Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus Dnes

You have downloaded a document from

The Central and Eastern European Online Library

The joined archive of hundreds of Central-, East- and South-East-European publishers, research institutes, and various content providers

Source: Politologická revue

Czech Political Science Review

Location: Czech Republic

Author(s): David Mareček Title: Recenze knihy Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu Book Review on Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu Issue: 2/2020 Citation David Mareček. "Recenze knihy Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, style: společnost a zdravý rozum v době nerozumu". Politologická revue 2:116-120.

v jejich vlastní zemi, v meziválečném Německu účasti a touze po jednoduchých řešeních. Na s. a v Rakousku. 306 bizarně koketuje s otázkou, zda reformu čes- Mnichov 1938 a březen 1939, kdy Čechoslováci kého státu a politické kultury nemají napravit mohli volit pouze mezi podřízením či vyhlaze- vnější síly – třeba zásah Evropské unie? Nabízí ním (britský diplomat Lewis Namier) podnítily se i jiné spásné řešení: ve vymření starších autora k pokračování jeho obsesní představy „poskvrněných“ generací a nástupu „lepšího“ o chronické české nebojovnosti: „(…) je obtížné mládí. V závěru Robertsovy eseje najdeme ještě najít další malé země, které by se rozhodly složit jednu pozoruhodnou cynickou impresi. Záleží zbraně bez boje a odevzdat celé území, jak učinili vlastně na českých tradicích, když jsou Češi jen Češi“. Historik Jindřich Dejmek však doložil, že „malým pěšákem“ a na českou vnitřní politiku od jara 1938 do dubna 1941 pouze sedm z šest- měly vždy mimořádný vliv změny velmocen- nácti států napadených nějakou mocností volilo ských sfér vlivu ve střední Evropě? cestu aktivního odporu. Platí rovněž slova brit- ského politologa Noëla O´Sullivana: „Nemusíme Jan Rataj bojovat proti drtivé přesile. Musíme však dát najevo svůj odpor!“ Podle Robertse však Češi žádný odpor či odboj proti nacistům neproje- Petr Fiala, František Mikš: vovali, stejně tak později proti SSSR. Bojovné Konzervatismus dnes: politika, společnost násilí použili Češi pouze jednou, a sice při „vy- a zdravý rozum v době nerozumu hnání“ Němců. Lze ještě něco dodat k autorově Brno: B&P Publishing, 2019. 176 s. historické nekompetentnosti a míře neznalostí? ISBN 978-80-7485-186-5 Konzervativní autoritářská republika s integrál- ním a rasovým nacionalismem, antisemitismem Profesor Pet r Fia la, souč asný předseda Obč a nské a fašizací režimu, nespadá do autorova se- demokratické strany, se spolu s šéfredaktorem lankovitého mýtu o dominujícím českém časopisu Kontexty Františkem Mikšem poku- demokratickém humanismu, nenásilí a libe- sili ve své knize z roku 2019 shrnout základní ralismu a je tudíž z autorových refl exí prostě nosné body a politické cíle současného konzer- vynechána. vatismu a zároveň se zamyslet nad budoucností Autor se věnoval rovněž otázce zplanění či de- konzervatismu v Evropě. Základem pro vznik fektům současné české demokracie. Její příčiny této publikace je studie, která byla sepsána spatřuje v české pohodlné povaze a deformacích v rámci projektu „Th e Future of Conservatism in českého charakteru komunismem; pro Čechy je Europe“ pro CEVRO Institut a New Direction zřejmě až příliš obtížné následovat nenaplněný (s. 6). Fiala je mimo svou politickou funkci Havlův odkaz, kterého adoruje jako „fi lozofa v ODS a vysokoškolskou roli na Masarykově na trůně“. Oceňuje jeho humanistické demo- univerzitě také velmi aktivní v oblasti vydávání kratické cítění ve prospěch Tibeťanů, Bosňanů, nových publikací. Recenzovaná monografi e tak Kosovanů a sudetských Němců. Na krizi české v mnoha tématech volně navazuje na jeho práce demokracie prý nemají podíl pouze elity, ale z nedávných let, jako byl Manifest čtyř: program vinni jsou všichni občané kvůli údajnému ne- pro přátele svobody z roku 2017, který sepsal dostatku politického idealismu, slabé volební mimo jiné právě s Františkem Mikšem, nebo

