ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Pro Správní Území Obce S Rozšířenou Působností Kladna

Home , Blevice, Lidice, Pchery, Stochov, Tuchlovice

1. část 4. úplná aktualizace ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní území obce s rozšířenou působností Kladna

Zhotovitel: Pořizovatel: Dana Pokojová Magistrát města Kladna Mariana Langová GEPRO spol. s r. o. Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města

Datum zpracování: 10/2016

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

4. AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MĚSTA KLADNA

Seznam obcí ve správním území města Kladna jako obce s rozšířenou působností města Kladna:

Běleč, Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Doksy, Dolany, Družec, Dřetovice, Horní Bezděkov, Hostouň, Hradečno, Hřebeč, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kladno*, Koleč, Kyšice, Lány, Lhota, Libochovičky, Libušín, Lidice, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Otvovice, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Slatina, Stehelčeves, Stochov, Svárov, Svinařov, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Vinařice, Zájezd, Zákolany, Žilina

Objednatel: Statutární město Kladno Zastoupené Mgr. Milanem Volfem, primátorem města se sídlem: nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno

Pořizovatel: Magistrát města Kladna Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města, nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno

1. Zhotovitel ÚAP v r. 2008: Ing. arch. Dana Pokojová se sídlem: U Lesa 3306, 272 01 Kladno provozovna: Hládkov 920/12, 169 00 Praha 6-Střešovice Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Mgr. David Třešňák Kolektiv autorů: Jiří Habermann Ing. arch. Milan Salaba RNDr. Jiří Spudil Ing. arch. Milan Körner, CSc. Ing. Květoslava Zelenková Ing. arch. Blanka Almásyová Ing. Stanislav Mach Ing. Vladimír Mackovič RNDr. Jiří Jedlička Ing. Lenka Přívozníková

2. Zhotovitel 1. aktualizace v r. 2010: GEOREAL, spol. s r.o. Hálkova 12, 301 00 Plzeň spolupráce: Ing. Karel Vondráček, ml., Ing. Lenka Reinwartová, Ing. Libor Bolda

3. Zhotovitel 2. aktualizace v r. 2012: Ing. arch. Dana Pokojová se sídlem: U Lesa 3306, 272 01 Kladno provozovna: Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov spolupráce: Ing. arch. Mariana Langová Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

4. Zhotovitel 3. aktualizace v r. 2014: Ing. arch. Dana Pokojová se sídlem: U Lesa 3306, 272 01 Kladno provozovna: Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov spolupráce: Ing. arch. Mariana Langová Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Vojtěch Zvěřina, Ing. Lada Doubravová, Ing. Alena Čechová, Ing. Stanislav Tomeš

5. Zhotovitel 4. aktualizace v r. 2016: Ing. arch. Dana Pokojová se sídlem: U Lesa 3306, 272 01 Kladno provozovna: Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov spolupráce: Ing. arch. Mariana Langová Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Vojtěch Zvěřina, Ing. Lada Doubravová, Ing. Alena Čechová, Ing. Stanislav Tomeš

Obsah 4. aktualizace územně analytických podkladů ORP Kladno:

Textová a tabulková část - 1. část (texty, tabulky, kartogramy) , 2. část (tabulky obcí)

Grafická část předána v digitální podobě: Výkres č. 1 Výkres hodnot 1 : 10 000 Výkres č. 2 Výkres limitů 1 : 10 000 Výkres č. 3 Výkres záměrů 1 : 10 000 výkres č. 4 Výkres problémů 1 : 10 000

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Obsah:

1. Úvod ...... 6 Charakteristika zakázky: ...... 6 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...... 8 2.1 Základní údaje ...... 8 2.1.2 Přehled sledovaných jevů v rámci 4. úplné aktualizace ÚAP...... 8 2.1.3 Přehled použitých podkladů ...... 10 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území ...... 11 2.2.1 Vymezení řešeného území ...... 11 2.2.2 Základní charakteristika území ...... 16 2.2.3 Statutární město Kladno ...... 19 2.2.4 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č.1...... 20 2.2.5 Obyvatelstvo ...... 23 2.2.6 Bydlení ...... 36 2.2.7 Hospodářské prostředí ...... 42 2.2.8 Veřejná vybavenost ...... 49 2.2.9 Rekreace a cestovní ruch ...... 53 2.2.10 Dopravní infrastruktura...... 57 2.2.11 Technická infrastruktura ...... 61 2.2.12 Životní prostředí ...... 69 Tabulka naměřených hodnot úrovně hluku v lokální části průmyslové zóny Kladno-Východ:...... 103 2.3 Limity území ...... 133 2.3.1 Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí ...... 133 2.3.2 Limity vyplývající ze SWOT analýzy ...... 140 2.4 Záměry na změny v území ...... 140 2.4.1 Záměry k řešení v územních plánech z hlediska nadřazené územně plánovací dokumentace ...... 140 Cyklistická doprava ...... 146 -ZÚR nenavrhují koridory pro cyklistickou dopravu, přičemž potvrzují koncepci zpracovaného Generelu cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje...... 146 -ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích...... 146 -ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích...... 146 Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu ...... 146 Elektroenergetika ...... 146 Kanalizace ...... 146 2.4.2 Záměry k řešení v územních plánech vyplývající z posuzování stavu a vývoje území...... 147 3. Rozbor udržitelného rozvoje území ...... 149 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza ...... 149 3.1.1 Horninové prostředí a geologie ...... 149 3.1.2 Vodní režim ...... 149 3.1.3 Hygiena životního prostředí ...... 150 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 151 3.1.5 Zemědělský půdní fond ...... 152 3.1.6 Pozemky určené k plnění funkce lesa ...... 153 3.1.7 Dopravní infrastruktura...... 153 3.1.8 Technická infrastruktura ...... 154 3.1.9 Sociodemografické podmínky ...... 156 3.1.10 Bydlení ...... 156 3.1.11 Rekreace...... 157 3.1.12 Hospodářské podmínky...... 158 3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ve formě SWOT analýzy...... 159 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí ...... 159 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj ...... 161 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ...... 162 3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území sociálního, ekonomického a přírodního pilíře ÚAP ORP Kladna 2016: ...... 165 VYHODNOCENÍ SOCIÁLNÍHO PILÍŘE :...... 165 VYHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE : ...... 167 VYHODNOCENÍ PŘÍRODNÍHO PILÍŘE : ...... 169

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území všech pilířů v roce 2016: ...... 171 3.4 Určení problémů, závad a střetů v území k řešení v územně plánovacích dokumentací obcí...... 174 Souhrnný přehled problémů a závad místního významu v celém území ORP Kladno: ...... 175 . Obecný výčet střetů záměrů s limity a hodnotami v území ORP Kladno: ...... 185 Souhrnný výčet střetů záměrů s limity a hodnotami v území ORP Kladno: ...... 186 Souhrnný přehled problémů, závad a střetů nadmístního významu v celém území ORP Kladno: ...... 191 3.5 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje ...... 192 Použité zkratky, odkazy: ...... 196 TABULKOVÁ ČÁST ...... 197

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

1. Úvod

Předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu zadávací dokumentace bylo zpracování 4. úplné aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod města Kladna, jako obce s rozšířenou působností, v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušné prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Aktualizované územně analytické podklady slouží jako podklad pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací, dále pro územně analytické podklady kraje. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu územních plánů na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a dalších správních orgánů s pravomocemi rozhodování na území obcí. Data o území mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města.

Podkladem pro zpracování 4. Aktualizace byla předaná dokumentace 3. aktualizace „Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností města Kladna“, aktuální data od poskytovatelů údajů, podklady z platných územních plánů a další.

Charakteristika zakázky: V rámci čtvrté úplné aktualizace územně analytických problémů ORP Kladno byly zpracovány a aktualizovány tyto části ÚAP: 1. Zpracování aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, vyhodnocení územních podmínek ve třech pilířích udržitelného rozvoje; 2. Sestavení a doplnění databáze sledovaných jevů v datovém modelu v členění dle vyhlášky. 3. Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. 4. Zpracování aktualizace rozboru udržitelného rozvoje. Zpracování, zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýz pro jednotlivé obce; vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, členění tohoto hodnocení podle pilířů – přírodního, ekonomického a sociálního. 5. Zpracování vyhodnocení vyváženosti územních podmínek; vypracování nového kartogramu obcí. 6. Dalším bodem bylo určení problémů a závad k řešení v územně plánovacích dokumentacích. s vyznačením v textu každé obce i v grafice problémového výkresu. vymezeny byly zejm. tyto závady: ° Urbanistické / index PU/ Plochy k obnově, nové využití znehodnoceného území Urbanisticko-krajinářský problém - např. větrné elektrárny, Nevhodné funkce v území ° Dopravní / index PD/ Chybějící obchvat ° Hygienické /index PH/ Negativní vliv průjezdné silniční a železniční dopravy, zhoršená kvalita ovzduší Negativní vliv letiště ° Přírodního charakteru /index PP/ • Nenavazující prvky územního systému ekologické stability 7. Vyznačení a popis vzájemných střetů záměrů v území.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Střety záměrů s limity a hodnotami (do záměrů jsou zahrnuty zastavitelné plochy, zastavěné územní, využití ložisek nerostných surovin): ° střet zastavitelné plochy, zastavěného území a koridoru pro VPS s přírodní hodnotou, např. s využitím ložisek nerostných surovin /index SLP/ ° střet zastavěného území, zastavitelné plochy a koridoru VPS ze ZÚR SK s vedením stávající technické nebo dopravní infrastruktury /index SLT / ° střet záměru - zastavitelné plochy, zastavěného území, příp. koridoru s kulturní hodnotou (index SLK) ° střet vyhlášeného záplavového území Q100 a popř. AKZÚ se zastavěným územím, zastavitelnou plochou /index SQZ / 8. Sestavení a vypracování problémového výkresu. 9. Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů 10. Vyhodnocení závěrů tří pilířů z uvedených tematických okruhů do kartogramu.

Technický postup zpracování dat o území jako podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje Data jsou zpracována v prostředí geografického informačního systému MISYS f. GEPRO, digitalizací jsou tvořeny vrstvy a atributy objektů. Při tvorbě dat jsou dodržena standardní topografická pravidla pro zpracování vektorových dat: souřadnicový systém S-JTSK, souřadnice neredukované. Data jsou zpracována a budou předána ve formě datového modelu digitálního zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS. Podkladem pro zpracování výkresů byly katastrální mapy obcí, které byly předány zadavatelem v podobě vektorové nebo rastrové. Postup činností: − vkládání předaných jevů ve vektorové podobě do tzv. datového skladu jevů, údajů o území, − tvorba atributů jednotlivých objektů, − sestavení výkresů z jednotlivých vrstev datového modelu, − předání vektorových dat ve formě .vyk v datové struktuře nastavené v Geografickém informačním systému, − rastrová data výkresů budou předána ve formátu .pdf, popř. .tiff, .jpg, − vektorová geografická data ve formátu .vyk, − textové dokumenty ve formátu .doc., .pdf.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

2.1 Základní údaje

2.1.2 Přehled sledovaných jevů v rámci 4. úplné aktualizace ÚAP

Tabulka 1: Přehled sledovaných jevů v rámci aktualizace Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 – ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 47 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace železniční celostátní včetně ochranného pásma dráhy celostátní vybudované pro rychlost 94 větší než 160 km/h včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 9

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hippostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v člení podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních 119 území

2.1.3 Přehled použitých podkladů

Mapové podklady • Mapy KN • Data údajů o území od jednotlivých poskytovatelů předaná pořizovatelem ÚAP - Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města Magistrátu města Kladna • Textové podklady • Územně plánovací dokumentace obcí

Ostatní podklady • Dokumentace 3. aktualizace ÚAP ORP Kladno z r. 2014 • Terénní šetření • Internetové stránky Českého statistického úřadu • Portál Regionálních informačních servisů • Internetové stránky jednotlivých obcí správního území ORP Kladno • www.monumnet.cz • http://mapy.nature.cz/

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území

2.2.1 Vymezení řešeného území

Správní obvod obce s rozšířenou působností města Kladna leží v severozápadní části Středočeského kraje, v bezprostřední návazností na Hlavní město Prahu. Správní území sousedí s obvody Rakovník, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Černošice a Beroun. Správní obvod leží na rozhraní Pražské plošiny, Džbánu a Křivoklátské vrchoviny.

Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Středočeského kraje (risy.cz)

Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Správní obvody obcí s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Správní obvod obce s rozšířenou působností Kladno je vymezen územím obcí:

Běleč, Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Doksy, Dolany, Družec, Dřetovice, Horní Bezděkov, Hostouň, Hradečno, Hřebeč, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Koleč, Kyšice, Lány, Lhota, Libochovičky, Libušín, Lidice, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Otvovice, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Slatina, Stehelčeves, Stochov, Svárov, Svinařov, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Vinaříce, Zájezd, Zákolany, Žilina.

Rozlohou 351 km 2 patří správní obvod mezi menší (3,18 % rozlohy kraje), ovšem hustota 348 obyvatel na 1 km 2 je nejvyšší v kraji (na území ORP Kladno žije 9,23 % obyvatel kraje).

Správní obvod zahrnuje 48 obcí, z nichž pět má statut města – Kladno, Unhošť (jsou také sídly pověřených obecních úřadů), Stochov, Libušín a Buštěhrad.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 2: Vybrané demografické a geografické údaje správních obvodů ORP Středočeského kraje k 31.12. 2013

Kraj, správní Rozloha Počet Počet Počet Počet % nárůst obvod ORP v km 2 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel za 1.1.2010 území ORP území ORP území ORP poslední 2 31.12.2011 31.12.2013 31.12.2015 roky

Středočeský kraj 11 015 1 247 533 1 279 345 1 302 336 1 326 876 1,88% Benešov 690 56 097 57 341 58165 58 981 1,40% Beroun 416 55 428 57 162 58 907 60 809 3,23% Brandýs n. Labem 378 87 006 93 274 97 991 102 715 4,82% Čáslav 274 24 997 25 064 25 153 25 351 0,79% Černošice 581 116 730 124 799 131 206 137 523 4,81% Český Brod 184 18 422 19 262 19 825 20 367 2,73% Dobříš 318 20 393 21 237 21 757 22 150 1,81% Hořovice 246 28 393 28 894 29 057 29 359 1,04% Kladno 351 120 329 119 859 121 187 122 445 1,04% Kolín 583 78 734 79 549 80 064 80 699 0,79% Kralupy n. Vltavou 131 29 305 30 429 30 455 30 929 1,56% Kutná Hora 643 49 942 49 269 49 084 49 144 0,12% Lysá n. Labem 121 21 482 22 876 23 881 24 767 3,71% Mělník 457 42 176 43 323 43 007 43 365 0,83% Mladá Boleslav 810 106 848 107403 108 209 109 186 0,90% Mnichovo Hradiště 213 16 293 16 333 16 734 17 100 2,19% Neratovice 113 29 849 30 417 30 689 31 300 1,99% Nymburk 356 37 936 38 974 39 260 39 509 0,63% Poděbrady 349 29 921 30 402 30 638 30 812 0,57% Příbram 925 69 545 70 166 70 089 69 996 -0,13% Rakovník 896 54 959 55 498 55 329 55 258 -0,13% Říčany 378 54 210 58 177 61 774 65 136 5,44% Sedlčany 449 22 131 22 259 22 187 22 060 -0,57% Slaný 369 38 476 39 274 39 580 39 811 0,58% Vlašim 496 25 835 25 795 25 756 25 751 -0,02% Votice 289 12 159 12 309 12 352 12 353 0,01%

Mapa správního obvodu ORP Kladno

Území SO ORP Kladno je tvořeno 61 katastrálními územími, která spadají pod jednotlivé obce. Ve správním obvodu se nacházejí dva pověřené obecní úřady: Kladno a Unhošť (viz přehled níže). Obce na území správního obvodu spadají do působnosti 13 matričních a 5 stavebních úřadů; živnostenský úřad pro celý obvod je v Kladně. Matriční úřad Smečno a stavební úřad Slaný a Nové Strašecí, příslušné pro některé obce, sídlí mimo území rozšířeného správního obvodu Kladno.

Tabulka 3: Přehled obcí a katastrálních území správního obvodu ORP Kladno

ORP č. obec č. katastrální území 1 Běleč 1 Běleč 2 Běloky 2 Běloky 3 Blevice 3 Blevice 4 Brandýsek 4 Brandýsek 5 Braškov 5 Braškov 6 Bratronice 6 Bratronice 7 Dolní Bezděkov u Kladna 7 Buštěhrad 8 Buštěhrad Kladno 8 Cvrčovice 9 Cvrčovice 9 Doksy 10 Doksy u Kladna 10 Dolany 11 Dolany 11 Družec 12 Družec 12 Dřetovice 13 Dřetovice 13 Horní Bezděkov 14 Horní Bezděkov 14 Hostouň 15 Hostouň u Prahy 15 Hradečno 16 Hradečno

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

ORP č. obec č. katastrální území 16 Hřebeč 17 Hřebeč 17 Kačice 18 Kačice 18 19 Kamenné Žehrovice 20 Dubí u Kladna 21 Hnidousy 22 Kladno

Kladno 23 Kročehlavy 19 24 Motyčín 25 Rozdělov 26 Vrapice 20 Koleč 27 Koleč 21 Kyšice 28 Kyšice 29 Lány 22 Lány 30 Vašírov 23 Lhota 31 Lhota u Kamenných Žehrovic 24 Libochovičky 32 Libochovičky 25 Libušín 33 Libušín 26 Lidice 34 Lidice 27 Makotřasy 35 Makotřasy 28 Malé Kyšice 36 Malé Kyšice 29 Malé Přítočno 37 Malé Přítočno 30 Otvovice 38 Otvovice 31 Pavlov 39 Pavlov 32 Pchery 40 Pchery 33 Pletený Újezd 41 Pletený Újezd 34 Slatina 42 Slatina 35 Stehelčeves 43 Stehelčeves 44 Čelechovice 36 Stochov 45 Honice 46 Stochov 37 Svárov 47 Svárov u Unhoště 38 Svinařov 48 Svinařov u Kladna 49 Saky 39 Třebichovice 50 Třebichovice 40 Třebusice 51 Třebusice 52 Srby u Tuchlovic 41 Tuchlovice 53 Tuchlovice 42 Unhošť 54 Unhošť 43 Velká Dobrá 55 Velká Dobrá 44 Velké Přítočno 56 Velké Přítočno 45 Vinařice 57 Vinařice u Kladna 46 Zájezd 58 Zájezd 59 Kováry 47 Zákolany 60 Trněný Újezd u Zákolan 48 Žilina 61 Žilina

Kladno je zároveň necelými 70 tisíci obyvateli největším městem Středočeského kraje.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kladno je členěn vzhledem k výkonu přenesené působnosti obcí v oblasti stavebního zákona na působnost stavebních úřadů (SÚ):

SÚ Kladno pro obce: Běleč, Běloky, Blevice, Brandýsek, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Doksy, Dolany, Družec, Dřetovice, Hostouň, Hřebeč, Kamenné Žehrovice, Kladno, Koleč, Lhota, Libochovičky, Libušín, Lidice, Makotřasy, Malé Přítočno, Otvovice, Pchery, Slatina, Stehelčeves, Třebichovice, Třebusice, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Vinaříce, Zájezd, Zákolany, Žilina.

SÚ Unhošť pro obce: Braškov, Horní Bezděkov, Kyšice, Malé Kyšice, Pavlov, Pletený Újezd, Svárov, Unhošť.

SÚ Nové Strašecí pro obec: Lány.

SÚ Stochov pro obce: Kačice, Stochov, Tuchlovice.

SÚ Slaný pro obce: Hradečno, Svinařov.

Ve správním obvodu ORP Kladno působí dva pověřené obecní úřady: Kladno a Unhošť.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.2 Základní charakteristika území

Územní charakteristika a vazby správního obvodu obce s rozšířenou působností města Kladna vycházejí z polohy území na severozápadě Středočeského kraje a z vazby na hlavní město Prahu.

Územní dominující sídelní jednotkou je město Kladno, které je lokalizováno 15 km severozápadně od okraje hlavního města, dopravní vazby jsou vymezeny polohou mezi rychlostními komunikacemi R6 a R7, resp. mezi silnicemi I. třídy I/6 (Karlovarskou) a I/7 (Slánskou).

Území obce s rozšířenou působností města Kladna a potenciál obyvatelstva obvodu rostl nejvíce v 60. a 70. letech v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a těžebního průmyslu na Kladně, poté došlo k poklesu. V 90. letech počet obyvatel v regionu opět mírně roste díky pozitivnímu saldu migrace. Skutečnost, že se jedná o obvod s největším městem kraje, ovlivňuje řadu demografických charakteristik.

Ekonomická základna na Kladensku byla historicky založena na průmyslu a těžbě uhlí. Obecný trend útlumu těžkých průmyslových odvětví od počátku 90. let se zde projevil naplno. Zatímco na počátku 90. let vykazoval obvod jednu z nejvyšších zaměstnaností v průmyslu v kraji, na konci 90. let je už pouze podprůměrná.

Význam pro celou zemi má zámek v Lánech, který se stal od roku 1921 trvalým sídlem prezidenta republiky. Z doby kolem roku 895 n.l. pochází nejstarší kmenové hradiště Čechů – Budeč. Památník symbolizující boj proti fašismu za 2. světové války se nachází v obci Lidice.

Do okresu Kladno zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, která kontrastuje s plně kultivovanou krajinou Kladenska. Křivoklátsko by se mohlo stát dle návrhu Ministerstva životního prostředí v budoucnu dalším národním parkem na území Česka.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka č.4:

Vybrané ukazatele za správní obvod Kladno v letech 2004 - 2014 UKAZATEL 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet obcí 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 Počet částí obcí 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 Počet základních sídelních jednotek 133 133 133 133 133 133 133 135 135 135 135 Počet katastrálních území 61 61 61 61 61 61 61 61 61 61 61 Počet obcí se statutem města 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 Počet obcí se statutem městyse x x ------POZEMKY Výměra v ha (k 31. 12.) 35 081 35 082 35 083 35 084 35 084 35 084 35 083 35 084 35 086 35 088 35 089 zemědělská půda 18 797 18 780 18 764 18 706 18 695 18 665 18 650 18 625 18 579 18 514 18 501 lesní pozemky 10 929 10 926 10 927 10 930 10 930 10 935 10 934 10 932 10 941 10 948 10 947 zastavěné plochy 1 154 1 149 1 148 1 146 1 142 1 141 1 141 1 142 1 140 1 145 1 143 Hustota zalidnění (osoby/km 2) 326,7 328,4 330,8 335,2 339,6 342,7 347,6 341,6 343,7 345,4 347,3 OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 114 115 116 117 119 120 121 119 120 121 121 12.) 1) 611 210 041 593 161 239 936 859 572 187 872 Živě narození 1 149 1 238 1 236 1 413 1 445 1 382 1 488 1 267 1 351 1 296 1 339 Zemřelí celkem 1 291 1 300 1 282 1 297 1 281 1 277 1 196 1 266 1 299 1 287 1 294 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - -142 -62 -46 116 164 105 292 1 52 9 45 zemřelí)

Přistěhovalí 2 065 2 442 2 747 3 940 3 359 2 929 3 334 2 415 2 478 2 457 2 468 Vystěhovalí 2 171 1 781 1 870 2 504 1 955 1 956 1 929 1 678 1 817 1 851 1 828 Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - -106 661 877 1 436 1 404 973 1 405 737 661 606 640 vystěhovalí) Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel -248 599 831 1 552 1 568 1 078 1 697 738 713 615 685 Sňatky 638 691 656 635 634 565 554 530 534 529 494 Rozvody 451 480 439 451 414 307 483 381 390 375 389 Průměrný věk žen (roky) 41,6 41,7 41,8 41,9 41,8 41,9 41,9 42,3 42,4 42,6 42,7 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) 14,2 14,3 14,4 14,5 14,8 15,1 15,4 16,1 16,6 17,1 17,6 Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 95,9 97,4 99,2 99,8 101,0 101,8 101,6 106,6 107,8 109,1 109,6 dětí ve věku 0–14 let) NEZAMĚSTNANOST (dle MPSV k 31. 12. 2) ) Evidovaní uchazeči o 5 996 5 728 5 106 4 029 3 837 5 655 6 199 6 055 . 7 317 6 721 zaměstnání z toho dosažitelní (%) . 94,5 94,7 94,6 95,1 97,8 97,9 97,2 . 98,5 98,8 z toho občané se zdravotním postižením 10,9 10,8 10,7 13,3 11,0 8,3 7,5 7,7 . 7,0 7,6 (%) z toho absolventi (%) 5,9 5,8 4,7 4,4 5,0 6,1 6,0 5,2 . 3,8 3,6 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) 44,9 44,4 46,6 41,9 32,6 24,0 34,3 42,0 . 49,5 54,4 Volná pracovní místa 392 621 1 043 1 321 743 172 171 166 . 198 307

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 15,3 9,2 4,9 3,0 5,2 32,9 36,3 36,5 . 37,0 21,9 Podíl nezaměstnaných osob (%) 3) . 6,62 5,86 4,57 4,34 6,56 7,16 7,14 . 8,79 8,15 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU (k 31. 12.)

Ekonomické subjekty 23 012 23 573 23 922 24 438 25 023 25 187 25 697 26 465 26 692 26 163 26 394 (podle RES) 4) fyzické osoby 18 878 19 151 19 319 19 515 19 785 19 567 19 810 20 404 20 477 20 511 20 568 z toho zemědělští podnikatelé 5) 512 522 516 514 519 167 172 180 186 186 184 právnické osoby 4 134 4 422 4 603 4 923 5 238 5 620 5 887 6 061 6 215 5 652 5 826 z toho obchodní společnosti 2 061 2 194 2 328 2 533 2 711 2 878 3 024 3 127 3 211 3 312 3 431 Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) 6) zemědělství, lesnictví a rybářství 2,6 2,7 2,6 2,6 2,7 1,6 1,7 1,8 2,0 2,1 2,2 průmysl celkem 12,0 11,9 11,8 11,6 11,3 11,0 11,0 10,8 10,6 10,3 10,4 stavebnictví 12,4 12,6 12,7 12,9 13,2 13,5 13,5 13,3 12,9 12,4 12,2 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 35,6 35,0 34,7 34,0 33,2 32,9 32,7 32,8 32,5 30,1 30,1 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 13 402 7 705 7 491 6 754 8 083 8 235 8 443 8 749 8 873 8 678 8 898 1–9 zaměstnanci (mikropodniky) 2 242 2 052 2 185 2 217 2 237 2 151 2 119 2 146 2 120 2 069 2 038 10–49 zaměstnanci (malé podniky) 406 406 403 395 397 415 386 380 364 348 356 50–249 zaměstnanci (střední podniky) 94 99 110 114 117 102 104 114 93 95 91 250 a více zaměstnanci (velké podniky) 21 21 17 22 23 27 24 22 19 19 21 nezjištěno 6 847 13 290 13 716 14 936 14 166 14 257 14 621 15 054 15 223 14 954 14 990 BYTY Dokončené byty 206 239 297 396 340 290 387 513 424 372 367 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 1,8 2,1 2,6 3,4 2,9 2,4 3,2 4,3 3,5 3,1 3,0 Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) 80,6 80,8 72,7 63,9 89,1 78,6 74,7 51,7 72,2 71,8 75,2 Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m 2) 98,2 93,4 85,7 75,4 90,8 88,0 86,9 69,0 78,5 77,0 74,4 CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací 21 21 22 20 21 19 19 18 30 28 17 zařízení 7) lůžka 1 382 1 054 1 141 1 055 983 966 893 640 1 044 1 057 729 Poznamky: 1) od roku 2011 byly do počtu obyvatel promítnuty výsledky SLDB 2011 2) v roce 2013 uvedeny údaje k 31.3. 2014 3) podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let na počtu obyvatel stejného věku; ukazatel je používán od roku 2012 (časová řada byla zpětně dopočtena do roku 2005)

4) vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje před rokem 2013 plně srovnatelné 5) do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku 6) do roku 2008 podle OKEČ 7) zařízení s 5 a více pokoji a současně s 10 a více lůžky určenými pro cestovní ruch; od roku 2012 revidované údaje na základě výsledků šetření MMR

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.3 Statutární město Kladno

Kladno je největším městem Středočeského kraje. K 1. 1. 2015 mělo 68 466 obyvatel. Od roku 1990 počet obyvatel Kladna obdobně jako u většiny velkých českých měst klesá, ne však významně, v posledním období 2 let i nadále klesá, což je varující signál.

Regionální význam města Kladna neodpovídá úplně jeho velikosti. K hlavním důvodům této skutečnosti lze zařadit tyto faktory: • Nejvýznamnějším faktorem je blízkost hl. m. Prahy, které je řádově vyšším centrem osídlení. Praha výrazně dominuje podstatné části Středočeského kraje (s výjimkou Mladoboleslavska a středního Polabí). • Druhým faktorem snižujícím význam Kladna je poloha mezi radiálami D6 a D7, což vede k přímému spádování území v koridorech obou rychlostních komunikací na Prahu. • Třetím faktorem je neuspokojivý stav železničního spojení Kladno - Praha, kde je zásadní modernizace stále jen v přípravě. Stavba úseku Hostivice – Kladno je ovlivněna návazností na I. etapu rychlodráhy na Letiště Ruzyně. • Posledním faktorem je výrazná ztráta velkého počtu pracovních příležitostí související především se zánikem, resp. útlumem tradičních odvětví hornictví a hutnictví.

