Přidružené Organizace Občanské Demokratické Strany“ Zpracoval Samostatně a Uvedl Veškeré Použité Prameny a Použitou Literaturu
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Přidružené organizace Občanské demokratické strany Magisterská diplomová práce Adam Barták Vedoucí práce: PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D. UČO: 78567 Obor: PL Imatrikulační ročník: 2002 Linz, 2006 Vyjádření o autorství práce : Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma „Přidružené organizace Občanské demokratické strany“ zpracoval samostatně a uvedl veškeré použité prameny a použitou literaturu. 2 Poděkování : Za odborné vedení práce, cenné připomínky a rady si dovoluji poděkovat PhDr. Lubomíru Kopečkovi, Ph.D. 3 Obsah : 1.Úvod ..........................................................................................................................2 2. Přidružené organizace politických stran za První republiky …….....4 2.1 První republika a politické strany…………………………………….....4 2.2 Národní demokracie a republikánská strana……………………...……9 3. Centrum pro ekonomiku a politiku – CEP ……………………....…..…15 3.1 Historie a charakteristika…………………………………….……........15 3.2 Organizační struktura………………………………………….…….…15 3.3 Hlavní aktivity a cíle ……………………………………………....……16 3.4 Financování………………………………...……………...………….…23 3.5 Spolupráce s jinými organizacemi a vztah k ODS………………….…24 4. CEVRO a Liberálně-konzervativní akademie ……...……………...….28 4.1 Historie a charakteristika……………………………………………….28 4.2 Organizační struktura…………………………………………………..28 4.3 Hlavní aktivity a cíle …………………………………………...……….29 4.4 Financování…………………...……………………………………........38 4.5 Spolupráce s jinými organizacemi a vztah k ODS……………….....…40 5. eStat - Efektivní stát 2006-2011 ……………………………………...….43 5.1 Historie a charakteristika………………………………………….....…43 5.2 Organizační struktura………………………………………………..…43 5.3 Hlavní aktivity a cíle ……….…………………………………..…….…44 5.4 Financování…………………….…………………………………....…..53 5.5 Spolupráce s jinými organizacemi a vztah k ODS…….………………54 6. Centrum pro studium demokracie a kultury …………………………..57 6.1 Historie a charakteristika……………………………………………….57 6.2 Organizační struktura…………………………………………………..58 6.3 Hlavní aktivity a cíle ……………………………………………………59 6.4 Financování ……………………………………...……………………...66 6.5 Spolupráce s jinými organizacemi a vztah k ODS…………...………..68 7. Mladí konzervativci …………………………………………………..……..70 7.1 Historie a charakteristika………………………………………….……70 7.2 Organizační struktura…………………………………………………..72 7.3 Hlavní aktivity a cíle……………………………………………….……73 7.4 Financování ……………...………….……………...…………….……..76 7.5 Spolupráce s jinými organizacemi a vztah k ODS………………….…77 8. Závěr : přínos přidružených organizací pro ODS ……………….…83 počet znaků : 185 905 4 1.Úvod Práce se zabývá organizacemi, přidruženými k politické straně. Tato tematika nebyla dosud v rámci politologické obce příliš reflektována. Problematika přidružených organizací nebyla dosud zpracována ani v odborné monografii, ani v žádné rozsáhlejší studii. Před případným zájemcem o tuto oblast tak stojí problém, jak se s touto situací vyrovnat při absenci potřebné literatury. Zabývat se organizacemi, přidruženými ke konkrétní politické straně, je o to složitější, když chybí odborné studie, které by tuto problematiku zpracovaly obecně. Je možné prohlásit, že „přidruženými organizacemi“ se dosud zabývali spíše novináři a publicisté z neodborně zaměřených periodik než-li politologové. Dalším úskalím pro případného zájemce o zpracování přidružených organizací je v řadě ohledů nedostatek některých základních pramenů k této oblasti, případně jejich špatná dostupnost. Jednotlivé přidružené organizace většinou nemají rozsáhlé a dobře spravované archivy týkající se vlastní činnosti, ze kterých by bylo možné čerpat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl použít některé osobní výpovědi představitelů těchto organizací – ať již současných, či bývalých. Domnívám se, že by mohly být určitým vodítkem k objasnění tohoto tématu, ovšem s vědomím, že každá z těchto osobních výpovědí má subjektivní podtext, a proto není možné ji nekriticky přijmout. Problematika „přidružených organizací“ souvisí s dalšími oblastmi, ke kterým již v našich podmínkách určité množství literatury je dostupné. V tomto ohledu mám na mysli především zájmové skupiny, „občanskou společnost“ či myšlenkový „background“ politických stran, tzv. think-tanků. Přestože tyto oblasti nejsou a priori zcela totožné, velmi úzce spolu souvisí. Při zkoumání současných přidružených organizací by nemělo být pominuto kritérium historické. Přestože ve 20. století byla etapa demokratického zřízení v bývalém Československu relativně krátká, po listopadu 1989 se řada představitelů veřejného života, včetně politiků, hlásila k odkazu tzv. První republiky, což ostatně dokládá také současná Ústava ČR, která se v řadě ohledů