MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře

Barbora Pospíchalová

Provozování staré hudby v Brně mezi lety 1970-1990

Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

Brno ……………………….. podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu této práce, Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D., za jeho odborné vedení a cenné rady a připomínky. Dále všem, kteří mi pomohli v nelehkém úkolu sběru informací, zejména paní doktorce Janě Baláčové, doktorce Janě Perutkové, docentu Vladimíru Richterovi, prof. Miloši Štědroňovi, a všem bývalým členům souborů, o kterých tato práce také pojednává, a kteří mi ochotně poskytli své osobní archivní materiály. V neposlední řadě také děkuji Petru Sloukovi, který mě přivedl k zájmu o starou hudbu, díky němuţ jsem mohla tuto práci napsat.

Obsah

1.0 ÚVOD ...... 6

2.0 HISTORIE PROVOZOVÁNÍ STARÉ HUDBY V BRNĚ ...... 7

2.1 RUDOLF PEČMAN ...... 8 2.2 MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL BRNO ...... 10 2.3 KRUH PŘÁTEL HUDBY BRNO ...... 16 2.4 HUDEBNÍ MLÁDEŢ ...... 20 2.5 OSTATNÍ INSTITUCE A OSOBNOSTI ...... 23 2.5.1 Vratislav Bělský ...... 26

3.0 KONCERTY STARÉ HUDBY V 70. LETECH ...... 28

3.1 STÁTNÍ FILHARMONIE BRNO ...... 31 3.2 PARK KULTURY A ODDECHU ...... 35 3.2.1 Kruh přátel hudby ...... 35 3.2.2 Hudební mládeţ ...... 43 3.2.3 Mezinárodní hudební festival Brno ...... 49 3.2.4 Samostatné koncerty staré hudby v rámci PKO ...... 53 3.3 HUDEBNÍ ŠKOLY, DIVADLA A OSTATNÍ INSTITUCE ...... 54 3.4 SOUBORY SPECIALIZOVANÉ NA STAROU HUDBU ...... 67 3.4.1 Collegium pro musica antiqua ...... 67 3.4.2 Camerata moravica ...... 69

4.0 KONCERTY STARÉ HUDBY V 80. LETECH ...... 73

4.1 STÁTNÍ FILHARMONIE BRNO ...... 74 4.2 PARK KULTURY A ODDECHU ...... 75 4.2.1 Kruh přátel hudby ...... 75 4.2.2 Hudební mládeţ ...... 87 4.2.3 Mezinárodní hudební festival Brno ...... 91 4.2.4 Samostatné koncerty staré hudby v rámci PKO ...... 98 4.2.4.1 Brněnský varhanní festival ...... 100 4.3 HUDEBNÍ ŠKOLY, DIVADLA A OSTATNÍ INSTITUCE ...... 101 4.4 SOUBORY SPECIALIZOVANÉ NA STAROU HUDBU ...... 110 4.4.1 Camerata moravica ...... 110 4.4.2 Tibia ...... 111 4.4.3 Musica pastoralis ...... 112

4.4.4 Collegium musicum Brno ...... 116 4.4.5 Telemannovo barokní collegium ...... 118 4.4.6 Madrigal Octet Brno ...... 119 4.4.7 Flores musicae ...... 120 4.4.8 Mimi fortunae ...... 120

5.0 ROZVOJ STARÉ HUDBY V BRNĚ NA POČÁTKU 90. LET ...... 121

5.1 COLLEGIUM PRO ARTE ANTIQUA ...... 121 5.2 AKADEMIE STARÉ HUDBY ...... 123

6.0 ZÁVĚR ...... 126

7.0 RESUMÉ ...... 128

8.0 SUMMARY ...... 129

9.0 ZUSAMMENFASSUNG ...... 130

10.0 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ...... 131

10.1 PRAMENY ...... 131 10.2 LITERATURA ...... 133

11.0 PŘÍLOHY ...... 142

1.0 Úvod

V oblasti kulturního dění je v současné době velkým trendem provozování staré hudby, či ještě lépe přímo takzvané autentické interpretace. Po roce 1990 bylo, a stále je, zakládáno poměrně velké mnoţství souborů specializujících se na tuto oblast. Zejména v Brně byl patrný velký nárůst aktivit spojených s provozováním staré hudby1. Podmínky kulturního ţivota ani doba však v brněnském prostředí takovému rozvoji v minulosti příliš nepřály. Do roku 1990 se často jednalo o ojedinělé počiny a souborů, které se věnovaly výhradně staré hudbě bylo také velmi málo. Přesto, nebo právě proto, jsou aktivity spojené s provozováním staré hudby v tomto období velmi zajímavé a inspirativní. Také v oblasti dramaturgie se vyskytovaly pouze ojedinělé výjimky ucelených koncertních cyklů, které by programově sledovaly starší hudbu. O to více je však třeba je připomenout, zejména osobnosti, které za jejich realizací stály (např. Rudolf Pečman). Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na koncerty staré hudby2 v Brně v období 70. – 90. let. 20. století. Z hlediska provozování staré hudby se jedná o poměrně málo zmapovaný úsek brněnského kulturního dění a proto se ve své práci pokusím o jeho podrobnější analýzu. Nejedná se tak pouze o samotné koncerty a jejich repertoár, ale zaměřím se také na hlavní interprety a osobnosti tehdejšího okruhu příznivců staré hudby, jednotlivé soubory a také na institucionální základnu koncertního dění v Brně. Vzhledem k tématu této práce tvoří nejdůleţitější podklady pramenné materiály. Jedná se hlavně o koncertní programy uloţené v archivech jednotlivých institucí a souborů, či jejich sborníky. Dalším nezanedbatelným pramenem se také staly vzpomínky a osobní výpovědi pamětníků a účastníků tehdejšího kulturního dění. Práce je tematicky rozčleněna na několik kapitol. V první části se pokusím stručně nastínit historii provozování staré hudby v Brně předcházející období v této práci zkoumané. V dalších kapitolách se pak budu věnovat koncertnímu dění v daném období, přičemţ instituce a soubory rozčleněním na soubory starou hudbu provozující okrajově a programově. Poslední kapitolu pak věnuji rozvoji aktivit spojených se starou hudbou na počátku 90. let. V oddílu příloh pak bude obsaţen chronologický soupis koncertů ve formě přehledných tabulek.

1 Zaloţení Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy FF MU apod. 2 Jako vymezení pojmu staré hudby pro účely této práce jsme si stanovili skladatele předklasického repertoáru, zhruba po generaci Johanna Sebastiana Bacha. - 6 -

2.0 Historie provozování staré hudby v Brně

Období, kterému se tato práce věnuje, jsou sice 70. – 90. léta 20. století, ale pro bliţší pochopení aktivit spojených se starou hudbou v Brně té doby je nutné nejprve stručně nastínit situaci tomuto období předcházející. Jak píše ve své diplomové práci Věra Mikulášková (která se sama aktivně věnuje provozování staré hudby a výuce hry na staré hudební nástroje) , zájem o památky staré hudby se u nás začal probouzet teprve ve druhé polovině 19. století.3 Tyto tendence však postupně sílily, a ve třicátých letech 20. století jiţ tato vlna významně zasáhla a obohatila repertoár českých specializovaných souborů.4 Současně se také začal rozvíjet muzikologický výzkum staré hudby a její interpretace.5 Je proto nabíledni, ţe prvními institucemi, které se začaly věnovat provozování staré hudby byly hudební školy, akademie múzických umění, konzervatoře či ústavy hudební vědy na univerzitách.6 V Brně se jednalo přímo o ukázkový příklad, kdyţ v roce 1928 zaloţil Vladimír Helfert instrumentální soubor zaměřený na starou hudbu Collegium musicum jako doplněk hudebněvědného semináře.7 Po válečné pauze bylo Collegium obnoveno v roce 1947 ve spolupráci s nově vznikajícím Janáčkovým kvartetem.8 Pod vedením Jaroslava Pohanky toto těleso sdruţovalo studenty univerzity i brněnské konzervatoře a pokračovalo v předválečných tendencích.9 První koncert se konal v létě roku 1947 a další koncertní aktivity později organizoval J. Pohanka ve spolupráci s muzikology Janem Rackem a Theodorou Strakovou.10 Koncertní cykly organizoval Seminář pro hudební vědu, který byl v 50. a 60. letech institucí, která pořádala mnoho kulturně a umělecky významných akcí, jako např. rekonstrukci nejstarších památek řecké hudby v ţivém provedení pěveckého sboru posluchačů tohoto semináře, pod vedením Rudolfa Pečmana.11 Repertoár tohoto souboru spočíval především ve znovuobjevených skladbách starých českých mistrů a mnohé koncerty byly prováděny na původních nástrojích, zapůjčených z

3 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 5 4 Tamtéţ, s. 5 5 Tamtéţ 6 Tamtéţ, s. 29 7 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 107 8 Tamtéţ 9 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 29 10 Tamtéţ 11 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 109 - 7 -

Moravského musea.12 Collegium uskutečňovalo nejen své vlastní koncerty, abonentní cykly nebo hudební besedy, ale zvalo i hosty, nahrávalo pro rozhlas a také pravidelně hostovalo v Praze a vystupovalo na koncertech po celé České republice.13 V roce 1961 však došlo k rozdělení souboru a starší členové začali vystupovat pod novým názvem Komorní orchestr Bohuslava Martinů, který příleţitostně vystupuje dodnes, hraje však jiţ pouze všeobecný repertoár.14 Další část původního osazenstva setrvala pod názvem Collegium musicum, komorní orchestr bez dirigenta do roku 1963, kdy pod novým názvem Čeští komorní sólisté orchestr převzal Miroslav Matyáš, který se více ztotoţňoval s původní myšlenkou J. Pohanky.15 Tento soubor pak i nadále uskutečňoval koncerty zaštítěné hlavičkou sdruţení hudebně historického oddělení Moravského musea v Brně Collegium musicum brunense.16 V současné době jsou Čeští komorní sólisté komorním orchestrem Státní filharmonie Brno a hrají díla starých, zejména českých mistrů.17 Jak je zjevné, rozvoj staré hudby vţdy stál a padal s aktivitami a nadšením jednotlivců, a to nejen v Brně. Jednalo se o významné osobnosti na poli snah o aktivní provozování staré hudby, ať uţ to byli praktikové, nebo teoretikové. Právě díky nim se stará hudba hrála a vţdy si našla své příznivce. Její provozování se odehrávalo v rámci různých institucí, souborů, spolků, společností atd., avšak vţdy v nich figuroval někdo, kdo byl pro starou hudbu zapálený. Jak uvádí Mikulášková:

„I kdyţ některé z institucí měly podporu hudby takříkajíc v popisu práce, vţdy bylo rozhodující, zda v dané chvíli byl v nějaké významné pozici osvícený člověk, který staré hudbě fandil.“18

V Brně byl jednou z těchto význačných „osvícených“ osobností Rudolf Pečman.

2.1 Rudolf Pečman

Rudolf Pečman působil v Brně jako muzikolog, pedagog, praktikující hudebník a organizátor kulturně – hudebního dění. Šíře zájmů a aktivit tohoto výjimečného člověka byla

12 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 29 13 Tamtéţ 14 Tamtéţ s. 40 15 Tamtéţ, s. 41 16 Tamtéţ 17 Tamtéţ 18 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 29 - 8 - obrovská. Jednou z oblastí jeho zájmů, a to nemalou, byla právě stará hudba, respektive hudba 18.století, dějiny opery, libretistka a teorie hudební interpretace.19 Šíře jeho aktivit se projevovala i četnými publikačními počiny v zahraničí a zapojením do mezinárodního muzikologického dění.20 Od roku 1965 se pravidelně zúčastňoval mezinárodních festivalů, nejčastěji to byl festival orientovaný na Händelovo dílo (jelikoţ osoba G. F. Händela byla Pečmanovým celoţivotním badatelským zájmem) v Halle nad Sálou, kde se také podílel na konferencích a byl členem zdejší Händelovy společnosti.21 V roce 1973 bylo Pečmanovi uděleno stipendium Ministerstva školství a Italské republiky na studijní pobyt v Itálii, kde se zabýval výzkumem českých hudebních bohemik v italských archivech.22 Na tomto pobytu se mu podařilo shromáţdit velké mnoţství informací k jeho dalšímu celoţivotnímu badatelskému zájmu o osobnost Josefa Myslivečka.23 Díky těmto širokým aktivitám a osobním setkáním v zahraničí znal Rudolf Pečman osobně mnoho zahraničních interpretů, zejména souborů, které se specializovaly na provozování staré hudby. Tento fakt později sehrál významnou roli za jeho dramaturgického působení v Kruhu přátel hudby a Mezinárodním hudebním festivale Brno. Díky osobním kontaktům totiţ Pečman tyto soubory zval na koncerty v rámci KPH a Mezinárodního hudebního festivalu Brno (dále jen MHFB), a také se s nimi dokázal dohodnout na konkrétním programu těchto koncertů.24 To, ţe většinou zahraniční interpreti zahráli skladby, o které je Pečman poţádal, bylo velice důleţité pro celkovou dramaturgii, zejména v rámci MHFB.25 Mohl tak sestavit dokonale jednotnou dramaturgii a realizovat své představy o tematicky ucelené komplexní akci.26 V dnešní době je bohuţel tento výjimečný druh spolupráce zaloţený na osobních kontaktech stále méně častější, a snadno tak dochází k rozpadu dramaturgické ucelenosti koncertních cyklů, neboť interpreti, které pořadatelé zvou na své koncertní cykly (a se kterými nemají ţádné předchozí osobní kontakty), většinou přicházejí s jiţ danou nabídkou programů a jen málokdy jsou ochotni ji měnit.27

19 Poledňák, I.: Pečman, Rudolf, slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2009. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1 013, cit. 28.3.2012 20 Tamtéţ 21 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 217 22 Tamtéţ, s. 222 23 Tamtéţ, s. 230 24 Osobní sdělení Jany Baláčové, dokumentační pracovnice a redaktorky programů, katalogů a textů Filharmonie Brno. 25 Osobní sdělení Jany Baláčové… viz pozn. 24 26 Pečman, R.: Brněnské festivaly: historie v heslech: fakta:snahy a cíle, Brno, 1971. 27 Osobní sdělení Jany Baláčové… viz pozn. 24 - 9 -

Velký přínos a vliv Rudolfa Pečmana na provozování staré hudby v Brně lze tedy skutečně nejlépe vysledovat právě na příkladu jeho působení ve dvou stěţejních institucích hudebního ţivota tehdejšího Brna, a to Mezinárodním hudebním festivale Brno a Kruhu přátel hudby.

2.2 Mezinárodní hudební festival Brno

Jiţ v 50. letech začaly v Brně sílit snahy o stálé festivalové dění, za jejichţ důleţitý mezník označuje Pečman zaloţení Brněnského hudebního máje v roce 1955.28 Tento festival, který se kaţdoročně konal do roku 1965, však ještě nebyl přísně tematicky a dramaturgicky vymezen.29 Aţ v roce 1966 vyústily snahy o nový typ brněnského festivalu, který by byl - jak uvádí Pečman, tematickou, komplexní akcí, usilující o hlubší poznání přesně vymezeného úseku hudebního vývoje nebo tvůrčí skladatelské osobnosti, v první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Brno.30 Jedním z jeho zakladatelů byl právě Rudolf Pečman, důleţitou osobou pak byla také Jaroslava Zapletalová. Tato výjimečná ţena působila v rámci brněnského koncertního ţivota jiţ od 40. let, kdy začínala organizovat koncerty a festivaly v pořadatelské organizaci jejího manţela.31 Zde je nutno se zmínit o jednom z těchto festivalů, který, dle slov Jaroslavy Zapletalové, předjímal pozdější brněnské snahy o realizaci slohově a programově jednotných festivalů, jakým se stal MHFB.32 Důleţitý je také proto, ţe se jako jeden z úplně prvních dramaturgicky věnoval staré hudbě.33 Jednalo se o Festival barokní hudby, který proběhl na podzim roku 1942 a na němţ také poprvé vycházela interpretace skladeb starých mistrů z nových zásad slohového provedení, které tehdy naznačovaly cestu k tzv. poučené interpretaci.34 Jako reprezentant tohoto nového interpretačního hnutí zde vystoupil chlapecko – muţský sbor Schola cantorum pod vedením Miroslava Venhody, který v českém prostředí představuje jednoho z průkopníků poučené interpretace starých děl.35 Sbor zde provedl latinské hry Tří Marií ( z repertoáru velikonočních her kláštera sv. Jiří v Praze ) a skladby Kryštofa Haranta z Polţic,

28 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 110 29 Tamtéţ 30 Pečman, R.: Brněnské festivaly: historie v heslech: fakta:snahy a cíle, Brno, 1971. 31 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 111 32 Zapletalová, J.: Vzpomínky na koncertní Brno 1941-1944. In: Opus musicum 17, č. 4, 1985, s. 108 33 Tamtéţ 34 Tamtéţ 35 Tamtéţ - 10 -

Adama Michny z Otradovic a G. P. da Palestriny.36 V tehdejší době se jednalo o zcela výjimečný program, který vyvolal velkou posluchačskou odezvu.37 Dalším specifikem tohoto sboru také bylo to, ţe Miroslav Venhoda přidával do koncertních broţur také partitury zpívaných skladeb, coţ nebývá zvykem ani dnes a v tehdejší době to bylo kritiky koncertů Scholy cantorum vysoce oceňováno.38 Jaroslava Zapletalová tedy organizovala nejen tento festival, ale mnohé další a také různé koncertní akce pořádané v Brně. Dlouhá léta pak působila v Koncertním oddělení Parku kultury a oddechu, v jehoţ rámci realizovala mnohé koncerty Kruhu přátel hudby, Hudební mládeţe a také několik ročníků Mezinárodního hudebního festivalu Brno.39 Byla také hudební publicistkou a o jejím aktivním zájmu o hudbu a její dějiny svědčí i to, ţe byla taktéţ členkou Händelovy společnosti v Halle nad Sálou, kam často doprovázela Rudolfa Pečmana.40 Jaroslava Zapletalová totiţ byla dlouholetou spolupracovnicí Rudolfa Pečmana, přičemţ jejich spolupráce započala v 60. letech a díky tomuto výraznému a výjimečně výkonnému tandemu vznikl i MHFB.41 V počátcích úvah o novém typu festivalu Jaroslava Zapletalová zpracovala organizační stránku, přičemţ jejím nápadem byla také moţnost začlenění jiné přidruţené akce, jako např. soutěţe (pozdější rozhlasová soutěţ Prix musical de Radio Brno) a Rudolf Pečman zpracoval otázku hudební dramaturgie a hudebněvědného kolokvia.42 Právě zahrnutí této muzikologické sloţky do nového typu festivalu bylo jedním z výrazných specifik MHFB.43 K festivalu také byly připojeny pravidelné rozhlasové soutěţe Prix musical de Radio Brno zaměřené k výběru nejlepších rozhlasových nahrávek na přesně stanovená témata.44 První ročník MHFB byl věnován osobnosti Bohuslava Martinů a následné kolokvium pojednávalo o jevištním díle B.Martinů.45 Jiţ druhý ročník v roce 1967 však byl věnován staré hudbě. Festival s názvem Musica Antiqua Brno se zaměřoval zejména na hudbu 17. a 18. století, zazněla na něm však i díla starší.46

36 Zapletalová, J.: Vzpomínky na koncertní Brno 1941-1944. In: Opus musicum 17, č. 4, 1985, s. 108 37 Tamtéţ 38 Poštolka, M.: Konfese – Od Břevnova do Kroměříţe. Rozhovor s Miroslavem Venhodou. In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, s. 14 39 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 112 40 Tamtéţ, s. 113 a 220 41 Tamtéţ, s. 197 42 Tamtéţ 43 Tamtéţ, s. 198 44 Pečman, R.: Brněnské festivaly:historie v heslech:fakta:snahy a cíle, Brno, 1971 45 Tamtéţ 46 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60. letech 20. století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 29 - 11 -

Na tomto festivalu vystoupila řada domácích, ale i zahraničních souborů a čeští diváci tak měli poprvé moţnost v takovém měřítku srovnat jejich úrovně a interpretační styly.47 Jak uvádí Mikulášková, právě tento festival znamenal značný impuls pro podporu hnutí za starou hudbu, stejně jako, slovy Věry Mikuláškové, objevné Kolokvium o interpretaci staré hudby a k němu vydaný sborník.48 Na tomto kolokvium byli také zahraniční hosté, odborníci na starou hudbu, a následná diskuze, která následovala po slyšených koncertech, jak uvádí Fukač, obohatila danou tematiku v celosvětovém měřítku, zejména díky konfrontaci empirie s vědou, coţ bylo cizími odborníky přijato s povděkem.49 Slabší úroveň českých interpretů, ve srovnání se zahraničními soubory, pak je, dle Fukače, dána nedostatečnou informovaností, zároveň se však vyjádřil, ţe po tomto festivalu je na čem budovat, a ţe aktivní dramaturgie, vydobývající nové hodnoty z autentických materiálů je patrně nejlepším prostředkem na cestě za uznáním.50 Rudolf Pečman díky svým značným kontaktům v zahraničí pozval na tento festival mnoho výjimečných souborů. Vystoupily zde např. The Deller Consort z Anglie s uměleckým vedoucím a kontratenoristou Alfredem Dellerem, (coţ v tehdejším Československu muselo jistě působit jako naprosté zjevení), soubory Musica antiqua a Musica da camera z Rakouska, Pro arte antiqua Lipsiensis z Německa nebo Quatuor vocal de Bruxelles z Belgie, kteří zařadili vokální tvorbu starých mistrů, např. Guillaume Dufaye, Orlanda di Lassa nebo Heinricha Issaca.51 Byly zde však zastoupeny i české soubory s neméně zajímavým programem. Na jednom z koncertů v Mahenově divadle přednesli Noví pěvci madrigalů a komorní hudby z Prahy (s uměleckým vedoucím Miroslavem Venhodou) latinské písně české gotiky a renesance, zpěvy z Franusova „kancionálu“, ze Speciálníku královéhradeckého, lidové písně a tance z 16. století a ve druhé části programu za spoluúčasti souboru Musica antiqua z Vídně Michnovo Requiem a skladby Johna Browna a Josquina des Pres.52 Dále zde vystoupili na slavnostním zahájení Brněnští madrigalisté pod vedením Josefa Pančíka, Sebastian orchestr z Prahy, nebo praţský soubor Ars rediviva pod vedením Milana Munclingera.53 Za zmínku také stojí několik významných provedení oper a oratorií v rámci tohoto přelomového festivalu. V rámci koncertu v Janáčkově divadle bylo Státní filharmonií Brno,

47 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s.29 48 Tamtéţ 49 Fukač, J.: Kolokvium o interpretaci. In: Hudební rozhledy 20, č. 11, 1967 50 Fukač, J.: Musica antiqua. In: Hudební rozhledy 20, č. 11, 1967 51 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60. letech 20. století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009, s. 30 52 Tamtéţ, s. 173 - 12 -

APS Moravanem, Brněnským dětským sborem a několika sólisty za řízení Jiřího Waldhanse předvedeno Carissimiho oratorium Jephte.54 Jednalo se o poměrně významné provedení, jelikoţ se toto krátké oratorium hrálo a hraje velmi ojediněle, a to i v dnešní době.55 Dalším takovým počinem bylo provedení opery G. F. Händela Julius Caesar souborem opery Státního divadla v Brně v reţii Miloše Wasserbauera.56 Na tomto místě je třeba podotknout, ţe profesor Miloš Wasserbauer, uznávaný brněnský operní reţisér, se mimo jiné také zabýval barokní operou a moţnostmi její interpretace a různých inscenačních přístupů, o čemţ svědčí i jeho článek „Inscenační přístup k barokní opeře“ publikovaný ve sborníku Janáčkovy akademie múzických umění v roce 1972.57 O jeho zálibě v inscenování barokních děl pak také vypovídá fakt, ţe se po celá šedesátá léta barokní opery pravidelně objevovaly na programu jeho Komorní opery při JAMU. Byly to Purcellova Dido a Aeneas v roce 1960, Händelův Xerxes roku 1963, hned následující rok pak od stejného autora dílo Acis a Galatea, v roce 1966 komické intermezzo Sluţka paní G. B. Pergolesiho a v roce 1969 dílko moravského barokního skladatele Josefa Schreiera Aurea libertas.58 Zmiňovaná Händelova opera Julius Caesar měla také svou premiéru na půdě Komorní opery Miloše Wasserbauera, a to jiţ v roce 1966, jak píše ve své stati o tomto provedení Eugenie Dufková, šlo vskutku o výjimečnou událost, o jejímţ společenském dosahu a ohlasu svědčí osm repríz tohoto představení.59 Tento trend pokračoval i v sedmdesátých letech po smrti profesora Wasserbauera několika dalšími barokními operami inscenovanými Komorní operou M. Wasserbauera, coţ bude zmíněno v další části práce. Vraťme se však ještě jednou k barokní opeře na MHFB Musica Antiqua v roce 1967. Kromě novodobě premiérového provedení Myslivečkova Il Tamerlano, (který se však dobovým zařazením skladatele neshoduje s časovým vymezením pojmu stará hudba v této práci) byl v Janáčkově divadle v rámci festivalu inscenován Monteverdiho L´Ofreo v koncertním provedení Státní filharmonie Brno, Filharmonického sboru BB a sólistů pod taktovkou Jiřího Pinkase.60

53 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60. letech 20. století…, viz pozn. 51, s. 173-175 54 Tamtéţ, s. 173 55 Osobní sdělení Vladimíra Maňase. 56 Tamtéţ, s. 174 57 Wasserbauer, M.: Inscenační přístup k barokní opeře, in: O interpretaci staré hudby. Red. Karel Bundálek, Jan Trojan. Sborník JAMU VI-1972, Brno-Praha,1972, s. 109 58 jf, bá: Komorní opera Miloše Wasserbauera. Kde se rodí operní mládí?, in: Opus musicum 11, č. 4, 1979, příloha I-VIII 59 Dufková, E.: Wasserbauerovo pojetí Händelovy opery Julius Caesar. In: Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla. Red. Rudolf Pečman a kolektiv, Brno 1992, s. 61-65 60 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60. letech 20. století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 175 - 13 -

Na uvedeném ročníku MHFB je tedy jasně vidět snaha Rudolfa Pečmana, coby tajemníka festivalu, o větší popularizaci a hraní staré hudby v Brně. V tomto duchu pak po třetím ročníku v roce 1968 věnovaném Leoši Janáčkovi pokračoval v roce 1969 dramaturgií festivalu Musica vocalis, která byla zaměřena zejména na barokní hudbu a jako protiklad k ní pak skladby 20. století.61 Hlavní spojnicí celého programu byly vokální skladby nejrůznějších stylových a ţánrových poloh.62 Jiţ na slavnostním zahájení zazněly Fanfáry od A.V.Michny z Otradovic a další program pak sledoval předsevzatou problematiku oratoria, písně, mše a dalších vokálních útvarů.63 Na koncertě v Mahenově divadle, na kterém účinkovali společně brněnský soubor Komorní orchestr Bohuslava Martinů a rakouský Wiener Kammerchor pod vedením Theodora Guschlbauera, zazněly 4 korunovační anthemy ( Coronal anthems ) G. F. Händela, dvě lamentace J. D. Zelenky Lamentatio pro die Veneris Sancto a Quomodo obscuratum est aurum a Charpantierovo Te Deum.64 Opět na tomto festivalu také vystoupili The Deller Consort v chrámu sv.Michala společně s Brněnským vysokoškolským sborem a Českými komorními sólisty s programem sloţeným z Purcellova O sing into The Lord a mše Messa di S. Cecilia Alessandra Scarlattiho.65 Výhradně zahraničními interprety pak byla v Mahenově divadle provedena Bachova Dvojsborová moteta, a to sbory Gächinger Kantorei a Bach Collegium ze Stuttgartu, které dirigoval Helmuth Rilling.66 Výrazným počinem ale byla zejména inscenace opery J. J. Fuxe Psiche se dvěma intermezzy skladatelů Francesca Bartolomea Contiho a Antonia Caldary.67 Díla byla provedena opět za spolupráce zahraničního a domácího souboru, konkrétně Brněnských madrigalistů a ansámblu Capella academica Wien pod uměleckým vedením Eduarda Melkuse, který stál za celým nastudováním, realizací a premiérovým provedením.68 Nastudování jevištních partů a cembala continua vedl Wolfgang Gabriel a sólové pěvecké party předvedli sólisté vídeňské opery.69 Nastudování partů obou intermezz, Contiho Pampalugo vestito da papagallo (hráno dle úpravy Egona Wellezse z Oxfordu) a Caldarova

61 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60. letech 20. století…viz pozn. 51, s. 34 62 Tamtéţ 63 Festival Musica vocalis Brno 1969, red. Rudolf Pečman, Mezinárodní hudební festival Brno. Brno 1969 64 Tamtéţ 65 Tamtéţ 66 Tamtéţ 67 Tamtéţ 68 Tamtéţ 69 Tamtéţ - 14 -

Barlafuso e Pipa (dle úpravy Eduarda Melkuse) , pak provedli Melkus s Gabrielem společně.70 Jistě se jednalo o velmi zajímavé provedení, výjimečné uţ kvůli vloţení intermezz, coţ do té doby zřejmě v ČSSR takto provedeno nebylo, jelikoţ se buď hrála pouze opera, nebo pouze intermezzo ( většinou pod názvem miniopera ) , ale pokud je mi známo, nikdy ne společně. Je proto škoda, ţe je dnes jiţ Eduard Melkus téměř zapomenut, včetně jeho snah o renesanci staré hudby.71 Je sice pravdou, ţe jeho styl neodpovídal dnešní „poučené provozovací praxi“ , neboť uţíval moderních strun, současného ladění, vibrata apod.72, ale v době 60. a 70. let se ještě velmi málo vědělo, jak má ona poučená praxe vypadat a většina souborů, které se chtěly staré hudbě věnovat ji hrály romanticky a na moderní nástroje. Nelze je však odsuzovat a jejich snahu označovat za méněcennou, uţ pro jejich nadšení a fakt, ţe svou vytrvalostí dokázaly skutečně dostat starou hudbu do povědomí posluchačů a hlavně do programů koncertních pořadů a představení. Eduard Melkus byl jedním z představitelů těchto snah, lépe řečeno téměř jiţ poučené praxe, neboť se specializoval na interpretaci hudby 18. století na barokní housle, přičemţ hru na ně také ve Vídni vyučoval a obecně se také věnoval realizacím starých děl, spartacím a způsobům interpretace staré hudby.73 Roku 1965 zaloţil uvedený ansámbl Capella Academica Wien, který se specializoval na hudbu 18. století na starých nástrojích74 a se kterým realizoval výše zmíněnou operu Psiche na MHFB. Melkusovo působení v českém prostředí se ale neomezilo pouze na tento jednotlivý počin, udrţoval zřejmě kontakty s českými muzikology, pravděpodobně také s Rudolfem Pečmanem, neboť např. v roce 1982 se v hudebním periodiku Opus musicum objevil od Eduarda Melkuse obsáhlý článek s notovými ukázkami o zásadách volných ozdob v hudbě 18. století, v překladu zmíněného Rudolfa Pečmana.75 Na konci osmdesátých let se také dvakrát osobně zúčastnil interpretačních seminářů staré hudby v Kroměříţi76 a v roce 1990 pak účinkoval na koncertě v rámci cyklu „Virtuosi d´archi“ pro Kruh přátel hudby.77

70 Festival Musica vocalis Brno 1969, red. Rudolf Pečman, Mezinárodní hudební festival Brno. Brno 1969 71 Eduard Melkus – Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Eduard_Melkus , cit. 1.4. 2012 72 Tamtéţ 73 Pečman, R.: Medailon Eduarda Melkuse, v rámci článku Melkus, E.: Zásady volných ozdob v 18. století. In: Opus musicum 14, č. 3, 1982, s. 76 74 Tamtéţ 75 Tamtéţ 76 Přibylová, L.: In memoriam Miroslava Venhody. In: Opus musicum 19, č. 10, 1987, s. 283 77 Čtvrté desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1998 - 15 -

Jednalo se tedy o výraznou osobnost na poli provozování staré hudby, a jak jsem jiţ uvedla výše, je škoda, ţe dnes jiţ Eduard Melkus téměř upadl v zapomění. V zapomění by však neměly upadnout ani zásluţné aktivity Rudolfa Pečmana, díky nimţ se stará hudba v Brně začala více hrát jiţ v průběhu šedesátých let, a to nejen v rámci Mezinárodního hudebního festivalu, ale také např. na koncertech Kruhu přátel hudby.

2.3 Kruh přátel hudby Brno

Kruh přátel hudby v Brně vznikl roku 1958 jako jeden z prvních z KPH v Československu.78 Nová organizace, která tehdy vznikla, se jmenovala Klub přátel váţné hudby, záhy se však přejmenovala na Kruh přátel hudby a s ním roku 1958 splynul Spolek pro komorní hudbu, který v Brně existoval v letech 1952-57.79 Cílem této nové organizace bylo vytvořit „účelnou a účinnou organizaci návštěvnické obce, zvětšovat zájem obecenstva o koncerty, prohlubovat jeho znalosti a rozšiřovat okruh koncertních posluchačů“.80 Ve snaze zaujmout co nejvíce lidí pro kvalitní hudbu, navazoval KPH spolupráci se závodními kluby podniků, se školami a učilišti, pravidelně také pořádal besedy s hudebními osobnosti a od roku 1959 byl vydáván členský Zpravodaj.81 Koncertní cykly pro KPH zpočátku vytvářelo Krajské koncertní jednatelství při Státní filharmonii Brno, později si však KPH vytvářel samostatné cykly, na kterých účinkovali významní čeští i zahraniční umělci.82 K těmto cyklům byly v letech 1970-1997 vydávány tématické publikace, které vydávalo koncertní oddělení PKO ( Park kultury a oddechu – kulturní zařízení Národního výboru Brno, hlavní organizátor tehdejšího kulturního ţivota v Brně ) , jejichţ autorem byl Rudolf Pečman.83 Od počátku KPH byl jeho zřizovatelem Park kultury a oddechu, který zajišťoval organizačně i finančně jeho činnost a bylo štěstím, ţe pracovnicí PKO určenou pro Kruh byla Jaroslava Zapletalová, která společně s Pečmanem vlastně vytvářela uměleckou podobu KPH.84 Jak píší „Janáčkovci“ v úvodu sborníku vydaného ke třetímu desítiletí KPH v Brně :

„Kaţdý kruh má svůj střed – jádro, z něhoţ je všechno odvozeno. Tváře paní Zapletalové, doc. Pečmana a jejich nejbliţších spolupracovníků známe nejen my, ale i všichni členové KPH. Jsou vidět

78 Jubilejní ohlédnutí 50 let od zaloţení KPH 10 let trvání SPH. Red. Jarmila Mráčková, Brno 2008, s.4 79 Tamtéţ 80 Tamtéţ 81 Tamtéţ 82 Tamtéţ 83 Tamtéţ 84 Jubilejní ohlédnutí 50 let od zaloţení KPH 10 let trvání SPH. Red. Jarmila Mráčková, Brno 2008, s. 4 - 16 - na koncertě, ale i před ním, po něm a kolem něj. Jejich práce má povahu ušlechtilého poslání. Uvedli Kruh do pohybu a starají se o to, aby se otáčel ve směru objevování nových hudebních krás.“85

Jak je tedy zřejmé, Pečman spolu s Jaroslavou Zapletalovou byli ideovými a dramaturgickými tvůrci programů KPH a jelikoţ Rudolf Pečman, jak jiţ bylo řečeno, patřil k vyznavačům staré hudby a jejího provozování, promítl se tento jeho zájem velmi významně do cyklů koncertů a besed KPH. Jak uvádí sám prof.Pečman, pro KPH byla typická přísná programová linie, jak v jednotlivých koncertních cyklech, tak v cyklech besed.86 Člen KPH by měl být, dle Pečmana, obeznámen s vývojem hudby, měl by poznat její nejvýznačnější plody minulosti i přítomnosti, uvědomovat si slohové a společenské parametry hudby v kontextech s ostatními uměními atd.87 Jednalo se tedy o velmi komplexní pojetí koncertních a besedních aktivit KPH, a jak je uvedeno ve sborníku Jubilejní ohlédnutí ( pozn. 88 ) , činnost Kruhu přátel hudby v Brně znamenala dramaturgicky vytříbený přínos do brněnského kulturního ţivota.88 Jak uvádí Pečman, KPH pořádal v kaţdé sezóně dva vzájemně proporčně vyrovnané cykly, mimořádné a prémiové koncerty.89 Tato praxe však byla běţná aţ zhruba od poloviny šedesátých let. Do té doby se jednalo o souvislý program abonentních koncertů v průběhu celé sezóny. Co se týče staré hudby, do roku 1962 se na programu abonentních koncertů vyskytovala jen sporadicky, většinou jednotlivý autor ( zejména A.Vivaldi, G. F. Händel nebo v písňovém koncertu J. Dowland ) v programu sloţeném z různých stylových období.90 O prvním koncertu sloţeném z více neţ tří čtvrtin z repertoáru staré hudby lze hovořit aţ v koncertní sezóně 1962/1963, kdy na III.abonentním koncertě vystoupili Noví pěvci madrigalů a komorní hudby pod vedením Miroslava Venhody společně se Skupinou zobcových fléten Miloslava Klementa.91 Na programu měli, kromě dvou skladeb moderních autorů, díla Claudia Monteverdiho, latinské písně české gotiky a renesance, Jacoba Regnarta, Orlanda di Lasso a Jacoba Handla Galla.92

85 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988, s. 2 86Pečman, R.: Ohlédnutí za léty práce 1978-1988, in: Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 , s. 5 87 Tamtéţ 88 Jubilejní ohlédnutí 50 let od zaloţení KPH 10 let trvání SPH. Red. Jarmila Mráčková, Brno 2008, s. 4 89 Pečman, R.: Ohlédnutí za léty práce 1978-1988, in: Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 , s. 6 90 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 91 Tamtéţ 92 Tamtéţ - 17 -

Na tomto místě je třeba podotknout, ţe Miloslav Klement, jeţ na tomto koncertě účinkoval se svou skupinou zobcových fléten, měl na renesanci tohoto nástroje v Čechách velkou zásluhu. Jak tvrdí Radek Dočkal, sám flétnista a bývalý umělecký vedoucí souboru Telemannovo barokní collegium, zobcová flétna po svém vrcholném období uţívání v baroku v dalších slohových obdobích velmi ztratila na popularitě a z běţného uţívání téměř vymizela.93 Návrat tohoto hudebního nástroje do programů koncertů a obliby u hudebníků začal aţ na počátku 20. století, a v Čechách zejména ve druhé polovině 20. století.94 Velký podíl na tom měl právě Miloslav Klement, který se o zobcové flétny v celé jejich šíři začal zajímat, sbíral je, jakoţ i další historické dechové nástroje, sám je opravoval a některé si i vyráběl, ale hlavně rozepisoval partitury pro tento nástroj a také prováděl spartace starých skladeb z archivů a muzeí.95 Byl velkým propagátorem hry na zobcovou flétnu (dokonce vydal několik učebnic hry na tento nástroj, podle kterých se dodnes vyučuje na ZUŠ) a později se také zaměřil na propagaci hudby z období renesance a se svým praţským souborem Symposium musicum vystupovali i v zahraničí.96 V tomto souboru jiţ hráli i na různé jiné historické dechové nástroje, jako krumhorn, cink nebo serpent.97 Lze tedy říci, ţe vystoupení tehdy ještě Skupiny zobcových fléten Miloslava Klementa bylo pro Brno určitou raritou, jelikoţ, pokud je mi známo, tento výrazný propagátor staré hudby v českém prostředí uţ pak v Brně nikdy nevystupoval. Vraťme se však ke Kruhu přátel hudby. Na první ucelený koncert staré hudby v jeho rámci si muselo brněnské publikum počkat aţ do koncertní sezóny 1966/67, kdy v Besedním domě provedl Komorní orchestr Bohuslava Martinů pořad sloţený výhradně ze skladeb A. Corelliho, Benedeta Marcella, Antonia Vivaldiho a J. S. Bacha.98 Ve stejné sezóně pak také proběhl Vánoční koncert na kterém zazněly skladby pro cembalo G. F. Händela, J. S. Bacha a Francoise Couperina v provedení Vratislava Bělského a árie z Händelova Mesiáše pro soprán, zpívaná Jarmilou Hladíkovou.99 Tato dvě jména zde neuvádím bezúčelně, neboť jak po léta šedesátá, tak i sedmdesátá a osmdesátá ( kteréţto období je ústředním zájmem této práce ) se pravidelně objevují na téměř kaţdém koncertě staré hudby pořádaném některým z brněnských souborů. Podrobněji se o nich ale zmíním později.

93 Osobní sdělení Radka Dočkala, bývalého uměleckého vedoucího souboru Telemannovo barokní collegium a současného uměleckého vedoucího a dirigenta sboru Moravských madrigalistů 94 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 95 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 96 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 97 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 98 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 99 Tamtéţ - 18 -

Jak jsem jiţ poukázala výše, pravidelné tematické cykly koncertů se v rámci KPH začaly objevovat aţ v polovině šedesátých let. Jedním z prvních byl cyklus „Čtyři století klávesových nástrojů“ realizovaný v sezóně 1968/69 , kde hned na druhém abonentním koncertě věnovaném cembalovým skladbám zazněla díla Henryho Purcella, G. F. Händela, Domenica Scarlattiho, Francoise Couperina a J. S. Bacha v provedení rakouského cembalisty Gunthera Radhubera.100 Hostování zahraničních sólistů jiţ v této době bylo pro KPH naprosto běţné, jinak tomu však bylo v případě zahraničních souborů. Jedním z prvních takových těles, která v rámci koncertů KPH hostovala, bylo Coro femminile Santa Cecilia z Itálie, vedené dirigentkou Iris Niccolini, které vystoupilo se smíšeným programem, který obsahoval skladby moderní, ale i ukázky gregoriánského zpěvu či díla J. S. Bacha a Orlanda di Lasso.101 V roce 1969 se pak ještě uskutečnily dva koncerty zahraničních souborů, a to v rámci dalšího cyklu KPH „Musica da camera“ .102 Jedním z nich byl koncert Záhřebských sólistů pod vedením Dragutina Hrdjoka, na jehoţ programu byly mimo jiné skladby A. Vivaldiho, G. F. Händela a G. B. Pergolesiho, druhý byl koncert z děl J. S. Bacha (včetně dvou Braniborských koncertů, č. 5 a č. 3 a Trojkoncertu D dur ) v opravdu mezinárodním sloţení, jelikoţ dva houslisté pocházeli z Uruguaye a Japonska a další sólisté, jakoţ i celý soubor Rheinisches Kammerorchestr byli z NSR.103 Za zmínku v této sezóně pak jistě stojí provedení Bachových Lipských chorálů známou brněnskou varhanicí, a příleţitostně i cembalistkou, Alenou Veselou, za spoluúčasti Brněnských madrigalistů pod vedením Josefa Pančíka.104 Sezóna 1969/70 jiţ spadá do hlavní části této práce, přesto však zmíním koncert, který se odehrál ještě v roce 1969 a který zahajoval varhanní cyklus.105 Byl to koncert Vratislava Bělského, na kterém provedl Výmarské skladby J. S. Bacha.106 Jak lze vidět, byl dramaturgický zájem KPH o starou hudbu jiţ v šedesátých letech na mírném vzestupu, zejména díky osobě Rudolfa Pečmana, který také díky dobrým kontaktům v zahraničí zval mnohé zajímavé hosty a soubory, ale stále ještě byl repertoár koncertů staré hudby zastoupených na programu KPH lehce monotematický. Velmi často se zde objevovala jména A.Vivaldiho, G. F. Händela, J. S. Bacha, výjimečně F. Couperina či G. B. Pergolesiho

100 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 101 Tamtéţ 102 Tamtéţ 103 Tamtéţ 104 Tamtéţ 105 Tamtéţ 106 Tamtéţ - 19 - a jen zřídka skladatelé starší (Monteverdi, Lasso aj.). Další, méně známí, či dokonce úplně neznámí autoři starší doby se neobjevili vůbec. To se však v průběhu 70. a 80. let změnilo, jak bude představeno v další části práce. Celá instituce Kruhu přátel hudby měla tedy pro Brno a dramaturgii koncertů staré hudby na jeho půdě pořádaných značný význam, nelze tedy v návaznosti na KPH pominout ani další instituci, která byla pro provozování staré hudby v Brně také zásadní, a to Hudební mládeţ.

2.4 Hudební mládež

Hudební mládeţ vznikla v roce 1958 jako sekce Kruhu přátel hudby.107 Celá idea zaloţení spolku typu Hudební mládeţe původně pocházela od známého českého dirigenta Václava Talicha, který podnítil zaloţení první Hudební mládeţe v Praze.108 Zanedlouho poté, podpořeni zaloţením Kruhu přátel hudby, iniciovali vznik HM nadšení jedinci i v Brně.109 Jejich činnost byla skutečně horlivá, coţ dokládá i fakt, ţe jiţ v roce 1959 začala HM vydávat vlastní Zpravodaj a v roce 1968 dokonce usilovali společně s praţskou Hudební mládeţí o začlenění do mezinárodní organizace Jeunesses musicalis, které jim bohuţel v následujícím roce tehdejší Ministerstvo kultury z ideových důvodů zamítlo.110 HM také pořádala zájezdy na domácí hudební festivaly a různé besedy s hudebními skladateli, i tematické besedy, zaměřené na bliţší poznání dějin hudby, které velmi často připravoval Rudolf Pečman.111 Hudební mládeţ tedy představovala v dramaturgii brněnských koncertů nový prvek a co se týče staré hudby, její vliv na repertoár koncertů ve prospěch hudby 16., 17. a 18.století byl také značný. Dokazuje to i výrok Lubomíra Mátla, předního českého sbormistra, který napsal do sborníku 20 let Hudební mládeţe v Brně :

„Vedení HM v Brně vděčím za to, ţe dala Brněnskému akademickému sboru na svých koncertech moţnost provést řadu novinek soudobé vokální hudby a především novodobé premiéry unikátních děl 16. a 17.století.“112

107 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 108 Tamtéţ 109 Tamtéţ 110 Tamtéţ 111 Tamtéţ 112 Mátl, L. in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978, s. 33 - 20 -

Dále uvádí, která díla měl konkrétně na mysli, a to Il combattimento di Tancredi e Clorinda a Tirsi e Clori Claudia Monteverdiho a oratorium Giacoma Carissimiho Potopa světa.113 Uvedená Monteverdiho díla však byla inscenována aţ v sedmdesátých letech, takţe jim bude věnován prostor v další části práce. Dále ve svém příspěvku Mátl zdůrazňuje výbornou institucionální záštitu Hudební mládeţe pro koncerty staré hudby slovy, ţe koncertní oddělení PKO prokázalo mimořádnou podporu při realizaci těchto děl, která si vyţádala netradiční ansámblové a sólové obsazení s mutací klasických a historických hudebních nástrojů.114 Zřejmě se tedy v rámci tehdejších poměrů podpory staré hudby oficiálními institucemi jednalo o výjimečnou vstřícnost. Dramaturgický obraz koncertů HM také určovalo sloţení jeho předsednictva, jakoţ i předsedové, kterých se v čele výboru vystřídalo několik. Za předsednictví Miloše Štědroně se tak např. zaměření koncertů HM ubíralo jak směrem staré hudby, tak směrem moderní hudby.115 Co se týče ucelených koncertů staré hudby a koncertních cyklů, byla na tom Hudební mládeţ podobně jako KPH a první takové náznaky se začínají objevovat aţ v polovině šedesátých let. V sezóně 1964/65 byl Komorním orchestrem Bohuslava Martinů proveden koncert sloţený ze skladeb concerta grossa skladatelů B. Marcella, A. Corelliho, A. Vivaldi, Giovanni Batisty Pergolesiho a Francesca Geminianiho.116 Ve stejné sezóně zazněla v rámci komorního koncertu Studia autorů (zaměřeného především na moderní tvorbu) díla Jacoba Obrechta, Pérotina a Dufayovo Alma redemptoris mater v podání Aleny Veselé hrající na cembalo a varhany a Brněnského vysokoškolského sboru.117 První tematický cyklus se objevuje aţ v sezóně 1965/66. Nesl název „Stará hudba a dnešek“ a program jednotlivých koncertů byl vţdy, jak jiţ napovídá název celého cyklu, rozdělen na první polovinu skladeb starých mistrů a druhou polovinu autorů moderní hudby.118 Na těchto koncertech se objevily skladby G. F. Händela, J. S. Bacha, H. Purcella, G. P. da Palestriny, O. di Lassa nebo Clémenta Janequina.119 Výrazněji se lišil pouze koncert ve velmi komorním obsazení pro bas, alt a klavírní doprovod, kde zazněly kantáty G. B. Bassaniho, Giulia Cacciniho a prolog z opery Odyseův návrat do vlasti Claudia

113 Mátl, L. in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978, s. 33 114 Tamtéţ 115 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 116 Tamtéţ 117 Tamtéţ 118 Tamtéţ 119 Tamtéţ - 21 -

Monteverdiho, canzone z opery Orfeo od stejného autora a taktéţ Monteverdiho Lamento d´Arianna.120 V koncertní sezóně 1966/67 proběhl klavírní a varhanní koncert, klavírní sloţen ze skladeb J. S. Bacha a varhanní v podání jiţ zmiňované Aleny Veselé měl na programu díla taktéţ J. S. Bacha, N. Clérembaulta a L.-C. Daquina.121 V květnu roku 1967 byla na Stadionu provedena ve velkém obsazení, dokonce za účasti Státní filharmonie Brno a Českého pěveckého sboru, provedena Velká mše h moll J. S. Bacha.122 Z hlediska repertoáru byly ale výjimečnější dva koncerty v sezóně 1968/69, které zohlednily i autory méně známé neţ J. S. Bach či G. F. Händel. Na prvním z nich předvedl dr. Jiří Reinberger autory předbachovské éry ve skladbách pro varhany a to G. Böhma, J. G. Walthera a J. Pachelbela.123 Druhý z nich také nabízel varhanní skladby, ale v kombinaci s vokální sloţkou v provedení Brněnského vysokoškolského sboru v prostorech Červeného kostela.124 Na programu byla díla J. Obrechta, J. Despreze, T. L. da Vittoria, H.Isaaca, Kryštofa Haranta z Polţic, skladby z Jistebnického kancionálu v úpravě pro varhany a ukázky gregoriánského chorálu.125 Posledním, avšak výjimečným počinem HM, který bych zde ráda zmínila, je jiţ předesílané oratorium G. Carissimiho. Bylo by však lépe uţít termínu oratoria, neboť byla provedena dvě, v rámci cyklu „Musica viva historica“ v sezóně 1969/70.126 Na prvním koncertu tohoto cyklu byly uvedeny skladby H. Purcella, J. Stanleye a A. Vivaldiho a v závěru pak oratorium G. Carissimiho „Judicium Solomonis“ Komorním orchestrem Bohuslava Martinů a sólisty.127 Zřejmě proto, ţe zde neúčinkoval Brněnský vysokoškolský sbor, toto oratorium Lubomír Mátl do svého příspěvku, který jsem uvedla výše, nezahrnul. Na druhém koncertě však jiţ Brněnský vysokoškolský sbor veden L. Mátlem účinkoval, společně s Českými komorními sólisty, Alenou Veselou u cembala a několika

120 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 121 Tamtéţ 122 Tamtéţ 123 Tamtéţ 124 Tamtéţ 125 Tamtéţ 126 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 127 Tamtéţ - 22 - sólisty.128 Na programu bylo kromě skladeb A. Scarlattiho a A. Vivaldi jiţ zmiňované oratorium G. Carissimiho Potopa světa.129 Jak bylo zřejmé jiţ z příspěvku L.Mátla, jednalo se u provedení těchto oratorií o výjimečný počin, kterým Hudební mládeţ výrazně přispěla k provozování staré hudby v Brně. Však také kritik Jan Vratislavský ve své recenzi zmiňovaného koncertu v časopise Opus musicum píše, ţe technická vybroušenost a zápalnost provedení Českých komorních sólistů, Brněnského akademického sboru a předních pěvců vtiskly dílu pečeť barokní velkoleposti, a označuje tematické koncerty KPH a HM skutečným ideovým jádrem brněnského kulturního ţivota.130 Také Miloš Štědroň, v době kdy byl předsedou Hudební mládeţe, napsal, ţe série těchto Carissimiho oratorií byla z dramaturgického hlediska počinem zvláště pozoruhodným.131 Jak však bude uvedeno v další kapitole, v sedmdesátých a osmdesátých letech nejzajímavější koncerty znovuobjevovaných starých děl teprve přišly.

2.5 Ostatní instituce a osobnosti

Mimo tyto významné instituce podporující hraní staré hudby v Brně a mimo osobu prof.Pečmana zde ale existovaly i některé jiné organizace, stejně tak jako další výrazné osobnosti. Jak uvádí Věra Mikulášková ve své práci, přirozenými příznivci staré hudby byli pochopitelně i pracovníci hudebních, nebo hudebně historických oddělení různých regionálních či místních muzeí, či specializovaných hudebních muzeí.132 Nejen, ţe zde mohli umělečtí vedoucí souborů zaměřujících se na starou hudbu získávat notové i jiné materiály a čerpat informace o jednotlivých hudebních skladbách a jejich interpretaci, ale některé instituce na své půdě také pořádaly koncerty či dokonce nechaly vzniknout vlastním souborům.133 V Brně bylo ke staré hudbě nejpříznivěji naladěno Hudebněhistorické oddělení Moravského muzea, kde v té době působil jeden z našich významných hudebních historiků Jiří Sehnal.134 Jelikoţ se Sehnalův vědecký zájem zaměřuje zejména na dějiny hudby 17. a 18. století (se zvláštním zřetelem k Moravě) , ke kapelám olomouckých biskupů, dějinám varhan

128 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 129 Tamtéţ 130 Vratislavský, J.: Kritika Brno in: Opus musicum 2, č.1, 1970, s. 22 131 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 132 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 29 133 Tamtéţ, s. 30 134 Tamtéţ - 23 - a na katolickou chrámovou hudbu 17. -19. století,135 byl vţdy nápomocen různým aktivitám spojeným s provozováním staré hudby, zejména znovuobjevování notového materiálu z archivů muzea. Hudebněhistorické oddělení Moravského muzea pořádalo taktéţ své vlastní koncerty, zaměřující se zejména na interpretaci staré hudby.136 Vystupovali zde pravidelně hosté domácí i zahraniční, z českých to byli hlavně varhaník a cembalista Vratislav Bělský, soubor Čeští komorní sólisté či komorní orchestr Collegium musicum, ze zahraničních zde vystoupili např. Thekla Waldbauer, Kurt Janetzky a Peter Klug, vynikající interpreti staré hudby.137 Tento trend pokračoval i v letech sedmdesátých, coţ bude obsaţeno v další části práce. V souvislosti s Moravským muzeem je zde nutno zmínit další instituci, která se sice v šedesátých letech ještě staré hudbě příliš nevěnovala ( spíše teoreticky pořádáním přednášek a besed s tematikou dějin hudby ) ale v následujícím období, zkoumaném touto prací, se zde některé koncerty staré hudby vyskytly. Jedná se o Malé divadlo hudby a poezie, které vzniklo roku 1962 při Hudebněhistorickém oddělení Moravského muzea.138 Jak uvádí Karafiát ve své práci, Miloš Štědroň, který MDHP tehdy vedl, poznamenal ke směřování nové instituce toto: „Největším přínosem dramaturgie Malého divadla hudby a poezie byly hudební recitaly a pořady kombinující hudbu, výtvarné umění a poezii.“139. MDHP tak pořádalo různé hudební pořady a koncertní vystoupení, je však nutno říci, ţe po celá šedesátá léta se zaměřovalo zejména na moderní hudbu a na význačnější programy spojené se starou hudbou se teprve připravovalo. Co se týká větších organizací, jako např. Státní filharmonie Brno, jejich význam v podpoře hraní staré hudby tkvěl zejména v tom, ţe, jak uvádí Mikulášková, braly pod svou patronaci menší soubory a tělesa ( často tvořená ze členů těchto velkých organizací ) , která se věnovala staré hudbě.140 Nejenţe tak vlastně umoţnily těmto souborům vzniknout, ale podporovaly je morálně i materiálně a podílely se na zdaru jejich větších akcí.141 Jistě se tak malým souborům lépe dařilo uplatnit v koncertním ţivotě, kdyţ vystupovaly pod záštitou některé velké instituce.

135 Macek, P.: Sehnal, Jiří, slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2004. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=6 071 , cit. 1.4.2012 136 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60.letech 20.století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 14 137 Tamtéţ 138 Tamtéţ, s. 13 139 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60.letech 20.století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 13 140 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 30 141 Tamtéţ - 24 -

Na tomto místě je třeba připomenout, ţe v nezanedbatelné míře pomáhal muzikantům, zaměřujícím se na oblast staré hudby, také Československý rozhlas.142 Nebylo to sice v oblasti koncertní, neboť Československý rozhlas pořádal jen málo koncertů, ale umoţnil vzniknout mnoha zajímavým nahrávkám skladeb, které v té době neměly moţnost zaznít v ţivém provedení. V širším smyslu pak k provozování staré hudby přispívaly i společnosti jako Pragokoncert, Český hudební fond, ale zejména Česká hudební společnost.143 Při této organizaci byla totiţ v roce 1982 zaloţena Společnost pro starou hudbu, která uskutečňovala různé besedy, setkání, vydávala zpravodaj, ale hlavně pravidelně pořádala letní školy staré hudby v Kroměříţi.144 Další nezanedbatelnou sloţkou podpory provozování staré hudby byla ediční činnost, zejména vydávání tištěných notových materiálů, učebnic, škol a traktátů.145 Nejvýznamnější českou edicí na poli staré hudby byla Musica antiqua bohemica ( MAB ) , kterou právě v Brně zaloţil roku 1934 prof. Vladimír Helfert.146 Po přerušení vydávání za druhé světové války se roku 1951 ujal redaktorství univ.prof. Jan Racek a jiţ v polovině padesátých let dosáhla edice MAB kvality a úrovně, oceňované i v mezinárodním měřítku.147 Jak uvádí Mikulášková, zaslouţili se o to zejména editoři, především Jaroslav Pohanka.148 Jak uvádí prof. Racek, edice MAB pokračovala dle zásad stanovených Vladimírem Helfertem v kritickém a praktickém vydávání památek české hudby 17. a 18.století.149 Píše zde také, ţe cílem a účelem edice MAB je soustavně zveřejňovat vybraná, umělecky a společensky stále ţivotná díla starší české hudby v pečlivě připravené a revidované edici, která by účelně spojovala vědeckou dokumentárnost notového textu s praktickou upotřebitelností.150 Právě tato myšlenka je velmi důleţitá, neboť umoţňovala hudebníkům přístup k méně známým starým skladbám v provedení připraveném k hraní. Bohuţel však svazky edice MAB nevycházely tak často, jak by si jistě mnozí příznivci staré hudby přáli.

142 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 31 143 Tamtéţ, s. 30 144 Tamtéţ 145 Tamtéţ 146 Tamtéţ, s. 34 147 Tamtéţ 148 Tamtéţ 149 Racek, J.: Padesát svazků edice Musica antiqua bohemica in: Padesát svazků edice Musica antiqua bohemica. Red. prof. Jan Racek, Praha, 1961, s. 8 150 Tamtéţ - 25 -

K týmu editorů edice MAB patřil i Vratislav Bělský151 , kterého jsem jiţ zmiňovala výše a jehoţ osobnost nyní blíţe představím.

2.5.1 Vratislav Bělský

Vratislav Bělský byl vrahaník a cembalista, nadšený příznivce staré hudby, který působil v Brně jiţ od svých studií na JAMU, která dokončil roku 1953 a následně začal učit na LŠU ve Šlapanicích a Kuřimi.152 V roce 1968 se dostal na brněnskou Konzervatoř, kde vyučoval hru na varhany a cembalo, a v letech 1985-2001 přednášel interpretaci staré hudby na JAMU.153 Jak uvádí Jiří Sehnal ve svém článku, Vratislav Bělský nebyl běţným pedagogem, ale velmi se zajímal o teorii a dějiny hudby a měl mimořádné znalosti o interpretaci staré hudby v době, kdy si s ní přední čeští hudebníci nevěděli rady.154 Jak jiţ bylo řečeno, přepisoval a spartoval staré památky české hudby, a to s velkým nadšení, čehoţ si povšiml Jan Racek a pověřil jej vypracováním celé řady svazků edice MAB.155 V popředí jeho zájmu byla díla Jana Dismase Zelenky a Adama Michny z Otradovic, jehoţ mše vydával ve svazcích mimo edici MAB v 90. letech.156 Zájem o interpretaci staré hudby jej také přivedl ke studiu starých německých traktátů, z nichţ některé přeloţil do češtiny, mimo jiné např. J. J. Quantz: Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu nebo Úvaha o správném způsobu hry na klavír C. Ph. E. Bacha.157 Jelikoţ místem jeho působení bylo Brno, vyvíjel zde velmi aktivní koncertní činnost a zapojoval se do téměř kaţdé hudební akce, která nějak souvisela se starou hudbou. Tu se také snaţil při kaţdé vhodné příleţitosti zařadit do programu svých koncertů, nebo koncertů na kterých spoluúčinkoval. Zejména v sedmdesátých letech pak také spolupracoval s mnoha brněnskými soubory specializujícími se na starou hudbu, ať jiţ jako účinkující na koncertech, nebo při získávání, upravování a rozepisování partů notových materiálů pro tyto soubory. Jeho význam při podpoře a propagaci hraní staré hudby tak tkví nejen ve vlastní koncertní činnosti, ale i edičních a překladatelských aktivitách.

151 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 34 152 Sehnal, J.: In memoriam Vratislav Bělský in: Hudební věda 40, č. 1, 2003, s. 110 153 Tamtéţ 154 Tamtéţ 155 Tamtéţ, s. 111 156 Sehnal, J.: In memoriam Vratislav Bělský in: Hudební věda 40, č. 1, 2003, s. 110-112 157 Tamtéţ - 26 -

Jistě není moţné na tomto místě poskytnout vyčerpávající přehled všech osobností a institucí, které určovaly rozvoj provozování staré hudby v Brně před rokem 1970, a není to ani hlavním účelem této práce, přesto doufám, ţe jsem poskytla alespoň částečné nastínění situace, která byla výchozí pro období následující, kterým se budu zabývat v další kapitole.

- 27 -

3.0 Koncerty staré hudby v 70. letech

Dříve, neţ přistoupím k samotným koncertním aktivitám, je třeba si stručně představit institucionální základnu pořádání koncertů v Brně. Zhruba od roku 1948 do pádu reţimu v roce 1989 fungoval v tehdejším Československu systém státních agentur.158 Tento systém vyplýval ze zákona o povinném zprostředkování, a v praxi vypadal tak, ţe kdyţ chtěl pořadatel koncertu objednat interpreta, musel tak učinit přes státní agenturu.159 Organizačním vrcholem těchto agentur byl praţský Pragokoncert, který určoval metodiku tohoto systému a výhradně domlouval zahraniční umělce.160 Pragokoncert byl veden po ministerstvem kultury, ale ve skutečnosti o všech jeho činnostech rozhodovalo oddělení kultury KSČ.161 Přísný reţim objednávek koncertů přes státní agentury platil bez výhrady v populární hudbě, ale přesto, ţe ve sféře váţné hudby byly předpisy trochu volnější, fakticky zde domlouvání koncertů fungovalo stejně, jelikoţ by pořadatelé bez objednávky u státní agentury např. nemohli přímo zaplatit umělce.162 V tom případě by totiţ pořadatelé nemohli čerpat finance od ministerstva, ale museli by interprety platit z vlastního platu, coţ by samozřejmě nemohlo dlouhodobě fungovat.163 Výše honorářů umělců pozvaných na koncerty pak také podléhala vyhlášce, která určovala maximální výši honoráře, jeţ se počítala jako určité procento z běţného měsíčního platu interpreta.164 Celý tento systém pak byl rozdělen dle jednotlivých krajů, kde vţdy existovala jedna hlavní krajská státní agentura, u které pořadatelé objednávali interprety na své koncerty.165 V Brně to v 70. a 80. letech byla Krajská organizace pro film, koncerty a estrády.166 Film zde byl zařazen také, jelikoţ v oblasti objednávání filmů do krajských kin fungoval stejný systém objednávek u státní agentury.167 Po vyjmutí filmu z pravomoce této agentury se v 80. letech přejmenovala na Krajské kulturní středisko, a někteří jeho členové (v čele s Jiřím Šajtarem, který zde působil od roku 1980) po revoluci pokračovali v činnosti a v roce 1991

158 Osobní sdělení Jiřího Šajtara, bývalého zaměstnance Krajského kulturního střediska. 159 Viz pozn. 158 160 Viz pozn. 158 161 Viz pozn. 158 162 Viz pozn. 158 163 Viz pozn. 158 164 Viz pozn. 158 165 Osobní sdělení Jiřího Šajtara, bývalého zaměstnance Krajského kulturního střediska. 166 Viz pozn. 158 167 Viz pozn. 158 - 28 - zaloţili Moravskou uměleckou agenturu, která na poli váţné hudby působila do konce 90. let.168 Pořadatelských organizací, které přímo určovaly dramaturgii svých koncertů (a tudíţ i fakt, zda se na nich bude hrát stará hudba či nikoliv), byl v brněnském prostředí poměrně velký počet. Jednou z největších organizací pořádající v Brně koncerty a nepřeberné mnoţství dalších kulturních aktivit byl Park kultury a oddechu. Tato instituce vznikla v roce 1954 za „účelem vyplnění volného času pracujících lidí“.169 Činnost této organizace byla proto velmi rozsáhlá, zahrnovala pořádání koncertů a divadelních představení, velkých masových kulturně – politických akcí typu prvomájových průvodů, kulturní pořady a besedy, ale také cirkusy nebo lunaparky.170 PKO byl organizačně rozčleněn na několik svébytných oddělení171, pro účely této práce je samozřejmě nejdůleţitější Koncertní oddělení PKO. Jak píše Jan Karafiát ve své práci o koncertním dění v Brně šedesátých let, na této půdě se setkávaly významné osobnosti brněnského hudebního ţivota, které se svou neúnavnou organizační prací zaslouţily o desítky hudebních produkcí172 , coţ ovšem platí i pro léta sedmdesátá a osmdesátá. Dále také vyzdvihuje činnost vedoucí Koncertního oddělení PKO Jaroslavy Zapletalové a osobností brněnské hudební vědy Rudolfa Pečmana a Miloše Štědroně, jejichţ práce v tomto směru, dle Karafiáta, zůstává stále nedoceněna,173 s čím mohu jen zcela souhlasit. Právě tyto osobnosti, jak jsem jiţ naznačila v předchozí kapitole, určovaly dramaturgický směr velké části pořádaných koncertů a přímo se tak zaslouţily o to, ţe se stará hudba v Brně hrála. Park kultury a oddechu pořádal koncerty večerní, mimořádné, výchovné174 a také zaštiťoval koncerty a abonentní cykly Kruhu přátel hudby a Hudební mládeţe, jejichţ význam pro provozování staré hudby v Brně jsem jiţ naznačila výše. PKO byl také hlavním organizátorem Mezinárodního hudebního festivalu Brno.175 Další výraznou institucí pořádající v Brně koncerty byla brněnská odbočka Svazu československých skladatelů a koncertních umělců ( SČSKU ) , která vznikla, stejně jako

168 Viz pozn. 158 169 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60.letech 20.století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 10 170 Tamtéţ 171 Tamtéţ, s. 11 172 Tamtéţ 173 Tamtéţ 174 Tamtéţ 175 Tamtéţ, s. 12 - 29 - celý Svaz, jiţ roku 1949.176 Tato instituce, sdruţující české skladatele, hudební vědce a koncertní umělce, vyvíjela aktivní koncertní činnost a realizovala své vlastní hudební pořady.177 Zaměřovala se však zejména na tvorbu současných autorů a moderní hudbu vůbec, takţe se pod její záštitou koncerty staré hudby neobjevují téměř vůbec, aţ na jednorázové výjimky a pořadatelství kaţdoročních festivalů „Mladé varhany“ v osmdesátých letech178, zaměřující se na varhanní tvorbu, která pochopitelně má své těţiště v barokním období. Významným pořadatelem koncertů v Brně byla také Státní filharmonie Brno, která uváděla značné mnoţství abonentních cyklů koncertů. Byly to malý a velký symfonický cyklus, nedělní koncertní matiné, cyklus komorních koncertů, nedělní varhanní matiné a mimořádné koncerty.179 Státní filharmonie Brno také zaštiťovala řadu menších souborů, např. Brněnský filharmonický sbor, Komorní orchestr Bohuslava Martinů a částečně i České komorní sólisty, které hrály, ať příleţitostně či pravidelně skladby starých mistrů i na svých vlastních koncertech. Ve vlastních koncertních cyklech SFB se pak objevují i ucelené koncerty sloţené z děl barokních skladatelů, v 70.letech se jednalo hlavně o varhanní cykly a komorní koncerty. Pravidelně se také objevovaly jednotlivé skladby staré hudby ve smíšených programech koncertů velkého i malého symfonického cyklu. Vedle těchto tří hlavních institucí organizující koncertní ţivot v Brně je důleţité připomenout také hudební školy, divadla a menší podnikové či jiné organizace. Z hudebních škol je nutné zmínit Janáčkovu akademii múzických umění a brněnskou Konzervatoř. Obě tyto školy produkovaly velké mnoţství koncertů, zejména absolventských a komorních, v případě Konzervatoře to také byly tzv. Domácí večery, které se odehrávaly v koncertním sále Konzervatoře, ale byly veřejně přístupné.180 Z hlediska repertoárového zaměření těchto koncertů a povaze těchto institucí nelze hovořit o dramaturgickém plánu hraní staré hudby, a ucelené koncerty sloţené z děl starých skladatelů se u obou škol objevují pouze zřídka a téměř výhradně v případě JAMU. Některé koncerty také pořádaly závodní kluby ROH či jiná podniková sdruţení, ale případy, kdy se jednalo o program staré hudby, by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

176 Karafiát, J.: Brněnský koncertní ţivot v 60.letech 20.století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009. s. 9 177 Tamtéţ 178 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 179 Tyto informace jsem čerpala ze starých programových broţur SFB vydávaných pro kaţdou koncertní sezónu, konkrétně sezóny 1970/71 aţ 1991/92, uloţeno v archivu FB 180 Tyto informace jsem čerpala z archivu Konzervatoře Brno, kde jsou uloţeny programy koncertů, konkrétně programy z roku 1971 - 30 -

Dalšími moţnými pořadateli koncertů pak v Brně byli jednotlivé kulturní domy, Obvodní kulturní a vzdělávací střediska, nebo přímo Krajské kulturní středisko. Není moţné na tomto místě poskytnout vyčerpávající přehled všech pořadatelů koncertů v Brně v 70.letech, a není to ani účelem této práce, povaţovala jsem však za nutné alespoň stručně představit nejdůleţitější z nich pro lepší představu o brněnském koncertním prostředí té doby.

Pro lepší přehled koncertních aktivit staré hudby v Brně sedmdesátých let a souborech, které zde tehdy působily, budou v rámci této práce instituce rozděleny do dvou okruhů – ty, které starou hudbu neměly v hlavní programově-dramaturgické náplni, ale přitom se na jejich koncertech skladby starých mistrů objevovaly, a ty, které se programně věnovaly výhradně staré hudbě. Druhá skupina pochopitelně, zejména v 70. letech, bude zastoupena méně, o to více jsou však aktivity těchto specializovaných souborů výjimečné a připomenutí hodné. Kdyţ se nyní zaměříme na první okruh institucí, které starou hudbu neměly v hlavní programní linii, ale na jejichţ koncertech se pravidelně objevovala, bylo jich v Brně několik hlavních, a to Státní filharmonie Brno, Mezinárodní hudební festival Brno, Kruh přátel hudby a k němu přidruţená Hudební mládeţ, Brněnský akademický sbor, Brněnští madrigalisté, občasně Moravské muzeum a Park kultury a oddechu, okrajově také brněnské hudební školy ( JAMU a Konzervatoř ) a zcela výjimečně Státní divadlo Brno. V rámci jiných organizací se koncerty staré hudby objevily většinou ojediněle, krátce je zde však pro úplnost zmíním také. Kulturní instituce, které jsem nyní uvedla, jsem jiţ blíţe představila na začátku této kapitoly, proto nyní přistoupím ke koncertům staré hudby, které byly pod jejich záštitou ( či přímo v jejich provedení ) realizovány.

