ÚVOD...... 2 KOP ŘIVNICKÝ KALENDÁ Ř ...... 3 Po m ěsících ...... 3 HISTORICKÁ VÝRO ČÍ ...... 13 MEZINÁRODNÍ STYKY A SPOLUPRÁCE...... 15 MĚSTSKÝ Ú ŘAD A ŽIVOT NA RADNICI ...... 18 Zastupitelstvo m ěsta ...... 18 Rada m ěsta...... 20 Městský ú řad ...... 21 Policie ...... 23 HOSPODÁ ŘSTVÍ ...... 24 Hospoda ření m ěsta a rozpo čet...... 24 Komentá ř k hospoda ření m ěsta...... 25 Hospoda ření nejvýznamn ějších subjekt ů a další výstavba ...... 32 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 44 Ovzduší...... 44 Odpady...... 48 Vodní hospodá řství...... 49 Půdní hospoda ření ...... 49 Lesní hospodá řství...... 50 ŽIVOT VE M ĚST Ě...... 51 Obyvatelstvo Kop řivnice ...... 51 Kulturní život v Kop řivnici...... 52 Výstavy ...... 62 Sport...... 65 ZAJÍMAVOSTI ZE ŽIVOTA V KOP ŘIVNICI ...... 70 PÉ ČE O OB ČANY ...... 75 Ob čané a bydlení...... 75 Pé če o staré a zdravotn ě postižené ob čany:...... 76 Bezpe čnost ob čan ů Kopřivnice ...... 80 ŠKOLSTVÍ...... 82 Mate řské školy Kop řivnice – p řísp ěvková organizace m ěsta ...... 82 Základní školy ...... 83 Další školská a zájmová za řízení...... 86 St řední a vyšší školy v Kop řivnici...... 88 OBCE ...... 89 Lubina ...... 89 Vl čovice...... 92 Mniší...... 92 ZÁV ĚR ...... 94

Úvod

Česká republika v roce 2003. V lednu 2003 to vypadalo, že Čechy čeká t ěžký rok. Schylovalo se k volb ě prezidenta, k referendu o vstupu do Evropské unie, na jarním sjezdu ČSSD hrozilo odvolání Vladimíra Špidly a následný pád jeho vlády. Ve sv ětě se navíc blížila válka v Iráku. Byl to skute čně náro čný rok. V zahrani ční politice se Češi dokázali prom ěnit v ob čany Západu, na domácí scén ě to ješt ě tak jasné není. Česká republika oslavila už druhé Vánoce pod vládou Vladimíra Špidly. Nejenže vláda p řežila, ale dokonce prosadila reformu ve řejných financí, a tak zastavila propad do čím dál v ětších dluh ů. Uznání si vláda zaslouží p ředevším za zahrani ční politiku: vztahy se sousedy nikdy nebyly tak dobré, stejn ě jako s Bruselem a Spojenými státy. Bez její jednozna čné podpory by se patrn ě v referendu nevyslovilo 77 % procent voli čů pro vstup do Evropské unie, dosud nejlepšího a nejdéle fungujícího projektu spole čné Evropy. Dík pat ří i ODS, p řesn ěji jejím voli čů m, kte ří hlasovali „ano“. Premiér i ministr zahrani čí se v Bruselu pohybovali s jistotou, dob ře si vedli i během diskusí o ústav ě pro celý kontinent. Česká diplomacie se za čala systemati čtěji zajímat o lidská práva v zahrani čí, p ředevším se angažovala na podporu kubánských disident ů. B ěhem války v Iráku vláda podpo řila Ameri čany a Brity. Díky tomu se Češi za čali podílet na obnov ě zem ě po Saddámu Husajnovi a navázali velmi dobré vztahy se Spojenými státy. Nic z toho nebylo samoz řejmé: proti angažmá v Iráku se stav ěla část sociálních demokrat ů (Jan Kavan, Vladimír Lašt ůvka) i lidovc ů (Jan Kasal, Miroslav Kalousek). Vládu však v této v ěci vždy podržela ODS. Asi nejvíce se pozice vlády naklonila po neúspěšné volb ě prezidenta. Uvnit ř ČSSD se bou řili stoupenci Miloše Zemana kv ůli tomu, že Vladimír Špidla odmítl svému p ředch ůdci pomoci k prezidentské funkci. Když pak na Hrad ě zásluhou n ěkolika koali čních poslanc ů zasedl opozi ční kandidát, premiér sám požádal sn ěmovnu o verdikt, zda má dál setrvat ve funkci. I tuto krizi Špidla p řekonal a na stranickém sjezdu obhájil p ředsednictví ve stran ě. Rozbroje v ČSSD tu a tam vyplouvaly na povrch a stály vládu hodn ě energie, a ť už šlo o prosazení ú časti našich voják ů v Iráku, či balíku úsporných zákon ů. Zatímco v prvním p ůlroce koalice dokázala odvolat skandály proslulou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, zrušit ostudnou zakázku na Internet do škol či na výstavbu dálnice D47, pozd ěji se dopustila řady chyb. Za čalo to dosazováním bývalých politik ů na výnosné posty, p ředevším Jaroslava Tvrdíka do Českých aerolinií, a pokra čovalo zmanipulovanou privatizací hn ědouhelných dol ů. Vládní poslanci potopili d ůležitý zákon Natura 2000, který m ěl v Česku podle evropského vzoru vybrat nejcenn ější místa ur čená k zvláštní ochran ě, nebo p řišli s nápadem na zm ěnu Labe na um ělé koryto s jezy. Na ministerstvu pr ůmyslu vznikla neuv ěř itelná energetická koncepce: prolomení limit ů těžby uhlí, další jaderné elektrárny bez hledání alternativ. Významnou událostí roku byl bezesporu odchod jedné z nejvýrazn ějších politických osobností – Václava Havla. Po t řinácti letech ho na Pražském hrad ě nahradil Václav Klaus. Namísto muže odmítajícího jakoukoli diskusi s komunisty p řišel člov ěk, kterému k funkci pomohly hlasy komunist ů. P ři svých vstupech do zahrani ční politiky zůstal Václav Klaus u svých obvyklých postoj ů, kv ůli své nechuti k mezinárodním zásah ům proti diktátorským režim ům se však ocitl daleko mimo hlavní proud západního konzervativismu a dal všanc i svou pov ěst amerikanofila. Jeho skeptické názory na Evropu si nezískaly širší podporu. Je však t řeba Klausovi p řičíst k dobru jeho jasný postoj k zatýkání na Kub ě či distanc od b ěloruského diktátora Lukašenka. Příchod Václava Klause na Hrad prosp ěl hlavn ě ob čanským demokrat ům.A čkoli se ODS ješt ě p říliš neda řilo konkretizovat svou politiku, ve sn ěmovn ě úsp ěšn ě vyvolala debaty o evropské ústav ě i o nepr ůhledné privatizaci dol ů.

2

Kop řivnický kalendá ř

Po m ěsících Leden • Strážník ům m ěstské policie byly posíleny pravomoce, ti tak mohli za čít řešit nap říklad p řestupky v doprav ě. • Sportovní kluby nebudou, po čínaje prvním lednem, platit za nájem sportoviš ť pro mládež do 19 let. • Loprais ův závodní tým se po havárii v sedmé etap ě rallye Dakar vrátil do republiky. Tomáš Tome ček prolomil sm ůlu z posledních dvou ro čník ů a v kategorii kamion ů obsadil druhé místo. • Ameri čané po roce opustili vrcholový management automobilky. Dozor čí rada překvapiv ě odvolala zámo řské manažery a do čela p ředstavenstva podniku posadila jejího obchodního ředitele Zby ňka Keislera. Jedním z cíl ů personálního zem ětřesení bylo prý také zjednodušení organiza ční struktury spole čnosti. Po dlouhém vyjednávání byla podepsána kolektivní smlouva, která zam ěstnanc ům automobilky zaru čila v roce 2003 t říprocentní r ůst mezd. Vyšších p říjm ů se však tatrováci do čkali až v polovin ě roku. Vedení Tatry, a. s., oznámilo nejv ětší propoušt ění v podniku od roku 1993, o místo m ělo p řijít až 1600 zam ěstnanc ů. Masivní snižování stav ů bylo sou částí plánu, který m ěl fabriku znovu postavit na nohy. Politici v regionu o chystaném propoušt ění hovo řili jako o hrozící sociální katastrof ě. • Starostové všech m ěst a obcí spadajících pod Kop řivnici se poprvé sešli na p ůdě obce t řetího stupn ě. N ěkteré své ú řední záležitosti za čali od ledna v Kop řivnici vy řizovat ob čané P říbora, Štramberka, Ženklavy, Závišic, Skotnice, Mošnova, Pet řvaldu, Kate řinic a Trnávky. • Kino Puls bylo dovybaveno modern ějším za řízením pro reprodukci zvuku. Filmoví fanoušci si tak mohli poprvé vychutnat zvuk Dolby SROV. • Kop řivnická plavkyn ě Petra Klosová poprvé zm ěř ila síly se sv ětovou elitou, a to na Sv ětovém poháru v Berlín ě. Ze závod ů m ěla dobrý pocit. Dvakrát se vešla do první patnáctky a ve všech čty řech startech si vylepšila osobní rekordy. • Vedení m ěsta se sešlo se zástupci místních podnikatel ů. Starosta slíbil vst řícn ější postoj v jednání a také snazší p řístup k zakázkám zadávaným radnicí. • V Kin ě Puls byl zahájen devátý ro čník Projektu 100. Ten b ěhem následujícího měsíce p řinesl deset skvost ů sv ětové kinematografie. • Krytý bazén v Kop řivnici oslavil desáté výro čí svého otev ření pro plaveckou ve řejnost.

A k tomu ješt ě v lednu ...

Milovníci dechové hudby v Praze aplaudovali kop řivnickému dechovému orchestru, podražil plyn, zlevnila elekt řina, rada pozměnila obvody základních škol, lupi č se zbraní v ruce zaúto čil na ve čerku, m ěsto si vyzkoušelo p řenosný radar na m ěř ení rychlosti, dokon čena byla první část p řestavby D ětského centra, novým p ředsedou kop řivnické ODS se stal Old řich Rys.

3 Únor

• Regionální muzeum Kop řivnice zve řejnilo své problémy s financováním. Tatra, která muzeu už v té dob ě dlužila 1,9 milion ů korun, navíc oznámila, že nehodlá muzeum nadále podporovat tak, jak tomu bylo dosud. • Trio hudebních legend Michal Prokop, Luboš Andršt a Jan Hrubý koncertovalo v kop řivnickém kulturním dom ě. Muziku trojice, která se schází pouze výjime čně, si p řišlo poslechnout jen asi sto lidí. • Ve v ěku 36 let náhle zem řel kop řivnický hokejista Radim Kaluža. • V osmém ro čníku Velké ceny Kop řivnice v plavání se na start postavili celkem čty ři seniorští reprezentanti. V bodovém hodnocení disciplín vyhrála domácí Petra Klosová. • Radní Petr Černoch ( ČSSD) se vzdal zastupitelského mandátu a stal se úředníkem radnice. Jeho místo v zastupitelstvu zaujal Lud ěk Polášek a do rady byl zvolen Old řich Jašek. • Ve výstavní síni na Fojtství byla zahájena velká retrospektivní výstava mapující minulost a sou časnost aviatiky v Kop řivnici. Milovníci aviatiky nashromáždili velké množství archivních materiál ů, výpov ědí pam ětník ů, a do muzea nast ěhovali dokonce i leteckou techniku. • Plochodrážník Jaromír Lach p řivezl z ME na led ě 13. místo. • Krasobrusla řka Hana Kubátková vybojovala na p řeboru ČR mladších žáky ň bronz. • Na plicní embolii zem řel populární cestovatel Ji ří Hanzelka. Svou soustrast rodin ě rodáka ze sousedního Štramberka, který žil i v Kopřivnici, vyjád řila řada Kop řivni čan ů zápisem do kondolen čních listin. • Zastupitelé s n ěkolika drobn ějšími úpravami schválili rozpo čet m ěsta na rok 2003. M ěsto m ělo hospoda řit celkem se 414 475 tisíci korunami, což je o tém ěř sto milion ů vyšší částka než v p ředchozím roce. Zastupitelstvo rovn ěž schválilo víc jak p ůlmilionovou p ůjčku Regionálnímu muzeu, to peníze použilo na platy zam ěstnanc ů a k tomu, aby p řežilo kritické období do zahájení turistické sezony. • Druholigový sen kop řivnických hokejist ů se rozplynul. Tým prohrál v posledním kole finálové části krajského p řeboru se Svinovem vysoko 1:6, a v celkovém po řadí tak obsadil jen druhou p říčku. Do kvalifikace postoupil Svinov. • Tým mladších žák ů A kop řivnického klubu házené vyhrál 1. ro čník Spole čného turnaje mladších žák ů a ža ček, který po řádal.

A k tomu ješt ě v únoru ...

Radní jednali o variantách modernizace zásobování města teplem. Ministr pr ůmyslu Ji ří Rusnok slíbil sm ěř ovat investory do kop řivnické pr ůmyslové zóny. Výtvarník a pedagog Zden ěk Babinec byl jmenován ředitelem ZUŠ Zde ňka Buriana a prozradil řadu připravovaných inovací. Zvýšený výskyt ch řipky plnil ordinace léka řů .

Březen

• Odbor životního prost ředí zve řejnil výsledky studie, podle které b ěhem dvou let stoupla intenzita dopravy v Kop řivnici o 27 procent. • Celé prostranství p řed kulturním domem zaplnili nespokojení tatrováci a Kop řivni čané rozlad ění celkovým stavem na trhu práce. Na výzvu po řádající odborové organizace Metalurgie Tatra reagovalo asi tisíc lidí. Odborá ři hlasit ě

4 upozor ňovali na to, že masivní propoušt ění m ůže Tatru ješt ě více ohrozit, a kritizovali nového vlastníka za neschopnost zajistit dostatek externích zakázek, aby se firma uživila. • Městská knihovna Kop řivnice spustila on-line katalog svého knižního fondu. Čtená ři tak prost řednictvím internetu mohou nejen procházet pomyslnými regály knih, ale také si požadovaný titul rezervovat. • Na radnici se poprvé sešla speciáln ě ustanovená pracovní skupina pro řešení nezam ěstnanosti v regionu. Vedení m ěsta k jednání p řizvalo nejen zástupce úřadu práce, kraje a firem p ůsobících ve m ěst ě, ale také poslance a senátory. • Starší žákyn ě ZŠ 17. listopadu vyhrály druhý turnaj celostátní volejbalové sout ěže St říbrná vlo čka. Totéž se jim poda řilo i pozd ěji v kole t řetím. • Jazzová muzika zn ěla kulturním domem, když na jeho pódiu spole čně vystoupili Ji ří Stivín a Jaroslav Šindler v programu nazvaném Flétna a kytara v jazzu. • Předseda Poslanecké sn ěmovny Lubomír Zaorálek, hejtman Evžen Tošenovský, socioložka Ji řina Šiklová a další osobnosti politického a kulturního života se již posedmé v řad ě sešli na diskuzním fóru nad myšlenkami T. G. M. Téma Národní zájmy v ětšinu referát ů logicky sm ěř ovalo k chystanému vstupu do Evropské unie. • Chlapecký tým ZŠ E. Zátopka se stal mistrem ČR školních tým ů ve florbalu, které po řádal. Šlo o nejv ětší sportovní úsp ěch školy v její historii. • Plavci kop řivnického klubu Skokan vybojovali ve finále mistrovství ČR družstev výbornou šestou p říčku, a to jak v sout ěži muž ů, tak žen.

A k tomu ješt ě v b řeznu ...

Lubomír Hanzelka p ři oslavách svých osmdesátin p řihlížel odhalení vlastní busty. Stále víc se rozmáhá navšt ěvování kina na černo. Václava Havla v prezidentských obrazech st řídá fotografie nové hlavy státu Václava Klause, ne všude, kde do té doby obraz prezidenta visel, se však objevil znovu. V Pood ří se sout ěžilo o nejlepší domácí pálenku.

Duben

• Nejprestižn ější tuzemské ocen ění Národní cenu za design p řevzal kop řivnický Ji ří Španihel. Designér získal ocen ění za návrh luxusního k řesla pro rychlovlak. • Dalších sto tisíc korun na vybavení své školy po číta či od Ramy si vysloužili žáci malot řídky v Lubin ě tím, že usp ěli v druhém kole sout ěže o nejvíc nasbíraných ví ček od rostlinného margarínu. • Město Kop řivnice ocenilo za výsledky v roce 2002 jedenašedesát sportovc ů. Zvláš ť ocen ěno bylo nejlepších šest - Milan Burget (karate), Renata Gebauerová (st řelba), Petra Klosová (plavání), Michal Krkoška (atletika), Pavla Janošová (badminton) a Mojmír Šustala (házená). • Karatista Milan Burget obhájil na mistrovství ČR v Neratovicích zlato ve váze do 65 kg. So ňa Hejduková vybojovala p ři premié ře mezi dosp ělými dvakrát bronz (váha do 60 kg, BRH). V ůbec se neda řilo Stanislavu Modrá čkovi. • Radní rozhodli za čít vyjednávat o koupi správní budovy Tatry, do té by se m ěly přesunout všechny ú řadovny radnice a dalších institucí. • Automobilka oznámila, že by m ěla vyrobit 315 podvozk ů a kabin pro izraelskou armádu. Komponenty bude zákazníkovi dodávat prost řednictvím spole čného podniku American Truck Company v USA.

5 • Ve výrobní hale podniku Dura v pr ůmyslové zón ě byla nainstalována první výrobní linka, krom ě testovací série však ješt ě nezahájila výrobu. • Americký obchodní rada Richard Steffens b ěhem své krátké návšt ěvy Kop řivnice projevoval nevšední zájem o pr ůmyslovou zónu. Poté americký diplomat navštívil také Tatru v rámci mapování amerických spole čností v ČR. • Několik desítek dobrovolník ů se na Den Zem ě brodilo korytem Kop řivni čky a čistilo ho od odpadu. Toho nakonec z úseku dlouhého jen n ěkolik set metr ů vybrali bezmála dv ě tuny. • Novope čený ministr pr ůmyslu a obchodu Milan Urban navštívil radnici. Ten slíbil co nejv ětší podporu p řísunu investor ů a také zlepšení dopravní obslužnosti našeho regionu. • Sedmnáctý ro čník p řehlídky netradi čního divadla p řinesl dev ět p ředstavení. Nejlepší here čkou se stala Marianna Mackurová, cena za tv ůrčí p řínos p řipadla Divadlu Dno a diváckou cenu si odvezl Radim Schwab za svou onemanshow Mistero Buffo. • Kop řivnická b ěžkyn ě Irena Šádková se v Domažlicích stala mistryní ČR v půlmaratonu.

A k tomu ješt ě v dubnu …

Růst nezam ěstnanosti byl mírn ější, než se o čekávalo. Sochu dívky s houslemi v místním kulturním dom ě poškodili vandalové. Zne čišt ěná voda v Lubin ě zp ůsobila úhyn pstruh ů.

Kv ěten

• V Kop řivnici bylo z řízeno stanovišt ě Rychlé záchranné služby. Sanitky tak už v jednodušších p řípadech nemusejí vyrážet z Frenštátu nebo Nového Jičína. • Osmaosmdesátiletý místní malí ř Josef Martini zahájil svou retrospektivní výstavu krajinomaleb, zátiší a kreseb. Celá řada z víc než padesáti vystavených děl našla své kupce hned v první den výstavy. • Kop řivnický tým házenká řů prohrál v pátém rozhodujícím zápase o t řetí místo s Louny, a p řišel tak o postup do interligy. • Sedmý ro čník modelá řské výstavy Beskyd Model Kit Show byl sice pouze jednodenní, ale i tak rekordní. Po řadatelé se mohli t ěšit z víc než t ří a p ůl tisíc návšt ěvník ů. • Kop řivnický autoklub ploché dráhy po řádal závod mistrovství ČR junior ů. Stejn ě jako p řed rokem v n ěm triumfoval Tomáš Suchánek z Pardubic. • Po dvou letech se ve velkém sále op ět prezentovali žáci všech místních škol. Druhý ro čník Kop řivnického výtvarného salonu doprovázely denn ě doprovodné koncerty. • Přes sedmat řicet tisíc korun vynesla sbírka po řádaná v rámci tradi čního Kv ětinového dne. Patnáct set žlutých kvítk ů v Kop řivnici za finan ční p řísp ěvek pro boj s rakovinou rozdali místní skauti. • Kop řivni čtí vzp ěra či Josef Čupori, Ond řej Driják a Miroslav Machá č vybojovali na M ČR do sedmnácti let zlaté medaile. Úsp ěšní byli na svém šampionátu i žáci. Petr Zakopal získal st říbro, Tomáš Gaži bronz. • Badmintonistka Pavla Janošová vybojovala t ři tituly na mistrovství ČR do sedmnácti let.

6 • Osm autobus ů tatrováckých odborá řů jelo podpo řit velký odborový protest na ostravském Masarykov ě nám ěstí. Ten byl asi nejviditeln ějším projevem nespokojenosti. • Bezmála t ři stovky ú častník ů se sjelo na šesté Celostátní hry zdravotn ě postižených, aby se utkali v řad ě sportovních disciplín a také pobavili na spole čenském ve čeru v kulturním dom ě. • Po bezmála t řiceti letech ukon čil svou činnost kop řivnický Wartburg klub. Fanoušk ů zna čky postupn ě ubývalo a také zájem o tradi ční servisní dny, kterým byla činnost klubu završena, byl prý rok od roku menší zájem. • Městské koupališt ě se otev řelo ve řejnosti. Vstupné z ůstalo ve stejné výši jako v předchozím roce, novinkou bylo využívání tobogánu zcela zdarma. • Mladší žáci ZŠ E. Zátopka si vybojovali v házené postup do celostátního finále ‘Noviná řského kalamá ře’. Naposledy jej hráli v roce 1988. Z Prahy si o týden pozd ěji dovezli pátou p říčku. • Velkým slavnostním odpolednem v parku vyvrcholily oslavy t řicátin zdejšího domu d ětí a mládeže. O stovky p říchozích se starala celá armáda externích spolupracovník ů ‘Dome čku’. • Předseda Senátu Petr Pithart dorazil do Kop řivnice, aby zdejší voli če přesv ědčoval o vhodnosti vstupu do Evropské unie v rámci akce po řádané v Katolickém dom ě pod názvem Den pro Evropu. • Desátý a možná také poslední ro čník folkového festivalu Kop řivnická želva hostil areál Lyža řské chaty na Červeném kameni. Po řadatelé p řehlídky, na jejímž pódiu se b ěhem celého dne vyst řídala řada regionálních, ale i dob ře zavedených skupin, uvažují o p řesunutí Želvy na jiné místo. Na druhé místo v divácké sout ěži dosáhla místní skupina Šamani. • Kop řivnické tenisové kurty hostily již šestý ro čník turnaje V.I.P. Ve čty řhře, která je nosnou sout ěží turnaje, triumfovalo zlínské duo Šeda - Man, dvouhru vyhrál kop řivnický Dušan Veselka.

A k tomu ješt ě v kv ětnu ...

U památníku a na slavnostním koncertu byla uct ěna památka ob ětí války. Tatra oznámila zisk kontraktu na bezmála p ět set voz ů pro indický trh. Slumeko koupilo novou zametací nadstavbu za 1,6 milionu korun, jeho p ředch ůdce z řejm ě skon čí ve šrotu. Radnice rozd ělila p ět nových výv ěsních sk řín ěk. Na radnici bylo vystaveno k nahlédnutí kompletní zn ění smlouvy o p řistoupení republiky k Evropské unii. Tatra omezila provoz svého zastoupení v Čín ě kv ůli nemoci SARS.

Červen

• Kop řivnický fotbalový tým muž ů vyhrál zápas posledního kola IV. t řídy, a stvrdil tak sv ůj postup do III. t řídy. Kop řivnický fotbalový dorost udržel divizní sout ěž. • Prob ěhlo referendum o vstupu České republiky do EU. V Kop řivnici a místních částech p řišlo k urnám celkem 9 779 voli čů a 7 696 řeklo evropské integraci ano . S ú častí necelých p ětapadesáti procent oprávn ěných voli čů p řišlo v Kop řivnici k referendu nejmenší procento lidí z celého mikroregionu, nejvíce jich naopak vyjád řilo sv ůj názor v Závišicích. • Obcí se prohnala v ětrná smrš ť, jakou nepamatují ani ti nejv ětší pam ětníci. Liják s velkými ledovými kroupami a silnou vich řicí polámal řadu strom ů a poni čil i několik dom ů. Ke zran ění obyvatel však našt ěstí nedošlo. 7 • Pot řetí a možná i naposled hostil p říborský amfiteátr rockový festival Pink Freud. Po řadatelé totiž zvažují, že slibn ě se rozvíjející projekt, na kterém vystupují jak regionální kapely, tak skupiny zvu čných jmen, ukon čí. • Kop řivnická plavkyn ě Petra Klosová se zú častnila plavecké tour Mare Nostrum, které se tradi čně ú častní špi čkoví evropští i sv ětoví plavci. • Valná hromada akcioná řů spole čnosti Tatra se odehrávala na horké p ůdě. Majitelé podniku si museli vyslechnout p ředevším velmi nepovzbudivé výsledky hospoda ření, to totiž v p ředchozím roce skon čilo s více než půlmiliardovou ztrátou. • Kop řivnická Střední pr ůmyslová škola a St řední odborné u čilišt ě se rozhodnutím krajského zastupitelstva od prvního zá ří slou čí. Tento návrh se poda řilo prosadit až napodruhé a p řes protesty u čilišt ě. • Místní Bubla City ran č hostil poprvé velkou výstavu koní Moravskoslezského kraje. Na akci se sjely stovky odborník ů i laických milovník ů koní. • Deset starých škodovek vyrazilo na první ro čník rallye Závišice - Monte Carlo. Závod, který se má stát tradicí, je p ředevším p říležitostí pro amatérské milovníky motorismu. • Jedenáct sout ěžících a odhadem 150 divák ů p řivítalo první oficiální Minimistrovství kop řivnického skateparku. Myšlenka za řadit takovou akci na program klubu Kamarád vzešla od samotných návšt ěvník ů areálu. • Na výro ční členské sch ůzi oznámil klub házené velké zm ěny. Trenérem muž ů pro sezonu 2003/04 jmenoval Jaromíra Pet řeka. Miroslav Barto ň, který tým trénoval od roku 1998, se stal manažerem klubu. • Výpov ědí radnice ukon čila p ůvodní a uzav řela novou smlouvu se staronovým správcem obecního bytového fondu, firmou Rekaz.

A k tomu ješt ě v červnu ... Městský dechový orchestr koncertoval na festivalu v německém Aschaffenburgu. Místní st řední školy vyprovodily p ět t říd maturant ů. Byla zahájena plošná deratizace města.

Červenec

• Atletka Lenka Masná vybojovala p ři M ČR juniorek st říbrnou medaili v b ěhu na 400 m, zárove ň se podílela na zlatu brn ěnské štafety na 4 x 400 m. O týden pozd ěji získala s brn ěnskou štafetou zlato i na M ČR dosp ělých. • Vytrvalkyn ě Irena Šádková vybojovala jako členka českého týmu st říbrnou medaili na ME v b ěhu do vrchu. • Plavci KVS Skokan dovezli z mistrovství ČR dosp ělých t ři tituly, což je nebývalý úsp ěch. • Fotbalový tým kopřivnických žák ů triumfoval na turnaji v Itálii. • Prázdninový klid p řerušil nejv ětší požár za posledních n ěkolik let. V noci vzplanula elektroinstalace dvanáctipodlažního domu číslo popisné 1316 na ulici Pod Morávií. Nikomu z obyvatel domu se nic nestalo, p řesto ohe ň odhalil některé nedostatky, jako nap říklad fakt, že žeb řík z výbavy hasi čů do nejvyšších pater nedosáhne. Celý d ům z ůstal n ěkolik týdn ů bez proudu a kompletní odstran ění škod se protáhlo na celé m ěsíce. • Plochodrážník Adrian Rymel ze Štramberka vybojoval ve finále mistrovství ČR jednotlivc ů na ploché dráze st říbro.

8 • Tragicky zahynul Milan Machá ček, trenér kop řivnického hokejového týmu muž ů.

A k tomu ješt ě v červenci ...

Kop řivnice byla dev ět dn ů bez teplé vody, odstávka byla však o den kratší než obvykle. Lidé m ěli možnost na radnici nahlédnout do seznam ů agent ů STB.

Srpen

• Na radnici byla slavnostn ě podepsána nájemní smlouva, podle které bude nov ě postavenou výrobní halu ve vl čovické zón ě p říštích deset let obývat holandská spole čnost Cirex, specializující se na p řesné lití. • Byla zahájena v po řadí již dvaat řicátá sezona na místním zimním stadionu. Do nutných oprav a technických vylepšení investovala správa sportoviš ť p řibližn ě 300 tisíc korun. • Hokejový klub uspo řádal stejn ě jako p řed rokem akci HC d ětem. Znovu se na ní sešly hokejové hv ězdy. Byl mezi nimi i Libor Pivko, který pro následující sezonu akceptoval nabídku Nashvillu. • Vozí čká ři Old řich N ěmec a Milan Kup čák vyrazili na trasu cyklistického maratonu ‘Lichnov 24 hodin’. O den pozd ěji se radovali ze sv ětového rekordu. • Tatra uvolnila další nep říjemnou zprávu, b ěhem prvních šesti m ěsíc ů roku se jí poda řilo dostat se do ztráty ve výši 497 milion ů korun. Katastrofální výsledek prý podpo řil silný kurz koruny a nedostatek provozního kapitálu. • Areál letního stadionu op ět hostil dva hudební festivaly. Rockový Bartness dal možnost vystoupit mimo jiné i místním formacím LU a OP Jazz Band, následující den se pak vše odehrávalo v diktátu tane čních rytm ů pod hlavi čkou Red Stone. Zájem publika byl p ři druhém ro čníku vyšší. • Týmu kop řivnických hokejist ů se trenérsky ujal dlouholetý hrá č Kop řivnice Stanislav Kací ř. • Radní zp řísnili postup v ůč i neplati čů m nájemného a m ěsto podává k soudu návrhy na vyklizení byt ů. • V kop řivnickém mezinárodním závod ě na ploché dráze p řekvapiv ě triumfoval Polák Lukasz Szmid. • Byly zahájeny sportovní hry, konané u p říležitosti 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto. • Nevídanou návšt ěvnost n ěkolika tisíc lidí m ěla akce nazvaná Odzvon ění prázdninám, krom ě koncertu dív čího tria Holki, pozdějšího vystoupení Rock&Roll Bandu Marcela Woodmana a vyhodnocení Mezinárodních sportovních her, byl v rámci programu p řekonán také rekord v nejv ětším po čtu budík ů zvonících sou časn ě na jednom míst ě. Odzvon ěním prázdninám vyvrcholily také oslavy 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto, ke kterému radnice od Congletonu dostala neobvyklý dar v podobě ojeté limuzíny tamního starosty. • Kop řivni čtí házenká ři obhájili vít ězství v tradi čním domácím turnaji ‘O pohár Tatry, a. s.’ Mimo jiné v turnaji rozdrtili interligové Hranice 28:18.

A k tomu ješt ě v srpnu ...

V budov ě radnice byla vyv ěšena galerie portrét ů starost ů. Cementárna ve Štramberku zve řejnila pololetní výsledky hospoda ření, podle kterých zvýšila tržby, zisk i platy 9 svých zam ěstnanc ů. Táborníci z klubu Kamarád hledali na Kletné poklad Apa čů . Kontaktní místo státní sociální podpory se p řest ěhovalo do správní budovy Tatry.

Zá ří

• Většina kop řivnických u čitel ů se zapojila do celostátní stávky pedagog ů, vyu čovalo se pouze na malot řídních školách, církevní škole a pr ůmyslovce. Učilišt ě, p řestože bylo už s pr ůmyslovkou fakticky jednou školou, za čalo výuku také až druhého zá ří. • Základní škola Emila Zátopka vstoupila do nového školního roku s oficiálním statutem sportovních t říd se zam ěř ením na házenou. • Knihovna a její internetové pracovišt ě za čalo své služby nabízet také siln ě slabozrakým, nebo dokonce nevidomým lidem. Nákup speciálních po číta čových program ů totiž umož ňuje siln ě zv ětšit nebo p řed čítat veškeré texty. • Americký strojírenský gigant Terex oznámil, že se nákupem jedenapadesátiprocentního balíku akcí od SDC stává novým rozhodujícím vlastníkem Tatry s 71procentním vlivem. Jedním z d ůvod ů, který noví vlastníci uvád ěli mezi podn ěty k transakci, bylo nejen vypo řádání dluh ů s SDC, ale také zajišt ění v ětšího provozního kapitálu, na který minulý dosavadní vlastník nebyl schopen dosáhnout. Zm ěna vlastník ů se obešla bez velkých personálním zm ěn, ty prob ěhly jen v dozor čí rad ě, které za čal p ředsedat Fil Filipov. • Desítky nalešt ěných automobilových sta řečků se projížd ělo ulicemi Kop řivnice a p řed správní budovou Tatry absolvovali jejich majitelé jízdu zru čnosti, to vše v rámci 34. ro čníku Veterán rallye Beskydy. • Vít ězem kop řivnického turnaje neregistrovaných v tenise se stal Zden ěk Šeda ze Zlína. Čty řhru vyhrála piln ě trénující dvojice Veselka - Slezák. • Skotnice zvít ězila v krajském kole sout ěže Vesnice roku 2003. Vyhlášení výsledku bylo spojeno s kulturn ě spole čenskou akcí. • Noví vlastníci automobilky p řicházejí se sm ělými plány. Zástupce Terexu Fil Filipov se mimo jiné nechal slyšet, že Tatra by m ěla vyráb ět až dv ě st ě padesát voz ů m ěsí čně. • Kop řivnický házenká řský tým muž ů vstoupil do nového ro čníku 1. ligy vít ězstvím nad Zlínem. • Karatisté Milan Burget a So ňa Hejduková p řidali na své konto další úsp ěch. Oba se stali mistry ČR v juniorské kategorii. • Turnajem ve volejbale byl zahájen projekt ‘Hledáme olympioniky pro OH v Pekingu 2008’. Po volejbale p řišly na řadu tenis, házená, basketbal a plavání. • Za ú časti p ředsedy poslanecké sn ěmovny a zástupc ů Evropské unie byla slavnostn ě ukon čena druhá etapa budování Pr ůmyslového parku ve Vl čovicích a zárove ň zahájena výroba spole čnosti Cirex. • Vít ězem prvního ro čníku závodu ‘B ěh rodným krajem Emila Zátopka’ se stal veterán Petr Klimeš ze Staré Boleslavi. Kategorii žen vyhrála kop řivnická Irena Šádková. • Atletka Lenka Masná vybojovala s týmem Brna st říbro v PMEZ. • Hasi či z Mniší se stali mistry republiky v požárním sportu. Doma je čekaly bou řlivé oslavy a triumfální p řijetí.

A k tomu ješt ě v zá ří ...

Nezam ěstnanost na Kop řivnicku se p řiblížila patnáctiprocentní hranici. Ve m ěst ě se objevilo n ěkolik žádostí volajících po zrušení d ětských h řiš ť. Šest autobus ů 10 tatrováckých odborá řů odjelo do Prahy vyjád řit nesouhlas s vládní reformou ve řejných financí. Po dvouleté p řestávce se do Kop řivnice op ět vrátil závod v Privatsprintu. KTK zvýšila poplatky za kódované programy.

Říjen

• Zastupitelé odsouhlasili prodej p řibližn ě desetihektarového pozemku v pr ůmyslové zón ě za víc než t ři miliony sedm set tisíc korun firm ě Brose. Ta bezprost ředn ě po podpisu za čala se stavebními pracemi. • Sedmý ro čník p řehlídky p ěveckých sbor ů op ět do Katolického domu nep řivedl příliš po četné publikum. Výkony, které všechna čty ři pozvaná vokální t ělesa předvedla, si však zasloužily uznání. • Televizní a filmoví profesionálové se sjeli do Kop řivnice na sedmý ro čník přehlídky Kafka. Odborná porota hodnotila kvalitu p řihlášených snímk ů velmi vysoko. • Hokejisté vstoupili do sezony vít ězstvím nad Studénkou. • Prob ěhly nové volby do d ětského zastupitelstva, do jeho čela byla vybrána sedmnáctiletá st ředoškolská studentka Tereza Kle čková. • Ve výstavní síni na Fojtství byla otev řena výstava novoji čínských u čitel ů - výtvarník ů KantorArt. Ta se do Kop řivnice dostala v ůbec poprvé, i když její tradice je pom ěrn ě dlouhá. • Zastupitelé dali p řijetím státní dotace zelenou vybudování herny v ZŠ sv. Zdislavy, o kterou škola usiluje již řadu let. Pro své žáky totiž nemá k dispozici vlastní t ělocvi čnu. Hernu navíc budou využívat i stolní tenisté. • Kop řivnická pr ůmyslová škola spole čně se svými partnery uvedla v život dva vzd ělávací projekty podpo řené z prost ředk ů Phare. Jedním z nich je Kreativní systém odborného vzd ělávání pro automobilový pr ůmysl a druhý má zajiš ťovat možnost kvalitního dalšího vzd ělávání po absolutoriu škol. • Po t řech letech se na míst ě vybraném v anket ě samotnými ob čany m ěsta objevila lípa, která má být místním Stromem milénia. Spole čně s výsadbou stromu byla nedaleko od n ěj instalována také pam ětní deska. Vybrané místo se nachází v centru m ěsta u p ěší zóny. • Místní tým kulturist ů ne čekan ě vybojoval postup do extraligy. • Tři medaile všech t ří hodnot vybojovalo kop řivnické krasobruslení na domácí Velké cen ě m ěsta. • Kop řivnická karatistka So ňa Hejduková dosáhla ne čekaného úsp ěchu v podob ě čtvrtého místa na MS ve Francii. • Klavírista a skladatel Ilja Hurník absolvoval krátkou návšt ěvu Kop řivnice, během které se uskute čnila také beseda s poslucha či jeho hudby. • Důvod k oslavám m ěli čty ři Kop řivni čané z Masarykova demokratického hnutí. Prezident republiky vyslyšel jejich návrh a vyznamenal řádem TGM III. t řídy politického v ězn ě Antonína Suma, tajemníka Jana Masaryka. • Manažer kop řivnického klubu házené Miroslav Barto ň se stal trenérem interligových Loun. Radost z prvního vít ězství nad Kostelcem mu ovšem za několik dní zkalil kop řivnický klub, který s ním ne čekan ě rozvázal smlouvu jako s manažerem i šéftrenérem mládeže.

A k tomu ješt ě v říjnu ...

11 Slumeko nechalo desinfikovat kontejnery na odpad. Ivan Tela řík žádal odstoupení zastupitele Petra Chrome čky (ODS). Sch ůzka podnikatel ů s p ředstaviteli m ěsta skon čila roz čarováním hlavn ě díky Centru podnikání a rozvoje, jež navrhlo personální zm ěny v Klubu podnikatel ů. Kop řivni čtí myslivci p řišli o honitbu. V Ženklav ě zažili první civilní svatbu po 40 letech. KTK za číná nabízet internet prost řednictvím své sít ě.

Listopad

• Kop řivnický fotbalový tým muž ů zakon čil podzim ve III. t říd ě vít ězstvím nad He řmanicemi. Jinak ale z ůstal za p ředstavami. P řezimuje jen na t řetí p říčce. • Stavebn ě upravenou bývalou Mate řskou školu na ulici Obránc ů míru za číná využívat Soukromá um ělecká škola MIS music. Budovu má od m ěsta pronajatu za symbolickou cenu na deset let a do rekonstrukce investovala tak řka 800 tisíc korun. • Neobvykle vysokou návšt ěvnost m ělo listopadové pokra čování p ředplatitelské série Kruhu p řátel hudby, a to p ředevším díky slovenskému herci Ladislavu Chudíkovi, který hudbu prokládal recitací verš ů. • Z d ůvodu stále se snižujícího po čtu d ětí na základních školách rozhodli zastupitelé o slou čení ZŠ nám ěstí a ZŠ dr. Milady Horákové, ke kterému došlo od Nového roku. Pololetní vysv ědčení tak i d ěti z nám ěstí dostanou s razítkem nástupnické školy. • Položením základního kamene byla slavnostn ě odstartována stavba nového výrobního závodu spole čnosti Brose. Výroba v nové hale by se m ěla rozjížd ět v říjnu 2004. • Vůbec poprvé se domácímu publiku v No ře p ředstavil nový kop řivnický hudební projekt Nierika. Krom ě úsp ěšného vystoupení doma kapela stihla v polovin ě prosince lo ňského roku vydat také sv ůj albový debut. • Kop řivnice fandila Čech ům v duelu s Finskem. Na místním zimním stadioně se totiž uskute čnilo mezistátní utkání hokejist ů do 19 let. Česko je vyhrálo 3:0. • V No ře zazá řila newyorská hudební skupina Enon. Trojice muzikant ů nabídla poslucha čů m pestrou a originální sm ěsici žánr ů. • Tuzemští skladatelé koncertní dechové hudby p ředvedli v kop řivnickém kulturním dom ě své nové skladby. O p řednes hudby se postarala Úst řední hudba armády ČR. • Ředitel kop řivnické pobo čky firmy Dura Milan Černý p řipouští, že ve chvíli, kdy vyprší termín daný smlouvou, nebude mít fabrika takový po čet zam ěstnanc ů, ke kterému se zavázala p ři získávání investi čních pobídek. • Místní komise v Lubin ě obnovila po devíti letech tradici vítání nových občánk ů. V roce 2003 jich bylo jedenáct. • Kop řivnickou Velkou cenu v badmintonu vyhráli Stanislav Kohoutek a Markéta Kozová. Domácí Pavle Janošové se bohužel neda řilo tak jako na nedávném M ČR junior ů v Orlové, kde vybojovala dv ě t řetí místa. • Byl nainstalován p řenosný radar na m ěř ení rychlosti projížd ějících vozidel. Za řízení, od kterého si m ěstská policie slibuje, že řidi či budou jezdit opatrn ěji, bylo zakoupeno z prost ředk ů dotace na prevenci kriminality.

A k tomu ješt ě v listopadu ...

V No ře vystavovaly autistické d ěti. Tatru navštívil indický ministr obrany. Ve m ěst ě byl vysazen nový váno ční strom. O místo ředitele pr ůmyslové školy se v konkurzu ucházel pouze její dosavadní ředitel Jaroslav Ponec. Radní se rozhodli žádat o dotaci na 12 romského asistenta. Malí ři Josefu Martinimu byl p řiznán titul Významná osobnost města Kop řivnice. Tane ční sout ěž Tatra op ět naplnila kulturní d ům tancem té nejvyšší kvality.

Prosinec

• Po jednání vlády Kop řivnici navštívil ministr vnitra Stanislav Gross. Ten nep římo p řislíbil zdejší radnici dotaci na zakoupení správní budovy Tatry. • Plavecký dorost KVS Skokan dovezl z mistrovství ČR šestnáct medailí. O týden pozd ěji jej ješt ě p řed čilo žactvo, které jich získalo sedmnáct. • Telefonát ministra financí Bohuslava Sobotky potvrdil, že vláda p řiznala Kop řivnici t řicetimilionovou p římou dotaci na zakoupení správní budovy Tatry. Podmínkou je, že jednu t řetinu rozlehlého objektu bude využívat státní správa. • Plavkyn ě Petra Klosová zakon čila své úsp ěšné ú činkování na ME v Dublinu. Z Irska si dovezla jedenáctou p říčku ze závodu na 100 m polohov ě a řadu nejlepších osobních výkon ů. • Váno ční koncert Marty Kubišové a klavíristy Petra Maláska zcela naplnil kulturní d ům. B ěhem recitálu zazn ěly všechny staré hity populární hv ězdy šedesátých let. • V sousední obci – Závišících - slavnostn ě uvedli do provozu nový most p řes Sedlni čku. Ten p ůvodní byl v havarijním stavu a čekal na opravu už od povodní v roce 1997, kdy byl zna čně poškozen. • Prvním váno čním koncertem ve své historii oslavil M ěstský dechový orchestr Kop řivnice deset let své existence. Více než dvouhodinovému programu naslouchal zapln ěný velký sál kulturního domu.

