Magisterská Diplomová Práce
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Magisterská diplomová práce 2012 Bc. Monika Komárková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Slovinský jazyk a literatura Bc. Monika Komárková Odraz válečných zážitků a vztahu ke smrti v poválečné slovinské próze (E. Kocbek, T. Svetina, V. Zupan) Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Alenka Doleţalová, CSc. 2012 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce doc. PhDr. Alence Doleţalové, CSc. za odborné vedení a podnětné připomínky k obsahu práce. Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................................... 6 2. Slovinská kultura za druhé světové války a v době poválečné ........................................................... 9 3. Slovinská próza s válečnou tematikou .............................................................................................. 21 4. Kocbekova sbírka partyzánských novel Strah in pogum .................................................................. 31 5. Válečná tetralogie Ukana Tone Svetiny ........................................................................................... 37 6. Válečný román Vitomila Zupana Menuet za kitaro .......................................................................... 44 7. Odraz válečných záţitků a vztahu ke smrti ....................................................................................... 50 7.1 Odraz válečných záţitků a vztahu ke smrti ve sbírce novel E. Kocbeka Strah in pogum ........... 50 7.1.1 Blaţena krivda ...................................................................................................................... 50 7.1.2 Ogenj .................................................................................................................................... 57 7.2 Odraz válečných záţitků a vztahu ke smrti ve válečné tetralogii Ukana T. Svetiny .................. 64 7.3 Odraz válečných záţitků a vztahu ke smrti v románu V. Zupana Menuet za kitaro ................... 78 8. Závěr ................................................................................................................................................. 95 Pouţitá literatura ................................................................................................................................. 105 Povzetek .............................................................................................................................................. 107 1. Úvod Druhá světová válka byla největším válečným konfliktem v dějinách lidstva, v němţ padly při bojích o vlastní existenci miliony lidí. Ti, co přeţili, nám dodnes mohou podávat svědectví o hrůzách a tragédiích tohoto období. O druhé světové válce bylo napsáno nepřeberné mnoţství knih nejen ve slovinské literatuře. Některé se snaţily válku ospravedlňovat, jiné vypadaly jako účelová propaganda, a jen několika z nich se podařilo vymanit se z dobové šablony a přiblíţit hluboce osobní proţitek kaţdodenního utrpení a absurdity ve světě, v němţ zuřilo zlo. Ve své diplomové práci nazvané Odraz válečných záţitků a vztahu ke smrti v poválečné slovinské próze (E. Kocbek, T. Svetina, V. Zupan) se budu zabývat třemi vybranými slovinskými literárními díly, která spadají do posledně zmiňované kategorie knih o druhé světové válce. Toto téma jsem si vybrala, protoţe obdivuji ty, kteří válku zaţili a dokázali se přenést přes následky, které v jejich ţivotě napáchala, navázat na svůj ţivot před válkou a dokonce ještě o vlastních pocitech a proţitcích napsat umělecké literární dílo. V těchto dílech je ukryto mnoho ze skutečných ţivotních osudů a bolestivých zkušeností, které nám jejich tvůrci chtěli předat a podělit se o ně. Ve druhé kapitole své diplomové práce se pokusím představit slovinskou kulturu v době válečné i poválečné, prezentovanou na historickém pozadí a s hlavním zaměřením na jazyk a literaturu. Literatura dokládající historické válečné dění, ze které jsem vycházela při psaní této kapitoly, je stručná česká publikace Slovinsko od L. Hladkého a dále obsáhlejší kniha Dějiny jihoslovanských zemí, jako podpůrnou literaturu o dějinách slovinské literatury jsem pouţila Slovník balkánských spisovatelů, knihu Pregled slovenskega slovstva J. Kose, dále knihy Zgodovina slovenskega slovstva J. Pogačnika a F. Zadravce, Slovenska knjiţevnost III. a knihu Slovenska vojna proza 1941-1980 F. Bernika a M. Dolgana. Ve třetí kapitole se seznámíme s chronologickým vývojem slovinské literatury s válečnou tematikou. Zde čerpám především z klíčového díla zabývajícího se touto specifickou problematikou Slovenska vojna proza 1941-1980 dvou význačných slovinských literárních