Univerzita Palackého V Olomouci Fakulta T Ělesné Kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta t ělesné kultury

TRANSFEROVÁ POLITIKA VE FOTBALE Diplomová práce (Bakalá řská)

Autor: Ji ří Kos, Management sportu a trenérství Vedoucí práce: Mgr. Ji ří Skoumal, Ph.D. Olomouc 2010

Jméno a p říjmení autora: Ji ří Kos Název diplomové práce: Transferová politika ve fotbale Pracovišt ě: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ji ří Skoumal, Ph. D. Rok obhajoby diplomové práce: 2010 Abstrakt: Tato práce se zabývá p řestupy fotbalových hrá čů . Zam ěř il jsem se na sv ětové p řestupy, i na jejich specifika v České a Slovenské republice. Uvedl a popsal jsem i rozsudek Evropského soudního dvora v kauze Bosman, která znamenala revoluci v rámci p řestup ů ve fotbale. P ři utvá ření p řestupu jsou d ůležití i fotbaloví manaže ři, proto jsem ve své práci zpracoval také toto téma. Dále jsem se zabýval procesem přestupu Jakuba Vojtuše do Interu Milán. V práci jsem se pokusil předpov ědět vývoj v oblasti fotbalových transfer ů z hlediska dalšího možného r ůstu nejvyšší p řestupové částky zaplacené za jednoho hrá če. Klí čová slova: Přestup, odstupné, fotbal, fotbalový manažer, fotbalový klub.

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname: Ji ří Kos Title of the master thesis: Transfer policy in football Department: Department of Recreology Supervisor: Mgr. Ji ří Skoumal, Ph. D. The year of presentation: 2010 Abstract: This thesis deals with the transfers of football players. I focused on transfers in the world, and their specifics of transfers in the Czech and Slovak Republics. I introduced and described the verdict of European Court of Justice on Bosman case, which mean a revolution in football transfers. Another important topic of my work is football managers, who play key role during creating new transfers. I also mentioned the process of transfer of a player which I anylyzed by describing the transfer of Jakub Vojtuš to Inter Milan. Finally I tried to make a prediction for future development in the area of football transfers, especially concerning the possible rise of sum which could be paid for one player. Keywords: Transfer, compensation money, football, football manager, football club.

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatn ě pod vedením Mgr. Ji řího Skoumala, Ph. D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady v ědecké etiky. V Olomouci dne 28.6. 2010

Děkuji Mgr. Ji římu Skoumalovi, Ph. D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. Dále bych cht ěl pod ěkovat fotbalovým manažer ům Danielu Hanusovi a Mgr. Michalu Holeš čákovi za užite čné informace v oblasti přestup ů fotbalist ů.

Obsah 1 ÚVOD 7 2 TEORETICKÁ ČÁST – SYNTÉZA POZNATK Ů 8 2.1 SPORTOVNÍ MANAGEMENT A SPORTOVNÍ MANAŽER 8 2.2 MARKETING 10 2.3 PO ČÁTKY FOTBALU 13 2.4 FOTBALOVÝ TRANSFER 14 3 CÍLE A ÚKOLY 16 3.1 HLAVNÍ CÍLE BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE: 16 3.2 DÍL ČÍ CÍLE BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE 16 4 METODIKA 17 5 ANALYTICKÁ ČÁST 18 5.1 NEJVYŠŠÍ FOTBALOVÁ SOUT ĚŽ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE 18 5.2 ANALÝZA FOTBALOVÝCH AGENT Ů 20 5.3 MANAŽERSKÝ SERVIS 21 5.4 FOTBALOVÝ HRÁ Č JAKO MANAŽER ŮV KLIENT 24 5.5 BOSMANOVO PRAVIDLO 26 5.5.1 SOUDNÍ PROCES HRÁ ČE BOSMANA 26 5.5.2 PŘESTUPOVÁ PRAVIDLA V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE 29 5.6 TRANSFEROVÝ SYSTÉM 31 5.6.1 TRANSFEROVÝ SYSTÉM PO ROZHODNUTÍ V KAUZE BOSMAN 31 5.6.2 NOVÝ TRANSFEROVÝ SYSTÉM 32 5.7 VÝVOJ P ŘESTUPNÍCH ČÁSTEK 37 5.8 PŘÍPADOVÁ STUDIE P ŘESTUPU JAKUBA VOJTUŠE 41 5.8.1 MŠK ŽILINA 41 5.8.2 FC INTER MILÁN 42 5.8.3 UDÁLOSTI P ŘEDCHÁZEJÍCÍ TRANSFERU 43 5.8.4 JEDNÁNÍ O P ŘESTUPU 43 5.8.5 VÝSLEDNÝ TRANSFER 44 6 DISKUSE 46 7 ZÁV ĚR 49 8 SOUHRN 50 9 SUMMARY 51 10 REFEREN ČNÍ SEZNAM 52

11 PŘÍLOHY 55

1 ÚVOD Bakalá řskou práci jsem si zvolil na téma „Transferová politika ve fotbale“. Tuto problematiku jsem si vybral s ohledem na sv ůj zájem o fotbal a zvlášt ě pak uskute čň ované fotbalové p řestupy. Podn ětem pro m ě byla i aktuálnost dané oblasti zp ůsobená p řestupními transakcemi b ěhem letního transferového období roku 2009. Následn ě totiž vyvstala řada otázek typu „kam až se m ůže částka zaplacená za fotbalového hrá če vyšplhat“ či „zda v ůbec ješt ě dané sumy reflektují opravdovou pot řebnost a hlavn ě finan ční a sportovní návratnost koup ě daného fotbalisty“. Dalším důvodem bylo i to, že tato problematika není nikde komplexn ě popsána a proto bych ji rád v této práci p řiblížil. Práce bude rozd ělena do n ěkolika částí, které spolu budou souviset a zárove ň na sebe navazovat. První část se bude zabývat základními teoretickými pojmy, které s prací souvisejí. Budou zde definovány pojmy z managementu, marketingu i kopané. Další oblast bude zam ěř ena na fotbalové manažery jako d ůležité ú častníky procesu utvá ření p řestup ů, p ři kterých nej čast ěji zastupují zájmy hrá čů. Uvedeny budou i podmínky pro získání oprávn ění vykonávat tuto funkci a jak manaže ři získávají své klienty. Pro transferovou politiku je dodnes velmi d ůležitý soudní proces hrá če Bosmana, díky kterému došlo k významné reform ě transferového systému, který byl poté ješt ě jednou zm ěněn. Toto bude tedy náplní další kapitoly. Následující kapitola bude v ěnována vývoji nejvyšších přestupních částek od roku 1905 do sou časnosti. Dále zde bude rozebrána aktuální situace na hrá čském trhu. V záv ěre čné kapitole pak bude uveden konkrétní mezinárodní přestup fotbalového hrá če a na n ěm zaznamenán pr ůběh transferu od sledování hrá če po výslednou p řestupní smlouvu.

2 TEORETICKÁ ČÁST – SYNTÉZA POZNATK Ů Tato část se bude zabývat definicí pojm ů použitých v této práci z oblasti marketingu či managementu i z oblasti sportu.

2.1 Sportovní management a sportovní manažer Podle Čáslavové (2009, 18) je sportovní management „…zp ůsob uceleného řízení t ělovýchovných a sportovních svaz ů, spolk ů, klub ů, t ělovýchovných jednot, družstev, které alespo ň z části akcentují podnikatelsky orientované chování.“ Sportovní manaže ři jsou d ůležitou složkou p ři utvá ření fotbalových transfer ů. Na jedné stran ě stojí sportovní manaže ři, kte ří reprezentují zájmy hrá če (fotbaloví manaže ři) a na druhé stran ě manaže ři, kte ří zastupují kluby (sportovní ředitelé klub ů, prezidenti). V následující tabulce jsou uvedeny činnosti, které jsou vykonávány sportovními manažery (Tabulka 1).

Příklady aplikace základních činností manažera na Základní činnosti manažera Specifické činnosti činnosti sportovního manažera

1. Plánování • Strategický plán rozvoje 1. Sponzorská činnost p řísl. organizace (nap ř. SK) • Dlouhodobý, st ředn ědobý a akt. program • Strategický postup manažera p ři plánování akcí a podnik ů TVS

2. Organizování - postupy • Postupy vyhodnocování 2. Sportovní reklama výsledk ů - metody • Uplatn ění metody CPM p ři organizování a zabezpe čení - techniky tréninkových cykl ů (nap ř. OH, MS, ME atd.) • Využití výpo četní techniky p ři (vrchol.) sport. sout ěžích • Portfolio metoda p ři vyhodnocování činnosti sport. klub ů

3. Vytvá ření organiza čních struktur • Zdokonalování org. struktury 3. Transfer hrá čů a trenér ů TVS ČR (nap ř. sport. svaz ů) • Zdokonalování org. struktury sportovních klub ů

• Zkvalit ňování organ. struktury placených TVS služeb

4. Výb ěr, rozmis ťování a vedení lidí • Výb ěr a rozmis ťování lidí p ři 4. Znalost uspo řádání práci ve sportovních spolcích fungování norem (profesionálové, vrcholných dobrovolníci) a jejich mezinárodních motivace organizací TVS (MOV, • Výb ěr a rozmis ťování lidí Mezinárodní sport. v placených TVS službách federace) (nap ř. za řízení typu health and fitness

5. Kontrola • Ukazatele finan ční kontroly 5. Zabezpe čení norem a TVS organizací. náležitostí p ři uzavírání smluv (ad 3) v tuzemsku i v zahrani čí.

6. Marketing • Marketing v oblasti 6. Problematika ochrany placených TVS služeb zdraví, pojišt ění a soc. • Marketing v podnicích zabezpe čení (z vyráb ějících TVS zboží, hlediska • Marketingová koncepce p řísl. fyzických a sport. klub ů právnických osob)

7. Finance • P řehled o akt. ekonom. 7. Kontakty a spolupráce trendech a opat řeních ve se zájmovými a státní a podnikatelské sfé ře odbornými • Reflexe v hospoda ření organizacemi spolk ů a organizací TVS, sportovc ů, trenér ů, zvl. jejich základních článk ů u čitel ů TVS apod.

8. Právo • Reflexe da ňových, živnostenských a dalších zákon ů do podmínek Pozn.: organizací TVS. Úsp ěšná realizace • Zákony o TVS, stanovy a základních činností další normy stát. a spol. manažera v TSV je organizací TVS podmín ěna pr ůběžnými manažerskými funkcemi v pozici analytických, 9. Komunikace • Ve vedení lidí ve sport. rozhodovacích a organizacích (komunikace implementa čních činností nad řízený-pod řízený) v četn ě komunikace. • Vyjednávání sponzorských kontakt ů

Tabulka 1. Činnosti sportovního manažera ( Čáslavová, 2009, 18)

2.2 Marketing Pod pojmem marketing m ůžeme v odborné literatu ře najít řadu rozli čných definic. V ětšina z nás si pod tímto slovem p ředstaví reklamu a prodej ur čitého produktu. Takové pojetí je mylné, protože marketing má mnohem hlubší význam. Dle Kotlera (2007, 38) „Dnešní marketing je t řeba chápat nikoli ve starém významu jako schopnost prodat – ´p řesv ědčit a prodat´ – ale v novém významu uspokojování pot řeb zákazníka.“ M ůžeme rozeznat p ět základních marketingových koncepcí (Obrázek 1), které na sebe vzájemn ě navazují (Kotler, 2007).

Pot řeby, p řání, poptávka

Marketingová nabídka Trhy Klí čové marketingové (produkty, koncepce služby a zážitky)

Sm ěna, Hodnota a transakce a spokojenost

vztahy

Obrázek 1. Vzájemné propojení a návaznost klí čových marketingových koncepcí (Kotler, 2007, 38)

Pot řeby, p řání a poptávka Pot řebou rozumíme situaci, kdy poci ťujeme nedostatek n ěč eho pro nás pot řebného. Tuto neukojenou pot řebu se pak snažíme uspokojit či se snažíme konkrétní pot řebu omezit. Přání ve své podstat ě vyjad řuje konkrétní uspokojení pot řeb a je ovliv ňováno vn ější kulturou a osobností jedince. Nap ř. nemocný člov ěk v USA bude požadovat léky, zatímco nemocný člov ěk v Japonsku bude chtít podstoupit alternativní lé čbu

jako je t řeba akupunktura, a nemocný člov ěk domorodého kmene bude spoléhat na duchovní lé čitele. Poptávka vyjad řuje finanční schopnost své p řání uskute čnit nebo-li si ho zaplatit. Tyto pojmy tedy platí i pro oblast fotbalové transferové politiky. Pot řebou fotbalového týmu tak m ůže být získání rychlého obránce či úto čníka, který by byl gólov ě produktivní. P řání získat takového hrá če bude ovlivn ěno osobností trenéra, stylem jeho taktiky a herního systému. Hledaným útočníkem tak pro n ěkoho m ůže být vysoký hrá č, který uplatní svoji výšku v osobních soubojích, jiný dá p řednost malému, ale rychlejšímu hrá či. Poptávka bývá ovlivn ěna finan čními možnostmi daného klubu a tedy tím, jak drahého hrá če si m ůže dovolit (Kotler, 2007).

Marketingová nabídka Podle Kotlera je tržní nabídka „ur čitá kombinace produkt ů, služeb, informací nebo prožitk ů, které trh nabízí k uspokojení pot řeb nebo přání“. Kotler ve své knize Moderní marketing mluví o tzv. “marketingové krátkozrakosti“. Rozumí se tím situace, kdy se prodejce zam ěř uje hlavn ě na prodej produkt ů jako reakce na okamžité p řání, ale zapomíná na skute čné pot řeby zákazník ů. V tomto ohledu se pak uplatní i tzv. „poselství zna čky“ a „prožitek zna čky“. Nap ř. automobilová zna čka Ferrari p ředstavuje úsp ěch, luxus a ur čitý styl. U fotbalist ů je to podobné. Platí se zde za zna čku, kterou je hrá čovo jméno. Samotné jméno však nemusí reprezentovat hrá če jen na sportovním poli, u úsp ěšných hrá čů je totiž tato „zna čka“ spojována s jinými výrobky. Nap ř. po anglickém fotbalistovi Davidu Beckhamovi je pojmenována řada parfém ů. V sou časné dob ě se v tomto sm ěru prosazují Cristiano Ronaldo nebo Lionel Messi, po nichž jsou pojmenovány i kopa čky (Kotler, 2007).

Hodnota a spokojenost Zákazníci si produkt vybírají na základ ě jejich subjektivního hodnocení produktu v rámci uspokojení pot řeb. Hodnota pro zákazníka se pak tedy liší práv ě oním subjektivním hodnocením od hodnoty tržní (náklady na získání). Toto vnímání často souvisí s dříve uvedenou zna čkou. Se samotným produktem získává zákazník i ur čitý status a hodnoty s ním spojené. V rámci fotbalových p řestup ů je toho vyjád řením p řestup Robinha z Realu Madrid do Manchesteru City. Manchester nezískal do svého týmu jen skv ělého hrá če, ale i ur čitou prestiž. Poté již bylo pro klub jednodušší získat další renomované hrá če.