A k tomu ješt ě v prosinci ... Město zvýšilo nájemné v nebytových prostorách. D ěti sout ěžily ve stavb ě pta čích budek na čas. Vtipálci vyzdobili muzeum skupinkou záchodových mís.

Historická výro čí

Výro čí TGM V pátek 7. b řezna, v den, kdy se p řed sto padesáti t řemi lety narodil Tomáš Garrigue Masaryk, se členové Klubu Masarykova demokratického hnutí Kop řivnice, vedení m ěsta v čele se starostou Ji řím Tichánkem a místostarostou Milanem Burešem, ale i ostatní ob čané Kop řivnice sešli u jeho pomníku na nám ěstí. Po položení kytic následoval proslov, který p řednesl Ladislav Cví ček, u čitel ze Základní školy dr. Milady Horákové. V tento významný den se sešli i členové místního klubu Masarykova demokratického hnutí v Katolickém dom ě. Masarykovci ocenili, že nov ě zvolený prezident ČR Václav Klaus položil p řed svým slibem kytici k pomníku T. G. Masaryka v Praze a že prezident sv ůj slib skládal práv ě v den 153. výro čí narození Masaryka. V kulturním dom ě se už posedmé setkaly osobnosti politického a spole čenského života, aby diskutovaly o aktuálních tématech. Skute čně reprezentativní výb ěr diskutujících se tentokrát pod podobiznou p řísn ě shlížejícího Tomáše Garrigua Masaryka snažil najít odpov ěď na otázku, co to vlastn ě jsou národní zájmy a jaký je jejich význam v sou časném sv ětě.

13 Se svými zamyšleními nad daným tématem p řed obsazeným sálem vystoupili předseda Poslanecké sn ěmovny Lubomír Zaorálek ( ČSSD), hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS), socioložka Ji řina Šiklová a ředitel rádia Svobodná Evropa Pavel Pechá ček. Další dva p ůvodn ě avizovaní hosté senátor Jan Ruml (US-DEU) a publicista Ji ří Jež svou osobní ú čast na poslední chvíli ze zdravotních d ůvod ů od řekli, svá zamyšlení však do Kop řivnice poslali alespo ň v písemné podob ě. Vzhledem k uvedenému tématu se ve všech p řísp ěvcích nej čast ěji sklo ňovala Evropská unie a náš možný blížící se vstup do ní. Zatímco aktivní politici vyjád řili své p řesv ědčení, že ob čané řeknou v červnovém referendu ano, socioložka Šiklová již jejich optimismus nesdílela. Na diskuzním fóru také n ěkolikrát a z n ěkolika úst zazn ělo, že již Masaryk si uv ědomoval nutnost n ějaké podoby evropské integrace a že se touto myšlenkou zabýval ješt ě dávno p řed vznikem samostatného Československa.

Výro čí osvobození Ve st ředu 7. kv ětna v podve čer se sešli u pomníku p řed Základní školou nám ěstí představitelé m ěsta, ob čané Kop řivnice a také ti, kte ří válku zažili na vlastní k ůži, aby vzpomn ěli na ob ěti druhé sv ětové války. K pomníku nejd říve položili kytice a poté minutou ticha vzdali hold lidem, kte ří neváhali ob ětovat sv ůj život v boji s nep řítelem. Poté starosta pozval zú častn ěné na p řipravený slavnostní koncert, jenž se u této příležitosti konal v prostorách kina Puls, kde se p ředstavil Lašský žes ťový kvintet.

Den politických v ězňů V pátek 27. června krátce p řed polednem, v poslední den školního roku, si připomn ěli ve vestibulu Základní školy dr. Milady Horákové členové Konfederace politických v ězňů , vedení m ěsta, u čitelé a vedení školy smutné výro čí popravy Milady Horákové. Jako první vystoupil mluv čí Konfederace politických v ězňů Zdislav Zima, který p řipomn ěl ve svém vystoupení útrapy, kterými musela projít Milada Horáková, než byla popravena 27. června 1950 v brzkých ranních hodinách. S krátkým proslovem přisp ěl k uct ění vzpomínky i starosta m ěsta Ji ří Tichánek. Poté byly položeny kytice pod pam ětní desku dr. Milady Horákové a vzáp ětí p řečetl Lumír Posp ěch, ředitel školy, dopis Jany Kánské, dcery Horákové. Práv ě tento den se p řipomíná jako Den politických vězňů .

Oslavy výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto Sport jako symbol mládí a p řátelství byl nedílnou sou částí oslav 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto. Slavnostní zahájení místních sportovních her prob ěhlo ve čtvrtek 28. srpna na letním stadion ě a po t řech dnech plných jak sportovního, tak kulturního programu byly v sobotu ve čer nemén ě slavnostn ě zakon čeny p řed kulturním domem.Ve st ředu 27. srpna na sever Moravy zavítali zástupci p ěti partnerských m ěst - německého Zwönitzu, anglického Congletonu, polského Myszkowa, francouzského Trappes a italského Castiglione del Lago, aby mimo jiné p řijali ú čast na sportovních hrách m ěsta Kop řivnice. Ty už se jednou konaly, a to v roce 1998, kdy m ěsto slavilo kulaté výro čí rovn ěž. Na programu byl stejn ě jako tehdy fotbalový turnaj mládeže, navíc tentokrát ale i plavecké závody „Kop řivnice 2003“. Krom ě toho t řídenní program zahrnoval i plavecký maratón ur čený ve řejnosti. K celkov ě uplavané vzdálenosti mohl libovolným po čtem uplavaných metr ů p řisp ět prakticky kdokoliv. Do žákovského fotbalového turnaje, který m ěl zajímavé vyvrcholení, se zapojily čty ři týmy. Jeho vít ězem se stala domácí Kop řivnice p řed francouzským Trappes. T řetí skon čili Italové, na Poláky zbylo čtvrté místo. Nesli to pon ěkud t ěžce. V zápase o t řetí místo s Italy prohrávali 2:1, p řičemž dv ě minuty p řed koncem zápasu jeden z polských hrá čů bezd ůvodn ě napadl italského. Došlo k hromadné rva čce, ve které figurovaly

14 pěstní souboje i láhve s pitím. Klid byl zjednán po pěti minutách a utkání bylo před časn ě ukon čeno. Výsledek 2:1 ve prosp ěch Itálie byl zapo čítán. Sou částí sportovního setkání byl i fotbalový zápas mezi Výb ěrem Kop řivnice a starou gardou Baníku Ostrava a bowlingový turnaj m ěst.

Strom III. milénia Odbor životního prost ředí ve spolupráci s firmou Slumeko, s. r. o., zorganizoval na pátek 24. října výsadbu Stromu III. milénia v Kop řivnici. Po slavnostním proslovu, ve kterém starosta m ěsta Ji ří Tichánek p řipomenul hlavn ě kultovní význam strom ů, potažmo lípy jako národního symbolu, se sám ujal jeho zasazení. U rý če se postupn ě vyst řídalo tém ěř celé vedení m ěsta v četn ě n ěkolika zástupc ů ve řejnosti. Tříletá lípa ozdobila centrum m ěsta na travnaté ploše vedle Tatrovanky a dodate čně na kamenném ochozu nad hodinami byla nainstalována pam ětní deska připomínající jeho mimo řádný význam a postavení. K sázení strom ů milénia dala krom ě letopisecké komise p řed časem podn ět i zp ěva čka Hana Hegerová a výtvarník Martin Pat řičný, kte ří spolu s Botanickou zahradou Univerzity Karlovy vyhlásili 20. říjen Dnem strom ů a d řeva. Umíst ění stromu bylo vybráno excentricky, blíže k pravé stran ě, kv ůli majetkovým vztah ům k pozemk ům. Pás pozemku procházející danou lokalitou je totiž v soukromém vlastnictví Tatry. Ve stejném čase byla zárove ň instalována informa ční kamenná deska i u Husovy lípy, která p řed dv ěma lety vyhrála v anket ě mezi kop řivnickými ob čany titul Strom II. milénia.

Oslavy vzniku samostatného Československa S výrazným p ředstihem letos Kop řivnice slavila vznik samostatného Československa. Tradi ční um ělecký program zdejších škol, lampionový pr ůvod a setkání p řed pomníkem T. G. M. se uskute čnil již 23. října. K tomuto netradi čnímu kroku vedlo organizátory p ředevším školní volno, které se k státnímu svátku p řidalo. Program p řipravený všemi místními školami, do kterého poprvé p řisp ěl také klub Kamarád, zaplnil velký sál kulturního domu. Také následný lampionový pr ůvod a krati čké setkání u pomníku prvního československého prezidenta na nám ěstí nesoucím jeho jméno p řilákaly p řes chladné po časí více Kop řivni čan ů než v minulém roce.

Den veterán ů V úterý 11. listopadu v jedenáct hodin u pomníku padlých p řed Základní školou na nám ěstí se uskute čnil pietní akt v rámci Dne veterán ů, který se slaví v Kop řivnici čtvrtým rokem. Tento den by lidé m ěli uctít padlé ve všech vále čných konfliktech. Skupinka asi čtrnácti lidí, která se sešla u pomníku, v čele s p ředsedou místní organizace Českého svazu bojovník ů za svobodu Arnaldem Treuem a starostou Ji řím Tichánkem položila kytici k pomníku. Pietního aktu v Kop řivnici se zú častnili lidé nejen z Kop řivnice, ale i P říbora. Mnozí z nich byli zapojeni za druhé sv ětové války v odboji.

Mezinárodní styky a spolupráce

Přibližn ě čty řicetihlavý p ěvecký sbor Schola cantorum z partnerského m ěsta Castiglione del Lago byl hostem v Kop řivnici. Italští p ěvci tak oplatili recipro ční návšt ěvu kop řivnického P ěveckého sdružení z roku 2001. Ší ře repertoáru Scholy cantoru je obrovská. Na svých koncertech zpívají hudbu starých mistr ů až po moderní skladby. Nechybí však ani italské národní písn ě či oblíbené spirituály. Um ění souboru, který existuje již od roku 1974, mohli posoudit také místní milovníci sborového zpívání.

15 Oficiální část navšt ěvy zahájili Italové páte ční návšt ěvou radnice. V tentýž den stihli ale také projít Technické muzeum a podívat se na Hukvaldy, kde si mohli vyzkoušet zpívání v amfiteátru. Ve čer pak byli hosty záv ěre čného koncertu t řináctého ro čníku Bělotínského týdne zp ěvu. V sobotu 23. srpna od p ůl osmé ve čer Italové koncertovali v místním kostele sv. Bartolom ěje. Ne p říliš po četný sbor čítající asi jen p ětadvacet zp ěvák ů p ředvedl bezmála dvouhodinový program složený z duchovní hudby či operního repertoáru. Vrcholným zážitkem byly p ředevším sólové výkony, v nichž si italští zp ěváci nezadali s pov ěstí, která je ve sv ětě p ředchází. O den pozd ěji v ned ěli 24. srpna zazpívali ve Štramberku na nám ěstí. Sbor pod taktovkou Lovetty Torelli, která jej um ělecky vede již od samotného vzniku, si tak do kroniky svých výjezd ů bude moci vedle Rakouska, Ma ďarska, Polska, Švédska, Švýcarska, Francie, Portugalska či Vatikánu p řipsat také Českou republiku.

Delegace z partnerských m ěst Posledním prázdninovým dnem skon čila p ětidenní návšt ěva oficiálních delegací partnerských m ěst v Kop řivnici. Zástupci francouzského Trappes, n ěmeckého Zwönitzu, polského Myszkowa, italského Castiglione del Lago a anglického Congletonu m ěli nabitý program, nebo ť setkání se konalo nejen u p říležitosti 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto, ale prob ěhl i mezinárodní turnaj fotbalové mládeže a II. ro čník mezinárodních plaveckých závod ů. Delegace čtvrte ční odpoledne v ěnovaly projednávání možností bližší spolupráce nejen s Kopřivnicí, ale i s ostatními partnerskými m ěsty navzájem o možnostech vytvo ření spole čného projektu. B ěhem více než t říhodinového jednání p ředstoupili p řed delegace zástupci m ěsta, vedoucí odbor ů a p ředstavitelé neziskových organizací, kte ří p řednesli návrhy na možnou spolupráci. Delegacím byly tlumo čeny návrhy na spolupráci s Asociací zdravotn ě postižených i v rovin ě m ěstských sportovních areál ů. M ěstská zastupitelka a pracovnice kulturního domu Dagmar Rysová by ráda na velkých kulturních akcích p řivítala vystoupení alternativních divadel, muzikant ů či tane čních skupin ze zahrani čí. Na tyto podn ěty nejvíce zareagovali zástupci francouzského m ěsta Trappes, protože nedávno vytvo řili basketbalový tým vozí čká řů a v jejich kulturním st ředisku pracují t ři tane ční soubory zajímající se o klasický, moderní a africký tanec, z nichž posledn ě jmenovaný by jist ě byl mimo sout ěž zajímavým oživením tane ční p řehlídky. Angli čany nadchla myšlenka spolupráce mezi kop řivnickými a congletonskými cestovními kancelá řemi, aby poznávání našich m ěst probíhalo i v lidov ější rovin ě. Starosta Douglas Parker vyjád řil i možnost ur čité dotace takových poznávacích zájezd ů. Myšlenka vým ěnných tábor ů pro d ěti a mládež stejn ě jako vým ěnné pracovní pobyty zam ěstnanc ů r ůzných odbor ů vyšla ze strany anglických partner ů. O p řevzetí pomyslného štafetového kolíku v po řádání sportovních her 2004 se dobrovoln ě přihlásili polští delegáti. V červnu p říštího roku v rámci oslav Dn ů Myszkowa p řivítají po Kop řivnici sportovce z partnerských m ěst. Delegace z anglického partnerského m ěsta Congleton přivezla do Kop řivnice neobvyklý dar - bývalé služební vozidlo congletonského starosty, Ford Granada z roku 1986. Tento nezvyklý projev p řízn ě zamotal zdejším radním hlavu, a dokonce se rozhodovali, zda v ůbec dárek p řijmou. Vozidlo, které najezdilo už bezmála dv ě st ě padesát tisíc kilometr ů, se tak s nejv ětší pravd ěpodobností dostane do muzea. V hlavní expozici si ovšem prostor nenajde, nebo ť ta je orientována čist ě na zna čku Tatra, po předvád ěcí jízd ě pro starostu a vystavení p řed radnicí tak skon čí v depozitá ři. Congletonští si v neobvyklých darech z řejm ě libují, nap říklad do francouzského m ěsta Trappes, se kterým rovn ěž udržují p řátelské vztahy, p řed n ěkolika lety p řivezli typickou anglickou telefonní budku.

16 Místostarosta Andrzej Hutnik byl v Kop řivnici poprvé a m ěsto se mu velmi líbilo. Na první návšt ěvu Kop řivnice p řijeli také nový ředitel sportu a rekreace Jan Bzowa a Andrzej Giewon, člen rady m ěsta. Po p řivítání na radnici se byli podívat v Technickém muzeu, prohlédli si kulturní d ům, sportovní za řízení a d ům d ětí a mládeže. Druhý den delegace za čala svou prohlídku v Základní škole na ulici Alšov ě, poté zajela na t řídírnu odpad ů, pr ůmyslovou zónu a nakonec navštívila služebnu m ěstské policie.

Akce konané v Kop řivnici Datum Akce Pracovní návšt ěva z Myszkowa (Polsko) v Kop řivnici (seznámení s provozem MÚ, návšt ěva kulturního domu, knihovny, 27. - 28. 2. 2003 informa čního centra, Technického muzea, Domu d ětí a mláde že, sportoviš ť, ZŠ Alšova, t řídírny odpad ů, pr ůmyslové zóny, služebny M ěstské policie Kop řivnice,….. 21. - 25. 8. 2003 Návšt ěva p ěvc ů z Castiglione del Lago (Itálie) v Kop řivnici Při p říležitosti 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto se konal: -Mezinárodní fotbalový turnaj mládeže „O pohár m ěsta Kop řivnice“ zú častnily se týmy z těchto partnerských m ěst: 27. - 31.08. 2003 Trappes (Francie), Castiglione del Lago (Itálie), Myszkowa (Polsko), - II. ro čník mezinárodních plaveckých závod ů „Kop řivnice 2003“ zú častnily se týmy z těchto partnerských m ěst: Trappes (Francie), Zwönitz (N ěmecko), Myszkowa (Polsko) Při p říležitosti 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto navštívily Kop řivnici oficiální delegace z Trappes (Francie), Zwönitz (N ěmecko), 27. - 31.08. 2003 Castiglione del Lago (Itálie), Myszkow (Polsko), Congleton (Anglie) V roce 2004 se „Sportovní hry“ budou konat v Myszkowie (Polsko) 1. ro čník „B ěhu rodným krajem Emila Zátopka“ - zú častnili se i 19. - 20.09. 2003 sportovci z Myszkowa (Polsko) Děti z Myszkowa (Polsko) se zú častnily VII. ro čníku p řehlídky 07. - 9.11. 2003 tvorby handicapovaných d ětí „Motýlek“ v Kop řivnici Francouzské kulturn ě informa ční st ředisko, které pracuje pod celoro čně KDK p.o., otev řeno vždy ve čtvrtek ve 14.00-16.30 hod.

Akce konané v partnerských m ěstech Datum Akce Vystoupení M ěstského dechového orchestru Kop řivnice na 14.06. 2003 slavnostech v Myszkowie (Polsko) Fotbalisté z Kop řivnice se zú častnili turnaje v Castiglione del Lago 03. - 05.07. 2003 (Itálie). 12. - 18.11. 2003 Účast na turnaji v JUDO v Trappes (Francie) Oficiální delegace z Kop řivnice navštívila m ěsto Zwönitz 27. - 30.11. 2003 (N ěmecko)

17

Městský ú řad a život na radnici

Zastupitelstvo m ěsta = Nejvyšší samosprávný orgán m ěsta zvolený ve volbách na podzim roku 2002 v po čtu 23 člen ů, jehož činnost bude ukon čena na podzim roku 2006 uplynutím volebního období. Zastupitelstvo pracovalo na úkolech, které vycházely z plánu činnosti na rok 2003 (podle zákona o obcích) a na úkolech, které vyplynuly z pot řeb m ěsta. V roce 2003 se uskute čnilo celkem 6 řádných zasedání, 3 mimo řádná a 6 pracovních seminá řů , na nichž se zú čast ňovalo zastupitelstvo v tomto složení:

Tab. č. 7 Zastupitelstvo m ěsta Kop řivnice Příjmení, jméno Politická Účast na jednání ZM/ člena MZ příslušnost pracovní seminá ř Karel B ŘEZINA SNK,bezpartijní 9/6 Mgr. Milan BUREŠ ODS 9/5 Eliška GREPLOVÁ KS ČM,bezpartijní 7/5 Petr CHROME ČKA ODS 9/2 Mgr. Dagmar JAN ČÁLKOVÁ ODS 7/4 Alois JANEK KDU-ČSL 7/4 Ing. Pavel JANEK KDU-ČSL 9/6 Ing. Old řich JAŠEK ČSSD 8/2 MUDr. Roman JELÍNEK SNK,bezpartijní 8/0 Milan KAPICA KS ČM 9/3 Mgr. Zden ěk KRAJ ČÍR ČSSD 9/6 Vladislav KRYŠKE ODS 9/6 RSDr. Karel KUBOŠ KS ČM 7/4 MVDr. Robert LAKOMÝ US-DEU,bezpartijní 7/3 Mgr. Jan NAVRÁTIL ČSSD 9/4 Ji ří NOVÁK ODS 8/4 Ing. Josef PAVELKA KS ČM 9/5 Ing. Lud ěk POLÁŠEK ČSSD 8/4 Mgr. Lumír POSP ĚCH KDU-ČSL,bezpartijní 7/4 Dagmar RYSOVÁ SNK,bezpartijní 9/6 Ing. Ji ří SUMBAL ODS 6/2 Ing. Jaroslav ŠULA KDU-ČSL 4/3 Ji ří TICHÁNEK ČSSD 9/6

Poznámka: ČSSD Česká strana sociáln ě demokratická KDU-ČSL Křes ťanská a demokratická unie – Československá strana lidová KS ČM Komunistická strana Čech a Moravy ODS Ob čanská demokratická strana

18

Nejd ůležit ější rozhodnutí zastupitelstva v roce 2003:

1. vydání obecn ě závazných vyhlášek m ěsta Kop řivnice

• č. 1/2003 o závazných částech územního plánu m ěsta Kop řivnice v č. místních částí Lubina, Mniší, Vl čovice • č. 2/2003 o místním poplatku ze ps ů • č. 3/2003 o místním poplatku za provozovaný výherní hrací p řístroj • č. 4/2003 o místním poplatku za provoz shromaž ďování, sb ěru, p řepravy, tříd ění, využívání a odstra ňování komunálních odpad ů na rok 2004

2. finan ční a majetková rozhodnutí

schválení:
rozpo čtu m ěsta Kop řivnice na rok 2003
rozpo čtového výhledu m ěsta Kop řivnice na období 2004 – 2005
pravidel rozpo čtového provizória m ěsta Kop řivnice od 1. 1. 2004 do dne schválení rozpo čtu na rok 2004
záv ěre čného ú čtu m ěsta Kop řivnice za rok 2002 – bez výhrad
odkoupení pohledávky vzniklé na základ ě smlouvy o úv ěru č. 2508-4612050- 808 uzav řené mezi Eduardem Indrúchem a Českou spo řitelnou a. s.
prodeje pozemk ů
smlouvy o dotaci na provoz Muzea Zde ňka Buriana ve Štramberku
uzav ření smlouvy o poskytnutí p ůjčky ve výši K č 520 000,-- Regionálnímu muzeu Kop řivnice, o. p. s.
uzav ření ro ční smlouvy o poskytnutí ú čelového p řísp ěvku fy LUDVÍK MORAVIA, s. r. o.

bere na v ědomí:
aktualizaci Strategického plánu ekonomického rozvoje m ěsta Kop řivnice

3. projekty a studie m ěsta, zakládání organizací …

schválení:
slou čení p řísp ěvkových organizací m ěsta Základní škola Kop řivnice-nám ěstí a Základní škola Dr. Milady Horákové, Kop řivnice
Komplexní sou činnostní program prevence kriminality v Kop řivnici pro rok 2003
uzav ření smlouvy mezi m ěstem a Renarkonem, o. p. s., o poskytnutí dotace ve výši K č 40 000,-- na terénní program pro drogov ě závislé • názvu ulic:  název ulice – lokalita č. 1 – Kv ětinová  název ulice – lokalita č. 2 - Lomená

bere na v ědomí:
informaci o projednávání návrhu zadání zm ěny č. 7 územního plánu m ěsta Kop řivnice v četn ě místních částí Lubina, Mniší, Vl čovice

19

4. různé

zastupitelstvo m ěsta bere na v ědomí informaci o ukon čení výkonu funkce člena dozor čí rady Regionálního muzea Kop řivnice, o. p. s., a to p. Ing. Miroslava Kope čného a deleguje podle zakládací smlouvy Regionálního muzea Kop řivnice, o. p. s., p. Mgr. Ji řího Moskalu jako zástupce m ěsta do dozor čí rady Regionálního muzea Kop řivnice, o. p. s.
zastupitelstvo m ěsta deleguje Ing. Martina Hrn čárka do dozor čí rady firmy SLUMEKO, s. r. o.
zastupitelstvo schvaluje aktualizovaný Statut kontrolního výboru

Rada m ěsta jako 7 členný výkonný orgán m ěsta p ůsobila v roce 2003 v tomto složení: starosta m ěsta: Ji ří Tichánek místostarostové : Vladislav Kryške Mgr. Milan Bureš Mgr. Zden ěk Kraj čír

členové: Karel B řezina Mgr. Dagmar Jan čálková Petr Černoch do 11. 2. 2003 Ing. Old řich Jašek od 20. 2. 2003

Jednání rady se pravideln ě zú čast ňoval tajemník m ěstského ú řadu Ing. Josef Ji řík . Rada m ěsta jednala podle plánu činnosti, řešila úkoly, které jí ukládá Zákon o obcích a další úkoly, vyplývající z pot řeb m ěsta. V roce 2003 se uskute čnilo celkem 15 řádných a 17 mimo řádných sch ůzí rady m ěsta.

Rada m ěsta spolupracovala s těmito výbory a komisemi:

Výbor zastupitelstva m ěsta p ředseda finan ční Ing. Ji ří Sumbal kontrolní Milan Kapica komise rady m ěsta p ředseda pro výchovu a vzd ělání Ing. Pavel Janek pro mezinárodní vztahy Mgr. Jarmila Filipová pro prevenci kriminality Pavel Obrátil stavebn ě dopravní Vlastislav Mark sportovní Miroslav Veselý letopisecká Ladislav Kostelník

20 komise místních částí: - Vl čovice Václav Prašivka - Lubina Ond řej Raška - Mniší Ing. Jan Jal ůvka

Městský ú řad Městský ú řad v roce 2003 možná naposledy sídlil na Záhumenní 1152. Podle situace na konci roku 2003 by se m ěl v příštím roce p řest ěhovat do bývalé ředitelské budovy Tatry.

Uvoln ění členové zastupitelstva m ěsta plní úkoly dané zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích (obecním z řízení), v platném zn ění:

Ji ří Tichánek starosta Vladislav Kryške místostarosta pro správu majetku, finance a rozvoj podnikání Mgr. Milan Bureš místostarosta pro záležitosti vzd ělávání, bydlení, životního prost ředí a informa ční systémy Mgr. Zden ěk Kraj čír místostarosta pro využívání volného času, zdravotní a sociální problematiku ob čan ů, ve řejný po řádek

Tajemník MÚ: Ing. Josef Ji řík řídí a kontroluje činnost všech odbor ů m ěstského ú řadu

První sch ůzka starost ů tzv. Kop řivnicka V pátek 17. ledna se uskute čnilo v anexu m ěstského ú řadu první setkání všech starost ů a tajemník ů m ěst a obcí spadajících od Nového roku pod kop řivnickou radnici. Do tzv. malého okresu pat ří m ěsta P říbor a Štramberk a obce Ženklava, Závišice, Skotnice, Mošnov, Pet řvald, Kate řinice a Trnávka. Na sch ůzce byli pozvaní hosté seznámeni s vedoucími jednotlivých odbor ů kop řivnické radnice, kte ří vykonávají pro spádové obce státní správu a kte ří je ve stru čnosti informovali o rozsahu kompetencí jimi řízených útvar ů. Na setkání byl p řítomen i ředitel novoji čínského ú řadu práce Ji ří Mací ček, který řekl, že je škoda, že reforma ve řejné správy není v souladu s reformou státní správy. Tím nyní dochází k problém ům, kdy lidé nap říklad z P říbora pojedou na ú řad práce do Nového Ji čína, zatímco za evidencí motorového vozidla pojedou do Kop řivnice.

Zm ěny ve složení bezpe čnostní rady Bezpe čnostní rada m ěsta Kop řivnice se sešla v novém složení poprvé 29. ledna. Po listopadových komunálních volbách došlo ke zm ěně místostarost ů, kte ří byli ze zákona členy bezpe čnostní rady, a tudíž do ní museli být jmenováni. Další personální zm ěnou byla vým ěna tajemníka bezpe čnostní rady. Do prosince lo ňského roku zastával tuto funkci Petr Mare ček. S reformou ve řejné správy od Nového roku nastoupil na správní odbor kop řivnické radnice Dušan Bartošák, který má na starosti civilní obranu a krizové řízení. Ten byl proto jmenován i do funkce tajemníka bezpe čnostní rady m ěsta. Krizový štáb si m ůže k řešení krizových situací z řídit každá obec. Zákon ukládá, která obec má povinnosti z řídit bezpe čnostní radu. Je to obec, která rozpracovává úkoly ur čené hasi čským záchranným sborem kraje k vytvo ření krizového plánu kraje. Hasi čský záchranný sbor ur čí obec a ta je povinna organizovat p řípravu obce na krizové

21 situace. Na rad ě se řešily i v ěci týkající se teroristických útok ů či v ěcí spojených s chystanou válkou v Iráku, ale bylo konstatováno zástupcem hasi čů , že na teroristický útok se nelze p řipravit, pouze jen na odstra ňování p řípadných d ůsledk ů. V souvislosti s reformou ve řejné správy p řibyl od ledna na kop řivnickém městském ú řad ě odbor dopravy. Ten do té doby v Kop řivnici nebyl. Část pracovník ů vykonává státní správu na úseku silni čního hospodá řství podle zákona o pozemních komunikacích. Od ledna se to týká krom ě místních a ú čelových komunikací též komunikací II. a III. t říd v územní p ůsobnosti m ěsta. Jedná se o veškerou problematiku na úseku pozemních komunikací, a ť už jsou to uzáv ěrky, opravy, výkopy, p řekopy, zvláštní užívání atd., a odbor dopravy je silni čním správním ú řadem pro tyto pozemní komunikace. Po stránce pracovní si údržbu zajiš ťuje Správa silnic Moravskoslezského kraje - st ředisko Nový Ji čín. K výše uvedeným činnostem musí být novým odborem vydáno p říslušné rozhodnutí. Do kompetencí dopravního odboru pat ří řešení p řestupk ů v silni čním hospodá řství, činnost na úseku taxislužby, tzn. vykonávání pot řebných zkoušek provozovatel ů, vydávání pr ůkaz ů řidi čů taxislužby a další.Druhou část odboru dopravy tvo ří evidence, p řihlašování a p řepisy motorových vozidel, zm ěny státních poznávacích zna ček a dále také technické záležitosti, jako je povolování tažných za řízení, p řestavba vozidel na plyn, p řihlašování dovozových aut. Odbor dopravy má také na starosti evidenci a vydávání řidi čských pr ůkaz ů, dále vydávání mezinárodních řidi čských pr ůkaz ů a v neposlední řad ě také profesní ( řidi čské) osv ědčení.

Město se rozhodlo pro úv ěr Koncem roku zastupitelé schválili seznam jmenovitých akcí, které mají být hrazeny z úv ěru. S ohledem na p řípravu rozpo čtu roku 2004 bylo nezbytné v p ředstihu rozhodnout o nástrojích, které umožní realizovat významné jmenovité akce vyplývající z pot řeb rozvoje m ěsta. Jednalo se o vytvo ření p ředpokladu pro podání žádosti o státní dotace a závazného prohlášení m ěsta o zajišt ění spolufinancování. Tyto akce s přihlédnutím k rozpo čtu m ěsta již nelze řešit z vlastních rozpo čtových zdroj ů, ale pouze přijetím úv ěru. Krytí akcí úv ěrem uvolní prostor pro financování dalších jmenovitých akcí odbor ů. Mezi akce, na které m ěsto žádá o státní dotace, pat ří mimo jiné i domov důchodc ů. Zastupitelé schválili tento seznam s dodatkem, že čerpání z úv ěru je podmín ěno schválením dotace u p říslušné akce. V návrhu státního rozpo čtu na p říští rok má Kop řivnice schválenou dotaci na řešení energetických opat ření krytého bazénu. Podmínkou pro získání dotace je to, že na objektu nesmí být vázána žádná zástava. Práv ě tuto nemovitost poskytlo m ěsto Kop řivnice jako záruku za úv ěr u České spo řitelny, a. s., ve výši sto dvaceti milion ů korun. Na základ ě žádosti m ěsta Česká spo řitelna vyhov ěla a zástavní právo jednostrannou kvitancí zruší. Za tímto ú čelem bude sepsán dodatek k úv ěrové smlouv ě, a spo řitelna již nebude požadovat náhradu tohoto zjišt ění.

Zm ěny na místní politické scén ě Novým p ředsedou místní ODS byl zvolen v lednu knihkupec Oldřich Rys. Předsedu, místop ředsedu a celou devíti člennou radu ODS zvolila členská základna v pond ělí 27. ledna. Volební sn ěm kop řivnické ODS opakující se co dva roky, byl tentokrát svolán o n ěkolik týdn ů d řív, k čemuž p řisp ěla prosincová rezignace Petra Chrome čky na post p ředsedy.Jeho nástupcem se stal n ěkdejší zastupitel a knihkupec Old řich Rys, který se v podzimních komunálních volbách z časových d ůvod ů o hlasy voli čů neucházel. Novým místop ředsedou se stal sou časný druhý zástupce starosty Milan Bureš. Zbylých sedm člen ů rady ODS tvo ří zástupce hejtmana Josef Jal ůvka, radní Dagmar Jan čálková, první místostarosta Vladislav Kryške, Jaroslav Krej čí, Ji ří Novák, Ji ří Sumbal a Ivan Viskupi č.

22

Zastupitel za ČSSD Petr Černoch se vzdal svého mandátu zastupitele na poslední mimo řádné sch ůzi rady m ěsta, jež se konala 11. února. V zastupitelstvu jej nahradil jeho stranický kolega Lud ěk Polášek. Od Nového roku m ěl Petr Černoch nastoupit do odboru životního prost ředí kop řivnické radnice, nechal si proto vypracovat na ministerstvu vnitra názor na to, zda jeho pracovní pom ěr a mandát zastupitele nebudou v rozporu.

Vyznamenání Kop řivni čan ům Prezident republiky Václav Klaus vyhov ěl návrhu čtve řice Kop řivni čan ů udělit řád T. G. Masaryka III. t řídy historiku, právníku a bývalému politickému v ězni Antonínu Sumovi. Pod návrh adresovaný prezidentské kancelá ři, který žádal ocen ění za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv se za Klub Masarykova demokratického hnutí podepsal jeho p ředseda Lubomír Hanzelka, za politické v ězn ě Bohuslav Ficek, který nedobrovoln ě se Sumem strávil rok a p ůl v uranových dolech. Své podpisy p řipojili také ředitel ZŠ Dr. Milady Horákové Lumír Posp ěch a Lubomír Sazovský. Antonín Sum spojil sv ůj život s rodinou Masarykových. Byl osobním tajemníkem Jana Masaryka a padesát let se snaží vysv ětlit jeho úmrtí. Vyznamenaný muž je také posledním žijícím ú častníkem procesu s Miladou Horákovou a oprátce prý unikl jen proto, že byl až sedmý obžalovaný v po řadí a popraveno m ělo být jen prvních pět. Dodnes činorodý Sum navíc stál u obnovení českého Junáka a byl spoluzakladatelem Svazu bojovník ů za svobodu. Pozd ěji byli všichni čty ři Kop řivni čané dekorováni Medailí cti a vd ěč nosti. Bohuslavu Fickovi, Lubomíru Hanzelkovi, Lumíru Pospěchovi a Lubomíru Sazovskému bylo ocen ění ud ěleno za významné osobní zásluhy o udržování a ší ření myšlenek T. G. M. stejn ě jako za čestné, tolerantní a p řátelské soužití v duchu Jana Masaryka. Spolu s nimi Spole čnost Jana Masaryka ocenila svou výro ční medailí také odcházejícího amerického velvyslance Craiga Robertse Stapletona.

Policie Městská policie M ěstská policie Kop řivnice vznikla na základ ě rozhodnutí m ěstského zastupitelstva na po čátku roku 1992.

Sídlo m ěstské policie: Kop řivnice, Česká 318 Velitel m ěstské policie: Jan Müller Po čet zam ěstnanc ů v roce 2003: 22

Městská policie v roce 2003 rozpo čet skute čnost Příjmy v tis. K č 370 + útulek 235 870,971 Výdaje v tis. K č 8257,0 8237,0

Spravovaný obvod m ěstské policie zahrnuje m ěsto Kop řivnici v četn ě místních částí Lubina, Vl čovice a Mniší. Toto území je rozd ěleno na rajony, které jsou p řid ěleny jednotlivým strážník ům.

23 Policie České republiky Obvodní odd ělení Sídlo: Štefánikova 370, Kop řivnice Vedoucí odd ělení: mjr. Ing. Josef Je řábek Trestné činy a p řestupky (2000 – 2003) BEZPE ČNOSTNI RIZIKA 2000 2001 2002 2003 Celkový nápad trestných čin ů (T Č) 708 616 482 580 Majetkové T Č 484 400 303 355 Trestné činy nejvíce zat ěžující m ěsto 1. krádeže v ěcí z aut 71 65 54 61 2. krádeže vloupáním do sklep ů 42 44 12 40 3. krádeže motorových vozidel 31 29 25 24 4. krádež vloupáním do byt ů 13 12 14 16 5. krádeže jízdních kol 41 19 8 11 Celkový nápad p řestupk ů (P ČR+MP) 4011 4281 4104 5959 Přestupky nejvíce zat ěžující m ěsto 1. Dopravní 2776 2902 2732 4036 2. §§ 47-50 886 1188 1231 1554 3. Dle obecní vyhlášky 81 111 66 269 4. § 30 40 70 68 59

Vysv ětlivky: §§ 47, 48 p řestupky proti ve řejnému po řádku § 49 p řestupky proti ob čanskému soužití § 50 p řestupky proti majetku § 30 p řestupky na úseku ochrany p řed alkoholem a jinými toxikomaniemi

Hospodá řství

Hospoda ření m ěsta a rozpo čet Podrobné člen ění rozpo čtu je uvedeno v ro čence Kop řivnice. Proto je zde uvedena pouze záv ěre čná zpráva. Ve smyslu rozpo čtové skladby a Výkazu o pln ění rozpo čtů obcí k 31.12.2003 skon čilo hospoda ření v b ěžném roce 2003 p řebytkem ve výši 42 277,8 tis. K č. Tento výsledek hospoda ření odpovídá aplikaci rozpo čtové skladby na hospoda ření obce a je rozdílem mezi p říjmy a výdaji v b ěžném roce po vylou čení p řevod ů mezi ú čty m ěsta, čerpání a splácení cizích zdroj ů (úv ěry, p ůjčky) a zapojení zdroj ů pen ěžních prost ředk ů z minulých období (zapojení z ůstatku k 31.12.2002).

Výše p řebytku je ovlivn ěna : a) na stran ě p říjm ů rozpo čtu – byly p řekro čeny rozpo čtované da ňové p říjmy (dle zákona o rozpo čtovém ur čení daní) v úhrnu cca o 7 907 tis. K č – byly p řekro čeny p říjmy z správních a místních poplatk ů o cca 3260 tis. K č (v rámci rozpo čtu odbor ů vykonávající činnost na úseku státní správy)

24 – byly mírn ě p řekro čeny kapitálové p říjmy z prodeje majetku o cca 2 057 tis. K č (zejména v rámci rozpo čtu odboru bytového hospodá řství a částe čně odboru správy majetku a investic) – byl p řekro čen p říjem z odvodu z odpis ů z majetku využívaného ve vedlejší hospodá řské činnosti (REKAZ) v rámci rozpo čtu odboru bytového hospodá řství o cca 6 738 tis. K č b) na stran ě výdaj ů rozpo čtu - - nebyla čerpána rezerva vytvo řená v souvislosti se zabezpe čením výkonu státní správy na úrovni obce s rozší řenou p ůsobností, u které se p ůvodn ě p řepokládalo, že bude čerpána b ěhem roku 2003 (v souvislosti s řešením umíst ění ú ředník ů) ve výši 12 445 tis. K č - nebyly čerpány rozpo čtované prost ředky na jmenovité akce v rámci FOMBF ve výši 5 125 tis. K č (v rámci rozpo čtu odboru bytového hospodá řství) - nebylo realizováno rozpo čtované odkoupení pohledávky České konsolida ční agentury p ůvodn ě ve výši 4 360 tis. K č - náklady na dopravní obslužnost byly o cca 1 282 tis. K č nižší než se p ůvodn ě přepokládalo - ve srovnání s rozpo čtem došlo k úspo ře provozních výdaj ů kancelá ře tajemníka ve výši cca 1 926 tis. K č (zejména mzdové výdaje a související pojišt ění) - nebyly pln ě vy čerpány prost ředky odboru sociálních v ěcí a zdravotnictví ve výši cca 1 419 tis. K č (z toho cca 958 tis.K č na sociální dávky, které jsou vráceny do státního rozpo čtu v rámci finan čního .vypo řádání) - nebyly vy čerpány prost ředky odboru školství, kultury a sportu ve výši cca 3 471 tis. K č (v tom cca 3 400 tis. K č na projektovou dokumentaci pro stavební úpravy - školní jídelny, které byly za řazeny do rozpo čtu roku 2004) - odbor informatiky zaznamenal úsporu ve výši cca 945 tis. K č - odbor životního prost ředí nevy čerpal finan ční prost ředky ve výši cca 1 126 tis. Kč (v tom částe čně i prost ředky na akci regenerace sídlišt ě SEVER, které tak přecházejí do roku 2004 v rámci schváleného rozpo čtu) - nebyly pln ě vy čerpány rozpo čtované prost ředky v rámci rozpo čtu odboru správy majetku a investic cca ve výši 6 337 tis. K č (zejména v souvislosti s akcemi, jejichž realizace p říp. zaplacení nebylo provedeno do konce roku 2003 a byly tak za řazeny do rozpo čtu roku 2004)

P říjmy dle rozpo čtové skladby po konsolidaci (tj.vylou čení vnit řních p řevod ů mezi účty m ěsta a čerpání úv ěru) byly v úrovni 481 311,3 tis.K č, tj. cca 104 % rozpo čtu. Výdaje dle rozpo čtové skladby po konsolidaci (tj. bez splácení cizích zdroj ů – úv ěrů) byly uskute čněny ve výši 439 033,4 tis. K č, tj. cca 91,7 % rozpo čtu. Kone čný z ůstatek na b ěžném ú čtu a ú čtech ú čelových fond ů k 31.12.2003 byl ve výši 73 246,4 tis. K č.

