Errata ©Lechtitelský Potenciál Historických Odrůd Jádrovin

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Errata ©Lechtitelský Potenciál Historických Odrůd Jádrovin Mendelova univerzita v Brn ě Zahradnická fakulta v Lednici Bakalá řská práce Lednice 2015 Mgr. Petra Reichlová Mendelova univerzita v Brn ě Zahradnická fakulta v Lednici ŠLECHTITELSKÝ POTENCIÁL HISTORICKÝCH ODR ŮD JÁDROVIN Bakalá řská práce Vedoucí bakalá řské práce Vypracoval/a Ing. Stanislav Bo ček, PhD. Mgr. Petra Reichlová Lednice 2015 2 3 4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Historický potenciál šlechtitelských odr ůd jádrovin“ vypracovala samostatn ě a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zve řejn ěna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a v souladu s platnou Sm ěrnicí o zve řej ňování vysokoškolských záv ěre čných prací. Jsem si v ědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brn ě má právo na uzavření licen ční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že p řed sepsáním licen ční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že p ředm ětná licen ční smlouva není v rozporu s oprávn ěnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit p řípadný p řísp ěvek na úhradu náklad ů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skute čné výše. Podpis …………………… 5 Pod ěkování Cht ěla bych tímto pod ěkovat Ing. Stanislavu Bo čkovi, PhD. za jeho trp ělivost, pochopení a cenné rady, které mi p ři zpracování této bakalá řské práce ud ělil. 6 Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................... 8 2 Cíl práce ............................................................................................................................... 9 3 Sou časný stav řešené problematiky .............................................................................. 10 3.1 Historie šlechtění ........................................................................................................ 10 3.2 Historické (staré) a krajové odrůdy ............................................................................. 11 3.3 Šlechtění jabloní ( Malus ) ............................................................................................. 13 3.3.1 Choroby jabloní a šlechtění rezistentních odrůd ................................................ 15 3.3.2 Mrazuodolnost jabloní ........................................................................................ 29 3.4 Šlechtění hrušní ( Pyrus ) ............................................................................................... 30 3.4.1 Šlechtění na rezistenci vůči původcům významných chorob hrušní ................... 31 3.4.2 Mrazuodolnost hrušní ......................................................................................... 37 4 Diskuze .............................................................................................................................. 38 5 Záv ěr .................................................................................................................................. 41 6 Abstrakt .............................................................................................................................. 42 7 Abstract .............................................................................................................................. 42 8 Seznam použité literatury ................................................................................................ 44 9 Přílohy ................................................................................................................................ 49 7 1 Úvod Pozornost lidstva je zam ěř ena na p ěstování a zušlech ťování hospodá řsky využitelných rostlinných druh ů, u kterých je snaha o zvýšení výnosu a je kladen důraz na vzhled, kvalitu a chu ťové vlastnosti. Jablka jsou jedním z celosv ětov ě nejrozší řen ějších p ěstovaných ovocných druh ů. Ro ční produkce podle ( doplnit údaj )… což je řadí na t řetí místo v celosv ětové produkci ovoce na sv ětě. Stejn ě tak i odr ůdy hrušní jsou významným hospodá řským ovocem. V roce 2012 byly na pátém míst ě v celosv ětové produkci ovoce. Snahou novodobého ovocná řství je krom ě zvýšených výnos ů i vyhledávání možností zkvalit ňování chu ťových