzistentním prohlášením jednotlivých aktérů kauzy. Již před samotným začátkem technoparty byla vydána nekonzistentní prohlášení, jako jsou: „Naším cílem samozřejmě je, aby CzechTek neproběhl, ale ovšem je to otázka správného monitoringu a nebo i toho, jak rychle policie dokáže zareagovat na možné konání,“ jak 114 Smolík, Josef. Politizace fotbalového chuligánství v České republice. Brno: FSS MUNI, 2007. Disertační práce. 115 Podle dostupných zdrojů nebyl proveden žádný výzkum volebních preferencí na vzorku „účastníků technoparty“, je však pravděpodobné, že strany hájící policejní zásah (ČSSD, KSČM) zaznamenaly po Czechteku 2005 odliv voličů, kteří byli stoupenci těchto akcí.
78 uvedla mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová 28.7.2005 116 . Oproti tomu Vladislav Husák, tehdejší náměstek policejního prezidia, se 26.7. 2005 vyjádřil ve smyslu, že v případě legálně pronajatého pozemku Policie ČR nikterak nezasáhne: „ Já bych organizátorům CzechTek vřele doporučoval se dohodnout s nějakým majitelem pozemku, uzavřou spolu nájemní vztah a policie se vůbec na to místo ani nepojede podívat.“ Po zásahu, 1.8.2005 se Husák vyjádřil, že Policie neměla v úmyslu konání akce zabránit: „„My jsme v žádném případě… nechtěli zabraňovat akci CzechTek 2005. Nám takováhle akce jako policii v žádném případě nevadí.“ Ve stejném duchu argumentoval i ministr vnitra Bublan: „ Pokud se shromáždí na nějaké louce a prokážou, že pozemek mají pronajatý, neohrozí další majetek a nebudou obtěžovat obyvatele okolí hlasitou hudbou, tak proti tomu nic nemáme. Pokud ale naruší veřejný pořádek či ohrozí cizí majetek, mají smůlu a musí počítat s razantním zásahem." 117
Jak vyplývá z výše uvedeného, policejní zásah proti účastníkům Czechteku 2005 se konal i přes fakt, že technaři měli uzavřenou s vlastníkem pozemků smlouvu o vstupu, zajištěny mobilní toalety a místo konání bylo od nejbližšího města přes čtyři kilometry vzdálené, jak si státní představitelé ve svých vyjádřeních přáli. Je tedy zřejmé, že i přes snahu zástupců techno komunity vyjít státním orgánům vstříc, bylo Czechtek na základě presumpce viny (na základě zkušeností z minulých ročníků) bráněno. I proto zřejmě vyvstala otázka, zda li nebyl zásah organizován na politickou objednávku. Policie samozřejmě tato nařčení odmítala s tím, že ze zákona musí Policie ČR zasáhnout i v případě, že má důvodné podezření, že může dojít k trestné činnosti, což v případě Czechteku 2005 nastalo. Na druhou stranu vyvstává otázka, jak je možné, že Policie ČR nezakročila např. proti následně konané technoparty ParoubTek, kdy bylo zřejmé, že musí docházet k porušování stejných zákonů, jako v případě Czechteku 2005.
Na spekulacích, že jde o politicky motivovanou akci, se také podepsaly nekonzistentní a nepravdivé výroky Policie, které působily jako hledání právních důvodů pro (politicky objednané) prvotní zablokování přístupové cesty Policií ČR, např. výroky o zrušení smlouvy o nájmu pozemků ze strany společnosti Italinvest, kdy velitel zásahu Kníže pro MF Dnes 29.7.2005 uvedl, že: „Při výslechu pan Plesky prohlásil, že si
116 ZBIEJCZUK, Adam. Co kdo řekl / who said what. Nedatováno. Poslední revize 22. srpna 2005. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://skylined.org/adamm/police violence/rekli.html 117 DRDA, Adam. Týden v České republice. Publikováno 6. srpna 2005. Poslední revize 12. října 2007. [cit. 12. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/08/printable/050806_tyden_v_cr.shtml
79 výslovně nepřeje, aby se na jeho louce velká taneční akce uskutečnila. Proto jsme tam další lidi nevpustili." Toto tvrzení pan Plesky ihned v médiích osobně popřel. Další z podobných dezinformací bylo tvrzení, že sjezd z dálnice zablokovali sami technaři.