Komentá ř k hospoda ření m ěsta

Po čátkem roku zastupitelstvo schválilo záv ěre čný ú čet m ěsta Kop řivnice za lo ňský rok. Ve smyslu rozpo čtové skladby a výkazu o pln ění rozpo čtů obcí k 31. prosinci 2002 skon čilo hospoda ření m ěsta p řebytkem ve výši 28 546 700 korun. Výsledek hospoda ření odpovídal aplikaci rozpo čtové sklady na hospoda ření obce a byl rozdílem mezi vlastními p říjmy a vlastními výdaji v b ěžném roce po vylou čení p řevod ů mezi ú čty m ěsta, čerpání a splácení cizích zdroj ů - úv ěrů, p ůjček - a zapojení zdroj ů pen ěžních prost ředk ů z minulých období. Vzhledem k tomu, že hospoda ření m ěsta je v

25 sou časnosti podstatně ovlivn ěno splácením úv ěru, bylo nutné, aby vlastní p říjmy byly vyšší než vlastní výdaje. Rozhodující podíl p říjmové stránky rozpo čtu m ěsta p ředstavovaly vloni da ňové příjmy, jejichž inkasovaný objem se ve srovnání s rokem 2001 meziro čně zvýšil o 8 procent. Rozpo čet m ěsta ve vztahu k uvedeným da ňovým p říjm ům byl p řitom stanoven ve výši 133 900 000 korun, a byl tak ve skutečnosti p řekro čen o 8 741 700 K č. Vyšší da ňové p říjmy byly p řízniv ě ovlivn ěny zejména v záv ěru roku 2002 zvýšeným inkasem daní sdílených se státním rozpo čtem, zejména dan ěmi z p říjmu právnických osob. Tato skute čnost p řízniv ě ovlivnila celkovou bilanci m ěsta a z ůstatek finan čních prost ředk ů k 31. prosinci 2002, který byl využit p ři p říprav ě rozpo čtu na letošní rok. V p řepo čtu podle po čtu obyvatel a koeficientu velikostní kategorie obce se podílíme na celostátním výnosu dan ě p říjm ů finan čního odboru ze závislé činnosti, ze samostatné výd ěle čné činnosti, dan ě z p říjm ů fyzických osob vybírané srážkou zvláštní sazbou, dan ě z p říjm ů právnických osob, dan ě z p řidané hodnoty, tzv. sdílené dan ě. Výlu čnými da ňovými p říjmy m ěsta z ůstává t řicet procent dan ě z p říjm ů fyzických osob ze samostatné výd ěle čné činnosti podle sídla plátcovy pokladny a sto procent výnosu dan ě z nemovitostí. Na uvedeném inkasu se nejvíce podílela da ň z p řidané hodnoty ve výši 52 670 400, da ň z p říjm ů právnických osob - 33 884 300 a da ň fyzických osob ze závislé činnosti - 32 361 000 korun. Da ňové p říjmy m ěsta jsou závislé na da ňových p říjmech státního rozpo čtu a platí pravidlo, že v p řípad ě problém ů státního rozpo čtu s inkasem da ňových výnos ů bude mít problémy i rozpo čet m ěsta. Dotace se na zdrojích rozpo čtu podílejí ve výši 132 423 200 korun. V porovnání s rokem 2001, kdy byly inkasovány ve výši 119 333 200 K č, došlo k jejich nár ůstu tém ěř o jedenáct procent. Výnos z místních a správních poplatk ů se na zdrojích rozpo čtu podílí ve výši 14 860 300 korun. V porovnání s rokem 2001 došlo k jejich nár ůstu o 22,5 procent. Významnou položku v rámci poplatk ů p ředstavuje místní a správní poplatek za výherní hrací p řístroje v celkové výši 4 459 400 korun. Ve srovnání s rokem 2001 jde o mírné zvýšení o 4,5 procent. K výraznému zvýšení došlo u poplatku za komunální odpad, kdy město inkasovalo 6 866 800 korun, což je o 24,5 procent více v porovnání s rokem 2001. Vlastní neda ňové p říjmy m ěsta ve výši cca 17 374 200 korun jsou tvo řeny příjmy m ěsta ze školkovného, stravného, m ěstské policie, z b ěžné činnosti odbor ů, z pronájmu majetku apod., p řičemž ve srovnání s rokem 2001 zaznamenaly pokles o 2 872 500. P ůjčky a úv ěry nebyly do zdroj ů rozpo čtu v roce 2002 zapojeny. Kapitálové příjmy byly dosaženy ve výši 17 736 000 korun a ovlivn ěny byly zejména p říjmy z prodej ů byt ů, nebytových prostor, pozemk ů a doplatkem za akcie České spo řitelny, a. s. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k poklesu o 57 procent, což je obecný trend. Sou časn ě byl zapojen do rozpo čtu m ěsta z ůstatek finan čních prost ředk ů z roku 2001 ve výši 49 738 900 K č a prost ředky z odpis ů majetku v bytové oblasti a z p řevodu hospodá řského výsledku vedlejší hospodá řské činnosti (bytového hospodá řství z roku 2001) v celkové výši 9 420 700 K č. Do zdroj ů fondu oprav a modernizace bytového fondu (FOMBF) byla p řevedena částka 14 100 000, do sociálního fondu 670 tisíc a do fondu rozvoje a rezerv 286 600 korun. Běžné výdaje rozpo čtu - pravideln ě se opakující výdaje v oblastech zajiš ťovaných m ěstem jsou ve výši 256 784 500 korun a ve srovnání s rokem 2001 vzrostly o 14 769 800 K č. Nár ůst je zejména ovlivn ěn zvýšením b ěžných výdaj ů odbor ů a za řízení m ěsta v oblasti údržby a oprav majetku apod. a byl umožn ěn vyššími da ňovými i dota čními p říjmy m ěsta. Investi ční kapitálové výdaje ve výši 49 612 100 K č jsou reprezentovány zejména výdaji na realizaci Pr ůmyslového parku Kop řivnice a dalšími výdaji, které jsou soust řed ěny v rozpo čtu odboru MSR a rozpo čtu odboru

26 bytového hospodá řství. Dluhová služba dosáhla výše 30 670 100 K č, ve srovnání s rokem 2001 se zvýšila o 4 286 400 K č, což bylo ovlivn ěno jednorázovou splátkou státní půjčky, která byla zdrojem FOMBF. Celková zadluženost m ěsta, tj. nesplacené p ůjčky a investi ční úv ěr, byla k 31. prosinci 2002 ve výši 55 414 700 korun. Ve srovnání s rokem 2001 se snížila o 27 781 100 korun, a pr ůměrná zadluženost na jednoho obyvatele m ěsta tak činí 2 300 korun.

Ministr pr ůmyslu a obchodu Milan Urban navštívil v pátek 25. března v poledne kop řivnickou radnici. Ministr je ve své funkci pom ěrn ě krátce a práv ě jeho první pracovní cesta vedla na severní Moravu. Po p řivítání na radnici hovo řil s vedením m ěsta o nejpal čiv ějších problémech, jako je zam ěstnanost v regionu, reforma ve řejné správy, a diskutovalo se i o kop řivnické pr ůmyslové zón ě. Ú čelem návšt ěvy bylo podrobn ě poznat problematiku moravskoslezského regionu a také hledat řešení a konzultovat je s regionálními politiky i s významnými regionálními představiteli. Ministr p řislíbil, že se pokusí zintenzivnit práci CzechInvestu ve smyslu Pr ůmyslové zóny v Kop řivnici. Podporuje pln ě myšlenku dopravní obslužnosti k zón ě tak, aby mohla být dokonalá a aby vyhovovala všem investor ům, a velmi ho zaujaly projekty Phare na vybudování hal, které se následn ě pronajímají.

Město dostane t řicetimilionovou dotaci

Vláda projednala zp ůsob odkoupení správní budovy automobilky Tatra pro město Kop řivnice. Ministr financí Sobotka se rozhodl celou záležitost řešit p římou dotací, nikoli, jak bylo avizováno d říve, prost řednictvím ú řadu pro zastoupení státu ve věcech majetkových. P římá dotace bude ve výši t řiceti milion ů korun, nikoli v m ěstem požadované částce, která byla o čty ři miliony vyšší. Stát si vymínil, že jedna t řetina objektu bude využívána pro ú čely státní správy. Scházející čty ři miliony do požadované prodejní ceny za správní budovu a p řilehlé pozemky radnice uhradí z řejm ě z pen ěz získaných na reformu ve řejné správy, nebo se najdou v rozpo čtu m ěsta.

Doprava Tatra a Galvanovna Tatra Dv ě ze sedmi dce řiných spole čností Tatry v záv ěru minulého roku zm ěnily majitele. Nyní bývalé Doprava Tatra a Galvanovna Tatra vytvo řily nové podnikatelské plány. Nejd říve se od mate řské automobilky odd ělila galvanovna. Jejím novým majitelem se stala česká spole čnost Brok-Service Center, s. r. o., Praha, obchodující s neželeznými kovy, vedená podnikatelem Mykolou Tertilovem. P ři vstupu do firmy nový majitel řekl, že nehodlá provád ět žádné zm ěny, což také dodržel. Majitel galvanovny klade hlavní d ůraz na zajiš ťování dostate čného objemu zakázek a udržení tržeb minimáln ě ve stejné výši jako v lo ňském roce. Není to snadný úkol. Je nadbytek pokovovacích podnik ů a konkurence je silná. Velké problémy d ělají hlavn ě nové ekologicky šetrné a energeticky hospodárné galvanovny, které srážejí cenu. Brok- Service Center také hodlá najít možnosti úspor ve spot řeb ě energií. Tímto sm ěrem hodlá nový vlastník galvanovny sm ěř ovat také své investice do provozu. Zm ěna vlastníka by nem ěla nijak výrazn ě ovlivnit v budoucnu ani zam ěstnanost. Galvanovna dává práci jedenašedesáti lidem. Proces prodeje Dopravy Tatry byl završen v posledních dnech roku 2002. Novým vlastníkem firmy se stala akciová spole čnost Škoda Tatra Forwarding, jejímuž představenstvu p ředsedá n ěkdejší generální ředitel Tatry Vladislav Bohá č. Prodejem své dce řiné spole čnosti tomuto zájemci se však Tatra vlivu v doprav ě zcela nezbavila, nebo ť vlastní 35 procent akcií Škoda Tatra Forwarding.

27 Město uhradí čty řmilionovou pohledávku za podnikatele Indrucha Mimo řádné jednání zastupitel ů si vyžádalo projednání pohledávky m ěsta, která vznikla na konci října v roce 1995. V té dob ě žádal Eduard Indruch o čty řmilionový úv ěr u České spo řitelny a m ěsto mu ru čilo. M ěsto se ve svém písemném prohlášení zavázalo, že splní všechny finan ční závazky dlužníka vzniklé z této úv ěrové smlouvy. V rámci privatizace p řešla 30. června 2001 nesplacená pohledávka z České spo řitelny na Konsolida ční banku Praha a poté na Českou konsolida ční agenturu. Na ja ře m ěsto obdrželo od konsolida ční agentury dopis, která žádala m ěsto, aby uhradilo celý dluh Indrucha, a to ve výši 7 585 763 korun. Krajský soud v Ostrav ě prohlásil na majetek Indrucha konkurz. Podle usnesení vlády z kv ětna 2003 m ůže m ěsto odkoupit svou pohledávku za zvýhodn ěnou cenu - za čty ři miliony t ři sta šedesát tisíc korun. Pokud by město na tuto variantu nep řistoupilo, pak by se tato částka navyšovala o úroky z prodlení. V roce 1995 nejen m ěsto, ale i automobilka pomáhala lidem s rozjezdem při podnikání. M ěsto ru čilo celkem dvanácti lidem či firmám: Superioru, Marcele St řechové, Marii Pešlové, Miloslavu Müllerovi, Eduardu Indruchovi, Vladimíru Slezákovi, Eurolimu, s. r. o., ing. Blažkovi - Kovotrend, Pramosu, s. r. o., Římsko- katolické farnosti Kop řivnice, Acisu, s. r. o., a Ivanu Zbavitelovi. Z t ěchto jmenovaných deset své pohledávky uhradilo a pouze se dv ěma m ěsto m ělo problémy. Zastupitelstvo rozhodlo, že m ěsto odkoupí pohledávku od České konsolida ční agentury ve výši 4,36 milionu korun.

Tržnice Pronas Objekt tržnice Pronas dostal letos nového majitele. Budova na Štefánikov ě ulici v Kop řivnici byla v záv ěru října na návrh správce konkurzní podstaty Spole čnosti Pronas dána do dražby. Kupec získal tržnici p řestav ěnou z bývalé tovární haly za vyvolávací cenu sedm milion ů t ři sta tisíc korun, když odhadní cena stanovená znalcem byla o čty řicet tisíc nižší.

Přehled investi čních akcí, rekonstrukcí a oprav:

Investi ční akce, rekonstrukce a rozsáhlejší opravy majetku m ěsta financované z rozpo čtu m ěsta Kop řivnice v roce 2003 Název akce Název akce Název akce 1. Pr ůmyslový park Kop řivnice - Vl čovice - hala Phare PD+R 74.021,5 2. P řístavba MÚ - PD PD 1.099,2 3. Oprava st řechy - krytý bazén R 302,6 4. Bezbariérové p řechody (ul. Husova) PD+R 441,3 5. Ve řejné osv ětlení a místní rozhlas - Lubina Drnholec PD+R 434,0 6. Vým ěna sloup ů a rozvod ů VO na ul. Komenského PD+R 590,0 7. P ředlažba chodníku (ul. Kpt. Nálepky) R 672,5 8. Plynofikace a rozvody ÚT - MŠ Sokolovská PD+R 496,3 9. Stavební úpravy vstupních chodeb v č. vým ěny dve ří MŠ Česká PD+R 523,7 10. Vým ěna osv ětlení ve t řídách - ZŠ Nám ěstí PD+R 399,1 11. Oprava WC - ZŠ Alšova R 365,7 12. ZŠ sv. Zdislavy - rekonstrukce herny PD+R 2.453,6 13. Vým ěna oken, oprava fasády - letní stadion R 400,7 14. Zateplení a hydroizolace st řechy - ZŠ E. Zátopka R 938,9 15. Sanace sklepních prostor - DPS 650 R 661,9 16. Povrchová úprava místní komunikace v č. odvodn ění R 302,7

28 17. Ostatní drobné rekonstrukce a opravy R 9.173,7 Výdaje celkem 93.277,4

R – realizace PD – prodejová dokumentace

Projekt rekonstrukce jídelen základních a mate řských škol

Školní jídelny neodpovídají novým hygienickým p ředpis ům, proto m ěsto vypsalo na zpracování projektové dokumentace rekonstrukce školních jídelen ve řejnou sout ěž, do které se p řihlásilo p ět firem. Na sch ůzi rady byla na doporu čení komise schválena nabídka, která vycházela nejlevn ěji. Sou částí nabídky byla i smlouva na zpracování projektu. Kop řivnická radnice objednala již v lo ňském roce studii, která m ěla navrhnout řešení modernizace školních jídelen. První varianta navrhovala rekonstruovat všechny kuchyn ě, podle druhé by m ěly vzniknout dv ě až t ři centrální kuchyn ě a další by sloužily pouze jako výdejny. Druhá varianta je levn ější a pro ni se rada rozhodla už d říve. Ze zpracované studie vyplývá doporu čení, že výva řovny by m ěly být na Základní škole 17. listopadu a na ulici Alšov ě. Je zde ješt ě i možnost, že pokud by nastal pozitivní zlom v demografickém vývoji, mohla by být ješt ě t řetí výva řovna, a to na škole dr. Horákové. Rekonstrukce by se m ěla prob ěhnout po etapách. Školský odbor podal žádost o dotaci na realizaci rekonstrukce a m ěsto by mohlo získat asi patnáct milion ů korun. M ěsto vyhlásilo ve řejnou sout ěž na realizaci celého projektu.

Koncept podpory podnikání

Koncept návrhu podpory podnikání v Kop řivnici p ředložil na poslední sch ůzi rady m ěsta Milan Šmíd, vedoucí odboru rozvoje m ěsta. Zpracovaný materiál obsahoval i zhodnocení, co se zde d ělo v minulých letech z hlediska pomoci jednotlivým podnikatel ům. Sou částí je koncept návrhu podpory podnikatel ů, který je rozd ělen do t ří částí. První část se týká Centra podnikání a rozvoje, s. r. o., Kop řivnice (dále jen CPR) - co by m ělo d ělat, co zajiš ťuje a také, jakým zp ůsobem by se m ělo CPR platit. Diskutovalo se, jak CPR funguje a jaký je jeho smysl. Druhá část je věnována podpo ře reklamy a propagace. Jsou zde popsány možnosti, ke kterým by mohlo dojít - od katalogu jednotlivých kop řivnických firem přes webové stránky. Uvažuje se také o zvukovém informa čním panelu, jaký mají v Novém Ji čín ě. Třetí část hovo ří o grantové politice m ěsta. Jde o otázku jazykového vzd ělávání zam ěstnanc ů r ůzných podnikatelských subjekt ů na území m ěsta.

Zajišt ění pot řeb podnikatel ů

Centrum podnikání a rozvoje Kop řivnice za čalo zkoumat pot řeby místních podnikatel ů. Spole čně s m ěstem hledá zp ůsoby pomoci místním podnikatel ům. K tomu je t řeba zjistit jejich problémy a pot řeby. Na druhém setkání starosty s kop řivnickými podnikateli, které se konalo v říjnu, p řišel Lubomír Sazovský (Ludvík Moravia, s. r. o.) s myšlenkou, že nejvhodn ějším zp ůsobem zjišt ění pot řeb podnikatel ů je osobní jednání s nimi. S touto myšlenkou CPR souhlasilo. Prob ěhla osobní jednání s n ěkolika podnikateli. Jsou plánovány další sch ůzky tak, aby byl okruh oslovených co nejširší.

29

Hlavním cílem projektu „Modernizace tepelných sítí v Kop řivnici“ je vybudování dlouhodob ě prosperující tepelné soustavy s minimalizací náklad ů na vytáp ění a p řípravu teplé užitkové vody u kone čných spot řebitel ů. Byla zpracována „Studie centrálního zásobování teplem m ěsta Kop řivnice“, jejímž zpracovatelem je firma VAE Energo, s. r. o., Olomouc. Tato studie řešila možné varianty modernizace stávajícího systému centrálního zásobování teplem. Výstupy ze studie byly projednány na seminá ři zastupitelstva m ěsta a poté i na řádném červnovém zasedání zastupitelstva. Po ekonomické stránce se jako nejvýhodn ější jeví varianta napojení na stávající zdroj v teplárn ě Energetika Tatra, a. s., kdy bude použit horkovodní systém dodávek tepla s teplotním spádem 130/65 stup ňů Celsia od zdroje tepla k jednotlivým odb ěratel ům p ři využití vhodných částí stávajících primárních a sekundárních tepelných rozvod ů. Nové části primárních a sekundárních tepelných sítí budou provedeny jako bezkanálové (p ředizolované potrubí), částe čně v trasách stávajících a částe čně v trasách nových (základní optimalizace). Stávající vým ěníkové stanice tepla ve m ěst ě budou zrušeny a v zásobovaných domech budou instalovány nové horkovodní objektové p ředávací stanice tlakov ě nezávislé. Vým ěníkové stanice umíst ěné v zásobovaných objektech budou nahrazeny objektovými tlakov ě nezávislými p ředávacími stanicemi tepla. Jednotlivé objektové p ředávací stanice budou propojeny komunika čním kabelem položeným p ři realizaci nových tepelných sítí, také stávající kanálové úseky budou protaženy komunika čním kabelem nebo bude kabel položen nad stávající kanály. Rovn ěž sou časný dispe čerský systém bude vybaven novým řídicím systémem. Řízením skupiny zabývající se zm ěnou centrálního zásobování m ěsta teplem byl pov ěř en místostarosta Zden ěk Kraj čír. Celý projekt je p řipravován tak, aby výše investice do modernizace tepelných sítí nezvýšila cenu tepla pro kone čného spot řebitele. Cena tepla však m ůže být zvyšována podle koeficientu stanoveného Energetickým regula čním ú řadem a v závislosti na zm ěně vstupních parametr ů, což se týká zejména p ři zvýšení ceny paliva. Studií centrálního zásobování teplem m ěsta se zabývala na své sch ůzi rada m ěsta v úterý 21. října. V červnu vzalo zastupitelstvo na v ědomí studii centrálního zásobování teplem, kterou zpracovala firma Energo, a zárove ň uložilo rad ě zabezpe čit vyjád ření hlavních ú častník ů projektu modernizace tepelného systému m ěsta Kop řivnice. Zadaným úkolem se zabývala rozší řená pracovní skupina, ve které byli nejen zástupci m ěsta, politických stran, ale také pracovníci OSBD, Rekazu a Energetiky Tatra. Po projednání všech podklad ů p ředložila pracovní skupina materiály radním s tím, že doporu čila rad ě a posléze i zastupitelstvu m ěsta schválit variantu 1A. Jedná se o teplárenskou variantu s horkovodními tepelnými sít ěmi vedenými v trasách stávajících primárních a sekundárních rozvod ů tepla s horkovodními tlakov ě nezávislými objektovými stanicemi.

V p říštím roce by se mohlo p řemístit stávající skateboardové h řišt ě, které je umíst ěno na h řišti v klubu Kamarád na Francouzské ulici. Na hluk z n ěj si st ěžují lidé bydlící v blízkých domech. P ůvodn ě bylo navržených asi dvacet lokalit. Jako nejvhodn ější se rad ě jevil areál letního stadionu na ulici Husov ě. V rozhodování pomohl také fakt, že to bude mít nulový vliv na okolní výstavbu. Rada proto souhlasila s přípravou jeho p řemíst ění a také s jeho p řednostním za řazením do návrhu rozpo čtu na příští rok, nebo ť jeho p řest ěhování bude vyžadovat nemalé finan ční prost ředky. Skateboardové h řišt ě je hodn ě využíváno.

30 Rekaz V polovin ě lo ňského roku vypsalo m ěsto výb ěrové řízení na správce bytového fondu, jehož vít ězem se stala spole čnost Rekaz, s. r. o., Kop řivnice, s kterou byla následn ě uzav řena nová mandátní smlouva s ú činností od 1. července 2003, a to na období dvou let. Došlo ke schválení a ud ělení plné moci spole čnosti Rekaz, s. r. o., na zastupování m ěsta v záležitostech daných novou mandátní smlouvou.

KTK zvýšila cenu za kódované programy Kabelová televize Kop řivnice zvýšila v m ěsíci zá ří cenu za kódovanou nabídku programu o dvacet korun. Klienti kabelové televize, kte ří m ěli zájem o nabídku kódovaných program ů, za ni nyní musí m ěsí čně zaplatit sto t řicet p ět korun. Do nabídky byly za řazeny programy, které jsou jinak placeny - nap ř. Galaxie Sport nebo erotický kanál Private Gold. P říští rok by v rozší řené nabídce m ělo být dev ět program ů.

Lyža řský areál na Červeném kameni má nového nájemce V m ěsíci srpnu byl zve řejn ěn zám ěr pronajmout pozemky v lokalit ě Červeného kamene za ú čelem provozování lyža řského areálu. Na to reagovaly dv ě firmy, z toho jedna místní, a ve čtvrtek 11. zá ří prezentovaly své zám ěry nejen s areálem. Ob ě firmy předložily velice kvalitní dlouhodobé zám ěry o provozování lyža řského areálu. Rada uložila odboru školství, kultury a sportu p řipravit nájemní smlouvu k 15. říjnu s firmou Tandler Jind řich & spol. na základ ě její nabídky z 18. zá ří letošního roku o pronájmu pozemk ů na jeden rok. B ěhem této doby bude firma zajiš ťovat lyžování mobilními prost ředky. Tím se otev ře čas na p řípravu dlouhodobé nájemní smlouvy na desítky let, protože firma chce v areálu investovat nemalé finanční prost ředky v řádu desítek milion ů. Čas lyžování by se m ěl prodloužit. Areál by m ěl být rovn ěž využit v rámci letních aktivit. K tomu je nutné zvýšit kapacitu ubytování a parkovišt ě.

Problémová silnice 1/58 Nejd říve v roce 2006 by mohly za čít práce na úprav ě silnice 1/58 protínající místní část Lubinu. O rekonstrukci silnice se p řitom intenzivn ě mluvilo už p řed t řemi lety, kdy se jednalo o vstupu spole čnosti Philips do místní pr ůmyslové zóny.Do rozpo čtu na p říští rok se možná poda ří formou pozm ěň ovacího návrhu prosadit alespo ň dvoumilionovou dotaci na geologický pr ůzkum, který musí p ředcházet projek čním pracím. Pomoci zám ěru úpravy silnice se kop řivnická radnice snaží také p ři jednáních na kraji, na ředitelství silnic a dálnic či na Státním fondu dopravní infrastruktury. Krom ě nespokojenosti lidí bydlících v okolí silnice, kteří si st ěžují na reálné nebezpe čí, jež jim hrozí cestou dom ů, je pro politickou reprezentaci argumentem také p řístupnost Pr ůmyslové zóny ve Vl čovicích. Její dopravní dostupnost je vždy jedna z prvních v ěcí, které investora zajímají. Pokud se ve státním rozpočtu objeví peníze na geologický pr ůzkum, bude snahou místních politik ů do následujícího rozpo čtu prosadit vypracování projektu a v roce 2006 zahájení stavby. Již existující studie po čítají se stavbou mimoúrov ňové k řižovatky p řed P říborem, vybudováním obchvatu tohoto m ěsta a napojením na stávající silnici na okraji Lubiny. Průtah Lubinou by m ěl nepatrn ě zm ěnit sm ěr a silnice by m ěla být rozší řena. Sou časné plány kon čí u Pr ůmyslové zóny ve Vl čovicích narovnáním nebezpe čné esovité zatá čky.

Koncem října Slumeko zahájilo zimní pohotovost

Firma Slumeko už od posledního říjnového víkendu podle pot řeby držela pohotovost. Stejn ě jako v minulých letech se k posyp ům na silnicích používala kamenná

31 dr ť z Jakub čovic a vysokopecní struska mající atest nezávadnosti. Škvára byla používána jen výjime čně z d ůvodu velkých nárok ů na její následné odstran ění. Stejná zůstala i technika: velký sypa č s čelní radlicí, t ři traktory se zadními radlicemi. Přikoupena byla jedna zadní radlice tak, aby firma m ěla k dispozici dv ě radlice s kovovými b řity a dv ě s gumovými. V místních částech Lubin ě, Mniší a Vl čovicích zimní údržbu na základ ě smlouvy zabezpe čovalo místní zem ědělské družstvo. V p řípad ě kalamitní situace nebyly n ěkteré mén ě frekventované cesty udržovány, aby se technika mohla soust ředit na hlavní pr ůtahy a ty cesty, které nelze jinou cestou nahradit. Firma Slumeko udržovala dvaat řicet kilometr ů chodník ů a padesát kilometr ů komunikací. Byly rozmíst ěny sn ěhové zábrany stejn ě jako v lo ňském roce - kolem ulice Záhumenní a podél komunikace sm ěrem k Bílé ho ře. Sou časná zástavba tvorbu záv ějí alespo ň trochu zmír ňuje. Pro vlastníky jakýchkoli nemovitostí vyplývá ze silni čního zákona povinnost udržovat komunikaci p řilehlou k nemovitosti. V p řípad ě zájmu si mohou majitelé nemovitostí odkoupit od firmy Slumeko posypový materiál, p řípadn ě smluvn ě sjednat údržbu t ěchto komunikací.

Hospoda ření nejvýznamn ějších subjekt ů a další výstavba

TATRA Po čátkem roku oznámilo vedení Tatry, že podnik má opustit 1 600 z necelých šesti tisíc zam ěstnanc ů. Bylo by to nejv ětší propoušt ění od roku 1993, kdy Tatru opustilo 1 660 lidí.O své místo m ěla p řijít drtivá v ětšina lidí pracujících v administrativ ě a režijní d ělníci, do výroby propoušt ění m ělo zasáhnout minimáln ě. O práci b ěhem letošního roku m ělo p řijít 960 lidí z mate řské spole čnosti, ale propoušt ět se m ělo i ve všech dalších spole čnostech holdingu, z dce řiných spole čností m ělo odejít asi 630 lidí. Krom ě propoušt ění Tatra za čala také výrazn ě šet řit energiemi. Zam ěstnanci byli soust řed ěni do menších celk ů, budovy za čaly být pouze temperovány na minimální povolenou hodnotu. Za čaly se prodávat nepot řebné budovy a za řízení. Šet ření se projevilo nap říklad i na vytáp ění správní budovy spole čnosti. Nejen zam ěstnanci Tatry, ale také lidé pracující v kancelá řích firmou pronajatých tak museli pracovat p ři šestnáctistup ňových, ale i nižších teplotách. Vládním na řízením stanovená nejnižší povolená teplota na takovém pracovišti je p řitom 20 °C. Vedení Tatry na sch ůzce u starosty deklarovalo snahu zachovat výrobu voz ů, i když vybavených dováženými motory. Mnozí lidé však o budoucnosti Tatry pochybují a hovo ří o za čátku konce automobilky s víc než stoletou historií. Kritická situace v Tat ře byla jedním z hlavních bod ů setkání starosty m ěsta Ji řího Tichánka s ministrem pr ůmyslu a obchodu Ji řím Rusnokem. Tatru ale postihly b ěhem roku i další zm ěny. Po dvaadvaceti m ěsících Tatra znovu zm ěnila vlastníka. Spole čnost SDC International, která Tatru na konci listopadu 2001 koupila od státu za zhruba 1,2 miliardy korun, se nyní svých vlastnických práv vzdala ve prosp ěch dosavadního menšinového akcioná ře automobilky, strojírenského gigantu Terex. Americká firma ke svým dvaceti procent ům akcií Tatry p řidala dalších jedenapadesát procent a poté oznámila, že se stává rozhodujícím vlastníkem Tatry s jedenasedmdesátiprocentním balíkem akcií. P ředsedou p ředstavenstva a generálním ředitelem Terexu se stal Ronald M. DeFeo. Nový vlastník získal Tatru p ředevším za odpušt ění dluh ů SDC v p řibližné výši 8,5 milion ů dolar ů a také za upsání asi dv ě st ě devíti tisíc akcií Terexu.

32 Terex se stal vlastníkem Tatry v dob ě, kdy její hospodá řské výsledky nebyly nijak r ůžové a kdy lo ňskou ztrátu 621,636 milion ů následoval letošní pololetní výsledek ve výši 497 milion ů korun. Terex považoval za nutné spole čnost restrukturalizovat. Předchozí vlastníci nebyli schopni zajistit v ětší provozní kapitál. Převzetí kontroly nad Tatrou bylo podmínkou Terexu proto, aby kop řivnické automobilce poskytl další finan ční zdroje. Složení p ředstavenstva z ůstalo nezm ěněno. Pouze v dozor čí rad ě vyst řídal její dosavadní člen Fil Filipov na postu p ředsedy Ronalda A. Adamse z SDC. Plány nových amerických vlastník ů podniku p ředpokládaly, že v roce 2003 by měla skon čit Tatra své hospoda ření jako vyrovnané, a v p říštím roce by dokonce m ěla být zisková, p řičemž výnos z jedné akcie by m ěl být p řibližn ě 0,05 amerického dolaru. Tatra má podle generálního ředitele Terexu Ronalda DeFeo p říležitost uplatnit se mimo jiné díky nízkým náklad ům na výrobu a konstrukci. Výrobky kop řivnické produkce mají šanci nejen ve vojenském sektoru, ale i v jiných oblastech. Vstupem Terexu se m ění také vlastnická struktura ve spole čném podniku American Truck Company. Zatímco doposud ovládal Terex jednu t řetinu této firmy, po převzetí Tatry kontroluje necelých sedmašedesát procent spole čnosti, která p řed časem získala významný kontrakt na výrobu 315 nákladních automobil ů pro izraelskou armádu. Na brn ěnském veletrhu Idet se poda řilo uzav řít a podepsat kontrakt na prodej pěti set nákladních voz ů do Indie. To však nijak neovlivnilo politiku firmy sm ěř ující k co nejv ětším úsporám. Vozy pro Indii byly ur čeny dv ěma zákazník ům, 253 čty řnápravových Tater objednala tamní armáda a dalších 288 voz ů šlo do privátního sektoru, p ředevším do t ěžebního a stavebního pr ůmyslu. Jak vozy pro armádu, tak civilní automobily byly dodávány v rozloženém stavu. Soubory, které putovaly na východ z Kop řivnice, obsahovaly krom ě podvozku a kabiny řadu dalších komponent ů. Vojenské aplikace se kompletují ve spole čnosti Bemel v Bengalúru a civilní vozy tamtéž ve spole čném podniku Tatry. Podíl domácí výroby není u obou zakázek stejný. V p řípad ě civilních voz ů tvo ří domácí indická výroba zhruba 30 procent, u vojenských voz ů je podíl domácích podnik ů o n ěco vyšší. Indie pat ří mezi tradi ční tatrovácký trh a montáž voz ů p římo na míst ě je b ěžnou sou částí obchodování s touto destinací. Podíl domácí výroby vše zlev ňuje a výrobek zp řístup ňuje zákazníkovi. Dv ě st ě padesát t ři voz ů pro armádu s ozna čením VTI 8 x 8 Tatra podle smlouvy dodala ješt ě do konce roku. U civilních skláp ěčů by se m ělo dv ě st ě dvacet osm automobil ů k zákazník ům dostávat v n ěkolika zakázkách pr ůběžn ě až do března roku 2004. Zakázky pro Indii tak pomohly naplnit plán výroby pro druhé pololetí. Kontrakty, které se poda řilo firm ě uzav řít, zajistily výrobu a prodej vozidel v celkovém ro čním objemu okolo dvou tisíc voz ů.

Indický ministr obrany v Tat ře 20. října navštívil automobilku vedoucí rezortu obrany Indické republiky, jednoho z tradi čních a nejv ětších zákazník ů Tatry . Ministr George Fernandes přicestoval s doprovodem, v n ěmž nechyb ěl státní tajemník Indie pro obranu či velvyslanec tohoto státu v České republice. V doprovodu člen ů p ředstavenstva spole čnosti si indická delegace prohlédla civilní i vojenská vozidla. V armádním speciálu Liwa se ministr také projel. Indové měli možnost vid ět provoz kone čné montáže a také pracovišt ě asambláže, odkud jsou do Indie tatry posílány v rozloženém stavu. Sou částí návšt ěvy byla také prohlídka expozic Technického muzea.

33 Propoušt ění v Tat ře Během tohoto roku ztratilo své zam ěstnání v akciové spole čnosti Tatra zhruba osm stovek lidí. Tuto informaci potvrdila personální ředitelka automobilky Zuzana Jal ůvková. Po čet propušt ěných je tak menší, než management automobilky oznámil na konci ledna. Automobilka se zam ěstnanc ů zbavovala v souladu s takzvaným Ak čním plánem, který jí m ěl znovu zajistit prosperitu také prost řednictvím snižování mzdových náklad ů a zvyšováním produktivity práce. Stejn ě jako Tatra, a. s., i dce řiné spole čnosti propoušt ěly ve skute čnosti mén ě. Nejvíce lidí odešlo z Tawesca (135 zam ěstnanc ů), následovalo Tafonco se 116 lidmi. Energetika propustila 84, Taforge 47 a Tatrarest dvacet svých zam ěstnanc ů. Celkem sedmdesát procent lidí, kte ří brány automobilky opustili, p řišlo o místo v d ůsledku organiza čních zm ěn, sedmnácti procent ům lidí vypršela smlouva na dobu ur čitou a t řináct procent lidí odešlo z Tatry za jiných podmínek. V osmi p řípadech z desíti se propušt ění týkalo režijních d ělník ů a technicko-hospodá řských pracovník ů, výrobní personál byl mezi propušt ěnými zastoupen dvaceti procenty. Na odstupném propušt ěným zam ěstnanc ům zaplatil celý holding údajn ě asi sedmdesát milion ů korun.

Nová firma ve m ěst ě - Brose

Zastupitelé ve čtvrtek 2. října schválili prodej pozemk ů v Podnikatelském parku Kop řivnice firm ě Brose Cz, spol. s r. o., která zde chce vystav ět sv ůj závod. Již koncem lo ňského roku se obrátil na m ěsto prost řednictvím Centra podnikání a rozvoje, s. r. o. zástupce spole čnosti Brose Cz Petr Herman s požadavkem na poskytnutí pozemku v pr ůmyslovém areálu o velikosti p řibližn ě deseti hektar ů pro výstavbu výrobního závodu. Firma si vybírala ze t ří možných variant, a to mezi Kop řivnicí, Frenštátem pod Radhošt ěm a Valašským Mezi říčím. Zám ěrem firmy bylo zapo čít stavební práce v listopadu letošního roku a p ředpokládaný termín dokon čení a uvedení do provozu je listopad roku 2004. V pátek 7. listopadu byl položen základní kámen nového závodu spole čnosti Brose v Pr ůmyslovém parku v Kop řivnici. Do základního kamene závodu Brose byla uložena m ěděná schránka obsahující plány nového závodu, n ěmecký i český text a také n ěkolik mincí. V p ředve čer slavnostního aktu schválili zastupitelé prodej pozemku, nebo ť Ú řad pro ochranu hospodá řské sout ěže ud ělil výjimky ze zákazu ve řejné podpory, a m ěsto tak mohlo prodat pozemky firm ě za zvýhodn ěnou cenu. Firma Brose bude investovat do nového závodu v Kop řivnici do budov, výrobního za řízení a vybavení více než čty řicet milion ů euro. Výroba by m ěla být zahájena za rok v říjnu a užitná plocha závodu by m ěla být na ploše kolem jedenadvaceti tisíc metrů čtvere čních. Po dostav ění závodu by se sem m ěla p řest ěhovat výroba z Rožnova. Do konce roku 2005 by m ělo ve firm ě pracovat minimáln ě p ět set lidí a do konce roku 2008 osm set zam ěstnanc ů. Ve smlouv ě je rovn ěž ošet řeno n ěkolik smluvních podmínek, nap říklad, že m ěsto má z řízeno p ředkupní právo do doby kolaudace stavby výrobního závodu a také, že pokud nebude zahájena stavba do 30. června roku 2004, m ůže m ěsto od smlouvy odstoupit. Zástupce firmy Brose Petr Herman vysv ětlil že pr ůmyslová zóna Kop řivnice je nejblíže kritériím a požadavk ům, které firma Brose ve všech t řiceti působištích po celém sv ětě má. Je blízko hlavní dopravní tepny, velkého pr ůmyslového města. Navíc v Kop řivnici je stoletá automobilová tradice. Zastupitelé schválili prodej pozemk ů firm ě Brose Cz za cenu 3 705 597 korun. Schváleno bylo z řízení p ředkupního práva k pozemk ům ve prosp ěch m ěsta do doby kolaudace a p ředkupní právo ve prosp ěch firmy Brose na dobu dvaceti let ode dne

34 uzav ření kupní smlouvy. Dále byla uzav řena kupní smlouva mezi m ěstem a firmou Brose, to vše za podmínky, že Ú řadem pro ochranu hospodá řské sout ěže bude ud ělena výjimka o ve řejné podpo ře.

CIREX Na kop řivnické radnici byla slavnostn ě podepsána nájemní smlouva mezi městem a holandskou spole čností Cirex. Firma zabývající se p řesným litím bude na jejím základ ě minimáln ě deset let obývat výrobní halu v pr ůmyslové zón ě, postavenou z prost ředk ů Evropské unie, státní dotace a m ěstských pen ěz. Hala je budovou o velikosti 5 184 metr ů čtvere čních. Její stavba spolykala 200 tisíc kubík ů betonu a 219 tun železa. Za m ěsto stvrdil smlouvu starosta Ji ří Tichánek, Holan ďany zastupovala jednatelka spole čnosti Cirex Claudie Ophuis. V den podpisu nájemních smluv rovn ěž krajský ú řad povolil Cirexu spušt ění zkušebního provozu, který trval t ři m ěsíce. Cirex p řest ěhováním do nových prostor navíc zatím zcela neopustil ani Tatru, ve které má prostory pronajaty až do dubna příštího roku 2004. Do vl čovické pr ůmyslové zóny se tak nast ěhoval druhý výrobce. Spole čnost Cirex zahájila ihned po podpisu přípravné práce pro montáž technologie. V hale, kterou z prost ředk ů Evropské unie, státní dotace a vlastních pen ěz nechala postavit kop řivnická radnice, se v režii nájemce za čalo pracovat na elektrorozvodech pro stroje, potrubních systémech a probíhá p říprava pro montáž vzduchotechniky. Celý jedenap ůlhektarový areál v četn ě haly byl financován ze t ří zdroj ů. T ři čtvrtiny náklad ů, tedy p řibližn ě čty řiapadesát milion ů korun, poskytla Evropská unie v rámci p ředstupních dota čních program ů, m ěsto do stavby investovalo 5,9 milion ů korun a zbytek uhradil stát. Další peníze, p řibližn ě čty řicet milion ů korun, do budovy vložil také její nájemník Cirex CZ. Holandská spole čnost Cirex se specializuje hlavn ě na výrobu odlitk ů metodou p řesného lití a ve m ěst ě p ůsobí už jedenáctým rokem. Hlavním d ůvodem, pro č usilovala o st ěhování do pr ůmyslové zóny, je podle ředitele Blažka fakt, že dosavadní umíst ění podniku neumož ňovalo rozši řování výrobních kapacit. Stavba haly byla kompletn ě dokon čena na za čátku července. 5. července byla zahájena p řejímka stavby a ukon čena byla do 15. července, bezprost ředn ě následovala kolaudace objektu. Cirex své p ůsobišt ě v areálu Tatry za čal opoušt ět na za čátku července. V prostorách Tatry byla výroba zajiš ťována do 4. července 2003, pak prob ěhlo vlastní st ěhování stroj ů a za řízení. K 1. srpnu požádal o povolení k zahájení zkušebního provozu. V první etap ě byla do nových prostor p řesunuta a zprovozn ěna stávající technologie, až následn ě došlo ke zvýšení objemu výroby ze sou časných 230 taveb na hodnotu 350 taveb týdn ě, a tím pádem také dopln ění technologie novým za řízením. Obdobná situace byla také v p řípad ě lidských zdroj ů. V pr ůběhu zkušebního provozu firma využívala výhradn ě stávajících zam ěstnanc ů. S rozši řováním výroby pak za čal růst i po čet zam ěstnanc ů. Podle smlouvy by m ěl Cirex vytvo řit do prvního ledna roku 2007 sto padesát nových pracovních míst. Nejv ětší šanci na zisk zam ěstnání budou mít d ělníci, a to jak pro obsluhu stroj ů, tak i pomocné práce. Kone čná kapacita firmy ve stávajících prostorách je údajn ě šest set taveb týdn ě a po čet p římých zam ěstnanc ů se bude pohybovat mezi garantovanými sto padesáti až dv ěma sty. Vznik dalších míst pak slévárenská spole čnost o čekává u svých subdodavatel ů v regionu.

35 Nový závod Do poloviny listopadu p říštího roku by m ěl v Kop řivnici vyr ůst Úpravárenský a skladovací komplex spole čnosti Union Ocel, s. r. o. Podnik, který by m ěl zam ěstnávat zhruba sto zam ěstnanc ů. M ěl by být postaven v areálu automobilky Tatra. Spole čnost Union Ocel m ěla o budování podniku v Kop řivnici zájem už d říve. V únoru už se zastupitelé zabývali možnou zm ěnou územního plánu, která by umožnila firm ě stav ět v sousedství nákladového nádraží. Tuto lokalitu si vybrala firma proto, že ke svému fungování nutn ě pot řebuje železni ční vle čku, která dopravuje asi devadesát procent veškerého materiálu. Stavba u nákladového nádraží však nenašla podporu, a proto se hledaly jiné možnosti. Projednávala se s radnicí i s Tatrou dokonce možnost protažení vle čky do pr ůmyslové zóny. To však nebylo realizovatelné, nebo ť kolejišt ě by muselo protínat hlavní cestu u brány číslo šest. Nakonec byla v kv ětnu mezi investorem a Tatrou uzav řena smlouva o budoucí kupní smlouv ě na pozemek o rozloze p řibližn ě 47 000 metr ů čtvere čních v t ěsném sousedství brány číslo šest. Je to prostor, který sloužil Vítkovickým stavbám p ři stavb ě Tatry. V ětšina plochy je volná, strženy budou jen zbytky staré betonárny a malý sklad. Na pozemku má vyr ůst ocelová oplášt ěná hala o rozm ěrech asi 120 x 81 metr ů. Spole čnost Union Ocel se zabývá obchodováním se speciálními plechy. Šedesát procent materiál ů dováží z N ěmecka a zbylých čty řicet nakupuje u tuzemských producent ů. Pro část plech ů bude Kop řivnice jen meziskladem p řed cestou k dalšímu zákazníkovi, ale jisté, neur čené množství bude v podniku již upravováno podle p řání zákazníka do podoby polotovar ů.

Plynofikace - opravy Dne 6. června podala Severomoravská plynárenská, a. s., Ostrava a ing. Julius Michon ěk - PROSPOL, Hemy 12, 757 01 Valašské Mezi říčí 1 žádost na vydání stavebního povolení na opravu nízkotlakého plynovodu v Kop řivnici na ulici Zd. Buriana, Pionýrské, Sadové, K. Čapka, Husov ě a Ke Kory čce, Dukelské, Kpt. Jaroše a Štefánikov ě I. a II. na pozemcích v katastrálním území Kop řivnice. Uvedeným dnem bylo zahájeno stavební řízení. Stavební úřad M ěstského ú řadu v Kop řivnici jako stavební ú řad p říslušný dle ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, oznámil zahájení řízení dot čeným orgán ům státní správy a známým ú častník ům řízení. Stavební ú řad posoudil p ředm ětnou stavbu jako stavbu zvláš ť rozsáhlou s velkým po čtem ú častník ů, což od ůvod ňuje oznámení o zahájení řízení formou ve řejné vyhlášky (§ 61 odst. 4 stavebního zákona). N ěkteré cesty a ulice se staly díky plyna řů m staveništ ěm. Práce na plynovodním vedení v centru m ěsta si vyžádaly i krátkodobé uzav ření Štefánikovy ulice. Do 20. listopadu byly chodníky a komunikace dot čené stavbou plynovodu op ět sch ůdné a sjízdné. Do p ůvodního stavu, tedy provedení asfaltového nebo dlážd ěného povrchu, budou komunikace uvedeny až v jarních měsících 2004. Práce na rekonstrukci hlavního plynovodního řadu prob ěhly na n ěkolika místech ve m ěst ě a podle stavebního povolení by m ěly být ukon čeny až v srpnu p říštího roku. Povrchy komunikací, jak vlastní ulice Štefánikovy, tak p řilehlých chodník ů, včetn ě p řechod ů budou spl ňovat podmínky pro užívání osobami se sníženou schopností pohybu a orientace. Rozsáhlé omezení provozu si vyžádalo budování plynové p řípojky ke vznikajícímu nákupnímu st ředisku Lidl. Pro zachování hydraulických pom ěrů na nízkotlaké plynovodní síti si stanovila Severomoravská plynárenská, a. s., podmínku, že bude provedeno zokruhování plynovodu ukon čeného p řed objektem Pronas s novou

36 plynovodní p řípojkou pro Kaufland, která se nachází u vjezdu na parkovišt ě u bývalého kina. Na základ ě všech vyjád ření projektant p ředpokládal, že tento nový plynovodní řad bude uložen v chodníku podél ulice Štefánikovy. Po provedení výkopu v části p řed školou sv. Zdislavy se zjistilo, že v chodníku je chaoticky uloženo tolik podzemních vedení, že p řidáním plynovodu nelze dodržet žádná ochranná pásma. Dodavatel stavby proto za čal projednávat novou trasu plynovodu p římo v ulici Štefánikov ě. Než došlo k jejímu odsouhlasení správními orgány, z ůstal rozkopaný chodník a jáma na komunikaci z d ůvodu p řípojky vodovodu.

