Otto Pächt and Albert Kutal: Methodological Parallels*

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Otto Pächt and Albert Kutal: Methodological Parallels* 406 ČLÁNKY ARTICLES UMĚNÍ ART 5 LXII 2014 JÁN BAKOŠ INSTITUTE OF ART HISTORY OF SLOVAK ACADEMY OF SCIENCES, BRATISLAVA Otto Pächt and Albert Kutal: Methodological Parallels* The relevancy of the evolutionary approach significance’.4 As is evident, the statements by these two Brno and Vienna based professors of art history In 1971, on the 50th anniversary of the death of Max display a belief that Dvořák’s methodological approach, Dvořák, the sixth issue of Umění published a number stemming from an era when evolutionary art history of articles in his memory. One of these was a piece by had not yet been superseded by art history as the history an outstanding Czech medievalist and professor at the of Geist (the history of ideas or human mind), was still University in Brno, Albert Kutal. In it Kutal expressed highly relevant in the 1970s. Kutal focused primarily the belief that ‘generally, and on many in-depth research on Dvořák’s Das Rätsel der Kunst der Bruder Van Eyck, questions, Dvořák’s findings are unshaken and remain valid published in 1903, demonstrating the validity of the today’ and then added ‘this relevancy applies to all the stages evolutionary genealogical approach even in cases where it [Dvořák’s work] has undergone, not just the latter which the work was generally considered to be a ration- is generally the focal point today’. Kutal had the following ally inexplicable, mysterious, completely unprepared, to say about the research method Dvořák employed in transcendental historical leap by a genius. While Pächt the early stage of his work: ‘The essence of this method transported the relevancy of Dvořák’s work into an era was the genetic interpretation of an artistic event, where transitioning from a formalistic, evolutionary approach the individual plastic phenomenon is simply a link in an to a conception of art history based on the history of ideas evolutionary chain subordinated to the inexorable law of (or worldviews), which Dvořák formulated in full in his causality … This principle of evolutionary causality … was Idealismus und Naturalismus in der gotischen Skulptur und intended to ensure the objectivity of art history and free it Malerei (1918). Indeed, his article, ‘Über die dringendsten from the inadequacies and errors of the cultural historical Methodischen Erfordernisse der Erziehung zur kunstge- approach…’1 Three years later, in honour of the centenary schichtlichen Forschung’ tends to span both approaches. of the birth of Dvořák — successor to Alois Riegl at the There were two common incentives that led the two University of Vienna and the most important Czech art art historians to highlight the contemporary relevance of historian — the Austrian journal, Wiener Jahrbuch für Dvořák’s work on the pre-‘Geistesgeschichte’ evolutionary Kunstgeschichte, republished Dvořák’s study, ‘Über die art history: First, the desire to mount a defence in favour dringendsten Methodischen Erfordernisse der Erziehung of the autonomy of art history, in which the history of zur Kunstgeschichtlichen Forschung’, which had not been art was seen as the development of form, and where the included in the five published volumes of his selected evolutionary genealogical approach to investigation was works. Other than that the article had only been published considered to be a suitable method of art history, if it were initially in the weekly Die Geisteswissenschaften,2 and then to be a ‘scientific’ discipline. This attempt to emphasize in Czech in Pečírka’s selected works of Dvořák, Dějiny the continued relevance of this position was prompted umění jako dějiny ducha.3 In the foreword, dedicated to by pressure at the time for a heteronomous conception, the republication of Dvořák’s study, Otto Pächt stated primarily that of iconology, which had ambitions of that the article was of ‘the greatest relevance and strategic achieving dominance. However, there was also a trend UMĚNÍ ART 5 LXII 2014 ČLÁNKY ARTICLES 407  JÁN BAKOŠ OTTO PÄCHT AND ALBERT KUTAL (‘selbständige genetische Entwicklungsreihe’),8 which can interact whilst maintaining their own autonomy,9 art history has the status of being an autonomous academic discipline whose ‘true subject’ is artistic form or style (‘die künstlerische Form, der Stil’). The second motivation for Kutal’s and Pächt’s emphasis on the relevance of Dvořák’s evolutionary perspective