3.1 Státní filharmonie Brno

Státní filharmonie Brno, jak jsem jiţ předeslala, neměla jako hlavní programovou náplň svých koncertů starou hudbu, ale uváděla některé abonentní cykly, které také přispěly k tomu, ţe byly v Brně skladby starých mistrů provozovány. Tyto cykly se však začaly v programech koncertů SFB objevovat aţ od poloviny sedmdesátých let, předtím se jednalo

- 31 - spíše o ojedinělé koncerty, na kterých starší skladby figurovaly ve smíšeném programu s klasicistními a moderními autory. Zde je nutno říci, ţe takovéto uvádění děl staré hudby v programu s novodobými skladbami, bylo (a dodnes je) právě pro Státní filharmonii Brno typické, zejména co se týče koncertů Velkého symfonického cyklu.181 Takovýto typ dramaturgie koncertů, na kterých se objevovala stará hudba, pro účely této práce není samozřejmě dostatečně vypovídající, proto jsou tyto koncerty zmíněny pouze pro úplnost a jejich soupis je obsaţen v příloze. Tato tendence smíšeného programu se tedy nutně projevovala i v koncertech zmíněných abonentních cyklů, občasně se však objevovaly i koncerty sloţené pouze ze skladeb staré hudby. Prvním z takových koncertů byl večer v rámci Komorního cyklu s názvem „Národní hudební kultury“ věnovaný italské hudbě v koncertní sezóně 1973/74.182 Zde zazněly Concerti grossi A. Corelliho a A. Vivaldiho a Stabat mater G. B. Pergolesiho v provedení Českých komorních sólistů a Ţenského sboru FSBB.183 Zajímavý je také koncert s názvem „Staří čeští mistři“ provedený opět Českými komorními sólisty také v roce 1974, s programem ze skladeb F. I. A. Tůmy, J. D. Zelenky, F. Bendy a J. Myslivečka.184 Na tomto místě je nutno podoktnout, ţe Čeští komorní sólisté a Komorní orchestr Bohuslava Martinů pravidelně účinkovali po celá 70. i 80. léta na koncertech SFB, zejména na těch, kde byly na programu skladby staré hudby. Jak jsem jiţ uvedla v předchozí kapitole, tato dvě tělesa vznikla po rozpadu Collegia musica brunense v roce 1961 a obě tedy vycházela z tradice hraní staré hudby, zejména zapomenutých starých českých autorů. Tato tradice se více projevovala v souboru Českých komorních sólistů, hlavně díky jeho uměleckému vedoucímu Miroslavu Matyášovi, který byl pokračovatelem myšlenky Jaroslava Pohanky.185 V jejich repertoáru se proto objevovalo mnoho skladeb českého i světového baroka (A. Vivaldi, G. F. Händel, J. S. Bach, G. Torelli, B. Marcello, P. Locatelli, J. K. Vaňhal, J. Mysliveček, J. D. Zelenka, I. Ch. Graun, J. B. Lully, F. Durante a mnozí další) a jiţ od svého vzniku v roce 1963 s těmito díly soubor jezdil a koncertoval doslova po celém světě (Německo, Anglie, Švédsko, Itálie, Japonsko, USA, Francie atd.) .186

181 Tyto informace jsem čerpala ze starých programových broţur SFB vydávaných pro kaţdou koncertní sezónu, konkrétně sezóny 1970/71 aţ 1991/92, uloţeno v archivu FB 182 Viz pozn. 181 183 Viz pozn. 181 184 Viz pozn. 181 185 Viz str. 12 186 Tyto informace jsem čerpala z deníku souboru, který vedl Miroslav Matyáš v letech 1963-1995 a který mi laskavě poskytl jeho syn Ivan Matyáš, který České komorní sólisty dnes vede. - 32 -

Koncertní činnost tohoto tělesa v Československu, respektive v Brně, nebyla sice příliš častá, ale neomezovala se pouze na spolupráci se Státní filharmonií Brno. Čeští komorní sólisté prováděli koncerty pro Moravské muzeum, Etnografický ústav Národopisného muzea, KPH a účinkovali i na několika ročnících Mezinárodního hudebního festivalu Brno.187 Pravidelně účinkovali na festivalu v Kroměříţi na zámku, na výchovných koncertech, natáčeli hudbu pro televizní pořady a velmi často také nahrávali skladby starých mistrů v brněnském rozhlase.188 Zde bych také ráda uvedla, ţe je zajímavým úkazem v průběhu 70. i 80.let, ţe přestoţe se stará hudba nehrála tak často, jak by si její příznivci nejen v Brně přáli, hojně se natáčeli její rozhlasové nahrávky. Důkazem toho jsou nejen samy tyto záznamy, ale i jejich četné recenze v hudebních časopisech (Opus musicum, Hudební rozhledy aj.) . Pozoruhodné je, ţe takto vznikaly vskutku výjimečné nahrávky zapomenutých nebo znovuobjevených děl autorů, která se na koncertech téměř nehrála. Tato díla realizovaly zejména soubory na starou hudbu specializované (v sedmdesátých letech to byly ještě hlavně praţské soubory jako Ars rediviva Milana Munclingera, Ars cameralis Lukáše Matouška nebo Collegium flauto dolce Jiřího Kotouče189), ale také některé další, jako tomu bylo na příkladu brněnských Českých komorních sólistů. Tento soubor totiţ přes velkou koncertní činnost na poli staré hudby hrál i moderní autory a klasicistní repertoár, takţe se nedá říci, ţe byl na starou hudbu přímo specializován. Zaslouţil se však velkou měrou o mnoho koncertů z děl starých mistrů a provozování staré hudby v Brně. Také druhá odnoţ bývalého Collegia musica brunense, Komorní orchestr Bohuslava Martinů, se čas od času věnovala hraní staré hudby, zejména světových vrcholně barokních mistrů (J. S. Bach, A. Vivaldi, G. F. Händel, H. Purcell a další) a českých autorů cítolibské skladatelské školy. Sice to nebylo tak časté, jako u Českých komorních sólistů, ale pravidelně tento soubor spoluúčinkoval u velmi výjimečných koncertních akcí staré hudby, jak bude poukázáno v další části práce. Vraťme se však ke koncertům staré hudby v rámci Státní filharmonie Brno v 70. letech, respektive ke skladbám staré hudby na smíšených programech koncertů. Tyto skladby se nejvíce objevovaly, jak jiţ bylo řečeno, v menších abonentních cyklech, a to zejména ve dvou, v Cyklu komorních koncertů a Nedělním koncertním matiné. Vţdy se ale jednalo o

187 Viz pozn. 186 188 Viz pozn. 186 189 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 41-47 - 33 - smíšený program. Jedinými výjimkami (v období sedmdesátých let) byl jiţ zmiňovaný koncert italské hudby v podání Českých komorních sólistů a večer „Hudební baroko“ v rámci Malého symfonického cyklu SFB sezóny 1975/76 s programem sloţeným z Braniborských koncertů č.2 a 5 J. S. Bacha a dvou Concert gross G. F. Händela.190 Program koncertu však dramaturgicky neurčila Státní filharmonie Brno, ale jí pozvaný dirigent Karl Richter, umělecký vedoucí Mnichovského komorního orchestru a významný interpret staré hudby.191 Zejména díky světové proslulosti a interpretačním metodám zahraničního hostujícího dirigenta byl tento koncert brněnskými příznivci staré hudby nadšeně očekáván.192 Jak uvádí ve své kritice tohoto večera Rudolf Pečman: „Naše obecenstvo miluje staré mistry, a tak se nelze divit, ţe světový interpret v postavě Richterově a jeho znamenitě sestavený pořad byly jedním z nejpronikavějších návštěvnických úspěchů během posledních několika let.“193 Tato slova jen dokazují oblibu hraní staré hudby mezi brněnskou posluchačskou obcí a její značnou poučenost v tomto ohledu, k čemuţ zřejmě výrazně přispívaly aktivity Kruhu přátel hudby a Hudební mládeţe, s velkým přispěním osoby Rudolfa Pečmana, a také besedy v rámci Malého divadla hudby a poezie, kde přední čeští muzikologové přednášeli tematické cykly věnované jednotlivým obdobím a problematikám hudební historie.194 Zmiňovaný koncert pod vedením zkušeného interpreta staré hudby však, zejména v první půli, znamenal pro posluchače zklamání, jak uvádí Pečman.195 V plné síle se totiţ, v provedení Bachových Braniborských koncertů, projevila nezkušenost filharmonie v interpretaci starých děl a kontrastovala tak s Richterovým vedením, zejména v sólových partech.196 V další části koncertu jiţ podání Händelových děl působilo uvolněněji, a jak píše prof. Pečman, tento nesourodý výkon je symptomatický právě pro interpretaci staré hudby ve Státní filharmonii Brno.197 Vysvětluje to pak tím, ţe hráči z řad SFB nemají dostatečné zkušenosti se skladbami starých mistrů, jelikoţ se tyto dostávají na pořady koncertů filharmonie jen velmi zřídka.198 Tato slova tedy dokazují, ţe koncerty staré hudby v rámci SFB byly opravdu jen jednotlivými výjimkami. Některé zde však přece byly, a k uceleným koncertům staré hudby se tak dá také přiřadit program sloţený z děl H. Purcella, J. S. Bacha, A. Corelliho, A. Vivaldiho a W. A.

190 Viz pozn. 186 191 Pečman, R.: Potíţe se starou hudbou. In: Opus musicum 8, č. 4, 1976, s. 120-121 192 Tamtéţ 193 Tamtéţ 194 Tyto informace jsem čerpala z měsíčních programů Malého divadla hudby a poezie, uveřejňovaných v časopise Kam v Brně za kulturou, jehoţ staré ročníky jsou uloţeny v MZK. 195 Pečman, R.: Potíţe se starou hudbou. In: Opus musicum 8, č. 4, 1976, s. 120-121 196 Tamtéţ 197 Pečman, R.: Potíţe se starou hudbou. In: Opus musicum 8, č. 4, 1976, s. 120-121 198 Tamtéţ - 34 -

Mozarta taktéţ v provedení Českých komorních sólistů v rámci Nedělního koncertního matiné sezóny 1976/77.199 V osmdesátých letech vznikla řada dalších abonentních koncertních cyklů SFB, v jejichţ rámci byly prováděny skladby staré hudby, coţ bude zmíněno v další kapitole. Faktem ale je, ţe v rámci Státní filharmonie Brno byla vţdy prováděna díla starých mistrů pouze výjimečně a téměř vţdy ve smíšeném programu. Případy, kdy se jednalo o ucelenou koncepci staré hudby, byly velmi výjimečné a vyskytovaly se zřídka, povaţovala jsem však za nutné je zde uvést, pro dosaţení komplexního pohledu na provozování staré hudby v Brně.

3.2 Park kultury a oddechu

Instituce, pod jejíţ hlavičkou se odehrávalo snad nejvíce koncertů staré hudby, aniţ by to měla dramaturgicky dáno, byl jednoznačně Park kultury a oddechu. Jak jsem jiţ uvedla na začátku této kapitoly, tato instituce pod sebou sdruţovala několik dalších organizací, jako Kruh přátel hudby, Hudební mládeţ a částečně i Mezinárodní hudební festival Brno. PKO tyto organizace podporoval svojí oficiální záštitou, ale i finančně a materiálně a umoţňoval tak pořádání různých koncertů, i s účastí známých zahraničních interpretů či souborů. Díky tomu se v Brně konalo mnoho zajímavých koncertních vystoupení staré hudby, kterým se nyní budu blíţe věnovat.

3.2.1 Kruh přátel hudby

Jak jsem jiţ uvedla v minulé kapitole, KPH měl pro hraní staré hudby v Brně zásadní vliv, a to díky osobě Rudolfa Pečmana a Jaroslavy Zapletalové, která měla celý institucionální chod organizace na starosti. V sedmdesátých letech se tedy jiţ jednalo o spolehlivě a výborně fungující organizaci s pravidelnými tematickými cykly, z nichţ vţdy alespoň jeden zohledňoval starou hudbu. Bylo tomu tak i v sezóně 1970/71 kdy byl vypsán cyklus „Vox & instrumentum“ , jehoţ první koncert disponoval skutečně mimořádným programem. Praţští madrigalisté pod vedením Miroslava Venhody v Besedním domě provedli koncert sloţený z písní skladatelů P. de Monte, J. Regnarta, H. L. Hasslera, J. Handla-Galla, C. Luytona, V. Otta, Loutny české A. V.

199 Viz pozn. 186 - 35 -

Michny z Otradovic a knihy madrigalů Canti guerrieri e amorosi C. Monteverdiho.200 Z hlediska repertoáru to byl snad první takto ucelený program pozdně renesanční a ranně barokní hudby v Brně. Také další koncert tohoto cyklu se vymykal běţnému repertoáru staré hudby. Collegium musicum Ragusinum z Dubrovníku zde předvedlo program sloţený ze sonát a árií barokních a pozdně barokních skladatelů jako D. Cimarosa, Louis de Caix d'Hervelois, G. F. Händel, D. Scarlatti nebo T. B. Gaffi.201 Významnější cyklus však měl teprve přijít. V sezóně 1971/72 byl realizován výrazný cyklus „J. S. Bach – G. F. Händel“ věnovaný komparaci děl těchto velkých skladatelských osobností.202 Jak uvádí prof. Pečman ve svém článku „Brněnská renesance G. F. Händela“ věnovaném právě koncertům tohoto cyklu, uvádění děl G. F. Händela v Brně spočívalo do té doby pouze v jednotlivých pokusech ( ať jiţ jde o Händelova Concerta grossa objevující se v pořadech Českých komorních sólistů nebo Komorního orchestru Bohuslava Martinů, nebo provedení Xerxa operním studiem JAMU ) na které jiţ nikdo dále nenavázal.203 Právě aţ v sezóně 1971/72 dle Pečmana nastalo výrazné zlepšení, kdyţ PKO vypsalo celý koncertní cyklus věnovaný Bachovu a Händelovu dílu.204 Zpočátku měli pořadatelé obavy, zda bude mezi brněnským obecenstvem o specializované koncerty dostatečný zájem, ukázalo se však, ţe zájem byl obrovský, zejména mezi pravidelnou návštěvnickou obcí Kruhu přátel hudby.205 Pečman v článku také projevuje naději, ţe vzhledem k poměrné kumulaci händelovských pořadů ( současně s tímto cyklem proběhla také inscenace Händelovy opery Poros v provedení Komorní opery Miloše Wasserbauera při JAMU ) a jejich ţivého posluchačského zázemí jsou v Brně dány jisté interpretační předpoklady k soustavnému pěstování Händelova díla.206 Bohuţel se tento předpoklad do důsledků nikdy nenaplnil, přesto, ţe právě prof. Rudolf Pečman patřil k předním světovým Händelovským badatelům. Je ovšem pravdou, ţe se Händelova díla od zmiňovaného cyklu KPH objevovala v dalších letech víceméně pravidelně, zejména v rámci koncertů Kruhu přátel hudby nebo Hudební mládeţe, bohuţel jiţ ne v tak ucelených cyklech. Bachovsko – händelovský cyklus KPH v sezóně 1971/72 byl tedy počinem velmi výjimečným, coţ dokazuje jiţ jeho první koncert, věnovaný soubornému provedení Lipských

200 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 201 Tamtéţ 202 Pečman, R.: Brněnská renesance G. F. Händela in: Opus musicum 4, č. 2, 1972, s. 52-57 203 Tamtéţ 204 Tamtéţ 205 Pečman, R.: Brněnská renesance G. F. Händela in: Opus musicum 4, č. 2, 1972, s. 52-57 206 Tamtéţ - 36 - chorálů J. S. Bacha přední brněnskou varhanicí Alenou Veselou.207 Výběr tohoto díla jistě nebyl nahodilý, neboť Veselá se dlouhodobě zabývala vhodným způsobem interpretace barokních varhanních skladeb, zejména z díla J. S. Bacha, a o její značné fundovanosti v tomto směru svědčí i obsáhlá stať o interpretaci těchto tzv. Lipských chorálů publikovaná ve sborníku JAMU „O interpretaci staré hudby“ vydaném v roce 1972.208 Jak zde uvádí, provádění Bachova díla je pro moderního varhaníka spojeno s mnoha interpretačními těţkostmi - způsobem ornamentiky, registrací, vhodného nástroje, a je třeba se prostřednictvím studia Bachovy hudební mluvy propracovávat ke stylové reprodukci, zejména v případě chorálů, neboť zde přistupuje k hudební sloţce ještě slovo a v období baroka se k přenášení myšlenek slovního textu do hudební mluvy pouţívalo mnoţství symbolik, hudební alegoriky, napodobení a prostředků vyjadřujících duševní afekty.209 Všechny tyto vyjadřovací prostředky odvozené z hudební rétoriky tedy musí dle Veselé interpret Bachova díla zohlednit.210 Na závěr své stati také uvádí, ţe přesto, ţe souborné provedení tohoto posledního Bachova chorálního cyklu je velmi náročné, je to úkol zároveň nesmírně krásný a vděčný.211 Na tomto místě je nutné připomenout význam tohoto a podobných sborníků, které se věnovaly problematice interpretace staré hudby.

Tento sborník nebyl v českém prostředí jediným, který se zabýval starší hudbou a její interpretací. Jedním z prvních byl jiţ zmíněný sborník příspěvků z Kolokvia o interpretaci staré hudby, pořádaného u příleţitosti Mezinárodního hudebního festivalu Brno „Festival Musica Antiqua Brno“ v roce 1967, který byl vydán následujícího roku. Články v něm obsaţené měly zásadní vliv na vnímání a způsob chápání interpretace staré hudby českými hudebníky. V roce 1968 také vyšel sborník statí „O barokní kultuře“ na Univerzitě J. E. Turkyně, který redigoval M. Kopecký, a kromě české literatury barokní doby se zabýval i specifikami české barokní hudby.212 Citovaný sborníku JAMU v podobném duchu pokračoval. Jednalo se totiţ o publikaci, která opět výrazně napomohla k publikaci problémů při interpretaci staré hudby a jejich

207 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 208 Veselá, A.: K interpretaci osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha ( BWV 651-668 ) , in: O interpretaci staré hudby. Red. Karel Bundálek, Jan Trojan. Sborník JAMU VI-1972, Brno-Praha,1972, s. 53 209 Tamtéţ, s. 54-55 210 Tamtéţ 211 Tamtéţ, s. 67 212 O barokní kultuře. Sborník statí. Red. Milan Kopecký, Brno 1968 - 37 - moţných řešení. Jak je uvedeno v předmluvě, sborník byl zaloţen na zobecnění umělecké praxe a přinášel podněty pro ţivou interpretaci a příspěvky předních českých umělců a pedagogů v tomto oboru byly koncipovány pro širší obec zájemců o tuto problematiku.213 Také se zde uvádí, ţe autoři jsou si vědomi, ţe nápadné oţivení zájmu o hudbu starých mistrů nemůţe být povaţováno za pouhou módní vlnu a je nutné předpokládat, ţe tento zájem se bude i nadále prohlubovat a znalosti o těchto uplynulých epochách evropské hudby budou stále úplnější.214 Autoři tedy v tomto smyslu povaţují uvedený sborník za jeden ze skrovných podnětů doby, která v otázkách interpretace staré hudby dospívá od původních spontánních počátků do stadia prvních teoretických úvah.215 Záměrně jsem zde uvedla celou myšlenku, kterou chtěli autoři sborníku vyjádřit, protoţe plně a velmi přesně vypovídá o tehdejším stavu teoretických poznatků k interpretaci staré hudby, ze kterých pak vycházelo mnoho menších souborů specializovaných na díla starých mistrů, které budu v průběhu práce zmiňovat. Zajímavé je, ţe zájem o starou hudbu probíhal v brněnském prostředí v několika vlnách. Za prvopočátky lze označit jiţ předválečné působení Vladimíra Helferta a Festival barokní hudby, který proběhl v roce 1942.216 Další období, ve kterém se začaly také velmi silně rozvíjet poznatky o interpretaci staré hudby, pak byl konec 60. let, coţ dokládá také zmiňovaný Festival Musica antiqua Brno. Tyto slibně se rozvíjející snahy však utlumila normalizace,217 a další podobně silný soustavný příliv zájmů a aktivit na poli staré hudby přišel aţ na přelomu 80. a 90. let.

Vraťme se však k bachovsko-händelovskému cyklu koncertů Kruhu přátel hudby. Po druhém koncertě, na kterém interpreti praţského souboru Ars rediviva posluchačům poskytli moţnost srovnání Bachových a Händelových sonát, KPH uvedl v Besedním domě Händelovu pastorálu Acis a Galatea.218 Na provedení se podílel Komorní orchestr Bohuslava Martinů, Brněnský akademický sbor a sólisté Anna Kratochvílová, Jindra Pokorná, Beno Blachut a Václav Halíř, pod vedením Lubomíra Mátla.219 Jak píše ve své kritice tohoto představení Rudolf Pečman, lze účinkujícím sólistům a souborům vyslovit nejvyšší dík za nastudování tohoto obtíţného díla, které dokonce uvedli v anglickém originále.220 Vyzdvihuje zde pojetí dirigenta Mátla, kterému se dle Pečmana podařilo vystihnout základní charakter díla a poučen

213 O interpretaci staré hudby. Red. Karel Bundálek, Jan Trojan. Sborník JAMU VI-1972, Brno-Praha,1972 214 Tamtéţ 215 Tamtéţ 216 Viz str. 14 217 Osobní sdělení Vladimíra Maňase. 218 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 219 Tamtéţ - 38 - historicky i uměleckou praxí, pojal Akida a Galateu jako kompoziční mezityp, jeţ stojí na rozhraní mezi oratoriem, kantátou a operou.221 Také se pochvalně zmiňuje o hlavních sólistech, ve kterých vidí výrazné naděje pro interpretaci staré hudby do budoucna (zde je třeba říci, ţe zejména v Anně Kratochvílové se nezmýlil a po celá 70. i 80. léta se tato zpěvačka pravidelně objevovala na programech koncertů staré hudby v Brně) , z hodnocení vyjímá pouze Blachuta, který vlastně v roli Akida zaskakoval za onemocnělého Vladimíra Krejčíka, a který zpíval česky.222 Důvod byl prostý, neboť, jak uvádí Pečman, v roce 1959 praţské Národní divadlo incenovalu tuto pastorálu jevištně, v českém překladu, a právě Blachut tehdy ztvárnil roli Akida.223 Ve své kritice se pak Pečman také velmi kladně vyjadřuje k dalšímu koncertu v rámci cyklu „J. S. Bach – G. F. Händel“ , kde houslista Josef Suk a cembalistka Zuzana Růţičková provedli Bachovy a Händelovy sonáty pro housle a cembalo.224 Přímo zde uvádí, ţe jde o pravou renesanci Händelových sonát provedených tak, ţe oba interpreti navodili atmosféru pravého zámeckého muzicírování.225 Celý cyklus KPH zakončoval koncert Českých komorních sólistů, na kterém provedli Händelova Concerta grossa a dva Bachovy Braniborské koncerty ( č. 4 a 5 ).226 Ve stejném roce také proběhla inscenace Händelovy opery Poros Komorní operou Miloše Wasserbauera, která tematicky určitým způsobem doplňovala uvedený cyklus KPH a o které se nyní krátce zmíním. Kritika tohoto představení, psaná Rudolfem Pečmanem, vyznívá pro Komorní operu velmi kladně. Pečman ve své stati hodnotí brněnské provedení Pórose dokonce výše neţ nastudování stejného díla v roce 1956 hallským operním souborem.227 Přesto však upozorňuje na některé nedostatky, zejména odstranění koloratur v jednotlivých partech, a celkovou přílišnou „pedagogizaci“, díky níţ inscenace zůstala na půli cesty ke komplexnímu ztvárnění barokní opery.228

220 Pečman, R.: Brněnská renesance G. F. Händela in: Opus musicum 4, č. 2, 1972, s. 52 221 Tamtéţ, s. 53 222 Tamtéţ 223 Tamtéţ 224 Tamtéţ, s. 55 225 Tamtéţ 226 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 227 Pečman, R.: Zaniklý svět? in: Opus musicum 4, č. 3, 1972, s. 85 228 Tamtéţ - 39 -

Kladně pak hodnotí zejména pojetí scény Antonína Vorla, který pojal jeviště jako, dle Pečmana, „theatrum cinematographicum“, jelikoţ naznačil moţnost promítání starých barokních prospektů v těch místech, kde by bylo třeba náročných přestaveb.229 Dále pak naznačuje, ţe stále zůstává obecným problémem reţie starého operního díla a pohybové akce herců, a to i tehdy, je-li inscenace svěřena profesionální scéně.230 Vyjadřuje však svou víru v ţivotnost staré opery a vítá kaţdý pokus o realizaci jevištních skladeb 17. a 18.století.231 Po uvedeném výrazném cyklu KPH následoval v roce 1973 cyklus „Čechy – konzervatoř Evropy“ zaměřený zejména na díla skladatelské rodiny Bendů a díla předklasicistních autorů.232 Za zmínku stojí koncertní provedení melodramu Jiřího Bendy Pygmalion v podání Komorního orchestru Bohuslava Martinů a sólistů.233 V sezóně 1975/76 však byl uveden další výrazný cyklus s názvem „Hudba staré Itálie – výběrový cyklus hudby starých italských mistrů“ , jehoţ pět abonentních koncertů přineslo velmi zajímavé ukázky starých děl.234 Jiţ na prvním koncertu tohoto cyklu provedl Sloveský komorní orchestr Bohdana Warchala Corelliho Concerta grossa a Vivaldiho Čtvero ročních dob.235 Jak mi sdělil Radek Dočkal, kaţdý koncert v provedení orchestru Bohdana Warchala s programem, na kterém se objevila díla starých mistrů, byl v okruhu brněnských příznivců staré hudby dlouho očekávaným záţitkem, neboť jejich interpretace starých skladeb se vyznačovala velkým osobním zaujetím a ţivelným pojetím.236 Druhý abonentní koncert sloţený ze sonát a triových sonát autorů jako P. Locatelli, G. B. Sammartini nebo G. B. Pergolesi v provedení praţského souboru Ars rediviva jistě svým programem také překročil běţný rámec pravidelně hraných starých mistrů, větší rozpětí měl však koncert následující.237 Na tomto koncertě provedeném v březnu roku 1976 vystoupili sólisté Anna Barová a Richard Novák za doprovodu Vratislava Bělského na varhany a cembalo a Vratislava Lukáše na violoncello s písňovou tvorbou a varhaními skladbami méně hraných barokních a raně barokních autorů.238 Byli zde zastoupeni skladatelé jako G. Caccini,

229 Pečman, R.: Zaniklý svět? in: Opus musicum 4, č. 3, 1972, s. 85 230 Tamtéţ, s. 86 231 Tamtéţ, s. 84 232 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 233 Tamtéţ 234 Tamtéţ 235 Tamtéţ 236 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 237 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 238 Tamtéţ - 40 -

C. Monteverdi, G. B. Bassani, F. Gasparini, G. Aldovrandini, D. Scarlatti či D. Zipoli.239 Na tomto místě je nutno podotknout , ţe altistka Anna Barová a basista Richard Novák, stejně jako výše zmíněná Anna Kratochvílová a mnozí další pěvci, po celá 70. a 80. léta patřili ke stálým interpretům staré hudby na brněnské koncertní scéně. Téměř na kaţdém koncertě, kde se objevila vokální tvorba starých mistrů se objevují jejich jména a mnozí z nich v této činnosti pokračovali i v letech devadesátých, někteří z nich (např.Anna Barová) se také věnovali (nebo věnují) výuce zpěvu. Také třetí koncert cyklu staré italské hudby pro KPH se nesl ve znamení méně známých skladatelů. Rakouský cembalista Gunther Radhuber zde sólově přednesl díla G. Frescobaldiho, A. Poglietti, D. Scarlattiho, Paradisiho, G. B. Martiniho a N. Porpory.240 I poslední koncert výběrového cyklu byl výjimečný – zazněl na něm výběr z děl C. Monteverdiho v podání souboru Ars cameralis, který disponoval značným inventářem historických nástrojů.241 Byly zde uvedeny ukázky ze sbírky Scherzi musicali, Lamento d´Arianna, Entrata z Ballo delle Ingrate a průřez operou L´Orfeo.242 K příleţitosti cyklu hudby starých italských mistrů byl také koncertním oddělením PKO v roce 1975 vydán sborník „Hudba staré Itálie“ , jehoţ autorem byl právě prof. Pečman. Tyto sborníky byly, jak jsem jiţ zmínila dříve, od roku 1970 vydávány pravidelně v návaznosti na tematické cykly koncertů Kruhu přátel hudby. Vţdy byl jejich autorem Rudolf Pečman a útlé publikace obsahovaly jeho studie a články i velmi cenné úvahy a seznamovaly tak členy KPH velmi příjemnou formou se specifickými oblastmi dějin hudby a hudební teorie. Byl v nich obsaţen také program jednotlivých koncertů daného cyklu s průvodním slovem Rudolfa Pečmana o zastoupených skladatelích a interpretech. O těchto publikacích se vyjádřil Miloš Štědroň jako o zcela novém tyou kvalitních malých monografií, které provázely jednotlivé koncertní sezóny a nabízely obecenstvu funkčně a kultivovaně napsaný soubor esejů, který posluchačům přiblíţil vědeckou stránku dané problematiky.243 Označuje také Pečmanovo celoţivotní úsilí o vědeckou popularizaci za zcela mimořádné a řadí tyto poučné publikace k tomu nejlepšímu, co u nás v tomto směru vzniklo v souvislosti s koncertní činností.244 Nejen z hlediska mapování koncertního ţivota v Brně se tedy jedná o velmi cenný pramen.

239 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 240 Tamtéţ 241 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003 a Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 242 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 243 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 339 244 Tamtéţ - 41 -

Sezónu 1975/76 pak Kruh přátel hudby zakončil prémiovým koncertem, na kterém zazněly výjimečné skladby autorů G. P. da Palestriny, C. Monteverdiho, G. a A. Gabrieli a výběr z madrigalových komedií A. Banchieriho v podání Brněnských madrigalistů vedených Josefem Pančíkem.245 Po několika ojedinělých skladbách starých mistrů v koncertním cyklu „Metamorfózy české hudby“ v roce 1977 bylo 16.června téhoţ roku v rámci prémiového koncertu KPH realizováno výjimečné dílo – obnovená světová premiéra barokní opery Euridice skladatele Giulia Cacciniho v originálním italském znění a na starých nástrojích.246 Uvedení jedné z vůbec prvních oper bylo vskutku výjimečným činem a předcházela mu důkladná příprava. Pěvecké a instrumentální party realizovali skladatelé Miloš Štědroň (pro nějţ je zájem o starou hudbu typický a realizaci staré barokní opery si jiţ před Euridicí vyzkoušel v roce 1973 při inscenaci Monteverdiho Korunovace Poppaey provedenou Komorní operou Miloše Wasserbauera247) a Arnošt Parsch, dílo nastudoval Lubomír Mátl a bylo realizováno Brněnským akademickým sborem a Collegiem pro musica antiqua Brno - souborem specializovaným na starou hudbu.248 (Více o tomto souboru viz další kapitola .) Mezi sólisty se opět objevila jména, spojovaná jiţ dříve s koncerty staré hudby, a to – v titulní roli Euridice Anna Barová, v roli Orfea Vladimír Krejčík, jako Dafne Vlasta Linhartová, v rolích Venus, Proserpiny a Prologo Jarmila Hladíková, jako Plutone Jan Hladík, mezi nymfami Anna Kratochvílová a mnozí další.249 Premiéra proběhla v koncertním provedení v sále brněnského Stadiónu a jak píše v průvodním slově k programové broţuře Rudolf Pečman, oţivit Cacciniho nejslavnější dílo byl úkol velmi nelehký a dokonce se domnívá, ţe nelze dosáhnout absolutně pravdivé a dokonalé historické interpretace.250 Je aţ s podivem, ţe aţ na několik drobných zmínek nebyl tomuto významnému koncertu věnován větší prostor v odborných hudebních časopisech. Přitom se jednalo o první domácí provedení barokní opery za účasti historických nástrojů v Brně, které v podstatě odstartovalo snahy o další podobné akce. Ty však pokračovaly více v letech osmdesátých, jimţ se budu věnovat v následující kapitole. Na konci 70.let pak v rámci koncertních cyklů KPH proběhl v sezóně 1978/79 slavnostní cyklus „S kyticí v ruce“ k příleţitosti dvacátého výročí činnosti Kruhu přátel hudby

245 Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1978 246 Tamtéţ 247 Fukač, J: Třikrát z Brna in: Hudební rozhledy 26, č. 1, 1973, s. 35 248 Programová broţura koncertního provedení Euridice, vydalo Koncertní oddělení PKO, Brno 1977 249 Tamtéţ 250 Tamtéţ - 42 - v Brně.251 V rámci těchto koncertů byla zastoupena také stará hudba, např. na varhanním koncertě Petra Sovadiny kde zazněly skladby J. Segera a anonyma z 18. století, výrazněji však na třetím abonentním koncertě, kde v podání Praţského ţesťového kvinteta zazněly nepříliš známé skladby pro ţestě starých mistrů jako K. Haranta z Polţic, V. Otta, J. Pecelia, J. I. Linka, A. Michny z Otradovic nebo díla anonymů 14. a 15. století.252

Z uvedeného je tedy zřejmé, ţe Kruh přátel hudby měl na poli koncertních aktivit s programem staré hudby v Brně nezastupitelné místo, a to zejména díky osobnímu zaujetí prof. Pečmana. Pro komplexní představu o koncertech staré hudby v rámci KPH je však nutné zmínit také koncerty její přidruţené organizace Hudební mládeţe.

3.2.2 Hudební mládež

Jak jsem jiţ uvedla v předchozí kapitole, Hudební mládeţ z dramaturgického hlediska znamenala velký přínos pro hraní staré hudby v Brně, podobně jako její mateřská organizace KPH. V rámci HM na tom měl značný podíl Miloš Štědroň, který od roku 1966 působil jako předseda výboru Hudební mládeţe a velmi úspěšně navázal na předchozí zájem o koncerty staré hudby.253 V sedmdesátých letech tato tendence aktivně pokračovala, počínaje jiţ výše zmíněným cyklem „Musica viva historica“ v sezóně 1969/70. Zde se objevuje velmi cenná série tří oratorií G. Carissimiho, ještě v roce 1969 uvedené „Judicium Solomonis“ a „Potopa světa“ , které jsem jiţ také zmiňovala v předchozí kapitole, a v roce 1970 stále v uvedeném cyklu v rámci koncertu s programem z děl skladatelů G. G. Gastoldiho, H. L. Haslera, G. P. da Palestriny, B. M. Černohorského nebo T. L. da Vittoria, zaznělo Carissimiho malé oratorium pro sóla, sbor, orchestr a varhany „Interfecto sisara“ .254 Provedeno bylo předními brněnskými sólisty, Vratislavem Bělským na varhany, Komorním instrumentálním souborem opery Státního divadla Brno a Moravskými madrigalisty pod vedením Jiřího Šafaříka.255 Zde je třeba uvést, ţe zřejmě notové materiály, které tvořily podklad k tomuto koncertu, získal právě dr. Šafařík badatelskou činností v moravských muzeích. Dr. Šafařík, který Moravské madrigalisty jako amatérský sbor v Kroměříţi roku 1961 zaloţil, vţdy směřoval

251 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 252 Tamtéţ 253 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 254 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 255 Tamtéţ - 43 - jeho repertoár do oblasti renesanční a barokní hudby.256 Jiří Šafařík jako muzikolog a hudební historik, se zájmem o starou hudbu, působil totiţ od roku 1960 jako vedoucí hudebního archivu arcibiskupského zámku v Kroměříţi257 a zde zřejmě získával notový materiál k těmto zapomenutým dílům staré hudby. Série těchto tří Carissimiho oratorií, provedená v rámci Hudební mládeţe, byla tedy velmi cenným přínosem do dramaturgie koncertů staré hudby v Brně. V podobném duchu pak pokračovala HM i nadále. Za velmi cenný označuje prof. Štědroň průřez Myslivečkovou operou „Impermestra“ v rekonstrukci Václava Noska, i novodobou premiéru „Zpívaných rozjímání“ F. V. Míči rekonstruované Janem Trojanem, provedené ještě v rámci cyklu „Musica viva historica“ .258 Také závěrečný koncert uvedeného cyklu, na konci sezóny 1969/70, předloţil posluchačům výjimečný program. Kromě děl J. S. Bacha, J. A. Plánického a A. Michny z Otradovic zde byla provedena sborová scéna a dvě sinfonie z oratoria E. de Cavalieriho „Rappresentazione di Anima e di Corpo“ , soubory Českých komorních sólistů, Komorním orchestrem Bohuslava Martinů, Brněnským akademickým sborem a sólisty pod taktovkou Lubomíra Mátla.259 Štědroň uvádí, ţe tato ukázka mnoho napověděla o tomto významném klíčovém díle oratorní literatury, jehoţ pozdější obnovená salzburská premiéra otevřela přístup k novému chápání významu Cavalieriho pro oratorní i operní tvorbu první poloviny 17.století.260 Dá se tak říci, ţe brněnské uvedení části tohoto díla jiţ předjímalo Cavalieriho znovuobjevení a uznání, jeţ o mnoho let později vyústilo např. v provedení uvedeného oratoria v Brně roku 1993 souborem Cappela Regia Praha pod vedením Roberta Huga.261 O tomto cyklu Hudební mládeţe se také zmiňuje v časopise Opus musicum pravidelný kritik brněnského hudebního dění Jan Vratislavský, jako o podnětném a ojedinělém cyklu, který svým pevným a cílevědomým dramaturgickým tvarem přínosně obohacuje laika i odborníka.262 V duchu konfrontace soudobé a staré hudby se nesl další cyklus Hudební mládeţe v sezóně 1970/71 s názvem „Nova et vetera“ .263 K dramaturgicky přínosným typům patřily skaldby G. Gabrieliho, L. Mozarta nebo J. D. Zelenky, které zazněly na koncertech tohoto

256 Osobní sdělení Radka Dočkala…viz poznámka 93 257 Bařinková, J.: Šafařík, Jiří , slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2012. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=4 673, cit. 13. 4. 2012 258 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 259 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 260 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 261 Capella Regia, historie souboru v datech, dostupné z : http://www.capellaregia.com/cz/, cit. 27. 4. 2012 262 Vratislavský, J.: Kritika Brno in: Opus musicum 2, č. 5-6, 1970, s. 176 - 44 - cyklu, stejně jako prémiový koncert, který po něm následoval, a to kytarový recitál Lea Witoszynskyjeho z Rakouska, který předvedl stylovou hru na kytaru, loutnu a vihuelu.264 V koncertní sezóně 1972/73 se objevily také některé výjimečné koncerty staré hudby. Hned na prvním z nich, v podání praţské vokální a instrumentální skupiny Linha singers (ktěří se mimo soudobý repertoár zaměřovali také na rekonstrukce dávno zapomenutých rukopisů265), zazněly skladby P. J. Vejvanovského, F. I. Tůmy, G. F. Händela, F. X. Richtera nebo skladatelské rodiny Bendů.266 Třetí abonentní koncert této sezóny měl také program odlišující se od běţné nabídky hudby starých mistrů. V provedení Českých komorních sólistů zde byly uvedena díla A. Vivaldiho, A. Corelli, H. Purcella, F. X. Richtera, T. Albinoniho a Sonáta á 4 „Be mollis“ pro trubku, smyčce a varhany P. J. Vejvanovského interpretována vynikajícím hráčem na trubku Janem Slabákem.267 Závěrečný prémiový koncert sezóny 1972/73 nabídl příznivcům staré hudby skladby C. Monteverdiho, G. P. da Palestriny, „Missu quinis vocibus super Dolorosi martyr“ K. Haranta z Polţic nebo „Stabat Mater“ F. I. Tůmy v podání sólistů (zde opět jména spojená jiţ tradičně s provozováním staré hudby v Brně jako Anna Barová, Jarmila Hladíková nebo Jan Hladík) a Brněnského akademického sboru.268 Nejen na příkladu tohoto koncertu lze vysledovat pravidelnou spolupráci Brněnského akademického sboru s Hudební mládeţí. Tato spolupráce byla tak plodná zejména proto, ţe Brněnský akademický sbor se stal reprezentačním tělesem Hudební mládeţe ČSR a pravidelně ukončoval sezónu brněnské odbočky svým prémiovým koncertem.269 Jak uvádí Miloš Štědroň, tato spolupráce úzce souvisela s typem realizace historické hudby, jelikoţ na zmiňovaných prémiových koncertech ( a nejen na nich ) byla pravidelně uváděna nově realizovaná zapomenutá díla hudební minulosti.270 Jedním z takových příkladů měla být obnovená premiéra anonymní „Písně o císaři Josefovi II.“ , pravděpodobně autora V. J. Dusíka, realizovaná a rekonstruovaná Janem Trojanem, kterou nastudoval Brněnský akademický sbor pro svůj prémiový koncert sezóny 1973/74, ale kvůli onemocnění účinkujících nebyla provedena.271

263 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 264 Tamtéţ 265 Historie, oficiální internetové stránky souboru Linha singers. Dostupné z: http://linhasingers.com/?page=historie, cit.13. 4. 2012 266 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 267 Tamtéţ 268 Tamtéţ 269 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 270 Tamtéţ 271 Tamtéţ - 45 -

V další sezóně však uvedl na prémiovém koncertě pro HM Brněnský akademický sbor jiné významné dílo, a to Ballo concertanto „Tirsi e Clori“ Claudia Monteverdiho v realizaci autorské dvojice Štědroň – Parsch.272 V zavedené tradici soubor dále pokračoval také v sezóně 1975/76 provedením kantáty „Combattimento di Tancredi e Clorinda“ stejného autora, opět v realizaci Parsche a Štědroně, za spoluúčasti jiţ tradičních sólistů ( Barová, Kratochvílová a další ) , Vratislava Bělského u cembala a Komorního souboru zobcových fléten s uměleckou vedoucí Vlastou Bělskou.273 Jak naznačuje její příjmení, jednalo se o manţelku pana Bělského, která se také aktivně věnovala provozování staré hudby, a její soubor byl zajímavý jiţ z toho důvodu, ţe z jeho členů se koncem sedmdesátých let zformoval výjimečný brněnský soubor historických nástrojů Camerata moravica, jemuţ bude věnován prostor v další části této práce. Kdyţ se však vrátím k průběţným koncertům, je nitné se pozastavit u sezóny 1973/74, v níţ proběhla řada výrazných počinů na poli staré hudby. Jiţ první koncert této sezóny měl v programu uvedeny písně trubadúrské, kramářské, ţákovské a lidové v podání praţské skupiny Jiřího Traxlera Český Skiffle.274 Stejně tak, jako se jednalo v tomto případě o soubor hrající mimo jiné také „historický folklór“, bylo tomu tak i v případě dalšího koncertu s názvem „Cimbál a gajdy po staru i nově“ , kde Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů pod vedením Bohumila Smejkala mimo jiné provedl tance ze 2. poloviny 16. století, skladbu A. Pogliettiho, skřipáckou muziku z Velkého Beranova a suitu Selská svatba L. Mozarta.275 Dalším výrazným zastoupením staré hudby na koncertech Hudební mládeţe bylo uvedení Pergolesiho Sluţky paní a Händelova Akida a Galatei Komorní operou JAMU.276 Není zcela jasné, proč je toto vystoupení uvedeno v soupisu koncertů HM, snad původní popud k nastudování těchto barokních děl vzešel právě z řad členů Hudební mládeţe. Jisté však je, ţe nastudování této komické opery a Händelovy pastorální kompozice mělo velký ohlas a i kritika Jiřího Fukače v časopise Opus musicum se o inscenaci vyjadřuje velmi pochvalně, zejména o scénickém ztvárnění.277 Fukač zde také zdůrazňuje vzrůstající tendence hraní staré hudby v Brně, kdyţ píše, ţe brněnský historický repertoár, dnes jiţ slušně členitý, vzrostl o další dva tituly.278

272 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 273 Tamtéţ 274 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 275 Tamtéţ 276 Tamtéţ 277 Fukač, J.: Ve stínu Lukullově. In: Opus musicum 6, č. 4, 1974, s. 120-121 278 Tamtéţ - 46 -

Posledním koncertem dané sezóny, který byl výjimečný, byl společný večer Brněnských madrigalistů, Komorního orchestru Bohuslava Martinů a sólistů, kde byly provedeny skladby C. Gesualda da Venosy, doplněné čtením o skladateli z původních pramenů, připravené Milošem Štědroněm.279 V následující sezóně 1974/75, kromě výše zmíněného prémiového koncertu Brněnského akademického sboru, proběhl zajímavý koncert polského souboru Collegium musicorum Posnaniensium, na kterém zazněly skladby polského baroka, italských a španělských anonymů, P. J. Vejvanovského, G. F. Händela nebo F. Geminianiho.280 V rámci další koncertní sezóny Hudební mládeţe stojí za zmínku zejména varhanní večer z díla J. S. Bacha v podání Věry Heřmanové a Zdeňka Špatky a jiţ uvedený prémiový koncert Brněnského akademického sboru, na kterém kromě jiţ zmíněného Combattimenta di Tancredi e Clorinda Claudia Monteverdiho, zazněly také skladby J. Regnarta a J. Handla- Galla.281 V sezóně 1976/77 byly pro Hudební mládeţ realizovány hned dva zásadní koncerty důleţité pro hraní staré hudby v Brně. Jedním z nich byl opět prémiový koncert v červnu roku 1977 na kterém byla provedena Cacciniho opera Euridice, kterou jsem jiţ zmínila v předchozí části práce, neboť tato inscenace byla realizována jak pro Hudební mládeţ, tak hlavně pro Kruh přátel hudby. Další koncert, uvedený v prosinci roku 1976, byl ale neméně důleţitý, proto, ţe se na něm vůbec poprvé brněnské posluchačské veřejnosti představil soubor Collegium pro musica antiqua, který posléze byl jedním z interpretů Cacciniho Euridice.282 Tento soubor, jak jsem jiţ zmínila výše, byl prvním souborem specializovaným na starou hudbu a disponujícím historickým nástrojovým inventářem v Brně a byly do něj tudíţ příznivci staré hudby vkládány velké naděje. Miloš Štědroň tento soubor zmiňuje i ve své stati sborníku Hudební mládeţe a s nadějí zde uvaţuje, ţe by vznik tohoto komorního ansámblu mohl znamenat novou etapu realizace hudby 16. a 17.století pro dějiny brněnské Hudební mládeţe.283 Také Rudolf Pečman ve své kritice prvního koncertu Collegia pro musica antiqua označuje jeho program za objevný, neboť na něm zazněla díla málo hraná nebo zcela neznámá, skladatelů A. Jarzebskeho, Ch. F. Witta, G. Ph. Telemanna, J. J. Fuxe, A. Scarlattiho, G. F. Händela či J. Ch. Pepusche, a označuje interpretační úroveň souboru jako

279 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 280 Tamtéţ 281 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 282 Tamtéţ 283 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 - 47 - velmi dobrou.284 Bohuţel se však naděje do souboru vkládané ne zcela naplnily, jelikoţ se poměrně nedlouho po svém vzniku rozpadl. Hudební mládeţ Brno tak díky tomu, ţe první vystoupení tohoto výjimečného tělesa proběhlo právě v jejím koncertním cyklu, učinila další krok k soustavnému provozování staré hudby v Brně. Pokračovala v tomto duchu také v sezóně 1977/78, kdy se uskutečnilo v rámci prémiového koncertu pro HM další vystoupení Collegia pro musica antiqua, společně s Brněnským akademickým sborem, kde zazněly skladby G. Costeleye a C. Le Jeune.285 Tomuto koncertu předcházel také výjimečný večer komorních skladeb G. Frescobaldiho, J. S. Bacha či J. Dowlanda provedených kytaristou Lubomírem Brabcem a cembalistkou Šárkou Štolfovou.286 Celou sezónu pak uzavíral koncert zahraničního souboru historických nástrojů Ars antiqua de Paris.287 Zde však bohuţel nebyl uveden program, takţe není známo, jaké skladby na tomto koncertě zazněly. V sezóně 1979/80 bylo v rámci abonentních cyklů Hudební mládeţe uvedeno také několik výjimečných koncertů. Proběhl například jarní koncert hudebně-tanečního uměleckého souboru Chorea bohemica, který vystoupil s programem „Úsměvy pana Lady“ a „Chorea e danza rustica“288 , který předkládal obraz hudebního a tanečního dění v lidovém i měšťanském prostředí a jehoţ hudebním podkladem se staly skladby převáţně ze 17.století, doloţené z českých archivních fondů.289 Také zahajovací koncert cyklu pro Hudební mládeţ měl výjimečný program. Soubor Collegium flauto dolce pod vedením J.Kotouče na něm předvedl kostýmované vystoupení s názvem „Zahrada rozkoše“ , na jehoţ programu byly písně a tance 16. a 17.století.290 Na prémiovém koncertě pak Praţští madrigalisté s uměleckým vedoucím Miroslavem Venhodou předvedli madrigalovou barokní tvorbu (tento termín cituje z programu) a také zde zazněla česká barokní opera Karla Loose „Opera o komínku nakřivo postaveném“ .291

284 Pečman, R.: Collegium pro musica antiqua. In: Hudební rozhledy 30, č. 2, 1977, s. 63 285 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 286 Tamtéţ 287 Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 288 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 22, březen 1979 289 Chorea et danza, průřez tvorbou, oficiální internetové stránky souboru Chorea bohemica. Dostupné z: http://www.choreabohemica.cz/pruarez-tvorbou/chorea-et-danza, cit. 13. 4. 2012 290 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 22, listopad 1979 291 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 22, květen 1979 - 48 -

Hudební mládeţ tedy, co se týče koncertů staré hudby, nijak výrazně nezaostávala za svou mateřskou organizací KPH. Tento trend se pak nezměnil ani v osmdesátých letech, jak bude poukázáno v další kapitole.

3.2.3 Mezinárodní hudební festival Brno

Poslední výraznou organizací pořádající své koncerty pod záštitou Parku kultury a oddechu, v rámci nichţ se poměrně pravidelně objevovaly skladby staré hudby, je Mezinárodní hudební festival Brno. V počátcích tohoto festivalu byl pravidelný zájem o starou hudbu dán hlavně působením Rudolfa Pečmana, coby generálního tajemníka festivalu, ale ani po jeho odchodu z této funkce v roce 1976, počet koncertů staré hudby v rámci tematicky příbuzných ročníků festivalu však nijak výrazně nepoklesl.292 Odchod Rudolfa Pečmana z vedení MHFB byl dán zejména politicky, kdyţ na něj byl vyvíjen nátlak, neboť se jako nestraník reţimu v této vedoucí funkci příliš nezamlouval.293 S ním z funkce předsedkyně organizační komise odešla také Jaroslava Zapletalová.294 Tak například hned v roce 1970 na pátém ročníku festivalu s názvem „Musica bohemica et europaea“ byly provedeny dva koncerty staré hudby.295 Na prvním zazněly skladby J. D. Zelenky a Missa Martialis P. J. Vejvanovského v podání Českých komorních sólistů, Komorního orchestru Bohuslava Martinů, Brněnského akademického sboru a sólistů, druhý se nesl ve znamení skladeb F. Bendy, F. X. Richtera, J. D. Zelenky a zazněl zde také melodram Medea Jiřího Antonína Bendy v interpretaci zahraničního souboru Freiburger Barocksolisten za spoluúčasti Komornícho orchestru Bohuslava Martinů.296 Tento ročník festivalu však neměl hlavní těţiště svého repertoáru ve staré, potaţmo barokní hudbě. Jinak tomu ale bylo u následujícího ročníku „Festival Musica cameralis“ roku 1971, kde, jak jiţ název napovídá, byla hlavním středem zájmu komorní hudba, zejména ta doby barokní.297 Ve festivalovém sborníku byly na toto téma také uveřejněny některé výrazné články, jako stať prof. Pečmana o komorní hudbě v baroku a různých moţnostech jejího

292 Tyto informace jsem čerpala ze sborníků MHFB uloţených v archivu Oddělení dějin hudby MZM, ročníky 4- 24 293 Pečman, R.: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, 2007, s. 212 294 Tamtéţ 295 Festival Musica bohemica et europaea Brno 1970. Red. Rudolf Pečman, Brno, 1970 296 Tamtéţ 297 Festival Musica cameralis Brno 1971. Red. Rudolf Pečman, Brno, 1971 - 49 - provozování, se zřetelem na tzv. aufführung praxis, nebo článek P. Víta o komorní hudbě na šlechtických zámcích.298 Jeden z koncertů tohoto ročníku MHFB také na zámku proběhl, a to boskovickém, kde zazněla díla klasicistních českých autorů (Vranický, Koţeluh, Kramář) v provedení praţského souboru Collegium musicum pragense.299 Z hlediska staré hudby však tento festival nabídl mnohem zajímavější koncerty. Jedním z nich bylo vystoupení souboru Ensemble polyphonique Paris ( jehoţ členové hráli na historické nástroje jako psaltérium, hautbois nebo cerevelu ) s písněmi trubadúrů a truvérů a skladbami J. des Prés a G. Dufaye.300 Zajímavostí také je, ţe na tomto festivalu byly na koncertě v prostorách Nové radnice Alenou Veselou provedeny Bachovy Lipské chorály, o nichţ jsem se zmiňovala výše, o měsíc dříve, neţ se stejným programem tato výjimečná brněnská varhanice vystoupila na koncertě cyklu KPH „J. S. Bach – G. F. Händel“ . Dále na festivalu „Musica cameralis“ zazněly skladby některých, zejména v českém prostředí, málo hraných autorů, jako J. B. Lully, J. - P. Rameau, F. Couperin, M. Praetorius, G. Legrenzi, A. Krieger či J. Rosenmüler, většinou v podání zahraničních těles, např. souboru historických nástrojů Capella fidicina z Lipska, nebo Záhřebských sólistů.301 Jistou raritou byl jeden ne úplně plánovaný koncert staré hudby, kdy sovětský violoncellista Daniil Šafran dorazil do Brna vinou dopravního zpoţdění na poslední chvíli a nahradil původně ohlášený program Beethovenových sonát pro violoncello a klavír sólovými suitami J. S. Bacha.302 Jak píše Jiří Fukač ve své kritice, Šafranova interpretace těchto náročných skladeb byla vynikající, a jedinečné bylo také přijetí publika, které náhradu programu přijalo velmi kladně.303 Další výraznou sérii koncertů staré hudby pak, po ojedinělém uvedení díla Tři responsoria pro Hebdomada Sancta J. D. Zelenky Praţskými madrigalisty na festivalu „Musica bohemica“ v roce 1974, přinesl aţ 11.ročník MHFB s názvem „Vokální hudba národů“ .304 Koncerty staré hudby v rámci tohoto festivalu se však většinou konaly mimo Brno, na zámcích v Bučovicích a Třebíči a v Domě kultury v Kyjově, za zmínku ale stojí program, který zde zazněl.305 Na zámku v Bučovicích zazněly renesanční písně a skladby pro loutnu v podání tenoristy Hannse Steina z Chile v doprovodu Jiřího Tichoty na renesanční

298 Festival Musica cameralis Brno 1971. Red. Rudolf Pečman, Brno, 1971 299 Tamtéţ 300 Tamtéţ 301 Tamtéţ 302 Fukač, J.: Festival Musica cameralis. In: Hudební rozhledy 24, č. 11, 1971, s. 491 303 Tamtéţ 304 Festival Vokální hudba národů Brno 1976. Red. Rudolf Pečman, Brno, 1976 305 Tamtéţ - 50 - loutnu.306 Uvádím zde tento koncert uţ pro účinkování J. Tichoty, který byl pro svůj praktický i teoretický zájem o hru na loutnu a staré loutnové tabulatury výraznou osobností propagující tento nástroj. Na koncertě v Kyjově zase hostoval italský soubor Ars antiqua di Milano s programem ze skladeb španělských a italských autorů 14. aţ 16.století jako A. da Firenze, F. Landini, M. Cara nebo M. da Perugia.307 Co se týče koncertů v Brně, proběhl zde jeden, který svým programem mnoho sliboval, méně však naplnil. Jednalo se o nokturno souboru The Deller consort, který mělo brněnské publikum příleţitost poznat na předešlých ročnících MHFB, na jehoţ programu byly kromě sólových loutnových skladeb J. Dowlanda např. italské madrigaly.308 Jelikoţ však nepřijel loutnista souboru a také některé notové materiály se cestou ztratily, musel ansámbl výrazně omezit program a na nočním koncertě v Besedním domě tak předvedl pouze a capellovou tvorbu J. Dowlanda.309 Po festivalu „Hudba/umění revoluce“ v roce 1977, kde zazněly ve smíšených programech skladby J.S.Bacha, A.Corelliho a G.F.Händela310, přišel v roce 1979 festival „Instrumentální hudba“ , na jehoţ programu se opět objevily koncerty staré hudby.311 Staré skladby se zde sice většinou objevovaly ve smíšeném programu, jako Pergolesiho koncert G dur pro flétnu a orchestr a Händelův koncert g moll pro varhany a orchestr na programu koncertu Komorního orchestru Bohuslava Martinů pod taktovkou Jiřího Štycha – o němţ se Jiří Fukač ve své kritice vyjádřil, ţe jeho přístup u těchto historických partitur nepostihl základní stylovou problematiku312, proběhly však i koncerty ucelené. Jedním z nich byl koncert Českých komorních sólistů s hostujícím německým hobojistou Burkhardem Glaetznerem s programem z děl P. J. Vejvanovského, J. Myslivečka, F. X. Richtera, G. Ph. Telemanna a G. F. Händela, o němţ se jiţ Jiří Fukač ve stejné kritice vyjádřil velmi pochvalně, zejména o výkonu hobojisty Glaetznera.313 Nejvýše však na poli interpretace staré hudby hodnotil Fukač koncert brněnského Collegia pro musica antiqua, který se odehrál na zámku v Rájci-Jestřebí.314 Soubor zde

306 Festival Vokální hudba národů Brno 1976. Red. Rudolf Pečman, Brno, 1976 307 Tamtéţ 308 Tamtéţ 309 J.Č.: Brno´76. In: Hudební rozhledy 29, č. 11, 1976, s. 534 310 Festival Hudba/umění revoluce Brno 1977. Red. Tamara Vraštilová, Brno, 1977 311 Festival Instrumentální hudba Brno 1979. Red. Tamara Vraštilová, Brno, 1979 312 Bártová, J. – Fukač, J.: Instrumentální hudba v Brně. In: Hudební rozhledy 32, č. 12, 1979, s. 539 313 Tamtéţ 314 Tamtéţ - 51 - provedl sonáty a suitové útvary téměř nehraných autorů J. Pezela, D. G. Speera a A. Jarzebského.315 Jak Fukač uvádí v jiţ zmíněné kritice, české soubory si dosud dostatečně neosvojily pracovní styl zahraničních souborů ve vztahu ke starým partiturám, nedomýšlí správně funkce cembala a problematiku stylových ozdob, a míní, ţe je třeba mnoho vědět, aby se staré partitury otevřely pro současné interprety.316 V závěru pak vyjadřuje svoji naději, ţe pokud přispěl uplynulý festival alespoň částečně k uvědomění této skutečnosti, nebyly jeho interpretační konfrontace na daném poli zbytečné.317 V souvislosti s MHFB v roce 1979 je třeba také zmínit, ţe to byl poslední ročník, v jehoţ rámci vyšly velké obsáhlé sborníky s programy, které obsahovaly velké mnoţství článků a studií k dané problematice, jíţ se daný ročník festivalu věnoval.318 Byly zde také podrobné informace o interpretech, zastoupených skladatelích a konkrétních dílech. Jelikoţ tyto sborníky od počátku festivalu aţ do svého vynuceného odchodu redigoval Rudolf Pečman, a o tyto podrobné informace v nich obsaţené se zaslouţil, stejně jako o cenné příspěvky z oboru muzikologie, nastal ze strany funkcionářů po jeho odchodu tlak, aby se takto obsáhlé sborníky nevydávaly.319 Rok 1979 tak byl posledním, kdy ještě toto cenné svědectví o vysoké úrovni těchto sborníků vyšlo, po tomto datu jiţ z údajných finančních důvodů vycházely sborníky, které obsahovaly pouze stručný program a soupis interpretů.320

Jak vyplývá z předešlého textu, Mezinárodní hudební festival Brno se v 70.letech zaslouţil také velkou měrou na uvádění staré hudby na svých koncertech. Jeho činnost v tomto směru je zásluţná zejména v oblasti představení zahraničních souborů, specializovaných na provozování staré hudby, brněnskému publiku. Umoţnil tak onu konfrontaci, zmiňovanou Jiřím Fukačem, která mnohým českým ansámblům napomohla při hledání vhodné cesty pro interpretaci staré hudby.

315 Bártová, J. – Fukač, J.: Instrumentální hudba v Brně. In: Hudební rozhledy 32, č. 12, 1979, s. 539 316 Tamtéţ 317 Tamtéţ 318 Osobní sdělení Jany Baláčové, dokumentační pracovnice a redaktorky programů, katalogů a textů Filharmonie Brno. 319 Viz pozn. 318 320 Viz pozn. 318 - 52 -

3.2.4 Samostatné koncerty staré hudby v rámci PKO

Park kultury a oddechu, jako hlavní organizátor brněnského kulturního ţivota pořádal také koncerty mimo ucelené cykly kruhu přátel hudby, Hudební mládeţe nebo MHFB. Také v rámci těchto koncertů se příleţitostně objevila na jejich programech díla starých mistrů. Tak bylo například v roce 1970 provedeno několik skladeb J. S. Bacha v rámci tří samostatných koncertů.321 Program těchto koncertů byl opět smíšený, aţ na houslový recitál Břetislava Novotného sloţený z Bachových partit a sonát pro sólové housle.322 V roce 1972 Park kultury a oddechu uspořádal cyklus Čtyř stylových varhanních minikoncertů v Obřadní síni Nové radnice, na kterých pochopitelně zaznělo mnoho děl barokní varhanní tvorby, dokonce za účasti interpreta Petera Hurforda z Anglie.323 Výrazný koncert staré hudby pod záštitou PKO však proběhl aţ v roce 1973 k příleţitosti oslav 500. výročí narození Mikuláše Koperníka.324 Koncertní oddělení PKO na tento slavnostní koncert pozvalo polský soubor starých nástrojů a madrigalistů Capella Bydgostiensis, který hrál na původní historické nástroje jako bomharty, krumhorny, fiduly či gamby a jehoţ členem byl také kontratenorista.325 Zazněly zde skladby mistrů polské renesance a baroka, francouzských truvérů a představitelů italské vokální polyfonie, a jak píše ve své kritice Jan Vratislavský, měl tento koncert velký posluchačský úspěch, a zároveň vyjádřil lítost nad tím, ţe tato muzikantsky přitaţlivá epocha nenašla ještě v českém prostředí v instrumentální oblasti svého soustavného pěstitele.326 V červnu téhoţ roku pak proběhl další ucelený koncert staré hudby, kdyţ sovětský klavírista Svjatoslav Richter předvedl souborné provedení Dobře temperovaného klavíru J. S. Bacha.327 V následujícím roce PKO zopakoval cyklus Varhanních minikoncertů, na jehoţ zahajovacím koncertě provedla Alena Veselá Bachovy Lipské chorály, a na dalších koncertech zazněly skladby F. Couperina, G. Ph. Telemanna nebo G. Muffata.328 V roce 1976 a 1977 PKO vţdy na jaře realizoval varhanní recitál Milana Šlechty ze skladeb J. S. Bacha jeho výmarského období.329

321 Kam v Brně za kulturou 13, 1970 322 Tamtéţ 323 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 15, květen 1972 324 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 16, květen 1973 325 Vratislavský, J.: Capella Bydgostiensis ( Brno ) in: Opus musicum 5, č. 5-6, 1973 326 Tamtéţ 327 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 16, červen 1973 328 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 17, květen a červen 1974 329 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 19 a 20, 1976 a 1977 - 53 -

K příleţitosti 20.výročí zaloţení Kruhu přátel hudby a Hudební mládeţe v roce 1978 Park kultury a oddechu, jakoţto zřizovatel těchto organizací, uspořádal společenský večer v hotelu International, za účasti souboru Collegium pro musica antiqua, jehoţ členové hráli díla starých mistrů ve stylových kostýmech.330 V roce 1979 pak pod záštitou PKO proběhl předvánoční koncert Brněnského akademického sboru , na němţ zazněla díla C. Monteverdiho, L. Marenzia a Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr K. Haranta z Polţic.331 Jak je vidět, i mimo cykly koncertů KPH, HM či MHFB probíhaly zajímavé jednotlivé koncerty staré hudby pod záštitou PKO, v sedmdesátých letech, stejně jako v osmdesátých, coţ bude uvedeno v další kapitole.

3.3 Hudební školy, divadla a ostatní instituce

Co se týče hudebních škol v Brně a jejich přispění ke koncertnímu ţivotu staré hudby, jedná se zejména o brněnskou Konzervatoř a Janáčkovu akademii múzických umění, méně uţ v případě uměnovědné katedry Filosofické fakulty MU ( v tehdejší době působící pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně ) . Při Filosofické fakultě totiţ od roku 1970 působilo zájmové hudební sdruţení pod, navazujíce tak na helfertovskou tradici, jiţ tradičním názvem Collegium musicum, jeţ sdruţovalo studenty fakulty i další zájemce, jejichţ společnou myšlenkou bylo aktivní muzicírování a provozování hudby různých slohových období.332 V rámci slohového rozpětí interpretovaných děl se zde samozřejmě vyskytovaly také skladby staré hudby, v roce 1974 se dokonce jednalo o určitý cyklus realizací skladeb 17. a 18.století, zejména pro cembalo, zobcové flétny a kytaru.333 Výběr tohoto období však byl víceméně podmíněn větší pedagogickou vhodností těchto skladeb ( z hlediska nároků na stylovou reprodukci ) pro malý studentský ansámbl a nejednalo se tedy o vyhraněný dramaturgický záměr hraní staré hudby.334 Uvádím zde proto tento soubor pouze pro úplnost, ale i proto, ţe také provozoval aktivní koncertní činnost, zahrnující i celovečerní koncerty.335

330 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 21, leden 1978 331 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 22, prosinec 1979 332 Settari, O.: Umělecké aktivity a studenti. In: Opus musicum 6, č. 8, 1974, s. 264 333 Tamtéţ, s. 266 334 Tamtéţ 335 Settari, O.: Umělecké aktivity a studenti. In: Opus musicum 6, č. 8, 1974, s. 266 - 54 -

V případě brněnské Konzervatoře, jak jsem jiţ uvedla výše, také nelze hovořit o pravidelném dramaturgickém zájmu o starou hudbu, coţ ani povaha této instituce příliš neumoţňuje. Konzervatoř produkovala velké mnoţství koncertů, z nichţ více neţ polovina byla absolventských, nebo pro potřeby školy pořádaných tzv. Domácích večerů, které však byly také veřejně přístupné. Skladby starých mistrů se na těchto koncertech objevovaly vcelku pravidelně, vţdy však ve smíšeném programu, a většinou šlo o velké osobnosti barokní hudby typu J. S. Bacha, G. F. Händela nebo G. Ph. Telemanna.336 Vypovídací hodnota dramaturgie těchto koncertů pro účely této práce, je však velmi malá, a jejich počet obrovský, proto jsem soupis těchto koncertů také nezařadila do příloh. Z hlediska větší koncentrace děl staré hudby je však třeba krátce zmínit orchestrální, varhanní a komorní koncerty, které Konzervatoř pravidelně pořádala v sálech Besedního domu a Stadionu, a na nichţ se stará hudba hrála více koncentrovaně.337 I v tomto případě se však jednalo o autory J. S. Bach, G. F. Händel, na varhanních koncertech výjimečně D. Buxtehude, a v roce 1973 na koncertě cyklu „Krása hudby“ také H. Purcell, H. I. F.Biber a P. J. Vejvanovský.338 Jedinou výraznější akcí Konzervatoře na poli staré hudby v průběhu sedmdesátých let byla v roce 1975 inscenace Pergolesiho Sluţky paní v divadle Reduta, provedená v programu s Blodkovou operou V studni.339 V rámci koncertů Janáčkovy akademie múzických umění byla koncentrace staré hudby častější, výjimkou dokonce nebyly ani ucelené programy. Co se týče absolventských koncertů, platí pro JAMU to samé, co jsem výše zmínila v případě brněnské Konzervatoře. V oblasti varhanních a zejména komorních koncertů se však na JAMU vyskytovaly i ucelené programy skladeb starých mistrů. Také co se týče autorů, byl na JAMU jejich výběr značně širší neţ u Konzervatoře. V rámci koncertů pořádaných Janáčkovou akademií múzických umění se objevovala i ve smíšených programech jména skladatelů jako F. Couperin, J. F. Dandrieu, A. Vivaldi, G. Frescobaldi, P. Locatelli nebo N. Clérembault.340 V případě pravidelných sborových koncertů zde byli zastoupeni i autoři hudby starší, jako C. Monteverdi, J. Handl-Gallus či G. P. da Palestrina.341

336 Tyto informace jsem čerpala z archivu Konzervatoře Brno, kde jsou uloţeny staré programy koncertů. 337 Tamtéţ 338 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 339 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 18, březen 1975 340 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 341 Tamtéţ - 55 -

Výjimkou byly pravidelné předvánoční koncerty nazvané „Hudba starých mistrů“ , pořádané od roku 1972, kde se vţdy jednalo o ucelený program skladeb staré hudby.342 Na těchto koncertech v průběhu 70.let zazněla díla autorů P. J. Vejvanovského, F. V. Míči, J.-P. Rameaua, J. J. I. Brentnera, A. Corelliho, A. V. Michny z Otradovic, H. Purcella, F. X. Brixiho či J. H. Scheina.343 V souvislosti se starou hudbou v rámci JAMU je nutno zmínit zejména činnost Komorní opery Miloše Wasserbauera, na jejíţ inscenace barokních oper jsem jiţ poukázala v předchozí kapitole. V 70.letech se jednalo o operu G. F. Händela Poros, a pastorálu Acis a Galatea stejného autora v programu s Pergolesiho Sluţkou paní, uvedených v roce 1972 a 1974, které jsem jiţ zmínila výše, a Korunovaci Poppaey C. Monteverdiho, uvedenou v roce 1972.344 Tato inscenace byla důleţitá jiţ proto, ţe se na její hudební realizaci poprvé sešlo autorské duo Parsch-Štědroň, a vyzkoušeli si tak premiérově rekonstrukci historické opery, v čemţ pak v dalších letech velmi úspěšně pokračovali, jak jsem uvedla výše. Jak se o tomto představení vyjadřuje Jiří Fukač ve své recenzi, znamenalo umělecky nejvýznamnější počin v rámci oslav 25. výročí zaloţení JAMU a cenný impuls brněnskému hudebně divadelnímu dění.345 Velmi pochvalně se také zmiňuje o výkonu dirigenta Štycha a kladně hodnotí i český překlad a úpravu V. Střelcové a hudební realizaci dua Štědroň- Parsch.346 V této souvislosti také uvádí, ţe přesto, ţe Brno zatím nemá k dispozici ansámbl gamb, louten a dalších nástrojů potřebných k stylově autentické realizaci (s kterými ale oba autoři, jak uvádí Fukač, počítají v dalších připravovaných realizacích raných oper – kterýţto předpoklad se také později potvrdil vznikem souborů Camerata moravica a Collegium pro musica antiqua), znamenalo jiţ mnoho oproštění souboru od anachronických nástrojů (klarinet, horna apod.) i pokus o rekonstrukci drnkací zvukové sloţky dostupnými prostředky.347 Soudí tedy, ţe tato interpretace, přestoţe měla ještě daleko ke zkušeným výkonům zahraničních specializovaných souborů, znamená další dosaţený stupeň renesance hudby minulých staletí, jeţ zvláště v brněnském hudebním ţivotě postupuje v poslední době rychle vpřed.348 Tato slova tedy znovu dokazují, ţe obliba hraní staré hudby byla v Brně v sedmdesátých letech skutečně na vzestupu, coţ dokládá i zvýšená koncentrace jejích koncertů, které jsou v této práci analyzovány.

