Kè 20,– 5776 ZÁØÍ 2016 ROÈNÍK 78 AV ELUL VÌSTNÍK ŽIDOVSKÝCH NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ V ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Obálka Friedricha Feigla k výboru z pražských nìmeckých básníkù. (K textu Oko vidí svìt na stranách 14–15.) 2 VÌSTNÍK 9/2016 KAMENY ZMIZELÝCH VÝLET ZA EMOCEMI Také v Liberci budou památku obìtí šoa Bouøi rozhoøèených reakcí sklidil v èes- pøipomínat tzv. kameny zmizelých. Ve kém prostøedí i v zahranièí autobus, pole- druhé polovinì èervence se zde bìhem AKTUALITY pený køiklavými reklamami lákajícími do jednoho dne konalo nìkolik slavnost- Osvìtimi na „výlet za emocemi“. Upozor- ních uložení a odhalení devatenácti mo- nila na nìj i média v Izraeli, v Británii èi sazných desek, zapuštìných do chodní- v Polsku a své znechucení nad ním vyjád- kù místních ulic a námìstí. øili mnozí pøeživší holokaust. Iniciátorem Kameny zmizelých navazují na pro- a autorem reklam nebyl majitel autobusu jekt „Stolpersteine“, který zahájil pøed sám, nýbrž známý èeský filmaø-dokumen- více jak pìtadvaceti lety nìmecký vý- tarista Vít Klusák, jemuž autobus poslou- tvarník Günter Demnig a který se úspìš- žil do pøipravovaného filmu z prostøedí nì rozšíøil do vìtšiny evropských zemí. èeského neonacismu. Klusák tvrdí, že V Èeské republice jej však v poslední chtìl upozornit na hloupý a bulvární zpù- dobì provázely technické a organizaèní sob, jakým cestovky lákají turisty do míst problémy, a proto se nìkteré naše obce Program: spojených s touto temnou kapitolou dìjin, rozhodly, že budou v projektu pokraèo- I. blok: 9.15–10.15 pøedsedající: a hesla i grafiku prý pøevzal z internetu. vat samy, a to v upravené verzi pod ná- Ondøej Matìjka. V zahranièních médiích reagovala na zvem „Kameny zmizelých“. Ten zároveò Úvodní blok. Proè se zabývat židov- kauzu napøíklad èeská pøeživší šoa Eri- pøipomíná i nìkdejší projekt Židovského skou komunitou v normalizaci? ka Bezdíèková: „Kšeft z osvìtimské ka- muzea v Praze „Zmizelí sousedé“. Martin Šmok (ŽMP): Labyrintem tastrofy mùže udìlat jen osoba bez jaké- V Liberci byly první dva kameny vsa- normalizace – prezentace pøipravované koli morálky,“ citoval ji izraelský list zeny pøed místním divadlem, aby pøipo- výstavy. Jerusalem Post. mnìly osudy Friedricha Sommera, øedi- II. blok: 10.35–12.00 pøedsedající: K vìci se vyjádøil také øeditel praž- tele a dirigenta této významné scény, Martin Šmok – Vzpomínky a pamìt’. ského Židovského muzea Leo Pavlát, který zahynul v Osvìtimi, a jeho pokra- Peter Salner (SAV): Židia v Bratislave který pøed necelým mìsícem požádal èovatele v øeditelské pozici, Oskara Ba- v rokoch 1969–1989; Andrea Michalco- majitele autobusu o odstranìní reklamy sche, který byl zavraždìn v koncetraèním vá: Náboženství židovského obyvatel- v dopise, podepsaném také pøedsedou táboøe v Izbici. Další kameny pøipo- stva a žité židovství v dobì normalizace Federace židovských obcí P. Papouš- mínají osudy rodin Bendových, Freund- v Praze; Jan Dvoøák; Adam Hradilek kem. Na dopis však podle Pavláta do- ových, Königsteinových, Steinerových, (ÚSTR): Život židovské komunity v ob- pravce nereagoval. V rozhovoru pro in- Fischlových, Ledererových a Taussigo- dobí tzv. normalizace ve vzpomínkách ternetovou stanici DVTV Pavlát k celé vých. Pietních akcí se zúèastnili – vedle pamìtníkù. kauze uvedl, že se jedná o „naprostou primátora Liberce, hejtmana Liberecké- III. blok: 13.30–14.30 pøedsedající: bulvarizaci, cynismus a nevkus“. Sou- ho kraje, pøedstavitelù Židovské obce Ondøej Matìjka – Aktivity Státní bez- èasnì kritizoval i režiséra Víta Klusáka v Liberci a FŽO – také potomci rodiny peènosti v archivních pramenech. za to, že sejmutí reklamy ihned po natá- Bendových a Fischlových, kteøí dnes žijí Ondøej Koutek: Akce PAVOUK – evi- èení nebylo pøedem stanovenou pod- ve Spojených státech. tk dování osob židovského pùvodu Státní mínkou. ztis bezpeèností v období normalizace; Mar- ŽIDÉ V ÈECHÁCH tin Šmok (ŽMP): Únos. OBSAH A NA MORAVÌ 1969–1989 IV. blok: 14.50–16.10 pøedsedající: Ústav pro studium totalitních režimù Martin Šmok – Zobrazování situace Vzpomínka na Emila Kohna 3 a Židovské muzeum v Praze srdeènì Židù v Èeskoslovensku. Komentáø k Tóøe na tento mìsíc 4–5 zvou všechny zájemce na kolokvium Barbora Císaøová (FF UHK): Poèátky Vše dobré uvítám – rozhovor s Arnoštem Goldflamem 6–7, 23 Labyrintem normalizace – Židé v Èe- normalizace v Èeskoslovensku z pohledu Jak si Lvov (ne)pøipomíná chách a na Moravì 1969–1989, které se židovské komunity; Blanka Soukupová židovskou minulost 8–9 uskuteèní 15. záøí 2016 od 9.00 v Ústa- (FHS UK): Protižidovská propaganda Moritz Steinschneider: vu pro studium totalitních režimù, Siwi- v masmédiích v éøe tzv. normalizace; Uèenec, jenž pøedbìhl dobu 10–11 ecova 2, Praha 3. Blanka Rozkošná: Nièení židovských Hranice Helvetie III 12–13 Sovìtská propaganda oznaèila obrod- památek v normalizaèním Èeskosloven- Oko vidí svìt: výstava ný proces v Èeskoslovensku v roce sku. Friedricha Feigla v Chebu 14–15, 17 Oživlý archiv: 1968 kromì jiného za sionistické spik- IV. blok: 16.20–17.00 pøedsedající: o festivalu Ze stínu 16–17 nutí. Po nìkolikaleté pøestávce tak StB Michal Frankl – „Bílá místa“ v poznání Ivan Klíma: Byl mír 18–19 opìt zaèala sestavovat seznamy osob ži- židovské komunity v období normaliza- Utajení Židé v Hobitovi 20 dovského pùvodu pro „operativní využi- ce a možnosti dalšího výzkumu. Martin Izrael: Guth Jarkovský v Riu 21 tí“ v boji se sionismem. Židovská komu- Šmok, Matìj Spurný, Peter Salner. Výbìr z èeských médií 22 nita byla za normalizace jistì specifická, Organizátoøi: Ústav pro studium totalit- Kalendárium 23 ale je také mikrosvìtem, ve kterém se ních režimù a Židovské muzeum v Praze. Zprávy, kultura, inzerce 24–26 Zprávy z obcí 27 odehrávaly podobné procesy jako ve K úèasti není nutná registrace. Zprávy ze svìta 28 vìtšinové spoleènosti. red VÌSTNÍK 9/2016 3 Emil Kohn se narodil v Blatné 27. øíjna JUDr. Bohumil Krsek a rada politické auta a zatèení, jeden po druhém, nastupo- 1880 a mìl tam v domì è. 201 obchod správy Josef Podstatný. Všichni jsme vali dovnitø pod plachtu, pohánìni gesta- koloniálním a smíšeným zbožím, který hledìli s napìtím ke vchodu budovy, pøed pákem: „Schnell, schnell!“ Auto smìøo- zdìdil po otci. V záøí 1929 zøídil pøed níž stál, pøistaven tìsnì k chodníku, mnì valo pøedkem do mìsta. Èerný esesák stál svým obchodem benzinovou pumpu už známý zelený anton s plachtovou støe- rozkroèen, ruce založené v bok, èelem a s pìkným, velkým, pohodlným autem chou. U nìho, s oblièejem obráceným k pøicházejícím a svým pravým bokem znaèky Praga také provozoval osobní do hlavního vchodu hejtmanství, stál k zadku auta. Když mìl nastoupit mùj autodopravu. Byl to velmi schopný rozkroèený, vysoký, hubený, zamraèený dìda, pøiskoèil jsem k nìmu s pláèem: a slušný obchodník, vìdìlo se také, že esesák v èerné uniformì s umrlèí lebkou „Dìdo, sbohem a na shledanou!