Kladenské gymnázium v letech 1900-1953

Diplomová práce

Studijní program: N7503 – Učitelství pro základní školy Studijní obory: 7503T023 – Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy 7503T045 – Učitelství občanské výchovy pro 2. stupeň základní školy

Autor práce: Ing. Radka Hrušková Vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.

Liberec 2019

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.

25. 3. 2019 Ing. Radka Hrušková

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. PhDr. Janu Rychlíkovi, DrSc., za cenné rady, vstřícný přístup a odborné připomínky, jež mi poskytl během zpracování této práce. Rovněž děkuji své rodině za pevnou podporu během celého studia.

Anotace

HRUŠKOVÁ, Radka. Kladenské gymnázium v letech 1900-1953. Liberec: Pedagogická fakulta, Technická univerzita Liberec, 2019.

Diplomová práce se zabývá dějinami kladenského gymnázia v letech 1900- 1953. Představuje gymnázium, jako jednu ze středních škol na Kladně, kde bylo možné v první polovině 20. století získat maturitní zkoušku. Popisuje město, v němž gymnázium sídlí, stejně jako stručnou historii místního školství. Cílem práce je popsat a prozkoumat chod tohoto gymnázia a jeho proměny v uvedeném období a zároveň mapovat změny v českém školství. Práce přináší pohled na gymnázium jako na školu, jejíž význam pro kladenský region byl nesporný, protože škola připravovala budoucí posluchače pro vysoké školy technického směru. Práce zkoumá náboženské vyznání studentů, proměny celkových počtů studentů, počty studentů napříč jednotlivými ročníky, věk studentů a rodiště studentů. Přináší informace o pedagogickém sboru a jednotlivých ředitelích ústavu, věnuje se významným osobnostem Kladna, kteří absolvovali kladenské gymnázium.

Klíčová slova: gymnázium, Kladno, škola, učitel

Annotation

This thesis is covering the history of Kladno Gymnazium (a secondary school) in the years 1900 to 1953. It introduces Kladno Gymnazium as one of the secondary schools in Kladno where in the first half of the 20th century students could past their abiture exams (graduation exams). It describes the city of Kladno and an abbreviated history of the local educational system. The goal of this dissertation paper is to describe and to study the mechanics of this secondary school and its changes during mentioned time period and also to map changes in the Czech education system. This dissertation paper looks at Kladno Gymnazium as a school which had undisputed influence on the Kladno region, because it prepared future students of technical universities. This paper studies student’s religious orientation, changes in attendance numbers, the age and the birth places of the students. It brings information about teachers and individual principals of the school. It also mentions significant Kladno citizens who studied there.

Key words: Gymnazium, Kladno, a school a teacher

Obsah

Úvod……………………………………………………………………………………8

1 Město Kladno ...... 13 1.1 Proměny města Kladna v 19. století ...... 13 1.2 Kladno v době založení reálky ...... 15 2 Školství na Kladensku ...... 17 2.1 Nižší školství ...... 17 2.2 Další školy v Kladně ...... 18 2.3 Snahy o zřízení reálky ...... 20 3 Dějiny kladenské reálky/gymnázia ...... 21 3.1 1900 - 1919 ...... 21 3.2 1919 - 1939 ...... 39 3.3 1939 - 1945 ...... 49 3.4 1945 - 1953 ...... 53 4 Pedagogický sbor ...... 57 4.1 Ředitelé gymnázia v letech 1900 – 1953 ...... 61 4.2 Platy učitelů v meziválečném Československu ...... 63 5 Studenti gymnázia ...... 65 5.1 Osobnosti gymnázia ...... 65 5.2 Celkové počty studentů a opravné zkoušky ...... 72 5.3 Rozdělení studentů podle věku...... 73 5.4 Bydliště studentů, rodičů a náboženské vyznání ...... 74 Závěr…………………………………………………………………………………..77 Seznam použitých zdrojů...…………………………………………………………….81 Seznam příloh…………………………….………………………………………….....84

7

Úvod

V roce 1775 bylo na úbočí vrchu Vysoký u Vrapic nalezeno větší množství uhlí. Tyto povrchové uhelné pánvičky dodávaly kvalitní uhlí na otop do kovářských dílen do Prahy i celých Čech. Postupem času se však začaly vyčerpávat a také poddaných na práci byl omezený počet. Dobývání uhlí se posouvalo na západ k obci Kladno a také do větších hloubek. V roce 1848 byla zrušena robota a tím i vazba poddaných na půdu. Tím byl odstartován nebývalý rozmach regionu, jemuž vévodila obec Kladno. Příliv tisíců dělníků znamenal, že se z obce stal městys a 5. června 1870 dekretem císaře Františka Josefa I. bylo Kladno povýšeno na město. Rozvíjející se město Kladno nemělo potřebnou intelektuální základnu, proto představitelé města opakovaně žádali o povolení zřídit střední školu. Definitivně však bylo o zřízení školy rozhodnuto 25.října 1899. Prozatímně byla reálka městskou radou umístěna v budově č.p. 1438, původně mateřské školy. Tělocvična byla zajištěna v budově kladenské sokolovny, která se nacházela nedaleko.

Zemská školní rada předpokládala, že zde bude otevřena jedna třída, ale hlavně MUDr. Jaroslav Hruška, starosta města, prosadil, aby se hned v prvním ročníku otevřely dvě paralelní třídy, což zemská školní rada povolila 8. srpna 1900.1 Pro školu se nalezlo vhodné místo, jednalo se stavbu dost rozsáhlou, muselo se teda přihlížet i na tehdejší důlní činnost. Budova školy měla být ozdobou města. Nová budova reálky začala vyrůstat podle projektu Aloise Dryáka2 a začala ji stavět kladenská firma Emil a Josef Hrabětové. Pak bylo ještě potřeba dořešit okolí školy, kde mělo být hřiště a botanická zahrada. Vykoupily se teda okolní parcely a byl vytvořen

1 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 3 2 Alois Dryák (24. února 1872 Olšany u Kladna – 6. června 1932 Praha) byl přední český architekt první třetiny 20. století. 8 potřebný prostor. Nová škola byla zkolaudovaná 12. září 1905 a o osm dní později v budově začala pravidelná výuka.3 Kaple ve škole byla vysvěcena 18. listopadu 1906 a právě tuto slavnostní společenskou událost můžeme považovat za faktické otevření nové budovy.4 Vzhled kaple sv. Kříže byl ještě v roce 1909 vylepšen výmalbou stropu podle návrhu profesora Aloise Růžičky. Součástí celé stavby byl od počátku i park, kde bylo založeno školní arboretum.5

Kladenská reálka patřila do soustavy státních škol, které připravovaly své studenty na vysoké školy, převážně technického směru. Pedagogové se snažili vychovat studenty jak po odborné stránce, dbali však také na řádnou tělesnou zdatnost studentů. Proto byly pravidelně pořádány vedle předepsaných hodin tělesné výchovy také hry. Ty se pořádaly dvakrát týdně a vždy za dozoru profesora. Výuka byla často doplňována vlastivědnými vycházkami do okolí školy. Častým cílem byla Kožova hora, Vinařická hora, Budeč, obce Družec, Doksy, Lidice a Buštěhrad.

Studenti se v rámci výuky seznamovali s pražskými divadly, navštívili kladenské divadlo, Museum království českého6, Národopisné muzeum, Rudolfinum. Nechyběly exkurse do známých kladenských průmyslových podniků, do pivovaru v nedaleké Stehelčevsi, návštěva tiskárny v Kladně.7

Již od počátku reálky bylo nutné podporovat chudé žáky. Toho se ujal ředitel ústavu František Bělohlávek, který založil Spolek ku podporování chudých studujících C. k. státní reálky v Kladně, který začal oficiálně pracovat v lednu 1903. Mezi dárci můžeme najít mnoho kladenských obchodníků, pozdějších abiturientů, i kladenských podniků. Nejednalo se jen o podporu finanční, ale například i pravidelné podávání obědů chudým studentům.

3 KUCHYŇKA, Zdeněk. Kladno. 1.vyd. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2012. str. 24 4 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 6 5 Tamtéž str. 7 6 Dnešní Národní muzeum 7 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 5 9

Ještě před první světovou válkou bylo povoleno studovat na reálce i dívkám. Jako první byla zapsána Marie Volfová z Kladna ve školním roce 1910-11. Dívky směly studovat jako privatistky, to znamená, že nedocházely do školy, ale učily se doma a do školy chodily pouze na přezkoušení z předepsané látky.

První světová válka zasáhla do života kladenské reálky. Škola se díky své poloze stala vhodnou pro vojenský lazaret a žáci se po osmi letech ve vlastní budově opět ocitli v provizoriu.8

První mírový poválečný školní rok 1918-1919 byl plný nadějí ze vzniku samostatného Československa. Přestěhování studentů do budovy školy ovšem nepřinesl.

Ve školním roce 1919-20 se v pedagogickém sboru poprvé objevila žena Karla Celerinová, která učila češtinu a němčinu. O rok dříve začaly řádně na reálce studovat i první dívky, kterým bylo toto právo povoleno od školního roku 1918-19.

13. března 1931 bylo při reálce ustanoveno Rodičovské sdružení. To pomáhalo řediteli při jednání s městskou radou a zprostředkovávalo informace o chodu školy.9

Na jaře 1935 se rozhodlo o přeměně státní reálky na reálné gymnázium. Žáci, kteří již studovali, dostudovávali podle původního studijního plánu. Úplná přeměna ústavu byla ukončena ve školním roce 1940-41.

Odtržení od pohraničí v roce 1938 znamenalo nucené vystěhování českých obyvatel do vnitrozemí tak škola zaznamenává příliv nových studentů z pohraničních škol.

V době druhé světové války byla budova opět vyhlédnuta pro potřeby vojska. Výuka byla narušována řadou příkazů. Bylo například zastaveno vyučování ve všech školách v Kladně na dobu neurčitou. Kladno

8 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 8 9 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 10 10 prožívalo spolu s nedalekou obcí Lidice jednu z nejsmutnějších kapitol české historie. Lidické ženy byly deportovány do tělocvičny a většina žen se na tomto místě rozloučila se svými dětmi navždy. Mezi zastřelenými muži z Lidic byl i sedmnáctiletý student Karel Stříbrný.

Zmapovat historii prvních padesáti let kladenské reálky jsem se rozhodla hlavně pro to, že tato škola byla a je bezesporu doposud nejvýznamnější školou v kladenském regionu. Po celou dobu své existence si udržela prestiž a vysokou laťku jak ve kvalitě výuky, tak v požadavcích na studenty.

Za cíl své práce jsem si dala nejen popsat okolnosti vzniku ústavu, ale v souvislosti s tím i obecně popsat stav školství na Kladensku na počátku dvacátého století, a hlavně zdokumentovat běžný život školy, zaměřit se na složení profesorského sboru a zároveň se podrobně zaměřit na studenty, jejich počty, úspěšnost studia, jejich původ, a náboženskou příslušnost.

Snažila jsem se zdokumentovat proměny ve složení studentů, jejich dovednostech a náboženskou příslušnost. Pro tento účel jsem vybrala dva vzorky studentů, první vzorek jsou studenti v samotném počátku existence ústavu, druhý vzorek jsou studenti let v době rozpadu Rakousko-Uherské monarchie. Milníkem v mém porovnávání měla být první světová válka, kde jsem očekávala změny největší a ve všech zkoumaných oblastech. Další zkoumanou oblastí byla úspěšnost studia měřená počty a úspěšností opravných zkoušek. Můj předpoklad průběžného navyšování procenta počtu studentů s problémovým prospěchem se nepotvrdil. Naopak se potvrdila má hypotéza o změnách v náboženské příslušnosti žáků, zvláště po vzniku samostatného Československa. Veškeré počty jsem zpracovávala statistickou analýzou výročních zpráv kladenské reálky, které byly sepsány většinou velmi detailně a s potřebnými údaji.

Také při zkoumání a popisu profesorského sboru jsem použila hlavně výroční zprávy. Ne vždy ale byly informace o vyučujících úplné a dostačující.

11

Jako vzorek osobností gymnázia jsem použila dva bývalé žáky a jednu žákyni, významné Čechoslováky, kteří svůj život zasvětili pro Československo, jeho svobodu a kulturní obrodu.

Při tvorbě své práce jsem se nejdříve seznámila s historickými údaji o kladenském regionu, jeho rozvojem a historickými milníky. K tomuto účelu vyšlo mnoho publikací, například brožury, o významných kladenských osobnostech a historickém vývoji města Kladna, které vydává Sládečkovo muzeum v Kladně. Také knížky Ireny Veverkové, například z edice Zmizelé Čechy, nebo životopis Antonína Raymonda, byly významným pomocníkem k pochopení popisované doby. Při mapování historie a života na kladenské reálce jsem vycházela hlavně z výročních zpráv. Ty jsou uloženy ve Státním Oblastním Archivu v Praze, jehož okresní pobočka je na Kladně. Pro badatelské účely jsou tyto zprávy nedocenitelným zdrojem informací, neboť byly psány s příslovečnou pečlivostí a lze v nich nalézt i velmi zajímavé střípky z tehdejšího života školy. Tyto údaje jsem doplňovala a porovnávala s údaji z prací napsaných o školství v Čechách a Rakousko-Uhersku, například Vývoj české školy a učitelského vzdělání, nebo Vývoj elementárního školství v okrese Kladno. Obecné informace jsem také nalezla v Almanachu k 110. výročí Gymnázia Kladno.

Spojením poznatků ze všech mnou dostupných zdrojů jsem se snažila sestavit ucelený obraz o vzniku a životě kladenské reálky v prvních pěti dekádách jejího života.

12

1 Město Kladno

Kladno bylo zmiňováno již v díle „Kronika česká“ od Václava Hájka z Libočan. Ten existenci Kladna zařadil do roku 858. Tento pramen je však označen jako málo historicky spolehlivý.

Nejstarší nezpochybnitelná zmínka o Kladně se váže ke čtrnáctému století. V dobových materiálech z roku 1318 lze nalézt jména několika zemanů s přídomkem z Kladna. V šestnáctém století bylo Kladno jen osadou, následně malou vesnicí, pak městysem, až později se stalo městem, které bylo centrem zemědělského kraje. Název města Kladna vycházel ze slova kláda. Původní vesnice prý byla vystavěna z klád, nebo se zde dřevo těžilo, čemuž nasvědčuje i to, že Kladno je ze tří čtvrtin obklopeno lesy.

1.1 Proměny města Kladna v 19. století

Sláva města Kladna vzrostla až ve druhé polovině 19. století, kdy se Kladno stalo střediskem těžkého průmyslu. Změna pro klidné malé město přišla s objevením uhelných ložisek a vyhloubením prvních dolů v letech 1846-1847. Jan Váňa nalezl černé uhlí v roce 1846 v místech mezi obcemi, které se nalézaly v blízkosti Kladna. A to mezi Dříní a Buštěhradem. Nebývalým tempem zde začal rozmach těžby uhlí.10 V kladenské pánvi se těžila až třetina uhlí v rámci českých zemí. To učinilo kladenskou pánev nejvýznamnějším kamenouhelným revírem. Časem se ale některé okrajové pánvičky uhlí v buštěhradské lokalitě vyčerpaly a kutání se přesunulo směrem na západ ke Kladnu. K dalším kutacím obvodům patřily lokality Kladno, Motyčín, Libušín, Vinařice, Pchery, Dubí, Stehelčeves, Brandýsek, Dřetovice, Cvrčovice, Hnidousy a Třebusice. V roce 1850 byly v Nučicích u

10 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. 1. vyd. Praha: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str. 5 13

Prahy objeveny velké zásoby železné rudy a padlo rozhodnutí, že ke kladenským dolům budou připojeny i železárny. V kladenském okresu je nejmladším dolem důl Jaroslav v Tuchlovicích, byl pojmenován po generálním řediteli Živnobanky Jaroslavu Preissovi, většina ho však zná jako důl Nosek (pojmenován podle komunistického ministra vnitra, rodáka z Velké Dobré u Kladna). Také další šachty byly pojmenovávány podle jmen komunistických politiků. Byly zde například doly Gottwald, Zápotocký, Nejedlý. V devadesátých letech 20. století nastal postupný útlum dolování a postupné uzavírání dolů. Poslední uzavření dolů nastalo 28. 2. 2002 důl Tuchlovice (Jaroslav, Nosek) a 29. 6. 2002 důl Libušín (Schoeller, Nejedlý)

V důsledku objevení uhlí a s tím spojeným rozmachem jeho těžby se město Kladno začalo rychle rozvíjet. Uhelné doly a následně železárny potřebovaly takové množství pracovních sil, které nebylo možno v dané lokalitě nalézt. Do Kladna začalo proudit mnoho lidí za prací a to nejen z přilehlých regionů. V roce 1869 mělo Kladno asi 10 000 obyvatel, čímž předhonilo tehdy okresní město Unhošť.11 V blízkosti dolů se vystavěly typické dělnické kolonie. Na přelomu 19. a 20. se z hornického města stalo také město hutnické a Kladno bylo od té doby označováno nejen jako město uhlí, ale začal mu patřit i přídomek město železa. Dostatečná ložiska uhlí a železné rudy byly základní podmínky pro vznik hutnictví na Kladensku.

V roce 1854 byla zahájena stavba první vysoké pece v Kladně a v roce 1855 byla pec zapálena jako vůbec první vysoká pec na koks v Čechách. Huť patřila Kladenskému železářskému těžařstvu, které postupně skupovalo ložiska železné rudy u Nučic a také vápence z Českého krasu. Huť byla pojmenovaná podle svého zakladatele Vojtěcha Lanny a nesla jméno Vojtěšská.

Investice do výstavby železáren, nákupy ložisek surovin a výstavba železnice dopravující tyto suroviny, vyčerpaly finančně Kladenské železářské těžařstvo natolik, že v roce 1857 do společnosti vstoupili další

11 SEIFERT, Josef. KOVAŘÍK, Jiří. Doly, hutě a Kladno. Město Kladno, 2013. ISBN 978-80- 905388-8-7. Str. 13 14 vlastníci a přejmenovali ji na Pražská železářská společnost. V roce 1862 byla Pražská železářská přeměněna na akciovou společnost. Po dalších obchodních nezdarech byl Vojtěch Lanna vytěsněn z vedení a novým ředitelem byl přijat Karl Wittgenstein. Tento na svou dobu pokrokový manažer zavedl mnoho inovací jak při výrobě železa, tak při dobývání uhlí a byl mezi dělníky pro svůj výkonnostní postoj k práci velmi neoblíbený. Wittgenstein dobře odhalil mezeru na českém trhu a v roce 1889 založil v Kladně další podnik. Továrna Poldi začala s výrobou ušlechtilých ocelí. Jméno Poldina huť dostal závod podle Leopoldiny, Wittgensteinovy manželky. Logo s profilem Leopoldiny a s pěticípou hvězdou, symbolizující pět kontinentů, do kterých závod Poldi vyvážel své výrobky, zaručovalo kvalitu výrobků.12 V Kladně se také dále rozvíjela železniční doprava. Zprvu hlavně kvůli přepravě vytěženého uhlí, později byly vybudovány výhybky na doly, do hutí a do města. Město Kladno bylo v roce 1898 povýšeno na královské horní město.

1.2 Kladno v době založení reálky

Tím, jak Kladno ekonomicky rostlo díky velkým podnikům, zaznamenávalo i rozkvět v oblasti infrastruktury a služeb. Příliv mnoha nových obyvatel si žádal vylepšení infrastruktury města a rychlý rozvoj poskytovaných služeb. Vyrůstalo zde mnoho různorodých staveb. 6. června 1900 byla slavnostně vysvěcena novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. V letech 1893-1894 byla vystavěna budova pro nově vzniklý úřad. Na přelomu století vznikla novorenesanční radniční budova. V letech 1909– 1911 byl vystavěn secesní Okresní dům (dnes je zde umístěna Středočeská vědecká knihovna). Stránku kulturní prezentovala divadelní budova. V duchu české moderny byla vybudována městská spořitelna. Okresní všeobecná veřejná nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. přijala první

12 BOUDA, Ludvík. Kladno. Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze. 1974. str.1 15 pacienty v roce 1903. Stavba nových jatek zásobovala masem rychle se rozvíjející město.13 Průmyslový rozvoj Kladna přivábil do Kladna mnoho řemeslníků i obchodníků. V roce 1910 bydlelo v kladenském regionu 155 600 obyvatel.14 Kromě tradičních profesí (obchodníci s potravinami, krejčí, obuvníci, modistky) se zde rozvinula i výroba hudebních nástrojů. Výroba houslí především díky Aloisi Bittnerovi, výroba dechových nástrojů díky Jindřichu Zazvonilovi. Společenský život ve městě kvetl také díky spolkovému hnutí, které zde bylo na přelomu 19. a 20. století. Sokolské hnutí zde zakotvilo v roce 1883. Od tohoto data se v Kladně pořádaly sokolské slavnosti a slety. Sokolovna zde byla slavnostně otevřena v září 1896 za účasti úctyhodných 350 sokolů.15

13 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. Praha-Litomyšl. Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str.14 14 HRUŠKOVÁ Radka. Kladenský region z pohledu investora. Diplomová práce, VŠFS, o.p.s. Praha. 2007. str. 23. 15 VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. Praha-Litomyšl. Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-925-3 str. 24

16

2 Školství na Kladensku

Do Kladna přišlo během 19.století mnoho lidí za prací. Byli to nejen bezzemci a zemědělci z celých Čech, ale rychlý rozvoj hornictví i hutnictví sem přilákal i mnoho kvalifikovaných odborníků z Příbramska a Berounska. Zdejší školy začaly být nedostačující, kvůli stále rostoucímu počtu obyvatel.

