DOCSLIB.ORG

Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Švédské Překlady

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Švédské Překlady Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ustav jazykovědy a baltistiky Lenka Děckuláčková Švédské překlady litevské literatury a autoři působící ve Švédsku ve 20. století Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Mag. Vaidas Seferis, Dr. Phil. Brno 2019 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Lenka Děckuláčková 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce doc. Mag. Vaidasi Seferisovi, Dr. phil., za cenné rady, připomínky, trpělivost a ochotu věnovat čas mé práci. 3 Obsah lÚvod 5 2 Litevská literatura od písemnictví k nezávislosti 6 2.1 Litevská literatura ve švédštině 7 2.2 Litevská literatura v jiných skandinávských jazycích 7 3 Překlady litevské literatury 8 3.1 Jaká literatura se překládala 9 3.2 Překladatelé litevských knih do švédštiny 11 4 Litevští autoři působící ve Švédsku 13 4.1 Ignas Seinius 13 4.1.1 Tvorba 14 4.1.2 Díla 15 4.2 Jurgis Savickis 15 4.2.1 Tvorba 17 4.2.2 Díla 17 5 Litevská literatura ve Švédsku dnes 18 6 Závěr 19 ZDROJE 20 4 1 Úvod Tato práce si klade za cíl zmapovat překlady litevské literatury převážně 20. století do cizího jazyka, konkrétně do švédštiny a také popsat situaci spojenou s litevskou literaturou ve Švédsku. Nejen jestli se díla litevských autorů do švédštiny překládala, kdo se zasloužil o jejich překlad, ale také jestli byla a jsou k dostání v knihovnách či v knihkupectví ve Švédsku, jak je na tom švédský tisk v souvislosti se zveřejňováním informací o litevské literatuře a proč byla dlouhou dobu litevská literatura na švédské půdě ignorována. Jaká literatura se překládala do švédštiny a jaké změny přinesli diplomaté působící ve Skandinávii, Jurgis Savickis a Ignas Šeinius. Přístup k litevské literatuře ve švédském jazyce byl dlouhou dobu velmi omezen. K průlomu došlo v roce 1998, kdy kulturní žurnál Ariel přišel s novým nápadem na téma pro článek - litevskou literaturou. S výjimkou děl Ignase Jurkunase-Šeiniuse1, který se postupem času stal švédským autorem, je litevská literatura omezena v překladu do švédského jazyka před rokem 1998 na díla Marcelijuse Martinaitise Kokotis balads (Kukučio Baladés), Romualdas Granauskas Livet under lônnen (Gyvenimaspo klevu), Kristijonas DonelaitisÄrstiderna (Metai) a Litauiska noveller. 1 Šeiniusovi a jeho tvorbě se budeme věnovat podrobněji v dalších kapitolách této práce. 5 2 Litevská literatura od písemnictví k nezávislosti Počátky litevského písemnictví sahají až do roku 1254, kdy se objevil úřední dokument krále Mindaugase, kterým daruje pozemky katolické církví. Nejstarší litevské písemné památky jsou prvními projevy úředního stylu v litevském písemnictví. Nejstarší známý souvislý text v litevštině je rukopis s překladem tří modliteb Otče náš; Zdráva 's, Mario; Credo do východního litevského nářečí. Překlad se datuje do doby mezi lety 1500-1525. Z hlediska stylistického je však mnohem významnější druhá nejstarší písemná památka litevštiny a zároveň první tištěná litevská kniha, Katechismusa prašti žadei (Jednoduchá slova katechismu) Martynase Mažvydase. Katechismus vyšel tiskem roku 1547 v Královci (dnes Kaliningrad) za finanční podpory prvního pruského velkoknížete Albrechta Braniborského a je považován za první litevskou knihu. Litevská předmluva Katechismu je zároveň první litevskou básní. V Litevském velkoknížectví v 16. a 17. století tvořila největší část písemných památek náboženská literatura. Autorem prvního litevského překladu celé bible je Johannes Bretke (litevsky Jonas Bretkúnas). Rukopis překladu byl dokončen roku 1590, ale kvůli politickým okolnostem nebyl jeho překlad nikdy vydán.1 AI do 19. století největší část litevského písemnictví připadala na náboženskou literaturu: zpěvníky, evangelia, postily apod. Zakladatelem světské (nenáboženské) poezie je Kristijonas Donelaitis se svým