Diplomová Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Vysoká škola CEVRO Institut DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jakub Král Praha 2016 Vysoká škola CEVRO Institut Katedra politologie a mezinárodních vztahů VZNIK ÚŘEDNICKÉ VLÁDY JIŘÍHO RUSNOKA Bc. Jakub Král Studijní program: Politologie Studijní obor: Politologie Vedoucí práce: PhDr. Miloš Brunclík Ph.D. Diplomová práce Praha 2016 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Vznik úřednické vlády Jiřího Rusnoka“ zpracoval samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly řádně citovány a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Praze dne 15. dubna 2016 Jakub Král Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu své diplomové práce PhDr. Miloši Brunclíkovi Ph.D. za cenné rady a věcné připomínky, které mi pomohly tuto práci zkompletovat. Děkuji všem pedagogům Vysoké školy CEVRO Institut za cenné znalosti, které mi v průběhu studia předávali. Mé poděkování patří také rodině za důvěru, motivaci a přátelům za podporu. Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................... 8 2 Teoretická část ....................................................................................................... 10 2.1 Rozdíly fungování exekutivní moci v parlamentních a poloprezidentských režimech10 2.1.1 Parlamentní režim ............................................................................................... 11 2.1.2 Poloprezidentský režim ....................................................................................... 14 2.2 Ustavování vlád v parlamentních režimech ................................................................ 21 2.3 Ustavování vlád v poloprezidentských režimech ........................................................ 23 2.4 Jmenování vlády v prostředí České republiky ............................................................ 25 2.5 Modely a příčiny jmenování úřednických kabinetů .................................................... 31 3 Příčiny vzniku vlády Jiřího Rusnoka .................................................................. 35 3.1 Změna způsobu volby prezidenta ................................................................................ 35 3.1.1 Legitimační výhoda ............................................................................................. 37 3.2 Prezidentův mocenský „apetit“ a vazba na SPOZ ...................................................... 37 3.3 Pád vlády Petra Nečase a slabost parlamentních politických stran ............................. 42 3.3.1 Kontext pádu vlády Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013) ...... 42 3.3.2 Demise vlády Petra Nečase ................................................................................. 44 3.4 Vláda Jiřího Rusnoka (10. července 2013 – 29. ledna 2014) ...................................... 47 3.4.1 Jmenování premiéra Jiřího Rusnoka ................................................................... 47 3.4.2 Reakce politických stran na jmenování nového předsedy vlády ......................... 50 3.4.3 Jmenování vlády Jiřího Rusnoka......................................................................... 53 3.4.4 Osudy vlády Jiřího Rusnoka ............................................................................... 53 4 Jak zlepšit proces formování vlády v ČR? .......................................................... 57 5 Závěr ....................................................................................................................... 61 6 Zdroje a prameny .................................................................................................. 63 Resumé This thesis is focused on the creation of the technocratic government of Jiri Rusnok. The thesis is divided into two parts. The first section is a conceptual framework of the thesis. It summarizes functioning of the executive power in parliamentary and semi-presidential regimes. It deals with the differences in the government formation processes in these regimes. This section also analyzes the model of this process in the Czech Republic. The second part examines the circumstances of the formation of the government of Jiri Rusnok. It also analyzes the connection of some members of the government to the President and his political party SPOZ. The aim of this thesis is to determine whether the appointment of Minister Jiri Rusnok was conducted in a standard way, or whether the president Milos Zeman intended to shift the Czech Republic to a semi-presidential regime. Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na vznik prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka. Především na okolnosti vzniku tohoto kabinetu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část vytváří konceptuální rámec diplomové práce. Zkoumá fungování exekutivní moci v parlamentních a poloprezidentských režimech. Zabývá se rozdíly jmenování vlád v těchto režimech. Tato část práce analyzuje také způsob jmenování vlády v prostředí České republiky. Druhá část zkoumá jednotlivé příčiny vzniku vlády Jiřího Rusnoka. Analyzuje napojení některých členů kabinetu na prezidenta a jeho politickou stranu SPOZ. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda jmenování vlády Jiřího Rusnoka probíhalo standardním způsobem, nebo se prezident Miloš Zeman snažil Českou republiku posunout směrem k poloprezidentskému režimu. 7 1 Úvod Československá a česká politická scéna byla často spojena s fenoménem vládní nestability. Z politologického hlediska je nadmíru zajímavý fenomén úřednických kabinetů, které na politickou scénu vstupují v krizových situacích. 1 V naší historii se objevilo několik tzv. úřednických kabinetů, které měly více či méně odbornický charakter. Historie daných vlád sahá až do období První republiky, ale za celou dobu (od roku 1918) nebyl jmenován kabinet prezidentem, který byl zvolen přímo (lidem). V červenci roku 2013 jmenoval historicky první přímo volený prezident České republiky (dále jen „prezident“) Miloš Zeman úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Tento kabinet nejen že nezískal důvěru politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „poslanecká sněmovna“), ale byl jmenován navzdory postoji všech parlamentních stran a navzdory tomu, že v poslanecké sněmovně existovala (velmi křehká) většina připravená sestavit vlastní vládu. Tento fenomén je specifický také tím, že tato vláda byla nejdéle vládnoucím kabinetem bez získané důvěry (203 dní). Miloš Zeman „svůj“ kabinet nazýval vládou „odborníků“. Naopak odpůrci tohoto kroku ho nazývaly prezidentským kabinetem, který není ideální pro prostředí parlamentního režimu. Jednalo se o výsledek náhodných skutečností (vládní krize druhé Nečasovy vlády, neschopnost dolní sněmovny vygenerovat většinu pro sestavení nové vlády atp.), nebo se prezident Zeman snažil změnit desetiletí fungující ústavní tradice a získat pro sebe více reálné moci na úkor politických stran, vlády České republiky (dále jen „vlády“) a posunout těžiště ústavního režimu České republiky (dále jen „ČR“) blíže k režimu poloprezidentskému? Cílem diplomové práce je analyzovat způsob vzniku prezidentského kabinetu pod vedením Jiřího Rusnoka, včetně určení reálných příčin, okolností a vazby některých členů tohoto kabinetu na prezidenta a politickou stranu Strana práv občanů - ZEMANOVCI (dále jen „SPOZ“). První část práce vytváří konceptuální rámec diplomové práce. Východiskem této pasáže je představit exekutivní složku moci v parlamentních režimech a režimech poloprezidentských, upozornit na rozdíly ustavování vlád v těchto režimech z ústavně-právního a politologického 1 Miloš Brunclík hovoří o čtyřech situacích: 1. úřednický kabinet vzniká v okamžiku, kdy předešlé vládě vyprší mandát; 2. předchozí vláda podá z různých důvodů demisi, je jí vyslovena nedůvěra či parlament zamítl její žádost o důvěru nebo když zemřel premiér; 3. selžou povolební vyjednávání a nepodaří se sestavit politickou vládu; 4. přechodná vláda předchází důležitému rozhodnutí parlamentu – například přijetí nové ústavy [BRUNCLÍK, Miloš. Co jsou úřednické kabinety a za jakých okolností vznikají? Česká republika v mezinárodním srovnání. Acta Politologica 6, 2014, s. 6-8.]. 8 hlediska. Tato část rovněž analyzuje vznik a fungování úřednických a prezidentských kabinetů. Dále ukazuje způsob ustavování vlád v prostředí ČR a hovoří i o individualitě druhé složky exekutivy – o prezidentovi. Jádrem diplomové práce je druhá část, která ověřuje příčiny, jež mohly stát za vznikem vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tyto hypotetické příčiny řadíme: poměrně stručně psaný text Ústavy ČR (dále „Ústava“), změnu způsobu volby prezidenta, pád vlády Petra Nečase, slabost politických stran spočívající v neschopnosti poslanecké sněmovny vygenerovat většinu pro sestavení nové vlády a touhu prezidenta Zemana stát se hlavním vykonavatel moci skrze politickou stranu SPOZ, která měla sloužit jako jeho „umělá, prodloužená ruka“ v zákonodárném sboru, resp. v poslanecké sněmovně. 9 2 Teoretická část Rozložení síly mezi orgány moci výkonné (exekutiva), zákonodárné (legislativa) a soudní (judikatura) má minimálně tři podoby. Rozlišujeme systémy parlamentní, prezidentské a poloprezidentské (známe i tzv. direktoriální režim, který funguje výhradně ve Švýcarsku). Politologové poukazují na empiricky podložený fakt, že přesné a jednoznačné vymezení rozdílů mezi parlamentním a prezidentským systémem - a kategorií poloprezidentských systémů je oproti všem očekáváním velmi složité a mnohdy i sporné.2 Vít Hloušek vidí dvě hlavní příčiny v tom, že stále roste počet zemí, které se prakticky pohybují mezi oběma klasickými kategoriemi.