nebo i vzhledových vlastností, ale také hledání možností šlecht ění nových odr ůd s rezistencí v ůč i chorobám či s širší ekologickou valencí. To m ůže napomoci ve snižování náklad ů p ři pěstování nap ř. v důsledku snížení spot řeby pesticid ů. V důsledku zavle čení „nových“ p ůvodc ů onemocn ění (nap ř. spála jablo ňovitých p ůvodn ě pochází ze severní Ameriky, odkud byla zavle čena do Evropy) a s proniknutím na naše území vyvstávají snahy šlechtitel ů o nalezení odr ůd s rezistencí v ůč i patogen ům. Jedním ze zdroj ů požadovaných vlastností mohou být staré a krajové odr ůdy. Tyto poznatky je možno využít v extenzivních ovocnářských typech výsadeb. Výsledkem p ěstování p řírod ě blízkým zp ůsobem je vyšší adaptabilita rostlin na daný typ klimatických a p ůdních podmínek a i minimalizace používaných chemických p řípravk ů na ochranu rostlin. 8 2 Cíl práce Cílem této bakalá řské práce je soust ředit dosavadní poznatky o využití specifických vlastností evropských historických a krajových odr ůd jádrovin. Na základ ě šlechtitelských cíl ů byly stanoveny jednotlivé oblasti zájmu (šlecht ění na rezistenci v ůč i chorobám a mrazuodolnost). Zvláštní pozornost byla zam ěř ena na významné choroby (z hlediska hospodá řských výnos ů) jabloní, jako je strupovitost jablon ě, padlí jablon ě, spále jablo ňovitých a fytoplazmatické proliferace jablon ě. U hrušní se tato literární rešerše zam ěř ila p ředevším na choroby: strupovitost hrušn ě, rzivost hrušn ě a spálu jablo ňovitých. Práce dále pojednává o potenciálu historických a krajových odr ůd jádrovin při šlecht ění nových odr ůd odolných v ůč i mrazu. Snahou této práce je nejenom provést literární rešerši výše uvedených vlastností historických a krajových odr ůd jádrovin, ale také vytipovat odr ůdy vhodné pro další šlecht ění. 9 3 Sou časný stav řešené problematiky 3.1 Historie šlechtění Šlecht ění je speciální v ědní obor, který využívá poznatk ů genetiky a jehož cílem je zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílev ědomým výb ěrem rodi čů s požadovanými znaky. Krom ě novošlecht ění je snahou i zlepšování vlastností stávajících odr ůd a udržování a rozmnožování stávajících odr ůd. Historicky lze šlecht ění rozd ělit do n ěkolika etap. První etapa je soust řed ěna do období první domestikace rostlin v údolí Tigridu a v Mexiku aj. v období, kdy dochází ke zm ěně zp ůsobu života od ko čovného k pěstitelskému. Lidé za čali cílen ě p ěstovat rostliny pro svoji pot řebu (Graman 1998). Druhou etapu je období primitivního šlechtitelství. Tato etapa se vyzna čovala tvorbou nových forem rostlin, než byly ty p řirozené. V dob ě migrace národ ů docházelo i k přenášení rostlin do jiných krajin. Šlecht ění probíhalo instinktivn ě. Uplat ňoval se zde p ředevším p řírodní výb ěr (Graman 1998). Člov ěk si za čal více uv ědomovat odlišnost potomstva rostlin od mate řských a semena z kvalitativn ě výhodn ějších rostlin si uchovával a znovu zasel. To vedlo již k zám ěrnému výb ěru rostlin, který byl založen na empirickém podklad ě. Doposud však chyb ěly biologické a v ědecké podklady (Graman 1998). Postupn ě tak vznikaly krajové (místní) odr ůdy s uplatn ěním zásah ů v nejjednodušší form ě tzv. hromadného výb ěru. Toto období kon čilo prakticky na přelomu 18. a 19. století. (Graman 1998) Šlechtitelství si stanovuje cíle, jejichž snahou je vytvo ření kvalitního tržního produktu s optimálním výnosem. K dosažení takového produktu se snaží eliminovat faktory, které tomu brání. Tyto faktory mohou být jak biotické (nap ř. vyšlecht ění rezistentní odr ůd v ůč i ur čitému patogenu), tak abiotické (vytvo řit odr ůdu odolnou v ůč i klimatickým podmínkám) (Graman 1998). 