Montáž termoventil ů

Město Kop řivnice, jež má ve svém vlastnictví 2 303 nájemních byt ů, vyhlásilo výb ěrové řízení na montáž termoventil ů a rozd ělova čů topných náklad ů v četn ě vyregulování pat bytových dom ů. Obesláno bylo p ět firem, z nichž všechny splnily zadávací podmínky. Nejvýhodn ější z nich byla komisí doporu čena rad ě m ěsta firma Techen, s. r. o., Ostrava, která nabídla cenu za termoventily v četn ě montáže za 943 korun na radiátor. Tato firma nabízí zhotovení regulací na patách dom ů za 752 433 korun a cenou za rozú čtování čty řia čty řicet korun na radiátor.Bylo schváleno uzav ření dvou smluv, montáž a regulace termoventil ů a smlouva na paty dom ů . Firma Techen namontovala v jednom tisíci sto dva bytech t ři tisíce p ět set ventil ů. Vloni byla provedena montáž termoventil ů v 944 bytech, takže m ěsto splnilo do konce roku povinnost osázení radiátor ů podle zákona o hospoda ření s energiemi.

Výstavba kanalizace

Vzhledem k budoucímu za člen ění České republiky do Evropské unie je mimo jiné stanovena povinnost členských stát ů zajistit, že odpadní vody vypoušt ěné aglomeracemi s popula čním ekvivalentem od dvou do deseti tisíc do sladkých vod nebo ústí řek, musí být p řed vypoušt ěním podrobeny čišt ění. Do této oblasti spadá i lokalita místních částí. Dot čené území místních částí má rozlohu asi sedmnáct kilometr ů čtvere čních a žije zde asi dva tisíce šest set obyvatel. Vlastní odkanalizování místních částí je řešeno jako gravita ční odvedení splaškových odpadních vod s částe čným p řečerpáváním z jednotlivých místních částí do nejnižšího místa tohoto území, odkud jsou veškeré splaškové vody p řečerpávány výtlakem do stávající šachty gravita ční kanalizace a odtud takto p řivedeny na čisti čku odpadních vod ( ČOV) Kop řivnice k vy čišt ění. V sou časné dob ě probíhá rekonstrukce kop řivnické čisticí stanice tak, aby dokázala p řijmout i splaškové vody z místních částí. V rozptýlené zástavb ě místních částí, kterou není možné ekonomicky ani technicky napojit na stokovou sí ť, bude likvidace odpadních vod řešena domovními ČOV nebo jímkami na vyvážení. Tyto lokality jsou v dokumentaci specifikovány. Dne 20. prosince lo ňského roku požádalo m ěsto Kop řivnice o vydání územního rozhodnutí na stavbu Kop řivnice, odkanalizování místních částí Lubina, Vl čovice, Mniší. Ve řejnou vyhláškou bylo stanoveno, že p řipomínky a námitky mohou ú častníci řízení uplatnit nejpozd ěji do 28. února. Stavební ú řad obdržel p řipomínky a námitky ob čan ů - ú častník ů řízení, z nichž n ěkteré byly zásadní nesouhlasy se stavbou a naopak jiné, které požadovaly vedení stoky v blízkosti obydlí a možnost napojení. Celková délka kanaliza čních stok je 32 820 m, z toho v Lubin ě 20 504 m, Vl čovicích 6 686 m a v Mniší 5 620 m. Profily stok DN 600 (akumula ční stoky) 126 m, DN 300 - 29 114 m, DN 100 (výtlak z centrální čerpací stanice) 2 060 m, DN 80, 65 (výtlaky z čerpacích stanic) 1 520 m. V projektu je sedm lokálních čerpacích stanic, z

37 toho čty ři v Lubin ě, jedna ve Vl čovicích a dv ě v Mniší a jedna centrální v Lubin ě. Kanalizace prochází asi sto čty řiceti p ěti parcelami. Stoky jsou situovány p řevážn ě do komunikací, tj. do ve řejných pozemk ů. Tam, kde to není jinak technicky možné, vedou do soukromých pozemk ů, ale to jen minimáln ě. Sou částí stavby jsou i záv ěre čné úpravy území, tj. úprava místních komunikací po dokon čení výstavby a úpravy v zelených plochách, jako zp ětné rozprost ření ornice a osetí. Na stavbu ’Kop řivnice - odkanalizování místních částí Lubina, Vl čovice, Mniší’ bylo vydáno územní rozhodnutí. Odkanalizování je navrženo systémem kanaliza čních sb ěra čů odvád ějících odpadní vody jak gravita čně, tak i tlakovou kanalizací až do hlavní p řečerpávací stanice. Ta bude umíst ěna v Lubin ě a následn ě budou odpadní vody tlakovou kanalizací odvád ěny do m ěstské čistírny odpadních vod v Kop řivnici. Na čistírně odpadních vod byla provedena rekonstrukce, která nejen výrazn ě zkvalitnila čišt ění, ale zv ětšila kapacitu čisti čky natolik, že pojme i odpadní vody z místních částí. Po čátkem zá ří byl zahájen jednoletý zkušební provoz. Dalším krokem bude vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení pro I. etapu. Ta by m ěla obsahovat hlavní čerpací stanici a tlakovou kanalizaci pro m ěstskou čistírnu odpadních vod. Náklady na I. etapu odkanalizování se odhadem budou pohybovat ve výši dvaceti až t řiceti milion ů korun. V sou časné dob ě je území místních částí nesystematicky odvod ňováno množstvím samostatných stok zaúst ěných do vodního toku Lubina, p řípadn ě do jeho přítok ů - Sýkore čky, Sv ěceného potoka, Lubinky a do náhon ů. Ve řejná kanalizace v místních částech funguje jako kanalizace jednotná, tzn. že odvádí splaškové i deš ťové vody. Splaškové vody jsou částe čně p řed čišt ěny v septicích u jednotlivých nemovitostí. Vypoušt ění nedostate čně čišt ěných odpadních vod z ve řejné kanalizace je v Lubin ě povoleno v sou časné dob ě ze šesti výustí, v Mniší ze čty ř a ve Vl čovicích ze dvou vyústí. Platnost povolení k vypoušt ění nedostate čně čišt ěných odpadních vod kon čí 31. prosince 2004. Podle v sou časnosti provád ěných rozbor ů vypoušt ěných odpadních vod, které pro m ěsto provádí autorizovaná osoba, bývají nejvýše p řípustné hodnoty ukazatel ů zne čišt ění odpadních vod z n ěkolika vyústí p řekra čovány.

Poškozené fasády Trestní oznámení bylo podáno na neznámého vandala, který černým sprejem znehodnotil st ěnu domu číslo 1169 na ulici Pod Morávií. P řestože by se mohlo jednat zdánliv ě o mali čkost, oblastní stavební a bytové družstvo nechce nechat událost bez povšimnutí také proto, že ornament n ěkdo na d ům nasprejoval bezprost ředn ě poté, co dostal novou omítku. Škoda p řesáhla řádov ě 450 tisíc korun. Odstran ění nebude jednoduché, nejde totiž o b ěžný nát ěr, ale o probarvenou omítku. Podobných vandalských výtvor ů podle lidí z OSBD na domech v Kop řivnici v poslední dob ě přibývá a objevují se nejen na nových, ale také na starých omítkách. Družstvo chce, aby vandala se sprejem chytila policie.

Vybudování herny na škole sv. Zdislavy Náklady na hernu jsou rozpo čtovány ve výši 3 950 tisíc korun. Na tuto akci se poda řilo získat dvoumilionou dotaci ze státního rozpo čtu, její p řijetí museli ovšem schválit zastupitelé jako rozpo čtovou zm ěnu. Navíc dotace musela být do konce roku proinvestována. Budovu školy zastavilo m ěsto, když si bralo úv ěr u Českomoravské záru ční a rozvojové banky na dofinancování první etapy technické infrastruktury v Pr ůmyslovém parku ve Vlčovicích ve výši p ěti set šedesát jedna tisíc čty ři sta eur. Protože dotaci nelze použít pro budovu, na kterou je vázáno zástavní právo, jednalo vedení m ěsta s bankou o zastavení jiné budovy. Částku ve výši 1 970 tisíc korun, která

38 zbývá na dofinancování herny, uložili zastupitelé odboru majetkové správy za řadit do návrhu výdaj ů rozpo čtu na p říští rok 2004.

Koup ě ředitelské budovy Více než rok se zabývala skupina složená ze zastupitel ů, vedení m ěsta a vedoucích odbor ů kop řivnické radnice problémem, kde umístit všechny ú ředníky městského ú řadu, kterých v lednu p řibylo z d ůvodu reformy ve řejné správy. M ěsto m ělo zpracováno čty ři varianty, z nichž v minulosti se jako nejlepší jevila p řístavba. Pozd ěji se zjistilo, že v p řístavb ě, která byla rozpo čtována na devadesát milion ů korun, by nebylo možno umístit všechny, nebo ť po čty ú ředník ů se navyšovaly. Navíc zde byly problémy s vybudováním parkovišt ě pro návšt ěvníky. Radnice si také nechala zpracovat studii, kolik by stála rekonstrukce budovy ubytovny, která je propojena s hlavní budovou m ěstského ú řadu na ulici Záhumenní. Budova pot řebuje zna čné úpravy, nebo ť byla stav ěna pro ú čely bydlení. Nevýhodou budovy je p říčný monolitický konstruk ční systém, který neumož ňuje vhodn ě upravit velikost kancelá ří pro více četná pracovišt ě, neexistence sociálního zázemí pro návšt ěvníky radnice a nutnost realizace nových parkovacích ploch. V lednu nabídlo vedení automobilky Tatra m ěstu k odprodeji správní budovu za třicet čty ři milion ů korun v četn ě zastav ěných pozemk ů, což je pro město, které ješt ě splácí dostavbu kulturního domu, p řijateln ější. Nabídka byla pro m ěsto zajímavá a dále vedení automobilky p řislíbilo, že bude minimáln ě po dobu p ěti let užívat čty ři patra správní budovy. Budova bude v prvopo čátku pot řebovat, co se tý če úprav pro umíst ění úředník ů, minimální stavební zásahy. V prvé řad ě to bude bezbariérový p řístup a úprava sociálních za řízení. Na doporu čení komise se zintenzívnily práce na odkoupení správní budovy a také se za čalo jednat na ministerstvu vnitra a financí o poskytnutí mimo řádné dotace. Ta byla p řislíbena a na kop řivnickou radnici p řijel pracovník ministerstva vnitra, který se seznámil se všemi variantami a který v sou časnosti p řipravuje pot řebné podklady pro jednání vlády. Slezskou projektovou spole čností, s. r. o., Opava byla zpracována studie pro využití objektu a také i technické posouzení budovy. Ú ředníci m ěsta obsadí čty ři patra. Přízemí budovy by bylo spole čné jak pro Tatru a ostatní nájemce, tak pro m ěsto. Z městského ú řadu by zde byla umíst ěna pokladna, podatelna, informace, m ěstská policie a ov ěř ování listin a podpis ů. V sou časné dob ě se do správní budovy p řest ěhovávají pracovníci vyplácející sociální dávky. Dále se jedná i s Policií České republiky a úřadem práce, které by se také m ěly p řemístit. My chceme, aby se o umíst ění jednalo komplexn ě se všemi institucemi, které zde budou mít sídlo. Je to d ěláno vše pro ob čany tak, aby si vy řídili všechny své záležitosti na jednom míst ě a nemuseli p řebíhat z budovy do budovy, jak je tomu v sou časnosti.

Oprava správní budovy Ze studie Slezské projektové spole čnosti Opava vyplynulo, že by radnice musela investovat do oprav sto padesát milion ů korun. Firma byla seznámena se základními požadavky na rekonstrukci tak, aby d ům mohl sloužit pro pot řeby m ěsta a dalších státních institucí. Výše částky ale p řekro čila možnosti m ěsta. Bylo t řeba zpracovat ješt ě jinou variantu. Projektová spole čnost tedy vyšla vst říc požadavk ům vedení a p ředložila druhou verzi. Podle ní se musí investovat do oprav čty řicet milion ů korun. Musí se provést elektrorevize, p řestavba sociálního za řízení, topení, vým ěna oken, úprava po číta čové sít ě a vstupu do budovy. Dále se po čítá s rozší řením parkovišt ě. Projektová spole čnost v rámci úsporné varianty vypracuje díl čí projekt na p řístup do budovy a do závodu Tatra.

39 Bezbariérový vstup bude zpo čátku pouze ze zadní části budovy. Až pozd ěji, kdy bude upraven hlavní vchod do budovy z ulice Štefánikovy, bude podle slov místostarosty zbudován i z této strany. Samotné práce na opravách budovy by se rozb ěhly co nejd říve po jejím odkoupení. Práce budou provád ěny za provozu a k p řest ěhování všech úředník ů do nových prostor by m ělo dojít možná v lét ě nebo na podzim p říštího roku.

Přísné normy EU si vynutí rekonstrukce dom ů Technický stav n ěkterých panelových dom ů a také zp řísn ění norem po vstupu do Evropské unie si v pr ůběhu n ěkolika p říštích let vyžádá pom ěrn ě zna čné investice. Již te ď je jasné, že v celé řad ě dom ů budou muset být vym ěněny nebo rekonstruovány výtahy a tém ěř všechny domy projdou také vým ěnou elektrorozvod ů. Většinou jde o v ěci, které by se musely ud ělat tak jako tak. Problematikou zp řísn ění norem na výtahy se zabývalo už letošní shromážd ění delegát ů stavebního a bytového družstva. To uložilo p ředstavenstvu zmapovat stav výtah ů ve všech družstevních domech a navrhnout řešení. Evropské normy zásadn ě neumož ňují existenci výtah ů umíst ěných v šachtách ohrani čených pletivem, musí být totiž absolutn ě vylou čen jakýkoliv vn ější zásah zven čí. V bezvadném stavu musí být také pojistky zabra ňující rozjetí kabiny s otev řenými vnit řními dve řmi. Kompletní vým ěna výtahu v osmipodlažním dom ě p ředstavuje zhruba milionovou investici a krom ě spln ění všech bezpe čnostních norem nové výtahy odpovídají také svou výbavou a designem sou časným trend ům. Vstup do unie ovšem neznamená, že bude nutné m ěnit všech sto sedmnáct výtah ů v našich domech. N ěkteré bude sta čit jen zrekonstruovat a budou moci sloužit dál. Nutnost vým ěny elektroinstalace se údajn ě týká daleko v ětšího po čtu dom ů. Tém ěř všechny objekty spravované družstvem mají elektrické rozvody z hliníku a budou muset být nahrazeny m ědí. Navíc celá řada byt ů disponuje pouze jedním sv ětelným a jedním zásuvkovým okruhem, což je nedostate čné. V dob ě stavby t ěchto dom ů to vyhovovalo, ale dnes každá domácnost disponuje daleko v ětším po čtem spot řebi čů a mnohde je elektrický rozvod p řetížen. Náklad na rekonstrukci elektrorozvod ů v dom ě s t řiadvaceti byty se pohybuje řádov ě okolo osmi set tisíc korun.

Rekonstrukce Lašské vily Muzeum a výtvarné centrum by mohlo vzniknout koncem p říštího roku v již šest let opušt ěném objektu Lašské vily. Realizace projektu, který má vy řešit problémy s jedním z mála památkových objekt ů ve m ěst ě, záleží na tom, zda se m ěstu poda ří získat bezmála dvacetimilionovou dotaci z p říslušného programu ministerstva pro místní rozvoj. Odbor školství a kultury zpracoval projekt na využití budovy a zažádal o dotaci. Město po čátkem roku 2004 dotaci skute čně získalo. Všechny peníze z dotace budou ur čeny na rekonstrukci budovy. Cílem m ěsta je budovu, jejíž n ěkteré části jsou v havarijním stavu, opravit, aniž by byl jakkoliv pošramocen její památkový charakter. Zvažuje se i varianta, podle které kamna, dnes soust řed ěná v jednom míst ě, budou rozmíst ěna do jednotlivých místností a sloužila by svému ú čelu s tím, že do jejich nitra by byla umíst ěna akumula ční topná t ělesa. Budova Lašské vily, která p řed otev řením Fojtství sloužila k vystavování národopisných sbírek, pot řebuje nutn ě vým ěnu st řechy, opravu vyžaduje vn ější omítka i suterén budovy. Vadná je kanalizace, p řerušen je p řívod vody. Nov ě bude t řeba vy řešit také napojení do elektrické sít ě. V rámci rekonstrukce musí být budova vybavena také sociálním zázemím a bezbariérovými vstupy. Po rekonstrukci by m ělo být v budov ě umíst ěno muzeum rodák ů v četn ě sbírek vztahujících se k osob ě Zde ňka Buriana. Výtvarné centrum by pak dávalo možnost realizace mladým i dosp ělým výtvarník ům z Kop řivnice a širšího okolí. Sou částí

40 výtvarného centra by m ěla být také galerie. Reálná je rovn ěž možnost z řízení specializované prodejny s výtvarnými pot řebami či kavárny, možná internetové kavárny v suterénu objektu.

Radnice získala dotaci na vybudování cyklostezek Město v letošním roce získalo dotaci na projekt vybudování cyklostezek ve výši dev ět set t řicet tisíc korun z ministerstva pro místní rozvoj. Celý projekt je vy číslen na 1 335 000 korun a m ěsto se bude podílet částkou čty ři sta p ět tisíc korun. Autorem projektu je Jan Gemela, s nímž pracovníci odboru školství, kultury a sportu museli trasy projet, aby mohl být projekt aktualizován. V p ůvodním projektu bylo vy člen ěno na zna čení čty řiapadesát tisíc, sedmašedesát tisíc na po řízení dokumentace a celý zbytek byl vy člen ěn na terénní úpravy, nap říklad na úpravy erozn ě poškozených povrch ů nebo na úpravu nevhodných povrch ů pro cykloturistiku. Trasy jsou rozd ěleny do t ří částí - jednak jsou to t ři kondi ční okruhy, které jsou řádov ě n ěkolik kilometr ů dlouhé, a výchozím bodem pro tyto okruhy je Janíkovo sedlo. Jedním z nich je okruh kolem Červeného kamene, další jsou kolem Holého vrchu a Pískovny. Dále je to cykloturistický okruh Kop řivnice - Závišice - P říbor - Kop řivnice. Poslední cykloturistická trasa vede z Hukvald p řes Lubinu až do P říbora.

Bezbariérové úpravy p řechod ů Přes osm set šedesát sedm tisíc korun zaplatila Kop řivnice za bezbariérovou úpravu čtrnácti p řechod ů v centrální části m ěsta. Nov ě upravené zna čení na silnicích odpovídá vyhlášce o obecných technických požadavcích zabezpe čujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. To v praxi znamenalo rozebrání stávajících povrch ů p řevážn ě z litých asfalt ů, výšková úprava podkladních vrstev, osazení nových betonových obrubník ů, položení zámkové dlažby, v četn ě provedení výstražných a signálních pás ů ze slepecké zámkové dlažby. Sou částí stavby bylo provedení nového vodorovného dopravního zna čení v plastovém provedení v četn ě vodících proužk ů, op ět sloužících nevidomým chodc ům. Projektová dokumentace na zmín ěné úpravy byla vypracována již vloni a ve stejném roce se úpravy do čkaly první dva p řechody v lokalit ě ulic Kpt. Jaroše a Štefánikovy. V kv ětnu a červnu letošního roku pak stavební firma Japstav Morava z Lubiny upravila zbývajících dvanáct přechod ů na ulicích Záhumenní, Husov ě, Štefánikov ě a Kpt. Jaroše.

Dotace na projekt regenerace sídlišt ě Sever Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje byla v plné výši schválena osmdesátiprocentní dotace pro m ěsto Kop řivnice na projekt zpracování projektové dokumentace urbanistické a funk ční regenerace sídlišt ě Sever. Projektová dokumentace regenerace sídlišt ě Sever bude řešit komplexn ě a systematicky problémy sídlišt ě z hlediska meziblokových prostor. Bude zahrnovat vegeta ční úpravy, napojení zelen ě na krajinu, parkování, místní komunikace, d ětská hřišt ě a řešení ploch pro aktivní a pasivní relaxaci obyvatel. V rámci studie nebude řešen vzhled samotných panelových dom ů. Až do b řezna p říštího roku bude probíhat zpracování projektové dokumentace v četn ě širokého zapojení ve řejnosti do návrh ů.

Rekonstrukce budovy D ětského centra V pond ělí 3. b řezna byla zkolaudována první etapa p řestavby D ětského centra v Kop řivnici. Slavnostního aktu se zú častnili čelní p ředstavitelé kraje, m ěsta, poslanci a senátor, sponzo ři, ale také ti, kte ří se na rekonstrukci podíleli. S p řestavbou budovy se zapo čalo vloni koncem letních prázdnin. V rámci první etapy bylo zrekonstruováno levé křídlo budovy v četn ě sociálních za řízení, a užitková plocha se tak rozší řila o více než

41 jednu t řetinu na 1 800 m2. Na dobu rekonstrukce využilo d ětské centrum uvoln ěné prostory v budov ě bývalé mate řské školy na ulici Obránc ů míru a do nových prostor děti nastoupí po jarních prázdninách. Zárove ň s kolaudací probíhala p říprava druhé fáze přestavby. Zatímco se v první etap ě zrekonstruovalo osm t říd pro mate řskou školu a rehabilita ční t řídy, druhá etapa se týkala st řední části budovy, tzn. jídelny, vstupu do budovy, šatny a vytvo ření čekárny pro rodi če, kte ří si p řišli dít ě vyzvednout. Druhá etapa rekonstrukce byla zapo čata v dob ě prázdnin a stavební práce byly dokon čeny do konce kalendá řního roku. Výsledkem rekonstrukce bylo i provozní schéma, které umožnilo sestavit u čebny, odborné pracovny, rehabilita ční t řídy, sociální za řízení v logické návaznosti tak, aby se nemusely d ěti, z nichž mnohé jsou pohybov ě omezeny, přenášet z poschodí do poschodí. Druhou část rekonstrukce finan čně zajistil z řizovatel D ětského centra, kterým je Krajský ú řad Moravskoslezského kraje. Rekonstrukce prob ěhla bez omezení provozu a na rozdíl od první etapy si nevyžádala ani do časné p řest ěhování žák ů do náhradních prostor. Návrh výtvarného řešení interiéru školy, ve kterém byl dáván d ůraz nejen na funkci estetickou, ale i orienta ční, vypracovaly Ateliéry Bonton Zlín, a. s., v zastoupení pán ů N ěme čka a Petráka. V jejich pojetí byly t řídy rozd ěleny podle jednotlivých dopravních prost ředk ů tak, že v p řízemí jsou vlaky, lo ďky, auta, v podlaží pak vznášedla, rakety a letadla. Obrázky, které u d ěti zvít ězily na celé čáře, usnadní klient ům orientaci v za řízení. V sou časné dob ě je již zpracována projektová dokumentace i ke t řetí etap ě rekonstrukce, která by se m ěla týkat technického zázemí D ětského centra, tedy kuchyn ě, prádelny a kancelá ří, ale zda se k její realizaci p řistoupí už v nadcházejícím roce, ješt ě není potvrzeno. Dětské centrum dnes navšt ěvuje p ětašedesát d ětí od t ří do osmnácti let, které jsou rozd ěleny do speciální mate řské školy, p řípravného stupn ě, speciální školy s různým zam ěř ením, ve kterých se u čí podle osnov obecné zvláštní a pomocné školy, v za řízení je i autistická t řída. Velkou zásluhu na prosazení rekonstrukce m ěla ředitelka D ětského centra paní Jan čálková.

Pohostinské podniky v Kop řivnici Z více než dvaapadesáti restaurací, hospod, bar ů, vináren, klub ů, jídelen či bufet ů si jen v Kop řivnici m ůže vybrat jak obyvatel, tak návšt ěvník m ěsta. Pokud by se k tomu navíc p řipo čítaly také místní části, dosáhl by po čet podnik ů nabízející pohostinské služby, jejichž sou částí je v drtivé v ětšin ě p řípad ů i prodej alkoholu, zhruba stovky. Zatímco jiní podnikatelé vzhledem ke snižující se koup ěschopnosti obyvatel svou činnost omezují, nebo dokonce ruší, hospodám se daří dob ře. Za posledních pár let neskon čila snad ani jediná, a naopak neustále p řibývají další. P řed čty řmi lety jich ve měst ě bylo o dvanáct mén ě. Radnice ani jiné ú řady nemají nástroje na to, jak hospodský boom regulovat. Pokud podnikatel a jeho provozovna spl ňují veškeré hygienické, stavební a majetkové podmínky, m ůže si sv ůj podnik otev řít, kde chce. Tyto v ěci ne řeší ani územní plán. Město m ůže do podobných zám ěrů mluvit jen v p řípad ě objekt ů či pozemk ů, které vlastní. P řestože sí ť pohostinských podnik ů ve m ěst ě je nebývalá, existuje jist ě možnost jejího zkvalitn ění. Mezi místními podniky bohužel schází takové, které by vyhovovaly vyšším nárok ům na prost ředí a kuchy ň.

42 Využití budovy po bývalé MŠ O dalším využití budovy bývalé Mate řské školy na ulici Obránc ů míru, ve které byly umíst ěny první t řídy Základní školy Emila Zátopka, rozhodlo vedení města. Škola mohla tuto budovu využívat jen do konce července, nebo ť se zm ěnou obvodu p ři zápisu do škol ubylo i žák ů. M ěsto stálo p řed problémem, co s budovou dále. Byly dv ě varianty, a to ponechat budovu pro další školské využití, a nebo ji nabídnout k prodeji k podnikatelské činnosti. Radní se p řiklonili k využití budovy v oblasti školství, aby se vy řešily naléhavé pot řeby odlou čeného pracovišt ě pedagogicko-psychologické poradny. Již od roku 1998 poukazovali ředitelé škol na to, že by bylo vhodné, aby ve m ěst ě pracovalo p římo odlou čené pracovišt ě pro Kop řivnici a nejbližší okolí, což vázlo pouze na vhodných prostorách. Požadavek byl opodstatn ěný, a tak došlo k dohod ě s ředitelem poradny. Poradna bude pro svou činnost pot řebovat jen část budovy a zbývající část získala Základní um ělecká škola MIS music.

Stavba marketu obchodního řet ězce Lidl V t ěsném sousedství s Kauflandem byla dokon čena budova dalšího supermarketu. Termín dokon čení stavby marketu obchodního řet ězce Lidl byl s generálním dodavatelem stavby dohodnut na konec dubna a byl dodržen. Otev ření své zdejší pobo čky Lidl dlouho oddaloval. Hotová stavba p řitahovala zv ědavost ob čan ů a všichni netrp ěliv ě o čekávali, kdy se objeví zpráva o otev ření. Samotný Lidl mnoho pracovních p říležitostí nenabídl. Prodejna byla stav ěna tak, aby její provoz zajistilo zhruba deset lidí.

Bowling na Severu Od 15. února tohoto roku se Kop řivnice m ůže pochlubit celkem osmi bowlingovými dráhami poté, co bylo otev řeno t řetí bowlingové centrum. Po kasárnách a st ředisku u koupališt ě se tak herny do čkalo i sídlišt ě Sever. Sportovn ě spole čenské centrum pod názvem ’no.92’ bylo vybudováno rekonstrukcí léta nevyužívaných prostor v prvním poschodí nákupního st řediska. Krom ě dvou bowlingových drah st ředisko zájemc ům denn ě nabízí služby herny a pizzerie.

Škola v Lubin ě se dovybavuje Do druhého kola projektu Po číta če d ětem se mezi dvacítku škol s nejvyšším po čtem nasbíraných ví ček od p ůlkilového balení Ramy op ět probojovala Základní škola Lubina. Nebyla však sama, tento úsp ěch zopakovala hned p ětice malot řídních škol, kterým byla sout ěž ur čena. Druhé kolo sout ěže prob ěhlo od listopadu minulého roku do konce ledna a sedma čty řiceti žák ům se poda řilo za toto období nashromáždit dva tisíce dv ě st ě ví ček, čímž se pr ůměrem 46,8 ví čka na žáka dostala Lubina na desáté místo. Žák ů se ve skute čnosti zapojilo dvacet sedm. K trojici nejlepších sběra čů pat ří Ondra Be čan ze 4. t řídy (868 ví ček), prv ňák Tomáš Chrome čka (503) a Ondra Myšák (88) z druhé t řídy. Dvacet škol s nejvyšším po čtem sout ěžních ví ček v p řepo čtu na jednoho žáka získalo poukázku v hodnot ě sto tisíc na nákup výpo četní techniky a u dv ě st ě padesáti škol budou navíc odm ěněny nejaktivn ější t řídy sb ěra čů kapesními rádii. Ředitelka Základní školy v Lubin ě Ivana Davidová vyzdvihla zásluhy hlavní organizátorky sout ěže ve škole u čitelky Martiny Galiové. Za sto tisíc korun z prvního kola si škola koupila dva nové po číta če, skener, fax, tiskárnu a kopírku. Za finan ční odm ěnu z druhého kola hodlá škola dovybavit druhou po číta čovou u čebnu. Své první po číta če do svého inventá ře p řitom Lubina poprvé získala až v roce 2001. Malot řídka v Lubin ě se tak m ůže pochlubit sedmi novými po číta či na 47 žák ů, jejichž po čet bude rozší řen po p ředání finan ční odm ěny za úsp ěch ve druhém kole sout ěže. Ro ční rozpo čet školy je sto tisíc a te ď dvakrát b ěhem p ůl roku vít ězstvím v sout ěži škola získala navíc

43 celkem dv ě st ě tisíc korun. Po číta če žáci využívají v rámci výuky v matematice, českém a anglickém jazyce, k dispozici jsou i programy pro dyslektické d ěti. V odpoledních hodinách slouží žák ům denn ě nejmén ě do patnácté hodiny.

Slavnostní otev ření nov ě zrekonstruovaných prostor Katolického domu Nejvíce zm ěn je vid ět ve foyer, kde byly sníženy stropy, nainstalován nový nábytek a osv ětlení. Vym ěněny byly také n ěkolikeré vstupní dve ře a další v ěci. Celá akce p řišla na víc než čtvrt milionu korun. Tyto prost ředky ale nebyly jediné, které byly vloni do budovy investovány. Do rekonstrukcí a záchovné údržby vloni Katolická beseda vložila p řes t ři sta šedesát tisíc korun. Dv ě st ě tisíc z této částky tvo řila dotace m ěsta. Vloni provedené opravy jsou sou částí rozsáhlejšího projektu rekonstrukce celého objektu. Už p ředloni za čaly opravy velkého sálu. Vloni bylo rekonstruováno p ředsálí a letos došlo na malý sál a šatny. Plány do dalších let jsou ješt ě sm ělejší a vyžádají si nemalé prost ředky. Maximáln ě do p ěti let je prý totiž nutná oprava krov ů a hlavn ě generální rekonstrukce fasády celého Katolického domu. Katolický d ům je jednou z mála historizujících budov ve m ěst ě. Prodejní akce, které jsou zdrojem p říjm ů Katolického domu, prý z objektu rozhodn ě nezmizí, ale kulturních akcí bude p řibývat. Provozní ředitel Katolického domu se snažil p řesv ědčit ve řejnost, že Katolický d ům nabízí programy pro všechny obyvatele m ěsta a ne pouze pro křes ťany, což je podle n ěj p ředevším mezi mladými rozší řený blud.

Životní prost ředí

Ovzduší Stav zne čišt ění ovzduší je na území České republiky sledován prost řednictvím právnické osoby z řízené Ministerstvem životního prost ředí, a to Českým hydrometeorologickým ústavem. Koncep čně se za čal problém sledování kvality ovzduší řešit od r. 1990. V letech 1991 až 1995 byla na území celé republiky vybudována sí ť monitorovacích stanic. Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je pozorována a zjiš ťována na 16 automatizovaných stanicích (AIMS– automatizované imisní monitorovací stanice) a 4 manuálních stanicích (tzv. manuální monitorovací stanice). Do konce června 2003 byla kvalita ovzduší zjiš ťována i v Kop řivnici – Lubin ě. V druhé polovin ě lo ňského roku však prob ěhla redukce sít ě monitorovacích stanic a poza ďová stanice v Kop řivnici – Lubin ě byla zrušena. Z tohoto d ůvodu jsou k dispozici pouze data získaná v 1. pololetí roku 2003. Na stanici byly m ěř eny imisní koncentrace oxidu si řičitého SO2, oxid dusi čitého NO2 a suspendovaných částic PM10 (prašný aerosol). Vzhledem k tomu, že AIMS v Lubin ě byla v provozu pouze část roku, nelze přesn ě ur čit p řekro čení imisního limitu za celý rok, resp. pr ůměrování za p ůl roku vztáhnout k imisnímu limitu vyjád řenému jako pr ůměr za kalendá řní rok.

Deratizace m ěsta Již pon ěkolikáté se letos uskute čnila celoplošná deratizace na území celého města. Od června do konce zá ří pokládali pracovníci novoji čínské firmy Jaroslav Surý návnady s jedem na ve řejných prostranstvích, v blízkosti kanalizací, energetických rozvod ů a dalších místech, kde je nejv ětší výskyt hlodavc ů. Deratizace se provád ěla ve

44 dvou vlnách, v první se provedla na celém území m ěsta, ve druhé fázi se deratizovala místa s nejv ětším výskytem hlodavc ů. Mezi tyto lokality pat ří ulice Francouzská, Osvoboditel ů, Družební, B. Smetany, Dvo řákova, Obránc ů míru od „hokejky“ po levé stran ě sm ěrem na Nový Ji čín, starší zástavba na ulici Ke Kory čce, Karla Čapka, Javorová, část ulic Polní, I. Šustaly a Pod Morávií, Lidická. Město oslovilo majitele nemovitostí a budov na území m ěsta - Rekaz, OSBD, SmVaK a Energetiku Tatry, aby se do deratizace zapojily a ta byla ú činná. Samotné město zaplatilo za deratizaci sto padesát tisíc korun. Firma v záv ěre čné zpráv ě uvedla, že situace na území m ěsta se oproti lo ňskému roku zlepšila. Deratizaci je pot řeba provád ět opakovan ě, aby nedošlo k navýšení populace hlodavc ů. Problém s potkany však zůstává pal čivý v okolních obcích. K rodinným domk ům i zem ědělským usedlostem se tito hlodavci stahují z polí zejména v podzimních m ěsících. Boj s nimi je pak již pouze na majitelích nemovitostí.

Tah ropuch Letos odbor životního prost ředí spolu s pracovníky Ob čanského sdružení Hájenka zabezpe čoval jarní migraci obojživelník ů koncem b řezna ve čty řech lokalitách. Ve Vl čovicích skokany hn ědé, v lokalit ě nad Dražným skokany hn ědé a ropuchy, v Támovicích u kostelíku sv. Kate řiny a na Libotín ě ropuchy. Skokani za čali oproti lo ňskému roku táhnout s dvacetidenním skluzem, takže poprvé se objevili 27. b řezna. Rekordním dnem byl 29. b řezen, kdy bylo napo čítáno 384 exemplá řů skokan ů hn ědých. Do toho ale napadl ješt ě týdenní sníh a celá migrace se na čas zastavila. Celkem ekologové a pracovníci odboru životního prost ředí zaregistrovali 1 114 exemplá řů . První ropuchy za čaly táhnout 28. b řezna, ale velmi pomalu, navíc pouze v lokalit ě nad Dražným, p řestože je ve v ětší nadmo řské výšce než ostatní lokality. Bylo to dáno tím, že zimovišt ě jsou velice blízko vodním plochám a na osln ěném svahu, kopec je totiž oto čený na jihozápad. Nad Dražným p řešlo celkem 373 ropuch, v Támovicích 243 exemplá řů , protože přes zábrany p řechází pouze jedna t řetina populace vázaná na zdejší rybník. Na Libotín ě, kde je tradi čně nejsiln ější lokalita, bylo zaevidováno celkem 5 366 exemplářů . Nejv ětší po čet - 1 128 ropuch - p řenesli ochraná ři v ned ěli 27. dubna.

Lašská nau čná stezka Lašská nau čná stezka je v provozu od 4. srpna 2001 a od prvních okamžik ů se šestnáct tematických tabulí potýká s vandaly. O škodách se na odboru životního prost ředí vede podrobná evidence. Kontrolu stavu provád ěl Klub českých turist ů, pracovníci odboru ŽPVLHaZ, volali i nahodilí ob čané. Nej čast ěji docházelo k vým ěně ochranného plexiskla na tabulích z d ůvodu poškrábání nebo prost řelení, poškozené byly rámovací lišty, p řípadn ě šindel tvo řící st říšku apod. Za lo ňský rok bylo nutno provést vým ěnu sedmi plexiskel. Na n ěkterých místech i opakovan ě. Nej čast ějším ter čem útok ů vandal ů jsou tabule na Rozcestí čarod ějnic a hradu Šostýn, kde se pohybuje v ětší množství lidí. Tematické tabule ve m ěst ě prozatím pozornosti vandal ů unikají. V minulém roce se poda řilo získat od Moravskoslezského kraje dotaci ve výši osmašedesáti procent náklad ů na údržbu. Doposud nebyl žádný viník p řichycen. Náklady na realizaci nau čné stezky v četn ě turistického zna čení se vyšplhaly zhruba na dv ě st ě sedmdesát tisíc korun. M ěsto plánuje vydat publikaci Pr ůvodce Lašskou nau čnou stezkou, kde by byly zahrnuty nové informace, které se na tabule nedostaly. Část pr ůvodce by m ěla být v ěnována d ětem a m ěla by být využitelná p ři školním výletu nebo jako vhodná pom ůcka p ři vyu čování.

45

Problém d ětských h řiš ť Rok 2003 p řinesl i další problém – ší ří se stížnosti, žádosti a petice ob čan ů na odstran ění d ětských a sportovních h řiš ť z blízkého okolí panelových dom ů. Nájemník ům zpravidla vadí celodenní hluk d ětí a odpolední a ve černí srocování problémové mládeže, která svým chováním obt ěžuje okolí. Jedni cht ějí odstranit lavi čky, aby daná lokalita nelákala mladistvé, druzí by rádi nechali p řest ěhovat pískovišt ě o n ěkolik metr ů dál, aby m ěli klid i p ři otev řeném okn ě, další požadují vykácení strom ů a ke řů tak, aby na h řišt ě bylo ze všech stran vid ět. Jednu z peticí ob čan ů podepsalo dvaadevadesát nájemník ů z dom ů č. p. 1001 a 1002. Dopis ob čan ů byl následn ě postoupen k vyjád ření m ěstské policii, odboru životního prost ředí a manažerce prevence kriminality. Policie p řislíbila zvýšenou kontrolu, odbor ŽP-VLHZ nechá ke řový porost v rámci pravidelné údržby zelen ě na podzim zmladit, a tím prostor vizuáln ě zp řístupnit. Blanka Mikundová, manažerka prevence kriminality, navrhuje zahrnout tento podn ět ob čan ů do p řipravovaného projektu revitalizace sídlišt ě Sever. S nesouhlasem se setkali p ři oprav ě d ětského koloto če také zam ěstnanci správy sportoviš ť. Ob čané se nep řejí podobná za řízení vedle svých dom ů. Jednak brzy nejsou ozdobou a ani funk ční, pon ěvadž je vandalové zni čí, jednak p řitahují hlu čné party, které ve ve černích hodinách i v noci obt ěžují svým hlukem místní ob čany. Písemnou žádost o odstran ění d ětského pískovišt ě spolu s lavi čkami na Alšov ě ulici č. p. 1140 podepsalo dev ětat řicet nájemník ů. Celou problematikou d ětských koutk ů a sportovních h řiš ť se bude muset zabývat vedení m ěsta zvlášt ě v souvislosti se zvyšujícími se nároky na hygienické p ředpisy, a bude muset bu ď zcela zm ěnit koncepci, či alespo ň najít takové řešení, které by vyhovovalo v ětšin ě obyvatel a nediskriminovalo žádnou skupinu. O tom, že pískovišt ě a hřišt ě již dávno neplní sv ůj ú čel, sv ědčí i jejich stav. Naši spoluob čané, vlastnící v panelových domech psy, používají tyto prostory k ven čení ps ů. Ne všichni, ale je jich mnoho. Pro d ěti pak hra na takovém pískovišti m ůže znamenat ohrožení zdraví.

Kop řivnice vstoupila do asociace Národní sít ě Zdravých m ěst 25. zá ří zastupitelstvo schválilo vstup Kop řivnice do uvedené asociace. Do funkce koordinátora projektu Zdravé m ěsto a místní Agenda 21 Kop řivnice byla schválena Radka Chalúpková, pracovnice odboru životního prost ředí kop řivnické radnice, a do funkce politika místostarosta Milan Bureš. Město má hradit členský přísp ěvek ve výši 1,50 korun za obyvatele a rok po dobu svého členství. Konkrétní vize a cíle budou zpracovány na základ ě požadavk ů všech zájmových skupin, tedy ob čan ů, odborných institucí, nevládních organizací a ú ředník ů, do plán ů zdraví a ty budou realizovány.

Projekt „Regenerace sídlišt ě Sever“. Pot řeba vytvo ření tohoto projektu vyšla p ři zpracování Strategického plánu ekonomického rozvoje m ěsta, kdy se členové pracovní komise vyslovili, že je nutné, aby m ěsto zkulturnilo bydlení na sídlištích. Ze samotného dokumentu vyplynuly úkoly, jako nap říklad vyhledat ob čany a vytipovat lokality na realizaci projektu plánovacích víkend ů a následn ě realizovat projekt za ú časti m ěsta. Regenerací panelových sídliš ť se zabývá Program regenerace panelových sídliš ť, který byl vydán na řízením vlády v roce 2000. Podle tohoto na řízení lze na uskute čnění projekt ů získat ze státního rozpo čtu finan ční prost ředky. Spln ěním podmínek stanovených tímto na řízením pro podání žádosti o finan ční podporu jsou pod řízeny veškeré kroky, které činí pracovníci m ěsta. Krom ě zpracování projektové dokumentace na realizaci záměru je významnou

46 podmínkou i zapojení obyvatel sídlišt ě a všech fyzických osob a právnických osob v míst ě. Pracovníci kop řivnické radnice vyhlásili výb ěrové řízení na zpracování projektové dokumentace na regeneraci sídlišt ě Sever. Cílem zapojení obyvatel sídlišt ě Sever do p řípravy projektové dokumentace je poskytnutí návrh ů jejich p ředstav, jak by místo, kde žijí, a jeho okolí m ělo vypadat. Zkušenosti ukazují, že lidé, kte ří se podílejí na p říprav ě nebo realizaci jakéhokoliv zám ěru, si ho poté více váží, brání jeho poškozování. Zapojení ve řejnosti do p řípravy projektové dokumentace regenerace sídlišt ě Sever bude řešit projekt stejného názvu, který p řipravuje m ěsto ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci v Ostrav ě, na získání finan čních prost ředk ů na projektovou dokumentaci i zapojení ve řejnosti podalo m ěsto žádost o dotaci na Krajský úřad v Ostrav ě. Jak bude vypadat po realizaci projektu sídlišt ě Sever, bude záviset na získaných dotacích a finan čních možnostech m ěsta, ale také na zájmu samotných obyvatel sídlišt ě Sever ovlivnit co nejvíce své okolí.

