18. Ve 19. Yüzyıllarda Opera Librettolarında Oryantalist Etkilerin

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

18. Ve 19. Yüzyıllarda Opera Librettolarında Oryantalist Etkilerin T.C. İstanbul Üniversitesi Sosyal Bilimler Enstitüsü Opera Anasanat Dalı Yüksek Lisans Tezi 18. VE 19. YÜZYILLARDA OPERA LİBRETTOLARINDA ORYANTAL İST ETK İLER İN ARA ŞTIRILMASI VE KAR ŞILA ŞTIRILMASI İlhan U ğur Yazar 2501020547 Tez Danı şmanı: Prof. Dr. A. Müfit Bayra şa İstanbul- Şubat 2006 ÖZ Bu çalı şma kavramsal çerçevede Batı ve Do ğu olarak i şaretlenen iki kültürün özellikle 18 ve 19.Yüzyıl’da birbirleri ile olan ili şkileri di ğer bir deyi şle de birbirine olan ilgisini incelemeyi amaç edinmi ştir. Konunun Batı sahne sanatları alanındaki yansıması ise 18. Yüzyıl’da yazılmı ş olan George Frederick Händel’in “Tamerlano” Operası ve Wolfgang Amedeus Mozart’ın “Saraydan Kız Kaçırma” Operası, 19:Yüzyıl’da ise Gioachino Rossini’nin “ İtalya’da Bir Türk” ve Giuseppe Verdi tarafından kaleme alınan “Aida” Operası’ndan yola çıkarak incelenmi ştir. Bu dört operanın librettolarının incelenerek, yazıldı ğı tarihlerin karakteristik analizini yapma ve oryantalizm kavramının ekseninde Batı’nın Do ğu’ya bakı şını ortaya çıkartma adına en belirgin örnekler oldu ğunu söylemek ABSTRACT This study aims to examine the relationship of the two cultures known as the west and the east; in other words their interest in each other, especially in the 18th and 19th century within a conceptul frame. The reflactions of the issue on western stage arts are examined through the opera of ‘Tamerlano’ by George Frederick Händel and the opera of ‘Die Entführung aus dem Serail ’ by Wolfgang Amedeus Mozart in the 18th century and ‘ İl Turco in İtalia’ by Gioachino Rossini and the opera of ‘Aida’ by Giuseppe Verdi in the 19th century. The librettos of these four operas can be seen as the most significant examples of showing the western view of the East and analyzing the characteristics of the centuries in which they were written within the frame of orientalism. In this aspect, the historical telling in the introduction of the study becomes concrete in the librettos to be studied and the comparison of two centuries are shown under the light of these operas. iii ÖNSÖZ Bu Tez’in hazırlanmasında yardımlarını ve eme ğini esirgemeyen, Tez Danı şmanım Prof. Dr. A. Müfit Bayra şa’ya ve ayrıca Tez’im ile ilgili yaptıkları katkılarından dolayı sırasıyla; Prof. Dr. Güzin Gürel, Yrd. Doç. Çiçek Kanter, Yrd. Doç. Şebnem Ünal ve Yrd. Doç. Zehra tarım Özbal’a te şekkür etmeyi bir borç biliyorum. Çevirilerindeki yardımlarından dolayı karde şim Ö ğrt.Gör. Ulvi Can Yazar’a, tez içerisindeki resimlerin düzeninde yardımlarından dolayı karde şim Mustafa Cemil Yazar’a, maddi ve manevi desteklerinden dolayı annem Asiye Yazar’a ve babam Adnan Yazar’a yanımda olarak verdikleri desteklerden dolayı şükranlarımı ve te şekkürlerimi sunmak istiyorum. iv İÇİNDEK İLER ÖZ ..............................................................................................................................iii ABSTRACT ..............................................................................................................iii ÖNSÖZ ......................................................................................................................iv İÇİNDEK İLER ..........................................................................................................v TABLO L İSTES İ .....................................................................................................vii RES İM L İSTES İ ....................................................................................................viii 1. G İRİŞ ......................................................................................................................1 2. ORYANTAL İZM VE GEL İŞİM SÜREC İ........................................... ......................3 2.1. Oryantalizm Terimi, Terimin İlk Kullanımı……………………………...3 2.2. Oryantalizme Farklı Yakla şımlar ..............................................................4 2.3. “Do ğu” Ne“Batı” Ne? ...............................................................................5 2.4. Do ğu – Batı Ayrımı ...................................................................................7 2.5. Oryantalizme Do ğru ..................................................................................9 2.5.1. Do ğu – Batı Arasındaki Çatı şmaların Ba şlangıcı: Haçlı Seferleri ve Temelindeki İslam Önyargısı ........................9 2.5.2. Osmanlı Tehdidi .......................................................................11 2.5.3. Do ğu Gezileri ...........................................................................11 2.5.4. Avrupa Merkezci Tarih Olgusu ................................................12 2.6. Oryantalizmin Akademik Bir Disiplin Halini Alması .............................12 2.6.1. Napolyon’un Mısır Seferi ve Mısır Bilimine ( Ejiptoloji) Duyulan İlgi ............................................................................13 2.6.2. Dil Ara ştırmaları ......................................................................15 2.6.3. Oryantalist Ara ştırma Okullarının Kurulu şu ...........................16 2.6.4. Arkeolojik Ara ştırmalar ...........................................................17 2.6.5. Uluslararası Sergiler ................................................................18 2.6.6. Gezi Ko şulları ve Turizm ........................................................18 2.6.7. Romantizmin Etkisi .................................................................18 v 3. 18. YÜZYIL OSMANLI AVRUPA İLİŞ KİLER İ .............................................20 3.1. 18. Yüzyılda Osmanlı Fransa ili şkileri ve……........................................20 3.2. 18.Yüzyılda Osmanlı – Avusturya İmparatorlu ğu ili şkileri…………….24 3.3. 18. ve 19.Yüzyıllarda De ğişen Türk İmgesinin Opera Librettolarında Yansımaları .............................................................................................26 4. 18. VE 19. YÜZYIL OPERA L İBRETTOLARINDA ORYANTAL İST ETK İLERİNİN ARA ŞTIRILMASI ...................................................................34 4.1. 18. ve 19. Yüzyıl Librettolarına Kaynaklık Eden Yapıtlar ......................34 4.2. 18.Yüzyıl’da Bajazet Operasında Oryantalist Etkilerin İncelenmesi .....37 4.2.1. Opera’nın Konusu ....................................................................38 4.2.2. Opera Librettosunda Oryantalist Etkilerin İncelenmesi ...........40 4.3. 18. Yüzyıl’da Saraydan Kız Kaçırma Operasında Oryantalist Etkilerin İncelenmesi ............................................................................................46 4.3.1. Operanın Konusu .....................................................................46 4.3.2. Opera Librettosunda Oryantalist Etkilerin İncelenmesi ...........48 4.4. 19. Yüzyıl’da Oryantalist Etkilerin “ İtalya’da Bir Türk” Operasında İncelenmesi ............................................................................................59 4.4.1. Operanın Konusu .....................................................................59 4.4.2. Opera Librettosunda Oryantalist Etkilerin İncelenmesi ...........61 4.5. 19. Yüzyıl’da Oryantalist Etkilerin “Aida” Operasında İncelenmesi ....66 4.5.1. Operanın Konusu .....................................................................67 4.5.2. Opera Librettosunda Oryantalist Etkilerin İncelenmesi ...........70 4.6 Oryantalizm ve Müzik İli şkisi………………………………………….74 4.7. 18. ve 19.Yüzyıl’da Opera Librettolarında Oryantalist Etkilerin Kar şıla ştırılması .....................................................................................77 5. SONUÇ .................................................................................................................85 TABLOLAR ………………………………………..................................................90 KAYNAKÇA .............................................................................................................95 vi TABLO L İSTES İ Tablo1. 18. Yüzyıl’da Librettosunda Osmanlı - Türk Konulu Operalar…………...90 Tablo2. 