OPAT ŘENÍ OBECNÉ POVAHY

ÚZEMNÍ PLÁN L ČOVICE – ZM ĚNA Č. 3 Srovnávací text

Správní orgán Obec Lčovice 384 81 Čkyn ě o vydání zm ěny č. 2 rozhodlo zastupitelstvo obce dne ………. usnesení č...... nabytí ú činnosti dne ...... 201 82020

starosta obce: Mgr. Blažena Kutová...... otisk ú ředního razítka

Po řizovatel Městský ú řad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Steinbrenerova 6, 385 01 Vimperk

oprávn ěná ú řední osoba: Ing. Václav Kokštein...... otisk ú ředního razítka

Zpracovatel Architektonické studio ASKA Klokotská 105 390 01 Tábor IČ 103 23 406

1

Obsah UP

Textová část a) vymezení zastav ěného území, str. 3 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, str. 3 - 5 c) urbanistickou koncepce, v četn ě urbanistické koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě, str. 6 - 9 d) koncepce ve řejné infrastruktury, v četn ě podmínek pro její umís ťování, vymezení ploch a koridor ů pro ve řejnou infrastrukturu, v četn ě stanovení podmínek pro jejich využití str. 9 - 11 e) koncepce uspo řádání krajiny, v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochranu p řed povodn ěmi, rekreaci, dobývání nerost ů a podobn ě, str. 11 - 23 f) podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití s ur čením p řevažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustného využití, nep řípustného využití, pop řípad ě podmín ěně přípustného využití t ěchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap říklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemk ů v plochách), str. 23 - 31 g) vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit, str. 31 h) vymezení dalších ve řejn ě prospěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit předkupní právo, str. 32 i) vymezeni ploch a koridor ů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, v četn ě podmínek pro jeho prov ěř ení str. 32 j) vymezeni ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studii podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lh ůty pro po řízení studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti str. 32 k) údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části, str. 32

Výkresová část

01 Výkres základního člen ění území 1:5 000

02 Hlavní výkres 1:5 000

03 Koncepci ve řejné infrastruktury 1:5 000

04 Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací 1:5 000

05 Koordina ční výkres 1:5 000

2

Základní údaje zpracovatele

Název zakázky : Územní plán L čovice – zm ěna č.1 Fáze zpracování : Úplné zn ění Místo zakázky : Lčovice Kraj : Jiho český Objednatel : Obec L čovice

Po řizovatel : Městský ú řad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování, Ing.Václav Kokštein, vedoucí odboru Zpracovatel : Ing.arch.Jan Stach ASKA architektonické studio Tábor Spolupráce : Ing.Bohuslav Ji řinec Ing.Ji ří Fišer - ZTV Milan Brejcha - Energetika Ing. Václav Škopek – ochrana p řírody

Č.zakázky : 225U//0118 Datum zpracování : srpen 2018 kv ěten 2020

Seznam použitých zkratek: BPEJ – bonitované p ůdn ě ekonomické jednotky ČOV – čistírna odpadních vod k.ú. – katastrální území OP – ochranné pásmo PRVKUK – plán rozvoje vodovod ů a kanalizací na území jiho českého kraje PUPFL – pozemky ur čené pro funkci lesa PÚR ČR – politika územního rozvoje České republiky RD – rodinné domy SLDB – s čítání lidu, dom ů a byt ů RS – regula ční stanice TS – trafostanice ÚPD – územn ě plánovací dokumentace ÚP – územní plán ÚPP – územn ě plánovací podklady ÚSES – územní systém ekologické stability VÚC – velký územní celek ZPF – zem ědělský p ůdní fond ZÚR J čK – zásady územního rozvoje Jiho českého kraje

A) Vymezení zastav ěného území,

Zastav ěné území bylo vymezeno usnesením zastupitelstva obce dne 16.1.2008 a vyhlášeno opat řením obecné povahy č. 1/2008 a aktualizováno dle skute čného pr ůběhu v dob ě zpracování zm ěny č.2 3 , t.j. k datu 1.4. 2018 2020 ve smyslu dle § 58,59 stav.zákona č.183/2006 Sb. To platí rovn ěž v části “dolní“ L čovice a také v odlou čených lokalitách Konopice a Valcha. Zastavitelné území bylo vyzna čeno rozší řením sou časného stavu o další rozvojové plochy

B) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

B.1) Hlavní cíle rozvoje obce V návrhu ÚP je zachována stávající koncepce zástavby s respektováním centra obce, stávajících dominant území a výškové hladiny zástavby. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající zastav ěné území s cílem udržet kompaktnost sídla a minimalizovat zábor krajiny. Protože je obec nutno vysoce hodnotit z hlediska zapojení do okolní krajiny, s centrální dominantou zámku, bylo nutno n ěkteré zám ěry korigovat či vypustit.

3

B.2) Hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot obce Přírodní hodnoty Předm ětem ochrany je: • terénní členitost správního území: - horizonty a bezlesé terénní h řbety a údolní nivy vodních tok ů - louky a pastviny v okolí sídel • lesy v celém správním území • rozptýlená mimolesní zele ň v celém správním území, zejména aleje podél komunikací, doprovodná zele ň podél vodote čí a porosty mezí vytvá řejících drobnou mosaiku podhorské krajiny • vodní plochy a toky ve správním území, zejména toky Voly ňka a Hrad čanský potok • místa panoramatických výhled ů na sídla v řešené území a okolí • ochranu horizont ů a bezlesých terénních hřbet ů p řed postupující zástavbou - zamezení individuální zástavby ve volné krajin ě • vytvo ření vycházkových okruh ů v okolí sídel, logicky navazujících na komunika ční sí ť v zastav ěných územích i na cesty za hranicemi řešeného území

Urbanistické a architektonické hodnoty území Předm ětem ochrany je: • prostorová svébytnost sídla • pohledov ě dominantní areál zámku s hospodá řským dvorem

V úst ředním seznamu kulturních památek jsou zapsány tyto objekty: Zámek č.p. 1 s areálem – rejst říkové číslo 46269/3-3625 Kaple sv. Antonína Paduánského – rejst říkové číslo 27990/3-3627 Kaple sv. Jana Nepomuckého – rejst říkové číslo 37038/3-3628 Výšinné opevn ěné sídlišt ě – hradišt ě V ěnec – rejst říkové číslo 27853/3-3630

Další architektonicky a urbanisticky hodnotné objekty a stavby s kulturn ě historickou hodnotou: Kaple sv. Václava s kamenným k řížem Havrd ův mlýn Drobné sakrální prvky – boží muka

Pro zachování architektonických a urbanistických hodnot sídla je území obce rozd ěleno do následujících oblastí: 1) Areál zámku L čovice - pohledov ě dominatní, významn ě se uplat ňující v dálkových pohledech. Dominantou je hlavní samostatn ě stojící čty řpodlažní budova zámku s valbovou mansardovou st řechou, p řístavek na severním nároží je skrytý p ři v ětšin ě pohled ů. V areálu zámeckého parku je samostatn ě stojící kaple Nejsv ětější Trojice a lovecká v ěž. P ři vstupu do areálu d ům správce a oranžérie. Hospodá řský dv ůr navazuje ze západu na park zámku, hlavní budovy tvo ří písmeno C, p ři podružném západním vjezdu trojice nestejn ě dlouhých k řídel dodate čně přistavovaných, Hlavní objekty hospodá řského dvora jsou dvoupodlažní. Sou částí zámeckého areálu je i řada původn ě hospodá řských objekt ů na východní stran ě silnice III/14410 jižn ě od hlavního vjezdu do zámku. Hospodá řský dv ůr západn ě od zámku je vymezen jako plocha p řestavby. P ři jeho obnov ě či op ětovném využití by mělo být zachováno hmotové uspo řádání zástavby. 2) H orní L čovice – náves – hromadná soust řed ěná zástavba zem ědělských usedlostí, p řevážn ě dvou a třístranných s uzav řenými dvory se štíty orientovanými do komunikace 3) Horní L čovice severozápad – pozd ější rozptýlená zástavba obytných a ob čanských staveb, orientovaná k přilehlým komunikacím 4) Horní L čovice zem ědělský areál – utilitární zástavba na severním okraji obce 5) Horní L čovice jih – novodobá p řevážn ě obytná rozptýlená zástavba na pohledov ě významných jižních svazích 6) U Konopice – chatová osada na severním b řehu Voly ňky, pod výrazným zalesn ěným skalnatým srázem 7) Valcha – historický komplex na b řehu řeky Voly ňky harmonicky za člen ěný systémem alejí a náhonem do krajiny říční nivy. 8) Lčovický mlýn – bývalý hospodá řský dv ůr, novodob ě dopln ěný stavbami sportovišt ě a p ěstebními objekty lesního hospodá řství 9) Dolní L čovice – rozptýlená obytná a rekrea ční zástavba na pravém b řehu řeky Voly ňky. 10) Pod hajnicí – izolovaný areál na jižním okraji lesního masivu Na cikánce

LIMITY:

4

Významné krajinné prvky ze zákona o ochran ě p řírody a krajiny (ex lege), tj.: - lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy - tyto krajinné prvky nejsou samostatn ě vyzna čeny, protože jejich lokalizace je sou částí mapového podkladu

Registrované významné krajinné prvky: - nebo-li ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvá řejí její typický vzhled nebo p řispívají k udržení její stability – v řešeném území nejsou.

Přírodní park - v zájmovém území se nenachází.

Plochy pro dobývání nerost ů - nejsou v řešeném území evidovány

Poddolované území, staré d ůlní dílo - není evidováno

Ochranné pásmo nemovité kulturní památky Ochranné pásmo je vyhlášeno pro hradišt ě V ěnec rozhodnutím odboru kultury ONV Prachatice ze dne 20.9.1985

Území s archeologickými nálezy - Celé správní území obce je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona 20/1987 Sb. o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. V případ ě jakékoliv činnosti zasahující do terénu je nutné postupovat v souladu s touto legislativou. - V území jsou evidovány tyto archeologické lokality: Lčovice zámek, bývalá tvrz Za sady Severní p ředpolí hradišt ě V ěnec Hradišt ě V ěnec

HODNOTY Zvlášt ě chrán ěná území, památné stromy Zvlášt ě chrán ěné území (maloplošná) ani památné stromy se v území nevyskytují

Územní plán zachovává svébytnost sídla omezením zastavitelných ploch na okolí sídla, bez snahy o srůstání se sousední obcí Čkyn ě.

Civiliza ční hodnoty území Významnými civiliza čními hodnotami jsou stávající technická vybavenost a dopravní systém území:

- vodovod a kanalizace pro ve řejnou pot řebu - sí ť silnic I a III. t řídy - turistické a cykloturistické trasy • Územní plán využívá a dále rozvíjí stávající kapacitní technickou vybavenost - zásobování vodou (dopln ění vodovodních řad ů v rozvojových lokalitách) - návrh ČOV L čovice

Ve řejná infrastruktura: Hlavním technickým problémem je do řešení čišt ění odpadních vod. V širším okolí obce nedochází k výrazn ějšímu zne čiš ťování ovzduší. Z hlediska životního prost ředí je možno dále zlepšit ekologizaci topení a do řešení odkanalizování jednotlivých částí obce.

Hlavní závada : Absence čišt ění odpadních vod.

Rozvojové plochy a jejich rozsah jsou navrženy s ohledem na zájem o bydlení v obci i s ohledem na posílení

5 zam ěstnanosti rozvojem ploch pro výrobu a rozší ření ob čanského vybavení v četn ě služeb.

