Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Teorie interaktivních médií
Zuzana Drimlová
Google Chrome jako nejúspěšnější webový prohlížeč současnosti?
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Kobíková 2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………………..
Zuzana Drimlová
Poděkování
Ráda bych zde poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Zuzaně Kobíkové, za systematické vedení, za její pomoc, odborné rady a za čas, který mi byla ochotna věnovat. Také bych zde chtěla poděkovat odborníkům přes IT, Bc. Matěji Hřibovi a Ing. Bc. Vítu Svobodovi za jejich odborné připomínky.
OBSAH:
1. ÚVOD ...... 5 1.1 Uvedení do problematiky ...... 5 1.2 Cíle práce ...... 6 1.3 Klíčové otázky a hypotéza ...... 7 1.4 Metody práce ...... 7 1.5 Zdroje literatury ...... 7 2. HISTORIE WEBOVÝCH PROHLÍŢEČŮ ...... 8 3. PRVNÍ VÁLKA PROHLÍŢEČŮ ...... 11 4. INTERNET EXPLORER ...... 13 5. GOOGLE CHROME ...... 14 6. DRUHÁ VÁLKA PROHLÍŢEČŮ ...... 24 7. PERSONALIZACE ...... 27 7.1 Personalizace a Google ...... 30 8. HISTORIE E-MAILU ...... 33 8.1 Hotmail ...... 33 8.2 Gmail ...... 35 9. BLOKOVÁNÍ REKLAMY ...... 38 9.1 Blokování reklamy v Internetu Explorer ...... 39 9.2 Blokování reklamy v Google Chrome...... 40 10. WEBOVÉ KALENDÁŘE ...... 42 10.1 Windows kalendář ...... 42 10.2 Kalendář Google...... 43 11. ZÁVĚR ...... 45 12. RESUMÉ ...... 48 12.1 Summary ...... 48 13. BIBLIOGRAFIE ...... 49
1. ÚVOD
„Před dvaceti lety anglický fyzik a tvůrce webu Tim Berners-Lee vytvořil program, který bychom z dnešního pohledu mohli považovat za historicky první webový prohlížeč. Odstartoval tím nejen revoluci ve sdílení informací, ale také nekonečnou válku výrobců prohlížečů, která zatím stále nezná vítěze.“1
Práce se zabývá webovým prohlíţečem Google Chrome a vybrané aplikace jako je personalizace, Gmail, Google kalendář a blokování reklam srovnává s konkurenčními aplikacemi Internet Explorer: Hotmailem, kalendářem a blokováním reklam, a ve srovnání existujících statistických údajů neopomene ani současné nejuţívanější browsery, jak v zahraničí, tak u nás.
V další kapitole okrajově uvedu historii webových prohlíţečů, která se vyvinula neuvěřitelně rychle, a tvůrcem historicky prvního (původně se nejednalo o browser jako takový, ale o program; primitivního předchůdce), je jiţ zmiňovaný Tim Berners-Lee, který pracoval pro výzkumné středisko CERN v Ţenevě.
Protoţe je hlavním tématem mé práce Google Chrome, vytvořím analýzu tohoto webového prohlíţeče od jeho počátků z roku 1998 a vyzdvihnu vývoj jednotlivých aplikací. Na totéţ se zaměřím i u Internetu Explorer. Ke konci práce porovnám aplikace obou browserových gigantů a tím vznikne závěr, ze kterého vyplynou úspěchy jednotlivých webových prohlíţečů.
1.1 Uvedení do problematiky
Podle statistik společnosti StatCounter se Chrome šplhá na pozici nejjednoduššího a nejrychlejšího webového prohlíţeče dnešní doby. Hlavní výhody prohlíţeče jsou cena, je totiţ zcela zdarma, jeho velikost je jen několik málo MB, je velice rychlý a vzhled si můţeme zvolit dle svého vkusu. Prohlíţeč je řešen velice minimalisticky, takţe pro
1 BUDAI, 2010. [cit. 15. 3. 2011].
náročnějšího uţivatele neoplývá na první pohled nějak velkým mnoţstvím funkcí při základní verzi oproti konkurenčnímu Exploreru či Mozille Firefox, avšak ostatní freewarové aplikace Chrome můţeme přidávat téměř neomezeně. Velice často si také můţeme stahovat novou, kvalitnější verzi tohoto browseru, se stále dokonalejšími aplikacemi. A kdo ví, moţná se za pár let stane Google Chrome špičkou na trhu.
V České republice dávají weboví uţivatelé přednost Mozille Firefox. Internet Explorer je druhý a Google Chrome následuje velice těsně za ním, s 20,16 %. Tyto statistiky z dubna 2012 ukazují webové stránky Prohlíţeče.info.2 Avšak podle statistik StatCounter3 je sice Mozilla první, ale Google Chrome obsazuje v ČR druhé místo.
1.2 Cíle práce
Cílem této práce je na základě analýzy a srovnání popsat, co Google Chrome uţivateli nabízí a zdali je konkurenceschopný Exploreru. Dalším cílem je na základě probádané literatury zjistit, jaký z těchto dvou internetových prohlíţečů je pro dnešního uţivatele atraktivnější. Jelikoţ se práce zabývá prohlíţečem Google Chrome, zaměřím svůj výzkum především touto cestou. Dostanu odpovědi na důleţité otázky, týkající se funkcí, aplikací, vzhledu a vůbec oblíbenosti prohlíţečů, a to v různých kategoriích. I přesto, ţe nejdůleţitější jsou pro tuto studii odpovědi odborníků přes informační technologie, tak se kromě nich seznámíme i s názory běţných uţivatelů či „internetových laiků“. Pomocí statistik (StatCounter, 2012; W3Counter, 20124) zjistím, které browsery jsou mezi uţivateli nejvíce rozšířeny.
2 MIKULA, 2012. [cit. 2. 4. 2012].
1.3 Klíčové otázky a hypotéza
V práci si kladu otázky, proč má Google Chrom na to, aby se stal jedničkou na trhu, a zda li je personalizace pro webové uţivatele pozitivní věc. Moje hypotéza zní: I přes to, ţe se většina odborníků domnívala, ţe v dnešním počítačovém světě uţ pro další webový prohlíţeč není místo, se roku 2008 na trhu zjevil zcela nový Google Chrome. Myslím si, ţe se Google Chrome zanedlouho stane jedničkou na trhu webových browserů, protoţe jeho personalizace je u většiny webových uţivatelů vítána i přes to, ţe si pro své potřeby ukládá velký počet osobních údajů a uţivatelských dat.
1.4 Metody práce
Metodou práce je srovnávání neboli komparace. Porovnávám zde jednotlivé prvky dvou hlavních představitelů světa prohlíţečů, Google Chrome a Internet Explorer. Pro srovnání jsem si vybrala 3 z aplikací, které oba tyto prohlíţeče nabízejí. Porovnávat je budu na základě analýzy jejich funkčnosti a uţivatelské komfortnosti. Mezi metody můţu zařadit popis, kdy budu přibliţovat jednotlivé důleţité prvky internetových prohlíţečů, jako je blokování reklam, Adblock, webové kalendáře a e-maily, Hotmail a Gmail, spolu s jejich funkcemi. Výsledky analýzy proto ilustrují statistiky z rozhovorů s uţivateli Google Chrom, Internet Explorer i odborníky z oblasti informačních technologií.
1.5 Zdroje literatury
Práce vychází hlavně z odborných časopisů, které často obměňují rychle se vyvíjející statistiky. Jsou jedním z nejdůleţitějších zdrojů zprostředkování nejnovějších informací a poznatků. Všechny verze Google Chrome, spolu s jejich novými funkcemi, jsou velice dobře popsány na webových stránkách Googleblog, ze kterých práce vychází. Dalšími důleţitými zdroji jsou statistiky webových browserů, jejichţ grafy můţeme najít na webu společnosti StatCounterrok, či W3Counter. V závěru práce se zaměřím na test webových prohlíţečů od PC World.
7
2. HISTORIE WEBOVÝCH PROHLÍŽEČŮ
Webový prohlíţeč je program, který nám umoţňuje vyhledávat, získávat a zobrazovat informace na internetu, jako jsou například webové stránky, obrázky, audia nebo videa.5
V průběhu několika let byly vytvořeny různými lidmi desítky inovativních webových prohlíţečů.
Prvním široce pouţívaným webovým prohlíţečem byl podle Livinginternet6 NCSA Mosaic. Jeho programátorský tým pak vytvořil první komerční webový prohlíţeč, který nesl název Netscape Navigator, později přejmenovaný na Communicator, a konečná verze nese jméno Netscape. V uţivatelském podílu vedl Netscape aţ do roku 1999, kdy se vedení ujal Internet Explorer díky jeho distribuční výhodě. Free open source software, verze Netscape, se přejmenovala na Mozillu, která nesla tento interní název pro staré prohlíţeče Netscape. Mozilla od té doby získávala čím dál větší podíl na trhu a v roce 2004 byla spuštěna jako Firefox, který se stal velmi rychle populární.
• WorldWideWeb – Tim Berners-Lee napsal první webový prohlíţeč na počítači NeXT a pojmenoval ho WorldWideWeb. První verzi dokončil v prosinci roku 1990. Po nějaké době byl prohlíţeč přejmenován na Nexus, aby se název nepletl se samotným „virtuálním prostorem s informacemi“.
• Line-mode – Studentka matematiky v CERNu, Nicola Pellow, napsala lineární webový prohlíţeč, který funguje na jakémkoli zařízení. Proto jej předali z Unixu na MS DOS, aby mohl kdokoli získat přístup na web.
• Erwise – Tento prohlíţeč byl vytvořen jako magisterská práce studentů v Helsinkách. Konečná verze byla vydána v dubnu roku 1992 a zahrnovala několik pokročilých funkcí. Ale poté, co studenti dokončili školu, nebyl dále rozvíjen.
5BOSWELL. [cit. 27. 11. 2011].
• ViolaWWW – Pei Wei, student na University of California v Berkley, vydal druhý prohlíţeč pro Unix, pojmenoval jej ViolaWWW a stalo se tak v květnu 1992. Tento prohlíţeč byl postaven na silném interpretačním jazyce jménem Viola, který Wei vytvořil pro počítače Unix. ViolaWWW měla řadu pokročilých funkcí, včetně moţností zobrazení grafiky a stahování appletů7.
• Samba – Robert Cailliau zahájil vývoj prvního webového prohlíţeče pro Macintosh s názvem Samba. Vývoj byl sebrán Nicolu Pellowovi a prohlíţeč byl funkční do roku 1992.
• Mosaic – Roku 1993 vydali Marc Andreessen a Eric Bina z NCSA první verzi Mosaic pro X-Windows pro počítače Unix. O několik měsíců později vytvořil Aleks Totic verzi pro Macintosh. Tím se stal Mosaic prvním prohlíţečem s podporou více platforem. Mosaic představil podporu pro zvuk, videoklipy, historii souborů a záloţek a rychle se stal nejpopulárnějším nekomerčním webovým prohlíţečem. Roku 1994 NSCA přidělila komerční práva Spyglas, Inc., která následně přidělila licenci několika dalším společnostem, včetně společnosti Microsoft pro pouţití v aplikaci Internet Explorer. NCSA zastavil rozvoj Mosaic v lednu 1997.
• Arena – Tento webový prohlíţeč má výkonné funkce pro umístění tabulek a grafiky. V roce 1993 jej vyvinul Dave Raggett ze společnosti Hewlet Packard v Bristolu, v Anglii.