Premiér Paroubek následně pro ČT (21.8.2005) uvedl, že politické důsledky Czechteku podcenil 118 , přičemž odpovědnost za tyto důsledky svedl na ministra vnitra, který měl situaci konzultovat se zástupci ostatních politických stran, a tak sejmout odpovědnost z beder ČSSD, která měla v očích veřejnosti nálepku strany za zásah zodpovědné. „ Sebekriticky musím přiznat, že jsem to podcenil. Já jsem nevěděl, co je to CzechTek. Já jsem nevěděl, k jakým problémům může dojít. Já jsem to tolik nesledoval… Myslím si, že ministr vnitra měl celou věc komunikovat již dopředu alespoň v koalici a možná s lídry ostatních politických stran.“
3.3.3 Výsledky politických jednání
Politizace Czechteku 2005 se v oblasti legislativy projevila snahou o přijetí nových právních norem, které měly pořadatelům akcí typu technoparty znesnadnit jejich organizování a státním orgánům legitimizovat znemožnění konání těchto akcí. Jak je popsáno v kapitole 3.2.7 Právní důsledky Czechteku 2005, snaha o urychlené přijetí zákonů, které byly v přímém rozporu s Ústavou, se nesetkala s nadšením a ani upravený návrh tohoto zákona dodnes přijat nebyl. Byla vytvořena modelová vyhláška pro obce, která má za účel pořádání neohlášených technoparty znesnadnit.
Kritika způsobu provádění kontroly činnosti Policie ČR, tedy zejména její dlouhodobě kritizovaná kontrola Inspekcí ministerstva vnitra se v souvislosti s Czechtekem odezvy v podobě změny fungování nesetkala. Jejím závěrem zůstává „že dotčené složky Policie ČR jako celek v daném případě, tj. ve stadiu přípravy, průběhu a ukončení akce technoparty CzechTek 2005, postupovaly v souladu s právním řádem České republiky s výjimkou jednotlivých excesů zasahujících policistů, které byly podle svého charakteru řešeny v rovině trestně právní nebo v kompetenci příslušných služebních
118 KOMÁREK, Martin. Jsou to nebezpeční anarchisté… ale nic o nich nevím. Publikováno 23. srpna 2005. Poslední revize 25. října 2007. [cit. 25. října 2007]. Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/187501 jsou to nebezpecni anarchiste8230 ale nic o nich nevim idnes.php
80 funkcionářů.“ 119 Skutečnost, že na straně Policie ČR nebylo prokázáno pochybení ani u jediného zasahujícího policisty, ukazuje na oprávněné pochybnosti kritiků zásahu o objektivním prošetření a došetření jednání konkrétních příslušníků Policie ČR ze strany Inspekce ministra vnitra. Případem se zabývala Inspekce ministerstva vnitra i po nástupu Ivana Langera (ODS) do funkce ministra vnitra, její zpráva 120 však nevykazuje známky dalších šetření a v naprosté většině obsahu kopíruje dřívější závěry Inspekce MV. Předvolební slib ministra Langera celou situaci řádně znovu prošetřit tak splněn nebyl.
I díky závěrům, potvrzujícím oprávněnost zákroku jako celku, nebyla v souvislosti s Czechtekem 2005 vyvozena osobní zodpovědnost žádného z aktérů (ačkoli ministr vnitra Bublan i premiér Paroubek byli vícekrát vyzýváni k rezignaci).
Celkově tak je možné říci, že až na drobné změny ve fungování Policie ČR a snahu ministerstva vnitra omezit pořádání akcí typu technoparty pomocí restriktivních úprav legislativy příliš změn politizace kauzy Czechtek 2005 nepřinesla. Prohlášení politiků o nezbytnosti důsledného prošetření kauzy se tak jeví jako populistická tvrzení, umocněná faktem, že se zásah konal deset měsíců před konáním voleb do poslanecké sněmovny a tím pádem mohl být využit v předvolebním boji.
Pozitivní změnou, kterou politizace Czechteku 2005 přinesla, byla ochota k jednání obou stran při konání následujícího ročníku, který se díky ní obešel bez jakýchkoli konfliktů. Je paradoxem, že právě akce konaná na zcela legálním základě, proti které tudíž PČR neměla důvod zasáhnout, se stala fenoménu free party Czechtek osudnou a ročník 2006 byl ročníkem posledním. Na území České republiky se přesto stále konají technoparty menšího rozsahu, které většinou charakterizuje bezproblémový chod a komunikace mezi organizátory a státními orgány, což dokumentuje např. fakt, že byl vytvořen „ Soubor typové činnosti složek Integrovaného záchranného systému při
119 CZECHTEK WEBLOG. Zpráva Odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia k CzechTeku . Publikováno 24. března 2007. Poslední revize 12. října 2007. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/509072 dokument zprava odboru vnitrni kontroly policejniho prezidia k czechteku.php s.6 120 POLICEJNISTAT.CZ. Průběžná zpráva o postupu Policie ČR na technoparty CzechTek konané ve dnech 29. 7. 1. 8. 2005 v katastru obcí Mlýnec a Újezd pod Přimdou na Tachovsku. Publikováno 17.8.2005. Poslední revize 5.října 2007. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.policejnistat.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=443&Itemid=310
81 společném zásahu v podmínkách rozsáhlých policejních opatření pro udržení veřejného pořádku při technoparty “ a následně ověřen v praxi při technoparty v obci Mašlov 121 .