19. Yüzyıl’da Librettosunda Osmanlı - Türk Konulu Operalar…………...94 vii RES İM L İSTES İ Resim 1,2,3 ‘Tamerlano’ Operası’ndan görüntüler…………………..............45 (Jonathan Miller, Goethe - Theater Bad Lauchst ādt, 50 th. Händel- Festspiele 2001) Resim 4,5,6 ‘Saraydan Kız Kaçırma’ Operası’ndan görüntüler……………...58 Hans Nevenfeld, Staatsoper Stuttgart, Arthaus Music,1998 Resim 7,8,9 ‘ İtalya’da Bir Türk’ Operası’ndan görüntüler…………………....65 Richard Chally, Staatsoper Stuttgart, Arthaus Music,1990 Resim 10,11,12 ‘Aida’ Operası’ndan görüntüler……………………………...73 Garcia Navarro, San Francisco Opera, NVC Arts Music,1981 viii 1.G İRİŞ Osmanlı İmparatorlu ğu özellikle 16. yüzyıldan itibaren di ğer bir deyi şle yükselme döneminden itibaren kendisine co ğrafi ilerleme alanı olarak Batı’yı seçmi ştir. İmparatorlu ğun amacı sınırlarını geni şletmek ve böylece dünya imparatorlu ğu haline gelmekti. Ancak böylesi bir ideal salt co ğrafi ve sonucunda siyasal ya da stratejik geni şleme alanı yaratmaktan çok; elbette kültürel olarak da İmparatorlu ğu yeniden biçimlendirecekti. Kültürlerin birbirleri ile kar şıla şma noktaları sonucunda ortaya çıkacak etkile şim, kültürel dokuların birbirine nüfuz etmesi tarihsel hafızanın en tartı şmasız konusu olmu ştur. İş te 18. yüzyılda dünya imparatorluklarının kıyasıya güç yarı şı da bu kültürel etkile şimin izlenebilece ği en dikkat çekici sahnedir. Osmanlı İmparatorlu ğu, Fransa’daki İmparatorluk, Avusturya-Macaristan İmparatorlu ğu ve Alman İmparatorlu ğu bu tarih sahnesinde tartı şmasız en ayırt edici konuma sahiptir. Bu çalı şma, Osmanlı İmparatorlu ğu’nun yukarıda ismi geçen di
Recommended publications
  • Bologna, 4Th Augusti, 1770 As I Write This, I Am Still on My Bed. Not That
    0202. 1 LEOPOLD MOZART TO HIS WIFE , SALZBURG ; POSTSCRIPT FROM MOZART TO NANNERL Bologna , 4 th Augusti , 1770 As I write this, I am still on my bed. Not that my right leg is in danger. 2 No! Praise God, it is better, although the skin is now peeling off, [5] and it looks as if I had had chickenpox. But, besides the fact that I am still being careful with this right leg to avoid causing another swelling, I cannot walk because of the left foot, on which such severe pain and little swellings have started overnight, on the ball and one or other of the toes, and looking just like podagra , preventing me from walking. [10] Now I will hardly leave this inn for less than 20 ducats 3 – if that covers it. In God’s name, as long as one saves one’s skin, let the weevil 4 take the money! It was very sad for us to learn that our little Miss Martha 5 has consumption in the lungs and wasting in the neck. She did, of course, always look so lean. [15] 6Should one not be able to come to the help of such a young person with moisturising things? – – One simply can never be sure where consumption of this kind comes from. It does not always have to be consumption of the lungs. These are many other causes for a person getting consumption, especially in women. [20] It is, naturally, difficult to treat if one cannot find the root cause. I can assure you that this news has plunged both of us into great sorrow.
    [Show full text]
  • Antigona at Schloss Rheinsberg Il
    19 Antigona at Schloss Rheinsberg 22 andz3 JulY. 2006 'Le ni which Until Magdalena Kozen6' s 2001 CD album bel le immagi ( to the ;.a'iiJ tfl,.E of Us oDeratic arias, drew Josef Myslivecek l-87-81)" ;ffiffi ;f ;;i;;-p-r[,tii rt",,^ .omposer knbwn mainly to enthrsiasts il;;;;;,I, *;ilri Cr"ih .u.i" "und tl'iose with some inteiest in Mozart's brought to wittr an'almost equally shon life span, -an -untrmely earifveats. was .ii'r,i, uut iniudicious delight iD lh; female sex' M-yslivecek me pifted'with"*-r,iru"i*, a melodic inientiveness thought by many tro-,qave Deen was Enual of Mozart's. He was a friend of lroPold Mozafl - wougan8 iri.n* u"urt ttit iunior - but appears to have inJluenced the boy composer il;il;'"iHi,h?ffi *..*ii *oo"lia tome compositions.on those or man. tt is no accident, therefore. that several oi s the older Yy$lveceKwere comoosi(ions were IonP regarded as works by Mozafi' and. several as the can[ata erroneouslv iocludedln Kiichel's catalogue' such . rn composmg "veriAhramo e lsaccb (orieinally as K 24Ia) Although proliltc oPera composer - -usic of atl eeor.i. hi wai e"pecially prominent as an dptt" to'nposer before smetarn -. and :'HiJ; il"..-.ii;;;;il{r""rt penoo or^ prod'uced at least tweoly six autbenticated oDere sene wluuD a he exist His seventeen vears. nol to mentlon ,"ra*ioth",t ibout which doubts was il;i';;; f,ielili;;led uy bi eumev. ana auring this brief span he amongst the beit-known half-dozen opera composers ln trurope' Arsuments continue abour which was his first opera - aMelea,-oJ.a1 i.t i*tro Regib at Parma in 1764 there is ^i1r," no record: or a "i:,?;';;;;";'il;;.i*tt acc"ordi'ne to the New Crove Dictionary of OPera) \"miramide tlo a lext bv Melastasio) first given.
