Univerzita Pardubice Fakulta Filozofická

Ottavio I. Piccolominiajehovztahyk Itáliivletech1650 – 1656. VztahyOttavia Piccolominiho s toskánskourodinouve sv tle korespondence se synovcem Francescem .

MagdalenaRajlichová

Bakalá ská práce 2011

Prohlašuji: Tutoprácijsemvypracovalasamostatn .Veškeré literární pramenyainformace,které jsem vprácivyužila,jsouuvedené vseznamupoužité literatury. Bylajsemseznámenastím, že senamojiprácivztahují právaapovinnostivyplývající ze zákona .121/2000Sb.,autorskýzákon,zejména seskute ností, že UniverzitaPardubicemá právonauzav ení licen ní smlouvyoužití tétoprácejako školníhodílapodle § 60odst.1 autorského zákona,astím, že pokuddojdekužití tétopráce mnounebobudeposkytnuta licenceoužití jinémusubjektu,jeUniverzitaPardubiceoprávn naodemnepožadovat p im ený p ísp vekna úhradunáklad ,které navytvo ení dílavynaložila,atopodle okolnostíaž dojejichskute né výše. Souhlasímsprezen nímzp ístupn ním své práce vUniverzitní knihovn . VPardubicíchdne28.6.2010.

MagdalenaRajlichová V nování apod kování jeur enovedoucímumépráce,Mgr.Vít zslavuPrchaloviza nadstandardní konzultaceataké mýmrodi m,vevšechohledechbedliv st ežícím sv j genetický odkaz.Dále d kujiJanu Tischlerovi, p ítelivnouziinadbytkuzatrp livostamému d de kovi,Bed ichuKortanovi,zapermanentní zájem,podporuavíruvezdárné zakon ení mého „longuedureé“ studia,kteréhosenedožil. Souhrn

Bakalá ská práce sezabývá rodinnýmivztahycísa skéhomaršálaanáchodskéhoknížete Francesca Ottavia Piccolomini v Itálii, pedevším korespondencí sjeho synovcem Francescem,patricijemflorentskýmvletech1650 – 1656. Opozdní fázi životaOttaviaPiccolominiajehorodinnýchvztazíchnení známotém nic. Vrámcianalýzyvzorku150dopis zdochované korespondencemezi tmitodv ma p íslušníkyroduPiccolominisechcizam itnainterpretaciOttaviovapostavení vrodin , jehovztahysFrancescovýmipotomky,které bezd tný Ottavioadoptoval,abyzachoval rodovoukontinuitu,nazkoumání ekonomickýchvztah oboukorespondent azastoupení tématurestituovanéhorodovéhopanství Amalfivjejichkorespondenci. Vdalší ad sezabývámprost edím Florencievpolovin 17.století,kdeOttavi vsynovec strávil v tšinusvého života.Zajímá m Francescovareflexekaždodennostimedicejského dvoraajehozahrani níchvztah ,stejn jakopostavení historiografiineznáméhoOttaviova synovcenatoskánskémdvo e.

Klí ová slova: aristokracie,Itálie,Piccolomini,Toskánsko,17.století Abstract Bachelorthesisisdealingwithfamilyrelationsofimperialmarsalandprinceof NachodOttavioPicolominiinItaly,andfirstofallwithcorrespondencewithhisnephew Fracesco,patricianofFlorence,inyears1650 – 1656. LatelifeperiodofOttavioPiccolominiandhisfamilyrelationsarealmostunknown. Withinthescopeofanalysisofthesampleof150lettersfrompreservedcorrespondence betweenthosetwoclanmembers,focusismainlysetoninterpretationofOttavio’sfamily status,relationshipswithFrancesco’schildren,whichchildlessOttavioadoptedtopreserve genuscontinuity,furtheronexaminationofeconomyrelationsofbothcorrespondentsand representationofthesubjectofrestitutedfamilyestateAmalfiintheirletters. SecondattentionispaidtotheurbanenvironmentofFlorenceinthemiddleof17th century,whereOttavio’snephewspentmostofhislife. I’minterestedInFrancesco’s reflectionofdailinessofMedici’scourtanditsoutlandrelationships,andalsohispositionof historiographicallyunknownOttavio’snephewonTuscany’scourt.

Keywords: Aristocracy,,Priccolomini,Tuscany,17th century. Obsah: I. Úvod – Cílebakalá ské práce 1 II. GenealogieroduPiccolomini 5 III. OttavioPiccolominid’Arragona 7 IV. FrancescoPiccolominid’Arragona 10 V. Charakteristikakorespondence FrancescaaOttaviaPiccolomini 11 V.1. Hlavní tématakorespondenceFrancescaaOttaviaPiccolomini 12 VI. KorespondenceOttaviaaFrancescaPiccolominiohledn rodinných záležitostí 15 VI.1. ZprávyoFrancescovýchpotomcích 16 VI.1.1. ZprávyoFrancescovýchdcerách 16 VI.1.2. ZprávyoFrancescových synech 19 VI.2. Ekonomické záležitostivkorespondenciOttaviaaFrancescaPiccolomini21 VI.2.1. Zadlužení rodinyPiccolomini 22 VI.2.2.Chovhospodá skýchzví at 26 VI.2.3.Korespondenceozáležitostechpanství Amalfi 28 VI.3. OtázkareprezentaceroduvkorespondenciOttaviaaFrancesca Piccolominiadalší obchodnízáležitostí 30 VI.3.1.Projektjezdecké sochyOttaviaPiccolomini 31 VI.3.2.Daryvýznamnýmpolitickýmakulturním p edstavitel m 33 VI.3.3.Další obchodyFrancescaaOttaviaPiccolomini 35 VII. Toskánskoajehozahrani ní vztahyvpolovin 17.století 38 VII.1. Toskánskovpolovin 17.století vhistoriografii 38 VII.2. FlorenciezavládyvelkovévodyFerdinandaII.Medicejského 39 VII.3. Reflexekaždodennostiarituál medicejskéhodvoravkorespondenci FrancescaPiccolomini 40 VII.4. Politická situacenaApeninskémpoloostrov poratifikaci Vestfálskéhomíru 42 VII.5. Francescovyreferenceopolitickýchudálostechajejichvztahu kToskánsku 45 VIII. Záv r 53 IX. Conclusion 55 X. Seznampramen aliteratury 57 XI. P ílohy 61 I. Úvod-Cílebakalá ské práce

P estože d jinypob lohorskéšlechtyvsou asné dob stojí vcentru zájmubadatel vobdobí ranéhonovov ku,stálepat í khistoriografickýmtémat m,která si žádají podrobn jší zpracování. ŽivotOttaviaFrancescaPiccolominiho(dálejenOttavioPiccolomini)jejedním znich. Sou asný stavbádáníovlivnilnejenmarxistický historický diskurz p edrokem1989, který nepodporovalsoustavný výzkum d jin šlechty,alei p edchozí národnostn zam ené d jepisectví.Najdemezdesicefragmentypublikovanýchvýzkum ,nej ast jivšakedi ního charakterunebovevztahukehmotné kultu eakultu elidové.1 Poroce1989dostala eská historiografiemožnostznovuobjevovatrozsáhlé archívní fondy šlechtickýcharchiv aaplikovatna n sodstupem asumetody tení pramen ,jaké evropská historiografieznalajiž n kolikdesíteklet.Velký vlivna eské d jepisectví po sametové revoluci mla pedevším školaAnnales,aleipoststrukturalistické proudy, postmodernismusahistorická antropologie.Vsou asné dob senaaplikaci t chtometoda výzkum djinran novov kéšlechtysoust edí pedevšímbadatelská centrav eských Bud jovicíchavPraze.Pob lohorské d jinyvšakstálepat í kmén zpracovanýmtémat m. Jedenzvýraznýchkrok sm remkpoznáníšlechtickéhosv tatétodoby u inilvroce2004 historikPetrMa avesvé publikaci Sv t eské aristokracie(1500 – 1700).2 Podobn se rozr stá po etbadatel ,kte í setomutoobdobí v nují.Problematikouvýzkumuo d jinách 17.a18.století avyšší šlechtyvtomtoobdobí sev širší perspektiv zaobírá Ji í Kubeš ve své studii Vyššíšlechtaz eskýchzemí vletech1650 – 1750.3 Sou asné bádání oran novov kéšlecht sezam uje pedevšímnaoblastjejího kulturníhoasociálního života.Badatelskývýzkumsezam ujena množství dosud neprobádanýcharchivníchdokument ve šlechtickýcharchivech.4 Velký potenciálkpoznání sv ta šlechty,diplomatickýchvztah avojenských d jin

1 Jednouznespornýchautorit, p ibližujících d jinykaždodennostiivrámcistudií ohmotné kultu ebyl p ed rokem1989profesorJosefPetrá .Ovlivnilcelou adubadatel avrámcimožností dobyzprost edkovával zahrani ní výzkumné trendysvým žák m.Zjehopublikací nap íklad:PETRÁ ,Josef. Poddaný lidv echách naprahu t icetileté války.Praha: SAV,1964;Týž. Starom stská exekuce. N kolikpoznámekz d jinpovstání feudálníchstav protiHabsburk mvletech1618 – 1620.4.vydání.Praha:Mladá fronta,1972. 2 MA A,Petr. Sv t eské aristokracie(1500-1700).Praha:Lidové noviny2004. 3 KUBEŠ,Ji í. Vyššíšlechtaz eskýchzemí vletech1650-1750. Úvodtotématu.In:KUBEŠ,Ji í (ed.).Vyšší šlechtav eskýchzemíchvobdobí baroka(1650-1750):Biogramyvybraných šlechtic aedicetypických pramen .Pardubice:FHPP3,2007,s.9–33;Srovnej:HOJDA,Zden k. „Idola"barokníhobádání anebJakse vyhnoutSkylleaneupadnoutvosidlaCharybdy.In:HOJDA,Zden k(ed.).Kulturabarokav echáchana Morav .Sborník p ísp vk zpracovníhozasedání 5.3.1991.Praha:Historickýústav AV,1992,s.15-26. 4 KUBEŠ,J.Vyššíšlechta,s.24-33.

1 vsob uchovává iRodinný ArchivPiccolomini,uložený veStátním oblastnímarchivu Zámrsk(dálejenRAPiccolomini).RAPiccominiobsahujesouboryosobní korespondence jehovýznamných len , ú ty,listinyadalší normativní prameny,které lzevyužítvmnoha sm rechbádání. 5 Archívní fondRAPiccolomininasvé plné využití ješt stále eká.Jednou z p ekážek m že býtjazyková bariérapramen italské provenience,tvo ící zna nou ást fondu. Vtšinabadatel ,kte í publikovaliinformaceofondunebooosob Ottavia Piccolominiho,vycházela p edevšímzpramen psanýchv n meckémjazyce. Mezizákladní p ísp vkyoOttaviuPiccolominimpat í publikované záv rybádání ArnoldaWeihe-Eimke6,resumé obsahufonduodKarlaHromádky7,biografieOttaviova života,kterounastínilregionální historikKarelHraševesvých D jináchNáchoda8 anov jší medailonOttaviova životaodAlenyPazderové. 9 Další cenné p ísp vky,týkající seOttavia PiccolominihonapsaliHeinrichBücheler,10 HermannHallwich,11 ThomasBarker,12 S.M. Richter13 aElisaStandberg. 14 Souborosobní korespondenceOttaviaPiccolominiho srodinnými p íslušníkyavysocepostavenýmisou asníkyvšakzpracovánnebyl. ArnoldWeihe – Eimke,cobyarchivá náchodskéhoarchivuavýznamný initel vrámcizapsání RAPiccolominijakoNárodní kulturní památky, mlkobsahuarchivu p irozen nejblíže. P isvém p voduajazykové vybavenostisenejvíce v novalnormativním pramen makorespondenci,psanýmv n meckém, místyilatinskémašpan lskémjazyce.Ve svémbádánívšakpe liv vyty il základní mezníkyOttaviova života,jakobylajehovojenská kariéra,participacenazvratechvpolitickém život habsburské íše,nákladyspojené srestitucí panství Amalfii s ateksprinceznouMarií BenignouSasko-Lauenburskou.15 Ottaviu Piccolominibylavdosavadníchhistorickýchpracích v novánapozornost

5 HROMÁDKA,Karel. Pozoruhodná památka-Rodinný archivPiccolomini(1431-1881).In:Sborníkprací východo eskýcharchiv VI,1986.S.283-300. 6 WEIHE-EIMKE,Arnold. OctavioPiccolominialsHerzogvonAmalfi,RitterdesgoldenenVließes,deutscher ReichfürstundGemahlderPrinzessinMariaBenignaFranziskavonSachsen-Lauenburg.Pilsen:Steinhauser undKorb,1871. 7 HROMÁDKA,Karel. Pozoruhodná památka,s..283-300. 8 HRAŠE,JanKarel. D jiny Náchoda:1620-1740.1.Náchod:Státní okresní archiv,1994. 9 PAZDEROVÁ,Alena. FrancescoOttavioPiccolominivarchivníchdokumentech.In:PAZDEROVÁ,Alena- BONELLICONENNA,Lucia(edd.).SienavPraze. D jiny,um ní,spole nost.Praha:Národní galerie,2000,s. 26-30. 10 BÜCHELER,Heinrich. VonPappenheimzuPiccolomini:SechsGestaltenausWallensteinsLager. Sigmaringen:Thorbecke,1994,s.123-143. 11 HALLWICH,Hermann. Piccolomini.In:AllgemeinedeutscheBiographie26.Leipzig,1888,s.95-103. 12 BARKER,Thomas,M. Army,Aristocracy,Monarchy:EssaysonWar,SocietyandGovernmentinAustria, 1618-1780.NewYork:ColumbiaUniversity , 1982,s.61-111. 13 RICHTER,S.M. DiePiccolomini.Berlin:Habel,1874. 14 STANDBERG,Elisabeth. AGeneralPiccolominiin1628.In:AdhonoremJosefPolišenský 1915-2001. Olomouc:UniverzitaPalackého,2007,s.259-263. 15 WEIHE-EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.3-51.

2 pouzejakovojenskémumaršálovi,diplomatovia d ležitému initelivkauzeAlbrechtaz Valdštejna.OsobnostOttaviajako p íslušníka „cizíšlechty“ vzemíchKoruny eské iv intencíchosobního životaarodinnýchvztah dosudnebyla p edstavena. Vzhledemk t mtovýšezmi ovanýmtémat mchcivesvé bakalá ské práciosobnost OttaviaPiccolominiho p edstavitvkontextukulturníchadiplomatických d jin,vintencích jehorodinnýchvztah aekonomickýchzájm ,které sevztahují kmyšlenkovémuasociáln - politickému sv tu šlechticepoloviny17.století. Cílemmépráce jepohlednazájmové sféryOttaviaPiccolominihoporoce1650 až do jeho smrti roku 1656. Dvodem tohoto chronologického zam ení je absence historiografickýchprací,které bysezabývalydobou,kdyOttavioPiccolomini p estalbýt vojenskyaktivní amohlsevícesoust editnaekonomické,diplomatické arodinné záležitosti. Otéto životní etap není známotém nic.Zájmypenzionovanéhopolníhomaršálajsemse snažilarekonstruovatpomocí jehokorespondence,uložené vSOAZámrskvefonduRA Piccolomini.Protematickouanalýzujsemvybralajedenznejrozsáhejšíchucelenýchsoubor korespondence pro sledované období – Ottaviovu korespondenci sjeho synovcem Francescem,patricijemflorentským.Souborkorespondence,který setýkásledovaného chronologickéhoobdobí,obsahuje409dopis .16 Na základ výpov dní hodnotyjednotlivých list jsemvybralavzorek150dopis .Výb rovliv ovalaobsáhlostdopis ajejichtematické zam ení.Nelzesjistotoutvrdit, že sevRAPiccolominidochovalyvšechnydopisy,které si vdaném asovém úsekuOttavioaFrancescoPiccolominivym nili.17 P edpokládejmevšak, že vybraný vzorekpokrývá v tšinust žejníchtématjejichkorespondence. Jedním ztématbakalá ské práce jeotázkaOttaviovyparticipacenaekonomických záležitostechrodinyacharakterjehovztah sFrancescovourodinou,která vkontinuit rodu sehrálaklí ovou úlohu. Dále m zajímá,jaké byloFrancescovopostavení naFerdinandov dvo e,jakým zp sobemreflektovaludálostisnímspjaté ajaký významtytoinformacemohlymítpro Ottavia.SnažilseFrancescotytozprávy n jakov ovat?MohlmítOttaviozFrancescova p ípadnéhoblízkéhokontaktusmedicejskýmdvoremrovn ž hmotný zisk?Vtomtokontextu m zajímá,zda – li v becmezi t mitoaktéryexistoval n jaký ekonomický vztah. Další otázkou,týkající setématurodinnýchzáležitostí jeOttavi v vztahk Francescovýmpotomk mafrekvenceipovahainformací onichveFrancescovýchdopisech.

16 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini,kinofilm. .33 – 34,inv. .7046 – 7815. 17 Otomtotématuvícevkapitole4. Formální znakykorespondenceFrancescaaOttaviaPiccolomini.

3 Stím souvisí otázkaOttaviovystrategie pizachování kontinuityrodu:Jestliajakým zp sobemsepodílelnafinan ním zajišt ní svéhoadpotovaného d diceEneaajak astobyl zpravovánojeho život .ZajímalseOttavioodalší Francescovypotomky?Participoval n jakýmzp sobemnajejichdalšímosuduakarié e? SouborOttaviovykorespondencesesynovcemFrancescemmáidalší polohy,které nelzeopomíjet.Vroce1643byl špan lskýmkrálemOttavioviud lentitulvévodyzAmalfi18. Stím bylospojenoiop tovné získání tohotopanství,které rodPiccolominikdysivlastnil. Panství sevšaknacházelovzuboženémstavu,zatížené dluhyanavícspadalopodKrálovství neapolské,kterémumuselybýtodvád nydan .Vsouvislostistím senabízí adadalších tematickýchotázek:Jakýmzp sobemserodPiccolominisnažilrodové panství zajistit,jaká rolevotázce správyAmalfi p ináleželaOttavioviajaká Francescovi,jestli m limožnostna panství pobývatajestližene,jakýmzp sobemprobíhalasprávapanství nadálku. Diplomatické vztahyToskánskavpolovin 17.století jsourovn ž jednímztémat, která nelzevanalýzekorespondenceflorentskéhopatricijesestrýcemOttaviemminout. Francescoprožil v tšinu životaveFlorencii.Kdysislavná„kolébkarenesance“ sevpolovin 17.století ocitalanahraniciobdobíúpadku.FerdinandoII.bylposledním„osvíceným“ medicejskýmpanovníkem,jehož politikavšakvrámciinterníchitalskýchboj ohegemonii vevýsledkunebyla úsp šná.Ottavi votecSilviopat ilk p ednímdvo an mvelkovévody toskánského.19 D ní namedicejskémdvo ebyl,jakvyplývá zkorespondence, p ítomeni Francesco.Jehokonkrétní postavení všakzatím z stává nejasné aprotosejejbudusnažit rekonstruovatskrzeanalýzuvybranéhosouborukorespondence.Zajímá m dále,jaká témata ztoskánskýchzahrani níchvztah vkorespondencizaujímalanejvíceprostoruapro seo n obakorespondentizajímali. Vnásledujícíchkapitoláchnejprve p edstavímgenealogiiroduPiccolominiaživoty oboukorespondent ,budusezabývatanalýzouformální stránkykorespondenceaposléze se zam ímnajednotlivá vyty ená témata.

18 PAZDEROVÁ,A.. FrancescoOttavioPiccolominivarchivníchdokumentech,s.28.Weihe – Eimkepíšeo tom, žepanství Amalfikaticky p ipadloOttaviovijiž vroce1639:WEIHE – EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s. 3 – 5. 19 MA A,Petr. Sv t eské aristokracie(1500-1700).Praha:Lidové noviny,2004.1.vydání,s.148.

4 II.GenealogieroduPiccolomini

RodPiccolominipat í kestarýmitalským šlechtickýmrodinám. Zakladatelrodu,Piccolomo, žijící v desátémstoletí našeho letopo tu kladlpo átky rodu do antického íma. PiccolomovýmipotomkyGugliemem,Ingilbertem,Alamannem,Chiaromontesem,Ugem, Rustichinem,Bartolommem,Aldighierem,OltramontemaMegalottem,serodrozrostlna n kolik linií,spojujícíchjménoPiccolominisdalším píjmením.Bylitonap íklad Piccolomini – Rustichini,diMandolo,Salamoneschi,Carli,dellaTriana,diModanellaadi Castiglioncello,které jsoui p esrozv tvení chápánijakojednarodina PiccolominiContidi ModanellaeSignoridiCastiglioncelle,d'Alma,d'Amorosa,diRoccaAibegna,diPerrena, dellaTriana,di BatignaneedialtreCastellanelterritorieSenese,originatidaPiccolomo.20 P vodní zam ení rodinybylo p evážn hospodá ské.Piccolominiové pozd jinašli svéúto išt vSien ajejímokolí.21 V p li13.století Piccolominiové stálivesporechmezi ghibelliniaguelfynapapežské stran jakojednizjejích v dc .22 Vroce1461získalAntonioPiccolominiod špan lskéhokrálevévodství Amalfia rovn ž titul „deArragona“ (pozd jizkrácen d’Arragona),který rodužívalpocelou zbývající dobu své existence.23 Roku1464 sienský rodvym elAeneemSilviemPiccolominim,který jakopapež p ijal jménoPiusII.Ješt p edsvoupontifikací adoptovalsvé synovce,abyzachránilrodovou kontinuitu.Daltakvzniknoutdv mahlavnímliniím rodu:Piccolomini – Todeschinia Piccolomini – Pieri.24 Zobourodovýchlinií sepozd jietablovalivýznamní kulturn – politi tí initelé, vojev dciacírkevní hodnostá i.ZroduPiccolomini-Todeschinitobylnap íkladFrancesco, pozd jší papež PiusIII.,který zvoliljménoprosv jpontifikátnapam strýce,nicmén zem eljiž za26dn odsvéhozvolení. 25 V tevPiccolomini – Pieri,pán zeSticcianaavévod zAmalfisiudrželarodovou kontinuituna základ p íbuzenských svazk . Adoptovaná pranete AeneaSilvia,papeže PiaII.,Vittoriasivzalasvéhoprabratrance

20 GALVANI,Francesco-PASSERINI,Luigi(edd.). Sommariostoricodellefamigliecelebritoscane.Vol.3. Firenze:Salani,1864,s.97. 21 Tamtéž,s.97. 22 BARKER,Thomas,M.Army,Aristocracy,Monarchy:EssaysonWar,SocietyandGovernmentinAustria, 1618-1780.NewYork:ColumbiaUniversity,1982,s.65; http://www.britannica.com/Ebchecked/topic/459342/Piccolomini-Family,23.5.2010. 23 WEIHE-EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.3. 24 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.26. 25 GALVANI,F.-PASSERINI,L.(edd.). Sommariostorico,s.103.

