Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií
Jitka Ţáková
Subkultura tekna ve spojení s novými médii
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Martin Flašar Ph.D.
2010
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
......
Jitka Ţáková
Děkuji vedoucímu Mgr. Martinovi Flašarovi Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za trpělivost a hodnotné rady. Dále děkuji všem, co mi dodali důleţité informace z praxe. Nesmím opomenout poděkovat svému okolí a rodině, která mne psychicky podpořila a dodala energii na dokončení této práce.
„THE ADVANCE PARTY, USING STATE OF THE ART DIGITAL TECHNOLOGY COMBINED WITH THE ORGANIC LIFE SYSTEM DELIVERS A MASSIVE JOLT TO HUMAN SENSORY CIRCUITS, PROVIDING THE EXTRA ENERGY INPUT NEEDED TO MAKE THE QUANTUM LEAP FROM TERRESTRIAL TO EXTRA- TERRESTRIAL CONSCIOUSNESS.“
„Princip rave party užitím digitálních technologií, jako nástrojem umění, v kombinaci s lidským faktorem, k dosažení zásadního postupu smyslového vnímání, poskytuje zvláštní energii k vytvoření transformace uvědomění z pozemského na nadpozemské.“ Manifest Spiral Tribe: UNITED FORCES OF TEKNO (viz. příloha A)
OBSAH: 1 ÚVOD ...... 6 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ...... 8
2.1 KULTURA, SUBKULTURA ...... 8 2.2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKNA ...... 12 2.3 VZNIK, VYMEZENÍ A VÝVOJ TEKNO SCÉNY ...... 13 2.3.1 Světová scéna ...... 14 2.3.2 Česká scéna ...... 15 2.4 „TEKNO JE VŠEKNO?“ ...... 18 2.5 ZÁKLADNÍ PRINCIPY RAVE PARTY ...... 21 2.5.1 DIY ...... 21 2.5.2 Průběh rave party ...... 22 2.5.3 Travelling ...... 22 2.6 SYMBOLY FREETEKNO SUBKULTURY ...... 24 2.7 PRÁVNÍ VYMEZENÍ TEKNA...... 26 3 NOVÁ MÉDIA VE SPOJENÍ SE SUBKULTUROU TEKNA ...... 29
3.1 PROPOJENÍ TEKNA S NOVÝMI MÉDII ...... 30 3.2 ZVUK ...... 31 3.2.1 Technické zázemí sounsystému ...... 31 3.2.2 DJ a vybavení ...... 32 3.2.3 Pozice MC v teknu ...... 33 3.3 VYUŢITÍ OBRAZU NA RAVE PARTY ...... 35 3.3.1 VJing ...... 35 3.3.2 Backdropy, flyery ...... 37 3.4 SVĚTLO ...... 38 3.4.1 Osvětlení ...... 38 3.4.2 Světelné efekty ...... 38 3.5 VYUŢITÍ INTERNETU NA POLI TEKNA ...... 40 3.5.1 Specializované webové stránky ...... 41 3.5.2 Systém předávání informací pro nelegálně pořádané party ...... 42 4 ZÁVĚR...... 43 5 RESUMÉ ...... 44 6 SUMMARY ...... 46 7 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ...... 47 8 SEZNAM PŘÍLOH ...... 53
5
1 Úvod
Tekno jako hudební styl. Teknaři, soundsystémy, DIY. To vše spadá pod subkulturu tekna. Lze ji pojmenovat mnoha způsoby – rave, tek, techno. V konečné fázi ovšem nezáleţí na jménu, je a vţdy bude kontroverzní. Hýbá společností a zaţitými konvencemi. Toto téma bylo rozebírané jiţ v mnoha spektrech. Kauza Czechtek 2005 zasáhla kaţdého, kdo vlastní televizi nebo je aktivním uţivatelem internetu. Negativní i pozitivní ohlasy můţeme slyšet z mnoha stran a v různých interpretacích. Cílem práce je seznámení s tímto hudebním stylem v kontextu nových médií. Odpovědět na otázky. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let, kdy se nová média stala samozřejmostí? Nebo její podstata dřímá v lidech po staletí? Je tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná? Jak vyuţívá technologie nových médií? Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji? A stala se nová média neodmyslitelnou částí této subkultury? Mohla by fungovat i bez nich? V této práci budeme hledat způsob propojení tekna s novými médii. Literatury a zdrojů informací je dostatek, ale nejsou relevantní a zaobírají se pouze teorií. Pro získání dat z praxe jsme zvolili postup řízeného rozhovoru. Kontaktovali jsme DJs, VJ, MC a organizátory teknivalů a rave party, abychom mohli vyuţít poznatků tímto nabitých. Metoda aplikovaná v této práci je převáţně analytická. Základem této práce bude vysvětlení pojmů, které nastínil jiţ její samotný název. Co je to subkultura? A jak se liší od kultury? A lze vůbec skupinu lidí specializovanou na různá témata spojit s novými médii neoddělitelnou vazbou? Tématem subkultur se blíţe zabývá Michael Brake Comparative youth culture (etc.) [2005]. V první kapitole vymezíme tekno jako hudebního styl, jeho historii, vznik a vývoj. S tímto tématem nejvíce souvisí text Svatavy Zajdákové Subkultura mládeţe – subkultura freetekno [2005]. Další kapitola nese název „Tekno je VšeKno?“. Je věnována všem pravým ještěrům, ještěrkám a tzv. „mrdačům beden“. Okrajově představíme filozofii DIY, princip rave party a legislativu spojenou s touto subkulturou, abychom se posléze přesunuli k detailnímu zaměření na určité aspekty této subkultury.
6
Následující pasáţ se zabývá základním definováním pojmu nová média a zasazuje ji do kontextu subkultury tekna. Pojem nová média vystihuje Jakub Macek v Nová Média [2002]. Dalším stěţejním dílem je kniha Marshalla McLuhana Jak rozumět médiím (etc) [1991]. Neméně důleţitým aspektem práce je technické zázemí freetekna. Soustředit se budeme převáţně na zvuk, obraz a světlo. V neposlední řadě se budeme soustředit na internet a to z pohledu specializovaných tekno portálů a přiblíţíme princip předávání informací pro nelegálně pořádané party.
7
2 Úvod do problematiky 2.1 Kultura, subkultura
Na freetekno lze nahlíţet z mnoha úhlů – např. sociálního, politického, hudebního a dalších. Pro tuto práci je stěţejní průsečík mezi subkulturou a novými médii. Musíme si proto nejdříve ujasnit pojmy, se kterými budeme pracovat. Základem je kultura, ze které vychází subkultura. Jednu z moţností definice kultury udává Brake: „Kultura ve společenských vědách nabývá různých významů. Jedním z nich je označení určitého způsobu života, který vyjadřuje určité významy a hodnoty nejen skrze umění a učení, ale také skrze instituce a běžné chování. Analýza kultury podle této definice spočívá v objasnění významů a hodnot implicitních a explicitních v určitém způsobu života, určité kultuře.“1 Hana Slámová uvádí, ţe kultura je: „konkrétní socio-kulturní systém, který je možné identifikovat v čase a prostoru. Kultury z tohoto hlediska představují unikátní konfigurace artefaktů, socio-kulturních regulativů, idejí, norem, modelů chování, institucí a kulturních vzorů sdílených a předávaných členy určité společnosti“… „Jednotlivé kultury lze přitom studovat jako relativně autonomní, vnitřně strukturované a integrované, super-organické adaptivní systémy.“2 Brake vysvětluje, proč je právě kultura pojítkem sociálních aktérů. Vznik subkultur, které se vyznačují odlišnými vzorci chování, hodnotami a ţivotními styly, je zapříčiněn zápornými elementy, které produkuje sám systém. Definovat subkulturu lze takto: „Subkultura (z lat sub = ´pod´ + kultura) je osobitá menšinová kultura v rámci kultury většinové. Mezi minoritní a majoritní kulturou panuje často pnutí, někdy vyúsťující v konflikty.“3 Často jsou informace ohledně subkultur matoucí a přinejmenším neobjektivní, čehoţ si všimneme na následujícím příkladu článku pro učitele. „Informace pro
1 BRAKE, Michael. Comparative youth culture : the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada. London: Routledge, 1990, srov. BENNET, Tony. New keywords: a revised vocabulary of culture and society. Malden: Blackwell Publishing, 2005. 2 SLÁMOVÁ, Hana. Kultura [online]. Praha, 2005. 12 s. Bakalářská práce. FF UK. Dostupné z WWW:
8
učitele: Squateři, graffiťáci, skejťáci, anarchisti, skinheadi, technaři, neonacisti, hooligans, hippies, rastafariáni a satanisti jsou názvy pro skupiny převážně mladých lidí, kteří se svým životním stylem a hodnotami odlišují od ostatních ´nezasvěcených, konformních a konzumních´ lidí – ´normálů´. Obvykle jsou považováni za excentriky, nekonformisty, blázny bojující proti všemu a všem, násilníky, extremisty a teroristy. Jedná se však především o příslušníky různých subkultur.“4 Z této citace veškeré jmenované subkultury (včetně technařů, pod které spadají i teknaři) jasně vyplývá, ţe členové subkultur buď bojují proti všem a všemu, nebo jsou přímo teroristé. Oproti tomu Zajdáková definuje freetekno subkulturu jako subkulturu mládeţe: „typ subkultury vázaný na specifické způsoby chování mládeže, na její sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování či zavrhování určitých norem, životní styl odrážející podmínky života. Subkulturu mládeže lze smysluplně vymezit a pochopit pouze ve srovnání s hodnotami, chováním a životním způsobem dospělých v jedné a téže společnosti. Většinou se předpokládá, že subkultura mládeže vzniká tam, kde se historicky a situačně zvýrazní odlišnosti životní filosofie a životního stylu mladých natolik, že se vytvoří specifický kulturní vzor chování.“5 Jak uvádí Brychtová: “hodnoty se dnes mění rychleji než kdy předtím. Zatímco v minulosti člověk vyrůstající v určité společnosti mohl očekávat, že systém všeobecně přijímaných hodnot zůstane za jeho života nezměněn, dnes není (kromě izolovaných společenství) takový předpoklad myslitelný. V dohledné budoucnosti musíme počítat se stále rychlejšími změnami společenských hodnot, které jsou důsledkem především revolučního vědecko-technologického rozvoje. Většina předchozích společností spočívala na širokém základě sdílených ústředních hodnot. Trendy současného vývoje směřují naopak k rozmanitosti a nikoli ke stejnorodosti, čímž vzniká potřeba nových společenských institucí, mezi něž patří i subkultury.“6
4 Charakteristika subkultur. In Charakteristika subkultur. 2005. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW:
6 Brychtová, P. (2001): Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Diplomová práce, KSP FFUK, Praha.
9
Brychtová nazírá na subkultury z globálního hlediska. Kopeek se zaměřuje konkrétně na subkulturu tekna: „Alternativní subkulturu nezávislou na klasických kulturních a společenských schématech dokazující tak, že tato zdaleka nejsou jediná možná. Jsou to lidé nespokojeni s pozicí, která jim byla tržně-sociálním mechanismem přiřčena, demonstrující, že lze mnoho věcí dělat jinak. Nová silná vlna psychedelického zpochybňování tradičních hodnot. Lidé žijící a oslavující život způsobem, který je na rozdíl od jim vnucovaných prefabrikovaných zážitků skutečně uspokojuje. Tvůrčí síla a nadšení osvobozených myslí. Síla. Rave. Tekno.“7 Cohen8 popisuje aspekty vzniku subkultur, jako řešení problémů mainstreamové kultury. Vyřčená teze platí i pro problematiku tekna, kde definovaný problém vyţaduje rozhodnutí a řešení. Vytváří se protihodnoty, jimiţ jsou, ve vztahu k tekno subkultuře, nekomerčnost, nonhierarchie, svoboda slova a jednání a vyznávání principu DIY. K tomuto tématu se vyjadřuje Boleslav Březovský: „ Freetekno, jako řada předchozích subkultur dvacátého století (jazz, mods, hippies, punk…) vznikla jako protireakce na institucionalizovanou oficiální kulturu, jako přirozená potřeba umělecky se vyjádřit bez ohledu na v dané době přijatelné prostředky takového vyjádření. Freetekno subkultura předpokládá - ovšem nevyžaduje - značnou míru osobního zapojení, ať již jako autor hudby, DJ, tvůrce dekorací, či majitel potřebné techniky. Jedním z jejich hesel je DIY - Do It Yourself, jež by se dalo opsat slovy ´nepotřebujeme establishment, abychom se mohli bavit´ .“9 Další pohled na tekno subkulturu nastiňuje Marek Štol: „Je to alternativní multikulturní scéna. Dalo by se říci, že je tato scéna tvořena více či méně organizovanými skupinami lidí, kteří vzhledem ke svému zájmu o elektronickou taneční muziku, volnému způsobu života, drogám apod., doprovází tzv. ´soundsystémy´. Přívrženci této subkultury se snaží vymanit ze soudobé komerčně a konzumně orientované společnosti. V součastné době nelze přesně specifikovat kdo a
7 KOPEEK, „Fenomén tekno“
8 SMOLÍK, Josef . Extremismus subkultur mládeţe? . Rexter [online]. 2006, 1, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW:
9 viz příloha B.
10
proč je vyznavačem této scény, neboť zde sehrává svoji roli popularita open air festivalů, které jsou zaměřeny na venkovní produkci, a proto se mezi skalní vyznavače freetekna přimíchává i značná část nevyhraněného publika.“10
10 viz příloha D.
