Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Seminář Japonských Studií Bakalářská Diplomová Práce 2012 Ondřej Pohl
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář japonských studií Bakalářská diplomová práce 2012 Ondřej Pohl Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář japonských studií Japanistika Ondřej Pohl Rituál v současném šintó Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D. 2012 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím literatury a pramenů uvedených v práci. Prohlašuji, že tištěná verze práce je shodná s verzí elektronickou. Souhlasím, aby byla práce archivována a zpřístupněna ke studijním účelům. …………………………………… 1 Zde bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Mgr. Jakubu Havlíčkovi, Ph.D. za vedení práce, všechny jeho cenné rady, nápady a připomínky, bez kterých by vznikala obtížně. 2 Obsah Úvod 4 1. Šintó 6 1.1. Příčina zla a původ dobra v šintó 7 2. Vymezení pojmů „rituál“ a „čistota“ 10 2.1. Význam čistoty 11 3. Svatyně šintó 13 4. Různé perspektivy pohledů na rituály 19 4.1. Perspektiva kněží 19 4.1.1. Kami 20 4.1.2. Čtyři části rituálů 22 4.2. Perspektiva věřících 25 4.2.1. Šiči go san 25 4.2.2. Hacumijamairi 26 4.2.3. Svatby 26 4.2.4. Rituály podle ročních období 27 4.3. Rituály jako zdroj financí pro svatyně 32 5. Závěr 33 6. Resumé 34 7. Použitá literatura 35 3 Úvod „Šintó bývá označováno za původní japonské náboženství, které v roce 2006 praktikovalo zhruba 107 milionů Japonců.“ 1 Takovouto definici je možné si přečíst v knize World Religions: Shinto. Já měl však možnost diskutovat s Japonci na téma šintó (神道) jako náboženství a oni se s touto definicí rozcházeli. Považují šintó spíše za svůj postoj k životu či přímo za část kultury, jejíž prvky jsou součástí jejich každodenního života. Do té doby jsem se s tímto názorem nesetkal a netušil jsem, že takto Japonci vnímají šintó a velmi mě to zaujalo. V průběhu několika let jsem se mohl ještě mnohokrát přesvědčit o tom, že podobný názor sdílí více Japonců, a z toho důvodu jsem se tomuto tématu také začal věnovat a rozhodl se, že se má bakalářská práce v budoucnu zaměří právě na šintó. Šintó je náboženství, ve kterém se spíše než čtení svatých textů provádí mnoho rituálů. Nemusí se jednat jen o typ rituálů, které mají přesně dané datum a čas svého provedení, ale existují také jiné druhy prováděné věřícími či na jejich žádost kněžími ve svatyni. To znamená, že můžeme vidět, jak se Japonec modlí ve svatyni za dobré známky nebo za to, aby získal dobře placené zaměstnání, jak lidé z různých společností věsí u svatyně tabulky ema2 (絵馬), na kterých je napsána prosba o dobré zisky v tomto roce, jak se zemědělec i v dnešní době modlí a popř. vykonává rituály, aby měl hojnou úrodu nebo za zdraví rodiny. Šintó a v jeho rámci vykonávané rituály jsou součástí života Japonců, kteří si ani neuvědomují, že tyto úkony mají náboženský základ, což bychom mohli přirovnat například k Vánocům či Velikonocům slaveným v České republice – přestože to jsou svátky křesťanského původu, slaví je běžně většina Čechů, aniž by se hlásila ke křesťanství. Ovšem množství svátků tohoto typu je v Japonsku oproti České republice značně větší. Díky výše zmíněným souvislostem s podobným vnímáním tradičních svátků v české kultuře se můj zájem o rituály v šintó zvýšil, a proto jsem se rozhodl, že se jim budu v této bakalářské práci věnovat. Cílem zde bude představit rituály z různých perspektiv, které pomohou dohromady utvořit ucelenou představu o průběhu a podobě rituálů. 