Terorismus a Migrace

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Hospodářská politika

TERORISMUS A MIGRACE

Terrorism and migration

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor:

Ing. Štěpán Mikula, Ph.D. Tomáš Sehoř

Brno, 2018

Jméno a příjmení autora: Tomáš Sehoř

Název diplomové práce: Terorismus a migrace

Název práce v angličtině: Terrorism and migration

Katedra: ekonomie

Vedoucí diplomové práce: Ing. Štěpán Mikula, Ph.D.

Rok obhajoby: 2018

Anotace

Předmětem diplomové práce „Terorismus a migrace“ je ověřit, zda existuje vazba mezi teroristickými útoky a postojem domácí populace a také zjistit, zda teroristické útoky ovlivňují toky imigrantů a uprchlíků

Annotation

The goal of the submitted thesis: “Terrorism and migration” is to verify link between terrorist attacks and attitudes of natives and to investigate whether terrorist attacks affect immigrant and refugee flows

Klíčová slova

Evropská unie, migrace, terorismus, migrační toky, postoje

Keywords

European Union, migration, terrorism, migration flows, attitude

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Terorismus a migrace vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Štěpána Mikuly, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 11. ledna 2018

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Štěpánovi Mikulovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a trpělivost, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Metacentru za poskytnutí výpočetní kapacity.

OBSAH

ÚVOD ...... 15

1 TERORISMUS V EVROPĚ ...... 17

1.1 ANARCHISMUS A EXTRÉMNĚ LEVICOVÝ TERORISMUS...... 17

1.2 KRAJNĚ PRAVICOVÝ TERORISMUS ...... 17

1.3 SEPARATISMUS A NACIONALISTICKÝ TERORISMUS ...... 18

1.3.1 ETA ...... 18

1.3.2 IRA ...... 19

1.3.3 RIRA ...... 20

1.4 ISLÁMSKÝ TERORISMUS ...... 20

1.4.1 Al-Káida ...... 21

1.4.2 Počátek teroru – GIA ...... 21

1.4.3 M-11 ...... 22

1.4.4 Theo van Gogh ...... 23

1.4.5 7/7 ...... 23

1.4.6 Jyllands-Posten ...... 24

1.4.7 Merah ...... 25

1.4.8 Islámský stát ...... 26

1.4.9 Židovské muzeum v Bruselu ...... 27

1.4.10 Charlie Hebdo ...... 27

2 POSTOJ K MIGRANTŮM, TEORIE ...... 29

2.1 GROUP-THREAT TEORIE ...... 29

2.2 INTERGROUP CONTACT TEORIE ...... 29

2.3 ROZPOR ...... 30

3 REŠERŠE ...... 31

3.1 TERORISMUS A POSTOJ K IMIGRACI ...... 31

3.1.1 Data ...... 31

3.1.2 Model ...... 32

3.1.3 Výsledky ...... 32

3.1.4 Další výzkum ...... 33

3.2 TERORISMUS A POSTOJ K BEZPEČNOSTI ...... 34

3.2.1 Model ...... 34

3.2.2 Data ...... 35

3.2.3 Výsledky ...... 36

3.3 PRŮVODCE K MODELŮM MIGRACE ...... 37

3.3.1 Bilaterální proudy ...... 37

3.3.2 RUM model ...... 38

3.4 MIGRACE A VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ ...... 38

3.4.1 Data a model ...... 38

3.4.2 Výsledky ...... 40

3.4.3 Robustnost...... 40

3.5 TERORISMUS A MIGRACE ...... 41

3.5.1 Terorismus jako příčina migrace...... 41

3.5.2 Xenofobie a proti imigrantské nálady v hostitelské zemi ...... 42

3.5.3 Migranti jako teroristé ...... 43

3.5.4 Závěry ...... 43 12

4 DATA ...... 47

4.1 MIGRACE ...... 47

4.2 TERORISMUS ...... 51

4.3 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ ...... 53

5 MODEL ...... 55

5.1 KORELACE ...... 55

5.2 ZÁKLADNÍ MODEL ...... 55

5.3 MODEL S MODIFIKACÍ PRO EVROPSKÉ ORGANIZACE ...... 57

5.4 MODEL S MODIFIKACÍ PRO NEEVROPSKÉ ORGANIZACE ...... 57

6 VÝSLEDKY...... 59

6.1 KORELACE ...... 59

6.2 ZABITÍ ...... 63

6.3 ZRANĚNÍ ...... 64

6.4 ZABITÍ A ZRANĚNÍ ...... 66

6.5 TERORISTICKÉ ÚTOKY ...... 67

ZÁVĚR ...... 70

CITOVANÁ LITERATURA ...... 72

SEZNAM TABULEK ...... 76

SEZNAM GRAFŮ ...... 76

SEZNAM PŘÍLOH ...... 77

ÚVOD

Poslední několik let se Evropa nachází v migrační krizi. A k tomu došlo k nárůstu teroristických útoků, rok 2015 byl v tomto ohledu horší než předchozích deset. Není překvapivé, že si lidé a politici dávají do souvislosti terorismus a migraci. Vyvstává otázka: jak ovlivňuje terorismus migraci a existuje vztah mezi postojem domácího obyvatelstva a teroristickými akty?

Moje práce si proto klade za cíl ověřit, zda existuje vazba mezi teroristickými útoky a postojem domácí populace a také zjistit, zda teroristické útoky ovlivňují přítoky imigrantů a uprchlíků.

Podle zvolených kritérií bylo vybráno 14 států Evropské Unie (Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie) v rozmezí let 2004 až 2015 (včetně).

Po úvaze je práce členěna do šesti kapitol. První kapitola nazvaná Terorismus v Evropě. Ta by měla zobrazit dynamiku teroristických útoků, motivaci pachatelů a posloužit k zarámování celé práce

Druhá kapitola – postoj k imigrantům, teorie - poskytuje teoretický vhled do chování většinové populace k imigrantům

Rešerše – třetí kapitola- slouží jako předloha pro sestrojení ekonometrického modelu.

Čtvrtá, pátá a šestá kapitola je praktická část. Kapitola Data představí a vyšetří proměnné. Model představí tři typy gravitačních modelů, ve kterých se zanalyzují efekty teroristických projevů v několika podobách na migrační toky. Také se korelací pokusím ověřit vztah mezi postojem obyvatelstva k migrantům a útoky teroristů. V kapitole Výsledky budou prezentovány výsledky.

Závěr představí ucelenou práci.

1 TERORISMUS V EVROPĚ

První kapitola se věnuje terorismu v Evropě. Představí všechny významné proudy a nechvalně proslulé organizace. Jsou vysvětleny motivace, dynamika, různé souvislosti a milníky (hlavně islámského) terorismu v Evropě. Nejvíce prostoru je věnován islamistickému terorismu, poté separatismu, krajně pravicovému a extrémně levicovému, protože je na toto téma hleděno prizmatem let 2004 až 2015.

1.1 Anarchismus a extrémně levicový terorismus

Obecným cílem extrémní levice a anarchismu se svrhnout kapitalismus. A poté dosadit krajně levicovou vládu podle marxova-leninova učení nebo nemít stát vůbec. Nejobávanější terorismus tohoto typu byl v sedmdesátých a osmdesátých letech v Itálii, kde byly aktivní Rudé brigády a v Německé Spolkově republice, kde byla aktivní Rudá armáda. Ty jsou ale už nefunkční a levicový terorismus nepředstavuje takové nebezpečí. (Strmiska, 1997)

1.2 Krajně pravicový Terorismus

V minulosti byl z pohledu pravicového terorismu roh 1980. To v Itálii vybuchla bomba, která zabila 85 a zranila 200. K útoku se přihlásila italská organizace Nový řád. V témže roce neo- nacisté odpálili bombu na mnichovském Oktoberfestu - zabili 13 a zranili přes 2000. (Koehler, 2016)

Pravicový extremisté jsou v posledních letech na vzestupu. Nejvíce brojí proti imigrantům a islámu, potom etnickým minoritám a homosexuálům.

Ataky krajně pravicových extremistů jsou většinou prováděny jako izolované události bez nějaké sítě podpory, taky proto jsou pravicoví extremisté těžko detekovatelní.

V roce 2009 byl ve Velké Británii zadržen neo-nacista za osnování útoku chemickou zbraní (ricinem).

Za poslední léta je nejzářnějším příkladem Anders Breivik, který v roce 2011 na ostrově Utøya střílel a v Oslu odpálil bombu. Jeho běsnění podlehlo 77 (69 zastřelil, 8 podlehlo následkům výbuchu)

Dalším příkladem pravicového terorismu je německé Národně socialistické podzemí, které bylo objeveno v roce 2011. Do té doby během 14 let zabily nejméně 10 a naplánovali 2 bombové útoky.

V posledních deseti letech získávají krajně pravicové strany stále více křesel v parlamentech (39 států napříč Evropou má v parlamentu buď krajně pravicovou, nebo nacionalistickou stranu)

1.3 Separatismus a nacionalistický terorismus

Takové skupiny si kladou za cíl autonomii, vynucení vlastního státu, nebo nezávislost na nějakém státu. V Evropě jsou bezesporu nejznámější baskická ETA a severoirská IRA.

1.3.1 ETA

Euskati Ta Askatusuna (Baskicko a svoboda) usiluje o nezávislost Baskicka na Španělsku. Je to krajně levicová organizace. Skupina byla založena odtržením od exilové Baskické nacionalistické strany (Partido Nacionalista Vasco; PNV) v roce 1959, a od té doby se účastnila řady násilností jako jsou únosy a kladení výbušnin. (Britannica, 2015) a (DeFoe, a další, 2015)

Do Francovy smrti v roce 1975 byla ETA tvrdě potírána účelovým zatíkáním a mučením. Pak nová demokratické vláda Ustanovila Baskicku vysokou míru autonomie a nabídla milost ETAe, pokud se bojovníci vzdají bez násilí. Nicméně dohoda se nezdařila a v sedmdesátých a osmdesátých letech násilí strmě narostlo - násilí bylo namířeno na vysoké španělské úředníky, soudce a vojenské hodnosti.

ETA byla financována hlavně kradením, výpalným, únosy a následným výkupným.

Koncem devadesátých let (rok 1998) vyhlásila zastavení činnosti, to ale vydrželo jen čtrnáct měsíců.

V březnu roku 2006 ETA vyhlásila trvalé zastavení činnosti. Ale ještě naplánovala prosincový bombový útok na Madridské letiště (zabilo dva). Následně v červnu vyhlásila ETA oficiální zastavení činnosti.

V srpnu 2009 ETA provedla další útok na ostrově Majorca.

V roce 2011 vyhlásila definitivní ukončení činnosti.

Za svou celou existenci ETA připravila o život více 800 lidí.

1.3.2 IRA

Irská republikánská armáda byla paramilitantní organizací, která bojovala za sjednocení Irské republiky a Severního Irska, a ukončení vlády Britů. (Arthur, a další, 2015)

IRA byla založena v roce 1919 s cílem osamostatnit Irsko od britské nadvlády. V roce 1949 po vyhlášení Irské republiky se IRA snažila sjednotit irský ostrov celý, který by spojoval katolíky v jižní části ostrova a protestanty na severu. Na konci šedesátých let si katolíci v Severním Irsku začali stěžovat na diskriminaci od většinových protestantů. Toho se chytla IRA - začala chránit zájmy katolíků.

V roce 1970 se jedno křídlo IRA takzvaní Provos začali uchyloval k teroristickým činům - zabíjení a bombovým útokům. Mezi lety 1970 až 1994 IRA zabila 1800 z toho asi 600 civilistů.

V roce 1994 lídrové stran Sinn Féin a Social Democratic and Labour Party (SDLP) přesvědčili vlády Irska a Velké Británie, že pozastavením činnosti IRA by mělo začít vyjednávání o míru v Irsku.

V 1994 IRA vyhlásila pozastavení činnosti. V roce 2005 vyhlásila ukončení činnosti a odzbrojení.

1.3.3 RIRA

Opravdová irská republikánská armáda (Real Irish Republican Army) je odnož IRA, jež nepřijala mírový proces v Severním Irsku. (Sullivan, 2015)

Mezi lety 1997 a 1998 RIRA nastražila deset bomb, z nichž jedna v Omagh v Severním Irsku zabila 29 a zranila více než 200.

V roce 2002 několik mužů bylo zadrženo a obviněno z plánování bombového útoku.

Až do roku 2009 se zdálo, že RIRA je neaktivní. Nicméně v 2009 se přihlásila k zabití dvou vojáků na britské základně v Antrim v Severním Irsku.

RIRA se také přihlásila k bombovému útoku v Belfastu v roce 2010.

RIRA je stále aktivní, odhaduje se, že má až několik set členů.

1.4 Islámský terorismus

Za vzestupem džihádu (svatá válka proti bezvěrcům) a islámského terorismu se obecně uvádí: invaze do Afganistánu a Iráku, kterého se účastnilo mnoho ozbrojených složek evropských států jako spojenci USA po 9/11. Dále: zatčení kazatelů radikálního islámu, otisknutí karikatur proroka Mohameda. Zásahy izraelské armády proti Palestině a/nebo palestinskému obyvatelstvu vyvolávají reakce u džihádistů v Evropě, vybírají si za cíle židy, synagogy nebo jiné prostory spojené s judaismem. (Nesser, 2015) 20

1.4.1 Al-Káida

Al-Káida byla založena jako para militantní skupina v roce 1988 v Pákistánu, v čase Sovětsko-Afgánské války. Jejím prvotním cílem bylo porazit sověty (donutit je se stáhnout z Afganistánu) partyzánským způsobem boje, obecným pak "svrhnout arabské diktátory, osvobodit Palestinu a nakonec znovuobnovit Kalifát" k dosažení takového cíle měl sloužit "globální džihád". (Brachman, 2008)

Její výcvikové tábory se nacházely na Afgánsko-Pákistánské a Afgánsko-Iránské hranici, odtud Al-Káida vysílala své džíhádisty do světa bojovat svou svatou válku. Tak se poprvé dostal džihád do Evropy - Al-Káida bojovala v jugoslávských válkách na straně Bosny proti Srbsku v devadesátých letech. (Nesser, 2015)

Mimo výcvik bojovníků pečetila Al-Káida strategické partnerství a aliance - ve vztahu k Evropě jsou nejdůležitější s organizacemi Marocká islámská bojová skupina (Moroccan Islamic Combatant Group - MICG) a Ozbrojená islámská skupina (GIA). (Vermaat, 2002)

V Londýně, Madridu, Milánu, Hamburku a jiných evropských městech si vytvořila svá logistická a propagandistická centra. Příslušníci francouzských tajných služeb dokonce Londýn přejmenovali na "Londonstán", protože byl centrem džihádu na západě, byl tranzitním střediskem do výcvikových táborů na pákistánských hranicích, a také ideovým centrem džihádu i proto, že britská policie a tajné služby nebezpečí islamistického terorismu přehlížely (Vidino, 2005)

Evropa byla pro džíhádisty svobodným přístavem až do invaze amerických vojsk a jejich evropských spojenců do Afganistánu a hlavně Iráku, asi do roku 2003. (Nesser, 2015)

1.4.2 Počátek teroru – GIA

Za počátek islámského terorismu v Evropě je považován rok 1994, kdy Ozbrojené Islámská skupina (GIA), která se angažovala v Alžírské civilní válce, její sídlo bylo v Alžíru a byla

nejen finančně podporována Al-Kaídou, unesla v Alžírsku letadlo Air France s úmyslem jej nechat zřítit v Paříži, což se jim nepovedlo, protože se teroristé nechali ovlivnit francouzskými vyjednavači a jen přistáli na letišti, kde byli teroristé zatčeni. (Nesser, 2015)

V létě 1995 GIA nastražila na několika místech po domácku vyrobené bomby (v pařížském metru - vybuchla, ve vlaku TGV mířícího do Lyonu - nevybuchla, před židovskou školou v Lyonu - vybuchla jindy než měla, už tam studenti nebyli), které zabily 8 a zranily asi 200. (Evans, a další, 2007)

Teroristické činy GIA jsou považovány za vedlejší efekty Alžírské civilní války. (Evans, a další, 2007)

1.4.3 M-11

Jak už bylo zmíněno, vojenský vstup do Iráku polil radikální islamisty živou vodou, jejich činnost se vzepnula, začali plánovat mnoho útoků, některé byly zmařeny, jiné se povedly vykonat. Hlavním motivem džihádu v Evropě bezprostředně po okupaci Iráku bylo stáhnutí vojsk z Blízkého východu. (Nesser, 2015)

Nejničivější teroristický čin islámského teroru v Evropě měly na svědomí Marocká islámská bojová skupina (Moroccan Islamic Combatant Group - MICG) a Al-Káida, které zosnovaly a provedly útoky známé pod akronymem M-11, ten vysvětluje, kdy se útoky uskutečnily - 11. března. (Mundo, 2004)

V roce 2004, ve španělském Madridu, vybuchly bomby ve čtyřech vlacích na třech různých nádražích, další tři připravené bomby byly zneškodněny. Stalo se tak ráno a ve všední den, kdy ve vlacích jezdí nejvíce pasažérů. Bomby zabily 191 a zranily více než 1800. Na výrobu bomb bylo použito 120 kilogramů trhaviny (zakoupených na černém trhu u dolů na severu Španělska) a hřebíky. (Mundo, 2004)

Pachatelé pocházeli v Maroka, Alžíru, Egyptu a Tuniska. A operace byla financována prodejen hašiše, extáze a kradených aut. (Nesser, 2015)

Volby do španělského parlamentu se konaly tři dny po výbuších, ve kterých neuspěla konzervativní strana a řetězem okolností se Španělsko rozhodlo, že své vojáky stáhne z Iráku. (Nesser, 2015)

1.4.4 Theo van Gogh

Brutální vražda Theo van Gogha byla dalším milníkem evropského džihádu. Udála se v listopadu 2004 a viníkem byl Mohammed Bouyeri, Nizozemec s marockými kořeny. Patřil do organizace Hostadgroup, která měla styky s MICG.

