Gruzie, Země Rozkládající Se Na Jih Od Hřbetu Velkého Kavkazu, Na
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Příčiny politické, bezpečnostní a hospodářské krize Gruzie od nabytí nezávislosti v roce 1991 do příchodu současné administrativy Rigorózní práce Zpracoval: Ivan Jestřáb, 2010 Čestné prohlášení Prohlašuji tímto, ţe jsem rigorózní práci na téma „Příčiny politické, bezpečnostní a hospodářské krize Gruzie od nabytí nezávislosti v roce 1991 do příchodu současné administrativy― zpracoval sám pouze s vyuţitím pramenů v práci uvedených. Ivan Jestřáb 2 Autor by rád ocenil pomoc, které se mu dostalo od pracovníků katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, zejména od doc. PhDr. Zdenka Kříţe, Ph.D., bez jehoţ obětavého vedení, rad a doporučení by bylo zpracování této práce mnohem obtíţnější. Poděkování patří také vedoucímu katedry PhDr. Petru Suchého Ph.D. za jeho cenné rady a podporu. 3 Obsah Úvod 6 Stručná historie Gruzie 11 Území Gruzie v předfeudálním období 12 Přijetí křesťanství jako státního náboţenství 13 Nástup rodu Bagrationovců 14 Další útoky cizích nájezdníků, oslabování státu 17 Georgievský traktát, podřízení Gruzie Rusku 18 Tři roky samostatné gruzínské republiky a přičlenění k Sovětskému Rusku 20 Obnovení samostatnosti, budování nového státu 20 Otázka autonomie Jiţní Osetie ve 20. létech 25 Konec sovětské Gruzie; dosaţení nezávislosti, první problémy nového státu 30 Nástup vedení Zviada Gamsachurdii 30 Boj o moc v Tbilisi 36 Ekonomická situace v Gruzii 40 Počátky ekonomické reformy a přechod od příkazové ekonomiky na počáteční stádium ekonomiky trţní 40 Reformy jednotlivých sektorů hospodářství v 90. létech 47 Ekonomické ukazatele a tendence vývoje v hodnoceném období 52 Působení mezinárodních finančních institucí v Gruzii 55 Mafianizace ekonomiky 61 Ozbrojený konflikt v Jiţní Osetii v 90. létech 65 Příčiny vzniku konfliktu a jeho průběh 65 Jednání o politickém řešení konfliktu v Jiţní Osetii 75 Ozbrojený konflikt v Abcházii 83 Příčiny konfliktu v Abcházii a jeho průběh 83 Politická jednání o řešení konfliktu v Abcházii 94 Politická situace bezprostředně po vojenské poráţce gruzínských vojsk v Abcházii 97 Angaţovanost Evropské unie po konfliktech v Gruzii 90. let 108 Vývoj v Adţárii po obnovení samostatnosti Gruzie 111 Vývoj v Gruzii od poloviny 90. let 119 Vojenská a bezpečnostní politika Ševardnadzeho 119 Vnitropolitická situace v Gruzii mezi roky 1995 a 2004 125 4 Konec období vlády E. Ševardnadzeho, Revoluce růţí 136 Závěr 146 English Summery 160 Jmenný rejstřík 160 Pouţité zdroje 1656 5 Louky rozkvetly, hory rozkvetly. Má drahá vlasti, kdy TY rozkveteš? Ilja Čavčavadze, gruzínský šlechtic, básník a veřejný činitel (1837-1907) Úvod Období od rozpadu Sovětského svazu do první poloviny současného desetiletí představuje pro Gruzínskou republiku historický časový úsek, který je poznamenán mnoha potíţemi, spojenými se znovuvytvořením státnosti, upevňováním samostatnosti a vnitropolitickými rozbroji, stejně jako zahraničně politickými problémy a výzvami, které v mnohém mají kořeny jak v nedávné, tak i v hluboké minulosti. Je nasnadě, ţe se události devadesátých let minulého století a počátku nového milénia v Gruzii bezprostředně promítají i do dnešních dnů, mají své pokračování a vytváří tak do značné míry základ bezprostřední gruzínské současnosti. Cílem této rigorózní práce je zhodnotit vytýčené časové období z hlediska jak vnitřních, tak vnějších politických aspektů. Cílem nebylo teoreticky zkoumat jednotlivé děje, nýbrţ ukázat na příkladech konkrétních událostí jejich příčiny a z nich vyplývající důsledky pro domácí a zahraniční politiku Gruzie. Naší snahou bylo zachovat, pokud moţno, chronologický sled událostí, který čtenáři umoţní co nejlépe se zorientovat v příčinných souvislostech. Zároveň však bylo nutné rozdělit celý text do samostatných kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty proběhnuvších procesů, neboť jinak by práce nebyla dostatečně srozumitelná a přehledná. Při vyhledávání a shromaţďování pramenů a literatury jsme se opírali především o fondy Národní parlamentní knihovny v Tbilisi a o vlastní soukromou knihovnu. Velkou řadu zdrojů jsme nalezli na internetu, jehoţ vyuţití v mnohém zjednodušilo heuristický proces. Omezeně, spíše na doplnění, jsou v práci uvedeny i některé osobní záţitky autora. Prameny jsou většinou cizojazyčné, jedná se jak o práce gruzínských autorů, tak autorů zahraničních. Celá řada faktů je doloţena odkazy na původní dokumenty. Práce se zabývá otázkami, které mají značný přesah do současnosti a jsou tedy i politicky aktuální, coţ kladlo dodatečné nároky na jejich patřičnou interpretaci a kritické zhodnocení. 