Strategický plán města Vimperk: analytická část

verze 6. dubna 2020 před jazykovou korekturou a před finální grafickou úpravou

Strategický plán města Vimperk: analytická část verze ke konzultaci před jazykovou korekturou a před finální grafickou úpravou

Objednatel: město Vimperk Steinbrenerova 6, 385 01 Vimperk

Zpracovatel: ONplan lab, s.r.o. Františka Křížka 362/1, 170 00 Praha 7 [email protected]

OBSAH ANALYTICKÉ ČÁSTI 1 MĚSTO VIMPERK: ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 5 1.1 POLOHA ...... 5

1.2 SPRÁVNÍ CHARAKTERISTIKA ...... 6

1.3 HISTORIE MĚSTA ...... 7 2 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ...... 8

2.1 OBYVATELSTVO MĚSTA ...... 8 Demografická situace ...... 8 Prognóza vývoje počtu obyvatel ...... 11 Věková struktura obyvatel ...... 16 Vzdělanostní struktura obyvatel ...... 17

2.2 BYDLENÍ ...... 18 Struktura a vývoj domovního a bytového fondu ...... 18 Obecní bytový fond ...... 20 Bytová výstavba ...... 21

2.3 SWOT ANALÝZA ...... 23 3 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ ...... 24 3.1 ZDRAVOTNICTVÍ ...... 24

3.2 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ...... 26

3.3 SWOT ANALÝZA ...... 31 4 ŠKOLSTVÍ A SPORT ...... 32

4.1 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ...... 32

4.2 SPORT A TĚLOVÝCHOVA ...... 37

4.3 SWOT ANALÝZA ...... 42 5 KULTURA A KOMUNITNÍ ŽIVOT ...... 43

5.1 KULTURA ...... 43

5.2 KOMUNITNÍ ŽIVOT ...... 48

5.3 SWOT ANALÝZA ...... 50 6 TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, MOBILITA ...... 51

6.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 51

6.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A MOBILITA ...... 58 6.3 SWOT ANALÝZA ...... 61 7 PROSTŘEDÍ MĚSTA ...... 62

7.1 URBANISMUS A ARCHITEKTURA ...... 62

7.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 82

7.3 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...... 87

3

7.4 SWOT ANALÝZA ...... 89 8 EKONOMIKA A TRH PRÁCE ...... 90

8.1 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA ...... 90

8.2 TRH PRÁCE ...... 92

8.3 SWOT ANALÝZA ...... 94 9 CESTOVNÍ RUCH ...... 95 9.1 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ...... 95

9.2 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 99

9.3 SWOT ANALÝZA ...... 101 10 PROSTOROVÝ ROZVOJ MĚSTA ...... 102

10.1 ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ ...... 102

10.2 LIMITY ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 109

10.3 SWOT ANALÝZA ...... 110 11 SPRÁVA MĚSTA ...... 111

11.1 MĚSTSKÝ ÚŘAD A KOMPETENCE MĚSTA ...... 111

11.2 HOSPODAŘENÍ A MAJETEK MĚSTA ...... 112

11.3 BEZPEČNOST ...... 115

11.4 VNĚJŠÍ VZTAHY A VAZBY ...... 117 Meziobecní a nadobecní spolupráce ...... 117 Partnerské obce a regiony ...... 118 11. 5 SWOT ANALÝZA ...... 119 12 VÝSTUPY ZE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI ...... 120

12.1 SETKÁNÍ NAD MAPOU ...... 120

12.2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...... 121 13 METODIKA ...... 133

4

1 Město Vimperk: základní údaje

1.1 Poloha Město Vimperk leží v Jihočeském kraji v okrese Prachatice zhruba 25 km od Strakonic. Vimperk byl založen na ostrohu nad řekou Volyňkou na úpatí Boubínského pralesa v nadmořské výšce 700 m n. m. Někdy bývá označován jako město pod Boubínem. Díky strategické poloze v šumavském podhůří je město vnímáno jako vstupní brána do Šumavy a jako zázemí pro horská střediska. Téměř polovina jeho správního území je chráněna jako Chráněna krajinná oblast Šumava. Město leží na hlavním silničním tahu do Německa, který prochází napříč celým jeho územím jako I/4. Státní hranice se SRN je vzdálena méně než 20 km od centra města.

Obrázek 1 Poloha města Vimperk v SO ORP Vimperk a v Jihočeském kraji

5

1.2 Správní charakteristika Vimperk je městem od roku 1479 a je nejen správním, ale také historickým centrem oblasti. Městský úřad ve Vimperku vykonává veřejnou správu obce s rozšířenou působností jak v samostatné působnosti, tak ve státní správě pro 22 obcí. Území města sousedí s 8 obcemi: Buk, Kubova Huť, Horní Vltavice, Borová Lada, Zdíkov, Čkyně, Bohumilice a Svatá Maří. status obec s rozšířenou působností typ sídla město kód obce 550647 obec s rozšířenou působností Vimperk okres Prachatice kraj Jihočeský počet katastrálních území 16 počet základních sídelních jednotek 34 rozloha 8 004 ha nadmořská výška 694 m n. m. počet obyvatel (k 31. 12. 2019) 7 331 starosta Ing. Jaroslava Martanová

6

1.3 Historie města Rozsáhlé plochy hustých pralesů pokrývaly v pravěku velkou část dnešního Vimperska. První osídlení soustředěné v severní části území je datováno do doby bronzové (2000–800 př. n. l.). Husté lesy zpomalovaly osidlování celé oblasti až do středověku. První impuls k rozvoji současného města dalo založení hradu Vimperk před rokem 1263. Hrad byl založen jako strážní pevnost nad stezkou z Bavorska do Čech. Později bylo pod hradem založeno také sídliště, ve kterém se usazovali kupci a řemeslníci. Začalo postupná kolonizace dosud neosídlených oblastí v hlubokých hvozdech. Rozvoj Vimperka významně ovlivnilo založení nové větve Zlaté stezky, která od přelomu 13. a 14. století směřovala do tržní osady pod vimperským hradem. Po stezce směřovaly karavany se zbožím do Pasova a příjmy z obchodů a celních poplatků na trase byly hlavním příjmem Vimperka po několik staletí. Podél stezky postupně vyrůstaly další nové osady, z nichž jsou některé obydlené dodnes. Rostoucí provoz na Zlaté stezce přinesl během 14. století prosperitu do Vimperka. V 15. století patřil Vimperk Kaplířům ze Sulevic, kteří po husitských válkách obnovili provoz na Zlaté stezce. V té době započaly také dlouhodobé spory s pasovskými biskupy. Snad právě kvůli pohraničním bojům s Bavorskem byla okolo roku 1450 vystavěna předsunutá dělostřelecká bašta Haselburg. Útoky pasovského biskupa vyvrcholily roce 1468 vypálením Vimperka. Později byla tato událost silným argumentem pro povýšení Vimperka na město spojené́ především s právem hradeb, které by poskytly městu ochranu před dalšími nájezdy. V 16. století dosáhl obchod na Zlaté stezce svého vrcholu. V té době získali Vimperk do majetku Rožmberkové a Vilém z Rožmberka přestavěl původní gotický hrad na honosný renesanční zámek. Stavební práce na zámku pokračují i v 17. století. Nejprve je postaven dolní zámek s jedinečným malovaným stropem, později středový trakt v horním zámku. Od roku 1719 patřil Vimperk do schwarzenberského jihočeského dominia. V této době se začalo silněji projevovat poněmčování obyvatelstva a celá oblast byla dvojjazyčná. S třicetiletou válkou se význam Zlaté stezky postupně snižoval a obchod se solí na stezce zanikl na začátku 18. století. To znamenalo pro Vimperk značnou ztrátu příjmů a město začalo upadat. Jako nový zdroj obživy se rozvíjelo sklářství a od 19. století také tiskárny a další průmyslové podniky. Z Vimperka se tak postupně stalo průmyslové centrum celé oblasti a město se proslavilo sklářstvím, knihtiskem a textilním průmyslem. S tradicí knihtisku je úzce spojeno jméno slavného rodáka a průmyslníka Johana Steinbrenera. Průmyslový charakter si město udrželo i po odsunu německého obyvatelstva v komunistické éře, ale po roce 1989 v něm řada podniků zavřela své provozy (Město Vimperk, 2020).

7

2 Obyvatelstvo a bydlení

2.1 Obyvatelstvo města

Demografická situace K 31. 12. 2018 žilo ve Vimperku 7 399 obyvatel, a k 31. 12. 2019 7 331, z toho více než 89 % bydlelo ve městě Vimperk a 11 % v osadách. V tomto počtu jsou zahrnuty osoby hlášené k trvalému pobytu a cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Vimperku byl výrazně ovlivněn historickým vývojem města. Mezi lety 1930 až 1950 klesl počet obyvatel o 39 % (3 386 osob) v důsledku vysídlení Čechoslováků německé národnosti. Od tohoto období až do roku 2001 počet obyvatel stoupal a na přelomu století se dostal téměř na předválečný počet. Od roku 2001 začalo obyvatel města pomalu ubývat v průměru o 0,6 % osob ročně. Výrazný odliv obyvatel mezi lety 2001–2011 souvisí se zrušením kasáren U Sloupů a odchodem vojenské posádky. Po zrušení kasáren se uvolnilo 90 bytových jednotek během jednoho roku. Udávaný počet obyvatel vždy zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik adresu svého pobytu zaevidovanou na daném území. V údajích není zahrnuto obyvatelstvo tzv. obvykle bydlící. Skutečný počet obyvatel města se proto může oproti uváděným údajům lišit.

Graf 1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Vimperku mezi lety 1921–2018, zdroj: ČSÚ, 2019

10000 40000

9000 8674 8281 35000 8172 8090 8000 7487 7399 7257 30000 7000 6657

6073 25000 6000 5288 5000 20000

4000 15000

3000 Počet obyvatel/město Vimperk 10000 Počet obyvatel/SO ORP Vimperk 2000

5000 1000

0 0 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2018

město Vimperk SO ORP Vimperk

8

Mezi lety 2008 až 2017 každoročně snižoval počet obyvatel města v důsledku migrace, tedy převahou vystěhovalých nad přistěhovalými. Přirozená měna, tedy poměr narozených a zemřelých nehrál velkou roli, s výjimkou let 2008 a 2017 převažoval počet narození nad počtem úmrtí. Bilance přistěhovalých vůči vystěhovalým se v roce 2018 vyrovnala a ve Vimperku se poprvé za 10 let zvýšil počet obyvatel. Nárůst počtu přistěhovalých osob v tomto roce souvisí s dokončením 30 nových bytových jednotek. Graf 2 Pohyb obyvatel ve Vimperku mezi lety 2008 až 2018, zdroj: ČSÚ, 2019

300

250

200

150

100

50 16

0 -10 -50 -26 -42 -47 -52 -60 -61 -68 -65 -100 -94

-150 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

celkový přírůstek narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí

Dle údajů SLDB 2011 se ve Vimperku hlásilo k české národnosti 70 % obyvatel (5 215 osob). Nejpočetnější národnostní menšinu ve městě tvoří Slováci (97 osob, 1,3 %) a Ukrajinci (54 osob, 0,7 %). Více než čtvrtina obyvatel (2 001 osob) svoji národnost neuvedla.

9

V roce 2019 žilo ve 3 místních částech města Vimperk I–III více než 89 % obyvatel (6 548 osob) celého obvodu města. Více než 1 % z celkového počtu obyvatel žije pouze ve 3 osadách: Hrabice (1,57 %), Boubská (1,49 %) a Lipka (1,06 %).

Graf 3 Počet obyvatel ve městě Vimperk a jeho osadách k 31. 12. 2019, zdroj: město Vimperk, 2019

Vimperk II 5533 Vimperk I 647 Vimperk III 368 Hrabice 115 Boubská 109 Lipka 78 Bořanovice 66 Výškovice 60 Pravětín 59 U Sloupů 49 Křesanov 38 Korkusova Huť 38 Sudslavice 35 Klášterec 29 Skláře 23 Cejsice 21 Michlova Huť 18 Vnarovy 15 Solná Lhota 12 Arnoštka 8 Veselka 7 Modlenice 3

0 1000 2000 3000 4000 5000 6000

10

Prognóza vývoje počtu obyvatel Populační vývoj v území je určován porodností, úmrtností a migrací obyvatel. Počet (trvale hlášených) obyvatel bude dle prognózy vývoje do roku 2035 s nejvyšší pravděpodobností stagnovat. Při vysoké variantě je možné predikovat mírný růst, při nízké variantě pokles. Nízká a vysoká varianta budoucího vývoje ilustrují především pravděpodobné limity populačního vývoje. Podle nejpravděpodobnější střední varianty vývoje bude počet obyvatel mírně klesat. Model predikuje do roku 2030 jen nepatrné snížení o 0,7 % (48 obyv.) a do roku 2035 se sníží o 1,3 % (97 obyv.) oproti současnému stavu. Podle nízké varianty vývoje se počet obyvatel do roku 2030 sníží o 16 % (úbytek 1 167 obyv.) a do roku 2035 se sníží o 23 % (úbytek 1 668 obyv.). Podle vysoké varianty vývoje se počet obyvatel do roku 2030 zvýší o 1 % (přírůstek 71 obyv.) a do roku 2035 se zvýší o 15 % (přírůstek 1 071 obyv.).

Graf 4 Prognóza počtu obyvatel města Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

9 000

8 000

7 000

6 000

5 000

4 000

Nízká varianta 3 000 Počet obyvatel Vysoká varianta 2 000 Střední varianta 1 000 Reálný vývoj

0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

11

U populačních prognóz je spíše než samotný počet obyvatel zajímavá věková struktura populace. Průměrný věk populace města Vimperk bude pravděpodobně v následujících letech růst (primárně z důvodu prodlužování průměrného věku života, ale také nízkým populačním přírůstkem). K poklesu průměrného věku by mělo dojít pouze při dynamičtějším migračním přírůstku obyvatel (tedy naplňování vysoké varianty budoucího vývoje) (graf 5). Počet dětí ve věkové kategorii 3-5 let by v následujících letech měl mírně klesat (graf 6); nižší počet dětí je primárně způsoben očekávaným poklesem počtu narozených dětí, kdy do reprodukčního věku se postupně dostanou populačně slabší ročníky, narozené po roce 1994. Ve věkových kategoriích 6 až 14 let a 15 až 18 let můžeme očekávat stagnaci počtu dětí (grafy 7 a 8), resp. mírný pokles po roce 2025 (v případě věkové kategorie 6 ž 14 let), resp. po roce 2032 (v případě věkové kategorie 15 až 18 let), opět z důvodu nižší porodnosti. Kvůli prodlužování naděje dožití (střední délky života) je vysoce pravděpodobné, že bude ve městě Vimperk docházet ke zvyšování počtu seniorů starších 65 let (graf 9); ještě dynamičtější přírůstek můžeme očekávat u seniorů starších 80 let (graf 10), jejichž celkový počet by se mohl do roku 2035 zvýšil o více než 65 %.

Graf 5 Prognóza průměrného věku ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

49,0

48,0

47,0

46,0 Věk 45,0

44,0

43,0

42,0 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

12

Graf 6 Prognóza počtu obyvatel ve věku 3-5 ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

300

250

200

150

100 POČET OBYVATEL

50

0 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

Graf 7 Prognóza počtu obyvatel ve věku 6-14 ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

900

800

700

600

500

400 Počet obyvatel 300

200

100

0 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

13

Graf 8 Prognóza počtu obyvatel ve věku 15-18 ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

350

300

250

200

Počet obyvatel 150

100

50

0 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

Graf 9 Prognóza počtu obyvatel starších 65 let ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

1750

1700

1650

1600

1550

Počet obyvatel 1500

1450

1400 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

14

Graf 10 Prognóza počtu obyvatel starších 80 let ve městě Vimperk do roku 2035 podle variant vývoje, zdroj: vlastní výzkum

600

550

500

450

Počet obyvatel 400

350

300 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035

Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta

15

Věková struktura obyvatel Ve Vimperku tvoří osoby v produktivním věku (15–64 let) více než 66 % obyvatel města. Oproti krajskému i republikovému průměru je podíl obyvatel dané věkové kategorie mírně vyšší. Ke srovnání relativního stáří obyvatelstva se využívá tzv. index stáří. Index vyjadřuje, kolik obyvatel ve věku nad 65 let připadá na 100 dětí do 15 let věku. V roce 2018 byl index stáří ve Vimperku 123, na 100 dětí do 15 let tedy připadá ve městě 123 osob starších 65 let. Od roku 2009 se index stáří zvýšil o 25 %. Vývoj indexu stáří ve Vimperku kopíruje celorepublikový trend a jeho hodnota odpovídá republikovému průměru (122). V ČR se index stáří zvyšuje v závislosti na zvyšování podílu osob starších 65 let v populaci, tedy na demografickém stárnutí. S ohledem na pokračující stárnutí populace se očekává výrazné zvýšení počtu osob v důchodovém věku. Tento vývoj se kromě jiného projeví také v tzv. indexu ekonomického zatížení. Index vyjadřuje poměr počtu seniorů (nad 64 let) a dětí (do 14 let) k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. V roce 2018 dosahoval ve Vimperku index ekonomického zatížení 54,2 %. Ve Vimperku je příznivější poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel než v Jihočeském kraji (55,7 %) i celé ČR (55,0 %). Se zvyšováním naděje na dožití narůstá v populaci podíl osob starších 80 let, u kterých lze předpokládat vyšší potřebnost sociální a zdravotní péče. S pokračujícím demografickým stárnutím porostou nároky na samosprávy při zajišťování uvedených služeb.

Graf 11 Srovnání skladby obyvatelstva dle věku v % k 31. 12. 2018, zdroj: ČSÚ, 2019

100%

90% 19 20 20

80%

70%

60%

50% 66 64 64 40%

30%

20%

10% 15 16 16 0% Vimperk Jihočeský kraj ČR

0–14 15–64 65 a více

16

Vzdělanostní struktura obyvatel Ve Vimperku tvořili vysokoškoláci 9,1 % všech obyvatel města. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je při srovnání s vybranými městy ve Vimperku nejnižší. Vimperk v tomto ohledu zaostává i za krajským (10,8 %) a republikovým (12,5 %) průměrem. Výrazně zaostává například i za jihočeským Pískem, ve kterém je podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva o 53 % větší. Při srovnání s městy obdobné velikosti v zázemí Prahy (Říčany, Hostivice, Jesenice), které dosahují podílu VŠ vzdělaných obyvatel nad 20 % pak Vimperk ještě více zaostává. Tento trend souvisí odvětvovou strukturou zaměstnanosti, ve které převládají ve Vimperku profese v odvětvích s nižší přidanou hodnotou. Vzhledem k dynamice odvětví tzv. vzdělanostní ekonomiky, bude nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob jedním z limitů ekonomického rozvoje města. Nejvyšší zastoupení mají obyvatelé se středním vzděláním včetně vyučení. Tyto osoby tvoří 34,9 % všech obyvatel města, což odpovídá krajskému průměru. Vyšší zastoupení osob v této kategorii je pouze v Sušici (35,3 %), ostatní srovnávací města mají v této kategorii menší podíl obyvatel. Ze všech vybraných měst má Vimperk nejvyšší zastoupení osob se základním a neukončeným základním vzděláním. Nízké zastoupení osob s vyšším a vysokým vzděláním ve Vimperku je dáno více faktory. Celorepublikově ovlivňuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva koncentrace vzdělávacích institucí v jádrových oblastech. Mladí s vysokým potenciálem odchází za vzděláním do těchto oblastí, kde zůstávají i po ukončení studií. Návrat absolventů vysokých škol do Vimperka limituje struktura nabídky pracovních míst ve městě. Zaměstnavatelé nabízí nejvíce pozic pro osoby se středním vzděláním, nabídka pro vysokoškoláky je omezená. Úroveň vzdělání spoluurčuje úspěch na pracovním trhu. Postavení na pracovním trhu se zlepšuje se zvyšující se úrovní vzdělání. Graf 12 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 let a více ve Vimperku, vybraných městech, Jihočeském kraji a ČR v roce 2011, zdroj dat: ČSÚ, 2011

ČR 17,6% 33,0% 27,1% 4,1% 12,5% 5,8%

Jihočeský kraj 18,2% 34,9% 27,5% 4,1% 10,8% 4,4%

Vimperk 19,5% 34,9% 27,0% 4,2% 9,1% 5,3%

Sušice 18,1% 35,3% 28,5% 4,3% 9,8% 3,9%

Strakonice 15,4% 32,2% 31,0% 4,5% 11,8% 5,0%

Písek 15,0% 29,6% 32,0% 5,1% 13,9% 4,3%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové a vyšší odborné studium vysokoškolské ostatní (nezjištěno, bez vzdělání

17

2.2 Bydlení

Struktura a vývoj domovního a bytového fondu V roce 2011 tvořilo domovní fond ve Vimperku 1 080 domů, z toho bylo trvale obydlených 78 % (838 domů). Více než 73 % celkového domovního fondu tvoří rodinné domy, které mají obvykle jednu bytovou jednotku. Všechna data o struktuře domovního fondu vycházejí z SLDB, které se konalo naposledy v roce 2011. Ukazují tak již starší trendy a mají omezenou vypovídací hodnotu. Z toho důvodu je vhodné, aby město Vimperk aktualizovalo analýzu bytového fondu po zveřejnění aktuálních dat ze sčítání v roce 2021. Mezi lety 2001 a 2011 se ve Vimperku snížila obydlenost bytového fondu ve městě z 90 % (2001) na 84 % (2011). Tento trend je způsoben odlivem obyvatel v tomto období a také výstavbou nových bytů (259 jednotek). Nové bytové jednotky vznikly výhradně v rodinných domech, v bytových domech naopak ubylo 63 bytů. Všechna srovnávací města mají vyšší obydlenost domovního fondu. Nejblíže Vimperku bylo co do obydlenosti domovního fondu Sušice, kde bylo obydleno 84 % evidovaných domů. Ve Vimperku i všech srovnávacích městech tvoří byty vystavěné nebo rekonstruované domy mezi lety 2001-2011 méně než 10 % domovního fondu. Nejméně nových domů je ve Vimperku, kde vzniklo v uvedeném období 7,7 % bytů. Tabulka 1 Charakteristika domovního fondu ve Vimperku a referenčních městech, zdroj dat: ČSÚ, 2019

Písek Strakonice Sušice Vimperk Domy celkem 3 808 2 693 1 975 1 080 rodinné domy 2 785 (73,1 %) 2 038 (75,7 %) 1 631 (82,6 %) 791 (73,2 %) z toho bytové domy 922 (24,2 %) 586 (21,8 %) 305 (15,4 %) 236 (21,9 %) ostatní 101 (2,7 %) 69 (2,6 %) 39 (2,0 %) 53 (4,9 %) Domy obydlené 3 388 (89,0 %) 2 454 (91,1 %) 1 667 (84,4 %) 838 (77,6 %) 1919 a dříve 418 (12,3 %) 132 (5,4 %) 155 (9,3 %) 134 (16,0 %) z toho podle 1920–1970 1 192 (35,2 %) 894 (36,4 %) 662 (39,7 %) 259 (30,9 %) období výstavby 1971–1980 592 (17,5 %) 454 (18,5 %) 280 (16,8 %) 149 (17,8 %) nebo 1981–1990 389 (11,5 %) 356 (14,5 %) 208 (12,5 %) 92 (11,0 %) rekonstrukce domu 1991–2000 343 (10,1 %) 308 (12,6 %) 169 (10,1 %) 83 (9,9 %) 2001–2011 369 (10,9 %) 243 (9,9 %) 158 (9,5 %) 83 (9,9 %)

18

Tabulka 2 Charakteristika bytového fondu ve Vimperku dle obydlenosti, zdroj dat: ČSÚ, 2019

z toho Průměrný počet Období Byty celkem Byty obydlené v rodinných v bytových osob na byt domech domech 2001 3 366 3 035 (90,2 %) 606 (20,0 %) 2 378 (78,4 %) 2,5 2011 3 625 3 060 (84,4 %) 687 (22,5 %) 2 315 (75,7 %) 2,1

Struktura bytů dle právního důvodu k užívání se výrazně odlišuje v závislosti na struktuře domovního fondu, tedy na tom, zda se byt nachází v rodinném nebo bytovém domě. Více než 40 % (1 226 jednotek) obydlených bytů ve Vimperku je nájemních, z toho je 93 % bytů (1 146 jednotek) v bytových domech. Rodinné domy jsou naopak obydleny ze 73 % obydleny jejich vlastníky.

Graf 13 Obydlené byty podle právního důvodu užívání ve Vimperku v roce 2011, zdroj: ČSÚ, 2019

17% 20%

18%

45%

ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní

19

Obecní bytový fond Město Vimperk vlastní 1 012 bytů, ve kterých žije 2 179 osob. Na byt připadá průměrně 2,15 osoby. Od roku 2001 se počet obecních bytů postupně snižoval, ať již privatizací (379 jednotek) nebo demolicí objektů v nevyhovujícím technickém stavu (52 jednotek). Podíl obecních bytů se v celkovém bytovém fondu města snížil ze 43 % v roce 2001 na 29 % v roce 2011. Se snížením podílu obecních bytů se pro město snižuje také možnost zvyšovat dostupnost bydlení a ovlivňovat místní trh s byty. Tabulka 3 Vývoj obecního bytového fondu ve Vimperku, zdroj: město Vimperk, 2019

2001 2011 2019 počet obyvatel v obecních bytech 3 100 2 450 2 179 průměrně na byt 2,15 2,3 2,15 počet obecních bytů 1 443 1 064 1 012

Žádost o zařazení do seznamu žadatelů o byt ve Vimperku může podat žadatel, který je zletilý, není nájemcem jiného bytu či vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti určené k trvalému bydlení, ledaže prokáže, že existuje okolnost zvláštního zřetele hodná spočívající v reálných sociálních nebo ekonomických poměrech žadatele. Žadatel nesmí mít nemá žádné finanční závazky vůči městu Vimperk a jestliže takové závazky má, prokáže, že je uzavřena dohoda o úhradě těchto závazků, která je řádně plněna. Pokud se však jedná o závazky z dlužného nájemného, nelze k existenci takové dohody přihlížet; žadatel má současně na území města Vimperk trvalý pobyt občana či trvalý nebo přechodný pobyt cizince nebo má na území města Vimperk sídlo podnikání nebo pracuje v provozovně na území města Vimperk, nebo vlastní na území města Vimperk nemovitost. Žádosti o přidělení městského bytu jsou posuzovány dle pravidel Rady města Vimperk upravující otázky související s nájmem bytů ve vlastnictví města Vimperk. O přidělení volného městského bytu rozhoduje rada města na základě doporučení bytové komise. K 1. lednu 2020 bylo evidováno 118 žadatelů o byt. V roce 2019 bylo přiděleno městem Vimperk celkem 21 bytů. Průměrné nájemné v obecních bytech je 35,70 Kč/m2. Celkové náklady na bydlení zahrnující nájemné a služby je na úrovni ve výši 66,74 Kč/m2. Od deregulace nájemného v roce 2010 se náklady na bydlení v obecních bytech mění v řádu jednotek korun. Obvyklá cena nájemného pro Vimperk je dle MMR 101 Kč/m2. Současná výše nájemného je z ekonomického pohledu a z pohledu správy a údržby domů neudržitelná. Na průběžné opravy a rekonstrukce se předpokládá vynaložení částky 165 mil. Kč, které není možné pokrýt ze současných příjmů z nájemného. Zvýšení nájemného je spojeno s rizikem poklesu zájmu o městské byty a v důsledku toho s jejich neobsazeností. Dalším rizikem je zhoršený výběr nájmu a zvýšení dluhů nájemců.

