DOCSLIB.ORG

SOKOLÍK Nepravidelný Zpravodaj TV Sokol Mnichov Prosinec 2004

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
SOKOLÍK Nepravidelný Zpravodaj TV Sokol Mnichov Prosinec 2004 SOKOLÍK Nepravidelný zpravodaj TV Sokol Mnichov prosinec 2004 O kolik let je mnichovský Sokol mladší či starší, než zobrazený dřevoryt sokolského cvičení v Praze z roku 1869 ? Milí čtenáři, příznivci, přátelé, sestry a bratři. Vydáním, které máte v rukou, se vracíme se k našemu starému názvu SOKOLÍK, časopisu, který nás doprovázel od založení naší jednoty. Měl pěkný formát, mohli jsme ho snadno rozmnožovat, byl rovněž objemnější než pozdější Věstníky a Zvěstníky. Zkrátka - byl to náš starý časopis - a je tady zas! Věřím, že nejen členům naší jednoty, ale i všem Sokolům a našim novějším příznivcům bude jeho podoba i obsah milý jako nám před 30 lety. Jak jsme vlastně začínali? Patřil jsem k malému hloučku zakládajících nadšenců, kteří stáli u kolébky již třetího Sokola v Mnichově. Problémy s německými úřady, zajištění tělocvičny a napojení na již stávající Sokol ve světě nás notně zaměstnávaly. Neměli jsme to lehké. Vzpomínám na první Vánoce po založení naší organizace. Měli jsme návštěvu, která u nás trávila celé Vánoční svátky. Na Štědrý večer asi ve tři odpoledne u nás zazvonil zvonek a do bytu vstoupil prozatímní náčelník Sokola (valná hromada mohla být svolána až po roce úspěšné činnosti). Vykládal nám, že byl u sokolů v Paříži, kde sbíral zkušenosti s řízením jednoty. Banky byly už zavřeny a on neměl peníze, aby překlenul Vánoční svátky. Požádal o zapůjčení 100 DM. Prozíravá manželka byla proti. Nic mi nezbývalo. Půjčil jsem si tedy 100 DM od návštěvy a obdařil "náčelníka" vyžádaným obnosem. Po svátcích jsem se dověděl, že dotyčný takto obešel a ošálil všechny zakladatele. Pochopitelně ode všech řádně vybral stejný obnos. Už jsme jej - ani peníze - nikdy neviděli. Přesto nikdo nelamentoval a o to intenzivněji jsme se pustili do práce. Prvním velkým dílem naší jednoty bylo setkání v Oetzu. S nápadem přišel bratr Pejskar. Ti, kdo poslouchali Svobodnou Evropu, ho pravidelně slýchali pod pseudonymem Jožka Pero. Dr. Alena Benešová, tehdejší jednatelka, zajistila všechna povolení ke stanování, táboráku a co já vím, co vše je ještě nutné. Také kompletní organizaci zvládla na výtečnou. Sešla se nás malá skupinka asi padesáti lidí. Sami jsme si museli posekat louku, naložit, a odvézt trávu a vše pořádně připravit. To ještě v Rakousku nebyl tak rozšířen turistický ruch a ani to nebylo tak drahé. Pamatuji si, že se místní na nás divně dívali, když jsme poprvé s praporem pochodovali k pamětní desce zakladatele Sokola dr. Miroslava Tyrše. Dnes považuje Obecní úřad v Oetzu za samozřejmé, že každým rokem přijede spousta sokolů z celého světa uctít památku svého zakladatele. I letos se nás sešlo hodně. Počasí nám přálo, organizace neměla chyb (soudím podle toho, že si nikdo nestěžoval). Všichni byli spokojeni. Dalším průkopnickým, náročným podnikem, byl Tyršův memoriál v běhu na lyžích. Jeho iniciátorem byl bratr Paul, který pro první ročník daroval také poháry. Nepamatuji si, kolik let jsme běhali s čísly na prsou s nápisem Sokol München. Pamatuji se však dobře na jeden ročník v Jachenau. Udělal jsem nábor u nás ve firmě - a měl jsem úspěch. Asi 10 německých spolupracovníků se zúčastnilo našeho memoriálu navíc. Nevím jestli jsem je zlákal na poháry a medaile, které jsme měli připraveny pro vítěze. Faktem však bylo, že nikdo z hostů si žádný pohár ani medaili neodnesl. V práci si kolegové postěžovali: Vždyť jste samí profesionálové! A já jsem odpověděl: Ne, my jsme sokolové! Náš Tyršův memoriál vyhrál totiž bratr Malý, který také zvítězil na mistrovství Bavorska. Ani cvičení na nářadí jsme nezanedbávali. Měli jsme štěstí, že členy naší jednoty byli manželé Svobodovi, profesoři tělocviku ze Stuttgartu. Vypracovali novou soustavu cvičení na nářadí. Každý cvičenec si mohl vybrat sestavu, na kterou si troufal. Byly to závody evropských žup - vídeňské, švýcarské a západoevropské. My, mnichovští sokolové a sokolky jsme reprezentovali župu západoevropskou. Díky rodině