VIA PORTA BOHEMICA

Neubau der A 17/D 8 Dresden – Prag Výstavba dálnice D 8/A 17 Praha – Drážďany

Dieses Projekt wird von der Europäischen Union kofinanziert

Tento projekt je spolufinancován Evropskou Unií Dokumentation / Dokumentace 2006 im Auftrag / vypracována z pověření

der Bundesrepublik Deutschland Spolkové republiky Německo

der Tschechischen Republik České republiky

des Freistaates Sachsen Svobodného státu Sasko DEGES Zum Geleit Inhalt Bundesminister für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung Seite 4 Verkehrsminister der Tschechischen Republik Seite 7 Sächsischer Staatsminister für Wirtschaft und Arbeit Seite 8 Hauptmann des Bezirks Ústí nad Labem Seite 11

Historie

Von Poststraßen und Meilensteinen Seite 12 Erst mit Öffnung der Grenzen wurde das Autobahnprojekt A 17/D 8 konkret Seite 16

Neubeginn

Höchste Priorität für den Aufbau einer leistungsfähigen Verkehrsinfrastruktur Seite 18

Planung

A 17/D 8 – ein wichtiger Lückenschluss im europäischen Fernstraßennetz Seite 22 Bürger und Träger öffentlicher Belange machten ihre Interessen geltend Seite 28 Aufwändiger Prozess zur Linienfindung Seite 32 Hohe Anforderungen an den Schutz von Natur und Umwelt Seite 36 Entlastung vom Durchgangsverkehr und Verbesserung der Erreichbarkeit Seite 40 Rechtzeitige Baubeginne durch frühzeitige Flächensicherung Seite 44

Die A 17 im Freistaat Sachsen Maßnahmen

1. Abschnitt: AD Dresden-West – AS Dresden-Süd Seite 46 Technisch aufwändige Kombination von Tunnel – Brücke – Tunnel Seite 50 2. Abschnitt: AS Dresden-Süd – AS Pirna Seite 52 3. Abschnitt: AS Pirna – Bundesgrenze D/ČR Seite 58

Die D 8 in der Tschechischen Republik

Maßnahmen

Abschnitte 0807 und 0806: Bgr. D/ČR – AS Rehlovice Seite 67 Abschnitt 0805: AS Rehlovice – AS Lovosice Seite 79 Abschnitte 0804 bis 0801: AS Lovosice – Prag Seite 83

Service

Tanken, rasten und erholen Seite 87

Archäologie

Zeugnisse vergangener Kulturen wurden bei Ausgrabungen geborgen Seite 89

2 Úvod Obsah Spolkový ministr pro dopravu, výstavbu a rozvoj měst Strana 5 Ministr dopravy České republiky Strana 6 Saský státní ministr pro hospodářství a práci Strana 9 Hejtman Ústeckého kraje Strana 10

Historie

Poštovní silnice a milníky Strana 13 Teprve po pádu železné opony dostal projekt dálničního spojení D 8/A 17 konkrétní podobu Strana 17

Nový začátek

Nejvyšší priorita pro výstavbu kapacitní dopravní infrastruktury Strana 19

Příprava

Dálnice D 8/A 17 – doplnění důležitého chybějícího článku v síti evropských dálkových silnic Strana 23 Občané a dotčené orgány uplatňují své zájmy Strana 29 Složitý proces hledání výsledné trasy Strana 33 Vysoké požadavky na ochranu přírody a životního prostředí Strana 37 Odlehčení od tranzitní dopravy a zlepšení dopravního napojení Strana 41 Včasné výkupy pozemků umožňují zahajování staveb v termínu Strana 45

Dálnice A 17 ve Svobodném státě Sasko Popis

1. úsek: Od dálniční křižovatky Dresden-West po křižovatku Dresden-Süd/B 170 Strana 47 Technicky náročná kombinace tunel – most – tunel Strana 51 2. úsek: Od křižovatky Dresden-Süd po křižovatku Pirna/B 172 Strana 53 3. úsek: Od křižovatky Pirna po státní hranice D/ČR Strana 59

Dálnice D 8 v České republice

Popis

Úseky 0807 a 0806: Od státních hranic D/ČR do Řehlovic Strana 66 Úsek 0805: Řehlovice – Lovosice Strana 78 Úseky 0804 – 0801: Z Lovosic do Prahy Strana 82

Servis

Tankování, odpočinek, osvěžení Strana 86

Archeologie

Svědkové dávných kultur promlouvají při vykopávkách Strana 88

3 Zum Geleit

obil zu sein bedeutet ein hohes Maß an MFreiheit und Lebensqualität. Das gilt im Berufsleben wie in der Freizeit, aber auch Industrie, Handel und Gewerbe sind darauf angewiesen, dass der Verkehr mit Gütern und Personen funktioniert. Deshalb zählt die dauer- hafte Sicherung von Mobilität zu den zentralen verkehrspolitischen Zielen der Bundesregie- rung. Nur so können wir den zunehmenden Verkehr heute und in Zukunft bewältigen. Dabei ist es entscheidend, dass unser Ver- kehrsnetz gut ausgebaut ist, effizient ausge- lastet und genutzt werden kann und dass die Verkehrsträger miteinander vernetzt werden.

Der Neubau der A 17/D 8 Dresden – Prag ist als Bestandteil des Paneuropäischen Korridors Nr. IV, Dresden/Nürnberg – Prag – Budapest – Istanbul zudem ein Projekt von herausragen- der europäischer Bedeutung und ein Baustein der EU-Osterweiterung. Hier erfüllt sich der europäische Gedanke, Länder und Menschen einander näher zu bringen. Mit diesem Projekt werden die Bundesstraßen B 170 und B 172 sowie die Stadt Dresden vom Durchgangsver- kehr und vom Transitverkehr nach Tschechien wesentlich entlastet. Aufgrund der hohen infra- strukturellen und grenzüberschreitenden Be- deutung fördert die EU die A 17 mit 277 Mio. € EFRE-Mitteln.

Mit der feierlichen Verkehrsfreigabe des Ab- schnittes von Pirna bis zur Bundesgrenze sowie der tschechischen D 8 von der Bun- Wolfgang Tiefensee desgrenze bis Türmitz (Trmice) bei Aussig Bundesminister für Verkehr, (Ústi nad Labem) wird am 21. 12. 2006 die Bau und Stadtentwicklung Gesamtstrecke der A 17/D 8 in Betrieb genom- men. Deutschland, die Tschechische Republik, das erweiterte Europa wachsen dank dieser Verbindung weiter zusammen. Die neue Auto- bahnverbindung zwischen Dresden und Prag wird den Namen „Via Porta Bohemica“ tragen.

Ich möchte allen Beteiligten, allen Planern und Bauleuten, in Tschechien und in Deutschland für ihren Beitrag zur Realisierung dieses Pro- jektes danken und wünsche allen Nutzern der Strecke eine gute und allzeit unfallfreie Fahrt.

4 Úvod

Slavnostním zprovozněním úseku od Pirny až po státní hranice a české dálnice D 8 od stát- ních hranic do Trmic u Ústí nad Labem bude dne 21. 12. 2006 uveden do provozu ucelený dálniční úsek A 17/D 8. Německo, Česká re- publika i rozšířená Evropa se díky tomuto spojení dále sblíží. Nové dálniční spojení mezi Drážďanami a Prahou ponese jméno „Via Porta Bohemica“.

Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným, všem projektantům a stavbařům v České re- publice i v Německu za jejich příspěvek k rea- lizaci tohoto projektu a přeji všem uživatelům dálnice vždy dobrou jízdu bez nehod.

Wolfgang Tiefensee Spolkový ministr pro dopravu, ýt mobilní znamená vysokou míru svobody výstavbu a rozvoj měst Ba životní kvality. To platí jak v pracovním životě tak ve volném čase, ale rovněž průmysl, obchod a živnostenské podnikání jsou závislé na fungující přepravě osob a zboží. Proto patří trvalé zajištění mobility k ústředním dopravně – politickým cílům spolkové vlády. Jen tak můžeme dnes i v budoucnu zvládnout stále narůstající dopravu. Přitom je podstatné, aby naše dopravní síť byla dobře vybudovaná a efektivně vytížená, aby byla dobře využitelná a aby jednotlivé druhy dopravy byly mezi sebou propojeny.

Nová dálnice A 17/D 8 Drážďany – Praha jako součást IV. Panevropského koridoru Drážďany/ Norimberk – Praha – Budapest – Istanbul je i projektem mimořádného evropského výz- namu a jedním z pilířů rozšiřování EU na východ. Zde se naplňuje evropská myšlenka o sbližování lidí a národů. Tento projekt podstat- ným způsobem odlehčí spolkové silnice B 170 a B 172 i město Drážďany od tranzitní dopravy do České republiky. Vzhledem k vysokému významu pro infrastrukturu i pro přeshraniční spojení poskytla EU na dálnici A 17 prostředky z fondu EFRE ve výši 277 mil. €.

5 Úvod

vádíme do provozu již druhou dálnici mezi UČeskou republikou a Spolkovou republikou Německo. První byla VIA CAROLINA v roce 1997, která náš stát spojila se Svobodným státem Bavorsko, druhou je VIA PORTA BO- HEMICA, spojující naši zemi se Svobodným státem Sasko.

Dálnice Praha – Berlín je součástí IV. multimo- dálního dopravního koridoru, procházejícího celou Evropou ze Skandinávie až na Balkán. Dostavba chybějícího dálničního úseku mezi Prahou a Drážďanami má pro Českou repu- bliku, která je do značné míry tranzitní zemí, mimořádný význam. Stále narůstající tranzitní nákladní doprava se nemůže odvíjet po staré silniční síti s nevyhovujícími parametry.

Na českém území ještě chybí úsek v délce 16,4 km přes České středohoří, a právě Ing. Aleš Řebíček v tomto úseku doprava po stávající silnici ministr dopravy České republiky E 55 mimořádně zatěžuje životní prostředí. Zprovoznění dálnice v této oblasti přinese významné odlehčení jak pro přírodu, tak pro místní obyvatele.

Oba hraniční úseky dálničního spojení D 8/A 17, především však český úsek, byly budovány v mimořádně obtížných topografických pod- mínkách. Děkuji všem stavbařům,kteří se na stavbě podíleli, za jejich obětavou a kvalitní práci. Přeji všem motoristům, aby jim nová dálnice dobře a bezpečně sloužila. 6 Zum Geleit

schwierigen topografischen Bedingungen gebaut. Ich danke allen Bauleuten, die am Bau betei- ligt waren, für ihre mühsame und hochwertige Arbeit. Ich wünsche allen Autofahrern, dass ihnen die neue Autobahn gute und verkehrssichere Dienste leistet.

ir übergeben dem Verkehr bereits die Wzweite Autobahn zwischen der Tsche- Dipl.-Ing. Aleš Řebíček chischen Republik und der Bundesrepublik Verkehrsminister der Tschechischen Republik Deutschland. Die erste war im Jahr 1997 die VIA CAROLINA, die unseren Staat mit dem Freistaat Bayern verbunden hat, die zweite ist die VIA PORTA BOHEMICA, die unser Land mit dem Freistaat Sachsen verbindet.

Die Autobahn Prag – Berlin ist Bestandteil des IV. multimodalen Verkehrskorridors, der durch ganz Europa von Skandinavien bis auf den Balkan führt. Die Fertigstellung des fehlenden Autobahnabschnitts zwischen Prag und Dres- den hat für die Tschechische Republik, die in großem Maße ein Transitland ist, eine außeror- dentliche Bedeutung. Der ständig wachsende durchgehende Güterverkehr kann nicht über das alte Straßennetz mit ungenügenden Para- metern abgewickelt werden.

Auf tschechischem Gebiet fehlt noch ein 16,4 km langer Abschnitt durch das Böhmische Mittelgebirge, und gerade in diesem Abschnitt belastet der Verkehr auf der vorhandenen Straße E 55 außerordentlich die Umwelt. Die Inbetriebnahme der Autobahn in diesem Raum wird eine erhebliche Entlastung sowohl für die Natur, als auch für die Anwohner mit sich bringen.

Beide Grenzabschnitte der Autobahnverbin- dung D 8/A 17, insbesondere aber der tsche- chische Abschnitt, wurden in außerordentlich

7 Zum Geleit

ie ist fertig! Kaum eine Verkehrsverbindung Swurde in Sachsen so sehnsüchtig erwartet wie die neue Autobahn Dresden – Prag: Sei es von den Anwohnern der B 170, die mit dem Lärm und den Abgasen des ständig wachsen- den Transit-Schwerlastverkehrs leben muss- ten, oder von den Truckern, die auf ihren Stre- Europagerecht war auch die kollegiale Zusam- cken quer durch Europa ihre Brummis auch bei menarbeit der deutschen und tschechischen Schnee und Eis durch das „Nadelöhr“ Erzge- Straßenbauverwaltungen. Ich danke allen, die birge steuern mussten. Mit der A 17/D 8 rücken zum Gelingen dieses Projektes beigetragen Deutschland und Tschechien, Sachsen und haben. Böhmen, Dresden und Prag einander näher. Die neue Autobahn schließt auch die Lücke im transeuropäischen Netz zwischen Oslo und Sofia und ist eines der wichtigsten europäi- schen Verkehrsprojekte. Sie wurde aus Mitteln des Europäischen Fonds für regionale Entwick- lung kofinanziert. Thomas Jurk Wenn der Verkehr rollt, haben die Ingeni- Sächsischer Staatsminister eure und Bauleute ihre Arbeit getan. Dann für Wirtschaft und Arbeit sind Schwierigkeiten und Herausforderungen schnell vergessen. Was hier in Planung und Bauausführung geleistet wurde, machen al- lein die vielen anspruchsvollen Brücken und Tunnel deutlich. Das meiste, was zum Schutz der Pflanzen- und Tierwelt in der überaus sensiblen Landschaft gebaut wurde, ist für die Vorbeifahrenden nicht zu sehen. Grundvoraus- setzung für jeden Meter dieser neuen Straße war die strikte Beachtung aller nationalen und europäischen Rechtsvorschriften zum Umwelt- schutz. 8 Úvod

onečně hotovo! Žádné jiné dopravní Kspojení nebylo v Sasku očekáváno tak toužebně jako nová dálnice Drážďany – Praha, ať již se jedná o obyvatele podél silnice B 170, kteří museli žít v hluku a zplodinách stále rostoucí tranzitní kamionové dopravy, nebo o řidiče kamionů, kteří na svých cestách po Evropě museli řídit své vozy i ve sněhu a náledí v obtížných podmínkách Krušných hor. S dokončením dálnice A 17/D 8 se Spolková re- publika Německo a Česká republika, Svobodný stát Sasko a Čechy, Drážďany a Praha k sobě vzájemně přiblížily. Nová dálnice také uzavírá mezeru v transevropské síti mezi Oslem a Po spuštění provozu je práce inženýrů a Sofií a je jedním z nejdůležitějších evropských stavbařů u konce a obtíže a překážky jsou dopravních projektů. Proto také byla spolufi- rychle zapomenuty. Skvělou práci, odvedenou nancována z prostředků Evropského fondu pro při projektování a výstavbě, dokládají četné regionální rozvoj. náročné mosty a tunely. Největší část toho, co zde bylo v citlivé krajině vybudováno k ochraně flóry a fauny, motoristé za jízdy neuvidí. Základním předpokladem pro každý metr této nové silnice bylo striktní dodržení všech vni- trostátních a evropských právních předpisů k ochraně životního prostředí.

V evropském duchu se rovněž odehrávala spolupráce německých a českých představitelů silničních správ. Děkuji všem, kteří přispěli k zdárnému dokončení tohoto projektu.

Thomas Jurk Saský státní ministr pro hospodářství a práci

9 Úvod

očkali jsme se výjimečné události, jakou Dje zprovoznění historicky první dálnice v Ústeckém kraji. Před pěti roky byla zahájena stavba hraničního úseku dálnice D 8 mezi Trmicemi a státními hranicemi. Nyní je toto ojedinělé stavební dílo u konce, stavební firmy odsud odejdou a dálnice začne sloužit svému účelu – silniční dopravě.

Výstavba v exponovaném horském terénu i v oblasti bývalé těžby uhlí byla nesmírně náročná, avšak i při její přípravě jsme se mu- seli vypořádat s velkými obtížemi. Několik roků musel investor Ředitelství silnic a dálnic ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje i Ministerstvo dopravy ČR bojovat s odporem takzvaných ekologických iniciativ, kterým stavební zá- kon umožňoval skutečně účinné obstrukce v průběhu územního i stavebního řízení. Výstavba se tím značně oddálila i prodražila. krajinné oblasti je díky nevyhovujícím Dnes vidím, že smír, kterého se nakonec parametrům této silnice silně poškozována ex- po mnoha společných jednáních podařilo halacemi a hlukem. Provizorní vedení tranzitní dosáhnout, byl tím rozhodujícím momentem, dopravy bude až do zprovoznění chybějícího kdy mohla být stavba tohoto úseku dálnice úseku mezi Řehlovicemi a Lovosicemi značně zahájena. Pevně věřím, že podobně skončí i zatěžovat i krajské město Ústí nad Labem. průtahy, bránící stavbě posledního úseku mezi Řehlovicemi a Lovosicemi. Výstavbu dálnice Závěrem mi dovolte, abych srdečně poděkoval není možné zastavit, a další oddalování této jménem obyvatel ústeckého regionu i celé stavby již nelze dopustit. Po našem vstupu do České republiky všem dělníkům, projektantům Evropské unie významně narostla přeshraniční a ostatním odborníkům, kteří se podíleli nákladní doprava, kterou může účinně a díky na výstavbě. Odvedli vynikající práci ve rozsáhlým ochranným opatřením i ekologicky velmi drsných podmínkách, a výsledek je- šetrně převzít pouze dálnice. jich práce ve formě desítek impozantních inženýrských objektů i náročně vedené trasy O významu dálnice D 8 pro Ústecký kraj jsem nyní předáváme do užívání motoristům. Přeji hovořil již mnohokrát. Proto mne velmi mrzí, všem stavbařům další zajímavé stavby a všem že dnes neotvíráme tuto dálnici v celé délce až motoristům mnoho kilometrů bez nehod. do Lovosic. Budeme muset společně přečkat ještě období, kdy plynulá transevropská do- prava v ose Praha – Berlín bude brzděna nedokončeným úsekem přes České středohoří. Obyvatelé podél stávající silnice E 55 jsou nesmírně sužováni nadměrnou kamionovou Ing. Jiří Šulc dopravou, a příroda v samém jádru Chráněné hejtman Ústeckého kraje 10 Zum Geleit

gestoppt werden, und eine weitere Verzöge- rung dieses Bauabschnitts darf nicht mehr zugelassen werden. Nach unserem Beitritt zur EU ist der grenzüberschreitende Güterverkehr bedeutsam angestiegen. Dieser kann nur von der Autobahn wirksam und Dank umfangrei- cher Schutzmaßnahmen auch umweltscho- nend übernommen werden. Über die Bedeutung der Autobahn D 8 für den Bezirk Ústí nad Labem habe ich schon oft gesprochen. Darum tut es mir Leid, dass wir heute diese Autobahn nicht in voller Länge bis Lovosice eröffnen. Wir müssen gemeinsam noch die Zwischenzeit überwinden, in welcher der fließende transeuropäische Verkehr in der Achse Prag – Berlin durch den ausstehenden ndlich haben wir den außergewöhnlichen Abschnitt im Böhmischen Mittelgebirge ge- EAugenblick erlebt, an dem wir die histo- bremst wird. Die Anwohner entlang der vor- risch erste Autobahn im Bezirk Ústí nad Labem handenen Straße E 55 werden vom starken in Betrieb geben. Vor fünf Jahren wurde der Lkw-Verkehr außerordentlich belastet, und Bau des Grenzabschnitts der Autobahn D 8 die Natur im Herzen des Naturschutzgebietes zwischen Trmice und der Staatsgrenze begon- Böhmisches Mittelgebirge wird wegen un- nen. Nun ist diese einzigartige Baumaßnahme genügenden Parametern dieser Straße sehr beendet, die Baufirmen verlassen die Baustel- stark durch Abgase und Lärm beschädigt. Eine len und die Autobahn beginnt ihrem Zweck provisorische Führung des Transitverkehrs – dem Straßenverkehr – zu dienen. wird bis zur Inbetriebnahme des fehlenden Abschnitts zwischen Řehlovice und Lovosice Der Bau im schwierigen Gebirgsgelände und auch die Bezirksstadt Ústí nad Labem erheb- im Bereich des ehemaligen Kohlenabbaus lich beeinträchtigen. war extrem anspruchsvoll, aber auch bei der Planung und der Bauvorbereitung mussten wir Gestatten Sie mir, zum Abschluss im Namen zahlreiche Schwierigkeiten überwinden. Die der Einwohner unseres Bezirks und der gan- Straßen- und Autobahndirektion der Tschechi- zen Tschechischen Republik allen Bauarbei- schen Republik als Auftraggeber, das Bezirks- tern, Planern und weiteren Fachleuten, die am amt Ústí nad Labem und das tschechische Bau beteiligt waren, herzlich zu danken. Sie Verkehrsministerium mussten mit Widerstän- haben hervorragende Arbeit unter sehr harten den der so genannten ökologischen Initiativen Bedingungen geleistet, und das Ergebnis ihrer kämpfen, denen das Baugesetz sehr wirksame Arbeit in Form von zahlreichen imposanten Obstruktionen im Zuge des Flächennutzungs- Ingenieurbauwerken und einer anspruchsvoll und des Baurechtsverfahrens ermöglicht hat. geführten Trasse übergeben wir jetzt den Der Bau wurde damit erheblich verspätet und Autofahrern zur Nutzung. Ich wünsche allen verteuert. Bauleuten weitere interessante Baumaßnah- men und allen Autofahrern viele unfallfreie Heute kann ich sagen, dass die Einigung, die Kilometer. wir schließlich erreicht haben, der entschei- denden Moment für den Baubeginn dieses Abschnitts war. Ich bin fest davon überzeugt, dass ähnlich auch die Verzögerungen enden werden, die noch den Bau des letzten Ab- schnitts zwischen Řehlovice und Lovosice Dipl.-Ing. Jiří Šulc verhindern. Der Bau der Autobahn kann nicht Hauptmann des Bezirks Ústí nad Labem

11 Als Reisen noch ein Abenteuer war Historie Von Poststraßen und Meilensteinen

ie neue Autobahn A 17/D 8 VIA PORTA Geiersberg/Supi hora den Osterzgebirgskamm D BOHEMICA liegt in einem Verkehrskor- („Geiersbergpass“) östlich des bekannten „Mü- ridor, in dem von alters her wichtige Straßen- ckentürmchens“. Weiter führte die Trasse über verbindungen zwischen Sachsen und Böhmen Maria Schein/Bohusudov, Kirchlitz (heute Wüs- geführt wurden. Vor allem auf sächsischem tung) und Soberten/Sobědruhy nach Teplitz. Gebiet folgt die Trasse der Autobahn über weite Strecken in etwa dem Verlauf histori- „Neue Dresden-Teplitzer scher Poststraßen. Poststraße“ „Alte Dresden-Teplitzer Poststraße“ Die alte Höhenstraße zwischen dem Müglitz- und Gottleubatal verlor erst an Bedeutung, als Bis zur Mitte des 19. Jh. war die „Alte Dresden- nach 1810 der chauseemäßige Ausbau der Teplitzer Poststraße“ eine der bedeutendsten „Neuen Teplitzer Poststraße“ weiter im Os- Verbindungen zwischen Dresden und Böhmen. ten begann und sich der Verkehr auf diese in Sie gehört in ihrer Trassenführung zum Korri- einer topografisch günstigeren Lage geführten dor uralter Besiedlungs-, Pilger- und Heeres- Straße von Dresden über Pirna und Gottleuba pfade des „Kulmer Steiges“. durch das Bahratal zur Landesgrenze und über den Gebirgspass Naklerov nach Teplitz/Teplice Der Postkurs begann am Pirnaischen Tor verlagerte. (heute Pirnaischer Platz) in Dresden und wurde 1725 vermessen. Von Dresden führte die histo- Ende der Poststraßen rische Poststraße durch die heutigen Dresdner Stadtteile Strehlen, Leubnitz, Prohlis, Lockwitz Um 1850 entstand die „Sächsische-Böhmi- und Kleinluga, über die Meuschaer Höhe und sche Eisenbahn“ im Elbtal. 1851 – 64 folgte Heidenau nach Dohna und auf dem bis heute der Bau der Müglitztalstraße Heidenau (Mü- noch zum Großteil erhaltenen Teilstück bis geln) – Glashütte – Lauenstein – Sächsisch- zum Grenzübergang bei Fürstenwalde, wo das Müglitz bzw. – Geising – Altenberg. Die alte „Schwarze Kreuz“ nach einer Legende an eine Poststraße wurde mit der Schließung des im Morast versunkene Postkutsche erinnert. Grenzüberganges am „Schwarzen Kreuz“ In Böhmen überquert die „Alte Dresden-Teplit- am 1. Januar 1860 stillgelegt. Zum gleichen zer Poststraße“ bei Ebersdorf/Harbatice am Zeitpunkt eröffnete der Grenzübergang im benachbarten Sächsisch-Müglitz, wo die Müglitztalstraße nun jenseits der Grenze über Böhmisch-Müglitz, Voitsdorf und Mückenberg nach Teplitz/Teplice führte.

Postmeilensäulen

Steinerne Zeugen, die heute noch Aufschluss über Verlauf, Entfernungen, Hoheitsgebiet etc. jener historischen Straßenverbindungen geben, sind Postmeilensäulen. An der „Alten Dresden-Teplitzer Poststraße“ beispielsweise blieben im Abschnitt von Dohna über Köttewitz, Niederseidewitz, Göppersdorf, Börnersdorf, Breitenau und Fürstenwalde bis zur Grenze nach Tschechien neben einigen Originalwege- trassen alle Postmeilensäulen aus den Jahren 1729 bis 1732 erhalten oder wurden gefunden, wieder aufgestellt bzw. nachgebildet.

12 Když cestování ještě bylo dobrodružstvím Historie Poštovní silnice a milníky

ová dálnice D 8/A 17 VIA PORTA NBOHEMICA vede dopravním korido- rem, kterým již v dávných dobách pro- cházely důležité silnice z Čech do Saska. Především na saském území sleduje dál- nice v dlouhých úsecích přibližný průběh historických poštovních silnic.

„Stará poštovní silnice Teplice – Drážďany“ Až do poloviny 19. století byla „Stará poštovní silnice Teplice – Drážďany“ jed- ním z nejvýznamnějších spojení mezi českými zeměmi a Drážďanami. Její trasa vedla koridorem prastarých osídlo- vacích, poutních a vojenských stezek, tzv. „Srbské cesty“. V Drážďanech začínala poštovní silnice u Pirnské brány (dnes Pirnaischer Platz), kde byl její začátek zaměřen již v roce 1725. Historická silnice vedla dnešními drážďanskými čtvrtěmi Strehlen, Leubnitz, Prohlis, Lockwitz a Kleinluga přes Lug- höhe, kolem hospody Lugschänke, přes Meuschaer Höhe, Heidenau a Dohna po dnes ještě z větší části zachovaném úseku až k hraničnímu přechodu Fürsten- walde/Fojtovice, kde ještě dnes upomíná „černý kříž“ na poštovní povoz, který podle legendy utonul v rašeliništi. Na české straně překračovala „Stará poštovní silnice Teplice – Drážďany“ krušnohorský hřeben u Habartic poblíž Supí hory východně od známé Komáří vížky. Dále její trasa vedla přes Bohosu- dov, Modlany a Sobědruhy do Teplic. Konec poštovních silnic „Nová poštovní silnice Teplice – Drážďany“ V roce 1850 byla vybudována „Česko-saská železnice“ v údolí Labe. V letech 1851 – 1864 Stará silnice, vedoucí vrcholovými partiemi následovala stavba silnice údolím Müglitz Krušných hor mezi údolími Müglitz a Gott- z Heidenau přes Glashütte – Lauenstein – leuba, ztratila význam teprve po roce 1810, Sächsisch Müglitz resp. Geising – Altenberg. kdy započala výstavba štěrkované „Nové Stará poštovní silnice přestala být využívána poštovní silnice Teplice – Drážďany“, na kterou po zavření hraničního přechodu u „černého se doprava postupně přesunula. Její trasa kříže“ dne 1. ledna 1860. Ve stejnou dobu vedla východněji v topograficky příznivějších byl otevřen hraniční přechod Sächsisch podmínkách z Drážďan přes Pirnu a Gott- Müglitz – Česká Mohelnice, přes který nová leubu údolím Bahratal k zemské hranici a přes silnice pokračovala na Fojtovice, Komáří hůrku Nakléřovský průsmyk do Teplic. a do Teplic.

13 Historie

ren die Kursächsischen Postmeilensäulen ihre verkehrstechnische Bedeutung. Sie wurden überwiegend abgebaut und als billiges Bauma- terial verwendet. 1859 – 60 traten die Königlich- sächsischen Meilensteine an ihre Stelle, die dann um 1900 von den Kilometersteinen abge- löst wurden. Beide Systeme stehen heute als Denkmale der Post- und Verkehrsgeschichte von europäischem Rang unter Denkmalschutz.

Forschungsgruppe Kursächsische Postmeilensäulen e. V.

Die Aufstellung Kursächsischer Postmeilen- säulen befahl Kurfürst Friedrich August I. von Sachsen und König August II. von Polen („Au- gust der Starke“) im Jahre 1721. Die Förde- rung des Handels und die Modernisierung des Verkehrswesens standen im Vordergrund bei der Säulensetzung nach römischen Vorbildern. Ausgangspunkte der Poststraßenvermessung waren die Messestadt Leipzig und die Resi- denzstadt Dresden. Im Zuge des verstärkten Chausseebaus ab 1800 und mit der Einführung der kleinen Meile des norddeutschen Bundes als Entfernungsan- gabe im Jahre 1840 (1 Meile = 7,5 km) verlo-

Namensgebung „VIA PORTA BOHEMICA“ ls Böhmische Pforte (Porta Bohemica) wird der Eingang der Elbe in den felsigen Durch- Abruch durch das Böhmische Mittelgebirge bei Litoměřice bezeichnet. Die fast steilen Felswände sind hier bis zu 140 m hoch, und das canyonartige Elbtal zieht sich von hier weiter durch das Elbsandsteingebirge bis nach Sachsen. Dem vom Norden kommenden Reisenden öffnet die Porta Bohemica einen weiten Blick in die fruchtbare mittelböhmische Ebene und lädt ihn zu einem Besuch im Herzen des Landes ein. Die Bezeichnung Porta Bohemica stammt aus den romantischen Zeiten des 19. Jahrhunderts, ein historischer Fuhrweg durch das Elbtal, bekannt als Salzstraße, diente jedoch seit jeher dem Handel zwischen Sachsen und Böhmen.

Die neu gebaute Autobahnverbindung von der Elbe in Dresden zur Moldau in Prag kommt auf halbem Wege zwischen diesen zwei Metropolen der Böhmischen Pforte sehr nahe. Die Bezeichnung „VIA PORTA BOHEMICA“ soll sowohl die geografische Lage als auch die histori- sche und gegenwärtige Bedeutung dieser Verbindung symbolisieren.

14 Historie

Poštovní milníky podporovat obchod a modernizaci dopravních spojení. Kamennými svědky, kteří ještě dnes podá- Výchozími body staničení poštovních silnic vají svědectví o výsostných územích, vzdá- bylo veletržní město Lipsko a rezidenční město lenostech a průběhu těchto historických sil- Drážďany. Po roce 1800 započala intenzivní ničních spojení, jsou poštovní milníky. Podél výstavba štěrkovaných silnic a v roce 1840 „Staré poštovní silnice Teplice – Drážďany“ v byla jako míra vzdálenosti zavedena „malá úseku Dohna – Köttewitz – Niederseidewitz míle“ (1 míle = 7,5 km) severoněmeckého – Göppersdorf – Börnersdorf – Breitenau – Fürs- svazu. tenwalde až k českým hranicím zůstaly zacho- Poštovní milníky byly převážně vykopávány a vány kromě původních kamenů vyznačujících používány jako levný stavební materiál. Je- trasu i všechny poštovní milníky z let jich význam začal být znovu uznáván teprve 1729 – 1732, které byly znovu postaveny resp. počátkem 20. století. V letech 1859 – 1860 obnoveny. byly zaváděny saské královské milníky, které byly po roce 1900 nahrazeny kilometrovníky. Stavění „kurfiřtských poštovních milníků“ při- Oba systémy jsou dnes jako součást poštovní kázal v roce 1721 saský kurfiřt Friedrich August a dopravní historie evropského významu I. a polský král August II. (1670 – 1733), zvaný památkově chráněny. „August silný“. Při stavění poštovních milníků ve městech a podél tehdejších poštov ních sil- Výzkumná skupina pro nic podle římského vzoru stála v popředí snaha Saské kurfiřtské poštovní milníky

Pojmenování „VIA PORTA BOHEMICA“

ako Česká brána (Porta Bohemica) je označován vstup řeky Labe do skalnaté průrvy JČeským středohořím u Litoměřic. Téměř svislé skalní stěny jsou zde vysoké až 140 m, a kaňonovité labské údolí se odtud táhne dále Labskými pískovci až do Saska. Příchozím ze severu otvírá Porta Bohemica pohled do úrodné středočeské nížiny a vybízí je k cestě až do samého srdce země.

Pojmenování Porta Bohemica pochází z roman- tických dob 19. století, historická vozová cesta labským údolím, známá jako Solná cesta, však sloužila od nepaměti obchodu mezi Čechami a Saskem.

Nově vybudovaná dálnice, vedoucí od Vltavy v Praze k Labi v Drážďanech, se v polovině vzdálenosti mezi těmito dvěma metropolemi České bráně velmi přibližuje. Označení „VIA PORTA BOHEMICA“ má symbolizovat jak geografickou polohu, tak i historický a současný význam tohoto dopravního spojení.