2.1 Nižší školství

V polovině 18. století se české země vyznačovaly průmyslovým podnikáním, které se začalo rozvíjet vzrůstem manufaktur. Tento kapitalistický rozvoj měl v této době oporu v osvíceneckém myšlení. Církev byla hlavním nepřítelem pokroku vzdělání, proto proti ní vedli osvícenci hlavní nápor. K největším změnám ve školství docházelo zejména v druhé polovině tereziánské éry. Habsburská monarchie byla velmi zaostalá, což se projevilo ve válce o rakouské dědictví, která se odehrála v letech 1740-1748 i ve válce sedmileté 1757-1763. Slezsko a Kladsko, které byly nejbohatší částí monarchie připadly hned po první válce Prusku. Celou situaci bylo potřeba urychleně řešit. Reformy týkající se školství byly velmi důležité. Došlo k centralizaci státní správy, došlo také k pozvolnému omezování práv církve nad školstvím. Panovnice Marie Terezie vytvořila reformami základ novodobé školské soustavy. S rozvojem manufaktur byla nutnost mít dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Až do sedmileté války stát neuplatňoval žádný vliv na školství. Plný vliv na školství měla katolická církev. Elementární školství bylo zcela zanedbáno. Učitelé byli málo vzdělaní, a byli za svou práci nedostatečně odměňováni. Základem pro organizaci obecného školství se stal Felbigerův školní řád z roku 1774, který platil téměř 100 let, až do nové úpravy elementárního školství. Ta byla provedena v Rakousku v roce 1869. Tak vznikla první soustava elementárního školství, byla vybudovaná na Komenského principu jednotnosti, v níž na sebe obsahově navazovaly jednotlivé školy. Kromě obecných a měšťanských škol byly v této době otevírány také pokračovací

17

školy. V druhé polovině 19. století vznikaly nové typy škol – reálky a reálná gymnázia.16 Tento princip školství vydržel až do dvacátého století. Až 24.4.1953 přijalo národní shromáždění v pořadí druhý školský zákon o školské soustavě a vzdělání učitelů. Tak byla uzákoněna osmiletá škola a jedenáctiletá střední škola. Stalo se tak kvůli požadavku dodat rychle rostoucímu průmyslu pracovní síly a zkrátit uzákoněnou devítiletou docházku na osmiletou. To přineslo mnoho vážných obtíží. Zkrácení školní docházky vyvolalo disproporci mezi množstvím učiva a možnostmi žáků, docházelo k jejich přetěžování. Docházelo tedy k redukci učiva, což se stalo předmětem kritiky jak pedagogických pracovníků, tak široké rodičovské veřejnosti.17

2.2 Další školy v Kladně

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vznikaly nové školy, a to nejen přímo v Kladně, ale i v jeho užším okolí. Byly to především školy v obcích Rozdělov, Kročehlavy, Dříň. Tyto obce, které byly dříve v blízkosti Kladna, jsou dnes součástí města Kladna. Školy byly potřeba nejen z důvodu expanze obyvatel, ale také proto, aby vychovaly kvalifikované odborníky pro tento průmyslový region. Postupně zde byly vybudovány hlavně školy obecné a měšťanské. V Kladně byly I., II. a III. obecná škola chlapecká. (Na I. obecné škole chlapecké byla otevřena první pomocná třída. Kvůli vyučování v této třídě si učitel Bohumil Braun zvýšil kvalifikaci, když absolvoval dvouměsíční kurz. Do této pomocné třídy byly postupně zakoupeny speciální pomůcky). Byly zde i I. a II. měšťanská

16 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. 17 JUVA, Vladimír. VESELÁ, Zdenka. Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1988. Univerzita J. E. Purkyně v Brně, Fakulta filozofická, str.181. 18

škola chlapecká. I., II. a III. obecná škola dívčí a měšťanská škola dívčí.18 V Kladně byly ale také potřeba školy odborné.

Za prvé byly potřeba školy, které rozvíjely schopnosti řemeslníků. Již v roce 1881 byla otevřena na Kladně průmyslová škola pokračovací. Průmyslová škola pokračovací, byla v roce 1886 nejprve začleněna do nově vzniklé C. k. státní řemeslnické školy, v roce 1914 byla změněna na C. k. státní průmyslovou školu.19

V roce 1900 byla v Kladně otevřena C. k. státní reálka. Po průmyslové škole to byla druhá kladenská střední škola. V roce 1900 do tohoto nového vzdělávacího ústavu nastoupilo prvních 78 žáků.

V roce 1904 v Kladně vznikla dívčí škola: Soukromý dívčí učitelský ústav, jejíž zakladatelkou byla Marie Egemová. Vzhledem k tomu, že v Kladně narůstaly školy převážně technického charakteru (hlavně kvůli rychlému rozvoji hornictví a hutnictví), měla děvčata omezené možnosti, vybrat si jinou školu než technicky zaměřenou. Právě dívčí učitelský ústav umožňoval dívkám připravit se na profesi jinou než technickou či řemeslnou.20

V Kladně roku 1919 založili František Náprstek a Čeněk Janout „Volnou socialistickou školu práce“. Již na prvním sjezdu československého učitelstva podal František Náprstek o škole zprávu. Vyzdvihl myšlenku, že tato škola nahrazuje teoretickou školu, školou s přímou zkušeností. Jak tato škola fungovala? Cílem školy bylo seznamovat žáky se všemi možnými druhy práce. Největší důraz se kladl na pracovní výchovu a vlastní aktivitu. Ve škole byly zřízeny dílny na zpracování papíru, obrábění kovu a dřeva.

18 HUMROVÁ, Jana. Vývoj elementárního školství v okrese Kladno 1869-1918. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2012. 19 VEVERKOVÁ, Irena. Vznik učňovského a odborného školství na Kladně. In: Slánský obzor. Slaný: Společnost Patria, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Státní okresní archiv v Kladně., 2005, str. 67-68. 20 VEVERKOVÁ, Irena. Vývoj učňovského a odborného školství na pozadí regionální historie Kladenska a Slánska. In: Slánský obzor. Slaný: Společnost Patria, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Státní okresní archiv v Kladně, 2011, 18. str. 86. 19

K práci sloužila i školní zahrada. Žáci si vše uklízeli sami. Zaváděly se nové vyučovací metody – zejména exkurze do dolů a do továren v blízkosti Kladna. Tato kladenská škola si zasluhuje pozornost také proto, že rozvíjela estetickou výchovu žáků. Žáci sami zorganizovali loutkové a maňáskové divadlo, komponovali dětskou operu, vymýšleli scénky, nacvičovali tance. Žáci často navštěvovali výstavy, obrazárny, divadla. S vlastním kulturním programem dokonce vystupovali po různých místech republiky. Žáci dokonce vyjížděli na zahraniční cesty (Polsko, Německo, Itálie, Jugoslávie), což tehdy nebylo běžné. Škola měla být jen trojtřídní a v každé třídě mělo být jen max. 20 žáků, celkem tedy 60 žáků ve škole. Škola byla vedena po způsobu tolstojovské školy, žáci neměli stálý rozvrh a mohli přicházet a odcházet kdykoliv chtěli, protože se zde ctila zásada volnosti a svobody. Činnost této školy byla ukončena na závěr školního roku 1932/33.21

V první polovině 20. století vznikly v Kladně ještě další školy, které však nebylo možné zakončit maturitou. Soukromá odborná škola pro ženská povolání školských sester de Notre Dame v Kladně, Masarykova škola práce, Odborná škola pro ženské živnosti oděvnické a modistické v Kladně, Obchodní škola pokračovací.22

2.3 Snahy o zřízení reálky

Ve druhé polovině 19. století bylo Kladno na vrcholu rozkvětu. Několikrát se zvětšil počet obyvatel, proto bylo potřeba otevřít, vedle již založené průmyslové školy, další střední školu. Tehdejší představitelé města Kladna v čele se starostou města MUDr. Jaroslavem Hruškou žádali o zřízení reálky. Tento požadavek byl předložen již v druhé polovině

21 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. str.77-78

22 KOSOVÁ, Veronika. Státní koedukační učitelský ústav v Kladně 1904-1948 – bakalářská práce. Praha: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Katedra pomocných věd historických a archivnictví. 20 devadesátých let 19. století. Rozhodnutí o zřízení C. k. státní reálky přišlo 25. října 1899.

Všichni byli z povolení otevřít novou střední školu nadšeni, představitelé města podpořili toto rozhodnutí finančně. Na návrh městské rady měla být reálka umístěna do budovy původně mateřské školy. Problém se zajištěním tělocvičny byl vyřešen díky kladenské sokolovně, která se nacházela v blízkosti školy.

3 Dějiny kladenské reálky/gymnázia

3.1 1900 - 1919

Zemská školní rada sice nejprve předpokládala, že bude otevřena jen jedna třída. Starosta města však usiloval o to, aby se hned od začátku otevřely dvě třídy. 8. srpna 1900 zemská školní rada schválila otevření dvou paralelních tříd.

15. - 17. září 1900 byly uskutečněny první přijímací zkoušky, které úspěšně složilo sedmdesát osm žáků. Ti byli rozděleni do dvou tříd. Škola byla čistě chlapecká. Chlapci byli staří od devíti do patnácti let.

První školní rok začal v úterý, dne 18. září slavnostními bohoslužbami v 10 hodin dopoledne. Tohoto slavnostního dne se zúčastnil i C. k. okresní hejtman Hatláka a starosta města Kladna MUDr. Jaroslav Hruška.

Prvními pedagogy byli jmenováni František Bělohlávek a Antonín Turek. Ti byli třídními učiteli v obou prvních třídách. Dva učitelé však nemohli stačit pokrýt výuku obou tříd, proto byli na školu již v prosinci přijati další vyučující. Ředitelem byl František Bělohlávek. První pololetí byl i třídním učitelem, posléze vyučoval pouze vybrané předměty a věnoval

21 se agendě školy. Emil Bundil, byl suplent, který učil 17 hodin týdně, Albert Pokorný, profesor státní řemeslnické školy v Kladně, učil na gymnáziu kreslení čtyři hodiny týdně v I.A. Bedřich Javůrek, učil kreslení na měšťanské chlapecké škole v Kladně a na gymnáziu vyučoval kreslení podle školské zprávy jen v I.B. Josef Dostál, ten pracoval na ústavu jako výpomocný učitel a vyučoval náboženství a učil 4 hodiny týdně. Jako vedlejší učitel byl zaměstnán Ignác Kubát, ten byl učitelem obecné školy chlapecké v Kladně a na gymnáziu učil jen dvě hodiny zpěvu týdně.23 Od prosince zde bylo tedy sedm učitelů. Žádný učitel ten rok neměl dovolenou. Po sečtení celkového počtu hodin všech učitelů ve škole, mi vyšlo 60. hodin týdně. Když vezmeme v potaz, že na škole byly dvě třídy, vyplývá z toho, že žáci měli 30 hodin týdně plus dvě hodiny nepovinného zpěvu. Své zjištění jsem si ověřila sečtením hodin všech předmětů z učební osnovy. To zhruba odpovídá časové dotaci dnešní šesté – sedmé třídě.

Předkládám seznam všech předmětů vyučovaných v prvním roce existence gymnázia: Jako první, povinný, předmět bylo uvedeno náboženství, se kterým byl život v době Rakousko-Uherska úzce spjat. Náboženství se vyučovalo dvě hodiny týdně. Vyučovalo se římsko-katolické vyznání. Svou vlastní kapli gymnázium sice ještě nemělo, ta byla přistavěna až později, ale dostalo dovolení používat nedalekou kapli svatého Floriana k pobožnostem a náboženským cvičením žáků. Jako zajímavost uvádím, že gymnázium obdrželo oltářní antependium24, darem od Mařenky a Boženky Bělohlávkových. Domnívám se, že to byly dcerky ředitele Bělohlávka, protože jsem dohledala, že měl pět dětí, dva chlapce a tři děvčata. Antependium se používalo při významnějších církevních slavnostech zatím v kapli svatého Floriana.25

Předmět český jazyk se vyučoval pět hodin týdně. Byl rozdělen do tří částí – mluvnice, četba, písemné práce. V mluvnici se probíraly druhy slov,

23 První výroční zpráva c. k. státní reálky v Kladně za rok 1900-1901. Kladno, 1901. str. 26. 24 Antepedium je ozdobné, zpravidla obdélné pole, zakrývající přední stranu oltáře křesťanského chrámu. Antependia se zhotovovala z různých materiálů, ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií. 25 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 38 22 skloňování a časování, věta jednoduchá, souvětí souřadné a podřadné, pravidla pravopisu. V četbě se kladl důraz na správné čtení, výklad čteného, memorování a přednášení básní, a především ústní užívání řeči. V písemné práci byl v prvním pololetí, každý týden diktát z pravopisu, který obvykle trval asi 20 minut. Ve druhém pololetí se psal diktát už jen jednou za čtrnáct dní. Takové rozdělení předmětu se používá i v dnešní výuce. Jen v rámci písemných prací se píší slohové práce. Diktáty jsou psány při hodinách gramatiky.

Německý jazyk se vyučoval šest hodin týdně. V mluvnici se vyučovala znalost hlásek, nauka o čtení, základy tvarosloví, kladné a záporné věty, význam předložek. V četbě se memorovaly vyložené texty, rozvíjela se slovní zásoba žáků, četly se drobné, souvislé články. V písemném projevu to bylo podobně jako v českém jazyce. Až do Vánoc se z němčiny psal každý týden diktát z dobře procvičeného učiva, ve druhém pololetí se napsalo už jen sedm diktátů. Studenti psali souvislé články, odpovídali v němčině na jednoduché otázky.

Zeměpis se vyučoval tři hodiny týdně. Zaměřoval se na výklad základních zeměpisných pojmů, práci s mapu a globusem, probíraly se souše, vodstvo, polohy nejrozmanitějších států.

Matematika byla též tři hodiny týdně a vyučovala se desetinná soustava, římské číslice, čtyři základní početní úkony, čísla celá a desetinná, dělitelnost čísel, zlomky. Domácí cvičení se ukládala každou hodinu.

Přírodopis se vyučoval dvě hodiny týdně. V prvním pololetí se probíralo živočišstvo, a to savci a ptáci. Ve druhém pololetí rostlinstvo.

Měřičství se vyučovalo jednu hodinu týdně. Dnes se tento předmět nazývá geometrie. Vyučovaly se v něm základní geometrické pojmy, tělesa – krychle, hranol, jehlan, válec, kužel, koule.

Kreslení bylo čtyři hodiny týdně. Probíralo se kreslení rovinných geometrických, ornamentálních tvarů, listy a květy, tvary nádob. Kreslilo se tužkou, nebo barvami.

23

Krasopis se vyučoval jednu hodinu týdně. Psalo se písmo kurentní a latinské.26

Krasopis se dnes nevyučuje. Na prvním stupni ZŠ je hodina psaní, ale jen do třetí třídy, dále už učitel musí respektovat styl žákova písma. Je to škoda, neboť mnoho žáků pak přechází na tiskací písmo, nebo píše nečitelně. Když se podíváme do sešitů našich babiček a dědů, pokud se zachovaly, je patrné, že se v první polovině 20. století na písmo velmi dbalo. Jako příklad můžu uvést i kroniky, ze kterých jsem získávala materiály pro tuto práci. Jsou psány ručně, písmena jsou čitelná, všechna stejně velká a všechna ve stejném sklonu.

Tělocvik se cvičil dvě hodiny týdně. Škola neměla v prvních letech vlastní tělocvičnu ani hřiště a pro tyto účely používala tělocvičnu a hřiště Spolku pro pěstování her české školní mládeže v Kladně. Tato tělocvična byla opatřena veškerým potřebným nářadím, proto se opatřování nářadí omezilo jen na to, které bylo nezbytné pro hromadné cvičení. V prvním roce bylo zakoupeno padesát dřevěných tvrdých holí, přetahovací lano, dlouhé švihadlo, z nábytku čtyřdílná skříň na obuv, tři tyče na šplh. Reálka byla tedy vlastníkem jen těchto pár předmětů. Jako náhradu za opotřebení sportovního náčiní přispíval ústav spolku částku 25 korun ročně. Při hodinách tělesné výchovy se cvičila pořadová cvičení, prostná cvičení, skok přes švihadlo, skok prostý, cvičení na žebříku, na šplhadle, na bradlech. Tělesnému vývoji žáků byla věnována zvláštní pozornost.

Žáci byli naváděni ke správnému držení těla při vyučovacích hodinách, při psaní, dbalo se na časté větrání v učebnách při přestávkách. Při velké přestávce se žáci měli pohybovat rychlým tempem na nádvoří, při špatném počasí na chodbách školy.

Dnes učitel doučí svůj předmět a odchází ze třídy. Žáci si činnosti během přestávky organizují sami. Opustit prostor školy a jít na školní dvůr nesmějí. Pokud se sami neprojdou nebo neprotáhnou, nikdo je k tomu nenabádá. Sporným plusem tedy může být jen to, že se žáci téměř každou

26 První výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 27-29 24 hodinu stěhují do jiné třídy. Okna žáci otevírat nesmějí z bezpečnostních důvodů.

Tělocvik byl, na rozdíl od současnosti, oblíbený předmět. Úlevy z tělesné výchovy žádali pouze žáci se zdravotním postižením. Na fyzickou zdatnost se velmi dbalo.

V prvním roce byl osvobozen z tělesné výchovy jen jeden žák pro tělesnou vadu úplně a jeden žák byl osvobozen od cviků na bradlech. Tělesná výchova probíhala až do zimy na hřišti Spolku, se kterým byli vyučující tělesné výchovy nadmíru spokojeni. Hřiště bylo rozsáhlé, vhodně upravené, pitná voda byla na blízku. Na hřišti byla veranda pro úkryt před slunečním žárem, nebo před nepředvídaným a nepohodlným počasím. Na hřišti se hrály hry. Zvláště zajímavé jsou názvy tehdejších her – Liška, Bimbaba, Válečná zajímačka, Na bednáře, Velký pasák – na co se hrálo a jak hra vypadala se můžeme jen domnívat. Statistiky udávají, že průměrně hrálo 72 % všech žáků. Žáci chodili bruslit a od „Družstva Sokolovny“ měli výhodu, že kluziště využívali za mírnou cenu, a dokonce dvacet žáků se smělo klouzat zdarma. Na kole umělo jezdit pouze pět žáků. Koupání se provozovalo v huťské vodní nádržce. Bohužel, v blízkosti Kladna nebyla žádná vhodná vodní plocha pro koupání. Také plavat neuměli zdaleka všichni. Bylo podniknuto celkem sedm vycházek k osvěžení a otužení žactva. Při těchto vycházkách se žactvo poučovalo o světových stranách, rovnodennosti a slunovratu. Proto se vycházky uskutečňovaly také ve dnech 23. září, 21. prosince, 22. června. Pozorování slunce a měsíce se uskutečňovalo ráno a večer z opuštěné haldy dolu Amálina. Při těchto výletech vedli žáky třídní učitelé Turek a Bundil a účastnil se jich také ředitel Bělohlávek. Doba pochodu byla kolem tří hodin a délka cesty 7 km.27

Z těchto informací vyplývá, že tělesnému rozvoji byla dávána vysoká důležitost. Celou historií ústavu se táhne niť opakujících se vycházek do blízkého i vzdálenějšího okolí. Podporovaly nejen fyzickou zdatnost, ale i

27 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 42-43

25 soudržnost kolektivu. Svou nemalou roli hrála ve společnosti tělovýchovná jednota Sokol, vlastenecký spolek, který dbal na rozvoj „ducha i těla“.

Mimo tyto povinné předměty se ještě dalo zapsat na nepovinný zpěv. Ve zpěvu se učilo o tónech a notách, výška a doba tónu, takt, vokalizování, intervaly a posuvky, spojování tónů, pomlky, stupnice C a G dur, A a E mol, akord, dvojhlasné a trojhlasné písně, písně kostelní a světské. 28

Dnes je zpěv povinný na druhém stupni ZŠ, čili na nižším gymnáziu. V prvním a druhém ročníku si žáci mohou vybrat mezi povinně volitelnými předměty hudební výchova a výtvarná výchova. Ale i studenti vyšších ročníků, kteří již hudební výchovu nemají, se zapojují do sboru. Ten na současném kladenském gymnáziu nepracuje celoročně, ale schází se jen od začátku školního roku do prosince, kdy je Vánoční koncert. Jen čistě za účelem nacvičení koncertu. Schází se v ranních hodinách, před vyučováním, ale hlavně v době velké přestávky. Slavnostní Vánoční koncert není však záležitostí jen sboru, žáci, kteří se chtějí zapojit, zde mohou předvést, co umějí. Každoročně jsou zařazeny čísla hudebních nástrojů, baletní či stepovací vystoupení, představuje se i dramatický kroužek gymnázia, vystupuje školní kapela. Tím, jak žáci vycházejí z gymnázia a přistupují mladší, koncert je vždy podobný, avšak v jiném duchu, studenti se prolévají napříč všemi ročníky. V tom vidím paralelu s žáky v jakémkoliv období historie školy. Tu chuť žáků, předvést se, vystoupit, ukázat, co umí, podílet se na organizaci a přípravě velkých slavnostních akcí.

