<<

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Sdružená uměnovědná studia

Alice Hájková

Skladatel a textař Specifičnost a kontexty heavymetalové tvorby

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. 2017

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma „Skladatel a textař Tobias Sammet. Specifičnost a kontexty heavymetalové tvorby.“ vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury a pramenů.

V Brně dne 10. 5. 2017 ......

Podpis autora práce

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomáhali s realizací mé bakalářské práce, především vedoucímu práce PhDr. Aleši Opekarovi, CSc., za cenné rady, vstřícnost a ochotu. Mé díky patří taktéž celé mé rodině za nekonečnou podporu, pomoc a inspiraci, Nině za její neutuchající entuziasmus, Michaele Hábové, Veronice Studené, Anně Minjaríkové a všem, bez kterých by tato práce nikdy nemohla vzniknout.

"Jednou mě napadlo, že Bůh na Beethovena seslal hluchotu, aby ho uchránil před všemi, kteří ho sice kritizovali, ale přitom naprosto nerozuměli jeho dílu. Přestože se v žádném případě nechci stavět na rovinu s Beethovenem, tohle je situace, se kterou se dokáži zcela ztotožnit."

Tobias Sammet

Obsah Úvod ...... 1 1. Tobias Sammet ...... 3 2. Stručný vývoj hard rocku a heavy metalu ...... 3 3. – populární subžánr heavy metalu ...... 7 3.1. Charakteristika a vývoj podžánru ...... 7 3.2. Stěžejní interpreti power metalu ...... 9 4. Fenomén rockové opery ...... 12 4.1. Charakteristika a vývoj rockové opery ...... 12 4.2. Nejslavnější rockové opery ...... 14 4.2.1. Tommy ...... 14 4.2.2. Jesus Christ Superstar ...... 17 4.3. Současná rocková opera ...... 18 5. ...... 20 5.1. Metal Opera part I&II aneb výlet do říše fantasy ...... 20 5.2. Příběh metalové opery ...... 22 5.3. The Wicked Trilogy – ve znamení Fausta ...... 28 5.4. – Tématika tajemství času ...... 31 6. Tvorba Tobiase Sammeta ve srovnání s dalšími představiteli žánru ... 37 6.1. versus Avantasia ...... 38 6.2. Avalon versus Avantasia ...... 40 Závěr ...... 42 Zdroje ...... 43 Resumé ...... 46 Summary ...... 46

Úvod

Když v roce 1997 vyšlo debutové německé skupiny , málokdo předpokládal, že se její frontman, skladatel a zpěvák, Tobias Sammet, stane jedním z nejuznávanějších umělců na evropské heavymetalové scéně. Ačkoliv se svojí domovskou skupinou Edguy sbíral zasloužené úspěchy, největšího uznání se dočkal po vydání dvoudílného příběhu, který vyšel pod hlavičkou jeho projektu Avantasia.

Pro mnoho fanoušků je to skladatel, který naučil posluchače mít rád rockovou operu, pro některé vyznavače extrémnějších odnoží metalu je to skladatel, který nedokáže ve své tvorbě více experimentovat, a jehož některá díla se pohybují na hranici kýče. Nedá se mu však upřít přínos pro subžánr metalové a rockové opery a především pro evropskou odnož power metalu.

Jak již bylo nastíněno, tato bakalářská práce se bude týkat především tvorbě německého skladatele Tobiase Sammeta. První část bude věnována zasazení umělcovy tvorby do historického kontextu heavymetalové hudby. V rámci tohoto kontextu bude práce zaměřena na vznik, jednotlivá specifika a nejznámější představitele evropského power metalu. S ohledem na výběr bude část bakalářské práce věnována fenoménu rockové opery.

Vzhledem k tomu, že do dnešních dní neexistuje žádná monografie či práce, která by se podrobněji zabývala dílem tohoto skladatele, bude hlavním cílem této bakalářské práce postihnout stručný vývoj projektu rockové opery Avantasie, ale také charakterizovat jednotlivé aspekty umělcovy tvorby.

Na současné heavymetalové scéně lze najít mnoho dalších rockových oper, avšak jen některým z nich se podařilo na hudební scéně uspět. Jedním z těchto projektů je i Ayreon nizozemského instrumentalisty, Arjena Lucassena, a Avalon, který před časem vytvořil bývalý kytarista skupiny , . Poslední část práce tudíž bude věnovaná srovnání těchto dvou metalových oper s Avantasií Tobiase Sammeta.

Na tyto otázky se pokusím odpovědět především formou kompilační metody. Tato metoda bude, vzhledem k velkému množství různých zdrojů, důležitá především na komplexní nastínění celé problematiky. Komparační metodou se poté pokusím porovnat tvorbu Tobiase Sammeta s dalšími skladateli, konkrétně například s Arjenem Lucassenem a Timem Tolkkim.

1

Vzhledem k faktu, že neexistuje příliš mnoho publikací zabývajících se metalovou hudbou, budu pro svoji práci čerpat především z relevantních odborných periodik a webových stránek, které se touto problematikou zabývají. Dále pak budu čerpat především z dostupných rozhovorů, diplomových a seminárních prací, recenzí, videí, nahrávek, a v neposlední řadě pak z bookletů desek samotného autora.

2

1. Tobias Sammet

Narodil se 21. listopadu 1977 v německém městě Fulda. Poměrně brzy, již kolem sedmi let, se začal věnovat hře na varhany, později přešel ke hře na klávesy. Lze jej označit za multiinstrumentalistu, vzhledem k tomu, že kromě hry na klávesy a varhany ovládá i hru na baskytaru, kytaru a klavír. Primárně se však soustředí především na zpěv, komponování skladeb a textařskou tvorbu.

V roce 1992 založil spolu se svými spolužáky svoji skupinu Edguy. Později, v roce 1998, se zrodila Avantasia, all-star projekt rockové opery.

Svojí bohatou skladatelskou činností se zasloužil o rozvoj rockové a metalové hudby v Německu, potažmo v Evropě, zejména pak v žánru power/speed metal a hard rock (co se týče skupiny Edguy), a především pak v žánru rocková opera.

Jeho hudebními vzory jsou interpreti jako AC/DC (tato kapela jej přivedla k rockové hudbě), Kiss, , , Magnum, , , Meat Loaf atd. Převážně se jedná rockové ikony sedmdesátých a osmdesátých let 19. století.

2. Stručný vývoj hard rocku a heavy metalu

Pokud chceme vymezit tvorbu Tobiase Sammeta v rámci evropské rockové hudby, musíme se ohlédnout do především do šedesátých až osmdesátých let 20. století. Od počátku šedesátých let se přenáší na Britské ostrovy černošská hudba z USA. Ta je ve Spojených státech populární už od 40. let 20. století. Konkrétně se jedná o směs taneční hudby a prvků převzatých z blues. Následovala další vlna interpretů, kteří postupně začali formovat žánr rock and roll (jinak také rock 'n' roll), který vznikl kombinací bělošského stylu country & western a černošského rhythm & blues, přičemž „…nejstarší kořeny rock and rollu lze najít v hudbě amerických černošských folk- bluesových interpretů a černošských jazzových kapel dvacátých a třicátých let. Ti první svoje písně hrávali na venkově, kapely se prezentovaly v městských klubech – nálevnách a tančírnách, určených pro černošskou komunitu. Zde se zrodilo ono hudební podhoubí, které pak v dospělosti naprosto pozměnilo svět populární hudby.“1

1HRABALIK, Petr. Co je rock´n´roll a kde hledat jeho kořeny. Česká televize: Bigbít - Internetová ency- klopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/50- leta/clanky/10-co-je-rock-n-roll-a-kde-hledat-jeho-koreny/

3

Na úplném počátku pak stál blues. Mezi hlavní představitele rock and rollu patří například Elvis Presley, Chuck Berry nebo Buddy Holly.

Postupně v šedesátých letech vznikají na Britských ostrovech skupiny, které začínají hrát hard rock. Termínem „hard rock“ je označovaná rocková hudba s těžkými kytarovými riffy, řvoucími vokály, propulzivními rytmy. Co se námětů textů týče, pohybují se nejčastěji v rozmezí stížností určitých dělnických tříd až po vztahové problémy či problémy s láskou. Termín „hard rock“ byl zaveden zejména proto, že jej rádioví moderátoři potřebovali odlišit od „soft rocku“, který vycházel z folku. Hudba hard rocku není natolik drsná, aby mohla být považována za metal, ale ani tak měkká, aby mohla být označována jako folk. Historie a vývoj hard rocku je velmi důležitá pro tvorbu Tobiase Sammeta, protože v jeho kompozicích často najdeme odkazy právě na stěžejní ikony hard rocku a heavy metalu.

Jakýmsi mezníkem mezi rock and rollem a hard rockem je britská skupina The Beatles, která ovlivnila spoustu pozdějších interpretů a skupin. Můžeme jmenovat například nebo právě The Who.

Mezi další významné skupiny patří především Yardbirds, kde se vystřídali například legendy jako , Jeff Beck či Eric Clapton, který po odchodu z Yardbirds založil skupinu Cream, která do hard rocku vnesla nejen hutnější riffy, ale díky experimentování s psychedelickým surrealismem také sklony k delšímu a dramatičtějšímu jamování.

Koncem šedesátých let se objevuje Jimi Hendrix se svojí kapelou Jimi Hendrix Experience. S touto skupinou nahrál v roce 1967 album Are you Experience?, které bylo velmi kladně přijato a hodnoceno jak kritiky, tak publikem, a to zejména pro vysoce kvalitní kytarové umění. 2

Ve stejné době kytarista Jimmy Page zakládá v Anglii novou skupinu – New Yardbirds, která je dnes známá pod jménem . O dva roky později vydává své první album . Konec šedesátých let lze považovat za přelomový, vzhledem k tomu, že se z hard rocku pomalu začíná formovat heavy metal.

2 HRABALIK, Petr. Co je rock´n´roll a kde hledat jeho kořeny. Česká televize: Bigbít - Internetová en- cyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/50- leta/clanky/10-co-je-rock-n-roll-a-kde-hledat-jeho-koreny/

4

V sedmdesátých letech se dostávalo do popředí mnoho interpretů z USA, jmenovitě například Aerosmith, Kiss, Linyrd Skynyrd, a další. Alice Cooper i Kiss se snažili zapůsobit na fanoušky především po vizuální stránce.

Zatímco Kiss prosluli především díky své vizáži a groteskními kostýmům, Alice Cooper vsadil na hororovou tématiku a na pódiu se mu dokonce podařilo zinscenovat svoji vlastní sebevraždu. ZZ Top kombinovali rock s bluesovými prvky a vytvořili tak signifikantní podobu texaského hard rocku, Aerosmith se naopak snažili vytěžit maximum z odkazu šedesátých let. Linyrd Skynyrd se zaměřili na dlouhé a intenzivní jamování.3

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vznikalo především ve Velké Británii mnoho heavymetalových a hardrockových skupin. Hlavními a nejznámějšími představiteli jsou Iron Maiden. V druhé polovině sedmdesátých let vzniká ve Velké Británii tzv. „Nová Vlna Britského Heavy Metalu“. Hlavními představiteli tohoto směru jsou již zmínění Iron Maiden, ale také Saxon, Judas Priest, či Motörhead.

V tomtéž roce, kdy Steve Harris založil Iron Maiden, vydali Queen v čele s Freddiem Mercurym album A Night At The Opera, které obsahuje jeden z největších hitů skupiny, Bohemian Rhapsody. Na post zpěváka ve skupině Black Sabbath byl po odchodu Ozzyho Osbourna vybrán bývalý zpěvák Rainbow , který s kapelou nahrál úspěšné album Heaven And Hell, které skupině navrátilo zašlý lesk.

V roce 1979 vyšlo jedno z přelomových aleb AC/DC Highway To Hell, následováno deskou Back In Black. Mezitím americká skupina Kiss, která je známá především bizarním líčením a kostýmy, vydává v osmdesátých letech úspěšná alba Lick It Up a Crazy Nights.

Během osmdesátých let se heavy metal začal štěpit na různé více či méně komerční odnože a subžánry jako hair metal, či power (speed) metal, nebo poněkud tvrdší black metal, , death metal atp. 4

3 VOTAVA, Zdeněk. Vývojové trendy hard rocku a heavy metalu od 80. let v Německu. Plzeň, 2013. Bakalářská práce (Bc.). Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Tomáš Kuhn. 4 HRABALÍK, Petr. Rockové a jiné hudební styly 80. let (s přesahem do 90. let). Česká televize: Bigbít - Internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/80-leta/hard-rock-heavy-metal/clanky/95-rockove-a-jine- hudebni-styly-80-let-s-presahem-do-90-let/

5

Mezi typické představitele mainstreamové odnoží hard rocku a heavy metalu osmdesátých let tak můžeme zařadit švédské Europe, americké skupiny jako , Mötley Crue či , nebo německé Helloween, Accept či Scorpions, kteří na scéně působí již od poloviny šedesátých let.

Výše zmíněné rozštěpení heavy metalu způsobilo, že se na začátku devadesátých let dostal samotný heavy metal trochu do krize, zejména jeho „klasická“ a glamová odnož. Výrazný vzestup zaznamenal především či crossover. Největší komerční úspěch zaznamenaly alternativnější odnože heavy metalu, především thrash metal.

„V dalším průběhu dekády se ale metal (hlavně díky výjimečnosti posledně jmenované kapely) postupně dostal opět do své silné pozice a vzhledem k zrodu obrovského počtu nových undergroundových skupin žánru v ní setrvával i nadále.“ 5

V polovině osmdesátých let začíná na popularitě nabývat také melodická odnož heavy metalu – power metal. Především v Evropě je tento subžánr velmi oblíbený. Největší zásluhu na tom mají především němečtí Helloween, kteří jsou, spolu s Accept, tradičními zástupci německé odnože power metalu. Na severu Evropy formují poměrně nově vzniklou odnož heavy metalu finští Stratovarius, kteří svým zvukem inspirují mnoho budoucích začínajících kapel, včetně Edguy nebo projektu Avantasia.

