Analýza Teroristických Útoků Provedených Ve 21. Století Na Území EU

AMBIS vysoká škola, a.s. Katedra bezpečnosti a práva

Analýza teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU

Bakalářská práce

Autor: Roman Čada Bezpečnostní management v regionech, Národní bezpečnost

Vedoucí práce: doc. Ing. Karel Kubečka, Ph.D.

Brno Rok 2021

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že jsem seznámen se skutečností, že práce bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím informačního systému AMBIS vysoké školy, a.s.

V Brně, dne 11. dubna 2021 Roman Čada vlastnoruční podpis Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval panu doc. Ing. Karlu Kubečkovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce za jeho pomoc, trpělivost, a odborné rady, které mi byly velkou pomocí při psaní této práce.

Anotace

Bakalářská práce „Analýza teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU“ se zaměřuje na bezpečnostní analýzu, která je provedena metodou sekundární analýzy dat z databáze teroristických útoků Global Terrorism Database. U těchto dat je provedeno doplnění potřebných klíčů a dále rozbor a to především formou tabulek a grafů. Součástí práce je vytvoření analytického nástroje – matice, jejímž dosazením a vypočtením se získá hodnota rizika pro konkrétní kombinaci proměnných. Výsledkem analýzy je možnost vytvořit velké množství různých kombinací proměnných a tím předvídat komu, kde a kdy hrozí jak velké nebezpečí.

Klíčová slova

Teroristický útok; nestátní násilný aktér; nebezpečí; bezpečnostní analýza; Evropská unie.

Annotation

Bachelor thesis „Analysis of terrorist attacks commited in the EU in the 21st century“ is focused at safety analysis, wich is done by secundary analysis methode from database of terrorist attacks Global Terrorist Database. These data are completed by necessary keys. They are further analysed primarily in the form of charts and graphs. This work includes making of analytic tool – matrix, wich suplemented and calculated results in value of a risk for specific combination of variables. The result of analysis is possibility of creation of many combinations of variavles wich results in prediction of who, where, when, how much is the risk..

Key words

Terroristic attack; Violent Non-State Actor; risk; security analysis; European Union.

Obsah

Úvod ...... 9 1 Teoretická část práce ...... 11 1.1 Vymezení základních pojmů ...... 11 1.1.1 Časový a prostorový rámec ...... 11

1.1.2 Civilista ...... 14

1.1.3 Cíle teroristických útoků ...... 14

1.1.4 Zbraně ...... 18

1.2 Aktéři mezinárodních vztahů ...... 19 1.2.1 Státní aktéři ...... 19

1.2.2 Nestátní aktéři ...... 20

1.2.3 Násilní nestátní aktéři ...... 20

1.2.4 Teritoriálně ukotvení násilní nestátní aktéři ...... 21

1.3 Typologie a popis jednotlivých VNSA ...... 22 1.3.1 Teroristi ...... 23

1.3.2 Povstalci ...... 24

1.3.3 Organizovaný zločin a mafie ...... 24

1.3.4 Ostatní VNSA ...... 25

1.3.5 Hybridní VNSA ...... 26

1.4 Terorismus ...... 26 1.4.1 Rozdělení terorismu Europolem ...... 28

1.5 Databáze teroristických útoků GTD ...... 29 2 Praktická část práce ...... 31 2.1 Doplnění databáze GTD ...... 31 2.1.1 Rozdělení měst ...... 31