15 Historie Erst mit Öffnung der Grenzen wurde das Autobahnprojekt A 17/D 8 konkret

nach 1989: Das erweiterte Europa im Fokus

Nach dem Sturz der kommunistischen Dikta- tur in Osteuropa schließlich wurde unter den veränderten politischen, gesellschaftlichen und verkehrlichen Rahmenbedingungen die Dis- 1935 – 1945: kussion um diese Fernstraße neu belebt. Nun Der Krieg verhindert die ging es darum, in einem erweiterten Europa Umsetzung der Planungen und im Hinblick auf die zu erwartende EU-Mit- gliedschaft der Tschechischen Republik eine Die Planungsgeschichte für eine Autobahn- leistungsfähige Straßenverbindung zwischen verbindung zwischen Dresden und Prag reicht den beiden Metropolen Dresden und Prag zurück bis in die 30er Jahre des 20. Jahrhun- herzustellen und darüber hinaus die Lücke im derts. Diese Pläne, nach denen die Trasse auf europäischen Fernstraßennetz zwischen Nord- deutscher Seite quer durch die Dresdner Heide und Südosteuropa zu schließen. geführt hätte, wurden aufgrund des 2. Weltkrie- So beschlossen die Bundesrepublik Deutsch- ges nicht verwirklicht. land und die Tschechische Republik bereits Auf tschechischer Seite wurden erste Überle- 1991 einen gemeinsamen grenzübergreifen- gungen zum Bau einer West-Ost-Fernstraße den Planungsablauf zur Festsetzung der Linie von Westböhmen bis in den Osten der dama- und des Grenzschnittpunktes. Im Zuge dieser ligen Tschechoslowakischen Republik bereits grenzübergreifenden Zusammenarbeit wurden vor 1935 angestellt. Nach Gründung der „Ge- zunächst relativ konfliktarme Trassenkorridore neraldirektion für den Bau von Autobahnen“ unter ökologischen Gesichtspunkten unter- (Ende 1938) wurde im Mai 1939 auch mit dem sucht (siehe S. 32 ff.). Bau dieser Autobahn begonnen. Der Einmarsch von Hitlers Truppen in die Im Jahre 1994 hat dann der Bundesminister für Tschechoslowakei (15. März 1939) hatte Verkehr die Linie für die A 17 zwischen Dres- jedoch erhebliche Auswirkungen auf den den und der Bundesgrenze D/ČR bestimmt. Autobahnbau. Zwar wurde der Bau der West- Die Festlegung der Linienführung der D 8 auf Ost-Autobahn zunächst noch weiter betrieben, tschechischer Seite ab der Bundesgrenze bis 1941 dann aber gänzlich eingestellt. Prag erfolgte in den Jahren 1984 – 2003 mit rechtskräftigen Flächennutzungsbeschlüssen 1945 – 1989: für die einzelnen Planungsabschnitte. Bauruinen und Stagnation Aufgrund der gegenseitig abgestimmten Tras- senführung der Autobahnen A 17 und D 8 im Nach dem Krieg wurden in der Tschechoslo- Grenzbereich wurde am 12. September 2000 wakei die Arbeiten an der West-Ost-Autobahn durch die jeweiligen Verkehrsminister ein „Ver- wieder aufgenommen. Im Jahr 1950 kam trag zwischen der Bundesrepublik Deutschland jedoch die politische Entscheidung, auch diese und der Tschechischen Republik über den Baumaßnahme einzustellen. Der Wert der Zusammenschluss der deutschen Autobahn bereits fertiggestellten Bauobjekte war enorm: A 17 und der tschechischen Autobahn D 8 an 77 km Autobahnkörper und über 60 Brücken der gemeinsamen Staatsgrenze durch den Bau sind nutzlos im Gelände stehen geblieben. In einer Grenzbrücke“ unterzeichnet. den 50er- und 60er-Jahren des vorigen Jahr- hunderts haben sowohl die DDR als auch die Tschechoslowakei weiter an den Planungen für eine Autobahnverbindung Dresden – Prag gear- beitet, doch der politische Wille und der finan- zielle Spielraum für eine Realisierung waren damals auf beiden Seiten nicht vorhanden. 16 Teprve po pádu železné opony Historie dostal projekt dálničního spojení D 8/A 17 konkrétní podobu

Grenzbrücke im Bau. Hraniční most ve stavbě.

1935 – 1945: Po roce 1989: Válka zabránila realizaci Zaostřeno na sjednocenou Evropu: připravované výstavby Po pádu komunistické diktatury ve Historie přípravy dálničního spojení mezi Pra- východní Evropě byla v nových politických, hou a Drážďanami sahá do 30. let 20. století. společenských a dopravních podmínkách znovu Původní plány, podle kterých by trasa na oživena diskuse o tomto dálkovém dopravním německé straně vedla napříč Drážďanským le- spojení. Nyní šlo o to, vybudovat kapacitní sem, nebyly kvůli 2. světové válce realizovány. silniční spojení mezi oběma metropolemi Pra- Na české straně byly předloženy první návrhy hou a Drážďanami ve sjednocené Evropě a s na výstavbu dálkové silnice ze západních Čech výhledem na očekávaný vstup České republiky až na východ tehdejší Československé repub- do EU, a kromě toho doplnit chybějící článek liky již v roce 1935. Po založení „Generálního v evropské síti dálkových silnic mezi severní ředitelství pro výstavbu dálnic“ koncem roku a jihovýchodní Evropou. Česká republika a 1938 byla v květnu roku 1939 výstavba této Spolková republika Německo se již v roce 1991 dálnice zahájena. dohodly na společné přeshraniční přípravě ke Obsazení Československa Hitlerovou armádou stanovení průběhu trasy a bodu překročení 15. března 1939 však mělo závažný dopad na hranic. V rámci této přeshraniční spolupráce stavbu dálnice. Stavba sice zprvu ještě pokračo- byly nejprve prověřeny ekologicky bezkonfliktní vala, ale v roce 1941 byla zcela zastavena. koridory pro vedení trasy (viz str. 33).

1945 – 1989: Průběh trasy dálnice D 8 na české straně byl Ruiny a stagnace stanoven v letech 1984 – 2003 pravomocnými územními rozhodnutími pro jednotlivé stavební Po válce byly v Československu práce na úseky. Na německé straně byla trasa dálnice výstavbě dálnice obnoveny. V roce 1950 A 17 mezi Drážďanami a česko-německými však přišlo politické rozhodnutí tuto stavbu hranicemi určena v roce 1994 rozhodnutím ukončit. Hodnota již dokončených objektů byla spolkového ministra dopravy. enormní: 77 km dálničního tělesa a přes 60 Dne 12. září 2000 byla na základě odsouh- mostů zůstalo stát v terénu bez jakéhokoliv laseného vedení trasy dálnic D 8 a A 17 v využití. V 50. a 60. letech minulého století příhraniční oblasti podepsána příslušnými pracovalo Československo i Německá demo- ministry dopravy „Smlouva mezi Českou re- kratická republika dále na přípravě dálničního publikou a Spolkovou republikou Německo o spojení Praha – Drážďany, avšak na obou propojení české dálnice D 8 a německé dálnice stranách chyběla politická vůle a finanční A 17 na společných státních hranicích výstav- možnosti k realizaci. bou hraničního mostu“.

17 Zukunftsweisend für ein vereintes Europa Neubeginn Höchste Priorität für den Aufbau einer leistungsfähigen Verkehrsinfrastruktur

BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND Alle Fernstra- ßenneubau- und ie Bedürfnisse einer mobilen Gesellschaft, mehr als die Ddie Anforderungen eines modernen Indus- Hälfte al ler Aus- triestaates und die Tatsache einer geografi- bauprojekte in schen Mittellage des vereinten Deutschlands den neuen Län- in einem größer gewordenen Europa bilden die dern (insgesamt strategischen Vorgaben für eine in die Zukunft ca. 1.200 km mit weisende Verkehrswegeplanung in der Bun- einem Volu men desrepublik Deutschland nach 1990. von ca. 8,7 Milli- Nach dem Fall der Mauer, der Öffnung der arden € ) wurden Grenzen und mit der Herstellung der deut- der DEGES schen Einheit am 3. Oktober 1990 war sehr übertragen. schnell deutlich geworden, dass der Aufbau Als Projektma- einer mo dernen Verkehrsinfrastruktur eine der nagementge- wichtigsten Aufgaben im vereinten Deutsch- sellschaft nimmt land sein würde, um das sprunghaft anstei- die DEGES die gende Verkehrsaufkommen in den neuen Funktion als Bundesländern zu bewältigen. Bauherr und Hausherr (ohne Verkehrsprojekte Deutsche Einheit hoheitliche Auf- gaben) wahr. Diese Notwendigkeit erkennend hat das Bun- In einem komplexen und in sich vernetzten deskabinett schon am 9. April 1991 die 17 Ver- Projekt- und Qualitätsmanagement koordi- kehrsprojekte Deutsche Einheit (VDE) – davon niert, optimiert und kontrolliert die DEGES die 7 Fernstraßenprojekte – und deren vordring- Leistungen externer Planer, Bauüberwacher, lichen Bedarf be schlossen. Die 7 Projekte mit Grunderwerber und sonstiger ausgewählter ihren für den Ausbau und Neubau vorgesehe- Dienstleister. nen ca. 2.000 km Autobahn stellen ein in sich Gegenstand des Unternehmens sind somit logisches und vernetztes System dar, das nur Planung und Baudurchführung (Bauvorberei- bei einer möglichst zeitnahen Realisierung den tung und Bauüberwachung) von Bundesfern- angestrebten Nutzen erbringen kann, nämlich: straßen oder wesentlichen Teilen davon im ● Verbesserung der Verkehrsinfrastruktur in Rahmen der Auftragsverwaltung gemäß Artikel den neuen Bundesländern, 90 Grundgesetz. ● deren Anbindung an die Wirtschaftszentren Zusätzlich zu den VDE-Projekten wurde die der alten Bundesländer und damit DEGES Ende der 90er-Jahre mit der Realisie- ● Schaffung der Voraussetzungen für eine rung von VDE-Zubringerprojekten – darunter Angleichung der Lebensver hältnisse im die A 17 – beauftragt. Insgesamt zeichnet die vereinten Deutschland. DEGES jetzt für den Aus- bzw. Neubau von ca. 1.350 km Bundesfernstraßen mit einem Zusätzliche Ressourcen Gesamtinvestitionsvolumen von ca. 9,6 Mrd. € verantwortlich. durch Gründung der DEGES Aus der Erkenntnis heraus, dass auf der ad- Mit dem Erlass des Gesetzes zur Beschleuni- ministrativen Seite zusätzliche Kapazitäten gung der Planungen für Verkehrswege in den geschaffen werden mussten, um die neuen neuen Bundesländern sowie im Land Berlin Bundesländer bei der Realisierung der sieben (VerkPBG) vom 16. Dezember 1991 wurden Fernstraßenprojekte (Auftragsvolumen ca. 15,7 darüber hinaus die notwendigen rechtlichen Milliarden €) zu unterstützen, wurde am 7. Ok- Voraussetzungen für eine möglichst zügige Re- tober 1991 die DEGES, Deutsche Einheit Fern- alisierung der Verkehrsprojekte in den neuen straßenplanungs- und -bau GmbH gegründet. Bundesländern geschaffen. 18 Pro budoucnost sjednocené Evropy Nový začátek Nejvyšší priorita pro výstavbu kapacitní dopravní infrastruktury

● zlepšení dopravní infrastruktury v nových spolkových zemích, ● jejich napojení na hospodářská centra ve starých spolkových zemích, ● vytvoření předpokladů pro vyrovnání životních podmínek ve sjednoceném Německu.

Založení DEGES jako doplňující kapacity

Na základě poznání, že na straně státní Die Öffnung der správy musí být vytvořeny doplňující kapacity innerdeutschen k podpoře nových spolkových zemí při reali- Grenzen im No- vember 1989 zaci sedmi projektů dálkových silnic (finanční ermöglichte den objem cca. 15,7 miliard €), byla 7. října 1991 Neubeginn. založena DEGES, Společnost pro přípravu a Otevření hranic výstavbu dálkových silnic německé jednoty, s r. v Německu v o. Všechny projekty nových staveb a dálkových listopadu 1989 silnic a více než polovinu projektů rekonstrukcí umožnilo nový v nových spolkových zemích (celkem cca. začátek 1.200 km s finančním objemem cca. 8,7 miliard SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO €) převzala DEGES. DEGES jako společnost projektového manage- otřeby mobilní společnosti, požadavky mo- mentu přebírá úlohu investora (bez výsostných Pderního průmyslového státu a skutečnost, úkolů). Pomocí komplexního a vzájemně pro- že sjednocené Německo leží uprostřed pojeného projektového managementu a ma- rozšířené Evropy jsou strategická zadání pro nagementu kvality DEGES koordinuje, optima- plánování dopravních cest ve Spolkové repub- lizuje a kontroluje práci externích projektantů, lice Německo, které směřuje do budoucnosti. stavebních dozorů, pracovníků výkupu pozemků a dalších vybraných zhotovitelů. Po pádu berlínské zdi, otevření hranic a sjed- Předmětem činnosti společnosti je investorská nocení Německa dne 3. října 1990 bylo velmi příprava a realizace (řízení výstavby) spolko- brzy jasné, že výstavba moderní dopravní vých dálkových silnic nebo jejich podstatných infrastruktury bude jedním z nejdůležitějších částí v rámci smluvních správních výkonů úkolů sjednoceného Německa, aby bylo možné podle článku 90 Ústavy. zvládnout skokový nárůst dopravy v nových Koncem 90. let byla DEGES vedle dopravních spolkových zemích. projektů německé jednoty navíc pověřena re- alizací přípojných dálnic k projektům VDE, mezi Dopravní projekty německé jednoty něž patří i dálnice A 17. V současné době je DEGES zodpovědná za výstavbu a rekonstruk- Spolková vláda si uvědomila tuto nutnost a ci cca. 1.350 km spolkových dálkových silnic s již 9. dubna 1991 rozhodla o 17 dopravních celkovým finančním objemem cca. 9,6 miliard €. projektech německé jednoty (VDE) – z toho 7 projektů dálkových silnic – a o jejich zařazení Schválením Zákona o urychlení přípravy dop- do kategorie naléhavých potřeb. Těchto 7 ravních cest v nových spolkových zemích a ve silničních projektů zahrnuje rekonstrukci spolkové zemi Berlín (VerkPBG) z 16. prosince a novostavbu cca. 2.000 km dálnic, které 1991 byly kromě toho vytvořeny potřebné zá- představují velmi logický a vzájemně propojený konné předpoklady pro pokud možno rychlou systém. Pouze rychlá realizace těchto dálnic realizaci dopravních projektů německé jednoty však přinese požadované efekty: v nových spolkových zemích.

19 Neubeginn

Paneuropäische Korridore

In den 1990er-Jahren hat das Verkehrsauf- kommen auf den Autobahnen und Straßen der nunmehr größer gewordenen Bundesrepublik stetig zugenommen. Mit der Erweiterung der Europäischen Union um zehn Mitgliedsländer am 1. Mai 2004 wurde dieser Trend weiter ver- Fertiggestellter stärkt. (Verkehrsprognosen des Bundes weisen Abschnitt der D 8 im Zeitraum von 1997 bis 2015 insgesamt unter Verkehr. Steigerungen um 20 % im Personenverkehr Dokončený úsek und 64 % im Güterverkehr aus.) dálnice D 8 v pro- Zur Anbindung der Beitrittsländer an das trans- vozu. europäische Verkehrsnetz haben die EU-Ver- kehrsminister „Paneuropäische Korridore“ festgelegt, in denen die Verkehrsträger leis- 2020 erreicht werden. Wichtiger Bestandteil ist tungsfähig ausgebaut werden sollen. dabei ein Autobahnring Prag mit einer Länge Zwei dieser Korridore führen auch durch Sach- von ca. 70 km, der alle radial nach Prag füh- sen: renden Autobahnen und Schnellstraßen mitein- Korridor Nr. III: Dresden (Berlin) – Breslau – Kra- ander verbindet. kau – Lemberg – Kiew (A 4), Die größte wirtschaftliche Bedeutung haben Korridor Nr. IV: Dresden (Nürnberg) – Prag – Bu- die Autobahnverbindungen mit Deutschland, dapest – Sofia – Constantia/Thesaloniki (A 17). die D 5/A 6 Prag – Nürnberg „VIA CAROLINA“ und die D 8/A 17 Prag – Dresden „VIA PORTA TSCHECHISCHE REPUBLIK BOHEMICA“. Die D 5 ist in gesamter Länge fertiggestellt, der letzte Abschnitt der Ortsum- Veränderte Prioritäten in gehung Pilsen wurde am 6. Oktober 2006 dem einer selbständigen Republik Betrieb übergeben. Im Zuge der D 8 befindet sich noch ein 16,4 km langer Abschnitt durch Mit der politischen Wende in der Folge des das Böhmische Mittelgebirge in Bauvorberei- 9. November 1989 ergaben sich auch für tung (siehe S. 79 ff.). Tschechien neue Prioritäten in der Wirtschaft und in der gesamten Verkehrskonzeption. Die EU-Beitritt früheren Beziehungen zum Osten verloren an Bedeutung, wichtig wurden nun die Verknüp- Der Beitritt Tschechiens zur Europäischen fungen mit Westeuropa, vor allem mit Deutsch- Union am 01. 05. 2004 hat bei der Planung der land. D 8 keine Probleme mit sich gebracht. Denn Auch Nord-Süd-Verbindungen bekamen eine obwohl noch keine Pflicht dazu bestand, war neue, viel höhere Bedeutung. Die Trennung die tschechische Straßen- und Autobahndirek- des gemeinsamen tschechoslowakischen tion schon Mitte der neunziger Jahre bereit, Staates am 1. Januar 1993 und die Gründung im Zuge der engen Zusammenarbeit mit der einer selbständigen Tschechischen Republik deutschen Seite bei der Trassenfindung für verstärkten noch diese Trends. den im ökologisch sensiblen Gebiet des Erz- Diesen Tatsachen zufolge wurde eine neue gebirgskammes gelegenen Grenzbereich die „Entwicklungskonzeption der Verkehrsnetze EU-Umweltschutzrichtlinien anzuwenden. der Tschechischen Republik“ erarbeitet und Diese Weitsicht wurde belohnt. Bei der späte- von der Regierung abgestimmt. Nach kom- ren Bewilligung von EU-Fördermitteln gab es pletter Fertigstellung aller Strecken soll die keine ernsthaften Einwendungen – sowohl für Tschechische Republik insgesamt ca. 2.100 km die deutsche Seite (EFRE-Fonds) wie für die Autobahnen und zweibahniger Schnellstraßen tschechische Seite (ISPA-Fonds). besitzen. Dieser Stand sollte bis zum Jahr 20 Nový začátek

společného československého státu 1. ledna 1993 a vznikem samostatné České republiky tyto trendy ještě zesílily. Tyto skutečnosti vedly k vypracování nové „Koncepce rozvoje dopravních sítí České repu- bliky“, která byla schválena vládou. Po kom- pletním dokončení všech úseků má mít Česká republika celkem 2.100 dálnic a čtyřpruhových rychlostních silnic. Tento stav by měl být dosažen do roku 2020. Důležitou součástí je přitom pražský okruh celkové délky cca. 70 km, který má vzájemně propojit všechny dálnice a rychlostní silnice, směřující radiálně do Prahy. Největší hospodářský význam mají dálniční spojení s Německem, dálnice D 5/A 6 Panevropské koridory Praha – Norimberk „VIA CAROLINA“ a dál- nice D 8/7A 17 Praha – Drážďany „VIA PORTA V devadesátých letech intenzita dopravy na BOHEMICA“. Dálnice D 5 je v celé délce dálnicích a spolkových silnicích sjednocené dokončena, poslední úsek obchvatu Plzně byl Spolkové republiky Německo trvale narůstala. dán do provozu 6. října 2006. Na dálnici D 8 Po rozšíření Evropské unie dne 1. května chybí ještě úsek v délce 16,4 km přes České 2004 o deset nových členských zemí se tyto středohoří, který je připravován k výstavbě (viz trendy dále zesilovaly. (Dopravní prognózy str. 79). Spolkového ministerstva dopravy předpovídají v období let 1997 – 2015 celkový nárůst 20 % Vstup do EU v osobní dopravě a 64 % v nákladní dopravě). Za účelem napojení přistupujících zemí na Přistoupení České republiky k Evropské Unii transevropskou dopravní síť stanovili ministři 1. května 2004 nepřineslo při přípravě dál- dopravy členských zemí EU „panevropské do- nice D 8 žádné problémy. Ředitelství silnic pravní koridory“, ve kterých mají být kapacitně a dálnic České republiky bylo již v polovině vybudovány jednotlivé dopravní cesty. Dva devadesátých let ochotno v těsné spolupráci z těchto koridorů procházejí i Svobodným s německou stranou při vyhledávání trasy v státem Sasko: hraničním úseku v ekologicky citlivé oblasti Koridor č. III: Dresden (Berlin) – Wroclaw – Kra- hřebene Krušných hor aplikovat směrnice EU k kow – Lvov – Kyjev (A 4), ochraně životního prostředí, přestože je k tomu Koridor č. IV: Dresden (Nürnberg) – Praha – Bu- zatím nezavazovala žádná zákonná povinnost. dapest – Sofia – Constanta/Thesaloniki (A 17). Tato prozíravost se vyplatila, protože při pozdějším povolování finančních prostředků ČESKÁ REPUBLIKA z fondů EU se nevyskytly žádné vážnější námitky ani pro českou stranu (fondy ISPA) ani Změněné priority pro německou stranu (fondy EFRE). v samostatné republice Po změně politických poměrů po 9. listopadu 1989 vznikly i v České republice nové priority v hospodářství i v celkové dopravní koncepci. Dřívější vztahy k východu ztratily důležitost, význam získalo napojení na západní Evropu, především na Německo. Také severojižní spojení dostala zcela nový, mnohem vyšší význam. Rozdělením

21 PlanungHistorie A 17/D 8 – ein wichtiger Lückenschluss im europäischen Fernstraßennetz

ine der wichtigsten europäische Haupt- Seite und erhöht die Attraktivität aller im Everkehrsachsen in der Nord-Süd-Relation Einzugsbereich liegenden Standorte. Damit führt über die Europastraße E 55 von Nordeu- entspricht sie auch den Entwicklungsanforde- ropa über Berlin, Dresden und Prag weiter rungen, die im Zusammenhang mit der Erwei- nach Südeuropa bis Istanbul. Von Norden her terung der EU – speziell dem Beitritt der Tsche- wird der Verkehr in Deutschland weitestgehend chischen Republik in 2004 – gestellt wurden. auf Autobahnen (A 24, A 19, A 14, A 9 und A 13) geführt. Ab Dresden weiter nach Südosten EU übernimmt einen verlief die E 55 bislang jedoch nur über die Großteil der Kosten zweistreifige Bundesstraße B 170 bis zur Bun- desgrenze mit der Tschechischen Republik und Nicht nur die Arbeit konnte geteilt werden weiter über die Straße I/8 nach Prag. Notge- (vgl. S. 27), sondern auch die Kosten für die drungen musste der gesamte Verkehr auf die- A 17/D 8. Aufgrund der Bedeutung der A 17/D 8 ser Europastraße quer durch das Stadtzentrum als Teil einer transeuropäischen Nordwest- von Dresden sowie durch eine Vielzahl von Südost-Verbindung und der praktizierten kleineren Städten und Gemeinden beiderseits vorbildlichen Zusammenarbeit beider Staaten der Bundesgrenze geführt werden. bei den Voruntersuchungen und Planungen im Grenzbereich hat die Europäische Union Mit dem Neubau der A 17/D 8 zwischen Dres- Fördermittel für Planung und Bau in nennens- den und Prag konnte eine empfindliche Lücke werter Höhe bereitgestellt. Bereits die Planung im europäischen Fernstraßennetz – mit Aus- der A 17 wurde durch die Gewährung eines nahme eines 16,4 km langen Teilstücks der D 8 Gemeinschaftszuschusses (EU) im Bereich zwischen Řehlovice und Lovosice (vgl. S. 78 ff.) der transeuropäischen Netze unterstützt (Ent- – geschlossen werden. Die rd. 137 km lange scheidung der Kommission vom 27. Juli 1998). Autobahn ist Bestandteil eines hochwertigen Für den Bau der A 17 wurde aus dem Fonds für Straßensystems des IV. Multimodalen paneu- Regionale Entwicklung (EFRE) ein Zuschuss ropäischen Verkehrskorridors. Sie erfüllt auch gewährt. eine wichtige Verbindungsfunktion (Stufe I), Diese Förderung durch die EU ist mit hohen indem sie die Oberzentren Berlin, Dresden und Standards des umweltgerechten und ökolo- Prag verbindet. gisch verträglichen Straßenbaus verbunden.

Gleichzeitig leistet die neue Autobahn einen A 17 wesentlichen Beitrag zur besseren Erschlie- Die Gesamtinvestition für Bau und Grunder- ßung des südostsächsischen Raumes auf werb beläuft sich auf ca. 680 Mio. € und wurde deutscher und Böhmens auf tschechischer wie folgt finanziert:

● 403 Mio. € aus Mitteln des Bundes; ● 277 Mio. € Europäischer Fonds für Re- gionale Entwicklung (EFRE). Hinzu kommen 31 Mio. €, die der Freistaat Sachsen für den Bau von Zubringerstraßen investierte.

D 8 Das Investitionsvolumen auf tschechischer Seite beträgt umgerechnet ca. 1,55 Mrd. €. Davon wurden finanziert: ● 871 Mio. € aus dem Staatshaushalt ● 52 Mio. € aus dem EU-ISPA-Fonds ● 625 Mio. € aus Krediten von der EIB (Europäische Investitionsbank) 22 Dálnice D 8/A 17 – doplnění důležitého Příprava chybějícího článku v síti evropských dálkových silnic

eden z nejdůležitějších ev- Jropských dopravních tahů v severojižním směru je veden po evropské silnici E55 ze severní Evropy přes Berlín, Drážďany a Prahu dále do jižní Evropy a Istanbulu. Doprava ze severu je v Německu vedena téměř výhradně po dálnicích (A 24, A 19, A 14, A 9 a A 13). Z Drážďan dále na jiho- východ však E 55 byla vedena pouze po spolkové silnici B 170 až na hranice s Českou republikou. Celá doprava z této evropské silnice procházela napříč centrem města Drážďany a řadou menších měst a obcí na obou stranách hranic. Výstavbou dálnice D 8/A 17 mezi Prahou a Drážďanami dochází k uzavření velmi citlivé mezery v evropské silniční síti, s výjimkou úseku dálnice D 8 délky 16,4 km mezi Lovosicemi a Řehlovicemi (viz str. 78). Dálniční spojení délky 137 km je součástí vysoce kapa- transevropských sítí (rozhodnutí Komise z 27. Dálnice D 8/A 17 citního silničního systému IV. multimodálního července 1998). Na výstavbu dálnice A 17 jako součást evropského dop- panevropského dopravního koridoru. Dál- byla poskytnuta dotace z Fondu pro regionální ravního koridoru. nice D 8/A 17 rovněž splňuje spojovací funkci rozvoj EFRE. prvního stupně a propojuje hlavní centra Berlín, Toto spolufinancování z fondů EU je spojeno s Autobahn A 17/D 8 als Bestandteil des Drážďany a Prahu. vysokými standardy silniční výstavby v souladu europäischen Ver- Nová dálnice současně významně přispívá k s požadavky na ochranu životního prostředí. kehrskorridors. dopravnímu propojení jihovýchodního prostoru Saska s českým územím a zvyšuje atraktivitu Dálnice A 17 všech míst, ležících v jejím dosahu. Tím také Celkové investiční náklady představují cca. splňuje rozvojové požadavky, které byly formu- 680 mil. €, které byly financovány takto: lovány v souvislosti s rozšířením EU, především ● 403 mil. € ze spolkového rozpočtu s přistoupením České republiky v roce 2004. ● 277 mil. € z Evropského fondu pro regi- onální rozvoj (EFRE) v rámci programu EU přebírá značnou Transevropských sítí (TEN) část nákladů ● 31 mil.€ z rozpočtu Svobodného státu Sasko na výstavbu přivaděčů. Nejen vlastní práce, ale i náklady na dálnici D 8/A 17 byly rozděleny. Vzhledem k významu Dálnice D 8 této dálnice jako severojižního transevrops- Celkové investiční náklady na české straně kého spojení a díky každodenní příkladné představují v přepočtu cca. 1,55 miliardy €, spolupráci obou států při zpracování přípravné které byly financovány takto: a projektové dokumentace v hraniční oblasti ● 871 mil. € ze státního rozpočtu uvolnila Evropská unie finanční prostředky ve ● 52 mil. € z Evropského fondu ISPA značné výši. Již projektová příprava dálnice ● 625 mil. € z půjčky Evropské investiční A 17 byla dotována příspěvkem EU v rámci banky

23 Planung Die Maßnahme im Überblick A 17/D 8 Dresden – Prag

Aufgaben- stellung: Neubau einer Autobahn vierstreifig + Standstreifen Länge: 137 km

Querschnitt: RQ 29,5 (D), D 28,0 (ČR) Die neue Autobahn fördert wirtschaftliche Entwicklung BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND Länge: 44,6 km A 17 Abgesehen von der überregionalen Bedeu- Knotenpunkte: 1 Autobahndreieck tung und der außerordentlichen Entlastungs- 7 Anschlussstellen funktion, die der A 17 zukommen, unterstützt Bauwerke: 30 Überführungsbauwerke die gewählte Linienführung in beträchtlichem 28 Autobahnbrücken, Maße die landesplanerischen Entwicklungs- darunter ziele des Freistaates Sachsen: 10 Großbrücken ● Die Mittelzentren Freital, Dippoldiswalde und 5 Tunnelbauwerke Pirna sowie eine Vielzahl von Unterzentren und Gewerbegebieten werden besser an das Anlagen: 2 PWC-Anlagen überregionale Straßennetz angebunden. 1 Autobahnmeisterei ● Das Oberzentrum Dresden wird damit für die Besonderheit: 17 km Zubringerstraßen Menschen in der Region wesentlich besser erreichbar. Flächenbedarf: ca. 495 ha Trasse ● Die Attraktivität der Industrie- und Gewerbe- und Anlagen standorte im Einzugsbereich der A 17 wird ca. 629 ha Ausgleichs- erheblich verbessert. Das trägt zur Siche- und Ersatzmaßnahmen rung bestehender Arbeitsplätze und zur Kosten: ca. 680 Mio. € Einrichtung zusätzlicher Arbeitsplätze durch (Bau und Grunderwerb) die Ansiedlung neuer Unternehmen bei. ca. 31 Mio. € Zubringer ● Von der verbesserten Erreichbarkeit werden vor allem auch die Fremdenverkehrswirt- schaft sowie das Kur- und Bäderwesen TSCHECHISCHE REPUBLIK profitieren. Länge: 92 km D 8 Knotenpunkte: 13 Anschlussstellen Mit der D 8 bekommen die Mittelzentren Lito- Bauwerke: 55 Überführungsbauwerke, měřice, Lovosice, Teplice und die Bezirks- davon 3 Eisenbahnbrücken hauptstadt Ústí nad Labem eine gute Anbin- 70 Autobahnbrücken, dung zur Hauptstadt Prag sowie zum Auto- darunter bahnnetz Tschechiens. 19 Großbrücken Die Landschaft zwischen Prag und Lovosice ist 4 Tunnelbauwerke durch intensive Landwirtschaft mit großräumi- gen Lager- und Tiefkühlanlagen geprägt. In der Anlagen: 3 Tank- und Rastanlagen traditionellen Industriestadt Lovosice wurden be- 2 Autobahnmeistereien reits 3 Fabriken für Fahrzeugkomponenten ge- 1 Betriebsstützpunkt baut, in Zukunft soll in Stadtnähe ein bedeutsa- Besonderheit: 1 km Zubringerstraßen mes logistisches Umschlagszentrum für kombi- nierten Verkehr errichtet werden. Die Stadt Ústí Flächenbedarf: ca. 581 ha Trasse nad Labem mit weiteren Gemeinden plant in der und Anlagen Nähe der Autobahn die Errichtung einer inte- Ausgleichs- und Ersatz- grierten Industriezone. Der Autobahnanschluss maßnahmen erfolgten ohne ist für alle diese Standorte lebenswichtig. Grunderwerb Auch die touristisch attraktiven Gebiete des Kosten: ca. 1,55 Mrd. € Erzgebirges und des Elbsandsteingebirges (Bau und Grunderwerb) sowie die Kurorte Teplice, Bílina und Dubí ca. 3,6 Mio. € Zubringer brauchen für ihre weitere Entwicklung eine gute Verkehrsanbindung. 24 Celkový přehled projektu Příprava D 8/A 17 Praha – Drážďany