čtyřdílným eposem Ärstiderna (Metai). Toto dílo bylo přeloženo do švédštiny Lennartem Kjellbergem v roce 1991. Po polsko-litevských protiruských povstáních v letech 1831 a 1863 byl roku 1864 v Litvě zaveden zákaz tištění litevských knih latinkou. Do roku 1904, kdy byl tento zákaz zrušen, se litevsky psané knihy tiskly ve Východním Prusku, odkud byly pašovány do Litvy. Teprve po jeho zrušení v roce 1904 se litevská literatura mohla rozvinout do plné žánrové šíře a začínají do ni pronikat západní literární vlivy. Začátkem 20. století vznikala litevská moderna. Poprvé se objevovala sociálně zaměřená témata, kterým se více věnoval Jonas Biliunas. Známými autory v tomto období byl symbolista Jurgis Baltrušaitis, píšící rusky i litevsky a zejména Vydunas (vl. jm. Vilius Storosta), filozof, publicista a spisovatel, který se zamýšlí nad smyslem litevských dějin a lidské existence vůbec. K vrcholu tohoto a přelomového období patří próza a drama Vincase Krévé- Mickevičiuse. Po konci první světové války se Litva formovala do nezávislého státu. Tento vznik přinesl i mnoho změn ve vývoji litevské literatury. Litevština se stává státním jazykem. Rozvíjí se všechny formy vzdělání, základní, střední i vysokoškolské. Vznikají různé literární styly. Autoři, kteří byli následně přeloženi do švédštiny, se realizovali v těchto směrech: novoromantismus (Vincas Krévé-Mickevičius, Ignas Seinius) a Jurgis Savickis - avantgarda. Pozorujeme také vznik literatury faktu a teprve až později se více objevují hry, delší novely a romány. Z litevských autorů přeložených do švédštiny se v tomto období prosadil Romualdas Granauskas.3 Litevská literatura pochází ze země, která viděla a zažila mnoho strastí. Její přirozený pokrok v souladu se západními kulturními trendy byl mnohokrát přerušen zahraničním 2 ŠEFERIS, Vaidas a Vidas KNABIKAITÉ. Z dějin litevské stylistiky. Slovo a slovesnost. 2006 (67), s. 120- 145. 3 PAROLEK, Radegast. Srovnávací dějiny baltických literatur: od nejstarších dob do současnosti. Praha: Univerzita Karlova, 1978. 6 útlakem. Během 20. století si zažila řadu dramatických posunů, historických transformací a ideologického tlaku. Litva byla okupována téměř padesát let a takzvaně svobodně dýchat začala až kolem roku 1989, po pádu Berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu, a když baltské země spojily ruce v Baltský řetěz. Dne 11. března 1990 se Litevská republika znovu dostala na mapu světa tím, že získala svou nezávislost. Od té doby se svobodná a nezávislá litevská literatura mohla vrátit na svou původní dráhu. Osvobozena od dřívějších nátlaků ideologické cenzury zahrnovala řadu kreativních tendencí a začala shromažďovat podněty k rozvoji. Přelom 1989/90 se tak stal pravděpodobně nej lepším výchozím bodem pro začátek příběhu současné litevské literatury. A počátek devadesátých let také poskytl větší výběr litevských děl pro překlady do švédštiny. 2.1 Litevská literatura ve švédštině Průzkum švédských encyklopedií ukazuje, že v severské encyklopedii (Nordisk familjebok realencyklopedi, 1912) nejsou žádné překlady z litevštiny do švédštiny. V té stejné knize je ve švédštině zmíněn Ignas Jurkunas-Šeinius. Ve švédské příručce z roku 1959 jsou popsány jeho díla a překlady do švédštiny. Za zmínku stojí spojení Litvy se Švédskem, a to, že Juozas Tumas-Vaižgantas napsal ve Stockholmu v roce 1917 jednu z literárních klasik litevské literatury - Solstrálar mellan molnen (Pragiedruliai) nebo také (Solglimtar).4 Litevská literatura před Granauskasem je ve švédském jazyce popsána ve sbírkách a přehledech jako jsou Lundkvistova evropská historie literatury, příručka Stockholmské univerzity o litevské literatuře a v encyklopediích jako je Národní encyklopedie (Nationalencyklopedin).J 2.2 Litevská literatura v jiných skandinávských jazycích V periodiku Litevská literatura (Lithuanian literature)6 z roku 1997 najdeme rozsáhlou bibliografii litevské literatury, která byla přeložena do jiných