was to show not only that the evolutionary genealogical research method was a justified and legitimate approach but also that it was indeed the fundamental method for conducting art history research, and one upon which the specificity and autonomy of art history was based. Following Riegl, the young Dvořák expressed it thus: ‘Every historical formulation is a link in a specific historical chain of evolution and is conditioned by previous formulations of the same material. This is the premise and the justification of modern exact scholarship’.10 An evolutionary genealogical approach therefore meant not only that art history was a history of form, that its historical transformation was autonomous and immanent, but also that 1. art historical evolution was continual and universal.11 Nevertheless, in his article, Dvořák softened his premise of a strictly linear development. He introduced the notion that a number of developmental paths might exist simultaneously, and 1 / Otto Pächt Photo: Institut für Kunstgeschichte der Universität Wien moreover, he relativised the idea of the universality of a global history of art. This was superseded by the notion of plurality, the simultaneous existence of mutually independent cultural circles (‘Kulturkreise’).12 He only ac- for the new social histories of art which had just started knowledged the notion of evolutionary continuity within to take hold in the early 1970s. It is in this sense that we individual cultural entities, considering the history of should understand Kutal’s emphasis on relevancy, which European art to be one such evolutionary entity. 2. He ‘applies to all the stages it [Dvořák’s work] has undergone, saw the continuity of development, its unceasing nature, not just the latter which is generally the focal point today’. as a consequence of the genetic dependence of works of Kutal clearly had in mind the affinity between iconology art and their immanent causal links. One work follows on and Dvořák’s conception of art history as the history of from another, developing or transforming the stimuli of ideas and, specifically, the interest displayed in it by Czech the previous, and in this sense they are causally linked. Marxist iconologists.5 Much like Kutal, but in a more tar- Not even works of genius or innovation can be considered geted and critical manner, Pächt explained the relevancy mysterious or inexplicably isolated instances, but rather of Dvořák’s study of 1913–1914 thus: ‘Written 60 years ago, are rationally deducible evolutionary chain-links. The this article has greater relevance and strategic significance identity of a particular piece of work lies in the position today at a time when, before we have even overcome the dan- it occupies and the role it performs within evolution. ger that iconology might monopolise interpretations of works This can be ascertained by placing the work of art in the of art,’ there is a risk that art history will be ‘subsumed evolutionary chain and identifying its developmental within sociology’.6 Pächt was doubtlessly thinking of the position and role. The aim of art history, then, is to seek clear distinction between art history and cultural history out developmental paths and reconstruct the evolutionary articulated by Dvořák in his article: ‘The history of art series. Riegl and the young Dvořák believed that precisely … has … its own autonomous position within the historical this approach, based on visually controllable empiri- disciplines… This is especially true of cultural history, which cism and the premise of immanent causality, justified has often been confused with art history.’7 According to categorising art historiography as rational and exact Dvořák, ‘Kunstgeschichte’ and ‘Kulturgeschichte’ are two scholarship. In 1931 Otto Pächt stated that: ‘For neither of distinct academic disciplines insofar as the cultural and them [Riegl and Dvořák] was there any guarantee that art historical processes (‘allgemeine Kulturvorgänge’) and the history would be cultivated as exact “scientific” discipline evolution of art (‘die Entwicklung der Kunst’) are distinct in unless its evolutionary continuity could be demonstrated’.13 nature (‘sind disparater Natur’). The relationship between Dvořák accepted the neo-Kantian ‘ideographic’ them may, moreover, be one of external influences (‘das concept of historical uniqueness and the consequences Verhältnis eines äusseren Anstosses’). Since cultural history thereof for art history knowledge in his ‘Über die and art history are ‘autonomous genetic series of evolution’ dringendsten Methodischen Erfordernisse der Erziehung 408 ČLÁNKY ARTICLES UMĚNÍ ART 5 LXII 2014 zur kunstgeschichtlichen Forschung’, recognising that in phenomena were expressed in terms of an internal art history knowledge involves an intuitive aspect and evolutionary relationship.23 When Dvořák could not a subjective understanding of historical uniqueness. sufficiently demonstrate the developmental continuity24 Nonetheless, he continued to consider the concept of (van Eyck’s naturalism had the same problem), then, Pächt a ‘history of style’ (‘die Stilgeschichtliche Betrachtung’) tells us, he decided to eliminate the leaps.25 Consequently,