Cíl: výstavba nové čtyřpruhové dálnice s odstavnými pruhy Délka: 137 km Příčné uspořádání: RQ 29,5 (D), D 28,0 (ČR) Nová dálnice podporuje hospodářský rozvoj SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Délka: 44,6 km Dálnice A 17 Kromě nadregionálního významu a mimořádné Křižovatky: 1 dálniční křižovatka odlehčovací funkce, kterou dálnice A 17 7 nájezdů splňuje, podporuje výsledná trasa dálnice Inženýrské 30 nadjezdů územně plánovací rozvojové cíle Svobodného objekty: 28 dálničních mostů, z toho státu Sasko: 10 delších než 100 m ● Středně významným centrům Freital, Dippol- 5 tunelů diswalde a Pirna jako i řadě nižších center Příslušenství: 2 parkoviště s WC a průmyslových oblastí se dostane lepšího 1 dálniční cestmistrovství napojení na nadregionální silniční síť. ● Hlavní centrum Drážďany bude pro obyva- Zvláštnosti: 17 km dálničních přivaděčů tele z regionů podstatně lépe dosažitelné. Zábory ploch: cca. 495 ha trasa dálnice a ● Atraktivita průmyslových a obchodních zón příslušenství v dosahu dálnice A 17 se výrazně zvýší. To cca. 629 ha ekologická povede k zajištění stávajících a vzniku no- kompenzační a náhradní vých pracovních míst díky usídlování nových opatření firem. ● Z lepší dostupnosti budou mít prospěch i po- Náklady: cca. 680 mil. € (výstavba a dniky cestovního ruchu a lázeňské oblasti. výkupy pozemků) cca. 31 mil. € přivaděče Dálnice D 8 ČESKÁ REPUBLIKA Po dokončení dálnice budou mít středně výz- namná centra Litoměřice, Lovosice, Teplice Délka: 92 km a krajské hlavní město Ústí nad Labem velmi Křižovatky: 13 nájezdů dobré spojení do hlavního města Prahy i na dálniční síť České republiky. Inženýrské 55 nadjezdů, z toho Území mezi Prahou a Lovosicemi je využíváno objekty: 3 železniční mosty pro intenzivní zemědělství a je zde vybudováno 70 dálničních mostů, z toho značné množství velkoprostorových skladů a 19 delších než 100 m chladících zařízení. V tradičním průmyslovém 4 tunely městě Lovosicích již byly postaveny tři závody Příslušenství: 3 odpočívky s čerpací na výrobu automobilových součástek, v bu- stanicí doucnu má v blízkosti města vyrůst významné 2 Střediska správy a údržby logistické překladové centrum pro kombino- dálnice (SSÚD) vanou dopravu. Město Ústí nad Labem spolu 1 provozní středisko SSÚD s několika obcemi plánuje v blízkosti dálnice Zvláštnosti: 1 km dálničních přivaděčů vybudování integrované průmyslové zóny. Připojení na dálnici je pro všechny tyto lokality Zábory ploch: cca. 581 ha trasa dálnice a velmi důležité. příslušenství Také turisticky atraktivní oblasti Krušných hor a ekologická kompenzační Labských pískovců a lázeňská města Teplice, a náhradní opatření byla Bílina a Dubí potřebují pro svůj další rozvoj prováděna bez záboru dobré dopravní napojení. pozemků Náklady: cca. 1,55 miliardy € (výstavba a výkupy pozemků) cca.3,6 mil. € přivaděče

25 26 Příprava Mit vereinten Kräften schneller zum Ziel

Allen Beteiligten war daran gelegen, dieses wichtige Autobahnprojekt effizient und zeitnah zu realisieren. Wichtige Voraussetzungen, um dieses Ziel zu erreichen, waren: 1. die sehr frühe und intensive Zusammenar- beit zwischen Deutschland und Tschechien Spojenými silami rychleji k cíli sowie mit den Trägern öffentlicher Belange und Všem zúčastněným velmi záleželo na tom, 2. die Aufteilung des Projektes auf deutscher aby tento důležitý dálniční projekt byl realizo- Seite in Abschnitte, und die Arbeitsteilung ván pokud možno efektivně a v krátké době. bei Planung und Bau zwischen dem Auto- Důležité předpoklady pro splnění tohoto cíle bahnamt Sachsen und der DEGES. byly: 1. velmi včasná a intenzivní spolupráce BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND mezi Českou republikou a Německem a s dotčenými orgány, Nachdem 1998 bzw. 1999 die Planfeststel- 2. rozdělení projektu na německé straně do lungsbeschlüsse für die beiden Teilstücke des tří úseků a pracovní rozdělení přípravy 1. Bauabschnitts vom Autobahndreieck (AD) a výstavby mezi Dálniční úřad Sasko a Dresden-West (A 4/A 17) bis zur Anschluss- DEGES. stelle (AS) Dresden-Gorbitz bzw. von AS Dres- den-Gorbitz bis AS Dresden-Süd (B 170) er- SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO gangen waren, wurde dort in der Zuständigkeit vom Autobahnamt Sachsen umgehend mit den Po vydání stavebních povolení (1998 a 1999) Bauarbeiten begonnen. pro obě dílčí stavby prvního úseku mezi dálniční křižovatkou Dresden-West (A 4/A 17) Planung und Bau der verbleibenden ca. 32 km a křižovatkou Dresden-Gorbitz resp. mezi der A 17 von der AS Dresden-Süd bis zur křižovatkou Dresden-Gorbitz a křižovatkou Bundesgrenze D/ČR wurden 1999 von der Dresden-Süd (B 170) byla v investorství sächsischen Straßenbauverwaltung der Dálničního úřadu Sasko neprodleně zahájena DEGES, Deutsche Einheit Fernstraßenpla- výstavba. nungs- und -bau GmbH, übertragen. Bei der DEGES wird der Neubau der A 17 als „VDE- Příprava a výstavba zbývajících 32 km dálnice Zubringerprojekt“ (nämlich zur A 4/VDE Nr. 15) A 17 mezi křižovatkou Dresden-Süd a státními geführt. hranicemi D/ČR předány v roce 1999 saskou státní silniční správou na DEGES. Novostavba TSCHECHISCHE REPUBLIK dálnice A 17 je u DEGES vedena jako přípojná dálnice k dálnici A 4, která je jedním z dop- Die Realisierung der D 8 in Tschechien liegt ravních projektů německé jednoty (projekt- in der Zuständigkeit der Straßen- und Auto- VDE č. 15). bahndirektion der Tschechischen Republik. Die Gesamtstrecke von rd. 92 km ist in sieben ČESKÁ REPUBLIKA Planungs- und Bauabschnitte eingeteilt, wobei die Nummerierung der Abschnitte von Prag Realizace dálnice D 8 v České republice ausgeht und an der Staatsgrenze endet. přísluší Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dálnice Mit Ausnahme des Abschnitts 0805 zwischen o celkové délce 92 km byla rozdělena na 7 Řehlovice und Lovosice konnten alle Ab- úseků, přičemž jejich číslování začíná od schnitte termingerecht fertiggestellt werden. Prahy a končí na hranicích. Das 16,4 km lange Teilstück der D 8 durch das Všechny úseky s výjimkou úseku 0805 mezi Böhmische Mittelgebirge wird zu einem Baube- Lovosicemi a Řehlovicemi byly dokončeny v ginn im Jahr 2007 vorbereitet. termínu. Chybějící úsek přes České středohoří délky 16,4 km je připravován ke stavbě v roce (Um die Handhabung dieser Dokumentation für 2007. den Leser zu vereinfachen, wird bei der Dar- stellung der Maßnahmen die „Fahrtrichtung“ (Pro lepší přehlednost této dokumentace byl i Dresden – Prag auch auf tschechischer Seite na české straně zachován popis jednotlivých beibehalten.) staveb ve směru Drážďany – Praha.)

27 Vielschichtiges Planungsgeschehen Planung Bürger und Träger öffentlicher Belange machten ihre Interessen geltend

eim ersten Eisenbahnbau in Sachsen vor Brund 150 Jahren genügte noch ein Plan, der vom König „festgestellt“ und dann auch so umgesetzt wurde. Heute wird die Öffentlichkeit in hohem Maße in die von den zuständigen Behörden des jeweiligen Bundeslandes/Staa- tes durchgeführten Genehmigungsverfahren werden, Einwen dun gen geltend machen und einbezogen. Änderungswünsche vortragen. Im Zuge des Planfeststellungsverfahrens BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND werden die öffentlichen und privaten Belange abgewogen. In diesem Zusammenhang wird In der Regel wird für jeden Planungsabschnitt auch geprüft, inwieweit in die Rechte anderer ein Planfeststellungsverfahren durchgeführt. eingegriffen werden muss. Dies geschieht Gegenstand dieses Verfahrens sind Unterla- nach dem Grundsatz: Jeder Plan, der zu seiner gen, bestehend aus Plänen und Erläuterungen, Durchführung einen Eingriff in privates Eigen- die erkennen lassen, wo, in welchem Umfang tum erfordert, muss dem Wohl der Allgemein- und in welcher Weise die Autobahn im jeweils heit dienen. vorliegenden Abschnitt angelegt werden soll. Mit dem Planfeststellungsbeschluss, durch Gegen diese der Öffentlichkeit zugänglichen den Baurecht geschaffen wird, werden die Unterlagen können die Träger öffentlicher öffentlich-rechtlichen Beziehungen im Zusam- Belange und jeder Bürger, dessen Interessen menhang mit dem geplanten Bauvorhaben bei Durchführung des Planvorhabens berührt abschließend geregelt. Ausgenommen sind Entschädigungsfragen, die einer gesonderten Einigung vorbehalten bleiben.

Planungsübersicht Gesamtmaßnahme A 17 Dresden – Bundesgrenze D/ČR 1991–1993 Vorplanungen

1991 Deutschland und Tschechien beschließen enge Kooperation bei der Realisierung des Autobahnprojektes

1993 Anhörung der Träger öffentlicher Belange (Kommunen, Behörden, Verbände)

1994 Beurteilung durch das Sächsische Staatsministerium für Umwelt und Landes- planerische Entwicklung (A 4 – Bundesgrenze) Linienbestimmung durch das Bundesministerium für Verkehr (BMV) für den Abschnitt A 4 bis Pirna

1995 Deutsch-tschechische Studie „Grenzübergreifende Planung Teil A u. B“ Abschließende Landesplanerische Beurteilung durch SMUL

1996 Linienbestimmung durch das BMV für den Abschnitt Pirna – Bundesgrenze

1995–2006 abschnittsweise Vorentwurfsplanung und Entwurfsgenehmigung, Planfeststel- lungsverfahren und Baudurchführung

28 Složitý proces přípravy Příprava Občané a dotčené orgány uplatňují své zájmy

ři výstavbě první železnice před 150 lety Pještě stačily výkresy, které byly potvrzeny králem, a podle takto schválené dokumentace se stavba provedla. V dnešní době je do povo- lovacího řízení, prováděného příslušnými úřady státu (resp. spolkové země), velkou měrou zapojena veřejnost.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO zájmy jsou realizací stavebního záměru dotčeny, uplatnit námitky a předkládat k nim Zpravidla se pro každý stavební úsek pro- pozměňovací návrhy. V rámci schvalovacího vádí samostatné schvalovací řízení. Podkla- řízení je provedeno vzájemné porovnání a dem pro toto řízení jsou výkresy a průvodní zvážení veřejných a soukromých zájmů včetně zprávy, z nichž je patrný rozsah a způsob posouzení vlivů na životní prostředí. V této výstavby dálnice v předmětném úseku. Proti souvislosti se také zkoumá, do jaké míry je těmto veřejnosti přístupným podkladům mo- nutno zasáhnout do práv dalších osob. Je hou dotčené orgány a každý občan, jehož přitom sledována zásada, že každý záměr, který ke své realizaci vyžaduje zásah do sou- kromého vlastnictví, musí sloužit veřejnému prospěchu. Vydáním rozhodnutí, které dává stavební- kovi právo realizovat stavbu, jsou upraveny veřejnoprávní vztahy k zamýšlené výstavbě. To se netýká odškodnění, která je nutno upravit zvláštními dohodami.

Přehled přípravy celého projektu Dálnice A 17 Drážďany – státní hranice D/ČR 1991-1993 předprojektová příprava

1991 Česká republika a Německo se dohodly na těsné spolupráci při realizaci dálničního projektu

1993 veřejnoprávní projednání (obce, orgány, sdružení)

1994 posouzení Saským státním ministerstvem pro životní prostředí a rozvoj země (A 4 – státní hranice) stanovení trasy Spolkovým ministerstvem dopravy pro úsek A 4 – Pirna

1995 česko-německá studie „Přeshraniční příprava, část A a B“ konečné posouzení z hlediska územního plánování Saským státním ministerst- vem pro životní prostředí a rozvoj země

1996 stanovení trasy Spolkovým ministerstvem dopravy pro úsek Pirna – státní hranice

1995 – 2006 přípravná dokumentace pro jednotlivé úseky a její schvalování, stavební řízení a realizace stavby

29 Planung

Planungsübersicht Gesamtmaßnahme

D 8 Bundesgrenze D/ČR – Prag

1963 Erstellung einer Autobahnnetzkonzeption der Tschechoslowakischen Republik, Stabilisierung der Autobahntrasse D 8

1984 – 1990 Vorgezogener Bau eines ersten Abschnitts Řehlovice – Trmice

1990 – 1993 Vorgezogener Bau eines zweiten Abschnitts Zdiby – Úžice

1991 Beginn der intensiven Zusammenarbeit mit Deutschland, Einleitung der Vorpla- nungen

1991 – 2005 schrittweise Einholung des Baurechtes und sukzessiver Baubeginn

1996 Festlegung der Vorzugsvariante im Grenzbereich

2000 Unterzeichnung des deutsch-tschechischen Staatsvertrags über den Zusam- menschluss der Autobahnen durch den Bau einer Grenzbrücke

TSCHECHISCHE REPUBLIK

In der Tschechischen Republik wird das Bau- recht in zwei Schritten erreicht. Der erste Schritt ist ein Flächennutzungsverfahren, das – ähnlich dem deutschen Planfeststel- lungsverfahren – für einen Planungsabschnitt von 15 – 20 km Länge durchgeführt wird. Als Unterlagen dienen Übersichtspläne und Er- läuterungstexte, wichtiger Bestandteil des Verfahrens ist eine Umweltverträglichkeitsprü- für einzelne Bauwerke und kürzere Strecken- fung. In dem Verfahren wird unter anderem die abschnitte beantragt. Im Baugenehmigungs- Übereinstimmung mit Raumordnungsplänen verfahren werden die bautechnische Ausfüh- geprüft und die Koordinierung mit anderen rung und die Übereinstimmung mit geltenden Planungsvorhaben abgesichert. Mit einem Richtlinien sowie mit dem Flächennutzungsbe- Beschluss wird dann der Trassenverlauf im schluss geprüft. Gelände festgelegt. Alle durch das Vorhaben betroffenen Bürger, In einem zweiten Schritt werden anhand von Unternehmen und Behörden werden an den detaillierten Zeichnungen Baugenehmigungen Verfahren beteiligt. In deren Verlauf können sie ihre Belange äußern und gegen die erlassenen Beschlüsse Einspruch erheben. Mit den beiden Verfahren wird sichergestellt, dass alle Einwen- dungen gründlich überprüft und abgewogen werden und am Ende eine Entscheidung im Interesse des Allgemeinwohls unter höchst- möglicher Berücksichtigung des Privateigen- tums getroffen wird. 30 Příprava

ČESKÁ REPUBLIKA

V České republice se pravomocné stavební povolení získává pomocí dvou řízení. Prvním krokem je územní řízení, které se podobně jako schvalovací řízení v Německu provádí pro stavební úsek délky 15 – 20 km. Podkladem jsou přehledné výkresy a průvodní zprávy, důležitou součástí řízení je posouzení vlivů stavby na životní prostředí. V rámci řízení se mimo jiné zkoumá soulad záměru s územními plány a zajišťuje se koordinace s jinými zamýšlenými stavbami. Vydáním územního jednotlivé stavební objekty a kratší úseky trasy. rozhodnutí se fixuje trasa silnice v terénu. Ve stavebním řízení se přezkoumává stavebně V druhém kroku se na základě podrobných technické řešení, soulad s platnými tech- výkresů žádá o vydání stavebního povolení pro nickými požadavky na výstavbu a s územním rozhodnutím. Účastníky obou řízení jsou osoby, podniky a orgány, dotčené stavebním záměrem. V rámci řízení mohou jeho účastníci předkládat své ná- mitky a proti vydanému rozhodnutí se mohou odvolat. Průběh obou řízení zajišťuje důkladné přezkoumání a zvážení všech předložených námitek a vydání takového rozhodnutí, které je v obecném zájmu a přitom v maximální možné míře zohledňuje ochranu soukromého vlast- nictví.

Přehled přípravy celého projektu

Dálnice D 8, hranice D/ČR – Praha

1963 vypracování koncepce dálniční sítě v Československu, stabilizace trasy dálnice D 8

1984 – 1990 výstavba prvního úseku Řehlovice – Trmice v předstihu

1990 – 1993 výstavba druhého úseku Zdiby – Úžice v předstihu

1991 zahájení intenzivní spolupráce s Německem, zahájení předprojektové přípravy

1991 – 2005 postupné získávání stavebních povolení a zahajování jednotlivých staveb

1996 rozhodnutí o výsledné variantě v hraniční oblasti

2000 podpis česko-německé státní smlouvy o propojení dálnic výstavbou hraničního mostu

31 Variantenvergleiche: planen – prüfen – optimieren Planung Aufwändiger Prozess zur Linienfindung

ie bei allen Neubauprojekten ging es Linie 1 Wauch bei der A 17/D 8 in den ersten Pla- Anbindung an die A 4 am AD Nossen, über nungsschritten darum, die beste, d. h. verkehr- weite Strecken parallel zur Freiberger Mulde; lich sinnvollste, raumordnerisch effektivste, Grenzübergang bei Altenberg. ökologisch verträglichste und dabei ökono- Nachteil: Keine verkehrliche Entlastung für misch vertretbare Linie herauszuarbeiten. Die Dresden; Beeinträchtigung des Trinkwasser- notwendigen Vorplanungen als Grundlage für schutzes. die spätere Detailplanung erfolgten in mehre- ren Schritten. Linie 2 Anbindung an die A 4 bei Wilsdruff, über Dip- BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND poldiswalde, Glashütte und Dittersdorf; Grenz- übergang bei Harthe. Bereits 1991 begannen zwischen Chemnitz Nachteil: Nur geringe verkehrlich Entlastung für und Zittau großräumige Voruntersuchungen. Dresden. Der Bereich zwischen Freiberger Mulde und Elbtal erwies sich für den Verlauf einer Auto- Linie 3 bahntrasse als wirtschaftlich am sinnvollsten. Anbindung an die A 4 wie jetzige Vorzugslinie, Nach umfassender Beurteilung des Flächen- über Tharandt, Rabenau, Possendorf bis Lock- bedarfs für eine Autobahn sowie deren Aus- witz, dann Liebstadt und Börnersdorf; Grenz- wirkungen auf landschaftliche und ökologische übergang bei Breitenau. Beziehungen ergaben sich zunächst 4 relativ Nachteil: im Nordabschnitt hohe Beeinträchti- konfliktarme Korridore für eine Trassenführung gung des NSG Tharandter Wald. der A 17. Linie 4 Anbindung an die A 4 bei Brabschütz, stadtnahe Füh- rung zu Dresden über Altfran- ken, parallel zur B 172 über Lockwitz, Heidenau, Dohna, Gottleuba und Bahretal. Nachteil: Im Südabschnitt Beeinträchtigung des Naher- holungsgebiets Sächsische Schweiz.

Nach Auswertung aller rele- vanten Kriterien schieden die Linien 1 und 2 aufgrund der genannten Nachteile aus. Als Vorzugslinie, d. h. raumord- nerisch günstigste und öko- logisch verträglichste Trasse wurde schließlich eine Kom- bination aus den Varianten 3 und 4 gewählt. Diese Linien- führung der A 17 vermeidet die o. g. ökologischen Nach- teile und bietet zugleich die höchste Verkehrswirksamkeit.

32 Porovnávání variant: projektování – posuzování – optimalizace Příprava Složitý proces hledání výsledné trasy

ako u všech novostaveb šlo i u dálnice Po vyhodnocení všech relevantních kritérií byly JD 8/A 17 v prvních krocích přípravy o na- kvůli uvedeným nevýhodám vyloučeny varianty lezení nejlepší, tzn. dopravně nejvhodnější, 1 a 2. Jako výsledná varianta, tzn. ekologicky z územně-plánovacího hlediska nejefektivnější, nejúnosnější a nejvhodnější z hlediska územ- ekologicky nejúnosnější a přitom ekonomicky ního plánu, byla nakonec zvolena kombinace zdůvodnitelné trasy. Vypracování přípravných tras 3 a 4. Toto vedení trasy dálnice A 17 elimi- projektových podkladů pro pozdější podrobné nuje uvedené ekologické nevýhody a současně projektování probíhalo v několika krocích. poskytuje nejvyšší dopravní účinnost.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO HRANIČNÍ OBLAST

Již v roce 1991 byly v prostoru mezi Chemnitz Po rozhodnutí obou zemí (1991) provést tra- a Zittau prováděny rozsáhlé průzkumné práce. sování v hraniční oblasti a stanovení bodu Přitom se pro vedení trasy dálnice jevila jako překročení hranic společně byl pro první stu- nejvhodnější oblast mezi Freiberger Mulde die vymezen koridor šířky cca. 40 km mezi a údolím Labe. Po rozsáhlém vyhodnocení městy Freiberg – Bahratal na německé straně a záboru ploch pro dálnici a dopadů na krajinu a Most – Ústí nad Labem na české straně. V roce životní prostředí byly pro dálnici A 17 navrženy 1993 se obě strany dohodly na užším koridoru 4 relativně bezkonfliktní koridory. šířky cca. 12 km, vymezeném obcemi Liebe- nau – Bahratal na německé straně a Chlumec Trasa 1 – Libouchec na české straně. Napojení na dálnici A 4 v dálniční křižovatce V tomto prostoru byly stanoveny dva kloubové Nossen, vedení převážně rovnoběžně s řekou body – jeden u Chlumce na české straně a Freiberger Mulde, hraniční přechod u Alten- druhý u Börnersdorf na německé straně. Od bergu. těchto kloubových bodů do vnitrozemí projekto- Nevýhody: žádné dopravní odlehčení pro vala každá strana na svém území samostatně. město Drážďany, dotčení oblastí s ochranou Prostor mezi kloubovými body byl v letech pitné vody. 1995 – 1996 prověřen ve společné česko- německé studii („Přeshraniční příprava, část Trasa 2 A a B“). V rámci této studie bylo provedeno Napojení na dálnici A 4 u Wilsdruff, vedení i posouzení vlivů na životní prostředí podle přes Dippoldiswalde, Glashütte a Dittersdorf, směrnic EU, a analytické mapy obou stran byly hraniční přechod u Harthe. vyhodnoceny podle vzájemně odsouhlasených Nevýhoda: pouze malé dopravní odlehčení pro kritérií. Na podkladě těchto výsledků byla město Drážďany vypracována společná přeshraniční mapa eko- logické citlivosti území, v níž byly vymezeny Trasa 3 plochy s vysokou a velmi vysokou přírodní Napojení na dálnici A 4 jako u výsledné trasy, hodnotou. vedení přes Tharandt, Rabenau, Possendorf, Pro porovnání tras mezi kloubovými body Lockwitz, Liebstadt a Börnersdorf, hraniční byly nakonec vypracovány tři povrchové a tři přechod u Breitenau. podpovrchové varianty. Mimořádně vysoké Nevýhoda: v severním úseku vysoké dotčení náklady na tunelové objekty délky 10 – 12 km Chráněné přírodní oblasti Tharandter Wald. se stoupáním 3 – 4 % a aspekty bezpečnosti dopravy vedly nakonec k závěrečnému rozhod- Trasa 4 nutí vybrat jako výslednou variantu povrchovou Napojení na dálnici A 4 u Brabschütz, vedení trasu. trasy v blízkosti Drážďan přes Altfranken, V bezprostřední blízkosti hranic česká strana souběžně se silnicí B 172 přes Lockwitz, akceptovala nejvyšší ochranu německé Heidenau, Dohna, Gottleuba a Bahretal. přehrady na pitnou vodu Gottleuba a dálnice Nevýhoda: v jižním úseku dotčení rekreační D 8 byla vytrasována po západním úbočí oblasti Saské Švýcarsko. hory Špičák, přestože to znamenalo větší

33 Planung

GRENZBEREICH enorme Kostenaufwand für die Tunnelbau- werke mit Längen von 10 bis 12 km mit Stei- Nach dem Beschluss der Nachbarstaaten gungen von 3 bis 4 % sowie Abwägungen zur (1991), die Linienplanung im Grenzbereich Verkehrssicherheit führten letztendlich zu der und die Festlegung des Grenzschnittpunktes Entscheidung, als Vorzugsvariante eine oberir- gemeinsam vorzunehmen, wurde zunächst ein dische Trasse zu wählen. ca. 40 km breiter Korridor zwischen Freiberg Im unmittelbaren Grenzbereich hat die tsche- und Bahratal auf deutscher Seite und Most und chische Planung den höchsten Schutz der Ústí nad Labem auf tschechischer Seite un- deutschen Trinkwassertalsperre Gottleuba tersucht. Im Jahr 1993 haben sich dann beide akzeptiert. Die Trasse wurde westlich des Sat- Seiten auf einen engeren, ca. 12 km breiten telberges (Špičák) verschwenkt – auch um den Korridor zwischen Liebenau und Bahratal auf Preis von zusätzlich erforderlichen Brücken- deutscher Seite und Chlumec und Libouchec bauwerken. In enger Zusammenarbeit haben auf tschechischer Seite geeinigt. die Fachleute beider Seiten schließlich der In diesem Raum wurden zwei Gelenkpunkte Grenzschnittpunkt und der Standort für eine – einer bei Börnersdorf auf deutscher und der Grenzbrücke festgelegt. zweite bei Chlumec auf tschechischer Seite – festgelegt. Von diesen Gelenkpunkten aus TSCHECHISCHE REPUBLIK in Richtung Inland hat jede Seite ihre eigenen Planungen durchgeführt. Der Umfang und die einzelnen Trassen des Der Raum zwischen den Gelenkpunkten wurde Autobahnnetzes wurden mit einem Regie- in den Jahren 1995 – 1996 in einer gemeinsa- rungsbeschluss nach umfangreichen Untersu- men deutsch – tschechischen Studie („Grenz- chungen zur Verkehrswirksamkeit, Raument- übergreifende Planung, Teil A und B“) unter- wicklung und Wirtschaftlichkeit bereits im Jahr sucht. Im Zuge dieser Studie wurden auch 1963 festgelegt. In den Jahren1968 – 1971 Umweltverträglichkeitsuntersuchungen nach wurde die Anbindung der D 8 an das deutsche EU-Richtlinien durchgeführt und die Bestands- Autobahnnetz auf der Grundlage vorhandener und Konfliktkarten beider Seiten wurden nach Planungsunterlagen mit der DDR abgestimmt. gegenseitig abgestimmten Kriterien ausgewer- Aus diesen Vorgaben wiederum ging man bei tet. Auf Grundlage dieser Erkenntnisse wurde der Planung der zuerst gebauten Abschnitte eine einheitliche, grenzübergreifende Raum- aus. Nach der politischen Wende wurde die widerstandskarte erarbeitet, in der Gebiete Grundkonzeption des Autobahnnetzes – ein- mit hohem und sehr hohem Naturschutzwert schließlich der Linienführung der D 8 – auch ausgewiesen sind. aus der Sicht der Umweltverträglichkeit geprüft Zum Trassenvergleich zwischen den Gelenk- und mit Regierungsbeschluss von 1999 erneut punkten lagen letztendlich drei oberirdische bestätigt. und drei unterirdische Varianten vor. Der Bei den umfangreichen Umweltverträglichkeits- prüfungen wurde auch die sog. Nullvariante – also Verzicht auf den Bau der Autobahn D 8 und Aufrechterhaltung des grenzüberschreiten- den Verkehrs auf der vorhandenen Straße I/8 (E 55) – untersucht. Diese Variante erwies sich im Hinblick auf die damit verbundenen Belas- tungen für Mensch und Umwelt als absolut untragbar. Mit dem Ende der 1980er-Jahre zur Entlastung D 8 – Anschluss- der Stadt Ústí nad Labem gebauten Abschnitt stelle Lukavec bei Řehlovice – Trmice sowie mit den Anfang der Lovosice. 1990er-Jahre gebauten Abschnitten nordwestlich Dálnice D 8 – MÚK von Prag wurden wichtige Rahmenbedingungen Lukavec u Lovosic. für die Linienführung der D 8 vorgegeben. 34 Příprava

počet mostních objektů. Od- borníci obou stran nakonec určili v těsné vzájemné spolupráci bod překročení hranic a místo pro stavbu hraničního mostu.

ČESKÁ REPUBLIKA

Rozsah a jednotlivé trasy dálniční sítě byly po rozsáhlých dopravně- inženýrských studiích, posouzení rozvoje území a ekonomické efek- tivnosti stanoveny rozhodnutím vlády již v roce 1963. V letech 1968 – 1971 bylo s Německou demokratickou republikou odsouh- laseno napojení dálnice D 8 na německou dálniční síť na základě tehdy vypracovaných projekto- vých podkladů. Z těchto podkladů se vycházelo při přípravě prvních budovaných úseků dálnice.

Po změně politických poměrů byla základní koncepce rozvoje dálniční sítě – včetně vedení trasy dálnice D 8 – znovu přezkoumána a posou- zena i z hlediska vlivů na životní prostředí, a nakonec byla znovu potvrzena vládním usnesením z roku 1999. V rámci obsáhlých studií vlivů na životní prostředí byla vyhodno- cena i tzv. nulová varianta, tzn. ponechání přeshraniční dopravy na stávající silnici I/8 (E 55) bez výstavby dálnice D 8. Tato varianta se z důvodu enormního zatížení obyvatel i životního prostředí ukázala jako Další úsek z Lovosic do Řehlovic prochází Přehled naprosto neúnosná. Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, prověřovaných variant v hraniční Úsekem Řehlovice – Trmice, postaveným kon- a je zatím ještě ve stádiu přípravy. S po- oblasti. cem osmdesátých let k odlehčení města Ústí mocí obsáhlé studie k posouzení vlivů na nad Labem a prvními úseky severozápadně od životní prostředí se nakonec podařilo vybrat Übersicht der unter- suchten Varianten Prahy, budovanými začátkem devadesátých výslednou variantu vedení trasy. Díky četným im Grenzgebiet. let, byly stanoveny zásadní rámcové podmínky navrženým ochranným opatřením a náklad- pro vedení trasy dálnice D 8. ným inženýrským objektům české Ministerstvo životního prostředí vydalo rozhodnutí o výjimce Úsek dálnice z Prahy až do Lovosic, který je již k průchodu Chráněnou krajinnou oblastí. Na v provozu, prochází rovinatým a relativně bez- tento úsek je vydáno pravomocné územní roz- konfliktním územím a víceméně sleduje trasu hodnutí, výstavba by měla být zahájena v roce stávající silnice I/8. 2007.

35 Innovative Lösungen für Europa Planung Hohe Anforderungen an den Schutz von Natur und Umwelt

er Bau der A 17/D 8 ist ein herausragendes DBeispiel für den Einsatz von planerischem Know-how und innovativen technischen Lösun- gen zur Wahrung der Belange von Natur und Umwelt. In den Wäldern Als grenzüberschreitende transeuropäische des Grenzgebietes fühlt sich der Luchs Verkehrsinfrastruktur waren mit der Förderung wieder wohl. durch die EU – neben den bundesdeutschen Anforderungen des Umweltrechtes – hohe V příhraničních lesích se opět daří Standards zur Wahrung der Integrität des rysům. europäischen Schutzgebietssystems Natura 2000 verknüpft. Die Förderung der A 17 mit EFRE-Mitteln wurde aufgrund des innovati- Beginnend mit der Suche nach einem geeig- ven Systems von Vermeidungs-, Schutz- und neten Raum, einem Trassenkorridor und einer Entwicklungs maßnahmen für die Umwelt von Linie bis hin zu einer fein optimierten Tras- der EU bewilligt. Der von der A 17/D 8 gequerte senplanung wurde diese Umweltkonzeption in Landschaftsraum ist insbesondere in der Nähe mehren Schritten und stets in enger Abstim- des Erzgebirgskamms, der gleichzeitig die mung mit den Tschechischen Partnern zu einer Grenze zur Tschechischen Republik bildet, fundierten Grundlage für den Bau und den gekennzeichnet durch dünne Besiedelung und Betrieb der A 17/D 8 entwickelt. weitgehend intakte Landschaft mit Vor kommen sehr seltener und geschützter Arten. Strenge EU-Richtlinien bestimmten die Planung Die A 17/D 8 tangiert bzw. quert sieben „Na- tura 2000“-Gebiete. Dabei handelt es sich um Die Genehmigungsplanung wurde ganz auf unter schiedliche Arten von Lebensräumen, die die Wahrung der Belange des europäischen vor den bau-, anlage- und betriebsbedingten Umweltschutzes abgestellt. Zahlreiche Spe- Beeinträchti gungen einer vierstreifigen Auto- zialuntersuchungen wurden durchgeführt. bahn geschützt werden müssen. Meist sind es Dazu gehörten eine Telemetrie an Fledermäu- steile Kerbtäler mit Wäldern, Bächen und Wie- sen, eine grenzübergreifende Birkhuhnunter- sen. Hinzu kommen für Sachsen und Deutsch- suchung durch ein Team von deutschen und land einzigartige Vorkommen von Trockenra- tschechischen Biologen, eine Abschätzung sen, die durch eine besondere geologische möglicher Umweltbeein trächtigungen durch Formation geprägt werden. Die Schutzgebiete die A 17/D 8 im Grenzgebiet der Tschechischen im Grenzraum zur Tschechischen Republik Republik und eine Untersuchung der Biotop- sind europäisch bedeutsame Wanderkorridore verbindungskorridore zwischen Deutschland von Arten wie dem Luchs, der in Westeuropa und Tschechien. bereits als ausgestorben galt und seit einigen Jahren aus Osteuropa wieder einwandert. Für die geschützte Fischart Westgroppe wurde ein besonderes Schutzregime entwickelt. Da- Know-how und Technik bei wird der Salzgehalt der Bäche gemessen für komplexe Konzepte und dann jeweils nur die Menge salzhaltiges Wasser aus den Regenrückhaltebecken in die Die Umwelt- und Naturschutzkonzeption der Vorfluter geleitet, die für den Fisch nicht schäd- A 17/D 8 beinhaltete die große Herausforde- lich ist. rung, die Belange des europäischen Umwelt- Zum Schutz des im Grenzgebiet vorkommen- schutzes und die Integrität des europäischen den Birkuhns wird ein deutsch/tschechisches Schutzgebietssystems zu wahren und dies im Umweltkonzept durchgeführt. Dafür werden auf Einklang zu bringen mit den Zielen des Projek- deutscher Seite des Erzgebirgskamms großflä- tes, nämlich eine Lücke im Transeuropäischen chig Lebensräume wie Feuchtwiesen, Hecken Verkehrsnetz zu schließen. und Feldgehölze entwickelt. 36 Inovativní řešení pro Evropu Příprava Vysoké požadavky na ochranu přírody a životního prostředí

ýstavba dálnice D 8/A 17 je vynikajícím Know-how a technika Vpříkladem nasazení projektantského pro komplexní koncepce know-how a inovačních technických řešení k naplnění požadavků na ochranu přírody a Koncepce ochrany přírody a životního životního prostředí. prostředí se musely vypořádat s velkým Se spolufinancováním této přeshraniční tran- úkolem dodržet požadavky evropských sevropské dopravní infrastruktury z fondů EU směrnic a zachovat integritu evropského byly spojeny kromě vnitrostátních zákonných systému chráněných oblastí, a uvést je do předloh na ochranu životního prostředí i vy- souladu s cílem projektu, kterým je doplnění soké požadavky na zachování integrity evrops- chybějícího článku v transevropské dopravní kého systému chráněných oblastí Natura 2000. síti. Tato koncepce ochrany životního prostředí Poskytnutí finanční dotace bylo povoleno na byla aplikována v mnoha postupných krocích základě inovativního systému eliminačních, v těsné součinnosti českých a německých ochranných a rozvojových opatření pro životní partnerů, a to od vyhledání vhodného území prostředí. Přírodní prostor, kterým prochází přes stanovení koridoru až po podrobné dálnice D 8/A 17, je především v oblasti vyprojektování trasy, a stala se fundovanou hřebene Krušných hor, který tvoří i hranici mezi základnou pro výstavbu a provoz dálnice D 8/ Německem a Českou republikou, charakteri- A 17. zován řídkým osídlením a nedotčenou krajinou s výskytem velmi vzácných a chráněných Přísné směrnice EU ovlivnily druhů. přípravu Migrační koridory Dálnice D 8/A 17 se dotýká nebo kříží sedm Schvalovací řízení bylo orientováno na pro zvěř v hraniční oblastí Natura 2000. Jedná se o rozdílné druhy dodržení evropských požadavků na ochranu oblasti. lokalit, které musí být ochráněny před dotčením životního prostředí a byla k němu vypraco- Wanderungskor- výstavbou a provozem čtyřpruhové dálnice. vána řada specializovaných studií. Patřila ridore für Tiere im Většinou jsou to strmá hluboce zaříznutá údolí k nim např. telemetrická pozorování netopýrů, Grenzbereich. s lesními porosty, po- toky a loukami. Dále se jedná o jedinečné výskyty suchých stepních travin, vzácných v Sasku i v celém Německu, které jsou vázány na zvláštní geologické formace. Chráněné oblasti v prostoru česko-německých hranic představují celoevropsky výz- namné migrační koridory živočišných druhů jako je rys, který byl v západní Evropě považován za vyhynulého a který se sem v poslední le- tech vrací z východní Evropy.