Ve říjnu 2006 se v Praze rovněž konal seminář zabezpečený ve spolupráci s Úřadem pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX), který je součástí Generálního ředitelství pro rozšíření u Evropské komise. Tématem mezinárodního semináře byla problematika technoparty a diváckého násilí.122
3.4 Sekuritizace techno kultury v souvislosti s Czechtekem 2005
V naší práci hodnotíme v oblasti sekuritizace techno kulturu ze dvou hledisek. Prvním je zhodnocení bezpečnostních rizik s techno kulturou spojených, v druhé se zabýváme úvahou, zda li není právě techno kultura oním ohroženým objektem.
3.4.1 Techno kultura jako hrozba
„S tvrdým jádrem inspirátorů technoparty jsou trpké zkušenosti v celé Evropě. Žádné tančící děti to nejsou. Věci je nutno nazývat pravým jménem. Toto jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojení. Provokují masivní, alkoholem a drogami přiživované silácké demonstrace proti pokojné společnosti. S pomocí alkoholu i drog dokáží vytvářet nebezpečné situace pro své okolí; připojme terorizování obyvatelstva hlukem, špínou a dalšími útrapami.. Přitom nutno také počítat s narušováním životního prostředí, i elementární hygieny, rizika šíření AIDS, žloutenky, salmonely atd. až po zamoření celých lokalit odpadky.“ Premiér Jiří Paroubek, LN 2.8.2005 123
Vyjdeme li z hodnot, které techno komunita může pořádáním techno parties ohrožovat, (blíže kapitola 1.7 Analýza rizik), můžeme se domnívat, že představuje zejména hrozbu majetku, zdraví, životnímu prostředí a právnímu řádu apod. Aplikujeme li na případ technoparties v uvedené kapitole prezentovanou rovnici rizika, můžeme 121 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2006, s.9. Publikováno 2007. [cit. 10. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/dokument/2007/verejnyporadek/zprava06.pdf 122 Tamtéž, s. 21. 123 PAROUBEK, Jiří. Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé. Publikováno 2. srpna 2005 v Lidových novinách. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/dokument8505.html
82 tvrdit, že bezpečnostní protiopatření (monitorování příprav technoparties, snaha o dialog se zástupci techno komunity – viz bezproblémový Czechtek 06, změny v organizaci PČR apod.) snížila rizika s fenoménem spojená do té míry, že v současnosti není předmětné považovat existenci a projevy techno komunity za významné bezpečnostní riziko,124 existenciálně ohrožující referenční objekty.
V čem tedy spočívá hlavní potenciální hrozba zástupců techno kultury pro stát, tvrdíme li, že v současné době je riziko představované touto subkulturou minimální? Proklamovaný nesouhlas se současným establishmentem, odmítání obecně přijímaných hodnot a tendence k anarchistickým názorům (v ČR navíc v rámci techno subkultury marginální) jsou prezentovány nenásilnou formou. Jelikož však technoparties svým rozsahem budí nemalou pozornost, je patrná snaha některých organizací sympatizující s extrémní levicí či pravicí se na jejich medializaci přiživit. Neonacisté dle „ Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2005“125 uspořádali „Protestní akci proti komunismu, terorismu a na podporu zásahu Policie ČR na Czechteku 2005“. Oproti tomu příznivci anarchoautonomní scény participovaly na demonstracích svolaných k vyjádření nesouhlasu se zásahem Policie ČR a podpořily s tím související petiční akci. Nejaktivnějšími organizacemi byly občanské sdružení Komunistický svaz mládeže a neregistrovaná trockistická organizace Skupina revoluční mládeže REVO 126 .
Za největší možnou hrozbu proto lze považovat případné propojení techno komunity se zástupci anarchoautonomní scény a identifikace subkultury s jejími ideologickými východisky. Důsledkem takového propojení by teoreticky mohl být značný nárůst počtu stoupenců levicově extremistických názorů, který by (ad absurdum) mohl přerůst až v otevřenou hrozbu demokracii a vnitřní bezpečnosti České republiky.
Současně ale považujeme za nutné poznamenat, že techno komunita v České republice není zdaleka tak početná, jak by se mohlo zdát z počtu účastníků Czechteku (naprostou většinu účastníků technoparties netvoří „skalní“ freeteknaři, navíc část
124 Což ostatně potvrzuje i fakt, že ve Zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2006 není problematika technoparties vůbec zmiňována. 125 Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2005, příloha Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2005 byla dříve publikována jako samostatný materiál „Zpráva o problematice extremismu na území České republiky“. 126 REVO CZ. Czechtek – Stop policejní brutalitě, a to jednou provždy! Publikováno 10. srpna 2005. Poslední revize 10. prosince 2007. [cit. 10. prosince 2007]. Dostupné z WWW : http://revo.revoluce.info/index.php?id=21,4,0,0,1,0
83 účastníků nepochází z ČR) a je více než pravděpodobné, že účast extremistů na protestních akcích po Czechteku 2005 účastníky technoparties nijak neovlivňuje a tudíž je jejich zapojení do extremisticky laděných aktivit nepravděpodobné.
