Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem FILOZOFICKÁ FAKULTA
Katedra politologie a filozofie
Česká pirátská strana
Vypracoval: Jan Novák (Politologie – Historie) Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et M.A. Jan Charvát, Ph.D. Datum zadání: 21. 03. 2013 Datum odevzdání: 24. 4. 2014 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Česká pirátská strana vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
………………………………………
V Ústí nad Labem, 24. 4. 2014 Jan Novák
Tímto bych rád poděkoval vedoucímu práce Mgr. et M.A. Janu Charvátovi, Ph.D. za odborný dohled nad vedením mé bakalářské práce, za jeho podmětné rady a připomínky v době přípravy práce. Můj dík patří rodičům, bez kterých by tato práce nemohla nikdy vzniknout. Také bych rád poděkoval lidem, kteří mi pomohli s jazykovou korekcí, konkrétně Davidu Remešovi, Lucii Bílkové a Karolíně Píšové. V neposlední řadě je potřeba poděkovat všem členům Pirátské strany, kteří se mnou komunikovali a spolupracovali, z nich zejména Mikuláši Ferjenčíkovi.
Intonace:
Tato práce se zabývá Českou pirátskou stranou, jejím vznikem, vývojem a jejími aktivitami s patřičnou pozorností na mezinárodní vazby. Bakalářská práce je členěna na sedm kapitol. Vysledováno je zformování hnutí, jak v České republice, tak v zahraničí, je rozebrána ideologicko-programová stránka, opět s patřičnou pozorností věnovanou mezinárodní spolupráci. Objevuje se popis jednotlivých skupin členstva strany, stejně tak jako jejich vliv na formování programu. Důležitou částí práce je ta, která mapuje některé konkrétní aktivity strany, poslední kapitoly se věnují jak vnitrostátní, tak zahraniční spolupráci strany s dalšími politickými i nepolitickými subjekty. Závěr práce shrnuje některé poznatky a pokouší se nastínit další vývoj strany, včetně možných rizik a problémů.
Klíčová slova: Česká pirátská strana, Německá pirátská strana, Švédská pirátská strana, Piráti, liberalismus, klasický liberalismus, sociální liberalismus, moderní liberalismus, autorská práva, přímá demokracie, svoboda, internet, open-source, transparence, stahování.
Abstrakt: The topic of this bachelor's thesis is Czech pirate party, its origins, evolution and activities connected to international relations. The bachelor’s thesis is divided into seven chapters. I have followed up formation of movement in the Czech republic and also in foreign countries. I have also focused on ideology and program with involvements in international cooperation. There is description of different groups of party members. And also their influence in forming program. The Important part of this thesis is research on particular activities of party. The last chapters are about domestic and international cooperation of Czech pirate party with another political and non-political subject. In the conclusion I have summarized some of the findings and I also tried plot future development of the party with possible problems and risks.
Key words: Czech Pirate Party, Pirate Party Germany, Swedish pirate Party, Pirates, liberalism, classical liberalism, social liberalism, modern liberalism, copyright, straight democracy, liberty, internet, open-sorce, transparent, downloading.
OBSAH
ÚVOD ...... 1
1. ZFORMOVÁNÍ STRANY ...... 2
2. IDEOLOGICKÝ RÁMEC ...... 18
3. SKUPINY VYTVÁŘEJÍCÍ STRANU...... 33
4. FORMOVÁNÍ PROGRAMU A VLIV JEDNOTLIVÝCH SKUPIN NA FORMOVÁNÍ TOHOTO PROGRAMU ...... 41
5. KONKRÉTNÍ AKTIVITY ...... 45
6. SPOLUPRÁCE V ČR ...... 60
7. SPOLUPRÁCE V ZAHRANIČÍ ...... 66
ZÁVĚR ...... 70
ZDROJE ...... 74
ÚVOD Pirátské strany jsou asi nejnovějším mezinárodním politickým hnutím, existujícím teprve několik let a postupně se projevujícím na politické scéně mnoha zemí. Výraznějším způsobem se zatím podařilo prosadit pouze dvěma těmto stranám, a to ve Švédsku a v Německu. Díky současné vnitropolitické situaci v České republice je dost možné, že se výrazněji prosadí i Česká pirátská strana. Cílem této práce tedy bude odborně zmapovat tuto stranu, její cíle, strukturu a návaznosti na další subjekty, jak politické, tak nepolitické, v našich končinách i v rámci mezinárodních kontaktů. Práce se zabývá Českou pirátskou stranou, bylo ovšem třeba klást patřičný důraz na mezinárodní souvislosti a propojenost s dalšími Pirátskými stranami, zejména s Pirátskou stranou v Německu a se Švédskou pirátskou stranou. Vznik a vývoj České pirátské strany výrazně navazuje právě na mezinárodní události a tyto dvě strany, proto je jim v práci věnován poměrně velký prostor. Těžištěm práce ovšem zůstává Česká pirátská strana a je jí věnován mnohem větší prostor než jiným Pirátským stranám. První kapitola přibližuje důvody vzniku a samotný vznik prvních Pirátských partají, stejně jako té české, kterou zasazuji do kontextu evropského kulturního vývoje. Druhá se zabývá ideologickým a programovým zázemím strany, opět s důrazem na mezinárodní souvislosti, které tento program a ideové zakotvení zformovaly a inspirovaly. V třetí kapitole jsou rozebrány jednotlivé skupiny, ze kterých se strana skládá, ty, které určují její chod, stejně jako skupiny, které se pokusily partaj vést jinou cestou, než kterou se nakonec vydala. S tím souvisí čtvrtá část práce, jež rozebírá zájmové vlivy jednotlivých stranických skupin při formování programu. Následuje zmapování nejdůležitějších aktivit strany v českém prostředí a jejich odezva ve společnosti i médiích. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány spolupráci České pirátské strany, jak na úrovni mezinárodní, tak v rámci České republiky.
1
1. ZFORMOVÁNÍ STRANY
Pirátské hnutí je mezinárodní záležitostí, nejedná se pouze o českou lokální stranu. Tématem práce je tato strana v České republice, pro její vznik a vývoj jsou ovšem důležité dvě další Pirátské strany, které se obě vydaly trochu jiným směrem, její jmenovkyně ze Švédska a Německa. Je tedy nejprve třeba znát okolnosti vzniku hnutí ve světě, z něhož se inspiruje a formuje Česká pirátská strana. Vznik pirátského hnutí jakožto politického subjektu se datuje k roku 2006. První vznikla Pirátská strana ve Švédsku a její založení bylo impulzem pro zakládání dalších stran s tímto zaměřením. Pirátské partaje se objevují na všech pěti obydlených kontinentech.1 Je třeba ale poznamenat, že Pirátské strany jsou značně heterogenní, pod označením Pirátská strana lze najít skutečné politické strany, ale i skupiny, které se profilují spíše jako lobbyistické organizace.2 V této části práce přiblížím vznik první Pirátské strany, tedy té švédské. Druhou zahraniční stranou důležitou pro rozvoj té české je Pirátská strana v Německu. Po těchto dvou stranách, které jsou pro vznik a fungování Pirátské strany v České republice směrodatné, je rozvinut i vznik a formování samotné České pirátské strany.
1.1. Švédská pirátská strana
Hlavním impulzem k založení Pirátské strany Švédska byl proces s provozovateli internetového serveru Thepiratebay.se, který dodnes disponuje největší databází bitTorrentů.3 Podle tohoto internetového serveru strana převzala i svůj název. Jak vlastně vznikla dnes slavná pirátská zátoka? V roce 2003 vznikla organizace Antipiratbyrån,4 jako odpověď pak bylo založení Piratbyrån (Pirátská kancelář) v témže roce, od počátku se jednalo o jakýsi think tank. Pirátská kancelář ještě v roce svého vzniku založila právě server Thepiratebay.se, od roku 2004 se ovšem jedná o dvě samostatné organizace, které spolu udržují úzké vztahy. Samotný think tank neměl a nemá ve Švédsku žádné problémy se zákony, ovšem server
1 http://www.pp-international.net [citováno 2013-10-06] 2 BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin?, Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, s 23. 3 BitTorrent je v informatice nástroj pro peer-to-peer (P2P) distribuci souborů, díky čemuž jsou datové přenosy rozkládány mezi všechny klienty, kteří si data stahují. Velmi populární je při stahování velkých objemů dat (např. distribuce Linuxu, ale i stahování autorsky chráněných dat). Název „BitTorrent“ se používá jako název distribučního protokolu, originální klientské aplikace a typu souboru s příponou .torrent . 4 Obdoba českých proti pirátských organizací, jako např.: OSA, INSTAGRAM apod. 2
Thepiratebay.se se stal předmětem mnoha žalob organizací, které mají pomáhat zabraňovat porušování autorských práv.5 Hlavním tématem nově vzniklé politické strany se stala reforma právních předpisů týkajících se autorských práv. Další hlavní body poté navázaly na tuto stěžejní myšlenku - ochrana soukromí, jak na internetu, tak v každodenním životě, transparence státní správy a svoboda sdílení informací. Jedná se tedy o vcelku úzkou profilaci. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získala Švédská pirátská strana 7,13% voličských hlasů a zasedla v europarlamentu, kde se připojila do europoslanecké frakce EFA, tedy mezi evropské Zelené. Za zakladatele pirátského politického hnutí je považován Rickard Falkvinge, který je podnikatelem v oblasti IT a prvním předsedou Pirátské strany ve Švédsku. Dodnes je považován za hlavního ideologa celého hnutí.6 Falkvinge ve svém článku Origins of The Pirate Party: Privaci, Sharing, Innovation (Původ Pirátské strany: Soukromí, sdílení, inovace)7 popsal základní ideje hnutí a důvody jeho vzniku. Na zformování hnutí měly podle něj vliv tři zásadní události, které se všechny odehrály v roce 2005, tedy rok před založením první politické strany s touto tématikou. První takovou událostí byl „boj“, který se odehrál o softwarové patenty na půdě Evropského parlamentu a který z hlediska politicky pirátských pozic dopadl úspěšně.8 K dokreslení výbušnosti tématu je k dispozici například tiskové prohlášení FFII.cz,9 která se proti směrnici ostře vymezila, či vyjádření opačného názoru europoslance za ODS Jaroslava Zvěřiny.10 Ten, ač člen ODS a euroskeptik, tuto směrnici bránil. Druhou takovouto událostí pak mělo být zavedení švédské právní legislativy, která byla cílena proti stahování souborů chráněných copyrightem (autorským právem).11 Tato norma pak, dle Falkvireho, byla útokem na jednu část generace a subkultury connected lifestyle, a také vůči nezávislým a malým umělcům. Tato problematika již údajně Falkvira „přinutila“ zamýšlet se nad novou politickou stranou.12 Třetím momentem bylo schválení směrnice o uchovávání údajů (Data Retention Directive), kterou přirovnal k metodám STASI.13 Tato směrnice byla oficiálně přijata kvůli
5 BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin?, Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, s 25. 6 http://en.wikipedia.org/wiki/Rickard_Falkvinge [citováno 2013-03-04] 7 http://falkvinge.net/2011/11/07/origins-of-the-pirate-party-privacy-sharing-innovation/ [citováno 2013-10-06] 8 http://falkvinge.net/2011/11/07/origins-of-the-pirate-party-privacy-sharing-innovation/ [citováno 2013-10-06] 9 http://blisty.cz/art/23869.html [citováno 2013-10-06] 10 http://blisty.cz/art/23941.html [citováno 2013-10-06] 11 Viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Copyright [citováno 2014-03-04] 12 http://falkvinge.net/2011/11/07/origins-of-the-pirate-party-privacy-sharing-innovation/ [citováno 2013-10-06] 13 http://falkvinge.net/2011/11/07/origins-of-the-pirate-party-privacy-sharing-innovation/ [citováno 2013-10-06] 3 ochraně obyvatelstva před terorismem. Směrnice o uchovávání údajů (směrnice 2006/24/EC ) požaduje, aby členské státy EU zajistily, že operátoři [mobilní i internetoví] budou uchovávat určité kategorie údajů (k identifikaci totožnosti a detaily o telefonických hovorech i odeslaných emailových a SMS zprávách s výjimkou jejich obsahu) za účelem vyšetřování, odhalování a stíhání závažné trestné činnosti ve smyslu vnitrostátního práva. Údaje musí být uchovávány nejméně šest měsíců a nejdéle dva roky (o délce rozhoduje členský stát při provedení směrnice do vnitrostátního práva). Donucovací orgány členských zemí normu hodnotily kladně. Orgány odpovědné za ochranu údajů kritizovaly směrnici za to, že nestanoví dostatečná omezení pro uchovávání údajů, ani ochranná opatření pro způsob uchovávání údajů, přístup k nim a jejich využívání.14 Vznik Pirátské strany ve Švédku pak začal založením internetových stránek piratpartiet.se dne 1. ledna 2006. Na stránkách byla online petice potřebná pro založení politické strany, po méně než 24 hodinách bylo nashromážděno více než dva tisíce hlasů (zapotřebí bylo patnáct set). To vyvolalo poměrně velký zájem médií, některé deníky spustily hlasování mezi svými čtenáři, které dopadlo pro nově vznikající stranu pozitivně. Zakladatel hnutí Falkvire se pak objevil na titulních stránkách novin a časopisů, kde s ním byly vedeny rozhovory. O hnutí informovala i BBC world service. Strana prohlásila, že během prvního měsíce přijala přes devět set členů (současná Česká pirátská strana je v letošním roce zhruba na jedné třetině tohoto počtu).15 Strana se začala připravovat na volby. Využila neobvyklou metodu, z původně placeného členství (pět švédských korun) se stalo neplacené členství.16 Švédská pirátská strana tak mluví o aktivních členech, skutečnost je však trochu jiná. Členství rozdají prakticky každému zájemci, ti jsou poté „mrtvými členy“. Nepodílí se na stranickém životě, většinou ho ani nesledují, to se však mění v době voleb a volební kampaně, aktivní – minoritní – část strany se pokouší zaktivizovat neaktivní členy strany.17 Úspěšnost tohoto modelu je sporná, jak bude níže ukázáno. Cílem před prvními parlamentními volbami bylo sestavit kandidátky v každém městě, které má více než padesát tisíc obyvatel, navýšit kapitál strany na více než jeden milion švédských korun a překonat volební kvótu 4% (dle odhadů strany aktivně využívalo P2P sítí kolem osmi set tisíc lidí až milionu sto tisíc lidí, tudíž by stačilo, aby je volil každý třetí). Na
14 http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_484_cs.htm/ [citováno 2014-02-25] 15 Viz: Online dostupný seznam všech členů strany: https://forum.pirati.cz/celostatni-forum-g47.html [citováno 2014-02-01] 16 http://en.wikipedia.org/wiki/Pirate_Party_(Sweden) [citováno 2014-02-26] 17 Rozhovor s Ivem VLASATÝM, místopředsedou jihočeského krajského sdružení České pirátské strany, České Budějovice 10.11.2013. 4 konci května roku 2006 pak k publicitě Pirátské strany ve Švédsku nechtěně pomohla policie, která zakročila proti serveru Thepiratebay.se, což vedlo k prudkému nárůstu členů strany. Třetího června se uskutečnila „pirátská demonstrace“, na níž se podíleli i mládežnické složky jiných politických stran (liberálů, zelených a komunistů – moderní levice). Sdílení souborů se pak stalo národní otázkou číslo jedna, která se promítla i v mezinárodních médiích. Těsně před volbami pak změnili postoj k copyrightu jak Zelení, tak oba hlavní kandidáti na premiéra. Pirátská strana Švédska nicméně ve volbách prvního řádu neuspěla, získala necelých třicet pět tisíc hlasů, což se rovnalo 0,6% hlasů voličů.18 Strana tak nedosáhla ani na parlament, ani na příspěvky od státu, které jsou ve Švédsku od 1% voličských hlasů.19 S tím jak postupoval případ Thepiratebay.se u švédských soudů, rapidně i rostl počet členů Švédské pirátské strany, v roce 2009 měla více než padesát tisíc členů, což z ní dělalo třetí největší stranu ve Švédsku. Její mládežnická organizace Ung Pirat (Mladý Pirát) je pak největší politickou organizací mládeže ve Švédsku, jedná se o více než dvacet jedna tisíc členů.20 Ve volbách do Europarlamentu v roce 2009 strana získala 7,1% hlasů (více než dvě stě dvacet pět tisíc hlasů),21 což jí zajistilo původně jedno křeslo, po úpravách spojených s Lisabonskou smlouvou dvě křesla v europarlamentu. V té době kandidovala i Pirátská strana Německa, ta získala 0,9%. V roce 2010 pak strana na svých serverech22 začala provozovat Thepiratebay.se a WikiLeaks.org (viz pátá kapitola). V tomto roce proběhly ve Švédsku další parlamentní volby, ve kterých strana nepatrně posílila – o téměř čtyři tisíce hlasů, získala 0,7% hlasů, a stala se nejsilnější mimoparlamentní stranou ve Švédsku.23 Naskýtá se tedy otázka, proč voliči volili Pirátskou stranu do europarlamentu. Jednalo se o čistě protestní hlasy, nebo pro ně byl zajímavý i volební program? Tímto tématem se zabývali švédští politologové Erligsson a Person ve své studii The sweedish Pirate Party and the 2009 European Parlament election: Protest or issue voting? uveřejněné v roce 2011.24 Voliči Pirátské strany ve Švédsku jsou obecně movitější. Nejvíce voličů Švédské pirátské strany se rekrutuje z řad mladých, stejně jako z množiny lidí, kteří pronajímají domy,
18 ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting?, in: Politoval studies, 2011, s 123. 19 http://en.wikipedia.org/wiki/Pirate_Party_(Sweden) [citováno 2014-02-26] 20 BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011, s 22. 21 ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting?, in: Politoval studies, 2011, s 123. 22 Server je v informatice obecné označení pro počítač, který poskytuje nějaké služby nebo počítačový program, který tyto služby realizuje. 23 ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Partyand the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting?, in: Politoval studies, 2011, s 123. 24 Tamtéž, s 121-128. 5
či byty. Důležité je, že úroveň nespokojenosti se zavedenými stranami je obdobná jako u voličů ostatních stran, není tedy vyšší, jak by se mohlo předpokládat. Voliči dali přednost programu, tudíž se dá předpokládat, že volby druhého řádu – tedy do europarlamentu – daly příležitost vyniknout nové politické straně, která nebyla protestní, což je rozdíl oproti jiným novým politickým celkům, které dosáhly ve Švédsku na volební mandáty – mimo Pirátskou stranu se jednalo o strany, které získaly hlasy díky protestním hlasům. Protestní hlas je vnímán jako racionální hlas, jímž volič signalizuje nespokojenost se zavedenými stranami. Eurovolby daly Švédským Pirátům možnost poukázat na témata, která tradiční strany přehlížely. Nová a doposud přehlížená témata jsou po využití protestních hlasů druhou možností k získání voličské přízně. Švédové tedy volili podle toho, že tehdejší zavedené strany selhaly v reprezentaci jejich zájmů týkajících se internetu (sledování a cenzura internetu, přílišné prosazování copyrightu a soudní procesy s Thepiratebay.se; stěžejně v oblasti stahování dat z internetu). Úspěch ve volbách druhého řádu celkově není nic výjimečného, obecně velké a vládní strany v těchto volbách mají horší výsledky, než strany malé. Jen mírný růst v dalších parlamentních volbách pak ukazuje, že se jedná pravděpodobně o „bleskovou stranu“, tedy stranu, jejíž obliba nemá dlouhé trvání.25 Zdali byla Švédská pirátská strana opravdu stranou bleskovou, či zda bude nadále růst, ukážou blížící se eurovolby, ale i národní volby.
1.2. Německá pirátská strana
Němečtí piráti vznikli ve stejném roce jako ti švédští, prvotní program byl odvozen taktéž ze Švédska.26 Strana je ovšem jakýmsi protipólem Pirátské strany ve Švédsku, změna pojetí autorského práva a sdílení svobodného softwaru pro ni není jediným tématem (oproti švédům, kteří se odmítají vyjadřovat k jiným tématům, než těm přímo spojeným s využíváním internetu, ochranou před státními zásahy do života jednotlivce a reformou patentového a autorského práva). V současnosti má strana více než dvacet devět tisíc členů.27 Německý politolog Oskar Niedermayer stranu řadí k sociálně liberálnímu proudu (viz druhá kapitola). Německá Pirátská strana svoje pole působnosti rozšířila o další témata důležitá pro okruh jejích voličů.
