Mendelova univerzita v Brn ě Zahradnická fakulta v Lednici Bakalá řská práce Lednice 2015 Mgr. Petra Reichlová Mendelova univerzita v Brn ě Zahradnická fakulta v Lednici ŠLECHTITELSKÝ POTENCIÁL HISTORICKÝCH ODR ŮD JÁDROVIN Bakalá řská práce Vedoucí bakalá řské práce Vypracoval/a Ing. Stanislav Bo ček, PhD. Mgr. Petra Reichlová Lednice 2015 2 3 4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Historický potenciál šlechtitelských odr ůd jádrovin“ vypracovala samostatn ě a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zve řejn ěna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a v souladu s platnou Sm ěrnicí o zve řej ňování vysokoškolských záv ěre čných prací. Jsem si v ědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brn ě má právo na uzavření licen ční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že p řed sepsáním licen ční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že p ředm ětná licen ční smlouva není v rozporu s oprávn ěnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit p řípadný p řísp ěvek na úhradu náklad ů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skute čné výše. Podpis …………………… 5 Pod ěkování Cht ěla bych tímto pod ěkovat Ing. Stanislavu Bo čkovi, PhD. za jeho trp ělivost, pochopení a cenné rady, které mi p ři zpracování této bakalá řské práce ud ělil. 6 Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................... 8 2 Cíl práce ............................................................................................................................... 9 3 Sou časný stav řešené problematiky .............................................................................. 10 3.1 Historie šlechtění ........................................................................................................ 10 3.2 Historické (staré) a krajové odrůdy ............................................................................. 11 3.3 Šlechtění jabloní ( Malus ) ............................................................................................. 13 3.3.1 Choroby jabloní a šlechtění rezistentních odrůd ................................................ 15 3.3.2 Mrazuodolnost jabloní ........................................................................................ 29 3.4 Šlechtění hrušní ( Pyrus ) ............................................................................................... 30 3.4.1 Šlechtění na rezistenci vůči původcům významných chorob hrušní ................... 31 3.4.2 Mrazuodolnost hrušní ......................................................................................... 37 4 Diskuze .............................................................................................................................. 38 5 Záv ěr .................................................................................................................................. 41 6 Abstrakt .............................................................................................................................. 42 7 Abstract .............................................................................................................................. 42 8 Seznam použité literatury ................................................................................................ 44 9 Přílohy ................................................................................................................................ 49 7 1 Úvod Pozornost lidstva je zam ěř ena na p ěstování a zušlech ťování hospodá řsky využitelných rostlinných druh ů, u kterých je snaha o zvýšení výnosu a je kladen důraz na vzhled, kvalitu a chu ťové vlastnosti. Jablka jsou jedním z celosv ětov ě nejrozší řen ějších p ěstovaných ovocných druh ů. Ro ční produkce podle ( doplnit údaj )… což je řadí na t řetí místo v celosv ětové produkci ovoce na sv ětě. Stejn ě tak i odr ůdy hrušní jsou významným hospodá řským ovocem. V roce 2012 byly na pátém míst ě v celosv ětové produkci ovoce. Snahou novodobého ovocná řství je krom ě zvýšených výnos ů i vyhledávání možností zkvalit ňování chu ťových nebo i vzhledových vlastností, ale také hledání možností šlecht ění nových odr ůd s rezistencí v ůč i chorobám či s širší ekologickou valencí. To m ůže napomoci ve snižování náklad ů p ři pěstování nap ř. v důsledku snížení spot řeby pesticid ů. V důsledku zavle čení „nových“ p ůvodc ů onemocn ění (nap ř. spála jablo ňovitých p ůvodn ě pochází ze severní Ameriky, odkud byla zavle čena do Evropy) a s proniknutím na naše území vyvstávají snahy šlechtitel ů o nalezení odr ůd s rezistencí v ůč i patogen ům. Jedním ze zdroj ů požadovaných vlastností mohou být staré a krajové odr ůdy. Tyto poznatky je možno využít v extenzivních ovocnářských typech výsadeb. Výsledkem p ěstování p řírod ě blízkým zp ůsobem je vyšší adaptabilita rostlin na daný typ klimatických a p ůdních podmínek a i minimalizace používaných chemických p řípravk ů na ochranu rostlin. 