Frazeologie V Srbském Mediálním Diskurzu (Se Zaměřením Na Audiovizuální Média)

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Sdružená jihoslovanská studia

Bc. Denisa Šušlíková

Frazeologie v srbském mediálním diskurzu (se zaměřením na audiovizuální média)

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejčí, Ph. D.

2019

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Pavlovi Krejčímu, Ph. D. za cenné rady a připomínky, které mi poskytl, a také za jeho vstřícný přístup.

Obsah

Úvod ...... 6 1. Teoretická část ...... 8 1.1. Úvod o frazeologii ...... 8 1.1.1. Frazeologie na srbochorvatském území ...... 9 1.2. Definice pojmů frazém a idiom ...... 10 1.3. Klasifikace frazémů podle Vinogradova ...... 11 1.4. Konstrukční třídění frazémů podle Mlacka ...... 12 1.5. Vlastnosti frazeologické jednotky ...... 13 1.6. Vlastnosti frazeologické jednotky podle Mlacka ...... 14 1.7. Původ frazémů ...... 15 1.7.1. Klasifikace dle původu frazému podle Mlacka ...... 17 1.8. Tvar frazému ...... 18 1.9. Styl frazému...... 19 1.10. Časové ohraničení frazémů ...... 21 1.11. Regionální ohraničení frazeologie ...... 21 1.12. Další dělení frazémů dle Mlacka ...... 22 1.12.1. Dělení frazémů podle funkce ...... 22 1.12.2. Slovnědruhové dělení frazémů ...... 23 1.12.3. Dělení podle vztahu frazémů k spisovnému jazyku ...... 23 1.12.4. Rozdělení frazémů podle vztahu mezi jejich ustáleností a variantností ...... 24 1.13. Varianty a aktualizace frazémů ...... 25 1.13.1. Morfologické varianty frazému ...... 25 1.13.2. Syntaktické varianty frazému ...... 26 1.13.3. Lexikální varianty frazémů ...... 27 1.13.4. Komplexní varianty frazeologické jednotky ...... 27 1.14. Aktualizace frazeologické jednotky ...... 28 1.14.1. Morfologické aktualizace ...... 28 1.14.2. Syntaktické aktualizace ...... 29 1.14.3. Kontextová aktualizace frazému ...... 29 1.15. Žurnalistika a televizní zpravodajství ...... 31 1.15.1. Specifika televizního zpravodajství ...... 31 1.15.2. Jazyk televizního zpravodajství ...... 33 1.16. Typologie televizní zpravodajské produkce ...... 33 1.17. Televizní zpráva ...... 35 1.17.1. Druhy televizní zprávy ...... 35 1.18. Žurnalistika mluvená a psaná ...... 38 1.19. Vybrané srbské televizní stanice a pořady ...... 42 2. Praktická část ...... 45 2.1. Dělení frazémů dle obsažených komponentů ...... 46 2.1.1. Frazémy obsahující komponenty označující barvu ...... 46 2.1.2. Frazémy s komponenty označujícími přírodní jevy a elementy ...... 48 2.1.3. Somatické frazémy ...... 52 2.1.4. Frazémy obsahující komponent označující násilí ...... 57 2.1.5. Frazémy s komponenty vyjadřujícími mentální pochody člověka ...... 59 2.1.6. Frazémy s numerickými komponenty ...... 62 2.1.7. Frazémy obsahující komponenty označující jevy živé přírody ...... 64 2.1.8. Frazémy obsahující biblické komponenty ...... 66 2.1.9. Frazémy obsahující komponenty obsahující termíny umění ...... 67 2.1.10. Frazémy obsahující komponenty označující hru ...... 68 2.1.11. Frazémy obsahující komponenty označující vybavení domácnosti 69 2.1.12. Frazémy obsahující komponenty označující oblečení ...... 72 2.1.13. Frazémy obsahující komponenty vyjadřující termíny z finančnictví 72 2.1.14. Frazémy obsahující grafické útvary ...... 74 2.1.15. Frazémy metajazykové ...... 76 2.1.16. Frazémy obsahující komponent označující pohyb a pozici ...... 76 2.1.17. Ostatní nezařazené frazémy ...... 77 Závěrečné shrnutí ...... 79 Резиме ...... 83 Seznam použité literatury, pramenů a zdrojů ...... 85 Primární prameny ...... 85 Sekundární prameny ...... 89

Úvod

Tématem naší práce je frazeologie v srbském mediálním diskurzu se zaměřením na audiovizuální média. Naším cílem je shromáždění frazémů použitých v srbských zpravodajských pořadech, jejich rozdělení do skupin podle podobného znaku, v našem případě podle komponentů, které tyto frazémy obsahují, a jejich další analýza z hlediska jevu, který vyjadřují – negativní, pozitivní nebo neutrální. Dále se také zabýváme četností výskytu těchto frazémů.

V první polovině teoretické části naší práce se zabýváme frazeologií. Uvádíme základní informace, například kdy se začali lingvisti o frazeologii zajímat a jaká byla situace na srbochorvatském území. Dále definujeme pojmy frazém a idiom. Protože teoretické základy frazeologie představil Viktor V. Vinogradov, zmiňujeme jeho klasifikaci frazémů na základě sémantické spojitosti (korelace mezi globálním významem frazémů a jejich komponentů). Také uvádíme konstrukční dělení frazémů podle Jozefa Mlacka. Důležité jsou vlastnosti frazémů, proto jsme pro porovnání uvedli dva výčty jejich vlastností, v kterých můžeme vidět, jak předpokládáme, velkou podobnost. Poté se věnujeme původu frazémů a tuto část doplňujeme klasifikací podle původu od Jozefa Mlacka. V této práci zmiňujeme více klasifikací z knihy Slovenská frazeológia Jozefa Mlacka. Dále navazujeme rozpravou o tvarech frazémů, kdy frazém může představovat pouze jedno fonetické slovo nebo mohou svým tvarem odpovídat celé větě. Frazémy se dají zkoumat i ze stylistického hlediska, tedy do jakého funkčního stylu připadají. Lze je najít ve všech funkčních stylech. Frazémy se mohou ohraničovat časově – existují frazeologické archaismy, historismy, ale i neologismy. A v neposlední řadě lze frazémy ohraničit i územně – uvádíme na jakém jazykovém teritoriu se používají. Různé užití frazémů nemusí být regionálně ohraničené, ale mohou se používat na velkém území.

V druhé polovině teoretické části se přesouváme k žurnalistice a televiznímu zpravodajství, jelikož frazémy sbíráme ze srbských televizních zpravodajských a informativních pořadů. Zabýváme se různými specifiky televizního zpravodajství. Krátce se zmiňujeme o všech aspektech televizního zpravodajství – obrazová složka, zvuková složka atd. Neopomněli jsme ani kapitolu o jazyku ve zpravodajství. Dále navazujeme typologií televizní zpravodajské produkce, kde si stručně představujeme 6 televizní produkci a rozdělení pořadů na krátké zpravodajské pořady a hlavní zpravodajské relace, včetně jejich vysílacího schématu. Tyto informace byly užitečné při pátrání po materiálech k praktické části naší práce, neboť nám pomáhají lépe pochopit systém televizní zpravodajské produkce. Také definujeme televizní zprávu a její druhy. Nejrozsáhleji se zabýváme televizním zpravodajským rozhovorem (interview), který je jedním z nejplodnějších druhů televizní zprávy, co se týče sbírání frazémů. Důležitá i zajímavá je kapitola Žurnalistika mluvená a psaná. Uvádíme, čím se vyznačuje mluvená žurnalistika, např. že dochází k prolínání výrazových prostředků různých stylových sfér. Na konci teoretické části představujeme televizní stanice a pořady, ze kterých jsme čerpali materiál pro praktickou část této práce.

V úvodu k praktické části vysvětlujeme metodiku našeho sběru frazémů a způsob jejich třídění. Uvádíme slovníky, které jsme použili k vyhledání frazémů a jejich významů (např. Frazeološki rječnik hrvatskoga ili srpskog jezika od Josipa Matešiće) a další specifika praktické části. Na závěr v kapitole Závěrečné shrnutí popisujeme výsledky naší analýzy včetně názorných grafů.

1. Teoretická část

1.1. Úvod o frazeologii

Frazeologie se jako specifická lingvistická disciplína v rámci lingvistiky a lexikologie v slovanském prostředí vyčlenila v polovině 20. století. Zakládala se na teoretických názorech v pracích Viktora V. Vinogradova. Předmětem jejího zkoumání jsou tzv. ustálená slovní spojení, která se reprodukují v jazyku jako hotové jednotky a která jsou sémanticky celistvá. Takové jednotky se často označují termínem „frazém“ a „frazeologická jednotka“. Frazeologie se zabývá jejich charakteristikou, lexikálně- morfologickým složením, sémanticko-syntaktickou funkcí, původem apod.1

Podle Jozefa Mlacka se pojmenování frazeologie v jazykovědě i v některých příbuzných filologických disciplínách uplatňuje v těchto významech: a) souhrn, množina všech frazeologických jednotek, b) nauka o frazeologických jednotkách, specifická část jazykovědy, jazykovědná disciplína, c) způsob vyjadřování určitého nebo známějšího jednotlivce (Matuškova frazeologie atd.) nebo způsob vyjadřování v určitém vědním, respektive pracovním odvětví (ekonomická frazeologie, žurnalistická frazeologie, stavbařská frazeologie apod.). Poslední, třetí význam slova frazeologie je na ústupu. Tento význam se nahrazuje všeobecnějšími označeními uvedených jevů, a to pojmenováním idiolekt2 a sociolekt.3

Nepřítomnost jednotného teoretického pohledu a nalezení řešení základních otázek vázaných k frazeologii poukazuje na různá pojetí termínu „frazeologie“ a jeho objemu, odkud pochází i rozdíl v definici předmětu zkoumání této disciplíny. Výsledek nejednotného pohledu lze vidět i v páru terminologických pojmů: frazeologie v širším a frazeologie v užším smyslu. Frazeologie v širším smyslu zahrnuje u analytická zkoumání i různé druhy ustálených slovních spojení, které se jako celky reprodukují v jazyku (tj. v řeči), kam kromě frazémů spadají i přísloví, rčení, výrazy, kolokace,

1 VULOVIĆ, Nataša. Srpska frazeologija i religija. Beograd: Institut za srpski jezik SANU, 2015, s. 13. 2 Idiolekt – sociolingvistický termín označující soubor vyjadřovacích prostředků jednotlivých jaz. rovin vlastní jednotlivci. Vytváří se v průběhu osvojování jaz., a odráží tedy všechny vlivy, jimž byl jedinec vystaven. KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ, ed. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 175. 3 MLACEK, Josef. Slovenská frazeológia. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1984, s. 9–10. 8 pořekadla, přísahy, kletby a další podobné formy. Frazeologie v užším smyslu se zabývá pouze frazémy jako jsou jazykové jednotky se specifickými jazykovými vlastnostmi, které je odlišují od nefrazémů, např.: ucelený význam, zvýšená expresivnost, konotace.4

Jako interdisciplinární oblast v rámci jazykovědy, frazeologie do svých výzkumů zahrnuje i výsledky jiných lingvistických disciplín, respektive humanitních nauk: sociolingvistiky, lexikologie, syntaxe, antropologie, etnologie apod. 5

Použití frazémů v současném diskursu, publicistickém, uměleckém stylu nebo v hovorovém jazyku oživuje a obohacuje jak mluvený projev, tak i literárně-uměleckou tvorbu.

1.1.1. Frazeologie na srbochorvatském území Mezi prvními, kdo se zabýval výzkumem frazeologie v jihoslovanském prostředí, byla Antica Menacová, a to v rámci kontrastivní frazeologie (srbochorvatsko- ruská). Jovan Kašić se zajímal o frazeologii literárních děl jednotlivých spisovatelů. Významný přínos teoretickému zkoumání dala Dragana Mršević-Radovićová. Zvláště významné studie jsou její dvě monografie: Frazeološke glagolsko-imeničke sintagme u savremenom srpskom jeziku z roku 1987 a Frazeologija i nacionalna kultura z roku 2008. Významná je i monografie Vladislavy Petrovićové Novinska frazeologija z roku 1989, jako i monografie Any Pejanovićové Frazeologija Gorskog vijenca z roku 2010. Jednotlivé frazeologické práce vytvořili i Berislav Nikolić, Jelena Jovanovićová, Biljana Golubovićová, Rajna Dragićevićová, Prvoslav Radić, Milan Stakić a další. Z oblasti frazeologie byl vydán Mali srpski frazeološki rečnik Đorđe Otaševiće a v roce 2012 tento autor publikoval Frazeološki rečnik srpskog jezika.

4VULOVIĆ, Nataša. Srpska frazeologija i religija, s. 13–14. 5 Tamtéž, s. 15. 9

1.2. Definice pojmů frazém a idiom

Tradiční a rozšířené vymezení frazému a idiomu jako ustáleného a reprodukovatelného spojení slov, jehož význam je zčásti nebo zcela neodvoditelný z významu jeho komponentů, nevyhovuje, protože nepokrývá všechny typy ani všechny roviny. V zásadě však platí, že analyzuje-li se kombinatorický útvar formálně, z hlediska formálních rysů, mluví se o frazému, zatímco analýza sémantická, z hlediska relevantních sémantických rysů, opravňuje užití názvu idiom. Frazém a idiom pak lze postihnout takto: je to taková jedinečná ustálená kombinace minimálně dvou prvků, z nichž některý (popř. žádný) nefunguje stejným způsobem v žádné jiné kombinaci nebo více kombinacích, resp. vyskytuje se v takové funkci pouze ve výrazu jediném, popř. několika málo.

Frazém a idiom bývá lidově a nespecificky, resp. v různém kolísavém smyslu, občas dosud nazýván na rovině nevětných slovních kombinací rčení, popř. úsloví, obrat apod., na rovině větné pak přísloví či pořekadlo. Značná část typů frazémů a idiomů však žádné tradiční označení nemá; odborný úzus je proto zpravidla vymezuje funkčně jako frazémy a idiomy té které roviny, popř. i podle formálního subtypu uvnitř každé z nich, např. ukázat někomu paty je frazém kolokační a to verbo-nominálního typu. Funkčně a s důrazem na aspekty paradigmatické lze frazém a idiom vymezit jako takové nemodelové a ustálené syntagma prvků, z nichž (aspoň) jeden je z hlediska druhého členem extrémně omezeného a zavřeného paradigmatu, a to formálně a většinou i sémanticky. Prvky, které do frazeologických kombinací formálně vstupují jako komponenty, jsou vždy různé podle členské roviny, kam patří, zvláště morfémy (kořeny nebo afixy), lexémy, kolokace a klauze/věty (propozice). Přitom se vyskytují vždy (kromě komponentů transformovatelných) pouze v určitém tvaru, zpravidla však nikoliv v podobě lemmatu. Výsledné kombinace, frazeologické celky, patří funkčně vždy na úroveň vyšší. Srovnání např. frazém lexikální a jeho komponenty pře‑střelit (proti pravidelnému pře‑hodit apod.), frazém kolokační a jeho komponentní lexikální tvary mít strejčka (proti pravidelnému mít tetičku apod.) nebo frazém propoziční a jeho komponenty To je slovo do pranice (proti pravidelnému To je slovo do diskuze apod.).6

6 ČERMÁK, František. Frazém a idiom. In: Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/FRAZ%C3%89M%20A%20IDIOM. 10

V srbské lingvistice mezi první díla, která se zajímají o výzkum frazémů jako jazykových jednotek, patří práce Berislava Nikoliće, který uvedl strukturní popis frazémů jako víceslovných spojení. B. Nikolić „frazeologické zvraty“ definuje jako „ta syntagmata nebo věty… které svojí celistvostí mají nějaký specifický význam, lišící se od toho, který by měly, kdyby slova, ze kterých se skládá frazeologický zvrat měla svůj standardní ‚lexikální význam‘ (reálný nebo figurativní)“. Autor upozornil na právě nejdůležitější vlastnost – celistvost významu frazému jako jazykové jednotky, jasně ho odlišil od dalších, podobných jazykových jednotek: terminologických syntagmat, kolokací apod. Z uvedené definice je jasné, že pole výzkumu obsahuje i část frazeologie v širším smyslu, protože autor říká, že „frazeologický zvrat strukturně stejný jako věta má 2 základní typy: 1) nese ponaučení; 2) nenese ponaučení“.

1.3. Klasifikace frazémů podle Vinogradova

Teoretické základy frazeologie jako lingvistické disciplíny představil Viktor V. Vinogradov. Definoval a klasifikoval frazémy jako jazykové jednotky. Tato klasifikace je vytvořena na základě sémantické spojitosti elementů frazeologické struktury. Toto dělení později další vědci modifikovali, rozšířili nebo doplnili. Proto se podle Viktora V. Vinogradova frazeologické jednotky chápané v širším smyslu mohou podle sémantické spojitosti, tedy vztahu (korelace) mezi globálním významem frazému a významem jeho komponentů, dělit na:

A. Frazeologické srůsty – představují frazémy v nejužším slova smyslu. U těchto frazeologických jednotek se vytratilo „motivované“ spojení se základním tvarem. Jsou to frazémy s nejvyšším stupněm idiomatičnosti, absolutně nedělitelné konstrukce, jejichž význam je nezávislý od významu komponentů, a jako takové jsou „nemotivované“. Někteří autoři říkají, že některé z nich jsou tak idiomatické, že jsou „nesrozumitelné průměrným mluvčím jednoho jazyka“. B. Frazeologické celky – představují sémanticky nerozštěpitelnou frazeologickou jednotku, která má obrazný, globální význam motivovaný přeneseným významem jejích komponentů. C. Frazeologická spojení – stabilní, nesvobodné útvary, jejichž význam je motivován významem komponentů; zde patří výrazy, fráze, výrazy v procesu frazeologizace, víceslovné opisy apod. Tento typ je nejvolnější, co se týče 11

sémantické spojitosti komponentů, a je pro něj nezbytné porozumění významu jednotlivých lexémů, aby se mohlo porozumět celku. D. Frazeologické výrazy – tento typ obsahuje frazeologické jednotky, které se skládají z lexémů s volným významem a mají primární funkci nominace, např. čovek, kako to dobro zvuči. Jsou to tedy citáty, aforismy, kolokace.7

Zřídka se jako pátá skupina v této klasifikaci vyčleňují frazeologické sdruženiny. Jde o užší skupinu, do které se řadí také zvraty, které se reálně vyskytují i v doslovném významu i v přeneseném významu, a přitom jsou jakýmsi vyjádřením gesta (např. hodit někomu rukavičku, mávnout rukou apod.).8

1.4. Konstrukční třídění frazémů podle Mlacka

Stejně jako ze sémantického hlediska jsou frazeologické jednotky velmi mnohotvárné i z hlediska konstrukčního.

A. Fráze – tímto termínem se označují všechny frazeologické jednotky s větnou a souvětnou stavbou. B. Frazeologický zvrat – frazeologická jednotka se slovesnou syntagmatickou stavbou; jsou snad nejpočetnějším druhem (např. udělat díru do světa, dostat se z bláta do louže, zůstat na ocet atd.). C. Frazeologický výraz nebo úsloví – patří zde syntagmaticky stavěné frazémy, ve kterých není sloveso; různé jmenné a příslovečné výrazy (např. boj na život a na smrt, ve dne v noci, na stará kolena atd.). D. Minimální frazeologická jednotka – ustálené slovní spojení, které se skládá z jednoho neplnovýznamového slova a z jednoho plnovýznamového slova, nejběžnějším případem je ustálené spojení předložky a podstatného jména (např. bez debaty, do sytosti atd.). Když hovoříme o „původně plnovýznamovém“ a „původně neplnovýznamovém“ slově, upozorňujeme na to, že při vstupu do frazeologické jednotky ztrácejí jednotlivá slova mnohé vlastní příznaky.9

7 VULOVIĆ, Nataša. Srpska frazeologija i religija, s. 23–24. 8 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia, s. 73. 9 Tamtéž, s. 74–78. 12

1.5. Vlastnosti frazeologické jednotky

Pokud vezmeme v potaz uvedené definice a rozdělení pojmu frazém (frazeologická jednotka), můžeme vyvodit několik kategorických vlastností, které frazémy odlišují od ostatních víceslovných spojení:

• reprodukovanost, • ustálenost (relativní stabilita), • celistvost významu a idiomatičnost, • sekundární, indirektní nominace, • konotativnost, • expresivnost (a emocionálnost).

Musíme zdůraznit i významnou vlastnost frazému jako strukturně specifické jednotky jazykového systému, která má v kontextu status lexému. To se může projevit i v sémantické rovině, kde globální význam frazeologické jednotky může mít za ekvivalent jedno slovo. Např. Mnogi od naših poznanika već nisu bili više među živima, odavno su otišli Bogu na istinu.

Frazeologická jednotka otići Bogu na istinu má význam zemřít, takže lexém zemřít jako synonymum může být ekvivalent za frazém, který má funkci větného členu jako i lexému ve větě – tady ve funkci predikátu.10

10 VULOVIĆ, Nataša. Srpska frazeologija i religija, s. 25.

1.6. Vlastnosti frazeologické jednotky podle Mlacka

Mlacek tvrdí, že se různé frazeologické teorie rozcházejí při určení podstatné vlastnosti nebo podstatných (strukturních) vlastností frazeologické jednotky. Nejčastěji se podle něj uvádějí tyto strukturní charakteristiky: ekvivalentnost nebo rovnocennost se slovem, ustálenost, obrazovost nebo přenesenost významu, doslovná nepřeložitelnost, expresivnost, idiomatičnost, hotovost (reprodukovanost) už před řečovým procesem, syntaktická nehybnost, významová nerozložitelnost, expresivnost, emocionálnost, celostní pojmenování, petrifikovanost, zřídka i další vlastnosti nebo modifikace a kombinace uvedených vlastností.