25 ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting?, in: Politoval studies, 2011, s 122-126. 26 http://www.fr-online.de/spezials/wahlleiter-laesst-kleine-parteien-zu-freie-fahrt-fuer-die- piraten,1472874,2828142.html [citováno 2014-03-21] 27 http://de.wikipedia.org/wiki/Piratenpartei_Deutschland [citováno 2014-03-21] 6
První účast Pirátské strany ve volbách v Německu je datována na počátek roku 2008, partaj kandidovala do Hesenského zemského sněmu a obdržela pouhých 0,2 procent hlasů.28 Do roku 2009 se jednalo o malou stranu, o pár stovkách členů, počet členů stoupl až díky procesu s Thepiratebay.se.29 V eurovolbách v roce 2009 němečtí Piráti příliš neuspěli (získali 0,9%), ovšem Švédská pirátská strana v těchto volbách uspěla. V době po těchto volbách dochází k rychlému růstu počtu členů v německé Pirátské straně.30 Do strany vstoupilo i několik politiků, kteří byli na vyšších postech v zavedených stranách (např.: Jörg Tauss, tehdejší člen Bundestagu za SPD).31 Mohlo by se zdát, že za přílivem nových členů stál volební úspěch Švédské pirátské strany,32 nicméně partaji se v té době podařilo získat politické body na vhodně zvolené volební strategii – zejména v kampani „zensursula“ a využití internetové petice „Internet – proti zamezování přístupu na internetové stránky“. Obě tyto aktivity byly vedeny proti snahám tehdejší ministryně pro rodinné záležitosti Ursuly von der Leyen, která chtěla docílit zamezení přístupu na některé internetové stránky (oficiálním důvodem bylo ohrožení mravní výchovy mladistvích). Petici, kterou ovšem nepodávali členové strany, podepsalo před sto třicet čtyři tisíc lidí, v polovině roku 2009 se tedy strana dokázala silně zviditelnit. K tomu tehdejší velká koalice prosadila zákon Zugangserschwerungsgesetz, který ztěžoval přístup k vybranému obsahu internetu, proti čemuž se straně podařilo připravit velkou demonstraci. Právě v této době do strany přestoupil výše zmíněný Jörg Tauss, čímž strana získala svého prvního poslance. Právě tento zákon a protesty s ním spojené spustily raketový nárůst počtu členů strany.33 Po těchto aktivitách proběhly německé parlamentní volby, které pro stranu dopadly poměrně dobře – téměř osm set padesát tisíc hlasů, což znamenalo 2% všech voličských hlasů. Němečtí Piráti se tak stali nejsilnější neparlamentní stranou.34 Partaj získala nárok na státní podporu, jež činila více než třicet jedna milionů euro.35 Rok 2010 je pak pro stranu stabilizační, v té době vykazovala kolem dvanácti tisíc členů.36 V letech 2011 a 2012 strana postupně pronikla do čtyř spolkových parlamentů (Berlín, Severní Porýní – Vestfálsko,
28 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 29 Tamtéž. 30 BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011, s 22. 31 http://en.wikipedia.org/wiki/Pirate_Party_Germany [citováno 2014-03-21] 32 Jak je vyvozeno v: BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011, s 22. 33 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 34 BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011, s 22. 35 http://en.wikipedia.org/wiki/Pirate_Party_Germany [citováno 2014-03-21] 36 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 7
Sársko a Šlesvicko-Holštýnsko),37 což na první pohled může být považováno za úspěch, nicméně se ve skutečnosti jedná o ojedinělé dílčí úspěchy (jde o dobu, kdy se uskutečnily různé lokální volby), většinově se strana držela právě kolem 2% voličské přízně.38 Úspěch v Berlíně byl pro stranu velkým stimulem, ostatně tehdy se nechali čelní představitelé slyšet "Tohle je začátek konce starých elit.“39 Strana tehdy překvapivě získala 8,9% hlasů, což znamenalo 15 křesel ze 133, v prostorách berlínské Červené radnice, oproti Pirátům ve Švédsku se ovšem předpokládá, že voliči partaj volili spíše protestně. V budoucnu se dal očekávat úspěch v Hamburku, či Brémách, které mají podobnou strukturu voličů, jako Berlín,40 což se ovšem v následujících volbách nevyplnilo. V tomto období roste počet členů strany, na počátku roku 2012 jich bylo již přes dvacet tisíc, strana však nové členy neumí dodnes organizačně pojmout a správně začlenit, stále jí chybějí i klasické profesionální struktury.41 Již v roce 2012 byl znát postupný úpadek Pirátů v Německu, například deník Bild uveřejnil článek Warum sind die Piraten plötzlich wieder uncool? (Proč už Piráti nejsou cool?).42 Stavem německých Pirátů v minulém roce se zabýval Lukáš Novotný v doposud nevydaném rukopisu Liquid democracy a Pirátská strana v Německu.43 Lze konstatovat, že její stav nebyl příliš dobrý, strana ve dvojích volbách do zemských parlamentů dosáhla zhruba 2%, což bylo citelně pod očekáváními. Partaj je v situaci, kterou Novotný vidí takto: „(…) příliš roztříštěná, neorganizovaná, rozhádaná, iritovaná a programově nezajímavá na to, aby byla vnímána jako reálná alternativa pro širší vrstvy obyvatel.“44 Ještě v roce 2012 se počítalo (po úspěchu berlínských Pirátů) s dvojcifernými výsledky, mluvilo se o straně, která bude novým fenoménem, v průzkumech veřejného mínění dokonce partaj předběhla zelené.45 Hlavním problémem jsou vnitrostranické problémy (nejen) v Severním Porýní-Vestfálsku, kde kvůli vnitrostranickým sporům vystupují poslanci ze Strany.46 Největší skandál německých Pirátů vyvolala Julie Schrammová, ta označila duševní vlastnictví za odporné,
37 http://de.wikipedia.org/wiki/Piratenpartei_Deutschland [citováno 2014-03-21] 38 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 39 http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-pirati-v-nemecku-a-u-nas-doq- /p_politika.aspx?c=A120605_093704_p_politika_wag [citováno 2014-03-27] 40 NOVOTNÝ, Lukáš: Piráti v Berlíně. Recesisté slaví úspěch, ale nikdo neví, co od nich čekat, in: Mezinárodní politika 11, 2011. 41 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 42 http://www.bild.de/politik/inland/piratenpartei/warum-sind-die-piraten-wieder-uncool-25917374.bild.html [citováno 2014-03-27] 43 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 44 Tamtéž. 45https://www.euroskop.cz/46/20594/clanek/nemecti-pirati-predbehli-v-pruzkumech-zelene/ [citováno 2014-03- 27] 46 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 8
tento názor ovšem změnila ve chvíli, kdy se její kniha Klick mich. Bekenntnisse einer Internet-Exhibitionistin (Klikni na mě. Vyznání internetové exhibicionistky) začala volně šířit po internetu.47 Za to si vysloužila kritiku i z řad České pirátské strany, kdy se proti jejímu chování ohradil tehdejší místopředseda strany Mikuláš Ferjenčík ve svém článku na webu Piratskenoviny.cz Ostuda německých Pirátů – pokrytectví Julie Schramm.48 Vnitrostranické problémy pak mají i v Berlíně, kde je kritizován tamější šéf strany Christopher Lauer. Strana je v současné době pro širší veřejnost nedůvěryhodná a nedokáže se správně prezentovat.49 Předchůdce Lauera Gerhard Anger přivedl německé piráty k prvnímu úspěchu (tedy zasednutí v křeslech berlínského parlamentu), ovšem nedlouho poté řekl, že: „Kvůli výsledkům naší frakce v Berlíně jsem natolik zbaven iluzí, zasažen a zklamán, že už ani sám před sebou nemohu obhájit skutečnost, že jsem osobně vedl předvolební boj“50 hlavní problém viděl v nedodržení některých programových bodů, což považoval za lhaní voličům.51 V posledních volbách do spolkového sněmu nedokázali Piráti využít téma amerických odposlechů, německá veřejnost tehdy těmto tématům věnovala mnoho pozornosti. Partaj se ale tohoto tématu nechytila a nevyužila ho pro svou volební propagaci,52 ač se jedná o bytostně pirátské téma. V německé spolkové republice Bavorsko proběhly tento rok komunální volby a Piratenpartei „slaví úspěch“: Do zastupitelstev se nakonec dostalo deset pirátských zástupců, němečtí Piráti to ale za úspěch nepokládají.53
1.3. Česká Pirátská strana
Česká verze Pirátské strany se začala formovat až v roce 2009, konkrétně devátého dubna kolem desáté hodiny dopolední zveřejnil Jiří Kadeřávek veřejnou výzvu k založení České pirátské strany a zároveň se stal prvním členem jejího přípravného výboru. Zajímavé je, že tato výzva zveřejněná na abclinuxu.cz má dodnes od uživatelů bezvýhradně kladné hodnocení.54 Přípravný výbor využil webové stránky Ceskastranapiratska.cz (později byly
47 http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/poucny-pribeh-nemeckych-piratu-srazka-s-realitou [citováno 2014-03-27] 48 http://piratskenoviny.cz/?c_id=697343 [citováno 2014-03-27] 49 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 50 http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/poucny-pribeh-nemeckych-piratu-srazka-s-realitou [citováno 2014-03-27] 51 http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/poucny-pribeh-nemeckych-piratu-srazka-s-realitou [citováno 2014-03-27] 52 NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. 53 http://piratetimes.net/the-bavarian-pirate-party-win-seats-in-local-elections/ [citováno 2014-03-27] 54 http://www.abclinuxu.cz/blog/BoodOk/2009/4/petice-pod-vznik-ceska-piratske-strany [citováno 2014-03-04] 9 změněny na ceskapiratskastrana.cz, v dnešní době stačí zadat pirati.cz). Během několika dní pak přípravný výbor sesbíral více než tisíc podpisů, to umožnilo registraci nové politické strany na Ministerstvu vnitra ČR.55 V červnu roku 2009 proběhlo ustanovující zasedání v Průhonicích, na kterém si strana zvolila své historicky první předsednictvo. Zajímavostí je, že v době ustanovení byl dostatečný počet členů (minimálně tři) pro založení krajských organizací strany jen pro čtyři kraje (Moravskoslezský, Královehradecký, Pardubický a společný pro Středočeský kraj a Prahu). Sjezdu se zúčastnilo 28 členů s hlasovacím právem.56 Prvním předsedou byl zvolen Kamil Horký,57 který se ale neukázal jako příliš vhodný lídr strany, jak doložil nepříliš povedený rozhovor s Barborou Tachecí.58 Audiovizuální záznam tohoto rozhovoru již bohužel není přístupný. Horký v tomto rozhovoru nebyl přesvědčivý, a jak napsala sama novinářka: „Nedovedu si ho představit, jak stojí za parlamentním pultíkem a přesvědčuje kolegy o své pravdě.“59 Tento předseda poté ve svém křesle nevydržel ani do konce roku. V říjnu byl nahrazen současným předsedou Ivanem Bartošem a stal se prvním místopředsedou strany, tím byl do dubna příštího roku, kdy mu zaniklo členství z důvodu nezaplacení členského příspěvku. Důvodem ukončení aktivit ve straně bylo rozhodnutí strany nezabývat se jeho návrhem liberálního manifestu.60 Tento manifest byl vystavěn na klasickém liberálním pojetí státu a odvolával se na ideály Adama Smithe, aniž by byl přímo jmenován, viz: „Podle filosofů a ekonomů, kteří tenhle směr vymysleli, by se stát měl starat jen o: 1.zahraniční politiku 2.obranu proti vnějším nepřátelům 3.definice a vymáhání práva (parlament, policie a soudy). Vše ostatní by mělo být v soukromých rukách, debaty o nějaké imaginární bezpečnosti strategických věcí jsou k ničemu, když to nakonec stejně skončí na stole úplatnému úředníčkovi.“61 Nástin tohoto dokumentu pak odpovídá především Anglické klasické politické ekonomii, včetně silného odporu k státním intervencím, které jsou považovány za zhoubné a kontraproduktivní.62 Kamil Horký zde liberalismus chápe v pojetí, jež je blízké zejména Velké Británii, kde je liberalismus v politickém chápání spojen s laissez-faire,63 jedná se o individualistické pojetí liberalismu.64
55 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-04] 56 http://www.pirati.cz/cf/1_2009 [citováno 2014-03-04] 57 http://www.lupa.cz/tiskove-zpravy/ceska-piratska-strana-zvolila-vedeni/ [citováno 2014-03-04] 58 http://zpravy.idnes.cz/video-stahnout-film-z-internetu-neni-kradez-mini-sef-ceske-piratske-strany-1uw- /domaci.aspx?c=A090826_074402_domaci_lpo [citováno 2014-03-04] 59 http://zpravy.idnes.cz/video-stahnout-film-z-internetu-neni-kradez-mini-sef-ceske-piratske-strany-1uw- /domaci.aspx?c=A090826_074402_domaci_lpo [citováno 2014-03-04] 60 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32485 [citováno 2014-03-05] 61 https://forum.pirati.cz/republikove-predsednictvo-f61/manifest-t2808.html [citováno 2014-03-05] 62 BOAZ, David: Liberalismus v teorii a politice, Praha, 2002, s 157-205. 63 CABADA, Ladislav, KUBÁT, Michal: Úvod do studia politické vědy, Plzeň, 2004, s 136-137. 64 Tamtéž, s 140. 10
Velmi zajímavým, pro Pirátskou stranu i přízračným, je jeho další osud. Od března roku 2012 je totiž členem Strany svobodných občanů.65 Z ideologického hlediska se ze strany Kamila Horkého jednalo o logický krok, Strana svobodných občanů se řadí k této ideologické doktríně. Rozdíl ve vnímání pirátství je rozebrán v druhé kapitole, která se zabývá ideologickým rámcem, ten ukáže, že v českém prostředí klasicky liberální pojetí nezískalo dostatečnou podporu uvnitř strany. Mimo dalších pak byli jako místopředsedové zvoleni i zakladatel strany Jiří Kadeřávek a Ondřej Profant, oba ve straně působí dodnes. Jiří Kadeřávek je tvůrcem části programových cílů strany. Ve straně vystřídal několik funkcí jako předseda odborů strany.66 Zde podotknu, že Pirátská strana je rozdělena podle Montesquieho na moc zákonodárnou (tomu odpovídá Celostátní fórum, které se každoročně schází a je nejvyšším orgánem strany) soudní (kontrolní a rozhodčí komise) a výkonnou (jednotlivá předsednictva),67 odbory strany pak spadají do moci výkonné a jsou podřízeny předsednictvu strany.68 Kadeřávek je v současnosti členem Republikového výboru strany, který má odpovídat moci zákonodárné. Povoláním je programátor, zaměřuje se na implementaci open-source69 technologií.70 Ondřej Profant vystupoval jako mluvčí přípravného výboru strany. V současné době je předsedou krajského sdružení v Praze a také se stará o jeden z programových bodů strany – svoboda informací,71 tedy o čistě pirátské téma, které tvoří ideový základ. Mladá strana se poté začala orientovat na předčasné volby, které měly proběhnout v roce 2009. Z tohoto důvodu proběhlo první zasedání Republikového výboru v Týništi nad Orlicí.72 Republikový výbor zejména rozhoduje o členských příspěvcích, schvaluje rozpočtová pravidla a pravidla hospodaření, ukládá úkoly republikovému předsednictvu, projednává a schvaluje program a stanovuje pravidla pro kandidátky.73 Zde byl schválen první volební program strany, který se orientoval na čtyři základní body: Občanská práva a
65 https://www.svobodni.cz/Files/CV/1f1ea19e-8c6c-408c-99ac-7430daa06b45.pdf [citováno 2014-03-04] 66 http://www.pirati.cz/lide/jiri_kaderavek [citováno 2014-03-04] 67 MONTESQUIEU Charles de: O Duchu zákonů, Praha, 2010, s. 180 - 193. 68 http://www.pirati.cz/rules/organizace [citováno 2014-03-04] 69 Česky „otevřený software“ jedná se o počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat (na rozdíl od proprietárního software). 70 http://www.pirati.cz/lide/jiri_kaderavek [citováno 2014-03-04] 71 http://www.pirati.cz/lide/ondrej_profant [citováno 2014-03-04] 72 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-04] 73 http://www.pirati.cz/rv/start [citováno 2014-03-04] 11 svobody, Otevřený stát, Kontrola občanů nad politiky a Místo monopolu - tvořit spolu. Tento program byl pak přenesen do regulérních voleb v následujícím roce.74 Poslední sjezd konaný v roce 2009 bylo zasedání Celostátního fóra v Albrechticích. Celostátní fórum je nejvyšším orgánem strany a podle možností se ho účastní každý člen strany. Ve výlučné působnosti volí a odvolává republikové předsednictvo, volené členy republikového výboru, členy komisí a vedoucí odborů, zřizuje a ruší komise a odbory a schvaluje změny stanov, projednává a schvaluje výroční zprávu předsedy strany, výroční finanční zprávu, mimořádně přezkoumává pravomocné rozhodnutí jiného orgánu strany.75 Tento sjezd sami Piráti označili za jakýsi zvrat, kdy byl údajně nečekaně novým předsedou zvolen Ivan Bartoš, který nahradil prvního předsedu Kamila Horkého. Z původního složení předsednictva zůstali právě jen Bartoš s Horkým. Zvolení Bartoše i dnes považují Piráti za překvapivé, většina členů prý neočekávala, že Kamil Horký bude mít protikandidáta. Sám Ivan Bartoš se údajně rozhodl kandidovat až těsně před volbou.76 (Ve skutečnosti lze ovšem hovořit více méně o puči). Jiní ovšem mluví o tom, že Horký nebyl dostatečně reprezentativní, jak ukázal rozhovor s Barborou Tachecí, což byl hlavní důvod jeho výměny.77 Křídlo strany, které se blížilo ekonomickému liberalismu, nezískalo nikdy dostatečné postavení a nakonec stranu opustilo, jedná se například i o bývalého místopředsedu Tomáše Zdražila, který byl stranicky blízký právě Kamilu Horkému.78 Dále byly schváleny stanovy strany a předpisy pro zřízení komisí a odborů strany. Na sjezdu byla podpořena mládežnická organizace Černá perla, která vydává Pirátské noviny. V době sjezdu měla strana 119 členů.79 Na tomto sjezdu Piráti nastoupili cestu k dnešnímu směru politiky a náhledu na pirátství. Druhý rok byl pro hnutí velmi důležitý, jednalo se i o rok volební. V dubnu 2010 vznikla v Bruselu Pirátská Internacionála (PPI), mezinárodní organizace Pirátských stran. Mezinárodní spolupráci se věnuji v sedmé kapitole, zde jen poznamenám, že do předsednictva internacionály byl zvolen i český zástupce Jakub Michálek,80 který ve straně zastává po většinu její existence vysoké posty a je také stranickým právníkem.
74 http://www.pirati.cz/volby2010/komplet [citováno 2014-03-04] 75 http://www.pirati.cz/cf/start [citováno 2014-03-05] 76 Rozhovor s Ondřejem PROFANTEM, předsedou Pražské organizace strany, internetová konverzace 5.03.2014. 77 Rozhovor s Mikulášem FERJENČÍKEM, bývalým místopředsedou strany, internetová konverzace 5.03.2014. 78 Telefonický Rozhovor s Mikulášem FERJENČÍKEM, bývalým místopředsedou strany, 9.3.2014. 79 http://www.pirati.cz/cf/2_2009 [citováno 2014-03-05] 80 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/do-predsednictva-nove-zalozene-piratske-internacionaly-byl-zvolen-cech [citováno 2014-03-06] 12
V květnu 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. Volební program, se kterým se Piráti pokusili oslovit voliče, byl jen rozšířeným programem připraveným pro neuskutečněné předčasné volby. Česká pirátská strana v nich získala 42 323 hlasů, což činilo 0,8% odevzdaných hlasů, to znamenalo šesté neparlamentní místo. Zajímavé je umístění mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (1,14%) a Stranou svobodných občanů (0,74%).81 Strana tak nezískala nárok na státní příspěvky. Vyslán byl i kandidát do Senátu Parlamentu České republiky, za stranu kandidoval bez stranické příslušnosti šéfredaktor časopisu 21. století Pavel Přeučil na Praze 11, získal přes tisíc hlasů v prvním kole, což znamenalo 2,77% všech voličů v tomto kole volby.82 Jelikož volební období předsednictva končí nejdéle tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,83 konalo se zasedání Celostátního fóra v Brně. Ke dni svolání měla strana 161 členů. Sjezd proběhl 28. srpna, jediným kandidátem na předsedu strany byl Ivan Bartoš, jenž byl téměř jednomyslně zvolen. Prvním místopředsedou byl ve dvoukolové volbě zvolen Adam Šoukal, druhým místopředsedou se stal Mikuláš Ferjenčík, který zvítězil již v prvním kole a byl zatím nejdéle sloužícím místopředsedou strany. Na zbylých dvou místopředsednických postech se posadili Ivo Vašíček (ve straně se zabývá ekonomickými částmi programu) a Ingrid Romancová (její působení ve straně bylo krátké, jedná se o antirasistickou aktivistku).84 Do podzimních komunálních voleb pak strana kandidovala jak samostatně tak v koalicích, získala celkem tři zastupitele, dva ve Štěpánkovicích ve Slezsku (kandidátku vedl člen strany, zbytek kandidátky byl nestranický, do zastupitelstva byli zvoleni nestraníci)85 a jednoho v Houstni v Plzeňském kraji (jednalo se ovšem o kandidátku BPP). Všechny tři zastupitele tedy strana získala na samostatných kandidátkách. Samostatné kandidátky byly postaveny v dva a dvaceti městech (vč. krajských měst - Ústí nad Labem, Plzeň, Brno a Ostrava). Ve společných kandidátkách se jednalo o široké koalice (Praha 3 a 4) a koalice dvou stran (nejčastěji Zelení, ale i Svobodní a Lidovci; jde hlavně o Prahu, ale i o České Budějovice), či tří stran (koalice lidovců, suverenity a pirátů).86 Ve Středočeském kraji nebyla
81 http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps2?xjazyk=CZ [citováno 2014-03-06] 82 http://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=20101015&xobvod=19&xv=1&xt=2 [citováno 2014- 03-17] 83 http://www.pirati.cz/rules/st#cl_6_obecne_zasady [citováno 2014-03-17] 84 http://www.pirati.cz/cf/8_2010 [citováno 2014-03-17] 85 http://volby.cz/pls/kv2010/kv111111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=8105&xobec=510483&xobecnaz= %B9t%ECp%E1nkovice&xstrana=720&xstat=0&xvyber=0 [citováno 2014-03-21] 86 http://www.piratske-noviny.cz/art/32627/ [citováno 2014-03-17] 13 postavena ani jedna kandidátka,87 stejně jako v Olomouckém88 a Karlovarském kraji.89 Více ke spolupráci s dalšími politickými subjekty v šesté kapitole. V roce 2010 unikl utajovaný návrh připravované novely autorského zákona,90 proti kterému se strana vyhranila (viz pátá kapitola).91 Česká pirátská strana také uspořádala mezinárodní konferenci pro zlepšení spolupráce s ostatními Pirátskými stranami. Na konferenci se objevila i europoslankyně Amelia Andersdotter (viz sedmá kapitola).92 Strana spustila projekt PirateLeaks.cz (viz pátá kapitola). Rok 2011 byl nevolebním rokem, s výjimkou mimořádných doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky, po zesnulém senátorovi Jiřím Dienstbierovi (ČSSD) na Kladensku. Do nich vyslala strana svého tehdejšího místopředsedu Ivo Vašíčka. Získal přes dvě stě hlasů voličů, což znamenalo 0,75% všech voličů v prvním kole.93 Ještě před těmito volbami proběhlo zasedání Celostátního fóra v Křižanově. Strana změnila svou zkratku z ČPS na Piráti (po německém vzoru), ovšem nebyla přijata změna názvu z České pirátské strany na Pirátskou stranu (kvůli potřebě 3/5 většiny; opět po německém vzoru). Přitvrdila se rétorika ohledně autorských práv, která začala být striktně označována jako kopírovací monopol.94 V době svolání Celostátního fóra měla strana 166 členů (tedy o pouhých pět více, než v předchozím roce).95 Poprvé proběhl hudební festival strany VyOsení (viz pátá kapitola) a čeští Piráti podpořili lidskými zdroji volební kampaň Pirátské strany v Německu (viz sedmá kapitola). Rok 2012 začal z hlediska pirátského hnutí bouřlivými mezinárodními protesty proti mezinárodní dohodě ACTA (viz pátá kapitola). Proběhlo zasedání Celostátního fóra, stejně jako každý rok, v době svolání sjezdu měla strana již 210 členů.96 Jednalo se o zasedání volební, pozici předsedy obhájil Ivan Bartoš, stejně tak místopředsednický post udržel Mikuláš Ferjenčík. Nově v předsednictvu strany usedl Jakub Michálek, stranický právník, a Lenka Matoušková (nyní Wagnerová), která se ve straně zabývá programovými body týkajících se vzdělávání.97
87 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/sck [citováno 2014-03-21] 88 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/olk [citováno 2014-03-21] 89 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/kvk [citováno 2014-03-21] 90 http://www.pirati.cz/cf/8_2010 [citováno 2014-03-06] 91 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/osa-dilia-pripravily-zhoubnou-novelu-autorskeho-zakona [citováno 2014- 03-06] 92 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-07] 93 http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20110318&xobvod=30t [citováno 2014-03-17] 94 http://www.pirati.cz/cf/5_2011 [citováno 2014-03-17] 95 http://www.pirati.cz/rp/4_2011 [citováno 2014-03-17] 96 https://forum.pirati.cz/post143865.html#p143865 [citováno 2014-03-17] 97 http://www.pirati.cz/cf/13_2012 [citováno 2014-03-17] 14
Poslední jmenovaná pak kandidovala do Senátu Parlamentu České republiky v okrese Benešov, kde získala přes patnáct set hlasů, což se rovnalo 4,1% hlasů všech voličů v prvním kole. Druhým straníkem, který za Piráty kandidoval v těchto senátních volbách, byl Patrik Doležal, tehdejší vedoucí personálního odboru. Voliče se pokusil zaujmout v Brně-městě, získal více než osm set hlasů, tedy 3,09% hlasů všech voličů v prvním kole.98 Strana nominovala i nestraníka Libora Michálka za koalici stran (Piráti, lidovci a Zelení), kterého veřejnost poznala díky aféře týkající se Státního fondu životního prostředí v roce 2010. Následná kauza pak vyústila ve výměnu ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS). Michálek v senátních volbách uspěl (v druhém kole získal téměř tři čtvrtiny platných hlasů), obsadil tak místo po političce ODS Daniele Filipiové. Navrhovatelem byla pouze Pirátská strana, která tak poprvé v historii dosáhla na státní podporu, o kterou se nemusela s ostatními stranami dělit.99 Souběžně se senátními volbami se konaly i volby do zastupitelstev krajů, kde dosáhli Piráti průměrného výsledku 2,19%.100 Zastoupení nezískali v žádném kraji, ve Středočeském kraji dosáhli nejlepšího výsledku (3,03%), nejhoršího výsledku poté na Zlínsku (1,41%) podobně slabé výsledky byly na Vysočině (1,59%), v Jihočeském (1,79%), Pardubickém (1,84%), Ústeckém (1,88%) a Královehradeckém kraji (1,9%). Poměrně slušných výsledků dosáhli Piráti v Karlovarském (2,44%), Jihomoravském (2,49%) a Plzeňském kraji (2,68%). Kolem průměru se podpora voličů držela v Libereckém (2,22%), Olomouckém (2,11%) a Moravskoslezském kraji (2,17%).101 Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výsledkem je téměř dvojnásobný. Faktem je, že některé krajské organizace mohly přijít o voliče díky regionálním uskupením jako například Severočeši.cz či Jihočeši2012. Kompletní kandidátní listiny jsou přístupné na webu Pirátské strany.102 Do voleb šly strany s částí jednotného programu, jehož hlavní body byly – Zprůhlednění financování, Efektivní hospodaření, Vyrovnané rozpočty, Zapojení občanů do rozhodování, Otevřené jednání s občany, Zlepšení přístupu k informacím, Aktivní podporou občanských iniciativ, Kvalitu veřejných služeb (zj. rovný přístup k veřejným službám a odpor vůči nadměrnému sledování), Rozumné budování infrastruktury (a jejího případného rušení), Zlepšení dopravní obslužnosti, Rozvoj cestovního ruchu, Prosazení moderních technologií, Usnadnění styku s úřady, Osvobození software a formátů (tj. co
98 http://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xobvod=59&xv=1&xt=2 [citováno 2014- 03-18] 99 http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xobvod=26 [citováno 2014-03-17] 100 http://volby.idnes.cz/kraje-2012.aspx [citováno 2014-03-18] 101 http://volby.cz/pls/kz2012/kz21?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xkraj=1 [citováno 2014-03-18] 102 http://www.pirati.cz/volby2012/start [citováno 2014-03-18] 15 největší možný přechod na open-sorce technologie), Co největší rozšíření veřejného internetu, Investice do školství a kultury, Usnadnění celoživotního vzdělávání, Podpora kultury a sportu, Kvalitní zdravotní a sociální služby, Vyřešení problému financování zdravotnictví, Zajištění osobního přístupu v sociálních službách, Zlepšení pracovních příležitostí, Ochrana životního prostředí, Odstranění ekologických zátěží, Inovativní energetika a Ekologický rozvoj měst i krajin.103 Jedná se sice o program pro volby krajské, nicméně ukazuje jak se za dva (respektive tři) roky rozvinulo množství témat, kterými se strana zabývá, rozšíření programových aktivit je několikanásobné. Posledním celým rokem, který je v této kapitole zmapován, je rok 2013. Z počátku roku započala kampaň proti Ochrannému svazu autorskému (OSA),104 blíže v páté kapitole. Část agendy vůči OSA řešilo i zasedání Republikového výboru v Brně. Výbor také schválil změnu v rozpočtových pravidlech – peníze získané ze státních příspěvků nesmí být využity na reklamu105 (toto rozhodnutí ovšem po posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Republikový výbor zrušil, proti čemuž se zvedl ve straně odpor a v současné době probíhá na toto téma členské hlasování). Poprvé také proběhl Festival svobodných filmů (viz kapitola pět), byla vyslána skupina čtyř členů na pomoc Chorvatské pirátské straně a opětovně německým Pirátům. V létě rezignoval z osobních důvodů na post předsedy strany Ivan Bartoš,106 kvůli předčasným volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky však nakonec na Celostátním fóru v Plzni opět úspěšně kandidoval na předsedu strany.107 V následujících volbách Piráti získali přes sto třicet dva tisíc hlasů, to znamenalo 2,66%. Nově získala Pirátská strana roli druhé největší neparlamentní strany, před Piráty se umístila jen Strana zelených (3,19%), za nimi poté Strana svobodných občanů (2,46%). Oproti krajským volbám se podpora v nejslabších regionech zvedla, nicméně pořád byla oproti zbytku republiky podprůměrná, nyní ale zaznamenali slabší výsledky i dříve nadprůměrné kraje - Jihomoravský (2,45%), Olomoucký (2,21%) a Moravskoslezský (2,34), ve kterém byli Svobodní úspěšnější (2,59%). V Plzeňském kraji strana opět získala silné postavení (3,19%), zvedla se podpora v Libereckém kraji (3,31%) a nejsilnější byla strana v Praze (3,73%), i když i tam byla
103 http://www.pirati.cz/volby2012/program [citováno 2014-03-18] 104 http://www.pirati.cz/rv/5_2013 [citováno 2014-03-18] 105 http://www.pirati.cz/rv/5_2013 [citováno 2014-03-18] 106 http://www.pirati.cz/stanoviska/ivan_bartos_rezignoval_na_pozici_predsedy_piratu [citováno 2014-03-18] 107 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-18] 16 překonána Svobodnými (3,73%), a zajímavé je, že zde dosáhla lepšího výsledku než Úsvit.108 Volební program byl podobný společnému programu pro krajské volby z předchozího roku, nově se objevilo Omezení moci exekutorů, Ochrana veřejného prostoru (zpřístupnění veřejných prostorů pro kreativní činnosti, úprava shromažďovacího zákona, omezení agresivních reklam), Omezení výsad politiků, opět se objevil bod Přímé demokracie (logicky nemohl být v plné podobě v programu pro krajské volby), Snížení byrokracie a bod proti výsadám organizací pomáhajících vymáhat autorské právo (tento bod opět nemohl být z logických důvodů v krajském volebním programu), Zrychlení soudů a Podpora růstu podnikání.109 V lednu roku 2014 proběhly doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky na Zlínsku. Do nich Piráti vyslali kandidáta, pokusili se opět uspět s nestraníkem, který se stejně jako Libor Michálek zabýval úniky financí z veřejných institucí. Jednalo se o Luďka Maďeru,110 jehož kauzy nebyly, na rozdíl od Michálkových, veřejnosti známé. Maďěra získal necelá čtyři sta hlasů, tedy 1,56% všech odevzdaných hlasů.111 Dle stanov bylo po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky svoláno Celostátní fórum, které se sešlo až v tomto roce v Pardubicích. V té době měli piráti 340 členů,112 k dnešnímu dni (tj. 18. 3. 2014) má strana 358 členů.113 Ivan Bartoš obhájil post předsedy strany, post místopředsedkyně poté obhájila Lenka Wagnerová (dříve Matoušková), nově v předsednictvu zasedli Michal Havránek, lídr parlamentní kandidátky Ústeckého kraje, Janka Michailidu, která přešla z místopředsednického postu v pražské organizaci, a dlouholetý člen strany Tomáš Vymazal.114
108 http://volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ [citováno 2014-03-18] 109 http://www.pirati.cz/volby2013/program [citováno 2014-03-18] 110 http://www.pirati.cz/lide/ludek_madera [citováno 2014-03-19] 111 http://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=20140110&xobvod=80&xv=1&xt=2 [citováno 2014- 03-19] 112 https://forum.pirati.cz/celostatni-forum-g47.html [citováno 2014-03-18] 113 https://forum.pirati.cz/celostatni-forum-g47.html [citováno 2014-02-01] 114 http://www.pirati.cz/lide/start [citováno 2014-03-18] 17
2. IDEOLOGICKÝ RÁMEC
Základ požadavků Pirátských stran po celém světě tvoří oblast ochrany soukromí a osobních údajů jednotlivce (před dohledem a kontrolou státu), změně autorského a patentového práva a svobodě využívání internetu. Některé Pirátské strany přidaly další programové body, například otevřenost ekonomiky, bezplatné školství či boj proti byrokracii. Pirátské strany odmítají sledování jednotlivce, které omezuje jeho individuální práv na ochranu soukromí. Stahování či kopírování dat z internetu pro nekomerční účely má být legální, nejde tedy o úplně zrušení autorských práv, ale jejich zásadní reformu. Autorské zákony by měly odrážet zájmy jak tvůrců, tak společnosti, naopak patenty mají být zrušeny úplně. Piráti odmítají dělení na pravolevé škále, čemuž odpovídá například i voličská základna Pirátské strany ve Švédku, která má největší rozptyl voličů co se týče pravolevé škály.115 Pirátské partaje jde v zásadě rozdělit dle tří možností stranického typu. První dělení je dle genetického hlediska (reflexe okolností vzniku). Zde se profiluje na ose jedinec-stát (ochrana jednotlivce před nadměrnými zásahy ze strany státu), tedy nejblíže k liberalismu. Druhé hledisko zohledňuje nadnárodní federace (mezistranické mezinárodní vazby), podle toho se Pirátská strana dá zařadit i k Zeleným – švédští europoslanci jsou v klubu Zelených, i když v rámci této skupiny mají nezávislý status. Nicméně členství v této europoslanecké skupině není dáno tématy Zelených, ale liberálními postoji.116 V dnešní době ovšem mají Piráti svoji nadnárodní federaci – Pirate party international (PPI), v nedávné době vznikla i Evropská pirátská strana (PP-EU). Třetí dělení se odvíjí od prosazované politiky stran, viz níže. V této části budou zmiňovány termíny liberalismus a jeho odnože, tedy klasický a sociální liberalismus, proto je potřeba tyto termíny popsat a vymezit. Liberalismus: Toto slovo pocházející z latiny se od 14. století běžně užívá, zprvu označovalo příslušníky svobodné třídy, nebo cosi, co bylo zdarma. Postupem času toto slovo nabylo nového významu, výraz se začal používat pro označení svobodné myšlenky nebo svobodných názorů. Význam liberalismu na politickém poli je znám z počátku 19. století. Ideje v tomto směru politického myšlení byly založeny na jednotlivci a na přání vybudovat
115 ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting? in: Politoval studies, 2011. 116 BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011, s 22. 18
svobodomyslnou společnost, kde každý může uplatnit své postoje a zájmy.117 Je zřejmé, že liberální politika, která se postavila proti absolutismu, stála na podpoře nově vzniklého průmyslu a snažila se o zrovnoprávnění všech lidí. Rozkvět liberální politiky zastavila první světová válka, z jejíhož propuknutí byli viněni liberální politici.118 S liberalismem je úzce spjat individualismus, tedy názor, který dává větší důraz na jedince jako takového, než na celou společnost, jako je tomu u socialistů. U klasických liberálů to byl spíše egoistický individualismus, v němž by měli lidé hledět spíše na sebe, v sociálním (moderním) pojetí je individualismus zaměřen spíše na osobní rozvoj a prosperitu člověka.119 Spolu s individualismem je spojena touha po svobodě. Pro liberály je svoboda člověka nejvyšší hodnotou, pro klasické liberály je nutným a základním právem. Svoboda je brána jako jediné vhodné prostředí pro rozvoj člověka, uvědomují si však, že svoboda nemůže existovat bez omezení.120
2.1. Výchozí ideologický rámec – Švédský
Česká pirátská strana při svém vzniku navazovala na Švédskou Pirátskou stranu a její program (v roce 2009 byla dostupná verze švédského programu 3.2.).121 Tehdejší program122 obsahoval čtyři hlavní témata: Demokracie, Občanská práva a osobní svobody, Osvoboďte naši kulturu a Patenty a soukromé monopoly ubližují společnosti. Všechna tato témata se více či méně týkají patentového a autorského práva a svobody internetu, zaměření mimo ně pak Švédská pirátská strana odmítla. Větší okruh programu švédští Piráti odmítli, aby byli silní, jednotní a netříštili síly. Hlavním cílem je změnit globální legislativu tak, aby reflektovala „informační společnost“, nejdůležitější požadavek spočívá ve větším respektování práva občanů na soukromí, stejně tak jako na reformy v patentovém a autorském právu (patenty se mají úplně zrušit). To se dále rozvíjí – automatické sledování občanů je v pirátském vnímání presumpcí viny, což odporuje právnímu státu. Autorské právo v době svého vzniku mělo vést ke kulturnímu růstu, podle švédských Pirátů dnes ovšem vede k opaku. Patenty jsou nazývány monopoly (tuto rétoriku Česká
117 HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha 1994, s 43. 118 VON MISES, Ludwig: Liberalismus, Praha 1998, s 13. 119 HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha: 1994, s 46. 120 Tamtéž, s 55-62. 121 BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin?, Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, s 36. 122 Využit překlad z: BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin?, Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, s 36-38. 19
pirátská strana plně přebrala), které jsou legální a jen zvyšují cenu každého zboží, aniž by držitelé patentů měli morální právo na tento druh zisku. Patentové právo je v současné podobně nástrojem velkých firem, které s jeho pomocí mohou ničit svou menší konkurenci. Tudíž je potřeba rozvoje alternativních licencí, které podpoří nekomerční distribuci děl. Klasický copyright by měl trvat maximálně pět let. Názor na patenty je pak analogický, objevuje se kritika zejména patentů na počítačové algoritmy a farmaceutické patenty, patenty celkově by měly být zrušeny. Soukromí a právo na něj je zaručeno švédskou ústavou, proto by nemělo být porušováno ani skrze protiteroristické zákony. Sledování je přípustné pouze při důvodném podezření. Požadováno je rozšíření listovního tajemství na elektronickou komunikaci (SMS, e-mail, komunikace na sociálních sítích a podobně). Přístup k dokumentům vlády má mít každý. V programu je vyjádření k členství v Evropské unii - otázku členství strana akceptuje, když už je Švédko v Unii, mělo by udělat vše pro její co největší demokratizaci. V závěru programu je deklarováno, že svých cílů chtějí Piráti dosáhnout parlamentní cestou. Strana si tedy uvědomila svůj reálný potencionál – chce být jazýčkem na vahách, který bude rozhodovat.123 Švédská pirátská strana se rozhodla držet jen původních témat přímo spojených s prvotními impulzy, které vedly k jejímu založení. Jedná se tedy o profilaci, která se blíží klasickému liberalismu. Naprostá a neregulovaná volnost internetu může být analogií k nesvázanému a nekontrolovanému trhu. Tento program přitahuje i sociálně liberální proudy, které ovšem nebudou spokojené s úzkou profilací a pokusí se program rozšířit. Tak se to stalo v Německé a České pirátské straně.
