Bakalá řská práce

2010 Pavel Kro čák

Jiho česká universita v Českých Bud ějovicích

Teologická fakulta

Katedra praktické teologie

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech

Vedoucí práce: Mgr. Kate řina Hyková, Ph.D.

Autor práce: Pavel Kro čák Studijní obor: Sociální a charitativní práce Ro čník: 2009/2010 Forma studia: kombinovaná

2010

2

Prohlašuji, že svoji bakalá řskou práci jsem vypracoval samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. V platném zn ění, souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.

11. b řezna 2010

vlastnoru ční podpis studenta

3

Děkuji vedoucí bakalá řské práce Mgr. Kate řin ě Hykové, Ph.D. za cenné rady, p řipomínky a metodické vedení práce.

4 OBSAH

ÚVOD ...... 7

1. VYMEZENÍ POJM Ů ...... 9 1. 1. AGRESE , AGRESIVITA , MASOVÁ HYSTERIE ...... 9 1. 2. FOTBALOVÍ CHULIGÁNI ...... 13 1. 3. CHARAKTERISTIKA FOTBALOVÉHO CHULIGÁNSTVÍ ...... 15 1. 4. SHRNUTÍ ...... 17 2. VÝVOJ MODERNÍHO CHULIGÁNSTVÍ V EVROP Ě ...... 18 2. 1. ANGLIE ...... 18 2.2. ZÁPADNÍ EVROPA ...... 25 2.2.1. Skotsko ...... 25 2.2.2. N ěmecko...... 26 2.2.3 Itálie ...... 28 2.2.4. Špan ělsko ...... 30 2.2.5 Portugalsko ...... 30 2.2.6. Řecko ...... 31 2.2.7. Belgie ...... 31 2.2.8. Nizozemí...... 32 2.2.9. Francie...... 32 2.2.10. Rakousko ...... 33 2.2.11. Švýcarsko ...... 33 2.3. VÝCHODNÍ EVROPA ...... 34 2.3.1. Polsko ...... 34 2.3.2. Ma ďarsko ...... 36 2.3.3. Slovensko ...... 37 2.3.4. Jugoslávie ...... 38 2.3.5. Srbsko ...... 39 2.3.6. Chorvatsko ...... 39 2.3.7. Bosna a Hercegovina ...... 40 2.3.8. Makedonie ...... 40 2.3.9. Slovinsko ...... 41 2.3.10. Bulharsko ...... 41 2.3.11. Rumunsko ...... 42 2.3.12. Sov ětský svaz ...... 44 2.3.13. Rusko ...... 45 2.3.14. B ělorusko ...... 46 2.3.15. Moldávie ...... 47 2.3.16. Litva ...... 47 2.4. ČESKÁ REPUBLIKA ...... 48 2.4.1. Pre-chuligánská etapa ...... 48 2.4.2. Etapa moderního fotbalového chuligánství ...... 50 2. 5. SHRNUTÍ ...... 54 3. INSTITUCE, DOKUMENTY A OPAT ŘENÍ ZABÝVAJÍCÍ SE DIVÁCKÝM NÁSILÍM 55 3.1. POLICIE ...... 55 3.2. OBECNÍ (MĚSTSKÁ ) POLICIE ...... 56 3.3. OBCE ...... 57 3.4. ČESKOMORAVSKÝ FOTBALOVÝ SVAZ ...... 58 3.5. EVROPSKÉ INSTITUCE ...... 59 3.2. SHRNUTÍ ...... 60

5 4. METODIKA A CÍLE PRÁCE ...... 61 4.1. CÍL PRÁCE ...... 61 4.2. HYPOTÉZA ...... 61 4.3. METODIKA PRÁCE ...... 61 5. VÝSLEDKY ...... 63 5. 1. DISKUZE VÝSLEDK Ů ...... 72 ZÁV ĚR ...... 75

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 76

SEZNAM P ŘÍLOH ...... 78

PŘÍLOHY ...... 78

ABSTRAKT ...... 98

ABSTRACT ...... 98

6 Fotbal není záležitostí života a smrti. Je mnohem důležit ější! Bill Shankly

Úvod

Uvedený citát vystihuje myšlenku, kterou odpoví na dotaz „Co na tom fotbale máš?“, každý zarytý fanoušek jakéhokoliv fotbalového klubu. Fotbal je pro některé fanoušky často tak d ůležitý, že zapomínají na své vychování a soudnost a stávají se z nich chuligáni. N ěkte ří z t ěchto lidí pak mohou i na fotbal zapomenout a jdou pod závojem fanouškovství se na zápas bez záminky porvat a cokoliv zni čit. Fotbaloví fanoušci hooligans jsou nejtvrdším jádrem fotbalových chuligán ů, kte ří znep říjem ňují pobyt na fotbalových stadionech ostatním fanoušk ům r ůzným zp ůsobem (rva čky, výtržnictví a násilí všeho druhu). Tato skupina fanoušk ů se v posledních letech rozší řila a fotbaloví fanoušci jsou proto považováni všeobecn ě za neurvalé a rva čkami posedlé výtržníky. Nedovedu si představit jít v dnešní dob ě na fotbalový stadion se synem, kterému bych musel vysv ětlovat, pro č se ti pánové bijí, jsou neurvalí a sprostí. Fotbal je hra, p ři které by se lidé m ěli pobavit, s nadšením jít dom ů a vypráv ět si o tomto sportu mezi přáteli, kolegy, či s rodinou. V dnešní dob ě, která je ovlivn ěna z velké části médii, kde je násilí na denním po řádku, je násilí mezi fotbalovými fanoušky podporováno ve velké mí ře. Nejenže se na násilí dívají fanoušci v televizních zprávách, ale chuligáni na internetu mají své stránky, kde se svou agresivitou a násilím ješt ě chlubí. Lidé se proto rad ěji na stadiony ani nechodí dívat a fanouškovství v českých zemích ve své ryzí form ě upadá do formy chuligánství. S tímto fenoménem se ale musí pracovat a bojovat proti n ěmu, aby se na fotbalových stadionech mohl posadit nap říklad táta se synem a aby si mohli spole čně vychutnat tu radost, když jejich fotbalový tým vyhraje zápas.

Tímto tématem se chci zabývat z toho d ůvodu, protože jsem fotbalovým fanouškem a zárove ň jsem policistou v po řádkové jednotce, která zasahuje často u fotbalových zápas ů. Ve své praxi jsem se již n ěkolikrát setkal jak s jedinci, tak

7 s celými skupinami mladých lidí, kte ří bez d ůvodu napadli jiné fanoušky, policistu, který řídil dopravu p řed fotbalovým stadionem, anebo i hrá če za to, že se mu v zápase nevedlo. Není výjimkou to, že se chuligáni dohodnou a vyrabují benzínovou pumpu či stánek, kde obsluha je ráda, že vyvázla bez zran ění. B ěhem rizikových zápas ů jsem byl již n ěkolikrát nasazen a ze zkušeností vím, že práce policist ů jak v po řádkových jednotkách, tak v antikonfliktních týmech, které jsou složeny ze zkušených kriminalist ů a p ůsobí preventivn ě, je velice namáhavá a vyvíjí se spole čně s nar ůstáním agrese a násilí na stadionech i mimo n ě.

V po řádkové jednotce Policie ČR správy Jiho českého kraje p ůsobím již dva roky a i za tak krátkou dobu jsem se s agresivitou fotbalových chuligánu seznámil dostate čně. Z tohoto d ůvodu jsem si vybral téma „Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech“ k vypracování své bakalá řské práce. Mým cílem je vytvo řit náhled do zákulisí fotbalového fand ění a řád ění hooligans. Dále bych se v mé práci zabýval historií a sou časností chuligánství a výzkumem se budu snažit zjistit postoje a názory ob čan ů na chování fanoušk ů p ři sportovních utkáních. Co jsou ochotni tolerovat a naopak, co je dle jejich názoru spole čensky nep řijatelné. Již z nadpisu mé bakalá řské práce je patrné, že divácké násilí je spojováno především z fotbalem. Je to tím, že fotbal je u nás nejoblíben ější sport a kapacita fotbalových stadión ů skýtá chuligán ům velikou anonymitu. Ne že by na jiných stadionech agresivita nebyla, ale nap říklad hokejové stadiony jsou mnohem menší a anonymita tudíž není tak veliká a v mnohých p řípadech je p řípadný pachatel výtržností a násilí rychle usv ědčen. Hlavní metodou p ři zpracování mé bakalá řské práce bude analýza dostupných materiál ů a odborné literatury, z t ěchto bude vytvo řen náhled na danou problematiku v teoretické části a výzkum provedený formou dotazník ů a jejich vyhodnocení a vyvození záv ěrů z výsledk ů výzkumu v praktické části.

8 1. Vymezení pojm ů

1. 1. Agrese, agresivita, masová hysterie

Agrese:

Agrese je popisována jako chování osobnosti, která nebere ohledy na pot řeby a přání jiných a na úkor ostatních prosazuje své. Agrese pat ří k přirozenému výb ěru chování lidí. Z psychologického hlediska je to velmi složitá složka chování, zahrnující obsáhlou paletu jev ů. Jedinec m ůže být agresivní ve svém myšlení verbálních i neverbálních projevech, m ůže také agresivn ě snít a p ředstavovat si agresivní jednání, či agresivn ě jednat. Agresivní jedinec je „diktátor, kontrolor, mravokárce, nebo správný chlapák“, který ví vše nejlépe, není sebekritický, je neomylný, moralizuje druhé a také jim káže. Proti své kritice je ihned p řipraven zaúto čit a vyrovnat se s kritikem agresivn ě. Často se jedinec vyjad řuje k ostatním hlasit ě, sprostými výrazy, hrub ě, vyjad řuje se sarkasticky a ironií a ve v ětšin ě případ ů velmi neslušn ě. Útok agresora m ůže být pouze verbální, ale také m ůže přejít až k fyzickému napadení. Spole čností neagresivních lidí není p řijímán a je neoblíbený. Z velké v ětšiny je osamocen, nebo se sdružuje se stejnými jedinci. Svoje komplexy, kterými v ětšinou trpí, si lé čí p říliš velkým sebev ědomím, které dává najevo neurvalostí a své nezdary svádí na druhé. Nap ětí, které vytvá ří mezi sebou a okolím, jej od jiných osob odcizuje. Nad řazeností dává najevo svou přílišnou sebed ůvěru, a to je p říčinou velkého pnutí mezi ním a spole čností.

V oblasti psychologie rozlišujeme n ěkolik rolí agresora.

− diktátor – takto pojmenovaná role se vyzna čuje panova čností, dále má vždy a ve všem pravdu, je neomylná, své názory vnucuje druhým a jiné neuznává

− kontrolor – tento má pravdu, ale zárove ň všechno a všechny musí kontrolovat,

9 rovnat a nad vším má dohled

− moralizátor – tato role se vyzna čuje tím, že všem v okolí se snaží vnutit pocity viny a moralizuje a káže druhým

− správný chlapák – tato role je vyzna čována prosazováním se agresivním stylem, a to silou a hrubým jednáním, má explozivní a hlasité vyjad řování své nálady 1

Výbuch agresivity:

Tento typ hromadného chování je podobný panickému chování davu, které se vyzna čuje reakcí na ur čitý podn ět, toto chování vyeskaluje až k út ěku z místa nebezpe čí skute čného nebo domn ělého. Chování lidí, kte ří jsou v panické hr ůze, se vyzna čuje neadekvátností ke své situaci a k jejím prvk ům. Lidé ztrácejí reálný úsudek o své situaci a reagují v ětšinou orientovan ě, ale ve skute čnosti dochází až k sebezáhub ě. Výbuch agresivity je podobného principu, ale je založen na prožitku afektivního vzteku. K tomuto m ůže dojít: 1) přímo z agresivního vyladění vzn ětlivého davu lidí, což se dá p řirovnat k sudu s prachem, který čeká jen na jiskru (u fotbalových fanoušk ů – vhozená dýmovnice do sektoru od fanoušk ů soupe ře). Z psychologického hlediska zde vzniká chu ť bojovat do konce sil, až když padne poslední bojovník soupe ře. 2) Zprost ředkovan ě z úzkostného vylad ění p ůvodn ě panická reakce út ěku se zm ění v agresivní vylad ění a výbuch agresivity je namí řen proti ohrožení nebo proti p řekážce, která je v cest ě (policejní kordony na stadionech).

1 Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, Support 1996, 160 – 188 s. ISBN 80-902164-0-4

10 Agresivita v médiích – účinky na diváka: Agresivita v médiích je často prezentována jako b ěžný zp ůsob života. Tento jev je pak samoz řejm ě také tak brán, a hlavn ě jedinci se sklonem k agresivit ě se tímto nechají inspirovat. Brutální a násilné výjevy agresivity v médiích jsou nejvíce p řijímány agresivními a narcistickými jedinci. Nenarušený jedinec je tímto sice šokován, ale má na výb ěr a jist ě se bude řídit dle osvojených sociálních a mravních norem snadn ěji než agresivní jedinec. Výzkumy, které byly provád ěny, však dokládají, že dopady na chování normálních jedinc ů má sledování násilí na tyto také. Na diváka tak p ůsobí násilí sledované ve filmu takovým zp ůsobem, že nahlíží na ob ěť trestného činu zkreslen ě a ochota pomoci v tomto p řípad ě klesá, jak se ukázalo u experimentu provád ěném na lidech, kte ří sledovali filmy s násilnou tématikou. Tito lidé s postupným sledováním film ů s násilnou tématikou, se nejd říve stav ěli proti násilí a odsuzovali pachatele, ale časem se jejich reakce m ěnily a projevovali mén ě sympatií s ob ěťmi ve sledovaném soudním procesu domácího násilí. Proto by se m ělo uvažovat nad tím, že by se m ěly posilovat spole čenské normy, a to výchovou mladých lidí. 2

Dav nebo-li hromadné chování:

Dav je seskupení lidí, které nemá zpravidla žádnou strukturu. Toto seskupení může být v relativn ě malém po čtu, ale i veliké seskupení jedinc ů. V psychologii davového chování se prosazují ur čité zp ůsoby prožívání a chování. Toto chování je z pohledu nezainteresovaného pozorovatele bráno jako velice primitivní a ovládané emocemi místo rozumu. Hromadné chování je popisováno a rozd ělováno na: - rozvoj spontánní hromadné nákazy, které ústí do stejného chování jednotlivc ů, zbaveného zábran a rozumného myšlení o svém jednání, - impulsivn ě-afektivní výbuch hromadného chování, jako d ůsledek psychického ot řesu masy lidí na stejném míst ě ve stejný čas, - spojením výše uvedených fází na sebe navazující, které vyústí ve výbuch emocí,

2 Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, nakladatelství Aleš Čen ěk s.r.o. Plze ň 2006, 176-178 s. ISBN 80-86898-73-3

11 jehož p říčinou je ur čitý spoušt ěcí mechanizmus. 3 Dav je v ětšinou ovládán n ějakým v ůdcem. Ten bývá zpravidla mužem činu, ne však myšlenky. Dav je veden tímto v ůdcem, který je autoritou a jemu pln ě podléhá. V ůdci mají spole čnou charakteristiku, a to autoritu, v ůli a prestiž. Prost ředky pro ovládání davu jsou pro v ůdce tvrzení, opakování a nákaza. Tvrzení je prosté, bez uvažování a zvažování d ůkaz ů. Toto nabývá na vážnosti pouze pokud je opakováno. Nákaza je jako lavina a ší ří se velice rychle. Dav zbavený vůdce se velice rychle rozpadá. 4

Masová hysterie:

Je to jev davového chování, který vzniká za podmínek, které se podobají konfliktní situaci v psychické zát ěži u v ětší skupiny lidí. Tato situace vzniká v davu v afektivn ě–impulsivním kolísání mezi n ěkolika možnými volbami, které jsou stejn ě bezvýchodné a nevedou k žádnému řešení vyhrocené situace. V praxi však bylo zjišt ěno, že řešení nejnáro čnějších situací nemusí vést samo o sob ě k hromadnému chování. Zp ůsobilost neboli p řipravenost jedince zvládat psychickou zát ěž a davové jednání skupiny lidí je jedním z faktor ů, které ovliv ňují chování v davu. Není výjimkou, že jedinec m ůže nep říznivý stav davu a jeho sklon k řešení situace agresivitou nebo úprkem zvrátit a uklidnit situaci. Chování a zvládání krizové situace davu se však nedá p ředvídat. Dav a jeho chování je ovlivn ěn také tím, zda se v n ěm nachází nahodile shromážd ění lidé, nebo organizovaná skupina. V nahodile shromážd ěném davu jde o časoprostorovou koexistenci bez hlubších vnit řních vztah ů. Ke zvratu v jejich situaci dojde teprve tehdy, když se u nich projeví homogenizace. Jinak se chová dav, který je organizovaný a na ten působí psychická zát ěž. Je nepravd ěpodobné, že tato skupina lidí bude automaticky hromadn ě reagovat na nástup zát ěžové situace. 5

3 Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, nakladatelství Aleš Čen ěk s.r.o. Plze ň 2006, 156-157 s. ISBN 80-86898-73-3 4 Le Bon, G. Psychologie davu. Kra, 1994. ISBN 80-901527-8-3 5 Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, nakladatelství Aleš Čen ěk s.r.o. Plze ň 2006, 160-162 s. ISBN 80-86898-73-3

12 1. 2. Fotbaloví chuligáni

Fotbalové chuligánství pochází z Anglie. Pojmy a názvy pocházejí z angli čtiny a jsou často p řejímané doslovn ě. Slovo chuligán vzniklo v 19. století v Londýn ě, pravd ěpodobn ě podle nep řizp ůsobivé irské p řist ěhovalé rodiny jménem Hoolihan nebo Houlihan. Samotný pojem chuligánství je ozna čováno jako chování sociáln ě patologické, kriminální anebo výtržnické. Tudíž se používá i u nevhodného chování fanoušk ů fotbalových klub ů.6

Fotbalové fanoušky rozd ělujeme podle jejich chování na:

1) Fotbalový divák – je pasivním pozorovatelem hry, (nap ř. u televize, rádia, ale i na stadionu) ten neprožívá úsp ěchy a neúsp ěchy mužstva, protože nefandí nikomu ze zú častn ěných. Pohlíží na hru nestrann ě a sleduje i jiné sporty. Není spjatý se žádným fotbalovým klubem, nenosí jejich dres, či šálu, čepici ani vlajky. Hodnocení hry z jeho strany je objektivní. 2) Fotbalový fanoušek – je spjat se svým klubem, mužstvem či konkrétním hrá čem. Prožívá hru a její vývoj s nadšením i zklamáním podle toho, jak se hra vyvíjí v prosp ěch či neprosp ěch jeho klubu. Fotbal je jeho jediným sportem, který sleduje a jemu se v ěnuje. Svojí p říslušnost k jeho klubu dává najevo nošením vlajek, čepic imitací dres ů, šálou, které je typická u fanoušk ů, tri čkem či odznaky. Fanouškové jsou známí tím, že znají historii svého klubu, složení a umíst ění hrá čů na h řišti a aktuální stav jeho klubu umíst ění v tabulce klub ů. 3) Fotbalový chuligán se sdružuje do skupin, které jsou tvo řeny p řevážn ě mladými militantn ě orientovanými lidmi. Bitka a agresivní chování je u nich hlavním cílem návšt ěvy fotbalového stadionu. Toto typické chování a vyvolávání bitek sm ěř uje většinou proti p říznivc ům soupe řova týmu. Skupiny chuligán ů mají své názvy a odlišnosti od soupe řících tlup a

6 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004. 10 s..ISBN 80- 903333-0-3

13 skupin. V ětšina z t ěchto skupin jsou dob ře organizována a sjednocuje je klubové rivalství, politické, náboženské, rasové, sociální národnostní nebo regionální d ůvody. Národnostní nesnášenlivost mezi chuligány je známá nap říklad mezi fanoušky reprezentací Turecka a Řecka. Náboženské rivalství je mezi katolickými fanoušky klubu Celtic Glasgow a protestanskými fanoušky Glasgow Rangers. Na stadionech se fotbaloví chuligáni sdružují do tzv. KOTL Ů v Čechách, END v Anglii, COP ve Francii a MLYN v Polsku. Odtud se odvíjí všechno d ění a organizace fand ění (oslavné chorály), bitek a násilného chování. Jedním ze znak ů fotbalových chuligán ů je nošení streetwearového oble čení oblíbených zna ček, vlajek, šál s motivy typickými pro danou skupinu. 7

Fotbaloví chuligáni na stadionech v kotlích zaujímají ur čité „sociální“ role. Ty jsou rozd ěleny podle významnosti a jsou ur čitým zp ůsobem, ve své sociální skupin ě, také uznávány. Rozd ělení je následující:

1) caller – Chant leader je iniciátor chorál ů, zp ěvů a pok řik ů atd. Tento vypracovává a vymýšlí texty ke zp ěvům a chorál ům. Je iniciátor pok řik ů a reaguje na pok řiky soupe řových fand ů. 2) aggro leader (úto čník) – po vzniku konfliktu mezi soupe řícími skupinami chuligán ů je vždy v první řad ě, reaguje a vyvolává bitku. Tento je zpravidla ozbrojený a ost řílený „bitka ř“. Pokud se objeví n ěkdo, kdo se jen holedbá pov ěstí úto čníka, tak je ozna čen jako bullshitter (vejtaha). 3) nutter (šašek) – tento jedinec je takto ozna čován, pro své zt řešt ěné až bláznivé kousky, které tropí v kotli. 4) hooligan (chuligán) – popis viz. kapitola Fotbaloví chuligáni 5) organizer (organizátor) – ten organizuje a sjednává „po řádek“ v kotli. 6) fighter (rvá č) – tito jedinci vyvolávají st řety a vedou útoky na skupinu protivníkových fand ů. 7) heavy drinker (opilec) – jsou to jedinci, kte ří zpravidla chodí na zápasy již

7 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007. 7-10 s. ISBN 978-80-7251-249-2

14 v podnapilém stavu a b ěhem zápasu i po n ěm dokáží vypít veliké množství alkoholu. 8

1. 3. Charakteristika fotbalového chuligánství

V souvislosti s fotbalem se od 60. let 20. století za čala ve řejnost dozvídat o nár ůstu násilností, rva ček, vandalismu a výtržností na stadionech i mimo n ě. Nár ůst p řípad ů rva ček a násilností, p ři kterých p řišel n ěkdo k t ěžké újm ě na zdraví, nebo dokonce o život, byl také znatelný. P ři fotbalových zápasech se za čaly projevovat také r ůzné formy dalších negativních jev ů, jako je nap říklad xenofobie, rasismus, antisemitismus, nacionální šovinismus a politický extremismus. V ětšina t ěchto aktivit byla projevem organizovaných skupin, s vnit řní hierarchií. 9 „Nejb ěžn ějším pojmenováním tohoto fenoménu se stalo: fotbalové chuligánství. Někdy bývá ozna čováno za „britskou nemoc“ („British Disease“). Jeho ko řeny totiž leží na britských ostrovech, odkud se p řibližn ě o deset let pozd ěji rozší řilo i do dalších západoevropských zemí a pozd ěji i do východní Evropy.“ 10 V souvislosti s rozvojem tohoto fenoménu vznikl i velký zájem v ědc ů ze sociálních obor ů tento fenomén vysv ětlit a popsat. Prvními z psycholog ů a sociolog ů, kte ří se snažili zachytit p říčiny vzniku chuligánství na stadionech, byli britští v ědci. K nám se tento fenomén dostal až pozd ěji a jedním z našich v ědc ů, který tento jev zkoumal, byl P. Slepi čka. 11 Jak jsem již popsal, fotbaloví fanoušci se d ělí na diváky, fanoušky a chuligány. Fotbaloví chuligáni se odlišují svým oble čením chováním a projevem, který je často vyhran ěný v ůč i ur čité skupin ě. Projevuje se zde extremismus ve form ě rasismu, antisemitismu a nacionálnímu šovinismu. Fotbalová utkání jsou často provázena ze strany fotbalových chuligán ů rasistickými hesly a chováním. Toto

8 Marsh, P., Rosser, E., Harré, R. (1978): Life on the terraces. In: Gelder, K., Thornton, S. (eds.) (1997): The subcultures reader. London and New York, Routledge. 9 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 9 s. ISBN 80- 903333-0-3 10 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issue Research Centre 11 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 9-10 s. ISBN 80- 903333-0-3

15 chování je často agresivní a ponižující a je sm ěř ováno v ůč i p říslušník ům jiné rasy. Rasismus na fotbalových stadionech se objevoval již v sedmdesátých letech v Anglii, a to z d ůvod ů masové imigrace, což se projevilo hlavn ě v posílení ultrapravicových organizací, včetn ě násilnických neonacistických skupin. Tyto skupiny se za čaly shromaž ďovat a prolínat do skupin fanoušk ů a za čali být napadáni jak verbáln ě, tak i fyzicky, fotbaloví hrá či „nebílé“ rasy. Fotbaloví chuligáni však nejsou jen extremisticky založení, existují dokonce antirasistické gangy, které v ur čitém smyslu s rasismem bojují. Ur čitým zp ůsobem se chuligánství prolíná i s organizovaným zlo činem, kdy jsou zapleteni n ěkte ří jedinci, ale také gangy, do obchodu s drogami a jsou také zapojeni i do jiné kriminální činnosti, nap ř. majetkové či násilné. Trestnou činností tohoto charakteru se však zabývá jen malá část fotbalových chuligán ů.12 Ve velké v ětšin ě se však fotbaloví chuligáni zam ěř ují spíše na obecnou kriminalitu páchanou jednotlivci či skupinou jednotlivc ů než na organizovanou trestnou činnost. Z p říklad ů výtržností a jiných exces ů, kterých se dopoušt ějí fotbaloví chuligáni, chci uvést nap ř.: a) vniknutí na hrací plochu b) házení p ředm ětů jako jsou dýmovnice, pet-láhve s vodou, mince atd. na hrací plochu či rovnou na hrá če, po řadatele, či rozhod čí atd. c) napadání a výtržnosti v ůč i policii, po řadatelské služb ě atd. d) vandalismus - ni čení vybavení stadiónu, seda ček, zábran proti vniknutí na stadion, zábradlí a dalšího p říslušenství e) napadání - jak slovním tak fyzickým zp ůsobem chuligán ů a divák ů soupe řova týmu, napadání hrá čů jak soupe řova, tak vlastního týmu, rozhod čí, policie, po řadatelské služby atd. Tyto excesy se neodehrávají jen na stadionu a vyjmenovávat a vystihnout všechny formy trestné činnosti a nevhodného chování chuligán ů nelze p řesn ě. Jedná se p řevážn ě o vandalství, fyzické násilí, výtržnictví, samoz řejm ě spojené s alespo ň malou návazností na fotbal.

12 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 10-14 s. ISBN 80- 903333-0-3

16 K výzbroji fotbalových chuligán ů pat ří nez řídka basebalové pálky, železné ty če, nože, dýky, boxery a v ojedin ělých p řípadech i st řelné zbran ě. Nejrozší řen ějším zp ůsobem boje je však p ěstní souboj. Jelikož na stadionech se zavedly prohlídky na výskyt zbraní výše uvedených, tak se ozbrojené poty čky mezi soupe řícími skupinami chuligán ů odehrávají na domluveném míst ě mimo stadion. 13

1. 4. Shrnutí

V p ředešlých kapitolách jsem se snažil výkladem pojm ů a následovn ě historií, hierarchií a rozd ělením sociálních rolí popsat, jak fungují skupiny fotbalových chuligán ů jak u nás, tak v zahrani čí. V úvodní části jsem se snažil popsat vznik a fungování agrese, agresivního chování a dále hromadného chování lidí. Tímto výkladem pojm ů jsem se snažil vysv ětlit jednání od po čátku agrese a agresivního chování jedince, po chování lidí v davu a jak je tímto ovlivn ěno chování fotbalových chuligán ů p ři st řetech jak s policií, tak se soupe řícími tlupami chuligán ů. Dále jsem popsal rozd ělení fotbalových fanoušk ů, hierarchii fotbalových chuligán ů a jejich role v jejich sociálním prost ředí. Toto sociální prost ředí je velmi ovliv ňováno agresivitou a je v p řevážné v ětšin ě ovládáno hromadným chováním, což jsem vysv ětlil v následném textu. Pokud orgány státní správy a policie chtějí účinn ě bojovat s trestnou činností páchanou nejen na stadionech, ale i v ulicích našich m ěst, musí nejprve ovládat psychologii agresivního jedince a dále psychologii davu. Dále se musí orgány státní správy a spole čnost zabývat násilím, které je prezentováno v médiích a které sledují již malé d ěti. Jejich chování ovlivn ěné násilím v médiích se následn ě projevuje jak ve školách, tak i na ve řejnosti. Pro zvyšování ú činnosti boje proti vzr ůstajícímu násilí na stadionech se musí spole čnost zabývat širokým spektrem aspekt ů ovliv ňujících chování lidí.

13 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 15 s. ISBN 80- 903333-0-3

17 2. Vývoj moderního chuligánství v Evrop ě

2. 1. Anglie

Jak jsem již uvedl v p ředchozích kapitolách, moderní chuligánský sv ět se datuje od po čátku šedesátých let dvacátého století. Anglie je kolébkou fotbalu a tak není náhodou, že fotbaloví chuligáni a jejich organizace vzešli odsud. Jednotlivé excesy vznikaly již d říve, ale byly to ojedin ělé p řípady. V padesátých letech dvacátého století se po vále čném období za čala Anglie stávat schopn ější po ekonomické a pr ůmyslové stránce. Na konci padesátých let však došlo vlivem automatizace výroby ke snížení po čtu pracovních míst. Z t ěchto d ůvod ů se z mládeže d ělnického p ůvodu stávali první zástupci n ěkolika proud ů a subkultur fotbalových chuligán ů. Tzv. Teddy boys byli v t ěchto letech velice ovlivn ěni rokenrolovou hudbou a vyzna čovali se hrubým chováním. Tito mladíci byli zapleteni do mnoha vpád ů na hrací plochu a bitek se soupe řovými fanoušky. Jejich jednání se však nedá považovat za pravé fotbalové chuligánství, nebo ť postrádá ješt ě mnoho ze znak ů, které jsou typické pro chuligánství. Na konci padesátých let se však akce t ěchto mladých chuligán ů stávají více organizovanými a cílenými. 14 Následovníky, jejichž styl se vytvá řel v šedesátých letech, byli tzv. Mods, kte ří se vyzna čovali elegancí a úhledností svého oblečení a v ůbec celého zjevu. Ti se snažili o vyšší standard životního stylu, což se projevilo v rozd ělení v polovin ě šedesátých let do dvou skupin – módní mods a skinheads. Skinheadskou subkulturu odlišoval styl pracovního oble čení (džíny a kostkované košile a vysoké pracovní boty), ale p ředevším krátký sest řih vlas ů. Tito mladíci byli v ětšinou dělnického p ůvodu. Skinheads (skin – kůže, head -hlava) se p ůvodn ě jmenovali Hard Mods a Rude boys, ze kterých se pozd ěji vyvinuli Skinheads. 15 Pro skinheady byl událostí týdne fotbalový zápas. Jeho popularita vzrostla

14 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 41-42 s. ISBN 80- 903333-0-3 15 Historie skinheads [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www: http://www.vlastenec.wz.cz/historie- skinheads/index.htm

18 hlavn ě po roce 1966, kdy zvít ězil národní tým Anglie ve finále mistrovství sv ěta. Když se v druhé polovin ě šedesátých let za čaly zlepšovat finan ční pom ěry mezi dělnickou mládeží, p řestalo být fotbalové násilí jen pr ůvodním jevem chování dělnické t řídy. Skinheadi se za čali st řetávat s partami příznivc ů soupe řových tým ů a bránili svá území. Nejen fotbalový stadion, ale i svá m ěsta, čtvrti a ulice. Pokud bylo pot řeba podporovat národní tým Anglie, smazávala se rivalita klubových příznivc ů.16 V Anglii se za čali fotbaloví chuligáni projevovat čím dál tím čast ěji a jejich excesy se stávaly pravidlem na fotbalových zápasech. Mezi roky 1961 - 1968 se stávalo p řibližn ě 25 závažných incident ů ro čně. Nejoblíben ější zábavou se v t ěchto letech za čalo stávat dobytí kotle soupe ře. 17 S postupem doby se za čaly tyto boje zost řovat a byly používány i zbran ě, jako třeba okované boty, kovové ty če, žiletky či nabroušené mince…18 Bitvy se s rozvojem televizních p řenos ů za čaly p řenášet i do domácností a povzbuzování fanoušk ů domácích tým ů vedlo k nár ůstu získávání rekrut ů fotbalových chuligán ů. Jedním z prvních televizních p řenos ů z fotbalové Premier League v roce 1961 zachytil nepokoje vyvolané chuligány po vyrovnávacím gólu v zápase mezi Sunderlandem a Tottenhamem, což podnítilo i chuligány jiných tým ů, kte ří se cht ěli v televizi p ředvést. Koncem šedesátých let se vy členily násilnosti, jež souvisely výhradn ě s pr ůběhem zápasu, či jeho výsledku, od násilností, které s fotbalovým zápasem v ůbec nesouvisely. Ty byly cíleny většinou proti soupe řovým fanoušk ům, po řadatelské služb ě, anebo policii. 19 Vývoj v sedmdesátých letech se pro fotbalové chuligány stal p řelomovým. Za čala se m ěnit jejich vizáž a vizitkou jejich vzez ření bylo streetwearové oble čení. Jejich vizáž byla ve sportovním stylu, a proto nebyli pro policii tak rozeznatelní. Jejich chování se však ješt ě zhoršilo. Jednou z prvních organizovaných skupin byla skupina F-troop, která vznikla p ři fotbalovém klubu

16 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 45 s. ISBN 80- 903333-0-3 17 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre 18 History of skinheads (1990), Vokno, č. 18, 87-91 s. 19 Beyer, D.(1996): Fotbalové násilí: subkultura hooligans. Brno, Masarykova universita. 15-20 s.

19 Millwall. Tito chuligáni byli velice organizovaní a rozd ělení podle v ěku a zkušeností na: - Underfives - nezkušení nová čci, kte ří byli vysíláni k vyvolání rva čky

− Treatment - zkušen ější chuligáni, kte ří nastupovali po vyvolání konfliktu

− Surgery - nejzkušen ější chuligáni kolem 30 let v ěku, kte ří nastoupili, pokud nebyl boj rychle rozhodnut v prosp ěch Millwallských. S p řiost řováním boj ů se za čalo i s protiopat řením po řadatelských služeb a policie, kdy fanoušci byli odd ělováni do sektor ů budováním bariér atd. Proto se v ětšina souboj ů p řesunula do okolí stadión ů a do ulic. Nastoupil trend, kdy se chuligáni převáželi speciálními vlaky a rovnou z nádraží se eskortovali na stadion. Z místních nebo regionálních zápas ů se p řesunuly boje také do mezinárodních zápas ů, a to nap říklad v zápasu mezi Leeds United a Olympique Lyon, kdy angli čtí chuligáni napadli francouzské fanoušky. V sedmdesátých letech se n ěkteré chuligánské skupiny politizovaly a přiklán ěly se k pravicovému extremismu. V šedesátých letech vznikla takzvaná Národní fronta, která v sedmdesátých letech byla na vzestupu. Tato národní fronta vydává magazín Bulldog, kde dávala prostor pro chuligánské skupiny fanoušk ů. Tento časopis byl prodáván p řed fotbalovými stadiony p řed zapo četím zápasu. Rasistické útoky byly sm ěř ovány proti černošským hrá čů m, kte ří se díky masové migraci dostávali do mužstev všech fotbalových klubů. Mezi nejvíce fašizující příznivce klub ů pat řili v sedmdesátých a osmdesátých letech p říznivci klub ů Chelsea, Leedsu, Millwallu, Newcastlu United a West Hamu. Osmdesátá léta jsou nejvíce problematická, co se tý če eskalace násilí a nebezpe čí na stadionech. Rok 1985 p řinesl jednu z nejtragi čtějších událostí, která se zaryla do podv ědomí ve řejnosti. Byl to zápas, který se konal 29. kv ětna 1985 mezi anglickým FC Liverpool a italským Juventusem Turín. P řed tímto zápasem byly anglickými chuligány vyvolány rva čky a nepokoje. 20 „Juventus i Liverpool pat řili v té dob ě k absolutní špi čce evropského fotbalu, od onoho 29. kv ětna 1985 si mnozí slibovali velkolepé, nezapomenutelné finále. Ano,

20 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 49-54 s. ISBN 80- 903333-0-3

20 nezapomenutelné je dodnes, bohužel v hlavní roli neú činkoval fotbal, ale životy nevinných lidí… Fotbal byl v tu chvíli na vedlejší koleji, nikoho nezajímalo, že úto čník Juve Michel Platini rozhodl finále jediným gólem z penalty. D ění na h řišti bylo v tu chvíli jen vedlejší záležitostí. Fanoušci The Reds pat řili v té dob ě k nejobávan ějším v celé Evrop ě. Celou tragédii vyprovokovali práv ě oni, vyzbrojeni řet ězy, ty čemi, noži i st řelnými zbran ěmi vlétli jako nenasytná zv ěř na italské tifosi, vznikla panika s opravdu tragickými následky. Nesmíme však také zapomenout, že viníkem nejsou jen fanoušci Liverpoolu. Bruselský stadion byl zna čně zchátralý a bylo podáno několik protest ů proti tomu, aby se tak velká akce, jakou bylo finále PMEZ, hrála na tomto stadionu. Davy fanoušk ů mohly rozebírat kusy betonu a házely je na policisty. Na bídné úrovni byla taktéž organizace, na stadion si fanoušci propašovali v hojném po čtu st řelné zbran ě, nože a r ůzné nebezpe čné p ředm ěty bez toho, aniž by je n ěkdo po řádn ě zkontroloval. A chyb bylo více, špatn ě zorganizovaným prodejem lístku po čínaje (p ři prodeji lístk ů byli fanoušci THE REDS a Juventusu na tribunách mnohdy vedle sebe), kritickou nep řipraveností policist ů kon če. Je až skandální, jak ti, co m ěli finále na starost, ud ělali takovou spoustu chyb. Britové pat řili k t ěm nejobávan ějším fanoušk ům, avšak p řipravenost policist ů byla nulová. T ěch málo policist ů, kte ří p ři finále zasahovali, nem ělo absolutn ě žádnou šanci po četný dav zkrotit. Fanoušci Liverpoolu p řitom poty čky ve m ěst ě vyvolávali už od ranních hodin. Hlavn ě alkohol spojený s vedrem, které v Belgii panovalo, ud ělal z anglických hools nep říčetné osobnosti. "Než jsme jednoho mohli vyslechnout, museli jsme mu dát dávku tišících prost ředk ů, která by uspala kon ě," řekl jeden z vyslýchajících policist ů. Byla hodina p řed za čátkem st řetnutí. Na stadionu to už v ten moment p ěkn ě vřelo. Fanoušci The Reds, posiln ění alkoholem a r ůznými zbran ěmi se vydali do sektoru Z za p říznivci "Staré dámy", ti za čali samoz řejm ě panika řit a dali se na ústup, ze ď nevydržela neo čekávaný nápor lidských t ěl a zbo řila se. V jeho troskách našlo smrt celkem 39 lidí, dalších 400 lidí bylo t ěžce, st ředn ě, nebo lehce zran ěno. Kapitáni obou tým ů sice byli p řizváni, aby do mikrofon ů chování na

21 stadionu uklidnili, nepomohlo to. Zanedlouho na pomoc p řisp ěchala policie z okolí a léka řská služba, díky ní se poda řilo zachránit život dalším desítkám možných ob ětí, avšak chaos na stadionu pokra čoval i nadále, UEFA ale nepochopiteln ě rozhodla utkání odehrát, a to i p řesto, že v ětšina samotných hrá čů protestovala a na trávník se jim po tragédii necht ělo. "Sed ěli jsme v kabin ě úpln ě strnulí. V ěděli jsme, že n ějací lidé zem řeli a že se n ěco d ěje, protože se n ěkte ří z nás byli podívat venku. Ale neznali jsme rozsah. Proto, když za námi p řišel šéf policie a řekl, že máme jít hrát, nev ěř ili jsme vlastním uším," vzpomíná bývalá ikona Liverpoolu Mark Lawrenson. I když finále rozhodl Michel Platini z penalty, fanoušci v hledišti a na stadionech slavili pochopiteln ě minimáln ě. Po tomto incidentu byly všechny anglické kluby vy řazeny z evropských pohár ů na dlouhých p ět let, Liverpool musel čekat ješt ě o rok déle. UEFA také zavedla hodnocení stadionu, aby se už neopakovalo to, že se finále odehraje na zchátralém bruselském stadionu, jako tomu bylo v roce 1985. Fanoušci na stadionech také nebyli v anonymit ě jako doposud a byla zavedena v ětší spolupráce s policií.“ 21 Brusel se od té doby stal synonymem fotbalového násilí. V d ůsledku této tragédie se ve fotbalovém svazu za čalo mluvit více o po řadatelském zajišt ění, nap říklad rozd ělení fanoušk ů do sektor ů a dále výb ěr fotbalových stadión ů a kontrola fanoušk ů p řed vstupem na stadión, jestli u sebe nemají zbran ě. V sezón ě 1985-86 byl v anglické lize dokonce zakázán i alkohol na stadionech. Anglický fotbal tak utrp ěl šrám na své pov ěsti. Nadále se však chuligánství rozvíjelo a vyost řenost st řet ů mezi jednotlivými skupinami fanoušk ů ur čitých klub ů byla více monitorována policií než jiné. Rizikovost zápas ů se tedy dala prost řednictvím policie odhadnout a tudíž nasadit dostate čné síly k nastolení po řádku. Mezi odv ěké rivaly pat řily dvojice p říznivc ů klub ů West Ham – Millwall, Tottenham – Chelsea, Arsenal – Tottenham, Manchester United a West Ham, Leeds United – Manchester United atd. Fotbalové chuligánství bylo také jednodušší tím, že se na vzdálené fotbalové stadiony mohly autobusy dostávat velké masy fanoušk ů a

