nosti(1985) a bibliografieLiterámí rvav knize Z dějin královéhradecké vÍrĚZsLAV NEZVAL iu Texty(1971' č. l) a o plzeňském ryka literatura(sv. 10, 1971). v knize Počátkyčeské socialistické literámíkritiky (1930),některé stati kritiky(1965). o marxistickékritice t (|962)'Vladimíra Dostála v tomto lrfózy tradice(1983), sbomíky studií avduzÍtřka (1982) a staťLadis|ava . zabývajístudie ve sbomíkuPočátky Moderni česká poezie a mezivÍůeěnéavantgardníhnutí jsou úzce spjaty se jménem a osobností básníka t a tvaÍv Českéliteratuře (1981). Vítězslava Nezvďa. F. X' Šaldaho charakterizoval jako panmaterialistu' jemuŽ je i poezie přírďním živlem' :echl9 I8-1939 (1977). Teoretickou Jeho vstup do kontextu uměleckých proudů dvacátých let byl vskutku náporem Žive|né básnické síly. V antologiiLehký harcovník(1986). Nezvďova jedinečná konkrétní smyslová paměť' básnická spontaneita, neobyčejná schopnost fantazijního ardamezi dvěma válkami v časopise :hnakladatelství v letech 192l-l938 a imaginativního vnímání skutečnosti, spo|u s vysokou slovesnou kulturou a se znalostmi dějin a zákonů {olub,Z historieedic česképoezie poezie i lidské psychiky' podmiňujíjeho bohatý tvůrčívývoj. l Družstevnípráce (l97l), František Nezval byl hledačem harmonie člověka v moderních civilizačních podmínkách i ve společenskémřádu' aunv soupisuEdiční ěinnost členů který pokládal zanepíiznivý lidským hodnotám. V obrazotvornosti shledáva| hlavní rys nových básnických im klubu vyšelsbomíček statí ELK směru a od počátku své tvorby v ní viděl prostředek návratu člověka k sobě samému,k jeho jedinečnému ' místov českéknižní kultuře a v na. lidskémujádru. Soustavně a z mnoha stran zkoumal a osvětloval cestu k hodnotě nejvyšší'ke štěstíčlověka. ltelstvípíše Alena Šachlová, Poěátky V neustále vracel myšlence souvislosti podmínek subjektivních a objektivních, 'omunistickénakladatelství v letech tomto úsilí se k dialektické Macková,Nakladatel Rudolf Škeřík individuálních a společenských.Mezi těmito kategoriemi nebylo pro Nezvala rozporu. Svou představu harmo. íkuStrahovská knihovna (sv. 16117, nického a plně přirozeného života projektoval do vidiny novéhospolečenského řádu. Jeho revolučnípolitická ajehoodeon vyšel v Kmenu(1969, orientace měla osobní zdůvodněnív jeho pojetí štěstí,svobody a přirozenosti člověka i lidských vztahů. en v Kmenu(1969' č.l); o dalších Poezii Nezvď pojímal předevšímjako rozvíjeníemocionální a imaginativní aktivity člověka a př.ičítaltéto Strahovskáknihovna (sv.7, |972), aktivitě zakladní životní funkci. Jeho tvorbaje proto mnohostranná, a tojak svou vnitřní významovostí, tak (sv.8' l 973)'Eva Hlaváěková.Koty- i svou druhovou a žánrovou bohatostí. Ale i široký výčet oblastí, které Nezvalova tvorba obsáhla (poezie' la Stegurová.Jelínková'Mazáčovo sbomíkuKnihovna(sv. 12' l981), próza, divadelníhry, scénáře'překlady, hudba,výtvarnictví), lze zahrnoutpod společnéhojmenovatele,kterým , Sbomíkuprací filozofické fakulý je modernílyrismus, jeho povaha a jeho funkce ve 20. století. , Strahovskéknihovně (sv. 9' L974); Na řešenívšech těchto otázek se Vítězslav Nezval významně podílel i svými pracemi teoretickými i organi. Strahovskáknihovna (sv. 8, l973). zátorskou prací v meziválečnémavantgardním hnutí, právě takjako kulturněpolitickou činnostív poválečném y Z méhoživota (4 sv.' 1946-1949), Československu. ] méhoživota (1959,2. vyd. l961), Časse nevrací(1965) a Podobizny rZe životaavantgardy (l9ó3), Karla a Rybáka Kouzelnýproutek (1968, GENEZE PoDIvUHoDNÉHo KoUZELNÍKA pořezal (1969)'Františka Hampla |e (1969)'Zdeňka Kalisty Tváře ve Vítězslav Nezval se narodil 26. května l900 v Biskoupkách u Oslavan. Vesnicí, ke kterése převážně vzta- 'saní(1970)' EduardaBasse Postavy hují jeho dětskézážitky, jeden z rozhodujícíchinspiračních zdrojů, jsou Šamikovice,kam byl jeho otec, ro zastavení(MÍinchen l98 l, rozšíř. vesnický učitel' přeloženv roce 1903. Gymnázium dokončil Nezval v Třebíčiv roce 1919. Po maturitě se l-adislavaŠto||a Z ku|tumích zápasů zapsal na právnickou fakultu v Bmě, ale po půl Íoceze studia odešel.V dubnu 1920 pÍtjiŽdi do Prahy a stává tak uceleněvyš|y 1992.94 i doma. se na filozofické fakultě posluchačem Zdeťlka Nejedlého a F. X. Šaldy. V tédobě začínápronikat na veřejnostjako básník. První veršetiskne v třebíčskémstudentském časopise Svítání, později v Cestě, ve Dnu, ve studentské revui, v Sršatci apod. O velikonocích L922 napíšebáseň PodivuhodnÝ kouzelník. která mu otevírá dveře do literárního sdruženímladÝch umělců. do Devětsilu. stává

50'7 se předním členem tohoto sdruženía má velký podíl na jeho teoretické' vydavatelské a organizačnípráci. Nezvalův vztah k ft Spolupracuje s časopisyDisk, Pásmo, ReD, Nová scéna,odeon aj. Že',sebezázraěnějšíslc studia na filozofické fakultě nedokončil. V roce 1924 je Zaměstnánjako tajemník Masarykova naučného jsou pokládány za důl' slovníku, od |925 se věnuje výhradně literatuře, jenom roku l 929 se načasstáVá dramaturgem osvobozeného chvíle, kdy poznal,Že divadla. Filozofické a politické přesvědčeního v roce 1924přivádi do řad Komunistické strany Českosloven- bude ,,podávat svědect ska. Podílí se aktivně na všech významných politických akcích levé umělecké avantgardy. zážitki je vlastně zpÍa( Jeho první sbirka Most (|922) je nezačátečnickyzralá. Soustřeďujeverše z |et |9|9_1921, neopakujevšak ,'kteréj sou lidem vnuc tehdejší obecnou stylovou konvenci. Bedřich Václavek konstatuje' žeNezval ,,neprošelprimitivismem proletď- se objevíslovo lilie' dl sképoezie' ale - při všídravosti a vesnickérobustnosti své osobnosti - vyšel zitzkého styku s poezií sym- v dětství přelomil při bolismu a dekadence,.. Svědčío tom nejen řada básní v Mostu, a|e i název nezveřejněnéprvotiny Melancho- A nejen předmět' I ličtíupíři (vyšla až posmrtně v 37. svazku Díla' 1990) . některépominulé blažt Už několik let po vydání Mostu bylo zíejmé,že Nezvalova prvotina souvisí řadou složek s jeho pozdější čitatelný rytmus a obl tvorbou' Nejen tím, že například oddil ČeskÍpíseň uved| jeden z hlavních inspiračníchzdrojů, předstaw některý ze zakladních světlé a barevné Moravy, její přírody' kapliček' jarmarků a dobrých lidí' ale zejména úsilím nazírat knihy a pro přitažlivol v její proměnlivosti. dostávajímotivy skutečnost neustálé V několikabásních se do těsnéblízkosti Podivuhodný kouzt snu, dítětea smrti. a krás života,aby ho o V milostných veršíchNezval obnovuje obraznost, melodiku, stavbu, obraty a prostotu lidové písně: popřel ,,suchouaskezi kouzelníkových před} Máš zvon| cikádové oči a zpívají a protinožcůwidéL záz jako ta rosničkav hlubokétrávě' Světélkujícíroubet v hluboké trávě na palouku z jara, se ,jednou z krás, kt pod jabloní. vnímaní nastal ,,podo oslnivější pravdu než Nezval směfujek tomu,čemu říkal ,,zázrak poezie..a pod čímrozuměl obrazné přetvoření předmě- protinožcůumožňuje i tu . Tento ,,zázrak,. Ize uskutečniti pouhým epitetem ,,cikádovéoči... Krása očíje srovnávána s krásou pocitu na obvyklou skutďnt při poslechu cikád. Tato představová řada můžejítještědál' ovšemsložitý a mnohoznačnývztahje vyjádřen V rodokmenu kou jednoduše. obraz není statický' Nezvďovi nestačíobrazné nahrazeni jednoho předmětu druhým' naopak mládí je probuzet spojovacíchznaků, kteréjsou účastny na metaforicképroměně,je vŽdy několik. Důležitýjeproces proměny. překonáváním zaklad Výraznější spojnicí s myšlenkami, které ovládaly mladou tvorbu na počátku dvacátých let, je v Mostu kou báseň Korouhev, věnovaná památce P. A. Kropotkina, ruského anarchisty, který zemřel roku 192l. Pojetí Podivuhodný zu revoluce jako zjevení a spasenínese všechnyrysy dobovéhosociálního iluzionismu. čtemeverš ,,vŽdy Podněty futuristického, nebo spíšekubistického umění, zejména pokud se týkají řešeníprostoru a času básních neprojevujeÍ v básni, Nezval neopomíjí'ale rozhodně je podřizuje svému v|astnímupojetí. Ani Apollinairovo Pásmo, ale je ukryta v imagil kterého si neobyčejně cenil jako maximálně mnohotvámé básně, nenašlo v jeho tvorbě bezprostřední ný kouzelník má sub; pc kompozičníohlas' i kdyŽ podíl Apollinaira na formování novéholyrismu je pro Nezvala podstatný. tečnitelnosttouhy Způsob přijímání a přejímánípodnětů osvětlí Nezva|ova vzpomínka na genezibásně Podivuhodný kouzelník obraze kouzelníkova (|922), která se stala klíčovoubásní jeho uměleckéhonástupu, rozvinutímjeho koncepce poezie a života. Nezval nezobrazr ',V pražskékrčmě desátého řádu, maje už několik přátel' s nimiž právě sedíš,a fanatické nadšení pro nutností,podmínkot Guillauma Apollinaira,jehož knihy nemůžeščísti pro neznalostjazyka,slyšíš názevjedné z nich, název, ktený stylizovaný obraz ob tě fascinuje. Dodnes jsi nemě| v ruce Zahnívajícíhočaroděje, ale magická síla' jež k tobě proniká z těchto působila pÍitaŽ|iváa dvou slov, a něčívýrok' jejžjsi zaslechl jindy' výrok o kráse čiréa chladnéjak ledovce' tyto dva pojmy tě zákony života po re. přinutí,abys, soustřediv se najejich tajemnost,psal takřka nepřetržitěa bez oddychu o velikonočníchdnech toétvá vlastní přiroi báseň' která by po svém,z tvých nerozluštitelných pocitůustálila čaroděje,jenž by měl něco z čirosti a chladu Myšlenka osvob< Iedovců a kolem jehož chimérické podoby se řadí vše z tvého života a ztvých utkvělých pocitů, pro co jsi Nezvalovy první ve| neměI do včerejškaještě jména... studny..,které je si1

508 'ydavatelské a organizačnípráci' Nezvalův vztah k realitě je dán silou pocitů a imaginativních podnětů' kterému poskytuje. Je přesvědčen, že ,,sebezázračnějšísloh nemůžezachtániÍ prázdnotu, která čišíz di|a,jež obrábí objektivně problémy, které ' tajemníkMasarykova naučného jsou pokládány za dtůeŽité'ony 'loci communes., jež vytyčuje umělcům požadavek doby a módy.. - a od :ává dramaturgem osvobozeného chvíle' kdy poznal, že,,největšíblaženost..' působí nejsubjektivnější vzpomínky.., stanoví si, žejeho úkolem omunistickéstrany Českosloven- bude ,,podávatsvědectví o tom, co..' nejdrahocennějšíhocítil... Tvrdi,Žezpracováni takzvaných objektivních cké avantgardy. zážitkůje vlastně zpracováváním konvenčníchpředstav, kterév sobě lidé nahromadili, všeobecných asociací, z|et 1919-192l ' neopakuje však ,,kteréjsou lidem vnuceny literaturou a společenskýmživotem a kterémají na svědomí, Že tolik brásníků,sotva ''neprošelprimitivismem proletď- se objevíslovo lilie, dá se zavéstik alegorii čistoty..,zatímco onje ,,dojímánvíce lilií, kterou''.jednoho rána ňel z úzkéhostyku s poezií sym- v dětstvípřelomil při honičce... rezveřejněnéprvotiny M elancho - A nejen předmět, se kterým se básník každodenně setkává, můžebýt časem ,,nástrojem k vybavení si některépominulé blaženosti, potkám-li jej za neobvyk|ýchokolností.., ale i ,,neočekávatelnámetafora, nevypo. visí řadou složek s jeho pozdější čitatelnýrytmus a obraz, kterým.. mohou ,,naladitnašeho ducha ke slovu, kteréna dně našípsýchy střeží h inspiračníchzdrojů, představu některýze základníchpralidských pocitů...P|atí to mimojiné i pro onen fascinujícívliv názvu Apollinairovy idí' ale zejména úsilím nazírat knihy a pro přitažlivostvýroku o kráse čiréjako ledovce. l těsnéblízkosti dostávají motivy Podivuhodný kouzelník se v Nezvalově básni rodí proto, aby uvedl člověka do oblasti závratných tajemství a krás života, aby ho opojil magičnostíproměn a podnítil ho k bezprostřednímu vztahu k životu' Rodí se, aby raty a prostotu lidové písně: popřel ,,suchou askezi neprobuzenépňrozenosti.., kterou básník cítíu svého ,,přísnéhonároda... V rodokmenu kouzelníkových předků je chlapec' ktený se spouštído středu země, do středu bolesti, aby na prahu země protinožcůuviděl zázrak: ''světélkujícíroubení studny / kulaté oko l nový zrak,,. Světélkujícíroubení studny na dvoře Němcova statkuv Šamikovicích(kde Nezval prožil svédětství) stďo se ,jednou z krás, které mne více dojímaly než 'opravdovékrásy', než krása výšivek..- a v básníkově vnímánínastal ,,podobnýpřevrat, jaký v poezii vlivem Baude|aira,jenž našelna zdechlině v záhybu cesty jeho braznépřetvoření předmě- oslnivější pravdu než předchůdce Théophile Gautier na goblénech.,.Zázrak spatřený na prahu země protinožců poskytuje pohled rčíje srovnávána s krásou pocitu umožňujechlapci oddat se kráse, kterou nový úhel vnímání,kterýkoliv neobvyklý mnohoznačnývztah je vyjáďen na obvyklou skutečnost. toho předmětu druhým, naopak V rodokmenu kouzelníkovýchpředků je nový zrak, který nabízídětství. V rodokmenu kouzelníkova ,lik. DůleŽitýje proces proměny. mládí je probuzená fantazie. Její rozpínavostje ale ve své podstatě hledáním rovnováhy a štěstí' šátku dvacátých let, je v Mostu překonávánímzákladního pocitu: ,,něcomne přesahuje/ a něco mi chybí..' který zemřel roku l92l. Poietí Podivuhodný kouzelníkje básní v nejlepšímslova smyslu meditativní,ačkoliv už v původnímrukopisu lionismu. čtemeverš,,vždy znova vŽdy obraza myšlenkunaposled..' Silná meditativní složka se v Nezvalových se týkají řešeníprostoru a času básních neprojevuje formami dosavadnípoezie, gnómickou moralitou nebo přechodem k abstraktnímuvýrazu, ljetí. Ani Apollinairovo Pásmo, aleje ukryta v imaginaci, ve způsobua smyslu viděníi přetvářenískutečnosti v básni. Ve skladbě Podivuhod- to v jeho tvorbě bezprostřední ný kouzelníkmá subjektivnínapětí mezi ,,přesahujícím..a''chybějícím..také svou objektivnístránku: neusku- : pro Nezvala podstatný. tečnitelnosttouhy po přirozenosti,harmonii a plnosti životav daných společenskýchpodmínkách' Proto po tezi b ásně P odiv uhodný k o uzelní k obraze kouzelníkova mládí následuje zpěv čtvrtý,revoluce. jeho koncepce poezie a života. Nezval nezobrazuje její reálný průběh. Charakter skladby i charakter tohoto obrazu je jiný. Revoluce je sedíš,a fanatické nadšenípro nutností, podmínkou a v jejím zobrazeni dominuje to, co má lidskému Životu dát. Proto je její záměmě něaev jednéz nich' název, kteqi stylizovaný obraz obrazem veselélidové sIavnosti, výrazem víry a optimismu. Na obraz porevo|učníhoživota síla'jež k tobě proniká z těchto působilapřitaŽlivá anarchistickápředstava ,,komuny volných... Je příznačné,že Nezval určujejako dva jediné :jak ledovce,tyto dva pojmy tě zákony životapo revoluci: ,'nezabiješ..a,,neporušíšpráce... ProtoŽe: ,,co nadto přikazovaly včerejšízákony l oddychu o velikonočníchdnech toétvá vlastnípřirozenost nuž tedy vezmi si ji... nŽby měl něco z čirostia chladu Myšlenka osvobozeníbytostných sil člověka'jeho smyslůa citůve svobodnéspolečnosti je tedy podstatou utkvělýchpocitů' pro jsi ých co Nezvalovy první velké skladby. V intermezzu šestéhozpěvu se ocitnou těsně vedle sebe ,,světélkujícíroubení studny..,které je signálem novéhozraku, a symbol Moskvy, ,,hvězdy nové oddanosti...