A. Ekvivalentnost frazeologické jednotky se slovem – princip ekvivalentnosti se uvedl do frazeologické literatury už v samých začátcích moderní frazeologické teorie, a to dnes už v klasických dílech Ch. Ballyho a V. V. Vinogradova. Oba autoři ho explicitně vyjadřují jen při sémanticky těsnějších typech frazémů. B. Reprodukovanost – podle ní platí, že frazeologická jednotka nevzniká tak, jako jiná slovní spojení, tedy až v řečovém procesu, ale je předem daná a v řeči se jen reprodukuje v hotové podobě; nikdy se nepokládá za jediný výlučný znak frazeologické jednotky, reprodukovanost tedy zmiňují ty koncepce frazeologie, které pracují s více znaky frazému. C. Syntaktická nehybnost neboli petrifikace – několik výzkumů v polské a sovětské frazeologii přesvědčivě dokázalo velmi ohraničenou platnost tohoto znaku frazeologické jednotky. D. Idiomatičnost (doslovná nepřeložitelnost) – nepřeložitelnost určitého zvratu do jiného jazyka; takto chápaná idiomatičnost si nemůže nárokovat všeobecnou platnost – v každé frazeologii se vyskytují frazémy paralelní s frazeologickými jednotkami jiných jazyků (např. společný evropský frazeologický fond zděděný z antiky); novější koncepce chápou idiomatičnost spíš jako celistvé pojmenování než sémantickou nerozložitelnost zvratu. E. Obraznost nebo přenesenost významu – obraznost je jednou ze základních a všeobecně rozšířených vlastností frazému; někdy se říká, že frazeologická jednotka není nikdy jen přímým pojmenováním, ale vždy s sebou nese i

určité hodnocení, obraznost a expresivnost; samotná obraznost nemůže být rozhodujícím kritériem frazeologičnosti, může vystupovat jen s jinými vlastnostmi frazeologické jednotky. Pojem obraznost je dost neurčitý, nejsou ustálená ani jeho označení. Běžněji se hovoří o obraznosti frazeologické jednotky, zřídkakdy o přenesenosti významu frazému. F. Expresivnost – frazeologická jednotka na rozdíl od jednoduchého pojmenování slovem vždy vyjadřuje i určité hodnocení faktů; touto vlastností se vyznačuje většina frazémů, ale ani tak expresivnost sama o sobě neodhaluje podstatu frazeologičnosti určitého slovního spojení. G. Víceslovnost/nadslovnost – formální vlastnost frazémů; frazém se skládá z nejméně dvou slov, problémem z tohoto hlediska jsou minimální frazeologické jednotky – kvůli přeceňování této vlastnosti nepokládají některé frazeologické koncepce tento typ spojení za frazeologickou jednotku. Termín nadslovnost se zdá vhodnější, protože odstraňuje těžkosti se zařazením minimálního frazému; v gramatice se např. předložkový pád chápe jako určitá nadstavba nad jednoduchým pádem, a tak se i frazeologizované předložkové pády mohou zahrnout mezi „nadslovní“ spojení; nadslovnost nemíří jen na formu frazému, ale i na jeho systémové souvislosti. H. Ustálenost – uvádí se mezi prvními znaky frazeologické jednotky už od začátku frazeologického výzkumu; chápe se jako nezaměnitelnost komponentů frazému v jejich lexikálním obsazení.11

1.7. Původ frazémů

Pokud hovoříme o původu, myslíme v první řadě na jazyk, v kterém jednotlivý frazém vznikl. Můžeme tak vydělit národní frazémy. Vznikly v náručí toho jazyka, v kterém se používají (např. v chorvatštině davati kapom i šakom, slijep kod očiju, kud puklo da puklo, ni rod ni pomoz bog). Dále přejaté frazémy, které vznikly v jiném jazyce, ale jsou v menší či větší míře přizpůsobeny jazyku, který je převzal. Např. v chorvatštině alfa i omega, in memoriam, all right, bura u čaši vode, začarani krug, pitanje života i smrti, željezna zavesa atd.

11 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia, s. 33–42. 15

Zkoumání původu frazémů zahrnuje i otázku, z kterých zdrojů jsou převzaty. Některé frazémy vznikly na základě citátů z literárních a jiných děl napsaných v jazyce, který je používá (o lijepa, o draga, o slatka slobodo; ljudskom srcu uvijek nešto treba; od sto glasa glasa čuti nije) nebo přeložených z jiného jazyka (biti ili ne biti, božanska komedija, ružno pače, izgubljeni raj apod.).

Některé frazémy jsou převzaty z ústní lidové slovesnosti, především z lidových písní a povídek (zidanje Skadra; ni po babu ni po stričevima; vila Ravijojla; pola jede, pola Šarcu daje; gotova priča). Některé vznikly z jiných útvarů lidové tvorby, např. přísloví (u laži su kratke noge; bolje išta nego ništa; tko čeka, dočeka; vrana vrani očiju ne vadi; bez muke nema nauke). Někteří frazeologové přísloví nezahrnují mezi frazémy, ale je jisté, že přísloví může dát pokyn k tvorbě frazému, nejčastěji svým štěpením nebo zkracováním (kad nema mačke / miši kolo vode; vuk dlaku mijenja / ali ćud nikada; ćorava koka / nađe zrno).

Další frazémy vznikly na základě termínů z různých věd, oborů a sfér lidské činnosti. Samotné termíny představují frazémy, ale jsou srozumitelné jen určité skupině lidí ze sféry nějaké činnosti. Pokud termíny rozšíří svůj význam nebo se význam přenese, pak mohou termíny z terminologicko-frazeologických přejít do obecného frazeologického fondu. Tam můžeme najít termíny z různých věd (vaditi drugi korijen, svesti na zajednički nazivnik, specifična težina, lančana reakcija, kratki spoj, bestežinsko stanje), z hudby (davati ton, svirati prvu violinu, upravljati orkestrom, dizati ton, spuštati ton), z divadla (igrati glavnu ulogu, igrati sporednu ulogu, stajati iza kulisa, prvi čin, posljednji čin), ze sportu (niski udarac, u prvoj rundi, u posljednjoj rundi, rezultat nula-nula, baciti u aut, jedan-nula za mene, dobiti žuti karton), z mořeplavectví (punim jedrima naprijed, promijeniti kurs, zaploviti u druge vode, ploviti protiv struje) a z dalších oblastí.

Některé frazémy pocházejí z různých sociolektů (argotu, slangu, hantýrky). Tyto mluvy představují šifrované jazyky, kterým rozumí pouze určitý kruh lidí. Když některé výrazy vyjdou z tohoto uzavřeného kruhu a stanou se srozumitelnými většímu množství lidí, mohou vejít v obecný frazeologický fond. Takové frazémy jsou převzaty například z karetního žargonu (zaigrati posljednju kartu, držati banku, staviti sve na jednu kartu, igrati va-bank, otkriti karte), ze studentského žargonu nebo žargonu mladých (dobiti topa, to je za pet, to je drugi padež, carska ocjena).

Z mnoha dalších zdrojů pro tvoření frazeologie můžeme označit nějaké, které působí rychle a intenzivně na masové obecenstvo přes rádio a televizi, populární pořady, hudbu atd. Jsou to různé reklamy – psané, mluvené nebo zpívané – potom lidové a populární písně, které se nekonečně opakují a stanou se vlastnictvím všech. Jsou to opakované fráze z písní (vraćam se, Zagrebe, k tebi; tata, kupi mi auto) nebo reklamy (tako ti je, mala moja, kad ljubi Bosanac; naše čaše dočekaše).12

1.7.1. Klasifikace dle původu frazému podle Mlacka V souvislost s původem, Mlacek uvádí klasifikaci:

A. frazémy převzaté z antiky, ze starověkých řeckých a římských dějin a z řecké a římské mytologie, B. frazémy z biblických a křesťanských pramenů, C. frazémy, které souvisí s dějinami společnosti, D. frazémy, které vznikly z názvů literárních děl anebo z citátů historických anebo literárních postav, resp. z jejich charakteristiky, E. frazémy převzaté z pohádkového světa a z lidové slovesnosti, F. frazémy ze života a zkušeností lidí, G. frazémy, které souvisí z různými řemesly a výrobní činností lidí, H. frazémy, které vznikly ze slovních spojeních vyskytujících se při různých zájmových činností lidí, I. frazémy, které vznikly ze spojení používaných v jednotlivých moderních výrobních odvětvích, J. citátové frazémy.13

12 MENAC, Antica. Neka pitanja u vezi s klasifikacijom frazeologije. In: Filologija, 8. Zagreb, 1978, s. 219–221. 13 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia, s. 83–86. 17

1.8. Tvar frazému

Když frazém představuje fonetické slovo, to je jedno samostatné slovo, ke kterému se přiklání proklitika nebo enklitika (za dlaku, bez daljnjega, ispod časti, među nama, preko volje, ni za lijek, iz inata, ni u snu, na brzinu, čast mi je). Někteří frazeologové nepokládají tyto výrazy za frazémy a říkají, že jenom spojení nejméně dvou samostatných slov se počítá jako frazém.

Skupina slov je nejčastější tvar, ve kterém se frazémy objevují – představuje spojení dvou nebo více samostatných slov s pomocnými slovy nebo bez nich. V takových skupinách se uplatňují různá syntaktická spojení, která se dále mohou klasifikovat podle typu spojení, podle hlavního slova, podle použití pomocných slov atd.

Syntaktické spojení může být nezávislé (živ i zdrav, kruh i sol, Sodoma i Gomora, luk i voda, kratko i jasno, ni smrdi niti miriše, sad ili nikad, prije ili poslije). Může být závislé, nejčastěji kongruence (začarani krug, plava krv, bojno polje, krokodilske suze, u svakom slučaju, iza božjih leđa) a rekce. Rekce je slovesná (poželjeti dobrodošlicu, pružiti otpor, otkriti Ameriku, isisati iz prsta, plivati protiv struje), jmenná (junak dana, otac obitelji, sile zla, znak pažnje, trn u oku, jama bez dna, u dnu duše, pjesma bez riječi, put u život), přídavná (željan slave, pun sebe, gladan kruha, dobar u duši, kriv za sve) nebo jiné typy závislých spojení a rozšíření o kombinace uvedených typů.

Frazémy mohou tvarem odpovídat celé větě. Nemyslí se tím uvedené skupiny slov se slovesnou rekcí, které se v určitém osobním tvaru stanou větou (plivaš protiv struje), ale frazémy, kterým je věta základní strukturní tvar. Může to být věta jednoduchá (duša me boli, žena je varljiva, ne da mu vrag mira, ne bi mrava zgazio, duša mu je na jeziku, vrane su mu mozak ispile, to nije mačji kašalj, nije šija nego vrat) nebo souvětí. To může být souřadné (dođoše divlji i isteraše pitome; kaži Jakovu, a on će svakomu; na jedno uho uđe, a na drugo izađe) nebo podřadné (trla baba lan da joj prođe dan; što mu je na srcu, to mu je na jeziku).

Co se týče tvaru, může nás zajímat i lexikální skladba, ve které se mohou vynechat části, např. bez kraja (i konca), ispiti (gorku) čašu (do dna), (hajde) Jovo nanovo, primiti (zdravo) za gotovo, to je nešto (sasvim) drugo, nemati pojma (o pojmu),

18 od Kulina bana (i dobrijeh dana). Záměna jednotlivých částí mezi sebou je často zakládaná na synonymii zaměňovaných slov (nema straha/bojazni, dati znak/mig/signal, poštena/časna riječ, pokazati se/predstaviti se u pravom svjetlu/boji); někdy zaměňované části nejsou synonyma, ale význam frazému se jejich záměnou nemění (tko/bog/vrag bi ga znao, zdrav kao riba/drenovina, stari lisac/mačak, koja te voda/vjetar donese, spavati kao top/puh/klada/zaklan, praviti se lud/nevješt/Tošo/Englez/Kinez, nisu mu sve ovce/koze na broju, pijan kao ćuskija/zemlja/majka).14

1.9. Styl frazému

Frazém se může zkoumat i z hlediska, do jakého funkčního stylu připadá. Nejprve rozlišujeme stylově neutrální frazeologii, která se používá ve všech jazykových stylech bez zvláštního expresivně-emocionálního zabarvení (od riječi do riječi, od jutra do mraka, kako treba, imati pravo, biti kratka vijeka, kao nikad, po vedrim nebom, od početka do kraja, licem u lice, i staro i mlado, od sveg srca).

Funkční styly jsou charakteristické zejména různými tvary písemného vyjadřování, dělí se tedy na odborný, publicistický, administrativní a umělecký styl. Frazeologie odborného stylu zahrnuje terminologii jednotlivých oborů, expresivně je nejméně zabarvená (atomska energija, teorija relativiteta, izvor energije, u embrionalnom stanju). Publicistický styl je vlastní novinářství a dalším prostředkům veřejného informování a je velmi různorodý. Z jedné strany se může přibližovat odbornému stylu, z druhé strany uměleckému stylu. Podle toho závisí i míra jeho expresivní zabarvenosti (javno mišljenje, miroljubiva koegzistencija, stalni dopisnik, radio-komentator, TV-mreža, posljednje vijesti, Bijela kuća, iza željezne zavjese, rat živaca, kult ličnosti). Administrativní styl je jazykem řídících orgánů, zákonodárství, obchodů a dalších sektorů úředních kontaktů (po sili zakona, točka dnevnog reda, podnositi žalbu donijeti rješenje, sudski postupak, oštećena strana, podnosilac tužbe). Umělecký styl má neohraničené možnosti vyjadřování a široké spektrum expresivně- emocionálního projevu. Do frazeologie tohoto stylu vstupují mnohočetné výrazy z literárních a jiných děl, od klasických děl, Bible až do současných zdrojů různého typu

14 MENAC, Antica. Neka pitanja u vezi s klasifikacijom frazeologije, s. 221–222. 19

(zlatna sredina, Damoklov mač, Tantalove muke, trojanski konj, labuđa pesma, kocka je pala, zemlja obećana, ispiti gorku čašu, početak kraja, nešto je trulo u državi Danskoj).

Naproti uměleckému stylu stojí prostěsdělovací styl, typický pro nenásilné každodenní ústní vyjadřování (izbiti iz glave, stezati kaiš, ima toga za izvoz, kud puklo da puklo, s konja na magarca, mlatiti praznu slamu). Nižší varianta prostěsdělovacího stylu je vulgární styl. Jeho frazeologie je velmi bohatá (otegnuti papke, čitati koga do bubrega, kučkin sin, vrane su mu mozak ispile, boli me đon, puca mi prsluk). Krajní varianta vulgárního stylu, hrubě vulgární styl, se nachází na druhé straně společenského chování, proto se ve slovnících obvykle neuvádí, ale je nutné dodat, že zvláštně v poslední době se více a více objevuje v literatuře, divadle i na obrazovkách.

Některé frazémy kromě jejich základního významu nabízí i dodatečnou informaci o postoji mluvčího k jevu, o kterém hovoří. Tak se získávají dodatečné konotativní významy souhlasu (domaće ognjište, čist kao zlato/suza/sunce, svaka mu část, čuvati kao oči u glavi, dobar kao dobar dan), nesouhlasu (imati debelu kožu, plesati kako drugi svira, sjediti na dvije stolice, knjiški moljac, stari lisac/mačak, bez glave i repa, ni riba ni meso, podlijevati ulje u vatru), humoru (za čije babe zdravlje, neće grom u koprive, kada vrba grožđem rodi, za babino brašno, nije šija nego vrat), svátečního tónu (položiti na oltar domovine, preseliti se u vječnost, ispratiti na vječno prebivalište, posvetiti sve svoje snage, dati svoj život) atd.

Příslušnost frazému k jednomu funkčnímu stylu, a zvláště jeho konotativní významy nejsou neproměnlivé. Už jsme zmínili, že terminologický frazém může přejít do obecného frazeologického fondu. Tímto přesunem často přechází i do jiného funkčního stylu. Takto výrazy z odborného stylu egzotična biljka (botanika) a nabijen elektricitetom (fyzika) získáním přeneseného významu „divný, zvláštní člověk“ a „nervózní, napjatý“ přechází do stylově neutrálních frazémů. Stejně tak mohou frazémy získat konotativní význam, který v prvotním užití nemají. Například vjeruj, vjeruj, spasit će te vjera může mít ironický nádech, pokud se toto úsloví poví důvěřivé osobě.15

15 Tamtéž, s. 222–224. 20

1.10. Časové ohraničení frazémů

Z pohledu časové omezenosti vázající se na minulost nebo současnost hovoříme o frazeologických archaismech, historismech a neologismech.

• Frazeologické archaismy jsou zastaralé výrazy, které jsou už zastoupeny jinými výrazy, takže jsou mnoha lidem nesrozumitelné, i když jevy, které označují, ještě nevymizely z reálnosti (kršteno pismo – krštenica, desno kret! – nadesno!). • Frazeologické historismy jsou názvy historických jevů, které vymizely, ale sám název nemusí mít archaický tvar (vitezovi okruglog stola, križarski rat, nepobedljiva armada, Velika antanta, dvojna monarhija, jednogodišnji dobrovoljac). • Frazeologické neologismy vznikly v novější době, označují jevy, které byly neznámé (filmska zvezda, mali ekran, hladni rat, atomsko doba, svemirski brod, zaštita čovekove okoline).

1.11. Regionální ohraničení frazeologie

Kromě frazeologie, která nemá územní ohraničení a používá se na větším prostoru jazykového teritoria, zahrnující i literární jazyk, jeden díl národní frazeologie má regionální omezenost. Jsou to frazeologické dialekty (doći na đuniju, dati dževap, dobiti figu, adio Mare, izaći s farbom na srijedu, [to je] za bogu plakat, očitati fritalju, ni frigan ni pečen). Některé z těchto frazémů rozšiřují svoje užití i mimo dialektologický rámec (imati putra na glavi, dotjerati [cara] do duvara, obrati bostan, držati fige, dobiti korpu).16

16 Tamtéž, s. 224–225. 21

1.12. Další dělení frazémů dle Mlacka

Frazém jako element systému může být klasifikován podle různých kritérií. Zde si uvedeme některá další dělení frazémů, které Jozef Mlacek uvádí ve své knize Slovenská frazeológia.

1.12.1. Dělení frazémů podle funkce A. Frazeologické jednotky s nominativní nebo pojmenovací funkcí – patří zde všechny frazémy kromě frází; frazém není obyčejným pojmenováním, ale vyjadřuje i určité hodnocení, různé prvky expresivnosti a emocionálnosti. B. Frazeologické jednotky s komunikativní nebo výpovědní hodnotou – jednotky s větnou stavbou, s všeobecným poučným nebo obrazným komunikativním obsahem (např. neříkej hop, dokud nepřeskočíš). C. Frazeologické jednotky s nominativně-komunikativní funkcí – jde o jednotky, jejichž některé varianty mají formu fráze a jiné zase formu zvratu nebo úsloví. Je to ohraničený typ, protože fráze zřídkakdy připouští takovou konstrukční stavbu, která by nezasahovala do vlastního významu frazému a zachovala by se tedy totožnost dané frazeologické jednotky. Například: Nemaluj čerta na zeď – malovat čerta na zeď (tato frazeologická jednotka je ustálená i jako fráze, i jako frazeologický zvrat). D. Frazeologické jednotky, které nemají výraznou ani nominativní ani komunikativní funkci – někteří jazykovědci zde zařazují citoslovečné a modální frazémy.17

17 MLACEK, Josef. Slovenská frazeológia, s. 80–82. 22

1.12.2. Slovnědruhové dělení frazémů A. substantivní – např. zlatá střední cesta, cestovní horečka, B. adjektivní – např. neslaný nemastný, chudý jako kostelní myš, C. slovesné – např. mít hroší kůži, utéct hrobníkovi z lopaty, D. příslovečné – např. do posledního dechu, bez ladu a skladu, E. zájmenné – např. ten anebo onen, tak či tak, F. částicové – např. už-už, tak-tak, G. předložkové – např. na poli (vědy), na beton, H. spojkové – např. na jedné straně, na druhé straně, I. citoslovečné – např. do fraku!18

1.12.3. Dělení podle vztahu frazémů k spisovnému jazyku Vyčleňují se dvě základní skupiny frazémů, a to spisovná frazeologie a nespisovná frazeologie. Za spisovné frazémy pokládáme zejména ty, které mají ustálenou konstrukci, v kterých jsou spisovná slova a spisovné tvary a které jsou významově a komunikativně zřetelné pro uživatele našeho jazyka.

Oblast nespisovné frazeologie je vnitřně nejednotná. Lze z ní vyčlenit dvě zřetelně odlišné sféry, a to nářečovou frazeologii a slangovou frazeologii. Do nářečové frazeologie se zahrnují jevy různé povahy. Prvním typem jsou nářečové frazémy, které jsou hláskovou, tvarovou nebo syntaktickou obměnou spisovných frazémů. Druhým typem jsou nářečové frazémy, které vyjadřují stejný obsah jako spisovný frazém, ale jinými slovy. Třetím typem jsou frazémy vyjadřující takové pojmy a obsahy, které se nevyjadřují nijakými spisovnými frazémy. Jedná se o vyjadřování místních skutečností a pojmů.

První typ nářečových frazémů lze označit jako nářečové varianty spisovných frazeologických jednotek. Další dva typy jsou tzv. vlastní nářečové frazémy.

Druhou oblastí nespisovné frazeologie je slangová frazeologie. Nejsou pochybnosti o tom, že více nebo méně rozvinutou frazeologii má i současný jazyk, např.

18 Tamtéž, s. 88–89. 23 dát si šlofíka (pospat si), mít letecký den (v slangu vysokoškoláků – neudělat zkoušku).19

1.12.4. Rozdělení frazémů podle vztahu mezi jejich ustáleností a variantností Z hlediska fungování těchto dvou vlastností frazémů, ustáleností a variantností, a podle vztahu mezi nimi se vyčleňují tyto druhy a formy frazeologických jednotek:

A. Petrifikované, celkem nehybné frazeologické jednotky – patří sem také jednotky, v kterých není možné nahradit nějaké slovo jiným, není v nich možné měnit pořadí komponentů, ani vložit mezi ně nějaké slovo z kontextu, a není možné měnit ani podobu syntaktické konstrukce spojení; ani jedno slovo se nijak tvarově nemění a neohýbá, např. marná sláva, tichá voda břehy mele. B. Paradigmatické formy frazeologických jednotek – do tohoto typu se zařazují jednotky, v kterých se aspoň jeden komponent částečně ohýbá (tzv. neúplná paradigma) podle potřeb zapojení dané jednotky do kontextu. Tímto proměnlivým komponentem bývá obyčejně konstrukčně nebo významově nejdůležitější slovo celého zvratu, tedy v slovesných frazeologických jednotkách sloveso, v ostatních nejčastěji podstatné jméno. Např. dělá z komára velblouda – dělal z komára velblouda – dělají z komára velblouda. C. Varianty frazeologických jednotek – jsou to různé formy frazémů, které při se uchovávání nebo jen částečném posunu významu (např. stylistickém) odlišují od sebe rozmanitými tvarovými (morfologickými), syntaktickými nebo lexikálními vlastnostmi. D. Aktualizace nebo parafráze frazeologické jednotky – takto označujeme různé individuální (záměrné nebo i nechtěné) přestavby frazémů, které aktuálně narušují ustálenost jednotky v jejím lexikálním obsazení, v morfologickém nebo syntaktickém ztvárnění. Protože možnosti subjektivního zasahování do frazému jsou velmi široké, je i celá sféra aktualizací frazému velmi široká. 20

19 MLACEK, Josef. Slovenská frazeológia, s. 91–94. 20 Tamtéž, s. 97–99. 24

1.13. Varianty a aktualizace frazémů

I když se ustálenost frazémů pokládá za jednu ze základních vlastností frazémů, není stejnoměrně přítomná ve všech frazeologických jednotkách. Více je frazeologických jednotek, v kterých se některé komponenty (respektive některý komponent) ohýbají, mění podle potřeb kontextu a v úplné shodě s morfologickým systémem jazyka. Jde tu o paradigmatické formy frazeologických jednotek. Osobitým případem jsou varianty a parafráze nebo aktualizace frazémů.

