Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus Dnes
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
You have downloaded a document from The Central and Eastern European Online Library The joined archive of hundreds of Central-, East- and South-East-European publishers, research institutes, and various content providers Source: Politologická revue Czech Political Science Review Location: Czech Republic Author(s): David Mareček Title: Recenze knihy Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu Book Review on Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu Issue: 2/2020 Citation David Mareček. "Recenze knihy Petr Fiala, František Mikš: Konzervatismus dnes: politika, style: společnost a zdravý rozum v době nerozumu". Politologická revue 2:116-120. https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=923432 CEEOL copyright 2021 v jejich vlastní zemi, v meziválečném Německu účasti a touze po jednoduchých řešeních. Na s. a v Rakousku. 306 bizarně koketuje s otázkou, zda reformu čes- Mnichov 1938 a březen 1939, kdy Čechoslováci kého státu a politické kultury nemají napravit mohli volit pouze mezi podřízením či vyhlaze- vnější síly – třeba zásah Evropské unie? Nabízí ním (britský diplomat Lewis Namier) podnítily se i jiné spásné řešení: ve vymření starších autora k pokračování jeho obsesní představy „poskvrněných“ generací a nástupu „lepšího“ o chronické české nebojovnosti: „(…) je obtížné mládí. V závěru Robertsovy eseje najdeme ještě najít další malé země, které by se rozhodly složit jednu pozoruhodnou cynickou impresi. Záleží zbraně bez boje a odevzdat celé území, jak učinili vlastně na českých tradicích, když jsou Češi jen Češi“. Historik Jindřich Dejmek však doložil, že „malým pěšákem“ a na českou vnitřní politiku od jara 1938 do dubna 1941 pouze sedm z šest- měly vždy mimořádný vliv změny velmocen- nácti států napadených nějakou mocností volilo ských sfér vlivu ve střední Evropě? cestu aktivního odporu. Platí rovněž slova brit- ského politologa Noëla O´Sullivana: „Nemusíme Jan Rataj bojovat proti drtivé přesile. Musíme však dát najevo svůj odpor!“ Podle Robertse však Češi žádný odpor či odboj proti nacistům neproje- Petr Fiala, František Mikš: vovali, stejně tak později proti SSSR. Bojovné Konzervatismus dnes: politika, společnost násilí použili Češi pouze jednou, a sice při „vy- a zdravý rozum v době nerozumu hnání“ Němců. Lze ještě něco dodat k autorově Brno: B&P Publishing, 2019. 176 s. historické nekompetentnosti a míře neznalostí? ISBN 978-80-7485-186-5 Konzervativní autoritářská republika s integrál- ním a rasovým nacionalismem, antisemitismem Profesor Pet r Fia la, souč asný předseda Obč a nské a fašizací režimu, nespadá do autorova se- demokratické strany, se spolu s šéfredaktorem lankovitého mýtu o dominujícím českém časopisu Kontexty Františkem Mikšem poku- demokratickém humanismu, nenásilí a libe- sili ve své knize z roku 2019 shrnout základní ralismu a je tudíž z autorových refl exí prostě nosné body a politické cíle současného konzer- vynechána. vatismu a zároveň se zamyslet nad budoucností Autor se věnoval rovněž otázce zplanění či de- konzervatismu v Evropě. Základem pro vznik fektům současné české demokracie. Její příčiny této publikace je studie, která byla sepsána spatřuje v české pohodlné povaze a deformacích v rámci projektu „Th e Future of Conservatism in českého charakteru komunismem; pro Čechy je Europe“ pro CEVRO Institut a New Direction zřejmě až příliš obtížné následovat nenaplněný (s. 6). Fiala je mimo svou politickou funkci Havlův odkaz, kterého adoruje jako „fi lozofa v ODS a vysokoškolskou roli na Masarykově na trůně“. Oceňuje jeho humanistické demo- univerzitě také velmi aktivní v oblasti vydávání kratické cítění ve prospěch Tibeťanů, Bosňanů, nových publikací. Recenzovaná monografi e tak Kosovanů a sudetských Němců. Na krizi české v mnoha tématech volně navazuje na jeho práce demokracie prý nemají podíl pouze elity, ale z nedávných let, jako byl Manifest čtyř: program vinni jsou všichni občané kvůli údajnému ne- pro přátele svobody z roku 2017, který sepsal dostatku politického idealismu, slabé volební mimo jiné právě s Františkem Mikšem, nebo 116 | RECENZE / BOOK REVIEWS CEEOL copyright 2021 CEEOL copyright 2021 na knihu Jak uvařit demokracii z roku 2018, pokrokových idejí a zároveň očerňování idejí která se zaobírala především českou politickou tradičních a ověřených. Přístup k současnému situací a ohrožením, kterým český demokratic- světu, který autoři v knize představují jako ký systém podle Fialy v současnosti čelí. možnou alternativu výše zmíněným trendům, Fialova a Mikšova nejnovější kniha je jak za- nazývají „konzervativním realismem“ (s. 160). myšlením nad současným konzervatismem, tak Kromě vlastních názorů autoři v rámci své ana- také rozsáhlou kritikou