509 pojmy' tedy Životv nekonečnéproměnlivosti se promítnekouzelníkovým zrakům:dětství, dobrodružství mládí, barev- hluchými zaf, nost a šířka světa, naděje a víra v člověka na barikádě' tajemství po|ibku a láska, zápas člověka s nemocí, označovanébéŽné ob smrt člověka v šachtědějin. V sedmi proměnách prochází kouze|ník světem, aby poznal štěstía bolest Života. Nezval zároveň zž V principu proměny najde harmonii, v tvůrčíenergii štěstí: heslovitou formulací ,,rychlé asociace a volr Viděl jsem volného člověka, jenž podoben bohu v první části vzpomínk. znásilňoval kÍystaly staréskutečnosti rekonstrukcí infantilnír v nový útvar se z blízkého vztahu k umě Viděl jsem život v nespočetnýchproměnách kde u všech druhů a blahořečil lidské touze prózy i poezie hodnotí š hnáti se za novými hvězdami Nezvďova lyrická ružovó zahrada, Bósně o| Ještěpřed publikací básně Podivuhodný kouzelník se Nezval seznámil s pojetím poezie, které v pruběhu na hroby a Blíženci' Me roku 7922 propracovávala skupina Devětsil, a zejménajeji vůdčíteoretik Karel Teige. Stal se okamžitě stou- Moto ke sbirce pencem krystalizujícíhopoetistického programu a Podivuhodný kouzelník,poprvé publikovaný v pro- a nutnost revoluce je sinci |922 ve sborníku Devětsil, doznal na rozdíl od rukopisu několik změn: v šestémzpěvu, v metamorfózách ani vteřiny... Proto j kouzelníka, se objevily exotické motivy a hravý pouéový tón. Nastává období uskutečňovanéveselosti opojení. Ale zároveň jak rýmu, tak l Nezvalových revolucionařů ze čtvrtéhozpěvu skladby. Nezval opouštínačas svá ,,zemětřesenípaměti a snu.., využívá ktt svá fantastická vidění krápníků z podsvětních hlubin' a jeho básně hýří barvami a lehkostí karnevalových Je podobná radosti, jednod popěvků. Už na podzim 1922 tiskne v Sršatci bláznivou chapliniádu Charlie před soudem a téhoŽÍoku ve energie ztrácí v sborníku Život manifest poetistické veselosti Depeše na kolečkjch;básné Panoptikwn, Jarmarečnípísnička byla současnědětstvín o neyěrnéldsce azejména báseň Abeceda publikuje poprvé v časopisu Disk na jaÍe 1923. V oddílu Rekonstru o maxir Vzpomíná.li Nezval později, co měl poetismus znamenat,zdůrazňuje, Že chtěl vyjadřovat ',potřebu umělého děním... Jde p uspořádaní reality tak, aby byla schopna ukojiti všechen lidský poetický hlad' jímž stůně století...Nechtěl užito žádnéhotropu' l vymýšletnové světy' ale uspořádattento svět lidsky, toje tak, aby byl živoubásní. Zdánlivěnevipanáanezá- obou složek. Pracuje vaznáhravšakvracípoeziiněkterépotlačenéadlouhonerozvíjenévlastnostiazdůrazňujezejménavizuální s prvkem snu o dětstvj stránku imaginace. Šaldase odvážiltvrzení, že,,poetismus jest ve velmi vysokémstupni blízek vědě..; V těchto oblastech tvt měl na mysli jeho metodičnost,založenou na důsledněrozvíjené vizuální asociaci a na precizni práci s rytmic- kou a zvukovou stránkou básně (například velmi výrazné s rýmem)' Dokladem zmíněnémetodičnosti můŽe být Abeceda' kde sejednotlivá písmenasta|a motivem čtyřverší'Nezval vede čtenářepo představovélogice' oBDoBÍ EDIS( zaostřujejeho pozornost na ten či onen objektivně možný význam tvaru písmene.Na rozdíl od Rimbaudova sonetu Samohlásky' který je motem skladby' trvá v Abecedě objektivní představové pouto mezi básníkem Nezvalova tvorba a čteniířem. Akrobatem a Edisone v1 Podivuhodný kouzelník, Abeceda i Depešena kolečkách se stávají součástíNezvaiovy druhéknihy Parro- Báseťl Akrobat Je mima (|924). Nemá charakter běžnébásnické sbírky;je komponována jako sborník a je praktickým i teoretic- dramatická stavba. kým výrazem tvůrčíchsnah avantgardy dvacátých let. Názvy jednotlivých oddílůknihy - Abeceda, Rodiru očekávajícíhopříchot harlerc1anů,Papoušek na motocyklu, Týden v barvdch, Podivuhodný kouzelník,Exoticki lóska, Raketa, Múza, z lana. PrinciP Poezie t Historie vojáka, Srdce hracích hodin' Koktajly - dávají představu o tematicképovaze knihy. Ale exotismus Akrobata Podroben mc Pantomimy je zdán|ivý ' Bengálský oheň a vlasatá kometa neosvětlují romantická města v dálce, ale moravské rozpory tanečním město Třebíč,kam přijíŽdějí komedianti, aby poezií iluze dojali prostédívky, řemeslníky, venkovany. v Akrobatovi vYstuP Nezvď věří v lidskou potřebu dojetí a veselí. Vytváří vnitřně bohatou, členitou poezii, která navenek které,,Žije v násobcí působíjako lidová píseň. Svými postupy dokáže evokovat nálady, city, barvy, melodie s intenzitou a vykazuje v dalších blazni nedostupnou,,logickému.. a ,,ideologickému..(nezvalovské termíny, označující převahu didaktiky a pojmové vidiny ,,města a přesto, že Al abstrakce)způsobu tvorby. ,,Skutečnostjeslovník k vytvářenípoezie,..napsa| Nezva| v Manifestechpoetismu, světě a tato věta je výchozi větou jeho poetiky. A protože i slova se váží s určitou konkrétnípředstavou, nejsou dalšíživot' ani svou

510 /í,dobrodružství mláď, barev- hluchými pojmy' tedy ,,přemisťujíce... slova v básni přemisťujeme předměty.. (tamtéž)'Tak i s|ožky iska, zápas člověka s nemocí, označovanéběŽné za formální budou účastnyna mnohostrannéproměně skutečnostiv báseň. rypoznal štěstía bolest života. Nezval zároveň objasňuje otázky avantgardní poetiky teoreticky. oddíl Papoušek na motocyklu je heslovitou formulacízásad modernípoezie,jejímž předpoklademje ,,nervóznízdravi20. století..,umožňující ''rychlé asociace a volné představy... otáZku pramenůobraznosti Nezval zatím neklade, i když se jí dotýká v prvníčásti vzpomínkové knižky Wolker (1925).Jeho básně v prózez tétoknihyjsou totižprvní soustavnou rekonstrukcí infantilních záŽitkú.V druhé části rozebírá Nezval originalitu wolkrovy obraznosti a vyznává se z blízkéhovztahu k zemřelému příteli. Své názoÍy na umění znovu uvádí v kniŽce Falešný mariliš (1925)' kde u všechdruhů umění největší důležitost přisuzuje lyrickéfunkci. Možnosti baletu,hudby, divadla' filmu' prózy i poezie hodnotípod zorným úhlemlyriky jako vlastníhovýrazu lidské senzibility. Nezvalova lyrická šířea intenzita našla svůj výraz v sérii sbírek, které vesměs vyšly v roce |926: Menší rtižovtizahrada, Bdsně na pohlednice, Diabolo a romaneto Karneval. Svým charakterem se k nimřadi Ntipisy jetím poezie, kterév průběhu na hroby a Blíženci, obéz roku |927. LTeige.Stal se okamžitěstou- Moto ke sbirce Menší růžovdzahrada uvádí do vzájemnéhopodmiňujícího vztahu nutnost štěstí ík' poprvépublikovaný v pro- a nutnost revoluce. odkaz na budoucnostvšak neruší touhu ,,prožítivěčnost vjedné generaci aneztratit lstémzpěvu, v metamorfózách ani vteřiny... Proto je třeba prožítco nejrychleji vše, spalovat se jedním prožitkemza druhým, stupňovat lobí uskutečňovanéveselosti opojení.Ale zároveň je básník inspirován předmětnostíživota' Náplní jeho básní, ve kterých vynalézavě á,,zemětřesenípaměti a snu.., využívájak rýmu, tak asonancea konsonance,je radostzvěci, z proměny představ,z rytmu a přátelstvíslov. tmi a lehkostí karnevalových Je podobná radosti, která zrodila říkadla a popěvky. Nezval si v nich podřizuje češtinutak, že se vynaložená před soudem a téhožroku ve energie ztrácí v jednoduchosti a samozřejmosti výrazu. K motivu dětství (,,chci, aby každá z mých dob života optikton, Jarmareční písnička byla současnědětstvím..) přistupuje jako řádově stejný motiv domova. a jaíe 1923. V oddíluRekonstrukce z Nápisťlna hroby si klade za úkol zachytit ',přechody mezi vědomím a vi- vyjadřovat,,potřebuumělého děním... Jde o maximálnízhuštěnost intervalů mezi vědomíma snem,vzpomínkou a představou.Nikde není ' jímž stůněstoletí... Nechtěl užitožádného tropu, protožeby byly patmy švy mezi skutečnostía fantazií.Nezval usiluje ojednolitý akord ní. Zdanlivě nev ánaná a nezá- obou složek. Pracuje složitěji než v období Pantomimy a také s novým, vývojově závaŽným prvkem, totiž lůrazňujezejména vizuál ní s prvkem snu o dětství'Začíná soustavně zkoumat podstatudvojího prožitku snu a skutečnostii jehojednotu. lysokém stupni blízek vědě,.; V těchto oblastech tvorby se ocitá v b|ízkostisurrealismu, který jako metodu dosud odmítá. :i a na preciznípráci s rytmic- t zmíněnémetodičnosti může tenáře po představovélogice, oBDoBÍ EDISoNA te.Na rozdílod Rimbaudova Lavovépouto mezi básníkem Nezvalova tvorba z druhé poloviny dvacátých let je určena zejména dvěma rozsáhlejšími skladbami' Akrobatem a Edisonem. Íezvaiovydruhé knihy P anto - Báseřt Akrobar vyšla v |été|92,l a charakterizuje ji především metaforická střídmost a promyšlená níkaje praktickým i teoretic. dramatická stavba.Je vlastněbásní o poezii, o jejím dosahu,o jejích možnostech.Úvodní motiv, vidina světa, lůknihy _ Abeceda, Rodina očekávajícíhopříchod akrobata,v jehož moci je vyléčeníveškeré lidské bolesti' je negován pádem akrobata xotickÍ lóska, Raketa, Múza, z |ana'Princip poezie, formulovaný v pojetípoetismujako všeobecnýajediný princip života,jeúvodní situací povazeknihy. Ale exotismus Akrobata podroben relativizujícíkritice. V Podivuhodnémkouzelníkovi bylo možnépřeklenout vznikající i městav dálce,ale moravské rozpory tanečnímmotivem revoluce a pocitem štěstí'jehož pramenemje schopnostfantazijní proměny. Ale emes|níky,venkovany. v Akrobatovi vystupuje do popředí síla protikladná sí|eobrazotvornosti, totiž realita,,burzovníholidstva.., lnitou poezii, která navenek které''žije v násobcíchtupého plození..a ,,v početnímshonu bez rozkoše...A tato sílazaviňuje akrobatůvpád rarvy, melodie s intenzitou a vykazuje v dalšíchčástech skladby oblast lyrismu tam, ,,kdeje život mimo vše..,buď do dětství,nebo do lřevahu didaktiky a pojmové vidiny ,,městabláznů... Tímto rozdvojenímsil se Nezva| vrátil k výchozi situaci modemí poezie v moderním zval v M anifes tech poe t ismu, světě a přesto, že Akrobata považoval zaimprovizaci, napsa|' Žesibez něho nedovede ',představitani svůj :onkrétnípředstavou, nejsou dalšíŽivot, ani svou dalšípoezii.,.

511 Ačkoliv inspirován životem a dílem velkého vyná|ezce,neni Edison (l928) básní životopisnou. Faktických ké metodě z oMobí Pantor dat o vynálezci je tu zpracováno málo: jenom druhý z pěti zpěvů komponuje Nezval jako obraz Edisonova vaný svět modemí civilizac mládí. Vlastní témabásně je jiné a naznačujeho i dedikace ,,Edisonovi,jenž stvořil více světel nežli bůh jak to už signalizovala báse sopek,vynálezci novéepochy.'...Tedy Nezvalův konstantní problém tvorby jako vynalézání a v sou- tisíciletí(1929), ve kterém vislosti s tím i otázka smyslu života. Jako už v Podivuhodnémkouzelníkovi, i zde je základem touha špatně organizovanéhovel ,'znásilňovatikrystaly staréskutečnosti v nový útvar..a ',hnáti se za novými hvězdami..,ale je postavenado rozborerr vlastního způsob nových souvislosti. Je protihráčempocitu ,,únavyzžlvota i smrti.,'Postavu Podivuhodnéhokouzelníka žene Je to román o člověku post rozpomá touha. Na počátkuEdisona stojíúplné rozdvojení člověka. Podivuhodného kouzelníka otevírá vize; ,,protiVáhu...do kteréjeve| Edisona reálný obraz únavy a úzkosti, obraz noci a sebevražednéhostínu' Ale po úvodnímobrazu rozdvojení vztah mpzi slabou fabulačr vstupuje do básně postava Edisona' myšlenka na jeho dílo, a proměňuje refrén:proti něčemu těžkému,,,co Dvě skladby budouješti drtí..,proti smutku, stesku a úzkosti ,,zžtvota i smrti..tu stojí,,něco krásného.., odvaha a radost. Edison je noc (1930). Z drobnéhoob v básni typem člověka, který čelil rozdvojenosti tvůrčíprací. A rozdvojenost je v Nezvalově pojetí produktem obyčejnou a všednív neob téžecivitizace, která zrodila inženýry i vyná|ezce, ale je zbytkem staréhosvěta. To je takéjádro lyrického záminkou pro toto rozvinu konfliktu skladby. ovšem příznačnánadvláda 1 Zvláštnímzpůsobem se v druhémzpěvu setkajíobrazy Edisonova a Nezvalova mládí' Spojnicíje společný mezi zmechanizovanýmast zájem o přírodní vědy. Ale vzápéti vydělí Nezval obraz svého mládí motivem senzibility, která tu není choana|ýzy. obdobnésc zdrojem radosti a štěstí,ale pramenem tíhy. Citlivost pro poezii je synonymem citlivosti pro rozpornost je objektivizoval v lyrickoe moderního člověka. Ani Edisonůvobraz neníplochý, ovšempřipomínku žalosti, stesku a smutku okam- žitěpřekonává motiv Edisonových činů,jeho odhodlání,,vrhnout se na cokoli... Proto se znovu mění refrén a jeho optimistická varianta se na krátké ploše objevuje dvakrát za sebou. PANOPTIKUM svl Zesílením překonávaného konfliktu je třetí zpěv, obraz vrcholného prožitku naplněné práce, završeného objevu' Verš ''vždycky znovu Žit a miti mánii.. odpovídá nejen obrazu Edisona' ale i temperamentu Nezvalův rostoucízájen Nezvalovu, protožei pocit smutku nad skončenýmdilemje vlastně v básni podoben smutku před dílemještě a kterou za|ožilv roce l93 nepočatým. hlubšíchvrstev psýchy...J€ Čtvrtýzpěv znovu vyvolává atmosférutvůrčího nek|idu, předtuchy objevů, prácejako dobrodružství.Zpěv zaÍazujeukázky z básni i e; pátý se vrací k rozporné představě zpěvu prvního' ale místoprotikladu dvou refrénůobjevuje se možnostdalší, surrealistickou. protoŽe n( ,,zapomněnína stesk životai smrti...Dominantní zůstala představa okouzlujícího a opojnéhoúčinku poezie, surrealismu i Karel Teige. zázračných objevů obraznosti' mánie žít,tvořit a ,,nikdy nemít záruky... surrealismu, prohlašujeNe: Báseň Edison je psána šestistopýmtrochejským veršem s bohatým členěnímmezislovních předělů, které Věnovatvšechno místo uŽ. jen zbavilo její jednotnérytmické vyznění nebezpečíjednotvárnosti. Nezva| tu nenalezljen formu pro Edisona; Že nešlo o proklama ,,edisonovský..rytmus se objevil v jeho tvorběještěněkolikrát, protožeodpovídal jeho sk|onurozvinout téma Jindřichem Honzlem až v v mocném rytmickém proudu. stejně častose opakuje způsob nazírat ,,z tisíci úhlůtouž vteřinu.. paralelním otiskovaných v poetistickj anaforickým seskupením veršů. sociální hry. (Svobodnámz V této době překládá Nezval také obsáhlý výbor z Rimbaudova díla (1930). Má silnou zálibu pro návrat ji vyléčí.ale dítěst ,,zakÍaanou,,krásu hadrářů, starých čtvrtía uliček, pro bizarní krásu náhod, pro podivná spojení tvarů a věcí. však není fabulačnípůdory Romantické dědictví Žije i v jeho poetizaci nocí' klášterů,černých kápí mnichů, korzáru a tajemných stínů. jádrem hry je konflikt mez Při pohledu na Prahu oživuje středověké děje, prolíná přítomnost s dávnou atmosférou.Uchvacují ho staré rovnováhu postav porušuj( židovskélegendy. Jeho senzibilita se zároveň sytí přemisťovánim zÍňitktl z četbyrytířských a šlechtických blaženosti. od toho okamj románůdo přítomnosti.Milostné veršemívají galantní rokokový ráz, jsou plny zahrad, ruŽí,záclon' teras, Funkce asociaceje tu jiná balkonů,vodotrysků a kočáru.Svůj milostný cit Nezval transponujedo představ,které v něm kdysi vyvolalo tadyje introvertní.hlubinr neznámé jméno, scéna nebo jen zvuk slova. Výrazem toho všeho je sbírka Hra v kostlq, která zahrnuje Drama Strach je Nezval drobnějšílyrickou tvorbu z |et |92.7-|928. francouzskésurrea|istické ostatně i soubor svých většíchbásní z dvacátých|et (Dedikace, Smutečníhrana za otokara Břefinu, Noci, je opakuje v knize ChtěIa Podivuhodný kouzelník,Akrobat, Edison, SilvestrovskÍ noc, Nezruimd ze Seiny) nazval Bósně nocl. Tento sou- ko+vůrčíchdispozic. Nezr bor vyšelpoprvé v roce 1930 a stal sejednou z nejznámějšíchNezvalových knih. Ale neníto návrat k básnic. se v poezii pokoušívyslov