jazyků. Některé práce byly přeloženy do skandinávských jazyků. I díky působení litevských autorů ve Skandinávii, kteří při vykonávání své diplomatické činnosti psali díla například dánsky nebo norsky, litevská literatura rychleji dostávala do Skandinávie. Mezi autory působící ve Švédsku patří Jurgis Savickis nebo Ignas Šeinius. Mezi další litevské autory přeložené do norštiny patří Marcelijus Martinaitis, Justinas Marcinkevičius, Romualdas Granauskas nebo Sigitas Geda. V Dánsku najdeme jak díla psána dánsky Jurgisem Savickisem, tak také překlad knihy Ignase Šeiniuse ze švédštiny nebo další překlady litevských autorů. Jako například Saulius Tomas Kondrotas a j eho kniha Slangem skygge (Zalčio zvilgsnis) v originále psána litevsky. Jediná přeložená kniha do islandštiny ve 20. století byla divadelní hra Kazyse Boruty - Myllan á Bardi. 4 Všechny údaje uvedené v tomto odstavci jsou převzaty ze studie Andrese Kíinga: KŮNG, Andres. Baltikům: en handbokom Estland, Lettland, Litauen. Hudiksvall: Winberg, 1991, s. 211. ISBN 91-87004-31-3. ''Nationalencyklopedin [online]. Hoganas: Brabocker, 1998 [cit. 2019-05-20]. ISBN 91-7133-486-6. Dostupné z: https://www.ne.se/info/ 6 Lithuanian literature, culture, history: magazine of The Lithunian Writers' Union. Vilnius: The Union, 1997, (4). ISSN 1392-2084. 7 3 Překlady litevské literatury Seznam litevské literatury přeložené do švédštiny a knih litevských autorů psaných švédsky před rokem 2000.7 ŠVÉDSKY Název Autor Rok Litauisk kultur (Lietuviu kultura) Ignas Šeinius8 1917 Natt och sol (Naktis ir saulě) Ignas Šeinius 1918 De röda svärdsliljorna9 1931 Den röda floden stiger {Raudonasis tvanas) Ignas Šeinius 1940 Litauiska noveller: 1940 En sorglig história (Liüdnapasaka) Jonas Biliünas 1940 Herden (Skerdžius) Vincas Krévé-Mickevičius 1940 Antanas Vienuolis- Veronika Zukauskas 1940 Jag
Load more

Recommended publications
  • Jelenkor, 1967, 717–718
    TÖLGyesi Bea TriX HoGyan LeTT eGy LiTvÁn diPLoMatából a MaGyar irodaLoM szÖrnyeTeGe? Adalékok Turauskas figurájához Hevesi AndrásPárizsi eső című regényében Hevesi andrás Párizsi eső című regénye nem tartozik a széles körben ismert művek közé, egyik főszereplője, Turauskas viszont „litván szörnyetegként” bevonult a magyar iroda- lom történetébe. a korabeli kritikák is – Hevesi figyelemre méltó stílusán kívül – a litván figuráját emelik ki, mint a mű legértékesebb elemét. a nyilvánvalóan önéletrajzi ihletésű regény egy fiatal magyar ösztöndíjas egyetemista párizsi tartózkodását meséli el. az idegen környezet és új élethelyzet szembesíti saját ma- gával, olyan tulajdonságait hozza felszínre, amelyekről korábban fogalma sem volt. az eleinte magánnyal küszködő Georges megismerkedik egy Turauskas nevű, züllött életet élő litván emigránssal. Turauskas fő elfoglaltsága, hogy kifogástalanul megfogalmazott mondatokban magáról beszél („ez az én formám, én szakadatlanul, megállás nélkül val- lok... úgy vallok, ahogy más lélegzetet vesz... Ha nincs kéznél gyóntató, akkor a csatorná- nak vallok...”1), illetve filozófiai és pszichológiai kérdéseket boncolgat kávéházi társaival, más emigránsokkal. szívesen mesél szexuális kalandjairól, amelyekből kitűnik, hogy sza- dista. Georges-zsal rögtön felfigyelnek egymásra, Georges nem tud szabadulni mágikus vonzerejétől, egyszerre vonzza és taszítja a különös alak, aki némiképp saját magára em- lékezteti. Turauskas szinte lecsap a fiatalemberre, akit idősebb társként igyekszik bevezet- ni saját világába. Georges azonban visszautasítja a bohém életmódot, szinte görcsösen is- mételgetve, meggyőzni akarván magát, hogy ő jó családból való úrifiú: „rendes, kedves, tekintélytisztelő úrifiú vagyok, polgári karriert akarok befutni, arról álmodozom, hogy diplomata leszek, miért vállalom ezt a megfoghatatlan, indokolatlan sorsközösséget e szétmállott, elhullott, szemétládába való emberekkel? Talán én is a kívülmaradtak közé tartozom?”2 végül megszakítja rövid, de viharos kapcsolatukat.