10 Základní cíle šlecht ění rostlin obecn ě jsou: • zvýšení odolnosti (rezistence) v ůč i negativním vliv ům (stresu, zhoršeným životním podmínkám) - šlecht ění na odolnost v ůč i chladu, mrazu, zim ě, suchu, zasolení p ůdy, chorobám a šk ůdc ům) • zvýšení výnosu a vylepšení žádoucích vlastností (velikost nejžádan ějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegeta ční doby - možnost pěstování plodin i v klimaticky mén ě vhodných oblastech) • zlepšení vlastností pro p ěstování (stejnom ěrné a sou časné dozrávání, toleranci k herbicid ům, k toxicit ě nízkého pH p ůdy, k toxicit ě t ěžkých kov ů, efektní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku) • rychlejší a efektivn ější rozmnožování žádaných odr ůd bez roz řed ění jejich vlastností (množení rostlin in vitro , klonováním) • tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi (nap ř. genetické manipulace) (Graman 1998) 3.2 Historické (staré) a krajové odrůdy Z hlediska původu a rozší ření odr ůd se m ůžeme setkat s nejr ůzn ějšími pojmy, kdy se pozorovatel snaží o bližší charakterizaci – časovou i prostorovou – výskytu popisovaného kultivaru (Tetera et al. 2006). Pro pojem stará odr ůda jsou v literatu ře uvád ěny r ůzné definice. Bo ček (2008) ve své práci uvádí d ělení t ěchto odr ůd podle r ůzných autor ů. Nap říklad dělení podle n ěmeckého pomologa Thomase Hanse Bosche, který rozd ěluje odr ůdy na: 1. odr ůdy historické – vznikly p řed rokem 1870 2. odr ůdy klasické – vznikly v letech 1870–1950 3. odr ůdy moderní – vznikly po roce 1950 Dále uvádí d ělení dle Marty
Recommended publications
  • Osher Lifelong Learning Institute
    USDA-ARS National Plant Germplasm System Conservation of Fruit & Nut Genetic Resources Joseph Postman Plant Pathologist & Curator National Clonal Germplasm Repository Corvallis, Oregon May 2010 Mission: Collect – Preserve Evaluate – Enhance - Distribute World Diversity of Plant Genetic Resources for Improving the Quality and Production of Economic Crops Important to U.S. and World Agriculture Apple Accessions at Geneva Malus angustifolia ( 59 Accessions) Malus sikkimensis ( 14 Accessions) Malus baccata ( 67 Accessions) Malus sp. ( 41 Accessions) Malus bhutanica ( 117 Accessions) Malus spectabilis ( 9 Accessions) Malus brevipes ( 2 Accessions) Malus sylvestris ( 70 Accessions) Malus coronaria ( 98 Accessions) Malus toringo ( 122 Accessions) Malus domestica ( 1,389 Accessions) Malus transitoria ( 63 Accessions) Malus doumeri ( 2 Accessions) Malus trilobata ( 2 Accessions) Malus florentina ( 4 Accessions) Malus tschonoskii ( 3 Accessions) Malus floribunda ( 12 Accessions) Malus x adstringens ( 2 Accessions) Malus fusca ( 147 Accessions) Malus x arnoldiana ( 2 Accessions) Malus halliana ( 15 Accessions) Malus x asiatica ( 20 Accessions) Malus honanensis ( 4 Accessions) Malus x astracanica ( 1 Accessions) Malus hupehensis ( 185 Accessions) Malus x atrosanguinea ( 2 Accessions) Malus hybrid ( 337 Accessions) Malus x dawsoniana ( 2 Accessions) Malus ioensis ( 72 Accessions) Malus x hartwigii ( 5 Accessions) Malus kansuensis ( 45 Accessions) Malus x magdeburgensis ( 2 Accessions) Malus komarovii ( 1 Accessions) Malus x micromalus ( 25 Accessions)
    [Show full text]
  • Choosing the Right Tree to Plant
    Prunus / Cherry flower Choosing the right tree to plant Choosing what tree to plant can be difficult with the buildings, shading, overhanging roads and footpaths number of different species, cultivars and varieties that etc.? It may not be sensible to replace a large forest are currently available. There are a number of useful type tree in a small domestic garden with another one books and websites, but if you are still unsure it may be unless you are prepared to remove it before it outgrows useful to visit a garden or arboretum. There are some its situation. basic points that should be considered as follows. Benefits - as well as having obvious ornamental Soil - will the tree grow well in the soil in which is to be attributes, trees provide shelter, reduce temperature planted? Acidity, drainage and the type of soil will all extremes and produce oxygen. have a bearing. Some tree species are more specific than others as to their requirements. Once you have decided on your tree, the next step is to purchase it. Please bear in mind that if you have Local distinctiveness - what species grow naturally in removed a protected tree (that is one growing in a the area already? Native species are usually best for conservation area or subject to a tree preservation wildlife and ‘fit in’ with the landscape character and are order) there may either be a duty (as in the case of normally preferable to ornamental species. dead or dangerous trees) or a condition (in the case of a tree preservation order application) requiring the Available space - is the tree able to reach its full planting of a replacement tree.