11
2.2 Úvod do problematiky tekna
Freetekno je kontroverzní jiţ ve své podstatě. Vymezuje se specifickým hudebním ţánrem proti mainstreamu a jeho základní rysy jsou proto společností více či méně nepochopeny. Tekno, jako hudební styl, si našlo svoje přívrţence i odpůrce, které spojuje záliba v rovných beatech, volnosti a hlavně v lidech podobného smýšlení. „Freetekno je odnož taneční scény, kultura skloubení elektronické taneční hudby s travellingem, spiritualitou, principem DIY a drogovou kulturou v globálu rozšířených do kyberprostoru. Všechny pilíře freetekna jsou vzájemně propletené, 11 některé přechází mezi sebou přímo a úzce, jiné navazují pozvolna.„ Tekno spadá pod elektronickou hudbu a lze jej dále členit podle různých specifikací, jak uvádí Jan Vranečka: „BPM12 tekna je od 150 až po 220 BPM. Kolem 150 BPM je acid tekno, je nejpomalejší a vyznačuje se specifickou linkou, která je vytvářená syntetizátorem TB-303. Mezi 160 a 200 BPM je klasický hardtek. Je to jeden z nejvíce hraných stylů tekna a od acidu se odlišuje rychlejšími zvraty a celkově tvrdším rázem hudby. Hardtek se vyznačuje ostrými, rovnými beaty s pronikavou basovou linkou. Mezi nejrychlejší spadá speed core a gabba, které se 13 vyznačují efektem distortion.“
11 Iam.bmezine.com [online]. 12.5.2007 [cit. 2010-04-18]. Proporcovaný. Dostupné z WWW:
12
2.3 Vznik, vymezení a vývoj tekno scény
Při vzniku taneční hudby sehráli významnou roly následující faktory: „1) nová technologie – počítače, které umožnily digitalizaci zvuku a vývoj elektrotechniky, díky níž bylo možné upravovat taneční hudbu, mixovat ji, zesilovat 2) rozvoj masové komunikace, která přispěla k rychlému rozšíření nahrávek, vzájemnou komunikaci i mimo přímou účast na party 3) nový typ stimulantu. Tím se stala taneční droga extáze, která zaujala na scéně“ 14
Vznik elektronické hudby je datován do 70. a 80. let 20. století. Vzešla z populární hudby a začala se štěpit na jednotlivé proudy. „Music in which electronic technology, now primarily computer-based, is used to access, generate, explore and configure sound materials, and in which loudspeakers are the prime medium of transmission. There are two main genres. Acousmatic music is intended for loudspeaker listening and exists only in recorded form (tape, compact disc, computer storage). In live electronic music the technology is used to generate, transform or trigger sounds (or a combination of these) in the act of performance; this may include generating sound with voices and traditional instruments, electro-acoustic instruments, or other devices and controls linked to computer-based systems. Both genres depend on loudspeaker transmission, and an electro-acoustic work can combine acousmatic and live elements.“15 Techno se začíná vyvíjet v 80. letech 20. století v USA, konkrétně z detroitských klubů. V té době se také poprvé v nočních pořadech začínají ozývat syntetické zvuky
14 ZAJDÁKOVÁ, S. Subkultury mládeže – subkultura freetekno. Brno, 2005. VOŠ (sociální). Vedoucí absolventské práce Mgr.Alexandra Boková. 15 „Hudba, ve které je elektronická technologie (dnes zejména počítačová) používána k přístupu, generování, zkoumání a konfigurování zvukových materiálů a ve které jsou reproduktory primárním médiem produkce. Existují dva základní žánry. Akusmatická hudba je určena pro poslech z reproduktorů a existuje pouze v zaznamenané podobě (páska, kompaktní disk, soubor v počítači). V živé elektronické hudbě je technologie využívána ke generování, přetváření nebo spouštění zvuků (nebo ke kombinaci těchto zmíněných) v rámci performance; může to zahrnovat vytváření zvuků hlasy a tradičními hudebními nástroji, elektro-akustickými nástroji nebo dalšími zařízeními a ovladači spojenými s počítačem. Oba žánry závisí na reproduktorové produkci, elektro-akustická díla mohou kombinovat akusmatické i živé prvky“ EMMERSON S., SMALLEY D., Electro-acoustic music in Oxford Music Online [online]. [cit. 20. 12. 2009]. Dostupné z:
13
samplované16 elektronické hudby. Techno se lišilo od housu ovlivněného diskem svojí rychlostí. House měl tempo okolo 120 úderů za minutu, oproti tomu "nová taneční elektronická hudba", jak se techno v té době nazývalo, 180 aţ 220 úderů za minutu. Techno reflektovalo alternativní, punkovou a industriální scénu. Bylo zaloţeno na samplech hluku a industriálních zvuků. V 80. letech se house setkával s obrovským úspěchem u britských posluchačů a „elektronická taneční hudba“ díky tomu zaznamenala masivní nárůst popularity, protoţe první nahrávky techna spadaly pod house. Od techna bylo uţ blízko k teknu, které je oproti technu temnější, rychlejší, ale také melodičtější. Proměnlivost, mnohotvárnost a větší koláţ zvuků v rychlejší frekvenci, jsou znaky, které tekno od techna odlišují. Výběr samplů a jejich zpracování v teknu je natolik rozdílné od současné elektronické hudby, ţe i přes zrušení základního znaku, rychlosti, je lehce rozpoznatelné.
2.3.1 Světová scéna
Britský vliv Prvotní impulzy přišly z Ibizy a z Goa. Z těchto ostrovů se rozšířila taneční hudba do Anglie, kde spojením kvílivé syntetické techno basy a houseové rytmiky vznikl acid house. Stěţejní myšlenkou jiţ nebyla melodie, ale strojově přesná rytmika, která graduje do mnohovrstvých kompozic. Základem byly pumpující bicí a výrazná basová linka. Na přelomu 90. let došlo k reakci na acid house (v té době jiţ označované jako rave). House se stal komerčním a mnoho účastníků původní scény bylo znechuceno, přestala to být jejich domovská scéna. Stala se tzv. overgroundem17, coţ vedlo k odštěpení směru – freetekno.18
16 „Sampling“ – vzorkování, „samplovaná elektronická hudba“ – je hudba vytvořená pomocí sekvence samplů (zvuky jsou rozděleny na krátké úseky – poskládány za sebe a na sebe). 17 „Overground“- přetočení undergroundu, komerce. 18 v té době se formuje hardcore, hardtek scéna.
14
Freetekno se odklonilo od „clubberů“19, přesunulo party do volné přírody, bez vstupného, bez security a bariér (např. ploty oddělující DJs od publika). Prvním a legendárním soundsystémem byl Spiral Tribe.20 Jeho členové pořádali akce podle základních principů tekna, bez oficiálních organizátorů. Díky nim se začal vytvářet alternativní ţivotní styl, který se odlišoval od klubové scény, mainstreamové společnosti.
Americký vliv V počátcích americké scény byla taneční hudba útočištěm pro různé skupiny lidí odlišujících se od majoritní společnosti (sexuální orientací,…). Scéna byla tolerantní, bez předsudků a myšlenkových stereotypů. Svoji roli zde sehrály i drogy (převáţně extáze), které umoţňovaly zvýšenou empatii. Základními principy se staly: otevřenost (nesoudit podle stylu, rasy, věku, pohlaví,…), přijímání (neřešit správnost lidského chování) a pozitivizmus. I z toho vyplývá jedna z filosofií rave party, tzv. „PLUR“ – peace, love, unity, respekt. Postupem času se začala freetekno subkultura mísit se subkulturami squatterů, punkerů a travellerů.
2.3.2 Česká scéna
V roce 1994 proráţí na českou scénu první soundsystémy, jako např. Spiral tribe a Mutoid Waste Company, prchající před CJA21. Travellerská komunita nalezla posluchače hlavně mezi punkery a squattery. Jeden z obyvatelů slavného praţského squatu Landronka, český výtvarník a zakladatel Cirkus Alien, Honza Kokotek, popisuje první freetekno party takto: „Přišel jsem tehdy s přáteli na Libeňák, kde tábořili a chystali akci. Fascinovaly mě tam industriální skulptury, vojenské náklaďáky s vyčnívajícími kly zpod kapoty a další bizarní vozidla, jejichž posádky připomínaly postavičky z cyberpunkového komiksu. Minimalistická elektronika bzučící všude kolem z reproduktorů byla totálně něco jiného, než se toho času hrálo v Praze na house party, které mě nebavily a nevyhledával jsem je. Celé to na mě
19 Subkultura „clubberů“ – vyuţívaly komerční potenciál mladých lidí a aplikovali tzv. „dress code“ (vstup do klubu byl podmíněn „trendy“ oblečení), z DJs se staly hvězdy, které hrají za vysoké honoráře, coţ zvýšilo i cenu vstupného, vytvořili show-business. 20 Spiral = spirála (Symboly tekna viz kapitola: 2.6) Tribe = kmen. 21 viz kapitola 2.7 Právní vymezení tekna.
15
působilo jako zjevení z jiné planety, jako ufoni, kteří znenadání přistáli uprostřed města a začali žít svým vlastním životem.“22 Mnoho mladých lidí se v tomto novém stylu našlo, a proto začaly vznikat české soundsystémy, jimiţ byly jiţ zmiňovaný Cirkus Alien, Direct Drive, Technical Support (ti přenášeli „poetiku“ tekna do klubů a galerií), Mayapure a mnoho dalších. Jak se uvádí na freetekno.cz, je k dnešku v České republice asi na čtyři desítky větších či menších soundsystémů.
Czechtek Czechtek byl povaţován za nevětší ilegálně pořádanou rave party v České republice. První se odehrál v roce 1994 na louce u Hostomice (stejně jako další tři ročníky). V následujících dvou letech nedocházelo k velkým konfliktům a tekno scéna byla přijímána společností i policií bez většího zájmu. Aţ v roce 1997 začala vyvíjet společnost (prostřednictvím starostů obcí, policie,…) nátlak, aby se akce pořádaly klasickým způsobem, a proto se organizátoři rozhodli ohlásit akci vţdy nejdříve 3 dny před plánovaným začátkem.23 V roce 1999 jiţ policie byla přítomna, ale pouze jako dozor, stejně jako lékařská pomoc. Poprvé v roce 2000 se akce přejmenovala na Czechtek. Média se jiţ o toto téma zajímala a poprvé se zmiňovala o devastaci pozemků. Ročník 2003 se stal přelomovým, teknival navštívilo rekordní počet 30 tis. teknařů. Následující tekno party proběhla v duchu velkého odporu místního obyvatelstva podpořeného medializací televize NOVA. Na stránkách free.cz popisuje článek pohled na médií v kauze Czechtek 2004 takto: “úroveň žurnalistiky a to jak novinových společností, tak i televizních společnosti v ČR je na velmi ubohé až tristní úrovni. O nějaké etice, o profesionální cti a o funkci hlídacím psu demokracie si můžeme nechat u nás v ČR jen zdát! Oficiální masmédia v ČR neplní a nesplňují ani ty nejzákladnější pravidla a mechanizmy žurnalistiky, nejsou schopná a ani ochotná
22 Tekkno. In KOKOTEK, Honza . Tekkno. [s.l.] : [s.n.], 2008 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW:
16
získávat a ověřovat si pravdivá fakta a informace, ale jen lžou a lžou, jak Rudé Právo tiskne.“ 24 Czechtek 2005 byl zlomový. Velký zásah policie probírala média ze všech stran. Informací o této události je nespočet, a proto se jí jiţ dále nebudeme věnovat. Další ročníky proběhly jiţ v poklidnějším rázu a to z důvodu tzv. legalizace, coţ jim ovšem ubralo na jejich hodnotě. Z ilegální party se stal obyčejný „večírek“, s lidmi mimo subkulturu. Na coţ navazuje Boleslav Březovský: „Freetekno trpí stejnými neduhy jako podobné subkultury. Ač navenek hlásá svobodu a otevřenost, ve skutečnosti jde o uzavřenou a striktně vymezenou subkulturu. Vnější znaky jsou na první pohled rozeznatelné a freetekno tímto tvoří jasně definovaný umělecký směr, jenž, ač hlásá otevřenost, je díky tomu, již z definice velice uzavřený.“25 Legalizace tedy umoţnila lidem přímo nezačleněným do subkultury účastnit se party. Proto jiţ Czechtek nemá takovou váhu na české tekno scéně.
24 Free.cz [online]. 2004 [cit. 2010-02-21]. CzechTek 2004 - Policie předlistopadová - Vláda komunistů v ČR 2004 - mediální zvěrstva a lţi. Dostupné z WWW:
17
2.4 „Tekno je všeKno?“
Jak jsme se jiţ u vytyčení tekna zabývali otázkou pohledu na tuto subkulturu, rozvedeme ji dále z pohledu účastníků party. Jiţ víme, ţe pohledy na teknaře i na jejich kulturu samotnou jsou diametrálně odlišné. Rozdělení je moţné uvést podle tolerance vůči novým stylům. Pro jednu z těchto skupin, tu nejméně tolerantní, jsou teknaři: „nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony“… „Provokují masivní, alkoholem a drogami přiživované silácké demonstrace proti pokojné společnosti.“… „Přitom je nutno také počítat s narušováním životního prostředí i elementární hygieny, rizikem šíření AIDS, žloutenky, salmonely atd. až po zamoření lokalit odpadky.“26 Podle dostupných informací neexistuje ţádný výzkum, který by prokazoval zvýšené procento jedinců tekno subkultury nakaţených virem AIDS, ţloutenkou ani jinými nemocemi. Pokud se zaměříme na „zamoření lokalit odpadky“, tisková zpráva Ministerstva ţivotního prostředí uvádí: „Podle dosud dostupných informací nedošlo akcí CzechTek 2005, která začala v pátek 29. července a byla ukončena zásahem Policie ČR v sobotu 30. července u sjezdu z dálnice D5 Mlýnec, k závažnějšímu poškození životního prostředí.“ 27 Pro českou scénu je ojedinělý, jiţ její název. Ve Velké Británii se tato subkultura nazývá „rave“28. Ačkoliv nelze původ českého názvu „tekno“ dohledat, je oproti „rave“, hojně uţíván. Celá komunita kolem tekna, jeho zvukové aparatury a baru, se nazývá soundsystém. Toto označení se shoduje se soustavou reprobeden („stěnou“). Proto pro skupinu pouţíváme označení „soundsystém“, a pro zvuk vyuţíváme pojem „systém“.