21 Fotbalové tragédie: Busel 1985 [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www: http://www.eurofotbal.cz/clanky/fotbalove-tragedie-brusel-1985-31994/

22 mohly tak podporovat své kluby. V osmdesátých letech se za čala rozvíjet jedna z nejnebezpe čnějších a nejpravicov ějších skupin chuligán ů, která se nazývala Chelsea Headhunters (lovci lebek). Byla to a je jedna z nejlépe organizovaných skupin fotbalových chuligán ů v Anglii. St řety této skupiny s jinými chuligány byly vždy dob ře naplánované a hierarchie tohoto klubu je také více než z řejmá. Jedním z hlavních v ůdc ů této chuligánské skupiny byl právník pro advokátní kancelá ře Terry Last. Tento byl odhalen v roce 1986 p ři policejní razii. Další členové gang ů pracovali také na dob ře placených místech, a proto padla teze, že fotbaloví chuligáni jsou jen z nižších sociálních vrstev. Chuligáni za čali usilovat také o své vzez ření a d ůkazem, že chuligánství se rozr ůstalo i do vyšších spole čenských vrstev, je i to, že za čali nosit zna čkové oble čení sv ětoznámých zna ček jako je nap říklad Fila, Armani, Kappa a Lacoste. V souvislosti s fotbalovým chuligánstvím se rozvíjela také práce policie a státních orgán ů, které spolupracovaly na boji proti fotbalovým chuligán ům, jedním z mezník ů byl již zmín ěný zákaz alkoholu v sezón ě 1985-86, dále se rozvíjela opat ření policie a shromaž ďování informací ohledn ě chuligán ů a i dokonce infiltrovala tajné policisty do jednotlivých gang ů. Po čet zat čených se na p řelomu osmdesátých a devadesátých let ustálil na po čet p řesahující 5.000 lidí za jednu sezónu. 22 Devadesátá léta byla, co se tý če exces ů fotbalových chuligán ů, pon ěkud klidn ější, ale st řet ů bylo po řád dost, jen nebyly tak drastické. Evropská fotbalová liga se za čala v devadesátých letech rozši řovat a mezinárodních zápas ů mezi fotbalovými kluby za čalo p řibývat. Díky tomuto trendu se za čali angli čtí fotbaloví chuligáni seznamovat s velkými evropskými m ěsty a za čali navazovat kontakty se stejn ě smýšlejícími lidmi v zahrani čí. S nar ůstajícím trendem informa čních technologií jako je internet a mobilní telefony, se za čala zvyšovat úrove ň organizovanosti fotbalových chuligánských st řet ů a bitek. Prost řednictvím t ěchto technologií si p ředávají jednotliví chuligáni informace o policejních jednotkách, které bývají poblíž stadión ů, a tudíž se mohou vyvarovat jejich zásahu. 23

22 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 53-55 s. ISBN 80- 903333-0-3 23 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 60 s. ISBN 80- 903333-0-3

23 Dále pokra čovaly jednotlivé excesy na mezinárodní úrovni, kdy v roce 1995 musel být z d ůvodu nep řestávajících výtržností ze strany anglických chuligán ů ukon čen p řátelský zápas mezi Irskem a Anglií. Jedním z mála turnaj ů, kde bylo eliminováno divácké násilí, bylo mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996. Jednotlivé výtržnosti a násilí bylo eliminováno a potla čení výpad ů proti policii anglickými rowdies po vyřazení Anglického týmu mužstvem N ěmecka bylo zvládnuto na výbornou. Další st řety byly zaznamenány na mistrovství Evropy v roce 2000, a to hlavn ě v zápase mezi Anglií a Skotskem, kdy bylo zat čeno 170 fotbalových chuligán ů. Tyto st řety mezi chuligány byly tak masivní, že se všem zdaleka nedalo zabránit. Byly to st řety jak na stadionu, tak mimo n ěj. Při semifinále poháru UEFA v dubnu roku 2000 v zápase mezi Galatasaray Istanbul a Leedsem vyprovokoval anglický chuligán rva čku takového rozsahu, že přivolaná policie m ěla plné ruce práce ochránit anglické rowdies, kte ří byli v menšin ě, p řed rozvášn ěným davem fanoušk ů Galatasaray. P ři tomto incidentu byli zavražd ěni angli čtí p říznivci Christopher Loftus a Kevin Speight. 24 Problematikou fotbalového chuligánství se za čala legislativa v Anglii zabývat tím, že vydala n ěkolik na sebe navazujících a spolupracujících zákonů. Jedná se o The Public Disorder Act z roku 1986, jenž pojednává o zákazu vstupu výtržník ům na fotbalové stadiony, The Football Spectators Act z roku 1989, kterým soud může zakázat vycestování chuligán ů ze zem ě, The Football Offences Act z roku 1991, který umož ňuje postihovat tyto p řestupky: - vrhání p ředm ětů na hrací plochu a aktéry hry - podílení se na rasových či rasistických chorálech b ěhem utkání - vniknutí na hrací plochu bez povolení. V roce 1999 vstoupil v platnost Football (Disotder) Act (zákon o fotbalovém výtržnictví), dle n ěhož se chuligáni, kte ří mají zákaz návšt ěv fotbalového utkání, musí hlásit na policejní stanici v dob ě zápasu. A v p řípad ě zahrani čního utkání musí odevzdávat sv ůj cestovní pas. 25

24 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 62 s . ISBN 80- 903333-0-3 25 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 62-63 s. ISBN 80- 903333-0-3

24 Problematikou fotbalového chuligánství se musí zabývat nejen policie, ale i fotbalové kluby, m ěstské čtvrti a oblasti, které se finan čně podílejí na policejních akcích. Policisté využívají informa ční sít ě, která je zam ěř ena na problematické fanoušky a díky ní si mohou vym ěň ovat informace p ři nastávajícím fotbalovém utkání a d ělat pot řebná opat ření. Tato sí ť se jmenuje Football Intelligence Unit a byla založena v roce 1989. Britská policie spolupracuje i s ostatními státy Evropské unie a s partnery na poli mezinárodních zápas ů. P řes veškerá opat ření bývá policie často kritizována, a to v p řípad ě infiltrace policist ů do řad chuligán ů a p ři využívání kamerových systém ů k odhalování výtržník ů. Ve Velké Británii se za čaly s vývojem doby organizovat i protirasistické a protichuligánské organizace z řad fanoušk ů. V Liverpoolu v roce 1995 založil Rogan Tailor a Peter Garrett asociaci (Footbal Supportes Association), která sjednotila fanoušky a za čala vystupovat a jednat s médii a fotbalovým svazem, který rozjel celou řadu protirasistických a protichuligánských akcí po celé Velké Británii. Díky t ěmto akcím se poda řilo sjednotit jak fotbalové fanoušky, tak hrá če a celou fotbalovou spole čnost ve sv ětě k reakcím a odporu proti t ěmto fenomén ům. 26

2.2. Západní Evropa

2.2.1. Skotsko

Skotsko je zem ě, která má spojeno fotbalové chuligánství s nábožensko- historickým podtextem. Katolíci a protestanti se v řadách fotbalových chuligán ů identifikovali s mužstvy fotbalových klub ů a jejich r ůzná náboženská vyznání se projevovala v soupe ření na stadionech i mimo n ě.27

26 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 63-65 s. ISBN 80- 903333-0-3 27 JUDD, D. Impérium. Britská imperiální zkušenost od roku 1765 do sou časnosti. Praha 1999, BB art., 321 s. ISBN 80- 7257-046-3

25 Ke skotskému fandovství na stadionech pat ří velká konzumace alkoholu, jakož i v celém sv ětě. Jednou z prvních zmínek o nepokojích spojených s fotbalovým zápasem je z roku 1909, kdy fotbaloví p říznivci obou celk ů Glasgow byli nespokojení se stavem utkání, které skon čilo nerozhodn ě, a dožadovali se prodloužení zápasu. P ři nepokojích, které vznikly, bylo zran ěno n ěkolik desítek policist ů a bylo zni čeno mnoho majetku m ěsta. Do nepokoj ů se zapojilo 6.000 lidí. Ve Skotsku vznikla na po čátku osmdesátých let tzv. Tartan Army, která byla známá svou hlu čností a požíváním velkého množství alkoholu, ale nebyla násilnického typu. D ůležitou skupinou fanoušk ů je tzv. Casuals, kte ří jsou zaznamenáni již v osmdesátých letech, tito jsou známí svou módou, životním stylem a fotbalovými st řety. 28 Skotské chuligány spojuje však rivalita proti chuligán ům z Anglie. V p řípad ě fotbalových zápas ů proti celk ům z Anglie zapomínají skotští chuligáni na rivalitu mezi jednotlivými skotskými kluby a spojují se proti anglickým rowdies. Tato rivalita tkví v historii t ěchto zemí a je neustále živnou p ůdou pro vy řizování si účtů z dob minulých. 29

2.2.2. N ěmecko

V této zemi se dá mluvit o tom, že je hlavním soupe řem v chuligánské scén ě proti anglickým rowdies. První skupiny organizovaných chuligán ů se za čaly utvá řet již v sedmdesátých letech dvacátého století p ři fotbalovém klubu FC Köln (Street fighters) a Schalke (Gelsenszene). V osmdesátých letech byla nejobávan ější skupina Borussenfront z p říznivc ů klubu Borussia Dortmund, která se rozpadla po zatýkání jejích p ředstavitel ů v roce 1988. 30 Po sjednocení N ěmecka se za čala projevovat t ěžká sociální situace

28 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 76-77 s. ISBN 80- 903333-0-3 29 JUDD, D. Impérium. Britská imperiální zkušenost od roku 1765 do sou časnosti. Praha 1999, BB art. 321 s. ISBN 80- 7257-046-3 30 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 77-78 s. ISBN 80- 903333-0-3

26 ve východním N ěmecku, a proto se za čala zvyšovat radikalizace místní mládeže. Tato se za čala rekrutovat do chuligánských gang ů, které prozatím ješt ě nebyly tak organizované, ale s postupem času jejich organizovanost rostla. Tyto organizované celky se za čaly utvá řet za čátkem devadesátých let a svou slávu a urputnost si vydobyly na celon ěmecké hooligans scén ě. Za hlavní skupiny hooligans v Německu jsou považovány fanoušci týmu Bayernu Mnichov (Munich service crew), Braunschweigu (Braunschweiger Jungs), Bielefeldu (Blue Army) Duisburgu, Essenu (First Class), Frankfurtu nad Mohanem (Adlerfront), Hamburgu, Herthy Berlín (Endieg, Wannsee Front), Karlsruhe (Karlsruhe Offensive, Blau-weiss Brigaden), Kolínu nad Rýnem, Rostocku, St. Pauli a Schalke 04 (Gelsen Szene). 31 Ve východním N ěmecku se chuligánské celky hodn ě p řiklání k extrémní pravici a na území celého N ěmecka k tomuto proudu mají hooligans velký sklon. V n ěkterých východon ěmeckých klubech existují skupiny zvané HOONARA ( HOOligans Nazis Rasist). Tyto se vyzna čují používáním nacistické symboliky a zpíváním rasistických chorál ů. Ne však všechny n ěmecké skupiny hooligans se kloní k extrémní pravici. Od poloviny devadesátých let však chuligánské skupiny sm ěř ují k apoliti čnosti a v sou časnosti se spíše podobá adrenalinovému sportu. St řety hooligans se díky opat řením policie a jiných státních orgán ů p řesunuly ze stadión ů mimo n ě a tudíž se jedná výhradn ě o p ředem domluvené bitky beze zbraní. N ěme čtí hooligans mají od roku 1993 svou od ěvní zna čku pod názvem Hooligan streetwear. Velkou roli ve sv ětě holigans v N ěmecku hraje celek p řívrženc ů klubu BFC Dynamo, kte ří jsou velice soudržní, a to nejen navšt ěvováním zápas ů, ale i neformálních setkání jejich p řívrženc ů. P řívrženci celku BFC Dynamo se nej čast ěji st řetávají s p řívrženci celk ů Lipska nebo Dráž ďan. Další po četnou skupinou problémových fanoušk ů jsou tzv. Ultras, kte ří vznikli při klubu Einfracht Frankfurt, v nejlepších jejich letech měli až 1000 člen ů. Tito však komunikují s vedením jejich klub ů a proto pat ří mezi mén ě nebezpe čné.

31 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre. 64 s.

27

Něme čtí hooligans se však neorientují jen na domácí zápasy a v roce 1996 předvedli svou agresivitu a pravicovou orientaci v p řátelském zápase s Polskem, kdy pálili polské vlajky a hajlovali na stadionu. Při poty čkách bylo zran ěno několik policist ů a p říznivc ů fotbalových celk ů obou stát ů. V roce 1998 p ři MS ve Francii zranili n ěme čtí hooligans francouzského policistu, který upadl do kómatu. Dále se ú častnili st řet ů v letech 1996 a 2000 na ME. V sou časné dob ě je velice d ůrazn ě postupováno proti jakýmkoliv projev ům násilí a rasizmu na n ěmeckých stadionech a policie a státní orgány ve spolupráci s fotbalovým svazem ú činn ě bojují proti tomuto chování. Na fotbalových stadionech platí zákaz prodeje alkoholických nápoj ů, používání pyrotechniky a závadných symbol ů. Policie zavedla po vzoru Velké Británie kartotéku nejaktivn ějších a nejnebezpe čnějších hooligans a zvyšuje se trend sm ěř ující k likvidaci t ěchto chuligánských skupin. 32

2.2.3 Itálie

V Itálii je fotbal a fand ění tomuto sportu na vysoké úrovni, což je dokazováno velikou návšt ěvností na fotbalových utkáních. Fotbaloví chuligáni se v Itálii rozvíjeli od osmdesátých let ze subkultury skinheads. Tato skupina byla v každém větším m ěst ě, a tudíž se díky oblíbenosti fotbalu soust řeďovala kolem stadion ů. Skinheadi se nesoust řeďovali jen na rva čky na stadionech, ale i mimo n ě a vyzna čovali se tím, že inklinovali k n ějaké stran ě a politicky se snažili prorazit se svými názory. Sou časná scéna fotbalových fanoušk ů je umírn ěnější a je rozd ělena na tzv. Tifosi (fanoušky) a ultras (radikálové). Ultras se v Itálii za čali objevovat již v po čátku sedmdesátých let. Tito ultras jsou v Itálii velice organizovaní, protože prost řednictvím jejich produkce jsou na stadionech zpívány velice složité chorály a p řidávají k tomu také r ůznou

32 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 78-82 s. ISBN 80- 903333-0-3

28 choreografii v podob ě vyv ěšování vlajek, transparent ů, vytvá ření obrazc ů, užívání pyrotechniky atd. Italští ultras se nevyzna čují velkým pitím alkoholu jako v jiných zemích. 33 Ultras se ve velké mí ře angažují v podpo ře svých fotbalových klub ů a mají na ně veliký vliv. Dokáží bojkotovat ur čité zápasy a v p řípad ě nespokojenosti dávají pocítit, jak vedení, tak i hrá čů m, svoje pocity. Nejsou výjimkou útoky na hrá če v případ ě přestupu do jiného klubu, či když dá vlastní gól, nebo když chybí na trénincích atp. P řed t ěmito útoky nejsou chrán ěni ani p ředstavitelé vedení klubu atd. Italští ultras spojují fotbal a politiku, a to se projevuje i p ři fand ění formou transparent ů a chorál ů. Ve velké v ětšin ě se italští ultras podílejí na vytvá ření dobré a povzbudivé atmosféry na stadionech. V nemnoha p řípadech se zapojují také do pouli čních boj ů, a to z toho d ůvodu, že konkuren ční ultras jsou jiného politického vyznání. Extrémn ě pravicové skupiny ultras se shromaž ďují kolem fotbalových klub ů nap ř. FC Bologna – Mods, Inter Milán – Boys, Ultras, Irriducibili, Juventus Turín – Fighters, Lazio Řím – Viking, Veterani, Udinese Calcio, a další. Extrémí pravi čáci nez řídka používají výk řiky duce-duce a xenofobie a rasismus se projevuje hlavn ě proti soupe řovým p říznivc ům. P říkladem rasismu bylo opušt ění stadionu t řetiligového Trevisa členy ultras p ři nástupu černošského hrá če v únoru 2002. V Itálii jsou i skupiny ultras, které jsou antifašistické a antirasistické. Jedním z nich je Colletivo p ři fotbalovém klubu Ancona Calcio, dále FC Empoli – Rangers, Desperados, AC Perugii – Armata Rosa, Red Lair, FC Geona – S.H.A.R.P.S skinheads, ACS Livorno – Vitulano, Fossa Ultra atd. Tito ultras vyv ěšují na stadionech levicové vlajky se symbolikou srpu a kladiva, anebo s podobiznou J.V. Stalina. 34

33 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre, 61 s. 34 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 83-85 s. ISBN 80- 903333-0-3

29 2.2.4. Špan ělsko

Ve špan ělské fotbalové scén ě se hooligans či ultras velice dlouho neobjevovali. Na stadionech je vid ět p řevážn ě organizované skupiny umírn ěných fanoušk ů tzv. pe ńas, kte ří spíše než rva čky vyhledávají zábavu ve h ře, kterou sledují a tuto podporují, jak už chorály, tak oble čením a fand ěním. V posledních letech se vytvo řily skupiny ultras a chuligán ů p ři klubech FC Barcelona – Boixos Nois, Atletico Madrid – Frent Atletico, Real Madrid – Ultra Star. P ři st řetech či jiných excesech jsou tvrd ě sankcionovány. V říjnu 2003 došlo však k incidentu, který se zapsal do podv ědomí fanoušk ů, když ultras Deportivu La Coruna úto čili na jednu restauraci, čemuž se snažil zabránit jejich spolubojovník Manuel Ríos Suaréz. Byl dvakrát bodnut nožem a zem řel. P ři jiném incidentu trefil jeden z chuligán ů rozhod čího do hlavy baterií z mobilního telefonu a ten již nebyl schopen řídit utkání. Ve Špan ělsku se také kloní ur čitá skupina k baskickým separatist ům, kte ří jsou z pravidla levicoví a antifašisti čtí. 35

2.2.5 Portugalsko

Fotbaloví fanoušci se za čali v Portugalsku organizovat od druhé poloviny sedmdesátých let. První skupinou, která se utvo řila u fotbalového klubu, byla u Sportingu Lisabon – Juventude Leonina. Další ultras, kte ří se utvo řili, byli až v osmdesátých letech p ři klubech Benfica Lisabon – Diabos Vermelhos, Boavista Porto – Pantera Negras, Academia Coimbra – Mancha Negra, FC Porto – Super Dragoes atd. Násilné st řety jsou ve velké mí ře zaznamenávány u fanoušk ů p ři zápasech mezi celky Sporting Lisabon – Benfica Lisabon. Nejtragi čtější událostí byl incident, p ři němž jeden ze člen ů ultras Benfiky vyst řelenou sv ětlicí usmrtil fanouška Sportingu Lisabon. Po t ěchto událostech se do čkali portugalští ultras tvrdých opat ření ze strany fotbalového vedení i policie. 36

35 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 85-86 s. ISBN 80- 903333-0-3 36 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 86-87 s. ISBN 80- 903333-0-3

30 2.2.6. Řecko

Jedním z prvních organizovaných seskupení ultras v Řecku byl p ři fotbalovém klubu Panathinaikos Atény – Gate 13. Tato skupina vznikla koncem šedesátých let a nadále se rozvíjela a byla spjata s každou v ětší výtržností či násilnostmi v řeckém fotbale. Proti této a dalším organizacím se postavily kluby spole čně s policií a kluby tyto organizace p řestaly podporovat. Naopak vznikla fanouškovská skupina s názvem PA.LE.FI.P, která se rozd ělila, a v roce 1988 založila jedna z částí tohoto uskupení Gren Cockney Club, násilnosti však pokra čovaly. Dne 14. dubna 2003 chuligáni PAOK zaúto čili na p říznivce Arisu. Dne 11. b řezna 2003 chuligáni Olympiakosu p ři zápase s AEK vtrhli do prostoru VIP a zaúto čili na funkcioná ře soupe ře. Dne 25. listopadu 2003 v p ředkole Ligy mistr ů v zápase mezi Olympiakosem a špan ělským Realem Sociedad řečtí hooligans napadli soupe řovy fanoušky a házeli na h řišt ě dýmovnice. V Řecku je vzr ůstající trend fotbalového chuligánství. 37

2.2.7. Belgie

Belgie se stala v 80-tých letech synonymem fotbalového chuligánství po incidentu na Heyesov ě stadionu v Bruselu. Belgická chuligánská scéna byla velice ovlivn ěna N ěmeckem, Holandskem, Anglií i Itálií. Chuligánské fankluby vznikaly u klub ů Anderlecht, Bruggy, Antverpy, a Utrecht. V Belgii vyvrcholilo fotbalové chuligánství v 80-tých letech. Policie v té dob ě neum ěla na vzr ůstající fenomén chuligánství reagovat, protože se přenášely veškeré násilnosti mimo stadiony. V druhé polovin ě osmdesátých let fotbalové chuligánství provázelo skoro každý zápas a nejvíce se angažovali p říznivci klub ů Antverp, Anderlechtu, Brugg a Standardu Lutych. 38

37 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 87-88 s. ISBN 80- 903333-0-3 38 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre, 62 s.