2.1.2 Rozdělení cílů teroristických útoků ...... 32

2.1.3 Typologie organizací a útoků ...... 32

2.2 Typologie nejznámějších útoků ...... 33 2.2.1 Palba v koncertní síni Bataclan ...... 33

2.2.2 Náklaďák na kolonádě v Nice ...... 34

2.2.3 Série bombových útoků na vlaky v Madridu...... 35

2.2.4 Osamělý vlk Breivik ...... 36

2.2.5 Sebevražední atentátníci v londýnském metru ...... 37

2.2.6 Útok na redakci Charlie Hebdo ...... 38

2.2.7 Bomby na letišti v Bruselu ...... 39

2.2.8 Dodávka v davu chodců v Barceloně ...... 40

2.2.9 Osamělý vlk David Ali Sonboly ...... 41

2.3 Rozbor dat pro bezpečnostní analýzu ...... 42 2.3.1 Útoky ...... 42

2.3.2 Útoky podle typologie ...... 43

2.3.3 Povstalecké útoky podle typu povstalecké organizace ...... 44

2.3.4 Povstalecké útoky podle států ...... 45

2.3.5 Teroristické útoky podle typu teroristické organizace ...... 46

2.3.6 Teroristické útoky podle států ...... 47

2.3.7 Oběti útoků ...... 48

2.3.8 Oběti teroristických útoků ...... 50

2.3.9 Oběti nábožensky motivovaných teroristických útoků ...... 51

2.3.10 Vliv muslimské menšiny ...... 53

2.3.11 Vliv žadatelů o azyl ...... 54

2.3.12 Útoky podle cíle ...... 56

2.3.13 Útoky podle tvrdosti cíle ...... 57

2.3.14 Útoky podle zbraně ...... 58

2.3.15 Útoky podle dne v týdnu ...... 60

2.3.16 Útoky podle měsíců ...... 61

2.3.17 Útoky podle velikosti měst ...... 62

2.4 Bezpečnostní analýza ...... 63 2.4.1 Popis analytických metod ...... 63

2.4.2 Příprava analýzy ...... 67

Faktory místní ...... 68 Faktory časové ...... 70 Faktory cíle ...... 72 2.4.3 Analýza ...... 73

Příklady bezpečnostních analýz: ...... 73 Výsledky dalších příkladů analýz: ...... 77 3 Výsledky ...... 80 Závěr ...... 84 Seznam použité literatury ...... 85 Seznam zkratek, grafů, obrázků, tabulek ...... 87 Seznam zkratek ...... 87 Seznam grafů ...... 88 Seznam obrázků ...... 88 Seznam tabulek ...... 89 Přílohy ...... 1 Přílohy volné ...... 1 Přílohy vložené ...... 1

Úvod

„Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“

George Orwell

Problematika hrozeb teroristickými útoky není nová, ale stále velice aktuální. Zabývala se jí přede mnou již celá řada českých i zahraničních autorů. V této práci jsem nejčastěji čerpal z monografií Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století, Ludvík Juříček a Petr Rožňák, 2014; Úvod do studia mezinárodních vztahů, Josef Smolík, 2014; Politologie pro všechny, Petr Rožňák, 2014; Země Visegrádu a migrace: fenomén procesu migrace, integrace a reintegrace v kontextu bezpečnosti zemí V4, Petr Rožňák a Karel Kubečka, 2018; dále z disertační práce Kontrola teritoria jako faktor pro efektivní realizaci politického cíle islamistického násilného nestátního aktéra, Zdeněk Ludvík, 2018; a v neposlední řadě ze stejnojmenných bakalářských prací studentů Ambis obhajujících v předešlých letech Analýza teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU, Denisa Kaššayová, 2017; a Analýza teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU, Roman Kubík, 2017.

Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že problematika hrozeb teroristickými útoky je mi velice blízká. Celý profesní život pracuji u HZS, v současné době jako důstojník na prvku kritické infrastruktury. Příprava na možný teroristický útok a jeho zvládnutí patří nedílně k činnostem, se kterými se ve službě běžně setkávám.

Cílem této bakalářské práce je provést analýzu teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU. Dílčím cílem bude vytvoření analytického nástroje – matice, jejímž dosazením a vypočtením získáme hodnotu rizika pro konkrétní kombinaci proměnných. Výsledkem analýzy bude možnost vytvořit velké množství různých kombinací proměnných a tím předvídat komu, kde a kdy hrozí jak velké nebezpečí.

Metodou práce je zvolena analýza. Je provedena konkrétně metodou sekundární analýzy dat z databáze teroristických útoků Global Terrorism Database (GTD). Jako nástroj je použita submatice bezpečnostní analýzy SWOT.

Práce se skládá z teoretické a praktické část. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s terorismem a vysvětlena základní teoretická východiska. Protože v databázi GTD, jsou zaznamenány útoky všech VNSA z celého světa od roku 1970, je nejprve provedena časová a místní selekce. Dále jsou vymezeni aktéři mezinárodních vztahů a jejich rozdělení a popis s důrazem na VNSA a jejich vztah k terorismu. Na závěr teoretické části je proveden popis databáze teroristických útoků GTD.

V praktické části práce je nejprve provedeno doplnění GTD o klíče, které jsou potřebné v další části práce. Jedná se o rozdělení měst, cílů a především o rozdělení útoků a organizací tyto útoky páchající na teroristické, povstalecké a další, podle předem stanovených parametrů a to z důvodu, že nejen v médiích jsou často za teroristické útoky milně považovány i útoky povstaleckých skupin, nebo vyřizování si účtů skupin organizovaného zločinu.