Přestože reálka dočasně sídlila v provizorních prostorách, pedagogové i tak začali s budováním školních sbírek. V tom jim finančně pomohla jednak městská rada, tak i sponzorské dary. Začaly tak vznikat sbírky zeměpisné, přírodopisné i dějepisné.

Profesoři si i tehdy zakládali na názorných příkladech a snažili se propojit výuku s běžným životem. Neměli možnost vybrat si z nepřeberného množství didaktických pomůcek, jak je tomu dnes. Budovali tedy sbírky,

28 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 29 26 dodnes jsou na patrech zbudovány vitríny, ve kterých jsou vystaveny různé druhy zajímavých hlavně přírodovědných exponátů. Každoročně jsou exponáty obdivovány návštěvníky gymnázia na dni otevřených dveří, nebo na Vánočním koncertě, který se koná na patře, kde se sbírky vyskytují.

Vzhledem k tomu, že již tehdy byl kladen velký důraz na čtení knih a pro každý ročník existoval soupis, co mají žáci přečíst, vznikly ve škole studentské knihovny, učitelské knihovny, knihovna chudých a sbírka učebnic. Už v prvním roce bylo v učitelské knihovně 335 spisů. Z výroční zprávy z roku 1904-05 vyplývá, že podle statistiky půjčených knih bylo během roku celkem přečteno 5862 knih. V té době chodilo do reálky 371 žáků což znamená, že průměrně připadá na jednoho žáka 16 půjčených knih.29

Za zmínku stojí podpora chudých posluchačů reálky. Již v prvním roce škola zakoupila učebnice pro patnáct nejchudších studentů. V roce 1903, tedy tři roky od zahájení výuky, vznikl spolek k podporování chudých studujících. Nemajetným žákům byly zapůjčovány učebnice, na celý rok placeny obědy, nejchudší žáci byli osvobozeni od školného. Do té doby studenty z nemajetných rodin podporovala městská rada.

Dnešní školství je sice bezplatné, ale žáci na kladenském gymnáziu si sami opatřují učebnice. Na začátku školního roku probíhá tzv. burza učebnic, kde si žáci přeprodávají učebnice, které již nepotřebují. Často ale někteří učitelé vyžadují, aby si žáci zakoupili jiné, přesně dané učebnice a pracovní sešity. Na začátku roku žáci zaplatí „nepovinný“ dar škole ve výši 550,-Kč. Z těchto peněz jde podstatná částka na maturitní ples, přispívá se na výlety, exkurze, nebo výjezdy žáků na školní soutěže, olympiády. Žáci nebo učitelé mohou předložit návrh, co by bylo potřeba pro potřeby studentů zakoupit a rada rodičů pak hlasuje o schválení. Je to obdoba Rodičovského sdružení, o kterém budu psát později. To ale bylo zaměřeno více sociálně a také výše příspěvku nebyla stanovena a byla opravdu

29 Pátá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně za rok 1904-1905. Kladno, 1905. str. 75, 85-86 27 dobrovolná. Myslím si, že podpora studentů z nemajetných rodin je i v dnešní době aktuální a nedostatečná.

Po celé období historie gymnázia se konaly četné slavnosti. Během prvního školního roku se konaly dvě slavnosti. Během těchto dnů se nekonalo vyučování, žáci se shromáždili v jedné učebně, která byla slavnostně vyzdobena a na budově vlály prapory. První slavností byla oslava 70. narozenin Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Slavnost se konala 3.října 1900. Pan ředitel Bělohlávek nejprve osvětlil žactvu i učitelskému sboru význam slavnosti, pak následovaly Bohoslužby ve školní kapli, které byly zakončeny modlitbami za blaho Jeho veličenstva. Slavnost byla zakončena rakouskou národní hymnou. Hned následující den 4.října 1900, se konala oslava jmenin Jeho Veličenstva. Učitelský sbor i žactvo oslavovalo ve farním kostele. Pak tříčlenná delegace sboru v čele s panem ředitelem Bělohlávkem přednesla C. k. okresnímu hejtmanovi panu Hatlákovi prosbu, aby tlumočil nejuctivější blahopřání a projev nezměrné oddanosti Nejvyššímu panovnickému domu.30 V den Nejjasnějších jmenin Jejího Veličenstva císařovny a královny Alžběty31dne 19.listopadu se žáci věnovali smutečním službám Božím ve školní kapli.

Na těchto dvou příkladech je jasně vidět, jak uctívanými osobnostmi byli členové císařské rodiny. K úctě a poddanosti byli tímto vedeni i studenti. Náboženské svátky byly běžnou součástí tehdejšího života (také náboženství se vyučovali všichni žáci). Pravidelné Boží služby se konaly každou neděli a každý svátek v kapli svatého Floriana32. Svátost pokání a oltářní přijali žáci počátkem školního roku 9. a 10. října a koncem školního roku 5. a 6. července se konala slavnostní pobožnost milostivého léta. V době Velikonočních slavností se konaly náboženské cvičení.33

30 První výroční zpráva C.K. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 20 31 Královny Alžběta, známá pod přezdívkou Sissi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna a korunovaná uherská královna. Zemřela 10. září 1898 v Ženevě. 32 Barokní kaple oválného půdorysu se dvěma věžemi dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vystavěna v letech 1751-1872, výška kupole 16,2 m. 33 První výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1900-1901 str. 50 28

Kontroly školy byly prováděny formou inspekcí. Ty proběhly několikrát ročně a byly kontrolovány i předměty vedlejší (ruční práce). Škola si inspektorů velmi vážila, když například zemřel inspektor, škola držela smutek a zástupci se účastnili pohřbu.

Ve dnech 7. a 8. ledna vykonal inspekci C. k. zemský inspektor pan František Rosický. Prohlédl si ústav a byl přítomen vyučování. Dne 12. března 1901 navštívil vyučování katolického náboženství komisař pan Maděra, děkan v Kladně. Dne 26. dubna 1901 byl přítomný na vyučování kreslení odborný inspektor C. k. školní rada a profesor pan Josef Škoda.34

Práce školního inspektora byla velmi prestižní. Dnešní inspekce nejsou tak časté. Zaobírají se spíše úředními záležitostmi, kontrolou dokumentů, tokem financí, souladem vzdělávacích programů a čerpáním dotací.

Po celý první školní rok byl zdravotní stav žactva i učitelstva příznivý. Všechna onemocnění byla jen lehčího rázu, jen katecheta Josef Dostál stonal vážněji a musel být suplován.35 To byl, předpokládám problém. Suplovat kantora v tak malém počtu učitelů, zvláště když čtyři se sedmi nebyli kmenovými zaměstnanci a měli povinnosti ještě na jiné škole. Je také otázkou, zda mohli spojit třídy, jak se tomu děje dnes, pokud počet žáků nepřesáhne určitý počet.

První a velmi důležitý rok zdárně proběhl bez větších problémů, gymnázium se zařadilo mezi ostatní školy na Kladně, začalo si budovat svou pozici. Problémy se žáky nebyly, na konci roku dělalo opravou zkoušku pět žáků, jeden žák u ní neuspěl.

V roce 1901-1902 byl ústav prozatímně ještě stále umístěn v téže městské budově jako v prvním roce. Obec Kladno však dalo provést jednopatrovou přístavbu v roce 1901. V přístavbě byly umístěny kreslírny s kabinetem a zeměpisný a přírodopisný kabinet. Ve druhém školním roce bylo přijato už celkem 157 žáků. Do první třídy bylo přijato 74 a druhé třídy

34 Tamtéž str.51 35 Tamtéž str.51

29

83 žáků. Žáci, kteří chtěli ve studiu na škole pokračovat, se museli do každého dalšího ročníku opětovně přihlásit. Obě třídy byly rozděleny do dvou částí. Byly zde tedy třídy I. a, I. b a II. a, II. b. Počátek školního roku byl zahájen ve středu 18. září 1901 slavnostními Bohoslužbami a v kapli svatého Floriana36 stejně jako v prvním roce. I slavnosti ve druhém roce byly stejné jako v roce prvním.

Tělesný výcvik žactva a dobrý zdravotní stav byl podporován všemi možnými způsoby. K bruslení ve školním roce 1901-1902 pro nepříznivou zimu nebyla příležitost. Na kole dovedlo jezdit 18 žáků.

Tento údaj je sice zarážející, ze 157 žáků umělo na kole jezdit jen osmnáct, ale je to ale proto, že žáci neměli možnost se na kole naučit, protože ho jednoduše neměli k dispozici. Dnešní osnovy nepočítají s tím, že by některý ze žáků neuměl na kole jezdit. Ve čtvrté třídě ZŠ absolvují žáci dopravní výchovu v rámci, která zahrnuje dvě dopoledne jízd na dopravním hřišti a dvě dvouhodinové vyučování dopravní teorie. Při jízdách na dopravním hřišti zkouší jízdu mezi značkami, semafory, přechody. Dopravní výchova je rozprostřená do celého roku.

Pro svůj dobrý zdravotní stav žáci podnikali dlouhé vycházky. Doba pochodu byla průměrně pět a půl hodiny.37To zabralo tedy jeden celý den vyučování.

Náboženská cvičení se konala každou neděli a svátek v kapli sv. Floriana. Jen v zimních měsících bylo povoleno přespolním žákům, kteří docházeli do ústavu přes 4 km, aby vykonali mši svatou ve farním kostele, k němuž jako katolíci příslušeli.

Kontroly školních inspektorů probíhaly průběžně. Ve dnech 13.-15. března 1902 vykonal C. k. zemský školní inspektor p. Dr. Eduard Kastner inspekci ústavu v humanistických předmětech.38Dne 9. dubna navštívil

36 KUCHYŇKA, Zdeněk. Kladno. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum, 2012. str. 24. ISBN 978-80-9047728-4-6. Str.13

37 Druhá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 40-41 38 Druhá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 42 30 vyučování kreslení odborný inspektor C. k. školní rada a profesor Josef Škoda. Dne 5. května a 17. června byl přítomen vyučování katolickému náboženství ordinariátní komisař Antonín Maděra, děkan v Kladně.

Můžeme si všimnout, že dva z těchto inspektorů navštívili ústav i v předešlém roce. Vyplývá z toho, že učitelé ústavu částečně znali inspektory a opačně.

Zdravotní stav žactva i učitelstva byl ve druhém roce normální. Hromadně se však vyskytl jarní zánět očí, který po jednoduchém léčení brzy pominul. Za školní rok byli čtyři učitelé nemocní. Dne 13. května bylo C. k. okresním lékařem p. Pokorným několik žáků přeočkováno.39

Každý žák, který byl na ústav poprvé přijatý musel zaplatit taxu 4 koruny 20 haléřů. Žáci, kteří vykonávali přijímací zkoušku do vyšší třídy, byli povinni složiti taxu 24 korun kromě ostatních příspěvků. Každý žák bez rozdílu přispíval 2 korunami na učební pomůcky a 1 korunu na tělocvičné hry.

Školné obnášelo pololetně 30 korun. Osvobození od placení školného mohl povolit jen C. k. zemský školní rada.40

Každý nově přijatý žák si musel koupit výtisk školního kázeňského řádu, který obsahoval pravidla, které museli všichni žáci středních škol přesně a pečlivě dodržovat. Rodiče i odpovědní dozorci (ti, kteří dohlíželi na žáky v polední době, kdy nad žáky nebyl dohled pedagoga) se museli s tímto řádem sami seznámit a vést žáky ke svědomitému plnění těchto pravidel a toto kontrolovat. Po všech žácích, kteří denně z domova docházeli do školy se vyžadovalo, aby měli na Kladně stálý útulek přes polední dobu.41

Škola mezi ranní a případnou odpolední částí vyučování neposkytovala žákovi možnost zůstat v budově školy a ani nezajišťovala dozor. Vyžadovala však, aby každý žák měl svého dozorce – osobu

39 Tamtéž str. 44 40 Tamtéž str. 51 41 Třetí výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 67 31 zodpovědnou za chování a útulek žáka v těchto poledních přestávkách. Žáci, kteří dojížděli, museli doložit, kde na Kladně bydlí – tráví čas mezi vyučováním.

Při zápisu žáků na reálku přijímalo ředitelství milodary na podporu chudých žáků ústavu.42

Zde je paralela s dnešním „darem škole“. Ten je ovšem předem stanoven a dobrovolný je pouze teoreticky. Na druhou stranu by v dnešní době škola nalezla asi málo dobrovolných dárců hrdých na svůj dar a toužících pomoci méně majetným.

Ve školním roce 1902-1903 potkala učitelský sbor ústavu, ztráta velmi bolestná a neočekávaná. Zemřel ředitel reálky pan František Bělohlávek. Zemřel po zdlouhavé nemoci a po těžkých bolestech, byl upoután na lůžko sedm měsíců. Zemřel ve věku 51 let.43

To byla pro gymnázium velká rána, protože ředitel Bělohlávek se výrazným způsobem zasloužil o vznik ústavu, měl úzké vazby na kladenskou radnici a vlastně vystavěl gymnázium od nuly.

Novým ředitelem zdejšího ústavu byl jmenován František Netuka, profesor C. k. české reálky na Malé Straně v Praze od 1. září 1903.44

Dovolenou ve školním roce 1903-1904 dostal Josef Dostál ze zdravotních důvodů od 13. května 1904 až do konce školního roku. Václav Kroulík od 2. října do 16. října 1903 z důvodu konání vojenské služby.

Učební osnova byla stejná jako v předchozích letech.45

V roce 1903 byl zřízen spolek pro podporování chudých studujících při C. k. státní reálce v Kladně. Nemajetní studující byli podporováni například zapůjčením učebnic z knihovny, obědy. Hlavním zdrojem spolkových příjmů byly zatím převážně příspěvky zakládajících členů.46

42 Druhá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1901-1902 str. 52 43 Třetí výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1902-1903 Nekrolog 44 Čtvrtá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1903-1904 str.25 45 Čtvrtá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1903-1904 str. 29 46 Čtvrtá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1903-1904 str. 57 32

Nemajetné studenty také podporovaly obecní rady příslušných obcí. Například Obecní rada v Libušíně udělila po 50 korunách žákům: A. Horešovskému z I.A, V. Liškovi z I.B, J. Drncovi ze III. A, V. Boukalovi a V. Čmolíkovi ze IV. A.

Ve školním roce 1904-1905 se Ignác Kubát, vedlejší učitel zpěvu, vzdal této funkce při zdejším ústavě. Ladislav Ernyger, učitel českého a francouzského jazyka, který tento rok nastoupil do učitelského sboru ze st. reálky v Písku vyučoval jen do 10. října 1904, poté měl dovolenou ze zdravotních důvodů až do konce školního roku.47

Jak jsem ale dohledala ve zprávách učitelského sboru učitel Ernyger již v dalším školní roce pokračoval ve výuce v plné síle.

Ve školním roce 1905-1906 se ve všech třídách i předmětech vyučovalo podle osnovy nařízené C. k. ministerstvem kultu a vyučování ze dne 23.dubna 1898, upravené pro reálky s českou řečí.

Když jsem se věnovala tabulce přehledu písemných prací z předmětů český, německý, francouzský jazyk, došla jsem ke zjištění, že pojmem písemná práce je myšlen jen diktát. Ty byly ve škole psány na známku a byly také zadávány jako domácí úlohy. Z toho vychází závěr, že se velmi dbalo na pravopis a pravděpodobně se nezadávaly písemné práce ve smyslu ověřování jazykových znalostí. V tabulkách bylo stanoveno, kolik písemných prací se muselo napsat a kolikrát měsíčně. To z předmětů český, německý, francouzský jazyk, matematika. Byl zde i povinný počet výkresů ročně. Vše bylo rozděleno podle tříd od I. do VII. Nevíme však, jak striktně se těchto pravidel drželi učitelé. Dodržet stanovený počet pravděpodobně museli, ale možná zadávali žákům více písemných prací v průběhu školního roku a toto bylo povinné minimum. Z tabulky je patrné, že žáci v první třídě, tedy děti kolem jedenácti let měli předepsaný počet výkresů 35-40 ročně. To znamená, že žáci měli nakreslit výkres každý týden. Když jsem

47 Pátá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1904-1905 str.41, 43 33 srovnala počet hodin kreslení v první třídě, zjistila jsem, že žáci měli kreslení čtyři hodiny týdně. Při badatelské činnosti v archivu jsem objevila fotky mnoha výkresů. Kreslení a později výtvarná výchova má dodnes na gymnáziu dlouhodobou tradici. V této tradici pokračuje učitel a sochař Zdeněk Manina. Narodil se 11. září 1961 v Kladně. Je významnou uměleckou osobností Kladna. Jeho výstavy se konají nejen v Zámecké galerii v Kladně a v zámecké zahradě, ale po celé republice. Jeho sochy zobrazují hlavně lidskou postavu. Je nepřehlédnutelnou osobností současného českého umění.48Zdeněk Manina pořádá pro žáky gymnázia každoročně jeden zájezd do Itálie a jeden do Vídně. Tam žáky provádí po výstavách, galeriích a památkách.

Stipendia požívalo v školním roce 1905-6 pět chudých žáků, 5 žáků dostalo finanční dar 50 korun na studijní podporu, od školního platu bylo osvobozeno v tomto roce v I. pololetí od celého 210, od poloviny 13 žáků, ve druhém pololetí od celého 208, od poloviny 8 žáků.49

Přijetí žáka na školu záviselo na výsledku přijímací zkoušky, která byla vykonána buď před prázdninami, anebo po prázdninách v polovině září. To se konaly dodatečné a opravné zkoušky.

Z náboženství se měl žák osvědčit takovými znalostmi, kterým se mu dostalo při čtyřleté návštěvě obecné školy. Ústní zkouška byla uložena jen žákům, kteří měli známku nižší než dobrou, tedy trojku.

Z českého jazyka se žádala zběhlost ve čtení a psaní, znalost nejdůležitějších mluvnických tvarů a rozebírání jednoduchých i rozvitých vět.

Z matematiky se zkoušela znalost základních čtyř početních úkonů s celými čísly.50

Opakovat nezdařenou přijímací zkoušku týž rok nebylo dovoleno ani na témže ústavu ani na jiné střední škole.

48 Almanach k 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010. str. 41-43 49 Šestá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1905-1906 str. 62 50 Almanach k 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010 str. 74 34

Žáci z měšťanských škol, kteří se hlásili do II., III. a IV. třídy, se museli prokázat křestním listem, posledním vysvědčením a mohli být přijati jen na základě zdařené přijímací zkoušky ze všech předmětů předcházejících tříd. Za přijímací zkoušku museli zaplatit taxu 24 K hned při zápisu. Každý zkoušený žák si s sebou musel přinést potřeby ke psaní, kreslení a rýsování.

Zápis žáků, kteří hodlali na zdejším ústavu ve studiích pokračovat, stejně tak i žáci, kteří chtěli přestoupit z jiných reálek se konal v polovině září po opravných a dodatečných zkouškách. Cizí žáci se zapisovali pouze v ředitelně, zdejší žáci se zapisovali v učebnách těch tříd, kam mínili postoupit. Noví žáci se museli dostavit k zápisu v doprovodu rodičů nebo jejich zástupců do ředitelny ústavu. Museli předložit křestní (rodný) list, své poslední vysvědčení. Bez křestního listu nesměl být žádný žák zapsán. Po uplynutí ustanovené lhůty nemohl být již nikdo zapsán, leda se zvláštním svolením C. k. školní rady.

Při zápisu zaplatil každý nově přijatý žák přijímací taxu 4 K 20 h, 2 K jako příspěvek na učební pomůcky a 1 K na tělocvičné hry. Školní pololetní platbu 30 K žáci zaplatili v prvních 6 týdnech každého pololetí. Nemajetní žáci, kteří byli přijati do I. třídy mohli žádat o odklad školního platu.

Rodiče těch žáků, kteří nebydleli v Kladně, ale dojížděli z okolních obcí denně do reálky na celý den, byli svým synům povinni zajistit byt, v němž by trávili polední dobu a v němž by o ně bylo postaráno řádným dozorem. 51

Ve školním roce 1906-07 se na C. k. reálce v Kladně konaly poprvé maturitní zkoušky. Ke zkouškám se přihlásili všichni žáci VII. třídy, což byli 34 žáci. Písemné maturitní zkoušky byly konány ve dnech 2. až 8. května 1907. Téma pro český jazyk bylo: O zemětřeseních nebo výjevech seismických. (Úvaha). Dále se maturovalo z francouzského jazyka, matematiky, deskriptivní geometrie, německého jazyka.

51 Šestá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1905-1906 str. 74-75 35

Maturitní zkoušky byly jistě významnou událostí celé školy, konečně první žáci prošli všemi sedmi lety studií. Je tedy zarážející, že ve výroční zprávě je o tom jen vágní zpráva, a naopak jsou zde zmíněny oslavy jmenin Františka Josefa, které se v podstatě slavily každým rokem stejně.

K ústním zkouškám bylo připuštěno v letním období 27 žáků. Ústní zkoušky byly konány od 17. do 21. června 1907 za předsednictví C. k. zemského školního inspektora Karla Nečáska. Šest žáků vykonalo zkoušku s vyznamenáním, 19 žáků bylo uznáno dospělými, dvěma žákům byla povolena opravná zkouška, která se konala po prázdninách.52

I ve školním roce 1906-7 proběhla podpora chudých žáků. Šest žáků dostalo stipendia. Zastupitelstvo obce Libušína darovalo 25 K na obědy chudým žákům, k témuž účelu daroval 25 K pan František Tachovský. Od školního platu bylo osvobozeno ve školním roce 1906-7 v I. pololetí, od celého 206 žáků, od poloviny 9 žáků, ve druhém pololetí od celého 203 žáků, od poloviny 11 žáků. Chudí žáci mohli využívat knihovnu pro chudé žáky.53

Je velmi zajímavé, kolik žáků bylo osvobozeno od školného. Jelikož se platilo pololetně, i žáci žádali pololetně o úlevy. Více než 200 žáků osvobozených od školného je více než jedna polovina všech studentů ústavu.