Motivem vraždy bylo zneuctění islámu. Van Gogh byl režisér a provokatér. Jeho posledním film "Podvolení" byl o domácím násilí na ženách v islámu. Na filmu se podílela i politička a "ex-muslimka" Hirsi Ali, jež dostávala výhružné dopisy a byla jí přidělena ochranka. (Nesser, 2005)

1.4.5 7/7

Rok po útocích M-11 Al-Káida udeřila znovu. 7. července 2005 (proto 7/7) nechala Al-Káida odpálit bomby v londýnském metru a autobusu hromadné dopravy. Útok proběhl ráno, aby byl co nejničivější. Bylo zabito 56 a zraněno přes 700.

Pachatelé se radikalizovali v mešitách v Londýně. Tři z nich byli Britové s pákistánskými kořeny a jeden jamajskými. (Great Britain. Intelligence and Security Committee, 2009)

Tímto útokem v Londýně se džihád stal více mezinárodním, do té doby většina útočníku buď pocházela nebo jejich předci přišli do Evropy ze států severní Afriky. (Nesser, 2015)

1.4.6 Jyllands-Posten

Zveřejnění dvanácti karikatur proroka Mohameda dánskými novinami Jyllands-Posten v září roku 2005 vyvolal rozruch v Evropě a ve světě. Muslimské vlády i samotní muslimové protestovali, islamisté a samozřejmě dřihádisté. Když se dánský premiér Anders Fogh Rasmussen odmítl omluvit před nastoupenou delegací diplomatů z muslimských zemí, protesty se stupňovaly a reakce byly extrémní.

Situace dosáhla vrcholu, když skupina prominentních dánských imámů projížděla islámskými zeměmi a ukazovali ty nejurážlivější karikatury a tvrdili, že to je většinový pohled v Evropě na islám. (Nesser, 2015)

Násilné demonstrace nedlouho poté propukly v několika muslimských zemích (Egypt, Sýrie,…), která kulminovali ve žhářské útoky na ambasády Dánska a Norska (norské křesťanské listy přetiskly ty stejné karikatury) v Damašku.

Al-Káida taky protestovala a vyhrožovala Dánsku terorismem. Nicméně pro ni otisknutí karikatur bylo z hlediska propagandy velmi výhodné - rekrutování evropských muslimů se stalo snadnější a také ospravedlňující džihád a osnování teroristických činů. (Nesser, 2015)

Další reakcí byla zvýšená intenzita rozšiřování teroristických sítí a buněk po Evropě, hlavně po té severní. V říjnu byl zadržen v Sarajevu Švéd s bosenskými kořeny Mirsad Baktesavic a Dán s tureckými kořeny Abdelkadel Cesur s 20 kily trhaviny. Patřili k organizaci Glostrup a plánovali atak v Dánsku. Pozdější vyšetřovaní prokázalo spojení s Al-Káidou. (Nesser, 2015)

V září 2007 dánská policie zadržela osm podezřelých v dánském Glasvej pro plánování bombového útoku. (Nesser, 2015)

1.4.7 Merah

Francouz alžírského původu Mohamad Merah v září roku 2012 podnikl útok na francouzské vojáky a židovskou školu v Toulouse na jihu Francie. Byl to první smrtelný útok ve Francii od devadesátých let.

Merah nejprve zabil tři francouzské vojáky ve dvou oddělených útocích pokaždé automatickou puškou a poté odjel na své motorce. V prvním případě se Merah s vojákem setkal při předstírání prodeje své motorky na inzerát. V druhém útoku, čtyři dny později, si vybral dva vojáky vracející se z afgánské mise. V posledním útoku Merah přijel na své motorce k židovské škole a postřílel tři děti a rabina. (Andre, a další, 2013)

Unikl z místa činu, mířil do svého bytu, kde se ozbrojený (měl pět zbraní) zabarikádoval, že bude bojovat až do své smrti. Po třiceti dvou hodinách, ve kterých s policejními vyjednavači a kontaktoval média, speciální policejní komando proniklo do jeho bytu, to se Merah rozhodl vyskočit z balkónu se střílející na všechny strany, ještě před dopadem byl sniperem trefen a zabit. (Andre, a další, 2013)

Jeho motivy pro útok byly: rozhořčení na francouzskou armádu pro působení v muslimských zemích a nesouhlas s počínáním Izraele vůči Palestině.

Merah pracoval sám, měl však napojení na teroristy z Al-Káidy a výcvik v táborech na Afgánsko-pákistánské hranici. Policejním vyjednavačům tvrdil, že mu jeho instruktor radil, ať použije bombu proti cílům z Kanady nebo USA. To Merah odmítl, protože bomby (anebo přísady pro výrobu) jsou ve Francii pod přísným dohledem, rozhodl se útočit puškou na francouzské vojáky. Dále uvedl, že židovská škola jeho původní cíl nebyla, jen mu přišla do cesty, když projížděn na své motorce a hledal další vojáky. Také prozradil, že mu v táboru dali peníze.

Organizace Jund al-Khalifa (přidružená k Al-káidě) se přihlásila k odpovědnosti za tyto teroristické útoky. (Andre, a další, 2013)

1.4.8 Islámský stát

2011 - tento rok bylo zaznamenáno nejméně teroristických incidentů na území Evropy od roku 2001. V květnu toho roku byl zavražděn Bin Ládin (spoluzakladatel a velitel Al-káidy), Al-Káida se zdála roztříštěna a byl očekáván její brzký zánik. Probíhalo také naděje vzbuzující Arabské jaro v muslimských zemích volající po svržení diktátorů a konáním svobodných voleb. (Nesser, 2015)

Avšak arabské jaro a začínající válka v Sýrii vytvořily v muslimských zemích nestabilitu a tím i dobré podmínky pro transnacionální džihád. (Nesser, 2015)

Sýrie se nacházela v chaotickém období, v zemi sílila tendence sesadit k Iránu tíhnoucího Asada (prezident Sýrie). Zprvu bylo sesazení podporováno Západem, Tureckem a zeměmi Perského zálivu.

Tohoto zmatku využili islamističtí bojovníci, kteří měli jediní potřebnou vojenskou kapacitu k zabrání a udržení území a měst. Brzo byl sever Sýrie kontrolován skupinami spojovaných s Al-Kaídou. Další entita schopná bojovat proti Asadovu režimu byla Islámský stát, který držel rozsáhlá území na severu Iráku a odtud podnikal výpady do Sýrie.

V roce 2014 byl Islámský stát už nejmocnější teroristickou organizací na světě. Jeho velké území se rozkládalo na severu Sýrie a Iráku s hlavním městem Rakka (v Sýrii), oblast obsahovala ropná pole generující významný zisk. Islámský stát také získal přístup ke zbraním irácké armády, která je zanechala na dobitém území. Na území bylo vytvořena kvazi-státní struktura - s úřady a byrokraty, zdravotním systémem a armádou čítající 20 000 - 30 000 bojovníků.

Boje v Sýrii byly považovány za nejdůležitější poslání džihádistů, to samozřejmě platilo i pro evropské džihádisty, kteří se slétali z Evropy do Sýrie bojovat (podle odhadů 3000-6000 bojovalo do roku 2015). Touto dobou se na chvíli zdálo, že globální džihád se zaměřil na jiné místa (severní Afrika, Blízký východ) a Evropa pro ně přestala být prioritou a ustoupila do pozadí.

1.4.9 Židovské muzeum v Bruselu

První vážný útok přisuzovaný Islámskému státu se stal v květnu roku 2014 v Bruselu. Tehdy Mehdi Memmouche, Francouze alžírského původu, vstoupil s kalašnikovem do židovského muzea a začal kolem sebe střílet. Zabil 4. Podařilo se mu utéct v přestrojení. (Nesser, 2015)

Na útěku byl šest dní, poté byl zadržen francouzskou policií na Marseilles na vlakovém nádraží. Byl zadržen s útočnou puškou a černou vlajkou Islámského státu.

Byl inspirován Merahem.

Později se zjistilo, že byl v Sýrii u jednotky Islámského státu, které se starali o rukojmí - jejich únosy, mučení a popravy novinářů a jiných civilistů.

1.4.10 Charlie Hebdo

Charlie Hebdo je levicově orientovaný satirický magazín, který cílí na pravici, náboženství a kulturu. V roce 2006 magazín přetiskl karikatury proroka Mohameda listu Jyllands-Posten. A v roce 2011 byla kancelář magazínu zničena bombou, protože publikovali karikaturu Proroka Mohameda. (CNN, 2017)

V lednu roku 2015 vtrhli do kanceláří Charlie Hebdo bratři Kouachiové a zabili dvanáct lidí ( z toho osm zaměstnanců, dva policisty, hosta a instalatéra). Uprchnou.

Následující den zastřelí na další policistku na severu Paříže.

Po dvou dnech od útoku na Charliee Hebdo se bratři Kouachiové zabarikádují proti francouzským speciálním silám v budově na severu Paříže s jedním rukojmím. Bratři Kouachiové jsou zabiti.

Ve stejný den Amedy Coulibaly se zbraní zaútočí na košer obchod s potravinami. Drží rukojmí, z nichž čtyři zabil. Policie zahajuje operaci na záchranu rukojmích. Patnáct jich osvobozuje, Coulibaly spolu s dalšími čtyřmi jsou zabiti.

Al-Kájdská pobočka v Jemenu se hlásí k útokům, bratři Kouachiové měli podstoupit výcvik v Jemenu.

2 POSTOJ K MIGRANTŮM, TEORIE

K poznání jakého vztahu jsou vystaveni imigranti a jak se takový většinový postoj k nim tvoří je obsahem této kapitoly, která se teroreticky zabývá sentimentem k imigrantům.

Dvě nejvíce rozšířené teorie, které se zaobírá postoji k imigrantským skupinám jsou Group- threat (hrozba skupiny) a Intergroup contact (kontakt napříč skupinami).

2.1 Group-threat teorie

Tato teorie vychází z postulátu, že negativní postoje k nečlenské skupině (nečlenskou skupinou se nazývá ta skupina, do které jedinec nepatří, se kterou se neztotožňuje) se zvýší v okamžiku, když jsou outsideři vnímaní jako ohrožení privilegií dominantní skupiny. Hrozba vzniká, když různé skupiny bojují o vzácný statek, což živí negativní postoj k nečlenské skupině. Takový boj platí jak pro ekonomické zájmy jako jsou pracovní místa na trhu práce, tak pro nemateriální statky jako je vnímání hrozby, že imigranti by mohli změnit dosavadní způsob života většiny a vychýlit národní identitu. (Blalock, 1967)

Vnímání hrozby je přímo úměrné nečlenské skupině, čím větší hrozba, tím je nečlenské skupina větší.

2.2 Intergroup contact teorie

Kontaktní teorie pracuje s tvrzením a to, že kontakt mezi nečlenskou a dominantní skupinou vylepšuje postoje k nečlenské skupině, tím, že snižuje stereotypy. Každodenním kontaktem skupin se stereotypy snižují, že čím je větší nečlenské skupina větší, tím nižší stereotypy převažují. (Pettigrew, 2006)

2.3 Rozpor

Obě teorie se zdají být v rozporu. Ale jen zdánlivě: velikost nečlenské skupiny zvyšuje šanci na každodenní kontakt a má pozitivní efekt, avšak nepřímý. Velikost nečlenské základny také živí vnímání nečlenské skupiny jako hrozby, což je přímý negativní efekt. Je možné říct, že každodenní kontakt s nečlenskou skupinou snižuje negativní efekt Group-threat teorie.

3 REŠERŠE

Předchozích kapitolách byla představena řada teorií sentimentu k imigrantům a popsán terorismus zasahující Evropu. V této kapitole přestavím konkrétní práce, které sloužily jako rešerše a podklad pro sestavění ekonometrického modelu.

Podkapitoly 3.1 až 3.3 se věnují tématu postojů k imigrantům a jak se mění veřejné mínění po teroristickému útoku.

Další slouží jako podklad k ekonometrickému modelu.

A poslední je případová studie, která sleduje pojítka mezi migrací a terorismem.

3.1 Terorismus a postoj k imigraci

Článek Jsme všichni Charlie? Tolerance a postoje k migrace po útocích Charlie Hebdo (Are we all Charlie? Tolerance and immigration attitudes after the Charlie Hebdo attacks) zkoumá postoje a nálady v reakci na útoky Charlie Hebdo v Paříži (podrobněji popsané v předchozí kapitole) (Cohu, a další, 2016)

3.1.1 Data

Data pochází ze dvou vln (sedmé a osmé z celkového počtu) European Social survey. Dotazníky se vyplňovaly před teroristickým útokem a po. Ze zemí jsou zahrnuty Francie, Finsko, Česká republika, Velká Británie, Rakousko, Irsko a Německo.

Z dat je poté utvořeny dvě skupiny proměnných v binárním vzorci - pozitivní nebo negativní k imigrantům (1 a 0). Jedna skupina odkazuje na postoj k imigrantům a druhá k imigrační politice státu.

První skupina je poté rozdělena na 3 sub-indexy: Otázky v dotaznících k prvnímu sub-indexu, který by měl vytvořit celkový pohled, jsou: „Imigranti berou nebo vytvářejí práci“, „Služby a daně: imigranti jsou spíše přínosem nebo zátěží“, „Imigranti jsou pro ekonomiku špatní nebo dobří“, „Imigranti kulturní život obohacují nebo naopak“, „Imigranti dělají ze země lepší nebo horší místo k žití“ a „Imigranti dělají problémy s kriminalitou horší nebo lepší“.

Druhý sub-index, zaměřený na ekonomiku, měl v dotazníku: „Imigranti berou nebo vytvářejí práci“, „Služby a daně: imigranti jsou spíše přínosem nebo zátěží“, „Imigranti jsou pro ekonomiku špatní nebo dobří“

A třetí, zaměřený na kulturu „Imigranti kulturní život obohacují nebo naopak“, „Víra a náboženské praktiky imigranti obohacují nebo rozkládají“, „Některé kultury: mnohem lepší nebo všechny stejné“ a „je lepší pro zemi když skoro každý sdílí zvyky a tradice“.

Druhá odkazující k imigrační politice státu je také rozdělena do indexů. První index: „Imigranti z chudých států by se měli pouštět do země“, „imigranti stejné rasy/etnické skupiny“ a pak také „Evropani“ a „Neevropani“. Poslední index se ptá, jestli by země měli být vpuštěni Romové, Židé, Muslimové.

3.1.2 Model

Jako model je použit lineární regrese s kontrolováním pro gender, věk, vzdělání, být narozen mimo stát, kterém žiji, a nezaměstnaný, Útoky jsou zdrojem exogenní variace. První model obsahuje jen konstantu a dummy, kdy byl dotazník vyplňován (před nebo po teroristických útocích). Druhý stejný jako první, ale jsou přidány kontrolovací proměnné. Třetí stejný jako druhý, ale diferencuje reakci Francouzů a ostatních národů. Čtvrtý jako druhý ale diferencuje, kolik dnů před nebo po útocích byl dotazník vyplňován.

3.1.3 Výsledky

Výsledky jsou rozděleny do dvou skupin: postoje k imigrantům a postoje k imigrační politice.

Všechny indexy prvního modelu zůstaly nezměněné. Útoky žádné změny k migrantům nepřinesly.

Druhá skupina proměnných ukazuje silnější efekt. Asi dvou procentní negativní efekt pro všechny země, kromě Francie (beze změny). A dokonce o něco málo větší, když se vezme v potaz čtvrtý model s diferencováním dnů od útoku.

Indexy s Židy, Muslimy a Romy: podle očekávání je silnější efekt u Muslimů (ale nezměnění u Francie). V rozporu s očekáváním - u Romů (neměli s útoky nic společného) a Židů (oběti) byl efekt negativní - u Židů méně – ve státech mimo Francii. Ve Francii vnímání židovské imigrace bylo pozitivní. Tady převládla teorie group-thread, lidé se cití ohroženi nečlenskou skupinou

3.1.4 Další výzkum

Joscha Legewie ve svém článku Terroristické incidenty a postoje k imigraci: přírozený experiment (Terrorist Events and Attitudes toward Immigrants: A Natural Experiment) zkoumá jak se veřejné mínění k migraci změnilo po útocích na Bali v roce 2002 a v Madridu v roce 2004. (Legewie, 2013)

Je použito stejné metody jako v předchozím výzkumu, respektive předchozí článek je postaven na tomto.

Jsou použita data z dotazníků ) European Social survey (pro útoky na Bali) a Eurostatu (pro útoky v Madridu) pro Belgii, Finsko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Švédsko, Švýcarsko a Velkou Británii, rozdělených do 65 regionů.