historiků France Bernika a Marjana Dolgana. Obecný teoretický výklad válečné literatury obohacuji příklady nejcharakterističtějších děl probíraného problému. Následující tři kapitoly jsou věnovány třem autorům, jejichţ díla odráţející zkušenosti z druhé světové války, jeţ jsem si pro svou diplomovou práci vybrala. Sbírka novel Strah in pogum Edvarda Kocbeka, válečná tetralogie Ukana Tone Svetiny a román Menuet za kitaro Vitomila Zupana jsou svým způsobem zvláštní osobní dokumenty líčící válečné dění. Právě tato tři výrazná díla slovinské poválečné literatury jsem si zvolila k analýze, jakým způsobem se do nich promítly tragické válečné události a jak se v nich odráţí osobní zkušenosti a proţitky autora. V kaţdé z těchto kapitol představím nejprve autora i další jeho známá literární díla a poté se budu detailněji věnovat konkrétním vybraným dílům s válečnou tematikou. Blíţeji se seznámíme s jejich dějem, hlavními 6 postavami, ale i kritikou, jeţ vyvolaly. Informace o autorech jsem čerpala ze Slovníku balkánských spisovatelů a knihy H. Glušič Sto slovenskih pripovednikov. Čtvrtá kapitola analyzuje sbírku novel z partyzánského prostředí Strah in pogum od Edvarda Kocbeka. Toto dílo představuje v poválečné slovinské literatuře první veřejný pokus o ztvárnění všech pocitů a myšlenek jednoho z nejvýznamnějších slovinských básníků a prozaiků 20. století. Sbírka, která se tímto rozešla s modelem ideologické tvorby i sociálního realismu, tak změnila poetiku celé tvorby po druhé světové válce. Podpůrnou literaturou mi k této kapitole byl sborník více autorů Edvard Kocbek (1904-1981), zabývající se celým dílem tohoto spisovatele, dále opět více autorský sborník Krogi navznoter, krogi navzven, studie A. Inkreta Pričevanje o brezumni slasti in o zadnji grozi a T. Kermaunera Primerjava med dvema novelama: Med Primoţa Kozaka Ano in Edvarda Kocbeka Črno orhidejo a vzpomínková kniha F. Pibernika Edvard Kocbek 1904-1981. Pátá kapitola rozebírá dosud nejrozsáhlejší dílo slovinské literatury o druhé světové válce, tetralogii Ukana Tone Svetiny. Tato válečná epopej je u čtenářů nejúspěšnější knihou v celé poválečné slovinské literární produkci, o čemţ svědčí její překlad do mnoha jazyků i to, ţe se původní trilogie později dočkala pokračování Ukana IV. a Ukana V. V literární teorii však toto dílo není zvláště ceněno, neboť nepřináší ţádné nové kvality. Do své diplomové práce jsem jej zařadila proto, ţe se jedná o ukázku částečně ideologického románu, který doba vyţadovala. Ve formě kolektivního románu autor podtrhuje úlohu partyzánství a tím ho také idealizuje. Literatura, ze které zde vycházím, jsou studie a kritiky J. Rady, F. Vurnika a J. Jerovška, a kapitoly z knihy M. Dolgana a F. Bernika Slovenska vojna proza 1941-1980. Šestá kapitola je věnována analýze románu Menutet za kitaro Vitomila Zupana, který je povaţován za jeden z vůbec nejlepších slovinských válečných románů. Spisovatel své válečné zkušenosti a proţitky neskrývá, naopak je vypráví v první osobě, a podává i pozdější pohled na válku. Jako podpůrnou literaturu jsem zde pouţila sborník příspěvků Interpretacije, Vitomil Zupan, kapitolu o V. Zupanovi S. Borovnikové v knize Slovenska knjiţevnost III., článek M. Dolgana Vitomil Zupan, Menuet za kitaro, knihu M. Dolgana a F. Bernika Slovenska vojna proza 1941-1980, a článek Vztrajati, vsemu navkljub T. Kermaunera. V těchto válkou inspirovaných a z ní vycházejících dílech si nebudu všímat pouze obecných proţitků a zkušeností, ale zaměřím se zvláště na ty, jeţ jsou spojeny se smrtí, neboť mě bude konkrétně zajímat autorův vztah ke smrti. Smrt je s válkou neodmyslitelně spjata, a proto se v literatuře, která válku tematizuje, musí objevit. Přitom je moţné odhalit, jak se autor na smrt dívá a jaký k ní má vztah. Mým úkolem bude zabývat se těmito pasáţemi, ve kterých se hovoří o smrti. Hrdinové válečných děl o smrti přemýšlí, mluví o ní, mají z ní strach nebo jim naopak nevadí riskovat ţivot svůj nebo druhých. Téma smrti se tak objevuje v myšlenkách postav, v jejich rozhovorech, a často je něčí smrt přímo popsána v konkrétní situaci. Hrdinové se mohou své vlastní smrti nebo smrti někoho jim blízkého obávat, mohou ji tušit a mít z ní strach, ale mohou se s ní také smířit a to jak předtím tak i po tom, co přijde. Někteří strach necítí, rádi riskují a některým je dokonce smrt 7 jiných zcela lhostejná. Setkat se se smrtí v boji je přirozené, ale zemřít můţe člověk i hloupou a zbytečnou náhodou, která v dílech nebývá výjimkou. Ve své diplomové práci budu tyto nejrůznější situace spjaté se smrtí sledovat a bude mě zajímat, jak na ni postavy reagují. Na závěr se pokusím zjistit, jaký vztah ke smrti je ten autorův. V Závěru shrnuji hlavní poznatky