5 EneaPiccolominiho,zdruhé ástirodu, v tvePiccolomini-Pieri.Ztohotosvazkuvzešel SilvioPiccolomini,otecOttaviaavysocepostavenýšlechticnadvo etoskánského velkovévodyFerdinandaI.Krom Ottavia m lSilvioješt t ihistoriiznámé potomky.Enea Piccolominibylgenerálarmádycísa eFerdinandaII.,Ascanius,arcibiskupsienský proslul p edevšímvkauzeGiordanaBrunajakojehovrchní dozorceodroku163326.DonaVittoria, jediná uvád ná Ottaviovasestraprožila v tšinusvého životavBologni,alevedlasOttaviem etnoukorespondenci.27 Rozv tvený rodPiccolominipopolovin 17.století pobývaljakvzemíchKrálovství eského,takiveVídniavItálii. V tevPiccolomini – Pierivym elaposledním d dicem Náchodskéhopanství,Ottaviem EneemGiuseppem,zaznamenávanýmprosnadn jší orientaci jakoOttavioII.roku1735.28 RodPiccolomini-Todeschinivym elroku1783Giuseppem Piccolominim, sídlícímvNeapolskémkrálovství.29

26 HROMÁDKA,K.Pozoruhodná památka – Rodinný archivPiccolomini (1431 – 1881).In: Sborníkprací východo eskýcharchiv VI,1986,s.239.;CHIUSOLE,A. Lagenealogiadellecasepiuillustri,s.s.536-537. 27 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini,kinofilm .35-36,inv. .7871 – 8277. 28 CHIUSOLE,A. Lagenealogia,s.536;PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.29. 29 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.26

6 III.OttavioPiccolominid'Aragona

OttavioPiccolominisenarodilroku1599vSien .Cobydruhorozený synnem lvelké vyhlídkynadvorskoukariéruaprotoserozhodlprodráhuvále níka.Již vesvýchsedmnácti letechvstoupildoarmády špan lskéhovojskavItálii.Poslézesesplukemtoskánského velkovévody ú astnil8.listopadu1620bitvynaBílé ho e30.Vbitv ,která sevýznamnn zapsalado eských djin,Ottavioprojevilvojenské nadání,kteréhosipovšimlhrab Pappenheimajmenovalhopodplukovníkem,postavenýmdo elasvýchkyrysník .Roku 1625byl,již ve službáchcísa eFerdinandaII.,jmenováncísa skýmplukovníkem.31 Jedním zvýznamnýchmoment OttaviovykariérybylabitvauLützenuroku1632,v níž semimo ádn vyznamenal,alebyltéž zran n.32 Na základ svýchzásluhbylr.1629 jmenovánplukovníkemaAlbrechtzValdštejnajejzvolilzavelitele své osobní stráže. 33 OttavioPiccolominisebrzystalValdštejnovýmoblíbencem. D v ra,kterouv n j Valdštejnvložilplynulamimojiné zeshodyjejichastrologickýchprofil .Již brzyse m lo ukázat, že m lbýtValdtšejnobez etn jší.Nazáklad PiccolominiovaaGallasovaudání adresovanýchcísa i,bylValdštejnroku1634zavražd nvChebu.Skrzetutoaférusejméno Piccolominipevn vepsalonejendo eské historiografie.34 Piccolomini m lvtétodob adu odp rc , pedevším ze špan lské strany.Mezinimitobylnap íkladvysloužilý generál

30 HROMÁDKA,K. Pozoruhodná památka,s.283. 31 HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.45. 32 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.26. 33 HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.45;HROMÁDKA,K. Pozoruhodná památka,s.283. 34 Problematikouodstran ní Valdštejna,nebolitzv.valdštejnské zradyaroleOttaviaPiccolominihosezabývala ada eskýchizahrani níchhistorik : PÁNEK,Jaroslav. Prom nyobrazuAlbrechtazValdštejna(Evropské témav eské perspektiv sedmidesetiletí:1934-2007). In:FU ÍKOVÁ,Eliška- EPI KA,Ladislav.(edd.). AlbrechtzValdštejna:Interarmasilentmusae?Praha:Academia,2007,s.23 – 37.JosefPeka chronologicky zkoumalokolnosti,které zap í inilyValdštejn vpádanetajilseantipatií v igeneralissimovi:KRISTEN, Zden k-PEKA ,Josef. Odhalení oValdštejnov zrad asmrti: eské zn ní relací JaroslavaRašínaaOttavia Piccolominiho.Praha:Historický Klub,1934;PEKA ,Josef. Valdštejn1630-1634: D jinyvaldštejnského spiknutí.Praha:Academia,2008.Kalistasezabývalpsychologickýmprofilemcísa skéhovojev dceipostav, nacházejícíchsevjehoblízkosti.Kalistarovn ž vRAPiccolominiobjevildokument,z n jž vyplývalo, že m l býtobsahPiccolominiovadopisuupravovánjehopísa emFabiemDiodatima mltakzpochyb ovat proklamovaný zp sob ú astiPiccolominihonavaldštejnskémspiknutí.Svézáv ryjiž Kalistanestihlpublikovat abylyza azenydoeditorské poznámky:KALISTA,Zden k. Valdštejn:Historieodcizení asnu.Praha:Vyšehrad, 2002,s.12.OPiccolominiov ú astinavaldštejnskémspiknutí ješt píšeLotharHöbelt,který nazývá podílníky Valdštejnské zrady,tém padesát d stojník ,kte í podepsaliplze ský reverz, „váhavýmiHamlety.“ V tší podíl nazrad všakspíšenež Piccolominimu p iznává MatyášoviGallasovi,kterýzískal v tší podíl navaldštejnských zkonfiskovanýchstatcích:HÖBELT,Lothar. "Hrátnavaldštejnovunotu"bezValdštejna:Císa ská generalitapo roce1634.In:FU ÍKOVÁ,Eliška- EPI KA,Ladislav.(edd.).AlbrechtzValdštejna:Interarmasilentmusae? Praha:Academia,2007,s.282-286.Ottavi vmedailonnejenvsouvislostisvaldštejnskýmspiknutímposkytuje rovn ž ThomasBarker.Barkerrovn ž upozor ujenamožnouiniciativuOttaviovaagentaFabiaDiodatiho v záležitostiplze skýchrelací,které proklamovalyzrádné plányAlbrechtazValdštejna:BARKER,T , M. Army, Aristocracy,Monarchy,s.81 – 82.

7 Marradasaleidalší lenové víde ské dvorské vále né rady. Pí inousporubylo, že se Ottavio zásadn stav lprotikoalicihabsburskýchvojskse špan lskýminapodporuproti Nizozemí aItálii.35 MaršálPiccolominisev t chtosouvislostechjeví jakovelmistrategickyuvažující osobnost,jejíž intriky p ineslysvé ovoce.Problematický Valdštejnbylna základ císa ského rozkazu odstran n a jeho statky rozd leny mezi podílníky kauzy. Piccolomini z Valdštejnovýchmajetk obdrželzámekNáchodsestatkyRýzmburkema T ebešovem.36 Ottaviovavojenská kariérapochebskýchudálostechdálepokra ovala.Roku1634se zú astnilbitvyuNördlingenu,kdepadljehosynovecSilvio,37 jehož smrtOttavio t žce nesl, jelikož doufal, že byseSilviomohlstátjeholegitimnímnástupcem.Vletech1635-1639 Ottaviobojovalna špan lské stran vsevernímNizozemí.Vnizozemském Namouru podepsal26. ervencereverzkzemímKoruny eské,kdeslibuje, že onijehopotomci „budouzachovávatahájitvšechnaprávatohotokrálovství,nep ijmounikohojinéhozasvého d di ného pána,než eskéhokráleavevšemsebudousrovnávatsobyvateliastavytohoto království, v domisipokutatrest ,jež pedepisujezemské zízení v pípad porušení p ísahy.“ 38 5.listopadu1636došlokzápisunáchodskéhopanství dozemskýchdesek. Roku1639se ú astnilbitvyu Thionville,kdezvít zilnadfrancouzskýmvojskem.Za svézásluhybylpakroku1643vSaragozzedekorován ádemzlatéhorouna.39 Ve40.letech17.století nabralakariéraOttaviaPiccolominihovýznamné obrátky.Stal secísa skýmpolnímmaršálemavedlplukyproti Švéd m.Vletech1648-1649sepodílelna ratifikacivestfálského míruzacísa skoustranu.Jakohlavní delegátcísa eserovn ž ú astnil Norimberskéhokongresu,který vletech1649-1651projednávalpraktické dsledky mírových lánk . P itéto p íležitostiserovn ž 5. íjna1649 ú astnilnákladnéhomírového banketuvNorimberku.40 Jednání skon ilo úsp chemcísa ské strany,na n mž m lnesporný podíl Ottavio. 41 Vroce1651bylzasvé zásluhyodm n npovýšenímdostavu íšských knížat.42 V50.letech17.století za alnákladn p estavovat zámekNáchod.Kespoluprácisi

35 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.27. 36 Tamtéž,s.27. 37 ZprávaoSilviov smrtiodplukovníkaFritemysenachází v:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .17, inv. .4047. 38 Tamtéž,s.27. 39 GALVANI,F.-PASSERINI,L.(edd.). Sommariostorico,s.107. 40 WEIHE-EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.13. 41 POLIŠENSKÝ,Josef. T icetiletá válkaaevropské krize17.století.Praha:Nakladatelství Svoboda,1970,s. 251. 42 Tamtéž,s.27.

8 p izvalvýznamné architekty,kameníkyaštukatéry. 43 Vroce1651sivzalanine šestnáctiletouprinceznuMariiBenignuSasko- Lauenburskou.Manželství však z stalobezd tné aprotoOttavioadoptovalpotomkysynovce Francesca,kte í se mlistát d dicijehomajetk na území habsburské íšeaposmrti OttaviovabratraAscaniaimajitelipanství Amalfi. 44 Pozbyteksvého životaOttaviosmanželkoutrávil v tšinu asuveVídninebov pražskémpaláci.45 Vesvémtestamentu,sepsaném6. ervence1656vyjád il pání býtpochován vklášteruservit veVídni.Svojí manželkuza v rnostodm nilro ním platem, ítajícím9000 zlatých,v pípad , že seznovuneprovdá anebonevstoupí dokláštera.Svémubratru Ascanioviodkázalpanství Amalfi,ovšempodpodmínkou, že zstanevjeho p vodní celistvostianebudeprodáno.46 Ottaviozem elveVídni10.srpna1656nedlouhoposepsání testamentu.47

43 ByltostavitelCarloLurago,zedníkBiaggioVerde,kameníciGiovanniBattistaSpinettiaCarloSereno, štukaté iDomenicoRossiaAndreaCyrusamalí iGiovanniVanettiajediný ech, ŠebestiánHarovníkz Beryn :SKALICKÝ,Josefst. Náchod:Soupisapopispamátek,s.23 – 24;HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s. 52;PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28. 44 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28;HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.52;RICHTER,S. M. DiePiccolomini.Berlin:Habel,1874,s.27. 45 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28. 46 Tamtéž,s.28. 47 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28;GALVANI,F.-PASSERINI,L.(edd.). Sommario storico,s.107.

9 IV.FrancescoPiccolominid'Arragona

FrancescoPiccolominijevhistorografiizcelaneznámouosobou,oníž jestru ná zmínka pouzevgenealogiíchroduavmedailonechoOttaviuPiccolominim. Genelaogieuvádí toliko, že bylFrancescosienskýmaflorentskýmpatricijemasynem OttaviovabratraEnea,generálacísa ské armádyFerdinandaII.aCateriny,jediné d di ky RaffaladegliAdamari.48 Není všakznámodatumjehonarození,stejn jakoscházejí detailn jší informaceojeho život .Zdostupnýchgenealogií adopis adresovanýchOttaviovi vyplývá, že v tšinu životaprožilveFlorencii,odkudmimojiné podávalOttaviovizprávyo d nínamedicejskémdvo e,aleioudálostechvregionu iNeapolskémkrálovství.Zanalýzy korespondencevyplývá, že bylhospodá skyidiplomatickyaktivní. 49 Zobsahudopis také vyplývá, že byl p ítomen d ní nadvo eFerdinandaII.Medicejskéhoamohlzastávativyšší funkci. 50 Vroce1638seoženilsEmilií,dcerouflorentskéhosenátoraa p íslušníkavýznamného rodu,LorenzaStrozzi.51 PosmrtiOttaviovasynovceSilvia,který padlvbitv uNordlingenroku1634se FrancescostalOttaviovounad jí nazachování kontinuityroduajehomajetk .Bezd tný Ottaviocht lrodové kontinuitydocílitpomocí obvyklé strategierodu-adopcesynovc . Francescobylnejprvepovýšendostavu íšskýchhrabata20. ervna1653dostavu íšských knížat.52 Jehopotomcise m listát d di nýmipánynaNáchod aposmrtiOttaviovabratra Ascaniaipánypanství Amalfi.53 Genealogieuvádí, že m lFrancesco ty ipotomky.SynyEneaSilviaaLorenzaadv dcery,VittoriiaOttaviuBenignu.EneaSilviosestalOttaviovým d dicem.Najehovýchovu Ottavio p ispíval4.000zlatýchro n .54 Podlegenealogií Francescozem elroku1656.55

48 CHIUSOLE,Antonio(ed.). Lagenealogiadellecasepiuillustridituttoilmondo.Venezia,1743,s.536-537. 49 OtomtotématuvícevkapitoláchVI. Ekonomické záležitostivkorespondenciOttaviaaFrancesca Piccolomini aXI. Francescovyreferenceopolitikých událostechajejichvztahukToskánsku. 50 DrakeStillmanpíše, že „mladší jmenovecFrancescaPiccolominiho,narozenéhor.1522bylkapitánemgardy velkovévodyFerdinandaII“.Jedná sevšakonaprostounikátní zprávu,která sevjinýchpublikacích nevyskytuje.Autornavícneuvádí zjakýchpramen tutoinformaci erpalaprotoseonínelzeopíratjakoo spolehlivou:STILLMAN,Drake. GalileoatWork:HisScientificBiography.2.vydání.NewYork:Dover,2003, s.462. 51 Tamtéž,s.95. 52 http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2010. 53 GALVANI,F. -PASSERINI,L.(edd.). Sommariostorico,s.107;PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavio Piccolomini,s.28. 54 HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.56.OprotitomuPazderová uvádí ástku1500zlatých:PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28.Tato ástkave zájemné korespondenciOttaviaaFrancescanení nijak zmi ována. 55 CHIUSOLE,A. Lagenealogia,s.536; http://www.genmarenostrum.com/pagine-

10 V.Charakteristikakorespondence FrancescaaOttaviaPiccolomini

Italsky psaná korespondence Francesca Piccolomini se strýcemOttaviem pat í k nejobsáhlejšímanejucelen jšímsoubor mkorespondencevRAPiccolominivSOA Zámrsk, týkajícíchsenovinekzItáliearodinyPiccolomini,který i p essv jnezm rný potenciál, zatím nebylvyužitprobadatelský výzkum.Zaužití prosopografické analýzy tchto egodokument chci p edstavithlavní tématavzájemné korespondencedvouhlavních len rodu. Využití korespondence jako historického pramene dává možnost nahlédnout korespondentovymyšlenkyapocityivýznam,který tétoform komunikace pikládal. Nevýhodoukorespondencejealejejí torzovitosta p erušovanost,která vyžadujekonfrontaci sdalšímitypypramen .56 Anizdenelzetvrdit, že sedochovalyvšechnydopisyodesílané FrancescemPiccolominim. Celkový po etdochovanýchlist korespondenceOttaviaPiccolominisesynovcem FrancescemvRAPiccolomini iní 792inventárníchjednotek.57 Proobdobí mezilety1631 až 1648sezdenachází 383dopis ,vzešlýchzperaFrancescaPiccolominiaprosledované období 1649 až 1656jichje409. P isrovnání t chtopo t námvychází, ževpr m ru FrancescoodeslalOttaviovi22dopis zarokvobdobí 1631až1648,zatímcovkratší etap 1649 až 1656sejejichpo etzvýšilvpr m runa58zarok.Realitajeovšemjiná.Období hojné koresponden ní innostibylast ídánaroky,kdysivym nilijenmálolist .Pro sledované období jetonap íkladrok1652. 58 Tatoskute nostbyla z ejm závislá naaktuální politicko-kulturní situaci, isituaciosobní. Vrámcisledovanéhoobdobí sevRA Piccolomininachází pouzekorespondenceFrancesca,alerovn ž dvalistyodOttavia Piccolomini,patrn kopieoriginálníchdopis . 59 Lze pedpokládat, že trendnár stu korespondenceporoce1649souvisí spenzionovánímcísa skéhomaršálkapovestfálskýcha norimberských mírovýchjednáních,vnichž bylOttavioangažován. V tšinadopis zobdobí let1650-1653jepsaná Francescovourukou.Poroce1653je jichvícepsánopísa emanebose varchivnímfondunacházejí kopie, pepisované lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2010. 56 VODI KOVÁ,Drahomíra. Biskuppolitikem:korespondenceolomouckéhobiskupaStanislavaPavlovského s p edstaviteli eské amoravské zemské obcevletech1579 – 1598.Diplomová práce.Pardubice2009,s.10-11. 57 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini,kinofilm .31 – 34,inv. .7067 – 7815. 58 ProtentoroksevoddílekorespondenceFrancescasOttaviemnachází pouze6dopis :SOA Zámrsk,RA Piccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini ,kinofilm .33,inv. .7524 – 7530. 59 Jedná seodvadopisy,chybn za azené dosouboruFrancescovykorespondence.Tutovýjimkujsemur ilana základ vnit ní analýzyprameneskrzerozbor oslovení atémat,která jsouslu itelná jedin sprost edíma osobouOttaviaPiccolomini:SOAZámrsk,RAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini, kinoflim34,inv. .7562a7750.

11 Ottaviovými ú edníky.Není protojisté,zdalisezachovalyvšechnydopisy,které si korespondenti vym nili. Francescovy autografy, psané stejn jako ú ednické kopie humanistickoukurzívou,jsoupaleografickynáro n jší avyjad ují, že sepisatelvíce soust edilnaobsahnež naformu.60 Dopisyjsouzp ístup oványnakinofilmech,aprotonelze analyzovatmateriál,na n mž jsouumíst nyoriginály. Zam íme-lisenastrukturudopisu,takjakjimodelov sestavilAugustBohses,zvaný Talander,61 Francescovydopisysejívmnohémpodobají.Dopisyvždyza ínají nadepsaným pozdravem (salutatio),který v tšinouobsahujeoslovení „VostraEccelenzaSignorePrincipe mio.“ Strukturadopisu v tšinoupokra ujebez úvodníhoslova (capitatobenevolentiae nebo exordium).Francesco p echází rovnoukpopsání záležitosti (narratio),což nazna ujemén formální avíceosobní zp sobkomunikace.Vzáv ru (conclusium)tém vždypíše „ la riverisco“ av p ípad , že nemá,již cokdané v cidodatpíše „senzaaltrolariverisco.“ Celkové vyzn ní,i p esvyjad ováníúctyOttaviovi p sobí neformáln . Francescopoužívá zkratky,které usnad ují rychlé sd lení. astozkracujeoslovení Ottavia(namísto „VostraEccelenza“ pouze „V.E.“),stejn astoiosloveníjímzmi ovaných osob(namísto „Signor“ pouze „Sig.“)ašlechtické titulatury,kdeužívá horní index(nap íklad namísto „Marchese“ pouze „March.e “).Horní indexalepoužívá iprozkrácení delších podstatnýchjmena píslovcí (namísto „Argenti“ pouze „Arg.i“,namísto „contiunamente“ pouze „continuam.te“)nebou astopoužívanýchzájmen(namísto „questo“ pouze „q.to“). V p ípad shodyvýslovností Francescopoužívalbrachygrafické zna ky,nap íklad íslici.Tak jetomuuslova „settimana“,kdyprvní ástslova zárove vyjad uje íslovku.Francesco ozna ení týdnepsalvetvaru „7.na.“ Další brachygrafickoupom cku, p ipomínající písmeno „p“ užívalnej ast jiproslovanebo p edložkyobsahující ko en „per. “ V tšina t chtoužitých zkratekjederivátemlatinskéhopísemnictví.62 Dopisyzposledníchlet životaOttaviaaFrancescaPiccolomini,zlet1655 – 1656, jsouzvelké ástipsány íselnými šiframi.Jedná se pedevším oosobní korespondenci diplomatickéhocharakteru.Tytoindicienám íkají, že sejednalooosobní formupolitické komunikace.63 Šifry m lychránitobsahdopisu ped únikemtajnýchinformací.64 N které

61 MARŠÁLKOVÁ,Lenka. JeronýmColloredoajeho víde ští agentivprvní polovin 20.let18.století. Bakalá ská práce.UniverzitaPardubice,2008. 62 CAPELLI,Adriano. Dizionariodiabbreviaturelatineeditaliane,usatenellecarteecodicispecialmentedel medio-evo,riprodottesonoltresegniincisi,conl'aggiuntadiunostudiosullabrachigrafiamedioevale,un prontuariodiSigleEpigrafiche,l'anticanumeraz.romanaedarabicaedisegniindicatimonete,pesi,misure, etc.:Lexiconabbreviaturarum.3.edice.Milano:UlricoHoepli,1929,s.12 – 56. 63 VYBÍRAL,Zden k. Politická komunikacearistokratické spole nosti eskýchzemí napo átkunovov ku.