Svobodů v kategorii mužů a sester Maroušové a Kuře v kategorii žen jsme pro Sokol Mnichov vybojovali jen ta první místa. Bohužel československý reprezentant a olympionik Josef Svoboda už není mezi námi. Díky Tobě, Josefe. Nemohu také nevzpomenout naší účast na Sokolských sletech v zahraničí a po sametové revoluci i dvakrát v Praze. Slet ve Vídni, dva slety v Curychu zanechaly v nás nezapomenutelné vzpomínky. Ten poslední byl v Paříži. Členové naší jednoty, kteří se ho zúčastnili, mají na něj velice hezké vzpomínky. Zájezd autobusem zorganizoval náš dlouholetý jednatel bratr Tino Marino. Pochopitelně jsme si vychutnali sletové dny v překrásné pařížské atmosféře. Pobyt ve Francii jsme si prodloužili a po sletu jsme si prohlédli zámky na řece Loire. Týden jsme putovali od jednoho krásného k ještě krásnějšímu zámku. O horolezectví, volejbalu a kultuře příš tě. Otevřel se nám nový-starý svět. Zjistili jsme, že prostřednictvím Sokola se nám otevřela brána do celého světa. Musíme však i nadále být aktivní! Dnes se nám podařilo to, co by si přálo mnoho sokolských jednot. Přišli k nám noví, mladí členové a dokonce se již aktivně podílejí na vedení i činnosti jednoty. To považuji za velký úspěch. A k tomu přeji mnoho zdaru! Jan V. Trunčík Starosta K z a m y š l e n í …………. Nad posledními událostmi v naší mnichovské jednotě Proč jsou některé sestry a bratři sami proti sobě? “ rozčílilo bývalou jednatelku Jitku Scholz natolik že začala křičet: “Chceš nám rozbít Sokol!!“, když zjistila, že členové postavi li proti kandi dáta na starostu? “ se odvolaný starosta Karel Pokorný nyní rozčiluje, když na předešlých schůzích ch těl sám funkci několikrát složit? “ se v posledních 4 letech “panování“ br. Pokorného rajtovalo na změně našich stanov a přitom se neumělo se staršími i mladšími členy zacházet? (Petr, Jarka, Vašek, Pavla, Tomáš aj.) “ nedovedli zvládnout tento generační problém, který nový výbor elegantně vyřešil hned na první ustavující schůzi ? “ se mermomocí chtěl bývalý starosta a jednatelka udržet ve funkcích, které nebyli schopni zvládnout? “ založili ze vzdoru nový spolek, když v naší tradiční 30tileté jednotě opět gymnastika a odbíjená bezvadně funguje? (viz také letošní skvělou organizací Oetzu, za kterou sklízí náš nový výbor ze všech stran pochvalu) “ ten jejich nově založený spolek používá stejného jména Sokol Mnichov? “ se tito lidé (vyhoštění z naší jednoty 13.09.2004 za nesokolské jednání) chtějí vlastně pohybovat v našem stínu - třeba v případě Radio Praha? “ se starají o naši jednotu tím, že nás bezúspěšn ě žalují u soudu a pomlouvají pamflety v okolním světě? “ my tím pádem máme řešit jejich problémy? “ už nám konečně nedají pokoj a nehrají si na vlastním písečku? A K O N E Č N Ě Proč se nám teď po březnových volbách pod pláštěm nového výboru opět líbí chodit do tělocvičny a plánovat do budoucna programy? O tom všem se zamyslel Váš br. Tino JAHN, Friedrich Ludwig členové tajné spolky a paramilitantní Dr Miroslav Tyrš (* 17.9.1832 bojové svazy (kupř. SA). v Děčíně) založil Sokol. První jednota byl Sokol Pražský, založený Jahn byl pak spoluúčasten i při zakládání 16.2.1862. Tyrš – říkají historikové – Burschenschaftu. Jak jsme již nahoře řekli, byl ovlivněn z Německa, kde bylo to studentské hnutí, které založili „Turnvereine“, čili tělovýchovné jednoty existovaly již od roku 1811. 1815 v Jeně příslušníci Freikorpu. Propagovali zprvu jednotu Německa, Zakladatelem byl Friedrich Ludw ig Jahn (1778 – 1852 – 74 let), německý pedagog. Založil tzv. „Nationale Turnbew egung“ v 19 století. Jahn se narodil 11. srpna 1778 v Lanzu (Prignitz). V roce 1910 byl učitelem v berlíně a v roce 1811 otevřel sportovní hříš tě v Hasenheide. Záměrem „Turnvaters - Otce cvičení“, dnes bychom řekli gymnastiky, bylo cvičením přispět k duchovnímu obnovení Pruska a k vytvoření německého národního uvědomění. Založením Sokola byl vytvořen nástroj k soustavné a uvědomělé výchově nového pokolení, který během desetiletí dokázal národ připravit pro naše osvobození. Jahn vstoupil v roce 1813 na krátkou dobu do Freikorpu, který vedl Lützov. Freikorp - toto „Dobrovolné sdružení“ bylo určeno k dobrovolné službě pod demokratické svobody a uctívali bývalou vojenským velením v případě války. Tak Německou císařskou říš i. bojovali příslušníci Freikorpu ve válce Burschenschaften se brzy rozmohly na proti Napoleonovi I. (1813 – 1815). Bylo to velice silnou organizaci, nebylo univerzity slavné tažení pod černo-červeno-zlatou a vysoké školy, kde by nebyly založeny. vlajkou (do dneška barvy Němec ka) . Po obnovení Němec ké říše v roce 1871 po Nejen Prušáci, ale i ostatní Němci byli mno hý c h z měnách a rozpadu buněk se zakladateli „Jednotného a svobodného vyvinuly v konzervativní a nacionalistický hnutí“ a nakonec založili Burchenschaft spolek. Od roku 1949 jsou aktivní i když (studentské hnutí). Freikorpy byly dnes v rozporuplné a nejednotné tradiční podřízeny Nejvyššímu velení vojska až do činnosti. Versaillské smlouvy a pak Německému vojsku (Wehrmacht). Bojovaly i na Baltu Jahn se zapletl – snad to měl být dokonce proti bolševikům. Byly použity i proti jeho nápad – do vraždy Augusta von revolučním hnutím, jako proti vyvolání tzv. Kotzebue a byl odsouzen do pevnostního Mnichovské republiky (1919). Těchto ca vězení a byl pak až do roku 1840 pod 200 formací (s 400.000 členy) bylo s jejich policejním dozorem. protidemokratickým a pravičáckým programem nebezpeč ím pro novou Kotzebue, August von (1716 – 1819) republiku. Byly odpovědny za politické byl německý daramtik, Byl i politicky vraždy ( Rosa Luxemburg, Karl Liebknecht činný, byl právníkem na Weimarském a dalš í). Po rozpuštění zakládali bývalí dvoře, vstoupil do ruských carských služeb, žil jeden čas ve Vídni, pak opět a v řízení státu. Chvilkové vlády střídaly v Rusku, za svojí tvorbu byl poslán na brzy ty jiné. A u nás? Boje za jazyk, za krátký čas na Sibiř, rehabi li tován a politickou svobodu a taky tak nějak jedni poslán jako generální konzul Ruska proti druhým. A tak není divu, že jsme do Königsbergu. Ve službách cara odkoukli ten základ i tu myšlenku: „ve Alexandra I. cestoval po Německu, založil Literarischen Wochenblat zdravém těle zdravý duch“. Boj za národní (Literární týdeník) a za kritiku hnutí osvobození nebyla žádná dětská hra na Burschanschaft byl zavražděn.
Load more

Recommended publications
  • Shattering Fragility: Illness, Suicide, and Refusal in Fin-De-Siècle Viennese Literature
    University of Pennsylvania ScholarlyCommons Publicly Accessible Penn Dissertations 2013 Shattering Fragility: Illness, Suicide, and Refusal in Fin-De-Siècle Viennese Literature Melanie Jessica Adley University of Pennsylvania, [email protected] Follow this and additional works at: https://repository.upenn.edu/edissertations Part of the German Literature Commons, and the Women's Studies Commons Recommended Citation Adley, Melanie Jessica, "Shattering Fragility: Illness, Suicide, and Refusal in Fin-De-Siècle Viennese Literature" (2013). Publicly Accessible Penn Dissertations. 729. https://repository.upenn.edu/edissertations/729 This paper is posted at ScholarlyCommons. https://repository.upenn.edu/edissertations/729 For more information, please contact [email protected]. Shattering Fragility: Illness, Suicide, and Refusal in Fin-De-Siècle Viennese Literature Abstract How fragile is the femme fragile and what does it mean to shatter her fragility? Can there be resistance or even strength in fragility, which would make it, in turn, capable of shattering? I propose that the fragility embodied by young women in fin-de-siècle Vienna harbored an intentionality that signaled refusal. A confluence of factors, including psychoanalysis and hysteria, created spaces for the fragile to find a voice. These bourgeois women occupied a liminal zone between increased access to opportunities, both educational and political, and traditional gender expectations in the home. Although in the late nineteenth century the femme fragile arose as a literary and artistic type who embodied a wan, ethereal beauty marked by delicacy and a passivity that made her more object than authoritative subject, there were signs that illness and suicide could be effectively employed to reject societal mores.