Po útocích na Bali se negativní sentiment v postoji k migraci zvýšil v třech státech (Portugalsko, Polsko a Finsko) z devíti. Útoky v Madridu vyvolávali proti migrační sentiment hlavně ve Španělsku (mnohem větší než po útocích na Bali)

3.2 Terorismus a postoj k bezpečnosti

Vnímání a postoje po teroristickém šoku: Důkazy z Velké Británie (Perceptions and attitudes following a terrorist shock: Evidence from the UK) je článek, který se zabývá změnou postojů v oblasti bezpečnosti a občanských svobod po londýnském 7/7. (Bozzoli, a další, 2011)

Postoje veřejnosti ke vnímání rizika, kompromisu mezi bezpečností a občanskými svobodami, a souhlasu s navýšením rozpočtu bezpečnosti jsou zkoumány z pohledu před a po útocích.

3.2.1 Model

Model předpokládá kompromis mezi občanskými svobodami a bezpečností. S užitkovou funkcí:

U(s, l) = aV(s) + g(l) kde: s = bezbečnost l = občanské svobody a = parametr, individuální postoj k bezpečnosti

Protože autoři předpokládají kompromis, tak platí:

s ≤ 1 - l

Uvádějí exogenní omezení v podobě:

s ≤ 1 - t – l

kde t = je vnímání hrozby terorismu. Dovoluje šok ve vnímání bezpečnosti a snižuje jí

Potom:

U(s, l) = aV´(s) + g´(l)

to je standardní problém teorie spotřebitele pro dva statky, kde je po vyřešení vychází:

aV´(s) = g´(l) = C

kde C je "stínová cena" bezpečnosti a občanských svobod. T zvyšuje cenu C

3.2.2 Data

Data jsou sbírána ve Velké Británii British Social Survey v roce 2005 mezi červnem a listopadem při ohledu na útok, který byl proveden 7.7.

Támata v dotaznících byla: svoboda slova, povinost občanského průkazu, práva pro podežřelé ze teroristického zapletení a obviněné z terorismu, sledování podezřelých, mučení podežřelých k získání informací. Na stupnici od jedné do čtyř se měli dotazovaní vyjádřit (jedna - "navrhované opatření sníží terorirstickou hrozbu, ale také sníží svobodu, přesto by se mělo implementovat", čtyři -"je to příliš"). Z těchto informcí je sestrojen index kompromisu mezi svobodou a bezpečností před a po útoku. Tento index se nadále dělí na "zákazy", "autorita" , "mučení".

Pro vnímání rizika teroristických útoků jsou použita dvě proxy. Poprvé se v dotáznících ptali jaká je pravděpodobnost útoků v následujících letech (škála 1-5, index pravděpodobnosti útoků). Podruhé: "jak velká je podle vás teroristická hrozba, které čelí Velká Británie?" (také škála 1-5, index hrozby útoků).

3.2.3 Výsledky

Obecně se indexy kompromisu zvýšily (dotazovaní byli ochotnější obětovat svobodu za bezpečnost).

Dále autoři měřili časovou osu reakcí na útoky (den po útoku, první týden, druhý týden, … , až po osmi týdnech) v indexech kompromisu vnímání rizika teroristických útoků.

Indexu pravděpodobnost útoků stoupl ihned po útocích a poté se udržoval zhruba stejné hladině.

Index hrozby útoků stoupl (ale méně než index předchozí) také ihned po útocích a poté si udržoval zhruba na stejné hladině.

Index kompromisu je zajímavý v něm nebyl zaznamenán žádný skok jako v případě dvou předchozích indexů. Stoupl až po prvním týdnu, stoupal do třetího a poté stagnoval.

Regresní model, který zkoumal sub-indexy kompromisu ve vysvětlované proměnné a ostatní indexy jako vysvětlující proměnné, nachází, že index hrozby útoků má mnohem větší efekt (a ovlivňuje všechny tři sub-indexy) než index pravděpodobnosti útoků (ovlivňuje jen "mučení").

Autoři nabízejí vysvětlení že, emoce hrají hlavní roli v indexu hrozby útoků. K indexu pravděpodobnosti útoků žádné vysvětlení nenabízí.

3.3 Průvodce k modelům migrace

Praktikův průvodce gravitačními modely mezinárodní migrace (A Practitioners’ Guide to Gravity Models of International Migration) pomáhá vysvětlit gravitační modely pro mezinárodní migraci.

Modely migračních toků těží z velké míry z obchodních gravitačních modelů. A dlouho byly také nemožné zkonstruovat pro nedostatek migračních dat. S přibývajícími migračními daty si bilaterální migrační modely uzurpují více prostoru v ekonomii věnující se migraci. (Beine, a další, 2014)

3.3.1 Bilaterální proudy

Základní myšlenkou, jak znázornit migrační proudy mezi dvěma zeměmi je:

푀푗푘푡 = 푃푗푘푡푆푗푡

Kde:

S = obyvatelstvo v zemi j v čase t

M = míru migrace jako migrační proud ze země j do země k v čase t.

P (nabývá hodnot mezi 0 a 1) = skutečný podíl obyvatelstva v zemi j, kteří migrují do země k v čase t.

RUM (random ulity maximization - náhodný maximalizační užitkový) model určuje Pjkt, a to problémy kterým čelí migranti.

3.3.2 RUM model

RUM model předpokládá užitek jednotlivého migranta i, který se rozhodl přejít ze země j do země k v čase t:

푈푖푗푘푡 = 푊푗푘푡 – 퐶푗푘푡 + 퐸푖푗푘푡

Kde:

Wijkt = proměnné složky užitku modelovány jako funkce, možné vyjádřit také jako atraktivitu země, do které migrant putuje, nad tou kterou opouští v čase t.

Cjkt = funkce představující náklady k migraci ze země j do země k v čase t.

Eijk = stochastické komponenty užitku jednotlivých migrantů

3.4 Migrace a veřejné mínění

Ve svém odborném článku s názvem Co ovlivňuje postoje k imigrantům mezinárodní migrace (The Infuence of Attitudes toward Immigrants on International Migration) autoři zjišťují, zda proti imigrantské nálady v místní společnosti ovlivňují migrační toky do států OECD. (Gorinas, a další, 2015)

3.4.1 Data a model

Používají data bilaterárních toků a stavů migrantů celého světa z let 1980-2010 do 30 zemí OECD. Dataset obsahuje sociální a ekonomické proměnné jako nezaměstnanost, příjem, sociální výdaje a podobný jazyk.

Celé je to použito v základním gravitačním modelu, který je inspirovaný článkem Průvodce po migračních model (předchozí podkapitola) (Beine, a další, 2014):

ln(m )  ln(Att )  ln(GDP )  ln(GDP )  ln(GDP )2  ln(u )  ijt jt1 jt1 it1 it1 jt1 ln(uit1 )  ln( pse jt1 )  ln( pijt1 )  ln(sijt1 )  FH it1  FE ij   ijt

Kde: m = představuje tok ze země i to j a v čase t, vydělena počtem obyvatel země i. Představuje sklon k migraci.

GDP = hrubý domácí produkt na hlavu v zemi obou zemích (i a j). u = nezaměstnanost v obou zemích (i a j) pse = sociální výdaje v zemi v přijímající zemi p = relativní velikost populace, měřena v páru zemí

FH = občanské a politické svobody, měřeny nadací Freedom House s = etnické sítě

Att = proti imigrantské nálady

FE = fixní efekty

Roční fixní efekty kontrolují idiosynkratické šoky a dvojce přijímající-vysílající země pro vzdálenost mezi státy

Proti imigrantské nálady (Att) jsou brány jako informace o postojích obyvatelstva k migrantům z dotazníků z let 1981 až 2010 zpracované do podoby průměru postoje pro každou OECD zemi. Ze všech zodpovězených otázek autoři vybrali: „Když je málo pracovních příležitostí, souhlasíte s tím, aby zaměstnavatelé dali přednost pracovní nabídky našinci před imigrantem?“. Taková proměnná označená jako labor_discrimination by měla reflektovat znevýhodnění na trhu práce.

Další proměnnou pod Att označenou jako no_neighbor je odpověď na otázku „V seznamu jsou napsány odlišné skupiny lidí. Mohli byste ty skupiny, které byste nechtěli mít za sousedy, vybrat?“ V dotazníku byly za skupiny označeny např. „imigranti“, „zahraniční pracovníci“ a „lidé odlišných ras“. Tato proměnná by zase měla vyjádřit těžkosti integrování do nové společnosti, protože migranti si nesou stigma vyšší zločinnosti a rasových předsudků.

Informace o náladách nejsou dostupné každý rok pro každou zemi, proto byla data interpolována lineárně.

Autorky si jsou vědomy, že veřejné mínění není striktně exogenní, že je možná obrácená kauzalita mezi veřejným míněním a migračními daty, proto bylo použito zpoždění o jeden řád k minimalizování obrácené kauzality.

Logaritmy umožňují interpretovat výsledky elasticky.

3.4.2 Výsledky

Autoři testovali několik rovnic. První dvě, kde byly jen no_neigbor a labor_discrimination a jen roční fixní efekt. Obě byly velmi významné a jejich efekt značný, ale jejich variabilita celkem nízká.

Po přidání ostatních proměnných a fixních efektů se proměnná no_neighbor stala bezvýznamnou. Efekt labor_ discrimination zůstal negativní - při 10% nárůstu sklonu k diskriminačnímu chování na trhu práce se migrační tok zeštíhlí o 3,6 %

3.4.3 Robustnost

Autoři se také rozhodli podrobit své výsledky testu robustnosti. Utvořili skupinu heterogenních zemí ve smyslu ekonomiky, kultury, historie a migrace čítající EU15, USA a Austrálii. A na ní otestovali své modely.

Výsledky byly silnější u diskriminačního chování (4,4 %), no_neighbor, ale zůstávala bezvýznamná.

Dalším testem robustnosti je přidání proměnné far_right_votes, pro zachycení nacionalistického sentimentu. Tato proměnná má negativní efekt a také snižuje efekty u diskriminačního chování.

Robustností testy potvrdily diskriminační chování na trhu práce.

3.5 Terorismus a migrace

Alex Schmid ve svém odborném článku (Schmid, 2016) Pojítka mezi terorismem a migrací (Links between Terrorism and Migration) nahlíží na spojení mezi migrací a terorismem. Autor je expertem na terorismus, v několika kapitolách dává do souvislosti různé druhy terorismu a migraci (migrační teorie v Příloze 1), popřípadě migrační krizi zahájené v roce 2014.

3.5.1 Terorismus jako příčina migrace

Definuje terorismus jako politickou komunikační strategii pro psychologickou manipulaci ve velkém měřítku, kdy neozbrojené civilní obyvatelstvo je šikanováno kvůli dosažení nějakého (nejčastěji politického) cíle. K tomu je nápomocno demonstrativní násilí.

Dále dělí terorismus na státní a nestátní. Státní terorismus slouží k účelům upevnění sociální kontroly a represe. Strategií nestátního terorismu je provokace, šokuje násilím a snaží se rozdělit společnost.

Míra státního terorismu je úzce spjata s nedostatkem svobody. Nejvíce státního terorismu je v Sýrii, Iráku a Kolumbii.

Zatímco se dozvídáme z médií spíše o krutostech, co páchá v Sýrii Islámský stát, nemělo by být zapomenuto, že Bašar Asad a jeho režim zabil, mučil a je zodpovědný za přemístění a migraci více než Islámský stát. (Taub, 2016)

Jejich ničivý průběh je popsán takto, Benedettaem Bertim, italským politologem: „Nucená migrace není vedlejší produkt násilí, ale spíše se děje záměrně. Asadova vojenské strategie (alespoň její část) v místech, kde není schopen držet území (obyčejně města spravovaná rebely) je cílit útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Důsledkem této strategie je, že školy, nemocnice a dokonce uprchlické tábory jsou jedny z velmi nebezpečných míst, kde pobývat. Dokonce se mluví o tom, že taková vojenská strategie by se měla označit jako nástroj vedení války.“

Nestátní terorismus jako příčina migrace je v dnešní době asi nejlépe zpozorovat na příkladu Islámského státu v Sýrii a Iráku, v půlce roku 2014 obsadili jejich bojovníci Mosul, druhé největší město v Iráku. Následkem toho poklesla populace města na 1 milion z 2,5 milionu. Něco podobného se stalo na mnoha místech v jejich takzvaném „kalifátu“.

Dalším příkladem jsou převaděči a pašeráci, kteří nejsou přímo teroristi, ale jsou jimi vydržováni. Pašeráci a převaděči se s teroristy dělí o nekalé zisky. Vlastně je to pro teroristy velmi stálý a vítaný příjem. V roce 2014 přešlo Středozemní moře z Libye do Itálie 219 tisíc lidí. (Reuters, 2016)

3.5.2 Xenofobie a proti imigrantské nálady v hostitelské zemi

Příchod hojného počtu azylantů a jiných migrantů vyvolává v lidech někdy xenofobii a proti imigrantské nálady. Typický xenofob se projevuje dvěma způsoby: útočí na liberály a lidi, kteří jsou shovívaví nebo je přímo vítají.

Anebo útočí na azylanty a jiné migranty. Molotovy koktejly použité ke žhářství na azylová centra, sekery, železné tyče a dokonce bomby. To jsou zbraně použité v Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu. V roce 2015 ve Švédsku 50 útoků na azylová střediska, více než kdy předtím.

Německé ministerstvo vnitra uvádí na rok 2015 900 xenofobních incidentů, což je o 30 % více než v roce předchozím. A více než 200 žhářských útoků na uprchlická střediska. (RTE, 2017)

3.5.3 Migranti jako teroristé

Organizace pro lidská práva varuje před tím, aby si někdo spojoval uprchlíky nebo azylanty s terorismem, protože spíše než teroristé, tak to jsou oběti terorismu a prchají právě před ním (státním nebo nestátním).

To je samozřejmě pravda, jen při velkých vlnách se tam může ukrýt, nebo se jím uprchlík může stát.

Migranti z Afriky přechází přes Libyi, Středozemní moře do Evropy. Na cestě je mohou přepadnout bojovníci Islámského státu (jeho pobočky v Libyi), násilím je poslat to výcvikových vojenských táborů.

Odhaduje se, že za Libyjskou pobočku Islámského státu bojuje asi 800 ne-Libyjců, Ghaňané, Nigerijci, Eritrejci a ostatní., kteří byli původně uneseni.

Další skupinou jsou vracející se bojovníci Islámského státu do svých zemí. Přes 6 tisíc migrovalo do Sýrie a Iráku z evropských zemí, aby tam bojovali. Ti se nejspíš časem vrátí (asi 1500 se už vrátilo) a hrozí, že by mohli plánovat teroristické útoky nebo radikalizovat své spoluobčany.

3.5.4 Závěry

Na závěr autor překládá fakta:

 Mezinárodní migrace je živena politickým násilím, válkami a státní represí v zemi původu.

 Záměrné útoky teroristických organizací na civilní cíle mají někdy za cíl vypudit místní obyvatelstvo.

 Bylo zpozorováno, že čím častější a ničivější teroristické útoky jsou, tím více obyvatelstva prchá.

 Data z Afganistánu, Iráku a Sýrie ukazují, že se nachází vysoká korelace mezi azylanty z těchto zemí mrtvých v důsledku teroristického útoku.

 Asadův režim v Sýrii záměrně používal útoky na civilní obyvatelstvo jako prostředek k podrývání důvěry mezi povstalci a domácím obyvatelstvem. Víc migrace tak bylo způsobeno Asadem než Islámským státem působícím v Sýrii.

 Uprchlické tábory a azylová centra jak v rozvojovém světě, tak v Evropě bývají často cílem teroristických útoků. Azylové centra v Německu a Švédsku zažila žhářské útoky. Jsou to projevy proti imigrantskému sentimentu a striktně vzato splňují definice terorismu

 Diaspory států, které zažívají represe, války, nebo v ní jsou časté teroristické útoky, se stávají v novém sídle centra pro plánování a přípravu teroristických útoků. V devadesátých letech se takovým centrem stal Londýn, dnes se dere na výsluní Molenbeek v Bruselu.

 Některé děti přistěhovalců v Evropě, nedostatečně integrované do společnosti, pociťují ztrátu identity a hledají smysl života. Nacházejí džihád, stávají se bojovníky a odlétají bojovat do Sýrie.

 S příchodem velkého množství migrantů, bez řádné integrace, se zvyšuje pravděpodobnost pro teroristické útoky organizované jak domácími skupinami, tak zahraničními.

 Empiricky ověřeno je, že mezi migranty je velmi málo teroristů, ale teroristi jsou dost často kriminálníci, takže jejich vpuštění do země je často zakázané.

 Nejen terorismus způsobuje migrační vlny, ale i bojování s terorismem může způsobit velké přesuny obyvatelstva.

 Přísnější imigrační zákony je velmi oblíbený politický nástroj pro kontrolování terorismu. Nicméně je pravděpodobnější, že takové zákony spíše škodí legálním migrantům, protože připravuje živnou půdu pro proti imigrantské nálady a dokonce xenofobii

4 DATA

Tato práce se zabývá státy Evropské unie vybraných na základě počtu podaných žádostí o azyl. Kritérium bylo zvoleno na 50 tisíc pro země Evropské unie (přijímající) a 20 tisíc pro země, které vysílají. Jedná se o 14 evropských států (Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) a 38 ostatních států (jejich úplný seznam v Příloze 2). Důvodem pro takové kritérium a následné zredukování počtu států byla především výpočetní náročnost.

Sleduje období od roku 2004 do roku 2015 (včetně), protože v roce 2004 začala nová vlna terorismu v Evropě útoky M-11 (viz kapitola 2). Také do Evropské unie vstoupily země bývalého východního bloku.

