Vliv Neapolské Opery Na Tvorbu Josefa Myslive Ka
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Magdaléna Ku čerová 3. ro čník prezen čního studia Obor: N ěmecký jazyk se zam ěř ením na vzd ělávání – hudební kultura se zam ěř ením na vzd ělávání VLIV NEAPOLSKÉ OPERY NA TVORBU JOSEFA MYSLIVE ČKA Bakalá řská práce Vedoucí práce: doc. MgA. Jaroslav Majtner OLOMOUC 2010 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a použila pouze literaturu, která je uvedena v záv ěre čném seznamu. Duben 2010 Magdaléna Ku čerová Děkuji doc. MgA. Jaroslavu Majtnerovi za odborné vedení bakalá řské práce. OBSAH strana 1. Úvod …………………………………………………………………….. 5 2. K utvá ření hudební osobnosti Josefa Myslive čka ………………….. 7 3. Myslive čkova operní tvorba 3.1 K obecné charakteristice skladatelových oper …………………… 14 3.2 Chronologický p řehled Myslive čkových oper ……………………. 18 4. Myslive čkův libretista …………………………………………………. 35 5. Záv ěr ……………………………………………………………………. 38 Seznam použité literatury ……………………………………………… 39 Seznam p říloh 1. Úvod Do života každého člov ěka p řicházejí chvíle radosti i smutku. Š ťastní jsou ti, kterým hudba p řináší radost, povzbuzení, uleh čení od starostí a do duše jim vlévá nový optimismus a pom ůže tak alespo ň na chvíli zmírnit bolavé šrámy. Dílo Josefa Myslive čka toto umož ňuje, je prostoupeno čistým optimismem ducha, pevnou v ůlí p řekonávat obtíže života a p řinášet radost. Ke své bakalá řské práci jsem si zvolila operní tvorbu Josefa Myslive čka, od jehož narození uplynulo v roce 2007 dv ě st ě sedmdesát let. V hodinách zp ěvu na kated ře hudební výchovy jsem m ěla možnost se blíže seznámit s n ěkterými jeho skladbami. Zaujala m ě na nich lehkost s jakou musely být zkomponovány, nebo ť ta dokáže upoutat duši poslucha če, p ůsobit na jeho tvorbu charakteru a rozvoj um ěleckého cít ění. Vypracováním této práce se snažím proniknout do taj ů um ělcova života a jeho tvorby, poukázat na jeho p řínos do oblasti hudebního sv ěta. Svou prací bych cht ěla p řisp ět k oslavení tak významného skladatele, který byl za doby své nejv ětší slávy ozna čován „Il divino Boemo“. Za částí životopisnou následuje obecná charakteristika Myslive čkových oper, dále pak chronologický p řehled skladatelovy operní tvorby, v n ěmž poukazuji nejen na časové údaje, ale také na d ůvody týkající se vzniku a provedení daného operního díla. Samostatný oddíl je v ěnován libretistovi Pietru B. Metastasiovi, jehož texty byly pro J. Myslive čka velkou inspirací. Na jeho nám ěty napsal v ětšinu svých oper a oratorií. Ani badatel ům, kte ří se dlouhá léta zabývali podrobným studiem Myslive čkova života a jeho skladeb, se nepoda řilo dohledat všechny pot řebné náležitosti, a proto jsem i já k n ěkterým operám mohla uvést jen omezené množství informací. Odborné materiály pro vypracování mé bakalá řské práce mn ě poskytly Okresní knihovna v Olomouci a Univerzitní knihovna UP v Olomouci. 5 Větší možnost proniknout do života a díla Josefa Myslive čka mi umožnily články v r ůzných novinách i časopisech. Za tímto ú čelem jsem navšt ěvovala Státní v ědeckou knihovnu v Olomouci, jež má ve svém fondu velké množství odborné literatury na myslive čkovské téma. 6 2. K utvá ření hudební osobnosti Josefa Myslive čka Josef Myslive ček se narodil 9. b řezna 1737 v Praze jako starší z dvoj čat mlyná ře Mat ěje Myslive čka. V roce 1740 se rodina p řest ěhovala do domu U Modrého šifu na Starém M ěst ě pražském, kde si Mat ěj Myslive ček brzy otev řel vinný šenk. Na Kamp ě a v Šárce se hodn ě zpívalo, zaznívaly lidové písn ě, hrávalo se také k poslechu a k tanci, zp ěv dobových melodií doprovázel houslista a harfeník. U obou chlapc ů se za čalo brzy projevovat hudební nadání, rádi poslouchali lidové písn ě a mnohdy se k jejich zp ěvu p řidávali. Josef Myslive ček se za čal u čit na housle. První hudební základy získal v klášterní škole dominikán ů u sv. Jiljí na Starém M ěst ě pražském. Zde se u čil třem základním dovednostem, čtení, psaní a po čítání. Velký vliv v této oblasti na n ěj m ěli Ildephons Hancke a Antonín Rameš, dominikáni, jež se zabývali hudbou jako ředitelé k ůru u sv. Jiljí. Všem p ředm ětům a také náboženství se vyu čovalo v mate řském jazyce. Pom ěrn ě hodn ě času bylo vyhrazeno chorálnímu a figurálnímu zp ěvu. Vzd ělání, které se mu dostávalo, bylo soustavné a pe člivé, každé vyu čování za čínalo a kon čilo zp ěvem. S chorálním zp ěvem se blíže seznamuje díky Felixu Bendovi, řediteli k ůru sv. Michala v Praze, jenž se stal po ur čitou dobu jeho soukromým u čitelem hudby. V Praze také na n ěj pozd ěji zap ůsobili skladatelé Antonín Žatecký a v chrámové hudb ě Josef