12 zdopis bylydodate n p eloženyOttaviovoukancelá í,která bylaobvyklýmprost edníkem vy izování písemné agendy, p ípadn iinterpretace šifrovanýchdopis .65 FrekvenceFrancescemzasílanýchdopis se v tšinoupohybujev ádujednohodopisu týdn proobdobí 1650 – 1654.Vletech1655 – 1656sefrekvencezvýšilavpr m runadva až t idopisytýdn ,zvlášt vroce1655. Po etstrandopis sepohybujev r znémrozsahu.Obvyklevšakmají vícejakdv strany.Francescok n kterýmsvýmlist mrovn ž p ikládaldopisydalšíchosob – politických p edstavitel ,vojev dc i ú edník – vzávislostinainforma ní hodnot t chtorelací. Všechnytytoznakyukazují na „neodd litelnostavšudyp ítomnouprostupnostosobní a ve ejné komunikace,“ jakpíšeVybíral.66

V.1.Hlavní tématakorespondenceOttaviaaFrancescaPiccolomini

FrekvenceFrancescemzaslanýchdopis ,zvelké ástivtýdenním intervaluukazuje, že senejednalopouzeokorespondencizdvo ilostní,nýbrž iutilitární.OttaviaaFrancesca Piccolominispojovalyjakrodinné záležitosti,takizájemoinformacezprost edí,kdeseoba nalézali.V p ípad absencesouboruOttaviovýchdopis sejedná o irý odhad,nicmén Francescove svýchdopisech v tšinouzmi uje,nakterý zOttaviovýchdopis ,dleuvedeného datareaguje.Nej ast jiOttavio,soud podleFrancescovýchreakcí iniciovalkorespondenci, týkající sepolitické situacevEvrop ahospodá skýchotázek.Nechybí všaki nkolik marginálních, pestozajímavýchtémat,která námosv tlují kulturn -myšlenkový sv t šlechticeranéhonovov ku. Souborkorespondencemezilety1650 – 1656tedylzerozd litna n koliktematických okruh .Nej etn jšímtématemjekorespondenceohledn politicko-kulturníchtémat. FrancescoOttaviainformujeoudálostechvregionuavzájemnýchvztazíchToskánska sostatnímivévodstvímiaitalskými územnímicelky,jakojenej ast jizmi ované Vévodství milánské,Vévodství modenské aNeapolské království.Vdalší ad informujeovále ných událostechmezi Špan lskemaFrancií,oudálostechvNizozemí,aleiodiplomatických záležitostech, týkajících se revolu ní Anglie a jejích hegemonních snah. Politická korespondencetohotocharakteruje etná pedevšímporoce1654.Dalšímvýznamným tematickýmokruhemjejichkorespondencejsouekonomické záležitosti,týkající seobchod

eské Bud jovice,2005,s.208 – 280. 64 VYBÍRAL,Z. Politická komunikace,s.249. 65 Tamtéž,s.210. 66 Tatmtéž,s.265.

13 sdrahýmikovy, šperkyaimportuitalskéhozboží proOttaviovypot eby.Dáletobyly obchodyshospodá skýmizví atyprozajišt nívýnosnéhochovu.VdalšímokruhuFranceco Ottaviainformujeovýznamnýchpoliticko-kulturních pedstavitelíchaudálostechsnimi spjatých,jakojsou úmrtí neboosobní iobchodní vztahysrodinouPiccolomini. ástidopis jsou v noványinformacímorodin Piccolomini, p edevšímoFrancescovýchpotomcíchao plánechjejichkariéry.Nemají všakvsouborukorespondencetakvýrazné zastoupení jako výšeuvedená témata. Vnásledujícíchkapitoláchsebudu jednotliv vnovat rodinnýmzáležitostem, zam eným p edevšímnakorespondencioFrancescovýchpotomcíchadálenahospodá ská tématarodinných úv r ,zprost edkovávání italskéhozboží astatká ské záležitostí,jakož i panství Amalfi. Vdalší kapitole m budezajímatotázkareprezentacerodu,která rovn ž souvisí sekonomickyzam enoukorespondencí.Vy lenilajsemjivšakztoho d vodu, že spadá p edevšímpodtémakaždodenní kultury šlechticeanavazujetaknadalší kapitolupráce,která sezabývá každodenním prost edí Florencievpolovin 17.století,kdeFrancescoprožil p evážnou ástsvého života. Vposlední ad p ejduktémat mdiplomatické korespondenceazahrani níchvztah Toskánska,které jsouvkorespondenciOttaviaaFrancescaPiccolomininazáv rjejich života tématynejfrekventovan jšími. KorespondenceFrancescaPiccolominijepsaná vitalskémjazyce.Vesvémtextu užívámcitace ástí dopis ,které jsemsamostatn p eložila,abybyloconejlépeporozum no obsahuFrancescovýchsd lení.

14 VI.KorespondenceOttaviaaFrancescaPiccolominiohledn rodinnýchzáležitostí

Vroce1650 žilipouzedvaOttaviovisourozenci:Ascanio,arcibiskupsienský aDonna Vittoria,rezidentkavBoloni.Enea,nejstarší Ottavi vbratraotecFrancescabyljiž dávnopo smrti.67 Francescotedyzastávalvrod cobynejstarší„sv tsky“ orientovaný mužský p íslušník v tvePiccolomini – Pierivýznamnouroli.Tentofaktvyplývá izetnostianápln korespondencesestrýcemOttaviem. Francescoajehorodinabyliprobezd tnéhoOttavianad jí votázce pokra ování rodu. Vrodin Piccolomini sejednalooopakovanousituaci,kdybylaadopcí synovc zachována kontinuitaroduajehovlastnickýchpráv,vtomto p ípad vrámcimajetk vzemíchKoruny eské.68 Rodinné záležitostibylyvevzájemné korespondenciOttaviaaFrancescaPiccolomini reflektovány pedevšímvletech1650-1654.Francescovšakvesledovanémsouboru korespondenceosvýchpotomcícharodin obecn nereferuje píliš obsáhle.V n kolika dopisech siceakcentuje, že jeotcempo etné rodiny, 69 aletentovýrazlzezohlednit p edevším jehosnahouovyslyšení a ešení ekonomickýchproblém ,sekterýmisepotýkal. Vdopiseze31.ledna1650 sinap íkladst žujenazdravotní obtíže,které muzabra ují v novatserodovýmfinancím,které na n mzcela závisí.70 Vdalšímdopisez15. únoratéhož rokusist žujenavelké dluhy,které nezap í inil,alezd diladokonceuvažujeo p esunucelé rodinytam, „kamJeho Excellence [Ottavio – pozn.aut.] poru í.“ 71 Vzhledemkneuspokojivé finan ní situaciza aluvažovatomožnosti úv ru.Vzhledem kesvé blízkostikedvorumedicejskémunašelsicepotenciální v itele,alezárove odmítal neuvážlivé p j ky. P edevšímdoufal, ževeškeré dluhyzvládnerodina,za p isp ní knížete Ottavia, ešitsamostatn . 72 Finan ní nejistotavšakFrancescovynad je p ecijenzlomilaa úv r sivzal,jakuvidímevnásledujícíchkapitolách. Vroce1649FrancescazasáhlasmrtmatkyCaterinyastím idalší finan ní náklady,

67 Genealogie uvádí, že zem el r. 1619 vPraze: http://www.genmarenostrum.com/pagine- lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2010. 68 Náchodské panství ak n mu p iléhající statky m lypoOttaviov smrti p ipadnoutjehonejstaršímusynovi, vtomto p ípad adoptovanémuprasynovciEneášiSilviovi:PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s. 27. 69 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7435,7437. 70 Tamtéž,inv. .7435. 71 D vodem t chto úvahmohlabýtvíravjist jší zázemí podpatronací íšskéhoknížeteOttavia.;SOA Zámrsk, RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7437. 72 Vtomto p ípad hovo í o12000scudi;SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7438.

15 které vyžadovalyzd d né fideikomisyv sienské oblasti.Nákladyna n inily3000scudi73 ro n .Ztoho d voduFrancescouvažovalojejichprodeji. 74 Rodinná aekonomická témataseveFrancescovýchdopisechivpraktickém život navzájemprolínalaaovliv ovala.Finan ní situaceFrancescovyrodiny p sobila p edevšímna plány životníchdrahjehopotomk .Vnásledujícímroz len ní seorientujinazp sob,jakým Ottavioekonomickyaduševn participovaljednakna životechFrancescovýchdcerapoté syn ,kte í m lijist jší vyhlídkydobudoucna. . VI.1Zprávy o Francescovýchpotomcích

Francesc vsynEneaSilvio m lbýtOttaviovýmuniverzálním d dicem.V p ípad Eneovy smrtisevlastníkemOttaviova d dictví m lstátdruhorozený Francesc vsynav p ípad jeho smrtidalší mužský potomek.Jejich životní cestatak m lajasný cíl – zachování kontinuity rodu. V p ípad Francescovýchdcerbyl životní perspektivouvýhodný s atekanebovstupdo kláštera. OFrancescovýchdceráchvšakhistoriografieml í,aprotosejimbudu v novat nejd íve.Jakým sm remseubralyjejich životní cesty,nastíním vnásledující podkapitole.

VI.1.1Zprávy o Francescovýchdcerách

Vgenealogiíchjezmi ovánaexistencepouzedvouFrancescovýchdcer.75 Ve svýchdopisechaleFrancescopíšenejprveošesti76 apozd jidokonceosedmi ženských p íslušnicíchrodiny. 77 Anivjednomz p ípad všakneur il,okohosekonkrétn jednalo, zdaliodcerynebo p íbuzné,jimž poskytlochranu. Životní plányFrancescovýchdcerbyly ast jším koresponden nímtématemnež kariéryjehosyn .78 Francescovšakcelé dvaroky žádalOttavia,abysevyjád ilkjejich

73 Toskánskosice m lovlastní m nu – florény,ale scudid’oro byliplatidlem,rozší enýmvevíceitalských územníchcelcích.Jejichváha inila3.35gram ,ztoho986gram obsahovalo istý drahý kov.Bylypoužívány vletech1300-1750,kdyzanikly.Jejichkonverze v itolar mbyla4,5ku4,8:FRIEDBERG,ArthurL.- FRIEDBERG,IraS. GoldCoinsoftheWorld:FromAncientTimestothePresent.AnIllustratedStandard CatalogWithValutions.NewJersey:TheCoinsandCurrencyInstitute,2009,s.517. 74 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7439. 75CHIUSOLE,A. Lagenealogia,s.536; http://www.genmarenostrum.com/pagine- lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2011. 76 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7449. 77 Tamtéž,inv. .7562. 78 Tatookolnostpatrn plynulazjasn jšíhonastavení kariérysyn ,než jaktomubyloudcer,zvlášt , m l – li jichFrancesco,jakuvádí,vícenež syn :SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7449;SOA

16 budoucím životním draháma astoapelovalbezzjevné odezvy. Nejstarší dcerusi p áluvéstkinnsbruckému ivíde skémudvoru.Její pobytnadvo e sevšaknemohlobejítbez ádné reprezentace.Francescovypo ítal, že nákladynajejí ádné ošacení mohou ítat n comezi1200 – 2000scudi,aniž by p ipo ítal šperky,které rovn ž považovalzanutné.79 Selhávalavšakvzájemná korespondencesVídní,skrzeníž bymohl Francesconajítsponzora t chtonutnýchvýdaj aprotosejejsnažilhledatvokruhusvých p átel.Veškeré apelynatísnivoufinan ní situaci,gradující vroce1651všakbylyzjevné apelynamovit jšíhostrýce.Francescovždyupozor oval, že eká pouzenajehopokynya pomoczvlášt ,když nenacházel v itelenáklad prouvedení své dcerykedvoru.80 Guvernantkoujehodceryse m lastátmarkýzaAgostini, p ítelkyn Piccolomini ze Sieny,která všaktoho asubylazaneprázdn ná starostí odceru,která ovdov la.81 Francesco neustávalvplánování cestydohabsburské íše.Vdopisezkonceprosince1651navrhoval Ottaviovivystavení sm nkynapeníze,které bymustrýclaskav zap j il.82 B hemroku1652,vekterémsivym nilipouze n kolikmálodopis ,sejiž oba korespondentiktomutotématunevrátili.Diskuziohledn CaterinyFrancescooživuje až v b eznu1653,kdyza alplánovatrealizacicestydohabsburské íšeasetkání sesvým strýcemOttaviem.Tentokrátedosvýchplán za lenilidruhorozenoudceru.Vdopisez11. b eznaapoté ješt ze30.dubnaOttaviovivkrátkosti p ipomíná, že „jehodceryjsoustále p ipravené napokynyJeho Excelence.“83 Není námznámo,jestliajakýmzp sobemOttavioFrancescoviodpov d l.Francesco alezjevn nenalezlfinan ní prost edkynazajišt ní reprezentacesvých ženskýchpotomk u n kteréhozvýšeuvedenýchdvor ajenámznámo, že cestudohabsburské íšenakonec podnikl,ovšempouzesOttaviovým d dicem Eneem.84 Úsporn jším ešenímnež nákladná reprezentacedceru n kteréhozdvor bylojejich delegování dokláštera.Vtomtoduchupokra ovalakorespondenceoosudunejstarší dcery Cateriny85 aposlézeijejí sestry. 86 Francescopatrn nedostávalodsvéhostrýcejasnou odpov na p vodní zám ry.Snadproto, že sejejichtémaobrátilonazáležitostihospodá ské,

Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7562. 79 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7523. 80 Tamtéž,inv. .7437,7444,7448,7502adalší. 81 Tamtéž,inv. .7524. 82 Tamtéž,inv. .7525. 83 Tamtéž,inv. .7537,7539. 84 Tamtéž,inv. .7590,Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7683,7684. 85 Totojménosenevyskytujevžádné zdostupnýchgenealogií rodu. 86 SvýjimkouCateriny,jejíž jménosevšakvgenealogiíchneobjevuje,Francesconezmi ujejménadalšíchdcer onichž Ottaviovipíše:SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7488.

17 které vypl ují v tšinukorespondenceroku1653. D vodemrozhodnutí dátdcerydokláštera tedymohlabýtúsporná opat ení aabsencepot ebnýchnáklad nauvedení dcerykcísa skému neboinnsbruckémudvoruamimojiné ipohnutkyplynoucí znáboženské horlivostibarokního období.Francescoostatn dodává, žese pisvýchrozhodnutích „nechal véstvnit ním hlasem.“ 87 ProCaterinuvybralklášterAppollaianedalekoFlorencie.88 Itentovýb rsicht l nechatOttaviempotvrdit.89 Zdá sevšak, že Ottaviavícezam stnávalyekonomické apolitické záležitostiizdravotní obtíže,související spakostnicí,kteroukestárutrp l.Vposledních letech životatrávil asvpé imedik analáze skýchpobytech.90 Francescoreflektuje Ottaviovyzdravotní obtíže nap íkladvdopisechz10. b eznaa24. b ezna1654.Ottaviovi doporu ujedietní k ruapé i t chnejlepšíchmedik .91 PlánvstupudcerdoklášteraFrancescosOttaviem ešilješt n kolikdalšíchleta nevímesjistotou,jestlisetento zám r n kdyuskute nil.Ješt vdopisez11.prosince1655 Francescopíšeonákladech,které vstupdokláštera p edstavuje.Píše, ževýdajeproob dcery ítají 3000scudinaošacení aosobní pot ebyadalších2000nasamotné p ijetí.Francesco jejichvstupdokláštera pedpokládalsymbolickyjako „p echoddodalší etapy [v život lov ka – pozn.aut.]“ ovelikonocíchnásledujícíhoroku.Ottavio z ejm p islíbilfinan ní podoporu,nebo Francescododává, že eká na „poskytnutí p ízn ,kterouJehoExcelence p islíbilaa[…]Jeholaskavá rozhodnutí.“92 VlednunásledujícíhorokuFrancescostrýci,od n hož „už n jaký asneobdrželnové psaní“, p ipomíná blížící setermín,v n mž op tzmi ujenáklady,které sepatrn snížilyna 2000scudia600scudinaprádlo.Vúnorutéhož rokuFrancescoješt p ichází s ástkou800 scudinaneur ité ú elya200scudinakutnyprosvé „dcery eholnice“ adodává, že tyto finance „musí p ijít zjeho [Francescova – pozn.aut.] m šce“.93 Podle t chtokusýchzprávlzeusoudit, že ob Francescovydcerybylynakonec delegoványdokláštera.Dostupné pramenynámvšakdodávají jiné informace.Genealogie roduPiccolomininásutvrzují odvoudcerách,které m lFrancescos Emilií Strozzi.Uvedená jezdeVittoria,která zamanželapojalaMetella,markýzediBichiazem elaroku1734.

87 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7583. 88 Tamtéž,inv. .7583,7586,7588. 89 Tamtéž,inv. .7591. 90 Nakonciroku1655nap íkladpobývalvBadenu,odkudpsalsvémusynovcidopis,na n jž Francescoreaguje 22.ledna1656:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7771. 91 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7622a7624. 92 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7738. 93 Tamtéž,inv. .7779.

18 DruhouzaznamenanoudceroujeOttaviaBenigna,pojmenovaná bezesporunapam FrancescovastrýceajehomanželkyMarieBenigny.Jeoníznámotoliko, že zamanžela pojalaPierantonia,markýzediGuadagniazem elaroku1725.OCaterin ,oníž vedli FrancescoaOttaviokorespondencivletech1651 – 1655není vgenealogiíchjediná zmínka.94

VI.1.2Zprávy o Francescovýchsynech

ZFrancescovýchmužskýchpotomk jsougenealogickyznámi ti.Nejstarší EneaSilvio, adoptovaný prastrýcemOttaviemkupokojení obavokontinuiturodu,Lorenzo,který sepo Eneov smrtistal tetím náchodskýmknížetemaGiovanniNorberto,o n mž se n které genealogie v becnezmi ují.95 Jezmi ovánpouzevjedné znichsuvedenýmdatemnarození roku1650. 96 Francescovesvémdopisez21. února1653zmi ujesvé ujišt ní oEmiliin t hotenství97 aodev t m síc pozd ji,25.listopadu1653,píšeo „p íchodu“ svého t etího syna,o n mž zvažuje, žebybylovbudoucnu „užite né uvéstjejkcísa ské komo e“.98 Snejvyšší pravd podobností sejednalopráv onarození GiovanniNorberta. Vkontextutéto úvahyseveFrancescovýchdopisechsetkávámesezajímavým spole ensko – kulturnímjevem.Zatímcomnožstvíšlechtic zezemí habsburské íše podnikalocestyzavzd lánímnaApeninský poloostrov,Toskánskonevyjímaje,99 Francescose snažilprosvé potomkyzajistitvzd lání uhabsburskéhodvora.Zkorespondencevyplývá z ejmá orientaceFrancescovyrodinynacísa ský dv r,který sestalnejvyšší metou vhierarchiiFrancescovýchhodnotacílživotníhosm ování jehopotomk . Další zprávyoFrancescovýchsynechjsouvšakvelmisporadické adefactose omezují nazprávyodrobnýchzdravotníchobtížíchOttaviova d diceEneaSilvia.Enea m l býtsiceaždodovršení osmnáctiletpodpatronací svéhootce, pestojezajímavé, že Francescodetailn jšímzprávámoživot Ottaviovauniverzálního d dicenev novaltolik prostoru,jakbyse p edpokládalo. Kekonciroku1653Francescovesvýchlistechpíšeoplánované „cest scelou

94 CHIUSOLE, A. La genealogia, s. s. 536 - 537; http://www.genmarenostrum.com/pagine- lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2011. 95 CHIUSOLE,A. Lagenealogia,s.536-537;GALVANI,F. Sommariostorico,s.97-107. 96 http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2011. 97 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7534. 98 Tamtéž,inv. .7592. 99 VeFlorenciibylanap íkladcentremvzd lanostislavná Academiadeinobili,která sekoncem17.století,za CosimaIII.,stalaoblíbenoudestinací eských šlechtic :MA A,P. Sv t eské aristokracie,s.320.

19 rodinoudoAlemagnie,“100 kterouvúsporn jší verzi,pouzesesynemEneem realizoval v b eznuroku1655.Tehdysv jdopispíšedokoncezPrahy. 101 Posléze Francescosesvým synemsnejv tší pravd podobností navštíviliiNáchod,jakstálov p vodním plánu,102 a kone n sesetkalisOttaviem. Další dopispíšeFrancescovdubnutéhož roku,když jehovýpravapokra ovala návšt vouVídn ,kdejehosynazastihlyobtížesezimnicí,pravd podobn zp sobenou studen jšímklimatem.Francescovšakdodává „žeEnea [odní–pozn.aut.] již brzybude osvobozen,takjaktomudop ává vlivmládí“.103 Neopomíná p itéto p íležitostipod kovat Ottaviovizapermanentní ochranu,kteroujeho synoviposkytuje.104 Vrámcinedostatkukoresponden níchzprávoFrancescovýchsynechjsempodnikla exkurzdokorespondenceFrancescovy ženyEmilieStrozzisOttaviemPiccolominim. Nevelký souborjejí korespondenceobsahujedv desítkydopis .105 Zvelké ástiseomezuje nazdvo ilostní dopisyavýro ní p ání.Vdopisez1.prosince1648všakzmi ujeEneovo uzdravení zmalé, „alenebezpe né zdravotní indispozice.“106 Další její dopis,vekterémhovo í osvémsynovijeOttavioviodeslán29. ervence 1656. ástoriginálníhodopisujevšakodtržená aznemož ujejasné tení.Zkontextuvšak vyplývá, žeEmiliaOttaviaupozor ujena pipravenostEnea „uposlechnoutpokynyJeho Excellence […] i p esto, žejemomentáln indisponován menšímizdravotnímiobtížemi “.107 Ojedenáctdní pozd jiOttaviozem elaEneabylpovýšendostavu íšskýchknížata stal sepánemnaNáchod .108 EneaSilviavšakstihltém stejný osudjakojehoprastrýceOttavia.Zem elbezd tný roku1673,ovšemnikoli „p irozenousmrtí“, nýbrž nanásledkyzran ní,utrženýchvboji sFrancouziroku1673.109 MajetekvzemíchKoruny eské tedy p ešelnajehobratraLorenza, druhéhonejstaršíhoFrancescovasyna,který za manželkupojalLudmilu, hrab nku

100 Ozna ením Alemagnia,které jearchaickýmlatinskýmozna ením progermánskáúzemí,pravd podobn Francesco míní íšskáúzemí:SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7590.Termínseobjevuje ješt vdalšímdopisu,kdejepoužívánvespojení„n meckýmír“ (PacediAlemagnia):SOAZámrsk,RA Piccolomini,kinofilm .33,inv. .7462. 101 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7683. 102 Tamtéž,inv. .7633. 103 Tamtéž,inv. .7684. 104 „Ochranou“ Francescosevší pravd podobnostímínilOttavi v p ísp veknaEneovuvýchovu.Srovnej: HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.56;PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28. 105 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7851 – 7869. 106 Tamtéž,inv. .7851. 107 Tamtéž,inv. .7869. 108 http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2011. 109 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.29.PodleAntoniaChiusolezem elnanásledkyzran ní, utrženého p i duelu: CHIUSOLE, A. La genelogia, s. 536. Totéž uvád no v: http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterap/piccolomini.htm,20.10.2011.