První světová válka a rok 1914 znamenaly první změny k horšímu na kladenském gymnáziu. Po necelých devíti letech vyučování ve vlastní budově se škola a její studenti na dlouhých šest let přestěhovali jinam. To ale v roce 1914 nemohl nikdo vědět…

Po celý školní rok 1914-1915 se vyučování konalo ve 3. obecné chlapecké škole, protože vlastní ústav gymnázia byl propůjčen okresní kladenské nemocnici, aby v něm mohla zřídit svou filiálku jako vojenský lazaret. Ze stejného důvodu nemohla být učitelem přírodopisu spravována botanická zahrada.

52 Sedmá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1906-1907 str. 26-27 53 Tamtéž str. 54-55 36

Slavnosti se konaly stejné jako každým rokem, přibyla slavnost zahájení sbírky ve prospěch Červeného kříže, oslava dobytí Lvova. Pravidelné Bohoslužby se konaly jako vždy v neděli a ve svátek v kapli sv. Floriána. Při nich zpívaly kostelní sbory.54

Dne 15. května zesnul pan Antonín Maďera, inspektor náboženského vyučování na zdejším ústavě. Veškerý učitelský sbor a veškeré žactvo se zúčastnilo jeho pohřbu 17. května 1915.

Jak už jsem v práci zmiňovala, školní inspektoři byli velmi vážené osoby. Účast celé školy na pohřbu Antonína Maděry je toho důkazem.

V červenci roku 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a vypukla Velká válka, později známá jako 1. světová válka. Z profesorského sboru byli od počátku války mobilizováni učitelé: Bohumil Fikejs, Antonín Flejšman, J. Michl, Fr. Pešek. Od 16. února 1915 Ota Šimák a od 17. května Ant. Růžička. Ve výroční zprávě z tohoto školního roku není žádná zmínka o okolnostech vzniku války. Tato válka ovšem velmi zasáhla chod školy, neboť v průběhu války se byla škola nucena vystěhovat a v ní byl zřízen lazaret. Válečné události také přinesly nové povinnosti a do normálního života mnoho změn.

K účelům Červeného kříže odváděl profesorský sbor měsíčně 1 procento svého platu. Profesorský sbor se upsal na válečnou půjčku 600 K. O prázdninách se přihlásilo 40 kladenských žáků na polní práce. Byla zorganizovaná válečná sbírka kovů, která se setkala s hojným výsledkem. Ředitelství gymnázia poděkovalo všem žákům gymnázia za účast při sbírkách na Červený kříž i při válečné sbírce kovů. Pochválilo žáky, že v těchto přetěžkých dobách přispěli k obraně vlasti.55

Zajímavý je úřední výnos C. k. zemské rady, která vydala poučení, jak se chovat při spále. Hned při prvních příznacích bylo nutné zavolat lékaře. Nemocný se musel od zdravých úplně oddělit. Pokoj, ve kterém nemocný ležel, musel městský zřízenec desinfikovat. Nemocný měl zůstat

54 Šestnáctá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1914-1915 str.29 55 Tamtéž str. 30 37 oddělen od ostatních tak dlouho, až olupování pokožky zcela skončí, nejméně 6 týdnů po vyrážce. Náčiní k jídlu a pití mělo zůstat zvlášť odděleno a po každém užití vyčištěno 2procentním horkým roztokem sody. Ošetřovatel měl vrchní šat odložit v pokoji nemocného, když odcházel a řádně si měl umýt ruce i předloktí vodou a mýdlem. Mrtvoly zemřelých spálou bylo zakázáno vystavovat. Veřejných ani soukromých dopravních prostředků nebylo dovoleno použít k přenesení nemocných. Zdraví žáci nesměli navštěvovat nemocné spálou, tito pak nesměli přijít po uzdravení ani do školy, ani na jiná veřejná místa, dokud nebyla provedena závěrečná desinfekce úředním zřízencem podle nařízení příslušného obecního lékaře.56

Byla také patrná zvýšená snaha o udržení kázně a dobrého prospěchu studentů. Jestliže měla škola i rodina zároveň výchovně působit, musel být styk mezi rodiči a školou co nejčastější. Rodiče, hlavně otcové, měli co možná nejčastěji do ústavu docházet, aby se přeptali u ředitele nebo jednotlivých profesorů na chování a prospěch svých synů. Neděje se tak pravidelně a mnozí rodiče docházejí teprve koncem semestru, kdy už je pozdě.57

Ve školním roce 1916-1917 přišla smutná zpráva o úmrtí Františka Josefa I., a ponořila tak nejen gymnázium ve smutek.58

V tomto školním roce si žáci mohli vybrat z nepovinných předmětů těsnopis, zpěv a modelování. Modelování, bylo vyřezávání hraček ze dřeva, tvoření dekorativních figurek, rámečků, leptání monogramů pro pečetítka, z křídy, linolea nebo zinku byly zhotovovány štočky pro výroční zprávu, navštívenky, nálepky. Žáci podle svých návrhů zdobili vázy a dózy. Od hlíny se tohoto roku upustilo, protože se modelovalo pouze ve třídě.59

Spolek pro podporování chudých studujících konal stejně jako minulá léta, tento rok ovšem za velmi zhoršených poměrů. Žádné výtěžky

56 Šestnáctá výroční zpráva C. k. státní reálky v Kladně 1914-1915 str.30-31 57 Tamtéž str. 36-37 58 Osmnáctá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1916-1917 str.3 59 Tamtéž str. 15-16 38 z koncertů, přednášek ani sbírek nebyly, protože všechny podniky se konaly ve prospěch jiných humanitárních účelů.60

Vycházky a výlety se tohoto roku konaly přes nesmírné nesnáze a mimořádné poměry jak po stránce počasí, tak po stránce obuvi a stravování. Vycházky byly konány v odpoledních hodinách mimo dobu vyučování v červencových horkých dnech, ve vyučovacím čase se konaly kreslířské, přírodopisné, filologické vycházky. Také byly pořádány vycházky do průmyslových kladenských podniků, do pražských výstav a další výlety drahou. Zorganizovala se pochodová cvičení, při nichž byly nacvičovány různé způsoby orientace v přírodě, odhadování vzdáleností, signalizování, stopování.61

V tomto školním roce byly od 14.- 23.února 1917 prázdniny kvůli nesnázím s topením – uhelné prázdniny. Také tento celý školní rok se vyučovalo ve 3. obecné škole chlapecké, protože vlastní budova ústavu zůstala filiálkou okresní kladenské nemocnice jako vojenský lazaret.62 I v tomto roce byly pořádány slavnosti, žactvem vždy byla zpívána rakouská národní hymna. Žáci v tomto roce uspořádaly sběr ostružinového a jahodového listí, výtěžek sbírky byl odvezen kladenskému lazaretu.63

3.2 1919 - 1939

Po celý školní rok 1919-1920 se stále vyučovalo ve třetí obecné chlapecké škole. Vlastní budova gymnázia byla již šestým rokem obsazena vojskem. Byly podniknuty mnohé kroky o navrácení budovy, ale výsledek všech akcí byl zatím jen ten, že se začalo se stavbou provizorních budov pro vojsko, aby od Vánoc bylo možné počítat s návratem vyučován studentů do vlastní budovy. Pro nedostatek vyučovacích místností museli mít po celý školní rok dvě třídy (I. b, I. c) jen odpolední vyučování. Tělocvik se vyučoval v tělocvičně III. obecné dívčí školy.

60 Šestnáctá výroční zpráva C. K. státní reálky v Kladně 1914-1915 str.26 61 Tamtéž str. 32 62 Tamtéž str. 34 63 Tamtéž str. 38 39

Dne 28. října 1919 se konala slavnost prvního výročí založení Československé republiky. Nemohla však probíhat v parku pro špatné počasí. Byla pronesena slavnostní řeč, po ní žáci zazpívali národní hymny. V parku reálky byl vysazen strom svobody.

Můžeme si všimnout, že žáci často zpívali hymnu. Dnes se svátky obejdou bez větších oslav, hymna není slyšet vůbec, možná by je většina dětí ani nedovedla zazpívat. Poválečné nadšení a radost ze vzniku samostatného Československa ale brzy vystřídaly existenční potíže. Všeobecná drahota, nouze o bydlení. V průmyslových městech, Kladno nevyjímaje, probíhaly dělnické bouře, chudoba a hlad. Průmysl se jen pomalu měnil z válečné na mírovou výrobu. Politika „silné koruny“ ministra Rašína vedla k oslabení vývozu a dalšímu úpadku. Silně se ale prosazovala myšlenka české státnosti a hrdosti. Dnes nevzpomeneme například na narozeniny významných spisovatelů… V roce 1920 byla oslavována památka 100. narozenin Boženy Němcové. Profesoři češtiny slavnostně promluvili v jednotlivých třídách.

Dne 5. března 1920 byl pořádán společně s učitelským ústavem a Kladenskou filharmonií64 koncert na oslavu 70. narozenin prezidenta republiky T. G. Masaryka. Tento koncert vydělal částku 1569 K 15 h čistého. Z této částky dostal každý ústav polovinu. Polovina, která připadla na reálku, byla uložena na knížku Masarykova fondu pro stipendium chudým žákům.65

Také dnešní akce studentů gymnázia přinášejí zisk. Ten je většinou použitý na další akce pro žáky (zahradní slavnost, karneval, noc ve škole, apod.) V dnešní době se ale většina společnosti orientuje na výkon. Je kladen malý důraz na to, podpořit potřebné žáky. Ukázat současným žákům, jak je důležitá solidarita a charitativní činnost.

64 Kladenská filharmonie, od svého vzniku v roce 1902 řízená Hynkem Kubátem, pravidelně koncertovala a spolupráci s ní neodmítli ani takoví hudebníci, jako byl Jaroslav Kocián, Richard Zika, Ema Destinová. 65 Dvacátá výroční zpráva státní reálky v Kladně za školní rok 1919/1920. 40

Ve školním roce 1920-1921 se opět škola vrátila do své vlastní budovy. Po šestiletém umístění ústavu v budově obecné školy chlapecké. S úpravou místností, které používala filiálka okresní nemocnice jako lazaretu, se začalo v červenci 1920, když po nesčetných krocích ze strany ředitelství reálky a zdejší obce byla konečně budova vrácena ústavu. 20. září opustilo vojsko budovu definitivně. Obec se starala o to, aby se budova dostala do předválečného stavu. Tohoto cíle bylo dosaženo ještě ve školním roce 1920/192166

Školní rok 1924-1925 byl rokem jubilejním. Dne 24. dubna 1925 se konala slavnostní schůze na památku 25. výročí založení C. k. státní reálky na Kladně. Této oslavy se zúčastnili zvaní hosté, profesorský sbor reálky a všichni žáci a žákyně reálky. Slavnost byla zahájena básní a proslovem pana ředitele Jaroslava Šťastného. Bylo vzpomenuto založení školy, vystavění budovy, rozvoje reálky, změn v profesorském sboru, přestěhování v době války do obecné školy, přeměny reálky v lazaret, boje za vrácení reálky žactvu. Bývalí žáci ústavu uspořádali oslavu jubilea ve dnech 30. a 31. května a 1. června. V předvečer slavností byla sehrána divadelní hra naše babička od V. Skocha, bývalého žáka kladenské reálky. Do Kladna se sjížděli bývalí žáci i profesoři.67

Zemská školní rada byla zmocněna ministerstvem školství a národní osvěty, aby směla osvobozovat žáky I. -V. třídy od návštěvy povinného náboženství všech vyznání. Rodiče museli podat u ředitelství hned na začátku školního roku žádost opatřenou 5,-Kč kolkem, pokud si přejí, aby jejich dítě bylo osvobozeno od povinného vyučování náboženství.68

Po vzniku Československé republiky narostl počet žáků bez vyznání, dále narostl počet žáků, kteří se hlásili k reformačním směrům. Římskokatolické vyznání dál zůstalo dominantní a většina žáků gymnázia byli katolíci. Jen několik málo žáků se hlásilo k některému reformovanému vyznání. Počty jsou vidět v tabulce 6.

66 Dvacátá první výroční zpráva státní reálky v Kladně za školní rok 1920/1921 str. 4 67 Jubilejní zpráva státní reálky v Kladně 1900-1925 str. 9. 68 Tamtéž str. 25. 41

Bylo zvykem ke konci školního roku, že ředitelství školy rozesílalo děkovné dopisy spřízněným podnikům a sponzorům, se kterými během roku gymnázium spolupracovalo. Tím se vyjadřovala vděčnost a důvěra ve spolupráci v dalších letech.

V tomto roce děkovalo ředitelství kladenské městské radě za úpravu zahrady a za vnitřní zařízení budovy. Ředitelství Pražské železářské společnosti za bezplatné poskytování vody ke kropení botanické zahrady a dvora. Ředitelství veřejné okresní nemocnice za lékařskou pomoc, kterou nemocnice poskytovala žákům zdarma. Správě divadla v horním městě Kladně za poskytování lístků za sníženou cenu pro žáky reálky.69 Srdečné poděkování se dostalo také panu odbornému lékaři Dr. Weisskopfovi, který ve škole provedl poučení o pohlavních nemocech ve dvou nejvyšších třídách. V následujících letech jsem vyhledala poděkování dalším jednotlivcům. Převažují lékaři, kteří byli zváni často na přednášky. Sexuální výchova ještě neexistovala a tyto přednášky mnohdy právě tento druh osvěty zastoupily, byť s tématy spíše následků než prevence.

Škola poděkovala: panu odbornému lékaři MUDr. Limmerovi za dvě přednášky o venerických nemocech, panu MUDr. Čechovi, řediteli Okresního ústavu pro sociální zdravotní péči na Kladně, za bezplatné zdravotní prohlídky žáků I. A a I. B, panu MUDr. Svatkovi, vrchnímu zdravotnímu komisaři, za zorganizování přednášek o ochraně proti tuberkulose a o alkoholismu. Panu řediteli Dubskému za přednášku o lidové výchově, a panu knihovníku Seifertovi za přednášku o knihovnictví. Dále všem průmyslovým závodům, které ochotně dovolily žákům návštěvu a prohlídku svých zařízení.70

Ve školním roce 1926–1927 se od 1. listopadu do 28. února vyučovalo od půl deváté ráno. Tento rok byly dny ředitelského volna 27. září 1926 a 21. června 1927.

69 Tamtéž str. 19. 70 Třicátá pátá výroční zpráva státní československé reálky na Kladně z roku 1934-35 str. 20-21 42

Ředitel školy měl možnost podle svého uvážení udělit žákům dny takzvaného „ředitelského volna“. Toto platí dodnes. Současná ředitelka kladenského gymnázia Milena Minaříková razí pravidlo, že by se mělo dávat volna co nejméně, protože do života gymnázia každoročně zasáhnou maturitní zkoušky, které chtě nechtě naruší vyučování. Ty v několika dnech probíhají od dubna až do června, proto s volnem ředitelka šetří a snaží se jej využívat jen výjimečně (například při náhlé odstávce vody). V současnosti má ředitel možnost dát 5 dní volna v roce.

Sportovní hry byly pořádány na hřišti obecných škol bezplatně propůjčeném místní školní radou, a to ve středu a v sobotu. Hry proběhly v jarním období celkem 17krát. Her se účastnilo průměrně 100 žáků. Na počtech žáků jde vidět, že sportovní hry byly u žáků oblíbené. Oblíbené byly i ostatní sportovní aktivity. Ze 517 žáků ústavu se účastnilo koupání 515 žáků, veslování 152 žáků, bruslení 363 žáků, sáňkování 490 žáků, jízdy na kole 284 žáků, jízdy na koni 26 žáků, jízdy na lyžích 41 žáků, střelby 82 žáků, šermu 22 žáků, cvičení v tělovýchovných jednotách 198 žáků, tenisu 52 žáků, skautingu 19 žáků, cestování 264 žáků.

Sport a pohybové aktivity vůbec, byly v době první republiky velmi rozvinuté. Heslo „ Ve zdravém těle zdravý duch!“ bylo často používané. Z výčtu žáků je zřejmé, že obecných pohybových aktivit se zúčastnili téměř všichni, u náročnějších sportů je účast menší. Podobný poměr by byl zřejmě i v dnešních dnech. Bohužel, výkonové orientování dnešní společnosti se odráží i ve sportu. Ubývá možnost masového, neprofesionálního, sportování. Dnešní kluby se snaží udělat „šampiony“, takže radost z pohybu je velmi brzy střídána nadměrným tréninkem, který u drtivé většiny vede k ochladnutí zájmu. Sport pro radost se ze sportovních klubů, aspoň ve městech, vytratil. Ve výčtu studentů a jejich sportovních aktivit je zajímavé srovnání, jak se navyšuje počet cyklistů. Bylo to dáno snadnější dostupností kola, jako sportovního/dopravního prostředku. Dále je velmi zajímavá kolonka cestování jako sportovní aktivita. Bohužel již dnes nelze dohledat, co vše se pod tímto pojmem skrývalo.

43

Žáci školy byli úspěšní i v celorepublikovém měřítku. Dva abiturienti a 4 žáci ústavu vyhráli 29. května 1927 zemské mistrovství YMCA71 ve volejbalu a basketbalu hraném na Kladně. 12. června vyhráli mistrovství YMCA ve volejbalu v Hradci Králové a potom hájili barvy republiky ve světovém mistrovství YMCA v Kodani.72

Ve školním roce 1930-1931 se mimo obvyklých slavností a oslav památných dnů, konala vzpomínka na Viktora Dyka, který tragicky zemřel v květnu 1931 při koupání v Jaderském moři. Ve všech třídách v hodinách českého jazyka se připomnělo jeho básnické dílo a význam.

Inspekce se v tomto školním roce přišla podívat na vyučování tělocviku, humanitní předměty, vyučování kreslení a zpěvu, a dokonce na vyučování ženských ručních prací.

Dne 20. května 1931 zemřel náhle pan viceprezident zemské školní rady v Praze, JUDr. Rudolf Politzer. K uctění památky zesnulého byl vyvěšen na školní budově smuteční prapor. Žáci byli seznámeni s úmrtím a zemské školní radě byl odeslán kondolenční projev jménem ředitelství, profesorského sboru a žactva.73

Žáci, kteří gymnázium již absolvovali, se sem rádi vraceli. Dne 14. září 1930 navštívilo ústav 16 abiturientů zdejší reálky. Studentů z roku 1920. Pan ředitel je všechny nejprve přivítal, pak si bývalí žáci prohlédli budovu školy, zejména školní kapli a sbírky, zapsali svoje jména do pamětní knihy a slíbili řediteli, že se stanou členy Spolku k podporování chudých studujících a přispějí na chudé žáky.

71 YMCA (Young Men´s Christian Association-tedy Křesťanské sdružení mladých lidí) je nejstarší, největší a nejrozšířenější mládežnická organizace na světě. Usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho ducha, duše a těla (jak symbolizuje červený rovnostranný trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Stojí na křesťanských principech, je ale otevřena všem lidem bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženského vyznání, sociálního postavení, fyzických i duševních schopností. Dostupné na http://www.ymca.cz/

72 Dvacátá sedmá roční zpráva státní reálky v Kladně 1926-1927 str. 5 73Třicátá první výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1930-30 str. 5 44

Totéž se stalo dne 29. září 1935, kdy gymnázium navštívili abiturienti dokonce z roku 1910. Po uvítání profesorem Kabeláčem, který zastupoval pana ředitele, se zapsali do pamětní knihy a prohlédli si budovu. Tito abiturienti darovali Spolku k podporování chudých studujících dne 3. října úhrnem 1715,- Kč.74

Důležitým orgánem, který musí být zmíněn, je Rodičovské sdružení. Ustavující schůze rodičovského sdružení se konala dne 13. března 1931. Na této schůzi byl zvolen patnáctičlenný výbor, v němž zasedalo 10 rodičů, ředitel ústavu a 4 členové profesorského sboru. Výbor sdružení uspořádal od svého ustavení do konce školního roku celkem pět schůzí.75 Výbor sdružení se stal významnou součástí chodu školy. Jelikož škola byla daleko více než dnes závislá na spolupráci se soukromým sektorem, musela zákonitě také něco nabídnout. Proto část rozhodování o aktivitách, které se netýkaly přímo výuky ovlivňoval právě Výbor sdružení, které disponovalo penězi od některých sponzorů a také z akcí pořádaných studenty. Na členských schůzích rodičovského sdružení se zase setkávali rodiče s učiteli, probíraly se záležitosti spojené se školou a studiem. Tyto schůze v podstatě nahrazovaly třídní schůzky.