    [Show full text]
  • The Blue Rider
    THE BLUE RIDER 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 1 222.04.132.04.13 111:091:09 2 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 2 222.04.132.04.13 111:091:09 HELMUT FRIEDEL ANNEGRET HOBERG THE BLUE RIDER IN THE LENBACHHAUS, MUNICH PRESTEL Munich London New York 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 3 222.04.132.04.13 111:091:09 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 4 222.04.132.04.13 111:091:09 CONTENTS Preface 7 Helmut Friedel 10 How the Blue Rider Came to the Lenbachhaus Annegret Hoberg 21 The Blue Rider – History and Ideas Plates 75 with commentaries by Annegret Hoberg WASSILY KANDINSKY (1–39) 76 FRANZ MARC (40 – 58) 156 GABRIELE MÜNTER (59–74) 196 AUGUST MACKE (75 – 88) 230 ROBERT DELAUNAY (89 – 90) 260 HEINRICH CAMPENDONK (91–92) 266 ALEXEI JAWLENSKY (93 –106) 272 MARIANNE VON WEREFKIN (107–109) 302 ALBERT BLOCH (110) 310 VLADIMIR BURLIUK (111) 314 ADRIAAN KORTEWEG (112 –113) 318 ALFRED KUBIN (114 –118) 324 PAUL KLEE (119 –132) 336 Bibliography 368 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 5 222.04.132.04.13 111:091:09 55311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd311_5312_Blauer_Reiter_s001-372.indd 6 222.04.132.04.13 111:091:09 PREFACE 7 The Blue Rider (Der Blaue Reiter), the artists’ group formed by such important fi gures as Wassily Kandinsky, Franz Marc, Gabriele Münter, August Macke, Alexei Jawlensky, and Paul Klee, had a momentous and far-reaching impact on the art of the twentieth century not only in the art city Munich, but internationally as well. Their very particular kind of intensely colorful, expressive paint- ing, using a dense formal idiom that was moving toward abstraction, was based on a unique spiritual approach that opened up completely new possibilities for expression, ranging in style from a height- ened realism to abstraction.
    [Show full text]
  • Begegnungen in MÜNCHEN SCHWABING Inhaltsverzeichnis
    Qualität schafft Vertrauen BING SCHWA Bosseler & Abeking EN Immobilienberatung GmbH CH N Nymphenburger Straße 21 MÜ 80335 München Tel. +49 (0)89 / 17 95 39 - 0 Fax +49 (0)89 / 17 95 39 - 11 [email protected] www.bosselerabeking.com BEGEGNUNGEN IN BEGEGNUNGEN IN MÜNCHEN SCHWABING Inhaltsverzeichnis Vorwort 3 30. Lena Christ und Fanny Reventlow östlich der Ungererstraße 38 1. Gleich hinterm Siegestor fängt Schwabing an 4 31. Erich Kästner im Haus Fuchsstraße 2 39 2. Schönste Tochter Münchens 5 32. Erste Stationen Schwabing-West: Senatorin Julia Mann und Sohn Heinrich 40 3. Urzelle des Orts: St. Sylvester 5 33. Lenin schreibt seine Revolutionsfibel im Haus Siegfriedstraße 14 42 4. Idyllen des Geistes zwischen Schack- und Ohmstraße 6 34. Nobelpreisträger Max von Laues Einfall in der Siegfriedstraße 43 5. Visitenkarte Wilhelm Hausensteins: Ohmstraße 20 7 35. Ruth Schaumanns gewaltiges Schaffen am Nordrand Schwabings 44 6. Leopoldstraße 4 – Geldadel und Schönheitsköniginnen 8 36. „Erfreuliche Gottnähe“ 45 7. Maler und Modell: Corinths wildes Atelier an der Giselastraße 10 37. Hohenzollernstraße 23 – Oskar Maria Grafs Flucht 1933 46 8. Obere Kaulbachstraße: Hamsun aus Norwegen und Holm aus Riga 12 38. Heisenbergs Zuhause 47 9. Jubilarin Ricarda Huch 12 39. Max Reger und Chirico im Anwesen Viktor-Scheffel-Straße 10 48 10. Polarisierung: Reichskanzler und Simpl-Verlag am Englischen Garten 14 40. Feodor Lynen – ein Schwabinger 49 11. Kaiserin und Kocherl am Chinesischen Turm 16 41. Weisgerber und Prévot nahe dem Hohenzollernplatz 50 12. Im Rumfordschlößl ißt der bayerische Adel die ersten Kartoffeln 18 42. Wahnmoching – Schwabylon 50 13. Der „König von Schwabing“ an der Martiusstraße 20 43.