na knihu Jak uvařit demokracii z roku 2018, pokrokových idejí a zároveň očerňování idejí která se zaobírala především českou politickou tradičních a ověřených. Přístup k současnému situací a ohrožením, kterým český demokratic- světu, který autoři v knize představují jako ký systém podle Fialy v současnosti čelí. možnou alternativu výše zmíněným trendům, Fialova a Mikšova nejnovější kniha je jak za- nazývají „konzervativním realismem“ (s. 160). myšlením nad současným konzervatismem, tak Kromě vlastních názorů autoři v rámci své ana- také rozsáhlou kritikou jiných politických smě- lýzy využívají taktéž citáty a myšlenky mnoha rů, především pak levicově progresivistických. dalších konzervativních spisovatelů, politiků Právě ve vymezení konzervatismu nejen vůči či fi lozofů. Pro příklad zmiňme například dva současnému evropskému mainstreamovému hojně citované významné britské myslitele politickému smýšlení, ale také vůči některým Rogera Scrutona a Michaela Oakeshotta či po- společenským trendům moderní doby, spočívá někud kontroverznější osobnosti jako Douglase výrazná část obsahu této knihy. Konzervatismus Murrayho či Jordana Petersona. je zde následně vykreslen jako možná demokra- Fiala s Mikšem se ve své knize staví za obra- tická alternativa mezi liberálním progresivis- nu státu jako základní formy společenského mem a populismem. útvaru. Stát je knihou popisován jako jasně Není tedy překvapením, že autoři ve své práci defi novaný prostor, který je člověku přirozený vystupují proti pokrokovým idejím tzv. levico- a v němž se může rozvíjet život společnosti (s. vých liberálů, socialistů a dalších skupin, které 96). Knihou preferovaná představa ideálního podle nich podrývají svými názory přirozenost státního uspořádání je do vnitřních záležitos- člověka. To, na čem má naopak dnešní spo- tí občanů umírněně zasahující stát, ale přitom lečnost stavět, jsou hodnoty představované silný celek vůči tlakům zvenčí. Není tedy pře- židovsko-křesťansko-humanistickou kulturou, kvapením, že v protikladu k jejich myšlenkám parlamentní demokracií a národním státem stojí idea širší evropské integrace, která je dle a zároveň na společenských institucích, jako autorů pro obyvatelstvo nedůvěryhodná a vede jsou rodina, škola či politická strana (s. 7–13). tak k posilování populistických alternativ. Práce samotná je rozdělena na šest základních Dalším fenoménem dneška, proti kterému se částí, které se postupně zaobírají defi nicí konzer- práce vymezuje, je účelové zasahování do ja- vativního realismu, pohledem konzervatismu zyka neboli politická korektnost. Politická na politiku, politické instituce a Evropskou unii. korektnost, která se dle autorů zvrhla v nástroj Ve druhé polovině knihy se pak autoři zaobírají použitý k manipulaci a cenzuře, je zde vylíče- spíše otázkami kultury a přirozeného jazyka či na jako jeden ze zástupných problémů, kterými nutností politiky vedoucí k návratu k člověku dnešní „Západ“ trpí (s. 106). Společně s ní jsou a jeho místu ve světě. mezi problémy, s kterými by měl současný Současnému světu je již v předmluvě vyčítán, konzervatismus bojovat, zmiňovány například jak se dá od konzervativních autorů očekávat, postmoderní ideologie, globalismus či multi- nedostatek úcty k tradici, zdravému rozumu kulturalismus. Konzervatismus tyto jevy vidí a konzervativní pokoře. Zároveň autoři kritizují jako možný zásah do křehkého státního orga- myšlenku, která je dle nich dnes ve společen- nismu, který se pod tíhou radikálních změn ském životě všudypřítomná, a tou je přijímání způsobených novými ideologiemi, může narušit