Recommended publications
  • RO00695 Ad Unicum I-2
    87 88 5 Mystické zasnoubení sv. Kateřiny Alexandrijské Anonym – Italský mistr (?) / Dalmácie nebo Itálie (Benátsko, Marka, Umbrie [?]) / druhá čtvrtina 15. století Temperová malba s olejovými lazurami na dřevěné desce (topol), rozměry 49 × 39 cm, tloušťka 1,7–2 cm, jednostranně výtvarně pojednaná, reversní stra- na s fragmentárním hnědým monochromním (konzervačním?) nátěrem. Deska druhotně seříznuta z původního trojúhelníkového vrchního zakončení pro vsazení do obdélného rámu. Malba na sádrovém podkladu s příměsí křídy, zlacení na červeném polimentu. Pod malbou znatelná rytá kresba obrysů postav a černá štětcová podkresba. Ryté svatozáře bez punců. V minulosti patrně nevhodně restaurováno (plošné zeslabení lazur a snad též některé razantnější re- tuše – zvl. patrné ve tvářích andělů). Deska konvexně prohnutá, konzervovaná, patrné pasivované stopy po dřevokazném hmyzu. Na reversu desky dva štítky – první s razítky šumavského hraničního přechodu „Celní úřad Neu-Nagelberg“ a „Strassenzollamt Neu-Nagelberg“, druhý s razítkem „Rožmberk inv. č. 1181“. Na reversu druhotného (barokního [?]) zlaceného rámu dva historické štítky, první s číslem „11.“, druhý s číslem „01687“, a černý nápis s inv. číslem MF „1181“. Restaurování: 1984 Mojmír Hamsík (technologicko-restaurátorský průzkum v NG v Praze) SH Rožmberk, inv. č. RO00695 (dříve RO01181), rejstř. č. MF 51799/33–3942 Provenience: původní provenience neznámá, historická součást vybavení hradu Rožmberk PujMANOVÁ 1986, 63–64, kat. č. 19; DE MARCHI 1986, 75–76; PRIJATELJ 1991,101; PujMANOVÁ/PřIBYL 2008, 297, kat. č. 194 Rožmberská desková malba, je patrně dalším dokladem bo- – uctívaného obrazu, který vznikl v Marce (Regione Marche) haté akviziční činnosti Buquoyů v 19. století.1 Deskový obraz a jehož malíř navazoval na dílo Gentileho da Fabriano.
    [Show full text]
  • Bibliografie Časopisu Umění 1953–2002
    BIBLIOGRAFIE ČASOPISU UMĚNÍ 1953–2002 Polana Bregantová, Ústav dějin umění AV ČR, Praha BIBLIOGRAFICKÁ POZNÁMKA Bibliografie Umění je soupisem všech studií, článků nila svůj název, ale byla pevnou součástí čísel po celou a recenzí za dosavadních padesát let existence časopi- dobu existence časopisu. Předposlední řádek, tištěný su. Je řazena abecedně podle jmen autorů, uvnitř au- menším písmem, náleží bibliografické poznámce, která torských souborů chronologicky. Záznamy textů dvou zpřesňuje a doplňuje údaje o recenzovaných publika- a více autorů se opakují pod každým z autorů v plném cích či výstavách. U textů dvou a více autorů, které se znění. Týž postup je zachován u edic archivních do- skládají ze samostatných částí, jsou rozepsány názvy kumentů nebo u rozhovorů: záznam je v plném znění nebo incipity těchto částí a jejich stránkové rozsahy. Na uveden pod všemi autory, kteří se na vzniku textu posledním řádku je polotučně vytištěno pořadové číslo podíleli. Rozepsány jsou rovněž restaurátorské zprávy, záznamu od 1 do 4006. publikované jako součást článků, i příspěvky do anket Bibliografii doplňuje jmenný rejstřík, který zahrnu- a diskusí. U autorek, které během let měnily příjmení, je jména uvedená v názvu a jména osob, jimiž se text pod nimiž do Umění přispívaly, jsou záznamy uvedeny zabývá. Místní rejstřík uvádí lokality z názvu nebo mís- pod jedním, posledně užívaným příjmením, ostatní ta, o nichž text pojednává. Tento rejstřík částečně plní jsou odkázána. – u hesel typu „česká architektura“ – funkci věcného Záznamy jsou uspořádány do rubrik podle druhu rejstříku, plně ho však nahradit nemůže. Na sestavení informací. Je-li text dílem dvou a více autorů, jsou jejich věcného rejstříku jsme v průběhu práce rezignovali: jména uvedena v závorce na prvním řádku záznamu vzhledem k absenci předmětového hesláře oboru dějin stejně jako vzácně užívané šifry či jména autorek, umění to byl úkol nad naše síly.
