UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE

ČINNOST ČESKOSLOVENSKÝCH INSTRUKTOR Ů V EGYPTSKÝCH OZBROJENÝCH SILÁCH ÚČAST NA EGYPTSKÉM VOJENSKÉM ŠKOLSTVÍ V LETECH 1956–1977

DISERTA ČNÍ PRÁCE MILAN VYHLÍDAL

ŠKOLITEL : PROF . PHDR. FRANTIŠEK HANZLÍK , CS C.

OLOMOUC 2015

1

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra historie Obor: České d ějiny Autor: Mgr. Milan Vyhlídal Školitel: prof. PhDr. František Hanzlík, CSc.

2

Prohlašuji, že jsem diserta ční práci vypracoval samostatn ě, pouze na základ ě uvedených pramen ů a literatury.

V Olomouci dne 1. prosince 2015 ……………………………..

3

Na tomto míst ě chci vyjád řit své pod ěkování všem pam ětník ům, kte ří mi nejen ochotn ě vyšli vst říc, ale navíc poskytli celou řadu zajímavých materiál ů. Jmenovit ě p ředevším panu Irenu Bartoškovi, Ing. Ivo Kamení čkovi (N ěmecká spolková republika), prof. Jaromíru Krej číčkovi, doc. Ji římu Sedlá čkovi, doc. Viktoru Kanickému, prof. Janu Jan čovi, Ing. Jaroslavu Rajlichovi, prof. Lubomíru Popelínskému, doc. Ji římu Karáskovi a Ing. Josefu Jelínkovi. Za cenné rady a doporu čení d ěkuji i svému školiteli prof. PhDr. Františku Hanzlíkovi, CSc. a PhDr. Pavlu Kreisingerovi. Sv ůj díky chci vyjád řit i pracovník ům archiv ů, zvlášt ě pracovnici VÚA-SA A ČR v Olomouci paní Bc. Jarmile Kubalové. Za podporu b ěhem koncipování diserta ční práce d ěkuji také své rodin ě, p ředevším manželce Lucii.

4

Obsah Úvodem ...... 6 1 Dosavadní stav zpracování zkoumané problematiky ...... 9 2 Rozbor pramen ů a literatury ...... 13 3 K předpoklad ům československé pomoci ve vojenské oblasti ...... 16 4 Zbrojní kurzy p ři Alexandrijské univerzit ě v letech 1956–1958 ...... 23 4.1 Souvislosti vzniku Zbrojních kurzů Alexandrijské univerzity a počátek činnosti československých expertů v egyptském školství ...... 23 4.2 Důsledky Suezské války pro československé občany působící v MTC ...... 26 4.3 Diplomové zkoušky a závěr alexandrijských zbrojních kurzů ...... 31 5 Military Technical College v Káhi ře v letech 1959–1967 ...... 38 5.1 Souvislosti vzniku a fungování MTC v první polovině 60. let ...... 38 5.2 MTC v druhé polovině 60. let, Šestidenní válka a její důsledky pro fungování školy ...... 64 6 Military Technical College v Káhi ře v letech 1968–1977 ...... 73 6.1 Českoslovenští experti na MTC v době pražského jara a normalizace ...... 73 6.2 Egyptská politika otevřených dveří a její důsledky pro činnost československých expertů na MTC ...... 85 6.3 Jomkipurská válka a fungování školy v první polovině 70. let 20. století ...... 91 6.4 Politické změny v Egyptě a jejich důsledky pro činnost československých expertů ...... 96 7 Záv ěrem ...... 103 8 Seznam použitých zkratek ...... 106 9 Prameny a literatura ...... 111 9.1 Archivní prameny ...... 111 9.2 Monografie ...... 112 9.3 Sborníky a časopisy ...... 112 9.4 Internetové zdroje ...... 114 9.5 Rozhovory s pamětníky ...... 114 9.6 Materiály v držení autora ...... 115 10 Přílohy ...... 116 10.1 Tabulky ...... 116 10.2 Obrazová příloha ...... 143

5

Úvodem

K tématu činnosti československých instruktor ů v egyptských ozbrojených silách, jakožto nutné sou části pomoci tehdejšího Československa zemím tzv. t řetího sv ěta, jsem se poprvé dostal v roce 2007. V uvedené dob ě jsem zpracovával bakalá řskou diplomovou práci nasti ňující úlohu československých expert ů p ři výstavb ě Military Technical College v Káhi ře (MTC). Bakalá řská práce 1, která byla obhájena v lét ě 2008, podávala základní informace o problematice činnosti československých pedagog ů na káhirské MTC a od po čátku ji ur čitým zp ůsobem limitovaly požadavky kladené na tento druh záv ěre čných prací. V roce 2010 jsem obhajoval magisterskou práci 2 věnující se československým aktivitám p ři výstavb ě vojenského školství v arabském sv ětě. Nosným pilí řem se stalo p ůsobení příslušník ů Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brn ě (VAAZ) na Military Technical College v iráckém Bagdádu. Okrajov ě zde byly zmín ěny i plány vypracované VAAZ pro pot řeby libyjského, syrského a afghánského vojenského školství. Předkládaná diserta ční práce má za úkol kvalitativn ě a kvantitativn ě analyzovat pomoc, kterou Československo poskytovalo egyptským ozbrojeným silám, konkrétn ě specifickým úkol ům v oblasti egyptského vojenského školství. Československo do Egypta od roku 1955 vysílalo mimo vojenských pedagog ů i menší skupiny leteckých, tankových a dělost řeleckých instruktor ů, p řípadn ě pracovník ů týlových služeb. Jejich činnost ale přímo souvisela s dodávkami velkého množství zbraní a vojenské techniky a jejich úloha proto kon čí po realizaci zbrojních kontrakt ů koncem 50. let 20. století.3 Naopak podpora založená na vědecko-technické bázi sm ěřující do oblasti vojenského školství nabývala na zna čné intenzit ě. Do Egypta, který doposud trp ěl absencí vojenského technického školství, p řišli v roce 1956

1 VYHLÍDAL, Milan: Pomoc VAAZ p ři budování MTC v Káhi ře. Bakalá řská diplomová práce FF MU, Brno 2008. Práce je dostupná na internetové adrese: http://is.muni.cz/th/180327/ff_b/Pomoc_VA_AZ_pri_budovani_MTC.pdf 2 VYHLÍDAL, Milan: Československá pomoc p ři výstavb ě vojenského školství v arabském sv ětě v letech 1948– 1989 . Magisterská diplomová práce FF MU, Brno 2010. Práce je dostupná na internetové adrese: http://is.muni.cz/th/180327/ff_m_b1/Diplomova_prace.pdf?lang=en 3 Více k tématu československých instruktor ů na území Egypta a Sýrie skupin nap ř.: VYHLÍDAL, Milan: Českoslovenští instrukto ři p ři výstavb ě egyptského letectva a protivzdušné obrany. Káhirská akce generálmajora letectva Vladimíra Hlavatého. In: Historie a vojenství, 3/2011, 56–72; VYHLÍDAL, Milan: Z činnosti leteckých instruktor ů generálmajora Jana Reindla v Egypt ě b ěhem Suezské krize. In: Historica Olomucensia, 42–2012, s. 135–154. Činnost československých instruktor ů v Egypt ě neušla ani pozornosti izraelských historik ů. Nap ř. dr. Guy Laron s drobnými nep řesnostmi reflektuje činnost skupiny genmjr. Jana Reindla. Podrobn ěji viz LARON, Guy: „Logic dictates that they may attack when they feel they can win“. The 1955 Czech-Egyptian Arms Deal, the Egyptian Army, and Israeli Intelligence . In: The Middle East Journal 2009, č. 1, s. 70–72. 6 první experti z VTA AZ (Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého) a za čali vést doposud malé a pom ěrn ě úzce specializované kurzy zbrojních aplikací na p ůdě Alexandrijské univerzity. Po úsp ěšné činnosti československých pedagog ů v Alexandrii egyptská strana iniciovala založení samostatné MTC v Káhi ře, a to op ět za československé asistence. Československo bylo nyní postaveno p řed velmi specifické a náro čné úkoly. Je nutné zmínit, že p ři tomto ojedin ělém projektu ze sebe tehdejší Československá lidová armáda ( ČSLA), i přes řadu potíží, vydávala po odborné stránce to nejlepší, co mohla. Vědecko-technická pomoc vygradovala koncem 60. let 20. století, kdy se po čet československých pedagog ů na MTC ro čně ustálil zhruba na po čtu 200 osob. Postupn ě slábnoucí československá přítomnost na škole trvala nicmén ě až do zá ří roku 1977. Pro č se zabývat MTC? P ředevším kv ůli relativní p řehlednosti a úm ěrnému množství archivního materiál ů, ve kterém se s odstupem n ěkolika let mnohem lépe orientuji. Svou roli sehrála i p řítomnost celé řady žijících sv ědk ů – přímých ú častník ů akce. Dle mého názoru je československá ú čast MTC díky pom ěrn ě dlouhému trvání (když zapo čítáme i dobu činnosti československých expert ů ve Zbrojních kurzech v Alexandrii, jde o 21 let československé přítomnosti!) snadno uchopitelná v kontextech sv ětového d ění. Nem ůže být proto problém hodnotit a popisovat dějinné události komplexn ě a neodd ěliteln ě od širších souvislostí. V neposlední řad ě i proto, že když pomineme velké zbrojní kontrakty poloviny 50. let 20. století, stala se pomoc egyptskému školství nejvýznamn ější sou částí československého angažmá v egyptských ozbrojených silách. Samotná akce MTC se svojí náplní navíc vymykala tradi ční, a celkem známé, vojenské podpo ře tzv. zemí třetího sv ěta, která spo čívala často v prostých dodávkách zbraní. Jak již bylo zmín ěno, v případ ě budování MTC v Káhi ře šlo o v ědecko-technickou spolupráci. Tedy o problematiku, která svým obsahem doposud přesahuje rámec zmapovaných etap československých vojenských d ějin po roce 1945.4 Předkládaná diserta ční práce je člen ěna do 10 hlavních kapitol, p řičemž 4 ozna čuji za st ěžejní. První s názvem K předpoklad ům československé pomoci ve vojenské oblasti

4 Vojenské d ějiny povále čného Československa pat ří k témat ům, jejichž objektivní zkoumání bylo p řed rokem 1989 prakticky nemožné. Zasloužené plné rehabilitace se jejich zkoumání nedo čkalo ani po roce 1989. Po sametové revoluci nastoupil spíše trend zkoumání d ějinných souvislostí komunistickou historiografií zna čně zdeformovaných, tedy p ředevším let 1914–1945, p řípadn ě i let 1945–1948. P řičemž období let 1948–1989 se ne zcela oprávn ěně dostávalo na okraj zájmu. Dovolím si tvrdit, že tento stav p řetrvává i do dnešních dn ů.

7 analyzuje po čátky egyptského sbližování se státy Východního bloku, popisuje i konkrétní roli Československa a dalších stát ů Varšavské smlouvy (VS) a p řináší ur čitý kvantitativní p řehled zbrojních dodávek z poloviny 50. let 20. století směř ujících z Československa do Egypta. Kapitola Zbrojní kurzy p ři Alexandrijské univerzit ě v letech 1956–1958 informuje o okolnostech činnosti expertní skupiny p ři výuce ve Zbrojních kurzech p ři Alexandrijské univerzit ě. Ukazuje, že p ři absenci technického vojenského školství byla p řítomnost malé československé skupiny pro egyptské ozbrojené síly pom ěrn ě důležitá. Egypt, který navíc aspiroval na vedoucí pozici v arabském sv ětě, nutily úsp ěšné kurzy k vybudování nové školy pro pot řeby svých ozbrojených sil. Výstavb ě samostatné vysoké vojenské školy se následn ě v ěnují kapitoly s názvy Military Technical College v Káhi ře v letech 1959–1967 a Military Technical College v Káhi ře v letech 1968–1977 , které přibližují souvislosti vzniku i konkrétní úlohu brn ěnské VAAZ a jejich pracovník ů p ři konstituování i zajiš ťování výuky na káhirské vojenské technice. Mezní datum obou kapitol, tedy rok 1967, zde není vybráno náhodn ě. Jak se dovíme, došlo v uvedeném roce ke zm ěně struktury studia a československá strana čelila kvalitativn ě náro čnější etap ě výstavby svého zahrani čního prot ějšku. VAAZ se musela jako garant MTC zam ěř it na systematickou výchovu egyptského pedagogického sboru a práci na škole sm ěř ovat k postupnému p ředávání do egyptských rukou. Dalším d ůležitým datem je rok 1977, kdy egyptská strana pod vlivem své zm ěněné zahrani ční politiky československé pracovníky z MTC odvolala. Kvantitativní pohled na činnost československých pedagog ů nám přiblíží podkapitola Tabulky . Díky úsp ěšným kontakt ům s řadou žijících sv ědk ů se také podařilo shromáždit zna čné množství materiál ů osobní povahy; od deník ů a egyptských ú ředních dokument ů až po desítky fotografií. Ty nejzajímav ější z nich tvo ří obsah podkapitoly Obrazová p říloha v samém záv ěru předkládané práce. Zpracovávání problematiky československé ú časti na MTC narazilo na nutné limity – ze z řejmých p říčin není možný p řístup k archivním materiálům egyptských ozbrojených sil. Je nesporné, že jejich sv ědectví by práci přidalo další rozm ěr. Taktéž opakovaná snaha kontaktovat doposud úsp ěšn ě fungující MTC nebyla úsp ěšná.

8

1 Dosavadní stav zpracování zkoumané problematiky Problematika československé pomoci p ři budování MTC není kv ůli absenci relevantní literatury dostate čně zpracovaná 5. Nedostatek studijních materiál ů nep řináší pouze problémy, ale naopak i jistou volnost p ři zpracovávání tématu. Obecn ě problematika vojensko-technické spolupráce tehdejšího Československa s režimy Blízkého východu 6 zaujímá v sou časné česko-slovenské historiografii spíše okrajová místa. Na Slovensku se nap říklad problematice československo-libyjské spolupráce soustavn ě věnuje historik Vojenského historického ústavu v Bratislav ě Igor Baka. 7 Dá se říci, že i p řes existenci n ěkolika zásadních publikací v ěnujících se vztah ům Československa se zem ěmi Blízkého a St ředního východu se problematice činnosti československých expertních skupin v Egypt ě prozatím ze strany historik ů nedostalo zasloužené pozornosti. Významným dílem v této oblasti je p ředevším publikace autorského tandemu Petra Zídka a Karla Siebera Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 8, jež se okrajov ě dotýká i činnosti československých expert ů na MTC v Egypt ě. Jasn ě vymezený žánr, který auto ři za řadili n ěkam na pomezí encyklopedického hesla a p řípadové studie, a nemožnost studia materiál ů ve Vojenském úst ředním archivu (VÚA) nedovolila dvojici se problematikou hloub ěji zabývat.

5 Autor na dané téma publikoval pouze díl čí studie, nap ř.: VYHLÍDAL, Milan: Československo-egyptská spolupráce v oblasti vojenského školství v letech 1956–1960. Činnost skupiny prof. Farlíka a po čátek Military Technical College v Káhi ře. In: Historie a vojenství, 4/2011, s. 71–84; VYHLÍDAL, Milan: Zakladatelské období Military Technical College v Káhi ře. Československá pomoc egyptskému vojenskému školství v letech 1959–1968 . In: Pam ěť a d ějiny, 3/2012, s. 33–44; VYHLÍDAL, Milan: Záv ěre čná fáze československého působení na MTC v Káhi ře. Československá pomoc egyptskému vojenskému školství v letech 1968–1977 . In: Pam ěť a d ějiny, 1/2014, s. 79–91. 6 Termín Blízký východ je v předložené práci využit nejen pro východní St ředomo ří, ale i pro p řilehlé oblasti včetn ě nap říklad severní Afriky. Shodn ě termín Blízký východ využívají i historici Petr Zídek a Karel Sieber ve své publikaci Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 . 7 K uvedenému tématu viz BAKA, Igor: Československá vojenská pomoc Líbyi v 70. rokov 20. storo čia . In: Vojenská história 2012, č. 1, s. 55–76; BAKA, Igor: Československá vojenská pomoc Líbyi v prvej polovici osemdesiatych rokov dvadsiateho storo čia . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 55–81; BAKA, Igor: Československá vojenská pomoc Líbyi v druhej polovici osemdesiatych rokov 20. storo čia . In: Vojenská história 2012, č. 4, s. 23–47. 8 ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 , Ústav mezinárodních vztah ů Praha, Praha 2009. Z pera autorské dvojice pochází i shodn ě lad ěná publikace v ěnující se subsaharské Africe: ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a subsaharská Afrika v letech 1948–1989 , Ústav mezinárodních vztah ů Praha, Praha 2007. Sám Petr Zídek je autorem více po čin ů zabývajících se československými aktivitami v tzv. zemích t řetího sv ěta, nap ř.: ZÍDEK, Petr: Československo a francouzská Afrika v letech 1948–1989 , Nakladatelství Libri, Praha 2006; ZÍDEK, Petr: Vývoz zbraní do zemí třetího sv ěta v letech 1948–1962 . In: Historie a vojenství, 3/2002, s. 523–567 a ZÍDEK, Petr: Československo a válka v Alžírsku (1954–1962) . In: Historie a vojenství, 2/2003, s. 259–283. Karel Sieber se v ěnoval nap říklad problematice československo-libyjských vztah ů: SIEBER, Karel: Cesta ke spojenectví: Komunistické Československo a Kaddáfího Libye 1969 –1979 . In: Historický obzor. Časopis pro výuku d ějepisu a popularizaci historie, 9–10/2000, s. 226–233. 9

Činnost československých pedagog ů na MTC je krátce zmín ěna i v publikaci Dějiny Egypta 9 z řady D ějiny stát ů Nakladatelství Lidové noviny. Autorské trio Ladislav Bareš, Rudolf Veselý a Eduard Gombár se v kapitole Česko-egyptské vztahy větší mírou v ěnuje spíše atraktivnímu obchodu se zbran ěmi než souvislostem působení pedagog ů na MTC. Je škoda, že obdobným zp ůsobem je akce zmín ěna i v publikaci Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001 10 mapující padesátiletou historii Vojenské akademie v Brn ě, tedy instituce, jež uvedenou akci v zahrani čí zajišťovala. Ješt ě mén ě informací o činnosti československých vojenských pedagog ů poté nacházíme v reprezentativn ější obdob ě výše zmín ěné knihy s názvem Vojenská akademie v Brn ě11 . Mezi stovkami československých odborník ů p ůsobících v Egypt ě nalézáme řadu známých jmen československého zbrojního pr ůmyslu. Konkrétní jména se dostala i do publikací v ěnující se československým konstruktér ům zbraní. Jde p ředevším o dílo Ji řího Fencla Slavní českoslovenští zbra ňaři12 a konkrétn ě biografické heslo prof. Aloise Farlíka, neboli také prvního vedoucího československých expert ů p ůsobících ve Zbrojních kurzech Alexandrijské univerzity. I p řes malou četnost zaujímají zvláštní místo publikace memoárového charakteru. 13 Na předním míst ě musíme zmínit knihu p římého ú častníka akce MTC, p říslušníka VAAZ a vojáka z povolání, Lubomíra Popelínského Cestování za zbran ěmi 14 . Prof. Popelínský své vzpomínky na egyptskou anabázi podává neot řelým, velice poutavým zp ůsobem. Nepochybn ě se sem řadí i publikace Arabsko-izraelské války 1948–1973 15 z pera autora literatury faktu Ivana Brože. Sám Brož se zahrani ční akce zú častnil v letech 1963–1966 jako tlumo čník a československé ú časti na MTC ve své knize část prostoru věnuje.

9 BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 10 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951– 2001. AVIS, Praha 2001. 11 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Vojenská akademie v Brn ě. AVIS, Praha 2005. 12 FENCL, Ji ří: Slavní českoslovenští zbra ňaři. Mladá fronta, Praha 2013. 13 Pro úpln ější vý čet je možné zmínit i memoárovou publikaci plk. v. v. Míti Miloty Létal jsem „patnáctku“ . Milota totiž mimo jiné v Egypt ě v roce 1957 p ůsobil jako instruktor pro proudové letouny MiG-17f. Viz MILOTA, Mí ťa: Létal jsem „patnáctku“. Vzpomínky na krásný letoun, jeho pilotáž, kamarády a v ěci okolo . Sv ět křídel, Cheb 2010. Na své egyptské p ůsobení vzpomíná i plk. v. v. Ing. Milan Forst. Viz FORST, Milan: Být pánem hv ězd a srdcí král. Jednadvacet let u letectva . Sv ět k řídel, Cheb 2014. 14 POPELÍNSKÝ, Lubomír: Cestování za zbran ěmi . Naše vojsko, Praha 2001. 15 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973 . Epocha, Praha 2010. 10

Opravdu symbolicky reflektuje činnost československých expert ů na MTC v Káhi ře zahrani ční literatura. Ur čité zmínky se dostaly alespo ň do publikace n ěmeckého vojenského historika Klause Storkmanna Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt 16 a díky tomu se m ůžeme dov ědět, že českoslovenští pedagogové – vojáci z povolání na MTC p ůsobili od roku 1958 a jejich po čet zde postupem doby dosáhl necelých dvou set. 17 Zcela neprobádané téma se v minulých letech stávalo p ředm ětem absolventských prací různých vysokých škol. Autor p ředkládané diserta ční práce se uvedeným tématem zabývá od roku 2007 a své záv ěrečné práce obhajoval v letech 2008 a 2010. Problematice činnosti VAAZ p ři výstavb ě MTC v Káhi ře se snad jako první v ěnovala Alena Králová ve své bakalá řské práci s názvem Pomoc VAAZ zemím „3. sv ěta“ 18 . P ři práci m ěla k dispozici velmi omezené množství archivních materiál ů, a z toho z řejm ě pramenily i nep řesné záv ěry. V roce 2010 se na FF UP v Olomouci uvedené problematice v ěnovala Lenka Hrabalová. Ve svém díle Spolupráce Zahrani ční fakulty Vojenské akademie Antonína Zápotockého s některými režimy na Blízkém a St ředním východ ě v letech reálného socialismu 19 se zam ěř ila p ředevším na p ůsobení pracovník ů z tehdejší ZF VAAZ v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a Egyptu, přičemž Egyptu je zde kv ůli d ůležitosti také v ěnováno nejvíce prostoru. Autorka na necelých pěti stranách podává spíše kvantitativní p řehled celé akce a s přihlédnutím k názvu práce se zabývá p ředevším 70. léty 20. století. V záv ěru nás sama informuje o zcela nevy čerpaném tématu. Na aktivní ú čast československých pracovník ů na MTC nezapomn ěly ani oficiální internetové stránky doposud úsp ěšn ě fungující Military Technical College v Káhi ře. 20 Československé aktivity jsou zde ale zmín ěny s drobnými nep řesnostmi a v naprosté

16 STORKMANN, Klaus: Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt. Ch. Lings Verlag, Berlin 2012. 17 STORKMANN, Klaus: Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt. Ch. Lings Verlag, Berlin 2012, s. 228. 18 KRÁLOVÁ, Alena: Pomoc VAAZ zemím „3. sv ěta“. Diplomová práce UNOB, Brno 2004. 19 HRABALOVÁ, Lenka: Spolupráce Zahrani ční fakulty Vojenské akademie Antonína Zápotockého s některými režimy na Blízkém a St ředním východ ě v letech reálného socialismu. Bakalá řská diplomová práce FF UP v Olomouci, Olomouc 2010. Práce je dostupná na internetové adrese: http://theses.cz/id/lo8aor/99720- 967338737.pdf 20 Internetové stránky Military Technical College jsou dostupné na internetové adrese: http://www.mtc.edu.eg/main.htm.

11 stru čnosti. Jakékoli pokusy autora školu v předm ětné v ěci kontaktovat skon čily bohužel neúsp ěšn ě.

12

2 Rozbor pramenů a literatury S přihlédnutím k faktu, že kv ůli nízkému stavu zkoumání problematiky se práce opírá především o studium a analýzu relevantních archiválií, musíme se v prvé řad ě zam ěř it na ně. Bez nich by práce v uvedené podob ě vzniknout nemohla. K popisu pr ůběhu a činnosti československých vojenských expert ů se staly nepostradatelnými materiály uložené p řevážně ve vojenských archivech. Klí čovými dokumenty disponuje Vojenský úst řední archiv - Správní archiv AČR v Olomouci (VÚA-SA AČR v Olomouci). V rozsáhlé informa ční základn ě vzešlé z činnosti VAAZ (archivní fond č. 538/1 a 538/2) se nachází několik karton ů v ěnující se p římo činnosti československých expert ů na MTC v Káhi ře. Z velké části jde o hlášení, kontrakty, zápisy z jednání, případn ě výjezdní karty československých expert ů. Uvedené dokumenty jsou p řínosné p ředevším kv ůli roli, jakou VAAZ p ři pomoci egyptskému vojenskému školství hrála. Akci nejen personáln ě zabezpe čovala, ale Egyp ťan ům poskytovala i své know-how. VÚA-SA A ČR Olomouc disponoval v dob ě shromaž ďování materiálu k diserta ční práci také osobními spisy voják ů z povolání. Tyto personální materiály byly z důvodu legislativních p řekážek vyt ěžovány především u vedoucích československých pracovník ů působících v Káhi ře. Písemnosti z tohoto pom ěrn ě málo využívaného archivu položily základ předkládané práce. Zajímavé materiály jsou deponovány i ve Vojenském úst ředním archivu – Vojenském historickém archivu v Praze (VÚA-VHA Praha). P ředm ětem zkoumání se zde staly písemnosti z produkce Ministerstva národní obrany a jeho organiza čních sou částí. Hlavn ě těch, do jejichž kompetence pat řila personální politika, dohled nad vojenským školstvím apod. Konkrétn ě šlo nap říklad o Sekretariát ministra (SM), Správu materiálního plánování (SMP), Správu vojenského školství (SVŠ) a v neposlední řad ě i o Hlavní politickou správu (HPS) a Kádrovou správu (KS). Nezbytným p ředpokladem k zasazení zkoumané problematiky do širšího rámce se stalo studium materiál ů vzešlých z činnosti nejvyšších stranických orgán ů tehdejšího Československa. Pouze ty m ěly v domácím měř ítku kone čné slovo. Nad nimi stála už jen Moskva. V Národním archivu (NA) byla možnost k problematice československo-egyptských vztah ů bádat v archivních fondech Politického byra Úst ředního výboru KS Č (PB ÚV KS Č), které od roku 1966 zasedalo pod názvem Předsednictvo Úst ředního výboru KS Č (P ÚV KS Č). Pro studium vztah ů Československa s různými státy Blízkého východu je zajímavý

13 i archivní fond Antonín Novotný. Nalézáme zde p ředevším p římé reakce na egyptské požadavky, mezinárodní dohody, zápisy z jednání na nejvyšších úrovních. Pro badatele zabývajícími se složitostmi tehdejší československé politiky je analýza materiál ů nejvyšších stranických orgán ů nezbytná. K samotnému vysílání československých expert ů, často voják ů z povolání či ob čanských zam ěstnanc ů vojenské správy, se vyjad řovali tzv. státobezpe čnostní pracovníci. Sou časn ě i činnost v ětšího po čtu československých vojenských pracovník ů musela být v zahrani čí pod kontrolou pracovník ů vojenské kontrarozv ědky (VKR). Menší m ěrou se na akci podíleli i pracovníci či agenti vojenské rozv ědky, tedy Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA (ZS GŠ ČSLA). Při zkoumání dané problematiky bylo proto nutné studovat i materiály vzešlé z činnosti československých bezpe čnostních složek. Zmín ěné dokumenty, ke kterým je nutné p řistupovat s větší dávkou kriti čnosti, se v sou časné dob ě nacházejí v pé či Archivu bezpe čnostních složek (ABS). Z výše uvedených důvod ů byla literatura využita především k zasazení zvolené problematiky do širších souvislostí tehdejšího bipolárn ě rozd ěleného sv ěta. K uvedenému účelu výborn ě posloužila již zmín ěná publikace autorského tria Ladislava Bareše, Rudolfa Veselého a Eduarda Gombára Dějiny Egypta . I literatura v ěnující se problematice arabsko- izraelských válek je v české a slovenské historiografii velice dob ře zastoupena, p ředevším publikacemi historika moderních d ějin a mezinárodních vztah ů Jana Wannera Bitva o Suez: Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egypt ě21 , Ve stínu Studené války: St řední východ v letech Einsenhowerovy doktríny 1956–1960 22 a Krvavý Jom Kippur: Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve sv ětové politice 23 . Od našich východních soused ů pochází kniha z pera Karola R. Sorbyho Jún 1967: Šes ť dní, ktoré zmenili Blízky východ 24 . Pro orientaci v moderních sv ětových d ějinách je nezbytné prostudování mimo řádn ě čtivé publikace Karla Durmana Popely ješt ě žhavé I: Válka a nukleární mír 25 a Popely ješt ě žhavé II: Konce dobrodružství 26 .

21 WANNER, Jan: Bitva o Suez. Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egypt ě. Libri, Praha 2006. 22 WANNER, Jan: Ve stínu Studené války. St řední východ v letech Eisenhowerovy doktríny 1956–1960 . Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011. 23 WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur. Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve sv ětové politice . Libri, Praha 2002. 24 SORBY R., Karol: Jún 1967. Šes ť dní, ktoré zmenili Blízky východ . Slovak Academic Press, Bratislava 2010. 25 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Válka a nukleární mír. Karolinum, Praha 2004. 26 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Konce dobrodružství. Karolinum, Praha 2009. 14

S ohledem na pom ěrn ě krátký časový odstup od ukon čení československých aktivit v Egypt ě se p římo nabízelo kontaktovat p římé ú častníky. Snaha byla ve v ětšin ě p řípad ů úsp ěšná, p řičemž skladbu vyzpovídaných osob lze ozna čit z více pohled ů za pln ě reprezentativní – od laborant ů, p řes u čitele, až po vedoucí funkcioná ře; od voják ů z povolání, přes ob čanské zam ěstnance vojenské správy až po pracovníky z civilního sektoru. Individuální prožitky a sd ělení sice mohou být a jsou poznamenány zna čnou měrou subjektivity, avšak pevn ě věř ím, že využitím daných sv ědectví práce získá mnohem plasti čtější podobu. Musíme totiž připustit, že materiály uložené v archivech nám vždy poskytnou pouze díl čí obraz dané problematiky. Pro historické bádání je nepostradatelné archivní prameny podrobovat analýze, kritice a následné interpretaci. N ěkdy je ale problematická jejich samotná relevance. Zvlášt ě s přihlédnutím k původci, jímž často jsou tzv. státn ě-bezpe čnostní složky státu a orgány politických aparát ů. Jejich obsah býval často cíleně zkreslován s účelem diskreditace r ůzných osob či celých hnutí. Doufám, že kombinací a p ředevším d ůsledným porovnáváním pramen ů různé provenience se poda ří zrekonstruovat co nejv ěrn ější obraz tehdejší reality a tím pádem dosáhnout vyt čeného cíle – rekonstruovat tehdejší události s přihlédnutím k základním determinant ům, souvislostem a r ůzným doprovodným jev ům.

15

3 K předpokladům československé pomoci ve vojenské oblasti Po vniku státu Izrael v roce 1948 se stal Blízký východ neklidnou oblastí. První válku o nezávislost Izrael vyhrál i díky dodávkám československých zbraní a československé pomoci p ři výcviku vojenských specialist ů.27 Nad ěje vložené do n ěj jako do možného komunistického státu a možného nástupišt ě pro expandující Sov ětský svaz, vzaly postupem doby za své a zájem Moskvy se zam ěř il jiným sm ěrem. Zanedlouho m ělo dojít ke zm ěnám v sousedním Egypt ě. Egypt vždy svým zp ůsobem pat řil mezi zajímavé československé obchodní partnery. Po 2. sv ětové válce se Československo podílelo na vyzbrojování Egypta i palestinských Žid ů. Navzdory snaze pražské komunistické vlády nezp řetrhat úpln ě vztahy s Egyptem došlo vinou velkorysé podpory židovského státu v prvních letech jeho existence k narušení zbrojních dodávek do Egypta. 28 Politická p řekážka pro op ětovné sblížení s Egyptem padla v polovin ě roku 1950, kdy došlo k zákazu vývozu zbraní do Izraele. Dne 24. října 1951 byla v Praze podepsána nová obchodní a platební dohoda, jejíž sou částí se stal d ůvěrný protokol. V n ěm se Československo zavázalo k dodání zbraní a munice dle výb ěru egyptských expert ů v hodnot ě asi 6 milion ů egyptských liber, a to proti egyptské bavln ě. Československo ale v uvedené dob ě Egyptu žádné zbran ě ješt ě nedodalo. 29 Další mezikrok byl u čin ěn v noci z 22. na 23. července 1952. Revoluce asi sto členné organizace Svobodných d ůstojník ů smetla nenáviděného krále Fárúqa, nicmén ě p řevrat Svobodných d ůstojník ů ani vnitropolitický zápas mezi jejich hlavními p ředstaviteli, Džamalem Násirem a Muhammadem Nadžíbem, nevyvolaly na československé stran ě zvláštní pozornost .30 Přesto již roku 1952 v Egypt ě vzniklo československé vyslanectví. Prezident Násir m ěl ambice stanout v čele arabského sv ěta. Šlo mu proto v prvé řad ě o zbran ě. Po po čáte čním pokusu Egypta o orientaci na Spojené státy, které ale odmítly dodat

27 Uvedené problematice se v ěnuje celá řada studií i publikací, nap ř.: HABERMANN, Tomáš: Československo a vznik státu Izrael . In: Dějiny a sou časnost, 10/2013, s. 46-49; DUFEK, Ji ří - ŠLOSAR, Vladimír: Pomoc Československa p ři vzniku izraelského letectva v roce 1948 . In: Historie a vojenství, 1/1993, s. 98-111; PEJ ČOCH, Ivo: Výcvik p říslušník ů brigády Hagana v Československu . In: Historie a vojenství, 2/2011, s. 4-21 a HELLEBRAND, Karel – RADINA, Vladislav: Chel ha avir. Izraelské letectvo . Sv ět k řídel, Cheb 1994. V žádném p řípad ě nejde o vy čerpávající p řehled prací. 28 ZÍDEK, Petr: Vývoz zbraní z Československa do zemí t řetího sv ěta v letech 1948–1962 . In: Historie a vojenství 2002, č. 3, s. 540. 29 Tamtéž, s. 540–541. 30 BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009, s. 680. 16 vojenskou techniku, za čala Káhira sondovat v komunistické části sv ěta. Sov ětský svaz reagoval pom ěrn ě rychle. Egypt se mohl stát výbornou alternativou ke ztracenému Izraeli. Představa Egypta coby sov ětského satelitu dodala celé v ěci politický rozm ěr. Východ mohl Násirovi skute čně nabídnout moderní vojenskou techniku a k tomu výhodné dlouhodobé úv ěry. Vojenská podpora, kterou Československo na p řelomu 40. a 50. let 20. století věnovalo nejv ětšímu egyptskému nep říteli – státu Izrael, mohla být pomalu a oboustranně zapomenuta. Koneckonc ů nejenom Praha si to po tzv. politickém procesu Slánský a spol. z celého srdce p řála. V souladu s novou politikou Sov ětského svazu a egyptským p řáním nevstupovat do p římého smluvního vztahu s Moskvou byla Praha připravena vojenskou pomoc poskytnout práv ě Káhi ře. V této dob ě československé vyslanectví povýšilo na velvyslanectví. Šlo jen o logický d ůsledek zesílení intenzity vzájemných vztah ů a nic již nebránilo tomu, aby se Egypt tímto zp ůsobem postupn ě za řadil k významným československým partner ům. Navzdory zákazu prodeje zbraní do kapitalistických stát ů došlo po výjimce z dubna roku 1955 k povolení vývozu celkem nevýznamného po čtu 200 kus ů pistolí ráže 7, 65 mm a asi 120 000 kus ů náboj ů k nim. 31 Je otázkou, zda k vývozu došlo, či nikoli, ale tento akt se stal symbolickou p ředzv ěstí ohromných zbrojních kontrakt ů. Stejn ě jako další státy Východní bloku i Československo bylo pevn ě zakotvené do východoevropských struktur, a tudíž zcela ve vleku Sov ětského svazu. Nehovo říme proto o vlastní politice uplat ňované Československem v ůč i Násirovskému Egyptu, ale naopak ji musíme posuzovat zcela v kontextu postavení Československa coby sov ětského satelitu. PB ÚV KS Č ve svém usnesení z 8. srpna 1955 posv ětilo souhlas k jednání o speciálních dodávkách do Egypta. 32 Dne 20. srpna 1955 přilet ěla do Prahy delegace vedená Muhammadem Háfizem Ismá cílem (1918–1997), d ůležitou osobou zplnomocn ěnou k uzav ření pat řičné smlouvy. O t ři dny pozd ěji za čala jednání s československými a sov ětskými zástupci. Dne 12. zá ří podepsal egyptský zmocn ěnec s československým

31 NA, A ÚV KS Č 02/, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 34, arch. j. 44, b. 6, Povolení výjimky ze zákazu vývozu pistolí 7, 65 do Egypta . 32 NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 66, arch. j. 82, b. 19, Zpráva o výsledku jednání o dodávkách speciálního materiálu z ČSR do Egypta . 17 ministrem zahrani čního obchodu Richardem Dvo řákem dohodu o dodávkách zbraní.33 Vzhledem k tomu, že kontrakt po čítal s materiálem dodávaným sov ětskou stranou, podepsal dne 16. zá ří 1955 Dvořák ješt ě smlouvu s ná čelníkem sov ětského GIU genmjr. Georgijem St ěpanovi čem Sidorovi čem (1903–1985). Sov ěti se zavázali do Egypta uvolnit proudové bombardéry Il-28 (včetn ě cvi čných verzí), obrn ěné automobily BTR-152, vyproš ťovací tanky, motorové torpédové čluny, dopravní letouny Il-14, 37 mm protiletadlová d ěla vz. 39, radiolokátory P-8, dopravní lo ď s výtlakem do 3 000 tun, minolovky pro m ělkou vodu, pojízdné dílny, munici apod. V souladu s egyptským přáním figurovalo jako jediný smluvní partner pouze Československo. Objem dohody p ředstavoval hodnotu neskute čných 921 milionů K čs, p řičemž sov ětský podíl činil celých 523 milion ů K čs. Na 75 % objemu dohody Egyp ťané obdrželi úv ěr. Celou akci vedlo od této chvíle Ministerstvo zahrani čního obchodu (MZO) pod krycím ozna čením „ Akce 105 “. 34 Protože egyptská strana žádala dodávky okamžit ě a z převážné části je ukon čit do 1. března 1956, musela být část materiál ů expedována ze sklad ů nebo uvoln ěna z bilan čních příd ělů Ministerstva národní obrany (MNO) na roky 1955 a 1956. Jeho export měl být zrealizován v n ěkolika etapách a zbran ě, které československý pr ůmysl nevyráb ěl, dodala přímo Moskva. 35 Dopravu a st řežení zásilek na území Československa, v četn ě p řekládání ve stanici Čierná nad Tisou, zajiš ťovalo MNO. Ze sklad ů MNO byl v pr ůběhu 4 m ěsíc ů a stejným po čtem transport ů materiál p řepraven 639 vagóny. Dalšími 462 vagóny ho transportovali přímo z výrobních závod ů. Na p řání egyptského zákazníka byl navíc dlouhodob ě konzervován. Dodávky z ČSR do Egypta se provád ěly p řes území Sov ětského svazu, který zajiš ťoval jejich dopravu z přístavu Nikolajev a dále svými plavidly. Menší část se odesílala železnicí do jugoslávského p řístavu Rijeka a dále egyptskými a jugoslávskými lo ďmi. Na

33 Československo-egyptská zbrojní dohoda se stala pom ěrn ě atraktivním tématem pro izraelské historiky, nap ř. LARON, Guy: Cutting the Gordian Knot: The post-WWII Egyptian Quest for Arms and the 1955 Czechoslovak Arms Deal . CWIHP Working Paper No. 55, February 2007, s. 41–42. http://www.wilsoncenter.org/publication/cutting-the-gordian-knot-the-post-wwii-egyptian-quest-for-arms-and- the-1955-czechoslovak [cit. 20. srpna 2015] 34 NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 66, arch. j. 82, b. 19, Zpráva o výsledku jednání o dodávkách speciálního materiálu z ČSR do Egypta ; Smlouva mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu sov ětských socialistických republik o dodávkách speciálního materiálu do Egypta a o ú čtování t ěchto dodávek ; WANNER, Jan: Československo-egyptská zbrojní dohoda z roku 1955. In: Slovanský p řehled 88–2002, č. 1, s. 63–64. 35 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 522, Zpráva o spln ění dodávek vojenské techniky ze zásob ministerstva národní obrany podle mezistátní smlouvy uzav řené mezi Československou republikou a republikou Egypt dne 12. zá ří 1955 , sign. 26/7/7. 18 zkoušku část materiálu šla i p řes Dunaj do rumunského p řístavu Konstanca. V první etap ě do 5. října 1955 p ředala československá strana Sov ětům v Čopu 20 ks letadel MiG-15bis, 2 ks letadel MiG-15UTI, 25 ks letadel Jak-11 a 50 ks padák ů RAKETA. V druhé etap ě do 10. listopadu 1955 m ělo dojít k předání 100 ks tank ů T-34/85, ve t řetí etap ě do 25. prosince 1955 celkem 60 ks letadel MiG-15bis, 4 ks letadel MiG-15UTI, 100 ks tank ů T-34/85, 4 ks za řízení pro tažení ter čů pro vzdušnou st řelbu. 36 Již 27. zá ří 1955 oznámil egyptský prezident Násir p ři jednom ze svých plamenných projev ů uzav ření dohody o dovozu na dovoz zbraní. Následné reakce ve sv ětě vyvolaly v Praze pochybnosti o dalším postupu. Sov ěti ale trvali na bezvýhradné podpo ře Násira. V tomto duchu nechali sov ětští zástupci zve řejnit své prohlášení v Tiskové agentu ře Sov ětského svazu (TASS). Československé vedení uposlechlo sov ětských pokyn ů a na zvláštním jednání PB ÚV KS Č schválilo text prohlášení 37 k této dohod ě.38 Zainteresovanou část sv ěta neskute čný objem zbrojního obchodu šokoval. Na přelomu ledna a února roku 1956 přeložila československá strana poslední zásilku zá řijového kontraktu v Čierné nad Tisou 39 na vagony se sov ětským rozchodem kolejí a odeslala do sov ětských p řístav ů. Ze zásob MNO se v této poslední etap ě poda řilo odeslat 13 železni čními transporty celkem 169 ks 57 mm protitankových kanonů vz. 43, 26 ks 122 mm kanon ů vz. 31/37, 24 ks 130 mm raketomet ů vz. 51, 5 ks 100 mm tankových kanon ů pro SD-100, statisíce kus ů munice v ětších i menších ráží, ru ční granáty a optický materiál. Z pr ůmyslových podnik ů se exportovalo 30 ks samohybných d ěl SD-100, záložní motory a náhradní díly pro tanky a samohybná d ěla, vzorky terénních automobil ů T-805, Škoda 706, Praga V3S 40 , 40 ks 122 houfnic vz. 38, 24 ks 122 mm kanon ů vz. 31/37, v četn ě munice, dále

36 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 522, Zpráva o spln ění dodávek vojenské techniky ze zásob ministerstva národní obrany podle mezistátní smlouvy uzav řené mezi Československou republikou a republikou Egypt dne 12. zá ří 1955 , sign. 26/7/7; VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 523, Věc: zpráva o pln ění úkol ů spojených s vývozem vojenské techniky , sign. 26/7/7/470B 37 Československá vláda na základ ě instrukcí z Moskvy kontrakt oficiáln ě prohlásila za dohodu uzav řenou „ na základ ě nezadatelného práva suverénních stát ů vstupovat v smlouvy odpovídající jejich oprávn ěným zájm ům a není spojena se žádnými podmínkami “. NA, A ÚV KS Č 02/, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 64, arch. j. 80, b. 1, Prohlášení vlády ČSR k československo-egyptské obchodní dohod ě. 38 ZÍDEK, Petr: Vývoz zbraní z Československa do zemí t řetího sv ěta v letech 1948–1962 . In: Historie a vojenství 2002, č. 3, s. 543. 39 Pro zajišt ění „ hladkého pr ůběhu “ p řekládky v Čierné nad Tisou byla z působnosti 2. Vojenského okruhu vy člen ěna čty řiceti členná strážní jednotka pod vedením jednoho d ůstojníka. VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 521, Věc: Zajišt ění úkolu 105 , sign. 26/7/7/11B. 40 Do Egypta bylo odesláno po dvou nákladních automobilech T-805, V3S a Škoda 706 za ú čelem provedení zkoušek v tam ějších klimatických podmínkách. Zkoušky byly řízeny zástupci egyptské armády se „ zam ěř ením zavedení našich vozidel do výzbroje egyptské armády“. U zkoušek, které probíhaly v dubnu, až červnu 1956 byl přítomen i zástupce MNO technik kpt. Vladimír Holub. Na základ ě uvedených zkoušek vznikla i detailní 19 i náhradní díly pro letadla, pohonné hmoty, mazadla, 1, 25 kW soupravy a záložní tankové radiostanice. Materiál do Čierné nad Tisou jen v této záv ěre čné etap ě muselo dovést na 450 železni čních vagon ů.41 Ješt ě v říjnu roku 1955 československá strana obdržela požadavky od nám ěstka egyptského ministra války gen. Hassana Ragaba Fahyho. Zásadní je, že mimo obligátní žádost na licen ční výrobu zbraní poprvé sondoval i československé možnosti p ři výstavb ě egyptského vojenského školství. V souvislosti s tím žádal o návšt ěvu Vojenské technické akademie v Brn ě (VTA). Nové požadavky Praha ihned konzultovala se sov ětským zmocn ěncem gen. G. S. Sidorovi čem. Sov ěti sice poukázali na zna čný rozsah egyptských požadavk ů, ale jednozna čné stanovisko nedali.42 Jen do ledna roku 1957 uzav řelo Československo s Egyptem celkem t ři dohody na dodávky vojenské techniky. U dohod ze dne 10. dubna 1956 a 15. srpna 1956 ješt ě participovala Moskva. Naopak kontrakt z 19. října 1956 pln ě zajistila československá strana. 43 Československo, po Sov ětském svazu, hrálo ve vývozu zbraní nejvýznamn ější úlohu a ostatní státy Východního bloku v uvedeném sm ěru v mnohém p ředb ěhlo. Nap říklad nejvyšší bulharské orgány rozhodly o první dodávce zbraní na Blízký východ 15. kv ětna 1959, ale až následující rok, kv ůli výraznému zeštíhlení svých ozbrojených sil, Bulharská lidová republika (BLR) do Egypta odprodala v ětší množství p ěchotních zbraní. 44 Podíl BLR na obchodu se zbran ěmi se jeví jako pom ěrn ě skromný a v žádném p řípad ě se nemohl rovnat kontrakt ům realizovaným se Sov ětským svazem a Československem. Bulharsko nekonkurovalo ani po čtem svých vojenských instruktor ů v zemích tzv. t řetího sv ěta. 45

„Kone čná zpráva o pr ůběhu zkoušek vozidel československé výroby v Egypt ě“. VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 521, Věc: Vyslání specialisty do Egypta , sign. 26/7/7/8B; VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/TS 1956, k. 534, Věc: Cestovní zpráva ze zahrani ční cesty do Egypta (akce 105)-zaslání , sign. 24/1/3B-25. 41 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1956, k. 521, Věc: P říprava odeslání IV. části dodávek materiálu pro Egypt , sign. 26/7/7/27B. 42 NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 67, arch. j. 83, b. 23, Věc: požadavky na dodávku speciálních za řízení z ČSR do Egypta, p řednesené nám ěstkem ministra války republiky Egypta generál Ing. Hassan Ragabem Fahy . 43 NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 126, arch. j. 162, b. 2a, Zpráva pro politické byro ÚV KS Č o dalších dodávkách speciálního materiálu do Egypta . 44 BAEV, Jordan : Eastern Europe and the Six Day War: The Case of Bulgaria . In: Ro´i Yaacov a Morozov Boris (ed.). The Soviet Union and the June 1967. Six Day War. Stanford University Press, Redwood City, 2008, 178; BAEV, Jordan: Bulgarian Arms Delivery to Third World Countries 1950-1989. Parallel History Project on Cooperative Security (PHP). September 2006. http://www.php.isn.ethz.ch/collections/coll_armstrade/introduction.cfm?navinfo=23065 [cit. 1. zá ří 2015] 45 BAEV, Jordan: Bulgarian Arms Delivery to Third World Countries 1950-1989. Parallel History Project on Cooperative Security (PHP). September 2006. 20

Velice sporné je zapojení Polské lidové republiky (PLR) do československo- egyptského kontraktu ze zá ří roku 1955. Role Sov ětského svazu p ři realizaci tohoto ohromného zbrojního obchodu je nepopiratelná. Nicmén ě již v dob ě pln ění dohod se v izraelském tisku objevovaly informace o dodávkách polských plavidel do Egypta. Pozd ěji i egyptští auto ři údajn ě s odvoláním na fakt, že smlouva byla dle archivu egyptského námo řnictva v Káhi ře podepsána ve Varšav ě, vzali informace ze sousedního Izraele za potvrzené a pravdivé. 46 Uvedená skute čnost z řejm ě za čala žít svým vlastním životem a nacházíme ji v již zmín ěné publikaci Jana Wannera 47 . I s p řihlédnutím k materiál ům PB ÚV KS Č48 deponovaných v NA můžeme vlastní angažmá PLR v uvedeném kontraktu vyloučit. 49 PLR svou ú čast zvýšila po Suezské válce. Mimo politické podpory Násirov ě Egyptu p řijala na školení p říslušníky egyptských ozbrojených sil. 50 Taktéž N ěmecká demokratická republika (NDR) se do podpory Egypta zapojila ve stejné dob ě jako BLR, tedy až koncem roku 1960. Sov ětský svaz pravd ěpodobn ě ani necht ěl v pr ůběhu 50. let 20. století vnit řní režim NDR zbyte čně oslabovat. Koneckonc ů Národní lidová armáda (NLA) se v uvedené dob ě nacházela stále ve výstavb ě. Po čáte ční pomoc ze strany NDR spo čívala pouze ve školení vojenských psovod ů.51 V porovnání s ohromnými zbrojními zakázkami z poloviny 50. let se jednalo o více než bezvýznamnou záležitost. Reálné úvahy o prodeji zbraní se objevují až po čátkem roku 1967. Podobn ě na tom byla i Ma ďarská lidová republika (MLR), která první kontrakt na vývoz speciální techniky uzav řela až v roce Šestidenní války (1967), a to se Sýrií. Na Blízký východ tehdy putovaly radiostanice a munice v hodnot ě 40 milion ů forint ů. V roce 1968 Sýrie zakoupila radiostanice za 100 milion ů forint ů a podepsala první smlouvu na dodání

http://www.php.isn.ethz.ch/collections/coll_armstrade/introduction.cfm?navinfo=23065[cit. 1. zá ří 2015] 46 OBEIDAT, Hayssam: Stosunki Polski z Egiptem i Irakem w latach 1955–1989 . Wydawnictvo Adam Marszalek, Toru ń 2001, s. 64, 207. 47 WANNER, Jan: Bitva o Suez. Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egypt ě. Praha 2006 , s. 158–160. 48 Již podle smlouvy mezi Československem a Sov ětským svazem m ěl SSSR Egyptu dodat motorové torpédové čluny, dopravní lo ď s výtlakem do 3 000 t a minolovky pro m ělkou vodu. O p řípadném zapojení PLR zde nejsou zmínky. NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 66, arch. j. 82, b. 19, Smlouva mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu sov ětských socialistických republik o dodávkách speciálního materiálu do Egypta a o ú čtování těchto dodávek . 49 PLR do Egypta vyvážela p ředevším pr ůmyslové investi ční celky pro hornictví, zem ědělství, cukrovarnictví, energetiku a stavebnictví. OBEIDAT, Hayssam: Stosunki Polski z Egiptem i Irakem w latach 1955–1989 . Wydawnictvo Adam Marszalek, Toru ń 2001, s. 145, 208–209. 50 OBEIDAT, Hayssam: Stosunki Polski z Egiptem i Irakem w latach 1955–1989 . Wydawnictvo Adam Marszalek, Toru ń 2001, s. 66. 51 STORKMANN, Klaus: Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt. Ch. Lings Verlag, Berlin 2012, s. 162–163, 185. 21 protivzdušných komplet ů S-60 (57 mm protiletadlových automatických d ěl, radiolokátor ů a přístroj ů na řízení palby). 52 Vojenská technika dodávaná Egyptu vyžadovala odborně vyškolený personál, který by ji dokázal ošet řovat a náležit ě využít v bitevním poli. V roce 1955 přišel z Káhiry požadavek na zaškolení celkem 152 příslušník ů egyptských ozbrojených sil. Československá strana ho akceptovala s tím, že školení prob ěhne na VTA AZ ve dvou až t řech skupinách v termínu od 1. prosince 1955 do 30. července 1956. Uvedená instruktáž m ěla egyptským uchaze čů m poskytnout znalosti na takovém stupni odbornosti, který by jim umožnil stát se instruktory uvedené techniky ve vlastní zemi. Šlo p ředevším o zvládnutí tanku T-34/85, transportéru BTR-152, samohybného d ěla SD-100, kanón ů ráže 122 mm, letoun ů Jak-11, MiG-15, Il-28, tedy p ředevším t ěch bojových prost ředk ů, které Československo podle uzav řených dohod do Egypta vyváželo. 53 Českoslovenští zástupci konzultovali celou v ěc s příslušnými orgány sov ětské armády. Účastníci prvého kurzu nastoupili již 30. listopadu 1955. Školení na obrn ěných transportérech BRT-152 sov ětská strana zajistila p římo na egyptské p ůdě. Letecký výcvik v Československu potom provedli domácí a sov ětští instrukto ři. Moderní leteckou techniku dodala sov ětská strana. 54 S ohledem na specifické podmínky Egypta a na jisté nebezpe čí, jež plynulo z přístupu Egyp ťan ů do p řísn ě utajovaných československých vojenských za řízení, se vážn ě uvažovalo o přesunutí kurz ů st ředních a generálních oprav všech druh ů techniky dodávaných Československem p římo do Egypta.55

52 GERMUSKA, Pál: Za čiatky ma ďarského exportu vojenskej techniky na Blízky východ. In: Vojenská história 2006, č. 3, s. 65. 53 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brně 1951– 2001. AVIS, Praha 2001, s. 74. 54 Tamtéž, s. 75. 55 Tamtéž, s. 75. 22

4 Zbrojní kurzy při Alexandrijské univerzitě v letech 1956–1958

4.1 Souvislosti vzniku Zbrojních kurzů Alexandrijské univerzity a počátek činnosti československých expertů v egyptském školství

Pro chod každé moderní armády je nezbytné fungující a kvalitní vojenské školství. V Egypt ě, kde drtivá v ětšina v ůdc ů z armády vzešla a kde se armáda stala významným politickým činitelem, to platilo dvojnásob. Egyp ťané proto již od roku 1955 sondovali možnosti p řípadné československé ú časti na vedení specializovaných kurz ů pro vysokoškolsky vzd ělané egyptské d ůstojníky. Československá strana v uvedené v ěci neváhala a na přímou žádost egyptského ministra zbrojního pr ůmyslu gen. Hasana Radžaba pov ěř ila nejvyšší stranické orgány po čátkem roku 1956 MNO organizací výuky zbrojní specializace p římo v Egypt ě. „ Higher Course of Armament “ (Vyšší zbrojní kurz) pro inženýry vojenských podnik ů a vybrané důstojníky egyptské armády m ěl prob ěhnout na p ůdě Alexandrijské univerzity. 56 Dne 30. ledna 1956 požádal Ná čelník Generálního štábu Československé lidové armády (NGŠ ČSLA) genplk. Václav Kratochvíl (1903–1988) prvního nám ěstka ministra národní obrany genpor. Otakara Rytí ře (1913–1979) ve smyslu výše uvedených pokyn ů o výb ěr expert ů pro činnost v materiálech prozatím uvád ěného „ vojenského technického učilišt ě“. Egyptská strana projevovala vážný zájem hlavn ě o odborníky pro chemii a konstrukci zbraní. NGŠ ČSLA žádal, aby podle dohody s ná čelníkem VTA AZ byl ministrovi nejlépe do 10. února 1956 předložen návrh osob k zajišt ění tohoto alexandrijského kurzu. Kalkulovalo se s tím, že vyslaná expertní skupina zahájí po p říjezdu do Egypta okamžit ě p řípravné práce, aby se výuku poda řilo zahájit ješt ě v pr ůběhu roku 1956. Z důvodu časového tlaku přicházel jako vedoucí skupiny v úvahu ná čelník Tankového fakulty VTA AZ genmjr. Antonín Matl (1911–1977), ná čelník katedry pružnosti a pevnosti prof. Alois Farlík (1900–1985) 57 nebo ná čelník katedry konstrukce leteckých motor ů prof. Ing. František Musil.