    [Show full text]
  • Landsbergis, Vytautas
    LIETUVOS NACIONALINĖ MARTYNO MAŽVYDO BIBLIOTEKA VADOVYBĖS INFORMACIJOS SKYRIUS Tel. 239 8558 0BVYTAUTO LANDSBERGIO KNYGŲ BIBLIOGRAFIJA 1963 – 2012 m. Landsbergis, Vytautas. Kaip muzika atspindi gamtą / Vytautas Landsbergis. - Vilnius : [s.n.], 1963. - 24 p. - Antr. p. viršuje: Lietuvos TSR polit. ir moksl. žinių skleidimo draugija ir Lietuvos TSR kompozitorių s-ga. - Rankraščio teisėmis. Landsbergis, Vytautas. Muzika ir literatūra : (medžiaga lektoriui) / Vytautas Landsbergis. - Vilnius : [s.n.], 1964. - 2 t. - Antr. p. viršuje: Lietuvos TSR "Žinijos draugija. Lietuvos TSR Kompozitorių sąjunga. Meno mokslo-metodinė taryba. Landsbergis, Vytautas. M.K. Čiurlionis ir jo muzikos kūriniai = М.К. Чюрленис и его музыкальные произведения = M.K. Čiurlionis and his musical work : [M.K. Čiurlionio 90-jų gimimo metinėms skirtas leidinys] / [V. Landsbergis ; apipavidalino dail. Arūnas Tarabilda]. - Vilnius : [s.n.], 1965. - 23, [1] p., įsk. virš. : iliustr., nat. - Aut. nurodytas str. gale. - Virš. antr.: M.K. Čiurlionis. Landsbergis, Vytautas. Pavasario sonata / Vytautas Landsbergis. - Vilnius : Vaga, 1965 (Kaunas : Valst. K. Poželos sp.). - 351, [1] p., [10] iliustr. lap. : nat., iliustr. - Vertimai: Соната весны. Ленинград : Музыка, 1971. Čiurlionis, Mikalojus Konstantinas. Zodiako ženklai : [reprodukcijos] / M.K. Čiurlionis. - Vilnius : Vaga, 1967. - 1 apl. (19 p., 12 iliustr. lap.). - Santr. rus., angl., pranc., vok. Kn. taip pat: Įž. str. / V. Landsbergis. Landsbergis, Vytautas. Соната весны : творчество М.К. Чюрлeниса / В. Ландсбергис. - Ленинград : Музыка, 1971 (Вильнюс : Вайздас). - 327 p., [19] iliustr., portr., nat. lap. : faks., iliustr., nat. - Versta iš: Pavasario sonata. Vilnius : Vaga, 1965. Čiurlionis, Mikalojus Konstantinas. Pasaulio sutvėrimas [Grafika] : [reprodukcijos] / M.K. Čiurlionis. - Vilnius : Vaga, 1972 (Kaunas : K. Poželos sp.). - 1 apl. (13 atvirukų) : spalv. - Gretut. tekstas liet., angl., rus. Leid. taip pat: Pasaulio sutvėrimas / V.
    [Show full text]
  • IN the Theatre JOURNALISM DURING the FIRST Lithuanian INDEPENDENCE
    Meno istorija ir kritika / Art History & Criticism 12 ISSN 1822-4555 (Print), ISSN 1822-4547 (Online) http://dx.doi.org/10.7220/1822-4547.12.7 Ina PUKELYtė Vytautas Magnus University, Kaunas, Lithuania Representation of “THE OTHER” IN THE THeatre 83 Journalism during THE First LITHuanian Independence REP JOU Summary. The article discusses the notion of the Other as it reveals itself through the content of the Lithuanian R press media in the time period between 1926 and 1940. Articles describing the performances of the Lithuanian R ESENTATION OF “THE OF ESENTATION National Theatre are discussed. The content of these articles shows that Russian artists working in independent DU NALISM Lithuania were considered as a dangerous Other who exploits Lithuania ideologically and economically. Although such artists as Andrius Oleka-Žilinskas, Mikhail Chekhov, Vera Solovjova and others came to work in Kaunas in order to escape the Soviet regime, they were accused in Lithuania as being pro-Bolshevik and pro-Communist. The research shows that Lithuanian theatre journalists only considered Russians as dangerous to the young independent state but not Jewish or Polish artists. One can presume that Lithuania feared the communist regime R so much that it tried to avoid any collaboration, including this with artists, which could harm the development of THE ING the independent state. In spite that Russian theatre artists enriched Lithuanian National Theatre, they were forced to leave Lithuania and never come back. Keywords: Lithuanian theatre during the first independence, representation of the Other in Lithuanian theatre, theatre and the Other, theatre journalism. F O I THE R ST ST R L ” IN THE THE IN ” The first Lithuanian independence (1918-1940) is realize this objective, we shall take advantage of the ITHUANIAN known as the time period when the notion of Lithu- philosophical notion of the Other since it allows to anian national identity was created.