Za varianty se také pokládají morfologicky, syntakticky nebo lexikálně odlišné podoby té stejné frazeologické jednotky, v které se zachovává základní význam dané jednotky. Z toho vyplývá, že se jedná o jednotky proměnlivé, ale zároveň i ustálené, že tedy ustálená je do jisté míry i sama variantnost.

Variantnost frazeologie vyplývá z proměnlivosti morfologických, syntaktických nebo lexikálních složek a vlastností frazému. Podle toho se vyčleňují právě morfologické, syntaktické a lexikální varianty frazémů.

1.13.1. Morfologické varianty frazému Existence morfologických variant souvisí s typologickým charakterem jazyka. Bohatší morfologické varianty má jazyk s rozvinutější morfologií. Tyto varianty jsou podobné tzv. paradigmatickým formám frazémů. V obou případech jde o proměnlivost forem a tvarů některých složek frazému. Rozdíly mezi nimi se rozdělují takto:

A. V paradigmatických formách frazémů se pravidelně uplatňuje stejná část paradigma některé složky, např. zůstat na ocet (neprovdat se) se slovesný komponent pravidelně ohýbá: zůstala jsem na ocet, zůstala jsi na ocet, zůstala na ocet, zůstane na ocet atd. V morfologických variantách se proměnlivý komponent nemění takto pravidelně, ale vyskytuje se jen v omezenějším množství tvarů, které jsou v paradigmatu daného slova od sebe více vzdálené, např. za onoho času – za oněch časů. Nepřipadají sem už další paradigmatické tvary, např. v onom čase. Tyto formy by už měly jen svůj doslovný význam. B. Paradigmatické formy jsou významově i stylisticky rovnocenné. Mezi morfologickými variantami stejné jednotky se mohou vyskytovat menší

významové, ale i častější stylistické rozdíly. Např. My o vlku a vlk za humny. – My o vlkovi a vlk za humnami.

1.13.2. Syntaktické varianty frazému Vznikají částečnou přestavbou jeho konstrukce, ale v pozměněné formě se zachovává původní význam spojení. Můžeme je vyčlenit podle povahy syntaktických změn ve frazému:

A. Varianta, která vzniká celkovou přestavbou jednotky, např. nominalizací slovesné jednotky (kout železo za horka – kout železo, dokud je horké). Jde o typ silně ohraničený, protože v případech se změnou kategorického významu frazému znamená taková přestavba vznik odvozeného frazému. Jádrem syntaktické variantnosti tohoto druhu jsou zejména frazémy, které kromě vlastní slovesné funkce připouští i změnu na konstrukci s participii. Tento druh syntaktických variant frazému se označuje transpoziční varianty. B. Varianta, která vzniká změnami v slovosledu nebo větosledu komponentů, tedy poziční varianta. a. Je to typ ohraničený pouze na stejné konstrukční druhy frazémů. Stejnou variantnost připouštějí zejména frazémy s větnou stavbou a jednotky se slovesným komponentem. Např. být kůže a kost – být kost a kůže; neslaný nemastný – nemastný neslaný. b. Podobně jako při morfologických změnách komponentů frazému, i při změnách pořadí složek se rozlišují jevy dvou druhů. První jsou frazémy s volnou proměnlivostí složek podle potřeb kontextu, např. má na hlavě máslo – má máslo na hlavě – máslo má na hlavě atd. V tomto případě jde o realizaci paradigmatických možností slovosledu, a tak tyto případy nepatří mezi varianty. Druhé jsou vlastně poziční varianty, tedy takové dvě podoby stejného frazému, ve kterých je změna slovosledu ustálená (tedy existuje i mimo kontext). c. Varianta, která vzniká modálními modifikacemi frazeologické jednotky, případně existencí kladné a záporné formy frazému: dát někomu za pravdu – nedát někomu za pravdu.

Podobně jako morfologické varianty, nejsou ani syntaktické varianty velmi výrazným jevem. Některé frazeologické teorie nevydělují syntaktické varianty.

1.13.3. Lexikální varianty frazémů V mnohých frazeologických jednotkách lze částečně měnit i lexikální obsazení. Jedná se tzv. lexikální varianty frazémů. Ani zde se však neuplatňují libovolné změny v lexikálním složení frazémů. Za lexikální varianty můžeme pokládat jen takové případy, v kterých jsou jen ustálené změny v lexikálním obsazení frazému a v kterých se zachovává i ustálený význam jednotky. Například existují podoby: pěkný ptáček, pěkný pták (s významem „prohnaný člověk“), ale neexistuje např. pěkné ptáče, pěkný vrabec apod.

Mezi lexikální varianty patří i slovotvorné varianty frazémů. Častěji se vyskytují v slovesných frazémech, např. vědět, odkud vítr fouká – dozvědět se, odkud vítr fouká.

Lexikální varianty jsou nejvýraznějším druhem variant frazémů. Každé proměnlivé slovo totiž vnáší do významu frazému aspoň určité stylistické odstíny, a tak ovlivňuje i funkční platnost jednotlivých variant.

1.13.4. Komplexní varianty frazeologické jednotky Uvedené typy variant vycházejí vždy z posunů na jedné rovině (morfologické, syntaktické nebo lexikální) své výstavby. Existují však i varianty, v kterých se střetávají při zachování významové ustálenosti proměnlivé složky z dvou, respektive i ze všech třech uvedených rovin. Terminologicky je lze označit jako komplexní varianty frazeologické jednotky.

Prvním typem jsou případy, v kterých se spojuje lexikální variantnost s morfologickou, např. nemít ani babku – nemít ani groš. Druhý typ vzniká spojením morfologické a syntaktické variantnosti. Jedná se o případy se syntaktickou přestavbou konstrukce, přitom se trochu mění i některé morfologické vlastnosti, např. spí jako zařezaný – spí, jako by ho zařezal. Nejběžnější je třetí typ komplexních variant, v kterých se spojuje syntaktická proměnlivost s lexikální. Jedná se o varianty s fakultativními členy.

1.14. Aktualizace frazeologické jednotky

Paradigmatické formy a varianty frazémů nejsou jedinými formami využití frazeologie v jazykových projevech. V některých stylových oblastech, např. v moderní poezii, publicistickém stylu, prostěsdělovacím stylu, se uplatňují i různé aktualizované, pozměněné nebo přetvořené frazeologické jednotky. Jsou to takové změny v ustáleném složení jednotky, které přinášejí i změnu (modifikaci) původního významu jednotky. Původní význam se aktualizací obvykle konkretizuje, někdy platí doslovně podle lexikálních složek spojení. Všechny tyto změny ve frazému zahrnujeme pod všeobecný pojem aktualizace nebo parafráze frazeologické jednotky.

Aktualizace má už kategoricky charakter volného slovního spojení. Každá parafráze si však ponechává v různé míře něco z původního frazému, z jeho významu nebo formální stavby. Nejúčinněji působí takové aktualizace, které zřetelně vnášejí do významu původního spojení nové prvky, ale které zároveň evidentně souvisí s původní jednotkou.

1.14.1. Morfologické aktualizace Morfologické aktualizace vznikají tehdy, když ustálený zvrat nabývá některé kategorie, která překračuje hranice jeho ustálenosti. Výrazně se tento typ uplatňuje jen u frazémů s jmennými a slovesnými komponenty. Jde o případy, kdy je některý komponent frazému ustálený v určité podobě (podobách), ale aktualizací se dostává i do dalších tvarů. Když tato změna morfologické formy komponentu způsobuje i změnu ve významu nebo výraznější změnu v stylistické hodnotě spojení, nový tvar celého zvratu má platnost morfologické aktualizace. Např. mít dlouhé prsty (být zlodějem) – mít dlouhý prst (platí doslovně).

Nejběžnější jsou případy, v kterých se mění ustálený singulár nebo ustálený plurál jmenného komponentu, nebo když se slovesný komponent dostává do jiné, například časové nebo modální platnosti, než je ustálený v základní podobě nebo ve variantě.

1.14.2. Syntaktické aktualizace Obsahují více druhů aktualizačních změn:

a) Mění se intenční schéma frazeologické konstrukce – výrazně se zasahuje do významu i formy původní jednotky. Např. …saháme si do paměti – nový útvar souvisí s frazémem kam až paměť sahá. b) Mění se celková stavba frazému, jmenný výraz se stává slovesným nebo naopak. Např. karta se obrátila (význam: situace se zcela změnila) – obrácená karta (platí doslovně). c) Mění se slovosled nebo větosled v takových frazeologických jednotkách, v kterých je obvykle zcela neměnný. d) Nedopovězení, useknutí frazému – častěji se používá v nadpisech článků: Kolik jazyků znáš…; Jak si usteleš…. Tato změna se běžněji uplatňuje zejména v příslovích a pořekadlech. Vyřčená nebo napsaná část frazému sice obvykle signalizuje základní, vlastní význam celé frazeologické jednotky, ale odmlčení a nedopovězení souvisí s aktuálním kontextem a podmiňuje významovou, ale zejména stylistickou platnost nového zvratu. Useknutí je aktualizací, ale pokud se v určitých případech ustálil, bylo východiskem nové frazeologické jednotky.

Na rozdíl od lexikálních variant frazémů, u lexikální parafráze jde o volné, individuální zaměňování komponentů jednotky různými jinými slovy. Nová slova se dostávají do jednotky na základě různých asociací, na základě zvukové, tvarové nebo významové podobnosti s původním komponentem frazeologické jednotky.

1.14.3. Kontextová aktualizace frazému Osobitým případem využití frazeologických jednotek je jejich používání v přímém, nefrazeologickém významu. Od každého z předcházejícího typu aktualizace se tento typ odlišuje. Byla v nich změna významu jednotky důsledkem formálních, vnějších změn v samém frazému. V tomto typu nejsou vnější ukazatele změn. Jednotka je však v takovém kontextu, který ukazuje na její doslovné, nefrazeologické chápání. Proto můžeme tento typ označit jako kontextovou aktualizaci frazému. Tento typ aktualizace se často využívá v poezii.

K tomuto typu má blízko tzv. rozštěpení frazému. Jedná se o aktualizaci, v které se mezi složky frazému dostávají slova z kontextu. Když je východní frazém pevně ustálený v lexikálním složení i v syntaktické stavbě svých složek, působí uvedený postup jako výrazná aktualizace. Podobně jako v předchozím typu se konkretizuje a mění význam zvratu. Např. Tichá voda | mezi námi břehy mele.

Poměrně velkou a zřetelně vyhraněnou skupinu komplexních aktualizací tvoří frazeologické kontaminace. Kontaminovat (zkřížit) se může jedna jednotka s jinou frazeologickou jednotkou nebo se slovy z kontextu. Podle toho teorie hovoří o vnitřně úrovňové neboli vlastní frazeologické kontaminaci (zkřížení dvou frazémů) a o meziúrovňové kontaminaci (zkřížení frazému s jednotkami jiných rovin jazykové stavby).

a) Zkřížení volného spojení s frazémem – není výrazný typ, jeho hranice jsou dost neurčité. Důležité je, že výsledná podoba spojení už obsahuje jen malou část východiskové frazeologické jednotky. Např. Pozor však, pýcha končívá pádem (zkřížení jednotky pýchu přechází pád a volného spojení něco končí, končívá něčím). b) Zkřížení frazeologické jednotky se synonymním (ekvivalentním) volným spojením, např. Teď se mám hej! (zkřížení jednotky teď je mu hej s významově příbuzným volným spojením mám se dobře). c) Zkřížení dvou frazeologických jednotek – např. …přeťali začarovaný kruh neplnění plánu (zkřížení jednotek přetít uzel a začarovaný kruh).

Někdy se podle výrazného a všeobecně známého typu frazémů vytvářejí paralelní novotvary s analogickými formálními i významovými vlastnostmi. Oporou pro vznik takových frazeologických novotvarů bývají zejména známější přísloví a pořekadla. Např. Ukaž mi hnojiště a já ti povím, jaký jsi hospodář. Jednotka vznikla na pozadí výrazů typu: Pověz mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi. Tento druh analogického tvoření se označuje jako tzv. frazeologické série.

Každá aktualizace – pokud je záměrná – vzniká jako významová nebo formální inovace. Z toho vyplývá, že aktualizace musí přinášet nové informace, musí v nějakém směru rozšiřovat, nebo naopak zužovat a specifikovat původní význam jednotky. Prvořadým kritériem vhodnosti a úspěšnosti parafrázování je tedy jeho významová

30 stránka, jeho sémantická hodnota. Jestliže parafráze nesplňuje tuto základní podmínku, stává se obyčejnou verbalizací nebo dokonce chybným výrazem.

Nevhodnost aktualizace může vyplývat ze sémantické nepřesnosti nového zvratu nebo z formálních jazykových nedostatků. Ze sémantického hlediska jsou sporné takové aktualizace, v kterých si protiřečí vlastnímu významu, logice původní jednotky anebo v kterých po aktualizaci zůstává komunikativně chudé až prázdné slovní spojení. Např. v tisku se vyskytnulo přirovnání chudý jako myš. Známé ustálené přirovnání je chudý jako kostelní myš. Slovo kostelní je důležitým komponentem celého přirovnání, je klíčem k pochopení jeho významu. Po jeho vypuštění zůstává přirovnání nezřetelné a plytké. Sémantika zvratu tedy ohraničuje možnosti aktualizace.21

1.15. Žurnalistika a televizní zpravodajství

V této kapitole se budeme zabývat žurnalistikou a televizním zpravodajstvím, zmíníme specifika televizního zpravodajství a jeho jazyk.

1.15.1. Specifika televizního zpravodajství Televizní zpravodajství je určeno očím a uším diváka. Promlouvá k němu prostřednictvím kombinace pohybů obrazů, zvuků a mluveného slova, která je zatím nejpřirozenějším a nejkomplexnějším smyslovým zprostředkováním informací o okolním světě. Vzájemná vazba mezi těmito prvky je rozhodující jak pro způsob prezentace, tak pro správné pochopení sdělované informace. Na rozdíl od jiných žurnalistických médií je vytváření zpráv pro televizi sdělováním faktů ve vizuálně akustických záběrech a z pohledu žurnalistické práce především myšlením a vyprávěním v obrazech. K tomuto účelu televizní zpravodajství využívá svébytný styl vyjadřování.

Audiovizuální jazyk – výrazové a vyjadřovací prostředky, s nimiž pracuje redaktor televizního zpravodajství, lze metodicky rozdělit do dvou částí: na složku obrazovou a složku zvukovou.

21 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia, s. 107–123. 31

Obrazovou složku tvoří následující typologie statických a kinetických vizuálních prvků: Tradiční druhy a nosiče obrazového záznamu transformovaného do televizního signálu (živé vysílání ze studia, přímé přenosy, živé vstupy, video, film, fotografie), dekorace a psaný text v nejrůznějších podobách, syntetická počítačová infografika (včetně 2D a 3D efektů, animace a virtuálního prostředí) a nejnověji také internetové formy videa (YouTube, Skype, Facebook a další druhy sociálních sítí).

Zvuková složka je ve zpravodajských sděleních zastoupena převážně mluveným slovem (čtený text ve formě komentáře, synchronní výpověď jako monolog nebo jako dialog v rozhovoru, stand-up, asynchronní promluvy apod.) a reálnými zvuky a ruchy prostředí, méně už hudbou a tichem.

Zvláštním, ale významným výrazovým prostředkem jsou paralingvistické – nonverbální prvky, které se spolu s řečí uplatňují zejména při interpretaci televizního zpravodajského sdělení. Patří k nim dikce a tón mluvy, mimika a výrazy obličeje, gesta, pohledy očí, držení a pohyby těla, a také např. zvolené oblečení.

S analogovou technologií a převládající tendencí vtěsnat do zpravodajské relace co nejvíce příspěvků se prosadil střihový postup, kdy se primárně sestavovala zvuková složka, a tím přesná stopáž příspěvku, a až poté se kompletoval obraz. Tato střihová metoda nakonec v televizním zpravodajství zdomácněla a do současné doby v menší či větší míře ovlivňuje celkovou kvalitu televizního zpravodajství. Obrazové, ale i slovní metafory a eufemismy, pokud nejsou divákovi okamžitě a napoprvé srozumitelné, znesnadňují nebo zamlžují obsah sdělení.

Z hlediska vnímání obrazu a zvuku platí zásada, že „to, co vidím, měl bych také slyšet, ale to, co slyším, nemusím vidět“. Pro celistvé a globální vnímání obrazu je charakteristická diskontinuita. Obraz se skládá z dílčích přetržitých úseků, tedy jednotlivých záběrů, které jsou natočené v různých velikostech a z různých úhlů pohledu kamery. Čím je tato škála obrazových výřezů skutečnosti rozmanitější, tím všestrannější a komplexnější vjem o zaznamenané události získáme. Naproti tomu vnímání řeči a reálných zvuků je kontinuální a lineární, odvíjející se v logické a časové posloupnosti.22

22 LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In Zpravodajství v médiích. Druhé, upravené vydání. Praha: Karolinum, 2011, s. 73–77. 32

1.15.2. Jazyk televizního zpravodajství Jazyk televizního zpravodajství se řídí zásadami spisovného hovorového stylu a používá jazykové prostředky mluveného projevu. Text má jednoduchou a jasnou větnou stavbu, složenou z krátkých vět, aby byl na první poslech srozumitelný a zapamatovatelný. Slovo se přísně váže k obrazu, konstatuje nejdůležitější fakta, jimiž obraz konkretizuje a lokalizuje. Nezahlcuje popisností, ale říká divákům, co záběry znamenají. Komentář by měl v pravý čas zmlknout, aby nechal vyznít sílu autentického obrazu. Pauzy pomáhají divákům zapamatovat si to, co právě slyšeli, a soustředit se na další část verbálního sdělení. Velkou roli zde hraje i kadence, tempo a rytmus řeči. Text komentáře by měl být vždy kratší než délka celého příspěvku. Psát text bez předchozího zhlédnutí natočeného hrubého materiálu je elementárním prohřeškem při zpracování zpravodajského příspěvku. Ignoruje sílu obrazové výpovědi i možnost vybrat nejpoutavější obrazové momenty a fakta zaznamenané události.23

1.16. Typologie televizní zpravodajské produkce

I po nástupu specializovaných zpravodajských kanálů patří zpravodajství k základním stavebním kamenům vysílacího schématu každé seriózní televize, protože je jedním z mála živě vysílaných pořadů s neměnným umístěním a pevně stanoveným začátkem a koncem v časové ose programu. Jeho význam potvrzuje i skutečnost, že televizní stanice zpravidla zařazují hlavní zpravodajské relace na úvod nejsledovanějšího bloku večerních pořadů (tzv. prime time).

U zpravodajských televizí se zpravodajství vyznačuje maximální mírou aktuálnosti a pohotovosti danou současnými technologickými možnostmi při zprostředkování audiovizuálních informací, které jsou divákům poskytované jako nepřetržitý zpravodajský servis jednak v denní periodicitě a jednak v časové kontinuitě jednoho dne. Má dokonce mimořádnou schopnost operativně tyto informace přenášet v časovém souběhu s vývojem události, informovat diváky o domácím i světovém dění v přímém přenosu, ačkoli primát této techniky patřil původně rozhlasu a nyní jej převzal internet.

23 Tamtéž, s. 80. 33

Televizní zpravodajská produkce představuje širokou oblast žurnalistické činnosti, která se materializuje v konkrétních typech zpravodajských produktů, jež jsou definovány žánrem (jako řada sdílených konvencí, apelů a očekávání), kompoziční formou (osobitými vypravěčskými a stylistickými postupy, jež jsou vlastní jenom zpravodajství) a formátem (jejich uspořádáním do ustálených programových typů). Na televizní zpravodajství mají vliv i další faktory, jako charakter a zaměření televizní stanice, způsob jejího financování, její technické a technologické kapacity a vybavení, personální zajištění, síť vlastních zpravodajů doma i v zahraničí, možnost využívat výměnného zpravodajství mezinárodních televizních organizací a světových tiskových a obrazových agentur, ale i kulturní tradice a složení divácké obce, včetně politické situace ve státě.

Z hlediska územního pokrytí lze televizní zpravodajství rozdělit na celoplošné (celostátní), regionální, lokální; podle tematického zaměření na zpravodajství všeobecné, domácí, zahraniční, ekonomické, sportovní, meteorologické, dopravní, ale také krimi zprávy, V.I.P. zprávy apod. Sociodemografické hledisko se uplatňuje ve speciálních zpravodajských relacích určených menšinovým nebo přesně vymezeným cílovým skupinám diváků (např. zpravodajství vysílané ve znakové řeči, burzovní zpravodajství).

U televizních programů s tradičním pojetím vysílacího schématu patří k nejfrekventovanějším formátům současné televizní zpravodajské produkce krátké zpravodajské pořady a hlavní zpravodajské relace, které se vyprofilovaly jako dva základní programové typy na základě specifických podmínek programové skladby vysílání a s ohledem na vlastnický charakter stanice.

Krátké zpravodajské pořady mají svou charakteristickou úvodní a závěrečnou znělku, obsahují maximálně 5–6 stručných zpravodajských příspěvků, obvykle propojených doprovodným slovem moderátora a jejich délka se pohybuje v průměru kolem 3–5 minut.