31 Po Bruselské tragédii zm ěnila policie a státní orgány taktiku v potírání chuligánství podle vzoru Anglie, ale taktéž chuligáni své aktivity lépe organizovali. P řes veškerá opat ření se v Belgii odehrávají násilnosti na stadionech. 39

2.2.8. Nizozemí

Nizozemští hooligans jsou velmi inspirováni anglickými rowdies. V sou časné dob ě je nizozemská chuligánská scéna na vysoké úrovni, co se tý če síly a po čtu člen ů. Z pr ůzkum ů vyplývá, že je zde 230-270 člen ů tzv. Hard-core hooligans a dva tisíce dalších fotbalových chuligán ů. Nejvíce chuligánských člen ů a poty ček mezi t ěmito je ve skupinách F-Side v Ajaxu Amsterdam, Vak-P z Den Bosch, North-Side z Den Haagu, Vak-S a Vak-R z Feynoordu, Z-Side z Groningenu, L- Side z P.S.V. Eindhovenu a Bunnik-Side v Utrechtu. 40

2.2.9. Francie

Francie je zemí, kde se chuligánství moc neprojevuje, nebo jen v malé mí ře. Nejvíce však jsou, i p řes sv ůj mírný postoj, konfrontováni s anglickými rowdies. Prvním z velkých st řet ů, který vyvolali angli čtí rowdies, byl zápas mezi Lyonem a Leedsem hraným v Pa říži v roce 1974, kdy Leedští chuligáni napadli fanoušky Lyonu. Tento incident trval celých 50 minut a inspiroval mnohé evropské fotbalové chuligány. Ve Francii se za čaly organizovat tzv. „kops“ či „ultras“ po čátkem osmdesátých let. Francouzská ultras scéna je na jihu zem ě inspirována italskými chuligány. Nejtvrdším jádrem fanoušk ů jsou „Boulogne kop“ p ři Paris Saint Germain, chuligáni p ři Olympique Marseille, v Bordeaux, Metách, Nantes a St. Etienne. 41

39 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 88-89 s. ISBN 80- 903333-0-3 40 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre, 63 s. 41 Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre, 64 s.

32 2.2.10. Rakousko

Rakouská chuligánská scéna se rozvinula koncem osmdesátých let a inklinovala k pravicovému extrémismu prost řednictvím skinheadské subkultury. Jedním z nejv ětších a nejnebezpe čnějších gang ů v Rakousku je Wiener Hooligans při Rapidu Víde ň, ve kterém byli hlavn ě mladí neonacisti čtí skinheadi. Dalšími gangy v Rakousku jsou p ři Sturmu Graz, Tirolu Insbruck nebo FC Linz. V Rakousku se však nejedná o velký spole čenský problém v sou časné dob ě.42

2.2.11. Švýcarsko

Švýcarská chuligánská scéna vzniká v polovin ě osmdesátých let. Tato je velice pravicov ě orientována, hlavn ě kv ůli provázanosti s ultrapravicovými skinheads. Nejv ětší z chuligánských gang ů je p ři Servette Ženeva (City Firm Ženeva), FC Bern (East Side Supporters) atd. V posledních letech byla nejv ětší akce chuligán ů v zápase mezi FC Basilej a FC Luzern, P ři tomto zápase se odehrály velké roztržky mezi policií a fotbalovými chuligány, kte ří nakonec ud ělali škodu za 300.000,- švýcarských frank ů. Bylo zran ěno n ěkolik osob a policist ů a p řed soudem stanulo 30 osob z řad chuligánu FC Basilej. Chuligánství ve Švýcarsku inklinuje v posledních letech k násilnému rasismu. Na mezinárodní úrovni se chuligáni ze Švýcarska neprojevují. 43

42 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 90 s. ISBN 80- 903333-0-3 43 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 91 s. ISBN 80- 903333-0-3

33 2.3. Východní Evropa

Ve východní Evrop ě se za čala chuligánská scéna projevovat až po pádu železné opony, což však neznamená, že by fotbalové zápasy neprovázelo divácké násilí. V tomto obraze se však nedá mluvit o organizovaném chuligánském řád ění. Velkou inspirací se pro východoevropské chuligány stala samoz řejm ě Velká Británie, ale nap ř. pro Ma ďarsko a balkánské státy se stala ikonou Itálie, o čemž sv ědčí i italské názvy t ěchto skupin, nebo navazování p řátelství s italskými ultras. V n ěkterých zemích východní Evropy se fenomén hooligans neobjevuje, nebo jen v takové mí ře, která se nepovažuje za velký spole čenský problém.

2.3.1. Polsko

Polská chuligánská scéna je jednou z nejvíce organizovaných a po četných hooligans scén ve východní Evrop ě. Chuligánské gangy se tvo ří nejen u velkých fotbalových klub ů, ale i u menších a mén ě známých. Polští chuligáni mají propracovaný seznam chování p ři svém p ůsobení.

„- starej se o to, aby na zápasy tvého týmu chodilo co nejvíce lidí. Sám jist ě víš, že rad ěji budeš chodit do skupiny, která čítá n ěkolik set lidí, než do skupiny, ve které je jich jen pár desítek.

- dělej všechno pro to, aby se tvoji druhové nestyd ěli nosit ve řejn ě barvy vašeho klubu.

- dělej si reklamu, jak jen m ůžeš. Vydávej časopisy, vezmi do ruky sprej a maluj po zdech.

- nespolupracuj s policií, pamatuj, že se to m ůže obrátit proti tob ě.

- eliminuj v zárodku fanoušky lokálních klub ů. Nestrp skupinu fanoušk ů jiného

34 klubu ve svém m ěst ě.

- navazuj co nejbližší kontakty s hrá či tvého klubu. To vytvo ří pevné pouto mezi vámi a klubem.

- fandi vždycky, hlavn ě však když tv ůj klub prohrává nebo nemá nejmenší šanci na vít ězství.

- ovládej sv ůj strach. Když tvoji druhové poznají, že se nebojíš, necouvnou nikdy v krizové situaci.

- nechovej se agresivn ě k civilist ům. Tím si neupevníš svoji autoritu, ani si nevynutíš uznání oby čejných lidí. M ůžeš z toho mít jenom potíže.

- na výjezdech se drž hlavní skupiny. To je bezpe čnější.

- neudávej policii ty, od kterých jsi dostal do zubů. Situace se m ůže jednou obrátit.

- zůsta ň co nejdéle pravým fanatikem .“ 44

Polští chuligáni se nejvíce napadají na fotbalové ploše, na míst ě domluveného srazu, p řed vyhrazeným sektorem, nebo p ři cest ě na stadión. P ředem se p řipravují na st řety a nebojí se použít i ukryté zbran ě. I když v poslední dob ě se snaží zákazem zbraní tento fenomén odstranit. Nejhorší z tohoto hlediska z chuligánských gang ů je skupina chuligán ů p ři fotbalovém klubu Cracovia Krakov. Dne 9. 6. 2003 napadl dv ěma ma četami chuligán Cracovie p říznivce Wisly Krakov a zranil p ři tom policistu a jednoho fanouška. Není výjimkou těžké zran ění nebo smrt, v devadesátých letech byli usmrceni v sezon ě 2002/2003 p ři st řetech čty ři fotbaloví fandové. Polští chuligáni jsou známí svou družbou mnohdy s velice vzdálenými p říznivci fotbalových klub ů, nap ř. Lech Pozna ň- Arka Gdynia-Cracovia Krakov, Legia Varšava-Pogoň Št ětín, Wisla Krakov-Lechia Gda ňsk-Ślask Wroclav. Tyto spolky slouží k tomu, aby spolupracovaly proti

44 Pirát. Bulletin fanklubu Red Pirates Sparta (1998-2000) autor pravidel: Roman Zieli ński, fanklub mužstva Ślask Wroclav

35 soupe řícím gang ům. V Polsku vycházejí pravideln ě m ěsí čníky psané chuligánskými autory tzv. Ziny a existují také webové stránky s touto tématikou. Nejv ětšími rivaly jsou chuligánské gangy p ři klubech Lech Pozna ň (Brygada Banici, Young Freaks ´98) a Legia Varšava (Teddy Boys, Turysci). Zajímavostí v chuligánské scén ě Polska je to, že gangy neudržují smír a spojenectví p ři utkání Polského národního týmu a bojují i tak mezi sebou na t ěchto utkáních. V roce 1993 se do sebe pustili jak Polští hooligans s Anglickými rowdies, tak polští chuligáni mezi sebou. 45

„…Na stadionu to v řelo. Chuligáni po naší levé stran ě byli z Poznan ě. Cht ěli po nás, abychom uhnuli, aby mohli zaúto čit na Poláky po naší pravé stran ě, kte ří byli z Wroclavi a Lodže. Ti po nás b ěhem utkání házeli lahve a kusy lavi ček. Mnoho z utkání jsem nevid ěl, pon ěvadž jsem se více staral o to, abych nez ůstal něč ím zasáhnutý…“46

2.3.2. Ma ďarsko

V Ma ďarsku se chuligáni za čali objevovat již brzy v šedesátých letech dvacátého století. Organizované a ucelené celky se však vytvá řely až koncem osmdesátých let. Ma ďarské gangy se utvá řely po vzoru Italských ultras. Zajímavostí je, že nejsou vytvá řeny jen u fotbalových klub ů, ale i basketbalových, při házené atd. Na stadionech jsou ultras ve svých odd ěleních a po řadatelská služba, která je řádn ě ozna čena, je sestavena ze starých a uznávaných člen ů t ěchto skupin. Nejvíce znep řátelené celky, které v Ma ďarsku mají nejhorší pov ěst, jsou příznivci budapeš ťských klub ů Ferencvaros Budapeš ť- Killer Green Group, C´94, (Aryan Army od r. 1993), kte ří se formovali koncem osmdesátých let dvacátého století a Ujpest Budapeš ť – Viola Kaos a Con Air. P ři utkáních národního týmu

45 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 96-100 s. ISBN 80-903333-0-3 46 To my kibice! (TMK) Magazyn polskich kibiców, č. 5, 2002

36 Ma ďarska udržují chuligáni smír. V poslední dob ě se chuligáni z Ma ďarska utkali dne 15. 8. 2001 v Budapešti s N ěmeckými fanoušky p ři utkání národních celk ů. V roce 1992 byli Ma ďarští ultras vyhnáni ze stadionu p ři mezinárodním utkání Pohár ů mistrů evropských zemí mezi celky Slovan Bratislava - Ferencvaros Budapeš ť, p řed kterým b ěhem dne probíhaly nes četné násilnosti mezi ob ěma znep řátelenými tábory fanoušk ů.47

„ Bylo vyprodáno, ale hlavn ě byla napjatá atmosféra. P řed zápasem se mnoho chuligán ů potulovalo po m ěst ě, jestli náhodou nepotkají jakéhokoliv p říznivce Slovanu. Ti však krom ě jednoho nedorazili. Kdyby tehdy p řijela n ějaká skupina slovanist ů, dopadli by velmi zle. Dovedu si p ředstavit i to, že by ten den n ěkdo přišel o život.“ 48

2.3.3. Slovensko

Slovenská chuligánská scéna se za čala formovat hlavn ě u Slovanu Bratislava a Spartaku Trnava v devadesátých letech dvacátého století. Dalšími celky, při kterých se tvo řily gangy chuligán ů, byly Košice (Rebels Košice v r. 1994), Nitra (Bulldogs 95 Nitra v r. 1995), Spartak Trnava (Red Black Wariors v r. 1997), Slovan Bratislava ( Belasí Fanatici a Tiežfanúšikovia) MŠK Žilina ( Žilinskí Šošoni). Slovenští hooligans mají dobré vztahy s českými a polskými chuligány. Nejv ětší st řety se odehrávají mezi gangy celk ů Slovan Bratislava-Spartak Trnava, Trnava – Nitra, Slovan- Košice, Trnava – Košice. 49 Jeden z incident ů se stal dne 14. 4. 2001, kdy trnavští chuligáni čekající na košické, omylem napadli autobus p řivážející košické fotbalisty. 50 Incidenty na poli mezinárodních zápas ů se stávají jen ojedin ěle, jeden z

47 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 100-102 s. ISBN 80-903333-0-3 48 Football Factory 11, kv ěten 2001, 37 s. 49 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 103 s. ISBN 80- 903333-0-3 50 Football Factory 12, červen 2001

37 příklad ů jsem uvedl v p ředchozí kapitole. P ři zápasech slovenské reprezentace chuligáni udržují mír mezi znep řátelenými celky. V zápase mezi Tureckem – Slovenskem dne 1. 9. 2001 v Bratislav ě napadlo n ěkolik chuligán ů Slovanu Bratislava, Spartaku Trnava a Nitry p řed utkáním turecké fanoušky a další incidenty se odehrály na stadiónu. Dalším st řetem se zviditelnily problémy s ultras na Slovensku p ři zápase mezi Slovenskem a Anglií hraným 12. 2. 2002 v Bratislav ě, kdy se st řetli Slováci s Angli čany již v centru m ěsta. P ři zápase pak slovenští chuligáni bu čeli na hrá če Anglie tmavé pleti. 51

2.3.4. Jugoslávie

První zmínky o organizování fotbalových fanoušk ů jsou již z roku 1950. Tento celek se jmenoval Torcida (Brazilský vzor) a byla při klubu Hajduk Split. Tlakem ve řejnosti a fotbalového klubu byl tento celek rozpuštěn. Obnoven byl až v roce 1980. K prvním v ětším nepokoj ům došlo v osmdesátých letech dvacátého století. Nejv ětšími gangy chuligán ů byly v té dob ě p ři celcích Crvena Zvezda B ělehrad, Partizan B ělehrad, Dinamo Záh řeb a Hajduk Split. B ěhem mezinárodního zápasu mezi celky Hajduk Split a Tottenham Hotspur v roce 1984 zem řel p ři násilnostech anglický fanoušek. Nejv ětší nevraživost však byla mezi chuligány chorvatskými a srbskými. V roce 1990 b ěhem utkání Dinama Záh řeb a Crvene Zvezdy B ělehrad vyvrcholily nesváry natolik, že skupiny chuligán ů p řelezly ochranné bariéry a st řetly se p římo na hrací ploše. Tento incident pak následn ě vyvolal bou řlivý ohlas v celé jugoslávské spole čnosti a tato spole čnost se za čala národnostn ě polarizovat. 52

51 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 104 s. ISBN 80- 903333-0-3 52 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 105-106 s. ISBN 80-903333-0-3

38 2.3.5. Srbsko

Nejznám ější a nejnásiln ější skupiny chuligán ů v Srbsku jsou p ři b ělehradských celcích Crvena Zvezda a Partizan. Tito se sdružují v celcích Ultras a Red Devils. Ti se 7. 1. 1989 spojili do jednoho celku s názvem Delije. Jejich úhlavním nep řítelem byl celek Partizani B ělehrad – Grobari. Tito se st řetli na podzim roku 2000 po pádu režimu Slobodana Miloševi če, jehož p říznivci byli ve vedení klubu Partizanu. Tyto nepokoje m ěly tudíž politický podtón. Zápas se díky výtržnostem neodehrál. Další nepokoje byly zaznamenány 14. 4. 2001, kdy p říznivci Crvene Zvezdy napadli p řed stadionem fanoušky Partizanu, následkem bylo n ěkolik desítek zran ěných v četn ě policist ů. Dalším klubem, který má své chuligánské celky, je RAD (United force založen 1987, Rangers 1988, Nucleo 2000), další celky jsou Vojvodina Novi Sad (Red firm), Proleter Zrenjanin (Indians), Radni čki Kragujevac (East Armi, Fighters), Sartid Smeredevo (Despoti). 53

2.3.6. Chorvatsko

Jednou z nejvýznamn ějších skupin chorvatských chuligán ů je Bad Blue Boys při Dynamu Záh řeb, Torcida – Hajduk Split, a Armada – Rijeka. Tyto celky se vždy projevovaly siln ě nacionalisticky a i p řes velkou rivalitu se spojovaly proti srbským celk ům. Nejv ětší nesváry a násilnosti jsou mezi p říznivci klub ů Dynamo Záh řeb – Hajduk Split, Split – Rijeka. Chorvatští chuligáni jsou známí také p ři vyvolávání nepokoj ů p ři zápasech evropských fotbalových pohár ů.54

53 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 106-107 s. ISBN 80-903333-0-3 54 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 108 s. ISBN 80- 903333-0-3

39 2.3.7. Bosna a Hercegovina

Chuligánská scéna v Bosn ě a Hercegovin ě byla formována již v osmdesátých letech dvacátého století. V té dob ě docházelo k nejv ětším nepokoj ům. P ři klubu Velež Mostar vznikla skupina Crveni Sejtani, která byla p řejmenována na Red Army. V roce 1987 vznikly nejv ětší nepokoje, které vyvolali chuligáni Red Army ve m ěst ě Tuzla. P ři t ěchto nepokojích vznikly veliké materiální škody jak na stadionu tak poté ve m ěst ě. Dalšími skupinami chuligán ů p ři velkých klubech jsou FK Sarajevo – Horde Zla, Železni čjar Sarajevo – Maniaci, Blue Tiger, Sloboda Tuzla – Fukare, Čelik Zenice – Robjaši. Jediným z mála incident ů vyvolaných na mezinárodním poli byl zápas mezi Bosnou a Hercegovinou – Jugoslávií dne 21. 8. 2002 v Sarajevu, p ři kterém bylo zran ěno 26 osob z toho 19 policist ů.55

2.3.8. Makedonie

Nejv ětším a nejznám ějším celkem s chuligánskými skupinami byl Vardar Skopje. Tito se st řetávali s chorvatskými a srbskými chuligány a po rozpadu Jugoslávie se za čali zam ěř ovat na skupinu chuligán ů p ři Pelister Bitola. V Makedonii je též z řejmý Albánsko - Makedonský konflikt, kdy se albánská menšina shromaž ďuje p ři celku FK Sloga Skopje. Proti nejv ětšímu celku příznivc ů Vardaru Skopje jsou zam ěř eni p říznivci Pelister Bitola ( Čkembari), Pobeda Prilep (Majmuni) a Borec Veles (Vampiri) Na Evropské úrovni nikdy nevyvolávají makedonští chuligáni v ětší výtržnosti. 56

55 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 110-111 s. ISBN 80-903333-0-3 56 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 110-111 s. ISBN 80-903333-0-3

40 2.3.9. Slovinsko

Slovinská scéna je p ředevším obsazena skupinami tzv. ultras. Tyto vznikaly na konci osmdesátých let dvacátého století a to Green Dragons p ři Olympii Lubla ň, Tifozi -NK Koper, Viole- NK Maribor, Black Gringos – NK Mura Murska Sobota, Green Botles – Pivovarna Laško, Red Devils – Primorje Ajdovš čina. Pravidelné st řety se vyskytují p ři zápasech celk ů Olympia Lubla ň a NK Maribor. Na mezinárodní úrovni se neprojevují. 57

2.3.10. Bulharsko

Bulharské organizované chuligánské celky se začaly objevovat v devadesátých letech dvacátého století, ve m ěst ě Soffie p ři fotbalových celcích CSKA, Levski a Plovdiv p ři celku Lokomotiv. Chuligáni v Bulharsku jsou siln ě propojeni s ultrapravicovým skinheady a neonacistickou organizaci Blood and Honour. Fotbalové stadiony velice často navšt ěvují chuligáni, kte ří vyv ěšují národn ě socialistické n ěmecké transparenty a hajlují. Chuligáni v Bulharsku jsou často účastníky rasistických útok ů na Romy, Albánce a Turky. Dokonce se ú častní i trestných výprav a žhá řských útok ů na romská obydlí. Za jedny z nejnebezpe čnějších chuligánských gang ů je gang p ři fotbalovém celku CSKA Sofia, jejíž hlavní členové pat ří do organizace Blood and Honour a své názory dávají najevo i na stadionu CSKA Sofia. Jednotliví členové nosí na svých klubových symbolech často svastiky, říšské orlice a symboly jednotek SS. Úhlavním nep řítelem CSKA Sofia je Levski Sofia, p ři které p ůsobí chuligánské gangy Red Power, Red Brigades a SS Front CSKA. P ři fotbalovém klubu Levski CSKA je nejvíce známou skupinou chuligán ů skupina Butchers, jejíž p řevážná část člen ů je bulharskou divizí Blood and Honour. Tito po řádají b ěhem zápasu

57 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 110-111 s. ISBN 80-903333-0-3

41 pyrotechnické efekty, ale jejich hlavním cílem je vyvolat násilnosti. Směř ují převážn ě proti chuligán ům z CSKA Sofia.