Dále jsou uvedeny nejznámější útoky provedené ve 21. století na území EU, opět s důrazem na typologii organizací a útoků.

V další části je proveden rozbor dat pro bezpečnostní analýzu z databáze teroristických útoků GTD, a to především formou tabulek a grafů. Na něj navazuje vytvoření analytického nástroje a jeho naváhování.

Poslední kapitolu tvoří samotná bezpečnostní analýza a sady jejich výsledků.

1 Teoretická část práce

Teoretická část přináší přehled současného stavu problematiky a slouží jako obecná částí pro část praktickou, která na ní navazuje a vychází z ní. 1.1 Vymezení základních pojmů

Přesné vymezení základních pojmů, aby nedocházelo k chybnému výkladu, je pro sjednocení výkladu a názorových orientací klíčové.

1.1.1 Časový a prostorový rámec

Předmětem práce je analýza teroristických útoků provedených ve 21. století na území EU, proto je potřeba konkrétně definovat jak časový tak prostorový rámec práce.

Časový rámec

21. století podle gregoriánského kalendáře začalo 1. ledna 2001 a skončí 31. prosince 2100. Jako začátek sledovaného období je proto zvoleno datum 1. ledna 2001.

Rok 2001 je z pohledu na světový terorismus rokem zlomovým. Je to rok kdy došlo k teroristickým útokům na New York a Washington, při kterém bylo zabito kolem 3000 lidí. V reakci na to USA vyhlásilo terorismu válku pod názvem Operation Enduring Freedom (Operace Trvalá svoboda). Brzy poté následovala řada dalších teroristických útoků v Evropě.

Jako konec sledovaného období je zvoleno datum 31. prosince 2018. Je to z důvodu že, hlavní zdroj analyzovaných dat, databáze teroristických útoků Global Terrorism Database (GTD), je pro nekomerční badatele aktualizována pouze jedenkrát ročně, a to s mnoho měsíčním zpožděním. Databáze GTD za rok 2018 byla uvolněna až 17. září 2019.

Časový rámec této práce je od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2018.

Evropská unie

Evropská unie je politické a ekonomické sdružení států. Aktuálně jí tvoří 27 evropských států s téměř půl miliardou obyvatel, což je asi 7 % celosvětové populace. Evropská unie vznikla v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy, která navazovala na evropský integrační proces započatý již v padesátých letech. Lisabonskou smlouvou nahradila Evropská unie Evropské hospodářské společenství, a získala právní subjektivitu a především nadstátnost (JUŘÍČEK, a další, 2014 str. 290).

V roce 2001, kdy začíná sledované období, již byly členy Evropské unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

V roce 2004 do Evropské unie přistoupily: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, a dále v roce 2007: Bulharsko a Rumunsko a v roce 2013: Chorvatsko. V roce 2020 z Evropské unie vystoupila Velká Británie, ale to je po konci sledovaného období.

Schengenský prostor

Schengenský prostor je území většiny států Evropské unie, na kterém mohou občané překračovat státní hranice smluvních států na jakémkoliv místě a nemusí projít hraniční kontrolou. Schengenská dohoda byla sepsána 14. června 1985 v Lucemburské vesnici Schengen. Do Schengenského prostoru patří i některé nečlenské země EU a některá zámořská území členských zemí (ROŽŇÁK, 2014 str. 100).

V roce 2001, kdy začíná sledované období, již byly členy Schengenského prostoru: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko a Švédsko.

V roce 2007 do Schengenského prostoru přistoupily: Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, a dále v roce 2008: Švýcarsko a v roce 2011: Lichtenštejnsko.

Prostorový rámec

Bezpečnostní situace v Evropské unii se Schengenským prostorem velmi úzce souvisí, především z důvodu volného pohybu osob. Evropská unie i Schengenský prostor je živý a měnící se organismus. Z toho důvodu budou do analýzy zahrnuty všechny státy, které byly alespoň část dotčeného období členem Evropské unie nebo Schengenského prostoru.

Z uvedeného vyplívá, že do následující analýzy budou zahrnuty všechny útoky zaznamenané v databázi teroristických útoků Global Terrorism Database (GTD), za období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2018, spáchané na území států: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Island, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

Obrázek 1 - Evropská unie a Schengenský prostor

Zdroj: zpracování vlastní

1.1.2 Civilista

Čtvrtá ženevská úmluva civilisty definuje jako osoby, které nejsou členy ozbrojených sil. Jedná se o definici negativní, která říká, že civilistou je každý, kdo není vojákem, tj. příslušníkem ozbrojených sil ve smyslu první, druhé a třetí ženevské konvence (ONDŘEJ, 2010 str. 169).