Z dalších interpretů, kteří Tobiase Sammeta znatelně ovlivnili, a kteří nebyli zmínění výše, můžeme jmenovat například amerického zpěváka Marvina Lee Adaye, který je však známý pod pseudonymem Meat Loaf. Konkrétně odkazy na triologii Bat Out Of Hell lze slyšet v mnoha pasážích Sammetovy tvorby.

Z významnějších hard rockových kapel lze jmenovat například Bad English, dánské , v čele s Ronnie Atkinsem, který, stejně jako z britské skupiny Magnum hostuje na rockové opeře Avantasia.

5 HRABALÍK, Petr. Rockové a jiné hudební styly 80. let (s přesahem do 90. let). Česká televize: Bigbít - Internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/80-leta/hard-rock-heavy-metal/clanky/95-rockove-a-jine- hudebni-styly-80-let-s-presahem-do-90-let/

6

3. Power metal – populární subžánr heavy metalu

Power metal je podžánr heavy metalu, jehož kořeny můžeme najít již v sedmdesátých letech 20. století. Jednou z prvních vlaštovek byly texty, které napsal Ronnie James Dio pro skupinu Rainbow. Právě v těchto skladbách se objevují například historická témata (středověk, renesance), ale také třeba prvky . Konkrétně skladby Kill the King a Stargazer (vydané v druhé polovině sedmdesátých let) se staly jedněmi z prvních vlaštovek nově rodícího se podžánru.

Dalšími průkopníky byli například z Judas Priest, jehož vysoce položený hlas se stal ikonickým pro pozdější power metalový podžánr, ale také třeba dvojice kytaristů K. K. Downing a Glenn Tipton. Pozadu nezůstávali ani Iron Maiden, kteří vnesli do své hudby impozantní, hymnické a zpěvné prvky, které jsou tolik charakteristické pro moderní power metalové skupiny. 6

Co se týče evropské scény, největší dopad na budoucí power metalové kytaristy měl známý švédský kytarista . Ten je známý především svým neoklasicistním a rychlým stylem hry na kytaru. Americká skupina svými texty o mytologii a čarodejnictví taktéž ovlivnila mnoho budoucích power metalových kapel. Přelomový pro power metal byl s největší pravděpodobností rok 1987, kdy němečtí Helloween vydali své druhé album s názvem , Pt.1. Toto album lze považovat za jednu z nejvlivnějších a nejproslulejších nahrávek v historii tohoto podžánru.7

3.1. Charakteristika a vývoj podžánru

Charakteristický pro power metal je čistý vysoký vokál, většinou tenorového rozsahu. Nejznámějšími zpěváky tohoto žánru jsou: (Helloween), Timo (Stratovarius), (), () či (Gamma Ray). Pro power metal jsou charakteristické velmi krátké a rychlé riffy, melodická a náročná kytarová sóla (ta jsou typická především pro power metalovou skupinu Dragonforce).

Většina bubeníků používá bicí se dvěma kopáky, díky nimž lze docílit

6 SHARPE – YOUNG, Garry. A–Z of Power Metal. Rockdetector Series. Cherry Red Books. s. 464. ISBN 978-1-901447-13-2. 7 KIZÁK, Miroslav. Power metal – jednorožce aj motivačná literatúra v jednom. In: Denník N [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://dennikn.sk/blog/power-metal-jednorozce-aj-motivacna-literatura- v%E2%80%AFjednom/

7 rychlejšího a agresivnějšího tempa. Nemalou roli hrají v power metalovém podžánru také klávesy, které většina skupin využívá na dokreslení či vybudování atmosféry pomocí nosných orchestrálních motivů. Častá je taky kombinace kytarových a klávesových sól.

Typická je inspirace barokními hudebními umělci. Nejčastěji jsou skladateli využívané motivy z děl Antonia Vivaldiho, W. A. Mozarta, F. Chopina, ale také J. S. Bacha.

Power metal, který vzniknul kombinací tradičního heavy metalu a speed metalu, se většinou dělí na dva příbuzné styly: jeden ze Severní Ameriky, který je tvrdší a je bližší speed metalu, a druhý, původem evropský, který má kořeny v Německu a Skandinávii. V současnosti se termínem „power metal“ myslí především evropská odnož tohoto podžánru, a to především proto, že v Evropě je tento styl mnohem populárnější a rozvinutější, než v Severní Americe. 8

V rámci tohoto podžánru se také setkáme s několika dalšími příbuznými styly – symfonickým power metalem a tzv. epic metalem.

První z výše jmenovaných je charakteristický velkým využíváním kláves či nástrojů běžně využívaných především ve vážné hudbě (například orchestry) či v symfonickém metalu. Právě symfonický power metal bývá často označován jako symfonický metal i jako power metal. Do dnešní doby se vedou spory mezi posluchači těchto podžánrů diskuze a spory ohledně používání výrazu „symfonický power metal“, protože hranice právě mezi symfonickým metalem a power metalem bývá někdy naprosto nezřetelná a tyto dva podžánry se proto často slévají dohromady.9

Naproti tomu epický power metal vznikl spojením prvků klasického rocku 70. let s tradičním heavy metalem. Vyznačuje se velkou variabilitou – může připomínat například thrash nebo speed metal nebo doom metal, pokud vezmeme v potaz tempo a rytmičnost skladeb, ale stejně tak může být podobný NWOBHM10.

Co se tématiky textů týče, nejčastěji se v nich objevují odkazy na válečnou tématiku a morální hodnoty – válka, boje, čest a odvaha bojovníka, méně často se setkáme s fantasy náměty.

8 SHARPE – YOUNG, Garry. A–Z of Power Metal. Op. cit., s. 464. 9 Tamtéž. 10 NWOBHM – Nová vlna britského heavy metalu 8

Jako je tomu i u jiných podžánrů, i power metal se v dnešní době, kdy se začínající mladé kapely snaží své nápady naroubovat na ověřené postupy svých hudebních vzorů, neobjevuje v čisté podobě, a často se kříží.

Nejčastěji se, jak je již zmíněno výše, objevuje kombinace se symfonickým metalem (Rhapsody of Fire, první alba , Avantasia, atd.), dále pak se speed metalem (Dragonforce, ). Trochu stranou stojí progressive power metal (, Redemption, ), který spojuje melodický power metal se složitějším prog metalem, přičemž zde najdeme i neoklasické prvky po vzoru Yngwie Malmsteena. Objevuje se i kombinace power metalu s thrash metalem (Persuader, ) nebo s black metalem (Stormlord). 11

Ještě před Helloween s power metalem začala experimentovat skupina Europe, která na své nahrávce Wings of Tomorrow přišla s prvky, které později převzali finští Stratovarius. Nebyli jediní. S power metalem si pohrávali i němečtí Accept na albu Restless And Wild z roku 1982. Nebyly to ale žádné pokusy o formování nového žánru, spíše se jednalo o jednofázové nápady.

3.2. Stěžejní interpreti power metalu

Asi nejvíce se o formování power metalu prosadily kapely Helloween, Stratovarius a . Právě zpěvák Helloween, Michael Kiske, určil se svým vysokým čistým vokálem další vývoj power metalu, co se týká pěvecké stránky. Když z Helloween odešel zpěvák a kytarista Kai Hansen, založil si vlastní skupinu GammaRay, která kombinovala heavy metal s klasickým zvukem Helloween.

Naproti tomu finští Stratovarius přišli s kombinací kláves a kytary. Tyto dva nástroje se většinou doplňují, ale v sólových pasážích si to mezi sebou rozdávají v pomyslném souboji.

Právě tato kombinace inspirovala další slavné skandinávské kapely, například Nightwish (Elevenpath/Against The Wind), ale také třeba Sonatu Arcticu, která kombinuje klávesy a kytary ve svém specifickém stylu na většině svých desek.

S kombinací švédského melodického metalu s prvky stylu, který užívali Stratovarius, přišli i .

11 KIZÁK, Miroslav. Power metal – jednorožce aj motivačná literatúra v jednom. In: Denník N [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://dennikn.sk/blog/power-metal-jednorozce-aj-motivacna-literatura- v%E2%80%AFjednom/ 9

Blind Guardian určili charakteristické rysy power metalu nejen hudebně, ale především tématicky. Na rozdíl od jiných power metalových skupin, které výrazně napomohly formování podžánru, Blind Guardien čerpají náměty pro své texty z děl spisovatelů fantasy žánru. Jejich oceňované album Nightfall In TheMiddle-Earth je inspirováno Tolkienovým Silmarillionem. Kromě Tolkiena se inspirovali i v dílech Jordana či George R. R. Martina.

„Za jejich klasický zvuk můžeme považovat mix speed/power metalu a thrash metalu. Přibližně od alba A Night At The Opera se jejich tvorba orientovala více do progressive metalu a každé další album je výrazně odlišné od předešlého.“ Na tzv. zlatou éru Blind Guardian pak navazuje například skupina Savage Circus (Imaginations From The Other Side). 12

Jako typické power metalové (respektive progresive/symphonic power metalové) skupiny můžeme řadit i brazilskou Angru a italské Rhapsody (později Rhapsody Of Fire). Angra obohatila podžánr kombinací power/speed metalu s neoklasickými a folkovými prvky, typickými právě pro jihoamerické končiny. Z odkazu Angry čerpají především skupiny z Jižní Ameriky.

Rhapsody jsou typickými zástupci symphonic power metalu, především jejich tvorba z let 1998 – 2002 (Symphony of the Enchanted Lands, , Rain of a Thousand Flames, Power of the Dragonflame).

Hudebně se zde snoubí zpěv se silným italským přízvukem a mírně operním nádechem, kytarová sóla inspirována Vivadlim, baskytarová sóla, klávesy a kombinace symfonického orchestru a sborů. Texty i booklety desek se nesou v duchu fantasy a epičnost jejich hudby by se dala přirovnat k filmovým soundtrackům.

K typickým představitelům evropského power metalu patří i německá skupina Edguy. Především jejich tvorba od roku 1998 do roku 2002. Na těchto deskách najdeme především skladby s typickými prvky power metalu. V tvorbě lze slyšet inspiraci kapelami jako Europe, Stratovarius, Helloween, ale také třeba Iron Maiden. Díky spolupráci s finským nahrávacím studiem FinnVox je zejména v rané tvorbě zřetelně patrný vliv produkce na vývoj kapely (skandinávský power metal).

12 KIZÁK, Miroslav. Power metal – jednorožce aj motivačná literatúra v jednom. In: Denník N [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://dennikn.sk/blog/power-metal-jednorozce-aj-motivacna-literatura- v%E2%80%AFjednom/ 10

Svojí tvorbou skupina ovlivnila řadu moderních power metalových skupin – například švédské Bloodbound či Sabaton. 13

Přelomová pro podžánr power metalu byla i vedlejší tvorba Tobiase Sammeta – projekt rockové opery Avantasia. Zejména první dvě desky – a The Metal Opera part II jsou považovány hudebními kritiky i posluchači za jedny z nejvýznamnějších a nejcharakterističtějších počinů jak v rámci power metalu, tak v žánru rockové opery.

Mezi další známé power metalové kapely patří například: Brainstorm, Firewind, , Gloryhammer, , Masterplan, Powerwolf, Primal Fear, Rage, Unisonic, Xandria atd.

Ze speed metalu, který je má s power metalem společné prvky, se v Severní Americe později vyvinul další podžánr heavy metalu, thrash metal. Typickými představiteli jsou skupiny , Slayer, , Anthrax či Sepultura.

13 KIZÁK, Miroslav. Power metal – jednorožce aj motivačná literatúra v jednom. In: Denník N [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://dennikn.sk/blog/power-metal-jednorozce-aj-motivacna-literatura- v%E2%80%AFjednom/ 11

4. Fenomén rockové opery

Když se na konci šedesátých let objevily první pokusy o rozsáhlejší hudební kompozice, které měl provázet a dotvářet nějaký epický příběh, nikdo v té době těžko mohl tušit, že se rodí další významná odnož rockové hudby. Vzhledem k faktu, že rocková scéna na přelomu 60. a 70. let nabývala na čím dál větší velkoleposti a bombastičnosti, těchto pokusů, v nichž bylo cítit ovlivnění především muzikály, přibývalo.

Průkopníky nového žánru byli britští The Who, kteří v roce 1966 vydali album A Quick One, které bývá kapelou označováno jako mini opera.

Skladby zde začaly být propojeny náznakem souvislejšího příběhu. Zásadnější ovšem bylo konceptuální album The Who Sell Out z roku 1967, které obsahovalo menší rockovou operu Rael. Hlavní zásluhu na nových přidaných prvcích měl především skladatel a kytarista Pete Townshend. Přelomové pak bylo 2LP Tommy, které vyšlo v roce 1969.

Tato deska je dodnes považována za jednu z nejlepších, které byly v rámci rockové hudby natočeny v šedesátých letech, zároveň se jedná o první dílo uváděné jako rocková opera.

Vzhledem k tomu, že rocková opera Tommy si získala velkou oblibu, netrvalo dlouho, že se nově vytvořeného žánru chopili další interpreti. Například The Kings přišli ve stejném roce s albem Arthur On The Decline And Fall Of The British Empire.