342 Viz pozn. 340 343 Viz pozn. 340 344 Koncerty in: Kam v Brně 15, listopad 1972 345 Fukač, J.: Třikrát z Brna. In: Hudební rozhledy 26, č. 1, 1973, s. 35 346 Tamtéţ 347 Fukač, J.: Třikrát z Brna. In: Hudební rozhledy 26, č. 1, 1973, s. 35 348 Tamtéţ, s. 36 - 56 -

Posledním počinem Komorní opery Miloše Wasserbauera na poli staré hudby v 70.letech bylo 1.novodobé provedení intermezza J. A. Hasseho „Šaty dělají člověka“ v dubnu roku 1977.349 Pod taktovkou J. Šrubaře zde jako absolventi vystoupili pěvci J. Matyášová a K. Hegner.350

Jestliţe mohly mít inscenace Komorní opery Miloše Wasserbauera punc pouhých studentských představení, tak tomu jistě nebylo v případě brněnské Miniopery působící při Státním divadle Brno. Brněnská Miniopera vznikla na sklonku roku 1969 a její hlavní ideou bylo vystihnout zvláštní oblast činnosti souboru opery Státního divadla v Brně.351 Miniopera své záměry aplikovala na hudebních dílech 20. století, ale také na neznámých barokních operách, které byly často realizovány v nezvyklých prostorách, jako např. foyer Janáčkova divadla.352 Iniciátorem této myšlenky a dramaturgem byl dirigent Václav Nosek, který měl tato dvě rozdílná období hudebních dějin ve velké oblibě.353 K prvnímu nastudování barokní opery došlo, po mnoha inscenacích moderních děl, v roce 1973, kdy sám Václav Nosek nastudoval pro Divadlo na Výstavišti operní komedii autorského dua Moliére – Lully „Jeden chce a druhý musí“ .354 Lokace představení do Divadla na Výstavišti byla uskutečněna proto, ţe v sedmdesátých letech probíhala rekonstrukce Mahenova divadla a proto se část inscenací Státního divadla Brno prováděla právě v budově na Výstavišti.355 Tento fakt, a skutečnost, ţe tedy byly jednotlivé soubory nuceny účinkovat v rozmanitých prostředích měly, dle názoru Jiřího Fukače v jeho kritice představení brněnské Miniopery, i své pozitivní důsledky, z nichţ nejvýše hodnotí právě činnost brněnské Miniopery.356 Představení „Jeden chce a druhý musí“ vzniklo za podnětu výročí 300 let od Moliérovy smrti, a Miniopera se v případě této inscenace spojila také s činoherním a menším baletním souborem, respektujíce tak autenticitu historických zvyklostí uvádění tohoto díla.357 Překlad a úpravu textů provedla Eva Bezděková, a spojila tak vlastně dvě hry – Svatbu z donucení a

349 Fukač, J.: Komorní opera Miloše Wasserbauera. In: Opus musicum 9, č. 7, 1977 350 Tamtéţ 351 Miniopera, online archiv ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/miniopera, cit. 15. 4. 2012 352 Tamtéţ 353 le:Večer barokní miniopery. In: Hudební rozhledy 27, č. 8, 1974, s. 366 354 Miniopera, online archiv ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/miniopera , cit. 15. 4. 2012 355 Divadlo na Výstavišti – Výstaviště Pisárky. Informace z archivu ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/index.php?h=building&a=detail&id=16, cit. 16. 4. 2012 356 Fukač, J.: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 48 357 Tamtéţ - 57 -

Siciliána aneb Láska malířem, v jednotné pásmo uvedené alegorizujícím prologem, v němţ vystoupily personifikované postavy Komedie, paní Hudby a Tance.358 Z pěvců zde účinkujících jmenujme alespoň pravidelné interprety staré hudby v brněnském prostředí A. Barovou, R. Nováka, nebo D. Suryovou.359 Dle Fukače však byla v této inscenaci otázka historické věrnosti ztvárnění vedlejší, neboť šlo hlavně o to, podat důkaz, ţe reálie, z nichţ se dílo skládá, jsou schopny oţít pomocí současných interpretů i v moderní době.360 O to se ostatně snaţil i další počin Miniopery, realizace opery seria „Pulcheria“ J. J. Fuxe a buffy „Pimpinone“ G. Ph. Telemanna v roce 1974.361 Obě díla byla provedena v neobvyklém prostoru foyeru Janáčkova divadla ve vynalézavé, pohybově důsledné reţii Aleny Vaňákové, která, dle Fukače, tato díla oţivila vskutku adekvátně.362 Pulcheria byla v jejím pojetí plna váţnosti, sošných postojů a výrazných gest, zato Pimpinone byl rozpustile hravý a pohybem se při interpretaci této buffy skutečně nešetřilo.363 Zajímavá byla práce s prostorem, v případě Pulcherie reţisérka aranţovala jevištní dění před mramorovou stěnu ve vstupní hale Janáčkova divadla a vyuţila také obou schodišť haly.364 Výjimečné bylo také umístění orchestru o patro výše, takţe byl jak pěvcům, tak obecenstvu ukrytý a vzájemný kontakt mezi dirigentem a sólisty umoţňovaly dva skryté televizory.365 Jak píše v kritice tohoto večera autor označen iniciálami L. E. , neměly tyto sloţité prostorové podmínky ţádné negativní důsledky na provedení opery, vyjma nevýhody malé kapacity prostoru pro diváky.366 Druhá část večera, předkládající Telemannovu buffu, se odehrávala ve foyeru prvního patra budovy mezi bílými sloupy, ohraničujícími prostor směrem ke skleněné fasádě Janáčkova divadla.367 Humornost a pohybovou vynalézavost této inscenace, stejně jako výborné výkony představitelů Vespetty a Pimpinona Jaroslavy Jánské a Václava Halíře pak velmi kladně hodnotí jak Jiří Fukač, tak autor druhé kritiky.368 Fukač také vyzdvihuje hudební provedení Noskova orchestru, který si dle něj vede mnohem lépe v interpretaci generálbasu neţ dříve.369 Také tvrdí, ţe brněnská Miniopera si jiţ vytváří osobitý inscenační styl

358 Fukač, J.: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 48 359 Tamtéţ 360 Tamtéţ 361 Tamtéţ 362 Tamtéţ 363 Tamtéţ, s. 49 364 le:Večer barokní miniopery. In: Hudební rozhledy 27, č.8, 1974, s. 367 365 Tamtéţ 366 le:Večer barokní miniopery. In: Hudební rozhledy 27, č.8, 1974, s. 367 367 Tamtéţ 368 Tamtéţ, Fukač, J.: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 49 369 Fukač, J.: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 49 - 58 - vyznačující se především velkou variantou moţností a adaptovatelnosti.370 V závěru své kritiky doufá, ţe v tomto inscenačním tempu a dramaturgické vynalézavosti Miniopera nepoleví, a hodnotí velmi kladně její přínos brněnskému hudebnímu ţivotu slovy:

„Daří se jí uvádět málo známé nebo u nás zatím vůbec neznámé hodnoty způsobem, který není vázán na vnímací konvence velké scény a velkého hlediště, obrozuje historické útvary tím, ţe v nich probouzí členitou divadelní ţivotnost a přispívá jak k tříbení vkusu operního publika, tak i k rozvoji obecné informace o historických podobách a slozích hudebního divadla.“371

Ani další večer programu Miniopery Jiřího Fukače, zejména co se dramaturgie týče, příliš nezklamal. V roce 1976 proběhla v divadle Reduta premiéra trojice oper, sjednocených antickou tématikou námětu, v rámci níţ zazněla také „Dido a Aeneas“ H. Purcella.372 Jak uvádí Fukač, v recenzi tohoto představení, brněnští diváci , neuvyklí snahám o myšlenkově autentické ztvárnění barokních oper, si tak mohli učinit dobrý obraz o tom, čím tato díla v minulosti tak uchvacovala a překvapovala.373 Vyzdvihuje také opět reţii, méně kladně však hodnotí pěvecké výkony, vyjma sólistek Anny Barové, Cecílie Strádalové a Jaroslavy Jánské.374 Tyto pěvkyně, jak jsem jiţ několikrát uvedla, totiţ měly bohaté zkušenosti s interpretací děl staré hudby, coţ podle Fukače právě chybí ostatním českým umělcům, kteří pak daný úkol nezvládají pěvecky ani herecky, na rozdíl od umělců např. z NDR, kde systematicky pečují o interpretaci starého operního umění.375 Proto Jiří Fukač v závěru své stati hodnotí uvedení Purcellova díla spíše jako připomenutí dluhů české hudební scény vůči historickému repertoáru.376 Dalším výrazným počinem brněnské Miniopery na poli staré hudby pak bylo uvedení opery „Stařecká pošetilost“ skladatele přelomu renesance a baroka Adriana Banchieriho.377 Tato madrigalová komedie byla poprvé uvedena v Litomyšli ve Velkém sále Smetanova domu v září 1977, její brněnské premiérové uvedení se pak uskutečnilo následující měsíc téhoţ roku v divadle Reduta, které se v té době jiţ stalo domovskou scénou Miniopery.378 Brněnská miniopera působila na české operní experimentální scéně plých deset let a v rozsahu a zaměření neměla v tehdejším Československu konkurenci, zejména co se týče

370 Fukač, J.: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 49 371 Tamtéţ 372 Fukač, J.: Antika východiskem. In: Opus musicum 8, č. 6, 1976, s. 180 373 Tamtéţ 374 Tamtéţ 375 Tamtéţ 376 Fukač, J.: Antika východiskem. In: Opus musicum 8, č. 6, 1976, s. 181 377 Miniopera, online archiv ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/miniopera , cit. 17. 4. 2012 378 Tamtéţ - 59 - dramaturgie.379 Co se týče inscenací starých oper, proběhly ještě tři inscenace, „Romeo a Julie“ Jiřího Bendy v roce 1979 a úplně poslední inscenací celé Miniopery pak bylo „Tajné manţelství“ D.Cimarosi v roce 1985.380 Tito skladatelé však jiţ nezapadají do stanoveného časového rozsahu definice staré hudby pro účely této práce, proto je zde uvádím pouze pro úplnost. V roce 1981 však byla v divadle Reduta provedena inscenace Monteverdiho Korunovace Poppey, kterou z neznámých důvodů ve svém archivu ND Brno neuvádí, existuje však recenze od Jiřího Fukače v Hudebních rozhledech.381 Jelikoţ se však tato inscenace vztahuje do období let osmdesátých, bude jí věnován prostor v další kapitole. Co se týče Státního divadla Brno ( dnes Národní divadlo Brno ) , vyskytovaly se zde ( kromě výše uvedené Miniopery ) koncerty a díla staré hudby velmi výjimečně, a téměř vţdy, pominu-li koncerty a opery MHFB prováděné v Janáčkově a Mahenově divadle, byla situována do foyeru Janáčkova divadla.382 Bylo tomu tak jiţ v roce 1970, kdy zde proběhly dva koncerty – na prvním vystoupilo Praţské duo vedené Václavem Ţilkou se skladbami A. Corelliho, J. S. Bacha a F. Couperina ve smíšeném programu, a na druhém koncertě zaznělo Bachovo Umění fugy v podání Komorního orchestru Bohuslava Martinů pod taktovkou Václava Noska.383 Po těchto dvou ojedinělých koncertech následovaly v sedmdesátých letech cykly koncertů, od roku 1973 spolupořádané Svazem československých skladatelů a koncertních umělců, pod názvem „Hudba ve foyeru“ , na kterých se občasně také objevila díla starých mistrů.384 Za zmínku v rámci tohoto cyklu stojí zejména koncert provedený v roce 1978 k příleţitosti 600. výročí smrti skladatele Guillaume de Machauta, na němţ v jeho první půli zazněly Machautovy Balady a premiérově také cyklus Miloše Štědroně Mistr Machaut v Čechách v podání v podání souboru Ars cameralis disponujícího historickými nástroji.385 Kromě těchto výjimek se tedy Státní divadlo Brno staré hudbě dále nevěnovalo.

V rámci brněnských divadel a jejich vztahu k hraní staré hudby, je zde však nutné zmínit specifickou instituci Malé divadlo hudby a poezie, působící při Hudebněhistorickém oddělení Moravského muzea.

379 Miniopera, online archiv ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/miniopera , cit. 17. 4. 2012 380 Tamtéţ 381 Fukač, J.: Brněnská miniopera. In: Hudební rozhledy 35, č. 2, 1982, s. 70 382 Tyto informace jsem čerpala ze starých programů uloţených v archivu ND Brno. 383 Viz pozn. 382 384 Viz pozn. 382 385 Viz pozn. 382 - 60 -

Jak jsem jiţ uvedla v předchozí kapitole, Malé divadlo hudby se od svého vzniku v 60.letech zaměřovalo zejména na současnou hudbu, v letech sedmdesátých však k pravidelným cyklům přednášek, koncertů a besed s hudebními ukázkami přibyl také zájem o starší období hudebních dějin. Je sice pravdou, ţe v 70. letech byl tento zájem pouze teoretický (první koncerty s programem starších skladeb se v rámci Malého divadla hudby začínají objevovat aţ v 80.letech), povaţuji však za nutné připomenout zde zásluţnou činnost Malého divadla hudby na poli hudebně historických besed, které dle mého názoru také velkou měrou přispívaly k informovanosti brněnské posluchačské obce na poli staré hudby. V rámci přednáškových cyklů a besed MDH se totiţ v 70.letech objevovala velmi zajímavá témata z hudební historie, přednášená předními českými muzikology, jako Rudolf Pečman, Theodora Straková, Jan Racek, Jiří Fukač, Miloš Štědroň aj., jakoţ také osobnostmi aktivně starou hudbu provozující, jako např. Vratislav Bělský.386 Proběhly zde tak přednášky na témata „Heinrich Isaac a jeho doba“ , „Citolibští mistři-ojedinělá česká hudební lokalita“ , „Florentští mistři čtrnáctého století“ , abonentní cyklus „Světová opera“ a další cyklus „Dějiny opery“ připravený Janem Rackem, ale také besedy (často věnované Hudební mládeţi) s hudebními ukázkami, jako např. beseda pro HM „Instrumentální hudba 16. a 17.století“ připravená Milošem Štědroněm.387 Na tomto místě je nutno zdůraznit zejména význam doprovodných hudebních ukázek, díky nimţ mohli brněnští příznivci staré hudby slyšet unikátní nahrávky zahraničních souborů, jako např. nahrávku děl Heinricha Isaaca a jeho současníků v podání vídeňského sdruţení pro pěstování renesanční a barokní hudby Concentus Musicus ( umělecký vedoucí Nicolaus Harnoncourt ) , Bachovu Velkou mši h moll v provedení téhoţ souboru, nebo záznamy Händelových oper Samson a Alcina (zde v provedení předních světových sólistů Sutherland, Aiva, Berganza-Bonynge) .388 Takovéto unikátní nahrávky totiţ v tehdejším Československu naprosto nebylo moţné získat, a proto tento způsob, kdy byly veřejně přehrávány v rámci MDH výše uvedenými osobnostmi české muzikologie (které tyto nahrávky většinou získávali během svých cest do zahraničí389) , představoval jedinou moţnost, jak se s těmito význačnými díly staré hudby mohla seznámit širší posluchačská veřejnost. Z tohoto hlediska povaţuji tuto činnost Malého divadla hudby za velmi přínosnou a důleţitou.

386 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 387 Viz pozn. 386 388 Viz pozn. 386 389 Osobní sdělení Miloše Štědroně. - 61 -

Co se týče dalších institucí, které v 70.letech ojediněle či pravidelně pořádaly koncerty staré hudby, bylo jich v Brně ještě několik. V prvé řadě poměrně pravidelně, a téměř vţdy s díly staré hudby na programu, pořádal koncerty Brněnský akademický sbor. Na jeho koncertech, zpravidla pořádaných v Besedním domě, zazněly skladby C. Monteverdiho, J. S. Bacha, G. F. Händela, italské frotoly, na slavnostním koncertě v roce 1971 De profundis J. D. Zelenky a díla G. P. da Palestriny a O. di Lassa, nebo v roce 1974 Moteta H. Schütze a Stabat Mater F. I. Tůmy opět za účasti sólistek Barové a Hladíkové.390 V roce 1973 si dokonce Brněnský akademický sbor vyzkoušel roli pořadatele v pravém slova smyslu, kdyţ do Brna pozval významný americký muţský sbor Harvard Glee Club s dirigentem F. John Adamsem, který na nádvoří Domu pánů z Kunštátu ve smíšeném programu provedl díla J. Galla-Handla, T. L. de Vittoria, H. L. Hasslera a J. des Pres.391 Obdobnou akci pak BAS zopakoval roku 1977, kdy opět přijal jeho pozvání zahraniční vokální soubor, tentokrát The Bemidji Choir, opět z USA, který na koncertě na Stadioně předvedl skladby autorů J. S. Bacha, H. Schütze nebo J. H. Scheina.392

Brněnští madrigalisté také občasně pořádali koncerty, a díky svému zaměření se na jejich programu také pravidelně objevovaly díla starých mistrů. V 70.letech však sami pořádali pouze dva koncerty, alespoň pokud je mi známo, a to v červnu roku 1972, kdy v Besedním domě provedli Missu Quinti Toni O.di Lassa a Monteverdiho Madrigaly a v témţe měsíci na stejném místě pořádaný koncert, jehoţ výtěţek věnovali Fondu solidarity s Vietnamem a na kterém zazněla díla J. Galla-Handla.393

Dalším iniciátorem koncertů staré hudby v Brně také bylo Moravské zemské muzeum, respektive dvě jeho oddělení – Etnografický ústav a Oddělení dějin hudby. Etnografický ústav MZM, sídlící v Paláci u Šlechtičen, pořádal jiţ od 60. let kaţdoroční cykly koncertů, v jejichţ rámci se pravidelně objevovaly na programu skladby staré hudby.394 Zpočátku byly tyto cykly označovány jako koncerty staré a folklorní hudby, od roku 1973 však nesly název „Večery pro přátele“, který naznačoval, ţe nejvíce stálých návštěvníků měly tyto koncerty z řad přátel (spolupořadatel těchto cyklů byl Klub přátel

390 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 391 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 16, červenec-srpen 1973 392 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 20, květen 1977 393 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 15, červen 1972 394 Tyto informace jsem čerpala z archivu Etnografického ústavu, uloţeného v ústředním archivu MZM. - 62 -

Etnografického ústavu) a společných tvůrců kulturního působení Etnografického ústavu.395 Pořady, jejichţ součástí byly také besedy a přednášky, sledovaly naučný a kulturně – historický cíl a obohacovaly tak brněnský koncertní ţivot nejen o dramaturgicky velmi výjimečné koncerty, ale také přednášky z hudební historie, zejména ve folklorní oblasti.396 Dle mého názoru se na těchto pořadech dramaturgicky zřejmě velmi výrazně podílel Vratislav Bělský, neboť téměř na kaţdém koncertě s programem staré hudby vystupoval a uvedení děl, která byla na programu bylo v té době skutečně výjimečným počinem.397 S Bělským tedy také musel úzce spolupracovat někdo přímo z vedení Etnografického ústavu, kdo umoţnil tyto koncerty staré hudby v prostorách Paláce u Šlechtičen provádět. Zřejmě se jednalo o osobu, které byla oblast staré hudby blízká, bohuţel se mi však bliţší informace nepodařilo zjistit. Faktem však je, ţe se tento trend udrţel do konce 70. let a v letech 80. se jiţ tyto pravidelné cykly neobjevují398, coţ také naznačuje, ţe by to mohlo souviset s odchodem osoby, která dříve Večery pro přátele podporovala. Vratislav Bělský však nebyl jediným pravidelným interpretem na těchto koncertech (a nejen na koncertech tohoto cyklu, ale na mnohých dalších, které Etnografický ústav pořádal nejčastěji k příleţitosti zahájení výstav a na kterých byla stará hudba taktéţ zastoupena), společně s ním pravidelně vystupovali flétnista Arnošt Bourek, umělecký vedoucí Českých komorních sólistů houslista Miroslav Matyáš, violoncellista Vratislav Lukáš a loutnista Jiří Křiţák.399 Příleţitostně s touto sestavou hráčů na některých koncertech také vystoupily pěvkyně Běla Syková a Anna Kratochvílová, nebo Vlasta Bělská s Liborem Nykodýmem se zobcovými flétnami.400 Co se týče programu těchto koncertů, byly zde zastoupeni málo hraní skladatelé, jako J. J. Froberger, B. Lupacchino, R. de Visée, J. A. Losy z Losimtálu, J. F. Dandrieu, J. Hotteterre, J. Walter nebo L. Vinci.401 Také co se týče dramaturgie jednotlivých koncertů, jednalo se o velmi dobře sloţené a ucelené koncerty, které vţdy sledovaly určitou tématiku, jako např. koncert s názvem „Barokní hudba pro flétnu a varhany“ z roku 1972, kde zazněly skladby J. Čarta, F. X. Brixiho, F. Bendy, J. B. Loeilleta, F. Couperina nebo G. F. Händela.402

395 Viz pozn. 394 396 Viz pozn. 394 397 Viz pozn. 394 398 Viz pozn. 394 399 Viz pozn. 394 400 Viz pozn. 394 401 Viz pozn. 394 402 Program koncertu uloţený v archivu Etnografického ústavu, uloţeného v ústředním archivu MZM. - 63 -

Dalším podobným počinem pak bylo 1. souborné provedení Bachových sonát pro flétnu, cembalo a cello v tehdejším Československu, v podání tria Bourek, Bělský a Lukáš z roku 1973.403 V pozůstalosti Vratislava Bělského, uloţené v archivu Oddělení dějin hudby MZM, jsem také našla další program z uvedeného cyklu, z roku 1975, kdy v Paláci u Šlechtičen v prosinci vystoupilo opět zmiňované trio a provedlo zde Pět koncertů J.-Ph. Rameaua s průvodním slovem Miloše Štědroně.404 Z hlediska vyuţití starých nástrojů je také zajímavý zahajovací koncert uvedeného cyklu v roce 1972, kdy za účasti flétny, varhanního portativu (Bourek, Bělský), loutny (Křiţák) a violy d´amour (Slavík) zazněly skladby Jana z Lublina, J. A. Losy z Losimtálu, R. de Rybayaze nebo J. S. Bacha.405 V rámci koncertů cyklu „Večery pro přátele“ a ostatních však nevystupovali pouze uvedení interpreté, vystoupili zde např. Praţští madrigalisté (kteří v roce 1970 provedli zajímavý program latinských písní české gotiky a renesance na historických nástrojích ze sbírek Hudebního oddělení Národního muzea v Praze), kytarista Josef Kadula, Ţesťový soubor L. Klučara (který společně s Moravským kvartetem provedl koncert lovecké a fanfárové hudby 17. – 20. století), manţelé Stanovští, brněnský folklorní soubor O. Pokorného Gajdoši, nebo Čeští komorní sólisté.406 Dá se říci, ţe Etnografický ústav MZM byl velmi výrazným pořadatelem koncertů staré hudby v Brně, bohuţel však pouze do konce 70. let, jelikoţ, jak jsem jiţ naznačila výše, v 80. letech tento cyklus zanikl, stejně jako koncerty na nichţ by byla starší hudba zastoupena.407

Koncerty staré hudby však pořádalo také Oddělení dějin hudby, a to zejména v rámci poměrně pravidelných letních koncertů na nádvoří.408 V roce 1971 uspořádalo Oddělení dějin hudby MZM koncert se smíšeným programem v Besedním domě, na němţ Čeští komorní sólisté (kteří pak pravidelně účinkovali na letních koncertech) provedli dva Braniborské koncerty J. S. Bacha.409 Po tomto ojedinělém koncertě následovalo v průběhu 70.let několik letních koncertů, pořádaných na nádvoří Moravského muzea, na nichţ taktéţ zazněla díla starých mistrů, dokonce i v ucelených programech. První

403 Program koncertu uloţený v archivu Etnografického ústavu, uloţeného v ústředním archivu MZM. 404 Koncertní program z pozůstalosti Vratislava Bělského, uloţen v archivu Oddělení dějin hudby MZM v Brně. 405 Program koncertu uloţený v archivu Etnografického ústavu, uloţeného v ústředním archivu MZM. 406 Viz pozn. 394 407 Viz pozn. 394 408 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 ( 1970-1991 ) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 409 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 14, březen 1971 - 64 - se uskutečnil v roce 1973, kdy byla na programu s názvem Komorní hudba 18.století díla autorů J. Čarta, G. Ph. Telemanna, J. S. Bacha a J. D. Zelenky, v provedení Českých komorních sólistů.410 Další koncerty tohoto souboru pro Moravské muzeum se uskutečnily hned v následujícím roce, kdy opět v rámci letních koncertů na nádvoří muzea uvedli Čeští komorní sólisté ucelený program ze skladeb F. I. Tůmy, J. Čarta, J. A. Bendy, G. Ph. Telemanna a J. S. Bacha, a na podzim téhoţ roku v sále Besedního domu ve smíšeném programu několik concert A. Vivaldiho.411 V rámci letních koncertů na nádvoří Moravského muzea pak v roce 1976 vystoupili Moravští madrigalisté pod taktovkou Jiřího Šafaříka s programem z tvorby mistrů vokální polyfonie a soudobých autorů.412 V roce 1977 pak následoval zajímavý ucelený cyklus tří těchto letních koncertů, přičemţ na prvním z nich, s podtitulem „Stará francouzská hudba“ , vystoupil zahraniční host – cembalista C. Charpantier z Francie, za doprovodu V. Brunnera na flétnu a R.Vandra na violoncello.413 Program tohoto koncertu však bohuţel uveden není. Na druhém koncertu zazněly ve smíšeném programu s moderními autory skladby P. Locatelliho a G. F. Händela v provedení pěvkyně N. Šormové, kytaristy K. Rajmana a V. Ţilky na flétnu.414 Na posledním koncertě tohoto cyklu pak byla Moravskými madrigalisty, opět ve smíšeném programu, provedena díla O. di Lassa a C. Monteverdiho.415 Poslední zmínka, vztahující se k letním koncertů pořádaným Oddělením dějin hudby MZM v 70.letech v souvislosti s programy staré hudby, se nachází opět v deníku souboru Českých komorních sólistů, kde je v roce 1978 uveden koncert na nádvoří Moravského musea s programem uvádějícím Telemannovu Suitu a moll pro flétnu a dva koncerty A. Vivaldiho.416

Z uvedeného je tedy vidět, ţe Moravské zemské muzeum pravidelně přispívalo k aktivnímu provádění koncertů staré hudby v Brně, zejména co se týče let sedmdesátých, jelikoţ v osmdesátých letech tuto tradici pořádání letních koncertů převzalo Brněnské kulturní léto, a specifické koncerty staré hudby pod hlavičkou MZM zase Malé divadlo hudby a poezie.

410 Soukromý deník souboru Českých komorních sólistů M.Matyáše. 411 Tamtéţ 412 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 19, červenec-srpen 1976 413 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 20, červen 1977 414 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 20, červenec-srpen 1977 415 Tamtéţ - 65 -

Z dalších ojedinělých koncertních akcí na poli staré hudby v období 70.let, které jsou uvedeny v příloze, bych zde ráda zmínila jeden koncert, respektive těleso, které koncert provedlo, a to Helfertovo orchestrální sdruţení. Toto jedno z nejstarších neprofesionálních hudebních těles v Brně bylo zaloţeno jiţ roku 1906, svůj současný název získalo aţ ve 40.letech jako vzpomínku na dobu, kdy toto těleso vedl právě prof. Vladimír Helfert.417 V roce 1957 převzal vedení sdruţení dirigent Alois Veselý, a díky jeho působení dostalo sdruţení nový impuls a počalo vyvíjet aktivní koncertní činnost.418 Uvádím zde tento fakt proto, ţe bylo v běţných programech koncertů velmi málo zmiňované, na repertoáru tohoto sdruţení se však také pravidelně objevovaly skladby starých mistrů419, a je tedy moţno koncertní aktivity Helfertova orchestrálního sdruţení zmínit v souvislosti s tématem této práce. V roce 1976 se však zmínky o tomto sdruţení v tisku a časopisech objevují, v souvislosti s oslavami 70. výročí působení tohoto tělesa420 a objevuje se zde také jeden výjimečný koncert. Jednalo se o slavnostní koncert k nedoţitým 90.narozeninám dirigenta sdruţení prof. Vladimíra Helferta, provedený v dubnu roku 1976 v Besedním domě, na němţ ve smíšeném programu zazněly skladby J. A. Bendy, F. X. Brixiho a F. V. Míči, pod taktovkou Aloise Veselého a za účasti sólistky Aleny Veselé.421 Ještě před tímto významným výročím se však, zejména v souvislosti se starou hudbou, objevuje jedna drobná zmínka o tomto orchestrálním tělese. V roce 1970 se kritik Jan Vratislavský v hudebním periodiku Opus musicum pochvalně vyjádřil o koncertě Helfertova orchestrálního sdruţení věnovaný památce sbormistra Břetislava Bakaly a vyzdvihl zde zejména provedení Pergolesiho Stabat Mater.422 Zmiňuji zde tyto koncerty zejména jako připomínku toho, ţe i některá neprofesionální sdruţení a hudební tělesa mohla také přispívat k provádění staré hudby v Brně, není však zřejmě moţné je zde všechny uvést a není to ani hlavním účelem této práce.

416 Viz pozn. 410 417 Štáblová, M.: 100 let Helfertova orchestrálního sdruţení. magisterská diplomová práce na MU Brno, 2007 418 Tamtéţ, s. 47 419 Zde vycházím ze soupisu koncertů obsaţených v práci Marie Štáblové, viz pozn. 405 420 Štáblová, M.: 100 let Helfertova orchestrálního sdruţení. magisterská diplomová práce na MU Brno, 2007, s. 49 421 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 19, duben 1976 422 Vratislavský, J.: Kritika. Brno. In: Opus musicum 2, č. 4, 1970, s. 119 - 66 -

3.4 Soubory specializované na starou hudbu

Jak jsem jiţ uvedla výše, pro lepší přehled jsem v rámci této práce rozdělila instituce a soubory do dvou okruhů, ty, které neměly starou hudbu v hlavní dramaturgicko – programové náplni, a ty, které se věnovaly pouze staré hudbě, případně i disponovaly historickými hudebními nástroji. Právě dva soubory tohoto druhého okruhu, které působily v 70.letech v Brně, bych zde nyní ráda blíţe představila. Úplně prvním souborem specializovaným na starou hudbu v Brně, jehoţ členové také hráli na historické nástroje, bylo, jak jsem jiţ zmínila výše, Collegium pro musica antiqua.

3.4.1 Collegium pro musica antiqua

Tento soubor vznikl roku 1975 z iniciativy Jiřího Vrtka, který se pak stal jeho uměleckým vedoucím.423 Zpočátku soubor čítal pouze tři mladé hudebníky, později se však rozrostl a jiţ v roce 1976, kdy se uskutečnil jeho první veřejný koncert, měl v základním obsazení šest členů.424 Všichni členové souboru byli absolventy vysokých hudebních škol ( JAMU, AMU, Filosofická fakulta UJEP ) a hráli na dobově rekonstruované nástroje.425 Základní obsazení Collegia pro musica antiqua tedy bylo následující: Jiří Vrtek – zobcové flétny, altový trombon, případně cembalo ; Miroslav Suchý – zobcové flétny, hoboj ; Jiří Besperát – sopránový kvinton, housle ; Pavel Fajtl – sopránový kvinton, housle ; Antonín Richtr – loutna a Libor Kučera – viola da gamba.426 Stálou spolupracovnicí souboru pak byla sopranistka Anna Kratochvílová, o jejímţ výkonu na prvním koncertě Collegia pro musica antiqua se vyjádřil Rudolf Pečman velmi pochvalně a ve své stati vznesl otázku, zda by se tato schopná koloraturní pěvkyně neměla specializovat na reprodukci děl hudebního baroka a galantního údobí.427 Ve stejné kritice pak Pečman hodnotí první vystoupení souboru velmi kladně, uvádí, ţe sdruţení dodrţuje všechna základní pravidla dobové interpretační praxe, dbá na starý zvukový ideál, ušlechtile frázuje a má smysl pro techniku hry na staré nástroje.428 Zmiňuje zde také

423 V.P.: Collegium pro musica antiqua. In: Opus musicum 11, č.5, 1979, s. 126 424 Tamtéţ, s. 127 425 Programová broţura souboru, osobní archiv Jiřího Besperáta, bývalého člena souboru. 426 Tamtéţ 427 Pečman, R.: Collegium pro musica antiqua. In: Hudební rozhledy 30, č.2, 1977, s. 64 428 Tamtéţ - 67 - určité specifikum tohoto tělesa, a to nahrazení obsazení cembala v bassu continuu loutnou, které dle Pečmana lze v rámci dobové provozovací normy uznat.429 V rámci tehdejší naprosté absence takovéhoto souboru, hrajícího na staré nástroje, bylo Collegium pro musica antiqua v brněnském prostředí naprostým zjevením, do jehoţ činnosti vkládali mnozí příznivci staré hudby velké naděje. Jak jsem jiţ uvedla výše, i Miloš Štědroň v souvislosti s tímto ansámblem uvaţoval o nové etapě moţností realizace hudby 17. a 18.století v Brně.430 Na přelomu 70. a 80.let se tyto předpoklady také částečně naplnily, bohuţel se však soubor na počátku 80.let rozpadl. Další výjimečností tohoto tělesa, která vyplývala z jeho zaměření, byl repertoár, jehoţ těţiště spočívalo ve výběru skladeb a vlastní realizaci děl z období mezi léty 1600 – 1730.431 Jelikoţ byla za tehdejšího reţimu dostupnost notových materiálů z daného období velmi mizivá, získával Jiří Vrtek noty hlavně vlastní badatelskou činností z hudebního archivu v Kroměříţi, dále během zájezdů souboru do Německa a v Praze, kde existovala východoněmecká prodejna not.432 Jiţ proto byla tedy dramaturgie tohoto souboru natolik výjimečná a objevná, protoţe často uváděli díla téměř neznámých a zapomenutých skladatelů, kteří se v Brně rozhodně běţně nehráli. Díky těmto specifikům, k nimţ patřilo i hraní v dobových kostýmech a výjimečně i v parukách, měly koncerty Collegia pro musica antiqua velký ohlas, nejen u brněnské posluchačské veřejnosti, ale po celém Československu a také v zahraničí, zejména v Německu, kam soubor pravidelně jezdil koncertovat.433 Soubor také účinkoval v televizních pořadech, ve filmech, hrával na hradech a zámcích a natočil také několik nahrávek v Českém rozhlase Brno.434 Na tomto místě je třeba zmínit, ţe spolupráce Českého rozhlasu Brno s tímto ansámblem byla velmi úzká, neboť některé historické nástroje, na něţ hrál, měl soubor zapůjčen právě z majetku rozhlasu, jako např. sopránové kvintony a violy da braccio, které byly přesnými kopiemi historických nástrojů, postavené současným nástrojařem Kuţelem.435 Získávání kopií starých nástrojů bylo za tehdejšího reţimu také velmi nesnadnou záleţitostí, a soubor tento problém řešil nejčastěji objednávkami nástrojů ve Východním Německu, kam jezdil koncertovat.436 V městě s bohatou houslařskou a nástrojařskou tradicí,

429 Pečman, R.: Collegium pro musica antiqua. In: Hudební rozhledy 30, č.2, 1977, s. 64 430 Štědroň, M.: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno 1978 431 Programová broţura souboru, osobní archiv Jiřího Besperáta, bývalého člena souboru. 432 Osobní sdělení Jiřího Besperáta, bývalého člena souboru. 433 Viz pozn. 432 434 Viz pozn. 432 435 Osobní sdělení Jiřího Besperáta, bývalého člena souboru. 436 Viz pozn. 432 - 68 -

Markneukirchenu, které se nachází velmi blízko u hranic s Českou republikou, si tak soubor postupně nechal vyrobit věrné kopie několika fléten a následně i violy da gamba.437 Ještě na sklonku sedmdesátých let pak soubor vyvíjel velmi aktivní koncertní činnost, včetně účinkování na provedení Cacciniho opery Euridice, které jsem jiţ zmínila výše, a také obohatil svůj koncertní repertoár o vánoční program, kdyţ na vánočním koncertě v prosinci roku 1978 v Besedním domě provedl výběr z Michnovy Mariánské muziky, skladby T. Kolovrátka, J. Š. Brixiho, pastorelu „Hej, hej, jeden i druhej…“ T. N. Koutníka a Pastýřské plesání Jeronýma Haury.438 Na tomto koncertě také mimo Annu Kratochvílovou spoluúčinkovali pěvci Jarmila Bařinková a Jan Markvart.439 Velmi významnými počiny tohoto ansámblu pak bylo provedení oper Dioklecián H.Purcella a koncertního provedení výběru z opery J. J. Fuxe „Costanza e fortezza“ , které zmíním v další kapitole. Jak jsem jiţ předeslala, Collegium pro musica antiqua se bohuţel v roce 1982 rozpadlo, zejména díky mimosouborové vytíţenosti jednotlivých členů, a Brno tak přišlo o svůj první specializovaný soubor staré hudby. Je velká škoda, ţe dnes význam a zásluţná činnost tohoto tělesa na poli nelehkého prosazování staré hudby do brněnského koncertního repertoáru upadla v zapomění. Také mnozí jeho bývalí členové jsou stále aktivními hudebníky a hudebními pedagogy ( např. Jiří Besperát a Jiří Vrtek ) , kteří se stále snaţí o renesanci hraní staré hudby. Doufám, ţe jsem tedy alespoň touto zmínkou v rámci mé práce přispěla k částečnému připomenutí významu Collegia pro musica antiqua pro provozování staré hudby v Brně. Po ukončení činnosti tohoto specializovaného souboru by se tedy mohlo zdát, ţe tak Brno zůstalo bez ansámblu specializovaného na hraní staré hudby, naštěstí tomu tak nebylo.

3.4.2 Camerata moravica

Jiţ na konci šedesátých let se v Brně zformoval kolem manţelů Bělských Komorní soubor zobcových fléten, jehoţ uměleckou vedoucí byl paní Bělská, a který jsem jiţ zmiňovala v souvislosti s jejich účastí na výjimečném koncertě Hudební mládeţe spojeného s realizací Monteverdiho Souboje Tancreda a Clorindy.440 Tento soubor nepravidelně účinkoval na různých koncertech s programem staré hudby i v letech sedmdesátých, v jejich

437 Viz pozn. 432 438 Programové broţury souboru, osobní archiv Jiřího Besperáta, bývalého člena souboru. 439 Tamtéţ 440 Viz str. 48 - 69 - druhé polovině se však někteří jeho členové ( v čele s flétnistou ing. Liborem Nykodýmem ) osamostatnili a v roce 1977 zaloţili Brněnské sdruţení pro starou hudbu, které čítalo asi 5 členů.441 Zde je nutno poznamenat, ţe většina tehdejších členů nebyla hudebníky profesí, a spojovala je pouze chuť pustit se do provozování staré hudby na historické nástroje, z nichţ někteří – zejména Pavel Vašina, tyto nástroje také vyráběli.442 Uvědomovali si však, ţe pro své aktivity, a zejména pro koncertní činnost, potřebují nějakou záštitu a výraznou osobnost, a obrátili se proto na Miloše Štědroně, zda by soubor nebyl ochoten vést.443 Ten s návrhem souhlasil, a tak v roce 1978 oficiálně vznikl soubor pod názvem Camerata moravica, jehoţ uměleckým vedoucím se stal právě Miloš Štědroň.444 Soubor působil pod záštitou Obvodního kulturního a vzdělávacího střediska Brno III, které ansámbl zaštiťoval nejen institucionálně, ale také finančně, zejména formou různých příspěvků na kostýmy nebo dopravu.445 Soubor se brzy rozrostl o mnohé další členy, i z řad profesionálních hudebníků, a v největším obsazení čítal aţ 15 lidí, přičemţ velikost obsazení se měnila podle poţadavků repertoáru, takţe při některých náročnějších projektech bylo třeba rozšířit počet tělesa o další hudebníky zvenčí.446 Základní obsazení souboru bylo následující: Vlasta Bělská – zobcové flétny, Milan Javorský – violoncello, Jan Kašpařík – cink, Olga Kulajtová – kytara, Libor Nykodým – zobcové flétny, Otakar Pokorný – zobcové flétny, dudy, cornemusy, niněra, krumhorny ; Jaroslav Pokorný – bicí nástroje, Ivan Polák – viola, housle, chrotta; Olga Settari – spinet, Pavel Vašina – zobcové flétny, krumhorny, cink, serpent; Milada Vlasáková – cimbál, Ema Maršálková – zpěv ( soprán ) , Václav Kovařík – zpěv ( tenor ) .447 Na tomto místě je třeba zdůraznit výjimečnost nástrojového obsazení tohoto souboru, které bylo umoţněno jen díky vlastní výrobě kopií historických dechových nástrojů ( cinky, serpenty atd. ) jeho členy Janem Kašpaříkem a Otakarem Pokorným. Otakar Pokorný, ač profesí nehudebník, byl velmi muzikální člověk, multiinstrumentalista, který se na většinu nástrojů naučil hrát sám (dudy, housle, klavír, kornet, saxofon aj.) , ve hře na dudy (některé si sám stavěl, zejména historické repliky) dosáhl

441 Osobní sdělení Libora Nykodýma, bývalého člena souboru Camerata moravica. 442 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s.52 443 Osobní sdělení Libora Nykodýma, bývalého člena souboru Camerata moravica. 444 Viz pozn. 443 445 Viz pozn. 443 446 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 52 - 70 - výborné úrovně, pravidelně oceňované na domácích i na mezinárodních soutěţích.448 Spolupracoval také s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a v roce 1974 zaloţil seskupení Brněnští gajdoši, s nímţ měl v plánu navázat na tradici původní moravské gajdošské muziky.449 Jeho velkým zájmem však byly historické hudební nástroje a jejich konstrukce a díky tomuto zájmu se vlastně dostal aţ ke spoluzaloţení souboru Camerata moravica.450 Nejen pro tento soubor ony repliky historických nástrojů vyráběl (dudy, niněry, křivé rohy, aj.), spolupracoval také s Praţskými madrigalisty.451 V rámci souboru Brněnských gajdošů se také snaţil o větší prosazení renesanční a obecně staré hudby na koncertech a nahrávkách.452 Také Jan Kašpařík nebyl původní profesí hudebník, ale k zájmu o historické nástroje jej přivedly některé darované staré nástroje, které se snaţil opravit a vylepšit.453 Koncem 70.let pak začal hudební nástroje sám vyrábět a v roce 1977 jej kontaktovali členové vznikajícího souboru Camerata moravica, s přáním o postavení altového cinku.454 Kašpařík jim vyhověl a postavil tak svou první repliku historického dechového nástroje, po které jiţ následovaly mnohé další, konkrétně pro soubor Camerata moravica pak postavil ještě sopránový a tenorový cink, basový – tzv.serpent, a po důkladném studiu historické literatury o cinku také šalmaj.455 Jelikoţ v té době v tehdejším Československu neexistoval jediný hráč na cink, musel se Kašpařík na tento nástroj naučit sám hrát a následně se tak stal členem ansámblu Camerata moravica.456 Zde této hře naučil i Pavla Vašinu a jeho syny, s nimiţ pak v roce 1983 zaloţil skupinu Brněnští cinkenisté, která se následujícího roku rozšířila o další členy a nástroje a pod názvem Tibia v 80. letech hojně koncertně vystupovala.457 O tomto souboru, stejně jako o souboru Musica pastoralis, kterému Jan Kašpařík také postavil několik historických dechových nástrojů (např. pastýřskou troubu)458, se však zmíním v následující kapitole. Díky tomuto výjimečnému nástrojovému obsazení byl také repertoár souboru Camerata moravica značně nevšední. Ansámbl se zaměřoval zejména na hudbu 14. – 16. století, kdy

447 Programová broţura souboru, osobní archiv ing. Libora Nykodýma. 448 Hájková, H.: Folklórní okénko 6.8.: Vzpomínka na Otakar Pokorného z Brna. Článek na internetovém portálu rádia Proglas, dostupné z: http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/folklorni-okenko-6-8-vzpominka-na-otakara- pokorneho-z-brna.html, cit. 20.4.2012 449 Tamtéţ 450 Tamtéţ 451 Osobní sdělení Miloše Štědroně. 452 Viz pozn. 443 453 Dufek, J.:Tvůrce šalmajů a trub pastýřských. In: Lidová demokracie 44, 21.12.1988, s. 8 454 Tamtéţ 455 Tamtéţ 456 Tamtéţ 457 Tamtéţ 458 Tamtéţ - 71 - vycházel z odborných realizací, historických předloh (loutnové a varhanní tabulatury), ale také objevoval méně známou českou anonymní tvorbu.459 Zvláštní sféru zájmu souboru pak tvořila oblast tzv. pololidové hudby a hudby, u níţ lze předpokládat silné dobové vlivy folklóru, jako byly např. tzv. hanácké opery, které Camerata moravica provedla na Mezinárodním hudebním festivalu Brno v roce 1980.460 Soubor také hodně spolupracoval s Brněnským akademickým sborem, Vysokoškolským akademickým sborem, Brněnskými madrigalisty, s jiţ zmíněnými Brněnskými gajdoši, nebo později se souborem Tibia, pravidelně hrávali také na Filosofické fakultě UJEP na seminářích, jako např. v roce 1978 na semináři literárně – vědné společnosti o renesanci, kde provedli skladby z tabulatury Jana z Lublina, skladby J. Dowlanda, P. Peuerla, C. Gervaise nebo 3 tance poloviny 16. století.461 Jelikoţ však hlavní část činnosti tohoto výjimečného brněnského souboru spadá do let osmdesátých, budu se jeho aktivní koncertní činnosti věnovat dále v následující kapitole.

459 Programová broţura souboru, osobní archiv ing. Libora Nykodýma. 460 Tamtéţ 461 Koncertní program, osobní archiv Libora Nykodýma. - 72 -

4.0 Koncerty staré hudby v 80. letech

V 80. letech, zejména v jejich druhé polovině, začíná v brněnském prostředí značně narůstat počet souborů, specializujících se na starou hudbu a s tím také spojená koncertní aktivita. Tento fakt se dá vysvětlit jako návaznost na určitou tradici zájmu o starou hudbu, kterou nastolili první průkopníci v letech sedmdesátých, ale také jako vlastní iniciativu a určitý příznačný prvek nastupující mladé generace hudebníků. Byly zde také určité pořadatelské instituce, v jejichţ rámci působily osoby, které byly staré hudbě příznivě nakloněny a tak umoţnily vznik a provoz menších specializovaných souborů, a tím obohatili brněnský hudební ţivot o koncertní akce staré hudby. V rámci Krajského kulturního střediska, které jsem jiţ zmínila v předchozí kapitole, to byl Jiří Šajtar, který projevoval velký zájem o starou hudbu a KKS proto produkovalo mnoho jejích koncertů a také zaštiťovalo řadu menších souborů, jako např. Telemannovo barokní collegium.462 Jiří Šajtar pak v tomto zájmu pokračoval i v letech devadesátých, kdy zaloţil Moravskou uměleckou agenturu, a mnohé soubory a interpreti, se kterými měl kontakty z dřívějška, společně s ním do této agentury přešli.463 Další organizací, pod jejíţ záštitou fungovalo mnoho menších souborů a která pořádala zajímavé koncerty, byla Obvodní kulturní a vzdělávací střediska, která působila vţdy pro určitou městskou část. Pod záštitou OKVS Brno III. tak například mohl vzniknout jiţ zmiňovaný soubor Camerata moravica, který tato agentura podporovala také finančně a domlouvala mu koncerty.464 Zhruba od poloviny 80. let pak pořádalo koncerty staré hudby hlavně OKVS Brno I (zejména koncerty menších souborů specializujících se na starou hudbu, jako Camerata moravica nebo Tibia465), zde se mi však bohuţel nepodařilo zjistit, kdo konkrétně stál za dramaturgií těchto koncertů. Na přelomu 80. a 90. let pak samozřejmě začaly vznikat také soukromé pořadatelské agentury, z nichţ některé se propagaci staré hudby přímo věnovaly, tento fakt však bude zmíněn v další kapitole.

Nyní, podobně jako v předchozí kapitole, představím koncertní aktivity na poli staré hudby jednotlivých institucí a specializovaných souborů v Brně v období 80. let, přičemţ

462 Osobní sdělení Radka Dočkala, bývalého uměleckého vedoucího souboru Telemannovo barokní collegium a současného uměleckého vedoucího a dirigenta sboru Moravských madrigalistů 463 Osobní sdělení Jiřího Šajtara, bývalého zaměstnance Krajského kulturního střediska. 464 Osobní sdělení Libora Nykodýma, bývalého člena souboru Camerata moravica. 465 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 23-33, 1980-1990. - 73 - budou tyto organizace opět rozděleny na jiţ zmíněné dva okruhy – dramaturgického zájmu o starou hudbu a ojedinělých akcí.

4.1 Státní filharmonie Brno

V osmdesátých letech pokračovala SFB v jiţ zavedeném koncertním ţivotě, bez výraznějšího dramaturgického sledování starší hudby. Přesto se zde však objevily některé zajímavé cykly a koncerty, které bych ráda zmínila. Skladby starých mistrů se opět hrály zejména v rámci cyklu komorních koncertů a mimořádných koncertů, nově však od roku 1982 také v rámci cyklu Nedělní varhanní matiné.466 V tomto novém cyklu tak v osmdesátých letech zazněla díla H. Purcella, F. Geminianiho, G. F. Händela, J. S. Bacha, F. Couperina, A. Vivaldiho, G. Frescobaldiho, D. Buxtehude, G. Tartiniho nebo P. J. Vejvanovského v interpretaci předních českých i zahraničních varhaníků, jako např. Jiřího Ropka, Vratislava Bělského, Aleny Veselé či Kamily Klugarové a často také za spoluúčasti některého komorního tělesa, jako Kvarteta města Brna nebo Brněnského komorního orchestru.467 U posledně jmenovaného souboru je nutno zdůraznit, ţe se jednalo o jedno z menších těles, které vzniklo při Státní filharmonii Brno, jako zájmové komorní sdruţení při SFB a dramaturgicky se chtělo věnovat nejen soudobé, ale i staré hudbě, zejména dílům zapomenutých autorů z archivů.468 Jednalo se o uskupení mladých hudebníků z JAMU, které vedl Jiří Mottl, a přestoţe vzniklo uţ roku 1977, první koncertní vystoupení proběhlo aţ v lednu roku 1980.469 Na tomto koncertě, který pořádala SFB, také soubor provedl mnoţství barokních skladeb, mezi nimiţ byla i ona zapomenutá díla z archivů v Kroměříţi ( Sinfonia in G Josefa Malcáta ) a ze sbírky kláštera v Rajhradě ( suita A dur anonyma ze 17. století ) .470 Bohuţel však tento ansámbl v originální dramaturgické myšlence ( vyjma dalších dvou koncertů v rámci SFB na kterých předvedl skladby H. Purcella, F. Geminianiho a v novodobé premiéře serenatu „Operosa terni Colossi Moles“ F. V. Míči471 ) nepokračoval, a v průběhu 80. let jiţ další takto objevný program neprovedl.

466 Tyto informace jsem čerpala ze starých programových broţur SFB vydávaných pro kaţdou koncertní sezónu, konkrétně sezóny 1970/71 aţ 1991/92, uloţeno v archivu FB 467 Viz pozn. 466 468 V. T. C.: Brněnský komorní orchestr. In: Opus musicum 12, č. 3, 1980, s. 89 469 Tamtéţ 470 Tamtéţ 471 Viz pozn. 466 - 74 -

Jedinými dvěmi výjimkami, co se týče ucelených koncertů staré hudby ve Filharmonii v 80. letech, byly dva koncerty Českých komorních sólistů – jeden v roce 1983 v rámci cyklu „Italská concerta“ a druhý v roce 1985 sloţen z děl J. S. Bacha a G. F. Händela – a rozporuplná inscenace pastorály Acis a Galatea v roce 1985 u příleţitosti 300. výročí Händelova narození.472 Představení, nastudované německým dirigentem (a specialistou na interpretaci Händelových děl), německými sólisty a místním sborem, vyznělo rozpačitě, uţ proto, ţe sbor byl nastudován německy a sólisté zpívali anglicky.473 Výkony sólistů nehodnotí Pečman ve své kritice této inscenace také nijak dobře, vyzdvihuje však orchestrální provedení a práci dirigenta.474 Celkově pak míní, ţe brněnský Acis a Galatea skončil na půli cesty a posluchač mohl mít dojem, ţe naslouchá „víceméně náhodnému uskupení českých interpretů, kteří zítra zase budou hrát svého Janáčka, Čajkovského a Brahmse.“475 Vyjádřil tak dokonale problematiku tehdejší dramaturgie ve velkých hudebních institucích, jako je Filharmonie, kde zcela chybělo soustavné pěstování interpretace starých děl.

4.2 Park kultury a oddechu

Také v osmdesátých letech pokračoval Park kultury a oddechu a jeho přidruţené organizace v poměrně častém uvádění děl staré hudby. Největší aktivita na tomto poli se odehrávala, jak jiţ vyplývá z předchozích kapitol, v rámci Kruhu přátel hudby.

4.2.1 Kruh přátel hudby

Kruh přátel hudby zahájil svou aktivitu v provozování staré hudby na počátku roku 1980 opraavdu výrazným počinem – nastudováním barokní opery H. Purcella Dioklecián aneb Věštkyně v rámci cyklu „Hudba evropských národů“.476 Operu provedlo Vrtkovo Collegium pro musica antiqua v koncertním provedení v novodobé (zřejmě i světové) premiéře ve vlastní, tj. Vrtkově realizaci.477 Uvedení tohoto díla vyvolalo nebývalý ohlas, jak kritiků, tak posluchačské veřejnosti, jak píše Rudolf Pečman: „provedení vyvolalo přímo

472 Viz pozn. 466 473 Pečman, R.: Acis a Galatea v Brně. In: Hudební rozhledy 38, č. 7, 1985, s. 301 a 302 474 Tamtéţ 475 Tamtéţ 476 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 477 Fukač, J.: Purcell jako prubířský kámen. In: Hudební rozhledy 33, č. 3, 1980, s. 106 - 75 - manifestační ohlas u četného publika.“478 Pečman se také v recenzi tohoto představení zamýšlí nad dramaturgií KPH a jeho cyklů, v jejichţ rámci jsou objevovány hodnoty hudby dneška i starších a dávno zapomenutých epoch.479 Tyto hodnoty jsou pak osvětlovány a zařazovány do vztahů a historických vazeb, přičemţ zdůrazňuje zejména ony revivalizační snahy, kdyţ vzpomíná na znovuoţivení Myslivečkova operního a oratorního díla nebo uvedení zcela neznámých Carissimiho oratorií.480 Nastudování Purcellova Diokleciána pak řadí do přímo objevitelských dramaturgických činů.481 Podobného názoru byl i kritik, jehoţ jméno je skryto pod iniciálami jbc, který potvrdil, ţe v prostředí brněnského hudebního ţivota je koncertní provedení barokní opery vzácným jevem .482 Stejný autor také zdůrazňuje vynikající úroveň Collegia pro musica antiqua a míní, ţe jeho počiny v uvádění dnes jiţ zapomenutých děl staré hudby si zaslouţí soustavné pozornosti kompetentních odborných institucí, jelikoţ Brno nemá podobných sdruţení mnoho a Vrtkovo Collegium tak patří svým zaměřením k ojedinělým zjevům.483 Obdobný názor vyslovil i Jiří Fukač, který na uvedenou premiéru napsal hned dvě recenze, přičemţ v jedné z nich se pozastavuje nad faktem, ţe pouzí tři sólisté (Anna Kratochvílová – jako stálá spolupracovnice Collegia, Jarmila Bařinková a Přemysl Švihálek) byli nuceni nastudovat hned osm rolí.484 Vysvětluje to tím, ţe v Brně je málo zpěváků, kteří by byli ochotni nastudovat sloţité party historických oper kvůli jedinému uvedení se souborem, který sice projevuje profesionální dramaturgické ambice, ale je nucen pracovat formami čistého nadšeného amatérismu.485 Předkládá tak otázku, jak zabezpečit další umělecký rozvoj souboru, který Brno nesporně potřebuje.486 Stejnou otázku pak řeší i v Hudebních rozhledech, kdyţ zdůrazňuje nedostatečné zakotvení souboru ve struktuře brněnského hudebního ţivota, otázku profesionalizace a distribuce jeho výkonů v zahraničí, kde by se dle Fukače mohl směle zařadit vedle obdobně specializovaných sdruţení.487

478 Pečman, R.: Pocta Purcellovi a Diokleciánovi. In: Lidová demokracie 36, 31. 1. 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 479 Tamtéţ 480 Pečman, R.: Pocta Purcellovi a Diokleciánovi. In: Lidová demokracie 36, 31. 1. 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 481 Tamtéţ 482 jbc: Dioklecián. In: Rovnost 5/2, 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 483 Tamtéţ 484 Fukač, J.: Barokní opera koncertně. In: Brněnský večerník 11, 30. 1 . 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 485 Tamtéţ 486 Tamtéţ 487 Fukač, J.: Purcell jako prubířský kámen. In: Hudební rozhledy 33, č. 3, 1980, s. 107 - 76 -

Soubor také v úvodu tohoto významného koncertu naznačil, ţe hodlá i v dalších letech uvést podobným způsobem důleţitá neznámá díla historického vývoje hudebního divadla.488 Upozornil však zároveň na to, ţe realizace jeho plánů závisí na podmínkách, ve kterých bude soubor napříště pracovat.489 Fukač v reakci na tento stav Collegia poznamenal, ţe dosavadní cestou jiţ soubor nemůţe umělecky dospět dále a budoucí postup se můţe opírat pouze o kvalitativně novou společenskou poptávku ze strany pořadatelů, agentur a jiných institucí.490 Bohuţel však tyto apely kritiků na podporu tohoto výjimečného souboru ze strany oficiálních institucí nebyly vyslyšeny a ansámbl tak neměl mnoho moţností k dalšímu vývoji, který naznačil Jiří Fukač, coţ byl nepochybně také fakt, který přispěl k jeho pozdějšímu rozpadu. Všechny uvedené kritiky se pak vzácně shodují na výborné úrovni provedení, skvělých výkonech sólistů a Fukač také chválí výrazný posun Collegia v oblasti tzv. Aufführungpraxis.491 Přes uvedené provozní problémy provedl soubor ještě před svým rozpadem jedno podobně důleţité dílo, také v rámci KPH v abonentním cyklu „Musica rediviva“ sezóny 1981/82.492 Bylo to výrazně zkrácené operní drama J. J. Fuxe „Costanza e fortezza“ v koncertním provedení v sále Besedního domu v březnu roku 1982.493 Jednalo se opravdu o velmi komorní verzi, spíše jakýsi průřez operou, a jak poznamenal v kritice autor pod iniciálami ant, je těţko si z tak radikálně upravené verze učinit objektivní obraz a je tedy třeba se spokojit se spíše informativním poznáním díla.494 Přesto však tento večer hodnotí velmi kladně, zejména výkony pěveckého ansámblu o dvanácti členech, přičemţ sólových partů se opět ujali pěvci Anna Kratochvílová, Jarmila Bařinková, Přemysl Švihálek a nově také Irena Hýlová.495 Jedině autor lituje absence loutny (zde je pravděpodobné, ţe jiţ se souborem, který stál na pokraji rozpadu, neúčinkoval loutnista Antonín Richter), coţ přispělo k velmi komornímu zvuku, který ale hodnotí jako vhodný pro moţné budoucí uvedení některé madrigalové komedie.496 Bohuţel se tak jiţ nestalo, a na konci roku 1982 soubor ukončil svou činnost. V rámci cyklu KPH „Musica rediviva“ však v sezóně 1981/82 proběhlo ještě několik velmi zajímavých koncertů.

488 Fukač, J.: Purcell jako prubířský kámen. In: Hudební rozhledy 33, č. 3, 1980, s. 107 489 Tamtéţ 490 Tamtéţ 491 Tamtéţ 492 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 493 Tamtéţ 494 ant: Opera pro Prahu. In: Svobodné slovo 38, 28. 4. 1982, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 495 Tamtéţ - 77 -

Jednalo se například o večer věnovaný dílu G. Ph. Telemanna, na kterém zazněly výhradně Telemannovy sonáty v provedení Tria praţských filharmoniků.497 Jednalo se o koncert uspořádaný k příleţitosti 300. výročí narození tohoto výjimečného skladatele, za jehoţ uvedením nepochybně stál Rudolf Pečman. Ve stejném roce totiţ Pečman uveřejnil v hudebním časopise Opus musicum svůj článek s názvem „Český dluh G. Ph. Telemannovi. K 300. výročí narození.“, ve kterém zdůrazňuje, jak málo se v českém prostředí tento autor hraje.498 Telemannovy skladby byly vyuţívány hlavně k didaktickým účelům v hudebních školách a např. hudebně – dramatický odkaz tohoto skladatele se na českých scénách nehrál vůbec, vyjma provedení buffy Pimpinone brněnskou Minioperou.499 I tato inscenance však měla dle Pečmana velké nedostatky (zejména český překlad a provedení koloratur), které jsou ale běţné v zemích, kde chybí soustavná výchova dorostu k interpretaci starých oper.500 Tento fakt Rudolf Pečman mnohokrát zmiňoval v různých recenzích a článcích, ve snaze upozornit na tento velký nedostatek při provozování staré hudby v Brně. Vţdy ale vyslovil zároveň naději, ţe se tento stav jednou zlepší, stejně jako v uvedené stati o Telemannovi, kdy věří, ţe v budoucnu bude o Telemannovo dílo větší zájem.501 Nespletl se, neboť přímo v Brně na konci 80. let vznikl soubor Telemannovo barokní collegium, kterému se budu věnovat dále. V rámci uvedeného cyklu KPH pak ještě proběhly dva výjimečné koncerty, jeden se smíšeným programem skladeb pro cembalo, a další v roce 1982, kdy francouzský soubor Ensemble perceval provedl výběr z děl G. de Machauta včetně jeho Messe Notre Dame a další díla mistrů konce 14. století.502 Velmi výrazným koncertem na poli staré hudby v rámci KPH, který byl však bohuţel na dlouhou dobu posledním tohoto typu, bylo mimořádné uvedení koncertního průřezu operou Claudia Monteverdiho „ Il ritorno d´Ulisse in patria“ na konci roku 1982.503 Původní podnět k provedení tohoto díla sice dala Hudební mládeţ, koncert však byl pořádán také pod hlavičkou KPH.504 Jednalo se zde o výjimečně kvalitní realizaci, kterou provedli Miloš Štědroň a Pavel Vašina (tehdy ještě člen souboru Camerata moravica, který také na tomto

496 ant: Opera pro Prahu. In: Svobodné slovo 38, 28. 4. 1982, soukromý archiv Jiřího Besperáta. 497 Viz pozn. 492 498 Pečman, R.: Český dluh G. Ph. Telemannovi. K 300. výročí narození. In: Opus musicum 13, č. 2, 1981, příloha I 499 Tamtéţ 500 Tamtéţ, příloha II 501 Tamtéţ, příloha III 502 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 503 Tamtéţ 504 Fukač, J.: Monteverdi a Brno. In: Hudební rozhledy 36, č. 2, 1983, s. 64 - 78 - provedení spolupracoval).505 Jejich realizační práci ve své kritice hodnotí Rudolf Pečman dokonce jako nejpozoruhodnější na celém večeru.506 Hlavním přínosem této realizace totiţ bylo velmi citlivě provedené spojení zvuku starých nástrojů (Camerata moravica) s nástroji moderními (Brněnský komorní orchestr a Moravské kvarteto), takţe tyto dvě nástrojové sloţky zněly vzájemně vyrovnaně.507 Díky tomu představuje Vašinova a Štědroňova realizace, dle Pečmana, vynikající příspěvek k diskuzi o staré opeře, protoţe není výlučná (jako např. v případě tehdejších vídeňských inscenací N. Harnoncourta, který pracoval pouze se starými nástroji), nýbrţ počítá s „bojovými“ podmínkami běţného provozu, nezařízeného na soustavné provozování starých oper.508 Jelikoţ v té době jiţ měli v zahraničí umělci, provozující starou hudbu a operu, lepší podmínky a také zkušenější obecenstvo, v českém prostředí jsme stále byli v úplných začátcích, zejména díky absenci soustavně pracujících souborů a sólistů, věnujících se staré opeře.509 Vzhledem k těmto specifickým podmínkám pak Pečman hodnotí brněnské provedení Odyssea jako prvořadý úspěch.510 Také z hlediska návštěvnosti a ohlasu posluchačů to byl mimořádně úspěšný večer, a Pečman soudí, ţe tento nevšedí zájem obecenstva svědčil o tom ţe návštěvníci koncertů dychtí po koncertním uvádění kantátově – oratorní a operní tvorby.511 Vyvětluje si to také tím, ţe vzhledem k tomu, ţe jsou takto tato díla uváděna jen zřídka, kaţdý vokálně – instrumentální pořad má pak charakter jisté výjimečnosti a slavnostnosti.512 Přes nesporné kvality brněnského provedení Odyssea, ale Pečman vyslovuje přání, aby se toto dílo dostalo i na jeviště, kde by teprve mohlo zapůsobit v plné intenzitě.513 Shoduje se v tom i s Jiřím Fukačem, který ve své kritice sice toto provedení označuje za významný čin vysoké informativní i umělecké hodnoty, který je důkazem, ţe je v silách českých hudebníků uvádět historickou barokní tvorbu v adekvátních hudebních realizacích, míní však, ţe Monteverdi patří přeci jen do divadla.514 Pokládá také otázku, kdy se konečně rozhodnou některé české profesionální scény pro spolupráci s realizátory Štědroňova typu.515 Dodává také, ţe soudě podle mimořádného ohlasu brněnského koncertu, by se divadla nemusela vůbec strachovat o návštěvnickou stránku.516

505 Pečman, R.: Monteverdiho „Návrat“ v italském originále. In: Opus musicum 15, č. 1, 1983, s. 27 506 Tamtéţ 507 Tamtéţ 508 Tamtéţ 509 Tamtéţ 510 Tamtéţ 511 Tamtéţ, s. 26 512 Tamtéţ 513 Tamtéţ, s. 28 514 Fukač, J.: Monteverdi a Brno. In: Hudební rozhledy 36, č. 2, 1983, s. 64 515 Tamtéţ 516 Tamtéţ - 79 -

Bohuţel však tyto připomínky nebyly vyslyšeny, a dodnes v Brně neexistuje soustavná tradice uvádění starých oper (taková aktivita se v celé České republice stále spíše vztahuje k malým scénám, nejčastěji v dobovém prostředí zámků, jako např. v Českém Krumlově, kde je k těmto účelům velmi dobře vyuţíváno zámecké barokní divadlo). Jedinými slabšími stránkami tehdejšího provedení Monteverdiho Odyssea pak byla špatná akustika sálu Stadiónu, která musela být řešena pomocí dozvučovací techniky, a fakt, ţe se opět, podobně jako u Diokleciána, muselo pět pěvců dělit o celkem třináct rolí.517

Na tomto místě je třeba se také krátce zmínit o brněnských koncertních sálech, ve kterých koncerty v tehdejší době probíhaly. Velký sál Stadionu se pro koncertní účely vyuţíval poměrně nepravidelně, zřejmě v tomto faktu sehrála výraznou roli jiţ zmíněná špatná akustika, a v případě koncertů staré hudby se vyuţíval téměř výhradně pro velké koncerty s předpokládanou výraznou účastí publika, jako byly koncertní provedení oper, např. Euridice, nebo zmíněný Odysseus. Koncerty v rámci MHFB a provedení barokních oper, zejména zahrničními soubory, byly také často situovány do budov Státního divadla Brno, konkrétně Janáčkova a Mahenova divadla. Zejména pro uvádění oper bylo např. Mahenovo divadlo místem zcela adekvátním. Některé komorní koncerty staré hudby se také poměrně pravidelně konaly v sálech Nové a Staré radnice, přičemţ vyuţití Ernova sálu na Staré radnici bylo pro malé komorní koncerty také ideální.518 Vůbec nejfrekventovanějším koncertním prostorem v Brně v 70. a 80. letech však byl Besední dům. Odehrávaly se zde koncerty Státní filharmonie Brno, většina koncertů v rámci PKO (tedy i Kruhu přátel hudby a Hudební mládeţe), větší koncerty hudebních škol, koncerty v rámci MHFB a vůbec veškeré větší a slavnostnější koncerty méně výrazných brněnských těles (např. i neprofesionálních souborů jako v případě Helfertova orchestrálníhosdruţení519). Tato vysoká frekvence provozu a hlavně nestabilní podloţí místa, na kterém Besední dům stojí, byly příčiny, které vedly k postupné devastaci této budovy, která vyvrcholila v roce 1989 jejím havarijním stavem (zejména v oblasti statiky).520 Besední dům proto musel být

517 Fukač, J.: Monteverdi a Brno. In: Hudební rozhledy 36, č. 2, 1983, s. 64 518 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 (1970-1991) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 519 Viz str. 67 520 Historie Besedního domu, uvedeno na webových stránkách Filharmonie Brno, dostupné z: http://www.filharmonie-brno.cz/besedni-dum-p279.html , cit. 28. 4. 2012 - 80 - uzavřen a započaly rozsáhlé opravy, které skončily v roce 1995, kdy se do budovy opět vrátila Fiharmonie Brno.521 V době uzavření Besedního domu tak nastal pro brněnský koncertní ţivot poměrně velký problém, jelikoţ nebyl dostatek adekvátně vyhovujících koncertních sálů (coţ ostatně trvá do dnešní doby a problematika kvalitních koncertních prostor v Brně je stále aktuálním a diskutovaným tématem). Provizorním a nepříliš vhodným řešením tak bylo umístění koncertů do sálu Břetislava Bakaly, Bílého domu a Domu stavbařů, které absolutně akusticky nevyhovovaly, zejména v případě komornějších koncertů, jako byly často i koncerty staré hudby.522 Po znovuotevření rekonstruovaného Besedního domu se opět tento výjimečný prostor stal nejčastěji vyuţívaným koncertním sálem v Brně.