Mezi civilisty se tradičně řadí nejslabší a nejzranitelnější členové lidské společnosti, kteří ochranu potřebují nejnaléhavěji. Jsou to ženy, děti a staří lidé. U civilistů se dále předpokládá, že si nepřejí, se do konfliktu jakkoliv zapojit. Civilisté vždy tvoří většinu každého obyvatelstva (FUCHS, 2007 str. 132).

V Příručce mezinárodního humanitního práva pro ozbrojené síly, je v kapitole D uvedeno že, civilní osoby se nesmějí přímo podílet na nepřátelských akcích (MULINEN, 1991 str. 45).

Takto široké definice, však nejsou pro rozlišování cílů teroristických útoků dostatečné. To, že se na ozbrojených konfliktech přímo podílí armáda a policie je asi nezpochybnitelné. Složitější je situace u vlády, politiků a významných ekonomických činitelů, to jest u elit státní moci. Ve smyslu širší definice civilisty, se všechny tyto osoby, pravděpodobně se zbraní konfliktu neúčastní. Ve smyslu užší definice civilisty, jsou to však především oni, kdo ozbrojený konflikt dopustili, možná dokonce vyvolali a pravděpodobně i řídí. Z tohoto důvodu, v této práci, nejsou elity státní moci považovány za civilisty.

V databázi GTD jsou civilisté uváděni jako soukromé osoby.

1.1.3 Cíle teroristických útoků

Z hlediska stupně ochrany a tudíž i z hlediska obtížnosti útoku, se cíle teroristických útoků dají rozdělit:

Tvrdé cíle - vojenské cíle, policie, vláda, politici… - tvrdé cíle jsou objekty s vysokým stupněm ochrany proti napadení a neoprávněnému vniknutí. Objekty dobře chráněné a střežené, jako jsou např. důležité státní objekty, vojenské a policejní objekty, ale i některé nestátní a komerční objekty.

Měkké cíle – civilisté – měkké cíle jsou místa s vysokou koncentrací osob a nízkou možností zabezpečení proti útoku. Jsou to místa kde je větší pravděpodobnost útoku s velkými škodami především na životech a zdraví lidí, např. kulturní, společenské nebo sportovní akce, ale i jiná místa, kde se schází velké množství lidí, jako nádraží, obchodní centra… (MVČR, 2020).

Databáze GTD cíle teroristických útoků rozděluje do 22 kategorií.

Business

Útoky na jednotlivce nebo organizace zabývající se obchodními aktivitami jako prostředek obživy (společnosti, korporace, důlní a ropné společnosti, ale i restaurace, čerpací stanice pohonných hmot, obchody, bary, kavárny…)

Zahrnuje útoky vedené proti firemním kancelářím, objektům a zaměstnancům firem.

Nezahrnuje útoky provedené proti soukromým osobám na veřejných místech, jako jsou obchodní domy a jiné objekty podnikatelů, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Vláda

Útoky na vládní a státní budovy, členy vlády, ústředních orgánů a další vysoké provládní politiky, jejich konvoje, či akce politických stran.

Zahrnuje útoky na soudce, státní zástupce, soudy a soudní systém.

Policie

Útoky na příslušníky policie nebo policejní zařízení.

Zahrnuje útoky proti vězeňské službě a věznicím.

Armáda

Útoky proti vojenským jednotkám, hlídkám, kasárnám, konvojům a letadlům.

Zahrnuje rovněž útoky na mírové jednotky.

Potratové kliniky

Útoky na potratové kliniky, zaměstnance, nebo sponzory.

Letiště a letadla

Útoky provedené buď proti letadlu, nebo na letišti.

Útoky proti vojenským letadlům nejsou zahrnuty.

Nezahrnuje útoky provedené proti pasažérům, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Diplomacie

Útoky proti zahraničním misím, včetně ambasád, konzulátů… a útoky proti diplomatickému personálu a jejich rodinným příslušníkům a majetku.

Vzdělávací instituce

Útoky proti školám, včetně církevních, učitelům, univerzitním profesorům a školním autobusům.

Nezahrnuje útoky provedené proti žákům a studentům, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Dodávky jídla nebo vody

Útoky na infrastrukturu a zásoby související s jídlem a vodou pro lidskou spotřebu.

