Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Švédské Překlady
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Lenka Děckuláčková Švédské překlady litevské literatury a autoři působící ve Švédsku ve 20. století Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. Phil. Brno 2019 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………………….. Lenka Děckuláčková 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce doc. Mag. Vaidasi Šeferisovi, Dr. phil., za cenné rady, připomínky, trpělivost a ochotu věnovat čas mé práci. 3 Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................ 5 2 Litevská literatura od písemnictví k nezávislosti ............................................................... 6 2.1 Litevská literatura ve švédštině......................................................................................... 7 2.2 Litevská literatura v jiných skandinávských jazycích....................................................... 7 3 Překlady litevské literatury.................................................................................................. 8 3.1 Jaká literatura se překládala .............................................................................................. 9 3.2 Překladatelé litevských knih do švédštiny ...................................................................... 11 4 Litevští autoři působící ve Švédsku ................................................................................... 13 4.1 Ignas Šeinius ................................................................................................................... 13 4.1.1 Tvorba....................................................................................................................... 14 4.1.2 Díla ........................................................................................................................... 15 4.2 Jurgis Savickis ................................................................................................................ 15 4.2.1 Tvorba....................................................................................................................... 17 4.2.2 Díla ........................................................................................................................... 17 5 Litevská literatura ve Švédsku dnes.................................................................................. 18 6 Závěr...................................................................................................................................... 19 ZDROJE................................................................................................................................... 20 4 1 Úvod Tato práce si klade za cíl zmapovat překlady litevské literatury převážně 20. století do cizího jazyka, konkrétně do švédštiny a také popsat situaci spojenou s litevskou literaturou ve Švédsku. Nejen jestli se díla litevských autorů do švédštiny překládala, kdo se zasloužil o jejich překlad, ale také jestli byla a jsou k dostání v knihovnách či v knihkupectví ve Švédsku, jak je na tom švédský tisk v souvislosti se zveřejňováním informací o litevské literatuře a proč byla dlouhou dobu litevská literatura na švédské půdě ignorována. Jaká literatura se překládala do švédštiny a jaké změny přinesli diplomaté působící ve Skandinávii, Jurgis Savickis a Ignas Šeinius. Přístup k litevské literatuře ve švédském jazyce byl dlouhou dobu velmi omezen. K průlomu došlo v roce 1998, kdy kulturní žurnál Ariel přišel s novým nápadem na téma pro článek – litevskou literaturou. S výjimkou děl Ignase Jurkunase-Šeiniuse1, který se postupem času stal švédským autorem, je litevská literatura omezena v překladu do švédského jazyka před rokem 1998 na díla Marcelijuse Martinaitise Kokotis balads (Kukučio Baladės), Romualdas Granauskas Livet under lönnen (Gyvenimas po klevu), Kristijonas Donelaitis Årstiderna (Metai) a Litauiska noveller. 1 Šeiniusovi a jeho tvorbě se budeme věnovat podrobněji v dalších kapitolách této práce. 5 2 Litevská literatura od písemnictví k nezávislosti Počátky litevského písemnictví sahají až do roku 1254, kdy se objevil úřední dokument krále Mindaugase, kterým daruje pozemky katolické církví. Nejstarší litevské písemné památky jsou prvními projevy úředního stylu v litevském písemnictví. Nejstarší známý souvislý text v litevštině je rukopis s překladem tří modliteb Otče náš; Zdráva‘s, Mario; Credo do východního litevského nářečí. Překlad se datuje do doby mezi lety 1500-1525. Z hlediska stylistického je však mnohem významnější druhá nejstarší písemná památka litevštiny a zároveň první tištěná litevská kniha, Katechismusa prasti žadei (Jednoduchá slova katechismu) Martynase Mažvydase. Katechismus vyšel tiskem