Kè 20,– 5776 ZÁØÍ 2016 ROÈNÍK 78

AV ELUL

VÌSTNÍK ŽIDOVSKÝCH NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ V ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Obálka Friedricha Feigla k výboru z pražských nìmeckých básníkù. (K textu Oko vidí svìt na stranách 14–15.) 2 VÌSTNÍK 9/2016

KAMENY ZMIZELÝCH VÝLET ZA EMOCEMI Také v Liberci budou památku obìtí šoa Bouøi rozhoøèených reakcí sklidil v èes- pøipomínat tzv. kameny zmizelých. Ve kém prostøedí i v zahranièí autobus, pole- druhé polovinì èervence se zde bìhem AKTUALITY pený køiklavými reklamami lákajícími do jednoho dne konalo nìkolik slavnost- Osvìtimi na „výlet za emocemi“. Upozor- ních uložení a odhalení devatenácti mo- nila na nìj i média v Izraeli, v Británii èi sazných desek, zapuštìných do chodní- v Polsku a své znechucení nad ním vyjád- kù místních ulic a námìstí. øili mnozí pøeživší holokaust. Iniciátorem Kameny zmizelých navazují na pro- a autorem reklam nebyl majitel autobusu jekt „Stolpersteine“, který zahájil pøed sám, nýbrž známý èeský filmaø-dokumen- více jak pìtadvaceti lety nìmecký vý- tarista Vít Klusák, jemuž autobus poslou- tvarník Günter Demnig a který se úspìš- žil do pøipravovaného filmu z prostøedí nì rozšíøil do vìtšiny evropských zemí. èeského neonacismu. Klusák tvrdí, že V Èeské republice jej však v poslední chtìl upozornit na hloupý a bulvární zpù- dobì provázely technické a organizaèní sob, jakým cestovky lákají turisty do míst problémy, a proto se nìkteré naše obce Program: spojených s touto temnou kapitolou dìjin, rozhodly, že budou v projektu pokraèo- I. blok: 9.15–10.15 pøedsedající: a hesla i grafiku prý pøevzal z internetu. vat samy, a to v upravené verzi pod ná- Ondøej Matìjka. V zahranièních médiích reagovala na zvem „Kameny zmizelých“. Ten zároveò Úvodní blok. Proè se zabývat židov- kauzu napøíklad èeská pøeživší šoa Eri- pøipomíná i nìkdejší projekt Židovského skou komunitou v normalizaci? ka Bezdíèková: „Kšeft z osvìtimské ka- muzea v Praze „Zmizelí sousedé“. Martin Šmok (ŽMP): Labyrintem tastrofy mùže udìlat jen osoba bez jaké- V Liberci byly první dva kameny vsa- normalizace – prezentace pøipravované koli morálky,“ citoval ji izraelský list zeny pøed místním divadlem, aby pøipo- výstavy. Jerusalem Post. mnìly osudy Friedricha Sommera, øedi- II. blok: 10.35–12.00 pøedsedající: K vìci se vyjádøil také øeditel praž- tele a dirigenta této významné scény, Martin Šmok – Vzpomínky a pamìt’. ského Židovského muzea Leo Pavlát, který zahynul v Osvìtimi, a jeho pokra- Peter Salner (SAV): Židia v Bratislave který pøed necelým mìsícem požádal èovatele v øeditelské pozici, Oskara Ba- v rokoch 1969–1989; Andrea Michalco- majitele autobusu o odstranìní reklamy sche, který byl zavraždìn v koncetraèním vá: Náboženství židovského obyvatel- v dopise, podepsaném také pøedsedou táboøe v Izbici. Další kameny pøipo- stva a žité židovství v dobì normalizace Federace židovských obcí P. Papouš- mínají osudy rodin Bendových, Freund- v Praze; Jan Dvoøák; Adam Hradilek kem. Na dopis však podle Pavláta do- ových, Königsteinových, Steinerových, (ÚSTR): Život židovské komunity v ob- pravce nereagoval. V rozhovoru pro in- Fischlových, Ledererových a Taussigo- dobí tzv. normalizace ve vzpomínkách ternetovou stanici DVTV Pavlát k celé vých. Pietních akcí se zúèastnili – vedle pamìtníkù. kauze uvedl, že se jedná o „naprostou primátora Liberce, hejtmana Liberecké- III. blok: 13.30–14.30 pøedsedající: bulvarizaci, cynismus a nevkus“. Sou- ho kraje, pøedstavitelù Židovské obce Ondøej Matìjka – Aktivity Státní bez- èasnì kritizoval i režiséra Víta Klusáka v Liberci a FŽO – také potomci rodiny peènosti v archivních pramenech. za to, že sejmutí reklamy ihned po natá- Bendových a Fischlových, kteøí dnes žijí Ondøej Koutek: Akce PAVOUK – evi- èení nebylo pøedem stanovenou pod- ve Spojených státech. tk dování osob židovského pùvodu Státní mínkou. ztis bezpeèností v období normalizace; Mar- ŽIDÉ V ÈECHÁCH tin Šmok (ŽMP): Únos. OBSAH A NA MORAVÌ 1969–1989 IV. blok: 14.50–16.10 pøedsedající: Ústav pro studium totalitních režimù Martin Šmok – Zobrazování situace Vzpomínka na Emila Kohna 3 a Židovské muzeum v Praze srdeènì Židù v Èeskoslovensku. Komentáø k Tóøe na tento mìsíc 4–5 zvou všechny zájemce na kolokvium Barbora Císaøová (FF UHK): Poèátky Vše dobré uvítám – rozhovor s Arnoštem Goldflamem 6–7, 23 Labyrintem normalizace – Židé v Èe- normalizace v Èeskoslovensku z pohledu Jak si Lvov (ne)pøipomíná chách a na Moravì 1969–1989, které se židovské komunity; Blanka Soukupová židovskou minulost 8–9 uskuteèní 15. záøí 2016 od 9.00 v Ústa- (FHS UK): Protižidovská propaganda Moritz Steinschneider: vu pro studium totalitních režimù, Siwi- v masmédiích v éøe tzv. normalizace; Uèenec, jenž pøedbìhl dobu 10–11 ecova 2, Praha 3. Blanka Rozkošná: Nièení židovských Hranice Helvetie III 12–13 Sovìtská propaganda oznaèila obrod- památek v normalizaèním Èeskosloven- Oko vidí svìt: výstava ný proces v Èeskoslovensku v roce sku. Friedricha Feigla v Chebu 14–15, 17 Oživlý archiv: 1968 kromì jiného za sionistické spik- IV. blok: 16.20–17.00 pøedsedající: o festivalu Ze stínu 16–17 nutí. Po nìkolikaleté pøestávce tak StB Michal Frankl – „Bílá místa“ v poznání Ivan Klíma: Byl mír 18–19 opìt zaèala sestavovat seznamy osob ži- židovské komunity v období normaliza- Utajení Židé v Hobitovi 20 dovského pùvodu pro „operativní využi- ce a možnosti dalšího výzkumu. Martin Izrael: Guth Jarkovský v Riu 21 tí“ v boji se sionismem. Židovská komu- Šmok, Matìj Spurný, Peter Salner. Výbìr z èeských médií 22 nita byla za normalizace jistì specifická, Organizátoøi: Ústav pro studium totalit- Kalendárium 23 ale je také mikrosvìtem, ve kterém se ních režimù a Židovské muzeum v Praze. Zprávy, kultura, inzerce 24–26 Zprávy z obcí 27 odehrávaly podobné procesy jako ve K úèasti není nutná registrace. Zprávy ze svìta 28 vìtšinové spoleènosti. red VÌSTNÍK 9/2016 3

Emil Kohn se narodil v Blatné 27. øíjna JUDr. Bohumil Krsek a rada politické auta a zatèení, jeden po druhém, nastupo- 1880 a mìl tam v domì è. 201 obchod správy Josef Podstatný. Všichni jsme vali dovnitø pod plachtu, pohánìni gesta- koloniálním a smíšeným zbožím, který hledìli s napìtím ke vchodu budovy, pøed pákem: „Schnell, schnell!“ Auto smìøo- zdìdil po otci. V záøí 1929 zøídil pøed níž stál, pøistaven tìsnì k chodníku, mnì valo pøedkem do mìsta. Èerný esesák stál svým obchodem benzinovou pumpu už známý zelený anton s plachtovou støe- rozkroèen, ruce založené v bok, èelem a s pìkným, velkým, pohodlným autem chou. U nìho, s oblièejem obráceným k pøicházejícím a svým pravým bokem znaèky Praga také provozoval osobní do hlavního vchodu hejtmanství, stál k zadku auta. Když mìl nastoupit mùj autodopravu. Byl to velmi schopný rozkroèený, vysoký, hubený, zamraèený dìda, pøiskoèil jsem k nìmu s pláèem: a slušný obchodník, vìdìlo se také, že esesák v èerné uniformì s umrlèí lebkou „Dìdo, sbohem a na shledanou!“ Stiskl umìl dát lidem zboží na dluh i bez úro- na èepici jako èerná, zlovìstná socha. mi ruku, pøitiskl mì k sobì: „Neplaè, kù, jen tak na pøátelské slovo. Mìl rád Další dva esesmani stáli na chodníku, chlapèe…“ ale v té chvíli už mì esesák legraci, s každým prohodil pár milých jeden po jeho levici, druhý vpravo, kaž- chytil za rameno, vykøikl zlostnì: „Keine slov, nelze se divit, že ho všichni znali dý ve vzdálenosti asi deseti krokù. Uza- Theater!“ a smýkl se mnou tak, že jsem nejen v Blatné, ale i v nejširším okolí vírali nevelký prostor pøed vchodem odlítl, zakopl a upadl na chodník. a že jeho obchod dobøe prospero- Vidìl jsem, jak se dìda prudce val. Je zachycen na fotografii obrátil, ale to už pøiskoèili ti dva Blateòákù, kteøí sloužili u 28. v kožených kabátech, každý domobraneckého pluku v Krako- VZPOMÍNKA z nich ho chytil za jednu ruku vì, z øíjna 1914. a nacpali ho do auta. Pak nastoupil Dne 1. záøí 1939, v den vypuk- NA EMILA KOHNA Kohn, potom oba gestapáci, pak nutí druhé svìtové války, krátce esesmani a auto odjelo. Celá ta zá- po 8. hodinì ranní, se u nás ležitost se odehrála bìhem pár v Blatné (bydleli jsme tenkrát v prvním tak, že chodci museli sejít z chodníku vteøin, rychle, a nebýt toho mého inciden- patøe Besedy) objevili dva gestapáci a obcházet po silnici. tu, tak i naprosto tiše. Šel jsem domù ne- v tmavých dlouhých kožených kabá- št’astný, cestou mi tekly slzy. Ještì téhož tech, odvedli mého dìdu Františka Ch- dne veèer se vrátil rada Podstatný, pro- lupsu, aniž by mu dovolili se rozlouèit puštìn z Klatov. Teprve v listopadu jsme a odvezli ho v zeleném antonu pod še- od dìdy dostali první dopis, z Buchen- dou plachtou. Nevìdìli jsme, co se dìje, waldu, velmi struèný, psaný nìmecky. byla to neèekaná, minutová akce. Když V té dobì byl však Emil Kohn již mr- jsme se trochu vzpamatovali, sebral tev. Necelých 14 dní potom, co pøišel do jsem se a bìžel ven, kde mi lidé øekli, že koncentraèního tábora v Buchenwaldu, auto jelo k okresnímu úøadu. Utíkal byl 13. záøí 1939 zabit. Podle svìdectví jsem tedy tam. mého dìdy, který tu exekuci vidìl, byl Pøed budovou pošty jsem uvidìl èet- sražen vojákem SS pažbou pušky, úde- níka pana Soldáta, jak s puškou na ra- rem do hlavy. Padl do výkopu základù meni, s nasazeným bodákem a ve slu- stavby, na které tam Židé pracovali, ob- žební pøilbì vede obchodníka Emila lièejem do vody a tady, v bezvìdomí Kohna. Ten byl obleèen ve svém tøíètvr- a bez pomoci, se vlastnì utopil. Jeho teèním kabátì z blýskavé, už opotøebo- tìlo bylo na žádost rodiny, která zaplati- vané, svìtlohnìdé kùže, ve kterém èasto la s tím spojené výlohy, posláno v zale- chodil. Ruce mìl pøed sebou svázané øe- tované, kovové rakvi do Blatné a za ne- tízkem jako zloèinec. Nadbìhl jsem je ustálé asistence èetnictva a tajné policie tak, že jsem šel proti nim a pozdravil Emil Kohn se ženou a synem, kteøí pozdìji bylo pohøbeno na židovském høbitovì jsem. Oba mi odpovìdìli a pan Kohn rovnìž zahynuli v koncentraèním táboøe. v Kasejovicích. Rakev nebylo dovoleno øekl: „Nazdar, Mít’o, pozdravuj tvýho otevøít a na úmrtním listì byl jako pøíèi- dìdu a øekni mu, co se se mnou dìje!“ Asi po pùl hodinì se otevøely dveøe na smrti uveden „zápal plic“. „Pane Kohn, nic mu øíct nemùžu, toho budovy. Hrklo ve mnì. Lidé šeptali: Emil Kohn trpìl cukrovkou. Proto si pøed chvílí sebrali Nìmci a je asi na „Už jdou! Už jdou!“ s sebou po zatèení vzal plnou kapsu ka- okresním úøadì!“ A skuteènì už šli. První se objevil ges- bátu ampulí inzulinu, ale ty mu gestapo Sledoval jsem je, až zmizeli ve vstup- tapák v koženém dlouhém tmavém kabá- sebralo už pøi zastávce a prohlídce ních dveøích budovy okresního úøadu, tì, potom blatenský hejtman dr. Krsek, v Klatovech v den zatèení, cestou do jak jsme øíkali ještì postaru hejtmanství. pak jeho zástupce, rada Josef Podstatný, Buchenwaldu. Postìžoval si, když ještì Od nìkolika lidí, kteøí tam vpovzdálí, potom Jan Vaòaè, pak mùj dìda Chlupsa všichni spoleènì èekali na chodbì ges- celí vydìšení, postávali, jsem se dozvì- a nakonec Emil Kohn, na rozdíl od ostat- tapa v Klatovech: „Sebrali mi ty injek- dìl, že už pøivezli z Paštik Jana Vaòaèe, ních, jako zloèinec, stále s rukama v øetì- ce, co mám na cukrovku, to je konec pøedsedu Obce èsl. legionáøù, pøed zech a s èetníkem po boku. Tenhle smut- mého života.“ Emil Kohn byl v naší ji- chvilkou také Chlupsu, starostu blaten- ný krátký a rychle postupující prùvod hoèeské Blatné a v tehdejším Blaten- ského Sokola, tedy mého dìdu, a že uzavíral druhý gestapák v koženém kabá- ském okrese první obìtí holokaustu. uvnitø byl prý zatèen okresní hejtman tì. První esesák otevøel zadní, nízké dveøe DIMITRIJ SLONIM, Blatná 4 VÌSTNÍK 9/2016

VYJDEŠ-LI A PØIJDEŠ-LI vycházející z reality pozemské existence Názvy dvou na sebe navazujících oddílù s ohledem na druhé, ba dokonce s láskou Tóry „Ki tece“ (vyjdeš-li) a „Ki tavo“ k nim. Bez toho nelze oèekávat, že èlovìk (pøijdeš-li), které budeme èíst ve druhé KOMENTÁØ dospìje k svému cíli. Jestliže nezachováš polovinì mìsíce, pøipomínají legendární tuto vìrnost životu, jaký je, ony „vyšší odchod praotce Abrahama z Ur Kasdim K TÓØE cíle“, za nimiž budeš skrývat svou nevší- na závìr paršat Noach a jeho pøíchod do PRO TENTO mavost, ti nepomohou dojít, protože jsou zemì Kenaán na zaèátku paršat Lech le- lživé. Pøijdeš-li do zemì, již ti Hospodin, cha. I tam na sebe navazují s významnou MÌSÍC tvùj Bùh, dává dìdictvím, dobudeš ji a usa- prodlevou. A Terach vzal svého syna Av- díš se v ní, ale ztratíš ze srdce a z mysli zá- rama a svého vnuka Lota, Haranova syna, kladní etický fundament, vymìníš jen mís- svou snachu Saraj, ženu svého syna Avra- to za místo a nikam jsi nedošel. ma, a vyšli s nimi z Ur Kasdim, že pùjdou Proto následující paršat Ki tavo obsahu- do zemì Kenaán, došli ale do Charan je jak vizi dosaženého cíle, tak prorockou a usadili se tam. (11,31) vizi dìjin lidu Izraele, jež se do Kdo s kým ale vyšel? Inici- znaèné míry již naplnila, proto- átory východu z Ur Kasdim že jsme vìrnost pùvodnímu cíli byli Abraham a Sára, nikoli praotce Abrahama nezachová- Terach, jenž se ujal vedení, vali. Leitmotivem je keri, pøí- protože se zpoèátku identifi- hoda, nahodilost, již èlovìk koval s jejich rozhodnutím. èiní východiskem, a Bùh mu „Odejdi sobì,“ øekl Hospodin potom oplácí stejnou mincí. Avramovi ještì v Ur Kasdim, Test, který nás jako celek po- „ze své zemì, ze svého rodištì stihl, je exil, logický návrat do a z otcovského domu, do zemì, stavu na pùl cesty z Ur Kasdim kterou ti ukáži! A udìlám tì do Erec Kenaán, tj. do Charan. velkým národem, požehnám ti Pìt let Abrahamova zdržení po- a zvelebím tvé jméno, staneš Ivan Steiger: Cesty života, Izajáš 26,7. èítá jeho potomstvo na dvì tisí- se požehnáním atd. (…), tak se ciletí od zkázy Druhého chrámu tebou budou žehnat všechny pozemské mùže dát volný prùchod svým „potøe- a více než dva a pùl tisíce let od zkázy prv- rody!“A když Avram potom, pìt let po bám“. Tóra ho nabádá, aby tak neèinil. ního. I když v pokoleních Druhého chrámu Terachovì smrti, šel, jak mu pravil Hos- Jako v dalších pøíkazech, upravujících nehrály podstatnou roli tøi základní høíchy, podin, vyšli, jdouce do zemì Kenaán, vztahy mezi pohlavími a v problematice které vedly Izrael do babylonského exilu, a také do zemì Kenaán došli. (12,1–5) manželství, jej nabádá, aby v rámci svých modloslužba, prolévání krve a incest, k po- Zámìr vyjít za velikým cílem je jedna možností nepouštìl ze zøetele smysl a cíl slednímu exilu vedla city národa ovládající vìc, dosáhnout jej je vìc druhá. Jak v ži- své cesty, ale bere pøitom v potaz, jaký sin´at chinam, bezdùvodná zášt’, popøení votì jednotlivce, tak v životì národù se to skuteènì je. Vida býka svého bratra nebo základního etického pøedpokladu. v nejlepším pøípadì neobejde bez zdržení. jeho jehnì zabìhnuté, nepøihlížej neèinnì Tento exil nese název Edomu, èi Edoma, Vždycky se na pùl cesty najdou pøekážky, a nedìlej se, žes je nevidìl, svému bratru je dvojèete praotce Jákoba, jenž toto pøízvis- které obvykle nevedou jinam než k pøesu- pøiveï nazpìt! Tak uèiníš i s každou ztra- ko dostal, protože hladový pohrdl prvoro- nu z jednoho duchovního rozmìru do ji- cenou vìcí svého bratra, která se mu ztra- zenstvím. Ale s tím souvisí i to, že vzal své ného, jenž se od pùvodního liší jen zby- tila, a tys ji nalezl, nemùžeš dìlat, žes je ne- ženy, své syny, své dcery, svùj dobytek teènì vynaloženou námahou. Nebýt lidí vidìl! Ne abys vidìl osla svého bratra a všechen svùj majetek, kterého nabyl jako Abraham, kteøí zachovávají vìrnost nebo jeho býka padnout na cestì a dìlal v zemi Kenaán, a odešel pøed tváøí svého pùvodnímu rozhodnutí, bychom dodnes se, že to nevidíš, musíš ho zvednout s ním! bratra Jaakova do jiné zemì. Slùvko „jiné“ mìnili „Ur Kasdim“ za „Charan“, aniž by Nevšímavost k druhému je sama o sobì však v originálním textu není, protože ode- se èlovìk vùbec pohnul z místa. Terach je poèátkem vìdomého pohrdání druhým šel prostì „do zemì“, na èistì materiální proto v hebrejštinì synonymem blázna, a nenávisti k nìmu, ponìvadž ohledupl- úroveò bytí, jež vyhovovala jeho naturelu: jehož bláznovství jej odvádí od úspìšné- nost, spravedlivost, èlovìka odvádí od spl- Esav se usadil v pohoøí Seír, Esav to je ho dovršení cesty. nìní jeho egoistických pøání. Podobnì má Edom. (1M 36,6–7) Pro Izrael, o nìmž Bùh Na první pohled se mùže zdát, že sou- èlovìk myslit na možné dùsledky své èin- øekl „mùj prvorozený syn je Jisrael“. Pro vislost s oddíly Ki tece a Ki tavo je násilná. nosti i v budoucnosti: Postavíš-li nový Jisrael je však život v edomském exilu za První paraša pøece zaèíná tím, jak se má ži- dùm, udìlej na jeho støeše zábradlí a neza- trest, ponìvadž je prvorozený ze své pod- dovský voják zachovat ve válce, nalezne-li tížíš tak svùj dùm krví, kdyby z ní spadl, staty. Edom je pro nìj jakoukoli jinou zemí mezi zajatci ženu, po které zatouží, a po- kdo z ní má spadnout! Tak bychom mohli než svatá zemì. Pojem galut, exil, však kraèuje pøíkazy, jak se má židovský èlovìk procházet oddílem Ki tece dál a citovat v sobì skrývá pozitivní obsah, protože èlo- chovat vùèi druhým. Ale jako v pøípadì ví- další pøíkazy, jejichž smyslem je, že pøed- vìka nutí odhalit (le-galot) svou vinu, tím tìze, jenž se vùèi zajaté ženì mùže chovat pokladem pro úspìšné dovršení cesty za i smysl trestu a skuteèný obsah svatosti. bez ohledu na její postavení a city, dostává vyššími duchovními a spoleèenskými cíli EFRAIM K. SIDON, se èlovìk v bìžném životì do situací, kdy je zachování derech erec, „cesty zemì“, vrchní zemský rabín VÌSTNÍK 9/2016 5