56 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Záv ěre čná zpráva o činnosti Higher Course of Armament v Alexandrii , sign. 30/3/1. 57 Alois Farlík se narodil 23. října 1900 v Brn ě. Za 1. sv ětové války se nejprve vyu čil řezníkem, následn ě vystudoval reálku a po ní i Vysokou školu technickou v Brn ě. Na brn ěnské technice působil v letech 1923 až 1928 jako asistent Ústavu dynamiky a hydromechaniky. Protože se zabýval vn ější i vnit řní balistikou, dostal se v roce 1928 do Čs. zbrojovky v Brn ě a zde vybudoval balistické odd ělení. V roce 1935 byl pov ěř en vedením výzkumu malorážové munice, nejprve v bratislavské muni ční továrn ě, poté v pobo čce Zbrojovky Brno v Povážské Bystrici, kde vedl i pokusnou dílnu pro munici. Po válce mu byl sv ěř en op ět výzkum st řeliva a v roce 1947 se stal místo ředitelem zbrojního odboru. Mimo to p ůsobil jako externí docent na strojní fakult ě VUT 23

Vzhledem k časové tísni nedošlo k pohovor ům a pouze ná čelník SVŠ genmjr. Old řich Dvo řák vznášel k některým kandidát ům své výhrady. Komise VTA AZ za vedoucího budoucí skupiny vybrala nakonec prof. Farlíka a dva asistenty – doc. Ing. Dr. Čestmíra Vermouzka (z katedry chemické technologie) a Ing. Pavla Weidenthalera (z katedry fyzikální a analytické chemie). Původn ě m ěl v rámci prvního turnusu (zá ří 1956 až prosinec 1956) vycestovat do Egypta prof. Alois Farlík (jako p řípadná náhrada byl prov ěř ován i Ing. František Dostál), kpt. Ing. Břetislav Dvo řák, Ing. Viktor Kanický a překladatelé kpt. Ing. Vlastimil Ma ňoušek a mjr. Milan Vokurka. V rámci druhého turnusu (od ledna 1957 do března 1957) m ělo jít o kpt. Ing. Old řicha Slaví čka a mjr. Ing. Ladislava Kroce. V rámci t řetího turnusu (od dubna1957 do června 1957) m ěl do Egypta p řilet ět prof. Otakar Söhnel (jako náhrada sou časn ě prov ěř ován i Ing. Milan Vocel). O schvalování člen ů skupiny se rozhodovalo na jiných úrovních a prvotní představy doznaly proto zna čných zm ěn. 58 Ve dnech 9. až 15. srpna 1956 vedl prof. Farlík v Káhi ře jednání s egyptskými zástupci, ze kterých se zrodil kompromis zcela závislý na egyptských finan čních možnostech a úrovni zbrojního pr ůmyslu. Záv ěre čná jednání, jak hlásil Farlík svým nad řízeným, se nemohla zbavit zna čné obecnosti, protože se doposud nepoda řilo specifikovat ani konkrétní studijní obory. Až z osobního rozhovoru Farlíka s genmjr. Muhammadem al-Bishrim vyplynul zájem o „ zřízení kurs ů pro inženýry zbrojních podnik ů, inženýry-důstojníky v opravnách zbrojního materiálu, pop řípad ě i d ůstojníky technických jednotek “. Mimo to se i přes odpor Káhirské univerzity definitivn ě potvrdilo místo realizace kurzu na Alexandrijské univerzit ě.59 Po jednání prof. Farlíka žádala Hlavní kádrová správa MNO (HKS MNO) ve značném sp ěchu ná čelníka Hlavní správy Vojenské kontrarozv ědky (HS VKR) o kontrolu všech

v Brn ě. V roce 1951 byl jmenován řádným profesorem a vedoucím katedry technické mechaniky, pružnosti a pevnosti na nov ě z řízené Vojenské technické akademii v Brn ě. V letech 1956 až 1958 p ůsobil jako vedoucí skupiny u čitel ů, která zajiš ťovala specializované kurzy pro univerzitu v Alexandrii. Po návratu pracoval jako vedoucí Katedry technické mechaniky, pružnosti a pevnosti na nov ě vytvo řené Fakult ě strojní VUT v Brn ě. V důchodu ješt ě p ůsobil v Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV v Brn ě. Zem řel 4. července 1985. POPELÍNSKÝ, Lubomír.: Československé automatické zbran ě a jejich tv ůrci. Naše vojsko, Praha 1999, s. 90–91. 58 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1956, k. 445, Věc: Vojensko-vědecká pomoc Egyptu , sign. 73/5/1-7A; VÚA-VHA, f. MNO-KS 1956, k. 329, Věc: Žádost o prov ěř ení specialist ů, kte ří budou vysláni do Egypta , sign. 95/5-II; VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny vojenské akademie, AVIS, Praha 2001, s. 75. 59 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1956, k. 523, Zpráva o jednání prof. Ing. Farlíka s egypt. misí , sign. 26/7/7; VÚA- VHA, f. MNO-SMP 1957, k. 398, Věc: Záv ěre čná zpráva o činnosti „Armament Engeenering Higher Course“, vedený u čiteli VTA-AZ, vedoucí akce prof. Ing. Farlík , sign. 30/3/58. 24 kandidát ů na výjezd ze „ státobezpe čnostního “ hlediska. 60 Šlo o prov ěř ení osob vzešlých z káhirského jednání. Podle n ěj měl vnit řní balistiku a teorii, konstrukci a technologii výroby zbraní vést prof. Farlík, Ing. Kanický, Ing. Myslík a Ing. Galaš. K dispozici m ěli být dva překladatelé pro p řeklad skript – Dr. Božka a Ing. Pavlíka. Teorie a konstrukce děl a technologie m ěla být p řednášena šéfkonstruktérem Škodových závod ů v Plzni Ing. Ž ůrkem. Vn ější balistika m ěla padnout na bedra mjr. Ing. Golkovi. Konstrukci munice a zam ěř ova čů měl p řednášet prof. Ing. Söhnel z VTA AZ a Ing. Schwarz ze Škodových závod ů v Plzni. 61 Z materiál ů vyplývá, že prof. Farlík navrhoval své možné spolupracovníky pravd ěpodobn ě bez konzultace s nad řízenými a podle svého uvážení. Prof. Farlík v ěř il, že pokud zásahem československých ministerstev nedojde k nep ředvídaným zm ěnám v personálním složení, poda ří se dodržet termín zahájení p řednášek, tedy 1. říjen roku 1956. 62 Nicmén ě ke zm ěnám přece jen došlo. Kone čné personální složení první skupiny „ Higher Course of Armament “ přibližuje Tabulka č. 1 v kapitole Přílohy . Ilustruje stav z konce roku 1956. Protože první skupina vysokoškolských u čitel ů s tlumo čníky přilet ěla do Káhiry až 2. října 1956, musela ihned zahájit výuku. Československé pedagogy p řijal rektor a profesorský sbor Alexandrijské univerzity. Veškeré návrhy program ů výuky přijala egyptská strana bez podstatn ějších zm ěn. Jelikož rektor nemohl dát prof. Farlíkovi záruku utajení obsahu p řednášek a bezpe čného uložení podklad ů a vzork ů zbraní, nechal po dohod ě s egyptským ministerstvem zbrojního pr ůmyslu výuku p řeložit do blízkého Abúkiru, ležícího v delt ě Nilu. V nov ě zvoleném míst ě se nacházel velice moderní muni ční závod a tam ější kancelá ře a laborato ře se p římo nabízely k využití. Abúkir se nakonec stal jejich trvalým pracovišt ěm a do Alexandrie jezdili v budoucnu pouze na zasedání v ědecké rady. 63 Skupina mimo jiné dostala k dispozici šest egyptských kresli čů a čty ři stenotypisty, kte ří m ěli za úkol psát skripta a tabulky. Jak vzpomíná Ing. Kanický, egyptský personál disponoval minimálními znalostmi anglického jazyka.64 Podle dochovaných zpráv s nimi prof. Farlík nebyl spokojen, když na jejich ú čet dodával: „Nevyhovují ani po stránce jazykové, ani odborné, takže v tomto sm ěru jsou veliké svízele, které v našich pom ěrech jsou

60 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1956, k. 329, Věc: Žádost o prov ěř ení specialist ů, kte ří budou vysláni do Egypta , sign. 95/5-II. 61 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1956, k. 523, Zpráva o jednání prof. Ing. Farlíka s egypt. misí , sign. 26/7/7. 62 Tamtéž. 63 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022; Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brn ě dne 22. srpna 2014. 64 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014. 25 nep ředstavitelné. Tak nap ř. napsání 10 stránek skript trvá 4 až 5 dní, pon ěvadž se hemží chybami a p řepsáními. Lepší materiál jak stenotypist ů a kresli čů nelze obdržet. Jsou jen zvyklí na arabštinu a na pomalé východní tempo… “65 Někte ří egyptští vyu čující absolvovali významné školy ve Velké Británii a Spojených státech amerických a podle tehdejšího ú častníka zbrojních kurz ů, Ing. Viktora Kanického, z československé p řítomnosti mnoho radosti nem ěli. Nadšení nemohli být ani z přítomnosti sov ětských instruktor ů. A čkoli dle Ing. Kanického působili Sov ěti v Egypt ě „inkognito “66 a Egyp ťané na to také p řísn ě dbali. 67 Tém ěř celá skupina egyptských poslucha čů měla z pochopitelných d ůvod ů výborné znalosti angli čtiny a s přednáškami v cizím jazyce nem ěli potíže. Na druhou stranu p říprava na vedení p řednášky v anglickém jazyce se pro kontrahované u čitele stávala velice náro čnou. Jelikož dopoledne českoslovenští experti p řednášeli, odpoledne vedli konstruk ční seminá ře, po četní cvi čení a konzultace, trávili v zam ěstnání 14 až 16 hodin denn ě. Tím ovšem práce z daleka nekon čila. Následn ě museli p řipravovat p řednášky a redakci p řepsaných skript. I proto se nepostradatelnými stali tlumo čníci – odborník z praxe kpt. Ing. Vlastimil Ma ňoušek a mjr. Ing. Milan Vokurka, jinak též pracovník VKR.68 Poslucha či netvo řili jednolitou skupinu. P řednášky navšt ěvovali jak civilní inžený ři ze zbrojních továren, tak i d ůstojníci s inženýrským vzd ěláním a v neposlední řád ě d ůstojníci s přípravným kurzem na Alexandrijské univerzit ě. I proto n ěkterá skripta nešlo pln ě využít. O důstojníky „neinženýry “ prof. Farlík projevoval nejv ětší obavy. 69

4.2 Důsledky Suezské války pro československé občany působící v MTC

Dne 26. července 1956 p ři oslavách výro čí egyptské revoluce vystoupil egyptský prezident Násir p řed dvousettisícovým davem v Alexandrii. V následujícím emotivním projevu oznámil, že do Egypta neproudí pouze zbran ě z Československa, ale i ze Sov ětského

65 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022. 66 Na základ ě jedné p říhody z letišt ě ve švýcarském Curychu Kanický a další naší experti dokonce zjistili, že Sov ěti přijížd ěli do Egypta na československé pasy. Jinak se sov ětskými instruktory ani s ostatními československými experty nep řicházeli do v ětšího kontaktu. V Egypt ě v dané dob ě p ůsobili i experti ze Švédska a N ěmecké spolkové republiky. Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brn ě dne 22. srpna 2014. 67 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014. 68 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022; Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brn ě dne 22. srpna 2014. 69 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022. 26 svazu. Další p řekvapení p řišlo záhy, když nadšené zástupy informoval o znárodn ění Spole čnosti Suezského pr ůplavu ve prosp ěch lidu. 70 Reakce ze zahrani čí na sebe nenechaly dlouho čekat a ze strany Velké Británie a Francie byly kv ůli ochran ě svých akcioná řů velice vzn ětlivé. Ihned zareagoval i Sov ětský svaz se svými satelity. Československá vláda mimo jiné 13. srpna 1956 ve svém prohlášení uvedla, že „dekret egyptské vlády ze dne 26. července 1956, kterým byla znárodn ěna Spole čnost Suezského pr ůplavu, je aktem naprosto zákonným, vycházejícím z nezadatelného práva Egyptské republiky jako suverénního státu znárodnit tento pr ůplav, tvo řící integrální sou část egyptského státního území a zajistit jeho plné využití ve prosp ěch egyptského národa“.71 V podobném duchu okamžit ě reagovali i p ředstavitelé dalších sov ětských satelit ů. Nám ěstek polského ministra zahrani čních v ěcí Marian Naszkowski (1912–1996) p ředal velvyslanci Velké Británie prohlášení, ve kterém souhlasil s egyptským znárodn ěním Spole čnosti Suezského pr ůplavu jako „rozhodnutí vyplývající z nepopiratelných suverénních práv Egypta“. 72 Československo odsoudilo i britsko-francouzský plán na srpnové svolání signatářů konstantinopolské konference z roku 1888 do Lancarsterského paláce v Londýn ě, který m ěl situaci kolem Suezského pr ůplavu řešit. Praha navíc projevila o ú čast 73 na uvedeném setkání zájem. 74 Prezident Násir odmítl projekt vzešlý z uvedeného jednání jako nepřijatelný. V dob ě, kdy československá vláda tento akt ozna čila za nátlak, který je v naprostém rozporu

70 WANNER, Jan: Bitva o Suez. Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egypt ě. Praha 2006, s. 255–256; Brož, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Praha 2010, s. 127–128. 71 ZÍDEK, Petr-SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989. Praha 2009, s. 60; NA, KS Č-ÚV-02/2, sv. 112, arch. j. 132, bod 19 , Prohlášení vlády Československé republiky k otázce znárodn ění Spole čnosti Suezského pr ůplavu . 72 OBEIDAT, Hayssam: Stosunki Polski z Egiptem i Irakem w latach 1955–1989 . Wydawnictvo Adam Marszalek, Toru ń 2001, s. 65. 73 Protože Československo vzniklo „ po rozpadnutí Rakousko-Uherské monarchie, jež byla ú častníkem konference z roku 1888, je též jedním z uživatel ů Suezského pr ůplavu, jehož podíl na provozu pr ůplavem rok od roku stoupá. Vláda Československé republiky vedená snahou p řisp ěti v duchu Charty OSN co nejvíce k mírovému soužití všech národ ů a k rozvoji jejich p řátelských vzájemných styk ů, pokládá p řes všechny své výše uvedené výhrady za nutné, aby byla pozvána na konferenci svolanou do Londýna na 16. 8. 1956 .“ NA, KS Č- ÚV-02/2, sv. 112, arch. j. 132, bod 19, Prohlášení vlády Československé republiky k otázce znárodn ění Spole čnosti Suezského pr ůplavu . 74 ZÍDEK, Petr-SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989. Praha 2009, s. 60; NA, KS Č-ÚV-02/2, sv. 112, arch. j. 132, bod 19, Prohlášení vlády Československé republiky k otázce znárodn ění Spole čnosti Suezského pr ůplavu . 27 s „obecn ě uznanými zásadami mezinárodního práva zakotvenými v Chart ě Organisace Spojených národ ů a se základními povinnostmi člen ů OSN“ , již existovala první varianta britsko-francouzské vojenské operace s krycím názvem „Mušketýr“ .75 Velká Británie s Francií zmrazily egyptské akcie a p řistoupily k intenzivním vojenským přípravám. Situace se dále zost řovala a dosáhla vrcholu ve dnech 22. až 24. října 1956, kdy při tajném jednání zástupc ů Francie, Velké Británie a Izraele došlo k up řesn ění detail ů spole čného zásahu proti Egyptu. První úder m ěli vést Izraelci. Spojené britské a francouzské jednotky m ěly do boj ů zasáhnout následn ě, s formáln ě proklamovaným cílem odd ělení bojujících stran. 76 Dne 29. října 1956 izraelská armáda skute čně na egyptské jednotky dislokované na Sinaji zaúto čila. Podle plánu se m ěli Izraelci p řiblížit k pásmu pr ůplavu, které by potom pod svoji „ochranu“ p řevzali Britové s Francouzi. Izraelc ům šlo o čas, protože museli být u pr ůplavu d říve, než se sejde Rada bezpe čnosti OSN, a dát tím záminku k domluvenému zásahu britských a francouzských vojsk na ochranu plavby. 77 Dne 2. listopadu zastavila izraelská vojska podle dohody sv ůj postup asi 15 km od pr ůplavu. Egyp ťané rychle ustupovali a za sebou nechávali množství neporušené vojenské techniky. Mnohá z nich zřejm ě pocházela z čerstvých československo-sov ětských dodávek. 78 Podle dochovaných pramen ů působilo jen v pr ůběhu roku 1956 v Egypt ě a Sýrii v četn ě Farlíkových pedagog ů 74 vojenských instruktor ů. Do Sýrie tehdy vyjížd ěli p ředevším odborníci na opravy tankového materiálu, zajišt ění údržby a oprav protiletadlového dělost řeleckého materiálu, projektanti letiš ť a d ělost řele čtí technici. Do Egypta vysílala Praha instruktory na uskladn ění tankového, leteckého a d ělost řeleckého vybavení, instruktory pro ovládání, údržbu a opravy tank ů a samohybných d ěl, dále i celé instruktorské skupiny pro základní a taktický výcvik egyptských a syrských pilot ů. Mimo jiné se v Egypt ě nacházeli instrukto ři pro bojové použití a údržbu protiletadlového d ělost řelectva, projektanti letiš ť, tlumo čníci, léka ři i nezbytní českoslovenští vojenští kucha ři. 79

75 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 130–131; NA, KS Č-ÚV-02/2, sv. 112, arch. j. 132, bod 19, Prohlášení vlády Československé republiky k otázce znárodn ění Spole čnosti Suezského pr ůplavu . 76 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 134. 77 ZÍDEK, Petr-SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989. Praha 2009, s. 60–61; BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 135–136. 78 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 151. 79 VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Odm ěna instruktor ům, sign. 30/3/5. Pro zajímavost m ůžeme uvést, že na p řelomu srpna a zá ří 1957 se na území Egypta nacházelo celkem 57 československých expert ů 28

Po zahájení konfliktu obdrželi všichni pokyn k okamžitému ukon čení činnosti a neprodlenému p řesunu na československé velvyslanectví do Káhiry. Vše bylo ztíženo i tím, že řada z nich p ůsobila na velice odlehlých místech. Farlíkovy experty zastihla válka v Alexandrii. Dle uvedených p říkaz ů se stáhli pomocí mikrobus ů v podve čer dne 2. listopadu 1956 spolu s dalšími do Káhiry. Mimo vojenských instruktor ů zde netrp ěliv ě čekali zam ěstnanci samotného velvyslanectví a československého obchodního odd ělení a jejich manželky i d ěti, celkem asi 120 osob. Přítomnost žen a d ětí umoc ňovala svízelnou situaci. Okamžit ě se jednalo o dalším postupu. Ing. Kanický do dnešních dn ů vzpomíná, jak vojenský přid ělenec plk. Jaroslav Knébl organizoval odjezd vlakem p řes El Alamein a poté dále do Libye. Nenechal si vymluvit, že od 2. sv ětové války tudy určit ě žádný vlak neprojel, protože koleje v poušti kon čí. Prof. Farlík m ěl poté osobn ě kontaktovat egyptské představitele, jež československým pracovník ům p řid ělili vojenský doprovod a v čekající vlakové souprav ě na nádraží dva spací vozy. 80 Pon ěkud rozdílné informace nalezneme v oficiální zpráv ě zmín ěného plk. Knébla. Podle ní evakuace na sever p řes Alexandrii a dále p řes St ředozemní mo ře nep řicházela skute čně v úvahu. Zbývala „jediná možnost na Súdán, s cílem ur čeným s. velvyslancem – Chartúm“. Cesta měla vést po železnici z Káhiry na jih, až do Asuánu. Zajišt ění vlaku ve vále čné situaci nebylo v ůbec jednoduché. Dle své vlastní zprávy plk. Knébl evakuaci řešil p římo p řes generální štáb egyptské armády, kdy šel „osobn ě za brigadýrem Omarem, který nám zajistil tři vagony a policejní doprovod od čs. velvyslanectví na nádraží, nebo ť bylo vyhlášeno stanné právo“. Odjezd vlaku byl „stanoven na 20.30 hodin dne 2. 11. 1956“. Před odjezdem navíc velvyslanec „svolal čs. p říslušníky, kterým oznámil neov ěř enou zprávu BBC, která byla zachycená ma ďarským velvyslanectvím. Obsah zprávy zn ěl, aby ob čané opustili železnice a prostory železni čních uzl ů, že budou bombardovány “.81 Na nádraží Čechoslováky čekaly hrozné scény. V pr ůběhu naprostého zmatku a ze strachu, že i Káhiru každou chvíli zasáhnou bomby, se cht ělo velké množství Egyp ťan ů z ohroženého m ěsta za každou cenu dostat. Místní na vlak doslova úto čili a bili se o poslední místa mezi sebou. Československá skupina, kterou stále hlídali vojáci, mezitím sledovala, jak

zajiš ťujících r ůzné kurzy nejen pro egyptskou armádu. Deset pracovník ů se v zemi nacházelo s manželkami. VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1957, k. 398, Zpráva o stavu dodávek materiálu, pr ůběh výuky , sign. 30/3. 80 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014; VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta, sign. 30/2/5/7. 81 VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta , sign. 30/2/5/7. 29 ho ří kasárna ve čtvrti Heliopolis. Jak po tém ěř šedesáti letech dodává doc. Kanický: „Pak nás nacpali do vlaku a hlídali, až jsme se rozjeli a ješt ě po cest ě naskakovali, a dokonce i do našeho kupé vlezli n ějací ute čenci. “ I ty ale egyptští policisté a vojáci shazovali nemilosrdn ě z vagón ů. O všem by se m ěl nato čit film „Út ěk z Káhiry“ , když si doc. Kanický nyní již s úsm ěvem vzpomenul, jak si manželka československého konzula vezla za této hrozné situace v zavazadlech práv ě koupenou ledni čku. 82 Dne 2. listopadu se Valné shromážd ění OSN vyslovilo většinou 64 proti 5 hlas ům za ukon čení boj ů. Čechoslováci na káhirském nádraží museli téhož dne čekat až do p ůlnoci. Dne 3. listopadu 1956 zahájily bombardování egyptských pozic Velká Británie s Francií. Sou časn ě došlo k leteckému úderu na letišt ě Almaha nedaleko Káhiry. Na no čním zasedání muselo Valné shromážd ění OSN proto schválit ost řejší rezoluci a za čalo projednávat sestavu mírových sil 83 OSN tzv. modrých p řileb pro oblast Suezského pr ůplavu. Českoslovenští ob čané s doprovodem se ješt ě tentýž den dostali v po řádku do Asuánu na jihu zem ě, kde je již očekávali zástupci egyptských ozbrojených sil. Po p ůlnoci se k uvedené skupin ě p řidali i českoslovenští lete čtí instrukto ři genmjr. Jana Reindla a začalo jednání o p řesunu do súdánského m ěsta Wadi Halfa. 84 Dne 5. listopadu 1956 byli na severu Egypta vysazeni britští parašutisté a následující den ráno byl proveden námo řní výsadek v Port Saidu a Port Fuadu. Po sov ětských hrozbách a americkém nátlaku posléze Velká Británie a Francie souhlasily s přím ěř ím. V noci 6. listopadu 1956 byla operace Mušketýr ukon čena. Evakuovaná skupina československých ob čan ů se mezitím rozrostla o dalších padesát lidí a 6. listopadu 1956 kone čně dostala lod ě nezbytné pro další p řesun po řece Nil. Mimo Čechoslovák ů čekalo na evakuaci ješt ě 64 Rus ů,

82 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014; VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta, sign. 30/2/5/7. 83 Ješt ě v pr ůběhu boj ů a po p ředchozím projednávání Valné shromážd ění OSN dne 5. listopadu 1956 z řídilo pohotovostní mírové síly OSN. Na formulaci rezoluce se nejaktivn ěji podílela Kanada, Norsko a Kolumbie. Velitelem budoucích sil UNEF byl jmenován kanadský genmjr. Edson Louis Millard Burns (1897–1985). Účast na budoucím kontingentu mezinárodních sil nabídlo dne 6. listopadu i Československo. O den pozd ěji Valné shromážd ění OSN kone čně schválilo celkovou koncepci sil UNEF. M ělo jít o jednotku o síle 6 000 muž ů, kterou bude řídit poradní kabinet složený ze zástupc ů Kanady, Norska, Kolumbie a Indie. Tedy ze zemí, které tento kontingent zajistí. Do jednání se postupn ě dostávaly r ůzné státy. Řada z nich byla ale pro Egypt nep řijatelná. Polskou nominaci Československa na ú čast v UNEF následn ě odmítla Kanada s poukázáním na to, že se ú časti vzdal pro Egyp ťany problematický Írán. I p řes zatím neúsp ěšná jednání se v Klecanech nedaleko Prahy za čal urychlen ě formovat 80. st řelecký prapor s jasným ur čením pro nadcházející akci pod patronátem OSN. Více k tématu p řípravy vojenské jednotky k vyslání pod patronátem OSN nap ř.: VYHLÍDAL, Milan: Československo a Suezská krize. P říprava čs. vojenské jednotky na možné nasazení na Sinajském poloostrov ě. In: Historica Olomucensia, 45–2013, s. 205–216. 84 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 153; VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta , sign. 30/2/5/7. 30

16 N ěmc ů a 3 Poláci. Do Wadi Halfa se všichni dostali na n ěkolika bárkách až brzo ráno 8. listopadu 1956. Následn ě za čal p řesun do Chartúmu. Zdejší „District Commissioner“ vstup zakázal , i když všichni českoslovenští ob čané m ěli pot řebná víza. Až do rozhodnutí súdánské vlády museli čekat. První noc všichni spali pod širým nebem na b řehu Nilu. Vedoucí proto vehementn ě intervenovali u Súdánc ů, aby alespo ň ženy a d ěti mohly být dopraveny do Chartúmu. Nakonec se jednání p řece jen zda řilo a do m ěsta se dostaly. Odtud let ěly složitou cestou p řes Řím, Londýn a Curych do vytoužené a bezpe čné Prahy. Mezitím padlo rozhodnutí o evakuaci britských a francouzských jednotek ze severního Egypta. 85 Mužská část z ůstala na súdánském území a stále čekala na rozhodnutí domácích ú řad ů, případn ě na p říkaz Prahy k návratu do Káhiry. Až 10. listopadu povolal československý velvyslanec patnáct pracovník ů ambasády zp ět do Káhiry. P řesun zbylých československých ob čan ů do vlasti prob ěhl ve čty řech etapách. Poslední skupina do Prahy dorazila až 22. listopadu 1956. 86 Prof. Farlík v situa ční zpráv ě na záv ěr této složité a únavné egyptské anabáze dodal: „Zvláštní pod ěkování by m ěl od našich ministerstev MNO a Min. zahr. obchodu obdržet gen. Ing. Omar, který se zasloužil o to, že všichni čs. p říslušníci i s rodinami dostali se do bezpe čí a jeho starost o naše p říslušníky se projevovala po celé naší cest ě Egyptem, až na hranice Súdánu. Všude byly ú řady uv ědomeny o naší cest ě a vycházely nám všemožn ě vst říc, p řes vále čný stav. Jeho pé če byla p říkladná, p řes jeho vlastní vále čné úkoly a zaslouží si uznání.“ 87

4.3 Diplomové zkoušky a závěr alexandrijských zbrojních kurzů

V únoru 1957 po op ětovném návratu do Káhiry prof. Farlíka p řijali egyptští hodnostá ři ministerstva vále čného pr ůmyslu („ Ministry of Military Factories “) v čele s nám ěstkem ministra genmjr. Bishrim. Farlík pod ěkoval za pé či, kterou se jim dostalo p ři evakuaci do Sudánu. Ješt ě téhož dne skupina, kterou z VTA AZ posílili ješt ě prof. Ing. Otakar Söhnel 88

85 ZÍDEK, Petr-SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989. Praha 2009, s. 60–61; BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005, s. 150–151, 159–160; VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta , sign. 30/2/5/7. 86 VÚA-VHA, MNO-GŠ/SMP 1957, k. 397, Věc: Zpráva o evakuaci čs. ob čan ů z Egypta , sign. 30/2/5/7. 87 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022. 88 Otakar Söhnel se narodil 20. kv ětna 1903 v Hodonín ě. Po ukon čení studia na vysoké škole byl nejprve asistentem dynamiky a hydromechaniky ČVŠT v Brn ě. V roce 1935 se stal zam ěstnancem Čs. zbrojovky v Brn ě a vykonával funkci vedoucího pokusných dílen v Bratislav ě a Povážské Bystrici. V lednu 1938 byl p řeložen do Zbrojovky Vsetín, kde pracoval jako vedoucí odd ělení konstrukce munice. V této funkci setrval i za války 31 a Ing. Milouš Golka, odjela do Alexandrie. Kurz konstruk čně-technologického zam ěř ení mohl pokra čovat. 89 Prof. Farlíka přivítal senát Alexandrijské univerzity. Sou časn ě zjistil, že byl jmenován do t říčlenné komise pro jmenování profesor ů na strojní fakult ě. Do zprávy svým nad řízeným pracovník ům to ozna čil za „danajský dar“ , protože „zájemc ů (na konstruk ční a technologické předm ěty) bez tovární praxe je spousta a intervencí v jejích prosp ěch je velmi mnoho. Práce v komisi vyžaduje mnoho taktu a i sebezap ření“ .90 Farlíkovi lidé uspo řádali výuku na dopolední přednášky a odpolední praxi z konstrukce, cvi čení a konzultace. Stále nebylo jasné, zda se z nástavbových kurz ů postupn ě stane další fakulta, či zda vznikne nová škola. Prof. Farlík ozna čoval myšlenku založení samostatné školy jako nejlepší možné řešení. 91 V polovin ě února 1957 českoslovenští u čitelé odp řednášeli a prokonzultovali v ětší část látky a došlo k zadání projekt ů „Teorie a konstrukce zbraní“ a „Vnit řní balistiky“ . Jelikož se jednalo o kolokviální zkoušky, vytvo řili studenti skupiny po t řech až čty řech a každá zahájila práci na zvláštním projektu. Z konstrukce zbraní se poslucha či zabývali projekty: „samopal, samonabíje čka, kulomet Brenn, kulomet vz. 26, t ěžký kulomet vz. 37 a kulomet ZB 60 r. 15 mm“ . Vzhledem k tomu, že se ministerstvo války nedohodlo s Alexandrijskou univerzitou na organizaci zkoušek, musely tyto prob ěhnout dvakrát – jednou na p ůdě univerzity a podruhé před ministerskými zástupci. 92 Pro vedení dalšího kurzu na rok 1957 až 1958 doporučoval Farlík, aby p řednášky dle sestavených skript vedli egyptští asistenti a pouze na speciální p ředm ěty z konstrukce a technologie si Egyp ťané pozvali specialisty ze zahrani čí. 93 Dne 30. b řezna 1957 zapo čala druhá část kurzu s plánovaným ukon čením dne 6. června 1957. Od 15. června m ěly za čít zkoušky. Nov ě se objevily p řednášky z konstrukce a výroby munice, externí balistiky, technologie zbraní, pr ůmyslové organizace, pr ůmyslové

a krátce po ní. V roce 1958 byl jmenován profesorem a natrvalo p řešel ze vsetínské zbrojovky na VTA v Brn ě. Mimo své profese byl mimo řádn ě činným i v kultu ře. Zem řel v druhé polovin ě 60. let. POPELÍNSKÝ, Lubomír: Československé automatické zbran ě a jejich tv ůrci, s. 92–93. 89 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1957, k. 398, Věc: Zpráva o činnosti „Armament Engeneering Higher Course of Alexandria University“ , sign. 30/3/58. VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022. 90 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1957, k. 398, Věc: Zpráva o činnosti „Armament Engeneering Higher Course of Alexandria University“ , sign. 30/3/58. 91 Tamtéž. 92 Tamtéž. 93 Tamtéž. 32 hygieny a n ěmčiny. Konstrukce a výroba munice, výbušnin a iniciátor ů padla na bedra prof. Söhnelovi a externí balistika připadla Ing. Golkovi. Zbývající p řednášky vedli egyptští učitelé. Tlumo čníci kpt. Ing. Vlastimil Ma ňoušek s mjr. Milanem Vokurkou pracovali na překladech skript. Vlastní rozmnožování, které prováděli Egyp ťané, ale vázlo. Vrásky na čele československým expert ům zp ůsobovaly nedodané výkresy a opera ční postupy pro munici malých a st ředních ráží. Otakar Söhnel žádal mimo to ve své zpráv ě „barevné k řídy, n ůžky na papír, pravítka a podobn ě“, které údajn ě egyptská strana nebyla schopná zajistit. 94 Následky vále čného konfliktu a neustálé trvající nap ětí nebylo jediné, co vysokoškolským u čitel ům zt ěžovalo probíhající činnost. Z nevále čných komplikací m ůžeme zmínit různé materiální nedostatky. Zap ůsobilo i exotické prost ředí Egypta a jiná mentalita poslucha čů projevující se zvlášt ě v „metafyzickém zp ůsobu myšlení, pocházejícím z výchovy egyptských st ředních a vysokých škol“. Učitelé zavedli odpolední seminá ře, ve kterých se znovu diskutovalo o přednesené látce, a poslucha či byli nuceni k rozboru odvozených vzorc ů. Další problémy se objevily p ři zpracovávání grafických plán ů konstrukcí zbra ňových sestav. Veškeré grafické práce odporovaly „mentalit ě východního člov ěka, naklon ěného spíše k matematickým a filozofickým spekulacím, než k reálné technice“, jak ve zpráv ě uvádí prof. Farlík. Poslucha či se často cítili p ředur čení k vedení velkých továren a vlastní konstruk ční práce „považovali tudíž za n ěco skoro ponižujícího“. Podle československých expert ů ale práv ě konstruk ční a technologické znalosti byly nezbytným p ředpokladem pro výkon vrcholných pozic ve zbrojním pr ůmyslu. 95 Dalším specifikem bylo již zmín ěné rozmanité složení ú častník ů p řednášek a seminá řů . Poslucha če kurzu tvo řili ze t ří čtvrtin d ůstojníci – inžený ři s víceletou praxí v opravnách d ělost řeleckého materiálu, p řípadn ě inžený ři zbrojních továren. Zbytek se skládal z d ůstojník ů od technických jednotek armády, ale bez inženýrského titulu. Poslední jmenovaní p řed vstupem do kurzu absolvovali „2 ½ letý p řípravný kurz na univerzit ě v Káhi ře, obsahov ě tém ěř ekvivalentní prvním dv ěma ročník ům VTA AZ v teoretických a technických p ředm ětech“ . Tito d ůstojníci kurzy navšt ěvovali jen pokusn ě, nebo ť „universita tvrdila, že nebudou moci s úsp ěchem absolvovat zbrojní kurz, jelikož nejsou

94 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 397, Zpráva o pr ůběhu zbrojního kursu v Egypt ě za období od 1.4 do 7. 5. 1957 , sign. 30/2/4. 95 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Záv ěre čná zpráva o činnosti „Higher Course of Armament“ v Alexandrii , sign. 38/9-7. 33 graduovaní inžený ři“ .96 Někte ří poslucha či doslova trp ěli d ůstojnickými manýry, když je nap říklad v pr ůběhu p řednášek sluhové obsluhovali kávou. Prof. Farlík tomuto ud ělal ale ráznou p řítrž. 97 Dle zpráv m ěla být nejlepší práce s vojenskými poslucha či, kte ří disponovali vyt říbeným smyslem pro kolektivní práci. Civilní poslucha či, tedy inžený ři vojenských továren, se s pracemi často separovali. To následn ě vedlo ke špatným návrh ům a zna čným časovým ztrátám. V ětšinu závazk ů se p řesto poda řilo splnit v předstihu .98 Již po prvním kurzu informoval prof. Farlík o nezbytnosti samostatné vysoké školy pod vedením ministerstva války a vále čného pr ůmyslu. Alexandrijská univerzita totiž nemohla zajistit pat řičné utajení zbrojního výzkumu, ani zajistit pat řičné zázemí. Pro zna čné soust řed ění zbrojního pr ůmyslu se nabízela jako budoucí sídlo školy přímo Káhira. 99 V říjnu roku 1957 se prof. Farlík dov ěděl, že „následkem reorganizace kursu, vojenské správy, lepšího výb ěru poslucha čů pro p říští kurs a zamyšlené p řeložení kursu z Alexandrie do Caira je zahájení výuky p říštího kursu posunuto na 1. X. 1958“, což bylo překvapením. Práce československých expert ů se v budoucnu m ěla redukovat na vedení diplomových projekt ů a provedení zkoušek. 100 Ihned po návratu československých u čitel ů se stalo n ěkolik nehod. Prof. Söhnel si nalomil ruku p ři pádu v koupeln ě a další onemocn ěli asijskou ch řipkou. To zp ůsobilo několikadenní zpožd ění ješt ě v Káhi ře. Nanešt ěstí po p říjezdu na pracovišt ě do Alexandrie onemocn ěli pro zm ěnu ješt ě dva experti. 101 Prof. Farlíka udivilo, že ho po p říletu do Káhiry požádali egyptští zástupci, aby se co nejd říve vydal do Alexandrie a zavedl v kurzu po řádek. V první části kurzu trvajícím od října 1956 do dubna 1957 „byla o našich pracovnících samá chvála a ve zprávách zasílaných prof. Ing. Söhnelem a pplk. Prokopem [v dob ě nep řítomnosti prof. Farlíka kurzy vedli – pozn. aut.] nebylo nikdy zmínky o n ějakých nedopat řeních“. Po p říjezdu do Alexandrie se o menším

96 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Záv ěre čná zpráva o činnosti „Higher Course of Armament“ v Alexandrii , sign. 38/9-7. 97 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014. 98 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zpráva o činnosti Higher Course of Armament of Alexandria University – prosinec , sign. 30/3/1. 99 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1957, k. 398, Věc: Záv ěre čná zpráva o činnosti „Armament Engeenering Higher Course“, vedený u čiteli VTA-AZ, vedoucí akce prof. Ing. Farlík , sign. 30/3/58. 100 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o Higher Course of Alexandria University – za říjen, č. j. 09699. 101 Tamtéž. 34

úpadku pracovní morálky p řesv ědčil. Situaci nep řidalo ani tam ější podnebí a velké množství muslimských svátk ů. To ale nebyla omluva. Egyp ťané totiž československé experty bedliv ě pozorovali, a jak uvádí zpráva, jejich chování mohli srovnávat s „činností bývalých kolonialist ů“. 102 Konec roku 1957 se nesl v duchu nadcházejících diplomových zkoušek. K 31. prosinci odevzdali všichni poslucha či, až na jednu výjimku omluvitelnou z důvodu nemoci, diplomové projekty týkající se konstrukce munice, automatických zbraní malých a st ředních ráží a konstrukce d ěl. Obsah i vn ější úpravu hodnotil prof. Farlík výborn ě. Poslucha či kurz ů m ěli ro čníkovou práci sice v menším rozsahu, „avšak vždy zam ěř enou na reálnou konstrukci, která byla p řípravou k rozsáhlejšímu projektu diplomnímu“. Projekty vypracovali poslucha či vždy „s ohledem na možnost domácí výroby a za použití materiálu v zemi vyráb ěného, anebo vyráb ěného v nejbližší budoucnosti. Ekonomický prvek byl v konstrukci zbrojního materiálu obzvlášt ě zd ůraz ňován “. 103 Do 10. ledna 1958 čerpali poslucha či volno k soukromému opakování. Často je využívali ke konzultacím s československými pracovníky, p ři kterých byli instruováni k ve řejné obhajob ě. Student ům českoslovenští u čitelé zd ůraz ňovali, aby obhajobu projektu provedli „plynn ě z pam ěti za neustálého vysv ětlování na vyložených výkresech“. Na egyptských univerzitách probíhalo vy řazení poslucha če b ěžným oklasifikováním projektu bez jakéhokoli komentá ře. 104 Zkušební komise se skládala z egyptských a z československých u čitel ů. Vzhledem k důvěř e k československé skupin ě se vedení diplomních zkoušek ujal sám prof. Farlík. P ři zkouškách p řised ěli i ředitelé egyptských vojenských továren, zástupci ministerstva vále čného pr ůmyslu a vysocí vojenští p ředstavitelé. Po slavnostním zahájení se pozornost všech up řela na prvního zkoušeného poslucha če, který ústní zkoušku „zahájil obhajobou kulometu o vysoké kadenci r. 8 mm s teoretickým a technologickým rozborem konstrukce zbran ě“. Po obhajob ě trvající asi 45 minut byl p řečten posudek práce a položeny dv ě dopl ňující otázky od

102 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o Higher Course of Alexandria University – za říjen , č. j. 09699. 103 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Věc: Zpráva o činnosti „Higher Course of Armament of Alexandria University“ – leden – záv ěre čná zpráva , sign. 38/9-7. 104 Tamtéž. 35

člen ů zkušební komise. Následn ě si hosté prohlédli vystavené výkresy a p ředloženou práci s výpo čty. Celkov ě zap ůsobil pr ůběh obhajoby a zkoušky na p řítomné velice dob ře. 105 Jistým p řekvapením údajn ě bylo, že poslucha či-důstojníci s p řípravným univerzitním kurzem m ěli lepší výsledky než důstojníci-inžený ři a civilní inžený ři vojenských továren. To jen potvrdilo, že „d ůstojníci s přípravným kurzem a československou ro ční specializací [zbrojním kurzem – pozn. aut.] mohou dosáhnout zna čných v ědomostí konstruk čních a technologických, které jim vysoké školy nedávají pro praxi“ .106 Druhý den pozvali Aloise Farlíka na egyptské ministerstvo vále čného pr ůmyslu k diskuzi týkající se vzniku vojenské technické akademie.107 I ná čelník generálního štábu genplk. Mohammed Ibráhím požádal prof. Farlíka o „prošet ření p ředb ěžného stanoviska čs. strany k poskytnutí technické pomoci p ři vybudování Vojenské akademie technických v ěd v Káhi ře“.108 Vedoucí ze své funkce nemohl nic slibovat ani zaru čovat, odkázal proto na další jednání. Ná čelník generálního štábu dále sondoval, zda by VTA AZ nep řijala pro zdokonalení konstruk ční praxe několik egyptských d ůstojník ů. Myšlenka vzniku vojenské techniky nacházela podporu p ředevším mezi vysokými p ředstaviteli armády – absolventy vysokých škol v zahrani čí.109 Celkov ě lze říci, že úkoly spojené s vedením zbrojních kurz ů pro Alexandrijskou univerzitu se i p řes zmi ňované komplikace poda řilo splnit velmi dob ře. Sv ědčilo o tom „uznání z Egyptské strany, které nebylo formální“. 110 Práv ě úsp ěch této akce v Alexandrii podnítil další zájem Egyp ťan ů o československou ú čast na výstavb ě jejich vojenského školství. Mimo to p řišly i zajímavé nabídky z Alexandrijské univerzity. 111 Celkový personální přehled zbrojního kurzu, v četn ě p řednášených p ředm ětů, uvádí Tabulka č. 2 . Mimo pracovník ů pro vedení zbrojních kurz ů p řibyli na ja ře roku 1957 do Egypta ješt ě pracovníci pro specializovaný chemický kurz. Podle vzpomínek Viktora Kanického do jeho činnosti, která taktéž probíhala v Abúkiru, hodn ě zasahovalo MZO-HTS. Ani po odborné

105 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Věc: Zpráva o činnosti „Higher Course of Armament of Alexandria University“ – leden – záv ěre čná zpráva , sign. 38/9-7. 106 Tamtéž. 107 Tamtéž. 108 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zpráva o poskytnutí technické pomoci Sjednocené arabské republice při vybudování Vojenské akademie technických v ěd v Káhi ře, sign. 30/3/1. 109 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zpráva o činnosti Higher Course of Armament of Alexandria University , zaslání, sign. 30/3/1. 110 Tamtéž. 111 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zpráva o činnosti Higher Course of Armament of Alexandria University – prosinec , sign. 30/3/1. 36 stránce nebyl organizován nejlépe. Od po čátku vázlo personální zabezpe čení a sám Ing. Kanický v něm musel p řednášet teorii výbušnin. 112 Kv ůli nedostatku vlastních p řekladatel ů chodil do chemického kurzu vypomáhat i mjr. Milan Vokurka. Situaci to stejn ě nevy řešilo, protože vedoucí kurzu mjr. Ing. František Janda, v Československu pracovník pardubického Semtína, urgoval do Prahy vyslání dalšího odborníka pro výuku trhavin a iniciátor ů.113 V zá ří roku 1957 v dob ě probíhajících zkoušek činnost expert ů zt ěžovaly chyb ějící přístroje. N ěkteré se sice poda řilo zap ůjčit na Alexandrijské univerzit ě, ale celkov ě byla situace vážná. Ing. Janda upozor ňoval ve zprávách na nevy řízení jeho požadavk ů na dovoz odborné literatury. Došlo i ke zm ěnám v rozvrhu hodin pro následující semestr. Provedené úpravy vyžadovaly podle Ing. Jandy zm ěnu v ětšiny vyu čujících. On sám navíc nebyl dostate čně fundován pro další látku – technologii trhavin a iniciátor ů a teorii detonace. Janda upozor ňoval na zodpov ědnou p řípravu další etapy kurzu: „ Domníváme se, že nelze riskovat zhoršení naší spolupráce s Egyptem, zvlášt ě však ne nyní. Nelze opakovat podobnou situaci, jako byla p ři zapo četí naší práce v Egypt ě. Nep řipravenost a usp ěchanost 3. termu kursu by nebylo možno ni čím omluvit. “114

112 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014. 113 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 397, Věc: 1. zpráva o činnosti chemického kursu , sign. 30/2/4. 114 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 398, Věc: 6. zpráva o činnosti , sign. 30/3/58. 37