• Lynx – nezávisle na webu s názvem Lynx vytvořila University of Kansas hypertextový prohlíţeč, který vyuţívali k distribuci informací v kampusu. Student jménem Lou Montulli přidal do programu internetové rozhraní a v březnu 1993 spustil webový prohlíţeč Lynx 2.0. Lynx se rychle stal preferovaným webovým prohlíţečem s textovým reţimem bez grafiky a je pouţíván dodnes.
• Opera – Prohlíţeč Opera byl vyvinut v roce 1994 týmem výzkumníků v telekomunikační společnosti jménem Telenor v Oslu. Následující rok dva členové týmu, Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsøy, zřídili Opera Software a začali prohlíţeč rozvíjet komerčně. Opera 2.1 byla poprvé zpřístupněna na internetu roku 1996.
7Applety jsou hotové programy, které se vyuţívají pro různé funkce na webových stránkách. 9
• Navipress – V únoru 1994 vydala společnost Navisoft prohlíţeč pro PC a Macintosh, Navipress. Jednalo se o první prohlíţeč od prohlíţeče WorldWideWeb Berners-Leeho, do kterého byl začleněn editor, takţe uţivatel mohl prohlíţet a upravovat obsah ve stejný čas. Později se stal z Navi AOLPress a byl udrţován do roku 1997.
• Mozilla – V říjnu 1994 uvolnil Netscape první beta verzi svého prohlíţeče Mozilla 0.96b na internet. Patnáctého prosince byla uvolněna finální verze, Mozilla 1.0, a stala se tak prvním komerčním webovým prohlíţečem. Open source8 verze prohlíţeče Netscape byla spuštěna roku 2002 a v této rané fázi přejmenována na Mozillu a v listopadu 2004, pro jeho popularitu, spuštěna jako Firefox. 910
8 Open-source v překladu znamená otevřený systém; zkratka je OSS. Znamená to, ţe software má otevřený zdrojový kód. To je takový kód, který je jak technicky, tak legálně dostupný. 9 Web Browser History, [2000]. [cit. 2. 4. 2012].
10
3. PRVNÍ VÁLKA PROHLÍŽEČŮ
První multi-platformní grafický webový prohlíţeč Mosaic, později Netscape, byl vyvinut společností NCSA. Byl vydán v roce 1993 a nabízel uţivatelsky příjemné rozhraní, které mohlo běţet na standardních platformách Unix a Macintosh. NCSA zamýšlelo, ţe se Mosaic stane posledním kouskem skládačky pro World Wide Web.
Ačkoli ţádná firma neměla z prodeje webových prohlíţečů moc velké zisky, prohlíţeč sám byl klíčovou součástí komplexního systému. Spojoval počítač, data a internetové sluţby. Z tohoto důvodu existovala silná motivace získat vlastní kontrolu nad technologiemi prohlíţeče. Zakladatelé Netscape, Jim Clark a Marc Adreesen, předpokládali, ţe většina trţeb je generována serverovým softwarem balíčků, za které by si účtovali aţ 50 000 USD, spíše neţ licenčními poplatky za prohlíţeč. Nicméně pokud si vydavatelé chtějí nechat platit za serverový software, musí si vytvořit velkou uţivatelskou základnu. Způsob dosaţení tohoto cíle byl v ovládání prohlíţeče na trhu.
Konvenční teorie poukazuje na čtyři důvody, proč by měl účastník vyuţívat nové technologie: Za prvé, varianta nové technologie je lepší neţ stará technologie. Za druhé, varianta nové technologie je cenově konkurenceschopná. Za třetí, společnost, která vyvíjí nové technologie, má výhodu oproti distribučním firmám, které tvoří dominantní technologie. Za čtvrté, firma vyuţívá reklamu k získání konkurenční výhody. Úspěch Netscape spočívá ve vyuţití prvních dvou strategií.
Válka byla zahájena s vydáním beta verze Netscape Navigator 1.0 dne 14. října 1994. Netscape 1.0 byl nadřazený Mosaic, a to jak v technickém designu a snadném pouţití, tak v rychlosti načítání grafických obrázků (aţ 10krát rychlejší neţ Mosaic).
V ostrém kontrastu k Netscape projevila jenom malý zájem o internet společnost Microsoft. Webový prohlíţeč Microsoftu, Internet Explorer, neměl ţádný dopad na trh, coţ bylo překvapující vzhledem k tomu, ţe verze IE 1.0 a 2.0 byly licencovány verzí NCSA Mosaic a jako takové byly horší kvality, neţ Navigator 1.0 a 2.0.
Netscape zaloţil alianci se společností Sun Microsystems, jejímţ cílem bylo vloţit prohlíţeče do systému a vytvořit tak úţasný operační systém a tím zničit Microsoft na trhu operačních systémů. To mělo být dosaţeno vytvořením multiplatformního Java prohlíţeče, 11
který by byl na vrcholu a převzal standardní funkce z operačních systémů Windows, Mac a Unix. Bill Gates, předseda společnosti Microsoft, přijal tuto řeč jako výzvu a naznačil zahájení války prohlíţečů. Microsoft neměl dostatek času pro vytvoření nového prohlíţeče, hlavně musel rychle dohnat Netscape. Proto IE 3.0 přinesl základní funkce Netscape, jako je jazyk HTML a podpora Java a e-mailových uţivatelů. Další verze IE byla spíše krokem zpět kvůli jeho špatnému designu. Aţ IE 5 byl skutečně konkurenčním prohlíţečem, ale byl spuštěn v roce 1999, tedy aţ poté, co válka skončila. 11
11 WINDRUM, 2011. [cit. 15. 3. 2012].
4. INTERNET EXPLORER
Díky systému Windows 95, který obsahuje hlavní technologie pro internetové připojení, vydala společnost Microsoft v srpnu roku 1995 úplně první verzi aplikace Internet Explorer. Moţnost získání dostupnosti internetu se najednou stává snazší. Další verze IE2 pro Mac OS pouţívá engine, který zlepšuje stabilitu, ale také podporu pro NPAPI (Netscape Plugin Application Programming Interface) a pro QuickTime.
IE 3.0 byl úplně první komerční prohlíţeč, který podporoval funkce, jako jsou: Internet Mail and News 1.0, Windows adresář, panel nástrojů – rychlé odkazy, atd. Na počátku roku 1996 byl trţní podíl Exploreru mezi 3 – 9 % a na konci roku 1997 uţ jeho podíl činil 20 – 30 %. S vydáním IE4 představil Microsoft například dynamické HTML, Active Desktop a Frontpage Express. Roku 1999 přestal fungovat Netscape Navigator a tím vylétl IE5 na více neţ 80 % podílu webových prohlíţečů. V tomto roce uţ na Internetu Explorer pracuje zhruba 1000 lidí. V IE5 můţeme najít historii, poloţky „hledat“, „oblíbené“ a „Windows Radio Toolbar“.
Slavný IE6 vyšel na veřejnost 27. srpna 2001 a pomohl dosáhnout neuvěřitelných 95 % podílu na trhu. Obsahuje poměrně málo chyb a představil nové uţivatelské rozhraní s vlastním motivem, nazvaným Luna.
Díky soutěţi, 5 let po dokončení verze IE6, konečně Microsoft aktualizoval svůj prohlíţeč a vydal verzi 7. Bohuţel pro firmu šli konkurenti Exploreru více kupředu a IE ztrácel svůj podíl. Některé z nových funkcí jsou: prohlíţení v panelech, zoomování stran, čtečka a vyhledávací pole. V březnu 2009 Microsoft vydala Internet Explorer 8 ve variantě 32 a 64 bitů. Výkon má lepší neţ IE7 a nabízí několik nových vlastností, jako jsou nástroje pro vývojáře, filtr SmartScreen nebo doporučené stránky.
U verze IE9 Microsoft ukázal ochotu vrátit se do války prohlíţečů. Díky zlepšení výkonu a silné motivaci, jako ve dnech Netscape Navigatoru, společnost Microsoft nabízí záţitek ze světa internetu.12
12 VYGANTAS, 2010. [cit. 2. 4. 2012].
5. GOOGLE CHROME
V červnu roku 1998 se studenti Sergey Brin a Larry Page pustili do tvoření základů svého vlastního vyhledávače. Tento vyhledávač se od svého zrození moc nezměnil. Je proveden velice minimalisticky a na první pohled není pro uţivatele nijak zvlášť atraktivní. Název odvodili ze slova „googol“, coţ je v programovacím jazyce číslo sloţené z jedničky a sta nul. Hlavní myšlenka vyhledávače je docela snadná: „stránky jsou při vyhledávání řazeny podle důleţitosti určené počtem odkazů, které k nim vedou“ (Čt24, 2011). Společnost Google ale nenabízí pouze tento skromně řešený, avšak úspěšný vyhledávač, ale jejich portfolio se v poslední době výrazně rozrůstá. Kromě e-mailových schránek a online zpravodajství do svého impéria přibrala také největší webový server pro sdílení videí, YouTube.com.13
Google chtěl v roce 2008 změnit novým prohlíţečem způsob, jakým pouţíváme počítače. V září společnost Google oznámila, ţe vytvořila vlastní webový prohlíţeč, Chrome. Můţeme říci, ţe se historie z 90. let, kdy sehrály bitvu společnosti Netscape a Microsoft, opakovala, jelikoţ Google započal další válku o nadvládu webového prohlíţeče. Google měl však mnohem větší ambice. Cílem nebylo pouze získat podíl na stávajícím trhu, ale změnit samotnou podstatu procházení internetu.
Google provozuje jedno z největších a nejefektivnějších datových center na zemi.
Je obecně známo, ţe Microsoft má před Googlem, co se týče webových prohlíţečů, obrovský náskok. Jeho Internet Explorer totiţ ovládá 75 % podílu světového trhu a v té době uvedl Microsoft IE8, který je nabitý novými funkcemi. Google Chrome vypadal naopak jako holá kost. Inţenýři společnosti Google vidí do budoucna jeho sílu ve schopnostech spouštět aplikace rychleji a bezpečněji. Na rozdíl od Google, který vyuţívá přísně tajných vyhledávacích algoritmů a proprietárního softwaru, Chrome pouţívá systém open-source.
13 ČT24, 2011. [cit. 7. 3. 2012].
14
Cílem Netscape bylo jednoduše otevřít a číst webové stránky. Google však chce, aby lidé pomocí prohlíţeče zvládli mnohem více, zejména co se týče provotu softwarových aplikací, jako Word, tabulkové procesory, stříhání videa, atd.
Google rozjel svůj prohlíţeč velice ambiciózně a to ve 43 jazycích a 122 zemích. Vývojáři Google vyvinuli architekturu s více procesory, coţ znamená, ţe prohlíţeč můţe spustit samostatné aplikace v různých kartách současně. Takţe pokud dojde k chybě v jedné ze spuštěných stránek, ostatní nadále fungují. Hodnocení brzy poukazuje na nedostatky v prohlíţeči Chrome, včetně ne moc kvalitního způsobu, jak spravovat záloţky.14
V době (11. 12. 2008), kdy vznikl Google Chrome 1.0, zaměstnanci Google dostávali zpětnou vazbu na chyby v prohlíţeči prostřednictvím Google Blogu15 a tvrdě na nich pracovali. Další verze se v mnohém neliší od té původní. Prohlíţeči stále chybělo několik základních funkcí s moţnostmi přizpůsobení: náhled kanálů, nová karta a mnoho dalších, které by měly být opraveny ještě před tím, neţ se odstraní verze Beta. Google Chrome byl v té době v beta verzi, protoţe zaměstnanci společnosti Google chtěli podepsat dohody s výrobci počítačů, jako je Dell, ve kterých bude Chrome předem nainstalován. Google open-source měl mnoho dychtivých zákazníků, včetně OEM16, kteří nemohou nabídnout prohlíţeč, který je v plném vydání a ne v beta verzi. Po splnění cílů pro stabilitu a výkon Google odebral označení beta, ale práce ještě zdaleka nebyla hotova. Snaţili se doplnit funkce prohlíţeče, jako je automatické doplňování a podpora RSS17.
