87 88 5 Mystické zasnoubení sv. Kateřiny Alexandrijské Anonym – Italský mistr (?) / Dalmácie nebo Itálie (Benátsko, Marka, Umbrie [?]) / druhá čtvrtina 15. století Temperová malba s olejovými lazurami na dřevěné desce (topol), rozměry 49 × 39 cm, tloušťka 1,7–2 cm, jednostranně výtvarně pojednaná, reversní stra- na s fragmentárním hnědým monochromním (konzervačním?) nátěrem. Deska druhotně seříznuta z původního trojúhelníkového vrchního zakončení pro vsazení do obdélného rámu. Malba na sádrovém podkladu s příměsí křídy, zlacení na červeném polimentu. Pod malbou znatelná rytá kresba obrysů postav a černá štětcová podkresba. Ryté svatozáře bez punců. V minulosti patrně nevhodně restaurováno (plošné zeslabení lazur a snad též některé razantnější re- tuše – zvl. patrné ve tvářích andělů). Deska konvexně prohnutá, konzervovaná, patrné pasivované stopy po dřevokazném hmyzu. Na reversu desky dva štítky – první s razítky šumavského hraničního přechodu „Celní úřad Neu-Nagelberg“ a „Strassenzollamt Neu-Nagelberg“, druhý s razítkem „Rožmberk inv. č. 1181“. Na reversu druhotného (barokního [?]) zlaceného rámu dva historické štítky, první s číslem „11.“, druhý s číslem „01687“, a černý nápis s inv. číslem MF „1181“. Restaurování: 1984 Mojmír Hamsík (technologicko-restaurátorský průzkum v NG v Praze) SH Rožmberk, inv. č. RO00695 (dříve RO01181), rejstř. č. MF 51799/33–3942 Provenience: původní provenience neznámá, historická součást vybavení hradu Rožmberk PujMANOVÁ 1986, 63–64, kat. č. 19; DE MARCHI 1986, 75–76; PRIJATELJ 1991,101; PujMANOVÁ/PřIBYL 2008, 297, kat. č. 194 Rožmberská desková malba, je patrně dalším dokladem bo- – uctívaného obrazu, který vznikl v Marce (Regione Marche) haté akviziční činnosti Buquoyů v 19. století.1 Deskový obraz a jehož malíř navazoval na dílo Gentileho da Fabriano. Ak- s námětem Zasnoubení sv. Kateřiny je nejspíš pozůstatkem tuálnost a tradování tohoto kompozičního a ikonografické- většího výtvarného celku. Tímto celkem mohl být, jak na- ho pojednání právě v Marce dokládá poukazem na triptych svědčují četné dobové analogie, triptych italského typu s ústředním obrazem Mystického zasnoubení sv. Kateřiny s trojúhelným ukončením vrcholu. Triptych, v jehož středu od Lorenza Salimbeniho (San Severino Marche, 1400).7 by deska nepochybně zaujímala centrální pozici. Vzhledem Do diskuse o možné atribuci a původní provenienci díla k sešikmení mohla být malba původně umístěna jako troj- přispěla nepřímo také chorvatská badatelka Ivana Prijatelj. úhelníkový nástavec větší archy. Teoreticky mohla tvořit V rámci identifikace děl v Dalmácii působícího malíře Ivana i vlastní střed menšího celku, který by pak sloužil – jak lze Petrova z Milána publikovala Pujmanovou zmíněný obraz z charakteru a velikosti díla soudit – k soukromé devoci. z roku 1442 (Smoković)8 a v tematicky navazujícím příspěv- Obrazu se doposud detailně věnovala jen Olga Pujmanová. ku komparačně zmínila i rožmberskou desku.9 Mylně uved- Poprvé jej zmínila na výstavě v roce 1986.2 Již v tomto prv- la, že Olga Pujmanová rožmberskou desku srovnávala s ob- ním textu provádí autorka srovnání malby s deskovým obra- razem Madony se sv. Dorotou od malíře jménem Zanino