St řety mezi t ěmito gangy jsou doprovázeny násilnostmi, které z řídka kon čí i zabitím. V roce 1995 p řevrátili chuligáni CSKA autobus s fanoušky Levski, čímž bylo zran ěno p ět osob t ěžce a dvacet lehce. Výtržnosti však pokra čovaly i na stadionu dále. V říjnu 2001 po proh ře CSKA za čali chuligáni podpalovat seda čky a napadat po řadatelskou službu a policii, výsledkem bylo 35 zat čených divák ů a škody se vyšplhaly na 14 tisíc amerických dolar ů. Dalším celkem, při kterém působí chuligánské gangy je Lokomotiv Sofia. K tomuto celku se hlásí Ultras Svoboda, Loko Separative Front, Ultras Loko Banishora, které se v roce 1999 spojili do skupiny s názvem Iron Brigades Ultras Union. V dalším velkém bulharském m ěst ě Plovdiv jsou čty ři fotbalové týmy, ale jen dva mají chuligánské základny a to Botev a Lokomotiv. Na ja ře 1995 funguje p ři Botevu jednotná skupina Canaries Ulras Front (Bultras Front). Pod touto skupinou p ůsobí Brigades Brannik, Centrum Crew, Bandits, SS Trakia a Nazi Boys. V ěšina z t ěchto chuligán ů pat ří do hnutí neonacistických skinheads. Tito soupe ří s celkem Lokomotivu Plovdiv a to skupinami Lauta Hools a Trakia Fighters. Mezinárodní konflikty na fotbalové úrovni nejsou u chuligán ů z Bulharska k vid ění. 58

2.3.11. Rumunsko

V Rumunsku se dá vývoj chuligánské scény za řadit do t ří etap. 1) do roku 1989, 2) 1989 – 1995, 3) 1995 až sou časnost. Do roku 1989 neexistovaly žádné organizované celky chuligán ů z d ůvodu tvrdého politického režimu v zemi. V roce 1992 vznikla skupina Ultras Farul p ři fotbalovém klubu Farul Konstanta V roce 1995 vznikla skupina s názvem Commando Viola z Temešváru. Toto však nebyly velké celky a nedá se tak hovo řit o chuligánských skupinách v pravém

58 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 111-115 s. ISBN 80-903333-0-3

42 slova smyslu. První z významných chuligánských skupin vznikly v Bukurešti p ři celku Steaua a byly to Brigada Anti Rapid, Furiosi Leoni Colentina a Skins. Tyto skupiny byly zam ěř eny proti p říznivc ům konkuren čních celk ů Dynama a Rapidu. Vzorem Rumunských chuligán ů a jejich sp řízn ěnci jsou italští ultra, o čemž sv ědčí i italské názvy. Dle italského vzoru také za čínají sdružovat stovky až tisíce člen ů, což se p řed tím ned ělo. Nejznám ější organizovaný celek chuligán ů je v roce 1995 vzniklý Armata Ultra p ři celku Steaua Bukureš ť. Na vzr ůstající výtržnosti a násilí se snažily reagovat i fotbalové kluby a bezpe čnostní složky, v čemž jim bránil p řevážn ě nedostatek financí. Docházelo v nemalé mí ře i k napadání hrá čů či rozhod čích. Dne 10. 05. 1997 byl zaznamenán incident, mezi příznivci Steauského celku a celku Dynama, kdy byly zapalovány plastové seda čky, a n ěkolik fanoušk ů vniklo na hrací plochu. Po tomto incidentu za čala policie nasazovat v ětší po čet muž ů a tak se částe čně da řilo eliminovat divácké násilí. Po vzoru západoevropských koleg ů se snažily policejní orgány doprovázet chuligány od nádraží ke stadión ům, ale toto z finan čních d ůvod ů skon čilo asi během roku. Dalšími skupinami p říznivc ů klubu Steaua Bukureš ť jsou: Gruppo Apparte, Skins Berceni, Commando Collentina, Military Group, Tineretului Group. K nejv ětším protivník ům Steauy pat ří chuligáni z Dynama Bukureš ť, kte ří se sdružují do skupin Brigade Pantelimon, Hooligan´s Dr. Tabereia Mad mens. Další skupiny jsou p ři fotbalových celcích UT Arad – Red Kaos, Rapid Bukureš ť – Hooligans Pantelimon, Legione Granata, Official Hooligans, Politehnice Temešvár – Commando Ultra Vuola Curva Sud atd. 59

59 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 115-118 s. ISBN 80-903333-0-3

43 2.3.12. Sov ětský svaz

V sedmdesátých letech dvacátého století se za čaly objevovat první zmínky o skupinách organizovan ějších fanoušk ů. K prvním projev ům násilí došlo v Moskv ě během sezony 1980-1981, které vyvolali p říznivci Spartaku Moskva. Tvrdý sov ětský režim toto nemohl tolerovat a tak zavedl tvrdá opat ření, která zakazovala nošení klubových dopl ňků (šály, atd.) hlasité povzbuzování a bylo všemožn ě zakazováno fanoušk ům vyjížd ět do zahrani čí. Ani tato tvrdá opat ření však nezabránila nejhorší tragédii v d ějinách sportu. Dne 20.10.1982 hrál Spartak Moskva proti FC Haarlem zápas poháru UEFA v Moskv ě. P ři vst řelení jedné z branek nastala nekontrolovatelná tla čenice, p ři níž bylo ušlapáno dle orgán ů SSSR 66 lidí, ale dle neoficiálních zpráv to bylo asi 300 mrtvých. Od tohoto okamžiku došlo ješt ě k v ětším represím ze strany sov ětských orgán ů a záminkou pro nevpušt ění na stadion mohl být i odznak oblíbeného celku nesený fanouškem na bund ě. V druhé polovin ě osmdesátých let došlo k uvoln ění atmosféry a nošení klubových suvenýr ů zp ěv oslavných chorál ů a skandování bylo zase povoleno. V sezon ě 1988-1989 byla tato doba nazývána fotbalovými p říznivci jako „zlatá éra“. Všechny prvoligové a i n ěkteré druholigové týmy m ěly své organizované fankluby. V zá ří 1987 vyvolaly t ři stovky fanoušk ů Spartaku Moskva v Kyjev ě násilné st řety a Kyjevští fandové, ale i oby čejní lidé na to zdemolovali vagóny vlaku hrá čů Spartaku Moskva. Tyto nepokoje byly ozna čovány tiskem jako jedny z nejhorších v bývalém SSSR. Po tomto incidentu začalo vedení nejznám ějších celk ů zakládat vlastní oficiální nenásilné fankluby svých klub ů. V roce 1990 skupina 144 fanoušk ů vyjela na mezistátní fotbalový zápas proti Spart ě Praha a tento zápas byl provázen mnoha násilnostmi. Bylo to zap říčin ěno také tím, že zápas navštívilo mnoho sov ětských voják ů sloužících v této zemi. 60

60 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 118-121 s. ISBN 80-903333-0-3

44 2.3.13. Rusko

Po rozpadu SSSR se divácké násilí úpln ě vytratilo z d ůvodu toho, že divácký ohlas a navšt ěvovanost fotbalových zápas ů úpln ě opadly. Zm ěna nastala po roce 1994, kdy v tomto roce vznikla první chuligánská organizace p ři Spartaku Moskva zvaná Flin ťs Crew. Z násilností tohoto gangu a jeho p ůsobení za čaly vnikat chuligánské gangy i u ostatních tým ů. Tyto gangy se za čaly orientovat a chovat podle západních vzor ů a jejich členové se za čali mén ě nápadn ě oblékat do dražšího zna čkového oble čení. V t ěchto skupinách chuligán ů je množství extrémních nacionalist ů, kte ří napadají p řevážn ě cizince a to hlavn ě na tržištích s kavkazským osazenstvem. Nejvíce násilností se d ěje p ři Moskevských klubech a hlavn ě proti Zenitu Petrohrad. P ři fotbalovém klubu Spartak Moskva fungují tyto chuligánské skupiny od r. 1994 Flin ťs Crew, dále Gladiators, Mad Butchers, Young Crew. Protivníky tohoto celku jsou p ři klubech CSKA Moskva (Red-Blue Warriors), Dynamo Moskva (Blue-White Dynamite) a Zenit Petrohrad (Nevsky Front, Jolly Nevsky). Násilné st řety se odehrávají mezi Spartak Moskva - CSKA Moskva, Spartak Moskva - Dynamo Moskva, Dynamo Moskva – Zenit Petrohrad. Při násilnostech p říznivc ů t ěchto celk ů pravideln ě dochází k velkým materiálním škodám, zran ěním a n ěkdy i ke zran ěním smrtelným. P ři zápasu Spartaku Moskva ve Voron ěži dne 5. 8. 2000 došlo k násilnostem, p ři kterých se n ěkolik tisíc příznivc ů Spartaku dopoušt ělo po celé Voron ěži výtržností a násilných st řet ů. Všechno to za čalo jedním konfliktem s místním ob čanem a následn ě se za čala ší řit vlna násilností po celém m ěst ě. P ři zákroku policie bylo zat čeno mnoho lidí a při násilnostech a výtržnictví bylo poni čeno mnoho majetku. P ři utkáních fotbalové reprezentace se chuligánské celky spojují. Nap říklad v zá ří 1998 na Ukrajin ě a v srpnu 1999 v B ělorusku se p ředvedli, kdy v Minsku ruští chuligáni vyvolali výtržnosti na stadionu a na to jich bylo šedesát zat čeno a odsouzeno k trestu odn ětí svobody. Proti tomu protestovali jejich p říznivci p řed b ěloruskou ambasádou v Moskv ě. V zá ří 2000 se na stadionu Dynama Moskva st řetli fanoušci s policií a v červnu 2002 b ěhem st řet ů v centru Moskvy n ěkolik tisíc osob za čalo demolovat auta a napadlo policisty. Výsledkem byli dva mrtví,

45 sedmdesát t ři zran ěných a rozsáhlé škody. Osm tisíc lidí se zapojilo do nepokoj ů a sto t řináct bylo zat čeno. 61

2.3.14. B ělorusko

Za éry SSSR bylo b ěloruské chuligánské řád ění aktivní, hlavn ě díky fanoušk ům Dynama Minsk, kte ří se organizovali již v roce 1981. B ěloruští fanoušci se p ředevším p řátelili s moskevskými fanoušky a z oblasti Petrohradu, se kterými bojovali proti p říznivc ům klub ů z Kyjeva a Vilniusu. Po rozpadu SSSR se zájem o fotbalové zápasy vytratil, a to z d ůvodu neatraktivnosti často neznámých a nekvalitních soupe řů . V polovin ě devadesátých let se však situace zm ěnila a vytvo řil se první z chuligánských gang ů, a to Blue-White Gang p ři Dynamu Minsk. Násilnosti jsou však tvrd ě trestány. B ěloruská chuligánská scéna je rozd ělena do sektor ů, Dynamo Minsk (Blue-White Gang, Blue.White Patriots), Torpedo Minsk (Black-White Tornado), BATE Borisov (Yellow-Blue Buzoters) a Dynamo Brest (Blue – White Devils). Tyto celky se sdružují proti p říznivc ům klub ů Dn ěpr Mogilev (River Lions, Fighters), Šach ťor Soligorsk, FK Gomel (Green – White legion), Slavia Mozyr (Eagles). Násilnosti na Evropské scén ě se z důvod ů komplikovaných, ne-li nemožných výjezd ů díky panujícím pom ěrům v zemi, ned ějí. Toto však neplatí p ři výjezdech na území stát ů bývalého sov ětského bloku. V b řeznu 2001 v Kyjev ě v utkání B ěloruska s Ukrajinou se st řetli p říznivci obou zemí již den p řed zápasem a i p řes zatýkání a opat ření policie se druhý den st řetli znovu. 62

61 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 121-125 s. ISBN 80-903333-0-3

62 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 125-126 s. ISBN 80-903333-0-3

46 2.3.15. Moldávie

Moldávie je díky své ekonomické situaci málo ovlivněna fotbalovým chuligánstvím. První skupinou, která se za čala kolem fotbalu organizovat, byla v roce 1996 skupina „Destroyer“ p ři klubu Zimbru Kišin ěv. V roce 1998 se p ři kišin ěvském klubu Contructorul 93 objevila skupina „Green Forces“. V roce 2000 po finálovém zápase napadla skupina chuligán ů Destroyer p říznivce Contructorulu v baru a zbili je. Dalším rivalem Zimbru je celek Šerif Tiraspol, jehož p říznivci n ěkolikráte napadli autobus fanoušk ů Zimbru. P ři Zimbru vznikla skupina Ultras Chrisinau. Další fotbalové kluby nemají významné organizované celky. P ři zahrani čních výjezdech p ůsobí hlavn ě celek Destroyer. 63

2.3.16. Litva

V Litevské chuligánské scén ě se o násilnostech dovídáme v osmdesátých letech, hlavn ě v zápasech mezi ruskými, b ěloruskými celky a celkem z Vilniusu. V devadesátých letech se utvo řily drobné skupiny chuligán ů kolem fotbalových celk ů Žalgiris Vilnius, Atlantas Klajpeda a Inkara Kaunas. Chuligáni z Litvy se projevují hlavn ě v mezinárodních zápasech, a to nap říklad p ři utkání Česká republika – Litva hraném 27. 3. 1999 v Teplicích a Litva – Německo, hraném ve Vilniusu. Před tímto utkáním se st řetli v centru Vilniusu chuligáni obou zemí. 64

63 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 127 s. ISBN 80- 903333-0-3

64 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 127 - 128 s. ISBN 80-903333-0-3

47 2.4. Česká Republika

Chuligánská scéna se v ČR d ělí na pre-chuligánskou etapu neorganizovaného fotbalového násilí, výtržností a vandalismu, která sahá od po čátku fotbalu u nás na přelomu 19. a 20. století do poloviny devadesátých let 20. století. V druhé polovin ě devadesátých let se za čaly vytvá řet organizované gangy p ři n ěkolika klubech a za čala druhá etapa moderního chuligánství organizovaných gang ů. Tato Etapa se od roku 2001 za čala politizovat, a to k jednotlivým stranám extremistické scény. 65

2.4.1. Pre-chuligánská etapa

V po čátcích československé kopané docházelo ke kritice rozhod čích, hrá čů nebo po řadatel ů, a hlavn ě nadávky byly sm ěř ovány proti p říznivc ům soupe ře či drobné poty čky mezi diváky. Tyto jednotlivé excesy nebyly však závažného charakteru. Po nástupu komunistické strany k moci sloužily rozhod čí nebo údajn ě vládní tým Sparta Praha k vylévání negativních emocí proti režimu, jehož byly zt ělesn ěním. Nep řátelství v ůč i SSSR bylo ventilováno spíše v hokeji. K v ětšímu nár ůstu násilností na stadionech docházelo od osmdesátých let dvacátého století, které páchala mládež p řevážn ě d ělnických profesí. Tato mládež nebyla ochotna nijak bojovat proti režimu, ale svou nespokojenost proto za čala vyjad řovat násilím a vulgaritou na fotbalových stadionech. Jednotlivé násilnosti za čaly provázet pr ůvody vlajkonoš ů procházejících Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou. Cenzura médií o t ěchto událostech nepovolila informovat ve řejnost snad proto, že tento fenomén byl charakteristický pro kapitalistický západ. Tyto nešvary však

65 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 130-131 s. ISBN 80-903333-0-3 66 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 131 s. ISBN 80- 903333-0-3

48 státní orgány tvrd ě trestaly. 66

Zlomem v této éře byl incident, který se udál v červnu 1985 krátce po bruselské tragédii. Spar ťanští fanoušci, kte ří se vraceli ze zápasu z Banské Bystrice, zdemolovali rychlík a zp ůsobili tak mnoha set tisícovou škodu. Pachatelé byli chyceni a potrestáni a bezpe čnostní složky se za čaly chuligánstvím zabývat. V roce 1987 nato čil na motivy tohoto incidentu režisér Karel Smyczek film „Pro č?“. Na místo výchovného efektu se tímto filmem mnoho mladých lidí nechalo inspirovat a tak se stal kultovním filmem hlavn ě pro všechny chuligány. Fenomén chuligánství se neda řil státním orgán ům potla čit a naopak za čal vzr ůstat v druhé polovin ě osmdesátých let. Chuligánské skupinky více či mén ě organizované za čaly vznikat p ři celcích Baník Ostrava, Sparta Praha, Sigma Olomouc, Zbrojovka Brno, Škoda Plze ň, Slovan Bratislava a Spartak Trnava. Jedním z tragických incident ů, který vyvolali Plzenští chuligáni, se stal v roce 1988 v Plzni. 67

„ M ěsíc jsme se domlouvali a p řipravovali bitku. Den p řed zápasem jsme si v křoví na stadionu schovali řet ězy, klacky, praky a flašky ovocného vína. V kotli nás bylo n ěkolik stovek a byli jsme p řipraveni napadnout spar ťany. Kdo ute če dostane do držky, řekli jsme si. P řed stadionem jich čekalo asi 200. Srotili jsme se a po chvíli na n ě vyrazili. Spar ťani za čali dostávat a v ětšina za čala utíkat na nádraží. Běželi jsme za nimi a n ěkte ří dostali už po cest ě. Na nádraží bitva vyvrcholila. Rvalo se to ve všech podchodech, na perónech, ve spodní i horní hale i na parkovišti. Řež trvala dvacet minut a ukon čil ji až příjezd zásahové jednotky. Nejv ětší pr ůšvih se stal, když jeden spar ťan utíkající ze schod ů p řed policajtem necht ěně str čil do staré paní. Ta upadla a na následky zran ění zem řela. Bylo to neúmyslné.“ 68

67 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 313-132 s. ISBN 80-903333-0-3

68 Football Factory 9/1999 , 10 s.

49 Po p řevratu v roce 1989 se bezpe čnostní složky, které se tímto fenoménem zabývaly, rozložily anebo byly vlivem pádu režimu dezorientované. Na fotbalové stadiony se za čaly dostávat skupiny skinheads, které v mnohém inspirovaly i ne- skinheadské fanoušky. Projevy rasismu a xenofobie se za čaly siln ěji projevovat i v povzbuzování tým ů. Prvním tiskem fotbalových chuligán ů u nás byl zine „Bazal“ vydávaný od roku 1991, tomu za čal konkurovat zine „Hooligan“ pražských Spar ťan ů, který vyšel v roce 1993. Dalšími chuligánskými výstupy bylo, když v roce 1994 jeli Brn ěnští chuligáni z Benešova vlakem a nevhodn ě se chovali. Když je šedesátiletý muž upozornil na nevhodné chování, tak jej shodili ze sedadla a rozbili mu brýle. Když se jej zastal čty řiadvacetiletý voják Štefan Kúdela, tak byl zbit a následn ě vyhozen z vlaku. Ten ješt ě n ěkolik minut žil než ho p řejel rychlík. Jenö Farkaš, který otev řel dve ře vagónu, aby ho mohl Marcel Sikora vyhodit z vlaku, byl odsouzen na 12 let odn ětí svobody a Marcel Sikora zem řel ve vazb ě roku 1997. V roce 1995 byl zaznamenán incident, kdy p ři návratu z Jablonce Spar ťané p ři 110 km rychlosti vytáhli řidi če autobusu od volantu, lezli po st řeše a zdemolovali celý autobus. 69

2.4.2. Etapa moderního fotbalového chuligánství

Tato etapa za číná v druhé polovin ě devadesátých let dvacátého století, kdy vznikají p ři n ěkterých klubech první organizované skupiny chuligánů. Tyto se pravideln ě st řetávají ve vyvolaných bitkách p ři fotbalových zápasech a dokonce při výjezdech do zahrani čí se utkávají r ůzné skupiny proti sob ě navzájem. První z gang ů u nás vznikl p ři Spart ě Praha s názvem „Brigáda Drábek z Lasi čky.“ Několik chuligánských gang ů vydává časopisy tzv. „ziny“, kde je popisována chuligánská scéna u nás a jsou zde lí čeny st řety z výjezd ů i z domova. V ČR

69 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 132-133 s. ISBN 80-903333-0-3

50 existuje i n ěkolik webových stránek, z nejznám ějších nap ř. www.hooligans.cz, která je řízena a p řipravována v Brn ě. Další stránky mají t řeba Ultras Slovan Liberec atd. Z chuligánských gang ů, které p ůsobily a n ěkteré p ůsobí dodnes p ři fotbalových celcích, jmenujme nap ř.:

− FC Brno – Johny Kentus Gang, Ortodox Fans Brno, Torcida, Ultras Brno

− České Bud ějovice – Brigade Gauners

− Hradec Králové – Crime Boys, Regiment Königgratz,

− TJ Klatovy – Klatováci,

− Slovan Liberec – Death Boys Slovan,

− FK Jablonec – Corps Juniors,

− Most – Brüx Vandals,

− Sigma Olomouc – Hovada Zubr, NS Comando, Ultras Nové Sady, Fanatic Fans Šternberk

− Slezký FC Opava – Buldog Corps

− Baník Ostrava – Apple Comando Barabi, Chachar Boys, Chachar Juniors, Ultras Orlová Marienbaad, Ultras Cheb Boys