Uspokojení zákazníka je ur čováno mírou napln ění o čekávání ve vztahu k produktu. Spokojený zákazník bude u spole čnosti op ět nakupovat a naopak. P ři koupi fotbalových hrá čů je to podobné. V p řípad ě, že se o čekávaný výkon hrá če nedostaví, je fotbalista v ětšinou prodán do jiného klubu. Pokud se však koupený hrá č osv ědčí, pak klub, jako spokojený zákazník, zakoupí novou posilu ve stejném fotbalovém klubu. Tento princip se velmi využívá u mladých hrá čů z mládežnických akademií, kde si klub již ov ěř il jaké taktické, technické a tréninkové návyky hráči získávají (Kotler, 2007).

Sm ěna, transakce a vztahy Rozeznáváme čty ři zp ůsoby získávání produkt ů (v ěcí). Člov ěk si m ůže produkt sám vytvo řit, získat jej pomocí násilí nap ř. loupežným p řepadením, vyžebrat jej či za produkt nabídnout n ěco jiného jako protihodnotu. Sm ěnou chápeme získání p ředm ětu za námi nabízenou protihodnotu. Jedná se o klí čovou koncepci marketingu. Odehrává se alespo ň mezi dv ěma stranami, které spolu vyjednávají. Po dosažení dohody již hovo říme o transakci. Pod pojem transakce nepat ří pouze koup ě produktu za peníze. Barterová transakce znamená, že se mezi sebou m ění i produkty navzájem. Ve fotbalovém prost ředí existují dva typy barterových transakcí. V prvním jsou protihodnotou za hrá če jiní hrá či s případným pen ěžním doplatkem. Tento druh byl použit p ři p řestupu Zlatana Ibrahimovi če z Interu Milán do Barcelony vým ěnou za Samuela Eto’a a Barcelona ješt ě doplácela 46 milion ů eur. Druhý typ se vyskytuje v nejnižších sout ěžích a m ůže se stát, že hrá č p řestoupí nap ř. za sadu mí čů (Kotler & Keller, 2007).

Trhy Termínem trh bylo d říve ozna čováno místo ur čené pro vým ěnu zboží. V ekonomické oblasti je takto nazývána skupina prodávajících a kupujících a tedy obchodujících s ur čitými produkty (nap ř. automobily). Ohledn ě marketingového chápání pojmu trh Kotler (2007, 45) uvádí „Marketingoví specialisté však vnímají prodávající jako tv ůrce odv ětví a kupující jako tv ůrce trhu.“ Trh představuje všechny skute čné a potencionální kupující ur čitého výrobku. Ve fotbale tak trh, dle marketingových definic, p ředstavuje kluby, které si mohou fotbalistu po řídit.

2.3 Po čátky fotbalu Je složité dnes s přesností ur čit, kdy, kde a jak fotbal vznikl. Fotbal, tak jak jej známe dnes, se zrodil podle nejstarších dochovaných pramen ů v Anglii v šedesátých letech devatenáctého století. Hry podobné fotbalu se ale hrály již dávno p ředtím. „Nejstarší historický záznam o kopané pochází z Číny, ze spis ů dynastie Han starých 2000 let. Pravidla se b ěhem staletí m ěnila, ale honba za tím, co nazýváme kopací mí č, z ůstala jednou z nejtrvalejších lidských zábav“ (Radnege, 1999, 8). Je také t řeba zmínit hru zvanou harpaston, která byla římskými legiemi p ři jejich taženích zavle čena do Anglie a Francie. Italové uvád ějí, že fotbal se hrál v Anglii díky vojín ům římských legií už za Julia Caesara (Radnege, 1999). Anglie je právem pokládána za kolébku moderní kopané. Mí čové hry, ze kterých se fotbal vyvinul, se hrály b ěžn ě v ulicích a často tak byly nebezpe čné nejen pro samotné hrá če. Hry byly dokonce z těchto d ůvod ů roku 1314 zakázány králem Eduardem II. I p řesto se ale fotbal hrál dál, postupem času však zájem o n ěj za čal upadat. Nejv ětší rozmach fotbalu nastal za čátkem devatenáctého století. Fotbal hráli p řevážn ě mladí studenti na školách, které ale m ěly v ětšinou odlišná pravidla. Na n ěkterých školách se tak kup říkladu mohlo hrát rukama či se hrá či mohli vzájemn ě kopat nebo podrážet a shazovat rukama. Roku 1846 bylo zorganizováno setkání zástupc ů nejvýznamn ějších škol (Oxford, Cambridge) z důvodu sjednocení pravidel. Od zavedení takzvaných Cambridgských pravidel již nebylo daleko ke zřízení první fotbalové organizace (Football Association roku 1863), založení prvních klub ů a od roku 1868 k po řádání první pravidelné sout ěže – I. divize (Radnege, 1999; Žurman, 1972). V roce 1882 se objevily spekulace, že n ěkteré týmy svým hrá čů m za utkání platí peníze. Z toho d ůvodu tak vzniklo nové pravidlo, které stanovilo, že pokud by člen klubu získal odm ěnu za odehrání zápasu (s výjimkou nutných výdaj ů a ušlého zisku), nebude moci nastoupit v žádných dalších utkáních. Klub, který by takto hrá či platil, by byl z asociace vylou čen. Roku 1884 manažer klubu Presto North End p ři sporu ohledn ě placení hrá čů p řiznal, že se tomu tak d ěje jak v jeho klubu, tak i v mnoha dalších klubech. Celá situace byla vy řešena o rok pozd ěji tím, že došlo k zavedení profesionalismu ve fotbale (Radnege, 1999). Fotbal se poté z Anglie ší řil do celého sv ěta. První záznam o fotbale v Československu je z roku 1887, kdy byl v Roudnici nad Labem odehrán první

fotbalový zápas. Hra si brzy získala své fanoušky a v roce 1889 byl založen první fotbalový klub pod názvem International Rowing Club (Žurman, 1972).

2.4 Fotbalový transfer Fotbalový transfer, jinak též fotbalový p řestup, ozna čuje odchod z hrá čova dosavadního klubu do klubu nového. Samotné utvá ření konkrétního p řestupu m ůže být velmi rozmanité, ale v základních bodech se všechny shodují. Jedná se o dohodu dvou tým ů, kdy první o hrá če p řichází a druhý jej získává. Délka jednání o uzav ření přestupu se m ůže velmi lišit. N ěkdy m ůže být klub osloven a na základ ě zajímavé nabídky ochoten ihned hrá če uvolnit a n ěkdy se naopak vedou zdlouhavá jednání a kluby jsou spolu v kontaktu rok či více, než se domluví na všech podmínkách kone čného transferu. Zpravidla se za hrá če vyplácí p řestupní částka (odstupné) připadající dosavadnímu klubu. Jsou ale i p řípady, kdy se kluby mohou domluvit na vým ěně za jiného hrá če, za jinou hodnotu (v nižších sout ěžích nap ř. za tréninková vybavení) či na r ůzné kombinaci protihodnot. Po vypršení smlouvy m ůže hrá č odejít zadarmo. Jednání se ú častní zástupci obou klub ů, samotný fotbalista je pak zpravidla reprezentován svým hrá čským agentem. Dále se jich mohou ú častnit nejr ůzn ější poradci, právníci či p řekladatelé. Agenti mohou hrá če o výsledcích jednání pr ůběžn ě informovat či je naopak nechávají stranou, aby se mohli soust ředit na svoje výkony. Hlavní úlohou hrá čova agenta je vyjednat pro hrá če, co nejp řízniv ější podmínky u nového zam ěstnavatele. Nejd ůležit ější je v tomto p řípad ě délka smlouvy a plat hrá če. Mezi zvláštní podmínky smluv pat ří nap ř. to, že si hrá č m ůže prost řednictvím agenta zahrnout do smlouvy klauzuli o částce, za kterou m ůže z klubu odejít. Tyto klauzule můžeme vid ět nap ř. u hrá čů , kte ří se ze zahrani čí vracejí do svého mate řského klubu a cht ěli by ješt ě do zahrani čí p řestoupit. Hrá č tak p ředejde situacím, kdy se klub snaží za n ěj získat co nejvíce a nakonec z přestupu sejde. Vzhledem k tomu, že se tak jedná o ústupek klubu v ůč i hrá či, nebývá tato klauzule moc častá. Pro konkrétní případ bychom ale nemuseli jít daleko do minulosti, jelikož v červnu tohoto roku odešel Mario Li čka z Baníku Ostrava do francouzského Brestu práv ě na základ ě spln ění takzvané výstupní klauzule (zaplacení smluvn ě ur čené částky) francouzským klubem. Hrá če, p ři rozhodování do jakého klubu p řestoupit, m ůže ovlivnit i smluvní

zakotvení pozd ější práce pro daný klub (zvlášt ě aktuální je tato otázka u hrá čů přestupujících v záv ěru jejich kariéry). Hostování je taktéž formou zm ěny p ůsobišt ě hrá če, ale s jednou zásadní odlišností. Hrá č sice odchází do nového klubu, ale pouze na dohodnutou dobu a poté se vrací zp ět do mate řského klubu. Fotbalista tak stále z ůstává hrá čem původního klubu, i když hraje za klub jiný. Vzhledem k tomu, že v případech hostování jde v ětšinou o vzájemnou výpomoc obou klub ů, nejsou tato jednání tak zdlouhavá. Vzájemná výpomoc spo čívá v tom, že hrá č, který by nedostával tolik příležitostí ve svém klubu, jde na hostování do klubu, kde bude hrát pravideln ěji (v ětšinou tedy do klubu výkonnostn ě horšího). M ůže ale dojít i k situacím, kdy odchází na hostování hrá č, který je ve svém klubu oporou. Je tomu tak v případech, že jej klub ješt ě nechce prodat a v očekávání zvýšení jeho tržní ceny jej pošle hrát do klubu hrajícího na vyšší úrovni, kde m ůže být více na o čích a zvlášt ě pak dob ře odehrané zápasy na mezinárodní scén ě zvyšují hrá čovu cenu.

3 CÍLE A ÚKOLY

3.1 Hlavní cíle bakalá řské práce: Cílem je analyzovat pr ůběh fotbalového transferu na konkrétním p řestupu fotbalového hrá če.

3.2 Díl čí cíle bakalá řské práce

• Definovat pojmy související s tématem bakalá řské práce. • Zabývat se postavením fotbalových agent ů p ři utvá ření transferu a tím, kdo a jak se m ůže stát fotbalovým agentem. • Zaznamenat vývoj p řestupních částek od roku 1905 do sou časnosti. • Analyzovat soudní proces hrá če Bosmana. • Popsat specifika sou časného transferového systému. • Předpov ědět budoucí vývoj v oblasti p řestupních částek placených za fotbalové hrá če.

4 METODIKA Metodická část obsahuje uvedení a definici všech výzkumných technik a metod využitých pro sepsání práce. Techniky a metody jsou používány za ú čelem získání informací o zkoumaném problému, jejich zpracování a stanovení záv ěrů. První krok k sepsání této práce obnáší zejména sb ěr a studování dostupné literatury, zabývající se daným tématem. Nemén ě d ůležitou sou částí je i sb ěr a analýza aktuálních informací z denního tisku. Pro tuto bakalá řskou práci byly jako metody použity studium dokument ů, komparace, analýza a syntéza. Všechny uvedené metody na sebe úzce navazují. Studium dokument ů obnáší vyhledání pot řebných informací a jejich teoretické zkoumání, které je tak vlastn ě prvopo čátkem pro uplatn ění dalších popisovaných metod. Komparací se rozumí „srovnávání, p řirovnávání; porovnání objekt ů za ú čelem stanovení jejich shodných nebo rozdílných znak ů. Komparace je nejd ůležit ějším předpokladem zobecn ění a hraje významnou úlohu v úsudcích podle analogie“. (http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF- katedry/kae/Metodologie_odborne_prace_-_opory.pdf ). Analýza je definována jako „rozbor, rozklad, rozd ělování; myšlenkové roz čle ňování zkoumaného objektu na jednotlivé, jednodušší části, aby mohly být stanoveny podstatné znaky. To umož ňuje odhalit strukturu celku, umož ňuje odd ělení podstatného od nepodstatného, složité redukovat na jednoduché. Cílem analýzy je poznat části jako prvky složitého celku“. (http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF- katedry/kae/Metodologie_odborne_prace_-_opory.pdf ). Pojem syntéza ozna čuje „spojení, sjednocení; proces sjednocování částí, vlastností a vztah ů, vyd ělených prost řednictvím analýzy v jeden celek. Syntéza dopl ňuje analýzu a tvo ří s ní nerozlu čný celek“. (http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF- katedry/kae/Metodologie_odborne_prace_-_opory.pdf ). V této práci je analyzován vývoj p řestupních částek placených za fotbalové hrá če. Na základ ě t ěchto zjišt ění dochází k syntéze získaných poznatk ů a jejich interpretaci pro možný budoucí vývoj v této oblasti.

5 ANALYTICKÁ ČÁST

5.1 Nejvyšší fotbalová sout ěž v České a Slovenské republice Ve své práci často odkazuji na konkrétní stav v České a Slovenské republice (práce ale obsahuje i p říklady ze zahrani čí a záv ěre čná část je v ěnována transfer ům ve sv ětě). Ob ě zem ě jsem si vybral z důvodu, že i sedmnáct let po rozd ělení federální ligy m ůžeme pozorovat řadu podobností v oblasti fotbalu i transferové politiky obou stát ů. Dalším d ůvodem bylo i poskytnutí údaj ů od slovenského fotbalového manažera Mgr. Michala Holeš čáka o konkrétním p řestupu jeho klienta, fotbalisty Jakuba Vojtuše. K 1. lednu 1993 vznikly na území bývalého Československa dva samostatné státy – Česká a Slovenská republika. Tato zm ěna se musela projevit i na systému sportovních sout ěží. Stávající fotbalová sout ěž pokra čovala do léta, ale od podzimu se v České i Slovenské republice za čaly hrát samostatné sout ěže. Nejvyšší česká fotbalová liga má šestnáct ú častník ů a oficiáln ě se jmenuje po hlavním sponzorovi Gambrinus liga. Nejvyšší slovenskou fotbalovou soutěž hraje dvanáct tým ů a název jí prop ůjčil taktéž sponzor vyráb ějící pivo, její název je Corgo ň liga. V poslední dob ě se navíc hovo ří o myšlence zavedení spole čné ligy obou zemí, která by m ěla zvýšit prestiž fotbalu, díky kvalitn ějším tým ům. Vzhledem k podobnosti jazyk ů, kultur či stravovacích návyk ů odpadá pro hrá če p řestupující mezi Českou a Slovenskou republikou v některých p řípadech tolik problematický proces aklimatizace hrá če. I z toho d ůvodu dochází mezi zem ěmi často k fotbalovým p řestup ům (Obrázek 2). Obrázek znázor ňuje po čet zahrani čních hrá čů p ůsobících v nejvyšší lize České a Slovenské republiky (dle soupisek klub ů k 25.5. 2010). Dá se z n ěj vy číst i to, že slovenskou ligu hraje sice mén ě tým ů a tudíž mén ě hrá čů , ale kluby mají více zahrani čních hrá čů ve svých kádrech. Hrá či z Brazílie, Srbska a Bosny a Hercegoviny jsou v obou zemích nejpo četn ěji zastoupeni. Tento stav je odrazem toho, že kluby mají s hrá či z těchto zemí dobré zkušenosti a fotbalisté ze zemí bývalé Jugoslávie a z Brazílie jsou známí pro svoje fotbalové p řednosti, kam pat ří zejména technika hry a netradi ční řešení herních situací.