Pro navrženou zástavbu maximáln ě využít obnovitelné zdroje energie či jejich kombinaci s tradi čními zdroji pro technické vybavení objekt ů.

C) Urbanistická koncepce, včetn ě urbanistické kompozice, vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě,

Z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR 2008“ území ORP Vimperk je sou částí specifické oblasti Šumava SOB1, katastrálním územím L čovice prochází dopravní koridor S3 kapacitní silnice navazující na dopravní koridor R4. Z hlediska „Zásad územního rozvoje Jiho českého kraje“ v platném zn ění po 6. aktualizaci je koridor sou částí nadmístní rozvojové osy N-OS1 Severojižní – Pasovská a dopravním koridorem D5 silnice I/4, úsek D5/4 Volyn ě (Nišovice) – Čkyn ě (severovýchodní okraj). Řešeným územím prochází koridor nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky VVN 110 kV Strakonice – Vimperk s ozna čením Ee39, úsek Ee39/2 Předslavice – Vimperk.

Sídlo má urbanisticky nepravidelnou p ůdorysnou formu danou konfigurací terénu a cestní sítí. Historicky se d ělí na dv ě části: - starší zástavbu v okolí zámku a nepravidelné okrouhlicové návsi ozna čovanou jako „horní“ Lčovice a zástavbu od L čovického mlýna k železni ční zastávce, která je nazývána „dolní“ Lčovice .

Hlavními rozvojovými plochami jsou lokalita Z2 na severu „horních“ L čovic ur čená p ři silnici I/4 pro výrobu, v jižní části p řiléhající k obci pro nízkopodlažní bytovou zástavbu, a lokalita Z10 navazující na „dolní“ L čovice, ur čenou pro nízkopodlažní bytovou zástavbu. Dále jsou zde urbanisticky významné plochy p řestavby: P1 – bývalý hospodá řský dv ůr zámku Lčovice s navrhovaným budoucím využitím pro ob čanskou vybavenost (dopl ňkové provozy p ři p řestavb ě zámku na hotel, agroturistika, školící a rekrea ční za řízení apod.) a P2 – okolí bývalé dr ůbežárny jihovýchodn ě od zámeckého areálu ur čené pro p řestavbu na níz kopodlažní bytovou zástavbu, dopln ěnou v části navazující k zámeckému parku o plochu ve řejného prostranství a sportovn ě rekrea ční plo chu s případným d ětským h řišt ěm. V niv ě řeky Voly ňky je navrženo obnovení na po čátku 19. století zaniklého rybníka v lokalit ě Z9 a vybudování víceú čelové vodní nádrže na bývalém mlýnském náhonu p řed L čovickým mlýnem v lokalit ě Z11 .

Sportovní vybavení: Novou sportovní plochou je v severní části „dolních“ L čovic lokalita Z11.

Plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území

Lokalita P1 – Plocha bývalého hospodá řského dvora zámku je ur čena pro rozvoj ob čanského vybavení SO. Pro plochu je nutné zpracovat územní studii.

Lokalita P2 – Dr ůbežárna – plocha bývalé dr ůbežárny východn ě od zámeckého areálu, navazují cí na zámecký park. Plocha je ur čena pro nízkopodlažní bytovou zástavbu BR, dopln ěnou v návaznosti na zámecký park plochou ve řejného prostranství PV a sportovní a rekrea ční plochou OT. Pro plochu je nutné zpracovat územní studii.

Opat ření k ochran ě proti přívalovým deš ťů m Opat ření WR 1 spo čívá v úprav ě stávajícího odvod ňovacího rigolu z Horních L čovic jeho dopln ěním o p římé propojení s řekou Voly ňkou u stávajícího brodu p řes řeku. Opat ření WR 2 je úprava ústí koryta Hrad čanského potoka do oblouku, aby jím vedené vody volně splývaly s případnou vzedmutou říční hladinou Voly ňky Opat ření WR 3 je výstavba víceú čelové nádrže na pozemcích parc. č. 684/1-4 – vy čišt ění stávajícího mlýnského náhonu a jeho údržba pro zajišt ění zvýšených odtok ů p ři p řívalových deštích Opat ření WR 4 je otev řený p říkop sloužící k zachycení p řívalových vod z extravilánových povodí severn ě od obce a jejich p řevod mimo zastav ěné území obce. Dále dopln ění p říčných odvod ňovacích žlab ů v obci zaúst ěných do deš ťové kanalizace.

6

Opat ření k obnov ě a ochran ě kulturního d ědictví a hodnot krajiny Opat ření WK 1 je obnova v minulosti zaniklé barokní aleje ze zámeckého areálu ke kapli sv. Antonína Paduánského.

Cyklostezka. cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Navrženo je dopln ění sít ě cyklostezek o trasu do Malenic p řes Petr ův Pahorek, trasa p řes rozvojovou lokalitu Na Dole na sever k řížením p řes sil.I/4 po silinici III/1707 dále do Naho řan. Na jihu je navrženo propojení cyklotrasy od lávky u mlýna Valcha nahoru po historické cest ě do Hrad čan.

Zastavitelná plocha Je vyzna čena jako rozší ření plochy zastav ěné o plochy rozvoje.

Eliminování hlukové zát ěže V sídle nejsou významné zdroje nadm ěrné hlukové zát ěže. Při umís ťování staveb s možnými zdroji hluku je nutné doložit dodržení p řípustných maximálních limit ů hluku na hranicích výrobní zóny resp. na hranici sousedních obytných zón. Ochranná pásma zdroj ů hluku z výrobní zóny nesmí zasahovat do chrán ěných venkovních ploch (plochy pro bydlení) U staveb pro bydlení v případných plochách dot čených nadm ěrným hlukem z dopravy je v rámci řízení o umis ťování staveb nutné doložit spln ění požadavk ů z hlediska ochrany p řed nep říznivými ú činku hluku a vibrací od vliv ů z dopravy, v četn ě realizace p řípadných podmi ňujících technických opat ření.

Zastavitelné plochy jsou zna čeny

Plochy ob čanského vybavení – OV, SO, OT Plocha smíšené obytné – SB, Plochy rodinné rekreace - SR Plochy dopravní infrastruktury - DS Plochy technické infrastruktury -TI Plocha smíšené výrobní - VL Plocha výroby a skladování – VZ

Plochy v nezastav ěném území jsou zna čeny

Plochy zelen ě – ZO, ZS, ZV Plochy lesní – NL Plochy vodní – W Plochy p řírodní - NP

Umis ťování zástavby v plochách biocenter a biokoridor ů není možné. P řípustné jsou pouze drobné stavby majitel ů pozemk ů pro zem ědělství do 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky nebo lesní hospodá řství do 30 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky a dopravní a technická infrastruktura v příčném sm ěru (protínající) koridoru. Veškerá možná činnost v těchto plochách je popsaná v tabulkové části Plánu ÚSES L čovice.

Lokalita Z1 – Na Černém kopci – plocha ur čená pro ob čanské vybavení OP – obchod a služby – se zám ěrem vlastníka z řídit zde zahradnické centrum (OP – 6101 m 2). Plocha je z jihu omezena koridorem pro komunikaci I/4, ze severovýchodu stávající p řírodní plochou, ze západu navazuje na zastav ěné území.

Lokalita Z2 – Na Dole – plocha pro nízkopodlažní bydlení BR, ploch ve řejných prostranství, plochy pro výrobu a služby a technickou infrastrukturu zele ň soukromou (BR – 24 798 m 2 + PV – 10 530 m 2 + VL – 7565 m 2 + ZS – 4981 m 2) je p řevzata z předchozí urbanistické studie obce. Lokalita je vymezena z jihu stávající obytnou zástavbou, p řecházející na východním okraji do plochy technické infrastruktury, na SV je od stávajícího areálu zem ědělské farmy odd ělena silnicí III/14410. Na severním okraji je vymezena koridorem pro úpravu komunikace I/4, pro který je vymezena územní rezerva v ší řce koridoru 100 m. Ze západu je lokalita vymezena stávající účelovou komunikací. Na lokalitu bude nutné zpracovat úz emní studii. V rámci územní studie bude up řesn ěno dopravní napojení na III/14410 a místní komunikaci, nep ředpokládá se přímé napojení na I/4. Dále bude up řesn ěna komunika ční osnova a parcelace lokality, zp ůsob zásobování energií (elektro NN, plynofikace), trasy rozvod ů splaškové kanalizace, zásobování vodou a likvidace deš ťových vod.

7 Sou částí lokality je i ve řejn ě prosp ěšné opat ření WR4 – ochrana proti p řívalovým deš ťů m. Lokalitou prochází VTL plynovod s ochranným pásmem 20 m, regula ční stanice VTL/STL je na západním okraji lokality. Dále venkovní vedení VN 22 kV s ochranným pásmem 10m , vodojem s vodním zdrojem a trasa připravovaného vodovodu pro obec.

Lokalita Z3 – Za Sady – plocha nízkopodlažního bydlení BR (BR – 1895 m 2), p řiléhající k stávající ú čelové komunikaci, mezi stávající obytnou zástavbou a plochou rekreace. Plocha bude napojena na stávající rozvody inženýrských sítí v nedaleké místní komunikaci.

Lokalita Z4 – Petr ův pahorek – plocha nízkopodlažního bydlení BR (BR – 15 063 m 2 + ZS – 2831 m 2), v části území p řiléhající k pozemk ům PUPFL dopln ěná o plochu soukromé a vyhrazené zelen ě ZS. Lokalita je v sou časnosti obtížn ě p řístupná pouze p řes soukromé pozemky, nové dopravní napojení bude z účelové komunikace vedoucí p ři severním okraji lokality. Lokalita bude napojena na stávající rozvody NN a STL plynovod, pro lokalitu budou z řízeny nové vodovodní a kanaliza ční řady.

Lokalita Z5 – Konopice I – byla vy řazena z důvodu nesouhlasu orgánu ochrany ZPF.

Lokalita Z6 – Konopice II – plocha nízkopodlažního bydlení BR (BR 2774 m 2). Lokalita je od místní komunikace odd ělena odvod ňovacím rigolem, je obklopena stávající rekrea ční a obytnou zástavbou. Lokalita bude napojena na stávající rozvody NN a STL plynovod, pro lokalitu budou z řízeny nové vodovodní a kanaliza ční řady. Sou částí lokality bude i místní komunikace pro zajišt ění p říjezdu na pozemek parc. č. 381/2.

Lokalita Z7 – Konopice III – plocha nízkopodlažního bydlení BR (BR – 967 m 2). Lokalita je od místní komunikace odd ělena odvod ňovacím rigolem, je obklopena stávající rekrea ční zástavbou. Lokalita bude napojena na stávající rozvody NN a STL plynovod, pro lokalitu budou z řízeny nové vodovodní a kanaliza ční řady.

Lokalita Z9 – Klavík ův rybník – plocha pro obnovu d říve zaniklého rybníka pro chov ryb (VV – 9081 m 2).

Lokalita Z10 – U Hrušky – Plocha nízkopodlažního bydlení BR (BR – 15 395 m 2). Lokalita bude napojena na stávající ú čelovou komunikaci. Nebudou z řizovány další sjezdy z komunikace III/14410. Lokalita bude napojena na stávající rozvody NN a STL plynovod, pro lokalitu budou z řízeny nové vodovodní a kanaliza ční řady.

Lokalita Z11 – V záho řích – Lokalita pro výstavbu víceú čelové vodní nádrže (VV – 11 102 m2 + OT – 1594 m2) , případn ě dopln ěné o sportovní plochu s parkovišt ěm.