2.2. Německý rozvoj programu směrem k sociálně liberálnímu pojetí
Němci na vznik nového hnutí navázaly ještě téhož roku. Tato práce je primárně zaměřena na Českou pirátskou stranu, proto v této části zmíním jen dva německé dokumenty, které sami čeští Piráti považují za důležité pro svůj vlastní ideologický vývoj. Jedná se o Programové zásady (GRUNDSATZPROGRAMM),124 schválené na ustanovujícím
123 Výtah z přeloženého programu v: BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin?, Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, s 36-38. 124 http://www.pirati.cz/zo/docs/parteiprogramm [citováno 2014-03-25] 20 shromáždění v září 2006, důležité je zejména rozšíření o kapitolu vzdělávání ze spolkového sjezdu v roce 2009. Druhým dokumentem jsou poté Bochumská stanoviska125 z konce roku 2012. Programové zásady126 jsou podobné těm Švédským, nicméně z hlediska kulturní blízkosti českých a německých Pirátů věnuji německému dokumentu větší prostor. Také přiblížím důvody těchto požadavků. Preambule se zabývá velmi rychlým postupem digitální revoluce, jejíž důsledky dopadají na lidskou důstojnost a svobodu. Společenské názory, stejně jako zákonodárství, jsou pod jejím tlakem přetíženy, což přímo ovlivňuje snížené možnosti utvářet demokratický proces. Globalizace lidského vědění a kultury způsobená digitalizací je výzvou pro právní, hospodářské a sociální poměry. Strach z terorismu vede k víře, že nejvyšším dobrem je státní bezpečnost namísto svobody, tato pak víra vede k posilování globální vlády a „policejní společnosti“. Informační sebeurčení, svobodný přístup k vědění a respekt k soukromí jsou považovány za základ budoucí informační společnosti, s tím že pouze při dodržování jejích pravidel může vzniknout demokratický, sociálně spravedlivý (!) a na svobodě sebeurčení postavený řád. Pirátská strana Německa se tak považuje za součást celosvětového hnutí, které tento řád chce prosazovat. Partaj se chce soustředit na témata, která jsou vyjmenována v programu, protože jen v nich vidí možnost, jak tyto požadavky v budoucnosti prosadit. V závěru se strana odmítá zasadit do tradiční politické škály, protože věří, že výše vypsané hodnoty a úkoly jsou hodny zájmu všech, nehledě na klasické dělení (myšlena zejména pravo- levá škála). Jednotlivé programové body poté prakticky kopírují Švédský programový dokument, zde jen některé z nich více rozvedu. Autorské právo a nekomerční rozmnožování – reforma autorského práva je důležitá, protože bojuje proti omezování potencionálního rozvoje, duševní vlastnictví stojí přímo proti Piráty chtěné společnosti vědění a informací. Žádná omezení kopírování (např.: DRM)127 – omezení dostupnosti šíření autorských děl vytváří umělý nedostatek na základě čistě obchodních zájmů, což je amorální. Tato omezení pak budoucím generacím mohou znemožnit přístup k těmto dílům z technických důvodů. Volné kopírování a volné užití - kopírovatelnost digitálních děl nelze technicky omezit, naopak má být uznána všeobecná dostupnost a použitelnost děl. Nekomerční využívání děl nejde proti
125 http://www.pirati.cz/zo/docs/bochumska_stanoviska [citováno 2014-03-25] 126 http://www.pirati.cz/zo/docs/parteiprogramm [citováno 2014-03-25] 127 Digital Rights Management (DRM), což lze přeložit jako „Správa digitálních práv“ je soubor technických metod, které znemožňují legálně zakoupené duševní vlastnictví využívat určitým způsobem (tradičně ochrana před vypálením na CD/DVD, či podobně) 21 zájmu většiny autorů, má tedy být nejen legalizováno, ale má být přímo podporováno pro zlepšení přístupu k informacím, vědění a kultuře, což to je základ dalšího sociálního a ekonomického rozvoje lidské společnosti. Podpora kultury, tedy podpora vzniku nových děl, je zodpovědností, ke které se strana hlásí s ohledem na kulturní pestrost. Vyrovnání nároků autorů a společnosti – strana uznává osobní práva autorů na jejich díla v plném rozsahu, současná právní úprava ovšem nezajišťuje rovnováhu mezi zájmy autora a veřejným zájmem na přístupu k vědění a kultuře. Proto je potřeba vytvořit podmínky pro spravedlivé vracení děl do veřejného prostoru. Zrovnoprávnění software (viz předchozí podkapitola). Soukromí a ochrana osobních údajů mají zaručit lidskou důstojnost a svobodu. Německo v minulém století zažilo dvě diktatury, kterým chyběl respekt k jednotlivcům a znamenaly všudypřítomnou kontrolu, o to více je potřeba mít se před těmito trendy na pozoru. V současné době je policejní společnost technicky možná a slouží zájmům státním a hospodářským. Každý krok k této policejní společnosti lze odůvodnit, nicméně Evropané mají zkušenosti s tím, kam tato cesta vede. Tuto cestu Piráti odmítají a silně se proti ní vymezují. Soukromí a právo na jeho ochranu je základem každé demokratické společnosti, bez něho nelze uskutečnit svobodu myšlení a právo na osobní rozvoj. Sledování občanů, kteří nejsou z ničeho podezřelí, je nepřijatelné. Vláda musí plně respektovat presumpci nevinny. Jakékoliv předání osobních údajů ze strany státu soukromé sféře je naprosto nepřijatelné, ukládání dat z elektronické komunikace je nepřípustné a odporuje principům demokracie. Piráti odmítají plošné sledování pomocí kamer. Informační sebeurčení - musí být posílena práva jednotlivců na kontrolu užívání jejich osobních údajů. Každý občan musí mít možnost si bezplatně u provozovatelů centrálních databází prosadit korekci, znepřístupnění nebo vymazání dat o své osobě. Strana vyžaduje silnou regulaci biometrických metod. Patenty začaly při přechodu z industrializované společnosti k informační společnosti bránit inovaci. Patenty v oblasti genového výzkumu, biotechnologie či u software jsou největší přítěží. Jde o dosažení volného trhu bez patentových omezení, proto má být tento systém zásadně reformován, nebo nahrazen smysluplnějšími regulacemi (!), tyto změny pak nesmí bránit dalšímu vývoji. Rušení soukromých monopolů a otevřené trhy - postupné rušení kopírovacích monopolů (autorské právo a patenty) je politickým cílem strany. Jedná se o umělé omezení všeobecného blahobytu. Mezinárodní využívání patentů v současné době vede k jejich zneužívání, blokují se triviální znalosti, což někdy vede až k blokaci pokroku, především ve farmaceutickém průmyslu. Jedná se o plýtvání prostředky, které by mohly být využity smysluplněji. Patenty v informační společnosti - ekonomický prospěch společnosti
22
čím dál tím více závisí nejen na technickém pokroku, ale i na vědění, informacích a jejich přístupnosti. Současné patenty této přístupnosti brání. Jednoznačně se odmítají patenty na živočichy a geny, na obchodní nápady a software, protože brání rozvoji vědy, neboť bez důvodu privatizují veřejné statky. Vývoj středních a malých IT firem v Evropě ukázal, že patenty zapotřebí nejsou. Transparentnost státní správy - současná společnost a vědecký pokrok se vyznačují vysokým množstvím informací, které je čím dál tím lehčí propojovat, propojené informace se pak stávají věděním, které znamená moc. Zúžení okruhu lidí, kteří mají k informacím přístup, znamená vytvoření silných mocenských struktur, které ohrožují ty demokratické. Státní instituce se musí informačně otevřít a přiznat, že jsou druhem služeb, je nutné vytvořit jednoduchý a málo nákladný přístup k informacím. Pirátská strana požaduje transparentnost státní správy ve všech ohledech, každý občan má mít právo nahlédnout do všech materiálů státní správy s minimálními omezeními (ochrana osobních údajů, státní tajemství a podobně), která musí být jasně vymezena jen na úzký (a přesně specifikovaný) okruh informací. Strana chce zavést svobodný software (open-source). Otevřený přístup - ze státních financí jdou velké sumy na tvůrčí činnost, která je chráněna copyrightem, a protože se jedná o veřejné peníze, tak veřejnost má mít právo na neomezený přístup k takto vytvořeným dílům. Z toho plyne Otevřený přístup ve výzkumu – informace, které vědci zjistí za vládní peníze, jsou poté zveřejňovány v komerčních mediích, za což musí občan platit. „Zatímco daňový poplatník zaplatí náklady třikrát (příprava, recenzní řízení, koupě), celý zisk shrábnou soukromá nakladatelství.“.128 Z tohoto důvodu strana požaduje zpřístupnění vědeckého a kulturního dědictví lidstva skrze internet. Otevřený přístup ve státní sféře - software, který vzniká ze státních peněz, musí být přístupný veřejnosti, včetně zpřístupnění zdrojového kódu softwaru. Toto umožní další rozvíjení softwaru a sníží se závislost na dodavatelích softwaru. Uměle vytvořené Monopoly (copyright a patentové právo) brání rozvoji, nikdo kvůli nim nesmí být diskriminován. Strana se cítí být zodpovědná za ochranu svobody připojení a dosažení decentralizace, zejména podporou nekomerčních projektů, o které usiluje v předchozím přístupu k rozvoji. Elektromagnetické spektrum je bod, který je poměrně technický. Při rozdělování frekvenčního spektra se má dbát zejména na celkové využití, a to pod podmínkou sociální a technické udržitelnosti (například vysílací frekvence v ČR má pod správou Český telekomunikační úřad, který před nedávnem část frekvencí v aukci prodal mobilním operátorům pro využití; tento bod jde například proti nakoupení určitého
128 http://www.pirati.cz/zo/docs/parteiprogramm [citováno 2014-03-25] 23 frekvenčního spektra jen z důvodů blokace před konkurencí). Filtrování obsahu - kontrola informací (myšleno přenášených dat přes www) ničí demokracii, s přenášeným obsahem se musí zacházet neutrálně, jakákoliv cenzura dat je nepřípustná, a to i mimo hranice Spolkové republiky Německo, snahy cenzorů z jiných zemí nesmí být podporovány. Zahraniční politika státu má naopak podporovat opačný přístup. Vzdělávání bylo do programu připojeno až později, jedná se ovšem o velmi důležitý krok, neboť se do této doby Pirátské strany (minimálně ty Evropské) držely úzkého programu, se kterým nemají ani klasičtí liberálové, ani ti sociální, žádný problém. Každý má právo na vzdělání a volný přístup k informacím, v každé demokratické a svobodné společnosti, bez ohledu na sociální pozadí musí mít člověk možnost a právo zapojit se do fungování společnosti. Vzdělání je jedním z nejdůležitějších zdrojů německé ekonomiky, a jen skrze něj zle dosáhnout trvalého pokroku a blahobytu společnosti. Investice do vzdělávání jsou investicemi do budoucnosti. Veřejné školství má zajistit volný přístup k vzdělávacím institucím všem, jedná se o všeobecný zájem, poplatky v jakékoliv podobě znemožňují tento volný přístup a proto mají být kategoricky odmítnuty. Učební pomůcky mají být ze stejného důvodu bezplatné. Vzdělání jako individuální proces má podtrhnout individualitu každého jedince a zohlednit jeho slabé i silné stránky, proto strana odmítá hodnocení chování dle pevných standardizovaných norem. Důležitá je i Demokratizace vzdělání, tedy proces, ve kterém mají studenti otevřený prostor pro studium129 (Německý vzdělávací systém je daleko méně propustný, než český – například přechod z technicky zaměřené střední školy na vysokou školu humanitní je mnohem komplikovanější než u nás). Tento programový bod se již zřetelně přiklání k sociálnímu liberalismu, stát má zajistit a financovat rovnou příležitost ke vzdělání, což odporuje klasicky liberální roli „nočního hlídače“ (viz následující kapitola). Bochumská stanoviska130 jsou druhým důležitým programovým dokumentem Německé pirátské strany, partaj se v nich přihlašuje k evropanství. Evropská politika pro ni není zahraniční politikou, protože Evropa je kulturně propojena a evropské národy jsou jednou rodinou, kteráž-to myšlenka pramení z nadnárodní povahy internetu a IT komunity. Cílem strany je pak jednotná sociální (!) Evropa s jednotnou ústavou, tedy Evropa regionů a občanů. Piráti mají hájit evropské sjednocení, stejně tak participaci občanů, a ne jejich obcházení. Zde stojí za povšimnutí porovnání se Švédskou pirátskou stranou, která členství v Evropské unii pouze akceptuje (když už v ní je, tak ji chce demokratizovat; české programové dokumenty v tomto ohledu kopírují švédský přístup), naproti tomu Německá se
129 http://www.pirati.cz/zo/docs/parteiprogramm [citováno 2014-03-25] 130 http://www.pirati.cz/zo/docs/bochumska_stanoviska [citováno 2014-03-29] 24 zde naprosto jasně přihlašuje k hodnotám evropanství. Tento návrh přijali němečtí Piráti jednomyslně. Další částí těchto stanovisek je Hospodářská politika, ta má být založena na humánním obrazu člověka, určována svobodou, transparencí a spravedlivým spolupodílením se, jejím cílem je osobní rozvoj a blaho každého člověka. Internet přináší nové formy rozvoje a nabízí nové uspořádání politiky. Hospodářská politika ovšem nestojí jen na výši daní, důležitý je i kulturní rozměr, proto musí být provazována i s různými životními styly, nezávisle na jejich důležitosti pro ekonomický růst. Ekologie má usilovat o všeobecně udržitelný rozvoj, těžba nerostných zdrojů má být státem dostatečně zpoplatněna, aby nedocházelo k drancování celospolečenského majetku. Ochrana spotřebitele – je nutné, aby tržní hospodářství bylo zároveň sociálním, proto se musí posílit práva spotřebitelů. Cesta zákazů a nesmyslných varování – místo nich mají přijít nařízení na zcela jasné popisy produktů, včetně výrobních postupů. Práce a člověk - práce není jen zboží, je důležitá i lidská důstojnost, je důležité, aby za svoji práci byli lidé náležitě odměněni. Současný technický pokrok dovoluje, aby monotónní práce byla přenechána strojům, proto není hon za úplnou zaměstnaností ani moderní, ani žádoucí. Místo toho by se měli všichni lidé podílet na blahobytu, Piráti se proto zasadí o všeobecný základní příjem.131 Minimální mzda jako překlenovací řešení - nikdo nesmí žít pod hranicí chudoby, proto se strana zasazuje o systém pro všeobecnou a nepodmíněnou existenční jistotu. Podniková demokracie – Pirátská strana požaduje demokratizaci hospodářství. Pracovní prostředí je důležitou součástí lidského života, proto bude bránit současná práva zaměstnanců a nadále je rozšiřovat. Globalizace je vnímána pozitivně, internet je její součástí a zároveň důležitým ekonomickým činitelem, celosvětově svobodný a neregulovaný internet je důležitý hospodářsko-politický cíl. Důchody a důchodový systém 21. století - strana prosazuje myšlenku trvalého potlačení chudoby ve stáří, která přichází po desítkách let selhávání německého důchodového systému, ten je pak třeba přizpůsobit požadavku na všeobecný důchodový systém. Každý člověk musí v důchodovém věku dosáhnout na finanční zajištění jak existenční, tak kulturní. Příjmová stránka důchodového systému se má rozšířit větší spoluúčastí silnějších (!) na zdravotním pojištění. Dále se podrobně řeší německý důchodový systém, což pro povahu této práce není důležité. Preambule hospodářského programu
131 Všeobecný, neboli nepodmíněný základní příjem (NZP) je příjem, který dostává každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, a který mu umožňuje zajistit důstojný život ve společnosti. Každý občan má nárok na spravedlivý podíl bohatství země, kterou sdílí s ostatními spoluobčany. 25
kritizuje tradiční statistiky měření hospodářského růstu, ty jsou považovány za svazující, a slibuje předložení komplexního hospodářského programu.132 Uvedená stanoviska jsou již evidentně sociálně liberální, objevuje se dokonce požadavek progresivního zdanění (sic velmi mírný), celý program se pak nese v typicky liberální víře v pokrok. Německá Pirátská strana se rozhodla svůj ideologický základ rozšířit, a při tom se přiklonila spíše na stranu sociálně liberálního modelu, který nechápe jednotlivce jako na sobě nezávislá individua. Stát má aktivně vstupovat do vztahů mezi jednotlivci, nejen jim garantovat práva, ale také aktivně pomáhat v rozvoji individuality, jak ukazuje program pro vzdělávání.
2.3. Ideologický přístup České pirátské strany
Česká pirátská strana má na základě ideologie sdílení vypracovaný podobný souhrnný programový dokument. V rámci ideologie je podporováno sdílení, proto strana dává k dispozici pro její myšlenky důležité dokumenty ze zahraničí, tedy i některé výše popsané dokumenty Německé a Švédské pirátské strany. Partaj odkazuje na další a upřesňující dokumenty, rozvádějící výše uvedené. Ze Švédska jde o Alternativu k farmaceutickým patentům,133 kde název dokumentu mluví za vše, také dva popisy pirátského europoslance Christiana Engströma. První nazvaný Piráti a kopírovací monopol134 přibližuje a dopodrobna rozebírá pirátské stanovisko ke copyrightu a patentům, druhý IFPI strategie dětské pornografie135 je text, který kritizuje filtrování internetu pod záminkou potírání dětské pornografie, u níž se toto filtrování míjí účinkem. Dále se objevují německé dokumenty, které již byly rozebrány v předchozí podkapitole. Objevuje se i několik dalších dokumentů týkajících se rozvoje svobodné kultury tak, jak ji chápe Pirátská strana. České programové a ideové dokumenty ovšem také nechybí, základním dokumentem jsou Stanovy České pirátské strany,136 kde jsou v druhém paragrafu stanoveny základní cíle strany: „(2) Česká pirátská strana chce svou politikou prosazovat a podporovat: a) svobodný přístup jednotlivců k informacím, b) svobodu slova a vyjadřování,
132 http://www.pirati.cz/zo/docs/bochumska_stanoviska [citováno 2014-03-29] 133 http://www.pirati.cz/zo/docs/altpatenty [citováno 2014-03-30] 134 http://www.pirati.cz/zo/docs/engstrom_copyright [citováno 2014-03-30] 135 http://www.pirati.cz/zo/docs/ifpi_cp [citováno 2014-03-30] 136 http://www.pirati.cz/rules/st#cl_2_poslani_a_programove_cile [citováno 2014-03-30] 26
c) svobodná díla, software a standardy, d) nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu, e) transparentní nakládání s příjmy z kopírovacích a podobných poplatků a omezení nebo zrušení takových poplatků, f) demokracii a maximální zapojení veřejnosti do rozhodování, g) transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru, h) podporu vzdělávání a vědeckých institucí.“137
V roce 2011 bylo přijato Pirátské dvanáctero,138 což je jakési shrnutí toho, o co jde České pirátské straně. Názvy jednotlivých bodů jsou většinou jasné, tyto body jsou vysvětleny a rozvedeny v předchozích podkapitolách, proto jen stručně: 1) Pirátství znamená informační otevřenost (viz počátek preambule programu pirátské strany Německa); 2) Jasný záměr: Stát nesmí technologie zneužívat, ale využívat; (vymezení se proti sledování internetu a občanů); 3) Lidé mají právo rozhodovat se na základě informací (viz otevřený přístup v programu Německých Pirátů); 4) Informační otevřenost snižuje náklady, zvyšuje efektivitu a usnadňuje lidem život; 5) Otevíráme vládu a zveřejňujeme informace; 6) Internet je naše moře (výzva k svobodnému a neregulovanému internetu, strana tento slogan využívala ve volebních kampaních); 7) Internet nezná hranice (přihlášení se k nadnárodnosti hnutí); 8) Výzkum a zdraví místo monopolu na léky (odmítnutí patentů, viz otevřený přístup ve výzkumu parteiprogrammu); 9) Veřejnost má přirozené právo kopírovat a sdílet informace; 10) „Ochrana autorských práv“ je termín propagandy zábavního průmyslu; 11) Velkému Bratrovi nasadíme pásku přes oko – nebo raději přes obě oči (příslib co největšího soukromí a co nejméně sledování); 12) Každý Pirát je vysílač („piráti“ jsou všude a strana za touto komunitou stojí.)139
137 http://www.pirati.cz/rules/st#cl_2_poslani_a_programove_cile [citováno 2014-03-30] 138 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32852 [citováno 2014-03-30] 139 http://www.pirati.cz/program/dvanactero [citováno 2014-03-30] 27
Nejrozvinutějším programovým dokumentem je pak dlouhodobý program strany (Pirátský program),140 který se postupně vyvíjí, při každých volbách (od krajských výše) je aktualizován a rozšiřován. Mnoho bodů bylo již popsáno v předchozích kapitolách (formulace nejsou vždy stejné, ale podstata zůstává), nicméně se zde objevují i další body. Program je rozdělen nejprve na tři bodové zásady - první je Ohnisko,141 které popisuje důvody vzniku hnutí; druhou je Demokratické minimum,142 jedná se o dokument, který musí každý kandidát Pirátské strany podepsat, pokud za stranu kandiduje. Poslední je výše popsané Pirátské dvanáctero.143 Po těchto bodech přichází již samotný program strany,144 jenž je rozdělen na šest základních částí, ty se dále dělí. Jedná se o Demokracii, Občanská práva, Otevřený stát, Veřejné služby, Hospodářství a Sdílení. Programový bod Demokracie obsahuje čtyři pod-body: 1) Rovnoprávnost: rovnost před zákonem a právo na sebeurčení jsou základem moderní svobodné společnosti, kromě aktivního boje proti diskriminaci strana prosazuje rovný přístup k veřejným službám, rovnoprávnost různých forem partnerského soužití a rovnoprávnost rodičů ve výchově. Odmítá se diskriminace rasová, věková, náboženská, sexuální a diskriminace migrantů. 2) Přímá demokracie: v jejím rámci je prosazována přímá volba vysokých státních úředníků a manažerů na vysokých pozicích (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, ÚOHS, kontrolory NKÚ, nejvyššího státního zástupce apod.), možnost odvolání přímo volených zástupců a dokonce vypsání předčasných voleb pomocí petice(!), zákonodárná iniciativa občanů a závazná referenda (od obecní úrovně výše). Objevuje se, dnes všeobecně oblíbený, švýcarský model referenda. 3) Dělba moci: strana důsledně prosazuje dělbu moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní moc, nejen ve státě, ale i na vysokých školách, profesních samosprávách a uvnitř politických stran. 4) Politické strany: prosazováno je důsledně průhledné financování politických stran, finanční příspěvky od státu nemají být vypláceny automaticky v plné výši, ale mají být vázány na dary drobných dárců, aby nedocházelo k propojení byznysu a politiky. Prosazuje se i zrušení volební klauzule a finanční kauce k volbám - ta by se měla nahradit peticemi občanů.
140 http://www.pirati.cz/program/start [citováno 2014-03-30] 141 http://www.pirati.cz/program/ohnisko [citováno 2014-03-30] 142 http://www.pirati.cz/program/minimum [citováno 2014-03-30] 143 http://www.pirati.cz/program/dvanactero [citováno 2014-03-30] 144 http://www.pirati.cz/program/start [citováno 2014-03-30] 28
Druhým programovým bodem jsou Občanská práva, tento bod má pět pod-bodů: 1) Svoboda projevu: v tomto bodě se Piráti výslovně hlásí k liberální společnosti, jejíž součástí má být reforma shromažďovacího práva – člověk má mít na ulici stejnou anonymitu, jako na internetu (tedy nemá být sledován a zaznamenáván pomocí moderních technologií). V celém bodě je vyzdvihována víra v internet, který je v současné době nejvýraznějším prostorem svobody projevu, proto nemá být vládou nijak blokován a cenzurován. 2) Svoboda informací: tedy zpřístupnění informací pomocí svobodného systému - objevuje se požadavek reformy copyrightu a patentového práva, podpora svobodné kultury a požadavek vzdělávání formulovaný německými Piráty. 3) Volnočasové aktivity: je bod podporující budování infrastruktury pro tyto aktivity. 4) Soukromí: zejména v oblasti internetu (viz německé a švédské programy). 5) Psychotropní látky: jedná se zejména o konopí a další přírodní látky, které mají být zlegalizovány.
Třetím programovým bodem je Otevřený stát, ten má čtyři pod-body (Transparentní organizace, Služební zákon, E-government a Právní stát). Vyjma služebního zákona jsou ostatní body shodné s německými a švédskými programy. Služební zákon má být prosazen co nejdříve, kritizuje se, že v současném ústavním systému chybí oddělení výkonné moci od zákonodárné.