37 Planung

In Grenznähe auf deutschem Gebiet befin- Auf der tschechischen Seite wird die D 8 im det sich eine wichtige Trinkwassertalsperre Grenzabschnitt in einer Länge von 7,8 km Gottleuba. Zum Schutz der Wasserqualität auf Ingenieurbauwerken geführt (5,0 km auf wurden sowohl beim Bau als auch für den Brücken und 2,8 km in Tunnels), womit ein künftigen Betrieb der Autobahn zahlreiche ausreichender Migrationsraum für alle Tierar- strenge Schutzmaßnahmen realisiert, die sich ten gewährleistet ist und ein Biotopverbund grenzüberschreitend noch ca. 2,1 km auf das erhalten bleibt. tschechische Gebiet erstrecken. So wurde zum Schutz der Talsperre die Trassenführung der Landschaftspflegerischer A 17 und der D 8 optimiert, im Einzugsgebiet Begleitplan auf beiden Seiten der Grenze wurde nach deutscher Richtlinie RiStWaG gebaut und wäh- Für unvermeidbare Eingriffe in Natur und rend der ganzen Bauzeit eine strenge Überwa- Landschaft, die durch Bau, Anlage und Betrieb chung der Wasserqualität durchgeführt. einer Autobahn entstehen, werden umfassende Ausgleichs- und Ersatzmaßnahmen erarbeitet Der Bau in den sensiblen Landschaftsräumen und im Landschaftspflegerischen Begleitplan Nöthnitz, Gebergrund, Lockwitz- und Müglitz- (LBP) festgeschrieben. tal, Seidewitztal, Erlichtteich und Waldgebiet Art und Lage der Maßnahmen, die mit den Harthe erfolgte zum Schutz der Arten und Le- zuständigen Naturschutzbehörden abgestimmt bensräume mit eingeschränktem Baufeld. Eine sind, richten sich nach den Funktionsverlusten, ökologische Bauüberwachung unterstützte die die durch den Eingriff bedingt sind, und nach DEGES und die vor Ort tätige Bauleitung bei dem Entwicklungsbedarf des umgebenden der Einhaltung der zahlreichen Umweltaufla- Raumes. Die Maßnahmen des LBP sind Be- gen. standteil des Planfeststellungsverfahrens und -beschlusses. Die Effektivität der Umweltmaß- Erhalt des Biotopverbunds nahmen wird durch ein mehrjähriges Monito- durch eine Vielzahl von Bauwerken ring gewährleistet. Technische Bauwerke wie Grünbrücken, Wild- Zur Kompensation der durch die A 17 hervor- und Kleintierdurchlässe und der 300 m lange gerufenen Eingriffe in Natur- und Landschaft Landschaftstunnel Harthe bewahren den Bio- wurden und werden im Freistaat Sachsen topverbund im Osterzgebirgsraum. Ausgleichs- und Ersatzmaßnahmen auf einer Fläche von insgesamt ca. 629 ha durchgeführt. Solche Maßnahmen sind u. a: ● Extensivierung von Grünland ● Entwicklung von Streuobstwiesen ● Renaturierung von Fließ- und Stillgewässern ● Pflanzung von Gehölzgruppen, Feldhecken ● Baumpflanzungen ● Entwicklung von Bergwiesen und Magerra- senflächen

In Tschechien werden die von der D 8 her- Gehölzsaatfläche vorgerufenen Eingriffe durch entsprechende im Bereich AD Ausgleichs- und Ersatzmaßnahmen ohne Dresden-West im zusätzlichen Grunderwerb kompensiert. Juli 2004.

Keřový porost v prostoru dálniční křižovatky Dresden-West v červenci 2004.

38 Příprava

přeshraniční studie výskytu a ochrany tetřívka, vypracovaná týmem českých a německých biologů, posouzení možného ovlivnění čes- kého příhraničního území německou dálnicí D 8/A 17, studie biokoridorů mezi českým a německým územím. Zachování biotopů pomocí četných inženýrských objektů Pro chráněné druhy ryb byl vyvinut zvláštní ochranný režim, při němž se měří obsah Technické objekty jako zelené mosty, propusty solí v potocích, a do potoků se vypouští pro zvěř a pro obojživelníky a 300 m dlouhý z retenčních nádrží pouze takové množství ekologický tunel Harthe zajišťují propojení vody s obsahem solí, které pro ryby není biotopů na německé straně východních škodlivé. Krušných hor. Na české straně je v hraničním K ochraně tetřívka, který se vyskytuje úseku dálnice D 8 vedena v délce 7,8 km po v hraniční oblasti, se realizuje rozsáhlá česko- inženýrských stavbách (5,0 km po mostech německá ekologická koncepce. Její podstatou a 2,8 km v tunelech), čímž je zabezpečen je rozvoj velkoplošných životních prostor na dostatečný migrační prostor pro všechny německém území, které zahrnují zamokřené druhy živočichů a je zachováno propojení louky a křovinné porosty. biokoridorů.

V příhraniční oblasti se na německé straně Doprovodný plán vegetačních nachází přehrada na pitnou vodu Gottleuba. úprav K ochraně kvality vody byla jak po dobu výstavby tak pro budoucí provoz dálnice prove- K vyrovnání nezbytných zásahů do přírody a dena řada přísných ochranných opatření, která krajiny v důsledku výstavby a provozu dálnice pokračují i přes hranice ještě cca. 2,1 km na se navrhují rozsáhlá kompenzační opatření, české území. K ochraně přehrady bylo optima- která jsou zakotvena v Doprovodném plánu lizováno vedení trasy dálnice A 17 i dálnice D 8, vegetačních úprav. v infiltrační oblasti na obou stranách hranice se Druh a lokalizace těchto opatření, která jsou stavělo podle německé směrnice na ochranu odsouhlasena s příslušnými orgány ochrany vody RiStWaG a po celou dobu výstavby byla přírody, se řídí ztrátami přírodních funkcí, přísně kontrolována kvalita vody. způsobenými výstavbou, a potřebami rozvoje okolního prostoru. Vegetační úpravy jsou Výstavba v citlivých oblastech Nöthnitz, součástí stavebního povolení, jejich efektivnost Gebergrund, Lockwitztal a Müglitztal, je zaručena několikaletým monitoringem. Seidewitztal, Erlichtteich a v lesním prostoru Ke kompenzaci zásahů, vyvolaných stavbou Harthe byla prováděna s ohledem na dálnice A 17, byla na saském území realizo- ochranu flóry a fauny a lokalit jejich výskytů, vána náhradní a kompenzační opatření na při současném omezení rozsahu stavenišť celkové ploše cca. 629 ha. K nejdůležitějším na nezbytné minimum. K podpoře investorů patří: na obou stranách při dodržování četných ● rozšíření zelených ploch, podmínek ochrany přírody byl na stavbách ● rozvoj rozptýlených luk s ovocnými stromy, ustanoven ekologický dozor. ● naturalizace vodních toků a vodních ploch, ● výsadba stromů, ● rozvoj horských luk.

V České republice se zásahy do přírody, způsobené výstavbou dálnice D 8, vyrovnávají vegetačními úpravami na vhodných plochách dálničního tělesa a v jeho bezprostředním okolí, a to bez nutnosti výkupu pozemků.

39 Verkehrswirksamkeit Planung Entlastung vom Durchgangsverkehr und Verbesserung der Erreichbarkeit

BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND im Bundesverkehrswegeplan '92 als „vordring- ngesichts der seit 1990 drastisch ange- licher Bedarf“ ausgewiesen. Astiegenen und in den Folgejahren kon- tinuierlich anwachsenden Verkehrsmengen Nach Inbetriebnahme des A 17-Teilstücks zwi- entsprachen die technischen Parameter der schen dem AD Dresden-West und der AS Pirna/ stark befahrenen Bundes- und Staatsstraßen B 172 a im Sommer 2005 konnte bereits eine in keiner Weise mehr den heutigen Anforderun- erste Entlastung der Stadtstraßen von Dres- gen. Hohes Unfallrisiko, sehr hohe Lärm- und den und Heidenau registriert werden. Die volle Schadstoffbelastungen für die Anwohner und Verkehrsstärke, die für das Jahr 2010 mit rd. oftmals kilometerlange Staus – besonders im 70.000 Kfz/24 h im Bereich bis Pirna und mit grenznahen Bereich – waren die Folge. rd. 35.000 Kfz/24 h im Osterzgebirge prognos- Bei regelmäßigen Verkehrszählungen entlang tiziert ist, wird erst mit der durchgängigen Be- der B 170 bzw. B 172 wurden schon vor rd. fahrbarkeit der gesamten A 17/D 8 erreicht. Am zehn Jahren Verkehrsmengen registriert, deren Grenzübergang werden rd. 25.000 Kfz/24 h bei reibungslose Abwicklung von einer zweistrei- 22 % Anteil Schwerlastverkehr erwartet. figen Bundesstraße nicht mehr gewährleistet Seit dem EU-Beitritt Tschechiens und dem da- werden kann. Beispiele: mit verbundenen Wegfall der Zollkontrollen ist B 170 der Lkw-Verkehr auf der B 170 zum Grenzüber- 1995: ca. 20.000 Kfz/24 h gang Zinnwald/Cínovec stark angestiegen. Die (Dresden/Bergstraße), Folge sind verstärkte Lärm- und Schadstoffbe- B 172 lastungen für die Anwohner der Ortschaften im 1996: ca. 30.000 Kfz/24 h Weißeritztal. (Dresden/Dohnaer Straße) Mit der Bündelung des Verkehrs auf der Da ein durchgehender Ausbau der vorhan- A 17 einher geht eine spürbare Entlastung denen Bundesstraßen, der den heutigen des nachgeordneten Straßennetzes mit den und künftigen Anforderungen gerecht würde, zahlreichen Ortsdurchfahrten. Insbesondere aufgrund topografischer Gegebenheiten und in der Dresdener Innenstadt wird sich die ortslagenbedingter Zwangspunkte nicht mög- Verkehrssituation wesentlich verbessern. So lich war, gab es zum Neubau der A 17 keine werden gemäß Verkehrsgutachten die B 172 Alternative. Entsprechend seiner vielfältigen abschnittsweise um bis zu 14.000 Kfz/24 h, der Bedeutung wurde dieses Fernstraßenprojekt innere Stadtring (26er-Ring) um bis zu 10.000 Kfz/24 h entlastet. Auf der Achse Königsbrücker Straße – Carolabrücke – St. Peters- burger Straße werden täg- lich rund 9.000 Fahrzeuge weniger verkehren.

Verkehrschaos in der Dresdener In- nenstadt. Die A 17 bringt Entlastung.

Dopravní chaos v centru Drážďan. Dálnice A 17 přinese odlehčení.

40 Dopravní význam Příprava Odlehčení od tranzitní dopravy a zlepšení dopravního napojení

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

o drastickém skoko- Pvém nárůstu intenzity dopravy v roce 1990, která v následujících letech dále kontinuálně narůstala, neodpovídaly Rovněž spolkové a technické parametry silně státní silnice budou novou dálnicí trvale zatížených spolkových a odlehčeny. státních silnic v žádném ohledu současným Auch die Bundes- und Staatsstraßen požadavkům. Vysoké werden durch die nebezpečí nehod, velmi neue Autobahn vysoké zatížení obyvatel nachhaltig entlas- tet. hlukem a zplodinami a časté mnohakilometrové zácpy především v příhraničních oblastech ve východních Krušných horách, bude byly důsledkem tohoto stavu. dosaženo až po průběžném zprovoznění ce- Při pravidelném sčítání dopravy na spolkových lého dálničního spojení D 8/A 17. Na hranicích silnicích B 170 a B 172 byly již před deseti lety se očekává zatížení cca. 25.000 voz./24 h. zaznamenány dopravní zátěže, které dvoupru- s podílem těžké nákladní dopravy 22 %. hová silnice kapacitně nemůže bez poruch Po vstupu České republiky do EU a s tím zvládnout. Příklady: spojeným zrušením celních kontrol narostla na B170 silnici B 170 na příjezdu k hraničnímu přechodu Rok 1995: cca. 20.000 voz./24 h Zinnwald/Cínovec značně nákladní doprava. (Dresden/Bergstraße) Důsledkem je vysoké zatížení obyvatel v údolí B172 Weißeritztal hlukem a zplodinami. Rok 1996: cca. 30.000 voz./24 h Převedením dopravy na dálnici A 17 dojde k ci- (Dresden/Dohnaer Straße) telnému odlehčení spolkových silnic i sítě silnic nižších tříd a průjezdů obcemi. Především Vzhledem k tomu, že průběžné zkapacitnění v centru města Drážďany se dopravní situace stávajících spolkových silnic, které by vy- výrazně zlepší. Na spolkové silnici B 172 dojde hovovalo dnešním a budoucím dopravním podle prognóz v některých úsecích k odlehčení požadavkům, nebylo z důvodu topografické až o 14.000 voz./24 h., vnitřní městský okruh situace a místních podmínek v obcích možné, bude odlehčen až o 10.000 voz./24 h. Na ose neexistovala kromě výstavby dálnice A 17 Königsbrücker Straße – Carolabrücke – St. žádná jiná alternativa. Projekt dálkového spo- Petersburger Straße by mělo denně jezdit až o jení A 17/D 8 byl vzhledem k jeho vysokému 9.000 voz./24 h. méně. významu zařazen ve spolkovém plánu dop- ravních cest z roku 1992 do kategorie naléha- vých potřeb.

Po zprovoznění části dálnice A 17 mezi křižovatkami Dresden-West a Pirna/B 172 v létě 2005 bylo zaznamenáno první odlehčení v městských oblastech Drážďany a Heidenau. Plné kapacitní vytížení, které je prognózováno na rok 2010 intenzitou cca. 70.000 voz./24 h. v úseku do Pirny a cca. 35.000 voz./24 h.

41 Planung

TSCHECHISCHE REPUBLIK telgebirge und im Erzgebirge und angesichts der völlig unzureichenden Straßenparameter Bislang gibt es zwischen dem Freistaat Sach- bedeutet dieses Verkehrsaufkommen für die sen und der Tschechischen Republik nur Anwohner in den zahlreichen Ortsdurchfahrten drei Grenzübergänge für uneingeschränkten eine außerordentliche Lärm- und Schadstoffbe- Lkw-Verkehr: Schönberg – Vojtanov im Zuge lastung. Erst die Inbetriebnahme der Autobahn der Straßen B 92 – I/21, Altenberg – Cínovec D 8 in voller Länge wird eine nachhaltige Ent- (B 170 – I/8) und Neugersdorf – Rumburk lastung mit sich bringen. (S 148 – I/9). Der grenzüberschreitende Güter- Die A 17/D 8 ist Bestandteil des IV. Multimo- verkehr ist nach 1990 sprunghaft angestiegen, dalen europäischen Verkehrskorridors, der wovon insbesondere die Straße I/8 Prag – Lo- die günstigste großräumige Trasse von den vosice – Teplice – Cínovec betroffen ist. Ver- Nord- und Ostseehäfen nach Südeuropa bildet. kehrszählungen am Grenzübergang Altenberg Die Autobahn D 8 stellt im europäischen Kon- – Cínovec aus dem Jahr 2005 ergaben eine text eine Verknüpfung des deutschen Auto- Gesamtbelastung von 7.600 Kfz/24 h, davon bahnnetzes mit dem künftigen zweibahnigen 2.700 Lkw (= 35 %). Prager Ring dar, über den der Verkehr weiter Die Tschechische Republik ist ein Transitland zur Autobahn D 5 mit Weiterführung nach und wird von einer Vielzahl ausländischer Nürnberg – Paris, zur künftigen Autobahn D 3 Spe ditionen in diesem Sinne genutzt. Die mit Weiterführung nach Linz/Wien und zur Au- Straße I/8 übernimmt derzeit in Lovosice den tobahn D 1 mit Weiterführung in die Slowakei, gesamten Verkehr von der bereits fertigge- nach Ungarn und zum Balkan geführt wird. stellten D 8 aus dem Süden und führt ihn weiter Durch die Bündelung der Verkehre auf der D 8 zur Grenze. Auf Grund des topografisch sehr wird das nachgeordnete Straßennetz nördlich schwierigen Geländes im Böhmischen Mit- und westlich von Prag wesentlich entlastet.

Überlastete Bun- desstraßen – hier LKW-Stau auf der B 170 vor Alten- berg.

Přetížené spolkové silnice – zde kolona kamionů na silnici B 170 před Alten- bergem.

42 Příprava

Nová dálnice přináší odlehčení – zde úsek A 17 u Pirny.

Die neue Autobahn bringt Entlastung – hier der A 17-Ab- schnitt bei Pirna.

ČESKÁ REPUBLIKA I/8 představuje tato doprava pro obyvatele v četných průjezdech obcemi neobyčejně vysoké Mezi Českou republikou a Svobodným stá- emisní a hlukové zatížení. Teprve zprovoznění tem Sasko existují doposud pouze tři hraniční dálnice D 8 v její celé délce přinese trvalé přechody pro neomezenou nákladní dopravu: odlehčení. Vojtanov – Schönberg na silnicích I/21 – B 92, Cínovec – Altenberg (I/8 – B 170) a Rum- Dálniční spojení D 8/A 17 je součástí IV. burk – Neugersdorf (I/9 – S 148). Přeshraniční multimodálního panevropského dopravního přeprava zboží po roce 1990 výrazně vzrostla, koridoru, který představuje optimální dálko- tímto nárůstem je zatížena především silnice vou dopravní trasu od přístavů Severního a I/8 (E 55) Praha – Lovosice – Teplice – Cíno- Baltického moře do jihovýchodní Evropy. Dál- vec. Při sčítání dopravy v roce 2005 bylo nice D 8 v evropském kontextu představuje na hraničním přechodu Cínovec – Altenberg propojení německé dálniční sítě s budoucím zjištěno zatížení 7.600 voz./24 h., z toho 2.700 čtyřpruhovým pražským okruhem, přes nákladních vozidel (= 35 %). který bude doprava vedena dále k dálnici Česká republika je tranzitní zemí a je proto D 5 s pokračováním na Norimberk – Paříž, využívána velkým počtem zahraničních k budoucí dálnici D 3 s pokračováním na Linz/ speditérů. Silnice I/8 nyní přebírá v Lovo- Vídeň a k dálnici D 1 s pokračováním na Slo- sicích veškerou dopravu přicházející z jihu a vensko, Maďarsko a Balkán. převádí ji dále k hranicím. Vzhledem k velmi Soustředěním přeshraniční i vnitrostátní obtížným topografickým podmínkám v Českém osobní a nákladní dopravy na dálnici D 8 dojde středohoří a v Krušných horách a z důvodu k výraznému odlehčení celé silniční sítě v pros- naprosto nevyhovujících parametrů silnice toru severozápadně od Prahy.

43 Grunderwerb an der A 17 und der D 8 Planung Rechtzeitige Baubeginne durch frühzeitige Flächensicherung

SACHSEN

ür die in Zuständigkeit des Autobahnamtes durch gütliche Einigung beendet werden. Vier FSachsen realisierten Streckenabschnitte Besitzeinweisungsbeschlüsse sind gerichtlich der A 17 wurden insgesamt 350 ha Fläche angefochten worden, allerdings ohne dass benötigt. Davon entfallen ca. 219 ha auf den hierdurch der Baubeginn beeinträchtigt wurde. Bau von Trasse und Anlagen, ca. 131 ha auf Besonders hervorzuheben ist, dass es der SLS Ausgleichs- und Ersatzmaßnahmen. gelang, für alle Straßenverdrängten geeigneten Mit insgesamt 350 Betroffenen wurden Ver- Ersatzwohnraum zu vermitteln. Aufgrund erfolg- handlungen geführt, wobei 95 % der Kauf- und reicher Verhandlungen konnte ein erheblicher Dienstbarkeitsverträge bereits abgeschlossen Teil der geplanten Ausgleichs- und Ersatzmaß- werden konnten. nahmen bereits vor Beginn der Trassenbauar- Durch die Stadtnähe der Trasse gestalteten beiten realisiert werden. sich die Grunderwerbsverhandlungen mitunter Insgesamt konnte eine breite Akzeptanz in der schwierig. Eine Betriebsumverlagerung war Bevölkerung erreicht werden – sowohl für die unumgänglich. Weiterhin gab es 25 Besitzein- Verhandlungsergebnisse zur Entschädigung, weisungsverfahren (13 wurden eingestellt), als auch für die A 17 insgesamt. 7 Entschädigungsverfahren, 1 Enteignungsver- fahren, 4 Straßenverdrängte und 4 Klagever- TSCHECHIEN fahren, die abgewendet werden konnten. Für den Bau der Autobahn D 8 mit einer Ge- Für die in Zuständigkeit der DEGES realisiert samtlänge von 92 km wurden insgesamt ca. Streckenabschnitte der A 17 (einschließlich Zu- 580 ha dauerhaft erworbene Flächen und ca. bringer) mit einer Gesamtlänge von ca. 44 km 170 ha vorübergehend erworbene Flächen wurden insgesamt rund 1.000 ha Fläche be- benötigt. Ökologische Ausgleichs- und Ersatz- nötigt. Davon entfallen ca. 440 ha (= 44 %) auf maßnahmen sind ohne Grunderwerb durch- den Bau von Trasse und Anlagen, ca. 560 ha geführt worden. Die Verhandlungsführung mit (= 56 %) auf Ausgleichs- und Ersatzmaßnah- den Eigentümern und Pächtern betreibt der men. Mit der termingerechten Durchführung Auftraggeber des Autobahnbaus – die Straßen- des freihändigen Grunderwerbs vor Ort wurde und Autobahndirektion – mit eigenen Kräften. die Sächsischen Landsiedlungs GmbH (SLS) von der DEGES beauftragt. Bei den vor dem Jahr 1989 gebauten Ab- schnitten wurden vor dem Baubeginn nur Vor- Mit rund 1.000 (Mit-)Eigentümern und Pacht- verkaufsverhandlungen mit den Eigentümern betrieben wurden für 1.350 Flurstücke die Kauf- geführt, der endgültige Abschluss des Grund- preise bzw. Entschädigungen auf Grundlage erwerbs erfolgte erst nach Fertigstellung der objektiv ermittelter Grundstückswerte und der Maßnahme aufgrund einer detaillierten Schluss- geltenden Vorschriften zur Wertermittlung ver- vermessung. Die Wertermittlung erfolgte nach handelt. Im Ergebnis der Verhandlungen sind damals gültigen Preisvorschriften. Eine Enteig- bereits über 500 Kauf- bzw. Dienstbarkeitsver- nung bzw. Besitzeinweisung war nicht möglich. träge für ca. 770 ha (Trasse über 85 %) beur- Nach 1989 wurde das Verfahren geändert, kundet. Kaufverträge bzw. Verträge über vorüberge- Die Verhandlungen waren nicht immer einfach. hende Nutzung von Grundstücken müssen vor Insbesondere dort, wo bereits private bauliche dem Baurechtsverfahren geschlossen werden. Nutzung geplant, Kleingärten vorhanden und In besonderen Fällen ist auch eine Enteignung gewerbliche oder spezielle landwirtschaftliche möglich. Nutzungen stattfanden, gab es oft sehr schwie- Im Zuge der Bauvorbereitung der D 8 wurde rige entschädigungsrechtliche Verhandlungen. dreimal von diesem Instrumentarium der Ent- Zur Sicherung der vorgesehenen Bautermine eignung Gebrauch gemacht. Eine Besitzein- mussten 17 Anträge auf Besitzeinweisung weisung ermöglicht das tschechische Recht gestellt werden. Davon konnten acht Verfahren nach wie vor nicht. 44 Výkupy pozemků na D 8 a na A 17 Příprava Včasné výkupy pozemků umožňují zahajování staveb v termínu

SASKO

ro úseky dálnice A17, realizované v in- ukončeno smírnou dohodou, proti čtyřem Pvestorství Dálničního úřadu Sasko, bylo rozhodnutím o předběžné držbě byly podány zapotřebí celkem 350 ha ploch. Z toho připadá soudní žaloby, které však neměly odkladný cca. 219 ha na výstavbu dálnice a příslušenství účinek na zahájení stavby. a cca. 131 ha na ekologická náhradní a Obzvlášť je nutno vyzdvihnout, že se SLS kompenzační opatření. Jednání probíhala s podařilo zprostředkovat náhradní byty pro 350 dotčenými, v současné době je již 95 % všechny dotčené majitele bytových objektů. kupních a nájemních smluv uzavřeno. Díky úspěšně probíhajícím jednáním bylo Vzhledem k vedení trasy v blízkosti města a možno realizovat rozhodující část plánovaných k zásahům do stávající zástavby byla některá ekologických a krajinářských opatření ještě jednání velmi obtížná. Nevyhnutný byl i zá- před zahájením výstavby vlastní dálnice. sah do speciálních zemědělských podniků, Celkově bylo dosaženo všeobecného souh- pěstujících např. ovoce a růže, kdy u čtyř z lasu obyvatelstva, a to jak při vyjednávání nich došlo k ohrožení existence a kde bylo o odškodnění, tak i pro vlastní dálnici a pro dokonce nutné přesídlení. V souvislosti se doprovodná ekologická a krajinářská opatření. zábory došlo i k 25 předběžným držbám (13 řízení bylo nakonec po dohodě zastaveno), k ČESKÁ REPUBLIKA 7 řízením o odškodnění, k 1 vyvlastnění, k 4 vystěhováním a k 4 soudním žalobám, které Pro výstavbu dálnice D 8 celkové délky 92 km nakonec byly zamítnuty. bylo zapotřebí celkem cca. 580 ha ploch trva- lého záboru a cca. 170 ha ploch dočasného Pro úseky dálnice A 17, které realizovala záboru. Ekologická kompenzační a náhradní DEGES, bylo zapotřebí cca. 1.000 ha opatření se realizovala bez záboru pozemků. pozemků. Z toho připadá cca. 440 ha (= 44 %) Jednání s vlastníky a nájemci provádí inves- na stavbu vlastní trasy a příslušenství dál- tor výstavby dálnice Ředitelství silnic a dálnic nice a cca. 560 ha (= 56 %) na ekologická a vlastními pracovníky. krajinářská opatření. Včasným provedením výkupů DEGES pověřila Saskou pozemkovou V úsecích realizovaných před rokem 1989 společnost s r.o. (SLS). byla před zahájením stavby vedena s majiteli Výkupy resp. odškodnění byly projednány u jednání na podkladě předběžných výkupových 1.350 pozemků s tisícovkou majitelů resp. plánů, konečné majetkoprávní vypořádání bylo nájemců, a to na základě objektivně zjištěných provedeno po skončení výstavby podle geome- hodnot pozemků podle platných předpisů. trických plánů skutečného provedení. Výsledkem projednávání bylo uzavření více Výpočet ceny se prováděl podle tehdy než 500 kupních nebo služebních smluv pro platných cenových předpisů. Vyvlastnění cca. 770 ha (přes 85 % trasy dálnice). Chybí nebo předběžná držbu tehdejší právní řád již jen zápisy do katastru na základě téměř neumožňoval. dokončeného zaměření skutečného stavu. Po roce 1989 se způsob získávání pozemků Jednání nebyla vždy jednoduchá. Především změnil, kupní smlouvy resp. smlouvy o tam, kde byla plánována soukromá výstavba, dočasném užívání pozemků musí být uzavřeny kde byly pozemky využívány zemědělsky před stavebním povolením. Ve zvláštních nebo podnikatelsky nebo kde se nacházely případech je možné i vyvlastnění, jestliže je zahrádkářské kolonie, probíhala často velmi stavební záměr zakotven v závazné části obtížná vyjednávání o odškodnění, která někdy schváleného územního plánu jako veřejně vyžadovala i soudní procesy. prospěšná stavba. Pro zabezpečení plánovaných termínů Na celé trase dálnice D 8 byl tento právní výstavby muselo být podáno 17 žádostí o instrument použit celkem třikrát. Předběžnou předběžnou držbu. Osm z těchto sporů bylo držbu český právní řád nadále neumožňuje.

45 1. Abschnitt (12,6 km) – Autobahnamt Sachsen Maßnahme Vom Autobahndreieck Dresden-West zur AS Dresden-Süd/B 170

er erste Abschnitt der A 17, der ausgehend Dvom Autobahndreieck Dresden-West (A 17/ Die Maßnahme im Überblick A 4) bis zum Verknüpfungspunkt mit der B 170 an der AS Dresden-Süd führt, ist insgesamt Länge: 12,6 km 12,6 km lang und wurde vom Autobahnamt Knotenpunkte: AD Dresden-West (A 4/A 17) Sachsen realisiert. AS Dresden-Gorbitz (B 173) Um möglichst frühzeitig erste Entlastungseffek- AS Dresden-Süd (B 170) te für die Dresdener Innenstadt zu erreichen, wurden Planung und Bau dieses Abschnitts in Bauwerke: 6 Autobahnbrücken, zwei Teilstücke unterteilt. darunter vier Großbrücken So konnte das 1.Teilstück zwischen dem AD 9 Überführungsbauwerke Dresden-West (A 4/A 17) und der AS Dresden- 3 Tunnel Gorbitz (3,6 km) nach dreijähriger Bauzeit Anlagen: ca. 12,5 km Lärmschutz- bereits im Oktober 2001 in Betrieb genommen wälle/-wände werden. Größte Einzelbaumaßnahme war neben dem Autobahndreieck die Großbrücke Besonderheit: 5 km Zubringerstraßen über den Zschonergrund (230 m). Flächenbedarf: 219 ha Trasse und Anlagen Der Bau einer Autobahn in unmittelbarer 131 ha Ausgleichs- Stadtnähe bringt für Planer und Ingenieure und Ersatzmaßnahmen besondere Herausforderungen mit sich. Zum einen soll eine optimale Verkehrswirksamkeit Bauzeit: 1998 bis 2004 erreicht werden, zum anderen gilt es, größt- 1. BA Oktober 2001 mögliche Rücksicht zu nehmen auf Wohn- und 2. BA Dezember 2004 Gewerbegebiete, Bau- und Naturdenkmäler, Kosten: ca. 365 Mio. € Parks und gewachsene Wegestrukturen, und (Bau und Grunderwerb) Landschaftstunnel gleichzeitig ist darauf zu achten, die Lärm- und Altfranken. Schadstoffbelastungen für die im Nahbereich Ekologický tunel der Autobahn lebenden Menschen so gering Altfranken. wie möglich zu halten. Entsprechend anspruchsvoll gestaltete sich das 2. Teilstück zwischen den AS Dresden- Gorbitz und Dresden-Süd/B 170. Die Trassie- rung einer stadtnahen Lösung für diese 9 km war nur durch die Anlage von drei Tunnelbau- werken mit einer Gesamtlänge von rd. 3,8 km möglich. Hinzu kommen die Großbrücken Weißeritztal (220 m) und Zschauketal (124 m), wodurch dieser Abschnitt mit einem Investiti- onsvolumen von rd. 310 Mio. € beinahe eben- soviel kostete wie die restliche Strecke der A 17 bis zur Bundesgrenze. Um den Landschaftspark Altfranken nicht zu beeinträchtigen und aus Gründen des Lärm- schutzes war der 345 m lange Tunnel Altfranken erforderlich. Dieser Tunnel wurde in offener Bauweise realisiert. Eine ingenieurtechnische Meisterleistung ist die „Tunnel-Brücke-Tun- nel“-Konstruktion weiter östlich im Bereich des Weißeritztals (siehe S. 50 f.). Trotz der Vielzahl höchst anspruchsvoller Inge- nieurbauwerke, wurde auch das 2. Teilstück in einer sehr kurzen Bauzeit realisiert. Nach dem 46 1. úsek (12,6 km) – Dálniční úřad Sasko Popis Od dálniční křižovatky Dresden-West po křižovatku Dresden-Süd/B 170

rvní úsek dálnice A 17, který vede od Pdálniční křižovatky Dresden-West po na- Celkový přehled pojení silnice B 170 v křižovatce Dresden-Süd, má celkovou délku 12,6 km a byl realizován délka: 12,6 km Dálničním úřadem Sasko. Aby bylo dosaženo co nejrychlejší odlehčení centra Drážďan, byla křižovatky: křižovatka Dresden-West příprava a výstavba tohoto úseku rozdělena na (A 14/A 4) dva dílčí úseky. MÚK Dresden-Gorbitz 1. dílčí úsek mezi dálniční křižovatkou Dres- B 173) den-West a křižovatkou Dresden-Gorbitz MÚK Dresden-Süd (3,6 km) byl po tříleté době výstavby uveden (B170) do provozu již v říjnu 2001. Největším objek- inženýrské tem byl kromě dálniční křižovatky most přes objekty: 6 dálničních mostů, Zschonergrung (230 m). z toho 4 přes 100 m Výstavba dálnice v bezprostřední blízkosti 9 nadjezdů města je pro projektanty a inženýry obzvlášť 3 tunely náročná. Na jedné straně má být dosažena optimální dopravní účinnost, na druhé straně je vybavení: cca. 12,5 km protihlukových nutno v nejvyšší možné míře zohledňovat obyt- stěn a valů né a průmyslové oblasti, stavební a přírodní zvláštnosti: 5 km přivaděčů památky, parky a historické cesty, a přitom současně dbát na to, aby zatížení obyvatel zábory ploch: 219 ha pro trasu a vybavení v blízkosti dálnice hlukem a škodlivinami bylo 131 ha pro ekologická co nejmenší. kompenzační a náhradní 2. dílčí úsek mezi dálniční křižovatkou Dres- opatření den-Gorbitz a Dresden-Süd/B 170 (9 km) byl doba výstavby: 1998 až 2004 podobně náročný. Trasování v blízkosti města bylo možné pouze za pomoci tří tunelů o cel- náklady: cca. 365 mil. € kové délce cca. 3,8 km. K tomu ještě přistupují (výstavba a výkupy pozemků) velké mosty Weißeritztal (220 m) a Zschau-

47 Maßnahme

Autobahndreieck Dresden-West: Verknüpfungspunkt der A 17 mit der A 4.