26 KOMÁREK, Martin. Jsou to nebezpeční anarchisté… ale nic o nich nevím. Lidové noviny [online]. 23.8. 2005, 18, 179, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW:
18
Soundsystém je základní stavební prvek subkultury, stejně jako je základem tradiční společnosti rodina. Lze ji nazvat také kmenem („tribe“): „A jsou to právě tyto kmeny, jež jsou jádrem oné tiché anarchie, která se šíří Anglií. Ačkoli mají rozličné identity a cíle, jakmile přijde řeč na jejich motivaci, hovoří tyhle skupiny vlastně jediným hlasem.“29 Tyto kmeny jsou v porovnání s tradiční klubovou scénou zaloţeny na celku, oproti overgroundu, který staví na zvučných jménech DJs. V soundsystému má kaţdý člen svůj post. Jaké důvody vedou jedince k soundsystémům, vysvětluje zakládající člen Cirkus Alien, Kokotek: „Být součástí nějakého soundsystému znamená především být členem týmu a naučit se vzájemné komunikaci a spolupráci. Pokud jsi ještě k tomu se svým ´kmenem´, na cestě, jsou tví přátelé tvou rodinou a je to už víc než jen pouhý koníček, kterým se bavíš o víkendech. Opustit zázemí a pohodlí a zvolit kočovnický život, to vyžaduje jistou dávku bláznovství a dobrodružnou povahu.“30 Česká subkultura se diametrálně liší od světové. Na české scéně se téměř nevyskytují travelleři.31 Vyplývá to z rozlohy České republiky, ale také z právního systému, který nezakázal, rave party, takţe není důvod expandovat. Proto je freetekno pro většinu českých teknařů jen koníček. Nelze se jím ţivit, protoţe je to nezisková činnost. Zisk z baru a prodeje drog pokryje náklady na nutné opravy nebo dokoupení potřebné aparatury. Věrně po boku soundsystému stojí jeho teknaři, po česku ještěři nebo „mrdači beden“. Rozdíl mezi těmito druhy „fanoušků“ je zásadní hlavně z pohledu tekno party. Ještěři, jsou klasičtí návštěvníci tekno party, „mrdači beden“ se od nich odlišují stylem tance, který připomíná kopulační pohyby. Jan Němec32 přiznává, ţe podobné chování v jiné evropské zemi nezaznamenal. Tanečník se pohybuje rytmicky tělem proti zvukové stěně – jako by se chtěl, co nejvíce přiblíţit zvuku. Dostat se do něj.
29 Psychedeličtí cikáni - kočovníci nového věku. Vokno [online]. 2004, 29, [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
19
Jako jednu z moţností dělení účastníků tekno party lze vyuţít rozdělení Posoldy, který diferenci určuje podle typu konzumace party z pohledu raverů: A) „Konzumenti subkultury – přijímají subkulturu s jejími principy, podle kterých se snaží žít. Po všech stránkách se aktivně podílí na chodu party. B) Konzumenti zábavy – s principy subkultury se neidentifikují, freetekno přijímají jen ve formě zábavy na party. C) Pozéři – principy subkultury jsou jim naprosto cizí, ani hudba je moc neoslovuje, ale party se účastní pro jejich punc ilegality a jakési prestiže.“33 Od počátků rave scény se teknaři řídili heslem PLUR 34, tedy nic není nemoţné a vše je akceptováno. Na party tedy můţete potkat širokou škálu lidí, punkery, rastamany, i klasické klubové lidi, kteří hledají nové záţitky a chtějí být „cool“.
33 HOUDKOVÁ, Aneta. Komunikace subkultury freetekno [online]. Brno, 2008. 110 s. Bakalářská práce. MUNI. Dostupné z WWW:
20
2.5 Základní principy rave party 2.5.1 DIY
DIY35 v doslovném překladu „udělej si sám“. Tento princip a ţivotní styl začal právě u kočovných proroků elektronické hudby, kteří si vzali za své krédo „jít proti mainstreamu“. Vymezují se proti populární kultuře a paradoxně také proti agresivitě na punkových koncertech, přestoţe se jejich nejslavnějším mottem stalo „Don't hate the media, become the media.“36 vyřčené ústy punkového zpěváka Jella Biafry. Podle této teorie fungují velká hudební studia pouze za cílem zisku. Hlavní myšlenka DIY je tvořit hudbu pro lidi, ale zásadní je, aby naplňovala i tvůrce. Hudba pro všechny a zadarmo. Podle Saunderse: „Scéna DIY vznikla, když se lidé dali dohromady a uvědomili si, že jediná cesta kupředu je spoléhat se sami na sebe, a ne na někoho jiného, ať už se to týká přímých akcí proti stavbě silnice v místě vašeho bydliště, nebo kampaní za stejná práva pro fyzicky či mentálně postižené lidi. Hlavní úlohu v ní hraje zdravý rozum a tvůrčí myšlení.“37 Podle principu DIY funguje společnost, ne jedinci. Samostatný jedinec něco umí, něco vlastní, ale jen v kooperaci s dalšími je schopen vytvořit celý soundsystém. DJ je nutný, aby bylo moţno hrát, ale bez toho, aby byl hudební aparát, aby bylo pojízdné auto, které tam jeho i aparát dopravilo, by byl k ničemu. I malé pozice jako jsou „bedňáci“, kteří staví hudební stěnu, řidiči, kteří se uvolí, ţe nebudou pít a barmani, kteří proţijí tekno party z druhé strany baru, jsou nepostradatelní pro fungování celku. Pod DIY vznikl pojem free party (vstup zdarma). Je to klasická tekno akce, bez placení vstupu – většinou tzv. open air. Ty se dějí zásadně v teplých měsících. Soundsystém nemusí platit za pronájem a další výdaje.
35 Do it yourself. 36 „Přestaň nesnášet média, staň se médiem.“ http://en.wikipedia.org/wiki/Jello_Biafra. 37 SAUNDERS, N. Extáze a technoscéna (1995). Přeloţil Pálenský, P.
21
Účastnící freeparty většinou hovoří o naprosto jiném pocitu z hudby i všeho okolo, pokud je party prostá podnikatelských záměrů. Takto navozená atmosféra vytváří podmínky pro seberealizaci ve všech oblastech lidské kreativity.
2.5.2 Průběh rave party
Pojem „rave party“ vznikl v 50. letech ve Velké Británii jako výraz pro divoké, bohémské party. Do „módy“ vešel v 80. letech ve spojení s londýnským undergroundem. Rave je označení pro celonoční party, základem je uţít si hudbu a „večírek“ podle vlastních představ. Rave party je postavená na principu DIY. Steins ji popisuje takto: „A rave is a phenomenon that does not exist within the rules of society; it is the creation of a separate space.“38 Tekno akce lze rozdělit do tří skupin ilegální, pololegální a legální. Ilegální jsou pořádány bez souhlasu vlastníka pozemku, vody a seznam hrajících soundsystémů není předem stanoven. Pololegální jsou kompromis, při kterém party neztrácí svého ducha, ale můţe nerušeně proběhnout bez zásahu policie. Často se na pozemku nachází cisterny s vodou a existují předběţné seznamy zúčastněných soundsystémů. Akce se pořádá na pronajatém pozemku hlášená jako narozeninová oslava. Legální party vyţaduje pořadatele, musí splňovat hygienické a jiné normy. Soundsystém téţ musí mít velké finanční zázemí.
2.5.3 Travelling
Jedním ze základních principů freetekna je kočování. Kočovné komunity, organizují akce na poli tekno scény. Travelleři přijedou do města, vyhledají prázdná skladiště, louky a dají o sobě vědět příznivcům z okolí. Celá akce se děje nelegálně, ale pokud není počet raverů příliš velký39 policie proti ní aktivně nezasahuje. Na české scéně se většina akcí tohoto typu nesetkává s problémy ze strany policie.
38 „Rave je fenomén, který neexistuje uvnitř pravidel společnosti, je to stvoření odloučeného prostoru.“ STEINS, E. Peace, Love, Dancing and Drugs - an in -depth sociological analysis of rave culture in America.
22
V Anglii jsou oproti české scéně radikálnější: „Society needs to condemn a little more and understand a little less. New age travellers? Not in this age! Not in any age!“40 Hnutí „New age travellers“ vzniklo ve Velké Británii během prvních free festivalů v 70. letech. Peace Convoy (tak se také nazývají) cestují mezi festivaly, ţijí v komunitě a sdílí společné přesvědčení. V 90. letech se začínají objevovat tzv. technotravellers. Coţ je spojení travellerů a raverů. Travelleři znali místa a měli tzv. know-how na pořádání akcí, raveři vlastnili aparaturu a drogy. 41 Postupem času vznikaly travellerské techno soundsystémy – travelleři z pohledu tekna. Tento typ travellingu lze přirovnat k dočasnému osquatování prostoru. Technotravelleři pořádali také zahraniční mise, které byly často odůvodněny represí ze strany státu, humanitární misí nebo poznáváním nových kultur a rozšiřování freetekna do nových lokalit. 42 Podle Baumanových kategorií kulturních vzorců by byl technotraveller charakterizován osobou tuláka, který „unikal kontrole, nemusel uznávat normy platné v oblasti, v níž se právě nacházel a snadno mohl odejít jinam, jestliže se mu tyto normy nelíbily.“43 Pro tuláka stejně jako pro travellera je ţivot změna, pohyb. Jak dále Bauman uvádí: „Pohyb je pro něho důležitější než cíl.“44 I přes negativní začlenění do „vzorce“ tuláka, jejich styl ţivota lze brát i z pozitivního hlediska. Jejich ţivotní styl je ekologičtější a dobrovolně se vzdali hmotného majetku.
40 „Společnost potřebuje více odsuzovat a méně chápat. Kočovníci nové doby? Ne v této době! A ani žádné jiné!“ - JohnMajor, 1992.25 41 COLLIN, Matthew; GODFREY, John. Altered State (Old Edition). [s.l.] : [s.n.], 2004. 256 s. ISBN 1-85242-604-7.
42 WIMMER, Lukáš. Freetekno a Czechtek 2005 [online]. Praha, 2006. 141 s. Bakalářská práce. FSVUK. Dostupné z WWW:
23
2.6 Symboly freetekno subkultury
Jedním z hlavních symbolů tekna je číslo „23“, které je opředeno aurou mystična. S číslem „23“ poprvé přišli R. Shea a R. A. Wilson v trilogii „Illuminatus“, coţ byli američtí anarchističtí spisovatelé, kteří psali konspirační teorie a jako první označili číslo „23“ za boha chaosu. Dále je zde hudebník Genesis P-Orridge, zakladatel „nejkontroverznější kapely všech dob“, Throbbing Gristle. Tuto kapela lze povaţovat za stvořitele industriálu a průkopníky šumu a chaosu v hudbě. Ovšem ten, kdo číslo „23“ představil světu v celé jeho kráse a magičnosti, byl projekt The Jams, ze kterého posléze vzešla skupina The KLF, která dobila špičky hitparád MTV a vzápětí ukázala, ţe na komerční hudební průmysl „kašle“. Na předávání cen Brit Awards v roce 1992, coţ byl také jejich poslední koncert, zavládla anarchie a oni začali hrát skladbu, do které jejich zpěvák „vyřvává“: „This Is Television Freedom“45 a po skončení koncertu se ozve předem nahraná věta: „Dámy a pánové, The KLF právě opustili hudební průmysl.“46. Na after party nechali dovést uříznutou ovčí hlavu a kbelík s ovčí krví. Poté rozpustili kapelu a smazali veškeré nahrávky. Dne 23. 8. 1994 (1+9+9+4=23) odjeli do Skotska, kde před zraky televizní kamery spálili miliony vydělaných liber v krbu. Posléze podepsali dokument, ţe o projektu spálených peněz, nepromluví 23 let. V dnešní době jsou chápáni jako předchůdci new beatu, kterým poloţili základní stavební kámen pro rave a později i hardcore. „23“ symbolizuje boha chaosu a právě proto byl vybrán legendárním soundsystémem Spiral Tribe jako jeden ze základních znaků, mezi něţ patří také spirála, kterou by podle určitých zdrojů mělo toto číslo vyjadřovat. Na oficiálních
45 K009. Historie freescény 2. díl - Tajemství čísla 23 + Spirála. Undergroundcity.cz [online]. 2009, 2, [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW:
24
stránkách Spiral Tribe47 však není o této informaci zmínka. Z tohoto čísla také vychází její název SP23. Spiral Tribe (číslo se objevilo i názvu SP23) měl na začátku 23 členů a traduje se, ţe zakladatelům bylo v průměru 23 let. Dále se traduje, ţe jejich systém měl výkon 23 KW. Smyšlenek ohledně tohoto čísla je nespočet, ale dochovaných a podloţených informací je minimum. Jedna z nepodloţených informací je, ţe se první tekno party konaly poblíţ silnice M23. Číslice „23“ má význam v mnoha kulturách, ale v souvislosti s teknem se však vryla do podvědomí nejen teknařům. Dalším z hlavních symbolů je oko, jiţ zmiňovaná spirála a také spirála v dlani. Ruka je: „Ancient Symbol of self , mankind, friendship and communication and initiative. It is a link from our thoughts to our action. It is thu mind´s tool, the executor of will.“48
47 Spiral-tribe.org [online]. 1994, 28.3.2010 [cit. 2010-04-23]. Spiral tribe. Dostupné z WWW:
48 „Starověký symbol sám o sobě, je lidstvo, přátelství a komunikace.“ Spiral-tribe.org [online]. 1994, 28.3.2010 [cit. 2010-04-23]. Spiral tribe. Dostupné z WWW:
25
2.7 Právní vymezení tekna
Aby tato práce mohla být kompletní, nesmíme opomenout legislativu spojenou s teknem. Rozdělíme jí na dvě základní oblasti. V první části se budeme zabývat evropskou scénou (především Anglií a Francií) a ve druhé se zaměříme na situaci v ČR. Ve většině zemí Evropské unie je pořádání teknivalů a rave party nelegální, ale nejsou zavedeny zákony, které by je zakazovaly. Ve Velké Británii je tomu jinak. V roce 1994 byl zaveden tzv. Criminal Justice and Public Order Act, který je zatím jeden z nejradikálnějších zákonů upravující rave scénu. Pokud mají policisté důvodné podezření, ţe se chystá rave party, mají moţnost teknaře vyzvat k opuštění pozemku. Za neuposlechnutí hrozí trest odnětí svobody aţ do výše 3 měsíců anebo pokuta 2 500 GBP.49
Konec britské scény V roce 1992 proběhly dva stěţejní festivaly nezávislého techna. Bedla a Castlemorton, oba byly pořádány soundsystémem Spiral Tribe. Média se zmiňují o akci jako o drogové orgii. Po této akci bylo zatčeno 13 legitimních členů Spiral Tribe a byl jim zabaven jejich soundsystem. Po dvouletém nátlaku tisku vláda odsouhlasila schválení tzv. Criminal Justice Act (CJA), který potírá pořádání nelegálních party. Malé party (2 – 3 tisíce lidí) pod širým nebem však v Británii probíhají dodnes.50 Francie „Organizace rave party (ve Francii označovaných "rassemblements festifs a caractere musical") je předmětem zákonů 95-73 z 21. 1. 1975, 2001-1062 (zákon o tzv. ´každodenní bezpečnosti´)“51
49 Více na MINISTERSTVO VNITRA ČR. Technoparty a stav v zahraničí. Poslední revize 20. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/0803majka.html. 50 PAVLEČEK, Luboš . Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu. In PAVLEČEK, Luboš . Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu [online]. [s.l.] : [s.n.], 21. 8. 2005 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:
26
Tento zákon znemoţňuje konání rave patry na místech, která k tomu nejsou přímo určena. Příslušné francouzské orgány mají obdobné pravomoci jako orgány v Anglii. Zákon jasně definuje procedury nahlašování těchto akcí, poţadavky na hygienické a zdravotnické vybavení, a maximální počet shromáţděných osob.52
Zbytek Evropy Jako další země, ve kterých se v největší míře konají rave party, je Španělsko. Tento post si vyslouţilo pravděpodobně kvůli klimatickým podmínkám, kvůli kterým se do Španělska mohly soundsystémy stahovat i chladných měsíců. Další na seznamu je Holandsko, a to díky liberální společnosti. Do bývalého východního bloku se dostala freetekno kultura později. Stejně tak to platí pro Českou republiku. ČR patří do skupiny zemí, ve kterých není zákon proti rave party, ale přesto jiţ měla země konflikty s touto subkulturou. Společně s ČR sem můţeme řadit Německo a Itálii. Problematický se stává prostor, na kterém se akce konají, jelikoţ je to v mnoha případech bez souhlasu vlastníka a bez smlouvy o pronájmu pozemku. Dalším problémem je hluk, který tvoří nejen zvuková aparatura, ale také účastníci party. V české republice je tématika tekna zasazena pod přehledem právní úpravy vztahující se k pořádání akcí typu technoparty53: „Shromáždění s předpokládanou účastí nejméně 250 osob, které od svého zahájení do svého ukončení, včetně přestávek a přerušení, přesáhne dobu jednoho dne, a při kterém může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem nebo vibracemi, pokud takové shromáždění není upraveno zvláštními právními předpisy (např. zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.“54 Tato definice technoparty je dále doplněna o charakteristiku základních rizik s ní spojenými: „Pro tato shromáždění je charakteristické, že jejich konání bývá spojeno s významnými riziky především na úseku ochrany veřejného pořádku,
52 tamtéţ 53 KOSTRUHOVÁ, Marie. Ministerstvo České republiky [online]. 2006 [cit. 2010-03-14]. Metodické materiály pro obce k akcím typu technopárty . Dostupné z WWW:
27
bezpečnosti, života a zdraví osob, majetku a životního prostředí. Jde zejména o akce (shromáždění) hudební a taneční, pořádané obvykle soukromými osobami, pro velký počet osob (v řádu stovek až tisíců), na pozemcích, které k tomuto účelu nejsou primárně určeny, bez zajištění základních hygienických a bezpečnostních podmínek, v důsledku čehož vznikají zmíněná rizika.“ 55 Přestupky, které se nejčastěji objevují při pořádání tekno party jsou proti veřejnému pořádku a majetku. A mnoho dalších týkající se hlavně práv obce, pod kterou tekno party spadá.