20 Kollowratovou.Lorenzo m l sicesedmpotomk ,alenejstarší zjeho syn ,Antonioserozhodl produchovní kariéruastalseproboštemtridentské katedrály.Druhorozený Lorenz vsyn, GianWenceslao, d dicknížectví sezasnikdyneoženila z stalrovn ž bezd tný.Pojeho smrti roku1733zd dilmajetek t etí synLorenz v,OttavioEneaGiuseppePiccolomini,uvád ný jakoOttavioII.Piccolomini.Byl lenemcísa ské komoryavrchním seržantcísa skýchvojsk. Jím všakrovn ž rodPiccolomini – Pierivym el. 110

Vuvedenýchpodkapitoláchtématurodinné korespondencejsmemohlivid t, že otázka životníchdrahFrancescovýchdcerasyn bylai p esmaloufrekvencizmínekonich d ležitousou ástí korespondence. P estože námschází korespondencezestranyFrancescova strýceOttavia, mžemeznápln korespondenceusuzovat, že Ottavi v zájemspo íval p edevšímvzachování kontinuityrodu.Podletohotaké jednal. P ispívalsicenavýchovu svého d dice EneaSilvia,aledalší záležitostirodu p enechalFrancescovi. M žemetaksoudit podleFrancescova n kolikaletéhosnažení ovyslyšení jehostarostí ozajišt ní dcer,které se nakonecubralojinýmsm rem,než byloplánované uvedení kvýznamnýmst edoevropským dvor m. Podobnýmsm remseubíralyiotázkyekonomickéhozajišt ní florentské ástirodu Piccolomini,zastupované Francescem,kterým sebudu v novatvnásledující podkapitole.

VI.2.Ekonomické záležitostivkorespondenciOttaviaaFrancescaPiccolomini

Víceprostorunež podrobnýmzprávámoudálostechvrodin Francesco v novalrodinným ekonomickýmzáležitostem,nebo stavfinancí tutopozornostvyžadoval.Francesco m l pedevšímobavyofinan ní zajišt ní pokojné existencerodu,zatíženéhovelkýmidluhy. Oporoumubylavíravdobrou v livšemohoucíhoHospodina,aleipragmatickysm rovaná víravmožnostiadorovanéhostrýceOttavia,kteréhopokládalzanejvyššího pedstavitele rodu.111 Francescovšakvesv tlekorespondencesOttaviemnevystupujepouzejakoosoba zcelazávislá nasvémvlivném p íbuzném,alerovn ž jakoaktivní podnikatel.Vroce1653 nap íkladplánovalobchodní cestudo Špan lska,okteré psalOttavioviv n kolikasvých

110 PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.29;CHIUSOLE,A. Lagenealogia,s.536. 111 JakFrancescopíšenap íkladvjednomzesvýchdopis : „HavndolasempreV.E.superata“(„Va š eExcelence jemivždynadevším“): 111 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7572.

21 dopisech,alenikdyseneuskute nila.112 Není námznámakonkrétní pí inavýpravy,ani specifikum obchodních aktivit florentského patricije, pesto mžeme zFrancescovy korespondencededukovatjehohospodá ské zam ení,které seorientovalojaknatržní zboží, takinastatká skézáležitosti. Ekonomické aspektykorespondencezahrnují vprvní ad otázku ešení debetních splátekadálezáležitostipanství Amalfi,organizaciexportuitalskéhozboží proOttaviovy pot eby,nej ast jium lecko – emeslnýchvýrobk , šperk atextilií.Jednotlivýmtémat m se budu v novatvnásledujícíchpodkapitolách.

VI.2.1.Zadlužení rodiny FrancescaPiccolomini

Francesco astovesvýchlistechzd raz oval, žerodové dluhyzd dilpo p edcích.Debetní zatížení vprost edí novov kéšlechtynebyloojedin lým,nýbrž astýmadokoncei celoevropskýmjevem. astosouviselosnákladynareprezentaciroduaudržení jehoprestiže. Zadlužení rodu v tšinouaninem lopokrývatjiž stávající p j ky,alebylo sm rovánonadalší výdaje.113 Otázkadluh setýkalairodinyPiccolomini. Jednuzprvníchstížností nadluhyvesledovanémsouborukorespondencenacházíme vdopisez15. února1650.FrancescopíšeOttavioviosvé vizi: „ Velmisi p eji,abychse uplatnilvekonomickýchzáležitostechaabychudržel náš rodinný podnik,aztoho d vodu následujivšechnyVa šepokyny.Vprvní ad chcizpracovatvšechnomé[obilné–pozn.aut.] zrno,alezatímtonení možné, a d lám,coje t eba […] a d kujiBohu, žemidop ává tolik asu,abychvšeuskute nil,ikdyž minechybí trápení anedostateknasplacení velkýchdluh , které jsemnezap í inil,alezp sobilje as.“114 Již v p edcházející kapitolejsemsezmínilaorodovýchdluzíchpoFrancescov matce Caterin ,která bylajedinoudcerousienskéhopatricijeRaffaladegliAdamariavícenež dvacetletvdovouananíž p ipadalasprávastatk vMaremm ,fideikomisním panství poblíž Sieny.Její finan ní indispoziceprotobylyzna né anaFrancescazbylafinan nízát ž vpodob da ovýchnedoplatk zaposledních šestletjejího života.Francescopíševesvém dopisezledna1650, žejehomatka „pocelých [t chto – pozn.aut.] šestletnebylaobt žována

112 SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7532,7562,7563; 112 SOAZámrsk,RAPiccolomini, kinofilm .34,inv. .7618,7621. 113 Ma apíšeotomtotématuvkontextu eskéšlechty,alejakvidno,mohlosejednatseofenoménevropských rozm r :MA A,P. Sv t eské aristokracie,s.129 – 132. 114 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7437.

22 [ú edníky – pozn.aut.],“ 115 kte í sevšakozvalivmomentujejí smrtispožadavkynajejího syna.Nesplacené dan inily18000scudi,což proFrancescarozhodn nebylajednorázov splatitelná ástka.Uvažovalojejichprodeji,alezárove spo ítal, že ástkazajejichprodejby nenabylavýrazn jšíhoefektu,vzhledemkvýšidluh ,které rodina m la.116 Protože seFrancescovystížnostina „horudluh “ 117 nesoucelýmobdobímlet1650- 1655,než hlavní slovo p ebralapolitická korespondence,zdá se, že sejehostrýcOttavio, krom slovní podporynechopilzjevné iniciativyvefinan ní pomoci.Vestejnémdopise Francescovdopisezlednaroku1650poukazujenavýšiostatníchrodovýchdluh ,které inily35000scudi,ztoho30000scudibylour eno „r znýmosobám,“ 118 odnichž rodina p j kydostala. OOttaviovýchdluzíchjepom rn málozmínek.Jednímzjehodlouhodobýchdluh bylanesplacená da zapanství Amalfi 119 adálekvintaceahypotékynakoupistatk Hradišt aHe manice.120 Zdrobnýchdluh topakbyly ú tenkyzaproduktyflorentskýchum lecko – emeslnýchdílen,jejichž splátkasemnohdyprodloužilana n kolik m síc .121 Vesvé dob bylvšakjedním znejmajetn jších len rodinyPiccolomini.Jeznámo, že sevýznamn obohatil b hemsvé aktivní vojenské dráhya p iplen ní Mantovyaztohoziskunap íklad financovalnákladné pestavbynáchodskéhozámku. 122 Zasvé vojenské adiplomatické zásluhyobdrželro ní penziodcísa skéhodvora123 a m lrovn ž podíl zeziskucísa ských st íbrnýchdol .124 Ottavi vsynovecsenacházelvodlišné situaci.Dostávalsiceur itoupenziod medicejskéhodvora,125 alejehopostavení nebylopodloženotakvýznamnýmizásluhamia zjevn anivysokým p íjmem.Otovíce se snažilvyvíjetsvé hospodá ské aktivity. Vdubnuroku1653Francescosvémustrýcipíše, že„záležitosti [jeho – pozn.aut.] rodujsoujiž stabilní.“126 Nazáklad této v tyse m že zdát, že sesnadFrancescovipoda ilo

115 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7448. 116 Tamtéž,inv. .7449. 117 Tamtéž,inv. .7448. 118 Tamtéž,inv. .7448. 119 WEIHE – EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.3. 120 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .15,inv. .3459 – 3479. 121 OtomtotématuvícevkapitoleVIII. OtázkareprezentaceroduvkorespondenciOttaviaaFrancesca Piccolominiadalší obchodní záležitosti 122 KRUMMHOLZ,Martin. SaccodiMantova(1630-1631). In:FU ÍKOVÁ,Eliška- EPI KA,Ladislav. (edd.).AlbrechtzValdštejna:Interarmasilentmusae?Praha:Academia,2007,s.322. 123 Výšepenzenení vkorespondencizmi ována,alepodleFrancescovýchreakcí jiOttavioskute n sblíže neur enouperiodicitou získával:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7592. 124 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .42,inv. .10299 – 10337. 125 Osvé ro ní penzipíševdopisez25.listopadu1653.Její výšidefinujejako „ur itoujistotu,která mudává možnostzachovatsi d stojnostvjistýchohledech.“:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7592. 126 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7564.

23 splatit ástrodinnýchdluh .Vdopise,zaslanémvkv tnuroku1653však Francesco Ottaviovisd luje, že serozhodlvzít úv r „napojišt ní kapitáluajehoplod “ odflorentského obchodníka,panaColonellaBasila. P j ka inila,jakpíševdopiseze13.kv tna,70775 florén .127 Tento úv rpatrn sloužilnásledujícímFrancescovýmpodnikatelskýmplán m.128 Vtomtéž dopiseFrancescoješt p ikládá sm nkuna16425florén ,poskytnutýchrovn ž od panaBasila,jejíž splátkabylavym enana2500florén ro n .129 Ikdyž sesituaceFrancescovyrodinyna n jaký asstabilizovala,jakpsalsvému strýci, p etrvávalnedostatekfinancí naspeciálnívýlohy,jaké p edpokládalajehocestado habsburské íše,oníž sisOttaviempsalvpr b hulet1653 – 1654.130 Svémustrýcisd loval, žejenacestu p ipraven,má „dobrý v zanejlepší kon .“131 Cílemcesty m labýtPraha,aleiNáchod,kdese m li,spole n sesvýmsynemEneem kone n tvá í vtvá potkatsOttaviem.132 Realizace t chtoplán všakvyžadovaladlouhou p ípravuafinan ní zajišt ní zbytkuFrancescovyrodiny. Jedním z d vod ,které Francescovu cestuoddálily,bylo t hotenství jeho ženy Emilie.Vesvémdopisez21. února1653píše: „Nemohuodjet dívejakv p lidubna následujícíhoroku,nebo zasebouchcizanechat v cidomuvnejlepšímpo ádkuavdalší ad sechciujistitobezpe ném [pr chodu – pozn.aut.] t hotenství [méženy – pozn.aut].“133 Proces p ípravycestysevšakprodloužilješt dokoncelétaroku1654.Francescobyl zainteresovánrodinnýmiaobchodnímizáležitostmi.22. ervna1654píše, že jejeho ženave tvrtém m síci t hotenství a peklenulataknejrizikov jší období.Sevší nad jí dodává: „Jestližemito B hdop eje, žekone n shledámVa ší Excelenci,ocož neustáleusilujiavše z stanezde,veFlorenciivnejlepšímpo ádku,doufám, žeodcestuji p ibližn naza átku ervence.“134 Idealistické plánysevšakpod ídilypragmatickýmpožadavk maFrancescoješt vlét z stávalvToskánsku.Vesvémdopiseze4.srpna1654,který jeadresovánOttaviovize Sienysesvémustrýciomlouvá, ženesplniljeho o ekávání,ale zárove odkladdefenzivn vysv tluje: „ Nacházímseješt vSien aje t eba,abychtu z stalcelý zbyteksrpna[…]. Pobývámzdekv litomu,abychvyd lalpeníze,jakmiVa šeExcelencena ídilaakteré

127 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7568. 128 Víceo t chtoaktivitáchvkapitoleVII.2. Chovhospodá skýchzví at. 129 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7568. 130 Tamtéž,inv. .7562,7568,7633,7639,7640,7662,7666. 131 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7633. 132 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7633,7639. 133 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7562. 134 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7633.

24 nep ijdoutakrychlejakbyjste o ekával. Z stávámzdetaké proto,abychzajistil výbavupro našicestu.Poté ješt pot ebujizkontrolovatstavrodinyveFlorenciiazanechatidalší zájmy vjejichnejlepšímpo ádku. Obchodní jednání jsouzdevelmi t žká,alemusímobstát,již jen kv lisvémusynovi.“135 Další dopisohledn plánované cestyFrancescoOttaviovizasílá 12.srpnatéhož roku. V n mOttaviainformuje, žeGiovanniBatistaStrozzi,jeho švagraspolucestující,sehnalza pomocisvéhootceLorenzaprost edkynazajišt ní cesty,které byužnem lonic p ekážet.136 P ekážkousealestalonadcházející zimní období,vest edoevropskémprostoru tžce snesitelné proOttaviovykrajany,zvyklé nastabilní st edomo ské podnebí.137 Otomostatn Francescopíševesvémdopise,když secestanakonecuskute nilanaja eroku1655.Enea Silvia,který sevýpravytaktéž ú astnilpodlejehoslov „stáletrápí zimnice.“138 Ikdyž seFrancesconacházeldalekoodFlorencie,byldob einformovánoudálostech vdomovin . Evidentní starostmuzp sobovalovelkovévodovona ízení ohledn tabákuajeho prodeje,zekteréhobylaur enada 18000scudiro n .Možná bylnáruživýmspot ebitelem tohotozboží nebo problematice písnýchpokutzaprodej vtšího,než velkovévodou na ízenéhomnožství, v nuje tvrtinudopisu.139 Cosedluh Francescovyrodiny tý e, sledovaný souborkorespondenceonichjiž dále nehovo í. Rodinné dluhy,nejenvpolovin 17.století,mohlypevn svírat n kolikdalších generací.Nejd ležit jší kredit šlechticevšakbylajehovn jší prestiž,uchovávaná za jakoukolivcenu.Aneb,jakFrancescododává: „Navzdoryvšemumám[urozený–pozn.aut.] p vod,prestiž, estvhospodá ství apome i,zkoušenouvmnohaokolnostechaduševní kapitálzna n široký.“ 140 Nehled natutosebereflexi,kterouseFrancescoujiš ovalosvémpostavení ve vyššícharistokratickýchkruzích,muselOttavi vsynovecrovn ž vnovat pé ibudování hospodá ského zázemí rodiny.Svojienergiiprototaké investovaldozajišt ní zd d ného sienskéhopanství azáležitostí panství Amalfi.Jednímzmožnýchvýd lk bylo p stování zem d lskýchprodukt aprodejjejichnadbytku,aletaké chovyhospodá skýchzví at.

135 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7639. 136 Tamtéž,inv. .7640. 137 Osvé cest poskon ení zimyujiš ujeFrancescoOttaviavdopisez8.prosince1654:SOAZámrsk,RA Piccolomini,kinofilm .34,inv. .7662. 138 Tamtéž,inv. .7684. 139 Tamtéž,inv. .7685. 140 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7738.

25 VI.2.2Chovhospodá skýchzví at

Vroce1653FrancescovedlsOttaviemkorespondencioorganizacichov tažnýchmula ko , snimiž ml Francesco již ur itou zkušenost, jak vyplývá znápln jeho korespondence.141 Práv kv li t mtohospodá skýmzáležitostem si sevší pravd podobností vzaljiž d íve zmín nýúv r.142 Hlavním cílem p stování hospodá skýchzví atbyloexisten ní zajišt ní rodinyflorentskýchPiccolomini ,jejímž hlavním p edstavitelembylpráv Francesco.Ztoho d voduseorientovalnape livý výb rvhodné rasy.Francescovipomáhalablízkost kmedicejskémudvoru. Vdopiseze7.ledna1653píšesvémustrýciomožnémnákupuchovnýchkus zví at zacelkovou ástku4700florén .Tutoobchodní nabídkumuzprost edkoval ú edník toskánskéhovelkovévodyzBolon .Zavýšezmín nousumubyzískal18kus pocirka250 florénechzajedenkus.143 O nco pozd ji zaujaly místo v korespondenci chovy kardinála Montalta. Prost edníkemtohotoobchodu m lbýtmarkýzRiccardi,toho asutoskánský ambasador v ím .144 7. bezna1653FrancescoOttaviovipíše, že sechystášlechtitspeciální rasupro pot ebyhrab teKurzeadodává, že sena njhrab Kurzobrátil „vzhledemkjeho reputaci“.145 Francescovypo ítalvýnosnostobchoduna3000 až 4000florén navíc.Kardinál Montaltosevšakzneur itých d vod rozhodljiž dáleneprodávatkusysvéhochovu,jakpíše Francescovdopisez6.kv tna1653.146 SvoupozornostprotoFrancescoPiccolominiobrátil nachovykolínskéhoarcibiskupa,aleanitentoobchodsenakonecneuskute nil.147 Další možností, o které Francesco Ottaviovi psal, byly chovy zPeggia. Zprost edkování obchoduvšakzáleželonaschopnostechMonsignoraNunzia,který m l hospodá ské záležitostijménemPiccolomini zašti ovat. 148 Francescovivšakplányzkomplikovalyjehozdravotní potížeahospitalizaceve špitálu SantaMariaNuova,odkudpíšeOttavioviobsáhlý dopissdatem24. zá í 1653.Vyjmenovává

141 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7535. 142 Tamtéž,inv. .7568. 143 Tamtéž,inv. .7556. 144 Tamtéž,inv. .7564. 145 Tamtéž,inv. .7535. 146 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7567. 147 Tamtéž,inv. .7567. 148 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7535.

26 nákladynapo ízení kus hospodá skéhodobytka,které byv p ípad nákupujednoho mladéhokusu ítaly650florén .Bylatovšak ástka,vporovnání s p edchozí možností, vskutkuvysoká.Ztoho d voduzvažovalnákupchovnýchzví atzNeapolskéhokrálovství, který bysicevjednotlivýchnákladechvyšellevn ji,aleprozm nujejodrazovalaobchodní da ítající 2000florén . 149 Další zmožností naorganizacivýnosnéhochovu,onichž píševtomtodopise,byly chovyko saskéhokurfi ta. Dalšíšlecht ní kus zchovusaskéhokurfi tabymohlo „vyd latpenízenasplacení pohledávek.“150 Francescoktéto záležitostiješt dodává: „Saský kurfi tmávplánu vyp stitkrásný chovamáznamenité [možnosti – pozn.aut.] spá ení, nicmén jepot ebarychleinvestovatfinance [donákupu – pozn.aut.].“ 151 Všechnynákladyzmi ované vkorespondenciFrancescaPiccolominiho,mohou mít ist informa ní charakter,ale zárove mohoubýtvícenež jednozna nýmapelemnafinan ní pomocOttavia,protože chovmohlbýtsevší pravd podobností realizovánnaAmalfitánském panství aužitekz n jmohlmítiOttavio.Tentoplán m žemerekonstruovatna základ Francescovisnahyopermanentní konzultacivšechpodniknutýchkrok sesvýmstrýcemi snahuourychlení Ottaviovarozhodnutí,kterouzd raz ujevkaždémzesvýchdopis .Na vzájemný konsensapelovalFrancescoiztoho d vodu, že mohliješt toho asuobejít licen ní poplatky, „dokudneskon í konjunktura“,jakproz eteln píševesvémdalšímdopise zkonce zá í roku1653. 152 Pozbytekjejichkorespondencejiž témanebylozmín noanení námtedyznámo, nakolikbylytytohospodá ské plány úsp šné vesvé realizaci.Je z ejmé, že tototémabylo jednímzpilí Francescovysnahyoekonomickoustabilizacijehorodu.Ottavioposkytl adoptovanýmFrancescovýmsyn mzajišt ní,kteréhoFrancesconebylsámschopen.Tato rodinná transakce se stala jedním zpilí korespondence Francesca sOttaviem.153 Francescovyosobní svízelebylypod ízenyvyššímzájm m,které nabízelyjehosyn m širší perspektivuamožnostdodate néhosplacení dluh toskánské ástirodiny.Jehopotomci m li býtjak d diciNáchodaaknížecíhotitulu,takipanství AmalfiposmrtiOttaviovabratra Ascania.VzemíchKoruny eské mohlabýtjejichexistencedostate n pojišt na,aleodlišná situacepanovalanaAmalfitánskémpanství. Ztoho d voduFrancescosledovalzáležitosti

149 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7541. 150 Tamtéž,inv. .7541. 151 Tamtéž,inv. .7541. 152 Tamtéž,inv. .7541. 153 Ktématuseješt vrátímvkapitoleVIII. OtázkareprezentaceroduvkorespondenciFrancescaaOttavia Piccolominiadalší obchodní záležitosti.

27 jihoitalskéhopanství asnažil sevjeho v cechangažovat.

VI.2.3.Korespondenceozáležitostechpanství Amalfi

Amalfi bylo od10. století ekonomicky prosperujícím jihoitalským pístavem, který zprost edkovávalobchodysByzancí aSýrií.Amalfitaké vlastnilokolonievKonstantinopoli, Antiochiiajeholod obchodovalyrovn ž segyptskými,tuniskýmiašpan lskými p ístavy. Vroce1135však m stobylodobytoavyplen noPisou,která tímto p ebralavedení ve v cech italskýchnámo níchobchod .154 Odroku1282spadaloAmalfipodKrálovství neapolské.155 Samotné m stosenachází naskalnatýchsvazích,které neskýtají mnohomožností na hospodá ské využití,vyjmazužitkování blízkostimo ealuknakopcích.Za tmito zem d lskynevýhodnými p írodnímipodmínkamisenakoncipoloostrovaSorrentovine úrodná nížina.156 Panství náleželoroduPiccolomini113let, až doroku1584kdybyloprovelké dluhy prodánoza212697dukát .157 Panství znovuzískalOttavioPiccolominiroku1643odkrále FilipaIV. „cumtituloethonoreducatus“158 a privilegiem,zamítajícímmožnostjeho zabavení, pokudbudezachovánapodmínkaautority špan lskéhokrálovství.159 Darování tohotopanství také znamenalo, že seOttaviostalda ovýmpoplatníkem špan lskéhokrále. Amalfi mloposmrtiOttaviaPiccolominiho pipadnoutjehobratruAscaniovi spodmínkou, že musí panství udržetvcelistvostianikdyhonesmí prodat.160 Faktickyse všakjednímznejd ležit jšíchprost edník integraceitalskýchpiccolominiovskýchstatk stalOttavi v synovecFrancesco.161 Panství seocitalovzanedbanémstavuaOttaviobylnavícpovinenvyplatit špan lské správ 50000scudi.Výšestanovenýchro níchsplátek ítala3500scudi.162 Dluhvšak z stávalnesplacenješt roku1651.163 Bylonutné najítzp sobjakulevitdlužnémuzatížení vévodství.Oblastjižní Itáliebyla

154 PROCACCI,Giuliano. D jinyItálie.Praha:Lidové noviny,2007,s.14 – 15. 155 http://cs.wikipedia.org/wiki/Neapolské_království 156 ALVINO,Francesco. LaPenisoladiSorento. Napoli:GiuseppeBaroneTipografo,1842,s.176 – 178. 157 CAMERA,Matteo.Istoriadellacitt ecostieradiAmalfi.Napoli:Fibreno,1836,s.198 – 199. 158 „Stitulemavážeností vévody“: CAMERA, M.Istoriadellacitt ,s.198. 159 Tamtéž,s.200. 160 PAZDEROVÁ,A.. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28. 161 Francesc vekonomický význampropanství Amalfishledávámenap íkladvdopisez13.kv tna1653,kdysi vyp j ilpeníze,jejichž ástcht lpoužítrovn ž nazajišt ní panství: SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm . 33,inv. .7568. 162 WEIHE-EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.3. 163 Tamtéž,s.5.