20

Bytová výstavba Platný územní plán města Vimperk umožňuje obytnou výstavbu na plochách navazujících na stávající zástavbu města Vimperk a jeho osad. Pro tyto rozvojové plochy byly zpracovány územní studie. Plochy však nejsou zasíťované a většinou jsou pro zástavbu nevhodné. V roce 2019 bylo vedeno územní řízení o umístění souboru 33 rodinných domů v Hrabicích. V tomtéž roce bylo vydáno stavební povolení k projektu přestavby bývalého lesnického internátu. V objektu se předpokládá realizace 33 bytových jednotek. Dalším připravovaným záměrem je výstavba v lokalitě Brantlův Dvůr, kde má investor záměr výstavby 18 bytových jednotek. V letech 2014–2018 bylo ve Vimperku dokončeno 59 nových bytů. Nová výstavba ve městě přispěla k zastavení úbytku počtu obyvatel ve městě a v roce 2018 bylo po 10 letech poprvé více přistěhovalých než vystěhovalých. Tabulka 4 Počet dokončených bytů ve Vimperku mezi lety 2014–2018, zdroj: ČSÚ, 2019

z toho Byty v rodinných celkem domech 2014 5 4 2015 7 5 2016 11 7 2017 6 6 2018 30 10

21

Tabulka 5 Územní studie pro zastavitelné plochy určené pro obytnou zástavbu, zdroj: město Vimperk, 2019

projekt/ adresa počet číslo lokalita bytových v mapě jednotek Územní studie 01 ul. Žižkova / Purkártova 14 1 Územní studie 02 ul. Brantlova 18 2 Územní studie 03 ul. Sušická / Pod Hrabicemi 23 3 Pod Hrabicemi – Jih Pod Hrabicemi 29 4 U Zahrádek ul. Sušická / Pod Hrabicemi 12 5 Na Kalvárii ul. Sušická / Žižkova 74 6 Homolka Sever + Jih ul. Družstevní 63 7 Homolka SO 130 ul. Družstevní / Slunečná 2 8 Nad Tratí ul. K. Světlé 21 9 U Sloupů bývalá kasárna, silnice II/145 20 10

Obrázek 2 Územní studie pro zastavitelné plochy určené pro obytnou zástavbu, zdroj: město Vimperk, 2019

22

2.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Mírně pozitivní migrační saldo v roce ● Rostoucí index stáří 2018 ● Velmi nízké zastoupení ● Mírně pozitivní přirozené saldo (více vysokoškolsky vzdělaných obyvatel narozených vůči zemřelým) v roce 2018 ● Snižující se počet bytů ve vlastnictví ● V porovnání s ostatními českými městy města vysoký podíl obecních bytů na celkovém ● Plochy pro obytnou zástavbu dle platného bytovém fondu územního plánu jsou nezasíťované a pro výstavbu nevhodné ● Nízká dynamika bytové výstavby Příležitosti Hrozby ● Dotace pro bytovou výstavbu ● Vysoká dynamika stárnutí populace ● Odchod mladých a vysoce kvalifikovaných obyvatel za prací do větších měst a zahraničí

23

3 Sociální prostředí

3.1 Zdravotnictví Zdravotní péče ve Vimperku je poskytována v rozsahu ambulantní a lůžkové péče. Lůžkovou péči v podobě lůžek na LDN a sociálních lůžek nabízí zařízení BH Nemocnice Vimperk a.s. Pro areál nemocnice Vimperk byla v roce 2017 zpracována studie Vimperk – areál nemocnice (Koncepční řešení generelu nemocnice Vimperk). Obsah studie je postupně naplňován a objekty nemocnice prochází rekonstrukcí. V nemocnici je poskytována také ambulantní péče. V areálu je umístěno 7 lékařských ordinací (12 lékařů). Další ordinace jsou soustředěny v objektech vlastněných městem v čp. 484 v ul. Nad Stadiónem (13 ordinací) a v čp. 125 v Krátké ulici (4 ordinace). Dispoziční uspořádání zdravotního střediska v ulici Nad Stadiónem nevyhovuje potřebám lékařů a limituje jeho další rozvoj. Další ordinace se nachází v soukromých objektech. Ve více než 20 ordinacích je obyvatelům Vimperka poskytováno široké spektrum lékařských služeb dle odborností. Lékařské kapacity odpovídají potřebám obyvatel města. Problémem je vysoký věkový průměr praktických i odborných lékařů. Za jejich službami dojíždějí také lidé z regionu. Zároveň ale Vimperští dojíždějí za specialisty do jiných měst, nejčastěji do Prachatic, Strakonic, Písku nebo Českých Budějovic. Dostupnost ambulantní zdravotní péči stanovuje v primární péči zdravotně pojistný plán VZP z roku 1996. Počet lékařských ordinací ve Vimperku odpovídá doporučení VZP a ve všech uvedených specializacích jej převyšuje. Tabulka 6 Porovnání stávajícího počtu lékařů primární péče ve Vimperku s doporučením Zdravotního plánu VZP (1996) pro roky 2019 a 2035 dle střední varianty vývoje, zdroj dat: vlastní šetření

Počet lékařů ve Optimum dle VZP Vimperku 2019 2035 praktický lékař pro 5 4,3 4,3 dospělé praktický lékař pro 3 1,2 1,1 děti a dorost zubní lékař 7 4,3 4,3

gynekologie 3 0,7 nezjištěno

Ve městě o velikosti Vimperka je standardem dostupnosti primární zdravotní péče kromě prahových hodnot (tabulka 6) pro umístění ordinací praktických lékařů také jejich pěší dostupnost. Doporučení pro maximální pěší vzdálenost 600 m od ordinace nesplňuje část sídliště Míru (ul. Mírová), které je zároveň územím s nejvyšším počtem obyvatel. Další lokalitou se zhoršenou pěší dostupností ordinací praktických lékařů je lokalita pod Homolkou a v ulici Karolíny Světlé. Nejbližší ordinace je odsud vzdálena více než 1 kilometr. Nevyhovující pěší dostupnost lékařských ordinací se dotýká také ploch určených k obytné zástavbě. Více než polovina těchto ploch je vzdálena více než 1 km od nejbližší ordinace praktického lékaře.

24

Tabulka 7 Přehled lékařských ordinací ve Vimperku, zdroj dat: město Vimperk, 2020

název/jméno specializace číslo v mapě

MUDr. Lenka Řezníková dětský lékař 1 MEDI DUO s.r.o. dětský lékař a gynekologie 2 MUDr. Vlastimil Malík/ GYMA s.r.o. gynekologie 3 MUDr. Pavel Tasáry / GyneCare s.r.o. gynekologie 4 MUDr. Jana Fabianová / FASTA s.r.o interna a diabetologie 5 MUDr. Jan Fuchs interní ambulance a 6 sportovní lékař MUDr. Michaela Havelcová kožní ambulance 7 chirurgie – 2 lékaři

interna – 2 lékaři pediatrie – 2 lékaři BH – Nemocnice psychiatrie – 1 lékař 8 rehabilitace – 1 lékař angiologie – 1 lékař ortopedie – 3 lékaři MUDr. Petr Dušek oční lékař 9 MUDr. Ilona Pilečková oční lékař 10

MUDr. Alena Hojdarová ORL 11 MUDR. Petr Vašica praktický lékař 12 MUDr. Jedličková Lucie / Mediclinic a.s. praktický lékař 13

MUDr. Hana Doležalová praktický lékař 14 MUDr. Karel Řeřicha praktický lékař 15 MUDr.Ivan Kolář praktický lékař 16 MUDr. Havlová Helena / Mediclinic a.s. psychiatr 17 MUDr. Josef Stern rehabilitační lékař 18 MUDr. Jan Toman stomatochirurgie 19 Stomatologické centrum U svaté Anny stomatologie – 3 lékaři 20 MUDr. Milan Kuncl stomatologie 21 MUDr. Lukáš Kuča / TESIA SOLUTIONS s.r.o stomatologie 22 MUDr. Marcela Habartová stomatologie 23

MUDr. Jitka Suková stomatologie 24

25

Obrázek 3SEQ Rozmístění Obrázek lékařských \* ARABIC ordinací2 Zdravotnická ve Vimperku zřízení a lékařské ordinace ve Vimperku, zdroj dat: město Vimperk, 2019 Ve městě se nachází výjezdová základna zdravotnické záchranné služby, která je součástí sítě Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.

3.2 Sociální služby Město Vimperk se od roku 2010 účastní procesu komunitního plánování. V roce 2019 byl dopracován komunitní plán pod názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Vimperk na období 2020–2022. Jeho vizí je: „Chceme být dostupní všem, otevření příležitostem, hájit práva potřebných, zajistit kvalitní péči v oblasti sociálních služeb, rovnocenným spojencem mezi sociální a zdravotní péčí“. Komunitní plán obsahuje 35 opatření v rozsahu podpory systému poskytovaných sociálních služeb, rozšíření systému služeb a dalších doprovodných aktivit pro všechny cílové skupiny. Město Vimperk dotacemi přispívá na zajištění a podporu sociálních služeb částkou zhruba 876 000 Kč ročně. Částka 500 000 Kč ročně je poskytována Oblastní charitě Vimperk na zajištění pečovatelské služby, 170 000 Kč pak na zajištění sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a krizovou pomoc. Oblastní charita Vimperk patří mezi největší poskytovatele sociálních služeb ve Vimperku. Kromě výše uvedených služeb zajišťuje OCH Vimperk sociální službu domov pro seniory v Pravětíně pod názvem Domov klidného stáří Pravětín. Pro plánování kapacit a potřebnosti sociálních služeb ve městě je nutné sledovat jeho sociodemografický vývoj a analyzovat uživatele služeb. Stárnutí populace je zásadním indikátorem pro plánování rozvoje sociálních služeb. V prosinci 2019 žilo ve Vimperku celkem 1 520 seniorů, z toho 318 osob bylo ve věku 80 let a více. V této skupině se předpokládá vyšší potřebnost sociálních služeb. S demografickým stárnutím poroste poptávka po terénních i pobytových sociálních službách. Pobytové služby pro seniory (Dům klidného stáří Pravětín, BH-Nemocnice, Domov pro seniory Stachy – Kůsov) jsou

26

v současnosti na hranici své kapacity a na umístění do uvedených zařízení jsou dlouhé čekací lhůty. Léčebna dlouhodobě nemocných v BH – Nemocnici Vimperk kromě své kapacity řeší také nedostatek kvalifikovaného personálu. Práce v LDN klade vysoké fyzické i psychické nároky na zaměstnance a neochotu pracovat v náročném prostřední stupňuje nízké platové ohodnocení. Tento jev je systémovým problémem, který se řeší na republikové úrovni. I přes množství poskytovatelů sociálních služeb ve městě některé služby chybí. Z terénních služeb není zajištěno nízkoprahové denní centrum. Z ambulantních služeb ve Vimperku schází centrum denních služeb nebo denní stacionář. Pro osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení není zřízen azylový dům, jsou využívány azylové domy v okolních okresech a toto řešení postačuje. V měřítku města Vimperk není absence uvedených služeb závažným problémem. Jmenované sociální služby ovšem chybí v celém správním obvodu ORP Vimperk, proto je vhodné jejich absenci řešit v širším územním kontextu. Tabulka 5 Poskytovatelé sociálních služeb, kteří poskytují registrované sociální služby ve Vimperku

Poskytovatel Rozsah služeb Zřizovatel Kapacita Adresa

soukromý vyhovuje Fügnerovo • tísňová péče pro seniory Anděl Strážný, poptávce nám., 120 00 a OZP (celorepubliková z.ú., Praha Nové Město - působnost) Praha • odlehčovací služby soukromý vyhovuje Farského 887, poptávce 390 02 Tábor • raná péče (děti s poruchou autistického APLA Jižní spektra) Čechy, z.ú. • sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Arpida, centrum soukromý vyhovuje U Hvízdala • raná péče (pro tělesně pro rehabilitaci poptávce 1402/9, 370 11 postižené děti a děti s osob se České kombinovaným zdravotním Budějovice postižením) postižením, z.ú. • domov pro seniory soukromý poptávka Pivovarská převyšuje 158, Vimperk • domov pro osoby se kapacitu II, 385 01 zdravotním postižením BH – Nemocnice Vimperk Vimperk a.s. • sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče Jihočeský poptávka Kůsov 1, 384 Domov pro kraj převyšuje 73 Stachy seniory Stachy – • domov pro seniory kapacitu Kůsov

27

církevní vyhovuje Slunečná 1135, • terénní program Most Farní charita poptávce 383 01 naděje Prachatice Prachatice • sociální rehabilitace (pro soukromý vyhovuje Kollárova 485, FOKUS Písek, osoby s chronickým poptávce 397 01 Písek z.ú. duševním onemocněním) soukromý vyhovuje Neumannova Hospic sv. Jana • odlehčovací služby poptávce 144, Prachatice N. Neumanna, (Domácí hospic sv. I, 383 01 o.p.s. Jakuba) Prachatice církevní vyhovuje Archiváře poptávce Teplého 102, Charita Malenice • pečovatelská služba 387 06 Malenice • raná péče pro děti soukromý vyhovuje tř. Dr. Edvarda s poruchou autistického poptávce Beneše 286, I MY, o.p.s. spektra a děti 392 01 s kombinovaným a Soběslav jiným postižením • sociální poradenství soukromý vyhovuje Zlatá stezka KreBul, o.p.s. (občanská poradna poptávce 145, Prachatice zaměřená především na II, 383 01 dluhovou problematiku) Prachatice • sociální rehabilitace (pro soukromý vyhovuje nábřeží 1. máje osoby s chronickým poptávce 2518, 397 01 duševním Písek MESADA, z.s. onemocněním, kombinovaným, tělesným, mentálním a jiným postižením) • krizová pomoc církevní poptávka Pravětín 23, převyšuje 385 01 • pečovatelská služba kapacitu Vimperk Oblastní charita • sociálně aktivizační Vimperk služby pro rodiny s dětmi • domov pro seniory soukromý vyhovuje Heydukova PREVENT 99 • terénní program poptávce 349, 386 01 z.ú. Jihočeský streetwork Strakonice

ROZKOŠ bez soukromý vyhovuje Česká 195/20, RIZIKA, z.s. • terénní programy R-R poptávce 370 01 České Budějovice SENIOR HAUS soukromý vyhovuje Vlkonice 51, • domov pro seniory VACOV s.r.o. poptávce 384 86 Vacov

28

Sociální pohoda, • domov pro osoby se soukromý vyhovuje Vacov 46, 384 o.p.s. Javorník zdravotním postižením poptávce 73 Vacov soukromý vyhovuje 1. máje 74/1, Spolek • sociálně terapeutické poptávce Vimperk II, 385 Slunečnice dílny 01 Vimperk Středisko rané soukromý vyhovuje Čechova péče SPRP, • raná péče pro zrakově poptávce 164/1, 37001 České postižené děti České Budějovice Budějovice • tlumočnické služby pro soukromý vyhovuje U Černé věže osoby se sluchovým a poptávce 71/4 STŘEP, z.s. kombinovaným 370 01 České postižením Budějovice Tyflokabinet • sociální rehabilitace pro soukromý vyhovuje Roudenská České osoby se zrakovým a poptávce 485, 370 01 Budějovice, kombinovaným České o.p.s. postižením Budějovice Základní škola a soukromý vyhovuje Helsinská Mateřská škola • raná péče pro děti se poptávce 2731, 390 05 a poskytovatel zdravotním, Tábor sociálních kombinovaným a jiným služeb, Kaňka postižením o.p.s.

Senioři a osoby se zdravotním postižením Pro tuto skupinu obyvatel jsou zajištěny tyto služby: služby pobytové ve formě domova pro seniory, domova pro osoby se zdravotním postižením a tzv. sociálních lůžek, dále pečovatelská služba, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, raná péče, sociálně aktivizační služby pro seniory osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby a tlumočnické služby. Dle sdělení jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb je o uvedené služby zájem a daří se uspokojit poptávku. Jako chybějící služby jsou vedené osobní asistence a denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením. Službu denního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením částečně plní sociálně terapeutické dílny, které provozuje Spolek Slunečnice. Kapacita pobytových služeb pro seniory je plně využita. S ohledem na neustále se prodlužující délku života a nerovnoměrnou věkovou strukturu lze předpokládat nárůst potřebnosti těchto služeb pro uvedenou skupinu obyvatel. Výhledově se připravuje k realizaci soukromý záměr na zřízení nového Alzheimer centra v areálu U Sloupů, který by rozšířil pobytové kapacity v zařízeních pro seniory. Poskytovatelé služeb pro seniory se potýkají s nedostatkem kvalifikovaného zdravotnického personálu. Napříč ČR chybí v sociálních službách střední zdravotní personál a ošetřovatelé. Tyto náročné profese jsou finančně podhodnoceny a v zařízeních se nedaří obsazovat volné pozice, Pravětínský dům klidného stáří je vzdálený více než 2 km od Vimperka a prohlubuje se tak sociální izolovanost jeho klientů. Ti se tak nemohou zapojovat do kulturního a komunitního života ve městě, ani využívat dalších služeb ve městě dostupných. Jako jednu z doprovodných aktivit zavedlo Město Vimperk od ledna 2020 přepravní službu Taxík Maxík určenou právě pro seniory a osoby zdravotně postiženém, a to na území města Vimperk a jeho osad. 29

Senioři a osoby se zdravotním postižením nejsou dostatečně informováni o dostupných službách ve městě a podmínkách jejich využití. Tato skupina je zároveň málo informována o poskytovaných dávkách a nevyužívají tak dostupné formy finanční podpory. Osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb je poskytován příspěvek na péči ve 4 stupních. Každý stupeň indikuje jiné potřeby v oblasti služeb. Počty příjemců podpory ve IV. stupni závislosti mohou například významně napovědět o potřebách kapacit sociálních služeb péče. Ve Vimperku bylo od ledna do října 2019 vyplaceno 8 123 příspěvků na péči ve všech 4 stupních.

Děti a mladiství Mezi sociální služby poskytované pro tuto skupinu patří především sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které zajišťuje místní Oblastní charita Vimperk prostřednictvím Centra pro rodinu. Město Vimperk pak pořádá jako doprovodnou aktivitu letní tábor pro děti, kterého se zúčastňují děti ze sociálně slabých rodin. V procesu komunitního plánování nebyly zmíněny žádné chybějící sociální služby v této oblasti. Sociálně-právní ochrana dětí a mladistvých (SPOD) je zajišťována na odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Městském úřadě Vimperk prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). SPOD zajišťuje celkem 5 pracovníků celkem na 4,5 úvazku, přičemž 4 úvazky tvoří terénní sociální pracovníci. V roce 2018 měl OSPOD na území ORP Vimperk v evidenci celkem 445 rodin, z toho nově ve sledovaném roce zaevidoval 143 rodin. Kurátor pro děti a mládež řešil u 45 dětí trestnou činnost, přestupky nebo výchovné problémy. V náhradní rodinné péče bylo evidováno 40 dětí a 5 dětí má nařízenou ústavní výchovu.

Ostatní cílové skupiny V roce 2017 bylo ve Vimperku 939 osob v exekuci, tedy 14,8 % obyvatel města. V průměru připadá 5,6 exekuce na jednoho dlužníka. Oproti roku 2016 se počet osob v exekuci zvýšil o 2,4 % (o 22 osob) a jejich podíl vzrostl o 0,35 %. V Česku přitom bylo v roce 2017 v exekuci 9,7 % obyvatel a v Jihočeském kraji 9 %. Z práce sociálních pracovníků OSVZ vyplývá, že se při svojí činnosti setkávají s problematikou zadluženosti, která má narůstající charakter. Obyvatelům je k dispozici občanská poradna, kterou zajišťuje KreBul o.p.s. Prachatice. Poradna je umístěna v budově, kde sídlí OSVZ i úřad práce. V roce 2018 využilo služeb poradny 138 klientů, tedy jen 15 % všech zadlužených ve městě. Pro osoby v krizi a národnostní a etnické menšiny jsou na území Vimperku zajištěny sociální služby především ve formě terénních programů a poskytování krizové pomoci. Tu zajišťuje opět místní Oblastní charita Vimperk. Terénní programy jsou na území Vimperku zajištěny pro osoby závislé a závislostmi ohrožené, osoby s rizikovým způsobem života a pro osoby komerčně zneužívané. Pro osoby s chronickým duševním onemocněním je pak určena sociální rehabilitace. Na odboru sociálních věcí a zdravotnictví dále pracují 2 terénní sociální pracovníci, kteří spolupracují s uvedenými sociálními službami. Osoby bez přístřeší a osoby z výkonu trestu odnětí svobody má na starosti sociální kurátor. Dále na odboru pracuje na částečný úvazek romský terénní sociální pracovník, romský poradce a protidrogový koordinátor. Pracovnice odboru rovněž zajištují výkon veřejného opatrovnictví. V roce 2019 využilo terénních programů pro drogově závislé 19 osob, z toho bylo 10 mužů a 9 žen. V této skupině převažují uživatelé pervitinu (13 osob). Oproti roku 2018 se podařilo navázat kontakt s více klienty a ve Vimperku stoupl počet vyměněných jednorázových injekčních stříkaček z 1 622 ks v roce 2018 na 2 141 v roce 2019. Terénní pracovníci byli dále v kontaktu s 1 osobou závislou na alkoholu.

30

Ve městě je jedna sociálně vyloučená lokalita v ulici U Lázní čp. 171. V tomto objektu žije 45 obyvatel. Agentura pro sociální začleňování vyhodnocuje sociální vyloučení na základě dat o nezaměstnanosti, exekucích, příjemcích sociálních dávek a školní neúspěšnosti (předčasné ukončení povinné školní docházky). Ve Vimperku žije jedna osoba bez domova. S touto osobou jsou v kontaktu zaměstnanci odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Vimperk. Od ledna do října 2019 bylo ve Vimperku vyplaceno 1 737 dávek hmotné nouze. Více než 72 % z nich (1 261 dávek) tvoří příspěvek na živobytí. O příspěvek na živobytí mohou žádat osoby nebo rodiny, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbývají dostatečné příjmy na základní životní potřeby. Tento příspěvek je indikátorem chudoby ve městě. Doplatky na bydlení (439 dávek) pak tvoří čtvrtinu vyplacených dávek hmotné nouze v uvedeném období. Tyto doplatky indikují bydlení mimo standard a extrémní riziko ztráty bydlení. Dalším ukazatelem počtu osob, které jsou v riziku ztráty bydlení (zejména při nenadálé životní situaci) je příspěvek na bydlení. Od ledna do října 2019 bylo ve Vimperku vyplaceno 2 031 těchto příspěvků (8 % všech vyplacených dávek).