512 l) básníŽivotopisnou. Faktických ké metodě z období Pantomimy. Zdrojem lyrismu přestává být jen s'myslovénaziraný a fantazijně interpreto- tje Nezval jako obraz Edisonova vaný svět modemí civilizace. Naopak, Nezvďova lyrika problenratizuje |idskou hodnotu soudobéhosvěta, tak enŽ stvořil více světel nežli bůh jak to už signalizovala báseň Akrobat. Charakteristickým výrazerrl tétotendence se stal román Kronika z konce by jako vyna|ézáni a v sou. tisíciletí(|929), ve kterémčteme větt-l: ,,Neustálé konÍlikty rnezi jerr'rnostíjeho srnyslů a brutálním vzhledem níkovi, i zde je zák|adem touha špatně organizovaného velkoměsta ho přiváděly k věčnépsychoanalýze... Nezvalův román je z většíčásti i hvězdami..,aleje postavenado rozborem vlastního způsobu vnímání a příčintohoto vnímáni. Y téžedobě vznikl i román Posedlost (l930). Podivuhodnéhokouzelníka žene Je to román o člověku posedlém obrazotvorností.Důraz není položen na skutečnost,ale najejí imaginativní lodnéhokouzelníka otevírá vize; ,,protiváhu..,do kteréje velkou měrou zahrnuta oblast snu a erotiky. oba romány charakterizuje nevyrovnaný e po úvodnímobrazu rozdvojení vzÍah mezi slabou fabulačnísloŽkou a imaginativními evokacemi. frén:proti něčemutěžkému, ,,co Dvě skladby budouještě patřit do období volné asociativní poezie: Snídaně v trdvě (l930) a Silyestrovskd iho", odvaha a radosr.Edison je noc (1930). Z drobného obrázku snídaně v trávě rozvine Nezval řetěz představ, které proměňují skutečnost je v Nezvalově pojetí produktem obyčejnou a všednív neobyčejnou a záztačnou, a ta opět probudí vzpomínky na dětství. V druhé básni je věta. To je takéjádro lyrického záminkou pro toto rozvinutí nestřežený dotek rnramorovéhotěžítka ve tvaÍu dívčíruky. Pro obě básně je ovšempříznačná nadvláda představ nad jejich konkrétnímpodnětem. Zároveň jsou projevemjistého rozporu tlovamládí. Spojnicíje společný mezi zmechanizovanýmasociativním principem tvorby a novými inspiračnímipodněty z oblasti psy- 'tivem senzibi|ity, která tu není choanalýzy. obdobnéschémauplatnilNezvalivjinýchbásních(napříkladNeendmdzeSeiny)aneúspěšně remcitlivosti pro rozpornost je objektivizoval v lyrickoepické skladbě Janve smutku (l930). u Žalosti,stesku a smutku okam- rli... Proto se znovu mění refrén PANoPTIKUM SVĚTA. sNU A PoEZIE .tku naplněnépráce, završeného r Edisona, ale i temperamentu Nezvalův rostoucí zájemo problematiku snu dokládá revtleZvěrokrulr, kterou připravoval od roku l928 odoben smutku před dílem ještě a kterou zaloŽil v roce l930 ,,z potřeby systematicky otvírat nezasvěcencům podívanou na pravou podstatu hlubšíchvrstev psýchy...Jeho estetikase chce nyní opírato analytickou psychologii. Do prvního číslarevue ' prácejako dobrodružství.Zpěv zařazuje ukázky z básní i experimentůfrancouzských surrealistů,ačkoliv prohlašuje,ŽeZvěrokruh není revuí 'frénůobjevuje se možnostdalší, surrealistickou, protože neztotožňuje psychické projevy s uměním' obdobnou námitku' vyslovuje proti cíhoa opojnéhoúčinku poezie, surrealismu i Karel Teige. V druhém (a posledním) číslerevue, kde také tiskne Bretonův Druhý manifest surrealismu, prohlašuje Nezval, že nazťk|adě zjištěných shod mezi poetismem a surrea|ismem hodlá nadále tímmezislovních předělů, které věnovat všechnomísto už jen surrealismu' renalezljen formu pro Edisona; Že nešlojen o prok|amaci'dokazuje psychoanalytickédrama Strach(1930), kterébylo najeviště uvedeno ídaljehosklonu rozvinout téma Jindřichem Honzlem až v roce 1934' Na rozdíl od básnických aktovek a hříček, od jevištních metafor :i úhlůtouž vteřinu,. paralelním otiskovaných v poetistických sbírkách, má Strach dramatickou fabuli, která by se mohla stát základnou sociálníhry. (Svobodná matka čekápět |et na příchodsvého milence. Z hlubokédeprese ztÍatiÍeč.Milencův (1930). Má silnou zálibu pro návrat ji vyléčí,ale dítě svéhonepoznaného otce náhodou zastřelíÍevolverem, který nalezlo.) Rozhodující ro podivná spojenítvaru a věcí. všaknení fabulační půdorys, ale diktát podvědomých sil, kterémujsouvystaveny všechnypostavy. Vlastním :hů,korzárů a tajemnýchstínů. jádrem hry je konflikt mezi návratným stavem ,,nevinnosti..,dětstvím, a ,,vinou..dospě|ého věku. Zdánlivou atmosférou.Uchvacují ho staré rovnováhu postav porušujejakýkoliv náhodný podnět' který jim asociativně otevře průzordo stavu dětské četbyrytířských a š|echtických blaŽenosti. od toho okamžiku je rozdvojí touha po zahlédnutémštěstí a strach, že uŽ je navždy ztraceno' llny zahrad, ruží,záclon' teras, Funkce asociaceje tujiná nežv poetisticképoezii' Tam objevovala a znásobovala smyslový prožiteksvěta, :av, kterév něm kdysi vyvolalo tady je introvertní,hlubinná. Motiv dětstvínení jen prizmatem vidění ,jako v prvý den..,ale rubem úzkosti. t Hra v kostlq' která zahrnuje Drama Strach je Nezvalovým prvním většímdílem, kterése zabývá problematikou podobnou problematice francouzské surrealistickétvorby. V oblasti estetickése však Nezval nezbavuje výhrad k surrealismu. Znovu rana za otokara Bře7inu, Noci, je opakuje v knize Chtěla okrdst lorda Blamingtona (|930), která je jedinečnou analýzou jeho psychologic. ) nazval Bósně noci, Tento sou- ko.tvůrčíchdispozic. Nezval v ní charakterizujesvůj pocitový a představový životjako sled intervalů,které tih. Ale neníto návratk básnic. se v poezii pokoušívyslovovat současně.Jedním z nich, a to základníma stále přítomným,je zážitek dětství,

513 který můžekdykoliv navodit ,,nový cit.. k automaticky vnímané,a tedy neviděnérealitě a postavit ji do světa, chce být nyní ly nového, záz:,ačnéhosvětla. A to je principiální požadavek, který Nezval na poezii klade. V této své knize vztahů. V Signálu času Nezval odkqývá i osobitou dialektiku svéimaginace. Proměnlivá a - jak Nezval říká - bleskurychlá intuice, základní postoj básnick kteráje schopna asociativě spojit nejrůznějšípodněty s infantilními zážitky,s prvky snu, |egend,mýtů i se Na konci roku 1931 vzdálenými představovými oblastmi, je zároveň v nejednom ohledu stabilní.Hluboké záŽltky z dětství se anticipoval surrealistick u Nezvala ustálily v některéneměnné představové dvojice nebo vztahy, takžese vjeho básníchv častýchva- futurismu' když podnět5 riantách vracejí (například čtvrtek ve vztahu k Žlutébarvě apod.). V knize Chtěla okrást lorda Blamingtona ného haveloku' Pěti prsl jde tedy o výzkum spontánních pramenů imaginace, o výzkum, který nabývá systematických rysů. I tím poetismu v surrealismu vstupuje do problematiky rozvinuté teorií a praxí surrealismu. Skleněný havelokje Stav blaženosti,o kterém Nezval vždy m|uví v souvis|osti s dětstvím,evokuje v nejširšímměřítku i manifestačnítexty. R. (193l). (|932)' jsou prozaickou praci Dolce far niente o rok později vycházi román Pan Marat oba romány jednoduchých popěvků. vybudovány na principu transponovanéhoprožívání rea|ity. stává podnětem ke vzpomín. Jednot|ivý zážitek se Vedle těchto básníjsou ce nebo ještěčastěji ke zvláštníprojekci: přeskupováním podnětů,přemisťováním ,,vnitřních..a,,vnějších.. Davida. a slučovánímpředstav, vyvoláváním neznámých pohledů na známé i záměmým navozováním stavů autosu- Název sbírky, Skleni gesce má být dosaženonásobku zák|adníhoproŽitku. touhou po úplnéviditel: Kniha Dolce niente je především evokací dávných záŽitkil, konkrétnímpoznánim nebo zjišťováním far projektem, dosažitelnýn sama sebe. V románu Pan Marat majíjednotlivé osoby i motivy předlohu v Nezvalově rekonstrukci student. je mi nejšťastněji'mluv ských let v Třebíči. Román tuto rekonstÍukci' na rozdíl od Dolce far niente, silně stylizuje a chce principy tak, žeje řadí v jejich ] nadreálného proživáni skutečnostiobjektivovat. Jde o příběh něko|ika lidí, kteří různým způsobem prožívají těchto rekonstrukcí,kte svůj,,trans..' totiž posun výchozího zážitkudo roviny fantazie.Svým psychickým vytrženímpopírají banální Nezval neustále osvi i nemorálnírealitu ma|éhoměsta' Ale údajnárevoluční funkce ,,transu..je ve skladbě románu umělá. Vlastní senzibility jako nejvyšš obraz revo|uceje v Panu Maratovi předevšímgroteskní a naivní.Princip nadreá|néhoaspektu se ukáza| ne- projektu vztahůve spol schopným sjednotit zároveň psychologickou a společenskouproblematiku, navozenou zák|adnímpříběhem. Nezval se v poezii nr Souvislost a rozdí|nostdvou Nezvalových prozaických pracínaznačuje tedy i povahu uměleckéhorozporu, z kiosku (předmluvajr ve kterém se Nezvalova tvorba na začátku třicátých let ocitá. objektivace těch principů, které jsou pro kde kadenl Nezvala básnicky nejplodnější'a jejich přímočaréuvádění do vztahu k problematicespolečenské má silně uvolněnému, vyslovování material redukčnínásledky: daný postoj je sice manifestačněvyjádřen, a|e dílo se krátkým spojením redukuje natez|. k do tohoto svt Naopak tam, kde se beze zbytku a bez manifestačníhoodstupu uplatní Nezvalova prožitá zkušenost, vzniká opletená, ironii' nenadálý refrénl dílo vnitřně silné, organické,ucelené. ZjistímeJi cizí v|iv, jako v případě románu Dolce far niente vliv Proustův,projevuje se jen jako impuls' který pomohl systematizovatNezvalovy spontánnítvůrčí sklony. Invektivní básně Ne Jednotlivé motivy i způsob evokace dětských záŽitktl, jak je podává Dolce far niente, byly obsaženy uŽ univerzální revolty,,prt je v prvníchdvou zpěvech Podivuhodnéhokouzelníka, opakovaly se v prvnímoddílu knížky Wolker, v Rekon. a co tomu říkal k,ťtň s strukcích z Nápisů na hroby, v oddílu Yyznáni z Akrobata apod. Později tvořily podstatnou část románů Nezval i několik automi Kronika z konce tisíciletí a Posedlost, právě tu část,která se hlásila k proustovskéinspiraci a která umělecky Rozvrat podzimu, pann převyšovalačást fabu|ovanou, objektivovanou. A tepÍvev knize Dolce far niente,osvobozeny od nepropra- podvědomím, a předsta covanéepiky a umělépsychologické konstrukce' spojily se v metodickyjednotný ce|ek,v komplexní asocia- bytost.Futurologicl tivní proud, v umělecky čistý útvar. básně ze Skleněnéhoha Také v Nezvalově poezii z počátku třicátých let se objevují nové prvky. Sbirku Skleněný havelok (1932) ostqých protikladů... uvádí panychida za Edisona, báseň Signdl času, která bude napříště vydávána společně s básní Edison. V dedikaci Janu Mu Nedosahujevšak její úrovně:původní originální pojetí je značnězautomatizované. Pro danévývojové období básnického výrazu. V je ovšemcharakteristická vnitřní od|išnostod mateřskébásně. Signál časujebásní proklamativní, která mani- a spontaneity, kterou rn festujejakNezva|ův společensko-revoluční, tak i surrealistický postoj a klademezi tutodvojí proud proměnlivého 1 aktivitu rovnítko ('je mi líto těch kdož nenalez|i bod / na kterémuŽ není ostých protikladů / který dává nový skutečnosti. hlubšísmysl hladu..).Proměnou prochazíi funkce lyrismu. obsahovďli poetismusprvky hédonismu,bylali Jednou z nejzávaŽnč jeho koncepce budována na umění estetickéhoprožitku přítomnosti, na smyslovéexploataci krás moderního Pět prstů:

514 viděné realitě a postavit ji do světa,chce být nyní lyrismus předevšímantiměšéáckým protestem a zároveň manifestem nových životních poezii k|ade' V tétosvé knize vztahů.V Signálu časuakcentuje Nezval sen, toto ,,panoptikumpoezie, kterou uvědomili si nemnozí..'jako 'al - říká bleskurychláintuice, zakladnípostoj básnickétvorby ajako klíčk objevení,,pravé lidské podstaty... s prvky snu, legend' mýtůi se Na konci roku 1935 napsal Nezval glosu o rozdí|nostipoetismu a surrealismu. Shledal' Že poetismus . Hluboké záŽitky z dětství se anticipovalsurrealistickou zásadu volnéimaginace tím,jakou funkci imaginaci přiřkl; ževšak podlehl omylu jeho se v básníchv častýchva. futurismu, když podněty pro básnické představy nacháze| v modernívelkoměstské skutečnosti. období Skleně- htěla okást lorda Blamingtona néhohaveloku, Pěti prstů aZpáteěniho lístkuje - spolu s prózami - počátečnímobdobím pÍocesupřechodu vá systematickýchrysů. I tÍm poetismu v surrealismus. Skleněný havelokjejako sbírkakomponován univerzálně.obsahuje lyriku, agitačníbásně' experimentální evokuje v nejširšímměřítku i manifestačnítexty. Rozsáhlý oddíl Lyrika čerpá převážně z infantilních zážitktl a interpretuje je formou ,Iarat(|932)' oba romány jsou jednoduchýchpopěvků. Texty k negro-bluesnavozují atmosféru černošských písní i jejich sociální motivaci. se stává podnětemke vzpomín- Vedle těchtobásní jsou v knize ironickéa velmi civilně intonovanésonety, blízké pozdějším sonetům Roberta jších..podnětů' přemisťováním Davida. ým navozováním stavůautosu- Název sbírky,Skleněný havelok,je variantouBretonovy představy skleněnéhodomu, která je inspirována touhou po úplnéviditelnosti člověkaa po průsvitnosti|idských vztahů.Ale pro Nezvďa není tato touha jen m poznánímnebo zjišéováním projektem'dosažitelným v budoucnosti,je mu i minulým stavem dětství'Sp|ývá s pocitem prostoty (''KdyŽ Iezvalově rekonstrukci student. je mi nejšéastněji,mluvím prostě..). V oddílu Skleněný havelok rekonstruuje Nezval své rané dětské záŽitky silně stylizuje a chce principy tak, žeje řadí v jejich faktické podobě vedle sebe a zřídkakdy využivá detailu imaginativně. Teprve celek eřírůzným způsobem prožívají těchto rekonstrukcí'které Šalda považoval za ,,pouhýmateriál k příštíbásni.., dává vystoupit smyslu. <ýmvytržením popírají banální Nezval neustále osvětluje antagonismussenzibility a životníchhodnot kapitalistickéspolečnosti. Pojetí skladbě románu umělá. Vlastní senzibility jako nejvyššíhovýrazu lidskosti, jako základny revoltníhopostoje k soudobéspolečnosti i jako lreálnéhoaspektu se ukázal ne- projektu vztahůve společnostibudoucí se stává osou Nezvalovy manifestačníaktivity. lvozenou ziák]adnímpříběhem. vydání hry Milenci l i povahuuměleckého rozporul Nezval se v poezii nevyhýbal přímým revolučnímvýzvám. V předmluvě ke knižnímu (předmluva je podnět mnohostranně těch principů,které jsou pro z kiosku datovaná říjnem 1931) píše:',Modemí doba dala k verši vhodnou llematice společenskémá silně uvolněnému,kde kadencovanévěty připouštějínovou, před tímto útvaremse nevyskytnuvšírétoriku, <ýmspojením redukuje naÍezi. k vyslovování materialistických, stroze řezaných a neproblematických idejí' zatímco strofa, takřka trikem náhlou úovaprožitá zkušenost, vzniká opletená' do tohoto svobodnéhopásma kadencovanédikce navodí prudce koncentrovaný lyrismus, románu Dolce far niente vliv ironii, nenadálý refréna dráŽdivou hádankovitost... rvy spontánnítvůrčí sklony. Invektivní básně Nezval soustřeďuje zejména do oddílu Antilyika. Jejich výchozí myšlenkou je nutnost :e far niente,byly obsaŽenyuž univerzální revolty ',proti náboženství'kapitalismu a rozumu... Fi|mový scénáŤProcfuizka citlivého měšt,cíka ddílu knížkyWolker, v Rekon- a co tomu říkal kůňje sarkastickým obrazem měšťáckéhopojetí lásky' Do sbírky Skleněný havelok zaÍazuje vořily podstatnou část románů Nezval i několik automatickýchtextů. Nejhlubším výrazem nových myšlenkovýchimpulsůje závěrečnábáseň vskéinspiraci a která umělecky Rozyrat podzimu, panmaterialistickápředstava souvislostí mezi přírodou a lidským vědomím, respektive iente,osvobozeny od nepropra- podvědomím,a představa životajako laboratornípÍáce, z jejíchŽvýsledků jednou vzejde vysněná budoucí rtný ce|ek.v komplexníasocia- bytost. Futurologický aspekt je v tomto obdobíNezvalovy tvorby zvláštěsilný. Alarmujícímanifestační básně ze Skleněného haveloku i Zezpátečniho lístku akcentujíbudoucnost právějako bod, ,,na kterémuŽ není }birku Skleněný havelok (1932) ostqýchprotikladů... vána společně s básní Edison. Vdedikaci JanuMukařovskému,kteráuvádísbírkuPětprstů(|932)'kladeNezvaldůraznasamozřejmost rané.Pro danévývojové období básnického výrazu. V jednoduchých básnických popěvcích chce dosáhnout toho stupně samozřejmosti rásníproklamativní, která mani- a spontaneity,kterou mají třeba dětská říkadla a rozpočitadla.Jiné básně (Procházka, Plenér) komponujejako ostoj a k|ademezi tuto dvojí proud proměnlivého přeludného vnímání,jako uvolňování potenciální magické síly kterékoliv všední 'ch protikladů/ kter.ýdává nový skutečnosti. ismus prvky hédonismu,bylali Jednou z nejzávaŽnějšíchNezvalových básni je Historie šestiprózdných domů,která tvoří druhý pól sbírky lovéexploataci krás moderního Pět prstů:

515 Matko Senzibilita ,,vidot Jsem pronásledován týmiž vidinami pronásleduji které dokonalejší..,mosten Chtěl bych zůstatnavždycky tam dole lŽi.. a ,,kráse bohatst Mezi vitrínami potvůrek fantazile o znakové představy' Tak nerad vycházím z chatrnéhopanoptika a ve jménu přiroze; Na tržištěkde se popravuje skutečnost k požadavku,,osvob( To je historie druhéhoprázdného domu le... K ,,modeluvnějš Předloni jsem přijel automobilem jeviště zhlédnout Života člověka,jeho svých prvních vzpomínek vovalyjen koncentro, V ničemjsem se nepoznal co tedy s realismem panna, jsou prvními Jen cítím že zahneme na chodbě doleva obdobně jako v Zvlášémne mrze\o Že se tu neshledávám s někdeišími a popěvky, básnické tapetami Nezvalovy tvorbyjak A panoptikum vyjadřuje můj pocit přesněji než dům sám sebe Jeho prózy jsou n emocionality skutečn Skutečnostje tedy třeba vysvobodit z popravčíhomísta, kterým je tržiště,tedy svět obchodu. Ani zde důmyslně komponol dětství nepřestává být zdrojem šéastného,volného pocitu, vyjadřovaného hravými popěvky. Ale v daném ponechat kompozici období se rozšiřuje jeho funkce: rekonstrukce dětských záŽitkil je rekonstrukcí ztraceného světa' který je vznikala. V tomto sn v nesmiřitelném protikladu k ,,tržišti...Básně evokujícídětství přesahují smysl, který měly ve dvacátých letech, Naopak v draman totiž obnovu bezprostředního naziráni. Do Nezvalovy poezie vstupuje protiklad panoptika dětství a tržiště i překvapivosti básn světa. Dětství se zároveň stane předmětem psychologické rekonstrukce a prostředkem poznáváni sebe samého dramatickékonvence i své imaginace. V Historii šesti prázdných domů se Nezval poprvé dobírá nejzazši dětské vzpomínky. letech s hudbou E. V obrazech domů,které opouštěl, zachycujejednotlivé vrstvy svépaměti, proŽitky,které ho formovalyjako jednoduchým dramat básníka.A celý Život, až do toho posledníhodomu, jímžbude smrt,je vlastně neustálým vrstvenímpocitů, tom, zda se milenci proměnou cítěnou jinak neŽ v Podivuhodném kouzelníkovi,bez závrati z metafor a z pohybu fantazie. svobodné.Milenci z l jejího Sbirka Zpóteční lístek (|933) je svým uspořádáním blízká Skleněnému haveloku. Úvodní Čerrui hodinka do textu cenzu v biografu je jedna z Nezvalových proklamativních básní. Nepřetržitý kaleidoskop událostí, kteÍéútočí na Schovávanó na schot člověkaa vyčerpávajího, končíobrazem kolektivistické éry, konce ,,všehovlastnictví... Nezval znovu a znovu vymezuje prostor' který má v daných životníchpodmínkách básník, funkci' kterou má senzibilita: SURREALISTI

Budou proměňovat člověka v bytost stále dokonalejší V květnu 1933po Dokonalejšínež dokonalost kterou jsme mohli spolu dosáhnout ho surrealistickéhoI Alespoň takto aby věděli revoluce),kterýje pr naši dnešníodpůrci a přátelé materialistická diďe| Žeboj který zuří kolem nás a nevědomí, aktivit1 Je praskot oříšku ve kterémje skryta jiná Krása a tradici, dobrodružs Než Krása lži a Krása tak zvaného bohatství mem, jenž první me: ticky sjednocujítyto Na společnésociální aktivitě se Nezval podílí také svou účastív řadě po|itických akcí (prací ve výboru Veřejné vystoupe solidarity se stávkujícímihorníky, v předvolebních kampaníchKSČ, propagacíSSSR atd.).Tato zkušenost Nezvalově návštěvě se projeví i tematicky, řadou politických jde básní ve Zpátečnim |ístku. ovšem významově v Nezvalově revue Zvěrokruh. Ne motivu revolty o víc než o aktuální tematiku' Konflikt staréhoa nového světa řeší hledáním vazby mezi avantgardy' Tím mél přítomnou krizí society, které je si vědom a kterou od Akrobata stále systematičtějiosvětluje, a mezi projek- jedna z Nezvalovýc) tem budoucí stavby lidského světa. Nezval při svých cet

516 Senzibilita ,,vidoucího.,básníka je klíčemk nové kráse, prostředkem proměny člověka ,,v bytost stále dokonalejší..,mostem k budoucnosti. A protestem proti hierarchii hodnot ,,úřednickéepochy.., proti ,,kráse lži..a ''kráse bohatství...Proto se Nezval v básních, ve kterých zdůvodňujenutnost svého postoje, opírá o znakové představy, které symbolizují nepřijatelnost danéhosystému hodnot (například láskajako tyranie), a ve jménu přirozenosti proklamuje osvobození vztahů člověka k člověku; ve sféře básnické jde aŽ k požadavku,,osvobozenískutečnosti... Cílem imaginaceuž neníjen novost vidění,ale,,poznávání poznavate- ..model le...K ,,modeluvnějšímu.. přistupuje vnitřní..'úsilí poznat zdroje i procesy vnitřního imaginativního života člověka, jeho determinaci sebou samým. Automatické texty otištěnéve Sk|eněném haveloku předsta- vovaly jen koncentrovanějšívariantu ',poetistické..metody tvorby. Texty ve Zpátečnímlístku, v oddi|u Mlttvíci panna, jsou prvními surrealistickými texty, pokusy ,,spatřit sebe sama a všecky obrazy své mysli... obdobně jako v předchozích knihách tvoří větší část sbírky Zpátečni lístek sugestivní lyrické básně a popěvky' básnické skici a slovní hříčky' klasické strofické útvary i útvary experimentální. V této šířce Nezvalovy tvorby jako by se skrývalo několik vývojových možností,kteréjsou všechny rea|izovány současně. Jeho prózy jsou naproti tomu soustředěnyna výzkum náhody jako prostředku k objevování i k určování emocionality skutečnosti.Román Jak vejce vejci (|933) rozvíjí principy náhody v něko|ika souběŽných, ale tedy svět obchodu. Ani zde důmyslně komponovaných a skloubených epických pásmech, kdežto próza Monako (|934) je pokusem .ými popěvky. Ale v daném ponechat kompozici prózy diktátu snu a náhodným impulsům' které ovlivňovaly autora v čase,kdy próza ;í ztracenéhosvěta' který je vznikala. v tomto smyslu je předmětem Monaka i proces tvorby. erý měly ve dvacátých letecn, Naopak v dramatu vyuŽil Nezval předevšímrytmu a melodiky svých veršů,pestrosti a hravosti rýmové rd panoptika dětstvi a tržiště i překvapivosti básnických replik' Proto se jeho Milenci z kiosku (1932) výrazně odlišovaly od běžné lkem poznávání sebe samého dramatickékonvence a měly od prvního provedenív roce 7932 (nejprve s hudbou Nezvalovou a v pozdějších nejzazši dětské vzpomínky. letech s hudbou E. F. Buriana) velký úspěch.Téma, které sledujeme v poezii, je na jevišti vysloveno tky' kterého formovaly jako jednoduchým dramatickým konfliktem. Svoboda a čistotalidských citůje v Milencích z kiosku závis|á na neustálým vrstvením pocitů, tom, zda se milenci dokáŽí vymanit z tyranie pokrytectví,zvyku, konvence a peněz. Morální je to, co je forazpohybufantazie. svobodné.Milenci z kiosku jsou v podstatěvaudevilIe. Aby zeslabilarevoluční vyznění hry, zasáhla několikrát loku. Úvodní Čerruihodinka dojejího textu cenzura.Ještě před Mi|enci z kiosku vydal Nezval veršovanouadaptaci Calderónovy komedie lkop událostí, které útočína Schovóvaná na schodech (l931)' rovněžs vlastníhudbou. ictví..'Nezva| znovu a znovu 'rou má senzibilita: SURREALISTICKÁ AKTIVITA

V květnu 1933 posílá Nezval André Bretonovi, zakladateli a vedoucí postavě francouzskéhoi mezinárodní. ho surrealistickéhohnutí, dopis (byl publikován v 5. číslepďíŽského časopisu Surrealismus ve službách revoluce),který je prvnímkrokem ke spolupráci pařížskéskupiny a pražskéhoDevětsi|u. ,,Jestliže nám rovněž materia|istická dialektika umožňuje neviděti trvalého rozporu reality a nadreality, obsahu a formy, vědomí a nevědomí,aktivity a snu, jestliže rovněž nevidíme v absolutnímprotikladu evoluci a revoluci, invenci a tradici, dobrodruŽství a řád' nutnost a náhodu, proč bychom měli trvati bez bližšíspolupráce se surrea|is- mem, jenŽ první mezi světovými avantgardami našel nejklasičtěji v myšlence nadreality bod' kde se dialek- ticky sjednocují tyto protiklady... :kých akcí (prací ve výboru Veřejné Vystoupení ve francouzském surrealistickémčasopise i osobní setkání s pařížskými surrealisty při SSSR atd.).Tato zkušenost Nezvalově návštěvě Francie v roce 1933 dovršujísblížení, které už v roce 1930 dává tušit obsah a zaméÍeru jde ýznamově v Nezvalově revue Zvěrokruh. Nejde tedy o náhlý názorový zlom, a|e o postupnédomýšlení východisek a cest devětsi|ské t řešíhlďaním vazby mezi avantgardy. Tím méněvykazuje radikální proměnu sama Nezvalova tvorba- SbirkaSbohem a šáteček(|934)' ěji osvětluje' a mezi projek. jedna z Nezvalových nejznámějších' nemá jiný smysl než co nejkonkrétněji zachytit atmosféru míst, která Nezval při svých cestách po Francii a Itálii navštívila která byla pro něho emocionálně nejpodnětnějšía nej-