KI TAVO (5M 26,1–29,8) Hledání štìstí Štìstí, øekl Aristoteles, je nejvyšší dobro, BOHOSLUŽBY o které všichni lidé usilují. V hebrejštinì v pražských synagogách – záøí 2016 mu je nejblíže výraz ašrej, což je první av – elul slovo Žalmù. Modlitbu nazývanou Ašrej pronášíme sice tøikrát dennì, ale ústøední Staronová synagoga hodnotou hebrejské Bible tento pojem 2. 9. pátek veèerní bohoslužba 19.26 hodin není. Asi desetkrát èastìji se v ní objevuje 3. 9. sobota ŠABAT ROŠ CHODEŠ výraz simcha, radost, jež je jedním ze zá- REE 5M 11,26–16,17 kladních témat Páté knihy Mojžíšovy. mf: 4M 28,9–15; hf: Iz 66,124 Koøen s-m-ch se v každé z pøedchozích mincha perek 5 19.10 hodin ètyø knih objevuje jen jednou, ale v páté konec šabatu 20.32 hodin celkem dvanáctkrát. Spoèívá v jádru moj- žíšské vize života v zemi izraelské jako 4. 9. nedìle 2. den Roš chodeš elul zemì, v níž sloužíme Hospodinu s rado- 9. 9. pátek veèerní bohoslužba 19.11 hodin stí. Radost hraje též hlavní roli v oddílu 10. 9. sobota ŠOFTIM 5M 16,18–21,19 pro tento týden. Týká se pøinášení prv- hf: Iz 51,12–52,12 ních plodù do jeruzalémského Chrámu. mincha perek 6 18.45 hodin Tóra praví: „A raduj se ze všeho dobrodi- konec šabatu 20.16 hodin ní, které Hospodin, tvùj Bùh, poskytl tobì 16. 9. pátek veèerní bohoslužba 18.55 hodin a tvému domu...“ (5M 26,11) 17. 9. sobota KI TECE 5M 21,10–25,19 Druhý okruh, v nìmž se objevují zmín- hf: Iz 54,1–10 ky o radosti, je pøekvapivý – jedná se mincha perek 1–2 18.30 hodin o kletby. V Tóøe jsou dvì místa s kletbami, konec šabatu 20.00 hodin první je ve Tøetí knize (odd. 26), druhá 23. 9. pátek veèerní bohoslužba 18.40 hodin v Páté knize (28). Kletby ve Tøetí knize 24. 9. sobota ŠABAT SLICHOT konèí nadìjí, v Páté naprostým zoufal- KITAVO5M 26,1–29,8 stvím. Zatímco ve Tøetí knize byli lidé pro- hf: Iz 60,1–22 kleti, protože nedodržovali pøíkazy Tóry, mincha perek 3–4 18.15 hodin v Páté je vyvolalo to, žes „Hospodinu, své- konec šabatu 19.44 hodin mu Bohu, zahrnut vším nesloužil s radostí 30. 9. pátek veèerní bohoslužba 18.24 hodin a dobrovolnì“. (5M 28,47) Žít bez radosti 1. 10. sobota NICAVIM 5M 29,9–30,20 urèitì není ten nejlepší zpùsob, ale není to hf: Iz 61,10–63,9 høích, natož takový, aby vyvolal litanii kle- mincha perek 5–6 18.00 hodin teb. Proè tedy v judaismu platí více radost konec šabatu 19.28 hodin než štìstí? Na poèátku prvního žalmu ète- 2. 10. nedìle PØEDVEÈER ROŠ HAŠANA 5777 18.20 hodin me: „Št’astný je muž, který nekráèí po stez- V sobotu a o svátcích šachrit (ranní modlitba) od 9 hodin. kách proradných...“ Št’astný èlovìk je ta- Každý všední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin. kový, který žije v souladu s Tórou, je pevnì zakoøenìný jako strom, vítr s ním Vysoká synagoga nesmýká sem a tam. Takový život nese Ve všední dny šachrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin, ovoce, pøežívá všechny útrapy. Štìstí je mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin. stavem mysli takového jednotlivce. Sim- cha, radost, se v Tóøe nikdy netýká jednot- Jeruzalémská synagoga livcù, ale vždy nìèeho, co sdílíme. Novo- Bohoslužby se konají každou sobotu od 8.50 hodin. manžel neslouží rok ve vojsku, nebot’dle Páteèní veèerní bohoslužby zde budou 2. 9. v 19.26 a 16. 9. v 18.55 hodin. Tóry mùže zùstat doma, aby „se tìšil se že- 2. 10. v pøedveèer Roš hašana 5777 v 18.00. nou, kterou si vzal“. (5M 24,5) Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslužby nekonají. Štìstí je celkový pøístup k životu, zatímco radost je záležitost okamžiku. O štìstí usilu- Bejt Simcha jeme, radost k nám pøichází jako vztah Maiselova 4, Praha 1 k ostatním èi k Bohu. Je to spoleèenský cit, Kabalat šabat každý pátek od 18.00 hodin. vykoupení ze samoty. Židé ve svých dìji- nách zakusili spoustu utrpení a odmítání, ale nikdy neztráceli náboženskou odvahu k ra- dosti. A národ, který se dokáže takto rado- vat, nemùže být nikdy poražen. (Z komentáøù rabína Jonathana Sackse vybrala a pøeložila am.) 6 VÌSTNÍK 9/2016

bydlím v Praze, tak jakmile to je trošièku VŠE DOBRÉ UVÍTÁM možné, jedu do Brna a jdu na ten náš høbi- Rozhovor s dramatikem a režisérem Arnoštem Goldflamem tov, alespoò párkrát do roka, a zpovídám se tam tìm pøedkùm a tatovi a mamince Dramatik, spisovatel, režisér, herec a pe- ce. Ten hrob se zkrátka postupnì nìjak a prosím je o dohled nad svými blízkými. dagog ARNOŠT GOLDFLAM (nar. 22. 9. zaplnil. A náš tata, jen proto, aby do to- A jdu také na hrob druhé babièky, tedy ma- 1946 v Brnì) zaèal studovat medicínu, po hohle rodinného hrobu mohl být uložen, minèiny maminky, a všechno tam zopaku- dvou semestrech ze studií odešel. Praco- nebot’nový zakládat nechtìl, se nechal ju. A vždycky když z toho høbitova odchá- val postupnì jako slévaè, jádraø a rozpo- spálit. A já jsem ho tam dle pøání uložil. zím, mám pocit, jako bych se zbavil tíhy ètáø. Poté vystudoval JAMU a dále pùso- života a tam, u hrobu, naèerpal novou sílu. bil v brnìnských divadlech Veèerní Brno Vy máte nìjaké podobné pøání? a Divadlo X, od studentského vìku taktéž No, já už bych se tam skuteènì nevešel. V žalmu se píše: „Dnù našich rokù je vystupoval v Divadle na provázku. V le- Doma jsem pøed pár lety vznesl dotaz 70 let, a když jsme pøi síle 80 let, a je- tech 1978–1993 pùsobil v HaDivadle. Na na synka, jestli kdybych se nechal po- jich výsledkem je marnost a nic, ne- èeských a moravských jevištích uvedl na chovat na našem høbitovì, by za mnou bot’rychle zmizíme...“ Co vy na to? 80 inscenací, vlastních i dramatizace tex- do Brna jezdil. A on odpovìdìl: „V žád- Myslím jednak, že to je pravda. Zadruhé tù, mj. z díla F. Kafky, F. Werfela, J. Rot- ným pøípadì.“ On je i dnes, v tìch svých bych øekl toto: asi pøed rokem se mì ze- ha, B. Nìmcové, K. Poláèka, K. Èapka, B. šestnácti letech, pomìrnì rezolutní. A já ptal jeden kamarád: „Kdybych ti dal po- Malamuda, O. Pavla, R. L. Stevensona èi jsem øíkal: „No, a kam mì uložíš?“ „No depsat papír, že se ve zdraví duševním J. Verna a I. Wernische. Je autorem her i fyzickém dožiješ 85 let, podepsal bys Písek, Sladký Theresienstadt, Biletáøka, to?“ A já, protože mám ještì malé dìti, Dámská šatna, Vratká prkna a mnoha jsem øekl: „Okamžitì.“ dalších. Øada jeho dramat byla pøeložena Moje maminka zemøela v osmaètyøice- a uvedena v zahranièí. Jeho povídky vy- ti na rakovinu, asi též vinou váleèných dané v souborech Poøád o jednom a jiné útrap. A mnì nebylo ještì sedmnáct, když /povídky/, Osudy a jejich pán (a jiné po- jsem ji ztratil, velmi brzy. Dlouhá léta vídky), Tata a jeho syn vyšly v nakl. Sefer, jsem to tìžce nesl, svým zpùsobem do- v brnìnském nakladatelství Vìtrné mlýny dnes. Tak jsem si myslel, že taky umøu na vychází souborné vydání jeho her. Nìko- rakovinu a taky brzo. Že to je dìdièné. lik let pùsobil na DAMU a JAMU, kde Pak se vývojem èasu zmìnil mùj život, získal profesuru pro obor dramatická podruhé jsem se oženil, narodily se nám umìní a vyuèoval režii. A. G. se v záøí do- dìti, a jak je vidìt, dožil jsem se sedmde- žívá 70 let a pøi této pøíležitosti poskytl sáti. Ale od té doby, od tìch 48 let, život, mìsíèníku Roš chodeš v poøadí už tøetí který jsem dostal navíc, beru jako bonus. rozhovor (pøedchozí viz v Rch 9/1996 Tatínek byl sice dlouhovìký, dožil se sko- a 8/2011). ro 98 let, ale já su fyzicky spíš po mamin- ce. Jsem rád, že ještì žiju, že mám hodné Když jste pøed dvaceti lety poskytl dìti a hodnou ženu a mùžu stále pracovat, Rch první rozhovor, øekl jste v nìm Arnošt Goldflam. Foto S. Issa. a doufám, že vydržím v pøijatelné kondi- mj.: „Nedávno jsem kráèel podél zdí ci, než dìti vyrostou, což je právì tìch 85, tohoto (brnìnského židovského) høbi- tady, na zahradu, pod jabloò.“ Takže které mi nabízel kamarád, mùj vrstevník. tova v dosti špatném rozpoložení. A øí- není vylouèeno, že se také nechám spá- kal jsem si: No, co mnì vlastnì kdo lit a skonèím zakopaný doma pod jablo- Mojžíš se dožil 120 let, na takový vìk mùže.“ Máte poøád – po dalších dva- ní. Když jsem byl malej, hodnì jsme byste si také troufl? ceti letech – stejný pocit? s tatou na høbitov za jeho rodièi chodili, Kdybych byl alespoò trochu zdráv, fyzic- Myslím, že ano. Ten náš židovský høbi- i když babièka, jak jsem už øekl, je tam ky i duševnì, v principu bych se tomu ne- tov, kde je pochovaná maminka a mùj jen napsaná. A tata vždycky øíkal: „Tak bránil. Ale vzhledem k tomu, že ta léta tata, na mì má stále dobrý vliv. Když co? Pozdrav babièku a dìdìèka!“ nad svých osmaètyøicet považuju za dar, jsem byl malý, chodili jsme na ten høbi- Vždycky øíkal dìdìèek. A já øíkal: už si nedìlám velké plány do budoucna. tov s našima, protože tam jsou hlavnì ta- „Vždyt’mì neslyší.“ A on: „Však oni tì Mám to jako v té knížce pro dìti tovi pøíbuzní – èásteènì ovšem jen na- slyší!“ Tak jsem vždycky musel øíct: o Enšpíglovi. Tam je jeden pøíbìh, jak šel psaní, protože asi tøináct jich zahynulo „Dobrý den, babièko“, „Dobrý den, dì- Enšpígl s pøáteli kopcovitou krajinou. v koncentráku, vèetnì babièky. Ale je deèku“, a pak mì tata vyslýchal, pøed A když šli do kopce, tak všichni naøíkali tam pohøbený dìdeèek, který zemøel pøed nimi, jakoby pøed soudem pøedkù. A øí- a nadávali, a Enšpígl si pískal. A když šli válkou. A v tom rodinném hrobì je po- kal: „Tak co! Øekni, žes dostal ètverku! z kopce, tak si všichni pískali, a on jediný chováno ještì hodnì dalších pøíbuzných, Jak to bylo?“ A já musel prarodièùm nadával. Ptali se ho proè, a on odpovìdìl: i žena jednoho z otcových bratrù, o které a všem v tom hrobì vyprávìt, jak si vedu „Protože vím, že mì èeká krušný vý- se øíkalo, že se o manžela moc nestarala, ve škole, jak se chovám doma, tata kladl stup.“ U mì je to dáno povahou, asi i tím a kvùli jejímu pochování v naší hrobce doplòující otázky, a tak to vždycky bylo. židovstvím, že si nedìlám velké iluze. Ba došlo v rodinì dokonce k jakési rozmíš- Nakonec jsem si na to zvykl. I když teï dokonce, když se mnì nìco zvlášt’daøí, VÌSTNÍK 9/2016 7 když mám nìjaké štìstí, øíkám si: „Ajeje, kdy žádným optimistou nebyl, a ani teï ský, kolegiální a ne direktivní, že se mù- to jsem teï mìl štìstí, tak teï zákonitì nejsu. Já jsem spíš docela veselý pesi- žeme bavit o všem, a jestli si ten student pøijde katastrofa.“ mista. z toho nìco odnese, to už je na nìm.

Ve svých padesáti jste tvrdil, že se Ètete své oblíbené autory jinak, než Pohybujete se i mezi evropskými di- mentálnì cítíte nezrale, tak na 25. Jak jste je èetl pøed dvaceti èi tøiceti lety? vadelníky, napøíklad pøi festivalech, to vypadá teï? To je tìžká otázka. Èím víc toho èlovìk znáte vìci svých kolegù dramatikù Nezmìnilo se to. Akorát bych øekl, že o tìch autorech ví, tím více se snad doká- a režisérù? A pokud ano, jaké hry vás tìch 25 je hotový èlovìk, takže bych šel že pøiblížit jejich vnímání. Když jsem za- nejvíce zaujaly? s vìkem ještì níž. Nìkdy se nechám pøe- èínal èíst Poláèka, jeho kratší vìci, pøipa- Léta jsem jezdil na Festival nových her mluvit a ètu dìtem ve škole, a pøišla taky dalo mi to vtipné a charakteristické. Ale z Evropy do Nìmecka, nejprve do Bon- øeè na to, kolik si dìti myslí, že mi je. když jsem si pak pøeèetl jeho tetralogii nu, pak do Wiesbadenu. Z každé zemì Nejnižší vìk mi hádaly právì 25 a nej- Okresní mìsto, což je podle mì jeden tam zvali jednoho patrona, já jsem byl vyšší 123. Takovéhle mám rozpìtí. Ale z nejvìtších èeských románù 20. století patron za Èeskou republiku, což zaèalo mentálnì se stále ještì cítím nezralý. vùbec a dodnes nedocenìný, ve kterém tím, že tam hráli mou hru Sladký There- èlovìk objeví i ty bolestnìjší momenty, sienstadt. Bylo to bienále, za Slovensko Èasto v rozhovorech uvádíte, že jeden vidìl jsem ho jinak. Nebo u Rotha – nej- jezdíval Martin Porubjak, se kterým z dùvodù, proè máte rád židovské au- prve jsem èetl jeho prózy a pak jsem si jsem se hodnì spøátelil. Vidìl jsem tam tory, jako jsou Kafka, Joseph Roth pøeèetl knížku Židé na cestì (Juden auf vždycky tøeba dvacet inscenací nových nebo Poláèek, je ten, že je vám blízký Wanderschaft), takže jsem ho vidìl hlou- evropských her. Z Nìmecka tam býval jejich pocit èlovìka bez pevných ko- bìji a zas jinýma oèima. A samozøejmì, Tankred Dorst nebo Mark Ravenhill øenù. Trvá u vás tento pocit, nebo si že jak èlovìk stárne a nabývá vlastních z Anglie nebo Per Olov Enqvist ze se- myslíte, že už jste své koøeny našel? zkušeností, vidí v tìch textech jiné vìci verských zemí, z Lucemburska bratøi Nedávno jsem èetl, že Joseph Roth byd- a souvislosti. Helmingerovi, všechno výborní diva- lel jenom v hotelích, nemìl vlastní byt, delníci z celkem jednaètyøiceti evrop- žil vlastnì na kufrech. Já jsem si tuhle Èasto se stává, že starší generace mají ských zemí. Døíve jsem také v Nìmecku pomyslel a øekl jsem doma, že bych pocit, že mladí lidé jsou úplnì jiní, nebo Rakousku režíroval, ale když se mi taky nejradši bydlel v hotelu. To by se než bývali oni. Máte také tento pocit? na starší kolena narodily dìti, øekl jsem mi líbilo. Já jsem sice prožil øadu let Pøedevším nemám rád generalizace. si, že si je musím užít – nevìdìl jsem v Brnì, teï žiju v Praze, v domku, mám Když nìkdo øekne – Jak se díváte na èes- pøece, jak dlouho vydržím. A tak jsem v nìm pracovnièku a je mi v nìm docela ký národ? Na Židy obecnì nebo na mlá- asi deset let radìji nikde nehostoval, ani dobøe. Ale že bych se nìkde cítil moc dež –, na to neumím odpovìdìt. Dnešní po republice, a držel se doma, v Praze. doma, to nemohu øíct. Spíš se vážu na mladí jsou na vnímání svìta smìøováni A navíc ten festival pøed pár lety skon- urèité lidi nebo na momenty v životì, jinými prostøedky, èlovìk by øekl, že by èil, rok pøedtím, kdy zemøel Martin Po- ale nìjaký velký koøeny nemám. Nebo taky mìli vidìt svìt i jinak než napø. pøes rubjak. necítím, že bych je mìl. sociální sítì. Ale od svých dìtí vím, že školy se celkem snaží, aby dìti èetly, že Byl vám tam nìkdo blízký poetikou? Dnešní doba je pomìrnì složitá. Vy se nìkdy chodí celé tøídy do knihovny a že Tøeba zajímavá holandská autorka Ju- do jisté míry pohybujete mezi uvede- nìkteøí snad i skuteènì ètou. Ovšem když dith Herzbergová. A hodnì mì zaujala nými autory, kteøí prožili své, a umìli si pak zase já ètu, jak vypadala výuka na polská dramatièka Ma³gorzata Sikor- o tom psát. Pomáhá vám znalost je- gymnáziu, kam chodil Max Brod a ti ska-Miszczuková, která napsala hru Pri- jich textù v pochopení dnešního svì- ostatní a jaké oni øešili problémy už mátor (nebo Starosta se to pøekládá) a je ta? A vidíte budoucnost optimisticky, v pøedmaturitním vìku, v tìch sedmnác- to o masakru Židù v Jedwabném, které- nebo spíše s úzkostí? ti, jací to byli vzdìlaní mladí mužové, tak ho se dopustili sami Poláci. A øíkala mi, Pomáhá mi to v tom, že cítím podobný to dnes, myslím, není. že se to v Polsku nehrálo, konala se tam životní pocit, ze kterého èasto vycházejí jen ètení, uvést si to netroufli. Napsala nebo z nìj posuzují svìt kolem sebe. At’ Když jste uèil, v Brnì na JAMU a v Pra- i nìkolik rozhlasových her, jedna se už s takovým nadhledem a humorem ze na DAMU a na Literární akademii jmenuje nìjak jako Kufr pana Pantoflíè- jako Karel Poláèek, než ho to dostalo, Josefa Škvoreckého, jaké jste mìl se stu- ka, a je to o jednom muži, kterého když nebo s takovým pocitem jako v Rothovì denty zkušenosti? je nemocný, vyžene manželka, aby se knize Job. To mi pomáhá, protože kdy- Já jsem vyvinul vlastní pedagogickou trochu prošel. A on jde do židovského by se èlovìk cítil se svým životním po- teorii, kterou nazývám teorií houby: za muzea a tam objeví kufr svého otce, kte- citem úplnì sám, kdyby necítil podobné ta léta jsem nasákl urèitou zkušeností rý zahynul v koncentraèním táboøe. vnímání svìta at’už u živých èi zemøe- jako ta mycí houba, a když mì nìkdo A ten kuføík s ním rozmlouvá. Hrál jsem lých, bylo by to hodnì zlé, dokonce by maèká právì jako tu houbu, tak ze mì u nás v rozhlase roli toho kufru, toho to bylo – jako to dopadlo s Arthurem nìco dostane. A když se nezajímá, ne- otce. Když jsem se ji uèil, vždycky mì Koestlerem nebo Primem Levim – pøí- maèká, nedostane nic nebo málo, proto- tak zasáhla, že jsem vùbec nemohl mlu- mo na sebevraždu. že každý má jiné potøeby a zájmy. Já vit, opravdu jsem nevìdìl, jestli to do- Budoucnost vidím opravdu spíše s úz- jsem vždycky zastával názor, že pomìr kážu v rozhlase vùbec doøíct. kostí, ale jak už jsem øekl – já jsem ni- pedagoga ke studentùm má být pøátel- (dokonèení na stranì 23) 8 VÌSTNÍK 9/2016

nežijí, po roce 1945 se Lvov stal ukrajin- „MULTIKULTURNÍ, ALE NÁŠ“ ským mìstem. Kdysi tu bývaly desítky sy- Jak si Lvov (ne)pøipomíná svou židovskou minulost nagog. Dnes zde žijí dva tisíce Židù, kteøí se pøistìhovali z jiných oblastí Ukrajiny. Lvov, Lemberg, Lviv, Lwów, latinsky Le- žilo ve Lvovì 45 000 Židù, pøed rokem Zachovaly se dvì menší synagogy, ale ani opolis, je mìstem s mytickou jazykovou, 1939 dokonce tvoøili 33 procent obyvatel. jedna není v provozu. Pro úèely svátkù etnickou a národnostní minulostí. Podob- V záøí 1939 se Lvov stal souèástí sovìtské používá místní židovská obec provizorní ná místa svádìjí k nejrùznìjším klišé Ukrajiny, v roce 1941 jej dobyli Nìmci. prostor. Mezi nejdùležitìjší synagogy a zjednodušením – nìkteré okamžiky je- Ukrajinci, toužící po nezávislosti, uvítali kdysi patøily renesanèní Zlatá rùže (nej- jich minulosti bývají idealizovány – a zá- nìmeckou okupaci, Nìmci této touhy vyu- starší synagoga na Ukrajinì, nazvaná pod- roveò i k odlehèeným, satirickým zpraco- žívali a štvali je proti Židùm. Poèátkem 20. le jednoho z døívìjších názvù, Rejza za- váním. Vzpomeòme na cestopis Karla století tu žilo na 150 000 Židù, vèetnì hav), pozdìjší Velká mìstská synagoga Emila Franzose z poèátku 20. století, na popisy hranice mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem Josepha Rotha, na nedávné pa- rodie Jurije Andruchovyèe èi na díla ame- rického spisovatele s ukrajinsko-židovský- mi koøeny Jonathana Safrana Foera – všechna zpracovávají téma zaostalosti i ná- boženské a národnostní nesnášenlivosti, ze- smìšòují nostalgickou idyliènost, s níž bývá popisováno soužití rùzných skupin. Na èervencové pøednášce o polsko- ukrajinských vztazích ve Lvovì v mezivá- leèném období, pøednesené v rámci cyklu Židovských dnù na lvovské radnici (letoš- ního, druhého roèníku se zúèastnil napøí- klad známý, kontroverzní historik polské- ho pùvodu Jan Gross), charakterizovala literární historièka z Jagellonské univerzi- ty v Krakovì Katarzyna Kotyñská svou polštinou s ukrajinským pøízvukem ambi- Zbytky zdí synagogy Zlaté rùže s místem pro budoucí památník Prostor synagog. valentní vztah obou etnik k mìstu a sobì navzájem výstižnou zkratkou: „Multikul- mnoha uprchlíkù ze západního Polska. a Bejt hamidraš v centru mìsta, nedaleko turní, ale naše.“ Multikulturnost je snadno Nacisté založili v roce 1942 ghetto, zaèaly gotického a renesanèního Rynku, jehož pøijatelnou ideou, když jí nemusí pomìøo- deportace do nedalekých vyhlazovacích støed byl v roce 1835 zastavìn monumen- vat vlastní historii národnostnì vypjatí táborù. V èervenci 1944 Lvov osvobodila tální radnicí, symbolem rakousko-uherské diskutéøi. Pohledy do minulosti se pøitom ruská armáda. Po šoa zde žilo 2500 obyva- správy. (Dnes v blízkosti radnice prodáva- zabarvují dnešními hledisky: pøání idylic- tel židovského pùvodu, jí muži v ukrajinských kého soužití se zpìtnì prezentuje jako rea- z nichž mnozí pøijali pol- národních krojích rohož- lita. Snadnìjší než reflexe let meziváleè- ské obèanství a vystìho- ky na nohy s Putinovým ných jsou dnes podle Kotyñské návraty do vali se. Ve Lvovì tak portrétem.) Všechny tøi zaèátkù 20. století, kdy mìsto patøilo do prakticky žádní Židé ne- zmínìné synagogy znièi- rakousko-uherské Halièe; Habsburkové tu zùstali. (Informace dle li nacisté, zbyly pouze vládli od roku 1772 do první svìtové vál- Yivo Institute.) èásti zdí Zlaté rùže. ky a z dnešního pohledu se tehdejší souži- Lvovská spoleènost Šo- tí mezi Poláky, Ukrajinci a Židy zdá idy- DNES lema Alejchema zde liètìjší než hrùzy, které následovaly Souèasná tváø pìkného, umístila pamìtní desku bìhem první a druhé svìtové války. (Pro architektonicky støedoev- se struènou historií budo- srovnání zvažme nostalgické vzpomínání ropského mìsta, se støe- vy. Klasik jidiš literatury na tradièní soužití Èechù, Nìmcù a Židù dovìkým centrem, „pol- žil ve Lvovì v roce 1906, v našich oblastech.) skou“ moderní zástavbou jeho zdejší pøítomnost na okrajích starého cent- pøipomíná pamìtní deska ŽIDÉ VE LVOVÌ ra i pøíznaènými panelá- Lvovští prodavaèi suvenýrù vracejí úder... na domì, kde pobýval. V roce 1900 pøevládala ve Lvovì polština. kovými okraji – ale pøi- Roku 1992 byl postaven Ze stopadesátitisícové populace mluvila tom výraznì ukrajinsky nacionalistického památník obìtem lvovského ghetta v se- vìtšina polsky, kolem dvaceti tisíc nìmec- (což ruská anexe Krymu a válka na vý- verní èásti mìsta. Váleènou destrukci pøe- ky a stejný poèet obyvatel jidiš a ukrajin- chodì zemì ještì umocnila) –, obsahuje žil bývalý Židovský špitál v maurském sky. Židé od støedovìku podstatným zpù- jen pramálo odkazù na dìjiny místního ži- stylu z konce 19. století, který dnes slouží sobem spoluutváøeli mìsto. V roce 1900 dovského obyvatelstva. Jejich potomci tu jako porodnice. VÌSTNÍK 9/2016 9