Základním problémem ovlivňujícím další rozvoj Kladna je vedle stavu železniční „rychlodráhy“ (trať č. 120) nevyhovující napojení města na nadřazenou silniční síť, kterou představují dálnice II. třídy D6 a D7 a pokračující neexistence „aglomeračního“ okruhu (I/61 a II/101) kolem Prahy a jen částečné zprovoznění SOP (Silniční okruh kolem Prahy - R1) umožňujícího propojení radiálních dálničních komunikací D8, R7, R6 a D5.

Přestože v Kladně nedošlo k vytvoření významného počtu nových pracovních příležitostí odpovídajícímu velikosti města i jeho poměrně intenzivně osídlenému okolí (Kladenská aglomerace), není nezaměstnanost nadměrně vysoká. Tato v podstatě příznivá situace je důsledkem vysoké vyjížďky za prací, zejména do hl. m. Prahy.

Významný obytný potenciál Kladna spočívá v příznivém krajinném zázemí (město je z větší části obklopeno lesy), ve vysoké úrovni sociální infrastruktury (zdravotnictví, školství, kultura, sport), v poměrně dobré kvalitě bytového fondu a i v dobré nabídce obchodu a služeb.

Výrazným nedostatkem, ale velkou příležitostí je systémová transformace rozsáhlých nevyužívaných území výrobních ploch (brownfields). Mezi výrazné nedostatky patří velmi nízká intenzita bytové výstavby. Právě nízký počet nových bytů (tj. bytů s vyšším standardem) je jednou z příčin mírného úbytku počtu obyvatel v posledních 20 letech. Ovšem v rámci Kladenské aglomerace dochází k poměrně rozsáhlé výstavbě rodinných domů v přilehlých obcích (Buštěhrad, Hřebeč, Tuchlovice,..), takže souhrnně počet obyvatel v aglomeraci neklesá. Mírný nárůst populace v posledním období lze částečně přičíst i demografické struktuře obyvatel, kdy právě silné ročníky 70. let mají děti.

Kladno, vzhledem k relativně malé velikosti 1 a struktuře půdního fondu 2 svého správního území, má omezený rozsah volných ploch využitelných k výstavbě bytů, ale i pro jiné funkce. Naopak, v důsledku výrazných změn v hornictví a hutnictví, které proběhly na přelomu tisíciletí, má mimořádně velký potenciál rozvoje v bývalých průmyslových plochách, zejména v areálech Koněv a Poldi ležících v blízkosti historického centra, resp. budoucí „rychlodráhy“. Ta by měla být páteří pro „městskou“ dopravu. V posledních koncepcích města se uvažuje s rozvojem obytné funkce na dosud nevyužívaných bývalých plochách severovýchodně od centra v dostupnosti železničních zastávek Švermov a Dubí.

Rozvoj města je potřebné sledovat v regionálních souvislostech. Kromě již zmiňované „rychlodráhy“, k jejíž realizaci bylo přijata společná deklarace představitelů Středočeského kraje, Hl. m. Prahy, Statutárního města Kladna a ministerstva dopravy 3, je pro město významné napojení na R6 (na MÚK Fialka).

1 Zejména ve vazbě na počet obyvatel. 2 Vysoký podíl lesů. 3 Deklarace byla podepsána 29. dubna 2008 ministrem dopravy ČR, primátorem hl. města Prahy, hejtmanem Středočeského kraje, starosty městských částí Prahy 6 a 7 a náměstkem primátora Kladna. 19

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.4 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č.1.

Správní obvod obce s rozšířenou působností města Kladna (s výjimkou několika obcí v jihozápadní části- vymezení obcí zpřesněno v ZÚR) náleží do OB1 Metropolitní rozvojové oblasti Praha.

Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam; zásadním rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice, dokončení Silničního okruhu kolem Prahy – dále SOKP (Pražský okruh), připojení na tranzitní železniční koridory a vysokorychlostní síť železnice a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké a vytvoření efektivního systému integrované veřejné dopravy. Z PÚR ČR ve zněnění aktualizace č.1 vyplývají níže uvedené úkoly pro územní plánování: a) Pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné infrastruktury. b) Koordinovat rozvoj a využití území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. c) Pořídit územní studie řešící problémy suburbanizace, zejména nekoncepční rozvoj.

V PÚR jsou vymezeny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje , které platí i pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Kladna.

2.2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí

V tabulce je uveden stav územně plánovací dokumentace obcí pro správní území obce s rozšířenou působností města Kladna k 25.8. 2016. Data z územně plánovacích dokuementací jsou jedním ze zásadních podkladů pro zpracování ÚAP.

Tabulka 5: Stav územně plánovací dokumentace.

Stavební úřad – Odbor výstavby Magistrátu města Kladna obec platná ÚPD datum schválení(vydání) /nabytí účinnosti ( u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti) Běleč ÚPNSÚ 1.7. 1998/11.7.1998 změna č. 1 4. 5. 2006/20.5.2006 změna č. 2 25.4.2012/17.5.2012 změny č. 3 6.6.2015 změny 4. 29.6.2015 Běloky ÚP 22.6.2012 /10.07.2012 Blevice ÚP 13.02.2008/ 05.03.2008 Brandýsek ÚP 10.02.2012 Bratronice ÚPNSÚ 25. 6. 1998/15.7.1998 změna č. 1 15. 5. 2003/16.6.2003 změna č.3 1.10.2006/1.11.2006 změna č. 4 11.6.2012/ 27.06.2012 Buštěhrad ÚPO 30. 3. 2005/– změna č. 1 10.12.2008 / 26.12.2008 změna č. 2 3.2.2010 / 19.2.2010 změna č. 3 30.6.2011/15.7. 2011 změna č. 5 24.4.2013/30.10.2013 změna č. 4 19.12.2013/3.1.2014 Cvrčovice ÚP 3.7.2015 Doksy ÚPNSÚ 20.5.1999 / 5.6.1999 změna č. 1 22.5.2003 / 16.6.2003 změna č. 2 1.7.2004 / 1.7.2004 změna č. 3 15.12.2006 /1.12.2006 změna č. 4 22.6.2013/8.7.2011 změna č. 5 11.7.2013/27.7.2013 20

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno obec platná ÚPD datum schválení(vydání) /nabytí účinnosti ( u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti) Dolany ÚP 25.12. 2013 Družec ÚP 11.4.2014 změna č.1 25.11.2015 změna č.2 21.5.2016 Dřetovice ÚPO Stehelčeves-Dřetovice 10.10.2001/- změna č.1 pro k.ú. Dřetovice 1.12. 2006/29.12. 2006 změna č.2 pro k.ú. Dřetovice 17.12.2009/4.1.2010 Hostouň ÚPO 6. 4. 2004/– změna č. 1 21.6.2006/1. 7. 2006 změna č. 2 15.12.2008/ 31. 12. 2008 změna č. 3 21.5.2012/ 06.06.2012 RP Hostouň jih 15.12.2008/31.12.2008 Hřebeč ÚPO 15. 9. 2003/– změna č. 1 9. 10. 2006 / - změna č. 2 2.6.2014/2.7.2014 změna č.3 18.9.2013/18.9.2013 Kamenné Žehrovice ÚP 25.4.2013/15.5.2013 Kladno ÚP 12.2.2016

Územní plán zóny Kladno- centrum 9.4.1996/18.4.1996 -změna č.1 26.2.2002/15.3.2002 -změna č.2. 13.12.2005/29.12.2015 -změna č.3 21.9.2010/8.10.2010 Koleč ÚP Koleč 28.11.2011/14.12.2011 změna č.1 ÚP 13.2.2014/1.3.2014 Lhota ÚP 4.7.02014 Libochovičky ÚP 27.5.2009/12.6.2009 změna č. 1 30.3.2011/14.4.2011 Libušín ÚP 17. 2. 2010/5.3.2010

Lidice regulační plán 20. 12. 2006/– změna č. 1 RP 21. 7. 2010/5. 8. 2010 31.10. 2013 ÚP Makotřasy ÚPO 23. 3. 2004/15.4.2004 změna č. 1 26. 3. 2008/11. 4. 2008 Malé Přítočno ÚP 17.5.2016

Otvovice ÚPO 19. 4. 2005/9.5.2006 změna č. 1 4.06.2008 / 20.06.2008 změna č. 2 19.09.2012 / 05.10.2012 ÚP pořizuje MMK Pchery ÚP 19. 8. 2009/8. 9. 2009 Slatina ÚP 28.8.2015 Stehelčeves ÚP Stehelčeves 17.12.2010/ 04.03.2010 změna č. 1 4.4.2014/20.4.2014

Třebichovice ÚP 21.04.2008 / 07.05.2008 21.11.2011 / 07/12/2011

Velká Dobrá ÚP 25.3.2015

Velké Přítočno ÚPO 12. 12. 2005/- změna č. 1 18.4.2011/ 05.05.2011 Vinařice ÚP 17.01.2011/ 02.02.2011 Zájezd ÚPO 1. 2. 2006/16.2.2006 Zákolany (k.ú. Kováry a Trněný ÚP 25.02.2010/29.03.2010 Újezd) Žilina ÚP 9.10.2014

Stavební úřad Městského úřadu Unhošť obec platná ÚPD datum schválení/nabytí účinnosti (u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti) Unhošť ÚP 9.10. 2008/24. 10. 2008 změna č.1A 4.12.2013 Braškov ÚP 24.6.2013/10.7.2013 Horní Bezděkov ÚPNSÚ 13. 8. 2001/29.8.2001 změna č. 1 23.03.2010 / 08.04.2010 změna č. 2 24.6.2014/10.7.2014 Kyšice ÚP 11.4.2011 / 27.04.2011 změna č. 1 18.6. 2012/10.7.2012 Malé Kyšice Vymezené současně. zastavěné území obce 29. 7. 2009 Pavlov ÚPNSÚ 9.8.1993/16.9.1993 změna č. 2 25.02.2008 / 12.03.2008

Pletený Újezd ÚP 7.4.2010/ 23.04.2010 Svárov Vymezené současně 15.5.2009 zastavěné území obce

Stavební úřad Městského úřadu Nové Strašecí obec platná ÚPD datum schválení/nabytí účinnosti (u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti Lány (a k.ú. Vašírov) ÚPO 06.05.2002 /6.5.2002 změna č. 1 25.9.2006/9.10.2006

Stavební úřad Městského úřadu Stochov obec platná ÚPD datum schválení/nabytí účinnosti (u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti) Stochov ÚP 15.9.2011/30.9.2011

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tuchlovice ÚP 10.9.2013/27.9.2013

Kačice ÚP 07.11.2012 / 23.11.2012

Stavební úřad Městského úřadu Slaný obec platná ÚPD datum schválení/nabytí účinnosti (u úp se sleduje pouze nabytí účinnosti Hradečno ÚPO 22. 6. 1999/26.7.1999 změna č. 1 30. 10. 2002/– Svinařov ÚP 1. 4. 2009 / 17. 4. 2009 změna č.1 15.12.2010/ 31.12.2010

2.2.5 Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu socio-demografických charakteristik jsou zejména data Českého statistického úřadu (pro ÚAP za rok 2010 , 2011 , 2013, 2015).

V územním obvodu ORP Kladno silně dominuje město Kladno (viz tabulka 7). Kladno se navíc nachází jen 15 km severozápadně od okraje Prahy a 10 km jižně od Slaného (také ORP), mezi silnicemi R6 (I/6) a R7 (I/7). V tomto exponovaném prostoru je obvod ORP vymezen poměrně těsně kolem města Kladna a protažen směrem k severovýchodu až do těsného zázemí Kralup nad Vltavou a poněkud více k jihozápadu v řidčeji osídleném prostoru CHKO Křivoklátsko. Na západním okraji byla do obvodu ORP Kladno přiřazena obec Lány, která bývala součástí okresu Rakovník.

Kladno je statutárním městem, je centrem okresu a obcí s rozšířenými pravomocemi (ORP) pro okolních 47 obcí. Magistrát města Kladna je i pověřeným obecním úřadem (POU) pro většinu obvodu kromě 7 obcí, které spadají pod POU Unhošť.

Pro účely analýzy statistických dat není účelné v obvodu ORP vymezit dílčí subregiony (skupiny obcí), které by byly vnitřně relativně homogenní a výrazněji se odlišovaly svým charakterem od okolí. Prakticky celý obvod ORP je součástí suburbánního prostoru Prahy a Kladna. To se projevuje zejména rozsáhlou výstavbou rodinných domků a intenzívní vyjížďkou za prací do Prahy a do Kladna. Významná je také rekreační funkce pro obě centra, která se soustřeďuje do lesnatých prostorů jižně od Unhoště (okrajově též v západním výběžku kolem Hradečna) a také na severovýchodě v jinak bezlesé krajině v údolí Zákolanského potoka.

Tabulka 6: Výměra a počet obyvatel jednotlivých obcí k 31.12.2009, k 31.12. 2011, k 31.12.2013 a 31.12.2015.

Počet Počet Počet Počet Přirozený Celkem obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel přírůstek vzhledem Výměra k průměru (ha) ORP k 31.12.2009 k 31.12.2011 k 31.12.2013 k 31.12.2015 V r. 2015 Obce SO ORP Kladno (2109) Celkem 35 090 120 239 119 859 121 187 122 445 -17 Běleč 1848 326 331 324 306 -3 -1 Běloky 223 136 163 166 165 0 0 Blevice 424 285 281 288 287 -5 -1 Brandýsek 390 1776 1 813 1 854 1842 -11 -1 Braškov 477 1023 1 015 1 025 1034 -5 -1 Bratronice 1563 865 882 900 905 1 1 Buštěhrad 761 2755 2 889 3 052 3302 16 1

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Cvrčovice 249 699 692 712 725 4 1 Doksy 292 1361 1 400 1 511 1600 5 1 Dolany 300 245 277 277 281 2 1 Družec 712 1011 1 015 1 045 1047 0 0 Dřetovice 539 493 480 481 483 0 0 Horní Bezděkov 458 569 609 614 619 -3 -1 Hostouň 1034 930 1 002 1 062 1099 4 1 Hradečno 684 496 506 501 491 -5 -1 Hřebeč 422 1630 1 754 1 950 2064 10 1 Kačice 643 1313 1 294 1 291 1278 1 1 Kamenné 1 733 1 784 1732 -4 -1 Žehrovice 916 1768 Kladno 3697 69938 68 682 68 519 68466 -31 -1 Koleč 524 625 596 603 594 1 1 Kyšice 480 616 611 621 627 -4 -1 Lány 3401 1928 1 949 2 041 2053 -2 -1 Lhota 1170 581 607 625 647 4 1 Libochovičky 234 43 55 53 51 -1 -1 Libušín 948 2982 2 951 2 927 3098 -1 -1 Lidice 475 473 452 489 538 0 0 Makotřasy 433 353 375 402 417 5 1 Malé Kyšice 419 357 379 410 446 -1 -1 Malé Přítočno 185 261 248 258 257 3 1 Otvovice 617 683 791 801 803 -4 -1 Pavlov 156 101 137 149 170 2 1 Pchery 675 1895 1 895 1 911 1951 5 1 Pletený Újezd 168 460 476 519 544 3 1 Slatina 522 441 468 521 589 8 1 Stehelčeves 498 712 727 766 841 0 0 Stochov 950 5847 5 589 5 556 5534 5 1 Svárov 421 470 494 547 578 5 1 Svinařov 193 709 695 698 699 -4 -1 Třebichovice 385 556 558 572 578 4 1 Třebusice 427 507 490 491 507 4 1 Tuchlovice 1275 2306 2 371 2 413 2482 -1 -1 Unhošť 1742 3837 4 111 4 350 4525 -23 -1 Velká Dobrá 842 1598 1 673 1 675 1726 -4 -1 Velké Přítočno 241 930 911 953 981 4 1 Vinařice 516 1889 1 969 2 027 2036 3 1 Zájezd 211 111 115 107 111 -1 -1 Zákolany 567 540 538 536 540 0 Žilina 786 809 810 810 796 -3 -1 Průměr ORP -0,354

Zdroj:data:ČSÚ.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Graf zachován z původních ÚAP 2008.

Tabulky 7: Velikostní struktura obcí a sídel v obvodu ORP Kladno 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2015 Počet obcí 48 48 48 48 48 48 48 48 48 48 v tom s počtem obyvatel: - 199 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 200 - 499 12 12 13 13 13 12 11 12 11 8 500 - 999 16 16 16 16 16 15 16 14 15 18 1 000 - 4 999 13 13 13 13 13 15 15 16 16 16 5 000 - 19 999 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 20 000 - 49 999 ------50 000 + 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Zdroj:data:ČSÚ.

V sídelní struktuře obvodu ORP dominuje město Kladno s 58 % populace z celého obvodu, tj. 68,5 tis. ze 122,5 tis. celkem (2015). Hustota osídlení zázemí (bez města Kladna) je jen mírně nad průměrem ČR (140 proti 133,8 obyv./km 2, ovšem včetně města 320 obyv./km 2) podle údajů k 31.12.2015..

Až s řádovým odstupem za Kladnem následují další sídla – město Stochov (5,5 tis. obyv.; 2015), které vyrostlo na zelené louce jako účelové sídliště pro důl Tuchlovice, a Unhošt (4,53 tis. obyv.). Regionální význam Unhoště je nyní na úrovni místního obslužného střediska, historicky však Kladno předstihovala před jeho expanzí koncem 19. století. Totéž platí pro Buštěhrad (3,3 tis. obyv.), který je dnes na úrovni obytného satelitu Kladna.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Historický vývoj osídlení

Retrospektivní 130letá řada údajů ze sčítání lidu pro vybraná typická sídla je znázorněna v následujícím grafu a tabulce, vč. relace k vyšším územním celkům (pomocí bazického indexu – výchozí stavy v roce 1869 jsou vzaty jako 100 %, resp. 1). Podíly obvodu ORP na kraji a ČR kulminovaly před 1. světovou válkou (cenzus 1910) a v 50. letech (cenzus 1950), od té doby váha obvodu jako celku klesala. Obnovení růstu podílu nastalo až po roce 1990, a to díky zázemí Kladna, město samotné stagnuje.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel vybraných územních celků - bazický index

Graf zachován z původních ÚAP 2008.

Vinařice

město Kladno 4 ORP Kladno celkem Unhošť

3 Velká Dobrá

ORP bez města KL

ČR 2

Kyšice

STC kraj 1 Svárov

Pavlov

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Zdroj: Historický lexikon obcí ČR, podle sídel

Již zmíněný atypický vývoj „nového“ Stochova, který byl postaven během jediné dekády v 50. letech a expandoval z 0,5 na 3,7 tisíce obyvatel, byl paralelou výstavby např. kladenského sídliště Rozdělov. Již dříve prodělala explozivní růst i řada dalších sídel v těsném zázemí kladenských dolů, resp. hutí, typicky např. Libušín nebo Vinařice (mimo měřítko grafu), které narostly na více než devítinásobek s tím, že Libušín kulminoval již před 1. světovou válkou, Vinařice ještě v 60. letech, kdy již akcelerovala hromadná výstavba bytů v samotném Kladně. Zázemí města Kladna v obvodu ORP jako celek rostlo díky rozvoji průmyslu v Kladně i v okolních centrech v první polovině 20. století, výkyvy způsobily obě války. Od 70. let však zázemí jako celek populačně klesalo v důsledku migrace obyvatel zejména do sídlišť Kladna. Individuální výstavba v zázemí Kladna byla velmi omezená a soustředila se do několika sídel jižně od Kladna a někde se prolínala s rekreační funkcí (typicky v Malých Kyšicích a Nouzově). Rekreace ve formě chat a v menší míře chalup nahrazovala u kladenské populace ve zvýšené míře potřebu individuálního bydlení, což bylo před rokem 1989 typické pro všechna centra těžkého průmyslu v ČR.

Populační pokles a možno říci i úpadek zázemí se zastavil až v 90. letech 20. století díky obnovení suburbanizačního procesu, tzn. výstavbě nebo rekonstrukci rodinných domů v zázemí Kladna a Prahy.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kladno

Vlastní Kladno po rychlém růstu po 2. světové válce stagnovalo po roce 1980 mírně nad 70 tis. obyvateli až do roku 1995, odkdy obyvatelstva nepatrně ubývá hlavně migrací; v roce 2015 mělo 68,5 tis. obyvatel. Bez blízkosti Prahy by ovšem byl klesající trend mnohem výraznější. Míra spjatosti vlastního Kladna s Prahou formou dojížďky za prací po úpadku kladenského průmyslu je tak intenzívní, že se dá mluvit o částečné funkci Kladna jako obytného satelitu Prahy.

Vývoj jednotlivých částí Kladna i sídel v zázemí byl velmi selektivní místně (podle atraktivity prostředí, vybavení a dostupnosti sídel) i podle velikosti venkovských sídel – v 90. letech více rostla větší sídla, zatímco většina malých (do 250 obyvatel) populačně dále klesala. V grafu je Pavlov typem malého neatraktivního sídla, které trpělo dopravou na průtahu I/6, zatímco srovnatelný atraktivně položený Svárov zažil v posledních letech stavební nárůst. Nyní Pavlov může po dokončení komunikace R6 tento trend zlepšit.

Graf je zachován z minulých aktualizací ÚAP .

Vývoj počtu obyvatel

Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve vybraných sídlech. sídlo 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2013 2015 Bratroni 827 893 740 716 737 708 774 662 672 632 633 621 677 900 905 ce Buště 3 055 2 911 3 222 3 461 3 981 3 334 3 210 2 897 2 948 2 714 2 676 2 263 2 273 3 052 3302 hrad

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Doksy 521 595 749 1 072 1 178 1 241 1 373 1 137 1 241 1 116 1 086 1 099 1 075 1 511 1600 Družec 655 734 762 855 967 865 904 919 900 835 832 806 821 1 045 1047 Hostouň 1 215 1 286 1 437 1 350 1 317 1 243 1 352 1 185 1 177 1 072 994 948 918 1 062 1099 Hřebeč 534 705 851 997 1 346 1 344 1 537 1 385 1 378 1 236 1 142 1 098 1 186 1 950 2064 Kyšice 435 474 508 598 639 541 614 575 579 528 520 488 558 621 627 Lány 1 111 1 025 977 1 109 1 170 1 152 1 323 1 227 1 404 1 422 1 494 1 479 1 471 2 041 2053 Libušín 501 855 2 339 4 087 4 682 4 146 4 106 4 025 3 574 3 015 2 585 2 330 2 463 2 927 3098 Lidice 282 346 406 431 414 427 446 149 478 507 509 449 428 489 538 Otvovice 799 901 960 966 1 085 1 219 1 242 962 957 864 779 718 683 801 803 Pavlov 291 277 338 360 328 348 311 233 221 201 168 116 98 149 170 Slatina 530 652 615 601 649 688 657 545 537 517 503 424 403 521 589 Stochov 300 295 283 335 432 448 473 492 3 696 5 969 5 491 4 862 4 826 5 556 5534 Svárov 294 323 319 284 343 312 270 252 260 274 207 164 195 547 578 Tuchlovi 983 1 133 1 157 1 553 1 867 1 971 2 141 2 022 2 083 2 037 1 757 1 644 1 790 2 413 2482 ce Unhošť 2 184 2 095 2 464 2 562 2 724 2 633 2 886 3 181 3 209 3 531 3 590 3 521 3 566 4 350 4525 Velká 748 976 1 070 1 145 1 323 1 377 1 319 1 263 1 274 1 180 1 029 1 008 1 084 1 675 1726 Dobrá Vinařice 255 512 854 1 585 2 115 2 052 2 176 2 308 2 344 2 109 1 947 1 731 1 704 2 027 2036 město 16 23 32 42 49 48 51 50 55 63 71 71 71 68 68 Kladno 421 863 079 521 668 941 249 470 919 076 141 753 132 519 466 ORP 46 57 71 89 103 101 104 98 107 113 117 114 114 121 122 Kladno 857 666 322 099 923 103 940 205 110 184 442 174 640 187 celk. 445 zázemí ORP 30 33 39 46 54 52 53 47 51 50 46 42 43 52 53 (bez 436 803 243 578 255 162 691 735 191 108 301 421 508 668 979 Kladna) Středoče ský kraj 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 978,7 (tis. 053,6 094,9 143,4 193,3 178,1 225,9 085,5 142,2 129,5 151,3 112,9 122,5 302,3 326,9 obyv.) Česká republik 7 8 8 9 1007 1000 1067 8 9 9 1029 1030 1023 1055 a 1052 557,0 222,0 665,6 372,2 8,9 9,5 3,5 896,1 571,5 807,7 1,9 2,2 0,1 3,8 (tis. 1,6 obyv.) podíl zázemí 3,11 3,21 3,58 4,07 4,55 4,43 4,38 4,40 4,48 4,44 4,02 3,81 3,88 4,00 4,07 ORP % % % % % % % % % % % % % % % na kraji podíl zázemí 0,40 0,41 0,45 0,50 0,54 0,52 0,50 0,54 0,53 0,51 0,45 0,41 0,43 0,50 0,51 ORP % % % % % % % % % % % % % % % na ČR Zdroj: ČSÚ 2016, regionální statistiky k 31.12.2015

Demografická bilance

Průběžná evidence porodů, úmrtí a stěhování (ČSÚ ji publikuje ročně za celé obce) umožňuje zpřesnit rozbor v posledních letech. Údaje jsou sestaveny v tabulce a jsou ilustrovány grafy pro obvod ORP celkem v řadě od roku 1992. Vyčlenit např. město Kladno není možné, neboť migraci mezi obcemi navzájem nelze rozklíčovat.

Sloupkový graf ilustruje proporci města Kladna a zázemí v obvodu ORP a převážně růstový charakter zázemí Kladna. Podíl zázemí na celku vzrostl z 37,2 % (1992) na 40,7 % (2007), tedy o 3,5 %.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Graf : Vývoj proporcí počtu obyvatel , graf zachován z původních ÚAP 2008

Vývoj proporce počtu obyvatel města Kladna a ORP Kladno celkem.