    [Show full text]
  • Tamerlano: Comptes-Rendus / Reviews / Kritiken Pt1 FNAC, 02 04 2016
    Tamerlano: comptes-rendus / reviews / Kritiken pt1 FNAC, 02_04_2016 Les perles Le Tamerlano qu'il vous faut 118 vues Une nouvelle version du Tamerlano de Georg Friedrich Haendel vient de sortir chez Naïve. C'est une fois de plus une initiative du contre-ténor Max-Emanuel Cencic et de Parnassus Arts Productions à qui nous devons notamment la re-création du magnifique Artaserse de Leonardo Vinci (maintenant disponible aussi en DVD) et d'un Alessandro de Haendel multi récompensé. Pourquoi une nouvelle version de Tamerlano dont il existe déjà plusieurs enregistrements, alors que d'autres opéras baroques sont encore inédits ? Quand on y regarde bien, peu de versions se rapprochent de la distribution vocale choisie par Haendel. Les versions de Malgoire en 1984 et de Gardiner en 1991 sont les seules dans lesquelles les deux rôles de Bajazet et d'Andronico soient tenus par des contre-ténors (des castrats à l'origine). Par ailleurs, Max-Emanuel Cencic, qui a chanté sur scène Tamerlano et Andronico en compagnie de certains des chanteurs choisis ici, souhaitait concrétiser ce travail scénique par un enregistrement. Les chanteurs sont accompagnés par l'ensemble Il Pomo d'Oro dirigé par Riccardo Minasi, partenaires de Cencic dans le récital Venezia. Tamerlano est un drame lyrique créé en le 31 octobre 1724 au King's Theater de Londres, la même année que le célèbre Giulio Cesare in Egitto, donné quelques mois plus tôt dans le même lieu. L'opéra reprend un thème assez utilisé à une époque où les turqueries étaient en vogue, la mort tragique du sultan turc Bajazet, vaincu par le souverain mongol Tamerlano.
    [Show full text]
  • Museo Internazionale E Biblioteca Della Musica Di Bologna Progetto Di
    Museo internazionale e biblioteca della musica di Bologna Progetto di digitalizzazione di libretti per musica italiani relativi a prime rappresentazioni degli anni 1770-1799 in collaborazione con il Dipartimento di Storie e metodi per la conservazione dei beni culturali dell'Università di Bologna, sede di Ravenna Ottobre 2008 Anno Titolo Luogo Segnatura 1770 Armida. Dramma per musica da rappresentarsi nel nuovo Pubblico Teatro di Bologna Lo.02813 Bologna nella primavera dell'anno 1770. - In Bologna : nella Stamperia del Sassi, [1770]. 1770 La Nitteti. Dramma per musica da rappresentarsi nel nuovo pubblico Teatro Bologna Lo.03181 di Bologna nella primavera dell'anno 1770. In Bologna, nella stamperia del Sassi, s.d. (1770). 1770 Le contadine astute. Farsetta in musica a quattro voci da rappresentarsi nel Roma Lo.00009 teatro di Tordinona nel carnevale dell’anno 1770... In Roma, per Ottavio Puccinelli, s.d. (1770). 1770 Il finto cavaliere. Farsetta in musica a quattro voci da rappresentarsi Roma Lo.00011 nell’antico teatro Pace l’anno 1777. In Roma, nella stamperia di Ottavio Puccinelli, 1770. 1770 L’astuta cameriera. Dramma giocoso per musica da rappresentarsi nel teatro Torino Lo.00322 di S. A. Serenissima il signor Principe di Carignano l’autunno dell’anno 1770. In Torino, a spese d’Onorato Derossi, s.d. (1770). 1770 La schiava amorosa. Farsetta in musica a quattro voci da rappresentarsi nel Roma Lo.00633 Teatro Capranica nel carnevale dell’anno 1770. – In Roma : nella stamperia di Ottavio Puccinelli, [1770]. 1770 Le orfane svizzere. Dramma giocoso per musica, da rappresentarsi nel Teatro Venezia Lo.00668 Giustiniani di S.
