Vznik Úřednické Vlády Jiřího Rusnoka
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie Vznik úřednické vlády Jiřího Rusnoka Bakalářská práce Nikola Kotrncová Vedoucí práce: doc. PhDr. Lubomír Kopeček, PhD. UČO: 397939 Obor: politologie Imatrikulační ročník 2011 Brno 2015 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vznik úřednické vlády Jiřího Rusnoka vypracovala samostatně a použila pouze zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 15. 12. 2015 ............................................... Nikola Kotrncová Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. doc. Lubomíru Kopečkovi, PhD. za jeho trpělivost, cenné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. Obsah 1 Úvod ............................................................................................................... 5 2 Úřednické a polopolitické vlády .................................................................... 7 2.1 V čem se liší polopolitická vláda od úřednické ...................................... 7 2.2 Úřednické vlády v meziválečném období ............................................... 7 2.3 Znaky úřednických vlád a jejich funkce ............................................... 10 2.4 Demokratičnost úřednických vlád a co dovoluje Ústava ČR ............... 10 3 Úřednické vlády v období České republiky ................................................. 13 3.1 Jak vznikala poloúřednická vláda Josefa Tošovského .......................... 13 3.2 Pád vlády Topolánka a vytváření Fischerova úřednického kabinetu .... 15 4 Úřednická vláda Jiřího Rusnoka .................................................................. 18 4.1 Parlamentní volby v roce 2010 ............................................................. 18 4.2 Vláda Petra Nečase ............................................................................... 19 4.3 Kauza Nagyová a demise předsedy vlády............................................. 21 4.4 Prezidentův premiér .............................................................................. 22 4.5 Reakce na prezidentův výběr Rusnokova kabinetu .............................. 23 4.6 Portrét Jiřího Rusnoka ........................................................................... 25 4.7 Vytváření „prezidentské vlády“ ............................................................ 26 4.8 Rusnokovi ministři ................................................................................ 27 4.9 Nevyslovení důvěry vládě ..................................................................... 30 4.10 Popularita vlády .................................................................................... 31 5 Závěr ............................................................................................................ 33 6 Seznam pramenů a literatury ........................................................................ 35 7 Novinové a internetové články..................................................................... 37 Počet znaků: 61 659 1 Úvod Úřednické vlády svojí existencí sahají na území České republiky až do roku 1920 a můžeme říct, že jejich četnost je tu poměrně vysoká. Za příčinu vyšší četnosti úřednických vlád v naší zemi je možné označit především značnou míru vládní nestability. Úřednické vlády se utvářejí zejména po období politické krize. Jsou založené převážně na nestranických odbornících a jejich primárním úkolem je dovézt zemi k předčasným volbám. Nastupují v situaci, kdy dojde (1) k vyslovení nedůvěry vládě, jako tomu bylo v případě druhé vlády Mirka Topolánka a nástupu Fischerovi úřednické vlády, nebo (2) rozpadu vládního kabinetu (vláda podá demisi). V této práci se však zaměříme především na vznik úřednických a polopolitických vlád po vzniku samostatné České republiky, zvláště pak na poslední úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Hlavním přínosem práce by mělo být pomocí deskripce z historicko- politologického hlediska uceleně popsat vznik vlády Jiřího Rusnoka, co této úřednické vládě předcházelo, jaké byly reakce na jmenování právě osoby Jiřího Rusnoka a složení vlády. Klíčovou záležitostí práce bude především kontext vzniku, proces ustavování vlády a role prezidenta při ustavování vlády. Tato práce si klade za cíl zmapovat období a okolnosti vzniku vlády Jiřího Rusnoka a následně odpovědět na výzkumnou otázku: ▪ V čem se lišil mechanismus vzniku Rusnokova kabinetu od vlády Josefa Tošovského a Jana Fischera? Jakou roli zde sehrál prezident republiky? Pro lepší pochopení celé problematiky práce první kapitola nastíní stručnou teorii úřednických a poloúřednických vlád, krátce historické zkušenosti z českých zemí v meziválečném období, dále se bude věnovat tomu, co to jsou úřednické vlády, jak vznikají, jaké jsou jejich znaky, jaké mají funkce a závěr první kapitoly bude věnován pravomocím prezidenta