Lokalita Z12 – L čovický mlýn – plocha ČOV (TI – 3118 m 2) pro „dolní“ L čovice u stávajícího mlýnského náhonu v míst ě bývalé lesní školky.

Lokalita Z13 – Valcha – plocha pro úpravu trasy koryta Hrad čanského potoka z důvodu snížení zp ůsobovaných škod p ři p řívalových deštích a povodních (VV – 2295 m 2).

Lokalita Z 1/1 – Koridor VVN 110 kV- Koridor ozna čení v AZÚR J čK Ee39 ur čený pro vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk, úsek P ředslavice – Vimperk.

Lokalita Z1/2 –Obecní Konopice – plocha je ur čena pro umíst ění ČOV (TI – 2943 m 2) s využítím stávající vodní nádrže na pozemku.

Lokalita Z2/2 – Za Sady – oprava vymezení stabilizované plochy nízkopodlažního bydlení BR dle skute čného stavu.

Lokalita Z3/2 - U mostu – plocha ur čená pro smíšené obytné – plochy staveb pro bydlení (BR – 958 m 2). Část lokality leží v zastav ěném území. P ři umís ťování staveb nutno respektovat nebezpe čnou zónu záplavového území Q100. Lokalita je situována mimo aktualizovanou aktivní zónu záplavového území Q100. Sou částí plochy je stávající stavba bez č.p. Zásobování vodou bude z individuálního zdroje, likvidace splaškových vod rovn ěž individuální (domovní ČOV, pop ř. jímka na vyvážení dle skute čného charakteru provozu objektu)

Lokalita Z1/3 Za Sady II – plocha ur čená pro smíšené obytné – plochy staveb pro bydlení (BR -2713 m 2) Lokalita bude napojena na stávající ú čelovou komunikaci a bude pro ni prodloužen kanalizační a vodovodní řad, a vedení NN. Nutno respektovat ochranné pásmo nadzemního vedení VN na západní stran ě lokality.

Lokalita Z3/3 – Pod Petrovým pahorkem – plocha ur čená pro smíšené obytné – plochy staveb pro bydlení (BR –

8 1694 m 2) Lokalita bude napojena na stávající ú čelovou komunikaci. Při řízení o umíst ění stavby je nutné do řešit úpravu napojení ú čelové komunikace na silnici III/14410 - rozhledové pom ěry sjezdu na vnit řní stran ě zatá čky.

Lokalita Z4/3 – Na Dole II – zm ěna funk čního využití části pozemku 248/19 ze zem ědělské výroby na plochu technické infrastruktury, návrh nové plochy technické infrastruktury (TI – 2308 m 2) na pozemcích 248/20 a 248/21 a p řem ěna plochy technické infrastruktury na plochu zelen ě soukromé a vyhrazené (viz lokalita Z 2).

Lokalita Z5/3 – Zem ědělský areál – zm ěna funk čního využití stabilizované plochy zem ědělské výroby VZ na pozemcích parc. č. 248/4 a 77, 78 na plochu výroby a služeb VL. Z hlediska urbanistického jsou navrženy plochy rozvoje pro výrobu a služby, ob čanské vybavení, technickou infrastrukturu a bydlení. Z hlediska demografického je pro bydlení navrženo 8,1 ha. V možném po čtu nár ůstu bytového fondu jde pak o 53 rodinných dom ů ( v mezidobí cca za 10 let tedy 30 rodinných dom ů). Podle sou časného trendu -t.j. pouze 60 % objekt ů pro trvalé bydlení -by pak nár ůst obyvatel za 20 let byl minimáln ě 90 ( v mezidobí pak 50 ). V případ ě, že by všechny objekty byly trvale oby dleny, naroste po čet obyvatel v kone čném horizontu na 318 obyvatel, což by představovalo návrat k po čtu obyvatel v období 2. poloviny 20.století. Pro hledisko „nevymírání sídla“ posta čí dle statistického sledování nár ůst 4 bytové jednotky ( bj ) na 1000 oby vatel za každý rok. To by pro L čovice znamenalo cca 0,5 bytových jednotek za rok. S navrženými rozvojovými plochami v tomto UP je to možné pr ůměrn ě 2,5 bytové jednotky na každý rok.

Lčovice demografie – návrh UP

Výhled na cca 20 let, t.j. do roku 203 0

Návrh ploch bydlení

Z2 Na Dole 2,94 ha Z3 Za Sady 0,19 ha Z4 Petr ův pahorek 1,51 ha P2 Dr ůbežárna 1,59 ha Z6 Konopice II 0,28 ha Z7 Konopice III 0,09 ha Z 10 U hrušky 1,54 ha

Celkem nár ůst ploch bydlení 8,14 ha t.j. nár ůst nap ř.cca RD……….+ 53 RD

Po čet dom ů 1980 58 1991 72 +24 % 2001 77* + 7 %

2020 100 + 30 % 2030 130 + 30 % **

* z toho však obydl.trvale 4 4 RD, zbývá 33 rekrea čních, t.j. 40% ** z toho nár ůst celkem (od 2001) je 69 %

Po čet obyvatel 1980 187 1991 156 -16 % 2001 132 -15 %

2020 212 *** + 61 %

9 181 ** ** 2030 318 *** + 50 % 244 ****

*** budou -li všechny nové objekty trvale obydlené **** p ři sou časném trendu, t.j. pouze 60% k trvalému bydlení

V návrhovém horizontu by pak byl stav obyvatel jako nap ř.v letech 1950 -1980. Předtím (2 pol.20.století) byl ješt ě o cca 100 obyvatel vyšší.

D) koncepce ve řejné infrastruktury, včetn ě podmínek pro její umis ťování, vymezení ploch a koridor ů pro ve řejnou infrastrukturu, v četn ě stanovení podmínek pro jejich využití

V rámci navržených rozvojových ploch jsou specifikovány další plochy ve řejných prostranství ve v ětších z lokalit.

ELEKTROENERGETICKÁ BILANCE

1. Koridor VVN Jižní částí správního území prochází navržený koridor VVN 110 kV (ozna čení Ee39 dle AZÚR J čK) Předslavice – Vimperk. Trasa koridoru byla proti AZÚR J čK zp řesn ěna z důvodu kolize se stabilizovanýmii plochami bydlení

2. Výkonová bilance – navrhovaný stav Rozvoj obce bude pokrýván ze stávajících trafostanic, u kterých budou provád ěna technická opat ření umož ňující navyšování p říkonu (vým ěna transformátoru, vým ěna konstrukce). V severní části obce bude ve stávající lince ČKYN Ě z řízena venkovní trafostanice.

3. Navrhované technické řešení k zajišt ění el. p říkonu Distribuce elektrické energie k novým a navyšovaným odb ěrům bude provád ěna zemním kabelovým vedením. Přenos po stávajících trasách venkovního vedení bude provád ěna v izolovaném provedení.

4. Ochranná pásma energetických za řízení Ochranné pásmo stávajících vedení 22 kV je 10 m na každou stranu od krajního vodi če, nebo ť se jedná o vedení budovaná p řed platností zákona 222/94 Sb. Stožárová transforma ční stanice je podle tohoto zákona sou částí vedení VN. Vzdálenost obytných objekt ů od transforma ční stanice je ovlivn ěna výkonem transformátoru, zejména pak hygienickými požadavky na hlu čnost a činí nap ř. u transformátoru 400 kVA 15m. Ochranné pásmo zemních kabel ů všech nap ětí je 1m na každou stranu od krajního kabelu.

5. Ve řejné osv ětlení V sídlech je z větší části provedeno umíst ění svítidel ve řejného osv ětlení na podp ěrných bodech vzdušného vedení NN. Napájecí vedení svítidel je rovn ěž uloženo na podp ěrných bodech tohoto vedení. Menší část svítidel VO je umíst ěna na samostatných stožárech.

Využití obnovitelných zdroj ů energie V rámci nahrazování stávajících lokálních zdroj ů vytáp ění na fosilní paliva je žádoucí zvyšovat podíl spalování dřeva a d řevních hmot (št ěpky, pelety).

ODKANALIZOVÁNÍ A ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

10 KANALIZACE Obec má zpracovanou projektovou dokumentaci z r. 2004 pro odkanalizování „horních“ L čovic - v úrovní stavebního řízení. Bylo vydáno dosud platné stavební povolení. Uzemní plán navrhuje tuto koncepci respektovat a rozvíjet. Je v souladu s PRVKUC Jiho českého kraje. P ředpokládá se zachování sou časného trubního systému a otev řených rigol ů pro bezpe čné odvád ění deš ťových povrchových vod. Vybudováním nové splaškové kanalizace bude pak vytvo řen systém oddílné kanaliza ční soustavy. Pro „dolní“ L čovice se navrhuje vybudování splaškové kanaliza ční sít ě ukon čené v čerpací stanici, tlakové p řevedení odp. vody po most ě p řes Voly ňku a realizace čistírenské stabiliza ční nádrže (v četn ě objekt ů mechanického p řed čišt ění) - s využitím pozemk ů za lesní školkou. Tak bude vytvo řena i kapacita pro čišt ění odpadních vod z nov ě navrhované zóny nízkopodlažní bytové zástavby. Jako díl čí, časov ě p řechodové období se p řipouští individuální řešení čišt ění odp. vod u jednotlivých objekt ů, případn ě osazení řádn ě ut ěsn ěných bezodtokových jímek.

VODOVOD Obec má zpracovanou projektovou dokumentaci z r. 2004 pro zásobování vodou „horních“ L čovic - v úrovní stavebního řízení. Bylo vydáno dosud platné stavební povolení. Územní plán navrhuje tuto koncepci, v souladu s PRVKUC Jiho českého kraje respektovat a držet. Jedná se o vybudování lokální vodárenské soustavy s využitím 3 stáva jících vrt ů HV1, NV4 a NV2 severn ě od obce v lokalit ě pod hájovnou. Voda by byla dopravována do vodojemu s úpravnou vody (pot řeba odv ětrání radonu). navrhuje dle pro obec L čovice zpracované studie modifikovat. Zdrojem vody pro lokální vodárenskou soustavu by m ěl být vrt HJ1 AZ Delta, který v sou časnosti napájí vodojem 150 m3 severn ě od obce. Na stávajícím vodovodním řadu DN 160 bude osazena nová šachta s uzáv ěry a odbo čením jihozápadním sm ěrem podél severní hranice zem ědělského areálu, na odbo čce bude zřízena úpravna vody, vodojem 2x20m3 a AT stanice. Napojení na v minulosti navržené distribu ční rozvody bude u silnice III/14410. Dále pak navazuje p řívodní řad na hranici zastav ěného území a rozvodná sí ť v samotné zástavb ě. Navrženo je dopln ění vodovodních řad ů v jednotlivých rozvojových zónách. Stávající studna a podzemní nádrž by nadále sloužily jako zdroj vody pro protipožární zabezpe čení. Zásobení „dolních“ L čovic bude zachováno i do výhledu. Vzhledem k velké vzdálenosti od části horní a solidní kvalit ě vody v individuálních zdrojích, by napojení na vodovod horní části obce bylo neúm ěrn ě finan čně náro čné a z pohledu kvality ned ůvodné.

Pro zásobování požární vodou bude krom ě stávající studny s akumula ční nádrží u obecního ú řadu využívána i navržená víceú čelová nádrž p ři komunikaci sm ěr „dolní“ Lčovice.

PLYNOFIKACE Lčovice jsou plynofikovány. Jedná se o distribu ční STL rozvody, napojené na VTL/STL regula ční stanici. Předpokládá se dopln ění plynovod ů v nov ě navrhovaných rozvojových zónách obou obytných částí.