CENTRUM PRO STUDIUM DÌJIN MÌST Na tom, že se židovské dìjiny Lvova dnes pøipomínají, má velkou zásluhu i kulturní a akademické Centrum pro stu- dium dìjin mìst východní støední Evropy (Centre for Urban History of East Central Europe), jež znaènou mírou pøispívá k prùzkumu lvovské historie. Centrum poøádá pøednášky na radnici, zmínìné výše, a také letní školu židovských studií pro studenty a mladé vìdce. V rámci loò- ského programu studenti pøipravili pro areál bývalého židovského špitálu instala- ci, upomínající na starý židovský høbitov, jenž zde býval. Jedním z ústøedních témat centra je „židovský Lvov“, dále napøíklad Bývalý židovský špitál – dnes porodnice. „køižovatky impéria“, „lvovské ulice“ nebo „socialistické mìsto“. nedaleké Velké mìstské synagogy. Cent- KÁVOVÝ DÙL Centrum se také podílí na zøízení památ- rum na svých webových stránkách (www. Lvov se dnes stává turistickým cílem: níku s názvem Prostor synagog na místì tøí lvivcenter.org) zpøístupòuje i virtuální pra- agentury ho inzerují i jako „Prahu devade- bývalých synagog. Jeho první èást bude men, Lviv Interactive, využívající mapo- sátých let“, okouzlující, a pøitom levné, do- slavnostnì otevøena nyní v záøí tam, kde vání a digitální technologie, v souèasné sud nepøíliš turistické mìsto. Jeho centrum stávaly Zlatá rùže a Bejt hamidraš. Stav akademické historiografii i dalších obo- nabízí dostatek restaurací a kaváren, pøívì- v èervenci tohoto roku potvrzoval, že navr- rech tolik oblíbené. tivìjších, než je jejich pražská èi krakovská hovaný projekt se pokouší o minimální in- Iryna Matsevková, zástupkynì øeditele obdoba. Lvované lpí na své tradici kávy tervenci do zbytkù zdí a prázdného prosto- centra, zmínila, že první roèník letní školy a kaváren, dokládajících v jejich oèích støe- ru, který je dnes na místì. Poèítá se pøitom židovských studií otvírali s obavami, zda doevropský status mìsta. O poèáteèním i s (nepøíliš realistickou) možností synago- bude o téma zájem. Obavy se nenaplnily, stadiu turismu pøitom svìdèí kuriozity jako gu opìt postavit. Stávající projekt hodlá studentù z Ukrajiny, Polska a Bìloruska se „Dùm legend“, což je restaurace vyzdobe- zachovat prostor Zlaté rùže jako zboøeništì hlásí dost. Cestovatele ze støední Evropy, ná s udivující bizarností v tìsném soused- se zakonzervovanými archeologickými zvyklého na vesmìs pìknì opravené židov- ství bývalé synagogy Zlatá rùže, èi kavárna prvky a plošinou, z níž bude možno nahlí- ské památky, však pøece jen souèasný tristní s „dolem na kávu“ ve sklepení, lákající tu- žet zbytky zdí. Na prostranství na místì stav synagog pøekvapí. Lvov je na tom pøi- risty na prohlídku podzemí, v nìmž se se zboøeného Bejt hamidraš bude zaseta trá- tom lépe než jiná místa na Ukrajinì. V ne- zapùjèenými pøilbami a kahany „dobývá“ va, tak aby zvýrazòovala kontury pùvodní dalekém mìsteèku Žovkva na sever od káva. Uskuteèòují se tu svérázné sny stavby. Bude tu instalováno jednadvacet Lvova prý žije jediný židovský obyvatel. a pøedstavy podnikatelù, jež jsou v turistiè- tìji zavedených mìstech nivelizovány v prùmìrný, nudný støed. Na druhou stranu tìmto výstøedním podnikùm ponìkud chy- bí míra. Nìkteré pøedstavy o tom, jak se za- líbit hostùm (a jak se chovat k menšinám, cizincùm a kupøíkladu i handicapovaným), jsou pøinejmenším nevkusné, ne-li pøímo urážlivé. V samém sousedství bývalé Zlaté rùže je nová restaurace, která chce progra- movì pøipomínat židovskou minulost mìs- ta, èiní tak ovšem zpùsobem, jejž zahraniè- ní návštìvníci považují za urážlivý: personál pøed vstupem vybízí potenciální hosty, aby smlouvali o ceny, a pokouší se o jakýsi „židovský“ pøízvuk a gestikulaci. Obecnì je ve Lvovì patrné, jak tìžké je vy- rovnat se s minulostí, a v jak køehkém pro- Lvovský Rynek. støedí se odehrávají pokusy o pøipomínání kamenných desek s citáty ze vzpomínek Lze tu navštívit øadu honosných a dobøe židovské historie. A to dnes samozøejmì a deníkù lvovských rabínù, myslitelù, spi- udržovaných øeckokatolických chrámù, ale platí nejen o Ukrajinì, která je od „evrop- sovatelù i bìžných obèanù z období pøed obrovská renesanèní synagoga je v troskách ského“ Polska oddìlena skuteènou hranicí válkou, bìhem šoa a po roce 1945. Sou- a prùvodkynì ji ani nezahrnuje do dùkladné se vším nepøíjemným, co k ní patøí. èástí Prostoru synagog bude i pøipomínka prohlídky. Text a foto VERONIKA TUCKEROVÁ 10 VÌSTNÍK 9/2016

situace židovských vìdcù, kteøí nemohli UÈENEC, pomýšlet na uplatnìní v tehdejším uni- verzitním prostøedí, ilustruje skuteènost, JENŽ PØEDBÌHL DOBU že se Steinschneider ucházel dokonce o uèitelské místo v halièské Tarnopoli. O životì a díle Moritze Steinschneidera Mizernì placené místo skuteènì získal s ujištìním, že stejnì jako jeho pøedchùd- Pøed dvìma sty lety se v Prostìjovì narodil 1842–1845. Z této doby je zachována jeho ci Šelomo Jehuda Rapoport a Josef Perl, MORITZ STEINSCHNEIDER (1816–1907), korespondence, dnes uložená v Jewish i Steinschneider by jistì dostával o svát- jeden ze spoluzakladatelù hnutí Wissen- Theological Seminary v New Yorku, obsa- cích dárky od zámožnìjších èlenù obce. schaft des Judentums, neboli vìdy o židov- hující mimo jiné i dopisy adresované prá- Poté, co zavrhl místo v Tarnopoli, ství, usilující o moderní vìdecké poznání vì Leopoldu Zunzovi. Steinschneider se ucházel se Steinschneider, nyní již dìjin židovské kultury. Jeho rozsáhlé dílo je v Praze živil soukromými hodinami a jako zasnoubený se svou budoucí ženou Au- i dnes živou souèástí každodennì gustou, v Praze o místo cenzora. používané knihovny studentù støedo- Nakonec navzdory nutnosti zajistit vìkých a ranì novovìkých židovských budoucí rodinu zavrhl i toto øešení kulturních dìjin, ale také arabské lite- a radìji odešel z Prahy do Berlína. ratury, dìjin vìdy a støedovìkých Popis tìchto peripetií není samo- mezináboženských polemik. úèelný. Ilustruje obecnou situaci ži- dovských uèencù, kteøí se v 19. sto- Moritz Steinschneider se narodil letí zabývali dìjinami židovské 30. bøezna 1816 v Prostìjovì, kde kultury. Pro uzavøenost tehdejších prožil prvních šestnáct let života. univerzitních institucí a navzdory Bìhem studií v Prostìjovì a Miku- vysokému renomé, jemuž se èasto lovì se vìnoval nejen hebrejštinì tìšili mezi svými nežidovskými ko- a rabínské literatuøe, ale s bravurou legy, zastávali i ti nejvýznamnìjší zvládl také italštinu a francouzštinu. z nich zcela podøadná a špatnì pla- Již bìhem studií tak projevoval ne- cená místa. Sám Steinschneider tak smírnou šíøi odborných zájmù i zjev- Moritz Steinschneider pøi práci. Foto archiv. napøíklad v Berlínì zajišt’oval pro nou lehkost, s níž dokázal díky jedi- místní obec židovské pøísahy „mo- neèné pamìti obsáhnout a souèasnì hlavní uèitel ve Vzdìlávacím a výchovném re judaico“, aby nakonec získal místo promyslet gigantické množství informací. ústavu pro izraelitské dívky Charlotte Loe- jako pomocník (Hilfsarbeiter) v pruské V roce 1833 se jako sedmnáctiletý pøe- wové. Ani tentokrát nebyl jeho pobyt št’ast- královské knihovnì, jež si podržel až do stìhoval do Prahy, i když ji považoval za ný, a když se roku 1843 Zunzovi v dopise konce života. Teprve ve vìku osmdesáti intelektuálnì nezajímavou. Poznamenej- svìøil s výhledem na odchod z Prahy, Zunz let získal Steinschneider od pruské vlády me, že tento názor sdílel i Steinschneide- mu gratuloval se slovy, že „kdokoli se jako titul profesora a po dalších deseti letech rùv starší pøítel Leopold Zunz, jenž do koèky, svišt’ové a podobná havìt’v Noemo- byl odmìnìn Øádem rudého orla tøetí tøí- Prahy pøišel roku 1835 a mìl zde pùsobit vì arše nenarodil, musí se nutnì dusit, po- dy, bìžnì udìlovaného zasloužilým uèi- jako kazatel Spolku pro vylepšení izraelit- telùm základních škol. ského kultu. Zunz se podle vlastních slov cítil v Praze „otrokem ustrnutí, útlaku, V OXFORDU v jakém místní Židé žili, a povinného dù- Navzdory tomu, že vlastnì nikdy nezís- razu na náboženské pøedsudky“. Zunz kal akademickou pozici, Steinschneider v Praze postrádal „knihy, èasopisy, lidi, nejen intenzivnì publikoval, ale byl po- svobodu“, po padesáti dnech na kazatel- vìøován významnými knihovnami, aby ské místo rezignoval a v létì roku 1836 vypracoval katalogy jejich sbírek heb- prchl zpìt do Berlína. Steinschneider vy- rejských rukopisù a starých tiskù. Když držel v Praze celé tøi roky, aby se následnì roku 1851 poprvé pobýval v Oxfordu, pøestìhoval do Vídnì, kde pokraèoval ve aby se ujal práce na katalogu hebrej- studiích. Když se ukázalo, že po ukonèení ských tiskù, pocházejících pøevážnì ze studia nemùže ve Vídni získat povolení slavné sbírky pražského rabína Davida k pobytu, chtìl se pøestìhovat do Berlína, Oppenheima, Zunz mu se zøejmou dáv- ale protože ani zde pas nezískal vèas, za- kou závisti gratuloval: „Sedíte u prame- stavil se v Lipsku, kde si prohloubil zna- Leopold Zunz na litografii z roku 1864. ne, po nìmž již odedávna žízním.“ losti arabštiny a arabského písemnictví Právì latinský katalog hebrejských u Heinricha Leberechta Fleischera, jedno- kud tam (tj. v Praze) setrvá déle než bìhem tiskù, založený na sbírce Bodleyho kni- ho z nejvýznamnìjších arabistù, s nímž potopy“. Dodejme, že sarkastický Zunz ne- hovny v Oxfordu, patøí k dodnes nepo- Steinschneidera pojil zájem o bibliografii. šetøil kritikou ani v pøípadì Berlína. stradatelným Steinschneiderovým dí- Z Berlína se Steinschneider ještì jednou Steinschneider skuteènì hledal zpùsob, lùm. Bìhem práce na katalogu tu uèenec vrátil do Prahy, kde pak žil v letech jak z Prahy odejít. Nakolik obtížná byla strávil ètyøikrát léto a do výsledné knihy VÌSTNÍK 9/2016 11 pøipojil i informace o hebrejských tis- LEIDENSKÁ SBÍRKA grafických katalozích. Aèkoli je nìkdy cích, jež v Bodleyho sbírce pøítomny Za zcela pøelomový je považován Stein- neprávem vnímán jako pouhý deskrip- nejsou. Catalogus librorum hebraeorum schneiderùv katalog Leidenské rukopis- tivní bibliograf, ve skuteènosti v mnoha in bibliotheca Bodleiana (1852–1860) né sbírky (1858), na nìmž Steinschnei- ohledech toto vymezení pøekroèil. je tak navzdory svému názvu první mo- der pracoval souèasnì s katalogem tiskù Zaprvé, v relativnì rané fázi vìdeckého derní všeobecnou bibliografií hebrej- v Bodleianì. Leidenská sbírka obsaho- zpracování židovských kulturních dìjin ských tiskù od inkunábulí do roku 1731. vala velké množství textù filosofických a pøi absenci institucionalizovaného oboru Název je zavádìjící i v tom, že Stein- a vìdeckých, jež byly v oné dobì èasto zce- se s úspìchem odvážil syntetických prací, schneider ve skuteènosti do svého kata- la neznámé. Popis sbírky tedy vyžadoval, jež o mnoho pøedbìhly svoji dobu. Pøíkla- logu zahrnul i hebrejským písmem tištì- co Steinschneiderovi pøedchùdci nemìli: dem mùže být esej Židovská literatura, na- né knihy v jidiš. hlubokou znalost židovského písemnictví psaný v letech 1845–1847 a publikovaný Jedineènost tohoto veledíla nespoèívá v celé jeho šíøi a do takové hloubky, aby jako souèást Erschovy a Gruberovy Všeo- jen ve skuteènosti, že bylo možné urèit identi- becné encyklopedie vìd a umìní (Allgeme- ani po dalších sto pa- tu textù, existujících ine Encyklopädie der Wissenschaften und desáti letech výzkumu v rùzných verzích Künste), roku 1857 vydaný v angliètinì. je na nìm jen máloco a èasto dochovaných Zadruhé, v rámci svých bibliografických opravovat, takže se na bez jmen svých autorù výzkumù podnikl Steinschneider nìkteré Catalogus dodnes bìž- nebo fragmentárnì. nesmírnì zajímavé tematické sondy, napøí- nì odkazuje. Z hledis- Právì nehalachická klad studii Šachy u Židù, pøíspìvek ke kul- ka dìjin bibliografie literatura a zejména turním a literárním dìjinám. totiž Steinschneider spisy filosofické, vì- Zatøetí, jak vlastnì ilustrují již uvede- pøedbìhl svou dobu decké a polemické né pøíklady, Steinschneider svými ne- tím, že jednotlivá hes- pøedstavovaly vedle bib- spoèetnými pøíspìvky do knih a publi- la psal jako kulturní liografie hlavní Stein- kací, neomezujícími se na židovská historik. Ilustrativní je schneiderùv badatel- témata, jako málokterý badatel 19. sto- srovnání s katalogem ský zájem. Je tøeba letí pøispìl k procesu integrace židovské hebraik, který pro zmínit práci vìnova- tematiky do obecných kulturních dìjin. Britské muzeum vy- nou støedovìké pole- Tak studie o šachu byla kapitolou obec- pracoval Joseph Zed- mické a apologetické ných dìjin šachové hry od Antonia van ner (1867). Zatímco Z dílny pøedchùdcù: Giullia Bartolocciho... literatuøe (Polemische der Lindeho, stejnì jako pojednání o ži- Zednerova hesla ob- und apologetische Li- dovské literatuøe bylo souèástí všeobec- sahují titul, jen nejstruènìjší charakteris- teratur in arabischer Sprache zwischen né encyklopedické práce. tiku textu, místo vydání, tiskaøe a rok, Muslimen, Christen und Juden, 1877) Dodejme, že Steinschneider, jenž zùstal Steinschneider jednotlivé autory podle a epochální studii o klíèové roli støedovì- aktivním až do konce života, nebyl izolova- jejich významu struènìji nebo podrobnìji kých Židù jako pøekladatelù (Hebräische ným kabinetním uèencem. Intenzivnì se za- uvádí biografickými medailony, v rámci Übersetzungen des Mittelalters und die jímal o práci mladých kolegù a snažil se jim hesel pak vìnuje pozornost okolnostem Juden als Dolmetcher, 1893). V této roz- zprostøedkovat své znalosti. Ve svém berlín- tisku – uvádí jména sazeèù, autorù ra- sáhlé monografii Steinschneider nejen ském bytì ve Wallnertheaterstrasse 34 vedl bínských aprobací, èasto bibliograficky podchytil soukromé semináøe, jichž se zúèastòovali i množství dalších cen- židovské støedovìké pøe- studenti jak ortodoxního, tak liberálního ných detailù o osobách klady filosofických, medi- berlínského semináøe. O tehdejší soudobé s danou knihou spoje- cínských, astronomických hebrejské beletrii se Steinschneider vyjad- ných. S jistým zjednodu- a dalších vìdeckých textù øoval èasto posmìšnì a poukazoval na její šením lze øíci, že zatímco z arabštiny a dalších jazy- nedostatky – ovšem nejèastìji tak, že kriti- bibliografové jako Zedner kù do hebrejštiny a dále zované pasáže zpamìti citoval… Literát se u každé knihy dívali (èasto ve spolupráci a vydavatel Reuven Brainin ve svých vzpo- jen na titulní list, Stein- s køest’anskými uèenci) mínkách na Steinschneidera píše: „Pro- schneider chápal celou do latiny, ale navíc uká- støednictvím neživých písmen a ostrozra- knihu jako výsledek úsilí zal, jak obecnì významná kem svého intelektu dokázal Steinschneider konkrétních lidí – autora, byla role støedovìkých popsat živé duše celých epoch dìjin našeho nakladatele, vydavatele, … a Johanna Christofa Wolfa. Židù jako zprostøedkova- lidu a jeho literatury. Mrtvá písmena, ulože- sazeèù a tiskaøe. Mìl telù vzdìlanosti pro køes- ná v hrobkách starých knihoven, v nìm ne- sice své pøedchùdce v Giulliu Barto- t’anskou civilizaci. Podrobnìji se tìmito umrtvila živoucího ducha.“ loccim a Johannu Christofu Wolfovi, Steinschneiderovými odbornými zájmy (Další èetba: Reimund Leicht; Gad Fre- jejichž bibliografie rovnìž obsahují bude zabývat pokraèování tohoto èlánku udenthal (eds.), Studies on Steinschneider. struènou informaci o autorech, avšak z pera Daniela Bouška. Moritz Steinschneider and the Emergence Steinschneider výkladovou rovinu ve Steinschneiderùv pøínos pro studium of the Science of Judaism in Nineteenth- svých katalozích nejen posílil, ale zalo- dìjin židovské literatury a obecnìji Centurs Germany, Brill, Leiden 2012.) žil ji pøímo na podrobném studiu textù vzdìlanosti nespoèívá jen ve výše zmí- PAVEL SLÁDEK samotných. nìných rozsáhlých pøehledech a biblio- (pokraèování pøíštì) 12 VÌSTNÍK 9/2016

druhá – Val Bavona – stoupá podle je- HRANICE HELVETIE III jího pøítoku Bavony. To už jsme dale- Italské Švýcarsko a švýcarští Italové ko i hluboko v jiném svìtì, a do jisté míry i v jiném èase. Všude je plno vo- dopádù a vody vùbec, obèas se ukáže Po Le Valais, kterému bylo vìnováno za nìjakých 150 kilometrù navíc urèi- shluk obydlí, kde snad všechno je druhé pokraèování Helvetie, se na zá- tì stojí. z tmavého kamene, zdi, støechy, èasto vìr tohoto letmého cestování po hra- i dveøe a kdoví, jestli i nábytek v nich nièních oblastech Švýcarska vydáme VALLEMAGGIA není kamenný. Z èeho tady lidé byli do dvou údolí ve dvou kantonech, Ti- Podobnì jako v Le Valais i v Ticinu živi, je nesnadné si pøedstavit, ale že cinu a Graubündenu. jsou to pøedevším údolí horských øek, to nebylo snadné, to ano. Vždyt’i dnes Z Wallisu se do Ti- jsou tu nìkteré oblasti cina dostaneme nejlé- v zimì po øadu mìsí- pe pøes italské území, cù prakticky odøíznu- buï takøíkajíc horem, té od okolního svìta. pøes Brig a potom na Bignasco samo je Domodossolu a odtud malá obec na soutoku zpátky do švýcarského obou øek s historickým Locarna na samém se- kamenným mostem, verním okraji obrov- kostelem a starobylý- ského a nádherného mi domy, obklopená jezera Lago Maggiore, horami, kterým do tøí nebo prùsmykem sva- tisíc metrù mnoho ne- tobernardským pøes schází. A jsou tam také italskou Aostu, mìsto, rozložité a solidní hos- které by si zasloužilo tince, ve kterých jako samostatný text, proto- by se zastavil èas. Když že je mimoøádné i na tu èlovìk zùstane na italské pomìry. Ale ko- nocleh, pøipadá si, jako neckoncù smìøujeme by si sám o sobì èetl do Ticina, území, kte- Starý most pøes øeku Maggia v Bignascu. Foto na této stranì Jiøí Daníèek. v knize o 19. století: ré bylo po staletí ovlá- schodištì vedoucí slo- dané Milánem a souèástí konfederace kudy se dá vstoupit do vnitrozemí a kde žitì k jiným schodištím, obrovské skøínì se stalo až v roce 1803. Mluví i žije se se nacházejí malá mìsteèka, vesnice na chodbách a v pokojích, mohutné po- i samoty vysoko v horách. Vallemag- stele a ještì vìtší peøiny, zelené okenice gia, jak název prozrazuje, je necelých a masivní dveøe a do toho všeho ne- šedesát kilometrù dlouhé údolí øeky smìle a trochu komicky zavedený vo- Maggia, která pramení v nadmoøské dovod a koupelna, vložená pøímo do výšce 2800 metrù a nedaleko Locarna místnosti jako malé akvárium. ústí do Lago Maggiore ve výši pouhých 193 metrù nad moøem. Mimochodem MOGNO A BOTTA je to nejnižší místo celého Švýcarska. Vysoko nad Bignascem se nachází Tomu už se dá øíkat spád. horská obec Fusio, což je tímto smì- Málokde se poèasí, krajina, vegeta- rem asi poslední místo, kde se lidé ce- ce i podoba lidských obydlí mìní tak loroènì udrželi. Nedaleko od nìj, rychle jako pøi cestì proti proudu této v Mognu, stával kostelík ze 16. stole- øeky. V Locarnu kvetou subtropické tí, který v roce 1986 smetla lavina. bugenvileje, rostou palmy a na strá- Brzy nato se ustavil výbor, který sbí- ních nad øekou se objevují vinice. Po ral prostøedky na rekonstrukci znièené nìjakých 15 kilometrech se údolí za- stavby. Jeho èlenové projevili mimo- èíná zužovat, vinice a zahrady vystøí- øádný pøehled i porozumìní pro vìc, dají louky a políèka; to už je v dohle- když celý projekt svìøili rodákovi z Ti-

San Giovanni v Mognu, pohled do prosklené støechy. du mìsteèko Maggia, známé svým cina Bottovi. Architekt Mario Botta kostelem z 16. století a také tím, že postavil øadu známých staveb po celém tam pøevážnì italsky, a tak o Itálii úplnì slouží jako zimovištì svìtoznámého svìtì, patøí k nim napøíklad Muzea nepøijdeme. Cesta do Locarna rozsáh- cirkusu Giroldón Foletti. moderního umìní v San Franciscu lým údolím øeky Aosty a potom okolo V Bignascu se Vallemaggia dìlí do a v Tokiu, knihovna v Düsseldorfu èi jezer je o dost delší, ale tak krásná, že dvou vìtví. Jedna sleduje tok Maggie, budova banky BIS v Basileji. Pozoru- VÌSTNÍK 9/2016 13 hodné jsou jeho sakrální stavby – mezi lo Svatého Moøice a jezera Silsersee ných soch, kreseb i obrazù vyrùstal jinými katedrála ve francouzském Évry pøes Malolu a prùsmykem Malojapas. a sem se celý život vracel. èi synagoga Cymbalista a Centrum ži- Pojedeme-li tudy, ovìøíme si, že Grau- V muzeu Ciasa Granda (jak zní v míst- dovského dìdictví v kampusu Tela- bünden je nejen nejvìtší, ale souèasnì ním dialektu italské Casa Grande) ve vivské univerzity. Je jedním z mála i nejménì zalidnìný kanton celé konfe- Stampì je vystavena øada dìl Alberta, souèasných tvùrcù, který je schopen derace – žije v nìm necelých 200 000 Giovanniho i dalšího významného ma- vytvoøit prostor, do nìjž modlitba obyvatel. Mluví nìmecky, italsky a také líøe a tvùrce okenních vitráží z rodiny a meditace patøí stejnì pøirozenì jako rétorománsky a všechny tøi jazyky jsou Giacomettiových, Augusta. V letošním do staveb z románských a gotických zde jazyky úøedními. Správním i histo- roce jsou stálé expozice doplnìny sezon- èasù. Stávají se jeho souèástí a v jis- rickým centrem je mìsto Chur, najde- ní výstavou Alberto Giacometti. A Casa tém smyslu ho i dotváøejí. Kostelík San Giovanni v Mognu, do- stavìný a otevøený v roce 1996, je po- mìrnì malý, ale zejména jeho støídmý interiér je nezapomenutelný a pøes svo- ji komorní polohu souèasnì i monu- mentální. Kámen, beton a horní svìtlo, to jsou jediné komponenty, ze kterých je zde, vysoko v horách, zbudována stavba, která jako by byla pro toto mís- to od poèátku urèena a stvoøena.

