Kolaříks Druhá Světová ZV 2009 V2.Pdf
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Univerzita Pardubice Fakulta Filozofická Druhá sv ětová válka na Baltu a její odraz v literatu ře Stanislav Kola řík Bakalá řská práce 2009 PROHLÁŠENÍ AUTORA Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn ě. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute čností, že Univerzita Pardubice má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle §60 odst.1 Autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn ěna ode mne požadovat přim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které na vytvo ření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skute čné výše. Souhlasím s prezen čním zp řístupn ěním své práce v Univerzitní knihovn ě. V Pardubicích dne 20.03.2009 Stanislav Kola řík ANOTACE Práce se zabývá konfrontací zážitku 2.sv ětové války a svérázu Baltského mo ře. Toto ilustruje příklad t ří knih, t ří autor ů ze t řech národ ů. Každý z nich ukazuje pohled na téma z jiné pozice. Práce je dopln ěna historickými a literárními p řehledy a krátkými úvody do reálií. KLÍ ČOVÁ SLOVA Druhá sv ětová válka, Baltské mo ře, Polsko, N ěmecko, Pobaltí, Günter Grass, Melchior Wa ńkowicz, Ülo Tuulik TITLE The Second World War on the Baltic Sea and its reflections in literature ANNOTATION Work deals with the confrontation experience the 2nd World War and Peculiarities of the Baltic Sea. This illustrates an example of three books, three authors from three nations. Each of them shows a view of the topic from a different position. The work is complemented by historical and literary reviews and short introduction to the realies. KEYWORDS The Second World War, Baltic Sea, Poland, Germany, Baltic states, Günter Grass, Melchior Wa ńkowicz, Ülo Tuulik OBSAH 1. Úvod ……………………………………………………………………………............ 1 2. Vymezení „Kulturního okruhu Baltu“ ……………………………………………….... 2 3. Státy „Kulturního okruhu Baltu“ p řed a b ěhem 2.sv ětové války …………………….... 4 3.1. Německo p řed a b ěhem 2.sv ětové války ………………………………………..… 4 3.2. Polsko p řed a b ěhem 2.sv ětové války ……………………………………..…….. 9 3.3. Pobaltské státy p řed a b ěhem 2.sv ětové války ……………………………..……. 13 4. Literatury jednotlivých stát ů ………………………………………………….……… 20 4.1. Německá literatura ……………………………………………………….……… 20 4.2. Polská literatura ………………………………………………………….……… 22 4.3. Literatura pobaltských stát ů …………………………………………………..…. 24 5. Konkrétní p říklady z jednotlivých literatur ……………………………………….….. 26 5.1. Günter Grass (N ěmecko) ………………………………………………….…….. 26 5.1.1. O autorovi ……………………………………………………………..….. 26 5.1.2. Nástin reálií ………………………………………………………….…… 27 5.1.3. Gunter Grass – P ři loupání cibule ………………………………………... 28 5.2. Melchior Wa ńkowicz (Polsko) ………………………………………………..... 32 5.2.1. O autorovi ……………………………………………………………..….. 32 5.2.2. Nástin reálií ………………………………………………………………. 32 5.2.3. Melchior Wa ńkowicz – Westerplatte …………………………………….. 33 5.3. Ülo Tuulik (Pobaltí - Estonsko) ………………………………………………..... 38 5.3.1. O autorovi …………………………………………………………..…….. 38 5.3.2. Nástin reálií ………………………………………………………………. 38 5.3.3. Ülo Tuulik – Jalovec i sucho p řečká ……………………………………... 39 6. Záv ěr …………………………………………………………………………………. 42 7. Zdroje a použitá literatura ……….