Hlavní zpravodajské relace zařazované zpravidla na začátku večerního programového bloku přinášejí souhrnný obrazový přehled o domácích a zahraničních událostech z celého dne. Skládají se z původních obrazových zpravodajských příspěvků, přejatých agenturních audiovizuálních materiálů z výměnné sítě, telefonátů a přímých

34 vstupů zahraničních zpravodajů a reportérů z místa události, které jsou uváděné a doprovázené živým slovem moderátorů ze zpravodajského studia.

Vysílací schéma zpravodajských kanálů postavené na principu živého vysílání jako nepřetržitého informačního toku pravidelně se opakujících a na sebe navazujících různých zpravodajských a publicistických formátů, které jsou rozloženy do časové osy celého dne. Ve stanovených časových intervalech se zde střídají stručné aktuální zprávy, denní zpravodajské pořady a hlavní večerní zpravodajské relace, v nichž dominují čtené zprávy a reportážní příspěvky, telefonáty a živé vstupy z místa události, přenosy a rozhovory ze studia v kombinaci s nejnovějšími informačními kanály, jako je videotelefon, Facebook, YouTube, Skype a další internetové formy videa.

Každá televize preferuje rozdílná hlediska a používá různé skladební postupy při výběru zpravodajských obsahů a jejich sestavování. Akcentují se nejen aspekty společenské důležitosti a významu, ale také zábavnosti, zajímavosti, senzačnosti či atraktivnosti události.24

1.17. Televizní zpráva

Základním útvarem žánrové struktury televizního zpravodajství a jeho elementární stavební jednotkou je televizní zpráva. Obecně je charakterizována jako pohotová, věcná, stručná a přesná informace o společensky důležitých, významných nebo zajímavých událostech, zaznamenaných v jejich audiovizuální syntetické podobě.25

1.17.1. Druhy televizní zprávy Dnešní televizní zpravodajství se vyznačuje značnou proměnlivostí žánrových struktur, hledáním a ověřováním nových forem spojených se zaváděním moderních technologií a vyjadřovacích prostředků, které modifikují staré žánry do takové míry, že dostávají novou kvalitu. Přesto lze v této žánrové pestrosti vystopovat některé druhy zpráv, které si zachovávají relativní stálost a vlastní integritu.

24 LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In Zpravodajství v médiích, s. 80–82. 25 Tamtéž, s. 83. 35

• Zpráva čtená (verbální, v praxi označovaná jako studio) – patří k nejstarším typům televizní zprávy, jejíž původ je spojen s rozhlasem. Jde o stručnou, flešovou informaci obvykle přejatou ze zpravodajských agentur, stylisticky upravenou podle zásad mluveného slova a živě interpretovanou moderátorem ze studia. Jejím úkolem je operativně zpravit diváky o mimořádné nebo výjimečné události, k níž nepřišel zatím žádný obrazový materiál, nebo která se odehrála v průběhu vysílání zpravodajského pořadu, případně doplnit již odvysílanou zprávu o nové aktuální informace. • Zpráva obrazová (němá26) – je stručným, krátkým a výstižným obrazovým záznamem události, který je doplněný zakotvujícím textem přečteným moderátorem ze studia, bez tohoto textu by zpráva neměla plnou výpovědní hodnotu. Celková stopáž obrazové zprávy nepřesahuje 30 sekund. V současné době patří k nejfrekventovanějším informačním žánrům. V praxi se vyskytuje tento druh zprávy ve dvou variantách: o zpráva čtená a její modifikace o tzv. kraťasy – několik obrazových zpráv (dvě, pět a více) vysílaných v bloku za sebou, které jsou v obraze oddělené trikovým efektem a ve zvuku propojené slovem moderátora a dynamickou hudbou. „Kraťasy“ se nejvíce uplatňují v krátkých zpravodajských relacích. • Zpráva kombinovaná – v současnosti nejfrekventovanějším druhem televizní zprávy s klasickou kompoziční strukturou obrácené pyramidy. Dominuje ve zpravodajství o politických a ekonomických událostech. Klade důraz na faktografičnost, je nabitá informacemi a údaji, které registruje více v rovině slovní než obrazové. • Zpráva reportážní (reportáž) – představuje kvalitativně nejdokonalejší žánrovou formu televizního zpravodajství, která nejadekvátněji vystihuje přirozenou povahu televizního zobrazování a nejefektivněji využívá bohatosti jeho audiovizuálního jazyka. Vyznačuje se silou zpravodajského působení spočívající v důmyslném výběru a dramatické prezentaci faktů prostřednictvím osobního svědectví redaktora. • Televizní zpravodajský rozhovor

26 Z dob filmové technologie takto označována, protože se natáčelo na film bez zvuku. 36

V televizní praxi je slovem rozhovor – interview – běžně označována každá audiovizuální forma, která je realizována metodou otázek a odpovědí. V takto široce pojatém smyslu jsou pak za rozhovor považovány různé varianty a druhy tohoto žánru; od realizačně náročného svébytného publicistického pořadu, přes zpravodajský studiový rozhovor, vyjádření kompetentní osoby v synchronu na kameru, až po anketní záznamy odpovědí náhodně oslovených chodců na ulici. Za rozhovor je pokládán také živý vstup redaktora do vysílání zpravodajské relace, který formou dialogu s moderátorem informuje o průběhu a výsledku význačné události z místa jejího konání (u zahraničních zpravodajů se takovým vstupům říká unilaterály27 nebo bilaterály28, které mohou být i předtočené), nebo rozhovor uskutečněný prostřednictvím satelitního videotelefonu nebo telekomunikační techniky z kteréhokoli místa naší planety i mimo ni. O významu rozhovoru jako důležitého zpravodajského žánru svědčí i pozornost, kterou technikám jeho přípravy a vedení věnuje odborná literatura.

Ve zpravodajských relacích se uplatňuje forma informativního rozhovoru obvykle probíhajícího jako živý dialog mezi moderátorem a kompetentní, kvalifikovanou osobou, která se může k věci, problému či události vyjádřit. Rozhovor může mít podobu dialogizované televizní zprávy, častěji se ale vyskytuje v kombinaci s obrazovým příspěvkem ilustrujícím téma rozhovoru, na jehož závěry navazuje nebo reaguje. Zvláštní postavení má exkluzivní rozhovor s významnou nebo prestižní osobností veřejného života, který může být předtočený v jejím domácím nebo pracovním prostředí, případě je vysílán živě ze studia.

V současném televizním zpravodajství se vedle těchto žánrových druhů vyskytuje celá řada dalších forem a zpravodajských tvarů, které stírají hranice původních žánrů a se zaváděním moderních technologických postupů vedou nejen k prolínání, ale i k vytváření zcela nových, hybridních audiovizuálních žurnalistických sdělení a projevů.

27 V žargonu „unik“ – jednosměrný přenos audiovizuálních příspěvků stálých nebo zvláštních zpravodajů ze zahraničí po pozemních nebo satelitních telekomunikačních trasách do domovského televizního studia, kde jsou pak zařazovány do zpravodajských pořadů. Unilaterály však nejsou součástí pravidelného výměnného zpravodajského servisu EBU (z angl. European Broadcasting Union = Evropská vysílací unie) nebo dalších obrazových agentur. OSVALDOVÁ, Barbora a HALADA, Jan. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999, s. 195. 28 Obousměrný přenos (spojení) mezi dvěma subjekty, umožňující jejich vizuální kontakt a vzájemnou komunikaci v průběhu vysílání zpravodajské relace; například rozhovor při živém vstupu zahraničního zpravodaje s moderátorem pořadu. Může se uskutečnit jak ze studia, tak přímo z místa události pomocí satelitního spojení. OSVALDOVÁ, Barbora a HALADA, Jan. Encyklopedie praktické žurnalistiky, s. 30. 37

Nejnovější trendy v televizním zpravodajství naznačují, že spíše než na žánrovou pestrost a rozmanitost, způsob prezentace či změnu zaměření se bude jeho vývoj orientovat na totální časovou a prostorovou dostupnost obrazové informace a na její rychlou a operativní distribuci. Dokládá to i preference a nárůst objemu živých telefonátů a vstupů, kterými reportéři a zpravodajové zasahují do zpravodajských relací s aktuálními informacemi z důležitých domácích a zahraničních událostí a jimiž mohou v případě mimořádných situací dokonce přerušovat vysílání.29

1.18. Žurnalistika mluvená a psaná

Eva Minářová říká, že z hlediska formy lze žurnalistiku rozlišit na mluvenou a psanou. Mluvená žurnalistika zahrnuje komunikační činnosti, které vyvíjejí pracovníci masmédií. Představuje jak komunikáty vysoce oficiální, tak příležitostné s různou mírou přípravy nebo komunikáty pronášené jako bezprostřední. Máme namysli především žurnalistické pořady rozhlasové a televizní s existujícími přesahy k projevům rétorickým, například rozhlasová a televizní zpravodajství, publicistické komentáře, moderátorské projevy/diskurzy, besedy, diskuze, debaty a jiné tematicky zaměřené masmediální pořady.

Žurnalistická komunikace v obou formách – mluvené a psané – zahrnuje projevy monologické a dialogické. V psaném stylu zpravodajském a publicistickém převládá spíše monolog. Dialogický charakter mají zveřejňované krátké rozhovory i širší interview. Je zřejmé, že osobitý stylový typ mluvené žurnalistiky, a to především v mluvené publicistice, vytvářejí dialogické pořady v rozhlase a v televizi, zvláště vystoupení moderátorská – rozhovory mezi moderátorem nebo redaktorem a hostem (dialog) nebo skupinou hostů (polylog).

Stylová stránka dialogických pořadů masmediálních, zvláště moderátorských bývá ovlivněna nejen obsahem dialogu, mírou přípravy, ale i počtem komunikujících, přítomností moderátora a jeho kvalitami. V případě moderátorské komunikace vykazuje úvodní a závěrečná replika mluvčího všechny rysy připraveného krátkého mluveného monologu, který teprve posléze přechází v dialog. Styl dialogických pořadů bývá připravený a promyšlený a zamýšlené otázky bývají nachystány předem, i přesto může

29 LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In Zpravodajství v médiích, s. 85–88. 38 dojít k situaci, kdy připravený mluvený projev/diskurz přejde v diskurz spontánní, nepřipravený, má-li moderátor reagovat na repliky ostatních, na nečekaný doraz nebo vrací-li diskuzi odchýlenou od tématu zpět.

Mluvená žurnalistická komunikace se tak vyznačuje svérázným rysem, který souvisí s prolínáním rysů oficiálnosti a neoficiálnosti komunikace. V mluvené žurnalistice vystupuje do popředí bezprostřednost podání, působivost na posluchače, dojem hodnověrnosti sdělovaného, objektivita argumentace, zatímco přítomná oficiálnost a okázalost veřejné komunikace, s níž vnímáme žurnalistickou komunikaci, se pozvolna vytrácí.

Jazykovým kódem mluvené rozhlasové a televizní žurnalistiky jako oficiální celospolečenské komunikace by měl být spisovný jazyk, zvláště jeho hovorová vrstva. Komunikační praxe však bývá jiná. V některých typech pořadů jsme ve vyjadřování mluvčích svědky výskytu fonetických a morfologických prvků nespisovných. S touto skutečností se setkáváme především v debatách, v zábavných moderovaných soutěžích apod. Nespisovnost v mluvené žurnalistické komunikaci je převážně odrazem bezprostřednosti, nestrojenosti a někdy i záměrně manifestované familiárnosti (nikoli tedy neznalosti), ale ne všichni adresáti (posluchači) jsou ochotni nespisovné vyjadřování ve veřejné komunikaci akceptovat.

Při formulaci vyjádření jsme svědky i toho, že dochází k aktualizaci prostředky nespisovnými, tedy interdialektovými (např. v češtině – cédéčko, kšeft, poslechovka, pohodovka), profesními a slangovými (např. v češtině – eseróčko, rozhlasák, esemeska, mančaft, převálcovat). A s tímto jevem se setkáváme častěji než v psané žurnalistice, patrně i vlivem předstírané a stylizované spontánnosti mluvených pořadů, kdy jde o docílení iluze bezprostřednosti.

Mluvená žurnalistika se rovněž vyznačuje tím, že v komunikaci (podobně jako v psané formě) dochází k prolínání výrazových prostředků různých stylových sfér. Pro celý žurnalistický styl je charakteristická koexistence příznakových prostředků žurnalistických (zvláště lexikálních) a zároveň prostředků s jinými příznaky. Vzhledem k mluvené formě jsou zastoupeny také prostředky hovorové (lexikální, morfologické a syntaktické).

Styl mluvené žurnalistiky se přiklání na jedné straně k formulační automatizaci, ke stereotypnosti nebo modelovosti vyjádření, ale na druhé straně bývá k ozvláštnění užitá nová obraznost a dochází k aktivizaci. Například: Nelze přehlížet problémy druhých a stáhnout se do ulity svých malých bytečků. (Frazém stáhnout se do ulity). – A to byla hezká tečka za naším tématem (Frazém tečka za něčím). – Snad se nesmráká nad blankytně modrým nebem nejpočetnější politické strany. (Obraznost – blankytně modré nebe strany).

Podobně jako v psané formě také v současné mluvené žurnalistice se rozšířily jako odraz veřejných politických projevů určité typy ustalujících se obratů, které při velké frekvenci užití a nulové vypovídající hodnotě už bývají přijímány jako nefunkční fráze – klišé. Patří k nim například opakování vyjádření tohoto typu: školství je školství. K dalším ustalujícím formulacím (ne vždy funkčním a někdy i nelogickým), které se šíří v žurnalistické komunikaci, zvláště v politických diskuzích a rovněž v moderátorských replikách, patří obraty typu: je to o tom / není to o tom a jeho modifikace, například: Finance byly vždy mým koníčkem. Ale zase je to o tom, co člověka baví. A životní úroveň? Je to o tom, kolik členů rodiny je bez zaměstnání.

Za specifické prostředky mluvených komunikátů považujeme rovněž prostředky mimojazykové nebo extralingvální (mimické a gestikulační) a prostředky prajazykové neboli paralingvální (intonace, frázování, pauza, tempo řeči, síla hlasu aj.).

Mluvená žurnalistická komunikace (podobně jako mluvená komunikace jiných jazykových sfér) bývá také provázena negativními rysy mluvenosti. I v mluvené žurnalistice by bylo namístě hovořit spíše o spontánnosti projevů, především moderátorských, i když bývají v různé podobě připravené (komplexně psané, připravené v bodech, tezích, jako osnova). Mluvčí se přesto od přípravy odpoutávají, dopouštějí se přeřeknutí, opakování výrazů, zařazují do projevu významově prázdná, výplňková a nefunkční slova, a to vše s negativní odezvou u rozhlasových posluchačů nebo televizních diváků. Jako negativní rys se u současných hlasatelů a moderátorů projevuje až příliš vysoké tempo. Může jít o zrychlení komunikace související s nápodobou zahraničních vysílacích stanic, o jakousi módní záležitost, nebo jsou mluvčí pod tlakem vymezeného času. V obou případech jde o jev z aspektu jazykové (spíše řečové) kultury velmi negativní. Důsledkem bývá sice položená otázka, ale adresát nemá dostatek času

40 k odpovědi a mnohdy bývá přerušen viditelným spěchem moderátora. Tato negativa jsou jen na škodu zamýšleného cíle a funkce pořadu, které zůstaly nenaplněny.

Mluvená forma vyžaduje přítomnost kontaktových prostředků. Kromě kontaktů moderátora s ostatními plní některé výrazové prostředky také určitou funkci ve výstavbě dialogu, a to funkci připojovacích konektorů. Například Tak to byl XY a ještě na něho prozradím, že… – Tak ještě mnoho otázek je před námi, otázek nevyřešených… – Tak já bych teď ráda připomněla… Výraznější kontaktový apel mají některá slovesa užitá na začátku repliky, většinou v kontextu opět významově pokleslá. Máme namysli často se opakující slovesné tvary imperativu pojďme, hleďme, poslyšte a tvar víte v otázce. Například: Pojďme, chtěla bych otevřít další ožehavé téma – vstup do EU. – Víte, já si myslím, že z toho trčí snaha se před volbami zalíbit.

Přesahy do řečnického stylu v projevu moderátora připomínají opakovaná oslovení (opět v platnosti kontaktového prostředku) a typické intenzifikující výrazové prostředky, jako jsou například opakování anaforická, epiforická a epanastrofická, řečnická otázka, eventuálně i řečnická odpověď a uplatňovaná korekce řečeného. Oslovení jako kontaktový prostředek je mluvené komunikaci vlastní, navíc v dialogu napomáhá zajišťovat střídání a návaznost replik. Se stylem řečnickým spojuje moderátorský diskurz také korekce řečeného, které je obecné, klade formulaci s opakováním téže skutečnosti, ale konkrétní.

Stylově funkční se jeví stránka zvuková, která je neméně důležitá. Pro posouzení stylu mluvené televizní publicistiky je také závažné současné vnímání obrazu a zvuku. Styl je vždy ovlivněn určitou komunikační situací včetně počtu účastníků dialogu, jejich sociálního, funkčního nebo politického zařazení, prostředí televizního nebo jiného studia a počtu diváků při natáčení. Nadto například repliky moderátora nejsou jen součástí dialogu, eventuálně polylogu, ale v rámcových složkách moderátorského pořadu přecházejí místy v monolog. Jako subjektivní faktor ovlivňuje utváření stylu převládající aktivní nebo pasivní role moderátora a jeho kultura řeči. Stejný význam v mluvené žurnalistice má jazyková a komunikační schopnost hlasatele, zpravodaje nebo komentátora.

Celkově představuje styl mluvené žurnalistiky v celé šíři zpravodajství a publicistiky (komentátorské i moderátorské) osobité typy veřejné komunikace. Ze

41 stylistického aspektu představují symbiózu stylových (stylotvorných) prvků publicistických, hovorových, a to se všemi rysy mluvenosti, a řečnických.30

1.19. Vybrané srbské televizní stanice a pořady

V této kapitole stručně představíme televizní stanice a pořady, ze kterých jsme sbírali materiál pro tuto práci. Výběr stanic a pořadů ovlivnila především jejich dostupnost online a jejich forma – preferovali jsme interview a diskuze, ve kterých je větší prostor pro osobní vyjadřování mluvčích, na rozdíl od reportáží a kombinovaných zpráv, které jsou předem připravené včetně textu. Je v nich tedy menší prostor pro jiné než neutrální vyjadřování. Vybrané pořady jsou zpravodajského žánru a jejich témata jsou různá – nejčastěji politická, ale i jiná zajímavá témata, jejichž problematikou se Srbové v tomto období zabývají, např. znásilnění, snížená natalita, hydroelektrárny, novinářství atd.

RTS

Veřejnoprávní Radio-televizija Srbija pod tímto názvem vystupuje od 1. ledna 1992. Její počátky sahají do roku 1929, kdy fungovala pouze jako rádio. V roce 1958 přidala i televizní vysílání. Úkolem této veřejné mediální instituce je informovat, vzdělávat a pobavit. RTS ale představuje i instituci, která hraje důležitou roli ve společenském, kulturním a politickém životě Srbska. Pečuje o hodnoty demokratické společnosti, osvobozené od vlivu politické příslušnosti. RTS přispívá k lepší kvalitě života každého jedince a společnosti jako celku. Je členem Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union). Několik cílů, které si RTS stanovila: nestranně a objektivně informovat, zachovat hodnoty srbského jazyka a písma, vzdělávat, zastupovat zájmy dětí, starších, nemocných lidí a lidí se speciálními potřebami…31 RTS vysílá pořad Upitnik, jejíž autorkou a šéfredaktorkou je Olivera Jovićević. Jedná se o politickou talk show, která se zabývá důležitými tématy pro Srbsko a její obyvatele. Pořad se poprvé vysílal na podzim roku 2004. Představuje

30 MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. Praha: Grada, 2011, s. 177–183. 31 RTS [online]. Dostupné z: http://www.rts.rs/page/rts/sr/javniservis/story/281/upoznajte- rts/67327/upoznajte-rts.html 42

„krevní obraz“ Srbska a doby, v které žijeme. Upitnik je jeden z nejsledovanějších pořadů.32

Prva srpska televizija

Prva srpska televizija nosí tento název od září roku 2010. Mezníkem byl rok 2006, kdy Fox televize získala povolení k národní frekvenci. Změna jména, vedení a uvedení technického standardu kvalitního obrazu a dalších nových moderních programových obsahů byli důvodem k stoupání oblíbenosti této televize. Prva srpska televizija se stala nejsledovanější komerciální televizí v Srbsku. Vysílá bohatý program plný seriálů, filmů, zábavných, sportovních a informativních pořadů. Úseky ze zpravodajských pořadů vysílaných na této televizi lze sledovat na oficiálním kanále televize Prva na YouTube (https://www.youtube.com/user/PrvaSrpska/).

N1 je první regionální i lokální platforma vysílající zprávy a aktuality 24 hodin denně pro více než 20 milionů lidí na Balkánu. Její produkční centra se nachází v Bělehradě, Sarajevu a Záhřebu. Každé z nich má vlastní novináře, studia, web i mobilní platformy, takže tvoří oddělené obsahy pro tři země. Pokud je program zajímavý pro všechny tři oblasti, sjednocuje se v jeden regionální kanál. N1 je exkluzivním informačním partnerem CNN. Díky profesionálnímu týmu novinářů a šéfredaktorů a pomocí pokročilé digitální technologie nabízí přesné a včasné informace z místa děje.33 Programy ze všech tří oblastí je možné sledovat i na platformě YouTube na kanále N1 (https://www.youtube.com/user/N1info/).

24 minuta sa Zoranom Kesićem

Jedná se o satirický politický zpravodajský pořad v podobném formátu jako The Daily Show with Jon Stewart and The Colbert Report.34 Pořad lze sledovat na

32 RTS [online]. Dostupné z: http://www.rts.rs/page/tv/sr/series/20/rts-1/33/upitnik.html 33 N1 [online]. Dostupné z: http://rs.n1info.com/O-nama 34 IMDb [online]. Dostupné z: https://www.imdb.com/title/tt3814654/ 43 oficiálním kanále YouTube (https://www.youtube.com/user/24minutaofficial/) nebo na kanále televize O2 (pokračovatelka televize B92). „Už jsme otravní, jak opakujeme, že našich 24 minut se Zoranem Kesićem nejsou minuty posvěcené kritice vlasti, ani minuty posvěcené kritice opozice. Zabíjíme publikum opakováním, že náš nepřítel je, ale paradoxně i drahocenná, nevyčerpatelná inspirace – hloupost. A lež, strojenost, manipulace, převracení pravdy, tahání za nos, čachrování…“35 tvrdí na webové stránce O2 o tomto pořadu. Hlavním protagonistou je Zoran Kesić, televizní moderátor a novinář, který zve hosty a debatuje s nimi na různá aktuální témata.