28 vždy proslulá pastevectvím a zem d lstvím, které využívalo vulkanické podloží a umož ovalotakvysokouproduktivitu úrody.TosevšaknetýkaloAmalfi,jehož zem d lské využití byloznevýhodn no lenitostí terénu. Zázemí amalfitánskéhopanství navícnebylo n kolikdesítekletkultivovánoavyžadovalonákladné finan ní investicesneur itým výsledkem. KtomutotématuFrancescopíšenaza átku bezna1650, že panMinetti,rodinný p ítelflorentskýchPiccolomini „zná nkolikosob,které nabízejí finan ní podporuna zužitkování hospodá ství vAmalfi.“164 Francescovypo ítal, že prvotní investiceby ítala p ibližn 12000scudi.165 Otýden pozd jiFrancescopíše, žeza alojednání spanemMinettimazárove upozor ujena n kolik nutnýchopat ení,které byoživení ziskuzpanství vyžadovalo.Francescosvémustrýci p edesílal, žebysemohlv p ípad nutnostiusídlitnaAmalfi,pokudbymuvšakOttavio „poskytl úplnouautoritu“.166 Ottaviobylsicevýhradnímvlastníkempanství,alekonec života prožil p evážn vzemíchhabsburské monarchieaosvém p esídlení narestituované rodové panství zjevn neuvažoval.Pro íšskéhoknížete,jímžsepozd jistalavté dob ješt aktivního ú astníkamírovýchjednáníživotnavenkovské periferiiskute n v úvahu nep ipadal.Francescovšaktotoopat ení také považovalzakrajní východisko.Jeho p esunna statkypodléhající Neapolskémukrálovství byznamenal „ukon ení obchodníchvazebrodu PiccolominivToskánskuaplné soust ed ní nahospodá ské otázkyvAmalfi“.167 Kone né rozhodnutí sice p enechávalsvémustrýci,alesámvyvíjeldrobné aktivity, spo ívající p edevšímvnalezení správcepanství.Nakonci b eznaroku1650Ottaviovipíše, že „krom nabídekfinan ní pomocidostává inabídkynavhodné osoby“,které bysemohly funkceujmout.168 Vícesevšakodané situacivAmalfiskrzeFrancescovukorespondencinedozvídáme. PojemAmalfizaznívá ješt v n kolikamálodopisech, v tšinouvšaknebývá rozvád ndo širší problematiky.Piccolominiové aleustanovilisprávce,jak m žeme ístvdopisezeza átku dubna1653,kdysiFrancescost žujenanemírné hospoda ení správceMonsignoraNunzia, který utratil „tém 6000scudizarok“ bezzjevnéhoefektu.Dodává, že „panuNunzioviužby senem lo v it“.169

164 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7438 165 Tamtéž,inv. .7438. 166 Tamtéž,inv. .7439. 167 Tamtéž,inv. .7439. 168 Tamtéž,inv. .7442. 169 Tamtéž,inv. .7563.

29 Celé dvanásledující rokyvrámcidochované korespondencenep ichází e na záležitostitohotopanství.Zbytekdopis siOttaviopravd podobn vym nil p ímospanem Nunziem,který i p es své zjevné eskapády z stal správcempanství. Až 2. íjna1655adresujeFrancescosvémustrýcidopis,vjehož záv ruFrancesco dodává, že budeOttaviainformovatovýsledcíchjednání panaNunziasprávníky místokrále neapolského,ohledn Ottaviových p etrvávajícíchdluh zroku1649.170 Ovýsledcíchjednání sevesledovanémsouborukorespondencenedozvídámekonkrétn jšíúdaje až nadopis,který FrancescoOttavioviodeslal9. zá í 1655,kdyvyjad uje p ání „abyjehoExcelencejednoupro vždyvy ešilazáležitostitohotopanství.“171 Jedná seoposlední zmínkuoAmalfiv analyzovanémsouborukorespondenceOttaviaaFrancescaPiccolomini. Ikdyž bylojihoitalské panství prorodPiccolomini p evážn ekonomickyprod le nou záležitostí,vévodský titulpán zAmalfi p inášelsvýmnositel malespo kreditspole enský. Panství všakpat iloPiccolomini mpouhýchdvacetsedmlet,než o n jrodinaznovu p išla roku1669.172 SOAZámrskve tvrtémodd lení fonduRAPiccolomini,nazvaném Záležitostipanství Amalfi(1461 – 1669) nabízí materiály,které bysi žádalypodrobn jší rozpracování.173 Téma všaknáleží vícedooblastihospodá ských d jin,na n ž tatobakalá ská práce není primárn zam ena. Vnásledující podkapitolesezam ímpráv navýšezmín ný spole enský„kredit“ šlechtice,vtomto pípad OttaviaPiccolominiho. Spole enskouprestiž sisnažilOttavio udržovatdarovánímcenných p edm t váženýmosobám,aletaké nákupemitalskýchvýrobk provlastní reprezentativní pot eby.Prost edníkemvudržování tétostránkyOttaviovi sebeprezentacebylzvelké ástijeho synovecFrancesco.

VI.3.OtázkareprezentaceroduvkorespondenciOttaviaaFrancescaPiccolominia další obchodní záležitosti

Toskánské um lecko- emeslné pedm typroslulysvýmprecizním ztvárn ními kvalitoumateriáluaukazovalynaprestiž nositele.Ottavio,jaksedozvídámeprost ednictvím Francescovýchdopis ,senechal zásobovattímtozbožím,které využíval pedevšímpro vlastní pot ebyapot ebymanželkyMarieBenigny,aleijakodaryprovýznamné politické

170 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7712. 171 Tamtéž,inv. .7662. 172 HROMÁDKA,K. Pozoruhodná památka,s.286. 173 Tamtéž,s.286.

30 p edstavitele. Sebeprezentaceanákladná reprezentaceroduprostupovalavšechnysou ásti života renesan níhoibarokního šlechtice.Ovliv ovalaschémata šlechtickéhochování aodívání, architekturuavýzdoburezidencí,aletaké volbugeografické polohysídlaimístaposledního odpo inkuamnohodalšíchfaktor .174 Protože sejednaloozákladní kamenyexistence šlechtice,tématareprezentacenechybí anive sledovanémsouborukorespondence. Vnásledné reprezentaciroduPiccolominisehrálajednuznejvýznamn jších úloh apoteózaOttavia,významnéhodiplomata, íšskéhoknížeteapolníhomaršálacísa ských vojsk.Sv d í otomnap íkladvýzdobanáchodskéhozámku.175 Jedním zodkaz na zásluhyOttaviaPiccolominijenástropní freskave Špan lském sálenanáchodskémzámku,176 kdejeOttaviozobrazenvdoprovodubohaválkyMarta,který jej „vedenaOlymp v né slávy.“177 Totoum lecké dílopravd podobn odFelixeAntonína Scheffleravznikloažvroce1751.178 Dalšímpamátníkemjemramorová pam tní deskana vstupnímportáluzámku,která shrnujeOttaviovyzáslužné iny.Tutodeskuzdenechalumístit sámOttavioroku1654.179 Zajeho životavzniklrovn ž dosudhistoriografií neobjevený projektpamátníku, zv ující Ottavia,takvále níkovi p íslušelo,vjehojezdecké soše.

VI.3.1.Projektjezdecké sochyOttaviaPiccolominiho

O t chtoplánech,které dosudnebylypublikovány,sedozvídámeprost ednictvím listu potenciálníhoautorasochy,který je p ipojenkjinak b žné diplomaticko – politické relaci Francesca. Nesignovaný um leczdeposílá své požadavkynarealizacidíla.Vprvní ad se orientujenapodobukon ,nakterém m labýtOttaviovasochaposazena.Píše, že „k m že býtmenší nebostejn velký jakonajezdecké soše,kteroujsemvytvo ilproJehoVeli enstvo

174 Srovnejnap íklad:MA A,P. Sv t eské aristokracie,s.17 – 29; B ŽEK,Václav. V kurozených: Šlechta v eskýchzemíchnaPrahunovov ku.Praha – Litomyšl:Paseka,2002,s.41,58,72;KUBEŠ,Ji í. Hlavní sál- sebereflexe šlechtyve výzdob spole enskýchmístností venkovskýchrezidencí (na p íklad eskýchzemí 17.a první poloviny18.století). In: esko-slovenská historická ro enka,2005,s.s.31-59. 175 KUBEŠ,Ji í. Hlavní sál,s.46. 176 Ktématunástropní fresky Špan lské sálunejpodrobn ji:KUBEŠ,J. Hlavní sál,s.46.Dálesrovnej: SKALICKÝ,J. Náchod,s.24; Ž ÁRSKÝ,. Rodová galeriePiccolomini nazámkuvNáchod .In: Rodnýmkrajem2000, .21,s.16.;WEIHE – EIMKE,A. OctavioPiccolomini,s.13. 177 Ž ÁRSKÝ,M. Rodová galerie,s.16. 178 Ž ÁRSKÝ,M. Rodová galerie,s.16;KUBEŠ,J. Hlavní sál,s.46. 179 Ž ÁRSKÝ,M. Rodová galerie,s.16.

31 katolické FilipaIV.“ 180 Hodnotubronzové sochykon um lecodhadovalna12000scudia „možná ivíce“. 181 Dálesocha Ottavia žádaloposkytnutí conejv rn jšíhomalí ského ireliéfního portrétu.Táže seOttavia,zdaliajaksi p ejebýtošerpovánaupozor ujejej, že „jenutné poskytnoutconejd íve [zálohu – pozn.aut.] p tažšesttisícscudina nákupbronzuavosku“ namodelsochyajejí výsledný materiál.182 Kdopisuje p ipojennákrespiedestalu,na n mž seOttaviovajezdecká socha m la nalézat.Nákresnámodhalujevelmikonkrétní podobumramorovéhopodstavce,který m l mít klasický kvádrový tvarapostranáchbylzdobensloupkysvolutamiakv tinovými girlandami.Uprost ed elní stranyse m lanacházetpam tní deska,kamum lechodlal umístit „m lké reliéfní dekoraceneboornamentální dekorzbronzu“ atext,oslavující osobu Ottavia.183 Dáledodává, že siOttavio m že zvolitpo etsch dk ,nakterýchbudepiedestal posazen,aleve svémnákresuzobrazil t i.184 Zkorespondencenevyplývá plánované umíst ní tétosochy.Reprezentativníchmíst, kdemohlaOttaviovasochastát, picházelovúvahumnoho.Jedním znejd ležit jších prostor ,kdebysiOttaviojist svoujezdeckousochu pál,bylaVíde ,alestejn tak Ottavi vmemoriálmohlstátvrodné Sien neboveFlorencii.ToskánskovšakvOttaviov hierarchiihodnotpo úsp šnémzavršení vojenské adiplomatické kariéryhrálosekundární úlohu.Pravd podobn jší byprotobyloumíst ní v íšskémcentru.Hypotézyomíst ur ení Ottaviovysochyvšakkorespondencenepotvrzuje. Jevšakotázkou,jestli v becvzniklmodeltétosochy, a už kresebný nebomodelový. O n copozd jium lecprost ednictvímFrancescazaslalkresbysochykon ,které byly p ipojenykdopisuze3. zá í 1650.185 Jedná sevšakoposlední zprávyotomtoum leckém po inu. Um lec ve svých požadavcích však Ottavia upozornil, že je momentáln zaneprázdn npraceminadalšíchsochácha „nep edpokládá, žesemu [sochu – pozn.aut.] poda í vytvo itvnásledujících techletech“.186 Bylatosnadnakoneczaneprázdn nost um lce,která zp sobila, žeseOttaviovajezdecká sochanevyjímá v žádnémzvýše

180 Na základ tétoinformacejsemsesnažilaur itum lce,který m lOttaviovusochuvytvo it.Jezdeckousochu proFilipaIV.,která sedosudnachází vMadridu vytvo ilnap íkladitalský um lecPietroTacca,který však zem eljiž roku1640:http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Tacca.Vúvahu pichází jménojinéhoum lce, GasparaMolly,rovn ž autorajezdecké sochy špan lskéhokrále:GALLUZI,R. StoriadelGranducato,s.291. 181 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7457. 182 Tamtéž,inv. .7457. 183 Viz.Obrazová p íloha. 184 Tamtéž,inv. .7457. 185 Skicybohuželnejsousou ástí dochované korespondence:SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7462. 186 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7457.

32 uvedenýchprostor .

VI.3.2.Dary významnýmpoliticko – kulturním p edstavitel m

MeziOttaviovyobjednávky,které vy izovalprost ednictvímsynovceFrancesca,pat ilytaké produktyzdílenbrusi drahokam ,polodrahokam a šperka .Jednuzrozsáhlých objednávek,ur enounaobdarování osoborganizovalOttaviospomocí Francescavdubnu roku1650. Darování cenností bylopom rn b žným úkonem,který „zakládalur itý typvztahu mezidarujícímaobdarovaným“187 a pedpokládalodezvuveform materiální izp tn prokázané služby. „Dary asto vstupovaly do ú edních záležitostí a rozhodovacích mechanism snimispjatých.“ 188 estné dary,kterémívalypodobucenných pedm t , vyjad ovaly úctuauchovávalyvsob symbolickouhodnotu.189 Francescovesvémdopisez19.dubna1650posílávý ettakovýchto estnýchdar , které pro Ottaviovy pot eby opat il za pisp ní velkovévodova bratra Leopolda vmedicejskýchdílnách. Ve vý tusenachází darproOttaviovatchána,saskéhokurfi ta,jemuž daroval k íž sfigurouadesetidiamanty.ArcivévodoviLeopoldoviVilémoviHabsburskémuOttavio v novalozdobný uzelzesmaltovanéhozlatasesedmi r ži kamiaportréty píslušník habsburského rodu, který pokrývalo celkem 23 diamant . Arcivévodkyn Claudia zInnsbruckuobdrželazlatý prstenzdobený r žicí sdevítivelkýmidiamantyadalšími24 menšímidiamantynalemu.190 VelkovévodaFerdinandII.dostalzlatý pív sek,který pokrývalo30diamant .SvémubratruAscanioviOttaviodarovalmaltézský kíž ze smaltovanéhozlatase36diamanty. Ve vý tunechybí anidaryprocísa e.Ottaviomu v novalzlatý smaltovaný prsten sjednímvelkýmdiamantemamaltézským k ížkemarovn ž zlatoukrabi ku,pokrytou370 diamanty. ProkrálovnuMarii,manželku špan lskéhokráleFilipaIV.Ottavio p ichystalzlatý prstenseseskupenímdiamant . Špan lskémukrálovskémupárurovn ž v noval7st íbrných

187 MA A,Petr. Sv t eské aristokracie,s.204. 188 PetrMa aotomtojevupíševkontextuudíleníšlechtickýchtitulatur:MA A,Petr. Sv t eské aristokracie,s. 204. 189 Tamtéž,s.204. 190 ClaudiadeMedici,provdaná zaarcivévodutyrolského,LeopoldaV.,zem elajiž roku1648. M žesetedy jednatozp tnývý et t chtodar neboostarší achybn datovaný dokument.

33 svícn ,2st íbrné t ecí misky,5st íbrnýchsoudk ,17post íb enýchtalí a5st íbrnýchtalí adále12pouzdernaneur ité ú ely,2st íbrné kratiknoty,18st íbrných p íbor ast íbrný oh íva pokrm .Francescododává, že jennákladynadarypro špan lský dv r ítaly4000 scudi.191 Vuvedenémseznamucenných pedm t m žemespat ovatorientacinavýznamné rodinné p íslušníkyavlada ské rody,jimž bylOttaviopod ízen. V p ípad dar proMedicejesemohlojednatoznamení p etrvávající konexeOttavia PiccolominihosrodnýmToskánskem.Vestejnémduchuud lilFerdinandoII.Ottaviovi ád Svatého Št pánavPise,nejprestižn jší toskánský ád,založený CosimemI. 192 OttavioodFerdinandarovn ž obdrželdvakon ,onichž píšeFrancesconaza átku roku1653jako „onejlepšíchzMalty“.193 Odvarokypozd jiOttaviovelkovévodovi naoplátku v novaldvasavojské gardové kon .194 Prosvéhotchána,kurfi tasaskéhoOttavionechalvroce1655objednatkon ,kte í prošli výcvikem vrchního cvi itele medicejských stájí, Bartholomea Corsini. Ten prost ednictvímFrancescanaléhalnasd lení dojm ohledn úsp chuko uOttaviova tchána.195 Císa FerdinandIII.schotí rovn ž nezaostávalivezp tnémvyjád ení své p ízn a v novaliOttavioviprost ednictvímOttaviova synovce,hrab teCaprary,dvavelké diamantya šperksesvýmipodobiznami.Otétovým n referujeFrancescovesvémdopisez11. b ezna 1653.196 Podobn iarcikníže LeopoldVilémvyjád ilsvou p íze darováním šperkuadrahých kamen Ottaviovi. 197 Jakvidno,vzájemné obdarovávání bylour itousou ástí symbolické komunikace, která vyjad ovala p etrvávání vzájemné loajalitya p ízn jakmezi p íbuznými,takimezi dvoremajehopod ízenýmiosobami. Onákladechnapo ízení výšezmi ovanýchdar seskrzekorespondencimnoho nedozvídáme.VreakcinajednuzOttaviovýchobjednávekproosobní pot ebyzdílen,

191 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7445. 192 Voriginálním zn ní OrdinediSanStefano.Jehodržitelems ú adem „velkéhokonstábla“ byliOttavi votec SilvioPiccolomini:HANLON,Gregory. TheTwilightofaMilitaryTradition:ItalianAristocratsandEuropean Conflicts,1560 – 1800.London,1998,s.64.Ikdyž sejednaloovojenský ád,jehohodnotabyla p evážn symbolická avyjad ovalaelitní postavení jehonositelevrámcitoskánskéšlechtické obce. P evorem ádubyl sám velkovévoda.Srovnej:HANLON,G. TheTwilight,s.37 – 39;ADERMANN,GustavAdolf. Ordensbuch SämtlicherinEuropablühenderunderloschener:OrdenundEhrenzeichen.Annaberg1855,s.183 – 185. 193 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7537. 194 Tamtéž,inv. .7712. 195 Tamtéž,inv. .7685. 196 Tamtéž,inv. .7537. 197 OtompíšeFrancescovdopiseze22.dubna1651:Tamtéž,inv. .7439.

34 opracovávajících pietredure všakFrancescopíše, že ú etní dílenpoukazujenanesplacenou ástku1500florén ,kteroumáOttaviovnejbližší dob uhradit.198 TutourgenciFrancesco strýcizasílalvúnoru1653. Ú etudílenalenebylzaplacenješt nakonci zá í téhož roku: „Jestliženedorazí penízeconejd íve, ú etní dílentytocenné p edm typrodá,“ píševýstražn Francesco.199 ástkanakonecbylasplacenav ervnunásledujícíhoroku.200 Naobchodní záležitosti,týkající sedrahýchkamen akov p išla e ješt v n kolika málodopisech.Vdopiseze12. ervna1654seFrancescosOttaviemdomlouvalocest do habsburské íšeanavštívení císa skéhodvora. P itéto p íležitosti p edpokládal, „žebybylo vhodné pivézt [jakodar – pozn.aut.] n jaká st íbrnáná iní,které opatrujepan Malegonelli.“201 NásledujícíhorokuseFrancesconacestuskute n vydalanep ijelsprázdnou.Vlistu adresovanémstrýci17.dubna1655zVídn píše, že seitalskémuobchodníkoviPaolude Bono,sekterýmseveVídnisetkalse „náramn zamlouvá diamantz ech [který Francesco p ivezl – pozn.aut.] apokusí sejej dátkezpracování nejlepšímuzlatníkovi,jakéhozná.“ 202 O n copozd jiFrancescopíše, že „PaolodeBonomávelké množství st íbranavytvo ení šperkuprotentokrásný diamantabude ekatna p íkazyJeho ExcellenceOttavia“.203 Jednuzposledníchzprávoobjednávce šperk ast íbrazaznamenáváme ve Francescov dopisez22. února1656,který sevšaknezmi ujeojejíchkonkrétních položkách.204 Obchodní korespondenceFrancescaaOttaviaPiccolominivšak v tšinouzahrnovala objednávkuvícepoložek,než jenklenot adrahýchkamen ,aleitextilií adalšíchcenných p edm t .

VI.3.3.Další obchodyOttaviaaFrancescaPiccolomini

Dalším zbožím,které siOttaviozItálieobvyklenechalzprost edkovávatao n mž vedlse svýmsynovcemkorespondenci,bylytextilie.TysineobjednalpouzezFlorencie,alei zBenátek. Ojednomz t chtoobchod sedozvídámevdopisezprosinceroku1651.Objednávku

198 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7534. 199 Tamtéž,inv. .7584. 200 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7669 201 Tamtéž,inv. .7669. 202 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7684. 203 Tamtéž,inv. .7685. 204 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7779.

35 OttaviozadalFrancescovi,vzhledemkjehokontakt msbenátskýmikupci,kte í drahocenná suknaexportovalidodalšíchzemí. Francescovdopisez9.prosince1651píšestrýci, že jeobchoddomluven.Bylovšak t eba v aspoukázatfinan ní obnos.Francescovypo ítával, žeabypenízedorazily as, „je t eba t echtýdn apakVámbudoulátkyihnedzaslány.“205 Transakcepatrn prob hlabez problému,protože ohledn tohotoobchodunezaznamenáváme žádné upomínky. Další objednávkuOttavioposlalvúnoruroku1653.TatozakázkabylyFrancescem obstarávána p ímovgalanteriiahlavní garderob velkovévodyFerdinandaII.Ottaviotak mohlzískat „látkyvskutku nádherné“,jakjepochvalujeFrancescove svémpsaní.206 21. únoravreakcinastrýc vlistFrancescopíše, že „látkyobjednané Va ší Excellencí sejiž vyráb jí.“207 Prousnadn ní jejichimportuje m lFrancesco p ivéztsám,vrámcisvé cestydozemí habsburské íše.Tatocestavšakbylaorokoddálena.208 Velká objednávka zahrnovalaišatyalátkyproprinceznuMariiBenignu.25. b ezna1653FrancescoOttavia upozor uje, že „látkyašatynaprincezninymíryjsoujiž p ipraveny […] a eká sepouzena jejichzaplacení“.209 TentokrátvšakOttavi v ú etzazboží z staldlouhoudobunevyrovnán.15.dubna 1653Francescokesvémudopisu p ikládá upomínku ú etníhovelkovévodovygarderoby,kde jeupozor ovánnadluh,který iní 2150florén .210 Vdopisechze17.a24. ervna1653Francescoopakovan upozor uje svéhostrýce,se shovívavým p ihlédnutím kjehozdravotnímobtížím, že ú etní garderobystáleneobdržel požadovanou ástkuzanov objednané zboží.211 Natotéž upozor ujeovícejak m síc pozd ji,stím, žepokudnebudeconejd ívepožadovaná ástkasplacena,nebudemožno zadávatdalší zakázky. 212 Nevímesjistotou,kdybyl ú etvyrovnán,aleotom, že ketransakcinakonecdošlo m že vypovídatdalší objednávkazboží,oníž píšeFrancesco2. íjna1655.Zakázka obsahovalavícepoložeknež jenlátky.Ottaviosiobjednalrovn ž neopracované kamenya zlato,pozlacenousk í kus25parfémy,sošky70ko st ední postavy,post íb ená nosítka, vystlaná sametem,sponyasedla.Všechny p edm typocházelyzrukoutoho „nejjemn jšího

205 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7520. 206 Tamtéž,inv. .7562. 207 Tamtéž,inv. .7534. 208 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7562;Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7633,7639,7640. 209 Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7561. 210 Tamtéž,inv. .7564. 211 Tamtéž,inv. .7572,7573. 212 Tamtéž,inv. .7582.