…………………………………………………… 43 Přílohy 1. Úvod Války se vždy odehrávaly na zemi, ve vzduchu i na mo ři. Velmi často to byly války přímo o to mo ře. Cílem mé práce je ukázat prolínání tématu války a téma mo ře ve třech literaturách t ří národ ů. Národa n ěmeckého, polského a jednoho z národ ů „pobaltských“. Chci podat sv ůj komparativní názor, avšak sou časn ě nechávám čtená ři dostatek prostoru pro utvá ření názoru vlastního na základ ě mnou p ředložených informací. Žánrov ě se jedná o osobní vzpomínkovou literaturu (ve Wa ńkowiczov ě případ ě o publicistický záznam vzpomínek jiné osoby). Jako p říklad z literatury n ěmecké jsem použil knihu Güntera Grasse P ři loupání cibule (v p řekladu J.Stromšíka vydal Atlantis; Brno 2007). Grass pocházel z Gda ńska, p řístavního m ěsta, centra oblasti Pomo řanska a zárove ň i oblasti Kašubska 1. Z města kde se po staletí mísila n ěmecká a polská mentalita. Proto sice není typickým N ěmcem, ale o to víc je typickým obyvatelem této oblasti. Za polskou literaturu jsem zvolil první část „dvojknihy“ Melchiora Wańkowicze Westerplatte/Zp ěv o Hubalovi (v p řekladu J.Simonidese vydalo nakl.Vyšehrad; Praha 1979), kde tento velký polský publicista zaznamenává vzpomínky majora Henryka Sucharského, velitele skladišt ě Westerplatte. Prostor Gda ńska má v mé práci klí čový význam, protože se v jeho ulicích míchaly oba majoritní svérázy oblasti, n ěmecký a polský. T řetím zdrojem pohledu jsou vzpomínky na d ětství Estonce Ülo Tuulika, zaznamenané v relativn ě útlé knize Jalovec i sucho p řečká (v p řekladu K.Chrobáka; nakl. Naše vojsko, 1984). Zde je téma mo ře jednozna čně nejintenzivn ější, protože popisuje osudy lidu, který si nedokázal p ředstavit, že by k mo ři bylo dál než kousek. Tyto t ři autory jsem si vybral hned z několika d ůvod ů. Každý p ředstavuje jeden národ oblasti, každý p ředstavuje zástupce ur čité role či postoje. Günter Grass v práci p ředstavuje zástupce Němc ů jakožto agresora. Melchior Wa ńkowicz nep římého ú častníka, avšak sou časn ě p říslušníka polského národa napadeného a bránícího se. Ülo Tuulik zastupuje malé pobaltské zem ě, jakožto ob ěti sledu událostí. V obecn ě informativních kapitolách dávám nepatrn ě větší prostor historii a literatu ře pobaltských stát ů. A to hned ze dvou d ůvod ů. Informace o nich nejsou v ětšinou tak obecn ě známé jako v případ ě N ěmecka a Polska. Navíc, jsou t ři pobaltské zem ě pro ilustraci historicko-kulturních souvislostí nejvhodn ější. 1 Kašubsko ( Kaszëbë nebo Kaszëbskô) – oblast obývaná Kašuby - západoslovanským etnikem žijící v západn ě a jižn ě od m ěsta Gda ňsk. Pov ětšinou se identifikují, jako národnosti polské, p říslušnosti kašubské. Podrobn ě nap ř.: LABUDA, Gerald. Kaszubi i ich dzieje . Gda ńsk : Oficyna Czec, 1996. ISBN 83-904950-90. 