či dokonce zhroutit. Ze sociálního pohledu pak vede k nespokojenosti obyvatelstva. Toho by tyto procesy mohou vést k vykořenění a ztrátě měli konzervativci podle Fialy a Mikše využít identity obyvatel. Klíčová diskuse posledních a prosazovat řešení v podobě politiky návratu let o politice identit a přístupu k ní, je tak jedním „ke kořenům“ a omezení všeprostupující byro- z leitmotivů i této knihy. Kritizované politic- kracie a s ní spojenou regulací a kontrolou (s. ké směry jsou podle autorů vedeny „fanatiky 162). levicového liberalismu“ (s. 40) a stojí v opozici Kniha zdůrazňuje, že dnešní politická a spo- ke konzervativnímu pojetí politiky. Moderní lečenská situace nevyhovuje především těm, konzervatismus se od těchto moderních ide- které spisovatel David Goodhart zařadil ve své ologií liší právě tím, že nevlastní jakoukoliv typologii mezi tzv. somewheres, tedy ty občany, obecně platnou teorii, uchyluje se spíše k praxi kteří se cítí být spojeni s určitým konkrétním a měl by tedy být v tomto vidění jakousi hrází místem a společenstvím, do kterého patří, a tím zmíněným směrům, které kniha shrnuje jako se odlišují od tzv. anywheres, jejichž pohled je „levicové pokrokářské ideologie“. Autoři tak více globální (s. 133). Ačkoliv je podle Godharta svými myšlenkami potvrzují klasický konzer- v populaci mnohem více těch, kteří by se dali vativní koncept, upřednostňující praxi před označit za somewheres, tak se autoři domnívají, pouhou teorií. Inspirováni myšlenkami disi- že se politici posledních let zaměřili převážně denta Václava Bendy staršího se v knize zároveň na anywheres, což je potřeba změnit. V tom ohrazují proti politice, která má předem jasně zároveň vidí další klíčovou úlohu současné defi nované cíle a prostředky, jak jich dosáhnout. konzervativní politiky, a to jak evropské, tak i té Zatímco právě Benda bojoval v rámci disentu české. Opět tak navazují na již dříve zmiňova- proti marxismu vtělenému do komunistického nou politiku identit, jejíž správné pojetí vyznívá režimu v tehdejším Československu, tak Fiala jako zásadní k provádění úspěšné politiky. s Mikšem tvrdí, že dnes je potřeba bojovat proti Dalším stavebním kamenem úspěšné konzerva- marxismu znovu. Tentokrát však proti kultur- tivní politiky by měl být důraz na komunální, nímu marxismu, který vše podřizuje boji jedné ve městech a obcích zakořeněnou politiku. Ta skupiny defi nované podle rasy či pohlaví, proti by měla být upřednostňována před politikou skupině druhé (s. 119). globální a neohraničenou. Globální politika je Celou knihou se tak nese důraz na odmítání lidem příliš vzdálená a nesrozumitelná a stra- přílišné ideologie, progresivismu a utopismu, na, která se zaměří pouze na ni, je odsouzena a naopak podpora v současné době poněkud zne- k neúspěchu. Zvolení Donalda Trumpa a hla- váženému termínu tradičních hodnot. Politika sování o Brexitu přitom autoři považují za dva by měla být službou obci a společenství svobod- nejvýraznější důkazy selhání liberálně levico- ných občanů. Právě v této roli má podle autorů vých elit, prosazujících právě globální politiku. konzervatismus šanci na úspěch. Lidé dnes ne- Mlčící většina pracujících, stojících za těmito dokážou reagovat a pochopit výrazné proměny, dvěma událostmi je přitom podle současných které se ve společnosti odehrávají, a proto ne- konzervativců přehlíženým základem státu dokážou být šťastní či alespoň spokojení. Nejen i společnosti. rychlé technologické a sociální změny, ale Jednou z klíčových součástí práce je také pohled také přílišný dozor a přebujelá administrativa současného konzervatismu na Evropskou unii