120

110

100

tisíce osob tisíce 50

40 ORP mimo město Kladno 30 město Kladno

0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Hlavní závěry z demografického vývoje obvodu ORP Kladno od roku 1990:

• převažující trend přírůstků celkového počtu trvale bydlících obyvatel v celém období hlavně díky migračním přírůstkům zázemí, samotné město Kladno mělo zejména po roce 2001 úbytky počtu obyvatel převážně migrací (ačkoli evidence stěhování, zejména cizinců, není zcela přesná; od roku 2001 se navíc do stavů obyvatelstva počítají i cizinci s dlouhodobým pobytem), • migrační měna byla rozkolísaná, převažovalo však kladné saldo – znamená to stěhování do zázemí v obvodu ORP jak z města Kladna, tak z okolí; přírůstky migrací jsou markantní zvláště po roce 2005, • po roce 2000 zřetelně rostl migrační obrat (součet přistěhovalých a vystěhovalých), což je dáno zejména růstem obou směrů migrace v samotném Kladně, které tak od roku 2001 posiluje svůj „průchozí“ charakter přechodného bydlení, • přirozená měna byla ztrátová po většinu období, hlavně v 90. letech, a to kvůli poklesu porodnosti (nejnižší hrubá míra porodnosti byla v roce 1999, a sice 8,0 živě narozených na 1000 obyvatel, od té doby mírně roste); příčinou byl propad úhrnné plodnosti žen po roce 1990 a také odkládání porodů i sňatků; hrubá míra úmrtnosti dlouhodobě osciluje kolem 11,2 úmrtí na 1000 obyvatel, • oživení porodnosti v posledních letech je nevýrazné, není srovnatelné s „populační vlnou“ z poloviny 70. let (pojem „baby boom“ je zavádějící) a bude dočasné, tak jak ustoupí silné ročníky žen z této vlny; úhrnná plodnost se zvýšila z minimálních hodnot kolem 1,14 v polovině 90. let jen na současných 1,44. • Tendence vývoje ( pro aktualizaci 4 úap) vyplývající z dat ČSÚ za rok 2015 pro území ORP zachovává trend nárůstu obyvatel v ORP. Sledovaný úsek ukazuje, že dochází k malému zvýšení migračního obratu oproti sledovanému roku 2013 , převažuje počet přistěhovalých bydlících oproti vystěhovalým ( 2680 oproti 2090 obv.). Přirozená měna obyvatel ( zemřelí a narození ) pro rok 2015 vyzněla ztrátou obyvatelstva. Porodnost od roku 2007-2015 pro území ORP klesá. Jen pro orientaci :pro rok 2015 byla pro město Kladno je přirozená změna ztrátová (- 31 obv.) a migrační obrat byl 55 obyvatel, což potvrzuje trend celé ORP, celkově dochází k úbytku obyvatel od roku 2013 na území města.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 9: Bilance obyvatelstva

Bilance obyvatelstva v obvodu ORP Kladno (absolutní počty) živě přirozená migrační celková obrat stav bazický rok zemřelí přistěh. vystěh. narození měna měna změna migrace 31. 12. index 114 1992 1 292 1 295 -3 2 725 2 610 115 112 5 335 084 100,0 % 114 1993 1 345 1 344 1 2 580 2 544 36 37 5 124 121 100,0 % 114 1994 1 126 1 294 -168 2 568 2 222 346 178 4 790 299 100,2 % 114 1995 1 043 1 322 -279 2 457 2 104 353 74 4 561 367 100,2 % 114 1996 1 027 1 307 -280 2 301 2 236 65 -215 4 537 152 100,1 % 114 1997 1 076 1 241 -165 2 423 2 051 372 207 4 474 359 100,2 % 114 1998 1 019 1 268 -249 2 486 2 105 381 132 4 591 491 100,4 % 114 1999 917 1 274 -357 2 506 2 015 491 134 4 521 625 100,5 % 114 2000 1 031 1 275 -244 2 487 1 988 499 255 4 475 880 100,7 % 114 2001 1 068 1 276 -208 2 578 2 551 27 -181 5 129 466 100,3 % 114 2002 1 087 1 210 -123 3 179 3 009 170 47 6 188 513 100,4 % 114 2003 1 112 1 263 -151 3 477 2 980 497 346 6 457 859 100,7 % 114 2004 1 149 1 291 -142 3 053 3 159 -106 -248 6 212 611 100,5 % 115 2005 1 238 1 300 -62 3 682 3 021 661 599 6 703 210 101,0 % 116 2006 1 236 1 282 -46 4 056 3 179 877 831 7 235 041 101,7 % 117 2007 1 413 1 297 116 5 303 3 867 1 436 1 552 9 170 593 103,1 % 119 2008 1 445 1 281 164 4 770 3 366 1 404 1 568 8 136 161 104,4 % 120 2009 1 382 1 277 105 3 970 2 997 973 1 078 6 967 239 105,3 % 121 2013 1 296 1 287 9 2 457 1 851 606 615 4 308 187 100,8 % 122 2015 1251 1268 -17 2680 2090 590 573 4770 445 107,3% Zdroj: ČSÚ (průběžná bilance obyvatelstva)

Další demografické ukazatele

Průběžná demografická statistika (publikovaná na www.czso.cz za ORP celkem) umožnila posoudit několik dalších ukazatelů pro rok 2006 a tendence vývoje k r 2015 (k podrobnějšímu rozboru by bylo potřeba posoudit delší časovou řadu): • hrubá míra porodnosti 10,7 promile (město Kladno 10,9 promile) je mírně nad průměrem ČR a měst, je ale na úrovni Středočeského kraje, který je jako celek migračně aktivní díky imigraci převážně mladých rodin,

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• potratovost celková a umělá (na 100 narozených) – 46,4 a 32,2 (město Kladno 48,3 a 34,2) jsou jednoznačně zvýšené proti ČR i Středočeskému kraji, • sňatečnost (5,7; město Kladno 5,9 sňatků na 1000 obyv.) i rozvodovost (3,8; město Kladno 4,1 na 1000 obyv.) jsou vyšší než ve srovnávaných územích, • hrubá míra úmrtnosti 11,1 promile (město Kladno 10,8 promile) byla zvýšená proti úrovni ČR, Středočeského kraje i měst ve velikostní kategorii 50-100 tis. obyvatel, což při relativně dobře dostupné a kvalitní lékařské péči na Kladensku a průměrnému zastoupení seniorů souvisí zřejmě s profesním a sociálním profilem populace 4; podrobnější závěry o standardizované úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin jsou však nad rámec tohoto textu, • naděje dožití při narození se počítá z důvodu malých souborů zemřelých jen za okresy a jako průměr více let: hodnota pro období 2001-2005 pro okres Kladno činila pro muže 71,7 roku (v ČR 72,3) a pro ženy 78,1 roku (ČR 78,7) – potvrzuje to zhoršené úmrtnostní poměry, okres se řadí na 25. místo od nejhoršího ze všech 77 okresů ČR u obou pohlaví. Tendence vývoje ( pro aktualizaci 4. ÚAP) vyplývající z dat ČSÚ pro území ORP je: • míra porodnosti 10,2 promile (město Kladno 10,5 promile) je mírně nad průměrem ČR ( 10,5) a je pod úrovní Středočeského kraje (11,0 ) – data za rok 2015 • pro ORP je sňatečnost na úrovni 4,05 na 1000 obyvatel a rozvodovost 3,2- data za rok 2014 • míra úmrtnosti v ORP je 10,4 promile (město Kladno 10,9 promile) je mírně pod průměrem ČR ( 10,6) a je nad úrovní Středočeského kraje (9,8 ) – data za rok 2015

Tabulka 10: Věková struktura.

Věková struktura index stáří počet obyv. věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ prům. věk 65+/0-14 (%) 1995 114 367 19 958 79 394 15 015 37,8 75,2 % 2006 116 041 16 847 82 483 16 711 40,4 99,2 % 2013 121 187 18 991 81 470 20 726 41,2 109,1 % 2015 122 445 19 897 80 544 22 004 41,5 110,6 ORP

Kladno 1995 v % 17,5 % 69,4 % 13,1 % - - 2006 v % 14,5 % 71,1 % 14,4 % - - 2013 v % 15,7 % 67,2 % 17,1 % - - 2015 v % 16,2 % 65,8 % 18,0 % - - 10 330 1995 759 1 921 085 7 043 976 1 365 698 71,1 % 10 287 2006 189 1 479 514 7 325 238 1 482 437 40,2 100,2 % ČR 10 553 2015 843 1 623 716 6 997 715 1 932 412 41,9 119,0 1995 v % 18,6 % 68,2 % 13,2 % - - 2006 v % 14,4 % 71,2 % 14,4 % -. - 2015 v % 15,4 % 66,3 % 18,3 % - - Zdroj: ČSÚ

Tabulka dokládá trend stárnutí populace, který bude dominantním demografickým tématem v dalších letech. Přes produktivní věkovou skupinu se „posouvají“ silnější poválečné ročníky a vstoupily do ní i silné ročníky z poloviny 70. let. Podíl produktivní skupiny od roku 1995 tedy mírně rostl stárnutím populace a dá se předpokládat, že také díky nižšímu věku přistěhovalých osob do Kladna a jeho zázemí.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Za sledované období od roku 1995 však klesl podíl dětí v populaci obvodu ORP Kladno a poněkud klesl i podíl produktivní skupiny, z tabulky je znatelné, že ale stoupl podíl seniorské věkové skupiny. To se promítnulo i do nárůstu průměrného věku, resp. indexu stáří. Věková struktura obyvatelstva i tempo jejího stárnutí byly v obvodu ORP Kladno prakticky totožné s celou ČR.

Z hlediska územní diferenciace existuje rozdíl mezi celkově mladší populací města Kladna (které má stále mírně nadprůměrnou produktivní složku) a starší populací v zázemí. Při detailním pohledu na věkovou strukturu zjištěnou při Sčítání lidu 2001 (viz kartogramy podle ZSJ dle aktualizovaných dat) není zřejmé markantní „zónování“ např. podle vzdálenosti od Kladna, ani korelace s intenzitou bytové výstavby. Přesto je diferenciace na úrovni ZSJ zřetelná – jak mezi částmi Kladna (výrazně zde stárnou jednogenerační sídliště, např. Rozdělov-jih nebo Švermov-Hnidousy), tak u sídel v zázemí. Zvýšený podíl seniorů mají odlehlejší a méně atraktivní lokality (Trněný Újezd na Zákolansku), nebo velmi malá sídla (Vašírov u Lán), nebo skupina sídel kolem Buštěhradu a Libušína. V případě Dolního Bezděkova, Hřebenka u Unhoště, Lhoty a Hradečna se projevuje bydlení seniorů, kteří se stěhují z měst do svých rekreačních chalup v kvalitním prostředí.

Níže uvedené grafy jsou zachovány z minulých aktualizací ÚAP .

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Vzdělanostní struktura

Podrobná výběrová šetření jsou reprezentativní až na úrovni kraje, je proto ještě nutno vycházet z údajů SLDB 2011.

Tabulka 11: Vzdělanostní struktura , nejvyšší ukončené vzdělání k roku 2011.

% z celku podle nejvyššího město Kladno ORP celkem Středoč. kraj ČR ukončeného vzdělání základní vč. neukončeného 8,0 7,5 6,5 6,3 střední vč. vyučení (bez maturity 31,7 33,4 35,9 36,1 úplné střední (s maturitou) 36,6 36,5 35 33,5 nástavbové studium 3,8 3,5 3,5 3,4 vyšší odborné vzdělání 2,1 2,0 1,9 1,7 vysokoškolské 16,9 16,3 16,6 18,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Pro srovnání pocháváme tabulku vzdělanostní struktury z minulé aktualizace ÚAP, z údajú dat SLBD 2001.

město vzdělání zázemí ORP ORP celkem STČ kraj ČR Kladno základní 25,6 % 25,2 % 25,4 % 24,9 % 24,8 % střední 66,2 % 69,1 % 67,3 % 68,1 % 66,3 % vysokoškolské 8,2 % 5,7 % 7,3 % 7,0 % 8,9 %

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, podíly z populace ve věku 15 let a více

Vzdělanostní struktura nevykazuje výrazné odchylky např. proti Středočeskému kraji. Z údajú ze SLBD 2011 vyplývá, že město Kladno,ale i celé ORP má počet obyvatel pouze se základním vzděláním nad průměrem České republiky a Stř. kraje a počet obyvatel vysokoškolsky vzdělaných se pohybuje naopak pod průměrem ČR a Stř. kraje. Ponecháno z ÚAP z r. 2008: Samotné město Kladno je však horší proti městům srovnatelné velikosti – má menší podíl středoškoláků a zejména vysokoškoláků. V zázemí ORP je nižší podíl vysokoškoláků, ale vyšší podíl středoškoláků proti Kladnu, kraji i ČR celkem. Vyšší koncentrace vysokoškoláků do měst je běžná, z hlediska územní diferenciace zázemí jsou zajímavá „vzdělanější“ sídla Nouzov, Malé Kyšice, Nová Studnice, Lidice a pás od Valdeku po Unhošť, tedy sídla s atraktivnějším obytným prostředím. Naopak větší podíl obyvatel se základním vzděláním žije v kontaktu s průmyslovými plochami kolem Kladna a také ve Stochově a na severovýchodě v okolí Zákolan.

Další sociální charakteristiky

SLDB 2001 poskytuje řadu dalších doplňkových charakteristik, které mohou signalizovat nebo podpořit některé závěry o narušenosti nebo „tradičnosti“ sociální struktury.

Podíl tzv. rodáků (osob narozených ve stejné obci, kde měly trvalé bydliště i v době cenzu) – byl překvapivě vysoký v Kladně (55 %) – to bylo více než v ČR (52 %) a většině srovnatelných měst. V zázemí ORP byla hodnota nižší (47 %), což souvisí s exponovanou polohou a migrací mezi centry a zázemím. Zvýšené podíly rodáků jsou v západním pásu od Bratronic po Hradečno a pak na Zákolansku.

Národnostní struktura má poněkud zvýšený podíl „nečeských“ národností ve městě Kladno (6,1 % proti 4,1 % v kraji), v zázemí jen 3,3 %. Statistikou však nejsou podchyceni Romové, kteří jsou demograficky a sociálně nejvíce odlišní (při SLDB 2001 se ke své národnosti nehlásili).

Jako věřící se deklarovala na Kladně jen polovina podílu v ČR (15,7 % proti 32,1 %), v zázemí to bylo ještě méně – 14,5 %.

Strukturu domácností můžeme stručně posoudit např. podílem neúplných rodin se závislými dětmi („samoživitelky“) – Kladno jich mělo vyšší podíl (9,7 %) než ČR (8,0 %) i srovnatelná města. V zázemí to bylo jen 7,3 % a bylo územně dosti homogenní, s výjimkou vyššího podílu v Nouzově a na Zákolansku – výrazně vyšší územní diferenciace podle ZSJ je v samotném Kladně.

Jiným jevem je nesezdané soužití partnerů, jejichž nárůst je nesporným demografickým trendem.

Podíl jednočlenných domácností souvisí se dvěma jevy – stárnutím populace a kratší dobou dožití mužů (domácnosti vdov), nebo naopak mladých „singles“ hlavně ve městech. Podíl na Kladně (31,8 %) je mírně zvýšený proti kraji (29,4 %), podíl v zázemí byl nižší (26,4 %), ale některá sídla potvrzují vyšší průměrný věk a zvýšený podíl domácností osamělých seniorů – Dolní Bezděkov, Saky nebo Trněný Újezd na Zákolansku.

Tendence některých sociálních charakteristik vyplývající z dat SLBD v roce 2011 : Při sčítání v roce 2011 tvořili „rodáci“ téměř polovinu (47,1 %) obyvatel České republiky, v absolutním počtu jich bylo celkem 4,9 mil. Počet i podíl rodáků je nižší, než byl zjištěn při sčítáních v letech 2001 a 1991. Počet osob narozených ve stejné obci, kde měly trvalé bydliště i v době sčítání je uveden pro Kladno 49,2% a pro ORP Kladno 43,9%. Je ovšem obtížné hodnotit, nakolik se jedná o skutečný pokles zastoupení rodáků v populaci a nakolik jsou rozdíly způsobeny spíše metodickými odlišnostmi a kvalitou dat. Ke snížení podílu rodáků jistě částečně došlo, zejména díky výrazně vyšší imigraci cizinců do ČR v uplynulém desetiletí a obecně většímu počtu cizinců zahrnutých do počtu obyvatel při SLDB, než tomu bylo – vzhledem k odlišnému vymezení sčítané populace – v předchozích sčítáních. Značnou roli ale také zřejmě hraje vyšší podíl nezjištěných, resp. nepřesně zjištěných údajů v roce 2011. Národnostní struktura uvádí podíl „nečeských“ národností ve městě Kladno 3,7% a v ORP Kladno 3,0% oproti Stř. kraji, kde je 3,1%. Ve statistice, ale figuruje vysoký počet obyvatelstva bez uvedení národností.

Jako věřící se deklarovalo na Kladně zhruba 12 % obyvatel, v ORP Kladno 11,2% (oproti ČR 20,8% ). Ve statistice, ale figuruje vysoký počet obyvatelstva bez uvedení národností. 35

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.6 Bydlení

Údaje o bytovém fondu a jeho využití shrnují podrobná data ze SLDB 2011, z nichž vyjímáme:

Tabulka 12: Bydlení

město zázemí ORP STČ kraj Kladno ORP celkem trvale bydlící obyvatelstvo 66 109 53 949 120 058 1289211 trvale obydlené domy 8 256 13 201 21 457 286 780 byty celkem 30 867 21 237 52 104 582 294 trvale obydlené byty (TOB) 28 629 18 311 46 940 482 860 neobydlené byty (NOB) 2 238 2 926 5164 99 434 % NOB z důvodu rekreačního využití 2,01% 13,36 8,44% 32,9% obložnost (obyv. na 1 TOB) 2,3 - 2,47 2,58 průměrná obytná plocha TOB (m 2) 49,39 - 57,02 63,77 % TOB v rodinných domech 23,35 - 45,79 60,54 % TOB s připojením na kanalizaci 94,14 - 83,89 69,97 % TOB s připojením na plyn 75,97 - 70,81 50,0 % TOB postavených do r. 1919 5,37 - 8,39 9,55 % TOB postavených 1920-1970 44,2 - 43,19 32,34 % TOB postavených 1971-1980 22,39 - 18,19 18,93 % TOB postavených 1981-2000 20,44 - 19,43 22,12 % TOB postavených 2001-2011 5,26 - 8,75 14,31 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Podle dat ČSÚ 2001 v Kladně bylo zhruba 77 % trvale obydlených bytů v bytových domech a 83 % v domech postavených po roce 1945. V zázemí Kladna logicky převažují byty v rodinných domech (79 %). Z období po roce 1945 je zde 64 % bytů, což je pod krajským průměrem (71 %), který ovšem zahrnuje i větší města.

Tendence je podle dat ČSÚ vcelku shodná, v Kladně bylo zhruba 76,7% % trvale obydlených bytů v bytových domech, tzn. převážná část. V celé ORP se bydlení rodinných domech pohybuje okolo 46%. V zázemí Kladna logicky převažují byty v rodinných domech. Ze statistických údajům zřetelně vidět , že počet postavených bytů za poslední období 2001-2011 je v Kladně a v ORP hodně pod průměrem Stř. kraje.

Následující podrobná tabulka o bytovém fondu města Kladna podle jeho stáří obsahuje údaje podle období výstavby bytů nebo jejich zásadní rekonstrukce. Čísla jsou jistě zatížena chybou odhadů při SLDB, jsou ale jedinou informací o intenzitě výstavby a vývoji kvantitativních ukazatelů bydlení. Z tabulky je např. zřejmý:

• propad bytové výstavby v Kladně v 90. letech (i přes dokončování tzv. KBV zahájené před rokem 1990), • zlepšování průměrných plošných parametrů bytů po roce 1990, • velmi nízký průměrný počet osob na byt (obložnost) v „dvouletkových“ domech (z let 1946- 1960) atp.

Bytový fond v zázemí Kladna v obvodu ORP je starší než na Kladně, stagnace výstavby bytů na začátku 90. let se zde projevila také.

Celková průměrná obložnost bytů v Kladně (2,3) je velmi nízká a zdejší bytový fond má mírně podprůměrné i další kvantitativní charakteristiky (např.: 57.0 m2 obytné plochy na byt podle SLDB

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2011) proti srovnatelným městům. Venkovský bytový fond v zázemí má velikostní charakteristiky lepší, je ale i více zalidněn.

Tendence vyplývající ze statistických údajú SLBD 2011 : průměrná obložnost obydlených bytů v Kladně je 2,3, v ORP 2,47 a ve Stř. kraji je 2,59 obyvatel na obydlený byt. Porovnat je také možné průměrnou velikost obytné plochy na byt a to v Kladně 49,4m2, v ORP 57,0m2 a ve Stř. kraji 63,7m2.

Tabulka 13: Bytový fond

Bytový fond podle období výstavby – město Kladno (stav 2001). Níže uvedené tabulka je zachována z minulých aktualizací ÚAP . do 1899 1900-19 1920-45 1946-60 1961-70 1971-80 1981-90 1991-95 1996-2001 nezj. CELKEM Trvale obydl.domy v RD 556 771 1 997 467 294 385 422 232 356 196 5 676 Trvale obydl.domy v BD 20 22 85 337 371 284 168 43 46 20 1 396

Trvale obydl.byty v RD 601 850 2 271 530 341 444 473 257 395 211 6 373 Trvale obydl.byty v BD 66 85 545 3 205 6 429 6 351 3 622 692 393 208 21 596

Trvale ob. byty úhrnem 675 958 2 845 3 745 6 778 6 802 4 102 961 799 427 28 092 tj. v % 2% 3% 10% 13% 24% 24% 15% 3% 3% 2% 100% Neobydlené byty úhrnem 12 26 111 175 327 350 214 90 59 14 1 378 obytná plocha (tis.m2) 33 52 153 132 256 263 184 46 43 12 1 174 celková plocha (tis.m2) 50 78 231 212 392 404 282 71 65 19 1 804 osoby v bytech 1 827 2 566 7 437 8 374 15 508 16 917 11 884 2 498 2 246 1 218 70 475 obložnost 2,71 2,68 2,61 2,24 2,29 2,49 2,90 2,60 2,81 2,85 2,51 obyt. pl. na osobu (m2/os.) 18,1 20,3 20,6 15,8 16,5 15,5 15,5 18,4 19,1 9,9 16,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Vývoj bytového fondu ukazuje, že novější individuální výstavba před rokem 1991 (v podprůměrných objemech) směřovala spíše na jih a západ od Kladna. Tento trend pokračoval i v 90. letech, zesílila ale výstavba i v prostoru mezi Prahou a Kladnem. Naopak na severu území je starší a méně atraktivní.

Údaje v následující tabulce o nově dokončených bytech po roce 2000 jsou převzaty z výkazů ČSÚ, které vyplňují stavební úřady, evidence ovšem není zcela přesná.

Celková intenzita výstavby v zázemí Kladna je na úrovni celého Středočeského kraje, na jehož území stále probíhá nejsilnější suburbanizační proces v ČR po roce 1990.

Nová výstavba je soustředěna v těsném okolí Kladna v tradičních lokalitách jižně (např. Velká Dobrá) i v lokalitách dosud málo rozvíjených (např. Libušín). Kromě připravenosti pozemků tedy stále rozhoduje atraktivita prostředí i dopravní dostupnost. Intenzitou výstavby se vymyká malý Svárov, který za pouhých 6 let bezmála zdvojnásobil svou populaci (ze 182 na 330 obyvatel v roce 2006). Výstavba v okolí Kladna saturuje Kladno samotné, které se vyznačuje velmi nízkou intenzitou výstavby pro bydlení – probíhá převážně jen rekonstrukce rodinných domků v příznivějších částech města.

Tendence výstavby nových bytů podle aktuálních údajů ČSÚ k 31.12.2015 podle níže uvedené tabulky odpovídá již výše uvedenému.Pokud se přepočítá počet dokončených bytů v roce 2015 na 1000 obyvatel, samotné město Kladno se pohybuje pod průměrem výstavby bytů v ORP Kladno a zázemí ORP je vyhodnoceno nadprůměrně. Pokud bychom porovnala ORP Kladno v rámci celého Stř. kraje , tak výsledek je mírně nad průměrem kraje, to neplatí pro město Kladno. Bytové zástavby se v okolí Kladna rozvíjela v roce 2015 především v obci Buštěhrad, Unhošť, Libušín, a Hřebeč. V roce 2015 došlo oproti sledovanému období 2013 nárůst bytové výstavby hlavně v městě Kladně ( ze 40 na 205 bytů) .

Tabulka 14: Výstavba bytů

Výstavba bytů 2000-2006 , 2015. obec dokončené byty dok. dok. dok. byty Vyhod

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

byty byty na 1000 nocení celk. 2015 obyv. v r. (1 - nad 2000- 2015 průměr ORP, 2006 -1 pod 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 průměr ORP) Kladno 34 27 41 36 40 47 63 288 205 2,99 -1 Stochov 49 46 80 2 3 3 20 203 9 1,63 -1 Velká Dobrá 5 33 25 25 20 23 19 150 8 4,63 1 Buštěhrad 7 7 2 5 10 21 64 116 58 17,57 1 Unhošť 6 10 8 15 10 20 15 84 40 8,84 1 Hřebeč 0 5 14 17 17 16 8 77 19 9,21 1 Lány 2 11 3 33 10 7 10 76 5 2,44 -1 Svárov 2 4 13 7 12 8 10 56 3 5,19 1 Tuchlovice 5 6 3 8 8 8 14 52 14 5,64 1 Doksy 2 7 12 3 6 10 7 47 11 6,88 1 Libušín 2 5 9 3 5 10 9 43 26 8,39 1 Horní Bezděkov 8 9 7 8 7 0 0 39 7 11,31 1 Družec 3 2 3 4 9 7 4 32 1 0,96 -1 Braškov 7 3 3 7 5 0 0 25 3 2,90 -1 Žilina 2 1 1 4 8 2 4 22 1 1,26 -1 Kam. Žehrovice 0 4 4 4 3 3 4 22 1 0,58 -1 Kačice 3 4 7 3 1 3 0 21 5 3,91 -1 Svinařov 1 4 4 6 2 0 4 21 3 4,29 1 Brandýsek 0 5 0 3 4 3 5 20 7 3,80 -1 zbytek zázemí 23 29 31 45 26 48 37 239 94 5,23 zázemí ORP 127 195 229 202 166 192 234 1 345 315 5,84 ORP celkem 161 222 270 238 206 239 297 1 633 520 4,25 32 STČ kraj 741 4 872 3,8 199 25 ČR celkem 704 095 2,3

Zdroj: ČSÚ, výkazy o dokončených bytech

Tabulka 15: počet dokončených bytů v jednotlivých obcích k 31. 12. : 2014 2015 CELKEM POČET POČET BYTŮ ZA R . OHODNOCENÍ BYTŮ OBYVATEL (31.12.2015) 2014+2015/1000 DLE OBYV . PRŮMĚRU Obec/rok ( BYTY CELKEM ) Běleč 1 1 2 306 6,54 -1 Běloky 2 0 2 165 12,12 1 Blevice - 1 1 287 3,48 -1 Brandýsek 5 7 12 1842 6,51 -1 Braškov 6 3 9 1034 8,7 -1 Bratronice 4 1 5 905 5,52 -1 Buštěhrad 32 58 90 3302 27,26 1

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Cvrčovice 4 4 8 725 11,03 1 Doksy 15 11 26 1600 16,25 1 Dolany 2 2 4 281 14,23 1 Družec 2 1 3 1047 2,87 -1 Dřetovice 1 2 3 483 6,21 -1 Horní Bezděkov 2 7 9 619 14,54 1 Hostouň 10 9 19 1099 17,29 1 Hradečno 2 0 2 491 4,07 -1 Hřebeč 16 19 35 2064 16,96 1 Kačice 2 5 7 1278 5,48 -1 Kamenné 1 -1 2 1732 Žehrovice 1 1,15 Kladno 102 205 307 68466 4,48 -1 Koleč 1 1 2 594 3,37 -1 Kyšice 1 1 2 627 3,19 -1 Lány 7 5 12 2053 5,85 -1 Lhota 2 3 5 647 7,73 -1 Libochovičky - 0 0 51 0 -1 Libušín 19 26 45 3098 14,53 1 Lidice 12 9 21 538 39,03 1 Makotřasy 3 5 8 417 19,18 1 Malé Kyšice 1 2 3 446 6,73 -1 Malé Přítočno 1 0 1 257 3,89 -1 Otvovice 2 0 2 803 2,49 -1 Pavlov 1 3 4 170 23,53 1 Pchery 3 1 4 1951 2,05 -1 Pletený Újezd 2 2 4 544 7,35 -1 Slatina 10 10 20 589 33,96 1 Stehelčeves 26 23 49 841 58,26 1 Stochov 7 9 16 5534 2,89 -1 Svárov 4 3 7 578 12,11 1 Svinařov 1 3 4 699 5,72 -1 Třebichovice 1 4 5 578 8,65 -1 Třebusice - 1 1 507 1,97 -1 Tuchlovice 8 14 22 2482 8,86 -1 Unhošť 21 40 61 4525 13,48 1 Velká Dobrá 8 8 16 1726 9,27 -1 Velké Přítočno 5 2 7 981 7,14 -1 Vinařice 10 6 16 2036 7,86 -1 Zájezd - 0 0 111 0 -1 Zákolany 1 1 2 540 3,7 -1 Žilina 1 1 2 796 2,51 -1 Celkem/průměr 367 520 887 122445 10,42

Z dalších údajů SLDB 2001 a 2011, data z r. 2013 o bytovém fondu stojí za pozornost podíl trvale neobydlených bytů z důvodu rekreačního využití z celkového počtu bytů. Tendence podle údajů SLBD

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno z 2011 ukazuje nárůst podílu trvale neobydlených bytů z důvodu rekreačního využití z celkového počtu bytů oproti shromážděným údajum SBDL z roku 2011. Celkově bylo takových bytů v zázemí ORP 13,36%. Chalupaření se vyskytuje ve zvýšené míře kromě atraktivního jižního okraje obvodu ORP i v údolních vesnicích na Zákolansku. Z údajů o připojenosti bytů na technickou infrastrukturu vybíráme veřejnou kanalizaci, ačkoliv SLDB 2011 nerozlišovalo druh kanalizace ani způsob čištění odpadních vod. U města velikosti Kladna nepřekvapuje vysoká míra připojenosti (94 %), která je poněkud lepší než v dalších srovnatelných městech. Výhodou Kladna je i vysoké procento vytápění bytů z centrálních zdrojů, podobně jako u jiných hutnických a hornických měst. Podle aktuálního zjištění v r. 2015, tzn. z tabulek SLBD 2011, vychází podíl obyvatel připojených na plyn pro : St.kraj 55%, pro ORP 77,5% a pro Kladno 84%, tzn. že v ORP Kladno je vytápěno velmi ekologickým způsobem oproti celému Stř. kraji. Plyn má dle předaných podkladů zavedeno téměř 100% obcí v obvodu ORP.