Po několika ojedinělých skladbách starých mistrů v rámci koncertních cyklů KPH na koncertech se smíšeným programem a dvou večerech z díla J. S. Bacha, byl v sezóně 1983/84 realizován cyklus „Od gotiky po Smetanu“, jehoţ první tři abonentní koncerty měly ucelený program staré hudby.523 Na prvním z nich provedl soubor Roţmberská kapela z Prahy velmi zajímavý výběr výjimečných skladeb mapujících hudbu za vlády několika českých králů.524 Zazněla zde díla Jana z Jenštejna, z Rukopisu Vyšebrodského, z Jistebnického a Franusova kancionálu, J. Regnarta nebo G. G. Gastoldiho.525 Na prosincovém koncertě téhoţ cyklu v roce 1983 pak KPH přišel opět s velmi zajímavým programem, bohuţel však nepříliš dobře zvládnutým. O posledním předvánočním víkendu toho roku realizoval PKO dva koncerty, které si byly velmi příbuzné – v sobotu v rámci zmíněného cyklu KPH zazněla Rybova Česká mše vánoční a velmi zkrácené koncertní provedení korunovační opery J. D. Zelenky „Sub olea pacis et palma virtutis“, a v neděli v rámci cyklu Hudební mládeţe „Rok české hudby“ skladby F. X. Brixiho, J. J. Fuxe a opět stejné Zelenkovo dílo, ve stejném obsazení, jako na předchozím koncertě KPH.526 Kritik Vladimír Čech o provedení Zelenkovy opery na prvním z koncertů – pro KPH – uvedl, ţe bylo výrazně poznamenáno mnohými intonačními nepřesnostmi a celkovými interpretačními chybami, přestoţe se jednalo o pouhé padesátiminutové torzo této

521 Viz pozn. 520 522 Tyto informace jsem čerpala z několika kritik a článků obsaţených v několika ročnících časopisu Opusm musicum (rok 1989-1991) a Kam v Brně za kulturou (rok 1989-1991), archiv Moravské zemské knihovny Brno. 523 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 524 Tamtéţ 525 Tamtéţ 526 Čech, V.: Předvánoční zklamání. In: Opus musicum 16, č. 3, 1984, komentář 3/IV a 3/V - 81 - mnohahodinové skladby.527 Celkově pak provedení označuje za spíše informativního charakteru, jediné, co více vyzdvihuje, jsou výkony sólistů (např. zkušených interpretek barokní hudby Anny Barové, Jarmily Hladíkové a Anny Kratochvílové).528 Zajímavé je, ţe zcela jinak hodnotí následjící večer Hudební mládeţe, který proběhl ve stejném sloţení interpretů (stejní sólisté i Komorní orchestr Bohuslava Martinů a Brněnský akademický sbor) a opět pod taktovkou Lubomíra Mátla.529 Nejlépe z programu hodnotí Missu pastoralis F. X. Brixiho, vcelku kladně se ale vyjadřuje o opětovném provedení Zelenkova díla, které však tentokrát bylo ještě asi o deset minut zkráceno.530 Zda tedy stála za neúspěchem prvního provedení nedostatečná sehranost instrumentalistů, nebo zda za ním byla momentální indispozice jednotlivců, se můţeme pouze dohadovat. Zajímavé také je, ţe stejní sólisté, Komorní orchestr Bohuslava Martinů, ale místo BASu Praţský filharmonický sbor, provedli Zelenkovo dílo (úvodní a závěrečné části) také v květnu roku 1984 na Praţském jaru.531 Jaký byl ohlas na toto uvedení se mi však nepodařilo zjistit. Na třetím koncertě cyklu „Od gotiky po Smetanu“ pak provedli Praţští madrigalisté, za vyuţití historických nástrojů jako gamba, krumhorn nebo barokní hoboj, skladby J. D. Zelenky, Š. Brixiho, A. V. Michny z Otradovic a nejstarší české písně.532 Dalším výrazným cyklem byl hned v následující sezóně 1984/85 cyklus „Sloh a doba“, na jehoţ prvním koncertu zazněly v provedení cembalistky Jitky Navrátilové zazněly skladby F. Couperina, J. – Ph. Rameaua nebo G. F. Händela.533 V rámci následujících večerů tohoto cyklu pak byly provedeny kantáty a varhaní skladby J. S. Bacha, nebo koncerty A. Corelliho a G. Ph. Telemanna Slovenským komorním orchestrem Bohdana Warchala.534 Co se týče nápaditosti dramaturgie však byl mnohem výraznější další cyklus, „Musica antiqua aurea“ v sezóně 1985/86.535 Hned úvodní koncert, jenţ sliboval kompletní provedení Händelova Mesiáše, však lehce přecenil své síly.536 Toto provedení Mesiáše proběhlo hned ve dvou reprízách (v listopadu 1985 a únoru 1986) a na plakátu prvního koncertu ještě deklamovalo zmíněnou kompletnost.537 Skutečnost však byla jiná, a jiţ ve druhé části bylo znát, ţe chybělo kromě mnoha taktů v áriích také

527 Čech, V.: Předvánoční zklamání. In: Opus musicum 16, č. 3, 1984, komentář 3/IV a 3/V 528 Tamtéţ 529 Tamtéţ 530 Tamtéţ 531 Koncertní program z pozůstalosti Vratislava Bělského, uloţen v archivu Oddělení dějin hudby MZM v Brně. 532 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 533 Tamtéţ 534 Tamtéţ 535 Tamtéţ 536 Němcová, A.: Triumf prostřednosti. In: Opus musicum 18, č. 4, 1986, komentář XIV-XVI - 82 - celých 8 čísel.538 Nejen tento fakt pak vedl k tomu, ţe dílu chyběla koncepce, neměl ujasněnou otázku dynamiky a temp, ani otázku hudební a myšlenkové stavby celé skladby.539 V kritice těchto provedení se pak muzikoloţka Alena Němcová zamýšlí nad obecnějšími problémy spojenými s interpretací staré hudby v českém prostředí.540 Dle Němcové se na brněnském provedení Mesiáše jen znovu ukazuje, ţe chybí českým interpretům dostatek praxe v provozování staré hudby, stejně jako nejsou zcela obeznámeni s teorií tzv. aufführungpraxis.541 Také vidí výrazný problém v absenci uvádění děl starých mistrů v původním jazyce, tak jak je tomu běţně v zahraničí.542 Problematické také dle Němcové, bylo nastudování tak závaţného díla vrcholného baroka začínajícím dirigentem (Petr Chromčák) a celkově míní, ţe Brněnský akademický sbor v případě uvedení tohoto oratoria přecenil své síly.543 V této souvislosti pak Němcová uvádí velmi přesnou charakteristiku tehdejšího zájmu brněnského publika o starou hudbu, kdyţ píše, ţe velký zájem obecenstva po koncertech staré hudby je neukojitelný, neboť honba za vstupenkami a nekritické přijetí průměrného výkonu signalizují nezdravou atmosféru koncertního ţivota.544 Posluchači jsou často schopni odpustit i váţné nedostatky provedení, jen kdyţ dílo staré hudby na koncertě zazní.545 Dle Němcové by se situace znormalizovala, kdyby stěţejní díla starých mistrů na koncertech zaznívala častěji a v nejlepší dostupné interpretaci.546 O tehdejším enormním zájmu o vstupenky na koncerty staré hudby (zejména na provedení větších děl, jako oratorií a oper) svědčí fakt, ţe tyto akce byly vţdy beznadějně vyprodány, jako tomu bylo např. u obou zmiňovaných koncertů, na nichţ zaznělo torzo Zelenkova Sub olea pacis et palma virtutis.547 Tehdejší podmínky provozování staré hudby v českém prostředí však bohuţel větší frekvenci uvádění takto významných děl nedovolovaly, o to významější však jednotlivé pokusy byly, stejně jako vytrvalé snahy příznivců staršího období hudebních dějin. Popravdě řečeno, ani dnes, kdyţ uţ je nastudování velkých barokních oper či oratorií mnohem snaţší (z hlediska dostupnosti materiálů a moţnosti zahraniční praxe) a věnuje se mu mnoho interpretů a souborů, nejsou tato díla uváděna tak často, jak bychom si přáli, zejména kvůli

537 Němcová, A.: Triumf prostřednosti. In: Opus musicum 18, č. 4, 1986, komentář XIV-XVI 538 Tamtéţ 539 Tamtéţ 540 Tamtéţ 541 Tamtéţ 542 Němcová, A.: Triumf prostřednosti. In: Opus musicum 18, č. 4, 1986, komentář XIV-XVI 543 Tamtéţ 544 Tamtéţ 545 Tamtéţ 546 Tamtéţ - 83 - finančním důvodům a stále ještě nedostačujícímu dramaturgickému zájmu velkých hudebních institucí o starou hudbu. Co se týče dalších koncertů cyklu KPH „Musica antiqua aurea“, jejich program byl výjimečný zejména v uvedení méně známých autorů, kteří se běţně nehráli, a objevených skladeb z archivů.548 V prosinci roku 1985 tak byly v rámci koncertu s podtitulem „České vánoční pastorely“ Brněnskými madrigalisty a Brněnským komorním orchestrem uvedeny skladby z archivu Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, jako např. pastorely D. A. F. Milčinského, T. N. Koutníka nebo J. Schreiera, Vánoční rosička A. V. Michny z Otradovic nebo Tříkrálová kantáta Š. Brixiho.549 Další koncert pak nabídl zapomenuté skladby z kroměříţského archivu v podání souboru Musica antiqua Praha.550 Zazněla zde díla skladatelů M. Uccelliniho, G. A. Rigattiho, J. H. Schmelzera, A. Pogliettiho nebo A. Hofera.551 Poslední koncert cyklu představil milostné písně a tance minnesängerů a renesance (P. Hofheimer, O. von Wolkenstein, L. Senfl, H. L. Hassler a další) v provedení rakouského souboru Paul – Hofheimer – Consort.552 Posledním velmi výrazným počinem Kruhu přátel hudby v 80. letech, který je nutno zmínit, byl 3. abonentní koncert v roce 1987 v rámci cyklu „Poezie a hudba“ , na němţ zazněla výrazná díla 17. a 18. století.553 Na tomto koncertě se brněnskému publiku také poprvé představil nově vzniklý ansámbl Musica aurea, který vznikl na brněnské filosofické fakultě a věnoval se interpretaci komorní hudby 17. a 18. století.554 Tento soubor sice vznikl jiţ v předchozím roce, ale teprve Kruh přátel hudby mu poskytl příleţitost představit se širšímu publiku.555 Soubor měl povahu spíše volnějšího sdruţení specializovaných hudebníků (jeho členkou byla např. také loutnistka Olga Kulajtová, která působila také v souboru Camerata moravica) a jeho uměleckou vedoucí byla houslistka a muzikoloţka Dagmar Valešová.556

547 Čech, V.: Předvánoční zklamání. In: Opus musicum 16, č. 3, 1984, komentář 3/IV a 3/V 548 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 549 Tamtéţ 550 Tamtéţ 551 Tamtéţ 552 Tamtéţ 553 Tamtéţ 554 Fukač, J.: Konjunktura stylové interpretace? In: Opus musicum 19, č. 4, 1987, komentář XIII 555 Tamtéţ 556 Tamtéţ - 84 -

O výkonu tohoto ansámblu na uvedeném koncertu se Jiří Fukač vyjádřil, ţe Musica aurea začíná v oblasti interpretace staré hudby pracovat tam, kde mnohá podobná sdruţení končí, nebo kam třeba ani nedospějí a její výkon tedy hodnotí velmi vysoko.557 Kromě tohoto souboru na koncertě také účinkovali Brněnští madrigalisté, sólisté (opět Anna Barová, Anna Kratochvílová, Richard Novák a další) a soubor historického tance Mimi Fortunae.558 Takto velkého obsazení bylo zapotřebí zejména z důvodu, ţe program nabídl publiku kromě instrumentálních děl jako Canzony T. Meruly nebo anonymní Sonaty con duobus violinis, také výběr z české kantátové tvorby (F. V. Míča: Memento homo a J. L. V. Dukát: De beata Virgine Maria) a na závěr poloscénické uvedení zpívaného baletu C. Monteverdiho „Il ballo delle Ingrate“ v realizaci Miloše Štědroně.559 Právě provedení posledně jmenovaného díla hodnotí Fukač jako událost prvořadého uměleckého významu, přičemţ se velmi kladně vyjadřuje o přesném řízení dirigenta F. Sonka, které dalo celé kompozici „náleţitý tah“, a také o vokálních výkonech, které označuje za nadprůměrné.560 Vyzdvihuje také realizaci Miloše Štědroně, který dle Fukače dokáţe tvořivě myslet nejen v intencích monteverdiovského skladebného stylu, ale i ve směru konkrétních moţností zvoleného provozního aparátu.561 V této souvislosti se pak Fukač opět zamýšlí nad úsilím brněnských „pěstitelů“ historického hudebního repertoáru.562 Uvádí, ţe zhruba před čtvrtstoletím nastala v brněnském prostředí jistá konjunktura malých souborů netradičního obsazení i zaměření, kdy ansámbly pěstující buď starou, nebo naopak moderní hudbu, začaly polarizovat koncertní ţivot.563 Posluchači si od té doby navykli přijímat specializované interpretační výkony a v průběhu času, kdy prakticky přeţívaly pouze soubory zaměřené na znovuobjevování historického repertoáru, začali téměř nekriticky nadšeně přijímat téměř jakýkoliv „historický koncert“.564 Ansámbly staré hudby různě vznikají a zanikají a nejednou postupně přecházejí na standardní repertoár, aby mohli hrát všude.565 Hlavní problém přitom Fukač vidí v tom, ţe kritika na tyto specializované výkony příliš nereaguje, realizátoři Štědroňova typu se dočkají pouze jednoho uvedení, byť sebevýznamnější rekekonstrukce a tyto jedinečné výkony často nejsou ani zaznamenávány, natoţ prezentovány formou trvalých nahrávek.566 Míní, ţe

557 Fukač, J.: Konjunktura stylové interpretace? In: Opus musicum 19, č. 4, 1987, komentář XIII 558 Tamtéţ 559 Fukač, J.: Konjunktura stylové interpretace? In: Opus musicum 19, č. 4, 1987, komentář XIII 560 Tamtéţ 561 Tamtéţ 562 Tamtéţ, komentář XIV 563 Tamtéţ 564 Tamtéţ 565 Tamtéţ 566 Tamtéţ - 85 -

Štědroň by se dávno mohl stát evropsky proslulým realizátorem staré hudby, kdyby měl kdo jeho výkony předávat a vyváţet do zahraničí.567 Tehdejší reţim to však neumoţňoval, a právě proto tyto snahy a počiny v oblasti staré hudby v brněnském prostředí mají pro další vývoj provozování děl starých mistrů nedocenitelný význam. Fukač v to doufal jiţ v uvedené kritice, kdyţ na konci apeloval na brněnské institucionální platformy, aby jiţ konečně z jejich společné iniciativy vzešla koncepce, která by zajistila stylové interpretaci důstojnou a společensky odpovídající provozní základnu.568 Na tomto místě je třeba zmínit, ţe Jiří Fukač byl jedním z mála muzikologů a kritiků (kromě zmiňovaného Rudolfa Pečmana a v 80. letech také Vladimíra Čecha), kteří se soustavně ve svých recenzích a statích věnovali problematice provozování staré hudby v brněnském prostředí. Vyvíjel značnou popularizační činnost, ale i jeho organizační aktivity byly obsáhlé – spolupracoval na přípravě a realizaci mnoha seminářů, konferencí, festivalů a muzikologických kolokvií.569 Jeho snaha byla obdivuhodně vytrvalá, a při kaţdé příleţitosti se snaţil ve svých kritikách apelovat na velké instituce, aby zajistili podporu menším souborům specializovaným na starou hudbu. Bohuţel však za totalitního reţimu jeho připomínky nebyly vyslyšeny, ale po revoluci se organizačně výrazně zaslouţil o vznik Akademie staré hudby, coţ bude zmíněno v další kapitole. Po tomto výrazném cyklu se do konce 80. let v rámci KPH objevovaly spíše mimořádné a prémiové koncerty, na jejichţ programu byly uvedena díla starší hudby, jako např. koncert vokální hudby předbělohorské Prahy v podání praţského souboru Duodena canticans.570 Posledním výrazným cyklem, který sledoval starou hudbu, v období, kterým se zabývá tato práce, byl cyklus besed s hudebními ukázkami „Opomíjené nástroje“ na přelomu let 1989 a 1990.571 Jednotlivými večery provázel Rudolf Pečman, a po besedě na téma určitého nástroje a jeho historie následovaly ţivé hudební ukázky různých interpretů.572 Jeden večer tak byl např. věnován cembalu a v ukázce Olgy Settari zazněly skladby B. Galupiho, Paradisiho, D. Zipola a D. Scarlattiho.573 V dalších večerech pak zazněly ukázky skladeb pro harfu, loutnu a tzv. křivé rohy, cinky a cornemusy.574

567 Fukač, J.: Konjunktura stylové interpretace? In: Opus musicum 19, č. 4, 1987, komentář XIV 568 Tamtéţ 569 Poledňák, I.-Macek, P.: Fukač, Jiří. Slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2008, dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=5 234, cit. 12.5.2012 570 Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1988 571 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou 33 a 34, 1989 a 1990. 572 Viz pozn. 571 573 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 33, listopad 1989 574 Viz pozn. 571 - 86 -

V 90. letech po zániku PKO přešel Kruh přátel hudby pod Hudební centrum města Brna a později pod Kulturní a informační centrum města Brna, kde setrval aţ do své transformace v občanské sdruţení Spolek přátel hudby, který funguje při Filharmonii Brno dodnes.575 Rudolf Pečman ve sborníku „Čtvrté desítiletí KPH v Brně“ napsal, ţe teprve po listopadu 1989 se hudba svobodně stala opět pouze hudbou, kdyţ ztratila onu ideologizující patinu, která na ní dříve ulpívala, a uvedl, ţe uplynulých 40 let totalitního reţimu se výrazně zapsalo v dramaturgii koncertů.576 Je však nutno dodat, ţe díky práci a vytrvalosti Rudolfa Pečmana a Jaroslavy Zapletalové se to výrazněji netýkalo dramaturgie Kruhu přátel hudby, která vţdy dokázala prosadit zajímavé koncertní cykly a mimořádné hudební počiny, které v mnoha případech výrazně přispěly k soustavnému provozování staré hudby v Brně.

4.2.2 Hudební mládež

Co se týče Hudení mládeţe, v 80. letech se v rámci této organizace také vyskytlo několik zajímavých koncertních cyklů a výrazných počinů. Hned v roce 1980, v rámci cyklu „Cesty k hudbě“ bylo na 1. abonentním koncertě realizováno dílo „Erat unum cantor bonus“ F. X. Brixiho, v provedení Komorní opery Divadla J. K. Tyla z Plzně.577 Rudolf Pečman výběr tohoto díla označil ve své kritice za šťastnou dramaturgickou volbu, i přes určité posuny v libretu, které skladbu ochudily o kontrastnost charakterů.578 V provedení pak hodnotí velmi kladně výkony sólistů i Komorního orchestru, díky němuţ celé dílko vyznělo svěţe.579 Upozorňuje však na jisté nedostatky, které byly typické pro provádění starých oper moderními divadelními ansámbly. Hlavním takovým nedostatkem v případě tohoto provedení byla absence kontrastnosti mezi recitativem secco a ostatními částmi hry, způsobená tím, ţe upravovatel nechal hrát během jejich provedení celý orchestr.580 V této souvisloti pak Pečman znovu upozorňuje na fakt, ţe v prostředí velkých divadel se stará opera připravuje a interpretuje bez pravých znalostí této oblasti, a je tedy třeba u nás od základů vybudovat operní „Aufführungpraxis“.581 V rámci stejného koncertního cyklu HM pak v prosinci téhoţ roku proběhl koncert pod názvem „Štedrej večer nastal“ v podání souboru Musica Bohemica, kde zazněly vánoční

575 Jubilejní ohlédnutí 50 let od zaloţení KPH 10 let trvání SPH. Red. Jarmila Mráčková, Brno 2008, s. 5 576 Čtvrté desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno 1998, s. 3 577 Pečman, R.: Brixiho školní dramatická hra. In: Opus musicum 13, č. 1, 1981, kritika 1 578 Tamtéţ, kritika 2 579 Tamtéţ 580 Tamtéţ - 87 - zpěvy doby husitské, Loutna česká A. V. Michny z Otradovic a české lidové vánoční zpěvy a hry.582 V lednu roku 1980 také proběhl mimořádný koncert pro HM, na kterém účinkoval soubor Camerata moravica, a v Ernově sále provedl program, v jehoţ rámci zazněly písně a tance 14.-16. století.583 Na tomto místě je třeba poznamenat, ţe organizace jako Kruh přátel hudby a Hudební mládeţ byly pro menší specializované soubory typu Cameraty velmi důleţité, neboť tím, ţe je zvaly na své koncerty jim umoţňovaly pravidelně hrát svůj netradiční repertoár, coţ je nedocenitelné i ve významu provozování staré hudby v Brně vůbec. Zajímavé je, ţe oproti své mateřské organizaci KPH, měla Hudební mládeţ i svůj sbor.584 První veřejný koncert tohoto tělesa se uskutečnil v lednu roku 1981, kdy netradičně v Domě kultury ROH Královopolské strojírny Brno provedl Brněnský sbor Hudební mládeţe společně s Královopolským symfonickým orchestrem v československé premiéře Händelovo oratorium Empfindungen (celý název zní Empfindungen am Grabe Jesu a jedná se o německou verzi Händelova díla „The Funeral Anthem“585), pod vedením Jana Rozehnala.586 Zvláštní je, ţe k tomuto provedení – významnému uţ z důvodu prvního československého uvedení tohoto díla a prvního představení nově vzniklého tělesa - neexistují větší články či kritiky. Ve stejném roce v rámci HM proběhl cyklus „Svět klávesových nástrojů“, na jehoţ druhém koncertě za velké účasti publika provedla Zuzana Růţičková cembalové skladby J. S. Bacha a D. Scarlattiho.587 V krátké zmínce o tomto koncertu píše Alena Borková, ţe cembalo je dnes znovu uctívaným a obdivovaným nástrojem, zejména mladými lidmi, a ţe tedy také jméno Zuzany Růţičkové, uznávané cembalistky, je pro hudební obecenstvo magnetem.588 Zajímavé je, ţe Borková v této recenzi uvádí, ţe na programu byly skladby J. S. Bacha, A. Vivaldiho a J.-Ph. Rameaua.589 S podobně nepřesnými informacemi, kdy si jednotlivé prameny vzájemně odporují, jsem se v několika málo případech v průběhu své práce setkala, a bohuţel lze jen velmi těţko, nebo vůbec, zjistit, která informace odpovídala skutečnosti. Vycházím proto raději vţdy z více odborně fundovaného pramene (např. hudebního periodika

581 Pečman, R.: Brixiho školní dramatická hra. In: Opus musicum 13, č. 1, 1981, kritika 2 582 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 23, prosinec 1980 583 Osobní archiv koncertních programů Libora Nykodýma, bývalého člena souboru Camerata moravica. 584 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24, leden 1981 585 Chrysander, F.: ADB:Händel, Georg Friedrich, heslo na internetových stránkách Wikisource, dostupné z: http://de.wikisource.org/wiki/ADB:H%C3%A4ndel,_Georg_Friedrich, cit. 11. 5. 2012 586 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24, leden 1981 587 Tamtéţ 588 Borková, A.: Koncerty v Besedním domě v lednu a únoru 1981. In: Opus musicum 13, č. 7, 1981, s. 217 589 Tamtéţ - 88 -

Opus musicum) a uvádím obě zjištěné varianty, jako v případě koncertu Zuzany Růţičkové, ale pravděpodobně není moţné obsáhnout všechny varianty informací k daným problematickým koncertům. Jisté však je, ţe o cembalové recitály Hudební mládeţ jevila jistý dramaturgický zájem, o čemţ svědčí v roce 1984 konaný mimořádný cembalový recitál Francouzsky Huguett Dreyfusové, která provedla program z děl F. Couperina a J.-Ph. Rameaua před zcela vyprodaným sálem Besedního domu, po jehoţ skončení si nadšené publikum vyţádalo dokonce tři přídavky.590 V roce 1981 také v rámci Brněnského kulturního léta proběhly tři koncerty organizované Hudební mládeţí.591 Na prvním zazněla v provedení Brněnského sboru HM vokální tvorba 16. – 20. století a na posledním zazněly triové sonáty Chr. Pepusche, J. J. Quantze, J. B. Loeilleta a G. P. Telemanna v podání brněnského souboru Musica cameralis.592 Tento soubor vznikl v roce 1978 při rozhlasovém natáčení a jednou z oblastí jeho repertoáru byla také barokní hudba593, nehrál ji však příliš pravidelně a programy ansámblu, které by se uceleně věnovaly staré hudbě, byly velmi ojedinělé.594 V sezóně 1981/82 vypsala Hudební mládeţ abonentní cyklus „Hudba a herci“, který měl také velmi nápaditou dramaturgii, a (byť ve smíšeném programu) se v rámci jeho koncertů také objevily skladby starých mistrů, jako J. Dowlanda, H. Purcella nebo J. Pezelia.595 V roce 1982 také opět pro HM proběhl koncert souboru Camerata moravica (v rámci cyklu „Hudební kaleidoskop“). Zajímavé je, ţe v 80. letech se koncertní cykly Hudební mládeţe vyznačovaly jakousi dramaturgickou univerzálností, neboť se velmi často snaţily obsáhnout různá historická období určité oblasti hudební tvorby, nebo měly jeden jednotící prvek, který opět spojoval odlišné historické úseky. Názvy těchto cyklů, jako jiţ zmíněný „Hudební kaleidoskop“, nebo „Hudba pro kaţdého“ a „Hudba 6x jinak“, pak o tomto faktu samy nejlépe vypovídají. V roce 1983 pak v rámci HM proběhlo jiţ zmiňované předvánoční provedení Sub olea pacis et palma virtutis v cyklu „Rok české hudby“.596 Na koncertě stejného cyklu byl v roce 1984 vzdán pomyslný hold skladateli J. A. Bendovi, kdyţ zde byl Brněnským komorním orchestrem a sólisty proveden cyklus

590 Čech, V.: Třikrát z koncertů PKO Brno. In: Opus musicum 16, č. 6, 1984, komentář 6/I 591 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24, červen a červenec - srpen 1981 592 Tamtéţ 593 Tamtéţ 594 Osobní sdělení Vladimíra Richtera. 595 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24 a 25, 1981 a 1982 - 89 -

Bendových 12 koloraturních árií, a ve druhé polovině večera pak jeho melodram Pygmalion v českém přebásnění Jana Skácela.597 V roce 1985 pak v Brně proběhly tzv. Svátky Hudební mládeţe, malý festival organizovaný Českou hudební společností a PKO, na jehoţ prvním koncertě byly v tematické návaznosti za účasti Brněnského akademického sboru a souboru Camerata moravica provedeny skladby L. Marenzia „Dolorosi martyr, fieri tormenti“ a Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr K. Haranta z Polţic.598 Obsazení bylo velké, asi 40 zpěváků, jelikoţ při realizaci partitury se snaţili M. Štědroň, P. Vašina a D. Forró o dobovou interpretaci, zaloţenou na studiu pramenů o dobovém provedení.599 Další výjimečné koncerty Hudební mládeţe pak proběhly v roce 1987, který započal cyklem „Proměny hudby“, na jehoţ koncertě byla souborem Ars rediviva z Prahy uvedena díla F. X. Richtera, J. D. Zelenky, A.Vivaldiho, B. Marcella a J. S. Bacha.600 Na dalším koncertě téhoţ cyklu pak bylo realizováno netradiční pojetí Bachova Umění fugy, za účasti Brněnského komorního orchestru pod vedením J. Mottla a varhaníka Josefa Popelky.601 Mottl při realizaci vycházel z originální partitury vydané nakladatelstvím Peters – Leipzig v roce 1958 a z Graeserovy úpravy pro orchestr z roku 1927.602 Toto pojetí se hraje málokdy a proto bylo nejen v brněnském prostředí poměrně výrazným počinem. Na jaře téhoţ roku pak v rámci mimořádného koncertu Hudební mládeţe byla provedena díla, která se také v té době hrála velmi výjimečně. Soubor Musica antiqua, pod vedením Pavla Klikara, v sále brněnského Stadiónu uvedl program s názvem „Italská barokní hudba jak ji neznáte aneb Zlatý věk benátského baroka“, v jehoţ rámci zazněly canzony, sonáty, ţalmy a moteta zapomenutých pokračovatelů Claudia Monteverdiho.603 Je s podivem, ţe se koncert tohoto spíše komorního souboru odehrával v tak velkých a akusticky nepříliš vyhovujících prostorách Stadiónu. Moţný důvod mohl být ten, ţe zájem brněnského publika o tento koncert byl tak velký, ţe by mu Besední dům kapacitně nestačil, coţ opět svědčí o stálém zájmu brněnské posluchačské obce o starou hudbu. Velmi výjimečné pak bylo provedení skladby Te Deum J. B. Lullyho v rámci cyklu HM „Francouzská hudba v minulosti a přítomnosti“ za účasti Brněnského filharmonického

596 Viz str. 82 597 Čech, V.: Třikrát z koncertů PKO Brno. In: Opus musicum 16, č. 6, 1984, komentář 6/I 598 Čech, V.: Svátky Hudební mládeţe. In: Opus musicum 17, č. 7, 1985, s. 192 a 225 599 Tamtéţ 600 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 31, únor 1987 601 Müller, L.: Zdařilá realizace Die Kunst der Fuge J. S. Bacha. In: Opusm musicum 19, č. 6, 1987, s. 195 602 Tamtéţ 603 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 31, duben 1987 - 90 - sboru, Brněnského sboru HM a Českých komorních sólistů.604 Tento významný skladatel francouzského baroka se totiţ z neznámých důvodů v českém prostředí (stejně jako v brněnském) téměř vůbec nehrál, a popravdě řečeno, téměř nehraje dodnes. Kdyţ uţ se pořadatelé rozhodnou jej uvést v programu, omezuje se výběr jeho skladeb téměř vţdy na uvedené Te Deum. Je to velká škoda, ale zřejmě tento trend souvisí s velkou náročností nastudování jeho vrcholných děl a s tím související finanční zátěţí. Po několika klubových večerech HM v letech 1988 a 1989, na nichţ zazněly skladby starých mistrů většinou ve smíšeném programu, uvedla HM na jarní koncertě v roce 1989 díla V. Otta, A. Hammerschmiedta, J. A. Plánického, G. Ph. Telemanna a české lidové písně z období baroka a klasicismu v podání souboru Musica bohemica.605 V předvánočním období pak v kostele sv. Michala proběhl vánoční koncert Brněnského sboru HM, na němţ zazněla díla B. M. Černohorského a J. Schreiera a na klubovém večeru HM v Ernově sále vystoupil brněnský soubor Telemannovo barokní collegium se skladbami G. Ph. Telemanna, D. Buxtehude a A. Scarlattiho, coţ opět dokazuje čilou spolupráci brněnské Hudební mládeţe se začínajícími ansámbly specializujícími se na starou hudbu.606 Po roce 1989 se jiţ aktivity Hudební mládeţe na poli staré hudby nevyznačovaly výraznými počiny, v letech 70. a 80. se však tato organizace výrazně zaslouţila o uvádění staré hudby v Brně a proto si tyto snahy plně zaslouţí připomenutí.

4.2.3 Mezinárodní hudební festival Brno

Také v 80. letech pokračoval Mezinárodní hudební festival Brno v tematicky vybroušených ročnících, a na několika z nich se opět objevily také koncerty staré hudby. V roce 1980 se konal jiţ 15. ročník MHFB s podtitulem „Operní hudba“, a přesto, ţe na programu bylo velké mnoţství oper spíše moderní hudební historie, objevilo se zde i několik počinů z období staršího.607 Prvním z nich bylo uvedení Míčovy opery „O původu Jaroměřic“ Komorní operou Miloše Wasserbauera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Toto uvedení však zřejmě nepatřilo právě k nejzdařilejším, neboť se o něm Jiří Fukač vyjádřil, ţe přesto, ţe Komorní opera mívá při svých dramaturgických návratech do sféry historického repertoáru šťastnou

604 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 31, prosinec 1987 605 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 33, březen 1989 606 Tamtéţ, prosinec 1989 607 Festival Operní hudba Brno 1980. Red. Tamara Vraštilová, Brno, 1980 - 91 - ruku, ne všechny typy a ţánry barokního a klasického hudebního divadla sedí tomuto školnímu kolektivu stejně, coţ dokazuje na příkladu, jeho slovy – „rozpačitého vyznění a přijetí inscenace Míčovy opery O původu Jaroměřic.“608 Uvádí také, ţe jakmile se překročí dramaturgické hranice singspielu a buffy, rostou výrazně obtíţe spojené se slohově adekvátní interpretací starých partů.609 Nepříliš kladně také Fukač hodnotí další inscenaci v rámci tohoto festivalu, uvedení tzv. Hanáckých oper (opery z druhé poloviny 18. století na libreta v hanáckém dialektu) „Jora a Manda“ J. Pekárka (realizace Pavel Vašina) a „Opilý muţ“ F. V. Tučka (realizace Arnošt Parsch a Miloš Štědroň) v podání souborů Camerata moravica a Komorní orchestr Bohuslava Martinů.610 Fukač ve své kritice uvádí, ţe realizace historických partitur vţdy neodpovídala původní komice, takţe dílo nevyznělo úplně tak jak mělo.611 Velmi pochvalně se však ve stejné kritice vyjadřuje o vystoupení souboru Hortus musicus z Tallinu, který ač nepředvedl avizované středověké Hry o Danielovi, které byly příznivci staré hudby v Brně velmi nadšeně očekávány, provedl program z děl německého renesančního repertoáru, který Fukač velmi chválí.612 Píše, ţe soubor zde demonstroval totální pódiové umění, vybroušenou hudební gestiku a dokonalý příklad tzv. Aufführungpraxis, a přes danou změnu programu předvedl téměř kolektivní scénické výstupy.613 Na festivalu pak také vystoupil ještě jeden zajímavý zahraniční ansámbl – Early music group z Anglie, který vystoupil s programem sloţeným z italských árií a tanců renesance a ranného baroka.614 Dalším festivalem, na kterém byly výrazně zastoupeny staré skladby, byl 17. ročník s názvem Komorní hudba, pořádaný v roce 1982. Zajímavá je zmínka Jindry Bártové o dramaturgii tohoto festivalu, jeţ se po experimentu v předchozím roce – kdy se organizátoři rozhodli v rámci tématu Hudba naší doby chápat toto téma dosti velkoryse jako veškerou znějící hudbu – opět navracel k přísné tematičnosti.615 Předchozí uvolnění tematičnosti mělo slouţit jako východisko z vleklé posluchačské krize, která MHFB v posledních letech pronásledovala.616 Tento způsob se však

608 Fukač, J.: Stará opera a mladí interpreti. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 401 609 Tamtéţ, s. 402 610 Program Hanáckých oper, soukromý archiv Libora Nykodýma a Fukač, J.: Opera vévodila Brnu. In: Opus musicum 12, č. 10, 1980, s. 318-326 611 Fukač, J.: Opera vévodila Brnu. In: Opus musicum 12, č. 10, 1980, s. 318-326 612 Tamtéţ 613 Tamtéţ 614 Festival Operní hudba Brno 1980. Red. Tamara Vraštilová, Brno, 1980 615 Bártová, J.: Brněnský festival po sedmnácté. In: Hudební rozhledy 36, č. 1, 1983, s. 8 616 Tamtéţ - 92 - neosvědčil, a na příkladu znovu přísně tematického 17. ročníku se pak ukázalo, ţe tento typ Brnu vyhovuje nejlépe, a také se překvapivě ukázalo, jak velký má brněnské obecenstvo zájem o koncerty komorní hudby.617 Ve své kritice tohoto ročníku MHFB pak Bártová nejvýše hodnotí vystoupení paříţského souboru Ensemble Guillaume de Machaut de Paris, tělesa sloţeného ze čtyř instrumentalistů hrajících na rekonstruované nástroje a dvou zpěváků, z nichţ kontratenorista Jean Belliard byl zároveň uměleckým vedoucím ansámblu.618 Bártová tento večer hodnotí jako jeden z vrcholů festivalu, kdy v důmyslně daramturgicky vystavěném programu, se spojovacím slovem uměleckého vedoucího mezi jednotlivými oddíly, zazněly jakési dějiny francouzské hudby, od notredamské školy, přes světovou hudbu 13. století aţ po hudbu burgundského dvora v 15. století.619 Jako méně vydařený pak hodnotí Bártová večer Bachových kantát, v podání Praţského komorního orchestru, Kühnova komorního sboru, švýcarského trumpetového ansámblu a německých sólistů, pod taktovou dirigenta Petera Schreiera, jeţ zde sice uplatnil své bohaté zkušenosti s interpretací barokní hudby, ale jak míní Bártová, bylo by lepší, kdyby předvedl své pěvecké vystoupení.620 Naopak velmi kladně hodnotí Bártová další dvě vystoupení, jeţ spojoval jeden prvek – virtuózní provedení skladeb pro zobcovou flétnu.621 Na prvním z nich ve smíšeném programu provedl Jiří Stivín sólový part Vivaldiho koncertu C dur pro flautino, smyčce a basso continuo, vysoce pak Bártová hodnotí také doprovodná tělesa Brněnský komorní orchestr a Praţské ţesťové sólisty, jeţ excelovali v dalších skladbách barokních mistrů.622 Druhý koncert pak přinesl velké překvapení v podobě umělecké vedoucí Michaly Petri, dánské hráčky na zobcovou flétnu, jeţ na koncertě se svým ansámblem Michala trio předvedla ve smíšeném programu v dílech G. F. Händela a G. Ph. Telemanna projev nejvyšší dosaţitelné úrovně.623 Po velkém úspěchu tohoto ročníku se i v daším roce drţeli pořadatelé MHFB podobně tematické koncepce, kdyţ uspořádali festival s názvem „Tradice a současnost“.624 V rámci tématu „tradice“ zde zaznělo několik koncertů staré hudby s velmi zajímavým programem.

617 Bártová, J.: Brněnský festival po sedmnácté. In: Hudební rozhledy 36, č. 1, 1983, s. 8 618 Tamtéţ, s. 9 619 Tamtéţ 620 Tamtéţ 621 Tamtéţ, s. 10 622 Tamtéţ 623 Tamtéţ, s. 11 624 Festival Tradice a současnost Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1983 - 93 -

S nabídkou repertoáru středověké a renesanční hudby přijely hned dva zahraniční soubory.625 Prvním byl chlapecko – muţský Stuligroszův sbor z Poznaně, který předvedl program středověké monodie, počátku vícehlasu a světského i církevního vícehlasu 16. – 18. století polských autorů.626 Druhý soubor, o němţ se kritička Alena Borková vyjádřila, ţe zvýšil atraktivnost celého festivalu, byl belgický ansámbl Consortinum antiqum, který se specializoval na hudbu 16. a 17. století a pouţíval také staré nástroje, údajně vlastnil dokonce dva dobové originály.627 Na festivale vystoupil s programem nazvaným „Europa ludens“, na němţ zazněly skladby významných skladatelů jako H. Issaca, G. Gabrieliho, S. Scheidta, H. L. Hasslera nebo C. Janequina.628 Také jeden český soubor na tomto festivale vystoupil s uceleným programem starých skladeb, byť ne přímo v Brně. Byla to Musica bohemica, která na zámku v Třebíči vystoupila s velmi zajímavými díly – výběrem z Michnovy Loutny české, ţákovskými vigiliemi, českými lidovými písněmi, Rubínovou písní ze staročeské hry Mastičkář a českou operou K. Loose „O komínku“ v úpravě uměleckého vedoucího souboru Jaroslava Krčka.629 Ostatní skladby staré hudby, které se na festivalových koncertech objevily, byly většinou provedeny ve smíšeném programu s díly moderními, coţ i odpovídalo tématu festivalu.630 Přestoţe další ročník MHFB se tematicky zaměřoval na tvorbu B. Smetany, A. Dvořáka, L. Janáčka a B. Martinů, zřejmě díky podtitulu „Rok české hudby“ zde zazněla také díla starých českých autorů.631 Např. Praţští madrigalisté provedli na koncertě v prostorách Nové radnice středověkou latinsko – českou velikonoční hru O Mariích (rekonstruovanou Jaromírem Černým), písně české renesance z Benešovského kancionálu, Svatoroční muziku A. V. Michny z Otradovic nebo skladbu Maria Kron K. Haranta z Polţic.632 Dramaturgicky velmi netradiční byl také koncert s názvem „B. M. Černohorský a česká varhanní tvorba 18. století.“, na němţ v podání Českých komorních sólistů, Brněnských madrigalistů a sólistů zazněly skladby F. X. Brixiho, J. Segera, J. K. Kuchaře a B. M .

625 Festival Tradice a současnost Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1983 626 Tamtéţ 627 Borková, A.: Konfrontace tradice a současnosti. In: Opus musicum 15, č. 10, 1983, s. 309 628 Viz pozn. 624 629 Viz pozn. 624 630 Viz pozn. 624 631 Festival Smetana – Dvořák – Janáček – Martinů Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1984 632 Tamtéţ - 94 -

Černohorského.633 V případě Černohorského však nebyla uvedena pouze varhanní díla, ale také moteto „Laudetur Jesus Christus“, árie „Regina coeli“ a offertorium pro smíšený sbor, smyčcový orchestr a varhany „Quare Domine irasceris“, coţ bylo poměrně výjimečné, neboť od tohoto českého skladatele se hrála téměř výhradně varhanní tvorba, pokud byl uváděn vůbec.634 V rámci tohoto festivalu je také velmi zajímavé uvedení opery „Sub olea pacis et palma virtutis“ J. D. Zelenky, v programu společně se skladbami P. J. Vejvanovského, na zámku v Kroměříţi, v podání Východočeského státního komorního orchestru Pardubice, Brněnským akademickým sborem a stejnými sólisty, kteří Zelenkovo dílo nastudovali jiţ pro koncerty KPH a HM, v prosinci předchozího roku.635 Jelikoţ se mi nepodařilo najít k tomuto koncertu kritiku, není jisté, zda provedení Zelenkovy opery bylo opět tak výrazně zkráceno, jako v případě koncertu pro KPH, a zda se zlepšila úroveň interpretace.636 Další ročník MHFB v roce 1985 byl jubilejní dvacátý, a jeho název „Hudba a slovo“ označoval hlavní dramaturgicko - tematickou linii, která sledovala zejména vokální tvorbu v různých obdobích hudebních dějin, tedy i renesance a baroka.637 Mezi mnohými koncerty, na nichţ zazněla (většinou ve smíšeném programu) vokální i sonátová tvorba G. F. Händela, J. D. Zelenky nebo H. Schütze, v podání domácích i zahraničních souborů a sólistů, vynikl nejen koncert zaměřený na písně trubadúrů a středověkou hudbu na zámku ve Vranově nad Dyjí, ale zejména uvedení tří barokních oper.638 První bylo uvedení opery J. Kohouta „Ţofie aneb Tajné manţelství“ Komorní operou Miloše Wasserbauera, kde účinkovali také posluchači brněnské konzervatoře.639 Jednalo se však o malé komorní provedení, větší událostí pak bylo provedení opery „Rodelinda“ G. F. Händela v Janáčkově divadle.640 Tato opera byla v československé premiéře poprvé uvedena Státním divadlem Brno jiţ krátce před festivalem, k příleţitosti 300. výročí narození G. F. Händela.641 Jak píše Fukač ve své kritice, tato inscenace byla pro brněnskou scénu dramaturgickým úspěchem, neboť nebýt zdejšího uvedení Rodelindy, Händelovo výročí by zůstalo velkými operními domy zcela nepovšimnuté.642

633 Festival Smetana – Dvořák – Janáček – Martinů Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1984 634 Tamtéţ 635 Tamtéţ 636 Viz str. 82 637 Festival Hudba a slovo Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1985 638 Tamtéţ 639 Tamtéţ 640 Tamtéţ 641 Fukač, J.: Operní Händel také v Brně. In: Hudební rozhledy 38, č. 12, 1985, s. 541 642 Tamtéţ - 95 -

Fukač ale nechválí pouze dramaturgický záměr, ale i celé provedení, kdyţ vyzdvihuje výkon reţisérky Aleny Vaňákové, která dle něj dokázala i se skromnými prostředky vytvořit „plnokrevnou inscenaci“.643 Chválí také výkon orchestru, jeţ se výrazně zlepšil v interpretaci barokní hudby (dynamice, tečkovaných rytmech, cembale atd.), a o dirigentu Václavu Noskovi se vyjadřuje jako o nejvýše povolaném expertovi.644 Také pěvecké výkony hodnotí velmi kladně a celkově pak míní, ţe je důleţité, ţe se Brno k uvedení Händela vůbec odhodlalo.645 Totéţ uvádí i kritika provedení Rodelindy na MHFB, kdy přes některé nedostatky, jako příliš velký orchestr nebo krácení árií, hodnotí inscenaci jako zdařilou.646 V této kritice (pod níţe je podepsáno více autorů) je také obsaţena zahímavá zmínka, ţe dirigent Nosek měl jiţ s touto operou zkušenosti, neboť ji před 15 lety připravil pro rozhlas.647 Je tedy vskutku s podivem, ţe trvalo celých 15 let, neţ se oficiální instituce odhodlaly toto dílo uvést veřejně. Tento trend se zřejmě vztahoval v 70. a 80. letech na mnoho dalších výjimečných nahrávek děl staré hudby, přičemţ některé nebyly veřejně uvedeny vůbec. Uvedená kritika se také zmiňuje o dalším výrazném počinu na poli staré opery, uvedeném v rámci MHFB 1985, a to provedení Händelových oper Terpsichore a Il pastor fido zahraničním souborem Vysoké hudební školy Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z Lipska.648 Díla byla provedena v komornějším prostředí Mahelova divadla, a kritika nešetřila chválou, zejména v oblasti stylové interpretace.649 V rámci následujících tří ročníků MHFB se pro jejich tematickou odlišnost díla staré hudby příliš neobjevovala, jedinou výjimkou, poměrně kuriózní, bylo vystoupení souboru Hortus musicus z Tallinu s programem ze skladeb renesančních a ranně barokních autorů na festivale „Janáček a dnešek“ v roce 1988.650 V roce 1989 se však na festivalu s názvem „Renesance, klasicismus a neoklasicismus“ opět objevilo značné mnoţství starých děl.651 Kritička Marie Kučerová přímo uvádí, ţe téma tohoto festivalu poskytlo na rozdíl od několika předchozích ročníků programovou platformu pro bohatší účast řady souborů staré

643 Fukač, J.: Operní Händel také v Brně. In: Hudební rozhledy 38, č. 12, 1985, s. 542 644 Tamtéţ 645 Tamtéţ 646 ab, gaj, aá: Festival jubilující. In: Opus musicum 17, č. 10, 1985, s. 302 647 Tamtéţ 648 Tamtéţ 649 Tamtéţ, s. 301 650 Festival Janáček a dnešek Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1988 651 Festival Renesance, klasicismus, neoklasicismus Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1989 - 96 - hudby.652 Takto úzké vymezení však také přineslo největší potíţe právě v prezentaci hudby doby renesance, neboť v té době u nás nebyly profesionální soubory specializované na toto období, a větší účast zahraničních souborů by byla pro festival finančně neúnosná.653 Přesto však zde zazněly výjimečné koncerty. Zahraniční soubory zde prezentoval např. francouzský L´Ensemble Organum, který vystoupil s polyfonním zhudebněním devíti čtení officia za zemřelé Officium defunctorum O. di Lassa.654 Jednalo se o velmi zdařilou rekonstrukci obřadu Lassovy doby, doplněné o gregoriánská responsoria a ţalmy, jejímţ autorem byl umělecký vedoucí souboru Marcel Pérés, který byl i se svým ansámblem napojen na Asociaci pro výzkum a interpretaci středověké hudby.655 Jednalo se tak o dramaturgicky i pěvecky vytříbené provedení, které Kučerová ve své kritice řadí k vrcholům festivalu.656 Lehké zklamání pak znamenalo uvedení Monteverdiho Orfea lipským souborem Capella fidicinia, společně se Speváckým zborem mesta Bratislavy.657 Na nevýrazném výsledku představení se podepsalo několik faktorů: nevhodné umístění v Janáčkově divadle, nepříliš dobré výkony sólistů a bratislavského sboru a všeobecně také koncertní provedení, které posluchače přeci jen nedokáţe vtáhnout do děje tak, jako jevištní verze.658 V souvislosti s vhodností uţití koncertních prostor je nutno zmínit, ţe tento ročník festivalu byl po dlouhé době první, kdy bylo znovu zavedeno pořádání některých koncertů v brněnských chrámech a kostelích, coţ vyvolalo značný návštěvnický ohlas.659 Také další koncerty tohoto festivalu probíhaly v rezervních koncertních prostorech (jako sály Nové radnice či Divadlo na Výstavišti), coţ bylo způsobeno uzavřením Besedního domu.660 Po lehkém zklamání ze zahraniční inscenace Orfea byly o to příjemnějším překvapením výborné výkony domácích souborů na poli staré hudby. Velmi kladně tak Kučerová hodnotí koncert souboru Pavla Klikara Musica antiqua Praha, na němţ zazněla díla raného italského baroka, období, kterému se sdruţení pravidelně věnovalo.661 Rudolf Pečman tento koncert označil za velmi pozoruhodný po stránce programu, jelikoţ soubor nabídl zamyšlení nad starou hudbou jako součástí společenského ţivota.662

652 Kučerová, M.: Hudba na brněnském festivalu. In: Opus musicum 21, č. 10, 1989, XXII 653 Tamtéţ 654 Tamtéţ, XXIII 655 Tamtéţ 656 Tamtéţ 657 Tamtéţ 658 Tamtéţ, XXIV 659 Fukač, J.: Mezinárodní hudební festival Brno 1989. In: Hudební rozhledy 43, č. 1, 1990, s. 15 660 Tamtéţ 661 Kučerová, M.: Hudba na brněnském festivalu. In: Opus musicum 21, č. 10, 1989, XXIII 662 Pečman, R.: Mezinárodní hudební festival Brno 1989. In: Hudební rozhledy 43, č. 1, 1990, s. 16 - 97 -

Velkým a nečekaným úspěchem ale bylo zejména uvedení madrigalové komedie „I fidi amanti“ G. Torelliho nově vzniklými brněnskými soubory Madrigal oktet Brno (um. vedoucí Roman Válek) a Telemannovo barokní collegium (um. vedoucí Radek Dočkal).663 Představení se odehrávalo v Divadle na provázku a kvalita reţie zdejšího reţiséra Vladimíra Morávka patřila k mnoha kladům, které Kučerová ve své recenzi vyzdvihuje.664 Chválí také výkony hudebníků a zpěváků665 - Magdaleny Koţené a Vladimíra Richtera, kterým v nepěveckých výstupech sekundovali klauni v podání Alexandra Panýrka a Aleny Mihulové.666 O realizaci hudebního partu se postaral člen Telemannova barokního collegia Martin Jakubíček.667 Rudolf Pečman pak ve své recenzi tuto inscenaci hodnotí jako podnětnou a velmi vydařenou, i kdyţ právě realizace M. Jakubíčka dle něj není přísně historická.668 Také Jiří Fukač se o tomto představení ve své kritice MHFB vyjadřuje velmi kladně a uvádí, ţe se v tomto případě podařilo to, co úspěšně podnikají s historickým repertoárem netradiční scény v Německu.669 Po tomto pro starou hudbu příznivém ročníku MHFB přišly v letech 1990 a 1991 festivaly B. Martinů a A. Dvořáka, na nichţ se díla staré hudby logicky neobjevila.670 Na tomto místě je tedy nutno znovu připomenout, ţe MHFB měl po celá 70. a 80. léta pro provozování staré hudby v Brně důleţitou roli, a to zejména co se týče zvaní zahraničních souborů a interpretů.

4.2.4 Samostatné koncerty staré hudby v rámci PKO

Také v 80. letech pořádal PKO samostatné koncerty, z nichţ některé měly velmi zajímavý program staré hudby. Pravidelně se např. objevovala díla staré hudby na kaţdoročních koncertech Brněnského léta, které PKO spolupořádal. V roce 1981 tak v rámci tří koncertů zazněla vokální tvorba 16. – 20. století, skladby G. Ph. Telemanna pro kytaru a flétnu v podání Lubomíra Brabce a Vítězslava Drápala, nebo triové sonáty Chr. Pepusche, J. J. Quantze, J. B. Loeilleta a G. Ph. Telemanna v interpretaci souboru Musica cameralis.671

663 Kučerová, M.: Hudba na brněnském festivalu. In: Opus musicum 21, č. 10, 1989, XXIV 664 Tamtéţ 665 Tamtéţ 666 Osobní sdělení Vladimíra Richtera. 667 Viz pozn. 666 668 Pečman, R.: Věrní milenci. In: Lidová demokracie 45, 12. 10. 1989, archiv MHFB. 669 Fukač, J.: Mezinárodní hudební festival Brno 1989. In: Hudební rozhledy 43, č. 1, 1990, s. 16 670 Tyto informace jsem čerpala z archivu MHFB uloţeného v archivu FB. 671 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24, červenec-srpen 1981 - 98 -

Zajímavé bylo také uvedení programu „Tisíc podob lásky“, v rámci Brněnského kulturního léta 1984, kde zazněly skladby starých mistrů a milostná poezie francouzských autorů 15. aţ 19.století v podání Brněnských věţních trubačů.672 Tento soubor trombónů a trumpet od tří do šesti hráčů byl zaloţen v Brně roku 1983 členy Státní Filharmonie Brno a ve svém repertoáru se zaměřoval hlavně na intrády, tance, sonáty a partity skladatelů M. Francka, G. Frescobaldiho, V. Otta, J. I. Linka, J. Pezelia, H. Purcella a D. Speera.673 Soubor velmi aktivně koncertoval, zejména na zámcích a pravidelně také hrával z věţe Staré radnice v Brně.674 Jednalo se tak o soubor, který v brněnském prostředí z hlediska zaměření a obsazení jednoznačně neměl konkurenci, a jeho uvedení na velkém koncertě v rámci Brněnského kulturního léta mu zřejmě mělo pomoci dostat se více do povědomí veřejnosti. V předchozím roce také PKO uvedl výjimečný koncert, na němţ Alena Veselá a Zuzana Růţičková uvedly Bachovy Dogmatické chorály, za spoluúčasti Kühnova dětského sboru.675 Dalším mimořádným koncertem téhoţ roku pak byl večer skladeb pro trubku a varhany, v podání André Bernarda ( Francie ) na trubku a Věry Heřmanové na varhany , v jehoţ rámci zazněla díla G. F. Händela a G. Ph. Telemanna.676 Podobných koncertů pořádal PKO v průběhu 80. let několik, na mnoha z nich byly skladby staré hudby obsaţeny ve smíšeném programu, a z těchto koncertů stojí za zmínku zejména tři ucelené programy – provedení Bachovy Velké mše h moll Českým filharmonickým sborem na Stadiónu v roce 1986 a mimořádný koncert v Besedním domě roku 1987, kde soubor Musica Bohemica provedl díla mistrů českého a světového baroka.677 Třetím koncertem pak bylo vystoupení praţského souboru Duodena cantitans, který se zabýval výlučně interpretací vokální hudbou předbělohorské Prahy.678 Pro svůj brněnský program vybral skladby P. de Monte, Ch. Luythona nebo J. Regnarta, přičemţ v netradiční dramaturgii zazněly části mší jednotlivých autorů v rámci mešního ordinaria v nově zkompletovaném útvaru Missa quodlibetica, věnovaném Rudolfovi II.679 Kritička Marie Kučerová se v souvislosti s tímto koncertem vyjádřila, ţe je potěšitelné, ţe po počátečním období snah „hrát starou hudbu vůbec“, se stále více souborů (jako např. Duodena cantitans) pokouší vypořádat s interpretací hudby krátkých historických

672 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 27, červenec-srpen 1984 673 Šlapanská, E.: Z historie věţní hudby. In: Kam v Brně za kulturou 29, leden 1986, s. 15 674 Tamtéţ 675 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 26, leden 1983 676 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 26, leden 1983 677 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 23-33, 1980-1990 678 Kučerová, M.: Hudba rudolfínské Prahy v Brně. In: Opus musicum 19, č. 8, 1987, komentář XIII 679 Tamtéţ, komentář XIV - 99 -

údobí, často ještě specifikovaných teritoriálně i obsazením.680 Jako příklad takových souborů v brněnském prostředí pak uvádí ansámbly Musica aurea, nebo Musica pastoralis.681

4.2.4.1 Brněnský varhanní festival

Výrazným počinem PKO v 80. letech však bylo zaloţení nového varhanního festivalu pod názvem Brněnský varhanní festival (v průběhu let prodělal název tohoto festivalu několik změn, někdy jej lze v tisku najít pod názvem Mladé varhany, jelikoţ zejména jeho první ročníky slouţily jako přehlídka mladých českých varhaníků) v roce 1981 společně se Svazem československých koncertních umělců.682 Návrh na uspořádání této přehlídky, jeţ zaloţila tradici tohoto výjimečného festivalu, který se kaţdoročně koná dodnes, předloţila známá brněnská varhanice Alena Veselá.683 V tehdejší době jistě nebylo jednoduché prosadit myšlenku uspořádání varhanního festivalu, neboť varhany byly označovány za církevní, a tedy ne příliš ţádoucí nástroj, a v Brně dokonce platil zákaz varhanních koncertů v kostelích.684 Proto se první ročník festivalu konal v prostředí Nové radnice, v průběhu let se přesunul do Besedního domu, a aţ po roce 1991 se natrvalo umístil do kostela sv. Augustina.685 Tento festival zde uvádím zejména proto, ţe na jeho koncertech v průběhu 80. let logicky zaznívaly i varhanní skladby starých mistrů, často byly koncerty koncipovány jako konfrontace staré a soudobé tvorby pro varhany, ale na kaţdém ročníku festivalu se tato stará díla objevovala.686 Tento festival tedy také přispíval k pravidelnému provozování staré hudby v Brně, byť menší měrou. V kaţdém případě však tento festival rozhodně znamenal významné obohacení brněnského hudebního ţivota, a přehlídka se také stala, jak uvádí Vratislav Bělský, jednou z pomocí mladým varhaníkům na začátku jejich koncertní dráhy (alespoň co se týče prvníc ročníků).687 Zajímavé také je, ţe přes téměř mizivou propagaci a malou účast hudebních

680 Kučerová, M.: Hudba rudolfínské Prahy v Brně. In: Opus musicum 19, č. 8, 1987, komentář XIII 681 Tamtéţ 682 Bělský, V.: Varhanní přehlídka v Brně. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 406 683 Tamtéţ 684 Brněnský varhanní festival, informace o historii festivalu na jeho oficiálních internetových stránkách, dostupné z: http://varhany.nomi.cz/ , cit. 3. 5. 2012 685 Tamtéţ 686 Bělský, V.: Varhanní přehlídka v Brně. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 407 687 Tamtéţ - 100 - kritiků, měl hned první ročník festivalu velmi dobrou návštěvnost688, coţ svědčí o výrazném zájmu brněnského publika o varhanní hudbu a nový typ festivalu. Co se týče repertoáru staré hudby, který v průběhu 80. let na koncertech tohoto festivalu nejčastěji zazníval, opakovala se zde zejména jména autorů jako J. S. Bach, G. F. Händel, G. Muffat, L. – N. Clérembault, F. Dandrieu, D. Buxtehude, F. Couperin nebo F. X. Brixi.689

4.3 Hudební školy, divadla a ostatní instituce

Stará hudba na koncertech brněnských hudebních škol se v 80. letech vyskytovala velmi podobně jako v letech sedmdesátých. Co se týče brněnské Konzervatoře, dá se říci, ţe se jednalo ještě spíše o pokles, a jediným uceleným koncertem, na kterém se vyskytla starší díla, byl v roce 1987 předvánoční koncert „Starých mistrů“, na němţ zazněla díla spíše předklasicistní.690 Na ostatních koncertech stará hudba výrazněji zastoupena nebyla, pouze občasně ve smíšeném programu.691 V rámci koncertů JAMU se oproti tomu udrţely pravidelné kaţdoroční předvánoční koncerty nazvané „Hudba starých mistrů“, na kterých v průběhu 80. let zazněla díla skladatelů H. I. Bibera, J. S. Bacha, G. F. Händela, G. Ph. Telemanna, G. Frescobaldiho nebo P. J. Vejvanovského.692 Kromě těchto večerů se stará hudba objevovala celkem pravidelně, ale ve smíšeném programu, na sborových, varhanních a několika komorních koncertech.693 Jedinou výjimkou byly v roce 1985 koncert pedagogů JAMU k příleţitosti 300. výročí narození J. S. Bacha a G. F. Händela, na němţ zazněla výhradně díla obou skladatelů a varhanní koncert věnovaný Bachovu výročí.694 Také Komorní opera Miloše Wasserbauera při JAMU pokračovala v provádění starých oper, byť ne tak intenzivně jako v 70. letech.

688 Bělský, V.: Varhanní přehlídka v Brně. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 407 689 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 23-33, 1980-1990 690 Tyto informace jsem čerpala z rubriky „Koncerty“ časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 23-33, 1980- 1990. 691 Viz pozn. 690 692 Viz pozn. 690 693 Viz pozn. 690 694 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 28, duben 1985 - 101 -

Po nepříliš zdařilé inscenaci Míčovy opery O původu Jaroměřic z roku 1980695, následovalo hned roku 1981 velmi úspěšné provedení pastorální opery Erindo skladatele J. S. Kussera.696 Jak uvádí Fukač, toto výjimečné dílo se do Brna dostalo oklikou přes Slovensko, v překladu a zkrácené verzi – z tříaktové opery tak odezněla pouze osmdesátiminutová pastorální hra.697 Přesto však Fukač ve své recenzi hodnotí inscenaci jako uţitečnou a provozně i divácky únosnou sondu, která tak zprostředkovala základní informaci o (pro české prostředí) nepříliš známé Kusserově tvorbě.698 Míní také, ţe zřejmě právě takto „odlehčený“ tvar představuje verzi, kterou mohou mladí interpreté s menšími zkušenostmi adekvátně a úspěšně provést.699 Následně se velmi pochvalně vyjadřuje jak o výkonu orchestru (najatého z hráčů orchestru opery Janáčkova divadla), tak cílevědomém a v oblasti historické interpretace velmi zdařilém výkonu mladého dirigenta M. A. Machka.700 Dále také velmi kladně hodnotí výkony sólistů, z nichţ představitelé titulních muţských úloh byli opět pěvci opery JD.701 Fukač se pak v závěru kritiky zamýšlí nad tím, ţe zdar nové inscenace nebyl náhodný, jelikoţ na JAMU, ale i obecně v Brně, se v posledních sezónách snaţí zejména mladí interpreté a soubory o provádění starých děl dle zásad stylové interpretace.702 Tento předpoklad se potvrdil v průběhu 80. let na mnoha výjimečných koncertních akcích, které jsem jiţ zmínila výše. Po tomto úspěchu bylo další inscenací historického kusu Komorní operou Miloše Wasserbauera aţ provedení opery J. Kohouta „Ţofie aneb Tajné manţelství“ v rámci MHFB v roce 1985.703 Bohuţel jsem o tomto představení nenašla bliţší zmínky, či kritiky. Posledním výrazným počinem Komorní opery na poli staré hudby v námi sledovaném období bylo provedení tří děl C. Monteverdiho v únoru roku 1991.704 Byla to díla Combatimento di Tancredi e Clorinda, Il Ballo delle Ingrate a Lamento d´Arianna, jejichţ realizátory byli Miloš Štědroň a Arnošt Parsch.705 Přes některé nedostatky tohoto představení (jako nekvalitní pěvecké zvládnutí rolí a výkon Komorního souboru Státní filharmonie Brno) hodnotí kritika dramaturgickou snahu Komorní opery o uvedení těchto děl velmi kladně, zejména z důvodu, ţe tentokrát nebyli

695 Viz str. 92 696 Fukač, J.: Stará opera a mladí interpreti. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 402 697 Tamtéţ 698 Tamtéţ 699 Tamtéţ 700 Tamtéţ 701 Tamtéţ 702 Tamtéţ, s. 403 703 Festival Hudba a slovo Brno. Red. Jana Baláčová, Brno 1985 704 jh: Monteverdi ano i ne. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 5 - 102 - přizváni externí sólisté, a studenti se tak mohli sami seznámit s odlišnou oblastí hudební historie.706 Jako další klady pak kritika uvádí taneční sloţku představení a výborný pěvecký výkon Arnoštky Zemanové v Lamentu d´Arianna.707

Jak jsem jiţ zmínila v předchozí kapitole, v 80. letech se v rámci brněnské Miniopery konala ještě jedna inscenace staré opery, a to Monteverdiho Korunovace Poppey v divadle Reduta v říjnu roku 1981.708 Názory na toto představení se ve dvou kritikách lehce rozcházejí (autor kritiky podepsán iniciálami aá v časopise Opus musicum tuto inscenaci hodnotí téměř bez výhrad kladně po všech stránkách), faktem však je, ţe volba úpravy a instrumentace Ernsta Křenka z roku 1936 nebyla pro nadějnou scénu (která v průběhu 70. let realizovala tak výjimečné kusy staré opery) vůbec dobrá.709 Jak uvádí Jiří Fukač ve své kritice tohoto provedení, Křenkova úprava Monteverdiho předlohu příliš symfonizuje a tematizuje, je také zapotřebí velkého orchestru, který v této inscenaci chyběl, coţ působilo na malé scéně značný problém pro pěvce.710 Dle Fukače tak došlo k přecenění nosnosti Křenkovy úpravy a zároveň také podcenění nároků publika, které si zaslouţí být seznamováno s co nejaktuálnějšími, a tedy i co nejautentičtějšími, realizacemi.711 Fukač také v této souvislosti poukazuje na výborné realizace autorské dvojice Parsch – Štědroň a míní, ţe Miniopera má šanci na úspěch v oblasti inscenací starých oper pouze tehdy, stane-li se skutečnou tvůrčí a interpretační dílnou.712 To se však bohuţel nestalo, a Miniopera zanedlouho ukončila svou činnost úplně.

Státní divadlo Brno také pokračovalo v tradici koncertů ve foyeru Janáčkova divadla, na nichţ se občasně taktéţ objevily skladby staré hudby. O jejich provozování se částěčně zaslouţil také mladý soubor Opera camerata, který vznikl v roce 1984 při Státním divadle Brno a jehoţ členové byli také členy orchestru SDB.713 Malý ansámbl, v nástrojovém sloţení flétna, hoboj, fagot, housle a cembalo či klavír, spolupracoval také se sólisty opery SDB a jeho repertoár tvořila převáţně hudba 18. století.714

705 jh: Monteverdi ano i ne. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 5 706 Tamtéţ 707 Tamtéţ 708 Fukač, J.: Brněnská Miniopera. In: Hudební rozhledy 35, č. 2, 1982, s. 70 709 aá: Mana zvaná Monteverdi+Miniopera. In: Opus musicum 13, č. 10, 1981 710 Fukač, J.: Brněnská Miniopera. In: Hudební rozhledy 35, č. 2, 1982, s. 71 711 Tamtéţ 712 Tamtéţ 713 Tyto informace jsem čerpala ze starých programů uloţených v archivu ND Brno. 714 Viz pozn. 713 - 103 -

Tento soubor koncertoval převáţně právě ve foyeru JD, pro Klub přátel opery a baletu a na zámcích či vernisáţích.715 Opera camerata se tak podílela např. na koncertě ve foyeru JD roku 1986, kde společně se sólisty a dalšími členy orchestru SDB ve smíšeném programu provedla árie a sonáty skladatelů J. S. Bacha, J. F. Fasche a Ch. F. Witta.716 Ucelený program děl starých mistrů však mělo aţ Nedělní matiné ve foyeru JD v roce 1987, kde v první půli koncertu zaznělo šest pastorel z moravských hudebních sbírek (nejčastěji ze sbírky kláštěra v Rajhradě) v podání souboru Musica pastoralis.717 Jelikoţ se jednalo o významný brněnský soubor, specializující se na starou hudbu, budu se mu blíţe věnovat v další části této kapitoly. Ve druhé půli programu uvedeného koncertu pak pěvci Anna Barová s Richardem Novákem za doprovodu flétny a klavíru provedli árie G. Cacciniho, G. B. Bassaniho, A. Caldary, A. Scarlattiho, B. Marcella a F. Gaspariniho.718 Ve stejném roce se pak ještě konalo jedno Nedělní matiné s podtitulem „Historická a soudobá hudba pro ţestě“, kde komorní soubor SDB Brno brass band provedl ve smíšeném programu skladby H. Purcella, T. Susata a G. Gabrieliho.719 Kromě jiţ výše zmíněného uvedení Händelovy Rodelindy720, to byl poslední koncert v rámci SDB, na němţ se objevila díla staré hudby.

V 80. letech byl však patrný velký nárůst koncertů staré hudby v Malém divadle hudby při Moravském zemském muzeu. Tento fakt částečně souvisel také s osobou Františka Malého, který tehdy pracoval v Hudebním oddělení MZM a jelikoţ jeho zájem spočíval zejména v kantorské hudbě 18. století z moravských pramenů zde uloţených, rozhodl se, ţe zaloţí soubor, který by tuto hudbu (veřejnosti zcela neznámou a zapomenutou) interpretoval.721 Roku 1983 proto zaloţil soubor Musica pastoralis, jenţ po celá 80. léta oţivoval na svých koncertech zapomenuté formy figurální hudby, jako pastorely, ofertoria, moteta, školské hry, velikonoční sepolkra atd.722

715 Šlapanská, E.: Opera camerata. In: Kam v Brně za kulturou 31, únor 1988, s. 16 716 Viz pozn. 713 717 Viz pozn. 713 718 Viz pozn. 713 719 Viz pozn. 713 720 Viz str. 96 721 Osobní sdělení Františka Malého. 722 Tyto informace jsem čerpala z programu koncertu souboru Musica pastoralis, uloţeného v archivu ND Brno. - 104 -

Jelikoţ se však jedná o výjimečný soubor s netradičním repertoárem, který si zaslouţí samostatnou zmínku, bude mu věnován prostor v další části kapitoly. Právě díky snahám Františka Malého byl v rámci Malého divadla hudby uveden v sezóně 1985/86 velmi výrazný a ojedinělý cyklus „Hudba na Moravě v 18. století“723, který bude téţ zmíněn v další části práce. František Malý však nebyl jedinou osobou, která se v Malém divadle hudby snaţila o ţivé ukázky staré hudby. Nelze na tomto místě vyjmenovat všechny, ale z nejvíce častých to byli Miloš Štědroň, Jiří Sehnal a Vojtěch Kyas.724 Jednotlivé „koncerty“ pak byli spíše ţivými ukázkami v rámci přednášek či besed s tématem hudební historie. Prvním příkladem tohoto spojení byla beseda s koncertem a ukázkami z vokální tvorby A. Scarlattiho s názvem „Prehistorie umělé písně“, kde ukázky provedli zpěvačka Anna Králová a klavírista Jan Král.725 V dalším roce se jednalo o skutečný koncert, který připravil František Malý, a na němţ účinkovali pozdější členové souboru Musica pastoralis, který byl oficiálně zaloţen aţ roku 1983.726 Jelikoţ se jednalo o předvánoční koncert, byl zde proveden výběr vánočních písní z České mariánské muziky a Svatoroční muziky A. V. Michny z Otradovic.727 V roce 1983 se opět jednalo o přednášku abonentního cyklu „Od gotiky k renesanci“, s názvem „Hudba italského trecenta“, kterou připravil Miloš Štědroň, a jelikoţ byl uměleckým vedoucím souboru Camerata moravica, přizval si tento ansámbl k ţivé ukázce na tuto přednášku.728 Bohuţel však není uveden přesný program. Zajímavé také je, ţe v rámci této přednášky Štědroň také pouštěl nahrávky, tak jako tomu bylo v rámci abonentních cyklů běţně, kdyţ neměl k dispozici ansámbl schopný zahrát ukázku dané oblasti hudební problematiky. Velmi výjimečný koncert v MDH pak připravil následujícího roku Vojtěch Kyas.729 Jednalo se o komorní večer s názvem „Viola d´amour včera a dnes“, na němţ zazněla ve smíšeném programu díla F. Couperina a K. Stamice v podání Františka Slavíka a Jany Dočkalové na violu d´amour a klavírního doprovodu F. Kratochvíla.730 Výjimečné na tomto koncertě je právě uţití violy d´amour, jelikoţ tento nástroj se na brněnských koncertech

723 Tyto informace jsem čerpala ze starých koncertních programů souboru Musica pastoralis ze soukromého archivu Františka Malého. 724 Tyto informace jsem čerpala z rubriky „Koncerty“ časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 23-33, 1980- 1990, kde jsou rozepsány programy MDH. 725 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 24, leden 1981 726 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 25, prosinec 1982 727 Tamtéţ 728 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 26, listopad 1983 729 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 27, listopad 1984 730 Tamtéţ - 105 - objevoval skutečně mizivě (za celé období zkoumané touto prací se jedná o pouhé tři koncerty).731 V roce 1986 se vyskytla snad vůbec největší koncentrace koncertů staré hudby v Malém divadle hudby. Některé soubory zde dokonce vystupovaly vícekrát, čemuţ se ovšem, v rámci tehdejšího brněnského prostředí trpícího nedostatkem souborů specializovaných na starou hudbu, není co divit. Jedním z těchto souborů tak byla např. Musica aurea, která po svém vlastním koncertě „Hudba na šlechtických dvorech v 17. století“, vystoupila společně s ansámblem Camerata moravica na koncertě „Hudba Francie, Itálie a Německa 14.-17. století“.732 Camerata moravica také vystoupila ještě jednou, a to v rámci abonentního cyklus „Hudba minulosti promlouvá k dnešku“, kdy na koncertě s názvem „Hudba českých pramenů 14.-17. století v evropském kontextu“ hrála společně s hosty.733 V rámci stejného cyklu pak taktéţ dvakrát vystoupil brněnský soubor historických nástrojů Tibia, poprvé na koncertě „Hudba českých pramenů 13.-17.století“, kde provedl transkripce loutnových tabulatur a 36 nápěvů ze sbírky O. Hostinského, a podruhé na vánočním koncertě „Den přeslavný jest k nám přišel“, kde provedl hudbu vánoční doby 16. a 17. století.734 V roce 1986 je také důleţité uvedení komorního koncertu „Houslová skordatura v sonátách 17.století“, na němţ poprvé vystoupili členové vznikajícího souboru Collegium musicum Brno, který se věnoval hraní staré hudby, zejména z archivních materiálů.735 Pořad připravil Jiří Sehnal, a právě on tehdy pomáhal budoucímu uměleckému vedoucímu Collegia, houslistovi Jiřímu Květonovi, s badatelským úsilím v Hudebním oddělení MZM a kroměříţském archivu.736 O tomto souboru se však také podrobněji zmíním v další části práce. Velmi zajímavý je také fakt, ţe v rubrice koncertů MDH v časopise Kam v Brně za kulturou, jsem našla uvedeno, ţe v roce 1987 v rámci Malého divadla hudby proběhla československá premiéra Monteverdiho „Il ballo delle ingrate“, 2. února, v provedení souboru Musica aurea.737 Přitom veškeré kritiky, které byly napsány, se vztahují ke druhému provedení tohoto zpívaného baletu, dne 10. února v rámci koncertního cyklu KPH.