při výběru a jmenování předsedy vlády. Další kapitola shrne vznik úřednické vlády Josefa Tošovského a další pak vznik Fischerova kabinetu. Stěžejní částí zde je postavení prezidenta při formování vlády a ostatní aktéři působící při procesu ustavování vládního kabinetu. Kapitola Rusnokovy vlády začne již volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, po kterých dosavadní prezident republiky Václav Klaus pověřil 5 sestavením vlády Petra Nečase, lídra druhé vítězné strany ODS, nikoli první, jak tomu bývá zvykem. Nedílnou součást zde hraje kauza Nagyová, která spustila poslední vládní krizi Nečasova kabinetu a vyústila mimo jiné i v jeho demisi. V následujících podkapitolách bude rozebráno, jakou roli hrál prezident republiky při vytváření Rusnokovy vlády, jaké byly reakce na prezidentův výběr předsedy vlády, složení vlády a nevyslovení důvěry. Poslední podkapitola, která je doplňkovou záležitostí práce, se bude věnovat popularitě Jiřího Rusnoka a jeho vlády. Pro vysokou početnost úřednických vlád v naší zemi je toto téma stále velmi aktuální, nicméně ve sféře české politické vědy v době vzniku práce neproběhl na toto téma žádný sumárnější výzkum. Proto dalším cílem této práce je připravit podklady použitelné pro následující zkoumání dané problematiky. V závěru práce bude vyvozena odpověď na výzkumnou otázku. 6 2 Úřednické a polopolitické vlády 2.1 V čem se liší polopolitická vláda od úřednické Úřednické vlády se na evropské politické scéně staly poměrně častým fenoménem. Vznikají v souvislosti hojně se vyskytujících politických krizí, které si politické strany nejsou schopny vyřešit. V některých případech se důvody, které vedly k jejich vzniku, velmi podobají, vyskytují se však takové případy, které se obvyklé analogii vymykají. Za tento případ můžeme považovat i úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, který oproti úřednické vládě Tošovského a Fischera neměl podporu žádné politické strany zastoupené v parlamentu, ale fakticky byl ustaven pouze z rozhodnutí prezidenta republiky. Termínů pro označení vlády, jenž není tvořena na čistě stranickém principu, je nemalé množství. Vedle označení úřednická vláda, se objevují také termíny jako nepolitická vláda, polopolitická vláda, vláda odborníků neboli technokratická, přechodná či překlenovací vláda, jenž je určená k překlenutí období do ustavení plnohodnotné politické vlády, vzešlé z demokratických voleb. Pro potřeby této práce se však zaměříme pouze na objasnění dvou termínů, a to úřednická vláda a polopolitická vláda, jakožto dva zvláštní druhy přechodných vlád. Podle autorů Hlouška a Kopečka je nejlepším kritériem pro odlišení těchto dvou vlád jejich složení, avšak je zde opomíjeno působení politických stran na složení takovéto vlády a její agendu. Aby mohl být použit termín úřednická vláda v pravém slova smyslu, měly by v jejím složení figurovat převážně nestraničtí členové vlády. V polopolitické vládě pak zasedají ministři nestraničtí, ale i straničtí, obvykle ve vyváženém počtu. Dá se tedy říci, že polopolitická vláda se nachází na pomyslné hranici mezi standardní stranickou vládou a vládou úředníků (Hloušek, Kopeček 2012: 13-18). 2.2 Úřednické vlády v meziválečném období Historické kořeny úřednických vlád na území českých zemí sahají až do roku 1920. Netajenou oblibu v nich nacházel už první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk, který významně využíval své pravomoci jmenovat členy vlády a upravovat jejich počet. V praxi tak několikrát odmítnul stranou navrženého kandidáta a požadoval 7 místo něj jiného kandidáta, častokrát stejné stranické příslušnosti (Klimek 1996: 42). Tvrdil, že i přes existenci parlamentních vlád, je dobré mít pro některé rezorty ve vládě odborníky (Klimek 1996: 43). Zpočátku měl Masaryk ideu ústavního zakotvení silného postavení prezidenta. Inspiroval se americkým modelem prezidentské republiky a tento model si představoval jako ideální pro Československo. V tomto však narazil na odpor stranických elit, mj. předsedy vlády Karla Kramáře či předsedy agrární strany Antonína Švehly, které si výrazné prezidentské postavení nepřály (Klimek 1996: 42). Navzdory Masarykovi tak byl vybrán pro Československo parlamentarismus, v němž byla prezidentova role formálně omezena. Fakticky to však Masarykovi nezabránilo v podílení se na podobě vládních kabinetů a výběru ministrů (Hloušek, Kopeček 2012: 36-37). V roce 1920 se Československo začalo potýkat s politickou krizí. K té přispělo nejenom vnitrostranické pnutí sociálních demokratů, ale i touha po bolševické revoluci prokomunistického hnutí a také otázka německé menšiny v pohraničí (Olivová 2000:116). Tato krize se prohloubila v září 1920, kdy došlo k podání demise sociálně demokratických ministrů. Předseda vlády Vlastimil Tusar oznámil demisi prezidentu republiky pro rozštěpení sociálně demokratické