Tabulka 16: Vybavenosti bytů v ORP Kladno (ze sčítání SLDN v r. 2011). Tabulka zachována z předchozích aktualizací ÚAP .

název sídelní ytech bytech bytech b bytech bytech

jednotky )

nocení

- kompletní TI, -1 počet obydlených domů počet obydlených bytů podíl obyvatel v bytech s připojením na vodovod (%) připojenímplyn na připojením na připojením na připojenímplyn na připojením na podíl obyvatelv s (%) podíl obyvatelv s kanalizační (%) síť počet obyvatelv s vodovod počet obyvatelv s počet obyvatelv s kanalizační síť Vyhod (1 nekompletní TI

ČR 1 800 4 104 99,7 68,3 77,4 9 405 6 381 7 711 075 635 793 921 211

Středočes 286 482 99,6 54,9 70,2 1 140 629 858 780 860 ký kraj 843 709 515

ORP 21 46 940 99,7 77,5 83,7 107 531 83 95 775 Kladno 457 260

Běleč 94 118 99,7 51,5 84,4 297 156 275 1

Běloky 54 62 100 81,4 28,7 158 136 50 1

Blevice 100 102 98,4 68,8 4,6 247 185 13 1

Brandýsek 556 642 99,5 88,8 64,2 1626 1479 1129 1

Braškov 319 359 99,9 75,1 91,1 960 716 905 1

Bratronice 244 309 99,2 42,6 95,8 736 345 807 1

Buštěhrad 782 1074 99,7 88,1 71,2 2625 2304 2022 1

Cvrčovice 224 254 98,8 66,6 64,7 665 446 451 1

Doksy 392 471 100 76,6 90,6 1228 957 1220 1

Dolany 72 79 98,6 53,4 - 209 117 - -1

Družec 292 338 99,8 58,4 91,9 870 527 873 1

Dřetovice 149 166 99 68,7 - 404 292 - -1

Horní 185 217 99,1 77,7 97,2 576 473 619 1 Bezděkov

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Hostouň 329 383 99 58,4 88,9 938 563 909 1

Hradečno 153 165 99,8 60,3 - 449 287 - -1

Hřebeč 518 570 99,8 83,5 86,1 1577 1327 1443 1

Kačice 348 444 99,7 74,1 85,6 1097 843 1051 1

Kamenné 507 625 100 57,6 90 1618 937 1535 1 Žehrovice

Kladno 7 530 28 629 99,8 83,9 94,9 61381 51060 61856 1

Koleč 186 219 96,5 51,9 - 491 277 - -1

Kyšice 185 190 99,6 74,6 96,1 552 420 563 1

Lány 552 712 100 76 84,6 1807 1390 1624 1

Lhota nejsou údajena čsú

Libochovic 17 18 98,2 66,1 - 55 37 - -1 ky

Libušín 790 981 99,9 69,6 76,8 2598 1805 2147 1

Lidice 148 157 100 96,4 100 408 398 421 1

Makotřasy 113 135 99,4 85,6 29 330 297 107 1

Malé Kyšice 133 141 99,7 47,6 88,4 311 150 298 1

Malé 89 100 99,1 51,5 - 229 120 - -1 Přítočno

Otvovice 209 297 97,5 77,8 - 694 542 - -1

Pavlov 50 58 98,1 1,7 32,1 105 2 45 1

Pchery 571 638 99,8 86,4 37,8 1665 1458 684 1

Pletený 158 171 99,6 81,7 - 460 375 - -1 Újezd

Slatina 139 158 98,8 54,3 89,9 424 238 406 1

Stehelčeves 217 249 99,3 68,1 10 667 463 73 1

Stochov 688 2276 99,9 35,9 86,3 5104 1729 4603 1

Svárov 162 178 100 78,6 90,1 487 382 481 1

Svinařov 222 248 100 72,3 57,9 656 475 408 1

Třebichovic 162 190 99,4 68,2 84,3 461 328 430 1 e

Třebusice 131 179 99,3 62,5 - 432 278 - -1

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tuchlovice 715 715 99,7 76,4 96,3 2186 1684 2251 1

Unhošť 1016 1514 99,8 80,9 83,9 3707 3015 3334 1

Velká 495 574 99,3 83,0 73,3 1547 1298 1212 1 Dobrá

Velké 255 307 100 60 23 851 515 207 1 Přítočno

Vinařice 575 682 98,6 73,9 - 1716 1302 - -1

Zájezd 37 39 98,9 58,3 - 90 60 - -1

Zákolany 168 212 99 61,3 - 498 304 - -1

Žilina 242 281 100 58,6 97,7 785 460 815 1

2.2.7 Hospodářské prostředí

Data o lidských zdrojích pro ekonomiku obvodu ORP Kladno je nutno čerpat ze SLDB 2001, protože aktualizované údaje z ročních výběrových šetření ČSÚ (např. o pracovních silách, hospodaření domácností nebo cenách) jsou reprezentativní až od úrovně krajů.

Tabulka 17: Ekonomická aktivita SO ORP ve Středočeském kraji – srovnání:

Ekonomická aktivita, domácnosti a byty k 26. 3. 2011 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka zachována z předchozích aktualizací ÚAP

z toho podle ekonomické aktivity Obydlené byty

Hospo- Počet dařící Kraj, správní obvody obcí obyvatel domác- s rozšířenou působností v % v % celkem nosti v RD v BD ekono- ekono- v v byto v % celkem z celk z celko micky micky rodinných vých z celkového ového vého aktivní neaktivní domech domech počtu počtu počtu

obyvatel domác domácn ností ostí

Středočeský kraj 1 289 211 639 851 49,6 582 765 523 045 292 325 55,9 184 092 35,2

Benešov 57 655 28 750 26 693 23 223 12 391 8 483

Beroun 57 228 29 143 25 385 23 388 12 603 8 312

Brandýs n.L.-St.B. 97 039 49 443 42 188 37 989 23 274 10 821 Čáslav 24 682 11 687 12 073 9 998 6 168 3 218 50,8 Černošice 131 231 66 645 57 825 51 429 33 743 65,6 11 102 21,6

Český Brod 19 303 9 624 8 725 7 645 5 343 1 657

Dobříš 21 360 10 587 9 787 8 616 5 476 2 221

Hořovice 28 932 14 141 13 345 11 453 7 809 2 664

Kladno 120 058 60 486 50,4 53 382 50 205 21 493 42,8 25 042 49,9

Kolín 78 814 38 938 36 023 32 909 18 494 12 230

Kralupy nad Vlt. 31 187 15 113 13 518 12 439 6 039 5 450

Kutná Hora 48 722 23 371 23 179 19 966 11 556 6 966

Lysá nad Labem 23 555 11 961 10 505 9 522 3 798 5 093

Mělník 43 092 20 840 19 299 17 369 9 452 6 428 49,6 Mladá Boleslav 107 522 53 362 46 440 44 721 20 810 46,5 20 218 45,2

Mnichovo Hradiště 16 137 7 940 7 528 6 595 4 346 1 685

Neratovice 30 380 15 520 13 137 12 334 5 727 5 588

Nymburk 38 841 18 973 18 156 15 934 9 813 4 891

Poděbrady 30 372 14 659 14 387 12 827 8 288 3 663

Příbram 69 405 34 496 32 245 29 274 12 664 14 588

Rakovník 54 993 26 089 25 824 22 317 12 804 7 380

Říčany 60 107 30 055 26 621 23 476 16 524 3 701

Sedlčany 22 051 10 738 10 711 8 622 5 512 2 475

Slaný 38 741 19 038 17 572 15 818 8 906 5 657

Vlašim 25 482 12 560 11 967 10 159 6 048 3 376

Votice 12 322 5 692 6 250 4 817 3 244 1 183

V daném přehled byly srovnávány tři území ORP v rámci Středočeského kraje, a to území nejpočetnější a s podobnou strukturou demografických vazeb zejm. na hlavní město. Z uvedené tabulky je zřejmé, obyvatelé ORP Kladno jsou ekonomicky aktivnější než vykazuje průměr v celém Středočeském kraji., a to díky ekonomické základně Kladna a dojížďkou za prací do Prahy. Z pohledu struktury bydlení se projevuje vliv města Kladna s převažující bytovou zástavbou a tím také celkovým podílem obyvatel bydlících v bytových domech. Nicméně podíl domácností v rodinných domech je uspokojivý, srovnatelný s třetím nejlidnatějším územím ORP Mladá Boleslav.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 18: Ekonomická aktivita ORP Kladno.

Ekonomická aktivita osob (2011)

ORP Kladno Kladno Středoč. kraj Počet obyvatel 120 058 68 103 1 289 211 Zaměstnaní celkem 54 787 31 122 587 539 Z celku podle odvětví v % 0,9 0,4 2,8 Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl 19,1 19,6 23,2 Stavebnictví 6,5 5,7 6,7 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba mot. 10,8 10,7 11,2 vozidel Doprava a skladování 10,9 10,5 7,1 Ubytování a pohostinství 3,1 3,3 3,0 Informační a komunikační činnosti 2,9 3,0 3,2 Peněžnictví a pojišťovnictví 3,1 3,3 2,8 Činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a 8,5 8,4 8,1 tech. činnosti a admin. podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, so. zabezpečení 6,9 6,9 6,0 Vzdělávání 5,4 5,5 5,2 Zdravotní a soc. péče 6,0 6,3 5,7 Nezjištěno 6,9 13,0 11,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 26.3.2011

Tabulka 19: Vyjížďka do zaměstníní , škol v rámci ORP.

Kladno ORP Kladno celkem studenti celkem studenti Vyjíždějící do 13 325 3 791 24 352 7639 zaměstnání a škol v tom: v rámci obce 5 108 2 403 5 928 2998 do jiné obce okresu 1 023 181 5 526 2121 do jiného okresu kraje 879 94 1914 309 do jiného kraje 6 188 1 088 10 744 2142 do zahraničí 127 25 240 69 Vyjíždějící mimo obec 6 889 1 042 15 635 3934 denně Zdroj: ČSÚ, SLDB 26.3.2011

Míra ekonomické aktivity byla zvýšená ve městě Kladno proti srovnatelným městům díky mírně vyššímu podílu osob v produktivním věku (53,6 % proti 51,4 % v ČR nebo 52,1 % v kraji). Ze srovnatelných měst byla tato míra vyšší jen v Mladé Boleslavi. Míra ekonomické aktivity v zázemí Kladna byla nižší, a to na úrovni Středočeského kraje.

Odvětvová struktura ekonomicky aktivních obyvatel Kladna podle SLDB 2001 ukazuje překvapivý fakt, že 27,7 % osob zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmyslu) je již výrazně podprůměrných v souboru srovnatelných měst – kvůli zastavení těžby uhlí i útlumu hutnictví (po nezdařené privatizaci POLDI) a také díky blízkosti Prahy došlo k výraznému přechodu ekonomicky aktivních lidí do terciární sféry (služby). Žádné jiné srovnatelné město nemá podíl sekundéru pod 30 %. Kromě vyjížďky za pracovními místy v sektoru služeb v Praze má i samotné Kladno poměrně silně zastoupené veřejné i soukromé služby – mezi velké zaměstnavatele zde patří např. zdravotnictví a školství.

Kladně došlo k dramatickému poklesu počtu pracovních příležitostí po roce 1990 (útlum v hutnictví a těžbě uhlí započal ale již v 80. letech). Během 90. let došlo k nárůstu objemu vyjížďky za prací do Prahy z Kladna i ze zázemí. Kladno se stalo „vyjížďkovým městem“, a v tomto smyslu je tedy do značné míry obytným satelitem Prahy. Zátěž dopravních systémů ve směru na Prahu, kam většina vyjížďky směřuje, je enormní vzhledem k tomu, že hlavní tíži přepravy nese autobusová doprava a doprava individuální.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 20: Vývoj bilance pracovních sil.

Vývoj bilance pracovních sil města Kladno podle SLDB. v tisících osob 1991 2001 2011 počet ekonomicky aktivních 38,7 38,1 34,7 z toho v průmyslu a stavebnictví 19,3 10,6 7,9 vyjíždějící za prací z Kladna 8,7 12,3 9,5 dojíždějící za prací do Kladna 13,3 8,6 - počet pracovních příležitostí 43,3 34,4 - Zdroj: ČSÚ, SLDB 3. 3. 1991 a 1. 3. 2001 a 26.3.2011

Následující tabulka uvádí přehled obsazených pracovních míst podle jiného zdroje, a sice MF ČR. Podíl zaměstnanosti v zázemí na celém obvodu ORP Kladno se podle něj pohybuje kolem 22 %.

Tabulka 21: Vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti v obvodu ORP Kladno podle MF ČR Tabulka zachována z předchozích aktualizací ÚAP.

počet zaměstnanců k 1. 12. indexy (rok 2001 - 100%) rok ORP ORP celkem Kladno zázemí Kladno Kladno zázemí STČ kraj 2001 36 063 27 694 8 369 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 2002 35 562 27 816 7 746 98,6 % 100,4 % 92,6 % 102,4 % 2003 36 798 28 918 7 880 102,0 % 104,4 % 94,2 % 102,0 % 2004 36 337 28 147 8 190 100,8 % 101,6 % 97,9 % 101,5 % 2005 39 990 32 129 7 861 110,9 % 116,0 % 93,9 % 105,9 % 2006 37 773 29 118 8 655 104,7 % 105,1 % 103,4 % 108,0 % Zdroj: Zpracováno podle příloh vyhlášek MF ČR 460/2002 Sb., 283/2003 Sb., 477/2004 Sb., 328/2005 Sb., 426/2006 Sb., 392/2007 Sb., o podílu obcí na hrubém výnosu z DPH a daní z příjmů (podle výkazu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období).

Tendence nezaměstnanosti v ORP Kladno vyplývající z vybraných ukazatelů ČSÚ za nejbližší sledované období, tj. rok 2014 ukazuje, že 2001 počet uchazečů o zaměstnání v ORP Kladno mírně klesá ( 6721 uchazečů o zaměstnání z 121 872 obyvatel) a tím i podíl nezaměstnaných osob. Celkově se ale od roku 2001-2013 stále jedná o růst míry nezaměstnanosti, nicméně za poslední dva roky podíl nezaměstananosti klesá na aktuální úroveň 6,9 % (2015). Dále se ukazuje trend mírného nárůstu volných pracovních míst na území ORP Kladno. Z celého sledovaného časového úseku od roku 2011 je zřetelný trend v celé ORP snížení nezaměstanosti absolventů. V porovnání s údaji za Stř. kraj za rok 2014 je např. podíl nezaměstnaných osob v ORP Kladno vyšší než v celém Stř. kraji, kde je uváděno 6,36%. Pro orientaci uvádíme míru nezaměstnanosti za rok 2014 v některých městech Stř. kraje: Černošice 4,37%, Příbram 9,36%, M. Boleslav 4,47%, Rakovník 7,07%.

Tabulka 22: Míra nezaměstnanosti v ORP Kladno

Míra registrované nezaměstnanosti (dle MPSV)v SO ORP Kladno 2001-2014: NEZAMĚSTNANOST (k 31. 12. dle MP SV) 2001 2003 2005 2007 2009 2010 2011 2013 2014 Evidovaní uchazeči o zaměstnání 5570 6210 5728 4 029 5 655 6 199 6 055 7317 6721 z toho dosažitelní (%) - - 94,5 94,6 97,8 97,9 97,2 98,5 98,8 z toho občané se zdravotním postižením 10,3 10,0 10,8 13,3 8,3 7,5 7,7 7,0 7,6 (%) z toho absolventi (%) 7,2 7,5 5,8 4,4 6,1 6,0 5,2 3,8 3,6 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců 39,6 44,0 44,4 41,9 24,0 34,3 42,0 49,5 54,4 (%)

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Volná pracovní místa 774 364 621 1 321 172 171 166 198 307 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 7,2 17,1 9,2 3,0 32,9 36,3 36,5 37,0 21,9 Podíl nezaměstnaných osob v% - - 6,62 4,57 6,56 7,16 7,14 8,79 8,15 Pozn.: Podíl nezaměstnaných osob - podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let na počtu obyvatel stejného věku; ukazatel je používán od roku 2012 (časová řada byla zpětně dopočtena do roku 2005) Zdroj:ČSÚ

Text je vztažen k ÚAP v roce 2008: Kladno a také zázemí ORP je málo aktivní v drobné podnikatelské aktivitě. Podle údajů SLDB 2001 o zaměstnavatelích a samostatně činných (12,2 % ze všech ekonomicky aktivních) je za průměrem kraje (15,3 %) i ČR (14,4 %) a daleko za městy typu Zlín (18,2 %), předčilo ale města s těžkým průmyslem na Ostravsku. Řádový propad zaměstnanosti v ocelářství na Kladně a v navazujících výrobách byl jen zčásti kompenzován průmyslovými provozovnami buď v nových plochách (tzv. jižní zóna), ve východní zóně (ve stávajících kvalitních areálech Dříně II) a částečně v plochách typu brownfield (bývalá huť Koněv); severní zóna v Kladně-Rozdělově je méně významná. V celkem zhruba 50 průmyslových provozovnách v Kladně pracovalo v roce 2006 úhrnem cca 5,6 tis. osob. Z toho cca 13 provozoven má 100 a více zaměstnanců (celkem 3,9 tis. zaměstnanců). Tento počet je možno hodnotit jako stabilní a dostatečně diverzifikovaný. Největším průmyslovým podnikem v Kladně jsou Třinecké železárny – Sochorová válcovna, která v Kladně zaměstnává cca 800 osob. Jmenovitý přehled hlavních (z hlediska počtu zaměstnanců) průmyslových provozoven v zázemí Kladna v obvodu ORP uvádí následující tabulka. Celkově zaměstnávají kolem 2,2 tisíce osob. Jsou lokalizovány většinou v rozptýlených, převážně starých areálech jižně od Kladna. Výjimkou je např. těžba čediče a obalovna ve Vinařicích severně od Kladna či chemická výrobna v Otvovicích u Kralup nad Vltavou. Jsou zastoupeni výrobci drobného spotřebního zboží, dodavatelé pro automobilový průmysl (vč. největšího podniku Bontaz ve Velké Dobré) i výrobci potravin (stáčírna nápojů v Braškově).

Tabulka 23 ekonomických subjektů ve SO ORP Kladno k 31. 12.:

Právní forma/rok: 2012 2014

101 Fyzická osoba pod. dle živ. zák. nez. v obch. rejstř. 19 293 18 419 102 Fyzická osoba pod. dle živ. zák. zap. v obch. rejstř. 160 104 Samostatně hosp. rolník zapsaný v obchod. rejstř. 1 105 Fyz. osoba podn. dle jiných zákonů než živnost. a zákona o zemědělství nezapsaná v obchod. rejstř. 838 1 965 106 Fyz. osoba podn. dle jiných zákonů než živnost. a zákona o zemědělství zapsaná v obchod. rejstř. - 107 Zem. podnikatel - fyzická osoba nezapsané v obchodním rejstříku 185 184 108 Zem. podnikatel - fyzická osoba zapsané v obchodním rejstříku - 111 Veřejná obchodní společnost 49 47 112 Společnost s ručením omezeným 2 998 3212 113 Společnost komanditní 9 6 115 Společný podnik - 117 Nadace 4 5 118 Nadační fond 7 7 121 Akciová společnost 151 156 141 Obecně prospěšná společnost 22 29 145 Společenství vlastníků jednotek 405 447 151 Komoditní burza 1 1 161 Ústav 4 201 Zemědělské družstvo - 205 Družstvo 53 53 301 Státní podnik 3 2 325 Organizační složka státu 2 2 331 Příspěvková organizace 102 102 391 Zdravotní pojišťovna - -

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

421 Zahraniční osoba 1 060 30 424 Zahr. Fyzická osoba 377 501 Odštěpný závod zapsaný v obchodním rejstříku - - 521 Samostatná drobná provozovna obecního úřadu - 641 Školská právnická osoba 4 4 661 Veřejná výzkumná instituce - - 701 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) 944 703 Odbor. Organizace a org. Zaměstnavatelů - 704 Zvl. Org. Pro zast. Čes. Zájmů v mez. Nevlád. organizacích - 705 Podnik nebo hospodářské zařízení sdružení - - 706 Spolek 939 711 Politická strana, politické hnutí 2 1 721 Církevní organizace 13 12 731 Organizační jednotka sdružení 295 6 732 Organizační jednotka politické strany, politické hnutí 1 733 Org. Jedn. Odbor. Organizace a org. Zaměstnavatelů 44 736 Pobočný spolek 241 741 Stavovská organizace - profesní komora 1 1 745 Komora (s výjimkou profesních komor) 2 2 751 Zájmové sdružení právnických osob 11 10 761 Honební společenstvo 16 14 771 Svazek obcí 6 5 801 Obec 48 48 921 Mezinárodní organizace a sdružení 2 2 932 Evropská společnost 4 10

Tabulka 24 : Ekonomické subjekty dle typu činností a počtu zaměstnanců pro ORP Kladno.

Podíl ekonomických subjektů podle 2005 2007 2009 2010 2011 2012 2013 2014 vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 2,7 2,6 1,6 1,7 1,8 2,0 2,1 2,2 průmysl celkem 11,9 11,6 11,0 11,0 10,8 10,6 10,3 10,4 stavebnictví 12,6 12,9 13,5 13,5 13,3 12,9 12,4 12,2 obchod, ubytování, stravování a 35,0 34,0 32,9 32,7 32,8 32,5 30,1 30,1 pohostinství Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 7 705 6 754 8 235 8 443 8 749 8 873 8678 8898 1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky) 2 052 2 217 2 151 2 119 2 146 2 120 2069 2038 10 - 49 zaměstnanci (malé podniky) 406 395 415 386 380 364 348 356 50 - 249 zaměstnanci (střední podniky) 99 114 102 104 114 93 95 91 250 a více zaměstnanci (velké podniky) 21 22 27 24 22 19 19 21 nezjištěno 13 290 14 936 14 257 14 621 15 054 15 223 14 954 14990 Pozn.:do roku 2008 podle OKEČ Zdroj: ČSÚ

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 25 : Zaměstnanost v obcích SO ORP Kladno :

název sídelní Vyhodnocení jednotky nezaměstnanosti

(-1 - nad průměr v ORP,

+1 - pod průměr v

(%) ORP) práce práce k12.2015 31. (k12.2015) 31. (k12.2015) 31. - celkem (k12.2015) 31. - dosažitelní práce- evidence nad 12 měs. práce- absolventi (k 31. 12.2015) Uchazečizaměstnání o v evidenciúřadu Uchazečizaměstnání o v evidenciúřadu Uchazečizaměstnání o v evidenciúřadu Uchazečizaměstnání o v evidenciúřadu Podíl nezaměstnaných Podíl osobdosažitelných

ORP Kladno (2015) 6,9 5576 5655 181 3043

Běleč 7,0 15 15 2 10 -1

Běloky 4,8 5 5 0 2 +1

Blevice 5,4 10 10 0 5 +1

Brandýsek 5,2 65 66 2 34 +1

Braškov 6,9 46 46 2 14 0

Bratronice 5,3 32 32 1 13 +1

Buštěhrad 4,6 94 94 4 50 +1

Cvrčovice 6,9 32 33 0 15 0

Doksy 5,7 58 58 1 20 +1

Dolany 7,5 15 15 0 7 -1

Družec 4,2 28 29 4 11 +1

Dřetovice 7,2 24 25 0 13 -1

Horní Bezděkov 5,0 20 21 0 8 +1

Hostouň 6,1 44 45 2 20 +1

Hradečno 5,5 18 18 1 6 +1

Hřebeč 5,4 72 72 3 33 +1

Kačice 6,3 55 55 3 26 +1

Kamenné Žehrovice 4,3 51 51 3 14 +1

Kladno 7,8 3560 3616 86 2 061 -1

Koleč 6,1 25 25 0 17 +1

Kyšice 3,1 13 13 0 8 +1

Lány 4,5 60 61 2 31 +1 48

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Lhota 3,4 13 13 0 8 +1

Libochovičky 2,4 1 1 0 0 +1

Libušín 9,8 199 206 4 124 -1

Lidice 3,7 11 11 0 6 +1

Makotřasy 4,9 13 13 0 7 +1

Malé Kyšice 4,2 12 12 0 3 +1

Malé Přítočno 4,2 7 7 0 5 +1

Otvovice 6,1 32 32 0 14 +1

Pavlov 4,2 5 5 0 4 +1

Pchery 8,8 112 112 7 59 -1

Pletený Újezd 5,0 18 18 1 8 +1

Slatina 5,6 22 22 0 11 +1

Stehelčeves 4,1 21 21 0 12 +1

Stochov 6,8 253 254 6 150 +1

Svárov 4,1 16 16 3 6 +1

Svinařov 8,0 37 37 1 15 -1

Třebichovice 7,6 31 31 0 19 -1

Třebusice 7,0 25 25 4 11 -1

Tuchlovice 5,2 81 81 4 26 +1

Unhošť 4,8 135 138 7 55 +1

Velká Dobrá 4,2 49 51 4 19 +1

Velké Přítočno 4,1 26 28 1 14 +1

Vinařice 4,7 66 66 1 28 +1

Zájezd 6,3 5 5 0 1 +1

Zákolany 6,6 24 24 0 11 +1

Žilina 3,6 20 21 2 9 +1

Zdroj:ČSÚ 2015

2.2.8 Veřejná vybavenost

Území ORP Kladna má v porovnání s úrovní veřejné vybavenosti Středočeského kraje vyšší četnost a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti. Na základě průzkumů území byly zmapovány dále uvedené druhy vybavenosti.

Kladno

Jako centrum oblasti ORP a město s nejvyšším počtem obyvatel a s tím spojené zázemí vybavenosti je město Kladno zázemím s bohatou strukturou občanské vybavenosti. 49

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kladno je největším městem Středočeského kraje. Jeho regionální význam snižuje blízkost hl. m. Prahy a skutečnost, že město leží mimo významné radiální silnice (R6, R7).

Veřejná vybavenost ve městě odpovídá dřívějšímu významu silného okresního města. Některá zařízení (školství a zdravotnictví, kultury a sportu) mají výrazně vyšší spádové území. Přes pokles regionálního významu města související zejména s významnou ztrátou pracovních příležitostí (těžba uhlí, hutnictví a jiné) i se ztrátou administrativního významu (zánik okresů) zůstala veřejná vybavenost v podstatě na stejně dobré úrovni. Tato skutečnost se významně podílí na tom, že počet obyvatel města se jen nevýznamně snížil a Kladno zůstává nejen v rámci středních Čech „dobrou adresou“. V souvislosti s rozvojem velkých obchodních center v jižní části města (Kročehlavy) však narůstá problém zachování úrovně obchodu a služeb v centru města a na tradičních „obchodních ulicích“ Gen. Klapálka, Čs. Armády. Mimo centrum je jedinou významnější koncentrací veřejné vybavenosti náměstí Sítná. Mimořádný význam mají sportovní zařízení, která jsou z větší části soustředěná mezi centrem města a lesoparkem Lapák.

V sektoru služeb se silně rozvinul segment prodeje a servisu automobilů, kde našla zaměstnání významná část pracovníků v dřívějších strojírenských a dalších výrobních oborech. Tyto služby svým významem mají regionální působnost.

Významným rozvojovým impulsem by mohla být přestavba západní části areálu Koněv (navazující na autobusové nádraží) na obchodní centrum. Tato realizace by nepochybně přispěla jak k další transformaci navazujících ploch areálu Koněv, tak i k regeneraci území podél ulice Gen. Klapálka, kde je však žádoucí regulace dopravy (zejména nákladní).

Tabulka 26: Veřejná vybavenost v městě Kladně

Zastoupení veřejné vybavenosti v městě Kladně Zdravotnictví – polikliniky, nemocnice Oblastní nemocnice Kladno, a.s. nemocnice Středočeského kraje 1. Všeobecná poliklinika Kladno, s.r.o. EUC Klinika Kladno Sdružení lékařů čtyřobvod, spol.s.r.o Geriatrické a rehabilitační centrum Kladno Domov pro seniory Kladno Domov – penzion pro důchodce Švermov Středisko komplexní sociální péče, o.p.s- Fontána Školství – základní, střední a vysoké školy 19 základních škol 2 základní umělecké školy 2 gymnázia 8 středních škol 3 vyšší odborné školy 2 vysoké školy – Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně Kulturní zařízení,.. Kladno, zámek – galerie, knihovna Kladno, Sládečkovo vlastivědné muzeum, sbírky archeologie, mineralogie, paleontologie, písemnosti, knihy, textil, sklo, porcelán Kladno – Bachrovna, muzeum strojíren Poldi, stálá expozice mapující vývoj výroby a zpracování železa a oceli na Kladensku, vně muzea vystaven Thomasův konvertor z r. 1929 Kladno, Státní okresní archiv

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kladno, Středočeská vědecká knihovna Kladno, Městská knihovna Kladno Kladno, Středočeské divadlo Kladno Kladno, Divadlo Lampion, loutkové divadlo Kročehlavy – kino Hutník Významné stavby občanské vybavenosti mimo řešené území s územní vazbou na Kladno Vinařice, muzeum hornictví – hornický skanzen Mayrau Lidice – Památník Lidice, Muzeum lidické tragédie, Lidická galerie Lány – muzeum T. G. Masaryka Buštěhrad – Muzeum Oty Pavla Sportovní a rekreační zařízení Kladno, Aquapark Kladno, městský stadion Sletiště Kladno, Městská hokejbalová aréna Kladno, Městský zimní stadion Kladno, Kladenská sportovní hala Kladno, Letní koupaliště Sletiště Kročehlavy, letní koupaliště Bažantnice Tenisové kurty Fotbalový stadion, hřiště Kročehlavy, krytý bazén, aj. Občanské vybavení-úřady Celní úřad Finanční úřad Hasičský záchranný sbor ČR Katastrální úřad Krajská hygienická stanice Magistrát města Kladna Okresní soud Okresní správa sociálního zabezpečení Okresní státní zastupitelství Státní pozemkový úřad Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Úřad práce, aj.

Území ORP Kladna

V hierarchii vybavenosti jsou na další příčkách co se týče vybavenosti tato města: • Stochov – zejména správní centrum, kulturní a sportovní zázemí, služby, veřejná prostranství, • Unhošť – správní zázemí, obchodní vybavenost, kulturní zázemí, veřejná prostranství, nová průmyslová zóna.

Další spádové obce: • Tuchlovice – škola se zázemím, obchody, ubytování, kulturní zázemí, plánované investice do průmyslové zóny, • Buštěhrad – kulturní, obchodní a školské zázemí, rozvojové území pro bydlení. • Dalšími obcemi s dobrou občanskou vybaveností jsou Velká Dobrá, Kamenné Žehrovice, Doksy,Braškov 51

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Přehled veřejné vybavenosti v území ORP Kladna

(poznámka: Pro porovnání s dalšími ORP Středočeského kraje je v závorce uveden nejnižší a nejvyšší počet zařízení).

Tabulka 27: Veřejná vybavenost, aktuální data k r. 2014, aktuálně nejsou data sledována, příp. zdrojem některých dat občanské vybavenosti je dokumentace Strategického plánu ORP Kladno.