a integrační procesy. Vzhledem k výše popsa- evropské politiky se však autoři rozhodně nedo- nému zřejmě nebude překvapením, že se kniha pouští příklonu k alternativě v podobě adorace k těmto procesům staví velmi zdrženlivě. Pro ruského režimu. Naopak před touto možnos- ty, kteří znají Petra Fialu pouze z mediálních tí varují. Putinovské Rusko vidí jako ohrožení vystoupení v roli předsedy ODS, by však mohlo evropské bezpečnosti, a naopak jako garanta být překvapením, jak příkře je Evropská unie této bezpečnosti vyzdvihují Severoatlantickou v knize hodnocena. Autoři zde rozhodně ne- alianci a úzké propojení se Spojenými státy, podporují odchod České republiky z Evropské na které se EU kvůli své vlastní nepřipravenosti unie, naopak poukazují na to, že na rozdíl musí spoléhat. od Velké Británie Česká republika nemá k člen- Mimo vnější hrozby se kniha zaměřuje i na ty ství v EU alternativu. To, o co se však v knize vnitřní. Evropské elity podle ní směřují ke ka- snaží, je poměrně rozsáhle poukázat na mno- tastrofě a kvůli neustálé snaze o větší integraci, há pochybení, kterých se zástupci Evropské řešení nepodstatných záležitostí a opomíjení unie dopustili. Lékem na tyto nešvary evrop- reálných problémů, by Unii mohla hrozit dal- ské politiky by dle autorů měla být „hluboká ší vlna dezintegrace, kterou již započal odchod konzervativní reforma Evropské unie“ (s. 70) Velké Británie v rámci Brexitu. Evropská unie je a cílem středoevropských zemí by měl být vzdor tedy dle konzervativního pohledu prospěšným současné ideologii Evropské unie a společná an- projektem, jen je potřeba využít dobrých hod- gažovanost v rámci EU ve prospěch národních not, které přinesla, a naopak ji očistit od prvků, států. Tato reforma by měla poukázat především které ji ohrožují. na to, že EU se nemůže inspirovat Spojenými Ačkoliv je v knize citován také Viktor Orbán státy v hloubce integrace, protože evropským a jeho kritika politiky Evropské unie, tak sa- státům chybí společná kultura i identita. motní autoři poukazují na to, že je v českých Tím však kritika politiky Evropské unie roz- podmínkách třeba rozvíjet spíše konzervatismus hodně nekončí. Dalším tématem, na kterém se britského než polského či maďarského vzo- Fiala s Mikšem se zástupci Evropské unie ne- ru. Liberální demokracie pro ně tak na rozdíl shodnou, je otázka migrace, kdy migrační krizi od Orbána nepředstavuje systém, který by se měl a přístup „Bruselu“ považují za ohrožení samot- překonat, ale naopak chránit. Fialou a Mikšem né evropské civilizace, a tedy za ještě vážnější jsou vyzdvihovány především tolerance a svobo- komplikaci, než „řeckou“ krizi v rámci eurozó- da, která je spojená s tímto politickým systémem. ny. Evropská unie je přitom v pozici, která Žádný jiný systém ve své základní podobě není není záviděníhodná, a to především s ohledem lepší, a proto by měl být chráněn od těch, co se na bezpečnostní rizika. Migrace a s ní spojený jej snaží poškodit. Těmi, kdo liberální demo- radikální islamismus není jediným bezpečnost- kracii škodí, jsou pak podle autorů nejen již ním problémem. Naopak za hranicemi EU mnohokrát zmiňovaní levicoví aktivisté, ale také pozorují autoři další potenciální hrozby, ať už byrokraté či univerzitní učitelé. Právě na klíčo- v důsledku moderních technologií, či mocen- vých postech univerzit či médií byli podle nich ských zájmů dalších velmocí, Ruska a Číny. dosazeni podporovatelé kulturního marxismu, Evropě navíc chybí prostředky i odhodlání což způsobilo tlak na přetváření jazyka i kultury se s těmito výzvami vypořádat. Přes kritiku a útok na tradiční instituce či náboženství.