Ve školním roce 1934-1935 stejně jako v předešlých letech udržovalo rodičovské sdružení žákovskou čítárnu, a to s celkovým nákladem 1026,75 Kč. Vždy v pondělí a ve čtvrtek v poledních hodinách byly vyloženy pro žáky všech tříd v čítárně hlavní české časopisy z různých oborů, některé časopisy francouzské a německé. Časopisy (celkem 61) byly opatřovány jednak z okružní čítárny Universum v Praze, jednak kupovány, část jich byla také zapůjčována profesorskou nebo žákovskou knihovnou, nebo půjčovány jednotlivými profesory. Žáci docházeli do čítárny zvláště v zimě a za nepříznivého počasí. Průměrná účast v čítárně byla 24 žáků.

74 Třicátá šestá výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1935-36 str. 7

75 Třicátá první výroční zpráva státní reálky na Kladně 1930-1931 str. 3 45

Úplné ročníky časopisů, pokud byly kupovány, byly svázány na náklad rodičovského sdružení a věnovány žákovské nebo profesorské knihovně.

Rodičovské sdružení se Spolkem k podporování chudých studujících státní reálky na Kladně uspořádalo dne 1. prosince 1934 v sále Lidového domu v Kladně akademii, na níž účinkoval orchestr a někteří žáci a žákyně ústavu. Program nacvičili páni profesoři Řehák a Jankovec. Čistý výnos akademie 3484,- Kč. byl věnován na sociální péči o žactvo.76

Během školního roku 1934-5 byly opět organizovány mnohé vycházky a výlety. Různé třídy navštívily různá zajímavá místa. Například to byly poučná vycházka Kožovu horu, přírodovědná vycházka na Vinařickou horu, orientační vycházka do Rozdělova, tam se vyučovala orientace podle mapy, výlet do ZOO Praha, výlet do Národního Divadla, výlet do Kutné Hory a Průhonic, výlet do Krkonoš apod.77 Konala se také pochodová cvičení, dívky šly odděleně od chlapců. Celý jeden týden od 14. 6. do 21. 6. byl zasvěcen poučováním žactva třídními profesory o hospodářském významu turistiky a cizineckého ruchu a zároveň se žákům připomnělo, aby vždy a všude ochotně a vstřícně vyšli vstříc turistům.78

Výlety na zajímavá místa podněcovaly v žácích vlastenectví a národní hrdost. Konaly se částečně v době vyučování a částečně mimo ni. Byly žáky velmi oblíbené. Z mého pohledu se jednalo a dodnes jedná o velmi efektivní nástroj výuky, kdy jsme schopni nenásilnou formou předat žákům různé informace a třeba i částečně světonázor. Zároveň se společnými výlety tmelí třídní kolektiv. Za povšimnutí stojí, že byť byly třídy smíšené, pohybových aktivit se zúčastňovaly dívky odděleně od chlapců.

Ve školním roce 1935-1936 došlo k zásadní změně v organizaci ústavu. Vynesením ministerstva školství a národní osvěty ze den 25. června 1935 bylo ustanoveno, aby státní československá reálka na Kladně byla od

76 Třicátá pátá výroční zpráva státní československé reálky na Kladně z roku 1934-35 str. 9 77 Tamtéž str.8 78 Tamtéž str. 10 46

1. září 1935 postupně měněna ve státní reálné gymnáziu s povinným francouzským jazykem. Přeměna ve školním roce 1935-36 se vztahuje na nejnižší třídu, v dalších školních letech bude zasahovati vždy jednu třídu nejblíže vyšší. Ústav má od počátku školního roku 1935-36 úřední název: Státní československé reálné gymnázium na Kladně.79

Tento krok byl velmi významný. Povyšovalo to školu jaksi na vyšší úroveň. Zatímco z reálky vycházeli studenti hlavně technického zaměření, gymnázium jim dávalo vzdělání více obecné a studenti mohli dále pokračovat na univerzitě ve studiu humanitních směrů.

Nezřídka se bohužel stalo, že zemřel žák či žákyně ústavu. Dne 31. ledna 1936 zemřela po dlouhé nemoci žákyně VI. A třídy Zdeňka Fejfarová. Pohřbu se účastnili dne 4. února 1936 profesoři a žáci ústavu. Při pohřebních obřadech zazpíval žákovský sbor a se zesnulou žákyní se rozloučil pan profesor Kabeláč za profesorský sbor a Antonín Houžvička, žák VI. A za spolužáky.80

Smrt si nevybírá v žádné době. Bohužel i v tomto školním roce 2018- 19 zemřel student gymnázia při cestě domů z maturitního plesu. Vedení školy stejně jako minulý rok, kdy přišel o život student při autonehodě, vyvěsilo na budovu černý prapor, na schody před budovu žáci pokládali květiny a zapalovali svíčky. Vedení školy o všem informovalo žáky školním rozhlasem.

Ve školním roce 1936-37 se výbor rodičovského sdružení scházel jednou měsíčně. Opět umožnil zřízení a udržování žákovské čítárny poskytováním pravidelného měsíčního příspěvku 100,-Kč. Spolu se Spolkem pro podporování chudých studujících zdejšího ústavu opatřil šestnácti žákům boty, šesti žákům zimní kabát, sedmnácti žákům šaty,

79 Třicátá šestá výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1935-1936 str. 5 80 Třicátá šestá výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1935-36 str. 7

47 jednomu žákovi kalhoty a dvěma žákyním vyplatil k Vánocům podporu 75 Kč a 100 Kč. S podporou Rodičovského sdružení byla zorganizována čtyři studentská představení v kladenském divadle. Čistý výnos z těchto divadelních představení byl věnován na fond k zakoupení klavíru za 6695,- Kč.81

Rodičovské sdružení, které disponovalo penězi vybranými na studentských akcích finančně podporovalo nákup potřebného vybavení do školy.

Žáci maturitního ročníku v roce 1938 dostali nejen maturitní vysvědčení, ale i propagační letáky, vybízející studenty, aby se hlásili k letectvu a stali se důstojníky letectva z povolání. To už byla první předzvěst toho, že doba klidných studentských roků je u konce.

Odbor dorostu Masarykovy Letecké Ligy82 při reálce měl 51 dorostence. Jmění odboru na konci školního roku činilo 524,90 Kč.83

Československo bylo v meziválečném období jeden z nejvyspělejších států v Evropě. Představitelé státu a průmyslu velmi brzo pochopili význam letectví, velmi dynamicky se rozvíjejícího oboru lidské činnosti. Hesla „Vzduch je naše moře“ nebo „Tisíc pilotů Republice“ byla všudypřítomná. Masarykova Letecká Liga měla právě heslo „Tisíc pilotů republice“. Byla to vlastně dlouhodobá náborová akce čsl. armády, která potřebovala do svých řad nalákat co nejvíce mladých mužů. A nejvíce rozvíjející se zbraní bylo právě letectvo, které bylo výkladní skříní čsl. armády. A nejen armády. Českoslovenští piloti vítězili s československými letouny v mezinárodních závodech. Vojenští akrobati vyhrávali soutěže, na kterých se nejvyspělejší

81 Třicátá sedmá výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1936-37 str. 15 82 Masarykova letecká liga (zkráceně MLL) byla organizace, která měla za úkol propagovat a podporovat činnosti československého letectví, což mělo přinést všeobecný pokrok Proto také praktickou leteckou činnost, stavbu modelů letadel, kluzáků a studium československých odborníků v zahraničí. Země. Prováděla také praktickou leteckou činnost, stavbu modelů letadel, kluzáků a studium československých odborníků v zahraničí. Dostupné na https://cs.wipedia.org/wiki/Masarykova_letecká_liga 83 Třicátá šestá výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně 1935-1936 str. 8

48

státy Evropy prezentovaly nejvyspělejší technikou. Ale nebylo to nic platné. Do života všech vstoupila válka.

3.3 1939 - 1945

Ve školním roce 1938-1939 došlo na kladenském reálném gymnáziu k mnoha změnám. Od 21. března 1939 bylo přerušeno vyučování, protože ve školní budově bylo ubytováno říšské vojsko. V době od 29. března do 26. dubna se vyučovalo v budovách dívčích měšťanských škol v Kladně. Znovu bylo přerušeno vyučování dne 9. června 1939, kdy byla v školní budově ubytována říšská vojenská policie. Dne 16. června 1939 bylo zase vyučování zahájeno v budově reálného gymnázia.84

Nadále pokračovala změna organizace ústavu. Ústav měl od počátku školního roku 1935-36 úřední název: Státní československé reálné gymnázium na Kladně. Podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. ledna 1939, došlo ke změně názvu a gymnázium mělo úřední název: Státní reálné gymnázium na Kladně.85

Škola, která již během svého trvání oslavovala císařskou rodinu, vznik Československa, prezidenta Masaryka, oslavila 20. dubna 1939 den 50. narozenin Vůdce a říšského kancléře A. Hitlera. Podle nařízení presidia zemské školní rady bylo volno a na školní budově byly vztyčeny vlajky.

Velkou změnou v životě všech občanů byla změna jízdy v opačném směru. Ve dnech 1. a 2. dubna 1939 bylo žactvo upozorněno na zavedení jízdy i chůze vpravo a na nebezpečí, které z toho může vzniknout.

V tomto roce byla žákovská čítárna otevřena jen od počátku 2. pololetí do 29. března 1939 vzhledem k mimořádně těžkým poměrům a nedostatku finančních prostředků Rodičovského sdružení, které se opět

84 Třicátá devátá výroční zpráva státního reálného gymnázia 1938-1939 str. 10 85 Tamtéž str. 8 49 uvolilo čítárnu svým nákladem podporovat. Čítárnu vedly dvě profesorky Bidlasová a Lešanovská.86

Na počátku školního roku 1938-39 byl utvořen pěvecký sbor reálného gymnasia na Kladně. Byl tvořen 45 žáky a žákyněmi vyšších tříd a vedl ho učitel zpěvu Vladislav Jankovec. Sbor spoluúčinkoval na mnoha podnicích Středočeské filharmonie na Kladně. Například s pěveckým spolkem „Slovanka“, s pěveckým spolkem „Lípa“ (sbory v Smetanově opeře „Dalibor“), v kladenském divadle (sbory v Smetanově opeře „Prodaná nevěsta“). Jarní koncert připravovaný pěveckým spolkem „Slovanka“ na měsíc květen 1939 byl odložen na podzim.87 Nadšení mladých gymnazistů bylo přerušeno.

Povšechný tělocvik, školní hry (které se konaly na hřišti obecných škol propůjčené školní radou i ve školní budově), procházky i různá sportovní cvičení probíhaly podobně jako každý rok. Ale pochodová cvičení se v tomto školním roce nekonala vzhledem k mimořádným poměrům.88

Jedna novinka však byla na škole zavedena, a to školní rozhlas. Ředitelství ústavu poděkovalo mimo jiné akciové továrně „Kablo“ za přispění při instalaci rozhlasového zařízení ve školní budově.89

Školní rok 1939/40 začal 1. září 1939, na školu bylo zapsáno 710 žáků. Dne 12. října byli propuštěni domů ze školy žáci z nedalekého Rozdělova z nařízení okresního lékaře, poněvadž tato obec byla zamořena dětskou obrnou. Nepřítomnost žáků trvala až do 31. října.90 Obec Rozdělov byla samostatnou obcí. V roce 1940 za nacistické okupace došlo k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, tím bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov s Kladnem definitivně sloučen. Volný prostor mezi Kladnem a Rozdělovem zaplnila nová výstavba, jsou tam, architektonicky velmi významné, kladenské věžáky.

86 Třicátá devátá výroční zpráva státního reálného gymnázia 1938-1939 str.15 87 Třicátá devátá výroční zpráva státního reálného gymnázia 1938-39 str.14-15 88 Tamtéž str. 17 89 Tamtéž str. 36 90 Tamtéž str. 52-53 50

Ve školním roce 1940-1941 pokročila proměna ústavu na reálném gymnáziu do osmé třídy, to znamená, že reálné gymnázium bylo již úplné.

Podle nařízení prezídia české zemské školní rady pro Čechy v Praze ze dne 22. června 1940 se tato kronika dne 29. června 1940 uzavřela, aby byla podle tohoto nařízení s ostatními předcházejícími díly školní kroniky zdejšího ústavu jako závadná kniha zabalena, zapečetěna a uložena.91

Začala se psát nová kronika. Kromě této nové kroniky psané za války, byla po válce sepsána ještě jedna kronika týkající se týchž let. Kroniky z tohoto období se tudíž překrývají. Obě kroniky jsou dnes uloženy v okresním archivu v Kladně, z obou jsem čerpala informace pro tuto práci.

Z válečných kronik vybírám:

Na počátku školního roku 1941-42 a to 22. října byly všichni žáci podrobeni diktátu, sestaveném policejním radou Hornou pro podezření ze psaní a posílání urážlivých dopisů.

Dne 27. května 1942 byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reynharda Heydricha. 4. června Heydrich zranění podlehl. Před školní budovou byly vztyčeny na půl žerdi vlajky říšská a protektorátní. Žáci vyslechli ve svých třídách zprávu o úmrtí stojíce v pozoru. Dne 9. června 1942 večer byla z nařízení policie budova ústavu vyklizena. Konání ústních maturitních zkoušek bylo přerušeno, a se svolením tajné státní policie na Kladně v nich bylo možno pokračovat 12. června 1942 v hotelu Bílý beránek. Řádné vyučování bylo zastaveno na neurčitou dobu na všech školách Velkého Kladna.92

Vyklizení školy 9.června 1942 mělo přímou souvislost s vyhlazením obce Lidice, které proběhlo následujícího dne. Na této akci se podílely jak pražské, tak kladenské jednotky SS a gestapa. Do tělocvičny kladenského gymnázia byly převezeny lidické ženy a jejich děti. Setrvaly tam až do 12. června, kdy byly od sebe odděleni a odvezeni do vyhlazovacích táborů. Část

91 Tamtéž str. 60 92 Kronika reálné gymnázium, inv. č. 48. str. 51 51 dětí byla převezena na převýchovu k náhradním německým rodinám. Je to nejtemnější okamžik historie budovy kladenského gymnázia.

Další záznamy z kronik přibližují život okupací postižené země, kterému se nevyhnulo ani gymnázium.

Na počátku školního roku 1942/43, 28. září, byla vykonána kapesní prohlídka žáků a aktovek ve třídách VIII. A, VIII. B. Žáci vyšších ročníků se často účastnili různých pomocných prací. Například pomoc při sběru textilií, šatstva, oděvů a tkanin, pomoc při distribuci brambor určených na uskladnění, pomoc při sběru starého papíru, pomoc při soupisu domácího zvířectva, sběru knih pro české dělníky v říši. 93

Toho roku někteří žáci onemocněli spálou a někdo onemocněl záškrtem. Na to byla většinou třída desinfikována a na jeden den uzavřena.

20. září roku 1942 se na gymnáziu konaly jazykové ústní zkoušky z jazyka německého pro členy profesorského sboru. Všichni při této zkoušce obstáli.94

Dne 20. ledna 1944 byli Úřadem práce v Kladně zařazeni do práce žáci a žákyně nerození v roce 1924. Nasazení žáci VIII. A, VIII. B odjeli na práci do Říše 27. ledna 1944.

Pololetní vysvědčení v roce 1944 bylo vydáno se zpožděním, neboť až 29. ledna 1944 došly blankety na pololetní vysvědčení. Všem žákům byl tedy jen oznámen výsledek z klasifikační porady. Pak byli žáci propuštěni na pololetní prázdniny. Vysvědčení bylo žákům rozdáno až 7. února.

Ve školním roce 1944-45 byly časté letecké poplachy. Dne 12. října bylo pro letecký poplach vyučováno až od 10,00 hod. 15. listopadu bylo vyučování dvakrát pro letecký poplach přerušeno. 20. prosince byli žáci při leteckém poplachu propuštěni domů. Dne 17. dubna byli žáci propuštěni domů před započetím vyučování pro letecký poplach. Téhož dne bylo

93 Kronika reálné gymnázium, inv. č. 48. str. 88 94 Tamtéž str. 90-91 52 v poledních hodinách bombardováno hlavní nádraží, garáže a městská část Výhybka. Dne 18. dubna nebylo pro letecký poplach vyučování vůbec započato a ve dnech 19. a 20. dubna bylo vyučování pro stále se opakující letecké poplachy zastaveno a žákům byly uloženy domácí úlohy.95

Kladno bylo jako průmyslové velkoměsto ke konci války několikrát bombardováno spojeneckým letectvem. Byly to denní nálety osmé letecké americké armády. Útočila samozřejmě na továrny a nádraží, ale při nedostatečné přesnosti se bomby nevyhnuly ani civilní zástavbě. Střed Kladna, včetně okolí gymnázia však zůstal nedotčen.

Dne 2. května 1945 protektorátní rozhlas oznámil Hitlerovu smrt. Dne 5. května bylo dovoleno úřadovat česky. Hned ráno byly domy vyzdobeny československými vlajkami. Na stožárech před budovou ústavu byly vztyčeny vlajky v 8,30 hod. Obyvatelstvo Kladna mohlo volně dýchat. Žáci vyšších ročníků s nadšením pomáhali při pořádkové a strážní službě. Dne 29. května bylo započato vyučování ve dvou vyprázdněných učebnách. Osmé třídy byly vyučovány dopoledne a sedmé třídy odpoledne. Od 25. června po vyklizení čtyř učeben bylo zahájeno vyučování ve všech třídách.96

Na těchto zápisech je patrné, že byly psány až po válce, jedná se o kroniku psanou po květnu 1945. Vždyť ještě 9. května 1945 se bojovalo v Praze. Kladno, jako obec ležící na západ od hlavního města se potýkalo s průjezdy německých vojsk, která prchala na západ, do americké zóny. Tomu chtěli někteří mladí Kladeňáci zabránit a zaplatili za to svými životy – například Roger Houdek a Jaroslav Hůrka, kteří padli na křižovatce silnic v Rozdělově 7. května 1945 ve věku 21 respektive 38 let.

3.4 1945 - 1953

Školní rok 1945-1946 se celý nesl na vlně oslav. Oslavy památných dnů a slavnosti se vrátily do předválečné doby. 27. října se konala školní oslava Národního svátku programem, kde zazněly Hubička, Rusalka, Zpěv

95 Tamtéž str. 115 96 Kronika reálné gymnázium, inv. č. 48. str. 116-117 53 rodné zemi a na závěr československá hymna. Večer se pak žactvo zúčastnilo lampionového průvodu městem, táboráku a slavnostního představení v městském divadle. 28. října se žáci a členové profesorského sboru účastnili slavnostní přísahy posádky a projevů na náměstí a nového odhalení pomníku T. G. Masaryka na Růžovém náměstí. Odpoledne se konala slavnostní akademie v městském divadle a žáci vyšších tříd měli veselici v místní sokolovně. Dne 6. listopadu 1945 byla oslavena školní slavností památka ruské revoluce s programem recitace, projevem a orchestrálním doprovodem, na závěr zazněly hymny – československá a sovětská. Téhož dne večer se mnozí žáci účastnili táboráku Svazu mládeže. Dne 16. listopadu byla v biografu Elektra tryzna za zemřelé a umučené studenty z Kladenska, před tím byly k pomníku padlých položeny věnce. Dne 17. listopadu 1945 byl z nařízení MŠO dnem volným, aby se mohli žáci zúčastnit manifestace studentů na Václavském náměstí v Praze. Ve dnech 19.-24. listopadu připravovali členové studentské samosprávy z osmých tříd zájezd zahraničních studentských delegátů do Kladna. Vítání zahraničních studentů bylo na Stalinově náměstí, kam přišli všichni žáci ústavu za dohledu třídních profesorů, okna školní budovy byla ozdobena vlajkami spojeneckých států a před budovou byly vztyčeny státní vlajky. Večer byla studentská veselice. Dne 15. prosince se zúčastnilo 43 žáků vyšších tříd slavnostního manifestu „Lidice budou žít“. Dne 22. února bylo oslaveno 28. Výročí založení sovětské armády vzpomínkovou oslavou nižších tříd u hrobu ruských vojínů na Růžovém náměstí a vyšších tříd u ruských hrobů na kladenském hřbitově. Školní oslava 96. narozenin prezidenta Osvoboditele Tomáše G. Masaryka byla dne 6. března 1945 ve vyzdobené školní aule s doprovodným programem.

V neděli 24. března navštívil Kladno pan prezident E. Beneš. Budova byla vyzdobena československými státními vlajkami, žactvo i profesoři stáli od kina Korso až ke kapli sv. Floriana na Masarykově třídě. Dne 29. dubna byla uspořádána v „Domě oddechu“ studentská akademie s hudebním, recitačním a divadelním programem. Návštěva z řad rodičů, a obecenstva byla obrovská, také čistý výtěžek z akce byl 3310 Kč. 4. května byla v ozdobené školní aule školní oslava květnové revoluce s bohatým

54 programem. Smuteční vzpomínkou bylo vzpomenuto na mučedníky z Lidic 7. června zpívanou zádušní bohoslužbou za dobrovolné účasti žactva ve školní kapli. Vlastní tryzna za zastřelené hrdiny z Lidic byla v tělocvičně, ve které byly drženy ženy z Lidic ve dnech 9.-12. 6. 1942.97

A historie se opět opakuje. Po únoru 1948 můžeme vidět nucenou změnu směřování společnosti.

Školní rok 1948-49 začal s menším počtem tříd v důsledku základního školského zákona ze dne 21. dubna 1948, podle něhož žáci prvních až čtvrtých tříd přešli do jednotné školy v Kladně. Ústav byl umístěn v městské budově horního města Kladna na Švermově náměstí. Budova gymnázia byla bezplatně propůjčena k neomezenému užívání státní správě. Jedna učebna byla propůjčena okresnímu mysliveckému spolku v Kladně.98

Dne 22. prosince 1949 bylo volno, protože se celý učitelský sbor účastnil povinného školení ROH v Národním domě v Kročehlavech. Následně 11. ledna odpadlo žákům odpolední vyučování, protože se učitelský sbor účastnil školení KSČ.