Po čet zahrani čních hrá čů v České a Slovenské republice

Liga ČR 392 Liga SR 297 74 Zahrani ční hrá či v ČR 79 Zahrani ční hrá či v SR 31 Slováci v ČR 22 Češi v SR 3 Bos ňané v ČR 6 Bos ňané v SR 5 Brazilci v ČR 7 Brazilci v SR 3 Srbové v ČR 8 Srbové v SR 32 Ostatní státyv ČR (17) 36 Ostatní státy v SR (18)

0 50 100 150 200 250 300 350 400

Obrázek 2. Zobrazení po čtu hrá čů dle národností v České a Slovenské I. lize (Kos, 2010)

Ješt ě p řed n ěkolika lety by ze srovnání obou lig vycházela o mnoho lépe sout ěž česká. V poslední dob ě se však ob ě sout ěže dostaly na podobnou úrove ň. To je zap říčin ěno tím, že slovenský fotbal prožívá úsp ěšné období, což je patrné i z letošní ú časti slovenského národního týmu na mistrovství sv ěta v Jižní Africe. Naopak v České republice nastává doba tvorby nového národního týmu po odchodu nejv ětších hv ězd a tým nedosahuje kvalit p ředchozích výb ěrů. Tým ům z české ligy se v posledních letech neda ří ani v evropských sout ěžích tak, jako tomu bylo d říve, a nemohou tedy po čítat s financemi, které získávaly na základ ě ú časti v těchto sout ěžích. D ůsledkem této situace je pak to, že slovenští talentovaní fotbalisté nep řestupují již tak často do českých klub ů, ale vyrážejí na svá první zahrani ční angažmá mimo hranice bývalého Československa. D ůvodem je i to, že se zvýšením prestiže slovenských fotbalist ů a slovenské ligy stoupla cena hrá čů hrajících tuto sout ěž a nejsou již tak finan čně dostupní jak tomu bylo v nedávné minulosti.

5.2 Analýza fotbalových agent ů Během letního a zimního p řestupového období m ůžeme dennodenn ě sledovat desítky nových p řestup ů fotbalist ů po celém sv ětě. Samotný průběh jednání o t ěchto přestupech, ale z ůstává fanoušk ům skryt. Jednou z nejd ůležit ějších složek t ěchto jednání, ne–li tou nejpodstatn ější, jsou fotbaloví manaže ři či jinak zvaní fotbaloví agenti, z tohoto d ůvodu jsou n ěkdy nazýváni takzvanými „muži v pozadí“. O fotbalových manažerech v ětšinou celou sezonu neslyšíme, ale se za čátkem přestupních termínu se jejich jména v souvislosti s přestupy jejich klient ů objevují v médiích čím dál čast ěji. Jak uvádí Tomáš Sluka (2007, 117) „Manaže ři, agenti a hrá čovi poradci zprost ředkovávají primárn ě hrá či kontakt s potencionálním smluvním partnerem – klubem, sekundárn ě mohou zajiš ťovat komplexn ější servis, aby se sportovec mohl pln ě soust ředit na svou jedinou povinnost – podávání co nejlepších výkon ů.“ V roce 1995 mezinárodní fotbalová federace FIFA zavedla pravidla pro získávání licencí pot řebných pro činnost fotbalových manažer ů. Roku 1999 se konal první sv ětový kongres fotbalových manažer ů pod záštitou FIFA. Hlavním cílem tohoto setkání bylo zavedení nového systému v obchodování s hrá či. Hlavním problémem byl shledán vysoký po čet takzvaných „ černých agent ů“, kte ří nevlastní k této činnosti žádné oprávn ění. Tento problém byl vy řešen ustanovením pravidla o zastupování hrá čů pouze agenty vlastnícími licenci FIFA. Pro získání této licence musel agent složit zkoušky na p říslušném národním fotbalovém svazu a složit finan ční zálohu ve výši 200 000 švýcarských frank ů. B ěhem kongresu se objevily i požadavky na sepsání morálního kodexu fotbalového manažera, který by m ěl posílit a standardizovat profesi fotbalového hrá čského agenta (Hrab ě, 1999). Jako fotbalový manažer m ůže vystupovat pouze fyzická osoby, vlastnící licenci od p říslušného fotbalového svazu, která ji oprav ňuje k této činnosti. Z tohoto pravidla ale existují výjimky. Hrá če totiž mohou navíc zastupovat i rodinní p říslušníci či advokáti. Licenci hrá čského manažera ale nem ůže dostat každý. Předpoklady pro získání manažerské licence:

• Žadatel musí mít státní ob čanství svazu u kterého o licenci žádá. V případ ě vícero státních ob čanství je pak rozhodné to, které bylo získáno naposledy. Žadatel m ůže zažádat o licenci i v zemi, kde má trvalý pobyt po dobu delší dvou let.

• Žadatel musí být bezúhonný, což znamená, že nesmí být v minulosti odsouzen za násilný či majetkový trestný čin. • U žadatele nesmí dojít ke konfliktu funkcí. Nem ůže být funkcioná řem ani jiným zam ěstnancem ve vztahu k FIFA, konfederaci, svazu, ligy, klubu či jakékoliv jiné organizaci se vztahem k těmto organizacím a subjekt ům. • Žadatel musí úsp ěšn ě složit písemnou zkoušku (P říloha 1), která prov ěř uje znalosti p řevážn ě z oblasti fotbalových p ředpis ů zabývajících se p řestupy, ale testuje i žadatelovu orientaci v ob čanském právu. • Musí uzav řít pojišt ění profesní odpov ědnosti nebo p ředložit bankovní záruku ze švýcarské banky v minimální výši 100 000 švýcarských frank ů. • Úsp ěšný žadatel pak musí ješt ě na záv ěr podepsat Kodex profesionálního chování (www.fotbal.cz ).

V sou časné dob ě p ůsobí v České republice třicet p ět hrá čských agent ů. Ve Slovenské republice je toto číslo menší s ohledem na menší hrá čský trh, agent ů zde najdeme sedmnáct. Mezi manažery ale najdeme i ty, kte ří sice splnili p ředpoklady pro zisk manažerské licence, ale v sou časné dob ě se tomuto povolání nev ěnují vůbec či pouze okrajov ě s tím, že se starají o malý po čet klient ů. Jiní manaže ři po získání licence za čínají spolupracovat s již zavedenými firmami na hráčském trhu. David Nehoda, syn hrá čského agenta Zde ňka Nehody, se stal s pomocí licence plnohodnotným partnerem otce v jeho manažerské firmě, ve které již d říve vypomáhal (http://www.fifa.com/aboutfifa/federation/administration/playersagents/list.html).

5.3 Manažerský servis V dnešní dob ě se již málokterý fotbalista obejde bez služeb hrá čského agenta. Samotný servis, který zprost ředkovávají agenti hrá čů m, se postupem času čím dál více rozši řoval až do dnešní podoby. K původní činnosti, která spo čívala hlavn ě v zastupování u samotného zrodu p řestupu a následné domluvy na smlouv ě s novým klubem, se postupem času nabalovala řada dalších služeb od právního či finan čního poradenství až po sjednávání stáží v zahrani čních klubech, hledání vhodného ubytování, léka ře či školy, kde by mohli studovat hrá čovi potomci. Aby mohli fotbaloví agenti poskytovat co nejširší a p řitom co nejkvalitn ější spektrum služeb,

zam ěstnávají či spolupracují s celou řadou dalších lidí, ze kterých m ůžeme jmenovat nap ř. skauty, finan ční či právní poradce nebo odborníky p řes výživu či marketingovou propagaci. Hrá čský agent musí být v podstat ě stále k sehnání, jelikož jak vyplývá z výše uvedeného, služby se dnes neomezují na zastupování p ři jednání o p řestupu nebo o smlouv ě, která se odehrávají zpravidla b ěhem či v blízkosti p řestupních období. Agent je za svoji práci odm ěň ován dv ěma zp ůsoby. P ři utvá ření p řestupu mu náleží provize, která je podle doporu čení FIFA do 10 % z p řestupové částky, což zna čí, že je tato odm ěna odlišná p řípad od p řípadu. Manažer navíc dostává ur čitá smluvn ě domluvená procenta z hrubého ro čního základního platu hrá če dle pracovní smlouvy, kterou agent hrá či dohodl. Nemusí však vždy zastupovat jen hrá če, ale jeho služby m ůže být také ur čitý klub. Agenti se svými klienty podepisují smlouvu o zastupování, jejíž standardní forma je ke stažení na stránkách Českomoravského fotbalového svazu. Služby poskytované fotbalovými agenty se dají rozd ělit do n ěkolika kategorií:

Zastupování hrá čů

• uzavírání a prodlužování profesionálních smluv • vyjednávání finan čních podmínek smluv • zajiš ťování finan čního pln ění ze smluv • realizace p řestup ů v rámci ČR i v zahrani čí • plánování hrá čské kariéry

Scouting:

• vyhledávání talent ů • monitoring výkonnosti hrá čů jak na klubové, tak reprezenta ční úrovni • spolupráce se zahrani čními skauty p ři realizaci mezinárodních p řestup ů • zajiš ťování sledování vybraných hrá čů a zápasů pro zahrani ční kluby

Právní služby:

• zprost ředkování právních služeb

Finan ční poradenství:

• vedení ú četnictví • da ňové poradenství • zprost ředkování investi čního poradenství • zprost ředkování finan čních produkt ů

Léka řské a obdobné zajišt ění

• léka řská pé če, obsahující zprost ředkování špi čkových odborník ů a zajišt ění léka řských vyšet ření či jiných procedur

• zajišt ění regenerace, rehabilitace a dalších souvisejících služeb

• zajišt ění kondi čního trenéra • zajišt ění výživového specialisty

Reklama a marketing:

• zprostředkování vystupování klient ů v reklam ě • provozování internetových stránek hrá čů • výroba a distribuce merchandisingových p ředm ětů • nafocení soukromých či komer čních kalendá řů • nato čení VHS a DVD • sepsání knih • příprava a tisk plakát ů a karti ček • zajiš ťování ú časti klient ů na akcích spole čenského a sportovního charakteru • zajiš ťování sponzoringu pro klienty

PR a media

• po řádání tiskových konferencí • zprost ředkování setkání medií s hrá či • zprost ředkování mediálního partnerství

Ostatní

• organizace fotbalových stáží v zahrani čí

• pomoc p ři nákupech nemovitostí, auta v novém p ůsobišti • zajišt ění sportovního vybavení • poskytování mimofotbalových služeb pro rodinné p říslušníky • uspo řádání fotbalových exhibicí • zajišt ění autogramiád • propagace a vedení fotbalové školy • zajišt ění u čitele jazyk ů • pojišt ění sportovc ů • návšt ěvy fotbalových utkání v zahrani čí • pomoc p ři řešení r ůznorodých problém ů • naslouchání hrá či – naslouchání pot řebám a problém ům hrá če, poskytnout přátelskou radu (http://www.nehodasport.cz/sluzby.html)

5.4 Fotbalový hrá č jako manažer ův klient Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, fotbaloví manaže ři spolupracují mimo jiné i s takzvanými skauty. Fotbalových agent ů stále p řibývá, což má za následek, že dnes již t ěžko hledáme hrá če na vrcholové úrovni, který by nem ěl svého zástupce. Řada manažer ů již zjistila, že úsp ěch ani tak neznamená kvantita jako spíše kvalita hrá čů . P ři zastupování širokého po čtu hrá čů často docházelo k tomu, že agent nem ěl čas na n ěkteré své klienty, kte ří pak již necht ěli dále využívat jeho služeb a ještě se mezi ostatními fotbalisty postarali o nevyžádanou špatnou reklamu služeb doty čného agenta. Agenti proto musí své potencionální klienty vyhlížet mezi mladými talentovanými fotbalisty a práv ě z tohoto d ůvodu spolupracují s řadou fotbalových skaut ů. Fotbalovými skauty, jinak také hleda či talent ů, se nej čast ěji stávají bývalí fotbalisté či trené ři. B ěhem víkendu, což je tradi čně čas fotbalových zápas ů, shlédnou řadu zápas ů v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Zp ůsob ů, jak v nep řeberném množství talentovaných hrá čů najít ty, kte ří mají nejv ětší šanci stát se jednou dobrým hrá čem i mezi dosp ělými, je n ěkolik. Nap ř. Ivo Táborský, jeden ze skaut ů Paskovy agentury ISM, si p ředem vybere t ři hrá če, na které se v zápase zam ěř í a poznatky o nich si zaznamenává pomocí plusových a minusových bod ů, kterými hodnotí rychlost, techniku či obratnost. Naproti tomu Karel Ledvinka, šéf skaut ů agentury Pavla Zíky Sport Invest, si vede elektronickou kartotéku, kam si zaznamenává u každého hrá če v jaké konkrétní dovednosti vyniká.