Pro svoji diplomovou práci jsem data stáhl, upravil a jinak pozměnil pomocí programovacího jazyka R a grafického vývojového prostředí RStudio. Velmi nápomocné byly balíky ke snadnějšímu získávání, hledání a jinou interakci dat z Eurostatu (Leo Lahti, 2017), Světové banky (Arel-Bundock, 2016) a GESISu – Liebnizova institutu pro sociální vědy (Persson, 2017). Sestrojeným datasetem zkoumám migraci a terorismus a veřejné mínění.

4.1 Migrace

Migrace je měřena počtem azylantů (také z důvodu vysoké – měsíční – frekvenční publikaci dat), kteří do Evropy přišli. Data jsou získaná z Eurostatu ((Eurostat, 2017) a (Eurostat, 2007)) a jsou v měsíční frekvenci.

Sankeyův diagram je typ diagramu, který slouží k vyjádření toku z různých míst na jiná. Konkrétně pro účely těto práce (obrázek 1) znázorňuje vztahy a tok mezi státy, ze kterých přícházejí (pravá strana) a státy, ve kterých žádají o azyl (levá strana). Dobře lze vidět například diverzifikaci migrace na Francii a Velké Británii v kontrastu Německa.

Obrázek 1:Sankeyho diagram migrace vybraných států, vlastní zpracování, zdroj: Eurostat

Celkový počet příchozích do evropských zemí je přes 3,7 milionů (3718675 přesně). Nejvíce proudí lidé do Německa (996070), Francie (510810), Švédska (447660) a Velké Británie (298020).

Největšími vysilateli byla Sýrie (567790), následována Afgánistánem (368865), Irákem (307080), Srbskem a Ruskem (210770 a 250630).

V diagramu je patrný silný proud mezi Syríí a Německem, ten čítá 234 tisíc hlav poté Něměckem a Srbskem (116 tisíc), Syriíí a Švédskem (110 tisíc), Irákem a Německem (88 tisíc), Afganistánem a Německem (78 tisíc), Ruskem a Polskem (76 tisíc) , Syrií a Maďarskem (73 tisíc) a Irákem a Švédskem (70 tisíc).

Druhý Sankeyův diagram (obrázek 2) ukazuje počet azylantů v jednotlivých letech. V 2015 přišlo více než dvakrát více lidí než ve druhém nejpočetnějším roce 2014 (1123020 a 505020). Nejméně lidí požádalo o azyl v roce 2006 (135650 lidí)

Hlavně dobře ukazuju skladbu kdy a odkud lidé migrují. Ze Sýrie v roce 2015 prchlo a požádalo o azyl 360 tisíc lidí, což reprezentovalo téměř 2 % syrské populace. Další dva státy, které nejvíce přispěly k vysokému číslu byly Afgánistán (174560) a Irák (116715).

Měřeno-li v relativní formě tak nejvíce lidí požádalo ve vybraných státech Evropské Unie z Albánie 2,3 % populace v roce 2015, následované Sýrií (2 %) v roce 2015, Eritreou (0,8 %) v roce 2015 i 2014.

Dále je zajímavé Rusko a Srbsko patřící mezi největší vysilatele (4. a 5.), jejich tok je celkem rornoměrný bez žádného viditelného šoku.

Obrázek 2: Sankeyův diagram, migrace v jednotlivých letech, vlastní zpracování, zdroj: Eurostat

4.2 Terorismus

Terorismus je měřen počtem zabitých (killed) a zraněných (wounded), které mají na svědomí teroristické organizace. Dále jsou zaznamenány všechny teroristické incidenty (TA) ať už někoho usmrtily nebo zranily, anebo jen staly.

Pachatelé jsou také rozděleni na původ odkud, pocházejí – jsou-li to evropské organizace nebo neevropské. K takové identifikaci posloužila jména teroristických organizací a následné vyhledávání ve specializovaných zdrojích a zpravodajství (viz Příloha 3) Data jsou čerpaná databáze Global Terrorism Database. (GTD, 2016).

Obrázek 3:Terorismus v čase, vlastní zpracování, zdroj:GTD

Na grafu Terorismus v čase (obrázek 3) nejvíce zaujme rok 2004 počtem zabitých a zraněných. Ten rok se udály bombové útoky na vlaky v Madridu M-11 Měly za následek více 1800 zraněných a 191 mrtvých.

Druhý nejhorší rok byl 2015 o život přišlo 148 lidí a zraněno bylo 141.

Co do počtu teroristických incidentů byl nejhorší rok 2015 (81) následovaný 2009 (62)

Nejklidnější rok byl 2011 (zraněných 13, zabitých 2 a incidentů 26)

Obrázek 4: Terorismus podle států, vlastní zpracování, zdroj: GTD

Graf Terorismus podle států (obrázek 4) a počtu následků terorismu: Španělska z už zmíněného důvodu (celkově 201 zabitých, 2024 zraněných a 87 incidentů), Francie (174 mrtvých, 235 zraněných a 122 incidentů) a Řecko (161 incidentů, 8 mrtvých a 52 zraněných)

Nejbezpečnější zemí je Polsko, kde se nestalo vůbec nic (taky proto není v grafu).

Obrázek 5: Terorismus podle původu organizace, vlastní zpracování, zdroj: GTD/v příloze 2

Graf Terorismus podle původu organizace (obrázek 5). S jistotou nebo velmi velkou pravděpodobností lze označit pachatelem útoku evropskou organizaci ve 24 zabitích a 295 zraněních a 220 incidentech. Neevropské ve 339 zabitích a 1943 zraněních a 15 incidentech

4.3 Veřejné mínění

Data k veřejnému mínění Evropanů o migraci jsou získána z Eurobarometru (GESIS, 2017).

V dotaznících se ptali: „podle Vás, jaké jsou dvě největší výzvy, kterým Vaše země čelí v tomto okamžiku? Vyberte dvě možnosti“ Na výběr měli: kriminalita, ekonomická situace, inflace/zvyšující se ceny, daně/zdanění, nezaměstnanost, terorismus, zahraniční politika/obrana, bydlení/bytová situace, imigrace, zdravotní systém, systém vzdělávání, penze/důchody, ochrana životního prostředí, energie/energetické zdroje, anebo jiná odpověď.

Pokud jedna z odpovědí byla imigrace, tak byla vybrána a podělena počtem respondentů.

Dotazník s tímto dotazem se pokládal každých pár měsíců. Z každé země se ptají zhruba 1000 respondentů.

Obrázek 6:Veřejné mínění v čase, vlastní zpracování, zdroj: Gesis

Graf Veřejné mínění v čase (obrázek 6) znázorňuje v jakých intervalech byli respondenti dotazováni Eurobarometrem a jaké odpovědi napříč státy poskytovali.

Nejvyšší nedůvěra k imigraci byla naměřena v listopadu 2015 a to přes 41 % tázaných. Dále je vidět vzestupný trend od konce roku 2014. Naopak nejnižší v listopadu 2011 jen asi 4 %.

Obrázek 7:Veřejné mínění podle země, vlastní zpracování, zdroj:Gesis

Veřejné mínění podle země je název grafu (obrázek 7), který ukazuje kolik respondentů odpovědělo, že největším výzvou, před kterou jejich země stojí je imigrace.

Velká Británie dosáhla na nejvyšší číslo - skoro 26 % dotázaných tak odpovědělo.

Maďarsko, na druhou stranu, vykázalo číslo nejnižší – jen 3,5 %

5 MODEL

Tato kapitola navazuje úzce na dvě předchozí – využívá představená data a nechává se inspirovat rešerší. Na základě načtené literatury jsem odhadnul tři typy modelů a jeden typ korelace:

Korelace by měla ověřit vztah mezi teroristickými útoky a průměrným názorem na migraci napříč Evropou.

První odhadnutý model je základní. Ten odhaduje, jak teroristické útoky ovlivňují migrační toky.

Druhý a třetí model je modifikací základního (prvního), také oba odhadují, jak teroristické útoky ovlivňují migrační toky, ale diferencují, odkud pachatel pochází: Druhý model – je-li z Evropy, třetí model – je-li odjinud.

5.1 Korelace

Korelace by měla ověřit vztah teroristických útoků a veřejného mínění. Přímo navazuje na rešerši. Rozhodl jsem se ověřit vztah všech zemí současně.

Data na migraci z barometru (veřejné mínění) jsou lineárně interpolována.

5.2 Základní model

Tato práce používá gravitační zobecnění s quasipoissonovým rozdělením a autoregresí prvního řádu. Quasipoissonovo rozdělení je flexibilní a je vhodné jak pro velkou, tak nízkou míru variability. Dobrou vlastností také je, že lze spočítané hodnoty interpretovat jako mezní veličiny. Model si bere příklad z prací v předchozí kapitole (3.1 a 3.2).

Pro zachycení co nejširšího efektu jsou pro měření terorismu využita i spatially lagged variable (prostorově zpožděná proměnná)

Pro zajištění robustnosti výsledků u všech modelů je použito klastrování chyb dvojice země- odkud-přišli-země-kam-přicházejí.

Ve tvaru:

푟푎푡푖표 = 푟푎푡푖표푡−1 + 푇퐴 + 퐹퐸

Kde:

Vysvětlované proměnná: ratio = poměrová proměnná, počet azylantů je vydělena počtem obyvatel státu, ze kterého azylanti přišli

Vysvětlují poměnné:

TA = teroristické incidenty, ty se dělí na: killed = počet obětí, které si vyžádaly útoky terorismu. Jsou zpožděné o jedno až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné (spatial lag – stane-li se nějaký útok v zemi, je připsán zemi, se kterou sdílí hranici, pokud je v EU) o jedno až šest období. wounded = počet zraněných následkem terorismu. Jsou zpožděné o jeden až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné o jedno až šest období. w_k = součet zraněných a zabitých následkem terorismu. Jsou zpožděné o jeden až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné o jedno až šest období.

TA = všechny teroristický incidenty (zranění, zabití ale i jen poškození majetku), bere se jen jako jednotlivá událost. Jsou zpožděné o jeden až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné o jedno až šest období.

FE = fixní efekty: celkově tři:

Dvojice země-odkud-přišli-země-kam-přicházejí. Tento fixní efekt kontroluje pro vzdálenost a časově nezávislé vztahy mezi státy.

A země-kam-přicházejí-rok kontroluje pro časově pushové faktory (např. války a konflikty, přírodní katastrofy, terorismus v domácí zemi)

Měsíc kontroluje pro časové (sezónní) výkyvy.

5.3 Model s modifikací pro evropské organizace

Modely pro zjištění efektu evropských teroristických organizací na migrační toky (seznamy teroristických organizací a jejich původ jsou zveřejněny v příloze 2) jsou tvaru:

푟푎푡푖표 = 푟푎푡푖표푡−1 + 푇퐴 + 퐸푈 + 퐹퐸

Kde:

EU = Pokud teroristický útok připravila a provedla organizace pocházející z Evropy, tak hodnota TA, jinak 0. Jsou zpožděné o jeden až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné o jedno až šest období.

5.4 Model s modifikací pro neevropské organizace

Modely pro zjištění efektu neevropských teroristických organizací na migrační toky (seznamy teroristických organizací a jejich původ jsou zveřejněny v příloze 2) jsou tvaru:

푟푎푡푖표 = 푟푎푡푖표푡−1 + 푇퐴 + 푁푂 + 퐹퐸

Kde:

NON = Pokud teroristický útok provedla organizace nepocházející z Evropy, tak hodnota TA, jinak 0. Jsou zpožděné o jeden až šest měsíců. Mimo časového zpoždění obsahuje také prostorové zpožděné o jedno až šest období.

6 VÝSLEDKY

První podkapitola se bude věnovat představení výsledků k ověření vztahu mezi veřejným mínění a teroristickými činy.

Ve zbytku budou prezentovány výsledky po jednotlivých proměnných. Budou srovnány jednotlivé proměnné z hlediska toho, kdo teroristický čin provedl a jaký to mělo efekt. Prezentace obsahují také ilustrativně intuitivní interpretaci.

6.1 Korelace

K ověření vztahu teroristické útoky a veřejné mínění slouží korelace. Tabulky jsou rozděleny po následcích činů teroru (např. zabití) a jsou tam zastoupeny proměnné z modelů 5.2 až 5.4.

Korelace je ukázána v tabulce 3 a 4. Pro zabité (tabulka 3, hlavička killed) je nejvyšší korelace nastavena na skoro 7 % první prostorové zpožděné.

Zranění (tabulka 3, hlavička killed), a zranění a zabití (tabulka 4, hlavička wounded+killed) to mají u typově stejných proměnných na 9 a 8 %.

Útoky (tabulka 4, hlavička terrorist attacks) mají o řád vyšší korelaci u první zpožděné to je 28 %. Co se týče korelace, v porovnání - evropské organizace produkují incidenty o řád vyšší v korelaci (u přímého zpoždění) s veřejným mínění než ty neevropské, přes 20 % versus nejvýše 7 %.

Tabulka 1:korelace, zabití, zranění

Killed Wounded

barom. barom.

Barometr 1 Barometr 1 d_killed_eu_lag_1 0.039 d_wounded_eu_lag_1 0.081

d_killed_eu_lag_2 0.037 d_wounded_eu_lag_2 0.078

d_killed_eu_lag_3 0.036 d_wounded_eu_lag_3 0.074

d_killed_eu_lag_4 0.032 d_wounded_eu_lag_4 0.071

d_killed_eu_lag_5 0.024 d_wounded_eu_lag_5 0.069

d_killed_eu_lag_6 0.016 d_wounded_eu_lag_6 0.065

d_killed_non_lag_1 0.029 d_wounded_non_lag_1 0.034

d_killed_non_lag_2 0.029 d_wounded_non_lag_2 0.030

d_killed_non_lag_3 0.030 d_wounded_non_lag_3 0.030

d_killed_non_lag_4 0.029 d_wounded_non_lag_4 0.031

d_killed_non_lag_5 0.028 d_wounded_non_lag_5 0.028

d_killed_non_lag_6 0.027 d_wounded_non_lag_6 0.026

Killed 0.041 Wounded 0.056 killed_lag_1 0.037 wounded_lag_1 0.052

killed_lag_2 0.040 wounded_lag_2 0.047

killed_lag_3 0.036 wounded_lag_3 0.043

killed_lag_4 0.031 wounded_lag_4 0.036

killed_lag_5 0.030 wounded_lag_5 0.033

killed_lag_6 0.029 wounded_lag_6 0.030

sp_d_killed_eu_lag_1 0.066 sp_d_wounded_eu_lag_1 0.007

sp_d_killed_eu_lag_2 0.057 sp_d_wounded_eu_lag_2 0.004

sp_d_killed_eu_lag_3 0.052 sp_d_wounded_eu_lag_3 0.0002

sp_d_killed_eu_lag_4 0.049 sp_d_wounded_eu_lag_4 -0.002

sp_d_killed_eu_lag_5 0.042 sp_d_wounded_eu_lag_5 -0.001

sp_d_killed_eu_lag_6 0.033 sp_d_wounded_eu_lag_6 -0.001

sp_d_killed_non_lag_1 0.063 sp_d_wounded_non_lag_1 0.062

sp_d_killed_non_lag_2 0.043 sp_d_wounded_non_lag_2 0.042

sp_d_killed_non_lag_3 0.056 sp_d_wounded_non_lag_3 0.055

sp_d_killed_non_lag_4 0.009 sp_d_wounded_non_lag_4 -0.003

sp_d_killed_non_lag_5 0.011 sp_d_wounded_non_lag_5 -0.002

sp_d_killed_non_lag_6 0.014 sp_d_wounded_non_lag_6 -0.001

spatial_lag_killed_lag_1 0.068 spatial_lag_wounded_lag_1 0.094

spatial_lag_killed_lag_2 0.050 spatial_lag_wounded_lag_2 0.077

spatial_lag_killed_lag_3 0.056 spatial_lag_wounded_lag_3 0.044

spatial_lag_killed_lag_4 0.009 spatial_lag_wounded_lag_4 -0.003

spatial_lag_killed_lag_5 0.011 spatial_lag_wounded_lag_5 -0.002

spatial_lag_killed_lag_6 0.013 spatial_lag_wounded_lag_6 -0.001

Tabulka 2: korelace, teroristické útoky, zabití a zranění

wounded+killed terrorist attacts

barom. barom.