731 Tyto informace jsem čerpala z časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 13-34 (1970-1991) , archiv Moravské zemské knihovny Brno 732 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 29, březen a duben 1986 733 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 29, listopad 1986 734 Tamtéţ, říjen a listopad 1986 735 Tamtéţ, listopad 1986 736 Osobní sdělení Jiřího Květone 737 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 30, únor 1987 - 106 -

Ve stejném roce se opět opakoval koncert členů budoucího Collegia musica Brno z iniciativy Jiřího Sehnala, s názvem „Houslové sonáty 17. století z Kroměříţe“, kde zazněly skladby H. Döbeliho, G. Muffata, H. I. Bibera a anonymů.738 Po koncertě souboru Camerata moravica „Lidová hudba v 15.-17. století“, v rámci výše uvedeného cyklu sezóny 1986/87, nastal opět v koncertních aktivitách Malého divadla hudby útlum.739 Po dvou ojedinělých koncertech souboru Musica pastoralis v roce 1988 a 89 pak koncerty v rámci MDH ustaly úplně.740 Je však třeba znovu připomenout význam snah této instituce, jakoţ i celého Hudebního oddělení MZM, o uvádění starých a zapomenutých skladatelů a děl ze sbírek brněnského a kroměříţského archivu. Podporou a uváděním malých souborů specializovaných na tuto oblast hudební historie, tak pomohli ke znovuoţivení výjimečných děl hudby 17. a 18. století a výrazně tak i obohatili dramaturgii brněnského koncertního ţivota.

Co se týče ostatních brněnských hudebních institucí, opět se jako pořadatel projevil také Brněnský akademický sbor, byť ne tak výrazně jako v letech 70. V roce 1980 opět také pozval zahraniční soubor - Chapman College – z USA, který provedl ve smíšeném programu skladby J. S. Bacha a A. Vivaldiho.741 Koncert BASu s výraznějším zastoupením starých skladeb se však konal aţ v roce 1983, kdy v Besedním domě vystoupil s programem zohledňujícím českou hudbu, na němţ zazněla díla K. Haranta z Polţic a zejména Stabat Mater F. I. A. Tůmy, za spoluúčasti brněnských sólistů a varhanice H. Bartošové-Nováčkové.742 Poté však následovala dlouhá odmlka a aţ v roce 1987 se BAS znovu projevil jako pořadatel, kdyţ započal víceméně pravidelnou tradici jarních koncertů.743 Na těchto koncertech však byla stará hudba zastoupena vţdy ve smíšeném programu s moderními díly.744

V oblasti koncertů staré hudby (zejména menších specializovaných souborů) v Brně osmdesátých let se však výrazně a nečekaně projevilo Obvodní kulturní a vzdělávací středisko Brno I (OKVS Brno I).

738 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 30, březen 1987 739 Tamtéţ, duben 1987 740 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 31 a 32, 1988 a 1989 741 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 23, leden 1980 742 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 26, červen 1983 743 Tyto informace jsem čerpala z rubriky „Koncerty“ časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 23-33, 1980- 1990 744 Viz pozn. 743 - 107 -

Jak jsem jiţ uvedla na začátku této kapitoly, zřejmě za tímto nenadálým zvýšeným výskytem pořádání koncertů staré hudby stála osoba, která působila ve vedení OKVS Brno I a měla o starší hudbu osobní zájem. Bohuţel se mi však nepodařilo zjistit, o koho konkrétně se jednalo. Jisté však je, ţe tato instituce pravidelně zvala na své koncerty malé brněnské soubory specializované na hudbu starých mistrů, které tak mnohdy měly jedinou příleţitost představit se širší veřejnosti. K pravidelným interpretům, které OKVS Brno I na své koncerty zvalo tak patřil např. brněnský soubor historických nástrojů Tibia.745 Jelikoţ se zmíněný větší výskyt pořadatelství koncertů staré hudby OKVS Brno I datuje aţ od poloviny 80. let, zřejmě tento fakt souvisí také s tím, ţe mnoho těchto zmiňovaných specializovaných souborů vznikalo také aţ ve druhé polovině 80. let. Stejně tomu bylo i v případě souboru Tibia, který vnikl roku 1984.746 Bohuţel však tento výjimečný ansámbl velmi málo koncertoval a tudíţ fakt, ţe v průběhu 2. poloviny 80. let v rámci koncertů OKVS Brno I vystoupil čtyřikrát je pro OKVS Brno I velkou dramaturgickou zásluhou.747 OKVS Brno I bylo také od roku 1986 spolupořadatelem význačného cyklu kaţdoročních Setkání výrobců slohových historických nástrojů, které primárně pořádala Společnost pro starou hudbu.748 V rámci těchto setkání také probíhaly koncerty, nejčastěji českých souborů, které přímo hrály na kopie historických nástrojů, jako byla např Tibia.749 Na těchto setkáních probíhaly odborné semináře a příspěvky, a v roce 1989 byla také uskutečněna malá výstavka nástrojů spojená s jejich předváděním, která se konala v tradičním místě těchto setkání, Muzeu dělnického hnutí (dnes Místodrţitelský palác), které spadalo právě pod OKVS Brno I.750 Zde se také konaly veškeré koncerty, které byly pořádány v rámci těchto setkání, jako např. koncert Roţmberské kapely v roce 1986.751 OKVS Brno I v rámci svých koncertů také zvalo některé mimobrněnské soubory staré hudby, jako např. Ars cameralis v roce 1987, který měl koncert dokonce v Besedním domě (koncerty Tibie se totiţ většinou odehrávaly v menších prostorech jako Centra C

745 Tyto informace jsem čerpala z rubriky „Koncerty“ časopisu Kam v Brně za kulturou, ročníky 23-33, 1980- 1990 746 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 56 747 Viz pozn. 745 748 Viz pozn. 745 749 Viz pozn. 745 750 Kašpařík, J.: Portativy-clavichordy-virginaly. In: Kam v Brně za kulturou 32, květen 1989, s. 5 - 108 - v Kohoutovicích nebo Satelit klubu v Bohunicích), nebo Musica antiqua Praha, která vystoupila také v Besedním domě v roce 1988 s programem z děl mistrů severoitalského baroka.752 V roce 1989 také OKVS Brno I pozvalo i zahraniční hosty – v obřadní síni Nové radnice tak vystoupil nizozemský soubor renesanční a barokní hudby Sint Joseph in´t Bosch a hned druhý den poté v kostele sv. Augustina provedl nizozemský varhaník Kees Kramer recitál skladeb nizozemských autorů od 16. století do současnosti.753 Kdyţ přestal po roce 1989 platit zákaz hraní varhanních koncertů v brněnských kostelích, OKVS Brno I se této příleţitosti hned v roce 1990 chopilo, a uspořádalo koncertní cyklus „Varhanní hudba v brněnských chrámech“, na jehoţ koncertech také zaznívala díla starých mistrů.754 Co se týče dramaturgie koncertů staré hudby, které pořádalo OKVS Brno I, byla velmi nápaditá, zřejmě díky interpretům těchto koncertů. Byly tak zde v závěru 80. let provedeny např. české lidové, ţákovské a taneční písně 14. a 15. století a lidová hanácká opera ze 17. století v podání souboru Tibia, veřer skladeb pro trubku P. J. Vejvanovského a G. Ph. Telemanna v interpetaci V. Bialase, a několik vánočních koncertů v podání souborů Opera camerata, Roţmberské kapely a Komorního sboru UJEP.755 OKVS Brno I se tak také zaslouţila v poměrně značné míře o oţivení dramaturgie koncertů v Brně a zejména o moţnost aktivního provozování staré hudby pro malé specializované soubory.

Z dalších institucí, které výjimečně pořádaly koncerty staré hudby je nutno zmínit různé závodní a podnikové kluby, které v průběhu 80. let (v rámci 70. let se koncerty staré hudby pořádané závodními klubya vůbec nevyskytují) velmi sporadicky a jednotlivě pořádaly ojedinělé večery staré hudby. Důleţité na těchto koncertech je, ţe se zde opět vyskytují menší brněnské specializované soubory, jako např. Camerata moravica, které se tímto způsobem snaţily vystupovat.756 Tak např. Závodní klub ROH První brněnské strojírny uspořádal v roce 1983 v Besedním domě koncert „Vánoce v zámku a podzámčí“, na kterém soubory Brněnský

751 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 29, květen 1986 752 Viz pozn. 745 753 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 32, říjen 1989 754 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 33, 1990 755 Viz pozn. 745 756 Viz pozn. 745 - 109 - komorní orchestr, Brněnští madrigalisté a Camerata moravica provedli skladby A. V. Michny z Otradovic, T. N. Koutníka, V. J. Kopřivy a J. Lokaje.757 Dá se říci, ţe téměř ve všech případech podnikových koncertů se jednalo o vánoční koncerty, některé však měly na programu výjimečná díla staré hudby, jako např. Vánoční koncert ROH Pozemních staveb, kde soubor Opera camerata se sólisty provedli skladby A. Scarlattiho, A. Lettiho, J. Myslivečka, J. F. Fasche, Plamennou růţi G. F. Händela a Vánoční muzyku A. V. Michny z Otradovic.758

Dále se v 80. letech v Brně vyskytovaly některé ojedinělé koncerty staré hudby, jako např. sborový koncert Pěveckého sdruţení moravských učitelů v roce 1986, kde ve smíšeném programu zaznělo Palestrinovo dílo Pueri hebraeorum a staročeské a gregoriánské chorály759, byly to však ojedinělé akce a pro účely této práce nemají primární význam.

4.4 Soubory specializované na starou hudbu

Jak jsem uvedla na začátku této kapitoly, v 80. letech začalo v Brně vznikat velké mnoţství menších souborů specializovaných na starou hudbu, které nyní krátce představím. Byl zde ale také jeden, který pokračoval v činnosti započaté jiţ v 70. letech.

4.4.1 Camerata moravica

Jak jsem jiţ uvedla výše, hlavním velkým počinem na poli staré hudby bylo pro soubor Camerata moravica uvedení tzv. Hanáckých oper v rámci MHFB „Operní hudba“ 1980, společně s Komorním orchestrem Bohuslava Martinů.760 Základní těţiště koncertní činnosti souboru totiţ jinak spočívalo především v komorních koncertech, často konaných v menších prostorách, na zámcích, vernisáţích nebo na otevřených letních scénách (např. v rámci Brněnského kulturního léta).761 Pravidelně také Camerata jezdila od roku 1983 na přehlídky amatérských souborů na zámku v Jaroměřicích

757 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 26, prosinec 1983 758 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 32, prosinec 1989 759 Viz pozn. 745 760 Viz str. 93 761 Tyto informace jsem čerpala ze starých koncertních programů z osobního archivu Libora Nykodýma, bývalého člena souboru Camerata moravica. - 110 - nad Rokytnou, které se jmenovaly „Hudba u krbu“ a na nichţ ansámbl také získal několik ocenění.762 Díky spolupráci s Brněnským akademickým sborem a Brněnskými madrigalisty také Camerata často spoluúčinkovala na zajímavých provedeních starých děl, jako např. roku 1985, kdy společně s BASem provedla díla „Dolorosi martyr, fieri toermenti“ L. Marenzia a Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr K. Haranta z Polţic.763 Camerata moravica mimořádně zajišťovala také hudební doprovod k dramatizaci Markéty Lazarové v Divadle na provázku, k níţ napsal hudbu Miloš Štědroň, který byl zároveň vedoucím Cameraty.764 Soubor se snaţil po celé 80. léta (do svého zániku v roce 1988)765 aktivně koncertně vystupovat, k čemuţ mu pomáhaly pořadatelské instituce jako Hudební mládeţ, Brněnské kulturní léto, OKVS Brno I nebo některé podnikové kluby, jak jsem zmínila v předchozí podkapitole. V roce 1983 někteří členové Cameraty soubor opustili (v čele s Pavlem Vašinou) a i kdyţ s ním ještě poté příleţitostně vystupovali, zaloţili si ansámbl vlastní.766

4.4.2 Tibia

Původní myšlenka na zaloţení dalšího souboru historických nástrojů pocházela od výrobce těchto replik, Jana Kašpaříka a multiinstrumentalisty Pavla Vašiny.767 Kašpařík i Vašina byli v té době členové Cameraty, a Kašpařík vyráběl pro její potřeby cinky a šalmaje.768 Jelikoţ v té době nikdo na cink hrát neuměl, musel se to sám naučit a této dovednosti naučil i Pavla Vašinu a jeho syny, kteří byli také aktivní hudebníci.769 Společně se poté rozhodli a v roce 1983 zaloţili ansámbl Brněnští cinkenisté, který však veřejně nevystupoval.770 Přesto získal ocenění v mezinárodní soutěţi v Paříţi za nahrávku skladeb pro cink.771

762 Osobní sdělení Libora Nykodýma. 763 Viz str. 91 764 Osobní sdělení Libora Nykodýma. 765 Viz pozn. 764 766 Viz pozn. 764 767 Dufek, J.:Tvůrce šalmajů a trub pastýřských. In: Lidová demokracie 44, 21.12.1988, s. 8 768 Tamtéţ 769 Tamtéţ 770 Tamtéţ 771 Tamtéţ - 111 -

V roce 1984 se pak soubor rozšířil o další členy a nástrojové obsazení a tak vznikla Tibia, která působila jako amatérské těleso Sdruţeného závodního klubu ţelezničářů v Brně.772 Tento klub také soubor zaštiťoval materiálně.773 Tibia se zaměřovala na hudbu gotiky a renesance, veškeré spartace a úpravy historických pramenů pak prováděl pozdější umělecký vedoucí Pavel Vašina.774 Prvním vedoucím souboru byl totiţ Jan Kašpařík, který také pokračoval ve výrobě a rekonstrukcích dalších druhů nástrojů, zejména dechových.775 Soubor také vystupoval v historických kostýmech a účinkoval také v několika pořadech pro Český rozhlas a televizi.776 Spolupracoval také s některými dalšími brněnskými soubory a vokálními tělesy, jako Camerata moravica nebo BAS.777 Bohuţel však v současné době neexistuje ucelený archiv koncertní a umělecké činnosti souboru, který jiţ zanikl, a tudíţ není moţné zjistit bliţší informace o konkrétních koncertech v průběhu 80. let.778 Podařilo se mi pouze najít zmínky o několika koncertech, které jsem zmiňovala v předchozí podkapitole a jejich soupis bude obsaţen v přílohách.

4.4.3 Musica pastoralis

Jak jsem jiţ předeslala v předchozí podkapitole, v roce 1983 zaloţil František Malý při Hudebním oddělení MZM výjimečný soubor Musica pastoralis.779 Tento malý ansámbl byl výjimečný zejména svou dramaturgií, neboť se zaměřoval na kantorskou hudbu 18. století z moravských pramenů, které byly uloţeny ve sbírkách Hudebního oddělení MZM.780 Soubor tak oţivoval zapomenuté formy figurální hudby, jako pastorely, moteta, školské hry nebo sepolkra.781 Jak uvádí na programu jednoho ze svých koncertů, provozováním této hudby se Musica pastoralis snaţila vyplnit citelnou mezeru,

772 Dufek, J.:Tvůrce šalmajů a trub pastýřských. In: Lidová demokracie 44, 21.12.1988, s. 8 773 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 56 774 Tamtéţ 775 Tamtéţ 776 Tamtéţ, s. 57 777 Tamtéţ, s. 56 778 Osobní sdělení Pavla Vašiny. 779 Viz str. 105 780 Osobní sdělení Františka Malého. 781 Tyto informace jsem čerpala z programu koncertu souboru Musica pastoralis, uloţeného v archivu ND Brno. - 112 - která ostře kontrastuje s mnoţstvím a hudebně – historickou hodnotou dochovaných památek.782 Zcela výjimečnou a nedocenitelnou úlohu v této snaze pak má činnost Františka Malého, který byl duší souboru a ve své osobě spojoval role korepetitora, dirigenta, sbormistra, dramaturga, realizátora a upravovatele skladeb (které osobně v archivu vyhledával) a také aktivního hudebníka (varhany a později cembalo).783 Obsazení ansámblu bylo vskutku komorní a, jak uvádí Trojan, jeho nosným pilířem byla skupina zpěváků.784 Jednalo se o Marii Plhalovou a Stellu Hrdličkovou – soprán, Kateřinu Plevovou – alt, Josefa Kováře – tenor, Jiřího Plhala a Jiřího Kleckera – bas.785 Miniorchestr pak tvořili Miloš Prudil a Kateřina Marková – housle, Mojmír Kačírek – viola, Dušan Zemánek – violoncello, Martina Miklušová – hoboj a František Malý – varhany.786 V době svého vzniku však soubor disponoval ještě menším nástrojovým obsazením (pouze housle a varhany), přesto však byl jeho první koncert v prosinci roku 1983 přijat s velkým ohlasem.787 Jan Trojan tehdy ve své kritice ocenil zejména dramaturgii, kterou označil za velmi přínosnou a velmi kladně hodnotí zaměření souboru, který si dle jeho názoru jistě najde své příznivce.788 Musica pastoralis na tomto koncertu nazvaném „Moravské vánoční pastorely“ provedla vskutku výjimečné a zcela zapomenuté skladby, jako Laetamini pastores M. Altmana, Pastýřské plesání řeholního ředitele kůru tomášského kostela v Brně J. Haury, Pastorellu hanaticu choceňského kantora T. N. Koutníka, pastorelu „Čuvaj Ondráši noviny“ ze sbírek rajhradského kláštera, nebo skupinku pastorel z Blíţkovic.789 V závěru programu soubor uvedl první novodobé provedení díla Missa pastoralis boemica kantora z Bílovic u Uherského Hradiště.790 O tomto kusu se Trojan vyjádřil, ţe by potřebovalo větší nástrojové obsazení, ale bylo zajímavé tuto skladbu slyšet.791 Po tomto nadějném představení mladého souboru následoval další koncert opět rok poté před Vánocemi (opět s programem Moravských pastorel)792, soustavně ovšem začal ansámbl koncertovat aţ od roku 1985.793

782 Tyto informace jsem čerpala ze starých koncertních programů souboru Musica pastoralis ze soukromého archivu Františka Malého. 783 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář IV 784 Tamtéţ, komentář VI 785 Tamtéţ, komentář IV 786 Tamtéţ 787 Trojan, J.: Moravské pastorely. In: Opus musicum 16, č. 4, 1984, komentář 4/XI 788 Tamtéţ, komentář 4/XII 789 Tamtéţ 790 Tamtéţ 791 Tamtéţ 792 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 27, prosinec 1984 - 113 -

V sezóně 1985/86 totiţ František Malý uskutečnil v Malém divadle hudby výjimečný cyklus „Hudba na Moravě v 18. století“, který byl doplněn šesti koncerty souboru Musica pastoralis.794 Odeznělo sice pouze pět koncertů, jejich dramaturgický přínos pro brněnské hudební prostředí, a zejména pro příznivce staré hudby, byl ovšem mimořádný.795 Jan Trojan ve své recenzi tohoto cyklu uvádí, ţe nevšední sestava programu a jeho přínos spočívá především v uvádění novinek a pokládá otázku: „Kdo si můţe dnes ve standardizovaném hudebním provozu dovolit takový luxus, aby vydával na světlo stále nové a nové skladby z nepřeberného pokladu hudby starých mistrů?“.796 Míní, ţe pouze člověk, který má přístup k pramenům a věnuje heuristice a přepisu not nesmírnou práci.797 Právě takovým člověkem byl František Malý, který všechny tyto charakteristiky spolňoval a dodával k nim ještě velké osobní nadšení. K jednotlivým koncertům také pronášel průvodní řeč a v programech uváděl podrobné informace k jednotlivým dílům a jejich autorům.798 Seznamoval tak posluchače s výsledky badatelské činnosti a hudební historií Moravy 18. století, coţ bylo v tehdejší době opravdu výjimečné.799 První pořad tohoto cyklu představil významná moravská centra a hudební sbírky 18. století, a František Malý v úvodním slově zmínil fond premonstrátského kláštera v Nové Říši, sbírku z kostelního kůru ve Ţdáru nad Sázavou, nebo Dřevohostice a Dub.800 Trojan si v této souvislosti posteskl, ţe dosud fakticky neexistují nahrávky zachycující hudbu těchto významných moravských kantorských lokalit, jako tomu bylo např. v případě citolibské skladatelské školy.801 To se však v průběhu 80. let mělo změnit, protoţe Musica pastoralis se spolu s dalšími soubory účastnila několika nahrávání v rozhlase802, a dá se předpokládat, ţe na těchto nahrávkách byly obsaţeny i skladby moravských autorů 18. století. Na druhém večeru uvedeného cyklu zazněly moravské vánoční pastorely z Valašska a Blíţkovic, autorů J. Schreiera nebo A. Šenkýře.803 Dle Jiřího Trojana tyto kantorské skladby blízké pololidové tvorbě nejvíce vyhovují interpretaci souboru Musica pastoralis, a také dramaturgicky znamenají značný objev.804

793 Osobní sdělení Františka Malého. 794 Viz pozn. 782 795 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář IV 796 Tamtéţ 797 Tamtéţ 798 Viz pozn. 782 799 Viz pozn. 782 800 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář IV 801 Tamtéţ 802 Viz pozn. 782 803 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář V 804 Tamtéţ - 114 -

Třetí koncert provedl soubor za spoluúčasti ansámblu Musica aurea, a zazněla na něm díla málo známých moravských skladatelů 18. století, jako J. Schreier, J. Haura, F. Müller, P. Gravani, nebo J. Puschmann.805 Čtvrtý večer daného cyklu nazvaný „Písně času májového“ měl opět jednotící téma, kterým byly skladby věnované sv. Janu Nepomuckému z různých hudebních sbírek.806 Byl zde provedena díla V. K. Holana – Rovenského, J. A. Plánického, J. J. F. Voyty, F. X. Brixiho, Salve Regina J. Schreiera a Ave Regina coelorum V. Kalouse z brněnské augustiniánské sbírky.807 Poslední koncert v sobě spojoval vlastně původně plánované dva večery, jelikoţ byl nazván „Moravské zpěvohry“ a obsahoval ukázky velikonočních oratorií a hanácké opery.808 Ona „hanácká opera“ byl „Landebork“ (celý název zní Kterak Landebork od Prahe z Království českého ani nepškna, lotr, zbohem hébal) I. A. Plumlovského, vlastně jen ukázka z tohoto díla, o němţ se Jan Trojan vyjádřil jako o neobratné, prázdně působící „operetě“, která by potřebovala zevrubnější úpravu.809 Oproti tomu velmi kladně hodnotí tři sepolkra, která dále na koncertě zazněla, Zpívaná rozjímání F. V. Míči, anonymní Opera de passione Domini ze sbírky martinského kostela v Třebíči, a anonymní oratorium „Kde jsi, hříšníku?“, o nichţ tvrdí, ţe působila nesmírně sugestivním dojmem.810 Celý cyklus pak Trojan hodnotí v superlativech, méně však chválí soubor jako takový po interpretační stránce a úrovni hudebního projevu.811 Soubor se podle něj dosud nestal technicky a výrazově souborem, zpěváci netvoří jednotný celek a a jejich projev se málo spojuje s nástrojovou skupinou.812 Jisté zlepšení této skutečnosti nastalo aţ v roce 1988, po reorganizaci souboru a přidání cembala, na které hrál František Malý.813 Jak uvádí opět Jan Trojan v kritice jarního koncertu z roku 1989, stále však znatelně chyběl bas, ať uţ v podobě violoncella, nebo kontrabasu.814 Nástrojové obsazení se během činnosti souboru stále různě měnilo, zejména ke konci činnosti souboru v polovině 90. let, a také obsahovalo některé lidové nástroje, které byly

805 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář V 806 Viz pozn. 782 807 Viz pozn. 782 808 Viz pozn. 782 809 Trojan, J.: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář V 810 Tamtéţ 811 Tamtéţ, komentář VI 812 Tamtéţ 813 Trojan, J.: Do zahrady vejdi. In: Opus musicum 21, č. 6, 1989, I 814 Tamtéţ, II - 115 - různým skladbám, zejména pastorelám, předepsány.815 V souboru se tak vyskytli hráči na niněru, kolovrátek, „kukačku“, trubku či tzv. pastýřskou troubu, kterou pro soubor vyrobil Jan Kašpařík.816 Musica pastoralis hrávala občasně také mimo domovské Malé divadlo hudby, např. na matiné ve foyeru JD v roce 1987, a po roce 1990 také provedla několik vánočních koncertů (sloţených z pastorel moravských kantorů) v Bílém domě, Paláci u Šlechtičen nebo kostele sv. Augustina.817 V roce 1986 se také účastnila společně s brněnským souborem Tibia koncertů na celostátním Setkání stavitelů slohových nástrojů (o němţ jsem se zmínila v předchozí podkapitole) a od roku 1985 se pravidelně účastnila letních interpretačních seminářů Společnosti pro starou hudbu v Kroměříţi.818 Faktem však je, a potvrdil mi to také František Malý, ţe hlavní význam souboru Musica pastoralis, netkvěl ani tak v dokonalé interpretaci staré hudby, ale spíše dramaturgii koncertů.819 Jak píše také Jan Trojan, tato dramaturgie totiţ neměla v Brně (v zaměření na určitý obor blízký kantorské tvorbě) obdoby a jen díky činnosti souboru Musica pastoralis nebyla v té době stará hudba z Moravy odsouzena k mlčení.820

4.4.4 Collegium musicum Brno

Podobného zaměření, alespoň co se týče oţivování staré hudby z moravských hudebních sbírek, je soubor Collegium musicum Brno. Tento soubor vznikl v roce 1986 z iniciativy pozdějšího dlouholetého uměleckého vedoucího, houslisty Jiřího Květone a Vratislava Bělského.821 Jejich snaha se snaţila přímo řešit dva hlavní problémy, kvůli kterým se v té době neprováděl rozmanitější repertoár staré hudby.822 Tyto důvody byly hlavně nedostatek notového materiálu, a nemoţnost hraní duchovní hudby.823 Jelikoţ Jiří Květon vţdy chtěl hrát duchovní hudbu, a pokud moţno ve stylové interpretaci, díky spolupráci s Vratislavem Bělským, který spartoval staré notové materiály, a iniciativě Jiřího Sehnala, který jej inspiroval k badatelské práci v hudebních archivech MZM

815 Viz pozn. 782 816 Viz pozn. 782 817 Viz pozn. 782 818 Viz pozn. 782 819 Osobní sdělení Františka Malého. 820 Trojan, J.: Do zahrady vejdi. In: Opus musicum 21, č. 6, 1989, II 821 Osobní sdělení Jiřího Květone. 822 Viz pozn. 821 - 116 - a Kroměříţi, si Květon začal sám hledat partitury a autory.824 Tato praxe byla v tehdejší době běţná, a pokud chtěl začínající soubor hrát odlišné skladby staré hudby, neţ se běţně hrály (Bach, Vivaldi, Händel), musel volit tuto cestu. Stejně tomu tak bylo v případě téměř všech ostatních malých specializovaných souborů, jako Camerata moravica, Tibia, Telemannovo barokní collegium a další, které zmíním dále. Díky této badatelské činnosti (jejímţ velkým úspěchem bylo znovuobjevení díla a osobnosti skladatele J. I. F. Vojty Jiřím Květonem) je těţištěm repertoáru souboru duchovní a instrumentální hudba 17. století.825 Členové souboru (který stále aktivně koncertuje i v současnosti) hrají na historické nástroje a snaţí se obnovovat způsoby dobové hráčské praxe.826 Jádro repertoáru souboru tvoří sbírka skladeb z kůru kostela sv. Jakuba v Brně, jejímuţ zpracování se celoţivotně věnuje Jiří Květon.827 Díky této badatelské činnosti tak mohl soubor provádět premiérově různé triové sonáty a jiné skladby, později i vokální, kdyţ začal na konci 80. let spolupracovat s mladými brněnskými zpěváky jako Vladimírem Richterem nebo Magdalenou Koţenou.828 Počáteční obsazení souboru bylo Jiří Květon, Bohumír Strnad – barokní housle, Libor Kučera – viola da gamba nebo violoncello, Vratislav Bělský – cembalo nebo varhanní pozitiv a Jarmila Janíčková – zpěv.829 V současné době je obsazení zcela změněno a uměleckou vedoucí souboru je Elen Machová. Zpočátku soubor hrál hlavně v Malém divadle hudby, v rámci různých pořadů a besed, jako např. v roce 1986, kdy v obsazení housle, cembalo a viola da gamba provedl koncert s názvem „Houslová skordatura v sonátách 17.století“, na němţ zazněly skladby J. I. Vojty, J. H. Schmelzera, M. Fabera (také výrazný badatelský objev) a H. I. Bibera.830 Postupně začal soubor uskutečňovat samostatné koncerty mimo MDH, bohuţel však archiv činnosti souboru do roku 1996 neexistuje, proto zde nemohu uvést bliţší informace.831

823 Viz pozn. 821 824 Viz pozn. 821 825 Historie souboru Collegium musicum na jeho oficiálních internetových stránkách, dostupné z: http://www.cz.cmbrno.com/index.php/o-souboru/historie-souboru, cit. 5. 5. 2012 826 Tamtéţ 827 Tamtéţ 828 Viz pozn. 821 829 Mikulášková, V.: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003, s. 53 830 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 29, listopad 1986 831 Archiv dnes vlastní Věra Mikulášková, současná členka souboru, bohuţel jsou však koncertní programy datovány aţ od roku 1996. - 117 -

Po roce 1990 začal soubor také nahrávat a v roce 1996 tak např. vznikla unikátní nahrávka „Barokní kantáty z kůru sv. Jakuba“, na které jsou zachyceny skladby F. A. Bonportiho, J. M. Zachera, G. B. Bassanniho, J. J. Fuxe nebo G. Legrenziho.832

4.4.5 Telemannovo barokní collegium

Dalším výrazným souborem staré hudby v Brně bylo Telemannovo barokní collegium. Soubor zaloţil v roce 1987 flétnista Radek Dočkal, který se stal jeho uměleckým vedoucím.833 Těleso sdruţovalo tehdejší studenty brněnských vysokých hudebních škol (JAMU, FF MU), kteří měli společný zájem o stylovou interpretaci staré hudby.834 Jelikoţ se Radek Dočkal zaměřoval zejména na tvorbu pro zobcové flétny, soubor zpočátku disponoval nástrojovým obsazením 4 fléten, cembalem a violoncellem.835 Flétny si soubor nechal vyrobit v německém Klingenthalu, kde byla bohatá nástrojářská tradice, a později si tamtéţ objednal i krumhorny.836 Postupem času se soubor ještě více rozrostl, o další nástroje (housle, viola) a posléze i vokalisty, a v největším moţném obsazení měl aţ 13 členů.837 Zpočátku se TBC specializovalo výhradně na instrumentální tvorbu, s příchodem vokalistů se jeho repertoár rozrostl také o vokální skladby.838 Notový materiál získával Radek Dočkal taktéţ badatelskou činností v archivech, ale i z různých zájezdů do zahraničí, např. partitury v knihovnách Bärenreiter v NDR.839 Bohatý repertoár souboru měl těţiště v tvorbě G. Ph. Telemanna, jak jiţ napovídá název tohoto ansámblu, výrazně zde ale byli zastoupeni mnozí další skladatelé jako A. Scarlatti, J. Ch. Pepusch, J. B. Loeillet, A. Vivaldi, H. I. Biber, J. H. Schmelzer, A. Vivaldi, P. J. Rittler nebo G. B. Sammartini.840 Jistou zvláštností tohoto souboru byla také dramaturgická koncepce koncertů, na nichţ se Dočkal snaţil publiku představit neznámé skladatelské osobnosti, které měli příbuzenský vztah k všeobecně známým autorům, jako např. D. Purcell, A. Marcello nebo skladatelský rod Loeilletů.841

832 Osobní sdělení a informace z přebalu CD Jiřího Květone. 833 Koncertní program z osobního archivu Radka Dočkala. 834 Tamtéţ 835 Osobní sdělení Radka Dočkala. 836 Viz pozn. 835 837 Viz pozn. 835 838 Viz pozn. 835 839 Viz pozn. 835 840 Koncertní program z osobního archivu Radka Dočkala. 841 Viz pozn. 835 - 118 -

TBC kromě běţné koncertní činnosti, která byla poměrně častá, spolupracovalo s BROLNem, provádělo výchovné koncerty a koncerty na zámcích a velmi často natáčelo v Českém rozhlase.842 Bohuţel neexistuje ucelený archiv koncertů a vystoupení Telemannova barokního collegia, takţe zde nemohu uvést bliţší informace.843 Soubor fungoval ještě na počátku 90. let, po nástupu Radka Dočkala do pozice sbormistra komorního pěveckého sboru Moravských madrigalistů, a díky vytíţenosti všech ostatních členů se nakonec po několika ojedinělých koncertech TBC rozpadlo.844

4.4.6 Madrigal Octet Brno

Na konci 80. let vznikl v Brně menší vokální soubor s názvem Madrigal oktet, který se také zaměřoval na starou hudbu.845 Soubor vznikl v roce 1987 a vedl jej tehdy začínající dirigent Roman Válek.846 První veřejné vystoupení tohoto vokálního tělesa se konalo v roce 1988, kdy v Besedním domě provedl madrigaly L. Marenzia, C. Monteverdiho a J. Arcadelta.847 Po několika zájezdech pak souboru vystoupil opět v Brně v roce 1989, opět s madrigalovou tvorbou G. Torreliho, J. Despresse, H. Issaca nebo O. di Lassa.848 V témţe roce proběhlo také představení Torelliho madrigalové opery „I fidi amanti“, o němţ jsem se zmiňovala výše, na kterém Madrigal Oktet spoluúčinkoval.849 Zajímavé je, ţe Madrigal Oktet jiţ v předchozím roce provedl ve Zlíně na Dnech sborové tvorby v rámci svého koncertu výběr z tohoto díla.850 Po tomto úspěšném provedení Torelliho díla však nastal v činnosti Madrigal Oktetu útlum, a znovuobnovení činnosti přišlo aţ v roce 1993, kdy se soubor přetransformoval do vokálního tělesa Madrigal Quintet Brno, který pak úspěšně působil v České republice i zahraničí aţ do roku 2000.851

842 Koncertní program z osobního archivu Radka Dočkala. 843 Viz pozn. 835 844 Viz pozn. 835 845 Osobní sdělení Vladimíra Richtera. 846 Osobní sdělení Romana Válka. 847 Chronology dirigent na oficiálních internetových stránkách Romana Válka, dostupné z: http://www.romanvalek.cz/index.php?page=dirigent#rok1988, cit. 5. 5. 2012 848 Tamtéţ 849 Viz str. 99 850 Chronology dirigent na oficiálních internetových stránkách Romana Válka, dostupné z: http://www.romanvalek.cz/index.php?page=dirigent#rok1988, cit. 5. 5. 2012 851 Osobní sdělení Romana Válka. - 119 -

4.4.7 Flores musicae

Brněnský soubor Flores musicae se zabýval studiem a interpretací staré hudby (jehoţ repertoár tvořila hudba 15. – 17. století) od roku 1989.852 Jelikoţ však tento ansámbl působil pod hlavičkou sdruţení Collegium pro arte antiqua, jehoţ činnost oficiálně započala aţ v roce 1990, budu se tomuto souboru věnovat v následující kapitole.

4.4.8 Mimi fortunae

V roce 1985 vznikl v Brně při Muzeu města Brna také soubor tanečního divadla Mimi fortunae (Tanečníci Štěstěny), pod uměleckým vedením Hany Smičkové, který působí dodnes.853 Soubor byl výjimečný (a v Brně v té době jediný) svým zaměřením na pohybovou a taneční kulturu historických období.854 Přestoţe taneční vystoupení tohoto souboru byla nejčastěji doprovázena reprodukovanou hudbou, soubor také vyuţíval malou nástrojovou skupinu ve sloţení flétna, kytara a violoncello.855 Na repertoáru této malé hudební skupinky pak byla díla J. A. Losyho, T. Susata nebo G. de Machauta.856 Soubor také v hudební oblasti velmi často spolupracoval s Milošem Štědroněm a Danielem Forró, za jejichţ účasti připravil mnoho tanečně – hudebních programů.857

852 Koncertní program souboru z osobního archivu Miloslava Študenta. 853 LT: Mezi brněnské soubory. In: Kam v Brně za kulturou 31, prosinec 1988, s. 12 854 Tamtéţ 855 Tamtéţ 856 Tamtéţ 857 Tamtéţ - 120 -

5.0 Rozvoj staré hudby v Brně na počátku 90. let

Revoluce v roce 1989 odstartovala výrazné změny nejen v politickém a společenském ţivotě, ale určité uvolnění přišlo také do sféry hudebního a koncertního provozu. Asi nejvýraznější změnou oproti totalitnímu reţimu bylo zrušení systému státních agentur a povinného zprostředkování a samozřejmě volnost pohybu umělců do zahraničí. Také odpadly svazující ideologické mantinely dramaturgie koncertů a představení a konečně se mohla volně hrát i duchovní hudba. Všechny tyto skutečnosti, společně s volnou moţností vzniku sdruţení a podnikání, znamenaly výrazný impuls pro rozvoj aktivit spojených se starou hudbou. Nedá se však říci, ţe se tyto podstatné změny staly ze dne na den, a je nutno říci, ţe ještě nejméně dva roky po revoluci trvalo, neţ se definitivně rozpadly nebo transformovaly staré organizační struktury kulturního dění. Stejně tomu tak bylo i v Brně. Přesto, ţe jiţ v roce 1990 bylo pro hudebníky a soubory moţné se na koncertě a honoráři domluvit přímo s pořadatelem, většina interpretů stále vyuţívala kontakt přes agenturu858, coţ je ale praxe běţná i dnes. Zejména mladá generace hudebníků se ale rychle chopila nových moţností a příleţitostí a začala zakládat nové soubory a organizace. Podobně tomu bylo i ve sféře staré hudby.

5.1 Collegium pro arte antiqua

V roce 1990 vzniklo z iniciativy Mojmíra Poláčka a Miloslava Študenta občanské sdruţení Collegium pro arte antiqua.859 Původně představovalo sdruţení hudebníků věnujících se jiţ delší dobu studiu a interpretaci staré hudby.860 Malý zájem veřejnosti o tuto sféru hudební kultury pak přivedl členy Collegia k myšlence rozšířit koncertní snaţení v této oblasti o pedagogickou sloţku a součástí sdruţení se stala škola komorní hudby a individuální příprava mladých lidí v nástrojové hře a zpěvu.861 Vzniklo tak v Brně vůbec první sdruţení, které systematicky vychovávalo mladou generaci hudebníků, zaměřenou na stylovou interpretaci staré hudby.862

858 Osobní sdělení Jiřího Šajtara. 859 Osobní sdělení Vladimíra Richtera. 860 O nás Collegium pro arte antiqua, oficiální internetové stránky souboru, dostupné z: http://www.collegium.cz/index.php?menu=onas , cit. 5. 5. 2012 861 Tamtéţ 862 Osobní sdělení Vladimíra Richtera. - 121 -

Zároveň také Collegium hned v roce 1991 (po několika ojedinělých koncertech v roce 1990863) uskutečnilo výjimečnou koncertní řadu, která dramaturgicky sledovala starou hudbu a doplňovaly ji různé besedy a semináře.864 Tyto aktivity se odehrávaly v kapli Paláce U šlechtičen, která byla na počátku roku 1991 nově zpřístupněna veřejnosti.865 Collegium zde totiţ opravu kaple iniciovalo a zčásti i provedlo, a Etnografický ústav mu proto dovolil, aby zde pořádalo koncerty.866 Probíhaly zde také víkendové interpretační semináře, jako např. hned první z nich v březnu roku 1991 určený flétnistům – interpretům i pedagogům.867 Přednášku i seminář vedl muzikolog a flétnista Andreas Kröper z Německa, který v té době také působil na Ústavu hudební vědy FF MU.868 Součástí celé akce, která zahrnovala i výuku, byl také koncert flétnových koncertů D. Cimarosy, K. Stamice a W. A. Mozarta v podání Andrease Kröpera a dalších.869

Pod hlavičkou sdruţení Collegium pro arte antiqua působil také soubor Miloslava Študenta Flores musicae, který vznikl jiţ roku 1989, a který jsem zmínila v předchozí kapitole. Tento soubor zaloţil loutnista Miloslav Študent, společně s mladými zpěváky Magdalenou Koţenou a Vladimírem Richterem, kteří se také věnovali interpretaci staré hudby.870 Později se k tomuto uskupení přidala hráčka na violu da gamba Věra Mikulášková.871 Miloslav Študent působil jako umělecký vedoucí tohoto souboru, opatřoval notový materiál a vytvářel dramaturgii jeho koncertů.872 Tím se také soubor odlišoval od Collegia pro arte antiqua, kde tyto funkce, jakoţ i funkci předsedy celého sdruţení, zastával Mojmír Poláček.873 Spolupráce Flores musicae s Collegiem však byla velmi úzká, Collegium organizačně zajišťovalo část brněnských koncertů souboru, poskytovalo ansámblu své zkušební prostory, a

863 Tyto informace jsem čerpala ze starých koncertních programů Collegia pro arte antiqua a souboru Flores musicae, ze soukromého archivu Miloslava Študenta. 864 Koncerty in: Kam v Brně za kulturou 34, 1991. 865 Dvořáková, J.: Collegium pro arte antiqua. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 2 866 Viz pozn. 862 867 Dvořáková, J.: Collegium pro arte antiqua. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 2 868 Tamtéţ 869 Tamtéţ, komentář 3 870 Osobní sdělení Miloslava Študenta. 871 Viz pozn. 870 872 Viz pozn. 870 873 Viz pozn. 870 - 122 - také díky vzájemné spolupráci s Hudebním oddělením MZM umoţňovalo získávání notového materiálu.874

V činnosti Collegia pro arte antiqua se tedy začaly konečně naplňovat tak dlouho očekávané a mnohokrát zmiňované touhy brněnských příznivců staré hudby z řad muzikologů (Pečman, Fukač), kteří po celá 70. a hlavně 80. léta volali po soustavném pěstování staré hudby v brněnském prostředí a výchově mladé muzikantské generace ke stylové interpretaci starých děl. Jelikoţ však Collegium pro arte antiqua bylo pouhým občanským sdruţením, více se tyto představy naplnily aţ v případě zaloţení Akademie staré hudby při FF MU.

5.2 Akademie staré hudby

Hned po listopadu 1989 se na katedře muzikologie brněnské Filosofické fakulty zrodil záměr uspořádat co nejdříve interpretační kurs staré hudby ve spolupráci s některou zahraniční společností, pokud moţno v létě téhoţ roku.875 To se sice nepodařilo, ale jiţ od podzimu 1990 zde zahájil výuku německý flétnista, muzikolog a poučený teoretik interpretace staré hudby, jiţ výše zmíněný Andreas Kröper.876 Dovezl s sebou svou speciální knihovnu a kolekci nástrojů a stále častěji sem za ním také dojíţděli jeho kolegové.877 Kröper, který studoval hudební vědu a provozovací praxi staré hudby u Nicolause Harnoncourta, začal také s pravidelnými přednáškami zaměřenými na hudební historiografii a v rámci Collegia musica, fungujícího při katedře, začal postupně s výukou provozovací praxe.878 Tím byl poloţen základ ideje zaloţení Akademie staré hudby, která by se specializovala na hudbu 17. a 18. století a propojovala univerzitní výuku s provozovací praxí staré hudby.879 Tato myšlenka měla plnou podporu tehdejšího vedoucího katedry, profesora Jiřího Fukače, který se díky své neúnavné píli a četným tuzemským i zahraničním kontaktům zaslouţil o její prosazení na univerzitní půdě.880

874 Viz pozn. 870 875 Dvořáková, J. – Fukač, J.: Začneme vychovávat specialisty pro starou hudbu? In: Opus musicum 23, č. 8, 1991, komentář 10 876 Tamtéţ, komentář 11 877 Tamtéţ 878 Osobní sdělení Jany Perutkové. 879 Viz pozn. 878 880 Viz pozn. 878 - 123 -

Jak uvádí o tomto období sám Fukač, realizátoři této ideje (v čele s Fukačem) se tehdy museli naučit „pravidla u nás zatím málo známé hry – Jak získat sponzora“881, coţ bylo také dalším příznačným prvkem pro mnoho menších souborů v porevoluční době. Danou situaci ale zvládli a zejména díky spolupráci s pobočkou Aktion Tschechische Republik – Österreich byla získána velká část finančních prostředků na realizaci projektu.882 Nultý ročník oboru teorie a provozovací praxe staré hudby se konal v jarním semestru roku 1991 a od podzimního semestru 1991/92 se jiţ konala regulérní výuka.883 V roce 1991 se také konala Letní akademie klasické hudby, jejíţ hlavní náplní byly interpretační kurzy, odborné historické přednášky, exkurze, muzikologická konference „Mozart a Morava“ a také několik koncertů pro veřejnost.884 Andreas Kröper byl jmenován ředitelem Akademie, působil však stále i jako lektor.885 Dalšími lektory zde byli např. Jana Dvořáková (provdaná Perutková) – teoretická výuka, James Griffet – zpěv, Shalev Ad – El – cembalo, nebo Thomas Fritzsch – viola da gamba.886 Jak napsal Jiří Fukač, stará hudba je dnes samostatným odvětvím hudební interpretace, hudební pedagogiky i hudebního trhu, a specialisté pro tento obor musí být proto zcela specificky vychováváni a vzděláváni.887 Nejde tu, dle Fukače, totiţ o nic menšího, neţ o to, aby se i v českém hudebním prostředí stará hudba konečně etablovala jako jeho důstojná součást.888 Tato slova, byť vyřčená před více jak dvaceti lety, jsou v českém prostředí stále aktuální.

Působení Andrease Kröpera v Brně přineslo také kromě významného etablování Akademie staré hudby na brněnské univerzitě několik výrazných koncertů staré hudby, jejichţ pomyslným vrcholem bylo provedení Janových pašijí J. S. Bacha v roce 1991.889 Kröper toto velké barokní dílo nastudoval s Brněnským akademickým sborem, praţským souborem Gioia della musica a domácími i zahraničními sólisty (např. Jiří Klecker – bas, Magdalena Koţená – soprán nebo Werner Marschall – kontratenor).890 Provedeno bylo

881 Dvořáková, J. – Fukač, J.: Začneme vychovávat specialisty pro starou hudbu? In: Opus musicum 23, č. 8, 1991, komentář 11 882 Viz pozn. 878 883 Viz pozn. 878 884 Dvořáková, J. – Fukač, J.: Začneme vychovávat specialisty pro starou hudbu? In: Opus musicum 23, č. 8, 1991, komentář 12 885 Viz pozn. 878 886 Viz pozn. 878 887 Dvořáková, J. – Fukač, J.: Začneme vychovávat specialisty pro starou hudbu? In: Opus musicum 23, č. 8, 1991, komentář 15 888 Tamtéţ, komentář 16 889 Viz pozn. 878 890 Viz pozn. 878 - 124 - v Brně i v Praze (v Brně v kostele u sv. Jakuba, v Praze v u sv. Salvátora), a jeho uvedení vzbudilo nevídaný ohlas jak u odborné, tak u hudbymilovné veřejnosti891, o čemţ svědčí i fakt, ţe brněnské uvedení mělo jiţ čtyři dny dopředu vyprodáno i lístky ke stání.892 Nahrávka tohoto provedení, která vyšla jako součást projektu na CD počátkem roku 1992, dokonce získala v Německu několik ocenění.893

Díky těmto aktivitám tedy získala stará hudba provozovaná na koncertech v Brně konečně mezinárodní uznání, a byla tak započata dlouhá éra systematické výchovy mladých hudebníků k její stylové interpretaci.

Od 90. let v podstatě do dneška pak probíhá setrvalý rozvoj aktivit příznivců staré hudby, stejně jako jsou pořádány různé výrazné tematicky zaměřené koncertní cykly a festivaly (např. cyklus Barbara Maria Willi uvádí…, festival Concentus Moraviae nebo Velikonoční festival duchovní hudby). Toto období však jiţ není tématem této práce.

891 Viz pozn. 878 892 Dvořáková, J.: Janovy pašije v Brně. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 8 893 Viz pozn. 878 - 125 -

6.0 Závěr

Tato diplomová práce se zabývala koncerty staré hudby a jejich organizací v Brně v letech 1970 – 1990. Pro tehdejší brněnský koncertní ţivot byly podstatné zejména organizace Park kultury a oddechu, Kruh přátel hudby a Státní filharmonie Brno, které byli nejčastějšími pořadateli, a které produkovaly největší mnoţství koncertů. Pro moţnost provozování staré hudby však byly důleţité zejména osobnosti, které figurovaly v různých institucích a díky osobnímu zájmu o starou hudbu umoţňovaly její hraní. Z muzikologů a dramaturgů byl nejvýraznější osobou Rudolf Pečman, který se díky svému působení v Kruhu přátel hudby a na počátku 70. let také ve vedení Mezinárodního hudebního festivalu Brno zaslouţil o mnoho významných koncertů staré hudby, včetně účasti známých zahraničních souborů provozující stylovou interpretaci (jako např. The Deller Consort). V rámci abonentních cyklů Kruhu přátel hudby a Hudební mládeţe se pak často objevovaly také koncertní řady, které starou hudbu dramaturgicky sledovaly, a v jejichţ rámci byly provedeny výrazné rekonstrukce barokních oper, jako Dioklecián Henryho Purcella, nebo Euridice Giulia Cacciniho. V této souvislosti je nutno uvést Miloše Štědroně, který v 70. i 80. letech také výrazně podporoval uvádění staré hudby a osobně se podílel (společně s Arnoštem Parschem) na realizacích starých oper. Inscenacím barokních oper se zejména v 70. letech věnovala také Komorní opera Miloše Wasserbauera při JAMU a Miniopera - experimentální scéna Státního divadla Brno. Díky Vratislavu Bělskému, další výrazné osobnosti propagující starou hudbu v Brně, se také v 70. letech uskutečnil ojedinělý cyklus koncertů děl starých mistrů v Etnografickém ústavu MZM. Moravské zemské muzeum bylo v pořádání koncertů staré hudby činné po celé zkoumané období, výrazný nárůst je však zřejmý zejména v 80. letech v rámci Malého divadla hudby.

Co se týče interpretů, tak kromě zahraničních i tuzemských hostů (zejména praţské soubory jako Musica rediviva nebo Ars cameralis), se na koncertech staré hudby vyskytovalo mnoţství menších brněnských souborů přímo specializovaných na starou hudbu, jako Collegium pro musica antiqua, Camerata moravica nebo Musica pastoralis.

- 126 -

Soustavnému uvádění děl starých mistrů se však věnovaly i soubory, které nebyly na starší hudbu přímo specializovány, jako Čeští komorní sólisté, Brněnští madrigalisté nebo Brněnský akademický sbor.

Repertoár zkoumaných koncertů lze rozdělit na dvě skupiny, dle pořadatelských institucí. V rámci koncertů organizací zaměřených spíše všeobecně, jako Státní filharmonie Brno, vysokých hudebních škol a Parku kultury a oddechu, se na programech pravidelně opakovali známí představitelé vrcholného baroka jako J. S. Bach, G. F. Händel nebo A. Vivaldi. V rámci specializovaných koncertních cyklů KPH, HM nebo institucí MZM však byla uváděna díla méně hraných skladatelů, či zcela zapomenutých autorů z hudebních archivů. Stejně tomu tak bylo i v případě koncertů specializovaných souborů.

Závěrem lze tedy říci, ţe koncertní ţivot staré hudby v Brně 70. a 80. let byl navzdory nepříznivým podmínkám jejího rozvoje velmi bohatý a není tudíţ moţné obsáhnout všechny jeho aktivity v rámci jedné práce. Tato práce se však snaţila komplexně prozkoumat hlavní a důleţité prvky a osobnosti koncertního provozu staré hudby v Brně ve zkoumaném období a pro další nenalezená fakta, která se mohou časem objevit, nabízí prostor k dalšímu bádání.

- 127 -

7.0 Resumé

Tato diplomová práce se zabývá koncerty staré hudby a jejich organizací v Brně v letech 1970 – 1990. Tehdejší reţim nebyl příznivý k rozvoji staré hudby, jako tomu bylo po roce 1989, a proto jsou koncerty z děl starých mistrů ve zkoumaném období důleţitým dokladem o průběhu brněnských snah o soustavné provozování a poznávání staré hudby. Tyto aktivity byly často dílem výrazných osobností brněnské muzikologie, které byly nakloněny staré hudbě a její stylové interpretaci, jako byli Rudolf Pečman nebo Miloš Štědroň. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole je stručně představena historie provozování staré hudby v Brně a hlavní pořadatelské instituce a osobnosti. Druhá kapitola zkoumá koncertní ţivot staré hudby v 70. letech a systém jeho organizace a zmiňuje některé specializované soubory, které tehdy v Brně vznikly. Ve třetí kapitole jsou rozebírány koncerty staré hudby v 80. letech a opět jsou představeny další brněnské ansámbly věnující se interpretaci starých skladeb. Čtvrtá kapitola pak krátce zmiňuje rozvoj provozování staré hudby v Brně na počátku 90. let. Součástí práce jsou také obsáhlé přílohy, kde se nalézá soupis brněnských koncertů staré hudby ve zkoumaném období.

- 128 -

8.0 Summary

This diploma thesis deals with the concerts of ancient music and their organization in Brno in 1970-1990. The regime of those days was not favorable to the development of early music, as it was after 1989, and that´s why the concerts of works by old masters in the examined period are an important proof of the Brno effort for continuous operation and knowledge of early music. These activities were often iniciated by prominent persons of musicology in Brno, who were open to early music and its interpretation of the style, as Rudolf Pečman or Miloš Štědroň were. The work is divided into four chapters. The first chapter introduces briefly the history of the operation of early music in Brno and the main organizing bodies and personalities. The second chapter examines the early music concert life in the seventies of the 20th century and the system of its organization, and mentions some specialized ensembles that had arisen in Brno in those years. The third chapter discusses early music concerts in the eighties of the 20th century and other ensembles pursued of interpretation of ancient music in Brno are presented here again. The fourth chapter mentions briefly the development of early music operation in Brno in the early nineties of the 20th century. The work also contains extensive attachements, where the list of concerts of ancient music in Brno in that period is included.

- 129 -

9.0 Zusammenfassung

Diese Diplomarbeit beschäftigt sich mit den Konzerten der alten Musik und ihrer Organisation in Brünn in 1970-1990. Das Regime derjenigen Tage war nicht günstig zu der Entwicklung der alten Musik, wie es nach 1989 war, und deswegen sind die Konzerte der alten Meisterwerke in der erforschten Zeit ein wichtiges Dokument über die Brünner Bemühung für systemathische Aufführung und Kenntnis der alten Musik. Diesen Aktivitäten waren oft ein Werk der markanten Persönlichkeiten der Brünner Musikwissenschaft, die der alten Musik und ihrer Stilinterpretation geneigt waren, wie zum Beispiel Rudolf Pečman oder Miloš Štědroň. Die Arbeit ist in vier Kapitel aufgeteilt. Im ersten Kapitel sind so die Geschichte der Aufführung der alten Musik in Brünn wie die Haupt-Organisationsinstitutionen und Persönlichkeiten kurz vorgestellt. Das zweite Kapitel erforscht das Konzertleben der alten Musik in den 70er Jahren des 20. Jahrhunderts und auch sein Organisationssystem und erwähnt einige spezializierte Ensembles die damals in Brünn entstanden sind. Im dritten Kapitel wird über die Konzerte der alten Musik in den 80er Jahren des 20. Jahrhunderts geschrieben, und es werden weitere Brünner Ensembles vorgestellt, die sich der Interpretation der alten Musik widmen. Das vierte Kapitel erwähnt kurz die Aufführungsentwicklung der alten Musik in Brünn zu Beginn der 90er Jahren des 20. Jahrhunderts. Einen Tail der Arbeit bilden auch die umfangreichen Beilagen wo sich das Verzeichnis der Brünner Konzerte der alten Musik in der erforschten Zeit befindet.

- 130 -

10.0 Seznam pramenů a literatury

10.1 Prameny

1. Archiv Filharmonie Brno Programové broţury koncertů sezón 1970/71-1991/92 a Archiv Mezinárodního hudebního festivalu Brno, ročníky 2-26

2. Archiv Etnografického ústavu MZM Koncertní programy, pozvánky, plakáty

3. Archiv Konzervatoře Brno Koncertní programy a rozpisy koncertů (konkrétně rok 1970 a 1971)

4. Archiv Oddělení dějin hudby MZM Programové broţury Mezinárodního hudebního festivalu Brno (ročníky 4-24) a koncertní programy z pozůstalosti Vratislava Bělského.

5. Archiv Moravské zemské knihovny Archivní ročníky časopisů Hudební rozhledy (ročníky 23-44), Kam v Brně za kulturou (ročníky 13-34) a Opus musicum (ročníky 2-23).

6. Archiv Národního divadla Brno Koncertní programy.

Soukromé archivy

1. Soukromý archiv Jany Baláčové Sborníky Kruhu přátel hudby

2. Soukromý archiv Jiřího Besperáta Koncertní programy souboru Collegium pro musica antiqua

- 131 -

3. Soukromý archiv Radka Dočkala Koncertní programy souboru Telemannovo abrokní collegium

4. Soukromý archiv Františka Malého Koncertní programy souboru Musica pastoralis a novinové výstřiţky

5. Soukromý archiv Ivana Matyáše Deník souboru Čeští komorní sólisté s rozpisy koncertů z pozůstalosti Miroslava Matyáše

6. Soukromý archiv Věry Mikuláškové Koncertní programy souboru Collegium musicum Brno

7. Soukromý archiv Libora Nykodýma Koncertní programy souboru Camerata moravica

8. Soukromý archiv Miloslava Študenta Koncertní programy souboru Flores musicae

Osobní sdělení:

1. Jana Baláčová 2. Jiří Besperát 3. Radek Dočkal 4. Jiří Květon 5. František Malý 6. Vladimír Maňas 7. Libor Nykodým 8. Jana Perutková 9. Vladimír Richter 10. Jiří Šajtar 11. Miloš Štědroň 12. Roman Válek 13. Pavel Vašina

- 132 -

10.2 Literatura

PEČMAN, Rudolf: Brněnské festivaly: historie v heslech: fakta: snahy a cíle, Brno, Sekretariát Mezinárodního hudebního festivalu, 1971

PEČMAN, Rudolf: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa. Brno, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2007

Sborníky

Čtvrté desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno, Kulturní a informační centrum města Brna, 1998

Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno, Koncertní oddělení PKO 1978

Dvacet let Kruhu přátel hudby v Brně. Soupis koncertů sestavil Vladimír Telec. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno, Koncertní oddělení PKO 1978

Händel a Bach : O dnešním pojetí jejich díla : [Sborník studií z konference Händel a Bach, konané v Brně 30. - 31. 5. 1985] Red. Rudolf Pečman, Brno, Masarykova univerzita, 1992

Jubilejní ohlédnutí 50 let od zaloţení KPH 10 let trvání SPH. Red. Jarmila Mráčková, Brno, Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno, 2008

O barokní kultuře. Sborník statí. Red. Milan Kopecký, Brno, Universita J. E. Purkyně, 1968

O interpretaci staré hudby. Sborník Janáčkovy akademie múzických umění. VI-1972. Red. Karel Bundálek, Brno - Praha, Janáčkova akademie múzických umění ve Státním pedagogickém nakladatelství, 1972

Padesát svazků edice Musica antiqua bohemica. Red. prof. Jan Racek, Praha, Státní hudební vydavatelství, 1961

- 133 -

Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno, Koncertní oddělení PKO, 1988

Články ve sbornících

DUFKOVÁ, Eva: Wasserbauerovo pojetí Händelovy opery Julius Caesar. In: Händel a Bach: O dnešním pojetí jejich díla: [Sborník studií z konference Händel a Bach, konané v Brně 30. - 31. 5. 1985] Red. Rudolf Pečman a kolektiv, Brno, Masarykova univerzita, 1992, s. 61-65

MÁTL, Lubomír: název neuveden in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno, Koncertní oddělení PKO, 1978, s. 33

PEČMAN, Rudolf: Ohlédnutí za léty práce 1978-1988, in: Třetí desítiletí Kruhu přátel hudby v Brně. Red. Rudolf Pečman a Jaroslava Zapletalová, Brno, Koncertní oddělení PKO 1988 , s. 6

ŠTĚDROŇ, Miloš: Hudba minulosti in: Dvacet let hudební mládeţe v Brně. Red. Rudolf Pečman, Brno, Koncertní oddělení PKO, 1978, s. 24

VESELÁ, Alena: K interpretaci osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha (BWV 651-668) , in: O interpretaci staré hudby. Red. Karel Bundálek, Jan Trojan. Sborník JAMU VI-1972, Brno-Praha, akademie múzických umění ve Státním pedagogickém nakladatelství, 1972, s. 53

WASSERBAUER, Miloš: Inscenační přístup k barokní opeře, in: O interpretaci staré hudby. Red. Karel Bundálek, Jan Trojan. Sborník JAMU VI-1972, Brno-Praha, Janáčkova akademie múzických umění ve Státním pedagogickém nakladatelství, 1972, s. 109

Časopisecké články

AÁ: Mana zvaná Monteverdi+Miniopera. In: Opus musicum 13, č. 10, 1981

AB, GAJ, AÁ: Festival jubilující. In: Opus musicum 17, č. 10, 1985, s. 302

ANT: Opera pro Prahu. In: Svobodné slovo 38, 28. 4. 1982, soukromý archiv Jiřího Besperáta. - 134 -

BÁRTOVÁ, Jindřiška: Brněnský festival po sedmnácté. In: Hudební rozhledy 36, č. 1, 1983, s. 8

BÁRTOVÁ, Jindřiška – FUKAČ, Jiří: Instrumentální hudba v Brně. In: Hudební rozhledy 32, č. 12, 1979, s. 539

BĚLSKÝ, Vratislav: Varhanní přehlídka v Brně. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 406

BORKOVÁ, Alena: Koncerty v Besedním domě v lednu a únoru 1981. In: Opus musicum 13, č. 7, 1981, s. 217

BORKOVÁ, Alena: Konfrontace tradice a současnosti. In: Opus musicum 15, č. 10, 1983, s. 309

ČECH, Vladimír: Předvánoční zklamání. In: Opus musicum 16, č. 3, 1984, komentář 3/IV a 3/V

ČECH, Vladimír: Svátky Hudební mládeţe. In: Opus musicum 17, č. 7, 1985, s. 192 a 225

ČECH, Vladimír: Třikrát z koncertů PKO Brno. In: Opus musicum 16, č. 6, 1984, komentář 6/I

DUFEK, Jaroslav:Tvůrce šalmajů a trub pastýřských. In: Lidová demokracie 44, 21.12.1988, s. 8

DVOŘÁKOVÁ, Jana: Collegium pro arte antiqua. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 2

DVOŘÁKOVÁ, Jana: Janovy pašije v Brně. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 8

DVOŘÁKOVÁ, Jana – FUKAČ, Jiří: Začneme vychovávat specialisty pro starou hudbu? In: Opus musicum 23, č. 8, 1991, komentář 10

FUKAČ, Jiří: Antika východiskem. In: Opus musicum 8, č. 6, 1976, s. 180

- 135 -

FUKAČ, Jiří: Barokní opera koncertně. In: Brněnský večerník 11, 30. 1 . 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta.

FUKAČ, Jiří: Brněnská miniopera. In: Hudební rozhledy 35, č. 2, 1982, s. 70

FUKAČ, Jiří: Brněnská miniopera s maximální aktivitou. In: Opus musicum 6, č. 2, 1974, s. 48

FUKAČ, Jiří: Festival Musica cameralis. In: Hudební rozhledy 24, č. 11, 1971, s. 491

FUKAČ, Jiří: Kolokvium o interpretaci. In: Hudební rozhledy 20, č. 11, 1967

FUKAČ, Jiří: Komorní opera Miloše Wasserbauera. In: Opus musicum 9, č. 7, 1977

FUKAČ, Jiří: Konjunktura stylové interpretace? In: Opus musicum 19, č. 4, 1987, komentář XIII

FUKAČ, Jiří: Mezinárodní hudební festival Brno 1989. In: Hudební rozhledy 43, č. 1, 1990, s. 15

FUKAČ, Jiří: Monteverdi a Brno. In: Hudební rozhledy 36, č. 2, 1983, s. 64

FUKAČ, Jiří: Musica antiqua. In: Hudební rozhledy 20, č. 11, 1967

FUKAČ, Jiří: Opera vévodila Brnu. In: Opus musicum 12, č. 10, 1980, s. 318-326

FUKAČ, Jiří: Operní Händel také v Brně. In: Hudební rozhledy 38, č. 12, 1985, s. 541

FUKAČ, Jiří: Purcell jako prubířský kámen. In: Hudební rozhledy 33, č. 3, 1980, s. 106

FUKAČ, Jiří: Stará opera a mladí interpreti. In: Hudební rozhledy 34, č. 9, 1981, s. 401

FUKAČ, Jiří: Třikrát z Brna in: Hudební rozhledy 26, č. 1, 1973, s. 35

FUKAČ, Jiří: Ve stínu Lukullově. In: Opus musicum 6, č. 4, 1974, s. 120-121 - 136 -

JBC: Dioklecián. In: Rovnost 5/2, 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta.

J.Č.: Brno´76. In: Hudební rozhledy 29, č. 11, 1976, s. 534

JF, BÁ: Komorní opera Miloše Wasserbauera. Kde se rodí operní mládí?, in: Opus musicum 11, č. 4, 1979, příloha I-VIII

JH: Monteverdi ano i ne. In: Opus musicum 23, č. 4, 1991, komentář 5

KAŠPAŘÍK, Jan: Portativy-clavichordy-virginaly. In: Kam v Brně za kulturou 32, květen 1989, s. 5

KUČEROVÁ, Marie: Hudba na brněnském festivalu. In: Opus musicum 21, č. 10, 1989, XXII

KUČEROVÁ, Marie.: Hudba rudolfínské Prahy v Brně. In: Opus musicum 19, č. 8, 1987, komentář XIII

LE:Večer barokní miniopery. In: Hudební rozhledy 27, č. 8, 1974, s. 366

LT: Mezi brněnské soubory. In: Kam v Brně za kulturou 31, prosinec 1988, s. 12

MÜLLER, Lubomír: Zdařilá realizace Die Kunst der Fuge J. S. Bacha. In: Opusm musicum 19, č. 6, 1987, s. 195

NĚMCOVÁ, Alena: Triumf prostřednosti. In: Opus musicum 18, č. 4, 1986, komentář XIV- XVI

PEČMAN, Rudolf: Acis a Galatea v Brně. In: Hudební rozhledy 38, č. 7, 1985, s. 301 a 302

PEČMAN, Rudolf: Brixiho školní dramatická hra. In: Opus musicum 13, č. 1, 1981, kritika 1

PEČMAN, Rudolf: Brněnská renesance G. F. Händela in: Opus musicum 4, č. 2, 1972, s. 52- 57 - 137 -

PEČMAN, Rudolf: Collegium pro musica antiqua. In: Hudební rozhledy 30, č. 2, 1977, s. 63

PEČMAN, Rudolf: Český dluh G. Ph. Telemannovi. K 300. výročí narození. In: Opus musicum 13, č. 2, 1981, příloha I

PEČMAN, Rudolf: Medailon Eduarda Melkuse, v rámci článku Melkus, E.: Zásady volných ozdob v 18. století. In: Opus musicum 14, č. 3, 1982, s. 76

PEČMAN, Rudolf: Mezinárodní hudební festival Brno 1989. In: Hudební rozhledy 43, č. 1, 1990, s. 16

PEČMAN, Rudolf: Monteverdiho „Návrat“ v italském originále. In: Opus musicum 15, č. 1, 1983, s. 27

PEČMAN, Rudolf: Pocta Purcellovi a Diokleciánovi. In: Lidová demokracie 36, 31. 1. 1980, soukromý archiv Jiřího Besperáta.