    [Show full text]
  • John Goodyear
    Queen Mary, University of London (QMUL) School of Languages, Linguistics and Film (SLLF) German Department John Goodyear Musikstädte as real and imaginary soundscapes: Urban musical images as literary motifs in twentieth-century German modernism supervised by Professor Rüdiger Görner and Dr. Astrid Köhler This PhD thesis is submitted to the German Department in the School of Languages, Linguistics and Film (SLLF) at Queen Mary, University of London in part-fulfilment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy. London and Oldenburg 2010 “In der Hoffnung auf eine Zeit, da man auch wieder an Musik denken kann! Deine Christel 26. Februar 1945.” Handwritten note on the inside cover of Eberhard Preußner’s Die bürgerliche Musikkultur (1935) in the music collection at Oldenburg University library Acknowledgements From its conception in China to its completion in Germany, this doctoral thesis has been over six years in the making. It has been an enlightening and stimulating intellectual endeavour that has opened my eyes and ears to the significance and meaning of musical life in the German-speaking hemisphere. The entire project, however, would not have been possible without the help, support and guidance of a whole range of people on whom I have come to rely over these past six years. I want to take this opportunity to single out certain individuals and groups whose tireless efforts and support ensured for a successful completion of this PhD. The PhD would not have been financially possible without a studentship from the Westfield Trust in the first year and then an Arts and Humanities Research Council (AHRC) award for the following two years of my doctoral project.
    [Show full text]
  • Münchner Beiträge Zur Jüdischen Geschichte Und Kultur
    MÜNCHNER BEITRÄGE ZUR JÜDISCHEN GESCHICHTE UND KULTUR Abteilung für Jüdische Geschichte und Kultur an der Ludwig-Maximilians-Universität München NACHBARSCHAFTEN. THOMAS MANN UND SEINE JÜDISCHEN SCHRIFT STELLER- UND KÜNSTLERKOLLEGEN IN MÜNCHEN Beiträge von Dirk Heißerer, Carmen Sippl und Guy Stern Gastherausgeber: Dirk Heißerer Jg. 11 / Heft 2 ∙ 2017 Dieses Heft wurde gefördert vom Freundeskreis des Lehrstuhls für Jüdische Geschichte und Kultur an der Ludwig-Maximilians- Universität München e. V. Herausgeber: Abteilung für Jüdische Geschichte und Kultur, Michael Brenner und Eva Haverkamp Gastherausgeber: Dirk Heißerer Beirat: Martin Baumeister, München – Menahem Ben-Sasson, Jerusalem – Richard I. Cohen, Jerusalem – John M. Efron, Berkeley – Jens Malte Fischer, München – Benny Morris, Beer Sheva – Hans-Georg von Mutius, München – Ada Rapoport-Albert, London – David B. Ruderman, Philadelphia – Martin Schulze Wessel, München – Avinoam Shalem, München – Wolfram Siemann, München – Alan E. Steinweis, Vermont – Norman Stillman, Oklahoma – Yfaat Weiss, Jerusalem – Stephen J. Whitfield, Brandeis. Redaktion: Hiltrud Häntzschel, Philipp Lenhard (verantwortlich), Daniel Mahla, Martina Niedhammer, Norbert Ott, Julia Schneidawind, Evita Wiecki, Ernst-Peter Wieckenberg Anschrift: Abteilung für Jüdische Geschichte und Kultur an der Ludwig-Maximilians-Universität München, Historisches Seminar, Geschwister-Scholl-Platz 1, 80539 München. e-mail: [email protected] Erscheinungsweise: Jährlich zwei Hefte. Bezugsbedingungen: Die Zeitschrift wird gegen eine Schutzgebühr von 10,00 € je Einzelheft, von 18 € im Jahresabonnement, zzgl. Porto abgegeben. Bestellungen werden an die Abteilung erbeten. Manuskripte: Die Redaktion haftet nicht für unverlangt eingesandte Manuskripte. Das Formblatt für die Zeitschrift steht als pdf-Datei auf der Homepage des Lehrstuhls unter dem Stichwort„Manuskript - gestaltung“ zum Herunterladen bereit. Umschlagabbildung Bildnachweis: Suzanne Carvallo-Schülein: Thomas Mann, 1929.