55 tamtéţ
28
3 Nová média ve spojení se subkulturou tekna
V této kapitole se budeme zabývat subkulturou tekna ve spojení s novými médii. Jejími znaky a technickými aspekty. Nejdříve definujeme nová média, abychom s nimi mohli pracovat v dalších kapitolách. Veškerá média v době svého vzniku byla nová, a proto je jejich novost sporná. Termín nová média vymezil v 60. letech 20. století Marshall McLuhan. Médium je podle něho zprostředkovací činitel a také technologická extenze našich smyslů, těl a myslí. Taková definice média zahrnuje i médium, které je definované jako zprostředkovatel symbolické komunikace, ať uţ na osobní nebo masové úrovni.56 Jednoznačná definice nový médií neexistuje, proto pouţijeme ty, které se nejvíce blíţí danému tématu. Jakub Macek definuje nová média takto: „Označení nová média či – přesněji – digitální média se váže k platformě mediálních technologií, založených na digitálním, tedy numerickém zpracování dat. V širším slova smyslu koncept digitálních médií zahrnuje celé pole výpočetních, computerových technologií a s nimi spojených datových obsahů, v užším slova smyslu se pak vztahuje pouze k počítačově, tedy digitální technologií mediované komunikaci.“57 Jeden z dotazovaných, Boleslav Březovský, vnímá nová média takto: „Už z definice je pojem nová média relativní - co je novým médiem letos, je příští rok samozřejmostí. Obecně lze ale za nová média pokládat multimediální prolínání dříve oddělených a samostatných druhů umění. Zatímco v minulosti byly jasně definované hranice např. mezi hudbou a výtvarným uměním, díky novým médiím se tato hranice stírá a ztrácí. Z pohledu této definice lze za předchůdce nových médií považovat Gesamtkunstwerk.“58
56 MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeloţil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. 349 s. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2. 57 MACEK, Jakub. Nová média . Revue pro média : časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2002, 4, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW:
29
3.1 Propojení tekna s novými médii
Vyuţití nových médií je pro tekno stěţejní z roviny komunikace, zpracování dat (obraz, zvuk,…), ale také prezentace samotného soundsystému. „Téma digitálních médií je bytostně multidisciplinární a jeho reflexe zahrnuje diskurzy technologické, matematicko-fyzikální, lingvistické, sociologické, ekonomické, politologické, etnografické, psychologické, mediální, literárněvědné a další,“59 Jak uvádí Jan Vranečka: „ Pod pojmem nová média si představím veškerá zařízení a prostředky založená na digitální technologii. Digitální technologii tedy myslím hardware a software, který zpracovává informace uložené pomocí binární soustavy.“60 Dále to rozvádí: „Technologické možnosti, které dnešní doba nabízí jsou již finančně dostupnější. Díky tomu už není kvalitní vybavení záležitostí pouze úzké skupiny komerčních společností, zabývajících se ozvučováním a prací s videem. Spojení nových technologii v médiích s přírodou je určitě hlavní směr tekno subkultury. Konkrétně se tyto technologie projevují jak o v ozvučení: kvalitní reprobedny, výhybky, zesilovače, equalizery, kompresory, efektory, mixpulty, midi kontrolery, tak i v softwarovém vybavení DJ´s a VJ´s, kteří teď za pomocí počítače, kvalitní zvukové a grafické karty nemají žádné bariéry. Díky internetu a p2p sítím je možno masově sdílet programy, samply, loopy a videa. Každý tak může začít prakticky s minimem finančních prostředků.“61 Nová média jsou stěţejní součástí tekna, jak uvádí Bolek Březovský: „Ano, nová média jsou neoddělitelnou součástí freetekno subkultury, ovšem nikoli její nezbytnou podmínkou“62 V dalších kapitolách se blíţeji zaměříme na výskyt, konkrétní podobu a vyuţití nových médií. Tato jsou natolik klíčová pro tuto práci, ţe je budeme blíţeji technicky specifikovat.
59 MACEK, Jakub. Nová média . Revue pro média : časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2002, 4, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW:
30
3.2 Zvuk
Nová média uţívaná k vytváření, zpracování, reprodukci a zpřístupnění zvuku jsou internet, hardware a software. „V současné době existuje mnoho způsobů, jakými lze zvuk vytvářet a zpracovat. Nahrávání zvuků reálných nástrojů. Využití specializovaného hardwaru, který generuje zvuk pomocí algoritmů a křivek nebo je určen ke skládaní partů pomocí sequenceru a hotových krátkých samplů reálných nástrojů, které jsou nazývány „one shot“. V dnešní době nejvíce využívané a finančně nejpřístupnější řešení je využití počítače ve spojení s DAW63 softwarem. Charakter hudební produkce lze dále měnit pomocí externích efektů. S procesem vytváření a zpracovaní souvisí i reprodukce, bez které by nebylo možné tyto procesy uskutečnit. K tomuto slouží tzv. studiové monitory, které zajišťují věrné podání zvuku. Pokud takto vytvořený zvuk budeme reprodukovat pomocí různých aparátů, jeho charakter a kvalita bude neměnná. K výstupu finálně vytvořeného zvuku lze použít různé druhy zvukových aparátů. Ke zpřístupnění hudby se využívá převážně internet. Ke stahování hudby se používá P2P64 nebo FTP65.“66
3.2.1 Technické zázemí soundsystému Existence soundsystému je podmíněna jeho technickým zázemím. Pod technické zázemí spadá agregát, reprobedny, zesilovač, nástroje k hudební produkci. „Systém“ je zvukový aparát, který je mobilní a jehoţ vyuţití je kompatibilní s jakýmkoliv prostředím. Agregát je stěţejní částí systému. Vyrábí elektřinu pro hudební aparaturu. Systém musí být mobilní, proto se vyrábějí agregáty přímo pro venkovní akce. U agregátu je důleţité, aby byl dimenzován přesně na daný systém. Rozděluje se podle toho, kolik elektřiny je nutné vyrobit, aby jí bylo dostatek. Ve většině agregátů je hnacím palivem benzín nebo nafta, a olej. Soundsystém si musí zařídit dostatek
63 „Digital audio workstation“ je pracovní stanice určená k vytváření, zpracování a ţivému hraní. 64 „P2P“ (peer to peer) je metoda zaloţená na decentralizovaném sdílení dat 65 „FTP“ (file transfer protocol) je centralizované sdílení dat 66 viz příloha C.
31
pohonných hmot - často se stává, ţe není moţné uprostřed noci opustit tekno party a vydat se na benzínovou stanici. Nedílnou součástí systému jsou také zesilovače, podle kterých by měl být systém dimenzován. K zesilovačům připojíme reprobedny. „Reprobedna pracuje na principu elektroakustického měniče, který přeměňuje elektrický signál v akustický prostřednictvím mechanických prvků.“67 Reprobedny mají většinou 4 aţ 5 pásem (basy, středo-basy, středy, vyšší středy a výšky u větších systémů). „Jednotlivá pásma jsou pomocí crossoveru68 rozdělena do odpovídajících reproduktorů. Pro věrné podání a zatížení reprobeden zvukem se konstruují hlubokotónové, středotónové, vysokotónové nebo univerzální.“69
3.2.2 DJ a vybavení
DJing „Used to be a title showing a capability to mix and scratch existing music to create a new sound (the equivalent of the digital match-up artists of today), but now anyone who has made a track line-up on a tape or burned CD has the same talent of the self-proclaimed narcissistic DJs…“70 DJs jsou součástí soundsystému a vytváří hudební produkci nezávisle na prostředcích, které vyuţívají. DJs se liší podle toho, jaké prostředky vyuţívají a jakým způsobem hrají. První skupina jen přebírá hotové tracky (písničky), v digitální podobě nebo na vinylu. Druhá skupina hudbu mixuje jako první, ale vytváří i svoje tracky, hraje je live. DJs je moţno dělit na Disc Jokeye, který pracuje s vinyly71 a na Digital Jockeye, který pouští výhradně hudbu ve formátu MP3. Prostředky, které DJs nutně potřebují ke své produkci, se postupem času a rozvojem nových médií neustále vyvíjejí. Nejčastějším nástrojem pro hraní a mixování tekna jsou gramofony ve spojení s mixáţním pultem. „Gramofon, který za
67 viz příloha G. 68 „crossover“ je výhybka, která rozděluje elektrický signál ze zesilovače do reprodukorů. 69 viz příloha G. 70 „ Pouţívá se k představení titulu (tracku) a k prokázání schopnosti mixovat hudbu a scratchingem tvořit novou (je to ekvivalent pro „digital match-up artists“ dneška). Dnes ovšem kaţdý, kdo umí určit line-up, vlastní přepálený track na CD nebo si postahuje MP3 má stejný talent a můţe se narcisticky prohlásit za DJe…“ GEECH, Dagmar. Urban Dictionary: Dj [online]. 2005 [cit. 2010-03-11]. Urban Dictionary. Dostupné z WWW:
32
svůj vznik vděčí elektrickému telegrafu a telefonu, projevil svoji v podstatě elektrickou formu a funkci až ve chvíli, kdy jej z mechanických ornamentů vysvobodil magnetofon.“72 Gramofony se dělí dle způsobu pohonu do dvou kategorií. S pohonem řemínkovým (belt drive) a s přímým (direct drive). Řemínkové gramofony jsou poháněny motorem, který přes soustavu řemenů roztáčí talíř. Belt drive je méně přesný a má slabý tah, coţ se projeví v „rozhození“ rychlosti při mixování. Direct drive je elektromagnetický pohon, který má stálou sílu pohonu (tah) a právě díky tomuto pohonu jsou gramofony tohoto typu velmi přesné a netrpí samovolným zpomalováním, nebo zrychlováním. Míchání tracků na gramofonech není moţné bez mixáţního pultu. Jeho funkcí je, mimo mixování hudby, regulace hlasitosti a zvukových pásem. Mixáţní pulty jsou také vybaveny mnoţstvím dalších prvků podle typu pultu. Jedním z nich je výstup odposlechu sluchátek, která patří mezi základní DJ vybavení. Měla by být uzavřená a dostatečně výkonná, aby mohl DJ pracovat s hudbou bez omezení vnějšího prostředí.
3.2.3 Pozice MC v teknu
„Short for master of ceremonies or mic controller. Essentially a word for a rapper but the term is not limited to hip hop. Drum and Bass, Garage, Happy Hardcore, Ragga and old school rave all feature MCs, however with these genres, the MC generally MCs live while a DJ mixes the tunes, whereas hip hop MCs mainly do so on rekord.“73
72 MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeloţil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. 349 s. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.