5 Military Technical College v Káhiře v letech 1959–1967

5.1 Souvislosti vzniku a fungování MTC v první polovině 60. let

Zbrojní kurzy ud ělaly na Egyp ťany zna čný dojem. Bylo z řejmé, že pokud egyptští představitelé zachytí z československé strany alespo ň náznak možnosti, požádají minimáln ě o jejich pokra čování. Prof. Farlík referoval ve stejné dob ě o egyptském zájmu na pokra čování „Higher Course of Armament“ (od 1. října 1958), nov ě dopln ěný o témata „Konstrukce speciálních nástroj ů“ a „Vybrané kapitoly ze zbrojní technologie“ . V kurzu cht ěli Egyp ťané pokra čovat v Káhi ře, kde se dalo využít laborato ří místních zbrojovek. Soub ěžn ě s tím se měly rozb ěhnout další specializované kurzy: „Higher Course of Elektronics“ a „Higher Course of Tanks Constructions and Maintenance“ . Jako u pilotního, alexandrijského, se i u výše uvedených po čítalo s účastí československých expert ů. Zajímav ější je, že ve stejném termínu m ěla být zahájena výuka na „ High Military School of Sciences “. I pedagogická místa v této škole, v podstat ě v obdob ě brn ěnské VTA AZ, m ěli v budoucnu zajistit pracovníci z Československa. 115 Podle vžité tradice mohl v egyptských ozbrojených silách dosáhnout významného postavení pouze důstojník s vysokoškolským vzd ěláním ze zahrani čí. Vzhledem k ohromným dodávkám zbraní z Československa se stala otázka studia egyptských poslucha čů na vysokých školách v Československu více než aktuální. Československá strana si uv ědomovala náro čnost celého podniku a zpo čátku ješt ě vážn ě uvažovala o úzké spolupráci se Sov ětským svazem. 116 Ruku v ruce s blízkovýchodní politikou Sov ětského svazu, která v uvedené dob ě do regionu již n ěkolik let významn ě pronikala, získala egyptská v ěc pro československou stranu jasný politický rozm ěr, tedy maximální prioritu. Impulsem pro další egyptský krok se stal příkaz ministra národní obrany genplk. Lomského vojenskému p řid ělenci v Káhi ře k tlumo čení p ředb ěžného souhlasu se zahájením výše uvedených kurz ů i s účastí na výstavb ě

115 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Záv ěre čná zpráva o činnosti Higher Course of Armament v Alexandrii , sign. 30/3/1; VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Záv ěre čná zpráva o činnosti „Higher Course of Armament“ v Alexandrii , sign. 38/9-7. 116 NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954–1962, sv. 181, arch. j. 247, b. 11, Zpráva o poskytnutí technické pomoci Sjednocené arabské republice p ři vybudování Vojenské akademie technických v ěd v Káhi ře. 38 vojenské techniky. Egyp ťané ale museli Prahu v uvedené v ěci bezvýhradn ě požádat oficiální cestou. 117 Při jednání ředitele MZO-HTS genmjr. Ing. Františka Macka v Egypt ě v dubnu 1958 mu byl p ředán ministrem války maršálem Ámirem osobní dopis pro ministra národní obrany s oficiálním požadavkem 118 na poskytnutí pomoci p ři zřízení vysoké vojenské školy . Události dostaly rychlý spád a již 8. kv ětna prob ěhlo jednání na MZO-HTS s egyptskou delegací genplk. Ibráhíma a plukovníka Farída. Za p řítomnosti prof. Farlíka se diskuse zam ěř ila na čty ři zásadní otázky: „1) pomoc při vybudování kabinet ů a u čeben, 2) pomoc čs. profesorskými kádry p ři výuce v Egypt ě, 3) pomoc p ři výb ěru vhodných egyptských poslucha čů , 4) pomoc p ři uskute čnění 3 kurz ů v Egypt ě, a to kurzu d ělost řeleckého, tankového (v četn ě vozidel) a elektronického.“ 119 Oficiáln ě se p ředloženým požadavk ům rozum ělo tak, že od 1. října 1958 si Egyp ťané přejí zahájení t ři jednoro čních kurz ů, obdobu alexandrijských Higher Course of Armament, a po jejich ukon čení, tedy 1. října 1959, otev ření vlastní vojenské akademie. 120 Genplk. Ibráhím si za ú čelem projednání dalších detail ů p řál vyslat do Prahy oficiální delegaci zplnomocn ěnou podepsat p říslušné kontrakty. Egyp ťané údajn ě cht ěli sv ůj požadavek na zajišt ění vysoké školy p ůvodn ě sm ěř ovat na Sov ětský svaz. Československo up řednostnili práv ě díky úsp ěch ům Farlíkových kurz ů.121 Osoba prof. Farlíka se ale z ne zcela jasných p říčin dostává do pozadí.122 Na základ ě usnesení PB ÚV KS Č z 30. června 1958 se za p řípravy na poskytnutí „technické pomoci Sjednocené arabské republice p ři vybudování vojenské akademie technických v ěd v Káhi ře“

117 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Věc: Výuka vyšších technických kádr ů Sjednocené arabské republiky – návrh opat ření , sign. 30/3/1. 118 Oficiální žádost byla velice stru čná, za to vše říkající: „ Vaše excelence, byl bych velice povd ěč en Vaší Excelenci za p ředání žádosti SAR vlád ě čs. republiky, pokud jde o pomoc p ři organizaci a z řízení akademie vojenských v ěd v Egypt ě, která bude zahrnovati úseky pro výzbroj, elektroniku a tanky. “ VÚA-VHA Praha, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Žádost maršála Amera , sign. 67/13 . 119 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zápis z jednání s egyptskou delegací dne 8. 5. 1958 na MZO – HTS , sign. 67/13; Tamtéž, Žádost maršála Amera , sign. 67/13; NA, ÚV KS Č 02/2, Politické byro ÚV KS Č 1954– 1962, sv. 181, arch. j. 247, b. 11, Poskytnutí technické pomoci Sjednocené arabské republice p ři vybudování Vojenské akademie technických v ěd v Káhi ře. 120 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Up řesn ění požadavku eg. ministra války na z řízení akademie tech. věd v Káhi ře, sign. 67/13. 121 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Zápis z jednání s egyptskou delegací dne 8. 5. 1958 na MZO – HTS, sign. 67/13. 122 Možným vysv ětlením, pro č se do čela expertní skupiny na MTC nepostavil op ět prof. Farlík, byla podle Viktora Kanického na VAAZ práv ě zahájená etapa „ zvojenš ťování “. Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brn ě dne 22. srpna 2014. 39 stal pln ě odpov ědným dosavadní zástupce ná čelníka VAAZ 123 genmjr. Josef Zuska 124 . Ministr národní obrany ho sou časn ě ur čil prvním vedoucím skupiny československých expert ů v Káhi ře. 125 Na základ ě opat ření GŠ ČSLA, jež posv ětil prezident a zárove ň i první tajemník ÚV KS Č Antonín Novotný, dostal náčelník VAAZ genpor. Miroslav Šmoldas za úkol zahájit přípravy pro realizaci egyptských požadavk ů. Šlo p ředevším o zajišt ění u čebních plán ů a výb ěr dostate čně kvalifikovaných expert ů na výjezd. 126 V zá ří 1958 se na p ůdě VAAZ v Brn ě vedla již konkrétn ější jednání se šesti člennou egyptskou delegací vedenou brig. gen. Muhammadem Ibráhímem Hasanem Selimem 127 , budoucím ná čelníkem káhirské akademie, a plk. Muhammadem Hassanem Tolbou z výcvikového odd ělení egyptského generálního štábu. Za československou stranu jednal genmjr. Zuska. Vzájemných sch ůzek se ale účastnil i nedávný vedoucí alexandrijských zbrojních kurz ů prof. Ing. Alois Farlík, který měl s arabskou mentalitou jisté zkušenosti. 128 Egyp ťané si v rámci své návšt ěvy prohlédli laborato ře VAAZ i další vojenská za řízení v celém Československu, jako nap ř. Automobilní u čilišt ě v Nit ře, D ělost řelecké technické učilišt ě v Martin ě a Letecké u čilišt ě v Prost ějov ě. Vlastní jednání se ale pro neujasn ěnost

123 V lét ě roku 1958 došlo ke slou čení stávající Vojenské akademie v Praze a VTA AZ v Brn ě a k vytvo ření Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brn ě (VAAZ). VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001 , AVIS 2001, s. 82. 124 Josef Zuska se narodil 14. června 1902 v Židovicích u Mostu. V roce 1924 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po další služb ě v armád ě v letech 1931 až 1934 studoval Vysokou školu vále čnou – první ro čník v Praze, zbylé v Pa říži na École Supérieure de Guerre. Koncem 30. let 20. století p ůsobil jako referent a přednosta studijní sekce 2. odd ělení (zpravodajského) Hlavního štábu. Po okupaci se v rámci struktur Obrany národa zapojil do odboje. Následn ě byl Gestapem zat čen a až do roku 1945 v ězn ěn. Po osvobození se do armády vrátil a od roku 1951 za čal p ůsobit na VTA (VAAZ) nejprve jako ná čelník školského odd ělení a pozd ěji jako zástupce ná čelníka. V letech 1959 až 1960 vedl československé experty na MTC v Káhi ře. Po návratu z Egypta se stal ná čelníkem nov ě vzniklé Zahrani ční fakulty VAAZ. Z armády odešel na podzim 1962. Zem řel 3. července 1978 v Brn ě. KREISINGER, Pavel – VYHLÍDAL, Milan: Životní osudy generála Josefa Zusky (1902–1978). Od d ůstojníka d ělost řelectva p řes zpravodajské odd ělení Hlavního štábu a nacistické káznice do Egypta (I. část) . In: Historie a vojenství 1/2015, s. 64–76; KREISINGER, Pavel – VYHLÍDAL, Milan: Životní osudy generála Josefa Zusky (1902–1978). Od d ůstojníka d ělost řelectva p řes zpravodajské odd ělení Hlavního štábu a nacistické káznice do Egypta (II. část) . In: Historie a vojenství 2/2015, s. 90–99; MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012, s. 678. 125 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální materiály voják ů z povolání, Zuska Josef; VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, Hlášení o jednání s delegací SAR ve dnech 2. až 22. zá ří 1958 na VAAZ v Brn ě, sign. 30/4/1/61. 126 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, k. 367, Školení vyšších technických kádr ů zem ě 105 ; Učební plány pro jednoro ční kurzy v Egypt ě. 127 Dipl. Ing. Muhammad Ibráhím Hasan Selim, Ph.D. (narozen asi 1916) ú častník 2. sv ětové války a dvojice arabsko-izraelských válek let 1948 a 1956. V ozbrojených silách sloužil p řevážn ě v technických službách. V čele MTC poté stál v letech 1959 až 1975 a jeho jméno je t ěsno spjato s činností československých expert ů v Káhi ře. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 38870 na jméno Stanislav Řehák, Zm ěny ve vedení vojenského a leteckého pr ůmyslu EAR ; Charakteristiky člen ů vlády EAR jmenované k 18. lednu 1972 . 128 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, Hlášení o jednání s delegací SAR ve dnech 2. až 22. zá ří 1958 na VAAZ v Brn ě, sign. 30/4/1/61; Zpráva o sou časném stavu jednání delegace SAR, sign. 30/4/1/61 . 40 názor ů a údajnou nep řipravenost egyptské strany stala velice zdlouhavou a svízelnou záležitostí. Genmjr. Zuska zachytil egyptskou neznalost školské problematiky a navíc poukazoval na snahy egyptské delegace „vyko řistit z VAAZ co nejvíce, a to co nejlacin ěji, zejména pokud jde o duševní majetek“. Výsledek náro čného rokování dne 28. zá ří 1958 vyústil do Technického protokolu, který se stal podkladem pro budoucí dohodu mezi Československem a Egyptem. 129 Podle p ůvodního zn ění Technického protokolu m ělo studium probíhat ve dvou etapách, v prvé řad ě ve dvouletém st ředn ě-technickém kurzu pro egyptské d ůstojníky. Nejlepší absolventi by následn ě p řešli na t říleté studium, které by ukon čili jako graduovaní vojenští inžený ři. Výjimku m ěli tvo řit pouze inžený ři z civilních škol, kte ří by na škole prošli pouze vojenskou specializací. V osnovách se objevovaly zcela nové p ředm ěty jako sociologie, politologie, ruský jazyk a t ělesná výchova. 130 Genmjr. Zuska si i přes obtížná jednání uv ědomoval především budoucí důležitost celého podniku. V oficiálním hlášení upozor ňoval: „Jde o velkou a významnou akci, o vybudování celé vysoké vojenské technické školy […] , ztroskotání akce by m ělo jist ě velmi nep říjemné následky, ze strany VAAZ bude po školské a pedagogické stránce u čin ěno vše pot řebné, je však t řeba, aby tato práce byla zajišt ěna včas a kvalitn ě i po stránce materiální, což bude záviset i na jiných složkách.“131 Protokol se stal podkladem pro mezinárodní smlouvu podepsanou v lednu 1959, tzv. Kontrakt 40-66-32, který zástupce ředitele MZO-HTS Miloš Hašek podepsal s egyptským vojenským p řid ělencem v Praze plk. Ismailem Faridem. Dokument p ředpokládal aktivní československou ú čast ve specializacích „děla a p ěší zbran ě, radiové a linkové spojení, munice a rakety, radiolokace, tanky, motorová vozidla, po číta če a silové p řenosy, letecké draky, letecké motory, letecká elektronická a speciální vybavení letadel, letecká výzbroj a ostatní odv ětví specializací, které budou mezi ob ěma stranami dohodnuty “. První řádní studenti m ěli na školu nastoupit dne 1. března 1959 a VAAZ se zavázala k odborným konzultacím i reálné pomoci p ři celkovém rozvoji svého káhirského prot ějšku.

129 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958 , Hlášení o jednání s delegací SAR ve dnech 2. až 22. zá ří 1958 na VAAZ v Brn ě, sign. 30/4/1/61; Zpráva o sou časném stavu jednání delegace SAR , sign. 30/4/1/61. 130 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Technický protokol o pr ůběhu jednání delegace SAR, vedené generálem Mohamed Ibráhím Hassan Selimem s představiteli VAAZ v Brn ě ve dnech 2.–22. zá ří 1958 . 131 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1958, Hlášení o jednání s delegací SAR ve dnech 2. až 22. zá ří 1958 na VAAZ v Brn ě, sign. 30/4/1/61. 41

Československá pomoc byla stvrzena jako do časná s tím, že „čs. oborníci budou postupn ě nahrazováni odborníky SAR“. 132 Bez ohledu na smlouvu, kterou tehdejší p ředstavitelé počátkem roku 1959 uzav řeli, můžeme říci, že tento definitivní závazek československé strany vybudovat v Káhi ře vysokou školu znamenal tém ěř dvacetiletou aktivní ú čast československých expert ů MTC. Ve dnech 22. a 29. října 1958 přilet ěla do Káhiry osmi členná pracovní delegace pod vedením genmjr. Zusky. Z VAAZ generála doprovázel plk. prof. Ing. Theodor Duda, mjr. Ing. Vladimír Táborský a kpt. Ing. Jaroslav Skála. Skupinu posílili i pracovníci MNO a MZO- HTS. Ubytování m ěli sice luxusní, ale p ři jednání naráželi na tradi ční egyptskou neujasn ěnost. Zuska získával dojem, že jde o „osamocenou akci“ ná čelníka štábu ozbrojených sil genplk. Ibráhíma. Mimo to si st ěžoval i na údajný liknavý p řístup MZO-HTS, které za akcí z řejmě nevid ělo p říliš velký zisk. Slavnostní rozlou čení s budoucími československými partnery prob ěhlo 13. prosince 1958 a následujícího dne se Zuskovi lidé vrátili zp ět do Československa. 133 I p řes rozporuplné pocity musel genmjr. Zuska jako pov ěř ený vedoucí urychlen ě sestavovat první expertní skupinu ur čenou na výjezd do Egypta. Tehdejší u čitel z VAAZ v Brn ě kpt. Ing. Lubomír Popelínský po tém ěř šedesáti letech vzpomínal, jak mu p řesn ě 6. ledna 1959 Zuska do kancelá ře telefonoval s tím, a ť zlepší svoji angli čtinu, protože za měsíc odlétá p řednášet do Káhiry základy konstrukce p ěchotních zbraní. 134 Letadlo s Josefem Zuskou a jeho spolupracovníky dosedlo na p řistávací plochu káhirského letišt ě 14. února 1959. Škola, na které m ěli za dva týdny zahájit letní semestr, v té dob ě oficiáln ě ješt ě neexistovala, stejn ě jako představy o jejím poslání. I samotná první skupina československých pracovník ů se vyzna čovala r ůznorodostí – mimo vedoucího (v pramenech ozna čován i jako ná čelník) expert ů genmjr. Zusky ji prozatím tvo řilo 8 vysokoškolských u čitel ů, 2 organiza ční pracovníci a 4 nezbytní tlumo čníci. Egyp ťané československé experty ubytovali podle zpráv „ dosti stísn ěně a nepohodln ě“ v hotelu

132 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Kontrakt 40-66-32 . 133 VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1959, k. 351, Věc: Hlášení vedoucího delegace generálmajora Zusky o pln ění úkolu vedoucího akce CMS ve dnech 22. října 1958 až 14. prosince 1958 , sign. 30/3/1/11. 134 Rozhovor s plk. v. v. prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 4. dubna 2014. Více k jeho profesnímu životu viz Lubomír POPELÍNSKÝ, Cestování za zbran ěmi. Naše vojsko, Praha 2001. 42

Continental Savoy v Káhi ře. Vilu nedaleko od MTC, kterou cht ěl Zuska vy řešit problémy s bydlením, mu navíc doslova „ před nosem “ pronajal uruguayský vyslanec. 135 Koncem b řezna 1959 prob ěhlo metodické shromážd ění, na kterém každý z československých u čitel ů, a ť již s asistencí tlumo čníka či sám, prezentoval svou p řednášku před plénem ostatních expert ů. Snahou bylo v prvé řad ě eliminovat metodické a terminologické nedostatky. Neocenitelnou pomoc v uvedené dob ě poskytovala tlumo čnická skupina. 136 V tomto provizorním období sídlila škola v káhirské čtvrti El Dokki na levém b řehu Nilu v rozlehlé budov ě, která ješt ě p řed n ěkolika lety pat řila egyptské královn ě. Podle zpráv československé skupiny se jednalo o vcelku neútulné prost ředí, ale stavební ruch v okolí dával tušit blízké pozitivní zm ěny.137 Studium prozatím zahájila malá skupina poslucha čů , rozd ělená do dvou okruh ů – na polograduované, tedy již s odborným vzd ěláním, a na studenty z káhirské univerzity. Zanedlouho se škola p řest ěhovala na okraj káhirské čtvrti Heliopolis do rozsáhlých budov po britské armád ě. S tím vzrostl po čet student ů a logicky i československých expert ů.138 Koncem srpna 1959 se díky rozkazu vrchního velitele egyptských ozbrojených sil maršála Ámira MTC definitivn ě za řadila do organizace egyptské armády. K tomu, aby mohli být absolventi postaveni na úrove ň svých koleg ů z jiných vysokých škol, bylo nutné potvrdit školu ješt ě dekretem prezidenta republiky. P řesto se MTC dostala po následné velké tiskové konferenci z 15. zá ří 1959 a vln ě novinových článk ů do ve řejného pov ědomí. Vedoucí expert ů na MTC zaslal při zpracovávání p řehled ů ze zahrani čního tisku v říjnu 1959 do Prahy překlad jednoho z nich: 139

135 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Výb ěr odborník ů pro zajišt ění MCS v Káhi ře, sign. 30/3/1/2; VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení o pr ůběhu akce CMS , sign. 30/3. 136 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení č. 2 z 15. dubna 1959 , sign. 30/3/11. 137 K uvedenému se v dobových materiálech zachovalo hlášení: „ Bývalý palác královny v Dokki, ve kterém (prozatím neútulném) prost ředí pracujeme, se upravuje tak, aby do n ěj mohla být výuka p řenesena po čátkem letního semestru, tj. dnem 3. dubna 1959. Vedle paláce jsou stav ěny dv ě p řízemní budovy pro laborato ř a další učebny. Zdá se, že práce budou zav čas skon čeny .“ VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Věc: Pravidelné hlášení o pr ůběhu akce CMS z 1. b řezna 1959 , sign. 30/3/44. 138 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení o pr ůběhu akce CMS , sign. 30/3. 139 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. října 1959 , sign. 30/3/36; Pravidelné hlášení k 15. zá ří 1959 , sign. 30/3/30; VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Věc: Pravidelné hlášení k 15. zá ří 1959 , sign. 30/3/30. 43

„Technická akademie pro vojenské inženýry. Podmínky pro p řijetí. Jako první svého druhu na St ředním východ ě byla v Káhi ře založena akademie pro výchovu inženýr ů specialisovaných v moderní výzbroji, jako jsou rakety a trysková letadla, kte ří budou provád ět v ědecký a technický výzkum za ú čelem zlepšení r ůzných zbraní. Studium na nové akademii bude zahájeno 2. listopadu. První ro čník bude mít 250 student ů p řijatých z absolvent ů st ředních škol, z nichž 100 bude ze Sýrie… “140

Dne 16. zá ří 1959 odlet ěla z Prahy další skupina u čitel ů a laborant ů a dne 3. října 1959 již mohli zahájit výuku 141 pro 35 polograduovaných poslucha čů ve specializacích dělost řelecké zbran ě, munice a rakety. O m ěsíc pozd ěji zapo čali českoslovenští experti s přednáškami pro 150 student ů p řevážn ě d ůstojník ů pozemních vojsk a absolvent ů st ředních škol v „normálním studiu ve specializacích d ěla a st řelecké zbran ě, munice, rakety, tanky, motorová vozidla, draky a motory, letecká výzbroj, elektrická a speciální výstroj letadel, linkové a radiové spojení, radiolokace“. Co se tý če kvality československých expert ů, poznamenával genmjr. Zuska, že „stupe ň znalosti angli čtiny je u v ětšiny u čitel ů dosti nízký“. Proto se jevilo jako nutné striktn ě dodržovat ty části kontraktu, podle kterých „vysílaní u čitelé musí být schopni p řednášet anglicky první hodinou po čínaje“. Egyp ťané totiž mohli odmítnout hradit další tlumo čníky. Prognózy mimo to po čítaly ve školním roce 1960/1961 s 545 poslucha či, v letech 1965/1966 dokonce s 1079 poslucha či. 142 Výuka na MTC probíhala zásadn ě v anglickém jazyce. Člen první československé skupiny na MTC prof. Popelínský vzpomíná, jak mu tehdy p říprava na dvouhodinovou přednášku b ěžn ě zabrala dev ět hodin. 143 V pozd ější dob ě již českoslovenští techni čtí u čitelé, na rozdíl od u čitel ů taktiky, obecn ě anglický jazyk ovládali. Na všechny se siln ě p ůsobilo, aby zahajovali výuku v angli čtin ě co nejd říve. Vyskytovaly se i p řípady ne p římo neznalosti jazyka, ale spíše obav v n ěm p řednášet a vyu čovat. Tlumo čníky pozd ěji platila

140 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. října 1959 , sign. 30/3/36; Pravidelné hlášení k 15. zá ří 1959 , sign. 30/3/30. 141 Dle zpráv genmjr. Zusky se pracovalo denn ě od 5 hodin do 14 hodin, v úterý ješt ě od 15 do 18 hodin, protože se poslucha či zú čast ňovali zvláštních konzultací. VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. listopadu 1959 , sign. 30/3/36. 142 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. října 1959 , sign. 30/3/36; Pravidelné hlášení k 15. zá ří 1959 , sign. 30/3/30. 143 Rozhovor s prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na UO v Brn ě dne 4. dubna 2014. 44

československá strana a podle vzpomínek Jaromíra Krej číčka se p řítomnost tlumo čníka strhávala expert ům z platu. Jednalo se asi o 15 egyptských liber m ěsí čně.144 Asistence překladatele p ři p říprav ě p řednášek a cvi čení byla ale nezbytná po celou dobu československé účasti na MTC. 145 Tlumo čníci z MTC sehráli nepostradatelnou úlohu i p ři oficiálních jednáních s egyptskou stranou. 146 Problémy s anglickým jazykem ob čas m ěli i egyptští studenti. Zvlášt ě v po čátcích školy musel často nejlepší student ze t řídy znalý anglického jazyka svým spolužák ům probíranou látku vysv ětlovat v arabštin ě.147 Na r ůzných pozicích egyptských ozbrojených sil p ůsobilo velké množství vojenských instruktor ů ze stát ů tehdejšího Východního bloku. I když pozice Československa byla vzhledem k pom ěrn ě vysokému po čtu expert ů v zemi bezesporu výjime čná, jednozna čný prim zde hrál Sov ětský svaz a p říslušníci jeho armády. Sov ětské p ředstavitele informovala Praha od po čátku o všech svých aktivitách v egyptské armád ě i na p ůdě MTC. Již 7. října 1959 došlo k osobnímu setkání genmjr. Zusky s velitelem sov ětských vojenských instruktor ů v Egypt ě. Sov ěti dostali p řehled o organizaci školy, jejím chodu a možných výhledech do budoucna. K setkávání s p ředstaviteli sov ětské a egyptské armády docházelo celkem pravideln ě, nap říklad při p říležitosti oslavy Dne armády v říjnu 1959 na recepci v důstojnickém klubu v káhirské čtvrti Heliopolis. 148 V prosinci 1959 vypracoval Zuska spolu s velitelem MTC Selimem návrh kontrakt ů na vyslání československých expert ů na školní rok 1960 až 1961, tzv. „ Dopln ěk ke kontraktu čís. 46-66-32 na vysílání československých odborník ů z VAAZ na Vojenskou technickou akademii v SAR ve školním roce 1960/1961 “.149 Zuskovi se poda řilo na letní semestr školního roku 1959 až 1960 prosadit 6 tlumo čník ů, které p řed Egyp ťany kryl pod názvem p řekladatelé. Sedmého mu totiž velitel MTC Selim smetl ze stolu s poukázáním na ustanovení kontraktu, podle kterého mají u čitelé nejen vyu čovat v anglickém jazyce, ale i p řilet ět s hotovými skripty pro sv ůj p ředm ět. 150

144 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 145 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015. 146 Tamtéž. 147 Tamtéž. 148 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. října 1959 , sign. 30/3/36; Pravidelné hlášení z 15. listopadu 1959 , sign. 30/3/36. 149 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Pravidelné hlášení z 15. prosince 1959 , sign. 30/3/36. 150 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1959, k. 351, Věc: Pravidelné hlášení k 15. červnu 1959 , sign. 30/3/25. 45

Důležitou spojnicí s egyptskými p ředstaviteli byla celkem rozporuplná osoba československého vojenského a leteckého p řid ělence plk. Jaroslava Knébla 151 . Genmjr. Zuska se s ním dostal n ěkolikrát do st řetu. Poprvé, když žádal dle jeho názoru oprávn ěné navýšení diet. Knébl svou zprávou na MNO-HKS napadl Zusk ův požadavek s tím, že řada expert ů si jezdí na dovolenou do Sýrie, posílají si zna čné částky na Tuzex, p řípadn ě si najímají vily u mo ře a nyní mají obavy, jak dané aktivity finan čně utáhnou. Knébl zpochyb ňoval i politickou práci ve skupin ě, která byla podle n ěj „řízena snahou po získání zvýšení plat ů“.152 Je logické, že každou obdobnou akci musí provázet řada komplikací. Nejinak tomu bylo i v případ ě československých aktivit na káhirské MTC. Časem se vykrystalizovaly problémy s dodržováním n ěkterých závazk ů daných československou stranou. P ředevším se jednalo o body, ve kterých VAAZ slíbila informovat sv ůj egyptský prot ějšek o všech publika čních a technických novinkách. Situace byla o to vážn ější, že se o problémové pasáže kontraktu za čala zajímat samotná VKR. Podle pracovník ů kontrarozv ědky zn ění části kontraktu údajn ě ohrožovalo vojenské tajemství, protože již v článku 1 všeobecné části se skute čně uvád ělo, že „VAAZ bude pravideln ě informovat CMS o nov ě vydaných dokumentech, nových u čebnicích a publikacích a jakýchkoli zm ěnách v učebním plánu a programech, o nových záznamech, publikovaných výsledcích výzkumu s příslušnou technikou, nových laboratorních pom ůckách nebo nových vývoj. p řístrojích vztahujících se k výše uvedeným specialisacím, tak aby byla zajišt ěna soudobá úrove ň výuky na CMS, která by odpovídala úrovni výuky na VAAZ“. V lednu 1960 sd ělil zástupce VAAZ pro u čební a v ědeckou činnost, že uvedené pasáže formuloval genmjr. Zuska bez p ředchozí konzultace s vedením akademie. Sou časn ě situaci částe čně zklidnil. VAAZ totiž Egyptu nejnov ější u čební plány poskytovat nem ěla. K vy řešení nep říjemné situace to nevedlo. Naopak se odhalilo neplnění kontraktu ze strany VAAZ. Bylo jen otázkou času, kdy to vedení MTC p řes své studenty p ůsobící na brn ěnské akademii odhalí. 153

151 Jaroslav Knébl (nar. 29. kv ětna 1924) funkci zastával od 1. dubna 1956 a byl v ůbec prvním československým vojenským p řid ělencem v Egypt ě. Pro výkon funkce prop ůjčilo MNO dosavadnímu poru číkovi v záloze hodnost plukovníka. Vzhledem k rozsahu zbrojních dodávek do Sýrie došlo od 1. ledna 1957 k rozší ření jeho akreditace i na Damašek. V červenci roku 1957 p řišel do Sýrie jako vojenský p řid ělenec mjr. Vladislav Studenovský (nar. 4. července 1925, zem řel 13. února 1963). ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 2257 na jméno Jaroslav Knébl, Věc: Plukovník Jaroslav Knébl – zrušení ustanovení do funkce vojenského p řid ělence ČSR v Damašku ; Vojenský p řid ělenec ČSR v Káhi ře. 152 VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1959, k. 128, Věc: Zpráva o pol. činnosti skupin d ůstojník ů v SAR – předložení ze dne 24. června 1959 , sign. 2/4/26. 153 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální materiály voják ů z povolání, Zuska Josef, Zpráva o nedostatcích v zabezpe čení a provád ění akce 105 . 46

I p řítomnost samotných egyptských poslucha čů v Brn ě m ěla podle VKR ohrožovat vojenské tajemství. 154 Egyp ťané m ěli často k dispozici vlastní kancelá ře s telefonními linkami a mohli se voln ě pohybovat po školních budovách. V prosinci 1959 se na p ůdě školy zcela neplánovan ě seznámili s pro n ě zatím neznámým tankem T-54A. Na základ ě živého zájmu některých arabských student ů o organizaci a vybavení ČSLA i o navazování osobních kontakt ů s československými d ůstojníky p říslušníci VKR dedukovali, kolik z nich je zpravodajsky činných. 155 Je otázkou, jak je možné, že se do mezinárodního kontraktu dostaly pasáže, které dle mín ění VKR ohrožovaly vojenské tajemství. Částe čně za tím mohl stát malý zájem vedoucích pracovník ů VAAZ i samotných p ředstavitel ů MNO. Nezájem či neinformovanost m ůžeme ilustrovat na p říkladu, kdy byly ná čelníkovi VAAZ p ředloženy informace o nep řístojném chování n ěkterých egyptských student ů, a ten se „podivil, že se jejich výuka na fakult ě d ěje“. Náčelníci jednotlivých fakult na tom nebyli o mnoho lépe. Svoji ne činnost pozd ěji od ůvod ňovali tím , že je Zuska s problematikou akce v Káhi ře neseznámil, a proto se domnívali, že se „o tyto v ěci nemají zajímat“. Bez zajímavosti není ani informace, podle které samotný kontrakt č. 40-66-32 nem ěl být s nikým z MNO p ředem projednán! Dílem tak můžeme snad vysv ětlit fakt, pro č se problémové části dohody za čaly řešit více než rok po jejím podepsání. 156 Zřejm ě nezodpov ězenou otázkou dále z ůstane, zda skute čně docházelo k vyzrazování státního tajemství, či zda v ěc nebyla um ěle p řiživována s cílem upozornit na Zuskovu osobu. Do pozornosti VKR se postupem doby dostaly i jeho káhirské aktivity. Koncem roku 1959 členové výboru stranické skupiny na MTC mjr. Ing. František Fiala a Ing. Old řich Šabart navštívili vojenského a leteckého p řid ělence (VaLP) plk. Knébla se stížností na Zuskovu personální politiku. Údajn ě odmítal s výborem konzultovat složení skupiny. St ěžovatelé se mimo jiné postavili i proti op ětovnému vyslání zkušeného experta Ing. Kanického, který dle jejich udání „četl pouze anglický tisk a Rudého práva si ani nevšiml“. Vý čet domn ělých hříšník ů a jejich h řích ů byl ale mnohem delší. Plk. Knébl se dov ěděl navíc z jednoho dopisu genmjr. Zusky, který z řejm ě zcela v rozporu s listovním tajemstvím otev řel, o jeho ú časti na

154 Dne 21. února 1959 nap říklad obhájili diserta ční práci egyptští poslucha či Ing. Wahib Hussein Adham a Ing. Kamal Tawfik Nassar a ob ěma VAAZ rozhodnutím v ědecké rady ud ělila v ědeckou hodnost „ kandidáta technických v ěd“. VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1959, Věc: Akce 105 – hlášení ze 4. b řezna 1959 , sign. 30/3/1/29. 155 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální materiály voják ů z povolání, Zuska Josef, Zpráva o nedostatcích v zabezpe čení a provád ění akce 105 . 156 Tamtéž. 47 ve čeři u vyšších d ůstojník ů egyptské armády. Z řejm ě uražen, protože ho jako VaLP Zuska o návšt ěvě neinformoval, hlásil uvedenou záležitost svým nad řízeným do Prahy. Zcela aktivn ě p řidal i informaci o potenciálním nebezpe čí ze strany dalšího člena Zuskovy skupiny pplk. Jana Šnajdra, protože v pr ůběhu 2. sv ětové války p ůsobil u Čs. samostatné obrn ěné brigády ve Velké Británii. V návaznosti na to pracovníci VKR i ZS GŠ v únoru 1960 zcela v duchu doby hlásili „některé nesprávnosti a závady v práci n ěkterých soudruh ů a jejich podléhání buržoasnímu prost ředí“. Proti odbornému vedení akce ale nebylo jakýchkoli námitek. K celkovému uklidn ění bohužel nepomohl ani dopis, který Zuskova stranická skupina adresovala se stížností na nedostate čné diety a složitou realitu v Egypt ě p římo ÚV KS Č.157 Svou roli zde hrály pravd ěpodobn ě ne p říliš dobré vztahy mezi genmjr. Zuskou a osobou VaLP. Ze shromážd ěných materiál ů navíc vyplývá Knéblova všeobecná neoblíbenost mezi československými experty, a to „vzhledem k ur čitým charakterovým vlastnostem“, které nejsou blíže vysv ětleny. Nicmén ě je pravdou, že se Zuska nestal prvním vedoucím pracovníkem, který se s ním dostal do st řetu. Konfliktní vztahy udržoval Knébl nap říklad s velitelem leteckých instruktor ů v Egypt ě genmjr. Janem Reindlem. 158 Část námitek ze strany stranických funkcioná řů ale potvrzuje člen Zuskova týmu Lubomír Popelínský. Podle n ěj Zuska „byl doslova generálem a do n ěkterých v ěcí si prost ě nenechal mluvit“. Spolupracovníky překvapoval ost řejším, a ne vždy d ůvodným p řístupem. Nicmén ě podle Popelínského mín ění byl Zuska ke svému úkolu pln ě kompetentní a Československo mělo v jeho osob ě toho nejlepšího reprezentanta. 159 Československé zpravodajské složky disponovaly údajně informacemi o zájmu západních rozv ědek a jejich snahách o proniknutí nejen na p ůdu československého velvyslanectví, ale i do skupiny p říslušník ů ČSLA na MTC. M ěl být zachycen zvláštní zájem dostat se k osob ě genmjr. Zusky. Z dostupných materiál ů ale nevyplývá, že by se n ěkdo pokoušel ze zpravodajských ani jiných ú čel ů Zusku v Egypt ě kontaktovat. Zachyceno je pouze hlášení, ve kterém genmjr. Zuska oznamuje vypá čení své sk řín ě v kancelá ři MTC.

157 NA, A ÚV KS Č 100/3, f. Mezinárodní odd ělení ÚV KS Č, sv. 35, arch. j. 148, 149, Věc: Zaslání opisu žádosti skupiny d ůstojník ů Čs. lidové armády v SAR ze dne 5. kv ětna 1960 ; VÚA-VHA, f. MNO-NGŠ 1960, k. 380, Věc: Poznatky ze skupiny čs. voj. expert ů v SAR - oznámení , sign. 31/3/29. 158 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Přehled kontrakt ů; ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 2257 na jméno Jaroslav Knébl, vyhodnocení po ř. čís. 00920/59 . 159 Rozhovor s plk. v. v. prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 4. dubna 2014. 48

Sou časn ě s tím došlo i k vniknutí do stol ů dalším t řem československým expert ům. Zuska usuzoval na práci samotných student ů snad hledajících otázky ke zkouškám. 160 Na druhou stranu mohl Zuska v zahrani čí p řece jen p ředstavovat pro československé bezpe čnostní složky potencionální riziko. Jako bývalý prvorepublikový i povále čný zpravodajský d ůstojník znal celou řadu československých ob čan ů a mnoho bývalých důstojník ů žijících v emigraci. Od této chvíle československé orgány mluví o jeho „ochran ě“. Aby se zabránilo „kompromitaci jeho osoby“, rozhodl ministr národní obrany Lomský o jeho odvolání z Egypta. Dne 5. dubna 1960 obdržel Zuska šifru s pokynem, aby se 15. dubna 1960 dostavil na nutné služební jednání do Prahy. Souhlasil p řitom s legendováním svého náhlého odvolání z důvodu špatného zdravotního stavu. Krátce po návratu do republiky ho pro udržení zdání nemoci nad řízení odeslali na n ěkolikatýdenní zdravotní dovolenou. V dubnu 1960 Josef Zuska, autor celé po čáte ční koncepce výstavby Military Technical College, akci p řed časn ě opustil. Nem ěl být sám. Uvažovalo se o odvolání dalších člen ů skupiny – z řad učitel ů i tlumo čník ů.161 Až v kv ětnu 1960 se brig. gen. Selimovi dostal oficiální cestou Zusk ův dopis, ve kterém autor zmi ňuje hlubokou lítost nad p řerušením vzájemné spolupráce. Zárove ň ale vyjad řuje i p řesv ědčení, že „základ Koleje a zásady uplatn ěné v učebním procesu jsou dobré a že Kolej bude v nejlepší budoucnosti známa jako zdroj dobrých technických d ůstojník ů a pozd ěji i dobrých inženýr ů“. Zuska v osobním dopisu odkázal i na staré egyptské p řísloví „mluvící o pití nilské vody“, které má souvislost s návraty do této exotické zem ě. Josef Zuska vyslovil alespo ň formáln ě p řání op ětovného setkání. Do Egypta se ale již nikdy nepodíval. 162 Po svém odvolání si byl vědom důležitosti zvláštního pracovišt ě pro zajiš ťování úkol ů podobných t ěm v Egypt ě. Z případu káhirské MTC a obecn ě díky bou řlivému rozvoji pomoci zahrani čním zemím bylo z řejmé, že velkého významu nabude práce p římo v zemích klient ů. Genmjr. Zuska pat řil k otc ům návrhu na „zřízení fakulty pro studium zahrani čních expert ů“. Před pracovníky fakulty, která k 1. srpnu 1960 vznikla, se stav ěla řada úkol ů. P ředevším šlo o pln ění „usnesení ÚV KS Č o pomoci mén ě vyvinutým zemím školením zahrani čních vysokoškolských kádr ů p říslušných zemí“. Do své gesce fakulta dostala i zajiš ťování jazykové

160 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 2257 na jméno Jaroslav Knébl, Věc: zjišt ěné akce KR – hlášení . 161 VÚA-VHA, f. MNO-NGŠ 1960, k. 380, Návrh kádrového pohovoru s gen. Zuskou, vedoucím čs. skupiny odborník ů v SAR , sign. 31/3/29; VÚA-VHA, f. MNO-NGŠ 1960, k. 380, Skupina voj. expert ů v SAR – informace , sign. 31/3/29. 162 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1960, k. 462, Dopis na rozlou čenou generálmajora Josefa Zusky veliteli Military Technical College v Káhi ře generálu Selimovi , sign. 30/3/1/21. 49 přípravy. Podle vzpomínek tehdejšího pracovníka Zahrani ční fakulty VAAZ (ZF VAAZ) Pavla Doležela dominovala p ředevším angli čtina, dále francouzština, špan ělština a portugalština. Sám Zuska cht ěl z fakulty vybudovat skute čně odborné pracovišt ě a vyžadoval zvlášt ě tlumo čníky znalé „jazyk ů všech koloniálních národ ů“. V čele fakulty stál Josef Zuska do konce října 1962, kdy byl s veškerou platností p řeložen do výslužby. 163 Po tom, co v dubnu roku 1960 odešel narychlo z akce jeden z tv ůrc ů celé koncepce MTC Josef Zuska, zaujal jeho místo pplk. Ing. Osvald Vaší ček.164 Vaší ček, který m ěl pedagogické zkušenosti z VAAZ, přišel na MTC z funkce zástupce ná čelníka pro výuku radiolokace v D ělost řeleckém technickém u čilišti v Martin ě. Pro výkon funkce v Káhi ře mu byla mimo řádn ě prop ůjčena hodnost plukovníka. P ři jednání o zm ěně vedoucího pracovníka upozor ňovaly orgány vojenské rozv ědky na dosavadní „ne vždy pe člivý výb ěr kádr ů pro CMS [MTC – pozn. autora ], kdy teprve v zahrani čí se ukázaly jejich kádrové, osobní a politické nedostatky“ . Rozv ědka m ěla mít nyní informace, že „ v p řípad ě s. Vaší čka je vše v po řádku, že byl po všech stránkách zvážen jeho výjezd a neshledány žádné p říčiny pro jeho neuskute čnění“.165 Vojenská rozv ědka se za čala o plk. Vaší čka vážn ě zajímat na podzim roku 1960. Dle jejího mín ění m ěl mít jako vedoucí skupiny expert ů na MTC vhodné podmínky pro získávání informací o egyptské armád ě a její agenturní síti. 166 Příležitostí získat zajímavé poznatky ze zcela legálních zdroj ů v pr ůběhu r ůzných recepcí a setkávání s představiteli r ůzných armád bezesporu vedoucí expert ů na MTC m ěl. Po zkušenostech s genmjr. Zuskou mohla za zájmem ZS GŠ stát prostá snaha dostat osobu vedoucího pracovníka pod vlastní kontrolu. Jisté je, že během krycího pozvání do Československa na Ministerstvu národní obrany-Správ ě materiálního plánování (MNO-SMP) podepsal Vaší ček po čátkem roku 1961 závazek československé zpravodajské služb ě. Za tímto účelem ho vyškolili v informa ční činnosti,

163 VÚA-VHA, f. MNO-GŠ/SMP 1960, k. 464, Zřízení fakulty pro studium zahrani čních expert ů – návrh , sign. 30/4/1/12; Václav VONDRÁŠEK – Sylvestr CHRASTIL – Martin MARKEL, Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001 , s. 89, 91; Rozhovor s PhDr. Pavlem Doleželem, CSc. na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 19. listopadu 2014. 164 Osvald Vaší ček se narodil 12. srpna 1919 v Brn ě do rodiny d ělníka. V roce 1937 vstoupil do KS Č. V pr ůběhu německé okupace pracoval jako mechanik ve Zbrojovce Brno. Po roce 1945 prošel řadou politických funkcí a v roce 1950 byl náborem získán do armády. V letech 1953 až 1958 absolvoval VTA AZ v Brn ě. Krátce nato působil jako u čitel skupiny radiolokace na VAAZ. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Vaší ček Osvald, Vaší ček Osvald – Životopis ; Zápis o vyhodnocení osobního spisu a dopln ění kádrového materiálu . 165 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Vaší ček Osvald, Prov ěrka Plk. Vaší čka Osvalda . 166 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Návrh na získání s. Vaší čka Osvalda za SP v Káhi ře. 50 tipování adres a styk ů kontrarozv ědky a obran ě proti ní. Pro písemný a další kontakt obdržel krycí jméno „ Lokátor “. 167 Zpravodajci ho v prvé řad ě úkolovali zam ěř it se na západní vojenský materiál nacházející se na pracovišti. V pozd ější dob ě si m ěl všímat i d ění na samotné akademii. Dle zachovaných pramen ů získaly československé orgány plány vojenských objekt ů i dobrý přehled o egyptských zbrojních závodech. Řídící pracovník Vaší čka ale hodnotil rozporn ě. Navzdory p řístupu k zajímavým materiál ům a zajišt ěnému styku s egyptskými d ůstojníky nepodával p říliš hodnotné zprávy. Jeho velkým nedostatkem byla špatná znalost anglického jazyka, a tím pádem závislost na tlumo čníkovi. 168 Přes ujišt ění, že v případ ě plk. Vaší čka nehrozí žádné problémy, se opak stal pravdou. Ve sv ětle nových skute čností za čalo být i Zuskovo odvolání kritizované jako nerozvážné, uskute čněné pouze na základ ě dohad ů orgán ů MNO a zpráv vojenského p řid ělence v Egypt ě. Zuska odlet ěl do Československa vcelku narychlo, a proto nedošlo ani k řádnému p ředání funkce. Plk. Vaší ček nem ěl na rozdíl od Zusky žádné zkušenosti s budováním školy a úkol ur čitým zp ůsobem za čal p řesahovat jeho možnosti. Objevovaly se vážné rozpory s egyptským vedením školy, a co h ůř , i s vlastními spolupracovníky. Egyptští d ůstojníci ho nem ěli údajn ě v oblib ě pro jeho chování,169 na které nebyli u jeho p ředch ůdce zvyklí. 170 Dobové zprávy potvrzují i vzpomínky žijících pam ětník ů. Podle nich Vaší ček ur čit ě nepat řil k oblíbeným vedoucím pracovník ům. 171 V červnu 1962 Káhiru navštívila československá delegace. Vedoucí československé skupiny na MTC byl při té p říležitosti potvrzen pouze jako organiza ční a školský poradce velitele školy. Nastala paradoxní situace, kdy Praha m ěla závazky z platné dohody, ale pln ění

167 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Předání SP-Lokátor k řízení . 168 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Vaší ček Osvald, Hodnocení SP Lokátor za druhé pololetí 1962 ; Zhodnocení činnosti a spolupráce s SP LOKÁTOR za dobu od 1. 1. do 17. 7. 1962 . 169 Hodnocení z druhé poloviny roku 1962 doslova uvádí: „ Mezi egyptskými d ůstojníky není oblíben pro povýšenecké chování a podobn ě je tomu v jeho skupin ě. Nedovede p řiznat chybu a musí se vždy p řesv ědčit, že on jednal správn ě a druhý se mýlí “. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Hodnocení SP LOKÁTOR za druhé pololetí roku 1962. Uvedené problémy se snad daly p ředvídat, když již v návrhu na získání plk. Vaší čka za spolupracovníka ZS GŠ ČSLA se m ůžeme k jeho vlastnostem do číst: „Byl kritisován za svou přílišnou domýšlivost, která n ěkdy hrani čila s podce ňováním svých spolupracovníků. Tuto chybu se mu doposud poda řilo odstranit jen částe čně“. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Návrh na získání s. Vaší čka Osvalda za SP v Káhi ře. 170 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Přehled kontrakt ů; ABS, f. ZS/GŠ – operativní svazky, arch. č. 81, Vaší ček Osvald, Návrh na získání s. Vaší čka Osvalda za SP v Káhi ře; Hodnocení SP Lokátor za druhé pololetí 1962 ; NA, A ÚV KS Č 100/3, f. Mezinárodní odd ělení ÚV KS Č, sv. 35, arch. j. 148-149, Dopis stranické skupiny Zahrani čnímu odd ělení ÚV KS Č ze dne 11. června 1960 . 171 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014; Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 51

úkol ů z této dohody m ěl řídit velitel MTC bez jakékoli zodpov ědnosti v ůč i československé stran ě. Konkrétn ě řečeno vedoucí československých expert ů ze své pozice zpracovával návrhy a p řipomínky, které m ěl p řed velitelem MTC obhajovat, nicmén ě záviselo jen na Selimovi, zda je přijme, či ne. Dle dobových pramen ů plk. Vaší ček na svoji funkci svým zp ůsobem rezignoval a školu nechal až do svého odchodu živelnému vývoji.172 Škole prakticky po celou dobu československé ú časti velela silná osobnost pozd ějšího genpor. Selima. Od československých pracovník ů získal familiární p řezdívku „D ěde ček“ a až do roku 1975, kdy došlo k jeho vyst řídání, doslova zt ěles ňoval MTC. Po organiza ční stránce pat řil k velice schopným egyptským d ůstojník ům s naprostým přehledem o všech studentech i spolupracovnících, z nichž v ětšinu znal i jménem. Jeho hlavní ideou se mělo stát vybudování prestižní školy, která bude vychovávat elitu Egypta, doslova „cream of country“. 173 Běžní pracovníci s ním přicházeli do kontaktu minimáln ě. Účastnil se zpravidla pom ěrn ě velkolepých p řijetí nových pracovník ů na MTC, p ři nichž školní hudba na nádvo ří p říchozím učitel ům zahrála egyptskou a československou hymnu. 174 V lét ě, p ři skute čném horku, kdy dve ře a okna u čeben musely být doko řán, Selim ob čas naslouchal výuce vedené československými experty. 175 Dle vzpomínek Radko Samka n ěkdy docházelo ke sch ůzkám, maximáln ě o patnácti lidech, p ři kterých se podávalo jídlo a zákusky. Ale spíše šlo o spole čenskou, nic zásadního řešící událost. Mimo to dodává: „Jakmile povstal, skon čilo sezení u maršála a odcházelo se. “176 Jelikož československou pomoc p ři výstavbě MTC chápaly ob ě strany od po čátku jako do časnou, bylo nutné podniknout první kroky k výchov ě egyptského pedagogického sboru. Z uvedených d ůvod ů došlo usnesením PB ÚV KS Č z 13. června 1961 a na p řání Ministerstva války Sjednocené arabské republiky dne 17. listopadu 1961 k uzav ření Kontraktu č. 40-152- 212 umož ňující egyptským poslucha čů m postgraduální studium na VAAZ. Protože program probíhal v českém jazyce, musela československá strana zajistit jeho výuku i výuku speciálních p ředm ětů a praxi v laborato řích VAAZ, p řípadn ě dalších za řízeních. Nezbytné se

172 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Přehled kontrakt ů; VÚA-VHA, f. MNO-NMNO 1960, k. 49, Věc: Návrh funk čních povinností čs. odborník ů na VTA AZ v Káhi ře, sign. 38/8/22. 173 Na druhou stranu je nutné zmínit, že pro ekonomickou náro čnost studia na civilních školách bylo pro řadu egyptských rodin výhodné dostat d ěti na vojenskou školu, kde studenti získávali kompletní zaopat ření. VÚA-SA AČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420 , V ěc: IMZ k zahájení šk. r. 1974-75, říjen 1974 . 174 Písemné vzpomínky Ing. Jaroslava Rajlicha na jeho p ůsobení na MTC s názvem Pobyt v Egypt ě (nepublikovaný rukopis). 175 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 176 Rozhovor s prof. Ing. Radko Samkem, CSc. na UO v Brn ě dne 13. února 2015. 52 staly i konzultace p ři zpracovávání diserta čních prací. Z po čátku šlo o pouhé 3 egyptské studenty ve specializacích vojenské po číta če a servomechanismy, konstrukce a servomechanismy d ěl a munice, rakety a balistika. 177 Zásadním dokumentem se pro školu stal Ú řední list neboli Dekret prezidenta Sjednocené arabské republiky (SAR) – zákon číslo 101/1962, ur čující základní sm ěrnice pro Military Technical College. Zákon z kv ětna 1962 stanovil, mimo organiza čních záležitostí, jako její základní úkol „promovat d ůstojníky s vhodnými v ědeckými a praktickými znalostmi vyžadovanými pro technická a inženýrská místa v armád ě a provád ět v ědecký výzkum a rozvoj s vojenským zam ěř ením“. Škola definitivn ě získala statut vysoké školy a obdržela právo ud ělovat akademické tituly BSc. (Bachelor of Science), MSc. (Master of Science) i Ph.D. (Doctor of Philosophy).178 Dlouhodobou a prakticky nikdy nevy řešenou záležitostí se stala plná jazyková kompetentnost vyjížd ějících expert ů. Z uzav řených kontrakt ů i z jednání delegace ČSLA pod vedením plk. Ing. Bed řicha Chrastila (1913–1985) v Egypt ě na p řelomu července a srpna roku 1961 plynula jasná povinnost – všichni experti musí bezpodmíne čně po čínaje školním rokem 1962 až 1963 přednášet v anglickém jazyce. Pro v ětší váhu u egyptských partner ů se rozhodla československá strana všem československým vedoucím kateder mimo řádn ě prop ůjčit vědecko-pedagogickou hodnost docenta, pokud ji nem ěli. 179 Současn ě i pozici vedoucího expert ů měly v budoucnu obsazovat pouze osoby s generálskou hodností. Plk. Chrastil jednal jako ná čelník ZF VAAZ v Egypt ě od 26. prosince 1962 do 14. ledna 1963. Československá strana si mohla v uvedené dob ě částe čně oddychnout. Vydání dekretu prezidenta Násira totiž signalizovalo zájem nejvyšších míst na zachování MTC. 180 Již dnem 1. února 1958 vstoupila v platnost dohoda oznamující zrod SAR – tedy unie Sýrie a Egypta. Ze stávající syrské armády se stala 1. armáda SAR a ozbrojené síly jako celek

177 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Kontrakt 40-152-212 . 178 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Úřední list EAR (Egyptské arabské republiky) ; Tamtéž, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC. Čs. spolupráce p ři výstavb ě MTC z hlediska přípravy v ědecko-pedagogických kádr ů školy, s. 1–2. 179 Zřejm ě v reflexi na to, že i velitel školy brig. gen. Selim cht ěl na katedrách vid ět docenty a obecn ě starší osoby, než které Československo do Egypta vysílalo. VÚA-VHA, f. MNO-SMP 1961, k. 451, Věc: m ěsí ční hlášení k 15. 9. 1961 , sign. 30/3/1/46. 180 VÚA-VHA, f. MNO-NMNO 1961, k. 49, V ěc: Výstavba MTC v SAR ze dne 18. zá ří 1961, Zpráva o služební cest ě vykonané ve dnech 25.7.–16.8.1961 do Sjednocené arabské republiky , sign. 38/6/7; VÚA-VHA, f. MNO- KS 1963, k. 141, Věc: Zpráva ze služební cesty do SAR , sign. 1/1/16; VÚA-VHA, f. MNO-sekr. ministra 1962, k. 21, Zpráva z 28. zá ří 1962 , sign. 38/1-13. 53 přešly pod správu jednoho z viceprezident ů, egyptského maršála Abd al-Hákima Ámira. 181 S přílivem syrských student ů nabývala MTC na dalším významu. Na druhou stranu se celá armáda dostávala pod kontrolu Egyp ťan ů, jejichž p řezíravost a v některých p řípadech i opovržení v ůč i syrským koleg ům m ěla hmatatelné dopady. Syrští vyšší d ůstojníci se postupn ě dostávali na nevýznamné pozice, p řípadn ě byli z důvodu „lepší kontroly“ povýšeni a p řemíst ěni mimo Sýrii. Vztahy v nové armád ě, i všechno špatné, co p řinášely, se promítaly do chodu MTC. Od samého po čátku údajn ě panovalo ur čité nap ětí mezi syrskými a egyptskými poslucha či. Dokonce i mezi d ůstojníky obou národností. Je zajímavé, že všechny letecké specializace na MTC (letecké motory, letecké draky, výzbroj a speciální výstroj letadel) m ěli Egyp ťané obsazovat výhradn ě studenty ze Sýrie. Československým expert ům to vedení školy zd ůvod ňovalo jako nutnou úlitbu Sy řan ům, protože prestižní místa pilot ů letadel již obsadili Egyp ťané. Tímto krokem se snažili ur čitým zp ůsobem obejít tabulky ur čující národnostní složení u jednotlivých druh ů zbraní. Jeden plukovník z letecké katedry to m ěl dokonce zd ůvodnit prostým faktem, když Egyp ťany ozna čil za „inteligentn ější a spolehliv ější“.182 Údajn ě se projevovala i snaha o propoušt ění syrských student ů, kterým vedení školy jen nerado povolovalo opakování neúsp ěšných zkoušek. P řísn ější m ěř ítka užívalo i p ři řešení různých p řestupk ů. Jen ve školním roce 1959 až 1960 došlo k propušt ění 24 z 66 syrských student ů. P řed zahájením druhého školního roku m ěl velitel MTC genpor. Selim údajně prohlásit, že „studenti ze Sýrie nejsou vhodní pro absolvování MTC, budou špatnou reklamou a je proto nutné je dostat z MTC ven“. V této v ěci apeloval i na československé experty, aby vypracovali opat ření plnící dané p řání „bez rozruchu“ . P řestože se mezi syrskými poslucha či nacházelo mnoho výte čných student ů, m ěli být v souladu s tvrzením Egyp ťan ů, že „prosp ěch není všechno“ , postupn ě vylu čováni. Ovšem bez p řičin ění československých pedagog ů.183 S rozmachem školy rostl po čet student ů a úm ěrn ě i po čet kontrahovaných československých pracovník ů a jejich rodinných p říslušník ů. Kvantitativní p řehled československých expert ů na škole i souhrn dodávaných studijních materiál ů z VAAZ z let 1959–1969 p řibližuje Tabulka č. 3 . Pedagogické úvazky v závislosti na konkrétní kvalifikaci československých pracovník ů uvádí Tabulka č. 4 v záv ěru p ředložené práce.