VAL BREGAGLIA Dùvod k návštìvì na této cestì posled- ního švýcarského údolí se jmenuje Gi- acometti, Alberto Giacometti. Pozoru- hodný sochaø a také malíø se tam v roce 1901 narodil a pøed padesáti lety v roce 1966 tam byl i pochován. Dlouhá ces- ta, kterou mezi tím prošel, z nìho udì- Stampa ve Val Bregaglia. Foto archiv. lala jednoho z nejvìtších moderních umìlcù, i když si slovo moderní v jeho me tu i proslulý Davos a mnoho jiného, – Alberto Giacometti doma. Jedná se pøípadì vlastnì mùžeme odpustit, pro- ale nezdržíme se tam; našim cílem je o obrazy, kresby, plastiky a fotografie, tože jeho dílo je mimoøádné v mnohem Stampa v údolí Bregaglia. Poté co pøeko- které umìlec vytvoøil pøi svých opako- širším kontextu. náme i v druhé polovinì kvìtna zasnìžený vaných návratech do Stampy a okolí. Val Bregaglia, údolí øeky Mairy, se a nehostinný Malojapas a pøežijeme klesá- Možná je to jen iluze, možná také ne, nachází na jižním konci kantonu Grau- ní nekoneènými serpentinami, znovu se že urèitým vìcem i dílùm se dá lépe nebo bünden pøevážnì ve Švýcarsku a èás- opakuje to, èeho se poutník nemùže nikdy úplnìji porozumìt, seznámíme-li se s pro- teènì také i v Itálii. Z Ticina se nabízejí nabažit. Jako v pohádce O dvanácti mì- støedím, ve kterém vznikly nebo ze které- dvì cesty, jak se tam dostat: pøes Luga- síèkách mizí zima pøed oèima, rychle míjí ho vyšly. At’tak èi tak, Val Bregaglia stojí jaro a pøechází plynu- za návštìvu. Je to klidné a tiché místo, ve le v léto, severoitalské kterém se setkává jižní a severní svìt, léto v hlubokém údolí výšky a hloubky i sníh s rozkvetlými strá- vysoko v horách. nìmi. Vedou tu cesty k vesnicím v ho- Zanedlouho poté, rách, ke starým kostelùm, které reforma- co mineme Vicoso- ce zbavila obrazù a výzdoby, ale ne jejich prano, starobylé mìs- obsahu, a kde je vedle hlasu traktorù sly- teèko, které rozhodnì šet i hlasy oslù, koní a kohoutù. Krásná je stojí za zastavení, se procházka ze Stampy do Coltury, nedale- objeví Borgonovo, ké vesnièky s palácem barona Castelmu- malá obec, ve které ra, empírovou zahradou a na malém návr- se Alberto Giaco- ší stojícím kostelem San Pietro. metti narodil, a dva Jedna z tìch cest vede také ke høbi- Alberto Giacometti doma ve Stampì. Foto Henri Cartier-Bresson. kilometry za ní sou- tovu u kostelíka San Giorgio poblíž no a kolem dalšího z velkých severoi- sední Stampa, kde mìl jeho otec, vý- vesnice Borgonovo, kam se Alberto talských jezer Lago di Como, nebo po znamný švýcarský malíø Giovanni Giacometti v lednu pøed padesáti lety švýcarském území pøes Bellinzonu, Giacometti, ateliér a odkud pocházela naposledy vrátil domù. Naposledy a na- prùsmyk San Bernardino a potom oko- i jeho matka. Tady tvùrce pozoruhod- stálo. JIØÍ DANÍÈEK 14 VÌSTNÍK 9/2016

rovnìž málo známý pohled na Domy OKO VIDÍ SVÌT v Dubrovníku (kolem 1906) a restaurova- Výstava Friedricha Feigla v Chebu ný Pøístav v Gruži (1908) z Mìstské gale- rie v Brnì, který nyní mùžeme spatøit znání. Pøipomeòme, že Feigl se narodil v jeho pùvodních živých barvách. První v Dušní ulici v Praze v rodinì lidového ad- období Feiglovy tvorby uzavírá kresba vokáta, studoval na pražské akademii a do Pražská kavárna (kolem 1906) a varianta historie èeského umìní se zapsal spolu se Feiglova enigmatického obrazu Karlùv svými spolužáky Willim Nowakem, Bo- most (1910) s postavou osamìlého kráèejí- humilem Kubištou, Emilem Fillou, Otaka- cího chodce a pohledem proti zapadající- rem Kubínem, Maxem Horbem èi Antoní- mu slunci, ke kterému se ještì nìkolikrát nem Procházkou založením skupiny Osma vrátil i pozdìji. Právì na tomto pohledu si a jejími dvìma výstavami, jichž se úèastni- uvìdomíme, jak intenzivnì Feigl vnímal li spoleènì èeští, nìmeètí a židovští umìl- pražskou krajinu a její pùsobivé svìtelné ci. Pøes pøátelství s øadou osobností èeské efekty. moderny nebyly jeho obrazy vystavovány v Praze od roku 1937 více než pùlstoletí BERLÍNSKÉ GALERIE a jeho první další výstava byla uspoøádána Nejvìtší sál je vìnován Feiglovì berlín- až ètyøicet let po jeho smrti. skému období z let 1911–1932, kdy se zpoèátku po øadu let vìnoval pøedevším OBDOBÍ OSMY grafické tvorbì a èasto vystavoval u zná- Výstava je zdaøile instalována v pìti sá- mých galeristù J. B. Neumanna, Franze lech hlavního výstav- Friedrich Feigl v Londýnì, 1950. ního prostoru v prv- Po témìø roèních pøípravách byla koncem ním patøe obnovené èervna v Galerii výtvarného umìní v Chebu Alliprandiho radni- (GAVU) otevøena první rozsáhlejší výsta- ce, dominantní stavby va z díla malíøe FRIEDRICHA (BEDØICHA) chebského námìstí FEIGLA (1884 Praha – 1965 Londýn), kte- a nynìjším sídle rou pod názvem Oko vidí svìt uspoøádali GAVU. Obrazy a kres- americký historik umìní Nicholas Sawic- by doprovázejí texto- ki a øeditel chebské galerie Marcel Fišer. vé panely, které ob- Na pøípravì se zápùjèkami významnì po- jasòují jednotlivá dílelo Židovské muzeum v Praze, Národní období umìlcova ži- galerie v Praze, Moravská galerie v Brnì, vota a tvorby. Na Ben Uri Gallery v Londýnì a další institu- úvod se seznámíme ce a soukromí sbìratelé. K výstavì vychá- i s dosud neznámými zí v nakladatelství Arbor vitae souèasnì fotografiemi umìlce, v èesko-nìmecké verzi obsáhlý katalog, jeho ženy Margarety Kavárna na Žofínì, kolem 1935. vlastnì první monografie dlouho opomíje- a jeho pøítele, malíøe Williho Nowaka. Gurlitta nebo Bruna Cassirera. Jsou zde ného umìlce. Kromì jmenovaných do ní Z pražského období Feiglova mládí a vý- vystaveny ukázky z jeho ilustrací pro kni- pøispìli Rachel Dick- stav Osmy (1907, hu jidiš autorù Das Ghettobuch (Kniha sonová a Sarah Mac- 1908) jsou vystaveny ghetta, 1914) a øada z kreslených podobi- Dougallová z Ben Uri mj. jeho dva portréty, zen pražských židovských spisovatelù Gallery, Zuzana Sko- jeden ještì z doby pro antologii Oskara Wienera Deutsche øepová z Jihoèeské studia na akademii Dichter aus Prag (Nìmeètí básníci z Pra- univerzity a Arno Pa- (kolem 1905) a druhý hy, 1919) z Národní galerie, které ve vitrí- øík z Židovského mu- pozdìjší, se soustøe- nì doprovázejí další Feiglem ilustrované zea v Praze. Výstava dìným pohledem knihy a èasopisy. Do Hamburku a Berlína v chebské Galerii vý- a výbojnì nakrouce- odešel kvùli své ženì Margarete Hande- tvarného umìní bude ným knírem (kolem lové, v Berlínì bydleli v umìlecké kolonii otevøena do 25. záøí 1908). Z dalších prací ve Wilmersdorfu, kde našli útulek také tohoto roku. pøekvapí zvláštì do- Feiglovi dobøí pøátelé Ludwig a Elsa Lot skrývá andìly, kolem 1920. sud neznámé Pražské Meidnerovi nebo Jakob a Mimi Stein- Po dvou menších výstavách v Galerii mosty (1905) v pohledu z náplavky ze hardtovi. V letech 1912–1916 se v Berlí- Franze Kafky (2005) a Galerii Roberta Smetanova nábøeží k mostu Legií a Ná- nì vícekrát setkal i s Franzem Kafkou. Guttmanna v Židovském muzeu (2007) se rodnímu divadlu v tehdy oblíbených Pøedevším je zde však k vidìní výbìr Feiglovo dílo opìt vrací v kvalitním výbì- modrošedozelených tónech, upomínají- z jeho prvních kreseb a grafických cyk- ru a dobré instalaci do kontextu èeského cích na mladými obdivovaného malíøe lù na biblické motivy (kolem 1920) umìní a nabízí možnost jeho hlubšího po- Maxe Liebermanna. Pozornost upoutá a vrcholného alba suchých jehel a leptù VÌSTNÍK 9/2016 15

Orient (1921), nìkolik listù z jeho nej- ka u studny (1926) nebo Nalezení Mojžíše Bundu, tak novì vzniklé organizace The výraznìjšího litografického souboru (kolem 1932), k nimž se vrátil i pozdìji Artists Refugee Committee a pozdìji Pražské ghetto (1921) nebo z cyklu ex- v Londýnì. V pøedposledním sále jsou i Free German League of Culture a byl presivních leptù k bibliofilskému vydá- vytaveny Feiglovy obrazy z doby návratu èinný ve výboru Czechoslovak British ní Balzacovy prvotiny Gobseck (1922). do Prahy v letech 1933–1939, kdy zde Friendship, kde se setkával s mnohými maloval pohledy pøáteli z Berlína i Prahy. Støedoevropští z Kampy, Starý ži- židovští emigranti sídlili vìtšinou kolem dovský høbitov a Sta- „Finchleystrasse“ a scházeli se v italské ronovou synagogu restauraci Cosmo ve West Hampsteadu, (kolem 1934), ale kde bylo prý kdykoli možné „strávit také první imaginární celý den nad jedním šálkem kávy nebo podobiznu básníka si pøi ,Schnitzel‘ a ,Strudel‘ popovídat Paula Verlaina (ko- s krajany“. Byl jedním z více než 300 lem 1935) nebo svùj malíøù, sochaøù a grafikù, ilustrátorù nový Autoportrét a architektù, kteøí pøed nacistickým pro- (1937). Také zde je následováním uprchli do Anglie; pouze jasnì patrný Feiglùv z Èeskoslovenska zde našlo útoèištì ko- vztah k rodnému mì- lem 12 000 uprchlíkù. stu v obrazech z praž- V posledním sále tak mùžeme vidìt ských nábøeží a mos- jeho Žlutý autoportrét (1950) s dýmkou, Pastýøi v Jeruzalémì, 1933. tù, vltavských ostrovù nìkolik anglických krajin z okolí Rich- Vystaveny tu jsou rovnìž nìkteré z jeho a Kampy, jejíž romantická zákoutí mu mondu a Temže (která mu snad pøipo- pozdìjších ilustrací pro knihu Die Gol- byla blízká. Jsou malovány s opravdo- mínala Vltavu) a z Jezerní oblasti, dále dene Gasse (Zlatá ulièka, 1937), pøepra- vým prožitkem, jako vystavený pohled ze jednu z Feiglových pùsobivých barev- covaný výbìr židovských pøíbìhù a le- žofínské kavárny na Hradèany se zapa- ných kreseb interiéru nejstarší londýnské gend z pražských Sippurim. Ve stejném dajícím sluncem (kolem 1935), který synagogy Bevis Marks (1954) nebo kres- sále se ale setkáme také s obrazy, zejména vyvolává nostalgickou atmosféru nad- lená novoroèní pøání, která posílal blíz- restaurovaným portrétem jeho ženy Mar- cházejícího louèení s rodným mìstem. kým pøátelùm. Je zde i podobizna jeho garety (kolem 1925) a rozmìrnou kom- Ne nadarmo jsou tyto obrazy srovnávány mladší pøítelkynì, indické malíøky Uši pozicí Gobseck a jeho pøátelé (kolem se souèasnými a známìjšími pražskými Raju, s níž obèas spoleènì vyjíždìli malo- 1920), stejnì jako s øadou živì malovaných panoramaty rakouského emigranta a Feig- vat do anglické krajiny, a skica portrétu kvašù z Wismaru a berlínského okolí. lova pøítele Oskara Kokoschky. pražského rodáka a neprávem pozapome-

CESTA DO JERUZALÉMA Další výstavní prostor je vìnován pøede- vším Feiglovým obrazùm z Jeruzaléma, který navštívil poèátkem roku 1933, patr- nì již v souvislosti s plánovaným návra- tem z Berlína do Prahy. Aèkoli Feigl po- cházel v zásadì z asimilované pražské rodiny a svou samostatnou tvorbu zahájil radikálním bojem o svobodnìjší umìlec- ký výraz, nedlouho pøed první svìtovou válkou a zvláštì po ní se zaèal biblickým a židovským motivùm intenzivnì vìno- vat. Jeho grafické výjevy z pøíbìhù praot- cù se odehrávají v imaginárních krajinách biblické pravlasti dávno pøedtím, než Pa- lestinu skuteènì navštívil. Aèkoli v ní po- byl pouze nìkolik mìsícù, vytvoøil tam øadu kvašových studií nejrùznìjších po- hledù na posvátná místa i všední zákoutí Jeruzaléma. Jeho malba se pod silnými Synagoga Bevis Marks v Londýnì, 1954. dojmy neobyèejnì uvolnila a získala na ŽIVOT V LONDÝNÌ nutého historika umìní J. P. Hodina, bezprostøednosti a živém výrazu. Poslední menší sál poskytuje snad nej- s nímž Feigla v londýnské emigraci po- Vedle pohledù z ulic Jeruzaléma, od vìtší pøekvapení, protože jsou zde vy- jilo úzké pøátelství. Z Hodinových textù Západní zdi nebo jeho okolí jsou v Chebu staveny u nás dosud neznámé Feiglovy do katalogù Feiglových výstav se také vystaveny také nìkteré z Feiglových døí- práce zapùjèené z Ben Uri Gallery dozvídáme nejvíce o Feiglovì životì vìjších a pozdìjších figurálních obrazù v Londýnì. V Londýnì se Feigl stal èle- v Londýnì. na biblické motivy, napø. Eliezer a Rebe- nem jak pražského Oskar-Kokoschka- (pokraèování na str. 17) 16 VÌSTNÍK 9/2016