73 „MC je zkratka pro moderátora nebo pro „kontrolora mikrofonu“. V podstatě je to zkratka pro rappera, tento termín není definován pouze pro hip hop, ale lze ho vyuţít i v jiných hudebních ţánrech jako je drum and bass, happy hardcore, ragga a „oldschoolový“ rave. MC obecně pracuje s DJem a dodává vokální sloţku mixu melodií na ţivo, zatím co MC v rapu se zaměřují hlavně na nahrávky.“ MC. In MC [online]. [s.l.] : [s.n.], 2003 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW:
33
Pozice MCho v teknu je nejednoznačná. MC jako lidský hlas, vokál, není příliš uznávaný, jak jsme si vysvětlili v předchozích kapitolách. Výsledný zvuk, hudba, která se nazývá tekno, není postavena na vokálech, ale na beatech. I tak má MC v teknu své místo. Je brán jako zajímavost. Jak uvádí Stanislav Vacek: „V teknu není MC normální, protože tekno není tolik melodický jako je třeba drum and bass nebo jungle. Tekno není o vokálním projevu.“ 74 Oproti tomu podle Jana Grunta, MC z Shamanic, je pozice MCho v teknu následující: „MC je v teknu zpestření. Je to další level, podle kterého se určuje kvalita soundsystému. Jeho funkce je obohacení programu. MC ho do tekna začali hledat ve Velké Británii, protože v dnešní době, kdy se DJem může stát skoro každý je potřeba oddělit zrno od plev – kvalitního soundsystému od někoho kdo si na to jen hraje. Další důvod MC v tekno scéně je ten, že DJ stojí za „stěnou“ a není vidět. Publikum je pasivní. Proto je tu MC a ten zprostředkovává interakci mezi soundsystémem a publikem. Komunikuje s účastníky party.“75
74 viz příloha H. 75 viz příloha G.
34
3.3 Využití obrazu na rave party
Vizuální prvky na rave party mají svoji funkci a jsou její nedílnou součástí, ačkoliv se to na první pohled nezdá. Obraz nalezneme ve dvou hlavních odvětví tekna. Ve VJingu a grafice plakátů. Podstata VJingu tkví v nových médiích a jeho zpracování v nich. Přednostně vyuţívá PC a internet. Internet zastává nepostradatelnou roli z důvodu nutnosti stahování softwaru, dat a sběru informací o dané tématice. Vývoj grafiky se obešel bez nových médií, ačkoliv v dnešní době je jejich vyuţití nezbytné. Dříve se pracovalo s klasickými médii, jako je papír. Pro přenos grafik i pro jejich vytvoření. V současnosti nám pomáhají softwary, ve kterých je moţno vytvářet libovolné formáty obrazu. Rozvojem internetu se usnadnila cesta k získání podkladů pro vytváření grafiky zpracované počítačem.
3.3.1 VJing
Součástí grafického vyjádření tekna je projekce, která je výstupní formou VJingu. VJ je umělec, který nevytváří hmotná umělecká díla, ale jeho výtvorem je obraz zpracovaný digitálními médii. Původně statický obraz, se díky VJingu přenáší ke koncovému příjemci, ve formě zaloţené na čase, při které převládá fyzikální nebo simulovaný pohyb. „VJ nebo video jockey je termín, kterým je označován umělec vytvářející vizuální projekce používáním videonahrávek a jejich mixováním a úpravou v reálném čase spolu s hudební produkcí. VJ vytváří video-sekvence v různých podmínkách, pro různé hudební žánry, v různých prostředích a pro různé publikum. VJing v sobě zahrnuje především experimentální postupy a je úzce spojen s technologickým vývojem.“76 Michael Faulkner popisuje VJing takto: „Pro mnohé je VJing špinavé slovo. Umělci jej vidí jako pozlátko pro klubovou generaci, hudebníci jej vnímají jako druhotný doprovod pro jejich hudbu. V nejlepším případě je VJing pokládán za audiovizuální tapetu, která nestojí za hlubší úvahu. V mých očích ti nejlepší VJové
76 NEVRLÁ, Monika. VJing v kontextu nových médií. Brno, 2010. 52 s. Bakalářská práce. FSS MUNI.
35
tvoří nové plynulé rozhraní mezi zvukem a obrazem, takové, které je ryzí formou, přelomovou a esteticky osvěžující a takovou, která si zaslouží být uznána jako umělecká forma dvacátého prvního století.“77 Funkce VJingu v teknu je podle Jana Vranečky: „ Pozice VJingu v teknu je nenahraditelná. VJing doplňuje hudební produkci o další rozměr. Umožňuje přímý kontakt s publikem a vyjádření vize umělců obrazovou formou. VJing funguje v reálném čase, lze měnit podle nálady publika a situace, jelikož není projekce předem zcela připravená. Barvy, luminiscence a efekty otevírají prostor pro seberealizaci VJs a reflektují jejich momentální vnímání reality. VJ se snaží o vytvoření unikátní atmosféry, která ve spojení hudební produkcí, dodává party osobitý a neopakovatelný charakter. V současné době existují široké možnosti realizace VJingu, projektor s VGA kabely už není jedinou možnou variantou přenosu dat. 78 Spojením VJingu s DJingem vzniká nový post - DVJ. Kombinuje předem připravené projekce s hudbou. Tato pozice není obvyklá, protoţe je velice náročná na čas a přípravu. Navíc DVJ musí umět pracovat se zvukem a obrazem na dobré úrovní. Poslední pozicí, která spadá do této kategorie je DVDJ. „DVDJ stands for Digital Video Disc Jockey. a DVDJ is a DJ who uses DVD with music videos over traditional vinyl or CD's and mixes video and audio in sync the same way DJ's mix just the music“79
77 FAULKNER, Michael. 2006. VJ : audio-visual art + VJ culture. London: Laurence King. 78 viz příloha C. 79 „DVDJ je zkratka pro Digital Video Disc Jockey. DVDJ je DJ, který využívá DVD s videoklipy. Oproti tradičním vinylům nebo CD a synchronizuje mixy videa a audia stejně jako DJ mixuje jen hudbu“ DVDJ. In Digital Video Disc Jockey [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW:
36
3.3.2 Backdropy, flyery
Součástí grafiky jsou backdropy a flyery80, které hojně vyuţívá tekno scéna. Flyery a plakáty jsou základem pro propagaci party z globálního pohledu. Další uţití grafiky nalezneme v designu aut, oblečení a také na webových stránkách. Na plakátech a flyerech se spojuje analogové médium s médii novými – flyery se vytváří v grafických počítačových programech, šíří se i na internetu, ale jejich tištěná forma je stále stěţejní. Flyery a plakáty si dělají systémy sami po vzoru DIY81 a výlepy se často instalují na „černé“ plochy82 nebo v okolí spřízněných klubů a hospod. Samostatně je také distribuují. Fungují jako informační kanál k lokalizaci party. I přes jejich informační hodnotu je i hodnota umělecká velice důleţitá, slouţí k prezentaci celého soundsystému. Na plakátech je jasně znát umělecká funkce, většinu plochy zabírají grafiky a informace jsou psány malým písmem, které je stylizované do grafiky, takţe je velmi špatně čitelné. Kaţdý plakát obsahuje název akce, soundsystémů a účinkujících (DJs, MCs a liveacty83), dále také datum a místo konání. Pokud se jedná o nelegální akce, nahrazuje místo a datum telefonní číslo, na kterém se zájemce dozví více informací. Mezi nejobvyklejší obrázky na plakátech patří klasické symboly84, jako je spirála, gramofony, reprobedny, číslice „23“ a postavy. V podstatě na nich můţeme najít vše, co se týká samotného systému, typu akce a mnoho dalšího.
80 „Flyer“ je malý letáček, zmenšená replika klasických plakátů. 81 viz kapitola 2.5.1 DIY. 82 „černý výlep“ plakátů je oficiálně nelegální činností, ale soundsystémy nemají dostatek financí na regulérní výlepní plochy. 83 „Liveact“ je proces vytváření hudební produkce pomocí improvizace. 84 viz kapitola 2.6 Symboly rave party.
37
3.4 Světlo
Světlo na rave party zastává dvě základní funkce. Navigační a světelná show. Navigační funkce není spojená s novými médii, protoţe slouţí pouze k usnadnění orientace teknařů a zlehčuje chod soundsystému. Druhou funkcí je světelná show, která působí na lidské vnímání a vytváří neopakovatelnou atmosféru. Tato funkce je podmíněná novými médii, protoţe kromě jednoduchých bodových lamp, stroboskopů, laserů, pouţívá i inteligentní světla v kombinaci s mlhostrojem.
3.4.1 Osvětlení
Rave party, v době svého vzniku, nebyly osvětlené. Stage se nacházela v tmavých prostorech továrny nebo na louce, coţ dodávalo rave party osobitou atmosféru. Toto provedení se časem ukázalo jako nepraktické. Sníţení orientace, vycházející z absence navigační funkce, bylo nutné vyřešit.
3.4.2 Světelné efekty
Klasické osvětlení nalezlo novou funkci ve formě jednoduché bodové lampy, jejíţ vyuţití vedlo k osvětlení stage a vymezení tanečního prostoru. Technická nenáročnost tohoto světelného efektu umoţňuje pouţití celé škály barevných variací, pomocí výměnných barevných skel. Nejuţívanějším a nejvýraznějším světelným efektem je stroboskop. Toto elektrické zařízení funguje díky přerušovanému vyzařování světla stroboskopickou lampou. Výsledný efekt vytváří u pozorovatele dojem, ţe předmět zájmu se pohybuje sekvenčně, i kdyţ tomu tak není. Tato technologie se neustále vyvíjí. Nové typy se od starých liší konstrukcí, typem stroboskopické lampy, moţností modulace frekvence záblesků a barvy. U starších typů byla frekvence předem nastavena výrobcem. Novější typy umoţňují měnit frekvenci záblesků. Rychlost záblesku lze regulovat potenciometrem v rozsahu
38
0 - 10 záblesků/sec.85 Další moţností jsou LED-diodové stroboskopy, které jsou na trhu jen velmi krátce. Jejich hlavní předností je zabudovaný mikrofon, díky kterému se frekvence záblesků mění podle rytmu hudby. Nabízejí také, mimo klasické bíle barvy, barevné rozpětí RGB a moţnosti nastavení podle interních programů.86 Dalším druhem světelného efektu je laser. Typů je mnoho a dělí se podle výkonu (od 40 mW do 150 mW), dále podle počtu nastavitelných funkcí a podle barevného rozpětí. 87 Na tekno akcích se pouţívají spíše jednodušší, které dělají pouze efekt barevných paprsků a jednoduchých obrazců. Základní typy jsou řízené dálkovým ovladačem, nejnovější se řídí zvukem nebo je lze ovládat pomocí PC. Pokud soundsystém spolupracuje s VJem je nutností projektor a plocha (projekční plátno), na kterou se obraz převádí. Existují i výjimky, které zobrazují projekci na alternativní plochy88 Inteligentní světla jsou otočné hlavy, scannery, efektová světla a reflektory. Rozdílnými prvky, od jednoduchých světel, jsou konstrukce umoţňující pohyb a programovatelnost. S vývojem nových médií je moţno tyto inteligentní světla up- gradovat. Mlhostroj není přímo světelný efekt, ale umocňuje ho. Pouţívá se pro zvýraznění paprsků laseru a celkovému ozvláštnění. Mlhostroj vytváří mlhu pomocí kapaliny, která je rozprášena do vzduchu v mikroskopických kapičkách.
85 Více na http://www.audiotek.cz/stroboskopy/stroboskopy/:2:850000:850100:0:13:1. 86 Vice na http://www.audiotek.cz/HQ-POWER-RGB-LED-STROBE/LED-Stroboskopy/:3:28050. 87 RGY = red, green yellow nebo RGB = red, green, blue (vytvoří celou barevnou škálu). 88 Projekci lze zobrazovat na les, domy nebo plachty zavěšené na vozech. Ukázka převedení projekce na objekt: http://n-joy.cz/video/3d-projekce/pxc78gjhquneji94.
39
3.5 Využití internetu na poli tekna
Tekno scéna je s internetem velmi úzce spojena z různých úhlů. Jedním z vyuţití je rozesílání informací a internetových pozvánek pomocí mail listu, specializovaných chatroomů nebo sociálních sítí jako je Facebook. „Milovníci“ subkultury tekna, z pohledu internetu, se dělí na pasivní a aktivní uţivatele. Podle Lévyho: „Kyberprostor je nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen hmotnou infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak jako lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej. Novotvar kyberkultura zde označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.“89 Internet je nejvíce vyuţívané nové médium v kontextu subkultury tekna. Mezi jeho hlavní vyuţití patří medializace. Především díky internetu se o teknu dozvěděla společnost a to nejen z tiskových zpráv policie a nepodloţených závěrů českých politiků. Komunita teknařů se cítila být natolik znechucena a pobouřena vzniklou situací, ţe na ni reagovala rozsáhlými diskuzemi, vkládáním fotek a videí, aby si vytvořila prostor pro vyjádření vlastního stanoviska. Internet je dále vyuţíván ke sdílení vědomostí, zkušeností, a jeho prostřednictvím lze docílit vzájemné komunikace. Jako příklad nám poslouţí server nyx.cz, který funguje jako sociální síť, ale také jako specializovaný tekno server pro diskusní fóra a mnoho dalšího. Část českých soundsystémů zde má svoji stránku, kterou pečlivě aktualizuje. Vstup na tento server je podmíněn pozvánkou jiţ registrovaného člena. Příkladem klasické informační sítě je Network 23. Jiţ heslo této stránky poukazuje na její podstatu: „Keep connected. Get evolved.“90. Tato síť vzešla od Spiral Tribe a jejich příznivců. Základní myšlenka je, ţe kaţdý člen disponuje
89 PIERRE, Lévy. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2001. 230 s. ISBN 80-246-0109-5. 90„ Připoj se, vyvíjej se.“ http://www.network23.org.uk/.
40
určitým talentem a má nějaké zkušenosti. Pokud se tito lidé propojí, vznikne schopná virtuální komunita a kolektivní inteligence.91 „Důkazem rostoucí tzv. občanské emancipace díky novým digitálním technologiím a pluralitnímu kyberprostoru, je široká možnost poskytovat individuální informace celému světu tak, jako se to dělo během policejního zásahu na tekno festivalu CzechTek 2005, kdy se skrze internetové stránky do oficiálních médií dostaly záběry pořízené samotnými účastníky, čímž vzrostla možnost objektivnějšího mediálního zprostředkování samotné události.“92 Internet je jeden z nejdůleţitějších komunikačních kanálů freetekno subkultury. Lze ho brát z pohledu jednotící sloţky celé subkultury, právě z důvodů jiţ zmíněných. Díky internetu jsou informace více přístupné veřejnosti i komunikace mezi členy je velmi zjednodušena. Dalším způsobem komunikace mezi systémy, i vně, je email a ICQ. Spojení přes emailovou adresu je snadnější, protoţe na stránkách freetekno.cz lze nalézt jejich celkový soupis, coţ u ICQ nelze.