Tím ale samotný proces vyhledávání potencionálního klienta nekon čí ba naopak. Sport Invest nap ř. prosazuje pravidlo šesti o čí, kdy v případ ě, že n ěkterý z devíti skaut ů spole čnosti upozorní na perspektivního hrá če, jsou hned další dva skauti pov ěřeni sledováním fotbalisty a kone čné rozhodnutí, zda hrá či nabídnout služby, pak padne na porad ě celé spole čnosti, které se konají dvakrát týdn ě. Ješt ě než dojde na samotné jednání o p řípadném zastupování, dochází ke sb ěru co možná nejv ětšího po čtu informací z okolí hrá če. Ne každý nad ějný hrá č totiž zvládne přechod mezi dosp ělé fotbalisty. Mnozí z nich podlehnou tomu, že se stanou zdánliv ě slavnými a p řestávají se tak v ěnovat pouze fotbalu (Filípek, 2009). V České republice platila ješt ě p řed čty řmi lety nepsaná dohoda o tom, že agenti nebudou podepisovat smlouvy s hrá či mladšími šestnácti let a nebudou si mezi sebou hrá če p řetahovat. Časem se omezení snížilo na patnáct let a dnes již neplatí ani to. Českomoravský fotbalový svaz nicmén ě na svých internetových stránkách zve řejnil Výklad k registraci smluv mezi hrá či mladšími patnácti let a agenty či kluby. Z dokumentu je pak patrné, že profesionální smlouva mezi hrá čem a klubem a stejn ě tak i smlouva o zastupování mezi hrá čem a agentem, m ůže být uzav řena nejd říve v den patnáctých narozenin hrá če. Navíc do doby, než hrá č dovrší 18 let, musí být na smlouv ě podpis alespo ň jednoho z rodi čů či soudem pov ěř eného opatrovníka hrá če (Filípek, 2009). S fotbalisty mladšími patnácti let se proto podepisují smlouvy o smlouvě budoucí, které se pak zm ění na dohodu o zastupování agentem s maximální platností dva roky. Pokud cht ějí agenti takto mladé fotbalisty získat pro svoji agenturu, tak se v ětšinou drží dalšího z nepsaných pravidel a neoslovují samotné hrá če, ale své služby pro hrá če nabízejí jeho rodi čů m. Bohužel pak ale dochází i k situacím, kdy místo aby rodi če hrá če pe čliv ě zvažovali, který agent by mohl nejvíce pomoci karié ře jejich syna, nechávají se ovlivnit nabídkou vyplacení pen ěz za podpis smlouvy (Filípek, 2009). Hledání mladých fotbalist ů není ale jedinou cestou zisku nových hrá čů . Manažer ům chodí týdn ě desítky e-mail ů od fotbalist ů celého sv ěta, kte ří píší o svých kvalitách a snaží se najít agenta, který by je zastupoval. V ětšinou se jedná o hrá če z Jižní Ameriky či Afriky. Manaže ři ale nemají čas ani prost ředky k ov ěř ování všech informací zasílaných hrá či, a tak v ětšinou kon čí tyto nabídky v koších e-mailových schránek. Často se však stane, že hrá č či manažer nemá zájem o další spolupráci a nedojde tak k prodloužení smlouvy o zastupování. To je pak šance pro ostatní

manažery, kte ří mohou hrá či nabídnout své služby. V naší republice jsou na Českomoravském fotbalovém svazu pro agenty a jejich zam ěstnance p řístupné seznamy hrá čů a jejich agent ů. Agenti tak čas od času do seznam ů nahlížejí, aby případn ě v čas zjistili, že pro n ě zajímavý hrá č neprodloužil stávající smlouvy a v sou časné dob ě je tedy bez zastoupení. Zajímavý zp ůsob získávání nových klient ů má slovenská agentura HMP – Sport Mangment, s.r.o. v čele s manažerem Mgr. Michalem Holeš čákem. Jedním z hrá čů zastupovaných agenturou je totiž Almir Gegic, který v sou časnosti hraje za švýcarský klub FC Chiasso. Gegic je zárove ň i majitelem srbského klubu, z města Novi Pazar, specializujícího se na výchovu mladých hrá čů. Agentura v tomto klubu plní funkci konzultanta a sponzora, za což má pak p řednostní právo na hrá če. V roce 2009 spolupráce mezi agenturou a klubem vyvrcholila tréninkovou stáží t ří nejlepších hrá čů ve slovenském klubu MŠK Žilina. V roce 2010 by se pak obdobná stáž m ěla uskute čnit v České republice v Dukle Praha.

5.5 Bosmanovo pravidlo

5.5.1 Soudní proces hrá če Bosmana Jean Marc Bosman byl profesionální fotbalista belgické státní p říslušnosti, který od roku 1988 hrál v belgické lize za tým FC Lutych (dále jen „RCL“). Profesionální smlouva s tímto klubem mu kon čila ke 30.6.1990. Na základ ě této smlouvy byl jeho plat 120 000 BFR m ěsí čně v četn ě bonus ů. Klub mu po skon čení smlouvy nabídl její prodloužení, ale za nevýhodných podmínek, proto Bosman tuto nabídku odmítl. Bylo mu totiž nabídnuto pouze 30 000 BFR, což činí minimum dle federálních p ředpis ů Union Royale Belge des Societes de Football Association ASBL (belgické fotbalové federace, dále jen „URBSFA“). RCL tedy Bosmanovi doporu čil, aby si za čal hledat jiné angažmá. Dle platných pravidel URBSFA byl Bosman, jako hrá č který odmítl návrh smlouvy, zapsaný na seznam hrá čů , u kterých je možný v období mezi 1. až 31. kv ětnem „nucený“ p řestup. Tento p řestup pak spo čívá v tom, že hrá č m ůže odejít bez souhlasu stávajícího klubu, kterému ale musí být zaplaceno odstupné „za výcvik“, které se po čítá jako ro ční hrubý p říjem hrá če vynásobený koeficientem od 2 do 14 podle v ěku hrá če. Náhrada za hrá če Bosmana byla stanovena ve výši 11 743 BFR (Hamerník, 2007).

O hrá če b ěhem tohoto období ale neprojevil žádný tým zájem a po 1. červnu nastalo období takzvaných „volných“ p řestup ů, které se již nijak neliší od dnešních transfer ů. V tomto p řípad ě již jde o smluvní dohodu mezi stávajícím a budoucím klubem. V té dob ě o Bosmana projevil zájem klub US Dunkerque hrající druhou ligu ve Francii. Dohoda mezi kluby byla uzav řena 27. července s tím, že Bosman bude v klubu US Dunkerque hostovat za částku 1 200 000 BFR s opcí možného budoucího p řestupu hrá če za 4 800 000 BFR. Jak smlouva mezi kluby, tak smlouva mezi US Dunkerque a Bosmanem byly závislé na odeslání osv ědčení o p řestupu, které m ěla poslat URBSFA francouzské fotbalové federaci do prvního zápasu sezóny (Hamerník, 2007). Bosman ův dosavadní klub ale nakonec ztratil d ůvěru v platební schopnosti US Dunkerque a nepožádal tak URBSFA o p ředání p říslušného osv ědčení, na základ ě čehož tedy smlouvy nenabyly ú činnosti. O Bosmana již jiný klub zájem neprojevil a hrá č tak z ůstal bez angažmá. Navíc byl klubem suspendován a nemohl tak hrát celou sezonu. Byl odkázán jen na své úspory a jeho kariéra byla nucenou pauzou ohrožena, jelikož bylo z řejmé, že nebude mít herní praxi, p řipravovat se bude moci pouze individuáln ě a tím spíše pak o něj nebude velký zájem (Hamerník, 2007). Bosman ale necht ěl jen ne činn ě p řihlížet tomu, jak p řichází o d ůležité období své kariéry a rozhodl se danou situaci řešit pomocí soud ů. 8. srpna 1990 podal u Tribunal de premiere instance de Liege (soud prvního stupn ě v Lutychu) žalobu proti RCL. Bosman požadoval uložení platby 100 000 BFR m ěsí čně RCL a URBSFA do doby, než najde nový klub. Dále požadoval, aby RCL nemohl bránit jeho hraní za nový klub požadováním odstupného, a nakonec požadoval, aby byla Evropskému soudnímu dvoru položena p ředb ěžná otázka týkající se výkladu k p řestupu profesionálních hrá čů (Hamerník, 2007). Soud usnesením nakonec uložil RCL a URBSFA povinnost platby ve výši 30 000 BFR a na řídil jim nebránit hrá či v novém zam ěstnání. Položil navíc Soudnímu dvoru p ředb ěžnou otázku (v ěc C-340/90) týkající se výkladu článku 48 Smlouvy vzhledem k p ředpis ům týkajícím se p řestupu profesionálních hrá čů (Hamerník, 2007).

Soudní dv ůr pak v otázce výkladu článku 48, rozhodl takto:

1) Článek 48 Smlouvy o EHS brání použití pravidel vydaných sportovními asociacemi, podle nichž profesionální fotbalista, který je státním p říslušníkem členského státu, m ůže být po vypršení smlouvy se svým p ůvodním klubem zam ěstnán klubem jiného členského státu pouze tehdy, pokud tento klub zaplatí původnímu klubu odstupné za p řestup a náhradu za výcvik a vzd ělání.

2) Článek 48 Smlouvy o EHS brání použití pravidel vydaných sportovními asociacemi, podle nichž mohou fotbalové kluby nominovat k zápas ům v sout ěžích organizovaných t ěmito asociacemi jen omezený po čet profesionálních hrá čů se státní p říslušností jiného členského státu.

3) P římého ú činku článku 48 Smlouvy o EHS se nelze dovolávat na podporu požadavk ů týkajících se odstupného za p řestup a náhrady za výcvik a vzd ělání, která je k datu rozsudku již zaplacena, s výjimkou osob, které p řed tímto datem podaly žalobu nebo vznesly podobný nárok v souladu s vnitrostátním právem. (http://curia.europa.eu/arrets/TRA-DOC-CS-ARRET-C-0415-1993-200406769- 05_00.html )

Celý proces byl velmi zdlouhavý, ale Bosman nakonec po p ěti letech sv ůj případ vyhrál a zp ůsobil tak ve fotbale doslova revoluci. Na fotbalisty je od té doby nahlíženo jako na zam ěstnance, kterým nesmí být po vypršení smlouvy brán ěno v odchodu. Rozhodnutí soudu z prosince roku 1995 zm ěnilo i pravidla o nasazování cizinc ů v zápasech. Do té doby mohli hrát v jednom týmu pouze t ři. Od roku 1995 využila Bosmanova pravidla již řada klub ů k zisku fotbalist ů zadarmo po vypršení smlouvy. Mezi takto p řestupujícími fotbalisty nechyb ěli ani hrá či, za které by se jinak platily velmi vysoké částky. Nap ř. portugalský fotbalista Luis Figo p řestupoval v roce 2000 z Barcelony do Realu Madrid za 65 milion ů eur, což bylo v té dob ě nejvyšší odstupné zaplacené za jednoho hrá če. V roce 2005 ale Figo odešel do Interu Milán po skon čení smlouvy, tudíž zadarmo. Z českých fotbalist ů po vypršení smlouvy odcházel nap ř. Zden ěk Grygera z Ajaxu Amsterdam do Juventusu Turín. Z dalších hrá čů m ůžeme jmenovat nap ř. Michaela Ballacka p ři přestupu z Bayernu Mnichov do týmu FC Chelsea či další odchody z Realu Madrid a

to jmenovit ě Davida Beckhama do Los Angeles Galaxy, Roberta Carlose do Fenerbahce Istanbul či Estebana Cambiassa do Interu Milán. Z výše uvedeného je tak patrné, že n ěkteré kluby na Bosmanov ě pravidle profitují a n ěkteré naopak přicházejí o veliké peníze. P říkladem je práv ě Real Madrid, který kvalitní a často i velmi draze nakoupené hrá če, s kterými již necht ěl prodloužit smlouvu, nedokázal zpen ěžit a získat tak alespo ň z části zpátky finance do nich vložené. Je ale nutné zmínit i to, že hrá či již nem ěli takovou cenu jako d říve a hlavn ě by je nemusel po podpisu smlouvy žádný jiný tým chtít koupit a původní klub by jim tak musel vysoké platy dávat i nadále. Hrá či navíc často dostávají i takzvané podpisové bonusy, kdy získávají peníze za podpis smlouvy.

5.5.2 Přestupová pravidla v České a Slovenské republice Bosman ův proces u Evropského soudního dvoru v roce 1995 umožnil fotbalist ům po skon čení smlouvy odejít z klubu bez finan ční náhrady. Již 15 let si tak fotbalisté mohou po vypršení smlouvy svobodn ě vybrat nový klub. Nicmén ě fotbalová legislativa v České republice Bosmanovo pravidlo ani po této dob ě nebere v potaz. Po vypršení smlouvy totiž hrá č nem ůže odejít v rámci prvních dvou lig v České republice zadarmo, jak by tomu m ělo být na základ ě Bosmanova pravidla. Hrá č musí čekat na souhlas sou časného klubu k odchodu, který je vázán na zaplacení takzvaného tabulkového odstupného dle ČMFS. Tyto částky za čínají ve druhé lize na 350 000 a v první lize na 450 000 K č. Odstupné se po čítá na základ ě odehraných zápas ů v první a druhé lize, startech v seniorské či juniorských reprezentacích či platu dle poslední smlouvy. Kone čná částka pak m ůže p řesáhnout i dva milióny (Skramlík, 2009). Do zahrani čí přitom m ůže hrá č po vypršení smlouvy odejít zadarmo, protože jinde Bosmanovo pravidlo platí a kluby by na placení tabulkového odstupného samoz řejm ě nep řistoupily. Kluby se již v minulosti snažily placení odstupného obejít uskute čněním p řestupu do zahrani čí pouze na oko. Prvoligový klub Blšany cht ěl roku 2004 získat Martina Müllera ze Slavie a Filipa Dorta ze Sparty tak, že by hrá če získaly z fiktivního hostování ze Slovanu Bratislava. Blšany by tak za hrá če nemusely Slavii a Spart ě nic platit. Svaz ale nakonec tento postup zamítl. Za hrá če se ale neplatí odstupné pouze po vypršení smlouvy v rámci p řestup ů v lize, ale i když se hrá č vrací do naší ligy ze zahrani čí, kde mu vypršela smlouva a za

předpokladu, že je tomu tak d říve než po t řech letech od jeho odchodu. Hrá č se totiž po návratu musí zaregistrovat na fotbalovém svazu a to p řes sv ůj poslední klub, ze kterého do zahrani čí odešel. Pak m ůže nastat pon ěkud zvláštní situace, kdy na základ ě Bosmanova pravidla odchází fotbalista po vypršení smlouvy do zahrani čí zadarmo, ale p ři návratu do české ligy musí bu ď hrát za p ůvodní klub či doufat, že bývalý klub bude souhlasit s jeho odchodem do jiného klubu v rámci první či druhé ligy za tabulkové odstupné. K této situaci došlo v případ ě Miroslava Hole ňáka, který se vracel z rakouského Mattersburgu a odmítl se vrátit do Slavie, jelikož si pro svoji další kariéru rad ěji zvolil Liberec. Slavia se ale hrá če necht ěla jen tak vzdát, a tak zadržovala jeho transferkartu a Hole ňák tak nemohl za Liberec nastupovat. Slavia nakonec ustoupila až ve chvíli, kdy projevila zájem o hostování hrá če Pudila práv ě z Liberce a jako protinabídku poskytla Liberci práva na Hole ňáka. Na Slovensku si z tohoto postupu vzali p říklad a pravidlo o placení tabulkového odstupného zavedli také. Tato změna byla ale zmírn ěna tím, že placení odstupného se již nevztahuje na hrá če, kte ří se vracejí do slovenské ligy po více než dvou letech v zahrani čí. Pravidlo o odstupném má nicmén ě hlavn ě negativní dopad pro české a slovenské fotbalisty, jelikož se pak stává, že klub rad ěji p řivede hrá če ze zahrani čí, který m ůže po skon čení smlouvy p řijít zadarmo. Klub mu pak díky tomu m ůže nabídnout vyšší plat než by m ěl český fotbalista. Bohužel ale i s vyšším platem vyjdou kluby podstatn ě levn ěji hrá či ze zahrani čí než čeští fotbalisté s tabulkovým odstupným. Cizinc ů, kte ří se v naší lize uplatnily je ale stále spíše menšina, což je zap říčin ěno i tím, že i když často p řichází tito hrá či zadarmo, tak platové podmínky nabízené našimi kluby nejsou na takové úrovni jako v mnoha jiných zemích. Z toho důvodu do české a slovenské ligy p řicházejí často hrá či menších kvalit (b ěžn ě uvád ěni jako „hrá či druhé t řídy“), kterým pak kluby nemusejí nabídnout tak velký plat. V České republice se již v minulosti řada hrá čů i agent ů obrátila na ČMFS s tím, že dané p ředpisy jsou v rozporu s předpisy FIFA i samotné Evropské unie. K žádným zm ěnám v této oblasti ale ani poté nedošlo, což je p řisuzováno tomu, že v čele bývalého i dnešního vedení ČMFS je řada zástupc ů klub ů, kterým daná situace vyhovuje. Nicmén ě toto zd ůvodn ění ztrácí smysl tím, že klub ům sice dané p ředpisy mohou vyhovovat ve chvíli, kdy takto hrá če prodávají, ale jinak tomu bude již v situaci, kdy musí za hrá če tabulkové odstupné sami platit.