Nova S

Nova S je kabelový kanál, který spustila v březnu roku 2019 skupina United Media. Je součástí největší regionální televizní sítě Nova. Vysílá zábavné a politické talk show, informativní a dokumentární programy, exkluzivní sportovní obsah a nejkvalitnější domácí i zahraniční filmy a seriály.36 Do svého programu zařadila i zpravodajství televize N1 (N1 Kratke vesti, Dnevnik N1). V této práci jsme čerpali zejména z pořadu Među nama.37 V každém díle je do pořadu pozván jiný host, který komentuje události ze Srbska a Balkánu a diskutuje s moderátorkami. Dále je zde kulturní část, ve které vystupují hosti z divadelní, pěvecké či televizní scény. Pořad končí diskuzí odborníků na vybrané téma. Vysílané pořady lze shlédnout online na kanále NOVA S na YouTube (https://www.youtube.com/channel/UCloa3CgQMtGSeqjLkpQlEFg).

35 O2 [online]. Dostupné z: https://o2tv.rs/najava.php?id=4530 36 NOVA S [online]. Dostupné z: https://novas.tv/ 37 NOVA S [online]. Dostupné z: https://novas.tv/programska-sema/ 44

2. Praktická část

V této části naší práce dělíme nasbírané frazémy do skupin podle komponentů, které obsahují. Skupiny jsou pojmenovány nadřazeným pojmem pro komponenty z každé skupiny, např. Frazémy obsahující komponent označující jevy živé přírody, Frazémy obsahující komponent označující oblečení. Komponenty třídíme podle jejich sémantického významu. Frazémy sbíráme z celých pořadů či jejich dostupných částí v období od listopadu 2018 do listopadu 2019. Výběr pořadů byl náhodný a o výběru rozhodovala dostupnost online, zajímavost a aktuálnost tématu pro srbskou společnost – např. problémy s hydroelektrárnami, bojkot voleb, přestavby v Bělehradě atd.

Nasbírané frazémy jsme vyhledali ve frazeologických slovnících. Nejméně obsáhlý je Mali srpski frazeološki rečnik (dále pouze MSFR) Đorđe Otaševiće, proto jsme použili i Hrvatski frazeološki rječnik (dále pouze HFR), na jehož tvorbě se podíleli Antica Menacová, Željka Fink Arsovski a Radomir Venturin a Frazeološki rječnik hrvatskoga ili srpskog jezika (dále pouze FRHSJ) od Josipa Matešiće. Dále jsme si vypomohli i výkladovým slovníkem – Rečnik srpskoga jezika (dále pouze RSJ), který vytvořila Milica Vujanićová, Darinka Gortan-Premková, Milorad Dešić a kol. Frazémy, které jsme v těchto slovnících našli, jsme uvedli v jejich původním tvaru z těchto slovníků. Ke každému frazému jsme napsali jeho definici ze slovníku. Pokud jsme frazémy v slovnících nenašli, uvedli jsme jejich základní tvar a jejich význam jsme se pokusili vysvětlit v pozdějším popisu jednotlivých frazémů. V tomto popisu uvádíme frazémy ve variantě použité v jeho příkladu.

Při popisu jednotlivých frazémů se zabýváme jejich významem a jestli vyjadřují negativní, pozitivní či neutrální jev. Frazémy vyjadřující neutrální jev mnohdy mění svoji neutralitu až podle kontextu, v kterém jsou použity. Některé komponenty frazémů jsme vyhledali v Slovníku symbolů, který vytvořil Udo Becker, abychom mohli lépe objasnit jejich význam.

2.1. Dělení frazémů dle obsažených komponentů

V následujících kapitolách jsme nasbírané frazémy roztřídili podle komponentů, které obsahují.

2.1.1. Frazémy obsahující komponenty označující barvu

• raditi na crno o „raditi mimo zakonskih propisa (izbjegavajući porez)“38

Př. „…one žene koje rade na crno…“, „Ne možemo da ignorišemo problem koji postoji i to je veliki broj radnika koji rade na crno.“

• crna lista o „popis nepoželjnih ljudi ili stvari“39

Př. „…da ćemo biti stavljeni na crnu listu, da ćemo ponovo, znači ponovo Srbija stavljena na mesto vandala.“

• crni scenario

Př. „Da li naša država ima plan za taj crni scenario da ga tako nazovemo?“

• crno-bela slika o význam frazému vidjeti (gledati) crno-bijelo – „vidjeti (gledati) u suprotnostima (oprekama), uočavati samo krajnosti, suviše pojednostavljivati stvari“40

Př. „– Sad nekako pravimo sliku crno-belom – …ali ne pravimo crno-belo, … zato kažem da nije crno-bela slika“.

• zlatno doba <čega (za što)> o „vrijeme procvata <čega>, najbolje (najuspešnije) godine <čega (za što)>“ 41

38 MATEŠIĆ, Josip. Frazeološki rječnik hrvatskoga ili srpskog jezika. Školjska knjiga, s. 555. 39 FRHSJ, s. 316. 40 MENAC, Antica, Željka FINK-ARSOVSKI a Radomir VENTURIN. Hrvatski frazeološki rječnik, s. 62. 41 HFR, s. 98. 46

Př. „…ali kažete da je to bilo zlatno doba parlamenta.“, „Ovo je prva godina zlatnog doba.“, „Gradovi su dočekali zlatno doba.“

• zlatno pravilo <čega> o „osnovno (najvažnije) pravilo (načelo, princip)“42

Př. „…i još jedno zlatno pravilo štednje.“

• bela kuga

Př. „Šta vi pomislite, dakle sad u ovoj situaciji u kojoj ste, kad na televiziji čujete da je država posvećena boru protiv bele kuge?“, „U tome je trik, pa ljudi možda je ovo rešenje za problem bele kuge.“

Ze Slovníku symbolů Uda Beckera se dozvídáme, že barvy jsou od nepaměti nosiče rozmanitých symbolických významů, které často charakterizuje základní rozlišení barev teplých-studených a světlých-tmavých. Ve středověkém umění znamenalo užití červené jako barvy Boha, modré pro Boha Syna – a také pro Marii, zelené pro Ducha svatého, zlatá symbolizovala božskou a nebeskou velkolepost. V lidovém prostřední je černá všeobecně považována za barvu noci, smrti, smutku, zatímco bílá označuje čistotu, světlo a radost.43 Bílá spolu s černou má mezi ostatními barvami zvláštní postavení. Je blízká absolutnímu, počátku a konci i jejich sjednocení.44 Černá se často objevuje ve spojení s podobami nediferencovaného, propastného a k označení temnoty a prvotního chaosu, smrti.45

Stejně jako je uvedeno v Slovníku symbolů, i v našem případě frazémy raditi na crno a crni scenario označují negativní jevy. Frazém crni scenario jsme nenašli v užívaných slovnících. Scénář je textová předloha pro vznik dalšího díla (např. televizního, divadelního) a černá, jak jsme uvedli výše, je barvou smrti a smutku. V uvedeném příkladě „Da li naša država ima plan za taj crni scenario…?“ tento frazém vyjadřuje negativní situaci, která by mohla případně nastat. Uvedený význam frazému vidjeti (gledati) crno-bijelo nám pomohl k pochopení frazému vyskytujícího se

42 HFR, s. 453. 43 BECKER, Udo. Slovník symbolů. Praha: Portál, 2002, s. 27–28. 44 Tamtéž, s. 30. 45 Tamtéž, s. 42. 47 v uvedených příkladech – crno-bela slika, který jsme nenašli v používaných slovnících. Crno-bela slika neukazuje všechny detaily, ale jak říká definice frazému vidjeti (gledati) crno-bijelo – příliš věci zjednodušuje. Tyto frazémy vyjadřují negativní jevy.

Stejně tak jako zlatá symbolizovala božskou a nebeskou velkolepost, i nadále je vnímána v uvedených frazémech zlatno doba a zlatno pravilo pozitivně. Oba tyto frazémy jsou spjaté s úspěchem.

Přestože frazém bela kuga obsahuje bílou barvu, jeho význam je velmi negativní. V Srbsku se používá s problémem snižování počtu obyvatel této země, a to zejména s nízkou natalitou. Zatímco černá smrt (mor) obyvatelstvo zabíjela, tak „bílý mor“ vlastně nedovoluje příbytek nových obyvatel, a to kvůli např. finančním problémům – nízká podpora matek apod. Protože je tento jev v Srbsku častým tématem v této době, spojení bela kuga se ustálilo.

2.1.2. Frazémy s komponenty označujícími přírodní jevy a elementy

• brz kao munja o „vrlo brz, munjevit“46

Př. „Da bismo imali normalnu atmosferu i kad bi svi mogli da kažu sve što žele, sve bi bilo drugačije, sednice bi duže trajale, neka bi bile danonoćne, ne bi se donosili zakoni munjevitom brzinom nego bi se jedan ili dva zakona donela na mesečnom nivou…“

• vjetar u leđa (krmu) o „povoljne (poticajne) okolnosti“47

Př. „Treba nam vetar u leđa.“, „Slavene, ko tebi daje vetar u leđa?“

• povijati se (kretati se i dr.) kako vjetar puše o „prilagođivati svoj rad i svoje postupke prema prilikama; biti prevrtljivac“48

46 FRHSJ, s. 359. 47 HFR, s. 661. 48 FRHSJ, s. 744. 48

Př. „Kad si počela da govoriš naslov da sudije ne sude kako treba, ja rekoh šta je sad pravosuđe, ali evo vidimo upravo, da, liči malo suđenje u fudbalu na pravosuđe jer izgleda kako vetar duva.“

• pasti s neba o význam frazému као да је пао с неба – „1) изненада се појавио. 2) не схвата, не сналази се.“49

Př. „Vlast prosto pravi se malo kao da je sve u redu samo je u sve to pao sa neba taj gospodin Franknštajn.“

• baciti / bacati sjenu na koga, na što o „naškoditi / škoditi ugledu koga, čega, umanjiti / umanjivati ugled (vrijednost) koga, čega, dovesti / dovoditi u sumnju vrijednost koga, čega)“50

Př. „Mi smo pomenuli samo neka od pitanja o kojima smo mi razgovarali, zaboravili smo i finansiranje partije… apsolutno se može mnogo stvari pomeriti napred da bi se stvorili uslovi da niko ne može baciti senku na izbore u Srbiji.“

• biti (ostati, držati se itd.) u sjeni o „ne doći / ne dolaziti do izražaja, biti (ostati) neprimjetan (nezapažen), držati se (ostati) daleko od javnosti, držati se nenametljivo“51

Př. „Da li su razgovori danas bili na neki način u senci ovoga što smo čuli iz Prištine o formiranju vojske, o različitim pukovima…?“

• dići / dizati (baciti / bacati) [nešto] u vazduh (zrak) o „razoriti / razarati, razneti nešto eksplozijom“ 52

Př. „Ne vidim u čemu je problem što su Albanci digli u vazduh autobus.“

49 VUJANIĆ, Milica, Darinka GORTAN-PREMK, Milorad DEŠIĆ, et al. Rečnik srpskoga ǰezika. Izmenjeno i popravljeno izdanje. Novi Sad: Matica srpska, 2011, s. 793. 50 HFR, s. 534. 51 HFR, s. 535. 52 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik. Beograd: Alma, 2007, s. 162. 49

• bura u čaši vode o „veliko uzbuđenje zbog nečeg nevažnog, uzbuđenje bez pravog povoda“53

Př. „Moji politički stavovi su nešto što nema veze s filharmonijom zato što moju publiku čine ljudi najrazličitijih političkih uverenja i nikada ne bih sebi dozvolio da vređam na način kako mnogi moji oponenti vređaju neku drugu publiku, znate, i to je stvar. Ali ovde ako je pitanje ovo, ja mislim da ovo je potpuno bura u čaši, koja meni čak nije preterano interesantna.“

• urodilo je (urodit će) plodom što o „postignut je uspjeh, uspješno je završeno što“54 Př. „…pričate na svim televizijama o tome, verujem da imamo još… – i medijski pritisak može uroditi plodom…“

• vrh ledenjaka (ledenoga brijega, sante leda, ledene sante) o „manji (vidljivi) deo problema“55

Př. „Ono što skuplja naša inicijativa fizički, što ste danas mogli da vidite, to je u stvari samo vrh jednog ledenog brega, koji je ogroman i koji se završava negde u svakom kutku naše lepe Srbije.“

• ni vino ni voda o „prevrtljiva, nepouzdana osoba“ 56

Př. „Kada ste rekli pre nekoliko dana za Kurir za gospodina Obradovića to da je na levici desničar, na desnici levičar, kako ste rekli, tako reći ni vino ni voda, mlaki špricer sa izvetralom vodom i lošim vinom…“

• dovoditi u opasne vode

Př. „To je ono što dovodi novinarstvo u veoma opasne vode.“

53 HFR, s. 55 54 HFR, s. 434. 55 HFR, s. 680 56 VUJANIĆ, Milica, Darinka GORTAN-PREMK, Milorad DEŠIĆ, et al. Rečnik srpskoga jezika. Izmenjeno i popravljeno izdanje. Novi Sad: Matica srpska, 2011, s. 142. 50

Oba frazémy s komponentem senka (sjena) – biti u senci, baciti senku vyjadřují negativní jevy. V uvedeném příkladě frazému baciti senku mluvčí odkazuje na některé opoziční strany, které plánují bojkotovat volby a snaží se různými (negativními) argumenty přimět obyvatele, aby nešli volit. Pokouší se tedy narušit důvěryhodnost voleb. V případě frazém biti u senci různá jiná témata zastínila téma, o kterém se plánovalo hovořit. Frazém dići [nešto] u vazduh také působí negativně, i když mluvčí v příkladě používá ironii, ve které se snaží dokázat opak, došlo však k zničení něčeho explozí. V negativním tónu se nese i frazém povijati se kako vjetar puše (duva), který mluvčí v příkladu zkrátil pouze na tvar kako vetar duva. I v tomto zkráceném tvaru lze frazém rozpoznat a jeho význam se nemění. Vyjadřuje negativní jev, protože soudnictví, o kterém se mluví v uvedeném příkladu, by nemělo lehce měnit své názory a pozici podle momentálně „výhodných“ okolností. Poukazuje to na nespolehlivost, kterou vyjadřuje i frazém ni vino ni voda. Není to ani jedno ani druhé – nelze rozhodnout. Mluvčí to znamenitě vyjádřil slovy „na levici desničar, na desnici levičar“. Bouře je úkaz provázející určité bohy, která zvětšuje jejich moc.57 Ovšem frazém bura u čaši vode tuto vlastnost znehodnocuje a bouře se stává v takovém prostředí bezvýznamnou. To potvrzuje i mluvčí v uvedeném příkladu, kdy dodává – „i meni čak nije preterano interesantna.“ Frazém je tedy negativního rázu jako všechny předchozí a podobně jako v případě kako vetar duva jej mluvčí zkrátil na tvar bura u čaši. Frazém dovoditi u opasne vode vyjadřuje, že nás něco dostalo do nebezpečné situace. Tento jev je negativní. Do skupiny frazémů s negativním rysem zařazujeme i frazém vrh ledenog brega, protože vidět pouze část určitého problému je pro společnost i jedince nedostatečné a v různých případech i zavádějící. Vrh ledenog brega je pouze ta nejmenší část z celku. Neutrální frazém brz kao munja v kontextu z uvedeného příkladu ztrácí svoji neutralitu a vyjadřuje negativní jev, kdy jsou zákony vydávány až příliš rychle, bez dostatečného promyšlení. V příkladu mluvčí tento tvar frazému přeformuloval na spojení munjevitom brzinom, které stále vyjadřuje příliš velkou rychlost. V našem případě pro frazém pasti s neba platí první část uvedeného významu a vyjadřuje tedy neutrální jev – objevit se znenadání.

57 BECKER, Udo. Slovník symbolů, s. 33. 51

Ve velkém nepoměru k frazémům vyjadřujícím negativní jevy v této skupině jsou frazémy vjetar u leđa a uroditi plodom, které se používají k vyjádření něčeho pozitivního. Vetar u leđa vyjadřuje výhodné okolnosti, které nám pomáhají pohnout se z místa a začít něco konat, a frazém urodilo je plodom vyjadřuje úspěšné dokončení něčeho, získání kladných výsledků.

2.1.3. Somatické frazémy

• biti na čelu [nečega] o „zauzimati prvo mesto, predvoditi, rukovoditi nečim“ 58

Př. „Gotovo svi ugovori su potpisani od kada je na čelu kompanije i danas aktuelni direktor Dušan Bajatović.“, „Kakav je osećaj biti na čelu jedne institucije koja ima takvu tradiciju?“

• skloniti se sa čela

Př. „Političari su se svesno sklonili sa čela protesta.“

• gurnuti / gurati (staviti / stavljati, tupiti, zakopati) glavu u pesak o „zatvarati oči pred nekim problemom ili opasnošću, odbijati se suočiti sa neprijatnom stvarnošću“ 59

Př. „…zbog toga što uslovi u društvu moraju da se dogode ako ne zabijamo glavu u pesak.“

• crtati metu na čelo

Př. „Radi li država na otkrivanju istine ili oslobađanju odgovornosti, ko je probudio medijske duhove prošlosti koji su 99. godine crtali metu na čelu Slavka Čuruvije…“, „…da se obračuna s bezobraznom svinjom koja se valja u novcu, to je crtanje mete na čelo.“

58 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 763. 59 Tamtéž, s. 104. 52

• okretati, okrenuti komu, čemu leđa o „1) napustiti koga, prekinuti vezu s kim; zanemariti što; 2) pobjeći“60

Př. „Zašto oni koji su nam bili saveznici pre sto godina, zašto nekako nam danas okreću leđa?“

• staviti prst na čelo o „zamisliti se“61

Př. „Hajde da opozicija sada zaista malo stavi prst na čelo i razmisli da li tako nešto bude politička poruka“.

• bježati, pobjeći (juriti i sl.) glavom bez obzira o „spasiti se bijegom, bježati u paničnom strahu, bježati/pobjeći što se brže može“62

Př. „– Da nam kažete da li je tačno da ste vi glavom bez obzira pobegli upravo od te svetske karijere… – pa nisam baš glavom bez obzira“.

• otvarati, otvoriti komu oči o „otkrivati/otkriti komu istinu, upozoravati/upozoriti koga na što“63

Př. „– I sad nam vi tu ličite na neku Indijku, a malo smo se uplašili čitajući neke naslove kažu Neda Arnerić odlazi u Indiju. – Pa jao, stvarno, zar liči, to ste mi sad otvorili oči!“

• gledati, pogledati komu kroz prste o „opraštati/oprostiti čije pogreške i propuste, biti popustljiv prema komu“64

Př. „Jeste, dođe dosta studenata, jesu nezadovoljni … zbog jednog ispita u roku od dve tri godine, ne prolaze u narednu godinu i onda dođu, i kod nas se muče, ne toliko kao na državnim ali ne zato što ih mi gledamo kroz prste, mi imamo od ovih predviđanih 5–6 rokova, mi imamo deset…“, „…ali često je na udaru javnosti zbog načina izražavanja, očekujete da će to promeniti, mislim umetniku to i može da se gleda kroz prste.“

60 FRHSJ, s. 308. 61 FRHSJ, s. 536. 62 FRHSJ, s 135. 63 FRHSJ, s. 419. 64 FRHSJ, s. 533. 53

• dignuti / dizati glavu o „postati / postajati samosvjesniji (hrabriji)“65

Př. „U osnovnoj školi jednom sam došla uplakana kući i tražila sam mami ruke i noge da mi da i onda ona je rekla da bi rado dala da može ali ne može naravno i jednom mi je rekla digni glavu i idi samo napred.“, „Drugo je očito poruka vlasti da svako ko podigne glavu, glava će mu biti odrubljena.“

• šaka jada o „nešto maleno i slabo, bijedno; bijeda“66

Př. „…iz Pekinga se obratio narodu i saopštio da jedna šaka jada napaćenih novinara sa svete zemlje, baš i nije šaka jada, prebrojao je tačno u glavi, zbrojao je one silne milione…“

• iz prve ruke o „bez posrednika, direktno“67

Př. „Sa nama je predsednik Srbije tako da imamo otprilike da čujemo iz prve ruke o ishodu ovih razgovora.“

• imati dobre (jake i sl.) laktove o „bezobzirno se probijati kroz život, biti bezobziran“68

Př. „Svi bivši političari imaju mnogo oštre laktove.“

• iskusiti (osjetiti / osjećati i sl.) na koži ili iskusiti (osjetiti / osjećati i sl.) na vlastitoj koži o „doživjeti (steći) neko (obično neugodno) iskustvo“69

Př. „…ali kažem, osećam ravnodušnost jer sam takve stvari doživeo na svojoj koži.“

65 HFR, s. 137. 66 FRHSJ, s. 678. 67 FRHSJ, s. 585. 68 FRHSJ, s. 303. 69 HFR, s. 247. 54

• na dohvatu ruke o „veoma blizu“70

Př. „Jesu li nam leteći automobili na dohvat papka?“

• dubiti na glavi o „1) činiti sve moguće, činiti i ono što je nemoguće/što je nelogično; 2) biti naopako/nelogično postavljen.“71

Př. „…od reditelja najviše zavisi, mi glumci možemo da dubimo na glavi, ako reditelj ne zna šta hoće, predstava se brzo uruši.“

• nasmejati se / smejati se (ceriti se) [nekome] u brk o „nekome se otvoreno, drsko, bez uvijanja rugati“ 72

Př. „Kolega sa RTSa je učinio nešto o čemu mašta veliki broj građana ove zemlje da se predsedniku nasmeje u lice.“

• isprati / ispirati (prati) mozak komu o „nametnuti / nametati komu stran način mišljenja, zaglupljivati koga nametnutim idejama“73

Př. „Ovo nije politička partija već jedna banda koja bez maske ide i pljačka i radi sve što radi i ispira nam mozak.“

Větší množství frazémů obsahuje komponent glava. Na jedné straně stojí frazém gurnuti glavu u pesak, který vyjadřuje naši nevoli se postavit nějakému problému, děláme, že se nás netýká a nevidíme ho. V příkladu mluvčí komponent gurnuti nahradil slovesem zabijati, které má podobný význam. Společně s tímto frazémem na této straně stojí frazém pobeći glavom bez obzira, kdy od něčeho prcháme co největší rychlostí – v příkladu vidíme, že se moderátorky ptají herečky, jestli takto utekla od světové kariéry. Na druhé straně stojí frazém dići glavu, který označuje opak, tedy že se vzchopíme a postavíme se problému, staneme se odvážnějšími. První dva se dají chápat

70 FRHSJ, s. 100. 71 FRHSJ, s. 136. 72 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 64. 73 HFR, s. 337. 55 jako negativní jevy, třetí jako pozitivní. Další frazém obsahující komponent glava je dubiti na glavi, který vyjadřuje, že děláme vše možné i nemožné pro dosažení cíle. Tento jev lze považovat za neutrální.