Dne 14. března 1949 byli žáci na filmovém představení „Mladá garda II.“ odpoledne pracovali žáci na bourání plotu školní zahrady, ze které bude podle rozhodnutí MNV městský park.

Žáci jeli v době 23.3. – 30. 3. na lyžařský výcvik, ten se obešel bez vážnějších úrazů. Další sportovní aktivitou bylo plnění Tyršova odznaku zdatnosti. Ten organizoval lehkoatletický odbor Sokola v Kladně. Dva žáci se účastnili běhu na 1000 m a jeden žák běhu na 1200 m. Všichni podmínky soutěže splnili.99

97 Tamtéž str. 122-124 98 Tamtéž str. 150 99 Kronika reálné gymnázium, inv. č. 48. str. 155

55

Ve školním roce 1949-50 začaly chmelové a řepné brigády. První odjela dne 4. září do Přílep. Doprovázel ji sám ředitel školy, aby na místě zajistil brigádě lepší ubikaci a dobré zacházení s žáky.100

Výroční zprávy končí rokem 1950. další tři, do roku 1953 se již ve SOA v Kladně nedochovaly.

V životě školy se odráží změna politického sytému, kdy veškerou moc ve státě měla komunistická strana. Podle toho byla zaměřena i výuka. Kladenské gymnázium se stalo jednou ze středních škol, která měla čtyři postupové ročníky a zařadila se do škol tzv. třetího stupně.

100 Kronika reálné gymnázium, inv. č. 48. str. 160 56

4 Pedagogický sbor

Na přelomu století se politický život v Rakousku – Uhersku čím dál více komplikoval. Stoupající drahota, růst nepřímých daní, růst militarismu a zbrojení a celkově složitá situace se se také svým způsobem odrazila v oblasti školství. Ve školství se projevila značná stagnace, a to po stránce organizační, tak po stránce obsahové. Bylo to vyvoláno úspornými opatřeními namířenými na školy měšťanskou a obecnou. Třídy byly přeplněné, neboť ve třídách bylo 80 až 100 žáků. Měšťanské školy byly chápány jako školy pro chudé. Celková úroveň národního školství byla nízká. Tato situace volala po změnách, revize školského systému, a především změna obsahu vzdělání byla zřejmá. Ukázala se i nedostatečnost elementárního školství, které neodpovídalo společenským potřebám. Všechny úvahy o změně školství šly ruku v ruce s požadavkem řešit také učitelské vzdělání. Požadavek vyššího vzdělání učitelů bylo projednáváno na všech učitelských sjezdech, protože bylo jasné, že vyšší vzdělání učitelů přinese vyšší úroveň vzdělání celého národa. Učitelským vzděláním se zabýval Gustav Adolf Linder, který vystihl základní požadavky na profesi učitele. Učitel měl mít: 1) jistou míru obecného vzdělání a zásobu pozitivních vědomostí. 2) má být vychovatelem, znát pedagogiku a psychologii. 3) má být vzdělán metodicky, znát vyučovací metody. 4) má být tělesně zdráv, mít zdravé smysly, mít jasný hlas. 5) má mít mravný charakter a působit na žáka svou autoritou. Linder začal vydávat roku 1879 časopis „Pedagogium“, pro budoucí středoškolské profesory zorganizoval a sám vedl seminář.101 Množily se otázky, jak zajistit učitelům a profesorům řádné vzdělání. Návrhy byly různé. Například Jan Mrazík chtěl, aby se jim všeobecného vzdělání dostalo na reformované střední škole, pak odborného na filozofické fakultě, kde by součástí studia byla praxe. O. Kádner

101 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. str.57-58

57

navrhoval založit samostatnou vysokou pedagogickou školu, a nikoliv filozofickou fakultu. Josef Úlehla doporučoval zřízení praktické pedagogické školy. Všechny snahy o zlepšení učitelského vzdělání zůstaly jen ve formě návrhů.102 O přípravě středoškolských profesorů se diskutovalo v ministerské anketě z roku 1919, v ní se jen konstatovalo, že příprava je nedostatečná a změna je potřebná. Ke změně však nedošlo. Jen v roce 1921 Otokar Chlup, který se značnou měrou podílel na úsilí o vysokoškolském vzdělání učitelů národních škol a o pedagogické zkvalitnění středoškolských učitelů, pomohl zřídit učitelskou instituci, která byla nazvána: „Škola vysokých studií pedagogických“.

V letech předmnichovské republiky byli učitelé obecných a měšťanských škol absolventy středoškolských učitelských ústavů a pedagogických akademií. Středoškolští profesoři získávali své vzdělání na vysokých školách. Jejich příprava byla logicky delší a výrazně náročnější. Oprávnění vyučovat nezískávali maturitní zkouškou, ale vysokoškolským diplomem. Povolání středoškolského profesora na gymnáziu bylo velmi prestižním a finančně dobře zabezpečeným povoláním. Zájemců o místa středoškolských profesorů bylo mnoho, což znamenalo, že docházelo k přísnému výběru. Konkursy na volná místa byly vypisovány během celého školního roku, vždy s nástupem k 1. září. Pořadí kandidátů dle vhodnosti, tzv. terno, navrhovala zvláštní porada pedagogického sboru školy. Protokol z této porady zaslal ředitel školy zemskému školnímu úřadu, ten stanovil konečné terno a zaslal ho ministerstvu školství. O obsazení místa profesora rozhodl ministr, ale jmenovací dekret profesorovi vydal zemský školní úřad.

Na místo ředitele školy sestavoval terno přímo zemský školní úřad. Jmenování provedl dle návrhu ministerstva školství a usnesení vlády, prezident republiky. Ministr školství určil jmenovanému řediteli služební místo. Jmenovací dekret vydával i v tomto případě zemský školní úřad. I tento poměrně zdlouhavý postup svědčí o vážnosti těchto povolání – profesora i ředitele gymnázia. Každé jmenování ředitele bylo velmi

102 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. str. 126

58

významnou akcí, protože se všeobecně věřilo, že charakter školy je závislý na osobnosti ředitele.103

Učitelský sbor na gymnáziu začínal skromně. I když nepočítám jen dva profesory, kteří začínali v úplném počátku otevření ústavu, učitelský sbor byl i ve druhém pololetí pouze malý (pouze sedm vyučujících včetně ředitele). Vyučování zajišťovali externisté z obecných a měšťanských kladenských škol. Ředitel mimo výuky působil jako správce přírodovědných sbírek a správce knihovny učitelské, žákovské i knihovny chudých. Antonín Bundil dělal správce zeměpisné sbírky.

Ve druhém roce se situace příliš nezměnila, co se týká počtu vyučujících. Ze školy odešel třídní učitel I.A třídy Emil Bundil, Albert Pokorný a Bedřich Javůrek. Ale na školu nastoupilo 5 nových vyučujících. Nastoupil například Alois Bouda jako správce kreslírny a pomůcek ke kreslení. Byl to otec malíře a grafika Cyrila Boudy. Spolu se svým švagrem Vojtěchem Suchardou se podílel na návrhu secesní výzdoby vnější fasády kladenské reálky. Vyučoval kreslení, krasopis.104 Po jeho synovi – Cyrilu Boudovi, který kladenské gymnázium nenavštěvoval, ale hned chodil na umělecko-průmyslovou školu v Praze, je dnes pojmenovaná jedna z hlavních ulic v Kladně.105

103 Sborník referátů k konference konané ve dnech 24.-25. června 1999 v Jičíně, Minulost, současnost a budoucnost gymnaziálního vzdělávání, Semily 2000, ISBN 80-86254-02-X, str. 89 104 Cyril Bouda se narodil v Kladně, ale většinu života prožil v Praze. Oba rodiče Cyrila Boudy byli výtvarníci; otec byl středoškolským profesorem kreslení, matka Anna Boudová Suchardová umělecko-průmyslovou výtvarnicí, sestrou sochařů Stanislava a Vojtěcha Suchardů. Za kmotra mu byl Mikoláš Aleš. V roce 1923 absolvoval Bouda Umělecko-průmyslovou školu v Praze u Františka Kysely, v roce 1926 zakončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Maxe Švabinského. Dále byl na AVU asistentem T. F. Šimona. V letech 1946–1972 působil jako pedagog a posléze jako profesor na Pedagogické fakultě UK v Praze a v Brandýse nad Labem (1964–1972). Mezi jeho žáky na pedagogické fakultě patřil například Jaroslav Weigel. Žil v zahradním domku ve Vlašské ulici na úpatí Petřína. Jeho syn Jiří Bouda se stal rovněž grafikem. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyril_Bouda 105 SOA Kladno. Sbor profesorský – Kladenské gymnázium. Inv. č. 449/kniha č. 499. str. 5,6,33 59

Z toho vyplývá, že počet byl zhruba stejný, ale ze 7 vyučujících 3 odešli a přišlo 5 nových. Noví pedagogové sem byli většinou přikázáni zemskou školní radou z jiných středních škol.

Většina interních učitelů pracovala jako externisté i na kladenském koedukačním učitelském ústavu, naopak někteří učitelé kladenských škol na reálce vyučovali externě. Většinou šlo o učitele zpěvu, tělocviku, ženských ručních prací.

Ve školním roce 1906/07 už vyučovalo na gymnáziu 21 vyučujících. V prvních sedmi letech byli na ústavu vedlejší učitelé. V prvních letech to byl Ignác Kubát, který učil zpěv. Ve čtvrtém roce existence ústavu k němu přibyl Otta Matěj, ten učil těsnopis.

Až do vzniku Československa vyučovali na kladenském gymnáziu jen muži. Ke změně situace došlo až v poválečném období. V září roku 1919 se v pedagogickém sboru objevila první žena Karla Celerinová, která učila češtinu a němčinu a byla třídní učitelkou 1.B. Z učitelského sboru odešla na konci školního roku 1922/23 do reál. gymnázia v Kralupech.

Po celou sledovanou dobu gymnázia docházelo v každém roce ke střídání vyučujících a k navyšování pedagogů v učitelském sboru. Do roku 1953 se na gymnáziu vystřídalo necelých 200 vyučujících.

60

4.1 Ředitelé gymnázia v letech 1900 – 1953

V letech 1900-1953 se v čele kladenské reálky a později kladenského gymnázia vystřídalo celkem osm ředitelů. Byli to: František Bělohlávek (1900 – 1903), František Netuka (1903 – 1908), Josef Braniš (1908 – 1911), Jaroslav Šťastný (1912 – 1928), Radoslav Farský (1928 – 1930), Bohdan Kaufman (1930 – 1941), Vojtěch Burda (1941 – 1948), František Hanuš (1948 – 1959).106

Vůbec prvním ředitelem ústavu byl jmenován František Bělohlávek. Před tím pracoval jako školní inspektor v Pardubicích. V prvním pololetí byl třídním učitelem I.B, ve třídě měl 36 žáků. Ve druhém pololetí byli přijati další učitelé, ředitel předal třídnictví a vyučoval jen přírodopis, měřičství a krasopis. Ředitel Bělohlávek připravil stanovy pro spolek na podporu chudých žáků. Nemoc mu ale nedovolila, aby dokončil myšlenku spolku. Tu však dokončili jeho kolegové a spolek dostal název: „Spolek ku podporování chudých studujících“.107 Od roku 1902 byl pro nemoc zastupován profesorem Turkem.108Pan ředitel František Bělohlávek, první ředitel kladenského gymnázia zemřel v roce 1903. Zemřel po zdlouhavé a těžké nemoci. Sám uvedl v život svůj sen o založení gymnázia v Kladně. Ze svého díla se však mohl radovat jen tři roky.

Antonín Turek byl druhým učitelem na kladenské reálce. Celé první pololetí byl na ústavu jen on a ředitel Bělohlávek. Byl třídní v I.A. Učil zeměpis, češtinu a němčinu. Na gymnáziu působil v letech 1900-1906. Potom

106 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 18 107 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 3 108 SOA Kladno. Sbor profesorský – Kladenské gymnázium. Inv. č. 449/kniha č. 499. str. 2 61 odešel na gymnázium v Táboře, sám na témže gymnáziu studoval a posléze se tam stal ředitelem.109

Druhým ředitelem ústavu byl František Netuka. Ten přišel do gymnázia jako profesor z C. k. české reálky na Malé Straně v Praze. Od 1. září 1903 byl jmenován ředitelem kladenského ústavu. Vyučoval fyziku, měřičství a rýsování. Jako ředitel na gymnáziu působil do roku 1908. Potom byl jmenován ředitelem C. k. st. reálky na Královských Vinohradech v Praze.

Zástupkyni žen v pedagogickém sboru jsem vybrala Libuši Bidlasovou-Čermákovou. Je zajímavá tím, že učila napříč celou republikou. Sama Libuše studovala na reálce v Kladně, tu ukončila v roce 1926 maturitou. Její aprobací byl český jazyk a francouzština. Začínala učit na reálném gymnáziu ve Strážnici, zkušební praxi ukončila v Brně. Potom pracovala na st. čsl. reálce v Košicích. V roce 1935 v Bratislavě. V roce 1937 byla na mateřské dovolené a následně na zdravotní dovolené v Bratislavě. Od roku 1937 působila na gymnáziu v Kladně.110

Pro představu, ve čtvrtém roce už ve škole vyučovalo 14 profesorů, bylo zde již 310 žáků. V roce 1914, kdy začala první světová válka učilo na zdejším ústavu již 27 profesorů a učitelů. Podobný stav profesorského sboru byl i po další roky. Ve školním roce 1923/24 bylo na škole 30 profesorů a učitelů, dva školní zřízenci – podúředníci, jeden topič, jedna výpomocná síla, a ještě vyučující náboženství.111 Jen pro zajímavost zde uvádím, že na dnešním gymnáziu učí 54 učitelů a kapacita je 640 žáků.

109 SOA Kladno. Sbor profesorský – Kladenské gymnázium. Inv. č. 449/kniha č. 499. str. 3- 4 110 SOA Kladno. Sbor profesorský – Kladenské gymnázium. Inv. č. 449/kniha č. 499. str.133 111 Jubilejní zpráva státní reálky v Kladně 1900-1925 str.7

62

4.2 Platy učitelů v meziválečném Československu

V období meziválečného Československa bylo zapotřebí rozlišovat mezi učiteli tzv. národních škol (obecné a měšťanské školy, které odpovídají současné základní škole), kteří neměli vysokoškolské vzdělání, a středoškolskými profesory, kteří byli absolventy VŠ. Plat učitelů národních škol se skládal z těchto položek:

- služné (obdoba dnešní tarifní části platu)

- činovné (příplatek podle lokalizace školy a ocenění náročnosti práce na konkrétní škole; obecně platilo pravidlo: čím větší obec/město, tím vyšší příplatek)

- výchovné (přídavky na nezaopatřené děti, nezaopatřené bylo dítě mladší 18 let; pokud žák studoval na veřejné střední škole, pak bylo výchovné vypláceno max. do jeho 21 let; pokud studoval i na veřejné vysoké škole, pak max. do jeho 24 let, u obou případů byl nutný řádný prospěch-v praxi student nesměl propadat, resp. musel řádně skládat předepsané zkoušky)

- služební a ředitelské příplatky

Po ukončení učitelského ústavu pobíral tzv. učitelský čekatel na obecné škole po tři roky plat 9 760 až 12 300 Kč ročně (podle umístění školy). Po získání tzv. definitivy po třech letech byli učitelé rozřazeni do 11 platových stupňů s automatickým postupem po třech letech. Služné na obecných školách se pohybovalo od 9 000 do 27 600 Kč ročně, na měšťanských školách bylo o 780 až 1 080 Kč vyšší. Činovné představovalo dalších 2 640 až 4 800 Kč ročně navíc. Výchovné na jedno nezaopatřené dítě bylo 1 800 Kč ročně, při více dětech 3 000 Kč ročně. Pro srovnání: dělník pobíral cca 4200 kč ročně, nižší úředník měl plat cca 9000 až 18000 kč ročně + činovné, nižší armádní důstojník 10200 až 17400 Kč ročně + činovné.112

112 KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky. Druhé, opravené vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2003. ISBN 80-7277-195-7. Str. 524-525

63

Důležité bylo pro učitele získání definitivy, což by se dalo přirovnat k dnešní smlouvě na dobu neurčitou, která byla vázána na konkrétní pracovní místo v konkrétní škole. Do té doby totiž mohl být učitel přeložen na školu jinou, a to po celé ČSR. Po získání tzv. definitivy po třech letech byli učitelé rozřazeni do 11 platových stupňů s automatickým postupem po třech letech. Nesmíme zapomínat na fakt, že učitelé byli pravidelně hodnoceni školními inspektory a hodnotila se nejenom pedagogická práce, ale také např. péče o školní sbírky či činnost mimo školu, dokonce i soukromý život (zda učitel např. mimomanželským poměrem nepůsobí místní skandál).113

113KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky. Druhé, opravené vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2003. ISBN 80-7277-195-7. Str. 187

64

5 Studenti gymnázia

5.1 Osobnosti gymnázia

Kladenské gymnázium je již více než sto let nejprestižnější středoškolskou vzdělávací institucí na Kladně a okolí. Zdmi jeho krásné budovy prošly stovky a tisíce studentů, kteří se zásadním způsobem zasadili o rozvoj nejen kladenského regionu. Vybrala jsem tři již nežijící studenty, kteří na kladenském gymnáziu studovali a jejichž životy jsou spojené s rodným Československem.

První ze zajímavých osobností kladenského gymnázia byl Antonín Raymond. Narodil se 10. května roku 1888 v Kladně. Po tom, co absolvoval obecnou školu v Kladně, byl přijat na kladenskou reálku jako jeden z prvních posluchačů. Hned od počátku studií vykazoval nejen dobré studijní výsledky, ale i nadprůměrné kreslířské nadání. Antonín byl i aktivním sportovcem, v roce 1901 byl v Kladně založen ilegální fotbalový spolek „Studentský tým“, za který Antonín se svým bratrem Františkem hrál. Když chodil Antonín do čtvrtého ročníku reálky, celá rodina se přestěhovala do Prahy.

Antonín musel dostudovat na české reálce na Starém Městě pražském, kde i v roce 1907 odmaturoval. Pak nastoupil na vysokoškolské studium na České technice v Praze v oboru architektura. Zde se stal členem Spolku posluchačů architektury. Spolek sdružoval studenty, pořádal odborné přednášky a exkurze a spravoval rozsáhlou odbornou literaturu. Antonín Raymond byl v tomto spolku pokladníkem. Jeho činností bylo přijímat pravidelné finanční příspěvky a dary k zajištění fungování spolku. Jako pokladník se také podílel na organizaci tradiční vánoční slavnosti, později se ale ukázalo, že tato akce byla ztrátová a spolkové jmění po ní bylo vyčerpáno.

65

Po tomto plese Antonín už nedocházel na přednášky a už se také neobjevil na žádné schůzce spolku. V červnu roku 1909 se zjistilo, že Antonín jmění fondu odcizil. On sám však stále nebyl k nalezení. Jeho rodina proto předala celou věc právníkovi, který zprostředkoval mírovou dohodou. Rodina měla do tří dnů platit 2500 korun. To byla vysoká částka a rodina na splacení dluhu neměla. Na Antonína byl proto vydán zatykač. Otázkou bylo, co se stalo s odcizenými penězi. Odpověď přinesl až Antonínův dopis. Antonín se rozhodl opustit vlast, protože už nebyl schopný snášet rodinné problémy s macechou a chtěl se dostat se do Ameriky, k tomu mu mělo napomoci spolkové jmění.

Cestou do Ameriky se však zdržel v Terstu, tam pracoval jako dělník, aby si vydělal nějaké peníze. Do Ameriky nakonec odplul na přelomu září a října roku 1910. V Americe své první známosti navázal u krajanů českého Sokola. Ti mu pomohli najít zaměstnání v kanceláři architekta Casse Gilberta. V této kanceláři pracoval až do roku 1914. Na jaře tohoto roku vycestoval do Evropy poznávat výtvarné a architektonické umění, navštívil Madeiru, sever Afriky, jih Španělska a Francie. Toto klidné cestování ale najednou přerušil atentát na rakouského následníka trůnu. Vzhledem k tomu, že byl Antonín stále občanem Rakouska-Uherska, měl po vyhlášení mobilizace povinnost dostavit se k rakouské armádě. Samozřejmě se mu do války nechtělo, stále ještě na něj byl vydán v Praze zatykač. Proto si opatřil americké doklady, díky nimž se jeho vlastí stala Amerika, také si nechal změnit jméno z Reimanna na Raymonda. Vrátil se zpět do Ameriky. Na cestě se Antonín seznámil se svou budoucí ženou, Noemi Pernissen. Po návratu získal místo ve Wrightově ateliéru ve Wisconsinu. Wright získal zakázku na stavbu hotelu Imperiál v Tokiu, na jehož stavbě se také Raymond podílel. Tam vznikl jeho zájem o Japonsko.