    [Show full text]
  • Genetic Divergence Studies in Indigenous Malus Baccata Biotypes
    International Journal of Chemical Studies 2019; 7(3): 4237-4244 College of Medicine, Hebei University, Baoding 071000, China P-ISSN: 2349–8528 E-ISSN: 2321–4902 IJCS 2019; 7(3): 4237-4244 Genetic divergence studies in indigenous Malus © 2019 IJCS Received: 16-03-2019 baccata biotypes by using the random amplified Accepted: 18-04-2019 decamer primers Vikrant Department of Biotechnology, Dr YS Parmar University of Vikrant and Manju Modgil Horticulture and Forestry, Nauni, Solan,Himachal Pradesh, Abstract India Study of genetic diversity is an important aspect to be covered for proper utilization of the germplasm for ManjuModgil breeding purpose and crop improvement programme. Keeping in view, genetic divergence studies in Department of Biotechnology, indigenous crab apple biotypes (Malus baccata var. Himaliaca) maintained at two field gene banks of Dr YS Parmar University of Himachal Pradesh state of India was carried out by using the RAPD molecular markers. A total of 119 Horticulture and Forestry, decamer primers were initially screened to check these biotypes during the genotypic screening out of Nauni, Solan, Himachal which 94 showed clear and scorable bands. In samples collected from IARI Regional Station, Shimla, Pradesh, India these primers revealed 67.47% of polymorphism and PIC value ranged between 0.497 to 0.867, whereas average number of alleles per primer was 4.84. Jaccard’s similarity coefficient ranged from 0.44 to 0.65 which showed the divergence among the biotypes. Comparatively low percentage polymorphism (53.37%) was observed in seven biotypes maintained at NBPGR, Regional Station, Shimla, while almost similar PIC value range 0.47-0.87 was obtained as in case of former.
    [Show full text]
  • Finding List and Guide to Tllc Secrest Arboretum
    SPECIAL CIRCULAR 91 MAY 1960 REV ISED Finding List and Guide to tllc Secrest Arboretum Wood Utilization Research Laboratory and Secrest Arboretum Headquarters Effective July 1, 1965, the name of the Ohio Agricultural Experiment Station was changed to: 0 Ohio Agricu ltura I Research and Development Center, ')ll Wooster, Ohio • This page intentionally blank. • GUIBE TO THE SECREST ARBORETUM OHIO AGRICULTURAL EXPERJMENT STATION WOOSTER, OHIO '/ By John E. Aughanbaugh, Harry R. Muckley, and Oliver D. Diller* In May 1950 the forest and ornamental plantings at the Ohio Agricultural Experiment Station were dedicated as the Secrest Arboretum in memory of Edmund Secrest, the father of forestry in Ohio. Since 19o8 these plantings have been expanded to include well over 600 species and varieties of trees and shrubs from many parts of the world. It is the purpose of this publication to serve as a finding list and guide to the Arboretum. The Purpose of the Arboretum One purpose of the Arboretum is to _determine the species and varieties of trees adapted for ornamental, windbreak, and shelterbelt uses in 6hio. There are many varieties of spruces, firs, yews, arborvitae, and other coniferous trees and shrubs growing here for observation by people interested in landscaping and the planting of shelterbelts. Among the more recent additions to the Arboretum is a collection of over 60 varieties of flowering crabapples, 57 selections of hollies and a plot of Chinese dawnredwood. The second purpose of the Arboretum is to determine the spe?ies of trees best adapted for reforestation in Ohio and to determine the silvicultural requirements that will obtain best results in growth and maturity.