PEČMAN, Rudolf: Potíţe se starou hudbou. In: Opus musicum 8, č. 4, 1976, s. 120-121

PEČMAN, Rudolf: Věrní milenci. In: Lidová demokracie 45, 12. 10. 1989, archiv MHFB

PEČMAN, Rudolf: Zaniklý svět? in: Opus musicum 4, č. 3, 1972, s. 85

POŠTOLKA, M.: Konfese – Od Břevnova do Kroměříţe. Rozhovor s Miroslavem Venhodou. In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, s. 14

PŘIBYLOVÁ, Lenka: In memoriam Miroslava Venhody. In: Opus musicum 19, č. 10, 1987, s. 283

SEHNAL, Jiří: In memoriam Vratislav Bělský in: Hudební věda 40, č. 1, 2003, s. 110

SETTARI, Olga: Umělecké aktivity a studenti. In: Opus musicum 6, č. 8, 1974, s. 264

ŠLAPANSKÁ, Eva: Opera camerata. In: Kam v Brně za kulturou 31, únor 1988, s. 16 - 138 -

ŠLAPANSKÁ, Eva: Z historie věţní hudby. In: Kam v Brně za kulturou 29, leden 1986, s. 15 TROJAN, Jan: Do zahrady vejdi. In: Opus musicum 21, č. 6, 1989, I

TROJAN, Jan: Moravské pastorely. In: Opus musicum 16, č. 4, 1984, komentář 4/XI

TROJAN, Jan: Musica pastoralis – začínající soubor? In: Opus musicum 19, č. 1, 1987, komentář IV

V.P.: Collegium pro musica antiqua. In: Opus musicum 11, č.5, 1979, s. 126

VRATISLAVSKÝ, Jan: Capella Bydgostiensis ( Brno ) in: Opus musicum 5, č. 5-6, 1973

VRATISLAVSKÝ, Jan : Kritika Brno in: Opus musicum 2, č.1, 1970, s. 22

VRATISLAVSKÝ, Jan: Kritika Brno in: Opus musicum 2, č. 5-6, 1970, s. 176

VRATISLAVSKÝ, Jan:

V. T. C.: Brněnský komorní orchestr. In: Opus musicum 12, č. 3, 1980, s. 89

ZAPLETALOVÁ, Jaroslava: Vzpomínky na koncertní Brno 1941-1944. In: Opus musicum 17, č. 4, 1985, s. 108

Diplomové práce

KARAFIÁT, Jan: Brněnský koncertní ţivot v 60.letech 20.století. Analýza repertoáru, bakalářská diplomová práce na MU Brno, 2009

MIKULÁŠKOVÁ, Věra: Návrat historických hudebních nástrojů do hudebního ţivota v českých zemích do roku 1990, magisterská diplomová práce na MU Brno, 2003

ŠTÁBLOVÁ, Marie: 100 let Helfertova orchestrálního sdruţení. magisterská diplomová práce na MU Brno, 2007 - 139 -

Slovníková hesla

POLEDŇÁK, Ivan-MACEK, Petr: Fukač, Jiří. Slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2008, dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=rec ord_detail&id=5234, cit. 12.5.2012

POLEDŇÁK, Ivan: Pečman, Rudolf, slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2009. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=rec ord_detail&id=1013, cit. 28.3.2012

MACEK, Petr: Sehnal, Jiří, slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2004. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=rec ord_detail&id=6071, cit. 1.4.2012

BAŘINKOVÁ, Jitka: Šafařík, Jiří , slovníkové heslo v Českém hudebním slovníku osob a institucí, 2012. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=rec ord_detail&id=4673, cit. 13. 4. 2012

Internetové zdroje

Brněnský varhanní festival, informace o historii festivalu na jeho oficiálních internetových stránkách, dostupné z: http://varhany.nomi.cz/ , cit. 3. 5. 2012

Capella Regia, historie souboru v datech, dostupné z : http://www.capellaregia.com/cz/, cit. 27. 4. 2012

Historie souboru Collegium musicum na jeho oficiálních internetových stránkách, dostupné z: http://www.cz.cmbrno.com/index.php/o-souboru/historie-souboru , cit. 5. 5. 2012

- 140 -

O nás Collegium pro arte antiqua, oficiální internetové stránky souboru, dostupné z: http://www.collegium.cz/index.php?menu=onas , cit. 5. 5. 2012

Divadlo na Výstavišti – Výstaviště Pisárky. Informace z archivu ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/index.php?h=building&a=detail&id=16, cit. 16. 4. 2012

HÁJKOVÁ, Helena: Folklórní okénko 6.8.: Vzpomínka na Otakar Pokorného z Brna. Článek na internetovém portálu rádia Proglas, dostupné z: http://hudba.proglas.cz/detail- clanku/folklorni-okenko-6-8-vzpominka-na-otakara-pokorneho-z-brna.html, cit. 20.4.2012

Historie Besedního domu, uvedeno na webových stránkách Filharmonie Brno, dostupné z: http://www.filharmonie-brno.cz/besedni-dum-p279.html , cit. 28. 4. 2012

Chorea et danza, průřez tvorbou, oficiální internetové stránky souboru Chorea bohemica. Dostupné z: http://www.choreabohemica.cz/pruarez-tvorbou/chorea-et-danza, cit. 13. 4. 2012,

Chronology dirigent na oficiálních internetových stránkách Romana Válka, dostupné z: http://www.romanvalek.cz/index.php?page=dirigent#rok1988, cit. 5. 5. 2012

CHRYSANDER, Friedrich: ADB:Händel, Georg Friedrich, heslo na internetových stránkách Wikisource, dostupné z: http://de.wikisource.org/wiki/ADB:H%C3%A4ndel,_Georg_Friedrich , cit. 11. 5. 2012

Historie, oficiální internetové stránky souboru Linha singers. Dostupné z: http://linhasingers.com/?page=historie, cit.13. 4. 2012

Eduard Melkus – Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Eduard_Melkus , cit. 1.4. 2012

Miniopera, online archiv ND Brno, dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online- archiv/miniopera, cit. 15. 4. 2012

- 141 -

11.0 Přílohy

- 142 -

Příloha A: Koncerty staré hudby v rámci Státní filharmonie Brno Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Komorní cyklus Corelli: Concerti grossi ,,Národní hudební Čeští komorní sólisté, Ţenský sbor FSBB, 24.1.1974 Vivaldi: Concerti grossi Besední dům SFB Archiv FB kultury“ – Italská sbormistr Jan Řezníček hudba Pergolesi: Stabat mater

Komorní cyklus ,,Národní hudební Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 19.4.1974 Purcell: Suita in D Besední dům SFB Archiv FB kultury“ – Anglická Josef Těšík hudba

Nedělní dopolední „Skladby z počátku a konce kvartetního repertoáru“ ( koncerty: Komorní 1.12.1974 Richter, P. Blatný, Rössler, Parsch, F.A. Míča, M. Moravské kvarteto, řídí Jiří Dušek Besední dům SFB Archiv FB matiné – „Setkání Štědroň, hr. Haugwitz ) v Kroměříţi“

Tůma: Sinfonina pro smyčce Česká komorní J.D. Zelenka: Lamentace pro bas, 2 hoboje, Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav hudba – „Staří čeští 19.12.1974 smyčce a cembalo Besední dům SFB Archiv FB Matyáš mistři“ F. Benda: Flétnový koncert G-dur Mysliveček: Sinfonia B-dur Kuchař: Fantazie g-moll Clérambault: Suita v II.tónu Nedělní dopolední koncerty: Varhanní 16.2.1975 Walther: Concerto in h Besední dům SFB Archiv FB recital J.S.Bach: Fantazie G-dur Eben: Nedělní hudba-sonáta pro varhany Stamic: Orchestrální kvartet F-dur Kohout: Kontrabasový koncert Česká komorní Martinů Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 6.3.1975 Besední dům SFB Archiv FB hudba Mysliveček: Nokturna Josef Těšík Kopřiva: Aria in D, Aria in dis Lokaj: Motetto pastorale in D Blaţek: Divertimento pro smyčcový orchestr

Nedělní koncertní Corelli: Concerto grosso c-moll matiné, koncert 1. – Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 19.10.1975 Besední dům SFB Archiv FB Matiné komorního J.S.Bach: Koncert pr housle a orchestr E-dur Josef Těšík orchestru Janáček: Suita pro smyčce

- 143 -

Martinů: Serenáda č.4

Cyklus komorních Ţelezný: Koncert pro flétnu, smyčce a klavír Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav 22.1.1976 Besední dům SFB Archiv FB koncertů Matyáš Händel: Tři árie pro sólový alt a smyčcový orchestr Händel: Vodní hudba ( výběr )

Malý symfonický J.S.Bach: Braniborské koncerty č.2 a 5 cyklus – tematické 19. a Besední dům SFB Archiv FB večery: 4. večer 20.2.1976 „Hudební baroko“ Händel: Concerta grossa op.6, č.5 a 6

J.S.Bach: Chromatická fantazie a fuga Cyklus komorních koncertů, koncert 5. 11.3.1976 Beethoven: Sonáta č. 23, Op. 57 „Appassionata“ Besední dům SFB Archiv FB – Klavírní recitál Skrjabin: 3 etudy Chopin: 24 preludií pro klavír

Händel: 2 ciaccony a sarabanda

Nedělní koncertní Skrjabin: Sonáta pro klavír č.5 matiné - Klavírní 21.3.1976 Besední dům SFB Archiv FB recital Schumann: Symfonické etudy pro klavír

Liszt: Sonáta h-moll pro klavír

Purcell: Svita d-moll Abdelazer J.S.Bach: Svita a moll pro flétnu, smyčce a Nedělní koncertní cembalo Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav Besední dům matiné-Matiné 13.2.1977 Archiv FB Corelli: Concerto grosso c-moll Matyáš SFB komorních sólistů Vivaldi: Concerto a moll Mozart: Divertimento F-dur

Zámečník: Meditace Na paměť J.Trávníčka

Šostakovič: Klavírní kvintet Cyklus komorních Janáčkovo kvarteto, Komorní orchestr 12.5.1977 Besední dům SFB Archiv FB koncertů Bohuslava Martinů, řídí Josef Těšík Vivaldi: Concerto grosso g-moll

Křivinka: Concerto grosso

Státní filharmonie Košice, řídí Bystrík 27. a Koncert abonentní Grešák: Zuzanka Hraškovie Reţucha SFB Archiv FB 28.10.1977 Besední dům

- 144 -

Brixi: Koncert pro varhany F dur

Beethoven: Symfonie č.3 „Eroica“

Janáček: Idyla pro smyčce Nedělní koncertní matiné, koncert 1.- Vivaldi: Koncert pro kytaru a smyčce Čeští komorní sólisté, Zelenka-kytara, Křivý- 4.12.1977 Besední dům SFB Archiv FB Matiné komorních J.S.Bach: Koncert pro housle d-moll housle sólistů Mozart: Divertimento B-dur Szöllösy: Trasfigurace Malý symfonický 26. a Hummel: Koncert pro trubku Mahenovo Dirigent Ude Nissen ( NDR ) SFB Archiv FB cyklus 27.1.1978 Händel: Concerto grosso D-dur divadlo Mozart: Symfonie C-dur „Jupiterská“ Grigny: Suita pro varhany

Nedělní koncertní Britten: Preludium a fuga 14.1.1979 FSBB Besední dům SFB Archiv FB matiné Musil: Sonata solemnis Purcell: Uvítací óda

Rosinni: Sonata a quattro

Cyklus komorních Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 15.2.1979 Händel: Concerto grosso h-moll Besední dům SFB Archiv FB koncertů Josef Těšík

Suk: Serenada Es dur pro smyčce

Cyklus komorních 1.3.1979 Richter: Smyčcový kvartet Es-dur, op.5, č.5 Besední dům SFB Archiv FB koncertů

Purcell: Suita z hudby ke hře Princezna perská

Nedělní koncertní 22.4.1979 Leclair: Koncert C-dur pro flétnu Čeští komorní sólisté Besední dům SFB Archiv FB matiné

Mozart: Divertimento D-dur

- 145 -

Mendelssohn-Bartholdy: Symfonie D-dur pro smyčce

J.S.Bach: Ciacona z II.partity d-moll

Cyklus komorních Martinů: Sonáta č.3 koncertů, koncert 2. 15.11.1979 Besední dům SFB Archiv FB – Houslový recitál Jana Stanovského Tartini: Sonáta g moll „Ďáblův trylek“

Prokofjev: Sonáta č.2

Anonym: Suita

Malcát: Sinfonia in G ( novodobá premiéra )

Zámečník: Divertimento semplice ( 1. provedení ) Nedělní koncertní Brněnský komorní orchestr, řídí Jiří Mottl, 6.1.1980 Besední dům SFB Archiv FB matiné Kaňák-hoboj Albinoni: Sonata á cinque, op.2, č.6

Vivaldi: Concerto pro hoboj, smyčce a continuo

Corelli: Concerto grosso, op.6, č.5

Geminiani: Concerto grosso g-moll

Vivaldi: Koncert pro dvoje housle „Echo“ Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí Mimořádný koncert 2.3.1980 Josef Těšík, sólisté: Bohumil Smejkal-housle, Besední dům SFB Archiv FB Martinů: Partita ( suita II. ) Pavel Kyncl-housle

Britten: Simple symphony

J.S.Bach: Braniborské koncerty č.1 F-dur, č.2 F- Cyklus komorních Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav 10.4.1980 dur, č.3 G-dur, č.4 G-dur ( I.večer souborného Besední dům SFB Archiv FB koncertů Matyáš provedení )

Cyklus komorních J.S.Bach: Braniborské koncerty č.5 D-dur, č.6 B- Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav 11.4.1980 Besední dům SFB Archiv FB koncertů dur ( II.večer souborného provedení ) Matyáš

- 146 -

J.S.Bach: Suita č.2 h-moll

J.S.Bach: Francouzská suita G-dur

Cyklus komorních Franck: Preludium, chorál a fuga koncertů, koncert 2. 11.12.1980 Besední dům SFB Archiv FB – klavírní recitál Slezák: Ioculatores

Beethoven: Sonáta č. 23, Op. 57 „Appassionata“

J.S.Bach: Houslový koncert E-dur

8. a Mozart: Adagio pro housle a orchestr E-dur SFB, řídí František Jílek, Josef Suk-housle Besední dům SFB Archiv FB 9.1.1981 Dvořák: Symfonická báseň „Holoubek“

Janáček: Symfonická báseň „Taras Bulba“ Míča: Operosa terni Colossi Moles ( novodobá premiéra ) Cyklus komorních Řehoř: Concerto grosso ( 1.provedení ) koncertů, koncert 3. Brněnský komorní orchestr, řídí Jiří Mottl, – „Neznámý 22.1.1981 Besední dům SFB Archiv FB Tartini: Houslový koncert E-dur Antonín Pergler klasicismus-baroko- současnost“ Respighi: Staré tance a árie

Tůma: Partita d-moll

Cyklus komorních Krumpholz: Koncert pro harfu a orchestr č.5 koncertů, koncert 4. 12.4.1981 Besední dům SFB Archiv FB – Matiné komorního Roussel: Sinfonietta orchestru Nielsen: Suita

Rejcha: Dechový kvintet a-moll

Dobiáš: Pastorální kvintet Nedělní koncertní Brněnské dechové kvinteto, Moravské 18.11.1981 Besední dům SFB Archiv FB matiné Corelli: Triové sonáty op.4, č.1-3 kvarteto, Josef Pukl-cembalo, harmonium Dvořák: Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium Mozart: Adagio a fuga c-moll Cyklus komorních Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 19.11.1981 J.S.Bach: Sinfonia h-moll Besední dům SFB Archiv FB koncertů Josef Těšík Benda: Koncert po klavír c-dur - 147 -

Flosman: Fuga Bartók: Divertimento

J.S.Bach: Adagio a fuga g-moll

J.S.Bach: Capriccioso B-dur Cyklus komorních Ivana Stanovská-klavír, Jan Stanovský- 3.12.1981 Beethoven: Sonáta G-dur Besední dům SFB Archiv FB koncertů housle Suk: Nálady

Franck: Sonáta A-dur

Brixi: Sinfonia in D

Weber: Koncert pro fagot F dur Nedělní koncertní 6.12.1981 Besední dům SFB Archiv FB matiné Honegger: Letní pastorále

Mozart: Symfonie č.39 Es-dur

Händel: Concerto grosso D-dur Haydn: Koncert pro klavír C-dur Cyklus komorních Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav 21.1.1982 Feld: Serenáda ( 1.provedení ) Besední dům SFB Archiv FB koncertů Matyáš Zámečník: Elegie pro housle a smyčce J.S.Bach: Braniborský koncert č.2 F-dur

Eben: Nedělní hudba

Purcell: Fantasia upon one note Nedělní varhanní Brněnský komorní orchestr, řídí Jiří Mottl, 28.11.1982 Besední dům SFB Archiv FB matiné Kamila Klugarová-varhany Geminiani: Concerto grosso C-dur

Händel: Koncert pro varhany F-dur

Couperin: Livre d´orgue

Mácha: Smuteční toccata Nedělní varhanní Vaňhal: Koncert F-dur pro varhany, dvoje housle a 12.12.1982 Moravské kvarteto, Vratislav Bělský-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné violoncello Spilka: Reminiscence

Eben: Chorální partita

- 148 -

J.S.Bach: 4 chorálové předehry

Vivaldi-Bach: Koncert a moll pro varhany

Reger: Fantazie a fuga na jméno BACH

J.S.Bach: Preludium a fuga d moll Nedělní varhanní 23.1.1983 Josef Pukl-varhany, Pavel Pukl-flétna Besední dům SFB Archiv FB matiné Händel: Sonáta pro flétnu a varhany

Pololáník: Burleska

Franck: Finále

Mozart: Symfonie C-dur „Linecká“

Telemann: Sonáta pro trubku a orchestr 5.abonentní koncert 27. a Besední dům SFB Archiv FB SFB 28.1.1983 Haydn: Koncert Es-dur pro trubku a orchestr

Hindemith:Symfonické metamorfózy na téma Carla Marii von Webera

Martinů: Sinfonia concertante pro 2 orchestry

Malý symfonický 3. a J.S.Bach: Koncert a moll pro housle Besední dům SFB Archiv FB cyklus 4.2.1983

Schumann: Symfonie č.2 C-dur

Corelli: Concerto grosso D-dur Marcello: Concerto c moll pro hoboj, smyčce a b.c. Cyklus komorních Locatelli: Concerto pro 4 housle, smyčce a b.c. Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav koncertů, koncert 4. 17.2.1983 Besední dům SFB Archiv FB Vivaldi: Concerto c moll pro dvoje housle, smyčce Matyáš – „Italská concerta“ a b.c. Vivaldi: Concerto a moll pro hoboj, smyčce a b.c.

Vivaldi: Concerto pro 4 housle, smyčce a b.c.

Dandrieu: Trois Noëls

Nedlění varhanní Franck: Fantazie C-dur 27.3.1983 Alena Veselá-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Messiaen: Meditace

Slavický: Monolit

- 149 -

J.S.Bach: 3 chorálové předehry, Fantazie a fuga g moll Dall´Abaco: Concerto da chiesa in la minore, op.2, č.4 L.Koţeluh: Koncert pro klavír na 4 ruce a orchestr b Mimořádný koncert 9.10.1983 moll Besední dům SFB Archiv FB Dan: Fantazie pro housle a orchestr ( premiéra )

Janáček: Sinfonietta

F.X.Richter: Smyčcový kvartet č.6 Cyklus komorních 3.11.1983 Smetana: Smyčcový kvartet č.2 d moll Besední dům SFB Archiv FB koncertů Janáček: Smyčcový kvartet „Listy důvěrné“

Scarlatti: Toccata primi toni

Martini: Adagio E-dur, Allegro D-dur

Mozart: Andante F-dur, KV 616

Nedělní varhanní J.S.Bach: Toccata a fuga F-dur 27.11.1983 Milan Šlechta-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Franck: Fantazie C-dur

Vierne: Intermezzo, cantiléne a Finale

Dvořáček: Improvizace

Sokola: Passacaglia quasi toccata na téma BACH

Tůma: Partita in D

K.Stamic: Orchestrální kvartet F-dur, op.4, č.4 Cyklus komorních 1.12.1983 Sukův komorní orchestr, dirigent Josef Vlach Besední dům SFB Archiv FB koncertů Janáček: Idyla pro smyčce

Suk: Serenáda Es dur

F.Benda: Sonáta A-dur

Janáček: Sonáta Cyklus komorních Ivana Stanovská-klavír, Jan Stanovský- 19.1.1984 Besední dům SFB Archiv FB koncertů housle Ištvan: Sonáta

Martinů: Sonáta č.3

- 150 -

J.S.Bach: Preludium a fuga G-dur

J.S.Bach: Kánonické variace

J.S.Bach: Preludium a fuga C-dur

Nedělní varhanní 29.1.1984 Foerster: Dechový kvintet op.95 Filharmonické kvinteto, Ivan Sokol- varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Sokola: Toccata

Parík: Pastorále

Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta f moll

J.S.Bach: Fantazie a fuga c moll

Stanley: Voluntary C-dur

Mozart: Adagio a allegro f moll

J.S.Bach: Toccata a fuga d moll Cyklus komorních 9.2.1984 Besední dům SFB Archiv FB koncertů - prémiový Janáček: Postludium z Glagolské mše

Schmidt: 4 chorálové předehry

Rapf: Piéces concertantes

Widor: Toccata F-dur z 5.symfonie

J.V.Stamic: Sinfonia C-dur

K.Kohout: Sinfonia f moll Cyklus komorních Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 15.3.1984 Zámečník: Musica giocossa Besední dům SFB Archiv FB koncertů Josef Těšík Martinů: Serenáda II.

Janáček: Suita pro smyčce

Frescobaldi: Toccata č.7

Brixi: Preludium a fuga C-dur Nedělní varhanní Foerstrovo dechové kvinteto, Zdeněk 25.3.1984 J.S.Bach: Fantazie G-dur Besední dům SFB Archiv FB matiné Nováček Rejcha: Dechový kvintet es-dur

Barber: Letní hudba pro dechové kvinteto - 151 -

du Mage: Livre d´orgue ( výběr )

Widor: Symfonie f moll ( výběr )

J.S.Bach: Concerto a moll

Valeri: 3 sonáty

Roškovský: Divertimenti pastorelli Nedělní varhanní 2.12.1984 Besední dům SFB Archiv FB matiné Händel: 2 fugy ( h moll a G-dur )

Zeljenka: Ligatúry

Peeters: Suite modale, op.43

Slonimskij: Symfonický motet

4. abonentní koncert 10. a Janáčkovo Chačaturjan: Koncert pro klavír des dur Brněnský filharmonický sbor, Petr Vronský SFB Archiv FB SFB 11.1985 divadlo

J.S.Bach: Magnificat-kantáta

J.S.Bach: Sonáta pro sólové housle g moll

J.S.Bach: Sonáta pro housle a cembalo č.1 h moll Cyklus komorních Kynclovo kvarteto, Ivana Stanovská-klavír, 17.1.1985 Besední dům SFB Archiv FB koncertů Jan Stanovský-housle Beethoven: Smyčcový kvartet B-dur, op.18, č.1

Debussy: Smyčcový kvartet g-moll, op.10

J.S.Bach: Klavírní koncert d moll

Händel: Varhanní koncert B-dur, op.4 Nedělní varhanní Alena Veselá-varhany, František Svoboda- 20.1.1985 Besední dům SFB Archiv FB matiné fagot, Jiří Skovajsa-klavír J.A.Koţeluh: Fagotový koncert C dur

Kabeláč: III.symfonie F dur pro varhany, ţestě a tympány Nedělní varhanní Fagotti Brunenses, Filharmonické dechové 3.3.1985 J.S.Bach: Preludium a fuga h moll Besední dům SFB Archiv FB matiné trio, Vratislav Bělský-varhany

- 152 -

Tomasi: Concert champetre pro dechové trio

J.S.Bach: Trio d moll

Řehoř: Hudba z javoru pro 4 fagoty

Prokofjev: Scherzo pro 4 fagoty

Mozart: Divertimento B dur pro dechové trio

J.S.Bach: Chorální předehra

J.S.Bach: Toccata a fuga d moll

Händel: Concerto grosso F dur, op.6, č.2

J.S.Bach: Suita č.2, h moll pro flétnu a smyčce, Cyklus komorních BWV 1067 Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Miroslav 7.3.1985 Besední dům SFB Archiv FB koncertů Matyáš, Eva Podařilová-cembalo Händel: Concerto grosso D-dur, op.6, č.5

J.S.Bach: Braniborský koncert č.5, D-dur pro housle, flétnu, smyčce a kontinuo BWV 1050

J.S.Bach. Preludium a fuga D dur

J.S.Bach: 6 „Schüblerových“ chorálů

J.S.Bach: Koncert C dur Nedělní varhanní 24.3.1985 Besední dům SFB Archiv FB matiné Francaix: Suite profane

Heiller: Taneční toccata

Liszt: Preludium a fuga na jméno BACH

7. abonentní koncert 28. a Händel: Acis a Galatea – pastorále pro sóla, Janáčkovo Sólisté NDR SFB Archiv FB SFB 29.3.1985 smíšený sbor a orchestr divadlo

- 153 -

Ištvan: Omaggio á J.S.BACH ( dechový kvintet )

J.Ch.Bach: Dechový kvintet B dur

Cyklus komorních Filharmonické kvinteto, Brněnský komorní 11.4.1985 Zeljenka:Musica Slovana Besední dům SFB Archiv FB koncertů orchestr, řídí Jiří Mottl

Haydn: Koncert pro lesní roh a smyčce č.2 D-dur

Händel: Concerto grosso G dur, op.6, č.1

Skorik: Triptych pro orchestr

9. abonentní koncert 25. a J.S.Bach: Koncert pro dvoje housle a orchestr d- SFB, sólisté:Bohumil Smejkal-housle, Adolf Janáčkovo SFB Archiv FB SFB 26.4.1985 moll Sýkora-housle divadlo

Beethoven: Symfonie č.5, c moll „Osudová“

Titelouze: Exsultet coelum

Buxtehude: Preludium a fuga E dur

Daquin: Noël étranger

Mozart: Strahovské improvizace Nedělní varhanní 10.11.1985 J.S.Bach: Dvě chorální předehry Jiří Ropek-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Durufle: Variace na Veni Creator

Tiščenko: Invence

Roberts: Pocta Perotinovi

Ropek: Variace na Victimae paschali laudes

J.S.Bach: Preludium a fuga a moll

Quantz: Triová sonáta G dur Nedělní varhanní 19.1.1986 J.S.Bach: 6 „Schüblerových“ chorálů Musica cameralis, Zdeněk Nováček-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Daquin: Noëls

M.Slimáček: Variace na téma J.J.Ryby

- 154 -

Franck: Chorál E dur

Buxtehude: Magnificat primi toni

A.Rejcha: Dechový kvintet F-dur, op.88, č.6 Nedělní varhanní 9.2.1986 Pololáník: Sonata laetitiae Q Moravi, Jaroslav Tůma-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Ibert: 3 miniatury pro dechové kvinteto

Vierné: Symfonie č.1 ( výběr částí ) Honegger: Preludium, arioso a fughetta na jméno BACH pro smyčce

Poulenc: Koncert pro varhany, smyčce a tympány Nedělní varhanní SFB, řídí Petr Altrichter, Kamila Klugarová- 2.3.1986 Besední dům SFB Archiv FB matiné F.X.Brixi: Kocert G dur pro varhany s průvodem varhany lesních rohů a smyčců

P.Vranický: Lovecká symfonie, op.25

Corelli: Sonáta D dur

Mozart: Sonáta F dur

Smetana: Z domoviny Cyklus komorních 27.3.1986 Čajkovskij: Valse-scherzo Bohumil Kotmel-housle, Jiří Skovajsa-klavír Besední dům SFB Archiv FB koncertů J.S.Bach: Ciaccona pro sólové housle

Řehoř: Sonáta

Paganini: Rej čarodějnic-variace, op.8

Couperin: Čtyři skladby

J.S.Bach: Chorálová předehra BWV 634 Toccata a fuga F dur Nedělní varhanní 9.11.1986 Brahms: Fuga as moll Jan Hora-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné

Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta č.2

Teml: Alchymisté

- 155 -

Weber: 2.symfonie

Marcello: Hobojový koncert c moll Malý symfonický 11. a SFB, řídí Jerzy Salwarowski, sólista Jan Mahelovo SFB Archiv FB cyklus 12.12.1986 Adamus-hoboj divadlo Martinů: Hobojový koncert

Lutoslawski: Koncert pro orchestr

Ibert: Pět kusů pro dechy

Sauguet: Dechové trio Cyklus komorních Filharmonické dechové trio, Josef Stibor-lesní 18.12.1986 Stamic: Dechový kvartet Es dur Besední dům SFB Archiv FB koncertů roh, Musica cameralis Händel: Triová sonáta F dur

Hurník: Sonata da camera

J.S.Bach: Varhanní fantazie a fuga g moll

Tartini: Opuštěná Dido

Ysaÿe: Sonáta pro housle sólo Nedělní varhanní Melánie Pustějovská-varhany, Jan 25.1.1987 Besední dům SFB Archiv FB matiné Pustějovský-housle Mácha: Svatební toccata

Gemrot: Invokace pro housle a varhany

Reger: Varhanní sonáta č.2

J.S.Bach: Tři chorály a Passacaglia c moll

Händel: Varhanní koncert F dur Nedělní varhanní Komorní orchestr Bohuslava Martinů, řídí 15.2.1987 Franck: Chorál h moll Besední dům SFB Archiv FB matiné Josef Těšík, Alena Veselá-varhany Kabeláč: Fantazie d moll

Koloss: Varhanní koncert

J.S.Bach: Preludium a fuga moll Nedělní varhanní 22.3.1987 Gisbert Schneider ( NSR ) -varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Hindemith: Sonáta č.2

- 156 -

J.S.Bach: Preludium a fuga Es dur

Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta č.4

Reger: Fantazie a fuga d moll

Geminiani: Concerto grosso e moll

Dittersdorf: Houslový koncert Cyklus komorních Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Bohumil 16.4.1987 Besední dům SFB Archiv FB koncertů Kotmel Mysliveček: Kvintet č.2

Grieg: Z časů Holbergových

Vejvanovský: Serenáda C dur Mimořádný koncert – Zahájení SFB, řídí Petr Altrichter, sólisté: Josef Nádvoří Nové 16.6.1987 Kramář-Krommer: Koncert pro dva klarinety SFB Archiv FB Brněnského Hejtmánek-klarinet, Emil Drápela-klarinet radnice kulturního léta Schubert: 5.symfonie

Jírovec: 3.smyčcový kvartet

Mozart: Smyčcový kvartet A dur

Couperin: Offertoire sur les Grands jeux Nedělní varhanní 22.11.1987 Kvarteto města Brna, Petr Sovadina-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Le Begue: Une vierge pucelle, Elevation, Puer nobis nascitur Boëllmann: Gotická svita

Vierne: Bludičky, Finale

J.S.Bach: Preludium a fuga Es dur, Toccata, Adagio a fuga C dur, Fantazie a fuga g moll

Nedělní varhanní 6.12.1987 Franck: Chorál a moll Gábor Lehotka ( MLR ) - varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Pikety: Pastorale

Lehotka: Noël, Jubiloso, Rubato, Scherzo, Finale

Cyklus komorních Brněnský filharmonický sbor-FSBB, Brněnský 17.12.1987 Rachmaninov: Noční bdění Besední dům SFB Archiv FB koncertů sbor Hudební mládeţe, Čeští komorní sólisté, - 157 -

řídí Jan Rozehnal J.S.Bach: Moteto

Lully: Te Deum

Buxtehude: Preludium a fuga fis moll

J.S.Bach: Concerto G dur

Eben: Chorální fantazie Nedělní varhanní Věra Heřmanová-varhany, Orchestr Státní 31.1.1988 K.Slavický: Ecce homo Besední dům SFB Archiv FB matiné filharmonie řídí Leoš Svárovský

Mozart: Symfonie č.35

Brixi: Koncert D dur

Bodorová: Pontem video

J.S.Bach: Preludium a fuga c moll, 3 chorálové předehry, Toccata a fuga E dur

Hindemith: Sonáta č.3 Nedělní varhanní 6.3.1988 Ivan Sokol-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné Parík: Pastorále

Dupré: Variace

Mozart: Serenáda Es dur

Dvořák: Serenáda d moll

Nedělní varhanní Harmonia moravica, Jiří Bortlíček-kontrabas, 10.4.1988 J.S.Bach: Preludium a fuga G dur Besední dům SFB Archiv FB matiné Aleš Bárta-varhany Dupré: Preludium a fuga H dur, Preludium a fuga g moll

Kvěch: Portrét

J.S.Bach: Partita a moll Nedělní varhanní Griedré Lukšaité-Mrázková- cembalo a 6.11.1988 Besední dům SFB Archiv FB matiné varhany C.Ph.E.Bach: Fantazie F dur, Sonáta e moll, 12 variací na Španělské listy

- 158 -

J.S.Bach: Chorální předehra „Wir glauben all´an einen Gott“ , Chorální předehra „Christ lag in Todesbanden“ , Preludium a fuga h moll

Vierne: Večernice, Bludičky, Westminsterské zvony

Lalo: Španělská symfonie

Torelli: Koncert D dur pro trubku Sólisté: Guy Touvron ( Francie ) – trubka, 2.abonentní koncert 1. a Janáčkovo František Novotný-housle SFB Archiv FB SFB 2.12.1988 divadlo Tomasi: Koncert C dur pro trubku Dirigent: Petr Vronský

Ravel: Bolero

Vejvanovský: Sonáta b mollis pro trubku a varhany

J.S.Bach: Passacaglia c moll pro varhany

Tartini: Koncert D dur pro trubku a varhany Nedělní varhanní 4.12.1988 Zdeněk Nováček-varhany, Jan Broda-trubka Besední dům SFB Archiv FB matiné Reger: Fantazie a fuga na chorál „Hallelujah, Gott zu Leben“ J.S.Bach: Chorální předehra „Nun komm der Heiden Heiland“

Ives: Variace F dur

J.S.Bach: Preludium a fuga C dur

Beethoven: Adagio z pěti kusů pro hrací hodiny

Britten: Preludium a fuga na Vittoriovo téma Ivo Bartoš-varhany Nedělní varhanní 22.1.1989 Eben: Fantazie, č.1 z Nedělní hudby Orchestr Státní filharmonie Brno řídí Leoš Besední dům SFB Archiv FB matiné Svárovský Dupré: Preludium a fuga g moll

J.D.Zelenka: Předehra k melodramu Sub olea pacis et palma virtutis

Händel: Koncert B dur

- 159 -

Guilmant: Symfonie č.1

J.S.Bach: Preludium a fuga Es dur, Šest chorálů

Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta c moll Nedělní varhanní 5.2.1989 Matthias Süss ( NDR ) Besední dům SFB Archiv FB matiné Dupré: Lamento

Kropfreiter: Partita

J.S.Bach: Preludium a fuga C dur

Corelli: Concerto grosso D dur

Cyklus komorních koncertů, koncert J.S.Bach: Koncert E dur k 25.výročí činnosti 9.2.1989 Čeští komorní sólisté, Jiří Novotný-housle Besední dům SFB Archiv FB souboru Čeští Zámečník: Musica concertante komorní sólisté

Martinů: Sextet pro smyčce

J.S.Bach: Preludium a fuga G dur, Chorál „Vor deinen Thron tret´ich“ , Preludium a fuga e moll

Nedělní varhanní 5.11.1989 Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta č.1, f moll Petr Kolář-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné

Liszt: Preludium a fuga na B-A-C-H

Eben: Finále z Nedělní hudby

J.S.Bach: Preludium a fuga C dur ( BWV 547 )

Walther: Variace na píseň Jesu meine Freude Nedělní varhanní 10.12.1989 Josef Popelka-varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné J.S.Bach: Toccata a fuga d moll ( BWV 538 )

Franck: Tři skladby pro varhany

- 160 -

J.S.Bach: Chaconna pro sólové housle

Tartini: Sonáta g moll, Ďáblův trylek

Cyklus komorních František Novotný-housle, Ladislav Kyselák- 4.1.1990 Martinů: Tři madrigaly pro housle a violu Besední dům SFB Archiv FB koncertů viola, Jiřina Kolmanová-klavír

Paganini: Nel cor piu non mi sento

Prokofjev: Tři části z baletu Romeo a Julie

Surzynski: Improvizace op.38

Sawa: Witraze

Nedělní varhanní 14.1.1990 J.S.Bach: Fantasie a fuga g moll Józef Serafin ( PLR ) -varhany Besední dům SFB Archiv FB matiné

Sokola: Passacaglia quasi toccata

Alain: Chorály, Dvě fantasie, Postludium, Tři tance

Bruhns: Preludium a fuga e moll

J.S.Bach: Dvě chorálové předehry

J.S.Bach: Preludium a fuga f moll Nedělní varhanní 4.3.1990 Vladimír Sobotka-varhany Bílý dům SFB Archiv FB matiné J.S.Bach: Concerto I., G dur

Couperin: Messe á lúsage des Couvents

Guilmant: Sonáta č.1, d moll

Buxtehude: Preludium a fuga d moll, Passacaglia d moll

J.S.Bach: Preludium a fuga D dur ( BWV 532 ) Nedělní varhanní 1.4.1990 Ivan Sokol-varhany, Čeští komorní sólisté Bílý dům SFB Archiv FB matiné Franck: Finále

Händel: Koncert F dur pro varhany a smyčce

- 161 -

Brixi: Koncert F dur pro varhany a smyčce

Auric: Dechové trio

Milhaud: Pastorale pro dechové trio Cyklus komorních koncertů, koncert Martinů: Sextet pro dechové nástroje a klavír Musica cameralis, Filharmonické dechové trio k 10. výročí činnosti 19.4.1990 Bílý dům SFB Archiv FB a hosté souboru Musica Loeillet: Triová sonáta d moll cameralis Richter: Triová sonáta G dur

Řehoř: Studenečka čistá, bystrá J.S.Bach: Allemanda, Corrente, Sarabanda a Giga z partity d moll

Vivaldi: Sonáta D dur

Cyklus komorních František Novotný-housle, Jiřina Kolmanové- 6.12.1990 Mozart: Sonáta F dur Bílý dům SFB Archiv FB koncertů klavír

Dvořák: Sonatina G dur

De Sarasate: Carmen

Leclair: Sonáta D dur

Beethoven: Sonáta c moll

Cyklus komorních Jan Stanovský-housle, Ivana Stanovská- 14.2.1991 Debussy: Sonáta Bílý dům SFB Archiv FB koncertů klavír

Saint-Saëns: Introdukce a rondo capriccioso

De Sarasate: Cikánské melodie

Webern: Passacaglia pro orchestr, op.1

Sólista: Ole Edvard Antonsen ( Norsko ) – Malý symfonický 31.10. a Mahenovo Tartini: Koncert pro trubku a orchestr D dur trubka SFB Archiv FB cyklus 1.11.1991 divadlo Dirigent: Winston Dan Vogel ( USA )

Telemann: Koncert pro trubku a orchestr D dur

- 162 -

Mendelssohn-Bartholdy: Symfonie č.4, A dur, Italská, op.90

Gastoldi: Ballette

Dowland: Two Dances

Susato: Renesanční tance

Händel: Tři obrazy z Vodní hudby, HWV 348-350

Reiche: Sonáta č.18 Komorní koncerty Sál Břetislava v Sále Břetislava 13.11.1991 Mozart: Allegro z Malé noční hudby Brněnské ţestě SFB Archiv FB Bakaly Bakaly J.S.Bach: Fuga g moll, BWV 578

Purcell: Sonata in B

Bozza: Francouzská suita

Ives: Čtyři písně

Frackenpohl: Pop Suite

F.Tůma: Partita in d

Mozart: Adagio a fuga c moll, KV 546 Komorní koncerty Komorní orchestr Bohuslava Martinů, Sál Břetislava v Sále Břetislava 22.1.1992 SFB Archiv FB um.vedoucí Lubomír Čermák Bakaly Bakaly Martinů: Serenáda č.4 ( Divertimento ) , HH 215

Dvořák: Serenáda E dur, op.22

Richter: Smyčcový kvartet Es dur, op.5, č.5

Mozart: Kvartet D dur pro flétnu, housle, violu a Komorní koncerty violoncello, KV 285 Moravské kvarteto, spoluúčinkuje Arnošt Sál Břetislava v Sále Břetislava 12.3.1992 SFB Archiv FB Bourek-flétna Bakaly Bakaly Schubert: Allegro in c moll ( Kvartetní věta )

Beethoven: Smyčcový kvartet F dur, op.135

- 163 -

Mysliveček: Kvintet pro smyčce A dur, č.4

Vivaldi: Concerto pro housle, smyčce a cembalo F dur, La tempesta di mare, RV 433 Komorní koncerty Bottesini: Grand duo concertant pro housle a Čeští komorní sólisté, um.vedoucí Ivan Sál Břetislava v Sále Břetislava 13.5.1992 SFB Archiv FB kontrabas Matyáš Bakaly Bakaly Mozart: Kvintet pro klarinet a smyčce A dur, KV 581

Roussel: Symfonietta pro smyčce, op.52

Jan Campus Vodňanský: Rorando coelo

Palestrina: Recordata, Ave Regina coelorum, Alma redemptoris

Sólisté: Ivana Valešová-recitace, Lea Basilica Panny Vítková-soprán, Martin Jakubiček-varhany Cyklus duchovní 10. a Tomás Luís de Victoria: Una hora, Aestimatus Marie Brněnský ţenský sbor AMICITIA SFB Archiv FB hudby 11.9.1992 sum, Duo Seraphim Nanebevzaté na Brněnský muţský sbor FOERSTER Starém Brně Dirigent Petr Fiala Jacobus Gallus Handl: Stetit Jesus, Ecce quomodo moritur justus, Ascendit Deus, Te Deum, O magnum mysterium, O beata Trinitas, Haec dies

Petr Fiala: Píseň sestry Aneţky a bratra Františka

Jacobus Gallus Handl: Natus est nobis

Tomás Luís de Victoria: Duo Seraphim

Orlando di Lasso: Adoramus te Christe Sólistka: Hana Bartošová-varhany Basilica Panny Cyklus duchovní 15. a BDS Kantiléna Marie SFB Archiv FB hudby 16.10.1992 Sbormistr: Ivan Sedláček Nanebevzaté na Hassler: Gratias agimus tibi Spoluúčinkuje: Jana Pololáníková-varhany Starém Brně

Praetorius: Ecce Maria

Corti: Laus trium puerorum

- 164 -

Buxtehude: Preludium a fuga g moll pro varhany

Reger: Kyrie eleison, op.59, Gloria in excelsis, op.69, Benedictus, op.59

Ravanello: Téma s variacemi h moll pro varhany

Pololáník: Missa brevis pro dětský sbor a varhany

Příloha B: Koncerty staré hudby v rámci Kruhu přátel hudby Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání J.S.Bach: Preludium a chorál Es dur ( BWV 552 ) , Velikonoční chorály Anonymus: Et misericordia eius Canto di Martha Kodály: Milostné madrigaly na staroitalské texty Sólista: Miroslav Buček-varhany, Soukromá „Varhanní cyklus“ 3.3.1970 spoluúčinkoval Komorní sbor University Besední dům KPH sbírka PhDr. III.abonentní koncert Mácha: Smuteční toccata J.E.Purkyně Jany Baláčové Blatný: Passacaglia Kohoutek: Rapsodia eroica Sokola: Passacaglia quasi toccata na téma B-A-C-H

J.S.Bach: Preludium a fuga Es dur ( BWV 552 )

Franck: Chorál h moll Soukromá „Varhanní cyklus“ 14.4.1970 Wolfram Gehring ( NSR ) -varhany Besední dům KPH sbírka PhDr. IV.abonentní koncert Messiaen: Dieu parmi nous ( z cyklu La Nativité du Jany Baláčové Segneur ) Widor: 5.symfonie f moll, op.42, pro varhany

J.S.Bach: Preludium a fuga e moll ( BWV 548 ) Soukromá „Varhanní cyklus“ 22.5.1970 Arie Keijzer ( Holandsko ) -varhany Besední dům KPH sbírka PhDr. V.abonentní koncert C.Ph.E.Bach: Sonáta d moll Jany Baláčové

- 165 -

Vierne: Dvě části z 1.symfonie pro varhany

Keijzer: Improvizace na téma z publika

Corelli: Concerto grosso g moll, op.6, č. 8

Manfredini: Concerto grosso C dur, op. 3, č. 12 Prémiový koncert pro Soukromá KPH Čeští komorní sólisté ( um.vedoucí Miroslav Nádvoří Domu 9.6.1970 Vivaldi: Concerto grosso a moll, op.3, č. 8 KPH sbírka PhDr. „Italské concerto Matyáš ) pánů z Kunštátu Jany Baláčové grosso“ Geminiani: Concerto grosso d moll, op. 3, č. 4

Locatelli: Concerto grosso F dur, op. 7, č. 12

Handl-Gallus: Currit parvus lepulus, Heu quam difficile est, Barbara celarent

Luyton: Perchio thabbia quardato

de Monte: Reviens vers moi

Cyklus B: „Vox & Regnart: Ein süsser Traum, Ich hab vermeint Soukromá Praţští madrigalisté ( um.vedoucí Miroslav Instrumentum“ 10.11.1970 Besední dům KPH sbírka PhDr. Venhoda ) I. abonentní koncert Otto: Dva praţské tance Jany Baláčové

Hassler: Ich scheid von dir, Tanzen und springen

Michna z Otradovic: Loutna česká

Monteverdi: Canti guerrieri e amorosi

Lapis: Sonata a tre A dur pro flétnu, violoncello a cembalo Gaffi: Menuetto allegro pro soprán, flétnu, violoncello a cembalo Sarti: Árie z opery Giulio Sabino pro soprán, Cyklus B: „Vox & flétnu, violoncello a cembalo Soukromá Collegium musicum Ragusinum ( Dubrovník, Instrumentum“ 8.12.1970 Besední dům KPH sbírka PhDr. Sorkočević: Sonata a tre pro flétnu, violoncello a Jugoslávie ) II. abonentní koncert cembalo, Romance Nello astrologo in villa pro Jany Baláčové soprán, flétnu, violoncello a cembalo Scarlatti: Sonáta d moll a Sonáta C dur pro cembalo Caix d´Hervelois: Ze suity A dur pro violoncello a cembalo

- 166 -

Cimarosa: Bel nume che adoro pro soprán, flétnu, violoncello a cembalo Händel: Sonáta G dur pro flétnu, violoncello a cembalo, Nel dolce del´oblio. Kantáta pro soprán, flétnu, violoncello a cembalo

Cyklus A: „J.S.Bach- Soukromá J.S.Bach: Lipské chorály, BWV 651 aţ 668 ( Sňatková síň G.F.Händel“ 16.11.1971 Alena Veselá-varhany KPH sbírka PhDr. souborné provedení ) Nové radnice I. abonentní koncert Jany Baláčové

J.S.Bach: Triová sonáta G dur, BWV 1038 ; Sonáta pro flétnu a continuo h moll, BWV 1030 ; Concerto g moll pro cembalo BWV 975 Cyklus A: „J.S.Bach- Soukromá Ars rediviva ( Milan Munclinger, Pavel Verner, G.F.Händel“ 25.1.1972 Besední dům KPH sbírka PhDr. František Sláma, Josef Hála ) II. abonentní koncert Jany Baláčové Händel: Triová sonáta A dur, op. 5, č. 1 ; Triová sonáta F dur, op. 5, č. 6 ; Sonáta C dur pro violoncello a cembalo

Sólisté: Anna Kratochvílová, Jindra Pokorná, Cyklus A: „J.S.Bach- Soukromá Beno Blachut, Václav Halíř-zpěv, Brněnský G.F.Händel“ 29.2.1972 Händel: Acis a Galatea, kantáta-pastorála Besední dům KPH sbírka PhDr. akademický sbor, Komorní orchestr III. abonentní koncert Jany Baláčové Bohuslava Martinů řídil Lubomír Mátl

J.S.Bach: Sonáty pro housle a cembalo: E dur, BWV 1016, G dur, BWV 1019 Cyklus A: „J.S.Bach- Soukromá Josef Suk-housle a Zuzana Růţičková- G.F.Händel“ 28.3.1972 Besední dům KPH sbírka PhDr. cembalo IV. abonentní koncert Jany Baláčové Händel: Sonáty pro housle a cembalo g moll, D dur

Händel: Concerto grosso F dur, op. 6, č. 2 ; Concerto grosso D dur, op. 6, č. 5 Cyklus A: „J.S.Bach- Soukromá Čeští komorní sólisté ( um.vedoucí Miroslav G.F.Händel“ 25.4.1972 Besední dům KPH sbírka PhDr. Matyáš ) V. abonentní koncert Jany Baláčové J.S.Bach: Braniborský koncert č. 4, G dur, BWV 1049 ; Braniborský koncert č. 5, D dur, BWV 1050

Sólisté: Jan Stanovský-housle, Emila Cyklus A: „Čechy- Jiří Benda: Sinfonia in B Soukromá Vévodová-klavír, Ladislav Lakomý-recitace konzervatoř Evropy“ 23.1.1973 Besední dům KPH sbírka PhDr. Komorní orchestr Bohuslava Martinů ( III. abonentní koncert Jan Benda: Houslový koncert G dur Jany Baláčové um.vedoucí Jiří Trávníček )

- 167 -

František Benda: Sinfonia in C

Jiří Benda: Klavírní koncert G dur Jiří Benda: Pygmalion ( koncertní provedení melodramu na slova J.J.Rousseaua )

B.M.Černohorský: Fuga c moll pro varhany

Seger: Fuga f moll pro varhany

Kuchař: Fantazie g moll pro varhany Cyklus A: „Čechy- Alena Veselá-varhany, cembalo ; Jiří Soukromá konzervatoř Evropy“ 13.3.1973 Mysliveček: Sonáta D dur pro cembalo a housle Trávníček-housle, dr. Karel Krafka-violoncello Besední dům KPH sbírka PhDr. IV. abonentní koncert Janáčkovo kvarteto Jany Baláčové Richter: Sonáta II. pro cembalo, housle a violoncello Stamic: Koncert B dur pro varhany a smyčce Smetana: Smyčcový kvartet č. 1, e moll, Z mého ţivota

Cyklus A: „Hudba Corelli: Concerto grosso c moll, op. 6, č. 3 staré Itálie“ – Concerto grosso g moll, op. 6, č. 8 Soukromá Výběrový cyklus Slovenský komorní orchestr ( um.vedoucí Besední dům 11.11.1975 KPH sbírka PhDr. hudby starých Bohdan Warchal ) Jany Baláčové italských mistrů Vivaldi: Le Quattro stagioni, op. 8 I. abonentní koncert

Locatelli: Triová sonáta d moll, op. 5/V

Corelli: Sonáta F dur, op. 5/IV pro housle a Cyklus A: „Hudba continuo staré Itálie“ – Soukromá Výběrový cyklus Vivaldi: Sonáta c moll pro flétnu a continuo, Triová 20.1.1976 Ars rediviva ( um.vedoucí Milan Munclinger ) Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby starých sonáta e moll, op. 1/II Jany Baláčové italských mistrů II. abonentní koncert Sammartini: Sonáta G dur pro violoncello a continuo

Pergolesi: Triová sonáta č. 10

Cyklus A: „Hudba Frescobaldi:Toccata, Versetto e Canzona pro staré Itálie“ – varhany Sólisté: Anna Barová-alt, Richard Novák-bas, Soukromá

Výběrový cyklus 1.3.1976 Vratislav Bělský-varhany, cembalo , Vratislav KPH sbírka PhDr. Monteverdi: Zpěv Seneky z opery L´Incoronazione Besední dům hudby starých di Poppea , Prolog z opery Il Ritorno d´Ulisse in Lukáš-violoncello continuo Jany Baláčové italských mistrů patria - 168 -

III. abonentní koncert Čaccini: Tu ch´ai le penne, amore – Queste lagrime amare L.Rossi: A te, mio core, a te

Pasquini: Introduzione e pastorale Bassani: Seguite a piangere ( árie z kantáty L´Amante placcate ) Gasparini: Angelin vago e canoro

M.Rossi: Toccata in D

S.Rossi: Chiaccio e foco nell amato

Zipoli: Elevazione-offertorio

Scarlatti: Son tutto duolo-Igrato quanto sei

Aldovrandini: Pastorale

Paisiello: Chi vuol la zingarella

Marcello: Conserva me, Domine – Ecco il petto

Frescobaldi: Ricercare

Poglietti: Aria Allemagna con alcuni variazioni Cyklus A: „Hudba sopra l´Etá Maestá Vostra „Il Rossignolo“ staré Itálie“ – Scarlatti: Sonáty ( G dur, D dur, h moll, D dur, G Soukromá Výběrový cyklus 23.3.1976 dur ) Gunther Radhuber ( Rakousko ) -cembalo Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby starých Jany Baláčové italských mistrů Paradisi: Sonáta A dur IV. abonentní koncert Martini: Sonáta E dur

Porpora: Fuga A dur Cyklus A: „Hudba Monteverdi: Ukázky ze sbírky Scherzi musicali staré Itálie“ – Amor-Lamento della ninfa Soukromá Výběrový cyklus Ars cameralis, spoluúčinkoval František 20.4.1976 Entrata z Ballo delle Ingrate Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby starých Pošta Lamento d´Arianna, zlomek z opery Jany Baláčové italských mistrů Průřez operou L´Orfeo V. abonentní koncert

- 169 -

Palestrina: O beata et gloriosa Trinitas, Tenebrae factae sunt, Tu es Petrus

Banchieri: Z madrigalových komedií „Gioco de la passerina“ ; „Mascherata di villanelle“ ; „Contrappunto bestiale alla mente“

G.Gabrieli: Lieto godea sedendo Soukromá Prémiový koncert pro 18.5.1976 Brněnští madrigalisté-dirigent Josef Pančík Besední dům KPH sbírka PhDr. KPH Jany Baláčové A.Gabrieli: Cor meum

Monteverdi: Ch´io non t´ami cor mio Si ch´io vorei morire

Řezníček: Ignis aeternus ( Pocta hrdinům kosmu )

Mysliveček: Sinfonia in B, č. 6

Cyklus B: Zámečník: Musica concertante Čeští komorní sólisté ( um.vedoucí Miroslav Soukromá „Metamorfózy české 16.1.1976 Matyáš ) , sólista: Vladislav Kozderka-klarina Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby“ ( trubka ) Jany Baláčové I.abonentní koncert Richter: Koncert D dur pro klarinu a smyčce

Janáček: Suita pro smyčce

B.M.Černohorský: Toccata C dur , Fuga c moll

Zach: Fuga a moll

J.F.Norbert Seger: Preludium a fuga d moll

F.X.Brixi: Fuga C dur Cyklus B: Soukromá „Metamorfózy české 14.12.1976 Kuchař: Fantazie d moll Jan Hora-varhany Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby“ Jany Baláčové II.abonentní koncert Martinů: Vigilie

Eben: Dvě chorální fantazie

Jirák: Dvě preludia a fughetty

Teml: Fantasia appassionata

- 170 -

Eben: Tři chorálové předehry, Laudes

F.X.Richter: Smyčcový kvartet C dur, op. 5, č. 1

Cyklus B: Soukromá „Metamorfózy české 19.4.1977 Kalabis: 2.smyčcový kvartet, op. 19 Panochovo kvarteto Besední dům KPH sbírka PhDr. hudby“ Jany Baláčové V.abonentní koncert

Smetana: 2. smyčcový kvartet d moll

Sólisté: Anna Barová, Jarmila Hladíková, Čaccini: Euridice ( Obnovená světová premiéra Markéta Fussová, Anna Kratochvílová, Vlasta Soukromá Prémiový koncert pro barokní opery v italském originále a na starých Linhartová, Daniela Suryová, Jiří Bar, Jan 16.6.1977 Stadión KPH sbírka PhDr. KPH nástrojích. ) Realizace: dr. Miloš Štědroň a Arnošt Hladík, Vladimír Krejčík, Richard Novák-zpěv Jany Baláčové Parsch Brněnský akademický sbor, Collegium Pro musica antiqua řídil Lubomír Mátl

J.S.Bach: Chromatická fantazie a fuga

Beethoven: Sonáta f moll, op. 57, „Appassionata“

Cyklus B: „Klavír v proměnách staletí“ 10.1.1978 Slimáček: Tři studie pro klavír Ivan Klánský- klavír Besední dům KPH Archiv MZK II. abonentní koncert Chopin: Scherzo cis moll, Nocturno c moll, Balada f moll

Prokofjev: Sonáta, op. 1

Seger: Toccata a fuga F dur

Anonym 18.století: Fuga F dur

Kuchař: Pastorella, Adagio, Fantazie d moll Cyklus „S kyticí v ruce“ 16.1.1979 Wiedermann: Toccata a fuga f moll Petr Sovadina-varhany Besední dům KPH Archiv MZK II. abonentní koncert Janáček: Postludium

Pololáník: Sonáta

Teml: Fantasia appassionata

- 171 -

Eben: Dvě chorální fantazie

Blatný: Scéna pro ţestě Praţský anonym ( 14. stol. ) : Rondellus „Flos florum“ Anonym ( 15.stol. ) : Nostro caro Venceslaov

K.Harant z Polţic: Maria Kron

Cyklus „S kyticí V.Otto: Tři praţské tance v ruce“ 6.2.1979 Praţské ţesťové kvinteto Besední dům KPH Archiv MZK III. abonentní koncert Michna z Otradovic: Loutna česká ( výběr )

J.Pecelius: Suita z Pětihlasé hudby pro ţestě

J.I.Linek: Tři korunovační intrády

Kvapil: Kvintet

Tausinger: Ţesťový kvintet

Collegium pro musica antiqua ( um.vedoucí Archiv Purcell: Dioklecián ( koncertní provedení opery ) Cyklus „Hudba Jiří Vrtek ) MZK+koncertní novodobá světová premiéra evropských národů“ 29.1.1980 Spoluúčinkovali: Přemysl Švihálek, Zdeněk Besední dům KPH program (realizace Jiří Vrtek, připraveno z pramenů II. abonentní koncert Šmukař, Jarmila Bařinková, Anna z archivu Jiřího uloţených v British Museum v Londýně) Kratochvílová-zpěv Besperáta

Pisador: Pavana „Muy ilana para tanér“ ; Villanseca „La cortesia“

Mudarra: Romanesca „O guardame las vacas“ Fantasia „Que contrahace la harpa“

Sanz: Suite Española Cyklus „Hudba evropských národů“ 26.2.1980 Balada: Analogias José Luis Lopategui ( Španělsko ) -kytara Besední dům KPH Archiv MZK III. abonentní koncert de Falla: Tres piezas

Tárrega: Dos piezas

Albéniz: Asturias

Ruiz-Pipo: Cancion y danza No.1

Prémiový koncert pro J.S.Bach: Suita č. 5, c moll, BWV 1011 pro sólové Natalia Gutmmanová ( SSSR ) – violoncello 22.5.1980 Besední dům KPH Archiv MZK KPH violoncello Irina Sucharevskaja ( SSSR ) - klavír

- 172 -

Schubert: Sonáta a moll „Arpeggione“, D. 821

Hindemith: Sonáta op. 25 č, 3 pro sólové violoncello Archiv MZK

Šnitke: Sonáta pro cello a klavír

KPH ve Z písňové tvorby Georga Philippa Telemanna, spolupráci Mimořádný koncert Wolfganga Amadea Mozarta, Franze Sc Archiv MZK Helga Buchholz ( NDR ) – zpěv Malé divadlo 9.4.1981 s Kulturním Archiv MZK pro KPH huberta, Roberta Schumanna, Hugo Wolfa, Hannse Peter H. Schröder ( NDR ) – klavír hudby střediskem NDR Eislera a Helge Jungové v Praze

Georg Philipp Telemann: Triová sonáta c moll, Cyklus „Musica Sonáta pro flétnu a basso continuo F dur, Triová rediviva“ 30.11.1981 Trio praţských filharmoniků Stadion KPH Archiv MZK sonáta A dur, Triová sonáta a moll, Sonáta g moll II.abonentní koncert pro hoboj a basso continuo, Triová sonáta c moll

J.S.Bach: Partita č.1, B dur, BWV 825; Koncert g moll podle Antonia Vivaldiho, BWV 975; Chromatická fantazie a fuga d moll, BWV 903

Cimarosa: Tři sonáty Cyklus „Musica rediviva“ 19.1.1982 Josef Hála-cembalo Besední dům KPH Archiv MZK III.abonentní koncert Scarlatti: Tři sonáty ( essercizi )

Mysliveček: Sonáta A dur

Ivanschicz: Parthita D dur ( fragment )

Collegium pro musica antiqua Sólisté: Anna Kratochvílová, Irena Hýlová, Cyklus „Musica J.J.Fux: Costanza e Fortezza , opera v koncertním Jarmila Bařinková, Přemysl Švihálek-zpěv rediviva“ 30.3.1982 Besední dům KPH Archiv MZK provedení Otakar Dadák-recitace IV.abonentní koncert Komorní instrumentální soubor a pěvecký sbor

- 173 -

G.de Machaut: Lucifer Superbie, Poéme des instruments, Jeu-parti pour le duc de Berry, Je ne cui pas, Douce dame jolie, Plus dure que dyamant, De triste coeur, Quant vrais amants, Certe je dis, Moult sui de bonne heure née, Se médisante en accord, Messe Notre Dame

Cyklus „Musica Anonym ( Codex Faenza ) : Bel fiore dansa Ensemble Perceval ( Francie ) um.vedoucí: rediviva“ 4.4.1982 Guy Robert Besední dům KPH Archiv MZK V.abonentní koncert Anonym: Cansoneta Tedecha

Pierre des Molins ( Codex Faenza ) : De se fol penser

Anonym: Lamento di tristano e rote

Brněnský komorní orchestr ( um.vedoucí-Jiří Mottl ), Camerata Moravica ( um.vedoucí- Miloš Štědroň ) , Brněnský akademický sbor ( um.vedoucí-Lubomír Mátl ), Moravské kvarteto Monteverdi: Il ritorno d´Ulisse in patria Markéta Ungrová, Anna Barová, Vladimír Prémiový koncert pro 14.11.1982 Průřez operou Krejčík, Vladimír Kyas, Richard Novák-zpěv Stadión KPH Archiv MZK KPH (realizace Štědroň – Parsch) Aleš Karpíšek-kontrabas, Šárka Štolfová, František Sonek-cembalo, Vratislav Bělský- elektrické varhany, Dalibor Mašek, František Vitha, Jan Přehnal-pozoun, Jarmila Muzikářová-harfa, Oldřich Pomkla-tympány Dirigent-Lubomír Mátl

Alena Veselá-varhany Cyklus „Klavír J.S.Bach: Dogmatické chorály ( III.díl Klávesových Zuzana Růţičková-cembalo v zrcadle doby“ 9.1.1983 Besední dům KPH Archiv MZK cvičení ) Spoluúčinkovali členové Kühnova dětského I.abonentní koncert sboru ( sbormistr Jiří Chvála )

Umění dvorské lásky ( Guillame de Machaut, avantgarda konce 14.století, chanson počátku Ars cameralis ( Praha ) 15.století ) Zuzana Matoušková-zpěv a historické Cyklus „Chvála nástroje, Milan Langer-klavír a historické hudby a slova“ 18.1.1983 Besední dům KPH Archiv MZK Klusák: Luna v zenitu nástroje, Lukáš Matoušek-klarinet a historické II.abonentní koncert nástroje, Jiří Richter-viola, tamburina, Matoušek: Intimní hudba cymbala

- 174 -

Málek: Mocnější neţ smrt

Anonymus 16.století: Renesanční lidové tance

Varése: Density 21.5

Casals: Španělský tance, Zpěv ptáků

Cyklus „Chvála Vorlová: Sloky pro tři Due boemi di Praga ( Josef Horák-basklarinet hudby a slova“ 19.4.1983 a Emma Kovárnová-klavír ) Besední dům KPH Archiv MZK V.abonentní koncert Beethoven: Adagio, WoO 43 Jiří Stivín-flétna

Lauck: Se vuelve a yo

Telemann: Sonáta pro zobcovou flétnu a basso continuo

Pauer: Árie a rondo

Cyklus „Varhany Heiner Kühner ( Švýcarsko ) – varhany Perspektivy a 18.10.1983 J.S.Bach: Umění fugy BWV 1080 V obou zrcadlových fugách spoluúčinkovala Besední dům KPH Archiv MZK návraty“ Kamila Klugarová I.abonentní koncert Hudba za vlády českých králů ( Výběr skladeb Jana z Jenštejna, z Vyšehradského sborníku, spisů Tomáše Štítného, z Rukopisu Vyšebrodského )

Hudba na dvoře Jiřího z Poděbrad ( Výběr skladeb Cyklus „Od gotiky po z Jistebnického kancionálu, Šamotulského Roţmberská kapela ( Praha ) Smetanu“ 29.11.1983 kancionálu, Rukopis z poč.15.stol., Rukopis Um.vedoucí František Pok Besední dům KPH Archiv MZK I.abonentní koncert z 15.stol., Rukopis Vyšehradský )

Hudba v Čechách za vlády Vladislava Jagellonského ( Franusův kancionál )

Hudba na dvoře Rudolfa II. ( G.G.Gastoldi, M.Cara, J.Ghro, J.Regnart, M.Praetorius )

Brněnský akademický sbor, Komorní orchestr J.D.Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis Bohuslava Martinů Cyklus „Od gotiky po Jarmila Hladíková, Anna Kratochvílová, Anna Smetanu“ 17.12.1983 Barová, Vladimír Krejčík, Jan Hladík-zpěv Besední dům KPH Archiv MZK II.abonentní koncert Vratislav Bělský-cembalo J.J.Ryba: Česká mše vánoční Miloslav Buček-varhany Dirigent: Lubomír Mátl

- 175 -

Hospodine pomiluj ny, Gaude, felix Bohemia, Svatý Václave, Náš milý svatý Václave, Martyr Dei Venceslaus, Dies venit victorie

Rychnovský: Missa super Et valde mane Cyklus „Od gotiky po Praţští madrigalisté ( um.vedoucí Svatopluk Smetanu“ Jányš ) III.abonentní koncert Š.Brixi: Litaniae de Venerabili Sacramento Vratislav Vinický-zpěv, Eva Kaniaková a „Hudba z počátku 7.2.1984 Blanka Mráčková-gamby,housle, Petr Hejný- Besední dům KPH Archiv MZK českého státu, gamba, violoncello, Svatopluk Jányš- A.V.Michna: Začněte panny zpívati národa a jazyka a její krumhorn, barokní hoboj, Aleš Bárta- tradice cembalo, varhanní portativ Anonymus: Musica ad mensam

J.D.Zelenka: In convertendo Dominus

Couperin: Francouzské masky

Rameau: Suite a moll

Cyklus „Sloh a doba“ 11.12.1984 Daquin: Slepička, Kukačka Jitka Navrátilová-cembalo Besední dům KPH Archiv MZK I.abonentní koncert

Purcell: Suita g moll

Händel: Suita č.7 g moll, Chaconne G dur ( Sonáta )

J.S.Bach: Preludium a fuga a moll BWV 543

J.S.Bach: „Geist und Seele wird verwirret“ Sólová kantáta pro alt BWV 35 Cyklus „Sloh a doba“ Anna a Jiří Barovi-zpěv 2.4.1985 Besední dům KPH Archiv MZK IV.abonentní koncert Josef Pukl-varhany J.S.Bach: Toccata d moll BWV 565

J.S.Bach: „Ich will den Kreuzstab gerne tragen“ Sólová kantáta pro baryton BWV 56

Stamic: Symfonie č.2 A dur

Cyklus „Sloh a doba“ Slovenský komorní orchestr ( Bratislava ) 20.5.1985 A.Corelli: Concerto grosso op.6 č.4 D dur Besední dům KPH Archiv MZK V.abonentní koncert um.vedoucí: Bohdan Warchal

Telemann: Koncert pro troje housle F dur

- 176 -

W.A.Mozart: Divertimento F dur

Britten: Simple Symphony

B.Galuppi: Sonáta c moll, g moll, f moll

Mimořádný koncert 23.4.1985 Zdeněk Hnát-klavír Besední dům KPH Archiv MZK pro KPH Beethoven: 33 Veränderungen ( C dur ) über einen Walzer von Anton Diabelli für Klavier, op.120

Brněnský akad.sbor, Komorní orchestr B.Martinů, dirigent Petr Chromák Cyklus „Musica Sólisté: J.Hladíková, A.Barová, M.Voldřich, antiqua aurea“ 26.11.1985 Händel: Mesiáš HWV 56 Besední dům KPH Archiv MZK R.Novák-zpěv I.abonentní koncert Zdeněk Špatka-varhany, Jiřina Kolmanová- cembalo

D.A.F.Milčinský: Pastorella a tre

J.Schreier: Pastorella in D

A.V.Michna z Otradovic: Vánoční rosička, Chtíc Cyklus „Musica aby spal Brněnští madrigalisté antiqua aurea“ Brněnský komorní orchestr II.abonentní koncert 14.12.1985 V.J.Kopřiva: Offertorium pastorale Sólisté: J.Hladíková, A.Barová, V.Krejčík, Besední dům KPH Archiv MZK „České vánoční R.Novák, P.Kamas, A.Šťáva-zpěv pastorely“ Řídil: Josef Pančík T.N.Koutník: Pastorella „Hej, hej, jeden i druhej“

Š.Brixi: Tříkrálová kantáta

J.Lokaj: Motetto pastorale

G.A.Rigatti: Laudate Dominum omnes gentes, Cyklus „Musica Confiteor Tibi Domine, Dixit Dominus, Lauda antiqua aurea“ Jerusalem III.abonentní koncert Musica antiqua Praha ( um.vedoucí Pavel 18.2.1968 Besední dům KPH Archiv MZK „Zapomenutá hudba Klikar ) z kroměříţského M.Uccellini: Sonata decima settima zámku“ H.A.Brückner: Sonata a 4

- 177 -

A.Hofer: Lauda Jerusalem

J.H.Schmelzer: Sonata con 3bus violinis, Baletti a 4

A.Poglietti: Sonata a 4

Anonymus: Salve Regina

W.Ebner: Laudate Dominum omnes gentes

Anonymus: Sonata con duobus violinis

Pierre Phalése, Mnich ze Salzburgu, Oswald von Cyklus „Musica antiqua aurea“ Wolkenstein, Heinrich Issac, Paul Hofhaimer, Paul-Hofhaimer-Consort ( Rakousko ) V.abonentní koncert 6.5.1986 H.L.Hassler, Ludwig Senfl, Anonymus, Neidhardt Besední dům KPH Archiv MZK „Milostné písně i um.vedoucí Reiner Strub tance minnesängerů von Reuenthal, Tilman Susato, Mathias Greiter, a doby renesanční“ Arnt von Aich

Buxtehude: Preludium a fuga g moll pro varhany

Telemann: Heroická hudba pro trubku a varhany

J.S.Bach: Preludium a fuga G dur pro varhany

Cyklus „Hudba pro Vladislav Kozderka-trubka, Karel Hron- dechy“ 19.11.1985 J.F.Fasch: Koncert pro trubku a orchestr varhany, František Langweil-lesní roh, Karel Besední dům KPH Archiv MZK I.abonentní koncert Zelenka-pozoun

F.Suchý: Kasace pro trubku, lesní roh a pozoun

J.Ropek: Variace pro varhany

F.Poulenc: Sonáta pro lesní roh, trubk a pozoun

Frescobaldi: Canzon Vigesima Prima á 5 Cyklus „Hudba pro Akademické ţesťové kvinteto Brno ( komorní dechy“ 11.2.1986 S.Scheidt: Ţesťový kvintet č.1 soubor JAMU ) um.vedoucí: doc.dr.Milan Besední dům KPH Archiv MZK II.abonentní koncert Jermář G.Reiche: Sonáta č.1, Sonáta č.15 - 178 -

Zouhar: Ţesťový kvintet č.1

Blatný: Dvě věty pro ţesťové kvinteto

Pezel: Intrády č.1, 9, 5

Gervaise: Partita č.1

Haydn: Divertimento As dur

Štědroň: Musica quodlibet pro ţesťové kvinteto

Matys: Malá suita pro ţesťové kvinteto Anonym z Levoče: Fantasia 8 Toni Preambulum 2 Toni F.Benda: Sonáta e moll pro flétnu a varhany

J.Blow: Echo Voluntary in G

W.Selby: Voluntary in A

J.B.Loeillet: Sonáta a moll pro flétnu a varhany Cyklus „Hudba pro Wiltrud Bruns ( NSR ) – flétna dechy“ 28.1.1986 N.Grigny: 4 části z Livre d´Orgue Alena Veselá – varhany Besední dům KPH Archiv MZK III.abonentní koncert Spoluúčinkoval Bedřich Havlík – violoncello H.Lohmann: Partita na B-A-C-H pro sólovou flétnu

M.Kopelent: Halleluja

C.Franck: Fantazie C dur

Alain: Trois mouvements pour flute et orgue

Messiaen: Les corps glorieux

Purcell: Suita z hudby k Princezně perské

Händel: Concerto grosso D dur op.3 č.6

Cyklus „Hudba pro Čeští komorní sólisté dechy“ 8.4.1986 Telemann: Suita F dur pro 2 horny a orhcestr Sólisté: Zdeněk a Bedřich Tylšarovi – lesní Besední dům KPH Archiv MZK V.abonentní koncert roh

Vivaldi: Concerto f moll pro 2 lesní rohy

Mozart: Divertimento F dur

- 179 -

Gabrieli: Cyklus „Giustiniane“

T.Luis de Victoria: Tenebrae factae sunt Brněnské pěvecké sdruţení Foerster dirigent Cyklus „Poezie a Petr Fiala hudba“ 20.1.1987 C.Croce: Cantate Domino Besední dům KPH Archiv MZK Spoluúčinkovali: Pavel Kamas-zpěv, Vratislav II.abonentní koncert Bělský-varhany J.Handl Gallus: Stetit Jesus

Štědroň, Fiala, Smetana, Foerster

Anonymus: Sonata con duobus violinis Musica aurea ( soubor pro komorní hudbu F.V.Míča: Memento homo 17. a 18. století ) um.vedoucí dr.Dagmar Valešová Spoluúčinkovali: A.Barová, A.Kratochvílová, Cyklus „Poezie a T.Merula: Canzona pro dvoje housle a basso R.Novák, J.Bařinková-zpěv, V.Bělský- hudba“ 10.2.1987 Besední dům KPH Archiv MZK continuo cembalo, V.Sobotka-varhany, O.Kulajtová- III.abonentní koncert loutna Brněnští madrigalisté J.L.V.Dukát: Kantáta „De beata Virginae Maria“ Mimi Fortunae-sbor historického tance Dirigoval František Sonek Monteverdi: „Il ballo delle Ingrate“

G.P.da Palestrina: Missa Papae Marcelli

Bruckner: Ave Maria

Cyklus „Poezie a Praţský filharmonický sbor ( um.vedoucí hudba“ 28.4.1987 Graduale: Locus iste Lubomír Mátl ) Besední dům KPH Archiv MZK V.abonentní koncert Spoluúčinkoval Josef Kšica-varhany

Antiphon: Tota pulchra est Maria

Graduale: Christus factus est pro nobis Virga Jesse, Ecce sacerdos magnus

Cyklus „Hudba tří J.Cabanilles: Tiento de batalla století“ 6.5.1987 Guy Bovet ( Švýcarsko ) - varhany Besední dům KPH Archiv MZK III.abonentní koncert S.Duron: Gaitilla de mano izquierda