Asi nejúspěšnější v tomto snažení byl anglický skladatel Andrew LIoyd Webber, který, spolu s libretistou Timem Ricem, vytvořil v 1969 rockovou operu Jesus Christ Superstar. Na desce, která vyšla o rok později, uslyšíme například Iana Gillana nebo Yvonne Elliman.14

4.1. Charakteristika a vývoj rockové opery

Ještě v polovině devadesátých let se o rockové opeře u nás příliš nevědělo. Již zmiňovaná rocková opera „Jesus Christ Superstar“ je prvním vydáním Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby označována jako rockový muzikál.

14HRABALIK, Petr. . Česká televize: Bigbít - internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/jazz/clanky/60-rock-opera/

12

Podle Foreta se jedná o „rozsáhlejší hudebně scénický celek, v němž se, tak, jak je to v opeře obvyklé, za hudebního doprovodu pouze zpívá/sólově, ale také dueta, sbory, atd./ a tančí. Hudební stránka je čistě instrumentálních částí /jako je dejme tomu předehra/ by měla být v první řadě rocková“. 15

Už během uvedení „Tommy“ nebo „Jesus Christ Superstar“ bylo víc než jasné, že se, co se hudební složky týče, nebude jednat pouze o rock. Vzhledem k tomu, že rockové opery trvají běžně kolem dvou až tří hodin, museli autoři využívat širšího žánrového spektra, aby zabránili monotónnosti hudebního doprovodu. Proto je zcela běžné, že se při skládání rockových oper pracuje s prvky vážné hudby, ale i populární – zastoupeny bývají prvky jazzu, popu či folku. Využívání rozličných žánrů při kompozici přispívá k větší diverzitě a poskytuje více možností při navozování atmosféry či charakterizování postav v ději.

Podle Foreta je důležité, že „…jde o dílo rozměrnější, časově i pracovně náročnější, schopné reagovat na nejnovější výboje v této hudební oblasti s mnohem větším zpožděním než je tomu kupříkladu v případě písničky.“16

Samotná „rockovost“ rockových oper se neprojevuje pouze v hudební stránce díla, nýbrž také v textové. Téma (většinou se jedná o rozsáhlejší a propracovanější příběh) by mělo být převedeno a podáno tak, aby problematika, která je v ději předložena, byla dobře znatelná z pohledu rockového posluchače.

„V tomto směru je důležitá názorová a myšlenková bezprostřednost, přímost,…a dokonce často vysoká míra zrealističtění v pohledu i prezentaci.“17

O rockové opeře lze hovořit, pokud texty daného díla mají v převážné většině formu monologů, přičemž mezi jednotlivými skladbami chybí mluvené slovo, které slouží k rozvíjení či dramatizování děje.

Forma rockové opery se může oproti rockovému muzikálu zdát poněkud statičtější a pomalejší, vezmeme-li do úvahy absenci dramatických dialogů a vsuvek a naopak velký výskyt árií. Pro tvůrce je tedy o to více důležité tuto statičnost a těžkopádnost překonat a učinit tak dílo přitažlivějším pro diváky. Důležitý je již samotný výběr tématu a psaní libreta, ale také instrumentace.

15 FORET, Miroslav. Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery. Brno: Spolek Mojmír, 1994. s. 6. 16 Tamtéž. 17 Tamtéž.

13

Celá opera by měla být zpracována na takové úrovni, aby dokázala zaujmout posluchače, ale zároveň by měla postupně odkrývat nové zajímavé významové roviny, ale také neobvyklé kompoziční postupy či formy.

Velmi důležitá je i interpretační přesnost a profesionalita. Nároky na zpěváky i hudebníky jsou vysoké jak po technické stránce, tak po stránce výrazové. Stejná pravidla platí pro tanečníky a zpracování choreografií, které by měly být nápadité. Vzhledem k vysoké náročnosti na provedení proto bývá často nemožné dát dohromady seskupení, které by zvládlo na jevišti zpívat, tančit, ale také hrát, a to vše naprosto precizně a bez jakékoliv křeče.

Propracovaná by taktéž měla být i scéna, ale zapomínat by se nemělo také na světelný či pyrotechnický park a dobré ozvučení.18

4.2. Nejslavnější rockové opery

Do dnešních dnů není úplně zřejmé, která rocková opera byla ta úplně první. Někteří hudební teoretici zmiňují například Teenagerskou operu Keithe Westa a Marka Wirtze či miniopera skupiny Who (Who Sell Out, 1967), i když v tomto případě se jednalo spíše o první pokus, vzhledem k tomu, že jde spíše o cyklus písní, které vytváří iluzi určitého děje.

4.2.1. Tommy

Vedle skupiny The Who se na nahrávce „Tommy“, která vyšla v roce 1969, podílel Londýnský symfonický orchestr, ale nechyběl také komorní sbor. Mezi sólisty se objevilo mnoho známých interpretů. Townshend v roli vypravěče, Steve Winwood otce, Maggie Bellová matku, Graham Bell milence, v dalších rolích se potom představili Ringo Starr či Rod Stewart.

Ač bylo dvojalbum „Tommy“ úspěšné, došlo k živému provedení rockové opery pouze dvakrát. Marné se zdály být i pokusy o uvedení na filmová plátna, avšak v roce 1976 se projektu ujal režisér Ken Russell a producent Robert Stigwood. Titulní roli dostal zpěvák skupiny Roger Daltrey, zpěvák skupiny The Who. V dalších rolích se představily skutečné veličiny světové rockové a popové scény. Roli kazatele přijal Eric Clapton, Elton John se ujal role Kuličkového čaroděje, cikánku ztvárnila Tina Turner. Režisér K. Russel angažoval také Jacka Nicholsona či Olivera Reeda.

18 FORET, Miroslav. Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery. Brno: Spolek Mojmír, 1994. s.7. 14

Příběh dvojalba Tommy:

Příběh rockové opery „Tommy“ začíná na konci první světové války, kdy se narodí Tommy. Jeho otec, kapitán Walker, byl odvelen na frontu, avšak po jedné z bitev je prohlášen za nezvěstného a předpokládá se, že na frontě zahynul. Kapitán Walker se však po letech vrátí domů a nalezne svoji ženu s milencem. Situace mezi nimi se vyhrotí, Walker milence zabije a Tommymu oba rodiče řeknou, že to nikdy neviděl, neslyšel a nikdy to nikomu nemá povědět. Následkem této vyhrocené situace Tommy, do té doby zdravý chlapec, ohluchne, oslepne a oněmí, protože příkazy svých rodičů vezme až nečekaně vážně.

Tommy si i přes svůj hendikep žije ve svém vlastním světě, který ho však neuchrání před okolím. Oba jeho rodiče si občas vyjedou na výlet a Tommy se tak dostává se do péče drogové léčitelky (která se snaží jej vyléčit pomocí halucinogenních drog - neúspěšně), strýce Ernieho a perverzního bratrance, přičemž strýc Ernie Tommyho znásilní. Jedinou útěchou pro něj hraní si s kuličkovými automaty. Díky tomu si získá později pozornost širší veřejnosti.

Rodiče jej posléze vezmou k renomovanému lékaři, který konstatuje, že Tommyho postižení je spíše psychosomatického původu. Na radu lékaře se Tommy zaměří na zrcadla, kterými však začne být až posedlý, což velmi rozzuří jeho otce, který rozbije zrcadlo, do kterého se Tommy snaží zírat. Tommy po rozbití zrcadla procitne a získá zpět všechny smysly. Tento zvláštní druh léčby se stane známým a Tommy si získá spoustu přívrženců. Dokonce se do něj zamiluje dívka z bohaté rodiny, avšak při Tommyho projevu je od něj při snaze se k němu dostat odtržena.

Po svém procitnutí se stane evangelistou a rozhodne se nejen kázat, ale také léčit a převychovávat. Zakládá s pomocí strýce, který se na jeho popularitě snaží vydělat co nejvíce peněz, prázdninový tábor, přičemž součástí terapie je i hra kuličkových automatů, které se dřív věnoval. To se Tommyho příznivcům přestane líbit, stejně jako jeho asketický přístup k životu, který vyžaduje i po nich, proto se rozhodnou Tommyho opustit. Ten se tak ocitá znovu osamělý ve svém vlastním světě. 19

19 FORET, Miroslav. Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery. Brno: Spolek Mojmír, 1994. s.17 – 18. 15

Děj filmu Tommy:

Režisér Ken Russel pro filmové zpracování poněkud upravil děj. Časově jej posunul o jednu generaci dál, konkrétně jej zasadil do čtyřicátých let, kdy zuřila druhá světová válka. Tommyho otec, který bojoval ve službách anglického letectva, byl sestřelen a zahynul v boji. Jeho těhotná žena, Tommyho matka, pracovala v muničním skladu. Telegram o smrti jejího manžela jí byl doručen, když vkládala kuličky do nábojnic. Když jsou Tommymu čtyři roky, vezme matka syna na letní tábor. Ona tam pozná svého budoucího druha. Když je Tommy v noci náhodou přistihne v ložnici, oba na něj začnou křičet: „Nic jsi neviděl, nic jsi neslyšel, nikomu to neříkej.“ Po tomto zážitku Tommy oslepne, ohluchne a přestane mluvit.

Matka s jejím novým druhem se snaží syna léčit. Svěří jej do konce na jednu noc kouzelné cikánce. I přes všechny Tommyho hendikepy však zjišťují, že Tommy skvěle ovládá hru na kuličkových automatech. Dokonce se v této hře stane šampionem a podaří se mu porazit i Kuličkového čaroděje. Díky synovým úspěchům si celá rodina žije v přepychu, avšak matka je nešťastná ze svého syna, protože jejich prognózy o Tommyho zdraví nejsou příliš příznivé. Proto se pokusí pomoci mu sama. Tommymu se podaří nečekaně prorazit dříve nerozbitné zrcadlo a dopadne do moře – zbaven všech postižený a svobodný.

Díky tomuto procitnutí se změní i chlapcova osobnost. I přes pobízení jeho matiky k dalším výhrám ve hře Tommy odmítá další bohatství. Chce raději pomáhat potřebným lidem. Díky tomu se stane především pro dospívající mládež ikonou a jakýmsi mesiášem v jedné osobě. Tommy se proto rozhodne s pomocí jeho rodiny pro ně založit letní tábor, kde bude potřebným pomáhat metodou, která kdysi pomáhala i jemu. Simulací sleboty, hluchoty a hry na kuličkových automatech. Lidé však o takovou pomoc nestojí, zabíjí Tommymu jak matku, tak jejího druha, tábor zapálí a zničí. Zničený mladík utíká do přírody, k pramenům vod, kde byl počat. Stane se z něj nešťastný a opuštěný mladý muž, byť bohatý.

Filmové zpracování je plné symboliky. Ať už se jedná o ocelové kuličky, které se vyskytují všude, nebo odkazy na hnutí hippies.

S podobným motivem přišla skupina The Who ještě jednou. Tentokrát se jednalo o rockovou operu Quadrophenia, která byla vydána roku 1973. Podle textu bookletu si pod názvem můžeme představit poslední stádium schizofrenie.

16

Stejně jako u Tommyho je jediným východiskem právě příroda, a to i přesto, že se snaží mladík zařadit do společnosti, i když se mu to nezdaří. Po hudební stránce se de facto jedná o kopii Tommyho, avšak tentokrát se jedná především o monologický sólový zpěv s doprovodem skupiny. Bez duet, sborů a dalších typických prvků pro rockové opery. Proto by se toto album mohlo nazvat spíše rockovou kantátou, než operou. Tato druhá opera po přelomovém „Tommym“ nic nového nepřinesla a kapela s komponováním dalších oper skončila. I přesto však byla úspěšná a dočkala se taktéž filmového zpracování, které režíroval Franc Roddam. 20

4.2.2. Jesus Christ Superstar

A. L. Weber a T. Rice spolu začali spolupracovat v roce 1965, kdy vytvořili rockové oratorium s názvem Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat. Ústřední námět tvořil biblický příběh o Josefovi. Původně krátká kompozice byla v 70. letech rozšířena a stala se velmi oblíbenou především při školních představeních.

Příběh Jesus Christ Superstar je primárně zaměřen na poslední dny Ježíše Krista, ovšem viděn z pohledu mladých lidí na sklonku šedesátých let. Deska, která vyšla v roce 1971, se pyšnila zvučným obsazením. Role Ježíše Krista se ujmul z , o krále Heroda se postaral Michael d´Abbo, hlas Marii Magdaleně pak propůjčila zpěvačka Yvonne Elliman. „Právě pro ní jeden z výseků opery, píseň „I Don´t Know How To Love Him“, znamenala první hit (z dalších známých částí bych uvedl „Heaven On Their Minds“, „Everything´s Alright“, „Hosana“, „Crucifixion“, „Arrest“, „Peter´s Denial“).“ (Bigbít – rock opera)

Hlavní motiv z Jesus Christ Superstar bývá hojně využíván v rámci různých reklamních spotů a znělek pořadů. Rocková opera Jesus Christ Superstar byla zfilmována v roce 1973. Režíroval ji Norman Jewlson, roli Ježíše pak ztvárnil Ted Neeley. Andrew LIoyd – Webber vytvořil ještě jednu úspěšnou rockovou operu (někde uváděna spíše jako rockový muzikál). Konkrétně se jednalo o Evitu.

Za rock opery je pak ze známějších děl ještě možné považovat alba Carly Bley Escalator Over The Hill (1972), Genesis The Lamb Lies Down On Broadway (1974), Franka Zappy „Joe´s Garage“ (1979) a svým způsobem také Too Old To Rock´n´Roll To Young To Die (1976) od Jethro Tull.