5.6 Transferový systém Transferový systém vždy odrážel snahu o zamezení neochv ějné nadvlády nejbohatších klub ů. Pokud by totiž žádná pravidla neexistovala, dalo by se předpokládat, že by nejlepší fotbalisté hráli pouze za kluby, které by m ěli nejvíce kapitálu, který by mohly vynakládat na jejich p říchody a platy. Hrá č mohl klub opustit pouze po zaplacení klubem požadovaného odstupného, které bylo ur čováno nabídkou a poptávkou na p řestupovém trhu. Jak uvádí Tomáš Sluka (2007, 106) „P ůvodní transferový systém p ředstavoval kartelovou dohodu klub ů, které svou tržní silou vyko řis ťovaly hrá če, kte ří byli vázáni ke klubu bez ohledu na platnost smlouvy v něm.“ P ůvodní transferový systém byl revidován po roce 1995 a po p řípadu Bosman.

5.6.1 Transferový systém po rozhodnutí v kauze Bosman Výsledek soudního procesu hrá če Bosmana nastartoval ve fotbalovém prost ředí vlnu zm ěn v oblasti transfer ů hrá čů . Fotbalová legenda Franz Beckenbauer vzniklou situaci charakterizovala slovy „Negativn ě se projevuje, že se hrá či stali p říliš mocnými. Pokud dostanou výpov ěď , sm ějí se, nebo ť bez nároku na odstupné odejdou do jiného klubu a ješt ě za to dostanou zaplaceno. Více moci, než mají dnes, by již hrá či nem ěli mít“ (Sluka, 2007,106). Nejpodstatn ější zm ěnou byla tedy možnost hrá če odejít po vypršení smlouvy zadarmo do nového klubu. Navíc došlo ke zrušení pravidel omezujících po čet fotbalist ů ze zemí Evropské unie, kte ří mohou nastoupit za kluby členských stát ů Evropské unie. Mezi nejpodstatn ější d ůsledky t ěchto zm ěn pak pat ří:

• Růst pen ěz vynaložených na platy hrá čů – hrá či, kte ří p řicházejí zadarmo na základ ě Bosmanova pravidla sice nestojí klub žádné peníze, ale zpravidla se tato okolnost odrazí p ři vyjednávání o platu hrá če. Plat totiž pak bývá v ětší, jelikož si jsou hrá či v ědomi toho, že na odstupném klub ušet řil a tyto finan ční prost ředky tak alespo ň z části m ůže investovat do platu hrá če. Kluby se tak snaží hrá če, kterým kon čí smlouva s jejich zam ěstnavatelem, nalákat na vyšší platové podmínky. • Fotbalové smlouvy se uzavírají na delší dobu – kluby se snaží alespo ň částe čně p ředejít ušlému zisku z možného odstupného tím, že se snaží

s hrá či podepisovat smlouvy na co nejdelší dobu. Čím má hrá č delší smlouvu, tím je i p řípadná p řestupová částka vyšší. Ajax Amsterdam nap ř. uzav řel roku 1996 s hrá čem Peterem Hoekstrou po p říchodu z konkuren čního klubu PSV Eindhoven osmiletou smlouvu. • Zvýšený objem p řestup ů – po čet cizinc ů v sout ěžích, zvlášt ě pak v těch ekonomicky siln ějších, se zvyšuje. Toto je d ůsledek zrušení kvót na hrá če ze zemí EU a po čty cizinc ů se zvyšují i díky novým členským stát ům EU, které poskytují nové hrá če, na které se omezení nevztahují. • Rozdíly mezi reprezenta čními výb ěry se snižují – po čet hrá čů , kte ří mohou na základ ě zm ěn v oblasti cizineckých klauzulí, hrát v nejlepších sout ěžích sv ěta se zvyšuje a tím pádem hrá či získávají více herních zkušeností z těžkých zápas ů z těchto sout ěží než tomu bylo doposud. Tyto zkušenosti pak mohou mimo jiné uplatnit práv ě p ři zápasech národních tým ů, a tak v dnešní dob ě m ůžete prohrát opravdu s kýmkoliv. • Větší šance pro mladé hrá če z ekonomicky slabších tým ů – z těchto tým ů totiž pravideln ě odcházejí nejlepší hrá či a kluby pak na jejich místa často zapracovávají perspektivní hrá če. • Nižší šance pro mladé hrá če z ekonomicky siln ějších tým ů – naopak mladí hrá či z těchto klub ů mají pozici ztíženou, jelikož konkurence je v ětší než dříve. Kluby tuto situaci řeší tím, že své hrá če posílají na rozehrání hostovat do slabších tým ů. Nutno ale dodat, že když už se hrá č dokáže prosadit do sestavy svého klubu, je pro jeho kariérní r ůst ideální, že m ůže nastupovat vedle kvalitních hrá čů . • Rozdíly mezi fotbalovými kluby z ekonomicky silných zemí a z ostatních zemí se zvyšují – hrá či odcházející po vypršení smlouvy zadarmo více ovlivní finan ční situaci ekonomicky slabších klub ů než bohatých (Sluka, 2007).

5.6.2 Nový transferový systém I p řes velké zm ěny, která vnesl Bosman ův p řípad do transferové politiky ve fotbale se stále čast ěji objevovaly názory, že bude nutné provést další přem ěnu přestupových pravidel. Na ja ře roku 2001 byl pak na kongresu FIFA v Buenos Aires

přijat Reglement FIFA, který upravuje status a p řestupy hrá čů . Tento nový transferový systém se má hlavn ě snažit chránit mladé fotbalisty (Sluka, 2007). Mezi nejd ůležit ější zásady nového transferového systému pat ří:

Ochrana mladistvých Mezinárodní p řestupy hrá čů do 18 let jsou povoleny, pouze za p ředpokladu, že se s hrá čem st ěhuje i rodina a to z důvodu nesouvisejícího s fotbalem. Druhá možnost je stanovena tehdy, pokud se jedná o p řestup v rámci zemí Evropské unie a fotbalista má dostate čný v ěk pro pracovní povolení ve stát ě nového klubu a tímto novým klubem je mu zaru čeno vyhovující tréninkové i akademické vzd ělání. V České republice je p říkladem tohoto pravidla Nicolas Šumský. Od dob, co hrál druhou žákovskou ligu, mu byla p ředvídána velká budoucnost, jeho otec necht ěl ponechat nic náhod ě a sehnal Nicolasovi individuální tréninky navíc, odborníky na atletiku, gymnastiku, jídelní ček či maséry. Již v jedenácti letech Nicolas p řestoupil do klubu AS Monako, s tím že do Francie se p řest ěhovala s talentovaným fotbalistou celá rodina. Z Monaka p řestoupil do vyhlášené akademie týmu z Cannes a od ledna 2009 hraje za argentinské River Plate. Do Argentiny odcházel z důvodu nižší svázanosti taktikou a v očekávání, že se díky tomu p řiu čí novým ofenzivním trik ům, které by mohl poté uplatnit znovu v Evrop ě. Hrá če celou kariéru bedliv ě sledují zástupci FC Barcelony a již n ěkolikrát mu nabídli angažmá ve svém klubu, takže se možná můžeme v brzké dob ě t ěšit na české zastoupení v kádru momentáln ě nejlepšího týmu sv ěta (http://deniksport.blesk.cz/clanek/fotbal/50824/cesky-talent-jde-do-argentiny.html).

Přestupová období Byla zavedena pouze dv ě období, ozna čovaná jako p řestupová okna, kdy m ůže hrá č zm ěnit sv ůj klub. Hrá či tak sm ějí m ěnit kluby pouze v termínech od konce kv ětna do za čátku srpna a od za čátku ledna do 31. ledna. P řestupová období byla zavedena z důvodu v ětší rovnosti klub ů. D říve totiž bylo zvykem, že bohatší kluby si mohli p řivést hrá če v podstat ě kdykoliv. Druhým d ůvodem bylo i to, že p řestupová období znamenají v ětší jistotu pro hrá če, který nem ůže být mimo tato období vym ěněn. N ěkteré zem ě si ale pozd ěji p řestupová období ur čily trochu odlišn ě, příkladem m ůže být Rusko, kde je hlavním d ůvodem jiného časového období pro přestupy to, že liga se hraje opa čným systémem. V Rusku a v n ěkterých severských

zemích se totiž nejd říve odehraje polovina zápas ů na ja ře a poté druhá polovina na podzim, což je obrácen ě než ve v ětšin ě zemí, kde se hraje systémem podzim-jaro. V České republice schválil výkonný výbor Českomoravského fotbalového svazu dne 20.10. 2009 zm ěny p řestupního řádu. Pro zimní termín tak platí p řestupní období od 19.1.-15.2., v lét ě se pak m ůže přestupovat v termínech od 9.7.-30.9. Hrá č navíc může b ěhem p řestupního termínu zm ěnit klub pouze jednou (http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=61335&tmplid=1417).

Sankce za jednání s hrá či bez v ědomí jejich klubu Potencionální zájemce má povinnost informovat klub, kde má poptávaný hrá č platnou smlouvu, jinak mu m ůže být uložena pokuta nejmén ě 50 000 švýcarských frank ů. V roce 2000 se takto provinil Liverpool, který nakonec musel zaplatil 20 000 liber za jednání s německým záložníkem Christianem Ziegem, aniž by informoval jeho stávající klub, jímž byl Middlesbrough. Ziegemu byla uložena pokuta ve výši 10 000 liber. Zatím nejznám ějším porušením pravidla o nedovoleném jednání s hráčem majícím smlouvu v jiném klubu je p řípad Chelsea a Ashleyho Colea. Londýnský klub se s hrá čem sešel prost řednictvím trenéra Mourinha a dalších funkcioná řů v lednu 2005, aniž by si k tomuto jednání vyžádal svolení od Arsenalu, kterému v té dob ě hrá č pat řil. Na vyšet řování byla ustanovena t říčlenná komise, která nakonec ud ělila Chelsea pokutu 300 000 liber, trenéru Mourinhovi 200 000 a Coleovi 100 000 liber. V případ ě opakování stejného jednání by navíc Chelsea p řišla v další sezon ě o t ři body v tabulce anglické ligy. Chelsea v daném p řestupním období od angažování Colea ustoupila, ale nakonec se stejn ě obránce o rok pozd ěji do klubu st ěhoval (http://www.tipovani.cz/Tipovani/clanek.aspx?docId=19053544).

Výchovné Nový transferový systém zavedl v roce 2001 pravidlo známé jako Solidarity payment, u nás p řekládané jako výchovné. Toto ustanovení bylo ješt ě roku 2005 novelizováno. Podstata vyplácení výchovného spo čívá v tom, že p ři p řestupu hrá če musí kupující klub p řevést 5 % z odstupného klub ům, které se podílely na výchov ě hrá če. Dobou rozhodnou pro výchovu hrá če je pak ozna čeno období mezi 12. a 23 rokem života. FIFA zavedla takzvaný „Player Passport“, který dokumentuje hrá čovu kariéru a využívá se tedy pro vypo čítání p říslušných podíl ů z přestupní částky hrá če. Je nutné poznamenat, že výchovné se platí pouze p řestupuje-li profesionální

fotbalista, jelikož za p řestupy amatér ů se náhrady nevyplácejí. Sezony mezi 12. až 15. rokem hrá če jsou ohodnoceny 0,25 % z přestupní částky, naproti tomu za každou sezonu od 16. narozenin dostane klub 0,5 % z odstupného. P ři p ůsobení v klubu po kratší dobu než jeden rok se částka ur čí jako pom ěrná část odm ěny za sezonu (http://hn.ihned.cz). Systém Solidarity payment je tak velmi oce ňován hlavn ě kluby, které nejsou tak ekonomicky silné, a proto se snaží zam ěř it na práci s mladými hrá či. T ěmto klub ům se pak tato po čáte ční investice do talentovaného fotbalisty vrací p ři každém jeho pozd ějším p řestupu. Zvlášt ě pak pro kluby z nižších sout ěží mohou být takovéto příjmy doslova životn ě d ůležité, jelikož i 0,25 % z odstupného m ůže být velmi podstatným finan čním p řísp ěvkem pro chod klubu, navíc v dob ě placení vysokých přestupových částek. Nemluv ě o tom, pokud hrá č strávil v klubu podstatn ější část kariéry (a procentuální částka z odstupného bude tedy o to vyšší) či hrá č m ění často své p ůsobišt ě. Kluby se ale často snaží na výchovném ušet řit, což je patrné i z nesrovnalostí ohledn ě uvád ěných p řestupních cen. Podstatnou výjimkou je, že pravidlo o výchovném neplatí p ři p řestupech v rámci jedné zem ě (http://hn.ihned.cz). Z českých fotbalist ů je poslední dobou častými zm ěnami klub ů známý David Rozehnal (Tabulka 2). V tabulce jsou zaznamenány všechny Rozehnalovy p řestupy a zaplacené p řestupní částky. Také z ní vyplývá, že hrá čova cena s výjimkou přestupu do Lazia Řím pr ůběžn ě rostla a nejv ětší skok zaznamenala po prvním úsp ěšném angažmá v Bruggách, kdy potvrdil své kvality i v zahrani čí. Práv ě na základ ě mechanismu solidarity tak z každého jeho p řestupu jdou ur čitá procenta do klub ů, ve kterých p ůsobil do svých 23 narozenin. David Rozehnal si b ěhem angažmá v dorostu Sigmy Olomouc odsko čil na hostování do Sokola Kožušany, jelikož se v Sigm ě v té dob ě neprosazoval do sestavy. V Kožušanech strávil celkem 217 dní, díky kterým tento klub z I. A t řídy dodnes inkasuje pro n ěj nemalé částky za podíl na výchov ě hrá če (Obrázek 3). V grafu je znázorn ěno, kolik činilo výchovné pro bývalé Rozehnalovy kluby z jeho pozd ějších p řestup ů. V belgických Bruggách strávil Rozehnal jeden rok p řed svými t řiadvacátými narozeninami, klub si tak m ůže nárokovat na výchovném 0,5 % z přestupní ceny. Hostování v Kožušanech znamená pro tento klub částku p řibližn ě 0,3 %. Sigma Olomouc si pak za každý Rozehnal ův přestup m ůže nárokovat p řibližn ě 4,2 % (http://hn.ihned.cz).