Jan Ignác Brenntner, a to p ředevším ve stylizaci houslových part ů. V r. 1747 nastupuje Myslive ček na jezuitské gymnázium, nebo ť jezuité byli v považováni za vynikající u čitele, kte ří dali svým student ům základy formálního vzd ělání. K rozhodnutí Myslive čka studovat toto gymnázium přisp ěla také skute čnost, že se nacházelo nedaleko jeho bydlišt ě. Jezuité své sv ěř ence vzd ělávali v oblasti logiky, latiny, čas studia vypl ňovali ob řady a disputacemi, stejn ě jako dramatickými p ředstaveními školských jezuitských oper. Myslive ček se na gymnáziu u čil p řevážn ě hudb ě, již v prvním ro čníku zapo čal rozvíjet hru na housle a prohluboval své znalosti v oblastech nástrojové a zp ěvní melodiky. Jezuité kladli hudbu na první místo, jejím 7 úkolem bylo nejen znásobovat ú činek bohoslužeb, ale i inspirativn ě p ůsobit na lidskou fantazii a p řisp ět tak k v ětší návšt ěvnosti chrámu. Z chrám ů se stávalo divadlo, kde byly provozovány oratorní skladby i duchovní opery. Chrám byl pro širší vrstvy také koncertní síní, zaznívala v n ěm p ři mši a církevních oslavách figurální hudba. Jako student tohoto gymnázia m ěl Myslive ček také povinnost se svým um ěním, p řevážn ě hrou na housle, podílet na oslav ě Božské velebnosti. Myslive ček pobyl na gymnáziu velmi krátce, nebo ť pro neúsp ěšné složení zkoušky z oblasti logiky byl z gymnázia vylou čen. P řesto však zde získal dobré hudební základy pro své budoucí povolání. Ve školském divadle si Myslive ček osvojil tane ční zkušenost a gymnazijní život mu dovoloval nahlédnout do rozmanitých typ ů vystoupení. Zde také složil italskou školskou operu, kterou v ěnoval oseckému opatu Kajetánu B řezinovi. 1 Spolu s bratrem Jáchymem nastupuje na mat čin pokyn do u čení mlyná řskému řemeslu Václava Kliky a Antonína Šouši v Sovových mlýnech na Malé Stran ě. Oba brat ři byli v r. 1758 p řijati do mlyná řského cechu. Josef se však mlyná řskému řemeslu necht ěl v ěnovat, tíhnul více k hudb ě, a proto se stává častým návšt ěvníkem divadla v Kotcích. Pro Josefa Myslive čka m ělo divadlo nesmírný význam. Opera se zbavuje všeho strnulého, klade v ětší d ůraz na virtuózní zp ěv a staví na díle Pietra Metastasia a jeho následovník ů. V Kotcích se hrála převážn ě opera seria, hlavním výrazovým prost ředkem je melodie, nositelem dramatické akce se stává recitativ. Opera byla v Myslive čkov ě dob ě nositelkou idejí dobra, zla, lásky a nenávisti. Vyjad řovala city, obecenstvo se poddávalo bezprost řednímu p ůsobení melodiky a krásného zp ěvu, který kladl d ůraz na p ůsobivý herecký výkon p ěvc ů. Všechny tyto zásady poznal Myslive ček při návšt ěvě operních p ředstavení v Kotcích. Tato scéna formovala jeho osobnost po stránce um ělecké. V letech 1752-1763, kdy toto divadlo 1 PE ČMAN,R. Josef Myslive ček . Praha:Supraphon, 1981, s. 27. 8 navšt ěvoval, se u čil, jak vzniká opera, jaké jsou její výrazové možnosti a jak působí na jevišti. Myslive ček, nadšený návšt ěvník opery, zde m ěl možnost zhlédnout díla Adolpha Hasseho, Niccoly Jommelliho či Giambattisty Pescettiho. Nám ěty a libreta n ěkterých oper uvád ěných v Praze si oblíbil natolik, že je pozd ěji sám zhudebnil. Doba, kdy Josef Myslive ček býval hostem pražských k ůrů a divadla v Kotcích, podstatn ě formovala jeho osobnost po stránce um ělecké. Touží se stát profesionálním um ělcem, pokouší se o skladbu, s italskou kompozi ční technikou se seznamuje u svého pražského u čitele Františka Václava Habermanna, který absolvoval studia v zahrani čí, p řevážn ě v Itálii, Špan ělsku a Francii. Myslive ček si u n ěj dokonale osvojil um ění kontrapunktu. Nevyhovovala mu však Habermannova strohá kontrapunktická p řísnost, a proto u n ěj nesetrvává dlouho, po p ůl roce od n ěj odchází a stává se žákem Josefa Ferdinanda Norberta Segera, u n ěhož studuje varhanní hru a jenž m ěl pro n ěj velký význam, nebo ť mu pomohl proniknout do skladebné disciplíny i zp ůsobu práce v jednotlivých kompozi čních žánrech. Napln ěn dojmy z pražských k ůrů i z divadelních p ředstavení v Kotcích a velkého hudebního vlivu svého u čitele, uplat ňoval se Myslive ček úsp ěšn ě jako skladatel. Svými šesti sinfoniemi pojmenovanými podle prvních šesti měsíc ů v roce dosáhl prvních skladatelských úsp ěch ů. „U tohoto schopného mistra d ělal takové pokroky, že už po p ůl roce byl s to skládat sinfonie. Napsal jich šest za sebou.“ 2 Sinfonie byly ve řejn ě provedeny v divadle s v ětším úsp ěchem, než doufal. Po úsp ěšném provedení svých prvních skladeb, v nichž rozvíjí typ scarlattiovské operní sinfonie, v n ěm sílí touha odejít do Itálie, prost ředí prosyceného hudbou, kolébky opery, k níž se cítí povolán.