    [Show full text]
  • Proceedings of Workshop on Gene Conservation of Tree Species–Banking on the Future May 16–19, 2016, Holiday Inn Mart Plaza, Chicago, Illinois, USA
    United States Department of Agriculture Proceedings of Workshop on Gene Conservation of Tree Species–Banking on the Future May 16–19, 2016, Holiday Inn Mart Plaza, Chicago, Illinois, USA Forest Pacific Northwest General Technical Report September Service Research Station PNW-GTR-963 2017 Pacific Northwest Research Station Web site http://www.fs.fed.us/pnw Telephone (503) 808-2592 Publication requests (503) 808-2138 FAX (503) 808-2130 E-mail [email protected] Mailing address Publications Distribution Pacific Northwest Research Station P.O. Box 3890 Portland, OR 97208-3890 Disclaimer Papers were provided by the authors in camera-ready form for printing. Authors are responsible for the content and accuracy. Opinions expressed may not necessarily reflect the position of the U.S. Department of Agriculture. The use of trade or firm names in this publication is for reader information and does not imply endorsement by the U.S.Department of Agriculture of any product or service. Technical Coordinators Richard A. Sniezko is center geneticist, U.S. Department of Agriculture Forest Service, Dorena Genetic Resource Center, 34963 Shoreview Road, Cottage Grove, OR 97424 (e-mail address: [email protected]) Gary Man is a Forest health special- ist, U.S. Department of Agriculture Forest Service, State and Private Forestry, Forest Health Protection, 201 14th St SW 3rd FL CE, Washington DC 20024 (e-mail address: [email protected]) Valerie Hipkins is lab director, U.S. Department of Agriculture Forest Service, National Forest Genetics Laboratory, 2480 Carson Road, Placerville, CA 95667 (e-mail address: [email protected]) Keith Woeste is research geneti- cist, U.S.
    [Show full text]
  • Biodiversity in Karnali Province: Current Status and Conservation
    Biodiversity in Karnali Province: Current Status and Conservation Karnali Province Government Ministry of Industry, Tourism, Forest and Environment Surkhet, Nepal Biodiversity in Karnali Province: Current Status and Conservation Karnali Province Government Ministry of Industry, Tourism, Forest and Environment Surkhet, Nepal Copyright: © 2020 Ministry of Industry, Tourism, Forest and Environment, Karnali Province Government, Surkhet, Nepal The views expressed in this publication do not necessarily reflect those of Ministry of Tourism, Forest and Environment, Karnali Province Government, Surkhet, Nepal Editors: Krishna Prasad Acharya, PhD and Prakash K. Paudel, PhD Technical Team: Achyut Tiwari, PhD, Jiban Poudel, PhD, Kiran Thapa Magar, Yogendra Poudel, Sher Bahadur Shrestha, Rajendra Basukala, Sher Bahadur Rokaya, Himalaya Saud, Niraj Shrestha, Tejendra Rawal Production Editors: Prakash Basnet and Anju Chaudhary Reproduction of this publication for educational or other non-commercial purposes is authorized without prior written permission from the copyright holder provided the source is fully acknowledged. Reproduction of this publication for resale or other commercial purposes is prohibited without prior written permission of the copyright holder. Citation: Acharya, K. P., Paudel, P. K. (2020). Biodiversity in Karnali Province: Current Status and Conservation. Ministry of Industry, Tourism, Forest and Environment, Karnali Province Government, Surkhet, Nepal Cover photograph: Tibetan wild ass in Limi valley © Tashi R. Ghale Keywords: biodiversity, conservation, Karnali province, people-wildlife nexus, biodiversity profile Editors’ Note Gyau Khola Valley, Upper Humla © Geraldine Werhahn This book “Biodiversity in Karnali Province: Current Status and Conservation”, is prepared to consolidate existing knowledge about the state of biodiversity in Karnali province. The book presents interrelated dynamics of society, physical environment, flora and fauna that have implications for biodiversity conservation.