Přistoupíme li na tvrzení, že fenomén techno kultury a její projevy – technoparties – nejsou v současnosti tématem sekuritizovaným, za jeden z nejvýznamnějších pokusů o jeho sekuritizaci můžeme považovat tvrzení tehdejšího premiéra Paroubka, uvedené v záhlaví této kapitoly. Z prohlášení plyne, že technoparties představují mj. hrozbu životnímu prostředí. S tímto podle nás není možné souhlasit, jelikož v důsledku pořádání techno party jsou škody na životním prostředí – s výjimkou Czechteku 2005, kdy byla většina škod způsobena v důsledku policejního zásahu minimální a vratné. Dalším prezentovaným rizikem je „demonstrace proti pokojné společnosti“ – tudíž hrozba veřejnému pořádku (referenčním objektem by byla zřejmě „mainstreamová“ společnost nebo obyvatelé obcí v okolí technoparty). Ani v tomto případě však podle našeho názoru nejde o přílišné riziko (viz snaha technařů pořádat technoparties mimo obydlené oblasti), ačkoli je nutné přiznat, že k porušování veřejného pořádku v souvislosti s technoparties až na výjimky dochází. Vzhledem k neintencionálnímu charakteru, nízké závažnosti a krátkodobému charakteru těchto hrozeb však riziko není nutné, aby byly považovány za bezpečnostní téma.
Techno komunita není zaměřena primárně na demonstraci svých názorů navenek. Jejím hlavním zájmem je v prvé řadě dokázat sama sobě, že je možné žít jinak, než je v unifikované společnosti obvyklé, na základě DIY filozofie. Prezentace těchto názorů navenek je sekundární a nenásilná. Není zájmem účastníků technoparties, kteří mimo technoparty žijí běžné životy, narušit demokracii nebo ohrozit bezpečnost České republiky. Hrozbu demokracii a vnitřní bezpečnosti státu proto není oprávněné považovat za závažnou.
Hlavním problémem spojeným s technoparties tak podle našeho názoru je porušování právního řádu České republiky; přes výše dokumentovanou snahu našeho předního politika zůstalo u sekuritizačního pohybu a k sekuritizaci techno kultury oprávněně nedošlo.
84 3.4.2 Techno kultura jako referenční objekt
Po zkušenosti se zásahem proti technoparty Czechtek 2005 a vývojem situace v roce 2006, resp. 2007 zůstává otázkou, zda li není na techno kulturu možné nahlížet nejen jako na hrozbu, ale i na ohrožený objekt.
Jak tvrdí zástupci techno komunity, kteří se s posouzením policejního zásahu v roce 2005 jako „oprávněným“ nesmířili, bylo použití síly proti technařům protizákonné. Jako takové ohrozilo samotnou existenci jejich „sociálního hnutí“, zejména ohrozilo práva daná každému Listinou základních práv a svobod 127 . Za referenční objekt v tomto případě by tak bylo možné označit skupinu účastníků technoparty, která se vyznačovala „we feelingem“ právě z důvodu poškození jejich základních práv a svobod. Za aktéra sekuritizace bychom v tomto případě mohli považovat organizátory protestních akcí, opoziční politiky nebo odpůrce zásahu z řad známých osobností. Jelikož však byl incident jako celek po prošetření shledán legitimním a k porušení výše uvedených práv nedošlo, není možné tvrdit, že by techno komunita ze strany státu čelila existenciálnímu ohrožení. Proto není na místě považovat techno kulturu za referenční objekt sekuritizace.
Závěr
Předkládaná diplomová práce se zabývala techno kulturou v České republice., konkrétně se pokoušela ji prozkoumat z hlediska její politizace a sekuritizace. Jejím obsahem je kromě popisu teoretických relevantních politologických konceptů zejména popis vývoje a specifik české techno kultury a s ním spojených fenoménů. Těžištěm práce se pro nás staly události spojené s technoparty Czechtek 2005, v jejichž důsledku došlo k politizaci dosud víceméně kulturního fenoménu a byla nasnadě otázka, zda li nedošlo, nebo nemělo dojít k jeho sekuritizaci.
V kauze Czechtek 2005 jsme identifikovali několik klíčových problémů, které podle našeho názoru vyústily v politizaci celého fenoménu, jako nepřiměřená síla policejního zákroku, otazníky kolem blokace přístupových cest k legálně pronajatému pozemku, nekonzistentní prohlášení veřejných činitelů; na druhé straně neochota techno komunity ke spolupráci s místními úřady v místě konání, resp. zástupci státu obecně atd.