Kulturní zařízení Muzea vč. poboček Galerie včetně poboček, Stálá kina a samostatných památníků památníků, expozic a výstav 3 (0; 6) 8 (1; 10) 12 (0; 12)

Sportovní zařízení Hřiště s Tělocvičny vč. škol Zimní stadiony Otevřené stadiony provozovatelem s přístupem veřejnosti kryté i otevřené 56 (12; 68) 38 (5; 44) 8 (1; 14) 1 (0; 3)

Školská zařízení Střední Mateřské Střední Základní školy odborná Gymnázia Vysoké školy školy odborné školy učiliště 47 (7; 50) 27 (4; 27) 4 (0; 5) 2 (0; 3) 7 (0; 8) 2

Zdravotnická zařízení Počet samostatných ordinací Počet samostatných ordinací Nemocnice praktického lékaře pro dospělé praktického lékaře pro děti 2 (0;2) 50 (3; 50) 24 ( 2;24)

Sociální zařízení Domov důchodců Domov - penzion pro důchodce Dům s pečovatelskou službou 2 (1; 6) 2 (0; 2) 9 (1; 14) Zdroj: Databáze RIS 2008

Obchodní zařízení Síť prodejen Jednota Supermarkety Hypermarkety Kladno Město Kladno 11 10 3 (TESCO, Kaufland) obce 26 3 -

Veškerá vybavenost v jednotlivých obcích je specifikována v tabulkách obcí v ÚAP 2016.

Hlavním centrem veřejné vybavenosti zůstává město Kladno s bohatým zázemím veřejné vybavenosti, odpovídajícím velikosti města. Mezi obcemi s veřejnou vybaveností na odpovídající úrovni jsou sídla s novými lokalitami rodinného bydlení a kvalitní dopravní dostupností do spádového města a do Prahy, tzn. v blízkosti silnice D6, D7.

Obchodní vybavenost v téměř každé obci zabezpečují obchody; sportovní zázemí ve většině obcí tvoří travnatá fotbalová hřiště se zázemím dětských hřišť; už v širším měřítku se objevují revitalizovaná centra obcí a vytvářejí se kvalitní veřejné prostranství na místech původních návsí (Horní Bezděkov, Lhota, Tuchlovice, Unhošť-Nouzov).

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.9 Rekreace a cestovní ruch

Území obce s rozšířenou působností Kladna má ve svém území z pohledu rekreace různou podobu. Jihozápad a severovýchod území ORP má díky svému přírodnímu potenciálu velký podíl rekreačních aktivit, vedle toho sever a východ ORP není rekreační funkcí významně dotčen.

Pro konkrétní vyznačení funkce rekreace v území je třeba rekreaci v ORP Kladna rozdělit na: • každodenní rekreaci, • víkendovou rekreaci, • pobytovou rekreaci.

Každodenní rekreace

V přímé návaznosti na obytná území měst a obcí do této kategorie náleží sportovní areály s celým zázemím, dětská hřiště v centrech obcí, v centrech obytných celků, veřejně přístupná hřiště u základní škol, fotbalová hřiště, tenisové kurty, zimní stadiony, bazény, jezdecké základny, letní koupaliště, sauny.

Specifická podoba sportovně rekreačního zázemí se vyskytuje ve městě Kladně, které má velký potenciál sportovních zařízení a klubů. Největší a nejrozmanitější nabídku těchto ploch v Kladně nabízejí Sportovní areály města Kladna, s.r.o (SAMK). Do každodenní rekreace obyvatel se zařazují i plochy zahrádkářských kolonií rozvinutých zejména ve velkých a spádových sídlech (Kladno, Stochov, Libušín, Brandýsek, aj.).

Odlišnou podobu má každodenní rekreace v menších obcích; podle průzkumů v území je překvapivé, že téměř v každé obci je kvalitní travnaté fotbalové hřiště, v rámci revitalizací center obcí se začínají objevovat dětská hřiště s kvalitním vybavením. Ojediněle se vyskytují v malých obcích tenisové kurty (Lány, Velká Dobrá), golfové hřiště (Horní Bezděkov), velké vodní plochy s možností rybaření a v zimě sportovního využití (Záplavy-Kamenné Žehrovice, Srby).

Do všech kategorií rekreace patří turistika a cykloturistika, obě mají na Kladensku dobré podmínky pro uplatnění a kvalitní péči i plán rozvoje. Trasy jsou dokumentovány v datovém modelu.

Víkendová rekreace

V řešeném území ORP Kladno ji představuje zejména výskyt rekreačních chat a chalup v jižní části území s koncentrací podél toku potoka Loděnice (také Kačák) a dále v severovýchodním konci území v jižní části k.ú. Unhošť, Malé Kyšice, Horní Bezděkov, Družec.

Pobytová rekreace

Do této kategorie patří hotelová zařízení a penziony v blízkosti přírodních hodnot, např. v Žilině, Horním Bezděkově, Malých Kyšicích, dále bývalé mlýny na potoku Loděnice. V severní a východní části území se zařízení tohoto druhu nevyskytují.

Statistické údaje

Z údajů SLDB 2011 o bytovém fondu stojí za pozornost podíl trvale neobydlených bytů z důvodu rekreačního využití z celkového počtu bytů. Celkově bylo takových bytů v zázemí ORP 13 % proti 8,44 % v celkovém ORP. Chalupaření se vyskytuje ve zvýšené míře kromě atraktivního jižního okraje obvodu ORP Kladno i na Zákolansku.

Rekreace obyvatel se rozděluje na aktivity ve volné přírodě (kompenzace tlaku umělého prostředí) a sportovní aktivity (kompenzace nedostatku pohybu). Dle lokalizace a způsobu rekreace se rozlišují: • činnosti v interiérovém prostoru (areálech) – tzv. indoor aktivity, • činnosti v exteriérovém prostoru – tzv. outdoor aktivity.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Rekreační činnosti v interiéru (areálech)

Stávající zařízení jsou stabilizovaná, kvalitativně na dobré úrovni, plošně vyhovující. Největší koncentrace sportovně rekreačních zařízení je v prostoru kladenského městského sportovního areálu Sletiště, další menší areály jsou většinou napojeny na školská zařízení v jednotlivých městských částech.Případně v místech , kde má sportovní aktivita historické umístění, např.volejbalové kurty v Rozdělově na Zvonečku.

Tabulka 28: Přehled významnějších sportovních a sportovně rekreačních zařízení na území města, z velké části spravovaných společností Sportovní areály města Kladna, s.r.o. (SAMK).

Druh zařízení Náplň Městský stadion Sletiště rozsáhlý areál mezi ul. Sportovců, P. Bezruče, Ke Stadionu a Fr. Kloze, zahrnuje atletický ovál (sportoviště evropských parametrů – 6 běžeckých drah s povrchem Polytan, vrhačské a skokanské sektory), dětské hřiště (prolézačky, houpačky, skluzavka, pískoviště), víceúčelová sportovní hala (rekaflexový povrch pro tenis, skok do dálky, basketbal, běžecká dráha 60 m, posilovna, kapacita sportoviště: (50-100 osob), víceúčelové hřiště s umělou trávou (malá kopaná, nohejbal, volejbal, házená, kapacita sportoviště: 20 osob), basketbalové hřiště (povrch Polytan, s umělým osvětlením, kapacita sportoviště: 10 osob), in line dráha. Aquapark Kladno zahrnuje plavecký bazén 25 m, rekreační bazén s divokou řekou, ostrůvkem, chrliči, průplavovou jeskyní, tobogány (žlutý 108 m, červený 99 m), dvoudráhovou skluzavku 16 m, spacebowl, oddechový bazén, whirlpool, dětský bazének s hříbkem a skluzavkou, doprovodné služby, kapacita 300 návštěvníků Městský zimní stadion dvě ledové plochy, slouží extraligovému mužstvu Kladna, zároveň slouží také krasobruslařskému oddílu, curlingu, v zimním období i veřejnému bruslení, součástí je restaurace s kavárnou s výhledem na ledovou plochu, kapacit hlediště: 1. ledová plocha: 8700 diváků, 2. ledová plocha nemá kapacitu pro diváky Kladenská sportovní hala velký sál s hledištěm (pro všechny halové sporty, využitelný i pro kulturní a společenské akce, kapacita hlediště: 446 sedících, 300 stojících), malý sál (gymnastika, sportovní bojová umění, zápas, judo), sál stolního tenisu (3 hrací stoly), fitness sál (aerobik, tanec), zrcadlový sál (tanec) Tenisové kurty zahrnují 6 antukových kurtů, z nichž jeden tvoří centrální kurt areálu, kabiny se sociálním zařízením, společenskou místností, kanceláří správce, bufet, bar, dílnu a úložnu nářadí Zděná tenisová hala součást areálu LTC Slovan, s umělým povrchem, šatny, sprchy,sauna, klubovna s bufetem, kulečník, celoroční provoz Přetlaková tenisová hala v zimě vyhřívaná nafukovací hala se dvěma kurty, součást areálu LTC Slovan, v provozu říjen-duben Sportovní areál Fr. Kloze tréninkový areál obsahující: fotbalové hřiště s umělým povrchem 3. generace, fotbalové hřiště s travnatým povrchem, fotbalové hřiště s travnatým povrchem pro nejnižší věkové skupiny žáků, tenisový kurt s umělým povrchem, nohejbalové hřiště s umělým povrchem, brankářskou tréninkovou plochu s travnatým povrchem Letní koupaliště Bažantnice v přírodním prostředí lesoparku v sousedství zahrádkářských kolonií a v blízkosti sídliště Kročehlavy, atypický bazén s proměnlivou hloubkou 0,2-2,0 m, celková kapacita cca 3500 osob, vybavenost: převlékárna, úschovna kol, minigolf, občerstvení Letní koupaliště Sletiště bazén 50x20 m, bazén pro neplavce 25x12,5 m, tobogán 122 m, hřiště pro minigolf, hřiště pro plážový volejbal, dětský bazén s malými vodními atrakcemi, celková kapacita cca 3500 osob

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Druh zařízení Náplň Sauna v areálu Městského zimního stadionu, kapacita 40 osob, venkovní ochlazovací bazének, občerstvení, doprovodné služby (sportovní masér, kadeřnice, kosmetička) Krytý bazén při 4. ZŠ a MŠ bazén 16,6x8 m, hloubka 0,9-1,6 m, pro školní plavání, plavání rodičů Norská ul. 2633 s dětmi, vodní aerobic, kondiční plavání a jiné vodní aktivity Městská hokejbalová aréna stadion v areálu Městského zimního stadionu, hřiště s asfaltovým povrchem a zastřešenou tribunou (kapacita hlediště: 300 sedících a 200 stojících diváků), areál využitelný pro jízdu na kolečkových bruslích, kulturní a společenské akce Školní hřiště při 4. ZŠ travnaté fotbalové hřiště, basketbalové hřiště s umělým povrchem a Norská ul. 2633 víceúčelové hřiště s umělou trávou (pro žáky, sportovní kluby a veřejnost) Školní hřiště při 7. a 8. ZŠ basebalové hřiště s travnatým povrchem a atletickou antukovou Vodárenská 2116, dráhou (pro žáky, softbalové a basebalové kluby) Kročehlavy Školní hřiště při 14. ZŠ víceúčelové hřiště s umělou trávou vybavené brankami a stojany Ukrajinská 2447, s basketbalovými koši pro míčové hry jako je malá kopaná, basketbal, Kročehlavy házená, nohejbal a volejbal (pro žáky, v odpoledních hodinách i pro veřejnost) Školní hřiště při 5. ZŠ basketbalové hřiště, dvě fotbalová hřiště s umělým povrchem, Moskevská 2929, Rozdělov sportovní hala (pro žáky, sportovní kluby i veřejnost) Školní hřiště při 12. ZŠ víceúčelové hřiště s travnatým povrchem, dopravní hřiště, sportovní Brjanská 3078, Rozdělov nafukovací hala (3 kurty pro míčové hry) – využití pro žáky, v odpoledních hodinách i pro veřejnost Školní hřiště při 1. ZŠ víceúčelové asfaltové hřiště pro malou kopanou, nohejbal, volejbal a Velvarská 1206, Švermov- basketbal, doskočiště pro skok daleký, stůl pro stolní tenis Hnidousy Veřejné hřiště ve Vrapicích víceúčelové hřiště s umělým povrchem (malá kopaná, basketbal, nohejbal, volejbal) – využití pro veřejnost Badmintonclub Kladno Wolkerova 2136, sportovní sál, šatna, sprchy, sportovní hala In-line dráha okruh v areálu Městského stadionu Sletiště, délka 560 m, asfaltová dráha je večer osvětlena Přetlaková sportovní hala v areálu 12. ZŠ v Brjanské ul., povrch Taraflex vhodný pro florbal, basketbal, volejbal, futsal, tenis (3 kurty) Jízdárna a parkur v areálu Sletiště Lezecké centrum lezecké centrum vedle Aquaparku pro širokou veřejnost (vnitřní stěna v 8 m, plocha 80 m 2, venkovní věž v 24 m, plocha 400 m 2), možnost večerního osvětlení Skatepark centrum pro skateboard, brusle, kolobežky a BMX kola, Kročehlavy, M. Horákové

Rekreační činnosti na území Kladna

Cyklostezky a cyklotrasy:

Pro pohyb v přírodě slouží stávající pěší turistické cesty a cykloturistické trasy a stezky, s páteřní cyklotrasou č. 0017 – tzv. Kladenský okruh (cca 32 km dlouhý okruh, začátek u Městského stadionu Sletiště, kde je tabule s mapou a popisem trasy, na trase 13 zastávek s informacemi o okolí a odpočívadly, cesty vedeny maximálně mimo automobilový provoz). Dále Bratronický okruh: Bratronice – Běleč – Skanzen Lhota – Lhota rybník – Žilina – Družec – Valdek – Horní Bezděkov – Roučmídův Mlýn – Poteplí – Chyňavská myslivna – Vysoká jedle – Bratronice (30 km). Dále cyklotrasa č. 0017 Kladno, okruh: Pod Lapákem – Kamenné Žehrovice, železniční stan – Škrablavka – Šcermov – Vrapice – Kročehlavy – Velké Přítočno – Pod Lapákem (29 km).

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Návaznost na nadřazené, resp. okolní cyklotrasy je zajištěna trasou č. 0018 (Okoř, Lidice, Hřebeč, dále souběžně s okruhem č. 0017 až do Rozdělova, odtud pokračuje směr Doksy a Družec). V Družci je návaznost na trasu č. 201 (Praha Zličín – Červený Újezd – Unhošť – Kyšice – Družec – Lány), v Okoři na trasy č. 0080 (Okoř – Kralupy nad Vltavou) a č. 0081 (Okoř – Velké Přílepy – Úholičky – Libčice nad Vltavou). Podkladem pro návrh umístění cyklostezek a cyklotras je jejich návrh řešení platném Územním plánu Kladna (2016) či Cyklogenerel celého území statutárního města Kladna (2015), případně koncepční podklad cyklodopravy na krajské úrovni Stř. kraje.

Pěší turistické cesty – přehled značených tras zasahujících na území města:

• modrá: Nádraží Kladno (Kročehlavy) – Kožová hora, Braškov,.. • zelená: Rozdělov – Velká Dobrá,.. • červená: Rozdělov – Doksy,.. • žlutá: Nádraží Kamenné Žehrovice – Rozdělov – Mayrau – Vinařická hora – Libušín • modrá: Rozdělov - Libušín

Naučné stezky v bezprostředním okolí města:

• Vodní park Čabárna (začátek i konec u silnice mezi Švermovem a Brandýskem, délka cca 1 km, 3 části – parková, rybniční, zoopark). • Vinařická hora (okruh z Vinařic u Kladna – ze silnice směrem na Třebichovice, za kapličkou odbočit vpravo na malé parkoviště, délka 2,5 km, 9 zastávek, kopcovitý terén za deště a na sněhu kluzký). • Záplavy (okruh od hájovny Mrákavy u silnice z Kladna – Rozdělova do Kamenných Žehrovic, délka cca 1 km, nenáročná, 8 zastávek, seznamuje s různými druhy stromů, které rostou v dané lokalitě poblíž Turyňského rybníka). • Povodí středního Kačáku – Drvotova stezka (okruh od nádraží Kam. Žehrovice, délka 11 km, lehký terén podél Turyňského rybníka, 11 zastávek). • Buštěhrad – stezka historií Buštěhradu (okruh zastavěnou částí obce). • Po zaniklých dolech – nová naučná stezka (7 km lesy na okraji Kladna po stopách zaniklých důlních děl), naučnou stezku otevřel Klub přátel pro obnovu hornických tradic, 15 zastavení s informacemi, trasa: Vrapice kostel sv. Mikuláše – lesy v okolí Vrapic a Brandýsku – Čabárna • NS Hradiště Libušín - lokalita je cenná z archeologického i přírodovědného hlediska. Pro návštěvníky je připraven kilometrový okruh s 11 novými cedulemi, bezpečná cesta k místní studánce i posezení ve stínu stromů nedaleko zvonice u kostela sv. Jiří. • NS Haldy Mayrau - naučná stezka Haldy Mayrau seznámí s tváří industriální krajiny, možnostmi její rekultivace a revitalizace, industriální pamětí Kladenska, principy sukcese, faunou a florou hald (ohrožené druhy), geologií hald a možnostmi úhlů pohledu na postindustriální krajinu. • NS Lánská obora - naučná stezka byla otevřená v roce 2006. Je dlouhá asi 4 km, část stezky vede ukázkovou částí Lánské obory, která je otevřena pouze v sezoně od 1. května do 30. září. Na celé stezce je 22 zastávek seznamující návštěvníky s faunou, florou a přírodními poměry Lánské obory.

Další rekreační aktivity:

Rybáři využívají stávající rybník Bažantnice (vodní nádrž Kročehlavy, součást rybářského revíru 411 033 Kačák 4 – MO ČRS Kladno).

Turistické cíle v území ORP Kladna:

• Lány – zámek upravený jako letní sídlo prezidentů České republiky; veřejnosti přístupný rozsáhlý zámecký park a kaple. V obci je muzeum historických vozů. • Budeč – zbytky hradiště z 9. století, tradicí spojovaného s památkou na knížete Václava, v obci Zákolany a její části Kováry. Jedenáct století starý kostel sv. Petra a Pavla na Budči je v jádru nejstarší stojící budovou v České republice. • Turyňský rybník – obec Kamenné Žehrovice, možnost procházek. Vyznačená naučná stezka, která začíná na železniční zastávce v Kamenných Žehrovicích a kromě přírodních zajímavostí

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

je zde i násep bývalé koněspřežné dráhy z Prahy do Lán nebo místo, kde stávala zaniklá středověká osada Německá Lhota. • Lidice – památník, Lidická galerie.

Rekreační prostory města Kladna:

Za rekreační prostor je možno považovat rozsáhlé území lesů kolem města, zejména jihozápadním směrem (okraj Křivoklátských lesů), zahrnující rovněž sportovní areál Sletiště, lesopark Lapák a také plochy ucelených zahrádkových kolonií (Podprůhon, Švermov, Dubí). Určitým nebezpečím je současný trend využívání zahradních chatek (příp. včetně jejich přestaveb) pro účely trvalého bydlení. Většinou jde o polohy v lokalitách s nestandardními komunikacemi (úzké koridory neumožňující zlepšení parametrů), s nižší úrovní technické infrastruktury (včetně obtížného zajištění budoucího napojení – zejména z ekonomických důvodů). Situaci je nutno posuzovat diferencovaně a v odůvodněných případech navrhnout lokality pro možnou transformaci. Klasické lokality chatové zástavby se na území města nevyskytují. Vodní plochy rekreačně využitelné jsou až za hranicemi města, významný je hlavně Turyňský rybník (Záplavy) v Kamenných Žehrovicích a pak drobné plochy jako Pánovka v Lánech, Libušínské jezírko v Libušíně, rybník v Hřebeči. Mimo území Kladna rybáři využívají stávající hlavně Turyňský rybník a dále nový rybník v k.ú. Doksy,aj.

2.2.10 Dopravní infrastruktura

Silniční doprava

Základem silniční sítě SO ORP Kladno jsou dva dálniční úseky (dříve 2 rychlostní silnice): • D6 Praha–Karlovy Vary procházející územím v úseku Pavlov–Stochov (vč. zprovozněného úseku Praha-Pavlov 12/2008), • D7 Praha–Chomutov procházející územím v úseku Makotřasy–Brandýsek. Obrázek: Stavba rychlostní silnice R6 Praha – Pavlov akt. D6

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

ZÚR Středočeského kraje předpokládá na této trase doplnění MÚK Kamenné Žehrovice, která by též měla zpřístupnit strategickou zónu sledovanou Středočeským krajem na území bývalého dolu Tuchlovice.

V území jsou na úseku D6 mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Stochov, Velká Dobrá a Unhošťa Jeneč.

U D7 se předpokládá přestavba zahrnující též úpravy stávajících MÚK na požadovaný standard. Silnice R7 se již zásadně přestavuje na území Severočeského kraje, následovat by mělo i rozšíření stávající I/7 Slaný–hranice kraje na D7 – budovány dílčí úseky.

V území jsou MÚK: • Makotřasy – se silnicí I/61, • Stehelčeves – s „budoucí“ silnicí II/101 (dnes III. třída).

Jedinou silnicí I. třídy je I/61, která je součástí aglomeračního okruhu (AO). Tato trasa umožňuje napojení města Kladna na silnice R6 a R7 a v podstatě též vazby k Praze. ÚP VÚC Pražského regionu předpokládá vedení této trasy v úseku Fialka (R6)–Hřebeč (napojení na stávající trasu) v novém koridoru mimo zastavěné území města Kladna.

Územím dále procházejí silnice II. třídy: • II/236 Slaný–Smečno–Kačice–Stochov (MÚK s R6)–Lány–Křivoklát, • II/238 Kladno–Kamenné Žehrovice,

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• II/118 Slaný–Vinařice–Kladno–Braškov–Malé Kyšice–Beroun; trasa by měla být přeložena do koridoru přes Velkou Dobrou (vazba na MÚK na R6), • II/101 Kladno–Kralupy nad Vltavou–součást AO; trasa by měla být vedena v novém koridoru od Buštěhradu (napojení na I/61) přes MÚK Stehelčeves (napojení na R7); jižním směrem pokračuje trasa II/101 na Unhošť–Svárov (od MÚK Fialka) a Rudnou (napojení na D5), • II/606 Nové Strašecí–Tuchlovice–Kamenné Žehrovice–Velká Dobrá; bývalá silnice I/6, dnes tzv. doprovodná trasa, • II/201 Jeneč–Unhošť–Horní Bezděkov–Běleč–Zbečno.

Připravovanými stavbami jsou: • II/101 úsek Unhošť–Svárov, • I/61 nový úsek Fialka–Hřebeč a následně přestavba trasy Hřebeč–Makotřasy.

Zatím není připravována stavba II/101 Buštěhrad–Stehelčeves, která je významná pro napojení průmyslové zóny Dříň.

Zatížení silniční sítě (2010)

Sčítání dopravy je zpracováváno po pěti letech, k datu zpracování ÚAP jsou známy poze výsledky sčítání v r. 2010, sčítání 2015 nebylo realizováno, aktuálně probíhá sčítání březen až říjen 2016, výsledky tedy nejsou ještě zpracovány. Sledovány jsou jen úseky na silnicích II. třídy a silnicích vyšší kategorie. Silnice III. třídy jen zcela výjimečně nebo na vyžádání.

(údaje jsou v počtu obyvatel za 24 hod.)

I/6–D6: 2005 2010 • Pavlov – 13 753 15 695 • Braškov – 12 861 16 000 • Kamenné Žehrovice –12 723 12 880

D7: • Makotřasy – 32 426 16 417 • Stehelčeves – 18 984 16 647 • Brandýsek – 17 583 16 647

I/61: • Lidice – 16 267 10 465 • Velké Přítočno – 3 388. 9 671

Je patrné, že oproti stavu z r. 2005 došlo k poklesu dopravní zátěže na D7 vlivem dobudování D6, přesto zejména v dopravních špičkách je provoz na spojovacích komunikacích Kladno – D6, Kladno – D7 nadměrný, doprava není plynulá. Přesun dopravy na D6 je významně ovlivněn špatnou návazností po silnici I/61 Zatím však tento přesun bude ovlivněn neexistencí přivaděče od Kladna, který by nahradil nevyhovující průjezdy sídly Velké a Malé Přítočno na stávající trase I/61 a spojku Velká Dobrá-Kladno (III/2385).

Silnice II. třídy: 2005 2010 II/236: • Smečno – 5 306 5 817 • Stochov – 4 760 4 305 • Lány – 2 561 2 821 (obchvat) 851 (obec)

II/238: • Rozdělov – 7 265 15 494 • Kamenné Žehrovice – 8 308 6 026 (příjezd od Kladna) 6 528 (průjezd obcí)

II/118: • Pchery – 5 341 3 602 • Švermov – 5 931 4 475

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Kladno – Slánská ul. – 14 559 16 291 • Pletený Újezd – 3 793 nedostupné • Braškov – 3 793 3 798 • Nouzov – 3 430 nedostupné

II/101: • Vrapice – 1 533 1 204 • Unhošť – 4 143 2 173

II/606: • Doksy – 4 431 3 463 • Velká Dobrá – 4 560. 2 386

Železniční doprava

Územím procházejí celostátní železniční tratě: • č. 120 Praha–Kladno–Stochov–Žatec - Chomutov, • č. 093 Kladno hl. n.–Kladno Dubí–Kralupy nad Vltavou.

Pro regionální příměstskou dopravu je připravována přestavba železniční trati v úseku Praha–Kladno Dubí. První etapa by měla být v úseku Praha–Kladno město. Na území SO ORP jsou stanice (zastávky) Pavlov, Unhošť (Malé Přítočno), Kladno jih (Velké Přítočno), Kladno hl. n. (Kročehlavy), Kladno město (Rozdělov). Druhá etapa je v úseku Kladno město–Kladno Dubí se zastávkami Ostrovec, Kladno sever (Slánská), Švermov.

Nákladní železniční doprava po roce 1990 výrazně poklesla. Důvodem je ukončení těžby uhlí v kladenském prostoru i útlum hutnictví v Kladně. Funkční vlečky jsou jen v severní průmyslové zóně Kladno (Dubí–Dříň), které jsou napojeny prostřednictvím žst. Kladno Dubí.

V důsledku těchto změn již není (v blízkém časovém horizontu) sledována přestavba (včetně elektrifikace) trati 093 Kladno Dubí–Kralupy nad Vltavou.

Vzhledem k celkovému útlumu ekonomické základy v Kladně došlo v minulých letech i k poklesu využívání železniční osobní dopravy do Kladna jako centra zaměstnanosti. V poslední době však narůstá osobní železniční přeprava vzhledem k nárůstu ubytovaných na Kladně, kteří vyjíždějí do Prahy za prací . Pro vazby sídel k Praze (cíl dojížďky) je využívána hromadná autobusová doprava v koridorech silnic D6 a D7 přímo do hl. města.

Veřejná doprava

Základem systému je autobusová doprava, kde zvláštní pozici zaujímá spojení Praha–Kladno, které nabízí jak zastávkové, tak rychlé spoje. I rychlé spoje umožňují zastavení na významných místech v Kladně. Při neustálém oddalování přestavby trati Praha–Kladno nabízí autobusová doprava poměrně vysoký standard počtu spojů a v podstatě i rychlosti. Spoje končí na stanici metra A Veleslavín.

Po přestavbě kladenské trati lze předpokládat významný přesun cestujících na železniční dopravu související i s podstatným zvýšením rychlosti a počtu spojů.

Území SO ORP je obsluhováno autobusovou hromadnou dopravou, jejíž hlavní terminál je v bezprostřední blízkosti centra Kladna. Spoje vnější autobusové dopravy pochopitelně zastavují i na dalších zastávkách společných s autobusovou MHD Kladna. Autobusová doprava umožňuje spojení Kladna i s blízkými městy Berounem, Slaným a Rakovníkem, která jsou centry sousedních SO ORP.

V souvislosti s přestavbou trati Praha–Kladno jsou uvažovány na této regionální trati přestupní stanice (bus – vlak) včetně záchytných parkovišť P+R. Pro území severně Kladna to je nová zastávka Kladno sever a pro území západně Kladna zastávka Unhošť (Malé Přítočno) při silnici D6. Mimo území SO ORP je blízkým přestupním místem žst. Jeneč (spádové obce Pavlov, Hostouň).

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Autobusová a individuální automobilová doprava by z území v koridoru silnice D7 měla být vedena k zastávce Dlouhá Míle na území hl. m. Prahy, na větvi rychlodráhy k Letišti Ruzyně. výhledu je sledována i možnost přímého vedení vlaků od Kladna přes Letiště Ruzyně spojkou ze žst. Jeneč.

2.2.11 Technická infrastruktura

Vodní hospodářství

Sídla ORP Kladna zásobuje vodárenská soustava KSKM (Kladno–Slaný–Kralupy nad Vltavou–Mělník).

Vybraným velkým provozovatelem vodohospodářské soustavy měst a obcí v ORP Kladno je společnost Středočeské vodárny, a. s. - Veolia Voda (vlastníkem vodohospodářské soustavy je VKM Vodárny Kladno Mělník a. s.), která zajišťuje dodávku vody a odvádění odpadních vod pro více než 230 tisíc obyvatel a město Unhošť.

V grafické části jsou znázorněny vodovodní řady a objekty SV (úpravny vody, vodojemy a čerpací stanice) dle poskytnutí správcem nebo majitelem soustavy.