bohoslužby, doprovázené hrou na var- OŽIVLÝ ARCHIV hany a sólovým zpìvem, pøipomínají- cím písnì témìø sekulární; první pùle O festivalu hudby a divadla z dílny Performing Jewish Archive koncertu bude patøit písním na texty dìtské poezie z Terezína (v podání T. V záøí se v Praze, Plzni a Terezínì usku- hry, které bývalí vìzni zmiòovali, ale které Fischerové a v aranžmá D. Dobiáše). teèní mezinárodní festival Ze stínu – nì- nebyly dosud známé. Výsledkem této prá- Téhož dne od 19.30 se ve Španìlské kolik hudebních a divadelních pøedstave- ce byla posléze kniha Divadelní texty z te- synagoze uskuteèní slavnostní zahájení ní, jejichž koncepci pøipravili odborníci rezínského ghetta 1941–1945 (roku 2008 festivalu spojené se skladbami Hanse z univerzit v Yorku a Leedsu. Ti již nìko- ji vydalo nakl. Akropolis). Jedná se o an- Gála, pozoruhodného a pøed válkou velmi lik let systematicky probírají židovské ar- tologii divadelních textù (vèetnì kabaretù známého rakouského skladatele, jemuž se chivy a hovoøí s pa- a písní) napsaných vèas podaøilo uprchnout pøed nacistickou mìtníky po celém svìtì, a inscenovaných v te- perzekucí do Anglie. Usadil se ve skot- aby získali a zpøístup- rezínském ghettu èes- ském Edinburghu, kde vyuèoval na uni- nili veøejnosti co nej- ky a nìmecky píšícími verzitì a dále komponoval. Jeho rozmanitá více dosud neznámých Židy z Èeskosloven- hudba vychází melodicky z klasických au- umìleckých dìl vy- ska a Rakouska; nìko- torù (proto na koncertu zazní napø. i sklad- tvoøených vìzni nacis- lik pøedstavení v ÈR by Haydnovy a Schumannovy), obohatil ji tických koncentraè- také již inscenovala. o motivy lidových písní, bachovskou poly- ních táborù, ale i tìch, „Skeèe mají neuvìøi- fonii, ve skladbách pro sbory používal ci- která vznikla pøed šoa telný èerný humor,“ táty z básní W. Shakespeara, B. Johnsona, a neprávem upadla komentuje je, „je tam W. Blakea… Pražského koncertu se zú- v zapomnìní. Výsledky tøeba módní pøehlídka, èastní i skladatelova dcera; tentýž koncert své práce pøedstavili již kdy si manekýnky po- se uskuteèní též v plzeòské Staré synago- v USA a v Anglii, po chvalují, jakou skvì- ze, a sice 19. 9. od 17 hodin. záøijovém festivalu lou (ale tajnou) dietu v Èechách je budou jim nìmeètí doktoøi KLEIN, SCHUL, GROSZ prezentovat v Austrálii Wilhelm Grosz. Foto archiv. vymysleli, hodnì je A FELDSCHUOVÁ a v Jihoafrické repub- znát vliv Osvobozené- Dr. David Fligg v souèasné dobì píše lice. ho divadla.“ K nejzajímavìjším dle ní pat- kritickou biografii skladatele Gideona Spoleèný projekt nazvali Performing øí napøíklad hra Dým domova od Jiøího Kleina. V Plzni, na koncertì nazvaném the Jewish Archive. Jeho tým tvoøí diva- Steina a Zdeòka Eliáše, historické drama Osud a pohádky, poprvé zazní dvì Klei- delní a filmová historièka, dramaturgynì odehrávající se za tøicetileté války, èi poe- novy skladby, jež badatel nalezl v archi- a editorka Dr. Lisa Peschelová (Univerzi- tická nìmecky psaná hra Orfeova smrt od vech Židovského muzea: drobná sklad- ta v Yorku) a její kolegové z Univerzity George Kafky (bratrance slavného spiso- ba pro harfu a ve svìtové premiéøe v Leedsu: hudební historik Dr. David vatele), v níž autor popisuje pìvce jako melodrama Topol pro piano a recitaci, Fligg; hudební znalec, hudebník a diri- zlomeného a zoufalého èlovìka. Nìkteré pøièemž dle Dr. Fligga je velmi pravdìpo- gent Dr. Stephen Muir a Dr. Simo Muir, skeèe a hry dokázala kombinacemi rùz- dobné, že autorem slov je také G. Klein. jenž se specializuje na umìleckou èinnost ných rozhovorù i rekonstruovat. Ve své „Je to sice krátká, ale velmi zajímavá, židovské komunity v Helsinkách, a další pátrací a publikaèní práci hodlá v rámci temná skladba, kterou skladatel napsal spolupracovníci. Grant na výzkum a ná- projektu pokraèovat. Na záøijovém festi- roku 1938 v Praze. Mluví se v ní o do- sledná pøedstavení poskytla britská nada- valu budou uvedeny scénky, písnì a básnì brých èasech, které jsme zažili – jako by ce Arts and Humanities Research Coun- ze dvou terezínských kabaretù. pøedpokládal, že to nejlepší už skonèilo. cil; patronem festivalu v ÈR je bývalý Nejprve jsem myslel, že to je jen nedo- velvyslanec ve Velké Británii Michal HUDBA SYNAGOG konèený skeè skladby, ale pak jsem si Žantovský. Pod názvem Odkaz a nadìje se jako fes- všiml, že o pár stránek dál je notový tivalový prolog v nedìli 18. 9. od 17 ho- záznam pøepsaný naèisto. A je to skuteè- DIVADLO din v pražské Jeruzalémské synagoze nì krásná vìc.“ Zmínìná Fliggova vzni- Na poèátku práce Lisy Peschelové byl po- uskuteèní koncert synagogální hudby ze kající biografie se opírá o nejnovìjší ar- byt v Èesku v raných 90. letech minulého sklonku 19. a poèátku 20. století (v pro- chivní nálezy o životì a díle G. Kleina, století, kdy se poprvé dozvìdìla o terezín- vedení komorního sboru Clothworkers podrobnì zpracovává jeho pøedváleèné ském ghettu a tamní kulturní èinnosti. Consort z Leedsu pod vedením Bryana aktivity v Praze a vìnuje se i svìdec- Zaujalo ji to natolik, že se tématem zaèala Whitea, na varhany hraje V. Peter). Jedná tvím o jeho zavraždìní v táboøe Fürsten- zabývat pøi svých univerzitních studiích: se o málo známé skladby hrané v praž- grube v lednu 1945. vzpomínky pøeživších žijících v USA do- ských synagogách, jejichž záznamy byly V rámci programu zazní i skladby dal- plòovala vzpomínkami jejich vrstevníkù nalezeny v archivech Židovského mu- ších umìlcù: Zikmunda Schula, nìmec- se stejným osudem, kteøí žili v Èeské re- zea v Praze nebo v archivu pražské ži- kého skladatele, který žil od roku 1933 publice (pøi této práci využila svou znalost dovské obce. Jsou mezi nimi skladby v Praze a zabýval se starou sbírkou syna- èeštiny). Na základì interview zaèala po tradièní i skladby odkazující na dobo- gogálních nápìvù s ohledem na to, odkud archivech i mezi pamìtníky dohledávat vou snahu o modernizaci a reformování pocházejí a jak zapadají do zdejší synago- VÌSTNÍK 9/2016 17 gální tradice. Nìkteré tyto melodie použil zy Ivana Bukovského (22. 9. v sále Praž- ve vlastních kompozicích. Zemøel v roce ské konzervatoøe). Na závìr festivalu, dne OKO VIDÍ SVÌT 1944 v Terezínì. Na rozdíl od nìj byl Ví- 25. 9. od 16 hodin, se v pùdním sále Mag- deòan Wilhelm Grosz skladatelem mo- deburských kasáren v Terezínì uskuteèní (dokonèení ze str. 15) derní avantgardní hudby – mj. napsal Af- provedení terezínských Brouèkù – tedy re- Pùsobil tam mj. ètvrtstoletí jako pøedse- rické písnì, pøevážnì bluesové skladby konstrukce dìtského muzikálu na motivy da výstavní komise Ben Uri Gallery. pro vokály a orchestr na slova afroame- knížky Jana Karafiáta. rických básníkù. Zachránil se exilem Nìkterá ze zmínìných pøedstavení se ROLE PROSTØEDNÍKA v Anglii a poté v USA. Na závìr koncertu již pøedstavila divákùm v Leedsu a v Yor- Jedním z výsledkù chebské výstavy mùže zazní (èásteènì ve svìtové premiéøe) ku, dle slov badatelù vzbudila velký zá- být ujištìní o jednotném stylu Feiglova skladby zázraèného dítìte z varšavského jem – zatímco v Yorku, známém svou ne- malíøského a grafického díla, charakteri- ghetta – Josimy Feldschuové, geniální blaze proslulou tragickou židovskou zovaného znaènì bezprostøedním výra- klavíristky, která dokázala v 11 letech historií, hlavnì mezi intelektuály, v tra- zem, spontánní kresbou a energickou fak- bravurnì zahrát Mozar- diènì dìlnickém Leedsu turou malby. Právì tyto vlastnosti, které se tovy skladby a skládala bylo publikum rùznoro- pozitivnì projevují zejména v jeho kresbì, i své vlastní. Rodinì se dìjší. akvarelech, kvaších a grafice, vedly poøa- podaøilo propašovat ji „Máme pøipravený datele k názvu výstavy Oko vidí svìt, od- roku 1943 z ghetta, kde i program pro školy – vozenému z vlastních umìlcových textù. se ukryla u nežidovské využíváme pøi nìm ma- Druhým významným zjištìním je rodiny, zemøela však na teriál shromáždìný pro nové poznání zprostøedkovatelské úlohy tuberkulózu. Koncert (je- putovní výstavu (ta bude Friedricha Feigla, který se odmítal smí- hož se zúèastní i Josimini instalována i v Praze øit s omezeným hodnocením umìlcù pøíbuzní z Izraele) se a Plzni) a bìhem jedné podle jejich národnostní pøíslušnosti koná 19. 9. od 13 hodin hodiny jsme schopni jim a vystavoval od poèátku jak v nìmec- v Domì hudby v Plzni. téma umìní v dobì holo- kých, tak èeských seskupeních. V mno- Samostatný program kaustu pøedstavit. Pro ha pøípadech to byl právì on, kdo zabez- vìnovaný Gideonu Klei- dìti v anglických ško- peèoval kontakty èeských umìlcù novi se uskuteèní 20. 9. lách to je dobrý zpùsob, a skupin s berlínskými galeriemi a zpro- od 19.30 v sále Pražské G. Klein na kresbì Ch. Burešové, 1944. jak je uvést do problema- støedkovával jejich výstavy. Od roku konzervatoøe a zazní na tiky šoa – u nás o tom 1929 pak spolupracoval s Maxem Kop- nìm nejen jeho skladby, ale též díla skla- dìti, ale vlastnì ani dospìlí skoro nic nevì- fem a Pražskou secesí, pro niž se snažil datelù, kteøí ho ovlivnili; hudební portrét dí –, a je to ménì bolestná cesta, než jim ro- navazovat kontakty mezi pražskými nì- doplní útržky vzpomínek na nìj v podání vnou øíkat všechna ta tragická fakta,“ øíká meckými a èeskými umìlci a zabezpeèit studentù konzervatoøe. Stephen Muir. Bìhem festivalu (a ve spolu- tak jejich trvalejší spolupráci. Právì tato práci s ním) budou též vyhlášeni vítìzové Feiglova role prostøedníka mezi rùzný- Z TEREZÍNA PO HELSINKY soutìže k Jom ha-šoa, již organizuje Institut mi národními a kulturními okruhy je Roku 2005 se Dr. Simu Muirovi podaøilo TI, letos poprvé i v kategorii hudby. vedle jeho umìní dalším a neménì vý- objevit ve sklepì jednoho helsinského „Èím více se naším tématem zabývá- znamným pøínosem pro vývoj èeského domu v hromadách starých listin soubor me, tím víc je nám jasné, že toho ještì umìní a jeho postavení v mnohonárod- jidiš her uvádìných ve 20. a 30. letech hodnì zbývá zpracovat. Potkáváme lidi, nostním støedoevropském prostoru. místním židovským divadelním soubo- kteøí se zabývají nìèím podobným, in- ARNO PAØÍK rem, jejž založil nadšenec pro jidiš Jac spirují nás – už teï plánujeme, co Weinstein. Nìkteré nalezené kusy (mj. ka- všechno by se dalo uskuteènit v oprave- baretní skeèe) napsal pro soubor sám ných židovských památkách v Èechách a s humorem v nich reflektuje dobové pro- a na Moravì. Máme z toho radost,“ uza- blémy židovské komunity: pøedevším se- vírá Stephen Muir. kularizaci a sílící antisemitismus, ale také Bude zajímavé sledovat, jak jednotli- interní kauzy kehily. Hudební výstupy vá pøedstavení pøijmou zdejší diváci – v kabaretu èerpají z židovského a ruského v zemi, kde je fenomén terezínské umì- folkloru, švédských revuálních písní, mo- lecké èinnosti známìjší, budou možná derní americké hudby a tanga. Ukázky nároènìjší i kritiètìjší. Pøíležitost sezná- z jeho díla spolu s písnìmi, básnìmi mit se se zcela neznámými autory, s po- a scénkami ze dvou terezínských kabaretù zapomenutými umìlci nebo naopak se pøedvede v Plzni klezmer soubor Létající sice proslulými, ale vìtšinou prezento- rabín (koná se 19. 9. od 20 hodin v interié- vanými prizmatem jejich terezínské ru navrženém A. Loosem v Bendovì uli- tvorby (jako to bývá u Gideona Kleina) ci). Dalším dílem J. Weinsteina uvedeným se ovšem nenaskýtá tak èasto. na festivalu je jeho jidiš oratorium o utrpe- Program a další informace lze nalézt ní židovského národa nazvané Matka Rá- na adrese www.zestinu.cz. chel a její dìti, které vizuálnì doplní obra- ALICE MARXOVÁ Autoportrét s dýmkou, 1950. 18 VÌSTNÍK 9/2016

se pohybovali jen velmi pomalu a v kaž- Ivan Klíma: BYL MÍR dém kopeèku (skuteèné kopce na cestì nebyly žádné) jsme museli zastavit a èe- Letos v záøí se dožívá 85 let jeden z nej- nitého tyfu a nad mìstem vyhlásili karan- kat, až se ze døeva narodí trochu více známìjších souèasných èeských autorù, ténu. Maminka byla zoufalá: copak nás plynu. U cesty se válely vraky aut, zato spisovatel, esejista a dramatik IVAN KLÍ- teï, když nastal ten vytoužený okamžik všechny domky a domy, které jsme mí- MA (narozený 14. záøí 1931 v Praze). a my se doèkali svobody, chtìjí nechat jeli, zdobily vlajky a obèas z nich vy- Jako dítì prožil tøi a pùl roku v terezín- umøít? bìhli neznámí lidé a mávali nám. ském ghettu, po studiu èeštiny a literární Ale hned pøíštího dne do naší ubikace Krajina mezi Terezínem a Prahou je vstoupil svìtlovlasý, pihovatý mladík spíše fádní, bìhem svého života jsem z jiného svìta, objal se s mou maminkou projel mnoha krajinami, které byly po- a mnì potøásl rukou. Ten chlapík byl mùj zoruhodnìjší, ale tahle cesta mi už navž- bratranec Jirka Hruška, který díky roz- dy zùstala v pamìti jako ta, jíž už se ne- hodnutí své matky nepøihlásit se jako Ži- mohla vyrovnat žádná jiná. dovka pøežil válku bez úhony. Oznámil A najednou se vynoøila Praha, náklaïá- nám, že pøijel s náklaïáèkem, který èeká èek se musel protahovat úzkými otvory kousek za mìstem, aby nás odvezl nazpìt v barikádách, omítky domù byly poïoba- do Prahy. Maminka namítla, že je to pøe- né výstøely a na ulici jsem uvidìl skupinu ce zakázáno, ale bratranec prohlásil, že to chlapù i žen s bílými páskami, hmoždili Ivan Klíma. Foto Bohdan Holomíèek, 1985. aspoò zkusíme, protože: kdo by nás mìl se s dlažebními kostkami, které snášeli na zadržet? To byla pravda: esesáci zmizeli, hromadu, a ti muži a ženy s páskami na vìdy na FF UK pùsobil jako redaktor na- èetníci, kteøí až dosud hlídali všechny rukávì byli, jak øekl bratranec Jirka, kladatelství Ès. spisovatel, v letech pevnostní brány, také nebyli vidìt, ti Nìmci, co ještì vèera vládli v naší zemi. 1963–1969 byl zástupcem šéfredaktora s vyššími šaržemi se nejspíš spìchali nì- Literárních novin, Literárních listù a Lis- kam skrýt èi uprchnout, tìm zbylým asi Auto nás dovezlo až do Holešovic, kde tù. Bìhem 70. a 80. let pracoval v rùz- pøipadlo nemístné, aby nadále hlídali ne- bydlela matèina nejstarší sestra Eliška; ných dìlnických zamìstnáních. V letech vinné vìznì. A sovìtští vojáci? Tìm asi už jsem se na ni nepamatoval, protože 1990–1993 byl pøedsedou èeského cent- po tom všem, èím prošli, bude jedno, jsme se s ní nevidìli od zaèátku války. ra PEN klubu. Je autorem øady románù, jestli odejdeme nebo zùstaneme. Sebìhla k nám dolù a s ní i její druhý syn povídkových souborù, scénáøù a divadel- Maminka tedy chtìla zaèít balit vìci, Zdenìk, také manžel tety Ireny zvaný Ta- ních her, prosadil se také jako výrazný ale bratranec jí to rozmluvil, prý je ne- tíèek a její dvì dcery, moje sestøenice publicista a autor pro dìti. V dobì, kdy budeme potøebovat a naskytne se ještì Vìra a Eva, a všichni se dlouho s mamin- z politických dùvodù nesmìl publikovat, pøíležitost vrátit se pro nì, teï bude lep- kou objímali a opakovali, že to snad je vydával své práce v samizdatových edi- ší, když se budeme tváøit, jako bychom všechno jen sen. To, co bylo, i to, co pro- cích nebo v cizinì. Patøí k nejpøekláda- se šli jen projít za mìsto. žíváme právì teï, a já i bratr jsme dostali nìjším èeským spisovatelùm, hned po Z okna naší ubikace se dala dobøe vi- ještì na schodech kousek èokolády z èer- Karlu Èapkovi, na jehož prozaickou tra- dìt brána, o níž jsem po léta vìdìl, že je ného trhu. Po tìch schodech jsme vystou- dici navazuje. neprostupná, že za ní leží jiný svìt, kde pali do opravdového bytu, kde na oknech Z jeho dìl si pøipomeòme ta nejzná- se dá volnì chodit, kde teèou øeky, ros- visely záclony a mezi nimi èervenobílá mìjší: román Soudce z milosti (1986), tou lesy a rozkládají se mìsta neohraze- vlajka s modrým klínem, v kuchyni stál povídky Milenci na jeden den (1970), ná šancemi ani pøíkopy. sporák a na stole už se leskly pøipravené Má veselá jitra (1979) a Moje první lás- Bratranec Jirka nás teï vedl k té brá- talíøe a vzduch byl plný zapomenuté ma- ky (1985), drama Zámek (1964) èi esej nì a já cítil podvìdomou hrùzu: tou bra- sové vùnì. Karel Èapek (1962). Za knihu Moje ší- nou se pøece nedá projít, odnìkud se Pak jsme sedìli za stolem a jedli, teta lené století (2009), z níž je následující ozvou výstøely – a bude konec. Eliška mamince sdìlila, že jejich bratøi ukázka, dostal v roce 2010 prestižní Pøed bránou se skuteènì procházel so- Ota a Viktor byli zøejmì oba popraveni. cenu Magnesia Litera za literaturu fak- vìtský voják se samopalem, ale když Maminka øekla, že to tušila, že jim tu. Redakce Roš chodeš chce tímto zpù- jsme ho míjeli, ani se na nás nepodíval. vždycky øíkala, aby nechali politiky, sobem popøát Ivanu Klímovi všechno A tak jsme tedy branou prošli – prošli a zase své sestøe povìdìla, jak oba jejich nejlepší. Ad mea veesrim! jsme „branou ke svobodì“, jak øekl mùj rodièe umírali v Terezínì, dìdeèek, že bratranec. Dovedl nás k nákladnímu autu, se málem dožil konce války a strašnì se * * * z jehož korby vlál èeskoslovenský prapor radoval, že už jsou Rusové blízko, také Odpárali jsme si žluté hvìzdy a hodili je a na boènici mìl køídou napsáno: Repatri- poøád vìøil, že se setká s Otou i s Vikto- do kamen. S bratrem jsme od Meziná- anti z koncentraèních táborù! Zároveò rem, možná je lepší, že se nedožil toho, rodního èerveného køíže dostali krabici s námi tam dorazilo také nìkolik jiných co se s nimi opravdu stalo. Pak také plnou zapomenutých pochoutek. uprchlíkù, nejspíš z Malé pevnosti. mluvili o mém tatínkovi, o nìmž nikdo Domníval jsem se, že teï, když jsme Pak se auto rozjelo. Byl to starý køáp, nevìdìl, kde je a jestli vùbec žije. Ma- svobodní, pøijede zase vlak, my do nìho protože všechna slušná auta zabavili minka bìhem té veèeøe nìkolikrát opa- nasedneme a odjedeme do Prahy. Ale Nìmci pro vojenské úèely. Køáp místo kovala: jak teï budeme žít? A ostatní ji v Terezínì vypukla epidemie tyfu a skvr- benzinu pohánìl døevoplyn, takže jsme utìšovali, že se Vilík, jak øíkali tatínko- VÌSTNÍK 9/2016 19 vi, urèitì vrátí, byl pøece skaut a vždyc- dùkladnì prohlédl a urèil, že nábytek výkladu èehosi, co jsem neumìl zaøadit ky vynikal zdravím. Hlavnì že válka v obývacím pokoji je tøešeò. Stùl a lavi- a co jsem vzápìtí pøestal vnímat, proto- skonèila a teï je pøed námi zase život ci v pøedsíni oznaèil za svìtlý oøech. že mi jeho slova nedávala smysl. Teprve plný možností a nadìjí. V ložnici zùstala manželská postel, ještì o pøestávce mi mùj soused øekl, že jsme Když jsme dojedli, bratranec Zdenìk rozlehlejší než ten psací stùl, jenom pe- právì pøeèkali hodinu fyziky. mì vzal stranou a øekl, že mi nìco pøed- øiny tu chybìly. Ale to nevadí, strýc slí- Nejstrašnìjší mi pøipadalo, že touhle vede. Ukázal mi holé ruce a pak z nièe- bil, že nám peøiny sežene, spousta Nìm- hodinou nic nekonèilo, následovaly ješ- ho nic vytáhl z prázdné dlanì èervený cù utekla a nechali tu všechno. Pak se tì další tøi hodiny a pøíštího dne dokon- šátek, potom ještì jeden modrý a jeden podíval na mì a na bratra a poznamenal ce šest hodin, v nichž se vìtšinou mluvi- bílý a hned z nich složil vlajku a nechal k mamince, že revoluce už skonèila, lo a psalo o vìcech, o nichž jsem nemìl mì na ni sáhnout. Byla skuteèná, velice školy zase fungují, samozøejmì, nechce ani ponìtí. hebká, jako ten právì zaèínající mír; pak nám do nièeho mluvit, bratr je ještì To mì nenapadlo, že mír pøinese vlajku zase sevøel v dlani, a když dlaò malý a teprve minulého listopadu mu i spoustu nepøíjemností. Pøinesl sice jis- rozevøel, vlajka byla pryè. bylo šest, ale já jsem pøece zameškal to- totu, že nepùjdou další transporty a do Bratranec Jirka mezitím pøinesl láhev lik let, že bych už teï nemìl ztrácet ani našeho bytu nevniknou esesáci, ale zá- a nalil do sklenièek víno, za nìž se, ne- jeden jediný den. roveò nejistotu, z èeho budeme žít, pro- vím proè, omlouval, že je pouze z jab- Maminka souhlasila a poslala mì, tože už nebudeme fasovat chleba ani do lek, i mì zavolali ke stolu a dostal jsem abych se šel zeptat k domácím, kteøí esšálku porci neloupaných brambor toho vína jen malièko, protože jsem byl mìli syna stejnì starého jako já, jestli a omáèku, budeme muset všechno ku- pøece jen ještì dítì, a pøipili jsme si na nevìdí, do které školy patøím. povat za peníze, které se musí vydìlat. náš návrat a na tatínkùv budoucí návrat Pøíští den jsem se odebral do mìšt’an- Pokud se nevrátí tatínek, bude na mnì, a na št’astný život, který nás èeká teï, ské školy v Heroldových sadech. Pan abych nìjak vydìlával, protože mamin- když k nám koneènì dorazil tak dlouho øeditel byl ponìkud na rozpacích, co si ka je nemocná a do práce jít nemùže. toužený mír. […] má se mnou poèít. „Posaï se, chlapèe,“ Ve škole pochopili, že by bylo marné vybídl mì. „Tam v tom Terezínì jsi cho- zkoušet mì z èehokoli, leda snad z dìje- Mír. Spal jsem opìt v posteli, veèer dil do nìjaké školy?“ pisu èi zemìpisu, a to jen z látky, kterou jsem prvnì po letech mohl vlézt do vany Vysvìtlil jsem, že tam žádná škola být vykládali minulou hodinu. Uèitelé se do- plné teplé vody. Mohl jsem vyjít z domu nesmìla, nìkolik mìsícù jsem chodil na mluvili, že mi na závìr dají takové vy- a brát se po ulici, kam se mi zachtìlo. jednu ubikaci, kde nám paní uèitelka svìdèení, abych se s ním mohl ucházet Mohl jsem si z tetiny knihovny vybrat povídala nìco o historii a také nám o pøijetí na nìjakou školu. Naštìstí do kteroukoliv knížku a èíst si. Takhle jsem ukládala psát slohové úkoly, také jsme prázdnin už chybìlo jenom nìkolik dní. v blaženosti prožil celý týden, pak jsme malovali nìjaké obrázky, ale pak ji po- Od chvíle, kdy jsem se vrátil, jsem dostali povolení vrátit se do našeho sta- volali do transportu a už nás nikdo neu- velice toužil vyjet nìkam ven z mìsta, rého bytu a od tety se odstìhovali. èil. Pan øeditel se dotazoval, kolik mi je dostat se do lesa. Jedné èervnové nedìle Šel s námi zámeèník, aby byt otevøel, vlastnì let, a když zjistil, že mi bude za pøišla sestøenice Eva, byla o ètyøi roky a taky strýc zvaný Tatíèek, aby zjistil, co nìkolik mìsícù ètrnáct, spoèítal, že pat- starší než já a tedy vlastnì už dospìlá, budeme potøebovat. Starý vršovický byt øím do ètvrtého roèníku. „Kdybychom a nabídla mi, že mì tam vezme na pro- na Ruské tøídì s výhledem na schody, pod tì poslali níž,“ uvažoval, „vypadalo by cházku. Bylo to od ní stateèné, protože nimiž stála zelená trafika a nad nimiž už to, jako že jsi propadl, a to by pøece ne- v lese se mohli ještì stále skrývat nì- zaèínaly Vinohrady! Byl to jediný domov, bylo spravedlivé.“ meètí vojáci anebo werwolfové. Sestøe- který jsem až dosud mìl, protože ubikace Pak mi pokynul a vedl mì dlouhými, nice mì nezavezla nikam daleko, jen v kasárnách, kde jsem pobýval, jsem ni- studenými chodbami, až zastavil pøede tramvají do Motola, a já užasl, že v Pra- kdy za domov nepovažoval, ve vzpomín- dveømi, na nichž bylo napsáno 4a, za- ze mùže být také les. Šli jsme po cestì, kách jsem se vracel právì sem, tady zù- klepal a hned vstoupil. která stoupala do kopce, a já nadšenì staly moje verneovky, mùj elektrický Ve tøídì byla spousta cizích klukù a dìv- hledìl do korun stromù, uvidìl jsem ve- vlak, kovová postel, na které jsem spal èat a cizí uèitel právì psal cosi na tabuli, verku, slyšel datla a hodnì jsem kýchal, a která nebyla prolezlá štìnicemi. A kou- dìti povstaly a uèitel nám vybìhl vstøíc. protože všude okolo nìco kvetlo. pelna, záchod, kde teèe voda. Mýdlo. Ta- „Dìvèata a chlapci,“ øekl øeditel, Sestøenice se po chvíli zajímala, jestli líøe namísto kovových misek. Rádio! „vedu vám nového spolužáka. Buïte nejsem unavený, protože jsem ještì stále Zatímco zámeèník otevíral dveøe, do- k nìmu,“ chvíli hledal slovo, „vlídní. vypadal jako stromeèek, který se mùže co movník nám sdìlil, že z bytu všechno od- Byl ètyøi roky ve vìzení, koncentraèní chvíli pøelomit. Nebyl jsem unavený, cítil vezli, ale nemáme se bát, esesák, co náš tábor tomu øíkali, tam zavírali úplnì ne- jsem se št’astný. Ta cesta lesem po tolika byt dostal, tam zase nechal svùj nábytek, vinné lidi, a on nemohl ani chodit do letech, která jsem strávil uzavøený v ka- ten, jak vidíme, je úplnì nový, vždyt’ten školy,“ pojmenoval to nejstrašnìjší, co menné pevnosti, byla pro mne takovým pacholek tu pobýval sotva pùl roku. mne podle jeho názoru potkalo. Obrátil zážitkem, že se mi po desetiletí vracívá ve Nábytek byl opravdu nový, v obýva- se k uèiteli, který na mì zvìdavì civìl, snu. Vystoupím z tramvaje a ocitnu se cím pokoji stál obrovský psací stùl, vel- a požádal ho, aby tenhle fakt brali on v nìjakém, vìtšinou horském lese, pro- ká ètyødílná skøíò a gauè, po mých ver- i jeho kolegové v úvahu. cházím se kaòony, lezu po skalách, na- neovkách, po mém elektrickém vláèku, Pak øeditel odešel a uèitel mi ukázal, cházím nádhernì barevné houby a jsem po mé posteli ani stopa; strýc si všechno kam se mám posadit, a pokraèoval ve navýsost št’astný, protože jsem svobodný. 20 VÌSTNÍK 9/2016