DOPRAVA Katastrálním územím prochází komunikace I/4, je p řipraven zám ěr její optimalizace. V rámci k.ú. L čovice se dle podklad ů p ředaných správcem - ŘSD – p ředpokládá její pr ůběh v soub ěhu se stávající trasou. Navržená osa nové komunikace je p řevzata ze ZÚR J čK, pro komunikaci je vymezen koridor o celkové ší ři 100 m. Dopravní závada na pr ůtahu silnice do „dolních“ Lčovic není tímto UP řešena - viz od ůvodn ění. Nové místní komunikace budou t řídy MO2-6,5/30.

E) Koncepce uspo řádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochranu p řed povodn ěmi, rekreaci, dobývání nerost ů a podobn ě.

Koncepce: - nezastavitelné jsou horizonty, bezlesé terénní h řbety, místa dalekého rozhledu a jejich okolí, údolní nivy vodote čí, uzav řená bezlesá údolí s roztroušenou p ůvodní zástavbou, louky a pastviny apod. - - jsou vytvo řeny podmínky pro udržení pop řípad ě zvyšování reten ční schopnosti krajiny zachováním a ochrannou stávajících ploch rozptýlené krajinné zelen ě (meze, remízky), podporou p řevodu orné p ůdy v rámci záplavových území na trvalé travní porosty - jsou vytvo řeny podmínky pro zvyšování prostupnosti krajiny obnovou, p říp. novým návrhem ú čelových komunikací ve volné krajin ě. ÚSES je za člen ěn v ÚP v četn ě dopln ění dosud nefunk čních prvk ů - - v území nejsou vymezeny plochy pro fotovoltaické elektrárny (FVE), jejich umis ťování na terénu ve všech plochách je s ohledem na zachování krajinného rázu nep řípustné, umis ťování FVE panel ů na stavbách (st řechách) je nep řípustné na pohledov ě dominantním areálu zámku s hospodá řským dvorem, u ostatních staveb se řídí podmínkami pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití a nesmí narušit kulturní hodnoty území v četn ě zachování dálkových pohled ů.

11 - - v území nejsou v souladu z koncepcí p řevzatou ze ZÚR J čK vymezeny plochy pro v ětrné elektrárny s výškou stožáru nad 24m, jejich umís ťování je v území nep řípustné - v území se nevymezují návrhové plochy pro rekrea ční chatovou zástavbu - na ú čelových komunikacích v krajin ě v četn ě komunikací pro p ěší a cyklisty jsou vymezeny turistické trasy, cyklotrasy

E.1) koncepce rekrea čního využití krajiny K rekrea čnímu využívání krajiny zejména pro celoro ční turistiku (b ěžecké lyžování, p ěší turistika, cykloturistika) je vhodné celé správní území. Realizace návrh ů územního plánu, zejména v oblasti propojování účelových komunikací v krajin ě a vytvá ření drobných lokálních parkovacích možností v blízkosti nástup ů do krajiná řsky a historicky hodnotných míst zvýší rekrea ční atraktivitu správního území. Územní plán neumož ňuje novou výstavbu rekrea čních chat, zastavitelné plochy pro stavby nových rodinných dom ů ve volné krajin ě, které jsou p řevážn ě využívány pro rekrea ční ú čely nedovoluje. Ubytovací plochy je možné navyšovat v plochách smíšených obytných dle funk čních regulativ ů.

E.2) protierozní opat ření Dalšími opat řeními pro snížení vodní eroze v řešeném území je doporu čená zm ěna kultur vybraných pozemk ů z orné p ůdy na trvalý travní porost

E.3) ochrany p řed povodn ěmi Koncepce ochrany zastav ěného území p řed povodn ěmi spo čívá hlavn ě ve zvyšování reten čních schopností krajiny a revitalizaci d říve regulovaných vodních tok ů k umožn ění rozliv ů do nezastav ěného území a zpomalení odtoku vod. Správci jednotlivých tok ů nebyly uplatn ěny požadavky na vymezení ploch pro revitalizaci vodních tok ů, nicmén ě ÚP díl čí sm ěrové úpravy koryt a úpravy b řehu v nezastav ěném území umož ňuje.

Biocentrum je biotop (§ 3 písm. i) zákona 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny) nebo soubor biotop ů v krajin ě (§ 3 písm. k) zákona), který svým stavem a velikostí umož ňuje trvalou existenci p řirozeného či pozm ěněného, avšak p řírod ě blízkého ekosystému (§ 3 písm. j) zákona); Biokoridor je území, které neumož ňuje rozhodující části organism ů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umož ňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytvá ří z odd ělených biocenter sí ť;

Významné krajinné prvky ze zákona (ex lege), tj.: Lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatn ě vyzna čeny, protože jejich lokalizace je sou částí mapového podkladu) registrované významné krajinné prvky: Neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvá řejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Tyto v řešeném území nejsou.

Přírodní park V zájmovém území se nenachází.

Přírodní památka v četn ě ochranného pásma V řešeném území se nenachází

Památný strom v četn ě ochranného pásma V řešeném území se nenachází

Vodní nádrže V severní části katastrálního území je drobný rybník p ři silnici I/4. Malý okrasný rybní ček s ostr ůvkem je sou částí zámeckého parku. V jižní části „horních“ L čovic jsou dv ě drobné vodní plochy. Další drobná nádrž sloužila pro čerpací stanici pro závlahu lesní školky p ři Voly ňce u L čovického mlýna. V UP jsou navržené vodní nádrže – jedna jako obnovení d říve zaniklého rybníka v jižní části katastrálního území u Hrad čanského potoka, druhá na úbo čí svahu V záho řích, další navržená vodní plocha je v míst ě bývalé lesní školky jako biologický rybník ČOV.

Povodí vodního toku, rozvodnice Rozvodí v řešeném území není stanoveno. Všechny vodote če spadají do povodí řeky Voly ňky.

Záplavové území

12 V území je vyhlášeno záplavové území podle toku Voly ňky, rozsah záplavového území byl upraven v roce 2009. je vyhlášena aktivní a nebezpe čná zóna

Aktivní zóna záplavového území Je stanovena podél toku Voly ňky.

Území ur čené k rozliv ům povodní Není stanoveno

Objekty, za řízení protipovod ňové ochrany Není stanoveno

Plochy pro dobývání nerost ů Nejsou v řešeném území evidovány

Poddolované území, staré d ůlní dílo Není evidováno

Opat ření k ochran ě proti p řívalovým deš ťů m Opat ření WR 1 spo čívá v úprav ě stávajícího odvod ňovacího rigolu z „horních“ L čovic jeho dopln ěním o p římé propojení s řekou Voly ňkou u stávajícího brodu p řes řeku. Opat ření WR 2 je úprava ústí koryta Hrad čanského potoka do oblouku, aby jím vedené vody volně splývaly s případnou vzedmutou říční hladinou Voly ňky Opat ření WR 3 je výstavba víceú čelové nádrže na pozemcích parc. č. 684/1-4 vy čišt ění stávajícího mlýnského náhonu a jeho údržba pro zajišt ění zvýšených odtok ů p ři p řívalových deštích

Opat ření k obnov ě a ochran ě kulturního d ědictví a hodnot krajiny Opat ření WK 1 je obnova v minulosti zaniklé barokní aleje ze zámeckého areálu ke kapli sv. Antonína Paduánského.

Umis ťování zástavby v plochách biocenter a biokoridor ů není možné. P řípustné jsou pouze drobné hospodá řské objekty majitel ů pozemk ů v rámci jejich hospodá řské činnosti. Veškerá možná činnost v těchto prostorách je popsána v tabulkové části Plánu ÚSES L čovice.

Systém biocenter a biokoridor ů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové p říloze charakteristika stanovišt ě. Prostorové pa- rametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování lokálního ÚSES, jsou výsledkem sou časné úrovn ě po- znání p řírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutn ě.

1. Maximální délky lokálních biokoridor ů a jejich p řípustné p řerušení Lesní spole čenstva: Maximální délka je 2000 m, možnost p řerušení je max. 15 m. Mok řadní spole čenstva: Maximální délka je 2000 m, p řerušení je možné 50 m zpevn ěnou plochou, 80 m ornou p ůdou a 100 m ostatními kulturami. Kombinovaná spole čenstva: Maximální délka je 2000 m, p řerušení je možné do 50 m zastav ěnou plochou, 80 m ornou p ůdou a 100 m ostatními kulturami. Lu ční spole čenstva: Maximální délka je 1500 m, p řerušení i 1500 m.

2. Minimální ší řky biokoridor ů lokálního významu Lesní spole čenstva: Minimální ší řka je 15 m. Spole čenstva mok řad ů: Minimální ší řka je 20 m. Lu ční spole čenstva: Minimální ší řka je 20 m.

Minimální velikost biocenter lokálního významu Lesní spole čenstva: Minimáln ě 3 ha v p řípad ě kruhového tvaru. Mok řady: Minimální velikost je 1 ha. Lu ční spole čenstva: Minimální velikost je 3 ha. Kombinovaná spole čenstva : Minimální velikost je 3 ha.

13 Interak ční prvky Krom ě biocenter a biokoridor ů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interak ční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spole čenstva, vytvá řející existen ční podmínky rostlinám a živo čich ům a významn ě ovliv ňující fungování ekosystém ů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interak ční prvky p říznivé p ůsobení biocenter a biokoridor ů na okolní, ekologicky mén ě stabilní krajinu. Interak ční prvky jsou sou částí ekologické niky r ůzných druh ů organism ů, které jsou zapojeny do potravních řetězc ů i okolních, ekologicky mén ě stabilních spole čenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. P řispívají ke vzniku bohatší a rozmanit ější sít ě potravních vazeb v krajin ě a tím podmi ňují vznik regula čních mechanism ů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Vymezeny jsou následující interak ční prvky:

Ozna čení Název Charakteristika A Na černém kopci Liniová d řevinná vegetace podél silnice B U strakonické silnice Silni ční alej C Pod silnicí Remíz pestré druhové skladby D Nad zámkem Dřeviny na mezi E Svatý Antonín Borový prosv ětlený háj s přím ěsí listná čů a bohatým bylinným patrem F Petr ův pahorek Porosty d řevin na mezích G U Malenic Porosty d řevin na mezích H U Svatého Antonína Porosty d řevin na mezích Ch Pod vrškem Porosty d řevin na mezích I Na brtích Porosty d řevin na rozsáhlých mezích J Nad potokem Lesní porost na skalách s porosty k řovin K U L čovického mlýna Liniový porost d řevin podél cest L Nad Havrdou Liniový porost d řevin M U cesty Dřeviny v remízku u cesty N U Petrova pahorku Porosty d řevin na mezi O U L čovic Porosty d řevin na mezích P V záho řích Křovinatý lení porost na p říkrém, místy skalnatém svahu Q Pod ra čany Louky s porosty k řovin a náletovými stromy R Sedlá čkovo Lesní porost s vyšší ekologickou stabilitou

Navrženy jsou následující interak ční prvky (ve všech p řípadech jde o výsadby podél polních cest nebo mezí):

Ozna čení Název Charakteristika S Na peka řovské Výsadba d řevin podél komunikací

Pro navržené prvky vypracovat projekt, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ů- sobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by m ěla být sadba odrostk ů výše nejméně 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Posta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodn ějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostate čný pro p řirozené rozmíst ění ko řenového systému. Statické zajišt ění je ideální d řev ěnými k ůly. Proti suchu, konkurenci plevel ů, ohryzu, vytloukání zv ěř í, v ětru a slune ční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkuren čním rostlinám a vysychání se používá kryt ko řenové mísy tvo řený kůrovým mul čem tlouš ťky dosta čující pro zamezení r ůstu plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mul čovací plache- tka z biotextílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch ko řenové mísy a upev ňuje vhodným místním ma- teriálem (nap říklad kameny). Mul čovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drá- těným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje ú činnou ochranu sazenice p řed nep říznivým vlivem slune čního zá ření. D řeviny vyžadují v prvých letech po výsadb ě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanovišt ě negativn ě – dochází ke ke řovému r ůstu, jednostranným deformacím koster- ních v ětví, postupnému krn ění, vícekmennému r ůstu či projev ům hyperplastie, deformacím terminálu a po- dobným poruchám r ůstu, které dokáže odborník v čas odhalit a z v ětší míry potla čit správn ě zvoleným typem řezu.