Čtvrtý bod se týká Veřejných služeb a má šest pod-bodů: 1) Vzdělání: prakticky kopíruje německé stanovisko. 2) Věda a výzkum: je opět prakticky k nerozeznání od německého programu. 3) Sociální systém: je opět shodný s výše popsanými německými stanovisky, jen všeobecný nepodmíněný příjem není prosazován přímo – píše se o podpoře této myšlenky, partaj se pak vymezuje proti privatizaci důchodového systému, který řeší vágněji než němci; objevuje se důraz na funkční sociální systém). 4) Zdravotnictví: garantované prof. MUDr. Šatánkem, je spojením předchozích principů, tedy přístupu k výzkumu, informovanosti a svobody léčby, a z nich (či předchozích bodů) vyplývající svoboda výběru léčby (včetně možnosti odmítnutí léčby), školství, které naučí jednotlivce péči o své tělo a osobního přístupu ve zdravotnictví k pacientům. 5) Doprava: je opět mixem pirátských tezí, které jsou přizpůsobeny tomuto tématu (průhledné hospodaření, vymezení se proti sledování občanů pomocí mýtných bran, či elektronických MHD karet), a z nich logicky plynoucích bodů. Tedy rozumné (podložené a
29 vyhodnocené) budování nových cest a úpravy stávajících, kvalitní a bezplatná MHD (zde je návaznost na kampaň berlínských Pirátů), propojení dopravních prostředků (aby stačil jeden lístek na celou cestu, i skrze jiné dopravce, včetně MHD) a svoboda volby (každý má právo vybrat si svůj způsob cesty, jde tedy i o přístupnost pro chodce a cyklisty, která má být stejná jako pro motoristy). 6) Energetika: ta se má rozvíjet pomocí státních investic do výzkumu pro získání nových a účinnějších elektrických strojů, vyžaduje se efektivní energetický mix, tedy zohlednění reálných možností elektrické soustavy a její decentralizaci, prosazuje se inteligentní řízení výroby a spotřeby.145 Piráti požadují tržní prostředí a odmítají státem garantované ceny, zelené bonusy a podobně, jedinou možnou cestou jsou úlevy na daních, negativní dopady na životní prostředí pak mají být opět řešeny pomocí zvýšení daní. Průhlednost veřejných institucí v energetice nesmí v pirátském programu chybět.
Pátým bodem je Hospodářství, které je řešeno ve čtyřech bodech, v současné době je rozpracovaný pátý bod Zemědělství. 1) Svoboda podnikání: ta se má prosadit tak, aby se prostředí co nejvíce blížilo svobodnému trhu a ideálu dokonalé konkurence. Základem je dostupnost informací (zákazníci i podnikatelé mají mít přístup ke všem relevantním informacím), svobodná hospodářská soutěž (soutěž pomocí kvality a ceny, ne pomocí dominantního postavení, či nerovného rozdělování subvencí, nebo vázaný prodej počítačů na software), důležité je zjednodušení přístupu na trh, snížení byrokracie v podnikání a „konec soukromých daní a privatizace státu“ (vymezení se proti Ochrannému svazu autorskému a odvádění poplatků do něj – více v kapitole pět). Podmínky ideální konkurence nejde splnit, protože soupeření na trhu není v současné době vedeno jen cenou a kvalitou, ale i dalšími jevy, které tržní prostředí pokřivují. Proto strana prosazuje odstranění škodlivých monopolů (strana připouští existenci přirozených monopolů a oligopolů – například v telekomunikačních službách, které je třeba řádně regulovat; důležité je zavést sítovou neutralitu)146 a přiměřenou ochranu spotřebitele, tedy odmítnutí DRM, či proti umělému snižování životnosti přístrojů a výrobků.
145 Inteligentní sítě (Smart grid) jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku. Jejím principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie. Ochránci soukromí a bezpečnostní odborníci však varují před sledovacím potenciálem a náchylností této technologie. 146 Týká se provozování sítě, jež by mělo splňovat následující tři požadavky: Nediskriminovat – všechny pakety musí být sítí zpracovávány stejně. Všechny bity jsou si rovny (a žádné si nejsou rovnější). Propojovat – síť musí mít právo propojit se s libovolným jiným operátorem a vyměňovat si s ním provoz za rozumných podmínek. 30
2) Znalostní ekonomika: tedy důraz na vzdělávání a jeho příznivé dopady na ekonomiku celého státu, viz. předchozí podkapitola. 3) Finanční systém: základem jsou vyrovnané veřejné rozpočty, zdanění finančních transakcí, zavedení elektronických měn a zákaz zachraňování krachujících bank skrze státní finance. Strana také prosazuje oddělení komerčního a investičního bankovnictví. 4) Daňový systém: který požaduje přiměřené daně, nižší zdanění práce, prosazení zdanění i na doposud špatně zdaněné odvětví (jedná se o vymezení zejména proti tzv. „daňovým rájům“), lepší využití moderních technologií a zprůhlednění veřejného sektoru.
Šestým a posledním bodem je Sdílení, jenž má čtyři pod-body: 1) Internet: je shodný se švédskými a německými stanovisky, 2) Svobodná kultura: je opět využitý a prakticky nezměněný německý programový bod. 3) Mezinárodních vztazích: strana podporuje demokratizaci EU (po vzoru Švédských Pirátů ji bere na vědomí, nevítá ji jako Němečtí Piráti), stojí proti mezinárodním smlouvám typu ACTA (viz. pátá kapitola), opět požaduje co největší transparentnost a staví se proti válce s terorismem (tedy proti zákonům přijímaným na potírání terorismu, které zvyšují sledovanost občanů). 4) Životní prostředí: to má být řešeno recyklací a tříděním odpadu, rozvojem veřejné hromadné dopravy (i pěší a cyklistické), inovativní energetikou, zhodnocením nerostného bohatství a ekologickým rozvojem měst a obcí (všechny tři požadavky viz výše).
Z výše psaného vyplývá, že strana je především liberálního zaměření, vyskytují se zde ovšem aspekty, které jsou více sociální a jdou za hranice (i sociálního) liberalismu, na druhou stranu objevují se i jisté náznaky Anglické klasické politické ekonomie. Původní švédský program je profilován jen úzce na témata spojená přímo se svobodou internetu. Tyto formulace přitahují klasické liberály, protože takto nastíněná svoboda internetu může být chápána analogicky ke svobodám trhu. Naproti tomu německý a český program tato témata rozvádí do většího záběru, ovšem všechny body těchto programů jsou stále spojeny s internetem a původními ideály, navazující na svobodný internet. Internet je téměř zbožštěným médiem a nástrojem pokroku, nekritická víra v pokrok je pro liberalismus
Umožnit přístup – každý koncový uživatel musí mít možnost propojit se s libovolným dalším koncovým uživatelem, více například v článku na lupa.cz: http://www.lupa.cz/clanky/sitova-neutralita/ [citováno 2014-04- 01] 31 typická a pro Pirátské strany je tento pokrok spojen právě s internetem. Stejně tak je v programu a idejích zdůrazňována svoboda, která je pro liberalismus nejvyšší hodnotou. Dále se zde ukazuje silná víra v trh a tržní systém, který je od počátků s liberalismem spjat, ovšem strana si uvědomuje, že trh není všemocný a proto je třeba ho vyvažovat. Ovšem v programu je stále vidět i klasicky liberální pojetí (odmítnutí zelených bonusů a podobně). Zcela evidentně je vidět sociálně liberální důraz na rozvoj lidské individuality. Objevují se i návrhy na určitou daňovou progresi (ale i degresi), i když ne v sociálně demokratickém pojetí. Nedokonalý trh s sebou nese určité vyvažování, jehož cílem je sociálně spravedlivá společnost. V těchto ohledech již strana tíhne k sociálnímu liberalismu, jak ukazují například body týkající se všeobecného nepodmíněného příjmu, všeobecně dostupného školství (včetně jasného vymezení se vůči poplatkům za vysokoškolské studium), či požadavek městské hromadné dopravy zdarma. Další podstatnou částí jsou požadavky na co nejpřímější demokracii, ať již jde o přímou volbu prezidenta, nebo o obsazování dalších veřejných institucí, které nemají být politické (například rada pro televizní a rozhlasové vysílání, vedení státních podniků), tyto body již nejsou liberální, naopak bývají poměrně často spojovány s pravicovým, či levicovým populismem.
32
3. SKUPINY VYTVÁŘEJÍCÍ STRANU
V této kapitole se objeví mnoho pojmů, u kterých je potřeba, aby byly lépe rozvedeny a správně vymezeny. Všechny tyto pojmy, psané kurzívou, jsou níže rozvedeny. Pro zachování návaznosti a logičnosti textu jsou uvedeny pod statí.
3.1. Klasičtí a sociální liberálové
Pirátská strana je stranou malou, má necelé čtyři sta členů,147 a proto by se dalo očekávat, že pro všechny ambiciózní členy je dostatek funkcí. Z toho vyplývá, že boj moc nemá v současné době rozhodující vliv na štěpení strany. Skupiny ve straně se dělí dle více klíčů, z nichž první označujeme jako ideologický. Zjednodušeně lze říci, že kopíruje dva modely západoevropských Pirátských stran, tedy švédské a německé. Již na počátku existence se Česká pirátská strana rozštěpila do dvou ideologických frakcí. První předseda Kamil Horký chtěl stranu vést ke klasickému liberalismu, či spíše k anarchokapitalismu, jak ukazuje jeho nástin liberálního manifestu, kterým se strana odmítla zabývat. Kamil Horký ovšem nebyl zdaleka jediným klasicky liberálně zaměřeným členem. Někteří odešli s prvním předsedou, jiní zůstali ve straně a další se do strany hlásili a stále hlásí. Již od počátku se jedná o minoritní skupinu, to však neznamená, že by se její členové neprosazovali, či byli upozaďováni, jak ukazuje například bývalý předseda krajské buňky jihočeských Pirátů. Dá se říci, že většina klasicky liberálních členů je umírněná a vyložené anarchokapitalisty dnes v České pirátské straně pravděpodobně nenajdeme. I tak se lze setkat s výroky, že stát je vždy zlo (nikoliv nutné) a podobně. Druhá, majoritní skupina zastává sociálně liberální pojetí, které má vedoucí postavení i v Pirátské straně Německa. Tato skutečnost pro Českou pirátskou stranu znamená i větší záběr programových bodů (protože rozšiřuje základní ideologii strany o sociálně liberální témata, která plynou z tohoto pojetí liberalismu, jako například požadavek na bezplatné školství, či příklon k všeobecnému nepodmíněnému příjmu), na což však nemá dostatek členů, kteří by mohli na programu soustavně pracovat a náležitě ho rozvíjet. Dá se říci, že tato skupina formuje stranu a určuje její další směřování. Toto propojení s německým sociálním liberalismem s sebou nese obecné přijímání přímé demokracie. Moderní či sociální liberálové
147 https://forum.pirati.cz/celostatni-forum-g47.html [citováno 2014-02-01] 33
převzali otěže strany již v Albrechticích, kdy byl zvolen do čela strany Ivan Bartoš. V současné době se nezdá pravděpodobné, že by tato skupina byla klasickými liberály ohrožena. Nutno ovšem říci, že klasicky liberální proudy nezmizely ze dne na den. Změna směřování byla postupná a dá se nepřímo sledovat na přístupu k rasismu. Zatímco v roce 2009 mělo poměrně mnoho členů problémy s tím, že jiná část členstva se objevovala na protirasistických demonstracích a akcích, tak dnes tomu tak není. Toto ovšem nebylo dáno odporem, či odmítnutím antirasismu, ale tím, že tyto akce byly většinou pod patronací Antify. 148 Ve vnitrostranické diskuzi lze sledovat postupný přerod, kdy hlasy vystupující proti těmto aktivitám (například účasti předsedy strany Ivana Bartoše na těchto akcích) postupně utichají,149 ba dokonce v dnešní době strana otevřeně podporuje různé protifašistické a protirasistické aktivity. V poslední době se vymezila například proti pochodu dělnické mládeže, který se konal sedmnáctého listopadu roku 2013.150
3.2. Legalizátoři konopí
Druhé dělení již není dle ideologického klíče, ale jedná se spíše o jakési sociologické skupiny. Pro všechny členy Pirátské strany platí, že cítí ke straně silné sympatie díky tématu svobody. Z toho pak vyplývá téma svobody internetu, které také pojí všechny politicky angažované Piráty. Již na prvním sjezdu strany v Průhonicích se projevila skupina, která tvoří poměrně významnou část strany. Ta vykrystalizovala tehdy, když předseda strany Kamil Horký navrhl hlasovat, aby strana prosazovala zmírnění trestních postihů za pěstování a užívání marihuany.151 Co nejvstřícnější postup vůči lehkým drogám, zejména proti marihuaně, prosazuje prakticky celá strana. Nachází se zde i skupina, která se tímto tématem zabývá dopodrobna, z čehož vyplývá, že strana je poměrně silně napojena na konopné aktivisty a spolupracuje v těchto tématech s nepolitickými subjekty (viz šestá kapitola). V posledních
148 Antifa, tedy Antifašistická akce, zkráceně AFA. V Česku byla založena v roce 1996. Česká AFA se zabývá propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi a skupinami usilujícími o jakékoli formy útlaku, v první řadě s neonacismem a ultrapravicí. Stejně tak vystupuje proti současnému systému, který podle ní přináší čím dál větší kontrolu nad životy lidí, drancování přírody a prohlubování sociální a ekonomické nerovnosti na celém světě. Česká AFA deklaruje, že násilí chápe "jako jeden z prostředků boje proti fašismu“. 149 Jak vyplývá z vnitrostranických diskuzí přístupných na webu: https://forum.pirati.cz/vnitrostranicka-diskuze- f75/ [citováno 2014-03-23] 150 http://www.pirati.cz/stanoviska/spolecne_proti_fasismu [citováno 2014-04-03] 151 http://www.pirati.cz/cf/1_2009 [citováno 2014-03-04] 34
volbách se objevily i plakáty s motivy na téma legalizace, které budily dojem, že straně vlastně nejde o nic jiného, než o legalizaci konopí. Do této skupiny spadá prakticky většina členů, z nichž převážná část toto téma nepovažuje za prioritní. Paradoxně z hlediska věkové skladby je toto téma atraktivnější pro členy středního až staršího věku, nikoliv pro mladou skupinu,152 důvodem bude pravděpodobně hlavní akcent na léčivé konopí a svobodu léčby, než na rekreační využívání.
3.3. IT a „pravicová část“ strany
Velkou skupinu tvoří lidé z IT komunity, může se jednat o programátory, správce počítačových sítí, podnikatele v oblasti IT, nebo technické nadšence. Jde o velmi pestrou skupinu lidí, jak věkově nebo co do vzdělání. Sociální postavení této skupiny je ovšem nadprůměrné, jedná se většinou o osoby, které jsou na trhu práce žádané. Skupina je pravděpodobně nejvíce spjata s tématem svobody internetu. Myšlenka zcela svobodného internetu, bez absence kontroly ze strany státu a korporací, na sebe pak „nabaluje“ spíše klasické liberály v rámci strany, a tak jsou zde poměrně silně zastoupeni. To ovšem neznamená, že zde nezůstal prostor pro sociální liberály. Do této „IT skupiny“ například spadá i současný předseda strany Ivan Bartoš, jenž stranu vede cestou onoho moderního liberalismu.
3.4. „Levicová“ část strany
Zatímco „pravicová“ část strany jde poměrně snadno specifikovat (jedná se o neúspěšné křídlo klasických liberálů, které dříve spadalo až k anarchokapitalismu), u „levicové“ části je to složitější. Někdo by označil za levicovou část již samotné sociální liberály, zejména pro jejich důraz na sociální základ, pro rozvoj osobnosti a její svobody. „Levicová“ část strany (tj. část „levicovější“ než hlavní proud strany) se pak jeví opravdu malá, až zanedbatelná, nicméně její pozice při tvorbě programu je silnější, než by odpovídalo členskému početnímu zastoupení. Tato skupina se totiž velmi zasazuje o přímou demokracii, která je ve straně všeobecně přijímána. Členstvo, které by do ní mohlo být zařazeno, může být
152 Jak vyplývá z vnitrostranických diskuzí přístupných na webu: https://forum.pirati.cz/vnitrostranicka-diskuze- f75/ [citováno 2014-03-23] 35
spojeno s Proaltem,153 neboť sympatizuje v jistých bodech s marxismem (respektive moderním marxismem), případně anarchosyndikalismem (či kolektivistickým anarchismem), což může být spojeno s ekologismem, respektive ekosocialismem. Tyto prvky občasně bývají skombinovány s antikapitalismem, ale tato situace je výjimečná.
3.5. Muzikanti a křesťané
Mezi skupiny, které utvářejí stranu, lze zařadit i skupinu hudebníků či muzikantů. Mnoho členů strany má k hudbě blízko, např.: Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a další v rámci volební kampaně využívají hru na hudební nástroje, ostatně mnoho členů strany se označuje za muzikanty. Mimo hudebníků si lze povšimnout i skupiny křesťanů, zejména ve vedení strany, ať již na osobě předsedy strany Ivana Bartoše, dlouholetého místopředsedy Mikuláše Ferjenčíka, nebo předsedy jihočeského krajského sdružení Václava Urbana. Toto se může zdát překvapivé, neboť liberální strany jsou považovány spíše za sekulární, nicméně mnoho liberálních myslitelů bylo věřících, například John Locke154 a Alexis de Tocqueville.155 V době ve které žili toto bylo prakticky samozřejmostí, nicméně liberalismus je s křesťanstvím spjat od svých počátků, stejně jako jeho ideje, což v kombinaci se sociálně liberálními tendencemi vede k příklonu věřících.
3.6. Regiony a názoroví lídři
Stejně jako v jiných stranách, tak i v té pirátské hrají důležitou roli regiony, ať již krajské či oblastní. Neplatí to pro všechna lokální sdružení, ale mnohá jsou soudržná a panují v nich podobné názory. Mezi ně patří například Plzeňské krajské sdružení, Ústecké krajské sdružení (u něj to již neplatí, nicméně v počátcích strany mělo silné postavení) a Žatecké krajské sdružení. S tímto pak přímo souvisí lidé těšící se ve straně určité autority. V uvedených případech jde hlavně o charismatické autority. Zatímco výše popsané skupiny jsou spíše teoretické a v reálném politickém životě strany nesoudržné, skupiny kolem těchto charismatických autorit jsou již stabilnějšího charakteru, nejvýrazněji se projevující na
153 Proalt je občanské sdružení, které vzniklo po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, postavil se prosti aktivitám tehdejší středo-pravicové vlády. Jedná se o silně levicové uskupení, které spojuje umírněnou a extremistickou levici. 154 WALDRON, J., heslo „John Locke“, in: D. Miller aj. (eds.), Blackwellova Encyklopedie politického myšlení, CDK,Proglas, Brno 1995, str. 264-267. 155 KUČERA, Rudolf: Tocqueville aneb křesťanské základy demokracie, doposud nevydaný rukopis. 36
regionální úrovni. Současný stav neodráží vysloveně boj o moc a pozici ve straně, jako spíše touhu prosadit ve straně své vize a názory, k čemuž jednotlivé charismatické osobnosti využívají jiné členy strany, u kterých čekají, že je v jejich názorech podpoří. Dá se mluvit o jakýchsi názorových lídrech. Jednoznačným názorovým lídrem strany je v současnosti Ivan Bartoš, jehož pozice a slovo ve straně jsou jednoznačné. Mezi další patří například Adam Šoukal z Plzeňského kraje, pardubický Mikuláš Ferjenčík, nebo dříve Míra Brož z Ústeckého kraje a Martin Brož z Prahy.
3.7. Shrnutí
Z výše uvedeného vyplývá, že jednotlivé skupiny ve straně se silně prolínají a ovlivňují. V partaji neexistují přímé „dělící čáry“, jako například dělení na sobotkovce a haškovce, tedy na dvě nesmiřitelná a více či méně vyrovnaná křídla, toto u Pirátů nenalezneme. Hlavní proud je reprezentován Ivanem Bartošem, a v rámci tohoto proudu se různé charismatické autority snaží prosazovat své záměry, nejčastěji ideově-programového charakteru.
3.8. Pojmy
Autorita a charismatická autorita: Autorita je dle Maxe Webera formou moci, která je oddělena od legitimity. Jedná se o nástroj, pomocí něhož lze získat poslušnost ostatních i bez racionálních důvodů.156
Anarchismus: Anarchistická hnutí měla na počátku 20. století silnou pozici např. ve Španělsku, v Rusku, či Mexiku. Dodnes pak přívrženci této ideologie zpochybňují běžný názor, že právo, vláda a stát jsou prospěšné a nezbytné. Hlavním bodem je víra, podle níž politická autorita ve všech svých formách, historicky zejména v podobě státu, je zlem, a že vůbec není nutná (anarchie znamená „bezvládí“). Anarchistické upřednostňování bezstátní společnosti, kdy svobodní jednotlivci sami spravují své záležitosti na základě dobrovolně uzavřené dohody a ve spolupráci, vzniklo na bázi dvou konkurujících si tradic: liberálního individualismu a socialistického kolektivismu. Liberální argumentace proti státu stojí na individualismu a na přání maximalizovat svobodu a volbu. Na rozdíl od liberálů byli
156 HEYWOOD, Andrew: Politická teorie, Praha 2005, s 120. 37 anarchisté typu např. Williama Godwina přesvědčeni, že svobodní a racionálně uvažující lidé dokážou spravovat své věci pokojně a spontánně, zatímco vláda je nežádoucí donucování. Při objasňování toho, jak by byla společnost regulována, kdyby autority státu nebylo, se část anarchistů ohlédla po trhu a zformulovali anarchokapitalismus. Respektovanější anarchistická tradice však staví na socialistických idejích, jakými jsou společenství, spolupráce, rovnost a společné vlastnictví. Zdůrazňují tak lidskou schopnost sociální solidarity, která vyplývá z pospolité, stádní a v zásadě kooperativní přirozenosti, jedná se o anarchistický kolektivismus. Např. francouzský anarchista Pierre-Joseph Proudhon formuloval na tomto základě tzv. mutualismus, tedy názor, že malá společenství nezávislých rolníků, řemeslníků a drobných výrobců by mohla spravovat svůj život pomocí systému spravedlivé a poctivé směny, a tak se vyhnout nespravedlnostem a vykořisťování, příznačným pro kapitalismus. Další anarchisté, např. Rus Petr Kropotkin (1842-1921), hlásali anarchokomunismus, jehož hlavními principy byly společné vlastnictví, decentralizace a samospráva. V dnešní době se mezi anarchisty snižuje historický odpor ke státu, místo toho svou nevoli obracejí ke kapitalismu.157
Anarchokapitalismus: Tento pojem se objevuje v druhé polovině dvacátého století, jedná se o víru, že podnikání nemá být omezováno státem, stát má být minimální, nebo žádný, jeho hlavní úloha má být ochrana práv jednotlivců. Základy položil Robert Nozick, jehož myšlenky rozvinuli Murray Rothbard nebo David Friedman. Jedná se o dovedení idejí volného trhu do konce. Tento směr věří, že stát lze zrušit a nahradit neregulovatelnou tržní konkurencí. Tato teorie jde za limity liberálů, kteří považují trh za důležitý, ale vidí jeho limity, a jsou věci, které nezajistí (ochranu proti nepříteli zvenčí či justici). Anarchokapitalisté ovšem věří, že vše může zajistit volný trh.158
Anarchosyndikalismus: Je odvozen od francouzského slova syndicat, tedy odborový svaz. Teorie vznikla na základě odborového hnutí v 19. a 20. století. Dělnických cílů měl dosáhnout pomocí nepolitických postupů, zejména generální stávky. Na rozdíl od tehdejšího dělnického hnutí nevěřili v ozbrojenou revoluci, ale v generální stávku, což mělo vést k reorganizaci výrobních prostředků. Na konci 19. století se anarchosyndikalisté rozešli s marxisty, postupně začal tento směr odmítat státní kontrolu hospodářství, centralizovanou ekonomiku a politickou činnost (politické strany byly z principu odmítány). Cílem
157 HEYWOOD, Andrew: Politologie, Plzeň 2008, s 80-81. 158 HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha 1994, s 192-193. 38 anarchosyndikalistů byla organizace pracující třídy do samostatných svazů zaměstnanců, která měla vést ke společenské změně. Tyto myšlenky pak byly využity v anarchistickém komunismu. Jedním z hlavních představitelů tohoto proudu byl Georges Sorel.159
Klasický liberalismus: Je to jedna z prvních liberálních tradic, začal se vyvíjet při přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jeho hlavním znakem je víra v negativní pojetí svobody, tedy že jedinec je svobodný natolik, nakolik jiní nezasahují do jeho života (zejména pak stát). Svoboda je v tomto pojetí absence vnějších omezení jedince. Stát je přinejmenším nutné zlo, které ovšem vynutí pořádek a bezpečnost, zajistí vynucení smluv a také „civilizovaný stav“. Pro tuto ideologii je charakteristické přesvědčení o minimální úloze státu, který má být jen jakýmsi nočním hlídačem. Je nedílně spjat s Adamem Smithem a jeho dílem O bohatství národů (1776), ve kterém se ostře vymezil proti předcházející ekonomické doktríně merkantilismu. Ekonomické myšlení Adama Smithe souznělo s ideologickými představami klasických liberálů. Syntéza tohoto myšlení pak v devatenáctém století vedla k sociálnímu darwinismu, který nejlépe vystihuje citát Samuela Smilese „Nebesa pomáhají těm, kdo si sami pomáhají“.160
Sociální liberalismus: Nebo také moderní liberalismus, je spojen s vývojem industriální společnosti, která na jedné straně přinesla nesmírný růst bohatství, na druhé ovšem stály chudinské čtvrti, bída a nevědomost. Sílící sociální nerovnost pak podtrhával silný růst dělnických hnutí. S průmyslem nepřišel blahobyt a svoboda pro všechny, jak očekávali klasičtí liberálové, proto se někteří z nich rozhodli změnit svůj přístup ke státu. Role nočního hlídače nedovolovala změnit nespravedlnost a nerovnost, jež se s klasickým liberalismem nesla. Moderní liberálové začali obhajovat intervencionistické kroky státu. Přechod od klasického k sociálnímu liberalismu přinesl John Stuart Mill, ve svém díle O svobodě rozšířil pojem svobody, z negativního pojetí se stalo pojetí pozitivní. To považuje za důležité to, aby jedinec mohl dojít k seberealizaci, důležitá je víra ve specifičnost a jedinečnost každého člověka. Stát má tedy jednotlivce vést k osobnímu růstu. Millovy myšlenky pak mimo jiných rozvinul T. H. Green, podle kterého ekonomická svoboda malé skupiny lidí zmařila životní šance mnohem větší skupiny lidí. Některé aspekty ekonomické svobody zcela odmítl (naprostá svoboda trhu dovolí zaměstnání malých dětí apod.), stát má
159 CHARVÁT, Jan: Současný politický extremismus a radikalismus, Praha 2007, s 116-118. 160 HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha 1994, s 36-45. 39 v jeho pojetí vést jedince k rozvinutí jeho potencionálu, získání dovednosti a znalosti, čímž jedinec dosáhne svého potencionálu. Neomezený kapitalismus tyto možnosti všem nedává.161
Marxismus a moderní marxismus: Marxismus je základním kamenem komunismu a socialismu, zakladatelem je Karel Marx, s jeho prací mu z velké části pomohl Bedřich Engels, základními díly jsou Kapitál (1867) a Komunistický manifest (1848). Podobu marxismu silně ovlivnila podoba kapitalismu v 19. století, která se odrážela v nelidských podmínkách pracující třídy, jednalo se o ideologii proletariátu. Marxismus vytvořil soustavnou teorii, propracovanou kritiku tehdejší společnosti, a hlavně vizi konečného vítězství dělnictva v sociálně spravedlivé společnosti. Po smrti Marxe se objevily pokusy jeho dílo revidovat, například ze strany „renegáta“ Karla Kautského, německého sociálního demokrata, který odmítl revoluční cestu. Střet mezi ideou revoluce a převzetím moci násilím se vedl zejména mezi Eduardem Berstainem a V. I. Leninem. Tento střet umocnila asi největší tragédie dělnického hnutí – Světová válka. Marx (ani marxismus) nevěřil, že by dělník zvedl zbraň proti jinému dělníkovi, což toto tato válka popřela, právě v této době v Západní Evropě vznikají komunistické strany (odmítají jakkoliv participovat na válečných zákonech v parlamentu) odštěpením od socialistických stran (jejichž poslanci v parlamentech hlasují pro válečné zákony). Po této válce se marxismus dostal na další rozcestí, v bolševiky ovládnutém Rusku se pokračovalo v původní ideji, naopak Západní Evropa začala marxismus silně revidovat. Antonio Gramsci požadoval přesunutí pozornosti od ekonomie k ideologii, kultuře a propagandě, po Druhé světové válce se stala velmi důležitou složkou moderního marxismu Frankfurtská škola, vedená Herbertem Marcusem a Theodorem Adornem.162
Ekologismus a ekosocialismus: Tento termín vznikl již na konci devatenáctého století, jednalo se o reakci na urbanizaci a industrializaci. Moderní ekologismus se zrodil v šedesátých letech minulého století a je spojen se Stranou zelených, dnes jsou tyto strany přítomny ve většině demokratických parlamentů. Tento směr se vyznačuje tím, že na přírodu pohlíží jako na vzájemně propojený celek, zahrnující lidi, zvířata a neživý svět, na prvním místě v hodnotovém žebříčku staví planetu či přírodu. Ekosocialismus slaďuje poučení, které vychází ze šetrného zacházení s přírodou, obvykle bývá ovlivněn moderním marxismem a vysvětluje ničení přírody bezohlednou kapitalistickou honbou za ziskem.163
161 HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha 1994, s 45-48. 162 CHARVÁT, Jan: Současný politický extremismus a radikalismus, Praha 2007, s 88-93. 163 HEYWOOD, Andrew: Politická teorie, Praha 2005, s 170. 40
4. FORMOVÁNÍ PROGRAMU A VLIV JEDNOTLIVÝCH SKUPIN NA FORMOVÁNÍ TOHOTO PROGRAMU
Česká pirátská strana prošla již několika volbami, ke každým z nich byly vydány rozdílné programové dokumenty. Popisy a rozbory těchto programových dokumentů jsou v předchozích kapitolách. Konkrétně se jedná o Program pro volby do sněmovny 2009,164 Program pro volby do sněmovny 2010,165 Společný program pro krajské volby 2012,166 Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013167 a Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014168 (který není pro tuto kapitolu relevantní). Kromě těchto dokumentů, které jsou přístupné na stránkách strany,169 existovaly ještě společné programové body pro komunální volby 2010.170
4.1. Program pro neuskutečněné předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009
Jedná se o historicky první program strany, je datován ke stejnému roku jako její vznik, proto je také krátký a řeší jen témata, která jsou v celém pirátském hnutí všeobecně přijímána (Zajištění základních občanských práv a svobod v době Internetu, Revize autorského zákona, Reforma veřejné správy, včetně přímé demokracie a Decentralizace moci).171 Program byl vypracován Republikovým výborem strany v Týništi nad Orlicí.172 V předchozí kapitole jsem poukázal na to, že již od prvního zasedání byli Piráti provázáni se skupinou legalizátorů konopí. Na tomto programu se to však ještě neprojevilo. Nicméně na bodu přímé demokracie je jasně vidět vliv sociálních liberálů a „levicové“ části strany. Reforma veřejné správy je důležitá pro celou stranu, avšak z očekávaných pozitiv těchto změn se dá tato reforma považovat za téma, které je důležitější pro klasické liberály. Bod, který se
164 http://www.pirati.cz/volby2009/start [citováno 2013-04-03] 165 http://www.pirati.cz/volby2010/komplet [citováno 2013-04-03] 166 http://www.pirati.cz/volby2012/program [citováno 2013-04-03] 167 http://www.pirati.cz/volby2013/program [citováno 2013-04-03] 168 http://www.pirati.cz/zo/spolecnyep2014 [citováno 2013-04-03] 169 http://www.pirati.cz/program/list [citováno 2013-04-03] 170 Osobní archiv autora. 171 http://www.pirati.cz/program/list [citováno 2013-04-03] 172 http://www.pirati.cz/volby2009/start [citováno 2013-04-03] 41
týká reforem copyrightu přitahuje nejvíce skupinu muzikantů, tedy drobnější hudebníky, kteří se cítí být organizacemi jako je OSA znevýhodňováni a diskriminováni.