Novináři a média

Útoky na novináře, reportéry, fotografy, vydavatele a útoky na sídla a kanceláře médií.

Námořní a přístavní zařízení

Útoky proti rybářským lodím, ropným tankerům, trajektům, jachtám…

Nezahrnuje útoky provedené proti rybářům, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Nevládní organizace

Útoky na úřady a pracovníky velkých mezinárodních nevládních organizací, jako jsou Lékaři bez hranic, jakož i tuzemských organizací.

Ostatní

Útoky proti cílům, které se nevejdou do jiných kategorií (zahrnují sanitky, hasiče…)

Soukromé osoby a majetek

Útoky na jednotlivce a veřejnost obecně, nebo útoky na veřejných místech, včetně trhů, obchodních ulic, rušných křižovatek, pěších zón a nákupních center.

Zahrnuje i útoky při slavnostních akcích, jako jsou svatby a pohřby.

Náboženské osobnosti a instituce

Útoky na náboženské vůdce (kněží, misionáři, imámové …), náboženské instituce, místa nebo předměty (kostely, mešity, svatyně, památky…).

Nezahrnuje útoky provedené proti poutníkům, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Telekomunikace

Útoky na zařízení a infrastruktury pro přenos informací (vysílače mobilních telefonů, televizní a radiové vysílače, telefonní budky…). 16

Teroristé

Útoky na příslušníky identifikovaných teroristických skupin, milic a partyzánů, a jejich informátorů.

Nezahrnuje útoky na bývalé nebo demilitarizované teroristy, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Turisté

Útoky jednoznačně zaměřené na turisty, osoby, které cestují v první řadě za účelem trávení volného času a zábavy.

Zahrnuje útoky zaměřené na turistické autobusy.

Doprava (mimo leteckou)

Útoky na systémy veřejné dopravy, veřejné autobusy, vlaky, metro, mosty, silnice…

Nezahrnuje útoky provedené proti osobním vozidlům, ty jsou zahrnuty v Soukromé osoby a majetek.

Neznámé

Typ cíle nelze z dostupných informací určit.

Infrastruktura

Útoky na zařízení pro přenos nebo výrobu energie, vedení vysokého napětí, elektrické rozvodny a transformátory, ropovody, plynové rozvodny…

Násilné politické strany

Útoky proti politickým stranám, a jejím členům, které se rekrutují z VNSA, a které se zapojily do volební politiky (UNIVERSITY OF MARYLAND, 2019).

1.1.4 Zbraně

Databáze GTD zbraně, kterými byl spáchán teroristický útok, rozděluje do 13 kategorií a několika dalších podkategorií.

Biologické zbraně

Zbraně obsahující patogenní mikroorganismy nebo toxické látky biologického původu.

Chemické zbraně

Zbraně obsahující toxické chemické látky, ve formě kapaliny, páry nebo aerosolu. Do této kategorie patří i chemické zbraně s výbušným zařízením.

Radiologické zbraně

Zbraně obsahující části, které jsou vyrobeny z radioaktivních materiálů, emitujících ionizující záření. Mohou mít mnoho forem.

Jaderné zbraně

Zbraně, které čerpají výbušnou sílu ze štěpení, fúze, nebo kombinací těchto metod.

Střelné zbraně

Zbraně, které jsou schopné vystřelovat projektil pomocí výbušné nálože.

Podkategorie – automatická a poloautomatická, pistole, puška, neznámé a ostatní.

Výbušniny

Zbraně obsahující energeticky nestabilní látku podléhají rychlému rozkladu a uvolňující tlakovou vlnu, která způsobí fyzické poškození okolního prostředí.

Podkategorie – granát, mina, poštovní bomba, raketa, sebevražedná bomba na těle útočníka, časovaná bomba, vozidlová bomba, dynamit, trubková bomba, neznámé a ostatní.

Falešné zbraně

Zbraně, o kterých pachatelé v době události tvrdili, že jsou reálné, ale později bylo zjištěno, že nejsou schopny požadovaného účinku.

Zápalné zbraně

Zbraně schopné způsobit vznik požáru.

Podkategorie – žhářství, Molotovův koktejl, benzín nebo alkohol.

Fyzické napadení - rvačka

Zbraní je v tomto případě člověk, který je s napadeným v přímé interakci.

Podkategorie – tupý předmět, pěsti, nůž, provaz, neznámé a ostatní.

Vozidla

Automobily, které se používají při útoku přímo k ublížení, ale neobsahují výbušniny.