14 GREEN, 2008. [cit. 2. 3. 2012].
Je jasné, ţe se Google Chrome zaměřil na aplikace a uţivatele Interentu Explorer a bude muset pouţít agresivní kampaň pro podporu prohlíţeče. Ale i kdyţ byl IE pomalejší a méně bezpečný, tak měl zcela určitě mnohem méně do očí bijících chyb.18
Chrome 2.0 (24. 5. 2009) sliboval, ţe bude rychlejším prohlíţečem, neţ byl jeho předchůdce, ale ještě nelze očekávat mnoho nových funkcí. Google Chrome je prohlíţeč, jehoţ největší zásluha je rychlost a jednoduchost. Někteří uţivatelé tvrdí, ţe je Chrome jednoduchý spíše na dělání chyb. S Chrome 2.0, Google přidala reţim celé obrazovky. Celoobrazovkový reţim je snadné najít pod klávesou F11. Tato funkce je ale téměř k ničemu, protoţe všechny ovládací prvky zmizí a nezobrazí se přístup k panelu nástrojů nebo záloţkám. Tento reţim je vhodný pouze pro sledování videa či promítání prezentací, ale kaţdý přehrávač videa poskytuje podporu pro celou obrazovku. Další funkce není o moc lepší. Formulář auto-fill (automatické vyplnění) je funkce, kterou jsme mohli mít v jiných prohlíţečích uţ celá léta. Kdyţ se vyplní pole formuláře, v Chrome se zobrazí moţné varianty miniatur, které ale na stránce nejdou uspořádat. Světlá stránka Chrome 2.0 byla však v jeho výkonu. Prohlíţeč byl velmi rychlý, ale to uţ byl ve verzi 1.0. Zatímco Google tvrdil, ţe 2.0 je ještě rychlejší a stabilnější, nikdo si toho nevšiml. Chrome 2.0 se jinak choval úplně stejně jako předchozí verze. Nové funkce byly tak jemné, ţe bez oznámení společnosti Google by bylo pravděpodobné, ţe si nové verze uţivatelé ani nepovšimnou. 19
Třetí verze Chromu (12. 10. 2009) přinesla více nových funkcí. Verze 3.0 opět zvýšila svůj výkon JavaScriptu20, a to o 150 % oproti první beta verzi. Další funkcí je nová karta, která umoţňuje uspořádání miniatur z posledních navštívených webových stránek a lze je na stránce uloţit natrvalo. Chrome 3.0 má nově také omnibox, neboli našeptávač a novou verzi HTML, která je oporou webových stránek. HTML5 standardně podporuje audio a video tagy.21 Tato verze podporuje témata, takţe si prohlíţeč můţete přizpůsobit
18 CHITU, 2008. [cit. 7. 3. 2012].
jedním z dvaceti osmi nových vzhledů. Snadno se instalují a není třeba kvůli nim restartovat počítač. Pro Chrome jsou čísla verzí způsobem, jak upozornit na významné milníky. 22
V Chrome 4.0 (25. 1. 2010) můţeme synchronizovat záloţky a hlavní novinkou je velké mnoţství rozšíření, kterým se u jiných prohlíţečů říká doplňky. Chrome 4.1 pro Windows se stal jediným webovým prohlíţečem, který automaticky překládá webové stránky psané v cizím jazyce. Je to skvělá funkce, která byla dříve součástí pouze Google Toolbar. Druhou novinkou je vylepšené filtrování obsahu, které umoţňuje selektivně zakázat obrázky, cookies a plug-in23 JavaScriptu. Chrome Blog uvádí, ţe aktualizace Google jiţ generuje unikátní ID pro kaţdou instalaci Chrome. To dává společnosti Google určit počet aktivních uţivatelů. V prohlíţeči je k dispozici internetová stránka, která vysvětluje vše o ochraně osobních údajů. 24
Google Chrome 5 (21. 5. 2010) je první stabilní verzí Chrome, která je k dispozici pro Windows, Linux a Mac. Není tak snadné předat komplexní aplikace Windows do jiných operačních systémů, ale výsledky jsou překvapivě dobré. Verze pro Mac má vynikající uţivatelské rozhraní a skvělé funkce, které jsou k dispozici v prohlíţeči Safari – reţim celé obrazovky, synchronizace záloţek, rozšíření a motivy. Chrome verze pro Linux se hodně zlepšila a zřejmě bude konkurovat Chromiu, open source verzi Google Chrome. Chrome 5 má mnoho malých nových funkcí: rozšíření v anonymním reţimu, poloţku Změna uspořádání panelu nástrojů, zakázání jednotlivých plug-inů, geografické umístění, integrované ověřování systému a další. Je také mnohem rychlejší neţ předchozí verze 4. Důleţitým chybějícím prvkem je vestavěný Flash plug-in, kdy Adobe uvádí Flash 10.1, který bude přidán do další verze. 25
22 CHITU, 2009. [cit. 10. 3. 2012].
Google Chrome 6 (2. 9. 2010) má zjednodušené uţivatelské rozhraní: prohlíţeč uţ nezobrazuje http:// do adresního řádku, poloţka Záloţka byla přesunuta doprava a panel nástrojů má nové barevné schéma. Chrome 6 přidává podporu pro formulář Automatického vyplňování a nyní ho můţete synchronizovat s rozšířeními. Rozšíření synchronizace je pravděpodobně nejúţasnější novinkou. Další funkcí je podpora WebM videa. Toto video je on-line, bez poplatku a jeho formát je určen pro software, jenţ má například Opera, Winamp a YouTube. K dispozici je také funkce, která je ve výchozím nastavení vypnuta – vestavěný PDF prohlíţeč, který lze povolit v nastavení plug-inů. Další změnou je přepínání v liště záloţek pomocí kláves Ctrl + Shift + B. Najedete-li na webové stránce myší na odkaz, který má URL delší neţ stavový řádek, Chrome zobrazí celou adresu po dobu tří vteřin.26
Sedmá verze Google Chrome (21. 10. 2010) nemá ţádné nové významné funkce, protoţe tým Chrome změnil vývojový cyklus na šest týdnů. V Google Chrome 7.0 jsou webové aplikace povoleny ve výchozím nastavení, právě včas pro internetový obchod Chrome, který přišl na trh. Motivy, rozšíření a webové aplikace jsou synchronizovány. Poslední nová funkce verze 7.0 umoţňuje přesunovat karty na postranním panelu. 27
Google Chrome 8 (2. 12. 2010) je spuštěn jako první prohlíţeč, který se můţe pochlubit plnou podporou pro internetový obchod. Google začal informovat vývojáře o připravovaných rozšířeních galerie. Během čekání na spuštění obchodu, si můţeme nainstalovat do nové záloţky tři nové webové aplikace: Gmail, Google kalendář a Google Docs28. Nejvýznamnější změny Chrome 8 jsou ty, které většina z nás nevidí. 29
26 CHITU, 2010. [cit. 10. 3. 2012].
29 CHITU, 2010. [cit. 11. 3. 2012].
V Google Chrome 9 (3. 2. 2011) je výchozím nastavením WebGL30 a uţivatel tak můţe spustit 3D webové aplikace z galerie Google. Jsou to například aplikace Body Browser, coţ je Google Earth pro lidské tělo a WebGL Akvárium. Aplikace Cloud Print umoţňuje tisk přímo ze zařízení, jenţ nemůţe komunikovat s tiskárnou. První dvě verze, které pouţívají Cloud Print je mobilní verze Gmail a Google Docs. Chrome 8 podporuje WebP soubory. WebP je nový formát obrazu, vytvořený společností Google, jehoţ hlavní výhodou je, ţe nabízí lepší kompresi. Další funkcí je vytvoření zástupce na ploše pro webové aplikace, ty jdou vloţit i do nabídky Start, či do panelu Snadné spuštění. Dále si můţete spustit webové aplikace v novém okně a nainstalovat rozšíření, která přidávají vlastní volby k obrázkům. Například nahrát jakýkoliv obrázek z webové stránky do webového alba Picasa. 31
Google Chrome 10 (8. 3. 2011) přišel s překvapujícím mnoţství nových funkcí. Zde jsou některé z nich:
1. Poloţka Moţnosti má trvalý odkaz, který lze přidat do lišty záloţek. 2. Můţete regulovat standardní stránku pomocí zoomu, výchozí hodnota je 100 %. Ale můţete si nastavit také hodnoty jako 120 % nebo 144 %, které jsou uţitečné, pokud chcete připojit počítač například k televizoru. 3. V Moţnostech lze nastavit minimální velikost písma. 4. Synchronizace hesel – můţete je pouţívat z libovolného počítače. Tato volba není povolena ve výchozím nastavení a vyţaduje potvrzení před uloţením hesla k účtu Google. K dispozici je i další funkce, která umoţňuje zvolit vlastní šifrovací heslo tak, aby všechna hesla byla v bezpečí, kdyţ někdo zjistí vaše heslo k účtu Google. 5. Změna pořadí aplikací pomocí drag and drop32. Tato moţnost byla k dispozici pro často navštěvované stránky a nyní jej můţete pouţít ke změně pořadí oblíbených aplikací.
30 WebGL je nová webová technologie, která přináší 3D grafiku do prohlíţeče, bez nutnosti instalovat další software. 31 CHITU, 2011. [cit. 11. 3. 2012].
6. Nová verze 8, Chrome JavaScript engine, obsahuje lepší sestavení infrastruktury kódovým označením Crankshaft. Při pouţití této optimalizace se dramaticky zvyšuje výkon výpočetně intenzivní aplikace JavaScript, často více neţ dvojnásobně. 7. Chrome 10 přichází s hardwarovým zrychlením pro webová videa. Schopné GPU33 se stává nedílnou součástí i těch nejmenších přístrojů a médií, jako jsou videa a 3D grafika, které hrají stále důleţitější úlohu při brouzdání na webu. 8. Google se rozhodl spojit Adobe Flash plugin s Chrome. 9. Chrome zakazuje některé zastaralé pluginy ve výchozím nastavení a nabízí moţnost aktualizovat na nejnovější verzi. 34
Google Chrome 11 (27. 4. 2011) má pár zajímavých vlastností: 1. Kdyţ pouţijete hlasový vstup u Google překladače a vyberete ze seznamu jazyků anglický, máte moţnost přepsat svůj hlas na text. Pokud stránka pouţívá tuto funkci, stačí kliknout na ikonu a pak mluvit do vašeho počítače pomocí mikrofonu. Google také testuje podobný způsob pro webové hledání. 2. Nové rozhraní, které upozorní uţivatele, pokud jsou zablokována vyskakovací okna. 3. Nová ikona Chrome, která je jednodušší a lépe reprezentuje Chrome.35
Zatímco si většina uţivatelů zpátky aktualizovala Chrome 10, protoţe verze 11 byla plná chyb, pracovalo se na verzi Chrome 12 (7. 6. 2011). V Chrome byl zahrnut Gears, coţ je plugin prohlíţeče, který Google vydal uţ v roce 2007. Původním jeho cílem bylo přidat podporu pro offline webové aplikace, ale plugin přidal mnoho dalších funkcí HTML5, kdy HTML5 nebyl pro většinu prohlíţečů prioritou. Google chce v Chrome 12 plugin Gears odstranit, ale důleţité sluţby, jako je Gmail či Google Calendar, ještě Gears pouţívají v reţimu offline. U ostatních sluţeb, jako Google Docs a Google Reader, v roce 2010