1 Hartz, Paula R. (2009). World Religions: Shinto. New York: Infobase Publishing. 8. 2 Viz kapitola č. 3. 4 Struktura práce První kapitola bude zaměřena na kritický rozbor šintó a jeho jednotlivých forem, ze kterých se skládá jeho struktura. Dále bude ve stejné kapitole popsáno, co je podle věrouky šintó příčinou zla a z čeho pochází dobro. Vymezení zásadních pojmů této bakalářské práce – „rituál“ a „čistota“ je věnována druhá kapitola. Výraz „rituál“ má mnoho interpretací, a proto je důležité přesně specifikovat, která z nich odpovídá zde zmiňovaným rituálům. Čistota bude rozebírána, protože je to velmi důležitý prvek šintó, na kterou se velké množství rituálů zaměřuje (ať už se jedná o čistotu spirituální či tělesnou). Japonské pojmy, které budou často v této práci zmiňovány, v mnoha případech přímo odkazují na svatyně a bez zasazení těchto termínů do kontextu by nebylo možné správně pochopit jejich význam. Považuji tedy z toho důvodu za důležité vysvětlit význam částí svatyní a jednotlivých jejích budov. Stejně jako má pojem „rituál“ mnoho interpretací, tak i specifické náboženské rituály jsou viděny různě z perspektiv rozdílných osob. Tyto pohledy na ně budou prezentovány ve čtvrté kapitole nejprve perspektivou kněží a poté perspektivou věřících3. V perspektivě kněží bude popsáno, jak oni chápou významy prováděných rituálů, jejich částí a také, co si oni představují pod pojmem kami. V perspektivě věřících budou představeny rituály jimi prováděné a také, jak probíhají věřícími hojně navštěvované rituály vykonané chronologicky podle ročních období kněžími ve svatyních. Pro přepis japonských pojmů v této práci, mezi které nepočítám japonská jména a názvy krajin, používám českou transkripci, zvýrazňuji je kurzívou a v závorkách vedle nich uvádím, při jejich prvním výskytu v textu, jejich přepis ve znacích kandži (漢字). Překlad těchto pojmů uvádím buďto v textu nebo v závorkách vedle nich. Japonská jména uvádím v pořadí příjmení a jméno, jelikož je tento zápis v Japonsku přirozený. 3 Jsem si vědom, že nazývat ty, kteří v Japonsku chodí do svatyní provést nějaký rituál či norito, věřícími je rozporuplné a problematické, protože oni sami se jako věřící nevidí, ale tento termín je zde používám ze stylistických důvodů a také proto, že je tato práce určená především pro české prostředí, kde toto označení běžně popisuje osoby navštěvující náboženské instituce za účelem provedení nábožensky založené činnosti. 5 1. Šintó Toto náboženství bývá často označováno jako původní japonské náboženství, které se oproti ostatním vyznačuje osobitou strukturou a nacionalisté tvrdí, že vždy existovalo nezávisle na nich.4 Také bývá nazýváno „Cesta kami4“. Toto označení ukazuje pouze na jednu cestu, čímž je opět vyzdvihována unikátnost šintó, protože nepřipouští vliv jiných náboženství. Tato myšlenka byla podporována zvláště v době Meidži (明治), kdy bylo ustanoveno přísné oddělení šintó od buddhismu, protože existovala domněnka, že tento oddělený stav má být jeho přirozenou podobou.5 Po tomto oddělení pak byly propagovány charakteristické kvality šintó, ale byl opomíjen fakt, na který upozorňují dnešní badatelé, že s postupem času na něj působily vlivy jiných náboženství a myšlenkových směrů, které se staly jeho součástmi. Tudíž šintó nemůže být chápáno jako směr zcela oddělený od ostatních. Náboženství a myšlenkové směry v Japonsku lze stěží brát jako naprosto