Dálniční křižovatka Dresden-West: Napojení dálnice A 17 na dálnici A 4.

Tunnelanschlag für beide Tunnel am 27. Ok- Knotenpunkte tober 2000 konnte bereits im August 2001 der 1. Durchschlag in der Nordröhre des Tunnels AD Dresden-West Dölzschen gefeiert werden. Im Dezember 2004 Für das Autobahndreieck, das die neue A 17 schließlich wurde dieser Abschnitt auf gesam- mit der vorhandenen A 4 verknüpft, wurden ter Länge für den Verkehr freigegeben. zwei übereinander liegende Brückenbauwerke gewählt. Diese Lösung ist platzsparend und Umfangreiche gleichzeitig kostengünstig, da nur zwei (statt Lärmschutzmaßnahmen der üblichen drei) Brücken erforderlich sind. Neben der Untertunnelung, die natürlich den AS Dresden-Gorbitz wirksamsten Lärmschutz bietet, wurde eine Über einen Zubringer bindet hier die viel be- Reihe weiterer Maßnahmen ergriffen, um die fahrene B 173 an die A 17 an. Nach den Prog- Anwohner im Nahbereich der Autobahn so gut nosen der Planer werden im Jahr 2010 bis zu wie möglich vor Lärmbelastungen zu schützen. 65.000 Fahrzeugen pro Tag diesen Knoten- Für aktiven Lärmschutz sorgen auf den punkt nutzen. oberirdischen Streckenabschnitten mehr als 12.700 m Lärmschutzwälle-/-wände. Die natur- AS Dresden-Süd nah gestalteten Wälle sind bis zu 10 m hoch, An der verkehrsreichsten Anschlussstelle im die Lärmschutzwände erreichen Höhen von Zuge der A 17 bindet die B 170 an die Autobahn 2 m bis 5,50 m. An manchen Stellen liegt die an. Um eine möglichst störungsfreie Abwick- Trasse bis zu 12 m tief im Einschnitt; im Be- lung der Verkehrsströme von und zur Autobahn reich der Zschonergrundbrücke und auf der zu gewährleisten, wurde die B 170 auf 2,2 km Weißeritztalbrücke wurde aus Gründen des vierstreifig ausgebaut. Außerdem wurde sie Lärmschutzes zusätzlich offenporiger, lärmmin- im Bereich Bergstraße/Kohlensraße um sechs dernder Asphalt als Fahrbahndecke eingebaut. Meter abgesenkt und ist damit an dieser stark Werden trotz all dieser Maßnahmen an einzel- befahrenen Stelle kreuzungsfrei. nen Gebäuden die gesetzlichen Grenzwerte überschritten, haben die Bewohner Anspruch auf passiven Lärmschutz (z. B. Lärmschutz- fenster). 48 Popis

ketal (124 m), takže tento úsek s investičním Křižovatky objemem cca. 310 mil. € stál téměř stejně jako celý zbývající úsek dálnice A 17 až k státním Dálniční křižovatka hranicím. Dresden-West Při výstavbě dálniční křižovatky, která Za účelem zachování krajinného parku Alt- vzájemně propojuje novou dálnici A 17 se franken a rovněž z protihlukových důvodů byl stávající dálnicí A 4, byly navrženy dva most- vybudován 350 m dlouhý tunel Altfranken. ní objekty, ležící nad sebou. Toto řešení Tento tunel byl realizován v otevřeném výkopu. umožňuje úsporu ploch a současně i snižuje Mistrovským inženýrským dílem je kombinace náklady, protože namísto běžných tří jsou tunel – most – tunel, která byla vybudována zapotřebí pouze dva mosty. východně od tohoto tunelu (viz str. 51). Navzdory velkému počtu velice náročných MÚK Dresden-Gorbitz inženýrských objektů byl i tento 2. dílčí úsek Na dálnici A 17 je zde pomocí přivaděče na- realizován ve velmi krátké době. Po zahájení pojena silně zatížená silnice B 173. Podle ražby obou tunelů dne 27. října 2000 byla již dopravně – inženýrské prognózy bude v roce v srpnu 2001 slavnostně proražena severní 2010 touto křižovatkou projíždět až 65.000 trouba tunelu Dölzschen. V prosinci 2004 byl vozidel denně. tento úsek v celé délce uveden do provozu. MÚK Dresden-Süd Rozsáhlá protihluková opatření Tato dopravně nejzatíženější křižovatka napo- juje na dálnici spolkovou silnici B170. Aby se Kromě podtunelování, které přirozeně posky- zajistilo co nejplynulejší přivádění a odvádění tuje nejúčinnější protihlukovou ochranu, byla dopravy z dálnice, byla silnice B170 v délce MÚK Dresden-Süd provedena řada dalších opatření k ochraně 2,2 km zkapacitněna na čtyřpruh a v prostoru s napojením silnice obyvatel v blízkosti dálnice před hlukem. ulic Bergstraße a Kohlenstraße byla její nivel- B 170. K aktivní ochraně slouží u povrchových úseků eta snížena o šest metrů. Na tomto silně AS Dresden-Süd více než 12.700 m protihlukových stěn a valů. zatíženém místě tak bylo možno vybudovat mit Anbindung der Valy upravené do přírodní podoby jsou až mimoúrovňovou křižovatku. B 170. 10 m vysoké, stěny mají výšku od 2 m do 5,50 m. V některých místech probíhá trasa v zářezech hlubokých až 12 m. V oblasti mostů Zschoner- grund a Weißeritztal byl ke zvýšení protihlukové ochra- ny položen asfaltový kobe- rec s otevřenou zrnitostí. Pokud dojde i při všech uvedených opatřeních k překročení zákonně po- volené hladiny hluku, mají obyvatelé nárok na pasivní protihlukovou ochranu (např. protihluková okna).

49 Maßnahme Technisch aufwändige Kombination von Tunnel – Brücke – Tunnel

ines der technisch interessantesten Bau- Ewerke der gesamten A 17 ist die „Tunnel- Brücke-Tunnel“-Konstruktion über den Plau- enschen Grund. Zunächst kommt der 1.070 m lange Tunnel Dölzschen, der am Südportal aus einer 60 m hohen Felswand hervortritt und mit dem Widerlager der Talbrücke Weißeritz kon- struktiv eine Einheit bildet. Die Gebirgswand selbst musste hier mit erheblichem Aufwand durch Gebirgsanker gesichert werden. Hier galt es vor allem, die östlich des Portals auf einem Südportal des Tun- überhängenden Felsvorsprung gelegene, nels Coschütz. denkmalgeschützte Begerburg auch während Jižní portál tunelu der Sprengarbeiten vor Schaden zu bewahren Coschütz. Unmittelbar hinter dem Tunnelportal über- spannt dann ein 220 m langes Brückenbau- werk das Weißeritztal. Direkt an die Talbrücke einem Stahlhohlkasten und einer quer vorge- Weißeritz wiederum schließt der 2.350 m lange spannten Fahrbahnplatte aus Beton. Tunnel Coschütz an, der u. a. den Ortsteil Aufgrund der Lage des Bauwerks und der Coschütz und die Feldschlösschen-Brauerei Tatsache, dass die Felsen als Flächendenkmal unterfährt. Um die Standsicherheit der set- dem Landschaftsschutz unterliegen, konnte zungsempfindlichen Hopfensilos der Brauerei von oben her nicht gearbeitet werden. Statt- zu gewährleisten, wurde hier bei der Unter- dessen wurden die Stahlhohlkästen aus bis zu fahrung zur Unterstützung ein Rohrschirm im 240 t schweren Teilstücken montiert, die mit Kalottenbreich eingesetzt. Hilfe von Spezialkränen auf die Pfeiler geho- ben wurden. Aus Lärmschutzgründen wurde Modernste Tunneltechnik auf dem Bauwerk neben den 4,50 m hohen, transparenten Lärmschutzwänden zusätzlich Jeder Tunnel verfügt über zwei getrennte offenporiger, d. h. lärmmindernder Asphalt Röhren, die jeweils über zwei Fahr- und einen aufgetragen. Standstreifen verfügen und im Abstand von 300 m durch Querstollen verbunden sind. Ein umfangreiches Paket an Sicherheits- und Kom- Daten und Fakten munikationstechnik sorgt für die größtmögliche Betriebssicherheit der Tunnel – rund um die Länge: 220 m Uhr. Breite: 15,10 m je Überbau Der Vortrieb der Röhren erfolgte im Sprengver- fahren und Sicherung durch Spritzbeton, die Bauhöhe: 3,30 – 4,50 m Überdeckung liegt zwischen 10 und 40 m. Das Höhe max. gesamte Ausbruchsmaterial (ca. 1 Mio. m3) über Tal: 33 m wurde je nach Eignung zu Dammschütt- oder Frostschutzmaterial sowie zu Betonzuschlags- Überbauten: Stahlverbund als Hohlkasten stoff verarbeitet. Herstellungs- Verfahren: Einheben der Stahlsegmen- Weißeritztalbrücke te mit Spezialkran Fahrbahnplatte monolithisch Das futuristisch anmutende Brückenbauwerk, das die beiden Tunnel miteinander verbindet, Bauzeit: 51 Monate verfügt über zwei Überbauten, die exakt im Ab- Kosten: ca. 37 Mio. € stand der Tunnelröhren über den Plauenschen (inkl. Felssicherung) Grund führen. Jeder Überbau besteht aus 50 Technicky náročná kombinace Popis tunel – most – tunel

ejzajímavějšími inženýrskými objekty celé památkové péči, nebylo možné osazovat jed- Ndálnice A 17 je konstrukce tunel – most notlivé prvky shora. Namísto toho byly korýt- – tunel přes údolí Weißeritztal (Plauenscher kové profily montovány z dílů o hmotnosti až Grund). Prvním z objektů je tunel Dölzschen 240 t, které byly zvedány speciálními jeřáby na délky 1.070 m, jehož jižní portál vystupuje pilíře. Z důvodů protihlukové ochrany byl na ze skalní stěny vysoké 60 m a tvoří jeden mostě kromě protihlukových stěn výšky 4,50 m konstrukční celek s krajní opěrou mostu Wei- položen tlumivý asfaltový koberec s otevřenou ßeritz. Skalní stěna zde musela být zpevněna zrnitostí. nákladnými skalními kotvami. Především bylo nutno během trhacích prací ochránit Údaje a fakta památkově chráněný hrad Begerburg, nachá- zející se na převislém skalním výstupku nad tunelovým portálem. délka: 220 m Hned za portálem začíná most přes Weißeritz- šířka: 2 × 15,10 m tal délky 220 m, na nějž bezprostředně nava- zuje další tunel Coschütz délky 2.350 m, který stavební mimo jiné podchází městskou čtvrť Coschütz výška: 3,30 – 4,50 m a pivovar Feldschlößchen. K zajištění stability max. výška chmelového sila pivovaru, citlivého na sedání, nad údolím: 33 m byla při tunelování zabudována do kaloty tune- lové trouby ochranná klenba. nosná konstrukce: ocelový komorový nosník Nejmodernější tunelářská technika pro každý jízdní pás technologie: zvedání ocelových prvků Most přes údolí Každý tunel má dvě oddělené trouby s dvěma speciálním jeřábem, spřa- Weißeritztal – pro- jízdními pruhy a jedním odstavným pruhem, pojení mezi oběma hující železobetonová deska tunelovýmu objekty. které jsou každých 300 m propojeny příčnou doba výstavby: 51 měsíců štolou. Rozsáhlý systém bezpečnostních a Die Weißeritztalbrü- komunikačních technologií nepřetržitě slouží cke – unmittelbare náklady: cca. 37 mil. € (včetně stabili- Verbindung zwi- vysoké provozní bezpečnosti tunelů. zace skalní stěny) schen den beiden Ražba tunelů byla prováděna za pomoci Tunnelbauwerken. trhacích prací, vylámaný profil byl okamžitě zabezpečen betonovým nástřikem. Mocnost nadloží je 10 až 40 m. Veškerý výrub (cca. 1 mil. m3) byl v závislosti na kvalitě zpracován do násypů, do podkladních vrstev vozovek nebo jako drcené kamenivo do betonu.

Most přes Weißeritztal

Futuristicky působící mostní objekt, který propojuje oba tunely, má dvě nosné konstrukce, jejichž osová vzdá- lenost odpovídá vzdálenosti os tune- lových trub. Každá nosná konstrukce se skládá z ocelového korýtkového nosníku a spřahující příčně předpjaté železobetonové desky. Vzhledem k poloze mostu a ke skutečnosti, že skalní masivy podléhají

51 2. Abschnitt (12,7 km) – DEGES Maßnahme Von der AS Dresden-Süd/B 170 zur AS Pirna/B 172 a

er von der DEGES realisierte 2. Abschnitt Dder A 17 beginnt südlich der AS Dresden- den zusätzlichen Bau einer Grünbrücke wird Süd (B 170), verläuft weiter in südöstlicher das Schutz- und Erhaltungsziel nicht erheblich Richtung entlang der Stadtgrenze Dresdens beeinträchtigt. und endet südwestlich von Pirna zwischen den Die Landschaftsbrücke Meuschaer Höhe ist Ortslagen Köttewitz und Krebs. Der Trassen- 115 m lang und 90 m breit. Im Portalbereich verlauf in diesem knapp 13 km langen Teilstück werden die historischen Wirtschaftswege „Alte wird vor allem bestimmt durch die Querung Poststraße“ und „Meuschaer Höhe“ über die mehrerer Talräume. Entsprechend diesen A 17 geführt, so dass auf den Bau zusätzlicher topografischen Gegebenheiten war der Bau Brücken verzichtet werden konnte. der vier Großbrücken Nöthnitzgrund (225 m), Die Zerschneidungswirkung der Trasse für den Gebergrund (288 m), Lockwitztal (723 m) und reich gegliederten Biotopverbund wird durch Müglitztal (310 m) erforderlich. die Landschaftsbrücke gemindert. Gleichzeitig Um die Eingriffe in ökologisch wertvolle Flä- wird zahlreichen Tierarten das gefahrlose Que- chen – insbesondere im Bereich der Täler ren der A 17 ermöglicht. – möglichst gering zu halten, erhielten die Brücken große Stützweiten und sie werden Vielfältige Maßnahmen z. T. in großer Höhe geführt. Bei der Gestaltung zum Lärmschutz der Bauwerke wurde besonders darauf geach- tet, daß sie sich harmonisch in die Landschaft Um die von einer vielbefahrenen Autobahn einfügen. ausgehenden Lärmbeeinträchtigungen für Mensch und Umwelt so gering wie möglich zu Die Autobahn A 17 führt im zweiten Abschnitt in halten, wird die Trasse auf weite Strecken (ca. 200 m Entfernung am FFH-Gebiet „Meuschaer 7 km) bis zu 10 m tief im Einschnitt geführt. Die Höhe“ vorbei. Zum Erhalt des europarechtlich Aushubmassen wurden teils wieder in die Tras- geschützten Lebensraumtyps „Subpannoni- se eingebaut, teils zur beidseitigen Aufschüt- scher Steppentrockenrasen“ sind kontinuierlich tung von Lärmschutzwällen (insgesamt 12 km) durchzuführende spezielle Pflegemaßnahmen verwendet. Im Bereich der Brücken wurden auf erforderlich. Erst durch diese Maßnahmen und rund 4,5 km Länge Lärmschutzwände montiert. 52 2. úsek (12,7 km) – DEGES Popis Od křižovatky Dresden-Süd po křižovatku Pirna/B 172 a

ruhý úsek dálnice A 17 (přípojná dálnice Ekologický tunel Meuschaer Höhe je dlouhý DA 17 k projektům německé jednoty v in- 115 m a široký 90 m. V oblasti portálů převádí vestorství DEGES) začíná jižně od křižovatky přes dálnici historické hospodářské cesty „Alte Dresden-Süd (B 170), prochází jihovýchodním Poststraße“ a „Meuschaer Höhe“, takže nebyla směrem po okraji města Drážďany a končí zapotřebí výstavba dalších nadjezdů. jihozápadně od Pirny mezi obcemi Köttewitz Rozdělovací účinek trasy na bohatě rozvětvený a Krebs. Trasa tohoto téměř 13 km dlouhého biokoridor se tímto ekologickým tunelem úseku je charakterizována křížením několika snižuje. Současně je umožněno četným živo- příčných údolí. V důsledku těchto topogra- čišným druhům bezpečné křížení dálnice A 17. fických překážek byla nutná výstavba čtyř velkých mostů přes Nöthnitzgrund (225 m), Rozsáhlá protihluková opatření Gebergrund (288 m), Lockwitztal (723 m) a Müglitztal (310 m). Trasa je vedena ve značné délce (cca. 7 km) Aby se minimalizovaly zásahy do ekologicky v zářezech až 10 m hlubokých, aby hlukové hodnotných území především v údolních ni- zatížení obyvatel a životního prostředí od silně vách, byly mosty navrženy s velkými rozpětími zatížené dálnice bylo co nejmenší. Vytěžená a vozovka je u některých mostů vedena ve zemina byla zčásti zabudována do dálničního značné výšce. Při návrhu konstrukčního tělesa, zčásti byla použita ke zřízení protihlu- uspořádání se dbalo především na to, aby se kových valů (celkem 12 km). V prostoru mostů mosty harmonicky začleňovaly do krajiny. byly namontovány protihlukové stěny v délce Dálnice A 17 prochází v druhém úseku ve vzdá- cca. 4,5 km. lenosti 200 m od území FFH „Meuschaer Hö- Dálniční přivaděč v obci Nickern byl v délce he“. Pro zachování celoevropsky chráněného cca. 800 m zapuštěn pod zem, přičemž úsek biotopu „Subpanonické suché stepní travní délky 530 m prochází otevřeným zářezem porosty“ jsou nutná průběžně prováděná spe- se svislými stěnami, obloženými vysoce ciální udržovací opatření. Jen za pomoci těchto absorpčními deskami, a úsek délky 270 m je opatření, doplněných výstavbou ekologického shora zakryt. Přivaděč tak podchází dvě místní tunelu, nedojde k závažnému narušení cílů komunikace Alt-Nickern a Dresdener Straße. ochrany a zachování tohoto biotopu.

Protihlukový objekt u Nickern.

Lärmschutzbau- werk bei Nickern.

53 Knotenpunke Maßnahme Die Maßnahme im Überblick Für eine optimale Anbindung des nachge- Länge: 12,7 km ordneten Straßennetzes und vorrangig der Städte Dresden, Heidenau, Dohna und Pirna Knotenpunkte: – AS Dresden-Prohlis sorgen drei Anschlussstellen. Im Bereich die- (S 191 n) ser Knotenpunkte wurden als Bestandteil der – AS Heidenau (S 175 n) Gesamtmaßnahme die erforderlichen Zubrin- – AS Pirna (B 172 a/S 51) gerstraßen auf einer Gesamtlänge von 5,6 km Bauwerke: 12 Autobahnbrücken, neu gebaut. darunter 4 Großbrücken 1 Lärmschutz-Trog/-Tunnel AS Dresden-Prohlis „Nickern“ (800 m) Durch die Anschlussstelle erhalten die Stadttei- 1 Landschaftstunnel le Leubnitz, Torna, Prohlis und Reick im Dresd- „Meuschaer Höhe“ (90 m) ner Südosten einen unmittelbaren Zugang zur 12 Überführungsbauwerke Autobahn. Die AS ist so konzipiert, dass der neue Zubringer S 191 n als Ortsumgehung Anlagen: 1 PWC-Anlage nördlich von Kauscha verläuft und hinter der „Am Nöthnitzgrund“ Ortslage Nickern (Lärmschutztunnel) am Kno- 1 Autobahnmeisterei tenpunkt Dohnaer Straße/Langer Weg an die 12 km Lärmschutzwälle Bundesstraße B 172 anbindet. 4,4 km Lärmschutzwände Besonderheit: 5,6 km Zubringerstraßen AS Heidenau Hier wird die Bundesstraße B 172 über den Flächenbedarf: ca. 133 ha Zubringer S 175 n mit der A 17 verknüpft. Vor Trasse und Anlagen allem Lockwitz, Großluga, Großschachwitz ca. 208 ha Ausgleichs- sowie die westlichen Stadtteile von Heidenau und Ersatzmaßnahmen verfügen damit über eine optimale Anbindung Bauzeit: 2003 bis 2005 ans Fernstraßennetz.

Kosten: ca. 160 Mio. € AS Pirna (Bau und Grunderwerb) Über die Anschlussstelle und die Autobahnzu- bringer B 172 a/S 51 werden die Städte Pirna, Dohna und Heidenau-Ost verkehrlich hervorra- gend angeschlossen.

In der Ortslage Nickern entstand am Autobahn- Anlagen zubringer ein ca. 800 m langes Lärmschutz- Bei Nöthnitz wurde ein Parkplatz mit WC bauwerk, wobei rund 530 m als offener Trog (PWC-Anlage) und Stellplätzen für 27 Pkw mit hochabsorbierenden Wänden und rund (Westseite) bzw. 22 PKW (Ostseite) sowie 270 m als Einhausung mit vorgelagerten Adap- 10 Lkw (je Seite) angelegt. Im Bereich der Ge- tionsstrecken ausgebildet wurden. Die Straße meinde Bannewitz (Ortslage Goppeln) wurde Alt-Nickern und die Dresdener Straße werden ein verkehrsgünstiger Standort für eine Auto- von dem Bauwerk komplett unterfahren. bahnmeisterei gefunden.

Durch die unmittelbarer Landschaftsbrücke Nähe der Meuschaer Höhe. AS Dresden- Prohlis kön- Ekologický tunel Meuschaer Höhe. nen von hier aus die A 17 und weitere ca. 18 km der A 4 optimal betreut wer- den.

54 Celkový přehled Popis

Délka: 12,7 km Křižovatky: – MÚK Dresden-Prohlis (S 191 n) – MÚK Heidenau (S 175 n) – MÚK Pirna (B 172 a/S 51) Inženýrské objekty: 12 dálničních mostů, z toho 4 mosty přes 100 m 1 protihlukový zářez s tunelem „Nickern“ (800 m) Nöthnitzgrund 1 ekologický tunel „Meuschaer Höhe“ (90 m) 12 nadjezdů Příslušenství: 1 parkoviště s WC „Am Nöthnitzgrund“ 1 dálniční cestmistrovství 12 km protihlukových valů 4,4 km protihlukových stěn

Zvláštnosti: 5,6 km dálničních přivaděčů Gebergrund Zábory ploch: cca. 133 ha trasa dálnice a příslušenství cca. 208 ha ekologická kompenzační a náhradní opatření Doba výstavby: 2003 až 2005 Náklady: cca. 160 mil. € (výstavba a výkupy pozemků) Müglitztal

Křižovatky MÚK Heidenau Zde je na dálnici A 17 napojena spolková sil- Optimální napojení silnic nižších kategorií a nice B 172 přes přivaděč S 175 n. Optimální měst Drážďany, Heidenau, Dohna a Pirna napojení na dálniční síť tak získaly především zajišťují tři dálniční křižovatky. K napojení obce Lockwitz, Großluga, a Großschachwitz a těchto křižovatek byly jako součást dálničního západní část města Heidenau. projektu vybudovány nové přivaděče v celkové délce 5,6 km. MÚK Pirna Prostřednictvím přivaděče B 172 a/S 51 jsou MÚK Dresden-Prohlis na dálnici velmi dobře připojena města Pirna, Přes tuto křižovatku se na dálnici napoju- Dohna a Heidenau-Ost. jí městské čtvrti Leubnitz, Torna, Prohlis a Reick na jihovýchodě Drážďan. Křižovatka Vybavení dálnice je navržena tak, že nový přivaděč S 191 n U obce Nöthnitz bylo zřízeno parkoviště vyba - probíhá jako obchvat severně od obce Kau- vené WC a odstavnými plochami pro 27 osob- scha a za obcí Nickern, kde je vybudován ních vozidel na západní straně a 22 osobních protihlukový zářez a tunel, se napojuje v vozidel na východní straně, a dále 10 stání křižovatce Dohnaer Straße/Langer Weg na pro nákladní vozidla na každé straně. V obci spolkovou silnici B 172. Banne witz/Goppeln bylo vybudováno i dálniční cestmistrovství. Jeho výhodná poloha v bez- prostřední blízkosti křižovatky Dresden-Prohlis umožňuje provádět odtud údržbu dálnice A 17 a dalších 18 km dálnice A 4.

55 Maßnahme Ein elegantes Brückenbauwerk überspannt das Lockwitztal

it dem längsten Brückenbauwerk in die- Msem Abschnitt wird die A 17 zwischen Sobrigau und Borthen in bis zu 63 m Höhe über das Lockwitztal geführt. Im Tal kreuzen der Sobrigauer Weg, die Staatsstraße S 183 und der Lockwitzbach. Bei der Gestaltung wurde sehr großer Wert darauf gelegt, dass sich das Bauwerk harmo- nisch in die Landschaft einfügt und der Talraum so wenig wie möglich verstellt wird. Das wurde erreicht durch: ● sehr großen Stützweiten von bis zu 125 m, ● sehr schlanke Pfeilerpaare, ● transparente Bogenkonstruktionen an den Mittelfeldern.

Die beiden getrennten Überbauten (Stahl- verbund-Hohlkasten) wurden im besonders umweltschonenden Taktschiebeverfahren hergestellt, die Bogenherstellung erfolgte im Freivorbau. Zur Andienung der Baustelle mussten mehrere Baustraßen angelegt werden. Diese wurden nach Fertigstellung der Brücke rückgebaut, die in Anspruch genommenen Bereiche rekultiviert. Aufgrund der Nähe zu den Ortslagen Sobrigau, Borthen und Lockwitz wurden beidseits über die gesamte Brückenlänge transparente Lärm- schutzwände (1,50 – 4,50 m Höhe) angebracht. Daten und Fakten Länge 723 m Stützweiten: 48 + 60 + 65 + 70 + 85 + (2 ×) 125 + 85 + 60 m Breite: 29,90 m Brückenfläche: ca. 21.300 m2 Bauhöhe: 3,00 m Höhe max. über Tal: 63 m Überbauten: einzelliger Stahlverbund- Hohlkasten pro Richtung Herstellungs- Verfahren: Taktschiebeverfahren (Stahlhohlkästen) Freivorbau (Bögen) Bauzeit: 42 Monate Kosten: ca. 32 Mio. €

56 Elegentní mostní objekt Popis překračuje údolí Lockwitztal

a tomto nejdelším mostě v 2. úseku je Ndálnice A 17 vedena ve výšce 63 m nad Údaje a fakta údolím Lockwitztal mezi Sobrigau a Borthen. délka: 723 m Údolím prochází cesta Sobrigauer Weg, státní silnice S 183 a potok Lockwitzbach. Při rozpětí polí: 48 + 60 + 65 + 70 + 85 + koncepčním návrhu mostu se velmi dbalo na (2 ×) 125 + 85 + 60 m to, aby se most harmonicky začlenil do krajiny šířka: 29,90 m a aby údolí bylo co nejméně zastavěno. Toho bylo dosaženo plocha mostu: cca. 21.300 m2 ● velkými délkami polí (až 125 m), stavební výška: 3,00 m ● velmi štíhlými pilíři, ● transparentními obloukovými nosnými kon- max. výška strukcemi ve středních polích. nad údolím: 63 m Oddělené nosné konstrukce z ocelových nosná korýtek se spřahující deskou byly zřízeny konstrukce: spřažený ocelobetonový vysunutím od krajní opěry, oblouky byly zhoto- komorový nosník pro každý veny letmou betonáží. jízdní pás K realizaci mostu bylo zapotřebí několika staveništních komunikací, které byly po technologie: vysouvaná ocelová dokončení objektu rozebrány a plochy byly konstrukce rekultivovány. letmá betonáž oblouků Vzhledem k blízkosti obcí Sobrigau, Borthen doba výstavby: 42 měsíců a Lockwitz byly v celé délce mostu na obou jeho stranách zřízeny protihlukové stěny výšky náklady: cca. 32 mil. € 1,50 – 4,50 m.

57 3. Abschnitt (19,3 km) – DEGES Maßnahme Von der AS Pirna (172 a) bis zur Bundesgrenze D/ČR

usgehend von der AS Pirna schwenkt die ATrasse nach Süden ab, um das Seidewitz- tal mit einer weit gespannten Brücke (605 m) an einer topografisch und ökologisch günstigen Stelle zu queren. In der Folge verläuft die A 17 stetig ansteigend etwa in der Mitte eines Korri- dors, der durch die Ortschaften Oberseidewitz, Nentmannsdorf, Laurich auf westlicher bzw. Friedrichswalde und Borna auf östlicher Seite eingegrenzt wird. Bei der östlichen Umfahrung eines Wäldchens am Käferberg liegt die Autobahn im Kuppen- bereich kurzzeitig parallel zur K 8760 (Alte Dresden-Teplitzer Poststraße), die an die Autobahnführung angepasst werden musste. Nach einer kurzen Gefällstrecke quert die A 17 den Talraum bei Herbergen und steigt dann in Richtung Süden wieder konstant an. Die Wald- gebiete entlang des Börnersdorfer Baches und des Heidenholzes werden größtenteils umfah- ren bzw. nur leicht tangiert. Unmittelbar hinter der AS Bad Gottleuba wurde auf der Hoch-

Die Maßnahme im Überblick Länge: 19,3 km Knotenpunkte: – AS Bahretal (K 8732) – AS Bad Gottleuba (S 176) Bauwerke: 10 Autobahnbrücken, darunter zwei Großbrücken 1 Fledermausdurchlass 1 Wilddurchlass „Heideholz“ (58 m) 1 Landschaftstunnel „Harthe“ (300 m) 9 Überführungsbauwerke Anlagen: Grenzkontrollstelle Breitenau (später PWC-Anlage) Besonderheit: 6,3 km Zubringerstraßen Flächenbedarf: – ca. 143 ha Trasse und Anlagen – ca. 290 ha für Ausgleichs- fläche östlich Börnersdorf eine PWC-Anlage und Ersatzmaßnahmen gebaut, die vorübergehend als Grenzübergang genutzt wird. Bauzeit: 2004 bis 2006 Südlich von Breitenau quert die Trasse im Kosten: ca. 155 Mio. € Waldgebiet der Harthe die Täler des Nasenba- (Bau und Grunderwerb) ches und des Schönwalder Baches (Bundes- grenze D/ČR). 58 3. úsek (19,3 km) – DEGES Popis Od křižovatky Pirna (172 a) po státní hranice D/ČR

a křižovatkou Pirna se trasa dálnice A 17 Zodklání na jih a překračuje na topograficky Celkový přehled a ekologicky nejpříhodnějším místě údolí Sei- dewitztal mostem o velkém rozpětí (605 m). Délka: 19,3 km Následně potom dálnice trvale stoupá v kori- Křižovatky: – MÚK Bahretal (K 8732) doru vymezeném na západě obcemi Obersei- – MÚK Bad Gottleuba (S 176) dewitz, Nentmannsdorf a Laurich a na východě obcemi Friedrichswalde a Borna. Inženýrské Malý lesík na Käferbergu obchází trasa objekty: 10 dálničních mostů, z toho východně a na vrcholu stoupání probíhá krátce 2 mosty přes 100 m souběžně se silnicí K 8760 (Stará poštovní sil- 1 propust pro netopýry nice Teplice – Drážďany), jejíž trasa musela být 1 propust pro zvěř „Heide- přizpůsobena trase dálnice. Po krátkém klesání holz“ (58 m) překračuje dálnice údolí u Herbergen a dále 1 ekologický tunel „Harthe“ potom trvale stoupá jižním směrem. Lesním (300 m) oblastem u Heidenholz a podél potoka Bör- 9 nadjezdů nersdorfer Bach se z větší části vyhýbá resp. Příslušenství: Pasové odbavení Breitenau se jich nepatrně dotýká. (v budoucnu parkoviště s WC) Bezprostředně za křižovatkou Bad Gottleuba bylo na náhorní plošině východně od Börners- Zvláštnosti: 6,3 km dálničních přivaděčů dorf vybudováno parkoviště s WC, které bude Zábory ploch: cca. 143 ha trasa dálnice a přechodně sloužit jako hraniční přechod. Jižně příslušenství od Breitenau trasa v lesním porostu u Harthe cca. 290 ha ekologická překračuje údolí potoků Nasenbach a Schön- kompenzační a náhradní walder Bach (Hraniční potok), kde kříží státní opatření hranice. Doba výstavby: 2004 až 2006 Přípravu a výstavbu hraničního mostu přes MÚK Bad Gott- Hraniční potok (412 m) převzala podle státní Náklady: cca. 155 mil. € (výstavba a leuba. smlouvy Česká republika. Spolková republika výkupy pozemků) Anschlussstelle Německo nese náklady za část mostu, ležící Bad Gottleuba. na německé straně.