    [Show full text]
  • És Az Miklós Mónus Viaz
    Tekovská knižnica v Leviciach Prírastkové Cena v Dôvod číslo Hlavný názov Hlavný autor fld9 katalógu fld12 vyradenia K123903 _ és Az Miklós Mónus viaz. 0.70 hun Poškodená K123902 _ és Az Miklós Mónus viaz. 0.70 hun Poškodená K131186 _rgyarmat Hubert Hegedüs viaz. 0.93 hun Poškodená K82679 _sz Itáliában Tibor Talpassy viaz. 0.76 hun Zastaraná K186799 1000 odpovedí Daniel Sassier viaz. 5.15 slo Zastaraná K131459 1000 rád pre domácnosť Joza Břízová brož. 1.00 slo Zastaraná H12499 102 dalmatínov Walt Disney viaz. 8.27 slo Poškodená K83626 117 nap a hullámok hátán Maurice Bailey viaz. 0.96 hun Zastaraná H19890 12 máp miest Slovenska mapa 3.98 slo Zastaraná K195474 13 x zločin viaz. 5.21 cze Zastaraná K181767 24 adventných príbehov pre Biu, FriederikuKatharina a všetky von deti Krosigk viaz. 1.63 slo Poškodená K171294 2x likvidátor Chet Cunningham viaz. 1.43 slo Zastaraná K174021 2x Nero Wolfe Robert Goldsbourough viaz. 1.76 slo Poškodená K168672 2x vražda vo fjorde Gunnar Staalesen viaz. 1.33 slo Poškodená K178569 3 detektivní příběhy Eduard Fiker viaz. 1.15 cze Zastaraná K170233 365 príbehov o zvieratkách na dobrú nocHelgard Corliková-Buhtzováviaz. 4.95 slo Poškodená K175042 365 príbehov o zvieratkách na dobrú nocHelgard Corliková-Buhtzováviaz. 4.95 slo Poškodená K158651 3x komisař Palmu Mika Waltari viaz. 1.49 cze Poškodená K136124 3x Maigret a neochotní svědkové Georges Simenon viaz. 1.29 cze Poškodená K136122 3x Maigret a neochotní svědkové Georges Simenon viaz. 1.29 cze Poškodená K186576 3x reportér AZ Ľuboš Jurík viaz. 2.12 slo Poškodená K164638 3x Steve Carella a spol.
    [Show full text]
  • Fakulta Výtvarných Umění Faculty of Fine Arts
    VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS KATEDRA TEORIÍ A DĚJIN UMĚNÍ DEPARTMENT OF THEORY AND HISTORY OF ART VÝTVARNÉ UMĚNÍ V PROSTORU BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ (1945-1989) VISUAL ART IN THE HOUSING ESTATES OF BRNO (1945–1989) DIZERTAČNÍ PRÁCE DOCTORAL THESIS AUTOR PRÁCE Mgr. Jana Kořínková AUTHOR ŠKOLITEL PhDr. Kaliopi Chamonikolasová, SUPERVISOR Ph.D. BRNO 2017 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracovala samostatně a na základě zdrojů uvedených v kapitole Přehled použité literatury a pramenů. V Brně dne 13. 4. 2017 Mgr. Jana Kořínková Poděkování Ráda bych poděkovala prof. PhDr. Janu Sedlákovi, CSc. a PhDr. Kaliopi Chamonikolasové, Ph.D. za vedení práce. Upřímné díky patří též Mgr. Jindřichu Chatrnému za odborné konzultace, Ing. Tomáši Hladíkovi, Ing. arch. Petru Haimannovi, doc. Ing. arch. Janu Rajlichovi ml. a Ing. arch. Jaroslavu Černému za možnost využít jejich soukromého foto archivu, Michaele Dvořákové a Zdeňku Porcalovi za skvělé fotografie, MgA. Karlu Bařinovi za grafickou úpravu obrazové přílohy a také prof. PhDr. Mileně Bartlové, CSc. za důvěru. Anotace Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60.