samostatné, bez prvků jiných náboženství, na rozdíl od západu, kde je jejich vzájemná odlišnost zřejmá. V západních náboženstvích je vyznání chápáno jako výhradní ztotožnění člověka s konkrétním učením, tudíž například věřící křesťan se zřídkakdy účastní židovských svátků.6 Japonci provádějí různé rituály v roce bez ohledu na to, ke kterému náboženství patří. Zároveň lidé nejsou nuceni si mezi různými vyznáními vybrat. Kdokoliv se může pomodlit ke kami (神) nebo se účastnit šintoistických rituálů. Rozmanitost šintó lze vidět v jeho několika jeho formách, které vznikaly v průběhu dějin a ukazují na různé aspekty tohoto náboženství. a) Císařské šintó: Tato podoba může být dále rozdělena na dva druhy. Ten první zahrnuje náboženské rituály prováděné ve třech svatyních stojících na císařském dvoře. Dříve veřejnost neměla žádné informace o těchto rituálech, ale po druhé světové válce se situace změnila a nyní mohou letmo spatřit například císařskou svatbu či pohřeb.7 Sice se rituály prováděné v těchto třech svatyních mohou zdát podobné s rituály v klasických svatyních po celém Japonsku, ale rozdíl mezi nimi je výrazný. Například jejich význam je tajemstvím, které neopouští císařský dvůr.8 Další typ císařského šintó je spíše politický, jelikož politika a náboženství byly dříve navzájem úzce provázány. Císařovi tradičně náležel božský status a při 4 Viz kapitola 4.1.1. 5 Toshio, K. (1996). The Discourse on the „Land of Kami“ (Shinkoku) in Medieval Japan. In Japanese Journal of Religious Studies. Vol. 23/3-4. 355. 6 Earhart, H. Byron (1998). Náboženství Japonska. Praha: Prostor. 34. 7 Ono, Sokyo (1989). Shinto: The Kami Way. Rutland: Charles E. Tuttle Co., Inc. 14. 8 Williams, G. (2005). Religions of the World: Shinto. Philadelphia: Chelsea House Publishers. 17. 6 speciálních událostech v roce vykonával pro celý národ funkci nejvyššího kněze a prováděl určité rituály.9 b) Státní šintó: Jedná se o národně budovatelskou ideologii. Ve starověku a středověku10 bylo šintó částečně spojeno s buddhismem a byl kladem větší důraz na buddhismus, ale po zrušení feudálního systému se změnila společenská struktura a příznivci šintó tohoto využili. V roce 1869 se toto náboženství stalo národní vírou a začalo být spojováno s militarismem, imperialismem a ultranacionalismem.11 Po konci druhé světové války bylo státní šintó zakázáno výnosem okupačních sil. Císařské šintó bylo považováno za ústřední součást státního šintó.12 c) Šintó svatyní: Jedná se o nejstarší a dodnes převládající druh tohoto náboženství, v jehož středu jsou svatyně šintó, které existují již přes patnáct set let a během této doby prošly mnoha změnami. 13 V době po restauraci Meidži byly svatyně znárodněny, ale po druhé světové válce byla vytvořena organizace Džindža hončó ( 神社本庁), nezávislá na státu, která dnes spravuje okolo 80 000 svatyní. Tato bakalářská práce je věnována především tomuto druhu šintó. d) Náboženské skupiny šintó: Takto jsou označovány náboženské školy, které byly vládou Meidži oficiálně odděleny od státního šintó a spadaly pod speciální úřad. Bylo jich třináct a po válce se z nich staly samostatné náboženské skupiny.14 e) Domácí šintó: Tento druh šintó je odlišný od ostatních, protože se jedná čistě o praktiky a rituály prováděné u domácího oltáře kamidana (神棚) bez kněží.15 1.1. Příčina zla a původ dobra v šintó V této kapitole je prezentováno chápání dobra a zla v šintó, jak je popsáno v knize Shinto: The Kami Way od Sokyo Ono.