20 FORET, Miroslav. Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery. Brno: Spolek Mojmír, 1994. s. 19 – 21. 17

Rockovou space-operou je taktéž The Rise And Fall Of Ziggy Stardust And The Spiders From Mars (1972) zpěváka a skladatele Davida Bowieho. (bigbít)

Třetí nejznámější rockovou operou je pak The Wall od skupiny Pink Floyd. Právě z tohoto díla pocházejí velmi známé skladby jako Another Brick In The Wall, Run Like Hell či Young Lust.

Publicista Michal Cipra v knize Pink Floyd pak o The Wall píše: „V tomto případě se Waters pokusil o názorné ztvárnění nesmírného tlaku, který na člověka doléhá ze všech stran vlivem dnešního svéhlavého života, plného krutosti a násilí. Člověk, který ve svém životě nenachází žádné uspokojení a cítí se zoufalý ve své samotě a bezmocnosti, velmi snadno propadá záchvatům ničivého šílenství a velmi snadno pak také nachází své uspokojení v násilí. Výrazný je také vliv společnosti…“ 21

4.3. Současná rocková opera

Během osmdesátých let rockové opery upadly do pozadí, stejně jako například art-rock, který si ovšem v devadesátých letech prožil spolu s progresivním rockem návrat. V roce 1991 vyšla Streets: A Rock Opera od , o čtyři roky později pak Christmas And Other Stories od Trans-Siberian . Ve stejném roce vydal Arjen Lucassen se svým projektem Ayreon první album nazvané .

V roce 2001 vydává Tobias Sammet první část příběhu své nové metalové opery Avantasia. Z původně dvoudílné rockové opery se však stane ambiciózní projekt, který výrazně ovlivní vývoj žánru rockové opery. Na rozdíl od jiných projektů se Sammetovi podařilo přenést svůj projekt i na světová pódia.

V současné době kromě Avantasie najdeme mnoho tvůrců rockových a metalových oper. Timo Tolkki, bývalý kytarista Stratovarius, v roce 2013 vydal první díl své rockové opery Avalon. Už přes dvacet let se na scéně pohybuje již zmíněný projekt nizozemského multiinstrumentalisty Arjena Lucassena. , který od roku 2004 spolupracuje s Tobiasem Sammetem, vydal v roce 2003 svoji rockovou operu Days Of Rising Doom. V Brazílii se ve stejnou dobu zformoval úspěšný projekt nazvaný Soulspell.

21 HRABALIK, Petr. Rock Opera. Česká televize: Bigbít - internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/jazz/clanky/60-rock-opera/

18

V České republice, konkrétně v Praze, se nachází hudební divadlo, které se zaměřuje na prezentaci rockových oper na jevišti. Rock Opera Praha má ve svém repertoáru antickou trilogii (Oidipus Tyranus, 7 proti Thébám či Antigonu), ale také další opery na klasické náměty jako Faust, Romeo a Julie či Anna Karenina. Mezi mnoha známými interprety najdeme například Kamila Střihavku, Jana Toužimského či Leška Semelku. 22

V současnosti se za rockovou operu označuje sbírka písní s texty, které se vztahují k ucelenému příběhu. Většinou jsou tato díla vydávána jako koncepční alba. Zároveň nejsou, na rozdíl od klasických rockových oper jako Tommy nebo Jesus Christ Superstar, prezentována na jevišti. Běžné je naopak používání rolí jakožto forma vyprávění jednotlivého příběhu.

22 Rock Opera Praha [online]. Praha [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://rockopera.cz/ 19

5. Avantasia

Avantasia je projekt metalové opery Tobiase Sammeta, frontmana německé skupiny Edguy. Název projektu je složen ze slov Avalon (svět mimo lidskou představivost) a Fantasia.

Avantasia byl původně pouze název pro svět, v němž se odehrával děj prvních dvou desek (The Metal Opera a The Metal Opera part II), avšak později se uchytil jako název celého projektu (ačkoliv další příběhy se v zemi zvané Avantasia již neodehrávají). Pod hlavičkou tohoto projektu byla dále vydána alba The Scarecrow, The Wicked Symphony a , které dohromady tvoří The Wicked Trilogy, dále pak alba The Mystery of Time a .

5.1. Metal Opera part I&II aneb výlet do říše fantasy

Myšlenky na nový projekt metalové opery se zrodily během turné skupiny Edguy k albu . Během něj si Tobias Sammet začal zapisovat myšlenky na projekt konceptuálního alba, metalové opery, kde by hostovali jeho hudební idolové. Jak později uvedl, prapůvodní myšlenka na tvorbu metalové opery jej napadla při půlnoční mši (pravděpodobně roku 1998). Po skončení turné se naplno začal věnovat tvorbě nového projektu a veškerý hudební materiál nahrál s dalšími třemi umělci: kytaristou Henjo Richterem, baskytaristou Markusem Grosskopfem, a bubeníkem Alexem Holzwarthem. Sám Tobias Sammet pak ujal kláves a aranží.

Jako první vyšel v roce 2000 stejnojmenný singl Avantasia, který spolu s Tobiasem nazpíval bývalý zpěvák skupiny Helloween Michael Kiske (který hostování přijal, ale s podmínkou, že jeho jméno bude na bookletu uvedeno pod pseudonymem Ernie). Skladba vyšla pod záštitou hudebního vydavatelství AFM, se kterým měl Tobias Sammet podepsanou smlouvu pro skupinu Edguy.

Singl Avantasia byl přijat posluchači i kritikou pozitivně (především fanoušci byli nadšení hostováním Michaela Kiskeho, který se po dlouhé době opět začal věnovat metalové hudbě, na kterou dříve zanevřel). V roce 2001 vyšel první díl metalové opery Avantasia The Metal Opera, následován o rok později druhým dílem The Metal Opera part II. 23

23 SAMMET, Tobias. The Mystery Of Time: Special Earbook Edition. Records, 2013. 20

Na obou partech se podílelo mnoho význačných instrumentalistů i pěveckých ikon heavymetalové historie. Základní sestavu Avantasie tvořili: Tobias Sammet (zpěv, klavír), Henjo Richter (kytara), Alex Holzwarth (bicí) a (baskytara). Svými party přispěli i Norman Meiritz a (Edguy) a Frank Tischer.

Z řad zpěváků se na projektu podíleli: (), Michael Kiske (Unisonic, ex- Helloween), David DeFeis (), Andre Matos (ex-Angra), Ralf Zdiarstek, (ex-), a Timo Tolkki (ex-Stratovarius).

Sammet v rozhovoru pro rockový magazín Spark prozradil, že příběh výrazně reflektuje aktuální problémy společnosti (bráno s ohledem na rok vydání).

„Rozhodně nechci na společnost ukazovat prstem, protože jsem její součást stejně tak jako ty nebo kdokoliv jiný. Když zapneš televizi a vidíš všechny ty hrůzy a hlavně způsobem, kterým se o nich mluví... Rozhodně tě to přinutí uvažovat, jestli se v zákulisí opravdu odehrávají ty věci, o kterých lidé hovoří. Jestli tam opravdu je pár lidí, kteří jenom tahají za provázky „loutek“, a snaží se odvést naši pozornost od toho, co je opravdu důležité.“ 24

Pro Sammeta bylo hlavní prioritou, aby všichni zpěváci byli ve svém oboru opravdu dobří. Původně uvažoval o angažování svých spoluhráčů z Edguy, ale nakonec se rozhodl, že zkusí oslovit jiné instrumentalisty, především kvůli tomu, aby obohatili jeho skladby novými nápady a ideály. Jednou z nejzásadnějších priorit, kvůli které se víceméně rozhodl svůj boční projekt založit, bylo angažování zpěváků, kteří jeho tvorbu zásadním způsobem ovlivnili (případně ty, které obdivoval). 25

Na obou částech „Metalové opery“ je patrná zřetelná inspirace legendami powermetalového subžánru Helloween. Zřejmé je to o to víc, že na albu hostují dva bývalí členové této skupiny – Michael Kiske a Kai Hansen. Při detailnějším poslechu se jedná (i přes ověřené kompoziční postupy, o velmi propracované dílo. Již na první desce je patrný Sammetův talent (v rámci svých kompozic) při práci s hlasovými možnostmi vybraných pěveckých hostů. Obě alba jsou protkány řadou meziher, náročnějších

24 KRÁTKÝ, Jan. Avantasia: Metalové fantasy. Rockový magazín Spark. Praha, 2001. roč. 10, č. 6. 25 Tamtéž.

21 orchestrací, sborových pasáží, zpěvných refrénů, a dokonce i použití chorálního kontrapunktu v jedné z pasáží skladby Reach Out For The Light.

Poprvé Sammet využívá ve svých skladbách lidové nástroje, konkrétně zvuk dud a fléten, které tvoří jeden z nosných motivů skladby Farewell. První část kromě již zmíněných skladeb a pilotního singlu Avantasia obsahuje (jak je již u skladatele zvykem) výrazně delší skladbu. The Tower je charakteristická pečlivě vybudovanou atmosférou a rozličnými hudebními motivy a vynikajícími vokálními výkony. V duchu metalové opery se především díky sborovému refrénu nese skladba Sing Of The Cross.

The Metal Opera part II začíná přes čtrnáct minut dlouhou skladbou The Seven Angels. Tuto skladbu mnozí hudební kritici, včetně hudebních redaktorů časopisu Spark, označují za jeden z vrcholů Sammetovy kompoziční kariéry. Píseň je rozdělena na několik pasáží – první část je jakási předehra, jejímž nosným motivem je šeptající zpěv se značně melancholickou atmosférou. Tato část postupně přechází v mohutné sborové sloky a zpěvný refrén. V dalších částech se postupně mění instrumentální, sborové či sólové momenty, přičemž často dochází k výrazné změně tempa. V některých pasážích nalezneme jasné hudební odkazy na skupinu Queen a amerického zpěváka Meat Loafa. Tyto skladatelské postupy jsou charakteristické pro většinu Sammetových kompozic.

Na albu se nachází také dvě balady. Obě tyto písně spojuje křehká atmosféra a s tím spojené procítěné vokály, klavírní podkres a vygradovaná finální pasáž. Mezi klasické powermetalové skladby se řadí No Return a Chalice Of Agony. V duchu křehké, až atmosferické kompozice, se neste závěrečná skladba Into The Uknown, na které hostuje zpěvačka nizozemské symphonic metalové skupiny Within Temptation, Sharon Den Adel.

Na rozdíl od předchozí části zde najdeme skladby s podstatně tvrdšími a údernějšími thrashovými riffy Memory a The Final Sacrifice, ve které Sammet a DeFeis předvádí obdivuhodné pěvecké výkony.

5.2. Příběh metalové opery

Příběh začíná v roce 1602 n. l. v opatství Mainz, kdy se mladý novic Dominikánského řádu Gabriel Laymann (Tobias Sammet) spolu s ostatními mnichy účastní honu na čarodějnice. Ze začátku je na sebe a svoji odvedenou práci hrdý, a vypadá to, že je s jeho prací spokojen kromě starších kněží i Gabrielův hlavní mentor Jakob. Oceňuje především novicovu zodpovědnost a citlivost, se kterou pomáhá řešit

22 jednotlivé případy. Jeden z posledních se týkal čarodějnice Else Vogler, která byla odsouzena za čtení tajných spisů a údajně byla posedlá ďáblem.

Gabriel i přes těžkost situace nikdy nezapomínal na to, že ona žena bývala před posednutím obyčejná lidská bytost, stejně jako on.

Za odměnu byl poprvé v životě sám poslán do věže čarodějnic, kde všichni, kteří sešli ze správné cesty, čekali na svůj trest. Když však otevřel těžké dřevěné dveře, se zděšením zjistil, že v žaláři se nachází i jeho nevlastní sestra Anna Held, která je obviněna z čarodějnictví. Ležela ve své cele, příliš slabá na to, aby poznala svého nevlastního bratra. Pro Gabriela byla Anna vždy jako vlastní sestra, a pomyšlení, že jeho milovaná sestra má být poslána na smrt, jej vyděsilo. Ve věku devíti let musel Annu opustit, aby se přidal k Dominikánům, ale své nevlastní sestře slíbil, že se jednoho dne znovu potkají. Avšak ani ve snu by jej nenapadlo, že ji jednoho dne najde ve zbídačeném stavu, navíc obviněnou z čarodějnictví. Znal ji od útlého věku a dal by ruku do ohně za to, že z takového křehkého stvoření, jimž jeho nevlastní sestra nepochybně byla, by se nikdy čarodějnice stát nemohla. Byl si naprosto jistý, že Anna je nevinná, a že její uvěznění bylo jen chybou v zákoně. Byl tu ovšem jen jediný způsob jak to zjistit: zeptat se Jakoba. Vždy byl Gabrielovi nápomocen a určitě by zjistil, pokud by se někdo rozhodl jednat protizákonně.

Gabriel hledal celé odpoledne a podvečer svého mentora Jakoba, avšak ten nebyl nikde k nalezení. Proto se rozhodl navštívit knihovnu v domnění, že starého mnicha objeví třeba právě na místě, kam Jakob s oblibou chodil studovat množství rozličných knih. Skutečně tam, jak správně tušil, svého učitele našel. Jakmile starý mnich postřehl Gabrielovu přítomnost, lekl se a okamžitě zavřel knihu, kterou právě studoval. Knihu ihned odložil zpět na polici, respektive knihu roztržitě odhodil někam za polici. Pokoušel se snad něco starý mnich skrýt? To snad ne. Určitě se tak choval jen z roztržitosti, protože byl příliš zabrán do četby a lekl se, když zjistil, že v místnosti není sám.

Starý mnich si však bedlivě vyslechl celý Gabrielův příběh a slíbil mu, že se pokusí zmírnit podmínky Anina uvěznění a zajistí jí spravedlivý soud, který rozhodne o její vině či nevině. Dále znepokojenému novici slíbil, že se postará o důkladné prošetření celého jejího spisu, aby zjistil, jestli se postupovalo přesně podle zákonů. Se slovy povzbuzení Jakob opustil Gabriela před jeho pokojem a odešel spát. Gabriel však

23 tu noc klid nenašel.

