Tibet Nikdy Nebyl Součástí Číny
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
TIBET NIKDY NEBYL SOUČÁSTÍ ČÍNY ale řešení může přinést politika střední cesty Vydal Úřad pro informace a mezinárodní vztahy (DIIR) Ústřední tibetské správy v roce 2020 176215 Dharamsala Himáčalpradéš Indie E-mail: [email protected] www.tibet.net Published by Department of Information and International Relations (DIIR) Central Tibetan Administration in 2020 Dharamshala 176215 H. P. India E-mail: [email protected] www.tibet.net Copyright © DIIR 2020 První vydání v angličtině: říjen 2018 První vydání v češtině: říjen 2020 Náklad 1000 výtisků Návrh a grafická úprava: Kunga Phuntsok / DIIR Vytištěno v Novém Dillí: Norbu Graphics Český překlad: AZ Translations (Zuzana Daňková – 8. kapitola; Petra Hanušová a Miroslav Pošta – pravidla vydaná úřady v okrese Dzöge; Helena Koutná – 5. a 6. kapitola; Lucie Melicharová – 3. a 7. kapitola; Andrea Svobodová – předmluva, 1. a 4. kapitola; Michal Synek – 9. kapitola; Taši Dolma – 2. kapitola) Korektury: AZ Translations (Helena Koutná, Kateřina Sedlická, Andrea Svobodová, Taši Dolma) Český překlad finančně podpořil Spolek Lungta http://www.lungta.cz/ OBSAH Předmluva --------------------------------------------------------------------------- 1 První kapitola: Tibet v plamenech: sebeupalování jako forma protestu ----------------------- 5 Druhá kapitola: Historický status Tibetu ----------------------------------------------------------37 Třetí kapitola: Lidskoprávní situace v Tibetu ----------------------------------------------------65 Čtvrtá kapitola: Kulturní genocida v Tibetu -----------------------------------------------------101 Pátá kapitola: Tibetská náhorní plošina a její zhoršující se prostředí ----------------------127 Šestá kapitola: Skutečná povaha ekonomického rozvoje v Tibetu ---------------------------151 Sedmá kapitola: Čínská urbanizace Tibetu -------------------------------------------------------175 Osmá kapitola: Čínský strategický plán pro Tibet: vláda prostřednictvím reinkarnace ---189 Devátá kapitola: Politika střední cesty: cesta vpřed ----------------------------------------------213 Slovníček --------------------------------------------------------------------------225 PŘEDMLUVA Pro Tibeťany jsou informace důležitou komoditou. Přísná omezení svobody projevu spolu s vytrvalou dezinformační kampaní vedou k tomu, že fakta, poznatky a pravda nabývají nesmírné ceny. Takový je již dlouho případ Tibetu. V době vzniku této zprávy Tibet již šedesát let plně okupuje Čínská lidová republika. Zatímco se Čína snažila Tibet v určitých směrech rozvíjet, převážně ekonomicky a primárně v čínských oblastech, obsedantní omezování svobody informací nabývalo na intenzitě. Čínská vláda zatím připravila vlastní interpretace, kterými vyplňuje prázdná místa vytvořená zamlčováním informací, ať už se jedná o středověké dějiny, či současné růstové trendy. Tyto vládní verze faktů jsou podpořeny rostoucí čínskou ekonomikou a vojenskou silou. Takový vývoj ohrožuje pravdu o tibetském národě – o naší historii, identitě, prosperitě a našich právech. Čínská lidová republika má připravenou vlastní verzi každého z těchto konceptů. Pokud zůstanou nezpochybněny, hrozí, že Číňané, mezinárodní komunita i budoucí generace Tibeťanů je přijmou jako realitu. Tato publikace má být pomůckou ve snaze zpochybnit dezinformace o Tibetu. Jako zvolený orgán zastupující tibetský lid musí Ústřední tibetská správa (Central Tibetan Administration neboli tibetská exilová vláda, pozn. překladatelky) využít každou možnost, která se jí naskýtá, aby uvedla fakta na pravou míru. Zdroje informací, jako tato publikace, hrají v tomto úsilí zásadní roli. Opíráme se o dřívější práci Ústřední tibetské správy a také o zdroje od jiných vlád, nevládních organizací a odborníků z celého světa, kteří se nebojí 1 ukázat současnou situaci v Tibetu. Všechny tyto zdroje jsou závislé na pomoci Tibeťanů žijících v Tibetu, kteří riskují život a obživu, když předávají informace mimo Tibet. Cílem této zprávy není pouze předložit faktické informace, ale rovněž rozptýlit nejasnosti o tématech, o nichž pojednává. Porušování práv a další obtíže zde popsané mají přímý a podstatný dopad na Tibeťany žijící v Tibetu. Nesmírně dramaticky a tragicky to dokládá narůstající počet Tibeťanů, kteří se upálili. Každé z témat zmíněné v následujících kapitolách bylo od roku 2009 příčinou nejméně jednoho sebeupálení a nezřídka hned několika takových případů. Pojednání o obětech sebeupálení jsme sem zahrnuli nejen z dokumentačních důvodů, ale také abychom ukázali, že k porušování práv Tibeťanů ze strany Čínské lidové republiky stále dochází a má hrozivé následky. K protestu sebeupálením již přistoupilo více než 152 Tibeťanů. Tato publikace je rozdělena do devíti kapitol, které se věnují následujícím tématům: sebeupalování, historický