14 Tímto zp ůsobem lze p ředejít v ětšímu propadu výsadeb.

Významné krajinné prvky se d ělí na VKP ze zákona (ex lege), tj.: lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatn ě vyznačeny, protože jejich lokalizace je sou částí ma- pového podkladu), a registrované významné krajinné prvky , neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvá řejí její typický vzhled nebo p řispívají k udržení její stability. Tyto zde nejsou. Pta čí oblasti Do území nezasahuje žádná vyhlášená Pta čí oblast. Evropsky významné lokality Do území nezasahuje Evropsky významná lokalita.

Dopln ění ÚSES nad minimální parametry Jestliže to umož ňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozší ření ÚSES nad sou časný rámec – p ředevším dalším za řazením navržených interak čních prvk ů (navržených výsadeb).

Ošet řování lu čních porost ů v rámci prvk ů ÚSES Louka je p řevážn ě člov ěkem vytvo řený a na n ěj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a prakticky se jedná o permanentní sukcesní stadium sm ěř ující k p ůvodním lesním typ ům usm ěrňované lidským hospoda řením. Lu ční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotop ů, zejména co se tý če sv ětlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lu čních porostech postupn ě kosených 1x ro čně, naopak nejmén ě obsazené jsou louky plošn ě kosené 2-3x ro čně t ěžkou mechanizací, p řisévané a hnojené um ělými hnojivy. Pokosením lu čního porostu dochází k náhlé ztrát ě potravní základny, a je-li toto kosení celo- plošné, ve shodném období a navíc prováděné t ěžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhové- mu i po četnímu. Negativn ě se na lu čních porostech projevuje rovn ěž jejich odvodn ění a následný posun hydrické řady sm ěrem dol ů. Proto je pot řebné provád ět takové zásahy, které jsou schopné zakonzervovat sukcesní řadu ve stadiu travinobylinného spole čenstva únosný zp ůsob obhospoda řování. Vzhledem k tomu, že není možné apliko- vat management vyhovující všem hmyzím druh ům, navrhujeme doporu čení na základ ě rostlinných spole čenstev – velmi detailn ě je uveden v knize Pé če o chrán ěná území I.+ II., Pet říček 1999 (viz literaturu)

Navržené (nefunk ční) prvky Jejich realizace je vázána na spln ění výše zmín ěných zákonných podmínek. Do doby jejich spln ění je zaru čeno právo na stávající využití území. Nelze však p řipustiti takové zm ěny v jejich sou časném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazn ě ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmín ěna řešením vlastnických vztah ů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodá řských plánech. Pokud ne- dojde k dohod ě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: omezení se d ěje ve ve řejném zájmu, omezení se d ěje na základ ě zákona, omezení je výslovn ě uvedeno, omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného ú čelu nelze dosáh- nout jinak, za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V p ří- pad ě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících pod- mínek (využití) = vylu čují se činnosti a zm ěny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Regulativy jsou vyjád řeny v grafické části územního plánu prost řednictvím vymezení jednotlivých prvk ů ÚSES, který byl zpracován oprávn ěnou osobou za dodržení metodických pokyn ů platných pro jeho konstrukci. Zm ěnu této zá- vazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil p ůvodní územn ě plánovací dokumentaci. P řírodov ědná část (soubor opat ření pro zachování funk čnosti prvku ÚSES, návrh managementu a podobn ě) je uvedena jednak v tabulkových p řílohách týkajících se konkrétních prvk ů, jednak v obecné sumarizující podob ě v textové části územního systému ekologické stability.

Číslo 1 Název Cikánova skála Charakter Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru STG 5AB2, 5AB3, 5BC4 Rozloha 0,52 ha Charakteristika Malá část biocentra na okraji řešeného území – zahrnuje výhradn ě lesní porost. Příslušnými lesními typy jsou 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková), 5V8 (Vlhká jedlová bu čina kapradinová) a 5Y1 (Skeletová jedlová bu čina bor ůvková). Doporu čení V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat

15 podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu, 5V - vlhká jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, klen 10%, p řím ěs jasanu a smrku, 5Y - skeletová jedlová bu čina - buk 70%, jedle 20%, b říza 10%, p řím ěs borovice a smrku. Mělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ide - ální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je po - třebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES po - stihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 2 (generelové číslo 34) Název Nad rovnicí Charakter Lokální biokoridor STG 5AB-B3, 5BC4 Rozloha 1,80 ha Charakteristika Výhradn ě lesní biokoridor okrajem katastru. Příslušnými lesními typy jsou 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5K6 (Kyselá jedlová bu čina bor ůvková), 5N3 (Kamenitá kyselá jedlová bu čina se š ťavelem na stinných skeletovitých svazích), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková), 5V7 (Vlhká jedlová bu čina šťavelová), 5V8 (Vlhká jedlová bu čina kapradinová) a 5Y1 (Skeletová jedlová bu čina bor ůvková). Doporu čení V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu, 5V - vlhká jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, klen 10%, p řím ěs jasanu a smrku, 5Y - skeletová jedlová bu čina - buk 70%, jedle 20%, bříza 10%, p řím ěs borovice a smrku. Mělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ide- ální je usměrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je po- třebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES po- stihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

16

Číslo 3 (generelové číslo 8) Název Na cikánce Charakter Lokální biocentrum STG 5AB2, 5AB3, 5BC3, 5BC4, 5B3 Rozloha 7,66 ha Charakteristika Lesní biocentrum tvo řené smrkovým porostem s bohatou p řím ěsí listnatých d řevin a bohatým bylinným patrem. Příslušnými lesními typy jsou 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5N3 (Kamenitá kyselá jedlová bu čina se š ťavelem na stinných skeletovitých svazích), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková), 5Y1 (Skeletová jedlová bu čina bor ůvková), 5Y2 (Skeletová jedlová bu čina se š ťavelem) a 5Z9 (Zakrslá jedlová bu čina skeletová).

17 Doporu čení V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu, 5Y - skeletová jedlová bu čina - buk 70%, jedle 20%, b říza 10%, p řím ěs borovice a smrku, 5Z - zakrslá jedlová bu čina - buk 70%, jedle 20%, b říza 10%, p řím ěs borovice a smrku. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum - řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole - čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 4 (generelové číslo 34) Název V hájích Charakter Lokální biokoridor STG 5AB1, 5AB2, 5AB3, 5BC4, 5B3 Rozloha 2,29 ha Charakteristika Lesní biokoridor. Příslušnými lesními typy jsou 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5K6 (Kyselá jedlová bu čina bor ůvková), 5N3 (Kamenitá kyselá jedlová bu čina se š ťavelem na stinných skeletovitých svazích), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková) a 5S2 (Sv ěží jedlová bu čina se svízelem drsným na plošinách a svazích). Doporu čení V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu, 5S - sv ěží jedlová bu čina - jedle 50%, buk 50%, p řím ěs klenu. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uce - leného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je po - třebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES po - stihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 5 (generelové číslo 33) Název Nad zámkem Charakter Lokální biokoridor STG 4AB2, 4AB3, 5B3, 5B4, 5BC3, 5BC4, 5AB1, 5AB2, 5AB3, 5AB4 Rozloha 4,63 ha Charakteristika Heterogenní a pouze částe čně funk ční biokoridor – v severní části lesní porost, v jižní louky, meze s porosty d řevin orané pozemky. Příslušnými lesními typy jsou 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5K6 (Kyselá jedlová bu čina bor ůvková), 5K7 (Kyselá jedlová bu čina se š ťavelem), 5S2 (Sv ěží jedlová bu čina se svízelem drsným na plošinách a svazích). Doporu čení Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by m ěla být sadba

18 odrostk ů výše nejmén ě 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Posta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodn ějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostate čný pro p řirozené rozmíst ění ko řenového systému. Statické zajišt ění je ideální d řev ěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevel ů, ohryzu, vytloukání zv ěř í, v ětru a slune ční radiaci je t řeba vysazovance chránit. Proti konkuren čním rostlinám a vysychání se používá kryt ko řenové mísy tvo řený k ůrovým mul čem tlouš ťky dosta čující pro zamezení r ůstu plevel ů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mul čovací plachetka z biotextílie o rozm ěru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch ko řenové mísy a upev ňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mul čovací materiál se ne - přihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje ú činnou ochranu sazenice p řed nep říznivým vlivem slune čního zá ření. Dřeviny vyžadují v prvých letech po výsadb ě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanovišt ě negativn ě – dochází ke ke řovému r ůstu, jednostranným deformacím kosterních v ětví, postupnému krn ění, vícekmennému r ůstu či projev ům hyperplastie, deformacím terminálu a podobným poruchám r ůstu, které dokáže odborník v čas odhalit a z v ětší míry potla čit správn ě zvoleným typem řezu. Tímto zp ůsobem lze p ředejít v ětšímu propadu výsadeb. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5S - sv ěží jedlová bu čina - jedle 50%, buk 50%, p řím ěs klenu. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je po - třebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES po - stihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 . Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů.