517

L přitažlivější.Na rozdíl od dvacátých let se nesoustřeďuje jen na smyslovou reakci a na výraz. který by ji Ve výkladu' nel interpretoval, ale na komplexnější evokaci svého pojetí skutečnosti.Podstata je ovšem stáLetiž. mezi francouzskýn kter1ýotázka obsah Zas jeden den navěky míjí krétníurčení ,'kdo 1 Dobrou noc básníku zachyť ten ztracený hlas Analýza bezcílnýc Ó vraémi ten čas a všechenjeho jas vlastního rozpolož Jinak nevím pročbych měl poslouchat tvou poezii znává, Že surreďist Nezvalova vazb než aby mohla bý Nezval je citlivý předevšímk ,,indiferentním..předmětům, k předmětůmbez užitnéhodnoty; proto ho a motivy z děl Bre ostatně v Kremlu nevzrušila z|atá výzdoba. ale obyčejný vycpaný kůň. Je důležité,,nalézt nad fiktivními v množnémčísle hodnotami' opírajícímise o ještěfiktivnější cenu zlata a diamantů...skutečnou hodnotu reality, její citovou ' V surrealistickétez hodnotu, a dát upozorněnílidemještě cele zaslepenýmegoismem a hromaděnímužitných hodnot bez naděje zdřevěnělý na jejich vyčerpání,aby nehledali nejzoufa|ejšímioklikami přes perverze všeho druhu to ukojení, které ,,oživit se konkrét poskytuje, dnes prozatímjenom hrstce básníků,zitra a pozítÍívšem lidem, nadreálný aspekt nejvšednější ,'zjevila skutečnosti... mu chyběla, dokud hépoloviny dvacá Ale nadreálným aspektem není v knize Sbohem a šátečekani v ostatníchknihách nicjiného nežprobouzení měty nejsou poetiz pozornostik všednía přehlíženékráse, odkrývánínových pohledůna běžnouskutečnost' popření konvenčního v tom se Nezvalov vnímání. jemný vztah.Míro deštníkua šicíhos Nic mě tak neláká jako psát současněmnoha péry Krásná jak jehll Krásná jak mď poznamenává Nezval v básni Umělé zdhony a formuluje tim zce|a osobní pojetí pojmu nadreality. Kniha Krásná jak stře. je Sbohem a šáteček knihou konkrétní paměti. Zajimavý důkaz poskytuje v tomto směru geneze knihy. s petrolejovou l Všechnybtisně zcest,jak zníjejí podtitul' nejsou v přímémslova smyslu bezprostřední;Nezvalje napsal až Krásná jak hrat po návrafu, v zahradě brněnského domku. Krásná jak pečr Proces sbliŽováníse surrealismemdovršuje Nezval v březnu l934 za|oženímskupiny Surrealismus v ČSR. V programovém manifestu skupiny formuluje cíle surrealistické aktivity: v oblasti tvůrčíjde o sám pojem Jestližebylo m nadreality,o způsob,kterým krajně subjektivnípoznávání dosahuje poznání objektivního. Tomuto ,,poznáváni lorda Blamingtona poznavate|e..bude rea|ita,,prostředkem, zmagnetizovanou tyčinkou.. a obnoveníkonkrétní skutečnosti v díle je značná. Předevš proběhne ,,ve vývojce subjektu.,. V širšímsmyslu se text manifestu dotýká problematiky krize člověka vše má blízko k zt determinovanéhoepochou ,,soukroméhovlastnictvi..; cestu ',z jedovatéosamělosti.. hledá v ,,krátkémspojení harmoniky a zvont se všemi skutečně nezkaženými bytostmi.., v osvobození člověka od strachu a od zoufalství' Ačkoliv jehoŽ emocionalit podmínky i východiska a tvůrčídůsledky' které z nich vyplýva|y' byly v Pařížiav Praze v mnohémsměru odkrýváni emocio velmi odlišné,uvědomuje si Nezval předevšímstyčné body v pojetíimaginace ajejí životnífunkce. významu v celku t Nezvalovy sbírky z tohoto období jsou vŽdy soustředěny k jednomu tématu,který je onou ,,zmagnetizova- / S broky lijaků / nou tyčinkou..,prostředkem k rozvinutíintenzivního a mnohostrannéhoimaginativního výrazu. Fantastiky se S mýdlem polnícb nedosahuje jednotlivou metaforou, ale skladbou ce|ku. Po sbírce Sbohem a šátečekpÍicházi sbirka Žena krajíci mechem p< v množnémčísle (1936). Důsledněji neŽ v předchozích knihách uplatňuje způsob psaní,jehož charakteristiku žehličkoukrtčích podal Nezval v knize Ulice Girle-coeur: ,,Je jisto, že vidíme svět zkresleně buď vlivem své touhy, nebo Způsobempřir< vlivem básně a konečně vlivem těch myšlenek, jimŽ se nejčastějioddáváme. A tu právě dlouhé procházky ty zdánlivě vzdále bez ci|e, jsme-li dost pohotovi zavčas analyzovati, co jsme na nich viděli' jsou s to být' právě tak jako sen, prostšíchdomácic 'nalezené zrcadlem našeho rozpoloŽení' Tak surrealistický zájem o takzvané objekty. není ničímjiným než systematickým ro2 snahou dovědět se pomocí nahodilých nálezů,čím právě jsme... mi předměty, ktert

518 reakci a na výÍaz.který by ji Ve výkladu, nebo přesněji v básnické interpÍetaci základní surrealistické otázky ,,kdo jsem.. tkví rozdí| ie ovšem stá|e táŽ. mezi ťrancouzskýma českým(Nezvalovým) surrealismemv polovině třicátých let' Existenciální moment, který otázka obsahuje a který je v jednotlivých Bretonových dílech a úvahách rozebírán s akcentem na kon- krétnÍurčení ''kdo právějsem..,anižje dána zcela uzavřená a statickáodpověd, Nezval fakticky nezvýrazňuje. Ana|ýza bezcílných procházek je spíšenovým imaginativním zrcadlem prožitéskutečnosti než zrcadlem vlastníhorozpoložení. Nezval nezaměňujeani neztotožňuje',vnitřní..a ',vnější..model' Teige správně rozpo- znáyá, Že surrealismusje u nás ''nynějším..stadiem poetismu. Nezvalova yazbana smyslovévnímání i na sebe sama, na imaginativnízdroje dětství'je přílišpodstatná, bez uŽitnéhodnoty; proto ho než aby mohla být zrušena sebesilnějšímv|ivem. Je to patrnéi tam, kde Nezval viditelně přijímá podněty (J lůležité''nalézt nad fiktivními a motivy z děl Bretonových' Tzarových, Eluardových a Salvadora Dalího a píšena ně svévarianty, Ženy jde 'u hodnotureality' její citovou v množnémčísle například o vliv Tzarova Člověka aproximativního a Bretonova Volného svazku.) im užitnýchhodnot bez naděje V surrealistickétezi o nahodilémsetkání předmětů a ve vyhledávánínahodilostí nalézá Nezval novou možnost jazyk... ,šehodruhu to ukojení' které ',oŽivit zdřevěnělý Přidržuje se Bretonovy myšlenky o náhléma uchvacujícímspojení' při němž by nadreálný aspekt nejvšednější se ,,zjevilakonkrétníjednota ve vztahu uvedenýchslov.., která ''přiděluje oběma, aťkterémukoliv, sílu, která mu chyběla, dokud bylo bráno osamoceně..(Spojiténádoby). A navazujezároveň na svou teorii i praxi z dru- hépoloviny dvacátých let o rozpojovánía spojovánípředstav. JenŽejeho poeziejeještě předmětnější:před- háchnicjiného než probouzení měty nejsou poetizovány metaforou,vystupují v básni ve svéfakticitě a zdrojem magičnostia opojnosti - utečnost,popření konvenčního v tom se Nezvalovo pojetífunkce a vlastnostípoezie nemění_ je jejich umístěnía jejich objevovaný vzá- jemný vztah. Mírou představy krásna se stala častocitovaná Lautréamontovapředstava o nahodilémsetkání deštníkua šicíhostroje na operačnímsto|e:

Krásná jak jehla v březovékůře na níŽje vyryt |etopočet Krásná jak makovice jíž se dotkl zvon ojetípojmu nadreality. Kniha Krásná jak střevíc plujícíza povodně kolem okna v tomto geneze směru knihy. s petrolejovoulampou 'rostřední;Nezval je napsal až Krásná jak hranice dříví na niž usedl motýl Krásná jak pečenéjablko ve sněhu n skupiny Surrealismw v ČSR. 'blastitvůrčí jde o sám pojem Jestližebylo možnédříve hovořit o ustá|enýchasociacích, které Nezval rozebíralv knize Chtěla okrást ektivního'Tomuto,,poznáv áni lorda Blamingtona' zjišťujemeu Ženy v množnémčísle určité ustálené předměty' jejichž frekvence ve sbírce níkonkrétní skutečnosti v díle je značná'Především představa šicíhostroje nebo kolovrátku' jehly' náprstku,nůžek a vůbecprocesu šití:to á problematiky krize člověka všemá blízko k zakladní Lautréamontověpředstavě. Dále pak představy prstů,rukávníku' žehličky'mýdla' osti..hledáv ,,krátkómspojení harmonikya zvonu. Surrealistický objekt definujeNezval stručnějakopředmět básnického významu, :hu a od zoufalství. Ačkoliv jehoŽ emociona|ita vyplývá z utajenéhosexuá|ního obsahu. Ale ten ne|eživ prvním plánu Nezvalova ŽiavPrazevmnohémsměru odkrývání emocionality, kteréje širšía komplexnější'jak o tom svědčíumístění předmětů básnického její :e a životnífunkce. významu v celku básně: ''JiŽje tu podzim / S vinicemi jež bobtnajíjak revmatikové/ S bezzubými ústydešéů ' který je onou ,,zmagnetizova- /Sbrokylijáků/Sbriketamirozoranýchpolí/Svyšívanýmručníkemocúnů/Sramínkylysýchvětví/ rativníhovýrazu' Fantastiky se S mýdlem polních cest / s kokardami šípků/ S vránami jeŽ se podobajírozbitým dřevákům / S okoralými šátečekpřicházi sbirka hna krajíci mechem pokrytých zdi l Se zvonečkyšvestek / S mokrým hadrem zelných pahýlů/ S krejčovskou ob psaní,jehož charakteristiku žehličkoukrtčích kopek... buď vlivem své touhy, nebo Způsobempřirovnávání popírá Nezva| tradičnípoetizaci podzimu' Pro svá substantivníspojení volí předmě- A tu právě dlouhé procházky ty zdánlivě vzdálenéjednot|ivým rysůmpodzimní přírody. Je to srovnání,,interiéru..a,,exteriéru.., totiž nej- u s to být' právě tak jako sen, prostšíchdomácích předmětů s podzimní přírodou. To' co se míňe zdát básnickou zvtllí, je naopak velmi objekty'není ničím jiným neŽ systematickýmrozšiřováním možnosti vyjádřit realitu.Mezi vzdálenými a v tétosouvislosti nikdy nevnímaný- mi předměty,které Nezval stavítěsně vedle sebe'je objeven významově nový vztah. ,,Broky lijáků..neupo-

519 menou pouze na tvarovou souvislost dešťovýchkapek a broků' ale i na dynamiku dešťůa na podzimní hony; Aby tedy bylo vYsl brikety a pluhem vyříznuté kusy oranice mají vztah tvarový, právě tak jako žehličky a krtčíkopky atd. zkÍiŽi a protne se zact kterou Y Žené v mnoŽnémčísle i v dalšíchbásnických knihách je tato metoda realizována v řadě básní. Po se vzpomínkou, jej kompozičnístránce jsou neustálým rozváděním zvolenéhonámětu řetězem přirovnání. Tento způsob není Prahu zároveň ,jak jsou přístupy, do kteq totožnýs kupenímmetaforických přirovnání, jakého použil Nezval v Edisonovi a vjiných knihách. ,,Edisonov. prostorov: ský.. způsob evokoval z několika stran tentýžpocit, určoval tutéžpředstavu, ale tady se báseň pohybuje časových a adekvátní výraz pro sl a rozšiřujepostupujícím systematickým popisem předmětů ,'básnického významu.. a jejich vzájem. p ným prolínáním. V širšímsmyslu to platí i o kompozici všech knih soustředěných k jednomu námětu (Žena bodu, do vyslovení i deště. v mnoŽnémčísle, Praha s prsty deště,Absolutní hrobař, Matka Naděje). krámků, akátů konstruovat. Nezval I V oddíIe Surrealistické experimentace (e příznačné,Že tento oddíl v Žené v množnémčísle odděluje senzibilitu, a tim, Že * Nezval zvláštnímnázvem od ostatních)provádí básník autoanalýzunatémaPročjsem surrealista.odpovědi Inspirován poezií f lze zhruba rozvrhnout do tří oblastí.Jednou je oblast psychická a estetická.touha odhalit tajemstvífantazie, postupy poprvé uplat snu a dětství;druhou je oblast společenská'touha rozbítprincip egoismu a|Ži, stále vyvolávaná představa hrobďovi, opouštífan beztřídníspolečnosti; třetí oblastíje horoucí přátelstvík surrea|istickýmumělcům, jako je Breton, Eluard' alegendya_poučet Péret,Ernst' Tanguy' Dalí a jiní. představ i výsledky Návaznost a rozdílnost,,poetistického..a ,,surrealistického..Nezvala si Ize dobře uvědomit na imaginárních definování jednoho pň postavách,které personifikují životní funkce a poslánípoezie, jsouce zároveň jejím výrazem.Proměnlivého, zřídkakdy obrazný sn hledajícího,elastického podivuhodného kouzelníka nebo akrobata střídá stohlavý komediant, absolutníhrobař' dějových nebo personi zlověstný pták, prostě fantom, od něhoŽ se už nečekáspása prostřednictvímpoezie, ale který pomocí spánku, nechává ji působitsan snu a výkladu náhod hledá sám svou stabilitu.Do imaginárníchNezva|ových portrétůvstupuje fantomatický konstatÚe, popisuje z prvek,nadestetickými metaforickými zřeteli převaŽujezřetel psychický, uvolnění podvědomých a sno- ze dvora, knihovna, z vých představ. Tyto portrétydo jisté míry korespondujís figurínami..Jindřicha Štyrského. ,,umělými Ale na pozadítéto Fantomem zla je ve hÍeZlověstný pttík,která je včleněnado sbírky, stejnojmenná imaginární postava, sedmi ana|ýze Absolutního obrazy' kteréjsou předznamenávány pěti mezihrami, navozuje Nezval tajemnou, těžkou atmosféru'V basnic- přesunů..všední realit kémpanoptikálním světě je lidskosti, důvěřivostia otevřenostinastražena past obchodu a nad ní se uŽ rozpíná díla, ačkoliv se od ně oblastzločinů: podvody' vraždy,závist, loupeže'perverze' V různýchvariantách se opakujeobraz 1áskyničené psychické a tvůrčíten násilím a kupčením.Zlověstný pták je dramatickou verzí myšlenky vyslovenédříve v řadě manifestačních ,,Sebe sama a všeck; básní, například v básni Tyranie nebo ldska, Sugestivní atmosféra,'neproniknutelných vztahů..se na rozdíl a kterou dokonce v P od osudovéhoStrachu váŽekonkrétněji k důsledkůmdaných společenských podmínek aje zároveň kontrastem překračujehranici nq těch otevřených vztahů,o kterév lidské sféřeusiluje surrealismus. objevování a uvolňo y je - jako - Žena mnoŽnémčísle obdobně následujícísbírky bohatá a různorodáco do postupu, kteqým nefalšovanépoezie,a jak se evokuje témaženy' Nezval nachází nové způsoby, stupňovatopojení z poezie. Některébásně mají rozlitím a třenímbar€ jinéjsou litanický táz, ryze impresivním zachycenímdojmů a nálad ,,člověkabez paměti..'Zdro1em silného plně oddáme. Pokus' emotivního napětíNezvalových básní bývá vzájemnépro|ínání a působenískutečnosti a přeludu; v tomto městečkoa jinébásně ohledu hrají velkou roli secesnímotivy a legendy. že byly přílišodvoz ÚsiÍ dávat ,,věcem nová jména..,definovat ,jejich lidskou rovnici.., nalezlo zvláštěvděčné téma v knize Nezvalovi možnostb Praha s prsty deště(1936). Kniha je plně soustředěnana vyslovení pocitu Prahy' její emocionální podoby tedy o exPeriment' ' v Nezvalově vnímání: (Mukařovský), ale kt použil v cyk|u Del