33 GPU je grafický procesor. 34 CHITU, 2011. [cit. 11. 3. 2012].
podpora v reţimu offline klesla. Google slíbil, ţe budou pouţívat HTML5 funkce, prováděné v prohlíţečích jako Chrome a Firefox, ale ještě to není zrealizováno. 36
Google vydal první stabilní verzi Chrome 13 (2. 8. 2011) o týden později, neţ bylo původně plánováno. Třináctá verze přináší náhled tisku pro Windows a Linux. Náhled tisku vyuţívá vestavěný prohlíţeč PDF, tudíţ funguje pouze, pokud pouţíváte výchozí nastavení a je povolen plugin Adobe Reader. Na rozdíl od jiných prohlíţečů nemá Chrome pro náhled tisku samostatnou poloţku. Po klepnutí na tlačítko Tisk Chrome otevře novou záloţku, která převede stránku do formátu PDF, a zobrazí se malý počet moţností pro tisk. Omnibox Chrome je kombinací vyhledávacího pole a adresního řádku, který je v této verzi mnohem chytřejší, protoţe je nyní snazší dostat se zpět na stránky, které jste dříve uţ navštívili. Stačí zadat část stránky, adresy, nebo názvu a Chrome najde vhodnou webovou stránku v historii. 37
Chrome 14 (16. 9. 2011) přidal funkci zabezpečení, která by mohla mít vliv na velký počet webových stránek. Pokud navštívíte SSL server, který načte některé skripty pomocí nezabezpečeného připojení, Chrome tyto skripty odmítne načíst. Pokud je stránka nezabezpečená, návštěvníci webu podstupují riziko, ţe útočníci mohou zasahovat do webové stránky a změnit skript pro vlastní účely. U nezabezpečených webových stránek se zobrazí buď dialogové okno, nebo červené https:// v adresním řádku. Problém tohoto přístupu je ten, ţe v době, kdy se skript spouští, je jiţ příliš pozdě, protoţe hacker měl v průběhu přístup ke všem údajům na stránce. Chrome nedávno přidal mnoho dalších bezpečnostních funkcí, včetně funkce pro generování náhodných čísel a způsob, jak vynutit HTTPS38 pro kaţdou doménu. To pomáhá chránit před Cross Site Scripting39 a slouţí pro bezpečnější Gmail, který pouţívá protokol HTTPS pro všechna připojení. 40
36 CHITU, 2011. [cit. 12. 3. 2012]. http://googlesystem.blogspot.com/2011/03/chrome-12-drops- support-for-google.html>. 37 CHITU, 2011. [cit. 12. 3. 2012].
Google Chrome 15 (25. 10. 2011) přináší několik změn a některé nové funkce. Zde jsou některé z nich: 1. Přebudovaná Nová záloţka, inspirovaná mobilním rozhraním. Pro aplikace a nejnavštěvovanější stránky můţete vytvořit nový „úvodní display“ přetaţením aplikace a stránky ve spodní liště a výběrem poloţky „Úvodní display“. Můţete také odstranit stránky a aplikace přetaţením na spodní lištu a pak do koše („Odstranit z Chrome“). Kaţdá záloţka se nyní můţe stát aplikací, to platí také pro nejnavštěvovanější stránky. 2. Nabídka Chrome se změnila: bookmarks menu je jednodušší najít a vznikla nová poloţka pro Chrome synchronizaci. 3. Pokud se vám nelíbí náhled stránky Chrome, pouţijte klávesovou zkratku pro otevření původního dialogu: Crtl + Shift + P. 41
Novinky v Chrome 16 (13. 12. 2011) jsou profily a tisk na jakékoliv stránce. Náhled stránky se nyní integruje s aplikací Cloud Print, to znamená, ţe s jeho pomocí můţete vytisknout libovolné webové stránky nebo PDF soubory. Zatímco Cloud Print dává větší smysl v mobilním telefonu, nebo tabletu, můţete ho pouţít i na vašem počítači. Stránka pro správu tiskárny umoţňuje sdílet tiskárny s kontakty, jako byste sdíleli soubory v aplikaci Google Docs. Chrome má nyní rozhraní pro vytváření profilů (Volby –> osobní –> přidat nového uţivatele). Po vytvoření nového profilu se Google zeptá, zdali se chcete přihlásit pomocí účtu Google a synchronizovat vaše nastavení a data, ale není to povinné. Můţete si změnit název profilu a ikonu, která je vţdy zobrazena v levém horním rohu okna. Profily pracují stejně jako v anonymním reţimu, kromě toho, ţe data jsou uloţena a lze je pouţít ve více profilech najednou. Je důleţité mít na paměti, ţe profily nemohou být chráněny heslem a nejsou určeny k náhradě uţivatelských účtů v operačním systému. Profily jsou uţitečné, pokud budete potřebovat různá nastavení, záloţky, či aplikace v práci, ve škole, nebo doma. Poslední novinkou Chrome 16 je, ţe aplikace YouTube, Gmail a vyhledávač Google jsou automaticky přidány do Chrome. Vyhledávání aplikací má být odstraněno, protoţe jeho ikona nebyla přijatelná z estetického hlediska.42
41 CHITU, 2011. [cit. 12. 3. 2012].
Chrome 17 (8. 2. 2012) se pyšní změnou uţivatelského agenta. Taková změna je uţitečná, pokud navštívíte webovou stránku, která ve vašem prohlíţeči nefunguje správně, nebo pokud jste vývojář a chcete stránky testovat. Aţ do nedávné doby změna uţivatelského agenta vyţadovala instalaci rozšíření. Nyní začaly prohlíţeče zahrnovat silné vývojářské nástroje. A dokonce i Internet Explorer má vestavěný editor uţivatelského agenta. 43
43 CHITU, 2011. [cit. 12. 3. 2012].
6. DRUHÁ VÁLKA PROHLÍŽEČŮ
Kdyţ se roku 2008 na trhu objevil webový prohlíţeč Google Chrome, Internet Explorer více neţ s 90 % podílu na trhu postupně upadal.
Prohlíţečový trh se tříští v několika směrech. Kromě toho, rostoucí hnutí za chytré telefony, tablety a nové mobilní prohlíţeče (mnohdy s velmi odlišnými schopnostmi neţ u počítačových prohlíţečů), prohlubuje prohlíţečové bitvy. Novější schopnosti a tudíţ zvýšená konkurence znamená, ţe některé stránky můţete zobrazit pouze na jednom konkrétním prohlíţeči, protoţe hledání a přepínání na jiném je často obtíţnější.
Zde jsou hlavní prohlíţeče, mezi nimiţ probíhá válka prohlíţečů: Internet Explorer 9, Mozilla Firefox 6, Google Chrome 13, Apple Safari 5 a Opera 11. Dlouholetí účastníci války prohlíţečů jsou Internet Explorer, Firefox a Opera.
Microsoft vytvářel IE6 pět let, neţ uvolnil verzi 7. Ale poté, co viděl svou velkou ztrátu podílu na trhu, firma začala věnovat větší úsilí na vývoj, s důrazem na dodrţování standardů a zvýšení frekvence jeho aktualizací. Verze IE9 vyšla v roce 2011 a verze 10 se očekává roku 2012. IE9 je více kompatibilní neţ předchozí verze a učinila několik klíčových změn: odstranění hlavního panelu v horní části prohlíţeče, kombinuje adresu a vyhledávací pole, odstraňuje menu a lištu záloţek ve výchozím nastavení, prohlíţeč je postaven na jednotlivých kartách. Oznámení se nyní zobrazují v dolní části okna prohlíţeče, místo na ţluté liště v horní části.
Mozilla Firefox 4 vyšla v roce 2011 a krátce na to Firefox 5. Mozilla má rychlejší vývojový cyklus (po trendu Google Chrome). Firefox 6 oţivla uţ v srpnu 2011. K velkým změnám došlo s přechodem od verze 3 do verze 4. Jako u IE9, patří zvýšený důraz na větší prostor pro obsah webových stránek, ale také odstranění menu, záloţek a stavového řádku. Domovské tlačítko a záloţky jsou na stejném řádku jako adresa a vyhledávací pole.
Opera 11 i nadále slouţí svému malému počtu webových uţivatelů. Zatímco také působí na mobilní scéně, stolní verze prohlíţeče Opera se i nadále rozvíjí a sleduje směr ostatních.
24
Zatímco předchozí tři prohlíţeče mají kořeny ve 20. století, Safari a Chrome vznikly v 21. století. Pouţívají je převáţně společnosti Macintosh a Apple Safari je nyní k dispozici ve verzi Microsoft Windows.
V Safari 5 najdeme Safari Reader, který dává moţnost číst poloţky, označené jako články, v jednom okně. Safari se zatím vyvaruje v některých směrech následovat jeho konkurenty.
Google Chrome 13 má konečně funkci Náhled. Úspěch Chrome a jeho rostoucí popularita inspirovala mnoho designových změn u konkurenčních prohlíţečů. Všechny funkce prohlíţeče jsou ve výchozím nastavení minimalizovány. Stejně jako IE, Chrome je vybaven vestavěnými vývojářskými nástroji (tlačítko F12).
Webové prohlíţeče mají stále nové funkce. Například v Chrome nové karty ukazují často navštěvované a nedávno zavřené stránky. Ve Firefoxu si uţivatel můţe nastavit znovuotevření zavřených oken a panel posledních navštívených stránek. Nemá však funkci „Rozdvojit“, která umoţňuje stejnou záloţku otevřít znovu. Nová karta u IE9 zobrazuje deset nejnavštěvovanějších webů a odkazů na znovuotevření zavřených panelů, obnovuje poslední relaci a Procházení se sluţbou InPrivate. Safari 5 zobrazuje webové stránky, zaloţené na frekvenci otevírání, nebo podle volby uţivatele. Opera má doplněk Speed Dial pro rychlý přístup k oblíbeným stránkám.
Novou iniciativou v kartách je připichování stránek pro rychlý přístup. Tato funkce je shodná u všech pěti prohlíţečů, stejně jako funkce Ctrl + F, která vyhledává slova v textu. Přístup k mnoha funkcím je skryt. V systému Windows se zdá, ţe je stále více programů skryto z tradičních nabídek, které vţdy začínalo „Soubor“ rozbalovacího seznamu moţností.
U některých nových verzí prohlíţečů lze kombinovat vyhledávací pole s adresním řádkem. Ale Opera, Safari a Firefox mají v tomto případě dvě oddělené kolonky. Google Chrome a Internet Explorer mají naopak jen jedno políčko pro vyhledávání a zadávání adresy URL. V IE9 se při zadávání dotazu pro vyhledávání zobrazí seznam vyhledávačů ve spodní části v rozbalovacím okně. Bing je výchozí nastavení, ale na pravé straně je ikona pro přidání dalších vyhledávačů. Přepínání vyhledávačů je velice snadné. Google odrazuje
25
od přepínání vyhledávačů. Chrome bude vyhledávat pouze výchozí vyhledávače, které byly vybrány během instalace nebo v nastavení v moţnostech Chrome. K dispozici jsou pouze první tři vyhledávače: Google, Yahoo! a Bing a ţádné další odkazy na vyhledávače se nezobrazí. Chytří hledající uţivatelé, kteří mají rádi rychlý přístup k dalším vyhledávačům, mohou ještě s Chromem pracovat dále, ale vyţaduje to nějaká nastavení a ukládání klíčových slov do paměti.