181 WANNER, Jan: Ve stínu studené války. St řední východ v letech Eisenhowerovy doktríny 1956–1960 . Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, s. 212–213. 182 ABS, f. ZS/GŠ – operativní svazky, arch. č. 81, Vaší ček Osvald, Příloha č. 1 k čj. 007101 . 183 Tamtéž. 54

Technickou pomoc p ři výstavb ě MTC nyní ur čoval Generální kontrakt č. 40-164-212 uzav řený mezi MZO-HTS a egyptským ministerstvem války 1. června 1962. Specializace, učební p ředm ěty, kvalifikace a po čty československých učitel ů na jednotlivé školní roky nadále upravovaly dopl ňky ke kontraktu č. 40-66-32 z 20. ledna 1959. Smlouva řešila i situaci tlumo čník ů, které egyptská strana odmítala financovat, a nov ě nap ř. i problémy s cenami ubytování pro československé experty. Bydlení totiž egyptská strana nezajiš ťovala, pouze na něj přispívala. Jak vyplývá z pozd ějších dokument ů – zřejm ě nedostate čně.184 Čechoslováci byli u b ěžných Egyp ťan ů pom ěrn ě oblíbení. K tomu trochu p řispívala i jejich zám ěna s Jugoslávci, jejichž velká obliba pramenila z Titova angažování v Hnutí nezú častn ěných zemí. Čechoslováci se t ěšili egyptským sympatiím i díky pov ědomí o zna čné pomoci, které z Československa do Egypta sm ěř ovalo. „Z dálky na nás volali Čiki kvajs… Češi jsou dob ří“, dodává Ing. Jelínek.185 Čechoslováky v zemi brali ur čit ě lépe než Sov ěty,186 kte ří se v ůč i místnímu obyvatelstvu chovali nad řazen ě.187 Na druhou stranu se někdy objevovala přezíravost v ůč i domorodým obyvatel ům i u československých expert ů. Podle materiál ů pplk. Bartoška řada osob trp ěla p řecitliv ělostí k některým jejich povahovým rys ům, hlavn ě k „pracovním návyk ům, nebo nenávyk ům“. Nicmén ě v rámci instrukcí budoucím učitel ům radil d ělat si na všechno sv ůj názor a řídit se heslem: „Čím déle si udržíte optimismus, tím lépe, p ředevším pro Vás. “188 Zvláštní kapitolou jsou kontakty s egyptskými prot ějšky na MTC. Podle vzpomínek pplk. Bartoška byl soukromý styk s Egyp ťany zakázán. 189 Přes nejlepší v ůli docházelo pouze k běžným lidským kontakt ům nej čast ěji v rámci pracovišt ě, mimo to i v pom ěrn ě rozší řených klubech. Sami Egyp ťané jako by v ěděli, že nemají p řekra čovat ur čité meze. 190 Prof. Popelínský vztahy s Egyp ťany ozna čuje za „zvláštní kolegiální“, s tím, že „ zřejm ě byli také

184 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Ujednání mezi GŠ ČSLA a MZO-HTS ; Tamtéž, k. 421, Přehled kontrakt ů. 185 Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brn ě (UPT AV ČR) dne 20. ledna 2015. 186 Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na Vysokém u čení technickém v Brn ě (VUT) dne 24. října 2014. 187 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě (UO) dne 18. b řezna 2015. 188 Spole čenský život československých odborník ů vysílaných na MTC Káhira a jejich rodin v SAR (zpracoval podplukovník Iren Bartošek) (nepublikovaný strojopis). 189 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 190 Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014; Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na Ústavu p řístrojové techniky AV ČR v Brn ě dne 20. ledna 2015. 55 pod kontrolou“.191 Do egyptských domácností se nechodilo. Když p řece jen došlo k návšt ěvě, jednalo se o velmi formální záležitost. 192 Je velkou zvláštností, že navzdory omezením p řinášející život v totalitním Československu (hmatatelný nap ř. ve svobod ě pohybu) se českoslovenští experti i jejich rodinní p říslušníci těšili na území Egypta naprosté volnosti. V tomto sm ěru představovala zlatou éru práv ě 60. léta 20. století. P ředevším období p řed Šestidenní válkou, kdy se mohlo prakticky kamkoli. Jak tehdejší zástupce vedoucího akce pplk. Bartošek k organizování cestovatelských aktivit p řipomenul: „Doma na to existuje spousta institucí a placených lidí a my jsme to d ělali svépomocí.“ Hlavními str ůjci turistického života v Egypt ě se stali v té dob ě Ing. František Šubart a Ing. Viktor Kanický. V Marsa Matruh nedaleko libyjské hranice se pronajímal hotýlek pro rekreaci manželek a d ětí. Častými se staly i dovolené na Mamu ře u Alexandrie. Jako ur čité vyvrcholení se po řádal několikadenní vlakový zájezd do Luxoru a Asuánu. S Viktorem Kanickým se podnikaly výlety do St ředního Egypta. Mimo to se dalo cestovat i do Sýrie, Libanonu či do Gazy, kam se mí řilo p ředevším za nákupy. 193 Situace se dramaticky zm ěnila po Šestidenní válce. Izrael okupoval Sinajský poloostrov. Z okolí Suezského pr ůplavu a z pob řeží Rudého mo ře se rázem staly zapov ězené vojenské oblasti. Dalších takových míst rychle přibývalo. Ob čas se p řece jen dalo využít identifika čních pr ůkaz ů egyptského ministerstva války, kterými českoslovenští experti z MTC disponovali. Tyto pr ůkazy se totiž využívaly nejenom ke vstupu do školy, ale jak dodává Pavel Doležel,194 ob čas otev řely dve ře tam, kde to b ěžn ě nešlo, nap říklad při návšt ěvě okolí Asuánu. 195 Mnohem h ůř e na tom byli Sov ěti, kterých se v uvedené dob ě v Egypt ě nacházelo více než československých expert ů. Jejich pohyb po m ěst ě i trávení volného času v káhirských klubech p ůsobilo velice organizovan ě. K n ějakým neformálním setkáváním s nimi nedocházelo, a jak k tomu op ětovn ě pplk. Bartošek dodává: „ Oni byli v neoficiálním styku

191 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 192 Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015. 193 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 194 Pavel Doležel na MTC p ůsobil v letech 1971 až 1973 jako tlumo čník. V dob ě nastupující normalizace docházelo k úbytku vhodných expert ů na výjezd do zahrani čí. Navíc řada nových pracovník ů neovládala pln ě cizí jazyk. Kv ůli tomu se zvyšovala poptávka po tlumo čnících, a proto do zahrani čí museli vyjížd ět i pedagogové z Katedry cizích jazyk ů ZF VAAZ, do jejíhož stavu Pavel Doležel pat řil. V dob ě jeho nástupu na MTC tlumo čnickou skupinu tvo řilo asi 14 osob. Rozhovor s PhDr. Pavlem Doleželem, CSc. na UO v Brn ě dne 19. listopadu 2014. 195 Rozhovor s PhDr. Pavlem Doleželem, CSc. na UO v Brn ě dne 19. listopadu 2014. 56 velmi zdrženliví a myslím, že to m ěli dokonce zakázané.“ Když se jeli koupat na klub „ všichni přijeli autobusem, dv ě hodiny se koupali, všichni nastoupili do autobusu a sou časn ě jeli dom ů“.196 Čechoslováci se v Egypt ě nacházeli více pod dohledem egyptských ú řad ů než vlastních orgán ů. Ur čitou kontrolu nad zahrani čními pracovníky zde vykonávalo Odd ělení zahrani čních expert ů, v originále „Foreign Experts Department“, v čele s plk. egyptské policie Ahmedem Foadem Bardissim. Tušilo se, že místní „buabové“ – domovníci a pravd ěpodobn ě i obchodníci, měli o československých expertech podávat Odd ělení zahrani čních expert ů zprávy. Tlumo čník na akci Jaroslav Dudr vzpomíná, jak si ho plk. Bardissi pozval k sob ě a z otev řené rozmluvy vypozoroval, jak dob ře informováni jsou. 197 Bardissi osobn ě řešil časté p řípady konflikt ů s egyptskými policisty, hlavn ě v případech rozší řené „choroby” československých expert ů, tedy fotografování všeho možného v četn ě vojenských či jinak strategických objekt ů.198 Samotná Káhira se i p řes z řejmý orientální ráz blížila svým kosmopolitním charakterem západním m ěst ům a p řes o čekávání, dle vzpomínek československých u čitel ů, i k pom ěrn ě bezpe čným. Čechoslováci se nebáli chodit po m ěst ě ani po setm ění a manželky samy chodily na nákupy. Drobná kriminalita se sice vyskytovala, ale není známo, že by n ěkdo československého experta p řepadl. Nedoporu čovalo se ale chodit do nebezpe čných čtvrtí tohoto velkom ěsta. 199 Pro b ěžný pohyb po Káhi ře se stalo naprostou nezbytností co nejrychlejší osvojení základní slovní zásoby v egyptské arabštin ě. Ve v ětších obchodních domech, u léka ře, v lékárnách a na ú řadech bylo sice možné domluvit se anglicky, ale pro b ěžné nákupy

196 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015; Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015; Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na UPT AV ČR v Brn ě dne 20. ledna 2015. 197 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015; Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Orienta ční p říru čka pro čs. odborníky na MTC . 198 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Orienta ční p říru čka pro čs. odborníky na MTC ; Spole čenský život československých odborník ů vysílaných na MTC Káhira a jejich rodin v SAR (zpracoval podplukovník Iren Bartošek) (nepublikovaný strojopis). 199 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014; Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014; Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015; Rozhovor s doc. Ing. Jiřím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014; Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015. 57 a nejr ůzn ější životní situace byla arabština nepostradatelná, protože řada domorodých obchodník ů a taxiká řů brala cizince, neznající arabštinu „na h ůl“. 200 S rozmachem školy úm ěrn ě nar ůstal po čet student ů, kontrahovaných československých pracovník ů a jejich rodinných p říslušník ů. V souvislosti s rostoucí československou ú častí v Káhi ře se musely řešit v ěci, které s problematikou výuky na MTC měly málo spole čného. Na po řad dne se dostávaly otázky trávení volného času celých rodin československých expert ů. Do Egypta p řilétaly r ůzn ě staré d ěti, pro n ěž musela být p ři československém zastupitelském ú řad ě z řízena škola. Manželky v ětšinou setrvávaly v domácnosti. I to s sebou neslo své zvláštnosti, protože život ženy v domácnosti v Egypt ě se lišil od toho v Československu. V ětšina prací, jež žena doma dělala zcela b ěžn ě, se v Egypt ě považovala za ponižující. Každá domácí movit ější rodina proto měla n ěkolik sluh ů. Československá kolonie se držela svých zvyklostí, ovšem na těžší práce (nap ř. čišt ění parket, klepání koberc ů, mytí oken), které by se mohly dostat do rozporu se spole čenskými zvyklostmi a ohrozit reprezentativnost československé skupiny, si najímala místní domorodce. 201 Českoslovenští experti a jejich rodinní p říslušníci se od roku 1968 dobrovoln ě organizovali v Klubu československých ob čan ů v Káhi ře, kde pracovníci z MTC vytvo řili ješt ě vlastní organizaci. Prvo řadým posláním Klubu se stalo smyslupln ě vyplnit volný čas a při tom maximáln ě využít pobyt v této exotické zemi. V prvé řad ě se organizovaly návšt ěvy sv ětoznámých egyptských památek. Českoslovenští pracovníci cestovali k mo ři, po řádala se kulturní a filmová p ředstavení. Pro všechny bylo otev řené sov ětsko-arabské kino Odeon s převážn ě sov ětskými filmy. Klub od roku 1968 vydával sv ůj vlastní časopis s názvem „My v Káhi ře“ . Na jeho stránkách se mohli čtená ři dovědět řadu informací o historii Egypta, do něhož p řispívali i známí českoslovenští egyptologové v Egypt ě v té dob ě p ůsobící. Pro manželky se uve řej ňovaly recepty, r ůzné tipy na nákup apod. Zvlášt ě v letních m ěsících se chodilo do klub ů. Kluby s malým po čáte čním písmenem ale nesmíme zam ěň ovat s Klubem československých ob čan ů v Káhi ře. V našem p řípad ě se jednalo o místa p ředevším spole čenského a sportovního setkávání mající sv ůj p ůvod v období britské koloniální nadvlády. B ěžní Egyp ťané tam nem ěli přístup, a proto se p ři vstupu do

200 Písemné vzpomínky Ing. Jaroslava Rajlicha na jeho p ůsobení na MTC s názvem Pobyt v Egypt ě (nepublikovaný rukopis). 201 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře. 58 klubu každý musel prokazovat speciálním klubovým průkazem. Českoslovenští experti si tato za řízení volili podle místa bydlišt ě a zájmu. 202 Život v pom ěrn ě uzav řené komunit ě p řinášel i ur čité t ěžkosti. Jak uvádí Iren Bartošek, hlavn ě pro „klepa ření“ se tam vyskytovaly ideální podmínky. 203 I podle Slavomíra Voseckého, který v Káhi ře p ůsobil v pozd ějších letech, se mezi lidmi n ěkdy vyskytovaly „primitivní vášn ě“, kdy se zřejm ě nedostate čně zam ěstnaní jedinci zabývali tím, kdo a kde si co koupil apod. 204 Ob čas vznikaly ur čité „ třecí plochy “ dané rozdílností spole čenského postavení a s tím spojenými životními nároky. 205 Bydlení si každý expert platil sám, a to přímo egyptskému panu domácímu.206 Postupem doby vznikl mezi československými pracovníky systém jakéhosi d ědění či předávání byt ů, kdy odjížd ějící pracovník své prov ěř ené bydlení jednoduše p řenechal novému expertovi. Každý si mohl najít bydlení sám, ale muselo být schváleno vedením československé skupiny. Tím, navzdory n ěkterým šet řivým jedinc ům, došlo k udržení důstojné úrovn ě bydlení všech Čechoslovák ů. Sou časn ě se byt musel nacházet v některých z káhirských čtvrtí – Dokki, Garden City či Heliopolis. 207 Úrove ň bydlení si držela b ěžný evropský standard. Nic, co by československé experty nějak zvláš ť p řekvapovalo. Za řízení bylo sice arabské, tedy bez obraz ů, zato hodn ě koberc ů a kobere čků208 , ale nap ř. v káhirské čtvrti Heliopolis, kde bydlela část československých expert ů, bychom nalezli moderní vilky evropského typu. 209 Jedinou v ětší odlišností se stala absence topení, což se hlavn ě v chladných zimních m ěsících řešilo plynovými či petrolejovými topítky. 210 Ur čitý p řijatelný standard se projevoval i v oblékání. Jak uvádí Ing. Jaroslav Rajlich a řada dalších pam ětník ů, stal se pro u čitele povinným i v dob ě nejv ětších veder řádn ě

202 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře; Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 203 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 204 Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 205 Spole čenský život československých odborník ů vysílaných na MTC Káhira a jejich rodin v SAR (zpracoval podplukovník Iren Bartošek) (nepublikovaný strojopis). 206 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 207 Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brn ě dne 20. ledna 2015; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře. 208 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 209 Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. 210 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 59 pozapínaný oblek s vázankou. 211 Situace se zm ěnila na p řelomu 60. a 70. let, kdy se v obleku s vázankou chodilo v zimním období, kdežto v lét ě bylo možné mít oble čené kalhoty a bílou košili s krátkým rukávem. 212 Na volné procházky se nosilo běžné oble čení jako v Československu. Rovn ěž u žen platily stejné zásady v oblékání jako ve vlasti. 213 Na ja ře roku 1964 došlo k personální zm ěně ve vedení československé skupiny. Po tom, co si plk. Vaší ček žádal o uvoln ění z funkce již v pr ůběhu roku 1963, mohl ve dnech 3. až 20. kv ětna 1964 funkci p ředat genpor. Ing. Janu B ělohoubkovi 214 . Nový vedoucí byl Egyp ťan ům p ředstaven p ři pražských jednáních v říjnu 1963. V letech 1951 až 1955 p ůsobil jako ná čelník Ženijní fakulty VAAZ, následn ě jako ná čelník ženijního vojska a t ěsn ě p řed odjezdem do Egypta v dubnu 1964 zastával funkci pracovníka odd ělení pro řízení vojensko- vědecké práce na GŠ ČSLA. 215 Samotný protokol o p ředání funkce nese znaky čist ě formálního materiálu sepsaného v duchu spole čenských zvyklostí 216 , a jakékoli výtky k činnosti pplk. Vaší čka bychom v něm hledali těžko. V dob ě personálních zm ěn bylo z řejm ě zbyte čné ví řit n ějakým zp ůsobem atmosféru. Nicmén ě z dalších pramen ů se dovídáme, že genpor. B ělohoubka MNO do Káhiry vyslalo s úkolem zklidnit pom ěry v československé skupin ě.217

211 Písemné vzpomínky Ing. Jaroslava Rajlicha na jeho p ůsobení na MTC s názvem Pobyt v Egypt ě (nepublikovaný rukopis); Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014; Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 212 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 213 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře. 214 Jan B ělohoubek se narodil dne 9. b řezna 1906 v Kuklinách do rodiny pr ůvod čího ČSD. V roce 1930 absolvoval České vysoké u čení technické v Praze, s tím, že v letech 1927 až 1930 studoval Vojenskou inženýrskou kolej v Litom ěř icích. Poté byl vy řazen jako poru čík ženijního vojska. V roce 1947 vstoupil do KS Č. V letech 1949 až 1951 studoval na Vále čné akademii GŠ K. J. Vorošilova v Moskv ě. Poté p ůsobil jako ná čelník ženijní fakulty VTA AZ v Brn ě, ná čelník ženijního vojska MNO a jako v ědecký pracovník na Opera ční správ ě GŠ ČSLA. Po dobu p ůsobení v Káhi ře mu byl prop ůjčen v ědecko-pedagogický titul docent. V lednu roku 1968 byl p řeložen do výslužby. VÚA-SA A ČR v Olomouci, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Ing. Jana B ělohoubka, Životopis . MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012, s. 103. 215 ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 81, Věc: B-č. – sch ůzka s SP LOKÁTOR ; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího čs. expert ů na MTC v Káhi ře; Tamtéž, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Ing. Jana B ělohoubka, Návrh na p řeložení do zálohy . 216 V protokole o p ředání funkce se doslova uvádí: „Při p ředávání se ukázalo, že skupina expert ů je dob ře vedena, každý zná své úkoly a plní je. Jsou vytvá řeny velmi dobré vztahy mezi vedením skupiny a arabským vedením MTC. Ovzduší vzájemné d ůvěry a pochopení vytvá ří dobré podmínky pro práci skupiny.“ Ur čité výtky se zde nacházejí jen k organizaci samotné výuky: „I obsahov ě dobré a logicky správn ě sestavené p řednášky někdy neuspokojí, neb malá zkušenost n ěkterých vysílaných expert ů a špatné jazykové znalosti p řednášejícího i poslucha čů nedávají možnost u čiteli, aby p řednášel p ředem p řipravenou látku, poslouchal vlastní výklad a vnímal jeho smysl a formu a p ři tom sledoval chování a reakci poslucha čů .“ VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího čs. expert ů na MTC v Káhi ře. 217 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Ing. Jana Bělohoubka, Návrh na p řeložení do zálohy . 60

V předm ětném školním roce (1963 až 1964) se na MTC vyst řídalo 141 československých expert ů, 22 pedagog ů z Káhirské univerzity a studovalo zde 950 poslucha čů . Škola v uvedené dob ě údajn ě vykazovala pom ěrn ě vysoké procento propadlých student ů. Naopak v Československu studovali 3 egyptští poslucha či v postgraduálním studiu a v pr ůběhu října roku 1963 se plánovalo postgraduální studium dalších 15 egyptských absolvent ů MTC. 218 Českoslovenští pracovníci p ůsobili na katedrách taktiky, matematiky, fyziky, deskriptivní geometrie, mechaniky, na kated ře části stroj ů, metalurgie a bezt řískového obráb ění, obráb ění, na kated ře aero-, termo- a hydromechaniky, na kated ře raket, balistiky a munice, d ělost řeleckých a st řelných zbraní, tank ů a motorových vozidel, na kated ře letecké draky, na kated ře letecké motory, elektrotechniky, elektroniky, na kated ře elektronické a speciální výstroje letadel, radiolokace a servomechanism ů a v chemické specializaci, pro kterou se v dané dob ě stav ěly nové budovy. Na v ětšin ě kateder p ůsobili jako vedoucí práv ě českoslovenští experti. Pouze katedru taktiky obsadili pro jistou specifi čnost v ětšinou egyptští vyu čující. 219 Oblastí, kde českoslovenští pracovníci tradi čně odvád ěli významný kus práce, se staly povinné praxe egyptských kadet ů ve výrobních závodech a u vojenských útvar ů. P ři zahájení výuky na MTC byl jakýkoli požadavek na manuální práci studenta z různých d ůvod ů odmítán, a co bylo horší, podobný systém fungoval i v nižším stupni školství. Protože egyptští kadeti v praktických p ředm ětech zna čně pokulhávali, museli českoslovenští pedagogové výuku provád ět co nejnázorn ěji. Mimo to pomáhala laboratorní cvi čení i odpolední dou čování. 220 Na druhou stranu se v ětšina pam ětník ů shoduje na mimo řádném nadání egyptských student ů pro matematiku. Látku sice často memorovali nazpam ěť , ale jinak se stávali nedostižnými. 221 Velkými událostmi se na MTC stávaly semestrální zkoušky. P ři nich vojáci v areálu MTC postavili veliký stan a uvnit ř psalo i n ěkolik set student ů své semestrální písemky. V egyptských ozbrojených silách se b ěžn ě praktikovaly t ělesné tresty a i na p ůdě školy se

218 VÚA-VHA, f. MNO-sekr. ministra 1963, k. 23, Informace o pr ůběhu výstavby VTA v Káhi ře, sign. 32/4/6. 219 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího čs. expert ů na MTC v Káhi ře. 220 Tamtéž. 221 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014; Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014; Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014; Rozhovor s prof. Ing. Radko Samkem, CSc. na UO v Brn ě dne 13. února 2015. 61

českoslovenští pracovníci setkávali s jevem, kdy například d ůstojník zfackoval svého sluhu. V československé armád ě naprosto nep ředstavitelným v ěcem čelili i v pr ůběhu zkoušek. Podle vzpomínek prof. Jaroslava Krej číčka mezi studenty „chodili vojáci s rákoskou, ale to byl klacek jak na vola, to nebyla rákoska“. Dozorující podd ůstojníci v ěděli, že zkoušení kadeti jednou dosáhnou na d ůstojnickou hodnost, a proto mají poslední šanci ukázat jim svoji sílu. Proto, když „někoho chytli, tak ho vyhodili ven a se řezali“.222 Vypln ěné písemky hodnotili českoslovenští u čitelé. Jména student ů se zakrývala a známkování probíhalo zcela anonymn ě. Nicmén ě bylo dobré se nenápadn ě podívat, o jakého kadeta vlastn ě jde. Mohlo se p řece jen jednat o n ějakého prominenta. Stávaly se i případy, kdy českoslovenští u čitelé museli zd ůvod ňovat nevyhovující známky u n ěkterých student ů. Jak vzpomíná prof. Popelínský: „Když to nešlo, tak jsme museli uhnout. Co se dalo dělat?“223 Protekcionalismus i korupce v Egypt ě obecn ě bujely, ale m ěly p řesná pravidla a svým zp ůsobem byly kontrolovány a řízeny. 224 V říjnu roku 1964 se musela československá strana zabývat nep říjemnou kritikou ze strany velitele MTC kv ůli údajným malým pedagogickým zkušenostem n ěkterých československých expert ů. VAAZ p ři té p říležitosti MZO-HTS poukazovala na své vy čerpané možnosti a že snahou docílit co nejlepšího obsazení na MTC n ěkdy trpí výuka na brn ěnské VAAZ. 225 Zůstává ale otázkou, jak moc byla výtka ze strany velitele MTC oprávn ěná. MZO- HTS totiž často svého partnera uvád ěla v omyl. Protože Egyp ťané platili za experty a jejich vzd ělání, nebylo nic jednoduššího než vyjížd ějící pracovníky v osobních dokumentech ud ělat starší a navíc jim mimo řádn ě prop ůjčovat v ědecko-pedagogické tituly docenta. I Jaromír Krej číček uvádí, že ve svém pase „byl o n ěco starší a byl docent, což tedy nebyla pravda“.226 Ze strany MZO-HTS se z řejm ě jednalo o celkem b ěžné chování, jak potvrzuje další ú častník akce MTC Ing. Jaroslav Rajlich, kterému po námitce, že je v dokladech p řesn ě o t ři roky starší, oznámili, že je vše v po řádku, protože vedení MTC nemá rádo p říliš mladé u čitele. 227 Další problém pro československou stranu vyv ěral z pom ěrn ě krátké a často usp ěchané přípravy pracovníka na výjezd do Egypta. Časový tlak se často negativn ě projevil v jazykové,

222 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 223 Rozhovor s prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na UO v Brn ě dne 4. dubna 2014. 224 Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015. 225 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1964, k. 127, Výb ěr odborník ů pro VTA v Káhi ře, sign. 12/5-90. 226 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 227 Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015. 62 odborné a spole čenské p říprav ě.228 Uvedené problémy se nikdy nepoda řilo pln ě vymýtit a přetrvávaly až do ukon čení celé akce v zá ří roku 1977. Výjezd každého experta doprovázela složitá procedura složená ze série praktických, ale i politických a zpravodajských školení a instruktáží. Z výpov ědí pam ětník ů vyplývá, že jejich skladba a intenzita závisela p ředevším na pracovním za řazení kontrahovaného pracovníka. Jinou instruktáží prošel voják z povolání a odlišnou zam ěstnanec z civilního sektoru. Jejich složení se v průběhu konání akce pravd ěpodobn ě m ěnilo. B ěžnými se staly politické prov ěrky. 229 Pohovory s VKR se nevyhnuly p ředevším voják ům z povolání. Podle doc. Slavomíra Voseckého, do Egypta vyslaného v hodnosti kapitána, šlo asi o 4 pohovory, jejichž p ředm ětem se staly zásady utajení, p řípadn ě i nástin toho, co by bylo dobré získat. Podle vzpomínek ale v tomto sm ěru nikoho do ni čeho nenutili. Uvedené pohovory se nevyhnuly ani expert ům vracejícím se z Káhiry. 230 VKR v tomto p řípad ě zajímaly p řípadné kontakty v Egypt ě či shromaž ďovala informace o ur čitých osobách.231 Samotné zpravodajské pohovory probíhaly v Brn ě a vše měla na starosti ZF VAAZ. Zpravodajský dozor nad československými experty v Káhi ře nebyl nijak patrný. 232 Na MTC se ale p říslušník VKR nacházel a v ědělo se o n ěm. Šlo o administrativního pracovníka československého vedení, který m ěl na starosti za řizování letenek, odjezdy a p říjezdy československých expert ů.233 Konkrétn ě nám zpravodajskou instruktáž p řibližuje prof. Popelínský, jenž do Egypta vyjel s první skupinou genmjr. Josefa Zusky: „Procházeli jsme školením s upozorn ěním, že musíme po čítat s tím, že i v tom Egypt ě m ůže být západní rozv ědka, která by se nás mohla nějakým zp ůsobem snažit kontaktovat. “ VKR uvád ěla i p říklady možných kontakt ů. Českoslovenští experti se m ěli zásadn ě vyvarovat chování, na základ ě kterého by mohli být jakýmkoli zp ůsobem vydíratelní. Obecn ě se doporu čovalo po m ěst ě pohybovat minimáln ě po dvojicích. 234 Na p řípadných časových možnostech záviselo i složení jazykové zkoušky. Jazykové kurzy m ěla v gesci ZF VAAZ a řada pracovník ů se p řed odjezdem intenzivních jazykových

228 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1964, k. 127, Věc: Perspektivní plán expert ů pro MTC v Káhi ře, sign. 12/5-111. 229 Rozhovor s prof. RNDr. Janem Jan čou, DrSc. na P řF MU v Brn ě dne 21. října 2014. 230 Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 231 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 232 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 233 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na UO v Brn ě dne 18. b řezna 2015. 234 Rozhovor s prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na UO v Brn ě dne 4. dubna 2014. 63 kurz ů zú častnila. 235 Další vlna školení se týkala zvláštností arabského sv ěta a hygienických opat ření. Ing. Jaroslavu Rajlichovi se dostalo i upozornění na zákaz styku s československými emigranty. Pozd ěji ale zodpov ědn ě uvedl, že za 2 roky svého pracovního za řazení v Káhi ře na žádného nenarazil. 236

5.2 MTC v druhé polovině 60. let, Šestidenní válka a její důsledky pro fungování školy

O požadavcích zam ěř ení u čebního procesu pro pot řeby vojsk jednala v Káhi ře na přelomu listopadu a prosince 1964 delegace vedená zástupcem ná čelníka GŠ ČSLA genpor. Miroslavem Šmoldasem. Jednozna čně šlo o snahu upevnit vojenský charakter školy, který v poslední dob ě narušoval příchod u čitel ů z civilních egyptských škol. Z důvodu usnadn ění přechodu egyptských student ů na postgraduální p řípravu na VAAZ československá strana navrhovala opustit dvoustup ňový systém vzd ělání a zavést komplexní p ětileté inženýrské studium. Na po řad dne se dostala i otázka postupného p řevzetí u čebního procesu na MTC egyptskými pedagogy. 237 Tímto ožehavým problémem se zabývala další československá delegace i na p řelomu června a července 1965. I po šesti letech fungování školy bylo z řejmé, že proces výchovy pedagogického sboru bude zdlouhavý. Nicmén ě v dané dob ě v Československu zakon čili úsp ěšn ě své studium 3 příslušníci egyptské armády a získali zde v ědecko-pedagogický titul Ph.D. Řada egyptských d ůstojník ů studovala v dalších zemích – nejvíce v Sov ětském svazu, Velké Británii a N ěmecké spolkové republice. 238 Na p řelomu zá ří a října roku 1965 došlo v Káhi ře k jednání vedené ředitelem MZO- HTS a ná čelníkem VAAZ genmjr. Alexandrem Muchou (1919–1971) s cílem upozornit egyptská místa na rychlejší p řípravu vlastních pracovník ů. Prahu totiž znepokojoval dosavadní trend, kdy výuku na MTC zajiš ťovali p ředevším českoslovenští pedagogové a požadavky na jejich po čty se neustále zvyšovaly. 239

235 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014; Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. 236 Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015. 237 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Pam ětní zápis z 13. prosince 1964 . 238 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Stanovisko a návrhy československé delegace týkající se další vzájemné spolupráce prodiskutované s velitelem MTC gen. M. I. H. Selimem v dob ě od 23. června do 12. července 1965 . 239 NA, A ÚV KS Č, F. Kancelá ř 1. Tajemníka ÚV KS Č Antonína Novotného – I. část, inv. č. 69, k. 5 , Informace o n ěkterých d ůležitých jednáních vedených úst ředním ředitelem MZO-HTS v Káhi ře ve dnech 22. 9. -5. 10. 1965 . 64

I návšt ěvy vojenských delegací z dalších stát ů Východního bloku se kv ůli Násirov ě prosov ětské politice stávaly pom ěrn ě častými. Koncem října 1966 přilet ěla do Egypta bulharská vojenská delegace vedená ministrem obrany generálem Dobri Džurovem (1916– 2002). Následné rozhovory s ná čelníkem štábu egyptských ozbrojených sil genplk. Muhamadem Fawzim (1915–2000) a ministrem zbrojní výroby Muhammadem al-Bishrim vedly dne 31. října 1966 k podepsání smlouvy na dlouhodobé dodávky vojenského materiálu, školení egyptských d ůstojník ů a vzájemnou vým ěnu vojenských pozorovatel ů p ři vojenských cvi čeních. V letech 1967 až 1971 m ělo Bulharsko do Egypta exportovat p ěchotní zbran ě a munici. Kvůli byrokratickým pr ůtah ům se dostaly slíbené zbran ě do Egypta až po Šestidenní válce. 240 Československým expert ům se nevyhýbaly ani smutné události. Dne 16. b řezna 1966 v Káhi ře zem řel zástupce vedoucího expert ů pro v ěci politické pplk. JUDr. Stanislav Válek 241 a na jeho místo hned 28. b řezna 1966 p řilet ěl pracovník PO VAAZ pplk. Iren Bartošek. Protože stranická práce se v Egypt ě nemohla provád ět oficiáln ě a do kompetencí pplk. Bartoška pat řilo i jednání o kontraktech a spolupráce s československým obchodním odd ělením, musel p řed egyptským vedením vystupovat pouze jako zástupce vedoucího expert ů pro materiální činnost. 242 Koncem roku 1966 se kone čně podařilo zm ěnit podmínky v léka řské pé či, do té doby poskytované ve vojenské nemocnici v Ramle, jež dle pam ětník ů vypadala „ ot řesn ě“. 243 Za pomoci tehdejšího ná čelníka HKS plk. Josefa Šir ůč ky (1923–1984) se u Egyp ťan ů poda řilo prosadit lé čení v moderní Central Military Hospital Cairo – Maadi. 244 Druhá polovina 60. let 20. století, kdy Egypt těsn ě spolupracoval se SSSR, p řinášela ty nejlepší podmínky i pro spolupráci s Československem. V roce 1964 byla za sov ětské

240 BAEV, Jordan: Eastern Europe and the Six Day War: The Case of Bulgaria . In: Ro´i Yaacov a Morozov Boris (ed.). The Soviet Union and the June 1967. Six Day War. Stanford University Press, Redwood City, 2008, 180. 241 ABS, f. ZS/GŠ – operativní svazky, arch. č. 34221, IV. podsvazek, Věc: Vydání úkol ů; Věc: Odeslání-leka ř. zprávy o Jar. Válek . 242 Egyptská odysea Ir Bk (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška); Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 243 Na zkušenosti s léka řským za řízením v Ramle ve svých vzpomínkách poukazuje i další ú častník káhirské akce Ing. Jaroslav Rajlich: „ Pokud jde o b ěžnou léka řskou pé či, navšt ěvovali jsme vojenskou nemocnici Ramla v centru Káhiry. Na studijním odd ělení nás vždy vybavili pat řičnou „bumážkou“. Tu jsme p ředložili v nemocnici na vrátnici. Tam nám byl p řid ělen vojá ček, který nás dovedl na p říslušné odd ělení a postavil vždycky do čela fronty čekajících, by ť byla sebedelší. Co se tý če výkon ů stomatologické pé če, v Ramle zuby pouze trhali. Kv ůli běžnému ošet ření chrupu jsme navšt ěvovali soukromé zuba ře. “ K tématu více viz Písemné vzpomínky Ing. Jaroslava Rajlicha na jeho p ůsobení na MTC s názvem Pobyt v Egypt ě (nepublikovaný rukopis). 244 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 65 asistence dokon čena první etapa výstavby Asuánské p řehrady. Ve vnit řním život ě státu realizovali Egyp ťané celou řadu opat ření, jež československá strana vítala jako „kroky na cest ě nekapitalistického vývoje“. V listopadu 1966 prezident Násir dokonce pozval československého prezidenta Antonína Novotného do Káhiry. B ěhem jeho návšt ěvy ve dnech 9. až 14. listopadu 1966 byly s egyptskou stranou prodiskutovány možnosti dalšího p ůsobení československých odborník ů na MTC a postgraduálního studia Egyp ťan ů na VAAZ v Brn ě.245 Prezident Novotný dne 12. listopadu v doprovodu ministra zahrani čních v ěcí Václava Davida a nám ěstka ministra národní obrany genplk. Vladimíra Janka navštívil káhirskou MTC. O dva dny pozd ěji prezident Novotný vystoupil i na stranickém aktivu, kde se mimo jiné zmínil, že v porovnání s Egyptem se to v Československu p řehnalo s „kolektivizací drobných živnostník ů“.246 Ozbrojené síly v Egypt ě hrály roli rozhodujícího politického a mocenského činitele, i proto akci MTC českoslovenští p ředstavitelé p řisuzovali ohromný význam. V souvislosti s návšt ěvou prezidenta Novotného pobývala od 3. do 10. ledna 1967 v Československu delegace vedená ná čelníkem generálního štábu genplk. Muhammadem Fawzim. Nešlo jen o zdvo řilostní návšt ěvu brn ěnské VAAZ či Vojenského leteckého u čilišt ě v Košicích, ale projednávaly se požadavky na další dodávky československých zbraní. 247 Recipro ční návšt ěvu vykonal v dubnu v Káhi ře NGŠ ČSLA arm. gen. Otakar Rytí ř (1913–1979). Logicky věnoval velkou pozornost práv ě MTC. Následného ve čírku na po čest Rytí ře se zú častnil velitel MTC genpor. Selim, vedoucí československých expert ů genpor. B ělohoubek a další hodnostá ři egyptské armády. Na slavnost p řišli i vedoucí kateder a členové Výboru MTC, tedy skryt ě p ůsobící stranické organizace.248 V únoru roku 1967 p ředstavitelé MNO rozhodli o vým ěně genpor. Jana B ělohoubka. Jako jeho nástupce p řipadal v úvahu zástupce velitele VAAZ genpor. Jaroslav Do čkal, případn ě dosavadní ná čelník Letecké fakulty VAAZ genmjr. Old řich Štangl (1912–1983) 249 .

245 BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973 . Epocha, Praha 2010; NA, A ÚV KS Č, f. Kancelá ř 1. Tajemníka ÚV KS Č Antonína Novotného – I. část, inv. č. 28, k. 1, Zpráva o návšt ěvě presidenta republiky s. A. Novotného ve SJEDNOCENÉ ARABSKÉ REPUBLICE . 246 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 1. 247 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Sou časný stav rozvoje MTC a hlavní úkoly čs. výstavby p ři dokon čování její výstavby , s. 4; NA, ÚV KS Č 02/1, P ředsednictvo ÚV KS Č 1966–1971, sv. 24, arch. j. 26, b. 7, Zpráva o návšt ěvě ná čelníka generálního štábu ozbrojených sil SAR v ČSSR ve dnech 3.–10. 1. 1967 . 248 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 17. 249 Old řich Štangl se narodil 11. června 1912 Praze do rodiny u čitele. V roce 1932 absolvoval Reálné gymnázium v Hranicích a v letech 1934 a 1935 Vojenskou akademii v Hranicích a Vojenské letecké u čilišt ě v Prost ějov ě, odkud byl vy řazen jako poru čík letectva. V dob ě okupace pracoval jako ú ředník. V prosinci roku 66

Po dalším jednání, do n ěhož se vložila Hlavní politická správa ČSLA, do Káhiry v srpnu 1967 odlet ěl práv ě genmjr. Štangl. 250 K samotnému p ředání funkce došlo ve dnech 7. až 20. zá ří 1967. V souvislosti s tím prob ěhla i nutná zdvo řilostní návšt ěva u vrchního velitele ozbrojených sil genplk. Fawziho za p řítomnosti velitele MTC genpor. Selima a ú časti plk. Františka Sýkory 251 a plk. Karla Sochora 252 .253 Genpor. B ělohoubek krátce po návratu do Československa pro pot řeby ČSLA hodnotil československou ú čast p ři výstavb ě MTC a koncem ledna 1968 došlo k jeho definitivnímu přeložení do zálohy. B ělohoubka, podobn ě jako jeho p ředch ůdce, prezident Násir za „vynikající služby ozbrojeným silám SAR“ dekoroval Řádem za zásluhy 2. t řídy („ Order of Merit “). 254 Českoslovenští pracovníci z VAAZ, jejichž po čet dosahoval v letech 1966 až 1968 vrcholu, stále zajiš ťovali p řevážnou část výuky. Na základ ě usnesení Předsednictva ÚV KS Č ze dne 9. b řezna 1967 zapo čala navíc svým zp ůsobem náro čnější etapa výstavby školy. Československá strana m ěla ve v ětší mí ře umožnit p řípravu egyptských vyu čujících cestou řádných aspirantur na ZF VAAZ v Brn ě nebo již na samotné MTC, což si vyžadovalo kontrahování expert ů schopných mimo výuky plnit i o roli řádných školitel ů. Následné vále čné události sice realizaci postgraduálního studia na MTC o 2 roky posunuly, ale zastavit

1946 vstoupil do KS Č. Po řad ě funkci na MNO působil v letech 1958 až 1967 jako ná čelník Letecké fakulty VAAZ v Brn ě. V únoru roku 1970 došlo k jeho p řeložení do zálohy. Zem řel dne 14. listopadu 1983. VÚA-SA AČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálmajora Ing. Old řicha Štangla, CSc., Životopis ; MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012, s. 588. 250 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálmajora Ing. Old řicha Štangla, CSc., Zpráva pro s. ministra národní obrany; f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Ing. Jana B ělohoubka, CSc., Návrh na p řeložení do zálohy . 251 Plk. František Sýkora (nar. 29. ledna 1925 Lesonice) v letech 1963 až 1967 zastával pozici vojenského a leteckého p řid ělence v Káhi ře. Podobn ě jako další vojenští p řid ělenci i ho ZS GŠ ČSLA zpravodajsky využívala p ředevším k situaci v egyptských ozbrojených silách. P ři tom m ěl využívat „ operativního aktivu “ mezi československými experty na MTC. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 38869 na jméno František Sýkora, Životopis ; Sm ěrnice pro plukovníka Sýkoru Františka, vojenského a leteckého p řid ělence v Káhi ře. 252 Karel Sochor (nar. 6. listopadu 1930 Pchery) jako vojenský a letecký p řid ělenec a sou časn ě i rezident „strategické agenturní rozv ědky “ v Káhi ře p ůsobil od července 1967 do června 1970. Následn ě prošel r ůznými funkcemi na Zpravodajské správ ě GŠ ČSLA, mimo jiné v letech 1977 až 1981 i funkcí zástupce ná čelníka ZS GŠ ČSLA. Poté byl p řeveden k Ministerstvu vnitra ČSSR, kde až do kv ětna 1989 vedl Hlavní správu rozv ědky (I. správa) SNB. Do zálohy odešel v zá ří roku 1989. MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012, s. 542; ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 34221, II. podsvazek, Sm ěrnice pro plukovníka Karla Sochora, vojenského a leteckého p řid ělence v SAR . 253 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420 , Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího československých expert ů na MTC v Káhi ře. 254 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Ing. Jana Bělohoubka, CSc., Návrh na p řeložení do zálohy ; Generálporu čík v záloze Ing. Jan B ělohoubek – souhlas k přijetí řádu SAR . 67 ji nemohly. Tuto etapu m ůžeme charakterizovat jako fázi kvantitativního i kvalitativního r ůstu školy nejen v příprav ě technických odborník ů pro pot řeby egyptské armády, ale p ředevším p ři etablování vlastního pedagogického sboru. 255 Po čátek roku 1968 poznamenaly významné úpravy v samotném systému vzd ělávání poslucha čů – kadet ů256 . Jelikož do budoucna byly požadavky na p řijetí pro postgraduální studenty již jasn ěji vymezené, upustilo se kone čně od dvoustup ňového studia převzatého z britského systému vzd ělávání. Sou časn ě došlo k zahájení pětiletých studijních program ů, které svým obsahem odpovídaly inženýrskému studiu na brn ěnské VAAZ. 257 Účast p ří výstavb ě MTC Praha od po čátku chápala jako jedine čnou možnost p ůsobení na egyptské ozbrojené síly. Je otázkou, zda role Československa nebyla p řece ňovaná a možnost ú činn ě korigovat egyptskou politiku nebyla jen zbožným p řáním. Význam akce podtrhuje z československé strany řada dobových dokument ů: „ Důležitost čs. technické pomoci p ři výstavb ě VTA [Vojenská technická akademie, tedy MTC – pozn. aut. ] tkví v jejím politickém významu, protože tato škola se v sou časné dob ě stává d ůležitým politickým centrem a významným konzulta čním st řediskem, které dává doporu čení vojenským i civilním institucím, zvlášt ě v otázkách nákupu techniky v zahrani čí. VTA má již dnes v Sjednocené arabské republice d ůležité postavení na poli v ědy, techniky a pedagogiky a je jedinou školou tohoto typu v arabském sv ětě.“258 Nicmén ě poslední vedoucí československých expert ů v Egypt ě genpor. Macha č shrnul o necelých 10 let pozd ěji celou v ěc takto: „Nebylo by správné d ělat si iluze a zveli čovat náš vliv na egyptské partnery, naše možnosti v tomto směru byly zna čně omezené a p říslušníci MTC jsou zejména v poslední dob ě vystaveni intenzivnímu politickému p ůsobení, jehož cílem je u činit z nich spolehlivý nástroj režimu.“ 259

255 VÚA-SA A ČR Olomouc, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC. Zpráva vedoucího čs. odborník ů na MTC o výsledcích akce MTC a poznatcích i zkušenostech z její realizace , s. 14–15. 256 Na MTC přicházeli studenti zhruba ve v ěku 17 až 18 let a odcházeli ve 24 až 25 letech. Dle československých zkušeností m ěli egyptští poslucha či pom ěrn ě malé nízké v ědomosti ze „Secundary School“ . Vysoká škola na n ě těžko navazovala. Egyptští u čitelé, ve snaze tento deficit vyrovnat, u čili i odpoledne. Na vlastní individuální výuku proto nezbýval čas. Práci komplikovaly i náboženské svátky. Zvlášt ě m ěsí ční Ramadány a týdenní Bajrámy. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře. 257 VÚA-SA A ČR Olomouc, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC. Zpráva vedoucího čs. odborník ů na MTC o výsledcích akce MTC a poznatcích i zkušenostech z její realizace, s. 14–15. 258 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Zpráva o poskytování technické pomoci Sjednocené arabské republice v další etap ě budování Vojenské technické akademie v Káhi ře. 259 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Zpráva vedoucího čs. odborník ů na MTC o výsledcích akce MTC a poznatcích i zkušenostech z její realizace) . 68