    [Show full text]
  • Helsides Faksutskrift
    Tom Kristiansen ................................................................................. Det fjerne og farlige Baltikum Norge og det baltiske spørsmål 1918-1940 IFS Info Institutt for forsvarsstudier No 4 - 1992 ln.n.h.old. Innledning 5 Militærhjelp til Estland og Latvia i 1918 7 Estiske initiativer 9 Den britiske forespørsel om militær bistand 10 Reaksjonene i utenriksdepartementet 11 Stortingets behandling 13 Reaksjoner i presse og politikk 13 Deltakelsen i Folkeforbundets Vilniusekspedisjon 16 Vilnius-konfliktens bakgrunn 16 Folkeforbundets henvendelse og UDs reaksjon 17 Skandinaviske konsultasjoner 17 Stortingets behandling 18 Oppsettingen av "Vilna-detachementet" 20 Utsettelser og russerfrykt 21 Vilnius-spørsmålet i pressen 22 Anerkjennelsen av de baltiske stater 1918-1921 24 Estland 24 Latvia 27 Litauen 28 Konklusjoner 30 Epilog 33 English summary 36 Noter 38 lllustrasjoner i - iv 3 Innledning Jeg skal i denne studien se nærmere på sentrale trekk ved norsk Balti­ kum-politikk i tiden fra første verdenskrigs sluttfase og frem til 1922. I forlengelsen av dette skal vi så kaste et blikk på resten av mellomkrigs­ perioden. Baltikum-politikken ble utformet i en oppbruddstid. Vi kan derfor gå ut fra at spørsmålene som drøftes her ftkk: en videre betydning som del av grunnlaget for den "nye" norske utenrikspolitikken som ble utformet etter 1918. De siste års begivenheter i regionen gir dessuten anledning til å sammenlikne det norske reaksjonsmønster fra 1918-22 med det vi finner idag. Analysen bygger på tre saksområder, nemlig spørsmålet om skandinavisk militærhjelp til Estland og Latvia' i 1918, den skandinaviske deltakelsen i Folkeforbundets planlagte militæraksjon til Vilnius i 1920-21, og prosessen som førte frem til den diplomatiske anerkjennelsen av de tre baltiske stater 1918-1921.
    [Show full text]
  • Trumpa Lietuvių Literatūros Istorija
    trumpa lietuvių literatūros istorija a brief history of lithuanian literature TRUMPA LIETU V Ių LITERATūROS ISTORIJA A BRIEF HISTORY OF LIthUANIAN LITERATURE 2014 Recenzentai / Reviewed by Prof. Irena Buckley (Vytauto Didžiojo universitetas / Vytautas Magnus University) Prof. Asija Kovtun (Vytauto Didžiojo universitetas / Vytautas Magnus University) Sudarytoja / Edited by Dalia Kuizinienė Vertėjai / Translated by Vijolė Višomirskytė Jurgita Perskaudienė Leidybai pritarta Vytauto Didžiojo universiteto Approved by the Department of Lithuanian Lietuvių literatūros katedros posėdyje 2014 m. Literature of Faculty of Humanities at Vytautas kovo 10 d. (protokolo Nr. 3) ir Humanitarinių Magnus University on 10 March 2014 (Protocol mokslų fakulteto tarybos posėdyje 2014 m. kovo No. 3). 12 d. (protokolo Nr. 1-2). Recommended for printing by the Council of the Faculty of Humanities of Vytautas Magnus University on 12 March 2014 (Protocol No. 1-2). Leidinio parengimą ir leidybą rėmė Europos Publication is supported by the European Social socialinis fondas ir Lietuvos Respublikos Švieti- Fund (ESF) and the Ministry of Education and mo ir mokslo ministerija. Science of the Republic of Lithuania. 2007–2013 m. Žmogiškųjų išteklių plėtros Project title: “Strengthening of the Lithuanian veiksmų programos 2 prioriteto „Mokymasis (Baltic) studies activities with collaboration visą gyvenimą“ VP1-2.2-ŠMM-08-V priemonės between universities abroad and Lithuania „Aukštojo mokslo tarptautiškumo plėtra“ projek- higher education institutions” (VP1-2.2-ŠMM- tas
    [Show full text]
  • Lietuvos Ir Lenkijos Diplomatiniai Santykiai 1938–1940 Metais: Dokumentų Rinkinys, Compiled by Algimantas Kasparavičius and Pawel Libera, Vilnius: LII Leidykla, 2013