Do Raymondových osudů však zasáhla I. světová válka. Antonín byl vybrán do americké rozvědky především díky jeho znalosti angličtiny, češtiny, němčiny a francouzštiny. Ve Švýcarsku řídil denní kurýrní službu a koordinoval činnost jednotlivých agentů. Raymond pro americkou výzvědnou službu pracoval až do srpna 1919. Během švýcarského pobytu se vydal i do Prahy a vyrovnal dluh se Spolkem posluchačů architektury. Splacením dluhu

66 se Spolek stal nejbohatším spolkem v Československu. Na podzim roku 1919 byl společně s Wrightem pozván do Japonska na stavbu hotelu Imperiál. Raymond s manželkou byli Japonskem zcela fascinováni. V roce 1921 se Raymond osamostatnil a založil v Japonsku vlastní ateliér. V září 1933 bylo v Tokiu velké zemětřesení. Toto neštěstí bylo pro Tokio obrovskou zkázou, zahynulo při něm 71000 lidí a 1500000 lidí zůstalo bez přístřeší a majetku. A právě po tomto neštěstí získala Raymondova kancelář řadu exkluzivních nabídek v rámci obnovení Tokia.

V roce 1926 se začala psát další kapitola Raymondova života. Československý vyslanec mu nabídnul možnost stát se honorárním konzulem Československa v Japonsku. Z této pozice získával Raymond nové zakázky na stavbu diplomatických budov. Zájem o jeho architektonické služby jevili i z Itálie, USA a SSSR. Císařství se však měnilo pod vlnou nacionalismu, a tak Raymondovi prodali majetek a Japonsko opustili. Chvíli ještě cestovali po Evropě, byli i v Praze, kde se naposledy Antonín viděl se svými sourozenci, snažil e je přesvědčit, aby se k nim přestěhovali, ale snaha byla marná. Všichni sourozenci pak během války zemřeli.

Během II. světové války založil Raymond v New Yorku novou firmu, která realizovala vojenské zakázky, například stavby táborů a nemocnic. V roce 1942 u něj byla objednána stavba originálních japonských domů, na nichž chtěla americká armáda zjistit pevnost a odolnost staveb proti bombardování Japonska. Raymond byl na zakázku vybrán pro své zkušenosti stavby japonských domů, které musely odolávat častým zemětřesením.

Po válce v Japonsku Raymond rekonstruoval elektrickou síť, vybudoval nové vodní elektrárny a navrhl řadu budov. Po ukončení obnovovacích prací se vrátil zpět do USA. Zemřel 21. 11. 1976. V polovině 60. byla v Kladně chystána výstava o jeho práci, rok 1968 ale plány na výstavu ukončil. Jeho práci se soustavně věnovala Irena Veverková,

67 kladenská archivářka, jež jeho osudy připomněla v knize Antonín Raymond a Reimannové, osud židovské rodiny ve 20. století.114

Dalším kladenským rodákem, který navštěvoval místní reálku, byl Jaroslav Selner, jehož vojenská kariéra byla završena hodností generálporučíka. Jeho rodiče Marie a Jaroslav to s ním zpočátku neměli lehké. Ve škole patřil jen k průměrným studentům a mimo ni ho zajímal jen sport, fotbal a sokolská cvičení. To se Jaroslavovi ale vyplatilo, protože byl díky své fyzické zdatnosti doporučen na studia na důstojnické škole. Po ukončení kladenské reálky tedy nastoupil na tuto školu, která ho velmi bavila. Učil se jízdě koňmo, pozorování a zpravodajství, nauce o zbraních, šermu, opevňování a stavbě zákopů a poznatkům o terénu. Jako jeden z nejlepších byl převeden k 33. pěšímu oddílu a mohl i vybrat posádku, kde bude sloužit. Zvolil si oblast Bratislavy. Tady se přihlásil k dalším studiím, nejprve však musel absolvovat kurzy pro tělesnou výchovu, instruktorské lyžařství, spojovací kurz, střelecký a topografický kurz. Ke studiu na vysněné Vysoké škole válečné byl přijat v roce 1937, ale jeho studia byla přerušena 23. 9. 1938 při úplné mobilizaci.

Byl vyslán do Brna, kde spolupracoval s ilegální organizací ON. Byl ale prozrazen a nucen opustit Protektorát. Při útěku měl obrovské štěstí. Den před odjezdem měl strávit noc u Oldřicha Fictuma, který mu s útěkem pomáhal. Selner tu noc nemohl spát, a tak si ještě naposledy prošel si své milované Brno. Z bytu odešel ve čtyři ráno, a když spatřil projíždějící tramvaj, rozhodl se do ní naskočit. Jak se ukázalo, to mu zachránilo život. Od druhé hodiny ranní byl totiž byt sledován Gestapem, jehož výhled v okamžiku, kdy Selner vycházel z domu, zastínila právě projíždějící tramvaj, do níž Selner naskočil. Toto rozhodnutí mu zachránilo život. V 8:00 vycházející Fictum byl gestapem zatčen a popraven.

Selner se dostal na Slovensko, pak do Budapešti, kde spolupracoval s francouzským velvyslanectvím.

114 Veverková, Irena. Antonín Raymond a Reimannové, osud židovské rodiny ve XX. století. 1. vyd. Praha: Patria, 2006. ISBN 80-239-7492-0.

68

Později byl převelen do Bělehradu, kde se zapojil do převozu dvou kufrů granátů. Když byl odhalen, rychle prchl do Jeruzaléma. Zde následoval jednotku Karla Klapálka. Po různých peripetiích se dostal na Klapálkovo doporučení pod velení Františka Moravce. Zde pracoval na výzvědné činnosti proti Německu. V Anglii byl také povýšen na majora a získal Československou pamětní medaili a medaili Za zásluhy. Pak si vyžádal si tedy převelení k československým jednotkám do SSSR, kde se setkal opět se svým přítelem Klapálkem. Na konci války se přibližoval k Praze. Konec války brigádu zastihl u Vsetína.115

V Praze se setkal se svou budoucí ženou, úspěšnou herečkou Věrou Skálovou. Vzali se 9. 1. 1946 a přítel Klapálek jim šel za svědka. V dubnu se jim narodil syn Jaroslav. Jeho vojenský osud se odvíjel tak, že byl pozván do Moskvy jako posluchač generálské školy. Díky roční docházce a zkušenostem byl jmenován profesorem všeobecné taktiky. Poté i náčelníkem katedry taktiky vyšších jednotek na Vysoké škole válečné. Na začátku prosince 1949 byl povýšen na brigádního generála (dnes generálmajora). O nepříjemnosti v jeho kariéře se postaral Alexej Čepička jako ministr MNO. V novém režimu nepohodlní lidé, co za války navštívili „kapitalistická“ prostředí, byli stíháni ve vykonstruovaných procesech. Selner byl stíhán spolu se svým přítelem Karlem Klapálkem. Selnerovi z tohoto stíhání vyplynul trest propuštění z armády 30. 9. 1951, kdy byl poslán na převýchovu na jinou profesi.

Proto pracoval v kladenských ocelárnách a později jako učitel na škole v Křivoklátě. Během 60. let si vyžádal rehabilitaci, která se splnila jen částečně, přinesla mu ovšem zajištění bydlení a místo tajemníka FF UK. Selner zemřel v roce 1973 a byl in memoriam v roce 1991 jmenován Václavem Havlem do hodnosti generálporučíka.116

115 GEBHART, Jan. KOPPLOVÁ, Barbora. KRYŠPÍNOVÁ, Jitka a kol. Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava. 1. vyd. Praha: 2010. ISBN 978-80-246-1632-2 116 SELNER, Jaroslav. CINGER František. Generál z rodu rebelů. 1. vyd. Praha: nakladatelství BVD, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87090-04-6 69

Zástupkyní žen je Ludvika Smrčková. Narodila se v rodině železničního úředníka. Právě otcovo zaměstnání přivedlo rodinu Smrčků do Kladna. Tady se Ludvika narodila, konkrétně poblíž kladenského nádraží v Kročehlavech ve čtvrti zvané Na Výhybce. V roce 1915 Ludvika nastoupila ke studiu na kladenskou reálku. Už během studií se rozhodla blíže se věnovat výtvarnému umění. Její rozhodnutí podpořil i její profesor kreslení a deskriptivní geometrie Stanislav Kulhánek.

V roce 1921 úspěšně odmaturovala a tím jí otevřela cesta na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Současně studovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, pak Vysoké učení technické v Praze. Z počátku se věnovala knižní grafice a návrhům knižních vazeb, ale jen pro vlastní knihovnu a občas i pro soukromníky z Litomyšle, kde jeden čas pracovala jako profesorka na střední škole.

Na výstavě dekorativního umění v Paříži získala stříbrnou medaili za broušený pohár, a to nasměrovalo její další tvorbu. Dalším úspěchem bylo její vítězství v soutěži Svazu československého díla, který vyhlásil soutěž o nejlepší návrh užitkového skla. Ludvika zvítězila svým návrhem tenkostěnné nápojové soupravy z foukaného skla. Její návrh byl dokonce doporučen do výroby. Ludvika nebyla přijata jako profesorka na sklářskou školu v Železném Brodě, a tak sklářství zůstalo prozatím jen jejím koníčkem. Věnovala se mu ve svém volném čase, když se živila jako profesorka kreslení na různých středních školách.

Sklářské znalosti neustále doplňovala odborným studiem, praxí ve sklárnách, cestováním po zahraničních výstavách. Mnoho ocenění se jí dostalo i ze zahraničí. V roce 1935 dokonce odmítla nabídku zřídit si ve Finsku vlastní huť a sklářskou školu. Jejím nejoblíbenějším motivem byly obrázky květin, nejoblíbenější technikou bylo rytí diamantem. Tato technika spočívala nejprve v tvorbě tvaru skla, na které se pak podle předem vymyšlené předlohy ručně rylo diamantem.

70

Ludvika Smrčková ve sklářské výrobě pokračovala i v období II. světové války. Vyráběla květinové vázy, drobné doplňkové sklo a plakety. Zlom v její kariéře představoval rok 1948, kdy přestala působit jako pedagog středních škol, protože jí bylo nabídnuto vedoucí místo ve znárodněných sklárnách. Ludvika se stala vedoucím výtvarníkem v podniku Inwald a začala pracovat jako výtvarnice na plný úvazek. Dohlížela na 90 návrhářů, sestavovala vzorové kolekce, měla dozor nad výtvarnou úpravou a obsílání výstav a podniků.

Tato práce však Ludviku nebavila a vrátila se k vlastní tvorbě. Věnovala se rytému sklu a sklu určenému k prezentaci květin na zahradnických výstavách. Stále byla věrná svému oblíbenému motivu, květinám. V 60. letech dostal její oblíbený motiv hlubší význam, poprvé použila růže jako symbolu nových Lidic hned po založení Růžového sadu. První váza s řežbou růže a nápisem Lidice byla darem československých obránců míru na konferenci v Tokiu. Do muzea v Lidicích darovala jednu takovou vázu s růží zalitou ve skle. Váz s lidickou růží vytvořila mnoho a dostaly se do celého světa.

Tragický osud Lidic se Ludviky bolestně dotýkal, protože s ní na kladenské reálce studovali chlapci z Lidic a znala i statečného faráře, který dobrovolně zemřel s ostatními. Pro Ludviku byly květiny nejinspirativnějším motivem, začala spolupracovat se zahradníky a architekty, vyráběla vázy přímo na míru jednotlivým květinám. Tato spolupráce vyvrcholila úspěchem její výstavy Květiny a sklo v Berlíně. Ludvika Smrčková jako sklářská výtvarnice zazářila již v meziválečném období a tuto úroveň si udržela po celou svoji kariéru. Její práce reprezentovaly Československo na Expo 58 v Bruselu a na Expo 67 v Montrealu. Účastnila se více než 500 výstav doma i v zahraničí. Svému nadání obětovala celý svůj život, nikdy se nevdala a neměla ani žádné děti. V roce 1991 zemřela v zapomnění.117

117 HOLUBOVÁ, Miloslava. Ludmila Smrčková. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. 71

5.2 Celkové počty studentů a opravné zkoušky

Ve svém výzkumu jsem se zaprvé zaměřila na celkový počet žáků státní reálky a proměny těchto počtů v prvních letech založení C. k. státní reálky. Výsledky výzkumu uvádím v tabulce č. 1. Počet studentů státní reálky v letech 1900-1907. Pak jsem se soustředila na vybrané období v letech 1914- 1921. Výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 2. Počet studentů státní reálky v letech 1914-1921. Přehled počtu studentů těchto dvou období je ucelený, dochovaly se všechny výroční zprávy z vybraných let.

V úplně prvním ročníku bylo do školy přijato 78 žáků. Ti byli rozděleni do dvou paralelních tříd prvního ročníku. Jak vyplývá ze zachovaných dokumentů, z těchto 78 žáků se hned na konci prvního roku muselo zúčastnit 5 žáků opravných zkoušek. Z nichž 4 žáci vyhověli a jeden žák nevyhověl. Počátkem druhého školního roku navštěvovalo školu úhrnem 157 žáků. Během školního roku žádný žák nepřistoupil. Jeden žák, který neuspěl při opravných zkouškách musel první ročník opakovat. Ve třetím ročníku studovalo 225 žáků. Loňskou třídu tento rok opakovalo už 10 žáků. Čtvrtý rok bylo umožněno konat opravnou zkoušku pěti žákům, jeden žák neuspěl. Pátý rok konalo opravnou zkoušku 23 žáků, u níž neuspělo 5 žáků. V následujícím šestém roce byla povolena opravná zkouška 27 žákům a čtyři žáci neuspěli. V sedmém roce konalo 21 žáků opravnou zkoušku, 4 žáci neuspěli. Z dnešního pohledu jsou tato čísla, hlavně v letech 1905-07, vysoká, dnes každoročně koná opravnou zkoušku asi 10 žáků. Někteří žáci, kteří u opravné zkoušky neuspěli, dále již ve studiu nepokračovali, někteří se rozhodli pro opakování ročníku. Z tohoto výzkumu je těžké vysledovat, který ročník byl pro žáky nejtěžší, který nejčastěji opakovali, ve kterém ročníku žáci konali nejčastěji opravnou zkoušku, který z ročníků byl pro ně „nejrizikovější“. To z důvodu, že na C. k. reálné gymnázium žáci stále přistupovali a ročníky se navyšovaly.

Ve druhé sledované skupině sedmi školních let 1914/15-1920/21 se počet opravných zkoušek ještě navýšil. Nejvyšší byl ve školním roce 1919-20 to bylo 46 žáků a následující rok ještě o mnoho více, a to 70 žáků. V průměru

72 neobstálo osm žáků. Velký růst počtu studentů, kteří museli skládat opravnou zkoušku, koreluje s nárůstem žáků na gymnáziu. Všechny informace jsem zaznamenala do tabulek č. 3 a č. 4.

Graf č. 1. a 2. ukazuje celkový počet žáků v obou sledovaných období. Můj předpoklad, že v prvních letech od vzniku gymnázia se každoročně navýší celkový počet žáků i ve vyšších třídách se potvrdil. I když ve třech letech 1905-1907 rostl počet žáků jen pomalu, jak je vidět v grafu č. 1. I ve druhém sledovaném období se počet žáků zvyšuje. Jen ve školním roce 1915/16 bylo o jednoho žáka méně. Celkem to bylo 316 žáků, oproti předešlému roku 317 žáků. Rapidní vzrůst žáků můžeme sledovat v roce 1920/21, kdy celkový počet narostl o 165 žáků (na 654).

5.3 Rozdělení studentů podle věku

Informace o věku studentů vyplynuly ze statistického přehledu výročních zpráv. V prvním sedmiletém období každým rokem přibyla další třída, ale i přes to lze sledovat, že nejvíce studuje třináctiletých a čtrnáctiletých žáků. To vyplývá i z grafu č. 5., jen k nejpočetnějším musíme přidat i věk dvanáctiletých. Zajímavé je sledovat první ročník, kdy studovali jen dva jedenáctiletí žáci, 37 žáků dvanáctiletých, 23 žáků třináctiletých, 12 žáků čtrnáctiletých a jen 4 patnáctiletí. Tito žáci byli prvními studujícími na nově zřízené škole, všichni nastoupili do dvou prvních ročníků, kde se tedy setkali v jedné třídě jak žáci jedenáctiletí, tak patnáctiletí. Ve školním roce 1906/07 se dokonce na škole objevili žáci jedenadvacetiletí, a to čtyři žáci v šesté třídě a dva žáci v sedmé třídě. Celkově z obou grafů 5., 6. vyplývá, že nejmladšími byli žáci jedenáctiletí, těch bylo ale vždy na škole velmi málo. Nejstaršími byli žáci většinou osmnáctiletí, výjimkami byli starší žáci.

73

5.4 Bydliště studentů, rodičů a náboženské vyznání

Graf č. 3 a č. 4. ukazuje, bydliště rodičů žáků. To by nám mělo ukazovat, odkud pocházel student, tedy jak daleko od gymnázia žili žákovi rodiče. První graf vypovídá o tom, že C. k. státní reálku první tři roky navštěvovali z valné většiny jen žáci z Kladna. Od školního roku 1903-1904 se situace zcela obrátila a v následujících letech už převažovali žáci z jiných míst v Čechách.

Rodiště žáků v grafech 7. a 8. ukazuje, že v prvních sedmi letech od vzniku gymnázia byli žáci jen z Kladna, nebo jiného místa v Čechách. V druhém období už někteří žáci pocházeli z Moravy, Slezska, dokonce ciziny. Tyto počty žáků jsou však v rámci celkových čísel zanedbatelné.

74

Také jsem zkoumala náboženské vyznání žáků. Moje hypotéza o jasné dominanci římsko-katolickém vyznání žáků se potvrdila. K tomuto vyznání se hlásili téměř všichni studenti C. k. státní reálky až do vzniku Československé republiky, ale i pak toto vyznání jasně převažovalo. V obou dvou sedmiletých období drží jasnou dominanci katolické náboženství118, ke kterému se hlásila většina žáků. Zanedbatelná část žáků se hlásila k evangelickému reformovanému náboženství.119 Také jen málo žáků se hlásilo k náboženství izraelskému.120 V pozdějších letech už je izraelské náboženství nazýváno židovským náboženstvím. Až ve školním roce 1918/19, v době vzniku Československé republiky, se objevil první žák bez vyznání. V dalších letech tento údaj rapidně stoupal. Další rok to už bylo 21 žáků a následující rok bylo bez vyznání zaznamenáno 115 žáků. Tyto zkoumané informace jsem shrnula do tabulky 5 a 6.

118 Katolická církev chápe víru nejen jako přesvědčení o existenci Boha, ale také jako plné podřízení svého rozumu a vůle Bohu. Víra je chápána jako lidský úkon, ale zároveň také milost (Boží dar), protože víra není založena jen na základě logiky. Víra v tomto pojetí od člověka nevyžaduje, aby se zbavil rozumu, ale aby se zbavil zpupnosti rozumu a osvobodil se tak „od iluze, že hloubku pravdy může plně uchvátit svým věděním a převést ji do svého vlastnictví a své režie. Katolická církev klade důraz na praktické propojení se životem. Životní projevy křesťana jsou podle tohoto pohledu projevem jeho víry, tzn. součástí víry. Ta se nechápe pouze jako vnitřní postoj, ale jako vnitřní postoj, který se projevuje činy. Jako ctnost je považována víra, která věří v existenci Boha, v jeho slova (Bibli) a věrouku církve (tradovaný výklad) a která se projevuje snahou poznat Boží vůli a plnit ji, což se pak projevuje láskou. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra

119 Evangelická církev je obecné označení luterských, kalvínských (reformovaných) a metodistických církví. Tímto názvem uvedené církve zdůrazňují, že konečnou autoritou je pro ně evangelium, jakožto podstatné učení Bible. Právně byl pojem evangelík použit roku 1653 při označení všech luterských a reformovaných říšských stavů. Evangelické církve se někdy ztotožňují s protestantskými církvemi. Pojem protestantství je však většinou chápán jako širší než pojem evangelictví. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelick%C3%A1_c%C3%ADrkev 120Judaismus je termín, který označuje (zhruba od 19. století) náboženství židovského národa – Izraele. Do té doby se v křesťanském prostředí používaly pro víru židů obraty jako „izraelitská víra“, „židovská víra“ nebo „mojžíšská víra“. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Judaismus 75

Můj původně zamýšlený plán sledovat proměny počtů chlapců a dívek se stal bezpředmětným, při zvolení sledovaných skupin. V počátečních letech studovali na gymnáziu jen chlapci, proto jsem tyto informace nezjišťovala.