Transfery hrá če Davida Rozehnala Rok p řestupu Původní klub Nový klub Částka v librách (£) 2003 SK Sigma Olomouc FC Brügge 445 000 2005 FC Brügge FC Paris St. Germain 2 670 000 2007 FC Paris St. Germain Newcastle United 3 827 000 2008 Newcastle United Lazio Roma 3 204 000 2009 Lazio Roma Hamburger SV 4 361 000

Tabulka 2. P řehled p řestup ů u hrá če Rozehnala (Kos, 2010; http://www.transfermarkt.co.uk/en/david-rozehnal/profil/spieler_9659.html)

Mechanismus solidarity p řestup ů Davida Rozehnala 590 987

600000

500000

400000 183 281

300000 134 655 160 838 43 126 56 960

12 964 21 805 200000 112 213 Celkem 9525 16 020 2009 11 377 19 135 2008 100000 7 937 2007 0 0 1 323 2005 0 0 2003 Olomouc Kožušany Bruggy

Obrázek 3. Grafické znázorn ění p říjm ů klub ů na základ ě pravidla o výchovném (Kos, 2010; http://www.transfermarkt.co.uk/en/david-rozehnal/profil/spieler_9659.html)

5.7 Vývoj p řestupních částek Profesionalizace fotbalu zavedená v roce 1885 nevedla pouze k placení hrá čů m za odehraná utkání. Poptávka po dobrých hrá čích se musela nakonec odrazit i v tom, že se s hrá či za čalo obchodovat. Tehdejší p řestupní ceny se však nedají srovnávat s těmi dnešními, což je zp ůsobené n ěkolika faktory. Fotbal nebyl tak výd ěle čnou činností jako dnes, jelikož kluby nem ěly takové p říjmy a hlavn ě hodnota pen ěz v dob ě prvních p řestup ů byla velmi odlišná. Samoz řejm ě bychom ale našli i spole čné znaky a to zejména to, že každý p řestup, který se vymykal výší zaplaceného odstupného byl ve své dob ě považován za nep řekonatelný. Prvním z přestup ů, který bývá uvád ěn v pomyslných vývojových žeb říčcích je transfer z roku 1905 hrá če Alfa Commona ze Sunderlandu do Middlesboroughu za částku 1 000 liber. Již více jak desetinásobek této částky, konkrétn ě 10 890 liber, bylo zaplaceno Arsenalem roku 1929 za hrá če Davida Jacka z Boltonu. Drahé přestupy ale nebyly k vid ění pouze na anglickém trhu. Odstupné ve výši 40 000 liber za hrá če bylo poprvé zaplaceno dokonce i mimo evropský kontinent. Ve 30. a 40. letech dvacátého století totiž docházelo k velkým přestupům i v Latinské Americe, kde m ěly rozhodující kupní síly argentinské kluby. 40 000 liber tak poprvé zaplatila argentinská Boca Juniors za hrá če Juna Ferrari roku 1949. Další vzestup částek placených za hrá če byl d ůsledkem toho, že do Evropy za čali p řestupovat hrá či z Jižní Ameriky. Argentinské River Plate tak v roce 1957 získalo za Enriqua Omara Sivoriho od Juventusu Turín 93 000 liber (Jelínek & Tomeš, 2000; Radnege, 1999) Přestupové částky i nadále velmi rychle rostly (Tabulka 3). P řesto ale celý fotbalový sv ět p řekvapila částka 31 000 000 liber, kterou v roce 1999 zaplatil Inter Milán jinému italskému klubu - Laziu Řím za Christiana Vieriho.

Částka liber Hrá č Zú častn ěné kluby Rok 1 000 Alf Common ze Sunderlandu do Middlesbroughu 1905 10 890 David Jack z Boltonu do Arsenalu 1929 23 000 Bernabe Ferreira z Tigre BA do River Plate 1932 27 000 Ruben Bravo z Rosario Central do Racing Avellaneda 1946 40 000 Juna Ferraro z Velez Sarsfield do Boca Juniors 1949 52 000 Hans Jeppson amatér do Neapole 1952 72 000 Juan Alberto Schiaffino z Pe ňarolu do Milána 1954 93 000 Enrique Omar Sivori z River Plate do Juventusu Turín 1957 142 000 Luis Suarez z FC Barcelona do Internazionale Milán 1961 250 000 Angelo Sormani z Mantovy do Říma 1963 500 000 Pietro Anastasi z Varese do Juventusu Turín 1968 922 000 Johan Cruyff z Ajaxu Amsterdam do FC Barcelona 1973

1,2 mil. Giuseppe Savoldi z Bologn ě do Neapole 1975 1,75 mil. Paolo Rossi z Juventusu Turín do Lanerossi Vicenza 1978 3,00 mil. Diego Maradona z Boca Juniors do Barcelony 1982 5,00 mil. Diego Maradona z Barcelony do Neapole 1984 6,00 mil. Ruud Gullit z PSV Eindhoven do AC Milán 1987 8,00 mil. Roberto Baggio z Fiorentiny do Juventusu Turín 1990 10,00 mil. Jean-Pierre Papin z Ol. Marseille do AC Milán 1992 12,00 mil. Gianluca Vialli ze Sampdorie Janov do Juventusu Turín 1992 13,00 mil. Gianluigi Lentini z AC Turín do AC Milán 1992 15,00 mil. Alan Shearer z Bladcburn do Newcastle United 1996 19,00 mil. Ronaldo z FC Barcelona do Interu Milán 1997 23,00 mil. Denilson z FC Sao Paulo do Betisu Sevilla 1998 31,00 mil. Christian Vieri z Lazia Řím do Interu Milán 1999

Tabulka 3. Nejvyšší p řestupní částky od roku 1905 do roku 1999 (Radnege, 1999, 192)

Očekávalo se, že vyšší odstupné za hrá če již ani nem ůže být zaplaceno, tedy alespo ň ne v dohledné dob ě. Všechny p ředpoklady však p řekonal špan ělský Real Madrid již následující rok, kdy za čal tvo řit nový tým a jeho zám ěrem bylo po řídit do týmu nejlepší hrá če té doby. V roce 2000 tak Real Madrid zaplatil v té dob ě nejvyšší částku za Luise Figa a jen o rok pozd ěji ji p řekonal p ři získání Zinedina Zidana. Od roku 2001 se ale za čalo na fotbalovém trhu šet řit, což byl d ůsledek toho, že Zidane a Figo, kte ří byli v té dob ě nejlepšími fotbalisty sv ěta byli z Realu Madrid v podstat ě neprodejní. Navíc Real Madrid jako jediný klub, který by si mohl dovolit platit za hrá če ješt ě vyšší sumy, sv ůj tým dopl ňoval již bez vynakládání takto astronomických částek. Debaty o závratných sumách placených za hrá če na čas utichly, jelikož hrá či v následujících sedmi p řestupních obdobích p řestupovali za částky, které se té zaplacené za Zinedina Zidana ani nep řiblížily a pohybovaly se maximáln ě v polovi ční hodnot ě této sumy. Vše se ale zm ěnilo s příchodem letního přestupního období roku 2009 a byl u toho znovu Real Madrid, který po letech čekání na výrazn ější úsp ěch prohlašoval, že znovu vytvo ří obávaný tým tvo řený nejlepšími hrá či. Do Realu Madrid tak p řišli hrá či jako Kaká, Benzema či Xabi Alonso. Nejv ětší pozornost ale byla up řena na p říchod Cristiana Ronalda z Manchesteru United, který do klubu p řišel za astronomickou částku 84 600 000 liber. Za pozornost stojí vývoj nejvyšších p řestupních částek od roku 1995 do roku 2009 (Obrázek 4). Z grafu se dá vy číst tém ěř lineární vývoj do roku 2001, po kterém nastal velký pokles, p ři kterém se nejvyšší částky placené za každý rok ustálily a nedocházelo tak k žádným výkyv ům.

Rok 2009 je pak zlomovým, jelikož nejvyšší suma znovu prudce stoupla nahoru a v sou časné dob ě bude tedy zajímavé sledovat zda to ovlivní nadcházející p řestupové období či se částky znovu vrátí k hodnotám p řed tímto p řestupem.

Nejvyšší p řestupové částky let 1995-2009 90 000 000

80 000 000

70 000 000

60 000 000

50 000 000

40 000 000

30 000 000

20 000 000

10 000 000

e i d y o o r do ne n m e en k h o l son a a i n n ldo earer l Vier da h e h n i in ss č llym Z rd E S Rona tia e Robi Co n 7 Deni n Beck 8 Rona la 9 8 ris Fe d ael 0 y A 9 9 h io rei Šev 0 no 1 9 C R avi d 2 ia 1 2000 Luis Figoinedi n tanle D 4 Wayne Roon Mick A ist S 1 Z 0 1996 0 0 Cr 1999 0 2002 2 2005 2 2003 2006 2007 Fernando Torres 1995 2009

Obrázek 4. Vývoj nejvyšších částek zaplacených za hrá če b ěhem posledních patnácti let (Kos, 2010; http://www.transfermarkt.co.uk/en/statistiken/transferrekorde/transfers.html )

Budoucímu vývoji v oblasti p řestupových částek trochu napov ědělo zimní přestupové období na p řelomu sezony 2009/2010. Týmy z anglické, francouzské, italské, n ěmecké a špan ělské ligy totiž dohromady utratily částku jen o n ěco málo větší než byla částka zaplacená za Cristiana Ronalda. Je ale nutné podotknout, že zimní p řestupové období nikdy není na p řestupy tak bohaté jako letní, jelikož týmy v probíhající sezon ě spíše kádry dopl ňují na rozdíl od léta, kdy p řed sezonou často dochází k novému složení tým ů (http://fotbal.idnes.cz/). Přesto i v tomto období mohlo dojít k finan čně zajímavým p řestup ům, jelikož anglický Manchester City, vlastn ěný arabskými šejky, m ěl zájem o n ěkolik hrá čů , za které nabízel velké odstupné. Jednání ale bu ď ztroskotala na požadavcích stávajících klub ů či hrá či p římo od řekli možnost hrát v týmu Manchester City.

Manchester City se totiž neprobojoval do Ligy Mistrů a ani v anglické lize se mu tolik neda řilo, když skon čil na pátém míst ě. A pouze nabídky vysokých plat ů, hrá če nep řesv ědčily do klubu p řestoupit. Přestupy jsou kluby prioritn ě uskute čň ovány se zám ěrem zkvalitn ění kádru a s očekáváním následných sportovních úsp ěchů, na kterých klub m ůže finan čně profitovat. V evropských pohárech (Liga Mistr ů a Evropská Liga) dostávají kluby finan ční odm ěny za dosažené výsledky – p ředem je ur čeno, kolik kluby dostanou za vít ězný zápas, remízu, postup do vy řazovací části či dokonce za vít ězství v této sout ěži. Za samotnou ú čast v základních skupinách týmy dostávají 7 100 000 eur. Pokud by tým vyhrál Ligu Mistr ů i všechny zápasy p ři cest ě do finále, získal by 31 200 000 eur. Úsp ěchy navíc mohou klubu p řinést peníze i formou zvýšeného zájmu sponzor ů (http://sport.ihned.cz/c1-38316930-startuje-liga-mistru-soutez-za- miliardu ) Hrá či ale svou cenu nesplácejí pouze dobrými výkony. Kluby se proto často zam ěř ují na hrá če i s cílem zvýšení zisku z prodeje suvenýr ů. Manchester United tak nap ř. koupil jihokorejského Park Ji-Sunga nejen pro jeho fotbalové kvality, ale i s vědomím toho, že o dresy Manchesteru tak bude v Jižní Koreji veliký zájem. I přestup Christiana Ronalda se vrací formou výt ěžk ů z prodeje dres ů. V dubnu letošního roku Real Madrid uvedl, že bylo prodáno přes milion Ronaldových dres ů, což znamená p říjem více než 100 000 000 eur (p řestupová částka v eurech byla 94 000 000). N ěkteré evropské kluby zase za čali p řed sezonou jezdit hrát p řípravné zápasy do USA, Japonska a dalších zemí práv ě z důvodu možného zvýšení tržeb z prodeje reklamních p ředm ětů ve státech, kde evropský fotbal nebyl tolik sledovaný (http://www.fotbalportal.cz/ ) Po každé sezon ě vypracovává spole čnost Deloitte žeb říček nejvýd ěle čnějších klub ů zvaný „Football Money League“. Za sezonu 2008/2009 (výsledky z poslední sezony nejsou zve řejn ěny) se týmem s nejv ětšími výnosy stal Real Madrid, který utržil 341 900 000 liber. Tato suma je tvo řena t řemi hlavními skupinami p říjm ů, a to ze vstupného, z prodeje reklamních p ředm ětů a z prodeje televizních práv, naopak výnosy za prodej hrá čů nejsou zapo čítávány. Zajímavostí je, že nejvyšší p říjem a to 137 000 000 liber má Real Madrid z prodeje televizních práv (£137m), což je více než jsou celkové výnosy jedenáctého týmu žeb říčku – n ěmeckého Haburku. (http://www.deloitte.com/view/en_GB/uk/industries/sportsbusinessgroup/d039400401 a17210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm )

5.8 Případová studie p řestupu Jakuba Vojtuše Tato kapitola se bude zabývat konkrétním mezinárodním p řestupem a to hráče Jakuba Vojtuše. V lednu roku 2010 p řestoupil Jakub Vojtuš, slovenský talentovaný úto čník, ze slovenského klubu MŠK Žilina do italského týmu Inter Milán. Na úvod budou v krátkosti p ředstaveny ob ě strany této transakce a i samotný hrá č. Jakub Vojtuš se narodil 22. října 1993 ve Spišskej Novej Vsi, kde jako malý s fotbalem za čínal. Hrá č na sebe poprvé upozornil na školním turnaji v Březovej pod Bradlom, kde upoutal pozornost trenér ů MŠK Žiliny, kte ří pov ěř ili tehdejšího skauta klubu dalším sledováním hrá če. Vojtuš byl do Žiliny pozván na testování a od 1. července se stal hrá čem klubu za tehdejší tabulkovou cenu 5 000 EUR. Do klubu přišel v období, kdy spadal do kategorie starších žáků, ale hned za čal hrát o kategorii výše v mladším dorostu pod panem Vladimírem Ku ťkem. V dob ě p řestupu hrál v Žilin ě za ligový dorost, ale pomalu se stával sou částí i hlavního týmu. V mládežnických reprezentacích SR do 15 let odehrál dev ět zápas ů, ve kterých vst řelil jeden gól. Za SR do 16 let odehrál deset zápasů a v sou časnost pat ří do kategorie SR do 17 let. V lét ě 2009 byl na turnaji v Japonsku s reprezentací SR do 18 let, kde si ve t řech zápasech p řipsal jeden gól. Jakubovi Vojtušovi jen t ěsn ě unikl primát nejmladšího hrá če, který nastoupil v rámci zápas ů slovenské ligy. Sv ůj první start v Corgo ň lize si p řipsal 24. října 2009 v zápase FK Senica proti MŠK Žilina ve věku 16 let a dvou dn ů, čímž pouze o den zaostal za Andrejem Rendlou, který nastoupil k svému prvnímu zápasu ve v ěku 16 let a jednoho dne.