Negativní pocity v člověku vyvolá, když nám někdo odmítne pomoct, ignoruje nás atd. To je vyjádřeno frazémem okrenuti nekome leđa. Velmi negativní jev vyjadřuje frazém ispirati nekome mozak, kdy může dotyčný někým manipulovat a vnucovat mu svoje myšlenky. To nám potvrzuje i uvedený příklad, ve kterém se společně s tímto frazémem zmiňují i další negativní jevy jako je krádež. Otevřený výsměch někomu je také považován za negativní. V slovníku jsme našli frazém nasmejati se [nekome] u brk, ale v zaznamenané části rozhovoru mluvčí použil výraz lice namísto brk, které ještě lépe vystihuje situaci. Jedná se o aktualizaci frazému nasmejati se [nekome] u brk.

Pokud my sami prožijeme nějakou nepříjemnou situaci, můžeme to vyjádřit frazémem doživeti na svojoj koži. Šaka jada vyjadřuje sice malé množství, ale takové které je bídné a mizerné. Tyto jevy jsou negativní. Frazém crtati metu na čelo vyjadřuje, že z někoho děláme terč pro naše útoky. Mluvčí v jednom z uvedených příkladu tento frazém použil v jeho nominální podobě, tedy crtanje mete na čelo. Tento jev je také negativní. Frazém imati dobre (jake i sl.) laktove nám dovoluje použít místo výrazu jake i jiná adjektiva s podobným významem, v našem případě mluvčí použil adjektivum oštar, tedy imati oštre laktove. Význam tohoto frazému uvedený v definici se nemění, a proto tento frazém vyjadřuje negativní jev, i když by se na první pohled mohl zdát pozitivní – ovšem bezohlednost tuto jeho vlastnost anuluje a činí ho negativním.

Neutrálním jevem je zamyšlení člověka a zvážení všech možností, to vyjadřujeme frazémem staviti prst na čelo. Připomíná gesto, které lidé dělají, když přemýšlí. Do této „podskupiny“ neutrálních jevů můžeme zařadit i frazémy iz prve ruke a na dohvat ruke. První z uvedených vyjadřuje, že máme informace nebo potřebnou věc přímo ze zdroje, jak je to uvedeno i v příkladu, kdy interview probíhalo přímo se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem. Komponent ruka ve frazému na dohvat ruke v uvedeném příkladu mluvčí vyměnil za papak, aby zaujal a více vystihl situaci. Jedná se o aktualizaci tohoto frazému, která přináší nový neotřelý prvek. Neutrálně lze vnímat i frazém biti na čelu, kdy něco řídíme či vedeme. Frazém byl v zaznamenaném materiálu použit v záporné formě pomocí slovesa skloniti se – skloniti se sa čela, tedy stáhnout se do pozadí, stále však vyjadřuje neutrální jev.

Pozitivním jevem je, když někdo zjistí pravdu a někdo druhý mu k tomu pomůže, to vyjadřuje frazém otvoriti nekome oči. Stejně tak dobrou zprávou pro nás je, když někdo přehlídne naše drobné chyby a nedostatky, něco nám projde, i když by možná nemělo – pogledati kroz prste.

Do této skupiny můžeme zařadit i frazém vetar u leđa, který zmiňujeme v kapitole Frazémy s komponenty označujícími přírodní jevy a elementy, a také frazém pucati sebi u noge, o kterém hovoříme v následující kapitole Frazémy obsahující komponent označující násilí.

2.1.4. Frazémy obsahující komponent označující násilí

• dobiti / dobijati (izvući / izvlačiti, jesti / pojesti, izesti, gutati / progutati) batine (batina) o „1. biti udaran / izudaran, tučen / istučen. 2. biti pobeđen / pobeđivan u ratu, u takmičenju.“ 74

Př. „…na kraju došlo je do toga da su pojedini aktivisti dobili batine tokom javne rasprave.“, „On se javio da se pomirio, da je oprostio svojim napadačima, da ovo su od te noći tvitovi, dakle da je dobio brutalne batine zato što su mislili da je homoseksualac.“

• lupiti šamar

Př. „Mi imamo sada već ja mislim treću prevaru, mi varamo sami sebe, prva prevara je bila da ćemo na izborima 2012. godine … lupiti jedan blagi šamar Demokratskoj stranci i Borisu i da će to da se ispravi i da ćemo onda da nastavimo da živimo nekako normalno.“

• tihi ubica

Př. „Mislim da nismo dovoljno svesni tog problema iz jednostavnog razloga što je hipertenzija opet ponavljam tihi ubica a dovodi čak u 72 % do moždanog udara.“

74 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 19. 57

• dati završni udarac

Př. „Ovde u Šapcu su se skoncentrisale snage da im zadaju završni udarac.“

• pucati sebi u noge

Př. „Zašto bi država pucala sebi u nogu da u onim preduzećima gde je ona akcionar stavi u diskriminatorski položaj … poslovanja i ostvarivanja profita upravo za interes građana i države i punjenje budžeta.“

• biti (nalaziti se, naći se) na udaru o „1) biti izložen napadima; 2) nalaziti se na prometnom/istaknutom mjestu“75

Př. „…za sve koji su bili na udaru tog zakona.“, „…ne samo zbog nas advokata zapravo i građani su da kažem na udaru prvenstveno…“, „…ali često je na udaru javnosti zbog načina izražavanja, očekujete da će to promeniti, mislim umetniku to i može da se gleda kroz prste.“

• kolateralna šteta

Př. „… i mediji pre svega, ja bih rekao pre svega mediji i novinari koji su navedeni su pre svega kolateralna šteta.“

Když chceme zdůraznit, že někdo prohrál, nebo v horším případě, že byl zbit, použijeme frazém dobiti batine, který vyjadřuje negativní jev. Pokud jsme někoho porazili, můžeme to vyjádřit frazémem lupiti šamar, tak jak to udělal mluvčí v uvedeném příkladu – lupiti šamar Demokratskoj stranci i Borisu. Sloveso zalepiti nahradil slovesem lupiti, které nemění význam. Tento frazém označuje negativní jev.

Frazém biti na udaru vyjadřuje, že se něco/někdo nachází v takové pozici, kdy se ho něco týká. V uvedeném příkladu jsou lidi zasaženi nějakým zákonem. Frazém bez kontextu vyjadřuje neutrální jev. Další frazém z této skupiny, pucati sebi u noge, vyjadřuje, že si sami tzv. podkopáváme svoje základy, tedy škodíme sami sobě. Toto je negativní jev. Frazém kolateralna šteta pochází z vojenské terminologie a znamená vedlejší škody. Mluvčí říká: „… i mediji pre svega, ja bih rekao pre svega mediji i

75 FRHSJ, s. 709. 58 novinari koji su navedeni su pre svega kolateralna šteta.“. Novináři jsou tedy poškozeni nějakým činem, s kterým nebyli v přímé souvislosti. Tento jev je negativní. Stejně tak je tomu v případě frazému tihi ubica, který označuje onemocnění, které nemá očividné a zřejmé symptomy. Frazém dati završni udarac vyjadřuje vykonání posledního činu k ukončení něčeho nebo nějaké situace. Tento frazém vyjadřuje neutrální jev.

2.1.5. Frazémy s komponenty vyjadřujícími mentální pochody člověka

• padati, pasti komu na pamet o „sjećati se/sjetiti se/prisjetiti se čega“76

Př. „Ne pada mi na pamet da mi deca čitaju da im je otac narko diler.“, „Makronu nije u tom trenutku palo na pamet, e sad bih mogao sa ovom dvojicom da se vidim.“, „Hoću da vam kažem, kad su sve to što su radili, prvo kada su bili na vlasti, što nisu formirali nadzorni odbor skupštine, imali su mogućnost da to urade, nije im palo na pamet…“, „…da oni svaki dan donesu nešto novo što im je palo na pamet.“, „Super, palo vam je na pamet.“

• soliti pamet (mozak) komu o „nepotrebno poučavati koga, nametati komu svoje stavove“77

Př. „Đilas je uništio beogradska javna preduzeća, sada hoće da soli pamet.“

• boli briga koga za koga, za što o „ne tiče se koga , svejedno je komu “78

Př. „…bez obzira iz koje su partije, ko ih je kad postavio i gde jer njih najviše boli i to je pokazalo ovo isključanje struje…“

• imati u vidu o „misliti na koga, na što, računati na koga, na što“79

76 FRHSJ, s. 445. 77 HFR, s. 410. 78 HFR, s. 49. 79 HFR, s. 655. 59

Př. „Zamislite kakav je ovo inženjerski podvig i koliko će nam značiti za živote naših ljudi, posebno ako imate u vidu da smo više ljudi izgubili u Sićevačkoj klisuri nego u omanjem ratu koji smo imali 1990-tih godina.“, „…u tome je treba imati u vidu da je selekcija prijama vozača vrlo niska.“, „…bilo ko imao u vidu taj plan.“

• imati sluha za što o „imati razumijevanja (smisla) za što, razumijevati (shvaćati) što, imati sposobnosti da se što shvati, imati osjećaj za što“80

Př. „Ako država ne bude imala sluha za sve naše zahteve koji se tiču dece i životinja…“

• dići / dizati glas o „1. (za koga, za što) javno se založiti / zalagati, izjasniti se / izjašnjavati se, poduprijeti / podupirati koga, što; 2. (protiv koga, protiv čega) javno se izjasniti / izjašnjavati se protiv koga, protiv čega, usprotiviti se / protiviti se komu, čemu“81

Př. „Digli smo glas protiv advokatske komore Srbije prvenstveno, iz razloga što su došli do statusa jednog koji potpuno urušava našu poziciju u svakom smislu… došli smo do toga da ipak moramo da dignemo glas.

• na (u) sav glas ili iz svega glasa [povikati / vikati i sl.] o „vrlo glasno, iz sve snage [povikati / vikati i sl.]“82

Př. „Upravo ovaj novac o kome se mi borimo, vičemo na sav glas, u stvari treba za našu decu, ne za nas.“

• nemati pojma o „ne znati ništa , biti potpuno neupućen u što“83

Př. „…Vi nemate pojma!“, „Mi samo moramo da izađemo iz ove atmosfere zla i mračnosti i da uđemo u nekakvu normalnost, to ne može da se desi ako stalno otvaramo teme u kojima je Vučić sad, mi moramo da izađemo u ono što on nema pojma da radi i to je da rešava životne probleme.“, „Narod nije jedini koji pojma nema da postoji plan

80 HFR, s. 542. 81 HFR, s. 133. 82 HFR. s. 134. 83 HFR, s. 437. 60 za Kosovo.“, „Nemam pojma.“, „Pojma nema o novinarstvu.“, „Nemam pojma, pišu stvari koje nemaju veze sa životom.“

• nema šale s kim, s čim o „opasan je tko, opasno je što, treba se bojati koga, čega, stvar je ozbiljna“84 • šalu na stranu o „budimo ozbiljni, nemojmo se šaliti, govorimo ozbiljno (otvoreno, neuvijeno)“85

Př. „…ali šalu na stranu – nema tu šale, danas je naslovna strana…“, „jako lepo izgledaš … ja sam ti dao obećanje da ako ti budeš u haljini, ja ću obući sako, ovaj, šalu na stranu, da to je još jedna od tih šizofrenih situacija…“

• javna tajna o „općepoznata stvar (činjenica), ono što se razglasilo bez službenog priopćenja“86

Př. „Javna je tajna i nažalost mediji o tome ili ne pišu ili ne mogu.“

• doneti svoj sud o čemu

Př. „Moraće stručna javnost da da svoj sud o tome.“, „Publika na kraju mora objektivno da donese svoj sud o tome.“

V této skupině se vyskytují frazémy s komponenty označujícími lidské smysly – sluch a zrak. Frazém imati u vidu používáme, když chceme vyjádřit, že musíme mít něco na paměti, je potřeba s něčím počítat – př. „…u tome je treba imati u vidu da je selekcija prijama vozača vrlo niska.“. Frazém imati sluh vyjadřuje schopnost něčemu porozumět a něco pochopit. V uvedeném příkladu skupina lidí chce, aby stát porozuměl a přijal požadavky týkající se dětí a zvířat. Oba frazémy vyjadřují neutrální jevy.

Další jsou frazémy obsahující komponent glas. V uvedeném příkladu frazému na sav glas mluvčí popisuje boj o peníze pro děti a používá tento frazém k zdůraznění, jak moc o peníze bojují, volají o pomoc z plných plic. Zatímco frazém dići glas v našem uvedeném příkladě vyjadřuje náš nesouhlas s něčím, vyjadřuje jakési vzepření

84 HFR, s. 597. 85 HFR. s. 598. 86 HFR, s. 608. 61 a protest. To tvrdí druhá část definice tohoto frazému a frazém tak označuje negativní jev, zatímco předchozí frazém neutrální.

Některé frazémy v této skupině obsahují komponent pamet. Pokud si na něco nebo někoho vzpomeneme, použijeme frazém pasti na pamet, toto je neutrální jev. Výskyt tohoto frazému je poměrně frekventovaný. V několika případech mluvčí použili tento frazém v jeho záporné formě. Pokud chceme vyjádřit, že nám dává rady někdo, kdo není kompetentní k takovému úkonu, použijeme frazém soliti pamet. V zaznamenaném rozhovoru mluvčí říká, že pan Đilas zničil bělehradské podniky a teď by si přál dávat rady. Tento frazém tedy označuje negativní jev.

Pokud o něčem opravdu nic nevíme, použijeme frazém nemati pojma. Tento frazém také patří mezi frekventované a vyjadřuje negativní jev. Frazém javna tajna používáme, když veřejnost o něčem všeobecně ví, ale oficiálně to není potvrzeno. Tento frazém vyjadřuje neutrální jev. Pokud chceme mluvit vážně a myslíme něco opravdu vážně, musíme přestat vtipkovat. To vyjadřují frazémy šalu na stranu a nema šale. Tyto frazémy vyjadřují neutrální jevy, zatímco negativním jevem je frazém boli me briga, který je v uvedeném příkladu zkrácený a vyjádřený v jiné osobě – njih boli – tedy nezajímá je to. Další neutrální jev vyjadřuje frazém doneti svoj sud, který používáme, když potřebujeme zformovat svoji vlastní myšlenku o něčem.

2.1.6. Frazémy s numerickými komponenty

• biti u prvom planu o „biti najvažniji (zapažen, istaknut)“87

Př. „Vi znate da to mi je u prvom planu…“

• biti (ostati) u drugom planu o „biti nevažan (zanemaren, nezapažen), biti (ostati) u pozadini“88

Př. „Predlozi opoziciji ostali su u drugom planu“, „To postane apsolutno glavna vest i tema svuda i na primer u tom danu u drugi plan padne vest o…“

87 HFR, s. 431. 88 HFR, s. 431. 62

• na prvom mestu o pre svega, najpre89

Př. „…ljudi koji su pre svega stavili javni interes na prvo mesto“, „Mislim da je prilično jasno od koga je Barbara naučila da bude koncizna, precizna, da se drži teme, objektivnog informisanja i novinarskog kodeksa, ovo već možemo nazvati tom prepoznatljivom školom Studia B u kojem je na prvom mestu interes gledaoca.“

• neprijatelj broj jedan

Př. „…zato je bio neprijatelj broj jedan.“

• jedan korak do čega, od čega o „vrlo blizu“90

Př. „Naravno mi smo bili na korak do pobede i naši da kažem komornici, ta vrhuška naše komore nas je da kažem izdala na taj način.“

Frazémy s numerickým komponentem jedna nebo první vyjadřují nejvyšší důležitost něčeho, nejvýznamnější pozici hned na začátku – biti u prvom planu, na prvom mestu, neprijatelj broj jedan nebo minimální vzdálenost do cíle jedan korak do. Frazémy mluvčí upravili tak, aby vyhovovaly stavbě věty – např. skloňování, použití různých sloves ve verbální části frazému. Frazém s numerickým komponentem dva – druhý označuje druhořadost, ne tak velkou důležitost jako číslo jedna. Je to uvedený frazém biti u drugom planu. Můžeme polemizovat, zda se jedná o jevy pozitivní, negativní či neutrální, i když frazém s komponentem označujícím číslo dva spíše vyjadřuje negativnost, zatímco první uvedená skupina frazémů může být chápána neutrálně (na prvom mestu, jedan korak do) až pozitivně (biti u prvom planu). Výjimkou je frazém neprijatelj broj jedan, který označuje negativní jev.

Do této skupiny patří i frazém iz prve ruke, o kterém jsme mluvili v kapitole Somatické frazémy.

89 RSJ, s. 687. 90 HFR. s. 259. 63

2.1.7. Frazémy obsahující komponenty označující jevy živé přírody

• učiniti / činiti (napraviti / praviti) medvjeđu (magareću) uslugu komu o „nanijeti / nanositi štetu komu, odmoći / odmagati komu, učiniti / činiti nesmotren potez na čiju štetu“91

Př. „…čini nam medveđu uslugu, ja jesam bio na Kosovu tad i tad, i uz one moje operacije je bilo mrtvih civila ali gde to nije bilo mrtvih civila u nekom ratu, i zaista im čine medveđu uslugu, ponovo vam kažem…“

• ići niz dlaku komu o „ugađati komu, ne suprotstavljati se komu ni u čemu, povlađivati komu“92

Př. „To znači da su vaše dnevne aktivnosti bitno preusmerene, preregulisane, preorientisane, da se odlažu. Umesto da to sve fluktuira i da to ide pa kako da kažem onako niz dlaku, kako bi to naš narod u stvari rekao.“

• bez glave i repa o „bez ikakva reda, zbrkano, besmisleno, nelogično, nejasno“93

Př. „…da taj narod konačno počne nekako da živi, da zna gde je glava i gde je rep toj državi.“, „Nije znao ni gde mu je glava, gde mu je rep.“

• od glave riba smrdi o „hlavní příčinu nedostatků, nepořádku apod. je potřeba hledat u odpovědných lidí, kteří mají pravomoci a vedou jiné“94

Př. „…ili da se dadne Kokezi koji je predsednik fudbalskog saveza, možda njemu da se dadne jer od glave riba smrdi…“

• slagati se (ponašati se) kao rogovi u vreći o „nikako se ne slagati, biti u stalnom sukobu ~~“95 Př. „Oni su tamo trenutno kao rogovi u vreći.“~~

~~91 HFR, s. 640. 92 HFR. s. 95. 93 FRHSJ, s. 134. 94 SMIEŠKOVÁ, Elena. Malý frazeologický slovník. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1989, s. 65. 95 HFR, s. 504. 64~~

~~• pas s maslom ne bi pojeo (prokusao) što o „loše je što, ružno je što, odvratno je što“96~~

~~Př. „…u Interpolu, šta je to sve što rade – da bi drugu takozvanu albansku državu na Balkanu bacili u Interpol, to pas s maslom progutao ne bi.“~~

Frazémy z oblasti živočišné se mohou nazývat animálními frazémy.97 Frazém učiniti medveđu uslugu vznikl na základě bajky Poustevník a medvěd ruského básníka I. A. Krylova z roku 1808. V ní medvěd, poustevníkův přítel, odháněl mouchy z hlavy spícího poustevníka, aby ten mohl klidně spát. K odhánění však medvěd použil kámen, jímž poustevníka zabil.98 Proto pokud někomu prokážeme medvědí službu, vlastně mu tím ublížíme – negativní jev. Pokud chceme vyjádřit, že něco není logický celek, nemá to smysl, použijeme frazém nema glave ni repa, který je v uvedeném příkladu upravený, v obou případech se jedná o odvozeninu tohoto frazému. V příkladu frazému od glave riba smrdi mluvčí hovoří o problémech s rozdělením peněz mezi dva největší fotbalové kluby v Bělehradě. Kvůli neúspěšnosti klubů se mluvčí zaobírá tím, jestli by se tedy peníze neměli dát raději předsedovi fotbalového svazu, aby se změnila kvalita fotbalu, protože „od glave riba smrdi“. Pokud chceme vyjádřit, že je nemožné se s někým shodnout a být v souladu, použijeme frazém slagati se kao rogovi u vreći. V uvedeném příkladu je zaměněno sloveso slagati za sloveso biti. Pes s ní všechno s máslem, protože mu to chutná, ale jsou „věci“, které by ani s máslem nesnědl – taková je to hloupost nebo je to tak odporné. Toto je vyjádřeno frazémem pas s maslom ne bi pojeo/progutao. Všechny uvedené frazémy vyjadřují negativní jevy, na rozdíl jediného frazému z této skupiny ići niz dlaku, který označuje pozitivní jev. Mluvčí v rozhovoru říká, že přestavba ulic v Bělehradě ztěžuje lidem život, místo aby se dostali někam rychleji, musí přeorganizovat celý svůj harmonogram kvůli zdržení, a že tedy nic nejde hladce, tak jak by mělo – niz dlaku, naopak.