36 mistra“,jakFrancescododává.213 Poslední objednávkuzboží vsouborukorespondencezaznamenáváme22. února1656. FrancescoOttaviovipíše, že „cose tý e [objednaných – pozn.aut.] klenot ast íbra, v cizde jdouhladce […].Od vyobjednané Va ší excelencí budouzaslánynejd íve.“214 Zboží m lobýt tentokráttransportovánoprost ednictvímdodávkyvelkovévodyFerdinanda,která jelase zbožím doInnsbrucku,nacházejícímsenaobvyklé traseobchodusezaalpskýmizem mi.215 Zuvedenýchdopis vyplývá, že Ottaviovospojení srodnýmToskánskem petrvávalo ivoblastihmotné kultury.Prácium lc a emeslník zrodné zem stav lnanejvyšší stupn vhierarchiihodnot.216 D losetakivesprávníchzáležitostechnáchodskéhopanství,kde v tšinu ú ad zastávali p íslušníciitalské národnosti.217 OttavioPiccolominise snažilobklopit artefaktydomácíhoprost edí a p irozen snímcht lconejvíce z stativkontaktuduševním. KorespondencesesynovcemFrancescemmohlabýtur itoukompenzací absencerodného prost edí,alesledovalaidiplomatickézájmy,jakuvidímevnásledujícíchkapitolách. Vnásledující kapitolesenejprvezam enímnakulturní prost edí Florenciepoloviny17. století,vekterémprožil v tšinu svého životaFrancescoPiccolomini.

213 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7712. 214 Tamtéž,inv. .7779. 215 Tamtéž,inv. .7779. 216 Otomsv d í p estavbaaúpravazámkuNáchod,naníž sepodíleliveskrzeItalové.Srovnej:SKALICKÝ, Josefst. Náchod:Soupisapopispamátek,s.23 – 24;HRAŠE,J.K. D jiny Náchoda,s.52;PAZDEROVÁ,A. FrancescoOttavioPiccolomini,s.28. 217 HRAŠE,J.K. D jinyNáchoda,s.45-56.

37 VII.Toskánskoajehozahrani ní vztahyvpolovin 17.století

VII.1Toskánskovpolovin 17.století vhistoriografii

Francesco Piccolomini vtšinu list odesílal zreziden ního msta vhlasného rodu Medicejských.Florencie16.století proslulasvýmvlivemnakulturuaum ní vcelé Evrop . Významhlavního m staToskánskavšakza alvprvní polovin 17.století upadat. P estože sejedná ozajímavé témaodchodujednohozkulturn nejvlivn jších evropských mst16.století dostínusvé slávy,sou asné historiografické publikacese polovinou17.století vToskánsku,alerovn ž vcelé Itálii v nují ídce. V tšinakronika historiografickýchsyntéz,postihujícíchdané období vzniklajiž vobdobí 17. až 19.století vpublikacíchitalskýchhistoriograf .218 Resuscitacitématuvsou asnosti m žemenajítvpublikacíchChristopheraHibbertaa HaraldaActona219 avbádání Universit degliStudidiFirenze, p edevšímvuniverzitním sborníku AnnalidiStoriadiFirenze.220 Vdalším p ípad výzkumprost edí florentského dvoraprobíhá vMedicejskémarchivu,který zp ístup ujeanotace jím uchovávaných dokument na svýchinternetovýchstránkách.221 Výzkumkaždodenních djinFlorencievpolovin 17.století jei pestostále marginálnímtématem.222 Stavbádáníjepravd podobn ovliv ovántím, žesedané období nevykazujetakvýznamnýmikulturnímipo iny,jakýmipromedicejská studiadisponuje15.a 16.století.Natutoproblematikuupozor ujeHaraldActon.223 Skrze Francescovu korespondenci však mžeme nahlédnout áste ný obraz

218 GALLUZZI,Riguccio. StoriadelgranducatodiToscana.Firenze:LeonardoMarchini,1822;GALVANI, Francesco -PASSERINI,Luigi(edd.). Sommariostoricodellefamigliecelebritoscane.Firenze1864; GUICCIARDINI,Francesco. Storiad'Italia,Vol.4– 5.Milano:GiovanniSilvestri,1843. 219 Hibbert v TheRaiseandFallofHouseofMedici jeorientovánnasouhrnné pojetí n kolikastaletí: HIBBERT,Christopher. TheRaiseandFallofHouseofMedici. Harmondsworth,1979,s.283 – 291.Další Hibbertovoupublikací ktématujekulturn – historická monografieo d jinách m sta:HIBBERT,Ch. Florencie: Životopis m sta.Praha:Lidové noviny,1997.Actonovamonografie TheLastMedici v úvodupopisujekulturní prost edí dvoraFerdinandaII.,aleje p edevším zam enanadobujehosynaCosimaIII.:ACTON,Harald. The LastMedici.London:ThamesandHudson,1980,s.25 – 43. 220 Zhlediskapoliticko – správníhoseprost edím FlorenciezaFerdinandaII.zabývá nap íkladDanieleEdigati: EDIGATI,D. Ilministrocensurato:Giustiziasecolareedirittod'asilonellaFirenzediFerdinandoII.In:Annali diStoriadiFirenzeII.Firenze,2007,s.115-151. 221 http://www.medici.org 222 Jedenzvýznamných p ísp vk kekulturnímuprost edí Florenciepoloviny17.století publikovalataké Kate inaZoufalá:ZOUFALÁ,Kate ina. Ruské poselstvovToskánskuroku1656(analýzapramene).In: Slovanský p ehled,r.LXXXVIII., .2Praha2002,s.277-294. 223 HaraldActontvrdí, ževýzkum d jinFlorenciebylzam enjennaum lecko – historické téma.Politickými, diplomatickýmiakulturnímizáležitostmi16.-17.století se tém žádný autorvdob p edjehobádáním nezabýval:ACTON,H. TheLastMedici,s.15 – 21.

38 každodennostidvoramedicejskéhoidiplomatické nap tí,které petrvávalo,nehled na d sledkyvestfálského míruakteré sebezesporutýkaloizájmovýchsférToskánskaajeho obyvatel.

VII.2.FlorenciezavládyvelkovévodyFerdinandaII.Medicejského

Vprvní t etin 17.století seposmrtiFerdinandaI.diBiccide‘ Mediciarcivévodou toskánskýmstaljehodevatenáctiletý synCosimoII.(1590 – 1620).Marnotratný jmenovec slavnéhomedicejskéhovládceseoženilsesestroucísa eFerdinandaII.,arcivévodkyní Marií Magdalenou.224 Jejich s atekbyldoprovázenokázalouslavností na eceArno,jakou „podle sou asník Florencienikdynezažila“. 225 Alegorické p edstavení navod ztvár ovalovýpravu Argonaut , v elesJásonem, p ivážejícímzlaté rounozKolchidy,které m lo pedstavovat práv osobuMarieMagdalény. 226 CosimoII.sesvýmotcemFerdinandemI.sdíleliláskukušlechtilé architektu e. Cosimonechalrozší itprostorypaláce PittiarekonstruovalrodinouviluvPeggiu,kamijeho potomci astoodjížd linalovysesvýmihosty. 227 VareálutétovilyCosimonechalvzty it teleskopsvéhochrán nceGalileaGalilei.228 FerdinandoII.,vládnoucí vletech1620 – 1670nastoupilnatoskánský tr nteprvejako desetiletý.NásledníkCosimaII.zd dilmnohocharakterovýchznak posvémotciaiztohoto d vodubyladegradaceFlorenciena úrove provin ního m stanezadržitelná.229 Ferdinandosicenevcházeldootev enýchkonflikt sprotivníkyabyloblíben florentskými m š any,alenatotéž doplácela územní politika. B hemjehovládyFlorentské velkovévodství ztratiloUrbino,230 které sestalosou ástí PatrimoniaSanPietri.FerdinandoII. sicehnedposmrtisvéhootcenastoupilnavelkovévodský stolec,aleveskute nostibyla veškerá vnit ní politika ízenajehoguvernantkami-matkouababi kou,které mezisebou navzájemsoupe ily.NaobrazechValoraCasini231 advorníhoportrétistyJustaSustermana232

224 HIBBERT,Christopher. TheRaiseandFallofHouseofMedici.Harmondsworth,1979,s.281 225 Tamtéž,s.282. 226 Tutosymboliku m žemevykládatjakoprestiž,kterouMedicejskémudvoru p inášelospojení scísa ským dvorem. 227 OpobytuvPeggiureferují dopisyFrancescaPiccolomini:SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7513a7516. 228 HIBBERT,Ch. TheRaiseandTheFall,s.282-285;ACTON,H. TheLastMedici.35 – 43. 229 HIBBERT,Ch. TheRaiseandTheFall,s.282;PROCACCI,G. D jinyItálie,s.138. 230 Keztrát Urbinadošloroku1631:PROCACCI,Giulio. D jinyItálie.Praha:Lidové noviny,2007,s.179. 231 Datovános p ibližnouur itostí kroku1634:KunsthistorischesMuseumWien,GemäldeGallerie,Inv.Nr. GG8132. 232 Datovános p ibližnouur itostí kroku1640:KunsthistorischesMuseumWien,GemäldeGallerie,Inv.Nr.GG

39 m žemeFerdinandavid tjakovysokéhomuže,ovšemsesklonykekorpulentnosti,jehož tvá projevujevýrazné habsburské rysy. PodleHibberta m lvícesklon kobdivování mladík nežženazálibavlovecha ryba ení m la p ednost p edsprávnímizáležitostmi.233 Projevilvšaktaké dostatekodvahy, když b hemmorové nákazy,propuknuvší vroce1630,odmítlopustit m sto.Tentopostoj, stejn jakojehoneoortodoxnostvprávníchzáležitostech m sta234 sibrzyzískalysympatieu jehoobyvatel. Ferdinandoseoženil sfrancouzskouprinceznouVittorií dellaRovere,sníž seale nepotkalivevzájemnýchsympatiích.Vittoriabylav o íchsou asník dokoncepokládánaza ješt nevzhledn jší,než její manžel. M lispoluvšakdvapotomkyajednímznichbyl nástupníkFerdinandaII.,CosimoIII.,narozený v srpnu1642. 235 P estože seFlorencievobdobí poloviny17.století jeví jako místo úpadku,jedná se veskrzeodiskutabilní tezi.Vroce1657zdevzniklazpopuduFerdinandovanejmladšího bratraLeopolda AcademiaDelCimento236,jejíž motto „Zkoušení aopravování“ vemblému237 bylojasnýmnáznakemrozvoje p írodov dyamecenáštví tohodruhu,jakjejpozd jizažila osvícenská v da.DokonceiL‘AcademiadeiNobili,vzniknuvší roku1678zaCosimaIII.,se t šilavýznamné reputaci.238 Benevolentní období vládyFerdinandaII.jakoby p edznamenávalobrat,který nastal zavládyjehonásledovníka,CosimaIII.(1670-1723),která proslula „pokryteckoumorálkou“ a p ísnýmkatolickýmrežimem.239

VII.3.Reflexekaždodennostiarituál medicejskéhodvoravkorespondenciFrancesca Piccolominiho

FlorenciezavládyFerdinandaII.byla pedevšímmístem,kdehlavní slovodostávaly karnevaly, zábavya p átelské delegacezokolníchitalskýchstát .Velkovévod vdv rsjeho hostytrávilvolný asnavenkov ivnákladn vyzdobenýchurbánníchprostorech,ana

6729. 233 HIBBERT,Ch. TheRaiseandTheFall,s.283. 234 NabránupalácePittinechalFerdinandonap íkladznovuzav sitprout né vinné sudy,jakoznaktoho, žese zdedáop tkoupitvíno:HIBBERT,Ch. TheRaiseandTheFall,s.284. 235 Tamtéž,s.287. 236 Výraz „cimento“ lze p eložitjako „t žkouzkoušku“,nebolinesnadné postupyov ování fakt . 237 Voriginálnímzn ní „Provareeriprovare“:Tamtéž,s.284. 238 Ma aktomutotématupíše, že „L‘Academiadeinobilibylaoblíbenýmcvi nýmdvorempro eskou aristokracii“ ajiž rokpojejím otev ení nanístudovalodeset eských šlechtic :MA A,P. Sv t eské aristokracie,s.316,320. 239 VLNAS,Vítetall. Florencie: M stoum lc ,velmož ,sv tc atyran .Praha:Lidové noviny,2009,s.45.

40 slavnostech,které doprovázelahudební adivadelní pedstavení.240 Mnozí zesoused toskánskéhovelkovévodství byli astýmihostyFerdinandovadvora.Nechyb lvévoda modenský, vévoda a vévodkyn mantovští, arcikníže Ferdinand Karel zInnsbrucku sarcivévodkyní AnnouMedicejskouadalší.241 Zprávyokaždodenním život dvoranajdemeiv n kolikaFrancescovýchdopisech. T chtozprávsicevesledovanémsouborukorespondencenenaleznememnoho, p estonám mohoupomocikilustraciprost edí medicejskéhodvoravdanémobdobí. 21. íjna1651FrancescoOttaviainformujeoodjezdudvorasjehováženýmhostem, vévodoumodenským,nahonyvPeggiu.242 PodleFrancescovýchrelací velkovévodana sklonkuroku1651strávilvícenež dva m sícemimo m sto,zam stnánkratochvílemilovua slavností.25.listopaduFrancescopravd podobn vreakcinaOttavi vdopispíše, že se Ferdinand vdv rsvévodoumodenským p esunulnalovdookolí Pisyastráví „n kolikdní nakarnevalu,pro ež nebudechyb tveselí stejné,jakoveVídni.“ 243 Ztéto v tynámvyplývá, že aniOttavionechyb l p ireferencíchodrobnýchudálostechnacísa skémdvo easnadse jichi ú astnil. MimoFlorenciivelkovévodasetrvávalješt v p lceprosince,abyo n copozd ji navázalnaradovánky,které m la p inést t íkrálová slavnostvPise.244 Pípravykarnevalu ktomutosvátkuzabralyminimáln trnáctdní aFrancesco,dob einformovánoplánech,již dop eduOttaviovipopisoval,jakbude m stovyzdobeno.Vévodumodenského,který byl estnýmhostemslavnosti, mlooslnit „nádherné no ní osv tlení“ ulicapalác idalší exteriérové dekorace.245 Naza átku b eznaroku1652veFlorenciiskon ilymasopustní slavnosti,doprovázené výpravnýmkarnevalemadivadelními pedstaveními,kterýchseFrancesco ú astnila snepokrytoupýchousvémustrýcisd lil,jakjejpot šilo ú astnitsetéto slavnostiavzdáthold toskánskémuvládci.246 Francescovokonkrétní postavení nadvo e z stává nejasné. M žemesejejalepokusit rekonstruovatpomocí informa ní povahykorespondence,která nazna uje, že bylvpom rn astémosobním kontaktusFerdinandemII.nebojehobratremLeopoldemabylveskrze detailn informovánoudálostechnadvo eaojehozahrani níchvztazích.

240 HIBBERT,Ch. TheRaiseandtheFall,s.285;ACTON,H. TheLastMedici.s.25 – 44. 241 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.296. 242 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7513a7516. 243 Tamtéž,inv. .7518. 244 Tamtéž,inv. .7523. 245 Tamtéž,inv. .7524. 246 Tamtéž,inv. .7535.

41 V n kolikadopisechnap íkladFrancescopíšeoGiovanniCanallerizzim,který cht l nadvo emedicejskémpostoupitkavalírskoupraxi. 247 Tento šlechticsicenení historii p íliš známý,aleojehoosudseznezjišt ných p í inzajímalOttavioPiccolomini,který o n m rovn ž vedlkorespondencisvelkovévodou,jaknazna ujeFrancescovdopisezprosince 1651.248 Podobn Francesco d lalspole nostdalšímurytí skémuadeptovi,FrancescoviJuliu Vernerovi,urozenémupánuzBrém,projehož ádné p ijetí kedvoruhodlalOttavi vsynovec „ud latvše,co m žeazná.“249 V n kolika pípadech,týkajícíchsezahrani ní politikybylzasFrancescodob e informovánopolitické situacia p íjezduposl ,kte í p inášelinové zprávy. 250 Ovšemihned informoval svéhostrýce. Francescobezesporufungovaljakojedenz d ležitýchprost edník meziOttaviema dvoremFerdinandaII., pedevšímvzáležitostechdiplomatických. Ottaviosicemohl komunikovatsvelkovévodousám,alenevelký soubordochované korespondencezpera medicejskéhopanovníka,obsahující necelou ticítkudopis námnazna uje, že tatocesta nebylatounejbezprost edn jší.251 Francescotedyskute n mohlbýt,stejn jakojeho d de ek vysocepostavenýmdvo anem,snadikapitánemvelkovévodovyosobní stráže 252 a Ottaviovýmagentem,který zprost edkovával d ležité informacesvémustrýciasloužil zájm mcísa skéhodvora. Každodennostdvoramedicejskéhovpolovin 17.století jezajímavýmtématem,ale vkorespondenciOttaviaaFrancescaPiccolominizaujímají víceprostoruzahrani ní vztahy Toskánska.Tomutotématusebudu vnovatvnásledujícíchkapitolách.Nejprvevšak p edstavím obecnou situacinaApeninskémpoloostrov ve sledovanémobdobí.

VII.4.Politická situacenaApeninskémpoloostrov poratifikaciVestfálskéhomíru

Vestfálský mírv o íchsou asník znamenalnad ji,alezdalekanejistotuvydobytýchhranic, natožzažehnání hrozebdalšíchvále nýchkonflikt aekonomickýchkrizí.Naopak,jakpíše

247 Tamtéž,inv. .7519,7520,7523. 248 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7523. 249 Tamtéž,inv. .7516. 250 Tamtéž,kinofilm .34,inv. .7702,7704,7708,7712,7714,7724,7733,7739. 251 Tamtéž,kinofilm .46,inv. .11028 – 11059.Francescov n kolika p ípadech p ipojujekesvémudopisu odpov diodvelkovévodynaOttaviovydopisy idotazy,které námukazují nesporný významFrancescova prost ednictví: Tamtéž,kinofilm .33,inv. .7518;kinofilm .34,inv. .7685,7695,7717,7724,7727,7750, 7766. 252 STILLMAN,D. GalileoatWork,s.462.

42 JosefPolišenský: „ T icetiletá válka názorn prokázala úzké sep tí politikyaekonomiky.“253 Up eme-lipohlednazájmová poleevropskýchstát naApeninskémpoloostrov a diplomatickou korespondenci, jejíhož charakteru nebyla prosta ani korespondence Francescova,vidímenap tí anejistoty,které protkávalyspole enské ovzduší poloviny17. století. Evropská politikaadiplomacievpolovin 17.století bylyovliv ovány pedevším francouzsko –špan lskýmsoupe ením,254 které senevyhnuloaniitalským územním celk m. Dalšímiudálostmi,zam stnávajícímievropskoudiplomaciibyly švédsko – polské bojea posléze i anglická otázka.255 Ani jedno ztémat nechybí ve sledovaném souboru korespondence. P estože sejedná ovýznamná politická témata,zajímá m p edevším,jakým zp sobemasjakýmmotivemonichFrancescosesvýmstrýcemvedlikorespondenci.Rozbor politických d jintohotoobdobí ostatn najdemejiž podrobn vypracovánvchronologicky koncipovanýchpracíchitalskýchhistoriograf FrancescaGuiccardiniho256 aRiguccia Galluzzia.257 Procacciovy D jinyItálie nabízejí pohlednapolovinu17.století spíše stru ný. 258 Vsoudobé historiografiisetématuvojenského,diplomatickéhoispole enského prost edí Itálieve sledovanémobdobí dotýkají také GregoryHanlon259 iHenryKamen.260 Apeninský poloostrovbylrozd lennamnožství samostatných územníchcelk .Po míruvCateau – Cambrésiszr.1559sezdenacházeloMilánské aMantovské vévodství smarkýzstvímmontferratským,pozd ji áste né anektovanýmsavojskýmvévodstvím adále Modenské,Parmské vévodství aJanovská republika,vlastnící Korsiku.NaseveruItáliese ješt nacházelaBenátská republikaaToskánské velkovévodství.St ední ástItáliepat ila Církevnímustátu.NajihuItálie senacházeloNeapolské,Sardinské aSicilské království,která spadalapoddržavy špan lskéhokrále. 261 Pro v tšinustát naApeninskémpoloostrov , v etn Toskánska,bylivokamžiku

253 POLIŠENSKÝ,J. T icetiletá válka,s.256;Obavyoekonomickoubudoucnostrodiny,potažmotoskánského regionu m žemenaléztivkorespondenciFrancescaPiccolominiho:SOAZámrsk,RAPiccolomini,kinofilm . 33,inv. .7541. 254 BLACK,Jeremy. Europeaninternationalrelations1648-1815.Houndmills-Basingstoke-Hampshire: Palgrave,2002,s.75 – 76. 255 POLIŠENSKÝ,J. T icetiletá válka,s.251 – 253;BLACK,Jeremy. Europeaninternationalrelations,1648 – 1815.Houndmills-Basingstoke-Hampshire:Palgrave,2002,s.5–10;OGG,David. Europeintheseventeenth century.London:AdamandCh.Black,1965,s.350 – 400. 256 GUICCIARDINI,Francesco.Storiad'Italia ,Vol. 4.Milano:GiovanniSilvestri,1843,s.482 – 515. 257 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.287 – 315. 258 PROCACCI,Guliano. D jinyItálie.Praha:Lidové noviny,2007. 259 HANLON,G. TheTwilight,s.93 – 142,a p edevším 106 – 134;PROCACCI,G. D jiny,s.161 – 171. 260 KAMEN,Henry. TheEconomicandSocialConsequencesoftheThirtyYear'sWar.In:PastandPresent,No. 39.Oxford1968,s.s.44-61. 261 Tamtéž,s.124.