I přes Jakobovo ujištění nepřestal mladý novic přemýšlet nad tím, jestli byla slova starého mnicha pravdivá. Nedala mu spát podivná situace, která se odehrála v knihovně. Proč se Jakob choval tak podivně? Proč byl v rozpacích z toho, že jej Gabriel našel při čtení nějaké knihy, když běžně s tím nikdy problém neměl? Možná, že celá příčina jeho rozpaků vězela právě v té knize, kterou se před ním snažil Jakob tak nemotorně schovat. Mohla to snad být nějaká stará pohanská kniha, kterou Gabriel neměl spatřit? Možná to byla jedna z těch prokletých knih, která byla zabavena té čarodějnici Else Voglerové. Ačkoliv býval zapojen do soudních procesů, nikdy nestudoval zabavené knihy. Tohle všechno mu ale těžko pomůže v osvobození jeho nevlastní sestry Anny. Nebo by mohlo? Neměl by se raději více snažit o osvobození Anny? Neposedl ji nakonec opravdu ďábel? Ať už to bylo jakkoliv, Gabriel nemohl usnout, proto se nakonec rozhodl, že se pokusí tajemnou knihu prozkoumat. Jeho pevná víra jej měla ochránit proti působení zlých sil.

Kniha vypadala velmi staře a nepochybně se v ní muselo podle Gabrielova mínění skrývat nějaké zlo. Ve vnitřním obalu kožené vazby byla kovová trojúhelníková pečeť, velká asi jako lidská ruka. Kniha byla psána cizím jazykem, který Gabriel nedokázal rozluštit. „Mnoho cest vede do Říma. Sedm cest pro všechny, kteří míří do světa za naší představivostí.“

Významu těchto slov, která uměl Gabriel přečíst, však nedokázal plně porozumět. U knihy však našel i dopis od jistého Lugaida Vandroiye, který nebyl adresován nikomu jinému, než právě Else Voglerové. Nyní už Gabriel tušil, co za knihu právě držel ve svých rukou. Rozhodl se, že si dopis přečte, i když se necítil zrovna pohodlně, protože tušil, že dopis je velmi osobní a číst by jej rozhodně neměl, jelikož mu nebyl určen.

Vandroiy se v dopise zmiňuje, že knihu jistý galský obchodník prodal Else Voglerové. Avšak pisatel dopisu ujišťuje, že pravým vlastníkem knihy je on, i když mu byla před časem odcizena. Protože se doslechl, že nyní tuto knihu vlastní právě Elsa, rád by si s ní domluvil schůzku během letního slunovratu, aby si od ní mohl knihu odkoupit nazpět.

Gabriel byl poněkud zklamaný, protože očekával poněkud více informací o této

24 záhadné čarodějné knize. Rozhořčeně vrátil knihu zpět na své místo a šel si odpočinout. Možná bude mít šanci něco zjistit následující den.

Následujícího rána jej přivítal Jakob a omluvil se mu, že se předešlý večer choval tak podivně. Když však uviděl Gabrielovy černé prsty, jejichž zbarvení mu zůstalo od včerejšího nenadálého setkání s tajemnou knihou a nešlo smýt, rozhněval se, protože Gabriel porušil slovo a četl ze zakázané knihy. Novic pochopil, že knihu někdo označil, aby každému, kdo se v ní pokusí začíst a není mu určena, zanechala černou stopu. „Zneužil jste moji důvěru a četl jste v zakázané knize! Jděte do kaple a modlete se za odpuštění,“ hněval se Jakob, který Gabriela obvinil z porušení řádu kláštera. To bylo naposledy, kdy s ním mnich mluvil, protože když Jakob podpořil návrh k zatčení mladého novice, který se zrovna na kolenou modlil u oltáře za odpuštění, zůstal od té doby jen nečinně přihlížet a nevydal ani hlásku.

V cele se Gabriel seznámí se svým spoluvězněm, kterým není nikdo jiný, než Lugaid Vandroiy, autor dopisu, který byl přiložen v tajemné knize. Novic mu vylíčí situaci posledních dní a především to, proč se ocitl ve vězení. Lugaid mu na oplátku prozradí, že je jedním z posledních žijících druidů na světě a že je členem prastarého tajného rodu Keltu, který sídlí v Irsku. Gabriel jeho vyprávění příliš nerozuměl, avšak to, co pochopil, mu ukázalo nový pohled na jeho život. Podle Lugaida byla Elsa Vogler s největší pravděpodobností nevinná. Gabriel kvůli tomu nemůže usnout, protože si vždy vybaví nebohou ženu a způsob, jak s ní jednali při procesu.

Po probdělé noci si je Gabriel jistý, že ve vězení Anně nepomůže. Proto se rozhodne spolu s druidem utéct. Novic touží běžet k čarodějné věži a vysvobodit svoji nevlastní sestru, ale Lugaid jej nabádá, ať radši uteče do města, nebo jej chytí. Gabriel uposlechne, ale v hlavě se mu rojí výčitky svědomí, že zanechal Annu ve věži, i kyž celo dobu doufal a toužil po tom ji znovu vidět.

Mezitím biskup kláštera v Mainz Johann von Bicken, šafář kláštera Mainz Falk von Kronberg a mnich Jakob odcestovali do Říma, aby se dostavili na setkání s papežem Clementem VIII. Na tomto setkání měli představení kláštera předat papeži tajemnou knihu, ze které si Gabriel četl v knihovně. Jedná se o poslední knihu a pečeť, které potřebují neporušené donést do středu světa jménem Avantasia, aby tam posléze získali moudrost, osvícení a jedinou pravdu.

25

Papež se vydá spolu s představenými z Mainzu do pozdemí, kde se pomocí velkých dřevěných dveří vkročí do neznáma.

Vandroiy a Gabriel byli při cestě do Říma přepadeni a jen zázrakem přežili. Druid intuitivně vytužil, že všech sedm knih spolu s pečetěmi se dostalo do nesprávných rukou a že svět Avantasie může být ohrožen. Tuší, že už se jim papeže dohonit nepodaří, proto druid vymyslí, že do Avantasie odešle Gabrielovu duši a spojenci druida v Avantasii mu dají nové tělo, které bude moci použít pro návštěvu v jejich světě.

Gabriel se probudí s bolestí hlavy a zjistí, že se nachází v cizím těle. Kolem sebe vidí modré nebe a všude okolo vysoké hory, přičemž si sám uvědomí, jak je zde příroda nádherná. V tom si uvědomí, že vedle něj stojí malý mužíček. Ten se představí jako trpaslík Regrin a osobitě jej přivítá v Avantasii. Zavede jej do hlavního města Avantasie – Sesidbany – kde si Gabriel promluví s vládcem země, Elderanem. Oba Gabrielovi průvodci mladému novici vypráví o tom, co se děje v Avantasii. Probudily se zlé mocnosti a ke věži se nepodaří přijít nikomu, kdo nevlastní všech sedm knih s pečetěmi. Gabriel musí získat pečetě zpět, aby mohl Avantasii zachránit.

Pomocí zvláštního létajícího stroje je Gabriel vysazen na cestě ke věži, kde se za chvíli má objevit papež spolu se svým doprovodem. Díky jeho jiné podobě jej kněží nepoznají a novic se jim nabídne, že jim ukáže cestu ke věži. Pokud by se jim podařilo přehodit pečeť přehodit přes zeď věže, byla by země ztracena. Zanedlouho se ke věži skutečně dostanou a temný hlas vyzývá papeže k přehození pečetě přes zeď. Ve chvíli, kdy se papež pokouší přehodit pečeť přehodit, se Gabriel v nestřežené chvíli pečetě zmocní a utíká pryč. Po chvíli jej něco uchopí a zjistí, že se dostal zpět do létajícího stroje, který jej dopraví zpět do hlavního města. Gabriel je jakožto zachránce oslavován, ale sám není šťastný, protože svoji nevlastní sestru zanechal ve věži napospas osudu.26

Metal Opera Part II

Po několika dnech, které Gabriel stráví v hlavním městě Avantasie, mu začíná docházet pravý smysl jeho poslání a především jeho důležitost. Především na to, jaký vliv mají síly věže na důvěřivé lidi a jak naopak naloží s těmi, kteří bez podezření uvěří čemukoliv. Gabriel se po nějakém čase, který stráví v Sesidhbaně, rozhodne více poznat

26 SAMMET, Tobias. Avantasia: The Metal Opera: Pt 1 & 2 – Gold Edition. AFM Records, 2008.

26 duchovní svět Avantasie. Se svojí touhou se svěří vůdci Elderanovi, který mu poradí, aby zkusil najít odpovědi na svoje otázky u Stromu Vědění. Odměnou za pomoc ho tam zavedou elfové, kteří ho ovšem varují, že může získat krom odpovědí, které potřebuje, i další, které jej mohou zmást.

Když konečně stane před Stromem Vědění, skutečně zjistí, že jej toto milé, avšak poněkud cynické stvoření, může opravdu poplést.

Během rozmluvy se stromem se blízké jezero rozvodní. Obloha potemní a vlny jsou čím dál větší. Gabriel, který je rozrušen tou situací, má pocit, že vidí křičící tvář, která je velmi podobná Jakobovi. Tvář skutečně patří Jakobovi, ale omnoho mladšímu.

Mezitím tři kněží bloudí Avantasií a hledají zloděje pečeti. Vyptávají se a říkají si, jestli jejich pouť tímto místem je božím trestem za jejich selhání u věže.

Gabriel, ačkoliv pořád touží osvobodit Annu, se rozhodne, že se pokusí zachránit část Jakobovy duše, která dlí v římském podzemí. Elderane poví Gabrielovi vše, co ví o tomto podzemí, protože si uvědomuje, že osvobození těchto duší by mohlo pomoci v boji proti zlým silám, protože by z nich vysály veškerou sílu. Gabriel se vydává s Regrinem k bráně, která vede zpět do Říma. Regrinovi se podaří dveře otevřít pomocí pečeti. Po dlouhém bloudění římským podzemí dorazí ke obrovskému kalichu, který se jim podaří převrhnout. Miliony duší se tím osvobodí a utíkají do všech stran, avšak neprobudí se jen duše, ale i strážci kalichu, kteří se snaží uprchlé duše chytit. Regrin je bohužel pomalejší a v boji se strážci umírá, avšak Gabrielovi se podaří uniknout zpět do Avantasie. Po návratu se dozvídá, že se temné síly podařilo osvobozením duší značně omezit. Téhož večera je Gabriel poslán zpět do normálního světa, kde jeho tělo stále ochraňuje Vandroiy.

Druid Gabriela přesvědčí, že je pro něj příliš riskantní se vrátit zpět do opatství, aby vysvobodil Annu, a odešle jej místo toho do Irska, kde bude Gabriel v bezpečí, přičemž mu slíbí, že udělá vše proto, aby Annu zachránil. Vandroyi se vrátí spolu s najatými muži zpět do Mainz, aby vysvobodil Annu. Dostanou se k věži, kde je Anna uvězněna, a setkávají se s Jakobem, který jim nabízí svou pomoc. Jakob je zmaten, v hlavě se mu rojí mnoho otázek, ale cítí se jako znovuzrozený. Spolu s Jakobovou pomocí se jim podaří celu nalézt a Vandroiy ve zkratce vysvětlí Anně vše, co je třeba.

27

Zatímco pomáhají Anně se vyšplhat z okénka ven, uslyší hlasy, které patří dvěma strážným. Jednomu se podaří Vandroiye zabít, Jakob vyvázne a poháněn vztekem zabije druhého. I když strážní pátrají po celém opatství, nepodaří se jim Annu nalézt. Tím příběh končí.27

5.3. The Wicked Trilogy – ve znamení Fausta

Na konci roku 2006 Sammet potvrdil, že po čtyřleté pauze plánuje v roce 2008 vydat třetí desku Avantasie. Ještě předtím však v listopadu 2007 vyšla dvě EP Lost In Space Part I a Lost In Space Part II, která obsahovala kromě titulní skladby, která se později objevila také na samotném albu, také cover verze, demo verze budoucích skladeb či bonusové písně. Album pojmenované The Scarecrow vyšlo 25. ledna 2008. Tato deska byla pro Avantasii přelomová. Poprvé se na ní podílel jako producent Sascha Paeth, jenž započal svoji spolupráci se Sammetem již v roce 2003. Šlo také o naprostý odklon od původního žánrového směru projektu.

Na The Scarecrow se podílela zvučná jména především evropského heavy metalu a hard rocku. Jmenovitě si Sammet pro spolupráci přizval například bubeníka skupiny Kiss, Erica Singera, kytaristy Henjo Richtera a Rudolfa Schenkera (Gamma Ray/Scorpions), do jednotlivých rolí pak byli obsazeni: Michael Kiske, Jorn Lande, Alice Cooper, Bob Catley, , Oliver Hartmann a .

Po vydání alba se uskutečnilo historicky první turné Avantasie. Vzhledem k náročným časovým podmínkám (bylo velmi obtížné skloubit časové harmonogramy všech hostujících zpěváků) proběhlo pouze jednoměsíční turné, během nějž Avantasia odehrála třináct koncertů na různých kontinentech. Nejprestižnější však byla pozvání, aby Sammet spolu s Avantasií vystoupil jako jeden z headlinerů jednoho z největších metalových festivalů na světě – . Sammet pozvání (na Paethovo doporučení) přijal. Tento koncert se nahrával pro účely vydání budoucího DVD The Flying Opera: Around The World In Twenty Days, stejně jako první koncert Avantasie v České republice, který se odehrál na festivalu Masters of Rock v roce 2008 ve Vizovicích.