Barometr 1 barometr 1

d_w_k_eu_lag_1 0.043 d_TA_eu_lag_1 0.214

d_w_k_eu_lag_2 0.041 d_TA_eu_lag_2 0.212

d_w_k_eu_lag_3 0.040 d_TA_eu_lag_3 0.221

d_w_k_eu_lag_4 0.035 d_TA_eu_lag_4 0.226

d_w_k_eu_lag_5 0.027 d_TA_eu_lag_5 0.217

d_w_k_eu_lag_6 0.018 d_TA_eu_lag_6 0.209

d_w_k_non_lag_1 0.036 d_TA_non_lag_1 0.070

d_w_k_non_lag_2 0.030 d_TA_non_lag_2 0.070

d_w_k_non_lag_3 0.030 d_TA_non_lag_3 0.053

d_w_k_non_lag_4 0.031 d_TA_non_lag_4 0.032

d_w_k_non_lag_5 0.028 d_TA_non_lag_5 0.025

d_w_k_non_lag_6 0.026 d_TA_non_lag_6 0.021 w_k 0.058 TA 0.287 w_k_lag_1 0.053 TA_lag_1 0.284

w_k_lag_2 0.046 TA_lag_2 0.275

w_k_lag_3 0.043 TA_lag_3 0.269

w_k_lag_4 0.035 TA_lag_4 0.264

w_k_lag_5 0.033 TA_lag_5 0.252

w_k_lag_6 0.030 TA_lag_6 0.242

sp_d_w_k_eu_lag_1 0.013 sp_d_TA_eu_lag_1 0.090

sp_d_w_k_eu_lag_2 0.010 sp_d_TA_eu_lag_2 0.095

sp_d_w_k_eu_lag_3 0.005 sp_d_TA_eu_lag_3 0.126

sp_d_w_k_eu_lag_4 0.003 sp_d_TA_eu_lag_4 0.143

sp_d_w_k_eu_lag_5 0.004 sp_d_TA_eu_lag_5 0.133

sp_d_w_k_eu_lag_6 0.002 sp_d_TA_eu_lag_6 0.111

sp_d_w_k_non_lag_1 0.063 sp_d_TA_non_lag_1 0.130

sp_d_w_k_non_lag_2 0.043 sp_d_TA_non_lag_2 0.124

sp_d_w_k_non_lag_3 0.055 sp_d_TA_non_lag_3 0.108

sp_d_w_k_non_lag_4 -0.001 sp_d_TA_non_lag_4 0.060

- sp_d_w_k_non_lag_5 sp_d_TA_non_lag_5 0.057 0.0004

sp_d_w_k_non_lag_6 0.001 sp_d_TA_non_lag_6 0.061

spatial_lag_w_k_lag_1 0.083 spatial_lag_TA_lag_1 0.202

spatial_lag_w_k_lag_2 0.081 spatial_lag_TA_lag_2 0.193

spatial_lag_w_k_lag_3 0.055 spatial_lag_TA_lag_3 0.196

spatial_lag_w_k_lag_4 -0.001 spatial_lag_TA_lag_4 0.191

- spatial_lag_w_k_lag_5 spatial_lag_TA_lag_5 0.179 0.0003

spatial_lag_w_k_lag_6 0.001 spatial_lag_TA_lag_6 0.161

6.2 Zabití

První měřená proměnná ze základního modelu (tabulka 1, hlavička killed) zabití se ukázala statisticky významná při prvním, čtvrtém a pátém zpoždění. Na hladině významnosti 99 % při zpoždění pátém. Model je možné interpretovat: Tok oslabí o dva migranty pět měsíců od zabití tisíce lidí teroristy.

Tabulka 1, hlavička killed, druhá proměnná zobrazuje výsledky modelu, ve kterém zabíjely teroristické skupiny z Evropy a také ne-Evropy. Pro vyjádření migrace v podobě proměnné ratio se ukázaly alespoň na hladině spolehlivosti 90 % všechny zpožděné proměnné. Ilustrativně lze interpretovat jako - pět měsíců, co někoho zabijí, tak migrační proud zeštíhlí o jednoho migranta.

Třetí výsledek v této tabulce (Tabulka 1, hlavička killed) zachycuje efekty neevropských teroristických organizací, které zabíjely. Šesté prostorové zpoždění ukazuje na hladině významnosti 90 % záporný efekt 0,028, přímé zpoždění kladný 0,028 efekt a záporný efekt

0,018 zpoždění u všech organizací. To znamená, že půl roku po deseti zabitých v Belgii neevropskou teroristickou skupinou se tok do Belgie zmenší asi o dva a v Německu bude stejný.

Na místě je porovnat efekty evropských a neevropských terorických organizací: prostorová (neevropské organizace) má silnější efekt než přímá (evropské organizace) proměnná a obě mají stejný záporný efekt.

6.3 Zranění

Proměnná zranění u základního modelu (tabulka 1, hlavička wounded, první proměnná) nabízí staticky statisticky významné koeficienty na hladině alespoň 95 % u všech prostorových zpoždění. Interpretace: Zraní-li teroristé ve Francii 10 tisíc lidí, tak do Německa zesílí tok o 4 osoby měsíc od útoku.

V tabulce 1 (hlavička wounded, druhá a třetí proměnná) jsou odhadnuty efekty zranění evropských a neevropských teroristických organizací. Podíváme-li se na neevropské výsledky, tak v porovnání s evropskými skupinami, jsou o řád nižší a záporné (migrační proud o něco málo zeslábne po útoku). Nejsilnější jsou v prvním až čtvrtém prostorovém zpoždění.

Evropské efekty u druhé rovnice jsou kladné. Znamená to, že migrační proud oslabí po nějakém útoku.

Tabulka 3: Zabití a zranění, vlastní výpočty Killed Wounded

Dependent variable: Dependent variable:

-1 -2 -3 -1 -2 -3

ratio_lag_1 1,054.638*** 1,054.549*** 1,070.352*** ratio_lag_1 1,055.688*** 1,054.568*** 1,060.403*** (207.746) (207.431) (200.887) (210.590) (209.284) (207.482)

killed_lag_1 - 0.002** - 0.002** 0.008 wounded_lag_1 - 0.0004 - 0.0003 0.004 (0.001) (0.001) (0.016) (0.0004) (0.0004) (0.004)

killed_lag_2 - 0.0001 - 0.0001 - 0.004 wounded_lag_2 - 0.001 - 0.0005 0.0001 (0.0002) (0.0002) (0.010) (0.0005) (0.0005) (0.003)

killed_lag_3 - 0.0001 - 0.0001 - 0.011 wounded_lag_3 - 0.00002 - 0.00000 0.002 (0.0001) (0.0001) (0.010) (0.0002) (0.0002) (0.003)

killed_lag_4 0.0002 * 0.0002 * 0.005 wounded_lag_4 0.0001 0.0001 0.002 (0.0001) (0.0001) (0.005) (0.0002) (0.0002) (0.002)

killed_lag_5 - 0.002*** - 0.002*** - 0.014* wounded_lag_5 - 0.0002 - 0.0002 - 0.001 (0.001) (0.001) (0.008) (0.0003) (0.0003) (0.002)

killed_lag_6 - 0.001 - 0.001 - 0.018* wounded_lag_6 - 0.0001 - 0.00005 0.00001 (0.001) (0.001) (0.010) (0.0003) (0.0003) (0.004)

spatial_lag_killed_lag_1 0.001 0.001 0.013 ** spatial_lag_wounded_lag_1 0.0004 *** 0.0004 *** 0.005 *** (0.001) (0.001) (0.006) (0.0001) (0.0001) (0.002)

spatial_lag_killed_lag_2 0.000 3 0.0003 0.018 ** spatial_lag_wounded_lag_2 0.0003 *** 0.0003 *** 0.005 *** (0.001) (0.001) (0.007) (0.0001) (0.0001) (0.002)

spatial_lag_killed_lag_3 0.001 0.001 0.020 ** spatial_lag_wounded_lag_3 0.0003 *** 0.0003 *** 0.007 *** (0.001) (0.001) (0.008) (0.0001) (0.0001) (0.002)

spatial_lag_killed_lag_4 0.001 0.001 0.027 ** spatial_lag_wounded_lag_4 0.0003 *** 0.0003 *** 0.006 *** (0.001) (0.001) (0.011) (0.0001) (0.0001) (0.002)

spatial_lag_killed_lag_5 0.0003 0.0003 0.0 23*** spatial_lag_wounded_lag_5 0.0002 ** 0.0002 ** 0.004 ** (0.0003) (0.0003) (0.008) (0.0001) (0.0001) (0.002)

spatial_lag_killed_lag_6 - 0.0002 - 0.0002 0.028 * spatial_lag_wounded_lag_6 0.0001 ** 0.0001 ** 0.005 ** (0.0003) (0.0003) (0.015) (0.0001) (0.0001) (0.002)

d_killed_eu_lag_1 - 0.079** d_wounded_eu_lag_1 - 0.0001

(0.034) (0.002)

d_killed_eu_lag_2 - 0.044* d_wounded_eu_lag_2 - 0.0003

(0.023) (0.002)

d_killed_eu_lag_3 - 0.030** d _wounded_eu_lag_3 - 0.001

(0.014) (0.001)

d_killed_eu_lag_4 - 0.066*** d_wounded_eu_lag_4 - 0.001

(0.017) (0.002)

d_killed_eu_lag_5 - 0.102*** d_wounded_eu_lag_5 - 0.002

(0.022) (0.002)

d_kill ed_eu_lag_6 - 0.099*** d_wounded_eu_lag_6 - 0.0003

(0.030) (0.002)

sp_d_killed_eu_lag_1 0.021 sp_d_wounded_eu_lag_1 0.008 ***

(0.027) (0.003)

sp_d_killed_eu_lag_2 0.025 sp_d_wounded_eu_lag_2 0.008 ***

(0.028) (0.003)

sp_d_killed_eu_lag_3 0.016 sp_d_wounded_eu_lag_3 0.008 ***

(0.032) (0.003)

sp_d_killed_eu_lag_4 0.021 sp_d_wounded_eu_lag_4 0.008 ***

(0.035) (0.003)

sp_d_killed_eu_lag_5 0.027 s p_d_wounded_eu_lag_5 0.007 ***

(0.029) (0.003)

sp_d_killed_eu_lag_6 0.026 sp_d_wounded_eu_lag_6 0.007 ***

(0.028) (0.003)

d_killed_non_lag_1 - 0.011 d_wounded_non_lag_1 - 0.004

(0.016) (0.004)

d_killed_non_lag_2 0.004 d_wounded_non_lag_2 - 0.001

(0.010) (0.003)

d_killed_non_lag_3 0.011 d_wounded_non_lag_3 - 0.002

(0.010) (0.003)

d_killed_non_lag_4 - 0.005 d_wounded_non_lag_4 - 0.002

(0.005) (0.002)

d_killed_non_lag_5 0.013 d_wounded_non_lag_5 0.001

(0.009) (0.002)

d_killed_non_lag_6 0.017 * d_wounded_non_lag_6 - 0.0002

(0.010) (0.004)

sp_d_killed_non_lag_1 - 0.012** sp_d_wounded_n on_lag_1 - 0.004***

(0.006) (0.002)

sp_d_killed_non_lag_2 - 0.017** sp_d_wounded_non_lag_2 - 0.005***

(0.007) (0.002)

sp_d_killed_non_lag_3 - 0.019** sp_d_wounded_non_lag_3 - 0.007***

(0.008) (0.002)

sp_d_killed_non_lag_4 - 0.025** sp_d_wounded_non_lag_4 - 0.006***

(0.010) (0.002)

sp_d_killed_non_lag_5 - 0.023*** sp_d_wounded_non_lag_5 - 0.004**

(0.008) (0.002)

sp_d_killed_non_lag_6 - 0.028* sp_d_wo unded_non_lag_6 - 0.005**

(0.015) (0.002)

Constant - 12.880*** - 12.875*** - 12.883*** Constant - 12.888*** - 12.914*** - 12.923*** (0.303) (0.301) (0.300) (0.302) (0.298) (0.300)

Note: *p<0.1; **p<0.05; ***p<0.01 Note: *p<0.1; **p<0.05; ***p<0.01

6.4 Zabití a zranění

Součet zraněných a zabitých (tabulka 2, hlavička killed+wounded, první proměnná) u základního modelu je v síle efektu podobný jako u zraněných a také ve statisticky významných proměnných.

V tabulce (tabulka 2, hlavička killed+wounded) jsou odhadnuty efekty následky evropských a neevropských teroristických organizací, které zabíjely a zraňovaly.

Ve druhém sloupci: V porovnání s evropskými skupinami, evropské efekty jsou o řád větší a kladné (migrační proud o něco málo zesílí, po útoku)

Neevropské efekty u druhé modifikované (tabulka 2, hlavička killed+wounded, třetí proměnná) rovnice jsou záporné. Znamená to, že migrační proud oslabí po nějakém útoku.

To, že jsou efekty velmi podobné s předchozí tabulkou (tabulka 1, hlavička wounded) značí, že v datech mají převahu zranění nad zabitými.

6.5 Teroristické útoky

Teroristické incidenty (tabulka 2, hlavička terrorist attacks, první proměnná) při základním modelu jsou na alespoň 90% hladině spolehlivosti významné všude, kromě první prostorové zpožděné. Možné interpretovat jako: Měsíc po 100 incidentech ve Francii se tok zesílí o 14 azylantů a čtyři měsíce po incidentu se tok do Španělska zmenší o 7 hlav.

Poslední odhadnutý dou modelů (tabulka 2, hlavička terrorist attacks, první a druhá proměnná) odhaduje koeficienty teroristických incidentů podle původu teroristické organizace.

Efekty evropských teroristických organizací (tabulka 2, hlavička terrorist attacks, první proměnná) jsou významné alespoň na 90 % hladině významnosti u všech proměnných kromě 2., 4. , 5. a 6. zpoždění. Nejvyššího vlivu dosahují po incidentu 4 měsíce a u prostorové zpožděné 5 měsíců. Možná interpretace: Migrační tok se do Francie oslabí o 9 hlav po čtyřech měsících a do Německa migrační tok zesílí asi o 5 lidí, pokud pachatelé teroristického incidentu jsou evropští teroristé a spáchají 10 incidentů

Neevropské teroristické ovlivňují v incidentech migrační toky nejvíce v šestém měsíci po útoku a ve třetím zpoždění v prostorovém zpoždění na hladině významnosti alespoň 95 procent. Lze interpretovat: Pokud neevropské teroristické organizace spáchají 10 teroristických útoků, tak na migračním toku do Francie se to promítne jako snížení migrace o 12 osob po šesti měsících a zvýšení migračního toku do Německa asi o 13.

Tabulka 4: zabití+zranění, teroristické ataky, vlastní výpočet killed+wounded terrorist attacks

Dependent variable: Dependent variable:

-1 -2 -3 -1 -2 -3

ratio_lag_1 1,054.630*** 1,053.565*** 1,063.981*** ratio_lag_1 1,024.792*** 1,021.783*** 1,028.729*** (209.139) (207.880) (205.097) (204.175) (205.859) (194.779)

w_k_lag_1 - 0.0005 - 0.0004 0.004 TA_lag_1 0.144 *** 0.132 *** 0.146 *** (0.0003) (0.0003) (0.004) (0.031) (0.030) (0.031)

w_k_lag_2 - 0.0003 - 0.0003 - 0.0001 TA_lag_2 0.023 0.021 0.027 (0.0002) (0.0002) (0.003) (0.017) (0.017) (0.017)

w_k_lag_3 - 0.00002 - 0.00002 0.002 TA_lag_3 0.057 *** 0.048 ** 0.061 *** (0.0001) (0.0001) (0.003) (0.018) (0.020) (0.020)

w_k_lag_4 0.00004 0.00005 0.002 TA_lag_4 0.046 ** 0.043 ** 0.050 *** (0.0001) (0.0001) (0.002) (0.019) (0.021) (0.018)

w_k_lag_5 - 0.0004* - 0.0003* - 0.002 TA_lag_5 0.033 * 0.029 0.032 * (0.0002) (0.0002) (0.002) (0.019) (0.021) (0.019)

w_k_lag_6 - 0.0002 - 0.0002 - 0.001 TA_lag_6 0.051 ** 0.047 * 0.057 ** (0.0003) (0.0003) (0.004) (0.022) (0.024) (0.023)

spatial_lag_w_k_lag_1 0.0003 *** 0.0003 *** 0.005 *** spatial_lag_TA_l ag_1 - 0.026 - 0.041** - 0.036** (0.0001) (0.0001) (0.001) (0.017) (0.018) (0.017)

spatial_lag_w_k_lag_2 0.0002 *** 0.0002 *** 0.005 *** spatial_lag_TA_lag_2 - 0.037* - 0.056*** - 0.050** (0.0001) (0.0001) (0.002) (0.019) (0.019) (0.022)

spatial_lag_w_k_lag_3 0.0003 *** 0.0003 *** 0.007 *** spatial_lag_TA_lag_3 - 0.054** - 0.062*** - 0.070*** (0.0001) (0.0001) (0.002) (0.021) (0.024) (0.023)

spatial_lag_w_k_lag_4 0.0003 *** 0.0003 *** 0.007 *** spatial_lag_TA_lag_4 - 0.070** - 0.089*** - 0.088*** (0.0001) (0.0001) (0.002) (0.031) (0.031) (0.031)

spatial_lag_w_k_lag_5 0.0001 ** 0.0001 ** 0.005 *** spatial_lag_TA_lag_5 - 0.057** - 0.077*** - 0.066*** (0.0001) (0.0001) (0.001) (0.025) (0.026) (0.025)

spatial_l ag_w_k_lag_6 0.0001 0.0001 0.006 ** spatial_lag_TA_lag_6 - 0.057*** - 0.069*** - 0.060*** (0.0001) (0.0001) (0.002) (0.017) (0.020) (0.018)

d_w_k_eu_lag_1 - 0.001 d_TA_eu_lag_1 0.030 **

(0.002) (0.014)

d_w_k_eu_lag_2 - 0.001 d_TA_eu_lag_2 0.002

(0.002) (0.007)

d_w_k_eu_lag_3 - 0.001 d_TA_eu_lag_3 0.022 *

(0.001) (0.011)

d_w_k_eu_lag_4 - 0.002 d_TA_eu_lag_4 0.004

(0.002) (0.014)

d_w_k_eu_lag_5 - 0.003 d_TA _eu_lag_5 0.003

(0.002) (0.011)

d_w_k_eu_lag_6 - 0.001 d_TA_eu_lag_6 0.012

(0.003) (0.015)

sp_d_w_k_eu_lag_1 0.007 *** sp_d_TA_eu_lag_1 0.025 *

(0.003) (0.014)

sp_d_w_k_eu_lag_2 0.007 *** sp_d_TA_eu_lag_2 0.048 ***

(0.003) (0.018)

sp_d_w_k_eu_lag_3 0.008 *** sp_d_TA_eu_lag_3 0.020

(0.003) (0.023)

sp_d_w_k_eu_lag_4 0.007 *** sp_d_TA_eu_lag_4 0.041 **

(0.003) (0.018)

sp_d_w_k_eu _lag_5 0.007 *** sp_d_TA_eu_lag_5 0.053 ***

(0.003) (0.017)

sp_d_w_k_eu_lag_6 0.007 *** sp_d_TA_eu_lag_6 0.040 *

(0.003) (0.022)

d_w_k_non_lag_1 - 0.004 d_TA_non_lag_1 - 0.068***

(0.004) (0.026)

d_w_k_non_lag_2 - 0.0002 d_TA_non_lag_2 - 0.020

(0.003) (0.026)

d_w_k_non_lag_3 - 0.002 d_TA_non_lag_3 - 0.109

(0.003) (0.138)

d_w_k_non_lag_4 - 0.002 d_TA_non_lag_4 - 0.055

(0.002) (0.052)

d_w_k_non_lag_5 0.001 d_TA_non_lag_5 - 0.097***

(0.002) (0.027)

d_w_k_non_lag_6 0.001 d_TA_non_lag_6 - 0.120***

(0.004) (0.033)

sp_d_w_k_non_lag_1 - 0.004*** sp_d_TA_non_lag_1 0.099 **

(0.001) (0.045)

sp_d_w_k_non_lag_2 - 0.005*** sp_d_TA_non_lag_2 0.086 **

(0.002) (0.041)

sp_d_w_k_non_lag_3 - 0.007*** sp_d_TA_non_lag_3 0.126 ***

(0.002) (0.041)

sp_d_w_k_non_lag_4 - 0.007*** sp_d_TA_non_lag _4 0.114 ***

(0.002) (0.044)

sp_d_w_k_non_lag_5 - 0.005*** sp_d_TA_non_lag_5 0.108 **

(0.001) (0.052)

sp_d_w_k_non_lag_6 - 0.006** sp_d_TA_non_lag_6 0.016

(0.002) (0.041)

Constant - 12.886*** - 12.906*** - 12.923*** Constant - 12.652*** - 12.661*** - 12.635*** (0.301) (0.297) (0.299) (0.295) (0.292) (0.290)

Note: *p<0.1; **p<0.05; ***p<0.01 Note: *p<0.1; **p<0.05; ***p<0.01

ZÁVĚR

Migrace a především uprchlíci se stalo horkým tématem vzbuzujícím nejistoty a obavy.