né pøedky nemám. Mùj prapradìd pøišel UTAJENÍ ŽIDÉ V HOBITOVI do Anglie v 18. století z Nìmecka: vìtšina Ze Støedního východu do Støedozemì mého rodokmenu je èistì anglická a jsem anglický obèan – což by mìlo staèit. Nic- V srpnu pøinesl internetový list Commen- svých zemí, ale s pøízvukem, vlastním ménì až dosud jsem na své nìmecké jmé- tary (commentarymagazine.com) pøíspì- jejich soukromému jazyku.“ Když èlo- no býval hrdý a nezmìnilo se to ani bì- vek rabína Meira Soloveichika (prasy- vìk vyrùstá na Hobitovi, zjištìní, že Tol- hem poslední politováníhodné války, v níž novce náboženského myslitele Josefa kien své trpaslíky napsal podle Židù, je jsem sloužil v anglické armádì. Nemohu Soloveichika), v nìmž se zabývá židovský- udivující – a pùsobí i urèité znepokoje- si ale odpustit, abych neøekl, že pokud se mi souvislostmi Hobita od J. R. R. Tolkie- ní. Když jsem pak s tímto vìdomím tak drzé a nemístné dotazy stanou v lite- na. Jeho poznámka (v krácené podobì) z knížky pøedèítal svému synovi, mìl rárních záležitostech pravidlem, pak ne- snad zaujme i naše ètenáøe. jsem potíže s následující èástí: potrvá dlouho a na nìmecké jméno už ne- Ve prospìch trpaslíkù se dá øíci na- bude nikdo hrdý. Roku 1937 vydal oxfordský profesor J. nejvýš tohle: hodlali Bilbovi velmi sluš- Ve 40. letech, nìkolik let po svìtovém R. R. Tolkien svou knihu o èarodìjích, el- nì zaplatit za jeho služby; vzali ho s se- úspìchu Hobita, se veškeré Tolkienovy fech, trpaslících, králích a podivuhodném bou, aby pro nì vykonal ošemetnou obavy z vývoje v Nìmecku naplnily. Za- tvoru hobitovi, po nìmž je pojmenována. práci, a nemìli nic proti tomu, aby ji èala svìtová válka a spisovatel se pustil do Od prvního vydání se jí prodalo již pøes chudák malý, provedl, jestli se mu to po- psaní Hobitova pokraèování: Pána prste- 100 milionù výtiskù a výraznì rozšíøila daøí, ale všichni by udìlali všechno ve nù. V této knize už je jeho náklonnost k ži- možnosti (a poèet ètenáøù) žánru, jenž se svých silách, aby ho vytáhli z maléru, do dovskému národu patrnìjší. Stejnì jako se mìl proslavit jako „fantasy“. Vypráví o ho- kterého by se dostal, jako to udìlali civilizovaný svìt spojil, aby bojoval proti bitovi jménem Bilbo, jehož naprostý nezá- nacismu, vytvoøil Tolkien pøíbìh o tom, jem o dobrodružství zmìní návštìva tøinác- jak èarodìj Gandalf dá dohromady všech- ti vousatých trpaslíkù a èarodìje Gandalfa. ny národy Støedozemì – elfy, trpaslíky, Trpaslíci vysvìtlí Bilbovi, že kdysi žili lidi, hobity a další –, aby porazili temného v nádherném království uvnitø mocné pána Mordoru Saurona. Hory, kde kraloval dìd jejich souèasného Ke èlenùm Gandalfovy skupiny (Spo- vùdce Thorina a kde umìli velmi šikovnì leèenstva prstenu) patøí i trpaslík Gimli opracovávat zlato a drahé kameny. Jednoho a elf jménem Legolas. Trpaslíci a elfové, dne jejich Horu napadl drak, zmocnil se tr- píše Tolkien, se nemìli moc v lásce, což paslièího pokladu a celé království sežehl se projevuje i ve vztahu tìchto dvou, ale J. R. R. Tolkien: Osamìlá hora. plamenem. Trpaslíci se museli spasit útì- nakonec se z nich stanou nerozluèní pøá- kem a rozptýlili se po všech konèinách St- v pøípadì se zlobry na poèátku našeho telé. Spojenectví trpaslíkù a elfù lze èíst øedozemì jako cizinci v cizí zemi. Poté, co vyprávìní, ještì než mìli jakýkoli zvlášt- jako židovsko-køest’anský svazek. Sám opustili domovinu, museli mluvit øeèí tìch, ní dùvod být mu vdìèni. Tak už to je: tr- Tolkien se za války – pøi noèních hlíd- mezi nimiž žili, a svým rodným jazykem, paslíci nejsou žádní zvláštní hrdinové, kách v Oxfordu – spøátelil s židovským „chuzdulem“, hovoøili jen mezi sebou. Ale ale vypoèítaví podšívkové s velikými historikem Cecilem Rothem. na pùvodní domov nikdy nezapomnìli. pøedstavami o hodnotì penìz; nìkteøí Takže i když v Hobitovi snad nachází- Proto vyhledali hobita, aby jim pomohl zís- jsou prolhaní a proradní a vùbec pìkní me nepìkné stereotypy, v Pánu prstenù kat zpìt to, co jim drak kdysi sebral. Na po- špatové; nìkteøí takoví nejsou; a jsou to autor odèinil. A mùžeme jen žasnout èátku vyprávìní zazpívají trpaslíci Bilbovi mezi nimi i docela slušní jako Thorin, nad tím, že zrození moderního žánru elegii o ztracené domovinì. jestliže od nich neèekáte pøíliš mnoho. fantasy vyvolala židovská zkušenost. Máme tu tedy skupinku malých, vousa- I když nám tato pasáž pøipadá opravdu Židovská skuteènost a Tolkienova fik- tých vyhnancù z vlasti, kteøí vìènì sní zvláštní, mýlili bychom se, kdybychom tivní sága se prot’aly nanejvýš podivuhod- o návratu, nebot’k ní pøesto, že už dlouho Tolkiena podezírali z antisemitismu. Úry- ným zpùsobem: roku 1977 vyšel pod ná- žijí v jiných øíších, cítí stále silné pouto. vek z jeho pracovní korespondence nám zvem haHobit o lešam uva chazara Existuje jediný kmen, jenž Tolkienovým nabízí zcela odlišný pohled na to, na èí hebrejský pøeklad této knihy. Vytvoøili ho trpaslíkùm odpovídá – a to jsou Židé. stranì stál. Na sklonku 30. let usilovalo izraelští vojáci, kteøí bìhem opotøebováva- Pøedobrazem støedozemských trpaslí- jedno nìmecké vydavatelství o pøeklad cí války padli do egyptského zajetí. Jedno- kù jsou skuteènì Židé. Potvrdil to sám Hobita. Nìmci napsali Tolkienovi a zají- mu z nich poslali pøíbuzní prostøednictvím Tolkien v rozhovoru pro BBC roku malo je, mimo jiné, zda je árijského pùvo- Èerveného køíže výtisk Hobita v angliètinì 1971: „Trpaslíci se samozøejmì odlišují, du. Tolkien jim bøitce odpovìdìl: a zajatci se rozhodli, že ho pøeloží. Pilot neøekl byste, že v mnohém pøipomínají Nejsem pùvodem Árijec: tedy indoírán- Rami Harpaz na to vzpomíná: „Rozdìlili Židy?“ zeptal se redaktora a dodal: „Je- ského pùvodu; pokud je mi známo, žádný jsme se na dvì skupiny – jedna pøekládala jich slova znìjí semitsky, jsou vytvoøena z mých pøedkù nemluvil hindsky, persky, a druhá pøeklad èetla.“ S prací byli hotovi jako semitská.“ Podobnì v dopise, který romsky ani jiným spøíznìným dialektem. za pouhé ètyøi mìsíce a jejich pøevod Tol- napsal své dceøi, Tolkien poznamenal: Ale jestliže celou vìc chápu správnì, do- kiena je prý ze všech tøí dosud hebrejsky „Ano, uvažuji o trpaslících jako o Ži- tazujete se, zda jsem židovského pùvodu. vydaných Hobitù nejlepší. dech: tam, kde žijí, jsou souèasnì jako Mohu odpovìdìt jedinì tolik, že podle (Pøeložila a upravila am, úryvek z Hobita doma i jako v cizinì, mluví jazykem všeho mezi tímto nadaným národem žád- je citován v pøekladu Františka Vrby.) VÌSTNÍK 9/2016 21

Bude zajímavé sledovat, jak tato zku- IZRAEL: Guth Jarkovský v Riu šenost ovlivní postoj Evropské unie k Izraeli a jeho jednání s Palestinci. Zís- Vše, co se ve svìtì v srpnu odehrálo, bylo vízové dohody, nebot’mu byla slíbena. ká EU vìtší empatii pro pozici Izraele? zastínìno olympijskými hrami v Rio de Jinak mùže „posadit do autobusù 2,5 Èi bude dále podporovat pozici Pales- Janeiru. Tím není øeèeno, že by události milionu Syøanù a poslat je do Evropy“, tincù, i když sama na stejnou v pøípadì vymizely, ani to, že by hry v Riu byly nì- jak varoval sám Erdo¡gan. Turecka nepøistoupí? jak pøevratné. Ale možná je za tím poci- Chtì nechtì to pøipomíná jednání Iz- tem jistá psychologie. raele s Palestinskou samosprávou. Pa- PROTI DUCHU FAIR PLAY Všechny události vyvolávaly dojem, lestinci už léta trvají na tom, že vznik A teï už k Rio de Janeiru, sportu, olym- že se jen opakují, navíc bez šance na nezávislého státu jim byl v rámci míro- pismu a duchu fair play. Kdo sbírá proti- pøelom. To platí o bojích v Sýrii, napìtí vého procesu slíben, takže prioritou je izraelské stereotypy, mohl si rozšíøit ko- na východì Ukrajiny i v Turecku. Proto ten slib naplnit bez ohledu na vše ostat- lekci už na zaèátku her. Když olympijské olympiáda pùsobí jako pøerušení stereo- ní. (Už pøed lety ve svìtì zdomácnìl vý- autobusy svážely sportovce na úvodní typu. I když v pøípadì Izraele to vyznìlo raz road map pøekládaný jako jízdní ceremoniál a do jednoho z nich chtìli na- pestøeji: nìkteré stereotypy pokraèují, øád: rozumìj k Palestinskému státu.) Iz- stoupit Izraelci, ve dveøích jim cestu za- jiné procházejí zmìnou. rael ovšem trvá na tom, že nezávislost hradil šéf výpravy Libanonu: prý už je Palestiny lze jen vzájemnì dojednat, autobus plný, ale ve skuteènosti nechtìl EVROPA V ROLI IZRAELE shodnou-li se obì strany na tak zásad- jet spoleènì s výpravou Izraele. No nic, Ale zaènìme Tureckem. Èervencový po- ních vìcech, jako je stanovení a prùbìh pøijel autobus jiný. Vše se odehrálo bez kus o vojenský puè se na vztahu k Izraeli státní hranice, postavení Jeruzaléma, záznamu kamer a nezávislého dùkazu neprojevil. Tìsnì pøed ním (na Facebooku to zveøejnil se prezident Erdo¡gan usmí- trenér izraelských jachtaøù øil s Benjaminem Netanja- Udi Gal), ale je to klasický huem (po incidentu se zadr- stereotyp jako vyšitý. žením lodi Mavi Marmara Cosi pestøejšího ukázala v roce 2010) a též s Vladimi- soutìž mužù v judu, jak rem Putinem (po sestøelení píší svìtové agentury èi de- ruského vojenského letadla). ník Ha’arec. Tam Izrael Tím více ale roste napìtí získal bronzovou medaili, mezi Tureckem a Evrop- jednu ze dvou z Ria, leè i jí skou unií. pøedcházel incident. Poz- Státy EU si na Erdoga- dìjší medailista Or Sason novo Turecko neberou ser- zápasil s Egypt’anem Islá- vítky. Kritizují fakt, že Tu- mem Šahábím, ale když recko v Sýrii – pøi akcích chtìl po vítìzství soupeøi proti džihádistùm – útoèí Or Sason poráží Egypt’ana Isláma Šahábího a získává bronzovou medaili v judu mužù. podat ruku, ten to odmítl. i na Kurdy, ale hlavnì kri- Foto archiv. I toto bývá souèástí stereo- tizují zpùsob, jakým Anka- typu, jenže pøed publikem ra reaguje na pokus o puè: vyhazovy tisí- osud palestinských uprchlíkù z roku a kamerami to pùsobí jinak. cù soudcù èi akademikù, odebírání 1948 a podobnì. Když publikum buèí, slábne i Šahábí- cestovních pasù, zestátòování nezávis- Je obecnì známo, že Evropská unie ho argument, že v judu je souèásti kode- lých médií. To vše pod rouškou boje pro- stojí na stranì Palestinské samosprávy. Ji- xu úklona soupeøi, ne podání ruky. Vážnì ti exulantu Gülenovi, který prý za puèem nými slovy podporuje spíš stanovení ter- to bere i Mezinárodní olympijský výbor stál. Ale zásadnìjší je nìco jiného. mínu palestinské nezávislosti než vzá- a s Šahábím zahájil disciplinární øízení: Evropská unie, de facto Nìmecko ve jemnou izraelsko-palestinskou dohodu, „Jeho chování bylo v rozporu s fair play jménu EU, uzavøela s Tureckem doho- která by k „øešení v podobì dvou státù“, i duchem pøátelství, jenž je souèástí du, v níž z nìho uèinila ruèitele ochrany jak se øíká, vedla. Jenže èlovìk se nemùže olympijských hodnot.“ Pak byl Šahábí vnìjší hranice Schengenu: Turecko na zbavit dojmu, že ve vztahu k Erdo¡ganovì poslán domù, i když ze zpráv není jasné, rozdíl od loòska nedovolí hromadný od- Turecku je právì EU v pozici Izraele nakolik ten krok iniciovalo vedení egypt- chod migrantù pøes své hranice do Ev- a Ankara v pozici Palestincù. ské výpravy a nakolik MOV. ropy. Protihodnotou mu EU nejenom EU trvá na vzájemné dohodì s Turec- Jisté je, že duch fair play našel oporu. platí miliardy eur na péèi o migranty, ale kem s tím, že bezvízový styk umožní až Jako by v Riu byl i starý dobrý Jiøí Guth- též mu slíbila zavedení bezvízového naplnìní jednotlivých technických bodù. Jarkovský. Známe ho jako propagátora styku. A tady je kámen úrazu. Naproti tomu Turecko trvá na „jízdním bontonu ve stylu „rukulíbám, milostpa- Aby EU schválila bezvízový styk, musí øádu“, na termínu zavedení bezvízového ní“. Ale nezapomínejme, že jako kolega dotyèná zemì splnit pøes sedmdesát pod- styku bez ohledu na výsledky prùbìžného barona Coubertina stál i u obnovy olym- mínek technického charakteru. Ale i když jednání. A Erdo¡gan otevøenì øíká, že ne- pijských her pøed 120 lety. K utkání Sa- Turecko nìkteré dùležité podmínky do- bude-li bezvízový styk zaveden do konce sona s Šahábím by zøejmì øekl svoje. sud nesplnilo, domáhá se naplnìní bez- øíjna, Turecko dohodu s EU vypoví. ZBYNÌK PETRÁÈEK 22 VÌSTNÍK 9/2016

Souèástí projektu má být expozice vìnovaná ÈARODÌJ Z RIGY ...a další události životu Oskara Schindlera a konkrétním osu- /Vybráno z èeských médií/ dùm vybraných vìzòù. Památník by podle pøedstav fondu byl nejen místem pro exkurze, Palestinská samospráva se pøed více než ro- který v roce 1995 natoèil podle dvou povídek ale také prostorem pro výstavy a konference, kem rozhodla, že jednání o míru se souèasnou Ivana Olbrachta režisér Zeno Dostál. Odehrá- v plánu je i vydávání knih, natáèení doku- izraelskou vládou nemá smysl, a zahájila pro- vá se ve 30. letech minulého století v židov- mentù a filmù o holokaustu. (ct24.cz) !! Ke ti ní diplomatickou válku s cílem získat vlast- ské osadì Polana na Podkarpatské Rusi. (MF zmìnám pøíjmení u nás docházelo vždy, ba ní stát bez ústupkù a Izrael co nejvíc delegiti- DNES, 6. 8.) !! V roce 1958 byl geniální dokonce ve vlnách. První nastala po vzniku mizovat. Snaží se pøimìt OSN, aby mu a sympatický Michail Nìchemjeviè Tal Èeskoslovenska v roce 1918. Èeši s nìmec- založení Palestiny pøikázala, v Radì OSN pro (9. 11. 1936 Riga – 28. 6. 1992 Moskva), lo- kými jmény si tehdy houfnì mìnili své Mül- lidská práva prosazuje jednu rezoluci odsuzu- tyšský Žid ze SSSR, pøezdívaný Èarodìj lery na Milery, Hoffmanny na Hofmany, pøí- jící Izrael za druhou a UNESCO na její popud z Rigy, stár 22 let. Od narození mìl na pravé padnì Dvorské. Po druhé svìtové válce pøišla oznaèuje židovská svatá místa za muslimská, ruce jen tøi prsty. Za pouhé dva roky pak vy- další vlna. Po strašlivé zkušenosti s genocidou a popírá tak historické a náboženské vazby zval legendu svìtového šachu, úøadujícího si pøíjmení poèešt’ovali èeští Židé, èasto nosi- Židù k jejich zemi. Palestinci rovnìž usilují mistra svìta Michaila Mojsejevièe Botvinni- telé nìmeckých jmen. Takový osud mìl na- o obžalobu Izraele z váleèných zloèinù u Me- ka, taktéž židovského pùvodu, k zápasu o ti- pøíklad první polistopadový èeskoslovenský zinárodního trestního soudu. Souèástí diplo- tul, ve kterém zvítìzil a stal se novým mist- a pozdìji èeský velvyslanec v Izraeli Miloš matické války je i jejich nejnovìjší zámìr – rem svìta. Tal zemøel v nedožitých 56 letech Pojar – døíve Popper. Pøejmenovat se však ne- chtìjí podat mezinárodní žalobu na Velkou chala i rodina politika, právníka a signatáøe Británii za to, že v roce 1917 slíbila v Balfou- Charty 77 Zdeòka Mlynáøe, do roku 1945 rovì deklaraci domovinu Židùm v Palestinì. Müllera (bývalý novináø a politik Vladimír Hodlají žalovat „všechny mezinárodní zloèi- Mlynáø je jeho synem). Z Otty Poppera se po ny vùèi Palestincùm“, prohlásil palestinský válce stal spisovatel Ota Pavel… A to je jen ministr zahranièí Rijád Málikí. Britská vláda, nìkolik pøíkladù z tisícù, které tehdejší matri- která Palestinské samosprávì jen za posled- ky zapisovaly. (Pátek LN, 12. 8.) !! „Samot- ních pìt let vìnovala 156 milionù liber, na né pøípravy olympiády ukázaly zásadní roz- oznámení nereagovala. Zpráva pobavila Zá- por mezi ideály a realitou. Je hezké, že ve pad, ale Palestinci nežertují. Podle Málikího sportu se obejdou bez jakékoli diskriminace, Balfourova deklarace „pøipravila cestu ke jen škoda, že kvùli stavbì tìch sportovišt’ vzniku Státu Izrael“, a Británie je proto „od- v Riu museli vyhnat z domovù tisíce pøísluš- povìdná za všechny izraelské zloèiny od níkù chudiny. Pak, vzápìtí po zahájení, pøišly ukonèení britského mandátu v roce 1948“. muslimské taneèky. Libanonští muslimové (neviditelnypes.cz, 2. 8.) !! Kolekci šestatøi- nechtìli pustit Izraelce do autobusu. Saúdsko- ceti èernobílých snímkù s názvem Život v dia- arabská judistka odjela, aby nemusela nastou- spoøe si zájemci až do konce srpna mohou pit proti izraelské sportovkyni. A egyptský prohlédnout v obøadní síni Židovského høbi- muslim, judista, odmítl po prohraném zápase tova v Holešovì. Jejich autor, fotograf Jind- podat ruku Izraelci. Dovedete si pøedstavit, Foto archiv. øich Buxbaum, dokumentuje zásadní témata jaký tanec by byl, kdyby po zápase nepodal židovství a života mimo Izrael, jako jsou na- na selhání ledvin. (Rokycanský deník, 6. 8.) bílý sportovec ruku èernému? To by se to vy- pøíklad svátek Purim, šabat, ale i svatba, po- !! Vlastivìdné muzeum v Nymburce vedle luèovalo a posílalo domù! Že ale terèem zjev- høeb a obøízka. „Kurátorem výstavy je Jind- stálé expozice Bohumil Hrabal známý a nezná- né diskriminace byli Židé, nezmohl se olym- øich Štreit, který se stal autorovým rádcem, mý dále nabízí stálou expozici v novì rekon- pijský výbor na žádnou adekvátní odpovìï fotograf sám je èlenem pøedstavenstva Židov- struovaném objektu bývalé židovské synagogy na poplivání myšlenek olympionismu musli- ské obce Olomouc, fotografuje od svých ètr- Židé a židovské památky na Nymbursku, novì my,“ píše na okraj brazilské olympiády nácti let a èastým námìtem jeho reportáží je pojatou železnièní výstavu a zcela novou expo- Reflex. (18. 8.) !! V pondìlí a vèera hostila právì život Židù v diaspoøe, v Èesku i v za- zici Nymburk v promìnách vìku. (Nymburský Praha vystoupení hvìzdy svìtové stand-up hranièí.“ (Kromìøížský deník, 6. 8.) !! Mu- deník, 6. 8.) !! Nadaèní fond Památník šoa comedy, amerického komika Louise C. K. zeum v pøírodì na Veselém Kopci se stalo vy- a Oskara Schindlera chce pøemìnit bývalou Devìtaètyøicetiletý držitel šesti televizních hledávaným místem èeských filmaøù. Vìtšina továrnu a koncentraèní tábor v Brnìnci na pa- cen Emmy spolehlivì vyprodal Kongresové tamìjších staveb vznikla kombinací pøenosu mátník obìtem holokaustu. Schindler v pod- centrum i Rudolfinum a pražské publikum pùvodního objektu a doplnìním nepoužitel- niku za druhé svìtové války zamìstnával rozhodnì nijak neošidil. Pøi pondìlním vy- ných nebo chybìjících jednotlivých prvkù židovské pracovníky pøevezené z Polska, za- stoupení se stateènì popral s poèáteèní hlaso- i celých èástí. „Každý štáb je svým zpùsobem chránil tak pøed smrtí více než 1000 lidí. To- vou indispozicí a nenechal se pøíliš rozhodit zajímavý, ale nejvíce vzpomínáme na natáèe- vární areál by mìl získat podobu, kterou mìl ani trestuhodným selháním poøadatelù, kteøí ní povídky Ivana Olbrachta Golet v údolí ana v roce 1945. „Cílem je vybudovat vìrnou rep- uprostøed programu nechali diváky v první štáb režiséra Karla Smyczka pøi natáèení po- liku na pùvodních základech koncentráku øadì, aby se handrkovali o místa. Své vystou- hádky Lotrando a Zubejda, dokonce ještì vèetnì strážních vìží a prostor fabriky, lazare- pení jen velmi mírnì lokalizoval – nemohl sa- máme schovanou fotku chaloupek s velblou- tu a tábora s vìzni,“ uvedl pøedseda správní mozøejmì nechat bez povšimnutí obskurní dy,“ øekla vedoucí Souboru lidových staveb rady fondu Jaroslav Novák. První kroky ale prostøedí bývalého „Pakulu“. A pøipomnìl Vysoèina Ilona Vojancová. Že lze památku budou podstatnì skromnìjší. „Budovy je po- také pražská studia svého dìdeèka, Žida z èeské Vysoèiny pøemìnit v prostøedí Pod- tøeba zasanovat, aby pøežily další zimu, poté z Maïarska, který pozdìji odešel do Mexika. karpatské Rusi, dokazuje film Golet v údolí, pøipravit projekt,“ podotkl Jaroslav Novák. (Lidové noviny, 24. 8.) (jd) VÌSTNÍK 9/2016 23