    [Show full text]
  • Památková Péče Na Moravě / 2005
    9 /2005 DVĚ SVĚTICE Z PETROVA NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ V BRNĚ EDITORIAL Vážený čtenáři, další číslo bulletinu Památková péče na Moravě, které právě otevíráte, je spojeno s unikátní výstavou pořádanou v nových galerijních prostorách Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. Představují se zde dvě neobyčejná díla středověkého sochařského umění domácí provenience – kamenné skulptury světic z poloviny 14. století, naposledy umístěné v nárožních nikách jižní předsíně svatopetrské katedrály v Brně. Komorní výstava, uspořádaná ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, prezentuje „znovuobjevené“ sochy ve dvou rovinách. První rovina představuje detailně jejich komplexní restaurátorskou obnovu, druhá navazuje novým uměleckohistorickým zhodnocením, umožněným právě díky hlubšímu poznání obou děl. Restaurátorská část je věnována mimo jiné nejmodernější metodě průzkumu – počítačové tomografii, s jejíž pomocí lze poznat a zhodnotit stav použitého materiálu, včetně všech druhotných zásahů, bez invaze do originálu. Další laboratorní analýzy přinesly nové poznatky o složení zbytků povrchových úprav a v neposlední řadě určily původ použité horniny. Na výsledky průzkumů, které se dnes již stávají standardní součástí obnovy našeho nejcennějšího výtvarného fondu, navazuje samotné restaurování a posléze výroba kopií, nahrazujících originály na extrémně namáhaném místě fasády. Celý restaurátorský proces byl prováděn v úzké spolupráci s orgány státní památkové péče, podle jimi zvolené koncepce. Navazující
    [Show full text]
  • Opuscula Historiae Artium Studia Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis F 50, 2006
    OPUSCULA HISTORIAE ARTIUM STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 50, 2006 VARIA OPUSCULA HISTORIAE ARTIUM STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 50, 2006 POLANA BREGantovÁ SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY Brněnské university, řada uměnovědná (F) / Opuscula historiae artium. Studia minora facultatis philosophicae universitatis Brunensis, series historiae artium 6–55, 1957–2006, F 1–50: Bibliografie Přehled svazků Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university. Studia minora facultatis philosophicae Universitatis Brunensis 6, 1957, F 1 7, 1958, F 2 8, 1959, F 3 9, 1960, F 4 10, 1961, F 5 [Sborník k šedesátinám Václava Richtra] 11, 1962, F 6 12, 1963, F 7 13, 1964, F 8 [Sborník k šedesátinám Alberta Kutala] 14, 1965, F 9 [Sborník k šedesátinám Jana Racka] 15, 1966, F 10 16, 1967, F 11 17, 1968, F 12 [Sborník] Památce profesora PhDr et JUDr Eugena Dostála, zakladatele umě- leckohistorického oboru na Filosofické fakultě v Brně 18, 1969, F 13 19–20, 1971, F 14–15 Sborník k nedožitým sedmdesátinám profesora PhDr. Václava Richtra, DrSc. 21, 1972, F 16 [Sborník] Váženému učiteli, milému kolegovi a drahému příteli universitnímu profesorovi PhDr. Antonínu Friedlovi, DrSc. k životnímu jubileu 22, 1973, F 17 [Sborník] K nedožitým šedesátinám zasloužilého umělce profesora Bohdana Laciny 23, 1974, F 18 24–25, 1976, F 19–20 26–27, 1978, F 21–22 28–29, 1979, F 23–24 [Sborník] K nedožitým pětasedmdesátinám profesora PhDr. Alberta Kuta- la, DrSc. 30, 1981, F 25 31–32, 1982–1983, F 26–27 [Sborník k šedesátinám Ivo Krska] 33–34, 1984–1985, F 28–29 134 POLANA BREGantovÁ 35–36, 1986–1987, F 30–31 [Sborník k šedesátinám Zdeňka Kudělky] 37–38, 1988–1989, F 32–33 39–41, 1990–1992, F 34–36 [Sborník] Památce Václava Richtra 42–44, 1993–1995, F 37–39 [Sborník k sedmdesátinám Miloše Stehlíka] Opuscula historiae artium.
    [Show full text]