3.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky • Fungující ambulantní zdravotnické služby • Vysoký věkový průměr praktických • Dostupnost a rozsah sociálních služeb ve i odborných lékařů městě pro všechny cílové skupiny • Nevyhovující dispozice zdravotního střediska • Dostatečná finanční podpora sociálních v ul. Nad Stadiónem služeb ze strany města • Omezené ordinační hodiny určitých ordinací • Dobrá spolupráce mezi poskytovateli nedovolují obyvatelům využívat lékařské sociálních služeb v regionu služby ve městě • Dobrá komunikace mezi poskytovateli soc. • Dlouhá čekací doba na umístění osob do služeb a příslušným odborem MěÚ sociálních zařízení (BH – Nemocnice, Kůsov) • Generel areálu BH – Nemocnice • Nedostatek kvalifikovaného personálu • Komunitní plánování sociálních služeb v v zařízení LDN regionu • Postupné plnění generelu areálu BH – Nemocnice • Nadprůměrný počet osob v exekuci ve městě, který roste • Nedostatečná informovanost o dostupných službách ve městě a podmínkách jejich využití Příležitosti Hrozby • Rozvoj dobrovolnictví v sociálních službách • Nestabilní financování sociálních služeb a • Posílení spolupráce poskytovatelů sociálních sociální práce ze státního rozpočtu služeb • Konec programových dotací sociálních služeb z EU • Nízké finanční ohodnocení personálu • Šíření infekčních chorob mezi uživateli drog a mezi dalšími ohroženými skupinami obyvatel

31

4 Školství a sport

4.1 Školství a vzdělávání Výchovně vzdělávací soustava ve Vimperku pokrývá potřeby obyvatel na úrovni předškolního, základního a středního vzdělávání. Ve městě je celkem 7 škol, z toho 4 jsou zřizovány městem (MŠ Klostermannova, MŠ 1. máje, ZŠ Smetanova, ZŠ T. G. Masaryka) a 3 krajem (ZUŠ, Všeobecné a sportovní gymnázium, Střední škola a Základní škola Nerudova). Školy ve městě vzájemně spolupracují a spolupořádají aktivity pro své žáky. Ve Vimperku žilo v prosinci 2019 celkem 313 dětí, které se teoreticky mohou ucházet o místa v mateřských školkách. Z celkového počtu předškolních dětí je zastoupena věková kategorie 3– 5 let 234 dětmi. Do mateřských škol jsou přijímány také dvouleté děti, kterých v uvedeném roce žilo ve městě 79. Ve Vimperku a osadách žilo 363 dětí mladšího školního věku (6–10 let), ve věkové kategorii 11–14 let bydlelo ve městě 297 dětí. Ve městě nejsou alternativní vzdělávací zařízení s kvalifikovaným personálem, které by nabízely například výuku v cizím jazyce. Tabulka 6 Vzdělávací soustava ve Vimperku, skutečná kapacita vyjadřuje reálnou kapacitu zařízení po vzniku odborných učeben nebo organizačních změnách

kapacita dle rejstříku číslo v škola zřizovatel adresa (skutečná mapě kapacita) Mateřská škola 1. máje Město Vimperk 1. máje 180 80 1 Klostermannova Mateřská škola 2a Město Vimperk 365 210 (196) Klostermannova Mírová 442 2b kapacita MŠ celkem 290 (276) Základní škola 1. máje 268/14 3b T. G. Masaryka Město Vimperk 660 (540) Pražská 167 3b Základní škola Město Vimperk Smetanova 405 750 (540) 4 Smetanova Základní škola Jihočeský kraj Nerudova 267 102 5 Nerudova kapacita ZŠ celkem 1 512 (1 302) Střední škola Jihočeský kraj Nerudova 267 600 5 Nerudova Všeobecné sportovní Jihočeský kraj Pivovarská 69 450 (390) 6 gymnázium kapacita SŠ celkem 1 050 (990) Základní umělecká Jihočeský kraj Nerudova 267 420 5 škola

32

Obrázek 4 Rozmístění předškolních zařízení a škol ve Vimperku

Předškolní zařízení Dvě mateřské školy zřizované městem mají celkovou kapacitu 290 dětí. Jejich kapacita téměř odpovídá ukazateli 40 míst na 1 000 obyvatel. Zájem ovšem projevuje více rodičů i dvouletých dětí, jejichž žádosti nemusí být z důvodu malé kapacity zařízení vyhověno. Ve Vimperku chybí zařízení pro děti od 1 roku a také dětské skupiny. Při srovnání s vybranými referenčními městy je na tom po přepočtení počtu obyvatel na kapacitu školky hůře pouze Sušice (36 míst na 1 000 obyvatel), ostatní sledovaná města (Písek, Strakonice) jsou na tom lépe. Mateřské školy využívají především děti z města a spádové oblasti. V MŠ 1. máje je z celkového počtu 80 zapsaných dětí 10 dětí z nespádové oblasti a 3 děti do školky dojíždějí (Buk, Horní Vltavice, Hoštice). Rejstříková kapacita MŠ Klostermannova je 210 dětí, tomuto počtu ovšem neodpovídá kapacita jednotlivých tříd. Při žádosti o výjimku z počtů, může školka přijmout maximálně 196 dětí. Ve školním roce 2019/2020 navštěvovalo MŠ 191 dětí. Ve školním roce 2019/2020 navštěvuje MŠ Klostermannova 7 diagnostikovaných dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou šesti asistentů pedagoga. Za dané situace vzniká potřeba prostorového rozšíření školy o jednu třídu. Záměr podporuje nový způsob financování školek, které má ulevit přeplněným třídám. V březnu 2020 se předpokládá otevření dětské skupiny pro zaměstnance firmy Rohde&Schwarz. Kapacita skupiny bude 18 dětí. Další aktivitou soukromého sektoru je Klub Šumavousek v areálu U Sloupů. Klub inspirovaný principy Lesních mateřských škol funguje 1x týdně v pátek jako vzdělávací – volnočasový klub fungující na principech Montessori. Pravidelně ho navštěvuje 8 dětí, což je maximální množství, které může zařízení pod vedením 1 dospělého navštěvovat. Přes letní prázdniny pak funguje klub pravidelně každý den, s denní návštěvností 15–20 dětí.

33

Předškolní vzdělávání hraje důležitou roli pro zvládnutí vstupu do základní školu. Jeho úkolem je rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa, motivovat je k dalšímu poznávání a učení a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Poskytuje optimální podmínky všem dětem, včetně těch, které potřebují speciálně vzdělávací podmínky a dětem nadaným. Doplňuje a podporuje rodinnou výchovu. I přes snahu zaměstnanců MŠ i MěÚ je relativně častý problém s nepravidelnou docházkou romských dětí do MŠ. Tento problém není specifikem města Vimperk, jedná se o celorepublikový problém. Existují však také pozitivní případy, kdy školku pravidelně navštěvují všechny děti z rodiny a rodiče mají k instituci důvěru. Základní školy Základní školy zřizované městem Vimperk mají dle Rejstříku škol a školských zařízení celkovou kapacitu 1 410 žáků. ZŠ Nerudova (celým názvem SŠ a ZŠ Nerudova, dříve ZŠ praktická) má kapacitu 90 žáků a kapacitu 12 žáků má ZŠ speciální. Ve školním roce 2019/2020 jsou celkové kapacity základních škol ve městě využity z cca 50 %. Jejich rejstříková kapacita je po přepočtu na počet obyvatel vyšší než ve srovnávacích městech. Ve Vimperku připadá na 1 000 obyvatel více než 202 míst v ZŠ, zatímco ve Strakonicích to je 122 míst a v Písku 134 míst. Obě městem zřizované ZŠ jsou úplné základní školy s 9 postupnými ročníky. ZŠ Smetanova se skutečnou kapacitou 540 žáků ve školním roce 2019/2020 navštěvuje 326 žáků. ZŠ T. G. Masaryka v tomtéž školním roce navštěvuje 374 žáků, skutečná kapacita školy je 540 žáků. Součástí obou jmenovaných základních škol jsou školní družiny o kapacitě 110, resp. 120 žáků. Do škol dojíždí přibližně čtvrtina žáků z široké oblasti. Obě školy nejsou bezbariérové. Základní vzdělávání je v ZŠ Nerudova poskytováno ve třídách pro žáky dle §16 školského zákona (například pro žáky s mentálním postižením, autismem nebo pro žáky se závažnými vývojovými poruchami učení a chování). ZŠ Nerudova spolupracuje s oběma ZŠ zřizovanými městem a školy mají společné projekty. Je však prostor pro osvětu o smyslu ZŠ Nerudova a dále je nutné podporovat zapojování žáků této školy do veřejného dění ve městě, aby se dále podpořila sociální soudržnost ve městě. Ve městě sídlí také Základní umělecká škola, krajské zařízení. V ZUŠ o kapacitě 420 žáků jsou vyučovány obory hudební, literárně-dramatický, taneční a výtvarný.

Střední školy Střední školy jsou ve Vimperku v současnosti dvě. Gymnázium má kapacitu 120 studentů na čtyřletém všeobecném gymnáziu, 210 studentů na osmiletém gymnáziu a 60 studentů na sportovním gymnáziu. Celková kapacita je tedy 390 žáků, přičemž ve školním roce 2018/2019 školu studovalo 221 žáků. SŠ Nerudova má kapacitu celkem 600 žáků (včetně pracovišť v Prachaticích), ve Vimperku bylo ve školním roce 2017/2018 vzděláváno 118 žáků. Střední škola Nerudova nabízí studijní a učební obory v oblasti elektro, stavební, zemědělské a lesnické, a v oborech služeb. Organizace poskytuje žákům a studentům ubytování, výchovně vzdělávací činnost, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování a celodenní výchovu. Nabídka středních škol ve Vimperku se zužuje. V posledních 13 letech zanikly ve městě dvě renomované střední školy – Integrovaná střední lesnická škola (2006) a Obchodní akademie (2014). Zájem žáků o studium na vimperských školách však přesto není velký a nabídka převyšuje poptávku. Žáci odcházejí mimo obec po ukončení základního vzdělávání a navštěvují odborné střední školy v rámci celého kraje (především školy ve Volyni, Strakonicích, Písku, Prachaticích, Českých Budějovicích).

34

Stárnutí učitelů Ředitelé středních škol čelí problému s obsazováním učitelských pozic. Kvalitní aprobovaní kantoři se blíží důchodovému věku a zájem o uvolňované pozice je malý. Nejvyrovnanější věkovou strukturu má gymnázium, přesto i zde se stárnutí učitelů projevuje. Problém se stárnutím učitelského sboru je společný všem školám celorepublikově a vedení škol má omezené prostředky, jak tento problém vyřešit. Nejobtížněji se hledají vyučující odborných předmětů, kde situaci komplikuje neuznávání praxe mimo školství. V následujících letech bude popsaná situace problematická i s ohledem na podporu technického a odborného vzdělávání v Jihočeském kraji.

Financování městem zřizovaných škol Od roku 2013 s výjimkou roku 2015 postupně narůstají neinvestiční příspěvky městem zřizovaným školám. V tomto období vzrostly příspěvky o 28 % (2 938 tis. Kč) a město Vimperk v roce 2019 přispělo zřizovaným organizacím částkou 12 146 500 Kč. Graf 14 Celkové neinvestiční příspěvky městem zřizovaným školám 2009–2019, zdroj: Město Vimperk, 2019

14 000 000,00 12 146 500,00 12 000 000,00 11 871 034,00 10 789 550,00 10 424 000,00 10 422 100,00 10 262 600,00 9 959 000,00 9 636 400,00 9 425 400,00

10 000 000,00 9 278 623,00 9 208 825,00

8 000 000,00

6 000 000,00

4 000 000,00

2 000 000,00

0,00 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Mezi lety 2009 až 2019 se neinvestiční příjmy od města nejvíce navýšily u MŠ 1. máje. Příspěvky od města této MŠ narostly o 45 % (z 1 023 tis. Kč v roce 2009 na 1 486 tis. Kč v roce 2019). Od roku 2009 se zvýšil také rozpočet školky MŠ Klostermannova, příjmy od zřizovatele se navýšily o 16 % (287,5 tis. Kč). U základních škol se rozpočet od města navýšil o 21 % (697 tis. Kč) v případě ZŠ TGM, u ZŠ Smetanova pak o 7 % (295 tis. Kč).

35

Graf 15 Neinvestiční příspěvky městem zřizovaným školám 2009–2019, zdroj: Město Vimperk, 2019

5 000 000,00 4 500 000,00 4 000 000,00 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

MŠ 1. máje MŠ Klostermannova ZŠ TGM ZŠ Smetanova

Investiční akce Po provedené celkové modernizaci se MŠ 1. máje stále nachází v dobrém technickém stavu, nejsou plánované žádné investiční akce. V dlouhodobém výhledu se počítá s drobnými opravami. Plánuje se revitalizace školní zahrady, která bude hrazena z jiných zdrojů, než jsou příspěvky města. V objektu MŠ Klostermannova se plánuje dokončení rekonstrukce vodoinstalace a elektroinstalace ve spojovací chodbě mezi provozním pavilonem a pavilonem M30. V roce 2019 byla dokončena projektová dokumentace rekonstrukce přístupového chodníku a vstupu do školky Klostermannova. Tento projekt bude financován z externích zdrojů. U základní školy TGM je plánována úprava střechy na kuchyní a jídelnou u čp. 268. U téhož objektu se připravuje jeho odvodnění, odvlhčení a postupná výměna oken. V ZŠ Smetanova se plánuje optimalizovat vytápění postupně rekonstruovat povrchy v jižní a východní části areálu školy. Na jaře 2020 se předpokládá dokončení projektové dokumentace rekonstrukce kuchyně a zázemí. Školy ve městě jsou úspěšnými žadateli o grantovou podporu a pro investiční akce se jim daří získávat prostředky z aktuálních programů podpory rozvoje těchto zařízení. Školy však nemohou plně využívat všechny možnosti dotační podpory, neboť je limitují omezené personální kapacity odborníků na získávání těchto prostředků a administrativní zátěž s nimi spojená.

36

4.2 Sport a tělovýchova Město Vimperk má zpracovaný Plán rozvoje sportu města Vimperk /2018 – 2020/. Dokument zevrubně analyzuje sportovní vyžití ve městě i hlavní aktéry sportovního života Vimperka, tato kapitola shrnuje hlavní závěry a východiska. Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů a která má zároveň potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Sport kromě upevňování zdraví občanů plní i funkci výchovnou a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační.

Sportovní infrastruktura Ve Vimperku se nachází 10 sportovišť, která jsou výhradně v majetku města. Město zajištuje jejich provoz a údržbu prostřednictvím společnosti Městské služby Vimperk, s.r.o. Sportoviště nabízí celoroční sportovní vyžití pro obyvatele města a jeho osad všech věkových kategorií. Přímo v centru Vimperka jsou koncentrována největší a zároveň nejnavštěvovanější sportoviště: areál letních sportů, městské koupaliště, tenisové kurty a zimní stadion. V zimních i letních měsících je v provozu multifunkční sportovně rekreační areál Vodník a veřejné sportovní hřiště v ulici Mírová. Sportovní infrastrukturu ve městě rozšiřují sportovní hřiště a tělocvičny u základních a středních škol. Součástí sportovního vybavení ZŠ Smetanova je také posilovna. ZŠ a SŠ Nerudova pak kromě tělocvičny s posilovnou disponuje ricochetovým kurtem. V budově TKB byla v roce 2018 vybudována boxovna. V jižní části osady Lipka se nachází víceúčelové hřiště pro volnočasové aktivity. V ostatních osadách sportoviště schází. Pro cyklisty je kromě značených cyklotras volně přístupná bikrosová dráha u Volyňky. Pro pěší a běžce jsou v okolí města značené vycházkové okruhy a turistické trasy Klubu českých turistů. Na webových stránkách města jsou rovněž popsány 3 trasy pro nordic walking. K volnočasovému vyžití dětí a mládeže slouží kromě výše uvedených sportovišť také 16 dětských hřišť umístěných jak ve městě, tak v osadách. Ve Sklářské ulici ve Vimperku se nachází hřiště pro seniory. Rozvoj sportovních zařízení Priority rozvoje sportovní infrastruktury ve městě vymezené v Plánu rozvoje sportu se postupně naplňují. V areálu Vodník bylo rozšířeno zázemí pro návštěvníky, v zimních měsících se využívá pronajatá zasněžovací technika. V areálu letních sportu byla vybudována atletická dráha a workout hřiště. V roce 2013 se realizovala 1. etapa studie areálu letních sportů a byl otevřen venkovní bazén s atrakcemi. Součástí dalších etap je stavba šaten a parkoviště (2. etapa), fitness a restaurace (3. etapa) a zastřešení bazénu (4. etapa). V prosinci 2019 město ustoupilo od záměru na zastřešení bazénu. Důvodem byla nákladnost projektu. Investiční náklady by dosáhly více než poloviny ročního rozpočtu města. Sportoviště v majetku města prochází postupnou rekonstrukcí a modernizací. V následujících letech vyvstane v souvislosti s rekonstrukcí ul. 1. máje potřeba rekonstrukce zimního stadionu a jeho elektro strojovny. Dalším problémem je u zimního stadionu sezónnost jeho využití, která kontrastuje s výší nákladů na jeho provoz. Sportoviště v areálu letních sportů, především volejbalové kurty, asfaltové hřiště a travnaté tréninkové hřiště jsou v nevyhovujícím stavu. U rekonstruovaného atletického oválu schází tribuna, která by zároveň mohla poskytovat zázemí pro sportovce i sociální a technické vybavení.

37

Areál Vodník má potenciál pro rozvoj lyžařských a běžeckých tras ve vazbě na šumavská zimní střediska, především na 12 km vzdálený Zadov. V souvislosti s možným rozvojem tohoto areálu probíhají jednání o dopadech plánovaných aktivit na ochranu přírodního hodnot území. Hlavním limitem je lokální biocentrum 79 U kempu. Ochrana tohoto prvku územního systému ekologické stability komplikuje realizaci záměru na rozšíření asfaltové dráhy. Obyvatelé Vimperka a osad využívají kromě uvedených také sportoviště ve Strakonicích, Prachaticích, Lažišti nebo Sušici. V uvedených obcích mohou využívat sportoviště, která jim ve Vimperku schází, například krytý bazén nebo vnitřní hřiště pro kolektivní sporty.

Aktéři sportovního života Na území města působí 16 sportovních klubů, které nabízí širokou škálu sportovních aktivit. Celkem mají více než 1 300 členů. Největší členskou základnu (535 osob) má TJ Šumavan Vimperk, která zastřešuje kluby fotbalu, boxu, florbalu, basketbalu a oddíly sportovní gymnastiky, volejbalu, stolního tenisu. Dalšími kluby, které mají více než 100 členů jsou Bike klub Vimperk, Český rybářský svaz, Ski klub Šumava a Sportovní klub HC Vimperk. Ve Vimperku není atletický klub, který by organizoval aktivity na atletickém oválu v areálu letních sportů. Aktivity na oválu pořádají v současné době školy, zájem o pořadatelství vyjádřil také TJ Šumavan. S nejasným definováním aktivit na atletickém oválu nebylo dosud vyřešeno jeho fungování v návaznosti provoz fotbalového hřiště v jeho středu. Gymnázium Vimperk je důležitým aktérem sportovního života ve městě. Gymnázium nabízí studijní obor Gymnázium – sportovní příprava. Jedná se o čtyřleté studium se specializací na běh na lyžích, cyklistiku – horská kola, snowboarding a biatlon. Díky vynikajícím sportovním výsledkům, kterých studenti pod vedením špičkových trenérů dlouhodobě dosahují, má toto prestižní sportovní gymnázium potenciál být vyhledávané mladými sportovci z celé republiky. O sportovních aktivitách a provozu jednotlivých zařízení ve městě je veřejnost informována přes webové stránky „Vimperk – město sportu“ spravované Městskými službami Vimperk. Ty shrnují údaje o sportovních klubech a jejich aktivitách, přístupnosti jednotlivých sportovišť, otevírací době a případně výši vstupného. Chybí informace o plánovaných událostech. V oficiálních městských komunikačních kanálech se informace o sportu ve Vimperku nešíří.

38

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 4 Sportovní infrastruktura ve Vimperku a osadách Obrázek 5 Sportovní infrastruktura ve městě Vimperk a v osadách

39

Tabulka 1 Přehled sportovišť a dětských hřišť ve Vimperku a osadách

40

Finanční podpora sportu Systém podpory sportu je rozdělen na část financovanou v rámci Programu pro poskytování dotací a na část podpory přidělenou ve formě individuální dotace. V rámci Programu pro poskytování dotací na podporu kulturních, sportovních, volnočasových a společensky prospěšných aktivit pro občany jsou každoročně vypisovány výzvy k podání žádostí o dotaci z rozpočtu města na podporu sportovních spolků, klubů, družstev i jednotlivců, provozujících sportovní činnost ve správním obvodu města, především pravidelné výkonnostní aktivity v oblasti sportu a sportovních činností dětí a mládeže do 20 let. Z poskytnutých finančních prostředků příjemci financují závodní a tréninkovou činnost, ale také materiální zabezpečení oddílů nezbytným sportovním vybavením a výstrojí. Na základě podaných žádostí v rámci výzvy Podpora sportu (sportovní činnosti mládeže do 20 let) se celková rozdělená částka postupně navýšila od 600 tis. Kč (rok 2014, 2015), přes 800 tis. Kč (2016, 2017) až na 1 000 tis. Kč (rok 2018 a 2019). Mimo uvedený program město přijímá také žádosti o individuální dotace, tedy na účel, který si určí žadatel sám. Tímto způsobem je možné žádat o finanční podporu z rozpočtu města na částečnou úhradu nákladů, které žadatelé vynakládají na organizaci různých sportovních akcí, soutěží, přeborů, turnajů, závodů apod. nebo účast či přípravu svých členů na ně. Z těchto městem poskytnutých prostředků pak financují např. pronájem sportovišť, nákup cen, medailí a diplomů, odměny rozhodčím, cestovné, dopravu, ubytování a další. Finanční příspěvky na individuální dotace na sportovní aktivity (účel uvádí žadatel) jsou poskytovány z kapitoly rada města a schvalovány po zpracování kanceláří starostky. Jde o žádosti jednotlivých sportovních klubů a oddílů o finanční příspěvky na pořádání konkrétních sportovních akcí, které již většinou mají ve Vimperku tradici. Celková roční přidělená částka nepřesahuje 200 tis. Kč a je v ní zahrnutý také mažoretkový a rybářský sport, soutěže dobrovolných hasičů, závody a turnaje, kterých se zúčastňují žáci základních a středních škol z Vimperka. Jsou to např. turnaje v kopané, hokejbalu, florbalu, lyžařské závody, přespolní běh a další.

Náklady na provoz sportovišť Městské služby Vimperk, správce městských sportovišť, v roce 2019 vynaložily na provoz sportovišť více než 7 030 tis. Kč. Z celkové částky připadá 64 % (4 470 tis. Kč) na provoz zimního stadionu. Mezi dalšími sportovišti nejsou rozdíly tak výrazné. Město Vimperk dotovalo městské služby částkou 5 800 tis. Kč v roce 2019, v roce 2020 byla schválená dotace na provoz sportovišť 6 500 tis. Kč. Oproti roku 2018 došlo k mírnému navýšení celkových nákladů na provoz sportovišť i dotace od města (o 400 tis. Kč). V roce 2019 došlo k navýšení o 700 tis. Kč.

41

4.3 SWOT analýza

Silné stránky Slabé stránky • Nedostatečné personální kapacity ve • Dostatečná kapacita základních škol školách pro získávání a administraci • Postupná modernizace a opravy grantové podpory školských zařízení • Odliv středoškoláků z Vimperka do • Dobrá spolupráce školami jiných měst zřizovanými krajem a městem • Nedostatečná kapacita MŠ a družin na • Existence speciální školy ZŠ • Využívání grantové podpory školami • Zužující se nabídka středních škol ve • Fungující ZUŠ a DDM Vimperku • Dlouhá tradice Vimperka jako města • Neexistence dlouhodobého plánovacího sportu kalendáře sportovních akci • Zájem dětí o sport • Neadekvátní posouzení předpokladů ke • Existující sportovní infrastruktura studiu u žáků se SVP nabízí celoroční vyžití • Dobrá dostupnost sportovní infrastruktury • Dostatečně široká nabídka sportovních aktivit • Informační portál s informacemi o provozu sportovišť a jejich přístupnosti • Postupné investice do modernizace a rozvoje sportovní infrastruktury • Úspěšní studenti a absolventi gymnázia reprezentují město

Příležitosti Hrozby • Zvyšující se věk pedagogů • Podpora investic do vzdělávání z fondů IROP • Nezájem o učitelskou profesi mezi mladými absolventy • Zájem spolků a sportovních organizací o rozvoj sportovního • Nedostatek externích finančních zdrojů života ve městě a posílení image na rozvoj sportovní infrastruktury Vimperka jako města sportu • Vnější tlaky na rozvoj sportovní

• Dotační programy na rozvoj infrastruktury v rozporu s vizí města sportovní infrastruktury ve městě

42

5 Kultura a komunitní život

5.1 Kultura Kultura tvoří významnou součást kvality života obyvatel. Stále více se diskutuje potřeba rozvoje moderní lokální kulturně komunitní infrastruktury. Ta je předpokladem pro seberealizaci místních obyvatel a pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví ve Vimperku. Rozvoj kreativních odvětví může posílit kulturní identitu míst a přispět k rozvoji společenského života ve městě s přesahem do cestovního ruchu. Zázemí a program pro kulturní akce ve městě zajišťuje Městské kulturní středisko Vimperk (též MěKS), městská knihovna a také Kulturní dům Cihelna. Kulturní nabídka je hodnocena jako dostatečná téměř všemi věkovými kategoriemi. Nedostačující program je pouze pro cílovou skupinu 12–18 let.

Kulturní infrastruktura Hlavním prostorem pro kulturní akce je městské kulturní středisko v ul. Johnova. Z kulturních pořadů v tomto zařízení lze jmenovat kino, divadlo, koncerty, festivaly, přednášky, akademie a taneční kurzy. Rozvoj městského kulturního střediska částečně omezuje jeho zastaralé technické vybavení. Technologie kina není plně digitalizována a neumožňuje maximální možnou obrazovou a zvukovou kvalitu promítaných snímků. Areál letního kina postupně ztratil svoji původní společensko–kulturní funkci. V areálu se pořádají jen příležitostné a sezónní akce, jinak je prostor využíván zřídka. Letní scéně chybí pódium se zastřešením a zázemí. V průběhu roku 2019 probíhala veřejná diskuse o rozvoji tohoto areálu, ze která vyplynula doporučení ke zlepšení občanské vybavenosti v místě (toalety, občerstvení), obnově technického zázemí a doplnění mobiliáře. Jediný velký společenský sál ve městě v KD Cihelna je v soukromém vlastnictví. Toto majetkové uspořádání je pro město rizikové a hrozbu pro něj představuje uzavření tohoto prostoru. Muzejní prostory ve městě jsou součástí Státního zámku Vimperk. Jeho expozice se zaměřují na témata spojená s Vimperskem (knihtisk, sklářství atd.). V těchto prostorách není možné pořádat krátkodobé výstavy a pro tyto účely ve Vimperku schází galerie nebo vlastní muzeum. Menší výstavy se obvykle konají v soukromých prostorách kaváren. Kulturní infrastruktura je soustředěna v centru města. Prostory pro kulturní aktivity schází na sídlišti Míru, kde je soustředěno nejvíce obyvatel města. Kulturní vybavenost schází také v osadách, kde ji v některých případech nahrazují hostinská zařízení.