Pokud má uţivatel několik prohlíţečů na jednom počítači, některé z nich jsou těţší k rozeznání. Opera a Firefox zobrazí název a barevné logo v levém horním rohu, ale nejsou zdaleka tak velké, jako v předchozích verzích. Safari má malé logo v levém horním rohu a Chrome a IE9 nezobrazuje ţádná loga, či vizuální projevy. Pouţívaný prvek HTML se zobrazí na kartě nebo v okně záhlaví, za nímţ následuje název prohlíţeče. Pro profesionálního informačního technika, je pravděpodobně zbytečné mít všech pět hlavních webových prohlíţečů. Takţe bitva začíná a jen ten nejlepší prohlíţeč můţe vyhrát. 44
Podle StatCounter Google Chrome 15 nahradí Internet Explorer 8 na prvním místě nejoblíbenějšího prohlíţeče na světě. Google Chrome 15 vlastní 23,6 % světového trhu, zatímco Internet Explorer 8 – 23,5 %. I kdyţ je rozdíl velice malý, skutečnost, ţe Chrome vede, je pro Google obrovská zpráva. To stejné, co zvládl Internet Explorer za šestnáct let, Google Chrome provedl za tři roky.
Statistiky, týkající se pouţívání webových prohlíţečů, jsou rozděleny do dvou období: ti uţivatelé, kteří jej uţívali v průběhu víkendu (nejspíš doma) a ti, kdo jej uţívali v průběhu 5-denního pracovního týdne (pravděpodobně v kanceláři). Statistiky StatCounter ukazují, ţe je to poprvé, co Chrome zaznamenal větší uţívání uţivatelů browseru přes pracovní týden, neţ Explorer. 45
44 NOTTES, 2011. [cit. 15. 3. 2012].
7. PERSONALIZACE
Personalizace je proces, kdy si mohou uţivatelé přizpůsobit webovou stránku podle svých potřeb. Běţně se pouţívá pro zlepšení zákaznických sluţeb.
Označuje se tak soubor preferencí, informací a pravidel, které jsou vyuţívány nějakým zařízením dle pokynů uţivatele. Základním nastavením je motiv, který si uţivatel většinou vybírá z velkého mnoţství, nebo si jej můţe sám vytvořit. V praxi existuje mnoho profilů, které jsou specifické pro jeden daný produkt a nesouvisí s ţádným jiným.
K dispozici je mnoho uţivatelských vlastností, které se pouţívají nezávisle na jiné sluţbě, často jsou nazývány jako primární vlastnosti (například preferovaný jazyk, aktuality, zprávy z regionu, počasí podle krajů nebo horoskopy). Pokročilejší úrovní personalizace uţivatel dokáţe manipulovat rovnou s obsahem stránek prostřednictvím RSS, kdy dokáţe skrývat či přidávat informace z dalších zdrojů. Stránka, která je v prohlíţeči nastavena jako domovská, je pro uţivatele prospěšná a z této personalizace má potom uţitek i sám webový prohlíţeč, kterému tak zajišťuje vyšší návštěvnost.46
ETSI47 EG 202 32548, je norma pro lidský faktor a řízení uţivatelského profilu, která vyšla v roce 2005. Popisuje personalizaci a profil koncepce a předkládá pokyny výrobcům a poskytovatelům sluţeb, kteří upravují výrobky a dále se snaţí maximalizovat lidský a sociální faktor. Tento soubor usnadňuje uţivatelům práci na internetu, jelikoţ potřeba pochopit potenciálně širokou škálu produktů je zde minimální. V zájmu dosaţení co nejlepšího uţivatelského záţitku je nezbytné zajistit interoperabilitu sluţeb. To znamená, ţe systém plnohodnotně spolupracuje a poskytuje sluţby.
46 ADAPTIC. [cit. 26. 4. 2012].
Univerzální identifikátor komunikace (UCI)49 nabízí sféru komunikace, která umoţňuje uţivatelům interakci v současnosti i budoucnosti. K nejpozoruhodnějším vlastnostem UCI patří jedinečný identifikátor osoby, role nebo organizace; pouţívá štítek, který má uţivatelsky přívětivý název a popisuje původce a příjemce sdělení; umoţňuje prohlásit pravost uţivatele; je nezávislým poskytovatelem komunikačních sluţeb; můţe si vybrat další důleţité informace: např. zda je UCI osobní nebo obchodní, jakou upřednostňuje abecedu nebo jazyk. Koncepce UCI se vyvinula v době, kdy měl uţivatel mnoho identifikátorů, které pokrývají široké spektrum sluţeb, ale kaţdý identifikátor byl omezen pouze na jedinou sluţbu.
V současné době lze nastavit uţivatelské hodnoty, které nemohou být shodné v různých zařízeních nebo sluţbách a od různých výrobců. Tam, kde fungují taková zařízení, je nemoţné přenést stejné nastavení do jiného nebo obdobného přístroje, způsobem, jenţ dosáhne stejného výsledku. Personalizace bude mít zásadní význam pro úspěšné rozšíření nové a pokročilé komunikační sluţby. V zájmu dosaţení tohoto cíle je ETSI standardizací informací a preferencí a poskytovatelem architektonického rámce pro personalizaci a řízení uţivatelských profilů.50
Bez personalizace se web stává statickým prostředím, kde mají všichni uţivatelé stejný obsah a sám uţivatel si vybírá, do kterého obsahu bude nahlíţet na základě navigace a výsledků vyhledávání.
Personalizace není nový pojem, původně se stala populární v polovině devadesátých let, jako prostředek pro povýšení funkčnosti webových stránek, které zvyšují uţivatelské zkušenosti. Aktuální oţivení personalizace je způsobeno třemi hlavními faktory:
49 UCI je jedinečný identifikátor uţivatelů z mnoha komunikačních zařízení nebo sluţeb. 50 PETERSEN, 2009. [cit. 26. 4. 2012].
1.Náklady na zavedení dramaticky poklesly – a o to snadněji se personalizace udrţuje jako webová sluţba. Ty dny, kdy vlastnictví personalizace poţadovalo dvojnásobný webový tým, jsou pryč. 2.Základní funkce správy webového obsahu jsou rozšířeny a nabízeny jako výchozí nástroje. 3.V současné době existuje natolik dostupný obsah, ţe se obchodníci snaţí naučit své návštěvníky vidět ten správný obsah. Jedinou stinnou stránkou je, ţe webové stránky mohou být potenciálně mnohem větší, neţ kdyţ byly řízeny technickým personálem, coţ sniţuje schopnost navigace samostatně vést uţivatele na správný obsah. Pokud existuje čas, kdy se má personalizace znovu objevit, je to právě teď. K dispozici jsou dle Williamse dva hlavní typy personalizace, normativní a adaptivní.
1.Normativní personalizace popisuje takový typ, který je zaloţen na vyvolané interakci s uţivatelem. Pohled na uţivatele můţe pocházet z řady rozměrů, jako jsou zákaznický profil a preference; nedávné činnosti a historie; aktuální chování; kontext; denní doba; sezóna; sociální preference a zájmy; znalosti; atd. V podstatě jsou to detaily normativní personalizace, které byly zaloţeny v rámci webových stránek na základě obchodní logiky. Pro zjednodušení procesu vytváření obchodních pravidel, jsou uţivatelé často rozděleni do bloků neboli segmentů, takţe je tento typ personalizace někdy označován jako segmentace. Normativní personalizaci lze v zásadě rozdělit do dvou hlavních druhů:
a)Explicitní personalizace: místo, kde si uţivatel zvolí profil, nebo kde svůj profil uvádí. Tento uţivatel vidí obsah způsobem, který je specifický pro jeho poţadavky a volby. b)Implicitní personalizace: místo, kde je sledováno chování uţivatele při procházení webových stránek. Obsah je uveden na základě obchodní logiky, které interpretuje vzor tak, aby odpovídala chování uţivatele. 2.Adaptivní personalizace tvoří správu a nastavení explicitní a implicitní logiky personalizace. Na rozdíl od svých předchůdců se adaptivní personalizace vyznačuje tím, ţe nevyţaduje nastavení. Samotný systém se zde stará o proces vytváření logiky, potřebné k určení obsahu, který se zobrazí. Chování 29
internetových uţivatelů je analyzováno a tento systém proto vyuţívá znalosti, získané pro automatické zobrazování obsahu. Tento způsob se stává nesmírně atraktivním pro organizace, které mají stránky s velkým mnoţstvím obsahu a chybí jim vlastní zdroj produkce. Adaptivní personalizace také předpovídá obsah a zkušenosti zákazníků. Tato technologie je zatím na začátku, ale vzhledem k jeho výhodám jej jisté, ţe bude v průběhu budoucích let dělat pokroky.
Personalizace není vhodná pro kaţdou organizaci. Pokud webové stránky nemají dostatek obsahu pro přizpůsobení, pak nemá smysl tvořit profily. Ale pokud jsou vaše stránky velké a chcete zajistit, aby se uţivateli zobrazily s příslušným obsahem, pak je to jedinečný způsob, jak zlepšit uţivatelský komfort. 51
7.1 Personalizace a Google
Pokaţdé, kdyţ uţivatel začne psát a pouţije našeptávač, Google se snaţí předvídat, co se chystáme napsat. Tyto návrhy jsou obvykle dost blízko tomu, co hledáme. To vše je moţné díky sofistikovaným algoritmům Google a indexování systému. Podle René Pickarda Google diskrétně ukládá pojmy a potom je asynchronně vrací do našich prohlíţečů, kdyţ je hledáme. To však nemusí platit pouze pro internetové vyhledávání Google. Více neţ čtvrtina z nás nyní pouţívá Google Chrome jako oblíbený prohlíţeč. Pravděpodobně kvůli tomu, jak plynule spojuje hledání a webové adresy URL52 na stejném místě adresního řádku. Takţe Google personalizace je nedílnou součástí celkového prohlíţení webu. Rozhodně to vypadá, ţe nám usnadní ţivot, pokud jde o navigaci po webu. Zvláště kdyţ URL adresy nejsou tak snadno zapamatovatelné a při hledání slov je Google mnohem rychlejší a snazší.
V průběhu let si díky jemnému dolaďování algoritmu Google udrţuje svou pozici jedničky na trhu mezi vyhledávači. Společnost Google doufá ve vrácení „čistých“ výsledků
51 WILLIAMS, [2011]. [cit. 27. 4. 2012].
v rychlosti vyhledávání. Tuto sofistikovanost nepochybně odráţejí nejnovější algoritmy. Google diskutoval o rozdílech ve výsledcích vyhledávání zaloţeném převáţně na hledání inovací Google, lokalizaci. To znamená, ţe pokud zadáme do vyhledávače nějaký výrobek nebo sluţbu, Google se přepne do reţimu komerčních zápisů a zobrazí tři nejlepší výsledky na první stránce. Některé podniky mohou také představovat na první stránce takové výsledky, které se budou dělit podle místa, kde jej najdeme.
V posledních letech je Google nesporně králem vyhledávačů a zdá se, ţe má přijatý přístup ke sběru dat po celém světě. Faktem je, ţe uţivatel webu byl vţdy v centru vyhledávacího algoritmu a nyní se snad Google více zaměřuje na uţivatele jako samotného jedince. Klíčem k úspěchu je vyjádření informací prostřednictvím účinnosti a rychlosti algoritmického procesu a poskytování výsledků vyhledávání uţivatelům. Čím rychleji se tento proces odehrává, tím častěji uţivatelé pokračují ve vyuţívání sluţeb Google. Z toho vyplývá, ţe pokud společnost Google umí proměnit do zisku více těchto procesů, tak se zlepšují její šance být na vrcholu online prostředí.