27 SAMMET, Tobias. Avantasia: The Metal Opera: Pt 1 & 2 – Gold Edition. AFM Records, 2008.

28

The Scarecrow je tragický příběh o citově izolovaném a osamělém skladateli, trpícím narušení smyslového vnímání. Hlavní protagonista je velmi zamilován do ženy svého života, ta však jeho city neopětuje. On sám se tak vydává na dlouhou cestu svým nitrem, aby nalezl nejen vnitřní klid, ale také uznání. Nakonec čelí pokušení nitra své duše. Příběh pokračuje dvojalbem The Wicked Symphony a Angel of Babylon. Jedná se o tragédii mezi světy dobra a zla. 28

„Chtěl jsem tentokrát přijít s něčím více abstraktním a ne s klasickým dobro vs. zlo příběhem. Chtěl jsem udělat něco metaforického tak, abych nemohl odhalit a zničit tajemství příběhu. Následujte mě do 19. století a kráčejte cestou skladatele, který se pomalu stává šílencem; přecházejícího z vášně k úspěchu, z izolace k uznání, z nebe do pekla a z geniality k šílenství. Tohle je můj osobní Faustův příběh. Mnoho věcí je založených na mých osobních zážitcích a myšlenkách. Nemůžu zde jít více do hloubky, je tu dobrá hranice mezi realitou a fikcí a já neodhalím, kde se nachází. Ale jsem si zatraceně jistý, že si každý nalezne nějakou část sama sebe v The Scarecrow. Jsem to já, jsi to ty!“ 29

Vzhledem k absenci průvodních textů ke všem třem albům, a také tomu, že příběh je jakousi osobní reflexí skladatelova života a zkušeností, je velmi těžké obsáhleji interpretovat texty napříč všemi třemi alby. Sám skladatel dokonce připustil, že se na albech nachází skladby, které s příběhem nijak nesouvisí.

Jedná se tedy o příběh cílevědomého skladatele, který je beznadějně zamilován do ženy svého života, která však jeho city neopětuje. Mephistopheles (Jorn Lande) mu nabízí, že mu zajistí lásku i věčnou slávu, po které vždy tolik toužil. Stačí, když se vydá na stezku pokušení, což nakonec hlavní protagonista učiní. Naproti tomu postava Mentora (Michael Kiske), která v příběhu působí jako jakési alter-ego hlavního hrdiny, se snaží jej přivést zpět na cestu dobra, což posléze vzdá. Nakonec se skladateli podaří získat věhlas, po kterém vždy toužil, avšak nakonec zjistí, že toho na něj bylo naloženo příliš, a proto se pokusí od svých problémů utéct.

28 HORÁK, Michal. Avantasia - Příběh metalové opery. In: Musicweb.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.musicweb.cz/publicistika/avantasia-pribeh-metalove-opery

29 HORÁK, Michal. Avantasia - Příběh metalové opery. In: Musicweb.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.musicweb.cz/publicistika/avantasia-pribeh-metalove-opery

29

Díky tlaku, který je na něj vyvíjen, vše, co získal, nakonec ztratí. V poslední části příběhu si hlavní postava uvědomí, že jediné, co jej ještě může zachránit, je to, že se pokusí najít smysl svého života a svoji hodnotu.

Obsazení:

Tobias Sammet (Strašák/Protagonista), Roy Khan (Psychiatr, léčitel Protagonisty, Jorn Lande (Mephistopheles/Pokušení a marnost), Amanda Somerville (neopětovaná láska Strašáka), Bob Catley (Protagonistovy dobré úmysly), Michael Kiske (Mentor), Alice Cooper (Magnát, který rozprodává umění zoufalci), Oliver Hartmann (muž, jež představí Strašáka temné straně života/smilstvo), (Inspirace), Ripper Owens (Zuřivost), Andre Matos (Acedia – latinsky apatie/nezodpovědnost vůči sobě samému), (Zářivá budoucnost Protagonisty), Ralf Zdiarsek (léčící a uklidňující aspekt zuřivosti), (zuřivý duch, který kdysi dávno prodal duši za věčné bohatství), Cloudy Yang (vedlejší postava příběhu)

The Scarecrow je hudebně velmi odlišná od předchozích dvou desek Avantasie. Tuto změnu lze přisoudit především změně na produkčním postu. Jak již bylo zmíněno, Tobias Sammet se domluvil na spolupráci se Saschou Pathem, který Avantasii vtiskl kus ze svého producentského a hudebního umu. Na rozdíl od prvních dvou desek se Sammet rozhodl, že již nemá cenu stylově i žánrově pokračovat ve šlépějích předchozích dvou metalových oper, proto na albu lze slyšet poměrně méně klasických power metalových skladeb. Naopak dal přednost hard rocku a heavy metalu.

Nejdelší pasáží v prvním dějství je titulní skladba The Scarecrow, která po kompoziční stránce obsahuje vše, co je pro projekt a kompoziční tvorbu Tobiase Sammeta charakteristické. Písni vévodí zpěvný ústřední motiv, který je obohacen o lidové houslové motivy. The Scarecrow je taktéž charakteristická díky dynamičnosti a diverzi jednotlivých partů. Tyto prvky jsou signifikantní pro téměř veškerou kompoziční tvorbu Tobiase Sammeta. Kromě heavymetalových skladeb v rychlejším tempu, jako jsou Another Angel Down nebo Shelter From The Rain, najdeme na desce také hardrockové skladby jako Lost In Space a Carry Me Over, z nichž především prvně zmíněná se stala již jednou „kultovní záležitostí“ dosavadní diskografie projektu. Nejzajímavější skladbou na The Scarecrow je pravděpodobně The Toy Master, kterou spolu s Tobiasem Sammetem nazpíval Alice Cooper.

30

Píseň je vystavěna na úderných kytarových riffech, speciálních hudebních efektech, ponuré atmosféře a specifickém pěveckém výkonu Alice Coopera. Za zmínku pak také stojí balada What Kind Of Love, kde se v duetu se Sammetem představuje jedna z mála ženských vokalistek, Amanda Somerville. Podobně, jako je tomu na albu Ghostlights, i zde skladatel zabředl do vod world music.

Experimentálnějších prvků přináší mnohem více druhé album trilogie nazvané The Wicked Symphony. Jelikož se jedná podle příběhu o přelomové album, odráží se to pochopitelně i vykreslení atmosféry pomocí hudební kompozice. Výrazně přibylo údernějších pasáží, tvrdších riffů, agresivnějších vokálů (což je velkou částí dáno výběrem vokalistů), což lze jasně slyšet na skladbách Crestfallen, Scales of Justice nebo Black Wings. Sammetovou dominantou i nadále zůstávají především delší kompozice. Nejinak je tomu i u titulní skladby The Wicked Symphony, která je charakteristická spojením symfonických prvků, zpěvným refrénem a mezihrou, ve které se při použití metody „Screaming“ ukáže velká rozmanitost Sammetova vokálního rejstříku. Kvalitně zkomponovaná je Wastelands, která se nese v rychlém power metalovém tempu, ale i další typicky heavy metalové skladby States of Matter nebo Forever Is A Long Time.

Deska Angel Of Babylon se, co se hudební stránky týče, nese v podobném stylu jako The Wicked Symphony. Patrná je i skladatelova touha k experimentování, což je asi nejvíce patrné u skladby Death Is Just A Feeling, kterou spolu se Sammetem nazpíval Jon Oliva. Zde se opět projevuje skladatelovo nadání, pokud jde o skládání písní zpěvákovi přímo na jeho hlas. Druhá skladba, která se vymyká kompozičním standartům, je Symphony Of Life, kterou složil Sascha Paeth. Za zmínku stojí balada Blowing Out The Flame, která se honosí křehkým a vkusným ústředním motivem, dále pak Alone I Remeber s výrazným bluesrockovým riffem a vokály Jorna Landeho a v neposlední řadě pak hardrocková skladba Your Love Is Evil, která především svým úvodním motivem připomíná tvorbu . Oproti The Wicked Symphony jde ovšem poznat jistou ztrátu inspirace.

5.4. The Mystery of Time – Tématika tajemství času

V srpnu roku 2012 Sammet oznámil, že se rozhodl kapitolu Avantasie znovu otevřít a pracuje na nové desce, pojmenované The Mystery of Time. Ta vyšla na jaře následujícího roku. Skladatel při nahrávání alba poprvé využil orchestr, konkrétně šlo o German Film Orchestra Babelsberg. Ke spolupráci si, kromě stálých členů Avantasie,

31 jimiž jsou Sascha Paeth, Miro Rodenberg a Oliver Hartmann, přizval také další známé interprety. Na albu se po instrumentální stránce podílel například bubeník Russel Gilbrook z Uriah Heep, kytarista nebo Arjen Lucassen, známý především díky své rockové opeře Ayreon, po stránce pěvecké pak , , Michael Kiske, Ronnie Atkins, , Bob Catley a Cloudy Yang. 30

Po posledním koncertě Avantasie, který se konal na německém festivalu Wacken v roce 2011, se Sammet rozhodl svůj projekt ukončit a věnovat se pouze své domovské skupině Edguy, avšak o rok později po vydání alba se skladatel rozhodl kapitolu Avantasii znovu otevřít.

Deska obsahuje dvanáct skladeb, z čehož deset z nich se váže k prvnímu dílu příběhu, a dvě skladby jsou brány jako bonusové.

Oproti předchozím deskám Avantasie se jedná o více atmosférické a fantazijní dílo, které je založeno především na orchestracích a klávesách. Jedná se spíše o jakýsi druh filmového soundtracku, který má za úkol podtrhnout a doplnit celý příběh a dokreslit atmosféru rockové opery. Toto spojení odlišuje album „The Mystery of Time“ od dalších skladatelových kompozic a dává albu jedinečnou tvář. Podle Sammeta se jedná o výrazně konceptuální desku s atmosférou rockové opery. „Snažil jsem se tím vyjádřit, že hudbou výrazně prosvítá koncept desky. Je hodně vizuální. A i když někdo nebude sledovat dějovou linii „The Mystery of Time“, která je ostatně vyjádřená hodně vágně a nechává hodně prostoru pro interpretaci, pořád jsou jednotlivé obrazy, které jsem prostřednictvím hudby zachytil, zřetelně viditelné.“ 31

Sammet se v rozhovoru, který je uveřejněn v rockovém magazínu Spark, zmiňuje, že na albu najdeme stopy steampunku (a to i díky tomu, že se příběh odehrává ve viktoriánské Anglii).

„Steampunk tam opravdu je, Dokonce jsme už pro „The Mystery of Time uvažovali i o steampunkovém přebalu. Nějaký šílený hodinový strojek. Nakonec to ale budeme řešit jinak – obal vytvořil britský malíř . Samotný příběh se odehrává za časů viktoriánské Anglie.“ 32

30 SAMMET, Tobias. The Mystery Of Time: Special Earbook Edition. Nuclear Blast Records, 2013.

31 VRBKOVÁ, Jana. Avantasia: Hovory A. Rockový magazín Spark. Praha, 2013, roč. 22, č. 4, s. 22.

32 VRBKOVÁ, Jana. Avantasia: Hovory A. Rockový magazín Spark. Praha, 2013, roč. 22, č. 4, s. 24. 32

Většina skladeb má, v porovnání s předchozími skladatelskými počiny tohoto skladatele, naprosto odlišnou atmosféru. Jak již bylo zmíněno, nejvýraznějším prvkem celé desky je orchestr a značné využití kláves (především se jedná o klavír a hammondy). Oproti předchozím deskám jsou zde kytary umístěny spíše do pozadí. Sbory většinou doplňují atmosféru, kterou primárně vytváří orchestr a hlasy jednotlivých protagonistů. Deska nese zřetelné znaky hard rocku a heavy metalu, avšak poprvé se u skladatele setkáváme i s využitím prvků progresivního rocku.

První skladba Spectres je charakteristická především vygradovaným intrem a chytlavým refrénem. Obdobně je na tom následující píseň The Watchmaker´s Dream, která je charakteristická především použitím hammondových kláves. Kompozičně je podobná předešlá skladbě, avšak díky triolovým úderům na bicí působí svižnějším dojmem. Obdobný postup lze slyšet i ve skladbě Serpents In Paradise. Na obou skladbách uslyšíme kromě Tobiase Sammeta také Joe Lynn Turnera.

Na albu se nachází dvě dlouhé kompozice, přičemž první Savior In The Clockwork je charakteristická svým propracovaným orchestrálním intrem, melancholickou atmosférou, tempovými změnami a zajímavými kompozičními postupy. Podobně je na tom druhá skladba, závěrečná The Great Mystery, které jednoznačně dominuje impozantní refrén a sbory s gospelovým nádechem. Právě v této skladbě je nejvíce patrná funkce hudby jako vypravěče příběhu, respektive vykreslení situace a nálady. Co se týče příběhové stránky, jedná se o jednoznačný cliffhanger. Podobně jako u Savior In The Clockwork se zde setkáváme s častými změnami motivů, přičemž klavírové výpravné pasáže se střídají s vygradovaným refrénem a dalšími symfonickými vsuvkami a kytarovými sóly. The Mystery of Time nabídne také dvě klasické heavy metalové skladby, první je Invoke The Machine, která se, jakožto jediná z alba, dá označit jako nejvíce kytarová, vzhledem k údernějšímu tempu a sekavějším riffům. Druhá je Dweller In A Dream, jíž dominuje hlas Michaela Kiskeho a také velmi dobře vystavěné harmonické postupy. Stranou zůstává pop-rocková skladba Sleepwalking, která se jako jediná z desky může pyšnit ženskými vokály, a další balada, tentokrát What´s Left Of Me, která je specifická kombinací soulově znějícího hlasu Erica Martina, gospelového sboru a klavíru.