520 miku dešéůa na podzimníhony; Aby tedy bylo vysloveno ,,přesněvše.., aby se slovem rozezvučelyfantastické varhany, tón tohoto města, l žehličkya krtčíkopky atd. zkíiŽi a protne se zachycenípocitu a smyslovéhopůsobení určitého místa s legendou, kteráje s ním spjata, da realizována v řadě básní. Po se vzpomínkou, kterou probouzí, s fantastickou představou, kterou podněcuje, s touhou, kterou vyvo|ává. Vidět t přirovnání.Tento způsob není Prahu zároveň 'jak její syn a jako cizinec.., ,jako dceru dnešníhoodpoledne a velmi vzdálených století..,to vi a vjiných knihách. ,,Edisonov. jsou přístupy'do kteých se v tétoknize transponuje,,krajní dialektičnost vztahů.. a nabývá předevšímrysů lvu, ale tady se báseň pohybuje časovýcha prostorových. Neustálé střídáníúhlů pohledu a krajních stanovisek je diktováno snahou najít o významu.. a jejich vzájem. adekvátní výraz pro složitépůsobení skutečnosti na člověka. V Praze s prsty deště se vše sbíhá do jednoho íěnýchk jednomu námětu (Žena bodu, do vyslovení poezie pražských uliček a náměstí, sadů, věží, komínů, domovních znamení, rybářů' krámků, akátů i deště.Nahodilá setkání předmětů básnického významu se nabízejísama, neníje třeba zvlášť Zeně v množnémčísle odděluje konstruovat. Nezval tentokrát zvýrazňuje magickou, sugestivní složku své poezie, svou mnohostrannou její jednolité Prď jsem surrealista.odpovědi senzibilitu, a tím,Že knihu nijak nečlení,umoŽňuje vyznění' (|937) touha odhalit tajemstvífuúazie, Inspirován poezií Salvadora Dalího dovádí Nezval v knize Absolutníhrobař do důsledkůněkteré t Iži' stále vyvolávaná představa postupy poprvé uplatněnéve sbírce Žnna v množnémčísle. Už tam, a tím systematičtějiv Absolutním mělcům,jako je Breton, Eluard' hrobďovi, opouštífantazijně metaforickouinterpretaci skutečnosti i metodu ,,akordu..realitya dětství,rea|ity a legendy a - poučensurrealistickou teorií o setkánínahodilých předmětů,o principu krajní dialektičnosti představ i výsledky surrealistických her - věnuje své úsilí přímému spojení předmětu s předmětem, dobře uvědomit na imaginárních definováníjednohopředmětu druhým. Pojazykové stráncejsouto básně s převahou substantiv,adjektiva mají :ňjejím výrazem. Proměnlivého, zřídkakdy obrazný smysl a sloveso je naprosto oslabeno, protože není třeba žádnéz jeho proměňujících' avý komediant,absolutní hrobař, dějových nebo personifikujícíchfunkcí' Básník chce co nejvíceoprostit skutečnost od aparátu. poezie,ale který pomocí spánku, ,,zbásňovacího.. necháváji působitsamu' Volí proto oznamovací,odosobněný tón, vzdává se funkce rytmickésložky ajenom h portrétůvstupuje fantomatický konstatuje,popisuje zvolený námět, který je ostatněprostý: plavení koní, pokrývač,slunečnice, Ženci, výjev l|něnípodvědomých a sno- ze dvora, knihovna, zájezdni hostinec apod. igurínami..Jindřicha Štyrského. Ale na pozadí tétozdánlivé jednoduchosti realizuje Nezva| složitou stavbu významů. Ve své sémantické tennáimaginární postava. Sedmi anal.ýzeAbsolutního hrobďe zjišťujeJan Mukařovský, že Nezval přepodstatňuje ,,kouzlem významových rou, těžkouatmosféru' V básnic- přesunů..všední realitu v mýtus a tajemství.Tím je dáno i místoAbsolutního hrobaře v kontextu Nezvalova ;tobchodu a nad ní se užrozpíná díla,ačkoliv se od něho svou básnickou askezína první pohled dosti odlišuje.Aleje logickým vyústěnímté Lchse opakuje obraz lásky ničené psychické a tvůrčítendence, kterou například ve Zpátečním|ístku, v textu Viděl jsem, stručněvyjadřuje verš: :nédříve v řadě manifestačních ,,Sebe sama a všecky obrazy své mysli / Nespatřím nikdy... V metodě, kterou chce nyní básník uplatnit knutelnýchvztahů.. se na rozdí| a kterou dokonce v předmluvě k druhémuvydání Mostu (1937) prohlási| za zaěátek druhévěty svéhodíla, cdmínekaje zároveň kontrastem překračujehranici napětí mezi sebou a realitou, aébezprostředně vnímanou nebo vzpomínanou, napětí,jehož objevování a uvolňování bylo pro něho znakem p|ného,nefalšovaného a nezotročite|néhoživota a plné' ůznorodáco do postupu,kterým nefalšovanépoezie, a hledá nyní nový způsobtvorby. Zauja,Iaho metoda dekalků, tétovarianty frotáŽi: ti z poezie. Některé básně mají rozlitíma třenímbarev vznikne náhodný obraz, shluk rysů,které mají být vyluštěnytím, že sejeho neurčitosti .abez paměti...Zdrojem silného plně oddáme. Pokus, který Nezval podniká, je pokusem o ,,fotografii..obraznosti. Tak vznikla báseň Bizarní skutečnostia přeludu; v tomto městečkoajiné básně k dekalkům.ovšem tyto pasáŽese nestaly,,druhou větou.. Nezvalova díla,jednak proto' že byly příliš odvozeny z básnické a výtvarnépraxe Dalího, a zejménaproto, že jejich geneze odnímala zlo zvláště vděčnétéma v knize Nezvalovi možnostbýt v kontaktu se sebou samým,s obsahemsvých zážitků,svých smyslů,své fantazie. Š|o Prahy' její emocionální podoby tedy o experiment, v jistém smyslu krajní, který objevil například možnostipráce s prostorovými detaily (Mukařovský)' ale který ve svépodstatě pocházel z odlišnépsychické a tvůrčídílny. Prostředky,jichŽ Nezval použil v cyklu Dekalkamanie, prostíedky pro vyslovení fantomatických a temných vizí, našly svou rezonanci a organickou funkci v apokalyptické vizi hruz fašismu v závěrečnéčásti knihy' nazvanéPyrenejski moucha. Účinkem, ale i principem ztvárnění tématuje Pyrenejská moucha příbuzná Picassově Guernice. Nezval později neopakoval maximální oproštěnía významovéosamostatňováníjednotlivých sloŽek výrazu, jaké uplatnil v některých částechAbsolutního hrobaře. Ale jako není tato sbírka bez souvislosti s předchozí tvorbou, neníjejí zkušenostbez významu pro tvorbu následující.Inspirativním motivem knihy Matka Naděje (l938) byla važná osobní událost, totiŽ nebezpečnáoperace, kterou musela podstoupit básníkova matka. kubismus a proletářskot Nezval především evokuje své stavy úzkosti o matčin žiyot a zaznamenává vzpomínky na dětství, z nichž vývoje moderní poezie s obraz matky vystupuje do popředí. V titulním oddílu se konkrétnípodnět proměňuje v širšíimaginární portrét Dramatická tvorba z matky a v motiv naděje' se kterou je pro člověka matčinaexistence spjata.stavba básni i jejich styl jsou surrealismus s Poetismel v tomto oddíle i v oddíle následujícím( Ponorrui řeka) obdobnéjako v některých částechAbsolutního hrobaře, dramatickou tematikou r ale silný subjektivní zeŽibk znamená oslabení metody neosobního věcného popisu. objekt, který Nezval ním pamfletem. Adapta vytváři, a prvky' ze ktených ho vytváří, jsou ovšem obsahově jiné než objekty úzkostnéa fantomatické. v dubnu 1936,je komPl I ana|ýza snů a evokace podvědomých záŽitkit v Ponorné řece směřují ke komplexnějšímu vyjádření jistoty, rova předpisu má odehrá kterou zosobňuje matka. zenosti vztahů v soudo Touto knihou se do Nezvalovy poezie znovu vrátila v široképodobě oblast dětství,v závěrečnýchčástech proklamaci práva na lyr knihy i písňováintonace. Akcent, který Nezval klade na motiv nadějea statečnosti,dostával na sklonku první republiky' zejménav osudovémroce l938,ještě hlubšícelonárodní smysl. Předevšímv tomto kontextu byla kniha čtena. oHRoŽENÍ Rrpt wta 1934-|938 v Nezvalově tvorbě neurčujeovšem jen charakteristika čtyř básnických knih. List z deníku ve sbírce Žena v množnémčísle je zárodkem deníkových ,,chodeckých..knih. První z těchto próz, Neviditelrui V druhépolovině třic MoslToyen)projevila předevšímve veřejně přihlásil až o 1 sborníkuSurrealismus (193ó)' který redigoval, a v máchovskémsborníku Ani labuťani Lttna (l936)' kam sociální naléhavost,ktt napsal studii o Máchově obraznosti;ani doslovná poplatnostněkterým surrealistickým tezím (výlučný výklad poezii' ňásti verbální obraznostijako projevu potlačenéholibida) tu nezastíni|apronikavé postřehy a porozuměnípro Máchovu kém - nejruznějšíro poezii. ojedinělou prací, vykládající problematiku moderní obraznosti, by|a příručkaModerní bdsnickésměry Rok 1938 proŽivít (|93.|), uvedená studii Dvojí obrazotvornost, ve kteréna příkladech z česképoezie l9. století objasni| Nezval o osud vlasti. Doceňu svépojetí podstaty a smyslu básnickéhoobrazu. Výběrem ukázek, výstižnoucharakteristikou básnické metody chodec má představa l i stručnýmprofilem tvorby představujeautor českéi evropskébásníky a básnickó směry od symbo|ismu přes zasazqe o vytvoření jl

522 l podstoupit básníkova matka. kubismus a proletářskou poezii k surrealismu a poetismu. Sebe zařadil mezi poetisty, ovšem perspektivy vzpomínky na dětství, z nichŽ vývoje modernípoezie sh|edává v otevřených možnostechsurrealismu' těňujev širšíimaginámí portrét Dramatická tvorba z období l934-1938 dokládá z jiné stránky souvis|ost,kterou v Nezvalově dí|e má Stavba básníi jejich styl jsou surrealismus s poetismem. Věštírnadelfslai' která byla uvedena v květnu 1935 v Novém divad|e, navazuje :hčástech Absolutního hrobaře, dramatickoutematikou na Milence z kiosku. Motiv lásky je motivem druhotným a hra se stává protiburžoaz- popisu. objekt' který Nezval ním pamfletem' Adaptace Beaumarchaisovy Figarovy svatby Nový Figaro, uvedená v Komorním divadle ekty úzkostnéa fantomatické. v dubnu 1936' je komplikovaným řetězem zápletek s převleky. Z komediální nadsázky. která se podle auto- np|exnějšímuvyj ádření j istoty, rova předpisu má odehrávatv ,,rekvizitárněkočovného divadla..' nakonec opět vystupuje myšlenkao nepřiro- zenosti vztahů v soudobé společnosti.Lyrická poloha obou her přechází častove společensko-kritickou dětství,v závěrečnýchčástech prok|amacipráva na lyrismus a na svobodnou lásku. losti,dostával na sklonku první rdevšímv tomto kontextu byla oHRoŽENÍ RBpunltKY A VÁLKA básnickýchknih. List z deníku )rvní z těchto próz, Neviditelrui VdruhépolovinětřicátýchletstupňujeNezvaljakopříslušníklevicovéavantgardysvouspolečensko- . všesvazovýsjezd sovětských politickou aktivitu. Napříkladv roce l934 věnujestátní cenu za sbírkuSbohem a šátečekve prospěch rchny Nezvalovy knihy tohoto protifašistickéemigrace. Každépodobné vystoupení básníkajeho významu mělo značnýoh|as a působivost. jeho pojetí skutečnosti.U/ice Nezva| ovšem nebyl dualistou v tom smyslu, Že by odděloval oblast tvorby od svých veřejných politických Lproblematiku Mezinárodního postojů.Vlastním obsahem jeho postoje byl hluboký nesouhlas s existujícími sociálními podmínkami lklademhlubokého Nezvalova a deformovanými egoistickými hodnotami a víra v možnostdokonalejší a lidsky přirozenějšíspolečenské :espondujetematicky s knihou organizace. ckým deníkemprocházek po Manifestačnítendence v Nezvalově tvorbě našlaovšemještějiný'zcel,a zvláštní výraz.Y roce 1936. tedy lrečnýchbásních Prahy s prsty v roce vydání Ženy v množnémčísle a Prahy s prsty deště.zaujala literární veřejnost sbírka neznámého autora 52 hařbých balad věčnéhostudenta Roberta Davida. Vzdor průvodnímudopisu, který anonymní tvůrce poslal určitéspecifické prostředí:jde s rukopisem ba|adnakladateli a v němžtvrdi, Že balady jsou uzavřeným dílem,,'ve kterémnemohu, nesmím jsou to jeho deníkyz Moskvy, a nechci pokračovat,.,objevily se později ještě dvě knihy: /00 sonetůzdchrankyni věčnéhostudenta Roberta Davida (193.7) a 70 bdsní z podsvětí na rozloučerwuse stínemvěčného studenta Roberta Davida (l938). lméhozážitku' Kdežto v před. Vzhledem k náročnostiformy villonské balady a k úrovni,s jakou byla v knize balad zvládnuta, soudila o jeho snové nebo fantazijní soudobá kritika, Že autor sbírkyje silnou básnickou osobností.Podstatné by|o, Že ov|ádl nejen formu, ale zu štěstís|eduje určitý záŽitek i ducha villonských balad jako výraz společenskéhoa sociá|níhoprotestu, jako výraz svobodnéhovidění de kritický rozbor svésituace společnosti,,zdola.., ze zkušenostivyděděnce a tu|áka. Tím se ovšem balady řadily do širšíhodobového rlace.V tomto ohledu je Řetěz pÍoudu'Fischerovy překlady Villona i Hořejšíhopřevod poezie Rictusovy vyšly sice už v roce l928' a|e ve třicátých letech byl tento typ poezie znovu aktualizován. V polovině třicátých let mají ohlas Tauferovy val ve fantazijni próze Anička překlady Mehringa' v roce 1934 uvádí E. F. Burian Žebráckou operu a Tvorba tiskne ukázky z Brechtova napsaný''z lásky k tajemství Žebráckého (Třígrošového)románu. V roce 1935 má v osvobozeném divad|e premiéru Balada z hadrů :l ažza desetlet, v roce 1945. a začátkemroku 1938 uvádí E. F' Burian pásmo z Villona pod názvem Pařížhraje prim. ho hnutíse kromě veřejných Po druhéknize Roberta Davida byla otázka autorství celkem vyjasněna, i když se Nezval k pseudonymu royen) projevila předevšímve veřejně přihlásil aŽ o patnáictlet později. Alejak l00 sonetů,tak 70 básní záchrankyni nemělo už v sobě tu í labut,ani Lůna (1936), kam sociální naléhavost,kteráje charakteristická pro první knihu hořkých balad. Sonetyjsou předevšímmilostnou tickým tezím(výlučný výk|ad poezií,zčásti verbální, a posledníkniha předevšímvirtuózním pokusem zvládnout _ po Jaroslavu Vrchlic- 'a porozuměnípro Máchovu kém - nejruznějšírománské i orientální strofické formy. lačkaModemí bdsnické směry Rok 1938 proŽíváNezval,jak to dokládájeho tvorba i řada veřejných vystoupení,v hlubokých obavách zie l9. stoletíobjasni| Nezval o osud v|asti.Doceňuje nyní funkci básníkajako mluvčího národního koIektivu. V knize PraŽský rakteristikoubásnické metody chodec má představaPrahy zničenéválkou silný mobilizujícíúčin. Ve svých článcícha projevech se Nezval késměry od symbolismu přes zasazuje o vytvoření jednotné protifašistickéfronty. Ve|mi naléhavýprojev pronášív PaÍiŽi na Mezinárodním