Jarní m ěsíce roku 1967 byly v Egypt ě poznamenány houstnoucí atmosférou. Po odchodu jednotek OSN ze Sinaje za čali Egyp ťané na poloostrov stahovat své vlastní vojáky. Egyptská armáda cestou na Sinaj pochodovala ulicemi Káhiry, aby ji všichni vid ěli – obyvatelstvo i cizinci. Sd ělovací prost ředky navzdory všem zásadám utajení a bezpe čnosti navíc o t ěchto p řesunech p řinášely zprávy.260 Vyhrocenou situaci 15. kv ětna umocnila mobilizace egyptských ozbrojených sil. Jednotky mimo Sinaje navíc obsadily i pob řeží Akabského zálivu. P řes všudyp řítomné nap ětí genpor. B ělohoubek dle zvyklostí povolil odjezd žen a d ětí na dovolenou na Mamuru u Alexandrie. 261 V uvedené situaci se Izrael rozhodl na nic ne čekat a brzy ráno dne 5. června 1967, v dob ě p říchodu egyptských d ůstojník ů do zam ěstnání, p řekvapivým vzdušným úderem napadnout cíle v Egypt ě a v Sýrii. V té dob ě za čala tradi ční egyptská vedra a manželky expert ů již trávily svou dovolenou na severu zem ě. Jak vzpomíná tehdejší pedagog kpt. Ing. Jaromír Krej číček: „Protože bylo horko, tak jsem m ěl otev řené dve ře a nevím pro č, n ěco jsem student ům řekl a vyšel ven. Najednou [prolet ěl – pozn. aut.] Mirage a všiml jsem si Židovské Davidovy hv ězdy, “ na čež studenti výuku urychlen ě opustili. Bylo jasné, že práv ě za čala válka se vším všudy. 262 V dob ě, kdy izraelští piloti ni čili stojící letouny na egyptských letištích, hlásilo káhirské rádio velká vít ězství a ulice se plnily jásajícími davy. Násir a Ámir lživ ě informovali arabské spojence, že bylo zni čeno 75 % izraelských letadel a egyptská armáda postupuje. 263 Většinu egyptského letectva zni čily první údery izraelských stíha ček, kterých bylo na káhirském nebi možné vid ět celkem dost. Ob čas se ozývaly tlumené výbuchy. Ve škole vedoucí československých expert ů genpor. B ělohoubek gratuloval neproz řeteln ě, v duchu oficiálních, ale lživých informací z egyptských sd ělovacích prost ředk ů, veliteli MTC k úsp ěch ům na front ě. Válka se neúprosn ě chýlila ke konci. 264 K leteckým boj ům nad Káhirou docházelo spíše výjime čně, nicmén ě v ulicích za čali českoslovenští experti zanedlouho potkávat transporty s ran ěnými vojáky. „Šílen ě to smrd ělo lyzolem a ty lidi na říkali… to byly dost ot řesné pohledy,“ vzpomíná kpt. Krej číček na tyto smutné události. 265

260 SORBY, Karol R.: Cesta k arabsko-izraelskej vojne v roku 1967 na Blízkom východe . In: Vojenská história 2006, č. 3, s. 51. 261 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 23. 262 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 263 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Konce dobrodružství . Karolinum, Praha 2009, s. 72; SORBY, Karol R.: Vojensko-politická situácia v Egypte po Júnovej vojne s Izraelom . In: Vojenská história 2011, č. 1, s. 69. 264 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014. 265 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 69

Na MTC a dalších místech v Egypt ě se v dob ě konfliktu nacházelo 178 266 československých expert ů a mimo to 159 manželek a 206 d ětí, p řičemž ženy a d ěti trávily prázdniny v Alexandrii. Rodiny byly často rozd ěleny a bez možnosti se navzájem kontaktovat. Nesmíme se divit, že v důsledku mimo řádn ě vypjaté situace docházelo k ší ření paniky a k pom ěrn ě vypjatým situacím. 267 Genpor. B ělohoubek vyslal do Alexandrie tlumo čníka pplk. Václava Sládka, aby zorganizoval odjezd žen a d ětí do Káhiry. 268 Na československém vyslanectví se znovu objevila myšlenka na železni ční evakuaci do Libye a op ětovn ě se p řišlo na to, že v Marsa Matruh koleje kon čí a dál je jen pustá pouš ť. Pod dojmem t ěchto informací řada osob odmítla nastoupit evakuaci. Do Alexandrie mezitím mí řila sov ětská lo ď, jež m ěla rodiny československých expert ů odvézt do bezpe čí. Po tom, co vále čné operace vedly k fatální porážce armády Egypta i jeho spojenc ů a dne 10. června 1967 i k ukon čení palby, lidé m ěnili názor a v Egypt ě cht ěli z ůstat. Vedení akce p řesto rozhodlo o částe čné evakuaci. 269 Bezprost ředn ě po skon čení boj ů sov ětské lod ě evakuovaly do Ždanova v SSSR a Varny v Bulharsku 3 československé civilní pracovníky, 30 manželek a 50 dětí. Tehdejší vedoucí stranického aktivu místního výboru pplk. Iren Bartošek vzpomíná, jak je v alexandrijském p řístavu nalo ďovali na sov ětskou zaoceánskou lo ď Ivan Franko. Situace byla stále napjatá a nikdo nev ěděl, jak se bude dále vyvíjet. Po 20. červnu 1967 p ři obnovení letecké dopravy se do ČSSR vrátili ješt ě další pracovníci i s rodinnými p říslušníky. 270 Zbylé manželky i d ěti odjely díky intervenci pplk. Bartoška u genpor. B ělohoubka na p řerušenou dovolenou do Mamury. 271 Pro československé experty za čaly nejhorší okamžiky paradoxn ě až po zastavení palby. Špatná nálada ovládla p ředevším armádu, když „vybi čované sebev ědomí do šovinistické krajnosti se zm ěnilo v pocit hanby a roz čarování, který se rychle m ěnil v postoj –

266 Z tohoto po čtu bylo 77 d ůstojník ů, 2 prapor číci, 82 ob čanských zam ěstnanc ů a 17 pracovník ů z civilních vysokých škol a ústav ů. VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Informa ční zpráva o čs. odbornících v SAR ze dne 20. července 1967 , sign. 31/1-16. 267 VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Informa ční zpráva o čs. odbornících v SAR ze dne 20. července 1967 , sign. 31/1-16; VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Záv ěry z chování ob čan ů ČSSR v SAR , sign. 31/1-14. 268 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 23. 269 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015; Rozhovor s prof. Ing. Radko Samkem, CSc. na UO v Brn ě dne 13. února 2015; VÚA-VHA, f. MNO-Hlavní politická správa 1967 (MNO-HPS 1967), k. 64, Informa ční zpráva o čs. odbornících v SAR ze dne 20. července 1967 , sign. 31/1-16; VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Záv ěry z chování ob čan ů ČSSR v SAR , sign. 31/1-14. 270 VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Informa ční zpráva o čs. odbornících v SAR ze dne 20. července 1967 , sign. 31/1-16; VÚA-VHA, f. MNO-HPS 1967, k. 64, Záv ěry z chování ob čan ů ČSSR v SAR , sign. 31/1-14; Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 271 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 23. 70 hledání chyb všude, jen ne u sebe “. 272 V reakci na odstoupení prezidenta Násira, který ve svém abdika čním projevu hlásal o zrad ě ze strany svých spojenc ů, zaplavily káhirské ulice statisíce lidí. Hn ěv davu se v první fázi obracel proti Sov ětskému svazu, kterému se kladlo za vinu, že nepomohl Egyptu zp ůsobem, jakým pomohly Spojené státy Izraeli. Davy táhly k sov ětskému velvyslanectví. „Nenávist v ůč i Sov ětům byla taková, že ambasáda i rezidence velvyslance Sov ětského svazu byly obstoupeny dvojitým vojenským kordonem vyzbrojeným po zuby a jeden kordon byl dokonce vyzbrojen kulomety.“ Zmatky nastaly i na nechrán ěném československém velvyslanectví. Jeho ú ředníci pro p řípad vyhrocení situace shromaž ďovali ve sp ěchu d ůležité dokumenty ke zni čení. „Bylo to šílené…našt ěstí si nás pletli s Jugoslávci a ne se Sov ěty, “ dodává ve svých vzpomínkách na Šestidenní válku Iren Bartošek. 273 Po tom, co se Násir vrátil do prezidentského k řesla, se situace k údivu všech přítomných rychle vracela do normálu. Čechoslovák ům nešlo na rozum, že fatální porážka, která Egypt zasáhla, v tam ější spole čnosti nezanechala žádnou viditelnou stopu. Ze vzpomínek našich u čitel ů plyne, že se projevovala maximáln ě intenzitou prohraného zápasu oblíbeného sportovního klubu. Ihned po ukon čení boj ů egyptská strana žádala další dodávky vojenské techniky. Sov ětský svaz Násira podržel a do Egypta mí řila jedna východoevropská delegace za druhou. Jen s Československem byly do roku 1971 sjednány dohody v celkovém objemu p řes 3 mld. Kčs. Jednalo se o dodávky 30 letadel MiG-21f, 70 cvi čných letadel L-29, 810 transportér ů TOPAS, 310 tank ů T-55 a 100 samohybných d ěl SD-100. Krom ě toho budoval Egypt s československou pomocí n ěkolik investi čních celk ů, jako opravny aut, tank ů, zbraní, letadel, závody na výrobu masek, minomet ů a laboraci munice. 274 Stranou nez ůstala ani NDR, s níž již po čátkem roku 1967 došlo k uzav ření dohody o prodeji vojenských letoun ů. Egyptské vzdušné síly m ěly zájem o 20 cvi čných stroj ů MiG- 15UTI. Seznam možných zbraní ze zásob NLA se v následujících m ěsících výrazn ě rozší řil. Těsn ě p řed Šestidenní válkou východon ěmecké ministerstvo národní obrany nabízelo proudové letouny typu MiG-15 a MiG-17f, dále tanky T-34/85 a p ěchotní zbran ě v četn ě

272 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 3–4. 273 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015; MTC Káhira 28/3/66– 16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 16. 274 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Stanovisko VAAZ ke zpráv ě PV ČSSR (VTA Káhira) ; LARON, Guy: „Assessing the Damage“: the June 1967 Czech Delegation to Egypt . CWIHP e-Dossier No. 16, July 2008. http://www.wilsoncenter.org/publication/assessing-the-damage-the-june-1967-czech-delegation-to-egypt [cit. 10. července 2015] 71 munice i komunika ční a optické p řístroje vlastní produkce. Práv ě Šestidenní válka dala událostem zna čný spád. 275 I vedení BLR rozhodlo o okamžité a bezplatné vojenské i humanitární pomoci. Mezi doporu čená opat ření za řadilo rozší ření dodávek zbraní a možnost p řijímaní egyptských důstojník ů do bulharských vojenských škol. Mimo to poskytlo nezbytnou humanitární pomoc. 276 Ma ďarsko až v lét ě roku 1969 vyvezlo do Egypta radiové stanice a letecké sou částky, v letech 1971 až 1973 i protivzdušné komplety a obrn ěné transportéry. 277 Násirova prohra v Šestidenní válce se v mnohém lišila od té v roce 1956. Tehdy mohl egyptský v ůdce právem hlásat nemožnost rovnat se spojeným silám Velké Británie, Francie a Izraele. Tehdy opravdu mohl vojenský debakl obrátit v politické vít ězství, nyní nikoli. 278 Káhirské vedení svoji vnit řní krizi ale brzy považovalo za p řekonanou a dodávky zbraní z Východního bloku ho vedly k přesv ědčení, že jsou siln ější než p ředtím. Na druhou stranu si Moskva v Egypt ě jen potvrdila svoji mocenskou p řítomnost. 279

275 STORKMANN, Klaus: Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt. Ch. Lings Verlag, Berlin 2012, s. 186–187. 276 BAEV, Jordan: Bulgarian Arms Delivery to Third World Countries 1950-1989. Parallel History Project on Cooperative Security (PHP). September 2006. http://www.php.isn.ethz.ch/collections/coll_armstrade/introduction.cfm?navinfo=23065 [cit. 1. zá ří 2015]; BAEV, Jordan: Eastern Europe and the Six Day War: The Case of Bulgaria. In: Ro´i Yaacov a Morozov Boris (ed.). The Soviet Union and the June 1967. Six Day War. Stanford University Press, Redwood City, 2008, 184– 185. 277 GERMUSKA, Pál: Za čiatky ma ďarského exportu vojenskej techniky na Blízky východ. In: Vojenská história 2006, č. 3, s. 66, 69. 278 SORBY, Karol R.: Jún 1967. Šes ť dní, ktoré zmenili Blízký východ . Slovak Academic Press, Bratislava 2010, s. 387. 279 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Konce dobrodružství . Karolinum, Praha 2009, s. 111. 72

6 Military Technical College v Káhiře v letech 1968–1977

6.1 Českoslovenští experti na MTC v době pražského jara a normalizace

Život československé kolonie na MTC ovliv ňovaly nejen politické události Blízkého východu, ale i ty domácí, odehrávající se tisíce kilometr ů od místa jejich do časného p ůsobení. Do kvalitativn ě náro čnější etapy výstavby školy se vstupovalo v období po čínajících politických zm ěn v Československu. Práv ě události Pražského jara a následná srpnová okupace zasáhly do života československých expert ů v Káhi ře více než Šestidenní válka. V pr ůběhu osudového roku 1968 se Egyptu nevyhýbaly významné návšt ěvy vysokých představitel ů ČSLA. Mezi nimi vynikl zvlášt ě ná čelník Hlavní politické správy MNO a sou časn ě p ředstavitel reformního proudu v KS Č genpor. Václav Prchlík (1922–1983). Podle vzpomínek tehdejšího ú častníka akce kpt. Ing. Ivo Kamení čka se o d ění v Československu živ ě debatovalo. Nový trend m ěl všeobecnou podporu, ale jak Ivo Kamení ček p řipomíná: „Vzhledem k poplatnosti našeho myšlení dlouholeté výchov ě v duchu socialistických idejí jsme si však nedovedli p ředstavit politické zm ěny nad rámec obrody socialismu, aniž jsme ovšem m ěli zcela jasno, jak by tato obroda m ěla konkrétn ě vypadat.“ 280 Přelomové události se nutn ě promítaly i do stranické práce asi 130 československých expert ů – člen ů KS Č.281 S ohledem na politickou situaci v Egypt ě stranická práce probíhala pod krytím odborového hnutí. Oficiáln ě se mluvilo o káhirském Místním výboru Revolu čního odborového hnutí (MV ROH)282 , a čkoli reáln ě šlo o MV KS Č káhirských organizací. 283 Sou částí MV ROH (KS Č) se stal i Výbor MTC sdružující straníky v jednotlivých základních organizacích (ZO) – ZO 1 (velitelství, taktiky a tlumo čník ů), ZO 2 (všeobecné katedry a chemické specializace), ZO 3 (strojní katedry) a pom ěrn ě radikální ZO 4 (elektro katedry). 284

280 KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, 5/1, s. 17. 281 Referát Zkušenosti z politické práce v zahrani čí p řednesený na aktivu HPS konaném ve dnech 9. a 10. dubna 1969 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 282 Jak po svém návratu do Československa shrnul pplk. Iren Bartošek: „Činnost stranické organizace v SAR nelze rozvíjet ve řejn ě, nemluví se o ní, nepoužívá se termín stranické ale odborářské práce, ale nelze mluvit o činnosti v ilegalit ě, protože formy práce jsou v podstat ě stejné jako doma.“ Sou časn ě platil zákaz konání akcí na MTC. O činnosti se nesm ělo hovo řit p řed egyptským partnerem. Mezi základní úkoly pat řila podpora vedení akce p ři prosazování služebních úkol ů, vlastní ideologická činnost, p řípadn ě řešení vnit řních problém ů ve skupin ě. Dále viz Spole čenský život československých odborník ů vysílaných na MTC Káhira a jejich rodin v SAR (zpracoval podplukovník Iren Bartošek) (nepublikovaný strojopis). 283 Egyptská odysea Ir Bk (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška). 284 Tamtéž. 73

Činnost Výboru MTC, v jehož čele od ledna roku 1968 do dubna roku následujícího stál pplk. Iren Bartošek 285 , nep řekro čila nikdy ur čené mantinely. Nap říklad Výbor nezpochyb ňoval vedoucí úlohu KS Č ve stát ě a i p řes ur čitou váhavost odmítl prohlášení Dva tisíce slov . Podle vzpomínek pplk. Bartoška se na MTC nenašel nikdo, kdo by zmín ěné prohlášení podepsal. 286 Výbor MTC ur čit ě nep řed čil aktivity n ěkterých ZO kateder spole čenskov ědního cyklu na mate řské VAAZ (zvlášt ě v dob ě normalizace zna čně postižené katedry filozofie a historie) požadující nap říklad rychlou a d ůslednou demokratizaci vnitrostranického života. N ěkteré stranické kolektivy na VAAZ dokonce podpo řily i výše zmín ěné prohlášení. 287 I p řes neshodu v řad ě otázek op ětovn ě sjednocoval československé experty v Káhi ře i pracovníky na VAAZ postoj k srpnové okupaci Československa. Zvlášt ě pracovníky v Egypt ě invaze stát ů Varšavské smlouvy do republiky šokovala. Emoce ješt ě více vyhrotil naprostý nedostatek informací o skute čné situaci doma. Počáte ční roztrp čení se rychle m ěnilo ve zlost a touhu po protestu. Kpt. Kamení ček rychle zformuloval požadavky na urychlený odchod okupant ů do protestního dopisu a následn ě ho p řečetl na celokáhirském shromážd ění československých ob čan ů. Podpisové archy se v krátké chvíli zaplnily skoro dv ěma stovkami podpis ů. Odmítnutí byla výjime čná, ale vyskytovala se… 288

Text protestního dopisu: „Níže podepsaní čs. ob čané žijící toho času v Káhi ře vydávají následující prohlášení: Dnes ráno jsme vyslechli zprávu, již jsme považovali za naprosto neuv ěř itelnou. Několik následujících hodin potvrdilo její pravdivost. Udál se čin, jehož charakter nemá příkladu v dějinách kulturních národ ů. Náš stát byl v ěrolomn ě p řepaden vojsky n ěkterých

285 Sám politický pracovník akce pplk. Iren Bartošek, jak vzpomíná, až do července roku 1968 pat řil k zastánc ům tzv. polednového vývoje. Pozd ěji mu vadila kritika týkající probíhajícího cvi čení vojsk VS i vystupování KANu. Jak zmínil, dotýkala se i ho „paušální kritika politického aparátu“. Sám se v oné dob ě ozna čil za „konzervativní element velkou v ůlí jednat a p řijímat dobré v ěci z progresivního procesu“, ale sou časn ě „odmítat extrémy, které se objevovaly“. MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 41. 286 Opis odvolání proti vylou čení ze strany adresovaný dne 9. června 1970 na PO VAAZ v Brn ě (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška); Dopln ěk k životopisu sepsaný podle Rozkazu MNO 6/70 a dopln ění tohoto dodatku z 12. srpna 1970 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 287 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001. AVIS, Praha 2001, s. 102, 106, 120. 288 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Služebn ě politická analysa vývoje situace na MTC od ledna 1968 do konce června 1970 ; KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, 5/1, s. 17–18; MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 48.

74 svých dosavadních spojenc ů. T ěch spojenc ů, kte ří p řed 14 dny v Bratislav ě slavnostn ě potvrdili naše právo na suverenitu. Srdce i rozum se vzpírá pochopení pohnutek k tomuto násilnému aktu. V naší zemi probíhal obrodný proces, jehož cílem bylo vybudování š ťastné spole čnosti na socialistickém základu. Naše spojenectví s ostatními státy socialistického tábora jsme vždy považovali za nejd ůležit ější p ředpoklad naši samostatné státní existence. Všechny tyto státy jsme považovali za bratry. Naši p ředstavitelé i v poslední dob ě mnohokrát zd ůraznili naši v ěrnost Varšavské smlouv ě a spole čné obran ě proti hrozb ě sil imperialismu. Dnes se z těchto bratr ů stali okupanti. Je paradoxem d ějin, že p řišli toutéž cestou, kterou k nám v roce 1945 p řišla svoboda. D ěla sov ětských tank ů, kdysi ov ěnčena še říkem a obklopených láskou našich lidí, dnes mí ří na budovu, v níž zasedá ÚV naší KS Č. Ten výbor, jemuž náš lid dal d ůvěru, že naše zapo čatá obroda bude pokra čovat. Komu či čemu m ůže pomoci tato zahrani ční intervence? Socialismu u nás a ve sv ětě rozhodne ne. Vážnosti Sov ětskému svazu a jeho spojenc ů také ne. Upev ňování sv ětového míru ješt ě mén ě. Proti komu je tedy namí řena? Proti hrstce extrémist ů, kte ří vystupovali u nás s antisocialistickými hesly? S těmi bychom se vypo řádali časem sami a demokratickou cestou. Jediné možné vysv ětlení, které se nabízí, je obava, že československý pokus by v případ ě úsp ěchu znamenal osobní porážku sou časných v ůdc ů v intervenujících zemích, protože by lidu těchto zemí ukázal cestu, jak správn ě naplnit heslo socialismu. Stala se tragédie, která bude mít hluboké d ůsledky. Byly narušeny ty nejzákladn ější vztahy uvnit ř socialistických stát ů. Agresi nelze omluvit ni čím, i když nepochybujeme o snaze intervenujících mocností vytvo řit zdání d ějinné oprávn ěnosti. Protestujeme proti okupaci naší zem ě Československé socialistické republiky vojsky SSSR, Polska, NDR, Ma ďarska a Bulharska. Žádáme okamžitý odchod t ěchto vojsk z naší zem ě. Obracíme se s naší žádostí p ředevším k vládám všech zú častn ěných stát ů. Se žádostí o podporu našeho stanoviska se obracíme k Rad ě bezpe čnosti OSN, ke všem komunistickým stranám sv ěta a i celé pokrokové ve řejnosti.

75

Stavíme se pln ě za naše čelné a řádn ě zvolené p ředstavitele – presidenta republiky gen. Ludvíka Svobodu, 1. tajemníka KS Č A. Dub čeka, p ředsedu vlády ing. O. Černíka a předsedu NS J. Smrkovského.

Káhira, 21. srpna 1968. “ 289

Po dohod ě s vedením expert ů z MTC a velvyslanectvím rezoluci v anglickém zn ění i s podpisovými archy rozvezl Ing. Kamení ček spolu s učitelem z MTC prof. Karlem Rektorysem ráno 22. srpna 1968 automobilem československého VaLP zastupitelstvím intervenujících stát ů. Sov ěti dopis druhý den vrátili československému zastupitelskému ú řadu. Velvyslanectví PLR československou delegaci p řijalo diplomatickým pracovníkem, ale na zbylých zastupitelstvích českoslovenští poslové, jak vzpomíná op ět Ing. Kamení ček, „ skon čili ve vstupní hale“ . Na ma ďarské velvyslanectví je dokonce odmítli vpustit. 290 Ješt ě ve čer toho dne Ivo Kamení ček poslouchal na svém radiop řijíma či zprávy z dosud neuml čených československých krátkovlnných stanic, které p ředával k informování vedení československých expert ů. Situace ve skupin ě se v následujících m ěsících zdramatizovala příjezdem novým u čitel ů z Československa a hlavn ě p řílivem nových o čitých sv ědectví. Většina Čechoslovák ů nadále vyjad řovala v duchu protestního dopisu podporu vedení Alexandra Dub čeka. 291 Po čátkem zá ří dorazil do Káhiry dopis pplk. Bartoška, jehož okupace zastihla na dovolené v Československu. Jak vzpomíná, zásah cizích armád ho „ jednozna čně zlomil “. V rychle napsané zpráv ě adresované Ing. Václavu Doležalovi a ur čené pouze pro stranické funkcioná ře a vedoucí kateder vyzýval k protest ům proti okupaci, sou časn ě ale varoval p řed projevy antisov ětismu. Dopis, který se svým obsahem blížil protestní rezoluci, se následn ě stal obecn ě známým. Autor navíc netušil, že p ři složitém odesílání p řes n ěkolik prost ředník ů

289 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Služebn ě politická analysa vývoje situace na MTC od ledna 1968 do konce června 1970 . Dopis se v uvedeném materiálu nachází v pouhém opisu. K vlastní originalit ě se pochybn ě vyjád řil autor p ůvodního protestu Ing. Ivo Kamení ček, který sv ůj text ozna čil za mén ě rozvlá čný a mnohem emotivn ější. Tehdejší situace nedovolovala sepsání komplikovaného textu s velkým množstvím argument ů. Viz e-mailová zpráva od Ing. Ivo Kamení čka ze dne 23. ledna 2015. 290 KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, 5/1, s. 18. 291 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Služebn ě politická analysa vývoje situace na MTC od ledna 1968 do konce června 1970 ; KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, 5/1, s. 18. 76 jeho list vyt ěžil rakouský žurnalista jako interview. Zanedlouho se obsah dopisu stal jedním z důvod ů jeho vylou čení z KS Č a propušt ění z armády. 292 V zá ří 1968 došlo ke zm ěně v osob ě vedoucího expert ů i jeho zástupce. Genmjr. Štanglovi odvelení do Káhiry skon čilo 2. kv ětna 1968, kdy se stal nám ěstkem ministra národní obrany (sou časn ě i ná čelníkem Hlavní správy letectva a vojsk PVOS). Prozatímn ě jeho funkci v Egypt ě vykonával neoblíbený pplk. Ing. Jan Matušina. 293 Jako nový vedoucí přilet ěl dne 18. zá ří 1968 do Káhiry bývalý nám ěstek ministra genplk. Josef Vosáhlo (1916– 1983) 294 , který nelib ě nesl své odvolání z předchozího místa. 295 Těsn ě p řed jeho p říletem na akci nastoupil i pplk. Bartošek. M ěl p řed p říjezdem nového vedoucího expert ů (VEX) vše za řídit a sou časn ě na n ěj p řipadl nesnadný úkol seznámit Egyp ťany se situací v Československu. Jak uvádí: „Byl jsem velmi zdrženlivý – pouze oficiální názory“. 296 Koncem zá ří přijal genplk. Vosáhla ná čelník generálního štábu egyptských ozbrojených sil, genpor. Abdul Munim Riad (1919–1969) 297 . Situace byla stále mimo řádn ě napjatá a uklidn ění nep řidávala ani nep řítomnost zna čného po čtu československých vyu čujících. Citeln ě scházeli p ředevším vedoucí kateder, kte ří se do Káhiry v dohodnutých termínech nemohli dostat v důsledku situace doma. Velitel školy m ěl pro d ůvody uvád ěné československým vedením pramálo pochopení a veškerá provizorní řešení údajn ě odmítal. Bylo nemyslitelné, aby MTC mohla plnit v budoucnu základní úkoly bez posílení pedagogického sboru o arabské u čitele. Pokud by Egyp ťané spoléhali na vysílání u čitel ů z Československa, vznikla by podle vedoucího expert ů vzhledem ke zna čnému po čtu poslucha čů (v prvním až t řetím ro čníku bylo po 400 studentech) ne řešitelná situace. 298

292 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 46, 48; Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 293 Rozhovor s prof. RNDr. Janem Jan čou, DrSc. na P řF MU v Brn ě dne 21. října 2014; Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 294 Genplk. Josef Vosáhlo se narodil dne 2. listopadu 1916 v obci Lubny ležící na dnešní Ukrajin ě. Po absolvování Vyšší hospodá řské školy v Pod ěbradech v roce 1936 nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Morav ě. V letech 1937 až 1938 byl poslucha čem aplika čního kurzu letectva v Prost ějov ě. Za okupace pracoval jako ú ředník. V letech 1942 až 1945 byl v ězn ěný. Po 2. sv ětové válce prošel řadou významných funkcí u letectva – od velitele leteckého pluku, divize, sboru, až po velitele letectva. V říjnu 1973 odešel do zálohy. Zem řel dne 11. října 1983 v Praze. MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918– 1992 . HWSK, Košice 2012. 295 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 35–36. 296 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 47, 49. 297 Ná čelník generálního štábu egyptských ozbrojených sil genpor. Abdul Moneim Riad zem řel na následky zran ění, které utrp ěl na izraelsko-egyptské front ě dne 9. b řezna 1969. ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 34221, VII. podsvazek, Informa ční zpráva pro s. ministra národní obrany . 298 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálmajora Ing. Old řicha Štangla, CSc., Osobní spis - služba v nové armád ě; Tamtéž, f. VAAZ, k. 421, Zpráva o činnosti čs. odborník ů na MTC; V ěc: Zpráva vedoucího čs. odborník ů – zaslání z 16. října 1968 . 77

Ješt ě v listopadu 1968 vyjád řila sch ůze delegát ů ZO KS Č na MTC souhlas s protestním dopisem z 21. srpna 1968 a okupaci Československa odsoudila jako naprosto neopodstatn ěnou. 299 Výbor MTC se odmítl při p říležitosti oslav tzv. Velké říjnové socialistické revoluce připojit ke „ zdravici“ sov ětským instruktor ům v Káhi ře. Lidé to zd ůvod ňovali tím, že na oslavy padesátiletého výro čí vzniku samostatného Československa sov ětská strana nereagovala. Existovaly i obavy ze zneužití p řípadného blahop řání sov ětskou propagandou. Oslav se musel oficiáln ě zú častnit pouze genplk. Vosáhlo se svými zástupci pplk. Matušinou a pplk. Bartoškem. 300 Dne 24. listopadu 1968 byl ZVP pplk. Iren Bartošek pozván k jednání se zástupcem vedoucího sov ětských expert ů pro v ěci politické genmjr. Ivanem Pavlovi čem Goranským a jeho zástupcem plk. Rybakovem. Po srpnových událostech vybo čovalo jen n ěkolik málo osob svými názory z tehdejšího ve řejného mín ění 301 . Jednou z nich byl u čitel katedry taktiky plk. Petr Kalina, jinak též d ůležitá postava práv ě vznikajícího „ zdravého jádra “ udržující časté styky s plk. Rybakovem. Práv ě on z řejm ě Sov ětům v Káhi ře p ředával r ůzné informace. Mezi jinými i takovou, která vedla k setkání pplk. Bartoška se sov ětskými p ředstaviteli. Politi čtí pracovníci se pokoušeli Bartoškovi nastalou situaci vysv ětlit, mimo jiné i tím, že kdyby p řišli jako okupanti, „nespali by v lese a na polích, nebyli by hladem, ale v našich postelích“. O ovliv ňování vnit řního vývoje v Československu jim prý nešlo. Jak Iren Bartošek po tém ěř padesáti letech dodává: „ No, nedohodli jsme se. A zkrátka jsme se rozešli. “302 Sov ěti ale věděli o všem. I o jeho dopisu odeslaném z Brna. 303

299 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 420, Služebn ě politická analysa vývoje situace na MTC od ledna 1968 do konce června 1970 . 300 Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015; MTC Káhira 28/3/66– 16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 51. 301 Krom ě plk. Ing. Petra Kaliny své protireformní názory dávali otev řen ě najevo i plk. Ing. Jind řich Foltýn a laborant Ji ří Pohorský. Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. 302 Iren Bartošek se domnívá, že Sov ěti i p řes korektní p řijetí dali o jeho osob ě zprávu do Československa a kv ůli tomu došlo k jeho za řazení na „ listinu kontrarevolucioná řů “. Jelikož údajn ě „ štval “ československé experty v Káhi ře k napsání protestní rezoluce, objevil se i na „černé listin ě úst ředního výboru KS Č z jara 1970.“ . To je ale nesmysl, protože v uvedených dnech trávil dovolenou v Československu. Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Žďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. Pplk. Iren Bartošek se skute čně objevil na Seznamu osob doporu čených k za řazení do jednotné centrální evidence p ředstavitel ů a exponent ů pravice v armád ě, bezpe čnosti, soudech a prokuraturách. Viz http://www.totalita.cz/seznamy/exp_prav_smernice_seznam_10.pdf. [cit. 10. října 2015] Více o Sm ěrnici ÚV KS Č k založení a vedení jednotné centrální evidence p ředstavitel ů, exponent ů a nositel ů pravicového oportunismu, organizátor ů protistranických, protisocialistických a protisov ětských kampaní a akcí v kádrové evidenci ÚV KS Č viz http://www.totalita.cz/vysvetlivky/exp_prav_smernice.php [cit. 10. října 2015] 303 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 54–57; MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 22–23. 78

I v následujícím období p řetrvávaly snahy o podporu Pražského jara i za m ěnících se podmínek. Na výro ční sch ůzi radikáln ější ZO 4 18. února 1969 předložil kpt. Kamení ček 1. tajemníkovi Komunistické strany Slovenska (KSS) Gustávu Husákovi návrh dopisu tlumo čící nesouhlasné názory československých expert ů na jeho odklon od reformní politiky. 304 Během následné diskuze Výbor MTC dopis neuznal jako stanovisko p říslušník ů KS Č na akci a vzal jeho odeslání pouze na v ědomí. I sám pplk. Bartošek s dopisem nesouhlasil a žádal jeho p řepracování. 305 S posrpnovými událostmi souvisí jediná potvrzená emigrace československého experta. V uvedeném p řípad ě šlo navíc o p říslušníka ČSLA ze stavu VAAZ. Podle jedné ze zpráv využil své cesty do Egypta mjr. Ing. Rudolf Plíhal a emigroval, respektive „ nenastoupil službu v míst ě svého za řazení na MTC v Káhi ře“. 306 Nepoda řilo se zjistit, že by v pr ůběhu akce MTC n ěkdo další využil svého pobytu v zahrani čí k případné emigraci. Zvlášt ě v 70. letech pokud VKR zachytila pomocí sítě svých spolupracovník ů u n ěkoho podez ření, skoro vždy reagovala jeho preventivním odvoláním. 307 Podobn ě jako v celé spole čnosti i v ČSLA p řišla na program dne politická konsolidace. Nem ělo jít o pouhé posiln ění stranické jednoty, ale podobn ě jako po únoru roku 1948 i o nezbytnou o čistu od „ aktivních nositelů pravicov ě oportunistických a antisocialistických názor ů“.308 Nastávající úkoly se nevyhnuly ani novému vedení VAAZ a jejímu Politickému odd ělení (PO). Soub ěžn ě se snahou vytvo řit tzv. „ zdravé jádro “ se

304 KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, 5/1, s. 18. 305 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 14; Dopln ěk k životopisu sepsaný podle Rozkazu MNO 6/70 a dopln ění tohoto dodatku z 12. srpna 1970 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 306 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 165, Rozkaz ná čelníka Vojenské akademie Antonína Zápotockého z 1. června 1970 číslo 0028 . Z hlášení československé rezidentury v Káhi ře vy čteme: „Na MTC se z dovolené nevrátil mjr. Plíhal, který vyu čoval elektroniku, elekt. vybavení letadel apod. Je podez ření, že emigroval p ři cest ě z ČSSR do SAR. Službu m ěl nastoupit 2. 7. 1969 .“ ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 34221, VII. podsvazek, Věc: Hlášení residentury za II. čtvrtletí 1969 . 307 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: vyhodnocení základní operativní situace u objektu Káhira . 308 MASKALÍK, Alex: Normaliza čná „o čista“ velitelského zboru ČSĽA v rokoch 1968–1971 . In: Vojenská história 2014, č. 1, s. 122. Mezi první vysoké československé d ůstojníky postihnuté v dob ě nastupující normalizace pat řil práv ě genpor. Václav Prchlík (v letech 1955 až 1968 ná čelník Hlavní kádrové správy MNO a v roce 1968 vedoucí Odd ělení státní administrativy ÚV KS Č), či bývalý vedoucí československých expert ů na MTC pozd ější genpor. Old řich Štangl (v letech 1968 až 1969 nám ěstek ministra obrany a ná čelník Hlavní správy letectva a vojsk PVOS). Dále viz MASKALÍK, Alex: Normaliza čná „o čista“ velitelského zboru ČSĽA v rokoch 1968–1971 . In: Vojenská história 2014, č. 1, s. 123. 79 nastupující normalizace stávala místo proklamovaného „ideového boje “ stále více kádrovou záležitostí, p ři které se v ědom ě kombinovaly nátlaky po stránce služební a stranické. 309 Když byl pplk. Bartošek v březnu 1969 ve své funkci vyst řídán pplk. PhDr. Miloslavem Kabelkou, nem ěl v ůbec tušení o formování „ zdravých sil “ a organizování skupiny proti řádn ě zvolenému Výboru MTC. 310 Ješt ě po svém návratu do Československa ozna čil ve svém referátu na aktivu MNO-HKS rezoluci proti okupaci za „ sv ědectví politické vyzrálosti soudruh ů, kte ří jej podepsali“. Situace vygradovala do stavu, že mu jeho řídící pracovník z HPS, plk. Milan Musil, po jeho vystoupení sd ělil: „ To jsi p řehnal, za to nás oba zav řou!“311 Proces kádrové konsolidace ČSLA a p řehodnocování politické zp ůsobilosti a služebního za řazení se uskute čň oval etapovit ě v závislosti na vývoji politické situace v KS Č i v samotné spole čnosti. Obsahový a časový rámec o čisty vytvo řilo až usnesení P ředsednictva ÚV KS Č k pohovor ům o vým ěně členských legitimací z ledna roku 1970.312 Normaliza ční události se citeln ě dotkly i československých expert ů v Káhi ře. Pod vlivem okolností podal Výbor MTC dne 16. b řezna 1970 vynucen ě „ kolektivní resignaci “. Sou časn ě MV ROH (KS Č) jmenoval komisi pro řízení stranické práce na MTC s úkolem provést hodnocení a vytvo řit „optimální podmínky pro pohovory k vým ěně členských legitimací KS Č a p řipravit reorganizaci stranické organizace MTC “. Tedy provést kone čné zú čtování s tzv. nositeli „pravicov ě-oportunistických názor ů“ i v Egypt ě. Do čela tohoto samozvaného orgánu se postavil člen Výboru MTC pplk. Ing. Jan Pr ůša. V dubnu vše jaksi symbolicky dovršila vým ěna odp ůrce Husákovské normalizace ZVP pplk. PhDr. Miloslava Kabelky za plk. PhDr. Václava Michalce. 313 Důsledky nastupující normalizace zasáhly experty z MTC mimo řádn ě tvrd ě. Svou roli sehrál nejenom p řípadný nesouhlas s okupací, ale p ředevším prostá lidská závist namí řená proti pracovník ům, kte ří v té dob ě m ěli možnost pracovat a vyd ělávat peníze v zahrani čí. Normaliza ční proces hodn ě zamíchal i samotnou personální strukturou brn ěnské VAAZ.

309 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001. AVIS, Praha 2001, s. 115. 310 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 22–23. 311 Referát Zkušenosti z politické práce v zahraničí p řednesený na aktivu HPS konaném ve dnech 9. a 10. dubna 1969 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 312 MASKALÍK, Alex: Normaliza čná „o čista“ velitelského zboru ČSĽA v rokoch 1968–1971 . In: Vojenská história 2014, č. 1, s. 124. 313 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. 538, k. 420, Služebn ě politická analysa vývoje situace na MTC od ledna 1968 do konce června 1970; Abecední seznam jmen (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 80

Jen v pr ůběhu roku 1970 bylo z KS Č vylou čeno 594 p říslušník ů akademie (z toho 175 propušt ěných), z toho po čtu 396 d ůstojník ů, 28 prapor čík ů, 134 ob čanských zam ěstnanc ů a 36 voják ů základní služby. Z 96 osob na nomenklaturních funkcích jich muselo 42 odejít. Sou časn ě probíhal formální proces jejich nuceného odchodu z armády. V pr ůběhu roku 1970 odešlo z politických d ůvod ů do zálohy 70 voják ů z povolání a dalších 39 bylo ze stejných důvod ů p řemíst ěno mimo VAAZ. 314 Jak vzpomíná sv ědek tehdejších událostí Slavomír Vosecký: „Cestou vy řizování ú čtů se plnil ten základní úkol vyrazit t řetinu lidí ze školy“.315 Jaromír Krej číček si po svém návratu u prov ěrky navíc vyslechl: „ No vidíš, tam ses m ěl jak prase v žit ě, že? Tam jsi zapomn ěl, odkud jsi a kv ůli čemu jsme t ě tam poslali.“ Učitelé na MTC totiž vyd ělávali více pen ěz než jejich kolegové v Československu. V té dob ě nebylo nap ř. vlastnictví automobilu b ěžnou záležitostí. Navíc se na n ěj čekalo i n ěkolik let a člov ěk, který se vrátil po dvouletém p ůsobení na MTC, šel jednoduše do prodejny Tuzexu a řekl: „Já chci bílou Škodovku…a druhý den ji m ěl. “ 316 Běžný pozorovatel nem ěl pon ětí, co to vyjížd ějící pracovníky skute čně stálo. P řípadn ě co za to v budoucnu ješt ě zaplatí. Krom ě výrazných exponent ů polednové politiky, vybíraných a řešených jako exemplární p řípady, měla drtivá v ětšina řadových člen ů spole čnosti i KS Č možnost další volby. Tu ovšem museli konkrétn ě prokázat aktivním podílem na likvidaci ostatních. Práv ě osoby z akce MTC se staly pro v ětšinu takto kalkulujících jedinc ů vhodným ter čem. Podle historika Sylvestra Chrastila se p ři tomto boji politické postoje p řesunuly do roviny mravní, obtížn ě sumarizovatelné pro sou časníky i pro budoucí historiky. 317 Vy číslit, kolika expert ů z MTC se normalizace profesn ě a osobn ě dotkla, je z několika příčin velice obtížné. Fond spole čenské (stranické) dokumentace bývalé VAAZ (f. 538), který je uložen ve VÚA-VHA, poškodila v roce 2002 ni čivá povode ň. Část fondu se proto nepoda řilo identifikovat a k dispozici je pouze hrubý soupis obsahu jednotlivých karton ů. Existující dokumenty jsou navíc podrobovány časov ě náro čnému procesu odtaj ňování. Další velice zajímavou pramennou základnu, tedy personální materiály voják ů z povolání, je pro legislativní potíže v podstat ě nemožné studovat. Postihnout jejich další osudy ve víceleté časové ose je proto neuskute čnitelné. Pam ětník a jedna z velice exponovaných osob roku

314 Další informace viz VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001. AVIS, Praha 2001, s. 121–122. 315 Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 316 Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. 317 VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001. AVIS, Praha 2001, s. 116. 81

1968, Iren Bartošek, ale pro pot řeby autora vyhotovil seznam skoro čty ř desítek expert ů, s nimiž na akci MTC p řicházel do styku, a kte ří byli v dob ě normalizace postiženi. Jak sám podotkl, nejedná se o seznam kompletní. 318 MTC stála v tomto složitém období p řed kvalitativn ě náro čnější etapou své výstavby. Tu m ěl brzo poznamenat i rázn ější p řístup nového vedoucího československých expert ů. Na činnost genplk. Vosáhla, jako na „typického představitele sov ětské velitelské vrstvy“ s charakteristickým vysokým mín ěním a nevybíravým prosazováním vlastní v ůle, řada expert ů nevzpomíná v dobrém. 319 Ale ve styku s Egyp ťany se snažil nahradit „věč né improvizování řádem a pravidelností“.320 Nalhávali bychom si, kdybychom personální zabezpe čení akce MTC ozna čili za bezproblémové. V konfrontaci s novou realitou československá strana zápasila s vážným nedostatkem kandidát ů vhodných na výjezd do zahrani čí. Personální otázka se v březnu roku 1969 stala i jedním z bod ů Konference MTC. Odborné nároky na experty neustále rostly, na druhou stranu byla menší možnost výb ěru. V důsledku toho vyjížd ěli do Egypta u čitelé často mladší a bez požadované kvalifikace. Pokud Egyp ťan ům nevyhovoval z různých p říčin nějaký u čitel, vy řešili v ěc zrušením p ředm ětu ve výukovém plánu. Kontrahovaný expert musel následn ě odlet ět dom ů. Československé stran ě se nelíbil uvedený stav a genplk. Vosáhlo ve v ěci u funkcioná řů MTC protestoval.321 Výb ěr vhodných pracovník ů na mate řském pracovišti, tedy na katedrách VAAZ i v celém resortu MNO, se i s ohledem na zajiš ťování úkol ů pro ČSLA stával čím dál tím omezen ější. Řada zkušených, ale starších pracovník ů necht ěla ze zdravotních či rodinných důvod ů v Káhi ře p ůsobit. Zainteresované instituce proto musely kvalifikované a p ředevším „politicky vhodné“ pracovníky hledat v civilním sektoru. Část odborník ů pro MTC postupem doby zajistily vysoké školy, p ředevším ČVUT, VUT a UP v Olomouci, a mimo to i vědeckovýzkumná pracovišt ě ČSAV. 322 Jen ve školním roce 1972 až 1973 na MTC p ůsobilo

318 Dále viz Abecední seznam jmen (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). 319 Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brně dne 22. srpna 2014; Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015; Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 320 MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška), s. 38–39. 321 Tamtéž, s. 16–19. 322 Jen v letech 1971 až 1972 byly navázány kontakty s vedením 12 vysokých škol a jejich 16 fakultami, s vedením 11 v ědeckovýzkumných ústav ů ČSAV a dvojnásobným po čtem dalších výzkumných ústav ů. VÚA- SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Problematika a zkušenosti p ři personálním zabezpe čování akce MTC v Káhi ře) . 82

26, 3 % v ědecko-pedagogických pracovník ů z civilních vysokých škol a za řízení. VAAZ dokonce nemohla pokrýt požadavky na n ěkteré vojenské v ědní obory. P ředm ět automatizace řízení bojových prost ředk ů na úseku letectva museli nap říklad zajistit pracovníci z VUT a ČSAV. V letech 1973 až 1975 musela československá strana n ěkteré ryze vojenské položky, jako teorie st řelby, letecké zam ěř ova če a analogové po číta če, zrušit. VAAZ je nemohla personáln ě zajistit. Uvedený trend m ěl vzestupnou tendenci a postupem doby k nelibosti pracovník ů VKR celá t řetina kontrahovaných pracovník ů do Káhiry p řicházela z civilních pracoviš ť.323 I samotný výjezd do zahrani čí pat řil k byrokraticky náro čné procedu ře. Pracovníci kontrahovaní na výjezd i jejich rodinní p říslušníci se museli ješt ě v Československu podrobit důkladným léka řským prohlídkám a o čkováním pro oblasti subtropického pásma. Vojáci z povolání dále museli odevzdat služební pr ůkaz na MNO KS v Praze oproti potvrzení, se kterým let ěli do Egypta. Také ob čanské pr ůkazy se musely n ěkolik dn ů p řed odletem odevzdat na p říslušném Obvodním odd ělení Ve řejné bezpe čnosti (OO VB) op ět oproti potvrzení. Vojáci v záloze naopak odevzdali vojenskou knížku p říslušné okresní (m ěstské) vojenské správ ě. Stranické pr ůkazy se odevzdávaly na sekretariátu VAAZ a potvrzení se doporu čovalo pe čliv ě uschovat doma a do Egypta jej zásadn ě nevozit. Manželky organizované v KS Č své pr ůkazy odevzdaly na pat řičných okresních sekretariátech strany. 324 Není proto divu, že p říprava na výjezd experta do zahrani čí trvala b ěžn ě okolo p ůl roku. N ěkdy se celá záležitost protáhla až na 8 měsíc ů, a p řesto byl expert ur čen až na poslední chvíli. Výuku často zahajoval už v den svého p říletu do Káhiry, což ned ělalo dobrý dojem na egyptské partnery. To se nap říklad stalo ob čanskému zam ěstnanci VAAZ Ing. Ji římu Sedlá čkovi, kterému po celodenním cestování, co se dostal v 5 hodin ráno s rodinou z letišt ě do bytu, oznámili „ o p ůl osmé sraz tady, odjíždí se do práce “. 325 Zm ěna v personální politice se definitivn ě projevila kolem roku 1973, kdy pracovníci VKR mohli v dochovaných materiálech hlásit, že se jim poda řilo z akce vylou čit poslední

323 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Problematika a zkušenosti p ři personálním zabezpe čování akce MTC v Káhi ře) ; Tamtéž, k. 416, Usnesení PV ČSSR č. 81 z 16. 3. 72 ; ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: Vyhodnocení operativní situace na MTC Káhira, za období říjen 1974 – červenec 1975 . 324 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Souhrn zkušeností a poznatk ů z působení na MTC v Káhi ře. 325 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC ; Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. 83 příslušníky ČSLA zkompromitované různým zp ůsobem v očích Husákova normaliza čního vedení. Dne 9. kv ětna 1973 navrhla Hlavní správa vojenské kontrarozv ědky založení objektového svazku na „akci zahrani ční pomoci ČSLA armád ě Egyptské arabské republice (EAR)“ . Svazek VKR zavedla pod vše říkajícím názvem „ MTC – Káhira “. Tzv. kontrarozv ědnou ochranu p říslušník ů ČSLA i jejich rodin vykonával operativní pracovník VKR, kterého řídila HS VKR. Kv ůli garantovi této zahrani ční akce, kterým byla brn ěnská VAAZ, za tzv. státobezpe čnostní výb ěr a zajišt ění vyjížd ějících expert ů odpovídalo Odd ělení VKR VAAZ. HS VKR koordinovala tzv. kontrarozv ědnou práci na území Československa i na teritoriu Egypta. Nutnost vedení celého svazku bezpe čnostní orgány normaliza čního období od ůvod ňovaly vysokým po čtem p říslušník ů ČSLA žijících dlouhodob ě v „nesocialistickém zahrani čí a prost ředí“ . Z těchto d ůvod ů m ěla VKR obavy z možného pronikání nep řátelských rozv ědek do řad p říslušník ů ČSLA, možného vzniku kanálu úniku tajných zpráv a v neposlední řad ě i obavy z emigrace t ěchto expert ů.326 Stále v ětší po čet pracovník ů z civilního sektoru za čal dělat pracovník ům VKR vrásky na čele z důvod ů neochotného pod řizování se vojenským p ředpis ům. V kv ětnu 1976 udržovala VKR pr ůměrný stav 9 agent ů a 5 d ůvěrník ů. Mezi rodinnými p říslušníky agenturu nem ěla.327 O čem pracovníci VKR nem ěli pov ědomí, což tedy v situa čních zprávách p řiznávali a ozna čovali to za „ nejslabší článek“ své agenturní práce, byly informace o pronikání zahrani čních zpravodajských služeb. Poznatky v tomto sm ěru nem ěly ani zpravodajské služby zam ěř ené na vn ější – rozv ědnou práci, tedy I. správa federálního ministerstva vnitra (I. S FMV) a ZS GŠ ČSLA. Pro absenci zpráv o pronikání zahrani čních agentur do skupiny československých expert ů na MTC zmi ňme alespo ň informaci VKR z roku 1974, podle které z řídili Egyp ťané speciální odd ělení pro zpravodajskou činnost proti p říslušník ům stát ů Východního bloku. 328 Chronickou nemocí se stávaly i opožd ěné nástupy československých expert ů na MTC. Případný dvoutýdenní záskok egyptská strana ješt ě tolerovala. U delších zpožd ění následovalo podle vzpomínek tehdejšího tlumo čníka pplk. Jaroslava Dudra „hrozn ě

326 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Návrh na založení objektového svazku ; Důvodová zpráva k uložení objektového svazku registrační číslo 5258 . 327 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: vyhodnocení základní operativní situace u objektu Káhira . 328 Tamtéž. 84 nep říjemné jednání“ . Dudr p řiznává, že československá strana n ěkdy výjezd jednoduše zanedbala, ale ob čas kontrahovaný expert výjezd skute čně odmítl. 329

6.2 Egyptská politika otevřených dveří a její důsledky pro činnost československých expertů na MTC

Neklidné období po Šestidenní válce, kdy strategii prezidenta Násira podmi ňovala touha vrátit Egyptu území ztracené ve válce, vedla k t ěsné spolupráci se SSSR. Logicky to přineslo ty nejlepší podmínky pro činnost československých pracovník ů. Egyptská snaha zatáhnout Sov ěty hloub ěji do regionu, aby se museli podílet na znovuvyzbrojení zem ě, se stávala stále z řejm ější. Násir poskytl egyptská námo řní za řízení sovětské flotile a zárove ň byl ochoten podepsat jakoukoli smlouvu zaru čující trvalejší základ vztah ům obou zemí. Egypt se ale p řes všechno snažení dále nacházel ve svízelné situaci. Vále čný stav se sousedním Izraelem, od války okupující celý Sinajský poloostrov, p řetrvával a incidenty podél Suezského pr ůplavu se stávaly každodenní realitou. V březnu roku 1968 egyptské ozbrojené síly p řešly do stavu aktivní obrany. Časté d ělost řelecké p řepady, tu z jedné, tu z druhé strany, vygradovaly na p řelomu let 1968 až 1969. 330 V lednu 1969 se Egypt rozhodl zni čit obrannou Bar-Levovu linii budovanou Izraelci na východním b řehu pr ůplavu. Tím zapo čala další etapa intenzivních srážek, která vešla do dějin pod pojmem Vy čerpávající válka. Rozhodující úlohu p ři ní stále hrálo izraelské letectvo úto čící proti egyptským raketovým základnám, d ělost řeleckým bateriím a radarovým stanicím. Za čátkem roku 1969 za čali Izraelci bombardovat egyptské zázemí, nilskou deltu a okolí Káhiry. Českoslovenští experti v Káhi ře se stávali ob časnými svědky ne čekaných přelet ů izraelských letoun ů i následných pozdních reakcí egyptské protivzdušné obrany. 331 Sov ěti uznali bezbrannost Egypta a od dubna roku 1970 za čali dodávat moderní typy raket zem ě-vzduch, radarové systémy, stíhací letouny a poslali dokonce i piloty a tisíce p říslušník ů obsluh protiletadlových komplet ů.332

329 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015. 330 WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur. Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve sv ětové politice. Libri, Praha 2002, s. 26–27, 49, 55–56; SORBY, Karol R.: Jún 1967. Šes ť dní, ktoré zmenili Blízký východ . Slovak Academic Press, Bratislava 2010, s. 426–427; SORBY, Karol R.: Egypt a Izrael: vojna na vy čerpanie, 1968–1970 . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 38, 45. 331 Rozhovor s doc. Ing. Jaromírem Kolouchem, CSc. na VUT v Brn ě dne 10. listopadu 2014. 332 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Konce dobrodružství . Karolinum, Praha 2009, s. 112; SORBY, Karol R.: Egypt a Izrael: vojna na vy čerpanie, 1968–1970 . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 46. 85

Po tom, co se konflikt p řenesl i do roku 1970 a v Izraeli rostl tlak na rychlé ukon čení boj ů, došlo k masivnímu bombardování egyptských pozic. Izraelské letectvo dokonce přistoupilo k dalším úder ům proti cíl ům v egyptském vnitrozemí. V únoru 1970 museli českoslovenští pracovníci z MTC z d ůvodu bezpe čnosti nastoupit nucenou dovolenou. Egyp ťané se kv ůli hrozb ě útok ů vážn ě zabývali i otázkou p řípadného p řemíst ění školy. V pr ůběhu konzultací za účasti československých expert ů genplk. Vosáhla padl mimo jiné návrh na využití prostor civilní univerzity a objevil se neuv ěř itelný plán egyptských představitel ů na umíst ění co nejv ětšího po čtu egyptských kadet ů na VAAZ v Brn ě.333 V té dob ě se po čet poslucha čů p řijímaných do prvního ro čníku ustálil na zhruba čty řech stech ro čně. Kv ůli zhoršené situaci na řídil egyptský ministr války, aby v roce 1970 nastoupilo do prvního ro čníku dokonce šest set poslucha čů . To enormn ě zatížilo československé pedagogy i jejich egyptské kolegy, protože p řednášející zam ěstnávaly i další úkoly s vedením seminá řů . Pro lepší p ředstavu o celkovém po čtu student ů uve ďme, že k 20. dubnu 1971 studovalo na MTC ve všech pěti ro čnících 1960 poslucha čů , p řitom 19 kadet ů prvního ro čníku pocházelo ze Sýrie a Súdánu. 334 V lét ě roku 1970, v dob ě vrcholící Vy čerpávající války, zna čně rozladil vedení MTC československý návrh na nový generální kontrakt, který po čítal se zvýšením plateb. Egyp ťané poukazovali na fakt, že veškeré finan ční rezervy musí jít na válku a že ani dohody s ostatními státy Východního bloku se prakticky nem ění. 335 Přestože se činnost československých expert ů na MTC jevila při uvážení p římých náklad ů rentabilní ( rozdíl dosažené kupní ceny oproti stanovenému cenovému limitu v letech 1968/1969 činil 3 miliony K čs, 1969/1970 1 milion K čs, 1970/1971 2, 8 milionu K čs, 1971/1972 2, 5 milion ů K čs), vykazovaný p řetržek m ěl klesající trend. Pokud by nedošlo do budoucna ke zm ěně podmínek kontraktu, akce se mohla stát ztrátovou. Sazby ú čtované egyptské stran ě pat řily přitom ve srovnání s komer čními sazbami dohodnutými s jinými teritorii k těm nižším. Hlavní technická správa Federálního ministerstva zahrani čního obchodu (FMZO-HTS) uvažovala o podstatném zvýšení sazeb již v letech 1966 až 1967.