5.8.1 MŠK Žilina Fotbalový klub MŠK Žilina byl oficiáln ě založený na konci roku 1908. V mezivále čných letech 1928 a 1929 se stala Žilina dvakrát za sebou mistrem Slovenska. Na tyto úsp ěchy navázala v roce 1947, kdy v I. Lize vybojovala t řetí příčku za českým kluby Slavii a Spartou a stala se tak neoficiálním mistrem Slovenska. V roce 1961 podlehli žilinští fotbalisté ve finále Československého poháru Dukle Praha, která se ale sou časn ě stala mistrem republiky, což znamenalo, že se Žilina jako finalista kvalifikovala do evropské pohárové sout ěže zvané „Pohár vít ězů národních pohár ů“. Mužstvo dokonce postoupilo až do čtvrtfinále, ve kterém bylo

vy řazeno až italskou Fiorentinou. Evropské poháry si v následujících letech zahráli hrá či Žiliny ješt ě n ěkolikrát, ale pro klub poté nastalo i horší období, kdy hrál st řídav ě I. a II. nejvyšší sout ěž ČSSR (http://www.mskzilina.sk). Zm ěna p řišla v roce 1993, kdy k prvnímu lednu vznikla samostatná Slovenská republika. Fotbalové sout ěže se dohrály v lét ě roku 1993 a od podzimu na Slovensku odstartovala I. slovenská fotbalová liga, složená z 12 tým ů. Žilina se do této ligy delegovala jako t řetí nejlepší klub minulé sezony v II. nejvyšší soutěži. V ro čníku 1994 /1995 skon čila na posledním dvanáctém míst ě a sestoupila tak do druhé ligy, ze které ale následující rok zase postoupila a od sezony 1996/1997 se stala pevnou sou částí první ligy. V roce 2002 získala slovenský titul, který obhájila i v následujících dvou ro čnících. Slovenský titul vyhrál klub i v roce 2007 a i v práv ě skon čené sezon ě 2009/2010. Žilina tak v posledních letech pravidelně reprezentovala slovenský fotbal i na mezinárodní scén ě, kde zatím ztroskotala na p ředkolech Ligy mistr ů a nekvalifikovala se ani jednou do nejkvalitn ější evropské pohárové sout ěže (http://www.mskzilina.sk).

5.8.2 FC Inter Milán FC Inter Milán pat ří mezi nejvýznamn ější kluby fotbalové historie. Tento italský klub byl založen pod názvem "Football Club Internazionale Milano" 9. b řezna 1908 odd ělením od Milánského kriketového a fotbalového klubu, což je p ůvodní název nyn ějšího městského rivala AC Milán. Již v roce 1910 vyhrál Inter poprvé italskou ligu. Celkem se stal Inter Milán mistrem Serie A, jak se nazývá italská fotbalová liga, osmnáctkrát. Roku 1963 za čala éra zvaná "Great Inter" (skv ělý Inter), kdy Inter vyhrál třikrát za sebou mistrovský titul (Scudetto), dvakrát Pohár mistr ů evropských zemí (dnes Liga Mistr ů) a dvakrát Interkontinentální pohár. Mistrovský titul v roce 1966 byl pro Inter již celkov ě desátý, což oprav ňuje klub k umíst ění symbolické zlaté hv ězdy na dres (http://www.inter.it/en/societa/storia.html). V letošním roce vyhrál Inter ve fotbale velmi cen ěný trable, což znamená, že triumfoval rovnou ve t řech sout ěžích. Inter se popáté v řad ě radoval z italského scudetta, zvít ězil i v Italském poháru a po 45 letech p řidal prvenství i v Lize Mistr ů. (http://www.inter.it/en/societa/storia.html) Domácí zápasy hraje klub na stadionu s názvem Stadio Giuseppe Meazza, pojmenovaném po slavném hrá či Interu. Stadionu se n ěkdy říká i San Siro a jeho

zajímavostí je to, že je domácím stánkem nejen Interu, ale i nejv ětšího rivala AC Milán.

5.8.3 Události p ředcházející transferu Jakub Vojtuš se brzy po svém p říchodu do Žiliny stal sou částí mládežnických reprezentací Slovenska. Na mezinárodním turnaji reprezentací do 15 let v Portugalsku pat řil mezi nejlepší hrá če, což nemohlo uniknout pozornosti p ředních zahrani čních klub ů. Jako první se proto s nabídkou na p řestup ozvala portugalská Benfica Lisabon. Následovaly konkrétní nabídky od klub ů Bayern Mnichov, Hoffenheim, FC Chelsea, Manchester City, CSKA Moskva či Udinese Calcio. Na hrá če se za čali poptávat i kluby jako Manchester United a FC Barcelona. Nabídkám takových klub ů se jen t ěžko odolává, ale majitel Žiliny Jozef Antošík a manažer hrá če Mgr. Michal Holeš čák, Vojtuše p řesv ědčili, aby ješt ě v týmu vydržel a po čkal na lepší nabídku jak pro n ěj, tak pro klub. O Vojtuše m ěl v té dob ě nejv ětší zájem italský tým Udinese Calcio. Žilina, ale prostřednictvím svého majitele pana Antošíka nabídku odmítla a vzáp ětí p ředložila hrá či k podepsání profesionální smlouvu. Jejím podpisem za prvé stoupla cena hrá če a za druhé vy řadila z adept ů na zisk hrá če týmy, které o čividn ě nem ěly takový zájem. Hrá č smlouvu podepsal s vědomím, že v případ ě, že by p řestup do zahrani čí nevyšel, m ěl by v Žilin ě zajišt ěné podmínky na další kariérní r ůst. Samotný Inter Milán se dostal k hrá či tak trochu oklikou. Italský tým shán ěl nějakého talentovaného úto čníka s rokem narození 1993. Po dlouhém hledání s zam ěř il na jiného slovenského hrá če Filipa Oršulu, který byl v té dob ě v anglickém klubu Manchester City. Oršulovým manažerem byl shodou okolností také Mgr. Holeš čák, který ale práv ě chystal Oršul ův p řestup do holandského Twente Enschede, kde by hrá č mohl p ůsobit ve vyhlášené akademii. Inter se rozhodl tento chystaný p řestup respektovat a hledat tedy hrá če jinde, nicmén ě Mgr. Holeš čák doporu čil Interu Milán sledovat jiného svého sv ěř ence a to práv ě Jakuba Vojtuše.

5.8.4 Jednání o p řestupu Celý transfer se utvá řel p řibližn ě rok, b ěhem kterého prob ěhlo n ěkolik jednání a návšt ěv Milána. Inter po celou dobu hrá če bedliv ě sledoval. Žilina p řitom nem ěla

pot řebu hrá če prodávat, jelikož v uplynulých letech se klubu poda řilo n ěkolik zajímavých p řestup ů, z nichž stojí za zmínku odchod Stanislava Šestáka do německé Bochumi za 750 000 eur, Dare Vrši če do rumunského Temešváru za 800 000 eur, Petera Štyvara do anglického Bristolu za 775 000 eur, Admira Vladavi če do rakouského Salzburgu za 900 000 eur a hlavn ě Tomáše Hubo čana do ruského Petrohradu za 3 800 000 eur, což je do dnešní doby nejvyšší částka zaplacená za hrá če ze slovenské ligy. Žilina tak byla dob ře finan čně zajišt ěna a navíc se v případ ě přestupu šestnáctiletého hrá če nedala o čekávat ani nijak výrazná p řestupní částka. Nakonec ale majitel Žiliny souhlasil s Jakubovým snem, kterým byl přestup do evropského velkoklubu. Pro hrá če odcházejícího v tak mladém v ěku je vždy d ůležité, s jakým zám ěrem kupující klub vstupuje do jednání. Zájem Interu o Vojtuše byl od za čátku velmi silný a neovlivnilo jej ani podepsání profesionální smlouvy se Žilinou. Při rozhodování manažera i samotného hrá če byl tento p řístup Interu velmi d ůležitý, jelikož bylo patrné, že Inter o hrá če velmi stojí a má zájem o jeho koupi s perspektivou pro první mužstvo. Nicmén ě ani kluby, jako je Inter Milán, nekupují v sou časnosti mladé hrá če za tak velké částky, jako nakonec činilo odstupné za Vojtuše. Kluby mají ve zvyku si nejd říve hrá če otestovat b ěhem hostování ve vlastním týmu s tím, že ve smlouv ě mají opci na p řestup, která znamená p řednostní právo na koupi hrá če za částku ve smlouv ě stanovenou. Jakub Vojtuš byl 22. ledna 2010 v doprovodu svého manažera Mgr. Michala Holeš čáka pozván na léka řské testy do Milána. Po této nezbytné procedu ře p řestupu již mohl podepsat smlouvu s Interem Milán a stát se tak hrá čem tohoto italského klubu. Vzhledem k faktu, že Vojtušovi bylo v dob ě podpisu smlouvy 16 let a nebyl tak plnoletý, podepsali smlouvu za hrá če rodi če. Smlouva je platná do 30. prosince 2012.

5.8.5 Výsledný transfer Žilina se s Interem Milán dohodla na p řestupní částce 550 000 eur. Část z utržených pen ěz dostal i klub Spišská Nová Ves, kde Jakub odstartoval svoji kariéru. Podle smluvní dohody tato suma činila 10 % z odstupného, což se v daném případ ě rovnalo částce 55 000 eur. Jak je patrné z výše uvedených p řestupních částek za hrá če Žiliny, tento p řestup by byl vzhledem k částce zajímavý i kdyby se jednalo o staršího a zkušen ějšího fotbalistu.

Sám hrá čů v agent Mgr. Michal Holeš čák na toto téma uvedl: „Je pravdou, že suma za Vojtuše je pozoruhodná, ale nemusí být konečná. Podle naší partnerské statistické agentury bylo p řed krizí zhruba 20 % hrá čů bez angažmá, v sou časnosti se toto číslo blíží již ke 45 %. Jakub ův transfer je tedy skute čně z finan čního hlediska zajímavý a pokud se mu poda ří propracovat se do prvého mužstva, anebo p řestoupí do onoho klubu, Žilina získá další finance. “ Ve smlouv ě byly totiž uvedeny t ři situace, na základ ě kterých mohou do žilinského klubu p řiputovat další peníze. Jedná se o tyto možnosti:

• Pokud Vojtuš nastoupí ve 3 zápasech za „A“ tým Interu (p řičemž nezáleží na po čtu strávených minut na h řišti), MŠK Žilina získá dalších 400 000 eur • Pokud Vojtuš nastoupí v dalších 20 zápasech za „A“ tým Interu (minimáln ě na 45 minut), MŠK Žilina získá dalších 700 000 eur • MŠK Žilina získá 15 % z dalšího p řestupu Vojtuše do t řetího klubu

Vojtuš se po p řestupu p řipojil k týmu Interu, kde hrají hrá či do sedmnácti let, kou čovaném Giorgiem Gattim. Již ve svém druhém zápase za tento tým vst řelil v zápase proti Algheru t ří branky, kterými se podílel na výh ře 5:0.

6 DISKUSE Jak bylo již d říve v práci zmín ěno, cenu hrá če mimo jiné utvá ří i jeho úsp ěšnost na mezinárodní scén ě. Nap ř. o Jakuba Vojtuše by zcela jist ě neprojevilo zájem tolik renomovaných klub ů, kdyby hrál pouze v rámci Slovenské republiky za ligový dorost Žiliny, i přesto, že by své soupe ře výkonnostn ě p řevyšoval. Poptávka hrá če byla naopak zap říčin ěna jeho úsp ěchy na mezinárodním poli (mládežnické reprezentace), kde ukázal svoji konkurenceschopnost v porovnání se stejn ě starými hrá či z jiných zemí Evropy. Pro samotné utvá ření p řestupu a ur čení ceny je rozhodující osoba zástupce stávajícího klubu. V tomto p řípad ě se ale majitel Žiliny ukázal jako dobrý obchodník. Mnoho klub ů p řistoupí pod vidinou rychlého zbohatnutí, na zajímavou první nabídku. Někdy se nakonec ukáže, že to bylo nejlepší řešení, a to v případ ě, že se hrá č pozd ěji p řestane prosazovat nebo se hrá č kv ůli zran ění již nedostane do bývalé formy. V tomto p řípad ě ale Žilina v ěř ila hrá čovým schopnostem a byla si v ědoma, že pokud bude podávat kvalitní výkony i nadále, tak p řijde lukrativn ější nabídka. Důležitým faktorem pro ur čení hrá čovy ceny bylo i to, že v takto mladém v ěku nastoupil v první lize. I tento fakt totiž zvýšil hrá čovu tržní cenu, by ť m ůžeme spekulovat o oprávn ěnosti hrá čova nominování do zápasu. Cenu vždy ovliv ňuje i samotná poptávka na trhu, což v tomto p řípad ě znamenalo s po čtem zájemc ů další navýšení ceny. Avšak nejd ůležit ějším krokem pro ur čení kone čné sumy bylo podepsání profesionální smlouvy. Přestupy mladých hrá čů bývají specifické v tom, že tito hrá či trpí čast ějšími výkyvy formy a navíc kluby musí spoléhat na to, že vývoj talentovaného hrá če se nezbrzdí a částka za n ěj vyplacená se stane pro klub dobrou investicí. Fotbalové kluby jsou proto velmi opatrné p ři angažování mladých hrá čů . Na tomto konkrétním přestupu je to patrné z toho, že Inter Milán hrá če pravideln ě sledoval po dobu přibližn ě jednoho roku, než došlo k uskute čnění p řestupu. Na první pohled se m ůže zdát, že smluvní klauzule o p řípadných dalších doplatcích na základ ě odehraných zápas ů jsou výhodné pouze pro Žilinu. Je nutné ale zmínit, že hrá čů , kte ří se prosadí z mládežnických tým ů do kádru „A“ mužstva u klub ů jako je Inter Milán, je jen velmi málo. To je ale práv ě i d ůvodem toho, že pokud by se Vojtuš skute čně do kádru prosadil, Inter Milán velmi rád pošle Žilin ě