43

Obrázek 6 Kulturní infrastruktura ve Vimperku

Tabulka 8 Přehled kulturní infrastruktury ve městě název/aktivita adresa číslo v mapě Městská knihovna Vimperk 1. máje 194/15 1 Městské kulturní středisko Johnova 226/2 2 KD Cihelna 1. máje 477 3 Botanická zahrada, Arboretum Hřbitovní 4 Letní kino Hřbitovní 5 HappyCoffee, Kavárna a 1. máje 116/13 6 výstavní galerie Restaurace Zlatá Hvězda, 1. máje 103 7 Klubová scéna Kavárna Ve Skále Pivovarská 61/16 8 Muzeum Vimperska/Státní Zámek 20 9 zámek Vimperk Club CALYPSO 1. máje 477 10

44

Kulturní nabídka Kulturní život ve městě je možné hodnotit skrze jeho program. Ten se skládá z jednorázových nebo opakovaných akcí a aktivit. Na kulturním kalendáři města se nejvýznamněji podílí Městské kulturní středisko, příspěvková organizace města. Městské kulturní středisko připravuje programy pro všechny skupiny obyvatel. Více než 90 % pořádaných aktivit a akcí se odehrává ve středisku v ul. Johnova. Ke kulturní nabídce ve Vimperku přispívá také městská knihovna, která pro širokou veřejnost organizuje řadu kulturních a vzdělávacích akcí, besedy, soutěže, výstavy a bazary pro děti. Do kulturního života ve městě se aktivně zapojují také místní školy a spolky, které organizují aktivity samostatně nebo ve spolupráci více subjektů. Dlouhodobé plánování aktivit komplikuje organizátorům neexistence plánovacího kalendáře, který by obsahoval informace o všech připravovaných událostech ve městě. Stává se tak, že v jeden den probíhá více kulturních pořadů pro stejnou cílovou skupinu. Tabulka 9 Přehled veřejných kulturních a kulturně–komunitních akcí pořádaných ve Vimperku

Měsíc Akce leden novoroční ohňostroj únor ples města březen duben Velikonoční řemeslné trhy Pálení čarodějnic, májka kampaně Zdravého města Vimperk květen Vzpomínkový akt k osvobození města Majáles Vimperský máj červen vimperská pouť Mezi pivovary Vimperský frňák červenec/srpen Vimperský kašpárek červenec setkání dřevosochařů letní kurzy žesťů srpen Den kávy září Den otevřených dveří památek NaturVision – týden přírody Šumavský korbel Zažít Vimperk jinak říjen listopad Šumava litera

45

Pohodová neděle prosinec vánoční řemeslné trhy, rozsvícení vánočního stromu Na webových stránkách MěKS bylo v roce 2019 propagováno více než 400 akcí. Na organizaci 67 % z nich (278 akcí) se podílelo právě Městské kulturní středisko. Ostatní organizátoři v roce 2019 zveřejnili na uvedené propagační platformě 140 akcí. V kalendáři kulturních akcí se pravidelně vyskytuje kino (alespoň 4x měsíčně), divadlo (minimálně 1x měsíčně) a výstava. Vícedenní akce, například Vimperský máj nebo Šumava litera jsou v grafu 16 započteny jako jedna aktivita, přestože nabízí širší program. Kulturní akce pořádané nebo spolupořádané MěKS byly v roce 2019 rozmístěny relativně rovnoměrně. Nejvíce akcí se odehrálo na podzim, nejméně pak v červnu. Větší dynamiku má počet zveřejněných akcí jiných organizátorů. Graf 16 Přehled akcí inzerovaných na webových stránkách MěKS v roce 2019, zdroj: MěKS, 2020

40 36 34 35 33

30 26 24 25 23 23 21 20 20 18 17 17 17 17 17

15 14 14 10 9 10 8 8 5 5 5 2

0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

MěKS ostatní

Dědictví města Historická tradice města se pojí s mnoha příběhy a zvyky. Město pořádá, i když ne každoročně, například městské slavnosti nebo masopust Vimperk. S vývojem města zmizela také některá místa, která dříve hrála roli v kulturním života města. Příkladem je společenský sál Sklepy, bývalá ledárna, nebo Lidový dům s velkým sálem, jevištěm a restaurací. Vimperk je místo historicky spojené s životem Johanna Steinbrenera, zakladatele knižního průmyslu a tiskařství ve Vimperku, které se proslavilo pro Evropě. Na odkaz slavného rodáka město výrazněji nenavazuje a tradice knihtisku s ním spojená má potenciál pro využití a lepší prezentaci.

46

Nástroje podpory Mezi nástroje podpory kultury ve Vimperku patří dotační systém, městské komunikační kanály a podmínky pro pořádání akcí ve veřejném prostoru. O finanční podpoře rozhoduje Kulturní komise Rady města, která přiděluje ročně 250 tis. ve dvou termínech, částku 40–50 tis. Kč pak rozděluje rada města a fond starostky. Výš podpory se meziročně nemění. Podporovány jsou akce pro širokou veřejnost, převážně pro střední věkovou kategorii. V roce 2019 bylo podáno 19 žádostí, 18 z toho jich bylo podpořeno. Možnosti požádat o příspěvek z rozpočtu města využívá z 90 % stejný okruh žadatelů, kteří jsou pilíři kulturního a společenského dění ve městě. Příspěvky se v roce 2019 pohybovaly od 3 do 30 tisíc na žadatele dle kredibility, rozsahu a cenové náročnosti akce. Většina žadatelů využívá této možnosti opakovaně. K propagaci kulturních akcí nabízí město Vimperk organizátorům kulturních pořadů prostor v tištěných i elektronických komunikačních kanálech. Jejich dosah je výrazně omezen na město a osady. Úspěšnou komunikační platformou je facebooková stránka Kultura Vimperk. Žádosti o zábor veřejného prostranství administruje městský úřad Vimperk. Poplatník je povinen předem nahlásit předpokládanou dobu záboru, místo a výměru užívání veřejného prostranství.

Financování kultury Výdaje odboru školství, kultury a cestovního ruchu na kulturu dle paragrafového členění účtu se v letech 2019 a 2020 narostly minimálně o jednotky tisíc. V paragrafu Kultura disponuje v roce 2020 příslušný odbor částkou 653 tis. Kč. Městské kulturní středisko je příspěvkovou organizací města, které mu ročně poskytuje dotaci na provoz ve výši 5 200 tis. Kč. Roční příjem MěKS dosahuje 600 tis. Kč. Roční náklady na provoz knihovny, organizační složky městského úřadu, činí zhruba 2 300 tis. Kč.

47

5.2 Komunitní život Ve Vimperku působí více než dvě desítky spolků a organizací, které se podílejí na bohatém komunitním životě ve městě a jeho osadách. V osadách jsou důležitými aktéry společenského života osadní výbory, které organizují akce pro místní obyvatele. Spolky nabízí širokou škálu aktivit pro všechny věkové kategorie (tabulka 10). Veřejné akce ve městě jsou pořádány v průběhu celého roku. Na jejich organizaci se často podílí více spolků, které mezi sebou výrazně spolupracují. K dobré spolupráci přispívá také každoroční setkávání zástupců místních spolků za účasti představitelů města i osobní účast představitelů města při aktivitách pořádaných spolky. Spolkem s největší členskou základnou je Spolek na záchranu šumavské přírody, který má 70 členů. Spolek se věnuje přeshraniční spolupráci v tématu ochrany přírody, přednáškové činnosti a organizaci exkurzí. Dalšími organizacemi s početnou členskou základnou jsou Český skaut, Spolek Zlatá stezka a Sbor dobrovolných hasičů Výškovice. Ve městě se pravidelně pořádají vzdělávací kurzy pro seniory. Nabídka vzdělávacích kurzů pro dospělé je hodnocena jako nedostatečná. Tabulka 10 Organizace podílející se na komunitním životě ve Vimperku

Sdružení/spolek/klub/organizace Činnost Počet členů Český skaut, Vimperk práce s dětmi, spolupráce na komunitních 50 akcích Divadelní spolek Bouček z.s. divadlo, festivaly, divadelní prohlídky 5 města Spolek historického šermu Berit z.s. divadlo, festivaly - Spolek historického šermu Artego z.s. divadlo, festivaly - Šumavský z.s. literatura, historie, přeshraniční spolupráce - VIM.Perk podpora technického vzdělávání - Fotoklub Vimperk fotografie, výstavy 5 Stifterův pošumavský železniční spolek divadlo, přednášková činnost, historie 11 z.s. železnice Spolek Zlatá stezka z.s. přeshraniční spolupráce, přednášková 50 činnost, turistika Spolek na záchranu šumavské přírody přeshraniční spolupráce, přednášková 70 z.s. činnost, turistika Muzejní spolek vimperského panství historie regionu, muzejní sbírky, 3 z.s. přednášková činnost, literatura, komunitní život Mission Vimperk z.s. koncerty, přednášková činnost 10 Prostor Vimperk z.s. architektura, urbanismus, přednášková 8 činnost, komunitní život Český svaz ochránců Šumava ochrana přírody, přednášková činnost, 19 spolupráce se školami Vimperk žije z.s. komunitní život, pořádání akcí, strategické 10 plánování Vimpersko z.s. komunitní život, pořádání akcí, 8 dobrovolnictví Šumava na nohou z.s. pořádání akcí, dobrovolnická činnost, 4 spolupráce s městem

48

Šumava Litera z.s. přeshraniční spolupráce, přednášková 5 činnost, turistika Sbor dobrovolných hasičů Vimperk hasičský sport, pořádání akcí - Sbor dobrovolných hasičů Výškovice hasičský sport, pořádání akcí 50 Zahrádkáři Vimperk (ZO ČSZ) zájmová činnost - Český svaz včelařů (ZO ČSV) sdružení členů včelařského svazu - Český rybářský svaz (MO ČRS) zájmová činnost dětí a dospělých - Osadní výbor Hrabice, Křesanov, pořádání společenských akcí v osadách 5 Cejsice a Modlenice Osadní výbor Bořanovice pořádání společenských akcí v osadě 3 Osadní výbor Lipka pořádání společenských akcí v osadě 3 Osadní výbor U Sloupů pořádání společenských akcí v osadě 3 Osadní výbor Boubská pořádání společenských akcí v osadě 3

Práce s mládeží a seniory Město Vimperk finančně podporuje spolky, které systematicky pracují s mládeží. Dále se město zapojuje do organizace aktivit pro mládež formou spolupráce s MAS Šumavsko, která připravuje vzdělávací programy pro děti i jejich rodiče. Program pro uvedenou cílovou skupinu připravuje také městské kulturní středisko a městská knihovna. V prostorách ZŠ Smetanova se nachází pobočka prachatického domu dětí a mládeže. Ve školním roce 2019/2020 probíhalo při DDM Vimperk 47 kroužků pro věkovou kategorii 3–15 let. Práce města se seniory je na bázi vzdělávací a společenské. Jednou měsíčně se koná Vimperská akademie seniorů, která nabízí přednášky pro 120 účastníků. Dvakrát měsíčně pak probíhá Virtuální univerzita třetího věku organizovaná ve spolupráci s ČZU a Senior klubem Vimperk. Společenské aktivity pro seniory nabízí také Komunitní centrum pro seniory, spolky a občany ve Sklářské ulici.

Osady a jejich komunitní a kulturní život Komunitní život a akce realizované v osadách vycházejí především z činnosti osadních výborů a spolků dobrovolných hasičů. Osadní výbory jsou zřízeny v osadách Lipka, Hrabice, U Sloupů, Boubská a Bořanovice. Mezi nejvýraznější hráče na poli kultury a utváření volného času v osadách patří bezesporu dobrovolní hasiči, kteří především v osadě Výškovice, která zajišťuje akce i pro osady Sudslavice, Vnarovy a Paříž. Ve Výškovicích se během roku koná přibližně 10– 15 akcí, mezi kterými dominuje tradiční vyhlášený masopust, velikonoční hrkání, hasičské soutěže, akce pro děti a akce spojené s adventem a koncem roku. V poslední době se díky činnosti osadního výboru Hrabice, který zajišťuje akce i pro osady Modlenice, Cejsice a Křesanov, zvyšuje nabídka akcí i v těchto osadách. Dále jsou aktivní osadní výbory U Sloupů, Boubská a Bořanovice. Tyto akce jsou finančně podporovány díky příspěvkům určeným osadním výborům a díky příspěvkům rady města rozdělovaným z rozpočtu kulturní komise.

Podpora komunitního života Spolkovou činnost podporuje město Vimperk finančně i nefinančně. Finanční podpora je poskytována prostřednictvím žádostí do kulturní komise, poradního orgánu Rady města Vimperk, jejímž cílem je obohacení kulturního života města. Žádost o finanční pomoc mohou žadatelé podat přímo městské radě. Každoročně je na spolkovou činnost v kulturní oblasti vyčleněno 250 tis. Kč. V souvislosti s finanční podporou je nabízena poradenská pomoc v případě podpory nových záměrů, které zapadají do vyhlášených grantových programů Jihočeského kraje, MŠMT a jiných.

49

Při jednorázových akcích nabízí město bezúplatné využití prostorů v jeho vlastnictví. Při pravidelné činnosti za úhradu pokrývající služby spojené s poskytovaným prostorem. Další formou nefinanční pomoci je možnost bezplatné prezentace spolků ve Vimperských novinách, kabelové televizi, místním rozhlasu i sociálních médiích a na webových stránkách města. Bezplatně mohou spolky využívat také plakátovací plochy v majetku města, která spravuje MěKS.

5.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky • Široká kulturní nabídka • Zastaralé technické vybavení Městského • Společná propagace kulturních akcí kulturního střediska fungujícími informačními kanály • Neproběhla modernizace letního kina • Zájem škol o zapojení do kulturního života • Neexistence dlouhodobého kalendáře • Široká nabídka komunitních aktivit kulturních akcí • Dobrá koordinace spolků na zajištění • Omezení dosah propagačních kanálů komunitního života a jejich spolupráce mimo město a osady • Komunitní centrum pro seniory, spolky a • Neuspokojená poptávka vystavovatelů po občany Vimperska výstavních prostorech • Existence letní scény Příležitosti Hrozby • Rozvoj potenciálu historického dědictví • Nezájem obyvatel o kulturní a komunitní města život v obci • Rekonstrukce Státního zámku Vimperk a • Odliv kreativních obyvatel do větších měst rozšíření „kulturní mapy“ o jedinečné prostory tohoto objektu • Spolupráce s NPÚ na organizaci kulturního a komunitního života ve Vimperku • Rozvoj kulturních a kreativních odvětví • Rozvoj přeshraniční spolupráce v kulturním a komunitním životě

50

6 Technická a dopravní infrastruktura, mobilita

6.1 Technická infrastruktura

Vodovod Ve městě Vimperk je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, vodovod je také v osadách Boubská, Bořanovice, Hrabice, Lipka, Křesanov, Pravětín, Skláře a Výškovice. Zásobovaní města Vimperk pitnou vodou je vyhovující a kapacita zdrojů pitné vody je dostatečná i pro plánovaný rozvoj dle platného územního plánu. Problémy s kapacitou zdrojů pitné vody jsou zaznamenány ve Výškovicích. Zdrojem pitné vody pro město jsou tři studny v lokalitě „Hojdle“ a řeka Volyňka. Povrchová voda odebíraná z řeky Volyňky je upravovaná na úpravně vody (ÚV) Brloh. Dále je pak voda čerpána čerpacími stanicemi do vodojemů města, odkud je voda dodávaná do vodovodní sítě města. Pitná voda z těchto zdrojů zásobuje i místní části Hrabice a Boubská. Kvalita vod z uvedených zdrojů je mírně odlišná. Voda ze zdroje Hojdle je neutrální, až slabě kyselá, měkká, málo mineralizovaná. Voda je hygienicky zabezpečena dávkováním chlornanu sodného, a i v mikrobiologických ukazatelích vyhovuje požadavkům na vodu pitnou. Voda ze zdroje Brloh je povrchová, velmi málo mineralizovaná s neutrální, až mírně alkalickou reakcí. Voda je spíše měkká. Dodávaná pitná voda je dezinfikována a je mikrobiologicky nezávadná. Vodovodní potrubí ve městě je převážně v dobrém technickém stavu. Starší ocelové a litinové potrubí se ve výhledu uvažuje postupně obnovit za nové. Vodovodem je vybaveno 9 osad města Vimperk. Boubská a Hrabice jsou napojeny na veřejný vodovod města Vimperk. Další osady mají vybudovaný vlastní vodovod s vlastními zdroji pitné vody. Lipka má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem pitné vody je rovněž řeka Volyňka. Povrchová voda je upravovaná na ÚV Lipka. Vodovodní potrubí je v relativně dobrém stavu. Osada Křesanov je v současné době zásobená ze dvou jímacích zářezů, ze kterých voda teče do sběrné jímky a dále pak do objektu automatické tlakové stanice (ATS). Z objektu ATS je voda dopravována do vodovodní sítě Křesanov. Vodovodní potrubí je v dobrém technickém stavu. Starší ocelové potrubí se výhledově uvažuje postupně obnovit za nové. Do budoucna se uvažuje s posílením místních vodních zdrojů o nový hydrogeologický průzkumný vrt K2, který by měl být umístěn v areálu stávajícího objektu ATS a následně přepojen na veřejnou vodovodní síť. V Pravětíně má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem pitné vody jsou dva vrty, ze kterých je voda čerpána do úpravny vody. K akumulaci vody dochází v zemním vodojemu o objemu 40 m3. Od vodojemu je voda přiváděna do obce pomocí přivaděče. Většina obyvatel obce je napojena na vodovod, zhruba 20% obyvatel je zásobeno ze soukromých studní. V osadě Skláře je rovněž vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody jsou studny svedené do jímacího objektu, odkud je voda vedena do spotřebiště přes vodárnu s automatickou tlakovou stanicí. V objektu ATS je voda upravovaná a dále rozvedená do vodovodní sítě. Kvalita vody ve studních je dobrá, množství vody je dostatečné. Část ocelového vodovodního potrubí se ve výhledu uvažuje obnovit za nové.

51

Provozovatelem vodovodní sítě ve Vimperku i ve výše uvedených místních částech je společnost ČEVAK a.s. V částích obce Výškovice a Bořanovice je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který není ve vlastnictví Města Vimperk. Ve Výškovicích vlastní a provozuje vodovod společnost Vodní družstvo. V Bořanovicích vlastní a provozují vodovod vlastníci napojených rodinných domů.

Kanalizace Ve městě Vimperk je vybudovaná jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu. Jednotná kanalizace je napojena na centrální čistírnu odpadních vod umístěnou na severu města podél ulice 1. máje. Ve městě je většina obytných domů napojena na kanalizaci. Kanalizace není vybudována v ulici Pasovská, v části ulice Zlatá stezka a ulici Karolíny Světlé. Projektovaná kapacita mechanicko-biologické ČOV je 9 800 ekvivalentních obyvatel (EO). V současné době je využívaná kapacita 5 300 EO. Splaškové odpadní vody z místní části Hrabice jsou přivedeny na centrální čistírnu odpadních vod do Vimperka. V místní části Lipka je vybudovaná jednotná kanalizace. Zhruba 80 % obyvatelstva osady je napojeno na kanalizační síť, která je svedena na centrální ČOV. Jedná se o kořenovou ČOV s dočištěním ve stabilizační nádrži. Projektovaná kapacita ČOV Lipka je 300 EO. V čističce není instalované souvislé měření průtoku se záznamem, proto není možné přesně vyčíslit míru jejího využití, které se odhaduje na 45 EO. Odpadní vody z domácností ve zbývajících osadách jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky, nebo na ČOV Vimperk.

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 6 Vodovodní a kanalizační síť města Vimperk - centrum

Obrázek 7 Vodovodní a kanalizační síť města Vimperk – centrum, zdroj ÚAP Vimperk

52

Bořanovice Boubská

Cejsice Hrabice

53

Křesanov Lipka

Pravětín Skláře

Vnarovy a Výškovice Obrázek 8 Vodovodní a kanalizační síť města Vimperk – osady, zdroj: ÚAP VImperk

54

Elektrifikace Město Vimperk i jeho osady jsou plně elektrifikovány. Správcem a majitelem distribuční el. sítě je E.ON Distribuce a.s. Celé území je napájeno z rozvodny Vimperk 110/22 kV. Z rozvodny je vyvedeno 11 VN linek 22 kV. Napětí z těchto linek je poté transformováno distribučními trafostanicemi na hladinu 0,4 kV a pomocí vedení NN distribuováno až ke koncovým odběratelům el. energie. Technický stav distribuční sítě odpovídá jeho bezpečnému provozu a liší se s ohledem na datum výstavby sítě a její případné rekonstrukce.

Plynofikace Město Vimperk je zásobováno zemním plynem pomocí dvou vysokotlakých regulačních stanic (VTL RS), a to VTL RS Vimperk město o výkonu 5000 m3/hod a VTL RS Vimperk Pravětín o výkonu 3000 m3/hod. Z těchto dvou stanic je následně zásobováno město Vimperk plynem pomocí středotlakového plynovodního řadu, kterým jsou obě RS propojeny a tvoří tak provozní okruh. Plynofikace města Vimperk byla zahájena v roce 1993 a její hlavní část byla dokončena do roku 2000 s tím, že síť byla dále rozšiřována tak, jak byla potřeba ze strany soukromích investorů, průmyslových zón a bytové, rodinné výstavby. Stav plynovodní sítě je relativně dobrý. Centrum města bylo plynofikováno pomocí ocelového svařovaného potrubí a bude proto nutná jeho postupná rekonstrukce a výměna v horizontu nadcházejících deseti let nebo dříve. Týká se to ulic 1. máje, Nádražní, Žižkova, Pivovarská až po kasárna U Sloupů, Johnova, Jiráskova, Nad Stadionem, Krátká, Boubínská, Nerudova, Rückerova, Karolíny Světlé, Kaplířova, Rožmberská, Hřbitovní. Zásobování zemním plynem je zajištěno ve větší části Vimperka s místní částí Hrabice a v bývalém vojenském areálu U Sloupu, dále je plynofikována část k. ú. Pravětín podél ul. Špidrova. Sídliště Míru plynofikované není. Vlastníkem a provozovatelem plynovodů je společnost E.ON Distribuce a. s., která zajištuje správu a provoz sítě.

55

Telekomunikace a internet Na území města je několik poskytovatelů telekomunikačních služeb: O2, T-Mobile, Vodafone, ČD – Telematika, Elsat, Terms, Starnet, IT PROFI, HERNET (Fresh data – Hormann Petr) a další minoritní. Technologicky jsou telekomunikace řešeny jako metalická vedení (DSL, KABEL), optická vedení a pásma 2G, 3G, 5G, 10G, 24G, 80G s různou propustností. Historicky někteří poskytovatelé získali konkurenční výhody, jelikož výraznou část vedení dokázali umístit pod zem (ELSAT, O2 – CETIN). Ve městě jsou vytvořeny páteřní trasy optických sítí velkých poskytovatelů. Od objektu čp. 199 podél Sušické směrem na Prachatice vede síť CETIN (O2). Postupně dochází k náhradě dalších zastaralých metalických vedení za optická. Páteřní optické vedení společnosti ELSAT sleduje trasu sídliště Míru – Karla Weisse – České Dráhy. Nekruhovaná linka ČD – Telematika vede pod infrastrukturou ČD ze Strakonic do Vimperka. U společnosti E.On se předpokládá, že optické vedení je součástí nových silových vedení. Město Vimperk vybudovalo páteřní optické vedení mezi radnicí (náměstí Svobody), přes ulicí Kaplířova (Městská policie), ZŠ TGM s odbočkou do budovy čp. 194 (Městská knihovna) až do budovy čp. 199 (detašované pracoviště MěÚ). Rychlost připojení koncových uživatelů ve městě není uspokojivá (průměrně mezi 20–50 Mbit). V osadách jsou pak uživatelé často odkázáni pouze na mobilní připojení či bezdrátové připojení s omezenou dostupností. Pozemní televizní vysílání zajišťuje vysílač Vimperk – Mařský vrch, který bezpečně pokrývá celé katastrální území. Kabelová televize je rozvedena v rámci sítí poskytovatele ELSAT.