43 podpisuvestfálskéhomíruklí ovýmprvkemneustálýšpan lský vlivovliv ující jejichvnit ní ivn jší politiku.By užŠpan lskonebylotaksilnoumocností,jakozaFilipaII., v tšinu italských územníchcelk stále p ímo imén p ímýmicestamiovliv ovalo.262 Špan lsko vItáliizam ovalosvoupolitikunapodporumenšíchstát ,abytakvyvážilokontroverze jinýchevropskýchstát ajejichsp átelenýchitalských územníchcelk .Takzvaný Pax Hispanica spo ívalv„kupování p ízn “ menšíchstát ajejicharistokratickýchrod .263 Po polovin 17. století posloužily državy Špan lského dvora Francii jako prost edek kdemonstracisvé rostoucí síly. 264 Po átek tchtoudálostí mžemespat ovatjiž ve sledovanémobdobí. P esvnit ní lenitostpoloostrovabylapeninský výb žekvnímánjakoitalský celek, jakhistoriografy19.století,takisoudobými ú astníky d ní.SámFrancescopoužívá pojem l‘Italia jakoozna eníširšíhogeografickéhorámce,spojovanéhour itýmipolitickýmizájmya vnit nímiobchody. 265 Provázanostobchodumezijednotlivýmistátyvšaktaké pispívalakrozsáhlejším d sledk mekonomické krize,která Itáliipostihlav17.století azp sobilapostupnýúpadek všechjednotlivých území.Významné italské p ístavyza alytratitnasvýchobchodechdíky rozmachuNizozemí aAnglie.Jedinýmprosperujícím p ístavembylotoskánské Livorno,které poskytovaloprostorkobchod mnizozemskýmianglickýmlodím.266 NastagnaciItálieserovn ž podepsalamorová epidemiezlet1630 – 1631,postihnuvší v tšinuseverní,ekonomickyprosperující Itálie.267 Další vlnamoruzasáhlavletech1656 – 1657jižní Itálii. 268 Vletech1647 – 1648vNeapolskémaSicilskémkrálovství vrcholily rolnické vzpoury proti nemírným daním. Dsledky nepokoj ovlivnily jihoitalskou ekonomikuna n kolikdalšíchstaletí.269 Sí zahrani níchvztah ToskánskazavládyvelkovévodyFerdinandaII.byla definována pedevším jehosnahouonekonfliktní postavení mezizájmovýmisférami Špan lskaaFrancie,z n hož bymohlprofitovat.Skrzenákup p vodn špan lskéhopanství Pontremoli, bravurn zprost edkovaném špan lským velvyslancem Luigi de Harem,

262 HANLON,G. TheTwilight,s.57;PROCACCI,G. D jiny,s.161 – 171. 263 HANLON,G. TheTwilight,s.57;POLIŠENSKÝ,J. Sou asný stav bádání o"špan lské odchylce" i"úpadku Špan lska"v16.-17.století,In: S HXI/1963,s.341-352. 264 Tamtéž,s.163. 265 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7520,7697,7718. 266 PROCACCI,G. D jinyItálie,s.164;GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.295. 267 PROCACCI,G. D jinyItálie,s.164-165. 268 PROCACCI,G. D jinyItálie,s.165;GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.312. 269 GUICCIARDINI,F. Storia d’Italia,s.472;PROCACCI,G. D jinyItálie,s.168 – 171;TREASURE, Geoffrey. TheMakingofModernEurope1648-1780.London-NewYork:Routledge,1985,s.40.

44 FerdinandoznovuobnovilvztahyToskánskase špan lskýmdvorem.Císa sicekontrakt ratifikoval,alespojení toskánskéhoašpan lskéhodvoraneslnelib .270 Vícenež zahrani ní vztahyvšakToskánskopoznamenalyintrikyspojené svolbou papeže r.1654posmrtiInnocenceX.271 Izdemezisebounavzájemsoupe ilfrancouzský, špan lský a italský, lépe e eno toskánský tábor, zastupovaný kardinálem Karlem Medicejským.272 Papežembylvšak7.dubna1654zvolenkardináldiChigi,který p ijaljméno AlexandrVII.273

VII.5.FrancescovyreferenceopolitickýchudálostechajejichvztahukToskánsku

Za áteksledovanéhosouborukorespondencezachycujesituaci,kdybylješt Ottavio Piccolominiaktivním ú astníkemmírovýchjednání po t icetileté válce,která sezVestfálska p esunuladoNorimberku.Norimberský mírový kongres,kdebylOttaviohlavnímvyslancem císa ské strany,seorientovalnakonkrétní ešení jednotlivýchmírových lánk ,274 p edevším naproblémydemobilizaceastažení voják zokupovaných území.275 VsouboruFrancescovykorespondencenenaleznememnohozmínekopr b hu kongresu.Vdané dob Ottaviovinezbylomnoho asunakorespondencise svýmflorentským p íbuzným.Poznámky,týkající senorimberskéhokongresuanorimberskýchtraktát jako výsledk jednání vkorespondencizroku1650zaznamenávámepouzedvakrátatonaza átku roku.Vjednomz t chto dopis ,které reflektují norimberské téma,Francescopíše: „Ne ekámezdenanicjiného,než na výsledkynorimberskýchjednání,nakterýchsemusí shodnoutcelý k es anský sv t.“276 VnaléhavostiFrancescovýchslov mžeme pedevšímspat ovatslovní podporu významnémudelegátovi,aleijakousiobecnounad jivjednotnoupolitiku,kterouby m ly katolické státyEvropyzastávat.Následující dopiszaslaný Francescem9.kv tna1650277 již tutotematikunerozvádí. Soud dledochovanýchdopis ,Ottaviosenadobudvou m síc odml el, až doté doby,než Francescoznovuobnovilkorespondencidopisemze12. ervence1650.Vtomto

270 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.291. 271 Tamtéž,s.293. 272 Tamtéž,s.301 – 306. 273 Tamtéž,s.307. 274 POLIŠENSKÝ,J. T icetiletá válka,s.257. 275 http://de.wikipedia.org/wiki/Friedensexekutionskongress 276 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7437. 277 Tamtéž,inv. .7449.

45 asevšakpolitickousituacivItáliizam stnával špan lsko – francouzský námo ní apozemní konfliktv pístavechLungoneaFerraia,který skon ilvít zstvím francouzské strany. Špan lská námo ní flotilabylazdevstována. Francescosesnažilotétoudálostisvéhostrýceinformovatkomplexn a p iložilke svémudopisudv zprávyodkapitána špan lské posádky.Kapitánvesvýchlistechz6.a9. ervenceinformujeoutržených škodáchaprost edcích,které bylypoužity p iobléhání: „ P i útokujsmepoužilivelké množství granát aoh […]. Náš nejvyšší seržantbylzran n st elou,která muutrhlanohu.KomandantCavanogobylzasažendv mamušketami.Velitel plukuOttavioFastionizázra n pežilzran ní hlavy,zp sobené kulkouzmuškety.Dále zem eli t ineapolští kapitánové anejvyšší seržant.Okonkrétnímpo tuztrátvmužstvuzatím nevíme.“ 278 Francescobylosituaciinformovántaké z ústvelkovévody,by bylFerdinandovtéto dob ,jakFrancescopíše „zna n zaneprázdn n.“279 Francescorovn ž vyjad ovalobavuo situaci,která bylavelminep ehledná,azdálose, že m že nep ízniv ovlivnitbudoucnost Toskánska,které si snažilozachovávatneutralituvzahrani níchvztazích. Další zprávyosituacivLungoneFrancesco p ináší o m sícpozd ji,18.srpna1650. Zprávymákonkrétní.Píše, že „v era p ijelodoLungoneosm d stojník ,kdeshledalivše[v po ádku – pozn.aut.], v etn hlídky, ítající 706muž .“ Dodává, že odalší situacibude Ottavianeprodlen informovat.280 Vnásledující dob sevšaksituacena n jaký asuklidnila, protožeFranciebylazam stnávánavnit nímirozbroji,které zp sobila „Fronda“ princ . Dopis,v n mž Francescozmi ujetytopolitické události,zaslalOttaviovi7. íjna 1651.V n mpíše: „Doléhají semdobré nové zprávyoneobvyklých úsp šíchve Francii.Princ deCondé seprý dostává dovelkéhonebezpe í a dává tak Špan l m široký prostorkjednání, pro ež Francieznovupovolává své pluky,abymohlysloužitdomácímpot ebám.281 25.listopadutéhož rokuop t p ináší reflexi d ní veFrancii: „VeFranciiza ínají znovu šarvátky“,píšeFrancesco, „ajejasné, že Špan lé mají dobré prost edky,jak [Francouz m – pozn.aut.] škodit,alekardinálMazzarinsevrátildokola,jakse íká,aby dokon ilhru.“282 Francouzsko –špan lská rivalitaseskute n stalana n jaký astématemzmi ovaným vkorespondenciFrancescaaOttaviaPiccolomini.Obadvakorespondentibezesporustálina

278 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .33,inv. .7451. 279 Tamtéž,inv. .7451. 280 Tamtéž,inv. .7457. 281 Tamtéž,inv. .7510. 282 Tamtéž,inv. .7518.

46 habsburské stran , p edevšímnastran její rakouské v tve.Toskánský vládceFerdinandoII. sevšaksnažilmezizájmyvlivnýchevropskýchpanovnickýchdvor kli kovat,takabynebyl p inucenvstoupitdootev enéhokonfliktunastran n kteréhoznich.283 Zahrani ní vztahystát naapeninskémpoloostrov nem lyjednotný sm r.Janovská republikaseodza átku50.let17,století za alaorientovatvícenafrancouzskoustranu. Toskánskozasbylo, pesevšechnuproklamovanouneutralituvzahrani níchvztazích, ovliv ováno politikou špan lského dvora. Nep íznivé vztahy Janovské republiky s Toskánskembylyovlivn nyjednakfaktoremprotich dnostidiplomatickéhozam ení,alei hospodá skýmizáležitostmi, p edevším rivalitou p ístav aobchodu,spadajícíchpodjejich teritoria.Kekonfliktnímupostavení t chtodvou územníchcelk rovn ž p isp lnákuppanství Pontremoli,které Janovan mpat ilopouhé t iroky,než jejroku1650získaloVelkovévodství toskánské.284 Diplomatické kontaktyJanovasFrancouzimohlyznamenatvelké ohrožení toskánskýchhranicaseveroitalskýchstát obecn . Není protodivu, že sedostaldoob hulist erstv korunovanéhokráleFrancie, LudvíkaXIV.,adresovaný Janovské republice,který byl p eložendoitalštinya p ibyldo souborudochované Francescovykorespondence.Vdopisesdatem21. ervna1654Ludvík píše: „ Drazí adob í p átelé, jsteinformovániz r znýchstranzlomyslnýmizprávami,které oNašichprohlášeních rozši ujíŠpan lé zrozkazukrálekatolického […]. Hodlámectít všechnyvašezájmya nabízímevámveškeroujistotuaspoluprácibezjakékolivpodmínkyajakéhokoliv d sledku, jiného,než jezachování vaší svobody,zakterýmžto ú elemjsmejiž zadali píkazydo Provencekurychlení silné VascellihoaGabcehoarmády.Kone n inaše námo ní armáda je p ipravenanaodplatuodpovídající ohrožení,na n ž jsteupozor ovali.Našigenerálové jsou již p edeminformovánioNašichzám rech […].Vezbytkujiž nemámecododat,pakližeNám budete d v ovat, žeJsmevámskute n oddáninejhoroucn jšímcitem […]. Pikázaljsem Giovanni BatimudiValente,našemu ímskémuvelvyslanci,abydorazildoJanovaazaslalmi podrobn jší informace.Náš sou asnýúmyslmáplatnostidobudoucna,kemuž Nám dopomáhej B h.“ 285 Není námznámo,jaksetentodopis,kompromitující janovsko – francouzské plány dostalpráv doOttaviovýchrukoualzeoprost ednictví Francescavtomto pípad

283 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.289 – 293. 284 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.287 – 290; http://en.wikipedia.org/wiki/Pontremoli 285 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7643.

47 pochybovat,nebo dopisnení p ipojenkjehokorespondenci,alejeevidovánsamostatn a Francescosekekomentá m t chtoplán dálenevracel. Neúsp chyfrancouzské flotilyuCastellmarevroce1654všakna njaký as zažehnalyhrozbu286 amnohemvíce se sledovalo,jakoupolitikubudevolitnový papež.287 Na za átkuroku1655bylnavícFrancescoodtrženoditalského d ní,nebo sevrámcisvé cesty nacházelveVídni,pov tšinouzam stnánobchodními záležitostmi. 288 Pestobylinadále informováno dní vToskánsku,skrzevlastní korespondencisvelkovévodou,který jej informovalo p etrvávajícíšpan lské defenziv v iFrancouz m.289 O p lrokupozd jizaznamenávámeprvníšifrované dopisy,jež pravd podobn iniciovalOttavio.290 FrancescozdereagujenaOttavi vzprost edkovaný dopis špan lského vyslanceIacintadeVery,kdesehovo ilooligáchjednotlivýchevropskýchzemí ajejich hrozícímvále némkonfliktu.Protikatolickýmsilámstálasilná opoziceAnglie, Švédskaa Francie.Cromwellovská AngliezdevšakveFrancescovýchrelacíchnení popisovánajako nejobávan jší nep ítel, vzhledem kjejím obchod m slivornským pístavem. Vtším nebezpe ímseFrancescovizdálbýtmožný konfliktmeziAnglií aNizozemím, „pov stným svýmskrblictvím“291 aobchodnímrivalitousAnglií.Zatímcocísa sesnažil „stáhnout Holan anynasvoustranu“,velkovévodacht lprofitovatzobchodníchkontakt sAnglií.292 Jaksebrzyukázalo,Francescospole n sOttaviemstáli p edevšímnastran císa ea snažilisevelkovévoduvmanipulovatdopodpory t chto zájm .Hlavním manipulátorem, sloužícím veprosp chrakouskéhodomu m labýtosobavelkovévodovudvorunejbližší, florentský patricijFrancescoPiccolomini.Odm nouzapodporuzájm habsburskéhodomu (Casad‘Austria) m labýtvojenská podporahabsburskýchvojsk,pakližebyskute n došlo kvále némukonfliktumezijednotlivýmistranami.293 Mezitím sejiž Francescoocitalnazpáte ní cest .5. zá í 1655odesílalsvémustrýci dopiszBolzana,odkudreflektovalpohybyfrancouzských žoldné uPavie, „kdevšaknemají

286 GALLUZZI,R. Storiadelgranducato,s.304. 287 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7684. 288 Vdopiseze14.dubna1655nap íkladFrancesco eší nákupbrýlí od „dioptrickéhomistra“,který sevšak prodloužil,nicmén jejpokládalza d ležitý anamíst setrval,dokudzakázkanebudehotová: Tamtéž,inv. . 7685. 289 Tytozprávynám op tmohoupotvrzovatStillmanovuteziovysokémpostavení FrancescaPiccolominina dvo eFerdinandaII.:Tamtéž,inv. .7689. 290 Na šifrovaný dopisvesledovanémsouborukorespondencepoprvé Francescostejnýmzp sobemodpovídá 2. íjna1655.Jehodopisbyl p epsánadešifrovánOttaviovoukancelá í:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm . 34,inv. .7695. 291 Tamtéž,inv. .7695. 292 Tamtéž,inv. .7695. 293 Tamtéž,inv. .7695.

48 situacitaklehkou,jak p edpokládaliajejichsílyjsouoslabené.“294 OFrancouzskémtáboruznovupíšeo t ináctdní pozd ji,když sevrátildoFlorencie. 13. zá í vnocitotiž prob hlfrancouzskýútokna „všechnaopevn ní m sta [Pavie-pozn.aut.], “ p i n mž byldokoncezran n p ítelvelkovévody,vévodamodenský.Otomto útokuse dozv d lskrze p íjezdkurýrazmilánskéhovévodství,deklarující nové zprávyFerdinandovu dvoru.295 Velkovévoda,zneklidn ntoutosituací,serozhodl,podleFrancescovýchzprávz21. zá í „uspo ádatkongresnazahnání všechstín “296 které bymohlypostihnoutiToskánsko. OblastPiemontubylape liv pozorovánaastejn takseizvýšilafrekvenceFrancescem zasílaných šifrovanýchlist . Francesco byl vovliv ování stanovisek velkovévody pom rn úsp šný. Další šifrovaný dopiszasílá jeno ty idnypozd ji.V n mujiš ujeOttavia, že „velkovévodasdílí názorysJehoMilostí Císa em […],alenenacházejí seprost edkyna útok,[…] pro ež sebude ekatnadalšívývoj událostí.“297 Vtomto p ípad seop tjednalooFerdinandovuopatrnou „politikuneúto ení“.Jehováhavostrovn ž vtomtolistuFrancescopopisuje: „Velkovévoda prost ne íká anine,aniano,alepokudseskute n Angli ané rozhodnoutvyhlásitválku špan lskémukráli,budesemusetvyslovitvícepro,než proti.“ Vrámcivýšezmín ných manipula níchsnahpakdodává, že „až dojdenatentomoment,budememít velkovévodutam, kdechceme.“ 298 Tentodopissdatem25. zá í 1655velmidob epopisujekonspiraciPiccolomini ,která dotédobynebylaprojevena.Francescozdetaké operujes p ízní kardinálaGiovanniCarla Medicejského,sekterýmFerdinandoII.nem lnejlepší vztahy,baseho p ímoobával. 299 Oba dvakorespondentivelmidob etušili,kdejsouvelkovévodovyslabinyajakjemohou zužitkovatveprosp chFerdinandaIII.asamoz ejm ivlastníchzájm .Ztoho d vodubyla korespondence šifrovaná a „jednání uchovávána vnejvyšší tajnosti.“ 300 Mezitím všaknejenflorentskou,alerovn ž ievropskouspole nostvzrušilaabdikace švédské královnyKristýnyajejí katolická konverze.Kristýnabylabezesporujednou znejpozoruhodn jšíchpostavevropských d jinpoloviny17.století. 301

294 Tamtéž,inv. .7697. 295 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7702. 296 Tamtéž,inv. .7704. 297 Tamtéž,inv. .7708. 298 Tamtéž,inv. .7708. 299 HIBBERT,Ch.TheRaiseandtheFall,s.286. 300 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7708. 301 ENGLUND,Peter. St íbrná maska: Pohledna životkrálovnyKristýny.Praha:Lidové noviny,2008.

49 Vdopisez9. íjna1655sd lujeFrancescoOttavioviinformaciojejí plánované návšt v Florencie.PodleslovvelkovévodovabratraLeopolda,která soukrom sd lil Francescovi, m labýtkrálovnaprovedenaslavným PalazzoUffizi.Leopoldinformaciobdržel odMarchettiho,toskánského ministraveVídni. Francescovšak reflektujemožnost nepravdivostitétozprávy,nebo nebylinformován p ímoodzdroje, z ejm vzhledemke své „malé reputaci“,jakskromn tvrdí adodává, že „nezbývá,než ekat,jestli [královna – pozn. aut.] p ijede.“ 302 OsobnostkrálovnyKristýnyfigurujeješt vedvouFrancescovýchrelacích,které aleo uskute n ní její návšt vyFlorencienehovo í.26. íjna1655FrancescoOttaviaporozhovoru svelkovévodouFerdinandeminformuje, že sekdoprovodukrálovnyhodlá p ipojithrab Montecuccoli. 303 O n copozd ji,30. íjna1655Francescopodává veskrzekusouzprávuo techdnech,které královnaKristýnastrávilavespole nostiarcibiskupasienského,Ottaviova bratra.304 Vevýšezmín némdopisez9. íjna1655ješt FrancescoOttaviovisd luje n kolik informací azárove polemizujeoschopnosticísa e,týkající seposkytnutí vojenské posilydo Itálie.Francescovapolemikavznikla,jakzmi uje,na základ rozhovorushrab temBardim, který zpochyb ovalpotencicísa skýchvojskvzhledem „knutnostiohlídání nmeckých záležitostí avzhledemkespojení AnglieaŠvédskaanutnostismí ení všechkatolík .“305 Francescodálepodává zprávuozlepšení zdravotníhostavumodenskéhovévody, „který sepomaluuzdravujezesvéhozran ní“ areferujeoperzeku níchopat eníchpapeže, který „když jeosvobozenod špan lskéhovlivu,naopaknemá jistotunavlastním území a vydává nejp ísn jší vyhlášky.“306 FrancescosOttaviemrovn ž komunikovalioPolskuajeho vztazíchse Švédskem,kterýmbyloohrožováno.KtétozáležitostiFrancescopíše, že jerád, že se „nev í hezkýmslov m švédskéhokráleaanivelkovévodanepochybuje, žebude Brandenburgcelýšvédský.“ Francescoješt zmi uje, žekv li t mtozáležitostemzaslaldalší dva šifrované dopisymilánskémuguvernérovi,markýzovidiCaracenaašpan lskému místokráli. 307 Pro pípad, žebytoho asukvartýrující Francouzihodlalipozd jipostupovat pi svýchvpádechjižním sm rem,byldleFrancescovýchinformací FerdinandoII.rozhodnut

302 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7714. 303 Tamtéž,inv. .7717. 304 Tamtéž,inv. .7718. 305 Tamtéž,inv. .7714. 306 Tamtéž,inv. .7714. 307 Tamtéž,inv. .7714.