di zem ze soukromého majetku, který je dlouhodobě zapůjčený Pietro,10 který je možná totožný právě s Ivanem Petrovem.11 v Národní galerii,3 a s deskou z dalmatského Zadaru (1442).4 Nechtěně tím upozornila na bližší analogie rožmberského Hlavním argumentem jí je v obou případech právě kvalita obrazu, než by byla pouze námětem blízká deska ze Smo- a příbuznost s námětově shodnou deskou ze Zadaru. Rožm- koviće. Oba obrazy jsou si totiž velmi blízké jak kompozič- berskou malbu záhy stručně zmínil Andrea De Marchi, kte- ně, tak v řadě rukopisných detailů (např. levá ruka Panny rý navrhl zařadit dílo do padovského kontextu kolem roku Marie). V rámci této komparace je deskový obraz z Urbina 1400 s upozorněním, že malba připomíná rané dílo Mistra jak kompozičně, tak také autorsky blízký kvalitativně srov- z Roncaiette, činného ve Veroně a v Padově kolem roku 1400 natelnému obrazu Mystického sňatku sv. Kateřiny, který a v prvních desetiletích 15. století.5 Česká badatelka v mladší je uložený ve františkánském klášteře ve Hvaru v Dalmá- publikaci De Marchiho názor zčásti reflektovala.6 Všechna tři cii 12 a který tvoří zjevnou spojnici k obrazu téhož námětu komparovaná díla z Rožmberku, Prahy a Zadaru se dle Puj- ze Smokoviće z roku 1442. Ten je již ovšem pouhým deri- manové drží s drobnými obměnami téže kompozice a zejmé- vátem jeho výtvarných kvalit, a ke shodné atribuci – přijí- na v detailech (např. gesta rukou a vlasy) vykazují nápadnou mané literaturou13 – je tak třeba zaujmout více rezervovaný příbuznost. Vědoma si pak zjevně též rukopisné odlišnosti postoj. zmíněných obrazů, vyslovila podnětnou hypotézu, že šlo pa- Vlastní námět Mystického sňatku či zasnoubení sv. Kateři- trně ve všech zmíněných případech o kopie téhož prototypu ny není již v druhé polovině 14. století v oblastech severní 89 a střední Itálie, kam patrně přešel z byzantského umění, ničím neobvyklým a můžeme ho na sklonku 14. a v průběhu 15. století v různých redakcích a s různými asistenčními postavami častěji registrovat též v záalpské výtvarné pro- dukci.14 Rožmberská kompozice i další zmíněné jí příbuz- né vycházejí nejspíš z původně sienského typu Madonna dell’Umiltà (Madona Pokorná).15 Matka Boží sedí přímo na zemi, na klíně drží Ježíška, který se však v tomto případě neobrací k ní, ale pravici, a stejně tak svůj pohled, vztahuje k pozvednutým prstům pravé ruky přistupující sv. Kateři- ny. Zajímavá je absence snubního prstenu, který obvykle Ježíšek světici navléká. Ačkoli je možné, že jde o výsledek nevhodného restaurátorského zásahu (což může potvr- dit jedině detailní restaurátorský průzkum), domnívám se, že se spíše jedná o příznačný motiv, který malbu ještě více sbližuje s výše uvedeným obrazem z Národní galerie v Praze. Dalším podpůrným argumentem, který hovoří pro blízkost obou děl, jak bystře navrhla Olga Pujmanová, jsou jejich téměř totožné rozměry, přičemž drobné odchylky jsou pravděpodobně dílem odlišného seříznutí takřka iden- tických kompozic. O málo vyšší kvalita pražské desky a od- lišný autorský rukopis na straně jedné a zarážející rozmě- rová a kompoziční shoda včetně protáhlých a až toporných dlaní a ikonografických detailů na straně druhé