Odpadové hospodářství Organizací odpadového hospodářství je ve městě Vimperk pověřen odbor životního prostředí. Kvalita zajištění odpadového hospodářství je dlouhodobě na vysoké úrovni, což dokládá 2. místo Vimperka v kategorii měst nad 5 000 obyvatel v rámci ČR v soutěži O křišťálovou popelnici v roce 2019. Převážnou většinu služeb v oblasti odpadů zajišťují Městské služby Vimperk, s.r.o., společnost je 100 % vlastněná městem Vimperk. Roční produkce odpadů ve městě je přibližně 2 200 tun, což představuje 297 kg na obyvatele. Mezi obyvateli chybí osvěta, jak předcházet vzniku odpadů a snížit jejich množství, Předpokládaný roční obrat v odpadovém hospodářství pro rok 2020 činí 10,58 mil. Kč (7,69 mil. od občanů, 1,75 mil. od podnikatelů, 0,34 mil. z provozu sběrného dvora a 0,80 mil. za zpracování biologicky rozložitelného odpadu z městské zeleně). V dalších letech se předpokládá vzhledem k připravované legislativě další nárůst nákladů. Město Vimperk je vlastníkem skládky komunálních odpadů v Pravětíně, sběrného dvora a kompostárny. Skládku komunálních odpadů provozuje společnost Městské služby Vimperk. Ročně je na ní uloženo 7 900 tun odpadů (z toho 2 222 tun město Vimperk v roce 2018). Kapacita skládky při stejném provozu je přepokládána do roku 2035. Základním problémem pro město Vimperk je řešení problematiky předávání směsných komunálních odpadů po předpokládaném zákazu skládkování v roce 2030. Sběrný dvůr provozovaný Městskými službami je na základě smluv využívaný okolními obcemi i podnikateli. Dvůr je místem zpětného odběru elektrozařízení. V roce 2018 prošlo dvorem 499 tun odpadu, v roce 2019 to bylo téměř o sto tun více (597 tun). S přijetím nové legislativy (pravděpodobně v roce 2021) se předpokládá nárůst počtu tříděných komodit ale i objemu vytříděného odpadu. Pro další období se proto jako problém jeví nedostatečná kapacita sběrného dvora a pravděpodobně vznikne potřeba rozšíření prostoru pro třídění komodit. Řešením může

56

být rozšíření dvora do navazujícího objektu bývalé kotelny, který v současnosti využívají Městské služby. Městské služby dále provozují kompostárnu s roční kapacitou 2 000 tun. V současné době je zpracováno přibližně 1 500 tun odpadu. Kompostárnu tvoří 2 pracoviště – sběr a zpracování v ulici 1. máje a dozrávací plochou na skládce v Pravětíně. Sběr biologicky rozložitelného odpadu pro občany je ve městě zajištěn od roku 2013. V souvislosti s vývojem legislativy a předpokládanou nutnosti upravovat čistírenské kaly je třeba zhodnotit možné využití areálu kompostárny pro úpravu čistírenských kalů (sušení). Třídění odpadů je na vysoké úrovni. Město Vimperk se pravidelně stává vítězem soutěže o nejlépe třídící město v Jihočeském kraji. V roce 2018 bylo odpadové hospodářství města vyhodnoceno jako druhé nejlepší v kategorii měst nad 5 000 obyvatel v ČR. Ve Vimperku se třídí papír, plast, sklo a kovy do 573 nádob na 148 stanovištích. Dále občanům slouží kontejnery na elektrozařízení, textil a kovy, od roku 2011 se třídí na 15 stanovištích také rostlinné oleje. Vytříděné odpady (papír, plasty, sklo) zpracovává společnost Jihosepar a.s., která má provozovnu přímo ve městě Vimperk. Toto řešení umožňuje operativní předávání vytříděných komodit. Zásadním problémem v této oblasti je problematické využití vytříděných odpadů a na to navazující nezájem zpracovatelů o vytříděné komodity. V současnosti platí město Vimperk 2 000 Kč za předání jedné tuny plastů k dalšímu zpracování. Papír se postupně stává surovinou obtížně uplatnitelnou na trhu za peníze. Snižuje se zájem o textil, drobné kovy jsou předávány zdarma. Tyto skutečnosti vedou ke zvyšování nákladů na tříděné odpady a při současném tlaku na zvyšování poplatků za uložení směsných komunálních odpadů se výrazně budou zvyšovat náklady na odpady. Technické možnosti svozu odpadu limitují umístění separačních míst ve městě. Ve vybraných lokalitách jsou proto odpadové nádoby umístěny nevhodně, stávající omezený uliční prostor ale neumožňuje jiná řešení.

57

6.2 Dopravní infrastruktura a mobilita Město Vimperk nemá zpracovaný plán udržitelné mobility města ani jinou integrovanou koncepci dopravy. Koncepční dopravní plánování může přispět k ekonomickému rozvoji města a zároveň zvyšuje kvalitu života jeho obyvatel.

Silniční doprava Městem prochází silnice I/4 spojující Vimperk s Prahou a s hraničním přechodem Philippsreut, odkud dále silnice vede jako č. 12 do německého Pasova. Nájezd na dálnici D4 je vzdálen 46 km. Dálnice D4 je ve směru na Prahu přerušena v 32 km dlouhém úseku. Toto přerušení zpomaluje dopravu na trase Vimperk – Praha a v dopravních špičkách se prodlužuje čas cesty až o polovinu. Ve vzdálenosti 83 km se nachází nájezd na dálnici A3 v SRN spojující přes důležitá německá města (Düsseldorf, Kolín nad Rýnem, Norimberk) německé hranice s Nizozemím a Rakouskem. Přímo ve Vimperku se v údolí Volyňky silnice I/4 mimoúrovňově kříží se silnicí II/145 spojující Petrovice u Sušice (Plzeňský kraj) a Češnovice (Jihočeský kraj). Vimperk spojuje s Kvildou silnice II/168, která začíná ve Vimperku U Sloupů. Dále územím prochází silnice silnice III/00435 (z I/4 do Výškovic), silnice III/14519 (z II/145 Vimperk přes Boubskou a Bořanovice na I/4), silnice III/14520 (z II/145 Vimperk do Pravětína) a silnice III/1673 (z II/145 přes Lipku na Borovou Ladu). Jmenované silnice II. a III. třídy jsou pod správou organizace Správa a údržba silnic Jihočeského kraje. Místní komunikace o délce 57,4 km spravuje město Vimperk. Jejich technický stav je hodnocen jako dobrý. V posledních letech se náklady na běžnou letní a zimní údržbu pohybovaly v rozmezí 8 až 10 mil. Kč. Dle možností rozpočtu dochází k jednorázovým opravám větších celků. Při investičních akcích jsou vyměňovány konstrukce komunikací. Ve Vimperku není koncepčně řešena doprava v klidu a na městském úřadě nejsou vyjasněny kompetence v dopravním plánování. Město Vimperk má k dispozici studii „Vimperk, komunikace pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace“ z roku 2010. V roce 2016 město nechalo zpracovat Analýzu dopravy v pohybu a v klidu v centru města Vimperk. Sčítání ukázalo jako nejvytíženější silnici úsek I/4 mezi ulicemi Nádražní a Kaplířova, kde projede 6 550 vozidel za 24 hodin. Téměř polovina těchto vozů odbočuje z ul. Pražská /I/4) do ul. Kaplířova a naopak. Oproti sčítání CSD 2010 se výrazně zvýšila intenzita dopravy na II/145. Nejzatíženější křižovatkou ve městě je křížení ulic 1. máje a Sušická, kde projede 7 730 vozidel za den. Parkovací kapacity v centru města a jeho okolí byly zhodnoceny jako dostatečné, nedostatky byly zjištěny v organizaci dopravy v klidu (Syrový, 2016). Sčítání proběhlo mimo hlavní turistickou sezónu, kdy v letních měsících projíždí městem návštěvníci regionu. V letních měsících, kdy je návštěvnost regionu nejvyšší, se zvyšuje také počet vozidel na silnicích ve Vimperku.

58

Obrázek 9 Výsledky sčítání dopravy ve Vimperku v roce 2016, zdroj: Syrový, 2016

Vimperk včetně jeho osad je zapojený do sítě veřejné hromadné dopravy podporované Jihočeským krajem. Z Vimperka vyjíždí autobusové spoje do Českých Budějovic, Prahy, Strakonic i do dalších obcí nejen v Jihočeském kraji. V současné době je diskutována otázka dopravy mezi Vimperkem a Prahou, a to zejména špatná návaznost spojů a jejich nedostatečná frekvence. Město je obsluhováno jednou linkou MHD, která ve dvou smyčkách spojuje autobusové nádraží, sídliště, nemocnici a firmu Rohde&Schwarz. V pracovní dny je zajištěno 5 spojů, o víkendech a svátcích MHD nejezdí. Obyvatelé využívají MHD zdarma, město Vimperk dotuje provoz dopravy částkou 800 tisíc Kč. V roce 2020 zahájilo město Vimperk provoz přepravní služby Taxík Maxík určené pro seniory starší 65 let a osoby se zdravotním postižením za sociálními či zdravotními účely. Služba je určena pro území města Vimperk a jeho osady. Cena služby je stanovena na 40 Kč za osobu za jednu maximálně 20minutovou jízdu.

Železniční doprava Vimperkem prochází jednokolejná regionální trať č. 198, která spojuje Strakonice–Volyni– Vimperk–Lenoru–Volary. Ve Volarech se napojuje na další tratě směrem na Prachatice nebo Český Krumlov/Nové Údolí a v sezóně také na autobusy do Pasova. Ve Strakonicích jsou přestupní vazby na směry Plzeň, Sušice a České Budějovice, Linec, Brno a Blatná. Na území města je nádraží Vimperk a Vimperk zastávka. Dále jsou v území zastávky Bohumilice v Čechách a Lipka. Provoz na trati je stabilní v pracovní dny i víkendy. Ze Strakonic do Volar jezdí 8 párů vlaků ve dvouhodinovém taktu, vypravovány jsou také úsekové vlaky z Vimperku do Strakonic ráno a večer. Železniční trať je důležitá jak pro zdejší obyvatele, tak hraje svojí důležitou roli v turistické sezóně. Průměrně celou trať v roce 2014 využilo 800 cestujících denně. V sezóně je pak více využíván úsek z Vimperku do Volar včetně přepravy cyklistů. Jako nevyhovující hodnotí cestující frekvenci spojů v přepravních špičkách v úseku Strakonice– Vimperk a zpět. Cestovní dobu prodlužuje špatný technický stav některých úseků trati, které

59

dosud neprošly modernizací. Po jejich rekonstrukci by se cestovní doba do Strakonic mohla zkrátit na 40–45 minut. Veřejnost si také stěžuje i na hlasité troubení vlaků. Nákladní doprava je nízké intenzity na trati. Vimperk se obsluhuje manipulačním vlakem 2x týdně a mimořádnými vlaky při silnějších přepravách. Dále je trať často využívána vlaky převážejícími štěrk z lomu Černětice, v případě potřeby jsou zaváděny navíc i dva noční vlaky denně. Železniční ani autobusová doprava ve Vimperku není součástí Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje. Ten je zaveden pouze v okolí Českých Budějovic. Smluvní dopravci veřejné dopravy na území Jihočeského kraje nabízejí cestujícím jízdenku JIKORD plus. Tato celodenní jihočeská krajská jízdenka za 250 Kč umožňuje snadnější cestování v regionu prostřednictvím jednotlivých dopravců, bez toho, aniž by bylo nutné u každého dopravce kupovat jednotlivé jízdenky. Pro ekonomický rozvoj města bude důležité železniční napojení na uzel plánované vysokorychlostní tratě RS3 Praha – Mnichov.

Letecká doprava V osadě Hrabice se nachází sportovní letiště pro ultralehká letadla. Další sportovní letiště s nachází ve Strakonicích a Strunkovicích nad Blanicí. Provoz těchto letišť má pro město minimální význam. Důležitými mezinárodními letišti, které občané města i osad využívají pro leteckou přepravu jsou Mnichov (210 km) a Praha (140 km). Obě letiště jsou dostupná do 2 hodin jízdy osobním vozem. Na obě letiště neexistuje rychlé spojení železniční dopravou.

Cyklistická doprava Ve městě a osadách jsou cyklistické trasy většinou součástí místních komunikací, na kterých cyklista sdílí cestu s automobily. Stezky nejsou kontinuálně a intuitivně propojeny. Cyklistické trasy navazují na okolí Vimperku po oficiálních silnicích II. a III. tříd. Ve směru na Kvildu vede cyklotrasa č. 1201, na Strakonice pak vede trasa č. 1234. Cyklotrasy 1202 a 1032 z Vimperka do Kubovo Huti vedené převážně po místních a účelových komunikacích nejsou významně zatíženy automobilovou dopravou a představují tak příjemné odpočinkové trasy. Ve městě neexistují cyklistické pruhy, dedikované cyklostezky určené přímo pro cyklisty a pěší. Mobiliář pro cyklisty je nedostačující resp. žádný. Ve Vimperku se nachází BMX a freeride hřiště (u Volyňky), downhill trail (vrch Homolka) a single traily v areálu Vodník.

Pěší doprava Ačkoliv se Vimperk prezentuje jako “město sportu”, samotnou chůzi preferuje pouze minoritní část občanů. Zásadními faktory jsou členitost terénu, specifická geomorfologie terénu. Teoreticky lze tvrdit, že Vimperk je město krátkých vzdáleností, avšak omezená prostupnost územím na mnoha místech významně komplikuje dosažitelnost daného cíle. Pěší doprava je v některých částech města kvůli absenci chodníků v kolizi s dopravou motorovou. Tyto kolizní body jsou řešeny mimoúrovňově nebo je v těchto místech preferována motorová doprava na úkor pěší. Nejen senioři postrádají více promyšlených pěších tras přímo ve městě, včetně míst k průběžnému odpočinku. Současně jsou velké rezervy v propojení města s osadami značenými pěšími a cyklistickými trasami.

60

V blízkosti města se nachází vycházkové okruhy. Naučná stezka Údolím vimperských památek o délce asi 10 km prochází Vimperkem a jeho blízkým okolím. Z Vimperka do Hrabic a zpět vede téměř 4 km dlouhá naučná stezka Hrabický okruh. Přírodní rezervací Opolenec prochází naučná stezka Sudslavický okruh. Vimperská lesnická naučná stezka od délce cca 13 km je značena turistickou značkou Klubu českých turistů (KČT). Město a jeho osady jsou napojeny na síť značených cest KČT. Síť vycházkových okruhů je velmi řídká a nevyhovuje potřebám obyvatel města. Okruhy chybí především v krajině v zázemí města pro každodenní rekreaci.

6.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Existující vodovod a kanalizace ve městě ● Zastaralé materiály použité v určitých je převážně v dobrém technickém stavu úsecích vodovodů a plynovodů ● Dostatečné kapacity technické ● Nedostatek vody ve zdrojích Výškovice infrastruktury ve městě ● Nevyhovující umístění odpadových nádob ● Zdroje kvalitní pitné vody v území v určitých částech města ● Fungující odpadové hospodářství a ● Nezájem zpracovatelů o vytříděné vysoká míra třídění odpadu komodity ● Výhodná poloha města při křížení tras ● Intenzita tranzitní dopravy po I/4 Praha – Německo ● Vysoká dopravní zátěž na páteřních ● Město krátkých vzdáleností komunikacích v centru města ● Fungující autobusová a železniční ● Vedení cyklotras pro místních doprava komunikacích ● Značené trasy pro pěší a cyklisty ● Nepropojenost cyklistických tras ● Pomalé železniční spojení do hlavních uzlů ekonomické aktivity (Praha, Mnichov) ● Nedostatečná síť vycházkových okruhů v zázemí města Příležitosti Hrozby ● Využití dotačních příležitostí v oblasti ● Zhoršující se stav technické infrastruktury technické infrastruktury (rekonstrukce, a růst nákladů na její údržbu využití odpadů) ● Zvyšování intenzity dopravy včetně ● Meziobecní spolupráce na rozvoji průjezdu kamionové dopravy infastruktury pro bezmotorové módy dopravy a rozšíření stávající sítě cyklistických a pěších tras ● Budování dálnice D4 a modernizace I/4 ● Modernizace železniční trati a rozvoj vlakové dopravy ● Zapojení do jednotného integrovaného systému dopravy v Jihočeském kraji ● Modernizace železniční trati a napojení na RS3 Mnichov – Praha v uzlu Plzeň

61

7 Prostředí města

7.1 Urbanismus a architektura Urbanistická kompozice města zasazeného do členitého terénu podél řeky Volyňky, se středověkým hradem vybudovaným na skalnatém ostrohu a dochovaným architektonickým cenným historickým centrem je jednou z největších hodnot města a zároveň velkým potenciálem pro jeho další rozvoj. Vimperk je historické středověké město, které využilo z obranných důvodů dané členitosti terénu. Historické centrum je posazeno na skalním ostrohu, který byl součástí fortifikace města. Tomuto prostoru dominuje bývalý hrad, který byl s tímto poddanským městem obehnán hradbami, kde skalní ostroh tvořil přirozenou část hradeb. Po zbourání hradeb a rozvoji průmyslu (knihtisku a sklářství) se město začalo vázat na další přirozenou hranici, a sice řeku Volyňku. Dalším impulsem pro rozvoj města bylo přivedení železnice do města, a to na přelomu 19. a 20. století. Vrstevnice, kterou určuje trat samotná je postupně směrem od ní k centru dostavována domy. Počátkem poloviny 20. století se město začalo průmyslově rozvíjet směrem na Prachatice, kde vznikly mimo jiné kasárny. Směrem na Kašperské hory se město rozvíjí převážně bytovou zástavbou a stavbami sportovní vybavenosti. Druhá polovina 20. století je ve znamení masivního nárůstu bytové zástavby (převážně panelových domů) a průmyslových hal. Po roce 1990 je výstavba charakterizována nekoordinovanou zástavbou na periferii města v podobě solitérních domů. Město disponuje průmyslovými areály brownfieldy, které jsou rozděleny mezi privátní ale i veřejný sektor. Historickém centrum je charakterově spíše definováno jako lokalita, kde se bydlí. Živé centrum je substituováno lokalitou, která se váže k ulici 1. máje a ulici Pivovarskou (malé náměstí). Občanská vybavenost je soustředěna právě v těchto celoměstsky významných ulicích. Za urbanisticky hodnotné části města je považováno historické jádro a širší centrum. Kvůli složité konfiguraci terénu jsou některé části vzájemně velmi špatně napojeny. Město samotné je rozděleno na čtyři části, což je dáno silnicemi, které se propisují městem, a sice silnice I/4 spojující Pasov s Prahou a silnice II/145 spojující Sušici s Českými Budějovicemi. Tyto silnice tvoří v některých částech města bariéru a kolizní body pro pěší a automobilovou dopravu. Historická jádra původních obcí s dochovanou původní zástavbou malého měřítka představují kulturní hodnotu území (více v analýze veřejných prostranství osad). Architektonický ráz města je vytvářen jedinečným spolupůsobením všech stavebních objektů v daném místě, veřejného prostoru a morfologie terénu. Právě morfologie terénu silně utváří ráz města Vimperk. Historické centrum města je městskou památkovou zónou. Ve Vimperku se nachází řada architektonicky cenných objektů, které dokládají jeho stavební vývoj. Dominantou města je zámek, hradební systém a bašty. Na svahu pod zámkem bylo založeno arboretum, urnový háj a hřbitov. Ze jmenovaných částí města se nabízí výhled na panorama moderního sídliště na protějším svahu. Podpora kvality stavebních zásahů je v městské památkové zóně legislativně daná podmínkou spolupráce s Národním památkovým ústavem, který je garantem ochrany architektonického dědictví města. Mimo památkovou zónu město určuje charakter zástavby prostorovou regulací. Kvalita architektury a stavebního rozvoje se stává pro město důležitá a v roce 2019 byla obsazena pozice městského architekta.

62

Ve Vimperku zároveň aktivně vystupuje úzká skupina obyvatel, která otevírá diskuzi o nutnosti kvalitního urbanismu a architektury pro rozvoj města. Ve městě probíhají dny architektury nebo PechaKucha.

Obrázek 10 Urbanizace Vimperka, zdroj: Harazim, 2020

63

Památkově chráněné objekty ve městě Historické centrum města je chráněno jako městská památková zóna. Ve Vimperku i v osadách se nachází řada architektonicky cenných objektů, které odkazují na stavební vývoj města a jeho okolí a jsou cennou součástí kulturního dědictví. Rozvoj městě by měl tyto hodnoty dále rozvíjet a využít jejich potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj.

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 9 Urbanizace Vimperka, zdroj: Karel Harazim

Obrázek 011 Městská Městská památková památková zóna zóna Vimperk, Vimperk, zdroj: zdroj: NPÚ NPÚ, 2020

64

Obrázek 11 Památkově chráněné objekty ve městě Vimperk - centrum Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 10 Plošná památková ochrana ve Vimperku a památkově chráněné objekty Obrázek 12 Památkově chráněné objekty ve městě Vimperk - centrum

65

Tabulka 11 Památkově chráněné objekty ve Vimperku, zdroj: NPÚ, 2020

66

67

Obrázek 13 Památkově chráněné objekty v osadách 68

Tabulka 12 Památkově chráněné objekty v osadách

69

Veřejná prostranství Analýza veřejných prostranství popisuje základní strukturu veřejných prostranství města a vazby mezi nimi, identifikuje hlavní hodnoty, které je třeba rozvíjet a popisuje deficity, které by měla strategie i s ohledem na ekonomický a sociální rozvoje města dále řešit. Náměstí Svobody je hlavním veřejným prostranstvím města, má podlouhlý obdélníkový tvar odkazující na středověkou osadu. Kvůli svému umístění na těžko přístupném návrší mimo současné hlavní komunikace města, však tento veřejný prostor není středobodem veřejného dění tak, jak je zvykem v jiných středoevropských městech. Výstavba maloobchodních ploch mimo urbanistické jádro města dále přispívá k poklesu komerčních aktivit a snižování příjmů majitelů místních nemovitostí, což dále znesnadňuje údržbu a péči o domu. Strategie města by měla zajistit ekonomicky a sociálně udržitelný rozvoj této části města, podpořit společenské a komerční aktivity, které přinesou dostatečné výnosy majitelům nemovitostí, aby mohli do památkově chráněných objektů investovat. Zároveň je nutné zamezit negativním efektům spojeným s komodifikací historického jádra, jako je gentrifikace nebo přílišná zátěž automobilovou dopravou. Komerční aktivity v historické části města se soustřeďují do dolní části historického města s páteřními ulicemi Pivovarskou a Rožmberskou. Zatímco Pivovarská ulice prošla částečnou rekonstrukcí a ožívá úspěšnými provozovnami služeb, ulice Rožmberská je komerčně méně úspěšná, a to i přesto, že v ní je pouze pěší provoz. Nedávná zdařilá rekonstrukce částí ulic Pivovarská a 1. máje ukazuje potenciál kvalitních urbanistických revitalizací veřejných prostranství. Celoměstsky významný je potenciál rozvoje nábřeží Volyňky, které se může stát vyhledávanou pěší a cyklistickou vazbou mezi historickým městem, parkem u ZŠ, autobusovým a vlakovým nádražím a spodní částí sídliště (ul. Čelakovského). Postupné vybudování této osy v úseku od Zlaté stezky až po areál bývalé Jitony by výrazně podpořilo rekreační potenciál města a přispělo k rozvoji cestovního ruchu. Ulice Špidrova tvoří osu východní části města, které dominuje převážně průmyslové využití, ale je i spojnicí nových obytných čtvrtí s centrem města. Zároveň jde o bránu do města ve směru od Českých Budějovic, Českého Krumlova a Prachatic. U hranic města zde leží i areál největšího zaměstnavatele firmy Rohde&Schwarz. Současná podoba tohoto veřejného prostranství nenabízí dostatečný komfort pro pěší a cyklisty nepředstavuje ani bránu do města, která by posilovala značku města Vimperk. Obdobně problematická je i ulice Sušická tvořící západní osu města. Ta navíc svým charakterem vytváří bariéru mezi sídlištěm a jádrem města, město prakticky dělí na dvě části. Při revitalizaci veřejných prostranství starého i nového sídliště bude nutné vyřešit nedostatečné kapacity pro parkováním osobních aut místních rezidentů a chybějící vazby této části města na své okolí. Samostatnou kapitolou pak je kvalita veřejného prostoru v nově vznikajících residenčních čtvrtích v zázemí města (např. Malá Homolka, Pod Hrabicemi), která souvisí s celkovou absencí urbanistické koncepce těchto lokalit. Vznik veřejných prostranství na zastavitelném území tzv. na zelené louce je i při jejich minimálním standardu velmi nákladné pro provoz a údržbu. S ohledem na strukturální změny ekonomiky, které výrazným způsobem změnily využívání částí města a jejich veřejných prostranství (brownfieldy po bývalých průmyslových areálech, změny ve fungování maloobchodu a služeb), a v návaznosti na cíle rozvoje cestovního ruchu, je nutné revidovat koncepci veřejných prostranství města. Měla by být popsán požadovaná funkce a charakteru hlavních veřejných prostranství a doplněny chybějící propojení mezi místy, jejichž

70

rozvoj je nutné podpořit. Zároveň by se měla zvýšit atraktivita pěší a cyklistické dopravy, nové a kvalitnější vazby by měli přispět k ekonomickému a společenskému rozvoji všech části města.

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 12 Veřejná prostranství ve Vimperku

71

Obrázek 1 Veřejná prostranství města Vimperk - centrum Obrázek 14 Veřejná prostranství města Vimperk - centrum

72

73

Obrázek 15 Analýza veřejných prostranství města Vimperk - centrum

74

Obrázek 16 Analýza veřejných prostranství města Vimperk - centrum, detail

75

Analýza veřejných prostranství osad Jednotlivé osady byly zakládány s ohledem ke konfiguraci terénu dle rozdílných půdorysných forem. Zatímco v údolích převládají silniční obdélné vsi, ve svazích jsou zakládány lesní lánové radiální vsi. Jejich původní urbanistická struktura je narušována novou zástavbou. Hlavní veřejné prostranství v osadách tradičně tvoří náves, které dominuje kaple. V některých osadách však náves schází nebo není rozvinutý její potenciál jako veřejného prostranství pro setkání a pobyt místních obyvatel. V osadách je možné identifikovat také další prostory s potenciálem pro vytvoření kvalitního veřejného prostranství. Potenciál pro rozvoj má například předprostor vlakové zastávky v Lipce. Autobusové spojení do většiny osad je z Vimperka zajištěno více spoji denně. V Lipce zároveň funguje vlaková zastávka. Spojení hromadnou dopravou není zajištěno do Veselky a části Arnoštky. Platný́ územní plán města Vimperk vymezuje v Korkusově Huti a Sklářích plochy pro nová veřejná prostranství. V souvislosti s plánovanou výstavbou v Hrabicích se vymezují nová veřejná prostranství v rozvojových plochách.

76

77

78

79

80

81

7.2 Životní prostředí

Příroda a krajina V území jsou dle ZÚR Jihočeského kraje vymezeny lesní a lesopolní krajiny. Lesní krajina pokrývá jižní část území, směrem na sever přechází lesní krajina na krajinu lesopolní. Lesní krajina je typická horským, vrchovinným a pahorkatinným reliéfem s výrazným zastoupením lesních porostů a malým podílem produkčního intenzivního zemědělství. Krajina se vyznačuje menšími sídly či rozptýlenou zástavbou a výraznou rekreační funkcí. Nacházejí se zde přírodní či relativně přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady a přírodě blízké louky. Krajina lesopolní je charakteristická reliéfem vrchovin a pahorkatin, přičemž zemědělská krajina se střídá s krajinou lesní. Krajina má výraznou strukturu historické kulturní krajiny. Nacházejí se zde potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů a přírodě blízké louky. Poměr ekologicky stabilních prvků vůči prvkům nestabilním vyjadřuje koeficient ekologické stability (KES). Území města Vimperk s koeficientem 4,14 lze hodnotit jako ekologicky velmi stabilní. Hodnota KES města téměř odpovídá koeficientu 4,51 celého SO ORP Vimperk. Příznivější poměr stabilních a nestabilních prvků byl v roce 2016 zjištěn jen v 9 správních obvodech ORP v Jihočeském kraji. Pro SO ORP Vimperk byla v roce 2019 zpracována územní studie krajiny. Cílová vize krajiny předpokládá rozdělení řešeného území na dva základní krajinné celky: • krajina intenzivně chráněná (především uvnitř NP a CHKO Šumava) • krajina produkční s přiměřenou mírou ochrany přírody a půdního fondu Cílovou vizí pro krajinu intenzivně chráněnou je vyvážená kombinace využití pro ochranu přírody a pro rekreaci s omezeným rozvojem sídelních funkcí. Vizí pro krajinu produkční s přiměřenou mírou ochrany přírody a půdního fondu je rozvoj sídel zajišťující stabilizaci obyvatel, případně i zvyšování jejich počtu s důrazem na zlepšování věkové struktury obyvatel.

