Přejeme Všem Čtenářům Radostné Prázdniny! Hodiny Strachu (4) – Stroj a Pravda Helena Friedlová
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Ráda se přejídám čokoládou... říká v rozhovoru naše paní učitelka – Soňa Olivová Kolik vám je let? 50. Jak dlouho už učíte na této škole? Na této škole učím šestnáctým rokem. Jaký je váš oblíbený film? Moje oblíbené jsou pohádky, nejoblíbenější pohádkou je asi Lotrando a Zubejda. Kdo je váš oblíbený herec a herečka? Jako herečka paní Maciuchová a z mužů Hrušínský. Jaké máte koníčky? Někdy si přečtu knížku, ale to musím mít hodně velkou náladu. Potom náš pes a ráda chodím na procházky ven. Pokud se dostanem o prázdninách i třeba na hory. A potom je to především rodina. Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Piji neslazenou minerálku, dříve, když to bylo vzácné, tak jsem nepohrdla i troškou coca-coly. Z alkoholických nápojů mám ráda, když je ten nápoj sladší. Na jídlo mám ráda v podstatě všechno, ale může být i něco se zeleninou. Jaká je vaše oblíbená barva? V zimě se ladím do tmavších tónů, takže třeba nějaká hnědá, černá, šedá, ale i béžová. A v létě chodím barevně oblečená. Oblékám se také podle počasí. Máte ještě nějaké jiná zvířata? Máme čivavu. Moje dcera má ještě zlatého retrívra, takže někdy chodím ven i s tímhle velkým hafanem. Jaký předmět nejraději učíte? Občanskou a rodinnou výchovu. Jakou hudbu ráda posloucháte? Mám ráda šanson nebo muzikál. Z čeho máte největší strach? Největší strach mám z válek. Ale i z toho, že by v lidské populaci převážili ti špatní, ti zlí. Kde jste se narodila? V Opavě. Kde jste byla nejdál? Na Malorce a na Korfu. Jaký byl váš největší trapas? Největší trapas tady ve škole byl ten, když jsme končili lyžařský výcvik a já jsem v autobuse ještě děti poučovala, aby se učily, protože bylo před vysvědčením, no a v autobuse mi na horním schodu ujela noha a sjela jsem po zadnici až dolů, kde stálo ještě spousta děti, které chtěly do autobusu nastoupit. To jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo brečet. Čím vás žáci nejvíce naštvou? Asi hrubostí a tím, že lžou. Jaké jste vystudovala školy? Střední pedagogickou - zaměření vychovatelství, potom vysokou pedagogickou taky se zaměřením na vychovatelství, a protože jsem začala učit, tak jsem musela ještě dále do školy, to jsem si právě dělala občanskou výchovu a základy společenských věd. Jaké jste měla na základce známky? Na vysvědčení jsem mívala jedničky, dvojky. Vyznamenání jsem vždycky nějak vybojovala, ale nebyla jsem nějaký velký šprt. Co vás na vaší práci nejvíce baví? Když máme občas s dětmi úspěch. Jaký předmět vás na základce nejméně bavil? Mě připadá, že mě bavilo všechno, ale nejméně asi český jazyk. Jakou jste měla přezdívku? Protože jsem se jmenovala Piskáčková, tak mi říkali Pískle. Čím jste chtěla být jako malá? Baletkou a herečkou. Umíte nějaké cizí jazyky? Bohužel ne, dříve se říkalo aktivně rusky, ale teď už bych řekla pasivně rusky. Jaké máte zlozvyky? Někdy jsem lenivá, ráda se přejídám čokoládou, když mi ji někdo koupí, tak ji sním na posezení. Jste často středem pozornosti? Někdy jsem středem pozornosti, ale teď bych řekla, že mě někteří předčili. Jaké je vaše největší přání? Aby moje děti prospívaly a neměly žádné velké starosti. Co je na vaši práci nejtěžší? Udržet pozornost žáků. Kdyby