V roce 1890 vzniklo s podporou Elišky Krásnohorské v Praze první dívčí gymnázium Minerva. První dívčí gymnázium ve střední Evropě, pojmenovaného podle římské bohyně vzdělanosti. První děvčata z Minervy maturovala v roce 1895. O dva roky později bylo povoleno studium dívek na pražské filozofické fakultě, později i na medicíně, farmacii a právnické fakultě. Prvními absolventkami Minervy, které promovaly na Univerzitě Karlově byla roku 1901 první doktorka filozofie Marie Baborová a 1902 lékařka Anna Honzáková.121

Od roku 1872 do roku 1918 mohly už dívky studovat na chlapeckých gymnáziích, ale pouze jako tzv. privatistky, nemohly se aktivně zapojit do výuky. V každém pololetí musely složit zkoušky ze všech předmětů. Od roku 1918 směly být dívky přijímány na střední školy jako řádné žákyně. Počet dívek na chlapeckých středních školách však byl omezován. Předně museli být naplněny dívčí střední školy, až pak byly dívky umísťovány na chlapeckých středních školách. V roce 1921 bylo dívkám povoleno studovat na chlapeckých středních školách bez omezení, to znamenalo zrovnoprávnění studia dívek.122

121 Počátky vzdělávání dívek v Čechách: Minerva dívčí gymnázium. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Minerva

122 VESELÁ, Zdeňka. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Masarykova univerzita v Brně – filozofická fakulta, 1992. ISBN 80-210-0458-4. str. 87. 76

Závěr

Cílem mé práce bylo seznámit čtenáře s kladenským gymnáziem v letech 1900 až 1953. Snažila jsem se zdokumentovat dobu a příčiny vzniku kladenské reálky – pozdějšího gymnázia ale hlavně běžný život ve školních rocích 1900 až 1953. Bohužel, podklady pro zpracování ročníků 1950-1953 chybí. Reálně jsem tedy zmapovala činnost ústavu od jeho založení do přeměn, které následovaly po únoru 1948, tedy přibližně do roku 1950. Ústav měl pro Kladno a celý kladenský region nesporný význam. Byl jednou ze středních škol, kde mohli absolventi získat maturitu. Ta měla ve společnosti velikou váhu. Připravoval absolventy na studium na vysokých školách, a to hlavně technického směru.

Kladno se rychle rozvíjelo díky těžbě uhlí a s tím spojeným rozvojem hornictví a hutnictví. Je zajímavé, že se malá obec Kladno rozrostla během dvaceti let, tedy od roku 1848 do roku 1870 kdy se Kladno stalo královským horním městem. Bylo to z důvodu zrušení nevolnictví a možností poddaných stěhovat se za prací. Mladé město potřebovalo střední školu, která by vychovala intelektuální základnu města. Požadavek na vznik reálky vznesli zástupci města již v druhé polovině devadesátých let devatenáctého století. Představitelé obce podporovali celý projekt vzniku školy finančně.123

První školní rok byl zahájen 18. září 1900. Žáci se ale museli obejít bez vlastního školní budovy. Až v 1905 se studenti přestěhovali do vlastního secesního sídla postaveného podle návrhu architekta Aloise Dryáka (ten navrhl i gymnázium v České Třebové).124Budova školy nejprve stála tak trochu o samotě. Když škola slavila své dvacáté páté výročí své existence, byla už dominantou centra města.

Hned v počátku vzniku gymnázia vznikl za podpory pedagogů, ale hlavně ředitele školy Františka Bělohlávka Spolek ku podporování chudých studujících. Spolek oficiálně vznikl v roce 1903. Ten podporoval studenty

123 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 3 124 Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010. str. 6. 77 nejen finančně, ale například jim hradil učebnice, nebo obědy. Mezi dárci byli kladenští obchodníci, ale později i abiturienti ústavu. Při svém bádání jsem došla k zajímavým, vedlejším, informacím. Studium, leč placené, nebylo výsadou pouze dětí ze střední a vyšší vrstvy. Celou historií prvních padesáti let fungování ústavu se vine snaha umožnit toto studium i dětem z chudších rodin. Ať už školním Spolkem ku podporování chudých studujících, tak i samotnými obecními zastupitelstvy obcí, kde jednotliví žáci bydleli.

Život reálky nebyl odtržený od života společnosti. Naopak. Školní výroční zprávy jsou jak zrcadlo dějin. Jelikož budova školy byla svojí rozlohou jedna z největších staveb ve městě, byla často využívána i pro jiné účely, než bylo studium. Tak se v době první světové války reálka přeměnila na vojenský lazaret. Někteří profesoři, a dokonce i někteří starší žáci museli do služby v rakousko-uherské armádě. Někteří z nich už se z války nevrátili. 125

Ještě dva roky po první světové válce se studenti učili jinde. Potom následovalo období rozkvětu samostatného Československa vystřídáno hospodářskou krizí a následovala druhá světová válka, kde si budovu opět pro své účely několikrát zabrala okupační německá vojska a po válce, v padesátých létech dvacátého století, si pro změnu budovu zabrala státní správa komunistické moci.

Doba po první světové válce, tedy doba první republiky přinesla jednu velkou změnu. Gymnázium se úplně otevřelo ženám. V praxi to znamenalo první učitelku, ale i prví dívky ve školních lavicích. Děvčata na reálce sice mohla studovat už před válkou, ale jen jako privatistky. To znamená, že nechodily do školy společně s chlapci, ale vyučovaly se samy doma a do školy docházely jen na přezkoušení. První ženou v pedagogickém sboru se v roce 1919 stala Karla Celerinová126.

Gymnázium bylo nejprve označováno jako C. k. státní reálka. Od roku 1935/36 začala přeměna na reálné gymnázium, to se na škole začala povinně vyučovat latina. Žáci již zapsaní dokončovali školu podle původního

125 Tamtéž str. 8 126 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 10 78 studijního plánu. Primáni byli studenty reálného gymnázia, ale sekundáni byli posluchači reálky. Původně sedmileté gymnázium bylo prodlouženo na osmileté. Proto se ve školním roce 1939/40 nekonaly maturitní zkoušky. Změna byla dokončena ve školním roce 1940/41. V 50. letech byla škola přeměněna na jedenáctiletku, v 50.-70. letech to byla střední škola všeobecně vzdělávací - čtyřleté gymnázium127.

Výuka se rozvíjela ve všech směrech. Na dnešní dobu se tehdy velmi dbalo nejen na zocelení těla. Žáci podnikali nejrůznější výlety do širokého okolí, při nichž se vyučovali zeměpisným prvkům – určování světových stran, sledování slunečního pohybu, určování vzdálenosti, hledání v mapách, jízdních řádech, přírodovědnému určování druhů rostlin, živočichů, hub. Výlety bývaly celodenní a nezřídka začínaly okolo páté hodiny ranní. Žáci se také zúčastňovali sportovních her, plavání, jezdili na kole, v zimě chodili bruslit. Také při každodenním školním vyučování bylo dbáno, aby se žáci po každé odučené hodině pohybovali na školním dvoře, aby dbali správného držení těla při sezení, aby chránili své oči při čtení správným držením hlavy při čtení. Velký prostor se dával výtvarné výchově a rozvoji estetického vnímání. Žáci navštěvovali galerie, výstavy, koncerty, divadelní představení. Výuka byla spjata s běžným životem, studenti jezdili na exkurze do blízkých podniků.

Ke koloritu školy patřily slavnosti a oslavy. Žáci při nich slavnostně vyzdobili školu, vyvěsili vlajky, zpívala se hymna, žáci se účastnili slavnostních promluv, bohoslužeb, recitovali oslavné básně. Oslavy se opakovaly s každoroční pravidelností. Jen oslavenci se měnili a tak, jak šel čas, žáci a kantoři oslavovali Císařskou rodinu, tatíčka Masaryka, Adolfa Hitlera i soudruha Stalina.

Také kantoři to neměli lehké. Přechod od C. k. školství k pokrokovému a národnostně orientovanému školství první republiky, přes zkoušky z německého jazyka za druhé světové války až po povinná školení ROH a KSČ z počátku let padesátých.

127 Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010. str. 12.

79

Život školy ale plynul dál. Žáci se zúčastňovali nejrůznějších sbírek a brigád. Výtěžky z těchto prací šly na charitativní účely, nebo dávali peníze spolku na podporu chudých.128 Ve všech dřívějších dobách byl kladen důraz na pomoc potřebným.

V roce 1939 se změnil život nejen v gymnáziu, ale i v celém Kladně. Do města přišla německá okupační vojska. Němci si pro sebe zabrali budovu reálného gymnázia a zastavili tak výuku. Někteří profesoři a starší studenti prošli totálním nasazení. Nejčernější dny historie kladenského gymnázia zažila škola 10. až 12. června 1942, kdy zde byly drženy lidické ženy.

Po únoru 1948 začalo období budování socialismu. Byl přijat Zákon o jednotné škole, doba studia se zkrátila na pouhé čtyři roky. Definitivní změny nastaly v roce 1953, kdy byly typy všeobecných škol přeměněny na jedenáctileté střední školy. Tím byly sloučeny, hlavně ve velkých městech, s bývalými měšťanskými školami.129

Cílem této práce bylo zjistit počty žáků, věkové složení žáků, rodiště žáků, bydliště rodičů žáků, náboženské vyznání žáků. Všechny tyto jevy jsem zkoumala na vzorku dvou skupin. První skupinou jsem zvolila žáky v prvních sedmi letech od vzniku gymnázia, tedy ve školních letech 1900-1907. Druhou skupinou byly žáci v letech 1914-1921, tedy v přelomové době, kdy proběhla 1. světová válka a vznikla Československá republika.

Všechny výsledky jsou platné pouze pro kladenské gymnázium, který má svá specifika. Pro zobecnění výsledků bychom museli mít pro porovnání tentýž výzkum na jiných gymnáziích. Zajímavé by bylo sledovat další cesty žáků kladenského gymnázia z obou skupin a jejich studijní úspěchy na vysokých školách. To už však může být předmětem zájmu pro další badatele.

128 Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno. Gymnázium Kladno 2010. str. 10-14. 129 SOA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953, Inventář str. 14. 80

Seznam použitých zdrojů Prameny SOA v Praze – SOkA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno 1900-1953 (1961), inv. č. 449, kn.č.449, Rejstřík profesorů 1900 -1941 SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálka a Reálné gymnázium Kladno 1900-1953 (1961),inv. č. 516, kn. č. 499, Inventář I.-XVIII. výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně z let 1900-1918, Kladno: C. k. státní reálka v Kladně, 1901-1918. XIX.- XXXIV. výroční zprávy státní reálky na Kladně z let 1919- 1934, Kladno: státní reálka v Kladně, 1919-34. XXXV. výroční zpráva státní československé reálky na Kladně v roce 1935, Kladno: státní československá reálka v Kladně, 1935. XXXVI. – XXXVIII. výroční zpráva státního československého reálného gymnázia na Kladně v letech 1936- 1938, Kladno, státní československé reálné gymnázium na Kladně, 1936-1938 XXXIX.- XXXXIX. výroční zpráva státního reálného gymnázia na Kladně z roku 1939- 1949, Kladno: státní reálné gymnázium v Kladně, 1939-1949.

Odborná literatura

BOUDA, L. (1974). Kladno. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví.

GEBHART, J. K. (2010). Řízení legálního českého tisku a Protektorátu Čechy a Morava. Praha: BVD, s. r.o.

HOLUBOVÁ, M. (1961). Ludmila Smrčková. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců.

HRUŠKOVÁ, R. (2007). Kladenský region z pohledu investora. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola finanční s správní.

HUMROVÁ, J. (2012). Vývoj elementárního školství v okrese Kladno. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

JUVA, V. V. (1988). Dějiny výchovy, školy a pedagogiky. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

KÁRNÍK, Z. (2003). České země v éře první republiky (1918- 1938). Praha: Nakladatelství Libri.

Kolektiv autorů. (2010). Almanach k 110 výročí Gymnázia Kladno. Kladno: Gymnázium Kladno.

81

KUCHYŇKA, Z. (2012). Kladno. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum.

Minerva dívčí gymnázium. (29. únor 2019). Načteno z https://cs.wikipedia.org/wiki/Minerva

Sborník referátů z konference konané ve dnech 24.-25. června 1999 v Jičíně. (2000). Minulost, současnost a budoucnost gymnaziálního vzdělávání. Semily.

SEIFERT, J. K. (2013). Doly, hutě a Kladno. Kladno: Město Kladno.

SELNER, J. C. (2007). Generál z rodu rebelů. Praha: BVD, s. r. o.

VESELÁ, Z. (1992). Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: Masarykova univerzita v Brně - filozofická fakulta.

VEVERKOVÁ, I. (2001). Gymnázium v Kladně - stoletý jubilant. Slánský obzor. Slaný: Společnost Patria. Vlastivědné muzeum ve Slaném a Státní okresní archiv v Kladně.

VEVERKOVÁ, I. (2006). Antonín Raymond a Reimondové, osudžidovské rodiny ve XX. století. Praha: Patria.

VEVERKOVÁ, I. (2008). Kladno. Praha - Litomyšl: Paseka.

Elektronické zdroje Počátky vzdělávání dívek v Čechách: Minerva dívčí gymnázium. [online]. [vid. 29. 2. 2019]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Minerva Antipedium. [online]. [vid. 12. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Antependium Královna Alžběta. [online]. [vid. 18. 11. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovna Hrady.cz. Kaple sv. Floriana. [online]. [vid. 12. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=4902 Kladenský symfonický orchestr. Kladenská filharmonie. [online]. [vid. 10. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.orchestrkladno.cz/kladenska-filharmonie/ YMCA v české republice. YMCA v ČR. [online]. [vid. 10. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.ymca.cz/info-o-ymca/historie/ Masarykova letecká liga. [online]. [vid. 12. 12. 2018]. Dostupné z: https://cs.wipedia.org/wiki/Masarykova_letecká_liga Cyril Bouda. [online]. [vid. 12. 1. 2019]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyril_Bouda

Judaismus. [online]. [vid. 12. 12. 2019]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Judaismus

82

Evangelická církev. [online]. [vid. 12. 1. 2018]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelick%C3%A1_c%C3%ADrkev

Fotogalerie. Historie. Gymnázium Kladno. [online]. [vid. 12. 12.2012]. Dostupné z: 2019].http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist11.jpg, http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist16.jpg, http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist02.jpg, http://www.gymnasiumkladno.cz/fotof.php?id=6

83

Seznam příloh

Tabulka 1. Počet studentů státní reálky v letech 1900-1907…………………………………I Tabulka 2. Počet studentů státní reálky v letech 1914-1921……………………………..…II Tabulka 3. Počet žáků, kteří museli konat opravné zkoušky v letech 1900-1907….III Tabulka 4. Počet žáků, kteří museli konat opravné zkoušky v letech 1914-1921....III Tabulka 5. Náboženské vyznání studentů žáků v letech 1900-1907…………………….IV Tabulka 6. Náboženské vyznání studentů žáků v letech1914-1921……………….….…V

Graf 1. Celkový počet žáků Kladenské reálky v letech 1900-1907………………………VI

Graf 2. Celkový počet žáků Kladenské reálky v letech 1914-1921…………………..….VI Graf 3. Bydliště rodičů žáků, kteří bydleli v Kladně a na jiném místě v Čechách v letech 1900-1907……………………………………………………………………………………………VII Graf 4. Bydliště rodičů žáků, kteří bydleli v Kladně a na jiném místě v Čechách v letech 1914-1921…………………………………………………………………………………………..VII

Graf 5. Věk studentů Kladenské reálky v letech 1900-1907……………………………….VIII

Graf 6. Věk studentů Kladenské reálky v letech 1914-1921……………………………….VIII

Graf 7. Rodiště žáků Kladenské reálky v letech 1900-1907……………………………..…IX Graf 8. Rodiště žáků Kladenské reálky v letech 1914-1921…………………………………IX

Obrázek 1: Výstavba budovy kladenského gymnázia v roce 1905…………………….…X Obrázek 2: Budova kladenského gymnázia…………………………………………………………XI Obrázek 3: Vchod do kladenského gymnázia…………………………………………..…………XII Obrázek 4: Kaple kladenského gymnázia……………………………………………………………XIII

84

Přílohy

Tabulka 1. Počet studentů státní reálky v letech 1900 – 1907 Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1900/1901- 1906/1907

školní 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. úhrnem rok ročník

1900/01 42 36 78 1901/02 37 37 42 41 157 1902/03 34 35 38 37 41 40 225 1903/04 45 44 35 36 41 40 36 33 310 1904/05 38 38 50 49 37 36 36 36 30 30 380

1905/06 33 33 40 40 40 39 32 32 28 27 25 25 393 1906/07 30 30 32 32 28 31 35 34 27 26 31 30 34 400

I

Tabulka 2: Počet studentů státní reálky v letech 1914 – 1921 Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1914/1915 - 1920/1921

školní 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. 6. 7. úhrnem rok ročník ročník ročník

1914/15 33 32 38 37 31 31 39 31 16 25 313

1915/16 56 31 31 30 29 24 25 29 30 8 293

1916/17 40 37 29 30 31 26 29 31 40 25 20 338

1917/18 50 47 33 37 31 32 41 44 30 17 362

1918/19 55 55 50 51 32 31 32 35 28 38 29 436

1919/20 40 27 33 42 43 43 48 46 28 28 44 24 39 485

1920/21 39 27 33 41 40 41 49 45 28 26 43 24 39 475

II

Tabulka 3: Počet žáků, kteří museli konat opravné zkoušky v letech 1900 – 1907. Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1900/1901 - 1906/1907

školní rok opravné nevyhověli zkoušky 1900/01 5 1 1901/02 4 0 1902/03 8 2 1903/04 5 1 1904/05 23 5 1905/06 27 4 1906/07 21 4

Tabulka 4: Počet žáků, kteří museli konat opravné zkoušky v letech 1914 – 1921. Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1914/1915-1920/1921

školní rok opravné nevyhověli zkoušky 1914/15 25 6 1915/16 26 6 1916/17 27 3 1917/18 43 11 1918/19 42 11 1919/20 46 8 1920/21 70 10

III

Tabulka 5: Náboženské vyznání studentů žáků v letech 1900-1907. Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1900/1901- 1906/1907

Školní rok Katolické Evangelické- Izraelské reformované 1900/01 72 1 5 1901/02 147 1 8 1902/03 211 1 10 1903/04 295 2 8 1904/05 356 4 11 1905/06 358 3 15 1906/07 379 4 18

IV

Tabulka 6: Náboženské vyznání studentů žáků v letech1914-1921. Zdroj: Výroční zprávy C. k. státní reálky v král. hor. městě Kladně ve školních letech 1914/1915- 1920/1921

rok školní Katolické Evangelické reformované Izraelské Evangelické církve bratrské Českobratrské evangelické vyznání Bez

1914/15 308 0 5 0 0 0 1915/16 289 0 4 0 0 0 1916/17 356 1 5 0 0 0

1917/18 354 3 4 1 0 0 1918/19 422 4 5 4 0 1 1919/20 448 0 7 0 9 21 1920/21 316 6 12 19 7 115

V

Graf 1: Celkový počet žáků Kladenské reálky v letech 1900-1907. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1900-1907.

Počet žáků v letech 1900-1907

450 400 350 300 250 200 380 396 401 312 150 226 100 157 50 78 0 1900-1901 1901-1902 1902-1903 1903-1904 1904-1905 1905-1906 1906-1907

Celkový počet žáků

Graf 2: Celkový počet žáků Kladenské reálky v letech 1914-1921. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1914-1921

Počet žáků v letech 1914-1921

700

600

500

400 654 300 446 489 384 200 317 316 339 100

0 1914-1915 1915-1916 1916-1917 1917-1918 1918-1919 1919-1920 1920-1921

Celkový počet žáků

VI

Graf 3: Bydliště rodičů žáků, kteří bydleli v Kladně a na jiném místě v Čechách v letech 1900-1907. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1900-1907

Bydliště rodičů žáků v letech 1900-1907 300

250

200

150

100

50

0 1900-1901 1901-1902 1902-1903 1903-1904 1904-1905 1905-1906 1906-1907

Kladno Jiné místo v Čechách

Graf 4: Bydliště rodičů žáků, kteří bydleli v Kladně a na jiném místě v Čechách v letech 1914-1921. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1914-1921

Bydliště rodičů žáků v letech 1914-1921 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1914-1915 1915-1916 1916-1917 1917-1918 1918-1919 1919-1920 1920-1921

Kladno Jiné místo v Čechách

VII

Graf 5: Věk studentů Kladenské reálky v letech 1900-1907. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1900-1907

Věk studentů v letech 1900-1907 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1900-1901 1901-1902 1902-1903 1903-1904 1904-1905 1905-1906 1906-1907

11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let 21 let

Graf 6: Věk studentů Kladenské reálky v letech 1914-1921. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1914-1921

Věk studentů v letech 1914-1921 700

600

500

400

300

200

100

0 1914-1915 1915-1916 1916-1917 1917-1918 1918-1919 1919-1920 1920-1921

11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let 21 let

VIII

Graf 7: Rodiště žáků Kladenské reálky v letech 1900-1907. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1900-1907

Rodiště žáků v letech 1900-1907 450 400 350 300 272 250 249 257 200 198 150 129 100 80 50 41 103 118 111 123 74 91 36 0 1900-1901 1901-1902 1902-1903 1903-1904 1904-1905 1905-1906 1906-1907

Kladno Jiné místo v Čechách

Graf 8: Rodiště žáků Kladenské reálky v letech 1914-1921. Zdroj: SOA v Praze – SokA Kladno, fond Reálné gymnázium Kladno. Třídní výkazy 1914-1921

Rodiště žáků v letech 1914-1921 700

600

500

400 456

300 332 306 241 200 219 204 219

100 176 127 83 88 93 112 117 0 1914-1915 1915-1916 1916-1917 1917-1918 1918-1919 1919-1920 1920-1921

Kladno Jiné město v Čechách Slezsko Morava Cizina

IX

Obrázek 1: Výstavba budovy kladenského gymnázia v roce 1905 Zdroj: http://www.gymnasiumkladno.cz/fotof.php?id=6

X

Obrázek 2: Budova kladenského gymnázia Zdroj: http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist02.jpg

XI

Obrázek 3: Vchod do kladenského gymnázia Zdroj: http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist11.jpg

XII

Obrázek 4: Kaple kladenského gymnázia Zdroj: http://www.gymnasiumkladno.cz/foto/hist16.jpg

XIII