Obrázek 17 Vymezení krajinných typů, zdroj: Geoportál CENIA, 2019 82

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 13 Vymezení krajinných typů ze ZÚR Jihočeského kraje

Pro ochranu přírodních hodnot mimo velkoplošně chráněná území stanovuje studie především vymezení nových významných krajinných prvků, které přispívají k udržení stability území a utváří typický vzhled krajiny. V chráněných území ale i mimo ně pak studie navrhuje opatření ke snižování negativních vlivů cestovního ruchu. Doporučuje se podporovat udržitelné formy turistiky a pobytové rekreace.

Stav životního prostředí

Půda Půdní fond ve Vimperku tvoří především nezemědělské půdy (68 %), z nich více než 80 % tvoří lesní pozemky (4 431 ha). Lesy zvyšují ekologickou stabilitu území a chrání půdu proti erozi. Zemědělské půdy ve Vimperku jsou převážně velmi málo až podprůměrně produkční. Jejich převažující využití je proto pro trvalé travní porosty (louky a pastviny). Orná půda tvoří méně než 7 % celkového půdního fondu. Velké bloky orné půdy na svazích bez rozptýlené mimolesní vegetace a dalších stabilizačních prvků jsou náchylné k erozi. Na severu území, v okolí Bořanovic, Boubské, Sudslavice a Výškovice jsou skupiny půd ohrožených erozí. Erozí ohrožené půdy se nachází také na svazích v okolí města Vimperk. Tabulka 13 Druhy pozemků ve Vimperku k 31. 12. 2018, zdroj: ČSÚ, 2019

Celková výměra 8 004,33 100 % Zemědělská půda 2 592,54 32,39 % Orná půda 532,12 6,65 % Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 67,13 0,84 % Ovocný sad 2,91 0,04 % Trvalý travní porost 1 990,38 24,87 % Nezemědělská půda 5 411,79 67,61 % Lesní pozemek 4 431,63 55,37 % Vodní plocha 49,28 0,62 % Zastavěná plocha a nádvoří 73,94 0,92 % Ostatní plocha 856,94 10,71 %

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 14 Erozně ohrožené83 půdy ve Vimperku

Obrázek 181 Půdy Půdy ohrožené ohrožené erozí erozí, zdroj: Geoportál SOWAC, 2019

Obrázek 19 Třídy ochrany produkčních půd, zdroj: Geoportál SOWAC, 2019

84

Voda Vodní plochy na území města Vimperk a okolních osad jsou v podstatě zanedbatelné, větší je pouze soustava 3 rybníků na Křesanovském potoce a vodní nádrž Kramata. V území je evidováno celkem 22 převážně malých vodních ploch. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Volyňka, která tvoří osu města. Do ní se vlévají další menší vodní toky v území, Arnoštský, Bořanovický, Křesanovský, Medvědí a Pravětínský potok. Uvedené vodní toky pramení v podhůří Šumavy v okolí Vimperka a kvalita jejich vod je tak průměrná až nadprůměrná. Vzhledem k možným zvýšeným průtokům ve Volyňce bylo upraveno její koryto ve středu města. Úprava byla provedena také v korytě Křesanovského potoka, který je ve spodní části zčásti zregulován a zčásti zatrubněn. Ostatní vodní toky jsou ve svých přirozených korytech. V celé délce toku Volyňky je vymezeno záplavové území. Vymezené záplavové území Q100 značně zasahuje do zastavěného území. Při zvýšeném průtoku dochází k částečným rozlivům na Arnoštském potoce v obci Klášterec a na Bořanovickém potoce v obci Bořanovice. Při výrazně zvýšených průtocích je rizikovým místem zatrubnění Křesanovského potoka ve Vimperku, které lemuje Pivovarskou ulici a ulici Kaplířova. Díky velkému podílu lesního pokryvu a mimolesní zeleně nejsou v území významné problémy s udržením vody v krajině. Vimpersko není ohroženo vysycháním drobných toků díky blízkosti mokřadů, rašelinišť a bažin.

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 16 Záplavová území Q100, zdroj: Geoportál CENIA, 2019

Obrázek 20 Záplavová území Q100 na území města, zdroj: Geoportál CENIA, 2019

85

Ovzduší

Ve Vimperku není instalována měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), nejbližší stanice se nachází v Prachaticích. Celé území Vimperka je dle ÚAP ORP Vimperk zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou vzduchu. Ve Vimperku je překračován imisní limit pro roční průměry benzo(a)prenu a cílový limit pro pětileté průměry ozonu. Na celém Vimperka s výjimkou k.ú. Vimperk a k. ú. Boubská byl překročen cílový imisní limit pro znečišťující látky arsen, benzo(a)pyren, kadmium, nikl a troposférický ozon.

Průměrná roční koncentrace polétavých částic za období 2014–2018 nepřekročila povolené limity. K limitu se nejvíce blíží koncentrace částic PM10, u kterých je hodnocený 36. maximální průměr za 24 hodin. Koncentrace PM10 ve sledovaném období dosáhla 25,5 µg/m3, přičemž limit je 50 µg/m3.

Dle dostupných údajů z roku 2010 je hlavním bodovým zdrojem PM10 kotelna na biomasu společnosti Energie AG Teplo Vimperk s.r.o. umístěná v severní části města v ulici 1. máje. Dalším významným zdrojem znečištění částicemi PM10 je automobilová doprava na hlavních tepnách ve městě. Méně významným zdrojem částic je pak doprava na I/4 mimo zastavěné území.

Zdrojem znečištění mohou být tzv. vyjmenované zdroje dle přílohy 2, zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V roce 2017 evidoval ČHMÚ celkem 12 provozoven jako zdrojů znečišťování ovzduší.

Obrázek 21 Imisní pole koncentrací znečišťujících látek PM10 z bodových a liniových zdrojů, zdroj: Geoportál CENIA, 2019

Hluk K prosinci 2019 nejsou dostupné údaje o hlukové zátěži ve Vimperku a osadách. Předpokládá se, že hlavním zdrojem zátěže je silniční a železniční doprava. V území nejsou budovány protihlukové stěny ani podobná zařízení.

86

7.3 Ochrana životního prostředí Ve Vimperku i osadách se nachází objekty zapsané v Ústředním seznamu ochrany přírody i území soustavy NATURA 2000. Téměř polovina jeho správního obvodu leží v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Předmětem a cílem ochrany je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a přírodních zdrojů̊ a vytváření ́ vyváženého životního prostředí. V údolí Volyňky u osady Sudslavice se nachází přírodní rezervace Opolenec. Předmětem ochrany je soubor společenstev na pošumavských krystalických vápencích s druhově bohatými lesními porosty. Památné stromy se nachází jak ve Vimperku, tak v jeho osadách. Mezi chráněné stromy v území patří Lípa Brantlův Dvůr II, Lípa na Výsluní, Lípa u Brantlova Dvora, Sudslavická lípa a Podlešákův jilm v Boubské. Území města Vimperk je z hlediska ochrany přírody rozděleno podle kompetencí na území CHKO Šumava, kde je příslušná Správa NP Šumava a na území mimo CHKO Šumava, kde je ochrana přírody v kompetenci městského úřadu. Zvláště chráněná území jsou v péči Krajského úřadu. Platný územní plán města Vimperk vymezuje prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Jeho skladebné části jsou nadregionálního, regionálního a lokálního významu. Přímo ve městě se nachází lokální biocentrum na Vodníku. Centrem města probíhá biokoridor podél řeky Volyňky.

Obrázek 6 Ochrana přírody ve Vimperku, zdroj: Geoportál CENIA, 2019

87

Vymezení ÚSES je povinností každého orgánu ochrany přírody a po jeho schválení v územním plánu je závazný a je jím zajištěna ochrana přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů a jejich příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. V roce 2020 město Vimperk připravuje aktualizaci Plánu ÚSES, který reviduje stávající vymezení skladebných prvků systému.

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 19 Územní systém ekologické stability ve Vimperku

88

7.4 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Zachované historické jádro města ● Nekoncepční rozvoj rozvojových lokalit, s dominantou zámku rozpínání města do krajiny ● Osady s dochovanou urbanistickou ● Existence brownfieldů ve městě strukturou ● Nízká kvalita některých veřejných ● Bohaté kulturní dědictví města (památkově prostranství (např. Sušická, Špidrova) chráněné objekty) ● Erozně ohrožené půdy na severu území a ● Zájem aktivních občanů o architekturu a v okolí města její popularizaci ● Úprava koryta Volyňky v centru města ● Vysoký koeficient ekologické stability ● Zástavba v záplavovém území území ● Kotelna na biomasu je zdrojem znečištění ● Dobrý stav jednotlivých složek životního ovzduší částice PM10 prostředí ● Chybí soudobá kvalitní architektura ● Cenné přírodní lokality v okolí města

Příležitosti Hrozby ● Podpora budování protipovodňové ochrany ● Narušení přírodních hodnot soukromými v obcích investičními záměry ● Osa řeky Volyňky jako nová pěší a ● Zvýšený výskyt extrémních klimatických cyklistická vazba města jevů, zejm. záplavy a povodně ● Intenzifikace zemědělství ● Upřednostňování ekonomického rozvoje území na úkor životního prostředí

89

8 Ekonomika a trh práce

8.1 Odvětvová struktura V roce 2019 bylo ve Vimperku registrováno 1 917 podnikatelských subjektů, z nich bylo zjištěno 932 aktivních podniků. Nejvíce jsou zastoupeny subjekty v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel, dále pak stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Neméně významný je také počet subjektů v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, což je velice dobrý základ pro rozvoj cestovního ruchu. Odvětvová struktura města Vimperk se liší od odvětvové struktury SO ORP Vimperk. V rámci ORP jsou nejvíce zastoupeny subjekty v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství, dále stavebnictví, maloobchod a velkoobchod. Klíčovými subjekty, se kterými město Vimperk spolupracuje, jsou firma Rohde&Schwarz, s.r.o. závod Vimperk, SAK s.r.o. Vimperk nebo Strojírna Vimperk, s.r.o.

Graf 17 Odvětvová struktura podnikatelských subjektů k 31. 1. 2018, zdroj: ČSÚ, 2019

142 234

223 181

184 298

72

151 350

Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem

Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí

Profesní, vědecké a technické činnosti Ostatní činnosti

Jiné V návaznosti na brzké otevření rekonstruovaného Zámku Vimperk, město očekává rozvoj cestovního ruchu a návazných odvětví. Město by mělo přijmout opatření, která povedou k ekonomickým přínosům z cestovního ruchu tak, aby neneslo jen náklady spojené se zájmem o tuto atraktivitu.

90

Rozvojové plochy pro podnikání Platný územní plán vymezuje rozvojové plochy pro podnikání. Ve východní části sídla Vimperk je navrženo doplnění již stávajících průmyslových areálů novými plochami pro smíšenou výrobu a výrobu a skladování. V Cejsicích je vymezena plocha výroby a skladování – zemědělství. Záměrem je vybudování agroturistické farmy. Stávající vymezení rozvojových ploch pro podnikání neodpovídá potřebám investorů. Plochy jsou v okrajových částech města, není k nim přivedena infrastruktura a jejich využití omezuje také svažitost terénu. V současné chvíli tak poptávka po plochách pro podnikání převyšuje nabídku. Město by mělo zároveň definovat o rozvoj jakých odvětví má zájem tak, aby se naplnily cíle místního ekonomického rozvoje, tedy především vznik pracovních pozic v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou, vznik lépe placených pozic. V rámci města existuje řada brownfieldů, které v současné době nejsou zahrnuty do databáze brownfieldů agentury CzechInvest.

Maloobchod Ve Vimperku nedošlo k adekvátnímu rozvoji sektoru obchodů a služeb v závislosti na růstu kupní síly obyvatel. Některé části města nemají provozovny a ani v centru města nestačí nabídka nebytových prostor uspokojit poptávku, která je trvalá. Město nemá nebytové prostory, ty jsou většinou v soukromých rukách. Ve Vimperku jsou čtyři velké objekty se samoobslužným prodejem potravin – Lidl, Penny Market, Tesco a Jednota. Jednota má další provozovny na sídlištích a v centru města. Obchodní síť pak doplňují menší provozovny umístěné v okolí ulic 1. máje, Pivovarská a Rožmberská. Pro obchodníky je významná konkurence blízkých nákupních center – Strakonice, České Budějovice, Plzeň a německých měst Freyung a Waldkirchen. Rozvoj maloobchodu a služeb je důležitou podmínkou rozvoje cestovního ruchu. Ve městě chybí základní infrastruktura, jako jsou obchody se sportovním a volnočasovým vybavením, nebo půjčovny sportovního vybavení. Doplnění prostor pro maloobchod a služby by mělo zohlednit požadavky na mobilitu obyvatel a návštěvníků města tak, aby nevedlo k indukci individuální automobilové dopravy. Rozvoj maloobchodu by rovněž neměl snížit obsazenost existující provozoven. Značná část provozoven v centru města je v současnosti v nevyhovujícím standardu. I na frekventovaných místech (ul. Pivovarská) tak jsou volné prostory k pronájmu, o které je však malý zájem.

91

8.2 Trh práce Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří 49 % osob s trvalým pobytem ve Vimperku, což odpovídá průměru Jihočeského kraje, v evropském srovnání se však jedná o velmi nízký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z celkového počtu 3 699 ekonomicky aktivních obyvatel tvoří většinu zaměstnanci (71 %), na vlastní účet pracuje 12 % obyvatel. Město má zároveň velmi nízkou míru nezaměstnanosti, na trhu práce prakticky není volná pracovní síla. V roce 2019 byla míra nezaměstnanosti ve Vimperku 2,2 % (132 uchazečů o zaměstnání). Podíl nezaměstnaných je ve městě nižší než okresní (2,5) a dokonce i krajský (2,3 %) průměr. Míra nezaměstnanost klesla mezi lety 2015 až 2019 ve Vimperku na polovinu (z 4,6 % v roce 2015 na 2,2 % v roce 2019). Počet dlouhodobě nezaměstnaných klesl ve sledovaném období ze 118 na 36. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu poklesu nezaměstnanosti, která v roce 2019 klesla na rekordní minima. Zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance trvá v technických profesích na dělnických i vyšších pozicích. Město Vimperk využívá veřejně prospěšné práce na podporu pracovního uplatnění obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání. Graf 18 Vývoj nezaměstnanosti ve Vimperku mezi lety 2015–2019, zdroj: město Vimperk, 2019

5 140 4,5 120 4 3,5 100

3 80 2,5 2 118 113 60 1,5 82 40 1 míra nezaměstnanosti v % 20 0,5 34 36 počet dlouhodobě nezaměstnaných 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

počet dlouhodobě nezaměstnaných míra nezaměstnanosti

Největším zaměstnavatelem je ve městě firma Rohde&Schwarz, závod Vimperk, s.r.o. Z celkového počtu 794 zaměstnanců tvoří 40 % obyvatel města (324 osob). V roce 2018 byla společnost vyhodnocena jako druhý nejlepší zaměstnavatel regionu za rok 2018. Dalšími významnými zaměstnavateli s více než 100 zaměstnanci jsou Správa Národního parku Šumava, Jednota, spotřební družstvo ve Vimperku, BH – Nemocnice Vimperk a.s. a město Vimperk. Více než 70 zaměstnanců mají společnosti OV Media s.r.o. a SAK spol. s.r.o. Největším zaměstnavatelem osob s vysokoškolským vzděláním je Správa Národního parku Šumava, kde vysokoškoláci tvoří 59 % všech zaměstnanců. Ve společnosti Rohde&Schwarz je vysokoškolsky vzdělaných více než 24 % zaměstnanců. Dojížďka do zaměstnání je zjišťována pouze při pravidelném Sčítání lidu, domů a bytů, poslední data tak jsou k dispozici pouze z roku 2011. V té době dojížděla z Vimperka za prací čtvrtina pracujících (23 %) do jiné obce v okresu. Do zahraničí dojíždí 7 % zaměstnanců.

92

Relativně vysoké zastoupení osob dojíždějících za prací do zahraničí je dáno blízkostí Německa, kde zaměstnavatelé nabízí vyšší platové ohodnocení oproti české straně. Zároveň jsou z Vimperka vypravovány autobusové spoje přímo k německým podnikům zaměstnávajícím českou pracovní sílu. Dobrá dopravní dostupnost do Bavorska posiluje orientaci osob s převážně nižším až středním vzděláním na německý pracovní trh. Za prací do Vimperka dojíždělo dle šetření SLDB 2011 více než 800 osob z 26 obcí. Nejvíce jich dojíždí ze Zdíkova (130), Prachatic (81) a Čkyně (76).

Obrázek 23 SEQ Směry Obrázek vyjížďky \* ARABIC a dojížďky 21 Směry za zaměstnáním vyjížďky a dojížďky za zaměstnáním dle SLDB 2011

93

8.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Malý podíl nezaměstnaných osob ● Nízký podíl ekonomicky aktivního v celkovém počtu obyvatel města obyvatelstva a nedostatek pracovní síly ● Přítomnost firem z dynamicky se ● Nedostatečná nabídka nebytových rozvíjejících odvětví znalostní ekonomiky prostor vyhovujícího standardu ● Vysoká závislost na malém počtu velkých zaměstnavatelů ● V odvětvové struktuře zaměstnanosti převládají pozice s nízkou přidanou hodnotou Příležitosti Hrozby ● Návrat vysoce kvalifikovaných obyvatel ● Odchod největších zaměstnavatelů z města města zpět do Vimperku ● Rekonstrukce zámku Vimperk a rozvoj udržitelného cestovního ruchu

94

9 Cestovní ruch Téma cestovního ruchu je podrobněji analyzováno v samostatné zprávě. Pro zasazení analýz do kontextu bylo vybráno 6 srovnávacích obcí: Český Krumlov, Písek, Prachatice, Sušice, Freyung (Německo), Gmünd (Rakousko).

9.1 Vývoj cestovního ruchu Cestovní ruch (CR) zažívá boom nejen ve střední Evropě, jedná se o celosvětový trend spojený se strukturálními změnami globální ekonomiky, ve které se služby a zážitky stávají poptávanou komoditou. Celosvětově se cestovní ruch podílí na hrubém produktu 10 % (v ČR to jsou téměř 3 %), a soustavně toto odvětví roste rychleji než světová ekonomika (v průměru o 4 % ročně). Vzhledem k tomuto trendu, probíhající rekonstrukci Státního zámku Vimperk, atraktivitě historického jádra Vimperku a rostoucí oblibě rekreace v NP Šumava, představuje cestovní ruch významný potenciál pro ekonomický rozvoj města Vimperk.

Poptávka V roce 2018 přespalo ve Vimperku1 v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) celkem 8 733 hostů a měl tak ze sledovaných měst druhou nejnižší návštěvnost. Nepatrně nižší byla jen v Sušici (8 403). Nejvyšší návštěvnost zaznamenal Český Krumlov (293 644), s velkým odstupem za ním následují města Gmünd a Písek pohybující se kolem 40 tis. návštěvníků, Freyung ročně navštíví téměř 20 tis. osob, ostatní sledovaná česká města se pak pohybují těsně pod úrovní 9 tis. návštěvníků za rok2. Vimperk vykazuje za období 2012 až 2018 růst počtu ubytovaných v HUZ o 11 %. Růstu počtu hostů v letech 2015 až 2018 však předcházel jejich úbytek v roce 2013 (7 %, 523 hostů) a roce 2014 (27 %, 1 971 hostů), viz Graf 2. Nejvyšší nárůst ubytovaných (o 90 % oproti roku 2012) zaznamenal Český Krumlov, který se stal cílem globálního cestovního ruchu a jeho dynamika růstu tak výrazně převyšuje ostatní města regionu. Vysoké tempo růstu měl i rakouský Gmünd (46 %). Solidní růst vykazuje i Freyung (27 %) u kterého je tažen převážně lázeňskou turistikou a Písek (24 %) kde pravděpodobně souvisí s rozvojem místního průmyslu. Obdobný nárůst jako Vimperk zaznamenala i Sušice. Naopak v Prachaticích poklesl příjezd ubytovaných o výrazných 27 %.

1 Návštěvnost obcí je zjišťována Českým statistickým úřadem na základě sdělování údajů provozovateli hromadných ubytovacích zařízení. Ve statistikách nejsou zohledněni hosté v individuálních ubytovacích zařízeních. 2 Pro město Gmünd nebyl počet hostů v roce 2018 zjištěn. 95

Graf 29 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ve Vimperku a referenčních městech v letech 2012–2018, zdroj: ČSÚ, 2019; město Freyung, 2019; Ministerstvo financí, 2019

50 000

45 000 43 380 43 079 40 805 39 832 40 000 38 154 38 116 35 987 35 796 35 000 33 579 31 988 31 414 30 769

30 000 28 094

28 018 25 000

19 137 18 417 18 456 20 000 17 820 16 232 15 127 15 000 12 128 11 847 10 144 9 457 9 848 9 112 8 803 10 000 7 889 8 186 7 820 8 733 7 366 6 122 5 395 8 213 8 403 7 744 7 339 5 000 6 084 4 364 3 703 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Písek Prachatice Sušice Vimperk Freyung Gmünd

96

Nabídka Vimperk má ve srovnání s referenčními městy nejnižší ubytovací kapacitu v hromadných ubytovacích zařízeních. Ve Vimperku, podobně jako v Písku a Prachaticích, počet lůžek vykazovaných ČSÚ klesal. Mezi roky 20123 až 2018 se snížil počet lůžek o 22 %, z 552 na 451. S klesajícím počtem lůžek ve Vimperku i klesal počet pokojů. V roce 2012 připadalo na jeden pokoj ve Vimperku 2,7 lůžka, v roce 2018 to už bylo 3,1 lůžka. Je otázkou, zda tento trend odráží profil návštěvníků města Vimperk, kterými jsou rodiny s dětmi či vícečlenné skupiny, které preferují levnější ubytování. Ze sledovaných měst4 došlo mezi roky 2012 a 2018 k nárůstu ubytovací kapacity jen v Českém Krumlově (o 11 %, 317 lůžek) a v Sušici (o 26 %, z 503 v roce 2012 přes propad v roce 2014 na 347 až na 634 reportovaných v roce 2018). V letech 2016 a 2017 byla v Sušici zřízena dvě ubytovací zařízení, která rozšířila místní ubytovací kapacity. Graf 20 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních dle údajů ČSÚ ve Vimperku a referenčních městech v letech 2012 – 2018, zdroj: ČSÚ 2019

3 500

3 079

3 000 2 831 2 762 2 762 2 777 2 793 2 747

2 500

2 000

1 588 1 581 1 517 1 512 1 469 1 500 1 398 1 402

897 1 000 790 785 815 684 635 634 552 514 552 635 500 547 499 461 503 409 435 445 451 417 347

0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Český Krumlov Písek Prachatice Sušice Vimperk

3 V roce 2012 došlo ke změně metodiky evidence nabídky cestovního ruchu ČSÚ. Není proto účelné srovnání počtu hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacit před touto změnou. 4 Za obce Freyung a Gmünd se souhrnné údaje o ubytovacích kapacitách nepodařilo získat. 97

Veřejné finance Příjmy z místních poplatků z cestovního ruchu obvykle tvoří v České republice poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatky z ubytovací kapacity. Jejich výši si určují samy obce a není ani jejich povinností tyto poplatky vybírat. Ke zrušení poplatků z cestovního ruchu například v roce 2018 přistoupilo město Sušice. Meziroční kolísání počtu návštěvníků Vimperku ovlivňuje výši příjmů města z cestovního ruchu. Jak ukazuje vývoj mezi roky 2012 až 2014 neplatí, že příjmy rostou stejným tempem jako počet návštěvníků. Od roku 2012 se zvýšily příjmy Vimperku z cestovního ruchu o 14 % (148 tis. Kč v roce 2012 a 169 tis. v roce 2018). Nejvyšší příjmy z cestovního ruchu plynou mezi českými referenčními obcemi Českému Krumlovu, kde nárůst příjmů z poplatků odpovídá celkovému nárůstu počtu návštěvníků. V tomto ohledu je zajímavý vývoj v Písku, kde příjmy z poplatků z cestovního ruchu narostly téměř o dvě třetiny, zatímco počet návštěvníků vzrostl o méně než desetinu. Graf 21 Příjmy z místních poplatků z cestovního ruchu města Vimperk a referenčních městech v letech 2010, 2012, 2014, 2016 a 2018 (v tis. Kč), zdroj: ČSÚ 2019, město Freyung, 2019

12000 10 745 10

10000 382 9 9 310 9 8 546 8 8 156 8 8000 7 218 7 5 798 5 6000 647 5 4 904 4 4 206 4 4000

2000 1 061 1 936 757 390 352 169 148 136 142 134 115 103 91 86 68 72 60 66 53 0 2010 2012 2014 2016 2018 Český Krumlov Písek Prachatice Sušice Vimperk Freyung

98

I když se příjmy z cestovního ruchu ve Vimperku a referenčních městech zvyšují, dlouhodobě tvoří jen nepatrný zlomek jejich celkových příjmů. Graf 22 Podíl příjmů z místních poplatků z cestovního ruchu na celkových příjmech města Vimperk a referenčních měst v roce 2010 a 2018, zdroj: Monitor Ministerstva financí ČR, 2020

2,50% 2,34%

2,00%

1,50% 1,04% 1,00%

0,50% 0,13% 0,08% 0,05% 0,04% 0,03% 0,03% 0,01% 0,00% Český Krumlov Písek Prachatice Sušice Vimperk

2010 2018

9.2 Atraktivity cestovního ruchu Hlavní atraktivity cestovního ruchu města Vimperk představuje historické a kulturní dědictví města a přírodní bohatství jeho okolí.