3.5.1 Specializované webové stránky
Potřeby komunity vyústili v tvorbě specializovaných webových stránek, které plní několik funkcí. Dodávají informace o jednotlivých soundsystémech, plánovaných party a subkultuře. Je zde také moţnost stáhnout tracky jednotlivých soundsytémů a procházet jejich fotoalba. Jako první portál zmíníme freetekno.cz, který zastřešuje další obdobné portály. Je to středobod a křiţovatka informací o teknu na internetu. Zaměřuje se na národní úroveň. Obdobná stránka jako freetekno.cz existuje i v Německu, Itálii,… Tento portál centralizuje kontakty na většinu soundsystémů v České republice. Kontakty mohou vyuţívat celé soundsystémy, stejně jako kaţdý člen subkultury. Naleznete zde také ucelený pohled na historii tekna v Čechách i ve světě. Dále je stránka členěná na TXT – LINX – REPORTZ , DIY, COMMUNITY, RADIO23.
91 PIERRE, Lévy. Kyberkultura. Praha : Karolinum, 2001. 230 s. ISBN 80-246-0109-5. 92 WIMMER, Lukáš. Freetekno a Czechtek 2005 [online]. Praha, 2006. 141 s. Bakalářská práce. FSVUK. Dostupné z WWW:
41
Pod TXT – LINX – REPORTZ nalezneme diskusní fóra, do kterých přispívají členové subkultury, i lidé mimo ni. Dále zde získáme odkazy na zajímavosti, jednotlivé stránky rave party, teknivalů, atd. Pod DIY se skrývají festivaly a informace ohledně principu „do it yourself“. Ke staţení je na stránkách i návod jak dostat člověka z takzvaného badtripu.93 Pod COMMUNITY se dozvíte informace o celé subkultuře, poskytuje také mnoţství odkazů seřazených pod hesly, jako jsou Soundsystems, DJs, MCs, Visual, Bands, Design, ale také Fireshow, Labels a mnoho dalších. Poskytuje téţ internetové rádio 23, které hraje nejen tekno, ale také drum and bass, breakcore, gabba, dubstep... Mezi teknaři byl nejznámějším portálem pro vyhledávání party a zároveň komunikačním kanálem portál tekway.cz. Na rozdíl od portálu freetekno.cz si zakládal na diskusních fórech a partylistu. Bohuţel od roku 2006 nefunguje z důvodu nesplnění závazků vůči poskytovatelům hostingu.
3.5.2 Systém předávání informací před nelegálně pořádanou party
Pro získávání informací před nelegálně pořádanou akcí se pouţívají komunikační kanály, jako je email, ICQ, sociální sítě např. Facebook, mobilní telefony, diskuzní fóra a chatroomy. Do doby neţ se internet stal samozřejmostí, slouţil k předávání informací systém telefonních čísel. Tento systém fungoval na dvou principech. Telefonní číslo bylo moţné nalézt na plakátu nebo se informace předávaly orálně mezi členy subkultury. Pokud bylo telefonní číslo uvedeno v propagačních materiálech, slouţilo jen k selekci potencionálních účastníků party. Na dané lince získal volající po zodpovězení kontrolních otázek další informace. V dnešní době je internet hlavním cestou k získání informací. Anonymita, kterou uţivatelům internet poskytuje, byla hlavní příčinou pro pouţívání tohoto média.
93 Badtrip je stav navozen halucinogenními látkami, buď ve velkém mnoţství, nebo brané ve špatný okamţik, kdy uţivatel proţije stav „hrozného snu“. Halucinace jsou příliš silné nebo negativní.
42
4 Závěr
V této práci jsme se zaměřili na nová média v konfrontaci se subkulturou tekna. Při získávání odpovědí na vytyčené otázky nám vystoupily na povrch klíčové informace, které nám pomohou k finálním verdiktům. Zkoumaná problematika je natolik rozsáhlá, ţe je ji nutno rozčlenit. Jako první bylo zapotřebí vymezit pojmy kultura, subkultura, jelikoţ je dále často uţíváme. Subkultura je základní jednotka tekna a pro srovnání s novými médii musí být dostatečně definovaná, stejně jako tekno z pozice hudebního stylu. Existuje mnoho autorů, kteří se zaobírají tématikou subkultur. Přesně určuje subkulturu tekna Zajdáková, která ji nazvala „subkulturou mládeţe“. Na její definici navazuje Kopeek, který vysvětluje důvod jejího vzniku. Jejich teze se shodují s názory dotazovaných. Subkultura tekna je sloţená převáţně z mladých lidí. Vymezila se vůči komerčnímu, mainstreamovému stylu ţivota, který jí byl prostřednictvím tradiční kultury vnucován. Respondenti se téţ shodli, ţe základním odlišujícím znakem je hudba. Vztah mezi subkulturou a hudbou je obousměrný. Hudba ji zastřešuje a je hlavním pojítkem. Bez hudby by subkultura tekna nevznikla, stejně jako by hudba nemohla existovat bez jejích tvůrců a publika. Hudební styl, který je natolik stěţejní pro určení pozice subkultury tekna mezi ostatními subkulturami, vychází z undergroundové elektronické hudební scény. Faktory, které sehrály hlavní roli v pokroku elektronické hudby, jsou: nové technologie, rozvoj masové komunikace a drogy. Pomyslným předchůdcem tekna bylo techno, které s dnešním technem nelze srovnat. Jeho BPM se pohybovalo mezi 180 aţ 220, coţ je k dnešku rychlost tekna.
Česká scéna se začala formovat později. Aţ v druhé polovině 90. let pronikly na české území soundsystémy prchající před CJA a podobnými zákony v jiných evropských zemích. Vznik českých soundsystémů, stejně jako největšího českého teknivalu, Czechteku, zapříčinil Spiral Tribe. Tento soundsystém opustil Anglii z důvodu politické represe. Společnost nebyla schopna akceptovat základní myšlenky této subkultury. Obdobná situace je i u nás. Exemplární skutečností se stal
43
Czechtek 2005, na kterém vzniklo mnoho konfliktů s policií a politickou scénou, kvůli které má subkultura tekna negativní reference u majoritní společnosti. S tímto názorem se téţ ztotoţňují názory tázaných. Subkulturu tekna tvoří hudba a lidé střetávající se na rave party. Všichni dotazovaní se shodli, ţe pohled účastníků rave party na subkulturu tekna je individuální. Někteří ji berou jako ţivotní filosofii, jiní jako zábavu. Posolda souhlasí s tímto dělením „ještěrů“. Subkulturu člení na konzumenty subkultury, konzumenty zábavy a doplňuje o pozéry. Základní teze freetekna jsou princip DIY, heslo PLUR a styl ţivota - travelling. Mezi symboly patří číslo „23“, spirála, oko a spirála v dlani. „Nová média ve spojení se subkulturou tekna“ je kapitola, ve které si odpovídáme na poloţené otázky, které nás provázejí po zbytek práce. Nejdříve vymezujeme pojem nová média dle Marshalla McLuhana, abychom s ním mohli dále pracovat. Respondenti zastávají stejné stanovisko - nová média jsou neoddělitelnou součástí tekna. Vyuţití nových médii je pro tekno stěţejní z důvodu komunikace, zpracování dat a prezentace samotného soundsystému. Zaměřili jsme se na jejich funkci a vyuţití v praxi. Pasáţ, ve které mají nová média podstatné zastoupení, je zvuk. Nová média se pouţívají pro vytváření, zpracování, reprodukci a zpřístupnění zvuku. Pro existenci zvukového aparátu, stejně jako pro celý soundsystém, je zásadní podmínkou technické zázemí, pod které spadá agregát, reproduktory a zesilovače. Na otázku, je-li tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná, se odpovědi respondentů rozcházejí. Není moţné určit jednoznačný výsledek, protoţe jsou obě části vzájemně provázané. Důleţitým členem soundsystému je DJ, který vytváří hudební produkci. DJs se dělí podle pouţitých prostředků a způsobu hraní. Prostředky se mění s rozvojem nových médií. DJs mohou hrát pomocí PC, ale v teknu se nejčastěji pouţívají gramofony. Způsob hraní je rozdělen podle toho, jestli DJ hudbu pouze stahuje anebo i vytváří. Technickým nástrojem je mu vţdy mixáţní pult. Dalším odvětvím aplikované časti je obraz. Ačkoli v teknu nezastává hlavní pozici, je nedílnou součástí celku. Obraz je aplikován ve dvou částech. VJing a grafika. VJing tkví v nových médiích a jsou pro jeho existenci nutná. Nevytváří hmotná díla, ale obraz zpracovaný digitálními technikami. Oproti tomu grafika pouze
44
nová média vyuţívá, na její ţivotnost však nemají vliv. Na příkladu flyeru je ukázáno spojení analogového s digitálním médiem. Flyer je vytvořen v grafickém softwaru, ale jeho konečná podoba je fyzická. Část, která úzce souvisí s obrazem, je světlo, které je vyuţíváno v teknu ve dvou oblastech. Ve funkci navigace a ve světelné show se pouţívají stroboskopy, lasery a inteligentní světla, upgradeovaná pomocí počítače. Dle tázaných je internet jednoznačně nejuţívanějším novým médiem v teknu. Vyuţívá se pro medializaci, elektronické pozvánky, zjišťování informací, sdílení vědomostí a zkušeností. Nejpopulárnějšími portály jsou freetekno.cz, tekway.cz a nyx.cz. Kaţdý z nich je jinak profilovaný. Na specializovaných stránkách nalezneme informace o soundsystému, party list, diskusní fóra a další. Internet se téţ pouţívá pro zjišťování informací na nelegálně pořádané party, z důvodu anonymity. Na úplný závěr se vraťme ke stěţejní otázce hledání způsobů propojení tekna s novými médii. Výsledkem této práce je zjištění, ţe subkultura tekna je propojená s novými médii a to skrze zvuk, obraz a světlo. Propojení však neznamená přímou závislost. Vzhledem k rychlosti, jakou se v současné době nová média vyvíjejí, lze předpokládat, ţe v budoucnu bude jejich vyuţití mnohem intenzívnější a bude zasahovat do více odvětví.
45
5 Resumé
Tato bakalářská práce popisuje subkulturu tekna ve spojení s novými médii. V první kapitole se zaobírá vymezením pojmů kultura a subkultura z různých úhlů. Dále se zaměřuje na vymezení tekna jako hudebního stylu. Na coţ navazuje pasáţ o historii a vývoji tekna ze světového a českého hlediska. Následující kapitola nese název „Tekno je všeKno?“. Podrobně se věnuje soundsystému jako celku jednotlivců patřící do subkultury tekna. Následují základní principy rave party, jako je DIY, průběh akce a kočování. V neposlední řadě představuje také symboly freetekna. Práce také upozorňuje na právní aspekty daného tématu. Kapitola „Nová média ve spojení se subkulturou tekna“ se zabývá znaky a technickými prvky tekna. Nejdříve definuje nová média, dále popisuje jejich propojení a vyuţití v daném hudební ţánru. Následující kapitola je věnovaná zvuku, dělí se na technické zázemí soundsystému, DJ a vybavení a pozici MCho v teknu. Dále se práce sleduje vyuţití obrazu na rave party. Tato kapitola je dělena na VJing a grafiku. V návaznosti na předchozí témata objasňuje „Světlo“ pozici osvětlení a světelných efektů na tekno party. Poslední část přibliţuje internet - prostředek ke komunikaci, získávání informací a propagaci.
46
6 Summary
This thesis describes a rave subculture in conjunction with new media. The first chapter deals with defining the concepts of culture and subculture. It then focuses on defining a style of rave music. Follow-up the passage about the history and evolution of the world and the czech point of view. The next chapter is titled "Tekno je všeKno?". Detailing deals soundsystems as a whole subculture of individuals belonging to the rave. Follow the basic principles of rave party, such as DIY, rave party, and migration. It builds upon the passage devoted to the symbols freetekno. The work also explores the legal aspects of the topic. Chapter “New media in conjunction with the rave subculture” deals with technical aspects of the characters. First part defines the new media, then moves to the links, which defines the use of new media. The next chapter is devoted to sound, which is divided into technical background soundsystems, DJ equipment and in position MC on rave party. Further work is focused on visualization using during rave party. This chapter is divided into VJing and graphics. Following previous subjects "Light" describes position of lighting and lighting effects on tekno party. The last section brings the Internet as a means of communication, information and promotion.
47
7 Pouţitá literatura a zdroje
BRAKE, Michael. Comparative youth culture: the sociology of youth cultures and youth subcultures in America, Britain, and Canada. London: Routledge, 1990, srov.
BENNET, Tony. New keywords: a revised vocabulary of culture and society. Malden: Blackwell Publishing, 2005.
WINKLER, Jiří; PETRUSEK, Miroslav. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum Praha, 1997. 598 s. ISBN 80-7184-164-1.
Brychtová, P. (2001): Přechodové rituály subkultury techno ve srovnání s českými indiány. Diplomová práce, KSP FFUK, Praha.
ZAJDÁKOVÁ, Svatava. Subkultury mládeţe – subkultura freetekno. Brno, 2005. VOŠ (sociální). Vedoucí absolventské práce Mgr.Alexandra Boková, str. 16, 17, 23 COLLIN, Matthew; GODFREY, John. Altered State (Old Edition). [s.l.] : [s.n.], 2004. 256 s. ISBN 1-85242-604-7.
BAUMAN, Zigmund. Úvahy o postmoderní době. Praha : [s.n.], 2006. 165 s. ISBN 80-86429-11-3.
MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeloţil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. 349 s. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.
MC. In MC [online]. [s.l.] : [s.n.], 2003 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW:
NEVRLÁ, Monika. VJing v kontextu nových médií. Brno, 2010. 52 s. Bakalářská práce. FSS MUNI.
PIERRE, Lévy. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2001. 230 s. ISBN 80-246-0109-5.
48
SLÁMOVÁ, Hana. Kultura [online]. Praha, 2005. 12 s. Bakalářská práce. FF UK. Dostupné z WWW: www.kampomaturite.cz/%5Cdata%5CUSR_001_PICTURES%5CKULTURA.DOC. rtf.