Sabotážní zařízení

Zbraně, které se používají k ničení majetku.

Ostatní zbraně

Zbraň, která byla identifikována, ale nepatří do žádné z výše uvedených kategorií.

Neznámé zbraně

Typ zbraně nebylo možné z dostupných informací určit (UNIVERSITY OF MARYLAND, 2019). 1.2 Aktéři mezinárodních vztahů

Aktéry mezinárodních vztahů jsou aktéři státní a aktéři nestátní, kteří se dále dělí na násilné a nenásilné.

1.2.1 Státní aktéři

Mezi státní aktéry patří v první řadě samotné státy, což jsou nezávislé politické komunity s vlastní vládou a uplatňující suverenitu ve vztahu k určitému území a určité populaci.

Dále to jsou mezinárodní vládní organizace - intergovernmental organization (IGO). Členy těchto organizací jsou vlády států. Jsou to např. Organizace spojených národů (OSN), North Atlantic Treaty Organization (NATO), Evropská unie (EU), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rada Evropy (CE) nebo Světová obchodní organizace (WTO).

Subgovernmentální organizace, jsou to zejména ministerstva, ale i např. zastupitelstva krajů mohou být účastníky mezinárodních vztahů.

A v neposlední řadě to jsou specifické organizace s mezinárodně-právní subjektivitou. Mezi ně patří především Mezinárodní výbor Červeného kříže, Svatý stolec a Suverénní řád Maltézských rytířů. Jejich hlavním významem na poli mezinárodních vztahů je jejich působení jako mediátorů vztahů (LUDVÍK, 2019 str. 12).

1.2.2 Nestátní aktéři

Nestátní (nenásilní) aktéři - non-state actors (NSA), jsou soukromé subjekty, které nejsou součástí formálních státních institucí, a jsou autonomní a ve svých agendách a jednáních, a jsou motivovány, alespoň do určité míry, sdílenými myšlenkami a hodnotami.

Mezi nestátní (nenásilné) aktéry v mezinárodní politice patří mezinárodní nevládní organizace - international non-governmental organization (INGO), které rozšiřují koncepci nevládní organizace do mezinárodní oblasti. Jsou to např. Amnesty International, Greenpeace, Lékaři bez hranic, FIMCAP…

Nadnárodní korporace jsou soukromé podniky, které řídí svůj obchod, výrobu produktů a distribuci služeb ve více zemích, a jsou ekonomicky nebo politicky tak významné že mohou zasahovat do mezinárodních vztahů. Jsou to např. Microsoft, Facebook, Google, Huawei …

Média, především renomovaná a mezinárodní mají nezanedbatelnou schopnost ovládat a působit na jiné mezinárodní aktéry - New York Times, CNN, Al-Jazeera…

Církve, náboženské křesťanské společenství. Např. římskokatolická církev, pravoslavná církev, protestantské církve…

Dále to jsou epistemické společenství, sítě kvalifikovaných odborníků a Think tanky, a nátlakové sítě, buď ve formě lobby, např. klimatické nebo jaderné, nebo ve formě hackerů či trollů, např. Anonymouse, Russian troll army…,

Ve výjimečných - specifických případech může být účastníkem mezinárodních vztahů i jedinec, např. v případě válečných zločinů, genocidy… (LUDVÍK, 2019 str. 14).

1.2.3 Násilní nestátní aktéři

Násilní nestátní aktéři - violent non-state actors (VNSA), opět se jedná o soukromé subjekty, které nejsou součástí formálních státních institucí a jsou autonomní a ve svých agendách a jednáních, ale s tím rozdílem, že primárním nástrojem jak dosahují svých cílů je násilí (LUDVÍK, 2019 str. 15).

V určitých případech může být jejich působení i etické, např. národně-osvobozenecká hnutí, partizánské skupiny, odboj…

K násilí se může ve výjimečném případě uchýlit i nenásilný nestátní aktér, ale u něj není násilí primární nástroj prosazování svých cílů, ale spíše z nutnosti vyplívající ze souvislostí.

1.2.4 Teritoriálně ukotvení násilní nestátní aktéři

Jedná se o násilné aktéry, kteří se kromě užívání násilí snaží pod svou kontrolu získat určité území a založit nad ním výhradní vládu.

Teritoriálně ukotvení VNSA nejsou teroristé. Teroristé se snaží pácháním teroru vzbudit v civilním obyvatelstvu strach a tím ovlivňovat veřejné mínění.