127 Hlava první, článek 2: (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví., (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
85 Otazníkem, který podle našeho názoru zůstal nevyřešen, je obvinění tehdejšího předsedy vlády Paroubka z politické objednávky zákroku. Této domněnce by napovídalo preventivní zablokování přístupových komunikací a zpětné dohledávání jeho právního opodstatnění, dramatické výroky premiéra před samotným zásahem a jeho následné tvrzení, že měl být zákrok konzultován s ostatními politickými stranami.
Jedním z hlavních důvodů politizace celé kauzy byl podle našeho názoru fakt, že se odehrála v relativně krátké době před volbami do poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Díky této skutečnosti se Czechtek snáze stal předmětem politických diskusí. I kvůli velkému zájmu veřejnosti i médií o události kolem Czechteku bylo relativně snadné oslovit potenciální voliče. Zatímco sociální demokraté spolu s komunisty zákrok obhajovaly, opozice jej kritizovala. Hlavním argumentem kritiky ze strany opozice byla předpokládaná politická objednávka zákroku vládní ČSSD, která jím měla demonstrovat svou sílu a rozhodnost a tím získat na svou stranu voliče. ČSSD skutečně mohla věřit, že si přikloní na svou stranu tu část široké veřejnosti, která techno komunitu vnímala jako okrajovou část společnosti, která pro ni představuje riziko. Tomu by napovídaly i výroky předsedy ČSSD Paroubka (uvedené v kapitole 3.4.1 Techno kultura jako hrozba).
Celkově vzato politizace celé kauzy spíše ukazuje na její populistické využití. Po zásahu na Czechteku 2005 nedošlo i přes snahu ministerstva vnitra připravit restriktivní zákon, znemožňující pořádání akcí typu technoparty, ke změnám legislativy, upravujícím tuto problematiku. Rovněž prošetření jednotlivých pochybení ze strany zasahujících policistů bylo ve všech případech odloženo, což nevrhá nejlepší světlo na Inspekci ministerstva vnitra, a to ani přes výslovný předvolební slib pozdějšího ministra vnitra Ivana Langera celou akci důsledně znovu prošetřit. I přes snahu všech relevantních stran z kauzy získat potřebné hlasy voličů se podle průzkumů veřejného mínění aféra na volebních preferencích dlouhodobě neprojevila.
Pozitivním důsledkem politických procesů byly podle našeho názoru drobné změny ve fungování Policie ČR, jako je vytvoření „antikonfliktních týmů“, snaha o zlepšení komunikace se sdělovacími prostředky a jasnější organizační řád pro případné další zásahy na technoparties. Rovněž byla připravena modelová vyhláška, umožňující omezení pořádání akcí typu technoparty obcemi.
Nejvýznamnějším důsledkem politizace Czechteku 2005 tak v našich očích zůstává fakt, že v následujícím roce došlo k dohodě mezi zástupci techno komunity a vládou. Akce se tak odehrála ve vojenském prostoru bez jakýchkoli problémů. Jak se
86 posléze ukázalo, tato bezproblémová techno party přilákala takové množství návštěvníků nevyznávajících ideály freetekna, že se její organizátoři rozhodli další ročníky již nepořádat. Otázkou zůstává, jak se skutečná techno komunita zachová do budoucna; nejpravděpodobnějším scénářem je upuštění od snahy organizovat velkou technoparty typu Czechtek a spíše účast na technoparties v zahraničí, zejména v zemích bývalého východního bloku.
Z hlediska sekuritizace jsme neshledali závažnější hrozby, které by techno kultura představovala jak na úrovni České republiky, tak na úrovních nižších. Za největší možnou hrozbu můžeme pravděpodobně považovat potenciální propojení technařů se zástupci anarchoautonomní scény a identifikace technařů s jejími ideologickými východisky, v případě intenzivnějšího zapojení extrémně levicových organizací (KSM, REVO po Czechteku 2005) do akcí pořádaných techno komunitou. Důsledkem takového propojení by teoreticky mohl být značný nárůst stoupenců levicově extremistických názorů. Tento scénář však nepovažujeme za pravděpodobný.
V úvodu formulovanou hypotézu: „V souvislosti s techno kulturou je v České republice možné hovořit o politizaci kulturního fenoménu“ se nám tedy podařilo jednoznačně potvrdit. Hypotéza druhá, tj.: „Můžeme v souvislosti s techno kulturou uvažovat o sekuritizačním pohybu, resp. o sekuritizaci fenoménu“ potvrzena nebyla, ačkoli jsme se pokusili formulovat potenciální ohrožení bezpečnosti, která by v souvislosti s techno kulturou mohla připadat v úvahu.
Hlavním problémem spojeným s fenoménem technoparty tak zůstává porušování právního řádu České republiky, proto bychom závěrem rádi popřáli jak zástupcům techno komunity, tak i široké veřejnosti, aby spolu zvládli vycházet k vzájemné spokojenosti.