Křižovatky

MÚK Bahretal Z této křižovatky jsou po silnici S 170 n s ob- chvatem Friedrichswalde/Ottendorf na dálnici A 17 napojeny části obce Bahretal. Přípravu a výstavbu provádí DEGES, zahájení stavby se předpokládá v roce 2007.

MÚK Bad Gottleuba Tato křižovatka byla vybudována bez pros tředně za Börnersdorf a napojuje na dálnici A 17 silnice S 176 a S 174 n (obchvat Börnersdorf – Breite- nau). Aby se zabránilo zatěžování obcí Börners- dorf a Breitenau přípojným provozem k dálnici ze směru Altenberg, byla vybudována obchva- tová silnice S 174 n délky cca. 5 km, která se co nejtěsněji přimyká k dálnici. Investorem této silnice byl Svobodný stát Sasko.

59 Maßnahme

Planung und Bau der Grenzbrücke Schön- Besonders hervorzuheben sind das Seide- walder Bach (412 m) erfolgten gemäß Staats- witztal mit dem bedeutsamen Restvorkommen vertrag durch die Tschechische Republik. Die der Fledermausart „Kleine Hufeisennase“, Bundesrepublik trägt die Kosten des Brücken- die Teichlandschaft „Erlichtteich“ – Nahrungs- anteils auf deutscher Seite. raum des Schwarzstorches und Amphibienle- bensraum – sowie das Waldgebiet Harthe im Knotenpunkte Kammbereich (Teil des Vogelschutzgebietes „Fürstenau“ mit einem für Mitteleuropa bedeut- AS Bahretal samen Birkhuhnvorkommen und Wanderungs- Über die Staatsstraße S 170 n, Ortsumgehung korridor des aus Osteuropa zurückkehrenden von Friedrichswalde/Ottendorf, werden die Luchses). Teilorte der Gemeinde Bahretal an die A 17 angebunden. Planung und Bau der Ortsum- Landschaftstunnel „Harthe“ gehung erfolgt in Zuständigkeit der DEGES. Baubeginn: 2007. Die 1,2 km lange Durchfahrung des Waldbe- reiches der Harthe wird durch die 280 m lange AS Bad Gottleuba Nasenbachbrücke, den 300 m langen Land- Unmittelbar hinter Börnersdorf entstand diese schaftstunnel und die 412 m lange Grenzbrü- Anschlussstelle, mit der die Staatsstraßen cke für Tierwanderungen durchlässig gemacht. S 176 und S 174 n (Ortsumgehung Börnersdorf- Außerhalb des Tunnels ent stehen Kollisions- Breitenau) an die A 17 angebunden werden. und Lärmschutzwände für Birkhuhn, Uhu Um zu verhindern, dass der Zu- und Abfahrts- und Käuze, eine speziell konzipierte Schutz- verkehr in Richtung Altenberg die Ortsdurch- zaunanlage von der Ortslage Breitenau bis fahrten von Börnersdorf und Breitenau belas- zur Bundesgrenze für den querenden Luchs. ten, wurde die rund 5 km lange Umgehungs- Weiterhin werden die im Vogelschutzgebiet straße S 174 n gebaut, die sich so dicht wie „Fürste nau“ und dem FFH-Gebiet „Oelsener möglich an die Trasse de A 17 anpasst. Kosten- Höhen“ angeordneten Ausgleichs- und Ersatz- träger hierfür ist der Freistaat Sachsen. maßnahmen (ca. 30 ha) Nahrungs-, Balz- und Brutareale des Birkhuhns abseits der Trasse Besondere Anstrengungen entwickeln und verbessern. zum Natur- und Umweltschutz Orientierungshilfen Im 3. Bauabschnitt quert die A 17 das Osterz- für Fledermäuse gebirgsvorland bis zur Kammquerung des Erz- gebirges bei Breitenau. In dieser durch Weide- Zu Beginn des 3. Abschnitts wird das Seide- und Waldwirtschaft geprägten Kulturlandschaft witztal gequert, das als Naturschutzgebiet und haben zahlreiche europaweit seltene und als Flora-Fauna-Habitat (FFH)-Gebiet Bedeu- schützenswerte Arten ihre Rückzugsgebiete. tung für die vom Aussterben bedrohte Fleder-

Der Landschafts- tunnel „Harthe“ kurz vor Fertigstel- lung.

Ekologický tunel Harthe krátce před dokončením. 60 Popis

Pomocný most pro přelet netopýrů s naváděcími pásy křovin.

Überflughilfe für Fledermäuse mit Leitstrukturen.

Mimořádná snaha o ochranu vybudovány protikolizní a pro tihlukové stěny přírody a životního prostředí k ochraně tetřívka, výra a sýčka. Mezi obcí Breitenau a státními hranicemi byly osazeny Ve 3. úseku prochází dálnice A 17 předhůřím speciální ochranné ploty pro rysa. V chráněné Krušných hor až po křížení krušnohorského ptačí oblasti Fürstenau a v oblasti FFH Oelse- hřebene u Breitenau. V této kulturní krajině ner Höhen byly v rámci nařízených náhradních pastvin a lesního hospodaření mají své do- a kompenzačních ekologických opatření na movy četné celoevropsky vzácné a chráněné ploše cca. 30 ha založeny resp. vylepšeny druhy. Zvlášť je třeba vyzdvihnout údolí Sei- areály pro hledání potravy, tokání a hnízdění dewitztal, kde se vyskytuje v Sasku již vzácný tetřívka mimo trasu dálnice. netopýr vrápenec malý, oblast rybníků Er- lichteich jako životní prostor černého čápa a Orientační pomůcky pro netopýry obojživelníků a lesní oblast Harthe v hřebenové oblasti (část chráněné ptačí oblasti Fürstenau Na začátku 3. úseku trasa dálnice kříží údolí s celoevropsky významným výskytem tetřívka Seidewitztal, které má jako chráněná přírodní a s migračním koridorem rysa, vracejícího se z oblast a jako oblast FFH význam pro netopýří východní Evropy). druh „vrápence malého“, který je ohrožen vyhy- nutím. Tento netopýr zde přezimuje v bývalých Ekologický tunel Harthe kamenolomech. Propojení zimovišť s oblastmi letního pobytu V lesním porostu Harthe, kterým dálnice pro- vrápence malého je ovlivněno trasou dálnice. chází v délce 1,2 km, usnadňují migraci zvěře Protože tento druh podléhá zvláštní ochraně most přes údolí Nasenbach délky 280 m, podle směrnice FFH, bylo vybudováno celkem ekologický tunel Harthe délky 300 m a hraniční šest inženýrských objektů a navazující vege- most délky 412 m. Před tunelovými portály byly tace byla zformována do podoby naváděcích

61 Maßnahme

mausart „Kleine Huf eisennase“ besitzt. Hier In Verbindung mit der Achlitzbrücke konnte so befinden sich in ehemaligen Steinbrüchen die ein Biotopverbund geschaffen und damit die Überwinterungsquartiere der Tiere. faunistischen Austauschbeziehungen beidseitig der A 17 aufrechterhalten werden.Verschiede- Das Lebensraumgeflecht zwischen Winter- und nen Tierarten dient die Bepflanzung als Leit- Sommerquartier der „Kleinen Hufeisennase“ struktur in Richtung Brücke, wo dann ein ge- wird durch die Trasse beeinflusst. Da diese Art fahrloses Unterqueren der Autobahn ermög- dem besonderen Schutz der FFH-Richtlinie licht wird. unterliegt, wurden insgesamt sechs Bauwerke Neben der Funktion als Biotopverbund ergibt baulich angepasst und die angrenzende Be- sich durch die Renaturierung auch eine Auf- pflanzung als Leitstruktur gestaltet, so dass die wertung des Gewässers an sich (Erhöhung der sehr bodennah fliegenden Tiere beim Queren Selbstreinigungskraft, Verminderung von Nähr- der Trasse vor Kollisionen mit Fahrzeugen ge- stoffeinträgen sowie Schaffung von Nist- und schützt werden. Bei den Bauwerken handelt es Nahrungsmöglichkeiten). sich um drei Überflughilfen in Kombination mit Knapp 3 Jahre nach der Pflanzung im Frühjahr Wirtschaftswegen (inkl. Leitstrukturen in der 2004 prägt dieser Bereich inzwischen schon Feldflur) und drei Unterquerungen. Alleen und entscheidend das Landschaftsbild in dieser Gehölzstreifen leiten die Fledermäuse, die sich ansonsten sehr ausgeräumten Landschaft. mit Ultraschall im Gelände orientieren, gezielt auf diese Kreuzungspunkte. Grenzkonstrollstelle Breitenau/Krasny Les Ausgleichsmaßnahme Achlitz-Renaturierung Unmittelbar hinter der AS Bad Gottleuba und ca. 4 km vor der eigentlichen Grenze war Im Bereich der AS Bahretal quert die A 17 ursprünglich eine ca. 40 ha große Gemein- die Achlitz, einen kleinen Bach, der nördlich schaftszollanlage geplant. Durch den EU- von Friedrichswalde in die Bahre mündet, mit Beitritt der Tschechischen Republik wurden einem großzügig dimensionierten Brückenbau- Zollkontrollen überflüssig und damit auch die werk. für den Bau dieser Anlage erforderlichen Inves- Vor der Renaturierung war die Achlitz ein fast titionen in Höhe von rd. 60 Mio. €. vegetationsloser Bach inmitten einer intensiv Statt dessen entstand an gleicher Stelle ein genutzten Ackerlandschaft. Parkplatz mit einer Fläche von ca. 7,5 ha, an Durch Herausnahme eines dem so lange die Personenkontrollen durch- ca. 35 m breiten Streifens geführt werden, bis die Tschechische Republik aus der landwirtschaftlichen dem Schengener Abkommen beigetreten ist Nutzung über eine Strecke und auch diese Kontrollen entfallen. Danach von 1,8 km wurde es mög- kann der Parkplatz ohne großen Aufwand zu lich, den Bach mit ingenieur- einer normalen PWC-Anlage umgebaut werden. biologischen Maßnahmen naturnah zu modellieren und eine umfangreiche bach- begleitende Bepflanzung anzulegen. Rund 71.000 heimische Gehölze wurden gepflanzt.

Der Bachlauf vor der Maßnahme 2003 (links) und drei Jahre später (rechts).

Koryto potoka před naturalizací a o tři roky později (vpravo).

62 Popis

struktur, takže netopýři létající velmi nízko Necelé tři roky po provedení výsadby na jaře nad zemí jsou při křížení dálnice chráněni 2004 tento prostor již významně přispívá před kolizemi s vozidly. Jedná se o tři mosty k utváření krajinného rázu v této jinak velmi přes dálnici, kombinované s hospodářskými holé krajině. nadjezdy včetně naváděcích porostů v polích, a tři propusty pod dálnicí. Netopýři, kteří se v krajině orien- tují pomocí ultrazvuku, jsou naváděni alejemi a pásy křovin k těmto propustům.

Ekologická stavba přírodní úprava potoka Achlitz

V prostoru dálniční Parkoviště s WC křižovatky Bahretal u Breitenau bude překračuje dálnice A 17 přechodně sloužit jako stanoviště pro velkoryse dimenzo- pasovou kontrolu. vaným mostním objek- tem malý potok Achlitz, Die PWC-Anlage bei Breitenau dient který ústí severně od vorübergehend als Friedrichswalde do toku Grenzkontrollstelle. Bahre. Před úpravou byl potok Achlitz, ležící uprostřed intenzivně obhospodařovaných polí, Pasové odbavení Breitenau téměř bez vegetace. Bezprostředně za křižovatkou Bad Gottleu- Po vynětí pruhu šířky cca. 35 m v délce 1,8 km ba ve vzdálenosti cca. 4 km od hranic bylo ze zemědělského užívání byl potok za použití původně počítáno se zřízením společného inženýrsko-biologických postupů vymodelován celního odbavovacího prostoru na ploše cca. do přirozeného stavu, přičemž byla založena i 40 ha. Po vstupu České republiky do EU byly rozsáhlá břehová vegetace. Celkem bylo vysá- celní kontroly zrušeny a původně plánovaných zeno 71.000 kusů místních dřevin. cca. 60 mil. € na toto zařízení již nebylo nutno vynaložit. Ve spojení s mostem přes údolí Achlitz tak Namísto toho zde bylo vybudováno parkoviště byl vytvořen biokoridor pro zachování migra- o ploše cca. 7,5 ha, na němž budou prováděny ce živočichů napříč dálnice A 17. Vysázené kontroly osob do doby, než Česká republika křoviny slouží četným živočišným druhům přistoupí k Schengenské dohodě, kdy i tyto jako naváděcí vegetační struktury ve směru kontroly odpadnou. Plocha potom bude bez k mostu, kde je možný bezpečný podchod pod větších nákladů přebudována na normální dálnicí. parkoviště, vybavené WC. Kromě funkce biokoridoru bylo naturalizací potoka dosaženo i zvýšení jeho přírodní ho- dnoty (samočistící schopnost, snížení podílu splavovaných hnojiv a vytvoření možností pro hnízdění a obživu ptactva).

63 Maßnahme Größte Bogenbrücke in Sachsen führt über das Seidewitztal

stlich der AS Pirna Ödurchfährt die A 17 das europäische Schutzgebiet „Seidewitztal und Börns- dorfer Bachtal“, das als Flora-Fauna-Habitat (FFH)- Gebiet ausgewiesen ist. Um diesen sensiblen Naturraum so wenig wie möglich zu beeinträchtigen, wurde zur Querung des tief eingeschnit- tenen Tales der Seidewitz ein 567 m langes Brücken- bauwerk errichtet – und zwar als Bogenkonstruktion mit 154 m Spannweite. Damit ist die Seidewitztalbrücke die größte Bogenbrücke im Freistaat Sachsen. Die beiden Bögen – je einer pro Richtungs- fahrbahn – wurden im Freivorbau mit Kletter- schalung hergestellt. Abspannvorrichtungen mit Pylonen und Felsankern sorgten für die erforderliche Stabilität während des Baus. Durch dieses Herstellungsverfahren konnte auch während der Bauphase auf die Errichtung Daten und Fakten von Hilfspfeilern im Tal verzichtet werden. Die Stahlkästen der Überbauten wurden im Takt- Länge: 567 m schiebeverfahren eingeschoben. Stützweiten: 43 + (4 ×) 55 + 154 + (2 ×) Das Ergebnis ist ein außerordentlich schlan- 54 + 43 m kes, elegant und transparent wirkendes Bau- werk, das sich harmonisch in die natürliche Bogen- Umgebung einfügt. konstruktion: 2 Bögen mit je 154 m Spannweite und 40 m Scheitelhöhe Breite: 29,50 m Brückenfläche: ca. 16.712 m2 Höhe max. über Tal: 50 m Überbauten: Stahlverbund-Konstruktion Herstellungs- Verfahren: Freivorbau (Bogentragwerke) Taktschiebeverfahren (Überbauten) Bauzeit: 35 Monate Kosten: ca. 23,4 Mio. €

64 Největší obloukový most v Sasku Popis překračuje údolí Seidewitztal

ýchodně od křižovatky Pirna prochází Vdálnice A 17 evropskou chráněnou oblastí Údaje a fakta: „Seidewitztal a Börnersdorfer Bachtal“, která délka: 567 m je vymezena jako oblast FFH (Flora-Fauna- Habitat). Aby tento citlivý přírodní prostor byl rozpětí polí: 43 + (4×) 55 + 154 + (2×) 54 + 43 m co nejméně dotčen, byl k překročení hluboko zaříznutého údolí řeky Seidewitz vybudo- oblouková ván most délky 567 m, který má obloukovou konstrukce: 2 oblouky o rozpětí 154 m a konstrukci o rozpětí 154 m. Tím se tento vzepětí 40 m most stal největším obloukovým mostem ve Svobodném státě Sasko. šířka: 29,50 m plocha mostu: cca. 16.712 m2 Obě oddělené obloukové konstrukce byly vy- budovány letmou betonáží s pomocí šplhavého max. výška bednění. K zajištění stability během stavby nad údolím: 50 m sloužily pomocné pylony se závěsnými lany a nosná skalní kotvy. Díky této technologii bylo možno konstrukce: spřažená ocelobetonová i během výstavby uchránit dno údolí, protože konstrukce nebyly zapotřebí žádné pomocné pilíře. Ocelo- technologie: letmá betonáž oblouků vé korýtkové nosníky mostovky byly umístěny vysouvaná ocelová kon- na vybetonované oblouky postupným vysou- strukce váním. Výsledkem je mimořádně štíhlý, elegantní a doba výstavby: 35 měsíců transparentní mostní objekt, který se harmo- náklady: cca. 23,4 mil. € nicky začleňuje do přírodního prostředí.

65 Úseky 0807 a 0806 (Délka: 27,4 km) Popis Od státních hranic D/ČR do Řehlovic

raničním mostem délky 412 m, který 180 m v prostoru Ústí nad Labem. Prvním Hpřekračuje Hraniční potok ve výšce téměř objektem je tunel Panenská celkové délky 60 m, přechází dálnice A 17 na české území a 2.240 m s dvěma hornicky raženými troubami pokračuje dále jako D 8. Bezprostředně za a přidanými přesypanými troubami, vybudo- hraničním mostem následuje elegantní most vanými v otevřeném výkopu. Za tímto tunelem přes Rybný potok délky 360 m, jehož vozovka následuje most Panenská (235 m), za ním se vznáší také cca. 60 m nad dnem údolí. galerie délky 180 m a další ražený tunel Libou- Dálnice pokračuje částečně v odřezu a přes chec s dvěma troubami o délce 510 m. most po Špičákem (360 m) po náhorní plošině Krušných hor směrem na jihovýchod. Za dalším velkým mostem přes Mordovou rokli (525 m) následuje první mimoúrovňová křižovatka Petrovice. Za touto křižovatkou začíná dálnice klesat cca. 4,5% jižním směrem.

Četné velké mosty

Železniční most u K překonání příkrého svahu Krušných hor byly Úžína. zapotřebí četné impozantní inženýrské objekty, Eisenbahnbrücke pomocí nichž se dálnice dostává z nadmořské bei Úžín. výšky cca. 650 m u Špičáku do výšky cca.

66 Abschnitte 0807 und 0806 (27,4 km) Maßnahme Von der Bundesgrenze D/ČR bis zur AS Řehlovice

it der 412 m langen Grenzbrücke Schön- Ab der AS Knínice verläuft die D 8 parallel zur Mwalder Bach, die den gleichnamigen Fluss I/13 bis zur Tank- und Rastanlage Varvažov in einer Höhe von fast 60 m überspannt, ge- und erreicht dann einen Bereich von Absatzbe- langt die Autobahn – im weiteren Verlauf mit cken des Gaswerks Úžín, zu deren Querung der Bezeichnung D 8 – auf tschechisches umfangreiche Untergrundstabilisierungen Hoheitsgebiet. Unmittelbar hinter der Grenz- erforderlich waren. brücke führt ein weiteres imposantes Brücken- bauwerk, die Talbrücke Gottleuba (360 m), in rund 60 m Höhe über das Tal. In der Folge verläuft die D 8 zum Teil im An- Die Maßnahme im Überblick schnitt und zum Teil auf einer Hangbrücke (360 m) am Sattelberg (Špičák) vorbei und Abschnitt 0807 dann über die Hochebene des Erzgebirges in Richtung Südost. Nach einer weiteren Groß- Länge: 27,4 km brücke über den Mordgrundbach (525 m) Knotenpunkte: – AS Petrovice (II/248) erreicht die Trasse die erste Anschlussstelle – AS Knínice (I/13 – E 442) Petrovice. Kurz dahinter erreicht die D 8 ein – AS Úžín (I/30) Gefälle von 4,5 % in Richtung Süden. – AS Předlice (II/253) – AS Trmice (Zubringer Eine Vielzahl großer Ústí nad Labem) Ingenieurbauwerke Bauwerke: 19 Autobahnbrücken, Zur Überwindung des steilen Gefälles des darunter Erzgebirgskamms auf tschechischer Seite – 8 Großbrücken waren zahlreiche weitere große Ingenieurbau- – 2 Tunnel werke erforderlich, um von 650 m NN am (2.240 m u. 510 m) Sattelberg auf 180 m NN im Bereich Ústí nad Anlagen: – Tank- und Rastanlage Labem abzusteigen. Varvažov Zunächst der zweiröhrige Tunnel Panenská – Betriebsstützpunkt (2.240 m), dahinter folgen die Brücke Panenská Petrovice (235 m), eine 180 m lange Galerie und schließ- lich ein weiterer Tunnel Libouchec, ebenfalls Flächenbedarf: 183 ha mit zwei Röhren in einer Länge von 510 m. Bauzeit: 2004 bis 2006 Unmittelbar hinter dem Südportal dieses Tun- nels beginnt die Hangbrücke Knínice, die mit Kosten: 22 Mrd. Kč (785,7 Mil. €) einer Länge von 1.080 m und einem Längsge- fälle von 4,5 % die D 8 an den Fuß des Erzge- Abschnitt 0806 birges führt. Länge: 4,1 km Knotenpunkte: – AS Trmice (teilweise ausgebaut) – AS Řehlovice (teilweise ausgebaut/ I/63 – Anbindung Teplice) ) Bauwerke: – 3 Großbrücken Flächenbedarf: 18 ha Bauzeit: 1984 bis 1990 Nordportal des Tunnels Panenská. Kosten: 1 Mrd. Kč (35,7 Mil. €) Severní portál tunelu Panenská.

67 Popis

Mimoúrovňové křižovatky

MÚK Petrovice První křižovatka na českém území, která po silnici II/248 napojuje na dálnici obce Petrovice, Krásný Les a Telnice.

Celkový přehled

Úsek 0807 Délka: 27,4 km Křižovatky: – MÚK Petrovice (II/248) – MÚK Knínice (I/13 – E442) – MÚK Úžín (I/30) – MÚK Předlice (II/253) – MÚK Trmice (přivaděč Ústí nad Labem) Jižní portál tunelu Bezprostředně za jižním tunelovým portálem Libouchec. následuje z dálky viditelná estakáda Knínice Inženýrské Südportal des délky 1.080 m, která přivádí dálnici D 8 na úpatí objekty: 19 dálničních mostů Tunnels Libouchec. Krušných hor. 8 mostů z toho přes 100 m Za estakádou následuje mimoúrovňová 2 tunely (2.240 m a 510 m) křižovatka Knínice a dálnice potom sleduje Vybavení: odpočívka Varvažov souběžně silnici I/13 (E 442) až k odpočívce provozní středisko SSÚD s čerpací stanicí Varvažov. Dále prochází Petrovice územím odkalovacích nádrží plynárny Úžín, kde byly nutné rozsáhlé sanační úpravy pro Zábor ploch: 183 ha stabilizaci podloží. Doba výstavby: 2004 – 2006 V prostoru Ústí nad Labem následují dvě další křižovatky Úžín a Předlice, most Předlice Náklady: 22 miliardy Kč (785,7 mil. €) (470 m) a další estakáda Trmice délky 1.085 m, překračující dvě místní komunikace, vodní tok Úsek 0806 a 13 železničních kolejí. Délka: 4,1 km Úsek 0806 vybudován v předstihu Křižovatky: – částečně vybudovaná MÚK Trmice (přivaděč Za touto estakádou navazuje dálnice v křižo- Ústí nad Labem) vatce Trmice na úsek 0806 Trmice – Řehlovice, – částečně vybudovaná vybudovaný v předstihu v letech 1984 – 1990. MÚK Řehlovice V tomto úseku trasa prochází jihozápadním (I/63 – napojení Teplic) směrem úzkým údolím souběžně s řekou Inženýrské Bílinou, dvojkolejnou železniční tratí a silnicí objekty: 3 dálniční mosty přes 100 m II/258. Stavba dálnice si vyžádala tři velké mosty – Trmice (440 m), Koštov (500 m) a Zábor ploch: 18 ha Stadice (330 m). Na mostě Trmice byly při Doba výstavby: 1984 – 1990 dostavbě mimoúrovňové křižovatky v rámci úseku 0807 dodatečně ještě osazeny římsy a Náklady: 1 miliarda Kč (35,7 mil. €) protihlukové stěny. 68 Maßnahme

Die D 8 hat inzwischen den Stadtbereich Ústí nad Labem mit den beiden Anschlussstellen Úžín und Předlice erreicht. Es folgen zwei wei- tere, die Brücke Předlice (470 m) und die Groß- brücke Trmice über örtliche Straßen und ein Eisenbahngelände mit einer Länge von 1.085 m.

Vorgezogener Abschnitt 0806

Kurz hinter dieser Brücke knüpft dann die Trasse mit der AS Trmice an den zeitlich vorge- zogenen Bauabschnitt 0806 Trmice – Řehlovice an, der 1984 – 1990 gebaut wurde. Die Trasse verläuft in einem engen Tal, wo parallel der Fluss Bílina, die D 8, eine zweigleisige Eisen- bahnstrecke und die Straße II/258 nebeneinan- der führen, in Richtung Südwest. Drei Großbrü- cken Stadice (330 m), Koštov (500 m) und Trmice (440 m) mussten in diesem Abschnitt gebaut werden, auf der Brücke Trmice wurden im Zuge der Fertigstellung der AS Trmice AS Knínice Anschlussstelle zusätzlich Schallschutzwände errichtet. Anknüpfung an die wichtige Straße I. Ordnung Trmice. I/13 (E 442), die an der Südseite des Erzge- MÚK Trmice. Knotenpunkte birgskamms von Děčín bis Karlsbad führt. Über diese Straße wird ein Teil des grenzüberschrei- AS Petrovice tenden Verkehrs nach Děčín im Osten bzw. Die erste Anschlussstelle auf tschechischer nach Teplice, Most, Chomutov und weiter in Seite, mit der über die Straße II/248 die Ort- Richtung Westen abfließen. Bei der Ausbildung schaften Petrovice, Krásný Les und Telnice der Anschlussstelle musste die I/13 auf einer angebunden werden. Länge von ca. 1 km verlegt werden.

AS Úžín, AS Předlice An diesen beiden Anschluss- stellen wird über die Straßen I/30 und II/253 das Stadtgebiet von Ústí nad Labem optimal an die Autobahn angebunden.

AS Trmice Im Zuge des Abschnitts 0806 wurde bereits vor 1990 ein Teil des Knotenpunktes gebaut. Die übrigen Rampen wurden später angelegt. Die An- Trasse der D 8 schlussstelle stellt eine wich- zwischen der tige Anbindung über einen – Anschlussstelle Petrovice und der ebenfalls im Vorfeld fertigges- Grenze. tellten – ca. 4 km langen vierstreifigen Zubringer Trasa dálnice D 8 mezi křižovatkou (Žižkova ulice) zur Elbufer- Petrovice a státními straße I/30 dar. hranicemi.

69 Popis

MÚK Knínice slouží jako protikolizní ochrana ptactva, Napojení důležité silnice I/13 (E 442), která obzvlášť chráněného tetřívka, i jako ochrana vede po jižním úpatí Krušných hor z Děčína do infiltrační oblasti přehrady Gottleuba proti Karlových Varů. Po této silnici bude sjíždět část odstřiku znečištěné vody z vozovek. přeshraniční dopravy směrem na Děčín a Infiltrační oblast německé přehrady na pitnou západním směrem do Teplic, Mostu a Chomu- vodu Gottleuba zasahuje ještě cca. 5 km do tova. Výstavba této křižovatky si vyžádala českého vnitrozemí. Německá a česká silniční přeložku silnice I/13 v délce cca. 1 km. správa se proto dohodly, že v tomto úseku bude česká dálnice D 8 vybudována podle MÚK Úžín, MÚK Předlice německé směrnice pro výstavbu silnic Těmito dvěma křižovatkami je po silnicích I/30 v ochranných pásmech vodních zdrojů RiSt- a II/253 napojeno na dálnici město Ústí nad WaG, a že veškerá povrchová voda z vozovek Labem. bude odvedena mimo infiltrační oblast. Kromě toho byla vybudována řada retenčních nádrží MÚK Trmice s předčištěním, aby do povrchových toků byla Při výstavbě úseku 0806 byla část křižovatky vypouštěna pouze neznečištěná voda. vybudována již před rokem 1990, zbývající ramena byla dostavěna v rámci úseku 0807. Na svazích podél dálnice byly na vhodných Křižovatka nabízí důležité napojení centra místech vysázeny široké zelené pásy sloužící města Ústí nad Labem po cca. 4 km dlouhé jako ochrana proti imisím, hluku a jako životní spojovací komunikaci (Žižkova ulice), která prostory pro malé živočichy a ptactvo. byla vybudována s předstihem. Díky velkému počtu inženýrských objektů a propustů pro zvěř v hřebenové oblasti je Mimořádná snaha o ochranu zaručena vysoká propustnost dálniční trasy pro přírody a životního prostředí migrační koridory zvěře. Zvěř má k migraci přes dálnici pod mosty a nad tunely k dispozici Úsek 0807 dálnice D 8 prochází vysoce citlivým celkem 7,8 km trasy. přírodním prostředím hřebene Krušných hor. Při projektování byly zohledněny i potřeby K ochraně flóry a fauny byla i na české straně člověka. Trasa je důsledně vedena realizována nákladná ochranná opatření. K nim v dostatečné vzdálenosti od sídelních útvarů. patří především ochranné stěny výšky až Tam, kde přiblížení bylo nevyhnutné, 4,5 m, které byly vybudovány na obou stranách byly dodrženy přísné směrnice protihlukové hraničního mostu a v délce dalších cca. 5 km ochrany a byla realizována rozsáhlá protihlu- na mostech a podél tělesa dálnice. Stěny ková opatření.

Estakáda Trmice.

Großbrücke Trmice.

70 Maßnahme

Besondere Anstrengungen zum Natur- und Umweltschutz

Im Grenzabschnitt (0807) quert die D 8 den hochsensiblen Naturraum des Erzgebirgs- kamms. Zum Schutz von Flora und Fauna wurde auch auf tschechischer Seite eine Reihe aufwändiger Maßnahmen durchgeführt. Dazu gehören insbesondere bis zu 4,5 m hohe Schutzwände, die beidseitig auf gesamter Länge der Grenzbrücke und weitere ca. 5 km entlang der Trasse zum Schutz des Birkhuhns, Eisenbahnbrücke aber auch zum Schutz des Trinkwassers bei Knínice. (Spritzschutz) errichtet wurden. Železniční most u Knínic. Das Einzugsgebiet der deutschen Trinkwasser- talsperre Gottleuba erstreckt sich noch ca. 5 km in das tschechische Inland. Die deutsche und die tschechische Straßenbauverwaltung haben deshalb abgestimmt, dass in diesem Abschnitt die D 8 nach RiStWaG, der deut- schen Richtlinie für Straßenbaumaßnahmen in Wassereinzugsgebieten gebaut wird, und dass das gesamte Oberflächenwasser von der Fahrbahn außerhalb des Einzugsgebiets her- ausgeleitet wird. Darüber hinaus wurden zahl- reiche Regenrückhaltebecken gebaut, um sicherzustellen, dass nur gereinigtes Wasser von der Autobahn in die Gewässer eingeleitet wird. An den Böschungen und entlang der Fußgängerbrücke Autobahn wurden an geeigneten Stellen breite „Katzenaugen“. Grünstreifen angepflanzt, die als Immissions- Most pro pěší schutz und gleichzeitig als Lebensraum für „Kočičí oči“. kleine Tiere und Vögel dienen.

Durch die Vielzahl von Ingenieurbauwerken und Tierdurchlässen ist eine sehr hohe Durch- lässigkeit der Trasse für Wanderungskorridore der Tiere im Kammbereich gegeben: insge- samt 7,8 km unter den Brücken bzw. über den Tunneln stehen den Tieren für die Trassenque- rung frei. In Waldbereichen wurden zur Vermei- dung von Kollisionen der Tiere mit Fahrzeugen Stützwand mit künstlerischer Zäune errichtet, mit denen die Tiere zu Tier- Ausgestaltung durchlässen bzw. Unterführungen geleitet (Relief Erzgebirge werden. und Böhmisches Mittelgebirge). In Siedlungsnähe wurden strenge Lärmschutz- grenzwerte eingehalten und umfangreiche Opěrná zeď s Lärmschutzmaßnahmen realisiert. uměleckým reli- éfem Krušných hor a Českého středohoří.