    LITHUANIAN historical STUDIES 19 2014 ISSN 1392-2343 PP. 197–203 Lietuvos ir Lenkijos diplomatiniai santykiai 1938–1940 metais: dokumentų rinkinys, compiled by Algimantas Kasparavičius and Pawel Libera, Vilnius: LII leidykla, 2013. 624 p. ISBN 978-9955-847-65-9 Continuing its series of publications of sources Lietuvos užsienio politikos dokumentai, the Lithuanian Institute of History, together with its partners in Poland (the Polish Institute of International Relations), has issued a carefully prepared collection of documents of impressive scope, compris- ing a brief but very significant period, especially for Lithuania, of three years and three months. The book consists of an introduction, documents, an English-language summary, and an index of names. The bright red colour of the book’s cover, obviously inhibiting the depiction of the main symbols of the two states, the Vytis and the Eagle, attracts attention. Ap- parently, in this way, the compilers wanted to represent symbolically the very complicated, but rather tense Lithuanian and Polish relations in the last year of the existence of these countries, even when diplomatic rela- tions had been established between them. In preparing the collection, most work fell to the well-known researcher of Lithuania’s diplomat service Dr Algimantas Kasparavičius, and the Polish historian Dr Pawel Libera. The official opponents were: the diplomat and professor Alfonsas Eidintas, and Vilnius University docent Nerijus Šepetys (but the opponents from the Polish side are not listed). Conceptually and chronologically, the publica- tion covers the situation from March 1938, i.e. from the presentation of Poland’s ultimatum to Lithuania and the establishment of Lithuanian-Polish diplomatic relations, and the trends in their further genesis and develop- ment until June–July 1940, when the Bolshevik USSR resorted to open aggression against Lithuania, destroying its statehood.
    [Show full text]
  • Lietuvių Literatūros „Vartų Sergėtojų“ Diskurse
    ISSN 0258-0802. LITERATŪRA 2015 57 (1) DOI: http://dx.doi.org/10.15388/Litera.2015.1.9980 Straipsniai „NEMATOMI MIESTAI“ LIETUVIŲ LITERATŪROS „VARTŲ SERGĖTOJŲ“ DISKURSE Justina Petrulionytė Vytauto Didžiojo universiteto Lietuvių literatūros katedros doktorantė Anotacija. Straipsnyje aptariamas lietuvių literatūros ryšys su kaimu ir su miestais pasitelkiant so- ciologines sąvokas: Pierre’o Bourdieu „literatūros laukas“ ir „vartų sergėtojas“. Tyrime kvestionuoja- mas „kaimiškos“ lietuvių literatūros vaizdinys, kuris yra formuojamas ir dominuoja literatūros „vartų sergėtojų“ diskurse – būtent literatūros istorijoje, antologijoje ir vadovėliuose mokiniams. Kalbant apie kultūrą, kuri iš esmės yra heterogeniška, šis homogenizuojantis vaizdinys tampa problemiškas: jis nėra adekvatus, nes pritildo miestų reikšmingumą lietuvių literatūrai ir kultūrai. Raktiniai žodžiai: literatūros laukas, vartų sergėtojas, mokiniai, literatūros istorija, lietuvių litera- tūra, miestai, kaimas. Keywords: literary field, gatekeeper, pupils, literary history, Lithuanian literature, cities, country. Aš vis kalbu, kalbu, [...] bet tas, kuris klausosi, išgirsta tik tuos žodžius, kurių jis laukia. Vienoks yra aprašymas pasaulio, kurio klausaisi maloningai tu, kitoks bus tas, kuris keliaus iš lūpų į lūpas uosto krovėjų būreliuose, [...] dar kitoks bus tasai, kurį galėsiu pa- diktuoti, sulaukęs garbaus amžiaus. [...] Pasakojimą lemia ne bal- sas: jį lemia ausis. Kartais dingojas man, kad tavo balsas pasiekia mane iš toli, tuo tarpu aš esu patekęs rėksmingos ir neįmanomos ištverti dabarties nelaisvėn, kur visi žmonių sambūvio pavidalai jau priėję paskiausią savo ciklo tašką ir neįmanoma įsivaizduoti, kokiais naujais pavi- dalais jie išsirutulios. O tavo balse išgirstu neregimas priežastis, verčiančias miestus gyvuoti ir gal padėsiančias jiems atgimti po mirties. Italo Calvino Nematomi miestai1 1 Italo Calvino, Nematomi miestai, Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla, 2006, 163–164. 7 Epigrafe cituojamas Italo Calvino romanas tietiškąja kultūra.