50 p ecijenpoužítvojenskousílu.TakpíšeFrancesco26.listopadu1655.Spomocí císa e FerdinandaIII.bymobilizovalplukyopo tu30000muž .308 Ohrožení ovšemmohlo p ijíti zplánované protestantské uniePortugalskaaAnglie,kteréžtostátyspolu, „jednají ozahájení konciluprosjednocení všechheretik ,“ jakpíšeFrancesco29. íjna1655.309 Porovnáme – li slovní výrazy,sekterýmiFrancescooperujevesvýchdopisech,vzniknenámobraz p ízna n „barokní“,který jeohrani ovánmomenty „sv tla“ (katolické režimy)a„stínu“ (protestanti) sjejich p echody,které p edstavují vnitropolitické konflikty. Francesc vdopisz2.listopadu1655jeop t šifrovaný.Vtomto p ípad všaknení zatajený celý text,alepouzejednotlivá uvád ná jména.Francescopíše: „Dnesránomivelkovévodasd lil, žerozpustilcelousvouarmádu,která nebyladob e zformovaná amnoholidí dezertovalo […]. Ztoho d vodusejednání bohuželprodlouží.“ 310 Vestejnémdopiseješt popisoval píjezd „neobvykléhoposla“ zFrancie,který pinášel zprávyo „zhoršující sepozici špan lskýchpluk podvedenímgenerál Blachaa Conterase.“311 Zajišt ní mírumezi „ob makorunami“312 –špan lskouafrancouzskou,bylorovn ž zbožným p ánímpapeže AlexandraVII.Francescove svém p edchozím dopisez9. íjna1655 píše, že za v cimírusebudev ím sloužitmše.313 Dalšímmírovýmpodnikemziniciativy papeže m lbýtmírový kongresvBoloni,o n mž píšeOttavi vsynovec2.listopadutéhož roku.314 16.listopadu1655FrancescoOttaviovireferujeodalšíchplánechFerdinandaII., spojenýchsobranouprotivn jšímunep íteli,které spo ívalyvzaslání p choty, ítající 600 muž do p ístav LivornaaFerraia, „pro p ípad, žebycht lCromwelluškodit Špan l m.“ 315 ObavyzkoaliceAnglie, ŠvédskaaFrancie p etrvávalyinadále.Kmobilizacisilproti Francouz m,okupujícímmilánské vévodství se m ldleFrancesovýchzpráv p idativévoda modenský.316 Italské státyse m lipokudmožnosjednotitazapomenoutnastaré sváryguelf aghibellin ,jakFrancescovipravil „antickýmzp sobem“ velkovévod vbratrLeopoldo. 317 P estože Francescopodnikalaktivní kroky,jakposloužitdiplomatickým zájm m

308 Tamtéž,inv. .7717. 309 SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinofilm .34,inv. .7718. 310 SOA Zámrsk,RAPiccolomi,kinofilm .34,inv. .7724. 311 Tamtéž,inv. .7724. 312 Tamtéž,inv. .7724. 313 Tamtéž,inv. .7714. 314 Tamtéž,inv. .7724. 315 Tamtéž,inv. .7729. 316 Tamtéž,inv. .7739,7445. 317 Tamtéž,inv. .7739.

51 habsburskéhodvoraajehostrýce,vposledníchletech životajiž trp lzdravotnímipotížemi stejn jakoOttavio.Jehoobchodní ispole enskouaktivituovliv ovalyjiž d íve,ale situacese za alazhoršovatnaza átkuroku1656.Vúnoru1656svémustrýcisd luje, že oslovil konsiliumnejv hlasn jšíchflorentskýchmedik „abyprovedlitanejpe liv jší vyšet ení“ a abysezjistilo,zdajemožné najítzp sob,jakbyFrancescozesvýchobtíží vyvázla „dožilse conejvícelet.“ 318 Rezolucemedik bylajasná:Francesco m lpodstoupit p ísnou lé bu,319 která všakFrancescoviprodloužila životpouzeopár m síc .Poslední Francescempsaný dopiszaznamenáváme29. února1656.320 SouborkorespondenceFrancescaaOttaviaPiccolominisicezachycujemoment p etrvávajícíchkonflikt po ticetileté válce,alenezaznamenává již jejichvýsledky. 321 I p estonámvybraný souborkorespondenceukazujerozm rný potenciálfonduRodinného ArchivuPiccolomini,který jemožnovyužít nap íkladpro širokospektrální analýzu evropskýchdiplomatickýchvztah nejenvpolovin 17.století.

318 Tamtéž,inv. .7778. 319 Tamtéž,inv. .7778. 320 Tamtéž,inv. .7781. 321 P etrvávajícíšpan lsko – francouzský konfliktbylukon enažPyrenejskýmmírem7.listopadu1659: BLACK,J. EuropeanInternationalRelations,s.75.

52 VIII.Záv r

OttavioPiccoominibylvesvé dob bezesporujednímznejvlivn jších šlechtic habsburské monarchiesloužícíchsvidinouosobníchprofit zájm mcísa skéhodvora. P esto, že sejedná ojednuznejvýrazn jších „cizokrajných“ osobností pob lohorských d jinvzemíchKoruny eské,jeho „curriculumvitae,“ které poskytlinámisledovaní badatelé,seomezilonamoment jeho úsp šné vojenské adiplomatické kariéry, v tšinoudoroku1651.Tatobakalá ská práce naopak p iblížilakulturn – historická témata životaOttaviaPiccolominiajehotoskánské, nikolibezvýznamné ástirodinypopolovin 17.století. Dosudneinterpretovaný souborosobní korespondenceOttaviaajehosynovce, florentskéhopatricijeFrancescaPiccolomini,ojehož tlumo ení jsemsepokusilavtéto bakalá ské práci, nám pibližuje dosud nepoznanou tematiku rodinných záležitostí Piccolomini vpolovin 17.století,interpretaciotázkyfinan níhozajišt ní florentské ásti rodinyPiccolomini,kterézáviselo pedevšímnaOttaviov synovciFrancescovi. Vci Francescemzprost edkovávanýchobchod astarostiozáležitostirestituovanéhopanství Amalfi poukazují na ekvivalentní vztah mezi ob ma korespondenty. V šifrované korespondenciFrancescaaOttaviaPiccolominizjiš ujeme, že koresponden ní kontaktdaleko p esahovalrámec bžnýchrodinnýchvztah asledoval pedevším diplomatické zájmy. Francesco m lbýtprost edníkemcísa ovýchzájm upolitickynevyhran néhotoskánského dvora.KorespondenceFrancescaPiccolominitedy zárove informujeoobdobí p etrvávající geopolitické tenzeposkon ení t icetileté války. Francescovevší pravd podobnostinebyldruho adýmdvo anemmedicejskéhodvora, vzhledemkobsahupozdní fáze jehokorespondencesOttaviem,která sevykazuje širokým informa ním záb remaFancescovou schopností ovliv ovat rozhodnutí velkovévody toskánského,FerdinandaII.Medicejského. Vzhledemkrozsahustudovanéhosouborukorespondence(1650 – 1656),nem žeme zaznamenatvyvrcholení politickéhonap tí,které korespondentiprobírali. P estobylFranceso d ležitýmOttaviovýmprost edníkemvdiplomatickýchzáležitostech.Jeho informace Ottavioviposkytovalyur itoujistotu,nebo bylyvmnoha p ípadechzískávány p ímood zdrojeanapochybyojejichzaru enostiseFrancescosnažilOttaviaupozor ovat. Sí evropskýchzahrani níchvztah vpolovin 17.století zvelké ástivycházela zmodeluexistujícíhoješt p edratifikací vestfálskéhomíru.Francescofungovalbezesporu jakojedenznejd ležit jšíchOttaviovýchinformátor opolitickém d ní vToskánskuajeho

53 zahrani níchvztazích.OttaviozasFrancescoviposkytovalinformaceo d ní naseveruodAlp. Obadvakorespondentisenavícstali d ležitýmidiplomatickýmiprost edníkycísa ových zájm .Jakjsmemohlivid t,Francescovosnažení oovliv ování vévodyveprosp ch rakouských Habsburk dosahovalo jistých úsp ch , ale vzhledem k úmrtí obou korespondent již nebylodotaženodouspokojivéhokonce. Jaktatobakalá ská práce ukázala,OttavioPiccolominibylflorentskou ástí rodiny považovánzahlavního p edstavitelerodudíkyjeho zásluhám,politické prestižiimajetk m, které získal.Francesco sice v iOttaviovivhierarchiirodu sicezaujímalpod adné,alenikoli bezvýznamné postavení.Tatostudieprokázala, že mubylnaopakvmnohýchohledech d ležitýmpartnerem. Skrzetento p ísp vekkpoznání sv tacizokrajnéšlechtické spole nostipoloviny17. století nebylparadoxn objeventolik životOttavi v,jako životjehotém neznámého synovce,aleonicmén významného p íbuznéhovintencíchrodinnýchadiplomatických vztah .Rekonstrukcehistorické realityprost ednictvímpramen osobní povahyapovýtce jednosm rnéhocharakterunem žezam ovatsvé ambicenapostihnutí celkovéhoobrazu životajednoho šlechticenatož jehodoby.Rekonstrukce životaOttaviaPiccolominihovjeho každodennostivyžadujesoustavné apodrobné bádání,které Rodinný ArchivPiccolomini nabízí.Obzor t chtosnahpak m že p inéstkomplexní p ísp vekkproblematicecizokrajné šlechtyvzemíchKoruny eské,aleijejíchvztah sezahrani nímadoplnittakotázky,které sevznáší nadproblematikouran novov kéšlechty.Jedná sevšakoprojekt v tšíchrozm r , než jeschopnapostihnoutbakalá ská práce.Cílemtétopráce bylo p edevším p edstavení možností,které fondRAPiccolominibadatel mnabízí.

54 IX.Conclusion

Inhisera,OttavioPiccolominiwaswithoutquestiononeofmostpowerfularistocrat ofHapsburgmonarchy,whowasservingwiththemotivationofpersonalprofitstothe imperialcourt.Despitehisverysignificantroleamongst “foreign” personalitiesinthelandof CzechCrownafterthebattleattheBílá hora,hisCVsuppliedbytheresearchersisreduced onlytomomentofhissuccessfulmilitaryanddiplomaticcareer – mostlyendingintheyear 1651.Thisbachelorthesisisfillingthemissinggapinthesecondpartof17th centurywith cultural-historicalthemesofthelifeofOttavioPiccolominiandhisTuscanpartoffamily. Itriedtointerpretinmythesisstillunpublishedanduninterpretedsetofpersonal correspondencebetweenOttavioandhisnephewFrancescoPiccolomini,thepatricianof . TheanalysedsetisbringingusclosertostillunknownpartsofPiccolominisfamily businessinthehalfofthe17th century,revealsthebackgroundsoffinancialcoveringof Florencefamilybranch,whichreliedonOttavio’snephewFrancesco.Businessesnegotiated byFrancescoandworriesaboutAmalfireferstoequivalentrolesofbothcorrespondents. We’refindinginencryptedletterssubjectswidelyexceedingfamilyconcerns,mostly diplomaticcases.Francescowasintendedtobeamiddlemanofemperor’sconcernsat politicallyneutralTuscancourt.ThelettersfromFrancescoaresimultaneouslyinforming abouttheperiodofprevailinggeopoliticaltensionaftertheendofthirtyyearswar. Francescomostlikelywasn’tminorcourtierofMedicicourt.Thelateperiodofhis correspondencehaswideinformationscopeandrefers,thatFrancescowasabletobiasthe grand-dukeofTuscany,FerdinandII.Medici. We’renotabletonoticeculminationofpoliticaltense,whichwasoftenmentionedin theirletters,regardingtothelimitationofcorrespondenceyearrange(1650 – 1656).Despite it,FrancescowasimportantmediatorofOttavio’sdiplomaticplans. TheinterconnectionofEuropeanforeignrelationshipsinthemiddleof17th century mostlycamefromthemodelexistingbeforeratificationofPeaceofWestphalia.Francesco wasundoubtedlyactingasthemostimportantinformerofOttavioinpoliticalcasesof Tuscanyanditsforeignrelationships.OttaviowasinformingFrancescoabouteventsnorthern totheAlpsinreturn.Additionally,bothofthembecamediplomaticmediatorsofEmperors. Aswecouldsee,Francesco’seffortstoinfluencetheDukeinfavourofAustrianHapsbugs achievedsomepositiveresults,butbecauseofdeathofboth – FrancescoandOttavio – wasn’t

55 leadingtosatisfactoryend. Asthisthesisrevealed,OttaviowasconsideredprimaryrepresentantbytheFlorence branchoffamilyPiccolomini,duetohiscredits,politicalprestigeandwealth. Theanalysisof hislettersshowed,thatFrancescowashisimportantpartnerinmostrespects. CompletereconstructionofthelifeofOttavioPiccolominiinhiseverydayness requiressystematicanddeepresearch,whichisofferedbytheArchiveoffamilyPiccolomini. Resultsoftheresearchcouldbringcomplexbenefittothequestionsofforeignaristocracyin thelandofCzechCrown,nonthelesstheirrelationswithforeigncountries,andother questions “floating” overtheearlymodernperiodofaristocracy.Howeverthesketched projectiseasilybeyondthelimitsthathavebeensetinthisbachelorthesis.Themainbenefit isfirstofalltoshowthepossibilitiesofthePiccolomini’sfamilyarchivetotheother researchers.

56 X.Seznampramen aliteratury:

Prameny:

SOAZámrsk,fondRAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini,kinofilm. . 33 – 34,inv. .7046 – 7815. SOAZámrsk,fondRAPiccolomini,VI.Odd lení: ZprávyoOttaviuPiccolomini,kinofilm. . 33 – 34,inv. .7851 – 7869.

Literatura:

ACTON,Harald. TheLastMedici.London:ThamesandHudson,1980.

ADERMANN,GustavAdolf. Ordensbuch Sämtlicherin Europablühenderunderloschener: Ordenund Ehrenzeichen.Annaberg1855.

ALVINO,Francesco. LaPenisoladiSorento.Napoli:GiuseppeBarone Tipografo,1842.

BARKER,Thomas,M. Army,Aristocracy,Monarchy: EssaysonWar,Societyand GovernmentinAustria,1618-1780.NewYork:ColumbiaUniversity,1982.

BLACK,Jeremy. Europeaninternationalrelations1648-1815.Houndmills-Basingstoke- Hampshire:Palgrave,2002.

BÜCHELER,Heinrich. VonPappenheimzuPiccolomini:SechsGestaltenausWallensteins Lager.Sigmaringen:Thorbecke,1994.

B ŽEK,Václav. V kurozených: Šlechtav eskýchzemíchnaprahunovov ku.Praha – Litomyšl:Paseka,2002.

CAMERA,Matteo. Istoriadellacitt ecostieradiAmalfi.Napoli:Fibreno,1836.

CAPELLI,Adriano. Dizionariodiabbreviaturelatineeditaliane,usatenellecarteecodici specialmentedelmedio-evo,riprodottesonoltresegniincisi,conl'aggiuntadiunostudio sullabrachigrafiamedioevale,unprontuariodiSigle Epigrafiche,l'anticanumeraz.romana edarabicaedisegniindicatimonete,pesi,misure,etc.:Lexiconabbreviaturarum.3.vydání. Milano:UlricoHoepli,1929.

EDIGATI,Daniele. Ilministrocensurato:Giustiziasecolareedirittod'asilonellaFirenzedi FerdinandoII.In:AnnalidiStoriadiFirenzeII,2007,s.115-151.

FRIEDBERG,ArthurL.-FRIEDBERG,IraS. GoldCoinsoftheWorld:FromAncientTimes tothePresent.AnIllustratedStandardCatalogWithValutions.NewJersey:TheCoinsand CurrencyInstitute,2009.

GALLUZZI,Riguccio. StoriadelgranducatodiToscana:TomoSettimo.Firenze:Leonardo

57 Marchini,1822.

GALVANI,Francesco-PASSERINI,Luigi(edd.). Sommariostoricodellefamigliecelebri toscane,Vol.3.Firenze:Salani,1864.

GAMURRINI, Eugenio. Istoriagenelogicadellefamiglietoscaneetumbre.Vol.2, 4.Firenze, 1679.

GUICCIARDINI,Francesco. Storiad'Italia ,Vol.4– 5.Milano:GiovanniSilvestri,1843.

HALLWICH,Hermann. Piccolomini.In:AllgemeinedeutscheBiographie(ADB)26. Leipzig,1888,s.95-103.

HANLON,Gregory. TheTwilightofaMilitaryTradition:ItalianAristocratsand European Conflicts,1560 – 1800.London1998.

HIBBERT,Christopher.Florencie: Životopis m sta.Praha: Lidové noviny,1997.

HIBBERT,Christopher. TheRaiseandFallofHouseofMedici.Harmondsworth,1979.

HOJDA,Zden k. "Idola"barokního bádání anebJaksevyhnoutSkylleaneupadnoutvosidla Charybdy.In:HOJDA,Zden k(ed.).Kulturabarokav echáchanaMorav .Sborník p ísp vk zpracovníhozasedání 5.3.1991.Praha:Historickýústav AV,1992,s.15-26.

HÖBELT,Lothar. "Hrátnavaldštejnovunotu"bezValdštejna:Císa ská generalitaporoce 1634.In:FU ÍKOVÁ,Eliška- EPI KA,Ladislav.(edd.).AlbrechtzValdštejna:Interarma silentmusae?Praha:Academia,2007,s.282-286.

HRAŠE,JanKarel. D jinyNáchoda1620-1740.Náchod:Státní okresní archiv,1994.

HROMÁDKA,Karel. Pozoruhodná památka- Rodinný archivPiccolomini(1431-1881).In: Sborníkprací východo eskýcharchiv VI,1986,s.283-300.

CHIUSOLE,Antonio(ed.). Lagenealogiadellecasepiuillustridituttoilmondo.Venezia: GiambattistaRecurti,1743.

KALISTA,Zden k. Valdštejn:Historieodcizení asnu.Praha:Vyšehrad,2002.

KAMEN,Henry,A. EarlyModern EuropeanSociety.London-NewYork,2000.

KAMEN,Henry,A. The EconomicandSocialConsequencesoftheThirtyYear'sWar.In:Past andPresent,No.39.Oxford1968,s.44-61.

KRISTEN,Zden k-PEKA ,Josef(edd.). Odhalení oValdštejnov zrad asmrti: eské zn ní relací Jaroslava RašínaaOttaviaPiccolominiho.Praha:Historický Klub,1934.

KRUMMHOLZ,Martin. SaccodiMantova(1630-1631).In:FU ÍKOVÁ, Eliška- EPI KA,Ladislav.(edd.).AlbrechtzValdštejna:Interarma silentmusae?Praha:Academia, 2007,s.320 – 326.

58 KUBEŠ,Ji í. Hlavní sál-sebereflexe šlechtyve výzdob spole enskýchmístností venkovských rezidencí (na p íklad eskýchzemí 17.aprvní poloviny18.století).In: esko- slovenská historická ro enka,2005,s.31-59. KUBEŠ,Ji í. Vyššíšlechtaz eskýchzemí vletech1650-1750. Úvodtotématu.In:KUBEŠ, Ji í (red.).Vyšší šlechtav eskýchzemíchvobdobí baroka(1650-1750).Biogramy vybraných šlechtic aedicetypickýchpramen .Pardubice,2007(=FHPP3,2007),s.9–33.

MARŠÁLKOVÁ,Lenka. JeronýmColloredoajehovíde ští agentivprvní polovin 20.let 18.století.Bakalá ská práce.UniverzitaPardubice,2008.

MA A,Petr. Sv t eské aristokracie(1500-1700).Praha: Lidové noviny2004.

OGG,David. Europeintheseventeenthcentury.London:AdamandCh.Black,1965.

PÁNEK,Jaroslav. Prom nyobrazuAlbrechtazValdštejna(Evropské témav eské perspektiv sedmidesetiletí:1934-2007).In:In:FU ÍKOVÁ, Eliška- EPI KA,Ladislav.(edd.). AlbrechtzValdštejna:Interarma silentmusae?Praha:Academia,2007,s.23 – 37.

PAZDEROVÁ,Alena. FrancescoOttavioPiccolominivarchivníchdokumentech.In: PAZDEROVÁ,Alena-BONELLICONENNA, Lucia(edd.).SienavPraze. D jiny,um ní, spole nost.Praha:Národní galerie,2000,s.26-30.

PEKA ,Josef. Valdštejn1630-1634: D jinyvaldštejnskéhospiknutí.Praha:Academia,2008.

POLIŠENSKÝ,Josef. T icetiletá válkaaevropské krize17.století.Praha:Nakladatelství Svoboda,1970.

POLIŠENSKÝ,Josef. Sou asný stav bádání o"špan lské odchylce" i "úpadku Špan lska"v 16.-17.století,In: S HXI/1963,s.341-352.

PROCACCI,Giuliano. D jinyItálie.Praha: Lidové noviny,2007.

RICHTER,S.M. DiePiccolomini.Berlin:Habel,1874.

SKALICKÝ,Josefst.Náchod: Soupisapopispamátek.Náchod:Státní okresní archiv,2003.

STANDBERG, Elisabeth. AGeneralPiccolominiin1628.In:AdhonoremJosefPolišenský 1915-2001.Olomouc:UniverzitaPalackého,2007,s.259-263. STILLMAN,Drake. GalileoatWork:HisScientific Biography.2.vydání.NewYork:Dover, 2003.

TREASURE,Geoffrey. TheMakingofModern Europe1648-1780.London-NewYork: Routledge,1985.

VLNAS,Vítetall. Florencie: M stoum lc ,velmož ,sv tc atyran .1.vydání.Praha: Lidové noviny,2009.

VODI KOVÁ,Drahomíra. Biskuppolitikem:korespondenceolomouckéhobiskupa

59 StanislavaPavlovskéhos p edstaviteli eské amoravské zemské obcevletech1579 – 1598. Diplomová práce.Pardubice2009.

VYBÍRAL,Zden k. Politická komunikacearistokratické spole nosti eskýchzemí napo átku novov ku. eské Bud jovice,2005.

WEIHE-EIMKE,Arnold. OctavioPiccolominialsHerzogvonAmalfi,Ritterdesgoldenen Vließes,deutscher ReichfürstundGemahlderPrinzessinMaria BenignaFranziskavon Sachsen-Lauenburg.Pilsen:SteinhauserundKorb,1871.

ZOUFALÁ,Kate ina. Ruské poselstvovToskánskuroku1656(analýzapramene).In: Slovanský p ehledr.LXXXVIII., .2.Praha2002,s.277-294.

Ž ÁRSKÝ, Milan. Rodová galeriePiccolomini nazámkuvNáchod .In:Rodnýmkrajem 2000, .21,s.s.16-18.

Elektronické zdroje: http://www.britannica.com http://cs.wikipedia.org http://de.wikipedia.org http://en.wikipedia.org http://www.genmarenostrum.com/pagine-lettere/letterap/piccolomini.htm

60 XIV. P ílohy

Obrazová p íloha:

Obr. .1.Grafický portrétFrancescaOttaviaPiccolomini,rytinaze17.století. P evzatoz: HRA3E,J.K. D jinyNáchoda,s.47.

61 Obr. .2.NákrespodstavceproOttaviovujedzdeckousochuzroku1650. P evztaoz:SOA Zámrsk,RAPiccolomini,kinoflim .33,inv. .7457.

62 Obr. .3.ObrazFerdinandaII.MedicejskéhoodValoraCasini.Datovános p ibližnou ur itostí kroku1634. P evztaoz:KunsthistorischesMuseumWien,GemäldeGallerie,Inv. Nr.GG8132.

63 Obr. .4.ObrazFerdinandaII.MedicejskéhoodJustaSustermanse:Datovános p ibližnou ur itostí kroku1640. P evzatoz:KunsthistorischesMuseumWien,GemäldeGallerie,Inv. Nr.GG6729.

64 Obr. .5.UkázkaFrancescovaautografuzroku1653. P evzatoz:SOAZámsk,fondRA Piccolomini,kinofilm .33,inv. .7568.

65