523 velkémúspěchu uvedlo Bu sjezdu kulturníchpracovníků na obranu kultury proti fašismuazavazuje v něm všechnyty,,jeŽpoji myšlenka je šťastnouvariantou obrany kultury.., k obraně Československa před fašistickou agresí. méně Spor o moskevsképrocesy, ve kterémNezval kritickémuposouzení událostí v SSSR nadřadil kázeň člena komunistické strany, znamenal vážný rozkol v surrealistickéskupině i rozchod s André Bretonem. V Pražském DOBA PovÁLEČN chodci reviduje Nezval některá svá teoretická východiska, když charakterizuje poezii jako ,,souhrn vědomých a nevědomých tendencíbásníka.. a zdůrazňuje,že ,,ostatněnelze klásti skutečnosta sen proti sobě jako Po roce 1945je Vítězslr oprávněnépojmové protiklady.., protože ''senjejiŽ sám produktemskutečnosti... Nezval tu nepolemizujesám kulturních institucí.Je po' se sebou,protože tyto principyjsou formulacíjeho tvůrčípraxe, která se nepohybovalavjednom, třeba mani- československéhofi lmu. Je festačněvyhlašovaném směru, jak si lze ověřit na rozpětíjeho tvorby z druhépoloviny třicátých let; spíšese nastává přeryv, kteÍývypc snažíi v tvůrčírovině vysvětlit rozchod se skupinou, kterou dosud reprezentoval. Politicky to odůvodňuje dvě dialektick1 v sériiveřejných přednášeknajaře 1938. akcentovala hodnot a předjímánísvobo Sbirku Pět minut za městem(l940)' kteráje Nezvalovou poslednípředválečnou knihou, otevírástejnojmen- klade Nezval na sjezduSYt ná báseň, za|oženána základním obraze dvojdomosti básníka:,,květ šílenství,melancholie, z|a,, je v proudu moc.. modernípoezie a pr básně konfrontován s květem dobroty a čistoty,která prameníz dětství.V aktuálnímkontextu se skladba váže Teprve roku 1949 vydá k Nezvalovu rozchodu se surrealistickou skupinou, v podstatěvšakje novou variantouprotikladu, k létumválečným; napříkl. který Nezval několikrát pociéovaluž od Menšírůžové zahrady' totižprotikladu mezi světemvenkova a dětství |942. Návaznost na 1 a mezi světem moderníhoměsta a dospělosti' Z tohoto hlediska se dětstvív Nezvalově pojetíjeví nejenjako ku poetismus a na surrealisn zakladní možnost bezprostředního estetickéhovnímání, ale i jako oblast, od niŽ|ze vyjit k řešenídezintegrace tvůrčírozpaky. a odcizeníčlověka. Tedy i lidská přirozenostje u Nezvala v klíčovýchsituacích pojatajakojednota člověka Nezvalovy poválečnécesty do SSSR a přírody' člověka a jeho dětství.Směr na osudovékřižovatce v básni Pět minut za městem udávají proto traktoVánverbálně t subjektivníhodnoty, |áska a dětství,aby se staly zázemimjistoty vyšší.obdobně jako v Matce Naději, kde obsah nevyrovnaná kniha če motiv synovskéhosvazku přerostl v nadosobnísymbol naděje.Tato neustálá integracesubjektivních hodnot Že generacepojata ja v hodnoty nadosobníje charakteristickýmznakem Nezva|ova pojetítématu. Tam, kde od něho ustoupí'jako kritické kritika. kterápo roce třeba ve skladbě VelikÍ pout,,vytvoří pouzejednoduchou symbo|istníbáseň na vlasteneckétéma. Tato kritériareal Idea vlasti povyšovala a dovršovala v Matce Naději a v Pražskémchodci výchozí námět. Tady je přede. zjednodušená od počátkudvacátých J všímpatetizována' Je ovšemzákladní ideou celésbírky' l převoz Máchových ostatkůz Litoměřic na Vyšehrad uŽ poezie a prÓzy, z něhožt (po záboru pohraničníchínemi) je pro Nezvala v Ódě na ntivrat Karla Hynka MrÍclryimpulsem k myšlence, druhé polovině třicátýcl Že hranice národa jsou předevšímurčeny velikostí jeho kultury. Óda.je variantou na Máchovy veršeo zemi v kulturní politiky ve yzta krásné,zemi milované' Sbírka Pět minut za městem vyšlaještěv roce 1940 ve druhémvydání a v dobovém procesů.Teze. Že lze pon kontextu působilasvou vlasteneckoutendencí' pod|ehnutíburžoazní ide od jasnéholadění všech většíchbásní i lyrických popěvků,které tvoří značnoučást sbírky, liší se oddí| literatury' počínaješkoln Historicbý obraz temnou' přízračnou atmosférou, kterou evokuje Nezval v pravidelných rýmovaných Proto polemický ,'boj trojveršíchna motivu imaginárníhostředověkého děje. obraz moru, vpádu a strachupřerůstá z vize v dobovou aj.). neměl za cíl vyvrátit alegorii. K oddíluNezval později připoji| částnapsanou během války i částzobrazující květen pětačtyřicátého těchto kritik. a probojovz roku a vydal je souhrnně pod názvem Hl storický obraz (1945). Alegorický pamflet na okupanty nazvaný Švdbi počátekdlouhého a slož byl cenzurou z knihy Pět minut za městem vyřazen a vyšel samostatnéaŽ v roce 1945. Komplikovanostvšec Za vá|ky Nezval verše nepublikova| - patřil k autorum, kterým to protektorátní naíízeni zakazovalo. angažovanétendenč V roce l 940 všakuvedl E' F. Burian jeho Manon Lescaut, básnickou hru napsanouna motivy románu abbého derní literatury, podmíni Prévosta,který Nezval považoval za jedno z nejsilnějšíchcitových dramat: motivy Manon se objevují a nemohl vzdát dobytýc v Nezvalově poezii i próze uŽ od počátkudvacátých let. v letech 1939_|940 pak napsal samostatnýcyklus skladba Stalin (1949)' l milostných básnína motivy Prévostovarománu, Balady Manon4 ale mohl je vydat takéaž po válce (1945). oficiálních poct, nevyřei Některé z básní použil i ve své hře. Dramatická technika hry Manon Lescaut se nijak výrazné neliší od poplatnádobě. Dalšísklz techniky použitév Milencích z kiosku anebo v adaptacíchCalderóna. V Manon Lescautje jen menšírytmická skéhokonfliktu. Charakt vzdálenost mezi dialogy veršovanýmia neveršovanými.Dávná blízkost tématua |yrický fond pro milostné Svoboda.kterou překlád motivy umožnily Nezvalovi napsat hru, která působila zvláště v letech okupace básnickou čistotoujazyka. Po

524 im všechnyty, ,jež pojímyšlenka velkémúspěchu uvedlo Burianovo divadlo o rok později novou Nezvalovu |yrickou hru Loretka (l94l), která je méněšťastnou variantou téhoŽmotivu zrazenélásky, transponovanoudo prostředísoudobé Prahy. ostív SSSR nadřadil kázeň člena 'd s AndréBretonem. V Pražském je poeziijako ,,souhrnvědomých DoBA PoVALEČNÁ kutečnosta sen proti sobě jako sti...Nezva| tu nepolemizujesám Po roce 1945je Vítězslav Nezval, stejnějako řada dalšíchlevicových umě|ců'povolán k práci na přestavbě ohybova|av jednom, třeba mani- kultumích institucí.Je pověřen řízenímfilmového odboru ministerstvainformací a podílí se na Zestátnění tépoloviny třicátých let; spíšese československéhofilmu. Jeho společensko-politickáorientace i aktivita je jedn označná,V umělecké práci však rntoval.Politicky to odůvodňuie nastává přeryv, který vypovídá o nesnadnémhledání nového výrazu. Meziválečná avantgardamanifestačně akcentova|advě dialekticky podmíněnéstránky moderního lyrismu: rozrušovánísystému měšťáckých Životních :čnouknihou. otevírá stejnojmen. hodnota předjímánísvobodných, totálně přirozených lidských hodnot revolučníbudoucnosti. V tomto duchu lí,melancholie, z|a,, je v proudu k|adeNezval na sjezdu Syndikátu českýchspisovatelů v roce 1946 na první místonutnost zvládnout ,,tříštivou tuálnímkontextu se skladba váže moc.. modernípoezie a proměnit ji ,,ve velkou konstruktivníhodnotu.,. Lkjenovou variantouprotikladu, Teprve roku 1949 vydává Nezval novou sbirku Veliký orloj. Jeho geneze sahá aŽ k roku 1939 a zejména lu mezi světemvenkova a dětství k létůmválečným; napřík|ad titulní báseň Veliký orloj, inspirovanárodokmenem básníkových předků,je z ro Nezvalověpojetí jeví nejenjako ku 1942. Návaznost na předválečnoutvorbu je tedy plynu|á a zjevná, právě tak jako reminiscence na tiž|zevyjit k řešenídezintegrace poetismus a na surrealismus' Nové básně jsou předevšímbásněmi příležitostnými,a to je příznačnépro cíchpojata jako jednota člověka Nezvalovy tvůrčírozpaky. Jsou to portrétypřátel umělcůi politikůa cyklus básnína motivy básníkovy první minut za městemudávají proto pováečnécesty do SSSR. Problematickouje zejménazávérečnábáseň PIón, ve kteréje nový společenský tobnějako v Matce Naději, kde obsahtraktován verbálně a nezva|ovskástarší poetika tu fungujejako klišé.Vývojový paradox spočíváv tom, i integracesubjektivních hodnot Že nevyrovnaná kniha čelnéhobásníka meziválečnéavantgardy byla v soudech mladé levicově radikální Tam, kde od něho ustoupí,jako kritickégenerace pojatajako důsledekmyšlenkové a programovékrize avantgardyuž v obdobímezivá|ečném. na vlasteneckétéma. Tato kritika, která po roce 1948 získalaznačný publikační prostor a oficiální kulturněpolitický vliv' obnovila i výchozí námět' Tady je přede- zjednodušenákritéria realismu a tendenčnosti,s nimiž se v teorii i v tvorbě musela avantgardavyrovnávat ostatkůz Litoměřic na Vyšehrad užod počátkudvacátých let, a pokoušelase prakticky uplatnit tezi o takzvanémhlavním proudu socialistické a Móchy impulsem k myšlence' poezie a prózy, z něhož byla vyÍazenapodstatná částmoderní českéliteratury. Svou roli sehrá| i fakt, Že se mtou na Máchovy veršeo zemi v druhépolovině třicátých let ocit|a značnáčást avantgardních umělců a teoretikův rozporu s praxí sovětské ve druhémvydání a v dobovém kulturní politiky ve vztahu k moderním uměleckým směrum i s politickým zdůvodněnímmoskevských procesů.Teze,že lze pominout půlstoletívývoje moderníhoumění jako odchylku od rea|istickélinie a jako račnoučást sbírky, liší se oddíl podlehnutíburŽoazni ideologii a přímo ,,navázatna klasiky.., mě|a svédůsledky jak pro výklad dějin nové l v pravidelných rýmovaných literatury,počínaje školními osnovami' tak pro vydavatelskoupolitiku. rachupřerustá z vize v dobovou Proto polemický ''boj o Nezvala,., zejménapři oslavách jeho padesátinv květnu l950 (Biebl' Pujmanová brazujícíkvěten pětačtyřicátého aj.)' neměl za cíl vyvrátit negativníkritiky jeho problematickéknihy Veliký orloj, ale to, co bylo v podtextu rflet na okupanty nazvanýŠvdbi těchtokritik, a probojovatobjektivní, nezižené a nedogmaticképojetí dějin literaturyprvní repub|iky. Byl to roce 1945. počátekdlouhého a s|oŽitéhoboje o dědictví a smysl meziválečnéavantagrdní tvorby' rtektorátnínaÍizeni zakazovalo. Komplikovanost všechtěchto problémů naznačuje i Nezvalůvvývoj. Nezval zároveň uznával poŽadavky anou na motivy románu abbého angažované tendenční tvorby, protožebyl přesvědčeno nutnostizrušit výjimečnost a izolovanostmo- at: motivy Manon se objevují derní literatury, podmíněnou jeji genezi, existencí a funkcí v jiné společenskéformaci, a zároveň se nechtě| ) pak napsalsamostatný cyklus a nemohl vzdát dobytýchhodnot moderní poezie, kterépovažova| za bezpodmínečné.Lyrickoepická vydat takéaŽpová|ce (1945). skladba Stalin (1949), napsaná v úsporných,gnómických čtyřverších,za kterou se mu dostalo vysokých :aut se nijak výraznéneliší od oficiálních poct, nevyřešilajeho tvůrčíkrizi. I to byla v podstatěbáseň komentujícía příležitostnáa nejvíce n Lescautje jen menšírytmická poplatná době. Dalšískladba, Zpěv míru (1950), vznikla v období ,,studenévá|ky.. a z podnětu tragickéhokorej- ttu a lyrický fond pro mi|ostné skéhokonfliktu. Charakteristicképro tuto situaci je, Že Nezval vyšel z intonace Eluardovy slavnévá|ečné básně e básnickoučistotoujazyka. Po Svoboda, kterou překládal v tédobě do češtiny,a že tuto intonaci zachoval v refrénu,který následuje ve Zpěvu

525 podle Nezvalc míru po každémčtyřverší. Přes řadu jednoduchých agitačníchstrof, ktenými doplňoval takzvanou politickou básně, která a s' komplexnost celkového půdorysu skladby, objevil vlastně novou rezonanci svéhodávného motivu, totiŽ motivu bují monumentalizační sbírl domova. A začalnacházet způsob,jak maximálně úspornýmia jednoduchými prostředky uchovat sílu a hodnotu Povaha a skladba jak ji vyvodil modemího básnického výrazu. Svou metaforiku zbavuje bizamosti, aniŽ jí ubírá na intenzitě. V tomto smyslu básnictví' jehoŽ se objevuje nrázor,posílený zejménadďší skladbou Z domoviny (l951), žeNezval překlenul rozpor mezi klasic. v básnickém obraze, ježdávat kou a modemí poezií' Byl to niízor poplatný době, ve kterése obě kategorie vnímaly jako abso|utnía uzavřené. lásky a nenávisti, ruku v ruc Ve Zpěvu míru a mnohem výrazněji ve skladbě Z domoviny nenavázal Nezval najednou na Nerudu nebo na a v satiře, která v optimis Smetanu, protože pocítil náhlý rozpor mezi svou minulostí a přítomnou dobou, ale lozvinul jednu složku své sebe básník vzal, perspekti tvorby' která v něm trvala od počátku,Lze ji určitpoukazem na frekvenci motivůdětství, domova a štěstíčlově- časoprostorových a se ka, na soustavnévyuŽívání melodiky a metaforiky lidové písněi na stálý sklon ke klasickým veršovým a strofic- lučnímdogmatickým vystou1 kým útvarum.Básník tuto tendenci považoval za nutnou dialektickou korekci toho tvůrčíhoobdobí, ve kterém i kulturněpo[itická například objevoval novémoŽnosti volnéhoverše. Vniřní organizace sbírek,jako byl Skleněný havelok a Zpáteč- Na závěrečnébásně sbí ještě ní lístek' anebo poukaz na vznik balad Roberta Davida v obdobíjeho aktivity v sunealistickéskupině, pomahají benství Dnes zapadó historicky objasnit Nezvďovo postupnépoválečné východisko. Motivy skladby Z domoviny, napsanéve stancích, bájné Atlantidy a interprt jen i nejsou nikterak nové:jde o novou variantu něko|ikrát zpracovaných zážitktlz dětství.Vždy však byly, s výjim- civilizace mohl vzejít kou prózy Dolce far niente, zapojeny jako dílčímateriál do širšíhobásnického záméru,Tentokrát je spojuje Vladaře s jeho demokraticl objektivizačnítendence, kritické zdůrazněníspolečenských podmínek evokovaného dětství, jeho sociálního poza- NezvalovY PolemikY Pr ď' Zjednodušenépravidlo kontrastu dovádí Nezvala v závěru ke schematickékresbě idyly vesnice sociďistické. lenkovou rehabilitaci I To je takénejproblematičtější část skladby. Ale jejím jádrem je básnicky koncentrovaný způsobevokace,yýzna- valy na periferii progÍesi\ mově mnohoznačnámetaforika, svedená do rámce klasické strofy a do bohatéprostoty verše.Dobově příznačná důležitouse v tomto smy| je snaha po monumentalizaci výrazu i kompozice. pravidelně otiskoval v týc PolemickýmkorektivemtétodobovésnahyjevnitřnítendencesbírkyKřídIa(|952),kterájecharakteristic- Básníkova smrt bohuželzi ká pro Nezvalovu situaci na začátkupadesátých let. V titulníbásni je podtrženamyšlenka všedního dne generace; nicméněstačil l člověka, jehostarostíajehoštěstí.PopředchozíchčtyřechšířekoncipovanýchskladbáchseNezvalvrací Nezval sám na začátkupi ke sbírcelyriky a hledá polyfoničnostsvého záběru v souboru různorodýchbásní, nikoliv už v typu poémy. Vítězslav Nezvď zem Ačkoliv i v Křídlech jsou básně napsanék příležitostnémupolitickému datu, a tedy básně jen zručněverbální, rozmachu. je sbírkadalším výrazem Nezvalova imaginativníhouvolnění a hledánínové tvůrčí jistoty. V souladu s tou Básně z pozůstalosti,z tendencívlastni tvorby, která se upínala k budoucímu obrazu člověka,je Nezval v poválečnétvorbě především řádal je a vydal pod nazvt harmonizátorem a syntetikem. Moment ohroženíčlověka vidí zejména v nebezpečívzniku novévá|ky kých skladbách k námět a tento možný konflikt se stává centrálním tématemjeho básní. úhlem, svědčí_ po básÍ Novým rysem Nezvalovy tvorbyje stálesoustavnější využívání prvků epických' jak o tom v Kříd- dalšíchverších Z pozůsti lech svědčíoddíI České balady anebo oddi| Romance a písně v jeho vrcholné poválečnésbirce Chrpy a města obraznosti směřoval k v: (1955)' Tentokrát je Nezval inspirován staropražskýmilegendami a poezií kramářských písní.Sbírka Chrpy Básníku VítězslavuIr a města i svou vnitřní polyfonickou skladbou představujesouhmjeho básnickéhorozpětí v poválečnédobě. Drobné lyrické básně shmuje oddi| Bdsněvšedníhodne, který se váže k obdobnévšední. nepatetické tendenci Vítězslav Křídel. Ke strohému úryvkovitému záznamu vzpomínek, tedy k technice některých básní ze Skleněného Spisy: Dílo usp.a ed.převáženě haveloku a Zpátečníholístku, se Nezval vrací v oddíle Nočni host, ve kterém evokuje z|ověstnou atmosféru svazky slov Milan BlahYnka)' okupace a okolnosti poslednínávštěvy Julia Fučíka.Monumentalizačni ráz mají nápisy do síníNarodního KoresPondence:A památníkuna Vítkově. ohlas poslední básníkovy návštěvy Francie v roce 1954 soustřeďuje oddi| Moře, tisíciletí(1981, usp. Marie motivem Dvandcti sonetůRobertu Nezvalovi jsou hovory otce se synem o základních hodnotách života. Vzpomínky a doku Nezvalově vizi budoucnosti, založenéna myšlence, že ,,svět bude zachráněn, člověk bude šéasten,poezie VlastaFischerová-Nezva]< se zrodí..,vizi, která tolikrát prostupovalajeho manifestačníbásně ve dvacátých a třicátých letech a která je VítězslavNezval: Jiří Wo| integrální součástíjeho poválečných skladeb na témazápasu o mír, dostalo se komplexního výrazu ve velkých PřítelVítězslav Nezval (1! (Mút básních titulního oddílu Chrpy a města. Hexametrický rytmus, v moderníčeské poezii velmi neobvyklý' in Sedmerozastavení 1950(k básník a obraznost, na kterése zřejmě podílíi Nezvalova zkušenostz práce na překladu Canto General Pab|a Nerudy, měsíčníku