    [Show full text]
  • Education Edition List For
    HORTICOPIA® Professional Education Edition Name Name Abelia 'Edward Goucher' Abutilon x hybridum 'Kentish Belle' Abelia chinensis Abutilon megapotamicum Abelia x grandiflora Abutilon palmeri Abelia x grandiflora 'Francis Mason' Abutilon pictum Abelia x grandiflora 'Prostrata' Abutilon pictum 'Thompsonii' Abelia x grandiflora 'Sunrise' Abutilon theophrasti Abelia schumannii Acacia abyssinica Abelia zanderi 'Conti (Confetti™)' Acacia aneura Abelia zanderi 'Sherwoodii' Acacia auriculiformis Abeliophyllum distichum Acacia baileyana Abelmoschus esculentus Acacia baileyana 'Purpurea' Abies alba Acacia berlandieri Abies amabilis Acacia cultriformis Abies balsamea Acacia farnesiana Abies bracteata Acacia greggii Abies cephalonica Acacia longifolia Abies cilicica Acacia melanoxylon Abies concolor Acacia pendula Abies concolor 'Argentea' Acacia pravissima 'Golden Carpet' Abies firma Acacia redolens Abies fraseri Acacia salicina Abies grandis Acacia saligna Abies homolepis Acacia stenophylla Abies koreana Acacia willardiana Abies lasiocarpa Acalypha hispida Abies lasiocarpa ssp. arizonica Acalypha wilkesiana Abies lasiocarpa ssp. arizonica 'Compacta' Acanthus balcanicus Abies magnifica Acanthus mollis Abies nordmanniana Acanthus spinosus Abies procera Acca sellowiana Abutilon x hybridum Acer buergerianum HORTICOPIA® Professional Education Edition Page 1 of 65 Name Name Acer campestre Acer palmatum (Dissectum Group) 'Crimson Queen' Acer capillipes Acer palmatum (Dissectum Group) 'Inaba shidare' Acer cappadocicum Acer palmatum (Dissectum Group) 'Red
    [Show full text]
  • Rosaceae): a New Record and a New Synonym, with Data on Seed Morphology
    Plant & Fungal Research (2019) 2(1): 2-8 © The Institute of Botany, ANAS, Baku, AZ1004, Azerbaijan http://dx.doi.org/10.29228/plantfungalres.11 June 2019 Taxonomic and biogeographic notes on the genus Pyrus L. (Rosaceae): a new record and a new synonym, with data on seed morphology Zübeyde Uğurlu Aydın¹ Iran, Central Asia and Afghanistan, while oriental pears Ali A. Dönmez are widespread in East Asia. Pyrus pashia is accepted Department of Biology, Faculty of Science, Hacettepe University, as a link between Occidental and Oriental pear species Beytepe, Ankara, Turkey. [Rubtsov, 1944; Zheng et al., 2014] because it is native to China, Bhutan, India, Kashmir, Laos, Myanmar, Ne- Abstract: Species of the genus Pyrus distributed in Eu- pal, the western part of Pakistan, Thailand, Vietnam, Af- rope include P. communis L., P. pyraster, P. nivalis Jacq., ghanistan [Gu & Spongberg, 2003], and have been also and P. cordata Desv. subsp. cordata. Pyrus pyraster is recently recorded from northeastern Iran [Zamani et al., occasionally regarded as a variety or subspecies of P. 2009]. It is placed in Pyrus sect. Pashia, with morpho- communis. However, a molecular study has recently logically similar P. cordata Desv. subsp. boissieriana demonstrated that P. communis is more closely related (Buhse) Uğurlu & Dönmez. These taxa also share simi- to P. caucasica and P. nivalis, rather than to P. pyraster. lar distribution patterns, and their taxonomic delimita- In this study, Pyrus pyraster is reported from Turkey for tions remain unclear [Zamani et al., 2009]. In order to the first time. Pyrus vallis-demonis, a species recently close this gap, a detailed description of P.