1 2. Vymezení „Kulturního okruhu Baltu“ Baltské mo ře ( německy Ostsee, polsky Morze Bałtyckie, rusky Балтийское море , estonsky Läänemeri, lotyšsky Baltijas j ūra, litevsky Baltijos j ūra, dánsky Østersøen, švédsky Östersjön, finsky Itämeri ) a území stát ů na jeho b řehu tvo ří dohromady r ůznorodou, avšak specifickou a jednolitou mozaiku jazyk ů, národ ů a kultur. Jsou zde zastoupeny milionové národy mluvící polsky, n ěmecky a rusky, i národy s jazyky užívanými maximálně stovkami lidí (žemaitština, karelština, nebo livština 2). Bylo to práv ě pob řeží Baltu, kde vznikla Hanza, kudy vedla „Jantarová stezka“, odkud vyplouvali na své cesty severští Vikingové, kde p ůsobil jeden z nejvýznamn ějších rytí řských řád ů st ředov ěku – Řád n ěmeckých rytí řů . V Pobaltí dlouho bojovalo k řes ťanství s původními náboženstvími i pravoslavím, život obyvatelstva v této oblasti je nerozlu čně propojen s mo řem. To všechno jsou základy jedine čnosti této oblasti. Zásadním problémem je definice samotného pojmu „Pobaltí“. Nej čast ěji se pod tímto pojmem skrývají t ři státy na východním pob řeží Baltského mo ře – Litva, Lotyšsko a Estonsko, spole čně ješt ě s Kaliningradskou enklávou Ruska. Tato definice se částe čně kryje s dřív ější st ředov ěkou definicí jako území řádového Livonska 3 a pozd ějších ruských gubernií Livonska, Kuronska a Estonska. S tím koresponduje i používání pojmu pro území obývané „pobaltskými N ěmci“ a od poloviny 19. stol i pro území obývané Balty (Prusové, Litevci, Jatvingové, Lotyši) 4. Lze jej také definovat v širší konotaci jako skupinu stát ů s Baltem jako jedním z úst ředních motiv ů národní identity, a to bychom sem řadili krom ě Estonska, Lotyšska a Litvy i Polsko a severní N ěmecko (Z této premisy vycházím v této práci. pozn. aut.). V nejširším záb ěru sem lze za řadit všechny státy s přístupem k mo ři, a to by sem navíc pat řily i všechny státy Skandinávského poloostrova a Dánsko. Jistým specifikem oblasti je absence dlouhodobého hegemona. Německo sv ůj vliv uplat ňovalo dlouhá staletí a jeho otisk je zde velmi patrný. Pokud pomineme „p ředhistorické“ germánské kmeny, tak opravdový n ěmecký vliv se za číná objevovat p řibližn ě kolem p řelomu prvního tisíciletí spole čně s rozvojem námo řního obchodu v této oblasti a vznikem Hanzy ovládané skupinou „Hanzovních měst“ (severon ěmecký Lübeck, Rostock, Stralsund nebo 2 Livština (Livii) je jazyk Liv ů/Livonc ů – p ůvodních obyvatel Lotyšska a zárove ň je nejmenším samostatným jazykem v Evrop ě a jako svým mate řským jazykem jí mluví jí asi 5-10 vesm ěs starších lidí. 3 Livonský řád - Řád me čových brat ří ( Fratres militiae Christi ) – autonomní sou část Řádu n ěmeckých rytí řů která se zasluhovala o ší ření k řes ťanství ve východním Pobaltí. 4 Takto to publikoval Georg Heinrich Ferdinand Nesselmann ve své publikaci Die Sprache der alten Preussen: An ihren Ueberresten erläutert (vydána 1845). 2 Hamburk, polský Gda ńsk a Wolin, a východobaltské m ěsta Riga, Dorpat/Tartu, Reval/Tallin). Hanza zanikla na konci 16. stol. 5 Po švédském intermezzu (část 16. a 17.stol.) se v oblasti objevil nový vůdčí subjekt a ten se udržel až do první sv ětové války. Prusko. Prusy jsou vlastn ě takovou centrální mocností pro tuto oblast. Nejde pouze o Prusko v západním Baltu, zahrnující Šlesvicko-Holštýnsko a Pomo řany (a mnohá další území sm ěrem na jih, která pro nás momentáln ě nehrají roli), ale i oblast Západních Pomořan s centrem Gda ňsk a „Východního Pruska“ s centrem Královec (Köenigsberg, dnes Kaliningrad), zahrnující zbytek severní části Polska a část Litvy a Lotyška. Tyto „Východní Prusy“ byly po velkou část st ředov ěku p ůsobišt ěm Řádu n ěmeckých rytí řů .