526 ú doplňoval takzvanou politickou básně,která podle Nezvalových slov chce vyjádřit samu prapodstatupřírody, to všejsou prvky, kteréznáso- 'ého dávnéhomotivu, totiž motivu bují monumentalizačnía syntetizující harmonickou myš|enku závěrečných tří skladeb sbírky' prosředky uchovat sílu a hodnofu Povaha a skladba sbírky Chrpy a města koresponduje s tím, v čem Nezval viděl podstatu moderního bínána intenzitě' V tomto smyslu básnictví, jak ji vyvodil z poezie Vladimíra Majakovského: ,,..' v realismu plném netušenéfantazie, zval překlenul rozpor mezi klasic- v básnickémobraze, jehož smělost nemá v staršímbásnictví obdoby, ve výraznémindividuálním rytmu, v síle nímalyjako absolutnía uzavřené. láskyanenávisti'jeŽdávajíbásníkovistálenovákřídla,vláscek|idemavnelásceknelidskosti,vhumoru lval najednouna Nerudu nebo na a v satiře, která ruku v ruce koření toto nepřehlednutelnédílo, ve zvládnutíi těcb nejt쎚íchúkolů' které na ou, ale rozvinul jednu s|ožku své sebebásník vzal' v optimismu, kterémunení cizí bolest,ve schopnostipromítat každodenní život do dalekých ivů dětství,domova a štěstíčlově- časoprostorovýchperspektiv...Je to dostatečněširoká programová představa, aby mohla oponovatpseudorevo- Lke klasickým veršovýma strofic- lučnímdogmatickým a sektářským názorům:v zápase s nimi sehrála Nezvalova poezie i jeho teoretická i toho tvůrčíhoobdobí, ve kterém i kulturněpolitická vystoupenív padesátýchletech velkou roli. ko byl Skleněnýhavelok a Zpáteč. Na závěrečnébásně sbírky Chrpy a města navazuje myšlenkovoui tvarovou strukturoudramatické podo. v surrea|istickéskupině, pomráhají benstvíDnesještě zapadd slunce nad Atlantidou (1956)' ve kterémNezval použi|platónské látky o existenci Zdomoviny, napsanéve stancích, bájné Atlantidy a interpretoval ji aktuálním způsobem,vycházeje z myš|enky, že zálik dávné vysoké dětství.vždy všakbyly, s výjim- civilizace mohl vzejítjen ze zneuŽitipřírodních sil. Hra rozvíjítragický konflikt neúprosnéhomocichtivého iho záměru. Tentokrát je spojuje Vladaře s jeho demokratickýma humanistickýmbratrem aje završenavarovným poselstvim budoucímlidem' Éhodětství' jeho sociálníhopoza- Nezvalovy polemiky proti zúženémuchápání poezie ajejí funkce by|y zároveň bojem za uměleckou i myš- t.resběidy|y vesnice socialistické. lenkovou rehabi1itaci meziválečné avantgardy' bojem proti názorum,které moderní poezii vyřazo- )ntrovaný způsobevokace, význa- valy na periferii progresivníhotvůrčího vývoje pod paušálněuplatňovanou záminkou formalismu. Zvláště prostoty verše'Dobově pÍiznačná důležitouse V tomto smyslu stala sérievzpomínkových fejetonů, které Vítězslav Nezval od podzimu 1957 pravidelně otiskoval v týdeníkuKultura a kterépozději vyšly souhrnně pod názvem Z méhoilvota (|959). ,la (1952), která je charakteristic. Básníkovasmrt bohuželzabráni|a tomu, aby dokončilbohatý svědecký obraz svétvůrčí cesty i obraz cest své :enamyšlenka všedního dne generace;nicméně stačil korigovat z(lženýpohled na historii avantgardyi na některéjejí představitele,jemuž mých skladbách se Nezval vrací Nezval sám na začátkupadesátých let podlehl. básní, nikoliv už v typu poemy. Vítězslav Nezval zemřel 6. dubna 1958, týden po svém návratu z |tá|ie, v období nového tvůrčího l tedy jen básně zručněverbální, rozmachu. í tvůrčíjistoty. V souladu s tou Básně z pozůstalosti,znichž některéjsou poznamenánytušením smrti, shromáždilV|astimil Fiala a uspo- al v poválečné tvorbě především řádal je a vydal pod názvem Nedokončend(|960). Že se chtěl Nezval znovu vrátit v komplexníchlyrickoepic- t v nebezpečívzniku novéválky kých skladbách k námětůmze svého života, několikrát zpracovaným pod jistým umělecko-programovým úhlem,svědčí - po básni Z domoviny - i skladbaŽivot bdsníka,kteráie součástísbírky Nedokončená.Na t epických jak ' o tom v Kříd- dalšíchverších z pozůstalostije pozoruhodné,jak se Nezval vracel k intonaci lidové písně a jak i ve své poválečnésbirce Chr1rya města obraznosti směřoval k výrazu tvarem jednoduchémua významově bohatému. lamářských písní. Sbírka Chrpy Básníku Vítězslavu Nezvalovi bvl kromě dvou státníchcen udělen v roce 1953 titul národního umě|ce. kéhorozpětí v poválečnédobě' lnévšední. nepatetické tendenci Ékterých básní ze Skleněného Spisy: DíloVítězslava Nezvala od r. 1950v Čs.spisovateli (38 sv., do r. l958 autorempodstatně upravované, da|ši t evokuje z|ověstnou atmosféru svazkyusp.aed.převáženěMilanaKateňnaBlahynkovi).-Modemípoezie(l958,výborzteoretickýchprací'usp.ado- mají nápisy do síníNrírodního slov Milan Blahynka). Korespondence: AdresátJiří Mahen(l9ó4, usp.Jiří Hek a ŠtěpánVlašín; s JiřímMahenem); Depeše z konce 1954 soustřeďuje oddi| Moře, tisíciletí(1981, usp' Marie Kru|ichová,Mi|ena Vinařová a LubomírTomek, doslov Milan B|ahynka;s různýmiadresáty). ik|adníchhodnotách života. Vzpomínky a dokumenty: Adolf Hoffmeister:0 Nezvalovi (l9ól); JiříTaufer in Strana,lidé, pokolení (l962); ěn. člověkbude šťasten.poezie VlastaFischerová-Nezvďová: Kouzelná říše dětství Vítězslava Nezvala (19ó2); Karel Konrádin Nevzpomínky(1963); ich a třicátých |etech a kteráje VítězslavNezval: Jiří Wolker (l964, soubormateriálů, usp., ed. a předmluvaMilan Blahynkaa JiříČutka); Jiří Svoboda: lomplexníhovýrazu ve ve|kých PřítelVítězslav Nezval (19ó6); František Hrubín in Lásky (1967);Zdeněk Kalista in Tváře ve stínu(l9ó9); BedňchFučík leské poezii ve|mi neobvyklý, in Sedmerozastavení (Miinchen 198 l ' rozš'Čtmáctero Zastavení, l992). - Jubilejníčísla Nového života, Varu, Uměleckého u Canto Ceneral Pabla Nerudv. měsíčníkul950 (k básníkovýmpadesátinám).

527 Soupis dí|a: Jaros|av Neěas, Milan Blahynka: Vítězslav Nezval (1960); Milena Závadová: Vítězslav Nezvď - bibliografie díIa a literatury o něm (1975); Blanka Hemelínová: Vítězslav Nezval. Personální bibliografie o životě a dí|e FRANT (1922-1944)'inVítězslavNezval-spolutvůrcepokrokovékultumípolitiky(l98ó).-Soupis pozůstalosti: Literámí pozůstalostč. 509, Vítězslav Nezval (l963, usp. Jan Wagner)' Knižnímonografie: FedorSoldan:oNezvaloviapoválečnégeneraci(1933,rozš.inTřigenerace,1940);Ladislav Kratochvíl:WolkeraNezval (l936); Jifi Taufer:Národní umělec VítězslavNezval ( l957), Vítězslav Nezva| (l976); Antonin Jelínek:Vítězslav Nezval (196l); L. N. Budagovová: Vítězslav Nezval (Moskva l967); S. A. Šerlaimová:Vítězslav Nezval (Moskva l968): Milan Blahynka: Nezval dramatik (l972)' s Vítězslavem Nezvalem (l976), Vítězslav Nezva| (1981); Miroslav Macháček: Vítězslav Nezval (1980); ŠtefanŽáry: stoveŽatý básnik (l98l); Vítězslav Nezval - spolutvůrce pokrokové kultumí politiky. Sbomík z konference Bmo - 20. května 1985 (l986). Studieastati včasopisech,sbornícíchatd':FrantišekGótzinJasnicísehorizont(l926)'inBásnickýdnešek(193l); F. X. Šaldain o nejmladšípoezii české(|928, téŽin Studie z českéliteratury, l96l ), in Kritické glosy k nové poezii české Básnické díloF (1939);Bedřich Václavek in od uměník tvorbě (1928)' in Tvorbou k realitě (l937)' in Tvorba a společnost(l9ól); A. M. nejsložitějším;zrcad Píša in Směry a ci|e (|921, téžin Dvacátá léta' 1969)' in Poezie své doby (1940' 2' vyd. |946), in Stopami dramatu skými otřesy, tak bát a divad|a (1967), in Třicátá léta (197l); Karel Sezima in M|6ni (1936; o próze); Václav Černý: Několik poznámek spojuje s mli k Nezvalově sunealistické poezii (Kdtický měsíčníkl938)' Několik poznámek k Nezvalově surrealistické próze (tamtéž); tvorbu Jan Mukďovský: Sémantickýrozbor básnickéhodíla - Nezvalův Absolutní hrobař (Kapitoly z česképoetiky 2,194|): básnická obÍaznost\ Jindňch Honzl in K novémuvýznamu umění (1956); JosefHora in Poezie a život (1959)' in Duch stále se rodící(l981); analytický charakter JosefHrabák in studie o českémverši (1959); Milan Blahynka: Proměny Podivuhodného kouzelníka. K Nezvalově tvůrčí extenzivnosti Poetisl cestě a metodě (Nový život 1959);Alexander Matuška in Medailóny (l960); Zdeněk Heřman: Z prob|ematikyNezvalova okruhu. V tom se zé vztahu k divadlu (Divadlo l 960); Milan Blahynka: Nezval překladatel (Světová literatura 1960), Nezval v překladech (Česká vývojovou pružinul literatura 196l); Jiří Hájek in osudy a cíle (196l); Václav Pekárek in Literatura a skutečnost(l9ó2); Kurt Konrad in ZÍvíÍnéteskutečnost (l963); Mi|an Kundera in Vítězslav Nezval: Podivuhodný kouzelník (výbor' l9ó3); MojmírGrygar in Jak čístpoezii (sbomik, 1963); Přemysl Blažíček:o smyslu poezie Vítězslava Nezvala (Českáliteratura 1964)l Milan BÁs Blahynka: Nezvalovo drama- 1920_|932 (Českáliteratura 1965); Květoslav Chvatík,Zdeněk Pešatin Poetismus (l9ó7); GENEZE Aleš Haman: Nezval a Halas. Pokus o existenciální poetiku (Česká literatura 1967); lerzy Slizinski: Vítězslav Nezval v Polsku (Česká literatura 1968); Vratislav Effenberger in Realita a poezie (1969); Antonín Brousek: Nesmutečníhrana za Pro genezi Halas Vítězs|ava Nezvala (Host do domu l969); Jacek Baluch in vitězs|av Nezval: Cudowny czarodziej (výbor' l969); Alfred se 3. října 1901 v B French in Poets of Prague (London 1969)' in Czechoslovakia past and present (sbomík, Amsterdam l 970; o vztahu Wolker- řům a pro svou polil Nezval); Vi|iam Turčany: Nezvalov Edison alebo Chvála kompozície (Romboid l970); Jiří Taufer: K teoretickému a kritic- dý Halas ocitá uprot (Česká kému dědictví VítězslavaNezvala(Estetika l971); Milan BIahynka: Vítězs|av Nezval v prvních letech po osvobození politické i kulturněp |iteratura1972), cesta plná oklik a překážek(sbomík Vác|avkova Olomouc 1973);L. N. Budagovová: Slovo o Vítězslavu blůza. Svůj vztah k Nezvalovi (Literrírníměsíčník 1973); Ljubov Rudněvová: Nezval a Majakovskij (Sovětská literatura |9,73); Jiíí Hájek in jehož činnostbyl vi Letorosty ( l 974); Miloš Pohorský in Portrétya problémy (l 974); Ladislav Štollin Socialismus a osobnosti (l974), in Básník - a naděje (1975); Milan Blahynka: Respekt a důvěra (Česká literatura l974; o vztahu Nezva|-Nejedlý), Nezvalův Wo|ker šlechtický erb a a Wolkrův Nezval (Česká literatura |974); JiÍi Taufer: Nezva| estetik (Literámí měsíčníkl974); Milan B|ahynka: Brísník Druhým intenzir míru(Tvorba 1975' příl. č'21)' Básník budoucíhopokolení (Literámí měsíčník 1975)' Moravan Nezva| (Universitas l975); byla vůbecčastým l Miloš Tomčík: Poézie a metafora podivuhodného kúze|níka (Slovenské pohÍady 1975); Peter Drews in Devětsi| und všech šestsourozer Poetismus (Můnchen 1975); Václav Pekárek: Vítězslav Nezval |iterámí teoretik a kňtik (Literámí měsíčník1976); Milan zejména nad matčil - jazyk (Časopis Blahynka: Básník školy školy hrou (Český a literatura ve škole |9.l.7l78); Jan Rubeš: Nezval a Breton momentů Halasova pro modemí filologii |979);Zdenék Pešat in Vítězslav Nezyal'..Zázrač,néproměny (výbor' l980); L. N. Budagovová: Boj Pro zrození bás za uměleckou mnohotvámost a estetickou úroveň v česképoezii 40.-50. let (Česká literatura l982); Taťána Bucharkinová: zaměstnán v bměns Básně Vítězslava Nezvala v Sovětském svazu (Sovětská literatura 1983); Ivan Dorovský: Tvorba a život (Sbomík prací FF pak Zaměs BU l983); Milan Suchomel: Nezval, čtenářMahena (Sbomik pracíFF BU l983); Marie Kubínová in Proměny česképoezie 192l byl dvacátýchlet ( l984); Grigorij Verves: Maksym Rylskyj a Vítězslav Nezval (Sovětskáliteratura l984); Igor V. Inov(Ivanov): a bídy, ale knihy' lt Vítězslav Nezval v letech protifašistického odboje (Sovětská literatura l985); Pavel Taussig: Lístek na kinoplatně (Film kdyŽ nebylo čímsl a doba l985); Milan Blahynka: občan Vítězslav Nezval (Literámíměsíčník 198ó); Světlana Šerlaimová:Říjnová revoluce i seznámenís význz a Podivuhodný kouzelník (Literámí měsíčník1986); Marie Mravcová: Postup montáže v poezii poetismu (Česká literatura Nezval, Gótz' Blat 1987); Igor V' Inov (Ivanov)..Žánrová specifičnostprózy Vítězslava Nezva|a (Českáliteratura t989). i přátelstvís Bedfic v roce 192ó bydle

528