Číslo 6 (generelové číslo 9) Název Svatý Antonín Charakter Lokální biocentrum STG 4AB2, 4AB3 Rozloha 6,77 ha Charakteristika Jako celek nefunk ční biocentrum zahrnující výsušné (xerotermní) i sv ěží louky, porosty k řovin na mezích, část lesního porostu. Část biocentra tvo ří zem ědělsky využívané plochy. Příslušnými lesními typy jsou 4K3 (Kyselá bu čina biková na mírných svazích), 4K6 (Kyselá bu čina bor ůvková na h řbetech a horních částech svah ů a plošinách), 4N4 (Kamenitá kyselá bu čina bor ůvková na h řbetech a kamenitých svazích). Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící

19 v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by m ěla být sadba odrostk ů výše nejmén ě 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Posta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodn ějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostate čný pro p řiro - zené rozmíst ění ko řenového systému. Statické zajišt ění je ideální d řev ěnými k ůly. Proti suchu, konkurenci plevel ů, ohryzu, vytloukání zv ěř í, v ětru a slune ční radiaci je t řeba vysazovance chránit. Proti konkuren čním rostlinám a vysychání se používá kryt ko řenové mísy tvo řený k ůrovým mul - čem tlouš ťky dosta čující pro zamezení r ůstu plevel ů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mul čovací plachetka z biotextílie o rozm ěru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch ko řenové mísy a upev ňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mul čovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž po - skytuje ú činnou ochranu sazenice p řed nep říznivým vlivem slune čního zá ření. D řeviny vyžadují v prvých letech po výsadb ě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanovišt ě negativn ě – dochází ke ke řovému r ůstu, jednostranným deformacím kosterních v ětví, postupnému krn ění, vícekmennému r ůstu či projev ům hyperplastie, deformacím terminálu a po - dobným poruchám r ůstu, které dokáže odborník v čas odhalit a z v ětší míry potla čit správn ě zvoleným typem řezu. Tímto zp ůsobem lze p ředejít v ětšímu propadu výsadeb. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%, 4N - kamenitá kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p ří- rod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 7 (generelové číslo 33) Název U Malenic Charakter Lokální biokoridor STG 4AB2, 4AB3, 5BC4 Rozloha 2,83 ha Charakteristika Omezen ě funk ční biokoridor p řes zem ědělsky využívané pozemky, porosty náletových d řevin na mezích a podél cest, v jižní části lesní porost. Příslušným lesním typem je 4K9 (Kyselá bu čina biková na p říkrých svazích). Doporu čení Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by m ěla být sadba odrostk ů výše nejmén ě 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Posta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodn ějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostate čný pro p řiro - zené rozmíst ění ko řenového systému. Statické zajišt ění je ideální d řev ěnými k ůly. Proti suchu, konkurenci plevel ů, ohryzu, vytloukání zv ěř í, v ětru a slune ční radiaci je t řeba vysazovance chránit. Proti konkuren čním rostlinám a vysychání se používá kryt ko řenové mísy tvo řený k ůrovým mul - čem tlouš ťky dosta čující pro zamezení r ůstu plevel ů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mul čovací plachetka z biotextílie o rozm ěru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch ko řenové mísy a upev ňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mul čovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž po - skytuje ú činnou ochranu sazenice p řed nep říznivým vlivem slune čního zá ření. D řeviny vyžadují v prvých letech po výsadb ě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanovišt ě negativn ě – dochází ke ke řovému r ůstu, jednostranným deformacím kosterních v ětví, postupnému krn ění, vícekmennému r ůstu či projev ům hyperplastie, deformacím terminálu a po - dobným poruchám r ůstu, které dokáže odborník v čas odhalit a z v ětší míry potla čit správn ě zvoleným typem řezu. Tímto zp ůsobem lze p ředejít v ětšímu propadu výsadeb. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší

20 údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). Revitalizace vodote če. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě po - nechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které ne - může tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 8 (generelové číslo 2) Název Valcha Charakter Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru STG 4AB2-3, 5AB-B4, 5BC4 Rozloha 4,25 ha Charakteristika Vlhké louky v niv ě Voly ňky lemované autochtonními d řevinami s bohatým bylinným patrem – nap říklad výskyt kapradiny pérovníku pštrosího, podsvahové diluvium, vysýchavé skalní svahy, v severní části lesní porost. Pro toto biocentrum již byl zpracován projekt (Friedrich, 2005 – Návrh zm ěny vymezení LBC Valcha v k.ú. L čovice), jehož vymezení je zde respektováno (s detailním up řesn ěním podle hranic jednotlivých parcel). Příslušnými lesními typy jsou 4C5 (Vysýchavá bu čina s vále čkou prapo řitou), 4K9 (Kyselá bu čina biková na p říkrých svazích). Doporu čení Postupovat dle managementu uvedeného v materiálu citovaného výše (Friedrich, 2005). Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4C - vysýchavá bu čina - buk 70%, jedle 10%, dub 20%, p řím ěs lípy, 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uce - leného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je po - třebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES po - stihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 9 (generelové číslo 31) 4037 dle AZÚR J čK Název Voly ňka Havrd ův mlýn Charakter Regionální biokoridor STG 5B-BC5, 5BC4 Rozloha 2,33 ha Charakteristika Biokoridor podél pe řejnatého toku Voly ňky s bohatými b řehovými porosty. Příslušnými lesními typy jsou 4K9 (Kyselá bu čina biková na p říkrých svazích), 4Z9 (Zakrslá bu čina).

21 Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. B řehové porosty ponechat spontánní sukcesi. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%, 4Z - zakrslá bu čina - buk 60%, dub 20%, jedle 10%, b říza 10%, p řím ěs je řábu. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum - řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole - čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 10 (generelové číslo 31) 4037 dle AZÚR J čK Název Voly ňka Valcha Charakter Regionální biokoridor STG 5BC4 Rozloha 4,07 ha Charakteristika Regionální biokoridor na lu čních porostech a b řehovými porosty okolo Voly ňky s bohatým bylinným patrem. Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. B řehové porosty ponechat spontánní sukcesi. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie).

Číslo 11 (generelové číslo 3) Název Za sady Charakter Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru STG 4AB1, 4AB3, 5BC4, 5B4 Rozloha 2,39 ha Charakteristika Biocentrum na skalnatém srázu nad Voly ňkou porostlém lesem s bohatým ke řovým patrem. Příslušnými lesními typy jsou 4K9 (Kyselá bu čina biková na p říkrých svazích), 4Z9 (Zakrslá bu čina), 5L1 (Montánní jasanová olšina poto ční). Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%, 4Z - zakrslá bu čina - buk 60%, dub 20%, jedle 10%, b říza 10%, p řím ěs je řábu, 5L - montánní jasanová olšina - olše 70%, jasan 20%, smrk 10%, p řím ěs osiky. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p ří-

22 rod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 12 (generelové číslo 35) Název Hrad čanský potok Charakter Lokální biokoridor STG 5BC4, 5B-BC5 Rozloha 1,54 ha Charakteristika Biokoridor podél drobného pravostranného p řítoku Voly ňky. Potok te če p řirozeným korytem a je lemovaný zapojeným břehovým porostem. Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. B řehové porosty ponechat spontánní sukcesi. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie).

Číslo 13 (generelové číslo 10) Název Pod ra čany Charakter Lokální biocentrum STG 4AB3, 5AB3, 5AB-B4, 5B-BC5 Rozloha 4,56 ha Charakteristika Převážn ě lesní biocentrum zahrnující i menší podmá čené louky u Hrad čanského potoka a b řehové porosty tvo řené autochtonními listnatými d řevinami. Příslušnými lesními typy jsou 4K3 (Kyselá bu čina biková na mírných svazích), 5I1 (Uléhavá kyselá jedlová bu čina s bikou chlupatou), 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5K6 (Kyselá jedlová bu čina bor ůvková), 5K9 (Kyselá jedlová bu čina svahová), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková). Doporu čení Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných nálet ů. B řehové porosty nechat p řirozenému vývoji. Na lu čních porostech kosení dle stavu spole čenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro čně s ob časným vynecháním n ěkteré sezóny na malé části plochy st řídav ě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druh ů neschopných regenerace v cyklu pravidelných se čí (bližší údaje jsou velmi podrobn ě uvedeny v knize Pé če o chráněná území – I. Nelesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 ). Termín se če upravovat dle aktuálního složení spole čenstev, p řípadn ě jej st řídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá čených partiích alespo ň ob časné ru ční kosení. Pokos pokud možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie). V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 4K - kyselá bu čina - buk 70%, jedle 20%, dub 10%, 5I - uléhavá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 5K -

23 kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Prin - cipy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

Číslo 14 (generelové číslo 1) 0 dle AZÚR J čK Název Věnec Charakter Regionální biocentrum STG 5AB1, 5AB2, 5AB3, 5B3, 5BC3 Rozloha 18,12 ha Charakteristika Část regionálního biokoridoru zahrnující výhradn ě lesní porosty. Příslušnými lesními typy jsou 5A1 (Klenová bu čina bažanková), 5F3 (Svahová jedlová bu čina šťavelová), 5K1 (Kyselá jedlová bu čina metlicová na plošinách a svazích), 5K6 (Kyselá jedlová bu čina bor ůvková), 5N4 (Kamenitá jedlová bu čina bor ůvková), 5S1 (Sv ěží jedlová bu čina šťavelová na plošinách a svazích), 5S2 (Sv ěží jedlová bu čina se svízelem drsným na plošinách a svazích), 5Y2 (Skeletová jedlová bu čina se š ťavelem). Doporu čení V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích d řevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů. Výchova zam ěřená na udržení p řirozené skladby, přem ěnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová d řevinná skladba: 5A - klenová bu čina - buk 50%, jedle 30%, klen 20%, p řím ěs jilmu a jasanu, 5F - svahová jedlová bu čina - buk 60%, jedle 40%, přím ěs klenu a jilmu, 5K - kyselá jedlová bu čina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5N - kamenitá kyselá jedlová bu čina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, p řím ěs klenu, 5S - sv ěží jedlová bu čina - jedle 50%, buk 50%, p řím ěs klenu, 5Y - skeletová jedlová bu čina - buk 70%, jedle 20%, b říza 10%, p řím ěs borovice a smrku. M ělo by se jednat o nejp řírodn ější části krajiny tvo řící tzv. „biolo - gickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného p řírod ě blízkého ekosystému . Strategie musí být závislá na sou časném stavu, ideální je usm ěrňovaný polop řírodní vývoj. Principy ochrany lesa (v četn ě ponechání odum řelé d řevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje les ů. Obecn ě platné řešení není, a je potřebné vytvo řit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Pé če o chrán ěná území – II. Lesní spole čenstva, I. Míchal, V. Pet říček a kol., AOPaK Praha 1999 .

F) Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap říklad výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemk ů v plochách) F.1) vymezení pojm ů funk ční regulace a stanovení obecn ě platných podmínek funk čního uspo řádání 1. Funk ční podmínky plošné a prostorové jsou vyjád řeny vý čtem staveb, objekt ů a za řízení, které odpovídají jednotlivým urbanistickým funkcím (ú čelu využití pozemku). Využití funk čních ploch je definováno jako hlavní, p řípustné, podmín ěně p řípustné a nep řípustné. 2. Hlavnímu využití odpovídají stavby, objekty a za řízení, které v území či ploše p řevládají a ur čují veškeré charakteristiky funk čního využití. 3. Přípustnému využití odpovídají stavby, objekty a za řízení, které nejsou plošn ě a významov ě rozhodující, ale mohou dopl ňovat hlavní využití. 4. Stavbou se rozumí pro pot řeby funk čních podmínek samostatn ě stojící objekt nebo objekt za člen ěný v souvislé zástavb ě. 5. Stavbou hlavní se rozumí vždy stavba charakterizující hlavní využití a ostatní stavby na stavebním pozemku jsou považovány za dopl ňkové 6. Za řízení – pro pot řeby funk ční regulace se rozumí část stavby s funk ční náplní (zpravidla p řípustnou nebo podmín ěně p řípustnou) odlišnou od funk ční nápln ě hlavní části stavby. 7. V rámci všech funk čních ploch jsou přípustným využitím plochy okrasné a rekrea ční zelen ě a liniová zele ň,

24 drobné vodní prvky (p řirozené i um ělé vodní toky a plochy s břehovými porosty, fontány, jezírka, kašny, vodní kaskády atp.), městský mobiliá ř (lavi čky, informa ční panely, altány atp.), drobná zahradní architektura (plastiky) dopravní a technické infrastruktury související s funk čním využitím plochy 8. V rámci všech funk čních ploch je podmín ěně p řípustným využitím umís ťování slune čních termálních kolektor ů v četn ě souvisejících za řízení na st řechách objekt ů za podmínky, že nenarušují krajinný ráz, není-li v konkrétní funk ční ploše uvedeno jinak. 9. V rámci všech funk čních ploch jsou vždy nep řípustným využitím fotovoltaické elektrárny na terénu a v ětrné elektrárny s výškou stožáru nad 24m. Umís ťování fotovoltaických panel ů na st řechách je podmín ěně přípustné mimo areál zámku a jeho hospodá řských budov za podmínky, že nenaruší krajinný ráz a kulturní hodnoty území v četn ě dálkových pohled ů. 10. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní ú činky na životní prost ředí p řekra čují limity uvedené v příslušných p ředpisech nad p řípustnou míru s ohledem na charakter lokality, jsou v dané funk ční ploše nep řípustné, není-li jmenovit ě stanoveno jinak. 11. Na veškeré zemní práce a zm ěny historických objekt ů musí investor vždy zajistit podle zákona č. 20/1987 Sb. v platném zn ění archeologický dozor a záchranný archeologický výzkum.