roku 1547 v Královci (dnes Kaliningrad) za finanční podpory prvního pruského velkoknížete Albrechta Braniborského a je považován za první litevskou knihu. Litevská předmluva Katechismu je zároveň první litevskou básní. V Litevském velkoknížectví v 16. a 17. století tvořila největší část písemných památek náboženská literatura. Autorem prvního litevského překladu celé bible je Johannes Bretke (litevsky Jonas Bretkūnas). Rukopis překladu byl dokončen roku 1590, ale kvůli politickým okolnostem nebyl jeho překlad nikdy vydán.2 Až do 19. století největší část litevského písemnictví připadala na náboženskou literaturu: zpěvníky, evangelia, postily apod. Zakladatelem světské (nenáboženské) poezie je Kristijonas Donelaitis se svým čtyřdílným eposem Årstiderna (Metai). Toto dílo bylo přeloženo do švédštiny Lennartem Kjellbergem v roce 1991. Po polsko-litevských protiruských povstáních v letech 1831 a 1863 byl roku 1864 v Litvě zaveden zákaz tištění litevských knih latinkou. Do roku 1904, kdy byl tento zákaz zrušen, se litevsky psané knihy tiskly ve Východním Prusku, odkud byly pašovány do Litvy. Teprve po jeho zrušení v roce 1904 se litevská literatura mohla rozvinout do plné žánrové šíře a začínají do ni pronikat západní literární vlivy. Začátkem 20. století vznikala litevská moderna. Poprvé se objevovala sociálně zaměřená témata, kterým se více věnoval Jonas Biliūnas. Známými autory v tomto období byl symbolista Jurgis Baltrušaitis, píšící rusky i litevsky a zejména Vydūnas (vl. jm. Vilius Storosta), filozof, publicista a spisovatel, který se zamýšlí nad smyslem litevských dějin a lidské existence vůbec. K vrcholu tohoto a přelomového období patří próza a drama Vincase Krėvė- Mickevičiuse. Po konci první světové války se Litva formovala do nezávislého státu. Tento vznik přinesl i mnoho změn ve vývoji litevské literatury. Litevština se stává státním jazykem. Rozvíjí se všechny formy vzdělání, základní, střední i vysokoškolské. Vznikají různé literární styly. Autoři, kteří byli následně přeloženi do švédštiny, se realizovali v těchto směrech: novoromantismus (Vincas Krėvė-Mickevičius, Ignas Šeinius) a Jurgis Savickis – avantgarda. Pozorujeme také vznik literatury faktu a teprve až později se více objevují hry, delší novely a romány. Z litevských autorů přeložených do švédštiny se v tomto období prosadil Romualdas Granauskas.3 Litevská literatura pochází ze země, která viděla a zažila mnoho strastí. Její přirozený pokrok v souladu se západními kulturními trendy byl mnohokrát přerušen zahraničním 2 ŠEFERIS, Vaidas a Vidas KNABIKAITĖ. Z dějin litevské stylistiky. Slovo a slovesnost. 2006 (67), s. 120– 145. 3 PAROLEK, Radegast. Srovnávací dějiny baltických literatur: od nejstarších dob do současnosti. Praha: Univerzita Karlova, 1978. 6 útlakem. Během 20. století si zažila řadu dramatických posunů, historických transformací a ideologického tlaku. Litva byla okupována téměř padesát let a takzvaně svobodně dýchat začala až kolem roku 1989, po pádu Berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu, a když baltské země spojily ruce v Baltský řetěz. Dne 11. března 1990 se Litevská republika znovu dostala na mapu světa tím, že získala svou nezávislost. Od té doby se svobodná a nezávislá litevská literatura mohla vrátit na svou původní dráhu. Osvobozena od dřívějších nátlaků ideologické cenzury zahrnovala řadu kreativních tendencí a začala shromažďovat podněty k rozvoji. Přelom 1989/90 se tak stal pravděpodobně nejlepším výchozím bodem pro začátek příběhu současné litevské literatury. A počátek devadesátých let také poskytl větší výběr litevských děl pro překlady do švédštiny. 2.1 Litevská literatura ve švédštině Průzkum švédských encyklopedií ukazuje, že v severské encyklopedii (Nordisk familjebok realencyklopedi, 1912) nejsou žádné překlady z litevštiny do švédštiny. V té stejné knize je ve švédštině zmíněn Ignas Jurkunas-Šeinius. Ve švédské příručce z roku 1959 jsou popsány jeho díla a překlady do švédštiny. Za zmínku stojí spojení Litvy se Švédskem, a to, že Juozas Tumas-Vaižgantas napsal ve Stockholmu v roce 1917 jednu z literárních klasik litevské literatury - Solstrålar mellan molnen (Pragiedruliai) nebo také (Solglimtar).4 Litevská literatura před Granauskasem je ve švédském jazyce popsána ve sbírkách a přehledech jako jsou Lundkvistova evropská historie literatury, příručka Stockholmské univerzity o litevské literatuře a v encyklopediích jako je Národní encyklopedie (Nationalencyklopedin).5 2.2 Litevská literatura v jiných skandinávských jazycích V periodiku Litevská literatura (Lithuanian literature)6 z roku 1997 najdeme rozsáhlou bibliografii litevské literatury, která byla přeložena do jiných jazyků. Některé práce byly přeloženy do skandinávských jazyků. I díky působení