6 Při zpracování práce je pouţita komparativní metoda analýzy, přičemţ autor pracuje s kombinací komparace vertikální (diachronní) a komparace synchronní. Tento přístup, podle našeho názoru, umoţňuje nejlepším způsobem postihnout všechny aspekty vývoje ve zvoleném časovém úseku i ve všech jejich souvislostech a současně přinese dostatek podkladů pro to, aby bylo moţné učinit argumenty podloţený závěr. Při zpracování této práce jsme měli trvale na paměti hlavní vytýčenou hypotézu: „Dějiny novodobé Gruzie nám umoţňují pochopit, proč se její vládnoucí garnitury dosud nevyměnily volbami―. Rozboru historických událostí jsme věnovali pozornost právě proto, abychom mohli objasnit, jaké byly příčiny násilných svrţení jedné politické reprezentace jinou v soudobých vnitropolitických a zahraničně politických podmínkách. Tato práce se primárně zabývá obdobím let 1991 – 2004, coţ jsou roky od vyhlášení samostatnosti Gruzie na Sovětském svazu do nástupu současného politického vedení země ve chvílích tzv. Revoluce růţí. Nekladli jsme si za cíl posuzovat dnešní vnitropolitické a zahraničně politické dění v Gruzii, nýbrţ ukázat, z jakého podhoubí gruzínská současnost vychází. Dnešní problémy tohoto státu i celého regionu svými kořeny vycházejí z okamţiků, které jim předcházely, mnohé z nich jsou jejich přímým pokračováním a při srovnání situace na konci prvního desetiletí nového milénia a posledního desetiletí toho minulého můţeme nalézt celou řadu paralel. Tímto úkolem jsme se však jiţ nezabývali. Uvedená práce tedy v sobě spojuje jak historický pohled na zpracovávané období, tak můţe zároveň poslouţit k hlubšímu pochopení dnešních událostí, které vedle vnitropolitických souvislostí zahrnují i velmi silný mezinárodně politický aspekt. Shodných nebo podobných prvků mezi námi analyzovaným obdobím a současností lze nalézt velmi mnoho. Obecně se jedná především o zápas Gruzie o zachování územní celistvosti a suverenity v rámci mezinárodně přiznaných hranic. Zde se v současnosti, stejně jako tomu bylo v 90. létech a začátkem 21. století, dostávají do popředí především obtíţe vzniklé ve vztazích mezi politikou centrální gruzínské vlády a odstředivými tendencemi v regionech, především v Abcházii a Jiţní Osetii, ale také Adţárie a Samegrelo. Přímým účastníkem těchto procesů jak po získání samostatnosti Gruzie, tak dnes, je Ruská federace, jejíţ aktivity vůči Gruzii a podpora separatistickým regionům hrála a dodnes hraje klíčovou roli. Dali jsme si za cíl posoudit téţ aktivity dalších států a mezinárodního společenství, ukázat, jakým 7 vývojem tyto aktivity prošly. Zaměřujeme se proto na působení takových mezinárodních organizací, jako je OSN, KBSE/OBSE, Evropská unie a NATO, ale nezapomínáme ani na USA. Přestoţe by se na první pohled mohlo zdát, ţe zpracovaná práce je čistě historickým pohledem, právě fakt, ţe nedávný vývoj v Gruzínské republice přivedl zemi a region do stavu, v jakém jej nacházíme v současnosti, z ní činí materiál, který je aktuální také pro posouzení dnešních procesů. Zároveň jsme si byli vědomi toho, ţe vnitropolitické a zahraničně politické otázky jsou jen dvě strany stejné mince, politika v jedné oblasti nutně ovlivňovala oblast druhou. Posouzení vnitropolitických poměrů v celé jejich šíři, včetně otázek ekonomických, sociálních, úrovně lidských práv a podobně, bylo nutné k lepšímu pochopení uplynulého vývoje mezinárodních vztahů týkajících se Gruzie v daném období. Při zpracování této práce nebylo moţné vyhnout se určitému časovému přesahu, a to zejména tam, kde mají mnohem starší události bezprostřední vazbu na vývoj ve zpracovávaném období. Gruzínské národy vţdy měly své pevné místo ve sloţitém propletenci národnostních a etnických vztahů tohoto prostoru. Tyto vztahy nebyly po celou známou historii jednoduché a nejednou vedly ke konfliktům, z nichţ některé oţívaly po dlouhém období relativního klidu. Jak uvádí Stepan Grigorjan: „V západní kultuře (americké, evropské) výraz ´nejstarší historie´ znamená, ţe daná otázka nemá k současnosti vztah a nemá význam. Na Jiţním Kavkaze se vychází z opačného předpokladu, a sice, ţe nejstarší historie má hluboký význam.―1 To je také důvod, proč tuto práci zahajujeme stručným přehledem historického vývoje gruzínského státu, abychom připomněli, ţe dnešní Gruzínská republika navazuje na tradice mnoha staletí vlastní státnosti. Historický úvod je však, vzhledem k hlavnímu zaměření práce, zkrácen na minimum i s vědomím toho, ţe se tak omezuje i hloubka popisu dějinných událostí, jejich příčin, důsledků a vzájemných vazeb. Bylo nutné větší prostor věnovat krátkému, asi tříletému období první novodobé Gruzínské republiky, která zaţívala svoji nezávislost po pádu carismu, tedy od roku 1918, aby byla v roce 1921 nakonec znovu pohlcena ruským sousedem, tentokrát pod praporem komunismu. Bez jasného zdokumentování těchto let, stejně jako relevantních událostí při formování Osetinské autonomní oblasti v prvním období sovětizace Gruzie,