    [Show full text]
  • Lietuvos Konsulinė Tarnyba 1918–1990
    1 I. LIETUVOS atstovybės ir pasiuntinybės UŽSIENIO ŠALYSE 1918–1990 METAIS 1 lentelė. Lietuvos atstovybė Anglijoje Eil. Atstovybės pavadinimas Veikimo Atstovai1 Adresas/ai Nr. laikas 1. Lietuvos atstovybė 1919 01 01–iki Jonas Šliūpas, Londone, šiol Pirmoji „delegacija- atstovybė“ B. K. Balučio 1919 04 Vincas 1919 04: teigimu, buvo įsteigta 1919 Čepinskis, patarėjas – 24, Cornwall Gardens, W8. London. m. sausio 1 d. Kazys Bizauskas [Balučio B. K. 1956 m. liepos mėn. Atstovybė iki 1924, nuo Rašytas tekstas apie Lietuvos 1924 12 10 – pasiuntinybė2. pasiuntinybę Londone // LCVA, f. 658, ap. 1, b. 6, l. 31.] Pasiuntinybės sekretoriais buvo: 1919 ruduo–1921 m. – 1919 birželis/liepa: Kazys Bizauskas, grafas Alfredas 21 de Vere Gardens, Kensington, Henrikas Rabinavičius, Tiškevičius-Tiškus London. Tadas Petkevičius, [Lietuvos atstovybių adresai // LCVA, f. V. K. Račkauskas, 923, ap. 1, b. 20, l. 3.] Juozas Kajeckas3, Jonas Žmuidzinas, 1919 09–1920 m.: Edmundas Laucevičius, 14 Cornwall Gardens, Kensington, S. Vincas Balickas4 W. 7, London. [Lietuvos atstovybių adresai // LCVA, f. Lietuvos pasiuntinybei 383, ap. 7. b. 94, l. 5.] Londone buvo subordinuoti visi 1921–1923 06 29 1920–1921 m.: konsulatai veikę Didžiojoje Tomas Norus- 14 Cornwall Gardens, Kensington Britanijoje ir Dominijose5: Naruševičius, reikalų SW 7, London. patikėtinis, sekretorius [Lietuvos atstovybių adresai // LCVA. f. Londone (1925 02 28–1932 K. Račkauskas6 383, ap. 3. 3, b. 266, l. 34.] 05 19); Glasgove (1930 12 31– 1923 07–1924 06 18 1923–1937 05 01: 1956 dar veikė); Valdemaras Lithuanian Legalion, Mančesteryje (?–iki Čarneckis, reikalų 10 Palace gate, Kensington, London konsulo mirties); patikėtinis W. 8. Keiptaune; [Teisininkų kalendorius 1933 metams. Johannesburge (1932 05 1924 11–1928 06 01 Red.
    [Show full text]
  • Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Švédské Překlady
    Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Lenka Děckuláčková Švédské překlady litevské literatury a autoři působící ve Švédsku ve 20. století Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. Phil. Brno 2019 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………………….. Lenka Děckuláčková 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce doc. Mag. Vaidasi Šeferisovi, Dr. phil., za cenné rady, připomínky, trpělivost a ochotu věnovat čas mé práci. 3 Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................ 5 2 Litevská literatura od písemnictví k nezávislosti ............................................................... 6 2.1 Litevská literatura ve švédštině......................................................................................... 7 2.2 Litevská literatura v jiných skandinávských jazycích....................................................... 7 3 Překlady litevské literatury.................................................................................................. 8 3.1 Jaká literatura se překládala .............................................................................................. 9 3.2 Překladatelé litevských knih do švédštiny ...................................................................... 11 4 Litevští autoři působící ve Švédsku ..................................................................................
    [Show full text]
  • Chronology of A. J. Greimas
    Semiotica 2017; 214: 9–13 Thomas F. Broden* Chronology of A. J. Greimas DOI 10.1515/sem-2016-0195 1917 Algirdas Julius Greimas born 9 March in Tula, Russia, of public school teacher, education inspector, and local elected official Julius Greimas (1882–1942) and Konstancija Mickevičiūtė-Greimienė (1886–1956), ethnic Lithuanians displaced by World War I. 1918 In June, the Greimases return to the hamlet of Kunigiškiai1 in rural Aukštaitija in present-day Lithuania. 1918–19, Lithuania becomes an indepen- dent country. 1919–31 The Greimases move to the town of Kupiškis in Aukštaitija (1919–27), then to the city of Šiauliai. 1931–34 The Greimases relocate to Marijampolė, Algirdas earns diploma at Rygiškių Jono gymnasium. Reads Nietzsche, Rilke, Schopenhauer. 1934–36 Program in law, Vytautas Magnus University, Kaunas; follows Lev Karsavin’s course on medieval Christian philosophy. Reads Huizinga, Spengler, and modern Lithuanian poets. 1936–39 Undergraduate program in Romance philology and medieval studies, Faculté des Lettres, Grenoble; major professor Antonin Duraffour. Reads widely in French and world literature, especially fiction and poetry. Travels to Paris, Provence, Venice, Naples, Berlin. June–Sept. 1937 and 1938, at home in Lithuania. 1939 In June, licence ès lettres, Grenoble. In July, infantry officer candidate at the national military school in Kaunas, then Vilnius. 1940 In August, Lithuania annexed into the USSR. In October, Lieutenant Greimas graduates, is placed on inactive reserve. October 1940–42, teaches French and Lithuanian literature in Šiauliai high schools. 1941 In June, Greimas’s parents deported to remote areas of the USSR. 22 June, Axis forces invade the USSR, including Lithuania; Nazi occupation.