33

Díky této kombinaci skladba získává úplně jiný rozměr. Naprosto odlišná je pak skladba Where Clock Hands Freeze, která dává jako jediná vzpomenout na starou tvorbu Avantasie a její power metalové kořeny. Píseň je specifická orchestrálními aranžemi, vysokým hlasem Michaela Kiskeho, rychlými kytarami a chytlavým refrénem.

Příběh:

„Příběh vypráví o agnostickém vědci Aaronu Blackwellovi, který má pocit, že lidé okolo něj mají stále méně a méně času se soustředit na to, co je opravdu v životě důležité. Vědec má pocit, že přitom něco usiluje o to, připravit lidi o čas. Spousta lidí někam neustále spěchá, snaží se mít v životě co nejvíc materiálních věcí, přitom však začnou zapomínat na věci, které mají skutečnou hodnotu. Mladý vědec se snaží zjistit, co tohle všechno má znamenat. Kým a proč nám je brán čas? Na tuto otázku by chtěl znát odopověď, proto se vydá na cestu, aby přišel na tajemství času. Setká se s řadou zajímavých myšlenek i lidí. To mu pomůže vytvářet vlastní náhled na věc a taktéž utvářet jeho osobnost. Příběh začíná jako pohádka ve viktoriánské Anglii, ale postupně se promění v detektivku se špetkou spirituality. Blackwell objeví spojitost mezi časem, duchovnem a vědou. Proto chce dokázat, že není možné, aby neexistovalo něco jako Bůh, což jej svede z jeho agnostického přesvědčení. V každé části příběhu najde podněty, které ho navedou na správnou cestu k dalším myšlenkám a obohacení své mysli i svého srdce. Ve svých snech na okamžik pozná svoji spřízněnou duši v podobě družky, kterou však dosud nepoznal. Dostane se mu však ujištění, že jeho spřízněná duše opravdu existuje. Musí proto čelit i nečekanému pocitu lásky, která vědecké vysvětlení příliš neskýtá.“ 33

Při zpracovávání veškerých motivů a kompozic Sammet využívá především klavír nebo klávesy. Veškeré notové partitury pro orchestr pak zpracovává Miro Rodenberg, stejně tak má na starosti korekturu klávesových pasáží.

Ghostlights:

Na album The Mystery of Time příběhově navazuje sedmá deska Avantasie Ghostlights, která vyšla 29. ledna 2016. Ještě předtím však pod hlavičkou projektu vyšlo EP Mystery Of A Blood Red Rose. Na přání nahrávací společnosti Nuclear Blast se Tobias Sammet s touto skladbou zúčastnil celostátního německého kola soutěže , kde skončil na celkovém třetím místě.

33 VRBKOVÁ, Jana. Avantasia: Hovory A. Rockový magazín Spark. Praha, 2013, roč. 22, č. 4, s. 23. 34

Ačkoliv příběh navazuje na předchozí desku, došlo k částečné obměně a doplnění jednotlivých rolí. Na albu se tak kromě stálých hostů Avantasie představili například: , Herbie Langhans, , Robert Mason nebo Marco Hietala. Po delší době byla znovu obsazena i zpěvačka Sharon Den Adel. Z původního obsazení zůstali pouze Michael Kiske, Ronnie Atkins a Bob Catley, doplněný o Jorna Landeho, který s Avantasií znovu začal spolupracovat po několikaleté pauze. Ke změně došlo i na postu bubeníka – Russella Gilbrooka nahradil Felix Bohnke.

Příběh:

Během první části příběhu Aaron zakusí mnohé starosti i slasti. Nechybí pokušení, potěšení, pasti, ale i záhady. Ty, které se nepodařilo vyřešit v The Mystery of Time, přesahují do pokračování. Mladý vědec neúmyslně přitáhnul pozornost skupiny vědců, které vede zvrácený a výstřední gentleman. To, do čeho je zapojená většina vědců, tudíž ušlechtilá snaha postavit mosty, se ukáže být nástrojem totální kontroly. Způsob, jak vyčerpat lidi, aby jim nezbyl žádný volný čas ani energie na odhalování jejich vlastní podstaty. Aaron, který si není vědom svého velkého daru, který v sobě vlastní, je díky své ohnivé a zároveň nevinné povaze nevědomě zneužit a přidává se tak do skupiny vědců, kteří chtějí změnit svět. Neví však, že následuje mizantropického Mudrce, který osnuje ďábelský plán. Ghostlights vypráví o cestě Aarona Blackwella říší duchů, jejíž existenci si ani není jistý. Příběh je rozdělen na dvanáct kapitol, dvanáct obrazů, promítaných pomocí snů, ale i dvanáct odrazů skutečné reality. (slovenský článek, ocitovat jako překlad z bookletu GL)

„Souvislost není přímo dějová, ale metaforická. Navazujeme na to, že jsou zde určité síly, které řídí proměnu lidstva, jež tíhne k individualismu a rychlému způsobu života. Tzn. zamýšlíme se nad tím, že někdo společnost ovládá, dává tomu impuls. Je zde použita řada metafor, jež odkazují na gnostiky a vědce, kteří pomocí vědy mají moc s námi nanipulovat. Vše obhajují tím, že je to v zájmu vědy a vývoje. Proti tomu se ale staví zastánci duchovna a přírody. V podstatě jde o vnitřní konflikt mezi materialismem a duchovnem.“34

34 HAVLENA, David. Avantasia: Strhující výprava za poznáním. Rockový magazín Spark. Praha, 2016, roč. 25, č.1, s. 26.

35

Na rozdíl od první poloviny příběhu, která je v bookletu desky The Mystery of Time vykreslena pomocí průvodních textů, se na „Ghostlights“ přesnějšího pokračování příběhu nedočkáme. Sammet nechává interpretaci druhého příběhu především na posluchačích, stejně jako to již učinil na „The Wicked Trilogy“. I přesto však příběh nepostrádá dialogy, které jsou tolik typické pro metalovou operu.

Asi největší rozdíl je však patrný v hudební kompozici. Album je daleko metalovější a kytarovější. Oproti předchozí nahrávce „The Mystery of Time“ se vzhledem k hudební povaze nového alba upustilo od užití symfonického orchestru. Veškeré orchestrace tak byly nahrány s pomocí kláves. Jedním z mála spojovacích prvků mezi oběma alby je role klavíru jakožto průvodce celým příběhem.

Album je žánrově daleko specifičtější – od komponistou velmi často využívaných žánrů a podžárnů jako heavy metal, power metal, hard rock, glam rock, až po experimentování s World Music či náznaky gothic metalu.

Již u Mystery of a Blood Red Rose jde jasně slyšet inspirace zpěvákem Meat Loafem. Původně měl tuto skladbu pro Avantasii nahrát právě on, ale z časových důvodů k tomu nakonec nedošlo. Nakonec Sammet skladbu nazpíval sám. V duchu tzv. „Wagnerian rocku“ se nese nejdelší skladba Let The Storm Descent Upon You, která je charakteristická především orchestracemi a častými změnami motivů a pěveckých partů. Jakousi žánrovou novinkou je pak skladba Draconian Love, kterou nazpíval Herbie Langhnas (Sinbreed). Píseň je kromě zpěvného refrénu zajímavá především využitím prvků gothic metalu kombinovaných s motivem podobným tomu, který byl použit ve skladbě Join Me In Death od finské skupiny HIM. V žánru World music je pak zkomponována píseň Isle Of Evermore. Vokály pro ni nazpívala spolu s Tobiasem Sammetem zpěvačka Sharon Den Adel. Typickými power metalovými skladbami jsou Unchain The Light a titulní píseň Ghostlights, kterým vévodí především hlas Michaela Kiskeho. Zajímavá je i spolupráce Tobiase Sammeta a finského hudebníka a zpěváka Marca Hietaly (Nightwish) ve skladbě Master Of The Pendulum či poněkud atmosférou netypické skladby Seduction of Decay a The Haunting. Bonusové album pak obsahuje živý záznam některých skladeb z předchozích tour, přičemž nechybí ani záznam z České republiky.

36

6. Tvorba Tobiase Sammeta ve srovnání s dalšími představiteli žánru

Ayreon

Ayreon je projekt nizozemského multiinstrumentalisty a skladatele Arjena Lucassena, jehož vznik se datuje do roku 1995, kdy vyšlo první album „The Final Experiment“. Žánrově se tvorba Lucassena v tomto projektu vymezuje především na ve spojení s rockovou operou, které občas kombinuje s folkem, elektronikou, power metalem a klasickou hudbou. Většina desek Ayreon se může řadit mezi rockové opery, protože jednotlivé desky obsahují jednotlivé příběhy, v nichž nechybí protagonisti, z nichž každý ztvárňuje v příběhu pouze jednu roli. Texty a příběhy jsou silně ovlivněny science fiction a fantasy tématikou (většinou se jedná o příběh z jiné dimenze či vesmíru), přičemž v příbězích lze najít i poselství zaměřená na ekologii. Lucassen si hudbu i texty skládá sám, přičemž ke spolupráci si zve hosty zvučných jmen. Tvorba Ayreonu je charakteristická pro užívání tradičních rockových nástrojů (kytary, baskytary, bicí, syntetizéry, hammondy), které mixuje s nástroji používanými spíše ve folkové a klasické hudbě (mandolíny, violy a housle, flétny, citery, didgeridoo).

Vzhledem k náročnosti a složení obsazení jednotlivých oper je takřka nemožné pořádat koncerty. Některé skladby od Ayreonu byly vydány na živých albech jiných skupin a projektů Arjena Lucassena, avšak album bylo kompletně provedeno ve stejnojmenné divadelní produkci, z níž byl pořízený záznam, který později vyšel na live CD a DVD.

V roce 2008 vydává Lucassen EP nazvané Elected, které kromě dvou skladeb z nově vydaného alba obsahoval i cover Elected (původně od Alice Coopera), který nazpíval Lucassen spolu s Tobiasem Sammetem z Avantasie. Toto EP je později známé pod názvem Ayreon versus Avantasia – Elected. Důležité je především díky spolupráci dvou veličin současné rockové opery. Počátek spolupráce mezi těmito umělci byl doprovázen poněkud uměle vykonstruovanou rivalitou, připisovanou hudebním kritikům a žurnalistům. Později se však ukázalo, že mezi skladateli naprosto žádná rivalita nepanuje a proto se rozhodli oba celou situaci vysvětlit na pravou míru. Důkazem budiž fakt, že Lucassen později hostoval na Sammetově Avantasii, konkrétně na albu The Mystery Of Time, pro které nahrál vybrané kytarové party. Naopak Sammet byl pozván, aby ztvárnil postavu Kapitána v nejnovějším albu Ayreonu The Source,

37 které vyjde na jaře roku 2017. 35

6.1. Ayreon versus Avantasia

Ačkoliv oba projekty existují na hudební scéně poměrně dlouhou dobu a pojí je dohromady příslušnost ke stejnému podžánru a také spolupráce obou tvůrců, lze mezi těmito soubory najít celou řadu souvislostí i odlišností.

Na první pohled se může zdát, že oba skladatelé z podobných tematických okruhů pro svoje příběhy a texty. Hlavním pojítkem mezi Avantasií a Ayreon je užití fantasy tématiky. Oba tvůrci vytvořili příběhy, které se odehrávají v jiné dimenzi, avšak Lucassen se soustředí spíše na science fiction a vesmírnou tématiku, Sammet naopak dává přednost elfům či lidským protagonistům. V textařské tvorbě obou skladatelů je patrný příklon ke středověké tématice, přičemž v Avantasii se jedná především o první dvě alba metalové opery, stejně tak u prvních dvou desek Ayreonu, konkrétně na The Final Experiment a . Sammetovy příběhy se odehrávají především v minulosti či současnosti, Lucassen velmi rád experimentuje s budoucností. Oba skladatelé se prostřednictvím svých textů pokoušejí sdílet poselství. Patrné je to víceméně na každé desce Ayreonu, setkáváme se s polemizováním ohledně budoucnosti Země či environmentálním kontextem. V konceptech obou skladatelů najdeme vědu v různé podobě, přičemž každý z umělců jí využívá v různé podobě. Hrdinou Sammetových příběhů je vědec, který se vydává na cestu poznání, aby objasnil tajemství času, přičemž autor se zaměřuje spíše na rovinu filozofickou, duševní a emoční, na rozdíl od Arjena Lucassena, který pro texty Ayreonu používá daleko více prvky science fiction (mimozemské civilizace, vědecké výzkumy, virtuální realita) či přírodovědné tématiky. Výjimkou jsou alba The Human Equation a The Theory of Everything, která se soustředí spíše na přítomnost a lidské emoce.

Co se týče hudební stránky, oba projekty se poněkud odlišují. Lucassenova tvorba je známá především značnou dávkou progresivity, kdy důležitá je především prokomponovanost, složitá struktura a forma písní, a umělecká virtuozita. Skladby na albech Ayreonu většinou nejsou oproti Avantaasii tak zpěvné, jsou delší, přičemž častěji lze postřehnout chybějící či méně dominantní refrén nebo opakující se prvky.

35 Arjen Lucassen - Arjen Lucassen Official Website [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.arjenlucassen.com/content/

38

Patrnější jsou prvky atmosférického rocku či fúze s často odlišnými hudebními žánry.