Zdravé m ěsto a místní Agenda 21 V pond ělí 2.12. se sešlo šestapadesát zástupců škol, školek, organizací z oblasti kultury, sportu, zdravotnictví a pracovník ů ú řadu na prvním pracovním setkání k oblastem Projektu Zdravé m ěsto a místní Agend ě 21. Cílem setkání bylo zjistit obecné zám ěry pro dané oblasti, které budou v p říštím roce v pracovních skupinách konzultovány, rozpracovávány do konkrétních cíl ů a aktivit, v četn ě zabezpe čení jejich realizace. Koordinátorkou Projektu Zdravé m ěsto a místní Agendy 21 byla Mgr.Radka Chalúpková. Ú častníci setkání se rozd ělili do jednotlivých skupin, a utvo řili tak základ pracovních tým ů Plánu Zdraví a kvality života, jehož zpracování setkání zahájilo. Plán Zdraví a kvality života zahrnuje celkem osm oblastí - 1. ve řejná správa (komunikace, informovanost), 2. zdravý životní styl (zdravotnické služby), 3. životní prost ředí, 4. výchova a vzd ělání v četn ě ekologické výchovy, 5. sociální oblast v četn ě bydlení, zam ěstnanosti a sociopatologických jev ů, 6. volný čas, sport a kultura, 7. doprava, 8. podnikání, výroba a služby. Nezávisle na krocích Kop řivnice v Projektu Zdravé m ěsto p řišlo v tu samou dobu Ob čanské sdružení Život a zdraví s vlastní iniciativou, která se zam ěř ovala na osv ětovou činnost napomáhající k dosažení co nejvyšší úrovn ě t ělesného, duševního, duchovního a sociálního rozm ěru života a zdraví. Za tím ú čelem její členové navšt ěvovali domácnosti a zjiš ťovali p řípadný zájem o p řednášky, besedy a kurzy sloužící k podpo ře zdravého života.

Psi ve m ěst ě V Kop řivnici a místních částech bylo k 31. b řeznu evidováno jeden tisíc čty ři sta devadesát čty ři psů. Ps ů v naší lokalit ě žilo ale podstatn ě víc. Spousta lidí totiž nerespektovala povinnosti vlastníka psa dané vyhláškou č. 3/2002 o místním poplatku ze ps ů. Cena poplatku za psa byla stanovena podle mnoha kritérií. Nejvyšší poplatek, a to tisíc korun za rok, zaplatil majitel psa bydlící v dom ě s více než dv ěma byty, nejmenší pak d ůchodce v rodinném domku v Kop řivnici a ob čan bydlící v místních částech, a to sto korun. Je-li pes opat řen čipem nebo vykastrován, snížil se poplatek o sto korun. Podle statistiky v panelových domech žilo letos 710 ps ů, v rodinných domcích v Kop řivnici 339 a v místních částech 408 ps ů. Osvobozeno od poplatku bylo sedmat řicet osob. Sto sedm z evidovaných ps ů bylo kastrováno a o čipováno bylo jedena čty řicet.

47 Odbor životního prost ředí v minulém roce nechal v centru m ěsta instalovat p ět koš ů na psí exkrementy, jejichž umíst ění spolu s papírovými sá čky p řišlo na p ětašedesát tisíc.

Odpady V roce 2003 bylo na území m ěsta Kop řivnice a místních částí vyprodukováno a svezeno 5.301 tun komunálního odpadu. Z toho bylo 133 tun odpadu z komunálních služeb ( čišt ění ulic, tržišt ě a odpadkové koše) a 5.168 tun odpadu vyprodukovaného ob čany a živnostníky. Odpad, který nelze dále využít ke t říd ění, kompostování apod., je p ředáván k odstran ění na řízených skládkách odpad ů, a to p ředevším na skládku SKLADEKO s.r.o. ve Sta říči, a.s. Tatra ve Vl čovicích nebo ASOMPO a.s. v Životicích.

Likvidace skládek Odbor životního prost ředí se dlouhodob ě zabýval skládkou neutraliza čních kal ů, která se nachází naproti „Bubla city ran či“. V sou časné dob ě tyto pozemky ke své činnosti využívají kynologové. Skládka leží jak na pozemcích m ěsta, tak na pozemcích soukromých vlastník ů, kte ří byli o analýze rizik skládky na životní prost ředí a zdraví člov ěka v letošním roce informováni. Cílem této analýzy bylo stanovit u této staré skládky nebezpe čných odpad ů všechna, i výhledová rizika. Nejlepší by bylo vylou čit další rizika a následn ě ji celou vyt ěžit a zrušit, což je otázka zhruba osmdesáti až sta milion ů korun. Územní plán po čítá do budoucna v této lokalit ě s výstavbou rodinných dom ů. Letos m ěl odbor životního prost ředí podpo řen zám ěr provedení analýzy rizik částkou t ři sta tisíc ve svém rozpo čtu a navíc získal ú čelovou dotaci z Rozvojového programu Moravskoslezského kraje ve stejné výši. Bývalá skládka kal ů kop řivnické automobilky nebyla jediná, která pracovník ům odboru životního prost ředí p řid ělává starosti. Další je nap říklad n ěkolik skládek u řeky Lubiny za psím útulkem, které se postupn ě zavezly a na jedné z nich se vybudovala další, již fólií zabezpe čená skládka, která je ze dvou t řetin také zavezena. Na další z nich je vybudována hluková zkušebna pro Tatru.

Nebezpe čný odpad Nebezpe čný odpad odevzdávají ob čané prost řednictvím mobilní sb ěrny (speciální autobus) nebo stabilní sb ěrny v areálu dot řiďovací linky. Shromážd ěný nebezpe čný odpad je poté p ředáván k využití nebo odstran ění osobám s p říslušným oprávn ěním. B ěhem roku bylo vyprodukováno celkem 60 tun nebezpe čných odpad ů. Využitelné složky odpad ů, které ob čané vyt řídí do barevných kontejner ů (t řídí se plast, papír, obaly Tetrapack a sklo), jsou po svozu na dot řiďovací linku dot říd ěny podle požadavk ů jeho odb ěratel ů. V roce 2003 bylo p ředáno k dalšímu využití 401 tun vyt říd ěného odpadu.

Zákaz spalování n ěkterých druh ů paliv Od 1. zá ří 2003 za čalo platit na území m ěsta a místních částí nové na řízení č. 2/2003 o zákazu spalování n ěkterých druh ů paliv. Jedná se o čty ři druhy paliv, které může obec na svém území, dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší, zakázat. Těmito palivy jsou: hn ědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Uvedená paliva jsou považována za mén ě kvalitní, s vyšším obsahem síry a p řím ěsí dalších látek, které mají p ři jejich spalování nep říznivý vliv na kvalitu ovzduší. Zákaz se vztahuje pouze na malé spalovací zdroje, v podstat ě tedy na lokální topeništ ě v domácnostech. Ty dnes v nejednom p řípad ě p řecházejí z kdysi ekonomicky výhodného zemního plynu

48 na dnes levn ější paliva (zejména uhlí), vrací se vlastn ě k p ůvodním zp ůsob ům vytápění, uvád ějí do provozu staré kotle na tuhá paliva, či dokonce po řizují nové kotle na otop tuhými palivy. To vše se m ůže velmi negativn ě odrazit na kvalit ě ovzduší ve m ěst ě (mlhy, dým, zápach apod.), zvlášt ě v podzimních a zimních m ěsících, kdy jsou rozptylové podmínky nep řízniv ější. Avšak i p řes ekonomickou náro čnost zemního plynu je toto palivo považováno stále za jedno z nejekologi čtějších. K omezení tendence sm ěř ující k nákupu levn ějších druh ů paliv pro otop domácností a k udržení čistoty ovzduší ve m ěst ě má alespo ň částe čně napomoci zákaz spalování výše uvedených druh ů sirnatých paliv.

Vodní hospodá řství

Rekonstrukce m ěstské ČOV v Kop řivnici V roce 2003 byla provedena rekonstrukce m ěstské čistírny odpadních vod (M ěČ OV) v Kop řivnici. Rekonstrukci provedl vlastník a provozovatel M ěČ OV, spole čnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Cílem rekonstrukce bylo zvýšení ú činnosti čišt ění odpadních vod, které jsou po p řečišt ění vypoušt ěny do vodního toku Kop řivni čka. Stavba byla p ředána do zkušebního provozu v zá ří 2003. Do trvalého provozu bude za řízení uvedeno po roce zkušebního provozu a po spln ění předepsaných provozních zkoušek.

Oprava mlýnského náhonu ve Vl čovicích V srpnu a zá ří 2003 bylo odstran ěno p ůvodní opevn ění b řeh ů mlýnského náhonu ve Vl čovicích v délce 40 m a nahrazeno kamennou rovnaninou. D ůvodem t ěchto prací byla hrozba vyvrácení poškozeného opevn ění b řeh ů do náhonu. Náklady na dílo dosáhly výše 88 tis. K č.

Půdní hospoda ření Na základ ě rozhodnutí orgánu ochrany zem ědělského fondu M ěstského ú řadu Kop řivnice byla ve dnech 25. 10. – 16. 11. 2003 rozvážena ob čan ům i firmám v okolí Kop řivnice, kte ří si podali žádost, humózní zemina a ornice z pozemk ů v Pr ůmyslovém areálu Vl čovice – Kop řivnice. Skrývka zeminy vznikla p ři zahajovacích pracích na výstavb ě výrobní haly n ěmecké spole čnosti BROSE. Zájemc ům bylo za ú čelem rekultivace a ozelen ění jejich pozemk ů poskytnuto cca 7.500 m3 zeminy. V pr ůběhu roku bylo ze zem ědělského p ůdního fondu od ňato na katastrálních územích Drnholec nad Lubinou, Mniší, Kop řivnice, Štramberk, V ětřkovice, Vl čovice, Závišice a Ženklava celkem 12.549 m2 p ůdy.

Ve řejná zele ň Kácení strom ů a výchovné probírky V roce 2003 odstran ěno celkem 168 ks strom ů, z toho: - 82 ks strom ů bylo pokáceno na základ ě rozhodnutí o kácení strom ů rostoucích mimo les, která jsou vydávána na základ ě zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny; k pokácení t ěchto strom ů bylo vydáno celkem 46 rozhodnutí - 86 ks strom ů v rámci výchovných probírek, z toho 19 ks bylo zcela suchých (je řáb, borovice); provád ění výchovných probírek d řevin a porost ů je oznamováno na základ ě stejného zákona.

49 Výsadba zelen ě V roce 2003 bylo vysazeno celkem 127 ks strom ů, z toho: - uložením náhradní výsadby za kácené d řeviny v p řípad ě, že kácení nebylo provedeno z bezpe čnostních d ůvod ů nebo z d ůvod ů probírky porostu; k nejv ětším výsadbám pat ří: 17 ks b řestovec západní, alej v chodníku na ul. Obránc ů míru (dokon čeno) 15 ks sloupovitých dub ů na h řišti ve Vl čovicích (dokon čeno) 31 ks dub, javor, lípa, b říza, alej v pr ůmyslovém areálu Kop řivnice – Vl čovice Nov ě vysazená zele ň ve m ěst ě, tedy výsadba realizovaná z finan čních prost ředk ů m ěsta na základ ě schváleného rozpo čtu: 47 ks lípa, javor, olše doprovodná zele ň podél Kop řivni čky od starého h řbitova po ul. Štramberská 33 ks lípa, javor parkovišt ě na ul. Alšova a alej podél ul. Záhumenní 4 ks javor a skupina ke řů vedle „bývalého“ kina 3 ks okrasná t řeše ň a skupina ke řů u vchodu do Technického muzea 6 ks javor v centru, podél Kop řivni čky u Pizzerie 1 vzrostlý váno ční strom v centru (douglaska tisolistá) 1 strom III. Milénia v prostoru nad hodinami u Tatrovanky.

Zjiš ťování a ukládání dat do Geografického informa čního systému - vrstva zele ň V pr ůběhu roku bylo dokon čeno zapracování dat o ve řejné zeleni, které byly získány při venkovních poch ůzkách, do digitální technické mapy m ěsta - vrstvy zele ň. Aktualizace t ěchto dat probíhá pr ůběžn ě v rámci provád ění údržby zelen ě.

Údržba zelen ě Správu a údržbu ve řejné zelen ě ve m ěst ě a v místních částech zajiš ťovala dle schváleného rozpo čtu odboru životního prost ředí firma SLUMEKO, s.r.o., Kop řivnice.

Lesní hospodá řství Práce v m ěstských lesích zajiš ťovaly v roce 2003 na základ ě výb ěrového řízení provedeného podle zákona o zadávání ve řejných zakázek firmy specializované na práce v lesích. T ěžbu spole čnost LESS Bohdane č, a.s. a p ěstební práce Ing. Ji ří Beneš – LIGNASERVIS z Chval čova. Činnost odborného lesního hospodá ře vykonává ing. Jaromír Hutyra, lesního hospodá ře pracovník odboru životního prost ředí ing. Ji ří Mací ček. V říjnu 2003 prob ěhlo výb ěrové řízení na provedení p ěstebních a t ěžebních prací v letech 2004 a 2005. Vít ězem sout ěže se stal Miroslav Mare ček z Kop řivnice.

Výsledky hospoda ření roku 2003

Těžba d řeva V roce 2003 bylo vyt ěženo celkem 504,61 m3 d řeva. Mýtní úmyslná t ěžba byla provedena v porostu 345 A50 (svah severní expozice pod okružní cestou na Červeném kameni).

Zales ňování Celková plocha zales ňování činila 0,67 ha. Z toho na ploše 0,3 ha bylo provedeno první zalesn ění po mýtní úmyslné t ěžb ě obnovní, na ploše 0,37 ha p řevážn ě na Pískovn ě (kalamitní plocha po lesním požáru v roce 1997 na vysýchavém jihovýchodním svahu) opakované zalesn ění dopln ěním sazenic uhynulých ze zales ňování v minulých letech. Celkem bylo vysazeno 3 600 sazenic.

50

Váno ční strom – nová ozdoba centra Kop řivnice Město Kop řivnice má od 24. října v centru m ěsta sv ůj váno ční strom. Tentokrát se však nejedná o smrk, který byl vybrán v p řím ěstském lese, ale o douglasku tisolistou přivezenou z N ěmecka. P ětimetrový strom, jehož stá ří je odhadováno na patnáct až dvacet let, byl p ředp ěstován v okrasné školce a šestkrát p řesazován, aby se byl schopen v nových podmínkách ujmout.Rozhodnutí pro douglasku, jejíž p ůvod je v jehli čnatých lesích Severní Ameriky, padlo hned z n ěkolika d ůvod ů. Muselo se vybírat z vhodných druh ů d řevin a p řizp ůsobit se nabídce trhu, nebo ť zajistit solitérní strom v takové výšce není jednoduchou záležitostí. U nás se totiž takovéto vzrostlé d řeviny k výsadb ě nep ěstují. Ohled se musel brát i na cenovou dostupnost, v ětší jedinci a jiné vhodné dřeviny by vyšly podstatn ě dráž. Na získání trvalého váno čního stromu a zajišt ění jeho výsadby byla m ěstským zastupitelstvem vy člen ěna částka padesáti tisíc korun. Douglaska tisolistá nebude ve m ěst ě takovou raritou, jak by se na první pohled zdálo. Podle údaj ů inventarizace d řevin z lo ňského roku se na území Kop řivnice nachází šedesát kus ů tohoto druhu z celkového po čtu 3 016 jehli čnatých strom ů. St říbrný smrk, který rostl opodál zasazeného váno čního stromu, byl z kompozi čních d ůvod ů p řesazen k domu č. p. 1130 na ulici Štramberské. Pokud se douglaska tisolistá ujme, m ůže dor ůst až do výšky 35 metr ů.

Život ve m ěst ě

Obyvatelstvo Kop řivnice

Po čet obyvatel v četn ě cizinc ů trvale bydlících: 23 855 z toho: 12 045 žen (50,49 procenta) 11 810 muž ů (49,51 procenta)

Věkové složení obyvatel – stav k 31.12.2003 (podíly jednotlivých v ěkových skupin) v ěková skupina podíl v procentech po čet d ětská složka (0 - 14) 17,79 4 243 15 – 19 7,86 1 874 20 – 24 7,42 1 771 25 – 29 9,21 2 198 30 – 34 8,18 1 951 mladší produktivní v ěk (15 - 34) 32,67 7 794 35 – 39 8,09 1 930 40 – 44 7,13 1 700 45 – 49 6,86 1 636 50 – 54 5,81 1 387 54 – 59 7,89 1 882 starší produktivní v ěk (35 - 59) 35,78 8 535 produktivní v ěk celkem (15 - 59) 68,45 16 329 60 – 64 4,54 1 083 65 – 69 3,08 735 70 + 6,14 1 465 poproduktivní v ěk 13,76 3 283 obyvatel celkem 100,00 23 855

51

Po čet obyvatel v městských částech městská velikost území po čet obyvatel část Kop řivnice 2506 21104 Lubina 152 1500 Mniší 45 687 Vl čovice 45 564 Celkem 2748 23855

Kulturní život v Kop řivnici

Evropský svátek hudby Také letos Kop řivnice oslavila Evropský svátek hudby. Na akci, která nabízí v centru m ěsta řadu koncert ů, si lidé po dvou p ředešlých ro čnících již zvykli a návšt ěvnost byla velmi slušná. Každému jednotlivému koncertu p řihlíželo víc než sto lidí, ve černí vystoupení byla navštívena ješt ě siln ěji a celkem se podle odhad ů po řadatel ů p řed pódiem vyst řídalo asi sedm stovek poslucha čů . Už od devíti hrály pro své vrstevníky Oga ři a Baby (OG&BA) ze Základní školy - nám ěstí a Petrklí č ze ZŠ ul.Alšova. Jen hraní druhé školní kapely poznamenal krátký déš ť, p ři ostatním programu už ale po řadatel ům po časí p řálo. Odpoledne zahajoval žákovský Big Band z MIS music a Spirituál Kvartet. Příznivce fúzí folku a folkloru pak pot ěšil Tomáš Ko čko s Orchestrem, milovníky klasického folku zase duo Žamboši. Novou tvá ří pro místní publikum byla písni čká řka Žofie Kabelková, která vystupovala ješt ě v doprovodu dalších dvou muzikant ů. Vynikajícím výkonem strhl publikum místní O.P. Jazz Band. Jazz a blues v jejich podání skute čně zní koncert od koncertu lépe a lépe. V podobném duchu navázal kolem sedmé hodiny ve čer i Pepa Streichl, černá muzika ostravského bluesmana také sklidila zasloužený úsp ěch. K nejzajímav ějším koncert ům celého páte čního maratonu pat řilo jist ě vystoupení zlínské kapely Maraca. Nejvíc však, možná i vzhledem k tomu, že celý hudební den uzavírali, nadchli publikum valašští rocke ři z Cimentu. Jejich koncert byl publikem hodnocen nejlépe.

Filmová p řehlídka KAFKA 2003 11. 10. 2003 skon čila filmová p řehlídka KAFKA 2003. P řehlídky v 5-ti kategoriích se zú častnilo 32 sout ěžících s 90 p řísp ěvky. Celková délka projekce v kinosále byla víc než 11 hodin. P řesto, že ze Slovenska byla p řibližn ě jedna t řetina účastník ů, získali slovenští sout ěžící polovinu z ud ělovaných cen. O ocen ění na sedmém ro čníku p řehlídky Kafka se ucházelo osmaosmdesát sout ěžních snímk ů dvaat řiceti studií. Kvalitu p řísp ěvk ů zvyšuje lepší technická vybavenost studií a také velká konkurence mezi jednotlivými malými televizemi. Na po čet prvních míst byli letos úsp ěšn ější filma ři ze Slovenska. TV Poprad si odvezla první cenu v kategorii Zpravodajství, Televízia Turriec z Martina získala sošku za Publicistiku a Infoštudio Dolný Kubín získalo prvenství v nové zábavné kategorii Kafka s úsm ěvem. Nejlepší reklamu podle poroty do Kop řivnice poslala TV Proxima z

52 Hradce Králové. Doma letos z ůstala Zvláštní cena poroty, kterou získal kop řivnický kameraman Miroslav Hofmann za nápadité grafické ztvárn ění p řed ělových spot ů přehlídky. Prestiž kop řivnické p řehlídky rok od roku roste a ocen ění z ní je mezi odbornou ve řejností chápáno jako známka kvality. Náplní p řehlídky nebyly jen samotné sout ěžní projekce. Organizáto ři pro své hosty p řipravili také odborné seminá ře a diskuze. Nejpoveden ější snímky z každé kategorie následn ě KTK vysílala po zpravodajích. Ředitelem celé sout ěžní p řehlídky byl Jan Bittner.

Dechový orchestr MěDO hrál v Německu. Městský dechový orchestr Kop řivnice čty ři dny hostoval v n ěmeckém Asschafenburgu. Na tamním Festivalu evropských dechových hudeb se sešlo zhruba p ětat řicet kapel z celého kontinentu. Sou částí festivalu byla i sout ěž. Na své p ředstavení porot ě nem ěli muzikanti mnoho prostoru. Krom ě skladby na rozehrání a povinné skladby zahráli již pouze Moravské imprese Pavla Sta ňka. P řesto se orchestru ve své skupin ě poda řilo získat nejvyšší po čet bod ů a hodnocení velmi kvalitního t ělesa. Neminulo je také ocen ění za nejlépe provedenou povinnou skladbu Rodný kraj od Jind řicha Prave čka. Navíc ješt ě kapela absolvovala dva samostatné hodinové koncerty a pr ůvod m ěstem, na kterém jej doprovázely také mažoretky. Kop řivnický m ěstský dechový orchestr si přivezl vít ězství i ze sout ěže v Tren čín ě. B ěhem prvního zá řijového víkendu se mu poda řilo zvít ězit na Mezinárodní sout ěži velkých dechových orchestr ů v Tren čín ě. Kop řivnická t ěleso se prosadilo v konkurenci šesti orchestr ů a nakonec získalo nejen Zlaté pásmo, ale také titul vít ěze. Na zlatém postu však tentokrát nebyli Kop řivni čané sami, spolu s nimi totiž zvít ězil také mládežnický orchestr z ma ďarského Tókomlasu. Při hodnocení výkon ů orchestr ů šesti člennou mezinárodní porotou došlo ke zcela výjime čné situaci, kdy oba orchestry získaly naprosto shodný po čet bod ů. Maximální možný zisk byl šest set bod ů a oba orchestry získaly shodn ě 581. Proto byla vyhlášena dv ě první místa. Orchestr v Tren čín ě krom ě p ůlhodiny sout ěžního programu v čele s povinnou skladbou Karla Padivého Hra na vojáky absolvoval také samostatný hodinový koncert na nám ěstí. V rámci tohoto vystoupení uvedl v premié ře také předehru k ope ře Lazebník sevillský Gioacchina Rossiniho. Městský dechový orchestr Kop řivnice p řipravil pro ob čany p řed váno čními svátky také slavnostní koncert.Ve velkém sále kulturního domu program zazn ělo čtrnáct skladeb, které poslucha če nejen p říjemn ě naladily pro nadcházející svátky, ale také připomn ěly desáté narozeniny tohoto hudebního t ělesa. Program koncertu byl rozd ělen do dvou blok ů. Na za čátku orchestr využil soust řed ěnosti publika, aby se pochlubil náro čnými koncertními skladbami Richarda Wagnera, Petra Ilji če Čajkovského, Gioachina Rossiniho, Josefa Pavla Vejvanovského nebo sou časného komponisty Pavla Sta ňka. Ve druhé polovin ě už dostaly prostor skladby leh čího ražení, navíc p římo vybírané pro p ředváno ční období. Nejnáro čnější skladbou celého programu byl bezmála dvanáctiminutový Kolumbus Pavla Sta ňka. Vrcholem nabité sezony a možná i celé existence M ěstského dechového orchestru Kop řivnice však byl jeho koncert na pražském Smíchov ě. Jako absolutní vít ězové a laureáti minulého ro čníku Mezinárodní sout ěže dechových orchestr ů byli kop řivni čtí muzikanti hv ězdami slavnostního koncertu vít ězů. Kop řivni čtí muzikanti hráli p řed zcela zapln ěným sálem Národního domu a v publiku byly p řední kapacity koncertní dechové hudby nejen z naší republiky, ale z celé Evropy. Koncert skon čil tak, že publikum vstoje aplaudovalo. Kop řivnický orchestr, který se p ředstavil vedle čist ě žes ťového souboru složeného z belgických konzervatorist ů, byl hodnocen odborníky za dob ře vystav ěnou dramaturgii. Hodinový

53 program byl vytvo řen tak, aby byl co nejpest řejší a zárove ň ukázal veškeré možnosti koncertní dechové hudby.

Juvenalis Musica Popáté v řad ě se na pódiu kop řivnického kulturního domu sešli mladí hudebníci z okolních um ěleckých škol. Letošní Juvenalis Musica p řipravili po řadatelé na st ředu 11. června. V rámci programu se p ředstavili nejen žáci hudebních obor ů obou místních um ěleckých škol, ale také jejich vrstevníci z P říbora a Studénky. Po řad uzav řel v roli hosta osmnáctiletý místní pozounista Pavel Debef. Juvenalis Musica každoro čně představuje ty nejvýznamn ější hudební talenty našeho okresu. Bohužel se ale potýká, podobn ě jako koncerty vážné hudby, s velmi malou návšt ěvností.

Folkový festival Kop řivnická Želva. Kop řivnická Želva oslavila své desáté narozeniny. Folkový festival tentokrát přilákal do areálu lyža řské chaty necelé t ři stovky návšt ěvník ů. Program p řehlídky za čal v poledne p ěveckou sout ěží pro d ěti. D ětskou Želvu v konkurenci p ěti sout ěžících získala Veronika Rysová. V sout ěžních blocích se publiku nakonec p ředstavilo osm kapel, devátá slibovaná skupina Easy z Ostravy bez udání d ůvod ů na festival nedorazila.V divácké sout ěži byli stejn ě jako vloni nejúsp ěšn ější členové F-M Bandu z Frýdku-Místku. Sm ěsice žánr ů v autorském repertoáru místního tria Šamani si vysloužila st říbrnou p říčku. T řetí skon čila skupina Pidilidi z Vamberka. Po řadatelé svou cenu ud ělili bluegrassové skupin ě Zelená tráva z Krom ěř íže. Krom ě toho se publikum Želvy stalo také sv ědkem k řestu nového CD skupiny Pedro a vid ělo vystoupení čty ř host ů. Už ve čty ři hodiny zn ěl areálem folklor v podání vsetínské Veselé bídy. Přijel také slíbený Slávek Janoušek, Tomáš Ko čko s Orchestrem a záv ěr Želvy tradi čně pat řil Fleretu. Letošní ro čník sice po řadatelé vydávali za poslední, ve skute čnosti však s pokra čováním tradice po čítají, zvažují ale možnost festival p řest ěhovat na jiné místo.

Tane ční sout ěž Tatra Letošní tane ční sout ěž Tatra byla skv ělou podívanou. Sedmat řicátý ro čník v po řadí nabídl nejen tuzemskou špi čku sportovního tance, ale také pestrý a kvalitní doprovodný program. Celkov ě vynikající dojem z akce mohl snad zkalit pouze poněkud nižší po čet sout ěžících. Z p ůvodn ě jedenat řiceti p řihlášených se standardní části sout ěže nakonec zú častnilo jen dvacet jedna pár ů. Také latinskoamerická část byla ochuzena o pět z dvaceti t ří p řihlášených pár ů. Neochotu n ěkterých pár ů p řijet sout ěžit do Kop řivnice lze vysv ětlit tím, že Tatra uzavírala desetidílný seriál tohoto ro čníku Tane ční ligy. Přestože Tatra pamatuje i v ětší nápor tane čník ů, kvalita tentokrát výrazn ě převýšila kvantitu. Tane ční ligy se tradi čně mohou ú častnit pouze páry nejvyšší třídy M a Kop řivnice navíc hostila tane čníky a tane čnice okupující p řední místa ligové tabulky. Sout ěžní zápolení tentokrát za čalo nezvykle latinskoamerickou částí. Z osmnácti pár ů, které nastoupily do sout ěže v odpoledním prvním kole, vypadlo pouze p ět a do ve černího galaprogramu porotci poslali hned t řináct pár ů. Ve ve řejn ě hodnoceném finále pak jednozna čně zvít ězil pár Tane čního studia Vítkovice Jakub Dávidek - Michaela Gat ěková. Výsledkovou listinu se samými jedni čkami jim kazila jen jedna dvojka za rumbu a jedna za passo doble. V t ěchto tancích se vždy jeden z porotc ů přiklonil ke st říbrnému páru Marek D ědík - Krystýna Horvátová z ostravského LR Cosmetic Dance Teamu, ti mohli z Kop řivnice odjížd ět dvakrát spokojeni, nebo ť diváci je zvolili nejsympati čtějším párem sout ěže. Ve standardní části byl p řes v ětší po čet startujících postup poroty ješt ě jednozna čnější. Do ve černího semifinále postoupilo

54 předepsaných dvanáct pár ů a z šesti členného finále vyšli vít ězn ě Filip R ůt a Veronika Růt z tane čního Klubu Sparta Praha. V jejich p řípad ě sedmi členná porota nezaváhala ani jednou ve všech p ěti tancích a ú řadující vicemistry republiky ocenila samými jedni čkami. Do finále standardní části se probojoval také jediný zahrani ční pár, na Roberta Pavlíka a Evu Prnovou z tren čínské Dukly však zbyla jen nepopulární bramborová medaile. Samotná sout ěž byla jen zlomkem tane čního maratonu, který organizáto ři přítomným p řipravili.V odpolední části bylo k vid ění celkem deset doprovodných tane čních čísel a ve ve černím galaprogramu jejich po čet dokonce ješt ě o jedno vzrostl, což z letošní Tatry d ělá z programového hlediska jeden z nejnabit ějších ro čník ů. Dostatek prostoru dostala i místní ZUŠ Zde ňka Buriana, jejíž mažoretky Tatru zahajovaly, a v programu se objevily ješt ě další t ři čísla z choreografické dílny tamních učitelek. Bou řlivé p řijetí si vysloužilo tango Petra Horá čka a Michaely Šimkové, stejn ě jako formace Tarzan Tane čního klubu Jarky Calábkové nebo stepa řská exhibice Freedom dance Miroslava Spá čila a Roberta Urbana. Skv ělá byla rovn ěž juniorská plesová formace Swingový mejdan z Akcentu Ostrava. Svou premiéru p řed publikem mělo na Tat ře vystoupení Moulin Rouge na melodie stejnojmenného muzikálu. Několikaminutová koláž řady akrobatických figur vyvolávala v publiku nelí čené nadšení stejn ě jako Labutí jezero recesistické skupiny Direkt, které odleh čilo škrobenou atmosféru oficialit v záv ěru celodenního sout ěžního programu.

Benefi ční koncert Pro milovníky komorní hudby, jichž je bohužel čím dál mén ě, se uskute čnil v Kop řivnici benefi ční koncert Církevní konzervato ře z Krom ěř íže. Nápad po řádat koncerty, jejichž výt ěžek putuje na konto D ětského centra v Kop řivnici, vznikl již v roce 2000, a ten letošní je již čtvrtý v po řadí. Spole čně se svými spoluža čkami jej připravila Ivana Tesařová. V programu zazn ěly skladby A. Cha čaturjana, A. Skrjabina, Petra Ebena a dalších autor ů vážné hudby. S daleko v ětším ohlasem u kop řivnického publika se ale setkal jiný koncert. Cimbálová muzika Hradiš ťan s primášem Ji řím Pavlicou tak řka vyprodala velký sál kulturního domu. Koncert nabitý pozitivní energii nabídl písni čky z posledních t ří cédé ček.

Kruh p řátel hudby Koncerty po řádáné Kruhem p řátel hudby se nevyzna čují hojnou návšt ěvností. V listopadu se ale sál kina Puls zaplnil nad o čekávání po řadatel ů.Tentokrát diváky do sedadel p řivedla známá tvá ř pat řící slovenskému herci Ladislavu Chudíkovi. Komponovaný po řad poezie, vypravování a muziky nazvaný Setkání - Stretnutie, byl podle samotných interpret ů úsp ěšný i jinde. Šlo o komponovaný ve čer poezie, vypráv ění a muziky, jehož protagonisty byli houslista Bohumil Smejkal, klavírista Vladimír Hollý a herec Ladislav Chudík. Chudík recitoval verše Jána Kostry, Jaroslava Seiferta, Pierre de Ronsarda, Muhamada Háfize a výběr z japonské poezie. Výb ěr hudby pak s básn ěmi korespondoval. Oba hudebníci zahráli Píse ň lásky Josefa Suka, Japonskou tradi ční melodii Michalia Miyagiho, Bakichamovy Orientální náp ěvy a ma ďarské lidové písn ě Bélly Bartóka. Kvalitu celého programu garantovaly um ělecké úsp ěchy všech jeho protagonist ů. Ladislav Chudík je herec, který za p ětapadesát let své kariéry ztvárnil stovky rolí p ředevším na prknech Slovenského národního divadla, ale i ve filmu a televizi. Bohumil Smejkal byl nejd říve primášem brn ěnského Rozhlasového orchestru lidových nástroj ů a dnes je hudebním pedagogem. Pedagogem na JAMU je také klavírista Vladimír Hollý. Ten má na svém kont ě řadu úsp ěch ů na mezinárodních

55 sout ěžích a b ěžn ě spolupracuje se špi čkovými sólisty. Divácká atraktivita neklesla ani sedm let po premié ře po řadu. Idea spojení básní a hudby vznikla už p řed patnácti lety, kdy Bohumil Smejkal pro hudební mládež v Brn ě vymýšlel cyklus po řad ů Hudba a herci. Jedním z um ělc ů, kte ří se na tom tehdy podíleli, byl i pan Chudík. Básn ě, historky a hudba zn ěly kinosálem až do čtvrt na jedenáct, kdy diváci za p řekrásný ve čer pod ěkovali jeho aktér ům dlouhotrvajícím aplausem vestoje.

Pěvecké sbory koncertovaly v Katolickém dom ě Sedmý ro čník p řehlídky sborového zp ěvu po řádaný P ěveckým sdružením Kop řivnice na dv ě hodiny zm ěnil sál Katolického domu v koncertní sál. Domácí soubor byl s jedena čty řiceti zp ěváky na pódiu nejpo četn ější a setkání v Katolickém dom ě zahájil. Ve dvacetiminutovém výb ěru z repertoáru kop řivnických p ěvc ů zazn ěly také dv ě premiéry, a to Ježkovy písn ě Klobouk ve k řoví a V dom ě straší duch. Skladby dvorního skladatele Osvobozeného divadla se konec konc ů táhly jako červená nit celým programem, za řadily je totiž t ři z p ěti vystupujících sbor ů. Jako druhý se publiku p ředstavil Jesenický komorní sbor. Ten byl se svými devíti členy naopak nejmenším t ělesem celého odpoledne. P řed p řestávkou si pak přítomní vyslechli dvaceti členný Krnovský ženský sbor. Dvacet p ěvky ň teprve tento měsíc oslavilo pátý rok ú činkování, ale za tu dobu již stihly vystoupit na řad ě koncert ů a přehlídek. V Kop řivnici p ředvedly nap říklad Rachmaninovu skladbu ’Bogorodica d ěvo, raduj sa’ nebo populární africký spirituál Siyahamba. Po pauze pódium zaplnil smíšený sbor z nedalekých Klimkovic. Jejich program ozvláštnil p ředevším doprovod druhé části, vystoupení s duem akordeon ů, což p ůsobilo nezvyklým, ale velmi osv ěžujícím dojmem.T řemi rozsáhlejšími skladbami pak přehlídku uzav řel ženský sbor Bohuslava Martin ů z Frýdku-Místku. Soubor pod vedením Milana Báchorka nejd řív uvedl Myslive čkovo Tre notturni a rozsáhlejší kantátu P řed klášterní branou Edwarda Griega, aby pak nakonec dojem ze svého vystoupení odleh čil sm ěsí písní Voskovce a Wericha. Přestože letošní ro čník p řehlídky byl v po řadí již sedmý, s výjimkou domácích se na ní nikdy neobjevil žádný sbor dvakrát.

Novinkový koncert Úst řední hudba Armády České republiky poslucha čů m p ředvedla v Kop řivnici „Novinkový koncert“. Na n ěm zazn ělo sedm transkripcí známých partitur klasické muziky a p ět p ůvodních skladeb tuzemských autor ů. Podle p ůvodního plánu m ělo být uvedeno dokonce čtrnáct skladeb, ale záv ěre čná píse ň byla stažena pro náhlou indispozici zp ěváka a další p ůvodn ě plánovaná skladba byla autorovi vrácena pro velké množství písa řských chyb v partitu ře. Prioritní hledisko pro výb ěr skladeb na Novinkový koncert je kvalita muziky a otázka p řínosu pro sou časnou koncertní dechovou hudbu. V dramaturgické komisi, která je vybírá, jsou p řední dirigenti a skladatelé. Výb ěr programu pro letošní koncert byl usnadn ěn za řazením nových aranží skladeb Franze Schuberta, Sergeje Prokofjeva či Petra Ilji če Čajkovského, Leoše Janá čka a dalších klasik ů. I v dalších letech tak z řejm ě bude vždy polovina Novinkového koncertu v ěnována transkripcím a druhá polovina p ůvodní tvorb ě. Přestože hostující orchestr m ěl na secvi čení programu pouhé t ři dny, jeho profesionální hudebníci si dokázali bezchybn ě poradit i s velmi náro čnými partiturami, jakou byla třeba Meditace a Scherzo ze Suity pro trubku Otakara Pihrta. P ůvodn ě m ěla koncert odehrát Posádková hudba Brno, ta však nakonec odmítla a po řadatelé byli velmi vd ěč ní armádnímu t ělesu z Prahy, že program nastudovalo.

56 Místní organizáto ři v čele s dirigentem domácího dechového orchestru Aloisem Hrn čárkem byli s pr ůběhem akce nadmíru spokojeni. Do hledišt ě se jim poda řilo p řivést necelé t ři stovky divák ů, což je nesrovnateln ě více, než kdy dorazilo na Novinkové koncerty po řádané v sálech v Praze či Brn ě. V sále opravdu sed ěla řada osobností české orchestrální dechové hudby. Svou muziku si p řijeli poslechnout Pavel Stan ěk, Bohuslav Sedlá ček i Evžen Záme čník, který taky p řijal roli pr ůvodce ve čerem.

Lašské žes ťové kvinteto U p říležitosti Dne osvobození od fašismu zahrálo v kulturním dom ě v Kop řivnici Lašské žes ťové kvinteto. P ětice, až na jednu výjimku, amatérských muzikant ů se dala dohromady p řed t řemi lety. Zpo čátku se jednalo pouze o projekt sm ěř ující k uspokojení nadšení komorní hrou samotných hrá čů . Brzy však p řišly první nabídky na vystupování. Sestava Lašského kvinteta se od doby vzniku nijak neprom ěnila. V ůdčí osobností souboru z ůstává trumpetista Pavel Hromádka, který hru na trubku vystudoval na ostravské konzervato ři a brn ěnské JAMU. Pozd ěji jako jediný profesionální hudebník ze sestavy kvinteta p ůsobil v Janá čkov ě filharmonii a nyní je členem Hudby hradní stráže. Druhým trumpetistou je Ji ří Šmýt, také on studoval trubku na ostravské konzervato ři a nyní p ůsobí v n ěkolika souborech jako sólový i orchestrální hrá č. Podobn ě jako Šmyt i hornista Libor Ošmera vystudoval konzervato ř a hraje hned v n ěkolika souborech. Trombonista Aleš Kub ěna má rovn ěž vzd ělání z konzervato ře a krom ě aktivní hry se v ěnuje také dirigování ve štramberském dechovém orchestru. Pětici tvo řící Lašské žes ťové kvinteto uzavírá Petr Galia, který jako tubista hraje také hned s n ěkolika dechovými soubory. Repertoár souboru se za t ři roky existence rozrostl do velice slušné ší ře. Krom ě skladeb z období baroka, klasicizmu a romantické hudby se na koncertech kvinteta objevují také ragtimové melodie, úpravy popových písní, ale také soudobá hudba. Na slavnostním koncert ě muzikanti p ředvedli skladby Johanna Sebastiana Bacha, Henryho Purcella, skladbu Summer Music sou časného skladatele Pavla Sta ňka či slavnou Yesterday z repertoáru Beatles.

Koncert mladých flétnist ů Malí flétnisté ukon čili koncertem sedmim ěsí ční kurz Kop řivnická d řev ěná píš ťalka. Šlo již o druhý ro čník kurzu, ve kterém d ěti spole čně s rodi či odhalují tajemství hry na zobcovou flétnu a zárove ň prospívají svému zdraví aplikací Žilkovy metody dechových cvi čení. Kurz vedla Anna Vafková. Po dvou letech úsp ěšného fungování je jisté, že kurzy budou v Katolickém domě pokra čovat i nadále.

Váno ční koncert MIS music Tradi ční váno ční koncert p řipravila na úterý devátého prosince místní soukromá Základní um ělecká škola MIS music. Od sedmnácti hodin se v sále kina Puls p ředstavili sólisté a malé soubory školy. Na pódiu se p ředstavili žáci studující hru na klavír, klávesy, akordeon, klarinet, flétny a řadu dalších nástroj ů. V programu nechyb ěl ani zp ěv, krom ě dív čího oktetu se p ředstavil také dvacetihlavý d ětský sbor Kop řiv ěnka. Krom ě klasické a romantické hudby zazn ěly samoz řejm ě i koledy.

Ilja Hurník navštívil Kop řivnici Ilja Hurník, ostravský rodák, se proslavil jako klavírní virtuos a komponista, ale vyprav ěč ské schopnosti, které prokázal i b ěhem své krati čké návšt ěvy Kop řivnice v záv ěru října, jej p ředur čily také k úsp ěchu na poli literatury a dramatických um ění. Ve svých jedenaosmdesáti letech doslova zá řil energií. Setkání s tímto skladatelem se

57 uskute čnilo v kulturním dom ě, kam p řijel na pozvání svého p řítele Lubomíra Hanzelky. Ten byl i iniciátorem celé akce, jíž se zú častnili p říznivci hudby všech generací – i žáci hudebního oboru ZUŠ Zde ňka Buriana. Zejména pro d ěti bylo setkání s tak slavnou osobností skute čným zážitkem.

Knihovna Zájem o služby kop řivnické m ěstské knihovny roste. B ěhem roku registrovaly knihovnice bezmála sto šedesát jedna tisíc výp ůjček, což je o čty ři tisíce více než v roce 2001. D ůvodem je podle knihovnic pravd ěpodobn ě zefektivn ění knihovního systému přechodem na elektronickou databázi knih. Po číta č p řesn ě hlídá m ěsí ční výp ůjční dobu, upomínky chodí čast ěji, a čtená ře to nutí knihovnu navšt ěvovat čast ěji. Ve svém po číta čovém registru knihovna vedla v lo ňském roce v četn ě všech čty ř svých pobo ček šedesát sedm tisíc padesát p ět knižních svazk ů. Nových položek p řibylo 1 744 a naopak 1 300 knih bylo z fond ů vy řazeno. V oblasti periodik knihovna nabízela svým klient ům nabídku ze sto t řinácti titul ů periodických tiskovin, v letošním roce navíc toto číslo ješt ě o n ěkolik položek vzrostlo, nebo ť byly p řiobjednány další noviny a časopisy. Po čet čtená řů registrovaných v kop řivnické knihovn ě je pom ěrn ě stabilní. Vloni jich bylo 3 090. Víc jak šestašedesát procent z nich tvo řily ženy. P řevážnou v ětšinu klient ů knihovny tvo ří lidé z Kop řivnice a jejích místních částí, p řesto dv ě st ě dev ět čtená řů do Kop řivnice za knihami jezdí z jiných míst. Lidé se silným zrakovým postižením, a dokonce i nevidomí mohou od letošního roku využívat služby knihovního internetu. Čítárna byla nov ě vybavena výkonným po číta čem se speciálním softwarovým vybavením. Po číta č je schopen svému uživateli jakýkoliv text na obrazovce nejen výrazn ě zv ětšit, ale také sám p řed čítat. Pracovní stanice pro lidi s postižením zraku na první pohled vypadá jako zcela běžný po číta č s p řipojením na internet a jako takový bude také v dob ě, kdy jej nebudou používat ti, kterým je ur čen, fungovat. Rozdíl je v programovém vybavení, speciální software je schopen díky syntetickému hlasu p řed čítat text a také psané slovo až dvaasedmdesátkrát zv ětšit. Jen za nákup tohoto softwaru knihovna zaplatila p řibližn ě pětat řicet tisíc korun. Investici si mohla dovolit jen díky grantu ministerstva kultury. Jedná se o bezplatnou službu. Nový výdobytek techniky v kop řivnické knihovn ě je v okolí výjime čný. V okrese je n ěkolik podobných za řízení, ale jsou v soukromém užívání. Kop řivnická knihovna je tak jedinou knihovnou tohoto typu, která čtecím za řízením disponuje.