F.2) P rostorové podmínky 1. Veškeré zm ěny staveb a dostavby ve stabilizovaných územích musí respektovat dosavadní charakter zástavby, zejména: • přestavby a dostavby objekt ů provád ět tak, aby nedošlo k narušení uli ční fronty, je-li pro danou lokalitu charakteristická, • při zm ěnách staveb nebo p ři dostavbách do stávající zástavby dbát p řim ěř eného hmotového rozsahu objektu dle konkrétní polohy • stavby p řizp ůsobit kontextu okolní zástavby v objemu a výšce staveb

2. V zastavitelných plochách a v plochách územních rezerv, kde je p ředepsáno po řízení územní studie, mohou být obecné prostorové regulativy dále upraveny t ěmito schválenými studiemi.

3. Prostorové zásady pro zm ěny staveb - zm ěna objemu: nep řípustné jsou nástavby a stavební úpravy (tj. navýšení o podlaží, navýšení p ůdní nadezdívky, zm ěna proporce st řechy) nad p ůvodní objem - podmín ěně p řípustné jsou zm ěny navýšením, pokud: - navýšení nenaruší prokazatelné hodnoty stavby - navýšení nenaruší p řevažující výškovou hladinu okolní zástavby - navýšení nevytvo ří nežádoucí dominantu v krajin ě či související zástavb ě nebo rozší řením v horizontální rovin ě nap ř. obnovením d říve zaniklé části stavby nebo dostavbou v podélné ose objektu u jednoduchých staveb s malým rozdílem délky a ší řky objektu • díl čí zm ěny objektu: nep řípustné je dopl ňování štítových konstrukcí nep ůvodními prvky (balkony, p ředsunuté volné prvky st řechy) nebo zm ěny p ůvodního sklonu st řechy či zv ětšování kolmých i podélných p řesah ů st řechy a objemov ě nevhodné viký ře a viký ře v po četném rastru

4. Prostorové zásady pro nové stavby • - obecn ě platí: pro novostavby navrhované v přímé vazb ě na historicky cenný stavební fond (p řirozené proluky i proluky po p ůvodních stavbách) zachovat základní prostorové a objemové proporce p ůvodního stavebního fondu a pro novostavby navrhované nezávisle na historickém stavebním fondu objemov ě vycházet z obvyklých místních forem, nenavrhovat výrazné odlišnosti v architektonickém pojetí . • Nevhodné jsou historicky a lokáln ě cizorodé st ěnové systémy z nehran ěného řeziva (tzv. Kanadské sruby)

F.3) Přehled navržených typ ů ploch s rozdílným zp ůsobem využití :

PLOCHY ZASTAV ĚNÉ A ZASTAVITELNÉ

BR - smíšené obytné plochy staveb pro bydlení Hlavní využití: Zahrnují plochy staveb pro bydlení

25

Přípustné využití: - rodinné domy izolované, řadové, skupinové - malá ubytovací za řízení do 20 l ůžek a tzv. pronajímání letních byt ů - umíst ění objekt ů ob čanské vybavenosti a nerušivých živností lokálního významu - umíst ění odstavných stání garáží sloužících pot řebám funk čního využití - nezbytné plochy technického vybavení.

Podmín ěně p řípustné využití: - stavby plnící dopl ňkovou funkci k stavb ě hlavní (nap ř. kolny, hospodá řské p říst řešky) - stavby a za řízení pro podnikání, pokud bude zajišt ěno dodržení p říslušných hygienických limit ů hluku, vibrací a emisí látek pro okolní pozemky

Nep řípustné využití: Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Pro oblasti areál zámku L čovice, Horní L čovice náves, U nových staveb – p ůdorysné schéma objekt ů bude podélného charakteru, s pom ěrem délky ku ší řce minimáln ě 3:2. Doporu čený p ůdorysný tvar nové stavby hlavní je obdélníkový, popřípad ě tvaru L nebo U. St řechy hlavních objekt ů šikmé sedlové či polovalbové, u dopl ňkových staveb je p řípustný pultový. Sklon st řechy u stavby hlavní 38-45°. Podlažnost stavby hlavní 1. NP s obytným podkrovím, v kontextu s okolní vyšší zástavbou možno připustit 2.NP s obytným podkrovím za podmínky, že objekt nebude negativn ě ovliv ňovat stávající dálkové pohledy. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 50 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, její orientaci a p ůdorysné schéma, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele.

Pro oblast Horní L čovice severozápad: U nových staveb – p ůdorysné schéma objekt ů bude podélného charakteru, s pom ěrem délky ku ší řce minimáln ě 3:2. Doporu čený p ůdorysný tvar nové stavby hlavní je obdélníkový, popřípad ě tvaru L nebo U. St řechy hlavních objekt ů šikmé sedlové či polovalbové, u dopl ňkových staveb je p řípustný pultový. Podlažnost stavby hlavní 1. NP s obytným podkrovím, v kontextu s okolní vyšší zástavbou možno p řipustit 2.NP s obytným podkrovím za podmínky, že objekt nebude negativn ě ovliv ňovat stávající dálkové pohledy. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 60 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele .

Pro oblast Horní L čovice jih: U nových staveb: Doporu čený p ůdorysný tvar nové stavby hlavní je obdélníkový, popřípad ě tvaru L nebo U. Objekty orientovat rovnob ěžn ě s vrstevnicemi. St řechy hlavních objekt ů šikmé sedlové či polovalbové, u dopl ňkových staveb je p řípustný pultový. Podlažnost stavby hlavní 1. NP s obytným podkrovím, v kontextu s okolní vyšší zástavbou možno p řipustit 2.NP s obytným podkrovím za podmínky, že objekt nebude negativn ě ovliv ňovat stávající dálkové pohledy. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 60 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele.

Pro oblasti U Konopice, Valcha: U nových staveb: Doporu čený p ůdorysný tvar nové stavby hlavní je obdélníkový, popřípad ě tvaru L nebo U. St řechy hlavních objekt ů šikmé sedlové či polovalbové, u dopl ňkových staveb je p řípustný pultový. Podlažnost stavby hlavní 1. NP s obytným podkrovím, v kontextu s okolní vyšší zástavbou možno p řipustit 2.NP s obytným podkrovím za podmínky, že objekt nebude negativn ě ovliv ňovat stávající dálkové pohledy. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 60 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele.

26 Pro oblast L čovický mlýn: U nových staveb - Doporu čený p ůdorysný tvar nové stavby hlavní je obdélníkový, popřípad ě tvaru L nebo U. Objekty orientovat rovnob ěžn ě s vrstevnicemi. St řechy hlavních objekt ů šikmé sedlové či polovalbové, u dopl ňkových staveb je p řípustný pultový. Podlažnost stavby hlavní 1. NP s obytným podkrovím. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 60 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele.

Pro Dolní L čovice: U nových staveb: Podlažnost stavby hlavní 2. NP s obytným podkrovím. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 60 % U stávajících staveb – respektovat stávající výškovou hladinu zástavby, minimální zastoupení zelen ě na parcele 40%, v stísn ěných p řípadech, kdy je zastoupení zelen ě na parcele již nižší, zachování stávajícího rozsahu zastoupení zelen ě na parcele.

OP – ob čanské vybavení, plochy obchodu a služeb Hlavní využití: Zahrnují plochy staveb ob čanského vybavení a ve řejných prostranství a dále plochy související dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití: - za řízení obchodu a prodeje - za řízení služeb a drobných řemesel - za řízení ubytování a stravování - odstavná místa a parkovišt ě s vazbou na dominantní funkci - zele ň plošná, liniová a ochranná

Nep řípustné využití: Jiné než hlavní a p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Stavby p řízemní, s max.výškou 8 m v hřebeni st řechy, m ěř eno od úrovn ě podlahy vstupního podlaží. Charakter st řešních ploch bude šikmý - sedlový u hlavního objektu či pultový u dopl ňkových staveb či k řídel hmoty hlavní. Velikost objekt ů max. 10x30m. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 30 %.

OT- ob čanské vybavení, t ělovýchovná a sportovní za řízení Hlavní využití: Plochy ob čanského vybavení zahrnující plochy a stavby pro t ělovýchovu a sport, navazující bezprost ředn ě na dostate čné plochy dopravní infrastruktury

Přípustné využití: - Otev řená sportovní za řízení ( univerzální h řišt ě, h řišt ě pro fotbal, tenis, odbíjenou, házenou, d ětská h řišt ě, koupališt ě apod.) - odstavná stání sloužící pot řeb ě funk čního využití - zele ň plošná, liniová a ochranná - související technická infrastruktura

Podmíne čně p řípustné využití : - sociální za řízení sportoviš ť - tribuny

Nep řípustné využití : Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Minimální zastoupení zelen ě na parcele 30 %.

27 SO - smíšené obytné, plochy ob čanského vybavení Hlavní využití: Zahrnují plochy staveb ob čanského vybavení a ve řejných prostranství a dále plochy související dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití: - stavby obchodu a prodeje - stavby ubytování a stravování - stavby školské, zdravotnické, sociální pé če, kulturní a církevní - objekty doprovodné a zabezpe čující provoz a pot řeby území, klubovny, šatny a sociální za řízení - stavby služeb a drobných řemesel - odstavná místa a parkovišt ě s vazbou na dominantní funkci - zele ň plošná, liniová a ochranná - rodinné domy

Podmín ěně p řípustné využití: - bytové objekty a stavby pro bydlení

Nep řípustné využití: Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Pro nové stavby: Objekty p řízemní, max.výšky 8 m v hřebeni st řechy m ěř eno od úrovn ě podlahy vstupního podlaží. Charakter st řešních ploch bude šikmý - sedlový či pultový. U stávajících staveb respektovat výškovou hladinu a objem okolní zástavby. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 30 %.

SR - plochy staveb pro rodinnou rekreaci Hlavní využití: Zahrnují plochy staveb pro rodinnou rekreaci a plochy související dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití: - stavby pro individuální rekreaci, nap ř.chaty, zahr.domky, chovatel.stavby - odstavná místa a parkovišt ě - za řízení sportovní a krátkodobé rekreace-hřišt ě, bazeny apod. - zele ň plošná, liniová a ochranná

Nep řípustné využití: Jiné než hlavní a přípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Podlažnost 1.NP s obytným podkrovím, max.výšky 7m v hřebeni st řechy od úrovn ě podlahy vstupního podlaží. Půdorys podélného charakteru do 50 m 2. Charakter st řešních ploch bude šikmý - sedlový.

VZ - výroba a skladování, zem ědělská výroba Hlavní využití: Plochy staveb a za řízení zem ědělských staveb a plochy související ve řejné infrastruktury, mající negativní vliv za hranicí t ěchto ploch.