4.2. Program pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010 a společný program pro komunální volby v témže roce
Tento program vypracovaly programové komise, které byly zřízeny na Celostátním fóru v Albrechticích. Každá komise vypracovala dva body a společně vypracovaly hlavní stránku. Program poté schválil Republikový výbor v dubnu 2010.173 Jedná se o dokument, který z velké části kopíruje předchozí program, dokument je ovšem více propracovaný a mění názvy jednotlivých kapitol (Občanská práva a svobody, Otevřený stát, Kontrola občanů nad politiky a Místo monopolu tvořit spolu). V prvním bodě programu v podkapitole Soukromí a svoboda projevu174 se objevila i svoboda volby léčby, pod kterou se skrývá právo nemocných na volbu léčby mmj. konopím. Je zde tedy evidentní vliv skupiny legalizátorů konopí, ač bod není příliš rozveden a nemluví o plošné dekriminalizaci, či přímo legalizaci konopí. Společné programové body pro komunální volby obsahoval veřejně přístupný internet v celé obci, požadavky pro kompletní zpřístupnění účetnictví města (zejména na internetu), vyřazení firem, které měly problém s plněním veřejných zakázek na pět let (ať již s plněním záruk či s prodražením stavby) a vyřazení firem s nedohledatelnými vlastníky.175 Veřejné připojení k internetu v rámci obce je sociálně liberální, tento bod je stejně tak důležitý i pro „levicovou“ část strany. Ostatní body jsou pak důležité pro všechny složky strany.
4.3. Společný program pro krajské volby 2012
Tento programový dokument byl připraven na zasedání Republikového výboru ve Varnsdorfu v roce 2012, poté byl nadále dopracováván.176 Jedná se o dokument, který je násobně obsáhlejší, než předchozí programová prohlášení, v této době měla ve straně již jasně vedoucí pozici sociálně liberální část strany, což posílilo pozice „levicové“ části strany. Jednotlivé programové kapitoly byly popsány v první a druhé kapitole, proto je většina
173 http://www.pirati.cz/program/list [citováno 2013-04-03] 174 http://www.pirati.cz/volby2010/komplet#soukromi_a_svoboda_projevu [citováno 2013-04-03] 175 Osobní archiv autora. 176 http://www.pirati.cz/program/list [citováno 2013-04-03] 42
programu jen ve zkratce. Otevřeme hospodaření kraje (včetně pod-bodů) je běžným tématem Pirátů, který je společný pro všechny stranické skupiny. Jedná se však o bod, který je nejdůležitější pro skupinu IT uvnitř partaje. Zapojíme občany do rozhodování je opět bod s prvky přímé demokracie, které jsou ve straně všeobecně přijímány, ale největší zájem o ně má „levicová“ část strany. To podporuje všeobecné přijetí od sociálních liberálů, ostatně v současné době se ve straně hovoří o tom, že přímá demokracie a její prvky jsou „pirátské“ (tedy, že každý člen strany by je měl podporovat a kdo tak nečiní vlastně není „pirát“). Veřejné služby slouží občanům, tento bod je třeba vidět v mezinárodním měřítku, souvisí s volbami v sousedním Německu, kde tamější Pirátská strana dala do svého programu podobné body, které jsou spojeny se sociálním liberalismem (například veřejná MHD zdarma). Vzhledem k povaze tohoto bodu se opět tvoří jakási aliance s „levicovou“ částí strany, která je vlastně radikálnější verzí sociálních liberálů a proto se jí daří participovat na většině programových bodů. Obdobně je to s body Investujeme do vzdělání a kultury a Zajistíme kvalitní zdravotnictví a veřejné služby, ač zde již není tak silný akcent Německé kampaně. Ochráníme životní prostředí je nejblíže „levicové“ části strany, ovšem z logiky věci (a z umírněné formulace programu) jej lze opět spojit se sociálními liberály. Prosadíme moderní technologie je opět bodem, který akcentuje celá strana. Logicky vyhovuje nejvíce IT skupině, která rekrutuje především „pravicovou“ (klasicky liberální) část strany. Na tomto programu je již viditelný posun strany k sociálnímu liberalismu, „levicová“ část partaje hraje ve formování větší roli, než by jí početně náleželo. Děje se tak právě díky jakési přirozené alianci s moderními liberály, tento fakt pravděpodobně nejvíce patrný na Přímé demokracii, která se v programu objevuje od počátku a v současné době je akceptována většinou členů (minimálně proti ní nikdo nevystupuje). Tento prvek není sociálně-liberální, bývá spojen právě s radikálnějšími levicovými proudy nebo pravicovými populisty, kteří ovšem ve straně nejsou.
4.4. Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013
Jedná se o zatím poslední programový dokument strany, který reflektuje její vnitřní poměry (společný program pro volby do europarlamentu, který byl zformován až po těchto volbách, byl vytvářen nadnárodně), ukazuje i jisté limity strany, protože oproti předchozímu programu pro krajské volby nebyl nijak zásadně rozšířen. Jde spíše o úpravy spojené s vyšším řádem voleb. Strana totiž nemá dostatek členů na větší rozvoj programu a jeho větší šířku, po
43 těchto volbách ovšem zažila novou vlnu přírůstku členů. Je tedy pravděpodobné, že budoucí volební programy se budou nadále rozvíjet a prohlubovat. Ač se to netýká obsahu kapitoly, je potřeba říci, že tento program je velmi dobře zpracován vizuálně. Víceméně platí, že v něm Piráti zůstali u sociálního liberalismu, skupina, která ho nese, pak lehce zvýšila svůj podíl na programu. Ovšem lze stále sledovat i klasicky liberální proudy, kterým se daří v některých oblastech tržního ohledu držet pozice, zejména v částech programu, které se zabývají podnikáním. Vzhledem k tomu, že pirátské programy se vyvíjí a program z nich nemizí, ale (zatím) jen přibývá, není potřeba ho komentovat. Vlivy zůstaly stejné, v programu se opět objevila tématika konopí, která logicky nespadala do témat krajských voleb.
44
5. KONKRÉTNÍ AKTIVITY
Jako každá jiná politická strana i ta Pirátská se prezentuje konkrétními aktivitami. V této kapitole vynechávám přímo volební agitaci. Soustředím se na projekty strany, které jsou dlouhodobější, či se jedná o agitaci a politický boj spojený přímo se smyslem a idejemi strany. Zejména u prvních dvou podkapitol (Boj proti novele autorského zákona a PirateLeaks.cz) udávám i reakci relevantních internetových médií. V té době byla Pirátská strana novým politickým subjektem, proto potřebovala být v médiích vidět, což minimálně v případu PirateLeaks.cz byl hlavní smysl aktivity. Tato reakce v médiích pak navíc ukáže, která internetová média byla a jsou straně nakloněna. V této kapitole se objevuje pojem autorské právo (copyright), který zahrnuje široké množství pojmů a právních termínů. Pro zjednodušení textu je autorské právo (copyright) chápáno ve smyslu, jenž autorovi díla, respektive kolektivnímu správci, zaručuje z využití tohoto díla finanční zisk. Dále se v textu objevují formulace, že se jedná o díla bez ochrany autorského práva (copyright) což není úplně přesné – většina těchto děl nějakým způsobem pod tyto práva spadá (například: díla takto šířená jsou pro nekomerční využití, tedy šířit je pro komerční zisk je nadále nelegální). Rozlišování jednotlivých licencí a druhů autorských práv není pro povahu práce důležité.
5.1. Boj proti novele autorského zákona
Na počátku srpna 2010 unikl návrh na novelu autorského zákona z ministerstva kultury. Třetí den onoho měsíce zveřejnila Česká pirátská strana tiskovou zprávu,177 ve které silně kritizovala tento návrh novely autorského zákona. Kritika se zaměřila na vliv organizací OSA a Dilia178 při vzniku této novely. Hlavní problém Piráti viděli v několika bodech, jak vyplývá z jejich tiskové zprávy: „a) OSA [by] mohla znovu vnikat na koncerty, které jí nebyly ohlášeny deset dní předem b) pro vysílání přes Internet [by] platila stejná pravidla jako pro rozhlas a televizi, což by poškodilo internetová radia c) uživatelé Creative Commons179 [by]
177 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/osa-dilia-pripravily-zhoubnou-novelu-autorskeho-zakona [citováno 2014- 03-06] 178 Spolek autorů a dalších nositelů autorských práv, sama označuje za hlavní předmět své činnosti zajišťování ochrany autorských práv. Zdroj: http://www.dilia.cz/index.php/o-nas [citováno 2014-03-06] 179 Creative Commons je americká organizace, která zastřešuje celosvětový systém licencí pro snadné legální šíření autorských děl. Smyslem je eliminovat nedostatky autorských zákonů pro způsob šíření autorských děl na 45 museli při vysílání prokazovat OSE udělení licence d) knihovny, školy a úřady [by] zaplatily každý rok 140 000 000 Kč agentuře Dilia za to, že mohou mít ve svých prostorách kopírky a tiskárny e) za díla, jejichž autor není znám, [by] inkasovala právě OSA a Dilia.“.180 Uniklý návrh zákona byl umístěn na stránky Pirátské strany.181 Stejně tak vyšel v Pirátských novinách rozbor zákona (Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona).182 Tento článek mj. kritizoval nepřipuštění veřejnosti k projednání zákona. Upozornilo se také na výrazné ztížení využívání free software a na to, že se za něj bude muset OSE a Dilii platit. Tedy, že ten kdo bude využívat software vytvořený pro bezplatné používání bude platit organizacím zastupující autory, kteří tvoří zpoplatněný software. V tomto rozboru padlo mnoho připomínek,183 z hlediska mediálního úspěchu se uchytily zejména finanční dopady na veřejné instituce. Toto téma nezapadlo a prostor mu byl věnován i v masmédiích. Neutrální zprávu podaly lidovky.cz (Ministerstvo kultury připravuje další novelu autorského zákona),184 na idnes.cz (Nový zákon naúčtuje knihovnám a školám i za pár tiskáren desetitisíce)185 se čtenář mohl dočíst hlavně o negativních finančních dopadech na veřejné instituce, prostor k vyjádření zde dostali i představitelé Pirátské strany.186 K problému se z médií ovšem jako první vyjádřil web zive.cz (Nový autorský zákon: Creative Commons pod dohledem),187 již den po vydání tiskové zprávy České pirátské strany. Tento web se specializuje na zpravodajství pro IT komunitu. Změny v zákoně jsou zde popsány jako jasně směřující k prospěchu vydavatelů a větší kontroly kolektivních správců. Postoj redaktora Davida Polesného pak vystihuje poslední část článku: „Návrh novely autorského zákona má pár pozitivních změn, převládají však smíšené a negativní pocity. Vše
internetu. Existují čtyři základní typy licencí Creative Commons, od volného šíření se souhlasem autora včetně možnosti tvorby odvozených děl, přes použití výhradně k nekomerčním účelům, po dědičnost licence v odvozených dílech. Celkem může teoreticky vzniknout až šestnáct variant licencí. Používají se pro zvukové soubory, fotografie, video či textový obsah na internetu. Zdroj: http://www.zive.cz/clanky/novy-autorsky-zakon- creative-commons-pod-dohledem/sc-3-a- 153306/#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaign=copylink/ [citováno 2014-03-06] 180 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/osa-dilia-pripravily-zhoubnou-novelu-autorskeho-zakona [citováno 2014- 03-06] 181 http://www.pirati.cz/kci/antiosa [citováno 2014-03-06] 182 http://pn.piratskasit.cz/art/32402/ [citováno 2014-03-06] 183 http://pn.piratskasit.cz/art/32402/ [citováno 2014-03-06] 184 http://www.lidovky.cz/ministerstvo-kultury-pripravuje-dalsi-novelu-autorskeho-zakona-p9s-/zpravy- domov.aspx?c=A100330_144029_ln_domov_tsh [citováno 2014-03-06] 185 http://zpravy.idnes.cz/novy-zakon-nauctuje-knihovnam-a-skolam-i-za-par-tiskaren-desetitisice-1k8- /domaci.aspx?c=A100817_145147_domaci_ttt [citováno 2014-03-06] 186 http://zpravy.idnes.cz/novy-zakon-nauctuje-knihovnam-a-skolam-i-za-par-tiskaren-desetitisice-1k8- /domaci.aspx?c=A100817_145147_domaci_ttt [citováno 2014-03-06] 187 http://www.zive.cz/clanky/novy-autorsky-zakon-creative-commons-pod-dohledem/sc-3-a-153306/ [citováno 2014-03-06] 46 by mělo být pod kontrolou kolektivních správců, přičemž je přiškrcen vývoj moderních veřejných licencí. Zdá se, že internet je pro naše zákonodárce těžko uchopitelné médium, na které se snaží aplikovat konzervativní byrokratické smyčky, namísto tvorby nějakého nadčasového řešení.“188 Téma na českém internetu zarezonovalo a inspirovalo mnoho článků, dá se říci, že téměř všechny byly proti navrhované podobě zákona. Jedná se například o články na denikreferendum.cz (Chystaná novela autorského zákona vyvolala bouři nevole),189 či na lupa.cz (Chystaná novela autorského zákona unikla na veřejnost),190 která se postavila na stranu České pirátské strany. Na oba tyto články pak odkazuje i přímo Pirátská strana.191 Pomocí sociálních sítí a Pirátských novin se rozjela agitace proti této novele zákona. Piráti podnítili vznik Iniciativy proti autorskému zákonu OSA, jejíž „fan“ stránka na Facebook.com192 je dodnes aktivní, k dispozici je i její úvodní text.193 Pirátské noviny vyzvaly své příznivce, aby pomocí elektronické pošty kontaktovali své volené zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.194 K odmítnutí návrhu se připojila též neparlamentní Strana zelených.195 Strana poté pomocí Pirátských novin oznámila podání rozkladu vůči ministerstvu kultury ohledně neposkytnutí informací k novele autorského zákona.196 V srpnu vydala městská knihovna v Praze tiskovou zprávu,197 ve které vyjádřila znepokojení z připravované novely. Upozornila na případné rapidní zvýšení výdajů ze strany knihovny a vyjádřila znepokojení ohledně Creative Commons. Na závěr zprávy pak doufala, že kritizovaná podoba novely bude ještě přepracována.198 Samotná organizace Creative Commons Česká republika se ovšem vyjádřila k vzniklé novele zákona kladně.199 Této aktivitě knihovny se poté
188 http://www.zive.cz/clanky/novy-autorsky-zakon-creative-commons-pod-dohledem/sc-3-a-153306/ [citováno 2014-03-06] 189 http://denikreferendum.cz/clanek/5181-chystana-novela-autorskeho-zakona-vyvolala-bouri-nevole [citováno 2014-03-06] 190 http://www.lupa.cz/clanky/chystana-novela-autorskeho-zakona-unikla/ [citováno 2014-03-06] 191 http://www.pirati.cz/kci/antiosa / [citováno 2014-03-06] 192 https://www.facebook.com/pages/Proti-autorskému-OSA-zákonu/121856094528243?ref=mf [citováno 2014- 03-06] 193 https://www.facebook.com/note.php?note_id=138392176196612 [citováno 2014-03-06] 194 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32425 [citováno 2014-03-06] 195 http://si.stranazelenych.net/stanovisko_k_pripravovane_novele_autorskeho_zakona.html [citováno 2014-03- 06] 196 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32427 [citováno 2014-03-06] 197 http://www.mlp.cz/cz/dokumenty/?act=get&check=1f3e02bc31640d991e9c7b64b76f8c67&id=299&noinc=1 [citováno 2014-03-07] 198 http://www.mlp.cz/cz/dokumenty/?act=get&check=1f3e02bc31640d991e9c7b64b76f8c67&id=299&noinc=1 [citováno 2014-03-07] 199 http://www.creativecommons.cz/2010/09/06/stanovisko-k-pracovni-verzi-novely-autorskeho-zakona-ve- vztahu-k-licencim-creative-commons/comment-page-1/ [citováno 2014-03-07] 47
věnovaly i Pirátské noviny.200 Celkově se tomuto problému Pirátská strana věnovala a vzala si ho za své téma. Ministr kultury Besser (za TOP09) nakonec umožnil zástupcům strany nahlédnout do inkriminovaného návrhu novely zákona, v té době již ovšem tento návrh byl dávno veřejnosti známý.201 Novela zákona tedy nakonec byla otevřena pro veřejnou diskuzi, o což Pirátské straně šlo. Novela zákona skončila takříkajíc u ledu, nikdy nebyla projednána parlamentem. Parlament nakonec schválil transpoziční novelu, která prošla europarlamentem. Tato schválená novela nešla za rámec přijatý v rámci Evropské unie.202
5.2. Piratecon
V roce 2010 proběhly první neformální pirátské konference Piratecon. Na těchto setkáních probíhaly různé přednášky na téma pirátství, či se probíraly nové body volebního programu (například v Ústí nad Labem se v roce 2011 projednávaly nové body programu – sociální a daňová politika). Jedná se tedy spíše o vnitrostranickou akci, která je ovšem přístupná i veřejnosti. Proběhly zatím pouze tři Piratecony, dva v Praze a jeden v Ústí nad Labem, kde byla přítomna i odborná veřejnost.203 V posledních dvou letech se ovšem akce tohoto typu nekonala až letos se bude opět konat v dubnu v Praze.204
5.3. PirateLeaks
Na konci roku 2010 spustila strana server PirateLeaks.cz, což měla být česká obdoba serveru WikiLeaks.com. Leak se do češtiny překládá jako „průsak“ či „únik“, což je hlavním účelem zmíněného serveru WikiLeaks.com, který se snaží o „prosakování“ tajných vládních informací k veřejnosti. Založen byl v roce 2006 na Islandu několika lidmi, z nichž je znám pouze Julian Assange a ví se, že mezi zakladateli je několik uprchlíků z Číny.205 Server začal fungovat až o rok později. Samotný WikiLeaks.com tvrdí, že autenticita zveřejněných informací je před zveřejněním pečlivě ověřována. Finance získává z darů od soukromých
200 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32432 [citováno 2014-03-07] 201 http://piratskenoviny.cz/art/32583/ [citováno 2014-03-07] 202 http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/navrh-novely-autorskeho-zakona-predlozen-vlade-171520/ [citováno 2014-03-21] 203 http://www.pirati.cz/projekty/piratecon [citováno 2014-03-08] 204 https://www.pirati.cz/akce/piratecon2014 [citováno 2014-04-12] 205 http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-planuje-zverejnit-tajne-americke-dokumenty-o-ufo-p4x- /zahranicni.aspx?c=A101204_212819_zahranicni_abr [citováno 2014-03-08] 48 osob, finance od firem a vlád odmítá. Server získal i několik ocenění – mimo jiné od Amnesty International.206 Zveřejnil již zhruba milión dvě stě tisíc dokumentů od doby svého založení.207 Jeho hlavní postavou je pak kontroverzní Australan Julian Assange. Na serveru se mimo jiné objevily záběry, na nichž američtí vojáci střílí do bezbranných iráckých civilistů, mezi kterými byli i dva reportéři Reuters. Či směrnice americké armády, jak zacházet s guantánamskými vězni, vědecké fixlování s daty ohledně globálního oteplování nebo zveřejnění některých dokumentů scientologické církve. Odhalen byl i plán australské vlády na filtraci tamějšího internetu, či dokument, který se zabýval zabránění úniku informací.208 Nejkontroverznější zveřejněnou zprávou WikiLeaks.com se pravděpodobně stal seznam míst, která jsou dle amerických vládních institucí pro americké zájmy životně důležité.209 Server vyvolal mnoho kontroverze především proto, že informace, které zveřejňuje, mohou negativně ovlivnit národní bezpečnost některých států, jichž se depeše týkají. Spor vznikl i v samotné redakci WikiLeaks.com a v roce 2010 část bývalých spolupracovníků Assangeho založila konkurenční web OpenLeaks.com, který bude nadále chránit anonymitu informátorů. Uniklá data budou nicméně k dispozici pouze žurnalistům, kteří se pak sami rozhodnou zda informace zveřejní.210 Spuštění české verze tedy PirateLeaks.cz bylo od představitelů strany avizováno dopředu, první informace o serveru se objevila na informačním webu Ceskapozice.cz (Česká PirateLeaks odstartuje do deseti dní),211 dále pak například na ihned.cz (Čeští piráti spustí vlastní WikiLeaks s tajnými informacemi z ministerstev),212 či na parlamentnilisty.cz (WikiLeaks i v Česku. "Piráti" zveřejní dokumenty ministerstev),213 nebo idnes.cz (Česko se dočká svých WikiLeaks, v úterý je spustí „piráti“).214 Zde jen připomenu, že původní zkratka
206 http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-planuje-zverejnit-tajne-americke-dokumenty-o-ufo-p4x- /zahranicni.aspx?c=A101204_212819_zahranicni_abr [citováno 2014-03-08] 207 http://web.archive.org/web/20080216000537/http://www.wikileaks.org/wiki/Wikileaks:About#Wikileaks_has_1. 2_million_documents.3F [citováno 2014-03-08] 208 http://zpravy.idnes.cz/umi-roztrast-generaly-i-bily-dum-deset-nejvetsich-odhaleni-webu-wikileaks-15l- /zahranicni.aspx?c=A100727_163610_zahranicni_btw [citováno 2014-03-08] 209 http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-zasel-jeste-dal-zverejnil-seznam-vhodnych-cilu-pro-teroristy-1aw- /zahranicni.aspx?c=A101206_092631_zahranicni_ipl [citováno 2014-03-08] 210 http://technet.idnes.cz/lide-z-wikileaks-zalozi-konkurencni-server-uniky-prijmou-ale-nezverejni-1qh- /sw_internet.aspx?c=A101213_141655_sw_internet_pka [citováno 2014-03-08] 211 http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/ceska-pirateleaks-odstartuje-do-deseti-dni [citováno 2014-03-08] 212 http://zpravy.ihned.cz/c1-48476980-cesti-pirati-spusti-vlastni-wikileaks-s-tajnymi-informacemi-z- ministerstev [citováno 2014-03-08] 213 http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/WikiLeaks-i-v-Cesku-Pirati-zverejni-dokumenty-ministerstev- 182970 [citováno 2014-03-08] 214 http://zpravy.idnes.cz/cesko-se-docka-svych-wikileaks-v-utery-je-spusti-pirati-pir- /domaci.aspx?c=A101217_130245_domaci_jj [citováno 2014-03-08] 49
České pirátské strany byla ČPS, na současnou zkratku Piráti se přešlo až v roce 2011. Hlavním zdrojem informací měla být především státní správa, nikoliv firmy. Strana prezentovala za hlavní cíl poskytnutí platformy pro zveřejnění informací, které jsou neprávem zadržovány před veřejností.215 Česká verze tedy neměla být zdaleka tak kontroverzní, spíše měla Pirátské straně poskytnout mediální prostor a propagovat její programové body – zejména otevřenost státní zprávy. Ostatně již tehdy představitelé Pirátů, ale i běžné členstvo, neveřejně přiznávali, že jde o to využít momentální mediální popularitu WikiLeaks.com. Hlavním koordinátorem a tváří projektu se stal Jakub Michálek - člen strany zabývající se právními kauzami, který byl ke všemu nazýván českým Assangem. Doménu216 měl ovšem registrovanou Martin Brož.217 První zveřejněnou informací byl výše zmíněný návrh novely autorského zákona, později se objevilo i zdokumentování vlivu Dilie a OSA na projednávání této novely.218 Projekt veřejnost zaujal, brzy po spuštění byl server nedostupný kvůli přetížení z vysokého počtu připojení.219 Piráti pomocí tohoto serveru pak zveřejnili i smlouvu na předražené zdravotnické přístroje pro Ústeckou nemocnici, údaje k rekonstrukci městského parku v Ústí nad Labem a cenu veřejného ústeckého jazzového festivalu. Zveřejněno bylo i hlasování ústeckých zastupitelů týkající se záměru prodat Severočeské divadlo, operu a balet, což byla sice veřejně dostupná informace, nicméně dle Pirátů byla na webu zapadlá a těžko dostupná.220 Poté přišla odmlka, kterou přerušilo zveřejnění výročních zpráv českých politických stran, tento počin byl opět dopředu oznámen na serveru ceskapozice.cz (PirateLeaks zveřejní seznamy sponzorů politických stran).221 Na to reagoval například web pooh.cz (Malé české PirateLeaks.cz aneb žádný "leak" se stále nekoná).222 Piráti se zde dočkali kritiky špatného zacházení s informacemi (nepříliš dobře použitelný formát materiálů) a nefunkčnosti odkazů bez vypnutí bezpečnostního přístupu ke stránkám (pomocí protokolu „https“). Upozorněno bylo také na to, že tyto informace byly již dříve zveřejněny v médiích. Kritika padla na to, že Pirátská strana pomocí PirateLeaks.cz nedokázala dané dokumenty zveřejnit ve strojově zpracovatelné podobě. Neušlo ani to, že chybí jakákoliv analytická část.