96 HFR, s. 417. 97 ČERMÁK, František. Somatický frazém. In: Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/SOMATICK%C3%9D%20FRAZ%C3%89M 98 KUCHAŘ, Jaroslav a Slavomír UTĚŠENÝ. Čeština všední i nevšední: čtvrtý výběr jazykových koutků Čs. rozhlasu z dialektologie, frazeologie a onomastiky. Praha: Academia, 1972, s. 368. 65

~~2.1.8. Frazémy obsahující biblické komponenty~~

~~• ne daj Bože ili ne dao Bog o „1. kojim slučajem, slučajno; 2. nipošto, nikako, ni u kom slučaju, ni govora“99~~

Př. „Ukoliko se ne daj Bože desi taj strašni scenario…“, „…mogli bi zapravo umesto tih kamena graničnih da se postave svinjske glave i više ne bi bilo borbe za svetu srpsku zemlju, a najvažnije ne bi stradali nevini Srbi, naročito ne bi stradali nevini Srbi na jugu ili ne daj Bože u Metohiji…“

~~• sačuvaj Bože ili Bože sačuvaj ili Bog te sačuvaj o „A) strašan, užasan, koji je u lošem stanju, koji je ispod svake razine; B) nipošto, ni govora, nikako, ne dolazi u obzir“100~~

~~Př. „Ovo što gledamo na Studiu B nije novinarstvo, možda nije ni ova emisija ali ovo njihovo – sačuvaj!“101~~

V uvedených příkladech vidíme, že se k Bohu obracíme hlavně, když se obáváme něčeho zlého – tedy pokud chceme odvrátit nějaký negativní jev, když nechceme, aby se stalo něco špatného nebo pokud poukazujeme na nějaký zápor – to vidíme v příkladu od Zorana Kesiće, kdy ukazuje novinářství v Studio B v negativním světle. Zoran Kesić také frazém sačuvaj Bože zkrátil na pouhé sačuvaj, avšak stále víme, ke komu se obrací a význam frazému se nemění.

~~99 HFR, s. 40 100 HFR, s. 41. 101 Při vyslovení „sačuvaj“ se moderátor Zoran Kesić pokřižoval. 66~~

~~2.1.9. Frazémy obsahující komponenty obsahující termíny umění~~

~~• biti slika i prilika koga, čega o biti veoma sličan komu, čemu102~~

Př. „Mislim da zaštitnik građana Srbije mora da bude još kako bih rekao angažovaniji i energičniji u traženju uslova za svoju koleginicu koja u drugom najvećem gradu ili trećem u Srbiji radi u banalnim uslovima, kažem slika i prilika našeg društva…“

~~• imati glavnu ulogu~~

~~Př. „Danas je rečeno da Makron i Evropa žele da preuzmu da imaju glavnu ulogu u rešavanju ovog pitanja.“~~

~~• napraviti / praviti cirkus o „napraviti / praviti veliku zbrku od čega, prenemagati se“103~~

~~Př. „Molim vas, ne pravite cirkus.“~~

~~• željezna zavesa o „nepremostiva prepreka (zapreka) koga, čega, namjerna izolacija“104~~

Př. „Laura Kovesi je u međuvremenu izrasla u jedan simbol mogućnosti institucionalne borbe u ovim državama koje su bile iza takozvane gvozdene zavese, to sve daje navodno nadu i nama koji nismo bili direktno iza zavese ali smo bili bliži i danas smo bliži tim društvima…“

~~• pukao mu (je) film o „iznervirao se, izgubio je strpljenje i živce“105~~

~~Př. „Robert De Niro pobio petnaestoro ljudi jer pukao mu film, video puno nepravde u tom trulom svetu.“~~

~~102 HFR, s. 539. 103 HFR, s. 60. 104 HFR, s. 694. 105 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 741. 67~~

Neutrální jev označuje frazém biti slika i prilika, kterým vyjadřujeme velkou podobnost něčeho, např. biti slika i prilika našeg društva. Železná opona v divadelnictví znamená konstrukci, která odděluje hlediště a jeviště a slouží jako bezpečnostní prvek při požáru. V politice znamená nepropustnou hranici mezi západním a východním blokem během studené války. V tomto smyslu mluvčí použil frazém v zaznamenané části rozhovoru – „u državama koje su bile iza takozvane gvozdene zavese“. Frazém vyjadřuje neutrální jev. Další frazém pukao mu film se používá ve vztahu k člověku, kdy ztratil nervy a stalo se to z ničeho nic, tak jako když se dříve při promítání filmu roztrhl filmový pás. Tento jev je negativní. Pokud děláme nějaký rozruch a chaos, používáme k vyjádření frazém praviti cirkus. Cirkus evokuje výraznou událost. Tento frazém používáme v negativním smyslu. Mluvčí ho v příkladu použila v jeho záporné formě a imperativu.

Ve filmu vždy někdo hraje hlavní roli, je to tedy nejdůležitější postava, kolem které se všechno točí a vyvíjí se kolem ní dějová linie. Tuto důležitost vyjadřuje frazém imati glavnu ulogu. V uvedeném příkladu vidíme, že francouzský prezident Emmanuel Macron a Evropa chtějí být hlavním činitelem při řešení nějakého problému. Frazém vyjadřuje neutrální jev. Do této skupiny lze zařadit i frazém crni scenario, o kterém hovoříme v kapitole Frazémy obsahující komponenty označující barvu. Komponent crni je však směrodatný.

~~2.1.10. Frazémy obsahující komponenty označující hru~~

~~• spustiti loptu o „smiriti žustrinu rasprave, razložno razmotriti činjenice (predmet spora), smiriti se“106~~

~~Př. „– …znači da nisi spreman na kompromis ukoliko to bude… – Šta znači kompromis? – Pa da malo spustiš loptu, da ne pominješ neke ljude…“~~

~~106 HFR, s. 296. 68~~

~~• staviti (baciti i sl.) karte na stol o „otkriti svoje namjere, prestati skrivati svoje mišljenje (namjere), izjasniti se do kraja“107~~

~~Př. „Sad je mnogo drugačija situacija. Sve karte su stavljene na sto. Šta još treba da se desi?“~~

Frazém spustiti loptu vyjadřuje zklidnění situace, např. během nějaké hádky, a promyšlení všech faktů, které jsou předmětem sporu. Tento frazém vyjadřuje pozitivní jev, stejně tak jako frazém staviti karte na sto. Dokud hrajeme karetní hru, nesmí nám nikdo vidět do karet, jinak by mohl odhalit naši taktiku. Když karty vyložíme na stůl, všechno je jasné.

~~2.1.11. Frazémy obsahující komponenty označující vybavení domácnosti~~

~~• biti [nečija] šolja čaja~~

~~Př. „…šta ja i naša ekipa mislimo o toj umetnosti, možda to nije baš moja šoljica čaja, možda bih radije video lepo ulje na platnu…“~~

~~• okrugli sto o „sastanak, konferencija ravnopravnih učesnika (bez rasporeda po činu i položaja)“108~~

Př. „Sledećeg četvrtka na Saobraćajnom fakultetu će imati jedan okrugli sto gde će raspravljati…“, „Treći okrugli sto napustili su predstavnici Saveza za Srbiju.“, „Tema je ono što smo mi predlagali na prva tri okrugla stola na Fakultetu političkih nauka.“

~~• pokucati (zakucati) / kucati na čija vrata o „1. obratiti se /obraćati se komu /za pomoć ili uslugu/; 2. najaviti / najavljivati dolazak“109~~

~~107 HFR, s. 211. 108 FRHSJ, s. 648. 109 HFR, s. 678. 69~~

Př. „Kada je dečak Aleksa Janković iz Niša izvršio samoubistvo jer više nije mogao da trpi vrčnjačko nasilje, ne postoje vrata i adrese u ovoj zemlji na koje njegovi roditelji nisu zakucali, i na vaša vrata, i ništa niste preduzeli.“

~~• gutnuti / gurati (staviti / stavljati i sl.) pod tepih što o „skriti / skrivati od javnosti što, ne željeti se suočiti s problemima, ne željeti da se što otkrije“110~~

~~Př. „Prošlo je to vreme guranja pod tepih stvari….“~~

~~• kap koja je prelila čašu <čega> o „činjenica (sitnica, stvar) kojom je prijeđena dopuštena granica, ono čime je prevršena mjera“111~~

~~Př. „Negde se taložilo, taložilo i kap je prelila čašu…“~~

~~• Pandorina kutija <čega> o „skrivene nevolje koje mogu naglo izbiti na površinu, izvor svih zla“112~~

~~Př. „Zatvoriće se Pandorina kutija mogućnosti da se uništava, da se zida, da se menja Beograd tako radikalno kako su započeli.“~~

~~• biti na tapetu o „biti predmet razgovora/diskusije; nalaziti se/biti na udaru kritike“113~~

~~Př. „To je besplatna pravna pomoć, to je konkretno ZIO, izmene zákona o ZIU, medijacija koja nam je bila na tapetu…“~~

Pandóra (řec. = všemi dary obdařená) je první žena, kterou na příkaz vládce bohů Dia uhnětl z hlíny bůh Héfaistos. Zeus nařídil, aby všichni bohové a bohyně dali Pandóře něco ze svých darů (např. Athéna ženské práce, Afrodíta milostné touhy, Hermés lest a lež atd.). Hermés ji přivedl na zemi vybavenou skříňkou, která obsahovala všechny strasti a naději. Měl Pandóru nabídnout Títánu Prométheovi, který ji však odmítl, protože Dia ve prospěch lidstva několikrát přelstil. Varoval i svého bratra

~~110 HFR, s. 612. 111 HFR, s. 208. 112 HFR, s. 274. 113 FRHSJ, s. 690. 70~~

Epiméthea, avšak ten jej neposlechl. Vzal si Pandóru, která pak se zvědavosti otevřela skříňku, načež na svět vtrhlo zlo, na dně skříňky zůstala jen naděje. Tak skončil zlatý věk lidstva.114 Jedná se tedy o negativní jev, který můžeme pozorovat i při využití frazému Pandorina kutija v uvedeném příkladu.

Frazém kap koje je prelila čašu zdůrazňuje, že stačí pouze jedna kapka, aby sklenice vody přetekla. Stačí velmi málo k překročení určité hranice. Je to tedy negativní jev. Záporným jevem je také skrývání něčeho (většinou špatného) před veřejností. To se dá vyjádřit frazémem gurati / staviti pod tepih. Nepřejeme si, aby se tuto skutečnost někdo dozvěděl.

Frazém biti [nečija] šolja čaja objasníme ekvivalentním frazémem v anglickém jazyce, který se používá spíše v záporné formě, jak ho také použil mluvčí v rozhovoru v uvedeném příkladu. Frazém not be sb’s cup of tea vyjadřuje, že něco není takové, jaké to máme rádi nebo to není to, co máme rádi.115 Tento význam potvrzuje i výrok mluvčího „možda to nije baš moja šoljica čaja, možda bih radije video lepo ulje na platnu…“ Mluvčí také použil zdrobnělinu slova šolja.

Při hledání pomoci jsme dříve museli najít nějaký dům a zaťukat zde na dveře. To označuje frazém zakucati na vrata. Tento jev sám o sobě je neutrální, protože pouze hledáme pomoc, nevíme, jak situace skončí. Do této „podskupiny“ frazémů vyjadřující neutrální jevy také řadíme frazém biti na tapetu, tedy být hlavním předmětem nějakého rozhovoru, úvahy či kritiky, a frazém okrugli sto, který vyjadřuje setkání/konferenci, ve které jsou si všichni rovni – nikdo nemůže být včele stolu.

~~Do této skupiny frazémů lze zařadit i frazém bura u čaši vode, o kterém hovoříme v kapitole Frazémy s komponenty označující přírodní jevy a elementy.~~

~~114 BECKER, Udo. Slovník symbolů, s. 209. 115 Cambridge Dictionary [online]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/not-be-sb-s-cup-of-tea 71~~

~~2.1.12. Frazémy obsahující komponenty označující oblečení~~

~~• u rukavicama [reći, postupati itd.] o „obzirno, uljudno, sa mnogo obzira i takta [reći, postupati itd.]“116~~

~~Př. „…znate da to nema uopšte, sad govorimo u rukavicama, to je nešto što prati sve koji su završili privatni fakultet kao da ga nisu završili.“~~

~~• skinuti / skidati kapu (šešir) komu (pred nekim) o „odati/odavati priznanje komu, iskazati / iskazivati poštovanje (divljenje) komu, cijeniti (poštovati) koga“117~~

~~Př. „Pohvala, skidam kapu i sve ostalo.“~~

Frazém u rukavicama používáme, když chceme něco udělat velmi opatrně – pokud hovoříme, tak zdvořile a taktně. Nechceme urazit druhou stranu, proto je tento jev pozitivní. Stejně tak je pozitivní, když někomu vzdáváme hold (skinuti kapu) – podařilo se mu něco neočekáváného.

~~2.1.13. Frazémy obsahující komponenty vyjadřující termíny z finančnictví~~

~~• na čiji račun o „u odnosu na koga, na što, u vezi s kim, s čim, na čiju štetu“118~~

Př. „Ti si se šalio na njegov račun u svojoj emisiji.“, „…ono što je Ištvan Kaić napisao, da ne reklamiramo taj, taj tekst je gomila uvreda na račun pre svega novinara u medijima koji nisu pod kontrolom vlasti…“

~~• voditi računa o kome, o čemu o „imati u vidu koga, što, brinuti se za koga, za što, voditi brigu o kome, o čemu, obraćati pozornost na koga, na što“119~~

~~116 HFR, s. 521 117 HFR, s. 209. 118 HFR, s. 478 119 HFR. s. 479. 72~~

Př. „Mi se trudimo da pratimo savremene trendove, vodimo računa i svakako negujemo tradiciju.“, „Znači nama ljudi ulaze sa svih pravaca, treba voditi računa o tome i treba pratiti one indikatore…“, „To znači umerena fizička aktivnost, manje slana hrana, umeren unos alkohola, da se vodi računa o telesnoj težini, znači da nema toliko gojaznih…“, „A šta je sa tim zakonom koji propisuje obavezu vašu da vodite računa o tome šta se kupuje, šta se nalazi, koliko se kupuje…?“, „…i da ne bih vodio računa o interesima našeg naroda.“, „Pravih kvalitetnih inženjera nema u ovim sredinama … mislim da o tome takođe treba voditi računa.“

~~• položiti / polagati račun (račune) komu o „protumačiti / tumačiti (opravdati / opravdavati) svoje postupke, odgovarati za svoje postupke, podnijeti / podnositi izvještaj komu o čemu“120~~

~~Př. „…da vam položi račune za ono što radi.“, „jel nam polažu račune oni koji rade, trebalo bi da rade u našem interesu i da li rade da se polažu računi…“~~

~~• skupa lekcija~~

Př. „To je bilo u žaru političke borbe kada sam koleginici se neprimereno obratila i uputila izvinjenje i oni ljudi koji mene poznaju, znaju da to nije moj način komunikacije ali jednostavno to se dogodilo u parlamentu … to je skupa lekcija za mene kada neko čiji to nije način ponašanja, tako nešto ostane zabeleženo zauvek.“

Nejfrekventovanější frazémy v této práci obsahují komponent račun. Vůbec jedním z nejpoužívanějších frazémů je voditi računa. Vyjadřujeme jím starost o něco a starat se můžeme téměř o cokoliv, v uvedených příkladech jsou to nákupy, hmotnost člověka atd. Tento frazém působí neutrálně. Dalším je frazém na čiji račun. Samostatně vyjadřuje tento frazém neutrální jev, negativní nebo pozitivní nádech mu dodává až kontext, ve kterém se použil. V nasbíraných materiálech je tento frazém spíše negativního rázu – gomila uvreda na račun novinara, šaliti se na njegov račun. Posledním frazémem s komponentem račun je položiti nekome račune, tedy vysvětlit někomu svoje chování a zodpovídat za svoje jednání. Celá skupina frazémů s komponentem račun vyjadřuje neutrální jevy.

~~120 HFR, s. 479. 73~~

Frazém skupa lekcija vyjadřuje, že jsme se poučili z našich (špatných) činů nebo omylu, ale toto poučení bylo nepřiměřené, v případě mluvčí v příkladu příliš kruté apod. Tento frazém vyjadřuje negativní jev.

~~2.1.14. Frazémy obsahující grafické útvary~~

~~• tanka linija~~

~~Př. „Tanka je linija između verbalnog nasilja i fizičkog nasilja.“~~

~~• izaći [nekome] na crtu o „prihvatiti nečiji izazov“121~~

~~Př. „Ni kasnije ni u vreme jedne ili druge izborne kampanje i kada smo imali problema u partiji, ja moram reći da naš pristup je uvek bio da izađemo na izbore, da izađemo na crtu…“~~

~~• podvući (povući) crtu o „prestati se baviti nečim što je dugo opterećivalo koga, završiti ono što je bilo problematično, dovesti stvar do kraja“122~~

~~Př. „On samo želi da povuče crtu a kad povlačiš crtu, to je ti ne želiš da vidiš drugu stranu.“~~

~~• staviti (udariti) točku o „dokrajčiti <što>, okončati <što>, definitivno završiti ~~“123~~~~

~~Př. „Da li hoćemo danas da stavimo tačku na ovu priču?“~~

~~• donja granica o „najmanja mera nečega, minimum: donja ~ godina (temperature i sl.)“124~~

~~Př. „Svako ima donju granicu.“~~

~~121 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 757. 122 HFR, s. 62. 123 HFR, s. 618. 124 RJS, s. 208. 74~~

~~• začarani (magijski krug) o „bezizlazan položaj, bezizlazne prilike, nerješiv slučaj“125~~

~~Př. „…kako da izađemo iz tog zatvorenog kruga.“~~

Kruh je jedno z nejčastějších symbolických znamení. Vede zpátky do sebe a je proto symbolem jednotky, absolutna a dokonalosti. Jako nekonečná linie je symbolem času a nekonečnosti.126 Díky tomu, že kruh vede zpátky do sebe a je symbolem nekonečnosti, můžeme frazémem začarani krug vyjadřovat situaci, kdy nenacházíme východisko, ale stále se vracíme na stejné místo. V uvedeném příkladu mluvčí tento frazém aktualizoval a použil místo výrazu začarani výraz zatvoreni, kterým zdůrazňuje, že nelze najít cestu ven. Tento frazém vyjadřuje negativní jev. Dva frazémy obsahují komponent crta. V prvním případě se jedná o frazém izaći na crtu. Vyjadřujeme jím přijmutí něčí výzvy. „Crta“ by mohla označovat startovní čáru při běžecké soutěži – ten, kdo si stoupne na startovací čáru přijímá výzvu, ve které musí ukázat, co umí. Stejně tak je tomu v uvedeném příkladě, kde představitel politické strany říká, že se vždy účastnili voleb, vždy „stoupli na startovací čáru“. V druhém případě frazémem podvući crtu vyjadřujeme konec něčeho, co nás dlouho trápilo. Nechceme o tom dále přemýšlet, chceme udělat čáru a za ní už nic nevidět, zapomenout na dosavadní situaci. Obdobně to řekl i mluvčí v uvedeném příkladu u tohoto frazému. Podobný význam má frazém staviti tačku. Uvedený příklad tohoto frazému je zaznamenaný z debaty dvou známých osobností, které snímají videa na YouTube. Momentálně mezi sebou mají nějaký spor, který se ani během rozpravy nedaří vyřešit. Moderátorka se na konci debaty pokouší oba účastníky usmířit a skoncovat s tímto sporem jednou provždy – „Da li hoćemo danas da stavimo tačku na ovu priču?“ Podobně jako uděláme tečku za větou, kterou tímto znakem skončíme a začneme větu novou. Tyto frazémy vyjadřují neutrální jevy. Frazém donja granica vyjadřuje nejmenší míru něčeho. Mluvčí řekl že „svako ima svoju donju granicu“, tedy každý má nějakou spodní hranici, pod kterou nepůjde. Tento jev je neutrální. Frazém tanka linija sděluje, že mezi dvěma skutečnostmi není dostatečná překážka, tedy že lehce může jedna přecházet v druhou, to vidíme i v příkladu od mluvčího, že „tanka je linija između verbalnog nasilja i fizičkog nasilja.“.

~~125 FRHSJ, s. 284. 126 BECKER, Udo. Slovník symbolů, s. 132–133. 75~~

~~S verbálním násilím nemáme daleko k fyzickému násilí. Frazém tanka linija tedy vystupuje negativně.~~

~~2.1.15. Frazémy metajazykové~~

~~• nazvati / nazivati stvari pravim imenima o „biti točan (precizan) u izražavanju, reći / govoriti točno onako kako treba“127~~

~~Př. „Ti znaš da ja volim da nazivam stvari pravim imenima.“, „Šta bi za Boga bilo kad bi se stvari nazvale pravim imenom.“~~

Každá věc má svůj název, ale někdy se lidé snaží vylepšit nějakou skutečnost a skrývají její pravou podstatu. Pokud požadujeme, aby se situace a věci popisovaly tak jak opravdu jsou, použijeme frazém nazivati pravim imenom. Tento jev je pozitivní a frazém mluvčí v jednom z příkladu použil v množném čísle.

~~2.1.16. Frazémy obsahující komponent označující pohyb a pozici~~

~~• na njegovom (mom, tvom i sl.) mestu (biti) o „(biti) u sličnim prilikama, mogućnostima, pod istim uslovima, okolnostima i sl.“128~~

Př. „…i obično kažem, ja, kolega, da sam na vašem mestu, da mi padne student više od tri puta na ispitu, ja bih se zapitao da li sam dobar profesor…“, „…da je na njenom mestu bio bilo ko drugi…“

~~• korak napred (dalje) o „naprijedak“129~~

~~Př. „Da li bi dijalog bio korak napred … korak na pred za celo društvo, za celu Srbiju…?“~~

~~127 HFR, s. 572 128 RSJ, s. 687. 129 FRHSJ, s. 259. 76~~

~~• dno dna~~

~~Př. „– Šta mislite o ovakvoj vrsti propagande? – … To je dno dna.“~~

Frazém biti na [nečijem] mestu vyjadřuje možnost mít podobné okolnosti, podmínky atd. jako někdo jiný. Tento jev je neutrální, zatímco pozitivním jev vyjadřuje frazém korak napred, který vyjadřuje určitý pokrok, posun směrem vpřed. Poslední frazém z této skupiny (dno dna) vyjadřuje nejnižší bod, konečnou hranici, nelze více klesnout, nejbídnější pozice. Tento frazém vyjadřuje negativní jev. Do této skupiny frazémů patří i frazém jedan korak do, který vysvětlujeme v kapitole Frazémy s numerickými komponenty.