Přípustné využití: - objekty pro výrobu a zem ědělství, sklady, služby - doprovodná technická za řízení a provozy - odstavná místa a garáže - zele ň ochranná a izola ční

Podmíne čně p řípustné využití: - byt správce a pohotovostní ubytování, pokud podlahová plocha nep řekro čí 10% celkové podlahové plochy stavby hlavní

Nep řípustné využití:

28 Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Objekty max.výšky 8 m v hřebeni st řechy od úrovn ě podlahy vstupního podlaží. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 40 %. U nové zástavby m ůže být požadováno posouzení z hlediska vlivu na krajinný ráz.

VL – plochy smíšené výrobní Hlavní využití: Plochy staveb a za řízení výroby, nap ř.opravny stroj ů a dopravní techniky a plochy související ve řejné infrastruktury. Nutná p římá návaznost na dopravní infrastrukturu a p řístupnost z ní.

Přípustné využití: - objekty pro opravárenství, lehkého pr ůmyslu, nap ř.textilního, potraviná řského, elektrotechnického - doprovodná technická za řízení a provozy - odstavná místa a garáže - zele ň ochranná a izola ční

Podmíne čně p řípustné využití: - byt správce a pohotovostní ubytování, pokud podlahová plocha nep řekro čí 10% celkové podlahové plochy stavby hlavní

Nep řípustné využití: Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

Podmínky plošné a prostorové, architektonické, stavebn ě technické, ochrany krajinného rázu Objekty max. výšky 8m v hřebeni st řechy od úrovn ě podlahy vstupního podlaží. Minimální zastoupení zelen ě na parcele 40 %.

DS - plochy dopravní infrastruktury silni ční Hlavní využití: Plochy a stavby silni čních pozemních komunikací

Přípustné využití: - stavby komunikací - stavby parkoviš ť - autobusové zastávky, odbavovací haly - doprovodná a izola ční zele ň - související stavby a za řízení – nap ř. náspy, zá řezy, op ěrné zdi, mosty atd.

Nep řípustné využití: Jiné, než hlavní a p řípustné využití

TI - plochy technické infrastruktury Hlavní využití: Plochy vedení, staveb a s nimi provozn ě související za řízení technického vybavení, nap ř.vodovod ů, vodojem ů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a za řízení nakládání s odpady,trafostanic, energetických vedení, komunika čních vedení ve řejné komunika ční sít ě, elektronických komunika čních za řízení.

Přípustné využití: - stavby a za řízení technického vybavení - zele ň plošná, liniová, ochranná a izola ční - plochy související dopravní infrastruktury

Nep řípustné využití: Jiné, než hlavní a p řípustné využití

PV - plochy ve řejných prostranství Hlavní využití: Plochy ve řejných prostranství zahrnují plochy jednotlivých druh ů ve řejných prostranství

29

Přípustné využití: - zele ň parková, plošná, liniová, ochranná a izola ční - plochy dopravní a technické infrastruktury - stavby ob čanského vybavení slu čitelné s účelem ve řejných prostranství – odpo činkové plochy, drobná architektura,dopl ňující charakter území, autobusové zastávky, hasi čské zbrojnice, menší sakrální objekty, dětská h řišt ě, plochy pro umíst ění nádob na sb ěr separovaného odpadu - malé vodní plochy

Nep řípustné využití: Jiné, než hlavní a p řípustné využití

PLOCHY NEZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ Pokud se v nezastav ěném území povolují stavby, pak podmínka platí pro celou vymezenou plochu. V nezastav ěném území se povoluje oplocení za ú čelem pastvy a p řírod ě blízkým materiálem.

NZ - plochy zem ědělské Hlavní využití: Plochy zem ědělského p ůdního fondu, pozemky staveb, za řízení a jiných opat ření pro zem ědělství

Přípustné využití: - zem ědělská výroba

Podmín ěně p řípustné využití: - objekty dopravní a technické infrastruktury, pokud svým umíst ěním neohrožují hlavní funkci (viz přípustné využití) - zm ěny kultury pozemk ů, pokud z ůstanou sou částí ZPF, pop ř. PUPFL. - stavby pro zem ědělství do 25 m2 zastav ěné plochy a 5m výšky, pokud negativn ě neovlivní krajinný ráz - malé vodní nádrže, pokud budou funk čně souviset se zem ědělskou výrobou, pé čí o krajinu nebo p ůjde o reten ční plochy pro prevenci p řívalových vod

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch s pobytovými místnostmi - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

W – plochy vodní a vodohospodá řské Hlavní využití: Plochy vodních nádrží, koryt vodních tok ů a jiné plochy ur čené pro p řevažující vodohospodá řské využití.

Přípustné využití: - terénní úpravy okolí - technologická vybavení a opat ření vodních nádrží - zele ň plošná, liniová, parková

Podmíne čně p řípustné jsou : - objekty související s vodohospodá řským využitím pop řípad ě s chovem ryb do 25 m2 zastav ěné plochy a 5m výšky - objekty dopravní a technické infrastruktury, pokud svým umíst ěním neohrožují hlavní funkci (viz přípustné využití)

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch s pobytovými místnostmi - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

ZV- zele ň na ve řejných prostranstvích Hlavní využití:

30 Parkov ě upravená ve řejná prostranství

Přípustné využití: - zele ň plošná, liniová, parková - technická infrastruktura

Podmín ěně p řípustné využití: - stavby související s pln ěním funkce ve řejného prostranství (nap ř. d ětská h řišt ě, autobusové zastávky a příst řešky, informa ční tabule)

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

ZS - zele ň soukromá a vyhrazená Hlavní využití Sady a zahrady

Přípustné využití: - zele ň plošná, liniová, vysoká - rekrea ční louky - užitkové výsadby

Podmín ěně p řípustné využití: - stavby majitel ů pozemk ů pro zem ědělství do 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky - objekty dopravní a technické infrastruktury slu čitelné s ur čením zóny

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch obsahujících pobytové prostory - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5m výšky.

ZO- zele ň ochranná a izola ční Hlavní využití: Plochy zelen ě ochranné a izola ční

Přípustné využití: - zele ň plošná, liniová, vysoká - ke řové podsady - protierozní výsadby a úpravy

Podmín ěně p řípustné využití: - drobné objekty ob čanské vybavenosti v p řípad ě, že nedojde k potla čení funkce hlavní, - pozemky související dopravní a technické infrastruktury, obslužné komunikace, v p řípad ě, že nedojde k potla čení hlavního využití a nebude snížena kvalita prostředí ve vymezené ploše.

Nep řípustné využití: - - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využití - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch s pobytovými místnostmi - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

NL – plochy lesní Hlavní využití: Plochy ur čené k pln ění funkce lesa, plochy staveb a za řízení lesního hospodá řství a plochy související dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití: - hospodá řská lesní činnost

31 - umíst ění drobných za řízení a staveb lesního hospodá řství do 30m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní a p řípustné využití - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch s pobytovými místnostmi - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

NP – plochy p řírodní Hlavní využití: Plochy skladebných částí ÚSES, zvlášt ě chrán ěných území, plochy evropsky významných lokalit v četn ě pozemk ů smluvn ě chrán ěných, plochy p řírod ě blízké a výjime čně plochy dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití: - zem ědělská hospodá řská činnost dle popisu USES

Podmín ěně p řípustné využití: - stavby majitel ů pozemk ů pro zem ědělství do 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky a pro lesnictví do 30 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky, pokud svým umíst ěním neohrožují hlavní funkci. - dopravní a technická infrastruktura, pokud svým umíst ěním neohrožuje hlavní funkci

Nep řípustné využití: - Jiné než hlavní, p řípustné a podmín ěně p řípustné využirí. - umís ťování staveb pro rekreaci a cestovní ruch s pobytovými místnostmi - umís ťování staveb pro zem ědělství nad 25 m2 zastav ěné plochy a 5 m výšky

G) Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit.

Řešeným územím prochází trasa dopravního koridoru S3 – kapacitní silnice I/4 navazující na R4 uvedený jako ve řejn ě prosp ěšná stavba v Politice územního rozvoje ČR. Koridor je vymezen ve výkresové části dle podklad ů ŘSD v souladu se ZÚR J čK, kde je zna čen D5.

WD 1 – p řeložka komunikace I/4. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch České republiky – Ředitelství silnic a dálnic

WT 2 – kanaliza ční štola A. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch obce L čovice

WT 3 – ČOV Dolní L čovice. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch obce L čovice

WT 4 – kanaliza ční štola B. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch obce L čovice

WT 5 – kanaliza ční štola C. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch obce L čovice

WT 6 – vodovod L čovice. Pozemky pro stavbu lze vyvlastnit ve prosp ěch obce L čovice

WT 7 – koridor vedení VVN 110 kV. Koridor pro vedení VVN 110 kV P ředslavice – Vimperk, ozna čený v AZÚR J čK Ee39.

H) Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb a a ve řejných prostranství, pro které lze uplatnit p ředkupní právo, s uvedením, v čí prosp ěch je p ředkupní právo z řizováno, parcelních čísel pozemk ů, názvu katastrálního území a p řípadn ě dalších údaj ů podle §5 odst. 1 katastrálního zákona

V území je vymezena ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro kterou lze uplatnit p ředkupní právo

32 WR 3 – víceú čelová vodní nádrž. Pro pozemky nebo jejich části parc. č. 684/1, 684/2, 684/3, 684/4 v k. ú. L čovice dot čené stavbou lze uplatnit p ředkupní právo ve prosp ěch obce L čovice

WR 4 – otev řený odvod ňovací p říkop v severní části obce. Pro pozemky nebo jejich části parc. č. 250/1, 250/30, 284/18, 1158/17 v k.ú. L čovice dot čené stavbou lze uplatnit p ředkupní právo ve prosp ěch obce L čovice

V území jsou dále navržena tato ve řejn ě prosp ěšná opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo PV 1 – z řízení ve řejného prostranství. Pro pozemky nebo jejich části parc. č. 250/1, 250/29, 250/30 v k.ú. Lčovice lze uplatnit p ředkupní právo ve prosp ěch obce L čovice

PV 2 – z řízení ve řejného prostranství. Pro část pozemku parc. č. 250/2 v k.ú. L čovice lze uplatnit předkupní právo ve prosp ěch obce L čovice

PV 3 – z řízení ve řejného prostranství. Pro část pozemku parc. č. 248/3 v k.ú. L čovice lze uplatnit předkupní právo ve prosp ěch obce L čovice

Dále jsou navrženy ve řejn ě prosp ěšná opat ření a stavby bez uplatn ění p ředkupního práva: WK 1 – obnova aleje mezi zámkem a kaplí sv. Antonína

WR 1 – úprava odvod ňovacího rigolu z Horních L čovice

WR 2 – úprava ústí Hrad čanského potoka

WT 1 – z řízení ČOV L čovice

WT 8 – vodovod Horní L čovice

WU 1 – založení LBK Nad Zámkem

WU 2 – založení LBK U Malenic

I) Vymezeni ploch a koridor ů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetn ě podmínek pro jeho prov ěř ení

V území jsou navrženy územní rezervy R1 – koridor pro úpravu trasy silnice I/4 v ší řce 100 m s funk čním využitím dopravní infrastruktura silni ční a R2 – plocha pro výrobu a služby, plocha bude prov ěř ena územní studií.

J) Vymezeni ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studii podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lh ůty pro po řízení studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti

Prov ěř ení územní studii bude provedeno pro rozvojovou plochu Z2 a ploch u p řestavby P1 a P2 . Lh ůta pro po řízení je stanovena na 5 let od nabytí ú činnosti zm ěny č. 2 3 územního plánu

K) Údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části.

Toto úplné zn ění územního plán obsahuje :

- Textovou část o 32 listech.

- Výkresovou část o 5 výkresech

33