domluvenou odm ěnu. Hrá č by totiž i tak vyšel milánský klub mnohonásobn ě levn ěji než p řestup hrá če takové úrovn ě, aby mohl hrát rovnou za „A“ mužstvo Interu Milán. Dalším cílem této práce je p ředpov ědět budoucí vývoj p řestupových částek placených za fotbalové hrá če. V kapitole Vývoj přestupních částek lze z obrázku 4 vy číst, že od roku 2002 do roku 2008 se odstupné vyplácené za nejlepší hrá če pohybovalo v podobných hodnotách. Letní p řestupové období roku 2009 ale p řineslo ne čekaných 84 600 000 liber zaplacených za Cristiana Ronalda. Zda bude tato suma znovu p řekonána či se odstupné bude pohybovat níže v tuto chvíli nikdo s ur čitostí ne řekne. Cenu hrá če zvyšují dobré výkony v porovnání s nejlepšími sv ětovými hrá či, nebo-li by zvýšení cen odstupného (oproti trendu do roku 2009) či dokonce zaplacení více jak 84 600 000 liber mohlo dojít po letošním Mistrovství sv ěta po řádaném v Jižní Africe. Spíše bych se však přiklán ěl k tomu, co již poslední zimní p řestupový termín nazna čil, a to sice, že kluby budou spíše šet řit a hledat kvalitní hrá če, za které by nemusely tolik utrácet. Navíc bohaté kluby stále doplácí i na Bosmanovo pravidlo, kdy hrá či po vypršení smlouvy odcházejí zadarmo. To znamená p říležitost pro jiné movité kluby, které by mohly mít o tyto hrá če zájem a nemusejí tak za n ě platit žádné odstupné. Ve v ětšin ě p řípad ů je zárukou kvalit už jen to, v jakém klubu do té doby hráli. V letošním roce tak nap ř. vypršely smlouvy Joe Coleovi a Michaellu Ballackovi v týmu Chelsea. Pokud by m ělo dojít k dalšímu r ůstu cen placených za hrá če, bylo by celkem pravd ěpodobné, že by se tak op ět stalo kv ůli Realu Madrid. Tento klub sice minulé léto utratil obrovské peníze za nové posily, ale přesto nevyhrál Ligu Mistr ů, Špan ělský pohár ani Špan ělskou ligu. Klub tedy te ď bu ď znovu investuje do posílení kádru velké finan ční prost ředky nebo m ůže po p říchodu drahých hrá čů (v lét ě 2009) nějakou dobu své investice více zvažovat, neutrácet a doufat, že nakoupení hrá či získají pro tým n ějaký pohár. Spíše se ale dá p ředpokládat, že s příchodem nového, a zatím všude úsp ěšného trenéra Mourinha, dojde díky Realu Madrid znovu k finan čně velmi nákladným přestup ům, ale m ěly by se však pohybovat v nižších cenových relacích než p řed rokem. Nejvíce ale m ůže situaci na p řestupovém trhu ovlivnit to, že v poslední dob ě se ve fotbale za čalo objevovat stále více movitých majitel ů a investice do fotbalových klub ů mají jako sv ůj koní ček. Nejtypi čtějším p říkladem je anglický Manchester City. Tento klub se z pr ůměrného týmu dostal b ěhem dvou sezon do pop ředí tabulky

anglické Premier League, tím ale jeho cesta nekon čí. Arabští šejkové cht ějí klub dostat mezi nejlepší týmy Evropy a dopomoci k tomu mají jejich tém ěř neomezené finan ční prost ředky. Prodávající kluby toho navíc využívají a p ři projednávání přestup ů svých hrá čů často pro Manchester City ( či jiné kluby s takto bohatými majiteli) navrhují daleko vyšší odstupné, než na jaké by přistoupily ostatní kluby. Předpokládají totiž, že jim tato suma bude nakonec zaplacena.

7 ZÁV ĚR Tato práce byla rozd ělena do n ěkolika logických celk ů, které úzce souvisejí s transferovou politikou. Jak dokumentoval samotný p řestup Jakuba Vojtuše, fotbaloví manaže ři nesjednávají pouze platové podmínky pro hrá če a další služby spadající do manažerského servisu, ale mohou být i samotným iniciátorem p řestupu, když dají klubu tip na získání ur čitého hrá če. Zavedení Bosmanova pravidla dnes ovliv ňuje p řestupy hrá čů nejen v případ ě ukon čení smluv. Kluby se totiž snaží s hrá či podepisovat delší smlouvy či je alespo ň dříve prodlužovat, aby tomuto jevu p ředešli. Delší smlouvy poté vedou k navýšení hrá čovi p řípadné p řestupní ceny. Díky Mgr. Michalu Holeš čákovi byl v této práci popsán i p řestup hrá če jeho agentury od po čátku zájmu nového klubu o hrá če po výsledný transfer. I p řesto se mi ale nepoda řilo detailn ěji p řiblížit pr ůběh záv ěre čného jednání, za prvé byl totiž přestup v podstat ě již domluven a za druhé je zvykem, že se podrobnosti o utvá ření přestup ů v ůbec nezve řej ňují. Avšak i tak jsem se dostal k mnoha zajímavým údaj ům, které posloužily pro názornou ukázku, jak se samotný transfer utvá ří. Tyto informace a zvlášt ě pak konkrétní částky a smluvní podmínky budou totiž i nadále přísn ě st řeženy a ve řejnost je znát nebude, což je d ůsledkem výše t ěchto částek. Budoucí vývoj v oblasti placení p řestupních částek za fotbalové hrá če se dá těžko odhadnout, p řesto jsem se ho na základ ě získaných in formací pokusil předpov ědět.

8 SOUHRN Obsahem této práce je popis transferové politiky ve fotbale a p ředevším pak analýza konkrétního p řestupu. Přestupem se v první řad ě ozna čuje zm ěna klubové příslušnosti hrá če, ale již b ěhem sepisování práce vyvstala pot řeba p řiblížení nejr ůzn ějších pojm ů, které mají během p řestup ů d ůležitý význam. Z přestupu Jakuba Vojtuše, ale i z ostatních zjišt ění uvedených v této práci, se dá poukázat na sou časná specifika v oblasti p řestup ů fotbalist ů. Některé z těchto zásad se dají pozorovat již delší dobu, naopak k některým se vývoj v této oblasti přiklonil až v sou časné dob ě:

• Ochrana mladých fotbalist ů (smlouvy nepodepisují osobn ě, do zahrani čí s nimi často musí odejít i rodi če) • Větší jistoty pro klub i hrá če (podepisují se dlouhodob ější smlouvy, sankce za jednání s hrá či bez v ědomí klubu) • Výhody pro kluby zam ěř ující se na výchovu mladých hrá čů (placení výchovného) • Větší zvažování p řestup ů (delší sledování hrá čů , hrá či p řicházejí nejd říve na hostování)

9 SUMMARY

The content of this work is description of transfer policy in football and mainly the analysis of concrete transfer focus on a specific change. Transfer means the change in membership of the club players. However during the drafting of this work there was a need for the approach of various concepts that have important implications during transfers. The current specifications in the players transfer can be shown on transfer of Jakub Vojtuš, but also from other findings in this study. Some of these principles can be seen already for a long time, but some of them seems to be quite recent.

• Protection of young players (they do not sign contracts personally, parents have to go abroad with them) • More certainty for the club and players (longer contracts are signed, penalties for communication with players without the awareness of the club) • Benefits for clubs focusing on the education of young players (solidarity payment) • Greater consideration of transfers (more tracking of players, the players come first on loan)

10 REFEREN ČNÍ SEZNAM Anonymous. (2008). Český talent jde do Argentiny, Retrieved 12. 6. 2010 from the World Wide Web: http://deniksport.blesk.cz/clanek/fotbal/50824/cesky-talent-jde-do- argentiny.html Anonymous. História klubu – do roku 1960, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.mskzilina.sk/index.php?url=static&stranka=3 Anonymous. História klubu – od roku 1960 do roku 1980, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.mskzilina.sk/index.php?url=static&stranka=4 Anonymous. História klubu – od roku 1980 do roku 1990, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.mskzilina.sk/index.php?url=static&stranka=19 Anonymous. História klubu – od roku 1990 do roku 2000, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.mskzilina.sk/index.php?url=static&stranka=5 Anonymous. História klubu – od roku 2000, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.mskzilina.sk/index.php?url=static&stranka=6 Anonymous. History, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.inter.it/en/societa/storia.html Anonymous. Chelsea a Mourinhovi hrozí trest za sch ůzku s Colem, Retrieved 12. 6. 2010 from the World Wide Web: http://www.tipovani.cz/Tipovani/clanek.aspx?docId=19053544 Anonymous. Metodologie odborné práce, Retrieved 10. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF- katedry/kae/Metodologie_odborne_prace_-_opory.pdf Anonymous. Players' Agents List, Retrieved 15. 6. 2010 from the World Wide Web: http://www.fifa.com/aboutfifa/federation/administration/playersagents/list.html Anonymous. (2010). Real Madrid becomes the first sports team in the world to generate €400m in revenues as it tops Deloitte Football Money League, Retrieved 20. 6. 2010 from the World Wide Web: http://www.deloitte.com/view/en_GB/uk/industries/sportsbusinessgroup/d039400401 a17210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm Anonymous. Rozsudek soudního dvora, Retrieved 1. 5. 2010 from the World Wide Web: http://curia.europa.eu/arrets/TRA-DOC-CS-ARRET-C-0415-1993-200406769- 05_00.html

Anonymous. Služby, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.nehodasport.cz/sluzby.html Anonymous. Sm ěrnice ČMFS pro činnost agent hrá čů fotbalu, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/23_Smernice_pro_cinnost_agentu_4. doc Anonymous. Transfer records International - all seasons, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.transfermarkt.co.uk/en/statistiken/transferrekorde/transfers.html Anonymous. David Rozehnal, Retrieved 18. 6. 2010 from the World Wide Web: http://www.transfermarkt.co.uk/en/david-rozehnal/profil/spieler_9659.html Anonymous. (2009). Zm ěny v Registra čním řádu ČMFS a v P řestupním řádu ČMFS pro profesionální fotbalisty, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=61335&tmplid=1417 Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu . Praha: Olympia. Dvo řák, T. (2010) Realu Madrid se prý už vrátila rekordní investice do Cristiana Ronalda, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://www.fotbalportal.cz/spanelsko/primera-division/20794-realu-madrid-se-pry-uz- vratila-rekordni-investice-do-cristiana-ronalda/ Filípek, Š. (2009). Fotbaloví talenti Golden Kids. Sport magazín, 13(39), 6-11 Frömel, K., & Vaverka, F. (2000). Publika ční manuál Fakulty t ělesné kultury . Olomouc: Univerzita Palackého. Hamerník, P. (2007). Sportovní právo s mezinárodním prvkem . Praha: Auditorium s.r.o. Hrab ě, S. (1999). Novodobý trh s otroky. Fotbal. 9(10), 48-49 Jelínek, R., Tomeš, J. (2000). První fotbalový atlas sv ěta . Praha: Infokart. Kotler, P. (2007). Moderní marketing . Praha: Grada Publishing, a. s. Kotler, P., & Keller, K. (2007). Marketing a management . Praha: Grada Publishing, a. s. Mádl, L. (2009). Startuje Liga mistr ů, sout ěž za miliardu , Retrieved 18. 6. 2010 from the World Wide Web: http://sport.ihned.cz/c1-38316930-startuje-liga-mistru-soutez- za-miliardu

Mádl, L. (2009). Vychovali hv ězdu, te ď jim pat ří kousek pokladu, Retrieved 18. 6. 2010 from the World Wide Web: http://hn.ihned.cz/c1-38398990-vychovali-hvezdu- ted-jim-patri-kousek-pokladu Novotný, J. (2000). Ekonomika sportu . Praha: ISV nakladatelství. Radnege, K. (1999). Velká encyklopedie kopaná . Praha: Jan Vašut. Saiver, F. (2010). Fotbalový p řestupový trh vinou všeobecné ekonomické krize zamrzl, Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://fotbal.idnes.cz/fotbalovy-prestupovy-trh-vinou-vseobecne-ekonomicke-krize- zamrzl-1f5-/fot_zahranici.asp?c=A100203_010303_fot_zahranici_mah Skramlík, P. (2009). Český fotbal láme v krizi p řestupové rekordy a ignoruje Bosmana! , Retrieved 25. 5. 2010 from the World Wide Web: http://skramlik.blog.idnes.cz/c/90517/Cesky-fotbal-lame-v-krizi-prestupove-rekordy-a- ignoruje-Bosmana.html Sluka, T. (2007). Profesionální sportovec . ČR: Havlí ček Brain Team. Žurman, O. (1972). Zlatá kniha kopané . Praha: Olympia

11 P ŘÍLOHY Úvodní část zadání testu, který musí uchaze č splnit pro získání fotbalové licence hrá čského agenta. Samotný test se skládá z patnácti otázek rozd ělených do pěti částí, z nichž každá má své specifické zadání. Tento test se konal 2. b řezna 2005.

Players‘ Agents Examination no. 2, March 2005

NB: This is multiple choice examination. The candidate must choose one answer which he considers correct out of three possible amswers. A cross may be put against only one answer to each question. More than answer to any question will be marked as wrong.

I) Facts of a case

Rocky Palmer, a British Citizen (Northern Ireland), is appointed as assistant to the General Secretary of the club Bolt FC in the Cayman Islands. Mr Palmer signs a three year employment concract with the club Two-and-a-half years after he first moved to the Cayman Islands, in order to supplement his salary and with the full support of his employer. Mr. Palmer decides to send a written application to the Cayman Islands football association in order to become a players‘ agent.

Question 1 (value = 2 points) Which of the following statements is correct?

a) Mr Palmer’s application has to be accepted. b) Mr Palmer’s application has to be rejected since he has not lived in the Cayman Islands long enough to apply for a license there. c) Neither of the above statements is correct.

Question 2 (value = 3 points) What is the legal situation?

a) If Mr Palmer had applied for a licence in his home nation, the Northern Irelan football association would have accepted his application to become a players‘ agent. b) Mr Palmer had applied for a licence within the EU/EEA any association within the EU/EEA territory would have rejected his aplication to become a players‘ agent.

c) Mr Palmer’s British nationality antitles him to sit the examination even if he has not lived in the Cayman Islands constantly for at least two years.

Question 3 (value = 1 point) Should the Cayman Islands football association’s examining body reject Rocky Palmer’s application for any reason, what could the applicant do?

a) The decision of the Cayman Islands football association’s examining body is not subject to appeal. b) Mr palmer may send his application to the FIFA Players‘ Status Committee. c) The FIFA Executive Committee has the final say on Mr Palmer’s application.