podporují hypotézu o nedochovaném prototypu, který byl záměrně kopírován a který se svým výtvarným názorem hlásil k se- 1 Viz k tomu zde heslo k obrazu Karla V., kat. č. 34. vero – a středoitalské malbě. Jeho uvedení do souvislosti 2 PUJMANOVÁ 1986, 63. Zde také uvedena zmínka o restaurování Mojmí- s díly následníků či souputníků Gentileho da Fabriano je rem Hamsíkem. rovněž opodstatněné. Pro celou tuto skupinu děl a výtvar- 3 Zasnoubení sv. Kateřiny ze soukromé sbírky, počátek 15. století, roz- ných předchůdců probírané skupiny obrazů je příznačná měry 53 × 37 cm, Národní galerie v Praze, inv. č. VO 1380, PUJMANOVÁ/ PřibYL 2008, 193, kat. č. 124. osobitá fúze domácí tradice se záalpským internacionálním 4 Badatelka bohužel neuvádí majitele či sbírku, ve které je deska cho- slohem, který na obraze z Rožmberka zaznívá zvláště v bo- vána. V katalogových heslech však uvádí, že obraz má být opatřen hatém řasení Mariina roucha a v tažených záhybech na je- nápisem, na základě kterého je pevně vznikem spojen se Zadarem a datován rokem 1442. Dále se zmiňuje, že byl v roce 1974 v Zadaru jím boku. Přestože je třeba srovnání s deskovým obrazem restaurován. Níže námi jmenovaný obraz je tak jen dedukcí na základě ze Smokoviće odmítnout, jeví se původ obou děl v Dalmácii dostupné literatury. jako pravděpodobný, ovšem nepochybně ve vazbě na italské 5 DE MARCHI 1986, 75–76. vzory a tamní umělecké prostředí. 6 PUJMANOVÁ/PřibYL 2008, 193, kat. č. 124. 7 PUJMANOVÁ 1986, 64. Rožmberská malba představuje nepochybně cenný doklad 8 Chorvatsko, farní kostel sv. Jiří, viz PRIJATELJ 1990, 65–66. o kulturní výměně mezi regiony severní a střední Itálie 9 PRIJATELJ 1991, 101. a nedalekou Dalmácií. I při své nižší kvalitě ilustruje, zvláště 10 Galleria Nazionale delle Marche, Urbino, Itálie, inv. č. 60817, 32 × 21,2 cm. Nedorozumění a záměna urbinského obrazu s obrazem zapůjčeným ve vazbě na řadu příbuzných děl, pozoruhodnou transforma- dlouhodobě v Národní galerii v Praze mohly vzniknout obdobným ci záalpských vlivů v jadranském Středomoří a parafrázování názvem galerijních institucí v Urbinu a v Praze a tím, že česká bada- či jemné variování výtvarných předloh a patrně také v mnoha telka v textu několikrát zmiňuje Marku, resp. Regione Marche. 11 PRIJATELJ 1990, 49–52. aspektech závazných devočních prototypů. Budoucí studium 12 PRIJATELJ 1990, 65–66, 75–76. HILJE 1999, 127, 129 uvádí, že autorem této obrazu v širším kontextu má snad též potenciál formulovat malby je dle jeho názoru Dujam Vučković. nové a podnětné hypotézy o italské a dalmatské umělecké 13 S odkazy na literaturu viz PRIJATELJ 1990 a PRIJATELJ 1991. produkci. 14 Srov. LCI 7, col. 289–297. PS 15 K tématu klasicky MEISS 1964, 105–113. 90 37. Detail obrazu Zasnoubení sv. Kateřiny ze sbírky Ing. Václava Butty, Národní galerie v Praze. AD UNICUM Umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu I/2 Od gotiky k manýrismu Šárka Radostová (ed.) Hana Baštýřová, Tomáš Gaudek (co-eds.) Národní památkový ústav Praha 2018 3 Tato publikace vznikla v rámci projektu financovaného z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury. Odborní lektoři: PhDr. Jan Klípa, Ph.D. doc. PhDr. Michaela Ottová,