Virtuální polytechnická knihovna Kop řivnická knihovna se zapojila do projektu nazvaného Virtuální polytechnická knihovna (VPK). Jak už název napovídá, VPK není klasickou kamennou knihovnou, ale virtuálním sdružením n ěkolika klasických, v ětšinou technických knihoven, které odebírají celou řadu novin a časopis ů. Cílem VPK je možnost objednávat si v rámci souborného katalogu kopie plných text ů tišt ěných dokument ů nezávisle na míst ě jejich uložení. To znamená, že knihovna je schopna na základ ě požadavku zajistit kopii konkrétního článku vyšlého v českých, ale i zahrani čních novinách a časopisech. Výhodou Virtuální polytechnické knihovny je využívání všech možností sít ě internetu. Požadavek zákazníka je co možná nejrychleji e-mailován na tzv. Servisní centrum, které zjistí, ve které z knihoven se požadovaný článek nachází. Pak se článek naskenuje (p řevede do digitální podoby) a je zaslán do místní knihovny. Tam je p ředán, a to bu ď vytišt ěný, nebo na digitálním nosi či (disketa nebo CD), případn ě m ůže být poslán e-mailem. Výsledkem je rychlejší a kvalitn ější poskytování

58 informací a služeb, dostupných v prost ředí internetu bez nutnosti fyzické návšt ěvy knihovny.

Křest nové knihy V pátek 21. listopadu byla pok řtěna již čtvrtá knížka kop řivnického starosty Ji řího Tichánka s názvem Šlechtická sídla na Novoji čínsku a záhy se dostala na pulty knihkupectví. Spoluautorem je Zden ěk Šerý. Kmotrem se stal tajemník kop řivnické radnice Josef Ji řík. Barevná publikace, která vyšla v tisícovém nákladu, je v ěnována historickým šlechtickým sídl ům novoji čínského okresu.

Kniha kop řivnického spisovatele dostala Mloka Mloka, ocen ění české Akademie sci-fi, fantasy a hororu získal p ůvodem kop řivnický autor Miroslav Žamboch. Jeho román Seržant byl vyhlášen nejlepší původní knihou roku. Žambochova kniha si ocen ění vysloužila v exkluzivní spole čnosti. Krom ě další jeho novely Ost ří oceli byly ve stejné kategorii nominovány knihy klasik ů žánru, jako jsou Josef Nesvadba, Ji ří Kulhánek či Vladimír Sl ěchta. Bezmála t řísetstránkový Seržant vyšel vloni v lét ě a autor jej charakterizuje jako science fantasy nebo hi-tech fantasy. Jde tedy o p říb ěh na pomezí žánru sci-fi a fantasy. Vedle vysp ělé technicky se tak v Žambochov ě literárním sv ětě objevuje také magie. Žamboch napsal již celou řadu povídek a novel, pravideln ě zve řej ňovaných ve sbornících a fanzinech.

Kniha kop řivnického spisovatele Kristiána Chalupy Kop řivnice jako d ějišt ě a n ěkte ří její obyvatelé p římo jako akté ři literárn ě zpracovaných p říb ěhů se objevují v povídkové knize Hostina kulisák ů a jiné podhostiny. Autorem knížky, která se na pultech knihkupc ů objevila již na podzim minulého roku, je kop řivnický rodák Kristián Chalupa. Autor zd ůraz ňuje, že mnohé, co se čtená ř na stránkách jeho knihy dozví, je pouhá fikce, všech dvacet povídek knihy má ale reálný základ ve skute čném zážitku z jeho života. Prvních jedenáct povídek se odehrává v r ůzné dob ě a v nejr ůzn ějších prost ředích. T ři z nich pak p římo v Kop řivnici. Kniha svého čtená ře zavede nap říklad do Bruntálu, kde její autor po čátkem sedmdesátých let pracoval jako vychovatel, nebo zprost ředkuje jeho setkání s vnu čkou nacistického tyrana Reinharda Heidricha. Druhou polovinu knížky v ěnoval Chalupa jednomu z období svého života, na které vzpomíná nejrad ěji. Hned v devíti povídkách zde lí čí události, jichž byl sv ědkem, když pracoval jako jevištní technik brn ěnského Mahenova divadla. Jeho kolegové z kulisárny se pro n ěj stali studnicí svérázných charakter ů, které pak s pozm ěněnými jmény zasadil do d ějů svých povídek. Mnohé, jako t řeba n ěkteré výroky literárních hrdin ů, jsou však čist ě autentické. Třia čty řicetiletý Kristián Chalupa, který v sou časnosti pracuje jako ředitel odboru tisku a informací na brn ěnském antimonopolním ú řad ě, vloni sice literárn ě debutoval, ale již nyní pracuje na dalších dvou knihách.

Kop řivnická zna čka Piper Records Čty řem kop řivnickým kapelám letos na podzim vyšlo debutové CD. Skupiny LU, Nierika, Milano a Valerian's Future navíc desky vydaly u zcela nového a rovn ěž kop řivnického vydavatelství Piper Records. Pod zna čkou PiR by m ěla vycházet muzika, jakou v b ěžných obchodech s cédé čky nelze sehnat. Autorem šílen ě vypadajícího nápadu z ni čeho vybudovat vlastní nakladatelství a vydávat nekomer ční muziku je místní hudebník Vladimír Schwarz. Kop řivnického vydavatele k založení vlastní zna čky vedla snaha vydat desku kapely, ve které hraje. Vydavatelství s pištcem ve znaku i názvu vzniklo na za čátku

59 roku, do toho období se datuje také dohoda s kapelami Lu, Milano, Nierika, a Valerian's Future, že práv ě jejich muzika bude na prvních produktech Piper Records.

Hudební skupina „SÁGA“ Mezi kop řivnickými hudebními t ělesy se stále více prosazuje Sága.Vznikla v roce 1999 z hudební skupiny BOOTES po odchodu jejího zakladatele O. Kocourka ze zbývajících člen ů – Ireny Kašubové (zp ěv), Lubomíra Halamíka (klávesy) a Milana Holáška (kytara, kapelník). Základem repertoáru z ůstala tzv. populární hudba dopln ěná o lidovky a rockové skladby. Skupina staví hlavn ě na p ěveckých schopnostech I. Kašubové a muzikantských zkušenostech ostatních člen ů. P ůsobí hlavn ě na plesech v okolí do 70 km, ale i na tane čních zábavách a soukromých akcích. Svou popularitu na Kop řivnicku dokázala mj. i získáním „Kop řivnické Grammy“ 3x za sebou v letech 2001-2003. V r. 2002 vyst řídal L. Halamíka mladý všestranný muzikant David Plandor, který st řídav ě hraje na klávesy a kytaru, čímž kapela dosáhla ješt ě v ětší univerzálnosti při interpretaci p řevzatých skladeb.

Kop řiva Sedmnáctý ro čník nabídl celou řadu zajímavých p ředstavení. Dramaturgie festivalu se letos velmi vyda řila. Za čátek festivalu byl ve znamení barev. Ostravské divadlo Mimo výrazn ě posílené o klauny z místních d ětských divadelních soubor ů lákalo diváky nejen p řed kulturním domem, ale ud ělalo i malé kole čko centrem m ěsta. Skute čný start p řehlídky p řineslo až Divadlo Rázcestí a jejich Nepla č, Anna. Poetické a nápadité p ředstavení nasadilo la ťku opravdu velmi vysoko. P ředstavitelka hlavní role Marianna Mackurová si svým výkonem také vysloužila cenu za nejlepší herecký výkon. Cena za tv ůrčí p řínos putovala do východních Čech královéhradeckému Divadlu Dno. Místní soubory zastupovala Bílá ponožka s K řičící ženou. Páte ční ve čer uzav řela etuda Divadla Alterna z Rimavské Soboty a pak se publikum mohlo pobavit p ři muzice kapely Traband. Na úvod druhého dne byla tradi čně p řipravena pohádka, tentokrát z Indie, v podání brn ěnského Studia D ům. Polský Teatr Lalki i aktora zaujal p ředevším výtvarným zpracováním. Naopak Radim Schwab dokázal sám bez kostým ů a na zcela prázdné scén ě odehrát čty ři st ředov ěké frašky Mistera Buffa takovým zp ůsobem, že si zcela získal kop řivnické publikum a v divácké sout ěži porazil i do té doby suverénn ě vedoucí Dno. Definitivní te čkou pak byla ho řká klauniáda Divadla Facka. Kop řiva má stále p řídomek p řehlídky netradi čního divadla, mnohá p ředstavení se ale takovému ozna čení vymykají. Cenu za nejlepší herecký výkon obdržela Marianna Mackurová z Banské Bystrice, která hned v úvodu festivalu excelovala ve h ře Nepla č, Anna. Nejv ětší tv ůrčí přínos spat řovala t říčlenná porota v p ředstavení Oslík a Rybstory královéhradeckého Divadla Dno. Diváci pak svým hlasováním rozhodli, že poslední cena pat ří Radimu Schwabovi z Brna za jeho Mistero Buffo. Trio plastik, jež tradi čně oce ňuje nejlepší výkony kop řivnického festivalu Kop řiva, tak získalo své nové držitele. Přestávky mezi jednotlivými p ředstaveními mohlo publikum op ět trávit v projek čním sále. Pedagog zlínské Vyšší odborné filmové školy Petr Novotný dovezl do Kop řivnice soubor zhruba t ří desítek studentských prací. Šlo o pr ůř ez filmografií vzniklou za celou dobu existence školy. V každém z p ěti promítacích pásem vid ělo publikum vždy hraný film, dokument a animované filmy.

60 Bedna – divadelní přehlídka Třetí ro čník divadelní p řehlídky Bedna hostil letos dům d ětí a mládeže. Její organizátor Dan Brchel zhodnotil atmosféru divadelní p řehlídky d ětských a studentských soubor ů jako vynikající, ale neskute čně horkou. Během pátku a soboty se v divadelním sálku uskute čnily dv ě desítky p ředstavení. Z ohlášených soubor ů nedorazilo pouze novoji čínské divadlo Na Kraji, jež se muselo z vážných d ůvod ů omluvit. Nevystoupilo také místní d ětské divadélko Stonožka, jehož herci se nesešli a byli nahrazeni krátkou etudou pr ůvodc ů p řehlídky pán ů Kroužka a Proužka, kte ří navíc všechna ostatní p ředstavení uvád ěli zda řilými improviza čními výstupy. Přestože p řehlídka byla nesout ěžní, diváci výkony herc ů hodnotili. Z tohoto hodnocení vyšli nejlépe domácí herci souboru Vendelín s p ředstavením Volání z dálky, v t ěsném záv ěsu st říbrný skon čil opavský Št ěk s hrou Št ědrý ve čer u Slimá čků. T řetí příčka s pon ěkud v ětším odstupem p řipadla znovu domácí Bílé ponožce a jejich inscenaci K řičící žena. Anticena Úlet Bedny letos ud ělena nebyla.

Motýlek V kop řivnickém kulturním dom ě se již tradi čně odehrála akce Motýlek 2003. Přehlídka zp ěvu, tance a dramatického um ění d ětí s t ělesným a mentálním handicapem i tentokrát hostila vystupující z mnoha speciálních školských za řízení a ústav ů sociální pé če z celé Moravy a části Čech. P řijeli op ět i ze speciálního gymnázia z polského partnerského m ěsta Myszkowa. Na ú častníky krom ě pódiových zkoušek čekala stejn ě jako vloni výtvarná dílna. Její letošní téma bylo Podzimní čarování a láska. D ětské centrum poprosilo zdejší základní školy o nasbírání a nasušení spadlých listů a z nich pak d ěti vytvá řely obrazy. Výsledky výtvarné dílny si každý návšt ěvník mohl prohlédnout na chodb ě ke kinu, kde byla výstava zahájena vernisáží v p řestávce sobotního galaprogramu. Samotný program Motýlka pro ve řejnost za čal v sobotu ve dv ě hodiny, ale už od půl druhé ve vestibulu vyhrávala kapela z USP Ostravice. Zahajovací číslo programu pat řilo již tradi čně domácím, D ětské centrum zazpívalo oblíbenou písni čku a potom se už rozjel program čítající p ětat řicet čísel. Maraton, který skon čil až o p ůl sedmé ve čer.

Třetí Kra ťasy Přehlídka kop řivnické Kra ťasy nabídla letos svým ú častník ům zhruba osm hodin filmu. Osobou, kolem které se d ění t řetího ro čníku festivalu krátkých filmu to čilo, byl režisér, animátor a výtvarník Ji ří Bárta. Diváci mohli zhlédnout nejen jeho loutkového Krysa ře z roku 1985, ale také další jeho slavné (Zaniklý sv ět rukavic) i mén ě známé (Diskjockey) filmy. Filma ř, který v sou časnosti p ůsobí jako pedagog a pracuje na svém projektu Golem, m ěl být hostem p řehlídky, svou ú čast však na poslední chvíli odvolal. S výjimkou úvodního bloku dvoudenního programu, který tvo řily animované pohádky Rusa Jurije Norštejna, se v kin ě a v CO krytu pod kulturním domem promítaly výhradně české filmy. Krom ě již zmín ěných byly v programu snímky B řetislava Pojara, po číta čem animovaná dílka pražského Studia Alkay, absolventské filmy poslucha čů katedry animovaného filmu z Ostravské univerzity i Oscarem ocen ěný fiktivní dokument Ropáci, který proslavil Jana Sv ěráka. Snímky v jednotlivých blocích byly letos poprvé uvád ěny samostatnou zn ělkou p řehlídky, což Kra ťasy podle jejich organizátorky Radky Korené zase o kr ůč ek p řiblížilo zavedeným filmovým setkáním. Vzhledem k menšinovému zam ěř ení p řehlídky nebyla návšt ěvnost t řetího ro čníku Kra ťas ů nijak zvláš ť velká, po řadatelé ale byli s t řemi sty diváky v sále spokojeni.

61 Výstavy Muzeum se zadlužilo V únoru letošního roku m ěsto p ůlmilionem korun pomohlo Regionálnímu muzeu p řekonat ekonomickou krizi zp ůsobenou jednostranným odstoupením Tatry od smluv zajiš ťujících jeho financování. Na podzim ředitelka muzea požádala m ěsto o prodloužení lh ůty splatnosti, jež m ěla vypršet na konci listopadu. Muzeum nem ělo z čeho vytvo řit dostate čné pen ěžní rezervy, které by umož ňovaly profinancování provozu v prvních m ěsících roku, tedy v dob ě, než muzeum m ůže po čítat s pen ězi z p řislíbených dotací. Pot řebná suma sice byla k dispozici, ale na za čátku roku by si možná muselo muzeum p ůjčovat znovu. Zastupitelé rozhodli, že muzeum bude moci peníze vrátit až v červnu roku 2004. Regionální muzeum p ůjčku od m ěsta tak vrátí na za čátku p říští turistické sezony. Přesto lze uplynulou sezónu hodnotit kladn ě. V období od kv ětna do posledního srpnového týdne prošlo expozicí 53 248 lidí, což je p řibližn ě o p ět tisíc více než ve stejném období minulého roku. Je to velmi slušný nár ůst návšt ěvnosti. Práv ě tento trend spole čně s kv ětnovým dvacetiprocentním zdražením vstupného muzeu ekonomicky výrazn ě pomohl. Muzeum Fojtství se drží zhruba na stejné úrovni návšt ěvnosti jako v minulých letech. Na rozhazování ale v muzeu rozhodně není. V rámci úsporných opat ření odešli celkem t ři zam ěstnanci. V muzeu se nekonají akce vyžadující v ětší finan ční nároky, jakými jsou nap říklad nákladn ější výstavy. Útlum prožívá také renova ční činnost. Zatímco v minulosti vyjelo každoro čně z restaurátorské dílny jedno auto nebo alespo ň rekonstruovaný podvozek, dnes na tyto v ěci není. Provád ějí se jen drobné renova ční práce, a to v ětšinou na vozech v hlavní expozici, které jsou poničeny návšt ěvníky.Technické muzeum, které je po opavském Zemském muzeu nejnavšt ěvovan ější v kraji, se snaží oprostit zcela od financování z Tatry, které d říve tvo řilo šedesát procent veškerých p říjm ů muzea. Starý, bezmála dvoumilionový dluh automobilky v ůč i muzeu sice stále trvá, ale nové zadlužování už nehrozí. Po vyhlášení kritické situace v Tat ře se muzeum dohodlo na úprav ě smluv. Výsledek t ěchto zm ěn je stav, kdy Tatra sice muzeu neplatí za údržbu sbírek ani propagaci, ale muzeum zase naopak nemusí hradit pronájem sbírkových p ředm ětů. Zápo čtový systém vylou čil dluhy na obou stranách.

Výstava o kop řivnickém letectví Všechno, co souvisí s létáním a jeho minulostí a sou časností v Kop řivnici, bylo možné vid ět ve výstavní síni na Fojtství. V po řadí p ětapadesátá výstava, kterou muzeum hostilo, však podle organizátor ů nem ělo být jen mrtvou vzpomínkou. Mezi hlavní organizátory výstavy nazvané Historie a současnost létání v Kop řivnici pat řil Emil Kahánek. Výstava zabrala po četné skupin ě dobrovolník ů víc jak rok p říprav a shromaž ďování materiálu a byla k vid ění až do 25. kv ětna. Sou částí expozice bylo nejen množství písemných a obrazových materiál ů, ale také desítky funk čních leteckých model ů. Jednou z dominant výstavy bylo také kompletní motorové rogalo, jež po řadatelé postavili p římo uvnit ř muzea. Materiály sesbírané za ú čelem vytvo ření výstavy nez ůstaly po jejím skon čení ztraceny, organiza ční tým vytvo řil spole čnými silami osmdesátistránkovou brožuru, která je kronikou kop řivnického létání a kterou si mohli návšt ěvníci expozice zakoupit.

Výstava Hanse Ledwinky V den stop ětadvacátého výro čí narození Hanse Ledwinky otev řelo zdejší Technické muzeum výstavu v ěnovanou osob ě tohoto geniálního konstruktéra. V přízemním prostoru muzea bylo až do dvacátého kv ětna možné zhlédnout expozici zabývající se p ředevším osobou samotného Ledwinky, ale také jeho syn ů i jejich prací.

62 Hans Ledwinka se narodil nedaleko Vídn ě. Po škole se vyu čil záme čníkem a vystudoval pr ůmyslovou školu. Už v devatenácti letech p řichází do Kop řivnice a brzy po svém nástupu do zdejší fabriky se jako záme čník podílel na stavb ě prvního automobilu Präsident. Tatrovácké automobily se staly jeho osudem a na jejich zdokonalování pracoval bezmála čty řicet let. Práv ě Ledwinka je autorem p řevratného řešení tatrováckého podvozku či prvního aerodynamického vozu Tatra 77. P ůsobení sv ětov ě proslulého konstruktéra v Tat ře uzav řel až konec druhé sv ětové války, kdy byl dokonce odsouzen a uv ězn ěn. I za m řížemi však se svými kolegy v Tat ře spolupracoval a jeho konzultace m ěly výrazný vliv nap říklad také na legendární Tatraplán. Expozice byla tvo řena p ředevším dobovými fotografiemi a písemnostmi. Zájemci mohli vid ět také originály Ledwinkových výkres ů a skic. Nechyb ěly ani modely voz ů, motory a kompletní Tatra 11, na které byla poprvé využita ojedin ělá koncepce podvozku.

Kop řivnický výtvarný salon Po dvouleté pauze zaplnily velký sál kulturního domu výtvarné práce žák ů místních základních škol. P řesn ě týden trvající výstava - Kop řivnický salon - ve velkém sále kulturního domu nabídla svým návšt ěvník ům srovnání prací všech kop řivnických základních škol v četn ě malot řídky z Mniší. Výsledky výtvarného snažení svých žák ů prezentovala také ZUŠ Zde ňka Buriana a zvláštní škola. Mezi vystavujícími chyb ěly pouze Základní škola Lubina, která jen o pár dní pozd ěji otevírala výstavu vlastní, a soukromá um ělecká škola MIS music. Omezen nebyl ani v ěk vystavujících žák ů. Kop řivnický salon tentokrát nebyl jen o výtvarném um ění. Každý den ve výstavním prostoru zn ěla i hudba. ZUŠ Zde ňka Buriana uskute čnila v sále t ři hodinové koncerty v četn ě úvodního – na vernisáži. Další školy pak po jednom. Denn ě tak po dobu trvání výstavy od šestnácti hodin mohli návšt ěvníci výstavy vyslechnout hodinový koncert. Spojení výtvarného um ění s hudbou mladých talent ů se tentokrát velmi osv ědčilo.

Výstava Sv ět dobrodružství a fantazie V listopadu se uskute čnil první ro čník výtvarné sout ěže Sv ět dobrodružství a fantazie. Po řadatelem této sout ěže se stala Základní um ělecká škola Zde ňka Buriana. Přestože šlo teprve o první ro čník, sout ěž narostla do gigantických rozm ěrů. P ůvodn ě byla sout ěž zam ěř ena jen na Kop řivnici a nejbližší okolí, ovšem informace o ní prosákla do médií, a tak se na škole za čaly objevovat práce nap říklad z Opavy, Vítkova, Nového Ji čína, Fulneku, Kun čic pod Ond řejníkem nebo t řeba Roztok u Prahy. Sout ěž byla věnovaná výtvarnému odkazu slavného kop řivnického rodáka Zde ňka Buriana, jehož jméno má škola ve svém čestném názvu. Nejlepší práce pak byly vystaveny v nov ě otev řené školní galerii v p řízemí školy. Vernisáž výstavy a následné vyhodnocení nejlepších ú častník ů sout ěže prob ěhly v pátek 14.11. Po oba víkendové dny byl navíc k výstav ě p řipraven také doprovodný program. V sobotu 15. listopadu byla pro ve řejnost p řipravena p řednáška Zde ňka Babince nazvaná Život a dílo Zde ňka Buriana, jejíž sou částí byla diskuze s ředitelem Burianova muzea ve Štramberku Alešem Dur čákem a projekce dokumentárního filmu o malí ři. V tentýž den prob ěhlo i soust řed ění mladých výtvarných talent ů v ateliérech školy. V ned ěli odpoledne prob ěhl slavnostní koncert bývalých i sou časných žák ů školy.

Výstava Karly Stiborkové V podzimních m ěsících m ěli milovníci výtvarného um ění možnost prohlédnout si v čítárn ě M ětské knihovny v Kop řivnici obrazy trojanovické výtvarnice Karly

63 Stiborkové. Kolekce maleb, kreseb pastelem a lavírovaných perokreseb zachycuje architekturu a abstraktní vyjád ření hudebních a p řírodních motiv ů. Stiborková má velmi široký záb ěr, um ělecky se vyjad řuje jako malí řka, grafi čka, textilní výtvarnice, fotografka a básní řka.

Výstava v Katolickém dom ě - Sv ět o čima bible Kop řivnický Katolický d ům byl šestým místem, kde se na svém putování Českou republikou v únoru zastavila výstava Sv ět o čima bible. Expozici postavenou jako jisté uvedení do problematiky nejp řekládan ější knihy sv ěta bylo možno vid ět do 7. března. Výstava byla ur čena p ředevším mladším návšt ěvník ům, kte ří ji procházeli formou hry. Člov ěk znalý bible na výstav ě mnoho nových informací nena čerpal, ale i pro n ěj mohlo být atraktivní nap říklad vyzkoušet od ěv z biblických čas ů. Sou částí výstavy byla i kolekce fotografií ostravského fotografa Pavla Zuchnického z jeho cest po Izraeli.

Výstava unikátních biblí v Katolickém dom ě Expozice, která m ěla svou premiéru p řed rokem v prostorách Senátu a poté byla k vid ění na dalších místech v Praze, byla poprvé zp řístupn ěna mimo hlavní m ěsto. Hostem vernisáže byl biskup František Václav Lobkowitz. Výstava p řipomn ěla 1119 let od doby prvních cyrilometod ějských p řeklad ů biblických text ů do jazyka moravských Slovan ů. Cílem bylo p ředstavit celou škálu biblí od prvních rukopis ů, p řes staré a nov ější tisky, až po sou časné digitální formy bible na CD-Room, audiokazetách či DVD. Kurátorkou projektu byla Alena Kubí čková. Návšt ěvníci výstavy m ěli možnost vid ět originály vzácných biblí v četn ě tisku Bible kralické z roku 1579, Svatováclavské bible, zrestaurované Pražské bible, kterou poni čila povode ň v lo ňském roce, a mnoho dalších. Zajímavá byla také bible p řepsaná do Braillova slepeckého písma a další unikáty. Sou částí výstavy byl rozsáhlý materiál pojednávající o českých p řekladech Knihy knih a výstava obraz ů a kreseb. Svá díla inspirovaná biblí prezentovali p řední výtvarníci tohoto oboru jako Jaroslav Šerých, Jan Kristofi, Marie Plot ěná a další. Výstavu doprovodilo šest p řednášek a byla p řístupna do 22.listopadu.

Výstava Josefa Martiniho Na Prvního máje se uskute čnila vernisáž místního malí ře Josefa Martiniho. Kolekce t řiapadesáti obraz ů místního malí ře Josefa Martiniho byla po celý týden k vid ění v malém sále katolického domu. Osmaosmdesátiletý výtvarník samouk vystavoval svá zátiší, ale p ředevším krajinky zachycující Štramberk a malebná zákoutí Beskyd. P řes pokro čilý v ěk malí ř nevystavil pouze obrazy ze svého archivu, ale do expozice za řadil i řadu novinek. Objevilo se v ní i osm obraz ů Štramberka, které namaloval b ěhem letošní tuhé zimy. Rozsáhlá výstava vystihla Martiniho zalíbení v olejomalb ě. Jeho dílo dnes čítá na patnáct set obraz ů. Krajiná ř Martini na svých plátnech nikterak neexperimentuje a drží se klasické školy, jeho obrazy se však líbí.

Kantorart 2003 Podkroví Muzea Fojtství zaplnila v podzimních m ěsících díla výtvarník ů - pedagog ů. Od 15. října na výstav ě KANTORART 2003 vystavovalo své práce jedenáct pedagog ů okresu Nový Ji čín. Práce zasahují tém ěř všechny obory výtvarné práce od obraz ů novoji čínského B řetislava Janovského, p řes grafiku, keramiku manžel ů Kope čných, řezby manžel ů Zemánkových, originální od ěvní modely až po fotografie Milana Bureše a malby na netradi čních formátech Zde ňka Babince. Výstavy kantor ů -

64 výtvarník ů na Novoji čínsku mají svou tradici, v Kop řivnici ale vystavovali poprvé.Výstavu krom ě muzea po řádalo také St ředisko informatiky a služeb Nový Ji čín.

Zajímavá výstava v Nora Café Výstava toho nejlepšího, co za poslední dva roky nakreslily d ěti z autistické třídy místního D ětského centra, byla instalována v Nora Café. Čtve řici d ětí s autismem a poruchou autistického spektra u čila Magdalena Holubová .Výstava výtvarných prací autistických d ětí byla ojedin ělá, nebo ť výtvarná činnost d ělá takto postiženým d ětem zna čné problémy, trpí totiž poruchou p ředstavivosti a sociálních systém ů komunikace. I ve vystavených pracích bylo vid ět stereotyp, který autistickým d ětem pomáhá usnad ňovat život.

Sport V posledních letech je v naší republice stále patrnější snaha o řešení a vylepšení problémových stav ů v oblasti sportu. Tímto problémem se zabývali i členové rady města. Sportu se v ětšina lidí v ěnuje organizovanou formou, a to bu ď na školách, či v rámci činnosti r ůzných institucí v oblastech volno časových aktivit. St ěžejní roli v organizaci sportu mají v sou časnosti ob čanská sdružení, založená za ú čelem aktivní sportovní činnosti. Město si uv ědomuje d ůležitost sportu a d ělá vše proto, aby zajistilo adekvátní podmínky pro sportování organizované a neorganizované veřejnosti. V roce 1995 vznikla p řísp ěvkové organizace Správa sportoviš ť Kop řivnice, která spravuje sportovišt ě v majetku m ěsta. Této organizaci se poda řilo p řesn ě vy číslit náklady na správu a provoz sportovního majetku a také ukázat na využívání kapacitních možností sportoviš ť. Ob čané ve m ěst ě si nemohou st ěžovat na nedostatek sportovních za řízení, protože Kop řivnice je vzhledem ke své velikosti a po čtu obyvatel nadstandardn ě vybavena, což ale také m ěstu p řináší finan ční problémy. Do majetku m ěsta tak pat ří lyža řský a tenisový areál, zimní a letní stadion, koupališt ě, krytý bazén. Hodnota t ěchto sportoviš ť činí 65 038 998 korun. M ěsto tak nejen opravuje sportovní za řízení, ale přispívá na činnost klubu. V sou časné dob ě, kdy se možnosti p říjm ů sportovních klub ů stále omezují, jsou kluby postaveny do velmi složitých situací, kdy nejsou samy schopny pokrýt náklady na sportovní činnost a jsou nuceny řešit i existen ční problémy. Hlavním zdrojem finan čních prost ředk ů je pro n ě stále m ěsto. V Kop řivnici zatím není žádný podnik či firma, které by mohly ve v ětší mí ře významn ě podporovat sportovní kluby tak, jako tomu bylo v minulosti, kdy Tatra byla hlavním a jediným sponzorem hned n ěkolika sportovních klub ů. M ěsto proto klub ům poskytuje dotace na nájmy a přísp ěvky na členy do devatenácti let. Kluby také žádají o další dotace, a to z fondu rozvoje a rezerv z odboru školství a sportu.

Správa sportoviš ť Kop řivnice,p.o. Ředitel: Ing. Milan Gilar Sídlo: Kop řivnice, Masarykovo nám ěstí 540 Po čet zam ěstnanc ů: 28

65 Vývoj rozpo čtu SpSK v letech 1998 – 2003 Rok Výdaje v tisících K č Příjmy v tisících K č 1998 11 998,1 12 458,2 1999 12 480,1 12 250,3 2000 12 282,2 12 110,5 2001 13 245,4 13 259,9 2002 13 805,8 13 767,1 2003 14 707,1 14 752,0

Sportovní kluby

Asociace sportovních klub ů Tatra Kop řivnice Prezident: Milan Ok řesík Kontaktní osoba: Evžen Kn ězek Sídlo: Kop řivnice, Nám ěstí T.G.M. 540 Po čet sportovních klub ů: 16 Po čet člen ů: 920

Přehled klub ů ASK Kop řivnice Po čet Po čet Název Název člen ů člen ů Cykloturistika 29 Šachy 44 Atletika 45 Nohejbal 10 Badminton 89 FSC – krasobruslení 77 Karate 65 Cyklo Bike klub 35 Vzpírání 40 Sportovní gymnastika 50 ASPV 261 Stolní tenis 40 Florbal 50 Turistický oddíl mládeže 55 Basketbal 15 Kulturistika 15

Samostatné sportovní kluby a jiné kluby:

Název klubu Po čet člen ů Autoklub plochá dráha 15 AVZO TS Č ČR - FBC Vikings Kop řivnice 69 FC Kop řivnice 208 FC Vl čovice – Mniší 124 Hockey club Kop řivnice 413 Klub českých turist ů 94 Klub házené Kop řivnice 418 Klub malé kopané Kop řivnice 504 Klub vodních sport ů Kop řivnice 593 Klub volejbalu Tatra Kop řivnice 86 Maraton klub Kop řivnice 45 Sportovní st řelecký klub 21 Tatra Veterán Car Club 50 Tenisový klub Vl čovice 62 Tenisový klub Kop řivnice 110

66 TJ Sokol Kop řivnice 95 TJ Spartak Lubina 126 TJ Start Kop řivnice – minigolf 25 Oddíl kulturistiky URTICA 28 Oddíl Aikido Kop řivnice 54 Junák Kop řivnice 177 Junák Lubina 45 Pionýr Kop řivnice 80 Hasi či Kop řivnice Hasi či Lubina I Hasi či Lubina II 78 Hasi či Vl čovice 54 Hasi či Mniší 116

Sportovní za řízení v Kop řivnici:

Krytý bazén bazén 25 m + d ětský bazén, sauna SpSK plavecký bazén 50 m, bazén pro SpSK Letní koupališt ě neplavce 50 m, d ětský bazén, h řišt ě na plážový volejbal, tobogan, minigolf travnatá fotbalová plocha, škvárové SpSK hřišt ě, lehkoatletická dráha, Letní stadion plochodrážní ovál, volejbalové a tenisové kurty krytá ledová plocha, dv ě t ělocvi čny, SpSK Zimní stadion vzpírání, stolní tenis, fitcentrum, ob čerstvení lehká a st řední p řírodní sjezdovka Foto Morava, (celková délka tratí 300 m, nadmo řská Červený kámen s.r.o. Lyža řský areál výška 540 – 690 m n.m.), b ěžecká tra ť (4 km), lyža řská chata antukové tenisové kurty, tenisová hala, Tenis club Tenisový areál cvi čná st ěna Areál házené asfaltové h řišt ě, antukové h řišt ě Klub házené Kop řivnice Hala házené krytá hala, fitcentrum, sauna ZŠ Emila Zátopka Hala odborného krytá hala pro sálové sporty SOUS Kop řivnice učilišt ě H řišt ě Vl čovice travnatá fotbalová plocha, t ři tenisové SpSK kurty H řišt ě Lubina travnatá fotbalová plocha TJ Spartak Lubina H řišt ě Mniší travnatá fotbalová plocha Osv ětová beseda Mniší P řehrada koupání + vodní sporty, ryba ření, Lubina Tour, s.r.o. Větřkovice ob čerstvení

Deset let od otev ření místního krytého bazénu První ob čané Kop řivnice se smo čili v bazénu p řesn ě 22. ledna 1993 ve 14.01 hodin. Dnes bazén využívají nejen místní, ale také lidé z P říbora, Studénky a Hájova, Frýdecko-Místecka a okolí. V pátek 31. ledna oslavil krytý bazén v Kop řivnici své desetileté výro čí od prvního otev ření. Pracovníci Správy sportoviš ť Kop řivnice, do jejíž

67 správy za řízení pat ří, ve spolupráci s vedením m ěsta p řichystali oslavy práv ě na pátek, kdy m ěly d ěti pololetní prázdniny, a jako dárek pro své návšt ěvníky plavání a saunování zdarma po celý den. Bazén v tento den navštívilo p řes p ět set padesát zájemc ů o plavání a sedmdesát o saunu. Na osmnáctou hodinu byl p řichystán malý oh ňostroj. Ve černí plavání bylo navíc obohaceno o poslechovou diskotéku. Bazén je nejmladším m ěstským sportovním za řízením a navíc je architektonicky řešen tak, že v n ěm nelze dále rozši řovat služby bez v ětších stavebních úprav. Za desetiletou historii bazénu p řibyla nová parní láze ň, masérna a další drobné vybavení. Bazén navštíví v sou časnosti 75 až 80 tisíc lidí ro čně. K bazénu neodmysliteln ě pat ří činnost plaveckého klubu. V minulosti zde působily kluby dva, které se spojily do jednoho, ten navíc zajiš ťuje i výuku plavání. Jeho odchovanci dosahují velkých úsp ěch ů i na závodech mezinárodní úrovn ě. V posledních letech projevily také zájem dv ě zdravotní pojiš ťovny, které rozši řují služby svým klient ům a nabízejí volné hodiny plavání.

XIII. ro čník Kop řivnické la ťky Dne 26. 4. 2003 v 10.00 hodin byl zahájen na ZŠ dr. Milady Horákové v Kop řivnici již XIII. ro čník Kop řivnické la ťky. Sout ěže se zú častnilo 76 závodník ů. Skákalo se na dvou dosko čištích a závodili sportovci z deseti r ůzných škol a oddíl ů. Překvapiv ě p řijeli i atleti z AC Nového Ji čína pod vedením trenér ů M. Kone čného a V. Lebed ěva. Poprvé p řijeli také závodníci ze Starého Ji čína s panem u čitelem O. Helebrantem. Samotné závody m ěly plynulý pr ůběh, závodníci se vzájemn ě povzbuzovali. V dobré atmosfé ře bylo vytvo řeno mnoho osobních rekord ů. O skute čné vyvrcholení se postarali dorostenci a také muži. Zvlášt ě pot ěšil rekordní skok Tomáše Krásy – 195 cm, když 200 cm tentokrát ješt ě nep řekonal. Jeho osobní rekord 201 cm však napovídá, že bychom se mohli v p říštím roce do čkat vysn ěné dvoumetrové hranice.

Klubový rekord Kondor ů Deset let uplynulo od prvních pokus ů vyznava čů paraglidingu nad Kop řivnicí. Než se pozd ěji spojili pod názvem Letecký club Kondo ři, padaly návrhy jako spolek kopcošlapc ů apod., protože víc času než ve vzduchu trávili výstupem na Červený kámen. Když se tehdy n ěkdo z nich udržel ve vzduchu patnáct či dvacet minut, byl to důvod k oslav ě. Se zvýšenou kvalitou padák ů a sbíráním zkušeností se postupn ě lety Kondor ů prodlužovaly a víc než délka pobytu ve vzduchu se za čala hodnotit vzdálenost přeletu. Klubový rekord z 25. dubna letošního roku drží Petr Kuhn, kterému se poda řilo z Velkého Javorníka odlet ět osmadevadesát kilometr ů na hrani ční p řechod do Sudom ěř ic.

Motoristický sprint Pětapadesát motoristických nadšenc ů soupe řilo v Kop řivnici, kdo rychleji urazí dv ě st ě metr ů. Po dvouleté p řestávce se na ulici Panskou vrátilo soukromé mistrovství ve sprintech. Závodu se mohl zú častnit vlastn ě kdokoliv. Neexistují žádná technická ani věková omezení.Na start se vedle sebe mohou postavit d ěti na minimotocyklech i dosp ělí závodníci na speciálních strojích nebo naopak na úpln ě b ěžných sériov ě vyráb ěných autech. Poslední podnik série osmnácti závod ů v celé republice vyhrál kop řivnický Miloš Bernátek. Ten na svém speciálním motocyklu typu draxter urazil dv ě st ě metr ů za 6,72 sekundy.

68 Příznivci závod ů se mohou na sprinty t ěšit i v dalších letech, kdy by práv ě místní rovinka za Tatrou m ěla být jedním ze t ří míst, kde se tzv. privatsprinty pojedou v příštím roce. Kdo se ale na závody v ůbec net ěší, jsou ob čané bydlící na Luhách, v Sýkorci a okolí. Ti v dob ě konání závod ů trpí nadm ěrným hlukem a víkendový odpo činek na zahrad ě nep řipadá v úvahu.

1. ro čník B ěhu rodným krajem Emila Zátopka Akce sportovního i kulturn ě-spole čenského významu se konala v sobotu 20. zá ří. Tentokrát hostila jak výkonnostní sportovce, tak vzácné hosty. Takový byl 1. ro čník B ěhu rodným krajem Emila Zátopka, jehož nultý ro čník se na po čest slavného vytrvalce konal již v lo ňském roce. V 11 hodin závodníky odstartovala na 22,1 km dlouhou tra ť n ěkdejší skv ělá ošt ěpa řka a olympijská vít ězka z Londýna 1948 - Dana Zátopová. Spolu s ní do Kop řivnice dorazili členové Klubu olympionik ů. Hlavním partnerem celého projektu byla Česká spo řitelna, jejíž zástupci jsou přesv ědčeni, že akce je p řínosem pro celý region. Jejím nosným prvkem je závod, připravena je však celá řada doprovodných akcí, a to jak v Kop řivnici, tak v Rožnov ě. V centru Kop řivnice byly od 9 do 11 hodin p řipraveny sportovní sout ěže a malování pro děti, uskute čnil se zde krajský B ěžecký pohár mládeže a zahrál M ěstský dechový orchestr. Do D řev ěného m ěste čka v rožnovském Valašském muzeu v p řírod ě b ěžci dorazili po dvanácté hodin ě.

Minigolf TJ START Kop řivnice provozuje minigolfové h řišt ě, jež slouží jak pro širokou ve řejnost, tak i pro závodní hrá če minigolfu. Otev ření h řišt ě vždy záleží na po časí a na otev ření letního koupališt ě, které je t ěsn ě vedle minigolfu. V ětšinou se za číná v p ůlce dubna a kon čí v říjnu. Veškerou údržbu si tak jako v minulých letech zajiš ťují sami členové klubu. Vzhled minigolfového h řišt ě má intonaci parku. Je to již jediné h řišt ě v ČR, které od vybudování v r. 1972 stojí stále na p ůvodním míst ě. Pro závodní hrá če byla svépomocí vybudována 12-ti metrová tréninková dráha, tak aby nebyli návšt ěvníci rušeni. Mezi nejv ětší sportovní úsp ěchy pat ří umíst ění v II. lize, letos na prvním míst ě. Nejv ětší zásluhu na tom má sou časný trenér, který má reprezenta ční starty a trenérské zkušenosti reprezenta čního týmu ČR Miroslav Svoboda, ale taky Leopold Holub, Ivan Macho, Michal Re čka, Michal Stan čík a další členové a vedení klubu. Poprvé v roce 2003 po řádali Mistrovství ČR junior ů / Junior Trophy – CTM /. Žákovské družstvo získalo zlatou medaili a stalo se žákovským mistrem ČR v družstvech. Složení družstva: Ivan Macho, Michal Re čka, Michal Stan čík a Michal Hlinka. V absolutní kategorii byl nejúsp ěšn ější Ivan Macho na druhém míst ě a Michal Hlinka v kat. do 12- ti let získal zlato. Po řadatelsky i organiza čně usp ěli na výbornou, což v televizi komentoval i Vladimír Čech, který zde byl za Český minigolfový svaz. Mezi nejlepší a nejúsp ěšn ější hrá če pat ří junio ři Ivan Macho, Michal Re čka a Michal Stan čík, v seniorech je to stále hrající kapitán, trenér a kouč Miroslav Svoboda, v mužích nejlépe Leopold Holub, Lumír Rieger, Ji ří Prokeš, Martin Kladiva, Petr Mikulenka, Radim Rieger. Ivan Macho byl také nejlepším hrajícím žákem v ČR, v celostátním žeb říčku obsadil 2. místo a byl Českým minigolfovým svazem navrhnutý jako sportovec roku 2003, po čítá se s ním do širší juniorské reprezentace ČR, Michal Re čka byl v celostátním žeb říčku na 12. míst ě a byl Českým minigolfovým svazem navrhnutý jako objev roku 2003. Minigolf je sportem bez v ěkových hranic a je stále oblíben ějším sportem v ČR.

69 Dakar 2003 Sedmnáct etap letošního závodu Telefonica Dakar 2003 zajel v druhém nejrychlejším čase Tomáš Tome ček a v egyptském m ěst ě Šarm aš Šajch stanul na stupních vít ězů. V kategorii kamion ů byl p říborský pilot Tatry jediným, kdo se dokázal vklínit mezi ruské jezdce Čagina a Kabirova na speciálech zna čky Kamaz. Tome čkovi a jeho týmovým koleg ům André Azevedovi a Miroslavu Martincovi se tak poda řilo prolomit sm ůlu z posledních dvou ro čník ů. Vážné technické problémy, které je v minulých závodech bu ďto zcela vy řadily, nebo znemožnily bojovat o kvalitní umíst ění, se letos vylepšené tatrovce vyhnuly, což její řidi č dokázal beze zbytku zúro čit i dokonce ve dvou etapových prvenstvích.

Zajímavosti ze života v Kop řivnici

Kop řivnice na veletrhu v Brn ě Již tradi čně byla Kop řivnice mezi m ěsty a regiony, které na brn ěnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour lákaly turisty k návšt ěvě. Prezentace našeho m ěsta byla umíst ěna ve stánku Moravskoslezského kraje a pro Kop řivnici ji na základ ě p říslušné smlouvy zajistila Agentura Beskydy-Valašsko. Beskydy-Valašsko své členy prezentovalo spole čně s euroregionem Silesia zhruba na čty řiceti metrech čtvere čních plochy. Na náklady spojené se svou prezentací v Brn ě jednotliví členové agentury Beskydy-Valašsko p řispívali jednou korunou za obyvatele, Kop řivnice tak do své kasy musela sáhnout pro 23 748 korun. Krom ě materiál ů p řibližující celý beskydský region byly na výstav ě k dispozici prospekty věnované výhradn ě Kop řivnici. Zmínky o našem m ěst ě bylo možné najít také u stánku Zlínského kraje. Část člen ů agentury Beskydy-Valašsko pat ří do Zlínského kraje a agentura se v každém stánku prezentovala jako celek.