Všichni myslí na vyhledávače jako na sluţbu zdarma v kaţdém slova smyslu. Google vydělává na toku příjmů z reklam, a proto si můţe dovolit poskytovat vyhledávání zcela zdarma.53
„Google o nás ví víc, neţ vlastní matka.“
O několik let dříve by toto tvrzení mohlo znít jako přitaţené za vlasy. Pokud je ale člověk jedním z rostoucího počtu uţivatelů, pouţívající výrobky rostoucí stabilní společnosti Google, moţná by ho zajímalo, zda na tom není něco pravdy. Google Chrome zná kaţdý web, který uţivatel zadá do počítače. Můţe to být Gmail, poloţky v Google kalendáři, shlédnutá videa na YouTube a dokonce i poslední známou polohu. Program Picassa obsahuje technologii rozpoznávání tváří, který dokáţe automaticky identifikovat přátele na nové fotografii. A díky Google Books můţe vědět, jaké knihy si uţivatel četl a jakou dobu u čtení strávil. Ve skutečnosti o nás Google neví nic, jen do sebe ukládá
53 BLUESMOKE, 2012. [cit. 26. 4. 2012].
obrovské mnoţství dat. Podle Pam Dixon, výkonné ředitelky Světového fóra o soukromí, nevlastnila ţádná jiná společnost tolik spotřebitelských dat.
Google očekává od uţivatelů důvěru. Podle Petera Fleischera, soukromého poradce společnosti Google, existují 3 základní principy, jak Google pracuje s osobními údaji: „Neprodáváme jej.“ „Nesbíráme jej bez povolení.“ „Nepouţíváme jej k zobrazování reklam bez povolení.“ Ale na to, co představuje jako osobní údaje, neexistuje všeobecný souhlas. V tomto obchodním modelu není Google jedinou společností. Online nástroje nejsou zadarmo, za osobní údaje platí mikroplatby. Google je příliš vágní při vysvětlování toho, jak vyuţívá data, která shromaţďuje, a jak sdílí informace mezi svými sluţbami a inzerenty a proč chrání data svých poradců a vládních vyšetřovatelů a jak dlouho udrţí data v anonymitě tak, ţe nemohou být sledována zpět k jednotlivým uţivatelům.
Ochrana osobních údajů není omezena pouze na Google. Ve skutečnosti je to tak běţné, ţe Spolková obchodní komise vydala varování, ţe online obchody budou čelit zvýšeným nařízením o ochraně osobních údajů, které vysvětlí jasným, výstiţným a zřetelným způsobem, jaká data společnost shromaţďuje, jak jej pouţívá a jak se mohou uţivatelé odhlásit. Google však tvrdí, ţe obavy z neprůhlednosti a rozsahu údajů, které shromaţďuje, jsou přehnané. Google říká, ţe svým uţivatelům poskytuje spoustu transparentnosti v řízení. Účet však obsahuje mnohem více informací, neţ je na člověku vidět.
Vedoucí pracovníci státního zástupce Elektronic Frontier Foundation browser cookie IDs tvrdí, ţe data uloţená na počítači nejsou povaţována za osobní identifikační údaje. Tyto záznamy obsahují údaje o tom, jaké jsou moţnosti komunikace s různými sluţbami Google. Patří mezi ně poţadavky na webových stránkách jako datum a čas, odkaz na historii, IP adresa, jeden nebo více souborů cookie, které jednoznačně identifikují ID prohlíţeče a další metadata.54
54 MITCHEL, 2009. [cit. 26. 4. 2012].
32
8. HISTORIE E-MAILU
E-mail je mnohem straší neţ ARPANet nebo internet. Pravděpodobně první e-mailový systém byl MAILBOX z roku 1965, který se pouţíval na Massachusetts Institute of Technology. Další časný program pro posílání zpráv na jednom počítači byl SNDMSG. Některé z počítačů této éry mohly mít aţ sto uţivatelů.
Jako kaţdá pošta, i ta internetová potřebovala najít způsob, jak uvést adresu. Tento způsob našel Ray Tomlinson a to je důvod, proč je povaţován za vynálezce e-mailu v roce 1972. Na klávesnici si Tomlinson vybral symbol @, který označuje odesílání zpráv z jednoho počítače do druhého. Takţe kaţdý, kdo pouţíval internet, si zvolil uţivatelské jméno – @ – název počítače. Internetový průkopník Jon Postel, byl jedním z prvních uţivatelů tohoto systému. Navzdory tomu, co nabízí World Wide Web, e-mail zůstává nejdůleţitější aplikací na internetu. Nyní pouţívá v celosvětovém měřítku e-mail více neţ 600 milionů lidí.55
8.1 Hotmail
Je to pár let, co spousta lidí přestala pouţívat e-mailové sluţby Microsoftu. Tento e-mail byl výborným magnetem pro spam a byl opoţděný při vkládání nových funkcí.
V závislosti na tom se společnost Microsoft postupně snaţila tyto chyby opravit a přidává sloţku Spam, která slouţí pro lepší správu schránky. Nový Hotmail je pohodlně sjednocen s ostatními sluţbami Microsoftu, především Windows Messenger, vyhledávání Bing, online verze sady Office a webové úloţiště SkyDrive. Microsoft velkoryse umoţňuje odesílat fotografické přílohy velkého formátu. Hotmail je jednou z volných aplikací sady sluţeb Windows Live.
Není to tak, ţe by někdy Hotmail zcela padl. Podle údajů společnosti ComScore Media Metrix měl Hotmail návštěvnost asi 360 miliónů, coţ bylo více neţ Yahoo Mail (283 miliónů) a Gmail (187 miliónů). Ale časy se mění a v USA je Hotmail daleko
55 PETER, [2004]. [cit. 3. 5. 2012].
za Yahoo a jen kousek před Gmailem. Microsoft, který vlastní Hotmail od roku 1997, doufá v obrat.
Microsoft dělá velký rozdíl mezi spamem (škodlivý e-mail, který posílají podvodníci) a nevyţádanou poštou (přehledové e-maily, bulletiny, nebo propagační akce, které slouţí pouze pro zaplnění poštovní schránky). V roce 2006 obsahovala Hotmail schránka v průměru 35 % spamu. Číslo kleslo na 4 % i přesto, ţe se spam na webu zdvojnásobil.
V moţnostech si uţivatel můţe označit uţivatele, od kterého chce všechny e-maily mazat, nebo přesunout poštu do určené sloţky, například informačních bulletinů. Stejný proces lze vyuţít i u Gmailu, ale tam je potřeba zapojit více kroků.
Nová funkce Quick View umoţňuje oddělit všechny zprávy ve sloţce Doručená pošta, takţe mohou být vidět například pouze e-maily s fotografií nebo s dokumentem Office. Navíc kdyţ kliknete na Quick View, můţete vidět příslušné zprávy nejen z Hotmailu, ale i z Gmailu, Yahoo, či jiné sluţby, jejichţ účty jste si vybrali k zobrazení v Hotmailu. Můţete také filtrovat zobrazení, abyste viděli zprávy pouze od kontaktů, sociálních sítí či skupiny. V Hotmail schránce si uţivatel můţe upravovat dokumenty Office, které přicházejí jako přílohy, pomocí bezplatné aplikace Office Web Apps. Změny se ukládají do SkyDrive. Lze si také zobrazit YouTube videa přímo z Hotmailu nebo přehrát prezentaci fotografií, které přicházejí v rámci e-mailu. Díky integraci se SkyDrive Microsoft umoţňuje připojit aţ 50200 MB velkých fotografií nebo dokumentů a dohromady aţ do GB v jedné zprávě. Díky připojení Bing je snadné vyhledat a připojit mapy, videa či seznamy filmů, atd. do odchozích zpráv. 56
Výhody Hotmailu: Nastroj na třídění nevyţádané pošty Clean, přizpůsobitelné uţivatelské rozhraní, interakce s jinými e-mailovými sluţbami a sociálními sítěmi, kvalitní mobilní verze a zobrazení fotek, videí a dokumentů v rámci e-mailového serveru.
56 BAIG, 2010. [cit. 3. 5. 2012].
8.2 Gmail
Podle Readers Choice Awards (2010) je Gmail drtivým favoritem pro nejlepší emailové sluţby. 46 % účastníků průzkumu rozhodla pro Gmail, oproti svým konkurentům Mail GMX (21 %), Yahoo! Mail (19 %) a Windows Live Hotmail (8 %).57
Gmail je víc neţ jen e-mail. Nabízí zdarma silný spamový filtr, GB ukládání a více. V liště prohlíţeče dokáţe uţivatele upozornit na příchozí e-mail nástroj Notifier, který kontroluje poštu v pravidelných intervalech a dokáţe nás upozornit pomocí zvukového signálu. Gmail umoţňuje nastavit filtrování příchozí pošty na základě kritérií, které si uţivatel nastaví. Lze například důleţité příchozí e-maily označit hvězdičkou a všechny ostatní od téhoţ uţivatele mohou chodit na veškeré e-mailové adresy, které uţivatel vlastní. Gmail průběţně informuje, kolik úloţného prostoru má uţivatel k dispozici. Ale většina z nás takovou kapacitu pro zprávy moţná ani nepotřebuje. Některé aplikace však umoţňují vyuţívat Gmail účet pro webové úloţiště souborů či zálohování.58
Jiţ v roce 2006 Gmail archiv umoţňoval ukládat e-maily do sloţky bez odstranění jakékoliv zprávy. Pokud někdo po delší době reaguje na obsah zprávy, která je ve sloţce Archiv, znovu se zpráva přesune do sloţky Doručená pošta. Nástroj pro získávání pošty dokáţe načíst e-maily z jiných účtů. Tato funkce je v současné době k dispozici pro omezený počet uţivatelů, ale brzy bude zpřístupněna všem. Lze načíst novou i starou poštu aţ z pěti jiných e-mailových účtů. Tato funkce dokonce umoţňuje uţivateli vytvořit jiného odesílatele a zobrazuje se takovým způsobem, jako by byl e-mail odeslán z jiného účtu. Chytré odkazy Gmailu se snaţí většina z nás ignorovat, ale někdy mohou být velice uţitečné. Pokud například někdo pošle v e-mailu adresu, Gmail ji automaticky zobrazí
57 WISCONSIN LAW JOURNAL, 2010. [cit. 3. 5. 2012].
v GoogleMaps. Jestliţe zpráva v e-mailu obsahuje odkaz na událost, Gmail se zeptá, zdali chcete přidat událost do kalendáře.59
Gmail Inbox vyuţívá přednosti algoritmu a umělé inteligence, bere v úvahu chování příjemců a automaticky upřednostňuje příchozí zprávy. E-maily, které povaţujeme za důleţité a vítané, jsou řazeny do horní části schránky, označené jako „důleţité a nepřečtené“. Uţivatelé mohou označit zprávy, které jiţ četli, ale ještě je o nich potřeba jednat, jako „oblíbené“.60
Pokud uţivatel pouţívá více počítačů a kapesních zařízení, tak dává smysl, aby měl všechny zprávy a kontakty na jednom místě. Gmail obsahuje impozantní sbírku vybavení:
Domovská stránka Gmail Labs nabízí seznam experimentálních Gmail funkcí, které můţe uţivatel selektivně povolit nebo zakázat. Google oznamuje, ţe tyto funkce můţete změnit kdykoli, ale některé z nich jsou rizikové. Pokud je uţivatel unavený z příjmu hromadných e-mailových zpráv, Google napíše předpřipravenou odpověď: „Odstraňte mě, prosím, z Vašeho mailing listu.“ Jestliţe pořád dokola odpovídáte stejnou zprávou, můţete si ji uloţit a opakovaně pouţívat. Kdyţ ve zprávě uţivatel píše o nějakém dokumentu a v závěru jej zapomene vloţit ke zprávě, Google se zeptá, zda chce odeslat e-mail bez připojení přílohy. Funkce Google Calendar Gadget vloţí vlastní kalendář vedle sloţky Doručená pošta, takţe můţeme zobrazit nadcházející události a přidat nové.