ren ha-jesod a poté, co roku 1926 od- VŠE DOBRÉ UVÍTÁM Kalendárium jel do Palestiny, se stal jeho generál- rozhovor s Arnoštem Goldflamem ním tajemníkem. Natáèel též filmy Dne 1. záøí uplyne již 75 let od úmrtí o životì v Izraeli – Nový život, Zemì (dokonèení ze strany 7) jednoho z nejvìtších èeských básníkù zaslíbená. Stal se pøíznivcem hnutí A na èem pracujete teï? JIØÍHO ORTENA (pùv. jm. Ohrenstei- Brit šalom, zamìøeného na židovsko- Když už jsou dìti vìtší, rozhodl jsem se na, 30. 8. 1919 Kutná Hora–1. 9. 1941 arabskou spolupráci a myšlenku na pøijmout nabídku z Liberce, kde øekli, Praha). O jeho životì a díle jsme již dvounárodnostní stát Židù a Arabù; že si mùžu udìlat, co chcu, napsat libo- psali nìkolikrát, proto jen pøipomeò- skepse vùèi budoucímu vývoji v zemi volnou hru. A tak jsem napsal hru, která me, že pokraèuje vydávání Orteno- ho donutila k rezignaci na svou èelnou je inspirovaná øadou vìcí, mimo jiné vých sebraných spisù – v souèasné funkci (nicménì ji zastával až do své také tøeba Bejlisovou aférou, kdy roku dobì pracuje Jiøí Ope- smrti). 1913 v Kyjevì obvinili ruského Žida z lík na pøípravì jeho Dne 27. záøí uplyne rituální vraždy, nebo tématy z naší rodiny, korespondence, jež 235 let od narození rùznì se to tam promítá i ve snových mo- vyjde v nakladatelství politika, právníka a vy- mentech, vážnì nebo žertovnì, a jmenuje Torst. A na poèátku sokoškolského profe- se to Achich. záøí ve dnech 2.–4. sora (a bratrance Jak jinak... záøí se v básníkovì Franze Kafky) BRUNA No jo. A pak na jaøe 2017 budu režíro- rodném mìstì koná ALEXANDERA KAFKY vat v Brnì svou hru s názvem Hrùza (27. 9. 1881 Praha– již potøiadvacáté lite- v Brnì. Je psaná asi z šedesáti procent rární soutìž a festival 12. 7. 1931 Praha). brnìnsky, je to taková groteska a mluví nazvaný Ortenova Kut- Bruno A. Kafka se na- se v ní hodnì sprostì. A ještì mám ro- ná Hora. rodil jako jeden ze tøí zepsané nové pohádky pro dìti: pøího- Dne 10. záøí 1951, potomkù Marthy Kaf- Leo Herrmann. Foto archiv. dy holèièky, která je ve vìku naší tedy pøed 65 lety, kové, rozené Bondyo- Mimi, a bude se to jmenovat jako ty zemøel v Londýnì publicista a sionis- vé, a jejího manžela JUDr. Moritze detektivky – 3x s… . tický aktivista LEO HERRMANN (nar. Kafky, pražského advokáta. V rodném Vzniklo to tak, že jsem pøed dvìma 15. 3. 1888 v Lanškrounì). Po studi- mìstì absolvoval gymnázium a ná- lety vydal pohádky s názvem O nepo- ích práv v Praze vstoupil roku 1906 slednì vystudoval právo na Nìmecké tøebných vìcech a lidech a v jedné re- do studentského sionistického spolku univerzitì. S touto školou také spojil cenzi, která jinak nebyla nijak nepøízni- Bar Kochba a v letech 1908–1909 pù- svoji následnou akademickou kariéru, vá, psala paní, že teda dobrý, ale pøíštì, sobil jako jeho pøedseda. V této dobì která vyvrcholila ziskem titulu univer- pane Goldflam, „ménì cynismu“. A já také po vzájemné korespondenci po- zitního profesora a zvolením rektorem jsem si øíkal, že dìti pøece vydrží hodnì, zval do Prahy filosofa Martina Bube- (do funkce však kvùli pøedèasné smr- že takové pohádky bratøí Grimmù, ra, jenž zde v lednu 1909 pronesl své ti nenastoupil). Angažoval se též Maus a další vìci pro dìti taky nejsou Tøi øeèi o židovství. v rozvoji pražského nijak úsmìvné, to jsou pøece kruté pøí- Slavnostní veèer se Nìmeckého divadla bìhy! Nevím, proè mluvila o cynismu, konal 16. ledna v ho- a byl èlenem nìmecké já nejsu cynický, je tam tøeba smrt rodi- telu Central a Herr- Spoleènosti pro vìdy èù, to pøece není cynické, to je život. mann na nìj ve svém a umìní. Od roku Takže jsem napsal takové dìtské do- deníku vzpomíná tak- 1916 byl pøedsedou brodružné a snad i napínavé pøíbìhy, to: Buber se „vyjadøo- malé Nìmecké pokro- ilustruje je má žena Petra a vyjdou asi v listopadu. val z celého srdce kové strany, která se a s nesmírným entuzi- po vzniku ÈSR zmì- Na poèátku øíjna zaèíná nový rok asmem, který dodával nila na Nìmeckou de- a bude to rok 5777, se tøemi sedmiè- mokratickou svo- jeho slovùm hloubku. kami. Jste povìrèivý, vìøíte v moc Není pochyb, že ne bodomyslnou stranu sedmièky? všichni posluchaèi (DDFP). Po jejím roz- Jsem povìrèivý v tom smyslu, že stále promluvy byli s to porozumìt plné šíøi padu spoluzakládal Nìmecké pracov- èekám ty pohromy. A zároveò všechno jeho myšlenek, ale my byli po jeho ní a volební spoleèenství (DAWG), za ve svìtì kolem nás nasvìdèuje tomu, že øeèi jako oèarováni.“ V letech 1910– obì uskupení byl dokonce poslancem nìjaká katastrofa pøijde. Povìzte mi, 1913 vedl redakci týdeníku Selbst- èeskoslovenského parlamentu. mìly by sedmièky být špatné znamení? wehr, jenž se stal respektovaným poli- S manželkou Johanou Louisou Kaf- tickým a literárním èasopisem. Roku kovou, rozenou Bondy von Bondrop, Právì že dobré. 1913 Herrmann odjel do Berlína a stal mìl Bruno A. Kafka dva syny, mj. Vše dobré jenom uvítám, a bude-li nám se tajemníkem Svìtové sionistické or- Alexandera Kafku, ekonoma a výkon- dopøáno, budu se z toho tìšit. No, dou- ganizace, roku 1920 patøil k tvùrcùm ného øeditele Mezinárodního mìnové- fejme! palestinského zakládajícího fondu Ke- ho fondu. (am, ra) ALICE MARXOVÁ 24 VÌSTNÍK 9/2016

Jaroslav Klenovský KNIHY VÝSTAVY ! Liron Meyuhas: Dne 14. 9. vystoupí BRNO ŽIDOVSKÉ v kavárnì Jiná káva v Berounì a 15. 9. ! Kniha ètenáøùm pøedkládá vývoj staleté v pražském Café v lese zpìvaèka, sklada- historie židovského osídlení mìsta Brna UDÁLOSTI telka a mistrynì perkusních nástrojù Liron a pøehled nemovitých pamìtihod- Meyhas, do jejíž hudby se promítají ností na tuto epochu. Ètivý text africké, støedozemní a blízkový- (i v anglické verzi) graficky bohatì chodní vlivy. V souèasné dobì vy- doplòují èernobílé a barevné foto- stupuje se svým projektem La Gita- grafie, mapy, plánky a kresby. na vzdávající poctu hudebníkùm, Vydalo nakl. Grada v Praze roku kteøí ji ovlivnili a inspirovali bìhem 2016. 120 stran, dop. cena 299 Kè. její hudební cesty – od tradièních rytmù až po ostré a vytøíbené mo- SYNAGOGA TURNOV derní zvuky. ! Ve ètvrtek 1. záøí v 18.00 zveme ! Geffen Rafaeli: Ve dnech 26.–27. 9. na vernisáž výstavy Vytìsnìná elita: se v pražské galerii Jedna dva tøi Zapomínaní uèenci z Nìmecké uni- a souèasnì ve dnech 24.–28. 9. na verzity v Praze v Židovské 100. Vý- festivalu ilustrace Lustr v Praze stava potrvá do konce záøí. V sobotu pøedstaví telavivská ilustrátorka 3. záøí v 18.00 se v synagoze koná a malíøka Geffen Rafaeli. Pøedvede koncert Czech String Dua – hous- aktuální sérii svìtelných instalací listky Lucie a violoncellisty Martina vytvoøenou èásteènì bìhem svého Sedlákových Hudba židovských au- pražského rezidenèního pobytu. torù u pøíležitosti Evropského dne židovské kultury. Ve støedu 21. záøí LIBEÒSKÁ SYNAGOGA v 18.00 zveme na pøednášku Zuzany ! V libeòské synagoze na Palmovce Prudilové ze ŽO Brno Židovské ženy se dne 26. záøí od 19.30 koná projek- s Nobelovou cenou v Židovské 100. ce nìmého snímku podle scénáøe Stejná pøednáška probìhne ve ètvr- I. Babela na základì autorových tek 22. záøí v 18 hodin v Synagoze Odìských povídek režiséra V. Vilnera Turnov. Jste srdeènì zváni! z roku 1927, jejž mìl pùvodnì toèit S. Ejzenštejn. Živý hudební doprovod SYNAGOGY ÈECH, MORAVY ním kibucnickém hnutí (22. 9. od 19.00). vytvoøí Anna Romanovská (housle, kotó), A SLEZSKA NA VLTAVÌ O fenoménu sionismu pojednává film Dìti Vlastislav Matoušek (šakuhaèi), Petr Tichý ! Dne 9. záøí od 20 do 22 hodin uvede Slunce, sestavený z více než osmdesáti (kontrabas), Aida Mujaèiè (zpìv), Jan Po- Èeský rozhlas 3 – Vltava reprízu 6. dílu amatérských snímkù natoèených kibucní- lanský (elektronika), Lopéz Santiago (kyta- cyklu Synagogy Èech, Moravy a Slezska ky v letech 1930–1970 (22. 9. od 20.30). ra) a Jan Grunt (saxofon). z roku 2011. Prùvodcem tohoto dílu je ar- V rámci festivalu bude mít 21. 9. od 17.00 chitekt J. Klenovský, který pøedstavuje ži- pøednášku Hodiny zbožnosti Fanny Neu- MARIE dovské památky Velkého Meziøíèí, Dol- da nositelka ceny National Jewish Book VON EBNER-ESCHENBACHOVÁ ních Kounic, Ivanèic a Tøebíèe. Award a èlenka izraelského parlamentu V ULICÍCH PRAHY Liza Lavie. ! Nová poulièní výstava pøipomene ve DNY ŽIDOVSKÉ KULTURY Dne 23. 9. od 16 hodin uvítá festival na dnech 9.–19. záøí život a dílo jedné z nejpo- V OLOMOUCI besedì vzácného hosta: pana Huga Maro- zoruhodnìjších nìmecky píšících spisovate- ! Ve dnech 19.–27. záøí se v Olomouci ma ze starobylého rodu Meislù, jedno lek 19. století pocházejících z èeských zemí, koná již tradièní festival Dny židovské z Wintonových dìtí, stíhacího pilota izra- Marie von Ebner-Eschenbachové (1830– kultury, letos s tématem Ženu stateènou elsko-arabských válek, úspìšného podni- 1916), autorky øady románù a povídek kdo nalezne. V olomouckém Divadle hud- katele i výtvarníka. (v èeštinì vyšla próza Obecní dítì) a stovek by, Café Amadeu a Mozarteu se koná øada Více o programu a festivalu zde http:// aforismù („V mládí se èlovìk uèí, ve stáøí rozmanitých akcí: pøednášek, divadelních www.olmuart.cz/dzko/. chápe“ ad.), k jejímuž myšlenkovému okru- a filmových projekcí a koncertù. Mj. budou hu patøila i pacifistka a bojovnice proti anti- uvedeny ètyøi filmové projekce týkající se IZRAELSKÁ KULTURA V ZÁØÍ semitismu Bertha von Suttner. Pøedstavení izraelsko-židovské tematiky. V prostorách ! DJ Shtuby, Tori Baba, D. Dorchin: výstavy, již sestavila Zuzana Brikciusová, Divadla hudby budou moci návštìvníci V rámci plzeòského festivalu poulièního s ukázkami z ní probìhne dne 8. 9. od 18 zhlédnout dokument Mamadrama nastiòu- umìní, jenž se koná ve dnech 28. 9.–1. 10., hodin v Centru Franze Kafky (Široká 14, jící vývoj obrazu židovské matky od jidiš vystoupí také nìkolik izraelských umìlcù. P 1). Výstava zaèíná 9. 9. v 11 hodin vyle- a nìmého filmu pøes moderní hollywood- Vedle avantgardního umìlce ovlivnìného pováním plakátù na první panel, umístìný skou produkci až po souèasnou izraelskou funkem, jazzem, groovem i elektronickou u kostela sv. Josefa poblíž stanice tramvaje kinematografii (21. 9. od 19 hodin); snímek hudbou Shtubyho se plzeòské publikum Námìstí Republiky (smìr Revoluèní), po- Vidìt svùj úsmìv, který nahlíží do života mùže tìšit na sólového interpreta Daniho kraèuje pøes Klárov (u stanice metra Ma- èlenek izraelské armády na okupovaných Dorchina. Do Plznì zavítá také vùdèí po- lostranská), do ulice U Lužického semináøe územích (21. 9. od 20.30), èi film Žijeme stava hnutí Organic Trance, DJ Tori (na zdi Vojanových sadù) a pak na zdejší ná- pro zítøek zamìøující se na skupinu žen ve Baba. Více o programu na www.busking- mìstíèko. U každého panelu vás èeká kul- vìku 80–90 let, které pùsobily v pùvod- fest.cz. turní program s obèerstvením. VÌSTNÍK 9/2016 25

ŽIDOVSKÁ OBEC V PRAZE ! 27. 9. v 19.00: T. G. Masaryk a židov- (Maiselova 18, velký sál) KULTURNÍ ství. Spoluzakladatel vzdìlávacího a kul- Káva o ètvrté POØADY turního centra ŽMP Miloš Pojar se už v ! Ve støedu 21. záøí uvítáme na Kávì dobì totality zabýval vztahem filosofa, so- doc. RNDr. Karla Olivu, øeditele Ústavu nauèí vás troubit na šofar a také vystrojí tra- ciologa a státníka T. G. Masaryka k židov- pro jazyk èeský AV ÈR. Provede „jazykový dièní hostinu. Na závìr si spoleènì vyrobí- ství a Židùm. Pojarova mise jako prvního audit na Kávì o ètvrté“ a pohovoøí o „uzlí- me novoroèní pøání. Prohlídka: Klausová polistopadového velvyslance v Izraeli ten- cích na jazyku“. Kavárna je pøístupna od synagoga. Jednotné vstupné 50 Kè. to zájem dále prohloubila. Hlavním vý- 14.30, program zaèíná pøesnì v 15.30. Po- sledkem jeho dlouhodobých rešerší je kni- øad pøipravil a moderuje Honza Neubauer. MAISELOVA SYNAGOGA ha T. G. Masaryk a židovství, kterou ètyøi (Maiselova 10, Praha 1) roky po jeho smrti z autorovy pozùstalosti JERUZALÉMSKÉ SYNAGOGA ! 4. 9. v 19.00: Útìk na východ – Beseda vydalo nakladatelství Academia. Nad tou- (Jeruzalémská 7, Praha 1) s Petrem Artonem. V souvislosti s výsta- to publikací a jejími širšími souvislostmi ! Ve ètvrtek 8. záøí od 18.00 vystoupí sou- vou Troseèníky v Šanghaji se v rámci pa- se zamýšlejí autorùv syn a pozdìjší ná- bor Hevreh Ensemble z New Yorku. Soubor mìtnického cyklu Naše 20. století usku- stupce na ambasádì v Tel Avivu, politolog byl založen v r. 2001, jeho èlenové – Jeff Ad- teèní beseda s Petrem Artonem (*1922). Tomáš Pojar; historici Alexander Fried ler, Judith Danskerová, Laurie Friedmanová P.Arton pohovoøí o útìku z nacisty okupo- a Michal Frankl a izraelský pilot a podni- a Adam Morrison – hrají smìs jazzu, world vaného Èeskoslovenska a následující ana- katel Hugo Marom, rodák z Brna. Mode- music a klasické huby. Vìtšinu skladeb kom- bázi vedoucí pøes Polsko, Šanghaj, Jižní ruje publicista Petr Brod. Kniha bude na ponuje J. Adler a uslyšíme klarinety, klávesy, Afriku, USA, Bahamy a Velkou Británii, místì k prodeji. Vstup volný. saxofony, perkuse. Srdeènì zveme! kde se jako pøíslušník královského letec- ! Cyklus varhanních koncertù pokraèuje tva zúèastnil honù na nacistické ponorky. ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁNÍ 21. záøí v 18.00. Varhaníci V. Peter a J. Veèer se koná ve spolupráci s Ústavem A KULTURU ŽMP V BRNÌ Chaloupková se pøedstaví v následujícím pro studium totalitních režimù, moderuje (tø. Kpt. Jaroše 3, Brno) programu: J. S. Bach: Preludium a fuga e A. Hradilek. Vstup volný. ! Programy v záøí jsou poøádány v rámci moll, BWV 548; A. Soler: Koncert è. 2 a moll ! 6. 9. v 19.00: Hass ist ein Mangel an Evropského dne židovské kultury. a Koncert è. 3 G dur pro dvoje varhany; D. Fantasie (Nenávist je nedostatek fantazie). ! 6. 9. v 18.00: Poezie Paula Celana. Paul Zipoli: Versetta C dur; J. Pachelbel: Ciacona Literární koláž z textù Alice Herz-Somme- Celan (1920–1970) je pokládán za jednoho f moll; A. Soler, J. Kø. Kuchaø: Fantazie rové, Georga Kafky, Paula Arona Sandforta, z nejvýznamnìjších židovských básníkù e moll a Preludium G dur; Z. Pololáník: Lea Strausse, Viktora Ullmanna a Ilsy We- pováleèné Evropy. Jan Lamram a Pavel Šu- Avinu malkejnu (svìtová premiéra). berové, umìlcù internovaných v Terezínì. hájek v autorském hudebním vystoupení Koncepce a úvod: Michael Lahr. Pøednes: pøedstaví Celanovy verše v pøekladu Radka ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ Gregorij von Leitis. Program se koná ve Malého. Vstupné 30 Kè. A KULTURU ŽM V PRAZE spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové re- ! 8. 9. v 17.00: Stopy, reflexe minulosti – AUDITORIUM publiky Nìmecko v Praze, Goethe-Institu- vernisáž putovní výstavy prací vzniklých (Maiselova 15, 3. patro) tem, Pražským literárním domem a The v rámci arteterapeutického projektu pro ! 5. 9. v 18.00: Nansenova nadace – ne- Lahr von Leitis Academy & Archive. Pro- pøeživší šoa, který probìhl v Bratislavì èekaná záchrana ze severu. Vernisáž výsta- gram bude v nìmèinì, èeské pøeklady tex- roku 2014. Výstava je pøístupná po celé vy, která mapuje èinnost norské humanitár- tù budou k dispozici. Vstup volný. záøí. Vstup volný. ní organizace Nansenhjelpen, pøedevším ! 8. 9. v 19.00: Pražské kytarové kvarteto. ! 13. 9. v 16.00: Prezentace katalogu záchranné akce, které organizovala Nanse- Koncert kvarteta, které již více než tøicet let V utrpení a boji. Publikace V utrpení nova nadace v Praze na záchranu èeských, pùsobí na scénì èeské klasické hudby. Na a boji – brnìnští Židé v osudových mo- slovenských, rakouských a nìmeckých programu jsou skladby M. Tesaøe, I. Albeni- mentech XX. století, kterou pøipravilo his- Židù bìhem šoa. Výstava potrvá do 5. øíjna. ze, J. Freidlina, A. Josého, G. Gershwina torické oddìlení Moravského zemského ! 7. 9. v 18.00: Židovský rychtáø a další a Š. Raka. Vstupenky (230 Kè/150 Kè) lze muzea, pøedstavuje brnìnské osobnosti ži- královští úøedníci: spolupráce køest’anù zakoupit v pøedprodeji v Maiselovì synago- dovského pùvodu z období první republi- s židovskou samosprávou ve støedovìku ze, v Informaèním centru ŽMP (Maiselova ky. Program se koná v Dietrichsteinském a raném novovìku. Pøednáška historièky 15, Praha 1), v síti Ticket Art a na webových paláci, Zelný trh 8, Brno, ve spolupráci Lenky Blechové z Historického ústavu AV stránkách ŽMP (jewishmuseum.cz).. s MZM. Vstup volný. ÈR. Vstup volný. ! 13. 9. v 19.00: Jak filmaøùm chutná ži- ! 20. 9. v 17.00: Brno židovské – promít- ! 22. 9. v 18.00: Židovské motivy v èeském vot? O osobní židovské zkušenosti v práci nutí filmu o historii a souèasnosti brnìn- hraném filmu. Sedmý díl cyklu A. Aronové filmového režiséra hovoøí se svými hosty ské kehily, jenž vznikl v rámci projektu se vìnuje tématu kolaborantù na jedné stranì I. Pavláskovou, M. Herzem a P. Štinglem Brno židovské, podpoøený EU. Program a zachráncù Židù na stranì druhé. Autorka se scenárista a režisér V. Marhoul. Vstup volný. se uskuteèní ve spoleèenském sále v Do- soustøedí na filmy Obchod na korze (J. Ka- ! 21. 9. v 19.00: Kafka – El profeta solita- minikánské ulici 2. Vstupné 20 Kè. dár, E. Klos) a Musíme si pomáhat (J. Høe- rio de Praga (Kafka – osamìlý prorok ! 25. 9. od 10.00: Sukot ve vile. V pro- bejk) a na porovnání filmù s židovskou tema- z Prahy). V rámci letošního IV. bienále Kaf- storách vily Löw-Beer v ulici Drobného tikou v 60. a 90. letech 20. století. Projekce: ka/Borges – Praha/Buenos Aires pronese ar- a její zahradì je pøipraven program pro Obchod na korze. Vstup volný. gentinský psychoanalytik a spisovatel Ar- celou rodinu, mj. rùzné aktivity na téma ! Nedìlní program pro dìti a jejich rodi- noldo Liberman pøednášku o díle Franze svátku Sukot: od 10.00 výtvarná dílna; od èe: 11. 9.: Lvíèek Arje slaví Roš ha-šana. Kafky a jeho recepci (nejen) z židovské per- 14.00 pøednáška Mgr. Kr. Kubínové; od Pøijïte popøát lvíèku Arjemu sladký nový spektivy. Ve španìlštinì se simultánním tlu- 15.00 autorské ètení A. Goldflama. Vstup rok. Arje vám pøiblíží, jak se svátek slaví, moèením do èeštiny. Vstup volný. volný. 26 VÌSTNÍK 9/2016