inspirovala Ústavou ČSR z roku 1920. Také představitelé politických stran někdy vzhlíželi k éře První republiky. Občanská demokratická strana představuje subjekt vzniklý nově až v éře po listopadu 1989, a proto se 5 v porovnání s jinými současnými politickými stranami (ČSSD či KDU-ČSL) 1 nemůže opírat o historické kořeny. Přes svou krátkou historii představuje ODS subjekt, který ztělesňuje určité tradice české politiky. (viz Holzer 2006) Na základě výše uvedených skutečností jsem se rozhodl do této práce zařadit také kapitolu o přidružených organizacích pravicových stran v prvorepublikovém politickém systému, ve které jsem se zaměřil na zpracování přidružených organizací politických stran, které mají v některých ohledech k ODS blízko a mohly by pro ni být jistou inspirací – jedná se zejména o národní demokraty a agrárníky. Tato studie bude vycházet z následující hypotézy : „ Přidružené organizace Občanské demokratické strany jsou přínosem pro její další existenci a úspěch “. Jako další hypotézu, nebo jakousi „pod-hypotézu“ by bylo možno uplatnit tvrzení, že „ přínos jednotlivých organizací pro ODS nemusí nutně přímo souviset s intenzitou jejich vazby na tuto stranu a následným propojením obou subjektů“. Tato hypotéza by měla být doložena, případně vyvrácena, v kapitolách pojednávajících o jednotlivých organizacích. Závěrečná kapitola s názvem „ Přínos přidružených organizací pro ODS“ by na základě údajů z předchozích kapitol měla shrnout význam a přínos jednotlivých organizací pro ODS a definitivně potvrdit či vyvrátit výše uvedenou hypotézu. 1 To však naopak může zároveň znamenat, že jde o subjekt nezatížený minulostí. 6 2. Přidružené organizace politických stran za První republiky 2.1 První republika a politické strany Na české politické scéně můžeme vysledovat dostatek příkladů, kdy jsou na politickou stranu napojeny přidružené organizace. V historii české politiky - zejména v období První republiky – je možno objevit mnoho politických stran s velkým počtem přidružených organizací. Tehdejší politické strany byly 2 založeny do jisté míry na jiném konceptu než-li ty současné. Prvorepubliková politická strana obsáhla život svého příznivce „od kolébky do hrobu“. Strana pro voliče nepředstavovala pouze možnost vyjádřit své politické preference, ale zajišťovala mu i servis pro všední denní život. Příkladem může být prvorepublikový občan-katolík, „ který se narodil v katolické porodnici, chodil do katolických škol, byl zaměstnán v katolickém družstvu, chořel v katolické nemocnici, volil katolickou stranu, rekreoval se v katolickém klubu a nakonec byl pohřben v katolickém hřbitově.“ (Fiala 1995: 171) Pro mnoho lidí byla (a pravděpodobně ještě je) tato představa v řadě ohledů slibná. Podobné sociální rozdělení společnosti s sebou přináší řadu výhod. Po staletí je člověku vlastní touha patřit někam, do nějaké skupiny a zároveň touha přesunout na někoho starosti o svou existenci – na vládu, církev či politické strany. Na tomto konceptu je ostatně založena řada nedemokratických systémů – občan za svou loajalitu k režimu dostává sociální výhody, které mu pomohou překlenout existenční nejistotu. Za posílení existenčních jistot platí občan totalitního státu daň v podobě omezení svobody, případně její úplné ztráty. Zájmové skupiny v totalitním státě se od těch v demokratických státech liší - hájí především zájmy státu a až na dalším místě zájmy člena. V tomto případě lze aplikovat tezi Petra Fialy a Klause Schuberta o vztahu zájmových skupin a totalitního státu. Totalitní stát pohlíží na nezávislá zájmová sdružení negativně, protože jimi vytvářená pluralita představuje možnost ohrožení monolitního totalitního systému. Proto se již od počátku snaží totalitní stát tyto zájmové skupiny integrovat do „mamutích“, jím kontrolovaných organizací a upotřebit je pro vlastní cíle. Pokud se to nedaří, jsou tyto zájmové skupiny zakazovány a 2 Za První republiky se uplatňoval model masové strany . Tento typ strany se např. vyznačoval otevřeností, orientací na masy a kladl důraz na těsné spojení se svými příznivci. (viz např. Klíma 1998: 39-45) Určitá inspirace modelem masové strany u některých současných politických stan nepochybně stále je – zejména u KDU-ČSL, KSČM. 7 likvidovány, protože představují nebezpečí „svobodného prostředí“ a přirozené a nekontrolovatelné artikulace zájmů. (Fiala, Schubert 1993: 47) V situacích, kdy politika proniká téměř do všech míst a stává se jí vše, není možné, aby existoval nějaký státem nekontrolovaný zájmový svaz. Svaz spisovatelů podléhá vlivu státu stejným způsobem jako svaz zahrádkářů, byť je logické, který z nich bude představovat pro totalitní stát větší prioritu pro ovládnutí a uplatnění vlivu. První republika neměla nic o tom, že budou politické strany tak rozsáhlým způsobem zasahovat do života občanů, zakotveno ve své ústavě – taková byla pouze politická kultura, která se utvářela