87 Použitá literatura
• ADAMOVÁ, Karolína et.al. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001. ISBN 8071794694.
• BENNET, Tony (ed). New keywords: a revised vocabulary of culture and society. 1. vyd. Malden: Blackwell Publishing, 2005. ISBN 0631225684.
• BRAKE, Michael . Comparative youth culture : the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada . 1. vyd. London: Routledge, 1990. ISBN 0415051088.
• BUZAN, Barry, WæVER, Ole, DE WILDE, Jaap. Bezpečnost : Nový rámec pro analýzu . Ivo Lukáš. 1. vyd. Brno : Centrum strategických studií, 2005. ISBN 8090333362.
• CLARKE, John. Subcultures, cultures a class. In Gelder, Ken – Thornton, Sarah (eds.) The Subcultures Reader . London: Routledge, 1997. ISBN 0415051088.
• COHEN, A.K. A general theory of subcultures . In : Gelder, Ken, Thornton, Sarah. (eds.). The Subcultures Reader . London: Routledge, 1997. ISBN 0415051088.
• EICHLER, Jan. Činitelé bezpečnostní politiky . In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• EICHLER, Jan. Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika dnešního světa . In: Obrana a strategie, roč. 4, č. 2, 2004.
• EICHLER, Jan. Sekuritizace. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• EICHLER, Jan. Základní vymezení pojmů bezpečnostní hrozba a bezpečnostní riziko. Mezinárodní politika , roč. 27, č. 5, 2003
• FRANK, Libor. Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce.
• GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur: vybrané eseje . 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. ISBN 8085850893.
88 • HLAVÁČ, Ivo. Krize. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• HORKÁ, Markéta. Freetekno jako nový kmen. Brno: FSS MUNI, 2007. Bakalářská práce.
• JARY, David – JARY, Julia. Collins dictionary of sociology. 1. vyd. Glasgow: Harper Collins Publishers, 1991. ISBN 0004343735
• KŘÍŽ, Zdeněk. Národní zájem. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• KŘÍŽ, Zdeněk. Zájem. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• LEDABYL, Ondřej. Technoparties a protiextremistická politika ČR. Brno, FSS MUNI. 2004. Klausurní práce.
• MAŇAS, Miroslav. Teorie her a konflikty zájmů. 1. vyd. Praha, VŠE, 2002. ISBN 8024504502.
• MAREŠ, Miroslav. Bezpečnost. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• MIMRA, Martin. Komparace metod a terminologie vyhodnocování rizik . 1. vyd. Brno : Ústav strategických studií, Vojenská akademie v Brně, 2001.
• PŠEJA, Pavel. Konflikt . In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372
• SMOLÍK, Josef. Politizace fotbalového chuligánství v České republice. Brno: FSS MUNI, 2007. Disertační práce.
• SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV (Akademie Věd ČR). Velký sociologický slovník.1, A O. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071841641.
89 • SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV (Akademie Věd ČR). Velký sociologický slovník.2, P Ž. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843105.
• SORENSEN, Georg. Stát a mezinárodní vztahy. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, ISBN 8071789100.
• STOJAROVÁ, Věra. Současné bezpečnostní hrozby západního Balkánu. Brno: FSS MUNI, 2006. Disertační práce.
• TÉRA, Jakub. Komunikační kanály v české graffiti subkultuře. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 97 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Josef Smolík.
• WAISOVÁ, Šárka. Bezpečnost. Vývoj a proměny konceptu. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 8086898210.
• WAISOVÁ, Šárka. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti . Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2003. ISBN 8086473422.
• ZAJDÁKOVÁ, S. Sociální fenomén freetekno. . Brno: FSS MUNI, 2005. Klauzurní práce.
• ZEMAN, Petr. Hrozba a riziko. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
• ZEMAN, Petr: Česká bezpečnostní terminologie, její zdroje a stav. In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2002. ISBN 8021030372.