Připočteme-li k tomu i stupňující se islamistické teroristické útoky v posledním čase. Tak není moc divu, že se v některých státech Evropské Unie projevují proti imigrační a proti uprchlické negativní sentimenty.

Jak bylo zjištěno výzkumy, které byly představeny kapitole Rešerše, v některých sledovaných státech převládá pocit hrozby z imigrantů a že jsou ochotnější směnit občanské svobody za bezpečnost.

Nicméně tyto výzkumy pracovaly s jednou událostí a s jednotlivými státy.

Cílem této práce bylo ověřit vztah mezi postojem obyvatelstva k imigraci a teroristickým počínáním.

Rozhodl jsem tento vztah ověřit korelací. Čtrnáct evropských zemí oproti údajům z Eurobarometeru.

Vyšla celkem slabá kladná korelace (kladná korelace naznačuje negativní sentiment k imigrantům, že převládá group-threat teorie) zhruba na stejné úrovni pro zabité, zraněné, zabité a zraněné. Vyjímku tvoří teroristické incidenty, u které je korelace mnohem silnější (28 %) a při porovnání teroristů evropských a neevropských, evropské skupiny produkují o řád vyšší korelaci (20 % ku nejvýše 7 %) Tento rozdíl by mohl znamenat, že jsou Evropané více šokováni z evropského teroristického útoku, jsou přece jen méně časté.

Jak bylo vypíchnuto ve 3. kapitole, v případové studii Alexe Schmida, za poslední Migrační vlnu s jistotou může válka rozpoutaná občanské válka, Bašar Assad, Islámský stát a ostatní skupiny sídlící v Sýrii a Iráku, které páchají terorismus a ostatní zločiny.

Ale jak potom ovlivňují migrační tok teroristické útoky spáchané na území Evropské unie? Jak se na tom podílí teroristé z Evropy nebo odjinud?

V této práci a jejího ekonometrického modelu je patrné, že vliv na migrační tok je malý.

Způsobem, jakým je měřena ničivá síla terorismu je počet zabitých, zraněných, zabitých a zraněných, počet teroristických incidentů.

U zabitých se ukázalo, že tok azylantů nejvíce záporně (znamená, že po útoku migrační proud oslabí) ovlivňují mrtví rukou evropských teroristických organizací.

Efekt u zabitých, a zabitých a zraněných velmi podobný. Jejich efekty jsou kladné a nejmenší ze sledovaných následků terorismu.

Poslední entita, která měřila dopady teroristických činů, byla teroristické útoky. Jejich efekt je nejpestřejší. Evropské teroristické skupiny migrační tok ovlivnily kladně. Neevropské teroristické skupiny ovlivnily záporně a v prostorové proměnné kladně.

CITOVANÁ LITERATURA

Alejandro Portes, John Walton. 1981. Labor, Class, and the International System. American Journal of Sociology. [Online] 1981. http://www.jstor.org/stable/2779464.

Andre, Virginie a Harris-Hogan, Shandon. 2013. Mohamed Merah: From Petty Criminal to Neojihadist. místo neznámé : Politics, Religion & Ideology , 2013. DOI: 10.1080/21567689.2013.792655.

Arel-Bundock, Vincent. 2016. Package ‘WDI’. cran.r-project.org. [Online] 2016. https://cran.r-project.org/web/packages/WDI/WDI.pdf.

Arthur, Paul a Cowell-Meyers, Kimberly. 2015. Irish Republican Army. ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. [Online] 2015. https://www.britannica.com/topic/Irish-Republican-Army.

Beine, Michel, Bertoli, Simone a Moraga, Jesús Fernández-Huertas. 2014. A practitioners' guide to gravity models of international migration. CREA Discussion Paper Series. [Online] 2014. https://ideas.repec.org/p/luc/wpaper/14-24.html.

Blalock, Hubert M. 1967. Toward a Theory of Minority-group Relations. místo neznámé : Wiley, 1967.

Bozzoli, Carlos a Müller, Cathérine. 2011. Perceptions and attitudes following a terrorist shock: Evidence from the UK. místo neznámé : European Journal of Political Economy, Volume 27, Supplement 1, December 2011, Pages S89-S106 , 2011. https://doi.org/10.1016/j.ejpoleco.2011.06.005.

Brachman, Jarret M. 2008. Global Jihadism: Theory and Practice. místo neznámé : Routledge, 2008. 978-0415452427.

Britannica, Encyclopaedia. 2015. Encyclopaedia Britannica. ETA, BASQUE ORGANIZATION. [Online] 2015. https://www.britannica.com/topic/ETA.

CNN. 2017. 2015 Charlie Hebdo Attacks Fast Facts. CNN. [Online] 2017. https://edition.cnn.com/2015/01/21/europe/2015-paris-terror-attacks-fast-facts/index.html.

Cohu, M., Maisonneuve, C. a Testé, B. 2016. The “Charlie-Hebdo” Effect: Repercussions of the January 2015 Terrorist Attacks in France on Prejudice toward Immigrants and North-

Africans, Social Dominance Orientation, and Attachment to the Principle of Laïcité . místo neznámé : International Review of Social Psychology . 29 ( 1 ) , pp . 50–58, 2016. http://doi.org/10.5334/irsp.59.

DeFoe, Amanda a Hunter, Benjamin. 2015. History of ETA. Scalar Projects. [Online] 2015. http://scalar.usc.edu/works/eta/index.

Douglas S. Massey, Joaquin Arango, Graeme Hugo, Ali Kouaouci, Adela Pellegrino, J. Edward Taylor. 1993. Theories of International Migration: A Review and Appraisal. Population Council. [Online] 1993. http://www.jstor.org/stable/2938462.

Eurostat. 2017. Asylum and first time asylum applicants by citizenship, age and sex Monthly data (rounded). Eurostat. [Online] 2017. http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=migr_asyappctzm&lang=en.

—. 2007. First time asylum applicants by citizenship till December 2007 Monthly data (rounded). Eurostat. [Online] 2007. http://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/- /migr_asyctzm.

Evans, Martin a Phillips, John. 2007. Algeria: Anger of the Dispossessed. místo neznámé : Yale University Press, 2007. 0300108818.

GESIS. 2017. EB - Standard and Special Eurobarometer. GESIS. [Online] 2017. https://dbk.gesis.org/dbksearch/gdesc2.asp?no=0008&search=&search2=&db=e&tab=0¬a bs=&nf=1&af=&ll=10.

Gorinas, Cédric a Pytliková, Mariola. 2015. International Migration Review. The Influence of Attitudes toward Immigrants on International Migration. [Online] 2015. http://dx.doi.org/10.1111/imre.12232.

Great Britain. Intelligence and Security Committee, Intelligence and Security Committee. 2009. Could 7/7 Have Been Prevented?: Review of the Intelligence on the London Terrorist Attacks on 7 July 2005. místo neznámé : The Stationery Office, 2009. 0101761724.

GTD. 2016. National Consortium for the Study of Terrorism and Responses to Terrorism (START). Global Terrorism Database. [Online] 2016. https://www.start.umd.edu/gtd.

Jeffrey Grogger, Gordon H. Hanson. 2011. Income Maximization and the Selection and Sorting of International Migrants. National Bureau of Economic Research. [Online] 2011. http://www.nber.org/papers/w13821.

Koehler, Daniel. 2016. Right-Wing Extremism and Terrorism in Europe: Current Developments and Issues for the Future. místo neznámé : NDU Center for Complex Operations (CCO), 2016.

Legewie, Joscha. 2013. Terrorist Events and Attitudes Toward Immigrants: A Natural Experiment. místo neznámé : American Journal of Sociology 118(5):1199-1245, 2013. DOI: 10.1086/669605.

Leo Lahti, Janne Huovari, Markus Kainu, Przemyslaw Biecek. 2017. eurostat R package, R package version 3.1.1. R Journal. Accepted for publication. [Online] 2017. http://ropengov.github.io/eurostat.

Massey, Douglas. 1990. Social Structure, Household Strategies, and the Cumulative Causation of Migration. Population Index. [Online] 1990. http://www.jstor.org/stable/3644186.

Michel Beine, Pauline Bourgeon, Jean-Charles Bricongne. 2013. Aggregate Fluctuations and International Migration. CESifo Working Paper Series. [Online] 2013. https://ideas.repec.org/p/ces/ceswps/_4379.html.

Mundo, El. 2004. 11-M Masacre en Madrid. El Mundo. [Online] 2004. http://www.elmundo.es/documentos/2004/03/espana/atentados11m/hechos.html.

Nesser, Petter. 2015. Islamist Terrorism in Europe. místo neznámé : Oxford University Press, 2015. 0190264020.

—. 2005. THE SLAYING OF THE DUTCH FILMMAKER. 2005. FFI/RAPPORT-2005/00376 .

Persson, Eric. 2017. cran.r-project.org. gesis: R Client for GESIS Data Catalogue (DBK). [Online] 2017. https://cran.r-project.org/web/packages/gesis/index.html.

Pettigrew, Thomas F. 2006. The Advantages of Multilevel Approaches. místo neznámé : Wiley, 2006. https://doi.org/10.1111/j.1540-4560.2006.00477.x. 74

Piore, Michael J. 1979. Birds of Passage: Migrant Labor and Industrial Societies. Population Council. [Online] 1979. http://www.jstor.org/stable/1972564.

Reuters. 2016. Europe’s Migrant Crisis: Smugglers Made Over $5 Billion in 2015, Europol Says. CBS. [Online] 2016.

RTE. 2017. Anti-migrant attacks on the rise in Germany. https://www.rte.ie/news/2017/0226/855632-anti-migrant-attacks/. [Online] 2017.

Schmid, Alex P. 2016. Links between Terrorism and Migration: An Exploration. The International Centre for Counter-Terrorism – The Hague . [Online] 2016.

Strmiska, Maxmilián. 1997. Politický terorismus. Úvod do studia politického terorismu v demokratických systémech. místo neznámé : Masarykova univerzita, 1997.

Sullivan, Colleen. 2015. Real Irish Republican Army. ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. [Online] 2015. https://www.britannica.com/topic/Real-Irish-Republican-Army.

Taub, Ben. 2016. Bashar al-Assad's War Crimes, Exposed. https://www.newyorker.com/magazine/2016/04/18/bashas-al-assads-war-crimes-exposed. [Online] 2016.

Todaro, Michael. 1980. Population and Economic Change in Developing Countries. NBER. [Online] 1980. http://www.nber.org/books/east80-1.

Trejo, Stephen. 1993. The migration of labor: Oded Stark, (Basil Blackwell, Oxford, 1991) pp. x+406. Regional Science and Urban Economics. [Online] 1993. http://EconPapers.repec.org/RePEc:eee:regeco:v:23:y:1993:i:3:p:453-457.

Vermaat, Emerson. 2002. Bin Laden's Terror Networks in Europe. místo neznámé : Mackenzie Institute, 2002. 0756737532.

Vidino, Lorenzo. 2005. Al Qaeda in Europe: The New Battleground of International Jihad. místo neznámé : Prometheus Books, 2005. 161592311X.

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1:korelace, zabití, zranění ...... 60

Tabulka 2: korelace, teroristické útoky, zabití a zranění ...... 61

Tabulka 3: Zabití a zranění, vlastní výpočty ...... 65

Tabulka 4: zabití+zranění, teroristické ataky, vlastní výpočet ...... 68

SEZNAM GRAFŮ

Obrázek 1:Sankeyho diagram migrace vybraných států, vlastní zpracování, zdroj: Eurostat .. 48

Obrázek 2: Sankeyův diagram, migrace v jednotlivých letech, vlastní zpracování, zdroj: Eurostat ...... 50

Obrázek 3:Terorismus v čase, vlastní zpracování, zdroj:GTD ...... 51

Obrázek 4: Terorismus podle států, vlastní zpracování, zdroj: GTD ...... 52

Obrázek 5: Terorismus podle původu organizace, vlastní zpracování, zdroj: GTD/v příloze 2 ...... 52

Obrázek 6:Veřejné mínění v čase, vlastní zpracování, zdroj: Gesis ...... 53

Obrázek 7:Veřejné mínění podle země, vlastní zpracování, zdroj:Gesis ...... 54

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Teorie migrace ...... 78

Příloha 2:seznam států ...... 85

Příloha 3:Teroristické organizace ...... 87

Přílohy:

Příloha 1: Teorie migrace

TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ MIGRACI

Pro tuto práci je podstatné znát teorii vysvětlující mezinárodní migraci. Teoretické modely a úvahy zajištují teoretické ukotvení. Ale také vysvětlují příčiny a vývoj mezinárodní migrace. Následující teoretické vhledy poskytují nezbytný úvod do problematiky migrace.

Neoklasická ekonomie: makroekonomický pohled

Nejznámější teorie vysvětlující mezinárodní migraci (Todaro, 1980) byla původně pro vysvětlení pracovní migraci v procesu ekonomického rozvoje. Podle této teorie je migrace vysvětlena poptávkou a nabídkou pracovního trhu v kontextu geografických rozdílů. Země s poměrem s velkým poměrem práce na kapitálu jako produkčního faktoru mají rovnovážnou mzdu nízkou, země s poměrem s nízkým poměrem práce na kapitálu jako produkčního faktoru mají rovnovážnou mzdu vysokou. V důsledku toho se pracovníci přesunují ze zemí s nízkou mzdou do zemí s vysokou mzdou. S takovým pohybem migrantů se mzdy zvyšují v zemích s nízkou mzdou a snižují v zemích s vysokou mzdou. Nakonec rozdíl mezi zeměmi by měl odpovídat nákladům k migraci.

Pracovníci proudí ze zemí, kde je pracovníků přemíra do zemí, kde jsou pracovníci potřeba. Kapitál se přesouvá do kapitálově málo rozvinutých trhů, kde dosahuje vysokých výnosů. Kvalifikovaní pracovníci míří tím stejným směrem, protože dosahují také vysokých výnosů z lidského kapitálu. Je důležité rozlišovat proud kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovních migrantů.

Tento model je tak populární, že zasáhl do debaty o imigračních pravidlech. Jedná se o několik tvrzení a návrhů:

 Migrace pracovníků je způsobena rozdíly v mzdových mírách mezi státy

 Nebudou-li mzdové rozdíly, nebude pohyb pracovníků

 Vysoce kvalifikovaní reagují na výnosy z lidského kapitálu. Ty mohou být odlišné od celkové mzdy. Kvalifikovaní mohou jít opačným směrem než ostatní pracovníci.

 Pracovní trhy jsou hlavním determinantem pracovní migrace, jiné trhy nemají moc vlivu

 Způsob vlády kontrolovat migrační toky je regulovat jejich pracovní trh a pokusit se ovlivnit relevantní pracovní trh v jiné zemi

Neoklasické ekonomie: mikroekonomie

Mikroekonomické řešení je na bázi individuální volby a je v souladu s předešlým modelem (Todaro, 1980). Jedinec se rozhoduje, zda migrovat na základě výnosů a nákladů. Výnosy musí převažovat nad náklady. Na lidský kapitál je nahlíženo jako na investici. Lidé migrují tam, kde budou nejvíce produktivní, berou-li v potaz své schopnosti.