status Tibetu, lidská práva, kulturní genocida, životní prostředí, ekonomický rozvoj, urbanizace, reinkarnace Jeho Svatosti dalajlamy a politika střední cesty. V každé z kapitol se snažíme podat vyčerpávající, ale přitom srozumitelné informace. Vzhledem k tomu, že každá kapitola by vydala na samostatnou knihu a jednotlivá témata již také byla zpracována v řadě publikací, slouží tato zpráva především jako přehled nejpalčivějších problémů v Tibetu pro čtenáře, kteří se zabývají tibetskou problematikou či se o ni zajímají. Obecně řečeno tato publikace netvrdí, že život v dnešním Tibetu je jednoznačným utrpením nebo že každé slovo, které vyřkne či zveřejní Čínská lidová republika, je lež. Jde o to, že veškeré pozitivní nebo vesměs spíše neškodné prvky, které se pojí s kvalitou života v moderním Tibetu, nemohou vyvážit ekonomickou diskriminaci, neúctu k tibetskému jazyku, kultuře a náboženství, vymazávání tibetské historie a rozmáhající se porušování lidských práv, ke kterým 2 na jeho území v dnešní době dochází. V souhrnu toto bezpráví dokazuje, že vzhledem k jeho rozsahu a závažnosti se Čínská lidová republika v roce 2018 nepřiblížila postavení legitimního zástupce Tibetu o nic víc, než jak tomu bylo v roce 1959. Úkolem Ústřední tibetské správy však není pouze popsat těžkou situaci Tibetu pod nadvládou Čínské lidové republiky, ale aktivně také usilovat o vyřešení těchto problémů. Před třiceti lety Jeho Svatost dalajlama v projevu k Evropskému parlamentu ve francouzském Štrasburku dne 15. června 1988 oficiálně vyhlásil politiku střední cesty, která zůstává strategií Ústřední tibetské správy k znovunastolení svobody pro Tibeťany v Tibetu. V současné situaci je vyjednávání s Čínskou lidovou republikou o skutečné autonomii Tibetu nejrealističtější cestou k vyřešení situace. Bohužel sama tato politika byla předmětem mnoha dezinformací ze strany čínské vlády, a proto je zde zahrnuta kapitola o politice střední cesty, aby byly znovu vysvětleny její cíle. Dokud budou Tibeťané a jejich podporovatelé zveřejňovat a šířit pravdivé informace o situaci v Tibetu, boj za práva Tibeťanů bude pokračovat bez ohledu na to, jak moc se Čínská lidová republika snaží zamlžit pohled mezinárodní komunity na Tibet. Tato publikace je aktuálním příspěvkem Ústřední tibetské správy k tomuto úsilí. Dr. Lozang Sengge1 sikjong2 Ústřední tibetská správa říjen 2018 1 Pozn. překladatelky: V této publikaci používáme výraz Sengge, což je přepis tibetské podoby jména (Wylieho transliterace: seng ge = lev), a nikoliv anglického přepisu Sangay, který se v některých jiných českých textech objevuje jako Sanggjä (Wylieho transliterace: sangs rgyas = probuzený, rozšířivší; ten, kdo se probudil ze spánku nevědomosti a rozšířil svůj intelekt ke všem předmětům poznání, vědění, osvícený, probuzený, očištěný a dokonalý; buddha). 2 Pozn. překladatelky: viz slovníček v závěru knihy. 3 PRVNÍ KAPITOLA TIBET V PLAMENECH: SEBEUPALOVÁNÍ JAKO FORMA PROTESTU V TIBETU Dne 23. prosince 2017, když většina světa ve slavnostní náladě očekávala příchod vánočních svátků, se v severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny zapálil třicetiletý bývalý buddhistický mnich Könpe, který požadoval svobodu v Tibetu a návrat Jeho Svatosti dalajlamy. O den později, na Štědrý den, svým zraněním podlehl. Könpe se tak stal 151. Tibeťanem, který se upálil na protest proti čínské nadvládě v Tibetu. Byl 129. Tibeťanem, kterého popáleniny připravily o život. V posledních devíti letech plane na střeše světa oheň. Proč se Tibeťané upalují? Sebeupálení je zapálení sebe sama a historicky se využívalo jako forma politického protestu i v dalších zemích, například ve Vietnamu nebo v arabském světě. Sebeupálení je vědomý akt prováděný za konkrétním účelem a celý proces od rozhodnutí zapálit se, provedení tohoto aktu a položení života má tedy určitý důvod. Požadavky osoby, která se upálila, jsou navíc vědomě formulovány před aktem či v jeho průběhu. Akt sebeupálení souvisí s cílem, kterého chce dosáhnout, a s jasným požadavkem na zlepšení situace lidských práv a politickou reformu v Tibetu, jejímž symbolem je návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu. 5 Tibet nikdy nebyl součástí Číny, ale řešení může přinést politika střední cesty Nárůst počtu případů sebeupálení poukazuje na skutečnost, že čínská okupace Tibetu, historicky nezávislého národa, je nezákonná. Souvisí to s historickým statusem Tibetu jako nezávislého státu. Zhoršující se situace lidských práv v Tibetu znamená kulturní genocidu, potlačování práv pod rouškou rozvojových politik, jako jsou urbanizace, ekonomický a ekologický rozvoj, a politizování posvátných tradic reinkarnací duchovních vůdců. Právě na pozadí zhoršujících se podmínek v Tibetu přistupují Tibeťané k tak extrémní formě politických protestů. Osoby, které se upalují, tak činí na veřejných místech a všechny shodně