Subkultura. In KOHOUTEK, Rudolf . Subkultura. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 2010-03- 10]. Dostupné z WWW:
Charakteristika subkultur. In Charakteristika subkultur. 2005. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW:
KOPEEK, „Fenomén tekno“
SMOLÍK, Josef. Extremismus subkultur mládeţe?. Rexter [online]. 2006, 1, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW:
Iam.bmezine.com [online]. 12.5.2007 [cit. 2010-04-18]. Proporcovaný. Dostupné z WWW:
Emmerson S., Smalley D., Electro-acoustic music in Oxford Music Online [online]. [cit. 20. 12. 2009]. Dostupné z:
49
Tekkno. In KOKOTEK, Honza . Tekkno. [s.l.] : [s.n.], 2008 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW:
Free.cz [online]. 2004 [cit. 2010-02-21]. CzechTek 2004 - Policie předlistopadová - Vláda komunistů v ČR 2004 - mediální zvěrstva a lţi. Dostupné z WWW:
KOMÁREK, Martin. Jsou to nebezpeční anarchisté… ale nic o nich nevím. Lidové noviny [online]. 23.8. 2005, 18, 179, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW:
Vyjádření Ministerstva ţivotního prostředí k akci CzechTek 2005. In PRANTEROVÁ, Jfdkj. Vyjádření Ministerstva ţivotního prostředí k akci CzechTek 2005. Plzeň : [s.n.], 4.8.2005 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW:
JAN, Němec. Free.cz [online]. 2004 [cit. 2010-03-21]. CzechTek 2004 - Policie předlistopadová - Vláda komunistů v ČR 2004 - mediální zvěrstva a lţi. Dostupné z WWW:
HOUDKOVÁ, Aneta. Komunikace subkultury freetekno [online]. Brno, 2008. 110 s. Bakalářská práce. MUNI. Dostupné z WWW:
Psychedeličtí cikáni - kočovníci nového věku. Vokno [online]. 2004, 29, [cit. 2010- 03-11]. Dostupný z WWW:
SAUNDERS, N. Extáze a technoscéna (1995). Přeloţil Pálenský, P.
50
STEINS, E. Peace, Love, Dancing and Drugs - an in -depth sociological analysis of rave culture in America.
K009. Historie freescény 2. díl - Tajemství čísla 23 + Spirála. Undergroundcity.cz [online]. 2009, 2, [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW:
Více na MINISTERSTVO VNITRA ČR. Technoparty a stav v zahraničí. Poslední revize 20. září 2007. [cit. 29. září 2007]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/zpravy/2005/0803majka.html.
PAVLEČEK, Luboš. Techno rebelové: Vznik techno scény a její vliv na českou alternativní kulturu [online]. 2005 [cit. 2010-02-18]. Econnect zpravodajství. Dostupné z WWW:
Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2010 , 2010 [cit. 2010-03-20]. Technoparty a stav v zahraničí. Dostupné z WWW:
KOSTRUHOVÁ, Marie. Ministerstvo České republiky [online]. 2006 [cit. 2010-03- 14]. Metodické materiály pro obce k akcím typu technopárty . Dostupné z WWW:
MACEK, Jakub. Nová média . Revue pro média : časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2002, 4, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW:
51
GEECH, Dagmar. Urban Dictionary: Dj [online]. 2005 [cit. 2010-03-11]. Urban Dictionary. Dostupné z WWW:
DVDJ. In Digital Video Disc Jockey [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW:
WIMMER, Lukáš. Freetekno a Czechtek 2005 [online]. Praha, 2006. 141 s. Bakalářská práce. FSVUK. Dostupné z WWW:
Odkazy http://www.spiral-tribe.org/understand/page02.html http://www.audiotek.cz/stroboskopy/stroboskopy/:2:850000:850100:0:13:1 http://www.audiotek.cz/stroboskopy/stroboskopy/:2:850000:850100:0:13:1 http://www.audiotek.cz/HQ-POWER-RGB-LED-STROBE/LED- Stroboskopy/:3:28050 http://n-joy.cz/video/3d-projekce/pxc78gjhquneji94
52
8 Seznam příloh Příloha A
UNITED FORCES OF TEKNO
THE ONLY WAY FORWARD IS TO GROW. THE ONLY WAY TO GROW IS TO EXPAND BEYOND THE BOUNDARIES OF WHAT WE KNOW INTO UNCHARTED AREAS OF THE UNKNOWN. THE UNKNOWN BEING THE ONLY SOURCE OF NEW KNOWLEDGE.
OUR LIFE SUPPORT SYSTEMS ON THIS PLANET ARE ORGANIC. TO REGENERATE CELL WALLS, DIVIDE & MULTIPLY.
OLD BARRIERS FALL AWAY, ANCIENT PILLARS CRUMBLE & NEW STRUCTURES STAND UP IN THEIR TURN. ONE GENERATION GIVES BIRTH TO THE NEXT. THE OLD GIVES LIFE TO THE NEW.
WE LIVE IN THE EVER TRANSITIONAL MOMENT CONNECTING PAST THROUGH PRESENT TO FUTURE.
IT IS OUR MISSION TO DISCOVER THE EVER CHANGING HORIZON. TO CONTINUALLY RE-ESTABLISH NEW PARAMETERS & TO EXPLORE & SECURE EACH NEW LEVEL AS WE FIND IT.
IT IS OUR PURPOSE TO DESTROY THE INERTIA THAT HAS BEEN RESPONSIBLE FOR THE DEMISE OF THE LIFE FORCE ON OUR PLANET.
53
IT IS OUR AIM TO POSITIVELY MOTIVATE THE PEOPLE & THE NATION. IT IS TIME TO WAKE THE PLANET UP!
THE ADVANCE PARTY, USING STATE OF THE ART DIGITAL TECHNOLOGY COMBINED WITH THE ORGANIC LIFE SYSTEM DELIVERS A MASSIVE JOLT TO HUMAN SENSORY CIRCUITS, PROVIDING THE EXTRA ENERGY INPUT NEEDED TO MAKE THE QUANTUM LEAP FROM TERRESTRIAL TO EXTRA- TERRESTRIAL CONSCIOUSNESS.
SPIRALSPIRAL TRIBE ARE HITTING ENGLAND AND THE WORLD BY STORM. THE GROWTH OF THE SPIRAL TRIBE HAS BEEN ASTONISHING. THEY ARE THE LARGEST AND MOST INFLUENTIAL OF ALL THE TECHNO SOUNDSYSTEMS.
THEY ARE A COLLECTIVE OF PEOPLE WHO HAVE BEEN HOLDING MOSTLY FREE PARTY`S OUTDOORS, IN DERELICT BUILDINGS AND WAREHOUSES ALMOST EVERY WEEKEND FOR THE PAST 5 YEARS. PARTY`S HAVE BEEN HELD ALL OVER ENGLAND, HOLLAND, FRANCE, SPAIN, BERLIN, CACH REP, VIENNA AND ARE COURENTLY TOURING ITALY. INSPIRING MANY PEOPLE TO CONTINUE WHERE THEY LEFT OFF.
NETWORK 23
54
B. Bolek Březovský DJ:
1. Podle vlastních slov popište freetekno subkulturu.
Freetekno, jako řada předchozích subkultur dvacátého století (jazz, mods, hippies, punk…) vznikla jako protireakce na institucionalizovanou oficiální kulturu, jako přirozená potřeba umělecky se vyjádřit bez ohledu na v dané době přijatelné prostředky takového vyjádření. Freetekno subkultura předpokládá - ovšem nevyţaduje - značnou míru osobního zapojení, ať jiţ jako autor hudby, DJ, tvůrce dekorací, či majitel potřebné techniky. Jedním z jejich hesel je DIY - Do It Yourself, jeţ by se dalo opsat slovy "nepotřebujeme establishment, abychom se mohli bavit".
2. Čím se liší subkultura tekna od jiných na hudbě zaloţených subkultur?
Základní rozdíl spočívá v popření dichotomie umělec - posluchač, kdy úloha umělce je potlačována do pozadí ve prospěch společného proţitku. Na rozdíl od koncertů váţné či rockové hudby, kde je jasně definována a oddělena role výkonného umělce a diváka, se v tekno-kultuře tyto role prolínají.
3. Jak si myslíte, ţe berou účastníci rave party tuto subkulturu? Zábava? Ţivotní filozofie?
Vnímání role této subkultury je individuální, zatímco pro někoho můţe jít o poslání aţ na hranici mesiášství, pro jiné jde o pouhou zábavu na jeden večer. Pokud se budeme drţet jádra této subkultury, jde spíše o ţivotní filosofii, neţ o zábavu - coţ ovšem nevylučuje moţnost, ţe i zábava můţe být ţivotní filosofií.
4. Co si představujete pod pojmem nová média?
Uţ z definice je pojem nová média relativní - co je novým médiem letos, je příští rok samozřejmostí. Obecně lze ale za nová média pokládat multimediální prolínání dříve oddělených a samostatných druhů umění. Zatímco v minulosti byly jasně definované hranice např. mezi hudbou a výtvarným uměním, díky novým médiím se tato hranice stírá a ztrácí. Z pohledu této definice lze za předchůdce nových médií povaţovat Gesamtkunstwerk.
5. Jak vyuţívá technologie nových médií?
Jak vyuţívají nová média technologie? Obě věci spolu neoddělitelně souvisí, technologický pokrok přináší nové moţnosti v oblasti (nových) médií a umělecké idee podněcují technologický pokrok.
6. Jsou nová média neodmyslitelnou částí freetekna?
Ano, nová média jsou neoddělitelnou součástí freetekno subkultury, ovšem nikoli její nezbytnou podmínkou.
55
7. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let kdy se nová média stala samozřejmostí, nebo její podstata dřímá v lidech desítky století?
Tekno subkultura je promítnutím prastaré touhy po svobodném vyjádření, ovšem pomocí nových médií. Pokud by v roce 400 před n.l. existovaly lasery a Roland TB- 303, Sokrates by měl vlastní soundsystém.
8. Je tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná?
Neodvaţuji se soudit a myslím, ţe jde o individuální záleţitost. Kaţdopádně jsou nová média neoddělitelná od freetekna.
9. Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji?
Freetekno subkultura se novými médii zcela jistě formuje, otázka je, do jaké míry se díky nim rozvíjí.
10. Jakou si myslíte, ţe má subkultura tekna pozici na poli české politiky a jak na ni nahlíţí společnost?
Tekno subkultura se stala politikem v prakticky kaţdé evropské zemi. Britský establishment se snaţil chránit svoje pozice jiţ v roce 1994 zákonem http://en.wikipedia.org/wiki/Criminal_Justice_and_Public_Order_Act_1994 , který zakazoval konání nekomerčních rave-party, u nás, díky společenskému vývoji po roce 1989, byla situace několik let příznivější. To se však změnilo v roce 2005, kdy byla největší tuzemská freetekno akce - Czechtek - rozehnána policií na osobní příkaz tehdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka. Jeho zásah ovšem byl na hranici zákonnosti a i díky tomu se od té doby uskutečnila spousta dalších freetek akcí, ač menšího rozsahu.
11. Proč a jestli se pro Vás stalo freetekno ţivotním stylem?
Freetekno trpí stejnými neduhy jako podobné subkultury. Ač navenek hlásá svobodu a otevřenost, ve skutečnosti jde o uzavřenou a striktně vymezenou subkulturu. Vnější znaky jsou na první pohled rozeznatelné a freetekno tímto tvoří jasně definovaný umělecký směr, jenţ, ač hlásá otevřenost, je díky tomu jiţ z definice velice uzavřený. Přesto se domnívám, ţe freetekno si i nadále bude získávat dostatek příznivců a bude stále hrát svoji nezastupitelnou kulturní roli. Přestoţe elektro je prostě nejlepší, coţ je snad kaţdému jasný.
56
C. Jan Vranečka. DJ a VJ. Zabývá se komerčními i nekomerčními projekty. Jeho hlavní specializací jsou videoprojekce.
1. Podle vlastních slov popište freetekno subkulturu.
Freetekno subkultura je společnost lidí, které spojuje podmanivá hudba a atmosféra neopakovatelných party. Party dělají lidi, kteří tam přijdou a bez nich by sama neexistovala. Samotní tvůrci nikdy neví, jakým směrem se večírek bude vyvíjet, a mnohdy musí řešit většinu situací improvizací.
2. Čím se liší subkultura tekna od jiných na hudbě zaloţených subkultur?
Hlavní rozdíl je určitě v nekomerčním pojetí party, lidé sami pomáhají soundsystému, který ve většině případů ţije z prodeje drog, alkoholu a nápojů. Cílem není vydělat závratné částky, ale vytvořit atmosféru, která sama o sobě přesvědčí publikum, aby přispělo.
3. Jak si myslíte, ţe berou účastníci rave party tuto subkulturu? Zábava? Ţivotní filozofie?
Z kruhu lidí, ve kterém se pohybuji, to berou raveři spíše jako ţivotní filosofii. Hudbou opravdu ţijí a pátečním večírkem to pro ně určitě nekončí. Jako v kaţdé skupině však i zde najdeme jedince, kterým je jedno „co zrovna hrajou“, ale přišli si pouze vydělávat peníze prodejem drog nebo krást.
4. Co si představujete pod pojmem nová média?
Pod pojmem nová média si představím veškerá zařízení a prostředky zaloţená na digitální technologii. Digitální technologii tedy myslím hardware a software, který zpracovává informace uloţené pomocí binární soustavy.
5. Jak vyuţívá technologie nových médií?
Technologické moţnosti, které dnešní doba nabízí, jsou jiţ finančně dostupnější. Díky tomu uţ není kvalitní vybavení záleţitostí pouze úzké skupiny komerčních společností, zabývajících se ozvučováním a prací s videem. Spojení nových technologii v médiích s přírodou je určitě hlavní směr tekno subkultury. Konkrétně se tyto technologie projevují u ozvučení.
6. Jsou nová média neodmyslitelnou částí freetekna?
Ano zcela jistě, vývoj nových médií posouvá tuto hudební scénu dál a nabízí širší moţnosti.
57
7. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let kdy se nová média stala samozřejmostí, nebo její podstata dřímá v lidech desítky století?
Tekno subkultura je ukázka existence rovných rytmů, které nejsou otázkou pouze současné doby. Můţeme například nahlédnout do historie a zastavit se u tanců na podmanivé bubny v nejrůznějších kmenech po celém světě. Její podstata je tedy stará jako lidstvo samo.