    [Show full text]
  • Concerning a Response to Reiner Maria Rilke's Death
    DOI: 10.31860/0131-6095-2021-1-314-323 © M.Y. KORENEVA CONCERNING A RESPONSE TO REINER MARIA RILKE’S DEATH: THE “RUSSIAN” P.S. Rainer Maria Rilke, already in his lifetime, entered the canon of Ger- man literature, which quite early “appropriated” this Austrian poet, whose poems from the late 1910s — ​early 1920s were included in German school anthologies and discussed as “educational material” in specialized pedagogi- cal journals.1 From 1899 to 1925, more than 100 reviews and over 200 ar- ticles and monographs on Rilke’s work were published.2 Charming his read- ers with his poetic “loneliness”, he was surrounded until his death by the enthusiastic attention of numerous admirers of both genders, for whom he became a real idol, which, in its turn, sometimes caused irritation in the lit- erary milieu of his time 3 resulting in ironic comments about the popularity of the poet with ladies, mostly. This was precisely what the famous Austrian writer and influential literary critic Franz Blei (1871–1942) emphasized in his satirical “Literary Bestiary”, where Rilke’s name was used with the feminine article (Die Rilke) and his en- tire “characteristic” highlighted the “femininity” of the poet who was compared by the author to “a lap dog” — ​a favourite of “elderly women” who “constantly exalt it to the skies”, which caused in the dog “a tendency to stick its nose into theological books, legends about Mary, and other things of that kind”.4 1 For details see: Fritz B. Rainer Maria Rilkes Leser in Schule und Gesellschaft: Rezeption 1904– 1936.
    [Show full text]
  • Annotated Books Received
    Annotated Books Received A SUPPLEMENT TO Translation Review Volume 11, No. 2 – 2005 THE UNIVERSITY OF TEXAS AT DALLAS CONTRIBUTORS Rich DeRouen Rainer Schulte Christopher Speck All correspondence and inquiries should be directed to: Translation Review The University of Texas at Dallas Box 830688 (JO 51) Richardson TX 75083-0688 Telephone: 972-883-2092 or 2093 Fax: 972-883-6303 E-mail: [email protected] Annotated Books Received, published twice a year, is a supplement of Translation Review, a joint publication of the American Literary Translators Association and the Center for Translation Studies at The University of Texas at Dallas. ISSN 0737-4836 Copyright © 2005 by American Literary Translators Association and The University of Texas at Dallas The University of Texas at Dallas is an equal opportunity/affirmative action employer. ANNOTATED BOOKS RECEIVED TABLE OF CONTENTS Algonquian.............................................................................................................. 1 Arabic ..................................................................................................................... 1 Chinese ................................................................................................................... 1 Croatian .................................................................................................................. 3 Czech ...................................................................................................................... 4 Danish....................................................................................................................
    [Show full text]
  • Convert Finding Aid To
    Franz Schoenberner: An Inventory of His Correspondence at the Harry Ransom Center Descriptive Summary Creator: Schoenberner, Franz, 1892-1970 Title: Franz Schoenberner Correspondence Dates: 1933-1947 Extent: 1 document box (.21 linear feet) Abstract: This collection consists entirely of incoming correspondence written to Franz Schoenberner between 1933 and 1947 by a number of significant European and American writers and artists. Correspondents include Henri Barbusse, George Grosz, Thomas Theodor Heine, Heinrich Mann, Romain Rolland, and Stefan Zweig. Language: English and German Access: Open for research Administrative Information Acquisition: Purchase, 1961 (R593) Processed by: Bob Taylor, 2010 Repository: The University of Texas at Austin, Harry Ransom Center Schoenberner, Franz, 1892-1970 Biographical Sketch Franz Schoenberner was born in on 18 December 1892 as the eleventh and last child of a Berlin pastor. After graduation from Berlin's Humanistisches Gymnasium he pursued studies in cultural history and literature in the universities of Berlin and Munich in the years 1911 to 1914. Following military service in the Great War, Schoenberner began his literary career, working for Musarion Verlag in Munich and, from 1923, as editor of the Auslandpost and other journals. He succeeded Georg Hirth as editor of the art periodical Jugend in 1927, later moving to the satirical weekly Simplicissimus, where from the end of 1929 until Hitler's accession to power in March 1933 he was the chief editor. Like his coworker the satiric artist Thomas Theodor Heine, Schoenberner quickly left Germany after the Nazi consolidation of power, settling at Roquebrun-Cap-Martin in France, where he wrote for Klaus Mann's Die Sammlung and other German-language émigré periodicals.