Aby se migranti dostali na místo, kde mohou být, co nejproduktivnější, musí nést náklady – investice spojené s cestováním, hledáním si práce, učením nového jazyka, atd.

Migranti provádějí odhady výnosů a nákladů jednotlivých zemí za nějaký čas. Očekávané výnosy v zemi, kam přicestovali se odhadují: pravděpodobností deportace z cílové země, pravděpodobnost zaměstnání, pravděpodobnost ve vlastní diaspoře, mzda, pokud seženou práci v diaspoře, faktor diskontování.

Migrant se vydá do země, kde očekává výnosy největší. V rovnice lze vyvodit několik závěrů a trochu jiné než makroekonomickém modelu:

 Pohyb migrantů nezáleží jen na rozdílu mezd, ale i na rozdílu v nezaměstnanosti mezi zeměmi

 Zvýší-li se lidský kapitál jednotlivce takovým způsobem, že zvýší pravděpodobnost dostání zaměstnání, tak je náchylnější k migraci

 Sociální podmínky, technologie, které snižují náklady k migraci, zvyšují pravděpodobnost přesunu

 Jedinci ze stejné země mohou mít velmi odlišné predispozice k migraci

 Celkové migrační proudy mezi zeměmi jsou jen sčítance na základě odhadnutých výnosů migrantů

 Nebudou-li mzdové rozdíly nebo rozdíly v mírách nezaměstnanosti, migrace nenastane

 Výška očekávaných výnosů vysvětluje velikost proudu migrantů mezi zeměmi

 Nerovnána na pracovním trhu je hlavním důvodem rozhodnutí migrovat

 Psychologické důvody mohou hrát roli. Je možné, že se migrant se přesune do země, nižší mírou očekávaných výnosů

Nová ekonomie

Nové teorie (Trejo, 1993) se zaměřují na jednotlivce, ale spíše na entity více lidí – rodiny, páry. Jednají tak společně, aby nejen maximalizovali příjem, ale i minimalizovali selhání nejen pracovního trhu.

Rodiny mohou diverzifikovat riziko alokováním zdrojů. Členové rodiny mohou být poslány na různé trhy práce, které nejsou vůbec anebo málo korelovány s místním trhem práce.

V nerozvinutých ekonomikách, kde nejsou vládní programy a soukromé pojištěni si nemohou dovolit, není jak minimalizovat ztrátu příjmu pro rodinu, se snížení rizika odehrává vysláním členů na jiný pracovní trh. Případy selhání trhu:

 Trhy pojištění zemědělské úrody - farmáři zasejí a tím sázejí na investici v podobě budoucí úrody. Pokud se nepodaří sklidit z nějakého důvodu, rodina čelí až hladu. Vyšlou-li člena rodiny na jiný pracovní trh, rodina může očekávat remitence, V rozvinutých zemí se farmáři mohou pojistit nebo jim pomůže vláda.

 Trhy futures - farmáři v rozvinutých zemí nemohou využívat trhů futures. Musí prodat úrodu za cenu v době žní. Nemohou takto diverzifikovat.

 Pojištění v nezaměstnanosti – když zaměstnanost klesá nebo se stane vážný úraz. Rodina v nerozvinutých ekonomikách se nemůže spolehnout anebo spolehnout jen velmi málo na pomoc v podobě pojištění v nezaměstnanosti. Tím lépe pokud je pracovní trh, kam vyslali rodinného člena, nekorelovaný nebo korelovaný negativně. Remitence jsou diverzifikací.

 Kapitálové trhy – pokud si farmáři chtějí pořídit lepší stroje, hnojiva, atd., tak se nemohou obrátit na banku pro žádost o půjčku, protože bankovní sektor je zpravidla nerozvinutý v nerozvinutých zemích. I v tomto případě může kapitál přijít od člena rodiny vyslaného na jiný pracovní trh.

Spíše než na maximalizaci příjmu se Noví ekonomové dívají na zvýšení příjmu k referenční skupině. Snížit svůj nedostatek ve své komunitě.

Čím se liší od neklasické ekonomie:

 Rodiny, domácnosti a jiné entity jsou vhodné pro analýzu migrace, ne jednotlivci

 Mzdové rozdíly nemusí být důvodem k mezinárodní migraci. Rodiny mohou diverzifikovat migraci na národní úrovni

 Mezinárodní migrace a lokální produkce nejsou vzájemně si odporující varianty. Rodina se může zúčastnit obojího. Rozvinutí regionu nemusí snížit migraci.

 Mezinárodní migrace nepřestane, když zmizí mzdové rozdíly.

 Stejný očekávaný výnos nebude mít stejný efekt. Záleží na příjmové rozložení komunity, ze které migranti pochází

 Vládní zásahy mohou ovlivnit příjmy komunity a tím ovlivnit migraci

Teorie duálního trhu práce

Tato teorie (Piore, 1979) tvrdí, že migrace je výhradně způsobena poptávkou po práci moderních industrializovaných států. Poptávka po migrantech je znak rozvinutých ekonomik.

 Strukturální inflace. Mzda neodpovídá jen poptávce a nabídce, ale také sociálnímu statutu, prestiži a hierarchie. Když se firma snaží přilákat nekvalifikované pracovníky, nemůže zvednout platy, neboť by v hierarchii musela zvednout plat každému. Proto firma najímá migranty.

 Problémy motivace. Většina pracovní síly nepracuje jen pro plat, ale také pro sociální status nebo prestiž. Spodní patro hierarchie místních pracovníků má proto problémy s motivací. Ale migrační pracovníci už takové problémy mít nemusí, remitence jim zaručují sociální postavení v jejich domácí zemi.

 Demografie. Historicky mladí lidé a ženy nejvíce pracovali ve spodních patrech hierarchie podniků. Ženy se vyskytovaly na trhu práce do prvního dítěte. Nicméně v moderních ekonomikách jsou důležitou součástí pracovního trhu a jejich příjmy jsou důležitou složkou rodiny.

Teorie duálních trhů se nijak nezabývá důvody pro emigraci. Není v konfliktu s neoklasickou ekonomií. Závěry:

 Mezinárodní migrace je založená na poptávce z rozvinutých zemí.

 Mzdové rozdíly jsou irelevantní. Strukturální potřeby jsou důležitější. Podniky mají potřebu najímat migranty, aby mzdy udrželi ve stejné výši.

 Mzdy nekvalifikovaných mohou padat, od zvyšování je sociální a intencionální zábrany

 Vlády spíše neovlivňují mezinárodní migraci se svými zásahy, které jen lehce mění mzdy nebo míru nezaměstnanosti.

Teorie světového systému

Tato teorie (Alejandro Portes, 1981) je založená tom, že kapitalistické společnosti vnikají do nekapitastických společností na okraji, tvoří v nich mobilní populaci, která je ochotna migrovat do zahraničí.

Pro zisky a velké bohatství firmy vstoupili do nerozvinutých zemí, aby hledali půdu, suroviny, nové spotřebitele. Dříve přišla pomoc od administrátora kolonií, dnes si nakloní elity státu.

Migrace je způsobena kapitalismem. Lidský kapitál byl nevyhnutelně začleněn do světové ekonomiky.

 Půda. Kapitalisté se snaží sdružovat pole, mechanizovat produkci, hnojit a používat výnosnější semena. Sdružování polí zničí místní zvyky a práva ohledně polí. Mechanizace sníží poptávku po práci. Výnosnější semena sníží cenu za jednotku produkce a vytlačí malé farmáře z trhu.

 Suroviny. Těžba surovin ničí místní ekonomickou a sociální organizaci. Podporuje mobilitu práce napříč nerozvinutými ekonomikami.

 Materiální spojení. Kapitalistické firmy si přejí mít spojení se svou investicí. Staví komunikační kanály a transportní mechanismy

 Ideologické spojení. Investice tvoří dlouhotrvající, někdy koloniální, spojení. Mají podobné školní systémy, učí se stejný jazyk.

 Globální města. Globální města jsou centra bankovnictví, obchodu, politiky, atd. Například Londýn, New York a Tokio. V těchto městech je vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která vytváří silnou poptávku po nekvalifikované práci. Je tu tedy velká poptávka po nekvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných.

Světové systémy vyvozují tyto závěry:

 Mezinárodní migrace je přirozený jev kapitalismu v nerozvinutých zemí. Vniknutí do těchto zemí byl katalyzátor migrace.

 Proud migrace následuje proudění kapitálu a zboží, jen opačném směru.

 Mezinárodní migrace je nepravděpodobnější mezi kolonizátorem a kolonizovaným. Sdílí jazyk, atd.

 Vlády mohou ovlivnit migraci regulováním investic prodění kapitálu a zboží. Takové vládní zásahy jsou nepravděpodobné.

 Mezinárodní migrace má málo co dělat se mzdovými rozdíly mezi zeměmi, sleduje spíše strukturu globální ekonomiky.

Teorie sítě

Sítě migrantů (Massey, 1990) jsou nastaveny tak, aby spojovali migranty již usazené, a ty které na migraci myslí. Sítě snižují zisky a náklady migrace, a zvyšují očekávané výnosy. Sítě představují sociální kapitál, který pomůže snáze najít práci.

Zvětšování sítí zvyšuje pravděpodobnost migrace, která opět zvětšuje síť. Časem se migrační chování rozvine do všech tříd společností, ze které lidé migrují. Myšlenky za tím jsou:

 Snižování nákladů. První migranti nemají žádné vazby ke státu, do kterého migrují, a proto je migrace velmi nákladná, o to víc, pokud migranti nemají pracovní povolení. Další vlny migrantů mají situaci jednodušší, mohou navázat spojení se sítí migrantů předchozích vln, která už má kontakty na svět nemigrantů. Velikosti udržitelnosti takových sítí je hranice, kdy sama potřebuje sociální strukturu, aby absorbovala migraci

 Snižování rizik. Migrace jako diverzifikace rizika je usnadněna existencí sítí. Krátké hledání a stabilita práce snižují riziko. Velikostí sítě se riziko snižuje.

Teorie sítě vnímá migraci jako rozhodní individuální nebo rodiny. Pravděpodobnost rozhodnutí k migraci se se zvyšuje velikostí sítě do určitého bodu. Vyplývá několik bodů:

 Migrace se díky sítí široce rozvíjí až do bodu, kdy všichni, co si přáli migrovat, tak učinili

 Proud migrace mezi zeměmi není příliš korelován se mzdovými rozdíly.

 Příčiny, které zprvu migraci způsobily, se stanou postupem času s rozšiřováním sítě nepodstatné.

 Čím se síť stává větší a rizika a náklady padají, migrace se přestává být selektivní. A síť se stává odrazem migrující společnosti

 Vláda má velké problémy proud migrace kontrolovat, jakmile se síť stane rozšířená.

Příloha 2:seznam států

[1] "Afghanistan"

[2] "Albania"

[3] "Algeria"

[4] "Armenia"

[5] "Azerbaijan"

[6] "Bangladesh"

[7] "Bosnia and Herzegovina"

[8] "Cameroon"

[9] "Côte D'Ivoire"

[10] "Democratic Republic of the Congo"

[11] "Egypt"

[12] "Eritrea"

[13] "Ethiopia"

[14] "Gambia (Islamic Republic of the)"

[15] "Georgia"

[16] "Ghana"

[17] "Guinea"

[18] "Haiti"

[19] "China"

[20] "India"

[21] "Iran (Islamic Republic of)"

[22] "Iraq"

[23] "Mali"

[24] "Morocco"

[25] "Nigeria"

[26] "Pakistan"

[27] "Russian Federation"

[28] "Senegal"

[29] "Serbia"

[30] "Somalia"

[31] "Sri Lanka"

[32] "Sudan"

[33] "Syrian Arab Republic"

[34] "The former Yugoslav Republic of Macedonia"

[35] "Turkey"

[36] "Ukraine"

[37] "Viet Nam"

[38] "Zimbabwe"

Příloha 3:Teroristické organizace id Oranizace původ 1 Abu Hafs al-Masri Brigades Non-European 2 Activists Unknown 3 Afghan Revolutionary Front Non-European 4 Al-Qaida Non-European 5 Al-Qaida in Iraq Non-European 6 Al-Qaida in the Arabian Peninsula (AQAP) Non-European 7 Al-Qaida Organization for Jihad in Sweden European 8 Albanian Liberation Army European 9 Albanian National Army (ANA) European 10 Albanian Separatists European 11 Albanians European 12 Alexandros Grigoropoulos Anarchist Attack Group European 13 All Coppers Are Bastards (ACAB) European 14 Anarchist Action (CA / United States) Non-European

15 Anarchist Anti-Capitalist Action Group European 16 Anarchist Attack Consortium European 17 Anarchist Cell Acca (C.A.A.) European 18 Anarchist Commando Nestor Makhno Group European 19 Anarchist Faction European 20 Anarchist Liberation Brigade European 21 Anarchist Squad European 22 Anarchist Struggle European 23 Anarchists Unknown 24 Anarchists Attack Team European 25 Angry Brigade European 26 Angry Foxes Cell European 27 Animal Liberation Front (ALF) European 28 Animal Rights Activists Unknown 29 Animal Rights Militia European 30 Anonymous Underground Movement (MCA) European 31 Ansaru ash-Sharia (Russia) European 32 Anti-Clerical Pro-Sex Toys Group European 33 Anti-Democratic Struggle European 34 Anti-Government Rebels European 35 Anti-Imperialist Territorial Nuclei (NTA) European 36 Anti-State Justice European 37 Armata Corsa European 38 Armed Forces of the Chechen Republic of Ichkeria European 39 Armed Group for the Defence of the People European 40 Armed Revolutionary Action (ENEDRA) European 41 Army of the Republic of Ilirida European 42 Association Totalement Anti-Guerre (ATAG) European 43 Athens and Thessaloniki Arsonist Nuclei European 44 Attack Teams for the Dissolution of the Nation (Greece) European 45 Autonomous Decorators European 46 Babbar Khalsa International (BKI) Non-European 47 Basque Fatherland and Freedom (ETA) European 48 Basque Separatists European 49 Black and Red Anarchist and Anti-Authoritarians Initiative (Greece) European 50 Black Hawks (Anti-Wahhabists) European 51 Black Star Unknown 52 Borderless Solidarity Cell (BSC) European 53 Breton Liberation Front (FLB) European 54 Caspian Group European

55 Catholic Reaction Force European 56 Caucasus Emirate European 57 Caucasus Province of the Islamic State European 58 CCCCC European 59 Circle of Violators/Nucleus Lovers of Anomy European 60 Civilian Defense Unknown 61 Comite d'Action Viticole European 62 Conspiracy of Cells of Fire European 63 Continuity Irish Republican Army (CIRA) European 64 Corsican National Liberation Front (FLNC) European 65 Corsican Nationalists European 66 Corsican Separatists European 67 Cossack Separatists European 68 Council for the Destruction of Order European 69 Croat Democratic Union European 70 Dagestani Shari'ah Jamaat European 71 Democratic Iraqi Opposition of Germany European 72 Deniers of Holidays European 73 Detonators of Social Uprisings European 74 Dissident Unknown 75 Dissident Republicans European 76 Donetsk People's Republic European 77 Donskoy Army European 78 Earth Liberation Front (ELF) European 79 English Defense League (EDL) European 80 Enraged Revolutionaries European 81 Epanastatiki Anatropi (Revolutionary Overthrow) European 82 Erotic Anti-authority Cells European 83 Extremists Unknown 84 February 12 Movement European 85 Fighters of Democratic Latvia European 86 First of October Antifascist Resistance Group (GRAPO) European 87 Forbidden Blockade (Greece) European 88 Former Soldiers/Police European 89 Free Network South (Freies Netz Sued) European 90 French Armed Islamic Front European 91 Friends of Freedom European 92 Friends of Loukanikos European 93 Gangs of Conscience European 94 German Resistance Movement European

95 Global Intifada Non-European 96 Group of Carlo Giuliani European 97 Group of Popular Fighters European 98 Groups for Dissemination of Revolutionary Theory and Action European 99 Grozny Jamaat European 100 Guerrillas Unknown 101 Gunmen Unknown 102 Haika European 103 Hekla Reception Committee-Initiative for More Social Eruptions European 104 Hezbollah Non-European 105 Hizb al-Tahrir al-Islami (HT) Non-European 106 Hofstad Network European 107 Hoodie Wearers European 108 Hutus Non-European 109 Chechen Rebels European 110 Iconoclasts Unknown 111 Illuminating Paths of Solidarity European 112 Incendiary Committee of Solidarity for Detainees European 113 Informal Anarchist Federation European 114 Ingush Rebels European 115 Instigators of Social Explosion European 116 International Revolutionary Front European 117 International Solidarity Unknown 118 Iparretarrak (IK) European 119 Irish National Liberation Army (INLA) European 120 Irish Republican Army (IRA) European 121 Irish Republican Extremists European 122 Islambouli Brigades of al-Qaida Non-European 123 Islamic International Peacekeeping Brigade (IIPB) European 124 Islamic State of Iraq and the Levant (ISIL) Non-European 125 Islamist Extremists Unknown 126 Izberbash Gang European 127 Jewish Defense League (JDL) Non-European 128 Jund al-Khilafa Non-European 129 Karabulak Gang European 130 Kata'ib al-Khoul European 131 Kharkiv Partisans European 132 Kosovo Liberation Army (KLA) European 133 Kurdistan Workers' Party (PKK) Non-European 134 Last Generation European