215 Původní tisková zpráva na stránkách Pirátské strany není dostupná, proto z přepisu na: http://blisty.cz/art/56194.html [citováno 2014-03-08] 216 Internetová doména (doménové jméno) je jednoznačné jméno (identifikátor) počítače nebo počítačové sítě, které jsou připojené do internetu. 217 Ve straně působil i Míra Brož z Ústeckého kraje. 218 http://www.pirateleaks.cz/www/home8e01.html?first=3 [citováno 2014-03-08] 219 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016722 [citováno 2014-03-08] 220 http://www.pirateleaks.cz/www/regiony/ustinadlabem.html [citováno 2014-03-09] 221 www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/pirateleaks-zverejni-seznamy-sponzoru-politickych-stran [citováno 2014-03-09] 222 http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016904 [citováno 2014-03-09] 50
Web Pooh.cz se zaměřuje na internetovou komunitu, přináší zpravodajství a postřehy z tohoto segmentu mediálního koláče. Nutno dodat, že sponzoři politických stran byli uvedeni jen za rok 2008 a 2009, výběr stran působil poněkud nahodile a účelově.223 Tento „leak“ se již příliš mediálnímu zájmu netěšil. Na webu se objevilo ještě několik zpráv, mj. část pohledávek České konsolidační agentury v roce 2011224 a několik regionálních „zpráv“. Poslední záznam je z druhé poloviny roku 2012. Od té doby se na webu neobjevily žádné informace. Po stranických rozepřích a odchodu pražského Martina Brože225 ze strany je nyní možné na úvodní stránce nalézt zprávu, že je na prodej.226
5.4. Internet bez cenzury
V roce 2011 předložil vládní poslanec a starosta Jan Farský, zvolený za TOP09, novelu loterijního zákona (novelizace zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách). Tato novela zaváděla povinnou cenzuru některých internetových stránek zahraničních společností, aby se zabránilo daňovým únikům.227 Proti této novele se vyslovila specializovaná internetová periodika, jako například lupa.cz (Padne zítra Internet za oběť hazardu?).228 Pro Pirátské hnutí je jakákoliv cenzura internetu nepřípustná, proto Piráti založili internetovou petici.229 Petice byla přístupná na webu internetbezcenzury.cz. Na stránkách bylo upozorněno na hlavní negativum – povinnost poskytovatele internetového připojení k zamezení přístupu k zakázaným stránkám. Samotný text petice:
„Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, prosím neschvalujte zákon o loteriích a jiných podobných hrách v aktuálně navrženém znění, které obsahuje zavedení konkrétních kroků cenzury internetu. Ve svobodné společnosti není regulace hazardu ospravedlnitelným zájmem pro vytvoření cenzurního prostředí, navíc pokud by tato povinnost cenzury byla přenesena na třetí stranu. Prosím neotevírejte Pandořinu skříňku cenzury v rámci boje proti hazardu - regulovat jeho negativní dopady je možné i bez cenzury internetu, jak ukazují mnohé jiné země. Nebezpečím regulace svobodného
223 Viz: http://pirateleaks.piratskenoviny.cz/www/home/blog/sponzori.html [citováno 2014-03-09] 224 http://www.pirateleaks.cz/www/home/blog/cka.html [citováno 2014-03-14] 225 Ve straně působil i Míra Brož z Ústeckého kraje. 226 http://pirateleaks.cz [citováno 2014-03-14] 227 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-14] 228 http://www.lupa.cz/clanky/padne-zitra-internet-za-obet-hazardu/ [citováno 2014-03-14] 229 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-14] 51
internetu jsou i původně dobře myšlené zákony, jejichž důsledky nebyly řádně domyšleny. Jednoho dne by totiž mohly vést k zániku aktivit a služeb považovaných dnes za samozřejmé.Na základě dostupných informací požadujeme, aby byly z návrhů novelizace zákonů vyjmuty paragrafy, které tuto cenzuru zavádějí a aby stát reguloval loterijní průmysl jinými způsoby než zaváděním cenzury.“ 230 Pod petici se podepsalo přes třináct tisíc občanů, poté byla předána petičním výborem tehdejší předsedkyni petičního výboru sněmovny Haně Orgoníkové (ČSSD). Poslanec a předkladatel novely Jan Farský ovšem nakonec dovolil hlasovat o jednotlivých částech samostatně, kritizované části neprošly.231 Situace se poté opakovala u obdobného návrhu Věcí Veřejných,232 proti jejichž návrhu se zvedla podobná vůle nespokojenosti. Na internetu vedla nespokojenost k petici „internet bez cenzury 2.0“, kterou podepsal ještě vyšší počet lidí. Zákon opět neprošel. V současné době běží petice nadále proti jakékoliv cenzuře internetu.233
5.5. Odkaz není zločin!
V polovině roku 2011 odstartovala kampaň „Odkaz není zločin!“, kterou má na starosti Mikuláš Ferjenčík. Tato akce reaguje na odsouzení šestnáctiletého studenta, který dával na web odkazy ke stažení filmů,234 jehož vinila obžaloba ze škody 122 milionů korun.235 Na toto trestní stíhání strana zareagovala spuštěním webu PiratskeFilmy.cz (v současnosti tato webová adresa funguje jako mirror236 Thepiratebay.se), na který umístila desetkrát více filmů, než liberecký student. Konkrétně se jednalo o dvacet tisíc odkazů na necelých šest tisíc filmů.237 V následujícím roce strana v této kampani pokračovala a spustila dodnes funkční weby SledujuSerialy.cz a SledujuFilmy.cz.238 Strana se na nich potýká s problémy vyvstávajícími z porušování autorského práva a mnoho filmů a seriálů (obzvláště známějších a
230 http://www.internetbezcenzury.cz/index_1.php [citováno 2014-03-14] 231 http://www.internetbezcenzury.cz/index_1.php [citováno 2014-03-14] 232 http://www.lupa.cz/clanky/uz-zase-nasi-politici-chteji-znovu-blokovat/ [citováno 2014-03-29] 233 http://www.lupa.cz/clanky/uz-zase-nasi-politici-chteji-znovu-blokovat/ [citováno 2014-03-29] 234 http://www.pirati.cz/projekty/odkaz_neni_zlocin [citováno 2014-03-21] 235 http://liberec.idnes.cz/student-daval-na-web-odkazy-na-stazeni-filmu-hrozi-mu-vezeni-pl5-/liberec- zpravy.aspx?c=A110621_171113_liberec-zpravy_alh [citováno 2014-03-21] 236 Mirror (zrcadlo) v tomto pojetí značí přesnou kopii jiného webu, či serveru. Tuto metodu využívá IT komunita k tomu, že je prakticky nemožné některé servery a weby vyřadit z provozu, jelikož na internetu se objevuje příliš jejich „mirrorů“. 237 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=33299 [citováno 2014-03-21] 238 http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=33299 [citováno 2014-03-21] 52
populárnějších) si návštěvníci webu nepustí.239 Filmy i seriály jsou přístupné většinou s dabingem. Těmito weby strana cílí na méně internetově gramotné osoby.
5.6. VyOsení a Festival svobodných filmů
V červenci 2011 proběhl ve Vlčtejně u Plzně první hudební festival VyOsení.240 Jedná se o projekt Pirátské strany, který pořádají její členové a příznivci. Hlavním cílem je uspořádat hudební festival bez poplatků organizacím, které mají zastupovat umělce a vymáhat jejich práva spojená s copyrightem. V praxi tyto organizace účtují podle různých kritérií pořadatelům koncertů a hudebních akcí nemalé faktury, za využití hudby chráněné copyrightem. Strana tedy pořádá na různých místech v republice tyto festivaly, na kterých hrají kapely, které nejsou zastupovány Ochranným svazem autorským (OSA), či jinými zástupnými organizacemi. Heslem těchto festivalů je: „Hudby plný talíř, OSE ani halíř“, 241 z toho plyne i čistě autorská hudba interpretů, která není zatížena copyrightem. V rámci strany spadá pod mediální odbor. Ředitelem je šéf mediálního odboru, v současné době Petr Vileta,242 který s myšlenkou VyOsení přišel. VyOsení se konalo v Praze (2011, 2012), Ostravě (2012), u Chrudimi (2012), Havířově (2013), Žatci (2013), v Českých Budějovicích (2014) a naposledy v Děčíně (2014). Tento rok se ještě uskuteční ještě minimálně v Chocni a Praze.243 Vzhledem k dvojím volbám v kombinaci s většími finančními prostředky strany se dá ovšem počítat s větší frekvencí konání VyOsení, než doposud. Hudební záběr těchto akcí je široký, od klasického rocku, či rock´n´rollu, k hard rocku, crossoveru, až po hip hop, ska, či reggae. Podobného zaměření je i Festival svobodných filmů, na rozdíl od VyOsení ovšem není nijak centrálně řízený. Pirátská strana uvádí, že nápad vznikl spontánně, ve stranické buňce na Vysočině. Filmy, které se pak v rámci této akce promítají opět nejsou pod ochranou copyrightu. Promítat tyto filmy je pak velmi jednoduché a finančně nenáročné (na rozdíl od hudebních festivalů, kde se musí proplácet náklady spojené s cestou, zvukaři a podobně). Podklady jsou také všude dostupné. Festival vznikl na jaře 2013, a od té doby proběhlo již třináct promítání. Nejčastěji v rámci Plzeňského kraje, ale i v Jihlavě, Žatci, či Praze.244
239 http://www.pirati.cz/stanoviska/odkaz_stale_neni_zlocin [citováno 2014-03-21] 240 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-15] 241 http://www.vyoseni.cz [citováno 2014-03-15] 242 http://www.pirati.cz/projekty/vyoseni [citováno 2014-03-15] 243 http://www.vyoseni.cz [citováno 2014-03-15] 244 http://www.pirati.cz/stanoviska/odkaz_stale_neni_zlocin [citováno 2014-03-15] 53
5.7. Protesty proti ACTA
V lednu 2012 uniklo na veřejnost znění dohody ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, Obchodní dohoda proti padělatelství), což okamžitě zvedlo po celém světě vlnu odporu.245 ACTA byla vícestranná mezinárodní obchodní dohoda, jejímž účelem bylo vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. ACTA by vytvořila nový mezinárodní rámec, k němuž by se mohly země přidat, a vytvořila by vlastní orgány mimo existující mezinárodní instituce. Záběr ACTA byl široký, zahrnoval jak padělání hmotného zboží (značkové oblečení, hudební a filmové nosiče, léky), tak i „internetové distribuční a informační technologie“.246 Její plné znění si lze stáhnout například na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.247 Hlavní sporné body dohody (v rámci digitálního světa) shrnula například lupa.cz ve článku Co je to ACTA a proč se této "dohody" bát?248 Poskytovatelé internetového připojení by byli povinni zaznamenávat údaje o svých zákaznících, některé druhy software by byly nelegální, či by byly na hraně zákona (i v případě, že by neporušovaly autorská práva). V případě přijetí této dohody by bylo nelegální vytvořit si například na CD či DVD kopii legálně získaného duševního vlastnictví. Nelegální by bylo i obcházení DRM,249 dokonce by nelegální bylo už jen vytváření systému, který DRM dokáže obejít (zde je třeba podotknout, že mnoho omezení na DRM postrádají smysl – některé filmy si lze pustit jen v určitých světových regionech a podobně). Dle dohody by bylo také možné při celních prohlídkách prohledat jakákoliv elektronická zařízení, od mobilního telefonu po notebook. Shrnuto, ACTA by se významným způsobem dotkla osobních a digitálních práv, práva na svobodu projevu a soukromí.250 Dohodu podepsalo 22 zemí, včetně České republiky, což vyvolalo odpověď ze strany crackerů (v médiích nesprávně označováni za hackery,251 kteří jsou jejich opakem).252 Zde je
245 http://en.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement [citováno 2014-03-15] 246 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/212411000370127/obsah/187933- kontroverzni-acta [citováno 2014-03-15] 247 http://download.mpo.cz/get/45031/50618/583371/priloha001.pdf [citováno 2014-03-15] 248 http://www.lupa.cz/clanky/co-je-to-acta-a-proc-se-teto-dohody-bat/ [citováno 2014-03-15] 249 Digital Rights Management (DRM), což lze přeložit jako „Správa digitálních práv“ je soubor technických metod, které znemožňují legálně zakoupené duševní vlastnictví využívat určitým způsobem (tradičně ochrana před vypálením na CD, či podobně). 250 http://www.lupa.cz/clanky/co-je-to-acta-a-proc-se-teto-dohody-bat/ [citováno 2014-03-15] 251 Hackeři jsou počítačoví specialisté či programátoři s detailními znalostmi fungování systému, dokážou ho výborně používat, ale především si ho i upravit podle svých potřeb. V masmédiích se tento termín používá pro počítačové zločince a narušitele počítačových sítí, kteří se ale správně označují termínem cracker. Dnes jsou oba pojmy často zaměňovány. 54 třeba podotknout, že o dohodě se vědělo již několik let předem (od roku 2008)253 a Česká pirátská strana se proti ní vymezovala celou dobu své existence.254 Strana se proti dohodě postavila i nyní, nejprve tiskovou zprávou ACTA: 10 důvodů, proč se připojit k protestům.255 Tato tisková zpráva byla poměrně ostře laděna, mj. se v ní psalo o vykořisťování zemí třetího světa, jednostrannosti dohody, porušování lidských práv („ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů.“), kontrolách počítačů jako standardní věci a globální regulaci internetu.256 Mikuláš Ferjenčík, tehdejší místopředseda strany, k chystanému podpisu dohody řekl: „ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují. Politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku, která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby a v neposlední řadě politiku, která řeší problémy zástupné namísto problémů zásadních. Výzvy typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj Internetu do budoucna, současní mocní neřeší. Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu. Na druhou stranu možnost odmítnutí ACTA dává oběma našim parlamentům, jak evropskému, tak tomu českému, šanci zlepšit si reputaci v očích voličů. Věřím, že svou šanci využijí.“257 Jeho vyjádření ukazuje důležitost tohoto tématu pro celou stranu. Mikuláš Ferjenčík byl také hlavním koordinátorem v rámci strany, který se o téma staral. Proti dohodě ACTA byla následující den svolána demonstrace, o počtu demonstrantů média informovala rozdílně, podle idnes.cz mnoho lidí nedorazilo.258 Naopak dle lidovky.cz se počet demonstrantů vyšplhal přes dva tisíce účastníků.259 Zde je třeba dodat, že po demonstraci následoval průvod, který byl od pěti hodin (tedy v době, kdy se mohli zúčastnit i
252 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/212411000370127/obsah/187933- kontroverzni-acta [citováno 2014-03-15] 253 http://technet.idnes.cz/acta-skoncila-europarlament-zamitl-actu-fdq- /sw_internet.aspx?c=A120704_132333_sw_internet_pka [citováno 2014-03-15] 254 Viz. např.: http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/protipiratska-dohoda-acta-podepsana [citováno 2014-03-15] 255 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/acta-10-duvodu-proc-se-pripojit-k-protestum [citováno 2014-03-15] 256 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/acta-10-duvodu-proc-se-pripojit-k-protestum [citováno 2014-03-15] 257 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/acta-10-duvodu-proc-se-pripojit-k-protestum [citováno 2014-03-15] 258 http://zpravy.idnes.cz/na-demonstraci-proti-smlouve-acta-prislo-do-centra-prahy-jen-par-lidi-1jr- /domaci.aspx?c=A120128_121454_domaci_mad [citováno 2014-03-15] 259 http://www.lidovky.cz/lide-demonstrovali-proti-acta-v-praze-se-jich-sesly-dva-tisice-p6o-/zpravy- domov.aspx?c=A120211_151827_ln_domov_rka [citováno 2014-03-26] 55
pracující lidé). Mikuláš Ferjenčík k tomuto pochodu pak uvádí na tři tisíce účastníků.260 Protesty byly poté svolány i do dalších měst, hlavně za pomoci sociálních sítí. Protesty proti dohodě pak periodicky pokračovaly, po celou dobu projednávání inkriminované dohody, ač byly do počtu spíše skromnější.261 Téma v médiích získalo poměrně mnoho prostoru a proto se ve stejný den, kdy se konala první demonstrace proti ACTA, objevil i předseda strany Ivan Bartoš v České televizi v Událostech komentářích, zabývajících se tímto tématem.262 Mj. řekl, že internet je poslední svobodné médium, které neovládají globální konglomeráty a ACTA je záminkou pro ovládnutí internetu.263 Proti dohodě se všeobecně zvedla vlna odporu a kritiky. Proto již na počátku února vláda pozastavila ratifikaci dohody ACTA.264 Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) v témže měsíci přislíbil uspořádat kulatý stůl,265 což se ovšem nestalo, proti čemuž se po dvou měsících Piráti ohradili v tiskové zprávě Ministr nesplnil slib, protesty proti ACTA pokračují.266 Protesty proti ACTA byly řešeny v rámci Pirátských stran i mezinárodně, stejně tak jako postup při protestech. Nakonec byla dohoda ACTA v evropském parlamentu drtivě odmítnuta (proti téměř pět set poslanců, pro necelých čtyřicet). Před samotným hlasováním čelil Evropský Parlament nebývalému lobbingu tisíců občanů Evropské unie, kteří se zúčastnili demonstrací v ulicích, e-mailů, či telefonátů, čímž vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.267
5.8. Novela zákona č. 106 a Den infožádostí Ke konci roku 2012 se objevila v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky novela zákona o Svobodném přístupu k informacím. Tato novela by se mimo jiné právně dotkla podstaty sporů, které tehdy Česká pirátská strana vedla s Ministerstvem financí (seznam dlužníků Konsolidační agentury by nebyl přístupný, protože by se rozšířilo bankovní
260 Emailová komunikace s Mikulášem FERJENČÍKEM 15.3.2014. 261 Viz. např.: http://respekt.ihned.cz/c1-54602390-pirati-acta-v-akci#fotogalerie-gf186009-4-1496780 [citováno 2014-03-15] 262 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/212411000370127/obsah/187933- kontroverzni-acta [citováno 2014-03-15] 263 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/162895-pirati-korporace-chteji-prostrednictvim-acta-ovladnout- internet/ [citováno 2014-03-15] 264 http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-pozastavuje-ratifikaci-dohody-acta-92694/ [citováno 2014-03-15] 265 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/164139-ministr-kuba-chce-s-odpurci-i-priznivci-acta-debatovat-u- stolu// [citováno 2014-03-15] 266 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/ministr-nesplnil-slib-protesty-proti-acta-pokracuji [citováno 2014-03-15] 267 http://technet.idnes.cz/acta-skoncila-europarlament-zamitl-actu-fdq- /sw_internet.aspx?c=A120704_132333_sw_internet_pka [citováno 2014-03-15] 56
tajemství, či by nebylo možné zveřejňovat odměny úředníků). Tato kauza opět proběhla médii, například na webu ceskapozice.cz vyšel článek s názvem Jak občanům přiškrtit přístup k informacím,268 který označil název zákona po případné změně za paskvil.269 Proti zákonu se postavila i Strana zelených.270 Strana vypracovala oponentní zprávu, kterou poté zaslala ministerstvu, právními kroky a zprávami se zabýval Jakub Michálek, stranický právník.271 V souvislosti s možnou novelou onoho zákona připravili Den infožádostí, s podtitulem „Zeptej se svého úředníka, dokud můžeš“, tedy den kdy pomáhali občanům se žádostmi o informace, na které měli občané podle stávající právní úpravy právo.272 Jednak bylo zřízeno kontaktní místo v Praze a poté šlo k případným dotazům využít fóra strany, kde se tazatelé museli registrovat. Ono vlákno fóra je dodnes přístupné.273 Novela zákona č. 106 nakonec nebyla schválena.274
5.9. Úklid Žatce
Žatecké oblastní sdružení patří v rámci republiky k těm větším a na jeho aktivitě je to vidět. Město Žatec je poměrně znečištěno odpadky a proto se tamější Piráti rozhodli tuto situaci změnit. Žatecká buňka nechává občany města hlasovat na sociálních sítích, které části města by měly být uklizeny. Na druhém úklidu se pak podílelo přímo město Žatec, které zajistilo pro druhý úklid materiální, personální i mediální podporu.275
5.10. Hrajeme svobodnou hudbu a válka s kolektivními správci
Na počátku roku 2013 oznámila Pirátská strana tiskovou zprávou (Stop šikaně živnostníků – Piráti vyrážejí do boje proti OSA)276 spuštění kampaně zaměřené proti
268 http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/jak-obcanum-priskrtit-pristup-k-informacim [citováno 2014-03-27] 269 http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/jak-obcanum-priskrtit-pristup-k-informacim [citováno 2014-03-27] 270 http://old.zeleni.cz/media/aktuality/strana-zelenych-proti-omezeni-pristupu-k-informacim/ [citováno 2014-03- 27] 271 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/novela_106 [citováno 2014-03-15] 272 https://www.facebook.com/events/450862801622157/?source=3&source_newsfeed_story_type=regular [citováno 2014-03-15] 273 https://forum.pirati.cz/post171252.html#p171252 [citováno 2014-03-15] 274 http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=325 [citováno 2014-03-15] 275 http://www.novinky.cz/vase-zpravy/ustecky-kraj/louny/3748-17976-pirati-opet-uklidi-cast-zatce-tentokrat-se- zameri-na-prostory-pod-historickym-mestskym-opevnenim.html [citováno 2014-03-16] 276 https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/stop_sikane_drobnych_podnikatelu_-_pirati_vyrazi_do_boje_proti_osa [citováno 2014-03-15] 57
Ochrannému svazu autorskému (OSA), nazvanou „Hrajeme svobodnou hudbu“. Cílem kampaně jsou především drobní podnikatelé (hostinští, majitelé čajoven, hospod, obchodů a dalších zařízení), kteří za pouštění rádia a televize musí platit OSE poplatky.277 Strana se rozhodla živnostníkům nabídnout dvě možnosti, obě zaměřené proti OSE. První možností bylo využít hudbu od autorů, kteří nejsou pod Ochranným svazem autorským. Jako alternativu nabídli Piráti rádio Jamendo, u kterého šlo údajně ušetřit více než tři čtvrtě financí vydaných za poplatky.278 Druhá možnost je přejít na „svobodnou hudbu“ tedy hudbu, kterou její autoři uvolnili i pro komerční využití bez jakýchkoliv poplatků. Tuto hudbu si lze stáhnout na stránkách Pirátské strany (http://hudba.pirati.cz/hudba/ či http://hudba.pirati.cz/archivy/ - dva rozdílné archivy hudby ovšem ukazují na jistou neprofesionálnost vedení stránek), nebo využít služeb internetových rádií, která takovýto druh hudby využívají. V tomto případě není třeba platit žádné poplatky.279 K dispozici je i manuál, který radí členům a příznivcům jak se na této kampani podílet přímým kontaktem s cílovou skupinou.280 Strana založila web svobodnakultura.cz, na kterém je přehrávač s hudbou nezatíženou autorskými právy (v tomto případě opravdu zcela bez copyrightu, tato díla lze využít i komerčně). K této kampani vydali Piráti informační brožuru „Neplaťte výpalné, hrajte svobodnou hudbu“. Cílovou skupinou nakonec ovšem nejsou, oproti původním očekáváním, hostinští, protože většinou mívají televizní přijímač, u kterého se nelze vyhnout poplatkům, proti kterým je kampaň zaměřena.281 Zároveň strana podala trestní oznámení vůči Ochrannému svazu autorskému, pro podezření spáchání trestního činu podvodu. Podvodem měla být snaha vybírat poplatky v pražské čajovně Shangri-la, která ovšem využívá služby zmíněného rádia Jamendo.282 V této čajovně se často konají akce Pirátské strany a její tiskové konference. Na tuto kampaň pak navázala další Válka s kolektivními správci. Jedná se o přímou pomoc drobným podnikatelům, kteří se rozhodli nevyužívat autorsky chráněnou hudbu (či využívat hudby z rádia Jamendo), a přesto po nich kolektivní správci chtějí různé poplatky. Pokud kolektivní správci i nadále vyvíjí na tyto podnikatele a živnostníky tlak, mohou využít právního servisu poskytnutého skrze Pirátskou stranu. Po splnění podmínek můžou
277 https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/stop_sikane_drobnych_podnikatelu_-_pirati_vyrazi_do_boje_proti_osa [citováno 2014-03-15] 278 http://www.pirati.cz/hudba [citováno 2014-03-15] 279 https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/stop_sikane_drobnych_podnikatelu_-_pirati_vyrazi_do_boje_proti_osa [citováno 2014-03-15] 280 https://www.pirati.cz/hudba/distribuce [citováno 2014-03-15] 281 Elektronická pošta s Martinem ŠVADLENKOU, koordinátorem projektu, ze dne 16.3.2014. 282 http://www.denik.cz/z_domova/pirati-predstavili-navrhy-jak-se-pry-vyhnout-autorskym-poplatkum- 20130301.html [citováno 2014-03-15] 58
podnikatelé uzavřít s Piráty smlouvu o právní podpoře. Takovýto podnikatel pak bude zastupován dr. Michalem Šalomounem, právníkem a vysokoškolským pedagogem.283 Ke dni 16. března 2014 se na tohoto právníka takto obrátilo pět lidí.284
5.11. Osvobození knih
V září 2013 spustila strana svůj projekt Osvobození knih. Osvobozením knih se myslí jejich legální šíření po internetu zdarma.285 S tímto nápadem přišel tehdejší šéf mediálního odboru Adam Skořepa.286 Takto zpřístupněné knihy jsou pak k nalezení na stránkách Pirátské strany. Na těchto stránkách se poté mj. objevuje kritika vysoké daně na knihy. Osvobozených knih ovšem zatím není mnoho zatím celkem pět, dvě jsou od samotného Adama Skořepy (Třešničky a Jedenáctka). Jedna je vědecká od dr. Martina Profanta (Myslet uprostřed dějin – K pojetí dějin a dějinnosti ve filosofii symbolických forem Ernsta Cassirera).287 Na tento projekt strany pak navázalo nakladatelství Nuruius, které ve spolupráci se stranou provozuje web PiratskeKnihy.cz, více v následující kapitole Spolupráce v ČR.