Stávající skupinové vodovody: • Skupinový vodovod Kladno–Slaný–Kralupy nad Vltavou–Mělník (KSKM): Vodovod KSKM zásobuje podstatnou část okresu Mělník, Kladno, část okresu Praha-západ, Praha-východ a nově i část okresu Rakovník. Mezi nejvýznamnější zdroje patří Řepínský důl a Liběchovka, vodárenská nádrž Klíčava a přívodní řad u VDJ Kopanina. Všechny zdroje z globálního pohledu dostatečně pokrývají současnou potřebu vody do roku 2015. • Město Kladno je zásobováno pitnou vodou mj. i ze vzdálených vodních zdrojů (Mělnická Vrutice, Klíčava (záložní zdroj), Želivka. Zásobovací systém je rozdělen na 5 částí podle ovládacích vodojemů, čemuž odpovídají tlaková pásma. Vodovod je kombinovaný se 100% připojením obyvatel, délka sítě je cca 256 km. Systém je pružný, s možností propojení jednotlivých pásem v případě nutnosti.

Ze zdrojů je pitná voda přiváděna do městského systému takto: • z Mělnické Vrutice přes ČS a akumulační nádrž 2 x 2800 m3 „Buštěhrad“ (zde odbočuje větev DN 400 na Slaný) přívodním řadem DN 700 do VDJ Kožová Hora s odbočkami v Buštěhradě a u Hřebče (do VDJ Lidice) pro skupinu Hřebeč–Buštěhrad), • ze zdroje Velká Dobrá přívodním řadem DN 250 do soustavy vodojemů v Rozdělově a propojením do řadu „K“, • ze zdrojů Buštěhrad, Číčovice a Hřebeč–Hostouň do VDJ Lidice (řady DN 150, 200, 300) a částečně přímo do sítě Buštěhradu a Lidic, • ze zdroje „Klíčava“ – úpravna vody (nyní jako záložní zdroj) přes vodojemy „Vápenec“ přívodním řadem „R“ DN 400 do rozdělovské soustavy vodojemů a přívodním řadem „K“ DN 400/350/300 do VDJ Kožová Hora a do kladenské sítě vodojemů, • ze zdroje Bažantnice přímo výtlakovým řadem DN 150 do sítě v Kročehlavech a do Peklova. Přívodním řadem z oblastního vodovodu Střední Čechy (VDJ Kopanina – Praha-Stodůlky) DN 800/1000 s ČS „Hostouň“ se saturují deficity spotřeby v síti Středočeských vodáren v kladenské oblasti. Je veden do VDJ Kožová Hora.

Kostru vodovodní sítě v Kladně tvoří hlavní zásobní řady do jednotlivých tlakových pásem, jejichž systém byl již v podstatě dotvořen.

Výhled: • znovu využívat úpravnu vody umístěnou pod vodním dílem Klíčava, které bylo dříve určeno jako náhradní zdroj pro kladenskou aglomeraci, • řešit zásobování lokalit navržených územním plánem, dále rovněž dle ÚPD výstavba VDJ Malá rovina (Ostrovec) cca 1000 m3, propojovací řad ČS Buštěhrad–Vrapice, aj.

Nově navržené vodovody: • Pro severní propojení soustavy Kladno–Mělník je navržen vodovod Nová Ves–Spomyšl–Býkev, včetně čerpací stanice Spomyšl (V21).

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Čištění odpadních vod

V grafické části jsou dokumentovány hlavní stoky stávajících skupinových kanalizací s ČOV v podobě předané správcem nebo majitelem sítě.

Tabulka 29: Celkový přehled vybavenosti obcí čistírnami odpadních vod

Kanalizace na území ORP Kladna počet obcí vybavených kanalizací nebo kanalizace ve fázi přípravy , 43 schvalování dokumentace podíl obcí s kanalizací na celkovém počtu obcí 89,5 % podíl obcí s kanalizací v celém Středočeském kraji 76,44 %

Aktuální stav řešení splaškové kanalizace v obcích je uveden v tabulkové části obcí těchto ÚAP.

Ve městě Kladně je založena jednotná síť s odlehčovacími komorami a ČOV ve Vrapicích (mechanicko-biologická s návrhovými parametry pro 107 tis. EO). Vlastní kanalizační síť má průmyslová zóna (býv. Koněv a POLDI) s ČOV v Dubí pro průmyslové vody – ve správě Alpiq Generation (CZ) s.r.o. – provozovatel energetických zdrojů. Městská síť není od průmyslové kanalizace důsledně oddělena. Stav stok je převážně vyhovující, v nevyhovujícím stavu jsou některé starší stoky (kmenová stoka „A“ nevyhovuje kapacitně).

V roce 2000 byla dokončena ČOV ve Švermově (investorem bylo Město Kladno), likvidující odpadní vody z této městské části. Do této doby byly vypouštěny přímo do touto městskou částí protékajících vodotečí nebo ze septiků do kanalizace zaústěné do Týneckého potoka. Po několika stech metrech byly tyto vody ředěny vydatným přítokem čistých prokysličených vod čerpaných v rámci těžby z blízkého dolu Ronna. Vzhledem k uzavření dolu v roce 1997 bylo čerpání zastaveno. Zásadní změna v odtokových poměrech na Týneckém potoce ovlivnila množství a kvalitu vody a situace na toku se stala kritickou a dlouhodobě neudržitelnou.

Původně se uvažovalo s kapacitou pro 7 500 EO, ale po přehodnocení záležitosti zejména s ohledem na ekonomickou situaci byla realizována čistírna s kapacitou 6 000 EO. To odpovídá přitékajícímu znečištění v ukazateli BSK 5 360 kg/d (biochemická spotřeba kyslíku za pět dnů), přičemž se předpokládá čistící efekt zařízení 95 %.

Spolu s výstavbou čistírny byla nutná rekonstrukce a výstavba přívodního kanalizačního přivaděče v délce více než 27 km.

Čistírna odpadních vod Kladno-Švermov je založena na principu mechanicko-biologické technologie. Výstavbou této čistírny a kanalizace došlo k významnému zlepšení jakosti vody v Týneckém a následně i Zákolanském potoce a s přispěním ke zlepšení životního prostředí v povodí Vltavy.

Výhled: • dobudování jednotné městské kanalizace Kladna s odlehčovacími stokami a podchycenými výpustěmi, které jinak zhoršují kvalitu vody.

Odvádění povrchových vod

Výstavba nových komerčně industriálních zón, s nimiž je spojen nárůst zpevněných ploch, začíná být obtížně řešitelným problémem, zvláště pak v některých lokalitách. Rozsáhlé parkovací plochy snižují možnost vsaku dešťových vod v místě spadu, což vytváří kulminaci povrchových odtoků a v korytech recipientů mnohaleté průtoky. Při průměrné srážce odvedené do málovodného recipientu dochází k rozlivům a devastacím koryta. V budoucnu je nutno důsledně dbát, aby dešťové vody byly zadržovány a vsakovány na místě vzniku (novela Zákona o vodách).

Vodní toky a nádrže

Řešené území vodohospodářsky náleží k povodí Vltavy, podrobněji viz kapitolu Vodní režim území.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Záplavová území (Q 100 ) jsou stanovena u vodních toků Dřetovický potok, Knovízský potok, Loděnice, Zákolanský potok, nově Týnecký potok, Dřetovický potok, Lidický potok (2016). Rozsah vymezení záplavových území je patrný v grafických přílohách resp. z datového modelu; následující přehled uvádí seznam obcí v ORP Kladno, jichž se dotýká rozliv povodní na jednotlivých tocích: • Loděnice: Bratronice, Doksy, Družec, Horní Bezděkov, Kačice, Kamenné Žehrovice, Malé Kyšice, Stochov, Svárov, Tuchlovice, Unhošť, • Knovízský potok: Pchery, Třebichovice, Vinařice, Libušín • Zákolanský potok: Otvovice, Zákolany. Běloky,Dolany, Hostouň, Lidice, Velké Přítočno • Týnecký potok: Brandýsek, Dřetovice, Kladno, Koleč • Dřetovický potok: Dřetovice, Kladno, Stehelčeves, Zákolany • Lidický potok: Hřebeč, Kladno, Lidice, Makotřasy Protipovodňová opatření, která jsou součástí Směrného vodohospodářského plánu, budou navrhována jako veřejně prospěšné stavby v rámci územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí.

Výhledové vodní nádrže:

V řešeném území jsou podle platného Směrného vodohospodářského plánu (dále jen SVP), publikace SVP č. 34 (schváleno MLVD ČSR v roce 1988) sledovány následující výhledové vodní nádrže (nejsou zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby, jedná se pouze o limity ve využití území). Zásady a podmínky umísťování, povolování a případné realizace staveb v těchto územích jsou uvedeny v platném znění SVP.

Ve výše zmíněném SVP je uvedena vodní nádrž Malé Kyšice (dotčené obce Horní Bezděkov, Bratronice, Dolní Bezděkov, Družec) – (Směrný vodohospodářský plán 2015 zrušen).

Ochranná pásma vodních zdrojů

V grafické příloze jsou dokumentována ochranná pásma vodní zdrojů, pokud byla tato poskytnuta příslušným vodoprávním úřadem.

Státní pozorovací síť ČHMÚ

Státní pozorovací sít Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zahrnuje vrty (VP) a prameny (PP) určené ke sledování podzemní vody. Všechny tyto objekty mají stanovená ochranná pásma – vrty mají kruhové ochranné pásmo o poloměru 500 m, prameny 100 m. V těchto ochranných pásmech je nutné provádět veškeré zemní a těžební práce pouze se souhlasem ČHMÚ. Jejich zákres je předmětem územních plánů obcí.

Energetika

Zásobování elektrickou energií

Energetická část se zabývá energetickými zdroji, rozvodnami a vedeními VVN, VN v řešeném území.

Pro území ORP Kladna zajišťuje přenos a distribuci elektroenergetiky ČEZ Distrubuce, skupina ČEZ, Vinohradská 8, 120 21, Praha 2.

Výroba elektrické energie v ORP Kladno je řešena teplárnami a elektrárnami. Zdroje ČEZ, a.s., dodávají elektřinu do nadřazené soustavy provozované ČEPS, a.s. (vedení 400 kV a 220 kV). Zdroje ostatní dodávají vyrobenou elektřinu přímo do přenosové soustavy STE, a.s. (vedení 110 kV a nižší).

Stávající zdroje: Uvedeny jsou významné zdroje elektrické energie v území s dodávkou do veřejné rozvodné sítě: • Stávající rozvody VVN: Řada rozvoden a vedení VVN 400, 220 kV a 110 kV patří správcům sítí ČEZ, a.s., ČEPS, STE, a.s., PRE, a.s. Z vedení VVN 400, 220 kV jsou napájeny rozvodny VVN 400 a 220 kV, ze kterých je po transformaci na 110 kV napájena síť distribučních vedení 110 kV napájejících transformovny VVN 110/22 kV. • Rozvodny VVN 400/220/110 kV: Rozvodny ve vlastnictví ČEPS nejsou umístěny v území ORP Kladna; Čechy střed (400/220/110 kV), Řeporyje (400/110 kV), Chodov (400/110 kV), Malešice (220/110 kV). 63

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Rozvodny VVN/VN 110/22 kV: Rozvodny ve správě ČEZ, a.s.: Libušín, Tuchlovice, Kladno Západ, ECK Sever (Kladno), ECK (Kladno), Elektrárna Kladno, Dříň (Kladno).

Navrhované rozvodny: • rozvodny VVN: se nenacházejí v území ORP Kladna, • rozvodny VVN/VN 110/22 kV: Pavlov.

Další energetický zdroj mimo ČEZ: • Kotelna Stochov, ITES, s.r.o., Kladno 1, spal. výkon 1,038 MWe, roční výroba elektřiny v roce 2005 2 303 MWh, rozvodná společnost ČEZ Distribuce, úroveň napětí 22 kV, palivo zemní plyn.

Navrhovaná nová vedení 110 kV, přeložky, rušená vedení: • úprava vedení 343/344 a 311/394 v místě křížení u Stehelčevsi (změna propojení rozvoden), • zrušení vedení do rušené TR LIBUŠÍN.

Zásobování teplem

Hlavním výrobcem tepla je tepelná elektrárna Alpiq Generation, použitá technologie přeměňuje palivo (uhlí) na elektřinu a páru (305+67 MW) a spalování biomasy (hrubý elektrický výkon je 415 MWe). Dále: • Energetika Kladno, s.r.o. (EK), • Energetické centrum Kladno, s.r.o. (ECK), • Kladno GT, s.r.o. (KGT).

Jediným dodavatelem tepelné energie do rozvodů centrálního zásobování je Alpiq Generation, s.r.o.

Firma TEPO, s.r.o., zabezpečuje zásobování převážné části města Kladna teplem a teplou užitkovou vodou od Alpiq Generation, s.r.o. V průměru cca 84 % odběratelů jsou bytové odběry, nebytový sektor prezentují především školy, předškolní a zdravotnická zařízení, drobní podnikatelé. Celková vytápěná plocha v roce 2005 činila zhruba 1 227,7 tis. m2.

Další tepelný energetický zdroj: Kotelna Stochov, ITES, s.r.o., Kladno 1, provozovatel tepelného hospodářství ve městě Stochově; spal. výkon 1,038 MWe, roční výroba elektřiny v roce 2005 2 303 MWh, rozvodná společnost ČEZ Distribuce, úroveň napětí 22 kV, palivo zemní plyn.

Zásobování plynem

Stávající rozvody plynu: Řešené území zásobuje Středočeská plynárenská, a.s. (RWE), Novodvorská 803/82, 142 01, Praha 4.

Tranzitní plynovod se na území ORP Kladno nenachází.

Plynovody VTL:

Síť plynovodů VTL je tvořena řadou páteřních tras, okruhem kolem Prahy a odbočnými přípojkami do jednotlivých oblastí a pro jednotlivá města. V některých úsecích jsou trasy potrubí vícenásobné. Propojení těchto sítí mezi jednotlivými správci je přes předávací stanice s měřením odběru.

Světlosti plynovodného potrubí VTL jsou různé, páteřní trasy převážně tvoří potrubí DN 350 až DN 500, odbočné větve DN 80 až DN 300.

Město včetně zájmové oblasti je zásobováno zemním plynem ze tří nadřazených vysokotlakých systémů VTL: • VTL plynovod Drahelčice–Hořešovice (od Slaného po Bouchalku, DN 300, PN 25, dále na Dolany, Pavlov a Červený Újezd, DN 350, PN 25, nad Bažantnicí je napojena VTL přípojka DN 150, PN 40 pro RS Kročehlavy – Okrsek III), • VTL řad Kladno–Satalice (od Poldi k Buštěhradu a dále ku Praze, DN 300, PN 40), • VTL řad Pavlov–Rozdělov (odbočuje z plynovodu Drahelčice–Hořešovice nad Pavlovem do RS Rozdělov, DN 150, PN 40).

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Na území města Kladna neprochází plynovod VVTL, plynovody VTL jsou různé, páteřní trasy tvoří zejména potrubí DN 350 až DN 500, odbočné větve DN 80 až DN 300; město je zásobováno poměrně optimálně, s velkou rezervou ve výkonu městských VTL RS.

Tabulka 30: Plynofikace

Počet plynofikovaných obcí v ORP Kladno počet plynofikovaných obcí 46 podíl plynofikovaných obcí na celkovém počtu obcí 95,83 % podíl plynofikovaných obcí v celém Středočeském kraji 43,02 %

Území ORP Kladna se vyznačuje vysokým počtem plynofikovaných sídel, jedná se o nejvyšší počet obcí zásobovaných zemním plynem v rámci celého Středočeského kraje.

Výhled rozvoje zásobování plynem: • řešeným územím není navrhován tranzitní plynovod VVTL, • rozvoj plynovodní sítě VTL bude navrhován zejména v rozvojových lokalitách města, • pokračování příprav plynofikace sídla budováním nových plynovodních tras nebo prodlužováním tras stávajících, • v řešeném území není navrhována nová předávací a regulační stanice VTL, • rozvoj plynovodné sítě VTL se předpokládá hlavně v lokalitách plánované výstavby a současně pokračuje příprava plynofikace sídel budováním nových plynovodních tras nebo prodlužováním plynovodů do dalších lokalit.

Ropovody, ostatní potrubní inženýrské sítě

V řešeném území nejsou žádné tranzitní ropovody (jako např. ropovod DRUŽBA, ropovod R 300, ropovod IKL).

Spoje

Telekomunikace

Řešené území pokrývá z hlediska telekomunikací jeden z telefonních obvodů s centrální ústřednou HOST. Telekomunikační obvod HOST se dále člení na obvody vedlejších účastnických obvodů s ústřednami VUJ. Tyto ústředny jsou napojeny optickými kabely na stávající síť dálkové přenosové techniky. Telekomunikační obvody HOST, které pokrývají řešené území, jsou tvořeny jako překryvné digitální sítě DON v systému EWDS a plně uspokojují poptávku po spojových službách.

Nová digitální technologie umožňuje zřizování satelitních ústředen v místech soustředěného zájmu o spojové služby. V řešeném území je stav funkční obsluhy proveden z necelých 100 %. Nepřipojené oblasti se nacházejí v částech méně obydlených nebo hůře přístupných. V rámci osazení digitálních ústředen je v regionu možné připojit dle požadavků všechny datové spoje.

Síť přenosové techniky zahrnuje síť rozhlasových a televizních signálů, multifunkční sítě (rozvody kabelové televize), trasy dálkových optických kabelů. Dle dodaných podkladů od jednotlivých poskytovatelů jsou ve výkresu limitů zakresleny např. kabelová síť a objekty Telefónica O 2, sdělovací kabel ČEZ Net (úsek rozvodna Rozdělov–rozvodna Kladno Borovina), Teliasonera, atd.

Radiokomunikace

Zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenosem telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (Vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení Čra, a.s., Telefónica O 2, a.s., Vodafone, a.s., T-Mobile, a.s. Radioreléové trasy jsou vybudovány v dostatečné kapacitě. Území města je dostatečně kvalitně pokryto signálem mobilních operátorů pomocí základnových stanic.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Základnové rádiové stanice (BTS) zajišťují rádiové spojení s mobilním telefonem. Zpravidla obsahují několik směrových vysílačů - transcieverů (TRX), které pokrývají určitou část území rádiovým signálem.

V síti radioreléových spojů působí přenos dat Policie ČR. Tato organizace využívá jednak trasy Čra a do některých oblastí má vlastní trasy paprsků. Nové směry se budou budovat v závislosti na rozšiřování dalších koncových stanic policie. V síti radioreléových spojů působí kromě výše uvedených RR spojů i spoje provozované vojenskou správou MO. Dle požadavku správce sítě, vojenské ubytovací a stavební správy, nejsou v této dokumentaci specifikovány.

Radioreléové trasy společnosti ČEZ, a.s., jsou vedeny převážně ve stínících vodičích rozvodné soustavy venkovního vedení VN VVN. Malá část přenosových dat je vedena po RR paprscích.

Síť přenosové techniky

Síť přenosové techniky rozhlasových a TV signálů je v řešeném území a v celoplošné síti vybudována se 100% pokrytím území.

V Kladně jsou vybudovány specializované sítě, které se zabývají provozováním multifunkčních sítí, zejména kabelové rozvody a radiokomunikační rozvody pro příjem kabelové televize. Provozovateli kabelové televize jsou v některých obcích i obecní úřady. V oblasti přenosové techniky dálkových spojů je kabelová síť optických kabelů hustě vybudována a ve výhledu po roce 2000 jsou plánovány pouze menší doplňující trasy.

Trasy dálkových kabelů jsou vedeny do centrálních i vedlejších ústředen a jsou určené k přenosu telekomunikačních i počítačových datových spojů.

Současný systém kabelových spojů bude doplněn dle potřeb výstavbou dalších tras dálkových optických kabelů.

Ochranná pásma

Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č. 127/05 Sb., ve znění: • ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení po celé délce trasy, • kruhová ochranná pásma kolem objektů vysílačů o poloměru 500 m, • kruhová ochranná pásma okolo TV převaděčů o poloměru 30 m.

Výšková ochranná pásma RR směrového spoje jsou vyhlašována individuálně. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad.

Odpadové hospodářství

V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů je povinností státu, krajů a původců (s produkcí větší než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH).

Závazná část POH Středočeského kraje (z 21.12.2004) obsahuje následující hlavní zásady (dále aktualizované Obecně závaznou vyhláškou z r. 2008): • zvýšit celkové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010, • dosáhnout výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy) v následující struktuře: 45 % papíru, 33 % skla, 14 % plastů, 8 % kovů, • sníží se podíl skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) o 20 % do roku 2010 oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce 2000, • zákaz zřizování nových skládek na území kraje s kapacitou pod 250 000 tun nebo 20 000 t/rok, • zvýšit míru materiálové recyklace stavebních a demoličních odpadů o 33 % do roku 2006 a o 60 % do roku 2013 v porovnání se stavem recyklace v roce 2001.

V rámci ORP Kladna působí následující subjekty zajišťující svoz tuhého komunálního odpadu: • AVE KLADNO S.R.O.:

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

o Činnosti pro město Kladno i pro některé okolní obce (Buštěhrad) jsou zajišťovány prostřednictvím AVE Kladno s.r.o. Společnost AVE Kladno s.r.o. zajišťuje na území města Kladna a v jeho širokém okolí svoz tuhého komunálního odpadu (TKO). Dále provádí svoz a likvidaci velkoobjemového odpadu od právnických i fyzických osob v regionu Středních Čech. Jedná se hlavně o živnostenský odpad, starý nábytek, atd. Likvidace je prováděna vozidly s velkoobjemovými kontejnery, kterými jsou sváženy a zneškodňovány i živnostenské a stavební odpady. o Důležitou součástí nakládání s odpady je separace odpadu. Na území města Kladna provádí AVE Kladno s.r.o. sběr separovaného odpadu donáškovým systémem. Společnost obsluhuje v Kladenském regionu cca 200 stanovišť s nádobami na separovaný odpad sklo, papír a plast. o Nezbytným doplňkem systému sběru tříděného odpadu jsou sběrné dvory. AVE Kladno s.r.o. provozuje dva stacionární sběrné dvory: sběrný dvůr ve Smečenské a sběrný dvůr ve Vrapicích. V místech vzdálenějších od stálého sběrného dvora zajišťuje tyto služby AVE Kladno s.r.o. mobilním zařízením pro sběr nebezpečného odpadu. o AVE Kladno s.r.o. zajišťuje také svoz, likvidaci a zpracování nebezpečného odpadu.

• Technické služby Stochov, s.r.o.: o Zajišťují komunální a technické služby pro území ve správě města Stochova.

• CZ EKOLOGIE Holding Kladno: o Zajišťuje provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Unhoště.

Provozovny s povolením nakládat s odpady v ORP Kladno: • AVE Kladno s.r.o. , Smečenská 381, Kladno – Rozdělov; provozovny sběrných dvorů v Kladně Rozdělově, Smečenské ulici a v Kladně Dubí ve Vrapické ulici. • METALPLAST servis, s.r.o., Na Vyhaslém 816, 27201 Kladno, • METLA, s.r.o., parc. č. 1623/204, k.ú. Dubí u Kladna, 27201 Kladno, • REAL Leasing Kladno, s.r.o., Buštěhradská halda, par. č. 678/1 a 680/2, k.ú.Vrapice, 27203 Kladno 3, • PRAGOTRADE, s.r.o., 27308 Pchery, • Přemysl Šámal – METALCAR, Dr. Steinera 19, 27201 Kladno.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Grafy ponechány z aktualizace ÚAP v r. 2012: Produkce a využívaní odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje v letech 2011. Graf znázorňuje využití opadů sk. 20 Katalogu odpadů na území Středočeského kraje v členění dle jednotlivých ORP v roce 2011.

Produkce a skládkování komunálních odpadů (sk. 20 a 15 01 Katalogu odpadů) na území jednotlivých ORP Středočeského kraje v roce 2011. Graf znázorňuje množství komunálních odpadů (sk. 20 a 15 01 Katalogu odpadů) ukládaných na skládky na území Středočeského kraje v členění dle jednotlivých ORP v roce 2011.

zdroj: vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství SK za r. 2011

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.2.12 Životní prostředí

Horninové prostředí a geologie

Geologické poměry

Území se vyskytuje v místech, kde v centrální části Českého masívu na linii zhruba Lány -Blevice nasedají na neoproterozoické sedimenty s polohami bazaltoidních vulkanitů Bohemika (tepelsko- barrandienský blok) svrchnopaleozoické (svrchnokarbonské) uloženiny. Na tyto sedimenty se po dlouhodobé denudaci ukládala svrchnokřídová depozita, zachovaná dnes jen v denudačních reliktech. Terciérního stáří jsou ojedinělé vulkanity bazaltoidního charakteru. Tento komplex starších sedimentů a sporadicky se vyskytujících vulkanogenních hornin je překryt málo mocnými uloženinami kvartérního stáří.

Stratigrafické poměry

Neoproterozoikum

Neoproterozoické sedimenty (blovické souvrství kralupsko-zbraslavské skupiny), jejichž mocnost je odhadována na několik kilometrů, jsou reprezentovány na Kladensku především slabě metamorfovanými chlorit-sericitickými břidlicemi a drobami, které se obvykle rytmicky střídají. Lokálně se v těchto základních sedimentech mohou vyskytnout tmavé silicity (tzv. buližníky) a produkty bazického (geosynklinálního) vulkanismu, reprezentované tzv. spility (většina z nich má charakter submarinních ložních těles). Břidlice a spility bývají fosilně zvětralé, ať již jde o povrchové výskyty nebo důlně ověřené partie v bezprostředním podloží pod svrchnokarbonskými sedimenty.

Vyvřeliny neznámého stáří

Porfyry a porfyrity byly výjimečně zjištěny na povrchu, většinou bylo identifikovány při ražení překopů v podloží uhelných slojí (např. důl Mayrau ve Vinařicích) v horninách neoproterozoika. Dále zde byly nalezeny pravděpodobně poněkud mladší (variské) paleoryolity.

Svrchní karbon

Ze svrchnokarbonských uloženin jsou zde známy sedimenty kladenského, týneckého a spodní části slánského souvrství.

Základní statigrafické jednotky kladenského souvrství, které kromě pískovců, slepenců a převážně šedě zbarvených aleuropelitů obsahuje i uhelné sloje, tvoří: • starší vrstvy radnické s průměrnou mocností ve vyšších desítkách metrů. Tyto sedimenty vyplňují tzv. kladenskou depresi, což je významný negativní morfologický prvek v předsedimentačním reliéfu této části kladensko-rakovnické pánve, protažený ve směru VSV-ZJZ. Omezení výskytu a snížení mocnosti radnických vrstev od osy kladenské deprese směrem: o k jv. je denudační nebo na jižní okrajové doberské elevaci, o k severu vrstvy vykliňují v hloubkách 400-600 m p.t. na smečensko-velvarské a bilíchovské elevaci, což je dokladováno těžebními aktivitami. Elevace oddělují kladenskou depresi od deprese zlonické (slánské).

Dále je v kladenské depresi známa řada dílčích morfologických vyvýšenin v podobě úzkých hřbetů. Mocnost vrstev a tím i uhelných slojí je nad nimi podstatně menší, starší sedimenty vrstev na nich vykliňují. Typickým znakem radnických vrstev je přítomnost: o tzv. bazální brekcie, což jsou na krátkou vzdálenost přemístěné zvětralé sedimenty neoproterozoika, o uhelných slojí radnického souslojí, z nichž hlavní kladenská měla v některých místech mocnost vyšší než 10 m, o produktů vulkanické činnosti, které jsou známy v podobě kyselých (paleoryolitových) alterovaných tufů a tufitů jak v uhelných slojích, tak i mimo ně (z nich nejvýznamnější je hlavní horizont, budovaný v podloží hlavní kladenské sloje ve spodní části méně mocnou polohou tzv. bělky a v jejím nadloží polohou tzv. brousku). • mladší vrstvy nýřanské, které se ukládaly po přestávce v sedimentaci a po vyplnění původních morfologických depresí (převýšení cca 200 m). Průměrná mocnost kolem 400 m je směrem k jihu 69

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

denudačně redukována na 0 m. Mocnost uhlených slojek byla obvykle v decimetrech, nepřevyšovala 1 m.

Zatímco stavba kladenského souvrství je geneticky dosti pestrá a aleuropelity jsou většinou šedé, uloženiny následujícího týneckého souvrství při max. mocnostech do 200 m tvoří pouze klastika, v podobě arkózovitých pískovců, slepenců a alueropelitů, s typickým karmínovým zbarvením jemných klastů.

Sedimenty spodní části slánského souvrství jsou budovány nejprve málo mocnými písčitějšími jelenickými vrstvami (do 40 m), dále potom lakustrinními tmavě šedými laminovanými jílovci mšeckých vrstev, v jejichž nadloží bývají laminované šedohnědé prachovce vrstev hředelských. Jejich výskyt je omezen na místa, kde jsou tyto sedimenty zakleslé podél zlomů.

Svrchní křída

Na poměrně značné ploše Kladenska byly identifikovány na povrchu svrchnokřídové sedimenty. Představují denudační relikty jižního okraje české křídové pánve. Vyskytují se v současné době většinou jen v místech: • morfologických vyvýšenin, zatímco starší svrchnoproterozoické a svrchnokarbonské sedimenty jsou známy ze současných morfologických depresí, tj. podél vodotečí, • kde se vyskytují i svrchnokarbonské sedimenty.

Bazální část svrchnokřídových depozit tvoří cenomanské uloženiny perucko-korycanského souvrství, jehož mocnost se pohybuje v metrech nebo nízkých desítkách metrů. Spodní část souvrství (perucké vrstvy) obsahuje obvykle rezavé písčité slepence, v nadloží s polohou šedých jílů, lokálně i nepříliš mocnou slojkou (max. nižší decimetry) hnědého uhlí. V jejich nadloží jsou korycanské vrstvy (relativně dobře vytříděné a slaběji zpevněné rezavě žluté střednozrnné pískovce).