Společnost ovlivněná postmodernismem současným debatám v rámci tohoto směru a marxismem je v knize vykreslena jako spo- a čtenáře nezatěžovaly méně podstatnými okra- lečnost rozbitá, přinášející mravní relativismus jovými tématy. Zároveň jsou v knize umně bez pevných vazeb a tradičních hodnot, kde využívány citace dalších významných konzer- se jedinec stává, slovy rakouského spisovate- vativních autorů napříč generacemi, kterými se le Roberta Musila „člověkem bez vlastností“ autoři snaží podpořit své názory na zkoumané (s. 109). Kulturní relativismus je tedy útokem problémy. vůči křesťanství a celé západní civilizaci. Svět Kniha je zpracována jako souhrn úvah o kon- se tak stává nemravným a alibistickým. Autoři zervatismu a případném využití jeho myšlenek tento stav vyjádřili slovy Immanuela Kanta v dnešní době. Ačkoliv Fiala s Mikšem nabízí jako „Kontrola a předpisy nade mnou a pusto poměrně ucelenou analýzu současného kon- ve mně“ (s. 141). Opakem této společnosti je zervativního myšlení v mnoha společenských naopak společenství založené na lokálních vaz- oblastech v celoevropském kontextu, tak bách a především rodině. celkové sdělení knihy vyznívá spíše jako propa- K vyřešení výše popsaných evropských pro- gace analyzované ideologie nežli odborný text. blémů, je dle autorů nutné provádět politiku Kniha je tak určena především čtenářům, kteří realistického konzervatismu a ideologické ideově tíhnou k těmto hodnotám. Předkládané umírněnosti, bránící nezodpovědným experi- myšlenky mohou být zároveň zajímavé nejen mentům, které by měly za cíl rozklad politických pro zájemce z odborného prostředí, ale i pro institucí národních států, demokratických pro- další čtenáře, kteří se hlouběji zajímají o ve- cedur či tradičních politických stran. Zároveň řejné dění. Vzhledem k ideovému zakotvení by se konzervativci měli ve vztahu k Evropské autorů mohou pro příznivce spíše liberálních unii pokusit o konzervativní reformu a stát se či levicových názorů působit mnohá stanovis- tak silou, která bude odolávat jak dezintegrač- ka obsažená v knize poněkud kontroverzně. Dle ním tlakům populistů, tak integračním snahám mínění recenzenta však kniha rozhodně stojí levicových liberálů. Konzervatismus v podá- za přečtení a za případné kritické zhodnocení ní Fialy a Mikše by se tedy neměl stavět proti předkládaných úvah samotnými čtenáři. změnám, měl by však podporovat pouze změny, které berou v potaz skutečnost a nikoliv hypote- David Mareček, tické, ideologicky zabarvené možnosti. Univerzita Hradec Králové, Recenzovaná monografi e Konzervatismus dnes Filozofi cká fakulta je poměrně uceleným a čtivým dílem, shrnu- jícím současný pohled českých konzervativců na otázky a problémy spojené s dnešním globa- lizovaným světem. Struktura knihy rozdělující práci podle pěti vymezených tematických okru- hů napomáhá čtenáři v jednoduché orientaci. Důkladná znalost konzervativního prostředí oběma autory následně přispívá k tomu, že jsou tyto okruhy vymezeny tak, aby odpovídaly