283 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/restaurace_uz_nemusi_platit_vypalne [citováno 2014-03-15] 284 Elektronická komunikace s Michalem ŠALOMOUNEM dne 16.3.2014. 285 https://www.pirati.cz/stanoviska/pirati_osvobozuji_knihy [citováno 2014-03-15] 286 https://www.pirati.cz/lide/adam_skorepa [citováno 2014-03-15] 287 https://www.pirati.cz/knihy#osvobozeni_knih [citováno 2014-03-15] 59
6. SPOLUPRÁCE V ČR
1.1. Spolupráce s ostatními politickými stranami a politickými subjekty
První volební spolupráce Pirátů s ostatními stranami se uskutečnila během komunálních voleb 2010, ve kterých ale nakonec uspěli pouze se stranickými kandidátkami v menších obcích. Nicméně sestavili i koaliční kandidátky. V Plzni se na stranické kandidátce objevil člen Strany zelených.288 V těchto volbách byla spolupráce se Zelenými poměrně častá, v městské části Ostrava-jih byla sestavena společná kandidátka Pirátů, Zelených a BPP pod hlavičkou Strany zelených,289 stejně tak tomu bylo na Ostravě-Porubě, zde ovšem kandidátku vedl nestraník a druhým v pořadí byl člen České pirátské strany, zástupce Zelených byl až na třetí pozici.290 Nejvíce společných kandidátek se Zelenými pak bylo v Praze (6, 7, 8 a 13).291 Tato spolupráce proběhla i v rámci širokých koalic (Praha 12 a 3) – Lidovci, Suverenita, Strana zdravého rozumu, KAN, Piráti, Konzervativní strana a již zmíněná Strana zelených.292 V Praze se ještě objevila spolupráce s KDU-ČSL a Suverenitou na Praze 4, kterou sami Piráti nazvali „kočkopsem“.293 V Třebíči se objevil člen strany na kandidátce lokálního sdružení Břehy, které získalo dva ze sedmadvaceti mandátů (člen strany byl desátý v pořadí na mandát).294 Podobně kandidoval jiný člen strany na kandidátce hnutí Zdravé hradiště v Uherském hradišti.295 Ve Varnsdorfu kandidovali dva členi strany na kandidátce SNK-ED, která nebyla úspěšná.296 Zajímavá kandidátka se objevila v Českých Budějovicích, jednalo se o koalici Svobodných a
288 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/plk/magistrat [citováno 2014-03-21] 289 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/msk/ostrava-jih [citováno 2014-03-21] 290 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/msk/ostrava-poruba [citováno 2014-03-21] 291 http://www.piratske-noviny.cz/art/32627 [citováno 2014-03-21] 292 http://zmenaproprahu12.cz [citováno 2014-03-21] 293 http://www.piratske-noviny.cz/art/32627 [citováno 2014-03-21] 294 http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6104&xobec=590266&xobecnaz=t %F8eb%ED%E8&xstat=0&xvyber=0 [citováno 2014-03-21] 295 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/zlk [citováno 2014-03-21] 296 http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562882&xobecnaz=va rnsdorf&xstat=0&xvyber=0 [citováno 2014-03-21] 60
Pirátů,297 pod vedením BPP prof. Kalisty z JČU, koalice kandidovala pod jménem Svobodní – Piráti. Na stránkách Pirátské strany ovšem o této koalici nenajdeme zmínku.298 Dohoda ACTA je řešena v páté kapitole, Pirátská strana o této dohodě jednala i s tehdy opoziční ČSSD,299 na demonstraci (pořádanou Piráty) proti této dohodě dorazil i Zdeněk Škromach, který se „nechal popravit digitální gilotinou“, ale i další politici, např. Viktor Paggio (tehdy VV), poslanec tehdejší vládní koalice.300 Co se týče voleb do Senátu Parlamentu České republiky, tak žádný z neúspěšných kandidátů za Piráty nevyjádřil do druhého kola podporu volebně úspěšnějším uchazečům.301 Další spoluprací byla kandidatura Libora Michálka, jak je uvedeno v první kapitole. Libor Michálek ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky uspěl, nicméně málem za stranu nekandidoval. Většina lidí by předpokládala, že Michálka kontaktovali Piráti sami, ve skutečnosti to bylo obráceně. Libor Michálek se ozval předsedovi Ivanovi Bartošovi sám, ten ovšem e-mail „přehlédl“ a Michálek se musel kontaktovat s Piráty ještě jednou. Nakonec byl Michálek podporován ještě dalšími dvěma stranami – Zelenými a lidovci, ovšem nominace proběhla pouze za Pirátskou stranu. Před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 protestovala Pirátská strana před budovou České televize, proti metodice výběru zástupců do závěrečné předvolební „superdebaty“.302 Nebyli ovšem jedinou stranou, která se proti metodice ČT postavila, ve stejnou dobu se tam objevila i Strana svobodných občanů a příznivci Jany Bobošíkové. S Janou Bobošíkovou Piráti odmítli spolupracovat (Jana Bobošíková se účastnila debaty pořádané idnes.cz, zástupci Pirátů a Svobodných na tuto debatu nebyli pozváni, ač měli vyšší preference než uskupení okolo Jany Bobošíkové; z tohoto důvodu s ní odmítli spolupracovat), ale neformálně spolupracovali právě se Stranou svobodných občanů.303
297 http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562882&xobecnaz=va rnsdorf&xstat=0&xvyber=0 [citováno 2014-03-21] 298 http://www.pirati.cz/ao/komunalky/jck [citováno 2014-03-21] 299 Telefonický rozhovor s Mikulášem FERJENČÍKEM, tehdejším místopředsedou strany a koordinátorem protestů proti ACTA za piráty, 25.3.2014. 300 http://zpravy.ihned.cz/c1-54593670-protest-proti-acta-demonstranti-popravili-na-digitalni-gilotine-zdenka- skromacha [citováno 2014-03-21] 301 Telefonický rozhovor s Mikulášem FERJENČÍKEM, tehdejším místopředsedou strany a koordinátorem protestů proti ACTA za piráty, 25.3.2014. 302 http://www.novinky.cz/domaci/317242-nepozvani-politici-demonstrovali-kvuli-debate-ct.html [citováno 2014-03-21] 303 Telefonický rozhovor s Mikulášem FERJENČÍKEM, tehdejším místopředsedou strany, 25.3.2014. 61
V rámci těchto voleb stranu podpořil Vladimír Franz, neúspěšný kandidát na prezidenta České republiky v prvních přímých volbách,304 strana poté v elektronické kampani jeho tvář využila. Na současné kandidátce do Evropského parlamentu je na pátém místě člen politického hnutí Zelení Tomáš Tožička.305 Politické hnutí Zelení vzniklo v roce 2005, použilo znak slunečnice, kterou mají evropští Zelení ve znaku, hnutí se hlásí k myšlenkám evropské frakce Zelených.306 Toto hnutí je pak integrováno do politického hnutí Změna,307 to bylo založeno v roce 2012 bývalým členem Strany zelených a libereckým primátorem Janem Korytářem.308 Současný stav a rozložení mezi těmito politickými sdruženími je poněkud nepřehledný, jelikož Tomáše Tožičku si „nárokuje“ i Klíčové sdružení, které prostřednictvím své předsedkyně, neúspěšné kandidátky na prezidenta České republiky, Táni Fišerové, České pirátské straně vyjádřilo podporu a vyzvalo své příznivce k její volbě do Evropského parlamentu.309
1.2. Spolupráce s nepolitickými subjekty a osobnostmi
Strana spolupracuje s webem Legalizace.cz, jenž prosazuje legalizací konopí v České republice. Web pak poměrně ostře vystupuje proti některým výrokům představitelů výkonné moci, například již název článku Bláboly šéfa NPC plukovníka Frydrycha a ředitele SÚKL Dr. Březovského310 je poměrně vypovídající. Ovšem objevují se zde i články zaměřené na uživatele konopí pro lékařské účely, či výsledky odborných studií jiných „lehkých“ drog. Legalizace.cz je občanským sdružením, jeho současným předsedou je Robert Veverka, který za Pirátskou stranu kandidoval jako nestraník ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013.311 Občanské sdružení Legalizace.cz pořádá také pochod Prahou za legalizaci konopí nazvaný Million Marihuana March, kde se objevují členi
304 http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/franz-podporil-piraty-fischerova-zmenu-dlouhy-to-vidi- cerne_286642.html#.U0Z_MEoWWIU [citováno 2014-04-10] 305 http://www.pirati.cz/volby2014/kandidatka. [citováno 2014-03-27] 306 https://www.facebook.com/pages/politické-hnutí-Zelení/198137050470?id=198137050470&sk=info [citováno 2014-03-27] 307 http://www.zmena.cz/lide/mgr-tomas-tozicka [citováno 2014-03-27] 308 www.zmena.cz/ [citováno 2014-03-27] 309 http://www.voltepiraty.cz/2014/04/prohlaseni-predsedkyne-klicoveho-hnuti.html [citováno 2014-04-10] 310 http://www.legalizace.cz/2014/03/blaboly-sefa-npc-plukovnika-frydrycha-a-reditele-sukl-dr-brezovskeho/ [citováno 2014-03-21] 311 http://www.robertveverka.cz/o-mne/ [citováno 2014-03-21] 62
Pirátské strany a pochod využívají k agitaci, v programu na letošní pochod je pak kolonka „politická diskuze“,312 která sice Piráty přímo neuvádí, nicméně se dá očekávat, že dostanou mnoho prostoru. Teprve před nedávnem se na stránkách Milion Marihuana March objevila Pirátská strana přímo jako partner pochodu.313 Mimo Legalizace.cz spolupracovala strana i s webem Konopijelek.cz pod vedením konopného aktivisty Dušana Dvořáka.314 Název webu je vše říkající, Dušan Dvořák, podobně jako Robert Veverka, kandidoval za stranu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jen s tím rozdílem, že o tři roky dříve.315 Dvořák byl tehdy stíhán za držení osmi set rostlin konopí,316 strana se za něj postavila. Z webu Konopijelek.cz nekandidoval pouze Dušan Dvořák, ale i „konopná doktorka“ Jana Budařová, ta kandidovala do komunálních voleb v Brně téhož roku.317 V současnosti strana s Dvořákem nespolupracuje,318 z důvodu rozporů.319 V roce 2010 převzala Pirátská internacionála (viz sedmá kapitola) záštitu nad projektem Svazky.org Stanislava Pence.320 Nejedná se sice přímo o aktivitu České pirátské strany, přesto se tato informace hodí spíš do této kapitoly než do následující. Web Svazky.org zveřejnil databázi EZO (evidence zájmových osob STB), na samotných stránkách je upozornění, že na seznamu jsou i jména lidí režimem utlačovaných a ponižovaných, tedy že záznam v této databázi není určují ke skutečnému vztahu bolševického režimu s danou osobou.321 Sdružení Iuridicum Remedium je dalším subjektem se kterým Pirátská partaj spolupracuje. Toto sdružení stojí za webem Slidilove.cz, který uděluje anticenu O největšího slídila. Iuridicum Remedium také v současné době poskytuje právní pomoc, provádí legislativní aktivity a organizuje informační akce. Zabývá se primárně třemi tématy – Spojení lidských práv a moderních technologií, právní pomocí v kombinaci se sociálním vyloučením
312 http://mmm.legalizace.cz/page/program [citováno 2014-03-21] 313 http://mmm.legalizace.cz/page/partneri [citováno 2014-03-25] 314 http://konopijelek.cz [citováno 2014-03-21] 315 http://www.pirati.cz/ao/kandidatky/olk [citováno 2014-03-21] 316 http://www.novinky.cz/domaci/201531-misto-kresla-poslance-hrozi-lidrovi-piratu-lavice-obzalovanych.html [citováno 2014-03-21] 317 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/policie-zabavila-lecive-konopi-cps-je-proti [citováno 2014-03-21] 318 Rozhovor s Michalem HAVRNÁNKEM, místopředsedou strany, 13. 3. 2014. 319 Jak vyplývá z vnitrostranických diskuzí přístupných na webu: https://forum.pirati.cz/vnitrostranicka-diskuze- f75/ [citováno 2014-03-29] 320 http://piratskenoviny.cz/?c_id=32707/ [citováno 2014-03-25] 321 http://www.svazky.cz/sekce/Aktualne [citováno 2014-03-25] 63 a otázkami lidských práv a veřejné správy.322 Sdružení s Piráty spolupracuje pomocí vzájemné propagace – Piráti propagují jejich projekty a aktivity, zástupci strany se pak účastní na V.I.P místech pořádaných akcí, které propagovali.323 Internetová petice Internet bez cenzury (viz pátá kapitola) získala podporu Daniela Dočekala, který byl členem petičního výboru.324 Daniel Dočekal je internetový novinář, který působí mj. na webu lupa.cz a v IT komunitě je poměrně známý. Podobně pak v rámci Dne infožádostí (viz předchozí kapitola) strana spolupracovala s Matějem Hollanem, který se na něm aktivně podílel.325 Matěj Hollan je český hudebník a aktivista (vystupoval hlavně proti hazardu), podílel se i na webu Žít Brno.326 V rámci garancí a vypracovávání programu se stranou spolupracují i nestraníci, kteří jsou na stranickém fóru registrováni jako příznivci strany. Takto je to například u bodu zdravotnictví, které garantuje Prof. MUDr. Šatánek, který vystudoval všeobecné lékařství a v USA ekonomii, podílel se ovšem i na tvorbě open-sorce technologií, v současné době pracuje v oblasti management consultingu a business developmentu.327 V roce 2013 vznikl web PiratskeKnihy.cz, který provozuje nakladatelství Nuruius. Nakladatelství se poté rozhodlo šířit díla svých autorů, pokud k tomu dali svolení, volně po internetu.328 Na stránkách lze nalézt toto prohlášení: “S Českou pirátskou stranou sympatizujeme, nejsme jejími přímými členy a ani političtí členové Pirátské strany nestojí za tímto projektem. S Českou pirátskou stranou spolupracujeme.“329 Elektronické verze knih nakladatelství jsou tedy zdarma, ale stále jsou duševním vlastnictvím autorů, tudíž je nelze využívat pro komerční účely. Titulů nabízí tento web více než Osvobozené knihy, ovšem ne o mnoho více. Jedná se o celkem dvanáct knih, z nich dvě jsou od Adama Skořepy, autora myšlenky Osvobozených knih, a jedna od blogera Ivana Dérera, který je na kandidátní listině strany do eurovoleb. Jedna kniha je poté dostupná ve zkrácené verzi, placená verze má pak bonusové kapitoly. K 12. 3. 2014 bylo staženo více než šestnáct set knih (počet stažení nemusí odpovídat počtu lidí, kteří si dílo stáhnou), na provoz webu bylo k tomuto datu
322 http://slidilove.cz/content/o-nas-3 [citováno 2014-03-25] 323 Telefonický rozhovor s Mikulášem Ferjenčíkem, bývalým místopředsedou strany, 25.3.2014. 324 http://www.lupa.cz/clanky/spustena-petice-internet-bez-cenzury-2-0/ [citováno 2014-03-27] 325 https://www.facebook.com/hollan.matej/posts/3928143566814 [citováno 2014-03-27] 326 http://www.zitbrno.cz/author/matej [citováno 2014-03-27] 327 http://www.pirati.cz/lide/ales_satanek [citováno 2014-04-03] 328 http://piratskeknihy.cz/index.html [citováno 2014-03-25] 329 http://piratskeknihy.cz/index.html [citováno 2014-03-25] 64 přispěno 300 korunami.330 Kolik lidí si po přečtení knížky zakoupilo placenou verzi, bohužel není jak zjistit. V eurovolbách za partaj kandiduje více nestraníků, mimo Ivana Dérera například i Václav Fořtík (původně patřil k zakládajícím členům strany), tvůrce hlavolamů331 a hlavní organizátor PragoConů (největší akce zaměřená na českou fantasy komunitu, v současné době již neprobíhá).332 Strana se snaží udržovat dobré vztahy s projekty, které jsou blízké jejímu zaměření, například pozvali představitele webu Otevřete.cz na sjezdy strany. Projekt Otevřete.cz vznikl k lepšímu prosazování zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který ukládá úřadům a veřejným institucím (vč. státních, krajských či obecních firem) zveřejňovat informace o své činnosti jak na webu, tak požádá-li je o ně občan, realizuje ho obecně prospěšná společnost Otevřená společnost.333 Podobně partaj udržuje vztahy s webem Participativnirozpocet.cz, v rámci participativního rozpočtu by mohli obyvatelé určitého správního celku (obce, ale i čtvrti, či ještě menší jednotky), či členové komunity (veřejné/neveřejné instituce) diskutovat a rozhodovat o využití části rozpočtu resp. o jeho výdajové nebo příjmové stránce.334 Piráti mají tento druh přerozdělování veřejných financí v programu a zavedli ho i v rámci stranického rozpočtu,335 návaznost na tento web je tedy zřejmá. Před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 strana nejprve vyjádřila podporu myšlenkám k projektu Rekonstrukce státu,336 někteří kandidáti pak přijali i pozvánky na besedy pořádané touto organizací.337 Projektu také přislíbili podporu s tím, že cíle tohoto sdružení jsou jen pouhým minimem a strana prosazuje hlubší změny.338 Na některých projektech Rekonstrukce státu se pak podíleli i členové strany, například již několikrát zmiňovaný Mikuláš Ferjenčík.339
330 http://piratskeknihy.cz/knihy.html [citováno 2014-03-25] 331 http://www.pirati.cz/lide/vaclav_fortik [citováno 2014-04-12] 332 http://www.fantasyplanet.cz/clanek/pragocon-2003-a-veci-na-nej-navazujici [citováno 2014-04-12] 333 http://www.otevrete.cz [citováno 2014-03-27] 334 http://www.participativnirozpocet.cz/o%20participativním%20rozpočtu [citováno 2014-03-27] 335 http://denikreferendum.cz/clanek/17190-pirati-hledaji-hranice-demokracie-zavadeji-participativni-rozpocet [citováno 2014-03-27] 336 http://www.pirati.cz/stanoviska/stanovisko_piratu_k_projektu_rekonstrukce_statu [citováno 2014-03-27] 337 http://www.pirati.cz/regiony/liberecko/tiskove-zpravy/start/beseda-131008 [citováno 2014-03-27] 338 http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Pirati-Podporujeme-iniciativu-Rekonstrukce-statu- 288006 [citováno 2014-03-27] 339 Viz: https://www.facebook.com/events/627380707350087/?ref_dashboard_filter=upcoming [citováno 2014- 03-27] 65
7. SPOLUPRÁCE V ZAHRANIČÍ
Zahraniční spolupráce je pro stranu velmi důležitá, svou ideologii i program načerpala ze zahraničních zdrojů (viz první a druhá kapitola). Sama strana uvádí, že spolupracuje zejména se Švédskou a Německou Pirátskou stranou,340 důležitá je pro ni i spolupráce se stranami z regionu Střední Evropy (mimo Německa ještě Rakousko a Polsko). Hlavní mezinárodní organizační platformou je Pirátská internacionála (PPI). Status Pirátské internacionály (text je dostupný v angličtině,341 i v češtině)342 podepsal v dubnu 2010 předseda strany Ivan Bartoš na Bruselské mezinárodní konferenci.343 Do předsednictva nově vzniklé organizace byl zvolen Jakub Michálek, stranický právník.344 Pirátská internacionála má pomáhat udržovat komunikaci mezi jednotlivými Pirátskými stranami ve světě, nemá se jednat o úřední, ani politický orgán, jedná se o nevýdělečné sdružení. Jejím cílem je šíření pirátské ideologie a udržení vazeb mezi jednotlivými národními stranami, pomoc při zakládání nových Pirátských stran a organizací, koordinace celosvětové kampaně a pirátských výzkumů. Členy PPI se mohou stát Pirátské strany, nebo organizace jim příbuzné, které se neúčastní voleb. Řádní členové, mimo jiného, musí mít v názvu strany variaci slova „pirátský“. Každá země může mít jen jednoho řádného člena (tj. s hlasovacím právem). Nejvyšším tělesem PPI je valné shromáždění, které se shází alespoň jednou ročně. Výkonným orgánem je pak předsednictvo pirátské internacionály, jeho členové posuzují zájmy celého hnutí, nikoliv národních stran. Předsedou není jeden člověk, je zde institut spolupředsednictví dvou osob.345 V roce 2010 pořádali čeští piráti mezinárodní Pirátskou konferenci,346 která se týkala především středoevropských stran. Zúčastnila se jí i švédka Amelia Andersdotter, která tehdy čekala na schválení prováděcích předpisů Lisabonské smlouvy, aby mohla zasednout v europarlamentu. Konference se pak účastnili Rakouští, Němečtí a Srbští piráti, Polští se nezúčastnili kvůli tehdejším krakovským povodním. Na schůzi se probíralo fungování
340 http://www.pirati.cz/zo/info [citováno 2014-03-25] 341 http://www.pirati.cz/:en:zo:docs:ppi_statutes [citováno 2014-03-25] 342 http://www.pirati.cz/zo/docs/ppi_statutes [citováno 2014-03-25] 343 http://piratskenoviny.cz/?c_id=32707/ [citováno 2014-03-25] 344 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/do-predsednictva-nove-zalozene-piratske-internacionaly-byl-zvolen-cech [citováno 2014-03-06] 345 http://www.pirati.cz/:en:zo:docs:ppi_statutes [citováno 2014-03-25] 346 http://www.pirati.cz/zo/info [citováno 2014-03-25] 66 jednotlivých Pirátských stran a předávaly se mediální zkušenosti. Němečtí Piráti prezentovali svůj protest proti svlékacím scannerům, Amelia Andersdotter poté pronesla krátkou řeč o budoucnosti pirátského hnutí a upozornila na problémy, které by mělo celosvětově hnutí řešit (rizika spojená s vývojem digitálních technologií – např. vědomosti energetických firem o chování obyvatelstva).347 V roce 2010 čelil server WikiLeaks.com (viz pátá kapitola) masivním útokům crackerů. Z těchto útoků WikiLeaks.com obvinil americkou vládu, brzy poté začaly své datové služby serveru vypovídat mnohé firmy, které obstarávaly některé technické aspekty funkčnosti a zejména dostupnosti serveru. Stejně tak serveru vypověděly bankovní služby nadnárodní finanční společnosti (Visa, Mastercard, PayPal a další).348 To vyvolalo mezinárodní odezvu v rámci IT komunity, ale zejména Pirátských stran, které začaly data serveru zálohovat a vytvářet vlastní kopie, jednu kopii provozuje i Česká pirátská strana.349 Toto téma včetně zálohování a „mirrorování“ (tedy vytvoření „zrcadla“ – kopie serveru) řešil ve straně Marcel Kolaja, který se jinak v partaji zabývá svobodným softwarem a kulturou.350 V následujícím roce proběhlo druhé zasedání PPI ve Friedrichshafenu. Dosavadní český zástupce v předsednictvu Jakub Michálek se v té době věnoval projektu PirateLeaks.cz (viz pátá kapitola), proto byl za české Piráty navržen Marcel Kolaja. S nimi se konference za českou stranu zúčastnili předseda Ivan Bartoš a tehdejší místopředseda Mikuláš Ferjenčík. Oficiální část konference šlo sledovat on-line.351 Marcel Kolaja byl zvolen spolupředsedou zasedání, PPI se pak věnovala vnitřním otázkám – například přijala výše zmíněné pravidlo, které po členech PPI požaduje mít v názvu variaci slova „Pirátská“. Na závěru konference promluvil Richard Falkvinge,352 zakladatel hnutí, který mimo jiné přirovnal pirátské hnutí k historickému významu sociálně demokratických (myšlen prudký vzestup dělnictva v 19. století) a zelených hnutí, audiovizuální záznam proslovu je dostupný na youtube.com.353
347 http://mikulasferjencik.blog.respekt.ihned.cz/c1-45944500-amelia-andersdotter-v-praze [citováno 2014-03- 25] 348 http://www.zive.cz/clanky/kauza-wikileaks-komunita-rozpoutala-prvni-skutecnou-kybervalku/sc-3-a- 154957/default.aspx [citováno 2014-03-27] 349 http://www.zive.cz/clanky/kauza-wikileaks-komunita-rozpoutala-prvni-skutecnou-kybervalku/sc-3-a- 154957/default.aspx [citováno 2014-03-27] 350 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/piratska-internacionala-zaseda-11-az-13-brezna-ve-friedrichshafenu [citováno 2014-03-26] 351 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/piratska-internacionala-zaseda-11-az-13-brezna-ve-friedrichshafenu [citováno 2014-03-26] 352 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/piratska-internacionala-zaseda-11-az-13-brezna-ve-friedrichshafenu [citováno 2014-03-26] 353 https://www.youtube.com/watch?v=9ps3i32795o [citováno 2014-03-26] 67
Rok 2012 byl pro české Piráty prestižní, v polovině dubna se Praha stala hlavním městem všech Pirátů, jelikož zde zasedala PPI. Jednalo se o největší pirátskou konferenci do tehdejší doby.354 Zajímavostí může být využití gaučingu (couch-surfing) pro některé zahraniční hosty.355 Český internet na tuto zprávu reagoval, například lupa.cz v článku Pirátská internacionála se sejde za měsíc v Praze. Mezi hosty by měl být spisovatel Cory Doctorow356 kde ocenili přítomnost spisovatele Cory Doctorow, který je velmi zapáleným propagátorem Creative Commons. Konference se mj. zúčastnili Amelia Andersotter a Rick Falkvinge, či pirátský berlínský poslanec Fabio Reinhardt.357 O výsledcích konference pak informoval například i Český rozhlas (‚Piráti‘ se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany).358 Setkání se zúčastnili zástupci 28 zemí, kterých bylo přeš dvě stě. Na konferenci se začala řešit společná kampaň pro eurovolby 2014, jejichž výsledek bude znám až po dokončení této bakalářské práce. Strany se domluvily, že budou mít všechny společnou část programu a vytvoření Pirátské strany Evropy. V novém vedení PPI tento rok nezasedl žádný český zástupce. Řešil se i společný postup proti dohodě ACTA,359 body, kterých by se měly jednotlivé Pirátské strany v protestech proti této dohodě držet. Ty poté PPI vydala, spolupracoval na nich i Mikuláš Ferjenčík, popis českého postupu je v páté kapitole a je shodný s Prohlášením členům Pirátských stran a veřejnosti,360 které se jím zabývá. Mimo hlavních setkání pod PPI se čeští Piráti setkávají zejména s kolegy z tohoto regionu, tedy se zástupci Polské pirátské strany, Německé Pirátské strany a Rakouské Pirátské strany. Mimoto čeští Piráti vyjíždějí za hranice země pomoci při volebních kampaních sesterským stranám – vyjeli tak do Norimberku, či Berlína, nebo Chorvatska. Stejně tak se čeští Piráti rozhodli pomoci při opětovném založení Slovenské pirátské strany.361 Na současné kandidátce strany do europarlamentu je na šestém místě člen Německé Pirátské strany v Leipzigu Mikuláš Peksa,362 což je ovšem rodilý Čech. Letošní eurovolby
354 http://www.pirati.cz/regiony/praha/tiskove- zpravy/krajske_sdruzeni_praha_se_podilelo_na_organizaci_konferenci_ppi [citováno 2014-03-26] 355 Projekt CouchSurfing je v současnosti největší internetová služba bezplatného ubytování. Jedná se o sociální síť. Projekt započal svou činnost v roce 2003 a formálně byl spuštěn 1. ledna 2004. 356 http://www.lupa.cz/clanky/piratska-internacionala-se-sejde-za-mesic-v-praze-mezi-hosty-by-mel-byt- spisovatel-cory-doctorow/ [citováno 2014-03-26] 357 http://www.pirati.cz/regiony/vysocina/tiskove- zpravy/mezinarodni_konference_pirate_parties_international_v_praze [citováno 2014-03-26] 358 http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/pirati-se-v-praze-dohodli-na-vytvoreni-evropske-piratske- strany--1046150 [citováno 2014-03-26] 359 http://pp-international.net/node/519 [citováno 2014-03-26] 360 http://www.pirati.cz/zo/docs/acta [citováno 2014-03-30] 361 http://www.pirati.cz/chronicles/start [citováno 2014-03-29] 362 http://www.pirati.cz/volby2014/kandidatka [citováno 2014-03-27] 68 jsou pro celé hnutí velmi důležité, je třeba zopakovat úspěch z těch minulých, ideálně europoslanecké zisky zvýšit. Proto v letošním březnu proběhly tři důležité mezinárodní schůze v Bruselu přímo v prostorách europarlamentu – založení evropských pirátů, konference European Internet Governance and Beyond (EIGB) a konference Mladých evropských Pirátů - Young European Election Ambassadors (YEEA), akce se nekonaly odděleně, vlastně se jedná o jednu akci rozdělenou do několika událostí. Na těchto akcích již klasicky vystoupili Rick Falkvinge a Amelia Andersdotter, ale i další (například jednička německé eurokandidátky Julie Redy).363 Hlavním cílem bylo založení Evropské pirátské strany (PP-EU), což se také stalo, Manifest PP-EU364 kopíruje ideje Švédského pirátského programu drží se tedy programu, který je společný všem Pirátským stranám. Tento dokument nejde dále a nerozšiřuje se sociálně liberálním směrem.365 Česká pirátská strana je jednou ze zakladatelských zemí PP-EU.366 V průběhu akce vystoupilo mnoho osobností spjatých s tématem e-governance. Diskutovalo se nejen o reformě autorského práva, ale také např. o síťové neutralitě, kterou přinesl i diskusní panel ohledně reformy telekomunikačního trhu, řešila se bezpečnost současných (elektronických) sítí. Prostor si vyžádala i mezinárodní smlouva TTIP (smlouva o transatlantickém partnerství), která je označována za mnohem horší reinkarnaci dohody ACTA. 367