333 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Sou časná situace ve skupin ě čs. odborník ů na MTC ; WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur , s. 59–60; SORBY, Karol R.: Egypt a Izrael: vojna na vy čerpanie, 1968–1970 . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 48. 334 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Sou časný stav rozvoje MTC a hlavní úkoly čs. pomoci p ři dokon čování její výstavby, P řílohy – Sou časný stav rozvoje MTC a hlavní úkoly čs. pomoci p ři dokon čování její výstavby . 335 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Věc: Zpráva z 2. července 1970 . 86

Vzhledem ke katastrofální situaci Egypta po Šestidenní válce od n ěj ale rad ěji upustila. I když komer ční stránka akce nepatřila k prioritním, p řistoupili pracovníci FMZO s ohledem na rostoucí sv ětové ceny a k cenové politice Egypta v ůč i Československu k jednání s egyptskými partnery o novelizaci generálního kontraktu. Nová smlouva navyšující sazby o 33 % mohla být podepsána p ředstaviteli obou stát ů až 10. července 1974.336 Velice čilá spolupráce probíhala především se Sov ětským svazem, který do Egypta vyslal z jara roku 1970 mimo raket, radar ů a stíhacích letadel v rámci operace Kavkaz vlastní piloty i patnáctitisícový kontingent pro obsluhu systému protivzdušné obrany. Pod vlivem těchto událostí Izraelci v dubnu 1970 zastavili hloubkové letecké údery a stáhli se zp ět za Suezský pr ůplav. To vedlo k dalšímu posiln ění pozic SSSR v Egypt ě.337 Formáln ě se Egypt stále nacházel ve vále čném stavu. Zatem ňovala se okna ve řejných budov, v četn ě budov MTC. N ěkterá navíc nesla modrý nát ěr. V ulicích se nacházely bariéry a provizorní kryty z pytl ů s pískem. I egyptský prezident Egyp ťany ve svých projevech „oslovoval jako spoluob čané v boji“ . Hmatateln ě se československých expert ů dotklo omezení cestování. Řada lokalit hlavn ě blízko Suezského pr ůplavu se stávala vojenskými oblastmi. 338 Samotná p řítomnost sov ětských vojenských poradc ů je v českých archivech zmi ňována jen okrajov ě. Jejich po čet a p ůsobení z ůstávalo utajeno i p řed československými pracovníky. Ze vzpomínek pam ětník ů vyplývá, že běžní sov ětští experti m ěli velmi omezený pohyb, navíc pod neustálou kontrolou ze strany svých nad řízených. Se Sov ěty, hlavn ě s vedoucími p ředstaviteli, se bylo možné setkat prakticky jen p ři oficiálních recepcích. Díky kusým zmínkám se m ůžeme dov ědět, že 6. kv ětna 1969 genplk. Vosáhla na MTC navštívil již zmín ěný genmjr. Goranský a gen. Chodan – zástupce pro v ěci technické. Blahop řáli mu k 24. výro čí osvobození republiky a p ředali mu dopis od vedoucího expert ů v Egypt ě genpor. Katuškina. 339

336 NA, ÚV KS Č 02/1, P ředsednictvo ÚV KS Č 1971–1976, sv. 132, arch. j. 133, b. 6, Zpráva o dosavadních výsledcích jednání s egyptskou stranou o dlouhodobém plánu čs.-egyptské spolupráce p ři dobudování Vojenské technické akademie v Káhi ře a o nových požadavcích egyptské strany ; ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 34221, VI. podsvazek, Věc: Podklady pro jednání s velvyslancem ČSSR v SAR . 337 WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur , s. 61–63; SORBY, Karol R.: Egypt a Izrael: vojna na vy čerpanie, 1968–1970 . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 50–52. 338 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 339 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Věc: Zaslání zprávy vedoucího čs. odborník ů na MTC z 12. kv ětna 1969 . 87

MTC se nevyhýbaly ani zdvo řilostní návšt ěvy z dalších členských stát ů Varšavské smlouvy. Dne 26. října 1971 školu navštívili východon ěme čtí zástupci v čele s ministrem národní obrany NDR arm. gen. Heinzem Hoffmannem (1910–1985). Velení MTC n ěmecké delegaci prezentovalo katedry metalurgie, tank ů, letadel, radar ů a elektroniky a elektrotechniky. Záv ěrem setkání arm. gen Hoffmann veliteli MTC i jeho zástupc ům p ředal vojenská vyznamenání. 340 Smrt jednoho ze str ůjc ů egyptské revoluce Svobodných d ůstojník ů prezidenta Násira dne 28. zá ří 1970 jako by p ředznamenala chod p říštích událostí. Školní rok 1970/1971 za čal vlivem t ěchto velkých událostí o n ěkolik dn ů pozd ěji, až 5. října 1970. Z československé strany byl ale doprovázený tradi ční nervozitou, protože teprve 3. října v noci p řilet ěla první skupina expert ů. Jejich pozdní p říjezd ur čit ě nep řidal na kvalit ě p řednášek a cvi čení. Ješt ě v půli semestru chyb ělo k nelibosti egyptského vedení 13 československých expert ů. Genplk. Vosáhlo si mohl ve zprávách do Prahy jen st ěžovat, že není s „patřičným p ředstihem informován o vývoji v kádrovém zabezpe čení akce“.341 Nový egyptský prezident Anwar as-Sádát (1918–1981) nedisponoval Násirovou autoritou. Byl si dob ře vědom, že jediná možnost, jak upevnit svou pozici, je vojensky od činit pohromu Šestidenní války. Z řad p říslušník ů egyptských ozbrojených sil se navíc ozývaly kritické hlasy na adresu SSSR, který Egyptu odmítal dodávat nejmodern ější zbran ě, zatímco USA tak v případ ě Izraele činily běžn ě. Proces pomalého egyptsko-sov ětského odcizení nezastavil ani podpis Smlouvy o p řátelství a spolupráci mezi ob ěma státy ze 27. kv ětna

1971. 342 Zhruba o rok pozd ěji, po čátkem července 1972, Sádát k údivu celého sv ěta z armády „ze dne na den“ odvolal sov ětské poradce a instruktory. Okamžit ě to bylo znát i na obloze, když „celou noc a celý den lítala letadla“. 343 Zůstávalo otázkou, jak moc tento p řekvapivý akt zap říčinila sov ětská neochota dodávat Egyptu nové zbran ě, či zda Sádátovo gesto nebylo jen sou částí strategické hry s cílem odvrátit pozornost od p říprav na další válku. Jisté je, že Sov ěti trvali na pokra čování spolupráce Československa se Sádátovým vedením. Praha se tomu přizp ůsobila a rozhodla se vyjít Egyptu vst říc i p ři jednání o prodloužení akce MTC. Zdánliv ě vážná egyptsko-sov ětská

340 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Věc: Zpráva z 27. října 1971 . 341 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Věc: zpráva o pln ění úkol ů na MTC od zahájení škol. roku 1970/71 z 7. listopadu 1970 . 342 ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 , s. 79–81. 343 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 88 roztržka skon čila v moment ě Sádátova prodloužení dohody o využívání egyptských námo řních za řízení sov ětským námo řnictvem. Moskva na oplátku obnovila dodávky tolik pot řebných zbraní, a to v četn ě nejnov ější raketové výzbroje. V zemi se objevily i menší skupiny sov ětských specialist ů na elektroniku a raketovou techniku. SSSR cht ěl z řejm ě Egypt přesv ědčit o výhodnosti jejich přátelství. 344 Prvotní odvolání sov ětských instruktor ů vyvolalo ve skupin ě československých pracovník ů rozdílné reakce. Vedoucí expert ů, který nedisponoval úplnými informacemi, se ve svých zprávách zabýval otázkou, jak odchod Sov ětů m ůže ovlivnit práci jeho pod řízených. Prahu informoval, že po „odjezdu sov ětských odborník ů a projevech presidenta Sadata“ se českoslovenští pracovníci i jejich rodinní p říslušníci ze strany n ěkterých Egyp ťan ů setkávají s „odmítavými postoji“ .345 Podle pam ětník ů považovali místní domorodci n ěkdy Čechoslováky za Sov ěty a v souladu s aktuální propagandou jim nap říklad odmítali prodat něco v obchod ě apod. Asi po dvou týdnech vše utichlo a vrátilo se do starých kolejí.346 Po uklidn ění situace na p řelomu srpna a zá ří 1972 prob ěhla v Káhi ře sch ůzka představitel ů FMNO a FMZO-HTS s egyptskými p ředstaviteli s cílem up řesnit budoucí spolupráci. Za československou stranu jednal ná čelník VAAZ genpor. Ing. Jaroslav Mašek (1917–1999), zástupce NGŠ ČSLA genmjr. Vojt ěch Srovnal (1920) a plk. Ing. Tomáš Mare ček. P řítomný byl i vedoucí expert ů na MTC genplk. Josef Vosáhlo, jeho zástupce plk. PhDr. Václav Michalec, plk. Ing. Vladimír Šmakal, pplk. Jan Honka a Ing. Bohuš Housa. Egyp ťany reprezentoval genmjr. Ibráhím Abdel Nabi a velitel MTC genpor. M. I. H. Selim. Při návšt ěvě u nám ěstka p ředsedy vlády a ministra války a vále čného pr ůmyslu genplk. Mohammeda Ahmeda Sadeka genmjr. I. A. Nabi nezapomněl ocenit československý podíl na dosavadní výstavb ě školy. Ob ě strany se shodly a ve zpráv ě ze sch ůzky v ú řední řeči zanesly, že „sou časná doba se v zásad ě vyzna čuje stádiem zakon čení výstavby MTC, jak se předpokládá v Generálním kontraktu č. 40-164-212 z 1. června 1962 “. Na základ ě „Dlouhodobého perspektivního plánu MTC“ se uvažovalo o vzájemné spolupráci až do let 1980 až 1981. 347

344 DURMAN, Karel: Popely ješt ě žhavé. Konce dobrodružství . Karolinum, Praha 2009, s. 118, 120–121; BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973 . Epocha, Praha 2010, s. 256–257, 260–262; WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur , s. 115. 345 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 421, Věc: Zpráva z 8. srpna 1972 . 346 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015. 347 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Aide memoire, Káhira, 3. zá ří 1972 . 89

Dle Návrhu perspektivního plánu 1972–1976 bylo nutné vytvo řit podmínky pro další rozvoj kateder a jejich postupné dopl ňování egyptskými u čiteli. Byl nastolen trend v ětšího zapojování egyptských u čitel ů do výuky. Na ja ře roku 1972 zabezpe čovali domácí asi 70 % výuky a katedry personáln ě zajiš ťovali asi z poloviny. Ke konci vymezeného období, tedy v roce 1976, m ěli Egyp ťané zajistit 80 % výuky a českoslovenští pracovníci m ěli p ůsobit pouze v nov ě zavád ěných specializacích. V rámci zvyšování v ědecké kvalifikace egyptského učitelského sboru m ělo do konce roku 1976 p ůsobit na katedrách asi 100 učitel ů s titulem Ph.D. a dalších 90 student ů doktorského studia. Funkci ná čelník ů kateder si cht ěla nadále udržet československá strana. 348 Kvantitativní p řehled akce z let 1969–1977 p řibližuje Tabulka č. 5 v záv ěru p ředkládané práce. Dne 21. února 1973 prob ěhla poslední zm ěna v křesle vedoucího československých expert ů, když byl do funkce uveden pom ěrně nevýrazný 349 genpor. PhDr. Jaromír Macha č (1923–2005) 350 . Genplk. Vosáhla, mezitím vyznamenaného Vojenskou hv ězdou (dle našich zvyklostí spíše Řád vojenské hv ězdy), Macha č formáln ě vyst řídal až 29. dubna 1973. Po svém p říletu do Egypta byl genpor. Macha č představen tehdejším vedoucím sov ětských poradc ů351 i veliteli MTC M. I. H. Selimovi. Podle dobových zpráv se sch ůzka s představiteli MTC nesla „ve velmi srde čném duchu“. Při rozhovoru se zástupcem velitele MTC genmjr. I. A. Nabim se Macha č dov ěděl, že škola stojí p řed závažným úkolem. Podle Nabiho m ěla být MTC neustále kritizována za nedostate čnou realizaci výzkumné činnosti a praktických úkol ů.

348 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Návrh perspektivního plánu MTC 1972−76. 349 Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015. Doc. Slavomír Vosecký genpor. Macha če popsal jako opatrného pána. Dle jeho názoru šlo o „ typického oportunistu “ jdoucího cestou nejmenšího odporu. Nicmén ě na Voseckého Machač p ůsobil jako slušný člov ěk. Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 350 Jaromír Macha č se narodil 13. června 1923 v Havlí čkov ě Brod ě. Byl synem komunistické poslankyn ě Boženy Macha čové, s níž v roce 1939 uprchl do Polska a posléze do Sov ětského svazu. Tam se na ja ře 1942 přihlásil do československé vojenské jednotky a s 1. československým armádním sborem, kde zastával funkci osv ětového d ůstojníka, se dostal zp ět do vlasti. Po osvobození p ůsobil v armád ě v řad ě významných funkcí. V letech 1954 až 1960 studoval na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda (VPA KG) a ve Vyšším akademickém kurzu p ři Vojenské politické akademii V. I. Lenina v Moskv ě. V letech 1963 až 1968 pracoval jako ná čelník VPA KG. V roce 1967 mu byl na základ ě zkráceného rigorózního řízení p řiznán titul PhDr. a následn ě p ůsobil jako zástupce ministra národní obrany pro školství a v ědu a ná čelník Vojenské kancelá ře prezidenta republiky. Z poslední uvedené funkce byl odvolán a p ředán do dispozice. V Káhi ře zastával od února 1973 až do srpna 1977 pozici vedoucího československých expert ů. Poté stál v čele ZF VAAZ. V roce 1983 byl přeložen do zálohy. Zem řel dne 21. kv ětna 2005 v Praze. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobni spis generálporu číka Jaromíra Macha če; MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012, s. 389. 351 Jak již bylo uvedeno, jsou materiály československé provenience p ři uvád ění funkcí i celých jmen sov ětských poradc ů v Egypt ě pom ěrn ě skoupé na slovo. V uvedeném p řípad ě si musíme vysta čit s tím, že genpor. Macha č byl p ředstaven vedoucím činitel ům sov ětských vojenských expert ů genpor. P. J. Samochodskému a gen. I. V. Sutorminovi. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího čs. odborník ů na MTC – Káhira ze dne 28. kv ětna 1973 . 90

Českoslovenští p ředstavitelé si tyto výtky vykládali jako p řípravu ozbrojených sil i samotné školy na možnou válku. 352 Sou částí postupného budování MTC se stalo i navazující studium egyptských poslucha čů v Československu. Dvouleté postgraduální studium a t říletou aspiranturu zajiš ťovala na svých brn ěnských pracovištích ZF VAAZ. 353 O studenty z Egypta se československá strana starala po všech stránkách. V souvislosti s usnesením PV ČSSR ze dne 16. b řezna 1972 č. 81. „o poskytování technické pomoci v souvislosti s vývozem speciální techniky do nesocialistických zemí“ nejvyšší místa rozhodla o navýšení odborného a pomocného personálu na VAAZ v Brn ě asi o 40 pracovník ů, hlavn ě kvalifikovaných tlumo čník ů. Mimo to pro egyptské poslucha če zajistila i pot řebný po čet byt ů – posádková správa v Brn ě i v dob ě permanentního nedostatku ubytovacích kapacit v pr ůběhu let 1972 až 1974 vy členila n ěkolik desítek byt ů. Pokra čovací studium dosáhlo vrcholu v polovin ě 70. let 20. století.354 Upravovala je řada mezistátních dohod mezi československým ministerstvem zahrani čního obchodu a egyptským ministerstvem války. 355 Po čty egyptských student ů na VAAZ v Brn ě nám p řibližuje Tabulka č. 6 .

6.3 Jomkipurská válka a fungování školy v první polovině 70. let 20. století

Experti ur čení na školní rok 1973/1974 p řilétali do Káhiry za čátkem října 1973, tedy v dob ě plné pohotovosti egyptských ozbrojených sil. Po dlouhotrvajícím nap ětí egyptská armáda 6. října 1973 (na svátek Jom Kipur – Den smí ření) vodními d ěly rozpustila píse čné bariéry na b řehu Suezského pr ůplavu, dobyla izraelskou linii pevn ůstek a za čala rychle postupovat do nitra Sinajského poloostrova. Sí ť mobilních protiletadlových raket znemožnila Izraeli uplatnit leteckou p řevahu. Začala se ale projevovat slabá koordinace mezi armádami

352 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 419, Zápis o p ředání a p řevzetí funkce vedoucího čs. odborník ů na MTC – Káhira ze dne 28. kv ětna 1973 ; Tamtéž, k. 421, Věc: Zpráva o situaci na MTC ; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. Personální spisy voják ů z povolání, osobní spis generálporu číka Jaromíra Macha če, Osobní spis – Služba v nové armád ě ČSR . 353 Více k tématu zahrani čních student ů na VAAZ v Brn ě nap ř. VRBKOVÁ, Jitka: Příprava zahrani čních odborník ů na VAAZ v Brn ě od poloviny 50. let. Diplomová práce UNOB, Brno 2004; KRÁLOVÁ, Alena: Pomoc VAAZ zemím „3. sv ěta“. Diplomová práce UNOB, Brno 2004. 354 Téma studia vojenských zahrani čních student ů v Československu by samo o sob ě vydalo na samostatnou publikaci. I p řes to, že jde o problematiku nacházející se mimo obsahový rámec p ředkládané práce, m ůžeme uvést, že podle kontraktu číslo 45226 bylo od 1. zá ří 1973 zajišt ěno 10 m ěsí ční postgraduální studium ve specializaci „ analýza a stavba elektronických obvod ů“ a „ Metalurgické vlastnosti a metalurgické zkoušky slitin “ pro celkem čty ři egyptské studenty. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Kontrakt 45226 (akce 342) . 355 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Usnesení PV ČSSR č. 81 z 16. 3. 72 ; Tamtéž, k. 417, Kontrakt 45115 ; Kontrakt 45141 ; Kontrakt 45315 . 91 protiizraelské koalice. Zpráva VaLP plk. Stanislava Řeháka z roku 1971, kdy egyptské ozbrojené síly ozna čil za schopné „překro čit Suezský kanál, vybudovat p ředmostí a postoupit do taktické hloubky nep řátelské obrany a udržet toto území“, ale dosud neschopné „ splnit úto čné úkoly do opera ční hloubky a obsadit celé okupované území Sinaje “, se ukázaly jako stále aktuální. Po dvou dnech války se Izrael vymanil z defenzívy, ale mýtus jeho vojenské neporazitelnosti padl. 356 Scéná ř jako by byl p řevzat z dění Šestidenní války. Podle o čitého sv ědka, Ing. Ji řího Sedlá čka, se o pr ůběhu konfliktu v ědělo pom ěrn ě málo. Z místních sd ělovacích prostředk ů experti slyšeli pouze „vít ězíme, vít ězíme“. Vedení rozhodlo o evakuaci žen a d ětí, a to nejprve autobusy do Alexandrie a poté sov ětskými lod ěmi do Bulharska. Českoslovenští experti chodili dále do práce a neodpustili jim ani ve černí konzultace. MTC se našt ěstí nestala ter čem útok ů, nicmén ě nad Káhirou se ob čas izraelské letouny daly spat řit. 357 I p řes narušení leteckého spojení s Káhirou trval egyptský ministr války na tom, aby výuka ve čtvrtém a pátém ro čníku MTC za čala již 13. října 1973. V Káhi ře nebyla p řítomná asi t řetina československých pracovník ů. Úkoly chyb ějících koleg ů i egyptských d ůstojník ů, kte ří plnili jiné úkoly, rychle p řevzali p řítomní u čitelé. Válka netrvala dlouho – boje skon čily 26. října 1973 na základ ě p řím ěř í zprost ředkovaného USA a SSSR. Samotnou výuku na MTC se poda řilo v plném rozsahu obnovit již 3. listopadu 1973. 358 V reakci na ukon čený vále čný konflikt navrhovali českoslovenští experti, aby škola zajistila bojovou techniku a výzbroj používanou egyptskou a hlavn ě izraelskou stranou. Čechoslováky zajímaly p ředevším americké zbran ě a od seznámení s nimi si hodn ě slibovali. Vše, spíše pro krytí, zd ůvod ňovali nutností modernizace praktické výuky. U egyptského ministra války maršála Ahmada Ismaíla Alího (1917–1974) kv ůli této v ěci intervenoval i genpor. Macha č. Mimo to doporu čoval ministrovi uspo řádání konference s absolventy MTC účastnících se boj ů.359

356 ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 , s. 81–82; WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur , s. 161–162, 167, 287; ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 38870 na jméno Stanislav Řehák, Sou časný stav p řipravenosti, organizace a dislokace OS SAR k 31. 1. 1971 . 357 Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. 358 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva z MTC – návrh dopl ňku kontraktu ; Tamtéž, k. 421, Zpráva o činnosti od 1. zá ří do 15. listopadu 1973 z 14. 11. 1973 . 359 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva z MTC – návrh dopl ňku kontraktu ; Zpráva o činnosti odb. na MTC v Káhi ře. Návrh org. strukt. MTC . Návrh dopl ňků ke kontraktu č. 17 na šk. rok 1974/75 ; Jednání vedoucího čs. odborník ů na MTC s ministrem války EAR . 92

Díky Macha čov ě zpráv ě z listopadu 1973 se dovídáme, že na výsledky války promptn ě reagovala i MTC rozhodnutím o zavedení ženijní specializace ve sm ěrech ženijní technika ( „Mechanical Field Engineering “) a ženijní stavby ( „Structural Field Engineering“). Egyptský požadavek na zavedení specializace elektronického boje („Electronic Warfare“ ) p řesahoval československé možnosti, a proto byli Egyp ťané odkázáni na Sov ěty. 360 Až pod dojmem událostí následujících let, kdy došlo ke zjišt ění, že Egyp ťané nakupují speciální za řízení nejen v Sov ětském svazu, ale i na Západ ě, genpor. Macha č uvažoval, zda by p řece jen nebylo dobré ur čité pracovníky do Egypta vyslat. 361 Samotná Jomkipurská válka se na rozdíl od Šestidenní války stala politickým trumfem egyptského vedení. Prezident Sádát si mohl v roli hrdiny p řekro čení Suezského pr ůplavu užívat popularitu u svého lidu. 362 Experti p ůsobící v Egypt ě v pr ůběhu 60. let 20. století se nesetkávali s žádnými projevy náboženského radikalismu známého z dnešního sv ěta. Situace se pozvolna m ěnila práv ě po Jomkipurské válce. Širší souvislosti nedávného konfliktu vedly nejen k rozšt ěpení arabského sv ěta, ale i k posílení islámského fundamentalismu. V Egypt ě se postupem doby etablovalo n ěkolik náboženských skupin a jejich aktivity nebývaly na síle. V noci ze 17. na 18. dubna 1974 se členové jedné takové organizace – Strany islámského osvobození 363 dokonce pokusili o p řevrat na MTC. Od ovládnutí školy si slibovali obdobnou reakci na dalších místech v zemi. Členové organizace si p ředem vypracovali seznam student ů i u čitel ů, které z různých d ůvod ů, nap říklad proto, že kou řili, nemodlili se, p řípadn ě si mezi svými osobními v ěcmi schovávali ženské akty, nepokládali za muslimy, a rozhodli se je zlikvidovat. Během jejich neúsp ěšného no čního útoku jeden z kadet ů zavraždil své dva spolužáky a došlo i k těžkému zran ění dozor čího d ůstojníka. 364 Při ranním p říjezdu československých expert ů do zam ěstnání se MTC nacházela v obklí čení vojenských policist ů. Pozd ěji prosákly zv ěsti o pokusu ovládnout školu. Uvedený

360 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva z MTC – návrh dopl ňku kontraktu . 361 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 3. března 1976 . 362 SORBY, Karol R.: K niektorým aspektom arabsko-izraelskej vojny v októbri 1973 . In: Vojenská história 2015, č. 1, s. 91. 363 Vedoucí československých expert ů genpor. Jaromír Macha č své nad řízení informoval, že šlo o pu č skupiny Spole čnost pro svobodu islámu. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čs. odborník ů na M.T.C. ze dne 11. kv ětna 1974 . 364 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čs. odborník ů na M.T.C. ze dne 11. kv ětna 1974 ; BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009, s. 638–639; WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur , s. 304. 93 a následující den je egyptské ú řady na MTC nevpustily. RNDr. Richard Horák 365 v té dob ě působil na kated ře fyziky, a jak dodává, v pr ůběhu pokra čující razie byly zadržené osoby zam čeny v prostorách školy. Jednoho zav řeli i do laborato ře (temné komory katedry fyziky) a na dva dny si na n ěj nevzpomn ěli. V absolutní tm ě této místnosti „našel kousek cihly a popsal tu čerstvou malbu a kam až dosáhl, vyrýval. Celá ta místnost byla popsána asi nějakými citáty z Koránu nebo n ěč ím takovým“.366 Dostupný tisk následn ě psal asi o šestnácti členné skupin ě, nicmén ě z neoficiálních míst prosakovaly informace o asi sto členné skupin ě. I po čet mrtvých a ran ěných m ěl být vyšší, než udávala oficiální média. 367 Ná čelník školy genpor. M. I. H. Selim v dob ě pohotovosti egyptských bezpe čnostních složek a rozsáhlého zatýkání p řekvapiv ě sd ělil vedení československých expert ů, že si uv ědomoval, že není vše v po řádku. Za zdroj problém ů údajn ě ozna čil i mešitu ve školním areálu. Celý incident se jevil jako vyložen ě vnit řní záležitost státu. Podle velitele MTC Selima měli někte ří zadržení poslucha či p ři výsleších poukazovat na malou náro čnost a benevolenci ze strany československých pedagog ů napomáhající k jejich činnosti. Po tom, co Macha č u ministra války proti uvedenému na řč ení protestoval, Selim záležitost ozna čil za nedorozum ění, protože „myslí arabsky a mluví anglicky a my jeho slova p řejímáme anglicky a myslíme česky“.368 I v měsíci kv ětnu probíhalo na koleji zatýkání a na MTC byla provedena řada preventivních opat ření, která m ěla znemožnit p řípadné akce dosud neodhalených jednotlivc ů. Českoslovenští odborníci dostali pokyn ke zvýšení bezpe čnosti, zejména se z řetelem na svá ve černí zam ěstnání na škole. 369 V Egypt ě hrálo náboženství vždy tradi ční úlohu a mešita se nacházela i v areálu MTC. Vojenští kadeti ji tradi čně navšt ěvovali nejvíce v dob ě semestrálních zkoušek. V pr ůběhu

365 RNDr. Richard Horák na MTC p ůsobil v letech 1974 až 1976 jako vedoucí laborato ří na kated ře fyziky. V dob ě p říchodu RNDr. Horáka na školu pozici vedoucího katedry fyziky zastával doc. RNDr. Josef Jelen, CSc. z ČVUT. Sám dr. Horák pat řil ke kmenovým zam ěstnanc ům UP v Olomouci. Dle jeho vzpomínek materiální vybavení katedry pat řilo na sv ětovou úrove ň. P řístroje p řevážn ě z Velké Británie a N ěmecké spolkové republiky trp ěli špatnou údržbou a n ěkdy i neodborným zacházením. Rozhovor s doc. RNDr. Richardem Horákem, CSc. na P řF UP v Olomouci dne 20. října 2014. 366 Rozhovor s doc. RNDr. Richardem Horákem, CSc. na PřF UP v Olomouci dne 20. října 2014. 367 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čs. odborník ů na M.T.C. ze dne 11. kv ětna 1974 . 368 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti vedoucího čs. odborník ů na MTC v Káhi ře ze dne 8. června 1974 ; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti vedoucího čs. odborník ů na MTC v Káhi ře ze dne 8. června 1974 ; Zpráva o činnosti skupiny čs. odborník ů na M.T.C. ze dne 11. kv ětna 1974 . 369 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čs. odborník ů na M.T.C. ze dne 11. kv ětna 1974 . 94 tohoto velice hektického období, jak vzpomíná prof. Jan Jan ča, se tam studenti „nemohli vlézt, to bylo plné až do ve čera“. 370 Vedle muslim ů se v zemi nacházeli ješt ě egyptští křes ťané – koptové, jejichž po čet tehdejší ú častník akce RNDr. Ji ří Karásek 371 odhadoval asi na p ětinu celkové populace. 372 Mezi kopty a domácími muslimy českoslovenští pracovníci pozorovali sice ur čitou, ale stále p řijatelnou rivalitu. Koptové se nacházeli i v ozbrojených silách, a to dokonce mezi d ůstojníky. Kariéra se jim nebudovala tak dob ře a na n ěkteré funkce a pozice ani nedosáhli. Jak uvádí prof. Fi ľakovský, muslimové byli vůč i ostatním náboženstvím velmi tolerantní.373 S kopty se m ělo československým pedagog ům lépe pracovat. Údajn ě byli „klidn ější, pracovit ější a vypo čitateln ější“. Komunistické Československo roli náboženství potla čovalo a z politických školení naši experti vyjížd ěli s radou s Egyp ťany o náboženských otázkách nediskutovat. Dle vzpomínek Ing. Jelínka se doporu čovalo „nep ředstavovat se jako ateista“. Egyp ťané m ěli tolerovat k řes ťana, dokonce i Žida, jakožto „člov ěka knihy, kdežto nev ěř ícího nebyli schopni pochopit“.374 Při dalším jednání v lét ě 1974 si egyptský ministr války Ahmad Ismail Ali vyslechl op ětovné návrhy československých pracovník ů na upevn ění vojenského charakteru školy. Jak už to bývá, přislíbil sice finan ční i personální podporu, z obou ale nakonec sešlo. Na p řání ministra vznikla komise zabývající se dalším rozvojem školy. Na základ ě dohody genpor. Macha če a velitele MTC za čala pracovat na návrhu desetiletého plánu spolupráce, do n ěhož se měly promítnout požadavky na z řízení ženijní specializace a specializace boje s radiotechnickými prost ředky nep řítele. 375 Českoslovenští p ředstavitelé cht ěli problém se zavedením uvedené specializace vy řešit československo-sov ětskou kooperací, protože v ČSLA se uvedenou problematikou zabýval jen úzký okruh specialist ů.376

370 Rozhovor s prof. RNDr. Janem Jan čou, DrSc. na P řírodov ědecké fakult ě Masarykovy univerzity v Brn ě (P řF MU) dne 21. října 2014. 371 RNDr. Ji ří Karásek p ůsobil na kated ře matematiky MTC v letech 1971 až 1972 a pat řil ke stále sílící proudu zam ěstnanc ů z civilního sektoru. Sám p řišel z brn ěnského VUT. Pozici tehdejšího vedoucího katedry matematiky zastával prof. RNDr. Michal Harant, CSc. ze Žiliny. Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 372 Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. 373 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 374 Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na UPT AV ČR v Brn ě dne 20. ledna 2015. 375 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti vedoucího skupiny čs. odborník ů na MTC v Káhi ře ze dne 8. června 1974 ; Tamtéž, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC . 376 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 422, Stanovisko ke z řízení specializace v oblasti „Boje s radioelektronickými prost ředky nep řítele na MTC“ . 95

Po deseti letech odklad ů mohl být 10. července 1974 v Káhi ře podepsán nový generální kontrakt (GK č. 45410) 377 . Ná čelník ZF VAAZ plk. Vladimír Šmakal i další českoslovenští zástupci m ěli bezesporu d ůvod ke spokojenosti, protože pro Prahu se stal mnohem výhodn ějším než ty p ředchozí. Egyp ťané pro školní rok žádali asi 150 expert ů. Podstatné snížení své ú časti očekávala československá strana na p řelomu let 1975 až 1976, kdy se m ěla do Egypta ze svých studií vrátit řada egyptských aspirant ů.378 Školní rok 1974/1975 byl zahájen 29. zá ří 1974, tedy jen pár dn ů p řed prvním výro čím vypuknutí Jomkipurské války. Od po čátku ho narušovala nepřítomnost velkého množství poslucha čů z důvodu ú časti na nácviku slavnostní p řehlídky, která prob ěhla v rámci „oslav vít ězství“ 379 6. října 1974. 380 Záv ěrem roku 1974 požadovala egyptská strana v souladu s přípravou nového perspektivního plánu více profesor ů a docent ů, a to na úkor ostatních p řednášejících. Podle zástupce československých expert ů vedení školy vyslovovalo v tomto sm ěru často nereálné požadavky. Československé vedení sv ůj souhlas s dlouhodobým plánem na dobudování MTC přesto potvrdilo. 381

6.4 Politické změny v Egyptě a jejich důsledky pro činnost československých expertů

Jomkipurská válka se bezesporu stala významným mezníkem v politice sádátovského Egypta. V souvislosti s jejími d ůsledky musely být zahájeny významné reformy a Egypt svou novou „politikou otev řených dve ří” zahájil ekonomickou a politickou liberalizaci spojenou

377 Dopln ěk k uvedenému kontraktu rovn ěž p řipoušt ěl „částe čné zm ěny zp ůsobené neo čekávanými p říčinami” a pevn ě stanovil pracovní dobu československých expert ů na 40 hodin týdn ě. Československé i egyptské státní svátky navíc ob ě strany považovaly za dny pracovního klidu. Platnost dopl ňku měla vypršet až 15. zá ří 1977 a pokud ji ani jedna ze stran nevypoví, automaticky se prodlouží na další tři roky, tedy do 15. zá ří 1980. VÚA- SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Generální kontrakt 45410 . 378 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 415, Informa ční zpráva z července 1974 (Výsledky jednání v EAR-VTA Káhira) . 379 Překlad rozkazu velitele MTC k zahájení školnímu roku 1974 až 1975: „ Akademický rok 1974/75 za číná v předve čer prvního výro čí historického vít ězství ozbrojených sil naší zem ě v říjnové válce – ve válce Ramadánu. Hrdinství a bojové um ění p říslušník ů ozbrojených sil EAR i poznatky a zkušenosti, které v této válce získali, byly hlavním zdrojem inspirace pro pedagogický sbor i kadety v úsilí o co nejlepší spln ění úkol ů v minulém akademickém roce. Staly se východiskem i v příprav ě nového akademického roku. V tomto roce budeme dále rozvíjet úsilí sm ěř ující k tomu, aby p říprava kadet ů a celá činnost MTC v maximální mí ře odrážela sou časné a perspektivní pot řeby egyptských ozbrojených sil a zbrojního pr ůmyslu “. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Rozkaz velitele MTC k zahájení školního roku 1974/75 . 380 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 12. listopadu 1974 . 381 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 9. prosince 1974 ; ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 , s. 83. 96 s celkovou proamerickou orientací. 382 Východní blok v čele se Sov ětským svazem se sice snažil své postavení na Blízkém východ ě nadále udržet, ale postupným zm ěnám nedovedl účinn ě čelit. Nový kurz egyptské politiky se nutn ě promítal i do armády. Rozsáhlé zm ěny se nevyhýbaly ani MTC. Dne 13. února 1975 se dosavadní velitel genpor. M. I. H. Selim stal poradcem ministra války pro otázky zbrojního pr ůmyslu. O reorganizaci vedení se genpor. Macha č dov ěděl 15. února 1975 p římo od genpor. Selima. Sou časně mu p ředstavil i nového velitele školy genmjr. Ing. M. Shawkyho Sherifa, Ph.D., jenž na škole p ůsobil asi p ůl roku a měl za sebou studium ve Velké Británii a v USA. Na MTC p řešel z egyptského generálního štábu a podle československé strany pat řil k zastánc ům nového politického sm ěru. Ješt ě téhož dne byla zm ěna oznámena na shromážd ění ná čelník ů kateder a starších egyptských u čitel ů.383 Selim, i p řes domn ěnky československé strany, vše zd ůvod ňoval jako p řirozenou obm ěnu generací, p řičemž spolupráce m ěla z ůstat nedot čena. Nový velitel na sch ůzce s genpor. Macha čem 19. února 1975 n ěkteré interní zm ěny nakonec p řece jen p řipustil. Československé vedení akce si prozatím nedovedlo plně p ředstavit, jak se bude situace dále vyvíjet. V tomto duchu referovalo i svým nad řízeným: „Bylo by p řed časné na základ ě našich dosavadních omezených poznatk ů činit záv ěry o kursu nového vedení školy.“384 S novým vedením se postupn ě m ěnil i vztah k československé skupin ě. Velitel školy s ní nebyl vzhledem ke krátké dob ě svého p ůsobení pln ě seznámen. Každé sch ůzky se proto zú čast ňoval i jeho nový zástupce genmjr. Muhammad Moustafa Medhad. Genmjr. M. M. Medhad obhájil v roce 1965 na brn ěnské VAAZ diserta ční práci a vedoucí československých expert ů si nad řízeným st ěžoval, že jeho „znalost Československa a zejména situace na VAAZ se obrací proti nám“ . Na rozdíl od genpor. M. I. H. Selima, který se p řes některé nedostatky z československé strany dokázal p řenést, Medhad a pod jeho vlivem i Sherif je m ěli naopak „dramatizovat“. Československá strana si mohla za řadu problém ů ale sama. V konkrétním p řípad ě nap říklad chyb ěla skupina pedagog ů na letní semestr školního roku 1975/1976. Výuku za své kolegy sice p řevzali experti v Egypt ě se nacházející, ale

382 BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta , s. 634–635. 383 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC z 19. února 1975 ; ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: Zpráva z vyt ěžení agentury a expert ů k zemi 673 – předložení . 384 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC z 19. února 1975 . 97 vedení MTC nebylo možné jakkoli argumentovat. Výb ěr osob totiž prob ěhl již v červenci roku 1975. 385 Všeobecn ě se po čet československých expert ů na MTC snižoval. Ovšem ne v důsledku zm ěn egyptské politiky, ale kv ůli návratu v ětšího po čtu egyptských absolvent ů postgraduálního studia zp ět do Egypta. Svou roli sehrály i zvyšující se odborné požadavky na československé pracovníky a v neposlední řad ě i egyptská snaha ušet řit co nejvíce finan čních prost ředk ů.386 Nový politicky sm ěr ovlivnil p ředevším tok informací k československému vedení. Dříve zcela b ěžné poskytované informace o zám ěrech vlastních i nad řízených orgán ů k otázce života MTC nové vedení i p řes stále korektní chování radikáln ě omezilo. V lét ě roku 1975 již vedení akce neustálé snižování po čtu 387 československých pracovník ů i zm ěnu v křesle velitele MTC ozna čilo za politický akt. V tomto duchu informovalo i své pražské nad řízené. 388 Přítomnost skupiny československých pracovník ů, jako ob čan ů státu Východního bloku na území Egypta, se postupn ě stávala nep říjemnou záležitostí, která mohla komplikovat vztahy s Francií a Velkou Británií. Navíc nastala doba, kdy egyptští vyu čující nahrazovali ty československé. Genmjr. M. S. Sherif, z řejm ě pod tíhou obav, aby Praha probíhající akci přece jen p řed časn ě neukon čila, nem ěl zaujímat žádná vyhran ěná stanoviska. 389 Situaci vyost řilo rozhodnutí prezidenta Anvara as-Sádáta z března 1976, kterým vypov ěděl sov ětsko-egyptskou dohodu o p řátelství a spolupráci z kv ětna 1971. V souvislosti s tím genpor. Macha č okamžit ě podával informace o „o čist ě“ egyptských ozbrojených sil od „vlasteneckých d ůstojník ů, bojujících v říjnové válce 1973" . Je otázkou, do jaké míry bylo Macha čovo vedení schopné analyzovat p řípadné zm ěny v egyptské armád ě, jisté je, že

385 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na M.T.C. v Káhi ře z 26. b řezna 1975 ; Tamtéž, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC . 386 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 3. března 1976 . 387 Snižování probíhalo i v následujících letech. V souvislosti s dalším zredukováním po čtu československých pracovník ů na MTC pro školní rok 1976 až 1977 bylo rozhodnuto, že již nebude pro akci vysílán zvláštní léka ř a bude pln ě využíváno pé če Central Military Hospital Cairo – Maadi. V nezbytných p řípadech bylo možné využít služeb československého léka ře p ři zastupitelském a obchodním odd ělení. VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů ze 7. července 1976 ; Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 1. 12. 1975 ; Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC z 29. b řezna 1977 . 388 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 3. března 1976 ; Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na M.T.C. v Káhi ře ( červenec 1975) . 389 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 3. března 1976 . 98 následky Sádátova kroku m ěly mnohem širší dosah. Praha po konzultacích se Sověty musela vyty čit nové mantinely pro své p ůsobení na Blízkém východ ě. V hospodá řských vztazích s Egyptem se musela hlavním vodítkem stát ekonomická výhodnost. V závislosti na Sov ětském svazu došlo i k citelnému ochlazení československo-egyptských vztah ů. Uvažovalo se dokonce o ukon čení ú časti na MTC, p řípadn ě o p řenechání další iniciativy výlu čně na egyptské stran ě.390 Egypt m ěl za uvedené konstelace již málo d ůvodu k vst řícnosti. Po jednání o novém dopl ňku ke generálnímu kontraktu v zá ří roku 1976 nebyla Praha spokojená – požadavky na zvýšení finan čních prost ředk ů na ubytování československých expert ů smetli egyptští zástupci pod vedením zástupce velitele MTC genmjr. M. M. Medhada ze stolu. Delegace FMZO-HTS, FMNO a VAAZ v interních materiálech uvedla, že pokud v budoucnu nedojde k uzav ření nového generálního kontraktu, bude nutné vážn ě p řemýšlet o ukon čení akce. Jinak by byl z „ ekonomických hledisek pro čs. stranu naprosto nep řijatelný“ .391 Vedení školy z řejm ě pod vlivem obav z jednostranného ukon čení akce neustále kalkulovalo. Československá strana se rozhodla svoji ú čast na škole dále nenavyšovat a aktuální po čet svých pracovník ů stanovila jako limit pro následující léta. Jako další forma spolupráce se nabízela jakási alternativa v podob ě krátkodobých výjezdů požadovaných specializací. Egyp ťan ům cht ěli zkrátka p ředložit dostate čně pružné návrhy, jež by Praze umožnily vytvo řit optimální podmínky pro další jednání. 392 Československá skupina za čala ztrácet i ur čité privilegium k působení na škole, a to kv ůli Francouz ům, kte ří na škole vytvo řili dob ře fungující výpo četní st ředisko s po číta čem IRIS-50. Pot řebné pracovníky pro jeho obsluhu nechalo vedení MTC vyškolit ve Francii. Koncem roku 1975 odeslalo dokonce desítku svých asistent ů k řádnému postgraduálnímu studiu do Francie. Z jara roku 1977 MTC navštívila osmi členná skupina francouzských expert ů pro problematiku elektronické války. Vedení školy se mimo to údajn ě snažilo, aby francouzští pracovníci nep řicházeli na škole do kontaktu s těmi československými. 393

390 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zprávy z MTC rok 1976 ; Zpráva vedoucího skupiny čs. odborník ů na MTC v Káhi ře k sou časné situaci akce ze dne 16. 5. 1976 ; BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta , s. 684. 391 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o výsledcích jednání delegace MNO v Káhi ře (EAR) ; Tamtéž, Akce VTA – ukon čení . 392 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC (leden 1977) . 393 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 1. 12. 1975 ; VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC 99

Pronikaly neov ěř ené informace o tom, že v budoucnu by výuku m ěli zcela p řevzít práv ě Francouzi. Pracovník VKR legalizovaný jako administrativní pracovník vedoucího expert ů pplk. Emil Kratochvíl to považoval za reálné v horizontu 3 až 4 let. Vlivem této nejisté situace se údajn ě n ěkte ří českoslovenští experti z důvodu udržení na akci Egyp ťan ům podbízeli. 394 Na ja ře roku 1977 probíhala na MTC výuka v 17 specializacích – radary, navád ění, po číta če, řízení palby, spojení, letecké a pozemní zabezpe čení, letecké palubní elektronické zabezpe čení, letecká speciální výstroj, letecká výzbroj, tanky, automobily, zbran ě a munice, rakety, letecká, strojní, ZHN, výbušniny, ženijní. Ve stálém stavu MTC se nenacházel žádný docent či profesor, a tento nedostatek prozatím kryla p řítomnost československých pedagog ů.395 Ješt ě koncem kv ětna roku 1977 vedení MTC nep ředložilo požadavek na československé experty pro p říští školní rok. Naopak k československým pracovník ům prosakovaly informace o plánovaném odvolání 80 egyptských poslucha čů z postgraduálního studia z Československa. Egyp ťané se chystali studenty odvolat již ve druhé polovin ě června a záminkou se m ěly stát p řehnané finan ční požadavky československé strany. Sou časn ě pronikaly zv ěsti o ochot ě Francie p řevzít a školit poslucha če v postgraduálním studiu za nižší ceny, než jaké nabízela Praha. 396 Dle opakovaných názor ů sov ětských p ředstavitel ů se nejevilo vhodné vyvíjet iniciativu k ukon čení činnosti na MTC. Na druhé stran ě zazn ělo doporu čení, tedy závazný pokyn, neuzavírat další kontrakty, p řípadn ě nepokra čovat ve spolupráci na základ ě aktuálních kontrakt ů, pokud egyptská strana neprojeví sama zájem. V souvislosti s reakcí Moskvy zastavilo i Československo dodávky speciálního materiálu do Egypta. 397

z 29. 3. 1977 ; ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: Vyhodnocení operativní situace na MTC Káhira, za období říjen 1974 – červenec 1975 . 394 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Věc: Vyhodnocení operativní situace na MTC Káhira, za období říjen 1974 – červenec 1975 ; Věc: vyhodnocení základní operativní situace u objektu Káhira . 395 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC z 29. 3. 1977 (Sou časný stav a koncepce dalšího vývoje MTC ). 396 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC z 30. 5. 1977 . 397 NA, ÚV KS Č 02/1, P ředsednictvo ÚV KS Č 1976–1981, sv. 10, arch. j. 9, b. k info 8, Informace o posledním vývoji v EAR, o postavení Arabského socialistického svazu v egyptské spole čnosti a o čs.-egyptských vztazích ; Tamtéž, sv. 14, arch. j. 14, b. 4, Zpráva o čs.-egyptských vztazích ve speciální oblasti v souvislosti s přerušením dodávek speciálního materiálu ze Sov ětského svazu do Egyptské arabské republiky . 100

Z pohledu Prahy situace vyvrcholila práv ě po anulování egyptsko-sov ětské smlouvy o přátelství a spolupráci. Všeobecn ě se již v ědělo, že se do Egypta dovážela výzbroj a další speciální za řízení ze západní Evropy. Objem uvedených dodávek zatím nem ěl být velký, ale vedoucímu expert ů se zdálo , že „váha sov ětských a našich zbraní a bojové techniky ve výzbroji egyptské armády bude v důsledku jejich fyzického a morálního opot řebení klesat“ .398 V dob ě razantního politického obratu necht ělo na sebe p řejímat konkrétní závazky ani velení MTC. Pod tíhou obav z před časného ukon čení celé akce československou stranou a přes stále korektní vystupování se vyhýbalo příslib ům dlouhodob ější spolupráce. V pr ůběhu roku 1976 navštívila MTC řada vojenských odborník ů i zástupc ů západních zbroja řských firem. Na katedrách se za čala objevovat dokumentace západních zbraní, jež se do Egypta dovážely nebo se s jejich dovozem v blízké dob ě po čítalo. V souvislosti s tím Egyp ťané připravovali v ědecké stáže ve státech západní Evropy. 399 Již v kv ětnu 1977 pracovníci VKR cestou svých spolupracovníků zjistili indicie o příprav ě odvolání všech egyptských aspirant ů z VAAZ v Brn ě. Sou časn ě budoucím aspirant ům vedení školy doporu čovalo nezahajovat práci pod vedením československých expert ů. P řípadn ě pokud se nacházeli již v pokro čilé fázi studia, aby ho co nejd říve ukon čili. Dle p ředb ěžného vyhodnocení došlých zpráv orgány VKR p ředpokládaly ukon čení akce v následujícím školním roce. 400 Poznatky zachycené VKR se ukázaly jako správné. Egypt pod záminkou špatné ekonomické situace zem ě po čátkem června 1977 své studenty z Československa skute čně stáhl. 401 Další události dostaly rychlý spád, když 13. července 1977 velitel MTC informoval genpor. Macha če o neobnovení kontraktu z egyptské strany. Československé experty překvapil i termín opušt ění školy – 1. zá ří 1977. P říkaz k neprodloužení dohod m ěl údajn ě přijít p římo z Ministerstva války. Za rozhodnutím oficiáln ě stály panující neshody v ekonomických otázkách. To, že jde jen o zástupný problém, bylo ale více než z řejmé. Vedení MTC se zřejm ě cht ělo postavit do role jakéhosi vykonavatele p říkaz ů, což mohla být i pravda, protože podle neoficiálních informací chtěla škola svým nad řízeným p ředložit

398 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva vedoucího skupiny čs. odborník ů na MTC v Káhi ře k sou časné situaci akce ze dne 16. 5. 1976 . 399 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 416, Zpráva o činnosti skupiny čsl. odborník ů na MTC v Káhi ře z 16. kv ětna 1976 . 400 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Rozbor agenturn ě operativní práce 5/1977 . 401 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Zpráva ; Rozbor agenturn ě operativní práce 3/1976 . 101 návrhy na pokra čování akce. Praha vid ěla za neprodloužením kontraktu i odvoláním všech egyptských poslucha čů z ČSSR jasné politické pozadí. 402 Dne 17. července 1977 se rozhodlo na služební porad ě československého vedení o vyt říd ění a likvidaci všeho „co by na katedrách nem ělo z ůstat“ . Jakékoli iniciativy z československé strany rázem ustaly. Rozlou čení s egyptskými spolupracovníky m ělo prob ěhnout p řátelsky a korektn ě, ovšem vlastní iniciativa se ponechala pln ě na Egyp ťanech. O to více platila zásada nehovo řit o politických problémech a o vedoucích p ředstavitelích Egypta. 403 Vlastní ceremonie spojená s odchodem československých expert ů se musela obejít bez přítomností egyptských p ředstavitel ů. Jednalo se o vyvrcholení stavu, p ři kterém m ěl být patrný odstup egyptských d ůstojník ů a celého vedení od československých pracovník ů. Podle vzpomínek pam ětník ů nové vedení k československé skupin ě již nechovalo sympatie svých předch ůdc ů. Jediný, kdo se 30. srpna roku 1977 s odjížd ějícími československými experty na káhirském letišti lou čil, byl již penzionovaný genpor. Selim. Poslední skupina československých expert ů se vrátila do Československa 1. zá ří 1977. 404 Po tomto datu p řevzali veškeré funkce na škole Egyp ťané. Nejvýznamn ější a sou časn ě i nejv ětší akce svého druhu, na které VAAZ p římo participovala, po 18 letech skon čila. Natrvalo se ale za řadila k významným akcím ČSLA vojenské pomoci zemím tzv. t řetího sv ěta.