Svrchní část reliktů křídových sedimentů, a to obvykle v místech současných výraznějších morfologických elevací, náleží spodní části bělohorského souvrství, které je zde zastoupeno především šedavými písčitými slínovci. Mocnost je proměnlivá, ovlivněná postsedimentární denudací (obvykle nepřesahují mocnost 30 m).

Terciérní horniny

Horniny terciérního stáří jsou zastoupeny pouze vulkanity charakteru bazaltoidů („čediče“). V podstatě jde o nejjižnější výběžky Českého Středohoří, které využívaly oslabené tektonické zóny většinou směru SZ-JV. Nejznámější je severně od obce Vinařice tzv. Vinařická Hora, lokálně byly při těžbě uhlí zjištěny i čedičové žíly.

Kvartérní sedimenty

Mocnost kvartérních sedimentů nepřesahuje 10 m. Jde o uloženiny z genetického hlediska poměrně pestré. Na svrchnokřídových sedimentech, v místech plošin, jsou známy uloženiny eluviální (zvětraliny in situ), na svazích deluviální (svahové hlíny), při úpatích recentních morfologických depresí mohou být sedimenty splachového charakteru (proluviální). Údolí podél recentních vodotečí jsou vyplněna obvykle nevytříděnými fluviálními sedimenty (zahliněné písky, výjimečně i štěrkopísky). Tam, kde byl pohyb vody minimální, vyskytují i se sedimenty obohacené organogenní substancí. Na řadě míst jsou ještě relikty produktů eolické činnosti (sprašové hlíny, popř. spraše), které byly většinou odtěženy jako cihlářská surovina.

V území se vyskytuje značné množství antropogenních uloženin. Jde o odvaly (haldy), které vznikly nejen hornickou činností, ale i jako skládky komunálního odpadu. Z nich specifické postavení má tzv. buštěhradská halda, ve které bylo uloženo téměř cokoliv, včetně nebezpečných odpadů. V některých případech jde o hlady se smíšeným materiálem, protože tyto aktivity probíhaly souběžně.

Úložní a tektonické poměry

Neoproterozoické sedimenty jsou zvrásněné do struktur různé velikosti. Základní průběh pozitivních a negativních struktur (vrásy, resp. megavrásy) je směru VSV-ZJZ a podílejí se ať přímo (antiklinály a synklinály), tak nepřímo (různou náchylností k denudaci) na průběhu pozitivních a negativních tvarů

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno předsedimentačního reliéfu svrchnokarbonských sedimentů. Mezi ty základní, vymezující kladenskou centrální depresi, ve které probíhala uhlotvorba, patří okrajové elevace doberská na JV a smečensko- velvarská a bilíchovská na SZ). Tektonické poměry tohoto strukturního komplexu nejsou známy. Předpokládá se, že byly zárodkem strukturního schématu, známého ze svrchnokarbonské sedimentární sekvence.

Svrchnokarbonské sedimenty mají úklon generelně k severu, zhruba 5o. Tento úklon dobře patrný z průběhu slojek v nýřanských vrstvách. V radnických vrstvách je úklon v detailu modifikován tvary předsedimentačního reliéfu. Zde úklony radnických vrstev s uhelnými slojemi kopírují tvary podloží. Celá karbonská sedimentární sekvence je postižena především postsedimentární disjunktivní tektonikou. Zlomy (příčné) mají generelně směr SZ-JV až SSZ-JJV. Vertikální výška pohybu po zlomových plochách může být až 200 m. Zlomy se štěpí (virgují), jsou obvykle mírně zakřivené a v celé jejich délce se mění se výška skoku po zlomových plochách. V některých místech jde o zlomy jednoduché, jinde o souklonná zlomová pásma, lokálně i soustavy protiklonných zlomů, vytvářejících příkopové propadliny (např. tzv. kačácká, kterou využívá i tok Loděnice). Ty mohou být symetrické i asymetrické. Úklon významnějších zlomů se pohybuje většinou mezi 60-75o. Tato charakteristika vyplývá i z poznatků hornické činnosti. Ze strukturního hlediska převzaly funkci párového systému k těmto zlomům základní (drobné) strukturní prvky proterozoika, prokopírované do sedimentů svrchního karbonu formou miniaturních pohybů.

V podstatě nelze jednoznačně doložit, že by sedimenty svrchní křídy byly tektonicky postiženy. Vyloučit nelze drobné pohyby především po starších zlomech směru SZ-JV. Neotektonické pohyby, spadající do období terciéru, zde nebyly zaznamenány. Starší zlomové struktury byly však nepochybně využívány při vulkanické činnosti.

Ložiskové poměry

V zájmovém území se nacházejí ložiska kaustobiolitů (černé uhlí) a některých nerudních surovin.

Energetické suroviny – černé uhlí

Černé energetické uhlí (vykazovalo jen minimální koksovací vlastnosti) bylo donedávna nejvýznamnější nerostnou surovinou a zůstává nadále, i když těžba uhlí byla ukončena. Uhlí bylo v radnických vrstvách těženo více jak 200 let. Celý kladenský „černouhelný“ revír zahrnoval na začátku 90. let 20. století ložiska Třebusice, Dubí, Švermov, Vinařice, Libušín, Kačice, Srby a Tuchlovice se sumární plochou cca 50 km 2.

Historie těžby uhlí na Kladensku

• První zmínky jsou z r. 1570 (Zikmund Winter), kdy se za použití zvětralého buštěhradského uhlí vyráběla zelená skalice, do r. 1775 se těžilo max. 133 t.rok -1 (povrchová těžba často navětralého uhlí), do konce 18. století vzrostla těžba uhlí na buštěhradském panství na 5 175 t. • Ve 30. letech 19. století vznikly u Cvrčovic šachty Ferdinand a Ludmila (konečná hl. 214 m, sloužila jako větrání až do r. 1977). V té době buštěhradské doly zásobovaly palivovým uhlím především Prahu a v podstatně širším okolí i kovárny, byly zahájeny pokusy o výrobu koksu. • Začátkem 40. let 19. století byla zřízena kutací komise, došlo k vytyčení kutacích obvodů a realizaci prvních průzkumných vrtů, dále potom k hloubení jam Michael a Layer v Brandýsku (hloubení Michala v hl. 339 m bylo zastaveno pro velký přítok vody). • V polovině 40. let 19. století dochází k tradovanému nálezu uhlí těžařem Váňou ve výchozové partii hlavní kladenské sloje v Kročehlavech a přesunu těžby na území města Kladno, v r. 1848 k založení Kladenského kamenouhelného těžařstva, které si podalo žádost o povolení ke zřízení železáren a následně v r. 1854 ke stavbě první vysoké pece v Kladně. V r. 1857 byla přeměněna tato těžební společnost na Pražskou železářskou společnost. • Na přelomu 60. a 70. letech 19. století dochází k hloubení dalších a v podstatě posledních šachet (Engerth, Bresson, Barré, Mayrau, František Josef) na území dnešního města Kladna. • Poté byly postupně otvírány hlubší doly (až 500 m p. t.) západně od Kladna (Vinařice, Libušín, Srby, Kamenné Žehrovice, Rynholec). Otvírka tzv. dolového pole Tuchlovice začala těsně před II. světovou válkou, poslední dolové pole Kačice bylo otevřeno v podzemí překopy (70. léta 20. století) z dolu Nejedlý I. V té době celková těžba v revíru byla 2,1 mil. t. Došlo k vybudování spojovacího překopu z DP Švermov až do DP Srby na důl Schoeller (Nejedlý I+III), kde byla surovina upravována spolu se surovinou, vytěženou v k.ú. Libušín (důl Max), v k.ú. Kamenné Žehrovice (důl

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Wanieck) a později i k.ú. Kačice a Hradečno (důl Hradečno). Propojením, kromě dolu Tuchlovice (resp. Nosek, Jaroslav), který byl na tento sytém napojen v 90. letech 20. století, vznikl ke konci 20. století komplex, který měl v podstatě jedno technologicko-úpravárenské centrum, ale také možnost komunikace podzemních vod, které byly rovněž centrálně čerpány. Tento komplex byl umístěn mimo zástavbu na dole Schoeller. • V 90. letech 20. století nastává útlum těžby, celková těžba v kladenském revíru klesla v r. 1990 na 1,6 mil. t, v r. 1995 na 1,2 mil. t, v r. 2000 na 0,8 mil. t, v r. 2002 na 0,2 mil. t., přičemž naprostá většina těžby byla realizována mimo území města Kladno. Pokles těžby doprovázelo postupné uzavírání dolů: o 30. 6. 1990 důl Zápotocký (František Josef, Prago I) v Dubí, o 30. 6. 1997 doly Mayrau ve Vinařicích a Ronna ve Švermově, o 28. 2. 2002 důl Tuchlovice (Jaroslav, Nosek), o 29. 6. 2002 důl Libušín (Schoeller, Nejedlý). Rapidní propad těžby začátkem 90. let 20. století způsobil přechod na tržní hospodářství. Kleslo množství bilančních, a tím i využitelných zásob z téměř 20 mil. t na 8 mil. t. V probíhajícím procesu zvyšování ekonomické efektivnosti těžby bylo tehdejším těžařem Českomoravské doly, a.s., rozhodnuto o sloučení dosud samostatných dolů Kladno a Tuchlovice s platností od 1. 7. 1995. Tímto organizačním spojením vznikla jediná těžební jednotka – Kladenské doly, odštěpný závod (KD, o.z). • Další neefektivní těžba vedla k tomu, že ČMD, a.s., rozhodly o ukončení těžby v Kladenských dolech, o.z., k datu 30. 6. 2002 a zahájení kompletního útlumu dolu. MPO ČR vydalo k tomuto rozhodnutí souhlasné stanovisko 24. 4. 2002 pod č. j. 13040/5220/100, které bylo potvrzeno Usnesením vlády ČR ze dne 12. 6. 2002.

Tabulka 31: Doly - změny názvů

Změny politických režimů se podepsaly i na pojmenování, resp. přejmenovávání dolů, činných až do posledních období těžby uhlí na Kladensku (viz tabulka). Název dolu Rok uzavření Předchozí názvy dolů Kladno 2002 Schoeller, Nejedlý I+III Kladno 2 1997 Mayrau, Fierlinger I, Gottwald II Kladno 3 1997 Ronna, Gottwald III Zápotocký 1991 Prago Nejedlý II 1982 Wanieck Tuchlovice 2002 Jaroslav, Nosek Čs. armáda 1 1965 Anna Čs. armáda 1965 Laura Hradečno 2002 Nejedlý IV

Těžba probíhala především v hlavní kladenské (svrchní radnické) sloji, která měla v kladenské depresi kvalitní uhlí (v průměru 25 % popelovin) a téměř celoplošné rozšíření. Na území města Kladno byla těžena méně kvalitní (cca 50 % popelovin) sloj základní kladenská (spodní radnická). Z mladších slojí svrchních radnických vrstev byly v okolí Kačice a Tuchlovic těženy dále sloj dolínská (okrajová), střední lubenská a svrchní lubenská (kačická) s celkem kvalitním uhlím (kolem 30 % popelovin). Spolu s nimi probíhala v 70. a 80. letech 20. století hlubinným způsobem i těžba žáruvzdorných jílovců. Těžba žáruvzdorných jílovců byla ukončena, i přes státní dotace, z důvodů ekonomických (mezi Rynholcem a Novým Strašecím byla tuna této suroviny těžena povrchovým způsobem podstatně levněji). Málo mocné sloje nýřanských vrstev zde těženy nebyly, nebyly obvykle ani hodnoceny, ani bilancovány.

Ložiska a zásoby černého energetického uhlí

Kromě pojmenování dolů, jako správních jednotek, je nutné odlišovat názvy ložisek, dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Ložisko je tvořeno bloky zásob, zatímco DP vymezují plochy, na kterých lze realizovat po schválení POPD hornickou činnost, povolenou příslušným OBÚ. CHLÚ potom představují specifický druh stavební uzávěry, aby nebyla eliminována nebo ztížena možnost ložisko využívat. Jakékoliv jiné aktivity na ploše CHLÚ je nutné realizovat za zvláštního režimu

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

(např. jako na poddolovaném území, i když zde nebylo těženo). Pokud nebylo stanoveno jinak, po zrušení nebo plošné redukci některých DP „převzaly“ funkci ochrany ložiska CHLÚ.

Až do konce 80. let 90. století byla na Kladensku ložiska, vymezená bloky zásob, paralelizována s plochou DP. Bloky zásob se v té době již vyskytovaly obvykle jen v okrajových částech DP a kolem těžebně technických zařízení (ochranné pilíře), uprostřed DP byla surovina obvykle vytěžena. Vymezení ložisek, resp. kontur DP, bylo na SZ a JV přirozené (vyklínění na elevacích), na SV a JZ (kolmo na podélnou osu kladenské deprese) umělé. Zde DP a tím i ložiska na sebe navazovala. Po ukončení těžby a následných „likvidačních“ výpočtech (Kolektiv 2002) byla většina DP zrušena nebo významně redukována. Funkci „ochrany“ ložisek převzala CHLÚ.

Zbytkové zásoby po ukončení těžby představují ještě úctyhodných 29 mil. t (z toho 25 mil. t ve sloji hlavní kladenské), a to v CHLÚ. Mimo ně bylo zjištěno v rámci likvidačních výpočtů zásob (Kolektiv 2002) dalších 5 mil. tun. Téměř 30 mil. tun představuje zásoby prozkoumané, většinou mimo město Kladno. Právnickou osobou pověřenou ochranou a evidencí zásob je Palivový kombinát Ústí, s.p., konkrétně jeho středisko v Kladně. Veškeré zásoby jsou klasifikované jako nebilanční a jsou v současné době nevyužitelné. Značné množství těchto zbytkových zásob • rozptýlených v soliterních blocích při okraji revíru, • představujících ochranné pilíře bývalých jam (původně většinou zásoby vázané), • po zasypání úvodních důlních děl, • nastoupání podzemní vody na původní úroveň, tj. blízko současného povrchu, vylučuje využití z technicko-ekonomického hlediska nejen v blízké, ale i mnohem vzdálenější budoucnosti.

Existující ložiska se vyskytují na více katastrálních územích, k.ú. mimo zájmové území jsou dále uvedena.

Tabulka 32: Základní ložiska

Základní ložiskové údaje (ložiska výhradní) Ložisko U 372700 Libušín DP Libušín (zrušen) CHLÚ 072700 Libušín (k.ú. Kladno, Rozdělov) Zásoby v kt 0,0 tun

Ložisko B 3072800 Vinařice (obec Vinařice) DP Vinařice (zrušen) CHLÚ 072800 Libušín (k.ú. Kladno, Motyčín) Zásoby v kt 1,4 mil. t nebilanční, mimo město Kladno, v ochranném pilíři dolu Mayrau

Ložisko B 3072900 Kladno (město Kladno, k.ú. Kladno, Kročehlavy, Dubí, Motyčín, Hidousy) DP Švermov (zrušen) CHLÚ 072900 Švermov (k.ú. Kladno, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy, Dubí) Zásoby v kt 6,0 mil. t nebilanční, většinou pod centrální částí města Kladno, v kú. Kladno

Ložisko B 3073200 Dubí (město Kladno, k.ú. Dubí, k.ú. Vrapice, obce Brandýsek, Dřetovice, Třebusice, Stehelčeves) DP Dubí (zrušen) CHLÚ 073200 Dubí (k.ú. Dubí, Hnidousy, Vrapice, Kladno) Zásoby v kt 7,3 mil. t nebilanční (v tzv. brandýsecké oblasti)

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Ložisko B 3105600 Třebusice (obec Třebusice, Slatina, Koleč) DP Nestanoven (dosud netěženo) CHLÚ 1056000 Želenice (k.ú. Želenice) Zásoby v kt 7,9 mil. t bilančních a 1,7 mil. t nebilančních (část mimo zájmové území na Slánsku

Ložisko B 3073100 Srby-Schoeller (obec Libušín, Tuchlovice, Kačice) DP 20062 Srby (redukován) CHLÚ 073100 Srby Zásoby v kt 2,5 mil. t nebilanční

Ložisko B 3073000 Kačice (obec Hradečno, Kačice) DP 20063 Kačice – redukován CHLÚ 073000 Kačice (k.ú. Přelíc, Smečno, Malíkovice, Drnek, Ledce) Zásoby v kt 11,0 mil. t nebilanční

Ložisko B 3073300 Tuchlovice (obec Kamenné Žehrovice, Lány, Lhota , Tuchlovice, Žilina) DP 20037 Tuchlovice CHLÚ 073300 Tuchlovice Zásoby v kt 5,7 mil. t nebilanční

Nerudní suroviny

Ve většině případů jde o stavební suroviny, které nebyly těženy ve velkým objemech. Suroviny nejsou příliš kvalitní, jejichž využití bylo/je podmíněno tím, že jde o deficitní oblast. Výhled jejich využití (ložiska těžená, zatím ukončenou těžbou nebo ještě netěžená) je ze střednědobého či vzdálenějšího časového horizontu významně omezený, přestože se pohled na využitelnost některých surovin s možnostmi nových technologií jejich úpravy a zpracování změnil. To by muselo dojít v regionu k významnému deficitu těchto surovin, resp. nárůstu jejich ceny a při zabezpečení nezbytnými surovinami i vlivem přepravy k zátěžím na životním prostředí.

Vhodného stavebního kamene není mnoho, vyskytuje se většinou v jižní části území, jde převážně o neoproterozoické bazaltoidy (spility). Jediný výskyt stavebního kamene v severní části představují neogénní bazaltoidy Vinařické hory.

Cihlářská surovina byla těžena na řadě míst zájmového území, většinou v severní části zájmového území. Byla to ložiska malá, z větší části jsou vydobytá. Surovina byla tvořena především sprašovými hlínami, popř. sprašemi. Součástí suroviny (korekční surovina typu plastifikátoru) bývaly i podložní rozvětralé či navětralé neoproterozoické břidlice, jílovce nebo prachovce mšeckých a hředelských vrstev, výjimečně potom i aleuropelity týneckého souvrství.

Osvojení ložisek žáruvzdorných jílovců nepředstavuje jednoduchou záležitost. Ložisko Kačice je zatopené, při okrajích pánve je surovina méně kvalitní než těžená v prostoru Rynholec-Nové Strašecí.

V minulosti se v této oblasti těžily na řadě míst ve výchozových partiích svrchnokřídových uloženin i zvětralé žlutavě rezavé cenomanské pískovce, používané jako maltařské písky. Pro stavební účely byly používány i světlé turonské slínovce, které se místy blížily složením a vzhledem opukám (např. Hřebeč). Ihned za západním okrajem sledovaného území (Čelechovce) jsou klasifikovány tyto opuky jako cementářská korekční surovina. Dále byly jako stavební kámen využívány i tmavé lydity (tzv. buližník), které vyskytují v neoproterozoických sedimentech (např. Kožová Hora). Jako stavební kámen, popř. pro výrobu mlýnských kamenů, se využíval i tzv. žehrovák. Jde o světlý svrchnokarbonský arkózovitý pískovec, který se údajně používal při stavbě Karlova mostu a uvažovalo s jeho obnovou jeho těžby i pro současnou rekonstrukci.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tabulka 33: Základní ložiskové údaje

Základní ložiskové údaje (ložiska výhradní) Ložisko B 3073000 Kačice – žáruvzdorné jílovce DP 20063 Kačice CHLÚ 073000 Kačice (k.ú. Přelíc, Smečno, Malíkovice, Drnek, Ledce) Zásoby v kt 8,3 mil. t nebilanční – netěženo

Ložisko B 3084600 Družec – stavební kámen DP 70470 Družec CHLÚ Nestanoveno (nahrazuje DP) Zásoby v kt 0,16 mil. m 3 – ložisko těžené mimo SO ORP Kladno: Ložisko B 3222800 Rynholec 2-východ DP 20056 Rynholec CHLÚ Nestanoveno (nahrazuje DP) – většinou mimo území v k.ú. Rynholec a Nové Strašecí Zásoby v kt 0,8 mil. t bilanční + 0,2 mil. t nebilanční – netěženo

Základní ložiskové údaje (ložiska a prognózní zdroje nevýhradní, nebilancované, s ukončenou těžbou a zrušené) Název Surovina Zásoby (B+N) Těžba D 5232300 Bratronice Cihlářská 362+0 tis. m 3 Těženo N 5045100 Bratronice Stavební kámen Netěženo-Ukončená N 5045200 Buštěhrad Cihlářská Netěženo-Ukončená N 5270100 Lány-Lísa Žáruvzdorné jíly Dosud netěženo N 5046700 Koleč Cihlářská Netěženo-Ukončená N 5045300 Slatina Cihlářská Netěžno-Ukončená N 5043500 Vinařice Cihlářská Netěžno-Ukončená U 3021500 Vinařice Stavební kámen Ukončená U 5043600 Svinařov Cihlářská Ukončená U 3105500 Třebichovice Cihlářská Ukončená U 5043400 Třebichovice Cihlářská Ukončená U 0651401 Třebusice Jíly Ukončená U 0652304 Otvovice Vápenec(?) Ukončená U 5019000 Otvovice (Blevice) Uhlí černé Ukončená V 0644208 Kačice-JZ Uhlí černé+jílovce Netěženo V 0653304 Dolní Bezděkov Stavební kámen Netěženo V 0644403 Lhota Stavební kámen Netěžno Z 5044100 Tuchlovice Jíly žáruvzdorné Zrušeno-nevhodné Z 9043700 Stochov Cihlářská Zrušeno Pozn.: D – ložiska evidovaná, N – ložiska nebilancovaná a neevidovaná, U – ložiska s ukončenou těžbou (dočasně?), V – v podstatě negativní průzkumy surovin, Z – ložiska zrušená. Zásoby (B+N) – bilanční a nebilanční.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Z uvedeného přehledu vyplývá, že ze všech ložisek jsou v současné době těžena jen dvě, a to stavební kámen na ložisku Družec (roční těžba několik desítek tis. m 3) a nedaleko odtud ložisko cihlářské suroviny Bratronice (roční těžba 2 tis. m3). V obou případech je těžba nevelká a nelze předpokládat, že by se významně zvětšila.

Hydrogeologické poměry

Z hydrogeologického hlediska jde v jižní části o rajón č. 623 „Krystalinikum, proterozoikum a spodní paleozoikum v povodí Berounky“, v severní části o rajón č. 514 „Kladenská pánev“. Podzemní vody jsou dotovány převážně srážkovými vodami, kterých není mnoho (cca 550 mm.rok -1), protože se území vyskytuje ve srážkovém stínu Krušných Hor a Českého Středohoří.

V rajónu č. 623 je průlinová propustnost hornin mizivá, existuje zde pouze propustnost puklinová. Ani ta není ideální a je omezena na připovrchovou zónu rozvolnění hornin, tj. zhruba do 100 m p.t., přičemž od hloubky cca 30 m p.t. významně klesá. Jde tedy o jeden „kolektorský“ soubor a jednu nesouvislou zvodeň. Odvodnění je většinou k jihu, tj. do Berounky, základní erozní bázi představuje s přítoky Lodenice, popř. Klíčava.

V rajónu č. 514 existují dva kolektorské komplexy, a to soubor kladenského a týneckého souvrství a soubor svrchnokřídových sedimentů.

Svrchnokarbonské sedimenty obsahují sice vložky izolátorských hornin (aleuropelity), které však nejsou průběžné, takže existovalo propojení dílčích a lokálních kolektorských komplexů, budovaných v podstatě buď základními sedimentačními cykly, mocnými 10-15 m (typ: mocnější poloha pískovce - tenká poloha prachovce - tenká poloha jílovce - (uhelná slojka) nebo mezocykly (sdružení 3-4 základních cyklů sedimentačního souboru vyššího řádu). Vzhledem k jejich pozdější kompakci a diagenezi a následné denudaci je průlinová propustnost variabilní. V připovrchové zóně rozvolnění do hloubky 100-120 m je koef. filtrace cca X.10-4 m.s -1, do hloubky klesá na X.10-5až-6 m.s -1. Mineralizace důlních vod byla 0,X.g.l -1 až X g.l -1 a z průzkumných prací vyplývá, že stoupá od J k S. V těchto sedimentech vlivem pozdějšímu porušení disjunktivní tektonikou existuje i propustnost puklinová. Některé z poruch byly původně pro pohyb podzemních vod příznivé, jiné byly kolmatované. Tak byla možná rychlejší komunikace podzemních vod mezi dílčími kolektory. Těžbou uhelných slojí a zavalením nadložních vyrubaných prostor se zvýšila puklinová propustnost hornin nadloží slojí, odhadem až do vzdálenosti 250 m jak v bezprostředním, tak i vysokém nadloží. Pohyb podzemních vod se tím zrychloval, „nakypřením“ vznikl umělý kolektor.

Svrchnokřídový kolektor reprezentuje perucko-korycanského souvrství s poměrně dobrou průlinovou propustností (X.10-4 m.s -1), zatímco nadložní slínovce bělohorského souvrství (semikolektor) se vyznačují spíše propustností puklinovou. Tím, že svrchnokřídové sedimenty nasedají na uloženiny svrchního karbonu, existovala i přímá komunikace podzemních vod z cenomanského kolektoru do depozit svrchnokarbonských.

Dlouhodobou těžbou uhlí, intenzivním čerpáním podzemních vod a jejich vypouštěním do vodotečí se původní hydrogeologické poměry ve svrchnokarbonských sedimentech významně změnily. Na celém Kladensku s postupující těžbou generelně směrem k Z (nová ložiska) a k S (do větších hloubek) postupně vzniklo několik depresních kuželů. Nakonec vznikl jeden velký depresní kužel a anomální hydrogeologické prostředí, i když nelze říci, že by horský masív v nadloží těžených slojí byl zcela odvodněn. Vlivem rozšiřující se těžby uhlí existovala infiltrace z boků, ovlivněná i faciální variabilitou sedimentů. Ke konci těžby bylo čerpání podzemních vod centralizováno prakticky do několika málo těžebních objektů. Opuštěné, resp. zavalené dobývky byly koncem 20. století generelně odvodňovány k jámě Schoeller (kromě dolu Tuchlovice).

Tabulka 34: Přítoky do důlních děl

Přítoky do důlních děl (Dvorský 2002) Přítoky l/min. Důl min. max. ø Důl Zápotocký (1984-90) 646 1 090 909 Důl Ronna (1984-1996) 3 104 4 859 4 196 Důl Mayrau (1984-1996) 1 636 2 040 1 842 76

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Důl Schoeller (1984-1996) 5 844 9 200 6 896 Důl Schoeller vč. ostatních přítoků 1997-2001 9 150 14 099 10 374

Po ukončení těžby na byly na začátku 21. století činné jámy sanovány (zásyp, zátky), bylo ukončeno čerpání důlních vod. Tím nastal i dlouhodobější úbytek vodní dotace do vodotečí, kam byly vypouštěny důlní vody. Úroveň hladiny podzemní vody v horském masívu se postupně vrací do „normálních“ poměrů. Celý proces zatápění by měl v konečné fázi vést k vytvoření stavu dynamické filtrační rovnováhy.

Nástup hladiny podzemní vody je monitorován, prozatím nebylo dosaženo konečného stavu, důlní vody nikde nevytékají. Pokud by k tomu došlo, potom by to mohlo být při východním okraji revíru v k.ú. Vrapice či Buštěhrad, kde je terén nejníže. Zde byla s.p. Palivový kombinát Ústí nad Labem (středisko Kladno) realizována příslušná opatření.

Vydatnost podzemních zdrojů především pitné vody je na Kladensku nedostatečná. Nelze počítat s tím, že by se významně zlepšila i po ukončení těžby a nástupu hladiny podzemní vody. Zatím se sice kalkuluje s využíváním důlních vod, ty by však musely splňovat po úpravě normy pro pitnou vodu. Není zřejmé, jaký bude chemismus důlních vod, a tím i náklady spojené s případnou úpravou této vody. I tak bude nadále bude nutné využívat zdroje pitné vody z Mělnicka.

Inženýrskogeologické poměry

Typy hornin a zemin z hlediska zakládání staveb: • slabě metamorfované vulkanity a sedimenty neoproterozoika v jižní části území jsou vysoce únosné, prakticky nestlačitelné a hůře rozpojitelné, • dobře zpevněné sedimenty svrchnokarbonského a svrchnokřídového stáří jsou dostatečně únosné, málo stlačitelné a snáze rozpojitelné (většinou běžnými rýpacími stroji), • kvartérní deluviální a sprašové hlíny jsou výrazně stlačitelné a méně únosné; jejich konzistence se v průběhu roku mění v závislosti na množství atmosférických srážek; u sprašových hlín je nutné navíc prověřovat prosedavost; tato skupina základových půd vyhovuje pouze pro méně náročné stavby, • z hlediska inženýrské geologie jsou nejrizikovějším faktorem svahové pohyby, poddolovaná území, místa výskytu odvalů, vzniklých hornickou činností.

Sesuvná území

Sesuvných území, která jsou v podkladech ČGS-Geofond registrována, je celkem 13 (Hradečno, Čelechovice, Směešno, Libušín, Srby, Kamenné Žehrovice, Švermov, Hnidousy, Vinařice, Třebusice, Pchery, Hřebeč, Olšiny). Jde o sesuvy potenciální, z nichž např. sesuv v Libušíně byl aktivní, sesuv v Olšinách je klasifikován jako pohřbený. Obecně je lze dělit na plošné a bodové, přičemž množství plošných (blokových) sesuvů je větší než sesuvů bodových.