LAUDEROVY ŠKOLY V PRAZE BIENÁLE KAFKA–BORGES ! Žákùm, studentùm i pøedškolákùm zaèí- VÝZVY, ZPRÁVY ! Spoleènost Franze Kafky zve v záøí na ná nový školní rok. Jeho novinkou je letos nìkolik akcí: Kromì poøadu k dokumen- otevøení 6. tøídy základní školy – absol- INZERCE tární expozici o Marii von Ebner-Eschen- venti zdejší základní školy Gur Arje si tak bachové (viz str. 24) to je ve dnech budou moci volit, zda chtìjí (pokud zvlád- 21.–23. záøí 5. bienále Kafka–Borges, nou pøijímací zkoušky) pokraèovat na Praha–Buenos Aires; letos je dedikováno osmiletém gymnáziu Or chadaš, èi na ZŠ. Jaroslavu Seifertovi a Antoniu di Benedet- Do roku 2019 tak budou mít LŠ kompletní tovi. základní školu s 1.–9. tøídou. Program zahrnuje pøednášku, dva lite- (Více info na www.lauder.cz.) ! 26. 9. následují komentované prohlídky rární semináøe, film, výstavu a kulturní na Starém židovském høbitovì: Prohlídka veèer. KULTURNÍ PROGRAM trvá zhruba 1 hodinu, zaèátky v 11 a 14 DSP HAGIBOR hodin, sraz u vchodu na høbitov ve Fibi- IV. IZRAELSKÝ TÝDEN ! 1. 9. od 16.00: Doteky života – vernisáž chovì ul., P 3, Pøednáší Iva Steinová. Pøi- NA UNIVERZITÌ KARLOVÌ výstavy fotografií Venduly Drahotušské. hlásit se mùžete na e-mailové adrese: vlas- ! Pražské centrum židovských studií Filo- ! 7. 9. od 14.00: Patchwork – vernisáž [email protected], tel.: 222 116 282. zofické fakulty Univerzity Karlovy v Pra- výstavy výtvarných dìl skupiny Kadaòské ze srdeènì zve ve dnech 24.–30. øíjna na patchworkáøky. ZIKARON IV. Izraelský týden na Univerzitì Karlovì: ! 28. 9. od 14.30: Setkání a beseda se V JIDNØICHOVÌ HRADCI letos s tématem Perspektivy izraelských zemským rabínem Karolem Efraimem Si- ! Jindøichohradecký Spolek Zikaron (Pa- studií v Èeské republice. donem pøed Vysokými svátky. mìt’) se snaží pøipomínat život židovské Hlavní pøednášku v angliètinì prosloví ! Výstavy: Co se do Obecních novin ne- komunity ve mìstì a okolí, peèovat o his- Profesor Elie Rekhess na téma The Pales- vešlo III – fotografie Petra Balajky. ¨ torické památky spojené s životem Židov- tinian-Arab Minority in Israel: Between ¨ stva v jindøichohradeckém regionu; vydá- Integration and Alienation (Palestinsko- ŽIDOVSKÁ LIBERÁLNÍ UNIE vá též propagaèní materiály a organizuje arabská menšinou v Izraeli: Mezi integrací ! V záøí opìt zaèínají kurzy hebrejštiny: vzdìlávací a kulturní aktivity a mezi její a odcizením). Profesor Elie Rekhess je Moderní hebrejština pro úplné zaèáteèní- plány patøí vybudování památníku zdejším jedním z pøedních izraelských odborníkù ky, zaèáteèníky, mírnì až støednì pokroèi- obìtem šoa. na arabskou menšinu v Izraeli, židovsko- lé BET++ (GIMEL). Používáme audiovi- V záøí poøádá Zikaron koncert hereèky arabské vztahy, palestinskou politiku. Do zuální techniku. a zpìvaèky Hany Frejkové Jidiš ve tøech, svého odchodu do penze v roce 2011 byl Biblická hebrejština pro zaèáteèníky který se uskuteèní v nedìli 18. 9. od 16.00 vedoucím výzkumným pracovníkem v Mo- a pro støednì pokroèilé. Kurzy jsou zdarma, v Muzeu fotografie (Kostelní ul. 20/I). she Dayan Center for Middle Eastern and jsou hrazeny z grantu MŠMT a NFOH. Po koncertu, jenž je spojený s dobrovol- African Studies na Telavivské univerzity Info o kurzech sledujte na www.zlu.cz, nou sbírkou na vybudování památníku a øídil Program židovsko-arabské spolu- nebo pište na: [email protected] obìtem holokaustu, následuje prohlídka práce v Izraeli podporovaný nadací Kon- (moderní) a [email protected] (biblická). bývalé synagogy s výkladem. rada Adenauera (1995–2010). Eva Feiglová Srdeènì zveme! Program Izraelského týdne bude zveøej- nìn bìhem záøí na stránkách www. DNY ŽIŽKOVSKÉHO VÝSTAVA pcjs.ff.cuni.cz. Všichni jsou vítáni. Vstup KULTURNÍHO DÌDICTVÍ V SYNAGOZE V POLNÉ zdarma. 2016 ! V synagoze v Polné lze ve dnech 18. ! Žižkov si v rámci 8. roèníku svého kul- záøí–29. øíjna (út–ne 9–12.00/13–17.00) BAT MICVAV LOŠTICÍCH turního festivalu s podtitulem Památky zhlédnout kromì opraveného interiéru sy- ! Dne 6. srpna se konala v loštické syna- komunity nìkolika akcemi pøipomene nagogy i výstavu èernobílých fotografií Ji- goze bat micva, pøi které dvanáctiletá Mo- i historii a souèasnost místního židovské- øího Nováèka z let 1975–2015 s názvem rissa Lee Lambertová z reformní kongre- ho spoleèenství: Takoví jsme byli, takoví jsme. Více na gace ve mìstì Glencoe (Illinois) èetla ! 7. 9. od 17.00 se koná pøednáška Zu- www.10hvezd.cz. z jedné z osmnácti pøedváleèných míst- zany Pavlovské s promítáním: Židovská ních Tór (zapùjèených pro tuto pøíležitost komunita na Žižkovì (KC Vozovna, Za DNY EVROPSKÉHO z Londýna). Žižkovskou vozovnou 18, Praha 3). KULTURNÍHO DÌDICTVÍ V rámci projektu Chain of Memory, kte- ! 11. 9. se uskuteèní komentované pro- ! V záøí se již tradiènì konají Dny evrop- rý byl založen Muzeem holokaustu ve hlídky na Novém židovském høbitovì: ského kulturního dìdictví, pøi nichž se ná- Washingtonu, si bìhem své bat/bar micva prohlídka trvá 2 hodiny, èas prohlídek vštìvníkùm zdarma otevírají nìkteré pa- mohou dìti pøipomenout jedno z 1,5 mili- v 10, 11, 13, 14 hod., skupina max. 25 mátky, vèetnì tìch židovských, na mnoha onu židovských dìtí zavraždìných nacisty. osob. Pøednáší Eva Kuželová a Markéta místech je k dispozici i odborný výklad. Morissa si vybrala Gretu Hirschovou, dív- Sluneèná. Pøihlásit se mùžete na e-mailo- Zájemci tak ve dnech 4. 9. mohou zavítat ku, která se narodila v Lošticích (bydlela vé adrese: [email protected], tel.: 222 do synagogy a na høbitov v Brandýse nad v Moravièanské ulici). Bìhem bohoslužby 116 282. Labem, ve dnech 10. – 11. 9. do synagog tak oslovil rabín Bruce Elder z kongregace ! 15. 9. se od 16 hodin koná pøedstavení v Èeském Krumlovì a v Písku èi na høbi- Hakafa jako bat micva nejen Morissu, ale pro dìti Pøíbìh o královnì Ester z Persie, tov v Kolínì, 17. 9. do synagogy v Žatci. zároveò i Gretu. které zahraje divadelní spolek Feigele (KC Pøehled míst pøihlášených do této akce lze (Více informací o události naleznete na Vozovna). nalézt na www.historickasidla.cz. www.respectandtolerance.com.) VÌSTNÍK 9/2016 27

ŽNO BRATISLAVA vá, nar. 17.9. – 89 let; paní Margit Maršál- V septembri srdeène blahoželáme našim ková, nar. 9.9. – 87 let; paní Zuzana Miná- èlenom: pán Juraj Alexander – 72 rokov; èová, nar. 24.9. – 85 let; paní Hana Eva pani Dagmar Dvorská – 85 rokov; pán ZPRÁVY Mlejnková, nar. 8.9. – 84 let; pan Jaroslav Ing. Peter Gero – 74 rokov; pani Poskoèil nar. 25.9. – 86 let; pan Kurt MUDr. Marta Groeplová – 75 rokov; pani Z OBCÍ Stein, nar. 22.9. – 85 let; paní Viera Šle- Doc. RNDr. Mária Hvastijová – 80 rokov; singerová, nar. 5.9. – 92 let; paní Hana pani Ing. Eva Kozáková – 65 rokov; pani Trávová, nar. 10.9. – 91 let, a pan Artur MUDr. Veronika Lehotská – 83 rokov; pani Zempliner, nar. 12.9. – 95 let. Všem osla- Mária Országová – 82 rokov; pani vencùm pøejeme pevné zdraví. MUDr. Eva Salamonová – 60 rokov; pán Ad mea veesrim šana! Nathan-Karol Steiner – 83 rokov; pán MUDr. Peter Št’astný – 75 rokov; pani Úmrtí Ing. Viera Vašková – 71 rokov; pán Dr. Jozef Dne 2. srpna zemøela ve vìku 95 let paní Weiss – 83 rokov; pani Dr. Mária Weissová – Edita Markvartová. Se zesnulou jsme se 83 rokov, a pani Renné Žiaková – 88 rokov. ŽO LIBEREC rozlouèili 5. srpna v obøadní síni NŽH Ad mea veesrim šana! V záøí oslaví narozeniny sleèna Jitka v Praze. Špaèková, nar. 1.9. – 28 let; pan Pavel Dne 3. srpna zemøel ve Vídni ve vìku ŽNO BANSKÁ BYSTRICA Gerö, nar. 16.9. – 43 let, a paní Eva Gärt- 81 let po delší nemoci dlouholetý èlen Srdeène blahoželáme našim èlenom, ktorí nerová, nar. 23.9. – 79 let. ŽOP pan Tomáš Lederer. I když od roku v mesiaci september slávia sviatok svojich 1968 žil v Rakousku, byl stále spjat s praž- narodenín: pán Andrej Ambróš, nar. 21.9. – ŽO OLOMOUC skou obcí. Pohøben je v židovské èásti 93 rokov, a pani Darina Kossárová, nar. V záøí oslaví narozeniny: paní paní Petra centrálního høbitova ve Vídni. Lucie Le- 11.9. – 78 rokov. Všetkým úprimne praje- Poláková, nar. 20.9. – 33 let; paní Eva dererová me ve¾a zdravia, spokojnosti a pohody. Franklová, nar. 5.9. – 69 let; pan Matyáš Zichronam livracha! Ad mea veesrim šana! Ritter, nar. 15.9. – 23 let; pan David Ritter, nar. 15.9. – 23 let; paní Eva Skládalová, ŽNO PREŠOV ŽO BRNO nar. 14.9. – 69 let; pan Daniel Peršin, nar. V mesiaci september sa dožívá jubilea V záøí oslavují své narozeniny: paní Vìra 12.9. – 30 let; sleèna Mayah Cilka, nar. èlenka našej obce paní Judita Gregušová – Bakalová, nar. 14.9. – 75 let; pan Samuel 15.9. – 8 let, a sleèna Anna Klimešová, 88 rokov. Jubilantke želáme pevné zdra- Blau, nar. 5.9. – 14 let; pan Petr Fiša, nar. nar. 19.9. – 13 let. Ad mea veesrim šana! vie, pokoj a pohodu v kruhu najbližších. 15.9. – 61 let; pan Arnošt Goldflam, nar. Ad mea veesrim šana! 22.9. – 70 let; pan David Kšica, nar. 13.9. ŽO OSTRAVA – 41 let; paní Hana Nìmeèková, nar. 30.9. V záøí oslaví narozeniny: paní PhDr. Judi- ŽNK RIMAVSKÁ SOBOTA – 34 let; paní Eva Neufeldová, nar. 28.9. – ta Freundlichová, nar. 16.9. – 79 let; pan V mesiaci august má sviatok narodenín 83 let; paní Eva Pìnèíková, nar. 8.9. – 84 Bc. Jan Hess, nar. 8.9. – 43 let; paní Vìra èlen našej obce pan Tomáš Rybár, nar. let; paní Ruth Rossi, nar. 19.9. – 90 let; Rolková, nar. 13.9. – 78 let, a paní Vìra 22.8. – 38 rokov. Prajeme mu dobré zdra- Elijah Shai Selinger, nar. 19.9. – 8 let; paní Vaòková, nar. 23.9. – 89 let. vie, vela št’astia a radosti v živote. Ad mea Ráchel Michaela Selingerová, nar. 20.9. – Ad mea veesrim šana! veesrim šana! 43 let; pan Tomáš Schuller, nar. 10.9. – 42 let; paní Rùžena Svobodová, nar. 13.9. – ŽO PLZEÒ ŽO TEPLICE 68 let; paní Michaela Walsbergerová, nar. V záøí oslaví narozeniny tito naši èlenové: V záøí oslaví své narozeniny: pan Miloš 10.9. – 41 let, a paní Ivana Zapletalová, paní Sarah Ruth Hájková, nar. 10.9. – 26 Lichtenstein, nar. 6.9. – 35 let; paní Sonja nar. 16.9. – 54 let. Ad mea veesrim šana! let; pan Ing. Jan Fialka, nar. 12.9. – 84 let; Lichtensteinová, nar. 18.9. – 70 let; paní pan Arnošt Bergmann, nar. 20.9. – 60 let; Tereza Skálová, nar. 26.9. – 31 let; pan ŽO DÌÈÍN pan MUDr. Marcel Hájek, nar. 20.9. – 51 Oldøich Látal, nar.9.9 – 56 let; pan Vít V záøí oslavují narozeniny: paní Ing. Ka- let; pan Jiøí Löwy, nar. 23.9. – 59 let, Lichtenstein, nar. 7.9. – 31 let; pan Samuel rolína Bergmanová, nar. 25.9. – 43 let; pan a paní Eva Vojtìchová, nar. 28.9. – 57 let. Látal, nar. 9.9 – 17 let; pan Dominik Látal, Mgr. Jaroslav Faltýn, nar. 25.9. – 40 let; Všem našim jubilantùm pøejeme hodnì nar. 17.9. – 23 let; paní Gabriela Becková, paní Božena Jelínková, nar. 28.9. – 58 let; zdraví a spokojenosti. nar. 1.9. – 41 let, a paní Šeindly Faerman, paní Gabriela Jirásková, nar. 24.9 – 32 let; Ad mea veesrim šana! nar. 20.9. – 85 let. paní Jana Majzlíková, nar. 10.9. – 39 let; Ad mea veesrim šana! pan Miroslav Majzlík, nar. 19.9. – 69 let; ŽO PRAHA paní Zlata Palkovièová, nar. 9.9. – 32 let; V záøí oslavují narozeniny: pan Jevsej ŽO ÚSTÍ NAD LABEM paní Diana Shonert, nar. 21.9. – 30 let; pan Biller, nar. 9.9. – 85 let; paní Gertruda V mìsíci záøí oslaví své narozeniny paní Karel Šetelík, nar. 12.9. – 64 let, a pan Denská, nar. 25.9. – 86 let; paní Dagmar MUDr. Antonie Chuchutová. Celá obec Václav Tùma, nar. 12.9. – 71 let. Friedová, nar. 11.9. – 94 let; paní Jana pøeje naší èlence hodnì zdraví a osobní Ad mea veesrim šana! Hamplová, nar. 2.9. – 86 let; paní Regina pohody. Hejnová, nar. 18.9. – 92 let; paní Eva Dále oznamujeme radostnou zprávu, že ŽO KARLOVY VARY Kleinová, nar. 6.9. – 93 let; pan Ivan Klí- paní Michaele Fišerové se narodila zdravá V záøí blahopøejme panu Gabrielu Szá- ma, nar. 14.9. – 85 let; Helena Krouská, holèièka. Mamince i dìvèátku pøeje celá szovi, nar. 4.9. – 87 let. nar. 12.9. – 95 let; paní Marie Majerová, obec hodnì zdraví a dny plné pohody. Ad mea veesrim šana! nar. 29.9. – 93 let; paní Marie Markovièo- Ad mea veesrim šana! 28 VÌSTNÍK 9/2016

CEREMONIE NA POÈEST OBÌTÍ penìz, které Gaze vìnovali soukromí dár- Bìhem olympijských her v Rio de Janeiru ci a mezinárodní humanitární organizace: byla poprvé oficiálnì pøipomenuta tragic- nejprve byl zatèen a obvinìn zamìstna- ká smrt jedenácti izraelských sportovcù, ZPRÁVY nec organizace World Vision Muhammad které pøi olympiádì v Mnichovì roku Halabi z toho, že bìhem pìti let odvedl 1972 zavraždilo palestinské teroristické ZE desítky milionù dolarù urèených k chari- komando Èerné záøí, náležící Fatahu. Od SVÌTA tativním úèelùm pro Gazu militantnímu té doby pøíbuzní zabitých opakovanì køídlu Hamásu. Tyto peníze byly využity (a marnì) žádali Mezinárodní olympijský napøíklad pro budování pašeráckých tu- výbor o vzpomínkový akt. Pøání bylo vy- nelù anebo k nákupu zbraní. O týden po- slyšeno až letos v Riu: v olympijské ves- zdìji zatkla Šin Bet Wahída Borše, inže- nièce byl v prostoru nazvaném Místo nýra ve službách rozvojového programu truchlení vztyèen památník se dvìma ka- OSN (UNDP), jenž pùsobil v Pásmu meny ze starovìké Olympie, jenž bude Gazy, a obvinila ho ze stejného èinu. Oba následnì instalován na všech dalších pøípady se prošetøují. hrách. Dva dny pøed zahájením her, 3. srpna, se zde konalo vzpomínkové DO KIN MÍØÍ FILM DENIAL shromáždìní, jehož úèastníci uctili pa- V záøí má premiéru dlouho ohlašovaný mátku mrtvých Izraelcù, nìmeckého poli- britsko-americký film Denial (Popírání) cisty, který byl zabit pøi pokusu je chránit, o procesu, v nìmž mìla roku 2000 ame- dvou obìtí teroristického útoku z her rická historièka Deborah Lipstadtová v Atlantì roku 1996 a gruzínského sáòka- u londýnského soudu dokázat, že „holo- øe, jenž se zabil pøi tréninku na zimní kaust se skuteènì udál“, a tím vyvrátit olympiádì roku 2010 v Kanadì. tvrzení popíraèe šoa Davida Irvinga. Olympijský památník Místo truchlení. Foto archiv. Hlavní protagonistku hraje Rachel Wei- DÙKAZ O SMRTI nizace z akce Týden sociální spravedlnos- szová, jejíž oba rodièe museli uprchnout RAOULA WALLENBERGA ti, který pøed pìti mìsíci poøádala Ontarij- z Evropy pøed nacistickou perzekucí. Letos v èervnu vyšly v Rusku deníky Iva- ská univerzita. V e-mailu, který Walker Historièka je s filmem spokojena, herec- na A. Serova, prvního šéfa sovìtské KGB obdržel pro vysvìtlení, proè byla skupinì kou práci ocenila jako „velmi profesio- v letech 1954–1958. Byly objeveny pøed židovských studentù odmítnuta úèast na nální“. Popírání šoa pokládá za projev ètyømi lety bìhem renovace ve zdech akci poøádané univerzitou financovanou antisemitismu a øíká, že kromì „tvrdého jeho moskevského bytu. Mimo jiné obsa- z veøejných zdrojù, odpovìdìla student- popírání“ (jemuž èelila ve sporu s Irvin- hují zmínky o zavraždìní známého švéd- ská rada Technologického institutu Uni- gem) existuje „dnešní mìkèí verze popí- ského diplomata a zachránce desetitisícù verzity v Ontariu (UOIT) takto: „Student- rání holokaustu“, která se vyznaèuje maïarských Židù Raoula Wallenberga. ská rada v lednu podpoøila návrh na „pøepisováním historie a lživým pøirov- Wallenberg se na konci války ocitl v Bu- podporu hnutí BDS. Vaše organizace se náváním“. „Èlovìk mùže nesouhlasit dapešti obklíèené Rudou armádou a poté zdá být blízce propojena se Státem Izrael, s izraelskou politikou, ale øíci, že izrael- jeho stopy mizí. Od 50. let Rusko tvrdilo, proto by bylo proti našemu rozhodnutí jí ská armáda podniká genocidní akce že zemøel na selhání srdce v cele vìzení poskytnout jakýkoli typ podpory.“ stejné jako Hitler? Tohle se pøece srov- Lubjanka, kde sídlila centrála KGB, toto návat nedá.“ (am, ztis.cz) tvrzení však nikdy nebylo podloženo do- SVÌTOVÁ MÉDIA kumenty. Nyní zveøejnìný deník velitele O „OSVÌTIMSKÉM AUTOBUSU“ KGB je prvním písemným dokladem Kauza „osvìtimského autobusu“ (viz str. toho, co historici až doposud pouze pøe- 2) se dostala i do svìtových médií: refero- pokládali, totiž že ho Sovìti obvinili ze val o ní deník Haarec, web Jerusalemon- špionáže a popravili již v roce 1947. Ve line.com èi britský Daily Mail. Shrnují svìtle nových skuteèností nyní oslovila základní fakta a citují kritickou reakci øe- Vydává Federace židovských obcí v ÈR, Maiselova 18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re- Mezinárodní nadace Raoula Wallenberga ditele ŽMP Lea Pavláta a pøeživší Osvìti- dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele- (IRWF) otevøeným dopisem ruského pre- mi Eriky Bezdíèkové. Rozhoøèení a zne- fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re- dakce: Alice Marxová (šéfredaktorka), Jiøí Daníèek. zidenta Vladimira Putina, aby otevøel ar- chucení nad tím vyjadøují i ètenáøi tìchto Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomášková. chivy KGB a umožnil v nich pátrat po novin ve svých komentáøích, podivují se Vychází mìsíènì, nevyžádané rukopisy se nevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro- místì ostatkù Raoula Wallenberga a poté i nad tím, že autobusový dopravce „nemá vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská pošta pøípadnì povolil jejich pøevoz a pohøbení. peníze“ na odstranìní nápisù, že jejich a. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské pošty 800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese: odstranìní „nebylo souèástí smlouvy Èeská pošta, s. p. oddìlení periodického tisku Olšan- BDS V ONTARIU s nájemcem“, a lakonicky to shrnují: ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@ Za „zcela nejotevøenìjší pøípad diskrimi- „Mají tam (tedy v ÈR) špatný vkus.“ cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.: nace proti židovským studentùm v Kana- 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), dì ze strany studentské rady“ oznaèil Ro- MÍSTO NA CHARITU PRO HAMÁS e-mail: [email protected]. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Roš chodeš. MKÈR E922, ISSN bert Walker, øeditel asociace Hasbara V srpnu odhalila izraelská tajná služba 121074 68. Toto èíslo vychází 1. 9. 2016. Fellowship Canada, vylouèení této orga- Šin Bet dva závažné pøípady zneužívání Cena 20 Kè (0,90 €)