Online zdroje:
• Ahaswebovy noviny: Penc a Magor nemají rádi premiéra . Publikováno 9.8.2004. Poslední revize revize 13. února 2006. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW : http://www.ahasweb.cz/2004/399.htm
• ARMY.CZ. Bezpečnostní strategie České republiky 2003. (šifrováno, není možné ověřit datum poslední revize). [cit. 11.10.2007]. Dostupné z WWW: http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_ _prosinec_2003.pdf
90 • Autor neuveden. České tekno specifika viděné očima insidera . Publikováno 12.8.2002. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/11257.html
• Autor neuveden. Freetekno . Publikováno 2006. Poslední revize 4. května 2007. [cit. 19. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno shm8.pdf
• BBCCzech.com. Interview – Jiří Paroubek. Publikováno 11. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2005/08/050808_paroubek.shtml
• BBCCzech.com. Interview Mirek Topolánek. Publikováno 3. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: :http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2005/07/050802_topolanek.shtml
• Cirkus Alien. Poslední revize 26. prosince 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://punx23.multiply.com/
• Czechtek czech free festival official site of czech free teknival. Poslední revize 12. června 2006. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW : http://czechtek.freetekno.org/
• CZECHTEK WEBLOG. Dokument: „Nové“ šetření CzechTeku podle Langerovy Inspekce. Publikováno 24. března 2007. Poslední revize 12. října 2007. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/508945 dokument nove setreni czechteku podle langerovy inspekce.php
• CZECHTEK WEBLOG. Metropolitní Expres: Policisté na CzechTeku házeli upravené výbušky přímo do lidí . Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/315219 metropolitni expres policiste na czechteku hazeli upravene vybusky primo do lidi.php
• CZECHTEK WEBLOG. Zpráva Odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia k CzechTeku . Publikováno 24. března 2007. Poslední revize 12. října 2007. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/509072 dokument zprava odboru vnitrni kontroly policejniho prezidia k czechteku.php,
91 • ČESKÝ ROZHLAS. Napsali o CzechTeku 10. 8. 2005 . Poslední revize 5. října 2007. [cit. 5. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.rozhlas.cz/czechtek05/media/_zprava/186914
• DRDA, Adam. Týden v České republice. Publikováno 6. srpna 2005. Poslední revize 12. října 2007. [cit. 12. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/08/printable/050806_tyden_v_ cr.shtml
• ECONNECT portál občanského sektoru. Czechtek 2005 – historie. Publikováno 2007. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://econnect.ecn.cz/index.stm?apc=zm2004771gx1a &r=c
• ECONNECT Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu. Publikováno 21. 8. 2005. Poslední revize 25. září 2007. [cit. 25. září 2007]. Dostupné z WWW: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=467245
• FREETEKNO.sk ::: 0N_A!R. Public23 techno.kultura a společnost . Poslední revize 19. ledna 2007. [cit. 14. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.sk/camp23/tas.htm
• FREETEKNO:CZ: Tiskové prohlášení účastníků festivalu taneční hudby Czechtek 2005. Publikováno 28. července 2005. Poslední revize 29. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.freetekno.cz/?d=1&id=124
• IDNES.CZ. Bublan: Nic proti technu, ale šlo o zákon. Publikováno 9.srpna 2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050802_221202_domaci_ad
• IDNES.CZ. Dějiště technoparty je vyčištěné, úklid zaplatí obecní úřad. Publikováno 4. srpna 2000. Poslední revize 18. října 2007. [cit. 18. října 2007] . Dostupné z WWW: http://show.idnes.cz/dejiste technoparty je vycistene uklid zaplati okresni urad p5i /hudba.asp?c=A000731105021hudba_itu
• IDNES.CZ. Langer: Více škody než užitku . Publikováno 2.8.2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/nazory.asp?r=nazory&c=A050802_000215_nazory_itu
92 • IDNES.CZ. Paroubek politoval zraněné, Klaus žádá vysvětlení . Publikováno 1.8.2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_142658_domaci_ton
• IDNES.CZ. Paroubek: Bublan CzechTek politicky podcenil . Publikováno 9.srpna 2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007]. Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050809_165233_domaci_ton
• IDNES.CZ. Policie popřela, že by zákrok nařídili politici. Publikováno 31.července 2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/policie poprela ze by zakrok naridili politici flj /domaci.asp?c=A050731_130322_domaci_jan
• IDNES.CZ. Senát odmítl zákrok na Czechteku, žádá vysvětlení. Publikováno 5.srpna 2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050805_123438_domaci_miz
• IDNES.CZ. Tisíce lidí demonstrovaly na Letenské pláni. . Publikováno 3.srpna 2005. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050803_163901_domaci_mad&
• IDNES.CZ. Zákrok proti technoparty rozdělil veřejnost. Publikováno 2. srpna 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A050801_210000_domaci_ad
• JACQUES, Kateřina. Ministr vnitra odpověděl na otevřený dopis Kateřiny Jacques k zásahu Policie ČR na technopárty Czechtek 2005 . Publikováno 23. 3. 2007. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.katerinajacques.cz/11/0/327/detail/23 3 2007 ministr vnitra odpovedel na otevreny dopis kateriny jacques k zasahu policie cr na technoparty czechtek 2005/
• JYRKINEN, Martin. Czechtek 2002: "Mámo neblázni, přijedou – zatancujou a odjedou". Publikováno 16.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.britske listy.cz/2004/9/17/art19784.html
• KOMÁREK, Martin. Jsou to nebezpeční anarchisté… ale nic o nich nevím. Publikováno 23. srpna 2005. Poslední revize 25. října 2007. [cit. 25. října 2007].