8 2 Cíl práce Cílem této bakalá řské práce je soust ředit dosavadní poznatky o využití specifických vlastností evropských historických a krajových odr ůd jádrovin. Na základ ě šlechtitelských cíl ů byly stanoveny jednotlivé oblasti zájmu (šlecht ění na rezistenci v ůč i chorobám a mrazuodolnost). Zvláštní pozornost byla zam ěř ena na významné choroby (z hlediska hospodá řských výnos ů) jabloní, jako je strupovitost jablon ě, padlí jablon ě, spále jablo ňovitých a fytoplazmatické proliferace jablon ě. U hrušní se tato literární rešerše zam ěř ila p ředevším na choroby: strupovitost hrušn ě, rzivost hrušn ě a spálu jablo ňovitých. Práce dále pojednává o potenciálu historických a krajových odr ůd jádrovin při šlecht ění nových odr ůd odolných v ůč i mrazu. Snahou této práce je nejenom provést literární rešerši výše uvedených vlastností historických a krajových odr ůd jádrovin, ale také vytipovat odr ůdy vhodné pro další šlecht ění. 9 3 Sou časný stav řešené problematiky 3.1 Historie šlechtění Šlecht ění je speciální v ědní obor, který využívá poznatk ů genetiky a jehož cílem je zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílev ědomým výb ěrem rodi čů s požadovanými znaky. Krom ě novošlecht ění je snahou i zlepšování vlastností stávajících odr ůd a udržování a rozmnožování stávajících odr ůd. Historicky lze šlecht ění rozd ělit do n ěkolika etap. První etapa je soust řed ěna do období první domestikace rostlin v údolí Tigridu a v Mexiku aj. v období, kdy dochází ke zm ěně zp ůsobu života od ko čovného k pěstitelskému. Lidé za čali cílen ě p ěstovat rostliny pro svoji pot řebu (Graman 1998). Druhou etapu je období primitivního šlechtitelství. Tato etapa se vyzna čovala tvorbou nových forem rostlin, než byly ty p řirozené. V dob ě migrace národ ů docházelo i k přenášení rostlin do jiných krajin. Šlecht ění probíhalo instinktivn ě. Uplat ňoval se zde p ředevším p řírodní výb ěr (Graman 1998). Člov ěk si za čal více uv ědomovat odlišnost potomstva rostlin od mate řských a semena z kvalitativn ě výhodn ějších rostlin si uchovával a znovu zasel. To vedlo již k zám ěrnému výb ěru rostlin, který byl založen na empirickém podklad ě. Doposud však chyb ěly biologické a v ědecké podklady (Graman 1998). Postupn ě tak vznikaly krajové (místní) odr ůdy s uplatn ěním zásah ů v nejjednodušší form ě tzv. hromadného výb ěru. Toto období kon čilo prakticky na přelomu 18. a 19. století. (Graman 1998) Šlechtitelství si stanovuje cíle, jejichž snahou je vytvo ření kvalitního tržního produktu s optimálním výnosem. K dosažení takového produktu se snaží eliminovat faktory, které tomu brání. Tyto faktory mohou být jak biotické (nap ř. vyšlecht ění rezistentní odr ůd v ůč i ur čitému patogenu), tak abiotické (vytvo řit odr ůdu odolnou v ůč i klimatickým podmínkám) (Graman 1998). 10 Základní cíle šlecht ění rostlin obecn ě jsou: • zvýšení odolnosti (rezistence) v ůč i negativním vliv ům (stresu, zhoršeným životním podmínkám) - šlecht ění na odolnost v ůč i chladu, mrazu, zim ě, suchu, zasolení p ůdy, chorobám a šk ůdc ům) • zvýšení výnosu a vylepšení žádoucích vlastností (velikost nejžádan ějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegeta ční doby - možnost pěstování plodin i v klimaticky mén ě vhodných oblastech) • zlepšení vlastností pro p ěstování (stejnom ěrné a sou časné dozrávání, toleranci k herbicid ům, k toxicit ě nízkého pH p ůdy, k toxicit ě t ěžkých kov ů, efektní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku) • rychlejší a efektivn ější rozmnožování žádaných odr ůd bez roz řed ění jejich vlastností (množení rostlin in vitro , klonováním) • tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi (nap ř. genetické manipulace) (Graman 1998) 3.2 Historické (staré) a krajové odrůdy Z hlediska původu a rozší ření odr ůd se m ůžeme setkat s nejr ůzn ějšími pojmy, kdy se pozorovatel snaží o bližší charakterizaci – časovou i prostorovou – výskytu popisovaného kultivaru (Tetera et al. 2006). Pro pojem stará odr ůda jsou v literatu ře uvád ěny r ůzné definice. Bo ček (2008) ve své práci uvádí d ělení t ěchto odr ůd podle r ůzných autor ů. Nap říklad dělení podle n ěmeckého pomologa Thomase Hanse Bosche, který rozd ěluje odr ůdy na: 1. odr ůdy historické – vznikly p řed rokem 1870 2. odr ůdy klasické – vznikly v letech 1870–1950 3. odr ůdy moderní – vznikly po roce 1950 Dále uvádí d ělení dle Marty