135 Left-Wing Extremists European 136 Left wing activists European 137 Liberation Army for Presevo, Medvedja and Bujanovac (UCPMB) European 138 Liberation Tigers of Tamil Eelam (LTTE) European 139 Loyalist Action Force European 140 Loyalist Volunteer Forces (LVF) European 141 Loyalists European 142 Luhansk People's Republic European 143 LW European 144 Macedonian nationalists European 145 Makhachkala Gang European 146 Mateo Morral Insurrectionist Commandos European 147 Militant Forces Against Huntingdon European 148 Militant Minority (Greece) European 149 Militant Organization of Russian Nationalists European 150 Militant People's Revolutionary Forces European 151 Mlada Bosna European 152 Muslim Fundamentalists Unknown 153 Muslim Separatists Unknown 154 National Bolshevik Party (Partiya Natsionalnikh Bolshevikov â€“ PNB) European 155 National Liberation Army (NLA) (Macedonia) European 156 National Liberation Front of Provence (FLNP) European 157 National Socialist Underground European 158 Neo-Nazi Group European 159 New Revolutionary Popular Struggle (NELA) European 160 Nihilistic Patrol and Neighborhood Arsonists European 161 Nihilists Faction European 162 November 17 Revolutionary Organization (N17RO) European 163 NVF European 164 Odessa Underground European 165 Oglaigh na hEireann European 166 Orange Volunteers (OV) European 167 Organization for Revolutionary Self Defense European 168 Other Unknown 169 Otpor European 170 Overall Deniers of Joining the Existing European 171 Paramilitaries Unknown 172 Paramilitary members European 173 People's Fighter Group (Band of Popular Fighters) European 174 Popular Resistance (Laiki Antistasi) European

175 Popular Revolutionary Action European 176 Popular Will (Greece) European 177 Powers of the Revolutionary Arc European 178 Pro-Russia Militia European 179 Proletarian Assault Group European 180 Proletarian Nuclei for Communism European 181 Proletarian Solidarity European 182 Proletariat Self-defense Groups European 183 Protestant Extremists European 184 Provisional RSPCA European 185 Rabid Brothers of Giuliani European 186 Random Anarchists European 187 Real Irish Republican Army (RIRA) European 188 Real Ulster Freedom Fighters (UFF) - Northern Ireland European 189 Rebellious Group Lambros Foundas European 190 Rebels Unknown 191 Red Brigades Fighting Communist Party (BR-PCC) European 192 Red Brigades Fighting Communist Union (BR-UCC) European 193 Red Hand Defenders (RHD) European 194 Republican Action Against Drugs (RAAD) European 195 Resistance Cell European 196 Resistencia Galega European 197 Resistenza Corsa European 198 Revenge Movement European 199 Revolutionaries of the Streets European 200 Revolutionary Action of Liberation European 201 Revolutionary Cells Network (SRN) European 202 Revolutionary Continuity European 203 Revolutionary Leninist Brigades European 204 Revolutionary Liberation Action (Epanastatiki Apelevtherotiki Drasi) - Greece European 205 Revolutionary Nuclei European 206 Revolutionary Perspective European 207 Revolutionary Proletarian Initiative Nuclei (NIPR) European 208 Revolutionary Struggle European 209 Revolutionary Violence Units European 210 Right-Wing Extremists European 211 Right Sector European 212 Riyadus-Salikhin Reconnaissance and Sabotage Battalion of Chechen Martyrs European 213 Rubicon (Rouvikonas) European 214 Russian separatists European

215 Russian Unity European 216 Sardinian Autonomy Movement European 217 Sayfullakh European 218 Scottish National Liberation Army European 219 Secret Organization of al-Qaida in Europe Non-European 220 Sect of Revolutionaries (Greece) European 221 Separatists Unknown 222 Serb Radical Party European 223 Sisters in Arms European 224 Skinheads European 225 Solidarity with imprisoned members of Action Directe (AD) European 226 South Londonderry Volunteers (SLV) European 227 Special Purpose Islamic Regiment (SPIR) Non-European 228 Terrorists Guerrilla Group European 229 The Black Sun European 230 The Irish Volunteers European 231 The Justice Department Unknown 232 The New Irish Republican Army European 233 The Third Way (Der III. Weg) European 234 The War That Was Never Declared European 235 Ukrainian Insurgent Army European 236 Ukrainian Nationalist Group European 237 Ulster Freedom Fighters (UFF) European 238 Ulster Volunteer Force (UVF) European 239 Unaffiliated Individual(s) Unknown 240 Unknown Unknown 241 Unsubordinated Desires European 242 Urban Guerrilla War European 243 Vanguard of Red Youth (AKM) European 244 Wahhabi Movement European 245 White Extremists European 246 Wild Freedom European 247 Youths Unknown 248 Zemun Clan European 249 Zero Tolerance European

id Zdroj

1 http://1.usa.gov/1lBPYV1 2

3 https://www.jihadwatch.org/2008/12/afghan-revolutionary-front-plants-explosives-in-paris-department-store

4 http://1.usa.gov/1lBPYV1

5 http://1.usa.gov/1lBPYV1

6 http://1.usa.gov/1lBPYV1 7 http://www.trackingterrorism.org/group/al-qaeda-organization-jihad-sweden 8 https://en.wikipedia.org/wiki/National_Liberation_Army_(Macedonia) 9 http://www.trackingterrorism.org/group/albanian-national-army-0 10 11 12 https://en-contrainfo.espiv.net/2015/12/08/greece-incendiary-attack-by-alexandros-grigoropoulos-cell-fai-in-athens/ 13 https://en.wikipedia.org/wiki/A.C.A.B. 14 15 16 http://greece.greekreporter.com/2014/12/26/anarchist-group-claims-responsibility-for-failed-bomb-attack/ 17 http://325.nostate.net/tag/cellula-anarchica-acca-c-a-a/ 18 http://www.ekathimerini.com/166409/article/ekathimerini/news/new-group-claims-responsibility-for-exarchia-arson-attack 19 http://www.trackingterrorism.org/group/anarchist-faction 20 http://www.trackingterrorism.org/group/anarchist-liberation-brigade 21 22 http://www.trackingterrorism.org/group/anarchist-struggle 23 24 http://www.trackingterrorism.org/group/anarchist-attack-teams 25 http://www.trackingterrorism.org/group/angry-brigade 26 http://325.nostate.net/tag/angry-foxes-cell-in-collaboration-with-acab/ 27 http://www.animalliberationfront.com/ 28 29 http://www.animalliberationfront.com/ALFront/Actions-UK/alfarm.htm 30 http://www.trackingterrorism.org/group/anonymous-underground-movement-mca 31 32 https://www.theguardian.com/world/2013/apr/19/spanish-anarchists-catholics-explosive-vibrators 33 34 35 http://fas.org/irp/world/para/nta.htm 36 http://anarchistnews.org/content/greece-anti-state-justice-strikes-again 37 http://www.trackingterrorism.org/group/armata-corsa 38 39 40 http://www.trackingterrorism.org/group/armed-revolutionary-action-greece-enedra 41 http://www.trackingterrorism.org/group/army-republic-ilirida 42 http://www.trackingterrorism.org/group/association-totalement-anti-guerre-atag 43

44 45 http://www.dialoginternational.com/dialog_international/2007/06/mitt-romney-and.html 46 http://www.satp.org/satporgtp/countries/india/states/punjab/terrorist_outfits/BKI.htm 47 48 49 50 http://www.trackingterrorism.org/group/black-hawks-anti-wahhabists 51 52 http://www.bristolpost.co.uk/anarchists-claim-responsibility-arson-border/story-19436115-detail/story.html 53 http://www.trackingterrorism.org/group/breton-liberation-front-flb 54 55 http://www.trackingterrorism.org/group/catholic-reaction-force 56 http://www.globalsecurity.org/military/world/para/ik.htm 57 http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2015/09/247433.htm 58 59 60 61 http://www.midilibre.fr/2016/07/20/le-comite-d-action-viticole-incendie-un-negoce-en-vins,1369156.php 62 http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2011/10/175362.htm 63 http://www.globalsecurity.org/military/world/para/cira.htm 64 http://www.independent.co.uk/news/world/europe/corsican-terror-group-lays-down-arms-in-battle-for-independence-from-france- 9569569.html 65 66 67 68 69 https://books.google.cz/books?id=sl- BAgAAQBAJ&pg=PA33&lpg=PA33&dq=%22Croat+Democratic+Union%22&source=bl&ots=cqqBX1A3kg&sig=pULFx6yUF5CQ- pq2lJ2NZySY_PE&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwixhOP2zpTQAhXCcRQKHaF- B70Q6AEINDAE#v=onepage&q=%22Croat%20Democratic%20Union%22&f=false 70 http://www.trackingterrorism.org/group/dagestani-shariah-jamaat 71 http://www.trackingterrorism.org/group/democratic-iraqi-opposition-germany 72 73 74 75 https://www.theguardian.com/world/2016/sep/24/dissident-irish-republicans-launch-new-political-party 76 http://mid-dnr.su/en/ 77 78 http://earth-liberation-front.com/ 79 http://www.englishdefenceleague.org.uk/ 80 http://www.trackingterrorism.org/group/enraged-revolutionaries 81 http://www.inewsgr.com/23/i--epanastatiki-anatropi-anelave-tin-efthyni-gia-ti-vomva-sti-vila-tou-n--tsakou.htm

82 http://www.irishtimes.com/news/erotic-group-attacks-viagra-1.246038 83 84 http://www.trackingterrorism.org/group/february-12-movement-urban-warfare-guerrilla 85 86 http://fas.org/irp/world/para/01_oct.htm 87 88 89 http://www.romea.cz/en/news/german-state-of-bavaria-bans-largest-neo-nazi-organization-in-the-country 90 http://www.trackingterrorism.org/group/french-armed-islamic-front 91 http://www.trackingterrorism.org/group/friends-freedom-belarus 92 http://www.trackingterrorism.org/group/friends-loukanikos 93 http://www.trackingterrorism.org/group/gangs-conscience 94 95 96 http://www.trackingterrorism.org/group/group-carlo-giuliani 97 http://325.nostate.net/tag/group-of-popular-fighters/ 98 99 100 101 102 03/09/2001: 15 attackers suspected of belonging to the Basque Separatist youth organization Haika set fire to a bus belonging to the San Sebastian municipal company in San Sebastian, Spain. The perpetrators set the bus on fire after stoning the vehicle. The bus driver put the fire out quickly. Although the bus sustained some damage, no one was hurt in the attack. 103 http://www.baader-meinhof.com/tag/hekla-reception-committee/ 104 http://www.state.gov/j/ct/rls/other/des/123085.htm 105 http://www.globalsecurity.org/military/world/para/hizb-ut-tahrir.htm 106 http://www.trackingterrorism.org/group/hofstad-network 107 108 https://www.britannica.com/topic/Hutu 109 110 111 http://www.trackingterrorism.org/group/illuminating-paths-solidarity 112 113 http://www.trackingterrorism.org/group/informal-anarchist-federation-fai 114 115 http://greece.greekreporter.com/2013/01/25/anarchy-at-home-blows-up-tsipras-u-s-tour/ 116 117 118 http://mokoka.free.fr/info_ik2.htm 119 http://www.bbc.com/news/uk-northern-ireland-11090412 120 https://www.britannica.com/topic/Irish-Republican-Army

121 122 http://www.trackingterrorism.org/group/al-islambouli-brigades-al-qaeda 123 http://fas.org/irp/world/para/iipb.htm 124 http://www.state.gov/j/ct/rls/other/des/123085.htm 125 126 http://terrorist-groups.insidegov.com/l/7567/Izberbash-Gang 127 http://www.jdl.org/ 128 https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/538297/20160715-Proscription-website-update.pdf 129 http://terrorist-groups.insidegov.com/l/7680/Karabulak-Gang 130 https://jamestown.org/program/the-truth-about-the-kataib-al-khoul-ossetian-jamaat/#! 131 http://time.com/3768762/pro-russian-partisans-ukraine/ 132 https://www.britannica.com/topic/Kosovo-Liberation-Army 133 http://www.bbc.com/news/world-europe-20971100 134 135 136 137 http://www.globalsecurity.org/military/world/serbia/south-serbia.htm 138 http://www.aljazeera.com/focus/2008/11/2008112019115851343.html 139 http://www.trackingterrorism.org/group/loyalist-action-force 140 http://fas.org/irp/world/para/lvf.htm 141 142 http://www.conifa.org/en/members/luhansk/ 143 144 145 http://www.kommersant.com/p700495/r_500/The_Last_but_One_Gang_of_Militants_Burnt_in_Makhachkala/ 146 http://www.trackingterrorism.org/group/mateo-morral-commando 147 http://www.trackingterrorism.org/group/militant-forces-against-huntingdon-life-sciences-mfah 148 149 150 http://actforfree.nostate.net/?cat=1053 151 152 153 154 http://www.trackingterrorism.org/group/national-bolshevik-party-pnb 155 156 http://www.thelocal.fr/20140528/france-europes-capital-of-terrorism 157 https://www.theguardian.com/world/2015/dec/09/german-woman-on-trial-for-neo-nazi-murders-breaks-silence-over-attacks 158 159 http://www.trackingterrorism.org/group/new-revolutionary-popular-struggle-nela 160 http://www.balkaneu.com/nihilistic-patrol-responsibility-arson-attack-offices-syriza-patissia/

161 http://www.trackingterrorism.org/group/nihilist-faction-greece 162 http://www.cfr.org/greece/november-17-revolutionary-peoples-struggle-revolutionary-struggle-greece-leftists/p9275 163 164 165 http://republican-news.org/current/news/2010/11/interview_with_oglaigh_na_heir.html#.WB94gWrhDIU 166 http://www.trackingterrorism.org/group/orange-volunteers-ov 167 http://www.tovima.gr/en/article/?aid=612019 168 169 https://www.nonviolent-conflict.org/otpor-and-the-struggle-for-democracy-in-serbia-1998-2000/ 170 171 172 173 174 175 http://www.trackingterrorism.org/group/popular-revolutionary-action-greece 176 177 178 179 180 http://www.trackingterrorism.org/group/proletarian-nuclei-communism-italy 181 https://325.nostate.net/tag/proletarian-solidarity-cell-network-revolutionary-cells/ 182 183 184 http://www.trackingterrorism.org/group/provisional-rspca 185 http://www.trackingterrorism.org/group/rabid-brothers-giuliani 186 187 http://fas.org/irp/world/para/nira.htm 188 https://www.theguardian.com/uk/2000/jun/20/northernireland.uksecurity 189 http://terrorist-groups.insidegov.com/l/7908/Rebellious-Group-Lambros-Foundas 190 191 http://web.stanford.edu/group/mappingmilitants/cgi-bin/groups/view/233 192 http://terrorist-groups.insidegov.com/l/7912/Red-Brigades-Fighting-Communist-Union 193 https://fas.org/irp/world/para/rhd.htm 194 http://www.trackingterrorism.org/group/republican-action-against-drugs-raad 195 196 http://www.abc.es/espana/galicia/abci-resistencia-galega-decada-atentando-201511081217_noticia.html 197 198 199 http://www.trackingterrorism.org/group/revolutionaries-streets 200 http://www.trackingterrorism.org/group/revolutionary-action-liberation-greece

201 202 203 http://www.trackingterrorism.org/group/revolutionary-leninist-brigades 204 205 http://fas.org/irp/world/para/nuclei.htm 206 207 http://fas.org/irp/world/para/nipr.htm 208 209 http://www.trackingterrorism.org/group/revolutionary-violence-units-rvg-greece 210 211 http://www.bbc.com/news/world-europe-27173857 212 http://web.stanford.edu/group/mappingmilitants/cgi-bin/groups/view/413 213 https://www.google.cz/search?q=Rubicon+(Rouvikonas)&oq=Rubicon+(Rouvikonas)&aqs=chrome..69i57.248j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF- 8 214 215 http://en.interfax.com.ua/news/general/126937.html#.UUzMyKnCus0 216 217 http://www.chechensinsyria.com/?tag=sayfullakh-shishanis-jamaat 218 http://www.trackingterrorism.org/group/scottish-national-liberation-army 219 220 221 222 http://www.balkaninsight.com/en/article/who-is-who-political-parties-in-serbia 223 224 225 226 http://www.trackingterrorism.org/group/south-londonderry-volunteers 227 https://www.un.org/sc/suborg/en/sanctions/1267/aq_sanctions_list/summaries/entity/special-purpose-islamic-regiment-(spir) 228 229 http://www.trackingterrorism.org/group/black-sun-serbia 230 http://www.military.ie/en/info-centre/defence-forces-history/foundation-of-the-volunteers/ 231 232 http://www.theweek.co.uk/72541/what-is-the-new-ira-and-how-dangerous-is-it 233 http://www.swr.de/report/drahtzieher-des-hasses-wie-der-iii/04/- /id=233454/did=15854616/mpdid=15949318/nid=233454/8w6568/index.html 234 235 236 237 http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/northern_ireland/8442746.stm 238 http://www.bbc.com/news/uk-northern-ireland-11313364 239

240 241 242 243 http://www.trackingterrorism.org/group/vanguard-red-youth-akm 244 http://www.telegraph.co.uk/news/2016/03/29/what-is-wahhabism-the-reactionary-branch-of-islam-said-to-be-the/ 245 246 247 248 http://www.telegraf.rs/english/1491795-latest-details-about-zemun-clans-hidden-treasure-heres-why-and-where-simovic-brothers-buried- shiptars-cash-and-gold 249

100