    [Show full text]
  • Studi in Memoria Di Francesco Degrada
    Fertonani-397-2-prime 26-03-2009 10:09 Pagina 2 Finché non splende in ciel notturna face Studi in memoria di Francesco Degrada a cura di Cesare Fertonani Emilio Sala Claudio Toscani SOMMARIO Cesare Fertonani Introduzione 7 Cesare Fertonani (a cura di) Nota bibliografica degli scritti e delle edizioni musicali 13 di Francesco Degrada Anna Laura Bellina Tre gobbi per Anagilda 27 Lorenzo Bianconi Indagini sull’Incoronazione 53 Gianmario Borio Discorso analitico e immagine del passato. Note sulla ricezione 73 di Debussy tra i compositori di musica seriale Paolo Emilio Carapezza ‘Musurgía naturalis’ 99 Giovanni Carli Ballola Requiem per Bellini 107 Fabrizio Della Seta «D’amor sull’ali rosee». Analisi della melodia e prospettiva genetica 113 Roberto De Simone Francesco Degrada: rigore dello scritto, libertà dell’orale 137 Gilles de Van Élisabeth reine d’Angleterre entre Baroque et Romantisme 143 Paolo Fabbri Visione e ascolto nell’opera italiana del Seicento. Un’esperienza 151 a due sensi Enrico Fubini Musica e rivoluzione 161 Paolo Gallarati Il melodramma ri-creato. Verdi e la ‘trilogia popolare’ 171 5 Sommario Philip Gossett The skeleton score of Una vendetta in domino. 187 Two surviving fragments Adriana Guarnieri Corazzol Poeta e compositore nella produzione lirica italiana 203 del primo Novecento. Una proposta di tipologia dei ruoli Giuseppina La Face Bianconi La linea e la rete. La costruzione della conoscenza 225 in un quartetto di Haydn Mario Messinis Ricordando Francesco Degrada 251 Gian Paolo Minardi Un lontano incontro 253 Jean Mongrédien Spontini et les débuts de l’opera seria en France 255 Giovanni Morelli Tope là: identificazione di un inno crittato.
    [Show full text]
  • Vliv Neapolské Opery Na Tvorbu Josefa Myslive Ka
    UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Magdaléna Ku čerová 3. ro čník prezen čního studia Obor: N ěmecký jazyk se zam ěř ením na vzd ělávání – hudební kultura se zam ěř ením na vzd ělávání VLIV NEAPOLSKÉ OPERY NA TVORBU JOSEFA MYSLIVE ČKA Bakalá řská práce Vedoucí práce: doc. MgA. Jaroslav Majtner OLOMOUC 2010 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a použila pouze literaturu, která je uvedena v záv ěre čném seznamu. Duben 2010 Magdaléna Ku čerová Děkuji doc. MgA. Jaroslavu Majtnerovi za odborné vedení bakalá řské práce. OBSAH strana 1. Úvod …………………………………………………………………….. 5 2. K utvá ření hudební osobnosti Josefa Myslive čka ………………….. 7 3. Myslive čkova operní tvorba 3.1 K obecné charakteristice skladatelových oper …………………… 14 3.2 Chronologický p řehled Myslive čkových oper ……………………. 18 4. Myslive čkův libretista …………………………………………………. 35 5. Záv ěr ……………………………………………………………………. 38 Seznam použité literatury ……………………………………………… 39 Seznam p říloh 1. Úvod Do života každého člov ěka p řicházejí chvíle radosti i smutku. Š ťastní jsou ti, kterým hudba p řináší radost, povzbuzení, uleh čení od starostí a do duše jim vlévá nový optimismus a pom ůže tak alespo ň na chvíli zmírnit bolavé šrámy. Dílo Josefa Myslive čka toto umož ňuje, je prostoupeno čistým optimismem ducha, pevnou v ůlí p řekonávat obtíže života a p řinášet radost. Ke své bakalá řské práci jsem si zvolila operní tvorbu Josefa Myslive čka, od jehož narození uplynulo v roce 2007 dv ě st ě sedmdesát let. V hodinách zp ěvu na kated ře hudební výchovy jsem m ěla možnost se blíže seznámit s n ěkterými jeho skladbami.