- 180 -

C.de Arauxo: Tiento de medio registro de tiple

Rameau: Extraits des „Indes Galantes“

Daquin: Noel en sol majeur

J.S.Bach: Preludium a fuga Dur

Liszt: Orfeo

Bovet: Trois préludes hambourgeois

Mimořádný koncert Camillo Zanotti, Ph.de Monte, Orgando di Lasso, „Vokální hudba Duodena canticans ( Praha ) um.vedoucí 22.3.1987 Ch.Luython, Ph.Schöndorf, Jakob Regnart, Jakob Ernův sál KPH Archiv MZK v předbělohorské Petr Daněk Handl Gallus, Nicolaus Zangius, Nicolas Gombert Praze“

Jan z Lublina: Výběr ze starých polských tabulatur

J.J.Froberger: Toccata C dur

Mimořádný koncert 10.6.1987 J.Pachelbel: Aria Sebaldina Jaroslav Tůma - klavichord Ernův sál KPH Archiv MZK

J.A.Benda: Sonáta G dur

C.Ph.E.Bach: Sonáta A dur

F.A.M. y Coll: Batalla de 5. tono

Prémiový koncert pro Anonymus: 4 taneční skladby z tabulatury Jana 3.5.1988 Dr.Hans Haselböck ( Rakousko ) – varhany Besední dům KPH Archiv MZK KPH z Lublina

Buxtehude: Passacaglia d moll, Chorální předehra, Preludium a fuga a moll

- 181 -

Mendelssohn-Bartholdy: Sonáta c moll, op.65 č.2

Höller: Ciacona h moll op.54

Brubeck: Blue Rondo a la Turc

J. Stamic: Sinfonia in G

V. Pichl: Houslový koncert D dur Cyklus „Virtuosi Brněnský komorní orchestr (řídí Jiří Mottl) d´archi“ 9.1.1990 Dům stavbařů KPH Archiv MZK Eduard Melkus – barokní housle II. abonentní koncert Telemann: Suita č. 1 a moll

J. S. Bach: Koncert E dur pro housle, smyčce a continuo

J.S.Bach: 6 sonát pro housle a cembalo BWV Christian Funke (NDR) – housle Prémiový koncert 15.5.1990 Dům stavbařů KPH Archiv MZK 1014-19 Hans Otto (NDR) – cembalo

Biber: Sacrum profanum fidicum, Sonata I

Buxtehude: „Herr, wenn ich nur Dich habe“ kantáta o jedné části

Muffat: Armonico tributo Cyklus „Mistři mladé Musica aeterna (um. vedoucí Peter Zajíček) Sál Břetislava generace“ 13.11.1990 Kamila Zajíčková – soprán, Marta Beňačková KPH Archiv MZK Bakaly I. abonentní koncert J. G. Graun: Koncert pro flétnu, smyčce a – alt, Martina Lesná – zobcová flétna continuo

J. S. Bach: Kantáta „Widerstehe doch der Sünde“ BWV 54

Geminiani: Concerto grosso op. 3, č. 2

Sonatori ensemble (SRN) T. A. Arne: Triová sonáta D dur pro flétnu, housle, Sál Břetislava Abonentní koncert 12.2.1991 Petr Brock – flétna, Jana Vlachová – housle, KPH Archiv MZK violoncello a cembalo Bakaly Mikael Ericsson – violoncello, B. Fritz -

- 182 -

cembalo Vivaldi: Sonata in c moll

Händel: Sonáta g moll op. 2, č. 2

Kelterborn: Pět fantazií

Marcello: Sonáta d mollop. 2, č. 1

Stamitz: Triová sonáta F dur, op. 14 č. 5

Händel: Sonáta B dur ze sbírky Šesti sonát pro hoboj, housle a basso continuo

F. W. Zachow: Trio F dur pro hoboj, fagot a cembalo

Purcell: Triová sonáta č. 3, D dur, pro 2 hoboje a Ars instrumentalis Pragensis basso continuo Liběna Séquardtová – hoboj, Ivan Séquardt – Sál Břetislava Prémiový koncert 14.5.1991 KPH Archiv MZK J. Bodin, Sieur de Boismortier: Triová sonáta F hoboj, Luboš Hucek – fagot, Josef Kšica - Bakaly dur pro dva hoboje a basso continuo cembalo

Telemann: Sonáta e moll pro fagot a cembalo

J. D. Heinichen: Sonata á 3 pro dva hoboje a fagot s doprovodem cembala

J. K. Krumpholz: Sonáta F dur op. XII č. 4 pro flétnu a harfu, Sonáta Es dur pro sólovou harfu, Sonáta F dur op. XII č. 1 pro flétnu a harfu

Cyklus „Konzervatoř F. Benda: Sonáta G dur pro flétnu a harfu Evropy-Dědicové Hana Müllerová-Jouzová – harfa Sál Břetislava 29.10.1991 KPH Archiv MZK zašlé slávy“ Vítězslav Drápal - flétna Bakaly I. abonentní koncert J. L. Dusík: Sonáta pro sólovou harfu c moll

J. K. Vaňhal: Sonáta C dur pro flétnu a harfu

- 183 -

Příloha C: Koncerty staré hudby v rámci Hudební mládeže Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

G. Gabrieli: 2 canzony

J. Ch. Bach: Koncert F dur pro hoboj a orchestr Foersterovo dechové kvinteto, Komorní orchestr Bohuslava Martinů Abonentní koncert 10.12.1970 Besední dům HM Archiv MZK Vítězslav Hanus – hoboj Jančenko: Koncert pro violoncello a dechový kvintet Bedřich Havlík - violoncello

Ibert: Symfonická suita komorní orchestr

L. Mozart: Selská svatba

Stamitz: Koncertantní symfonie C dur Komorní orchestr Bohuslava Martinů řídí Jan Abonentní koncert 18.1.1971 Besední dům HM Archiv MZK Štych Bartók: Sonáta pro dva klavíry a bicí nástroje

Janáček: Říkadla

Parsch, Zámečník, Denisov Komorní orchestr Bohuslava Martinů, Brněnský akademický sbor, řídí Lubomír Mátl Hana a Magda Krejčí – soprán, Vlasta Abonentní koncert 16.2.1971 Besední dům HM Archiv MZK J. A. Benda: Philon a Theone Linhartová – alt, Vladimír Krejčík – tenor, Jaroslav Majtner, Jan Řezníček, Jiří Holeňa – baryton, Bohumil Smejkal - housle J. D. Zelenka: De profundis

L. de Milan, L. Narvarez, A. Mudarra, M. de Falla, Leo Witoszynskyj (Rakousko) – kytara, Moravská Prémiový koncert 7.5.1971 HM Archiv MZK Britten, G. Sanz, Sor, J. Rodrigo, J. Turina vihuela galerie

J.S.Bach: Preludium a fuga A dur pro varhany, Kamila Klugarová – varhany a cembalo Abonentní koncert 14.12.1971 Besední dům HM Archiv MZK Partita c moll pro varhany, Preludium fuga a moll Jiří Kaniak – hoboj

- 184 -

pro varhany, Toccata a fuga d moll pro varhany

Vivaldi: Sonáta c moll pro hoboj a cembalo

Händel: Sonáta g moll pro hoboj a cembalo

Telemann: Sonáta c moll pro hoboj a cembalo

J.S.Bach: Aria variata alla maniera italiana a moll, Italský koncert F dur, Toccata a fuga c moll, Abonentní koncert 4.4.1972 Zuzana Růţičková – cembalo Besední dům HM Archiv MZK Chromatická fantazie a fuga d moll, Fantazie c moll

P.J.Vejvanovský, F. I. Tůma, F.A.Míča, Schubert, Linha singers, vokální a instrumentální Abonentní koncert 9.11.1972 Debussy, F.X.Richter, Händel, A.Rejcha, E.Pascha, Besední dům HM Archiv MZK skupina J.A.Benda, F.Benda, J.J.Benda, J.Kř.Vaňhal

Vejvanovský: Sonáta á 4 „Be mollis“ pro trubku, smyčce a varhany

Albinoni: Concerto á 5 g moll pro smyčce a basso continuo

F.X.Richter: Sinfonia da kamera pro smyčce a basso continuo Čeští komorní sólisté (um.vedoucí Miroslav Abonentní koncert 17.1.1973 Purcell: Sonáta D dur pro trubku a smyčce Matyáš) Besední dům HM Archiv MZK Jan Slabák - trubka

Vivaldi: Concerto grosso d moll op.3, č.11

A.Corelli: Sonáta D dur pro trubku, smyčce a varhany

Haydn: Divertimento Es dur pro smyčce

K.Harant z Polţic: Missa quinis vocibus super Jarmila Hladíková – soprán, Anna Barová – „Dolorosi martyr“ alt, Josef Škrobánek – tenor, Jan Hladík – Prémiový koncert 22.5.1973 Besední dům HM Archiv MZK Monteverdi: Ecco mormorar l´onde, Jo mi son bas, Bohuslav Krška – bicí nástroje, Petr giovinetta Škarohlíd – varhany

- 185 -

Členové orchestru Studia Brno G.P.da Palestrina: Alla riva del tebro Brněnský akademický sbor řídí Lubomír Mátl

V. Werner: Milostné madrigaly

Zámečník: Imromptus I

M.Štědroň: Jazz trium vocum

F.I.Tůma: Stabat Mater pro sóla, smíšený sbor a varhanní continuo

Abonentní koncert 20.11.1973 Písně trubadúrské, kramářské, ţákovské a lidové Český Skiffle, praţská skupina Jiřího Traxlera Besední dům HM Archiv MZK

D.Scarlatti: Pastorální sonáta e moll, Sonáta d moll, Sonáta E dur Kytarové duo (Vladimír Večtomov a Karel Abonentní koncert 4.12.1973 Besední dům HM Archiv MZK Ch.G.Scheidler: Sonáta D dur Rayman)

Sor, Granados, Debussy, Ravel, de Falla

Tance z 2. poloviny 16. století

Poglietti: Aria allemagna con alcuni variazioni

Koncert Brněnský rozhlasový orchestr lidových Cimbál a gajdy po 29.1.1974 Skřipácká muzika z Velkého Beranova Besední dům HM Archiv MZK nástrojů řídil Bohumil Smejkal staru i nově

L.Mozart: Selská svatba

Kodály, Štědroň a Parsch, Farkaš, Kuksa

G.B.Pergolesi: Sluţka paní Komorní opera JAMU Divadlo na Abonentní koncert 26.2.1974 HM Archiv MZK Dirigent Ivan Obračaj výstavišti G.F.Händel: Acis a Galatea

- 186 -

C.Gesualdo da Venosa: Ecco morino dunque, Hai, giá mi discoloro, Moro laso, Merce, Itineo miei (čtení o Gesualdovi da Venosa dle původních pramenů a překlad Miloš Štědroň) Komorní orchestr Bohuslava Martinů, Brněnští madrigalisté Abonentní koncert 29.3.1974 Jarmila Hladíková – soprán, Anna Barová – Besední dům HM Archiv MZK Řezníček: Ignis aeternus alt, Josef Škrobánek – tenor, Jan Hladík – bas

K.B. Kopřiva: Rekviem c moll pro sóla a malý orchestr

Italský anonym: Tři tance

Španělský anonym: Quatro piezas de clarines

Backfark: Fantasia quattuor vocum

Polský anonym: Nie zlodziejem choc kradne Szarzynski: Sonata a due violini e basso pro organo Collegium musicorum Posnaniensium Abonentní koncert 12.12.1974 Besední dům HM Archiv MZK (um.vedoucí Wlodzimierz Kamiński) Jarzebski: Tamburetta

P.J.Vejvanovský: Sonáta á 4

Händel: Largo z opery Xerxes

J.S.Bach: Koncert pro housle a moll, BWV 1041

Geminiani: Concerto grosso „La folia“

Monteverdi: Tři madrigaly Moravští madrigalisté, dirigent Jiří Šafařík Cecílie Strádalová a Danuše Drápalová – soprán, Helena Gajdošová – mezzosoprán, Abonentní koncert 8.1.1975 T.L. da Vittoria: Dvě moteta Besední dům HM Archiv MZK Marta Šindlerová, Zdeňka Rybecká a Zdeňka Švábová – alt, Vincenc Drápal – tenor, Milan Šindler - bas Bruckner, Debussy, Ravel, Eben, Růţička

Schütz: Moteta č. 28, 12, 4, 27, 3, 6 a 29 Brněnský akademický sbor Prémiový koncert 27.5.1975 Besední dům HM Archiv MZK Dirigent Lubomír Mátl Blatný: Interact

- 187 -

Bořkovec: Madrigaly o čase

Řezníček: Odi e amo

Monteverdi: Dva madrigaly (Eco mormorar l´onde – Jo mi son giovinetta) Tirsi e Clori. Ballo concertanto con voci et instrumenti a 5 (realizace M.Štědroň, A.Parsch)

J.del Encina: Romerico

Marta Leiva (Argentina) – zpěv Abonentní koncert 9.12.1975 L.de Milan: Toda mi vida os amé Besední dům HM Archiv MZK Milan Zelenka - kytara Sanz, Fernadiere, Granados y Campina, Turina, Albéniz, de Falla

J.S.Bach: Preludium a fuga G dur BWV 541, Večer z díla Johanna Chorálové předehry, Concerto a moll BWV 593, 6.4.1976 Věra Heřmanová a Zdeněk Špatka - varhany Besední dům HM Archiv MZK Sebastiana Bacha Toccata a fuga F dur BWV 540, Z Lipských chorálů, Toccata a fuga d moll BWV 565

J.Campanus Vodňanský: Dvě ódy

J.Regnart: Dvě villanelly

Brněnský akademický sbor – diriguje Lubomír J.Handl-Gallus: Dii Tibi Mátl Jarmila Hladíková, Jaroslava Jánská, Anna Blatný: Stromy, cyklus smíšených sborů Kratochvílová a Markéta Fussová – soprán, Prémiový koncert 11.5.1976 Anna Barová – alt, Jan Hladík – bas, Besední dům HM Archiv MZK Vratislav Bělský – cembalo Zouhar: Zahrádka, cyklus smíšených sborů Komorní soubor zobcových fléten (um.vedoucí Vlasta Bělská) a komorní instrumentální soubor Felix: Země ţivá, cyklus smíšených sborů op. 38

Monteverdi: Combattimento di Tancredi e Clorinda – čs. premiéra (realizace A.Parsch a M.Štědroň)

A.Jarzebski: Canzoni I, II Spandesa, Bentrovata (Concerti a 3) Collegium Pro musica antiqua – soubor Abonentní koncert 7.12.1976 historických nástrojů, umělecký vedoucí Jiří Besední dům HM Archiv MZK Ch.F.Witt: Suita in F Vrtek

- 188 -

A.Michna z Otradovic: Výběr z Loutny české

P.J.Vejvanovský: Sonata tribus quadrantibus

Telemann: Quartetto G dur

J.Ch.Pepusch: Sonata g moll

Händel: Nel dole dell´ oblio. Kantáta pro soprán, zobcovou flétnu a basso continuo

J.J.Fux: Sinfonia

A.Scarlatti: Quartetto F dur

Brněnský akademický sbor a Collegium Pro G.Caccini: Euridice – obnovená světová premiéra musica antiqua, řídí Lubomír Mátl Prémiový koncert 16.6.1977 barokní opery v italském originále a na starých Anna Barová, Jarmila Hladíková, M.Fussová, Stadión HM Archiv MZK nástrojích; realizace M.Štědroň a A.Parsch A.Kratochvílová, V.Linhartová, D.Suryová, J.Bar, J.Hladík, V.Krejčík, R.Novák - zpěv

Frescobaldi: Aria detto Balletto pro cembalo

J.S.Bach: Toccata D dur pro cembalo

A. Solér: Sonata D dur – Rondo G dur – Sonáta c moll Šárka Štolfová – cembalo Abonentní koncert 21.3.1978 J.Dowland: Melancholická allemanda pro kytaru Besední dům HM Archiv MZK Lubomír Brabec - kytara Frescobaldi: Aria con variationi pro kytaru

J.S.Bach: Preludium d moll a fuga a moll pro kytaru

Albéniz, H.V.Lobos, A.Diabelli

G.Costeley: ze sbírky Musique 1. svazek I, III, XVI, XVII Brněnský akademický sbor C.Le Jeune: Voicy du gay printems, Dans soy Collegium Pro musica antiqua a další Prémiový koncert 18.4.1978 pense le sot méchant, Tu ne l´enten pas, la la la, Besední dům HM Archiv MZK instrumentalisté Revecy venir du Printans Dirigenti Lubomír Mátl a Petr Altrichter

Werner: Milostné madrigaly

- 189 -

Tučapský: Výběr z cyklu In honorem vitae

Štědroň: Bez knih jsou národy nahé – kantáta pro smíšený sbor a instrumentální soubor

Ars antiqua de Paris Abonentní koncert 2.5.1978 Neuvedeno Besední dům HM Archiv MZK Soubor historických nástrojů

Collegium musicorum poznaniensium ( Polsko ) vokálně-instrumentální soubor Zahajovací koncert 7.11.1978 Díla mistrů 16. - 18. století historických nástrojů v historických Besední dům HM Archiv MZK cyklu kostýmech Um.vedoucí Wlodzimierz Kamiński

Ars cameralis ( Praha ) um.vedoucí Lukáš Abonentní koncert G. de Machaut, hudba z doby Karla IV., Matoušek, 5.12.1978 Matoušek Besední dům HM Archiv MZK „Pocta Karlu IV.“ Kučera, Štědroň

Chorea bohemica Jarní koncert 16.3.1979 „Úsměvy pana Lady a Chorea e danza rustica“ Besední dům HM Archiv MZK Um.vedoucí A.Skálová a J.Krček

Loos: Opera o komínku nakřivo postaveném

Praţští madrigalisté Prémiový koncert 3.5.1979 Barokní madrigalová tvorba Besední dům HM Archiv MZK um.vedoucí M.Venhoda

Kučera: Orbis pictus

„Zahrada rozkoše“ – písně a tance 16. a 17.století Collegium flauto dolce Zahajovací koncert 13.11.1979 Besední dům HM Archiv MZK ( kostýmovaný koncert ) Um.vedoucí J.Kotouč

I. abonentní koncert F.X.Brixi: Bylť jest jeden kantor dobrý Sólisté Divadla J.K.Tyla, plzeňský dívčí sbor cyklu „Cesty 4.11.1980 Cappella Giullia a Komorní DJKT v Plzni Besední dům HM Archiv MZK k hudbě“ Martinů: Otvírání studánek

I. abonentní koncert Čeští komorní sólisté a Zdeněk Nováček- 9.12.1980 F.Benda: Sinfonia B dur pro smyčce Besední dům HM Archiv MZK cyklu „Svět varhany - 190 -

klávesových nástrojů“ Vaňhal: Koncert C dur pro varhany a orchestr

Mysliveček: Sinfonia-kvintet č.3 C dur pro smyčce

Vivaldi: Concerto h moll

Corelli: Concerto grosso g moll

Händel: Koncert g moll pro varhany a orchestr

Vánoční zpěvy doby husitské 2. abonentní koncert cyklu „Cesty 16.12.1980 A.V.Michna z Otradovic: Loutna česká Musica Bohemica Besední dům HM Archiv MZK k hudbě“ Štědrej večer nastal České lidové vánoční zpěvy a hry

1. koncert Brněnský sbor Hudební mládeţe a Dům kultury Brněnského sboru 9.1.1981 Händel: Empfindungen-oratorium ( čs.premiéra ) Královopolský symfonický orchestr HM Archiv MZK ROH KSB HM Řídí Jan Rozehnal

J.S.Bach: Toccata a fuga c moll, Preludium a fuga a moll, Chromatická fantazie a fuga d moll, Francouzská suita G dur II. abonentní koncert cyklu „Svět 27.1.1981 Zuzana Růţičková - cembalo Besední dům HM Archiv MZK klávesových D.Scarlatti: Sonáty C dur, C dur, f moll, f moll nástrojů“

Kalabis: Tři akvarely

Telemann: Suita č.1 a moll

Zach: Koncert pro hoboj a smyčce 5. abonentní koncert cyklu „Cesty 10.3.1981 Štědroň: Hudební ţert Brněnský komorní orchestr řídí Jiří Mottl Besední dům HM Archiv MZK k hudbě“ Vivaldi: Sinfonia in C

Grieg: Aus Holbergszeit ( suita ve starém slohu )

- 191 -

J.S.Bach: Preludium a fuga a moll, Chorální 4. abonentní koncert předehra „Ich ruf´zu Dir Herr Jesu Christ“ , cyklu „Svět Preludium a fuga D dur 24.3.1981 Kamila Klugarová - varhany Besední dům HM Archiv MZK klávesových nástrojů“ Eben: Faust, suita pro varhany

Koncert v rámci Lubomír Brabec-kytara a Vítězslav Drápal- Nádvoří Nové Brněnského 30.6.1981 G.Ph.Telemann, J. Turino HM Archiv MZK flétna radnice kulturního léta

Koncert v rámci Triové sonáty Chr. Pepusche, J.J.Quantze, Nádvoří Nové Brněnského 7.7.1981 Musica cameralis HM Archiv MZK J.B.Loeilleta a G.Ph.Telemanna radnice kulturního léta

I. abonentní koncert cyklu „Hudba a J.Pezelius, H. Purcell, G.Reiche, J.G.Ch.Störl, 15.12.1981 Dechové ţesťové kvinteto a sólisté Stadión HM Archiv MZK herci“ A.Frolka Hudba od Adama

II. abonentní koncert Anonym, C. Gervaise, Tance z tabulatury Jana Camerata moravica, řídí M.Štědroň a V. cyklu „Hudební 18.1.1982 z Lublina, J.Dowland, Schein, Praetorius, Rosetter, Bělský Besední dům HM Archiv MZK kaleidoskop“ A.V.Michna z Otradovic: Výběr z Loutny české Blanka Morávková a Václav Kovařík - zpěv

Kynclovo kvarteto, Komorní orchestr JAMU, 4. abonentní koncert Brněnský sbor HM cyklu „Hudba a T.Robinson, J.Dowland, F.Sor, K.Kohout, 10.5.1982 Vladislav Bláha-kytara, Bohumil Smejkal- Stadión HM Archiv MZK herci“ M.Štědroň, H.Purcell, A.Vivaldi housle Hudba jako krásno

André Bernard (Francie) – trubka Abonentní koncert 26.1.1983 Händel, Telemann Besední dům HM Archiv MZK Spoluúčinkuje Věra Heřmanová - varhany

Šostakovič: Sonáta Mimořádný koncert HM k 35.výročí 22.2.1983 Miroslav Rusin-housle a Ivanov Bol-cembalo Besední dům HM Archiv MZK Vítězného února J.S.Bach: Sonáta c moll pro housle a cembalo, Sonáta G dur pro housle a cembalo

- 192 -

F.X.Brixi: Missa pastoralis Dechová sekce SFB, Brněnský akademický sbor, Komorní orchestr Bohuslava Martinů. 2.abonentní koncert Řídí P.Chromčák, L.Mátl cyklu „Rok české 18.12.1983 J.D.Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis Besední dům HM Archiv MZK Sólisté: A.Kratochvílová, J.Hladíková, hudby“ A.Barová, V.Krejčík, R.Novák, J.Hladík-zpěv, J.J.Fux: neuvedeno V.Bělský-cembalo, Z.Špatka-varhany

Mimořádný koncert 13.3.1984 F.Couperin, J.Ph.Rameau Huguette Dreyfusová ( Francie ) – cembalo Besední dům HM Archiv MZK

Abonentní koncert J.A.Benda: 12 koloraturních árií cyklu „Rok české 20.3.1984 Brněnský komorní orchestr řídí V. Nosek Besední dům HM Archiv MZK hudby“ Hold J.A.Bendovi J.A.Benda: Pygmalion (melodram v českém přebásnění J.Skácela)

H.Purcell, L.Fišer, D.Spilka, K.Harant z Polţic, Brněnský sbor Hudební mládeţe řídí Sborový koncert 25.4.1984 A.Tučapský, P.Kříţkovský, L.Janáček, M.Raichl, P.de J.Rozehnal a J.Zaplatílek Besední dům HM Archiv MZK Araujo, J.S.Bach, P.Eben, B.Martinů Vera Heřmanová - varhany

A.V.Michna z Otradovic: Vánoční muzika Mimořádný sborový Brněnský sbor HM, členové Státní filharmonie 18.12.1984 Besední dům HM Archiv MZK koncert Brno a další sólisté. Diriguje Jan Rozehnal A.Tučapský: The Time of Christmas, Five Lenten Motets

Corelli: Concerto grosso D dur, op.6 č.1

J.S.Bach: Koncert pro dvoje housle d moll

Moravští sólisté 5.abonentní koncert Händel: Concerto grosso Kongresová Václav Hudeček-housle cyklu „Hudba pro 12.3.1985 hala na HM Archiv MZK spoluúčinkují J.Krátký-housle, D.Forró- kaţdého“ výstavišti Pokorný: Fantazie pro 10 smyčcových nástrojů syntetizéry

Zámečník: Musica giocosa

Forró: Hudba pro 15

- 193 -

Marenzio: Dolorosi martyr, fieri toermenti

Festival Dny Hudební K.Harant z Polţic: Missa quinis vocibus super Brněnský akademický sbor spoluúčinkuje mládeţe ČSR 1985 20.4.1985 Dolorosi martyr (realizace D.Forró, M.Štědroň a Camerata Moravica Besední dům HM Archiv MZK 1. koncert festivalu P.Vašina dle dobové praxe) řídí Petr Chromáček

Parsch: Ţízeň – triptych na slova P.Aujezdského

6.abonentní koncert J.Benda, F.X.Brixi, G.F.Händel, J.Linha, B.Marcello, cyklu „Hudba pro 30.4.1985 Linha Singers ( Praha ) um.vedoucí Jiří Linha Besední dům HM Archiv MZK J.K.Vaňhal, M.Broulík, O.Mácha, Lukáš kaţdého“

Brněnský sbor Hudební mládeţe, Brněnský akademický sbor Koncert cyklu J.Després, C.Monteverdi, D.Šostakovič, spoluúčinkuje Komorní orchestr Bohuslava 15.4.1986 Besední dům HM Archiv MZK „Hudba 6x jinak“ J.D.Zelenka, P.Eben Martinů sólisté M.Kloboučková, J.Zerhauová, V.Bělský dirigují P.Chromčák, J.Rozehnal, P.Šumník

Koncert cyklu F.X.Richter, J.D.Zelenka, A.Vivaldi, B.Marcello, 17.2.1987 Ars rediviva Besední dům HM Archiv MZK „Proměny hudby“ J.S.Bach

5. abonentní koncert Brněnský komorní sbor ( um.vedoucí J.Mottl ) cyklu „Proměny 7.4.1987 J.S.Bach: Umění fugy Besední dům HM Archiv MZK Josef Popelka-varhany hudby“ Prémiový koncert „Italská barokní Canzony, sonáty, ţalmy a moteta zapomenutých Musica antiqua Praha umělecký vedoucí hudba jak ji neznáte 13.4.1987 Stadión HM Archiv MZK pokračovatelů Claudia Monteverdiho Pavel Klikar aneb Zlatý věk benátského baroka“

1.abonentní koncert F.Couperin, A.F.P.Boëly, C.Franck, J.Alain, 25.11.1987 Christophe Mantoux ( Francie ) – varhany Besední dům HM Archiv MZK cyklu „Stará muzika“ O.Messiaen, M.Duruflé

2.abonentní koncert Britten: Te Deum cyklu „ Francouzská Brněnský sbor HM spoluúčinkují Brněnský 19.12.1987 Besední dům HM Archiv MZK hudba v minulosti a filharmonický sbor a Čeští komorní sólisté přítomnosti“ J.B.Lully: Te Deum

- 194 -

4.klubový pořad Hudebně poetický pořad skladeb J.K.Vaňhala, Emil a Dušan Drápelovi klavírní doprovod Ernův sál Staré Hudební mládeţe 20.1.1988 M.Košuta, K.Stamice, P.J.Vejvanovského, HM Archiv MZK Dana Drápelová recituje Zdeněk Junák radnice Tóny a verše G.Ph.Telemanna, B.Martinů

Klubový večer A.Caldara, A.Dvořák, Z.Blaţek, M.de Falla, Ernův sál Staré 21.4.1988 S.Tomanová-zpěv, F.Novotný-housle HM Archiv MZK Hudební mládeţe H.Wieniawski, A.Vivaldi radnice

G.Ph.Telemann, M.Praetorius, M.Ravel, Mimořádný koncert 25.4.1988 Praţské kytarové kvarteto Besední dům HM Archiv MZK J.Mysliveček, H.Villa-Lobos, J.Ceremuga, J.W.Duarte

V. Otto, A. Hammerschmiedt, J. A. Plánický, G. Ph. Abonentní koncert 8.3.1989 Telemann, české lidové písně z období baroka a Musica bohemica Besední dům HM Archiv MZK klasicismu

G. F. Händel, J. S. Bach, N. Paganini, H. Villa – Vítězslav Drápal - flétna a Lubomír Brabec - Abonentní koncert 6.6.1989 Besední dům HM Archiv MZK Lobos kytara

Klubový večer HM 8.11.1989 Hudba na italských a španělských dvorech Jana Lewitová a Rudolf Měřinský Besední dům HM Archiv MZK

Vánoční koncert 9. – Kostel sv. Brněnského sboru B. M. Černohorský, J. Schreier Brněnský sbor Hudební mládeţe HM Archiv MZK 10.12.1989 Michala Hudební mládeţe

Ernův sál Staré Klubový večer HM 11.12.1989 G. Ph. Telemann, D. Buxtehude, A. Scarlatti Telemannovo barokní collegium HM Archiv MZK radnice

G. Ph. Telemann, H. Schütz, F. Mendelssohn – Abonentní koncert 19.12.1989 Kühnův smíšený sbor Dům stavbařů HM Archiv MZK Bertholdy, P. Schöndorf

Abonentní koncert 22.5.1990 Barokní hudba jako inspirace Jiří Stivín a Collegium quodlibet Dům stavbařů HM Archiv MZK

- 195 -

Příloha D: Mezinárodní hudební festival Brno MHFB „Musica bohemica et europaea“ 1970 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Brněnský akademický sbor, Čeští komorní J.D.Zelenka: Sinfonia in D, Magnificat sólisté, Komorní orchestr Bohuslava Martinů Sólisté: C.Strádalová-soprán, 27.9.1970 A.Kratochvílová-soprán, J.Ševčíková- Dóm na Petrově MHFB Archiv MZK Hladíková-soprán, V.Linhartová-alt, V.Přibyl- P.J.Vejvanovský: Missa Martialis tenor, J.Klán-bas Dirigent Lubomír Mátl

F.Benda: Triová sonáta in C

F.X.Richter: Sonata in D Freiburger Barocksolisten, um.vedoucí Günter Theis Mahenovo 4.10.1970 Komorní orchestr Bohuslava Martinů MHFB Archiv MZK divadlo Sólisté: H.Kruţíková, J.Husník, H.Trýbová J.D.Zelenka: Sonata in F, č.5 Dirigent Jan Štych

J.A.Benda: Medea ( melodram )

MHFB „Musica cameralis“ 1971 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Koncert k zahájení Archiv Etnografický výstavy Moravské 25.9.1971 Frescobaldi: Aria detta Balletto Vratislav Bělský – varhanní portativ MHFB Hudebního ústav MZM barokní varhany oddělení MZM

Archiv Anonym, G. de Borneilh, G. Riquier, J.Rudel, B. de Ensemble polyphonique Paris Janáčkovo 25.9.1971 MHFB Hudebního Vantadour, Cadenet, G. Dufay, J. des Prés Umělecký vedoucí Charles Ravier divadlo oddělení MZM

- 196 -

Locatelli: Triová sonáta E dur

Loeillet: Triová sonáta e moll Paul Meisen – flétna, Kurt Guntner – housle, Archiv Mahenovo 26.9.1971 Johannes Fink – viola da gamba, Hedwig MHFB Hudebního divadlo Bilgram – cembalo oddělení MZM C.Ph.E.Bach: Triová sonáta h moll

J.S.Bach: Hudební obětina – triová sonáta C moll BWV 1079

Archiv J.S.Bach: Osmnáct chorálů (Lipské chorály) BWV 26.9.1971 Alena Veselá - varhany Nová radnice MHFB Hudebního 651-668 oddělení MZM

J.B.Lully: Air de Caron (Alceste), Bois épais (Amadis), Air de Ballet (Rafrina) Archiv Gérard Souzay (Francie) – baryton Mahenovo 28.9.1971 MHFB Hudebního Dalton Baldwin (Francie) – klavír divadlo oddělení MZM Duparc, Debussy, Poulenc, Roussel, Fauré, Ravel

Händel: Suita 7 in G, Chaconne in G

Rameau: Tambourin, Les rappel des oiseaux, La poule, Les cyclopes Archiv J.S.Bach: Chromatická fantazie a fuga D moll BWV Mahenovo 29.9.1971 E. Stefańska – Lukowicz (Polsko) - cembalo MHFB Hudebního 903 divadlo oddělení MZM Couperin: Les fastes de la grande et ancienne ménestrandise

Scarlatti: Sonata in B, A, a, F a G

Monteverdi: Prolog z Orfea

Capella Fidicinia (Lipsko) Gabrielli: Canzon a 6 Archiv Umělecký vedoucí Hans Grüss Mahenovo 30.9.1971 MHFB Hudebního Adele Stolte – soprán divadlo oddělení MZM Monteverdi: Scherzo: O Rosetta che rosetta Wolf Reinhold - tenor

J.Rosenmüler: Sonata da camera in A

- 197 -

J.S.Kusser: Aria „Wo bleibst du, mein Leben“, Aria „Die Hoffnung erscheinet“, Duett „Das Vertrauen, euch zu sehen“ z opery Erindo

Praetorius: Bransle simple 1-2, Bransle gay 1-2-3

Vivaldi: Árie „Sin nel placido soggiorno“

Legrenzi: Sonata a 5 „La fugazza“

Monteverdi: Solo madrigal „Tempro la cetra“

A.Krieger: Aria a ritornel „Ihr schönen augen“

M.Franc: Intrada-Galliarda-Intrada J.P.Krieger: Árie (ciacona) Einsamkeit z opery Procris V.Haussmann: Dva polské tance

A.Krieger: Aria a ritornel „Rinckauer Wein“

Corelli: Concerto grosso op. 6, č. 4 in D Záhřebští sólisté (Jugoslávie) Archiv Mahenovo 3.10.1971 Um. vedoucí Dragutin Hrdjok MHFB Hudebního divadlo Sólo Tinka Muradori - flétna oddělení MZM Stamic, Mozart, Kelemen, Trubec, Martinů

MHFB „Musica bohemica“ 1974

Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Martinů: Madrigaly Archiv Praţští madrigalisté dirigent Miroslav 30.9.1974 Besední dům MHFB Hudebního Venhoda J.D.Zelenka: Tři responsoria pro Hebdomada oddělení MZM Sancta

- 198 -

Eben: Pragensia

MHFB „Hudba pokroku a míru“ 1975

Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

J.S.Bach: Fuga č.14 z Umění fugy

A.Vivaldi: Koncert g moll „La Notte“ Moskevský komorní orchestr 1.10.1975 Besední dům MHFB Archiv MZK Dirigent: Anton Šarojev W.A.Mozart: Divertimento D dur

Šostakovič: 14.symfonie op.135

MHFB „Vokální hudba národů“ 1976 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Don Luys Milan: Písně z knihy tabulatur El Mestre 1536 J.Dowland: Con she exuse my Wrong, Now o now, I needs must Part, Come again (z knihy The first Archiv Boke of Songes or Ayres 1597) Hanns Stein (Chile) – tenor Zámek 2.10.1976 MHFB Hudebního Jiří Tichota – renesanční loutna Bučovice oddělení MZM Anonym: Three dances for the Renaissance Lute

Guédron: Belle qui m´avez blesse (z knihy Premier livre d´Airs de cour 1608) - 199 -

G. Bataille: Une satire cornu, Ma bergere Non légere (4e livre d´Airs 1613) A.V. Michna z Otradovic: Předmluva, Svatební prstýnek, Andělské přátelství (z Loutny české 1653)

Archiv 3.10.1976 J.Dowland, L.Marenzio, Vecchi, Shakespear songs The Deller Consort (Anglie) Besední dům MHFB Hudebního oddělení MZM

Archiv 6. a Palestrina, Gabrielli, Banchieri, J.Gallus – Handl, Brněnští madrigalisté Zámek Třebíč MHFB Hudebního 7.10.1976 Dvořák, Suk, Řezníček oddělení MZM

Landini, A. da Firenze, B. da Padova, P. Cesena, Archiv Kyjov, Dům 9.10.1976 M. Cara, anonym, B.Tromboncino, M. da Perugia, Ars antiqua di Milano MHFB Hudebního kultury ROH A. da Caserta oddělení MZM

MHFB „Hudba/umění revoluce“ 1977 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Corelli: Concerto grosso op. 6, č. 6

J.S.Bach: Braniborský koncert G dur, č. 3 BWV 1048 Archiv 5.10.1977 Thilman: Divertissement Kammerorchester der Dresdner Philharmonie Besední dům MHFB Hudebního oddělení MZM Mozart: Divertimento G dur

Haydn: Symfonie B dur č. 85 „La Reine“

- 200 -

Händel: Concerto grosso op. 6 d moll č. 10

Šostakovič: Komorní symfonie op. 110 Archiv Komorní orchestr Moskevské Filharmonie 7.10.1977 Besední dům MHFB Hudebního Dirigent Igor Bezrodnyj J.S.Bach: Koncert d moll pro dvoje housle a oddělení MZM smyčcový orchestr BWV 1043

Mozart: Symfonie A dur, č. 29, KV 201

MHFB „Instrumentální hudba“ 1979 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání J.Pezel: Hora musicorum lipsiensium, Sonata á 5 č.3, Suita C dur, Sonata á 5 č. 33

A.Jarzebski: Canzoni prima sekonda Archiv Collegium pro musica antiqua Brno Zámek Rájec 29.9.1979 MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Jiří Vrtek nad Svitavou D.G.Speer: Musicalisch Türckischer Eulen – oddělení MZM spiegel (vokálně instrumentální sborník)

J.Pezel: Sonata á 5 č. 27, Suita G dur, Sonata á 5 č. 30

W.F.Bach: Sinfonia d moll

C.Ph.E.Bach: Koncert d moll pro flétnu a smyčcový orchestr Mainzer Kammerorchestr (Německo) Archiv J.S.Bach: Sinfonia g moll, op.6 č.6; Suite č.2 h 30.9.1979 Dirigent Günther Ker Besední dům MHFB Hudebního moll pro orchestr Sólista Hans-Jürgen Möhring - flétna oddělení MZM Křenek: Symfonická elegie na pamět Antona von Weberna

Hindemith: Pět kusů pro smyčcový orchestr

Vejvanovský: Sonáta pro trubku, trombon, dvoje Čeští komorní sólisté Archiv 30.9.1979 Besední dům MHFB housle, violu a basso continuo Burkhard Glaetzner (Německo) – hoboj Hudebního

- 201 -

Vl. Kozderka - trubka oddělení MZM Mysliveček: Kvintet Es dur pro smyčcové nástroje

F.X.Richter: Koncert D dur pro trubku a smyčcový orchestr

Telemann: Koncert e moll pro hoboj a orchestr

Händel: Concerto grosso F dur, op. 6 č. 2

Adamík: Suita pro 16 smyčcových nástrojů

Händel: Koncert g moll pro varhany a orchestr Komorní orchestr Bohuslava Martinů Archiv op.4 č. 1 Dirigent Jan Štych 1.10.1979 Besední dům MHFB Hudebního Irina Grafenauer (Jugoslávie) – flétna oddělení MZM Pergolesi: Koncert G dur pro flétnu a orchestr Jaroslav Tůma - varhany

Honegger: II. Symfonie pro smyčcový orchestr a trubku

Bortňanskij: Koncertní symfonie B dur

Stankovič: Symfonie č. 4 „Lyrika“

Vivaldi: Concerto d moll op. 3 č. 11 „L´Estri Archiv Kyjevský komorní orchestr 2.10.1979 Besední dům MHFB Hudebního Armonici“ pro dvoje housle, violoncello, smyčce a Umělecký vedoucí Anton Šarojev oddělení MZM cembalo; Concerto g moll „La Notte“ pro flétnu, fagot, smyčce a cembalo; Concerto c moll pro smyčce a cembalo; Concerto a moll pro picolu „ottavino“, smyčce a cembalo; Adagio pro housle a smyčce

Gabrielli: Canzon per Sonare a quattro „La Spiritata“

A.Hoborne: Suite Archiv 5.10.1979 The London Gabrielli Brass Ensemble Besední dům MHFB Hudebního Purcell: Trumpet tune a Ayre oddělení MZM

V.V.Ewald: Theme a Variations from Quintet no. 2 in Es - 202 -

J.D.Zelenka: Jezdecká intráda

T.Susato: „La Danserye“

Poulenc: Sonáta pro ţestě

J.S.Bach: Contrapunctus (IX) z Umění fugy

Horovitz: Music Hall Suite

J.B.Dolar (Tolar): Sonata á 13

Archiv Slovinská filharmonie Lubljana Janáčkovo 6.10.1979 J.N.Hummel: Koncert Es dur pro trubku a orchestr MHFB Hudebního Dirigent Vroš Lajovic divadlo oddělení MZM

Hindemith: Malíř Mathis (symfonie)

MHFB „Operní hudba“ 1980 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Zámek Archiv Komorní opera Miloše Wasserbauera JAMU 27.9.1980 F.V.Míča: O původu Jaroměřic v Jaroměřicích MHFB Hudebního Dirigent J.Pinkas nad Rokytnou oddělení MZM

M.Cara, F. da Milano, anonym, J.A.Dalza, Willaert, Italské árie a tance Crequillon, Gailei, Mainerio, G.Bassano, Archiv Early music group (Anglie) renesance a raného 28.9.1980 G.Gastoldi, Frescobaldi, E. de Cavalieri, Santino Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí James Tyler baroka Garsi, Canali, Čadcini, Zannetti, G.Stefani: árie, oddělení MZM frottoly, loutnová sóla, canzony

Archiv Na programu měla být středověká „Hra o Danielovi“, Hortus musicum (Tallin) 4.10.1980 Besední dům MHFB Hudebního byl ale pouze instrumentální program Umělecký vedoucí Andres Mustonen oddělení MZM

- 203 -

MHFB „Komorní hudba“ 1982 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Mozart: Divertimento D dur pro dvoje housle, violu a kontrabas KV 136

Archiv Tonkunstler Kammerorchester Wien 1.10.1982 Schubert: Pět německých tanců Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Bijan Khadem-Missagh oddělení MZM

Vivaldi: Čtvero ročních období, op. 8

Monteverdi: 4 madrigaly

O. di Lasso: Beati quorum (fragmenty)

Foyer Archiv Moskevský komorní sbor 2.10.1982 Fauré: Ukolébavka Janáčkova MHFB Hudebního Dirigent Vladimír Minin divadla oddělení MZM

Anonym: Vánoční chvalozpěv

Mozart, Česnokov, Babykin, Stravinskij, Sviridov

Machaut: Le Remede de Fortune

Dufay: Ave Maria Stella, Vergene bella, che di sol vestita, Reveillez vous, Alma redemptoris mater, Lamentatio Sanctae Matris ecclesiae Constantinopolitanae Archiv Ensemble Guillaume de Machaut de Paris 2.10.1982 Besední dům MHFB Hudebního Ghizeghem: Plus n´en aray Umělecký vedoucí Jean Belliard oddělení MZM

Anonym: Interlude instrumentale

Ockeghem: Deplonation sur la mort de Binchois

Busnoys: Corps digne, Anima mea liquefacta est

- 204 -

Philipon: Rosa plaisant

J.Pezel: Suita

Matěj: Pocta Leoši Janáčkovi

Parsch: Pevně drţet

V.Otto: Suita – renesanční tance Praţští ţesťoví sólisté Archiv 4.10.1982 Brněnský komorní orchestr Besední dům MHFB Hudebního Kohout: Sinfonia ex G Sólista Jiří Stivín – zobcová flétna oddělení MZM

J.Pachelbel: Kánon Vivaldi: Koncert C dur pro flautino, smyčce a basso continuo R 443 Corelli: Concerto grosso D dur op. 6 č. 4

J.S.Bach: Tečte, hravé vlny BWV 206; Ouvertura Praţský komorní orchestr bez dirigenta Archiv Edward Tarr Trumpet ensemble (Švýcarsko) 6.10.1982 ze Suity č. 2 h moll BWV 1067; Spějte rychle, Besední dům MHFB Hudebního Kühnův komorní sbor oddělení MZM svěţe, vy vířiví větrové BWV 201 Dirigent Peter Schreier (Německo)

Vivaldi: Sonáta B dur pro varhany a basso Archiv Viktoria Jaglingová (Rusko) – violoncello 7.10.1982 continuo R 47, Sonáta F dur R 41, a moll R 43, B Besední dům MHFB Hudebního Boris Romanov (Rusko) - varhany dur R 45, e moll R 40, B dur R 46 oddělení MZM

Händel: Sonáta d moll pro zobcovou flétnu a basso continuo

Lorenz: Téma s variacemi C dur pro zobcovou flétnu

J.S.Bach: Suita č. 5 c moll pro violoncello Archiv 10.10.1982 Michala trio (Dánsko) Nová radnice MHFB Hudebního Anonym: Greensleeves on a ground pro zobcovou oddělení MZM flétnu a basso continuo Nørgård: Heyday´s night – pro zobcovou flétnu, violoncello a cembalo

Štědroň: Ach – pro zobcovou flétnu

- 205 -

Beethoven: Duo C dur pro zobcovou flétnu a violoncello Telemann: Sonáta D dur pro zobcovou flétnu a basso continuo

MHFB „Tradice a současnost“ 1983 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Krček: Rex histrionum

Krček: Rubínova píseň ze staročeské hry Mastičkář (realizace předlohy ze 14. století)

Ţákovské vigilie Archiv Musica Bohemica 1.10.1983 Zámek Třebíč MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Jaroslav Krček oddělení MZM Tři barokní tance

A.V.Michna z Otradovic: Výběr z Loutny české

K.Loos: Opera Bohemica de Camino (úprava J.Krček)

Středověká monodie, počátky vícehlasu, světský Archiv Stuligroszův sbor (Polsko) 2.10.1983 vícehlas 16. a 17. století, církevní vícehlas 16. – 18. Besední dům MHFB Hudebního Sbormistr Stefan Stuligrosz století oddělení MZM

Anonymové, Cirkone, H.Isaac,Morley, P.Phalése, Archiv M.Franck, R.Johnson, C.Gussago, S.Scheidt, Consortinum antiqum (Belgie) „Europa ludens“ 3.10.1983 Besední dům MHFB Hudebního G.Gabrielli, Ortiz, Luys de Narvarez, Monteverdi, Dirigent Jeanpierre Biesemans oddělení MZM L.Milan, H.L.Hassler, C.Janequin

Loeillet: Kvintet h moll pro 4 hlasy a basso Archiv 4.10.1983 Musica da camera Praga Nová radnice MHFB continuo Hudebního

- 206 -

oddělení MZM Vaňhal: Sonáta op. 3

Rameau: Concerto č. 5 pro cembalo, flétnu, housle, hoboj, violu a violoncello

Martinů: Mazurka – Nokturno

Ceremuga: Kvintet pro flétnu, hoboj, housle, violu a violoncello

Loudová: Sextet soli e tutti

J.V.Stamic: Koncert pro varhany a orchestr c moll Komorní orchestr Bohuslava Martinů Archiv 4.10.1983 Dirigent Jan Štych Besední dům MHFB Hudebního Alena Veselá - varhany oddělení MZM K.Stamic, Kohout, Matuszczaková, Ištvan

Vivaldi: Concerto A dur č. 4, Koncert pro housle a orchestr c moll „Il sospeto“ , Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll Archiv Slovenský komorní orchestr 5.10.1983 Suchoň: 6 skladeb pro smyčce (výběr) Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Bohdan Warchal oddělení MZM

Britten: Simple symphony

J.S.Bach: Jesu, meine Freude BWV 227

Archiv Praţský filharmonický sbor 6.10.1983 Pauer: Madrigaly Besední dům MHFB Hudebního Řídí Lubomír Mátl oddělení MZM

Poulenc: Lidská tvář

Hofhaimer: Salve regina

Archiv 8.10.1983 Frescobaldi: Messa della Domenica (výběr) Hans Haselböck (Rakousko) - varhany Besední dům MHFB Hudebního oddělení MZM

Scheidt: Echo ad manuale duplex forte et lene

- 207 -

J.S.Bach: Liebster Jesu, wir sind hier – chorálová předehra BWV 731

Messiaen: Pastýři

Alain: Fantaisie 1 a 2, Litanies

Haselböck: improvizace na dané téma

Anonymové 16. – 18. století: zpěvy, dumky a symfonie na téma ukrajinských písní

Bortňanskij: Arietta z opery Sokol

Berezovskij: Árie z opery Demofoonte Archiv Harmonia (komorní soubor Kyjevské státní 9.10.1983 Nová radnice MHFB Hudebního filharmonie) Corelli: Triová sonáta e moll č. 2 oddělení MZM

Stradella: Pieta, Signore

Vivaldi: Koncert a moll pro flétnu, dvoje housle, violoncello a cembalo

E.F. Dall´Abaco: Concerto da chiesa a moll, op. 2 č. 4

Koţeluh: Koncert pro klavír na čtyři ruce B dru Státní Filharmonie Brno Archiv 9.10.1983 Takeshi Kobayashi – housle Besední dům MHFB Hudebního Annalisa a Enrico de Mori – klavír oddělení MZM Ikuma Dan: Fantazie pro housle a orchestr

Janáček: Sinfonietta

- 208 -

MHFB „Smetana-Dvořák-Janáček-Martinů“ 1984 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Středověká latinsko-česká velikonoční Hra o Mariích (rekonstrukce Jaromír Černý)

Písně české renesance (Benešovský kancionál)

K.Harant z Polţic: Maria Kron

Společenské písně ţáků a pánů literátů Archiv Praţští madrigalisté 2.10.1984 Nová radnice MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Svatopluk Jányš Anonymové oddělení MZM

P.Wilhelmi: Praesidiorum erogatrix

J.Plummer: Tota pulchra es

A.V.Michna z Otradovic: Svatoroční muzika

Anonym: Preludium a fuga D dur

J.Seger: Fuga f moll, Preludium a fuga C dur

Čeští komorní sólisté „Bohuslav Matěj J.K.Kuchař: Fantazie g moll Brněnští madrigalisté Archiv Černohorský a česká 2.10.1984 Vratislav Bělský – varhany, J.Tůma – Besední dům MHFB Hudebního varhanní tvorba 18. varhany, Kamila Klugarová – varhany, oddělení MZM století“ F.X.Brixi: Concerto F dur pro varhany a orchestr Jarmila Hladíková - soprán

B.M.Černohorský: Fuga D dur, c moll, gis moll; Regina coeli (árie pro soprán, sólo, violoncello a continuo); Laudetur Jesus Christus (moteto); Quare Domine irasceris – offertorium pro smíšený sbor, smyčcový orchestr a varhany Východočeský státní komorní orchestr Archiv Vejvanovský: Serenada in C, Offertur ad duos Pardubice Zámek 6.10.1983 MHFB Hudebního choros in A, Baletti per il karnevale Řídí Petr Altrichter Kroměříţ oddělení MZM Brněnský akademický sbor

- 209 -

Řídí Petr Chromák J.Hladíková, A.Kratochvílová – soprán, J.D.Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis A.Barová – alt, V.Krejčík-tenor, J.Hladík-bas V.Bělský-cembalo, V.Kozderka-trubka

MHFB „Hudba a slovo“ 1985 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Händel: Triová sonáta č. 1 B dur pro dva hoboje a basso continuo, Německé árie č. 2 a 9 na slova B.H.Brokese pro soprán, hoboj a basso continuo

Archiv J.D.Zelenka: Sonáta č. 2 a 4 g moll pro dva hoboje, Tibia (Kammerensemble Burkhard Glaetzner) 24.9.1985 Besední dům MHFB Hudebního fagot a basso continuo Německo oddělení MZM

Händel: Německé árie č. 6, Triová sonáta č. 6 D dur pro dva hoboje a basso continuo

Komorní opera Archiv Komorní opera Miloše Wasserbauera JAMU 25.9.1985 J.Kohout: opera „Ţofie aneb Tajné manţelství“ Miloše MHFB Hudebního Dirigent Alois Veselý Wasserbauera oddělení MZM

J.S.Bach: Preludium a fuga C dur BWV 531; „Empfind´ich Hollenangst und Pein“ – recitativ a árie z kantáty č. 3; „Es kann mir fehlen nimmermehr“; „Das Brausen von den rahen Windon“ – árie z kantáty č. 92; Trio „Allein Gott in der Höhe sei Ehr“ BWV 664

Archiv Ulrich Studer (Švýcarsko) – baryton 27.9.1985 Besední dům MHFB Hudebního Heinrich Gurtner (Švýcarsko) - varhany Schütz: Zwei kleine geistliche Konzerte – pro oddělení MZM baryton a varhany; „Ich liege und schlafe“ SWV 310; „Bringt her dem Herrn“ SWV 283

Händel: Preludium a fuga f moll; „Della guerra amorosa“ – kantáta pro baryton a varhany

- 210 -

Martin: Passacaille

Burkhard: Kantáty pro baryton a varhany op. 84

J.S.Bach: Toccata a fuga F dur BWV 540

Ščedrin: Concertino pro smíšený sbor a capella o čtyřech částech

Pololáník: Dva smíšené sbory

Kühnův smíšený sbor Eben: Kletby a dobrořečení Archiv Praţští ţesťoví sólisté 28.9.1985 Besední dům MHFB Hudebního Jan Hora – varhany oddělení MZM Schütz: Symphoniae Sacrae č. 25, 14 a 27; „Ist Richard Novák - bas Gott für uns wer mag wieder uns sein.“ – moteto pro smíšený sbor a capella; „Machtet die Tore weit“ – moteto pro smíšený dvojsbor a capella; „Saul, Saul, was verfolgst du mich?“ – ţalm pro tři sbory, ţesťový soubor a varhany; „Zion spricht, der Herr hat mich verlassen“ – ţalm pro čtyři sbory, ţesťový soubor a varhany Písně trubadúrů a klenoty středověké hudby (Jistebnický kancionál, Rukopis Vyšebrodský a Zámek ve Archiv Vyšehradský ) Roţmberská kapela 29.9.1985 Vranově nad MHFB Hudebního Umělecký vedoucí František Pok Dyjí oddělení MZM Ludus Danielis, Carmina burana

Archiv Soubor SDB Janáčkovo 1.10.1985 G.F.Händel: Rodelinda MHFB Hudebního Dirigent Václav Nosek divadlo oddělení MZM

Archiv Písně J.Dowlanda, Pilkingtona, Danyela, Fortune´s fire lute song ensemble (Anglie) 1.10.1985 Besední dům MHFB Hudebního Rossettera, Barletta, Jonese, Corkina a Greavese Umělecký vedoucí Carl Shavitz oddělení MZM

- 211 -

G.F.Händel: Terpsicore Vysoká hudební škola Felixe Mendelssohna- Archiv Bartholdiho Lipsko Mahenovo 4.10.1985 MHFB Hudebního Dirigent Christian Kluttig divadlo oddělení MZM Sbormistr Dietrich Schlegel G.F.Händel: Il pastor fido

MHFB „Hudba a svět dramatu“ 1986 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Schütz: Geistliche Konzerte

J.S.Bach: Notebuch der Anna Magdalena Bach

Schubert: Fünf Lieder Peter Schreier (Německo) – tenor Archiv 6.10.1986 Konrad Ragossnig (Rakousko) – loutna a Besední dům MHFB Hudebního Von Weber: Šest kytarových písní, tři kanzonetty op. kytara oddělení MZM 29

Mittergradnegger: Heiteres herbarium

Brahms: Německé národní písně (výběr)

Marcello: Concerto c moll pro hoboj a smyčce

Albinoni: Sonata pro 5 smyčců, Concerto d moll pro hoboj a smyčce I musici veneti (Itálie) Archiv 8.10.1986 Alessandro Bonelli – hoboj a umělecký Besední dům MHFB Hudebního Rossini: Sonáta III pro dvoje housle, violoncello a vedoucí oddělení MZM kontrabas

Cimarosa: Concerto pro hoboj a smyčce

- 212 -

MHFB „Janáček a dnešek“ 1988 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Peuerl: Suita in C, Suita in F

Gastoldi: 3 balletti

Monteverdi: Tři madrigaly z „Madrigali e canzonetti“, Salve Regina, 3 madrigaly

Anonym 16. století: Italienische Tänze Archiv Hortus musicus (Tallin) neuvedeno Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Andrees Mustonen Gabrieli: Canzona oddělení MZM

Bertali: Sonata á 3

Lambert: Chansons

Praetorius: Tance z „Terpsichore“

MHFB „Renesance, klasicismus a neoklasicismus“ 1989 Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Sermisy, Passereau, Costeley, Wilbye

De Victoria: Ave Maria pro dva sbory s průvodem Moravští madrigalisté varhan Řídí Jiří Šafařík Chrám Archiv 30.9.1989 Brněnské pěvecké sdruţení Foerster Nanebevzetí MHFB Hudebního Řídí Petr Fiala Panny Marie oddělení MZM Štědroň: Smutná pavana Michaela Vlčková - varhany

Gabrieli: Justiniane – cyklus milostných madrigalů

- 213 -

J.Gallus-Handl

L. de Victoria

„Hudba jako součást společenského ţivota“ – árie, madrigaletti, capriccia, sinfonie a canzony G.Cacciniho, Bruneliho, Ucelliniho, Castella, Rossiho Archiv Musica antiqua Praha 30.9.1989 Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Pavel Klikar oddělení MZM „Hudba benátských nešpor“ – ţalmy, moteta a chrámové sonáty C.Monteverdiho, Rovetta, Rigattiho, Scaraniho, Sonatino, Cimy a Meruly

Mysliveček: Kvintet es dur č. 2 pro smyčce

F.X.Richter: Koncert D dur pro trubku Čeští komorní sólisté Archiv 1.10.1989 William Forman – trubka Besední dům MHFB Hudebního Lubomír Malý - viola oddělení MZM Fr.Benda: Sinfonia C dur pro smyčce

Vaňhal: Koncert c dur pro violu

Capella Fidicina Hans Grüss – dirigent Archiv Janáčkovo 4.10.1989 Monteverdi: L´Orfeo Spevácký zbor mesta Bratislavy sbormistr MHFB Hudebního divadlo L.Holásek oddělení MZM Eckehard Wagner - Orfeo

Archiv Ensemble organum 5.10.1989 O. di Lasso: Officium defunctorum Besední dům MHFB Hudebního Umělecký vedoucí Marcel Pérés oddělení MZM

Schmelzer: Die Festschule, suita G dur pro smyčce a basso continuo Archiv Akademie staré hudby Moskva 8.10.1989 Besední dům MHFB Hudebního Umělecká vedoucí Taťána Grinděnko oddělení MZM Telemann: La Bizarre, ouvertürensuite G dur

- 214 -

Biber: La Battaglia pro smyčce a basso continuo

Lully: Sinfones pour les pastres – suita z opery Armida

Farina: Capriccio stravagante pro smyčce a basso continuo

L.Mozart: Musikalische Schlittenfahrt, divertimento pro orchestr

Madrigal oktet Brno Dirigent Roman Válek Archiv Torelli: I fidi amanti (favola pastorale) Divadlo Na 8.10.1989 Telemann baroque collegium MHFB Hudebního Realizace instrumentálních partů Martin Jakubíček provázku Umělecký vedoucí Radek Dočkal oddělení MZM Magdalena Koţená, Vladimír Richter - zpěv

Příloha E: Samostatné koncerty Parku kultury a oddechu Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

J.S.Bach:Velikonoční chorály

Komorní sbor UJEP 3.3.1970 Kodály:Madrigaly Besední dům PKO Archiv MZK Miloslav Buček - varhany

česká varhanní tvorba Máchy, Blatného, Kohoutka a Sokoly

J.S.Bach, Vierne a umělcovy improvizace na téma Varhanní koncert 22.5.1970 Arie Keijzer (Holandsko) - varhany Besední dům PKO Archiv MZK dané publikem

25.1.1972 Triové sonáty J.S.Bacha a G.F.Händela Ars rediviva Besední dům PKO Archiv MZK

Cembalový recitál 4.4.1972 Z díla J.S.Bacha Zuzana Růţičková - cembalo Besední dům PKO Archiv MZK

- 215 -

Cyklus čtyř stylových Večer německého a francouzského romantismu a Obřadní síň varhanních 18.5.1972 Vratislav Bělský – varhany PKO Archiv MZK baroka Nové radnice minikoncertů

Cyklus čtyř stylových Obřadní síň varhanních 25.5.1972 Večer J.S.Bacha Ferdinand Klinda – varhany PKO Archiv MZK Nové radnice minikoncertů

Cyklus čtyř stylových Obřadní síň varhanních 31.5.1972 Večer anglické varhanní tvorby Peter Hurford (Anglie) - varhany PKO Archiv MZK Nové radnice minikoncertů

Capella Bydgostiensis ( Polsko ) dirigent Slavnostní koncert W.Szymanski k 500. výročí Mistři polské renesance a baroka, francouzští 7.5.1973 B.Banaš-soprán, E.Sasidek-tenor, Besední dům PKO Archiv MZK narození Mikuláše truvéři a italští představitelé vokální polyfonie kontratenor, M.Antoniak-tenor, P.Gazda- Koperníka baryton

8.a J.S.Bach: Dobře temperovaný klavír (souborné Svjatoslav Richter ( Rusko ) Besední dům PKO Archiv MZK 10.6.1973 provedení)

Händel: Sonáta č.6 E dur

Brahms: Sonáta č.3

Slavnostní koncert k Měsíci 6.11.1973 J.S.Bach: Ciaccona Houslový recitál Igora Bezrodnyje (Rusko) Besední dům PKO Archiv MZK československo- sovětského přátelství

Šostakovič-Cyganov: 10 preludií

Stravinskij: Suita z baletu „Pták ohnivák“

Zahajovací koncert Obřadní síň cyklu Varhanních 14.5.1974 J.S.Bach: Lipské chorály Alena Veselá - varhany PKO Archiv MZK Nové radnice minikoncertů

2.koncert cyklu Obřadní síň Varhanních 21.5.1974 Ivan Sokol - varhany PKO Archiv MZK Muffat, Podprocký, J.S.Bach, Reger, Salva, Kabeláč Nové radnice minikoncertů

- 216 -

3.koncert cyklu Tři skladby z starých tabulatur, Telemann, Obřadní síň Varhanních 4.6.1974 Jiří Ropek - varhany PKO Archiv MZK J.S.Bach, Wiedermann, Eben, Ropek Nové radnice minikoncertů

Závěrečný koncert Couperin, Franck, Langlais, J.S.Bach, Reger, Obřadní síň cyklu Varhanních 11.6.1974 Stanislav K. Vrbka - varhany PKO Archiv MZK S.K.Vrbka, volné improvizace na dané téma Nové radnice minikoncertů

Varhanní recitál 29.4.1976 J.S.Bach: Skladby výmarského období Milan Šlechta - varhany Stadion PKO Archiv MZK

Mimořádný varhanní 29.3.1977 J.S.Bach: Skladby z období Výmar-Köthen Milan Šlechta - varhany Stadion PKO Archiv MZK recitál

7.9.1977 Skladby starých mistrů Ars antiqua de Paris Besední dům PKO Archiv MZK

Monteverdi: Sestina Marenzio, Dva madrigaly

Brněnský akademický sbor Předvánoční koncert 16.12.1979 K.Harant z Polţic: Missa quinis vocibus Diriguje Lubomír Mátl, dále dirigují: Petr Besední dům PKO Archiv MZK Altrichter a Aleš Podařil

Pololáník: Nabuchodonosor

Ernův sál, Stará Letní koncert 2.7.1980 Pepusch, Loeilet, Telemann, Händel, J.S.Bach Trio Českých filharmoniků PKO Archiv MZK radnice

7.koncert cyklu souborného provedení J.S.Bach: Preludium a fuga Cdur, Sonáta d moll, varhanního díla 28.4.1981 Kánonické variace, Preludium a fuga C dur, Milan Šlechta - varhany Besední dům PKO Archiv MZK J.S.Bacha- skladby Sonáta C dur, Preludium a fuga h moll lipského období- 2.část

1. koncert Přehlídky Muffat: Toccata septima Obřadní síň mladých českých 24.5.1981 Jaroslav Tůma - varhany PKO a SČSKU Archiv MZK Nové radnice varhaníků J.S.Bach: Preludium a fuga D dur

- 217 -

Hindemith: Sonáta č.2

Sokola: Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H

J.S.Bach: Chorální předehra: In dir ist Freude 2. koncert Přehlídky BWV 615, Sonáta II c moll Obřadní síň mladých českých 25.5.1981 František Kolavík - varhany PKO a SČSKU Archiv MZK Nové radnice varhaníků Sluka: Via del silenzio, improvizace

J.S.Bach: Fantasie c moll BWV 562, Preludium a fuga C dur BWV 547, Chorální předehra „Nun komm´der Heiden Heiland“

Kabeláč: 2 fantasie, op.32

3. koncert Přehlídky Guilain: Suita č.2 Anděla Hrubišová – varhany Obřadní síň mladých českých 26.5.1981 PKO a SČSKU Archiv MZK Josef Rafaja, Vladimír Rejlek-trubka Nové radnice varhaníků Händel: Sonáta F dur pro trubku a varhany

Franck: Chorál E dur

Slavický: Invokace

J.S.Bach: Toccata, adagio a fuga C dur BWV 564

Teml: Fantasia appassionata

4. koncert Přehlídky Obřadní síň mladých českých 27.5.1981 Dupré: Variace na vánoční píseň, op.20 Kamila Klugarová a Jan Kalfus - varhany PKO a SČSKU Archiv MZK Nové radnice varhaníků

J.S.Bach: Passacaglia c moll BWV 582

Fiala: Tre toccate

Mimořádný koncert 12.1.1982 Händel: Sonáta D dur, č.4 Krzystof Jakowicz ( PLR ) - housle Besední dům PKO Archiv MZK

- 218 -

J.S.Bach

Franck:Sonáta A dur

Zarzycki: Mazurek

Alena Veselá-varhany, Zuzana Růţičková- 9.1.1983 J.S.Bach: Dogmatické chorály cembalo Besední dům PKO Archiv MZK spoluúčinkuje Kühnův dětský sbor

G.F.Händel, C.Franck, H.Tomasi, A.Jolivet, J.Alain, André Bernard ( Francie ) – trumpeta Věra 26.1.1983 G.Ph.Telemann ( skladby pro varhany a varhany Besední dům PKO Archiv MZK Heřmanová-varhany s trubkou )

Mimořádný komorní Ch.Pepusch, J.S.Bach, S.L.Weiss, J.B. Loeillet de Vladislav Bláha-kytara, František Kantor- koncert „Kytara a 10.5.1984 Ernův sál PKO Archiv MZK Gant, M.Giuliani, D.Forró, E.Bozza, M.Štědroň flétna flétna“

Brněnské kulturní léto Skladby starých mistrů a milostná poezie Brněnští věţní trubači, Jan Fiala a Tamara Nádvoří Nové 3.7.1984 PKO Archiv MZK Koncert „Tisíc podob francouzských autorů 15. aţ 19.století Lowáková radnice lásky“

Händel: Suita D dur pro trubku a varhany

Franck: Chorál č.1 E dur pro varhany

Landowski: Jour des Regres et des Pardons pro André Bernard ( Francie ) – trubka Věra Mimořádný koncert 20.1.1985 Besední dům PKO Archiv MZK trubku a varhany Heřmanová – varhany

Dupré: Preludium a fuga g moll op.7

Toreli: Koncert D dur ( transkripce pro trubku a varhany )

Mimořádný koncert 22.1.1986 J.S.Bach: Velká mše h moll Český filharmonický sbor um.vedoucí L.Mátl Stadion PKO Archiv MZK

G.Ph.Telemann a A.Vivaldi: Koncerty pro flétnu a Komorní orchestr posluchačů JAMU 13.5.1986 Besední dům PKO Archiv MZK orchestr s flétnistou Jiřím Stivínem

- 219 -

Schönberg: Zjasněná noc ( sextet pro smyčce )

Mimořádný koncert 27.10.1987 Díla mistrů českého a světového baroka Musica Bohemica Besední dům PKO Archiv MZK

7.10.1988 Koncert z děl J.S.Bacha a taneční ukázky Reverence (Lipsko ) Ernův sál PKO Archiv MZK

Slovenský komorní orchestr 18.4.1989 F. X. Richter, J. S. Bach, K. Kohout, J. Suk Besední dům PKO Archiv MZK Umělecký vedoucí Bohdan Warchal

Brněnské kulturní Hudba francouzských a západoevropských autorů Nádvoří Nové 9.7.1990 Groupe de musique chorale et instrumentale PKO Archiv MZK léto z období renesance hraná na historické nástroje radnice

Brněnské kulturní Le Cercle Celtique de Rennes hudební a Nádvoří Nové 18.9.1990 Neuvedeno PKO Archiv MZK léto taneční soubor z Francie radnice

Příloha F: Koncerty Českých komorních sólistů Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

E.de Cavallieri: ? ČKS, Komorní orchestr Bohuslava Martinů a Archiv Českých Koncert pro rozhlas a 21.4.1970 Vysokoškolský akademický sbor, řídí L.Mátl Besední dům PKO? komorních PKO J.S.Bach: Cembalový koncert A dur ( BWV 1055 ) Sólistka: Zuzana Růţičková-cembalo sólistů

- 220 -

Plánický: Opella ecclesiastica

Michna z Otradovic: Mše in D

Corelli: Concerto grosso g moll, op.6 č.8

Manfredini: Concerto grosso C dur, op.3 č.12 Koncert pro PKO- Archiv Českých KPH Nádvoří Domu 16.6.1970 Vivaldi: Concerto grosso a moll, op.3 č.8 ČKS PKO+KPH komorních „Italské concerto pánů z Kunštátu sólistů grosso“ Geminiani: Concerto grosso d moll, op.3 č.4

Locatelli: Concerto grosso F dur, op.7 č.12

ČKS a Komorní orchestr Bohuslava Martinů, Zelenka: Sinfonia in D, Magnificat řídí L.Mátl Koncert na MHFB Archiv Českých Sólisté: Cecílie Strádalová-soprán, Jarmila „Musica bohemica et 27.9.1970 Dóm na Petrově MHFB komorních Ševčíková-Hladíková-soprán, Vlasta europeana“ sólistů Vejvanovský: Missa Martialis Linhartová-alt, Vilém Přibyl-tenor, Josef Klán- bas

Archiv Českých Koncert SFB 15.1.1971 J.S.Bach: Dvojkoncert d moll M.Matyáš, L.Čermák Dukla SFB komorních sólistů

Hindemith: Pět kusů pro smyčce op.44

Vorlová: Koncert pro kontrabas a smyčce Archiv Českých Koncert pro ČKS Moravské 9.3.1971 Besední dům komorních Moravské museum Sólisté: P.Horák-kontrabas, V.Bělský-varhany museum sólistů J.S.Bach: VI. braniborský koncert B dur

J.S.Bach: III. braniborský koncert G dur

Kalous: Affectus erga Christum in sepulcro

Archiv Českých Koncert ČKS spoluúčast na koncertě Akademického 25.3.1971 Vejvanovský: Offertur Besední dům Akademický sbor komorních Akademického sboru sboru, řídí L.Mátl a Škarohlíd sólistů

Zelenka: De profundis

- 221 -

Händel: Concerto grosso F dur op.6 č.2, Concerto grosso D dur op.6 č.5 Archiv Českých Koncert pro KPH 25.4.1972 ČKS Besední dům KPH komorních J.S.Bach: IV.braniborský koncert G dur, sólistů V.braniborský koncert D dur

Vejvanovský: Sonáta Be mollis á 4

Albinoni: Concerto g moll op.2 č.6

F.X.Richter: Sinfonia da camera Archiv Českých ČKS, sólisté: V.Bělský Koncert pro HM Brno 17.1.1973 Purcell: Sonáta pro trubku D dur Besední dům HM komorních J.Slabák-trubka sólistů Vivaldi: Concerto grosso d moll op.3 č.11

Corelli: Sonáta pro trubku D dur

Haydn: Divertimento Es dur

Händel: Německé árie

Komorní koncert pro V.Bělský-varhany?, M.Matyáš-housle, Národopisné Archiv Českých Národopisné Národopisné 16.4.1973 Benda: Houslová sonáta G dur Šmerda museum- Palác komorních museum museum Syková-zpěv u Šlechtičen sólistů

Haydn: Skotské a waleské árie

Čart: Triová sonáta

Telemann: Kvartet d moll Nádvoří Archiv Českých Moravské Komorní koncert 5.9.1973 ČKS Moravského komorních museum Zelenka: Sonáta VI. musea sólistů

J.S.Bach: Triová sonáta z Hudební obětiny

Albinoni: Concerto á 5 g moll, op.2 č.6 Archiv Českých ČKS 1.koncert cyklu Brno 24.10.1973 Telemann: Suita a moll pro flétnu Besední dům ČKS komorních Sólisté: A. Bourek-flétna, P.Horák-kontrabas sólistů Vorlová: Komorní koncert pro kontrabas op.74

- 222 -

Martinů: Serenáda č.2

Mozart: Fantazie f moll KS 608

Čart: Triová sonáta

Komorní koncert pro Národopisné Archiv Českých Národopisné Národopisné 5.12.1973 Telemann: Kvartet d moll ČKS museum- Palác komorních museum museum u Šlechtičen sólistů

J.S.Bach: Triová sonáta z Hudební obětiny

Corelli: Concerto grosso op.6 č.3 c moll

Archiv Českých Koncert pro SFB 24.1.1974 Vivaldi: Concerto grosso op.3 č.2 g moll ČKS se sborem SFB – sbormistr J.Řezníček Besední dům SFB komorních sólistů

Pergolesi: Stabat mater

Archiv Českých Matiné pro SFB 21.4.1974 J.S.Bach: Hudební obětina – souborné provedení ČKS Besední dům SFB komorních sólistů

F.I.Tůma: Partita a moll

Čart: Sonáta D dur pro flétnu, violoncello a cembalo Nádvoří Archiv Českých 2.letní koncert na A. Bourek-flétna, M.Matyáš-housle, V.Bělský- Moravské 4.9.1974 J.A.Benda: Triová sonáta E dur Moravského komorních nádvoří cembalo, Lukáš museum musea sólistů Telemann: Triová sonáta c moll

Händel: Sonáta č.6 F dur, op.5

Radnice – není Koncert pro Archiv Českých A. Bourek-flétna, M.Matyáš-housle, V.Bělský- uvedeno zda Brněnskou 20.10.1974 Triové sonáty F.I.Tůmy a J.A.Bendy B16 komorních cembalo, Lukáš Nová nebo šestnáctku sólistů Stará

Archiv Českých ČKS Moravské Koncert pro Museum 23.10.1974 Martinů: Serenáda č.2 Besední dům komorních Sólisté: V.Bělský-cembalo, J.Přibáň museum? sólistů

- 223 -

Hindemith: Smuteční hudba

Zámečník: Musica concertante pro 11 smyčců

Vivaldi: Concerto g moll, Concerto grosso d moll op.3 č.11, Concerto d moll pro housle a cembalo, Concerto grosso a moll op.3 č.8

F.I.Tůma: Partita a moll

Čart: Sonáta D dur pro flétnu, violoncello a cembalo Komorní koncert pro Dvorana Archiv Českých A. Bourek-flétna, M.Matyáš-housle, V.Bělský- Symposium 24.10.1974 J.A.Benda: Triová sonáta E dur Janáčkova ? komorních cembalo, Lukáš traumatologicum musea sólistů

Telemann: Triová sonáta c moll

Händel: Sonáta č.6 F dur, op.5

F.I.Tůma: Sinfonia A dur

Zelenka: Lamentace pro bas, 2 hoboje, smyčce a varhany ( cembalo ) Archiv Českých Koncert v cyklu K.K. ČKS 13.2.1975 Besední dům SFB komorních SFB „Česká hudba“ Sólisté: A.Bourek-flétna, R.Novák-bas sólistů Fr.Benda: Flétnový koncert G dur

Mysliveček: Sinfonia B dur

Händel: Concerto grosso F dur op.6 č.2

Řehoř: Čtyři obrazy pro flétnu a smyčce Archiv Českých ČKS Moravské Koncert pro Museum 22.10.1975 Hindemith: Pět kusů pro smyčce Besední dům komorních Sólisté: A.Bourek-flétna museum? sólistů ? Hudba č.3 pro smyčce

Mysliveček: Sinfonia C dur č.3

- 224 -

Martinů: Serenáda č.4

Ţelezný: Koncert pro flétnu, smyčce a klavír ČKS diriguje M.Matyáš Archiv Českých Koncert pro SFB 22.1.1976 Sólisté: A.Bourek-flétna, I.Stanovská-klavír, Besední dům SFB komorních Händel: Tři árie pro sólový alt a smyčcový L.Márová-alt sólistů orchestr

Händel: Vodní hudba ( výběr )

Eccles: Sonáta pro violoncello a cembalo

Fr.Benda: Sonáta pro housle a cembalo G dur Komorní koncert pro Národopisné Archiv Českých Národopisné Národopisné 6.12.1976 Vaňhal: Sonáta pro flétnu a cembalo ČKS museum- Palác komorních museum museum u Šlechtičen sólistů Händel: Triová sonáta F dur op.5 č.6

J.S.Bach: Triová sonáta G dur

Purcell: Svita d-moll Abdelazer

J.S.Bach: Svita h moll pro flétnu, smyčce a cembalo Archiv Českých Matiné ČKS pro SFB 13.2.1977 Corelli: Concerto grosso c-moll ČKS Besední dům SFB komorních v cyklu koncertů sólistů

Vivaldi: Concerto a moll pro dvoje housle

Mozart: Divertimento F-dur

Janáček: Idyla pro smyčce

Vivaldi: Koncert pro kytaru a smyčce D dur Archiv Českých ČKS Matiné ČKS pro SFB 4.12.1977 Besední dům SFB komorních Sólisté: M.Zelenka-kytara, E.Křivý-housle J.S.Bach: Koncert pro housle a smyčce d-moll sólistů

Mozart: Divertimento B-dur

- 225 -

F.I.Tůma: Partita A dur

G.J.Werner: Sonata G dur Národopisné Archiv Českých A.Bourek-flétna, M.Matyáš-housle, V.Bělský- Národopisné Večer triových sonát 27.2.1978 museum- Palác komorních cembalo, Drnovská museum u Šlechtičen sólistů Vivaldi: Trio g moll

Telemann: Sonáta a moll

Mimořádný koncert J.S.Bach: Koncert d moll pro dvoje housle, ČKS Archiv Českých k 30.výročí komorní 20.4.1978 Koncert E dur pro housle, IV.braniborský koncert Sólisté: M.Matyáš-housle, I.Matyáš-housle, Besední dům SFB komorních činnosti M.Matyáše a G dur V.Křivá-flétna sólistů 15 let ČKS

Mysliveček: Sinfonia č.6 B dur

Telemann: Suita a moll pro flétnu

ČKS Nádvoří Archiv Českých Koncert na nádvoří Moravské 23.8.1978 Vivaldi: Concerto „Tella rustica“ Sólisté: V.Kunt-flétna, M.Matyáš-housle, Moravského komorních Moravského musea museum E.Křivý-housle musea sólistů

Vivaldi: Concerto a moll pro dvoje housle

Mozart: Divertimento F dur

Vaňhal: Sinfonie C dur pro smyčce

Zelenka: Concerto in G pro 4 sóla a orchestr Koncert pro KPH Archiv Českých ČKS v cyklu „S kyticí 28.11.1978 Kohoutek: Miniatury pro smyčce Besední dům KPH komorních Sólo: Anna Barová-zpěv v ruce“ sólistů Matys: Psáno smutkem do ticha

Mysliveček: Sinfonia a kvintet č.5 F dur

Koncert pro SFB Archiv Českých 22.4.1979 Purcell: Suita z hudby ke hře Princezna perská ČKS Besední dům SFB v cyklu „Nedělních komorních

- 226 -

matiné“ sólistů Leclair: Koncert C-dur pro flétnu

Mozart: Divertimento D-dur

Mendelssohn-Bartholdy: Symfonie D-dur pro smyčce

Vejvanovský: Sonáta á 5 pro trubku, trombon, 2 housle, violu a basso continuo

Mysliveček: Sinfonie Es dur ČKS Koncert na MHFB Archiv Českých F.X.Richter: Koncert D dur pro trubku a smyčcový Řídí: Miroslav Matyáš „Instrumentální 30.9.1979 Besední dům MHFB komorních orchestr Sólisté: Burkhard Glaetzner ( NDR ) – hoboj, hudba“ sólistů V.Kozderka-trubka Telemann: Koncert e moll pro hoboj a orchestr

Händel: Concerto grosso F dur op.6 č.2

Souborné provedení Archiv Českých Braniborských J.S.Bach: Braniborský koncert č.1 F dur, č.2 F dur, 10.4.1980 ČKS Besední dům SFB komorních koncertů pro SFB č.3 G dur, č.4 G dur sólistů ( 1.večer )

Souborné provedení Archiv Českých Braniborských J.S.Bach: Braniborský koncert č.5 D dur, č.6 B dur 11.4.1980 ČKS Besední dům SFB komorních koncertů pro SFB ; Suita h moll sólistů ( 2.večer )

Benda: Sinfonia B dur pro smyčce

F.X.Brixi: Varhanní koncert C dur

Mysliveček: Sinfonia C dur č.3 Archiv Českých ČKS Koncert pro HM Brno 9.12.1980 Besední dům HM komorních Sólistka: Hana Nováčková-varhany Vivaldi: Concerto h moll pro 4 housle op.3 č.10 sólistů

Corelli: Concerto grosso g moll op.6 č.8 vánoční

Händel: Varhanní koncert g moll

Koncert pro SFB ČKS Archiv Českých 21.1.1982 Händel: Concerto grosso D-dur Besední dům SFB Cyklus komorních Sólisté: E.Podařilová-klavír, E.Křivý-housle komorních

- 227 -

koncertů sólistů Haydn: Koncert pro klavír C-dur

Feld: Serenáda pro smyčce ( 1.provedení )

Zámečník: Elegie pro housle a smyčce

J.S.Bach: Braniborský koncert č.2 F-dur Archiv Českých Spoluúčast na ČKS 21.5.1982 J.S.Bach: Dvojkoncert d moll Aula JAMU JAMU komorních koncertě pro JAMU Sólista: Fjodorov ( SSSR ) -hoboj sólistů

Corelli: Concerto grosso D-dur

Marcello: Concerto c moll pro hoboj, smyčce a b.c.