jste mohla dělat něco jiného, co by to bylo? Asi bych měla nějaké květinářství, kde bych v klidu prodávala kytky, nějakou keramiku a nějaké drobné dárky. F DulBur Přejeme všem čtenářům radostné prázdniny! Hodiny strachu (4) – Stroj a pravda Helena Friedlová “Holky, pojďte sem!” zavolala Podkova do chodby. Všechny ihned přiběhly a začaly se rozhlížet po prostoře. Peggy a Sunny nejvíce zaujal onen stroj, Kity a Polární záře s odporem zkoumaly rozkládající se kabát. Podkova pozorně sledovala všechny jejich reakce. “Tak co, jaký máte názor na tento objev?” otázala se po chvíli. “ Je mi z něj tak trochu šoufl.” řekla Kity. “Jo, z toho kabátu, co byl na tý židli určitě, ale co tohle?” prohlásila (bez jakýchkoli emocí v hlase) Podkova a poklepala baterkou kterou měla v ruce na část stroje. Sunny jí okamžitě odpověděla: “No, kdyby ten stroj nebyl celej od pavučin, a pod tou plachtou nebylo tolik zvířátek, ze kterých mám odjakživa strach, možná bych tu plachtu i sundala a podívala se na celek.” Podkova si dala za ucho jeden ze svých neposlušných pramínků vlasů a řekla: “Mňo, jde vidět ,že jste s Kity dvojčata. Ale teďse chci na ten stroj podívat celý, a nechápu, proč by měl být ve sklepě školy nějaký stroj.” Peggy se zamyslela: “No, a co když to je nějaký starý stroj z dílen, my ve škole máme dílny a v nich stroje.” “To je možné, ale proč by byl starý stroj z dílen ve sklepě, a ne ve starém železe? Nevíš náhodou, proč by staré stroje skladovali ve sklepě?” “Promiň, to mi nedošlo.” omluvila se Peggy, moc dobře věděla ,že když má Podkova takovou náladu, není radno jí odmlouvat. “Nepůjdeme teda na tu půdu? Abychom pak mohli jít s Kity domů?” Podkova nyní souhlasila, sklep jí nebyl zrovna příjemný. Pomalu vyšli ze sklepa a stoupali po rozvrzaných schodech. V prvním patře uslyšela Podkova šoupavé kroky v jedné místnosti. Rozhodla se tam jít. Polorozpadlé dveře ani nešly zavřít, protože byly jednou polovinou ven z pantů. Když vešla, tak první co upoutalo její pozornost, byla tabule, která byla celkem zachovalá. Až na pár odřenin a ulomené pravé křídlo, které leželo opodál. Dále před tabulí stála katedra, která vypadala, že se každou chvíli rozpadne, a stupínek. V koutě u okna si všimla dvou krčících se stínů. Vykročila k nim. Dva stíny se k sobě ještě více tiskli. “Mě se nebojte, jen chci vědět, kdo jste, co tady děláte, a proč jste nás strašily. A pojďte na světlo, abych si vás mohla prohlídnout!” Stíny poslušně vyšli na světlo ,a ukázalo se, že to jsou dvě malé holky, okolo sedmi nebo osmi let. Tiskli se k sobě a byl na nich vidět strach. Chvíli si Podkovu prohlížely, ale ani jedna z nich nepromluvila. “Tak co, vy neumíte mluvit?” “My umíme mluvit, jenže my jsme nikoho nestrašily, ani nechtěly, my jsme celou dobu tady, už skoro dva roky.” “Tak moment, nejdřív mi řekněte, jak se jmenujete.” - “Já se jmenuju Marie, a tohle je má kamarádka Eva.” - “Dobře, tak teda Marie, zeptám se tě, co je to dole ve sklepě za stroj?” “To je stroj, který nás přenesl sem, do této doby, a teď se nemůžeme vrátit zpět. A ta dívka co tu byla předtím, ta se dostala... (pokračování příště) Poslední kolo – „Nejhezčí úrovně“ přineslo úspěšný atak Jan Okřiny na celkové vítězství a řadu dalších změn v žebříčku... Pořadí Jméno a příjmení Třída 1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo 5. kolo 6. kolo Celkem 1 Jan Okřina 6 14 14 0 5 27 17 77 2 Roman Mach 6 13 14 12 5 32 0 76 3 Martin Vikartovský 6 14 12 5 1 24 10 66 4 Josef Klíma 3 12 10 2 0 17 1 42 5 Zuzana Kučerová 6 10 11 2 0 14 0 37 6 Ondřej Lengsfeld 3 10 8 2 0 14 2 36 7-9 Jaroslav Pravdík 7 13 8 3 0 0 0 24 7-9 Jaroslav Jombík 6 0 11 0 0 13 0 24 7-9 Patrik Šimončík 4 6 7 0 0 10 1 24 10 Vojtěch Pivoň 5 11 8 2 0 0 0 21 Kamelot představujeme hudební tělesa Tato power metalová skupina byla založena Thomasem Youngbloodem a Richardem Warnerem ve městě Tampa ve státu Florida roku 1991. Jejich začátek se však dá datovat od roku 1994, kdy podepsali smlouvu s Noise Records a hned příští rok, 1995, vydali své první album Eternity, další album, Dominion, vydávají roku 1997. Později tohoto roku kapelu opouští bubeník a jeden ze zakládajících členů skupiny Richard Warner spolu s frontmanem Markem Vanderbiltem. Ti jsou posléze nahrazeni Caseyem Grillem (bicí) a Royem Khanem (zpěv). V tomto novém složení vydávají v roce 1998 své třetí album Siege Perilious. Ještě ten rok nahrávají další album The Fourth Legacy. Léto 2000 přináší turné New Allegiance Tour během něhož se Forever - Navěky nahrálo první živé album The Expedition. Pár měsíců na to představil Kamelot páté album Karma. V mém nitru je zármutek Jejich šesté album, Epica, vychází roku 2003. Roku 2005 vydávají album Který neumím popsat The Black Halo. Obě alba jsou založena na díle Faust od Johanna Je prázdný prostor Wolfganga von Goetha, které vypráví o muži, co prodal svou duši ďáblu. Kde tvá láska zářívala Ve stejném roce natočili klipy k písním The Haunting (Somewhere in Od noci, kdy jsme se setkali Time) a March Of Mephisto, obě z alba The Black Halo pod vedením Až do dne, kdy jsi zemřela režiséra Patricka Ullaeuse. 5. října 2005 přijali jako pátého oficiálního Myslíš, že jsem si přál člena Olivera Palotaie, který zastoupil post klávesisty a výjimečně i Věříš mi stále, že jsem se snažil kytaristy. 11. ledna 2006 vydávají DVD One Cold Winter's Night, které Moc brzy jsme byli rozděleni bylo pořízeno Patrickem Ullaeusem v Rockefeller Music Hall v A život právě začal 1 norském Oslu. Krátce poté je vydán koncert i na CD. Na tomto Povstaneš koncertu vypomáhá i klávesista Oliver Palotai. 1 Z chaosu v mé mysli V roce 2007 vychází nové album s názvem Ghost Opera s 2 Kde jsme stále vázání spolu Oliverem už jako řádným členem kapely. V naší zemi hrála zatím 21 Budeš tam tato kapela jednou – 12. dubna 2007 ve Zlíně. 3 Čekat u brány svítání Současní členové: Thomas Youngblood – kytara (1991 - ), 32 Až zavřu své oči navždy Glenn Barry – basa (1992 - ), Roy Khan – zpěv (1998 - ), Casey 4 Grillo – bicí (1997 - ), Oliver Palotai – klávesy (2005 - ). Já patřím tobě 43 Bývalí členové: Mark Vanderbilt - zpěv (1991 – 1997), Ty patříš mě 5 Richard Warner - bicí (1991 – 1997), David Pavlicko - klávesy Tak to prostě je 54 (1991 – 1998), Sean Christians - basa (1991 – 1992) A vždy to tak mělo být 6 F text a překlad písně Tereza Burdová Jako ranní hvězda 5 A vycházející slunce 7 Předáš můj život 61 A odpustíš mi, co jsem udělal 2 Moc brzy jsme byli rozděleni 7 Do temnoty a světla 3 Zachraň mě Otoč to jak na tebe myslím 4 Každý nádech Přinese mě blíže 5 Blíže navždy, k tobě Čekám na den, kdy zemřu 6 Moc brzy jsme byli rozděleni A život právě začal 7 je nyní mezi žáky 2.