jiných politických smě- lýzy využívají taktéž citáty a myšlenky mnoha rů, především pak levicově progresivistických. dalších konzervativních spisovatelů, politiků Právě ve vymezení konzervatismu nejen vůči či fi lozofů. Pro příklad zmiňme například dva současnému evropskému mainstreamovému hojně citované významné britské myslitele politickému smýšlení, ale také vůči některým Rogera Scrutona a Michaela Oakeshotta či po- společenským trendům moderní doby, spočívá někud kontroverznější osobnosti jako Douglase výrazná část obsahu této knihy. Konzervatismus Murrayho či Jordana Petersona. je zde následně vykreslen jako možná demokra- Fiala s Mikšem se ve své knize staví za obra- tická alternativa mezi liberálním progresivis- nu státu jako základní formy společenského mem a populismem. útvaru. Stát je knihou popisován jako jasně Není tedy překvapením, že autoři ve své práci defi novaný prostor, který je člověku přirozený vystupují proti pokrokovým idejím tzv. levico- a v němž se může rozvíjet život společnosti (s. vých liberálů, socialistů a dalších skupin, které 96). Knihou preferovaná představa ideálního podle nich podrývají svými názory přirozenost státního uspořádání je do vnitřních záležitos- člověka. To, na čem má naopak dnešní spo- tí občanů umírněně zasahující stát, ale přitom lečnost stavět, jsou hodnoty představované silný celek vůči tlakům zvenčí. Není tedy pře- židovsko-křesťansko-humanistickou kulturou, kvapením, že v protikladu k jejich myšlenkám parlamentní demokracií a národním státem stojí idea širší evropské integrace, která je dle a zároveň na společenských institucích, jako autorů pro obyvatelstvo nedůvěryhodná a vede jsou rodina, škola či politická strana (s. 7–13). tak k posilování populistických alternativ. Práce samotná je rozdělena na šest základních Dalším fenoménem dneška, proti kterému se částí, které se postupně zaobírají defi nicí konzer- práce vymezuje, je účelové zasahování do ja- vativního realismu, pohledem konzervatismu zyka neboli politická korektnost. Politická na politiku, politické instituce a Evropskou unii. korektnost, která se dle autorů zvrhla v nástroj Ve druhé polovině knihy se pak autoři zaobírají použitý k manipulaci a cenzuře, je zde vylíče- spíše otázkami kultury a přirozeného jazyka či na jako jeden ze zástupných problémů, kterými nutností politiky vedoucí k návratu k člověku dnešní „Západ“ trpí (s. 106). Společně s ní jsou a jeho místu ve světě. mezi problémy, s kterými by měl současný Současnému světu je již v předmluvě vyčítán, konzervatismus bojovat, zmiňovány například jak se dá od konzervativních autorů očekávat, postmoderní ideologie, globalismus či multi- nedostatek úcty k tradici, zdravému rozumu kulturalismus. Konzervatismus tyto jevy vidí a konzervativní pokoře. Zároveň autoři kritizují jako možný zásah do křehkého státního orga- myšlenku, která je dle nich dnes ve společen- nismu, který se pod tíhou radikálních změn ském životě všudypřítomná, a tou je přijímání způsobených novými ideologiemi, může narušit POLITOLOGICKÁ REVUE 2/2020 | 117 CEEOL copyright 2021 CEEOL copyright 2021 či dokonce zhroutit. Ze sociálního pohledu pak vede k nespokojenosti obyvatelstva. Toho by tyto procesy mohou vést k vykořenění a ztrátě měli konzervativci podle Fialy a Mikše využít identity obyvatel. Klíčová diskuse posledních a prosazovat řešení v podobě politiky návratu let o politice identit a přístupu k ní, je tak jedním „ke kořenům“ a omezení všeprostupující byro- z leitmotivů i této knihy. Kritizované politic- kracie a s ní spojenou regulací a kontrolou (s. ké směry jsou podle autorů vedeny „fanatiky 162). levicového liberalismu“ (s. 40) a stojí v opozici Kniha zdůrazňuje, že dnešní politická a spo- ke konzervativnímu pojetí politiky. Moderní lečenská situace nevyhovuje především těm, konzervatismus se od těchto moderních ide- které spisovatel David Goodhart zařadil ve své ologií liší právě tím, že nevlastní jakoukoliv typologii mezi tzv. somewheres, tedy ty občany, obecně platnou teorii, uchyluje se spíše k praxi kteří se cítí být spojeni s určitým konkrétním a měl by tedy být v tomto vidění jakousi hrází místem a společenstvím, do kterého patří, a tím zmíněným směrům, které kniha shrnuje jako se odlišují od tzv. anywheres, jejichž pohled je „levicové pokrokářské ideologie“. Autoři tak více globální (s. 133). Ačkoliv je podle Godharta svými myšlenkami potvrzují klasický konzer- v populaci mnohem více těch, kteří by se dali vativní koncept, upřednostňující praxi před označit za somewheres, tak se autoři domnívají, pouhou teorií. Inspirováni myšlenkami disi- že se politici posledních let zaměřili převážně denta Václava Bendy staršího se v knize zároveň na anywheres, což je potřeba změnit. V tom ohrazují proti politice, která má předem jasně zároveň vidí další klíčovou úlohu současné defi nované