“ Stiskl umìl dát lidem zboží na dluh i bez úro- na èepici jako èerná, zlovìstná socha. mi ruku, pøitiskl mì k sobì: „Neplaè, kù, jen tak na pøátelské slovo. Mìl rád Další dva esesmani stáli na chodníku, chlapèe…“ ale v té chvíli už mì esesák legraci, s každým prohodil pár milých jeden po jeho levici, druhý vpravo, kaž- chytil za rameno, vykøikl zlostnì: „Keine slov, nelze se divit, že ho všichni znali dý ve vzdálenosti asi deseti krokù. Uza- Theater!“ a smýkl se mnou tak, že jsem nejen v Blatné, ale i v nejširším okolí vírali nevelký prostor pøed vchodem odlítl, zakopl a upadl na chodník. a že jeho obchod dobøe prospero- Vidìl jsem, jak se dìda prudce val. Je zachycen na fotografii obrátil, ale to už pøiskoèili ti dva Blateòákù, kteøí sloužili u 28. v kožených kabátech, každý domobraneckého pluku v Krako- VZPOMÍNKA z nich ho chytil za jednu ruku vì, z øíjna 1914. a nacpali ho do auta. Pak nastoupil Dne 1. záøí 1939, v den vypuk- NA EMILA KOHNA Kohn, potom oba gestapáci, pak nutí druhé svìtové války, krátce esesmani a auto odjelo. Celá ta zá- po 8. hodinì ranní, se u nás ležitost se odehrála bìhem pár v Blatné (bydleli jsme tenkrát v prvním tak, že chodci museli sejít z chodníku vteøin, rychle, a nebýt toho mého inciden- patøe Besedy) objevili dva gestapáci a obcházet po silnici. tu, tak i naprosto tiše. Šel jsem domù ne- v tmavých dlouhých kožených kabá- št’astný, cestou mi tekly slzy. Ještì téhož tech, odvedli mého dìdu Františka Ch- dne veèer se vrátil rada Podstatný, pro- lupsu, aniž by mu dovolili se rozlouèit puštìn z Klatov. Teprve v listopadu jsme a odvezli ho v zeleném antonu pod še- od dìdy dostali první dopis, z Buchen- dou plachtou. Nevìdìli jsme, co se dìje, waldu, velmi struèný, psaný nìmecky. byla to neèekaná, minutová akce. Když V té dobì byl však Emil Kohn již mr- jsme se trochu vzpamatovali, sebral tev. Necelých 14 dní potom, co pøišel do jsem se a bìžel ven, kde mi lidé øekli, že koncentraèního tábora v Buchenwaldu, auto jelo k okresnímu úøadu. Utíkal byl 13. záøí 1939 zabit. Podle svìdectví jsem tedy tam. mého dìdy, který tu exekuci vidìl, byl Pøed budovou pošty jsem uvidìl èet- sražen vojákem SS pažbou pušky, úde- níka pana Soldáta, jak s puškou na ra- rem do hlavy. Padl do výkopu základù meni, s nasazeným bodákem a ve slu- stavby, na které tam Židé pracovali, ob- žební pøilbì vede obchodníka Emila lièejem do vody a tady, v bezvìdomí Kohna. Ten byl obleèen ve svém tøíètvr- a bez pomoci, se vlastnì utopil. Jeho teèním kabátì z blýskavé, už opotøebo- tìlo bylo na žádost rodiny, která zaplati- vané, svìtlohnìdé kùže, ve kterém èasto la s tím spojené výlohy, posláno v zale- chodil. Ruce mìl pøed sebou svázané øe- tované, kovové rakvi do Blatné a za ne- tízkem jako zloèinec. Nadbìhl jsem je ustálé asistence èetnictva a tajné policie tak, že jsem šel proti nim a pozdravil Emil Kohn se ženou a synem, kteøí pozdìji bylo pohøbeno na židovském høbitovì jsem. Oba mi odpovìdìli a pan Kohn rovnìž zahynuli v koncentraèním táboøe.