    [Show full text]
  • Reconstruction of the Largest Pedigree Network for Pear Cultivars and Evaluation of The
    G3: Genes|Genomes|Genetics Early Online, published on July 16, 2020 as doi:10.1534/g3.120.401327 1 Title 2 Reconstruction of the largest pedigree network for pear cultivars and evaluation of the 3 genetic diversity of the USDA-ARS National Pyrus collection 4 5 Authors 6 Sara Montanari*1, Joseph Postman†, Nahla V. Bassil† and David B. Neale* 7 8 * Department of Plant Sciences, University of California, Davis, CA, USA 9 † USDA Agricultural Research Service, National Clonal Germplasm Repository, Corvallis, 10 OR, USA. 11 1 © The Author(s) 2020. Published by the Genetics Society of America. 12 Short running title: Pyrus germplasm genetic characterization 13 14 Key words 15 population structure; germplasm characterization; single nucleotide polymorphism markers; 16 biodiversity conservation; pear breeding 17 18 1 Corresponding author: Department of Plant Sciences, University of California, One Shields 19 Avenue, 95616 Davis, CA, USA. Email: [email protected]; current email address: 20 [email protected] 21 22 Abstract 23 The USDA-ARS National Clonal Germplasm Repository (NCGR) in Corvallis, Oregon, 24 maintains one of the world’s largest and most diverse living Pyrus collection. A thorough 25 genetic characterization of this germplasm will provide relevant information to optimize the 26 conservation strategy of pear biodiversity, support the use of this germplasm in breeding, and 27 increase our knowledge of Pyrus taxonomy, evolution, and domestication. In the last two 28 decades simple sequence repeat (SSR) markers have been used at the NCGR for cultivar 29 identification and small population structure analysis. However, the recent development of 30 the Applied Biosystems™ Axiom™ Pear 70K Genotyping Array has allowed high-density 31 single nucleotide polymorphism (SNP)-based genotyping of almost the entire collection.
    [Show full text]
  • Sonicator Dyeing of Cotton, Wool and Silk with the Leaves Extract
    Volume 6, Issue 1, Spring2009 Sonicator Dyeing of Cotton, Wool and Silk with the Leaves Extract Padma S Vankar*a, Rakhi Shanker a, Shalini Dixit a and Debajit Mahantab aFacility for Ecological and Analytical Testing Indian Institute of Technology, Kanpur-208 016, India bArunachal Pradesh State Council for Science & Technology Vivek-Vihar, Itanagar-791 113, Arunachal Pradesh ABSTRACT Malus sikkimensis. (Local name- Chap shaw sheng) belongs to family Rosaceae is being primarily used for preparing tea by Monpas tribes of Arunachal Pradesh. In the present study sonicator dyeing with Malus extract has been demonstrated. Pretreatment with 1-2 % metal mordant and using 5 % of plant extract (owf) was found to be optimum and showed very good hue colors for cotton, wool and silk dyed fabrics. We have demonstrated that the use of sonication in conjunction with metal mordanting has a synergistic effect on better dye uptake, dye adherence and eventually on good fastness properties of the dyed swatches of cotton, silk and wool. Keywords: Malus sikkimensis, natural dye, cotton, wool, silk, commercial dyeing 1. Introduction: Malus sikkimensis, belongs to family Rosaceae, is an evergreen woody tree with a maximum height of 40 m and diameter 2.3 m. It occurs in humid valley forest of Arunachal Pradesh. In the present study Malus leaves (figure-1) have been used as natural dye-stuff, which is primarily used as a substitute for tea by the local Arunachalees. The crude aqueous extract has been shown to dye cotton, silk and wool samples as shown in figures 5-7. Figure-1 Leaves of Malus sikkimensis Traditional Knowledge of its use: Stem and leaves of the plant locally known as 2.