71 Popis Hraniční most – společné dílo sousedů

álnice D 8 je propojena s dálnicí A 17 Dhraničním mostem přes Hraniční potok. Hluboce zaříznuté údolí překračuje most ve výšce 57 m. Při jeho projektování se dbalo především na minimální zásahy do údolního prostoru, aby byla zaručena ochrana přehrady na pitnou vodu Gottleuba a ochrana prostředí pro flóru a faunu. Toho bylo dosaženo – zřízením 6 polí, max. rozpětí 73 m, – uspořádáním štíhlých pilířů mimo koryto toku, – minimalizací stavební činnosti na dně údolí, – osazením 4,5 m vysokých ochranných stěn na mostě. Podle česko – německé státní smlouvy převzala výstavbu hraničního mostu česká strana. Spolková republika Německo se však podílí na celkových nákladech ve výši cca. 35,7 mil. € částkou cca. 17 mil. €. Oba oddělené ocelové komůrkové nosníky byly svařeny za českou krajní opěrou a vysunuty přes pilíře až na německou krajní opěru. Nos- níky jsou zhotoveny ze speciální oceli ATMO- FIX, která vzdoruje povětrnosti a nevyžaduje protikorozní nátěr. Údaje a fakta Komůrkové nosníky jsou spřaženy železo- betonovou deskou. Její betonáž byla prováděna délka: 412 m od obou krajních opěr, k nimž byly z české rozpětí polí: 58,4 + (4×) 73 + 58,4 m strany vybudovány staveništní komunikace s rozsáhlými opatřeními k ochraně pitné vody. šířka: 30,80 m plocha mostu: cca. 12.600 m2 stavební výška: 3,80 m max. výška nad údolím: 57 m nosná konstrukce: spřažený ocelobetonový komorový nosník pro každý jízdní pás technologie: vysouvané ocelové nosníky, betonáž spřahující desky pomocí betonážních vozíků, pojíždějících po ocelové konstrukci doba výstavby: 23 měsíců náklady: 1 miliarda Kč (35,7 mil. €)

72 Die Grenzbrücke Schönwalder Bach – Maßnahme ein Brückenschlag zwischen Nachbarn

indeglied zwischen der A 17 und der D 8 – ten Stahl ATMOFIX hergestellt, der keinen Bund damit zugleich ein symbolischer Brü- Korrosionsanstrich benötigt. ckenschlag zwischen den Nachbarländern Die Stahlhohlkästen sind mit einer Stahlbeton- Bundesrepublik Deutschland und Tschechische verbundplatte abgedeckt. Die Betonierung Republik – ist die 412 m lange Grenzbrücke erfolgte von beiden Widerlagern aus, zu denen Schönwalder Bach. Das tief eingeschnittene von der tschechischen Seite Baustraßen mit Tal wird in einer Höhe von bis zu 57 m über- umfangreichen Wasserschutzmaßnahmen quert. Bei der Gestaltung des Bauwerks wurde angelegt worden sind. in besonderem Maße darauf geachtet, die Eingriffe im Talraum so gering wie möglich zu halten, um den Trinkwasserschutz der Tal- Daten und Fakten sperre Gottleuba und den Schutz von Lebens- räumen von Flora und Fauna zu gewährleisten. Länge: 412 m Das wurde erreicht durch: Stützweiten: 58,4 + (4×) 73 + 58,4 m – 6 Felder mit Stützweiten von bis zu 73 m, – Anordnung der schlanken Pfeiler außerhalb Breite: 30,80 m des Flussbetts, Brückenfläche: ca. 12.600 m2 – Minimierung der Bautätigkeit im Talgrund, – 4,5 m hohe Schutzwände auf der Brücke. Bauhöhe: 3,80 m Laut Staatsvertrag zwischen der Bundesrepub- Höhe max. lik und Tschechien erfolgte der Bau der Grenz- über Tal: 57 m brücke in Zuständigkeit der tschechischen Be- hörden. Allerdings ist die Bundesrepublik mit Überbauten: einzelliger Stahlverbund- 17 Mio. € an den Gesamtkosten von 35,7 Mio. Hohlkasten € beteiligt. Herstellungs- Verfahren: Taktschiebeverfahren Die beiden getrennten Stahlhohlkästen wurden (Stahlhohlkästen) hinter dem tschechischen Widerlager ver- schweißt und im Taktschiebeverfahren über die Bauzeit: 23 Monate Pfeiler bis zum deutschen Widerlager gescho- Kosten: 1 Mrd. Kč (35,7 Mio. €) ben. Sie sind aus einem speziellen wetterfes-

73 Popis Nedělená nosná konstrukce převádí dálnici D 8 přes údolí Rybného potoka

ezprostředně za hraničním mostem násle- Údaje a fakta: Bduje most přes Rybný potok. Cenné údolí překračuje most ve výšce 53 m. Také u tohoto mostu byly zásahy do údolního prostoru ome- délka: 360 m zeny pouze na výstavbu pilířů, zřízení nosné rozpětí polí: 34 + 48 + 54 + (3×) 58 + 44 m konstrukce proběhlo shora. Tento most má tu zvláštnost, že pro oba jízdní šířka: 31,10 m pásy slouží pouze jedna nosná konstrukce plocha mostu: cca. 11.070 m2 z podélně a příčně předpjatého železobetonu. Její zhotovení probíhalo ve stavební jámě ve stavební dvou taktech za sebou. V prvním taktu byla výška: 4,30 m vybetonována železobetonová komora, max. výška v druhém taktu byly přidány předpjaté krakor- nad údolím: 53 m cové desky a diagonální výztuhy. Samotný výsuv kladl vysoké nároky na stabilitu nosná během výsuvu, na přesné zaměřování polohy konstrukce: železobetonový komorový a na příčné, výškové a podélné vedení vysou- průřez s převislými konzo- vané konstrukce, protože osa dálnice leží ve lami směrovém oblouku a v podélném spádu. technologie: vysouvaná konstrukce, Hlavní charakteristiky: betonáž ve dvou taktech – 7 polí, max. rozpětí 58 m, – vysoké a štíhlé pilíře mimo koryto toku, doba výstavby: 22 měsíců – minimalizací stavební činnosti na dně údolí, náklady: 620 mil. Kč (22 mil. €) – 4,5 m vysoké ochranné stěny na mostě.

74 Einteiliger Überbau führt die Maßnahme D 8 über das Tal der Gottleuba

nmittelbar hinter der Grenzbrücke wird das – hohe und schlanke Pfeiler außerhalb des Uschutzwürdige Tal der Gottleuba (Rybný Flussbetts, potok) mit einem 360 m langen Brückenbau- – Minimierung der Bautätigkeit im Talgrund, werk in max. 53 m Höhe gequert. Auch bei – 4,5 m hohe Schutzwände auf der Brücke. dieser Brücke wurden die Eingriffe in den Talraum nur auf den Bau der Pfeiler be- schränkt, die Errichtung des Überbaus erfolgte von oben. Daten und Fakten Die Brücke hat die Besonderheit, dass für Länge: 360 m beide Fahrbahnen nur eine Überbaukonstruk- × tion aus längs- und quervorgespanntem Stahl- Stützweiten: 34 + 48 + 54 + (3 ) 58 + 44 m beton dient. Die Herstellung erfolgte im Takt- Breite: 31,10 m schiebverfahren unter Einsatz von zwei hinter- 2 einander angeordneten Taktkellern. Im ersten Brückenfläche: ca. 11.070 m Taktkeller wurde ein Stahlbetontrog betoniert, Bauhöhe: 4,30 m der dann im zweiten Taktkeller mit vorgespann- ten Kragplatten und Diagonalversteifungen Höhe max. versehen wurde. über Tal: 53 m Überbau: Stahlbetonhohlkasten Das Taktschiebeverfahren selbst hat hohe mit Auskragungen Anforderungen an die Stabilität während des Vorschubs, an genaue Einmessungen sowie Herstellungs- an Quer-, Höhen- und Längsführung der ge- Verfahren: Taktschiebeverfahren schobenen Konstruktion gestellt, da die Fahr- mit Betonierung in zwei bahnachse in einem Richtungsbogen und in Taktkellern Längsgefälle liegt. Bauzeit: 22 Monate

Die wesentlichen Charakteristiken sind: Kosten: 620 Mio. Kč (22 Mio. €) – 7 Felder mit Stützweiten von bis zu 58 m,

75 Most Knínice (1.080 m) Popis Údaje a fakta Strmý sráz Krušných hor na české straně si délka: 1.080 m vyžádal hned za jižním portálem tunelu Libou- chec vybudování estakády délky přes 1 km. rozpětí polí: 31,5 + (24×) 42 + 31,5 m, Zřízení násypu této délky a výšky by jak z hle- šířka: 29,6 m diska hospodárnosti tak z hlediska ochrany životního prostředí nebylo proveditelné. plocha mostu: cca. 28.900 m2 Na štíhlých pilířích tvaru Y byla pro každý jízdní stavební výška: 1,40–2,60 m pás zřízena nosná konstrukce jako spojitý nosník o 26 polích, částečně předpjatý. Im- max. výška pozantní estakáda začíná těsně za jižním nad údolím: 26 m portálem tunelu Libouchec a končí 600 m před nosná křižovatkou Knínice. konstrukce: spojitý nosník pro každý jízdní pás z částečně Hlavní charakteristiky: předpjatého železobetonu – 26 polí, max. rozpětí 42 m, – pilíře tvaru Y o max. výšce 24 m, technologie: betonáž na posuvné skruži doba výstavby: 31 měsíců náklady: 1,1 miliardy Kč (39 mil. €)

Estakáda Knínice.

Großbrücke Knínice.

Most Opárno (290 m) Tento most se připravuje k výstavbě v úseku 0805 přes České středohoří, kde bude dálnice přecházet přes ekologicky hodnotné Opáren- Údaje a fakta ské údolí. Za účelem maximální ochrany tohoto citlivého přírodního prostoru byl k překročení délka: 290 m hluboko zaříznutého údolí navržen obloukový oblouková most délky 290 m s obloukovou nosnou kon- konstrukce: 2 oblouky o rozpětí 135 m strukci o rozpětí 135 m. Tento most bude mít téměř shodnou konstrukci i vzhled jako oblou- šířka: cca. 30 m kový most přes údolí Seidewitztal na dálnici plocha mostu: cca. 9.000 m2 A 17. Dva oblouky – pro každý jízdní pás samostatně max. výška – budou vybudovány letmou betonáží, aby bylo nad údolím: 50 m během výstavby uchráněno dno údolí od sta- nosná vební činnosti. konstrukce: plnostěnný železobetonový oblouk s předpjatou desko- Hlavní charakteristiky: vou mostovkou – 13 polí, max. rozpětí 135 m – minimalizace stavební činnosti na dně údolí, technologie: letmá betonáž oblouků kde bude provedeno pouze založení a výstavba opěr 76 Hangbrücke Knínice (1.080 m) Daten und Fakten Maßnahme Der steile Absturz des Erzgebirges auf tsche- Länge: 1.080 m chischer Seite machte es erforderlich, unmittel- × bar hinter dem Südportal des Tunnels Libou- Stützweiten: 31,5 + (24 ) 42 + 31,5 m chec eine Hangbrücke mit einer Länge von Breite: 29,6 m über 1 km zu bauen. Eine Dammschüttung in 2 dieser Länge und Höhe wäre aus wirtschaftli- Brückenfläche: ca. 28.900 m chen und naturschutzfachlichen Gründen Bauhöhe: 1,40 – 2,60 m unvertretbar. Auf schlanken Y-förmigen Pfeilern wurde für Höhe: 26 m jede Fahrbahn ein Überbau als Durchlauf- Überbauten: Durchlaufträger aus teil- balkenträger über 26 Felder aus teilweise weise vorgespanntem Stahl- vorgespanntem Stahlbeton errichtet. Die impo- beton sante Brücke endet kurz vor der Anschluss- stelle Knínice. Herstellungs- Verfahren: Betonierung auf Lehrgerüst Die wesentlichen Charakteristiken sind: Bauzeit: 31 Monate – 26 Felder mit Stützweiten von 42 m, – Pfeiler mit Y-Form, Höhe bis zu 24 m Kosten: 1,1 Mrd. Kč (39 Mio. €)

Brücke Opárno (290 m)

Diese Brücke wird im Abschnitt 0805 über das Daten und Fakten Böhmische Mittelgebirge, wo die Autobahn ein naturschutzfachlich wertvolles Tal Opárenské Länge: 290 m údolí quert, zum Bau vorbereitet. Zum höchst- Bogen- möglichen Schutz dieses sensiblen Natur- konstruktion: 2 Bögen mit je 135 m raums ist zum Überschreiten des tief einge- Spannweite schnittenen Tals eine 290 m lange Brücke mit einer Bogentragkonstruktion mit 135 m Spann- Breite: ca. 30 m weite vorgesehen. Die Brücke wird eine fast Brückenfläche: ca. 9.000 m2 gleiche Konstruktion und Gestaltung wie die Bogenbrücke über das Seidewitztal im Zuge Höhe max. der A 17 haben. Die beiden Bögen – je einer über Tal: 50 m pro Richtungsfahrbahn – werden im Freivorbau Überbauten: Vollwandbogen aus Stahl- hergestellt, um während des Baus den Tal- beton mit vorgespannter grund zu schützen. Fahrbahnplatte Die wesentlichen Charakteristiken sind: Herstellungs- – 13 Felder, max. Stützweite 135 m, Verfahren: Betonierung im Freivorbau – Minimierung der Bautätigkeit im Talgrund, wo nur die Gründung der Stützen erfolgt.

Geplante Brücke Opárno.

Připravovaný most Opárno.

77 Úsek 0805 (Délka: 16,4 km) Popis Řehlovice – Lovosice

a křižovatkou Řehlovice se trasa stáčí Celkový přehled Zjihozápadně a stoupá až k obci Radejčín. Tunelem délky 620 m, mostem a dalším tune- Délka: 16,4 km lem délky 270 m se dálnice dostává na plato Křižovatky: – MÚK Řehlovice bývalého kamenolomu vysoko nad údolím (I/63 – napojení Teplic) Labe v blízkosti České brány (Porta Bohe- – MÚK Bílinka (I/8) mica). – MÚK Lovosice (I/15, I/30) Cenný přírodní prostor Opárenského údolí překračuje dálnice impozantním obloukem o Inženýrské rozpětí 135 m ve výšce 50 m nad dnem údolí. objekty: 19 dálničních mostů, Most Opárno bude budován stejnou technolo- z toho 5 přes 100 m gií jako most přes údolí Seidewitztal na ně - 2 tunely (270 m a 620 m) mecké straně, jeho celková délka bude 290 m. 10 nadjezdů Dálnice obchází ze západu markantní vrch Vybavení: – SSÚD Řehlovice Lovoš a za křižovatkou Bílinka vede dále v trase dnešní silnice I/8 až do křižovatky Zábor ploch: 32 ha Lovosice, kde navazuje na již provozovaný Doba výstavby: 2007 – 2009 úsek do Prahy. Náklady: 14,2 miliardy Kč (507,1 mil. €)

78 Abschnitt 0805 (16,4 km) Maßnahme Von der AS Řehlovice bis zur AS Lovosice

usgehend von der AS Řehlovice steigt die ATrasse in Richtung Südost bis zur Ge- Die Maßnahme im Überblick meinde Radejčín. Mit einem Tunnel von 620 m Länge: 16,4 km Länge, einer Brücke und einem weiteren Tun- nel von 270 m Länge gelangt die D 8 auf das Knotenpunkte: – AS Řehlovice (I/63 – Plateau eines ehemaligen Steinbruchs hoch Anbindung Teplice) über dem Elbtal in der Nähe der Böhmischen – AS Bilinka (I/8 – E55) Pforte „Porta Bohemica“. – AS Lovosice (I/15,I/30) Ein wertvoller Naturraum im Tal Opárno wird Bauwerke: 19 Autobahnbrücken, mit einer imposanten Bogenbrücke (Bogen- darunter spannweite = 135 m) in einer Höhe von 50 m – 5 Großbrücken über dem Talgrund gequert. Die Talbrücke – 2 Tunnel Opárno (290 m) wird in gleicher Bauweise wie (270 m und 620 m) die Seidewitztalbrücke auf deutscher Seite – 10 Überführungsbauwerke gebaut. Die Autobahn umgeht vom Westen den mar- Anlagen: – Autobahnmeisterei kanten Berg Lovoš, erreicht die AS Bílinka und Řehlovice führt weiter in der Trasse der Straße I/8 zur AS Flächenbedarf: 32 ha Lovosice, wo sie an den bereits bis Prag fertig- gestellten Teil anbindet. Bauzeit: 2007 bis 2009 Kosten: 14,2 Mrd. Kč (507,1 Mil. €) Knotenpunkte

AS Řehlovice Einige Rampen dieser Anschlussstelle, an der sowie zahlreicher weiterer Gemeinden erfolgt eine zweibahnige Straße I/63 nach Teplice über die Straße I/15. Angeschlossen wird hier angeschlossen wird, wurden bereits im Zuge auch die Straße I/30, die am linken Elbeufer des Abschnitts 0806 Trmice – Řehlovice ge- nach Ústí nad Labem führt. baut, eine komplette Fertigstellung des Kno- tens erfolgt im Zuge des Abschnitts 0805. Über Die Anschlussstelle wird komplett im Zuge des die Straße II/258 wird in dieser Anschlussstelle Abschnitts 0805 gebaut. Der bereits in Betrieb das untergeordnete Straßennetz an die Auto- befindliche Abschnitt der D 8 von Prag bindet bahn angeschlossen. hier in direkter Weiterführung vorübergehend In unmittelbarer Nähe dieses Knotenpunktes an die zweistreifige Straße I/8 an. wurde eine moderne Auto- bahnmeisterei zur Bewirt- schaftung des nördlichen Teils der D 8 gebaut.

AS Bílinka Mit dieser Anschlussstelle wird die Verknüpfung mit der Straße I/8 hergestellt, über die der Ort Velemín sowie die weiteren Orte in Richtung Teplice ange- schlossen werden. Autobahnmeisterei Řehlovice. AS Lovosice Středisko správy Die Anbindung der Städte a údržby dálnice Lovosice und Třebenice Řehlovice.

79 Popis

Křižovatky Mimořádná snaha o ochranu přírody a životního prostředí MÚK Řehlovice Některé větve této křižovatky, v které se napo- Úsek 0805 dálnice D 8 prochází Chráněnou juje čtyřpruhová silnice I/63 do Teplic, byly krajinnou oblastí České středohoří, kterou při vybu dovány již při stavbě úseku 0806 výstavbě dopravního spojení Praha – Ústí nad Trmice – Řehlovice, kompletně bude křižovatka Labem nelze nijak obejít. Stávající silnice I/8 dobudována spolu s úsekem 0805. Silnicí (E 55), která je silně zatížena přeshraniční II/258 bude v této křižovatce připojena na nákladní dopravou a jejíž dopravní funkci má dálnice i silniční síť II. a III. třídy. převzít dálnice D 8, prochází velmi hodnotnými V bezprostřední blízkosti MÚK Řehlovice bylo vrcholovými partiemi Českého středohoří (II. vybudováno moderní Středisko správy a ochranná zóna) bez nejmenší ochrany jak údržby dálnice (SSÚD) k údržbě severní části přírody tak člověka. dálnice D 8. Při projektování dálnice bylo prověřeno 5 MÚK Bílinka variant vedení trasy, výsledná varianta pro- V této křižovatce bude napojena silnice I/8, po chází převážně po zemědělsky využívaných níž bude možný nájezd na dálnici z obcí Ve- plochách nebo prostorem kamenolomů. Cel- lemín, Bořislav, Žalany a dalších obcí ze směru kem 85 % trasy je vedeno ve IV. (nejnižší) Teplice, které doposud neúměrně trpí silnou ochranné zóně, cca. 14 % ve III. zóně a pouze nákladní dopravou na silnici I/8. 1 % ve II. zóně, což je zásadní rozdíl oproti současnému stavu na stávající silnici I/8 (E 55). MÚK Lovosice II. ochrannou zónu v hřebenové oblasti trasa Připojení Lovosic, Třebenic a četných obcí přechází v místě bývalého kamenolomu bude v této křižovatce možné po silnici I/15, Prackovice systémem objektů tunel – most – napojí se zde také levobřežní silnice I/30 tunel. Touto kombinací a dalšími mostními vedoucí podél Labe do Ústí nad Labem. objekty je zaručena vysoká propustnost trasy Připravovaný tunel Křižovatka bude kompletně postavena v rámci pro zvěř. Obloukový most přes citlivé Opáren- Prackovice. stavby 0805. Provozovaný úsek dálnice D 8 od ské údolí bude budován letmou betonáží bez Geplanter Tunnel Prahy zde prozatím plynule přechází do zásahů do dna údolí, další most Vchynice bude Prackovice. dvoupruhové silnice I/8. celý uzavřen do tubusu z důvodu protihlukové ochrany.

V roce 2005 byly schváleny evropsky význa- mné lokality NATURA 2000. V blízkosti stavby 0805 se nachází jediná lokalita – vrch Lovoš. Expertní posudek vyloučil jakýkoliv dopad výstavby i provozu dálnice na tuto lokalitu. Pro průchod dálnice Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří vydal ministr životního prostředí výjimku s 30 podmínkami. Ty budou zapracovány do realizační dokumentace, a tím bude zaručena dostatečná ochrana přírody a životního prostředí. Zahájení výstavby tohoto 16,4 km dlouhého úseku se předpokládá v roce 2007.

80 Maßnahme

Geplante einge- Besondere Anstrengungen hauste Brücke zum Natur- und Umweltschutz Vchynice. Připravovaný Der Abschnitt 0805 der D 8 quert das Land- zakrytý most schaftsschutzgebiet Böhmisches Mittelgebirge, Vchynice. das beim Neubau einer Verkehrsverbindung Prag – Ústí nad Labem nicht umgangen werden kann. Die vom grenzüberschreitenden Schwer- lastverkehr stark belastete vorhandene Straße Die II. Schutzzone in der Kammpartie quert die I/8 (E 55), deren Verkehrsfunktion die D 8 im Autobahn im Bereich eines ehemaligen Stein- Böhmischen Mittelgebirge übernehmen soll, bruchs Prackovice mit einem Bauwerkssystem führt durch ökologisch wertvolle Kammpartien Tunnel – Brücke – Tunnel. Mit dieser Kombina- (II. Schutzzone) des Böhmischen Mittelgebir- tion und weiteren Brückenbauwerken wird eine ges. Entlang dieser Straße gibt es keinerlei hohe Durchlässigkeit der Trasse für Tiere Schutzeinrichtungen, weder für die Menschen, gewährleistet. Die Bogenbrücke über das noch für die Natur. sensible Tal Oparno wird im Freivorbau ohne Eingriff in den Talgrund gebaut, eine weitere Bei der Planung der D 8 wurden fünf Trassen- Brücke Vchynice wird aus Gründen des Lärm- varianten geprüft. Die Vorzugsvariante bean- schutzes voll eingehaust. sprucht überwiegend landwirtschaftlich ge- nutzte Flächen bzw. Steinbrüche. Insgesamt Für die Querung des Landschaftsschutzgebie- 85% der Trasse führen durch die IV. (nied- tes Böhmisches Mittelgebirge hat der Umwelt- rigste) Schutzzone, ca. 14 % durch die III. Zone minister eine Ausnahmegenehmigung mit 30 und nur 1 % durch die II. Zone. Dies bedeutet bautechnischen Auflagen erteilt. Diese werden einen wesentlichen Unterschied gegenüber der in die Ausführungsplanungen eingearbeitet, so bisherigen Situation auf der Straße I/8. dass ein ausreichender Schutz der Natur und Umwelt gewährleistet ist. Die Bauarbeiten an diesem 16,4 km langen Abschnitt der D 8 werden voraussichtlich im Jahr 2007 beginnen.

81 Úseky 0804 – 0801 (Délka: 48,2 km) Popis Z Lovosic do Prahy

ato část dálnice D 8 byla po úsecích vybu- ochraně životního prostředí, protihluková Tdována v letech 1990 – 2000, a dnes již opatření a vegetační úpravy. V blízkosti města plně převzala svoji funkci při odlehčení silniční Roudnice a slavné kultovní hory Říp byly před sítě a soustředění dopravy na dálnici. Stavby zahájením stavby dálnice provedeny rozsáhlé byly realizovány v topograficky příznivých archeologické průzkumy s mnoha cennými podmínkách bez větších terénních překážek. nálezy. Bylo nutno přemostit dvě velké řeky Vltavu a Ohři, četné železniční tratě a silnice. V některých úsecích byly rovněž nutné roz- sáhlé přeložky inženýrských sítí. Dálnice probíhá téměř přímočaře jihovýchod- ním směrem a v šesti mimoúrovňových křižovatkách připojuje důležitá města a silnice. K napojení měst Lovosice a Litoměřice byl v předstihu (jako silnice II. třídy) vybudován přivaděč délky Celkový přehled cca. 3 km. Na severním okraji Prahy se dálnice Délka: 48,2 km napojuje na Křižovatky: – MÚK Lukavec Proseckou ra- – MÚK Doksany (II/608, diálu do centra II/118) města. V bu- – MÚK Roudnice (II/608, doucnosti bude II/240) napojena na – MÚK Nová Ves (I/16) rychlostní okruh, – MÚK Úžice (II/608) který je zčásti – MÚK Zdiby (I/9, II/608, vybudován, Prosecká radiála) zčásti ve výstavbě a zčásti Inženýrské v přípravě. objekty: 29 dálničních mostů, V blízkosti – 19 nadjezdů mimoúrovňové Vybavení: – vybavená odpočívka křižovatky Luka- Siřejovice vec leží – vybavená odpočívka odpočívka Klíčany Siřejovice – SSÚD Nová Ves s čerpací stanicí, další se nachází Přivaděče: – napojení Litoměřic a Lovo- v Klíčanech sic (vybudováno jako poblíž Prahy. silnice II. tř.) V prostoru – napojení na Proseckou křižovatky Nová radiálu do centra Prahy Ves bylo vybudo- – v budoucnu napojení na váno SSÚD rychlostní okruh Prahy k údržbě jižní Zábor ploch: 248 ha části dálnice. I v tomto úseku Doba výstavby: 1990–2000 byla realizována Náklady: 6,2 miliardy Kč (221,4 mil. €) rozsáhlá opatření k 82 Abschnitte 0804 – 0801 (48,2 km) Maßnahme Von der AS Lovosice bis zur Hauptstadt Prag

ieses Teilstück der Autobahn wurde ab- Die Trasse verläuft beinahe geradlinig in Rich- Dschnittsweise in den Jahren 1990 – 2000 tung Süd-Süd-Ost und sie bindet mit insgesamt gebaut, und es hat seitdem seine Entlastungs- sechs Anschlussstellen wichtige Städte über und Bündelungsfunktion im Verkehr in Rich- nachgeordnete Straßen an. Für die Anknüp- tung Norden von Prag voll übernommen. In fung der Städte Lovosice und Litoměřice wurde topografisch günstigen Verhältnissen erfolgte ein ca. 3 km langer Zubringer gebaut. Am die Realisierung ohne größere Nordrand der Hauptstadt Prag knüpft die D 8 Geländehindernisse. Allerdings an eine Radialverbindung zum Stadtzentrum mussten zwei große Flusse, an. In Zukunft soll sie an den zum Teil fertigge- die Moldau und die Eger, stellten, zum Teil in Bau und zum Teil in Pla- sowie zahlreiche Eisen- nung befindlichen Autobahnring angeschlossen bahnstrecken und Stra- werden. ßen überbrückt werden. In manchen Strecken- In der Nähe der AS Lukavec befindet sich die abschnitten waren Tank- und Rastanlage Siřejovice, eine Service- außerdem umfang- Station gibt es reiche Leitungs- bei Klíčany nahe verlegungen Prag. Eine Auto- Die Maßnahme im Überblick erforderlich. bahnmeisterei zur Bewirtschaf- Länge: 48,2 km tung des südli- Knotenpunkte: – AS Lukavec chen Autobahn- – AS Doksany (II/608, II/118) abschnitts wurde – AS Roudnice (II/608, im Knotenpunkt- II/240) bereich der AS – AS Nová Ves (I/16 Nová Ves errich- – AS Úžice (II/608) tet. – AS Zdiby (I/9, II/608, Radialzubringer zum Auch in diesem Stadtzentrum Teilstück wurden alle erforderli- Bauwerke: 29 Autobahnbrücken chen Umwelt- 19 Überführungsbauwerke und Lärmschutz- Anlagen: – Tank- und Rastanlage maßnahmen Siřejovice sowie umfangrei- – Tank- und Rastanlage che Grünanpflan- Klíčany zungen realisiert. – Autobahnmeisterei Nová Ves In der Nähe der Stadt Roudnice Besonderheit: – Zubringer Lovosice/ und des berühm- Litoměřice ten Kultberges – Anschluss an einen Říp wurden vor Radialzubringer zum dem Baubeginn Stadtzentrum Prag der Autobahn – Anschluss an den Auto- umfangreiche bahnring Prag (geplant) archäologische Flächenbedarf: 248 ha Ausgrabungen mit vielen wert- Bauzeit: 1990 bis 2000 vollen Funden Kosten: 6,2 Mrd. Kč (221,4 Mio. €) durchgeführt.

83 Popis Nejdelší dálniční most v České republice vede přes Ohři

Údaje a fakta oposud nejdelší dálniční most v České Drepublice byl vybudován v úseku 0804. délka: 1.180 m Most má tři oddělené nosné konstrukce o 29 rozpětí polí: 28 + (7×) 34,5 + 29 + 71 + polích. Říční tok překračuje třemi oblouky o 137 + 71 + 22 + 28 + (14×) celkovém rozpětí 280 m, oblouky byly zhoto- 37,5 + 28 m veny letmou betonáží. Pravobřežní inundační území je přemostěno předpjatou šířka: 29,0 m železobetonovou konstrukcí o délce 330 m, plocha mostu: cca. 16.330 m2 levobřežní inundační území předpjatou železobetonovou konstrukcí o délce 581 m. stavební výška: 2,10 m Inundační estakády byly betonovány na vý- max. výška suvné skruži. nad údolím: 14,5 m Hlavní charakteristiky: nosná – pravobřežní estakáda o 9 polích s max. konstrukce: estakády – železobetonový rozpětím 34,5 m, předpjatý spojitý dvojtrám – levobřežní estakáda o 17 polích s max. most přes Ohři – truhlíkový rozpětím 37,4 m, předpjatý železobetonový – obloukový most přes Ohři o 3 polích s max. oblouk rozpětím 137 m, doba výstavby: 42 měsíců – pilíře estakád založeny na vrtaných pilotách, pilíře obloukového mostu na podzemních náklady: 640 mil. Kč (22,8 mil. €) stěnách, 84 Über die Eger führt die längste Maßnahme Autobahnbrücke Tschechiens

ie bislang größte Autobahnbrücke in der DTschechischen Republik wurde im Bauab- Daten und Fakten schnitt 0804 gebaut. Die Brücke hat drei ge- trennte Überbauten mit insgesamt 29 Feldern. Länge: 1.180 m Der Fluss wird mit drei Bögen von 280 m Ge- Stützweiten: 28 + (7×) 34,5 + 29 + 71 + samtspannweite gequert, die Bögen wurden im 137 + 71 + 22 + 28 + (14×) Freivorbau hergestellt. Die Flutbrücken am 37,5 + 28 m rechten und am linken Flussufer haben vorge- spannte Stahlbetonüberbauten von 330 m bzw. Breite: 29,0 m 581 m Länge, die auf Vorschubgerüsten beto- Brückenfläche: ca. 16.330 m2 niert wurden. Bauhöhe: 2,10 m Die wesentlichen Charakteristiken sind: Höhe max. – Flutbrücke am rechten Ufer mit 9 Feldern, über Tal: 14,5 m Stützweiten von bis zu 34,5 m, – Flutbrücke am linken Ufer mit 17 Feldern, Überbauten: Flutbrücken – zweistegiger Stützweiten von bis zu 37,5 m, Plattenbalken, Durchlaufträ- – Bogenbrücke über die Eger mit 3 Feldern, ger aus vorgespanntem max. Stützweite von 137 m, Stahlbeton – die Pfeiler der Flutbrücken wurden auf Bohr- Bogenbrücke – vorgespann- pfählen gegründet, ter Stahlbetonhohlkasten – die Pfeiler der Bogenbrücke wurden auf Bauzeit: 42 Monate Mailänder Wänden gegründet Kosten: 640 Mio. Kč (22,8 Mio. €)

85 Nejlepší služby pro řidiče Servis Tankování, odpočinek, osvěžení

Odpočívka Varvažov.

T+R Anlage Varvažov.

moderním dálničním stavitelství hraje straně leží nejbližší obhospodařovaná Vaspekt odpočinku a osvěžení důležitou roli. odpočívka s názvem „Dresdner Tor“ na dálnici Účastníkům provozu má být nabídnut dostatek A 4 za křižovatkou Dresden-West. možností k přerušení jízdy, k uvolnění v příjemném prostředí a k tomu, aby sebe i své Odpočívky na dálnici D 8/A 17 byly vybudovány vozidlo zaopatřil vším potřebným pro další souběžně s příslušným úsekem dálnice a jsou jízdu. K zajištění těchto potřeb se zřizují ve řidičům k dispozici od okamžiku uvedení dál- vzdálenostech cca. 20 km neobhospodařovaná nice do provozu. parkoviště s WC a ve vzdálenostech cca. Pro parkoviště s WC na dálnici A 17 ve vzdále- 50 – 60 km obhospodařované odpočívky. Při nosti 4 km před hranicemi platí tyto údaje volbě místa jsou kromě těchto účelných vzdá- prozatím v omezeném rozsahu, protože tato leností rozhodující také aspekty hospodárnosti, plocha bude sloužit přechodně pro pasovou možnosti zásobování a odvozu odpadků, kontrolu, a teprve později bude přebudována dopravně – technické a stavební podmínky. na normální parkoviště. Ve smyslu těchto zásad jsou na dálnici A 17 k dispozici 2 parkoviště s WC „Am Nöthnitz- grund“ a Breitenau (na obou stranách dálnice) s dostatkem odstavných míst pro osobní a nákladní vozidla a pro autobusy a pro tělesně postižené. Na dálnici D 8 jsou to tři odpočívky Varvažov, Siřejovice a Klíčany. Na německé 86 Beste Versorgung für die Autofahrer Service Tanken, rasten und erholen

m modernen Autobahnbau spielt der Aspekt nitzgrund“ und Breitenau (jeweils beidseitig der Ivon Rasten und Erholen eine wichtige Rolle. Autobahn) mit ausreichend Stellplätzen für Dem Verkehrsteilnehmer soll ausreichend Pkw, Lkw, Busse und Behindertenstellplätzen. Möglichkeit geboten werden, um eine Fahr- Hinzu kommen die drei T+R-Anlagen Varvažov, pause einzulegen, in angenehmer Umgebung Siřejovice und Klíčany im Zuge der D 8 in zu entspannen und sich und sein Fahrzeug mit Tschechien. Auf deutscher Seite ist die nächste allem Notwendigen für die Reise zu versorgen. Service-Station hinter dem AD Dresden-West, Um das zu gewährleisten, werden im Abstand und zwar die T+R-Anlage „Dresdner Tor“. von ca. 20 km PWC-Anlagen (unbewirtschaf- tete Rastanlagen mit WC) und im Abstand von Die Rastanlagen an der A 17/D 8 wurden im ca. 50 – 60 km bewirtschaftete Tank- und Rast- Zusammenhang mit dem jeweiligen Strecken- anlagen (T+R) eingerichtet. Neben diesen abschnitt gebaut und stehen den Autofahrern zweckmäßigen Abständen sind bei der Stand- unmittelbar mit Inbetriebnahme der Autobahn ortwahl die Wirtschaftlichkeit, die Möglichkeit zur Verfügung. der Ver- und Entsorgung sowie verkehrstechni- Mit Einschränkungen gilt dies für die 4 km vor sche und bautechnische Aspekte entschei- der Landesgrenze an der A 17 gebauten An- dend. lage, die vorübergehend als Grenzkontrollstelle Diesen Vorgaben entsprechend verfügt die dient und später zu einer normalen PWC- A 17 über die beiden PWC-Anlagen „Am Nöth- Anlage umgebaut wird.