    [Show full text]
  • Heinrich Vogeler and Fin De Siècle Worpswede
    1 ODD MAN OUT: HEINRICH VOGELER AND FIN DE SIÈCLE WORPSWEDE Welche seltsame Wege war dieser Mann gegangen, welche Begegnungen, Erlebnisse und Erschϋtterungen waren notwendig, um sich aus der Rosenketten einer romantischen Märchenwelt zu befreien und zum vorbehaltloser Kämpfer in den Reihen der klassenbewussten Arbeiter zu werden! [What strange paths this man trod, what encounters, experiences, shattering upheavals it took to free him from the rosy flower-chains of a romantic fairy-tale world and turn him into an uncompromising fighter in the ranks of class-conscious workers.] -- Erich Weinert, Introduction to his edition Vogeler's Erinnerungen (Berlin: Rütten & Loening, 1952), p. 14. 2 Foreword Shortly after I retired from the Department of Romance Languages at Princeton University, I developed an interest in Heinrich Vogeler, a German artist little known in the U.S.A. or the U.K. Partly, this was inspired by my discovery in Princeton’s Firestone Library of a great number of books, from the years 1890 to 1914 approximately, that he had designed and illustrated in his then characterstic Jugendstil or art nouveau style. Around the same time I discovered similar work by two other German artists and book illustrators, “Fidus” (Hugo Höppener) and E.M. Lilien. All three were contributors to the well known avant-garde journals Pan and Jugend. I thought I might write a short book about the three of them, focusing on the way their ideological positions and hitherto largely shared Jugendstil artistic practices diverged in response to the shattering experiences of WWI, the difficult post-war period in Germany, and the coming to power of Hitler and the National Socialists in 1933.
    [Show full text]
  • Kulturgeschichtspfad Schwabing-Freimann
    KulturGeschichtsPfad 12 Schwabing-Freimann Bereits erschienene und zukünftige Inhalt Publikationen zu den KulturGeschichtsPfaden: Vorwort Christian Ude 3 Stadtbezirk 01 Altstadt-Lehel Stadtbezirk 02 Ludwigsvorstadt-Isarvorstadt Grußwort Werner Lederer-Piloty 5 Stadtbezirk 03 Maxvorstadt Stadtbezirk 04 Schwabing-West Geschichtliche Einführung 9 Stadtbezirk 05 Au-Haidhausen Stadtbezirk 06 Sendling Stadtbezirk 07 Sendling-Westpark Rundgänge Stadtbezirk 08 Schwanthalerhöhe Stadtbezirk 09 Neuhausen-Nymphenburg Vom Siegestor nach »Wahnmoching«: Stadtbezirk 10 Moosach ein Rundgang durch das Schwabing der Boheme, Stadtbezirk 11 Milbertshofen-Am Hart Stadtbezirk 12 Schwabing-Freimann der Kunst und Bildung Stadtbezirk 13 Bogenhausen Siegestor 22 Stadtbezirk 14 Berg am Laim Franziska Gräfin zu Reventlow 25 Stadtbezirk 15 Trudering-Riem Der Blaue Reiter 26 Stadtbezirk 16 Ramersdorf-Perlach Stadtbezirk 17 Obergiesing-Fasangarten Der Simplicissimus 27 Stadtbezirk 18 Untergiesing-Harlaching Leopoldpark 29 Stadtbezirk 19 Thalkirchen-Obersendling- Die Malschule 30 Forstenried-Fürstenried-Solln Die Manns 32 Stadtbezirk 20 Hadern Stadtbezirk 21 Pasing-Obermenzing Stadtbezirk 22 Aubing-Lochhausen-Langwied Rund um die »Münchner Freiheit«: Stadtbezirk 23 Allach-Untermenzing ein Rundgang durch »Alt-Schwabing« Stadtbezirk 24 Feldmoching-Hasenbergl Die Weiße Rose 34 Stadtbezirk 25 Laim Trautenwolfstraße 36 Nikolaiplatz 37 Schloss Suresnes 39 Zwei detaillierte Lagepläne zur Orientierung im Haimhauserstraße 41 Stadt bezirk finden Sie im Anhang. Kirche St. Sylvester
    [Show full text]
  • The Jazz Republic: Music, Race, and American Culture in Weimar Germany