    [Show full text]
  • 1700-01; 1707-10
    ALMA MATER STVDIORVM – UNIVERSITÀ DI BOLOGNA Dottorato di Ricerca in Musicologia e Beni musicali Ciclo XXIV Settore concorsuale di afferenza: 10/C1 - Teatro, musica, cinema, televisione e media audiovisivi Settore scientifico disciplinare: L-ART/07 - Musicologia e Storia della musica I DRAMMI PER MUSICA DI GIACOMO ANTONIO PERTI PER IL TEATRO DELLA VILLA MEDICEA DI PRATOLINO (1700-01; 1707-10) Tesi presentata dal Dott. Francesco Lora Coordinatore del Corso di Dottorato Relatore interno Prof. Cesarino Ruini Prof. Paolo Cecchi Relatore esterno Dott. Francesco Giuntini ESAME FINALE SOSTENUTO NELL ’ANNO 2012 CAPITOLO I Il committente, la scena, le fonti e gli indizi 1. Ferdinando de’ Medici, l’“Orfeo dei prìncipi” Figlio primogenito di Cosimo III granduca di Toscana e di Marguerite-Louise d’Orléans, il principe Ferdinando de’ Medici onorò in modo preclaro la vocazione di fami- glia al mecenatismo. Accanto all’interesse per la letteratura e l’arte figurativa, l’architettura e la matematica, la selezione d’allevamento e il gioco di squadra, egli coltivò una spiccata pas- sione per la musica, intesa tanto come branca del sapere quanto come genere performativo. Una biografia successiva al primo quarto del ’700, tramandata in almeno due manoscritti ed edita sul finire del secolo seguente, 1 dà in tal senso informazioni eloquenti. Benché plurici- tata nella letteratura già intenta allo studio del personaggio, val la pena di riportarne qui al- cuni stralci, come presentazione di prima mano del deuteragonista di questa dissertazione: sonava varj strumenti a perfezione, ma il Cimbalo da gran professore, si dilettava assaissimo della musica e cantava anch’egli graziosamente.
    [Show full text]
  • Marek Štryncl Pražský Podzim Innsbrucker Festwochen Der Alten Musik
    HUDEBNÍ ROZHLEDY 11 2008 | ročník 61 | cena 40 Kč Marek Štryncl Pražský podzim Innsbrucker Festwochen der alten Musik obsah „Marka Štryncla znám již řadu let“, píše v úvodu rozhovoru ROZHOVORY jeho autorka, Michaela Freemanová, „začnu tedy osobní vzpo- 3 · Marek Štryncl mínkou, jejíž kouzlo nevyprchalo dodnes. Těsně po roce 1990 projížděl Prahou francouzský organizátor interpretačních kurzů UDÁLOSTI staré hudby. Marek Štryncl se s ním sešel na Silvestra ve zkušeb- 6 · Hudba tisíců – Mahler Jihlava ně souboru Musica antiqua Praha. Po cestě ze severu Čech byl 7 · Mahlerovský projekt zahájila i Česká fi lharmonie prokřehlý (na ulici bylo hluboko pod nulou); několik minut po příchodu přesto výtečně zahrál Bacha – a zvítězil: získal stipen- FESTIVALY, KONCERTY dium, které mu umožnilo se kurzů zúčastnit. Čas ubíhá mílový- mi kroky – dnes je Marek Štryncl jak vyhledávaným hráčem na 8 · Pražský podzim barokní violoncello, tak uměleckým vedoucím souboru Musica 14 · Svatováclavské slavnosti Florea, který v průběhu let vyrostl ze studentského sdružení ve 16 · Maija Kovalevská ve Zlaté kapličce světoznámý ansámbl.“… → strana 3 17 · Prameny Mladého pódia 19 · Dvořákův Karlovarský podzim Třiadvacet koncertů, devět zahraničních symfonických orches- 21 · Haydnovy hudební slavnosti na jižním Plzeňsku trů a čtyři české, čtrnáct dirigentů, třináct instrumentalistů a de- 22 · Olomouc zahájila sezonu. A jak! sítka pěvců, celkem tedy umělci z patnácti zemí světa – taková byla letos bilance 18. ročníku festivalu Pražský podzim. Program 23 · Ostravská fi lharmonie jubiluje obsáhl některé tradiční konstanty – úvodní koncert patřil čes- HORIZONT kému repertoáru v podání cizinců, v tomto případě nejstaršího německého rozhlasového orchestru, a to z Lipska, který ovšem 27 · Struny podzimu vystoupil společně se Škampovým kvartetem.