Locatelli: Concerto F dur pro 4 housle, smyčce a Koncert pro SFB b.c. ČKS Archiv Českých v rámci cyklu „Italské 17.2.1983 Sólisté: Kaňák-hoboj, E.Křivý-housle, Besední dům SFB komorních concerto“ Vivaldi: Concerto c moll pro dvoje housle, smyčce I.Matyáš-housle sólistů a b.c.

Vivaldi: Concerto F dur pro hoboj, smyčce a b.c.

Vivaldi: Concerto h moll pro 4 housle, smyčce a b.c.

F.I.Tůma: Partita d moll

Prémiový koncert J.A.Benda: Cembalový koncert h moll Archiv Českých ČKS KPH-Koncert 7.5.1984 Besední dům KPH komorních Sólistka: E.Podařilová-cembalo k 20.výročí ČKS Matys: Hudba pro smyčce sólistů

Janáček: Suita

F.X.Brixi: Varhanní koncert F dur ČKS řídí M.Matyáš Archiv Českých Koncert na MHFB 2.10.1984 Brněnští madrigalisté řídí P.Řezníček Besední dům MHFB komorních „Rok české hudby“ B.M.Černohorský: Quare Domine irasceris, Regina Kamila Klugarová-varhany sólistů coeli, Laudetur Jesus Christus

Koncert pro SFB ČKS Archiv Českých 7.3.1985 Händel: Concerto grosso F dur, op.6, č.2 Besední dům SFB v cyklu komorních Sólisté: E.Podařilová-cembalo, A.Bourek- komorních

- 228 -

koncertů flétna sólistů J.S.Bach: Suita č.2, h moll pro flétnu a smyčce, BWV 1067

Händel: Concerto grosso D-dur, op.6, č.5

J.S.Bach: Braniborský koncert č.5, D-dur pro housle, flétnu, smyčce a kontinuo BWV 1050

Händel: Concerto grosso F dur op.6 č.2

Stamic: Hobojový koncert C dur Archiv Českých ČKS Letní koncert 9.7.1985 neuvedeno neuvedeno komorních M.Kaňák-hoboj Feld: Serenáda pro smyčce sólistů

F.I.Tůma: Partita d moll

Telemann: Koncert pro 2 lesní rohy Archiv Českých Koncert pro KPH 8.4.1986 Vivaldi: Concerto pro 2 lesní rohy ČKS Besední dům KPH komorních Brno sólistů Mozart: Divertimento F dur

Corelli: Concerto grosso D dur op.6/4

Vivaldi: Podzim ze Čtyř ročních období a Concerto Archiv Českých Koncert ke 30.výročí grosso d moll op.3 č.11 Ernův sál na 22.9.1987 ČKS KPH komorních KPH Brno radnici Mozart: Divertimento D dur KS.136 sólistů

Janáček: Suita

ČKS Archiv Českých 17. a Koncert pro SFB J.B.Lully: Te Deum Brněnský filharmonický sbor Besední dům SFB komorních 19.12.1987 Řídí Jan Rozehnal sólistů

Vivaldi: Concerto grosso d moll op.3 č.11

Vivaldi: Concerto a moll op.3 č.8 ČKS Archiv Českých Koncert pro KPH 23.2.1988 Sólisté: I.Matyáš-housle, J.Novotný-housle, Besední dům KPH komorních Vivaldi: Echo concerto A dur P.Pilát-viola sólistů

Hindemith: Smuteční hudba

- 229 -

Britten: Simple Symphony

Bartók: Rumunské tance

Corelli: Concerto grosso D dur op.6 č.1

J.S.Bach: Houslový koncert E dur č.2 Archiv Českých Slavnostní koncert ČKS 9.2.1989 Besední dům neuvedeno komorních k 25 letům ČKS Sólo: J.Novotný-housle Zámečník: Musica concertante sólistů

Martinů: Sextet pro smyčce

J.B.Lully: Suita „Le triomphe de l´amour“

Händel: Varhanní koncert g moll op.4 č.1 Archiv Českých ČKS Koncert 30.1.1990 Dům stavbařů PKO komorních Jaroslav Tůma-varhany sólistů Richter: Adagio a Fuga g moll

Vaňhal: Varhanní koncert F dur

Vivaldi: Concerto alla rustica G dur

C.M.Weber: Kvintet pro klarinet a smyčce Archiv Českých ČKS Blahoslavův Koncert 10.5.1990 neuvedeno komorních Drápela-klarinet dům Fr.Benda: Sinfonia C dur sólistů

Janáček: Suita

F.X.Richter: Sinfonia á quatro c moll

J.S.Bach: Koncert f moll pro cembalo BWV 1056 Archiv Českých ČKS Koncert 4.2.1992 Sál B.Bakaly neuvedeno komorních Sólista J.Tůma-varhany sólistů Mysliveček: Koncert B dur pro cembalo

Štědroň: Smíchy a smutky

- 230 -

Janáček: Idyla

Vejvanovský: Sonáta Be mollis

Richter: Sinfonia á quatro Archiv Českých Kostel Koncert 14.2.1992 ČKS neuvedeno komorních sv.Tomáše Mysliveček: Kvintet A dur č.4 sólistů

Mozart: Missa brevis D dur

Příloha G: Koncerty pořádané Státním divadlem Brno Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Corelli: Sonáta č.3 pro dvě flétny a hafru

J.S.Bach: „Schafe können sicher weiden“ árie pro soprán, dvě flétny a harfu z kantáty k narozeninám kníţete Christiana ze Sachsen-Weissenfelsu

Couperin: Koncert pro dvě flétny Praţské duo Dusík: Sonáta es dur op.113 pro flétnu a harfu Magdaléna Spitzerová-harfa Foyer Komorní koncert 13.4.1970 Spoluúčinkují Sylvia Kodetová-zpěv a Štěpán Janáčkova SDB Archiv NDB Mozart:Il Re pastore árie s průvodem flétny a harfy Ţilka-flétna divadla

Martinů: Divertimento pro dvě flétny

Slavický: Intermezzi mattutini

Kapr: Tři dialogy pro flétnu a harfu

Lídl: Pampelišky cyklus písní pro soprán, flétnu a harfu na verše Františka Hrubína

- 231 -

Foyer J.S.Bach: Umění fugy (dle kritického vydání Komorní orchestr Bohuslava Martinů dirigent 23.5. 1970 Janáčkova SDB Archiv NDB Wolfganga Graesera) Václav Nosek divadla

Händel: Koncert g moll pro hoboj

Mihalovići: Sonáta pro hoboj a klavír Cyklus Hudba ve Foyer foyeru Matiné 11.11.1973 Slezák: Sonáta pro hoboj a klavír Čermákovo kvarteto Janáčkova SDB a SČSKU Archiv NDB mladých koncertních divadla umělců Martinů: V. kvartet

Mozart: Smyčcový kvartet K.V. 458

Gaspar Sanz: Antiquas Danzas Espanolas ( Cyklus Hudba ve úprava A. Carlevaro ) Foyer foyeru 19.2.1978 Moravské dechové trio Janáčkova SDB a SČSKU Archiv NDB Tvůrčí dílna divadla koncertních umělců Villa-Lobos, Štědroň, Fiala, Ibert, Řehoř

Machaut: Balady ( Biaute qui toutes, S´Amour ne fait, Trés douce dame, Ma chiere dame, Sanz cuer m´en vois )

Matoušek: Hoquetus Guillaume de Machauta pro flétnu, klarinet a violu ( instrumentační deformace isorytm.moteta ) Cyklus Hudba ve foyeru Foyer Štědroň: Mistr Machaut v Čechách-premiéra cyklu pro Ars cameralis Koncert k výročí 600 19.3.1978 Janáčkova SDB a SČSKU Archiv NDB Umělecký vedoucí Lukáš Matoušek let od úmrtí G. de mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a klavír-vzniklo divadla Machauta 1975 na podnět Ars cameralis k výročí 600 let od úmrtí G. de Machauta 1.cesta do Čech 2.Polka-Hoquet 3.Praga caput regni-caccia 4.Vokabulář hudby pro mistra Machauta, aneb jak se co řekne česky - 232 -

5.Cesta z Čech

Jan Antonín Losy: Partia de Monsieur Loggi Nedělní matiné 1.část Tvůrčí dílna Marie Šmerdové- Foyer Aktivu mladých 4.3.1984 Hovorkové-kytara Janáčkova SDB a SČSKU Archiv NDB SČSKU divadla Fiala, Řehoř, Castelnuovo-Tadesco

Krol: Laudatio

J.S.Bach: Árie z kantáty č. 103 „Kein Arzt ist ausser dir zu finden“

CH.F.Witt: Suite in F dur Opera camerata Foyer Pavel Kamas-zpěv, Daniela Suryová-zpěv Nedělní matiné 14.12.1986 J.F.Fasch: Sonata Janáčkova SDB Archiv NDB Členové orchestru ND a Jiří Doleţel-klavír divadla

J.S.Bach: Árie z kantáty č.86 „Ich will doch wohl Rosen brechen“

Mácha: Variace pro flétnu a klavír

Jirák: Tři zpěvy domova, op.18

Peregrino Gravani: Huc cito pastores ( Sem rychle pastýři ) pastorela Anonymus ze svatojakubské sbírky v Brně ( cca 1690 ) : De Nativitate Laetami pastores ( Radujte se pastýři ) Musica pastoralis Heinrich ( z hudební sbírky kláštera v Rajhradě Po přestávce Anna Barová, Richard Novák- Foyer Nedělní matiné 18.1.1987 cca 1740 ) : Jesule pupule ( Jeţíšku, děťátko ) zpěv, Miloš Řehák-flétna , Drahomíra Janáčkova SDB Archiv NDB Pastorela duplex II. Ritzová-klavír divadla

Anonymus ( Slezsko, cca 1800 ) : Slyšíte-li bratrové pastorela

Stanislaw Sylwester Szarzyński ( přelom 17.a 18.stol. ) : Ad hymnos, ad cantus Motteto pleno

- 233 -

Pokorný ( ze sbírky kláštera v Pruském 1797 ) : Počuj Ondráši, cosi nás straší pastorela

Anonymus ( ze sbírky kláštera v Rajhradě cca 1820 ) : Gloria. Hej Zdryčna, chaso, vzhůru pastorela

přestávka

Rossi: Chiaccio e foco nell´amata

Caccini: Tu ch´hai le penne

Bassani: Sequita a piangere

Gasparini: Augellin vago e canoro

Caldara: Vaghe luci

Paisiello: Che vuol´la zingarella

A.Scarlatti: Ingrata quanto sei

Marcello: Ecco il petto

Tylman Susato: Suita arr. J.Iveson

BBB ( Brno brass band ) komorní soubor Nedělní matiné Státního divadla v Brně Foyer BBB-Historická a G.Gabrieli: Sonata pian´e forte Canzoni 27-28 ( 26.4.1987 Richard Novák-bas Milan Bialas-klavír Janáčkova SDB Archiv NDB soudobá hudba pro 1608 ) Canzon á 8 dirigent-Evţen Zámečník divadla ţestě

Purcell: Trumpet Tune and Air Arr. E. Howarth

- 234 -

Fiala, Milhaud, Zámečník

Příloha H: Koncerty v Etnografickém ústavu MZM Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Praţští madrigalisté Archiv „Kořeny hudebních Latinské písně české gotiky a renesance a Loutna a Instrumentální soubor hrající na historické Etnografický Etnografický 10.3.1970 Etnografického tradic“ česká A.V.Michny z Otradovic nástroje ze sbírek Hudebního oddělení ústav MZM ústav MZM ústavu MZM Národního muzea v Praze

T. de Santa Maria, anonym ze 16. století, M. Jean Vlasta Bělská a Libor Nykodým – flétna, Archiv Etnografický Etnografický 15.12.1971 de Castro, J.A. Losy, J.J. Froberger, B. Vratislav Bělský – cembalo, Jiří Křiţák - Etnografického ústav MZM ústav MZM Lupacchino, R. de Visé, Telemann, F.X. Brixi loutna ústavu MZM

B. Pekel: 4 tance z tabulatur Archiv Etnografický Kytarový recitál 15.11.1971 Josef Kadula - kytara Klub MZM Etnografického ústav MZM ústavu MZM R. de Visee, J.S. Bach, J. F. Sor, Kadula

Purcell: Slavnostní hudba pro ţesťový soubor

Etnografický J. Pecelius: Věţní sonáty pro ţesťový soubor Večer lovecké a ústav MZM a Archiv Ţesťový soubor L. Klučara a Moravské Etnografický fanfárové hudby 17.- 9.6.1972 Klub přátel Etnografického kvarteto ústav MZM 20. století Etnografického ústavu MZM Parsch, Piňos, Štědroň ústavu

J.G.Ch. Störl: Věţní hudba

- 235 -

Zahajovací koncert J. Podbielski, J. z Lublina, J.A. Losy z Losimtálu, Archiv A. Bourek – flétna, F. Slavík – viola d´amour, Etnografický Etnografický cyklu koncertů staré 20.11.1972 Etnografického R. de Rybayaz, J.S. Bach, R. de Visée J.Křiţák – loutna, V. Bělský - portativ ústav MZM ústav MZM a folklorní hudby ústavu MZM

Archiv „Barokní hudba pro J.Čart, F.X. Brixi, J.K. Kuchař, F. Benda, J. B. Etnografický Etnografický 4.12.1972 A.Bourek – flétna, V. Bělský - varhany Etnografického flétnu a varhany“ Loeillet, F. Couperin, Händel ústav MZM ústav MZM ústavu MZM

J.F. Dandrieu, A.Michna z Otradovic, J.Čart, J.A. A. Kratochvílová – zpěv, A.Bourek – flétna, Archiv Etnografický Etnografický „Komorní koncert“ 18.12.1972 Kozlovskij, J.S.Bach, Händel: Pastorella, vagha M.Matyáš – housle, F.Svoboda – fagot, Etnografického ústav MZM ústav MZM bella V.Bělský ústavu MZM

Koncert na vernisáţi Archiv Etnografický Etnografický výstavy „Antický 17.1.1973 Monteverdi: Árie Oktávie z Korunovace Poppey J.Hrubá – zpěv, V.Bělský – varhanní portativ Etnografického ústav MZM ústav MZM portrét“ ústavu MZM

Běla Syková – zpěv, Š.Štolfová a V.Bělský – Archiv J.S.Bach, Couperin, D.Scarlatti, F.Benda, Händel: Etnografický Etnografický 16.4.1973 cembalo, M.Matyáš – housle, M.Šmerda - Etnografického Německé árie ústav MZM ústav MZM violoncello ústavu MZM

Český anonym, ţákovské písně, Dřevo se listím Archiv Etnografický Etnografický Večery pro přátele 26.11.1973 odieva, J.Walter, J.Costeley, C.Monteverdi, V.Bělský – varhany, Dětský sbor Mladost Etnografického ústav MZM ústav MZM H.L.Hassler, L.Lechner, G.Frescobaldi ústavu MZM

Archiv Večer z díla J.S.Bach: Sonáty pro flétnu, cembalo a violoncello A.Bourek – flétna, Vratislav Bělský – Etnografický Etnografický 10.12.1973 Etnografického J.S.Bacha (1.souborné provedení v Československu) cembalo, V.Lukáš - violoncello ústav MZM ústav MZM ústavu MZM Archiv Etnografický Etnografický 17.12.1973 J.J.Quantz, W.A.Mozart, Beethoven, Rejcha Brněnské dechové kvinteto Etnografického ústav MZM ústav MZM ústavu MZM

- 236 -

Archiv Veřejná rozhlasová Brněnští Gajdoši Etnografický Etnografický 1975 Gajdošské muziky z Brna Etnografického nahrávka Umělecký vedoucí Otakar Pokorný ústav MZM ústav MZM ústavu MZM Pozůstalost Vratislava A.Bourek – flétna, V.Lukáš – violoncello, Etnografický Etnografický Bělského Večery pro přátele 22.12.1975 J.Ph. Rameau: Pět koncertů V.Bělský - cembalo ústav MZM ústav MZM v archivu Hudebního oddělení MZM

Archiv Moravské kvarteto Etnografický Etnografický Večery pro přátele 13.2.1978 F.X.Richter, Mozart, Mayer Etnografického L.Bartoň - klarinet ústav MZM ústav MZM ústavu MZM

Archiv A.Bourek – flétna, M.Matyáš – housle, Etnografický Etnografický Večery pro přátele 27.2.1978 F.I. Tůma, L. Vinci, Vivaldi, Telemann, G.J.Werner Etnografického V.Lukáš – violoncello, V.Bělksý - cembalo ústav MZM ústav MZM ústavu MZM

Večer k zahájení výstavy a cyklu Archiv Jana Matyášová – zpěv,, A.Bourek – flétna, Etnografický Etnografický přednášek „Umění 7.2.1979 J. Hotteter le Romain, Telemann, Gluck Etnografického V.Bělský - cembalo ústav MZM ústav MZM antického světa ústavu MZM slovem i obrazem

Andreas Kröper – barokní flétna a jeho Kaple Paláce U Collegium pro 2. 3. 1991 K. Stamic, W. A. Mozart, D. Cimarosa Archiv MZK hosté – hráči na staré nástroje šlechtičen arte antiqua

Kaple Paláce U Collegium pro 15. 4. 1991 C.Monteverdi: světská a duchovní tvorba Collegium pro arte antiqua a hosté Archiv MZK šlechtičen arte antiqua

24. 12. V. A. Michna z Otradovic, J. F. Vojta, V. Holan – Collegium musicum Brno, J. Janíčková a J. Kaple Paláce U Collegium pro Hudba štědrého dne Archiv MZK 1991 Rovenský, J. Brentner, J. A. Seeling Sklenář – zpěv šlechtičen arte antiqua

Příloha CH: Koncerty souboru Musica pastoralis Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání Soukromý Adam Michna z Otradovic Výběr vánočních písní L.Burianová, L.Kysilková, J.Kovář, J.Klecker- archiv Františka 22.12.1982 MDH MDH z České mariánské muziky a Svatoroční muziky zpěv V.Uhlíř-positiv Připravil František Malý Malého a Archiv MZK

- 237 -

Soukromý Musica pastoralis archiv Františka 22.12.1983 Moravské vánoční pastorely 18.století MDH MDH Umělecký vedoucí František Malý Malého a Archiv MZK Soukromý archiv Františka 4.12.1984 Moravské vánoční pastorely Musica pastoralis MDH MDH Malého a Archiv MZK

I. večer cyklu „Hudba na Moravě Soukromý F.B.Skula, V.J. Přibyslavský, světská hudba ze v 18.století“ Neuvedeno archiv Františka zámku Stráţnice, A. Šenkýř: moteto „Festa Musica pastoralis a Musica aurea MDH MDH Významné moravské (1985) Malého a Archiv Sanctorum“ hudební sbírky MZK 18.století

II. večer cyklu Soukromý „Hudba na Moravě Neuvedeno Schreier: Missa pastoralis archiv Františka v 18.století“ (prosinec Musica pastoralis MDH MDH a další moravské pastorely Malého a Archiv Moravské vánoční 1985) MZK pastorely

J.Haura: Applausus pastoricus (z hudební sbírky kostela sv.Jakuba v Brne)

J.Thény: Pangelingua pastorale

V.Kalous: Ave Regina coelorum (hudební sbírka piaristů)

F.K.Müller: Dueto ex a de Tempore III. večer cyklu „Hudba na Moravě Schreier: Salve Regina Soukromý v 18.století“ 29.1.1986 Musica pastoralis, Musica aurea MDH MDH archiv Františka Moravští skladatelé S.Sylvester Szarzynski: Moteto pleno, ad hymnos, Malého 18.století ad cantus J.T.Kuţník: Quadro

J.Puschmann: Divertimento

Heinrich?: Jesule pupule

P.Gravani: Huc cito pastores

IV. večer cyklu A.Michna z Otradovic Soukromý „Hudba na Moravě archiv Františka neuvedeno Musica pastoralis MDH MDH v 18.století“ Malého a Archiv Písně času májového Holan-Rovenský: Capella regia musicalis MZK

- 238 -

Talman: Offertorium de S.Joanne Nepomuceno (z hudební sbírky kostela sv.Jakuba v Brně)

Plánický

anonymus

Voyta de Nigra Silva: floskule majalis

F.X.Brixi: Motetto de S. Joanne Nepomuceno (rukopis z Rajhradského kláštera)

Schreier: Salve Regina

V.Kalous: Ave Regina coelorum (rukopis z hudební sbírky augustiniánského kláštera v Brně)

F.Kadlinský

Anonym: oratorium „Kde jsi, hříšníku?“

I.A.Plumlovský: „Kterak Landebork od Prahe V. večer cyklu z Království českého ani nepškna, lotr, zbohem Soukromý „Hudba na Moravě hébal.“ 11.6.1986 Musica pastoralis MDH MDH archiv Františka v 18.století“ F.V.Míča: sepolkro „Zpívané rozjímání hořkého Malého Moravské zpěvohry umučení Pána a Spasitele Jeţíše Krista“ Anonym: opera de Passione „Do getsemanské zahrady půjdu hledati kvítků“ (z hudební sbírky kostela sv.Martina v Třebíči) III.celostátní setkání Soukromý 17.- Společnost pro stavitelů slohových Koncert Musica pastoralis neuvedeno archiv Františka 18.5.1986 starou hudbu nástrojů Malého Soukromý 3.12.1986 Veřejná rozhlasová nahrávka Musica pastoralis a další soubory Měnínská brána neuvedeno archiv Františka Malého

Stamic: Orchestrální kvartet F dur

V. Kalous: Koncert Es dur pro klarinet a orchestr Musica pastoralis Soukromý Telemann: Suita F dur pro dva lesní rohy, smyčce Komorní orchestr JAMU Vánoční koncert 17.12.1990 Bílý dům JAMU archiv Františka a cembalo M.Polák – klarinet, M.Mrazík a K.Kocůrek – Malého lesní roh J.Haura: Applausus pastoricus

Anonym: Počuj Ondráši

- 239 -

Anonym: Gloria! Hej zdryčna, chaso vzůru!

J.Habernauer: Transeamus usaqe Bethelem

J.Furbe: Te igitur

Anonym: Pastorela Natalis March

Anonym: Gloria! Kdo to volá, kdo?

P.Gravani: Pastorale

J.Haura: Applausus pastoricus

J.Thény: Pangelingua pastorale

Anonym: Gloria! Hej zdryčna, chaso vzůru!

P.Gravani: Pastorale

Palác U Anonym: Gloria! Kdo to volá, kdo? Šlechtičen 19.12.1991 Historický sál Soukromý 7.1.1992 Heinrich: Jesule pupule Musica pastoralis Biskupského MZM archiv Františka 8.1.1992 dvora Malého Pokorný: Počuj Ondráši, cosi nás straší Kostel sv. Augustýna Anonym z Blíţkovic: Pastorela „Hej pastuškové, poběhnětě“ J.Furbe: pastorela „Te igitur ex corde salutare“ T.N.Koutník: Cantus pastoralis „Vám, ó věrní pastýři“

Anonym: Natalis March

- 240 -

Příloha I: Koncerty JAMU Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Vivaldi, Martinů, Milhaud, Händel, Haydn, Grieg, V.Koťátková Smolková-zpěv, K.Veleba-fagot, Komorní koncert 28.1.1970 Besední dům JAMU Archiv MZK Beethoven, Dvořák V.Pffefer- pozoun, J.Chlebníček-hoboj

J.S.Bach, Vivaldi, Händel, Vaňhal, Chlubna, Dvořák, E.Mědílková, K.Procházka, M. Orálek, B. Koncertní sál Komorní koncert 18.3.1971 JAMU Archiv MZK Martinů, Berg Opat, L. Kudlík, K. Slowioczek JAMU

Komorní koncert- Händel, Telemann, C.Ph.E.Bach, Kjuj, Slavický, 5.6.1972 neuvedeno Besední dům JAMU Archiv MZK Musica lyrica Martinů

Komorní opera 25.11.1972 Monteverdi: Korunovace Poppeidy Dirigent Jan Štych JAMU Archiv MZK M.Wasserbauera

J.Vacek-varhany M.Bialas-trubka Hudba starých J.H.Schein, F.V.Míča, Mašek, F.X.Brixi, Gabrieli, posluchači smyčcové a dechové katedry a 18.12.1972 Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů Purcell, Corelli Komorní orchestr posluchačů JAMU řídí J.Zbavitel

Absolventský 26.3.1973 Dandrieu, J.S.Bach, Franck, Eben, Messiaen Kamila Klugarová - varhany Stadion JAMU Archiv MZK varhanní koncert

D.Černocká, Z.Špatka, M.Vidlák, Varhanní koncert 8.4.1973 Buxtehude, Reger, J.S.Bach, Franck, Novák Besední dům JAMU Archiv MZK J.Tomíčková, F.Kolavík

Hudba starých M.Kabátová-flétna, J.Štěpán-housle, Koncertní sál 1.11.1973 J.Chr.Bach, J.S.Bach, Händel JAMU Archiv MZK mistrů V.Karásková-violoncello JAMU

- 241 -

L.Zlámalová-flétna, M.Šafář-hoboj, Hudba starých Koncertní sál 6.12.1973 Hoffmeister, Vejvanovský, C.Ph.E.Bach, Haydn J.Groborz-kontrabas, Tham duy-Dung ( JAMU Archiv MZK mistrů JAMU Vietnam ) –trubka

Frescobaldi: Canzon vigessima prima á 5-Canzo XIII á 5

Stamic: Koncert pro hoboj a orchestr

Z.Jekkelová-zpěv, H.Bartoníková-hoboj, Večer starých Malzat: Parthia ex Es pro dva klarinety, dva lesní F.Kolabík-varhany, ţesťový soubor mistrů-předvánoční 18.12.1973 rohy a dva fagoty posluchačů JAMU a Komorní orchestr Besední dům JAMU Archiv MZK koncert posluchačů JAMU řídí P.Altrichter Vejvanovský: Serenata in C

F.V.Míča: Árie Drahomíry z opery O původu Jaroměřic

Couperin: Koncert v divadelním slohu D´Aquin

Frescobaldi, Pasquini, Bruhns, J.S.Bach, Franck, Obřadní síň Varhanní koncert 19.3.1975 Zdeněk Špatka - varhany JAMU Archiv MZK Sokola Nové radnice

Hudba starých Brenntner, Rössler, Vobrovský, Händel, Rameau, sólisté a komorní orchestr posluchačů JAMU 15.12.1975 Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů Telemann, Vivaldi řídí F.Sonek

R.Novák, H. a M.Krejčí a L.Sonková-zpěv Suchoň, Dvořák, Ščedrin, Šostakovič, Felix, Gallus Ţenský sbor, Brněnský akademický sbor, Sborový koncert 31.5.1976 Besední dům JAMU Archiv MZK Handl, Monteverdi, Vanša, Kohoutek dětský sbor Kantiléna řídí J.Rudolf, R. Polloczek, A.Cupec

Koncertní sál 25.11.1976 G.F.Händel: Večerní sonáta Šrubař-housle E.Vévodová-klavír JAMU Archiv MZK JAMU

- 242 -

M.Fussová-zpěv M.Panicová, J.Panic- Mistři baroka a Killmanseck, Corelli, J.S.Bach, Vejvanovský, housle V Heřmanová-varhany Komorní 16.12.1976 Besední dům JAMU Archiv MZK klasicismu Torelli, Mattheson, Telemann dechový soubor Orchestr SSM a Orchestr posluchačů JAMU řídí prof.J.Broţ

Dirigent J.Šrubař Komorní opera Duben 1977 J.A.Hasse: Šaty dělají člověka JAMU Archiv MZK J.Matyášová a K.Hegner - zpěv M.Wasserbauera

Varhanní koncert 27.11.1978 Buxtehude, J.S.Bach, Franck, Reger, Janáček Z. Nováček - varhany Besední dům JAMU Archiv MZK

J.S.Bach, J.Benda, Blaţek, Chopin, Casella, V.Taberyová, J.Niedoba-klavír, J.Ševčíková- Koncertní sál Komorní koncert 22.3.1979 JAMU Archiv MZK Locatelli flétna, P.Křivánek-violoncello JAMU

A.Michna z Otradovic: Loutna česká

Wagenseil: Koncert pro trombón

L.Bartošková-zpěv, J.Novotný-housle, Mysliveček: Árie z opery Impermestra M.Terebinec-violoncello, J.Pavlíček-trubka, Hudba starých 17.12.1979 J.Vydra-trombón Ţesťové kvinteto, Orchestr Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů Fiocco: Violoncellový koncert posluchačů JAMU řídí M.Machek, J.Rozehnal, J.Javůrek, E.Skoták

Fasch: Koncert pro trubku

J.S.Bach: Koncert E dur pro housle

Vejvanovský: Sonáta venatoria R.Wernerová, H.Jankovská-zpěv, F.X.Brixi: Koncert pro varhany C dur a orchestr H.Nováčková-varhany, F.Kantor-flétna, Hudba starých J.Klementová-hoboj, A.Hradil-housle, 17.12.1980 Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů J.Broda-trubka Orchestr posluchačů JAMU Mysliveček: Tři nokturna řídí M.A.Machek

Zelenka: Symfonie concertante

- 243 -

Vivaldi: Koncert pro piccolu a orchestr

J.Fr.Bach: Koncert d moll pro hoboj, housle a orchestr

Telemann: Koncert D dur pro trubku a orchestr

L.Cap-housle, Z.Pěček-klavír, P.Foltýn-flétna, G.L. Primavera, P.Martini, A.Lotti, O.Lassi, G.P.da J.Mazák-recitace Ţenský pěvecký sbor Sborový koncert 12.4.1981 Palestrina, L.Marenzio, H.L.Hassler, J.G.Händel, Besední dům JAMU Archiv MZK B.Martinů SKP ROH Slezan Frýdek-Místek A.Simandl-Piňos, M.Báchorek, B.Martinů řídí Jaromír Javůrek

Hudba starých L.Boccherini, G.Eccles, J.S.Bach, F.Couperin, Vratislav Lukáš-violoncello, Šárka Štolfová- Koncertní sál 6.1.1982 JAMU Archiv MZK mistrů F.Breval, D.Scarlatti cembalo JAMU

M.Stehlík-viola, I.Reichová-hoboj, G.P.Telemann, E.Ch.Bach, J.P.Vejvanovský, J.Řezníček, D.Mitev-housle, M.Zicha- Orchestrální koncert 1.2.1982 Besední dům JAMU Archiv MZK A.Corelli, A.Marcello, K.Kohout violoncello Studijní orchestr JAMU řídí M.Janíček a F.Macek

J.S.Bach: Houslový koncert E dur

J.V.Míča: Symfonie D dur J.Krátký-housle, V.Bláha-kytara, Státní Orchestrální koncert 4.6.1982 symfonický orchestr Gottwaldov řídí Besední dům JAMU Archiv MZK J.Rodrigo: Concierto de Aranjuez pro kytaru a M.Janíček a F.Sviták orchestr

Schubert: V.symfonie B dur

Varhanní a sborový T.L.Victoria, J.Gallus Handl, A.Dvořák, C.Kohoutek, I.Bartoš-varhany Kantiléna-řídí B.Kobrle 14.3.1983 Besední dům JAMU Archiv MZK koncert O. di Lasso, P.Řezníček, J.S.Bach, F.Liszt Brněnští madrigalisté-řídí F.Macek

- 244 -

T.Krejčiřík-zpěv, M.Dziadzo-klavír, M.Pavlík, G.F.Händel, F.Liszt, L.Boccherini, C.Saint-Saëns, Koncertní sál Komorní koncert 20.6.1983 A.Vaněk-violoncello Klavírní spolupráce JAMU Archiv MZK G.Carissimi, Z.Blaţek JAMU E.Vévodová a J.Smýkal

J.Pezelius: Intrada

M.Leclair: Koncert pro flétnu

Jansová-flétna, I.Reichová-hoboj, M.a J.N.Hummel: Adagio a Variace pro hoboj M.Vaškovy-klavír Ţesťové akademické Hudba starých 19.12.1983 kvinteto a posluchači katedry dechových Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů J.S.Bach: Koncert pro dva klavíry nástrojů. Gottwaldovský komorní orchestr řídí M.A.Machek

W.A.Mozart: Divertimento

A.Corelli: Concerto grosso

A.Vivaldi, J.S.Bach, J.N.Hummel, S.Thiele, J.Kocůrek-flétna, Z.Fintes, E.Polách-fagot, Koncertní sál Komorní koncert 11.5.1984 JAMU Archiv MZK A.Tansman, K.Elert klavírní spolupráce D.Křístková JAMU

V.Trojanová-varhany, J.Kocůrek-flétna, Č.Mléčka-zpěv, J.Petráš-lesní roh, V.Otto, G.Frescobaldi, H.I.Biber, G.F.Händel, Hudba starých V.Nováková, J.Novotný, J.Řezníček-housle 17.12.1984 J.V.Stamic, G.Ph.Telemann, G.Gabrieli, J.S.Bach, Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů Ţesťové kvinteto posluchačů JAMU, Ţesťové A.Vivaldi akademické kvinteto Brno, Moravští sólisté ( Gottwaldov ) , řídí M.A.Machek

A.Veselá-varhany, J.Hladíková-zpěv, Koncert pedagogů J.Kolmanová-klavír, Š.Štolfová-cembalo, JAMU k 300.výročí 22.4.1985 J.S.Bach a G.F.Händel prof.B.Winkler-hoboj, doc.B.Smejkal-housle, Besední dům JAMU Archiv MZK narození J.S.Bacha doc.A.Sýkora-housle, F.Svoboda-fagot, a G.F.Händela Brněnské klavírní trio

- 245 -

J.Hankeová-klavír, D.Hlava, F.Novotný- housle, P.Lichý-violoncello, V.Sobotka- Hudba starých varhany, T.Kopecký-lesní roh, L.Vanke, 22.12.1986 H.J.Biber, J.S.Bach, G.Ph.Telemann, G.F.Händel Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů M.Orság, J.Tesařík, M.Jermář, P.Křivánek, J.Fiedler-trubky, J.Škára-tympány komorní orchestr posluchačů JAMU řídí P.Šumník

Varhanní koncert 23.2.1987 J.S.Bach, D.Buxtehude, M.Reger, F.Couperin H.Šumberová, V.Sobotka, M.Jakubíček Besední dům JAMU Archiv MZK

S.Jančářová-zpěv, H.Čermáková-flétna, J.Pezel, J.-H.Schein, J.F.Dandrieu, D.Fajkus-hoboj, V.Sobotka-varhany Kvinteto Hudba starých 21.12.1987 G.Ph.Telemann, J.S.Bach, J.Zach, F.X.Brixi, studentů katedry dechových nástrojů Besední dům JAMU Archiv MZK mistrů A.Corelli Dechová harmonie katedry dech.nástrojů Komorní orchestr JAMU

G. Enescu, G. F. Händel, B. Marcello, G. Bottesini, D. Fendrych – kontrabas, M. Heller – viola, F. Koncertní sál Koncert posluchačů 2. 2. 1989 JAMU Archiv MZK J. M. Sperger Kratochvíl a J. Kolmanová – klavír JAMU

D. Fajkus – hoboj, D. Hokešová, P. Wallinger, J. Vašta – housle, J. Jeţík, D. Vánoční koncert – H. Purcell, J. Haydn, A. Vivaldi, J. K. Vaňhal, J. V. 18. 12. Drápela – fagot, M. Švejda – violoncello, Koncertní sál hudba starých Stamic, J. Pezel, M. Bártek JAMU Archiv MZK 1989 Ţesťové kvinteto studentů JAMU, Komorní JAMU mistrů orchestr studentů JAMU, řídí St. Kummer, E. Skoták

G. Frescobaldi, A. Vivaldi, J. S. Bach, C. Franck, L. Obřadní síň Varhanní koncert 2. 5. 1990 A. Hlavsová – zpěv, M. Jakubíček – varhany JAMU Archiv MZK Janáček Nové radnice

- 246 -

V. Stamic, G. Ph. Telemann, Š. V. Kalous, 17. 12. Komorní orchestr JAMU řídí B. Smejkal, P. Vánoční koncert Pastorely starých českých mistrů Sál B. Bakaly JAMU Archiv MZK 1990 Šumník

Monteverdi Combattimento di Tancredi et Komorní opera Únor 1991 Clorinda, Un ballo delle ingrate, Lamento di Komorní opera Miloše Wasserbauera Miloše JAMU Archiv MZK Ariadna Wasserbauera

Příloha J: Koncerty souboru Camerata moravica Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Jannequin, O. di Lasso, H.L.Hassler, J. z Lublina, Camerata moravica Soukromý Nádvoří Domu Setkání s renesancí 21.8.1978 Dlugoraj, Gervaise, L.Marenzio, J.Handl Gallus, Brněnští madrigalisté neuvedeno archiv Libora pánů z Kunštátu Praetorius, Monteverdi Dirigent J.Pančík Nykodýma

Koncert k semináři o Tabulatury Jana z Lublina, Peuerl, Gervaise, Soukromý renesanci literárně- 20.11.1978 J.Dowland, loutnový anonym, 3 tance z poloviny Camerata moravica Aula FF UJEP FF UJEP archiv Libora vědné společnosti 16.století, ţákovská poezie Nykodýma

Doprovodná hudba Soukromý Peuerl, Gervaise, skotský tanec s dudy, Koncertní sál k tanečnímu 7.3.1979 Camerata moravica JAMU archiv Libora anonymové JAMU vystoupení Nykodýma

Soukromý Monteverdi, Gervaise, Vietoris, Praetorius, Jan Vysokoškolský 11.5.1979 Camerata moravica neuvedeno archiv Libora z Lublina, Josquin klub Nykodýma

Soukromý Písně a tance 14.-16. Vietoris, Schein, Jan z Lublina, anonymové, 9.1.1980 Camerata moravica Ernův sál PKO archiv Libora století Levočský sborník Nykodýma

- 247 -

Soukromý Kulturní dům 29.2.1980 Lidové písně a tance renesance a baroka Camerata moravica a Brněnští Gajdoši neuvedeno archiv Libora Černá pole Nykodýma

Palestrina, K. Harant z Polţic, J.Gallus Handl: Moralia Camerata moravica a Brněnský akademický Soukromý 31.5.1981 sbor Besední dům neuvedeno archiv Libora Debussy, Lavický, Štědroň, Borkovec, Hindemith, Dirigent L.Mátl, P.Altrichter a P.Chromčák Nykodýma Martinů

Vietoris, Cirkone, J.Dowland, Schein, Rosettere, Soukromý Camerata moravica a Brněnští madrigalisté Nádvoří Nové ROH 1. brněnské Písně pod hvězdami 25.8.1981 L.Marenzio, Gesualdo da Venosa, Monteverdi, archiv Libora Dirigent J.Pančík radnice strojírny písně z Levočského sborníku Nykodýma

Soukromý Nádvoří Staré Navštívení krásy 25.8.1983 Renesanční hudba Camerata moravica a Brněnští madrigalisté neuvedeno archiv Libora radnice Nykodýma

Soukromý Vánoce v zámku a A.Michna z Otradovic, anonym z 15. století, Lokaj, 6.12.1983 Camerata moravica a Brněnští madrigalisté Besední dům neuvedeno archiv Libora podzámčí Kopřiva Nykodýma

Tabulatura J. z Lublina, Monteverdi, Schein, Matiné na počest C. Foyer Soukromý Scarlatti, Praetorius, skladby z Levočského Camerata moravica Strádalové a J. 18.12.1983 Janáčkova SDB archiv Libora sborníku, Hostinského sbírka 36 nápěvů světských Řídí V. Bělský, M. Štědroň Ulrycha divadla Nykodýma písní lidu českého

- 248 -

Příloha K: Brněnské koncerty souboru Collegium pro musica antiqua Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání A.Jarzebski: Canzoni I, II

Ch.F. Witt: Suite in F

A.V.Michna z Otradovic: výběr ze sbírky Loutna česká (realizovali Jiří Vrtek a Antonín Richtr)

Vejvanovský: Sonata tribus quadrantibus Soukromý Abonentní koncert Collegium pro musica antiqua 7.12.1976 Telemann: Quartetto G dur Besední dům HM archiv Jiřího pro Hudební mládeţ Umělecký vedoucí Jiří Vrtek Besperáta J.Ch.Pepusch: Sonata g moll

Händel: kantáta „Nel dolce dell´oblio“

J.J.Fux: Sinfonia

A.Scarlatti: Quartetto F dur

Hudební středa Soukromý 2. část večera D.G.Speer: Hudební turecký Eulenspiegel (sborník Collegium pro musica antiqua 13.12.1978 Besední dům SČSKU archiv Jiřího s názvem „Tvůrčí vokálních a instrumentálních skladeb z roku 1688) Umělecký vedoucí Jiří Vrtek Besperáta dílna“

A.Michna z Otradovic: výběr z Mariánské muziky

Anonymus: Duetto pastoritium

Vánoční koncert T.Kolovrátek: Parthia pastoralis Soukromý Collegium pro musica antiqua „České vánoční 27.12.1978 Besední dům PKO archiv Jiřího Umělecký vedoucí Jiří Vrtek pastorely a koledy“ T.N.Koutník: Pastorela „Hej, hej, jeden i druhej…“ Besperáta

J.Haura: Pastýřské plesání

Pásmo koled

- 249 -

Příloha L: Koncerty souboru Flores musicae Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání J.de Préz: Pleni sunt coeli

Anonym: Io ardo in focho

Anonym: Don, don

P.Verdelot: Divini occhi sereni

Anonym: Mi parto, ahi sorte ria!

C.Bottegari: Monicella, mi farei

J.B.Besard: Occhi dell´alma

Musica L.Marenzio: Fuggiero Soukromý rappresentativa Flores musicae Klub pozemních OKVS Brno I a 28.3.1990 archiv Miloslava „Pohledy na hudbu Realizace skladeb Miloslav Študent staveb SPSH Študenta 16. a 17. století“ Monteverdi: Et e pur, dunque vero; Maledetto, Nigra sum

G.Caccini: Amarilli mila bella; Sfogava con le stelle; Amor io parto

M.Galilei: Toccata

G.F.Anerio: Tra fresch´herbe

G.P.Nodari: In tribulatine mea

A.Brunelli: Bocc´amorosa

L.Viadana: Salve regina

Mirror of love Večer Soukromý loutnových písní a Collegium pro 29.11.1990 T.Campion, J.Dowland, J.Donne Flores musicae Měnínská brána archiv Miloslava poezie alţbětínské arte antiqua Študenta Anglie

- 250 -

C.Monteverdi: Damigella tutta bella; Maledetto, Ohime dove il mio ben; Pulchra es amica mea; Concerto Collegium pro Soukromý Ritornello-Prologo; Quando sperai; Sinfonia – Kaple Domu U Hudba z pera C. 15.4.1991 Flores musicae arte antiqua a archiv Miloslava Tempro la cetra; Armato il cor; Ed é pur dunque šlechtičen Monteverdiho MZM Študenta vero; Io son pur vezzosetta; Ohiome d´oro bel thesoro; Surge propera, Quam pulchra es

Příloha M: Koncerty v Malém divadle hudby a poezie Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání 1.beseda KPH „Poetická hudba- Beseda s koncertem a ukázkami z vokální tvorby hudební poezie“ 22.1.1980 Anna Králová-zpěv a Jan Král-klavír MDH MDH Archiv MZK A.Scarlattiho Prehistorie umělé písně Abonentní cyklus E – Od gotiky Velcí představitelé hudební Itálie 14.století. 16.11.1983 Camerata moravica MDH MDH Archiv MZK k renesanci Hudba Zahraniční nahrávky, ţivé ukázky italského trecenta

Viola d´amour včera F.Couperin, K.Stamic, H.Casadesus, P.Hindemith, František Slavík a Jana Dočkalová-viola a dnes ( komorní 5.11.1984 MDH MDH Archiv MZK V.Novák, F.Slavík a N.Paganini d´amour F.Kratochvíl-klavír koncert )

Francouzská, německá a italská hudba 14.-17. 3.3.1986 Camerata moravica a Musica aurea MDH MDH Archiv MZK století

23.4.1986 Hudba na šlechtických dvorech v 17.století Musica aurea MDH MDH Archiv MZK

- 251 -

Abonentní cyklus F Hudba minulosti promlouvá k dnešku Transkripce loutnových tabulatur, Hostinského 29.10.1986 Tibia MDH MDH Archiv MZK Hudba českých sbírky 36 nápěvů a dalších památek pramenů 13.- 17.století

Houslová skordatura Jiří Květon-housle Vratislav Bělský-cembalo 3.11.1986 J.I.Vojta, J.H.Schmelzer, Faber a H.I.Biber MDH MDH Archiv MZK v sonátách 17.století Libor Kučera-gamba

Abonentní cyklus F Hudba minulosti promlouvá k dnešku Hudba českých 26.11.1986 neuvedeno Camerata moravica a hosté MDH MDH Archiv MZK pramenů 14.- 17.století v evropském kontextu

Abonentní cyklus F Hudba minulosti Vánoční tabule, mravy, lidé, obyčeje a hudba promlouvá k dnešku 10.12.1986 Tibia MDH MDH Archiv MZK kolem nich ( 16. a 17.století ) Den přeslavný jest k nám přišel

Abonentní cyklus F Hudba minulosti 9.2.1987 Monteverdi: Il ballo delle ingrate Musica aurea MDH MDH Archiv MZK promlouvá k dnešku

Houslové sonáty J.Květon-housle, prof.Vratislav Bělský- 30.3.1987 H.Döbeli, G.Muffat, H.I.Biber a anonymové MDH MDH Archiv MZK 17.století z Kroměříţe cembalo, Libor Kučera-gamba

Abonentní cyklus F Hudba minulosti 15.4.1987 Lidová hudba 15.-17. století Camerata moravica MDH MDH Archiv MZK promlouvá k dnešku

Hudební barok na 15.3.1989 neuvedeno Musica pastoralis MDH MDH Archiv MZK Moravě

- 252 -

Příloha N: Ojedinělé koncerty staré hudby v Brně Místo Koncert Datum Program Účinkující Pořadatel Zdroj konání

Zelenka: De profundis Brněnský akademický sbor Slavnostní koncert 25.3.1971 Čeští komorní sólisté Besední dům BAS Archiv MZK Palestrina, O. di Lasso, Haase, Zámečník, Parsch, dirigují Lubomír Mátl a Petr Škarohlíd Kalous

O. di Lasso: Missa Quinti Toni

Řezníček: Ignis aeternus ( Hold hrdinům kosmu ) - Brněnští madrigalisté Brněnští 6.6.1972 Besední dům Archiv MZK 1.provedení Dirigent Josef Pančík madrigalisté

Monteverdi: Madrigaly

J.Gallus Handl: Skladby ze sbírek Opus musicum, Koncert pro Fond Harmoniarum moralium, Moralia Brněnští madrigalisté Brněnští solidarity 15.6.1972 Besední dům Archiv MZK Dirigent Josef Pančík madrigalisté s Vietnamem Řezníček: Magnificat, Ignis aeternus

J.Gallus Handl: Madrigaly Přehlídkový koncert na počest X. Brněnští světového festivalu 20.6.1973 Řezníček: Atomu ( čs.premiéra ) Brněnští madrigalisté Besední dům Archiv MZK madrigalisté mládeţe a studentstva v Berlíně Monteverdi,O. di Lasso, Brahms

J.Gallus Handl, Vittoria, Hassler, des Prez, americký muţský sbor Harvard Glee Club Nádvoří Domu 3.7.1973 Loudová, Poulenc, Milhaud, Schubert, Dvořák, Bartók, BAS Archiv MZK dirigent F. John Adams pánů z Kunštátu Williams

Koncert z cyklu Purcell, Biber, J.S.Bach, Vejvanovský, Dvořák, Moravský komorní orchestr posluchačů Brněnská 21.10.1973 Besední dům Archiv MZK „Krása hudby“ anonym konzervatoře řídí prof. dr. Zbyněk Mrkos Konzervatoř

- 253 -

Koncert Brněnského BAS Britten, J.Gallus Handl, Monteverdi, J.S.Bach, akademického sboru 9.12.1973 Kamila Klugarová-varhany Besední dům BAS Archiv MZK Händel, Eben, italské frotoly a černošské spirituály a Kamily Klugarové Dirigent Lubomír Mátl

Sólisté operního a činoherního souboru Divadlo na 17.12.1973 Moliére-Lully: Jeden chce a druhý musí SDB Archiv MZK Hudebně nastudoval Václav Nosek Výstavišti

Schütz: Motetta BAS S.K.Vrbka – varhany 8.12.1974 F.Tůma: Stabat Mater sólisté J.Hladíková, A.Barová, J. Škrobánek, Besední dům BAS Archiv MZK J. Hladík-zpěv dirigent Lubomír Mátl

Řezníček, Werner, Slavický

Pergolesi: Sluţka paní Posluchači konzervatoře dirigent prof. Brněnská 16.3.1975 Jaroslav Broţ spoluúčinkuje orchestr Reduta Archiv MZK Konzervatoř posluchačů konzervatoře Blodek: V studni

Mysliveček: Sinfonia Sesta

J.A.Benda: Sinfonia in D Slavnostní koncert k nedoţitým Helfertovo orchestrální sdruţení F.X.Brixi: Concerto in G pro varhany a orchestr Helfertovo 90.narozeninám sólistka Alena Veselá – varhany 4.4.1976 Besední dům orchestrální Archiv MZK dirigenta sdruţení dirigent Alois Veselý sdruţení univ.prof.dr. Pichl: Sinfonia in Es Vladimíra Helferta J.A.Benda: Sinfonia in B

F.V.Míča: Sinfonia in D

Nádvoří Moravští madrigalisté Ústav dějin hudby 18.7.1976 Mistři vokální polyfonie a tvorba soudobých autorů Moravského Archiv MZK Dirigent J. Šafařík MZM muzea

- 254 -

J.S.Bach, Schütz, Schein, Mendelssohn, Vaughan- The Bemidji Choir ( USA ) dirigent dr. Paul 3.5.1977 Stadión BAS Archiv MZK Williams, Trompson, Bareber, spirituály Brandvik

Chansony Clémenta Jannequina, Orlanda di Závodní klub Lassa, moteta G.P.Palestriny, madrigaly Klementa Brněnští madrigalisté 9.6.1977 Besední dům ROH První Archiv MZK Lavického a soudobá skladba Petra Řezníčka František Caban-zpěv dirigent Josef Pančík brněnské strojírny „Finnlandia 1975“

Nádvoří 1. letní koncert na C.Charpantier ( Francie ) –cembalo, 29.6.1977 Stará francouzská hudba Moravského MZM Archiv MZK nádvoří V.Brunner-flétna, R.Vandra-violoncello muzea

Nádvoří 2. letní koncert na Locatelli, Händel, Henkel, Debussy, Roussel, N.Šormová-zpěv, K.Rajman-kytara, V.Ţilka- 6.7.1977 Moravského MZM Archiv MZK nádvoří Burghauser, Ibert, Truhlář, Parsch, Štědroň flétna muzea

Nádvoří 3. letní koncert na 24.8.1977 Lasso, Monteverdi, Bruckner, Brahms, Štědroň Moravští madrigalisté dirigent dr.J.Šafařík Moravského MZM Archiv MZK nádvoří muzea

Chapman College ( USA ) 16.1.1980 Arcadelt, Vivaldi, J.S.Bach, Bartók, Hoffman, Hall Besední dům BAS Archiv MZK diriguje W.D.Hall

Purcell, Stanford, Britten, Szymanowski, Seiber, 24.9.1980 London Chorale dirigent Roy Wales Byrd Besední dům BAS Archiv MZK Tučapský

J.V.Kalivoda: Slavnostní předehra

Symfonický orchestr Sdruţení závodního Sdruţení Koncert k 38.výročí klubu ţelezničářů 10.4.1983 K.Stamic: 3.koncert pro violu d´amour Besední dům závodního klubu Archiv MZK osvobození Brna Sólo František Slavík-viola d´amour řídí ţelezničářů František Sonek B.Smetana:Šárka, Z českých luhů a hájů - symfonické básně z cyklu Má vlast

- 255 -

F.I.A.Tůma: Stabat Mater BAS J.Hladíková, A.Barová, J.Škrobánek, Koncert české hudby 7.6.1983 Besední dům BAS Archiv MZK J.Hladík-zpěv, H.Bartošová-Nováčková- P.Eben, K.Harant z Polţic, Z.Zouhar, M.Štědroň, varhany, F.Vlk-bicí Dirigent Petr Chromčák J.K.Kuchař

Praţské vigilie Tanečně-hudební freska na Chorea Bohemica ( Praha ) choreografie středověká témata 1.část: Písně a tance na motivy Divadlo bratří Divadlo bratří 18.2.1984 Alena Skálová, hudba Jaroslav Krček Archiv MZK ţákovské poezie 2.část: Loď bláznů ( volně podle Mrštíků Mrštíků

knihy S.Branta )

F.Couperin, M.Ravel, L.Vinci, S.Prokofjev, Hana Palikánová-klavír, Boţena Růţičková- Tvůrčí dílna SČSKU 7.11.1984 Aula JAMU SČSKU Archiv MZK A.S.Piňos, P.Fiala flétna

Chapman College ( USA ) 16.1.1980 Arcadelt, Vivaldi, J.S.Bach, Bartók, Hoffman, Hall Besední dům BAS Archiv MZK diriguje W.D.Hall

Purcell, Stanford, Britten, Szymanowski, Seiber, 24.9.1980 London Chorale dirigent Roy Wales Byrd Besední dům BAS Archiv MZK Tučapský

J.Hladíková, A.Barová, P.Kamas, J.Hladík- Závodní klub zpěv Komorní sbor UJEP, Brněnské 19. a 23.12 Pastorely F.X.Brixiho, J.J.Ryby, J.Blatného a ROH Dopravního Vánoční koncert pěvecké sdruţení Foerster, Komorní orchestr Stadion Archiv MZK 1984 Z.Kaňáka J.J.Ryba: Česká mše vánoční podniku města Bohuslava Martinů Dirigují Miloslav Buček a Brna Petr Fiala

Pěvecké sdruţení moravských učitelů Pěvecké sdruţení Palestrina: Pueri hebraeorum, Improperia Sborový koncert 6.4.1986 Josef Kšica-varhany a Hana Kotková-housle Stadion moravských Archiv MZK staročeské a gregoriánské chorály Sbormistr Lubomír Mátl učitelů

Koncert v rámci Setkání výrobců Muzeum 17.5.1986 neuvedeno Roţmberská kapela OKVS Brno I Archiv MZK slohových dělnického hnutí historických nástrojů

- 256 -

Vánoce Michna: Loutna česká , staročeské koledy, s Roţmberskou 5.12.1986 skladby české a ostatní evropské hudby 13.- Roţmberská kapela Besední dům OKVS Brno I Archiv MZK kapelou 16.století

Centrum C 25.2.1987 neuvedeno Tibia OKVS Brno I Archiv MZK Kohoutovice

BAS G.G.Gastoldi, C.Monteverdi, P.Certon, Claude de Jarní koncert 29.5.1987 Světlana Jánská-klavír, Josef Gerbrich- Besední dům BAS Archiv MZK Jeune, Z.Lukáš, B.Bakala, B.Bartók, P.Eben varhany Dirigují Roman Válek a Petr Šumník

České lidové, ţákovské a taneční písně 14. a Satelit klub Písně veselé chudiny 13.5.1987 Tibia OKVS Brno I Archiv MZK 15.století, lidová hanácká opera ze 17.století Bohunice

15.5.1987 Středověká a renesanční hudba Ars cameralis Besední dům OKVS Brno I Archiv MZK

BAS P.Certon, Vietorisův kodex, A.Parsch, V.Tormis, Telemannovo barokní collegium, sólisté a Předvánoční koncert 9.12.1987 Z.Kodály, B.Bartók, J.D.Zelenka: Dixit Dominus Komorní orchestr JAMU Dirigují Petr Šumník Besední dům BAS Archiv MZK Domino meo a Roman Válek

D.Drápela, J.Pololáníková, H.Budišová, Koncert starých J.A.Vitásek, J.Kř.Neruda, F.X.Brixi, D.Cimarosa, Brněnská 18.12.1987 P.Hališková Moravský komorní orchestr při Besední dům Archiv MZK mistrů J.Mysliveček Konzervatoř SSM konzervatoře Řídí Alois Veselý

BAS C.Le Jeune, B.Martinů, A.Parsch, T.Cimello, D. Bundţová-soprán, Vl. Richter-tenor, M. Jarní koncert 13.4.1988 H.Issac, J.Arcadelt, J.Dascanio, L.Marenzio, O.di Besední dům BAS Archiv MZK Jakubíček-varhany, Komorní sbor JAMU Lasso, C.Monteverdi a P.Eben dirigují R. Válek a P. Šumník

Večer s trubkou a P.J.Vejvanovský, G.Ph.Telemann, B.Martinů, V.Bialas-trubka, M.Bialas-klavír, J.Zvoník- Centrum C 7.4.1988 OKVS Brno I Archiv MZK poezií R.Mayer recitace Kohoutovice

- 257 -

Muzeum 13.5.1988 neuvedeno Brněnští Gajdoši a Tibia OKVS Brno I Archiv MZK dělnického hnutí

Mistři Chrámové sonáty, canzony, sinfonie, moteta a Musica antiqua Praha severoitalského 26.11.1988 ţalmy současníků a pokračovatelů Besední dům OKVS Brno I Archiv MZK Umělecký vedoucí Pavel Klikar baroka C.Monteverdiho

Centrum C 7.12.1988 Barokní skladby a koledy Opera camerata OKVS Brno I Archiv MZK Kohoutovice

J.K.Kuchař, D,Buxtehude, J.S.Bach, M.van den Varhany na Petrově Krajské kulturní 17.12.1988 Gheyn, D.Zipoli, Ch.J.Stanley, L.C.Daquin, Kamila Klugarová a Alena Veselá - varhany Petrov Archiv MZK vánoční koncert středisko M.Kabeláč

Závodní klub Koncert Brněnského Pěvecké sdruţení Foerster dirigent Petr ROH dopravního pěveckého sdruţení 20. 4. 1989 A. Lotti, J. Gallus Handl, T. L. da Victoria Besední dům Archiv MZK Fiala Podniku města Foerster Brna

Jarní koncert J. C. Vodňanský, G. Croce, T. L. da Victoria, M. Brněnský dívčí sbor Lidová škola Brněnského dívčího 13. 4. 1989 Pordenon, P. Fiala, B. Martinů, P. Eben, A. Dvořák, E. E. Chlebníčková – klavír Besední dům Archiv MZK umění Veveří sboru Suchoň Dirigent Petr Fiala

Centrum C 7. 6. 1989 Neuvedeno Musica aeterna OKVS Brno I Archiv MZK Kohoutovice

Odbor kultury NVMB a Koncert v rámci Niederösterreich Spielleute, komorní soubor Nádvoří Nové brněnská Brněnského 6. 9. 1989 neuvedeno Archiv MZK historických nástrojů radnice kulturně kulturního léta výchovná zařízení

15. 10. Obřadní síň Renesanční a barokní hudba Sint Joseph in´t Bosch (Apeldoorn) OKVS Brno I Archiv MZK 1989 Nové radnice

16. 10. Skladby nizozemských autorů od 16. století do Kostel sv. Varhanní recitál Kees Kramer ( Nizozemsko ) OKVS Brno I Archiv MZK 1989 současnosti Augustina

- 258 -

A. Michna z Otradovic, F. X. Brixi, T. L. da Victoria, Komorní sbor UJEP sbormistr prof. Miloslav Vánoční koncert 8. 12. 1989 C. Festa, J. Blatný, P. Eben, Z. Lukáš a vánoční Domov mládeţe OKVS Brno I Archiv MZK Buček koledy

A. Scarlatti: Kvartet F dur

A. Letti: Pur dicesti

J. Mysliveček: Trio pro flétnu, housle a fagot Opera camerata – komorní soubor SD Brno, 19. 12. ZK ROH Vánoční koncert spoluúčinkují D. Opravilová a V. Chmelo – Dům stavbařů Archiv MZK 1989 Pozemní stavby G. F. Händel: Plamenná růţe zpěv

J. F. Fasch: Sonáta B dur

A. V. Michna z Otradovic: Vánoční muzyka

H. L. Hassler, K. Harant, P. Eben, G. P. da Palestrina, C. Monteverdi, C. Gesualdo, Novák, Klub školství a Jarní koncert 17. 5. 1990 BAS Dům stavbařů Archiv MZK Slavický, Řezníček, B. Martinů vědy

Kostel sv. Varhanní recitál 21.5.1990 Česká varhanní tvorba 17. – 20. století Vratislav Bělský - varhany OKVS Brno I Archiv MZK Augustina

Brněnské kulturní Hudba francouzských a západoevropských autorů Nádvoří Nové 9. 7. 1990 Groupe de musique chorale et instrumentale neuvedeno Archiv MZK léto z období renesance hraná na historické nástroje radnice

Brněnské kulturní Le Cercle Celtique de Rennes hudební a 18. 9. 1990 neuvedeno neuvedeno neuvedeno Archiv MZK léto taneční soubor z Francie

Abonentní koncert cyklu „Varhanní J. S. Bach, D. Zipoli, G. F. Händel, O. Mácha, J. Marie Karasová – varhany a B. Kutnohorský Kostel sv. 24.10.1990 OKVS Brno I Archiv MZK hudba v brněnských Allain, O. Messiaen, E. Bozzi a L. Janáček – flétna Augustina chrámech“

- 259 -

Ars brunensis G. Farnaby, T. Morley, J. J. Froberger, J. H. Mimořádný koncert 3.11.1990 Stanislav Heller ( Francie ) – cembalo Ernův sál středisko hudební Archiv MZK d´Anglebert, J. S. Bach činnosti

Asociace G. F. Händel, G. Ph. Telemann, J. Pepusch, P. Musica cameralis, Jarmila Hladíková a Místodrţitelský Hudební středa 4. 12. 1991 hudebních Archiv MZK Řezníček, M. Slimáček Magda Kloboučková – zpěv palác umělců a vědců

- 260 -