    0/-*/&4637&: *ODPMMBCPSBUJPOXJUI6OHMVFJU XFIBWFTFUVQBTVSWFZ POMZUFORVFTUJPOT UP MFBSONPSFBCPVUIPXPQFOBDDFTTFCPPLTBSFEJTDPWFSFEBOEVTFE 8FSFBMMZWBMVFZPVSQBSUJDJQBUJPOQMFBTFUBLFQBSU $-*$,)&3& "OFMFDUSPOJDWFSTJPOPGUIJTCPPLJTGSFFMZBWBJMBCMF UIBOLTUP UIFTVQQPSUPGMJCSBSJFTXPSLJOHXJUI,OPXMFEHF6OMBUDIFE ,6JTBDPMMBCPSBUJWFJOJUJBUJWFEFTJHOFEUPNBLFIJHIRVBMJUZ CPPLT0QFO"DDFTTGPSUIFQVCMJDHPPE Revised Pages The Jazz Republic Revised Pages Social History, Popular Culture, and Politics in Germany Kathleen Canning, Series Editor Recent Titles Bodies and Ruins: Imagining the Bombing of Germany, 1945 to the Present David Crew The Jazz Republic: Music, Race, and American Culture in Weimar Germany Jonathan Wipplinger The War in Their Minds: German Soldiers and Their Violent Pasts in West Germany Svenja Goltermann Three-Way Street: Jews, Germans, and the Transnational Jay Howard Geller and Leslie Morris, Editors Beyond the Bauhaus: Cultural Modernity in Breslau, 1918–33 Deborah Ascher Barnstone Stop Reading! Look! Modern Vision and the Weimar Photographic Book Pepper Stetler The Corrigible and the Incorrigible: Science, Medicine, and the Convict in Twentieth- Century Germany Greg Eghigian An Emotional State: The Politics of Emotion in Postwar West German Culture Anna M. Parkinson Beyond Berlin: Twelve German Cities Confront the Nazi Past Gavriel D. Rosenfeld and Paul B. Jaskot, Editors Consumption and Violence: Radical Protest in Cold-War West Germany Alexander Sedlmaier Communism Day-to-Day: State Enterprises in East German Society Sandrine Kott Envisioning
    [Show full text]
  • Freundschaft Zwischen Eigenbrötlern
    Bernhard Gajek 133 FREUNDSCHAFT ZWISCHEN EIGENBRÖTLERN Hermann Hesse und Ludwig Thoma (1905 - 1955)1 1 Hesse und Thoma waren von ihrer Herkunft entscheidend ge­ prägt und fanden über den jahrelangen Protest, nicht zuletzt gegen die religiöse Sozialisation und die bürgerlich-strengen Erziehungs­ normen zu ihrer Kreativität. Dies zeigte sich vor allem bei Themen wie Kindheit und Pubertät.2 Der sechsundzwanzigjährige Hermann Hesse stellte sie in dem 1903 begonnen Roman Unterm Rad dar. Marcel Reich-Ranicki nann­ te ihn im Literarischen Quartett vom 14.8.1997 "einen der bedeutend­ sten Erziehungsromane unseres Jahrhunderts". Der Schüler Hans Giebenrath, das alter ego des Autors, wird durch das autoritäre und von einem verhärteten Christentum beherrschten Schul- und Erzie­ hungssystem zerstört. Zur gleichen Zeit begann der — zehn Jahre ältere — Ludwig Thoma die Lausbubengeschichten. Aus dem Blickwinkel des aus der Familie ausgestoßenen und in Internate und Pensionatsfamilien gezwungen Schülers werden die pädagogischen Werte und Praktiken des 19. Jahr­ hunderts genüßlich lächerlich gemacht. Als Leser erlebt man die Freude an der Zerstörung der gewalttätig aufrechterhaltenen morali­ schen Scheinwelt auf Schritt und Tritt mit. Der halbwüchsige Laus­ bub Ludwig ist ebenso exemplarisch wie das Wundermädchen Cora, und sie stehen Hans Giebenrath und Peter Camenzind nicht nach, lassen die Katastrophen aber nur ahnen. Was Thomas Kindheits­ und Schulsatire der Lächerlichkeit überantwortete, wurde in zahllo­ sen Gedichten und Bildunterschriften im Simplicissimus weitergeführt 134 Bernhard Gajek - etwa im Triumph eines Gymnasiallehrers: "Heute hatte ich einen wundervollen Traum: Ich gab Cicero einen Fünfer in Latein."3 Weder Thomas noch Hesses Erziehungs-Kritik stand in ihrer Zeit allein. Robert Musils Zögling Törleß, Heinrich Manns Professor Unrat, Robert Walsers Internatsschüler Jakob von Gunten oder sein "Gehülfe" Joseph Marti - überall werden Kindheitsnöte geschildert, die sich zwangsläufig aus einer menschenfeindlichen Erziehung ergeben.
    [Show full text]