Přírodní bohatství

Vimperk se nachází na úpatí jedinečného přírodního bohatství národního významu Boubínského pralesa, vrch Boubín je vzdálen 10 km od města. Vimperk je vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava.

V katastru města je přírodní rezervace Radost, se dvěma nesouvislými lokalitami, přes které však nevede turistická trasa. V okolí města u obce Svátá Máří je možné navštívit Mařský vrch – přírodní památku a rotundu sv. Václava s křížovou cestou a rozhlednou, která se nachází na území Vimperské vrchoviny. Nedaleko odtud je i další přírodní památka Skalka, ke které však nevede žádná turistická značka.

Kulturní a historické dědictví

Centrum města je památkově chráněnou zónou zahrnující náměstí a jádro města, dále mimořádně dochované městské opevnění z 15. st. a sousední návrší se zámkem.

Podélné náměstí Svobody je ojedinělým souborem původně středověkých měšťanských domů se secesními fasádami. Dnešní podoba historického jádra se datuje k počátku 20. století, kdy byla většina domů na náměstí přestavěna po požáru v roce 1904. Většina historických fasád domů z dob renesance, baroka i starších zmizela tehdy zmizela.

Jednou z nejstarších staveb města je gotický kostel Navštívení Panny Marie. Hned vedle kostela se nachází městská zvonice se dvěma zvony. Spolu s kostelem tak tvoří pohledovou dominantu vimperského náměstí.

99

Pod náměstím se nachází unikátní shluk srubových domů, které jsou typickou ukázkou šumavské lidové architektury.

Dominantou Vimperku je nad městem se tyčící Státní zámek Vimperk. Ten se řadí mezí národní kulturní památky teprve od roku 2010. Zámek je v původním stavu, tudíž nenabízí návštěvníkům klasické prohlídkové okruhy, ale naopak je možné interiéry zámku spatřit bez větší údržby před plánovanými opravami. Po otevření zámku, plánovaném na rok 2021 bude jeho součástí obnovené Muzeum Vimperska, které se zaměří na témata spojena s tímto regionem jako je knihtisk nebo sklářství.

Zajímavou církevní památkou je vimperská Křížová cesta. Ta se nachází na vršku na kraji města v blízkosti volnočasového areálu Vodník. Postavena byla v 70. letech 19. století z iniciativy Johanna Steinbrenera – zakladatele knižního průmyslu ve Vimperku.

Město Vimperk svým návštěvníkům nabízí celou řadu dalších historicky cenných a návštěvnicky zajímavých památek – středověké opevnění Haselburg, nejstarší sakrální stavbu města kostel sv. Bartoloměje, Kapli 14 svatých pomocníků, Kostel nejsvětějšího srdce Páně, Steinbrenerův dům a řadu ukázek historické architektury Dům U Jelena, Secesní vila č. 180, Hotel Anna, hotel Hvězda, pivovarské budovy a další památky. Železnice do města je vedena přes vzácnou technickou památku Klášterecký viadukt.

Turistika a sportovní vyžití

Vimperk je vhodným výchozím bodem pro turistické výpravy na Šumavu. Přímo městem prochází Vycházkový okruh Vimperkem, který návštěvníky vede od informačního střediska přes nejvýznamnější památky města i místa historicky spjatá se Zlatou Stezkou. Po zajímavých místech v okolí města je možné jít Vycházkový okruh okolo Vimperka. Město Vimperk organizuje ve spolupráci s divadelním spolkem komentované prohlídky města.

V okolí města vede celá řada dalších výletních okruhů a naučných stezek. Například okružní Stezka lesních skřítků pro rodiny s dětmi, Pravětínský okruh, Hrabický okruh, naučná stezka Sudslavický okruh, Mařský vrch či stezka unikátním Boubínským pralesem.

Pro rodiny s dětmi funguje ve městě Středisko environmentální výchovy při Národním parku Šumava či Středisko ekologické výchovy při penzionu Šumavous.

Okolí Vimperka je vhodné také pro cykloturistiku, město tak má velký potenciál stát se výchozím bodem pro cyklisty. S růstem využívání elektrokol by tento potenciál mohl dále narůstat. Město se však zatím tímto tématem dostatečně neprofiluje, ve městě rovněž chybí cyklistická infrastruktura (např. půjčovna elektrokol). Ve městě je bikrosový areál.

Další místní sportovní infrastruktura zahrnuje městská sportoviště (kapitola 4.2).

100

9.3 SWOT analýza

Silné stránky Slabé stránky ● Zámek Vimperk a jeho rekonstrukce ● Absence „top atraktivit“ krajského ● Jedinečné středověké město postavené významu přímo ve městě na ostrohu a dochované hradby ● Produkty informačního centra nejsou ● Město jako součást Šumavy geograficky i vidět za hranicemi města (portál administrativně (sídlo NP) jiznicech.cz, ostatní info centra) ● Absence sportovní atraktivity krajského významu ve městě ● Absence turistické infrastruktury restaurací s vyšší kvalitou služeb ve městě (restaurace, hotel, wellness) ● Absence konferenčního centra či sálu Příležitosti Hrozby ● Užší spolupráce s NP Šumava (např. ● Zatížení města automobilovou umístění infocentra NP přímo ve městě) dopravou v souvislosti s otevřením ● Komplexní napojení města NP Šumava zámku cyklotrasami a pěšími cestami ● Rozvoj masového cestovního ruchu využívající služby s nízkou přidanou hodnotou

101

10 Prostorový rozvoj města

10.1 Rozvojová území Platný územní plán města vymezuje plošně rozsáhlé rozvojové plochy s převažující obytnou funkcí. Pro tyto plochy jsou zpracované územní studie, z nichž dvě (Pod Hrabicemi a Homolka) jsou schválené a probíhá na nich výstavba. Obě tyto lokality jsou příklady suburbánního rozpínání města do volné krajiny bez ucelené prostorové koncepce. V případě, že by došlo ke schválení ostatních zpracovaných územních studií, tento druh rozvolněné zástavby bez prostorové hierarchie ovlivní celé blízké okolí Vimperka a znemožní tak jeho rozvoj komplexnějším a hodnotnějším způsobem. Územní plán téměř rezignuje na rozvoj nebo transformaci vnitřních ploch města, které představují potenciál budoucího rozvoje pro bydlení nebo občanské vybavenosti. Využití těchto ploch omezují majetkové poměry nebo setrvačnost současného způsobu využití, například pro parkování v jednopodlažních garážích.

Obrázek 24 Rozvojová území dle platného územního plánu, zdroj dat: Město Vimperk, 2019 102

Obrázek 25 Rozvojová území ve městě dle platného územního plánu

103

Obrázek 26 Rozvojová území v osadách, zdroj: město Vimperk, 2019

104

Existující studie a analýzy projekt/lokalita adresa stav číslo v mapě veřejná prostranství Vimperk ulice 1. ul. 1. máje a Pivovarská schválení možnosti využití 1 máje a Pivovarská studie regenerace starého sídliště ve ul. Klostermannova, Palackého, - 2 Vimperku Smetanova analýza areálu letních sportů ul. Sušická, Nad stadiónem, 1. - 3 máje zapojení veřejnosti do hledání podoby ul. Hřbitovní, Podzámčí, - 4 letní scény a arboreta Zámecká alej revitalizace autobusového nádraží ul. Nádrážní, Pražská, Sklařská - 5 koncepce rozvoje areálu Vodník ul. K Vodníku, Pivovarská - 6 Územní studie 01 ul. Žižkova / Purkártova schválení možnosti využití 7 Územní studie 02 ul. Brantlova schválení možnosti využití 8 Územní studie 03 ul. Sušická / Pod Hrabicemi schválení možnosti využití 9 Pod Hrabicemi – Jih Pod Hrabicemi schválení možnosti využití 10 U Zahrádek ul. Sušická / Pod Hrabicemi schválení možnosti využití 11 Na Kalvárii ul. Sušická / Žižkova schválení možnosti využití 12 Homolka Sever + Jih ul. Družstevní schválení možnosti využití 13 Homolka SO 130 ul. Družstevní / Slunečná schválení možnosti využití 14 Nad Tratí ul. K. Světlé schválení možnosti využití 15 U Sloupů Silnice II / 145 schválení možnosti využití 16

105

Obrázek 26 Zpracované a připravované studie na území města, zdroj dat: Město Vimperk, 2019

106

107

108

10.2 Limity rozvoje území

Vnitřní limity Město disponuje velkým množstvím zastavitelných ploch, které však nejsou zasíťované a většinou jsou pro zástavbu nevhodné. Velké množství nevhodných zastavitelných ploch (historické převody z pozemkového fondu) limituje rozvoj města v některých lokalitách, kde by naopak bylo vhodné zastavitelné plochy rozvíjet. Vnitřním limitem rozvoje města jsou existující brownfieldy – Jitona, objekt Masna Vimperk, bývalý pivovar, areálu U Sloupu, areál bývalého dřevopodniku, bývalé tiskárny, Steinbrenerův dům a další. Tyto lokality se nachází často i v centru města a limitují rozvoj služeb, podnikání, ale i bytovou zástavbu. Z hlediska základní vybavenosti se město neblíží svým vnitřním limitům. ČOV je na cca ⅔ své kapacity, centrální vytápění zajišťuje Energie AG Teplo Vimperk (610 Kč bez DPH / GJ) při využití městské teplovodní infrastruktury. Elektrifikace, plynofikace (distribuční síť E.On) mají dostatečné rezervy a pokrývají poptávku. Problémem zůstává napojení osad Výškovice, Boubská, Bořanovice, Cejsice, Křesánov na ČOV. Nicméně je vždy nutné posuzovat optimální řešení pro každou osadu individuálně. Město Vimperk vlastní skládku komunálního odpadu s kapacitou do roku 2035 při současné míře skládkování směsného komunálního odpadu. Město je pravidelně oceňováno za vysokou míru třídění odpadu. Přesto produkce odpadu na občana je nadprůměrná. Za vnitřní limity občanské vybavenosti lze považovat kapacity školek. Aktuálně je kapacita školek na svém maximu a v případě navýšení počtu předškolních dětí by kapacita v budoucnu nemusela stačit. Současné kapacity předškolních zařízení rozšířila v roce 2019 dětská skupina s kapacitou 18 dětí pro zaměstnance Rohde&Schwarz. V poslední dekádě došlo k redukci nabídky středoškolského vzdělávání (uzavření obchodní akademie, přesun lesnické školy do Písku). Důsledkem je nedostatečná nabídka pro studenty, kteří požadují oborové středoškolské vzdělávání ukončené maturitou (střední průmyslová škola apod.) a velká migrace těchto studentů do okolních měst (Strakonice, Písek, České Budějovice případně na SŠ do Volyně).

Vnější limity Mezi vnější limity města lze považovat obecně geomorfologii území. Město je limitováno svažitým terénem údolí řeky Volyňky. Dále pak město rozděluje do pomyslného kříže silnice I/4 (Praha – Pasov) a II/145 (České Budějovice – Sušice). Na území města je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní – Pasovská vázaná́ na dopravní ́ koridory republikového významu R4. Socioekonomické aktivity v této rozvojové ose mají směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností a v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu Dalším limitem rozvoje města je záplavové území řeky Volyňky. Opakovaně zde dochází k lokálním povodním a je nutné respektovat sílu a charakter řeky. V blízkosti města se nachází CHKO Šumava, které zasahuje do jeho katastrálního území. V území se nachází také několik maloplošných zvláště chráněných území. Dalším přírodním limitem rozvoje Vimperku jsou nadregionální, regionální i lokální prvky ÚSES. V území bývalých kasáren U Sloupů se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin (bradáček vejčitý, prstnatec májový, vratička heřmánkolistá a další). Výskyt těchto druhů je významným limitem zástavby dle zpracované územní studie se schválenou možností využití. Ačkoliv jde o místo, které je dle Územního plánu Vimperk součástí zastavěného území a plochy s funkčním využitím smíšená obytná, v níž lze mj. umisťovat i rodinné domy, tak vydání opatření stavebního

109

úřadu potřebných k umístění a provedení staveb v této ploše nelze vydat bez povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů výše uvedených rostlin. Rozvoj Vimperka by měl respektovat nezastavitelnost horizontů, průhledy a zachovávat panoramata jednotlivých lokalit s jejich dominantami.

10.3 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Dostatečné kapacity technické ● Rozpínání města do volné krajiny infrastruktury ● Nevyužité vnitřní rezervy města, zejména brownfieldy po bývalých průmyslových areálech ● Zastavitelné plochy nejsou zasíťované ● Stávající vymezení zastavitelných ploch neodpovídá potřebám města ● Nová výstavba na zelené louce neúměrně zvyšuje náklady města Příležitosti Hrozby ● Naplňování Národní strategie regenerace ● Tlak soukromých investorů na překročení brownfieldů 2019-2024 limitů rozvoje

110

11 Správa města

11.1 Městský úřad a kompetence města Město Vimperk je městem s pověřeným městským úřadem a zároveň městem s rozšířenou působností. Město je samostatně spravováno 17členným zastupitelstvem, které volí pětičlennou radu města v čele se starostou a 1 místostarostou. Dalšími orgány města jsou městský úřad a zvláštní orgány města. Městský úřad, který tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci města zařazení do úřadu, plní úkoly v samostatné i přenesené působnosti (svěřené úkoly státní správy). Strukturu a vnitřní chod Městského úřadu Vimperk a vzájemné vztahy městského úřadu k dalším orgánům města upravuje organizační řád, který schvaluje rada města. Městský úřad ve Vimperku vykonává veřejnou správu obce s rozšířenou působností jak v samostatné působnosti, tak ve státní správě, která je mu svěřena ve stanoveném rozsahu včetně obcí Bohumilice, Borová Lada, Bošice, Buk, Čkyně, Horní Vltavice, Kubova Huť, Kvilda, Lčovice, Nicov, Nové Hutě, Stachy, Strážný, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Vacov, Vimperk, Vrbice, Zálezly, Zdíkov a Žárovná. Stavební úřad a speciální stavební úřady – dopravní, vodoprávní a památková péče – vykonávají přenesenou působnost pro obce a obyvatele správního obvodu ORP. Město Vimperk má uzavřeny veřejnoprávní smlouvy s některými obcemi správního obvodu, na základě kterých zaměstnanci města Vimperk projednávají přestupky, ke kterým došlo v jednotlivých obcích. Městský úřad se člení do 12 odborů, z nichž některé vykonávají funkci speciálního úřadu. Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci zařazení do tohoto úřadu, vedoucím úřadu je tajemník. Dále je zřízeno pracovní místo kontrolního zaměstnance. V prosinci 2019 měl městský úřad celkem 99 zaměstnanců. Město Vimperk ke své činnosti zřizuje příspěvkové organizace města. Zřizovanými organizacemi jsou Městské kulturní středisko Vimperk, dvě mateřské a dvě základní školy. Městská knihovna je organizační složkou městského úřadu. Kromě příspěvkových organizací město ke své činnosti zakládá obchodní společnosti s právní formou společnosti s ručením omezeným, které jsou 100% ve vlastnictví města, patří mezi ně: Městská správa domů s.r.o., MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. a Městské služby Vimperk s.r.o.. Městská správa domů zajišťuje služby po stránce provozní a ekonomické při správě bytů, domů a nebytových prostor ve vlastnictví města. MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. vykonávají činnosti při správě městských lesů, výsadbu a péči o městskou zeleň, provádí pilařskou výrobu. Městské služby Vimperk, s.r.o. provozují sběrný dvůr, kompostárnu, skládku TKO Pravětín, zajišťují úklid a zimní údržbu města a správu sportovních zařízení.

111

11.2 Hospodaření a majetek města Hospodaření města je v dlouhodobém horizontu přebytkové. V roce 2019 přesáhly příjmy města výdaje o 31 028 tis.Kč. Výkyv v roce 2018 a schodek rozpočtu byl dán zvýšením kapitálových výdajů města. Běžné výdaje města se v letech 2014–2019 zvýšily o 50 % a v roce 2019 byly vyčísleny na 152 mil. Kč. Jejich růst odpovídá vývoji příjmů města, které se ve stejném období zvýšily o více než 40 % na částku 227 mil. Kč. Zvýšení kapitálových výdajů předpokládá rozpočet pro rok 2020. Tento nárůst souvisí s přípravou významných investičních projektů. Nejvyšší položkou je rekonstrukce ulice 1. máje za 74 mil. Kč. Plánované jsou také investice do rekonstrukce objektů škol a městských bytů. Graf 23 Hospodaření města v letech 2014–2019 tisících Kč, zdroj: Monitor Ministerstva financí ČR, 2020

300000,00

250000,00

200000,00

150000,00

100000,00

50000,00 31 028,40 20 796,60 10 253,97 15 709,58 0,00

-18 447,10 -50000,00 -37 654,98

-100000,00 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Saldo příjmů a výdajů Příjmy celkem Výdaje celkem

Město v současné době splácí tři bankovní úvěry. Do roku 2018 nemělo město problém s dodržením fiskálního pravidla, tzn. jeho dluhy na konci roku nepřesahovaly 60 % průměrných příjmů za předchozí čtyři roky. V souvislosti s přijetím úvěru v roce 2019 došlo k překročení 60% hranice. V prosinci 2019 se město pohybovalo na úrovni 67,1 %. Na tento fiskální limit bude nutné brát zřetel při návrhu investičních akcí v návrhové části strategie. Z celkového objemu získaných nenárokových dotací připadá v roce 2019 na jednoho obyvatele 2 254 Kč. Tato částka odpovídá průměrné částce v obcích srovnatelné velikosti.

112

Hospodaření organizací města Celkové výnosy příspěvkových organizací města v roce 2018 činily 78 891,58 tis. Kč. Celkové náklady dosáhly 77 623,14 tis. Kč. Hospodaření příspěvkových organizací skončilo ziskem ve výši 1 268 tis. Kč. Hospodaření založených obchodních společností skončilo v roce 2018 ziskem po zdanění ve výši 1 762 tis. Kč, na němž se podílely: Městská správa domů s.r.o. 211 tis. Kč, MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. 1 413 tis. Kč, Městské služby Vimperk s.r.o. 128 tis. Kč. V současné době došlo k výraznému poklesu výkupních cen dřeva, což se výrazně projeví v hospodářském výsledku společnosti Městské lesy Vimperk.

113

Majetek města Majetek města tvoří finanční a nemovitý majetek. Dlouhodobým finančním majetkem v celkové hodnotě 3 427 tis. Kč jsou majetkové účasti ve společnostech založených městem: Městská správa domů (100 tis. Kč), Městské služby Vimperk (3 200 tis. Kč) a MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. (127 tis. Kč). Krátkodobý finanční majetek, tedy peníze na bankovních účtech, hotovost v hlavní pokladně a ceniny, dosahují k 31. 12. 2019 výše 233 263 tis. Kč. Nemovitý majetek města tvořily k říjnu 2019 pozemky o výměře 1,764 tis. ha a dále 199 budov. Z celkového počtu objektů vlastněných městem má 88 č. p., 111 objektů je bez č. p. Část pozemků město pronajímá fyzickým nebo právnickým osobám. Veškeré lesní pozemky má v pronájmu společnost MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. Sportoviště a skládku TKO má v pronájmu společnost Městské služby Vimperk, s. r. o., která zajišťuje jejich provoz. Hospodaření s bytovým fondem pro město zajišťuje Městská správa domů, která má ve správě 73 domů, ve kterých je 1 025 bytů. Dále má Městská správa domů na starosti nebytové prostory, kterých je v současné době 136. Ekonomickou efektivnost využívání nemovitého majetku město sleduje u pronájmů bytů a nebytových prostor. U 57 sledovaných objektů tvořily v roce 2019 náklady 14 868 tis. Kč a příjmy 30 065 tis. Kč. Bilance nákladů a příjmů se zohledněním investic je za období 2017–2019 záporná u 8 objektů.

Zelená – lesy ve vlastnictví města Modrá – pozemky ve vlastnictví města

Obrázek 27 Pozemky a lesy ve vlastnictví města, zdroj: Město Vimperk, 2019

Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 26 Pozemky ve vlastnictví města Vimperk Obrázek SEQ Obrázek \* ARABIC 25 Pozemky ve vlastnictví města Vimperk k 31. 12. 2019

114

11.3 Bezpečnost

Kriminalita ve městě Jak je patrné z Grafu 20 v letech 2013–2018 došlo ve městě Vimperku a osadách k poklesu kriminality. V roce 2019 se kriminalita ve Vimperku mírně zvýšila oproti roku 2018 o 23 trestných činů. I přesto došlo za minulých 6 let k poklesu trestných činů o 37 % oproti roku 2013. Tento vývoj kopíruje celorepublikový trend. V členění dle pachatelů trestné činnosti se v roce 2019 zvýšil počet pachatelů ve všech věkových kategoriích s výjimkou kategorie ve věku 0–14 let. Pachatelů starších 18 let bylo 68, mladiství pachatelé byli 3. Roste také počet recidivistů. Graf 24 Vývojové trendy kriminality (přečiny i zločiny) ve Vimperku dle statistiky Policie ČR ÚO Prachatice, zdroj: Město Vimperk, 2020

180

160

140

120

100 87 85 80

58 60 46 46 45 40 26 23 21 18 17 15 14 20 10 6 7 1 3 1 4 3 0 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Násilná Mravnostní Majetková Celkem

Ve Vimperku bylo v roce 2019 spácháno 490 přestupků. Oproti roku 2018 došlo k nárůstu přestupků proti majetku (o 18 přestupků) a k výraznému nárůstu přestupků proti občanskému soužití (o 74 přestupků). Současně došlo k poklesu přestupků proti veřejnému pořádku a proti obecně závazným vyhláškám v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. Tento fakt souvisí i se zvýšenou dohledovou činností díky rozšíření městského kamerového dohlížecího systému na území města a aktivitám asistentů prevence kriminality. Ačkoli patří přestupky mezi méně společensky nebezpečná jednání, jejich výskyt výrazně ovlivňuje vnímání pocitu bezpečí ve Vimperku. Nejvíce přestupků bylo spácháno v kategorii proti občanskému soužití a proti majetku. V lednu 2019 bylo provedeno dotazníkové šetření – Analýza pocitu bezpečí občanů města Vimperk. Respondenti vnímají jako nejvíce rizikové oblasti městský park, dále pak ulici U Lázní, podchod na sídlišti a sídliště jako takové, arboretum, dále okolí hotelu Vltava (Kaplířova ulice) a úzké neosvětlené uličky. Respondenti se v těchto oblastech nejvíce bojí ve večerních a nočních

115

hodinách. Za dobu působení asistentů kriminality se výrazně snížil pocit ohrožení na autobusovém a vlakovém nádraží. Ze zkoumaných projevů porušování veřejného pořádku a protiprávního jednání lidem nejvíce vadí prodej alkoholu a cigaret mladistvým, volné běhání psů a neodklizení psích exkrementů, porušování dopravních předpisů a znečištění veřejného prostranství, dále také rušení nočního klidu a vandalismus.

Prevence kriminality Město Vimperk věnuje dlouhodobě pozornost projektům prevence kriminality. Tyto projekty jsou financovány jednak z prostředků města, jednak z dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality. Od roku 2013 jsou ve Vimperku kontinuálně realizovány preventivní projekty „Asistent prevence kriminality“ a „Rozšíření a modernizace městského kamerového systému“. Cílovou skupinou uvedených projektů jsou dlouhodobě děti a mládež a mladí dospělí. Město disponuje Plánem prevence kriminality na období 2018–2020, který je zpracován na základě dlouhodobých skutečností a zjištění, které město mapuje za poslední roky v návaznosti na původní Plán prevence kriminality a přijatých opatření pro zlepšení bezpečnosti ve městě. Projekt Asistent prevence kriminality (dále také APK) je dlouhodobě hodnocen kladně jak ze strany odborné veřejnosti, tak ze strany zúčastněných subjektů i veřejnosti. Zvolený model, kdy za projekt je zodpovědná Městská policie Vimperk a manažerem prevence kriminality je též člen městské policie, funguje. Asistenti mají zázemí v prostorách služebny městské policie, což přispívá k operativnímu a flexibilnímu řízení projektu. Fakt, že stávající APK pochází z romské komunity, je velkým přínosem při komunikaci s Romy žijícími ve městě Městský kamerový systém tvoří 33 kamerových bodů na území města Vimperk nainstalovaných v lokalitách, které byly vytipovány v souladu s plány prevence kriminality města Vimperk či analýzami pocitu bezpečí. Od zavedení kamerového systému v roce 2006 se dostavil efekt této preventivní aktivity, kdy v monitorovaných lokalitách dochází v čase k poklesu kriminálních aktivit pachatelů a obyvatelé se zde cítí bezpečněji. Město čelí problémům vzniklým soužitím mezi minoritou a majoritou. Kromě sociálně vyloučené lokality v ulici U Lázní nově vznikají problémové oblasti na sídliště Míru (ul. Luční), kde problémy souvisí s odprodejem družstevních bytů do soukromého vlastnictví. Nejvíce ohroženou skupinou z uvedených lokalit jsou děti a mládež, kterým mnohdy díky způsobu života jejich rodičů chybí základní návyky pro začlenění do většinové společnosti. V roce 2018 došlo k demolici dvou objektů na území města ve vyloučených lokalitách (Výškovice a ulice Pasovská). Odstranění těchto budov přispělo k eliminaci protiprávního jednání a zvýšení bezpečnosti v těchto lokalitách. Na základních školách probíhají v rámci primární prevence besedy zaměřené na kyberšikanu, závislosti, drogy a sexuální výchovu. Městská policie Vimperk pořádá v rámci projektu „Bezpečná cesta do školy“ besedy s prvňáčky základních škol.