~~2.1.17. Ostatní nezařazené frazémy~~

~~• isterati (izvesti) [nešto] na čistac (čistinu) o „razjasniti do kraja, raščistiti, pokazati kakvo je zaista ono što je bilo nejasno, zamršeno“130~~

~~Př. „…koji kaže da se stvar istera na čistac“, „Treba da razjasni, da izvede na čistac, da preuzme zakonske mere…“, „…da izvedemo celu priču na čistac“~~

~~• biti (stajati, nalaziti se i sl.) na dnevnom redu o „biti u centru pažnje, biti predmet diskuzije“131~~

Př. „kritika: bojim se da će ona zaista doći na dnevni red tek po okončanju ovih velikih pitanja“, „Svakako je činjenica da senat koji se unazad godinama nije bavio tom temom i nikada na dnevnom redu nije bilo pitanje privatskih fakulteta…“, „Na dnevnom redu su izborni uslovi, mediji, birački spisak…“, „Ja više nisam tako ubeđen da to nije pitanje koje neće doći na dnevni red“

~~• status kvo o „prvobitno, neizmenjeno stanje“132~~

~~130 OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik, s. 768. 131 FRHSJ, s. 563. 132 RSJ, s. 1245. 77~~

~~Př. „…ako ja to dobro razumem, to je održavanje statusa kvo u tom formalnom smislu…“~~

~~• biti nekoliko kopalja iznad~~

~~Př. „Mi smo nekoliko kopalja iznad tog News Bara.“~~

Frazém biti na dnevnom redu vyjadřuje, že je něco tématem diskuze, je to středem pozornosti. Frazém status kvo znamená prvobytný stav, bez změny. Oba tyto frazémy vyjadřují neutrální jevy. Pozitivní jev vyjadřuje frazém isterati [nešto] na čistac, tedy vyjasnit nějaké pletichy, a také frazém biti nekoliko kopalja iznad, který označuje naši lepší pozici, např. v příkladu Zoran Kesić říká, že jeho pořad a pořady jeho kolegů s podobnou tématikou jsou mnohem lepší než obdobný chorvatský pořad Newsbar.

~~Závěrečné shrnutí~~

V období od listopadu 2018 do listopadu 2019 jsme nasbírali 103 různých frazémů z 37 zpravodajských pořadů či jejich zveřejněných částí (rozhovorů, diskuzí). Frazémy jsme rozdělili do 17 skupin podle komponentů, které obsahují. Zjistili jsme, že z těchto 103 frazémů, 49 frazémů vyjadřuje negativní jevy, např. raditi na crno, isprati / ispirati (prati) mozak, soliti pamet (mozak), nemati pojma, učiniti / činiti medveđu uslugu, slagati se kao rogovi u vreći, gurnuti / gurati pod tepih atd. Pouze 18 frazémů vyjadřuje pozitivní jevy, např.: zlatno doba, zlatno pravilo, ići niz dlaku, sputiti loptu , isterati stvar na čistac. Zbylých 36 frazémů jsme zařadili do skupiny frazémů vyjadřujících neutrální jevy, např. brz kao munja, staviti prst na čelo, padati / pasti na pamet, imati u vidu, na sav glas, biti slika i prilika atd.

Frazémy, které původně vyjadřují neutrální jevy, mohou v kontextu dostat negativní nebo pozitivní náboj, např. frazém biti slika i prilika v uvedeném příkladu vyjadřuje negativní jev: „Mislim da zaštitnik građana Srbije mora da bude još kako bih rekao angažovaniji i energičniji u traženju uslova za svoju koleginicu koja u drugom najvećem gradu ili trećem u Srbiji radi u banalnim uslovima, kažem slika i prilika našeg društva.“ Mluvčí v rozhovoru upozorňuje, že kolegyně pracuje ve špatných podmínkách a srbský ombudsman nedělá dostatek, aby se to změnilo. Je to tedy negativní obraz srbské společnosti. Dalším takovým příkladem je frazém brz kao munja, který mluvčí aktualizoval do podoby munjevitom brzinom: „Da bismo imali normalnu atmosferu i kad bi svi mogli da kažu sve što žele, sve bi bilo drugačije, sednice bi duže trajale, neka bi bile danonoćne, ne bi se donosili zakoni munjevitom brzinom nego bi se jedan ili dva zakona donela na mesečnom nivou.“ Frazém munjevitom brzinom je zde použit v negativním významu. Mluvčí upozorňuje, že se zákony vydávají až příliš rychle a mělo by se zpomalit. Z 36 frazémů vyjadřujících neutrální jev bylo 18 použito alespoň jednou v kontextu tak, že vyjadřovaly negativní jev a jeden frazém vyjadřuje pozitivní jev – biti na čelu – „Gotovo svi ugovori su potpisani od kada je na čelu kompanije i danas aktuelni direktor Dušan Bajatović.“, „Kakav je osećaj biti na čelu jedne institucije koja ima takvu tradiciju?“.

V následujících grafech můžeme porovnat jaké jevy vyjadřují frazémy bez kontextu a jaké jevy vyjadřují podle kontextu promluvy, v které je mluvčí použil. Vidíme, že negativní jevy v druhém grafu výrazně převažují, zatímco pozitivní a neutrální jevy jsou skoro ve stejném poměru.

~~Jevy bez kontextu~~

~~Negativní jev Pozitivní jev Neutrální jev~~

~~Jevy podle kontextu~~

~~Negativní jev Pozitivní jev Neutrální jev~~

Co se týče četnosti výskytu, většina frazémů (75) se vyskytla v použitých materiálech pouze jednou, např. crni scenario, bura u čaši vode, vrh ledenog brega, šaka jada, pas s maslom ne bi pojeo atd. Pokud mluvčí vyslovil stejný frazém ve větě víckrát nebo ho někdo jiný pouze zopakoval hned po vyslovení prvního mluvčího, počítali jsme jeho výskyt pouze jedenkrát. Čím větší byla četnost výskytu frazémů, tím méně takových frazémů bylo. Dvakrát se v použitých materiálech objevilo pouze 18 frazémů, třikrát se vyskytlo už jen těchto šest frazémů: imati u vidu, okrugli sto, zlatno doba, položiti račune, isterati stvari na čistac, biti na udaru.

Čtyřikrát se vyskytl jediný frazém, tj. biti na dnevnom redu. Pětkrát se vyskytl frazém pasti na pamet. Tento frazém mluvčí použili v třech z pěti situací v jeho záporném tvaru: „Ne pada mi na pamet da mi deca čitaju da im je otac narko diler“, „Makronu nije u tom trenutku palo na pamet, e sad bih mogao sa ovom dvojicom da se vidim.“, „Hoću da vam kažem … što nisu formirali nadzorni odbor skupštine, imali su mogućnost da to urade, nije im palo na pamet.“

Šestkrát jsme nasbírali frazémy voditi računa a nemati pojma. Frazém voditi računa se vyskytl v těchto příkladech: „Mi se trudimo da pratimo savremene trendove, vodimo računa i svakako negujemo tradiciju.“, „Znači nama ljudi ulaze sa svih pravaca, treba voditi računa o tome…“, „To znači umerena fizička aktivnost … da se vodi računa o telesnoj težini, znači nemá toliko gojaznih…“, „a šta je sa tim zakonom koji propisuje obavezu vašu da vodite računa o tome šta se kupuje….“, „…i da ne bih vodio računa o interesima našeg naroda“, „pravih kvalitetnih inženjera nema u ovim sredinama … mislim da o tome treba voditi računa.“ Tento frazém je z šesti případů užitý v jeho záporném tvaru pouze jednou. Frazém nemati pojma jsme zaznamenali v těchto příkladech: „…Vi nemate pojma!“, „Mi samo moramo da izađemo iz ove atmosfere zla i mračnosti i da uđemo u nekakvu normalnost, to ne može da se desi ako stalno otvaramo teme u kojima je Vučić sad, mi moramo da izađemo u ono što on nema pojma da radi i to je da rešava životne probleme.“, „Narod nije jedini koji pojma nema da postoji plan za Kosovo.“, „Nemam pojma.“, „Pojma nema o novinarstvu.“, „Nemam pojma, pišu stvari koje nemaju veze sa životom.“.

~~V tomto grafu znázorňujeme četnost výskytu nasbíraných frazémů:~~

~~Četnost výskytu frazémů~~

~~1 1 2 6~~

~~Jedenkrát Dvakrát Třikrát Čtyřikrát Pětkrát Šestkrát~~

Frazémy mluvčí tedy používají zejména při vyjadřování nějakého negativního jevu. Mezi nejběžněji používané frazémy můžeme zařadit tyto: nemati pojma , voditi računa, pasti na pamet a biti na dnevnom redu. Nejvíce frazémů jsme shromáždili do skupiny somatických frazémů, tedy frazémů, kde alespoň jeden komponent označuje část lidského těla. Celkem do této skupiny patří 20 nasbíraných frazémů. Nejfrekventovanějšími komponenty frazémů v této skupině jsou glava a čelo – čtyři frazémy s komponentem glava, čtyři s komponentem čelo. Existenci velkého množství frazémů s těmito komponenty potvrzuje i jejich vysoké množství ve frazeologických slovnících.

~~Резиме~~

Предмет овога магистарског рада је фразеологија у српском медијском дискурсу са оријентацијом на аудио-визуалне медије. Циљ је да скупимо фраземе које су говорници користили у српским медијским емисијама, нађемо њихов заједнички знак према коме ћемо да их класификујемо и после анализирамо.

Рад је подељен на теоријски и практични део. У теоријском делу смо упознали читаоце са најбитнијим информацијама о фразеологији, на пример када су лингвисти почели да се баве фразеологијом, ко се бави фразеологијом у Србији, шта значи фразем и идиом, какве су особине фразема према којима можемо да фразем препознамо, облик и стил фразема, њихово временско и регионално ограничење и навели смо неколико врста класификација фразема – класификација према пореклу фразема, према њиховој функцији, класификација фразема Виктора В. Виноградова итд. Део рада се бави и варијантама и актуализацијом фразема. Информације у теоријском делу рада смо добијали не само из радова српских или хрватских лингвиста као што су Антица Менац, Наташа Вуловић итд. али и од чешких и словачких научника који се баве фразеологијом, на пр. Франтишек Чермак и Јозеф Млацек.

Фраземе смо скупљали у периоду од новембра 2018. године до новембра 2019. године. Бирали смо емисије на телевизијама РТС, Прва српска телевизија, Н1, НОВА С и О2 (односно емисија 24 минута са Зораном Кесићем). Углавном смо бирали интервјуе и дебате зато што у њима говорници имају највише слободе што се тиче њиховог изражавања за разлику од вести које имају унапред припремљен текст. Теме су биле различите – политички догађаји (на пр. бојкот избора), новинарство, естетика Београда, насиље итд.

У практичном делу смо скупљене фраземе и њихово значење тражили у фразеолошким речницима. Користили смо Мали српски фразеолошки речник од Ђорђа Оташевића који садржи мању количину фразема, Хрватски фразеолошки рјечник од Антице Менац, Жељка Финк-Арсовског и Радомира Вентурина, Фрезолочки рјечник хрватскога или српског језика од Јосипа Матешића. Неке фраземе смо нашли и у Речнику српског језика који су формирали Милица

Вујанић и колеге. Значење неких фразема смо покушали објаснити и уз помоћ Речника симбола од Уда Бекера. Код сваког фразема смо навели и примере у којима су га говорници користили. После смо фраземе описали и бавили смо се појавом коју изражавају – да ли је негативна, позитивна или неутрална.

На крају рада смо сумирали наше резултате. Скупили смо 103 фраземе из 37 емисија или њихових објављених делова. Фраземе смо класификовали у 17 група према компонентама које садрже, на пр. фраземе с компонентом која означава боју, фраземе с компонентом која означава живу природу итд. После смо фраземе у појединим групама анализирали – да ли изражавају негативну, позитивну или неутралну појаву и коментарисали смо њихово значење. Негативну појаву изражава 49 фразема (на пр. радити на црно, испрати мозак) , позитивну 18 фразема (на пр. златно доба) и неутралну (на пр. брз као муња) 36 фразема без обзира на контекст у којем се налазе. Ако укључимо контекст у којем се фраземи с неутралном појавом налазе, 18 фразема су говорници користили кад су причали о негативној појави, један фразем кад су причали о позитивној појави (фразем бити на челу) и осталих 17 фразема кад су причали о неутралној појави. Значи укупно 67 фразема изражава негативну појаву, 19 позитивну и 17 неутралну.

Што се тиче фреквенције фразема, већина фразема, односно 75, се појавило у емисијама само један пут. Два пута се појавило само 18 фразема, три пута се појавило ових шест фразема: имати у виду, округли сто, златно доба, положити рачуне, истерати ствари на чистац, бити на удару. Четири пута се појавио фразем бити на дневном реду, пет пута фразем пасти на памет коју су говорници у три случаја користили у његовој одричној форми (на пр. „Не пада ми на памет да ми деца читају да им је отац нарко дилер.“). Шест пута су се појавили фраземи водити рачуна и немати појма.

Највише фразема, односно 20 фразема, садржи група фразема с компонентом која означава део људског тела. Четири фраземи у овој групи имају компоненту глава и четири фраземи компоненту чело. Високу количину ових компонента потврђује и висока количина фразема с овим компонентама у наведеним речницима.

~~Seznam použité literatury, pramenů a zdrojů~~

~~Primární prameny~~

~~360 stepeni o ubistvu Ćuruvije: Isterati istinu na čistac. In: YouTube [online]. [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/z3HDk-3fHCU. Kanál uživatele N1.~~

~~Bastać: Od "žičare" neće biti ništa, vlast "pada" zbog Trga republike. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/_O8EDHEXLtA. Kanál uživatele N1.~~

~~Boško Obradović i Dragan Šutanovac o bojkotu izbora. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=cPaiNqr63bU. Kanál uživatele N1~~

~~Gošće N1: Ako država ne reši problem minimalca za porodilje, novi protesti. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/iFPAqPoLuGE. Kanál uživatele N1.~~

~~Hajrić o "Ilustrovanoj": Neko gore je to morao da odobri. In: YouTube [online]. [cit. 1. 4. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/yU3DuY39-Qg. Kanál uživatele N1.~~

Ignjatović: Žrtve nasilja imaju posledice koje mogu da traju, teže ako ne govore. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=vPemwsXlJxI. Kanál uživatele N1.

~~Insajder debata o informacijama od javnog značaja. In: YouTube [online]. [cit. 13. 2. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/uL59vHTLR-A. Kanál uživatele N1.~~

~~Insajder debata o mini hidroelektranama. In: YouTube [online]. [cit. 13. 2. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/DIyhaSH8sg4. Kanál uživatele N1.~~

~~Ivanović: Časnim novinarima je istina na prvom mestu, Barbara to nije. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/l4vFapDWi10. Kanál uživatele N1.~~

~~Kesić: Emisija će opstati mnogo duže nego što će ostati ovaj predsednik. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/yZ-Hyw18CI8. Kanál uživatele N1.~~

~~Kesić: Vučić trojeručica, jer on dava, samo dava. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=lSQy_7W_9pY. Kanál uživatele N1.~~

~~Nikola Kojo za N1: Ovo je zadnji momenat da se spasu naše glave. In: YouTube [online]. [cit. 24. 3. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/JC7a6hHma2w. Kanál uživatele N1.~~

~~Novi dan: Kako se određuje estetika Beograda?. In: YouTube [online]. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/UA-iBZjCcqQ. Kanál uživatele N1.~~

~~Obradović: Pred izbore još žešći pritisak na medije, Vučić indirektni naručilac. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/lhcRcnYgm64. Kanál uživatele N1.~~

~~Paunović: Odnosom prema migrantima se manipuliše. In: YouTube [online]. [cit. 24. 3. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/tTr3Ux3W7VM. Kanál uživatele N1.~~

~~Toskić i Mišljenović: Građani beže od politike, važan aktivizam na lokalnom nivou. In: YouTube [online]. [cit. 24. 3. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/A0Z6O9GNOPU. Kanál uživatele N1.~~

Za Trifunovića Vesićeva knjiga "to i nije", Đilas kaže - član SSP naseo na trik. In: YouTube [online]. [cit. 15. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=oImiaATHiR8. Kanál uživatele N1.

Živković: Advokatska komora Srbije nije smela da ćuti o hapšenju uzbunjivača. In: YouTube [online]. [cit. 15. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=EdwYKobCzzg. Kanál uživatele N1.

~~NOVA S~~

~~Među nama 8. 11. 2019 - Ivan Tasovac, Slaven Došlo, Ivana Popović. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=sd- NXdVrWL0. Kanál uživatele NOVA S.~~

~~Među nama 11.11.2019 - Zoran Kesić, Božo Vrećo, Vasil Hadžimanov. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=n1cu1SHQbj4. Kanál uživatele NOVA S.~~

~~Među nama 12.11.2019 - Miodrag Majić, Vida Petrović Škero. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/S0p8CcIOdNI. Kanál uživatele NOVA S.~~

~~RTS~~

~~Jovanović: Skupština jedino mesto za razgovore. In: YouTube [online]. [cit. 13. 9. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/QWirpsvlFJA. Kanál uživatele RTS Sajt – Zvanični kanal.~~

Upitnik - Dijalog vlasti i opozicije - od promene izbornih uslova do bojkota. In: YouTube [online]. [cit. 11. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Fc9JgfcQCc0. Kanál uživatele RTS Upitnik – Zvanični kanal.

~~Upitnik - Nasilje i govor mržnje u srpskoj politici. In: YouTube [online]. [cit. 3. 4. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/5KWjIleX6pY. Kanál uživatele RTS Upitnik – Zvanični kanal.~~

~~Upitnik, nova 16. sezona. In: YouTube [online]. [cit. 11. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=RsdOZBeq2eI. Kanál uživatele RTS Upitnik – Zvanični kanal.~~

~~Vučić za RTS: Kosovska vojska na severu – to se neće dogoditi. In: YouTube [online]. [cit. 3. 4. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/cT7Ea9josgc. Kanál uživatele RTS Sajt – Zvanični kanal.~~

~~Prva srpska televizija~~

~~Čeka li nas novi talas izbeglica iz Sirije?. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=8V2EcLKNS2Q. Kanál uživatele PRVA.~~

~~Da li jutjuberi svojim ponašanjem loše utiču na ponašanje tinejdžera?. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=g6YY1ndxu20. Kanál uživatele PRVA.~~

Prepoznajte "tihog ubicu" i reagujte na vreme: Glavobolja može da bude alarm za uzbunu. [cit. 13. 11. 2019]. In: YouTube [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=bzTU6dCbOp4. Kanál uživatele PRVA.

~~Privatni vs. državni faklutet. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Q6Qa7fShcNI. Kanál uživatele PRVA.~~

~~Treba li zabraniti penzionerima da voze autobuse?. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=dZq-JIXGGrI. Kanál uživatele PRVA.~~

~~Vojtehovski i Vukajlović o slučaju "Brus" na TV Prva. In: YouTube [online]. [cit. 13. 11. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/HHCRyM2Jojw. Kanál uživatele PRVA.~~

Jutro sa Jovanom i Srđanom - 01.11.2018. In: Prva Srpska Televizija [online]. [cit. 20. 11. 2018] Dostupné z: https://www.prva.rs/web-tv/emisija/jutro-sa-jovanom-i-srdjanom/44092/jutro-sa- jovanom-i-srdjanom-01-11-2018/126477/1-deo https://www.prva.rs/web-tv/emisija/jutro-sa-jovanom-i-srdjanom/44092/jutro-sa- jovanom-i-srdjanom-01-11-2018/126480/2-deo

~~24 minuta sa Zoranom Kesićem~~

~~Analitičar: Milan Lane Gutović | ep159deo07. In: YouTube [online]. [cit. 20. 5. 2019].~~

~~Dostupné z: https://youtu.be/Q7L1GGPv7OI. Kanál uživatele 24 minuta sa Zoranom Kesićem – Zvanični kanal.~~

~~Analitičar: Tatjana Lazarević | ep168deo06. In: YouTube [online]. [cit. 20. 5. 2019].~~

~~Dostupné z: https://youtu.be/xv4n0bRVRC0. Kanál uživatele 24 minuta sa Zoranom Kesićem – Zvanični kanal.~~

Koji nam je plan za rešenje kosovskog problema?. In: YouTube [online]. [cit. 20. 5. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/28zoCoptg3A. Kanál uživatele 24 minuta sa Zoranom Kesićem – Zvanični kanal.

STOP krvavim košuljama i naše pravo da znamo sve | ep157deo03. In: YouTube [online]. [cit. 20. 5. 2019]. Dostupné z: https://youtu.be/xw1_m0IvUyg. Kanál uživatele 24 minuta sa Zoranom Kesićem – Zvanični kanal.

~~Sekundární prameny~~

~~BECKER, Udo. Slovník symbolů. Praha: Portál, 2002.~~

~~KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ, ed. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002.~~

~~KUCHAŘ, Jaroslav a Slavomír UTĚŠENÝ. Čeština všední i nevšední: čtvrtý výběr jazykových koutků Čs. rozhlasu z dialektologie, frazeologie a onomastiky. Praha: Academia, 1972.~~

~~LOKŠÍK, Martin. Televizní zpráva a televizní zpravodajství. In Zpravodajství v médiích. Druhé, upravené vydání. Praha: Karolinum, 2011.~~

~~MATEŠIĆ, Josip. Frazeološki rječnik hrvatskoga ili srpskog jezika. Školjska knjiga, Zagreb 1982.~~

~~MENAC, Antica, Željka FINK-ARSOVSKI a Radomir VENTURIN. Hrvatski frazeološki rječnik. Zagreb: Naklada Ljevak, 2003.~~

~~MENAC, Antica. Neka pitanja u vezi s klasifikacijom frazeologije. In: Filologija, 8. Zagreb, 1978.~~

~~MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. Praha: Grada, 2011.~~

~~MLACEK, Josef. Slovenská frazeológia. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1984.~~

~~OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999.~~

~~OTAŠEVIĆ, Đorđe. Mali srpski frazeološki rečnik. Beograd: Alma. 2007.~~

~~SMIEŠKOVÁ, Elena. Malý frazeologický slovník. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1988.~~

~~VUJANIĆ, Milica, Darinka GORTAN-PREMK, Milorad DEŠIĆ, et al. Rečnik srpskoga jezika. Izmenjeno i popravljeno izdanje. Novi Sad: Matica srpska, 2011.~~

~~VULOVIĆ, Nataša. Srpska frazeologija i religija. Beograd: Institut za srpski jezik SANU, 2015.~~

~~Internetové zdroje~~

~~Cambridge Dictionary [online]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/~~

~~IMDb [online]. Dostupné z: https://www.imdb.com/~~

~~NOVA S [online]. Dostupné z: https://novas.tv/~~

~~N1 [online]. Dostupné z: http://rs.n1info.com/~~

~~Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Dostupné z: https://www.czechency.org/~~

~~O2.TV [online]. Dostupné z: https://o2tv.rs/~~

~~RTS [online]. Dostupné z: http://www.rts.rs/~~