T+R-Anlage Varvažov.

Odpočívka Varvažov.

87 Trasa dálnice zdrojem nálezů pro archeology Archeologie Svědkové dávných kultur promlouvají při vykopávkách

ři realizaci dálnice D 8/A 17 byli archeologové, tak jako u většiny dálničních staveb v uply- Pnulých desetiletích, v jistém smyslu předvojem stavbařů. Se svými vykopávkami v prostoru budoucí trasy dálnice se vydávali po stopách dávno zaniklých kultur – a byli úspěšní. Archeologické průzkumy byly prováděny s časovým předstihem, aby nebyla zpožděna výstavba dálnice, takže byl dostatek času na odborné odkrytí a zdokumentování zjištěných nalezišť.

SASKO říční údolí. Jak ukázaly vykopávky, byly k osíd- lování vybírány především ploché svahy v blíz- Aby se zabránilo nevratnému zničení všech kosti řeky. Odsud byly dobře přístupné úrodné nalezišť silniční výstavbou, byla používána náhorní plošiny, což bylo pro prehistorické osvědčená metoda: v prvním sledu byla v celé zemědělské společnosti velmi důležité. Návrší délce trasy nejvrchnější vrstva půdy odebrána ve větší vzdálenosti od řeky byla pro sídliště bagrem až na archeologicky relevantní úroveň. volena méně často. Pokud byla zjištěna možnost odkrytí archeolo- gických nálezů, byla v druhém sledu prohlou- Pozůstatky dávných sídelních oblastí v pros- bena plocha v jejich okolí a naleziště pak bylo toru trasy dálnice se projevují odlišným zabar- možno v plném rozsahu prokopat a zdokumen- vením jinak neporušené půdy. Hloubka a tvar tovat. tohoto zabarvení, druh výplně a nakonec i Vykopávky nebyly prováděny pouze ve vlast- vykopané nálezy podávají svědectví o původní ním prostoru trasy šířky cca. 40 m, ale na funkci odkrytých jam. všech souvisejících staveništích jako jsou Větší jámy sloužily m.j. jako zdroje hlíny nebo křižovatky, odpočívky, protihlukové valy, zásobní jámy. V několika málo případech byly retenční nádrže, překládky inženýrských sítí a nalezeny i pece. Pro nosné sloupy domů nebo přivaděče. jiných kůlových objektů byly vykopány malé kruhovité jámy. Jejich pravidelné uspořádání Archeologové při naznačuje půdorysy původních objektů. Jámy práci na nalezišti u Osídlování probíhalo především Meusegast. v blízkosti vodních toků byly po splnění účelu opět zasypávány zemi- nou nebo odpadky a v těchto zasypávkách byly Archäologen bei Nová dálnice je vedena po jižním okraji polab- nacházeny úlomky nádob z vypálené hlíny, der Arbeit auf einer Fundstätte bei ské nížiny oblastí, ve které se střídají ploché rozbité nástroje, dřevěné uhlí a popel. Meusegast. pahorky pokryté spraší a hluboko zaříznutá V některých případech byly do jam ukládány předměty i úmyslně. Ve vápnitých půdách ze někde zachovaly i kosti. Mezi nálezy z vykopávek chybí ostatní orga- nické materiály jako dřevo, tráva, kůra, kůže nebo len, protože ty přetrvávají pouze v prostředí bez kyslíku (např. pod vodou), a takové podmínky se v oblasti dálnice u Drážďan nevyskytují.

Nálezy keramiky z doby bronzové a železné Důležité informace pro časové zařazení naleziště poskytují především střepy keramiky, jejíž tvary a vzory se v průběhu času neustále měnily.

88 Autobahntrasse als Fundgrube für Archäologen Archäologie Zeugnisse vergangener Kulturen wurden bei Ausgrabungen geborgen

ie bei den meisten Autobahn-Neubauprojekten in den zurückliegenden Jahrzehnten, Wbildeten auch bei der Realisierung der A 17/D 8 Dresden – Prag die Archäologen gewisser- maßen die Vorhut der Straßenbauer. Mit ihren Ausgrabungen im Bereich der künftigen Auto- bahntrasse begaben sie sich auf Spurensuche nach längst vergangenen Kulturen – und sie wurden fündig. Um den Autobahnbau zeitlich nicht zu gefährden, wurde im Vorfeld schon frühzeitig mit den archäologischen Untersuchungen begonnen, so dass ausreichend Zeit blieb, die festgestellten Fundstellen fachgerecht auszugraben und zu dokumentieren.

SACHSEN Bei den im Trassenbereich dokumentierten Fundstellen handelt es sich um ehemalige Um Fundstellen vor der unwiederbringlichen Siedlungsbereiche, deren Reste als Verfärbun- Zerstörung durch den Straßenbau zu retten, gen im sonst ungestörten Boden erkennbar wurde die sicherste Erkennungsmethode sind. Tiefe und Form dieser Verfärbungen, die angewandt: der Oberboden wurde auf der Art ihrer Verfüllung und schließlich die gebor- gesamten Trassenlänge in einem ersten Gra- genen Fundstücke geben Aufschluss über die bungsabschnitt bis auf das archäologisch ursprüngliche Funktion der Gruben. relevante Niveau mit einem Bagger abgetra- Die größeren Gruben dienten u. a. als Lehm - gen. Sofern dort archäologische Befunde entnahme- oder Vorratsgrube. In einigen weni- festgestellt wurden, öffnete man in einem gen Fällen wurden auch Öfen gefunden. zweiten Grabungsabschnitt die umliegende Kleine, rundliche Gruben wurden für die tra- Fläche. Nun konnten die Fundstellen vollstän- genden Pfosten der Häuser und sonstigen dig ausgegraben und dokumentiert werden. Pfostenbauten ausgehoben. Ihre regelmäßige Die Grabungen erfolgten nicht nur im eigentli- Anordnung lässt die ehemaligen Grundrisse chen ca. 40 m breiten Trassenbereich, sondern der Gebäude erkennen. an allen im Zusammenhang mit der A 17 ste- Da die Siedlungsgruben nach deren Aufgabe henden Baumaßnahmen, wie Anschlussstel- mit Erde und Abfällen wieder verfüllt worden len, Rastanlagen, Lärmschutzwände, Regen- sind, konnten aus den Grubenverfüllungen rückhaltebecken, Leitungsverlegungen und zerbrochene Gefäße aus gebranntem Ton, Zubringerstraßen. kaputtes Werkzeug, Holzkohle und Asche geborgen werden. Manchmal wurden Gegen- Siedlungsplätze nahe stände auch absichtlich in den Gruben depo- am Wasser bevorzugt niert. In kalkreichen Böden können zudem Knochen erhalten sein. Die neue Autobahn führt am südlichen Rand Andere organische Materialien wie Holz, Gras, der Dresdner Elbtalweitung durch ein Gebiet, Rinde, Leder Flachs oder auch Speisereste in dem sich plateauartige, lössbedeckte Hügel fehlen im Fundspektrum der Ausgrabungen, mit tief eingeschnittenen Flusstälern abwech- weil sie nur in sauerstoffarmer Umgebung (z. B. seln. Wie sich bei den Ausgrabungen zeigte, unter Wasser) überdauern und diese Bedin- wurden in diesem Bereich vor allem die gewäs- gung an der Autobahn bei Dresden nicht gege- sernahen, flachen Hänge als Siedlungsplätze ben war. ausgewählt. Von dort aus waren die fruchtba- ren Lössplateaus leicht zugänglich, was für die Keramikfunde aus vorgeschichtlichen, Ackerbau betreibenden Bronze- und Eisenzeit Gemeinschaften besonders wichtig war. Selte- ner wurde eine Kuppe weit ab des Wassers als Wichtige Hinweise auf die zeitliche Einordnung Siedlungsplatz gewählt. einer Fundstelle liefern insbesondere Keramik- scherben, deren Formen und Verzierungen sich im Laufe der Zeit ständig änderten.

89 Archeologie

Většina sídlišť, která byla na této stavbě vy- kopána a zdokumentována, byla prostřednictvím nálezů keramiky datována do doby bronzové nebo železné. V tomto období byly zřizovány menší pravoúhlé domy, sesku- pené ve volném propojení. K domům patřily čtyřhranné spíže a jámy na zásoby potravin. Jeden z nejhezčích příkladů sídliště z mladší doby bronzové (cca. 1000 př. Kr.) byl nalezen Půdorys kůlové na náhorní plošině u řeky Müglitz u Dohny, kde stavby u Dohny. byla objevena řada různě velkých kůlových staveb a zvlášť velký počet kuželovitých resp. Grundriss eines Pfostenbaus bei válcovitých zásobních jam. V jejich zásypu se Dohna. nacházelo množství zcela zachovalých nádob.

U Sobrigau na východním břehu potoka Ge- V blízkosti Meusegastu však archeologové berbach bylo vykopáno sídliště z rané doby narazili na sídlištní areál z doby 4000 – 3500 železné (800 – 500 př. Kr.) s téměř čtvercovými př. Kr., z níž v labském údolí bylo doposud půdorysy budov. Větší vzájemné vzdálenosti známo jen málo sídlišť. V tomto období existo- domů naznačují existenci dvorů, ačkoliv nebyla valy intenzivní kontakty s českou kotlinou, a nalezena žádná oplocení. jedna z mála cest přes východní Krušné hory procházela poblíž této lokality. Rovněž trasa Pro sídliště byly ve většině případů voleny dálnice sleduje tuto trasu, známou již po sta- spíše mírně skloněné svahy. Výjimkou je letí. sídliště z mladší doby železné (300 – 0 př. Kr.) na strmém svahu nad potokem Rietzschkeb- Archeologické vykopávky ach u Gamingu. Zdokumentované půdorysy na ploše přes 358.000 m2 budov s úzkými stěnovými příkopy a jámami pro kůly v podélné ose představují doposud Při průzkumech v prostoru trasy dálnice A 17 neznámý typ. Několik úzkých topných jam se bylo v Sasku vykopáno a zdokumentováno silně vypálenými stěnami a kamennými celkem 27 sídlištních areálů. Z nich se 13 výplněmi svědčí o určité řemeslné činnosti. nacházelo v druhém a třetím úseku dálnice Interpretace tohoto naleziště jako výrobní mezi křižovatkou Drážďany – jih a státními lokality by mohla vysvětlovat i odlišný způsob hranicemi. Předběžné průzkumy se prováděly výstavby budov a jejich polohu. na ploše cca. 457.000 m2, oblasti s nálezy měly celkovou plochu cca. 358.000 m2. Slované sídlili u Pirny Kromě toho byly prováděny archeologické průzkumy na dálničních přivaděčích Nickern, Jižně od Pirny na poněkud vyvýšené ploše byly Lockwitz, Borthen, Pirna a Friedrichswalde. vykopány pozůstatky sídliště z římského V těchto oblastech bylo zdokumentováno císařského období (0 – 400 n. l.) a sídliště ze celkem 10 nálezů. Pohřebiště nebyla, s výjim- slovanského období (600 –1 000 n. l.). Jsou to kou hrobů z ranné doby bronzové v prostoru příklady vesnic, které byly vybudovány ve větší Kaitz a Nickern, objevena žádná. Mnohá ze vzdálenosti od řeky. sídlišť nebyla dříve známa, a byla proto pro U Pirny se dálnice stáčí poměrně ostře k jihu a vědu obzvlášť významná. Každé jednotlivé prochází předhůřím a hřebenovou oblastí vý- naleziště přineslo rovněž nové pohledy na chodních Krušných hor do České republiky. struktury, které existovaly uvnitř sídlišť Protože klimatické a geologické podmínky pro v různých periodách vývoje. zemědělství jsou v této oblasti spíše nepříz- nivé, bylo zde zaznamenáno oproti předcho- Patricia deVries, zímu úseku dálnice poměrně málo nálezů. Landesamt für Archäologie Sachsen 90 Archäologie

So konnten die meisten Siedlungen, die wäh- stimmten handwerklichen Tätigkeit. Eine Inter- rend dieses Projektes ausgegraben und doku- pretation dieser Fundstelle als Produktions- mentiert wurden über die Keramikfunde in die stätte könnte auch die abweichende Bauweise Bronze- oder Eisenzeit datiert werden. Zu jener der Gebäude und ihre Lage erklären. Zeit wurden kleinere, rechteckige Häuser errichtet, die sich in einem lockeren Verband Slawische Siedlungen zusammenfügten. Zu den Häusern gehörten bei Pirna viereckige Speicherbauten und Vorratsgruben. Eines der schönsten Beispiele einer jungbron- Auf den etwas höher gelegenen Flächen zezeitlichen Siedlung (um 1000 v. Chr.) lag auf südlich von Pirna wurden Zeugnisse einer einer Hochfläche an der Müglitz in Dohna mit Siedlung aus der Römischen Kaiserzeit einer Vielzahl unterschiedlich großer Pfosten- (0 – 400 n. Chr.) sowie aus der Slawischen Zeit bauten und besonders zahlreichen stumpfke- (600 – 1000 n. Chr.) ausgegraben. Beispiele für gelförmigen bzw. zylindrischen Vorratsgruben. Dörfer, die in größerer Entfernung von einem Ihre Verfüllungen bargen mehrere vollständig Fließgewässer errichtet wurden. erhaltene Gefäße. Bei Pirna biegt die Autobahn relativ scharf nach Süden ab und führt über das Erzgebirgs- Bei Sobrigau, an der Ostseite des Geberba- vorland und das Osterzgebirge in die Tschechi- ches, wurde eine früheisenzeitliche Siedlung sche Republik. Da die klimatischen und geolo- (800 – 500 v. Chr.) ausgegraben, die fast vier- gischen Bedingungen für den Ackerbau in eckige Gebäudegrundrisse aufwies. Die größe- diesem Naturraum eher ungünstig sind, wur- ren Abstände der Häuser untereinander deuten den hier entsprechend weniger Fundstellen auf die Existenz von Hofbereichen hin, obwohl angetroffen als im vorangegangenen Auto- Einzäunungen nicht festgestellt werden konn- bahnabschnitt. ten. Bei Meusegast allerdings trafen die Archäolo- Meist wurden eher gering geneigte Hänge als gen auf ein Siedlungsareal der Jordansmühler Siedlungsplatz ausgewählt. Eine Ausnahme ist Kultur (4000 – 3500 v. Chr.), von der bislang im eine jungeisenzeitliche Siedlung (300 – 0 v. Chr.) Dresdner Elbetal nur sehr wenige Siedlungen auf einem Steilhang zum Rietzschkebach bei bekannt sind. Zu dieser Zeit bestanden inten- Gamig. Die hier dokumentierten Gebäude- sive Kontakte mit Böhmen, und einer der weni- grundrisse mit schmalen Wandgräben und gen Wege über das Osterzgebirge verlief nahe Gruben für die Firstpfosten in den Längsach- dieser Siedlung. Auch die Autobahntrasse folgt sen repräsentieren einen bislang unbekannten dieser Wegführung, die seit Jahrhunderten als Typus. Einige langschmale Brenngruben mit „Kulmer Steig“ bekannt ist. stark verziegelten Wänden und einer Verfül- lung mit vielen Steinen zeugen von einer be- Archäologische Grabungen auf mehr als 358.000 m2 Bei den Untersuchungen im Trassenverlauf der A 17 in Sachsen wurden insgesamt 27 Sied- lungsareale ausgegraben und dokumentiert. Davon befanden sich 13 im zweiten und dritten Abschnitt der Autobahn, zwischen der An- schlussstelle bei Dresden-Kaitz bis zur Bun- desgrenze. Die Voruntersuchungen umfassten einer Fläche von insgesamt rd. 457.000 m², die Bergung von Fund- Flächen der Fundstellenbereiche betrugen stücken aus einer insgesamt rd. 358.000 m². Grube bei Dohna. Außerdem wurden die Autobahnzubringer in Vyzdvihování Dresden-Nickern, Dresden-Lockwitz, Borthen, nálezů z jámy u Pirna und Friedrichswalde archäologisch unter- Dohny.

91 Archeologie

ČESKÁ REPUBLIKA nálevkovitých pohárů). Vedle množství kera- mických nádob zde byla nalezena i kostra Pravěk na břehu Vltavy ženy.

V místech, kde trasa dálnice D 8 překonává tok Pravěká pohřebiště pod Řípem Vltavy, bylo narušeno a zkoumáno několik poloh s archeologickými nálezy. Především šlo V letech 1999 – 2000 bylo v úseku dálnice D 8 o vysokou levobřežní terasu na katastru obce Nová Ves – Doksany na ploše cca. 5 ha prozk- Vepřek. Předstihový výzkum v roce 1992 od- oumáno celkem 54 objektů. Nejstarším objek- kryl vedle poměrně rozsáhlého únětického tem byl kostrový hrob z doby cca. 3700 př. Kr., pohřebiště i části sídlišť z neolitu a mladší doby kdy byla zakládána první mohylová pohřebiště. bronzové. Ta byla často využívaná a rozšiřovaná s přestávkami po celý pravěk. Nejstarší stopou osídlení byl dlouhý dům kůlové konstrukce o rozměrech 18,5 × 6 m Další objekty na lokalitě pocházejí z přelomu kultury s lineární keramikou. Významným střední a mladší doby bronzové, t. j. z doby objevem bylo 35 kostrových hrobů únětické okolo r. 1250 př. Kr. Celkem se jedná o 11 kultury. Kostrové pohřby ve skrčené poloze kostrových hrobů. V rozích hrobů byly původně hlavou k severu byly většinou výrazně zapuštěny dřevěné sloupy nesoucí strop hro- obloženy opukovými kameny, poměrně chudou bové komory. Velmi neobvyklé konstrukce jsou hrobovou výbavu představovaly drobné kera- dva typy kruhových žlabů o průměru 4 – 5 m mické nádobky, bronzové jehlice a jantarové resp. 12 – 19 m. Jednalo se pravděpodobně o korálky. Zajímavým nálezem byl pohřeb novor- klasické mohylové hroby nebo o palisádou ozence uložený v keramické zásobnici překryté vymezený areál. mísou. Tento zvyk, označovaný podle anti- ckého vzoru jako pithoi, byl ve Vepřku zachy- Pravěká sídliště na Litoměřicku cen již potřetí – dva podobné hroby zde byly objeveny již v 19. století. Při výzkumu v úseku Doksany – Lovosice v letech 1995 – 1997 bylo na vysoké levobřežní Podstatnou část zkoumané plochy pokrývaly terase Ohře doloženo nejstarší zemědělské zbytky osady z mladší a pozdní doby bron- osídlení z mladší doby kamenné – neolitu (cca zové. Ve více než 150 jamách byl nalezen m.j. 5500 – 4900 př. Kr.). Na lokalitě bylo prozk- i depot keramických misek a sedm lidských oumáno 33 větších zahloubených objektů koster. kultury s keramikou lineární s nálezy keramiky, V sousedním katastru Nové Vsi byly v roce zvířecích kostí, kamenných broušených a 1993 odkryty sídlištní objekty z neolitu (kultura štípaných nástrojů atd. Zachyceny byly též dva s vypíchanou keramikou) a eneolitu (kultura půdorysy tzv. neolitických dlouhých domů.

Další nálezy v této lokalitě: ● Podzemní zásobárny obilí z pozdní doby kamenné-eneolitu (kultura nálevkovitých pohárů cca 3500 př. Kr.), které posléze sloužily jako jámy odpadní. Mimořádnou hodnotu má kostrový hrob z této epochy, Pohřeb muže vybavený dvěma džbánky a hliněným bub- s malým dítětem nem. z Únětické kultury. ● Památky tří kultur z doby bronzové: Begräbnis eines 13 objektů ze starší doby cca. 2000 až Mannes mit ei- 1500 př. Kr., nem kleinen Kind aus der „Kultur 18 objektů ze střední doby cca. Únětice“. 1500 – 1250 př. K., 92 Archäologie

sucht. In diesen Bereichen wurden insgesamt 10 Fundstellen dokumentiert. Gräberfelder Begräbnis eines wurden, bis auf einige frühbronzezeitliche neugeborenen Gräber bei Kaitz sowie in Dresden-Nickern, Kindes in einem Vorratsgefäß aus nicht festgestellt. Keramik, überdeckt Viele der Siedlungsbereiche waren vorher nicht mit einer Schüssel. bekannt und sind damit für die Wissenschaft „Kultur Únětice“. besonders bedeutsam. Jede einzelne Fund- Pohřeb novoroze- stelle erbrachte zudem neue Einsichten in die ného dítěte s ke- Strukturen, die innerhalb der Siedlungen in den ramickou nádobou s víkem z Únětické verschiedenen Perioden bestanden haben. kultury.

Den wesentlichen Teil der untersuchten Fläche Patricia deVries, bedeckten Reste einer Siedlung aus der jünge- Landesamt für Archäologie Sachsen ren und aus der späteren Bronzezeit. In mehr als 150 untersuchten Gruben wurden u. a. ein Depot von Keramikschalen und sieben Men- schenskelette gefunden. TSCHECHISCHE REPUBLIK Im Nachbarkataster Nová Ves wurden im Jahr 1993 neolithische Siedlungsobjekte ausgegra- Urzeit am Moldauufer ben („Kultur mit gestochener Keramik“ und „Kultur der Trichterbecher“). Neben zahlreichen An der Stelle, wo die Trasse der Autobahn D 8 Keramikgefäßen wurde auch ein Frauenskelett die Moldau überquert, wurden einige Lagen mit zu Tage gebracht. archäologischen Funden angeschnitten und untersucht. Besonders bedeutsam war eine Gräberfunde hohe Terrasse am linken Ufer der Moldau nahe unter dem Georgsberg (Říp) der Gemeinde Vepřek. Bei einer Voruntersu- chung im Jahr 1992 wurden hier neben einer In den Jahren 1999 – 2000 wurden im Auto- umfangreichen Begräbnisstätte aus der Kultur bahnabschnitt Nová Ves – Doksany zwischen „Únětice“ auch Teile von Siedlungen aus der den Gemeinden Straškov und Vražkov auf Jungsteinzeit und aus der jüngeren Bronzezeit einer ausgewiesenen Fläche von 5 ha insge- entdeckt. samt 54 Objekte untersucht. Ältester Fund war ein Skelettbegräbnis aus der Die ältesten Siedlungsspuren waren ein langes Zeit ca. 3700 v. Chr., in der die ersten Grabhü- Haus (18,5 × 6 m) mit Pfahlkonstruktion und gelbegräbnisse begannen. Diese Grabhügel Funde von Linearkeramik. Sehr bedeutsam wurden in vielen Fällen während der gesamten war die Entdeckung von 35 Begräbnissen aus Urzeit genutzt und evtl. auch noch erweitert. der Kultur „Únětice“. Die Skelettbegräbnisse – Weitere Objekte in dieser Lokalität stammen in geduckter Lage mit dem Kopf nach Norden – aus der mittleren/jüngeren Bronzezeit, d. h. um waren überwiegend mit Tonschiefersteinen das Jahr 1250 v. Chr. Insgesamt handelt es umrahmt. Die bescheidene Grabausstattung sich um 11 Skelettbegräbnisse. In den Ecken bestand aus kleinen Keramikgefäßen, Bronze- der Gräber befanden sich ursprünglich höl- nadeln und Bernsteinbändern. Sehr interessant zerne Säulen, die eine Decke der Grabkammer war der Fund eines neugeborenen Kindes, das getragen haben. in einem mit einer Schüssel überdeckten Vor- Sehr ungewöhnliche Konstruktionen sind zwei ratsgefäß aus Keramik bestattet wurde. Dieser Typen von kreisförmigen Rinnen mit Durch- Brauch – nach antikem Vorbild als Pithoi be- messern von 4 – 5 m bzw. 12 – 19 m. Dabei zeichnet – wurde damit in Vepřek bereits zum handelte es sich vermutlich um klassische dritten Mal aufgefunden (die ersten zwei be- Grabhügel bzw. um ein mit Palisaden einge- reits im 19. Jh.). grenztes Grabareal.

93 Archeologie

cestě, spojující Čechy se severní částí Evropy. V 11. a 12. století mělo zásadní vliv hradiště Chlumec, jehož posádka zajišťovala ochranu zemské hranice i obchodní cesty. Na tohoto hradiště je vázán vznik prvních sídlišť trvalého Keramické nádoby charakteru. K rozvoji přispěli i rytíři johanits- z kultury nálevko- vitých pohárů (cca. kého řádu, kteří zde od roku 1169 vlastnili 3500 př. Kr.). několik vesnic. Význam regionu jako příhodné oblasti napojené na řeku Labe a na Srbskou Keramische Ge- fäße aus der „Kultur obchodní cestu pak jen podtrhuje založení der Trichterbecher“ královského města Ústí nad Labem v první (ca. 3500 v. Chr.). polovině 13. století. Z raného středověku pochází sídliště s 114 objektů z mladší doby bronzové, pozůstatky hutnické dílny u obce Český Újezd, k nimž patří opevňovací příkop a zlomek které bylo vázáno na obchod na Srbské cestě pískovcového kadlubu na odlévání bronzo- a na hradiště Chlumec. Archeologický výzkum vých nožů a kopí. v trase stavby dálnice probíhal i v oblasti • Z doby železné (5. století př. Kr.) pochází Krušných hor, kde byly nalezeny pozůstatky polozahloubené chaty (polozemnice), které historických cest a stopy středověkého a představují zcela jiný typ objektů než starší novověkého osídlení u vesnic Nakléřov a nálezy. Krásný Les.

Na dalších nalezištích v trase dálnice bylo Mgr. Petr Lissek, Ústav archeologické památ- objeveno několik hrobů převážně z kultury se kové péče severozápadních Čech, Most šňůrovou keramikou (cca. 2500 př. Kr.).

Ústecko pravěké a středověké

Poslední úsek dálnice D 8 na české straně prochází u Ústí nad Labem okrajem nížiny mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Díky kvalitním přírodním podmínkám (vodním tokům, sprašovým půdám, klimatu) byla tato krajina již v pravěku hustě osídlena (významné sídliště na soutoku Labe a Bíliny).

Již při budování prvního úseku dálnice D 8 v letech 1987 – 1988 byly na katastru obcí Řehlovice a Stadice při archeologických výzku- mech nalezeny bohaté pozůstatky pravěkého osídlení. Nejstarší stopy člověka představuje unikátní sídliště lovců mamutů z období mla- dého paleolitu (25000 př. Kr.). Mladší pravěk je zde zastoupen sídlišti z doby bronzové a z mladší doby železné. Rovněž v oblasti obcí Trmice a Předlice byly objeveny nálezy Keramické střepy z raného z pravěku. středověk. Důležité místo zaujímala tato oblast i ve Keramikscherben aus dem frühen středověku, kdy zde panoval čilý obchodní Mittelalter. ruch na významné komunikaci, tzv. Srbské 94 Archäologie

Urzeitliche Begräbnisstätten in der Nähe von Litoměřice

Bei Ausgrabungen im Abschnitt Doksany – Lovosice in den Jahren 1995 – 1997 wurde auf Skelettbegräbnis- einer hohen Terrasse am linken Ufer der Ohře stätte mit Steinver- füllung und kreisför- die älteste landwirtschaftliche Besiedelung aus miger Rinne. der jüngeren Steinzeit (ca. 5500 – 4900 v. Chr.) nachgewiesen. Insgesamt wurden hier 33 Kostrový hrob s kamenným záva- größere vertiefte Objekte der „Linearkeramik- lem obkroužený Kultur“ untersucht, in denen Keramik, Tierkno- žlabem. chen, Steinwerkzeuge usw. gefunden wurden. Außerdem wurden zwei lange neolithische der Urzeit dicht besiedelt (bedeutsame Sied- Wohnhäuser entdeckt. lung am Zusammenfluss von Elbe und Bílina). Bei archäologischen Ausgrabungen im ersten Weitere Funde in dieser Lokalität: Bauabschnitt 0806 der D 8 in den Jahren 1987 • Unterirdische Getreidelager aus der späten bis 1988 wurden im Kataster der Gemeinden Steinzeit („Kultur der Trichterbecher“ ca. Řehlovice und Stadice umfangreiche Funde 3500 v. Chr.), die später als Abfallgruben einer urzeitlichen Besiedelung entdeckt. Die äl- dienten. Außerdem ein archäologisch außer- testen Spuren menschlicher Anwesenheit stellt ordentlich bedeutsames Skelettbegräbnis eine einmalige Siedlung von Mammutjägern aus aus dieser Epoche – ausgestattet mit zwei dem Paläolithikum (25000 v. Chr.) dar. Die Bechern und einem größeren keramischen jüngere Urzeit ist in dieser Gegend mit Siedlun- Gefäß. gen aus der Bronze- und Eisenzeit vertreten. • Zeugnisse aus drei Kulturen der Bronzezeit: – 13 Objekte aus der älteren Kultur ca. Eine wichtige Rolle spielte diese Gegend auch 2000 – 1500 v. Chr., im Mittelalter, indem hier reger Handel an – 8 Objekte aus der mittleren Kultur ca. einem wichtigen sog. Sorbischen Handelsweg 1500 – 1250 v. Chr. und von Böhmen nach Nordeuropa herrschte. – 14 Objekte aus der jüngeren Bronzezeit, Außerordentlich bedeutsam war im 11./12. Jh. zu denen ein Befestigungsgraben und die Burg Chlumec. Von hier aus wurden die eine Sandsteinform zum Gießen von Landesgrenze und der Handelsweg überwacht, Bronzewerkzeugen und -waffen gehören. und auch die Entstehung der ersten ständigen • Aus der Eisenzeit (5. Jh. v. Chr.) stammen Siedlungen war an diese Burg gebunden. Zur neun halbvertiefte Gebäude, die einen ganz Entwicklung haben u. a. die Ritter des Johanni- anderen Objekttyp darstellen als diejenigen terordens beigetragen, die hier seit 1169 einige aus den früheren Epochen. Dörfer in Besitz hatten. Die Bedeutung der An weiteren Fundorten entlang der Autobahn- Region an der Elbe und am Sorbischen Han- trasse wurden mehrere Gräber – überwiegend delsweg unterstrich die Gründung der königli- aus der „Schnürkeramik-Kultur“ (ca. 2500 v. Chr.) chen Stadt Ústí nad Labem (Aussig) in der – entdeckt. ersten Hälfte des 13. Jh. Aus dem frühen Mittelalter stammt eine Sied- Urzeit und Mittelalter lung mit einem Eisenwerk in Český Újezd, die bei Ústí nad Labem an den Handel am Sorbischen Weg sowie an die Burg Chlumec gebunden war. Im Erzgebirge Der letzte Abschnitt der D 8 verläuft von Ústí hat man in der Autobahntrasse Reste von histo- nad Labem am Rande einer Niederung zwi- rischen Wegen und der mittelalterlichen Sied- schen dem Böhmischen Mittelgebirge und dem lungen Nakléřov und Krásný Les gefunden. Erzgebirge. Dank den günstigen natürlichen Bedingungen (fruchtbarer Lössboden, Wasser- Mgr. Petr Lissek, Institut für Denkmalpflege läufe, Klima) war diese Landschaft bereits in und Archäologie von Nordwestböhmen, Most

95 Herausgeber/ Vydal: Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung Spolkové ministerstvo dopravy, výstavby a rozvoje měst Ministerium für Verkehr der Tschechischen Republik Ministertvo dopravy České republiky Sächsisches Ministerium für Wirtschaft und Arbeit Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci

Konzept/ Koncepce: Hubert von Brunn, Berlin Redaktion/ Redakce: Hubert von Brunn, Berlin/Dr.- Ing. Karel Schimek, Liberec

Fachberatung: DEGES, Autobahnamt Sachsen, Straßen- und Autobahndirektion der Tschechischen Republik Odborná spolupráce: DEGES, Dálniční úřad Sasko, Ředitelství silnic a dálnic České republiky

Fotos/Fotografie: S. 8–10: Forschungsgruppe Kursächsische Postmeilensäulen e. V. S. 15: Autobahndirektion Nordbayern S. 16, 30, 68, 77, 80, 81, 84, 85: Straßen- und Autobahndirektion der Tsche- chischen Republik/Ředitelství silnic a dálnic České republiky S. 66, 67, 69, 70, 3 × 71, 72, 73, 74, 75, 76, 79, 87: Dr.-Ing. Karel Schimek S. 88–91: Landesamt für Archäologie Sachsen S. 92–95: Institut für Denkmalpflege und Archäologie von Nordwestböhmen, Most/Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Most

Skizzen/Situace: S. 19, 33: Straßen- und Autobahndirektion der Tschechischen Republik / Ředitelství silnic a dálnic České republiky S. 37: EVERNIA Liberec und Plan T Dresden

Alle weiteren Fotos, Skizzen und Übersichtspläne: DEGES/ Všechny ostatní fotografie, situace a přehledné plány: DEGES

Layout/Lithos/ Fotosatz: Type-Design Fotosatz- und Layoutservice GmbH, Gubener Straße 47, 10243 Berlin

Druck/Tisk: Druckerei Stein, Hegelallee 53, 14467 Potsdam

Drucklegung/ Vydání: Dezember 2006

Diese Druckschrift ist urheberrechtlich geschützt. Die dadurch begründeten Rechte, insbesondere die der Übersetzung, des Nach drucks, des Vortrags, der Entnahme von Abbildungen und Tabellen, der Funksendung, der Mikroverfilmung oder Vervielfältigung auf anderen Wegen und der Speicherung in Datenverarbeitungsanlagen, bleiben, auch bei nur auszugsweiser Verwertung, vorbehalten. Eine Vervielfältigung der Druckschrift oder von Teilen daraus ist auch im Einzelfall nur in den Grenzen der Bestimmungen der einschlägigen gesetzlichen Regelungen zulässig. Sie ist grundsätzlich genehmigunspflichtig. Zuwiderhandlungen unterliegen den Strafbestimmungen der Gesetze.