93 Dostupné z WWW: http://czechtek.bloguje.cz/187501 jsou to nebezpecni anarchiste8230 ale nic o nich nevim idnes.php
• MEDIAINFO.CZ Analytický server o českých médiích. Odraz CzechTeku v komentářích českého tisku. Publikováno 26.října 2005. Poslední revize 29. října 2007. [cit. 29. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.mediainfo.cz/ostatni temata/656.html
• MINISTERSTVO VNITRA ČR. Czechtek 2005 se blíží. Publikováno 26. července 2005. Poslední revize 29. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/2003/aktualit/2005/czechtek_policie.html
• MINISTERSTVO VNITRA ČR. Obecně závazná vyhláška č. .. / 200., o stanovení podmínek pro pořádání a průběh akcí typu technopárty a o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s jejich konáním . Poslední revize 20. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/sprava/mistni/dokumenty/technop_vzor_ozv.pdf;
• MINISTERSTVO VNITRA ČR. Technoparty a stav v zahraničí . Poslední revize 20. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/0803majka.html
• MINISTERSTVO VNITRA ČR. Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu: Bezpečnost. . Poslední revize 17. září 2007. [cit. 17.září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/udalosti/slovnik/slovicka/9_odbor_info.html
• MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2006. Publikováno 2007. [cit. 10. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/dokument/2007/verejnyporadek/zprava06.pdf
• MINISTERSTVO VNITRA ČR: Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2005. Publikováno 2006. [cit. 10. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/dokument/2006/extrem05.pdf
• MINISTERSTVO VNITRA ČR: Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2006. Publikováno 2007. [cit. 10. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/dokument/2007/extrem06.pdf
94 • MINISTERSTVO VNITRA ČR: Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu . Poslední revize 26. prosince 2007. [cit. 26. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/udalosti/slovnik/slovicka/9_odbor_info.html
• MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Bezpečnostní strategie České republiky. [Online]. Poslední revize 26. prosince 2007. [cit. 26. prosince 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=12734&idj=1&amb=1&trid=1&prsl= &pocc1=5
• MOTEJL, Otakar. Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005. Publikováno 25. ledna 2006. Poslední revize 15. srpna 2007. [cit. 15. srpna 2007] . Dostupné z WWW: http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=361
• National Drug Intelligence Center (NDIC). Raves An NDIC Information Bulletin. Poslední revize 18. dubna 2006. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.usdoj.gov/ndic/pubs/656/
• PAROUBEK, Jiří. Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé. Publikováno 2. srpna 2005 v Lidových novinách. Poslední revize 10. října 2007. [cit. 10. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/dokument8505.html
• Průběžná zpráva o postupu Policie ČR na technoparty CzechTek konané ve dnech 29. 7. 1. 8. 2005 v katastru obcí Mlýnec a Újezd pod Přimdou na Tachovsku. Publikováno 17.8.2005. Poslední revize 5.října 2007. [cit. 5. října 2007]. Dostupné z WWW: http://www.policejnistat.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=443&Ite mid=310
• REVO CZ. Czechtek STOP POLICEJNÍ BRUTALITĚ — A TO JEDNOU PROVŽDY! Publikováno 10. srpna 2005. Poslední revize 10. prosince 2007. [cit. 10. prosince 2007] . Dostupné z WWW : http://revo.revoluce.info/index.php?id=21,4,0,0,1,0
• SARKOZY, Nicolas. Všem prefekturám ve Francii: K otázce rave parties. Publikováno 10. srpna 2005. Poslední revize revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/24499.html
95 • SOKAČOVÁ, Linda. Nenechat se sežrat soukolím systému. Online rozhovor z 19.9.2004. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW http://www.blisty.cz/art/19810.html
• ŠTERNBERK, Jaroslav. Pro Czechtek platí zákon o právu shromažďovacím. Publikováno 1. srpna 2005. Poslední revize 24. června 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.blisty.cz/art/24360.html
• WIKIPEDIE (otevřená encyklopedie). Czechtek 2005 – chronologie. Poslední revize 29. září 2007. [cit. 29. září 2007] . Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/CzechTek_2005#Chronologie
• WIKIPEDIE (otevřená encyklopedie). New Age. Poslední revize 20. prosince 2007. [cit. 21. října 2007]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Age
• WILSON, Peter Lamborn. Dočasná autonomní zóna , 2004. Poslední revize 14. února 2007. [cit. 20. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.taz.kvalitne.cz/obsah.html
• Záznam jednání Senátu: Postup Ministerstva vnitra ve věci zásahu proti účastníkům CzechTek. Publikováno 5.8.2005. Poslední revize 9. října 2007. [cit. 9. října 2007] . Dostupné z WWW: http://www.jaromirstetina.cz/senat/vystoupeni/postup ministerstva vnitra ve veci zasahu proti ucastnikum czechtek.html
• ZBIEJCZUK, Adam. Co kdo řekl / who said what. Nedatováno. Poslední revize 22. srpna 2005. [cit. 12. října 2007] . Dostupné z WWW: http://skylined.org/adamm/police violence/rekli.html
96