V případě, ţe nemáte v počítači nainstalován Word a přijde e-mail s Wordovou přílohou, přesto ji Gmail otevře. Nabízí totiţ tuto přílohu otevřít jako dokument Google a otevře jej v příslušné aplikaci.
Google kalendář není závislý pouze na Gmailu. Uţivatel si můţe vytvořit samostatný kalendář pro rodinu, přátele a práci a přizvat ostatní, kteří budou prohlíţet
59 MONEY TODAY, 2008. [cit. 4. 5. 2012].
a editovat události těchto kalendářů. Lze udělit oprávnění pro kaţdého pozvaného, ale upravovat události můţe pouze zakladatel kalendáře. Kdokoli se také můţe přihlásit k odběru veřejných kalendářů, které obsahují uţitečné termíny, jako jsou například svátky. Zadávání nových událostí do svého Google kalendáře nevyţaduje vyplňování velkého počtu polí do formuláře. Funkce nám umoţňuje rychlé vloţení odkazu do levé horní části kalendáře a naplánovat akci v přirozeném jazyce. Gmail obsahuje předpověď počasí pro aktuální týden. Do záloţky nastavení kalendáře se zadá obec, nebo poštovní směrovací číslo a je zde moţnost výběru mezi stupni Celsia a Fahrenheita. Při návratu do svého kalendáře se vţdy objeví malá ikona počasí v levém horním rohu se stupni a obrázkem slunce nebo mraku, pro kaţdý kalendářní den.61
Srovnání Gmailu a Hotmailu:
Před pár lety spousta lidí přestala pouţívat Hotmail, protoţe neměl dostatek funkcí a byl magnetem pro spam. Tou dobou (2010) přišel na trh Gmail, který se stal drtivým favoritem (Gmail – 46 % a Hotmail – 8 %). Společnost Microsoft se postupně snaţila své chyby napravovat a sjednotila Hotmail s ostatními sluţbami Windows. Gmail má více funkcí, mezi něţ patří umělá inteligence, silný spamový filtr a několik GB úloţného prostoru. Výhodou Hotmailu je systém na třídění pošty a interaktivita s ostatními e-mailovými sluţbami a sociálními sítěmi.
61 FRIEDMAN, 2012. [cit. 5. 5. 2012].
9. BLOKOVÁNÍ REKLAMY
Tlačítko na ztlumení zvuku na televizi je mocný nástroj. Inţenýři vyvinuli metody, které umoţňují stejnou funkci provádět na internetu, odstranění hlasité reklamy.
Existují technická řešení, která provádí blokování reklam, jako je AdBlock a AdBlock Plus. Software umoţňuje uţivateli manuálně vybrat, které reklamy chce zablokovat a neustále aktualizuje jiţ existující seznam blokovaných reklam a naopak umoţňuje uţivateli zakázat blokování určitých webových stránek.
AdBlock Plus není zdaleka prvním nástrojem, který uţivatelům umoţní blokovat reklamu, zatímco surfují na webu. Software blokování reklam existuje jiţ od roku 1999 v reakci na sníţení rychlosti prohlíţení, způsobené silným přenosem na on-line reklamy.
V poslední době se stávají webové reklamy dobrou příleţitostí pro hackery. V 6,9 procentech webových stránek najdeme odkazy, které směřují na podezřelé stránky, které by stáhly škodlivý software. V jistém smyslu software blokující reklamy vznikl z nutnosti, neţ ze záliby.
Kdykoli začne internetový prohlíţeč stahovat nějaký prvek webové stránky, reklamní blokátor nejdřív porovnává zdroj, který reaguje na seznam známých reklamních adres, a rozhodne o tom, zda má pokračovat ve stahování. Statický reklamní blokátor by mohl rychle zastarat a stát se neefektivním. Zde je seznam reklamních adres průběţně aktualizován prostřednictvím interakce s uţivatelem. Obecně platí, ţe filtrovací seznamy jsou tvořeny decentralizovaně a jsou téměř vţdy zdarma. Například AdBlock Plus je open-source projekt a umoţňuje uţivatelům přispět k jeho vytváření.
Určité faktory, jako například velikost, ovlivňují částku, zaplacenou za on-line reklamy, včetně jejich umístění na webu. Program DoGooder nahrazuje normálně zobrazující se reklamy jinými schválenými reklamními kampaněmi, které podporují charitativní a neziskové organizace. Pro všechny pozitivní projevy softwaru adblock, jsou vlastníci a tvůrci webový stránek mnohdy proti. Jedna z větších slušných stránek, která protestuje proti blokování reklam, je Ars Technica. Tato organizace byla nucena kvůli adblockingu sníţit počet zaměstnanců, protoţe velká část čtenářů zablokovala jejich reklamy. Někteří weboví autoři a komentátoři nemají daleko k tomu, aby blokování reklam 38
přirovnávali ke krádeţi. Někdy můţe způsobit zablokování reklamy to, ţe bude stránka fungovat nesprávně, například pokud je webová reklama vyuţita jako vyrovnávací paměť mezi obsahem.
Zde přichází na řadu otázka, zda je blokování reklam legální. Pokud bychom tento software chtěli dát do souvislosti s trestným činem, tak je to vyloučeno, jelikoţ jen těţko spadá pod definici krádeţe. V dnešní době existuje jen málo ţalob, zahrnující reklamní blokování, jelikoţ doposud ţádná nebyla soudem přijata jako trestný čin.62
9.1 Blokování reklamy v Internetu Explorer
Blokování reklamy v aplikaci webového prohlíţeče Internet Explorer není tak přístupným doplňkem, jako například u Opery nebo Firefoxu. Mnoho uţivatelů Internet Explorer ani neví, ţe funkce blokování reklamy v tomto prohlíţeči existuje. Tento doplněk je snadno přístupný pomocí sluţby InPrivate, která otevře nastavení filtrování. Umoţňuje ale pouze blokování reklam, které se objevují na více stránkách, buď automaticky, nebo manuálně. Uţivatelská zpráva v XML formátu je převedena do seznamu Adblock Plus, blokování reklam, který lze importovat do aplikace Internet Explorer. Neexistuje však ţádný zřejmý způsob jak okamţitě zablokovat prvek na jedné stránce.63
Nejsilnějším blokátorem reklam pro Internet Explorer je Adblock IE. Je navrţen tak, aby byl rychlý a jeho pouţití bylo snadné. Adblock IE je určen pro všechny současné verze aplikace Microsoft Internet Explorer a podle serveru Adblockie poskytuje nejlepší integraci uţivatelského rozhraní na trhu. Na rozdíl od jiných Adblock doplňků, Adblock IE blokuje reklamy, které se stahují. Webové stránky se budou načítat rychleji, protoţe Internet Explorer nemusí ztrácet čas stahováním reklamy. Adblock IE automaticky pravidelně kontroluje nově staţené filtrační aktualizace. Pokud je k dispozici nová
62 WALBESSER, 2011. [cit. 26. 4. 2012].
aktualizace softwaru, budete automaticky informování. Adblock IE je ale zdarma pouhých 30 dní ve zkušební verzi a aby mohl i nadále fungovat, vyţaduje po uplynutí lhůty licenční klíč.64
9.2 Blokování reklamy v Google Chrome
Reklamy jsou důleţité pro financování bezplatné distribuce kvalitního obsahu na internetu. Nicméně po načtení některých webových stránek se objevují dotěrná vyskakovací okna a bannery65, takţe surfování na takových stránkách se stává docela nepříjemným. Rozšíření Adblockingu pro Google Chrome je proto stále oblíbenější.
Dvě nejpopulárnější rozšíření v internetovém obchodě Chrome, jsou v současné době AdBlock a Adblock Plus. Obě rozšíření slibují stejnou věc: blokovat všechny reklamy na kaţdé stránce. Ale jaký je rozdíl mezi těmito dvěma programy? Který z nich je lepší adblocker? AdBlock byl původně vytvořena pro Google Chrome. Je to ten starší z nich a stále má více uţivatelů. AdBlock Plus se připojil ke Google Chrome teprve nedávno, ale počty jeho uţivatelů rychle rostou. Okamţitě se stal druhým nejpopulárnějším rozšířením Chromu. Je rovnocenným blokátorem reklam s AdBlockem Plus pro Firefox, s více neţ 120 miliony staţení. Chrome AdBlock Plus je zaloţen na stejném kódu jako verze Firefox.
Při porovnávání obou rozšíření je patrné, ţe AdBlock Plus je zaloţen na mnohem více promyšleném kódu. Zatímco mají aplikace stejnou účinnost při blokování reklam, AdBlock Plus je více stabilní a nezpůsobuje zpomalení prohlíţeče. Také na video webových stránkách, jako je YouTube, blokovací mechanismus odstraňuje reklamy i z videa.66
64 Adblock IE. [cit. 27. 4. 2012].
Srovnání blokování reklamy:
Uţivatelé Exploreru často ani netuší, ţe tento webový prohlíţeč poskytuje sluţbu Adblockingu. Adblock IE sice okamţitě blokuje reklamy, které se stahují, ale zdarma je pouze zkušební verze, která po třiceti dnech vyprší a Adblock IE stojí skoro dvacet dolarů. AdBlock a AdBlock Plus jsou nyní nejpopulárnější rozšíření v internetovém obchodě Chrome. AdBlock Plus je více stabilní, nezpomaluje prohlíţeč a dokáţe odstranit reklamy i z videa.
41
10. WEBOVÉ KALENDÁŘE
10.1 Windows kalendář
Kalendář Windows byl dříve pouze součástí Hotmailu a dnes je dostupný ve Windows Vista, tudíţ jej uţivatel nemusí zvlášť instalovat. V té době, kdy byl kalendář v Hotmailu, vypadal sice velice moderně, ale ve skutečnosti to byla jakási základní verze. Největší chybou bylo to, ţe se nedokázal zobrazit v českém jazyce, coţ Hotmail uměl. Kaţdý uţivatel Hotmail kalendáře mohl vlastnit pouze jeden, který sice nebyl tak jednoduchý, ale měl mnoho uţitečných funkcí. Kalendář šel zobrazovat on-line, takţe k němu měl přístup, kdo chtěl a také bylo moţné nastavit, jaké údaje chcete, aby ostatní viděli. Další funkcí bylo upozorňování na sjednané schůzky, a to i pomocí e-mailu. Ale tato funkce bohuţel chybí například v postranním panelu Windows Vista. 67
Ve Windows kalendáři jsou dvě hlavní záloţky, Události a Úkoly. Najdeme zde i poloţku Celodenní událost. U kaţdého úkolu je moţné nastavit, jak často ho chceme připomínat. Další důleţitou funkcí je políčko Priorita, která rozdělí úkoly podle důleţitosti. U takové moţnosti uţivatel nemusí zadat konkrétní čas. Windows kalendář kaţdý den automaticky začíná v osm hodin a končí v pět odpoledne. V nastavení jde však tato časová hranice rozšířit. Jako uţ u Hotmail kalendáře lze kaţdá schůzka a jiná událost zveřejnit on-line.68 Nejnovější verzí je Windows Live Calendar, který vlastní navíc funkci předpovědi počasí na následujících 5 dní. Uţivatelé můţou pro předpověď měnit město či PSČ. Dnes se pojmenování vrací opět k historii a dnes nese název Hotmail Kalendář. 69
67 MACICH, 2007. [cit. 4. 5. 2012].
10.2 Kalendář Google
Google kalendář je on-line kalendář, který je zdarma a snadno pouţitelný. Můţeme ho mít pro osobní potřebu, vyuţití na pracovišti nebo například jako seznam událostí třídy, koordinační schůzky či plánování práce pro knihovny. Tento šikovný program rovněţ upozorňuje uţivatele na nadcházející události kalendář jiţ týden dopředu prostřednictvím e-mailu, připomenutím v kalendáři nebo SMS zprávou. Uţivatelé mohou snadno přidat další kalendáře například kvůli světovým svátkům a prohlíţet kalendáře přátel a kolegů, veřejné kalendáře sportovních, hudebních a jiných akcí. Tyto kalendáře lze oddělit barevně.