Den Zem ě Na Den Zem ě se n ěkte ří spoluob čané pustili do čišt ění Kop řivni čky. Za ú časti skaut ů, d ětí z klubu Kamarád, pionýr ů, Klubu českých turist ů, Sdružení žen a muž ů samoživitel ů, d ětí a mládeže a kroužku ochránc ů přírody se sešlo čty řiašedesát nadšenc ů, kte ří cht ěli naší p řírod ě pomoci. Sedmnáct dosp ělých a čty řicet sedm d ětí si rozd ělilo tok Kop řivni čky od ulice Havlí čkovy pod letním stadionem až po klub Kamarád na Severu. Ne čistil se souvisle celý tok, ale čty ři nejh ůř e postižené úseky. Za t ři hodiny intenzivní práce se z koryta Kop řivni čky vytahaly zhruba dv ě tuny v ěcí, které zabraly jeden a p ůl velkoobjemové vany. Dvaadvacátý duben si na místních základních školách p řipomn ěli r ůzným zp ůsobem žáci se svými pedagogy. Na ZŠ 17. listopadu byla část vyu čovacího dne věnována besedám a kvíz ům na ekologická témata, výrob ě ru čního papíru a panák ů z odpad ů. ZŠ Alšova pro první stupe ň p řipravila projektový den, který se řešil ve t řídách i v rámci vycházky. Starší ro čníky provád ěly úklid kolem školy, ke zhlédnutí byla připravena výstava ko ření a potravin, které se p ěstují v oblasti Beskyd. Základní škola - nám ěstí si mimo projekty ve t řídách pozvala ornitology, kte ří na koupališti d ětem představili pernaté dravce a p řiblížili zp ůsob jejich ochrany. Žáci ze školy sv. Zdislavy, už od lo ňska separující odpad ve t řídách, si op ětovn ě p řipomn ěli, co kam pat ří, a v rámci cvi čení v p řírod ě se v ěnovali čist ění lesa. Zvláštní škola p řipravila pro první stupe ň videonahrávky o ekologii a o zdravém životním stylu, žáci druhého stupn ě uklízeli školní zahradu. D ěti v malot řídních školách v Mniší a Lubin ě absolvovaly besedy o ekologii a pak malovaly na chodnících.

70 Bartness 2003 Přibližn ě čty ři sta lidí navštívilo druhý ro čník festivalu Bartness. Nejv ětším lákadlem minifestivalu na letním stadion ě se stala pražská čtve řice muzikant ů Wohnout, zajímavý byl ale nap říklad Elecktrick Mann z Valašského Mezi říčí. Bartness byl i letos p říležitostí pro místní hudební skupiny. V podve čer se na pódiu objevil OP Jazz Band a p řes odlišné zam ěř ení byl publikem dob ře p řijat. Také záv ěre čné vystoupení p říborsko-kop řivnické kapely Lu a Nesselsdorfu se setkalo se zájmem poslucha čů .

KoprCon p řilákal i fandy ze zahrani čí Poprvé ve m ěst ě prob ěhlo premiérové setkání fanoušk ů sci-fi, fantasy a příbuzných žánr ů KoprCon 2003. Akce se konala za podpory m ěsta u p říležitosti 55. výro čí povýšení Kop řivnice na m ěsto. Na Základní školu dr. Milady Horákové se sjelo více než sto dvacet p říznivc ů Hv ězdných válek z celé republiky, Slovenska a Polska. Sou částí setkání byly turnaje ve stolních a po číta čových hrách a divadelní p ředstavení. Organizátorem celé akce byl David Machá ček – jinak redaktor Kop řivnických novin. Třídenní maraton p řednášek, videoprojekcí, her a sout ěží KoprCon 2003 ur čit ě splnil sv ůj cíl - umožnil p řátelské setkání fand ů sci-fi.

Koledy v kin ě Poslední školní den letošního roku v ěnovala část žák ů ZŠ nám ěstí a ZŠ svaté Zdislavy muzicírování. Váno ční koncert, nazvaný „N ěsemy vam tu novinu“, prob ěhl v kin ě Puls a byl ur čen široké ve řejnosti. Žáci obou škol utvo řili sbor, který zazpíval za doprovodu kapely OG&BA. Na koncert ě zazn ěly tém ěř výhradn ě váno ční písn ě a koledy.

Dům d ětí a mládeže Dům d ětí a mládeže v Kop řivnici slavil 30. výro čí od svého založení. Po více než deseti letech ožil park E. Beneše spole čenskou akcí – tentokrát v ěnovanou především d ětem. Na akci, která by svými rozm ěry jen t ěžko hledala konkurenci, se přišlo podívat na patnáct set d ětí, rodi čů , odchovanc ů a sympatizant ů tohoto za řízení. Celou akci zorganizovala za pomoci svých spolupracovník ů ředitelka domu d ětí Eva Mullerová a poda řilo se jí získat i čty řicetitisícový grant od m ěstského ú řadu. Na pódiu před budovou bývalého ZK ROH Tatra prob ěhl bohatý kulturní doprovodný program. V celém areálu m ěstského parku pak probíhaly sout ěže na n ěkolika desítkách pracoviš ť. Dům d ětí a mládeže letos navšt ěvovalo t řináct set šedesát osob ve stovce kroužk ů. U zrodu celého za řízení stála Drahomíra Petrová a ve funkci ředitelky setrvala až do roku 1996. Vedla toto za řízení 23 let.Od ledna 1973 až do za čátku školního roku pracovala v dome čku úpln ě sama. V té dob ě se provád ěly díl čí stavební úpravy, protože budova na ulici Sokolovské p ůvodn ě sloužila jako m ěstské zdravotní st ředisko.Koncem března se za čaly organizovat kroužky. K prvním vlaštovkám pat řil kroužek spole čenského chování pro d ěti z 8. t říd, který zorganizoval Emil Žá ček, významná kop řivnická osobnost z oblasti kultury. Následující školní rok se poda řilo nabídku dome čku rozší řit. Jeden z prvních externist ů Václav Langer pracuje s d ětmi dodnes. Rok po otev ření dome čku p řibyla další pracovnice Jana Výborná a za čalo se s organizováním letní činnosti na stanové základn ě na Slovensku a pozd ěji, od roku 1986 na Kletné.

Svaz v čela řů Mezi spolky a organizacemi v Kop řivnici nalezneme i Český svaz v čela řů . V tomto roce m ěl 57 člen ů a ti dohromady vlastnili 445 v čelstev. Celkový výnos medu byl

71 něco p řes 8 tun. Činnost svazu nespo čívá pouze v pé či o v čelstva a jejich ošet řování. Včela ři vedou řádnou evidenci, provádějí post řiky, provozují spolkový v čelín, odvád ějí med pro spolkové ú čely a organizují p řednášky jak pro v čela ře, tak i pro ve řejnost. Spolek pomáhá odborným vedením kroužku mladých v čela řů , který pracuje pod hlavi čkou Domu d ětí a mládeže. V sobotu 24.4. a následnou ned ěli zorganizoval spolek dvoudenní setkání mladých v čela řů moravskoslezské oblasti. Šlo o krajské kolo sout ěže Zlatá v čela.

Kop řivnická honitba Honebnímu spole čenstvu Kop řivnice, jejímž členem je i m ěsto, byl zamítnut návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti, který vstoupil v platnost v červenci 2002. Honitba Kop řivnice nespl ňuje souvislost honebních pozemk ů, která je zajišt ěna tehdy, když se lze dostat z jednoho pozemku na druhý, aniž by se musely přestupovat n ějaké p řekážky nebo nehonební pozemky. To honitba Kop řivnice nespl ňuje, protože je celá protnuta m ěstskou zástavbou a není žádný honební pozemek, který by zajistil n ějaký obchvat. Kop řivnická honitba tak zanikla a myslivci nemohou nadále st řílet zv ěř . Myslivecký spolek Kop řivnice a ani žádný jiný subjekt nem ůže na těchto pozemcích již vykonávat právo myslivosti. Honební spole čenstvo již podniklo řadu krok ů pro zvrat této situace, ale v tomto roce bezúsp ěšn ě.

Rybník na Šostýn ě Do vodní plochy ur čené obojživelník ům nasadil neznámý pachatel mate čné ryby. V pr ůběhu n ěkolika let populace vzrostla natolik, že by se zde neuživily a nep řežily zimu. Český rybá řský svaz byl odborem životního prost ředí požádán, aby provedl slovení ryb.Do rybá řského revíru obhospoda řovaného p říborským svazem rybá řů se p řest ěhoval více než metrák malých lín ů a plotic obecných. Vypušt ění rybníka za ú čelem odlovu ryb bylo pouze jedním z d ůvod ů. Tím dalším byla b ěžná údržba. V rámci slovení byl rybník vypušt ěn až na hlavní kanál. Z důvodu regenerace nebude v první polovin ě roku 2004 napušt ěn na plnou výšku, ale zhruba na polovinu normální hloubky. To povede k zmineralizování látek obsažených v bahn ě. Zárove ň dojde i na údržbu hráze, k jejímuž narušení došlo z d ůvodu zabydlení ondater a vy čišt ění dna rybníka od odpadu, který zde naházeli neukázn ění ob čané.

Přehrada V ětřkovice Letní provoz na p řehrad ě V ětřkovice probíhal od po čátku kv ětna do konce prázdnin. O vysokou návšt ěvnost se zasloužilo jak p ěkné po časí, tak i p ěkné p řírodní prost ředí, možnost plavání ve velkém prostoru, provozování vodních sport ů a v neposlední řad ě i p říznivé ceny služeb. B ěhem celé sezony nebyl zaznamenán žádný vážn ější úraz ani utonutí. Přes ur čité problémy s vodními rostlinami, kterým se vlivem dlouhodob ě vysokých teplot neoby čejn ě da řilo, nedošlo ke zhoršení kvality vody nad dané hygienické limity. Ty byly pravideln ě kontrolovány Hygienickou stanicí v Novém Ji čín ě. V p řehrad ě ve V ětřkovicích, jako jediné v širokém okolí, nedošlo ke zhoršení kvality vody natolik, aby na nežádoucí stav musela být upozorn ěna ve řejnost. Rovn ěž další aktivity provozované v lokalit ě p řehrady, jako je p ůjčovna plavidel vodáckého oddílu, provoz kempu u restaurace Pod P řehradou, d ětský koutek a po řádání r ůzných kulturních a spole čenských akcí, p řisp ěly k příjemnému prožití léta a staly se už jeho nedílnou sou částí.

72 Bartolom ějský ve čer Letošní Bartolom ějský ve čer byl programov ě velmi pestrý. Program p řed kulturním domem byl z řejm ě nejlepší v šestileté historii jeho po řádání. Kejklí ř Roman Odstr čil, který celý program zahajoval a svými kousky m ěl diváky teprve lákat, vystupoval p řed zapln ěným prostranstvím.Po n ěm p řišel na řadu Železný Zekon. Populární silák Zden ěk Knedla - Zekon ohýbal železné ty če, trhal telefonní seznamy a řet ězy, nechal si na hlav ě štípat d říví a p řes prsa p řejet auto. Následovalo českobud ějovické Divadlo a koncert kapely Docuku. Skupina pracující s variacemi folkloru a populární worldmusic b ěhem hodinového vystoupení dokázala, že ne nadarmo se o ní za číná mluvit jako o valašském Čechomoru. O p řed ěl mezi koncerty Docuku a uzavírajícího Chorchestru se postarala plamenná show dua In Flamenus.

Částe čné zatm ění Slunce Poslední kv ětnový den došlo k částe čnému zatm ění Slunce. Za čátek zatm ění nastal ve 4 hodiny 29 minut a protože Slunce u nás toho dne vycházelo až ve 4.57, vyšlo nad obzor po řádn ě nakousnuté. Kv ětnové zatm ění Slunce bylo tzv. prstencové, což znamená, že M ěsíc zakryl slune ční kotou č tak, že kolem okraj ů z ůstal pom ěrn ě silný zá řivý prstenec. Kompletní prstencové zatm ění bylo možné pozorovat na pom ěrn ě malé ploše povrchu naší planety - na Islandu nebo ve Skotsku. Bezpe čně šlo jev sledovat p řes speciální brýle, které byly k dostání v srpnu 1999 p ři úplném zatm ění Slunce, nebo alespo ň p řes stejnom ěrn ě exponovaný a vyvolaný film, p řípadně p řes sklo za čouzené nad sví čkou.

MIC Městské informa ční centrum Kop řivnice získalo již podruhé grant krajského úřadu Moravskoslezského kraje ve výši sto tisíc korun. Dotace z krajského ú řadu se použila na vybavení informa čního centra. Byly zakoupeny stojany a nást ěnné držáky na propaga ční materiál. Radnice zaplatila stavební úpravy a centrum se dovybavilo novým nábytkem. Byly ud ělány nové rozvody po číta čové sít ě, elektriky, zabezpe čovací systém. Nov ě bylo informa ční centrum ozna čeno oboustranným sv ětelným panelem a polepem dve ří tak, aby se zlepšila orientace a návšt ěvníci Kop řivnice je snáze našli.

Veterán rallye Beskydy 2003 83 voz ů z Polska, Rakouska, N ěmecka, Slovenska, Švýcarska v četn ě pet ěrburské posádky se ú častnilo 34. ro čníku Mezinárodní veterán rallye Beskydy 2003. Na trasu dlouhou 140km vyjeli ú častníci rallye z Horní Be čvy, která je tradi čně základnou závod ů automobilových veterán ů. Trasa vedla p řes Bílou do Dobré, kde závodníci poob ědvali. Na Žermanické p řehrad ě byla pro ú častníky nachystaná sout ěžní otázka a p řes Krmelín, Brušperk, Trnávku, Hájov dojeli do Kop řivnice. P řed ředitelskou budovou pak absolvovali jízdu zru čnosti. V ětšina ú častník ů navštívila i Technické muzeum u p říležitosti zahájení výstavy. Aby organizáto ři p řilákali do rallye více starších veterán ů, byly letos starší vozy do roku výroby 1935 osvobozeny od startovného. Za zesnulého Adolfa Ve řmi řovského se p ředávání cen ujal jeho syn Ji ří.

Urbanistický návrh sídlišt ě Město Kop řivnice ve spolupráci s Ateliérem Bonmot, s. r. o., a Centrem pro komunitní práci Moravskoslezského kraje p řipravilo otev ření výstavy prvního návrhu urbanistického, funk čního a plošného řešení meziblokových prostor sídlišt ě Sever. Výstava byla ve řejnosti p řístupna od 8. prosince ve vstupních prostorách u školní jídelny na Základní škole 17. listopadu. Vstup na výstavu byl zajišt ěn od školního h řišt ě

73 a od 14 hodin byl návšt ěvník ům denn ě k dispozici pov ěř ený pracovník m ěstského úřadu. Ob čané svými nám ěty a p řipomínkami mohli ovlivnit finální podobu projektu. Za tímto ú čelem byla na výstav ě instalována schránka, kam se mohly nám ěty vhazovat. Plánovací sobota a interaktivní výstava byly dalšími z řady aktivit zapojení ve řejnosti do zpracování projektové dokumentace „Urbanistická, funk ční a plošná regenerace sídlišt ě Sever“. Doposud prob ěhla dv ě ve řejná slyšení, na kterých byli obyvatelé sídlišt ě informováni o zám ěru m ěsta revitalizovat nejlidnat ější sídlišt ě a o analytické části projektové dokumentace. Prob ěhlo i dotazníkové šet ření mezi obyvateli sídlišt ě, s jehož výsledky již byli ob čané seznámeni. Zpracování projektové dokumentace bylo finan čně podpo řeno dotací Moravskoslezského kraje.

Galerie starost ů Ve spojovací chodb ě mezi hlavní budovou a anexem M ěstského ú řadu na ulici Záhumenní od pond ělí 11. srpna visí Galerie starost ů. Ob čané, kte ří si vy řizují své záležitosti na radnici, mohou vid ět fotografie starost ů od roku 1834 s uvedením období, kdy tuto funkci zastávali. Návrhy galerie vypracovala kop řivnická firma JAK - reklamní služby. Zám ěr vybudování galerie schválila rada m ěsta již v roce 2001, ale z finan čních důvod ů došlo k realizaci až letos. P řesto se v expozici vyskytly malá nep řesnosti a byla požádána Letopisecká komise m ěsta, aby nep řesnosti uvedla do po řádku.

Běh Terryho Foxe Letos se již pošesté konal v Kop řivnici B ěh Terryho Foxe. Organizáto ři - pracovníci místního domu d ětí a mládeže, firmy Ludvík Moravia, s. r. o., a členové Asociace sportovních klub ů a volejbalistky ze školního sportovního klubu p ři ZŠ 17. listopadu p řipravili n ěkolik b ěžeckých disciplín. Samoz řejm ě nechyb ěly ani recesní sout ěže, jejichž výkony byly zapsány do Švejkovy knihy rekord ů, z nichž šest bylo překonáno. D ěti z mate řských škol b ěžely již druhý ro čník Minib ěhu a letos jich b ěželo tři sta devadesát osm, což je více než vloni. Novinkou letošního ro čníku byl P ředb ěh, do nějž se zapojilo p ět set sedmdesát jedna d ětí z kop řivnických základních škol. Krátce po desáté hodin ě odstartoval cyklisty na tra ť dlouhou p ět kilometr ů a t ři sta metr ů Josef Jal ůvka, zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje, který se o n ěco pozd ěji sám již pošesté postavil na tra ť, kterou jel na své kolob ěžce. Práv ě na ní jezdil všechny ro čníky, a jak sám řekl, nebude na tom nic m ěnit. V deset hodin a deset minut Ji ří Tichánek, starosta m ěsta Kop řivnice, vyst řelil ze startovací pistole a na tra ť závodu se vydali b ěžci a d ěti na kole čkových bruslích. Krátce nato odstartovala poslední část běhu Eva Müllerová, ředitelka místního domu d ětí a mládeže, a na zkrácenou tra ť se vydaly d ěti na skládacích kolob ěžkách. Letos se všech kategorií b ěhu zú častnilo 1 141 ú častník ů, a poda řilo se tak překonat lo ňský rekord, kdy se do akce zapojilo 615 lidí. V pond ělí, kdy organizáto ři vysypali kasi čky, spo čítali, že lidé, kte ří se akce zú častnili, p řisp ěli částkou ve výši 15 604,60 korun, která bude použita na výzkum rakoviny. Hlavní sponzor b ěhu - Všeobecná zdravotní pojiš ťovna - zajistil i ú čast léka ře, jenž p řed kulturním domem měř il lidem, kte ří projevili zájem, hladinu cholesterolu, cukru a triglicidu v krvi. Havní organizátorkou akce byla pracovnice DDM Hana Pokludová.

Den pro Evropu V pátek 30. kv ětna se uskute čnila v Katolickém dom ě v Kop řivnici akce nazvaná Den pro Evropu aneb Co nám p řinese členství v Evropské unii.V dopoledních hodinách stál p řed Katolickým domem stánek, kde si ob čané mohli vyzvednout r ůzné brožurky a najít si v nich odpov ědi na otázky, ve kterých nemají sami jasno. O p ůl čtvrté odpoledne pak za čala samotná akce uvnit ř Katolického domu, kde Jan Pátek z

74 Evropské akademie pro demokracii vysv ětloval klady i zápory spojené se vstupem do EU. Během Pátkova výkladu p řijel i p ředseda Senátu Petr Pithart, který v rámci svého vystoupení řekl, že spousta Čech ů si myslí, že jsme malá zem ě a že nemáme dostatek sebed ůvěry. K tomu ihned dodal, že Evropa respektuje malé státy a zejména menšiny a uvedl i n ěkolik p řípad ů.

Rekord v po čtu sou časn ě zvonících budík ů Poko ření stávajícího chomutovského rekordu v po čtu najednou zvonících budík ů a nevídanou návšt ěvnost p řineslo lou čení s prázdninami. Na pódiu p řed KD vystoupilo dív čí trio Holki a v prostoru p řed kulturním domem se ma čkal asi t řítisícový dav. Za asistence popové skupiny došlo i k opakování lo ňského pokusu o rekord s budíky. Na rozdíl od minulého roku, kdy rekord proklouzl Kop řivnici mezi prsty jen o šest budík ů, byl tentokrát náskok p řed dosavadním držitelem rekordu jasný. 1 024 sou časn ě zvonících budík ů znamenalo, že Kop řivnice p ředstihla Chomutov o 504 budík ů a dostane zápis do Guinnessovy knihy.

Přenosný radar Řidi či projížd ějící Kop řivnicí byli letos p řekvapeni informa čním radarem VIASIS 2000, umíst ěným na sloupu ve řejného osv ětlení na p říjezdové cest ě na ulici Čs. armády. Firma Slumeko zap ůjčila toto za řízení z Technických služeb m ěsta Karviná, protože m ěsto Kop řivnice letos nem ělo dostate čné prost ředky na po řízení uvedeného za řízení v cen ě 250 tisíc korun. Radar p ůsobil na všechny řidi če jako p řítomnost dopravní policie. Většina aut snižovala p ři jízd ě danou lokalitou rychlost. Proto policie usilovala o zakoupení vlastního radaru, což se jí nakonec povedlo. Za řízení, které městská policie po řídila díky dotaci z ministerského programu prevence kriminality, nyní psychologicky p ůsobí na řidi če, aby p řizp ůsobili svou rychlost, ale také umož ňuje zpracovávat cenné statistiky. Údaje o tom, kde jsou p řestupky řidi čů nej čast ější, jsou předávány Policii ČR. Radar byl letos stále na stejném míst ě, ale v budoucnu se bude po Kop řivnici st ěhovat.

Pé če o ob čany

Ob čané a bydlení K 31. 12. 2003 bylo ve vlastnictví m ěsta 2 302 bytových jednotek. Za čátkem roku 2003 byl dokon čen prodej jednoho bytového domu (24 bytových jednotek) družstvu vytvo řeného z řad nájemc ů – doprodej roku 2002. V pr ůběhu roku byl prodán rovn ěž jeden uvoln ěný byt v rámci výb ěrového řízení obálkovou metodou – prodej po jednotkách v dom ě, kde již byly prodány jednotlivé byty. V pr ůběhu roku 2003 bylo vynaloženo správcem bytového fondu na opravy a údržbu bytových dom ů cca 11 mil.K č a v rámci fondu modernizace a oprav 14,4 mil.K č.

Nový zp ůsob p řid ělování byt ů Zastupitelstvo na svém zasedání 11. listopadu schválilo prvních šest dohod o přistoupení k závazku o celkové výši 374 664 korun. Smlouvy vycházejí z pravidel pro hospoda ření s bytovým fondem. Celé zn ění pravidel bylo k dispozici na internetových stránkách m ěsta a rovn ěž na odboru bytového hospodá řství. Novým prvkem v p řid ělování byt ů je možnost 75 získání bytu za podmínky p řistoupení k dluhu, který se vztahuje na vrácený byt. Není však podmínkou, aby zájemce p řistoupil k uhrazení plné výše dluhu, ale podle svého uvážení nabídl částku, kterou je ochoten zaplatit. P ři zvažování výše finan ční částky je nutné vzít v úvahu, že právo nájmu k uvoln ěnému bytu zatíženého dluhem získá zájemce s nejvyšší nabídkou. Finan ční prost ředky musí být p řevedeny na ú čet m ěsta před podpisem nájemní smlouvy. Tento postup vychází ze snahy m ěsta snížit pohledávky za nájemným a službami spojenými s užíváním obecních byt ů. U byt ů, které jsou nabízeny s dluhem, je p ůvodní dluh snížen o nabízenou částku, kterou uhradí nový nájemce, zbývající část je povinen uhradit nájemník, který dluh zp ůsobil. V p řípad ě prodeje bytového domu či bytu se výše finan ční částky uhrazené za dlužné nájemné nezapo čítává do kupní ceny.

Sociální dávky Od ledna v rámci reformy státní správy došlo na úseku sociálního zabezpe čení k převodu veškeré dávkové agendy bývalého okresního ú řadu na obce s rozší řenou působností. Došlo tak k podstatnému rozší ření činností zejména v oblasti pé če o zdravotn ě postižené ob čany. Odbor sociálních v ěcí a zdravotnictví m ěl pro letošní rok v rozpo čtu schválenou částku ve výši 54 184 000 korun na zajišt ění výplaty ú čelových sociálních dávek, z té bylo vy čerpáno v prvním pololetí 28,945 milionu korun. Čerpání dávek odpovídalo jejich charakteru, protože ve v ětšin ě p řípad ů se jednalo o jednorázové dávky ur čené ke spotřeb ě b ěhem kalendá řního roku (přísp ěvek na provoz motorového vozidla nebo přísp ěvek na zakoupení automobilu). Z d ůvodu nár ůstu nezam ěstnanosti se zvýšil i po čet lidí žádajících o vyplácení sociálních dávek, kdy se jim doplácela částka do jednonásobku životního minima. Radnice za první pololetí vyplatila na opakovaných p řísp ěvcích nezam ěstnaným bezd ětným lidem částku p řesahující deset milion ů korun. Dalších dev ět milion ů bylo vyplaceno rodinám s d ětmi.

Pé če o staré a zdravotn ě postižené ob čany:

Kluby d ůchodc ů - Městský klub d ůchodc ů (sídlo Kop řivnice, Štefánikova 1074) - Klub d ůchodc ů Vl čovice - Mniší - Asociace zdravotn ě postižených - smíšená organizace Kop řivnice (ob čanské sdružení, jehož činnost m ěsto podporuje finan čně s možností využívat bezplatn ě prostory Klubu d ůchodc ů k vlastní činnosti) - Město Kop řivnice v r. 2003 podpo řilo činnost klub ů d ůchodc ů částkou 90 620,- Kč

Sociální hospitalizace V r. 2003 byla nov ě zavedená ústavní sociální pé če, vykonávána ve zdravotnickém za řízení THERÁPON 98, a. s. se sídlem v Kop řivnici, Štefánikova 1301 s finan ční podporou m ěsta. Od poloviny r. 2003 využilo možnosti soc. hospitalizace 7 ob čan ů m ěsta. Náklady ze strany m ěsta byly na tuto pé či ve výši : 173 100,- K č.

Osobní asistence Rovn ěž tato nová soc. služba, provozovaná ob čanským sdružením „Podané ruce - Spole čností pro osobní asistenci" ve Frýdku - Místku si našla ve m ěst ě své

76 uplatn ění. M ěsto p řispívá ze svého rozpo čtu na částe čnou úhradu mzdových náklad ů osobních asistent ů. V r. 2003 využilo t ěchto služeb 7 ob čan ů m ěsta - náklady ze strany m ěsta Kop řivnice byly uhrazeny ve výši 11 275,- K č.

St ředisko sociálních služeb m ěsta Kop řivnice Ředitel organizace: Mgr. Jaromír Navrátil Sídlo: Česká 320, Kop řivnice

St ředisko spravuje domy s pe čovatelskou službou:

I. DPS na České 320 - 102 bytových jednotek - 3 ubytovací kapacity pro krátkodobé umíst ění ob čan ů (tzv. domovinky)

Další služby, poskytované v DPS - pe čovatelská služba, rehabilitace, domácí ošet řovatelská pé če, prádelna, kade řnictví, pedikúra, kosmetika.

II. DPS na Masarykov ě nám ěstí - 27 bytových jednotek V tomto objektu je poskytována pe čovatelská služba a domácí ošet řovatelská pé če - další služby jsou poskytovány prost řednictvím DPS na ul. České.

Pe čovatelská služba byla v r. 2003 poskytnuta celkem 346 ob čan ům m ěsta. Z toho odb ěr a dovoz ob ědů - 277 ob čan ů. Roste po čet ob čan ů, u nichž je zavedena intenzivní domácí ošet řovatelská pé če a pe čovatelská služba - zhoršení zdravotního stavu, stárnutí populace. Pro p říští období proto bylo schváleno rozší ření ubytovacích kapacit pro ob čany, vyžadující pé či jiné osoby (domovinky) o další 4 místa - na úkor dvou garsoniér.

Azylový d ům pro muže a ženy Vedoucí AD: Anežka Fabiánová Sídlo: Kop řivnice, Horní 114 Kapacita za řízení je 20 osob - pro 16 muž ů a 4 ženy

V r. 2003 využilo ubytovacích služeb celkem 45 ob čan ů (39 muž ů a 6 žen).

Kopretina Ústav soc. pé če pro zdravotn ě postižené dosp ělé ob čany s kombinovanými vadami ve Vl čovicích. Po čet klient ů tohoto ÚSP s denním pobytem op ět vzrostl - na 13. V pr ůběhu roku 2003 došlo k rozší ření nabídky aktivit v tomto za řízení - z řízení košíká řské dílny a rozší ření program ů pro muže - drobné stola řské práce, související s košíká řskou výrobou.

Klub Kamarád Sídlo: Francouzská 1181, tel. 556 811 737 Vedoucí: Blanka Mikundová Pobo čka: Klub (B) na ulici Horní

Klub Kamarád na Francouzské Provoz byl zajišt ěn dv ěma stálými pracovníky - vedoucím klubu, který je sou časn ě manažerem prevence kriminality a programovým pracovníkem. Dále dv ěma pracovníky na civilní služb ě a jednou pracovnicí na polovi ční pracovní úvazek.

77 Provozní doba je od pond ělí do pátku od 13.00 do 18.00 hodin. Pr ůměrný po čet dětí navšt ěvujících toto za řízení je 40. N ěkteré akce p řilákají i 60 d ětí. Národnostní pom ěr je 86,6 % Róm ů, zbytek ostatní. Po čet d ětí, které alespo ň jednou v pr ůběhu roku navštívily klub nebo se zú častnily n ějaké jeho akce, je 195. Kumulovaná návšt ěvnost v období od 8. ledna do 29. prosince byla 7 773. Od konce roku funguje internetová stránka klubu www.koprivnice/kamarad.cz . V listopadu byla z finan čních prost ředk ů MV ČR a M ěsta Kop řivnice realizována rekonstrukce prostor v klubu - bývalé kuchyn ě na technicko – výtvarnou dílnu a zkušebnu.

Klub (B) na ulici Horní Klub (B) na ulici Horní fungoval i v roce 2003. Otev řeno bylo každé úterý od 13.00 do 18.00 hodin. Provoz zde zajiš ťoval p řevážn ě stálý zam ěstnanec klubu - programový pracovník a jeden pracovník civilní služby nebo n ěkterý z dobrovolník ů. Pr ůměrný po čet d ětí navšt ěvujících tuto pobo čku je 14. V n ěkteré dny p řišlo i 20 d ětí. Pom ěr národností je 89% Romové 11% ostatní. V ěkové rozp ětí od 3 do 12 let. Starší děti sem nechodí z d ůvodu stísn ěného prostoru, který neumož ňuje provád ět tane ční aktivity či popovídat si v soukromí. Dolní v ěková hranice je v pobo čce zna čně snížena, nebo ť nechceme ani tyto malé d ěti odlou čit od smysluplného trávení volného času. V klubu jsou ponechány jen v p řítomnosti staršího sourozence. V ětšina d ětí se do připravených program ů zapojuje aktivn ě.

Dobrovolníci Klubu Kamarád I v roce 2003 klub spolupracoval s dobrovolníky: Pavlem Obrátilem, Ivou Filliovou, Janem Ryšálkem, Ivou Franc ů, Ji řinou Mikulenkovou, Mirkem P řív ětivým, Klárou Raškovou, Michalem Ora čkem, Veronikou Pasekovou, Markétou Dulavovou, Emílií Fillovou a Adrianou Tomiovou. Dále p řibyly: Lída Davidová, Miluše Ja čová , Zuzana Hrn čiárová a V ěra Malinovská . Vytvá řeli pro n ě programy, nebo se podíleli na realizaci v ětších akcí. 22.2.2002 bylo zaregistrováno Ob čanské sdružení ”Máš čas?”, které sdružuje dobrovolníky Klubu Kamarád. Vzniklo z pot řeby rozší řit nabídku klubu a p řinést finan ční prost ředky do aktivit týkajících se prevence kriminality.

Skateboardový areál Bývá otev řen pond ělí – pátek od 13.00 do 18.00 hodin. Za p říznivého po časí i v sobotu ve stejný čas. Pr ůměrná návšt ěvnost byla 20 mladistvých denn ě.

Miniškoli čka Zde se dou čovalo 23 žák ů, a od nového školního roku 24 žák ů, p ředm ěty 1.- 4. ro čníku ZŠ. Vyu čování zajiš ťovala aprobovaná u čitelka.

Krizová poradna “Paprsek” Provoz zabezpe čoval tým složený z psychologa, speciálního pedagoga a dvou pracovník ů školených v krizové intervenci. Otev řeno bylo každý čtvrtek od 14.00 do 18.00 hodin. Problémy, s kterými se lidé p řicházeli poradit, se nejvíce dotýkaly výchovy d ětí a vztah ů v rodinách. Nabízenou pomoc vyhledalo 30 osob.

Klokan Mate řské centrum Klokan , které pod Domem d ětí a mládeže v Kop řivnici pracuje od prosince 1997, vedou od jeho založení Marcela Nedjalková a Jarmila Vrt ělková. Za

78 období od října 2002 do kv ětna 2003 centrum na sídlišti Sever navštívilo tisíc t řicet šest matek a tisíc padesát d ětí. V sou časné dob ě je devadesát procent d ětí dvouletých, což skýtá na chvíli záruku nem ěnného kolektivu. Časem maminky odcházejí do práce, nebo se jim narodí další miminko, a tak na čas docházení do mate řského centra p řeruší. Nejsou to ale pouze pravidelná dopolední setkání, která maminky do Klokanu p řitahují, ale i spousta mimo řádných tematických akcí jako nap ř. Ledová královna, Maškaráda, Petrklí č, Pohádkový les, bazary d ětského oble čení nebo víkend na turistické základn ě DDM na Kletné. Také veškerá klubová činnost je postavena na iniciativ ě maminek. D ům d ětí a mládeže poskytuje hlavn ě zázemí a technické zabezpe čení. V rámci kraje pat ří mate řské centrum Klokan k naprosté špi čce. Dokladuje to vysoká návšt ěvnost a spokojenost klientek stejn ě jako prezentace na Setkání mate řských center a Klub ů maminek v Brn ě. Také p ři Katolickém domu v Kop řivnici vzniklo sdružení k řes ťanských maminek a jejich d ětí Brou čci, které se scházejí co čtrnáct dní.

Dětské centrum a Kopretina Od 5. do 17. zá ří byly d ěti z D ětského centra spolu s klienty vl čovické Kopretiny na pravidelném pobytu u mo ře, tentokrát v chorvatské Pore či. Letošního zájezdu se zú častnilo více než sedmdesát lidí - čty řicet d ětí, zbytek tvo řili klienti Ústavu sociální pé če ve Vl čovicích, což jsou bývalí absolventi centra, rodi če nejmenších d ětí a vychovatelé a u čitelé z centra. Pobyt u mo ře je už tradi ční každoro ční akce, která je pravideln ě dotována cestovní kancelá ří Agentury Fox Jaromíra Naleraje. Nebýt t ěchto výrazných slev, tak by v ětšina d ětí nikdy k mo ři nemohla vycestovat. Pro d ěti je to nejen psychický odpo činek, ale i po zdravotní stránce se organizmus d ětí utuží natolik, že nejsou tak často nemocné. Pro zdravotn ě handicapované d ěti má ješt ě slaná voda další pozitivum - jsou jí hodn ě nadleh čovány a zvládají pohyby, které jim jsou jinak odep řeny. Veškerá za řízení v četn ě venkovního bazénu byla pln ě p řizp ůsobena vozí čká řů m. Stejným zp ůsobem byly upraveny i rampy na molech pro vstup do mo ře.

Motýlek 2003 Každoro ční p řehlídka fyzicky a mentáln ě handicapované mládeže Motýlek dává možnost prezentovat činnost ústav ů a center na stran ě jedné, na druhé zvyšuje u ostatních lidí sociální cít ění. Nemalý p řínos na realizaci p řehlídky mají i d ěti kop řivnických škol a Junáci, kte ří se podílejí na výzdob ě prostor kulturního domu nebo v rámci Stonožkového týdne p řispívají finan ční částkou.Také spolupráce s institucemi je rok od roku na lepší úrovni. A ť už se jedná o hlavního po řadatelského partnera - kulturní d ům, M ěstský ú řad Kop řivnice, Krajský ú řad Moravskoslezského kraje v Ostrav ě nebo Ministerstvo kultury v Praze. Letos se do Kop řivnice sjelo asi 460 dětí z čty řiat řiceti za řízení z Moravy, Čech a také polského partnerského m ěsta Myszkowa. Vystupujících bylo tedy zase o n ěkolik desítek více a krom ě tradi čních ú častník ů se na Motýlku p ředvedlo taky p ět za řízení v premié ře. Bezmála p ětihodinový program nabídl 37 v ětšinou tane čních čísel. V rámci přehlídky byla také pok řtěna videokazeta s dokumentem zaznamenávající pr ůběh minulého ro čníku a v pauze byla zahájena výstava prací vzniklých b ěhem páte ční výtvarné dílny. Na organizaci akce se podílel obrovský tým lidí a krom ě všech zam ěstnanc ů Centra a kulturního domu bylo do p říprav zapojeno také množství dobrovolník ů. Celou akci organiza čně řídila ředitelka po řádajícího D ětského centra Kop řivnice Dagmar Jan čálková.

79 Celostátní hry zdravotn ě postižených Na 6. ro čník Celostátních her zdravotn ě postižených v Kop řivnici se letos sjely bezmála t ři stovky ú častník ů - p řesn ě 283 ú častník ů. Sout ěžilo se v b ěhu a jízd ě, ve slalomu, v elektrických šipkách, v hodu granátem, koulí a ošt ěpem, ve st řelb ě ze vzduchovky a petangu. Páte ční odpoledne pak pat řilo plavání a malému spole čenskému setkání na internátech, kde byli ú častníci her ubytováni. Každý ro čník her zdravotn ě postižených provází slune čné po časí, nemalá podpora m ěstského ú řadu, št ědrá ruka sponzor ů a ob ětavost po řadatel ů. Výsledkem je pak spokojenost sout ěžících a dobrý pocit t ěch, kte ří se na realizaci her podíleli. Sout ěžící si mezi sebou rozd ělili 126 cen, osmašedesát d ětí z D ětských center z Kop řivnice, Nového Ji čína a P řerova dostalo odm ěny všechny bez rozdílu. Za mimo řádný sportovní výkon byla odm ěněna šestice závodník ů, kte ří navzdory svému postižení podali výkon hodný obdivu a uznání. Velmi kladn ě bylo ú častníky hodnoceno sociální za řízení pro vozí čká ře, které bylo M ěstským ú řadem v Kop řivnici vybudováno na internátech. O zahájení her se postaral M ěstský dechový orchestr Kop řivnice s vystoupením mažoretek. Sout ěžní klání pak oživilo vystoupení skupiny historického šermu Allegros. D ěti m ěly možnost bezplatné jízdy na koních, novinkou byla možnost namalování klaunovského či zví řecího obli čeje Janou Vašicovou z P ůjčovny kostým ů Kašpárek.

SALUS, o. p. s. - Domov pro rodi če a d ěti v nouzi, krizové centrum pro d ěti a mládež Ředitelka za řízení: Helena Valentíková Sídlo: Kop řivnice, Tyršova 1015 Problémy s financováním provozu i letos trápily provozovatele místního azylového domu pro rodi če s d ětmi. Problémy jej provází již od jeho vzniku. Poskytuje ubytování a služby pro rodi če a d ěti v nouzi, v rámci Domova SALUS jsou k dispozici 3 pokoje pro řešení krizových situaci - Krizové centrum pro d ěti a mládež. Kapacita: 20 míst (z toho 6 míst pro krizové pobyty d ětí) Ministerstvo práce a sociálních v ěcí, které Salus v rámci své grantové politiky dotuje, p řislíbilo kop řivnickému za řízení 939 tisíc korun, což p ředstavovalo asi šestapadesát procent celkového rozpo čtu organizace. Peníze, které ministerstvo poskytlo, navíc kryly nejen pot řeby Domova pro rodi če s d ětmi v tísni, ale také Krizového centra pro d ěti Čty řlístek a telefonní linky d ůvěry. Ředitelka Salusu Helena Valentíková m ěla velmi nesnadnou úlohu, jak p řerozd ělit p řid ělenou částku.. Vznikla tak pot řeba získat od sponzor ů zhruba t ři sta tisíc korun. Vloni sice Salus od svých mecenáš ů získal 293 tisíc korun, to byl však podle ředitelky azylového domu výjime čný úsp ěch. Zatímco v minulém roce radnice m ěst a obcí v okolí podpo řily Salus dohromady sto šedesáti tisíci korunami, letos jen Kop řivnice za řízení p řevedla dv ě st ě tisíc a dalších padesát tisíc na linku d ůvěry. Rozpo čet Salusu na letošní rok po čítal s částkou 1 665 520 korun. Nejv ětší položku tvo ří náklady na mzdy zam ěstnanc ů. T ěch je p ět, což je o jednoho mén ě než bylo zvykem. V r. 2003 využilo služeb Domova SALUS celkem 54 osob, z tohoto po čtu v Krizovém centru bylo umíst ěno 15 d ětí.

Bezpe čnost ob čan ů Kop řivnice

Kop řivnice poprvé požádala o dotace na prevenci kriminality v roce 1996 a od té doby nebyl rok, aby nezískala finance na programy, které by pomohly zvýšit bezpe čnost

80 ve m ěst ě. Od poloviny roku 1997 pracuje na kop řivnické radnici Blanka Mikundová, která se touto problematikou zabývá od samého po čátku. Za tuto dobu bylo podáno celkem šestašedesát projekt ů, z nichž ministerstvo vnitra podpo řilo jedenapadesát. Město tak získalo tém ěř p ět milion ů osm set tisíc a samo se na projektech podílelo dalšími t řemi miliony t ři sta padesáti osmi tisíci korunami. Ke konci lo ňského roku prob ěhlo sociologické šet ření s názvem Pocit bezpe čí obyvatel ve vybraných m ěstech České republiky, jehož cílem bylo zjistit, zda se občané cítí bezpe čně. Pr ůzkum probíhal ve dvanácti m ěstech, které byly více než p ět let zapojeny v Komplexním sou činnostním programu prevence kriminality, tedy mimo jiné i v Kop řivnici, a celkem bylo dotázáno 6 235 respondent ů starších patnácti let. Samotný pr ůzkum, jehož iniciátorem bylo ministerstvo vnitra, provád ěla firma STEM - st ředisko empirických výzkum ů. Z pr ůzkumu vyplynulo, že oblast kvality života ve m ěst ě, bezpe čnosti a možnosti prevence kriminality respondenti jednotlivých m ěst hodnotili tém ěř shodn ě. Dotazy tázající hodnotili od jedni čky až po šestku (nejhorší). Relativn ě nejoptimisti čtější hodnocení bylo v Kop řivnici, která získala nejlepší známku 2,86, zatímco poslední Karviná byla hodnocena číslem 3,41. V hodnocení celkové spokojenosti existují mezi m ěsty rozdíly. Porovnání bezpe čnostní situace ve svém m ěst ě s ostatními m ěsty kraje hodnotili Kop řivni čané pozitivn ě a t řicet procent z nich si myslí, že je bezpe čnostní situace lepší než jinde. Kop řivni čané, kte ří v pr ůzkumu odpovídali, se nejvíce obávají výtržnictví, kapesních krádeží a pomluv, ale nemají strach, že by mohli být zavražd ěni nebo by se mohli stát ob ěť mi organizovaného zlo činu.