    [Show full text]
  • 1. Total No. Species/ Name of Flowering Trees in Sikkim
    ENVIS CENTRE SIKKIM – On Status of environment & Its Related Issues (Environmental Information System) Forest, Environment & Wildlife Management Department, Government of Sikkim, Deorali, Gangtok – 737102 Website: www.sikenvis.nic.in Email: [email protected] Tele/Fax: 03592-280381 1. Total no. species/ name of flowering trees in Sikkim A. TEN DOMINANT FAMILIES OF FLOWERING PLANTS Sl. No. Family India Sikkim Percentage 1 Orchidaceae 1229 527 43 2 Asteraceae 803 293 36 3 Poaceae 1291 291 23 4 Fabaceae (s.l.) 1141 221 19 5 Cyperaceae 545 143 26 6 Rosaceae 432 138 32 7 Scrophulariaceae 368 112 30 8 Rubiaceae 616 110 18 9 Lamiaceae 435 95 22 10 Euphorbiaceae 523 94 18 B. TOTAL NO. OF SPECIES/NAMES OF FLOWERING TREES OF SIKKIM: (678 Species) Sl.No. Family, Genus & Species Height Altitude (in m) (in m) DILLENIACEAE 1. Dillenia indica L. 10-13 150-600 2. Dillenia pentagyna Roxb. 13-18 150-1500 MAGNOLIACEAE 3. Magnolia campbelli Hook. f. & Thomson 15-25 1000-2700 4. Magnolia globosa Hook. f. & Thomson 06-12 2300-3500 5. Magnolia hodgsonii (Hook. f. & Thomson) H. Keng 08-12 1000 6. Magnolia insignis Wall. 25-30 400-1500 7. Magnolia pterocarpa Roxb. 18-30 500 8. Michelia cathcartii Hook. f. & Thomson 15-25 1500-2000 9. Michelia champaca L. 03-05 10. Michelia doltsopa Buch. - Ham. ex DC. 16-25 1000-2500 11. Michelia glabra P.Pann. 10-15 900 12. Michelia kisopa Buch.-Ham. ex DC. 10-20 1400-1800 13. Michelia punduana Hook. f. & Thomson 12-03 1000-1600 14. Michelia velutina DC.
    [Show full text]
  • Pyrus Cordata Desv
    Pyrus cordata Desv. Identifiants : 26470/pyrcor Association du Potager de mes/nos Rêves (https://lepotager-demesreves.fr) Fiche réalisée par Patrick Le Ménahèze Dernière modification le 25/09/2021 Classification phylogénétique : Clade : Angiospermes ; Clade : Dicotylédones vraies ; Clade : Rosidées ; Clade : Fabidées ; Ordre : Rosales ; Famille : Rosaceae ; Classification/taxinomie traditionnelle : Règne : Plantae ; Sous-règne : Tracheobionta ; Division : Magnoliophyta ; Classe : Magnoliopsida ; Ordre : Rosales ; Famille : Rosaceae ; Genre : Pyrus ; Nom(s) anglais, local(aux) et/ou international(aux) : Plymouth Pear, Pear , Basomakatza, Perojo, Peruyes ; Note comestibilité : ** Rapport de consommation et comestibilité/consommabilité inférée (partie(s) utilisable(s) et usage(s) alimentaire(s) correspondant(s)) : Parties comestibles : fruit{{{0(+x) (traduction automatique) | Original : Fruit{{{0(+x) Les fruits sont consommés très mûrs et de préférence après stockage. Ils sont également utilisés pour faire une boisson néant, inconnus ou indéterminés. Illustration(s) (photographie(s) et/ou dessin(s)): Autres infos : dont infos de "FOOD PLANTS INTERNATIONAL" : Distribution : C'est une plante tempérée ou méditerranéenne. Arboretum Tasmania{{{0(+x) (traduction automatique). Original : It is a temperate or Mediterranean plant. Arboretum Tasmania{{{0(+x). Page 1/2 Localisation : Australie, Grande-Bretagne, Europe, Méditerranée, Espagne, Tasmanie{{{0(+x) (traduction automatique). Original : Australia, Britain, Europe, Mediterranean, Spain, Tasmania{{{0(+x). Liens, sources et/ou références : 5"Plants For a Future" (en anglais) : https://pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Pyrus_cordata ; dont classification : dont livres et bases de données : 0"Food Plants International" (en anglais) ; dont biographie/références de 0"FOOD PLANTS INTERNATIONAL" : Menendez-Baceta, G., et al, 2012, Wild edible plants traditionally gathered in Gorbeialdea (Biscay, Basque Country) Genetic Reources and Crop Evolution 59:1329-1347 ; Observ.
    [Show full text]