    [Show full text]
  • Venetian Opera Libretti Author Index
    Venetian Opera Libretti Author Index A., A. [Aureli, Aurelio] (revisions); [Riva, Pietro] Abbati, Gio. Battista (text); [Boniventi, Gr; W; Son (text); Colletti, Agostino Giuseppe] Gr; W; Son; NG (music). Bonaventura (music). La Virtu' Tra' Nemici. L'Ifigenia. Venezia Appresso Marino Rossetti, in Merceria Venezia Appresso Marino Rossetti Libraro alla Pace all'insegna della Pace. MDCCXVIII in Merzeria. MDCCVII 1718 no. 4; Consacrato A Sua Eccellenza il Sig. 1707 no. 1; 30 leaves, pp. [1-2] 3-59 [60].; Three acts Francesco Bembo.; 30 leaves, pp. [1-10] 11-59.; (I.19 II.20 III.10).; Title page [1]; "Argomento" (3-6); Three acts (I.11 II.15 III.[17]).; Title page [1]; "Al lettore" by A. A. [Aurelio Aureli] who states he dedication by Gio. Battista Abbati [3-5]; has revised the text and who cites the composer (7-8); "Argomento" [6-7]; "Cortese lettore" [8]; "Attori" (9); "Scene" (10); text (11-59); in ms. "Interlocutori" in which the singers are cited; a new "Dom.co Molino" and some notations [60]. list is pasted over the last five, changing the order [see below, in brackets] [9]; "Mutazioni di scene" Genre: Dramma per Musica [10]; text (11-59). Roles: Agamenone, Ifigenia, Erifile, Deidamia, Achille, Patroclo, Aiace, Coro di Genre: Drama per Musica Vergini Micene, Coro di Capitani e Soldati, Roles: Olderico, Aspasio, Amage, Sofisbe, Coro di Guardie Reali, Sacerdote Silvio, Ormonte, Berenice Theater: S. Angelo Theater: S. Moisè Singers: Braganti, Francesco (Olderico); Reel: 22 Natali, Francesco, detto il Perugino (Aspasio); Machari, Costanza, Romana (Amage); A., An. [Arcoleo, Antonio] Gr; Sal; Son; NG [Machari, Costanza, Romana (Amage)]; (text); Gabrieli, Domenico (music).
    [Show full text]
  • L'image D'amir Timour Dans La Dramaturgie De L'europe
    Philology Matters Volume 2020 Issue 4 Article 1 12-28-2020 L’IMAGE D’AMIR TIMOUR DANS LA DRAMATURGIE DE L’EUROPE OCCIDENTALE Bahodir Ermatov Professeur Université des langues du monde dela République d'Ouzbékistan, Tachkent, Ouzbékistan Follow this and additional works at: https://uzjournals.edu.uz/philolm Part of the English Language and Literature Commons, Language Interpretation and Translation Commons, Linguistics Commons, Other Languages, Societies, and Cultures Commons, and the Reading and Language Commons Recommended Citation Ermatov, Bahodir Professeur (2020) "L’IMAGE D’AMIR TIMOUR DANS LA DRAMATURGIE DE L’EUROPE OCCIDENTALE," Philology Matters: Vol. 2020 : Iss. 4 , Article 1. DOI: 10.36078/987654460 Available at: https://uzjournals.edu.uz/philolm/vol2020/iss4/1 This Article is brought to you for free and open access by 2030 Uzbekistan Research Online. It has been accepted for inclusion in Philology Matters by an authorized editor of 2030 Uzbekistan Research Online. For more information, please contact [email protected]. 2020 Vol. 35 No. 4 Philology Matters / ISSN: 1994-4233 LITERATURE CRITICAL STUDIES ФМ Uzbekistan State World Languages University DOI: 10. 36078/987654460 Bahodir Ermatov Баҳодир Эрматов Docteur és lettres, professeur de l'Université des Ўзбекистон давлат жаҳон тиллари университети langues du monde dela République d'Ouzbékistan профессори, филология фанлари доктори L’IMAGE D’AMIR TIMOUR DANS LA ҒАРБИЙ ЕВРОПА ДРАМАТУРГИЯСИДА DRAMATURGIE DE L’EUROPE АМИР ТЕМУР СИЙМОСИ OCCIDENTALE АННОТАЦИЯ RÉSUMÉ Тадқиқотнинг мақсади XVI–XX асрларда Le but de recherches consiste en étude des Ғарбий Европада Амир Темур ҳақида яратил- particularités de tragédies sur Amir Timour crées ган ва саҳналаштирилган трагедияларни улар- et mises en scène en Europe occidentale aux XVI- нинг манбалари, улардаги тарихий ҳақиқат ва XX siècles, de leur sources, la vérité historique бадиий тўқималар асосида таҳлил қилишдан et la fiction artistique.