Institucionální zajištění Město Vimperk zřídilo v roce 1991 Městskou policii Vimperk k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti města Vimperk. Každý občan má právo obracet se na její pracovníky, strážníky, se žádostí o pomoc. Městská policie slouží především k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Při plnění svých úkolů spolupracuje se samosprávou města, Policií České republiky, IZS a ostatními subjekty ve městě. V současnosti má městská policie 11 strážníků a 5 operátorů městského kamerového dohlížecího systému a 2 asistenty prevence kriminality, strážníci a operátoři slouží v nepřetržitém provozu 24 hodin denně.

116

Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou pro území města Vimperk a jeho osady Hasičský záchranný sbor České republiky a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Město má zřízeno 5 jednotek sboru dobrovolných hasičů (JSDHO): Hrabice, Vimperk, Boubská, Bořanovice a Výškovice.

Varování před nebezpečím Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno sirénou. Ve Vimperku je zaveden „Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV)“, který umožňuje pustit několik druhů poplachů a také umožňuje varovat obyvatele živě hlášením. Od roku 2019 má město možnost odeslat varovnou zprávu prostřednictvím aplikace Mobilní rozhlas. Při hrozící povodni provádí městská policie hlídkovou službu na tocích ve městě.

11.4 Vnější vztahy a vazby Město Vimperk je členem 12 organizací věnujících se meziobecní a nadobecní spolupráci, které nabízí rozdílnou míru spolupráce mezi členskými obcemi. Celková částka hrazená městem za rok 2019 na členské příspěvky činí 177 110,- Kč. Zahraničním partnerským městem je bavorský Freyung.

Meziobecní a nadobecní spolupráce ▪ MAS Šumavsko Místní akční skupina MAS Šumavsko působí na jihočeském území Prachaticka, Vimperska, Vlachovobřezska, Čkyňska a Vacovska od roku 2004. Cílem spolku je využití potenciálu území a zajištění trvale udržitelného rozvoje oblasti s ohledem na ekologické principy. MAS Šumavsko intenzivně spolupracuje s řadou obcí, podnikatelských subjektů, neziskových organizací i soukromých fyzických osob. Ve Vimperku se MAS finančně i organizačně spolupodílí na kulturních akcích (Městská knihovna) a na akcích z oblasti primární prevence (ZŠ). Díky dotačním výzvám vyhlašovaným akční skupinou získává město a jím zřizované MŠ a ZŠ dotace na své projekty. ▪ PRO Šumavsko Organizace destinačního managementu zajišťuje koordinaci a kooperaci poskytovatelů služeb cestovního ruchu v turistické oblasti Šumavsko. Spolek PRO Šumavsko poskytuje městu propagační materiály, zajišťuje propagaci skrze své komunikační prostředky a zapojuje členské obce i podnikatele do svých projektů (např. gastrostezka). Více informací o spolupráci s PRO Šumavsko je popsáno v analýze cestovního ruchu.

▪ Region Šumava – Bavorský les

Sdružení municipální a podnikatelské sféry, jehož posláním je vytvoření podmínek pro všestranně udržitelný rozvoj a zkvalitnění životní úrovně obyvatel regionu. V rámci spolupráce při řešení problematiky regionálního rozvoje obce kladou důraz zejména na všeobecnou ochranu životního prostředí, společný postup při dosahování stability území a jeho trvale udržitelného rozvoje, součinnost na významných investičních akcích, záchranu a podporu kulturního dědictví, podporu rozvoje podnikání, rozvoj přeshraniční spolupráce, získávání a využívání dotačních titulů a rozvojových fondů ČR a EU.

117

▪ Svaz měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) SMOJK spolupracuje s Vimperkem zejména na projektech celoregionálního významu. Účast města Vimperk v projektech spolufinancovaných z OPŽP přispěla ke vzniku re-use centra v areálu Sběrného dvora a k nákupu 400 kompostérů pro domácí kompostování pro občany Vimperka a jeho osad. Vimperk je také členem oborových organizací, například Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR nebo Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Dále město využívá členství v Jihočeské hospodářské komoře a ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Od roku 2019 se Vimperk zapojil do Národní sítě Zdravých měst ČR. Omezeně využívá město Vimperk členství v Mikroregionu Horní Vltava – Boubínsko, Nadaci Jihočeské cyklostezky a Euroregionu Šumava – Jihozápadní Čechy.

Partnerské obce a regiony ▪ Partnerské město Freyung (Německo) Partnerství měst Vimperk a Freyung je historicky daným partnerstvím, které je po desetiletí naplňováno nejrůznějšími akcemi a projekty. Partnerská dohoda mezi městy byla podepsána v roce 2003. Od 2. poloviny roku 2019 probíhá příprava projektu ke zintenzivnění a posílení spolupráce partnerských měst Vimperka a Freyungu společně s přilehlým regionem jižní části Bavorského lesa a Šumavy. Otevření rekonstruovaného zámku ve Vimperku (2021) a Krajinná výstava ve Freyungu (2022) jsou příležitostmi k rozvoji spolupráce partnerských měst, především v oblasti cestovního ruchu a kultury. Partnerství měst a kontaktů z nich vyplývajících využila i některá školská zařízení. Další projekty se zahraničními partnery realizují ZŠ Smetanova a ZŠ T. G. Masaryka. Partnerství s městem Freyung skýtá velký potenciál pro přenos příkladů dobré praxe v oblasti místního ekonomického rozvoje, podporování kultury staveb a urbanistického rozvoje. Dá se předpokládat, že v oblasti cestovního ruchu bude Vimperk považována za konkurenta bavorské strany a ochota ke spolupráci v této oblasti tak bude nízká.

118

11. 5 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky ● Správní centrum regionu s dobře ● Aktuální zadluženost města omezující fungujícím městským úřadem a jeho možnost využití dalších finančních nástrojů organizačními složkami pro financování investičních akcí ● Stabilní personální obsazení městského ● Zhoršující se technický stav objektů v úřadu, práce na MěÚ je atraktivní majetku města a nutnost investice do jejich oprav ● Dobré využívání dotačních titulů na investiční akce ● Pocit nebezpečí v určitých lokalitách ve městě (souvisí také s nedostatečným ● Pokles násilné a majetkové trestné činnosti osvětlením těchto lokalit) ve městě a osadách ● Malá efektivita členství ve svazcích a nízká ● Fungující projekty prevence kriminality informovanost o přínosech spolupráce ● Přítomnost stanic všech složek ● Samospráva neuplatňuje strategické řízení integrovaného záchranného systému ve rozvoje (chybí akční plánování) městě ● Chybí projektové řízení, které by ● Členství města ve svazcích a fungující podporovala spolupráci napříč přeshraniční partnerství s městem Freyung organizačními složkami Příležitosti Hrozby ● Rozvoj přeshraniční spolupráce s ● Nedovolená výroba a jiné nakládání Bavorskem s omamnými a psychotropními látkami ● Růst kriminality ve městě například v rámci větších sociálních změn ● Ukončení finanční podpory programů na prevenci kriminality ze státního rozpočtu

119

12 Výstupy ze zapojení veřejnosti Cílem zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu města Vimperk bylo ve fázi analýzy zjistit hodnocení současného stavu: co představují pro jednotlivé typy uživatelů hodnoty, co jsou problémy (aniž by se při tom měli jednotliví aktéři shodnout). Smyslem zapojení bylo také zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých uživatelů území. V návaznosti na strukturu a obsah strategického plánu byl rozsah participace stanoven těmito tématy: • hodnoty a problémy v území • deficity města a jeho osad • hodnocení vybraných aspektů života ve městě a osadách (prostředí města, mobilita, sociální rozvoj, správa města a ekonomický rozvoj)

Veřejnost se do přípravy analýzy mohla zapojit dvěma způsoby - dotazníkovým šetřením a setkáním nad mapou. Obyvatelé města se mohli stát také členy konzultační skupiny. Zde mohli společně se zastupiteli, vybranými zaměstnanci úřadu, zástupci komisí, významnými podnikateli, zástupci neziskových organizací a dalších složek občanské společnosti diskutovat nad analytickou částí a komentovat výstupy analýz. Práce konzultační skupiny pokračuje i v průběhu zpracování návrhové části strategie.

12.1 Setkání nad mapou Vložit výstupy – po schválení PN

12.2 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo získat hodnocení stavu města a jeho osad jeho obyvateli a zaznamenat jejich potřeby. Dotazníkové šetření probíhalo od 1. prosince 2019 do 20. března 2020. Dotazníky bylo možné vyplnit elektronickou cestou v aplikaci Mobilní rozhlas i v tištěné podobě. Tištěné formuláře byly občanům distribuovány v prosincovém vydání Vimperských novin. Do terénního dotazníkového šetření se zapojili také studenti Všeobecného a sportovního gymnázia Vimperk. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 251 obyvatel města a jeho osad. Jejich věková struktura ani zastoupení pohlaví (viz tabulka 2) neodpovídá skladbě obyvatelstva, a proto jsou výsledky uváděny vždy ve dvou variantách: za celkový vzorek 251 respondentů a poté za kvótní výběr 105 respondentů. V kvótním výběru jsou zastoupeny jednotlivé věkové kategorie dle skutečné věkové struktury obyvatelstva města. Dotazníky byly do kvótního výběru zařazeny náhodným výběrem v každé věkové kategorii. Limitujícím faktorem byl počet sesbíraných dotazníků mezi ženami staršími 65 let.

Tabulka 2 Věková struktura respondentů

Počet respondentů celý soubor kvótní výběr Pohlaví Věk % obyvatel počet počet % ze ve věku 15 respondentů respondentů souboru a více let dle kvótního výběru 15–29 let 29 12 % 11 % 9 30–49 let 51 20 % 18 % 15 žena 50–64 let 40 16 % 13 % 12 65 a více let 13 5 % 12 % 13 15–29 let 25 10 % 9 % 11 30–49 let 53 21 % 14 % 19 muž 50–64 let 23 9 % 11 % 13 65 a více let 17 7 % 12 % 13 Celkem 251 100 % 100 % 105

Spokojenost obyvatel ve vybraných aspektech života ve Vimperku a jeho osadách V první části dotazníku hodnotili respondenti míru spokojenosti v oblastech: bydlení, školství, zdravotnictví, dopravní dostupnost, kultura a společenský život, sportovní vyžití, životní prostředí, péče obce o veřejná prostranství, podmínky pro podnikání a informovanost o dění ve městě.

Bydlení

Oblast bydlení byla nejlépe hodnocenou oblastí života ve Vimperku a osadách. Velmi spokojeno nebo spíše spokojeno je 69 % všech respondentů, v kvótním výběru pak 62 % respondentů.

Z tohoto výrazně pozitivního hodnocení se vymyká hodnocení obyvatelů osady Korkusova Huť. Jen jeden obyvatel osady z deseti hodnotí bydlení pozitivně (kategorie „spíše spokojen“). Ostatní respondenti z této osady (9 osob) hodnotili bydlení neutrálně nebo negativně.

Bydlení

40% 35% 36% 33% 35% 30% 27% 25% 20% 13% 13% 15% 11% 9% 10% 8% 6% 5% 5% 3% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojenvelmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Školství Školství patří k oblastem s převažujícím kladným hodnocením. Negativně školství ve Vimperku hodnotí jen 11 % všech respondentů.

Školství 45% 43% 40% 35% 31% 30% 26% 25% 22% 19% 20% 16% 15% 12% 9% 10% 6% 8% 4% 5% 5% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen spíše velmi nedokážu ani nespokojen nespokojen nespokojen posoudit celý vzorek kvótní výběr

Zdravotnictví Zdravotnictví ve Vimperku hodnotili respondenti nejčastěji (30 % celého vzorku) neutrálně „ani spokojen ani nespokojen“. Shodné procento (33 %) odpovědí pak hodnotilo zdravotnictví kladně (odpovědi „velmi spokojen“ nebo „spíše spokojen“) i negativně (odpovědi „spíše nespokojen“ nebo „spíše nespokojen“). Oblast zdravotnictví získala nejvíce neutrálních hodnocení ze všech oblastí života ve Vimperku.

Zdravotnictví

40% 36% 35% 30% 30% 26% 26% 25% 24% 20% 18% 15% 9% 10% 7% 9% 9% 4% 5% 3% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojenvelmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost města hodnotí celá třetina všech respondentů (33 %) jako „spíše spokojen“. Dalších 16 % všech respondentů je v této oblasti velmi spokojeno. Toto převažující kladné nebo neutrální hodnocení neodpovídá odpovědím v otevřených otázkách, kde se naopak mezi problémy města vyskytují témata související s dopravou velmi často a respondenti hodnotí dopravu ve městě spíše kriticky.

Dopravní dostupnost 40% 35% 33%33% 30% 27% 25% 21% 22% 20% 16% 14% 15% 10% 10% 7% 8% 4% 5% 5% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše velmi nedokážu nespokojen nespokojen nespokojen posoudit celý vzorek kvótní výběr

Kultura a společenský život V hodnocení kulturního a společenského života ve městě a osadách jsou odpovědi nejrovnoměrněji zastoupeny ve všech kategoriích ze všech hodnocených oblastí. Přesto i zde převažuje kladné hodnocení. Velmi spokojeno nebo spíše spokojeno je 56 % všech respondentů.

Kultura a společenský život

40% 37% 35% 32%

30%

25% 19% 19% 19% 20% 18% 15% 15% 15% 11% 10% 7% 5% 5% 3%

0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojenvelmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Sportovní vyžití Sportovní vyžití je podobně jako předchozí oblasti hodnoceno nadpoloviční většinou respondentů kladně. Oproti jiným oblastem je však vyšší zastoupení v kategorii „nedokážu posoudit“.

Sportovní vyžití 40% 35% 35% 30% 30% 26% 24% 25% 20% 20% 16%15% 15% 14%

10% 7% 5% 4% 5% 5% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše velmi nedokážu nespokojen nespokojen nespokojen posoudit celý vzorek kvótní výběr

Životní prostředí Životní prostředí je druhou nejlépe hodnocenou oblastí. Kladně hodnotí životní prostředí 68 % všech respondentů, což je jen o 1 % méně než u hodnocení bydlení, tedy u kategorie, kde respondenti vyjádřili největší spokojenost.

Životní prostředí 40% 36% 35% 32% 32% 32% 30% 25% 20% 15% 14% 15% 10% 10% 8% 10% 6% 3% 5% 1% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše velmi nedokážu nespokojen nespokojen nespokojen posoudit celý vzorek kvótní výběr

Péče města o veřejná prostranství

V hodnocení péče o veřejná prostranství převažují kladné (51 % celého vzorku) nebo neutrální postoje (24 % celého vzorku). To podobně jako v případě hodnocení dopravní dostupnosti neodpovídá odpovědím na otevřené otázky v navazující části dotazníku, kde uvedlo jako problém nedostatečnou údržbu veřejných prostranství 24 % všech dotázaných.

Péče města o veřejná prostranství 40% 34% 35% 30% 30% 26% 24% 25% 20% 20% 17% 14% 15% 12% 10% 6% 7% 6% 6% 5%

0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojen velmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Podmínky pro podnikání Oblast podnikání a podmínek pro podnikatelskou činnost nedokázalo zhodnotit 41 % všech oslovených. Četnost této odpovědi vychází ze struktury obyvatelstva, ve které převažují zaměstnanci nad osobami podnikajícími. Podmínky pro podnikání jsou jedinou oblastí, kde negativní hodnocení „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“ převládlo nad pozitivním hodnocením velmi nebo spíše spokojen. Negativně tuto oblast zhodnotilo 26 % všech respondentů.

Podmínky pro podnikání

45% 41% 40% 36% 35% 30% 25% 18% 19% 20% 16% 14% 15% 12% 12% 11% 10% 10% 6% 5% 4% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojen velmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Informovanost o dění ve městě

Respondenti jsou s informovaností o dění ve městě v 63 % velmi nebo spíše spokojení. Informovanost je společně s bydlením oblastí s nejmenším zastoupení hodnocení „spíše nespokojen“ a „velmi nespokojen“.

Informovanost o dění ve městě 40% 37%

35% 33%

30% 28% 26% 25% 20% 20% 18%

15% 11% 9% 10% 7% 6% 5% 2% 2% 0% velmi spokojen spíše spokojen ani spokojen ani spíše nespokojen velmi nespokojen nedokážu nespokojen posoudit

celý vzorek kvótní výběr

Hodnoty města Mezi všemi respondenty uvedlo 45 % dotázaných jako hodnotu města Vimperk jeho historické dědictví a památkově chráněné objekty. Nejčastěji zmiňovaným objektem byl v odpovědích Státní zámek Vimperk následovaný historickým náměstím a domy, které jej obklopují. Třetina respondentů (34 %) mezi hodnoty města řadí také možnosti sportovního vyžití ve Vimperku a sportovní infrastrukturu, která ve městě je. Obyvatelé jsou také pyšní na sportovní tradici města a jeho dobrou reprezentaci místními sportovci. Mezi četné odpovědi se řadí také blízkost přírody, a to zejména NP a CKO Šumava. Tato odpověď souvisí s pátou a šestou nejčastěji zastoupenou hodnotou, tedy s polohou města a čistým životním prostředím. V hodnocení kvótního výběru se liší uváděné hodnoty pouze v četnosti odpovědí, neobjevují se významné rozdíly.

historické jádro města se zámkem a dalšími 45% památkami, historie města

sportovní vyžití a infrastruktura, tradice sportu 34%

okolní příroda (nejen NP a CHKO Šumava) 29%

kulturní vyžití 18%

poloha města 13%

čisté životní prostředí 12%

turistické cíle v okolí/turismus 9%

školství (včetně ZUŠ) 8%

dopravní infrastruktura 5%

zdravotnictví 5%

neodpověděl/a 9%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

Graf 3 Hodnoty města Vimperk v % respondentů, celý vzorek

Otázka: „Co jsou podle vás 3 největší hodnoty města Vimperk? Na co jste hrdí, co by se mělo dále rozvíjet?“, n=251

historické jádro města se zámkem a dalšími 42% památkami, historie města sportovní vyžití a infrastruktura, tradice sportu 32%

okolní příroda (nejen NP a CHKO Šumava) 30%

poloha města 17%

kulturní vyžití 16%

čisté životní prostředí 12%

turistické cíle v okolí/turismus 10%

školství (včetně ZUŠ) 7%

zdravotnictví 7%

dopravní infrastruktura 6%

neodpověděl/a 12%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Graf 4 Hodnoty města Vimperk v % respondentů, kvótní výběr

Otázka: „Co jsou podle vás 3 největší hodnoty města Vimperk? Na co jste hrdí, co by se mělo dále rozvíjet?“, n=105

Problémy města Čtvrtina všech respondentů vnímá jako problém dopravu v klidu. V některých případech respondenti ve svých odpovědích uvedli lokality, kterých se podle nich problém s parkováním týká. Z konkrétních lokalit zmiňovali nedostatečný počet parkovacích míst na sídlišti a parkování v centru města. Problémem je pro 24 % respondentů nedostatečná kvalita a údržba veřejných prostranství a pro 17 % dotázaných pak špatný stav dopravní infrastruktury, zejména hlavních silničních tahů. V dalších odpovědích respondenti uváděli nedostatečnost různých druhů občanské vybavenosti ale i nespokojenost s občanským soužitím, osobními spory mezi místními investory a nebo vandalismem. S tímto souvisí také problém neochoty ke spolupráci ve městě, kterou popsalo 5 % všech respondentů. Obyvatelé osad také upozorňují na to, že se mnoho aktivit soustředí do města Vimperk a osady stojí v jeho stínu.

doprava v klidu (zejm. nedostatek parkovacích míst) 25%

nedostatečná kvalita a údržba veřejných prostranství 24% (město i osady)

špatný stav dopravní infrastruktury 22%

nedostupnost bydlení (také městských bytů) a špatná 16% bytová politika města

problematické soužití s menšinami 16%

špatná dostupnost a kvalita lékařů, nemocnice 15%

nedostatek pracovních příležitostí 8%

omezené kulturní vyžití 8%

zastaralá sportovní infrastruktura a její nevyhovující 7% kvalita

občanské spory a vandalismus 6%

neochota ke spolupráci ve městě 5%

vnitřní rezervy města a nevyužívané areály a objekty 4%

vysoká intenzita dopravy 4%

znečišťování životního prostředí 4%

neodpověděl/a 3%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

Graf 5 Problémy města Vimperk v % respondentů, celý vzorek

Otázka: „Co jsou podle Vás 3 největší problémy města Vimperk v jakékoliv oblasti společenského, územního nebo ekonomického rozvoje?“, n=251

nedostatečná kvalita a údržba veřejných prostranství (město i osady) 23%

doprava v klidu (zejm. nedostatek parkovacích míst) 22%

špatná dostupnost a kvalita lékařů, nemocnice 14%

nedostupnost bydlení (také městských bytů) a špatná 14% bytová politika města

problematické soužití s menšinami 14%

špatný stav dopravní infrastruktury 13%

nedostatek pracovních příležitostí 10%

neochota ke spolupráci ve městě 8%

vysoká intenzita dopravy 6%

znečišťování životního prostředí 6%

omezené kulturní vyžití 6%

občanské spory a vandalismus 6%

nekoncepční rozvoj města a chybějící dlouhodobá 6% vize rozvoje

neodpověděl/a 4%

0% 5% 10% 15% 20% 25%

Graf 6 Problémy města Vimperk v % respondentů, kvótní výběr

Otázka: „Co jsou podle Vás 3 největší problémy města Vimperk v jakékoliv oblasti společenského, územního nebo ekonomického rozvoje?“, n=105

Priority rozvoje města Téměř třetina (32 %) všech respondentů vidí jako jednu z rozvojových priorit modernizaci a rozvoj sportovišť ve Vimperku. V konkrétních odpovědích byla nejčastěji zmíněná dostavba krytého bazénu následovaná rozvojem areálu Vodník. Prioritou by mělo být také lepší využití zimního stadionu i mimo zimní sezónu. Další odpovědi reagují na popisované problémy v předchozí otázce. Respondenti tak mezi priority uvádí modernizaci dopravní infrastruktury (29 % všech respondentů), řešení parkování ve městě (15 %) nebo zlepšení dostupnosti lékařské péče (15 %).

modernizace sportovišť a jejich lepší využití 32%

modernizace dopravní infrastruktury 29%

parkování ve městě 15%

zlepšení dostupnosti a kvality lékařské péče, 15% modernizace nemocnice

dostupnost bydlení 13%

údržba a rekonstrukce veřejných prostranství, jejich bezbariérovost 13% rekonstrukce historických objektů (nejčastěji zámek, 13% domy na náměstí)

rozvoj kulturního života i kulturní infrastruktury 12%

cestovní ruch 10%

vznik nových pracovních míst 10%

ochrana životního prostředí a přírody 8%

školství 6%

bezpečnost (obyvatel i provozu) 4%

rozšíření maloobchodní sítě 4%

neodpověděl/a 6%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Graf 7 Priority rozvoje města Vimperk v % respondentů, celý vzorek

Otázka: „Uveďte, co by podle Vás měly být 3 hlavní priority rozvoje města Vimperk do roku 2035?“, n=251

modernizace sportovišť a jejich lepší využití 32%

modernizace dopravní infrastruktury 23%

zlepšení dostupnosti a kvality lékařské péče, modernizace nemocnice 14%

údržba a rekonstrukce veřejných prostranství, jejich bezbariérovost 14%

cestovní ruch 13%

rozvoj kulturního života i kulturní infrastruktury 13%

dostupnost bydlení 12%

parkování ve městě 10%

ochrana životního prostředí a přírody 10%

rekonstrukce historických objektů (nejčastěji zámek, 10% domy na náměstí)

vznik nových pracovních míst 9%

bezpečnost (obyvatel i provozu) 6%

neodpověděl/a 8%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Graf 8 Priority rozvoje města VImperk v % respondentů, kvótní výběr

Otázka: „Uveďte, co by podle Vás měly být 3 hlavní priority rozvoje města Vimperk do roku 2035?“, n=105

13 Metodika Analytická část je jednou ze základních součástí Strategického plánu města Vimperk. Obsahuje komplexní zhodnocení situace ve městě, charakteristiku stavu a vývoje jednotlivých oblastí života obce, definice hlavních rozvojových problémů obce a jejich příčin. Analytická část je přehlednou studií, charakterizující ty složky života ve městě, které jsou pro jeho další rozvoj významné. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Klíčovým kritériem pro výběr informací o městě do analýzy je jejich využitelnost v návrhové části strategického plánu. Zpracování analýzy sestává z následujících kroků: 1. Sběr dat, terénní průzkumy: § získání dostupných dat, analýz, strategických dokumentů, územně plánovacích podkladů, studií atd. od zadavatele § vstupní terénní průzkum území za účasti zástupců pracovní skupiny složené ze zástupců zpracovatele strategického plánu, zástupců politického vedení obce, vybraných pracovníků městského úřadu a organizací města 2. Nastavení rozsahu analytické části § definování témat, která jsou pro obec relevantní ve spolupráci s pracovní skupinou § definování klíčových oblastí rozvoje obce a nastavení struktury a obsahu analytické části (cílem analytické části není vytvořit vyčerpávající popis současné situace města bez návaznosti na návrhovou část strategie) 3. Prověření existujících strategických dokumentů, analýz, dat § ověření relevantnosti, aktuálnosti vybraných existujících dat, analýz 4. Shromáždění nových dat 5. Zapojení hlavních aktérů 6. Analýza dat § vyhodnocení získaných dat a sestavení SWOT analýzy pro jednotlivá témata § srovnání stavu s referenčními obcemi, a to Písek, Strakonice, Sušice5 7. Konzultace analytické části § ověření návrhu analytické části s konzultační skupinou složenou ze členů pracovní skupiny, vybraných členů vedení města, zastupitelů a vybraných zaměstnanců úřadu, významných podnikatelů, zástupců neziskových organizací a dalších složek občanské společnosti § konzultace analýzy s veřejností on-line prostřednictvím webových stránek města 8. Finalizace a zveřejnění analytické části

5 Při výběru referenčních obcí byla zohledněna jejich poloha a základní charakteristika