− Bohemians Praha – Berserk, Tornado Boys Banditos

− Slavia Praha - Brigade ´97, Slavia Hooligans, Slavia Youngsters, Tlupa Toma Sojera

− Sparta Praha – Brigade Drápek z Lasi čky, Red Pirates Sparta, Frakce Rudý úder

− Viktoria Žižkov – Ultras Viktoria, Ultras Kladno

− Viktoria Plze ň – Blue-Red Wolves Pilsen, Pilsen fans, Pilsen bOi!s

− FK Teplice – Division Nord

Česká chuligánská scéna je velice podobná té polské. Díky bezpe čnostním opat řením se však poda řilo eliminovat v ětší násilnosti na stadionech a tak se za čaly bitky p řesouvat mimo stadiony. P říznivci Baníku Ostrava dne 15. kv ětna 2004 p ři zápasu v Opav ě zni čili za řízení stadionu a pak se vydali do m ěsta, kde se st řetli s policií. Následkem bylo deset policist ů zran ěno a n ěkolik výtržník ů bylo

51 zadrženo a obvin ěno z r ůzných trestných čin ů. Znep řátelené gangy si dnes smlouvají nejv ětší bitky mimo stadiony a to mobilními telefony, které jsou v dnešní dob ě velkou zbraní proti policejním zásah ům. T ěmto st řet ům domluveným přes mobilní telefony se nedá zabránit. V ětšinou se domlouvají jak místa, tak po čty lidí a povolené zbran ě. Tyto bitky jsou zpravidla velice krátké a tak se o nich policie kolikrát ani nedozví. Bitky mezi spol čenými chuligánskými spolky a jejich protivníky se v ČR po polském vzoru nekonají. Protože v Čechách jsou družby jednotlivých spolk ů jen výjimkou. Jednou z družeb je Chebský spolek s Baníkem Ostrava, nebo Brno a Klatovy. V mezistátní sfé ře však za čínají družby s gangy z Polska a Slovenska. Jedním z prvk ů mezinárodní družby chuligánských gang ů, byl popsán v článku spar ťanského „zinu“ : „ Sraz byl naplánován na 20.00 v Baru. V po čtu asi 30 se p řesouváme na Hlavák. Blíží se čas p říjezdu vlaku z Wroclavi. Rozmís ťujeme se na perónu a čekáme. Ve 21.22 je vlak na perónu a v něm spat řeni Poláci a v n ěm snad i pár Pardubi čák ů a slávist ů. Za číná útok, který trval n ěkolik minut. Poláci ozbrojení sekerkami a asi p ůlmetrovým nožem, se brání, jak mohou útoku našich ty čí, klack ů a pásk ů. Letí na n ě i již p ředem připravené popelnice, jsou hon ěni po vlaku a biti. Výsledek: asi čty ři rozbitá okna, koše ve vlaku, bordel, v neposlední řad ě zbití Poláci ajeden oby čejný člov ěk vracející se z dovolené, čímž se mu omlouváme. Po výk řiku „policajti“ se radši roztrháváme a mí říme na magistrálu. Asi p ět minut na to (pro č tak pozd ě) p řichází slávisti a bohemáci., kte ří ješt ě odchytli n ěkolik našich, ale všichni se ubránili. Poláci vycházejí z vlaku snad ješt ě deset minut po našem útoku. Vracíme se do baru a v ětšina jede dom ů. Pár kluk ů si to v pozdních hodinách rozdalo s Ukrajinci v hospod ě. Výsledkem jsou zran ění po st řelné zbrani a rekonvalescence ve špitále.“ 70

Jedním z tragických útok ů, který odnesla nezú častn ěná osoba, byl v roce 1999, kdy byla zran ěna žena, která cestovala vlakem, ve kterém byli i příznivci Sigmy Olomouc. Baníkovští chuligáni za čali házet na tento vlak kameny a zasáhli ženu do hlavy. Tato se ze zp ůsobených zran ění nikdy nevylé čí a pokusila se pozd ěji i o

70 Ultras 27/2001, 3 s.

52 sebevraždu. Čeští chuligáni se zam ěř ují i na „ špatný“ výkon fotbalist ů a úto čí i na hrá če, nebo na rozhod čí. Výrazným fenoménem je i rabování chuligánských band na benzínových stanicích či odpo čívadlech p ři výjezdech na utkání. Nejv ětším problémem, kterým se zabývá policie a jiné státní orgány je sklon chuligán ů k pravicovému extrémismu, kdy se rasistické a neonacistické projevy ší ří do všech gang ů. Pronikání ultrapravicových skinheads do chuligánských gang ů je z řejmé. Někte ří chuligáni za čali na transparentech nosit keltské k říže, sig-runy, číselné kryptonymy apod. Bu čení na hrá če tmavé pleti je dalším z projev ů rasizmu. Jednou z nejurážliv ějších nadávek mezi chuligány je slovo „žid“ nap ř. „polští židi“ k p říznivc ům Baníku Ostrava, nebo „slávisti čtí židi“, či „Jude Slavia“. Většinou se však jedná spíše o provokaci, než o vyjadřování politických názor ů. Nejznám ější skupinou p řiklán ějící se k ultra-pravici je brn ěnská skupina Johny Kentus Gang. Tito se nep řihlásili k žádnému proudu ultra-pravice, ale jejich útoky proti levicov ě smýšlejícím ne-chuligán ům z prost ředí sharpskinheads, alternativní mládeže a street-punker ů byly od roku 2001 do roku 2002 na denním po řádku. 71

Někte ří členové JKG se podílely i na organizování koncert ů národn ě socialistických blackmetalových skupin v Brn ě.72 Díky svému militantnímu postoji se JKG dostalo do pozornosti nejvyšších osobností neonacismu v ČR a to nap ř. bývalého v ůdce Národního odporu Praha Filipa Vávry. 73

Protistranou proti pravicov ě smýšlejícím chuligán ům z Brna jsou p říznivci Bohemians Praha, mezi kterými se za čali objevovat n ěkte ří anarchisticky a anti- globaliza čně smýšlející lidé. Ultra-levicovým gangem je Berserk Bohemians, který vstupuje do politicky podbarvených bitek proti brn ěnským a spar ťanským nazi-hooligans. Antifašistické jsou i další gangy nap ř. Bohemians – Tornádo Boys a Bandidos. Apoliti čtí jsou členové gangu Pilsen Boi!s. 74

71 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 138-144 s. ISBN 80-903333-0-3

72 Mareš, M., Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Barrister a Principal, Centrum strategických studií, Brno 2003 73 Footbal Factory 20/2003, 14 s. 74 Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004, 145-146 s. ISBN 80-903333-0-3

53 2. 5. Shrnutí

V p ředchozích kapitolách jsem se pomocí odborné literatury a článk ů z internetu a novin snažil popsat vývoj moderního fotbalového chuligánství od jeho po čátk ů v Anglii až po vývoj a pr ůběh rozvoje tohoto fenoménu v České republice. O tomto fenoménu chuligánského řád ění se v ětšinou dozvídáme z televizních novin či tisku. Naší odbornou literaturu, která by se zabývala tímto sociálním problémem, nalezneme jen spo ře. Je to hlavn ě tím, že tento sociální problém sice existoval, ale ve řejnost se díky režimu p řed rokem 1989 o chuligánství jako takovém mnoho nedozvídala. Pouze v novinách, které podléhaly cenzu ře, se tu a tam objevil článek, který zachycoval zkreslené informace. Pomocí odborné literatury, která vychází až v posledních letech, jsem se snažil zachytit pr ůř ez vývojem chuligánství jak v kolébce fotbalu a chuligánství s ním spojeným, přes západní Evropu, poté východní Evropu a Rusko a poslední kapitolu jsem věnoval vývoji chuligánství u nás v České republice. Jak v České republice, tak v celé Evrop ě se tento fenomén dostává do pop ředí a to nejen díky oblíbenosti fotbalu, ale také díky po čátk ům sociální krize, kterou si m ůžeme vysv ětlit upadajícím spole čenským chováním, jenž se namísto etického a spole čensky korektního chování, projevuje spíše agresí a hulvátstvím. Klí čovým prvkem ke vzniku moderního chuligánství ve východní Evrop ě bylo také to, že po pádu komunistického režimu se uvolnily spole čenské mravy a vlivem vzr ůstající moci pen ěz a d ěravého zákonodárství, byl tento fenomén bez spole čenských mantinel ů a omezení. V naší republice a potažmo i v celé východní Evrop ě se za číná po zkušenostech ze západní Evropy p řebírat anglický model potírání trestné činnosti spojené s chuligánstvím a tresty a postihy za tuto činnost, budou v nejbližší dob ě muset p řitvrdit.

54 3. Instituce, dokumenty a opat ření zabývající se diváckým násilím

Česká republika se diváckým násilím zabývá v rámci vnit řní politiky. Hlavním činitelem proti-chuligánské politiky je Ministerstvo vnitra a jeho nástrojem k potírání diváckého násilí je Policie ČR.

3.1. Policie

Policie ČR má k dispozici mimo jiné Zákon z 8. ledna 2009 – trestní zákoník, zm ěna č. 306/2009 Sb., který je novelou trestního zákona č. 140/1961 Sb. A zákon ze dne 29 listopadu 1961 o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb. V tomto zákon ě je obsaženo n ěkolik paragrafových zn ění, které se vážou na problematiku fotbalového chuligánství. Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce § 76, Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce § 77 Usmrcení z nedbalosti § 143, Těžké ublížení na zdraví § 145, Ublížení na zdraví §146, Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti §147, Rva čka § 158, Poškození cizí v ěci § 228, Násilí proti orgánu ve řejné moci § 323, Násilí proti ú řední osob ě § 325, Ma ření výkonu ú ředního rozhodnutí a vykázání § 337, Násilí proti skupin ě obyvatel ů a proti jednotlivci § 352, Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob § 355, Výtržnictví § 358, Založení, podpora a propagace hnutí sm ěř ujícího k potla čení práv a svobod člov ěka § 403, Projev sympatií k hnutí sm ěř ujícímu k potla čení práv a svobod člov ěka § 404, zn ění t ěchto paragraf ů je p řílohou č. 1.

Dalším zákonem, kterým Policie ČR disponuje je zákon č. 200/1990 Sb. O přestupcích a tento je využíván v p řípad ě, že následky n ěkterých čin ů nedosahují intenzity trestných čin ů. Nap ř. Přestupky proti ve řejnému po řádku § 47 Přestupky proti ob čanskému soužití § 49, Přestupky proti majetku § 50, zn ění

55 těchto paragraf ů je p řílohou č. 1.

Policie se také musí řídit dle zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, ve kterém je vymezena její p ůsobnost. Z ustanovení n ěkterých paragraf ů jsem vybral ty nejzákladn ější - Zajišt ění osoby § 26, Vydání a odebrání zbran ě § 35, Použití donucovacích prost ředk ů a zbran ě § 51 - § 59, Podání vysv ětlení § 61, Prokázání totožnosti § 63, zn ění n ěkterých t ěchto paragraf ů je p řílohou č. 1.

3.2. Obecní (m ěstská) policie

Na zajišt ění klidu a ve řejného po řádku se dále spolupodílí obecní, resp. Městská policie, jenž se řídí dle zákona č. 553/1991 Sb. O obecní policii ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Obecní policie plní stejné úkoly jako Policie ČR, jen se podílí na zajiš ťování místních záležitostí ve řejného po řádku a jejich pravomoci jsou menší. Obecní policie se spolupodílí na dohlížení na dodržování obecn ě závazných právních p ředpis ů k ochran ě ve řejného po řádku tj. trestní zákoník, zákon o p řestupcích závazné vyhlášky obce atd. Dále p řispívají k ochran ě bezpe čnosti osob a majetku, provádí dohled nad dodržováním pravidel ob čanského soužití a odhalují p řestupky a ukládají pokuty za tyto přestupky, zejména za p řestupky proti ve řejnému po řádku, proti majetku a proti ob čanskému soužití. 75

75 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007, 53 s. ISBN 978-80-7251-249-2

56 3.3. Obce

Dalšími činiteli v boji proti diváckému násilí jsou obce a města, které mají možnost dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním m ěst ě Praze, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů regulovat po řádání fotbalových utkání. Na základ ě § 10 písmena a) zákona o obcích (v Praze dle § 44 odst. 3 písm. a) zákona o hl. m. Praze), obec m ůže ukládat povinnosti v samostatné p ůsobnosti obecn ě závaznou vyhláškou k zabezpe čení místních záležitostí ve řejného po řádku. P řípadn ě na základ ě § 10 písm. b) zákona o obcích (§44 odst. 3 písm. b) zákona o hl. m. Praze), obec m ůže ukládat povinnosti v samostatné p ůsobnosti obecn ě závaznou vyhláškou pro po řádání, pr ůběh a ukon čení ve řejnosti p řístupných sportovních a kulturních podnik ů, v četn ě tane čních zábav a diskoték, stanovení závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajišt ění ve řejného po řádku. Dále dle § 58 odstavce 4 zákona o obcích (v Praze dle § 28 zákona o hl. m. Praze) uzav řít smlouvu k spolupráci s fyzickými a právnickými osobami. Díky této smlouv ě si m ůže obec s po řadatelem sportovních akcí rozd ělit povinnosti p ři jejich zabezpe čení. 76

Dalším zákonem k ochran ě ve řejného po řádku je zákon č. 37/1989 Sb., o ochran ě p řed alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve zn ění pozd ějších předpis ů. Dle § 4 odst. 1 písm. a) bod 5 zakazuje prodávat nebo podávat alkoholické nápoje anebo jinak umož ňovat jejich požívání p ři sportovních podnicích. Na základ ě § 4 odstavce 3 je umožn ěno obcím v obecn ě závazné vyhlášce omezit nebo zakázat v ur čitých hodinách nebo na ur čitých místech prodej a podávání alkoholických nápoj ů a tabákových výrobk ů v za řízeních ve řejného stravování, prodejnách potravin nebo jiných ve řejn ě p řístupných místech. 77

76 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007, 55 s. ISBN 978-80-7251-249-2 77 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007, 61 s. ISBN 978-80-7251-249-2

57 3.4. Českomoravský fotbalový svaz

Dalším činitelem p ři udržování po řádku na fotbalových stadionech je ČMFS, který je ob čanským sdružením vniklým na základ ě zákona č. 83/1990 Sb. O sdružování ob čan ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Mezi ČMFS a Policií ČR existuje dohoda o vzájemné spolupráci p ři zajiš ťování ve řejného po řádku, ochran ě bezpe čnosti osob a majetku p ři fotbalových utkáních. Tato dohoda vešla v platnost v roce 1995 a to rozkazem policejního prezidenta č. 44/1995 a tato byla dne 17. července 2003 znovu obnovena. Dohoda stanovuje povinnosti ČMFS, který má možnost ukládat fotbalovým klub ům a organizacím sankce a povinnosti pro po řadatele. Tito musí spolupracovat s policií a v p řípad ě narušení ve řejného po řádku nap ř. zadokumentovat nezákonnou činnost osob a spolupracovat p ři obnovení ve řejného po řádku. Dále ČMFS dle této dohody p řed zahájením sezóny musí zabezpe čit svolání sch ůzky s vedením Policie ČR a zástupcem obcí a m ěst ke sjednání spolupráce. Povinností po řadatel ů a vedení klub ů je zajistit po technické stránce kvalitní vnit řní uspo řádání stadiónu z d ůvodu bezpe čnosti osob ohledn ě diváckého násilí. Informovat a spolup ůsobit p ři ochran ě ve řejného po řádku s orgány samosprávy v místech mimo stadióny (příchod a odchod ze stadiónu). Dále ČMFS má za povinnost sjednat osobu, která bude informovat velitele policejního opat ření k p ředpokládanému po čtu hostujících fanoušk ů, pop řípad ě dobu a místo jejich p říjezdu. Změny a, nebo zrušení termín ů konání zápasu dát na v ědomí policii. Dále zajišt ění zázemí pro velitele policejního opat ření a pro jednotky policie. Po skon čení zápasu vyhodnocení akce a případných p řipomínek k nedostatk ům. 78

78 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007, 57-58 s. ISBN 978-80-7251-249-2

58 3.5. Evropské instituce

1) Rada Evropy schválila v roce 1985 Evropskou úmluvu k diváckému násilí a nevhodnému chování p ři sportovních akcích, zvlášt ě p ři fotbalových zápasech. Dalším dokumentem je Rezoluce k p ředcházení rasismu, xenofobie a intoleranci ve sportu z roku 2000. V roce 1994 byla založena Evropská komise proti rasismu a intoleranci.

2) Evropská Unie navazuje na výše zmín ěnou úmluvu a p řijímá další doporu čení k po řádání sportovních akcí a udržování ve řejného po řádku p ři nich.

3) Rada ministr ů p řijala v roce 1999 P říru čku pro mezinárodní policejní spolupráci a opat ření k p ředcházení a potírání násilí a nepokoj ů v souvislosti s mezinárodními fotbalovými utkáními. V roce 2002 bylo p řijeto Rozhodnutí Rady o bezpe čnosti p ři fotbalových utkáních mezinárodního významu.

4) Evropské st ředisko k monitorování rasismu a xenofobie se zabývá mimo jiné těmito projevy ve fotbale.

5) Europol a Interpol potírání rasismu a xenofobie, Interpol potírá fotbalové chuligánství.

6) UEFA a FIFA - UEFA kontroluje a ud ěluje sankce fotbalovým klub ům. FIFA spolupracuje se státními orgány a policií, Organizuje kampan ě proti rasismu a násilí.

7) Proti-chuligánské a proti-rasistické aktivity fanoušk ů jsou ve spolupráci se všemi výše jmenovanými organizacemi. 79

8) FARE – (Football Against Racism in Europe) je nejv ětší evropskou anti- rasistickou sítí, která vznikla ve Vídni v roce 1999. Tato organizace p řipravuje kampan ě proti rasismu a bojuje proti rasismu na stadionech, na h řištích, v trenérství tréninku a administrativ ě.

79 Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007, 21-23 s. ISBN 978-80-7251-249-2

59 3.2. Shrnutí

V této kapitole jsem se snažil nazna čit a shromáždit informace k objasn ění toho, jak probíhá bezpe čnostní politika proti chuligánskému fenoménu jak v Evrop ě tak hlavn ě u nás v České republice. Dne 1. ledna 2010 vešel v ú činnost nový Trestní zákoník, ve kterém došlo k ur čitým zm ěnám v ůč i osobám páchajícím trestnou činnost na stadionech. Justice tak získá více možností, jak postupovat proti chuligán ům, kte ří opakovan ě ohrožují návšt ěvníky fotbalových zápas ů. Fanouškovi, který na stadionu spáchá n ějakou výtržnost, budou sm ět soudci zakázat až na deset let vstup na sportovní akce, a dokonce mu uložit povinnost hlásit se v dob ě zápasu v policejní služebn ě. Pokud by doty čný toto na řízení nedodržel, čekalo by ho v ězení. Podobná pravidla budou platit i pro kulturní a další spole čenské akce. 80

Vyjmenováním n ěkterých dokument ů a zákon ů jsem se snažil nazna čit, jak se dá postihovat fotbalové chuligánství a kdo má jakou pravomoc p ři potírání tohoto fenoménu. Samoz řejm ě je nutné více prohlubovat spolupráci mezi jednotlivými subjekty, které by tak mohly lépe bojovat proti diváckému násilí a rasismu projevovanému na stadionech i mimo n ě. Novelizací zákon ů se rozb ěhl p římý boj proti rozmáhajícímu se fenoménu chuligánství. Proti tomuto nelze bojovat jen pomocí zákon ů a na řízení, proto je t řeba zapojit do boje všechny generace fanoušk ů, kte ří s tím cht ějí bojovat a ve spolupráci s fotbalovými kluby asociacemi a organizacemi zabývajícími se problematikou chuligánství tento fenomén potírat.

80 Novinky trestního zákoníku. [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www: http://zpravy.idnes.cz/novy-trestni-zakonik-prinese-domaci-vezeni-i-delsi-trest-za-vrazdu-1f5- /domaci.asp?c=A091229_202704_domaci_vel

60 4. Metodika a cíle práce

4.1. Cíl práce

Cílem výzkumu je nastínit vnímání chování hooligans mezi ob čany České republiky. Jak reagují na takové chování a jak by některé spole čensky nep řijatelné chování bylo možné řešit, eliminovat. Východiskem výzkumu je zjistit postoje a názory ob čan ů na chování fanoušk ů při sportovních utkáních. Co jsou ochotni tolerovat a naopak, co je dle jejich názoru spole čensky nep řijatelné.

4.2. Hypotéza

č. 1 – většina ob čan ů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušk ů. č. 2 – většina ve řejnosti spoléhá na činnost státních orgán ů k ochran ě proti kriminalit ě t ěchto fanoušk ů.