402 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ům z 20. 7. 1977 ; Zpráva o činnosti vedoucího čsl. odborník ů na MTC z 22. července 1977 . 403 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zaměstnání k vyhodnocení akce MTC (Zpráva vedoucího čs. odborník ů na MTC o výsledcích akce MTC a poznatcích i zkušenostech z její realizace ); Tamtéž, k. 421, Služební porada 17. 7. 1977 . 404 ABS, f. III. správa SNB – operativní svazky, objektový svazek arch. č. 555 s krycím názvem MTC – Káhira, Rozbor agenturn ě operativní práce 8/1977 ; Věc: Zpráva z vyt ěžení expert ů p ůsobících na akci MTC v zemi 673 – předložení ; Rozhovor s Jaroslavem Dudrem, na Univerzit ě obrany v Brn ě dne 18. b řezna 2015. 102

7 Závěrem

Na základ ě analýzy dochovaných archiválií a r ůzných díl čích poznatk ů m ůžeme sd ělit, že vyty čený úkol, tedy vybudovat pro pot řeby egyptských ozbrojených sil moderní školu, československá strana splnila. Pohledem číslic se v pr ůběhu sledovaných let 1955 až 1977 v zemi v rámci vojenské pomoci vyst řídalo na 1 100 československých expert ů. Uvedený po čet zahrnuje instruktory různých druh ů zbraní (letectva, d ělost řelectva, tankového vojska atd.), vojenské a letecké p řid ělence, tlumo čníky, léka ře a významným po čtem asi 880 osob i celou řadu československých pracovník ů působících na p ůdě káhirské MTC. Konkrétní výsledky aktuálního výzkumu personálního zabezpe čení akce MTC přináší Tabulka č. 7 v záv ěre čné kapitole. Nicmén ě je d ůležité zmínit, že kv ůli absenci ucelen ějších archivních materiál ů je pom ěrn ě složité akci jmenn ě rekonstruovat. Uvedené po čty proto nesmíme brát jako vy čerpávající a kone čné. Je více než pravd ěpodobné, že možný budoucí výzkum p řinese čísla vyšší. V dob ě odchodu československých expert ů škola vy řazovala každoro čně zhruba 500 absolvent ů. Za celou dobu československé p řítomnosti studium absolvovalo asi 5 500 osob. V srpnu roku 1977 na MTC pracovalo 303 člen ů egyptského v ědecko-pedagogického sboru. Pro pot řeby MTC pracovníci brn ěnské VAAZ zpracovali a vydali 1 042 titul ů skript v celkovém nákladu asi 14 000 výtisk ů.405 Mimo Egypta ZF VAAZ rozvíjela podobné aktivity ještě v jiné arabské zemi. Koncem roku 1978 za čala na MTC v iráckém Bagdádu p ůsobit čtrnácti členná skupina expert ů pod vedením pplk. doc. Svatopluka Slaví čka. Nápl ň její činnosti se od p ůsobení v Káhi ře v mnohém lišila. V prvé řad ě za čala pracovat na již zab ěhnuté škole, kde jejím prvo řadým úkolem bylo vedení p řednášek pouze u vybraných specializací. Nem ěla příliš možností zasahovat do ustálených plán ů a studijních obor ů. V ětšina expert ů pod vedením pplk. Slaví čka svoji práci v Bagdádu ukon čila v lét ě roku 1984 a následující rok školu opustil i poslední československý expert.406 Československo se v uvedené oblasti zú častnilo více zajímavých projekt ů. Nebyla to jen Káhira či Bagdád. Také na Vojenské technické akademii v afghánském Poll-i Šarch

405 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Problematika a zkušenosti p ři personálním zabezpe čování akce MTC v Káhi ře; Zpráva vedoucího čs. odborník ů na MTC o výsledcích akce MTC a poznatcích i zkušenostech z její realizace). 406 Více k tématu p ůsobení československých expert ů na MTC v Bagdádu nap ř. VYHLÍDAL, Milan : Češi v Iráku. K činnosti expertní skupiny na Military Technical College v Bagdádu v letech 1978–1985. In: Historie a vojenství, 2010, ro č. LIX, č. 3, s. 84–97. 103 pracovala od poloviny 60. let 20. století až dvacítka československých expert ů. Po čátkem 70. let 20. století se o p řípadnou československou ú čast p ři výstavb ě Vojenské spojovací školy v Homsu vážn ě zajímali syrští p ředstavitelé. Brn ěnská akademie sta čila dokonce pro Sy řany vytvo řit kompletní u čební dokumentaci. V souvislosti s významnými vojenskými dodávkami se Praze nabízela zajímavá p říležitost i na výstavb ě Vojenské letecké technické akademie v Libyi. Československé možnosti ale vážn ě limitovala účast po četného kontingentu československých instruktor ů na St ředním leteckém u čilišti v Tripolisu. Vlastní realizace letecké akademie nep řekro čila proto nikdy fázi plán ů a p říprav. Je nepochybné, že ve všech uvedených p řípadech arabský zájem podnítila dlouholetá a úsp ěšná činnost československých expert ů na MTC v Káhi ře. Co akce p řinesla Egyptu je z řejmé – kvalitní vojenskou školu, která s úsp ěchem funguje do dnešních dn ů a v regionu se pevn ě za řadila k prestižním školám. Co ale dala Československu? ČSSR se pohybovala jako jeden ze stát ů Východního bloku v mantinelech sov ětské politiky a své aktivity na Blízkém východ ě realizovala v koordinaci se Sov ětským svazem. Práv ě proto často p řevládal význam politický a snaha získat vliv v zemi zákazníka nad stránkou ekonomickou. Politická stránka v ěci hrála roli i p ři výstavb ě egyptského vojenského školství. Do uvedeného schématu ale pln ě nezapadá. Akce MTC byla pro Československo rentabilní, i když ne zp ůsobem, jaký si MZO z řejm ě p ředstavovalo. Sazby účtované egyptské stran ě p ři porovnání s komer čními sazbami pro jiná teritoria totiž pat řily k těm nižším. 407 Důležité také je, o co egyptské angažmá obohatilo několik stovek československých pedagog ů, laborant ů a administrativních pracovník ů, kte ří p ůsobili na MTC. Účast na akci bezesporu prosp ěla jejich profesnímu r ůstu. Škola disponovala moderní knihovnou s nep řeberným množstvím západní odborné literatury. Jak vzpomíná prof. Karol Fi ľakovský: „M ěli jsme mnohem jednodušší p řístup k zahrani ční literatu ře než v Československu. “408 Českoslovenští pedagogové si dále vyu čováním a p řednáškami často osvojili výbornou znalost anglického jazyka. V dob ě velice omezené možnosti cestování dostali p říležitost vycestovat do vzdálené ciziny, poznat sv ět a oprostit se od toho, „co bylo psáno na stránkách

407 NA, ÚV KS Č 02/1, P ředsednictvo ÚV KS Č 1971–1976, sv. 132, arch. j. 133, b. 6, Zpráva o dosavadních výsledcích jednání s egyptskou stranou o dlouhodobém plánu čs.-egyptské spolupráce p ři dobudování Vojenské technické akademie v Káhi ře a o nových požadavcích egyptské strany ; ABS, f. ZS/GŠ ČSLA – operativní svazky, arch. č. 34221, VI. podsvazek, Věc: Podklady pro jednání s velvyslancem ČSSR v SAR . 408 Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. 104

Rudého práva“ , jak dodává doc. Slavomír Vosecký.409 V neposlední řad ě je nutné zmínit i ekonomickou stránku v ěci. Platy v Egypt ě byly oproti t ěm v Československu skute čně vyšší, ale jak s úsm ěvem vzpomenul doc. Ji ří Sedlá ček „žádné valouny zlata nebyly“ .410 Na druhou stranu p řítomnost na akci často p řinášela i osobní od říkání a neoprávn ěnou závist okolí, které si často neuv ědomovalo, co vše přináší dlouhodobý pobyt v Egypt ě. V nejhorší podob ě vykrystalizovala po srpnových událostech roku 1968. Nastupující normalizace profesn ě zni čila desítky pracovník ů z MTC. Zpracováním daného tématu jsem cht ěl svým zp ůsobem rehabilitovat nejen tuto polozapomenutou kapitolu našich novodobých vojenských d ějin, ale i činnost velkého množství takto postižených osob – přímých ú častník ů akce MTC. K plnému zhodnocení široké problematiky výstavby MTC schází adekvátní srovnání. Co do charakteru úkolu, vytčených cíl ů, po čtu pracovník ů i délky trvání akce Československo na žádném podobném projektu nikdy p ředtím ani potom neparticipovalo. Situace v České a Slovenské republice i sou časné mezinárodní klima dá snad za pravdu, že v dohledné dob ě ani nebude. Československá aktivní ú čast při výstavb ě Military Technical College v Káhi ře se přesto za řadila mezi významné události našich moderních vojenských d ějin.

409 Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. 410 Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. 105

8 Seznam použitých zkratek

ABS Archiv bezpe čnostních složek

AČR Armáda České republiky arch. č. archivní číslo arch. j. archivní jednotka brig. gen. brigádní generál cit. citováno

ČSAV Československá akademie v ěd

ČSSR Československá socialistická republika

ČVUT České vysoké u čení technické v Praze

EAR Egyptská arabská republika f. fond genmjr. generálmajor genplk. generálplukovník genpor. generálporu čík

GŠ ČSLA Generální štáb Československé lidové armády

HPS hlavní politická správa

HS hlavní správa

HTS hlavní technická správa

ChK chemický kurz

III. správa vojenská kontrarozv ědka inv. č. inventární číslo

106 k. karton

KAN Klub angažovaných nestraník ů kpt. kapitán

KS kádrová správa

KS Č Komunistická strana Československa

KSS Komunistická strana Slovenska mjr. major

MLR Ma ďarská lidová republika

MNO ministerstvo národní obrany

MTC Military Technical College

MV místní výbor

MZO ministerstvo zahrani čního obchodu

NA Národní archiv nadpor. nadporu čík

NDR Německá demokratická republika

NGŠ ná čelník generálního štábu

NLA Národní lidová armáda

NMNO nám ěstek ministra národní obrany nrtm. nadrotmistr

OSN Organizace spojených národ ů o. z. ob čanský zam ěstnanec

PB politické byro

107 plk. plukovník

PLR Polská lidová republika

PO politické odd ělení por. poru čík pplk. podplukovník pprap. podprapor čík prap. prapor čík

PV předsednictvo vlády

PVOS protivzdušná obrana státu reg. č. registra ční číslo rtm. rotmistr

ROH Revolu čního odborové hnutí

SAR Sjednocená arabská republika

SD samohybné d ělo sign. signatura

SMP správa materiálního plánování

SNB Sbor národní bezpe čnosti

SSSR Svaz sov ětských socialistických republik sv. svazek

SVŠ správa vojenského školství

TASS Tisková agentura Sov ětského svazu

TS traktorová správa

108

UNEF United Nations Emergency Force

UO Univerzita obrany

UP v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci

ÚV KS Č Úst řední výbor Komunistické strany Československa

VAAZ Vojenská akademie Antonína Zápotockého

VaLP vojenský a letecký p řid ělenec

VEX vedoucí expert ů

VK vedoucí katedry

VKR vojenská kontrarozv ědka

VP vojenský p řid ělenec

VS Varšavská smlouva

VTA AZ Vojenská technická akademie Antonína Zápotockého

VÚA-SA A ČR Olomouc Vojenský úst řední archiv-Správní archiv A ČR Olomouc

VÚA-VHA Vojenský úst řední archiv-Vojenský historický archiv

VUT Vysoké u čení technické v Brn ě

Z VEX zástupce vedoucího expert ů

ZF zahrani ční fakulta

ZHN zbran ě hromadného ni čení

ZK zbrojní kurzy

ZO základní organizace

ZS zpravodajská správa

ZÚ zastupitelský ú řad

109

Z VEX zástupce vedoucího expert ů

ZVP zástupce velitele pro v ěci politické

110

9 Prameny a literatura

9.1 Archivní prameny

Archiv bezpe čnostních složek f. Zpravodajská správa Generálního štábu ČSLA – operativní svazky f. III. správa SNB – operativní svazky

Národní archiv f. Antonín Novotný f. Mezinárodní odd ělení Úst ředního výboru KS Č 1945–1962 f. Politické byro Úst ředního výboru KS Č 1954–1962 f. P ředsednictvo Úst ředního výboru KS Č 1962–1966 f. P ředsednictvo Úst ředního výboru KS Č 1966–1971 f. P ředsednictvo Úst ředního výboru KS Č 1971–1976 f. P ředsednictvo Úst ředního výboru KS Č 1976–1981

VÚA-SA A ČR v Olomouci f. Personální materiály voják ů z povolání f. Vojenská akademie Antonína Zápotockého

VÚA-VHA Praha f. Ministerstvo národní obrany

111

9.2 Monografie

BAREŠ, Ladislav – VESELÝ, Rudolf – GOMBÁR, Eduard: Dějiny Egypta. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Epocha, Praha 2005. FENCL, Ji ří: Slavní českoslovenští zbra ňaři. Mladá fronta, Praha 2013. MASKALÍK, Alex: Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992 . HWSK, Košice 2012. OBEIDAT, Hayssam: Stosunki Polski z Egiptem i Irakem w latach 1955–1989 . Wydawnictvo

Adam Marszalek, Toru ń 2001. POPELÍNSKÝ, Lubomír: Cestování za zbran ěmi. Naše vojsko, Praha 2001. POPELÍNSKÝ, Lubomír: Československé automatické zbran ě a jejich tv ůrci. Naše vojsko, Praha 1999. STORKMANN, Klaus: Geheime Solidarität. Militärbeziehungen und Militärhilfen der DDR in die Dritte Welt. Ch. Lings Verlag, Berlin 2012. SORBY, Karol R.: Jún 1967. Šes ť dní, ktoré zmenili Blízký východ . Slovak Academic Press, Bratislava 2010. VONDRÁŠEK, Václav – CHRASTIL, Sylvestr – MARKEL, Martin: Dějiny Vojenské akademie v Brn ě 1951–2001. AVIS, Praha 2001. WANNER, Jan: Bitva o Suez. Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko- francouzská intervence v Egypt ě. Libri, Praha 2006. WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur. Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve sv ětové politice. Libri, Praha 2002. WANNER, Jan: Ve stínu studené války. St řední východ v letech Eisenhowerovy doktríny 1956–1960. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011. ZÍDEK, Petr – SIEBER, Karel: Československo a Blízký východ v letech 1948–1989 . Ústav mezinárodních vztah ů, Praha 2009.

9.3 Sborníky a časopisy

BAEV, Jordan: Eastern Europe and the Six Day War: The Case of Bulgaria . In: Ro´i Yaacov a Morozov Boris (ed.). The Soviet Union and the June 1967. Six Day War. Stanford University Press, Redwood City, 2008, s. 172–197.

112

GERMUSKA, Pál: Za čiatky ma ďarského exportu vojenskej techniky na Blízky východ. In: Vojenská história 2006, č. 3, s. 58–70. KAMENÍ ČEK, Ivo: Vzpomínky na srpen 1968 z Káhiry. In: Listy Univerzity obrany, 2008, ro č. 5, č. 1, s. 17–18. KREISINGER, Pavel – VYHLÍDAL, Milan: Životní osudy generála Josefa Zusky (1902– 1978). Od d ůstojníka d ělost řelectva p řes zpravodajské odd ělení Hlavního štábu a nacistické káznice do Egypta (I. část) . In: Historie a vojenství 1/2015, s. 64–76. KREISINGER, Pavel – VYHLÍDAL, Milan: Životní osudy generála Josefa Zusky (1902– 1978). Od d ůstojníka d ělost řelectva p řes zpravodajské odd ělení Hlavního štábu a nacistické káznice do Egypta (II. část) . In: Historie a vojenství 2/2015, s. 90–99. LARON, Guy: „Logic dictates that they may attack when they feel they can win“. The 1955 Czech-Egyptian Arms Deal, the Egyptian Army, and Israeli Intelligence . In: The Middle East Journal 2009, č. 1, s. 69–84. MASKALÍK, Alex: Normaliza čná „o čista“ velitelského zboru ČSĽA v rokoch 1968–1971 . In: Vojenská história 2014, č. 1, s. 122–139. SORBY, Karol R.: Egypt a Izrael: vojna na vy čerpanie, 1968–1970 . In: Vojenská história 2012, č. 3, s. 36–54. SORBY, Karol R.: Cesta k arabsko-izraelskej vojne v roku 1967 na Blízkom východe . In: Vojenská história 2006, č. 3, s. 44–57. SORBY, Karol R.: K niektorým aspektom arabsko-izraelskej vojny v októbri 1973 . In: Vojenská história 2015, č. 1, s. 81–97. SORBY, Karol R.: Vojensko-politická situácia v Egypte po Júnovej vojne s Izraelom . In: Vojenská história 2011, č. 1, s. 67–87. ZÍDEK, Petr: Vývoz zbraní z Československa do zemí t řetího sv ěta v letech 1948–1962 . In: Historie a vojenství 2002, č. 3, 523–567. VYHLÍDAL, Milan: Československo a Suezská krize. P říprava čs. vojenské jednotky na možné nasazení na Sinajském poloostrov ě. In: Historica Olomucensia, 45–2013, s. 205–216. VYHLÍDAL, Milan: Českoslovenští instrukto ři p ři výstavb ě egyptského letectva a protivzdušné obrany. Káhirská akce generálmajora letectva Vladimíra Hlavatého. In: Historie a vojenství, 3/2011, 56–72.

113

VYHLÍDAL Milan: Češi v Iráku. K činnosti expertní skupiny na Military Technical College v Bagdádu v letech 1978–1985. In: Historie a vojenství, 3/2010, s. 84–97. VYHLÍDAL, Milan: Z činnosti leteckých instruktor ů generálmajora Jana Reindla v Egypt ě během Suezské krize. In: Historica Olomucensia, 42–2012, s. 135–154. WANNER, Jan: Československo-egyptská zbrojní dohoda z roku 1955 , In: Slovanský p řehled 88–2002, č. 1, s. 59-77.

9.4 Internetové zdroje

LARON, Guy: „Assessing the Damage“: the June 1967 Czech Delegation to Egypt . CWIHP e-Dossier No. 16, July 2008. http://www.wilsoncenter.org/publication/assessing-the-damage- the-june-1967-czech-delegation-to-egypt LARON, Guy: Cutting the Gordian Knot: The post-WWII Egyptian Quest for Arms and the 1955 Czechoslovak Arms Deal . CWIHP Working Paper No. 55, February 2007. http://www.wilsoncenter.org/publication/cutting-the-gordian-knot-the-post-wwii-egyptian- quest-for-arms-and-the-1955-czechoslovak BAEV, Jordan: Bulgarian Arms Delivery to Third World Countries 1950-1989. Parallel History Project on Cooperative Security (PHP). September 2006. http://www.php.isn.ethz.ch/collections/coll_armstrade/introduction.cfm?navinfo=23065

9.5 Rozhovory s pamětníky

Rozhovor s doc. Ing. Jaromírem Kolouchem, CSc. na VUT v Brn ě dne 10. listopadu 2014. Rozhovor s doc. Ing. Ji řím Sedlá čkem, CSc. na VUT v Brn ě dne 24. října 2014. Rozhovor s doc. RNDr. Richardem Horákem, CSc. na P řF UP v Olomouci dne 20. října 2014. Rozhovor s doc. Ing. Slavomírem Voseckým, CSc. na VUT v Brn ě dne 7. listopadu 2014. Rozhovor s doc. Ing. Viktorem Kanickým, CSc. v Brn ě dne 22. srpna 2014. Rozhovor s prof. RNDr. Janem Jan čou, DrSc. na P řF MU v Brn ě dne 21. října 2014. Rozhovor s prof. Ing. Karolem Fi ľakovským, CSc. na UO v Brn ě dne 6. listopadu 2014. Rozhovor s prof. Ing. Lubomírem Popelínským, DrSc. na UO v Brn ě dne 4. dubna 2014. Rozhovor s PhDr. Pavlem Doleželem, CSc. na UO v Brně dne 19. listopadu 2014. Rozhovor s Ing. Jaroslavem Rajlichem v Brn ě dne 17. prosince 2014 a 28. ledna 2015.

114

Rozhovor s doc. RNDr. Ji řím Karáskem, CSc. na VUT v Brn ě dne 18. prosince 2014. Rozhovor s Ing. Josefem Jelínkem, CSc. na Ústavu p řístrojové techniky AV ČR v Brn ě dne 20. ledna 2015. Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Krej číčkem, CSc. na UO v Brn ě 4. února a 18. února 2015. Rozhovor s prof. Ing. Radko Samkem, CSc. na UO v Brn ě dne 13. února 2015. Rozhovor s Irenem Bartoškem ve Ž ďáru nad Sázavou dne 27. února a 10. b řezna 2015. Rozhovor s Jaroslavem Dudrem na UO v Brn ě dne 18. b řezna 2015.

9.6 Materiály v držení autora

Písemné vzpomínky Ing. Jaroslava Rajlicha na jeho působení na MTC s názvem Pobyt v Egypt ě (nepublikovaný rukopis). Spole čenský život československých odborník ů vysílaných na MTC Káhira a jejich rodin v SAR (zpracoval podplukovník Iren Bartošek) (nepublikovaný strojopis).

MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 1. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška).

MTC Káhira 28/3/66–16/3/1969 2. část (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška).

Egyptská odysea Ir Bk (nepublikovaný rukopis Irena Bartoška).

Opis odvolání proti vylou čení ze strany adresovaný dne 9. června 1970 na PO VAAZ v Brn ě (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška).

Dopln ěk k životopisu sepsaný podle Rozkazu MNO 6/70 a dopln ění tohoto dodatku z 12. srpna 1970 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška). Odvolání k 1. řádnému hodnocení pplk.. Bartoška ze 7. ledna 1970 (nepublikovaný strojopis

Irena Bartoška). Referát Zkušenosti z politické práce v zahrani čí p řednesený na aktivu HPS konaném ve dnech 9. a 10. dubna 1969 (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška).

Abecední seznam jmen (nepublikovaný strojopis Irena Bartoška).

115

10 Přílohy

10.1 Tabulky

Tabulka č. 1 Složení skupiny československých expert ů „ Higher Course of Armament “ v Alexandrii na konci roku 1956.411

Jméno Pracovišt ě Přednášený kurz

Prof. Ing. Alois Farlík VTA AZ teorie automatických zbraní s aplikacemi

Ing. Viktor Kanický VTA AZ vnit řní balistika s návrhy

Ing. Jaroslav Myslík Konstrukta konstrukce a technologie auto matických Brno zbraní

Ing. Mirek Kašpar Konstrukta konstrukce a technologie automatických Brno zbraní mjr. Ing. Milan Vokurka GŠ ČSLA tlumo čník kpt. Ing. Vlastimil Ma ňoušek MNO-VD tlumo čník

411 VÚA-VHA, f. MNO-KS 1957, k. 108, Zpráva o výuce na Zbrojní fakult ě v Alexandrii , č. j. 08022. 116

Tabulka č. 2 Celkový p řehled odborných pracovník ů (bez tlumo čník ů) a vyu čovaných p ředm ětů ze Zbrojních kurz ů Alexandrijské univerzity.412

Jméno Pracovišt ě Přednášený kurz

Prof. Ing. Alois Farlík VTA AZ Teorie automatických zbraní

Ing. Miloš Golka VTA AZ Vn ější balistika

Ing. Viktor Kanický VTA AZ Vnit řní balistika s návrhy

Vnit řní balistika prach ů

Prof. Ing. Otakar Söhnel VTA AZ Konstrukce a technologie munice

Ing. Jaroslav Myslík Konstrukta Brno Konstrukce automatických zbraní

Ing. Mirek Kašpar Konstrukta Brno Konstrukce automatických zbraní

mjr. Ing. Vladimír Táborský VTA AZ Konstrukce d ěl

Ing. Zden ěk Kalina VTA AZ Konstrukce d ěl

pplk. Ing. Alois Prokop VTA AZ Konstrukce zam ěř ova čů

Ing. Karel Spousta VTA AZ Chemie prach ů

412 VÚA-VHA, f. MNO-SVŠ 1958, k. 153, Záv ěre čná zpráva o činnosti „Higher Course of Armament“ v Alexandrii , sign. 38/9-7. 117

Tabulka č. 3 Personální p řehled československých expert ů na MTC z let 1959–1969, včetně po čtu titul ů skript a dalších studijních materiál ů dodaných z VAAZ. 413

1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 Školní rok 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969

Po čet čs. odborník ů 36 68 75 85 141 151 161 202 191 154

Po čet titul ů učebních 90 66 60 40 97 108 97 75 61 37 materiál ů

Tabulka č. 4

Pedagogické úvazky v závislosti na konkrétní kvalifikaci československých expert ů z MTC. 414

Vědecko-pedagogická funkce Časový úvazek

profesor, DrSc. 6–9 hod./týden

docent 7–10 hod./týden

CSc. 8–14 hod./týden

absolvent vysoké školy 14 hod./týden

instruktor 22 hod./týden

413 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Problematika a zkušenosti p ři personálním zabezpe čování akce MTC v Káhi ře). 414 Tamtéž. 118

Tabulka č. 5 Personální p řehled československých expert ů na MTC z let 1969–1977, včetn ě po čtu titul ů skript a dalších studijních materiál ů dodaných z VAAZ. 415

1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 Školní rok 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977

Počet čs. pracovník ů 157 171 164 172 168 149 75 29

Po čet titul ů učebních 23 21 42 49 69 44 31 32 materiál ů

Tabulka č. 6 Kvantitativní p řehled egyptských poslucha čů v různých typech studia na VAAZ v Brn ě.416

1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 Školní rok 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977

Postgraduální 21 - - - - - 4 3 - 29 studium

Řádná v ědecká 21 - - - 1 - 1 36 16 76 aspirantura

415 VÚA-SA A ČR Olomouc, f. VAAZ, k. 418, Materiály z metodického zam ěstnání k vyhodnocení akce MTC (Problematika a zkušenosti p ři personálním zabezpe čování akce MTC v Káhi ře). 416 Tamtéž. 119

Tabulka č. 7 Rekonstrukce jmenného přehledu československých pracovník ů p ůsobících v letech 1956 až 1977 v egyptském vojenském školství.

Příjmení, jméno, titul Nar. Hodnost Funkce Místo působení And ěra Lud ěk, Ing., CSc. 1930 pplk. učitel MTC Andrlík Stanislav, Ing., doc., CSc. 1920 o. z. - MTC Arnošt Jaroslav, Ing. 1923 pplk. - MTC Aubrecht Lud ěk, Ing., CSc. 1943 o. z. učitel MTC Badin Antonín 1924 o. z. instruktor MTC Baláš Vlastimil 1928 mjr. laborant MTC Baláš Vratislav, RNDr. 1932 o. z. - MTC Balaštík Pavel, Ing., doc., CSc. 1928 pplk. učitel MTC Bár Jaromír, Ing., doc., CSc. 1927 pplk. VK MTC Barák Old řich, Ing. 1934 kpt. učitel MTC Bárdoš Vladimír, Ing. 1930 o. z. učitel MTC Barot Ji ří, RNDr., doc., CSc. 1928 o. z. učitel MTC Barták Josef, Ing. 1923 pplk. konzultant/u čitel MTC Barto ň Josef, Ing. 1932 mjr. učitel MTC Bartoš Ji ří, Ing. 1926 pplk. učitel/VK MTC Bartoš Josef 1918 o. z. - MTC Bartošek Iren 1928 pplk. Z VEX 1966-1969 MTC Barvínek Erich, RNDr., doc., CSc. 1929 o. z. učitel MTC Bauer Miroslav, Ing. 1921 o. z. - MTC Beer František, Ing. 1935 nadpor. učitel MTC Bělohoubek Jan, Ing., doc. 1906 genpor. VEX 1964-1967 MTC Beneš Ivan, Ing. 1934 pplk. - MTC Beneš Jakub, RNDr., CSc. 1930 o. z. VK MTC Beneš Ji ří, Ing. 1928 o. z. - MTC Beneš Karel, Ing. 1929 pplk. učitel MTC Beneš Milan 1930 o. z. - MTC Beneš Václav, Ing., CSc. 1931 pplk. VK MTC Benko Bernard, Ing., doc., CSc. 1932 o. z. - MTC Beran Pavel 1938 o. z. laborant MTC Beránek Ji ří, RNDr., doc. 1918 o. z. - MTC Beránek Stanislav 1930 o. z. instruktor MTC Berka Josef 1925 mjr. laborant MTC Berka Miroslav, Ing. 1929 o. z. učitel MTC Betuš František, Ing. 1933 mjr. učitel MTC

120

Bielik Vladimír, Ing. 1927 pplk. vedoucí tlumo čník MTC Bilík Jaromír, Ing., CSc. 1918 o. z. - MTC Biloš Jan, Ing. 1938 kpt. učitel MTC Bílý Edvard 1928 pplk. tlumo čník MTC Binko Jaroslav, Ing., doc., CSc. 1915 o. z. VK MTC Böd Viktor 1938 o. z. laborant MTC Bogr Jaromír 1932 mjr. učitel MTC Bouda Václav, Ing. CSc. 1939 o. z. učitel MTC Brabenec Miloš, Ing., doc., CSc. 1922 plk. VK MTC Bretšnajdr Ji ří, Ing. 1925 o. z. učitel MTC Brich Pavel, Ing., CSc. 1936 o. z. učitel MTC Britán Ján 1933 prap. laborant MTC Brož Ivan 1938 nadpor. tlumo čník MTC Brož Václav, prof. 1932 o. z. - MTC Br ůha Old řich, prof., Ing., Dr. 1905 o. z. VK MTC Brunclík Josef, Ing. 1935 kpt. učitel MTC Březina Karel 1931 o. z. učitel MTC Budínský Jaroslav, Ing. 1917 pplk. vedoucí laborato ře MTC Buka č Hubert, Ing. 1935 o. z. učitel MTC Buká ček Lubomír 1925 o. z. laborant MTC Bukovský Josef, Ing. 1925 pplk. učitel MTC Bukovský Milan, Ing. 1926 pplk. učitel MTC Bumbálek Bohumil, Ing., doc., CSc. 1926 o. z. VK MTC Bumbálek Josef 1925 mjr. učitel MTC Burda Jan, Ing., CSc. 1922 pplk. - MTC Burda Václav, Ing., CSc. 1939 o. z. - MTC Burian Vladimír, Ing., CSc. 1928 pplk. učitel MTC Buršík František 1927 mjr. tlumo čník MTC Bu řival Zden ěk, Ing., CSc. 1921 o. z. - MTC Byst řický Josef, Ing. 1926 o. z. konzultant/u čitel MTC Cabák Ivan, RNDr. 1935 o. z. - MTC Cašný Vladimír 1926 o. z. - MTC Cecava Rudolf 1927 o. z. - MTC Celý Josef 1931 o. z. - MTC Cenek Mojmír, prof., Ing., Dr. 1918 o. z. učitel/VK MTC Cigánek Ladislav, prof. 1901 o. z. - MTC Cirák Július, Ing. 1924 o. z. - MTC Cviling Zden ěk 1932 o. z. - MTC Čadil František, prof., Ing. 1898 o. z. - MTC Čajka Josef, prof., Ing. 1919 o. z. učitel/VK MTC

121

Čaľkovský Antonín, Ing. 1933 o. z. učitel MTC Čarný Ján 1935 mjr. tlumo čník MTC Časný Old řich, Ing., CSc. 1933 mjr. - MTC Časný Vladimír, Ing., CSc. 1926 mjr. učitel MTC Čegan Vlastimil 1932 o. z. - MTC Čech Josef 1937 o. z. - MTC Čech Miloš 1934 o. z. tlumo čník, velitelství MTC Čelechovský Pavel, Ing. 1941 kpt. - MTC Čelichovský Karel, Ing. CSc. 1930 o. z. - MTC Čepl Miroslav 1918 o. z. - MTC Černík Karol, Ing. 1927 o. z. - MTC Černohorský Dušan, Ing., CSc. 1930 o. z. učitel MTC Černoušek Miroslav, Ing. 1924 pplk. učitel MTC Černý Miroslav, Ing., doc. 1926 o. z. - MTC Červenka Miroslav 1935 mjr. - MTC Češka Adolf, Ing. 1933 mjr. - MTC Číp František, Ing. 1925 mjr. laborant MTC Čížek Ji ří 1943 nrtm. laboratorní asistent MTC Ďaďo Stanislav, Ing., doc., CSc. 1934 o. z. učitel MTC Dan ěk Milan, Ing., CSc. 1928 o. z. učitel MTC Dan ěk Miloš, Ing. 1930 o. z. vedoucí dílny MTC Ditl Josef, Ing., prof., CSc. 1910 o. z. - MTC Diviš Ji ří 1934 kpt. tlumo čník MTC Dobrovský Josef, Ing. 1919 pplk. učitel MTC Dob řický Josef 1939 o. z. učitel MTC Do čkal Cyril, RNDr. 1927 o. z. učitel MTC Dokoupil Ji ří 1932 mjr. tlumo čník MTC Doležal Miloš, Ing., CSc. 1923 pplk. učitel MTC Doležal Václav, Ing., CSc. 1929 pplk. učitel/VK MTC Doležel Pavel 1939 o. z. tlumo čník MTC Doležel Zden ěk, Ing., CSc. 1930 o. z. učitel MTC Dostál František, Ing., prof., DrSc. 1909 o. z. VK MTC Dostál Jaroslav, Ing. 1932 o. z. učitel MTC Dostál Jaroslav, Ing., CSc. 1925 pplk. učitel MTC Drbohlav Alois, Ing. 1920 pplk. učitel MTC Duda Antonín 1920 o. z. instruktor MTC Dudák Rudolf, Ing. 1927 mjr. učitel MTC Dudr Jaroslav 1930 pplk. tlumo čník MTC Ducho ň Bohumil 1927 o. z. laborant MTC Dušek Josef, Ing. 1934 mjr. učitel MTC

122

Dušek Miroslav 1923 kpt. laborant MTC Dvo řáček Ladislav 1928 o. z. laborant MTC Dvo řák Ivan, Ing. 1940 o. z. - MTC Dvo řák Ji ří, Ing. 1941 mjr. učitel MTC Dvo řák Josef, Ing. CSc. 1928 pplk. učitel MTC Dvo řák Otakar, Ing. 1930 mjr. učitel MTC Dvo řák Václav 1940 o. z. laborant MTC Dynka Josef 1926 o. z. laborant MTC Ehrenberger Zden ěk, Ing. 1933 kpt. VK MTC Eliáš Antonín 1920 o. z. laborant MTC Erben Zden ěk, Ing. 1923 pplk. - MTC Ertl Viliam 1929 mjr. - MTC Fabián Milan 1930 mjr. učitel MTC Fanta Jan 1933 kpt. laborant MTC Farlík Alois, prof. 1900 o. z. VEX 1956-1958 ZK Feiler Ladislav 1925 o. z. laborant MTC Fencl František, Ing. 1933 o. z. - MTC Fiala František, Ing., CSc. 1927 pplk. - MTC Fiala Ji ří, Ing. 1939 o. z. - MTC Fidler Alois, Ing., CSc. 1933 o. z. učitel MTC Fikes Ladislav, Ing. 1930 o. z. - MTC Fiksa Jan, Ing. CSc., doc. 1934 o. z. učitel MTC Fi ľakovský Karol, Ing. 1935 o. z. učitel MTC Filip Miroslav, Ing. 1937 o. z. učitel MTC Filka Miroslav, Ing. 1946 o. z. - MTC Fisher Pavel, Ing. 1932 kpt. učitel MTC Fišer Miloslav, doc., Ing., CSc. 1929 pplk. učitel/VK MTC Florian Jan, Ing., CSc. 1940 o. z. učitel/VK MTC Florian Josef, Ing., CSc. 1931 o. z. učitel MTC Fojtl Zden ěk 1949 rtm. starší technik MTC Foltýn Jind řich, Ing., doc., CSc. 1927 plk. VK MTC Foral Jaroslav, Ing. 1923 pplk. - MTC Formánek Stanislav 1908 o. z. instruktor MTC Forstinger Rudolf 1930 mjr. tlumo čník MTC Fousek Václav, Ing., CSc. 1934 pplk. učitel MTC Franzl František, Ing., CSc. 1925 pplk. - MTC Frká ň Ján, Ing., CSc. 1926 pplk. učitel MTC Frydrych Karel, Ing. 1917 pplk. tlumo čník MTC Frydrýšek Miroslav, Ing. 1923 pplk. učitel MTC Fuchs Alois, Ing., CSc. 1929 pplk. - MTC

123

Fuka Bohumír, Ing., CSc. 1937 o. z. učitel MTC Furch Petr, Ing. 1904 o. z. učitel MTC Galia Jaroslav, Ing. 1925 mjr. technik MTC Galle Miroslav 1932 prap. laboratorní asistent MTC Gaži Vilibald, Ing. 1931 pplk. učitel MTC Golka Milouš, Ing., doc., CSc. 1926 o. z. učitel MTC, ZK Gonda Pavel, Ing. 1931 o. z. - MTC Greguš Michal, prof., Dr., CSc. 1926 o. z. učitel/VK MTC Grexa Juraj, Ing. 1928 mjr. - MTC Gritzbach Jan, Ing. 1933 kpt. učitel MTC Habán Jaromír, Ing. 1939 o. z. laboratorní asistent MTC Haderka Stanislav, Ing., doc., CSc. 1908 o. z. učitel MTC Hájek Miloslav, Ing. 1922 pplk. VK MTC Hájek Vladimír, Ing., CSc. 1921 pplk. - MTC Hajnovi č Ladislav 1932 mjr. tlumo čník MTC Hála Aleš, Ing. 1945 o. z. laboratorní asistent MTC Halamka Miloslav, Ing. 1932 o. z. VK MTC Ham řík Ladislav 1936 o. z. - MTC Hanák Ji ří, Ing., doc., CSc. 1944 o. z. učitel MTC Hanuš Jan, Ing. 1933 pplk. - MTC Hanuš Zden ěk, Ing., CSc. 1928 o. z. - MTC Harant Michal, RNDr., prof. 1920 o. z. - MTC Harman Rudolf, Ing., doc., CSc. 1931 o. z. VK MTC Havel Bohumil, Ing. 1927 kpt. učitel MTC Havelka František, Ing., doc., Dr. 1905 o. z. - MTC Havelka Vladimír, Ing. 1933 pplk. - MTC Haví ř Josef, Ing., CSc. 1918 o. z. učitel MTC Havlík Jan 1933 kpt. laborant MTC Havlík Stanislav, Ing. 1934 mjr. - MTC Havránek Jaromír 1938 mjr. - MTC Havránek Milan, Ing. 1929 o. z. učitel MTC Heger Jan, Ing. 1938 kpt. - MTC Herá ček Václav 1909 o. z. laborant MTC Heriban Eduard, Ing. 1938 nadpor. učitel MTC Hladík Jaroslav, Ing. 1925 pplk. - MTC Hlavá ček František 1921 o. z. laborant MTC Hlavá ček Ji ří, Ing., doc., CSc. 1920 o. z. VK MTC Hlavá ček Miloslav 1936 o. z. laborant MTC Hlavá ček Pavel, Ing. 1939 kpt. učitel MTC Hlavinka Miloslav, Ing. 1930 pplk. - MTC

124

Hlávka Jan, prof., Dr. Ing., DrSc. 1909 o. z. VK MTC Hlávka Jan, RNDr., CSc. 1934 o. z. učitel MTC Hloušek Ji ří, Ing., CSc. 1932 o. z. - MTC Hložánek František, Ing. 1930 pplk. - MTC Hodbo ď Vladimír, Ing., CSc. 1923 plk. - MTC Holan Stanislav, Ing. 1931 o. z. laborant MTC Holba Vladislav, RNDr., CSc. 1933 o. z. - MTC Holub Bed řich 1934 o. z. - MTC Holub Rudolf, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Holý Stanislav, Ing., CSc. 1933 o. z. učitel MTC Holý Zden ěk 1928 mjr. tlumo čník MTC Hora Vlastimil, Ing. 1923 o. z. učitel MTC Horá ček Miroslav, Ing. 1933 mjr. - MTC Horá ček Vladimír, Ing., CSc. 1935 pplk. učitel MTC Horák Ladislav, Ing. 1932 pplk. učitel MTC Horák Richard, RNDr. 1942 o. z. laboratorní asistent MTC Hor ňáček Vlastimil 1932 o. z. technik, laborant MTC Hostinský Tomáš, Ing. 1942 o. z. - MTC Hotovec Zden ěk, Ing. 1930 pplk. učitel MTC Hrázdil František, Ing., doc., CSc. 1925 o. z. - MTC Hrbá ček Josef 1928 mjr. tlumo čník MTC Hrdli čka Jan, Ing., CSc. 1939 o. z. učitel/VK MTC Hroník František 1929 mjr. tlumo čník MTC Hrubeš Mikuláš, Ing. 1938 o. z. - MTC Hrubý Dalibor, Ing. 1926 pplk. učitel MTC Hrubý Eduard, Ing. 1923 o. z. - MTC Hřebí ček Ladislav, Ing. 1921 pplk. - MTC Hucko Roman 1927 mjr. tlumo čník MTC Hulák Robert, Ing. 1937 pplk. učitel MTC Huml Josef, Ing. 1928 pplk. učitel MTC Husík Ján, Ing. 1921 pplk. učitel MTC Hylda Zden ěk 1925 o. z. laborant MTC Hýsek Miroslav 1923 pplk. tlumo čník MTC Hýsek Václav, Ing., CSc. 1921 pplk. tlumo čník/u čitel MTC Hy ťha Miroslav, Ing., CSc. 1930 o. z. učitel MTC Chasák Vladislav, Ing. 1927 o. z. učitel MTC Chmela Pavel, RNDr., CSc. 1936 o. z. učitel/VK MTC Chrastina Jaromír, Ing. 1927 o. z. učitel MTC Chrom čák Ji ří, Ing. 1944 o. z. laboratorní asistent MTC Chura Vladimír, Ing., prof., CSc. 1922 o. z. - MTC

125

Ilkovi č Vladimír, RNDr., CSc. 1941 o. z. - MTC Janák Karel, Ing. 1925 pplk. Z VEX MTC Jan ča Jan, RNDr., CSc. 1938 o. z. - MTC Janda František ? o. z. laborant ChK Janda Old řich 1938 o. z. učitel MTC Janda Vladimír, Ing. 1928 o. z. učitel MTC Jandák Ji ří, Ing. 1939 kpt. učitel MTC Jandl Jaromír, prom. chemik 1942 o. z. - MTC Jandoš František, Ing. 1934 o. z. - MTC Jank ů Vlastimil, prom. fyzik 1930 o. z. učitel MTC Janoušek Antonín 1938 o. z. - MTC Janoušek Vladislav, Ing. 1936 mjr. učitel MTC Javornický Jan, Ing., doc., CSc. 1926 o. z. učitel MTC Je čmen Ji ří, Ing., doc., CSc. 1928 plk. učitel MTC Jej ček Jan, Ing., doc., CSc. 1928 o. z. - MTC Jelen Josef, RNDr., CSc. 1935 o. z. VK MTC Jelínek František, Ing. 1927 mjr. - MTC Jelínek Josef 1934 o. z. - MTC Jelínek Vladimír, Ing. 1930 pplk. - MTC Jelínek Vlastimil 1928 o. z. laborant MTC Jení ček Miroslav 1926 pplk. - MTC Jindra Václav, Ing. 1940 mjr. - MTC Jín ě Liboslav, Ing. 1923 pplk. laborant MTC Jíra Vratislav, Ing., CSc. 1924 pplk. VK MTC Jirák Vlastislav, Ing., CSc. 1928 pplk. učitel/VK MTC Jochman Jan 1933 kpt. laborant MTC Juránek Ivan Nikola, Ing. 1909 plk. v z. učitel MTC Juránek Josef, Ing. 1928 pplk. - MTC Juránek Miloslav, Ing. 1930 mjr. učitel MTC Jůza Bohumil, Ing. 1931 mjr. učitel MTC Kabát Ernest, Ing., CSc. 1932 o. z. - MTC Kabát Jan, Ing. 1936 mjr. učitel MTC Kabát Karel, Ing. 1940 o. z. - MTC Kabát Viktor, Ing., CSc. 1935 o. z. učitel MTC Kabelka Miloslav, PhDr. 1926 pplk. Z VEX 1963-1965, 1969- MTC 1970 Kabourek Josef, Ing. 1925 pplk. - MTC Kada ňka Vladimír, ing. 1927 pplk. - MTC Kadlík Alois 1910 o. z. laborant MTC Kala Vladimír, Ing. 1935 mjr. učitel MTC

126

Kalenský Ji ří 1923 pplk. tlumo čník MTC Kalina Petr, Ing. 1921 plk. učitel MTC Kalina Zden ěk, Ing. ? o. z. - MTC, ZK Kališ Miroslav, dipl. technik 1925 o. z. - MTC Kalivoda Miroslav, Ing., CSc. 1927 pplk. učitel MTC Kalous Jaroslav, Ing. 1932 mjr. učitel MTC Kalousek Vlastimil, Ing., doc., CSc. 1923 o. z. VK MTC Kamenický Ján, Ing., doc., CSc. 1940 mjr. učitel MTC Kamení ček Ivo, Ing. 1935 kpt. učitel MTC Ká ňa Svatopluk 1934 o. z. - MTC Kanický Viktor, Ing., CSc. 1928 o. z. učitel/VK MTC, ZK Ka ňka Jaroslav 1924 mjr. laborant MTC Kanov Miloslav 1923 mjr. laborant MTC Kaplan Zden ěk, Ing. 1926 pplk. učitel MTC Karásek Ji ří, RNDr., CSc. 1938 o. z. - MTC Karlík Ji ří, Ing. 1934 o. z. - MTC Kašlík František 1929 o. z. - MTC Kašpar Mirek, Ing. ? o. z. učitel MTC, ZK Kaválek František, Ing. 1916 plk. učitel MTC Kavka František, Ing. 1934 mjr. učitel MTC Keberle František, Ing. 1936 o. z. učitel MTC Keda Milan 1940 o. z. - MTC Kejta Antonín 1920 o. z. - MTC Kelemen Ján 1921 pplk. - MTC Kellner Miloš, Ing. 1933 mjr. - MTC Kepert Jind řich, Ing. 1927 pplk. učitel MTC Kerndl Jind řich, RNDr. 1929 o. z. - MTC Klíma Jaroslav 1921 pplk. laborant MTC Klimeš Jan 1934 o. z. učitel MTC Klimpl Zden ěk, Ing. 1925 o. z. - MTC Klug Ľudovít, Ing., CSc. 1935 o. z. učitel MTC Klusá ček Ladislav, Ing. 1934 o. z. učitel MTC Knap Igor 1933 ? tlumo čník MTC Kodríš Michal, Ing. 1919 plk. učitel MTC Kodym Pravoslav, Ing. 1923 pplk. učitel MTC Kodytek Pavel 1943 o. z. laborant MTC Kohl Václav, RNDr. 1942 o. z. učitel MTC Kohoutek Zden ěk, Ing. 1924 pplk. učitel MTC Koch Štefan 1937 nadpor. - MTC Koktavý Karel 1944 o. z. laborant MTC