Google kalendář je univerzální, vizuálně atraktivní aplikace, která plánuje schůzky, setkání a další akce. Kalendáře mohou být nastaveny tak, aby automaticky přijímaly všechny události, nebo pouze ty, jeţ nejsou v časovém konfliktu s jinými. Jednotlivé události sdílených kalendářů lze nastavit jako „Private“, který neposkytuje ţádné informace. 70
Jakmile jste přihlášeni do Google kalendáře, můţete rychle přepínat mezi zobrazeními (například den, týden, měsíc) kliknutím na záloţku v horní části kalendáře. Program zobrazí události v chronologickém pořadí. Google kalendář nabízí několik jednoduchých způsobů, jak přidat poloţky. Jednou z moţností je kliknutí na poloţku Rychlé přidání, nebo stačí kliknout na jeden den, nebo hodinu v kalendáři. Do poloţky data se k jednotlivým hodinám napíše název události, četnost opakování (kaţdý týden, jednou za rok,…), popis, komentář a místo, které se zobrazí v Google Maps. Kalendář nabízí také nastavení velkého počtu moţností, jako například jazyk, země, časové pásmo, formát času, formát data, ikonu počasí v závislosti na zeměpisné poloze a mnoho dalších. V několika krocích mohou uţivatelé synchronizovat kalendáře Google a Microsoft Outlook. Google kalendář nabízí také obousměrnou synchronizaci s BlackBerry
70 DUNN, 2008. [cit. 4. 5. 2012].
a s ostatními vyspělými mobilními telefony a kapesními zařízeními. Kalendář Google je kompatibilní s většinou hlavních webových prohlíţečů. 71
Srovnání webových kalendářů
Dvě vynikající sluţby, Google kalendář a Windows Live kalendář, lze synchronizovat. To představuje velkou výhodu pro obrovský počet lidí, kteří vlastní účty od obou sluţeb. Pomocí synchronizace těchto sluţeb sjednotí dva velmi odlišné a uţitečné zdroje. 72
Oba webové kalendáře jsou online. Windows kalendář byl dříve pouze součástí Hotmailu, ale dnes je součástí Windows Vista. Na sjednané schůzky upozorňuje pomocí e-mailu. S kalendářem Google mají většinu stejných funkcí, ale Google Calendar je vizuálně atraktivnější a místo schůzky se zobrazí v aplikaci Google Maps, coţ je obrovská výhoda.
71FEDDERN- BEKCAN, 2008. [cit. 4. 5. 2012].
11. ZÁVĚR
Webové stránky PC World73 v únoru roku 2012 testovaly nejnovější verze webových prohlíţečů. Tým věnoval zvláštní pozornost proměnným, jako je rychlost, bezpečnost, funkce a rozšíření.
Mezi šesti uchazeči PC prohlíţečů získal v testech Google Chrome 17 těsně první místo za nejlepšího umělce díky rychlému renderování JavaScriptu a načítání stránek, za vynikající nástroje, bezpečnost a úctyhodnou řadu doplňků a funkcí. V patách mu byla Mozilla Firefox 10, která zpracovává grafiku HTML5 rychleji, neţ jakýkoli jiný prohlíţeč a vlastní obrovskou knihovnu doplňků, aby se stalo procházení snadnější a zábavnější. Překvapením bylo, ţe se na třetím místě umístil RockMelt 0.9, prohlíţeč vytvořený v rámci verze Chromium, který je integrovaný s Facebookem a pracuje mnohem rychleji, neţ většina jeho soupeřů. Microsoft Internet Explorer 9 získal poměrně nízké skóre. Jeho hlavními problémy je to, ţe v prohlíţeči nenabízí témata a není moţné synchronizovat oblíbené poloţky. Výhodou však je, ţe nabízí více moţností zabezpečení, neţ většina konkurenčních prohlíţečů a rychlé zpracování kódu HTML5. Páté a šesté místo obsadila Opera a Safari.
Prvním cílem mé práce bylo na základě analýzy a srovnání popsat, co Google Chrome uţivateli nabízí a zdali je konkurenceschopný Exploreru. Myšlenka Google Chrome je jiţ od počátku stejná. V roce 2008 chtěl Google změnit novým prohlíţečem způsob, jakým pouţíváme počítače. Cílem nebylo pouze získat podíl na stávajícím trhu, ale změnit samotnou podstatu procházení internetu. Hlavními výhodami Chromu jsou rychlost, malá velikost, cena a výběr z velkého mnoţství témat. Oproti Exploreru nemá při základní verzi nijak velké mnoţství funkcí, avšak ostatní freewarové aplikace Chrome můţeme přidávat neomezeně. Je obecně známo, ţe Microsoft má před Googlem, co se týče webových prohlíţečů, obrovský náskok. Jeho Internet Explorer totiţ ovládá 75 % podílu
73 GUESS, 2012. [cit. 12. 5. 2012].
45
světového trhu, ale procento Google Chrome rychle stoupá a v posledních verzích obou prohlíţečů má Google Chrome dokonce před Internetem Explorer mírný náskok.74
Odborník přes IT a počítačovou grafiku, Bc. Matěj Hřib tvrdí: „Ačkoliv je Google Chrome prezentován a vyzdvihován hlavně v souvislosti s rychlostí, je tato skutečnost dána hlavně tím, že ve větší míře využívá místo na pevném disku PC pro případnou historii prohlížení již jednou zobrazených stránek. Limit ukládání se však může v extrémních případech negativně projevit na jedné straně ve velké zabrané kapacitě a na straně druhé v neaktuálním zobrazení informací internetových stránek, jelikož jsou načítány z PC a nikoliv z webového serveru.“
Dalším cílem bylo na základě probádané literatury zjistit, jaký z těchto dvou internetových prohlíţečů je pro dnešního uţivatele atraktivnější. Google Chrom má velice snadné pouţití, řadu rozšíření a doplňků a vynikající výkon. To nemusí být ideální pro kaţdého, ale měl by tak splňovat potřeby většiny uţivatelů. Internet Explorer jiţ dlouhou dobu zaostává za ostatními prohlíţeči v jednotlivých rysech a snadnosti pouţití, ale v deváté verzi nabízí několik funkcí, které jsou při nejmenším stejně tak dobré jako to, co nabízí konkurence. Google Chrome je určitě atraktivnější pro mladší věkové skupiny, jelikoţ je nový, stylový a mladí lidé rádi zkouší nové věci. Internet Explorer je na trhu uţ několik let a byl pro mnohé z nás prvním webovým prohlíţečem vůbec. Proto je stále vyuţíván spoustou uţivatelů po celém světě, kteří netouţí po změně.
V práci jsem si kladla otázky, proč má Google Chrome na to, aby se stal jedničkou na trhu a zdali je personalizace pro webové uţivatele pozitivní věc. Google Chrome se objevil na trhu v roce 2008 a myslím si, ţe za tři roky zvládl jeho tým udělat stejně kvalitní práci, jako Internet Explorer za patnáct let. Domnívám se, ţe webový prohlíţeč Google Chrome je velice perspektivní a snaţí se kaţdou svojí verzí dosáhnout větší kvality a uţivatelské spokojenosti. Proto by se měl stát jedničkou na trhu webových browserů a věřím, ţe tomu tak zanedlouho bude.
74 GREEN, 2008. [cit. 12. 5. 2012].
V úvodu moje hypotéza zněla takto: Myslím si, ţe se Google Chrome zanedlouho stane jedničkou na trhu webových browserů, protoţe jeho personalizace je u většiny webových uţivatelů vítána i přes to, ţe si pro své potřeby ukládá velký počet osobních údajů a uţivatelských dat.
Bez personalizace by se stal web statickým prostředím. Má význam pro úspěšné rozšíření nové a pokročilé komunikační sluţby. Personalizace Google je nedílnou součástí celkového prohlíţení webu. Rozhodně uţivatelům při navigaci na internetových stránkách usnadní ţivot a většina uţivatelů ji bere jako důleţitou funkci na internetu.
Svoji hypotézu nemohu potvrdit se vší jistotou, ale výsledky mluví za vše a podíl Google Chrome neustále stoupá. Tato práce můţe být stavebním kamenem pro další a hlubší bádání ze světa webových prohlíţečů.
Podle Ing. Bc. Víta Svobody, odborníka přes IT: „Práce vhodným způsobem porovnává souvislosti v konkurenčním boji webových prohlížečů. Zajímavou částí práce je zaměření se na cílovou skupinu uživatelů ve smyslu personalizace, která v poslední době určuje směr vývoje webových aplikací tak, aby webový prohlížeč vystupoval jako ucelená aplikace integrující v sobě veškeré nástroje běžné práce při „brouzdání internetem“.“
47
12. RESUMÉ
Bakalářská práce se zabývá webovým prohlíţečem Google Chrome, který se podle statistik šplhá na pozici jedničky na trhu. Tento webový prohlíţeč srovnávám s konkurenčním Internetem Explorer. Na úvod jsem zvolila vývoj webových prohlíţečů, ve kterém představuji ty nejúspěšnější od počátku vzniku browserů. Následuje první válka prohlíţečů mezi Netscape a Internet Explorer, kde IE nakonec zvítězí. Další kapitolou je Internet Explorer, a to jeho vývoj, funkce Hotmail, kalendář a blokování reklam. Stejné proměnné jsem zvolila u Google Chrome a navíc jsem přidala personalizaci, která je nedílnou součástí Google. V závěru se objevuje druhá válka prohlíţečů, jejíţ konec je nám zatím neznámý.
12.1 Summary
The thesis deals with the Google Chrome web browser, which is „the number one“ in market, according to statistics. This web browser I compare with its competitor the Internet Explorer. In the beginning I chose an evolution of web browsers and I introduce the best web browsers since their beginning. It occurs first war between Netscape and Internet Explorer web browsers – IE wins. Next chapter of thesis is focused on the Internet Explorer, its evolution, Hotmail function, calendar or block of pop-ups. The same evaluation criterias I chose with Google Chrome web browser and I added the personalization, which is an inseparable part of Google. In the end of the thesis is rising the second war of web browsers, which its end is unknown for this time.
48
13. BIBLIOGRAFIE
ADAPTIC. Personalizace. [online]. [cit. 26. 4. 2012]. Dostupné na WWW:
49
ETSI EG 202 325. [online]. 2005-2010. [cit. 26. 4. 2012]. Dostupné na WWW:
50
CHITU, Alex. Google Chrome 7, Ready for the Web Store. Google Operating System [online]. 1. 10. 2010. [cit. 11. 3. 2012]. Dostupné na WWW:
MILLER, Simon. Blocking ads in Google Chrome. Techie Buzz [online]. 2011. [cit. 27. 4. 2012]. Dostupné na WWW:
52
SPANBAUER, Scott. Gmail to the Max: Helpful Tips, Tricks, and Hacks. PCWorld [online]. 2006. [cit. 4. 5. 2012]. Dostupné na WWW:
53
STATISTIKY: MIKULA, Jan. Statistiky prohlíţečů - ČR duben 2012: Google Chrome pouţívá pětina uţivatelů. Prohlizece.info [online]. 10. 5. 2012. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné na WWW:
54