    [Show full text]
  • Venetian Opera Libretti Reel Listing
    Venetian Opera Libretti Reel Listing B., G. [Badoaro, Giacomo] Gr; Sal; NG (text); Busenello, Gio. Francesco (text); [Cavalli, [Monteverdi, Claudio] Gr; Sal; NG (music). Francesco] Gr; Sal; Son; NG (music). Il Ritorno d'Ulisse in Patria. Gli Amori D'Apollo, E Di Dafne. 1641 Venetia Appresso Andrea Giuliani Si vende da 1640-41 no. 8; di G. B. G. V.; 60 leaves, pp. [1-120]. Giacomo Batti Libraro in Frezzaria. MDCLVI Entirely manuscript; all pages unnumbered.; 1640-41 no. 1; 34 leaves, pp. [4] 1-64. Page 36 Prologue and five acts (I.9 II.7 III.7 IV.3 V.10).; Act misnumbered 32.; Prologue and three acts (I.8 II.8 III scene 3 contains a ballo.; 1. Qui escono 8 Mori III.6).; Prologue ends with a ballo; Act I scene 4 and che fanno un Ballo Greco cantato con li seguenti Act III scene 5 contain balli.; 1. Ballo de Fantasmi; 2. versi.; Title page [1]; "Interlocutori" [3]; "Prologo" Ballo [di Ninfe e Pastorelli]; 3. Ballo de Fiori; Title [4-5]; text [5-120]. page [1]; dedication by Gio. Francesco Busenello to "Eminentissimo Prencipe" [Cardinal Ottoboni, see Genre: [unspecified genre] no. 52], dated Venice, 10 September 1656 ([3-4] 1- Roles: Prologo Il Fato, La Prudenza, La 5); "Argomento" (6-7); "Interlocutori" and "Indice Fortezza; Giove, Nettuno, Minerva, Giunone, delle Opere" (8); "Prologo" (9-10); text (11-64). Mercurio, Ulisse, Penelope, Telemaco, Antino, Pisandro, Anfinomo, Eurimaco, Genre: Rappresentati In Musica Melanto, Eumete, Iro, Ericlea, Choro di Roles: Prologo Sonno, Panto, Itaton, Morfèo; Naiadi, Choro di Sirene, Choro di Nereidi, Titon, Aurora, Cirilla Vecchia, Alfesibèo, Choro di Celesti, Choro di Maritimi, Choro di Dafne, Filena, Cefalo, Apollo, Procri, Penèo, Feaci, Choro di Itacensi Pan, Giove, Venere, Amore, Choro di Ninfe, Theater: [S.
    [Show full text]
  • M Y S L I V E Č K I a N a M E M B R a D I S I E C
    Myslivečkiana MEMBRA disiecta Báseň a pravdA O JOSEFU Myslivečkovi Snad žádný starší český skladatel tolik nevzrušoval ostatní umělce i laickou veřej- nost jako Josef Mysliveček. Je to pochopitelné. Mysliveček byl vždy prototypem tvůrce vzešlého z lidu, který proslavil české jméno v cizině, dospěl k metám nej- vyšším, byl hvězdou na evropském hudebním nebi – leč náhle zapadl, neboť se od něho odvrátila Fortuna… Byl to snad přece jenom jeho údajně rozmařilý život, jímž si kopal vlastní hrob? Jak žil tento miláček bohů, o němž se psávaly sonety? Jaké bylo jeho postavení ve vývoji hudby 18. století? Tyto a jiné otázky si opětovně klademe zvláště dnes, kdy lze bez nadsázky hovořit o skladatelově „druhém životě“. V koncertních síních znovu zní Mysli- večkova hudba, některé operní scény se pokusily oživit jeho hudebnědramatické dílo, na gramofonových deskách soutěží v interpretaci Myslivečkových kompozic umělci čeští s býv. sovětskými, švýcarskými, italskými a japonskými. Stále jasněji si uvědomujeme, že Mysliveček tvoří důležitý vývojový článek na cestě evropské hudby směřující k vrcholnému klasicismu. dnes není třeba Myslivečka obhajo- vat, leč tím pronikavěji pociťujeme potřebu vyrovnat se s jeho uměleckým odka- zem jako s osobitým fenoménem evropské kultury. Stojí před námi úkol vytvořit vědeckou monografii o tomto „Il Boemo“. To je ovšem podmíněno intenzívním studiem pramenů hudební i nehudební povahy, které jsou roztroušeny v archí- vech a knihovnách celé Evropy. Nové poznatky přinesl Stanislav Bohadlo. Tvůrčí přínos Josefa Myslivečka do vývoje evropské hudební kultury netkví v oblasti formy. Mysliveček neobjevoval nová hájemství ve struktuře děl. Pokud jde o formu byl tradicionalista, avšak v melodice a v celkovém výrazu předjímá sloh vídeňského klasicismu, jmenovitě Mozartův.
    [Show full text]