4.3. Metodika práce

Teoretická část práce byla zpracována na základ ě dostupných sekundárních informací. Ty byly získány studiem literatury zabývající se problematikou hooligans, n ěkteré informace pocházejí p římo ze zákon ů. Pro dopln ění byly využity d ůvěryhodné internetové zdroje. Pro potvrzení stanovené hypotézy a pro dosažení cíle byla vybrána kvantitativní metoda dotazníkového šet ření. Bylo osloveno 100 respondent ů, kte ří byli vybráni z okruhu nejvíce ohrožených lidí (pracovníci bezpe čnostních agentur hlídajících stadiony, osoby bydlící v blízkosti stadión ů, pracovníci Českých drah, fotbaloví fanoušci, atd.). Dotazování prob ěhlo tzv. face to face, ale n ěkte ří respondenti byli osloveni i elektronickou formou. Respondenti byli seznámeni s cíli a podstatou výzkumu.

61 Byl sestaven dotazník s ohledem na hlavní výzkumnou otázku tohoto šet ření (viz Přílohy).

Struktura dotazníku : - žádost o vypln ění - stru čná informace o tom, co je cílem dotazníkového šet ření - informace, jak se zna čí vybraná odpov ěď - jednotlivé otázky, u každé možnost výb ěru z n ěkolika odpov ědí Z vybraných dotazník ů byly odd ěleny ty, které nebyly řádn ě vypln ěny. Informace ze správn ě vypln ěných dotazník ů byly p řeneseny do tabulky v programu Microsoft Excel, kde byly následn ě vytvo řeny pro p řehlednost grafy jednotlivých otázek a odpov ědí. Data byla analyzována a záv ěry celé práce jsou zahrnuty v záv ěru bakalá řské práce.

62 5. Výsledky Graf č. 1

Jste zainteresováni do otázky fotbalových fanoušk ů Hooligans?

26%

ano ne

74%

Zdroj: Vlastní zpracování

V dotazníkovém šet ření bylo osloveno 100 respondent ů, z nichž do otázky hooligans bylo aktivn ě zainteresováno 74 respondent ů. Ostatní problematiku hooligans znali, ale aktivn ě se do této problematiky ve svém život ě nezapojují.

Graf č. 2

Chování fanoušk ů na sportovních utkáních ve vašem regionu je podle vás:

zcela v po řádku

ř 12% 0% 14% spíše p ijatelné

až na drobné výjimky p řijatelné 38% 36% spíše nep řijatelné

zcela nep řijatelné

Zdroj: Vlastní zpracování

63 Z grafu č. 2, který se zabýval subjektivním postojem respondent ů v ůč i chování fanoušk ů na stadionech, vyplývá, že více než t řetina dotazovaných považuje chování fanoušku za zcela nep řijatelné. Oproti tomu 38 % respondent ů vnímá chování fanoušk ů až na drobné výjimky za p řijatelné. Lze tedy soudit, vzhledem k výsledk ům u otázky č. 4, zda se setkali s trestnou činností hooligans (30 dotazovaných odpov ědělo kladn ě), že ti, kte ří se s trestnou činností hooligans setkali, považují jejich chování za zcela nep řijatelné.

Graf č. 3

Návšt ěva sportovních utkání ve vašem regionu je s ohledem na chování fanoušk ů:

zcela bezpe čná

bezpe čná pod 0%0% 10% 26% dozorem nebezpe čná

nebezp.,radši tam 64% nechodím nevím

Zdroj: Vlastní zpracování

Pokud respondenti p řihlédli k chování fanoušk ů na stadionu, návštěva sportovních utkání jim p řišla bezpe čná, pokud byl na míst ě konání zajišt ěn dozor po řadatel ů nebo ve řejných orgán ů bezpe čnosti. 26 % dokonce odpov ědělo, že se cítí zcela bezpe čně. To koresponduje i s další položenou otázkou, jejíž odpov ědi nasti ňuje graf č. 4.

64 Graf č. 4

Setkal jste se p římo nebo podle hodnov ěrného zdroje z okolí s trestnou činností fanoušk ů p řed/b ěhem/po sportovním utkání ve vašem regionu?

30%

ano ne 70%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu č. 4 vyplývá, že celých 70 % respondent ů se s trestnou činností fanoušk ů ve svém regionu nesetkalo. Proto se v ětšína návšt ěvník ů sportovních utkání cítí bezpečně. Ti, kte ří odpov ěděli kladn ě, m ěli v dotazníku uvést, o jakou trestnou činnost se jednalo, to nazna čuje následující tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Trestná činnost fanoušk ů

O jakou trestnou činnost se v p řípad ě chování fanoušk ů jednalo? Násilí 6 respondent ů Rva čka 4 respondent ů Agresivita slovní a fyzická 2 respondent ů Poškozování cizího majetku 18 respondent ů Zdroj: Vlastní zpracování

65 Graf č. 5

Z jakého regionu pocházíte (kraj – obec)?

Jiho český kraj V.Brod 8 2 2 2 22 Kaplice 4 Č.B. Písek 18 Č.Krumlov 34 8 Tábor Plze ň Praha

Zdroj: Vlastní zpracování Oslovení respondenti pocházeli ve velké v ětšin ě z Jiho českého kraje. 22 z nich blíže nespecifikovala místo bydlišt ě, 34 respondent ů bylo p římo z Českých Bud ějovic. Byli osloveni pro srovnání také 4 respondenti z jiných kraj ů (Plze ňský, Praha). Dá se říci, že trestná činnost jiho českých fanoušk ů není natolik výrazná, aby se tím omezovala návšt ěvnost sportovních utkání na jiho českých stadionech.

Graf č. 6

O aktivitách hooligans (radikálních fanoušk ů) se dozvídám: z médií

ze zkušeností známých 0% 10% 12% sám s nimi přicházím do styku 8% 70% sám se jich účastním

nevím, nezajímám se

Zdroj: Vlastní zpracování

66 Větší část respondent ů není p římo zainteresována v otázce hooligans (viz graf č. 1) a nej čast ěji má informace o radikálních fanoušcích z médií, a to až ze 70 %. Bohužel však tyto informace podle 69 % respondent ů (viz následující graf č. 7) nejsou hodnov ěrné z d ůvodu toho, že média (tisk, televize, rozhlas) se snaží pouze vyhledat senzace. Pouze 13 % oslovených považuje p řinášené informace za objektivní.

Graf č. 7

Myslíte si, že média, tj. tisk, televize, rozhlas, když informují o zásahu proti hooligans v ČR: přinášejí objektivní informace

11% 13% vyhledávají jen 7% senzace

vyvolávají jen obavy a strach 69% mezi ob čany neumím posoudit

Zdroj: Vlastní zpracování

67 Graf č. 8

Jestliže byste se hodnov ěrným zp ůsobem dozv ěděl/a, že p ři/po sportovním utkání byl ze strany fanoušk ů spáchán trestný čin:

oznámil bych to policii nebo justi čním orgán ům 48% 48% neoznámil

4% nevím, neumím posoudit

Zdroj: Vlastní zpracování Zajímavým výsledkem výzkumu je graf č. 8, který vyjad řuje, že pouze 48 % respondent ů by spáchání trestného činu fanoušk ů ohlásilo p říslušným ve řejným orgán ům. 4 respondenti, kte ří by se rozhodli trestný čin neoznámit, by tak u činili proto, že se jim to zdá zbyte čné. Dva z nich uvedli, že výtržnosti by stále byly, proto není nutné trestný čin ohlásit.

Graf č. 9

Myslíte si, že sou časný český právní řád umož ňuje policii a justici ú činn ě stíhat nebo zakro čit proti aktivitám hooligans

ano

16% 10% spíše ano 8% spíše ne 30% ne 36% nevím, neumím posoudit

Zdroj: Vlastní zpracování

68 Z grafu č. 9 vyplývá, že tém ěř shodné procento považuje pravomoce policie a justice k ú činnému stíhání nebo zakro čení proti aktivitám hooligans za spíše neuspokojivé (36 %) a spíše uspokojivé (30 %). Zde je nutné p řihlédnout k tomu, že v ětšina respondent ů se p římo otázkou hooligans nezabývá a získává n ěkdy zkreslené informace z médií. Ti, kte ří uvedli, že nejsou spokojeni s pravomocemi policie a justice (8 respondent ů), vidí velký problém v dokazování a pro zm ěnu by navrhovali zv ětšení pravomocí t ěchto orgán ů.

Graf č. 10

Myslíte si, že státní orgány p ři zajiš ťování bezpe čnosti ostatních fanoušk ů zasahují správn ě?

ano

14% 12% spíše ano 8% spíše ne

18% 48% ne

nevím, neumím posoudit

Zdroj: Vlastní zpracování

Více než polovina dotázaných se k práci bezpe čnostních orgán ů staví pozitivn ě. 12 % odpov ědělo, že zasahují správn ě. 48 % respondent ů odpov ědělo spíše ano. 8 % dotázaných, kte ří odpov ěděli, že tyto orgány nezasahují správn ě, pak pro dopln ění uvedli nutnost tvrdších zásah ů policie (3 respondenti), zvýšení pravomocí policie a justice (5 respondent ů). Tento i p ředchozí graf tedy poukazují na to, že činnost bezpe čnostních orgán ů je zde žádaná a m ěly by být ješt ě posíleny pravomoci orgán ů policie a justice v otázce hooligans.

69 Graf č. 11

Domníváte se, že se páchání trestních čin ů hooligans ve srovnání se stavem před deseti lety v České republice snížilo či zvýšilo:

výrazn ě snížilo 3% 8% ě 18% 22% pon kud snížilo zůstalo stejné pon ěkud zvýšilo ě 27% 22% výrazn zvýšilo nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Respondenti byli dále vedeni k posouzení stavu p řed deseti lety a nyní. Odpov ědi již nebyly tak jasné jako v p ředešlých otázkách. Nejvíce, tedy 27 % si myslí, že se stav v porovnání se stavem p řed deseti lety pon ěkud zvýšil. Shodn ě 22 % m ěly odpov ědi „zůstalo stejné“ a „pon ěkud snížilo“ a 18 % zaznamenalo výrazné zvýšení.

Graf č. 12

Zakázal byste p řístup radikálních skupin fanoušk ů na české stadiony?

26%

Ano Ne

74%

Zdroj: Vlastní zpracování

70 V rámci výzkumu se naskytla zajímavá a aktuální otázka, zda by respondenti zakázali p řístup radikálních skupin fanoušk ů na naše stadiony. Celých 74 % odpov ědělo kladn ě.

Osobní údaje respondent ů

Věk

45 40 35 30 25 Věk 20 15 10 5 0 15 - 25 26 - 40 41 - 60 Více než 60

Úrove ň dosaženého vzd ělání

60 50 40 Úrove ň 30 dosaženého ě 20 vzd lání 10 0 ZŠ Učební SŠ VŠ obor – výu ční list

71 Pohlaví respondenta

80 70 60 50 Pohlaví 40 respondenta 30 20 10 0 Žena Muž

Nejvíce oslovených respondent ů pat ří k v ěkové skupin ě 26 – 40 let, s úrovní dosaženého vzd ělání st ředoškolské a p řevážn ě se jednalo o muže.

5. 1. Diskuze výsledk ů

Výzkum provedený v rámci bakalá řské práce na téma „Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech“ m ěl za cíl nastínit vnímání chování hooligans mezi ob čany České republiky. Jak reagují na takové chování a jak by n ěkteré spole čensky nep řijatelné chování bylo možné řešit, eliminovat. Proto byl vytvo řen dotazník, kterým se prolínala hlavní výzkumná otázka: jaké jsou postoje a názory ob čan ů na chování fanoušk ů p ři sportovních utkáních a co jsou ochotni tolerovat a naopak, co je dle jejich názoru spole čensky nep řijatelné? Výsledky výzkumu nazna čují, že otázkou hooligans se aktivn ě zabývá pouze 26 % respondent ů. Ostatní jsou z velké části o aktivitách radikálních fanoušk ů informování z médií. Podle grafu č. 4 vyplývá, že pouze 30 % dotázaných se ve svém okolí setkalo s trestným činem hooligans (6 x násilí, 4 x rva čka, 2 x agresivita slovní a fyzická, 18 x poškozování cizího majetku, viz Tabulka č. 1: Trestná činnost fanoušk ů) a 70 respondent ů jako zdroj svých informací uvedlo práv ě média.

72 Nep říznivým se však jeví fakt, že podle grafu č. 7 69 % dotázaných nepovažuje informace médií za zcela hodnov ěrné, protože se média snaží o vyhledávání senzací. Česká ve řejnost tedy není uspokojiv ě informována o aktivitách radikálních fanoušk ů, a tím je velmi ovlivn ěno vnímání této problematiky širokou ve řejností. Přesto podle grafu č. 3 je návšt ěva sportovních utkání zcela bezpe čná (26 % dotázaných) nebo bezpe čná pod dohledem bezpe čnostních orgán ů nebo po řadatel ů (64 % dotázaných). Nejvíce respondent ů (96 %) pocházelo z Jiho českého kraje a jak napovídá graf č. 2, chování fanoušk ů v tomto regionu považují za spíše p řijatelné (36 %) nebo za p řijatelné až na drobné výjimky (38 %). Zarážející však byly výsledky v grafu č. 8. Respondenti se m ěli zamyslet nad tím, jestli by oznámili spáchání trestného činu, pokud by m ěly informace z hodnov ěrných zdroj ů, p říp. sami byli sv ědkem. Pouze 48 % z nich by trestný čin ohlásilo policii nebo justi čním orgán ům. 48 % to neum ělo posoudit a zbývající 4 respondenti jsou p řesv ědčení, že by to bylo zbyte čné, výtržnictví by bylo stále. Zde byly na míst ě otázky týkající se pravomocí a činnosti policie a justice práv ě v otázce hooligans. Grafy č. 9 – 11 nazna čují, že v ětšina respondent ů je s činností t ěchto orgán ů spokojena (ano 12 %, spíše ano 48 %, spíše ne 18 %, ne 8 % (co byste zm ěnil/a) 3 x tvrdší zásahy policie 5 x zv ětšit pravomoce policie). Zvýšení pravomocí by však 40 % podpo řilo (10 respondent ů ano, 30 spíše ano) a 36 % by jejich zvýšení spíše nepodpo řilo. Možná je to i následkem toho, že nejvíce respondent ů, tedy 27 % si myslí, že se stav v porovnání se stavem páchání trestných čin ů hooligans p řed deseti lety pon ěkud zvýšil. Shodn ě 22 % m ěly odpov ědi „zůstalo stejné“ a „pon ěkud snížil“ a 18 % zaznamenalo výrazné zvýšení. Otázkou ale z ůstává, jestli v ětšina respondent ů, nekladn ě hodnotící činnost bezpe čnostních orgán ů, není ovlivn ěna zprávami médií, které nejsou považovány za hodnov ěrné a nez řídka poukazují na stinné stránky činnosti t ěchto orgán ů. Překvapivé byly odpov ědi na otázku, zda by respondent zakázal přístup radikálních skupin fanoušk ů na české stadiony. 74 % by p řístup zakázalo. Je tedy

73 zřejmé, že obavy z chování radikálních fanoušk ů na českých stadionech rostou. V diskuzi výsledk ů je tedy možné potvrdit hypotézy stanovené před zapo četím výzkumu:

č. 1 – většina ob čan ů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušk ů. č. 2 – většina ve řejnosti spoléhá na činnost státních orgán ů k ochran ě proti kriminalit ě t ěchto fanoušk ů.

Je ale nutné uvést specifika vnímání této problematiky. Respondenti pocházeli především z Jiho českého regionu, ve kterém návšt ěvu sportovních utkání s ohledem na aktivity fanoušk ů nepovažují za natolik nebezpe čnou. Ale 48 % z nich uvedlo, že se cítí bezpe čně práv ě p ři dohledu po řadatel ů nebo ve řejných orgán ů bezpe čnosti. Také se z velké části s trestnou činností osobn ě nebo podle důvěryhodných zdroj ů ze svého okolí nesetkali a jejich strach roste p ředevším díky zprávám z médií, které vždy neposkytují relevantní informace ve snaze získat p ředevším senzace. D ůvěra v činnost bezpe čnostních orgán ů je převažující, ale rozhodnutí k v ětším pravomocím by už v ětšina respondent ů neodsouhlasila.

74 Záv ěr Bakalá řská práce na téma „Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech“ si kladla za cíl nastínit vnímání chování hooligans mezi ob čany České republiky. Jak reagují na takové chování a jak by některé spole čensky nep řijatelné chování bylo možné řešit, eliminovat. Před zapo četím samotného výzkumu byla v ěnována pozornost práv ě problematice hooligans a jejímu vývoji na evropském kontinentu. Následn ě bylo nutné se zabývat institucemi, které tuto problematiku sledují a mohou ji vzhledem ke svým pravomocím řešit. Následn ě byly stanoveny hypotézy vyplývající ze zadání práce a z doposud prostudovaných materiál ů. Východiskem samotného výzkumu bylo zjistit postoje a názory ob čan ů na chování fanoušk ů p ři sportovních utkáních. Co jsou ochotni tolerovat a naopak, co je dle jejich názoru spole čensky nep řijatelné. Toto téma je v dnešní dob ě velmi aktuální také vzhledem k zákonu zakazujícímu vstup radikálních fanoušk ů na české stadiony. Proto v ětšina respondent ů pov ědomí o této problematice m ěla. Z metodiky výzkumu byla vybrána kvantitativní metoda dotazníkového šet ření. Byl zpracován dotazník s ohledem na hlavní výzkumnou otázku, oslovení respondent ů prob ěhlo ve dvou vlnách, a to osobn ě i elektronickou formou. Jednalo se p ředevším o ob čany z Jiho českého kraje, což m ělo také vliv na výsledky výzkumu. Výsledky výzkumu potvrdily ob ě stanovené hypotézy s ohledem na specifika zkoumaného území: č. 1 – většina ob čan ů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušk ů. č. 2 – většina ve řejnosti spoléhá na činnost státních orgán ů k ochran ě proti kriminalit ě t ěchto fanoušk ů. Také bylo nutné uvést specifika vyplývající z toho, že v ětšina respondent ů má informace z médií a nepovažují je za p říliš objektivní.

75 Seznam použité literatury

Monografie • Beyer, D.(1996): Fotbalové násilí: subkultura hooligans. Brno, Masarykova universita. Bak. práce • Carnibella, G. A kol. (1996): Foot ball violence in Europe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre • Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, Support 1996. ISBN 80- 902164-0-4 • Čírtková, L. Policejní psychologie, Praha, nakladatelství Aleš Čen ěk s.r.o. Plze ň 2006. ISBN 80-86898-73-3

• Judd, D. Impérium. Britská imperiální zkušenost od roku 1765 do sou časnosti. Praha 1999, BB art. ISBN 80-7257-046-3 • Le Bon, G. Psychologie davu. Kra, 1994. ISBN 80-901527-8-3 • Mareš, M., Smolík, J., Suchánek, M., Fotbaloví chuligáni. Centrum strategických studií, Brno 2004. ISBN 80-903333-0-3

• Marsh, P., Rosser, E., Harré, R. (1978): Life on the terraces. In: Gelder, K., Thornton, S. (eds.) (1997): The subcultures reader. London and New York, Routledge.

• Nikl, J. Volevecký, P. Divácké násilí, Policejní akademie ČR v Praze, Praha 2007. ISBN 978-80-7251-249-2

Elektronické dokumenty • Fotbalové tragédie: Busel 1985 [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www: http://www.eurofotbal.cz/clanky/fotbalove-tragedie-brusel-1985- 31994/ • Historie skinheads [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www: http://www.vlastenec.wz.cz/historie-skinheads/index.htm • Novinky trestního zákoníku. [online] [cit. 2010-02-10] Dostupné z www:

76 http://zpravy.idnes.cz/novy-trestni-zakonik-prinese-domaci-vezeni-i-delsi- trest-za-vrazdu-1f5-/domaci.asp?c=A091229_202704_domaci_vel

Časopisecké stat ě • History of skinheads (1990), Vokno, č. 18 • Pirát. Bulletin fanklubu Red Pirates Sparta (1998-2000) autor pravidel: Roman Zieli ński, fanklub mužstva Ślask Wroclav • To my kibice! (TMK) Magazyn polskich kibiców, č. 5, 2002 • Football Factory 9/1999 • Ultras 27/2001

77 Seznam p říloh

Příloha č. 1: Zákon z 8. ledna 2009 – trestní zákoník, zm ěna č. 306/2009 Sb.

Příloha č. 2: Zákon č. 200/1990 Sb. o p řestupcích ve zn ění pozd ějších p ředpis ů

Příloha č. 3: Zákon č. 273/2008 Sb. O Policii České republiky

Příloha č. 4: Fotografie Hooligans

Příloha č. 5: Dotazník

Přílohy

Příloha č. 1

Zákon z 8. ledna 2009 – trestní zákoník, zm ěna č. 306/2009 Sb.

− Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce § 76

1) soud m ůže uložit trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce až na deset let, dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činu v souvislosti s návšt ěvou takové akce.

2) jako samostatný trest m ůže být trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného p řečinu a osob ě a pom ěrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

3) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce spo čívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje ú čast na stanovených sportovních, kulturních a jiných spole čenských akcích.

− Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské

78 akce § 77

1) Odsouzený je p ři výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce povinen spolupracovat s proba čním ú ředníkem zp ůsobem, který mu stanoví, zejména postupovat podle stanoveného proba čního plánu vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, programy psychologického poradenství a považuje-li to proba ční ú ředník za pot řebné dostavovat se podle jeho pokyn ů v období bezprost ředn ě souvisejícím s konáním zakázané akce k ur čenému útvaru Policie České republiky.

2) do doby výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce se doba výkonu trestu odn ětí svobody nezapo čítává.

− Usmrcení z nedbalosti § 143

1) Kdo jinému z nedbalosti zp ůsobí smrt, bude potrestán odn ětím svobody až na t ři léta nebo zákazem činnosti.

− Těžké ublížení na zdraví § 145

1) Kdo jinému úmysln ě zp ůsobí t ěžkou újmu na zdraví, bude potrestán odn ětím svobody na t ři léta až deset let.

2) Odn ětím svobody na p ět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) na dvou nebo více osobách,

f) na jiném pro jeho skute čnou nebo domn ělou rasu, p říslušnost k etnické skupin ě, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že je skute čně nebo domn ěle bez vyznání,

3) odn ětím svobody na osm až šestnáct bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

− Ublížení na zdraví §146

79 1) kdo jinému úmysln ě ublíží na zdraví, bude potrestán odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až t ři léta.

2) odn ětím svobody na jeden rok až p ět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

e) na jiném pro jeho skute čnou nebo domn ělou rasu, p říslušnost k etnické skupin ě, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že je skute čně nebo domn ěle bez vyznání,

3) odn ětí svobody na dv ě léta až osm let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 t ěžkou újmu na zdraví

4) odn ětím svobody na p ět až deset let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

− Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti §147

1) Kdo jinému z nedbalosti zp ůsobí t ěžkou újmu na zdraví, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta nebo zákazem činnosti.

− Rva čka § 158

1) Kdo úmysln ě ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zú častní rva čky, bude potrestán odn ětím svobody až na jeden rok.

2) odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až p ět let nebo pen ěžitým trestem bude pachatel potrestán, je-li p ři činu uvedeném v odstavci 1 jinému zp ůsobena těžká újma na zdraví.

3) odn ětím svobody na dv ě léta až osm let bude pachatel potrestán, je-li p ři činu uvedeném v odstavci 1 jinému zp ůsobena smrt.

− Poškození cizí v ěci § 228

1) kdo zni čí, poškodí nebo u činí neupot řebitelnou cizí v ěc, a zp ůsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odn ětím svobody až na

80 jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím v ěci, nebo jiné majetkové hodnoty.

2) stejn ě bude potrestán, kdo poškodí cizí v ěc tím, že jí post říká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.

3) odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až t ři léta bude pachatel potrestán,

b) na jiném pro jeho skute čnou nebo domn ělou rasu, p říslušnost k etnické skupin ě, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že je skute čně nebo domn ěle bez vyznání,

d)zp ůsobí-li takový činem zna čnou škodu.

4) odn ětím svobody na dv ě léta až šest let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

− Násilí proti orgánu ve řejné moci § 323

1) kdo užije násilí v úmyslu p ůsobit na výkon pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu ve řejné moci, bude potrestán odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až p ět let.

2) Odn ětím svobody na dv ě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,

b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo

c) zp ůsobí-li takovým činem zna čnou škodu.

3) odn ětím svobody na čty ři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1

a) t ěžkou újmu na zdraví,

b) škodu velkého rozsahu, nebo

c) poruchu v činnosti takového orgánu

81 4) odn ětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, zp ůsobí- li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

5) p říprava je trestná.

− Násilí proti ú řední osob ě § 325

1) Kdo užije násilí

a) v úmyslu p ůsobit na výkon pravomoci ú řední osoby, nebo

b) pro výkon pravomoci ú řední osoby,

bude potrestán odn ětím svobody až na čty ři léta.

2) Odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až šest let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,

b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo

c) zp ůsobí-li takovým činem v ětší škodu.

3) odn ětím svobody na t ři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, zp ůsobí- li činem uvedeným v odstavci 1

a) t ěžkou újmu na zdraví, nebo

b) škodu velkého rozsahu.

4) odn ětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

5) příprava je trestná.

− Ma ření výkonu ú ředního rozhodnutí a vykázání § 337

1) Kdo ma ří nebo podstatn ě zt ěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu ve řejné moci tím, že

82 d) navštíví akci, na kterou se vztahuje trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole čenské akce, nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zma řil ú čel tohoto trestu

bude potrestán odn ětím svobody až na t ři léta.

− Násilí proti skupin ě obyvatel ů a proti jednotlivci § 352

1) Kdo skupin ě obyvatel ů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo zp ůsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odn ětím svobody až na jeden rok.

2) Kdo užije násilí proti skupin ě obyvatel ů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo zp ůsobením škody velkého rozsahu pro jejich skute čnou nebo domn ělou rasu, p říslušnost k etnické skupin ě, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že jsou skute čně nebo domn ěle bez vyznání, bude potrestán odn ětím svobody na šest měsíc ů až t ři léta.

3) stejn ě jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo se spol čí nebo srotí ke spáchání takového činu.

− Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob § 355

1) Kdo ve řejn ě hanobí

a) n ěkterý národ, jeho jazyk, n ěkterou rasu nebo etnickou skupinu, nebo

b) skupinu osob pro jejich skute čnou nebo domnělou rasu, p říslušnost k etnické skupin ě, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že jsou skute čně nebo domn ěle bez vyznání

bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta.

2) Odn ětím svobody až na t ři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

83 a) nejmén ě se dv ěma osobami, nebo

b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, ve řejn ě p řístupnou po číta čovou sítí, nebo jiným obdobn ě ú činným zp ůsobem

− Výtržnictví § 358

1) kdo se dopustí ve řejn ě nebo na míst ě ve řejnosti p řístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým zp ůsobem ruší p řípravu nebo pr ůběh organizovaného sportovního utkání, shromážd ění nebo ob řadu lidí, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta.

2) Odn ětím svobody až na t ři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) op ětovn ě, nebo

b) jako člen organizované skupiny.

− Založení, podpora a propagace hnutí sm ěř ujícího k potla čení práv a svobod člov ěka § 403

1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazateln ě sm ěř uje k potla čení práv a svobod člov ěka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či t řídní záš ť nebo záš ť v ůč i jiné skupin ě osob, bude potrestán odn ětím svobody na jeden rok až p ět let.

2) odn ětím svobody na t ři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, ve řejn ě p řístupnou po číta čovou sítí, nebo jiným podobn ě ú činným zp ůsobem,

b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.

3) p říprava je trestná

− Projev sympatií k hnutí sm ěř ujícímu k potla čení práv a svobod člov ěka §

84 404

Kdo ve řejn ě projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až t ři léta. 81

Příloha č. 2

Zákon č. 200/1990 Sb. o p řestupcích ve zn ění pozd ějších p ředpis ů

− Přestupky proti ve řejnému po řádku § 47

1) P řestupku se dopustí ten, kdo

a) neuposlechne výzvy ve řejného činitele p ři výkonu jeho pravomoci

b) poruší no ční klid

c) vzbudí ve řejné pohoršení,

d) zne čistí ve řejné prostranství, ve řejn ě p řístupný objekt nebo ve řejn ě prosp ěšné za řízení anebo zanedbá povinnost úklidu ve řejného prostranství,

e) úmysln ě zni čí, poškodí, zne čistí nebo neoprávn ěně odstraní, zam ění, pozm ění, zakryje nebo p řemístí turistickou zna čku nebo jiné orienta ční ozna čení,

f) poruší podmínky uložené na ochranu ve řejného po řádku p ři konání ve řejných t ělovýchovných, sportovních nebo kulturních podnik ů anebo v místech ur čených pro rekreaci nebo turistice,

g) poškodí nebo neoprávn ěně zabere ve řejné prostranství, ve řejn ě p řístupný objekt nebo ve řejn ě prosp ěšné za řízení,

h) neoprávn ěně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo

81 Policejní prezidium České republiky Zákon ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník, zm ěna: 306/2009 Sb. Zákon ze dne 29. listopadu 1961 o trestním řízení soudním (trestní řád), Praha 2009 – interní zdroj

85 vyhrazená místa.

2) Za p řestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1.000,- Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3.000,-Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50.000,-Kč.

− Přestupky proti ob čanskému soužití § 49

1) p řestupku se dopustí ten, kdo

a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posm ěch,

b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,

c) úmysln ě naruší ob čanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obvin ěním z p řestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,

d) omezuje nebo znemož ňuje p říslušníkovu národnostní menšiny výkon práv příslušník ů národnostních menšin,

e) p ůsobí jinému újmu pro jeho p říslušnost k národnostní menšin ě nebo pro jeho etnický p ůvod, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální p ůvod, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.

2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1.000,-Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3.000,-Kč a za p řestupek podle odstavce 1 písm. d) a e) pokutu do 5.000,-Kč.

− Přestupky proti majetku § 50

1) P řestupku se dopustí ten, kdo

a) úmysln ě zp ůsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronev ěrou, podvodem

86 nebo zni čením či poškozením v ěci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí,

b) úmysln ě neoprávn ěně užívá cizí majetek nebo si p řisvojí cizí v ěc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávn ěné osoby,

c) úmysln ě ukryje nebo na sebe nebo jiného p řevede v ěc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou v ěc bylo opat řeno.

2) Za p řestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15.000,-Kč.82

Příloha č. 3

Zákon č. 273/2008 Sb. O Policii České republiky

− Zajišt ění osoby § 26

1) Policista je oprávn ěn zajistit osobu, která

a) svým jednáním bezprost ředn ě ohrožuje sv ůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek,

f) byla p řistižena p ři jednání, které má znaky správního deliktu, je-li d ůvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokra čovat anebo ma řit řádné objasn ění v ěci,

3) Zajišt ění m ůže trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

− Vydání a odebrání zbran ě § 35

1) Policista je oprávn ěn vyzvat osobu k vydání zbran ě, hrozí-li nebezpe čí, že jí bude neoprávn ěně užito k násilí nebo pohr ůžce násilím. Po p ředchozí marné

82 Policejní prezidium České republiky, Zákon č. 200/1990 Sb. O p řestupcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů Praha 2006 – interní zdroj

87 výzv ě je policista oprávn ěn zbra ň odebrat.

− Použití donucovacích prost ředk ů a zbran ě § 51 - § 59

§ 51 - Obecné ustanovení

§ 52 – Donucovací prost ředky

§ 53 – Obecné podmínky použití donucovacího prost ředku

§ 54 – Použití pout a prost ředk ů k zamezení prostorové orientace

§ 56 – Použití zbran ě

§ 59 – Zákrok pod jednotným velením

− Podání vysv ětlení § 61

1) Policie m ůže požadovat pot řebné vysv ětlení od osoby, která m ůže p řisp ět k objasn ění skute čností d ůležitých pro

a) odhalení trestného činu nebo p řestupku a jeho pachatele,

− Prokázání totožnosti § 63

1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, pop řípad ě jmen, příjmení, data narození a v p řípad ě pot řeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydlišt ě v zahrani čí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a zp ůsob zjiš ťování osobních údaj ů musí být p řim ěř ené účelu zjiš ťování totožnosti.

2) Policista je oprávn ěn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a) podez řelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,

d) od níž je požadováno vysv ětlení

g) která má na míst ě ve řejn ě p řístupném zbra ň a je d ůvodné podez ření, že

88 zbran ě m ůže být užito k násilí nebo pohr ůžce násilím,

h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimo řádné události,

k) na žádost jiné osoby, která má na zjišt ění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjišt ěné osobní údaje předat osob ě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo

l) p ři pln ění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochran ě bezpe čnosti osob a majetku, ve řejného po řádku nebo pro p ředcházení trestné činnosti. 83

Příloha č. 4

Fotografie Hooligans

Pochod fanoušk ů Baníku Ostrava v doprovodu Policie ČR

(zdroj: http://www.novinky.cz/krimi/179797-fotbalovi-hooligans-se-chlubi-bitkou- ke-ktere-mozna-nedoslo.html )

83 Policejní Prezidium ČR, Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, Ministerstvo vnitra ČR 2008 – interní zdroj

89

Fotbaloví fanoušci Sparty Praha v ochozech stadionu

(zdroj: http://fotbal.sport.cz/fotbal/gambrinus-liga/156739-u-brna-se-pry-servali- hooligans-policie-o-tom-nevi.html )

Kotel Baníku Ostrava používání pyrotechniky b ěhem utkání

Baníku Ostrava – Teplice

(zdroj: http://www.hooligans.cz/galerie/displayimage.php?pid=2989&fullsize=1 )

90

Fotografie domluvené rva čky mezi p říznivci Bohemians Praha a FC Opavy

(zdroj: http://www.hooligans.cz/galerie/displayimage.php?album=230&pos=6 )

Fotbalový chuligán odvád ěn policií p ři výtržnostech p ři zápase mezi Baníkem a Spartakem Moskva

(zdroj: http://fotbal.sport.cz/fotbal/ostatni/137059-za-vytrznosti-po-duelu-baniku- se-spartakem-obvinen-dalsi-fanousek.html )

91 Policisté zakro čující proti výtržnostem v derby pražské Sparty a Slávie

(zdroj: http://fotbal.sport.cz/fotbal/ostatni/133343-ministr-vnitra-langer-predstavil- bezpecnostni-manual-pro-fotbalove-kluby.html )

Používání keltských k říž ů na vlajkách u p říznivc ů CSKA Sofia

(zdroj: http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2010020005 )

92

Věci zabavené n ěmeckou policií p ři razii proti organizované chuligánské skupin ě p říznivc ů Dynama Dráž ďany s názvem“ Hooligans Elbflorenz“

(zdroj: http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2009120010 )

93

Vlajky používané fanoušky Spartaku Trnava

(zdroj: http://www.hooligans.cz/galerie/displayimage.php?album=lastup&cat=6&p os=6 )

94 Symboly používané hooligans

symboly používané ultrapravicovými chuligány

jižanská vlajka

svastika

(Zdroj: http://www.obrazky.cz/?from=19&step=18&colours=all&size=any&filter= 1&q=svastika&pId=BHjHWiGXC1uGdrqez8BT )

95

Tetování, které používají fanoušci s vyobrazením příslušnosti ke svému klubu.

(zdroj: http://www.slaviaultras.cz/foto/61-TETOVANI/ )

96 Příloha č. 5 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Pavel Kro čák a zpracovávám v rámci svého studia na Teologické fakult ě Jiho české university bakalá řskou práci s tématem: Fotbaloví fanoušci - Hooligans na našich stadionech. V rámci výzkumu pro tuto bakalá řskou práci byl vypracován tento dotazník, který má zjistit postoje a názory ob čan ů na chování fanoušk ů p ři sportovních utkáních. Co jsou ochotni tolerovat a naopak, co je dle jejich názoru spole čensky nep řijatelné. Prosím vás o vypln ění tohoto dotazníku. Získané výsledky budou použity výhradn ě pro ú čely bakalá řské práce a jsou anonymní. Odpov ědi zatrhn ěte. Děkuji za spolupráci 1.Jste zainteresováni do otázky fotbalových fanoušků Hooligans? 1. ano ( 26 ) 2. ne ( 74 ) 2. Chování fanoušk ů na sportovních utkáních ve vašem regionu je podle vás: 1. zcela v po řádku ( 14 ) 2. spíše p řijatelné ( 36 ) 3. až na drobné výjimky p řijatelné ( 38 ) 4. spíše nep řijatelné ( 12 ) 5. zcela nep řijatelné ( ) 3. Návšt ěva sportovních utkání ve vašem regionu je s ohledem na chování fanoušk ů: 1. zcela bezpe čná ( 26 ) 2. bezpe čná pod dozorem po řadatel ů/ve řejných orgán ů bezpe čnosti (64 ) 3. nebezpe čná ( ) 4. nebezpečná radši tam nechodím( ) 5. nevím ( 10 ) 4. Setkal jste se p římo nebo podle hodnov ěrného zdroje z okolí s trestnou činností fanoušk ů p řed/b ěhem/po sportovním utkání ve vašem regionu? 1. Ano (p řejd ěte na otázku č. 5) ( 30 ) 2. Ne (p řejd ěte na otázku č. 6) ( 70) 5. O jakou trestnou činnost se v p řípad ě chování fanoušk ů jednalo? (popište vlastními slovy) 6 x násilí, 4 x rva čka, 2 x agresivita slovní a fyzická, 18 x poškozování cizího majetku, 6. Z jakého regionu pocházíte (kraj – obec)? Jiho český kraj x 22, V.Brod x 18, Kaplice 8, Č. B. 34, Písek 4, Č.Krumlov 8, Tábor 2, Plze ň 2, Praha 2, 7. O aktivitách hooligans (radikálních fanoušk ů) se dozvídám: 1. z médií (70) 2. ze zkušeností známých ( 8 ) 3. sám s nimi p řicházím do styku ( 12 ) 4. sám se jich ú častním ( ) 5. nevím, nezajímám se ( 10 ) 8. Jestliže byste se hodnov ěrným zp ůsobem dozv ěděl/a, že p ři/po sportovním utkání byl ze strany fanoušk ů spáchán trestný čin: 1. oznámil bych to policii nebo justi čním orgán ům ( 48 ) 2. neoznámil, protože (doplnit ) 2x je to zbyte čné, 2x výtržnosti stejn ě budou po řád. 3. nevím, neumím posoudit (48 ) 9. Myslíte si, že sou časný český právní řád umož ňuje policii a justici ú činn ě stíhat nebo zakro čit proti aktivitám hooligans: 1. ano (10 ) 2. spíše ano ( 30 ) 3. spíše ne ( 36 ) 4. ne (co by se m ělo zm ěnit) 1x problém s dokazováním, 5x zv ětšit pravomoce org. 2 x zvýšit tresty 5. nevím, neumím posoudit ( 16 ) 10. Myslíte si, že státní orgány p ři zajiš ťování bezpe čnosti ostatních fanoušk ů zasahují správn ě? 1. ano ( 12 ) 2. spíše ano ( 48 ) 3. spíše ne (18 ) 4. ne (co by jste zm ěnil/a) 3 x Tvrdší zásahy policie 5 x zv ětšit pravomoce policie 5. nevím, neumím posoudit ( 14 ) 11. Myslíte si, že média, tj. tisk, televize, rozhlas, když informují o zásahu proti hooligans v ČR: 1.p řinášejí objektivní informace ( 22 ) 2. vyhledávají jen senzace ( 62 ) 3. vyvolávají jen obavy a strach mezi ob čany ( 6 ) 4. neumím posoudit ( 10 ) 12. Domníváte se, že se páchání trestních čin ů hooligans ve srovnání se stavem p řed deseti lety v České republice snížilo či zvýšilo: 1.výrazn ě snížilo ( 2 ) 2. pon ěkud snížilo ( 18 ) 3. z ůstalo stejné ( 18 ) 4. pon ěkud zvýšilo ( 22 ) 5. výrazn ě zvýši lo ( 14 ) 6.nevím ( 26 ) 13. Zakázal byste p řístup radikálních skupin fanoušk ů na české stadiony? 1.Ano ( 74 ) 2. Ne ( 26 ) Osobní údaje d ůležité pro zpracování a podrobnou analýzu dat: Věk 15 – 25 ( 34 ) 26 – 40 ( 40 ) 41 – 60 ( 24 ) více než 60 ( 2 ) Vzd ělání ZŠ ( ) U čební obor – výu ční list ( 30 ) SŠ ( 54 ) VŠ ( 16 ) Pohlaví žena ( 28 ) muž ( 72 )

97 Abstrakt KRO ČÁK, P. Fotbaloví fanoušci – hooligans na našich stadionech. České Bud ějovice 2010. Bakalá řská práce. Jiho česká univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Mgr. Kate řina Hyková, Ph.D. Klí čová slova: hooligans, extremismus, agrese, agresivita

Bakalá řská práce se zabývá problematikou radikálních fotbalových fanoušk ů. Teoretická část p řibližuje problematiku fotbalového chuligánství a její vývoj v Evrop ě. Praktická část byla zam ěř ena na potvrzení hypotéz: č. 1 – většina ob čan ů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušk ů. č. 2 – většina ve řejnosti spoléhá na činnost státních orgánů k ochran ě proti kriminalit ě t ěchto fanoušk ů. Z výzkumu provád ěného dotazníkovým šet řením vyplynulo potvrzení t ěchto hypotéz s ohledem na to, že v ětšina respondent ů pocházela z Jiho českého kraje a má informace o činnosti hooligans p řevážn ě z médií.

Abstract Football fans – hooligans on our stadions Key words: hooligans, extremism, agression, agressiveness

Bachelor paper is about radical football fans (hooligans). The theory describes football hooliganism and its progress in Europe. Practical part answers the hypothesis: Number 1. most of czech people is afraid of radical football fans. Number 2. most of public depend on activity of state organs to protect againts fans criminality. The research verifies this hyphothesis in the region of South Bohemia and with a view to reality, that most of informations about hooligans are from media.

98