81 Školství

Mate řské školy Kop řivnice – p řísp ěvková organizace m ěsta Ředitel: Zde ňka Krišková Sídlo: Kop řivnice, MŠ Krátká 1 105

Mate řské školy Kop řivnice (organizace sdružuje celkem 10 následujících školek) Název Po čet Zam ěstnanci Vedoucí učitelka Zam ěř ení zájmové činnosti Adresa tříd dětí pedagog správy Telefon zdravý zp ůsob života, ekologická výchova v četn ě ú časti v projektech, MŠ Je řabinka vytvá ření podmí nek pro t ělesnou, Libuše Škrabolová 3 75 6 5 duševní i sociální pohodu Zde ňka Buriana 967 prost řednictvím her a prožitkového učení, projekt Lego Dacta. MŠ Krátká rozvíjení pohybových aktivit, zdravý Zde ňka Krišková životní styl, ekologie, rozvoj osobnosti 4 100 8 6 Krátká 1105 dít ěte pomocí prožitkového u čení a vhodných her, spolupráce s rodinou MŠ Jarní Zlata Kasanová zdravý životní styl, ekologická 3 66 5 5 Jarní 333 výchova

MŠ Francouzská ekologie, zdr avý životní styl, estetická Dana Lörinczová 4 100 8 5 výchova s využíváním p řírodních Francouzská 1180 materiál ů MŠ Pionýrská smíšené skupiny d ětí - rozvoj Anna D ětská 3 75 6 5 interpersonálních vztah ů, pé če o d ěti s Pionýrská 727 vadami zraku

MŠ Ignáce Šustaly tělesná zdatnost a zdraví d ětí, prevence So ňa Miková 3 75 6 5 negativních jev ů, ekologie, estetické Ignáce Šustaly 1120 aktivity, akce pro rodi če a d ěti MŠ Záhumenní Lenka Šafá řová 3 75 6 5 zdravý životní styl, výtvarné aktivity Záhumenní 1148

MŠ Česká ekologie, t ělesný rozvoj d ětí, estetická Hana Maková 3 75 6 5 činnost ( hudební, výtvarná, Česká 549 dramatická, keramika) MŠ Lubina zdravý zp ůsob života, projektové Ivana Re čková 2 40 3 3 učení, rozvoj pa rtnerských vztah ů s Lubina 199 rodinou MŠ Mniší rozvíjení interpersonálních vztah ů mezi Eliška Greplová 1 25 2 2 dětmi, rozvoj vztahu k p řírod ě Mniší 132

82 Přísp ěvkové organizace z řízené Moravskoslezským krajem Speciální MŠ pro d ěti s vadami řeči 2 19 4 1 logopedie Bc. Jarmila Žá čková Sokolovská 406 Speciální škola pro žáky s více vadami 12 68 23 9+4 speciální škola pro žáky s více vadami Mgr. Dagmar Jan čálková Bed řicha Smetany 1122 Celkem 42 787 81 57

Základní školy

Přehled základních škol Po čet Zam ěstnanci Základní škola ů ů ředitel žák , pedagog ěř ř Zam ení adresa t íd /ext. správy ŠJ 30. 6. 1. 9. 30. 6. 1. 9. Přísp ěvkové organizace z řízené m ěstem estetická a výtvarná výchova, ZŠ Dr. Milady Horákové 696 665 ě Mgr. Lumír Posp ěch úzká spolupráce s um leckou 42 41 10 8 Obránc ů míru 369 školou MIS music, informatika, 29 28 cizí jazyky, zdravotnický kroužek, školní sportovní klub - odlou čené prac. Nám ěstí sportovn ě orientované t řídy 399 387 (plavání, lední hokej), školní 28/7 28/5 7 9 Husova 340 sportovní klub, hudební zam ěř ení 17 17 (vlastní kapela a sbor) ZŠ Emila Zátopka sportovní zam ěř ení, školní Mgr. Jan Mužík 642 634 sportovní klub, ekologie, 42 40/1 11 8 Pionýrská 791 informatika, cizí jazyky 26 26 Informatika, výtvarná a ZŠ Alšova 537 505 ekologická výchova, rozší řená Mgr. Milan Chaloupka 34 33 7 8 výuka cizích jazyk ů, žurnalistika, Alšova 1123 floorball, školní sportovní klub, 21 20 fotografický kroužek ZŠ 17. listopadu Informatika, cizí jazyky, Mgr. Ji ří Stoško 615 561 žurnalistika, lehká atletika, 38/1 36/2 12 9 17. listopadu 1225 volejbal, basketbal, jóga, 26 23 keramika, školní sportovní klub Organiza ční složky z řízené m ěstem ZŠ Mniší zam ěř ení na výtvarné, 33 32 Mgr. Ivana Volná tělovýchovné a jazykové činnosti 3 3 1 1 Mniší 66 (malot řídní ZŠ), 2

ZŠ Lubina zam ěř ení na výtvarné a hudební 39 46 Mgr. Ivana Davidová činnosti (malot řídní ZŠ) 4 4 1 1 Lubina 60 43

83 Přísp ěvková organizace z řízená Biskupstvím ostravsko - opavským projekt obecná škola, vzd ělávání 204 190 a formování dít ěte v duchu ZŠ sv. Zdislavy křes ťanské etiky, integrace Ing. Pavel Janek zdravotn ě postižených žák ů, 18/1 15/1 4 2 Štefánikova 117 po číta če, cizí jazyky, zobcová 10 9 flétna, keramika, stolní tenis, sborový zp ěv, divadlotane ční soubor Přísp ěvková organizace z řízena Moravskoslezským krajem ř ů 90 85 p íprava žák pro zapojení, Zvláštní škola případn ě plnou integraci do Mgr. Aleš Čabla běžného života, speciální 13 13 4 0 Štramberská 189 výchovné a vzd ělávací metody, 9 9 kroužek výpo četní techniky, keramika, stolní tenis, aerobic Celkem 3255 3105 224/10 215/8 57 44

Speciální škola pro žáky s více vadami

Pravidelné organizování p řehlídky Motýlek, benefi čních koncert ů ve spolupráci s Církevní konzervato ří Krom ěř íž, p ěvecké sout ěže, sportovní sout ěže, r ůzná tane ční vystoupení, ú čast na výstavách, organizace besídek. Spolupráce s Ob čanským sdružením p ři DC Kop řivnice – organizování svozu, ozdravných pobyt ů v zahrani čí a tuzemsku, hipoterapie, rehabilita ční plavání. Zahrnuje: 4 odd ělení speciální mate řské školy – 28 d ětí 1 p řípravný stupe ň pomocné školy – 8 d ětí speciální škola – 32 d ětí: 1 autistické odd ělení 2 pomocná škola 1 rehabilita ční odd ělení 3 odd ělení školní družiny – 24 d ětí

Školní studijní informa ční centrum Více než dva roky uplynuly od otev ření školního studijního informa čního centra (ŠSIC) na Základní škole 17. listopadu. ŠSIC je využíváno jednak p ři výuce, a v odpoledních hodinách od 14.30 do 17.30 v pond ělí, st ředu a čtvrtek je bezplatn ě přístupné žák ům školy i bývalým absolvent ům. P řednost dostávají ti žáci, kte ří se jdou do centra p řipravit na výuku nebo tvo ří seminární práce či referáty. Denn ě centrum eviduje návšt ěvnost kolem t řiceti zájemc ů. Žák ům jsou ve školním studijním informa čním centru, které vzniklo propojením tří místností, k dispozici po číta če, internet, tiskárna, video, p řehráva č a knihovna. Nej čast ěji se ve studijním centru vyu čují humanitní p ředm ěty, jako je d ějepis, zem ěpis, ale i ob čanská a rodinná výchova. Jedná se v ětšinou o ty p ředm ěty, které nemají speciální u čebnu.

Slou čení škol Od roku 1990 se rodí stále mén ě d ětí, což s sebou nese problémy ve školství. V samotné Kop řivnici už byly zrušeny dv ě mate řské školy a v t řetí jedno odd ělení. Ředitelé základních škol se tento problém snaží redukovat tím, že nabízejí nadstandardní výuku, aby p řilákali žáky do svých za řízení. P řesto se po čet d ětí ve

84 třídách snižuje. Navíc zde vznikla církevní škola, do které p řešel nemalý po čet d ětí. Kapacita kop řivnických základních škol, jejichž z řizovatelem je m ěsto, byla projektována na 3 222 žák ů, v sou časnosti jich ale do jejich napln ěnosti chybí 591, což představuje kapacitu jedné základní školy. Navíc platí ekonomické pravidlo, že nejoptimáln ější je p ětadvacet žák ů na t řídu, ale ve skute čnosti je jich i pod dvacet. Z d ůvodu úbytku žák ů ve školách schválili zastupitelé na svém zasedání slou čení dvou základních škol. Žáci ze ZŠ nám ěstí se postupn ě p řest ěhují do školy dr. Milady Horákové, ale už dnes musí m ěsto zvažovat, co s budovou dále. Jednou z úvah je, aby v této budov ě vzniklo gymnázium. Z čísel je z řejmé, že každým rokem odchází asi osmdesát d ětí z kop řivnických škol na gymnázia v okolních m ěstech. M ěsto má vybudovanou kvalitní sí ť škol, a to od mate řských, p řes základní až po st řední odborné školství. Ve m ěst ě je navíc i vyšší odborná škola a také D ětské centrum pro handicapované d ěti. Jediné, co zde chybí, je gymnázium. Problém ale je, že v bývalém okrese jsou čty ři gymnázia, a vznikem dalšího by se dostala ta nejbližší do problém ů. Zastupitelé na svém zasedání v rámci programu slou čení škol schválili, aby m ěsto hledalo využití uvoln ěné budovy prioritn ě pro ú čely ve školství.

Kolektor na škole Základní škola na ulici 17. listopadu od za čátku letošního roku disponuje solárním systémem pro oh řev vody. Tuto pom ůcku pro ekologickou výchovu žák ů získala škola v rámci projektu Slunce do škol organizovaném ministerstvem životního prost ředí. Solární systém Megasun ST 160 složený z kapalinového kolektoru a zásobníku oh řáté vody byl na balkon školy instalován na za čátku zá ří. Sou částí za řízení je ale také elektronický monitorovací systém. Ten umož ňuje žák ům p římo na speciální tabuli na chodb ě školy sledovat nejen momentální teplotu vody v nádrži, ale také okamžitý výkon systému, teplotu vzduchu či slune ční radiaci. Údaje, které kolektor vysílá, jsou rovn ěž archivovány a zpracovávány v po číta či, který je k tomu ur čen. Za řízení bylo kompletn ě po řízeno za 79 tisíc korun, p řičemž sto procent náklad ů bylo hrazeno z prost ředk ů Státního fondu životního prost ředí. Vzhledem k tomu, že voda z kolektoru je navedena pouze do jednoho jediného umyvadla, je jeho ekonomický p řínos zanedbatelný.

Po čet d ětí nastupujících do prvních t říd stále klesá Letos 2. zá ří nastoupilo do prvních t říd jen dv ě st ě šedesát dev ět d ětí, zatímco ve školním roce 1999/2000 jich bylo t ři sta t řicet osm. Nejvíce prv ňáčků p řivítali na Základní škole 17. listopadu, a to jedenašedesát, kte ří se rozd ělili do t ří t říd. Dv ě první třídy otev řely školy dr. Milady Horákové, Emila Zátopka a Alšova, jednu ZŠ nám ěstí a sv. Zdislavy. Do školy v Lubin ě nastoupilo t řináct d ětí, zato v Mniší p řivítali pouze jednoho prv ňáčka. I v letošním školním roce pom ěrn ě velké množství rodi čů požádalo o odklad povinné školní docházky pro své dít ě, a do školy jich tak nenastoupilo devadesát, což je proti lo ňskému roku o t řiadvacet více. V p ředcházejících letech se po čet odklad ů pohyboval okolo čísla osmdesát.

Akademie t řetího v ěku Pro velký úsp ěch se na podzim v Kop řivnici rozb ěhl druhý b ěh vzd ělávání senior ů pod názvem Akademie t řetího v ěku. Studium je oproti minulému roku pouze jednoleté a je ur čeno lidem starším padesáti let. Výuka za čala probíhat jednou týdn ě ve speciální u čebn ě na Základní škole 17. listopadu. Akademie t řetího v ěku je realizována na seriózních odborných základech, p řesto neposkytuje vysokoškolské vzd ělání ani

85 žádnou kvalifikaci. Studium je rozd ěleno do dvou semestr ů a délka jednoho je stanovena na čty ři m ěsíce. Studium bylo zahájeno tématem, které je pro Kop řivnici víc než typické - Sv ětový automobilový pr ůmysl jako jeden z prost ředk ů podnikání, které zpracoval a senior ům p řiblížil špi čkový odborník Josef Svoboda. Téma Člov ěk ve zdraví a nemoci pak ú častník ům Akademie t řetího v ěku p řiblížil doktor Tibor Vicsápi.Po čet zájemc ů o studium je však limitován podle kapacity t řídy – tedy maximáln ě 30 ú častník ů.

Základní škola sv. Zdislavy Základní škola sv. Zdislavy oslavila letos desáté výro čí své existence. Je nejmladší kop řivnickou školou. Od ostatních se liší svým zam ěř ením i z řizovatelem, kterým je Biskupství ostravsko-opavské. Škola sv. Zdislavy má svá specifika, která ji odlišují, a ť už rodinným prost ředím, svou otev řeností ve řejnosti či blízkými vzájemnými vztahy. Žáci školy se zapojili do adopce na dálku. V rámci projektu Radost škola úzce spolupracuje se st řediskem následné pé če na kop řivnické poliklinice, kde se žáci podílejí na její výzdob ě a kulturních vystoupeních. Ani spolupráce s rodi či není pouze prázdným pojmem. Rodi če vedou zájmové kroužky, jezdí na školní výlety a lyža řské výcviky. U čitelé se snaží dodržovat principy Zdravé školy, což znamená sportovní vyžití o p řestávkách a integraci d ětí se specifickými pot řebami.

Další školská a zájmová za řízení

Základní um ělecká škola Zde ňka Buriana Od 1.2.2004 získala um ělecká škola nového ředitele. Stal se jím místní výtvarník a výtvarný pedagog Zden ěk Babinec. Škola se tak po n ěkolika m ěsících bezvládí po odvolání Hany Vyhlídalové op ět stabilizovala. S nástupem nového ředitele p řišla do školu i nová koncepce a v pr ůběhu roku prob ěhla řada zm ěn. Stabilizoval se kolektiv, za čaly se organizovat čast ější koncerty a vystoupení pro ve řejnost, škola vyhlásila novou výtvarnou sout ěž, kterou se p řihlásila k odkazu kop řivnického malí ře Zde ňka Buriana, vybudovala se nová školní galerie a za čalo se m ěnit i prost ředí a vybavenost učeben. Škola p řipravila pro lepší informovanost ve řejnosti také rozsáhlé webové stránky školy. Ředitel: Mgr. Zden ěk Babinec Sídlo: Kop řivnice, Štramberská 294, tel.556 821847 Pobo čky: Štramberk, Rybí Obory: hudební (280), tane ční (202), výtvarný (154) Po čet pedagog ů: 14 interních, 16 externích Po čet žák ů: 636

Soukromá Základní um ělecká škola MIS music Soukromá Základní um ělecká škola MIS music získala letos kone čně vhodné prostory pro svou činnost. Nové sídlo nakonec našla v objektu bývalé mate řské školy na ulici Obránc ů míru. Škola se tak m ůže dále rozvíjet. Díky novým prostorám m ůže doplnit kapacity výtvarného i hudebního oboru. Ředitel MIS music Petr Suttner chce od druhého pololetí založit také literárn ě dramatický obor. Rekonstrukce budovy pro pot řeby um ělecké školy za čala prvního zá ří a osm set tisíc korun, které stála, zaplatila spole čnost provozující školu kompletn ě z vlastních prost ředk ů. Dalších sto padesát tisíc vložila do nákupu nábytku a za pom ěrn ě významnou sumu nakoupila také nové hudební nástroje v četn ě nového klavíru.

86 Přestavbou v p řízemí vzniklo administrativní zázemí školy, šatna a p ředevším malý koncertní sálek, který bude sloužit nejen k menším prezentacím žák ů školy, ale i pro zkoušky školních orchestr ů či plánovaného literárn ě-dramatického oboru. V dalších poschodích vzniklo rozd ělením stávajících prostor na patnáct u čeben, další dv ě místnosti, kde se budou vyu čovat bicí a kde bude zkušebna rockové kapely, jsou v suterénu. V úpravách budovy se bude i nadále pokra čovat a na ja ře by její pr ůč elí m ěla ozdobit mozaika. Ředitel: Petr Suttner Sídlo: Kop řivnice, Obránc ů míru 892 Pobo čky: Šenov, Štramberk, Studénka, Sedlnice, Rybí Obory: hudební (370), výtvarný (30), tane ční (38), literárn ě dramatický (8) Po čet pedagog ů: 14 interních, 15 externích Po čet žák ů: 446

Dům d ětí a mládeže Ředitelka: Eva Müllerová Sídlo: Kop řivnice, Kpt. Jaroše 1077, Pobo čky: Štramberk, Nádražní 450, tel. 556 813 019 Mate řské centrum Klokan, Francouzská ul., Kop řivnice Turistická stanová základna Kletné 64 Po čet kroužk ů: 101 kroužk ů, po čet člen ů 1398 Po čet zam ěstnanc ů: 11 interních, 61 externích Po čet po řádaných akcí: 310, ú čast 24.223 osob Po čet tábor ů: 16, ú čast 667 osob Po čet vzd ělávacích prog.: 25, ú čast 600 osob Návšt ěvnost Mate řského centra: 1036 rodi čů , 1050 d ětí

Dětské zastupitelstvo Koordinátorka: Eva Müllerová Obdoba zastupitelstva m ěsta, jehož členové jsou zástupci jednotlivých základních a st ředních škol ve m ěst ě – vždy dva zástupci základní školy a jeden zástupce st řední školy. Celkem má d ětské zastupitelstvo 16 člen ů. P ři své činnosti úzce spolupracuje s m ěstským ú řadem. Dle projednávané problematiky se jednání ú častní představitelé m ěsta spolu s vedoucími jednotlivých odbor ů. V roce 2003 reprezentovali město 2 členové zastupitelstva na D ětském sn ěmu v Praze. Dětské zastupitelstvo letos získalo nového zašti ťovatele. Devatenácté zasedání dětského zastupitelstva se poprvé konalo pod záštitou Domu d ětí a mládeže v Kop řivnici. Zasedání byla tentokrát p řítomna i ředitelka Azylového domu pro rodi če a děti v tísni Salus Helena Valentíková, aby na míst ě zodpov ěděla nejen dotazy d ětských zastupitel ů, ale p řednesla návrh, jakým zp ůsobem mohou d ěti pomoci svým vrstevník ům v za řízení. Ředitelka Müllerová seznámila p řítomné se záštitou, kterou ud ělila ministryn ě Petra Buzková nad projektem Národní parlament d ětí a mládeže. Zárove ň p řítomné vyzvala, aby ze svého st ředu vybrali t ři zástupce, kte ří budou reprezentovat kop řivnické d ětské zastupitelstvo na D ětském sn ěmu v Praze.

87 St řední a vyšší školy v Kop řivnici

Učilišt ě a pr ůmyslovka byly spojeny Ve čtvrtek 19. června krajské zastupitelstvo rozhodlo o slou čení u čilišt ě se sousední pr ůmyslovkou. Od 1. zá ří letošního roku za čaly ob ě zdejší st řední školy fungovat jako jediný celek pod názvem Vyšší odborná škola, St řední pr ůmyslová škola a St řední odborné u čilišt ě Kop řivnice. Slou čení obou škol bylo odhlasováno až napodruhé. P ři prvním hlasování na konci b řezna neprošlo spojení o jediný hlas. První neschválení bylo zap říčin ěno lobbingem lidoveckého senátora Jaroslava Šuly. Napodruhé se pro slou čení vyslovila naprostá v ětšina krajských zastupitel ů. Proti byli pouze komunisté. Zám ěr spojení obou škol nebyl motivován jen ekonomickou výhodností. Stávající ředitel Jaroslav Ponec bude jedinou kop řivnickou st řední školu vést i nadále. P řestože byl jediným ú častníkem konkurzu, p řesv ědčil svou koncepcí školy příslušnou komisi, a ta jej doporu čila rad ě kraje ke jmenování ředitelem. Rozhodnutím zastupitelstva Moravskoslezského kraje byla Vyšší odborná škola, St řední pr ůmyslová škola a Obchodní akademie slou čena se St ředním u čilišt ěm strojírenským Kop řivnice a od 1. 9. 2003 se stala nástupnickou organizací slou čených škol s novým názvem:

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a St řední odborné u čilišt ě Zřizovatel: Moravskoslezský kraj Ředitel: Ing. Jaroslav Ponec Sídlo: Kop řivnice, Husova 1302

Další vzd ělávání lidí z praxe Kop řivnická pr ůmyslovka p ředstavila v po řadí již druhý projekt, který by m ěl pozitivn ě p ůsobit na vzd ělanost obyvatel Moravskoslezského kraje. Tentokrát spole čně s dalšími desíti st ředními školami velmi r ůznorodého ražení založila Regionální centrum dalšího vzd ělávání. St řední odborné školy mají velký potenciál v dalším vzd ělávání lidí z praxe, ale využívají ho zatím velmi málo, což by m ěl zm ěnit vznik koordina čního centra. Pilotní programy, které by se m ěly rozjet se za čátkem roku 2004, zatím zabíhají do oblastí jako strojírenství a doprava, stavebnictví, chemie, informatika, zem ědělství, ekonomie, problematiky Evropské unie, psychologie či odborné aplikace cizích jazyk ů. Další programy navíc podle zájmu mohou časem p řibýt. Do projektu jsou zapojeny významné st řední školy z Ostravy, Opavy, Nového Ji čína nebo Frenštátu pod Radhošt ěm. Na konferenci, která projekt p ředstavila ve řejnosti, jeho užite čnost kvitovali nejen představitelé krajské správy, ale také lidé z ú řad ů práce, podle kterých každá podobná aktivita m ůže významn ě p řisp ět k vy řešení problém ů s nezam ěstnaností v regionu.

Pr ůmyslovka prezentovala projekt Záv ěre čnou konferencí uzav řela pr ůmyslovka realizaci projektu, jehož cílem bylo vytvo ření Kreativního systému odborného vzd ělávání pro automobilní pr ůmysl. Hlavním cílem projektu za zhruba 2,5 milionu korun byla inovace a úpravy výuky na školách tak, aby její absolventi co nejvíce vyhovovali praxi v automobilových podnicích, a také navázání fungující spolupráce mezi školou a p říslušnými firmami. Škola navázala kontakt se čty řmi významnými podniky tohoto oboru v našem regionu - Autopalem Nový Ji čín, Branem Hradec nad Moravicí, Tatrou Kop řivnice a ostravskou firmou Hayes Lemmerz Autokola. Analyzovala jejich požadavky na zam ěstnance a

88 podle nových poznatk ů pak upravila u čební programy. Taková úzká spolupráce se ukázala oboustrann ě výhodná. Výsledkem úprav v u čebních plánech bylo nejen velmi razantní pozm ěnění již vyu čovaných p ředm ětů, ale také za řazení zcela nových předm ětů. Poslucha či vyššího studia si nyní budou moci zvolit z bezmála t řiceti nových předm ětů a st ředoškolák ům, jejichž rozvrh je pevn ější, p řibyly t ři. Realizace projektu trvala rok. Krom ě p říprav nových u čebních plán ů a vyu čovacích materiál ů se škola také dovybavila špi čkovým technickým softwarem a novými výkonnými po číta či. Vznik Kreativního systému automobilního vzd ělávání byl z padesáti procent financován Evropskou unií v rámci programu Phare a polovinu náklad ů ponese státní rozpo čet.

OBCE Ve řejné sch ůze v místních částech Letošní ve řejné sch ůze m ěly obvyklý program. Vedení m ěsta informovalo o d ění ve m ěst ě a o úkolech, kterými se v sou časnosti vedení zabývá. K t ěm nejd ůležit ějším pat ří po mnoho let odkládaná výstavba domova d ůchodc ů, rekonstrukce ulice Štramberské, parkování v Kop řivnici, rekonstrukce školních jídelen a výva řoven a odkanalizování místních částí, které m ěstský rozpo čet p řijde odhadem na sto padesát až dv ě st ě milion ů korun. V Lubin ě délka kanalizace dosáhne jedenadvaceti kilometr ů, v Mniší 6,5 a ve Vl čovicích 7,5 kilometr ů. Spole čné problémy místních částí by se daly shrnout na chodníky podél silnic a nekvalitní komunikace a starost o zimní údržbu. V Lubin ě Achillovou patou z ůstává komunikace I/58, tzv. obchvat P říbora, který po odstoupení Philipsu z pr ůmyslové zóny přestal být pro kraj prioritou. Silnice vedoucí Lubinou je velmi poškozena a krajnice se místy propadají. Chodci nemají kam uhnout p řed projížd ějícími auty. O chodníku se hovo ří již mnoho let. Vždy se však najde vhodný d ůvod, pro č k výstavb ě nep řistoupit. S rozvojem Pr ůmyslové zóny p řibylo zejména projížd ějících nákladních automobil ů a na tak velký provoz tato komunikace nebyla stav ěna. V Mniší se do čkají plynofikace kulturního domu a dobrovolní hasi či, kte ří se v letošním roce stali mistry republiky, rozší ření cvi čné dráhy. Ob čané vyjád řili také nespokojenost s p řechlorováním pitné vody. Bez odezvy z ůstala informace místostarosty Milana Bureše o chystaném uzav ření místní malot řídky, která pro malý po čet žák ů m ěla pro letošní školní rok ud ělenu výjimku. Mnozí rodiče rad ěji nechávají vozit d ěti do m ěsta a ani vytipování t ří lokalit na výstavby rodinných domk ů doposud nep řilákalo do obce nové ob čany s potenciálními žáky. V letošním roce v Mniší p řibyly pouze dva domy. Ve Vl čovicích pracovala místní komise ve zcela novém složení pod vedením Václava Prašivky. Ob čané požadovali vy řešení parkování u sportovního areálu, opravu oken v kulturním dom ě a do řešení zastávky na Záb řeškách. Kritika zazn ěla na t ěžbu strom ů ve sportovním areálu, na prodlevu v instalaci p ůvodn ě ukradených soch a na nedostate čné p řipomenutí sedmdesátého výro čí vzniku fotbalového klubu v Kop řivnických novinách.

Lubina Problémy s dopravní situací v obci se museli zabývat radní nejen na ve řejné sch ůzi.Obyvatelé Lubiny se do čkají slibované úpravy silni čního pr ůtahu na Frenštát nejd říve v roce 2006. Zdržení oproti p ůvodním plán ům nezmírnily ani protesty tamních ob čan ů. Ti dokonce na radnici poslali petici s dev ětaosmdesáti podpisy, ve které žádají zahájení prací ješt ě v letošním roce. D ůvod ů, pro č je t řeba s opravou neotálet, je podle 89 nich bezpo čet. Tím nejvážn ějším je naprostá absence krajnice. Lidé, kte ří se po zmi ňované cest ě dostávají ke svým domov ům, nebo ť jiný p řístup neexistuje, jsou několikrát denn ě v ohrožení života. Ješt ě nebezpe čnější je pak pohyb po silnici pro jejich d ěti. Obyvatelé inkriminované části Lubiny proto cht ějí nejen vybudování chodník ů okolo cesty, ale také snížení cesty. Ta byla totiž v roce 1986 v n ěkterých místech zvýšena až o sedmdesát centimetr ů a p řístup k p řilehlým dom ům se zna čně zhoršil.

V Lubin ě obnovili po devíti letech tradici vítání ob čánk ů Na žádost ob čan ů obnovila místní komise po devíti letech tradici vítání ob čánk ů. Podle kroniky tehdejšího sboru pro ob čanské záležitosti se takováto akce v Lubin ě naposledy uskute čnila v roce 1994. Jedenáct d ětí, které se v obci narodily od ledna letošního roku do října, se spolu s rodi či i prarodi či sešlo v ned ěli v zasedací místnosti Katolického domu. Znovuobnovením tradice žila doslova celá obec - Spole čnost Katolického domu dala místní komisi bezplatn ě k dispozici zasedací místnost, základní škola p řipravila důstojný kulturní program, na akci se spolupodílel i svaz žen. Díky finan ční podpo ře města dostaly d ěti pam ětní knihu Naše d ěť átko a maminky malou kyti čku.

Akce pro d ěti První říjnový pátek prob ěhla v Lubin ě akce Pohádkový les aneb Veselé sportování, na kterou místní základní škola získala od m ěstského ú řadu grant ve výši dvanácti set korun. Akci po řádala Základní škola v Lubin ě ve spolupráci s mate řskou školou a mysliveckým sdružením Družba, které d ětem dalo k dispozici prostory myslivecké chaty. Na šedesát d ětí a ješt ě o deset více dosp ělých se sešlo p řed školkou a po spln ění prvního spole čného úkolu mohli vyrazit na tra ť. Cestou všechny čekala spousta sportovních a nesportovních úkol ů, které museli plnit u pohádkových bytostí: u indiána házeli vrtulkou, u vodníka na cíl, u princezny rozpoznávali v ěci hmatem, ježibaba nutila namotávat pavouky a ropuchy, zkrátka nep řišli ani u prince Bajaji. Do cíle pak všechny děti i rodi če doprovodil šašek a strašák do zelí. Za spln ěné úkoly následovala sladká odm ěna, vybrat si d ěti mohly i ze zakoupených cen. V cíli tatínci pro ostatní p řipravili táborák a spole čně se opékalo a ani déš ť p řítomné nerozehnal.

Lubinský zp ěvá ček Poslední dubnový čtvrtek se uskute čnil t řetí ro čník p ěvecké sout ěže malot řídních škol Lubinský zp ěvá ček. D ěti ze sedmi škol - Ženklavy, Závišic, Trnávky, Tiché, Rybí, Mniší a po řadatelské Lubiny m ěř ily své síly ve čty řech kategoriích. V t říčlenné porot ě zasedly zástupkyn ě místní komise, Českého svazu žen a mate řské školky. T řiadvacet d ěvčat a čty ři kluci ve svých vystoupeních n ěkdy s doprovodem, jindy bez p ředvedli, že zpívat rozhodn ě um ějí.

Rama v Lubin ě Stotisícovou poukázku na nákup po číta čového vybavení p řevzala první dubnovou st ředu z rukou zástupkyn ě firmy Unilever ředitelka Základní školy v Lubin ě Ivana Davidová. Lubina se tak za řadila mezi dvacet vít ězných škol v sout ěži Rama - Projekt Po číta če d ětem. Celkem nasbíraly 2 200 ví ček od 500 g balení rostlinného tuku Rama, což je v p řepo čtu na jednoho žáka více než šesta čty řicet kus ů. D ěti z nejaktivn ější t řídy navíc získaly dárek v podob ě kapesního rádia. V okrese Nový Ji čín se do projektu zapojilo šest základních škol, jejichž žáci spole čnými silami nasbírali 6 582 víček. Z celé České republiky se do druhého kola

90 zapojilo t ři sta šedesát čty ři základních škol. Lubinská malot řídka, stejn ě jako dalších šest škol, sv ůj úsp ěch zopakovala již podruhé. Zájem škol o tento dlouhodobý projekt byl v obou kolech zna čný, a proto se již nyní p řipravuje kolo t řetí. To za čne v zá ří 2003 a potrvá do února 2004.

Ochotnické divadlo Staroji čan se p ředstavilo v Lubin ě Ochotnické divadelní p ředstavení p řivedlo do Katolického domu v Lubin ě přibližn ě čty ři desítky divák ů. Tamní osv ětová beseda se domácím divák ům snaží přivést divadlo alespo ň dvakrát do roka, tentokrát padla volba na spolek Staroji čan. Soubor, který má ve Starém Ji čín ě stoletou tradici, p řivezl inscenaci typickou pro řadu ochotnických spolk ů. Hra se zp ěvy „U naší kapli čky“ autora Karla Baláka je milostnou romancí s komediálními a pohádkovými prvky. Nechyb ělo ani vlastenecké zabarvení typické pro řadu podobných kus ů. Hra m ěla premiéru již na ja ře, ale v nové sezon ě se ji režisér Rudolf Mací ček rozhodl oprášit a vyrazit na š ňů ru po okolních sálech. Pom ěrn ě dlouhá hra po čítá s řadou postav a staroji čínská inscenace navíc disponuje také živou hudbou, a tak se na každém p ředstavení podílí p ětadvacet až t řicet lidí. Dát dohromady takové množství lidí ochotných v ěnovat divadlu sv ůj volný čas je skute čně velký výkon. Přes malou návšt ěvnost byli po řadatelé s vystoupením spokojeni.

Pou ťové atrakce Letošní tradi ční pou ť v místní části Lubin ě nebyla v posledních letech bohatá na atrakce. Letos ale všichni, kte ří na pou ť zavítali, byli p řekvapeni množstvím pou ťových atrakcí.Krom ě spole čnosti, se kterou byla podepsaná smlouva, se objevily i další koloto če. Ty ostatní zde p řijely samy, nebo ť tradi ční pou ť v Kozlovicích se tentokrát konala o týden pozd ěji. Nechyb ěla ani výstava v Katolickém domě, o kterou se, jako každoro čně, postarali členové místního svazu zahrádká řů .

Sbor v ětřkovických dobrovolných hasi čů oslavil osmdesáté výro čí V místní části Lubina - V ětřkovice prob ěhly oslavy osmdesátého výro čí od založení Sboru dobrovolných hasi čů , který byl založen 7. srpna 1923. V Katolickém dom ě se konala slavnostní členská sch ůze za ú časti starosty m ěsta Kop řivnice Ji řího Tichánka. V ned ěli odpoledne se na fotbalovém h řišti uskute čnilo hasi čské odpoledne. V rámci oslav sout ěžila t ři družstva veterán ů - muž ů nad čty řicet let, a to místní, z Drnholce a z Kop řivnice. Ti nejmladší se také p ředvedli, a to hned dvakrát - poprvé v družstvech a podruhé sout ěžili ve dvojicích, kdy starší pumpovali vodu a mladší se snažili shodit proudem vody čty ři plechovky. Lubomír Polášek, který funkci starosty hasi čů zastává již čtrnáctým rokem a před tím byl patnáct let velitelem družstva, velí sboru čítajícímu sedmdesát p ět člen ů, z toho je šestnáct mladých. Nejstarším funk čním členem je Josef Polášek, který do sboru vstoupil v roce 1942. S funkcí pokladníka skon čil p řed dv ěma lety, ale p řesto i v sou časné dob ě chodí na výborové sch ůze. Nejstarším členem je jedenaosmdesátiletý František Št ěrba.. Lidé, kterých p řišlo na sobotní akci hodn ě, mohli vid ět mimo jiné i zásah profesionálních hasi čů z Nového Ji čína, kte ří p ředvedli vyproš ťování za pomoci hydraulických n ůžek z havarovaného automobilu.

Tancující d ůchodkyn ě Tane ční kroužek d ůchodky ň kolem sebe v Lubin ě seskupila paní Irenka Polášková. Když lubinské tane čnice spustily českou besedu na výro ční členské sch ůzi důchodc ů v Mniší, setkalo se jejich vystoupení s velkými ovacemi. To by samo o sob ě nebylo nic výjime čného, kdyby v ěk vystupujících nebyl srovnatelný s diváky. Tancující

91 důchodkyn ě si za čali v rámci p ředtan čení zvát na plesy po řadatelé ve Vl čovicích, Hájov ě i Albrechti čkách. Ve svém st ředu by tane čnice rády uvítaly i muže tak, jak tomu bylo v po čátcích, kdy jeden kruh byl tvo řen smíšenými páry a druhý pouze ženami.

Vl čovice

Kopretina získala šek na deset tisíc korun Poslední dubnový den v Ústavu sociální pé če ve Vl čovicích byl dnem otev řených dve ří. Od desíti hodin návšt ěva st řídala návšt ěvu, výjimkou nebyly ani celé školní kolektivy. Nad jinými pak zazá řila St řední ekonomicko-podnikatelská škola ze Studénky, která návšt ěvy využila k p ředání desetitisícového sponzorského daru. V ústavu sociální pé če se v sou časné dob ě mimo výukových program ů klienti v ěnují hlavn ě tkaní a ru čním pracím. Na výstav ě, kterou u p říležitosti dne otev řených dve ří Kopretina po řádala, si mohli návšt ěvníci prohlédnout tkané koberce, vyšívané prostírání a há čkované kabelky. Výrobky klient ů zpravidla dostávají dárci sponzorských dar ů jako výraz dík ů. Ve fázi p říprav je z řízení košíká řské dílny. Peníze od student ů Kopretina použila na zaplacení výroby speciálního nábytku, který pot řebovala na vybavení košíká řské dílny.

Výstava fotografií v Kopretin ě Ve vstupních prostorách Ústavu sociální pé če Kopretina ve Vl čovicích vystavila jedna z klientek vlastní fotografickou tvorbu pod názvem „Jak vidím sv ět“. Nej čast ěji opakujícím se motivem fotografky je p říroda, kterou dokázala ztvárnit s neoby čejným citem pro detail.

Mniší Osv ětová beseda O spole čenský a kulturní život v Mniší se dlouhodob ě stará Osv ětová beseda. Organizuje místní zábavy, diskotéky, letní ve čery, koncerty a mnoho dalších akcí. Centrem kulturního d ění v obci je místní kulturní d ům. Tam se odehrává v ětšina akcí i nejr ůzn ější setkání ob čan ů p ři oslavách. Velmi aktivní je také místní klub d ůchodc ů. Na své akce pravideln ě zve žáky kop řivnických um ěleckých škol.

V Mniší se sout ěžilo O nejv ětšího šprta Základní škola Mniší uspo řádala i letos tradi ční v ědomostní sout ěž O nejv ětšího šprta. Své znalosti si ov ěř ovali žáci z osmi okolních malot řídních i úplných škol. Škola se p řed t řemi lety rozhodla pravideln ě organizovat tuto sout ěž proto, aby žáci z malých škol m ěli možnost porovnávat své znalosti i ve v ětším konkuren čním prost ředí. Ředitelkou po řádající malot řídky je Ivana Volná. V letošním roce získala Základní škola v Mniší na po řádání sout ěže p řísp ěvek z grantu m ěsta. Na prvním míst ě se umístili žáci po řádající školy, druhé místo obsadila Trnávka a bronzové ocen ění si odvezli žáci z Lubiny.

Hasi či v Mniší Na masopustní sobotu pozvali členové dobrovolných hasi čů z Mniší místní a návšt ěvníky z okolí nejen na tradi ční masopustní pr ůvod, ale i na ve černí program, jehož sou částí bylo pochování basy. Krátce p řed t řináctou hodinou, kdy byl naplánován za čátek akce, se ke kulturnímu domu za čali sjížd ět lidé, kte ří si necht ěli nechat ujít tuto

92 nevšední podívanou. Zde se již za čaly srocovat masky - cikánky, medv ědá ř s medv ědem a nechyb ěl ani povoz tažený ko ňmi. Po nezbytných úpravách a na pokyn režiséra Št ěpána Babince se dal pr ůvod masek do pohybu za hudebního doprovodu lichnovské dechové kapely Javo řinky, která šla v čele. Cikánky, kterých bylo kolem třiceti, se odpojovaly z pr ůvodu a obcházely jednotlivá stavení kolem cesty, kde zvaly jejich obyvatele na ve černí program. N ěkte ří z nich už je vyhlíželi a do košík ů jim podávali tu láhev domácí pálenky, tu vají čka, špek nebo i peníze. Vybrané „pozornosti“ cikánky odevzdávaly na v ůz, aby se s obdarovanými v ěcmi nemusely vlá čet po celé vesnici. Masopustní pr ůvod se zastavoval na tradi čních místech, kde ú činkující předvedli p řipravený program. Majitelé dom ů, u kterých se pr ůvod zastavil, m ěli přichystané štamprli čky s n ěč ím na zah řátí. Ve čer od osmnácté hodiny akce pokra čovala v místním kulturním dom ě, kde vyhrávala Javo řinka, a o p ůl deváté p řišel na řadu p řipravený program - pochování basy. Do sálu vešel smute ční pr ůvod s basou na márách a samoz řejm ě nechyb ěly ani pla čky. P ři čtení na rozlou čení s basou se vzpomínalo na její život a místní se zde dov ěděli i nejnov ější veršované „klebety“ vesnice, p ři nichž zcela zapln ěný kulturní d ům burácel smíchy. Místní sdružení dobrovolných hasi čů se poprvé rozhodlo, že tuto akci p řipraví v roce 1982, letošní byla v po řadí sedmá. Z po čátku to prý bývalo i co dva roky, ale po řadatel ům se to zdálo příliš často, nebo ť p řipravit program je velmi náro čné. Dalším d ůvodem bylo také to, aby samotná akce nezevšedn ěla. S p řípravou programu se za čalo hned v lednu, kdy se v místní restauraci za čali scházet hlavní akté ři, aby p řipravili program a sepsali historky, které ve čer lidi v sálu nejvíce pobaví. Ty se pak ješt ě musí zrýmovat, p řípadn ě zhudebnit. Ani ú činkující organizáto ři nemusí moc dlouho p řemlouvat.

Hasi či z Mniší vybojovali zlato na mistrovství republiky Mnohaleté snažení hasi čů v Mniší bylo korunováno úsp ěchem. Na mistrovství České republiky v požárním sportu, které probíhalo od 19. do 21. zá ří v Olomouci, vybojovali zlatou pozici. Mistrovství se zú častnilo v kategoriích muž ů a žen po čtrnácti vít ězných družstvech krajských kol a lo ňský vít ěz. Moravskoslezský kraj zastupovaly ženy ze Sdružení dobrovolných hasi čů (SDH) Pustkovec, lo ňské vít ězky SDH Moravský Beroun a muži z SDH Mniší. Celá sout ěž za čala v pátek prezentací a slavnostním nástupem na Horním nám ěstí v Olomouci. Po ubytování si mohli ú častníci vyzkoušet závodní dráhy na atletickém stadion ě s tartanovým povrchem. Sobotní dopoledne nastartoval b ěh na sto metr ů s p řekážkami a odpoledne pak štafeta 4 x 100 m. Po celkovém sou čtu na stovkách m ělo Mniší náskok 0,19 s na druhý Hradec u Stoda a 1,75 s na t řetí Moravské Bud ějovice. Ve štafet ě Mniší skon čilo druhé a celkový sou čet posunul Mniší na druhé místo. Rozhodující boj o celkové vít ězství prob ěhl v ned ěli. Za nádherného po časí a silného skandování fanoušk ů za čaly boje v disciplín ě pravdy - požárním útoku. Mniší startovalo první a všichni s nap ětím sledovali výkony ostatních družstev, zejména favorita sout ěže Hradce u Stoda, který sout ěžil poslední. V okamžiku, kdy se Hrade čák ům odpojila hadice od rozd ělova če, stovka fanoušk ů Sboru dobrovolných hasi čů Mniší vybuchla radostí: „Mniší je mistr! Hoši, d ěkujeme!“ Další skandování doprovázené sirénami, bubny a řehta čkami se ozývalo po celém stadionu. Chvíli nato starosta Václav Kabu ďa a velitel sboru Stanislav Lichnovský vb ěhli na dráhu s praporem a spole čně s mistry b ěželi čestné kolo kolem stadionu. Při slavnostním nástupu byla navíc vyhlášena Miss hasi čka 2003 a Miss sympatie fernet stock 2003, poté následovalo p ředávání pohár ů a medailí doprovázené kanonádou šampa ňského. I p říjezd dom ů byl hodný mistr ů republiky. Troubení a místní rozhlas oznamovaly spoluob čan ům získání zlata. Oslava vít ězství pak pokra čovala s fanoušky v hasi čské zbrojnici.

93 Družstvo ve složení S. Holub, M. Onderka, R. Jal ůvka, R. Ju řena, T. Hrabovský, M. Šimí ček, D. Hanzelka, J. Hr ček a J. Šimí ček k vytouženému zlatu dovedl trenér Petr Žabenský s p řisp ěním strojníka Miroslava Šustaly.

Záv ěr O tom, jak bohatý na události byl rok 2003, sv ědčí vý čet akcí v kop řivnickém kalendá ři v úvodu letošního zápisu do kroniky. Ve m ěst ě se však nekonaly pouze akce, sch ůze, zasedání apod. M ěsto b ěhem roku také m ěnilo svou tvá ř. Řada starých objekt ů byla zbourána, byly postaveny nové budovy a objekty a mnoho fasád panelových dom ů dostalo barevnou výzdobu. P řibylo reklam, p řibylo p řechod ů pro chodce, opravily se některé komunikace a tam, kde donedávna byla ješt ě pole a nevyužívané plochy, vyr ůstají rodinné domky. Z ulic pomalu mizí staré vraky aut a čím dál mén ě je vid ět i staré parkující škodovky. To vše sv ědčí o tom, že život m ěsta jde p řes všechny starosti dynamicky kup ředu. Jak se zm ěnil obraz Kop řivnice lze zjistit nahlédnutím do digitální kroniky m ěsta, která je sou částí této psané formy. Od roku 2001 lze sledovat všechny zm ěny ve m ěst ě i záznamy z významných akcí na digitálních fotografiích v četn ě komentá řů na CD Digitální kronika Kop řivnice.

94