363 http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-kopac.php?itemid=22581 [citováno 2014-03-29] 364 http://www.pirati.cz/zo/docs/manifestppeu [citováno 2014-03-30] 365 http://www.pirati.cz/zo/docs/manifestppeu [citováno 2014-03-27] 366 http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/evropska_piratska_strana_vyplouva [citováno 2014-03-27] 367 http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-kopac.php?itemid=22581 [citováno 2014-03-29] 69
ZÁVĚR
Česká pirátská strana je součástí mezinárodního hnutí Pirátských stran, které ovšem není jednotným proudem, jednotlivé Pirátské strany mohou být zaměřeny různě. Světový vývoj těchto partají ukázal v zásadě dvě, respektive tři možnosti zaměření. První je cesta spíše lobbyistické organizace, další dvě možnosti jsou již spojené s cestou politické strany, která se může přiklonit ke klasickému pojetí liberalismu či sociálnímu pojetí liberalismu.368 Z tohoto důvodu je třeba znát historii hnutí, stejně jako mezinárodní souvislosti. Hlavním tématem všech těchto stran je svoboda internetu, reforma copyrightu a co největší rozšíření open-sorce software. Celosvětově můžeme hovořit o třech klíčových momentech pirátského hnutí. Prvním (2006) je založení první Pirátské strany ve Švédsku, druhým (2009) je úspěch Švédské pirátské strany ve volbách do Evropského parlamentu a třetím je dočasný vzestup Pirátské strany v Německu, zejména její úspěch v Berlíně (2012). Druhé dva momenty jsou důležité pro Českou pirátskou stranou, která byla založena jen krátce před eurovolbami 2009, neboť úspěch švédských Pirátů přinesl důležitou vzpruhu pro nově vzniklou stranu a určitou mediální pozornost. Švédská pirátská strana (klasicky liberální přístup) se však orientuje na úzká témata, proto je její úspěch mezi švédskými politology považován za krátkodobý.369 Německá Pirátská strana (sociálně liberální přístup) oproti tomu rozšířila pole své působnosti na další témata, která jí pomohla se více zviditelnit, ač její hlavní vzestup je spjat s ryze pirátskými tématy (svoboda internetu, odmítnutí sledování, reforma copyrightu). Asi největším a zároveň nejproblematičtějším ideovým rozšířením je přímá demokracie, na níž si Pirátská partaj v Německu zakládá, což jí přináší mnoho problémů. Toto téma nejspíše také stojí za jejím úpadkem a současnou stagnací.370 Pirátské strany se rády označují za strany nového typu a odmítají klasické dělení politiky, kteréžto vymezení oproti klasickým stranám dává Pirátům pocit výjimečnosti a jakési revolučnosti. Česká pirátská strana se rozhodla vydat cestou rozšíření programu o sociálně liberální témata a onu přímou demokracii. Na rozdíl od Pirátské strany v Německu Česká pirátská strana disponuje jen zlomkem členstva, což jí nedovoluje hlubší programové zakotvení a
368 Na toto téma vznikla přímo absolventská práce: BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin? Brno 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 369 Podrobně v: ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting? in: Politoval studies, 2011, s 121-128. 370 Podrobněji v bohužel doposud nevydaném rukopisu: NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu. 70 dostatek témat, z čehož plyne pouhé rozšíření původních témat do širších okruhů (až na výjimky, například MHD zdarma, což je ovšem požadavek převzatý od Němců, či legalizace konopí). Strana bohužel v současné době ještě není schopna pokrýt většinu celospolečensky důležitých témat. Samotná přímá demokracie ve straně zatím nepřináší příliš negativních důsledků, což se však může stát při případném budoucím zapojení partaje do přímého politického dění. Čeští Piráti mají problémy v rámci vnitrostranického rozhodování s nedostatkem hlasujících při hlasováních, chtějí tedy prosadit něco, co jim samotným příliš dobře nefunguje. Přímá demokracie posiluje v členstvu víru ve výše popsanou revolučnost (a „inovativnost“) hnutí, jeho unikátnost, je dokonce považována za jeden ze základů „pirátství“ (část členstva ráda tvrdí: „Pirátem se člověk nestává, pirátem se člověk rodí!“ – tím se, dle jejich názoru, rodí i s názory na přímou demokracii; stejně tak „správný pirát“ musí odmítnout jakékoliv pravo-levé dělení, poměrně často odmítne i jiné dělení a prohlásí, že jsou tu staré strany a pak nové - Piráti), z tohoto důvodu bude pro stranu těžké toto téma vypustit, či je výrazně omezit a přizpůsobit se politické a společenské realitě. Podobný problém bude strana řešit s požadavkem naprosté průhlednosti politiky, ovšem lze sledovat, že vyšší představitelé strany si uvědomují, že tato naprostá průhlednost (zejména v kombinaci s přímou demokracií) s sebou kolikrát nese zbytečnou zátěž (poměrně dostatečně to dokládá výrok představitele strany týkající se financování společenské akce „Budeme to (financování) řešit přes kraj, když to dáme do republikového rozpočtu, budu muset řešit milion flame,371 a na to já nemám nervy, uděláme to přes kraj, tam nám do toho nikdo nebude kecat a odhlasujeme si co bude potřeba bez zbytečnejch keců.“). Některé návrhy českých Pirátů směřující k větší participaci občanů by při pozvolném zavedení od obecní úrovně mohly mít pozitivní vliv na rozvoj občanské společnosti, například participativní rozpočet, ve kterém by občané dostali možnost hlasovat o využití financí, které by byly vyčleněné přímo pro jejich část obce. Růst obou mezinárodně důležitých Pirátských stran byl spojen s pokusy o cenzuru internetu nebo procesů s provozovateli P2P serverů, ale ani v jednom případě to nevedlo k dostatečnému nárůstu počtu hlasů, potřebnému pro úspěch ve volbách prvního řádu (ve volbách druhého řádu ovšem uspěli), ač Němečtí Piráti měli jednu dobu preference přesahující dvouciferné hodnoty. České pirátské straně tyto protesty také nepomohly získat mandáty ve volbách do krajských zastupitelstev (na počátku roku 2012 proběhly protesty
371 Flame war (doslova plamenná válka, lze přeložit i jako svatá válka) je označení internetové diskuse, která překročila hranice pro účastníky přínosné výměny názorů a stala se hádkou. Pojem pochází z anglofonního internetového prostředí, označuje internetové diskuze vyhrocené do silně emotivní podoby. 71 proti mezinárodní smlouvě ACTA, v polovině tohoto roku pak strana nezískala žádný mandát), tedy ve volbách druhého řádu. U strany je ovšem zřetelný růst ve voličské podpoře, která kontinuálně roste, a zdá se, že to tak bude i nadále. Kořeny se jí podařilo poměrně silně zapustit mezi IT komunitou, lidmi zajímajícími se o legalizaci konopí a mezi neoficiální hudební kulturou (strategie boje proti OSA se zde velmi vyplatila). Česká pirátská strana má oproti „kolegyním“ ze zahraničí výhodu ve vnitropolitickém stavu země, neboť v Německu a Švédsku jsou zavedené strany daleko zakořeněnější, a tyto země zároveň nejsou ve vnitropolitické krizi, na rozdíl od ČR. Pirátské straně Německa se dařilo mimo jiné i proto, že tamější právo týkající se copyrightu je daleko přísnější než u nás, stejně tak jeho vymáhání je účinnější. Strana v současné době vede několik dlouhodobých kampaní, které díky zisku financí ze státního rozpočtu může vést efektivněji. Stejně tak se jí podařilo získat pro spolupráci osobnosti ze subkultur, zejména v oblasti IT, legalizace konopí a v rámci svobodné (neoficiální) kultury. Zisk senátorského křesla pro Libora Michálka pak ukázal schopnost přitahovat i celospolečensky uznávané osobnosti. Sama strana ovšem stále nedokáže generovat osobnosti, které by byly občanům srozumitelné, jedinou čestnou výjimku tvoří předseda strany Ivan Bartoš. To je zapříčiněno i malým prostorem, který Piráti zatím dostávají zejména v televizi (ač se v ní již objevil Ondřej Profant či Mikuláš Ferjenčík). Obecně má partaj málo výrazných lídrů, v některých regionech můžeme mluvit jen o nevýrazných členech, stejně tak obsazení většiny krajských a obecních předsednictev představuje spíše nevýrazné osobnosti. Výše zmíněný malý počet členů (který v současné době poměrně dynamicky stoupá) má odraz v konkrétních aktivitách strany, ne tolik v nárazových. Protesty proti dohodě ACTA či Den infožádostí lze považovat za úspěšné akce, které stranu dobře propagovaly a zvýraznily. Jednotlivé VyOsení sice mají kolísavou kvalitu, ale celkově je lze považovat ze vydařenou aktivitu, která na sebe váže mnoho lidí z hudební branže. Dlouhodobější akce však poněkud pokulhávají, počínaje PirateLeaks.cz, přes dodnes nedokončený web svobodnakultura.cz až k Osvobození knih. Lze sledovat projekty, které trpí nedostatkem rozvíjení, většinou skončí někde na počátku a dále jsou jen jakýmisi pahýly původních plánů. Spolupráce je pro stranu klíčová, jak bylo již několikrát zdůrazněno, zejména co se týče zahraniční spolupráce, na základě ideologie sdílení a kopírování strana přebírá mnoho zahraniční modelů, které považuje za úspěšné a důležité. V rámci českého politického prostředí má strana nakročeno nejblíže k Straně zelených, ovšem jen na komunální úrovni, dříve spolupracovala i se Stranou svobodných občanů, KDU-ČSL či Suverenitou, u těchto stran se ovšem další spolupráce nejspíše opakovat nebude, zejména kvůli oslabení vlivu
72 klasicky liberálního křídla, které bylo obecně mnohem nakloněnější spolupráci s těmito politickými subjekty. Letošní dvojí volby jí dávají hned dvě příležitosti – zasednout v europarlamentu a tím ukázat svou sílu (tento případný úspěch ovšem pro stranu může být dvojsečný - běžným občanům je nejsrozumitelnější a nejznámější osobnost předsedy Ivana Bartoše, který je jedničkou kandidátky, a jeho případné odcizení domácí politice může být pro stranu oslabující, ne tolik pro vnitřní fungování, ale pro vnější prezentaci), a zapustit stranické kořeny v komunálních volbách, což by mohlo vést ke generaci nových osobností a vzrůstu voličského zájmu o stranu.
73
ZDROJE
Literatura: BOAZ David: Liberalismus v teorii a politice, Praha: Liberální institut, 2002. ISBN : 80-86389-23-5. BOČEK, Jan: Pirátské strany – součást jedné, nebo více stranický rodin? Brno, 2009, diplomová práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. BRUNCLÍK, Miloš: Pirátské strany: Nový fenomén v politice, in: Naše společnost, 2011. CABADA Ladislav, KUBÁT Michal: Úvod do studia politické vědy, Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN : 80-86432-63-7. CHARVÁT Jan: Současný politický extremismus a radikalismus, Praha: Portál, 2007. ISBN : 978-80-7367-098-6. KUČERA, Rudolf: Tocqueville aneb křesťanské základy demokracie, doposud nevydaný rukopis. ERLIGSSON, Gisur, PERSSON, Mikael: The sweedish Piarate Party and the 2009 European Parlament Eclection: Prostest or issue voting? in: Politoval studies, 2011. NOVOTNÝ, Lukáš: Piráti v Berlíně. Recesisté slaví úspěch, ale nikdo neví, co od nich čekat, in: Mezinárodní politika 11, 2011. NOVOTNÝ, Lukáš: Liquid democracy a Pirátská strana v Německu, doposud nevydaný rukopis. MONTESQUIEU, Charles de: O Duchu zákonů, Praha: OIKOYMENH, 2010. ISBN : 978-80-7298-405-3. HEYWOOD, Andrew: Politologie, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN : 978-80-7380-115-1. HEYWOOD, Andrew: Politické ideologie, Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN : 80-85865-10-6. HEYWOOD, Andrew: Politická teorie, Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN : 80- 86861-41-4. VON MISES, Ludwig: Liberalismus, Praha: Ekopress, Liberální institut : Centrum liberálních studií : 1998. ISBN : 80-86119-08-4. GRAY John: Liberalismus, Praha : Občanský institut, 1999. ISBN : 80-86228-01-0.
74
WALDRON, J., heslo „John Locke“, in: D. Miller aj. (eds.), Blackwellova Encyklopedie politického myšlení, CDK, Proglas, Brno 1995, s 264-267, ISBN 80-85617-47- 1.
Prameny: Rozhovory: S Mikulášem Ferjenčíkem (internetová konverzace 5.3.2014, emailová komunikace 15.3.2013 a telefonické rozhovory 9.3.2014 a 25.3.2014) S Michalem Havránkem (osobní rozhovor 13.3.2014, Ústí nad Labem) S Michalem Šalomounem (emailová komunikace 16.3.2014) S Ondřejem Profantem (internetová konverzace 5.3.2014) S Martinem Švadlenkou (elektronická pošta 16.3.2014) S Ivem Vlasatým (osobní rozhovor 10.11.2013, České Budějovice) Všechny údaje uvedené v práci na základě těchto rozhovorů byly autorizovány.
Bochumská stanoviska, 2012, v české lokalizaci dostupná z: http://www.pirati.cz/zo/docs/bochumska_stanoviska [citováno 2014-03-25] Stanovy České pirátské strany, dostupné z: http://www.pirati.cz/rules/st#cl_2_poslani_a_programove_cile [citováno 2014-03-30] Statutes of Pirate Parties International (PPI), 2010, dostupné z: http://www.pirati.cz/zo/docs/ppi_statutes [citováno 2014-03-25] Pirátské dvanáctero, 2011, dostupné z: http://www.pirati.cz/program/dvanactero [citováno 2014-03-30] Program pro volby do sněmovny 2009, 2009, dostupný z: http://www.pirati.cz/volby2009/start [citováno 2013-04-03] Program pro volby do sněmovny 2010, 2010, dostupný z: http://www.pirati.cz/volby2010/komplet [citováno 2014-03-04] Společný program pro krajské volby 2012, 2012, dostupný z: http://www.pirati.cz/volby2012/program [citováno 2014-03-18] Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013, 2013, dostupný z: http://www.pirati.cz/volby2013/program [citováno 2014-03-18] Pirátský program, 2009-2014, dostupný z: http://www.pirati.cz/program/start [citováno 2014-03-30]
75
Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014, 2014, dostupný z: http://www.pirati.cz/zo/spolecnyep2014 [citováno 2013-04-03] Manifest PP-EU, 2014, dostupné z: http://www.pirati.cz/zo/docs/manifestppeu [citováno 2014-03-30] GRUNDSATZPROGRAMM, 2009, v české lokalizaci dostupné z: http://www.pirati.cz/zo/docs/parteiprogramm [citováno 2014-03-25] Ett alternativ till medicinpatent, nedatovaný dokument (pravděpodobně mezi lety 2006-2009), v české lokalizaci dostupný z: http://www.pirati.cz/zo/docs/altpatenty [citováno 2014-03-30] Zápis z Ustanovujícího fóra České pirátské strany, Club hotel, Průhonice, 28. června 2009, dostupné z: http://www.pirati.cz/cf/1_2009 [citováno 2014-03-04] Zápis z Celostátního fóra České pirátské strany, Albrechtice nad Orlicí, 24. - 25. 10. 2009, dostupné z: http://www.pirati.cz/cf/2_2009 [citováno 2014-03-05] Zápis z Celostátního fóra České pirátské strany, Brno, 1. 9. 2010, dostupné z: http://www.pirati.cz/cf/8_2010 [citováno 2014-03-17] Zápis z Celostátního fóra České pirátské strany, Křižanov, 26. 6. 2011, dostupné z: http://www.pirati.cz/cf/5_2011 [citováno 2014-03-17] Zápis z Celostátního fóra České pirátské strany, Praha, 26. 7. 2012, dostupné z: http://www.pirati.cz/cf/13_2012 [citováno 2014-03-17] Zápis ze zasedání Republikového výboru České pirátské strany, Brno, 10.2. 2013, dostupné z: http://www.pirati.cz/rv/5_2013 [citováno 2014-03-18]
Tisk: BRANDEJSKÁ, Anna: WikiLeaks plánuje zveřejnit tajné americké dokumenty o UFO, 2010, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-planuje-zverejnit-tajne-americke- dokumenty-o-ufo-p4x-/zahranicni.aspx?c=A101204_212819_zahranicni_abr [citováno 2014- 03-08] BROŽOVÁ, Karolina: Franz podpořil piráty, Fischerová Změnu. Dlouhý to vidí černě, 2013, dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/franz-podporil-piraty- fischerova-zmenu-dlouhy-to-vidi-cerne_286642.html#.U0Z_MEoWWIU [citováno 2014-04- 10] ČTK: Piráti představili návrhy, jak se prý vyhnout autorským poplatkům, 2013, dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/pirati-predstavili-navrhy-jak-se-pry-vyhnout- autorskym-poplatkum-20130301.html [citováno 2014-03-15]
76
ČTK, lidovky.cz: Ministerstvo kultury připravuje další novelu autorského zákona, 2010, dostupné z: http://www.lidovky.cz/ministerstvo-kultury-pripravuje-dalsi-novelu- autorskeho-zakona-p9s-/zpravy-domov.aspx?c=A100330_144029_ln_domov_tsh [citováno 2014-03-06] ČTK, idnes.cz: Na demonstraci proti smlouvě ACTA přišlo do centra Prahy jen pár lidí, 2012, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/na-demonstraci-proti-smlouve-acta-prislo-do- centra-prahy-jen-par-lidi-1jr-/domaci.aspx?c=A120128_121454_domaci_mad [citováno 2014-03-15] ČTK, lidovky.cz: Lidé demonstrovali proti ACTA. V Praze se jich sešly dva tisíce, 2012, dostupné z: http://www.lidovky.cz/lide-demonstrovali-proti-acta-v-praze-se-jich-sesly- dva-tisice-p6o-/zpravy-domov.aspx?c=A120211_151827_ln_domov_rka [citováno 2014-03- 26] ČTK, novinky.cz: Nepozvaní politici demonstrovali kvůli debatě ČT, 2013, dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/317242-nepozvani-politici-demonstrovali-kvuli-debate- ct.html [citováno 2014-03-21] DOČEKAL, Daniel: Malé české PirateLeaks.cz aneb žádný "leak" se stále nekoná, 2011, dostupné z: http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016904 [citováno 2014-03-09] DOČEKAL, Daniel: Co je to ACTA a proč se této "dohody" bát?, 2012, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/co-je-to-acta-a-proc-se-teto-dohody-bat/ [citováno 2014-03-15] DOČEKAL, Daniel: Spuštěna petice "Internet bez cenzury 2.0", 2011, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/spustena-petice-internet-bez-cenzury-2-0/ [citováno 2014-03-27] deli, mjk: Warum sind die Piraten plötzlich wieder uncool?, 2012, dostupné z: http://www.bild.de/politik/inland/piratenpartei/warum-sind-die-piraten-wieder-uncool- 25917374.bild.html [citováno 2014-03-27] FALKVINGE, Rickard: Origins of The Pirate Party: Privaci, Sharing, Innovation, 2011, dostupné z: http://falkvinge.net/2011/11/07/origins-of-the-pirate-party-privacy-sharing- innovation/ [citováno 2013-10-06] FERJENČÍK, Mikuláš: Ostuda německých Pirátů – pokrytectví Julie Schramm, 2012, dostupné z: http://piratskenoviny.cz/?c_id=697343 [citováno 2014-03-27] FERJENČÍK, Mikuláš: Komunální volby, 2010, dostupné z: http://www.piratske- noviny.cz/art/32627/ [citováno 2014-03-17] FERJENČÍK, Mikuláš: Piráti hledají hranice demokracie, zavádějí participativní rozpočet, 2014, dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/17190-pirati-hledaji-hranice- demokracie-zavadeji-participativni-rozpocet [citováno 2014-03-27]
77
FERJENČÍK, Mikuláš: Amelia Andersdotter v Praze, 2010, dostupné z: http://mikulasferjencik.blog.respekt.ihned.cz/c1-45944500-amelia-andersdotter-v-praze [citováno 2014-03-25] jmi: Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona, 2010, dostupné z: http://pn.piratskasit.cz/art/32402/ [citováno 2014-03-06] jas: WikiLeaks i v Česku. "Piráti" zveřejní dokumenty ministerstev, 2010, dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/WikiLeaks-i-v-Cesku-Pirati-zverejni- dokumenty-ministerstev-182970 [citováno 2014-03-08] JAVŮREK, Karel, ČÍŽEK, Jakub: Wikileaks: komunita rozpoutala skutečnou kyberválku, 2010, dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/kauza-wikileaks-komunita- rozpoutala-prvni-skutecnou-kybervalku/sc-3-a-154957/default.aspx [citováno 2014-03-27] JIŘIČKA, Jan: Česko se dočká svých WikiLeaks, v úterý je spustí „piráti“, 2010, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cesko-se-docka-svych-wikileaks-v-utery-je-spusti-pirati- pir-/domaci.aspx?c=A101217_130245_domaci_jj [citováno 2014-03-08] KYNČL, Miroslav: Protest proti ACTA: Demonstranti popravili na digitální gilotině Zdeňka Škromacha, 2012, dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54593670-protest-proti-acta- demonstranti-popravili-na-digitalni-gilotine-zdenka-skromacha [citováno 2014-03-21] KONŮPEK, Karel: Bláboly šéfa NPC plukovníka Frydrycha a ředitele SÚKL Dr. Březovského, 2014, dostupné z: http://www.legalizace.cz/2014/03/blaboly-sefa-npc- plukovnika-frydrycha-a-reditele-sukl-dr-brezovskeho/ [citováno 2014-03-21] MATĚJČEK, Petr: Poučný příběh německých Pirátů: Srážka s realitou, 2012, dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/poucny-pribeh-nemeckych-piratu- srazka-s-realitou [citováno 2014-03-27] MATĚJČEK, Petr: Česká PirateLeaks odstartuje do deseti dní, 2010, dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/ceska-pirateleaks-odstartuje-do-deseti- dni [citováno 2014-03-08] MATĚJČEK, Petr: PirateLeaks zveřejní seznamy sponzorů politických stran, 2011, dostupné z: www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/pirateleaks-zverejni-seznamy- sponzoru-politickych-stran [citováno 2014-03-09] MACH, Jiří ml.: Chystaná novela autorského zákona unikla na veřejnost, 2010, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/chystana-novela-autorskeho-zakona-unikla/ [citováno 2014-03-06] POLESNÝ, David: Nový autorský zákon: Creative Commons pod dohledem, 2010, dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/novy-autorsky-zakon-creative-commons-pod-
78 dohledem/sc-3-a- 153306/#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaign=copylink/ [citováno 2014-03-06] POLOCHOVÁ, Iveta: WikiLeaks zašel ještě dál, zveřejnil seznam vhodných cílů pro teroristy, 2010, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-zasel-jeste-dal-zverejnil-seznam- vhodnych-cilu-pro-teroristy-1aw-/zahranicni.aspx?c=A101206_092631_zahranicni_ipl [citováno 2014-03-08] PETRKA: Jiří: Padne zítra Internet za oběť hazardu?, 2011, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/padne-zitra-internet-za-obet-hazardu/ [citováno 2014-03-14] PETRKA: Jiří: Už zase: naši politici chtějí znovu blokovat, 2011, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/uz-zase-nasi-politici-chteji-znovu-blokovat/ [citováno 2014-03-29] PLUHAŘ, Adam: Student dával na web odkazy na stažení filmů, hrozí mu vězení, 2011, dostupné z: http://liberec.idnes.cz/student-daval-na-web-odkazy-na-stazeni-filmu-hrozi- mu-vezeni-pl5-/liberec-zpravy.aspx?c=A110621_171113_liberec-zpravy_alh [citováno 2014- 03-21] RADOVANOVIČ, Dušan: Chystaná novela autorského zákona vyvolala bouři nevole, 2010, dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/5181-chystana-novela-autorskeho- zakona-vyvolala-bouri-nevole [citováno 2014-03-06] RŮŽIČKA, Jiří: Místo křesla poslance hrozí lídrovi pirátů lavice obžalovaných, 2010, dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/201531-misto-kresla-poslance-hrozi-lidrovi- piratu-lavice-obzalovanych.html [citováno 2014-03-21] REDAKCE: Pirátská internacionála se sejde za měsíc v Praze. Mezi hosty by měl být spisovatel Cory Doctorow, 2012, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/piratska- internacionala-se-sejde-za-mesic-v-praze-mezi-hosty-by-mel-byt-spisovatel-cory-doctorow/ [citováno 2014-03-26] SATRAPA, Pavel: Síťová neutralita, 2006, dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/sitova-neutralita/ [citováno 2014-04-01] ŠLAJCHRTOVÁ, Leona: Umí roztřást generály i Bílý dům. Deset největších odhalení webu WikiLeaks, 2010, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/umi-roztrast-generaly-i-bily-dum- deset-nejvetsich-odhaleni-webu-wikileaks-15l- /zahranicni.aspx?c=A100727_163610_zahranicni_btw [citováno 2014-03-08] TACHECÍ, Barbora: Stáhnout film z internetu není krádež, míní šéf České pirátské strany, 2009, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/video-stahnout-film-z-internetu-neni-kradez-
79 mini-sef-ceske-piratske-strany-1uw-/domaci.aspx?c=A090826_074402_domaci_lpo [citováno 2014-03-04] TŘELÍNOVÁ, Silvie, PRESOVÁ, Eva: Piráti se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany, 2012, dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/pirati-se-v- praze-dohodli-na-vytvoreni-evropske-piratske-strany--1046150 [citováno 2014-03-26] KLOS, Čestmír: Jak občanům přiškrtit přístup k informacím, 2012, dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/jak-obcanum-priskrtit-pristup-k- informacim [citováno 2014-03-27] KASÍK, Pavel: Lidé z WikiLeaks založí konkurenční server. Úniky přijmou, ale nezveřejní, 2010, dostupné z: http://technet.idnes.cz/lide-z-wikileaks-zalozi-konkurencni- server-uniky-prijmou-ale-nezverejni-1qh- /sw_internet.aspx?c=A101213_141655_sw_internet_pka [citováno 2014-03-08] KASÍK, Pavel: ACTA skončila. Europoslanci ji definitivně zamítli drtivou většinou, 2012, dostupné z: http://technet.idnes.cz/acta-skoncila-europarlament-zamitl-actu-fdq- /sw_internet.aspx?c=A120704_132333_sw_internet_pka [citováno 2014-03-15] KONEČNÝ, Vít: Piráti opět uklidí část Žatce, tentokrát se zaměří na prostory pod historickým městským opevněním, 2013, dostupné z: http://www.novinky.cz/vase- zpravy/ustecky-kraj/louny/3748-17976-pirati-opet-uklidi-cast-zatce-tentokrat-se-zameri-na- prostory-pod-historickym-mestskym-opevnenim.html [citováno 2014-03-16] KOPAČ, Petr: Extrémně nabitý (Pirátský) víkend v Bruselu, 2014, dostupné z: http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-kopac.php?itemid=22581 [citováno 2014-03-29] TITTL, Tomáš: Nový zákon naúčtuje knihovnám a školám i za pár tiskáren desetitisíce, 2010, dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/novy-zakon-nauctuje-knihovnam-a- skolam-i-za-par-tiskaren-desetitisice-1k8-/domaci.aspx?c=A100817_145147_domaci_ttt [citováno 2014-03-06] ENGSTROM, Christian: Piráti a kopírovací monopol, nedatovaný dokument (pravděpodobně mezi lety 2009 - 2010), dostupný z: http://www.pirati.cz/zo/docs/engstrom_copyright [citováno 2014-03-30] ENGSTROM, Christian: IFPI’s child porn strategy, 2010, dostupné z: http://christianengstrom.wordpress.com/2010/04/27/ifpis-child-porn-strategy/ [citováno 2014- 03-30] gga: Čeští piráti spustí vlastní WikiLeaks s tajnými informacemi z ministerstev, 2010, dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-48476980-cesti-pirati-spusti-vlastni-wikileaks-s- tajnymi-informacemi-z-ministerstev [citováno 2014-03-08]
80
ŽANTOVSKÝ, Petr: Piráti v Německu a u nás, 2012, dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-pirati-v-nemecku-a-u-nas-doq- /p_politika.aspx?c=A120605_093704_p_politika_wag [citováno 2014-03-27]
Seznam všech on-line zdrojů: abclinuxu.cz bild.de blog.aktualne.cz/blogy/petr-kopac blisty.cz ceskapozice.cz ceskatelevize.cz creativecommons.cz dilia.cz denikreferendum.cz denik.cz download.mpo.cz ec.europa.eu konopijelek.cz legalizace.cz mmm.legalizace.cz robertveverka.cz en.wikipedia.org de.wikipedia.org falkvinge.net mikulasferjencik.blog.respekt.ihned.cz facebook.com fantasyplanet.cz fr-online.de neviditelnypes.lidovky.cz svobodni.cz svazky.cz slidilove.cz otevrete.cz lupa.cz
81 lidovky.cz euroskop.cz parlamentnilisty.cz participativnirozpocet.cz pp-international.net pirati.cz forum.pirati.cz piratskeknihy.cz piratskenoviny.cz piratske-noviny.cz pirateleaks.cz pirateleaks.piratskenoviny.cz piratetimes.net pn.piratskasit.cz rozhlas.cz ihned.cz respekt.ihned.cz zpravy.ihned.cz pooh.cz zmena.cz zmenaproprahu12.cz internetbezcenzury.cz idnes.cz zpravy.idnes.cz technet.idnes.cz liberec.idnes.cz volby.idnes.cz zive.cz zitbrno.cz voltepiraty.cz volby.cz vyoseni.cz vlada.cz si.stranazelenych.net
82 old.zeleni.cz mlp.cz mkcr.cz web.archive.org wikileaks.org novinky.cz youtube.com
83