127

Kolá ř Ivan, RNDr., CSc. 1936 o. z. - MTC Kolá ř Ladislav 1926 o. z. laborant MTC Kollár Karol, Ing. 1936 pplk. učitel/VK MTC Kolouch Jaromír, Ing. 1945 o. z. - MTC Kolovratník Ji ří 1934 o. z. laborant MTC Komínek Josef 1931 o. z. laborant MTC Konup čík Št ěpán 1935 o. z. - MTC Kop řiva Tomáš, Ing. 1941 o. z. - MTC Kop řiva Zden ěk, Ing., doc., CSc. 1926 pplk. učitel MTC Kore ň Ján, Ing. 1914 plk. - MTC Ko řenek Karel 1947 o. z. laboratorní asistent MTC Kosina František 1931 pplk. velitelství MTC Kostrh ůň Ludvík, MUDr. 1938 pplk. léka ř MTC Koš ťál Hubert 1927 o. z. - MTC Koštánek Lumír 1926 mjr. laborant MTC Kotrbatý František, Ing., CSc. 1925 o. z. - MTC Koukal Ladislav 1927 o. z. laborant MTC Koukal Stanislav, RNDr., Ing. 1934 o. z. - MTC Kou řil František 1924 o. z. - MTC Koutský Jaroslav, Ing., prof., DrSc. 1929 o. z. VK MTC Ková čik Jaroslav, Ing., CSc. 1930 pplk. učitel/VK MTC Kovár Milan, Ing., CSc. 1934 mjr. - MTC Ková ř Rudolf, Ing., doc., CSc. 1926 o. z. VK MTC Kova řík Ladislav, Ing., doc., CSc. 1921 o. z. učitel MTC Kova řík Zden ěk 1933 mjr. - MTC Kowalski Old řich, RNDr., CSc. 1936 o. z. - MTC Koza František 1915 o. z. - MTC Kozák Antonín, Ing., CSc. 1927 pplk. VK MTC Kozák Josef, Ing. 1933 o. z. učitel MTC Kracík Josef, Ing., CSc. 1931 pplk. učitel MTC Král Mirko, Ing. 1933 o. z. - MTC Král Vratislav, Ing. 1937 o. z. - MTC Králík František, Ing., CSc. 1920 o. z. - MTC Kramá ř Ji ří 1924 pplk. učitel MTC Krásný Josef, Ing. 1938 o. z. - MTC Krátký Old řich 1945 o. z. instruktor MTC Kratochvíl Emil 1935 pplk. adm. d ůstojník MTC Krej čí Ji ří, Ing. 1921 o. z. vedoucí laborato ře MTC Krej čí Josef, Ing. 1928 mjr. - MTC Krej číček Jaromír, Ing. 1937 kpt. učitel MTC

128

Krej čiřík Miroslav, Ing. 1938 o. z. - MTC Krejzlík Jaroslav, RNDr., CSc. 1924 o. z. - MTC Krmí ček Adolf, Ing. 1914 pplk. - MTC Kroc Ladislav, Ing., doc., CSc. 1929 pplk. - MTC Krška Jan 1934 mjr. - MTC Krti čka Antonín, Ing., CSc. 1932 o. z. učitel MTC Krumbach Jan, Ing. 1921 o. z. - MTC Kruml Tomáš, Ing. 1911 o. z. učitel MTC Krupka Josef 1934 pplk. - MTC Kryšpín Jaroslav 1923 pplk. - MTC Křehlík Milan, Ing. 1932 mjr. - MTC Křenek Vladivoj, Ing. 1923 o. z. - MTC Křivonožka Old řich, Ing. 1927 pplk. - MTC Kříž František 1922 pplk. - MTC Křupka Vlastimil, Ing. 1927 pplk. - MTC Kuba Ji ří, Ing. 1942 o. z. - MTC Kubásek Ladislav, Ing. 1924 pplk. velitelství MTC Kubát Josef 1930 mjr. tlumo čník MTC Kubeš Old řich 1909 pplk. - MTC Kubí ček Karel, Ing., CSc. 1927 mjr. - MTC Kubí ček Vlastimil 1943 o. z. - MTC Ku čírek Jan, RNDr., CSc. 1933 o. z. - MTC Kudr V ěroslav, Ing. 1923 pplk. učitel MTC Kudrna Jan, Ing. 1919 pplk. - MTC Kuhn Ji ří, Ing. 1929 o. z. laborant MTC Kucha ř Ji ří 1928 pplk. - MTC Kuchtí ček Bed řich, Ing., CSc. 1931 pplk. VK MTC Kulhavý Miroslav, Ing. 1933 pplk. učitel MTC Kummer Antonín 1943 o. z. - MTC Kunz Milan, Ing. 1931 pplk. - MTC Kůrka Otakar, Ing., doc., CSc. 1931 pplk. VK MTC Kursa Alois, Ing., doc. CSc. 1916 o. z. - MTC Kusák Jan, Ing., CSc. 1940 o. z. učitel MTC Kvita Josef 1933 mjr. - MTC Kyncl Ladislav, Ing. 1932 mjr. - MTC Kyša Otakar, Ing. 1938 o. z. vedoucí laborato ře MTC Lasl Jaromír 1932 o. z. - MTC Lassu Ivan, Ing. 1929 pplk. učitel MTC Laštovka Pavel 1933 mjr. tlumo čník MTC Lauro Jozef, Ing. 1932 mjr. - MTC

129

Ledvina Jan 1928 o. z. laborant MTC Lego Jind řich, Ing., CSc. 1935 o. z. - MTC Lešetický Jind řich, Ing., CSc. 1912 plk. učitel/VK MTC Lhoták Ji ří, Ing., CSc. 1930 o. z. - MTC Lhotský Václav, Ing., CSc. 1931 pplk. učitel MTC Libenský Jan 1937 o. z. - MTC Linhart Zden ěk, Ing. 1927 mjr. - MTC Lipka Jozef, Ing. 1940 o. z. - MTC Lipták Neitus, Ing., CSc. 1933 o. z. - MTC Litzman Otto, prof., RNDr., CSc. 1926 o. z. učitel/VK MTC Loren čík Jaroslav, Ing., CSc. 1921 o. z. učitel MTC Lošek Ladislav, Ing., CSc. 1927 mjr. učitel MTC Lú č Andrej, Ing., CSc. 1935 plk. učitel MTC Ludvík František, Ing., CSc. 1933 pplk. VK MTC Lukeš Jan, Ing. 1933 o. z. - MTC Lukeš Jaroslav, RNDr., CSc. 1940 o. z. učitel MTC Lukeš Miloslav, Ing. 1930 pplk. - MTC Lužica Štefan, Ing. 1933 pplk. VK MTC Máca Arnošt, Ing. 1921 o. z. - MTC Máca Karel, Ing. 1943 o. z. vedoucí dílen MTC Macášek Igor, Ing., doc., CSc. 1928 o. z. - MTC Maceška Stanislav, Ing. 1927 plk. tlumo čník/sekretá ř VEX MTC Mahn Ferdinand 1931 o. z. - MTC Mach Miloslav, doc., Ing., CSc. 1930 pplk. - MTC Macha č Jaromír, PhDr. 1923 genpor. VEX 1973-1977 MTC Malacký Zden ěk 1926 mjr. laborant MTC Malát Jind řich 1927 mjr. - MTC Malický Josef, Ing., Dr., CSc. 1919 o. z. učitel/VK MTC Malina Ji ří, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Malina Ji ří, Ing. 1934 kpt. učitel MTC Malý Emil 1939 o. z. laborant MTC Malý Vlastimil, Ing. 1939 o. z. - MTC Ma ňoušek Vlastimil, Ing. 1924 mjr. tlumo čník MTC, ZK Mare ček Ladislav, Ing. 1932 kpt. - MTC Marek Zden ěk, Ing. 1934 kpt. učitel MTC Martaus František, Ing. 1932 mjr. učitel MTC Máša Miloslav, Dr., CSc. 1926 o. z. - MTC Mašek Miloš ? kpt. - MTC Mášová Pavla 1929 kpt. tlumo čnice MTC Matal Bohumír 1921 o. z. laboratorní asistent MTC

130

Mat ějka Antonín 1922 o. z. - MTC Matoušek Jaroslav 1931 o. z. laborant MTC Matoušek Milan, Ing. 1936 o. z. učitel MTC Matušina Jan, Ing. 1926 pplk. Z VEX 1966-1972 MTC Matyáš Vladislav, Ing., doc., CSc. 1929 o. z. učitel MTC Matyáš Zden ěk 1933 mjr. laborant MTC Maxa Ji ří, Ing., CSc. 1934 o. z. učitel MTC Maxa Ladislav 1925 pplk. laborant MTC Mazoch Ji ří, Ing. 1929 pplk. učitel MTC Med řický Old řich 1924 o. z. odborný instruktor MTC Melichar Miroslav, Ing. 1945 o. z. - MTC Mí ček Jan 1927 o. z. laborant MTC Mihula Zden ěk, Ing., doc., CSc. 1929 o. z. VK MTC Michalec Václav, PhDr. 1921 plk. Z VEX 1970-1976 MTC Michálek František, Ing. 1933 mjr. učitel MTC Michvok Zden ěk, Ing. 1935 o. z. učitel MTC Mikita Jan, Ing. 1929 pplk. - MTC Mikolášik Ondrej 1932 mjr. tlumo čník MTC Mikula Jan, Ing. 1930 pplk. - MTC Mikula Vladimír, Ing. 1929 o. z. učitel MTC Mikulášek Ji ří 1938 o. z. laboratorní asistent MTC Mikulec Milan, Ing., doc., CSc. 1929 o. z. VK MTC Mikušiak Alojz, Ing. 1940 kpt. - MTC Miná ř Jan, Ing. 1931 kpt. - MTC Miniberger Bohumil, Ing. 1938 o. z. programátor MTC Moc Jan, Ing. 1912 o. z. učitel MTC Mokroš Lud ěk, Ing. 1942 o. z. - MTC Morávek Jaroslav, RNDr., CSc. 1940 o. z. učitel MTC Mottl Ji ří, Ing. 1927 o. z. učitel MTC Mrhálek František 1930 o. z. - MTC Mucha Zden ěk 1934 pprap. laborant MTC Murla Milan, RNDr., CSc. 1937 o. z. učitel MTC Musil Jaroslav, Ing. 1925 mjr. - MTC Musil Ji ří, Ing. 1937 o. z. - MTC Musil Milan 1923 pplk. Z VEX 1961-1963 MTC Muška Slavomír, Ing. 1923 pplk. učitel MTC Muziká ř Robert, Ing. 1935 ppor. učitel MTC Myslík Jaroslav, Ing. 1924 o. z. učitel MTC, ZK Náb ělek Bohumil, RNDr., CSc. 1973 o. z. učitel MTC Najdekr Jaroslav, Ing. 1943 o. z. učitel MTC

131

Najvárek Jaromír, Ing. 1939 kpt. učitel MTC Navrátil František, PhDr. 1912 ? vedoucí knihovny MTC Navrátil Old řich, Ing., CSc. 1938 o. z. učitel/VK MTC Ne čásek Michal, Ing. 1930 o. z. - MTC Ne česánek Miloš, Ing. 1937 kpt. učitel MTC Nedoma Josef, RNDr., CSc. 1935 o. z. učitel/VK MTC Nehyba Old řich, Ing., doc., CSc. 1926 o. z. - MTC Nejedlý Ludvík, Ing. 1934 pplk. učitel MTC Němec Alois 1931 o. z. vedoucí laborato ře MTC Němec František, Ing. 1939 o. z. - MTC Němec Jaroslav 1936 nadpor. laborant MTC Neuman František, RNDr., CSc. 1937 o. z. - MTC Neuman Miloš 1944 o. z. laboratorní asistent MTC Neumann František 1923 pplk. - MTC Nevrkla Josef 1934 mjr. - MTC Nezval Vít ězslav, Ing. 1947 o. z. - MTC Niklfeld Miroslav 1933 o. z. laboratorní asistent MTC Nikrmajer František 1912 o. z. - MTC Nohel Klement 1925 o. z. laborant MTC Nol č Jaroslav, Ing., Doc. 1911 plk. učitel MTC Nová ček Bohuslav 1927 mjr. - MTC Novák B řetislav, Ing. 1930 o. z. - MTC Novák Jaromír, Ing., doc. 1921 o. z. - MTC Novák Josef 1933 mjr. laboratorní asistent MTC Novák Old řich 1914 plk. učitel MTC Novák Rostislav 1923 pplk. tlumo čník MTC Novák Stanislav, Ing. 1931 pplk. - MTC Novák Vladimír, Ing., CSc. 1929 o. z. - MTC Novák Zden ěk, Ing. 1937 o. z. - MTC Novotný Bohuslav, Ing. 1931 o. z. učitel MTC Novotný Ji ří, Ing., doc., CSc. 1927 o. z. VK MTC Novotný Miloš, Ing. 1935 o. z. - MTC Novotný Václav ? plk. Z VEX MTC Obadálek Ji ří, Ing., CSc. 1933 o. z. učitel MTC Obermajer Petr, Ing. 1935 o. z. - MTC Obrátil Vladimír, Ing. 1931 o. z. učitel MTC Obrovský Jaroslav, Ing., CSc. 1928 o. z. VK MTC Olejní ček Jaroslav, Ing. 1927 pplk. - MTC Ondra Otmar, Ing. 1929 pplk. učitel MTC Ondrá ček Jaroslav 1936 o. z. - MTC

132

Ondrá ček Josef 1914 o. z. - MTC Ondrák Jan 1928 o. z. - MTC Ondrák Viktor 1931 o. z. laborant MTC Ondroušek Zden ěk, Dr. 1925 o. z. - MTC Ondr ůšek Čestmír, Ing., CSc. 1941 o. z. - MTC Ond ůj Ludvík, Ing., CSc. 1921 o. z. - MTC Opletal Antonín, Ing. 1930 pplk. - MTC Oš ťádal Bohuslav, Ing. 1930 o. z. - MTC Ot čenášek Jan, RNDr. 1933 o. z. - MTC Oth František 1937 o. z. vedoucí laborato ře MTC Otisk Lud ěk 1934 o. z. - MTC Otoupalík Miroslav 1943 o. z. - MTC Ott Adolf, Ing. 1930 kpt. učitel MTC Otýpka Jaroslav, Ing. 1921 mjr. - MTC Pacas Blahoslav, Ing., CSc. 1930 o. z. - MTC Pail František, Ing., CSc. 1929 o. z. učitel/VK MTC Pálení ček Milan 1930 kpt. tlumo čník MTC Pali čka Karel 1921 mjr. tlumo čník MTC Palík Vladimír, Ing. 1930 o. z. - MTC Pálka Viliam, Ing., CSc. 1936 o. z. VK MTC Panoš Theodor, Ing. 1939 o. z. učitel MTC Papouch Stanislav 1922 o. z. laborant MTC Pár František 1938 o. z. laborant MTC Páral Karel 1936 o. z. - MTC Pa řil Josef 1934 o. z. - MTC Paták Jan, Ing. 1932 o. z. - MTC Pávek Josef, doc., Ing., CSc. 1918 o. z. učitel MTC Pavelka Josef 1925 o. z. - MTC Pavelka Karel 1930 o. z. - MTC Pavlík Čestmír 1934 o. z. - MTC Pazdera Vladimír, Ing. 1924 pplk. - MTC Pecen Jaroslav, Ing. 1926 pplk. MTC Pecník Ján 1945 nrtm. laboratorní asistent MTC Pech Josef, Ing. 1905 o. z. učitel MTC Pech Radovan, Ing. 1926 o. z. - MTC Pelaj Lubomír 1927 o. z. - MTC Pelíšek Miloš, Ing. 1927 pplk. - MTC Pellar Ivan, Ing. 1929 o. z. - MTC Pe ňáz Jaromír, RNDr. 1928 o. z. - MTC Pernica Zden ěk, Ing. 1941 o. z. - MTC

133

Pešek Karel 1927 o. z. - MTC Pěta Jaroslav 1942 o. z. laboratorní asistent MTC Petrovický Josef, Ing. 1928 mjr. učitel MTC Pet řík Josef 1925 mjr. - MTC Pi č Josef, Ing., prof., DrSc. 1907 o. z. VK MTC Pícha Josef, Ing., doc., CSc. 1929 pplk. učitel MTC Pichl Karel, Ing. 1942 mjr. učitel MTC Pijak Anton, Ing. 1930 pplk. učitel MTC Pi ňos Zden ěk, Ing., doc., CSc. 1927 o. z. - MTC Pišl Milan, RNDr., CSc. 1920 o. z. VK MTC Placanda František 1943 o. z. instruktor MTC Plachý Václav 1929 pplk. - MTC Plíhal Jaroslav, Ing. 1932 mjr. učitel MTC Podešva Svatopluk, Ing., CSc. 1930 pplk. - MTC Podzimek Libor, Ing. 1929 pplk. - MTC Podzimek Vlastislav, Ing. 1928 pplk. - MTC Pohorský Ji ří 1914 o. z. laborant MTC Pokorný Bohumil 1928 o. z. - MTC Pokorný Zden ěk, Ing. 1930 o. z. instruktor MTC Polák Augustin, Ing. 1927 mjr. učitel MTC Polanský Pavel, Ing., CSc. 1926 pplk. učitel MTC Poled ňák Vladimír, Ing. 1931 o. z. - MTC Poledník Ivan, Ing. 1936 mjr. - MTC Popelínský Lubomír, Ing., CSc. 1931 mjr. učitel MTC Popelka Josef 1934 o. z. laboratorní asistent MTC Popp Evžen, Ing., CSc. 1939 o. z. - MTC Po řízek Radoslav, Ing. 1936 o. z. - MTC Posádka Jan 1938 o. z. - MTC Poslužný Ond řej 1941 o. z. - MTC Pospíšil B řetislav, Ing., CSc. 1925 o. z. učitel MTC Pospíšil Ji ří, Ing. 1939 o. z. - MTC Pospíšil Milevoj 1937 o. z. laborant MTC Pospíšil Rostislav, Ing., CSc. 1931 pplk. učitel MTC Procházka Jaroslav, prof. 1907 o. z. VK MTC Procházka Ladislav, Ing., CSc. 1907 plk. učitel MTC Procházka Libor, Ing. 1926 o. z. - MTC Procházka Milan, Ing. 1937 mjr. učitel MTC Procházka Zden ěk, RNDr. 1931 o. z. učitel MTC Prokop Alois, Ing. 1912 pplk. učitel MTC, ZK Prokop Robert 1923 pplk. - MTC

134

Prokopec Miroslav, Ing., CSc. 1926 o. z. - MTC Pr ůša Jan, Ing., doc., CSc. 1929 pplk. učitel MTC Přikryl Jan 1944 o. z. - MTC Přikryl Zden ěk 1932 pplk. tlumo čník MTC Pú čech Vojt ěch 1927 o. z. - MTC Puchmajer Pavel, Ing., doc., CSc. 1937 o. z. učitel MTC Pultar Ji ří, MUDr. 1925 pplk. léka ř MTC Pyšný Karel, Ing. 1914 plk. - MTC Rajlich Jaroslav, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Ramík Zden ěk, Ing., doc., CSc. 1929 o. z. - MTC Rapoš Michal, Ing., doc., CSc. 1925 o. z. - MTC Reindl Zdeněk, Ing. 1930 pplk. - MTC Reiner Petr, Ing. 1939 o. z. - MTC Rektorys Karel, prof., RNDr., DrSc. 1923 o. z. VK MTC Remsa Václav, doc., Ing., CSc. 1921 plk. učitel MTC Renda Miroslav, Ing. 1925 pplk. - MTC Repa Vladimír, Ing. 1931 pplk. - MTC Riedl Jind řich, Ing. 1918 ? - MTC Richter Dušan 1921 mjr. tlumo čník MTC Richter Ilja, Ing. 1934 kpt. - MTC Richter Jan, Ing. 1935 o. z. - MTC Ro čárek Jaroslav 1928 pplk. - MTC Rosický Ji ří, Ing. 1931 mjr. - MTC Rotkovský René, Ing. 1928 pplk. učitel MTC Rott Karel, Ing. 1926 pplk. učitel MTC Rovner Fratišek 1927 o. z. - MTC Růža Jaroslav, Ing. 1936 o. z. - MTC Růžek Josef, Ing., CSc. 1929 pplk. VK MTC Růži čka Bed řich, Ing. 1927 pplk. učitel MTC Růži čka Bohumil 1939 o. z. laborant MTC Růži čka Dalibor, Ing., CSc. 1927 pplk. učitel/VK MTC Růži čka František 1925 o. z. - MTC Růži čka Ji ří, Ing. 1936 mjr. učitel MTC Růži čka Vladimír, Ing., CSc. 1928 o. z. - MTC Rybák Vladimír, Ing., CSc. 1926 o. z. - MTC Rybní ček Vlastimil, Ing. 1930 o. z. - MTC Rychtár Radimír 1930 o. z. laborant MTC Ryš P řemysl, prof., Ing., DrSc. 1919 o. z. - MTC Ryš ťák František 1939 kpt. laborant MTC Rýzner Vladimír, Ing., CSc. 1929 pplk. - MTC

135

Řebí ček Václav, Ing. 1925 pplk. - MTC Řeh ůř ek Gustav 1926 o. z. - MTC Říha František, Ing. 1928 o. z. učitel MTC Salga Jaroslav, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Samek Radko, Ing. 1930 o. z. - MTC Samuel Št ěpán 1922 o. z. laboratorní asistent MTC Saska Bohuslav 1933 o. z. laborant MTC Sedílek Old řich, Ing. 1926 pplk. - MTC Sedlá ček Ji ří, Ing. 1944 o. z. - MTC Sedlák Josef 1938 o. z. laborant MTC Seitler Miloslav, Ing. 1924 mjr. - MTC Serba Ivo, Ing. 1934 o. z. - MTC Schauer František, Ing. 1941 o. z. laborant/u čitel MTC Schorm Stanislav, Ing. 1939 kpt. učitel MTC Sieger Václav 1930 o. z. tlumo čník MTC Sichler František 1912 o. z. laborant MTC Silovský Karel, Ing., CSc. 1930 o. z. - MTC Singer Stanislav 1920 mjr. - MTC Sirný Jaroslav 1936 o. z. laborant MTC Skála Jaroslav, Ing., CSc. 1928 pplk. VK MTC Skalský Radomír, Ing. 1924 pplk. učitel MTC Sklená ř Bohuslav, Ing., CSc. 1927 o. z. učitel MTC Sklená ř Slavomír 1944 o. z. laborant MTC Sládek Václav, Ing. 1916 pplk. tlumo čník MTC Sladký Karel 1930 o. z. laborant MTC Slam ěník František, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Slaví ček Svatopluk, Ing., doc., CSc. 1932 pplk. učitel/ velitelství MTC Slavík Jaromír, Ing. 1929 o. z. učitel MTC Smejtek Lubor, Ing., CSc. 1927 pplk. učitel MTC Smetana Zden ěk, Ing. 1940 o. z. - MTC Smola Miroslav, Ing. 1927 o. z. - MTC Smolík Josef, Ing., doc. 1928 pplk. učitel MTC Smrž Miloslav 1924 o. z. - MTC Snášel Josef, Ing. 1931 mjr. - MTC Sobota Jaroslav, Ing., CSc. 1921 pplk. učitel MTC Sobotík Jan, Ing. 1936 o. z. - MTC Sobotka Jan, Ing. 1944 o. z. učitel MTC Sobotka Ladislav 1941 o. z. - MTC Sodomka Jaromír, Ing., CSc. 1936 o. z. učitel MTC Söhnel Otakar, prof., Ing. 1903 o. z. učitel MTC, ZK

136

Sol čány Jozef, Ing. 1934 o. z. - MTC Sou ček Jaroslav, Ing. CSc. 1931 o. z. učitel MTC Sou ček Miroslav, Ing. 1927 pplk. učitel MTC Sou ček Vladimír 1931 mjr. MTC Soukup Václav, Ing., CSc. 1937 o. z. učitel MTC Spá čil Ji ří, Ing. 1930 pplk. VK MTC Spousta Karel 1926 o. z. laborant MTC, ZK Stádník Bohumil, Ing., CSc. 1933 o. z. učitel MTC Stachovec Antonín, Ing. 1927 o. z. - MTC Stan ěk Jan, Ing. 1933 mjr. - MTC Staní ček Vladimír, Ing. 1924 pplk. - MTC Stejskal Alois, Ing. 1941 o. z. učitel MTC Stejskal Blahoslav 1934 o. z. - MTC Straka Václav 1926 o. z. - MTC Strakoš Ladislav, doc., Ing., CSc. 1930 pplk. - MTC Streit Josef 1933 o. z. laborant MTC Strej ček Ivan 1943 o. z. - MTC Stýskalík Drahomír, Ing. 1923 pplk. laborant MTC Surý Ji ří, Ing., CSc. 1931 pplk. učitel MTC Svatoš František 1923 o. z. - MTC Svejkovský Zbyn ěk, Ing. 1930 pplk. - MTC Svoboda Antonín 1918 o. z. laborant MTC Svoboda Bohumil, Ing. 1937 pplk. učitel MTC Svoboda Miroslav, Ing., CSc. 1923 pplk. - MTC Svoboda Old řich, Ing. 1926 pplk. učitel MTC Svoboda Petr 1942 o. z. - MTC Svoboda Stanislav, Ing. 1945 kpt. pracovník výp. st ř. MTC Svobodník Rostislav, Ing. 1938 kpt. učitel MTC Svojanovský Ludvík, Ing. 1933 mjr. - MTC Sýkora Miloslav 1941 o. z. laboratorní asistent MTC Sýkora Rudolf, Ing. 1934 pplk. - MTC Synek Stanislav, prom. fyzik 1937 o. z. - MTC Šabart Old řich, Ing. 1925 o. z. učitel/VK MTC Šafr Gustav, Ing., CSc. 1936 pplk. učitel MTC Šafránek Ji ří 1937 o. z. - MTC Šamšula Jind řich, Ing. 1928 pplk. učitel MTC Šanca Zden ěk, Ing. 1929 mjr. - MTC Šantavý Ivan, doc., RNDr., CSc. 1923 o. z. učitel/VK MTC Šebesta Jaroslav, Ing. 1931 mjr. učitel MTC Šebesta Milan, Ing., CSc. 1932 pplk. - MTC

137

Šemetka Štefan 1933 mjr. tlumo čník MTC Šik František, prof., Dr., CSc. 1921 o. z. - MTC Šikula Josef, doc., RNDr., Ing., CSc. 1933 o. z. VK MTC Šikula Rudolf 1934 nrtm. laborant MTC Šimák Karel 1947 o. z. laboratorní asistent MTC Šime ček Jaromír, doc., Ing., CSc. 1923 o. z. učitel/VK MTC Šimek Miroslav, doc. 1926 o. z. - MTC Šimr Old řich 1928 kpt. tlumo čník MTC Šindelá ř Jaroslav, Ing., CSc. 1927 o. z. - MTC Škárek Ji ří, Ing., CSc. 1927 o. z. - MTC Škrob Zden ěk 1938 o. z. - MTC Šlechta Karel 1922 o. z. tlumo čník MTC Šmakal Vladimír, doc., Ing., CSc. 1932 plk. VK MTC Šmejkal Jaroslav, Ing. 1938 o. z. učitel MTC Šmíd Jaroslav, Ing. 1928 o. z. učitel MTC Šmíd Libor 1929 mjr. - MTC Šnajdr Jan 1919 pplk. učitel MTC Šnajdr Jaroslav 1934 o. z. - MTC Šolc František, Ing., CSc. 1940 o. z. - MTC Špíšek Old řich 1942 nadpor. tlumo čník MTC Špunda Jaromír, prof., Ing. 1909 o. z. - MTC Šreier Milan 1935 o. z. - MTC Šroubek Ladislav 1923 o. z. - MTC Štangl Old řich 1912 genmjr. VEX 1967-1968 MTC Štaral Pavel, Ing. 1928 mjr. učitel MTC Šťastný Jan 1938 mjr. tlumo čník MTC Štefl Jaroslav, Ing., CSc. 1943 o. z. - MTC Št ěpánek Jind řich 1930 o. z. laborant MTC Št ěpánek Miloš, Ing. 1929 pplk. učitel MTC Št ěpáník Josef, Ing. 1928 pplk. učitel MTC Štingl Jaromír, Ing. 1934 kpt. učitel MTC Štuksa František, Ing., CSc. 1929 pplk. učitel MTC Šubart František, Ing. 1926 o. z. VK MTC Šudoma Slavoj, Ing. 1928 pplk. učitel MTC Šulista Milan, RNDr., CSc. 1937 o. z. - MTC Šurý Josef 1917 o. z. - MTC Švábenský Zden ěk, Ing., CSc. 1930 pplk. učitel MTC Švancer Milan, Ing., CSc. 1931 pplk. - MTC Švanda Jaroslav 1926 o. z. - MTC Švarc Vladimír, Ing., CSc. 1930 pplk. - MTC

138

Švéda Ji ří, Ing., CSc. 1927 o. z. učitel MTC Švihel Vladimír 1933 ? - MTC Táborský Jaroslav, Ing. 1926 pplk. - MTC Táborský Vladimír, Ing. 1926 pplk. učitel MTC, ZK Tichý Jaroslav, Ing., doc., CSc. 1925 plk. učitel/VK MTC Till Jind řich, Ing., CSc. 1928 o. z. - MTC Tima Jozef 1930 o. z. - MTC Timár Ondrej, Ing. 1928 pplk. učitel/VK MTC Tobiáš ? mjr. tlumo čník MTC Tome ček Ivan, doc., Ing., CSc. 1927 plk. VK MTC Tráge V ěroslav 1928 mjr. - MTC Třetina Karel, Ing. 1939 kpt. - MTC Tříska Václav, Ing., CSc. 1932 pplk. - MTC Tůma Jaroslav 1927 o. z. laborant MTC Tůma Karel, Ing. 1923 pplk. - MTC Tvar ůžek Jan 1931 o. z. - MTC Tykal Miroslav, Ing., CSc. 1934 o. z. učitel MTC Uhlí ř Zden ěk, Ing. 1924 pplk. učitel MTC Uhrín Jaroslav, Ing. 1940 o. z. laborant MTC Urban Josef 1934 mjr. tlumo čník MTC Uršler Miroslav, Ing. 1928 pplk. - MTC Ustohal Vladimír, Ing. 1938 nadpor. učitel MTC Uzel František 1927 o. z. - MTC Vagner Pavel 1945 o. z. - MTC Vajda Igor, RNDr., CSc. 1942 o. z. učitel MTC Vala Jaroslav 1931 o. z. MTC Valášek Josef 1927 mjr. tlumo čník MTC Válek Jaroslav, JUDr. 1928 pplk. Z VEX 1965-1966 MTC Valigura František 1933 o. z. laborant MTC Valo Ján, Ing. 1937 mjr. učitel MTC Valsa Juraj, Ing., CSc. 1933 o. z. učitel/VK MTC Van čák Vojt ěch, Ing. 1924 pplk. - MTC Vaní ček František, Ing., CSc. 1936 o. z. učitel MTC Vanini Miroslav 1936 o. z. - MTC Varga Josef, MUDr. ? pplk. léka ř MTC Varva řovský Ludvík, Ing., CSc. 1911 plk. učitel/VK MTC Vašátko Josef, Ing., CSc. 1930 pplk. VK MTC Vašek Otakar, Ing., CSc. 1923 o. z. učitel MTC Vaší ček Milan, Ing., CSc. 1930 pplk. učitel MTC Vaší ček Osvald, Ing. 1919 plk. VEX 1960-1964 MTC

139

Vašina Pavel, RNDr. 1937 o. z. učitel MTC Vavra Štefan, Ing., CSc. 1930 o. z. - MTC Ve čeřa Vít ězslav 1926 o. z. laboratorní asistent MTC Věchet Josef, Ing., CSc. 1936 o. z. učitel MTC Vejd ělek Vladimír, Ing. 1930 o. z. - MTC Vejm ělek Bohuš, Ing., CSc. 1929 o. z. - MTC Vep řek Jaroslav, Ing., CSc. 1924 o. z. - MTC Veselý Adolf, Ing. 1934 mjr. tlumo čník MTC Veselý Lumír, Ing., CSc. 1926 o. z. - MTC Vetejška Vladimír, Ing. 1922 pplk. - MTC Vetiška Aleš, prof., Ing., DrSc. 1920 o. z. - MTC Viktorin Jan, Ing. 1949 o. z. - MTC Virsik Felix, Ing., CSc. 1927 o. z. - MTC Viták Václav, Ing. 1937 o. z. - MTC Vítek Karol, Ing., CSc. 1920 plk. VK MTC Vítel Libor, Ing., CSc. 1929 pplk. VK MTC Vitovský Antonín, Ing. 1933 mjr. - MTC Vlach Bohumil, RNDr. 1906 o. z. - MTC Vlach Rudolf 1931 o. z. - MTC Vlasák Josef, Ing., CSc. 1927 pplk. VK MTC Vlašín Jaromír 1935 o. z. - MTC Vl ček Miloš, Ing. 1924 pplk. - MTC Vl ček Miroslav, Ing. 1929 pplk. - MTC Vlk Miloš, Ing. 1937 o. z. - MTC Vogl Vladimír 1934 mjr. učitel MTC Vokurka Milan, Ing. 1923 mjr. učitel/tlumo čník MTC, ZK Vokurka Vladimír 1922 mjr. tlumo čník MTC Vol čko Michal, Ing. 1933 mjr. - MTC Volný Karel, Ing. 1926 pplk. - MTC Vorá č Jind řich, Ing. 1928 pplk. - MTC Vorá ček Jan, doc, RNDr., CSc. 1930 o. z. - MTC Vosáhlo Josef 1916 genplk. VEX 1968-1972 MTC Vosátka Josef 1935 mjr. tlumo čník MTC Vosecký Slavomír, Ing. 1940 mjr. učitel MTC Vost řel Karel, Ing. 1931 mjr. učitel MTC Vrána Jaroslav, Ing. 1924 pplk. - MTC Vrána Vratislav, doc., Ing., CSc. 1931 o. z. - MTC Vrba Ivo, Ing. 1935 o. z. - MTC Vychodil Vratislav, Ing. 1916 plk. VK MTC Vyklický Miloslav, Ing. 1928 o. z. - MTC

140

Vyklický Vladimír 1942 o. z. - MTC Vymlátil Svatopluk, Ing. 1929 o. z. - MTC Vysko čil Josef 1928 o. z. - MTC Vysoký Vojt ěch, Ing. 1914 o. z. - MTC Vystyd Miloš, Ing., CSc. 1929 o. z. - MTC Wasgestian Ivan, Ing. 1936 o. z. - MTC Wasyluk Rostislav, Ing., CSc. 1928 o. z. - MTC Weber Ján, Ing. 1931 pplk. - MTC Weidenthaler Pavel, doc., Ing., CSc. 1926 kpt. - MTC Weigner Karel, Ing. 1914 o. z. - MTC Weiss Miloš 1940 o. z. - MTC Wiesner Jaroslav 1928 mjr. tlumo čník MTC Záhora Richard, Ing. 1931 mjr. - MTC Záhorský Bed řich, Ing. 1923 pplk. učitel MTC Záhorský Vladimír 1923 o. z. - MTC Zahrádka Zden ěk 1931 pplk. vedoucí knihovny MTC Zají ček Miloslav, Ing. 1927 pplk. - MTC Zajonc Jaromír, Ing. 1941 mjr. učitel MTC Zálešák František, Ing., CSc. 1920 o. z. - MTC Záme čník František 1928 mjr. tlumo čník MTC Zaorálek Zden ěk, Ing. 1936 o. z. - MTC Záslocký Alexandr, Ing. 1923 pplk. - MTC Závodný Zden ěk 1929 mjr. tlumo čník MTC Zav řel Jaroslav 1936 o. z. laboratorní asistent MTC Zbo řil Ladislav, Ing. 1931 o. z. - MTC Zbo řil Miloš 1946 o. z. laborant MTC Zejda Vladislav 1934 o. z. - MTC Zelenka Josef, Ing., CSc. 1925 o. z. - MTC Zeman Ji ří 1937 ? - MTC Zeman Ji ří, Ing. 1940 o. z. učitel MTC Zeman Otto 1927 mjr. - MTC Zemene Leopold, RNDr. 1925 o. z. - MTC Zoba č Ladislav, Ing. 1926 o. z. - MTC Zoubek Lubomír 1931 o. z. laborant MTC Zuska Josef 1902 genmjr. VEX 1959-1960 MTC Zvada Anton 1929 o. z. technik MTC Žabka Mirko, Ing., CSc. 1931 mjr. - MTC Žák Jan 1931 mjr. - MTC Žák Jan, doc., Ing., CSc. 1923 o. z. - MTC

141

Žák Václav 1942 o. z. laborant MTC Žaludek Vladimír, prom. fyzik 1936 o. z. - MTC Žídek Jaroslav, RNDr., CSc. 1934 o. z. učitel MTC Žihla Zden ěk, Ing. 1936 kpt. učitel MTC Životský Dalibor 1923 o. z. laboratorní asistent MTC Župka Bed řich 1923 o. z. laborant MTC

142

10.2 Obrazová příloha

Zvlášt ě ve 2. polovin ě 50. let tehdejší VTA AZ hostila řadu p ředstavitel ů egyptských ozbrojených sil, o čemž sv ědčí i záznam po řízení egyptskou delegací dne 20. zá ří 1956. (UO)

143

Genmjr. Josef Zuska stál v čele akce MTC v letech 1959–1960. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

Plk. Osvald Vaší ček ve funkci vedoucího československých expert ů na MTC p ůsobil v letech 1960–1964. M ůžeme si povšimnout dvojice egyptských pam ětních odznak ů. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

144

Genpor. Jan B ělohoubek funkci vedoucího expert ů zastával v letech 1964–1967. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

Genmjr. Old řich Štangl akci MTC velel v letech 1967–1968. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

145

Genplk. Josef Vosáhlo v Káhi ře p ůsobil v letech 1968–1973. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

Genpor. Jaromír Macha č stál v čele akce MTC v letech 1973–1974. (VÚA-SA A ČR v Olomouci) 146

V dubnu roku 1958 se na československého ministra národní obrany obrátil egyptský ministr války maršál Ámir se zdvo řilou žádostí o pomoc p ři výstavb ě „ Military College of Sciences “. (VÚA-VHA)

147

Fotografie z roku 1962 zachycuje prof. Ladislava Kova říka s jeho káhirskými poslucha či. (UO)

Ing. Jaroslav Rajlich působil v letech 1965–1967 na kated ře obráb ění. Zde pózuje se studenty 3. ro čníku v prostoru MTC. Vzhledem k faktu, že se na škole nesm ělo fotografovat, pat ří uvedená fotografická série mezi pom ěrn ě unikátní. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

148

V obleku vidíme Ing. Jaroslava Rajlicha na pracovišti katedry obráb ění. Po jeho pravé ruce se nachází Ing. Bohuslav Oš ťádal, který na MTC p ůsobil v letech 1965 až 1966. Fotografie pochází z kv ětna roku 1965. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

Momentka z roku 1966 Ing. Jaroslava Rajlicha op ětovn ě zv ěč nila se studenty 3. ro čníku. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

149

Fotografie z dílen MTC – zprava op řený o st ůl Ing. Jaroslav Rajlich, vedle n ěho stojící v bíle košili odborný instruktor Old řich Med řický. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

Zleva řemeslník specialista Zaki, Ing. Jaroslav Rajlich, podd ůstojník mající na starosti materiáln ě-technické zajišt ění katedry Saad a odborný instruktor Old řich Med řický. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

150

U československého automatického soustruhu A 20 – zleva řemeslník specialista Zaki, Old řich Med řický, Ing. Jaroslav Rajlich a studenti 3. ro čníku. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

Ing. Jaroslav Rajlich a Old řich Med řický se studenty u brusky z produkce TOS Hostiva ř. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

151

Egypt nabízel mimo řádné p říležitosti k cestování a návšt ěvám sv ětoznámých kulturních památek. I z těchto d ůvod ů musel být každý československý expert turisticky vybaven. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

152

Nedostatek kvalifikovaných expert ů na výjezd do zahrani čí se dal vy řešit celkem jednoduchým zp ůsobem – mimo řádným prop ůjčením v ědecko-pedagogického titulu. Samoz řejm ě bez v ědomí egyptského partnera. (VÚA-SA AČR v Olomouci)

153

154

155

V rámci zájezd ů československých expert ů byly v rámci skupiny vydávány zvláštní turistické materiály. (sbírka Irena Bartoška)

156

Českoslovenští experti z MTC u sloup ů římského chrámu v Hermopolisu - zleva pplk. Ing. Miloš Št ěpánek, mjr. Ing. Milan K řehlík, pplk. Iren Bartošek, pplk. Ing. Miroslav Frydrýšek, Ing. Jaroslav Obrovský, Eliška Kanická a egyptský strážný. (sbírka Irena Bartoška)

157

Se zam ěstnanci mimo rezort MNO smlouvu na výjezd uzavíralo p římo MZO-HTS. (sbírka prof. Jana Jan či)

158

Nutnou sou část smlouvy tvo řil ješt ě nezbytný výpo čet zahrani ční mzdy. (sbírka prof. Jana Jan či)

159

Zahrani ční plat byl z části vyplácen v Kčs a z části v devizách. (sbírka prof. Jana Jan či)

160

Antonín Novotný na setkání s československými ob čany v Káhi ře. Po jeho pravé ruce je pplk. Iren Bartošek a ministr zahrani čí Václav David. (sbírka Irena Bartoška)

161

Prezident Antonín Novotný je dne 12. listopadu 1966 vítán egyptskými p ředstaviteli MTC. Za egyptskými d ůstojníky stojí vedoucí československých expert ů genpor. Jan B ělohoubek. (sbírka Irena Bartoška)

162

Při p říležitosti návšt ěvy MTC p ředává velitel školy genpor. M. I. H. Selim dar československému prezidentovi Antonínu Novotnému. Vlevo od genpor. Selima vidíme vedoucího československých expert ů na škole genpor. Jana B ělohoubka. (sbírka Irena Bartoška)

163

Prezident Antonín Novotný na p řehlídce čestné jednotky MTC. Po jeho levé ruce sedí velitel školy genpor. Selim a nám ěstek ministra národní obrany genplk. Vladimír Janko. (sbírka Irena Bartoška)

164

Československý velvyslanec v Egypt ě Me čislav Jablonský dne 13. listopadu 1966 vítá prezidenta Antonína Novotného. Na fotografii vlevo je zástupce vedoucího československých expert ů na MTC pplk. Iren Bartošek. (sbírka Irena Bartoška)

165

O Novotného návšt ěvě Egypta v hojné mí ře referoval i egyptský tisk. (NA)

166

O Novotného návšt ěvě Egypta v hojné mí ře referoval i egyptský tisk. (NA)

167

O Novotného návšt ěvě Egypta v hojné mí ře referoval i egyptský tisk. (NA)

168

Obálka oficiálního programu návšt ěvy prezidenta Antonína Novotného s chotí ve Sjednocené arabské republice. (NA)

169

Fotografie z dubna roku 1967 zachycuje na schodech československého velvyslanectví ná čelníka GŠ ČSLA arm. gen. Otakara Rytí ře. Po Rytí řov ě pravé ruce stojí velitel MTC genpor. Selim. Mezi nimi potom stojí zástupce ná čelníka GŠ ČSLA pro v ěci technické genpor. Miroslav Šmoldas. (sbírka Irena Bartoška) 170

Momentka z recepce ke Dni ČSLA z 6. října 1966. Zleva pplk. Iren Bartošek, československý velvyslanec v Egypt ě Me čislav Jablonský, velitel MTC genpor. M. I. H. Selim, tlumo čník mjr. František Hroník a vedoucí československých expert ů genpor. Jan B ělohoubek. (sbírka Irena Bartoška)

171

MTC se nevyhýbaly návšt ěvy vrcholných p ředstavitel ů zem ě. V dubnu roku 1966 tak na školu zavítal sám prezident Násir. Po jeho levé ruce pak vidíme tlumo čníka mjr. Františka Hroníka a vedoucího československých expert ů genpor. Jana B ělohoubka. Po pravé ruce má velitele školy genpor. M. I. H. Selima. (sbírka Irena Bartoška)

172

Fotografie z října roku 1966 zachycuje návšt ěvu bulharské delegace na MTC. Zprava vidíme ná čelníka katedry elektrotechniky prof. Jana Hlávku, dále pplk. doc. Josefa Smolíka a ZVP pplk. Irena Bartoška. (sbírka Irena Bartoška)

173

Fotografie zachytila vedoucího československých expert ů na MTC genpor. Jana B ělohoubka s jeho neodmyslitelnou lulkou. (sbírka Irena Bartoška)

174

Genpor. Jan B ělohoubek s manželkou Dagmar Bělohoubkovou pózují u Kiosku Kartassi. (sbírka Irena Bartoška)

175

Českoslovenští experti na návšt ěvě u Sov ětů p ři p říležitosti výro čí podepsání Smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a povále čné spolupráci mezi ČSR a SSSR. Zleva sov ětský letecký p řid ělenec, pplk. Iren Bartošek, genmjr. Ivan Pavlovič Goranský, doc. Alois Kursa a pplk. Ing. Ján Husík. (sbírka Irena Bartoška)

176

Fotografie ze 14. února roku 1969 zachycuje ZVP pplk. Irena Bartoška (vlevo) s vedoucím československých expert ů na MTC genplk. Josefem Vosáhlem. Jde o poslední fotografii pplk. Bartoška z Egypta. Za m ěsíc a dva dny odletí zp ět do Československa. (sbírka Irena Bartoška)

177

Titulní strana plánu na p řípravu egyptského pedagogického sboru MTC. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

178

179

Egypt se nacházel v permanentním vále čném stavu se sousedním Izraelem. I proto se českoslovenští experti a jejich rodiny museli řídit zvláštními bezpe čnostními pokyny. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

180

Znak MTC s hesly v egyptštin ě – zprava Vědění, Práce a Zbožnost. (sbírka Irena Bartoška)

Znak MTC z baretu studenta školy. (sbírka Ing. Josefa Jelínka)

181

Jeden z dom ů v káhirské čtvrti Dokki, který českoslovenští experti p řek řtili na Hotel Praha. Jde o jedno z bydliš ť Čechoslovák ů z MTC, mimo jiné i pplk. Irena Bartoška. (sbírka Irena Bartoška)

182

Egyptská skripta z Technologie obráb ění. (sbírka Ing. Jaroslava Rajlicha)

183

Řada československých pracovník ů se stala i autory skript pro pot řeby MTC. (sbírka pro. Lubomíra Popelínského)

184

Řada československých pracovník ů se stala i autory skript pro pot řeby MTC. (sbírka prof. Lubomíra Popelínského)

185

Kpt. Ing. Ivo Kamení ček na MTC p ůsobil v letech 1967 až 1969 jako u čitel katedry radar ů a navád ění. Fotografie z roku 1967 ho zachycuje s jeho egyptskými poslucha či. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

Poslucha či MTC spole čně s kpt. Ing. Ivo Kamení čkem a jeho kolegou pplk. Ing. Zde ňkem Švábenským CSc. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka) 186

Fotografie po řízená p ři rozlou čení Ivo Kamení čka s delegací u čební skupiny 4. ro čníku navád ění v jedné z čajoven v káhirské bazarové čtvrti el-Muski. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

Váno ční a novoro ční p řání velitele MTC genpor. M. I. H. Selima. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

187

Vstupní karta do centrální knihovny MTC, která byla vydána československému expertovi kpt. Ing. Jaromíru Krej číčkovi. (sbírka prof. Jaromíra Krej číčka)

Přehled s organizací studia v letním semestru roku 1967–1968. (sbírka prof. Jaromíra Krej číčka)

188

Přehled s organizací studia v zimním semestru roku 1967–1968. (sbírka prof. Jaromíra Krej číčka)

Egyptský identifika ční pr ůkaz, který obdržela manželka československého experta Jaromíra Krej číčka pro sv ůj pobyt v Egypt ě. (sbírka prof. Jaromíra Krej číčka)

189

Fotografie z let 1966 až 1967 v ěnovaná československému expertovi Jaromíru Krej číčkovi zachycuje syrské poslucha če MTC. (sbírka prof. Jaromíra Krej číčka)

190

Po čátkem ledna roku 1967 do Československa přilet ěla egyptská delegace vedená ná čelníkem generálního štábu egyptských ozbrojených sil genplk. Muhammadem Fawzim. (UO)

191

Členové egyptské delegace si p ři této p říležitosti prohlédli prostory VAAZ v Brn ě. (UO)

192

Genplk. Muhammad Fawzi se zapisuje do pam ětní knihy VAAZ v Brn ě. (UO)

193

Detail zápisu genplk. M. Fawziho v pam ětní knize VAAZ. (UO)

194

Čistopis pam ětního listu VAAZ v ěnovaného vedením brn ěnské akademie genplk. Fawzimu p ři p říležitosti jeho návšt ěvy Brna. (UO)

195

Egyptské povolení k pobytu na jméno československého experta kpt. Ing. Ivo Kamení čka. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka) 196

Skoro každý československý expert z MTC byl členem n ěkterého z káhirských klub ů. Pro vstup do t ěchto za řízení sloužily pr ůkazy vystavené na jméno klubového člena. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka) 197

Fotografie zachycující slavnostní p řehlídku student ů k zahájení školního semestru roku 1968. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

198

Pochod poslucha čů MTC k zahájení školního semestru roku 1968. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

199

Českoslovenští experti na p řehlídce k zahájení semestru roku 1968. V první řad ě zprava sedí Josef Vlasák, Lud ěk And ěra a Miloš Ne česánek. Jako druhý zleva v první řad ě sedí sekretá ř vedoucího československých expert ů genpor. B ělohoubka František Hroník. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

Velitel MTC genpor. M. I. H. Selim na slavnostní p řehlídce školy. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

200

Na fotografii vlevo je vedoucí československých expert ů na MTC v Káhi ře genmjr. Old řich Štangl. Vedle stojící je jeden z jeho zástupc ů – pplk. Jan Matušina. (sbírka Ing. Ivo Kamení čka)

201

Slavnostní p řehlídka MTC po řízená n ěkdy v letech 1971 až 1972 z tribuny pro diváky. (sbírka doc. Ji řího Karáska)

202

Nástup poslucha čů MTC b ěhem slavnostní p řehlídky MTC. (sbírka doc. Ji řího Karáska)

203

Československá kolonie v Egypt ě pravideln ě vydávala i vlastní časopis – My v Káhi ře. (sbírka doc. Ji řího Sedlá čka)

204

Výtisk časopisu z kv ětna roku 1974. (sbírka doc. Ji řího Sedlá čka)

205

206

Nedílnou sou částí pomoci egyptskému vojenskému školství se stala i cílená p říprava egyptských u čitel ů. S tím souviselo i jejich studium v Československu. (VÚA-SA A ČR v Olomouci)

207

208