8. Jak byste popsal druhy tekna?
BPM tekna je od 150 aţ po 220 BPM. Kolem 150 BPM je acid tekno, je nejpomalejší a vyznačuje se specifickou linkou, která je vytvářená syntetizátorem TB-303. Mezi 160 a 200 BPM je klasický hardtek. Je to jeden z nejvíce hraných stylů tekna a od acidu se odlišuje rychlejšími zvraty a celkově tvrdším rázem hudby. Hardtek se vyznačuje ostrými, rovnými beaty s pronikavou basovou linkou. Mezi nejrychlejší spadá speed core a gabba, které se vyznačují efektem distortion.
9. Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji?
Svázanost nových médií s teknem je tak silná, ţe můţeme hovořit o vzájemném ovlivňování. Odpověď na tuto otázku je tedy: „ano, tekno se novým médii formuje a zároveň je vyuţívá“.
10. Jakou si myslíte, ţe má subkultura tekna pozici na poli české politiky a jak na ni nahlíţí společnost?
Na poli české politiky je tekno všemi stranami odsuzováno. Party jsou chápány jako neţádoucí a nebezpečné. Z mého pohledu je tento způsob zábavy, naplnění a ţivotní styl v jednom pouze jeden z mnoha, je však natolik originální, ţe se ho většina lidí bojí a vidí pouze ojedinělé případy jeho nebezpečnosti. Kolik drog a jiných nelegálních látek se prodá na techno party jako je Apokalypsa, Orion, Paul Van Dyk, trance party…
11. Proč a jestli se pro Vás stalo freetekno ţivotním stylem?
Freetekno je subkultura zaloţená na rytmu, vše se odehrává v rytmu a člověk si pak náhle uvědomí věci, které by ho bez rytmu ani nenapadli. Uţívání drog, pití alkoholu a kouření je někdy prostředkem k snadnějšímu uvědomění, ale není lepší, aby si lidé drogy spojovali spíše se zábavou a tancem neţ s denním chlebem, prací a celým ţivotem.
Ano, freetekno se pro mě stalo ţivotním stylem kvůli rytmu a lidem okolo něj.
12. Co si představujete pod pojmem nová média v hudební produkci?
Pod pojmem nová média si představím veškerá zařízení a prostředky zaloţená na digitální technologii. Digitální technologii tedy myslím hardware a software, který
58
zpracovává informace uloţené pomocí binární soustavy. Technologické moţnosti, které dnešní doba nabízí, jsou jiţ finančně dostupnější. Díky tomu uţ není kvalitní vybavení záleţitostí pouze úzké skupiny komerčních společností, zabývajících se ozvučováním a prací s videem. Spojení nových technologii v médiích s přírodou je určitě hlavní směr tekno subkultury. Konkrétně se tyto technologie projevují jak o v ozvučení: kvalitní reprobedny, výhybky, zesilovače, equalizéry, kompresory, efektory, mixpulty, midi kontrolery, tak i v softwarovém vybavení DJ´s a VJ´s, kteří teď za pomocí počítače, kvalitní zvukové a grafické karty nemají ţádné bariéry. Díky internetu a p2p sítím je moţno masově sdílet programy, samply, loopy a videa. Kaţdý tak můţe začít prakticky s minimem finančních prostředků.
13. Jaká je pozice VJingu v teknu?
Pozice VJingu v teknu je nenahraditelná. VJing doplňuje hudební produkci o další rozměr. Umoţňuje přímý kontakt s publikem a vyjádření vize umělců obrazovou formou. VJing funguje v reálném čase, lze měnit podle nálady publika a situace, jelikoţ není projekce předem zcela připravená. Barvy, luminiscence a efekty otevírají prostor pro seberealizaci VJs a reflektují jejich momentální vnímání reality. VJ se snaţí o vytvoření unikátní atmosféry, která ve spojení hudební produkcí, dodává party osobitý a neopakovatelný charakter. V současné době existují široké moţnosti realizace VJingu, projektor s VGA kabely uţ není jedinou moţnou variantou přenosu dat.
D Marek Štol, hudební producent a DJ. Zaměřuje se na tekno, ale také break beats. Skládá převáţně breaktek.
1. Podle vlastních slov popište freetekno subkulturu.
Je to alternativní multikulturní scéna. Dalo by se říci, ţe je tato scéna tvořena více či méně organizovanými skupinami lidí, kteří vzhledem ke svému zájmu o elektronickou taneční muziku, volnému způsobu ţivota, drogám apod., doprovází tzv. „soundsystémy“. Přívrţenci této subkultury se snaţí vymanit ze soudobé komerčně a konzumně orientované společnosti.
V součastné době nelze přesně specifikovat kdo a proč je vyznavačem této scény, neboť zde sehrává svoji roli popularita open air festivalů, které jsou zaměřeny na venkovní produkci, a proto se mezi skalní vyznavače freetekna přimíchává i značná část nevyhraněného publika.
2. Čím se liší subkultura tekna od jiných na hudbě zaloţených subkultur?
Podle mého názoru je tato subkultura výrazně spojena s ţivotním stylem. Toto, ale nelze dost dobře pozorovat v ČR, neboť mnoho soundsystému jsou v podstatě takovými „kapelami“, které mají rezidentní místo respektive město a tam se zdrţují. U nás je totiţ pouze malé mnoţství tzv. komunit, které jsou vytvořeny na principu
59
vzájemnosti, tzn., ţe členové spolu tráví většinu času, bydlí spolu, cestují spolu a sdílejí spolu značnou část hmotného a nehmotného majetku.
3. Jak si myslíte, ţe berou účastníci rave party tuto subkulturu? Zábava? Ţivotní filozofie?
Většina lidí v mém okolí to bere jako zábavu, ale je to individuální.
4. Co si představujete pod pojmem nová média?
Veškeré moderní komunikační technologie a jejich prostředky, které jsou díky dnešní dostupnosti, masově distribuovány společnosti.
5. Jak vyuţívá technologie nových médií?
Většinou se jedná o technologie, které vyuţívají jako sdělovací prostředek audiovizuální informace.
6. Jsou nová média neodmyslitelnou částí freetekna?
ANO
7. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let kdy se nová média stala samozřejmostí, nebo její podstata dřímá v lidech desítky století?
Jak se to vezme. Spíše je otázkou posledních let.
8. Je tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná?
V součastné době se tekno veze na vlně popularity, tudíţ si myslím, ţe je pro něj důleţitější vyuţití nových médií.
9. Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji?
Formuje se jimi a součastně je vyuţívá k rozvoji. Určitě je ale v rychlosti vývoje důleţitá přítomnost nových médií.
10. Jakou si myslíte, ţe má subkultura tekna pozici na poli české politiky a jak na ni nahlíţí společnost?
Těţko říci. Myslím, ţe většina má k teknu spíše negativní postoj.
11. Proč a jestli se pro Vás stalo freetekno ţivotním stylem?
Tekno v součastné době není mým ţivotním stylem, ale nějaký část se v této sféře pohybuji. Nebránil bych se představě, ţe se freetekno stane mým ţivotním stylem, tzn., ţe postupem času dojde k vytvoření komunity přátel, kteří budou oddaní společné myšlence…
60
E.
Radim Odehnal DJ a hlavní organizátor legendárního českého soundsystému VOSA.
1. Podle vlastních slov popište freetekno subkulturu.
Tekno kultura je sdruţení především mladých lidí, jejímţ hlavním pojítkem je hudba. Dalšími atributy této kultury je pořádání tekno party, cestování a vymezování se většinovému systému, tedy snaha o nezávislost a svobodu
2. Čím se liší subkultura tekna od jiných na hudbě zaloţených subkultur?
Podstatným a nejvíce viditelným rozdílem je hudba.
3. Jak si myslíte, ţe berou účastníci rave party tuto subkulturu? Zábava? Ţivotní filozofie?
Domnívám se, ţe kaţdý jedinec to vnímá jinak, někdo jako ţivotní styl, jiný zase jako pouze víkendovou zábavu.
4. Co si představujete pod pojmem nová média?
Především internet.
5. Jak vyuţívá technologie nových médií?
Například aktivní vyuţívání internetu a dalších médií.
6. Jsou nová média neodmyslitelnou částí freetekna?
Jsou hlavní, podstatnou a nedílnou součástí.
7. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let kdy se nová média stala samozřejmostí, nebo její podstata dřímá v lidech desítky století?
Tekno jako subkultura ano, její staří je max. 20let.
8. Je tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná?
Není, vyuţívání nových médií a hudební produkce se vzájemně prolíná a tvoří celek, který lze pojmenovat tekno party.
9. Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji?
Formuje i vyuţívá k rozvoji.
61
10. Jakou si myslíte, ţe má subkultura tekna pozici na poli české politiky a jak na ni nahlíţí společnost?
Tekno kultura je z pohledu většinové společnosti na jejím okraji a to především z důvodu nepochopení a generační rozdílů.
11. Proč a jestli se pro Vás stalo freetekno ţivotním stylem?
Ano, stalo se mým ţivotním stylem. A proč? Prostě mi vyhovuje.
F. Roman Bartoň. DJ a zakládající člen Granko soundsystému.
1. Podle vlastních slov popište freetekno subkulturu?
Freetekno subkultura nefunguje na trţních principech jako velká většina ostatních aktivit. Vychází z principu DIY, kdy kaţdý člen kultury by měl přispět svým kouskem k výslednému celku. Ať jiţ je to jakákoli forma tvůrčí aktivity, či jen tanec nebo šíření dobré nálady. Základem proudu je dobrovolný a nevýdělečný charakter.
2. Čím se liší subkultura tekna od jiných na hudbě zaloţených subkultur?
Krom hudebního odlišení mě toho moc nenapadá. Určitý rozdíl je idea travellingu. Rozdílné bude asi i fungování soundsystému oproti kapelám apod.
3. Jak si myslíte, ţe berou účastníci rave party tuto subkulturu? Zábava? Ţivotní filozofie?
Tady hodně záleţí na kaţdém jedinci. Rozhodně pro spoustu lidí je to jen zábava, především návštěvníci apod. Jiní vyznavači se jiţ částečně ztotoţňují s ideou „freetekna“ a ne vţdy se podle toho chovají. Pro organizátory a činné je to všechno dohromady. Pro některé jistě jen forma zábavy, ale jiní si bez této hudby a fungování v rámci kultury svůj ţivot představit nedokáţou. A pak máme ty nejvíc „kované“. Jsou lidé, kteří svůj ţivot ztotoţňují s soundem, travellingem a dalšími věcmi spojenými s kulturou.
4. Co si představujete pod pojmem nová média?
Primárně mě napadne počítač, liveset, internet, digitální foťák, videoprojekce atd.
5. Jak vyuţívá technologie nových médií?
Nevím, co bych ti napsal…
62
6. Jsou nová média neodmyslitelnou částí freetekna? Určitě. Pokud za nová média budu povaţovat všechno digi, tak i na samotnou hudební produkci vyuţíváme procesory, kompy, livesety atd. Další rovinou jsou videoprojekce. Ty jsou součástí celkového obrazu našich party a uţ k nim tak nějak patří.
7. Je tekno subkultura jen otázkou posledních let kdy se nová média stala samozřejmostí, nebo její podstata dřímá v lidech desítky století?
Inovativnost a technologický pokrok je součástí freetekna, to jde ruku v ruce s vyuţíváním moderních technologií včetně novým médií.
8. Je tekno hudební styl, pro který je důleţitější vyuţití nových médií neţ hudební produkce samotná?
No, to bych asi neřekl. Úplně nerozumím tomu, jak to myslíš. Ale odpověď ano: vyuţití nových médií je důleţitější, neţ hudební produkce určitě nesedí. Je to spíš součást přirozeného vývoje, vidím to ve spojení s technologickým pokrokem. Ten taky přichází postupně.
9. Formuje se jimi nebo je vyuţívá k rozvoji?
Jednoznačně ano. Vyuţívání nových médií, technologií je určitě výsadou freetekna. K rozvoji je kultura vyuţívá. Neustále postupovat dopředu.
10. Jakou si myslíte, ţe má subkultura tekna pozici na poli české politiky a jak na ni nahlíţí společnost?
Ne moc dobrou. Subkultura má sice dost členů, ale politické strany je povaţují za nedůleţitou menšinu a sporadicky se na freetekno někdo zaměřuje. Jde to spíše druhou stranou. Pro většinu naprosto neinformované společnosti je tekno něčím neznámým. Případně lidé mají neúplné a především zkreslené informace z médií. Ţádné překvapení: hluk, drogy, nesmyslná hudba, nepořádek atd. Proto se především sociální demokracie několikrát pomocí policejních zásahů opřela do několika party. Především z důvodu, aby většině voličů ukázala, ţe to jen tak nenechá.
11. Proč a jestli se pro Vás stalo freetekno ţivotním stylem?
Nejdřív něco jako vyčlenění z aktivit spojených s komerční scénou, diskotéky a podobně. Následně počichání k tekno kultuře. Pak objevení něčeho jako jsou hodnoty atd. Princip DIY a vůbec ten pocit. Někdo něco dělá pro sebe i pro ostatní, protoţe ho to baví a tak se roztáčí parádní koloběh. Teď je pro mě freetekno řekl
63
bych „skoro“ ţivotním stylem. Ţádná ortodoxnost, ale participace a aktivita určitě. Vinu na tom jednoznačně mají lidé kolem, bez těch by to nešlo.
G. Jan Grunt, „Ufon“, MC v soundsystému Shamanic:
1. Jakou pozici zastává MC v soundsystému?
MC je v teknu zpestření. Je to další level, podle kterého se určuje kvalita soundsystému. Jeho funkce je obohacení programu. MC ho do tekna začali hledat ve Velké Británii, protoţe v dnešní době, kdy se DJem můţe stát skoro kaţdý je potřeba oddělit zrno od plev – kvalitního soundsystému od někoho kdo si na to jen hraje. Další důvod MC v tekno scéně je ten, ţe DJ stojí za „stěnou“ a není vidět. Publikum je pasivní. Proto je tu MC a ten zprostředkovává interakci mezi soundsystémem a publikem. Komunikuje s účastníky party
2. Na jakém principu funguje reprobedna?
Reprobedna pracuje na principu elektroakustického měniče, který přeměňuje elektrický signál v akustický prostřednictvím mechanických prvků.
H. Stanislav Vacek „Gándí“, MC Pavlač zevls:
1. Jakou pozici zastává MC v soundsystému?
V teknu není MC normální, protoţe tekno není tolik melodický jako je třeba drum and bass nebo jungle. Tekno není o vokálním projevu.
64