Avantasii naproti tomu dominuje tradičnější skladatelský postup, kdy se velmi často setkáváme s melodiemi inspirovanými známými interprety rockové a metalové scény. Více skladeb je snadno zapamatovatelných, se zřetelnými či zpěvnými refrény. Sammet na rozdíl od Lucassena experimentuje spíše v rovině rockových a metalových podžánrů. Setkáváme se sice s prvky klasické hudby, gospelu, world music či folku, ale zdaleka ne v takovém rozsahu a provedení, jako v tvorbě ArjenaLucassena. Sammetova tvorba zcela zřetelně čerpá z odkazů evropské rockové a metalové hudby především 70. a 80. let, na rozdíl od Lucassenova progresivního a méně mainstreamového směru. Pro oba umělce je společná jakási vášeň ve skládání delších skladeb, zvláště Sammetovu tvorbu tak odlišuje od skladeb mainstreamově zaměřených skupin a projektů. V Avantasii se taktéž dbá na uměleckou virtuozitu i složitější formu písní, avšak se zřetelně danými postupy a liniemi.

Společným znakem pro oba projekty je angažování vybraných umělců na obou projektech. Jedná se například o zpěváka Magnum, Boba Catleyho, který je především v Avantasii velmi vytěžovaným zpěvákem, ale hostoval i na albu Ayreon. Dále lze jmenovat například majitele unikátního hardrockového hlasu, Jorna Landeho, který taktéž úči nkoval v obou projektech, i když blíže má pravděpodobně k SammetověAvantasii, dále pak zpěvák Nightwish Marco Hietala nebo zpěvačka nizozemské skupiny Within Temptation, Sharon den Adel. Zajímavostí je, že Lucassen daleko více využívá pro svoje kompozice ženské hlasy (, Irene Jasen, Sharon den Adel, Anekke Van Giersbergen, , Astrid van der Veen), než Sammet, který pravidelně angažuje pouze Amandu Somerville, méně pak Sharon den Adel či Cloudy Young. Absenci ženských vokálů Sammet vysvětluje tím, že většinou pro něj byli vzory spíše skupiny či mužští interpreti, proto je pro něj logické využívat ve svých kompozicích spíše mužské hlasy.

Avalon Tima Tolkkiho

Timo Tolkki je finský skladatel, známý především díky svému působení v power metalové skupině Stratovarius, kde do roku 2008 zastával pozici kytaristy, skladatele a producenta. Po odchodu ze Stratovarius založil dva projekty – Revolution Renaissance a , které ovšem po čase rozpustil a ohlásil konec kariéry. Dostal však nabídku

39 od ředitele nahrávací společnosti , Serafina Perugina, aby vytvořil metalovou operu, což Tolkki přijal. Vznikl tak další ambiciózní projekt, který měl Tolkkimu vrátit zašlou slávu. Na začátku roku 2013 Timo Tolkki oznámil vznik nového projektu a vydání debutu The Land Of New Hope, který vyšel v květnu téhož roku. V roce 2014 pak vyšlo druhé, zatím poslední album, Angels Of The Apocalypse.

Hudebně a pěvecky se na něm podílela známá jména, která již většinou měla s účinkováním v rockové opeře hodně společného, jmenovitě například: Michael Kiske (Unisonic, Helloween), Russel Allen (Symphony X), Alex Holzwarth (Rhapsody of Fire), Floor Jansen (Nightwish) či Sharon den Adel (Within Temptation). Jak později Tolkki prozradil, příběh, jenž započal na prvním albu, měl v plánu rozpracovat do dalších dvou pokračování. Příběh spadá do fantasy žánru, přičemž děj prvního alba se odehrává v budoucnosti, konkrétně v roce 2055. Hlavní problematika je věnována problémům lidstva s ekologickými a klimatickými změnami a jejich řešením. Celý příběh je vyprávěn retrospektivně, tudíž první album začíná v budoucnosti a postupně se dalšími nahrávkami příběh bude posouvat do současnosti/minulosti. 36

6.2. Avalon versus Avantasia

Na rozdíl od obou výše zmiňovaných projektů (Ayreon a Avantasia) nenalezneme v Avalonu propojení zpěváků s protagonisty příběhu, protože je Tolkki ve svém díle naprosto vynechal. Obecně se dá říci, že více se posluchač dozví o příběhu z bookletu alba, ne z textů.

Na obou deskách je jasně patrný Tolkkiho rukopis, který v dřívějších dobách vynesl do výšin power metalové scény finskou skupinu Stratovarius. Na albech lze jasně postřehnout odkazy na nejslavnější desky Stratovarius Elements či Destiny. Jedná se o tradiční power metalový počin (s poněkud melancholičtějším podkresem, jak je u Tolkkiho tvorby již zvykem), doprovázený kytarovými a klávesovými sóly, přičemž nechybí ani opulentní orchestrace. Tolkki již dříve pracoval s více zpěváky najednou, proto pro něj nebylo zdánlivě až tak těžké přizpůsobit jednotlivé pěvecké výkony svým představám a využít tak maximálního potenciálu jednotlivých interpretů. Nutno však dodat, že v některých případech se mu příliš nepodařilo skloubit pěvecké možnosti jednotlivých účinkujících s jeho vysokými nároky.

36 Timo Tolkki Official Homepage [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://tolkki.org/

40

Nejvíce patrné je to především u mužských partů, kdy většina skladeb je složena pro vysoký tenorový hlas, na který byl Tolkki zvyklý především díky Timu Kotipeltovi, zpěvákovi Stratovarius. Tolkkiho požadavkům tak byl schopen bez větší hlasové námahy vyhovět pouze Michael Kiske, který je známý svým vysoko položeným hlasem o rozsahu několika oktáv.

Vzhledem k tématice a čase vydání prvního alba je na místě možné srovnání s projektem Avantasia. Ostatně ředitel nahrávací společnosti Frontiers Records, skladatel, a koneckonců ani hudební média, se nijak netají tím, že v Avalonu spatřovali konkurenci pro zavedenou a respektovanou Avantasii. Více než výmluvný je již název Tolkkiho projektu – Avalon. Jak je již dříve uvedeno, název projektu Avantasia se skládá ze slov Avalon a Fantasia. Je zde více než patrná inspirace tímto projektem, přičemž pohled na obsazení obou desek tento dojem více než potvrzuje, vzhledem k tomu, že si Tolkki přizval ke spolupráci mnoho intepretů, kteří se dříve již podíleli na Avantasii. Sám Tolkki se Sammetem spolupracoval několikrát, ať už šlo o party pro Sammetovu skupinu Edguy či mini roli v Avantasii. Tobias Sammet s Timem Tolkkim naopak spolupracoval na jeho projektu Revolution Rennaissance.

41

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané aspekty textařské a skladatelské tvorby Tobiase Sammeta, zasadit jeho tvorbu do kontextu dějin rockové hudby a stručná definice powermetalového subžánru. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu jsem byla nucena se omezit pouze na umělcovu tvorbu v rámci projektu rockové opery Avantasia.

V dílčích kapitolách je detailněji charakterizován vývoj skladatelské činnosti Tobiase Sammeta. První díla rockové opery Avantasia jsou komponována především ve stylu evropského power metalu. Díky spolupráci se Saschou Paethem, který se stal od roku 2003 hlavním producentem projektu Avantasie i skupiny Edguy, se umělcova tvorba (i díky změně Sammetovy vokální techniky) posunula žánrově od evropského power metalu blíže k heavy metalu a hard rocku. I přes tuto změnu se však skladatelský rukopis příliš nezměnil a některé osvědčené postupy používá již od začátku své kariéry. Charakteristické pro Avantasii jsou především melodické refrény, specifické využití orchestrací, užití sborů (především v refrénech) či dlouhé kompozice. Co se týče textařské tvorby, Sammet se, na rozdíl od jiných tvůrců rockových a metalových oper, drží podobných témat. Většinou se jedná o filozofická témata s lehčí kritikou dnešní společnosti.

Jedním z hlavních cílů, které jsem si na začátku svého badání vytyčila, byla hlubší analýza skladatelových textů. Vzhledem k tomu, že textař používá mnoho metafor a neexistuje příliš mnoho materiálů, ze kterých bych mohla při případné analýze čerpat, jsem musela z tohoto cílu upustit.

Hlavní cíl této bakalářské práce spočíval především v seznámení čtenáře či posluchače s tímto nepříliš mainstreamově známým zpěvákem a skladatelem, který si, především díky jeho nespornému přínostu pro subžánr power metalu a žánr rockové opery, zaslouží více pozornosti.

42

Zdroje

Bibliografie

BARTAS, Pavel. Rock & metal book: encyklopedie hard rocku a heavy metalu. Vyd. 1.

Praha: Volvox Globator, 2005. 947 s. ISBN 80-7207-554-3.

BUKSZPAN, Daniel. Heavy metal: encyklopedie. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad

Roman Lipčík. Praha: BB art, 2004, 300 s. ISBN 80-734-1377-9.

FORET, Miroslav. Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery. Brno: Spolek Mojmír, 1994. GROW, Kory. Heavy metal: od hard rocku až po extrémní metal. Vyd. 1. Praha: Slovart,

2012, 270 s. ISBN 978-80-7391-662-6.

CHRISTE, Ian. Sound of the beast: The Complete Headbanging History of Heavy Metal. Praha: BB/art s.r.o., 2003. ISBN 80-7341-477-5.

SAMMET, Tobias. Avantasia: The Metal Opera: Pt 1 & 2 – Gold Edition. AFM Records, 2008.

SAMMET, Tobias. Ghostlights: Special Earbook Edition. Nuclear Blast Records, 2016.

SAMMET, Tobias. The Mystery Of Time: Special Earbook Edition. Nuclear Blast Records, 2013.

SAMMET, Tobias. The Wicked Symphony & Angel of Babylon - Deluxe Edition. Nuclear Blast Records, 2010.

SHARPE – YOUNG, Garry. A–Z of Power Metal. Rockdetector Series. Cherry Red

Books. ISBN 978-1-901447-13-2.

VOTAVA, Zdeněk. Vývojové trendy hard rocku a heavy metalu od 80. let v Německu. Plzeň, 2013. Bakalářská práce (Bc.). Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Tomáš Kuhn.

Časopisy VRBKOVÁ, Jana. Edguy: Ohluchlý svatý v branách síně slávy. Rockový magazín

43

Spark. Praha, 2008, roč. 17, č. 12, s. 20 - 24.

HAVLENA, David. Avantasia: Strhující výprava za poznáním. Rockový magazín Spark. Praha, 2016, roč. 25, č.1, s. 22 - 28.

HAVLENA, David. Avantasia: Ráj všech melodiků. Rockový magazín Spark. Praha, 2010, roč. 19, č. 4, s. 24 – 28.

VRBKOVÁ, Jana. Avantasia: Hovory A. Rockový magazín Spark. Praha, 2013, roč. 22, č. 4, s. 20 – 25.

KRÁTKÝ, Jan. Avantasia: Metalové fantasy. Rockový magazín Spark. Praha, 2001. roč. 10, č. 6.

Elektronické zdroje

HRABALIK, Petr. Co je rock´n´roll a kde hledat jeho kořeny. Česká televize: Bigbít - Internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/50-leta/clanky/10-co-je-rock-n-roll-a-kde- hledat-jeho-koreny/

HRABALIK, Petr. Rock Opera. Česká televize: Bigbít - internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/jazz/clanky/60-rock-opera/

HRABALÍK, Petr. Rockové a jiné hudební styly 80. let (s přesahem do 90. let). Česká televize: Bigbít - Internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/80-leta/hard-rock-heavy-metal/clanky/95- rockove-a-jine-hudebni-styly-80-let-s-presahem-do-90-let/

HORÁK, Michal. Avantasia - Příběh metalové opery. In: Musicweb.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.musicweb.cz/publicistika/avantasia-pribeh- metalove-opery

KIZÁK, Miroslav. Power metal – jednorožce aj motivačná literatúra v jednom. In: Denník N [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://dennikn.sk/blog/power-metal-jednorozce-aj-motivacna-literatura- v%E2%80%AFjednom/

44

HORÁK, Michal. Avantasia - Příběh metalové opery. In: Musicweb.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.musicweb.cz/publicistika/avantasia-pribeh- metalove-opery

Webové stránky:

Poznámka: v práci jsou tyto stránky opatřené datem citování. http://rockopera.cz/ http://tobiassammet.com/ http://tobiassammet.com/ http://www.arjenlucassen.com/content/ http://www.arjenlucassen.com/content/ http://tolkki.org/ http://tolkki.org/ http://www.tobiassammet.com/eng/biography.php

45

Resumé

Tato bakalářská práce je zaměřena na specifika hudební a textařské tvorby Tobiase Sammeta. Diplomová práce je rozdělena do třech částí, přičemž v první části především pomocí kompilační a komparační metody zasazuji autorovu tvorbu do kontextu dějin heavymetalové hudby. Kromě stručné charakteristiky powermetalového žánru taktéž nastiňuji fenomén rockové opery. Stěžejní část bakalářské práce mapuje tvorbu skladatele Tobiase Sammeta. Hlavní důraz je kladen na vývoj umělcovy skladatelské činnosti, díky kterému je možné detailněji charakterizovat jednotlivé aspekty jeho tvorby. V poslední části pomocí komparační metody porovnávám rockovou operu Avantasia s dalšími projekty současných skladatelů rockových oper.

Summary

This bachelor thesis is focusing on specifics of the composing and lyrical creation of Tobias Sammet. The thesis is divided into three parts while in the first part, I put the author's creation in the context of the history of heavymetal music by using mainly methods of compilation and comparation. Besides a brief characteristic of power metal subgenre, I also outline the phenomenon of rock opera. The crucial part of the bachelor thesis maps the creation of a composer Tobias Sammet. The main emphasis is placed on the development of the artist's composing activity thanks to which it is possible to describe the individual aspects of his creation. In the last part, I compare the the rock opera Avantasia with other projects of the modern composers of rock opera by using the method of comparation.

46