    [Show full text]
  • Dangiras Mačiulis and Darius Staliūnas
    STUDIEN zur Ostmitteleuropaforschung 32 Dangiras Mačiulis and Darius Staliūnas Lithuanian Nationalism and the Vilnius Question, 1883-1940 Dangiras Mačiulis and Darius Staliūnas, Lithuanian Nationalism and the Vilnius Question, 1883-1940 STUDIEN ZUR OSTMITTELEUROPAFORSCHUNG Herausgegeben vom Herder-Institut für historische Ostmitteleuropaforschung – Institut der Leibniz-Gemeinschaft 32 Dangiras Mačiulis and Darius Staliūnas Lithuanian Nationalism and the Vilnius Question, 1883-1940 VERLAG HERDER-INSTITUT · MARBURG · 2015 Bibliografi sche Information der Deutschen Nationalbibliothek Die Deutsche Nationalbibliothek verzeichnet diese Publikation in der Deutschen Nationalbibliografi e; detaillierte bibliografi sche Daten sind im Internet über <http://dnb.ddb.de> abrufbar Diese Publikation wurde einem anonymisierten Peer-Review-Verfahren unterzogen. This publication has undergone the process of anonymous, international peer review. © 2015 by Herder-Institut für historische Ostmitteleuropaforschung – Institut der Leibniz-Gemeinschaft, 35037 Marburg, Gisonenweg 5-7 Printed in Germany Alle Rechte vorbehalten Satz: Herder-Institut für historische Ostmitteleuropaforschung – Institut der Leibniz-Gemeinschaft, 35037 Marburg Druck: KN Digital Printforce GmbH, Ferdinand-Jühlke-Straße 7, 99095 Erfurt Umschlagbilder: links: Cover of the journal „Trimitas“ (Trumpet) of the Riflemen’s Union of Lithuania. Trimitas, 1930, no. 41 rechts: The fi rst watch of Lithuanian soldiers at the tower of Gediminas Castle. 10 28 1939. LNM ISBN 978-3-87969-401-3 Contents Introduction
    [Show full text]
  • R.Zizo Civiliai 20031008 ENG.Rtf
    1 Dr Rimantas Zizas Researcher of the Lithuanian History Institute PERSECUTION OF NON-JEWISH CITIZENS OF LITHUANIA, MURDER OF CIVILIAN POPULATION Table of Contents Introduction 2 Overview of Historiography 3 Lithuanian Residents – Victims of the German-Soviet Hostilities in 1941 19 The People of Lithuania as Victims of “Pay-back” (Revenge) Operations by the German Occupants 23 Massacre of Communists, Members of the Komsomol, Soviet Officials and Party and Soviet Activists of 1940-1941 29 Victims of Repression against the Soviet Underground in Lithuania 47 Retribution ("Pay-back") Operations by the Occupiers to Avenge for Activities Carried out by the Soviet Underground 53 Repressions for Resisting German Military and Labour Mobilisations and Economic Exploitation of the Country 65 1) General Notes 65 2) Repressions for Sabotage of Military and Labour Force Mobilisation 69 3) Repressions for Resistance to Economic Exploitation 94 Repressions for Rescue of the Persecuted Persons 101 1) Repressions for Assistance to the Soviet Prisoners of War 101 2)Repression for Saving Jews 108 German-USSR Warfare in Lithuania in 1944-1945 and Civilian Losses 115 Conclusions 130 Documents Annexed 125 2 Introduction The period of World War II and Lithuania's occupation by Nazi Germany in 1941-1944 has been scarcely researched and objectively assessed by historians. More than fifty years of the Soviet occupation left major gaps in the research of history and a number of suppressed, unsettled important issues in the knowledge of the past: archival sources were not accessible to researchers, research into certain topics was simply prohibited, historical research was to a great extent ideologised and politicised.
    [Show full text]