Výskyt sesuvů má přímou vazbu na geologickou stavbu a morfologii terénu. Proto se s nimi setkáváme především v severní části zájmového území, kde existují v retrográdně vzniklých kvartérních údolí po snížení erozní báze Vltavy na krátkou vzdálenost větší převýšení terénu. Jde o místa, kde na svrchnokarbonské sedimentech nasedají uloženiny svrchní křídy. Na jejich rozhraní existuje i odvodnění denudačních reliktů svrchní křídy formou pramenních vývěrů do lokálních vodotečí, přičemž odvodnění není soustředěné, ale spíše liniové, vydatnost této pramenné linie není velká, ale stačí na to, aby se zde vyskytovaly nad sebou horniny s odlišnými fyzikálním a mechanickými vlastnostmi. Navíc se tyto vlastnosti s rozdílnými klimatickými poměry mění jak v dlouhodobém, tak krátkodobém časovém horizontu. Necitlivá a neodborná činnost lidské populace tomu navíc přispívá.

Tab. 35: Sesuvy ve SO ORP Kladno (2016) Obec Název lokality Stupeň akt. 1 Hradečno Hradečno potencionální 2 Hradečno neuvedeno neuvedeno 3 Stochov Čelechovice potencionální 4 Libušín Libušín potencionální 5 Svinařov Libušín potencionální 6 Třebichovice Třebichovice potencionální

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

7 Vinařice Třebichovice potencionální 8 Vinařice Švermov potencionální 9 Vinařice Vinařice potencionální 10 Kladno Hnidousy, Švermov potencionální 11 Brandýsek Olšany pohřbený 12 Lány neuvedeno neuvedeno 13 Běleč neuvedeno neuvedeno

Poddolovaná území V důsledku hornické činnost v minulosti je téměř celá severní polovina území SO ORP Kladno vymezena jako poddolované území; aktuálně je vymezeno 23 území poddolovaných oblastí.

Tab. 36: Poddolovaná území ve SO ORP Kladno (2016) Obec Název lokality Surovina 1 Hradečno, Kačice Kačice 2 Tuchlovice, Kačice, Libušín, Kamenné Srby u Tuchlovic Žehrovice Černé uhlí 3 Tuchlovice, Kamenné Žehrovice, Žlina, Tuchlovice Lány 4 Stochov, Lány Rynholec jíly 5 Lány Lány 1, Lány 2, Lány 3, Černé uhlí, jíly Lány 4 6 Lány, Lhora Lhota u Kamenných Žehrovic 7 Libušín, Svinařov, Tuchlovice, Kladno, Libušín Kamenné Žehrovice 8 Kladno, Vinařice, PcheryBrandýsek Kladno 9 Kladno, Cvrčovice, Brandýsek Dubí u Kladna 10 Kladno, Stehelčeves Vrapice 11 Kladno, Stehelčeves, Brandýsek, Brandýsek-Michal Třebusice, Dřetovice, Cvrčovice

12 Cvrčovice, Brandýsek, Cvrčovice 13 Brandýsek Brandýsek-Olšany 14 Brandýsek, Třebusice Brandýsek-Třebusice 15 Třebusice Brandýsek-Holousy 16 Třebusice, Dřetovice, Stehelčeves Dřetovice Černé uhlí 17 Stehelčeves, Buštěhrad Stehelčeves-Vrapický Dvůr 18 Koleč, Blevice, Dřetovice Koleč 19 Zákolany, Blevice, Slatina, Otvovice Blevice 20 Blevice, Otvovice Otvovice 21 Otvovice Zeměchy 22 Slatina, Otvovice Slatina 23 Slatina Kamenný Most- Zvoleněves

Pozůstatky hornické činnosti (ekologické zátěže)

Nejvíce jsou postižena území, kde probíhala v minulosti těžba černého uhlí. Pozůstatky hornické činnosti lze rozdělit do pěti skupin:

• Vypouštění důlních vod: V současné době se důlní vody do vodotečí nevypouštějí. Po nastoupání hladiny podzemní vody, jejíž hladina bude míst mírný spád zhruba od Z k V, by mohlo dojít k jejímu výtoku do potoka nejspíš u Vrapic. Množství těchto vod by vzhledem ke srážkovým a infiltračním poměrům nemělo být velké. Závisí na propustnosti horského masívu a možnosti obnovy některých starých pramenních vývěrů, což se po předchozí hornické činnosti prognózuje velice obtížně.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Nelze vyloučit, že to ale budou vody s odlišným chemismem než v minulosti. Vlivem hornické činnosti v menších hloubkách, i když o jejího ukončení proběhla řada let, došlo nejen k „rozvolnění“ horského masívu v nadloží těžených slojí, ale i k navětrání některých původních minerálů (především přeměna sirníků na hydroxidy Fe3+). Protože nejde o velkou vodoteč, do které by tyto vody vytékaly, je nutné raději kalkulovat v nejhorším případě i s úpravou těchto vod.

• Úvodní důlní díla: Jediné důlní dílo v jižní části zájmového území představuje průzkumná štola, ražená u Bezděkova na stavební kámen. Problematika se týká především severní části posuzovaného území, kde bylo těženo uhlí. Nejdůležitější z těchto děl představují při severním a západním okraji zájmového území, tj. v místech kde byly uhelné sloje uloženy v hloubkách několik set metrů, jámy na těchto katastrech: Tuchlovice – Tuchlovice (Jaroslav, Nosek) a Pustinka, Kamenné Žehrovice – Wanieck (Nejedlý II), Hradečno – Nejedlý IV, Libušín – Nejedlý I+III (Schoeller), Jan I+II, Libušín, Max (Gottwald I), Vinařice – Mayrau+Robert (Gottwald II) a Barré, Pchery – Theodor, Brandýsek – Michal+Layer, Cvrčovice – Julius, Stehelčeveský důl. Tyto jámy byly v rámci útlumu těžby kladenských dolů likvidovány, resp. zabezpečeny. V ostatních místech zájmového území jde o: o severovýchodní část území, kde se vyskytuje řada mělčích důlních děl (některé z nich štoly, resp. úpadní jámy) na výchozech (Blevice, Otvovice na Zákolanským potokem, Slatina, Kolečský důl), o jihozápadní část území, kde je při okraji křivoklátského lesního komplexu řada mělkých děl situovaných podél hranice katastrálních území Lány-Rynholec a důlní díla Max Egon Zeche. Důlní díla jsou registrována v: o „Závěrečné zprávě za ložisko“ (Kolektiv 2002), kde jsou uvedena důlní díla v dobývacích prostorech se stavem k r. 2002, o databázi OBÚ Kladno, o registru České geologické služby – Geofond, který je průběžně doplňován.

Nelze vyloučit, že seznamy jsou kompletní. V tomto momentu není důležité, zda jde o stará důlní díla (SDD), jejichž zajištění a sanace spadá do kompetence MŽP ČR, nebo opuštěná důlní díla (ODD), jejichž zajištění a sanaci má na starosti těžař nebo jeho následnická organizace. Rozhodující je jejich stav a znalost způsobu zajištění jejich ústí, resp. kratšího pokračování do horského masívu, zvláště pokud byla realizována nehluboko pod povrchem. Dnes lze konstatovat, že některá díla jsou sanována dokonale, jiná „dokonale“ s ohledem na technologie známé v letech sanace, o dalších je povědomí poněkud mlhavé.

• Vlivy těžby uhelných slojí na povrch (poklesová kotlina):

Těžbou pod povrchem vzniká zavalením vyrubaných prostorů poklesová kotlina, která je funkcí: • rychlosti těžby (plynulejší, rychlejší a s širším záběrem bývá obvykle s menšími následky), • mocnosti sloje, resp. její rubané lávky, popř. opakované těžby ve slojových lávkách, • charakteru nadloží (plastičtější aluropelity s poloplastickou deformací či křehké psamity s následnýcm vznikem drobných ruptur), • hloubky uložení sloje pod povrchem (čím hlubší uložení, tím potenciálně menší škody), • úklonu zálomového úhlu.

Za „speciální druh neotektoniky“ můžeme považovat miniaturní pohyby podél starších zlomových ploch, na kterých těžba končila. Vlivem těchto pohybů vznikaly různě velké škody na stavbách a lineárních inženýrských sítích. Obecně největší poklesy, a tím i škody na povrchu, jsou v prvním roce po těžbě, významné škody existují do tří let po těžbě, méně významné potom v rozpětí 3-10 let. Zhruba do 30 let po ukončení těžby by měl být horský masív stabilizován. Poklesem hornin vznikají nejen škody na stavebních objektech a inženýrských sítích, ale dochází i ke změnám ekologického charakteru. Mění se např. spádová křivka vodotečí, dochází k trvalému či dočasnému zabahnění určitých úseků vodotečí, občas i ke změně charakteru vegetace, zamokření polí, atd.

Od 2. poloviny 20. století byly pohyby povrchu běžně měřicky sledovány. Kolektiv (2002), zpracovávající „Závěrečnou zprávu o ložisku“, uvádí, že jsou sledovány vlivy rozsahu dobývání na povrch jak formou přímého monitoringu, tak i modelových výpočtů zohledňujících těžbu realizovanou do roku 2002. Pro tyto účely byla vytvořena i síť pozorovacích stanic (periodická výšková měření pro zpracování nových izolinií poklesů, včetně výpočtů prognózních hodnot). Až do úplného vyznění vlivů 79

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno poddolování musí být věnována zvýšená pozornost oblastem k.ú. Srby, Libušín, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Hnidousy, Motyčín, Vinařice a Tuchlovice. Nepřímo tedy vyplývá, že v ostatních katastrálních územích by měl být horský masív po dříve ukončené těžbě již stabilní! Poklesová kotlina na povrchu zhruba kopíruje tvar vyrubaných prostorů v podzemí, avšak vlivem zálomového úhlu jde o plochu větší, ale vlivem nakypření hornin o pokles menší, než byla mocnost vyrubané sloje. Na Kladensku byl zálomový úhel obvykle stanoven ve výši 65o. To je hodnota prakticky shodná s úklonem většiny registrovaných zlomů. Koeficient nakypření je v závislosti na hloubce 60- 80 % původní mocnosti sloje. Poddolované území (poklesová kotlina) je graficky převzata z materiálů ČGS-Geofond. Je prakticky totožná s prezentovaným souborem zákresů CHLÚ, tedy značně schematická a zasluhovala by si určitou úpravu.

• Haldy (odvaly): V zájmovém území se v jižní části vyskytuje několik drobných odvalů jako pozůstatků po těžbě stavebního kamene. Mnohem větší odvaly vznikaly při těžbě uhlí a zvláště potom při severozápadním okraji zájmového území (k.ú. Tuchlovice, Kamenné Žehrovice, Libušín, Vinařice, popř. Pchery), kam byla v druhé polovině 20. století koncentrována těžba a úprava. Na odvalech je: • hlušina z otvírkových děl, překopů a v úpravně ručně vybíraných proplástků, • elektrárenská struska, vzniklá přímým spalováním málo kvalitního uhlí v lokálních elektrárnách nebo výtopnách, • uhelné kaly, deponované v podstatě jako nevyužitelné (neprodejné po separaci uhlí a jemné hlušiny v sazečkách) obvykle v kalových rybnících.

Úspěšným příkladem rekultivace haldy je rekultivace odvalu Tuchlovice na ozeleněný kopec v krajině. Celá komplexní rekultivace této haldy byla dokončena v roce 2014 po dokončení následné výsadby v rámci biologické rekultivace. rekultivovaný odval se stává součástí krjiny, která získává podobu přirozeného prvku v krajině. Vysazené stromy a keře jsou mírně vzrostlé a pokrývá povrch haldy, která vznikla hornocku činností při dobývání černého uhlí na Kladnesku.

Problematikou evidence a potenciální využitelnosti odvalů se zabývalo více institucí (např. Zámek a kol. 1985, Spudil a kol. 1998), naposledy Cílek a kol. 2004), kteří doplnili údaje i o ekologické aspekty a další netradiční možnosti využití. Z výsledků tohoto úkolu mimo jiné vyplývá, že úvahy o budoucnosti hald představují poměrně složitý proces, ve kterém je nutné zvažovat často antagonistické argumenty, a to zejména v těchto bodech: o 1 – pohledové znečištění krajiny: Haldy představují relativně nový prvek v krajině a je nutné zvažovat, zda snižují estetiku krajiny a znehodnocují její krajinný ráz, anebo naopak obohacují geodiverzitu krajiny a dnes se již (stejně jako industriální památky či hornické kolonie) stávají nedílnou součástí industriální či postindustriální krajiny Kladenska. Z praktického hlediska se jedná o to, zda je máme v krajině opticky eliminovat anebo přiznat. o 2 – biodiverzita: Z hlediska počtu rostlinných a živočišných druhů a početnosti populací se haldy jako „území nikoho“, kde je omezen pohyb lidí, lidské aktivity se odehrávají jenom na malé ploše, nepořádají se zde honitby apod. stávají jednoznačnými refugii nebo náhradními stanovišti, takže z hlediska biodiverzity se ve většině případů jedná o obohacení krajiny. o 3 – surovina a kontaminace: Haldy následkem svého složení představují jak potenciální ložiska stavebních materiálů a v některých případů i uhlí, tak i možná ohniska geochemického znečištění či zahořování. Jiným velkým problémem je vznik divokých skládek, které přijatelnému či zajímavému prostředí opuštěných hald vtiskují silně nežádoucí smetištní charakter. o 4 – využití území: Některé haldy je možné dál využít, jak ke skládkování, tak např. k výstavbě sportovních areálů. Vyvstává rovněž futuristická otázka, zda někdy kolem roku 2040-2050 po očekávaném ropném propadu, nedojde znovu k těžbě uhlí v kladenské a slánské oblasti a zda některé odvaly (nebo jejich okolí) nebudou opět sloužit k ukládání hlušiny.

Ze závěrů Cílka a kol. (2004), kteří hodnotili celý kladenský revír, mimo jiné vyplývá, že zhruba polovina hald by měla být ponechána přirozenému vývoji. Jejich rekultivace či lépe řečeno revitalizace těchto prostředí by měla spočívat v eliminaci komunálního dopadu, zamezení dalšímu neřízenému skládkování, vytvoření malých vodních ploch a provedení případných drobných morfologických úprav, směřujících spíš k zachování složité morfologie hald, než k jejich planaci. Možnosti využití hald byly Cílkem a kol. (2004) rozvinuty ve všech směrech, což je chvályhodné. Představy a doklady, že

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• tyto odvaly zůstanou zachovány jako doklad hornických aktivit, je schůdný, • jejich specifický tvar v této krajině není na závadu, je diskutabilní, • se zde vyskytují specifické druhy flóry a fauny, je přijatelný, • využívat jako druhotnou surovinu vyžaduje individuální přístupy a detailní prověření parametrů potenciální suroviny (bezproblémové využívání např. pro výrobu tvárnic pro suché zdění v Libušíně z materiálu staršího vyhořelého odvalu Jiří na Dole Schoeller, či kotelní strusky po spalování méně hodnotného uhlí v lokální elektrárně v Brandýsku pro stavební účely, ale na druhé straně vysoká přirozená radioaktivita stavebních výrobků v Rynholci, kde se pozapomnělo, že zde prováděly koncem 50. let 20. století i býv. Jáchymovské doly) a jaký materiál mohou haldy obsahovat (neznalost lokalizace hornin z ražby, těžby, úpravy, možnost výskytu materiálu nehorninového charakteru - vozíky, hadice, roury, kolejnice, pasy, dřevo, kabely, atd.), protože dokumentace o způsobu uložení hornin z ražeb, těžby, atd. téměř neexistují, • využití pro sportovní a jiné „odpočinkové“ aktivity je prakticky nepřijatelný. Nápady Cílka a kol (2004), co všechno lze vybudovat v prostoru hald, se občas rozcházejí s technickou realitou, opomíjena jsou především hlediska bezpečnostní ve vazbě na inženýrskou geologii. Z potenciální havárie ekologického charakteru plynou značné náklady na sanaci, případně rekultivaci (viz nedávný případ zahoření haldy dolu Barré, která svým objemem je v podstatě nevýznamná).

Tab. 37: Haldy, odval, výsypky ve SO ORP Kladno (2016): Obec Druh deponie Pozn. Tuchlovice halda Odval pův. dolu Tuchlovice Kamenné Žehrovice halda Býv. důl Wannieck Libušín halda na severozápadě – 1 halda na severozápadě - 2 halda Býv. důl Jan I a Jan II halda Býv. důl Max Vinařice halda Býv. důl Mayrau Kladno halda Centrum halda Hnidousy Cvrčovice odval Odval Ferdinand odval Odval Julius Buštěhrad halda Stehelčeves

Technologické, sociální a správní zázemí: Těžba uhlí v podzemí, jeho doprava na povrch, dále úprava uhlí a možnosti dopravy k odběrateli vyžadovaly stavbu řady budov. Vzhledem k prostředí, které při těchto aktivitách panovalo, nikdy nešlo o objekty estetické. Od ukončení těžby na území Kladno uplynula poměrně dlouhá doba, včetně několika etap „rozprodávání“ objektů, o které byl zájem, v rámci privatizace. Stav objektů, ať zbytkových v rámci s.p. Palivový kombinát Ústí nad Labem, nebo privatizovaných, je různorodý. V žádném případě neodpovídají i po rekonstrukci představám současné architektury. A nikdy jim asi odpovídat nebudou. Na tomto místě nám, jako geologům, nepřísluší navrhovat jakékoliv úpravy, i když dle Cílka a kol. (2004) jde také o jeden z dokladů, jak probíhala hornická činnost. Hornický skanzen, resp. museum, je na dole Mayrau. Jeho zřízení je chvályhodné a pro účely osvěty a poznání historie dolování asi dostatečné. Za úvahu by stálo zřízení naučných stezek.

Vodní režim území

Klimatologie sledované oblasti

Charakteristika • Kladensko leží na západním okraji Pražské plošiny, přitom jižní a jihozápadní část ORP leží na hranici Křivoklátské vrchoviny, západní okraj pak zasahuje do pahorkatinného reliéfu Džbánu. • Z hlediska Quittovy klasifikace leží zájmové území na pomezí teplé klimatické W2 na severovýchodě mírně teplé oblasti MW7 na jihozápadě. Mezi uvedenými oblastmi je ještě vyčleňován úzký pás mírně teplé oblasti MW11, který pokrývá střed města.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Oblast MT7 je charakterizována průměrnými ročními teplotami okolo 7 až 8°C. V lednu průměrná teplota dosahuje –2 až –3°C, červencové průměrné teploty se pak nejčastěji pohybují mezi 16 až 17°C. • V letním období se vyskytuje běžně mezi 30 až 40 letními dny, tedy dny s maximální teplotou vyšší než 25°C. • Sněhová pokrývka je zaznamenána většinou 60 až 80 dní v roce. Teploty pod bodem mrazu jsou pozorovány v průběhu 110 až 130 dnů. Z toho obvykle ve 40 až 50 dnech teplota celodenně setrvá pod bodem mrazu. V případě zájmové oblasti pak spíše v dolní polovině uvedeného intervalu. • Srážky (větší než 1 mm) jsou zaznamenávány ve 100 až 120 dnech v roce. • V podstatě obdobné charakteristiky platí i pro oblast MT11, a tedy střed zájmového území. Pouze průměrné červencové teploty jsou zde vyšší, přibližně mezi 17 až 18°C. Menší je počet dnů, kdy teplota vzduchu nevystoupí nad 0°C (30 až 40 dní) a naopak v létě je zaznamenáváno v průměru o 10 dnů s nejvyšší teplotou větší než 25°C více. • V oblasti je průměrná roční teplota z referenčního období 1961-2000 z hlediska České republiky nadprůměrná a dosahuje 8,0°C. Nejchladnějším měsícem je leden (-2°C) a nejteplejším červenec (17,5°C). Vítr • Sledované území je dobře provětrávané.V oblasti převažuje vítr západních složek a díky otevřenosti reliéfu dosahuje v průměru do 4,5 až 5 m.s -1, což je v porovnání s ostatním územím ČR nadprůměrná hodnota. Největší průměrná rychlost větru je zaznamenávána v zimě a na jaře. Srážkové úhrny • Území patří k nejsušším oblastem ČR. Průměrné roční srážkové úhrny dosahují 500-550 mm. • Většina srážek vypadne v letním období, přičemž nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a srpen (kdy vypadává v průměru okolo 70 mm za měsíc). Naopak od prosince do února průměrné měsíční srážky dosahují 20 až 30 mm. Nejvyšší sněhová pokrývka v průběhu zimy dosahuje 15 až 20 cm s maximy v lednu.

Tuto situaci nelze, pokud nedojde k ovlivnění mikroklimatu masivní výstavbou vodních nádrží, které se ovšem v minulosti na území ORP vyskytovaly, žádným jiným způsobem ovlivnit.

Hydrologie sledované oblasti

V povodí Vltavy v územním celku ORP Kladno se nalézají (respektive přiléhají) dva páteřní vodní toky s přilehlými dílčími povodími, a to Berounka a Vltava. Na území ORP Kladno je každoročně hodnocen 1 kontrolní profil, a to v dílčím povodí Berounky Lány-Městečko. Jako orientační podklad lze ještě použít profil Zbečno na Berounce, Rakovník na Rakovnickém potoce, Vraňany na Vltavě a Velvary na Bakovském potoce v dílčím povodí Vltavy – výsledky hodnocení v měsíčních krocích v letech 2002 až 2006.

Tabulka 38: Hydrologie Celk. BS5 pro Hydrologické Název BS1 a BS5 pro Kontrolní profil Říční km hodno- BS3 BS4 MZP pořadí vodního toku BS2 MQ ceno 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Dílčí povodí Berounky Rakovník 1-11-03-037 Rakovnický 17,07 60 59 1 - - 2 potok Lány- 1-11-03-047 Klíčava 6,70 60 60 - - - 1 Městečko Zbečno 1-11-03-050 Berounka 53,00 60 60 - - - - Dílčí povodí Vltavy Velvary 1-12-02-081 Bakovský 9,40 60 60 - - - - potok Vraňany 1-12-02-095 Vltava 11,30 59 59 - - - - 1 - název kontrolního profilu (vodoměrné stanice), 2 - číslo hydrologického pořadí umístění kontrolního profilu, 3 - název vodního toku, 4 - říční kilometr umístění kontrolního profilu,

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

5 - celkový počet hodnocených měsíců v kontrolním profilu, 6 - celkový počet měsíců s vyhodnoceným uspokojivým a vyváženým stavem (BS1 a BS2) vodních zdrojů v kontrolním profilu, 7 - celkový počet měsíců s vyhodnoceným napjatým bilančním stavem (BS3) v kontrolním profilu, 8 - celkový počet měsíců s vyhodnoceným napjatým bilančním stavem (BS4) v kontrolním profilu, 9 - celkový počet měsíců s vyhodnoceným pasivním bilančním stavem (BS5) pro MQ v kontrolním profilu, 10 - celkový počet měsíců s vyhodnoceným pasivním bilančním stavem (BS5) pro MZP v kontrolním profilu.

Poznámky: Bilanční stavyBS1 a BS2 vyjadřují uspokojivé a vyvážené stavy vodních zdrojů:

− BS1 – bilanční stav, kdy průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) je větší než Q 330d , − BS2 – bilanční stav, kdy průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) je větší než Q 355d a zároveň nižší než Q 330d . Bilanční stavy BS3 a BS4 označují napjatý bilanční stav:

− BS3 – bilanční stav 1, kdy průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) je větší než Q 355d a zároveň nižší než Q 364d , − BS4 – bilanční stav, kdy průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) je nižší než Q364d. Bilanční stavy BS5 signalizují pasivní stav vodních zdrojů: − BS5 – bilanční stav, kdy průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) je nižší než MQ (MZP), − MQ – minimální průtok, který je pro daný profil stanoven, − MZP - minimální zůstatkový průtok, který pro daný profil navržen zpracovatelem.

Na území ORP Kladno se nacházejí pouze drobné vodní toky a probíhá jím rozvodnice mezi Berounkou a Vltavou. Nejvyšší místo v povodí je na rozvodnici západně od Kladna – dosahuje výšky 426 m n.m. Nejnižší místo je v obci Otvovice, a to 220 m n.m. Charakter povodí odpovídá své poloze v mírně zvlněné krajině, je středně členitý s málo výraznými přítoky.

Vodohospodářské poměry v území

V území se vyskytují z hlediska velikosti povodí a průměrného průtoku pouze drobné toky. Z těchto drobných toků, které územím protékají, jsou v kategorii významných pouze Dřetovický potok s plochou povodí 30,14 km 2 a délkou 10,2 km, Knovízský potok s plochou povodí 92,23 km 2 a délkou 24,5 km, Loděnice s plochou povodí 271,09 km 2 a délkou 61 km a Zákolanský potok s plochou povodí 265,58 km 2 a délkou 28,8 km. Tyto toky, resp. jejich části, jsou ve správě Povodí Vltavy, státní podnik, závody Dolní Vltava a Berounka.

Většina vodotečí na sledovaném území vykazuje malé vodnosti a určité mikrobiální znečištění.

Řada dalších drobných toků s plochou povodí 4-15 km2, délky od 2 do 5 km v sušším období zasahuje až do kategorie „občasných“ toků.

Není dořešena správa všech vodních toků. Toky s výjimkou „významných“ jsou převážně ve správě ZVHS 5. Z probíhající transformace Zemědělské vodohospodářské správy vyplývá i integrace správy drobných vodních toků, které měla dosud Zemědělská vodohospodářská správa ve správě, do správy státních podniků Povodí a státního podniku Lesy ČR. Současně s přechodem správy drobných vodních toků dochází rovněž k přechodu vodních děl a pozemků souvisejících s předmětnými drobnými vodními toky na nové správce a to v souladu s § 48 odst. 2 zák. č. 254/2001 Sb., v platném znění.

Pouze 2 toky jsou přímo ve správě Lesů ČR a značná část toků nemá určenou správu, respektive jsou v kategorii ostatní s největší pravděpodobností ve správě jednotlivých obcí, kde je správa dlouhodobě zanedbána.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Z hlediska nebezpečných meteorologických podmínek je území zranitelné zejména krátkodobými přívalovými dešti. Přestože Kladensko náleží k oblastem s relativně malou pravděpodobností výskytu intenzivních srážkových přívalů (srážka o intenzitě větší než 30 mm/hodinu se vyskytuje v průměru jednou za 10 let), je území kvůli vysokému podílu zastavěných a zpevněných ploch náchylné k tvorbě povrchového odtoku. V důsledku toho dochází k lokálnímu překročení kapacity stokové sítě. Největší riziko se vyskytuje v letní bouřkové sezóně trvající od května do srpna, ojediněle do září s 20-24 bouřkami. Rovněž v případě přívalových srážek často nestačí kapacita koryt (zejména ve městech, kde jsou značné urbanizované plochy) a dochází ke vzniku tzv. „bleskových“ povodní, proti kterým se nelze prakticky účinně bránit.

Nebezpečí vzniku povrchového odtoku je spojeno také s případy náhlého tání akumulované sněhové pokrývky v průběhu zimy, kdy napadne čerstvá sněhová pokrývka, která vzápětí po oteplení (spojeném s dešťovými srážkami) rychle odtává. Toto riziko je největší zejména v městských částech Dříň, Dubí a dolní části Kročehlav a dále zejména ve městech sledované oblasti.

Nad Kladenskou čtvrtí Dříň je rozestavěna kapacitně dostačující retenční nádrž a několik menších retenčních nádrží přímo ve výrobních areálech v průmyslové zóně Kladno-jih. Projekčně se připravují další retenční nádrže. Připravuje se realizace dílčích opatření pro podporu vsakování.

Za předpokladu další urbanizace vyžadovat od investorů retenční a eventuelně sedimentační nádrže pro zmírnění povodňových jevů.

V současné době je podle informací zpracovatele navrženo a vyhlášeno záplavové území – viz. výčet níže. Povodňová ochrana vychází ze zákona č. 254/2001 Sb. V každé obci, kde hrozí byť jen teoretická možnost povodně, by měla být jmenovaná povodňová komise obce (starosta/ka je vždy předsedou této povodňové komise). Pokud není komise jmenována, její úkoly přebírá starosta a zastupitelé. Obec by měla mít zpracován povodňový plán, kde jsou uvedeny všechny právní a technické údaje pro ochranu před povodněmi. Tento povodňový plán musí mít vyjádření souladu s povodňovým plánem Statutárního města Kladna, jako obce s rozšířenou působností.

Příznivě lze hodnotit, že většina toků je v obydlených celcích upravená na určitý průtok. Obvykle se jedná o ochranu na Q 5 až Q 20 . Vylučuje to sice novou zástavbu přímo u vodních toků, ale dle názoru zpracovatele lze určitý rozvoj za poměrně obtížných podmínek povolit, a to: • stanovit ochranné (nezastavitelné) pásmo příslušného toku podle největší známé povodně, případně podle navrženého a vyhlášeného záplavového území, • příslušnou zástavbu projektovat takovým způsobem, aby 1. NP bylo například technologické a ne obytné.

Seznam všech toků na sledovaném území je uveden v samostatném souboru přiloženém k ÚAP z roku 2008.

Vyhlášená záplavová území: na toku Loděnice (Kačáku) - probíhá podél vodoteče ve směru severojižním přes celé správní území ORP Kladno na Knovízském potoce - probíhá podél vodoteče přes obce v severní části ORP Kladno na Dřetovickém potoce podél vodoteče v severovýchodní části území ORP na Zákolanském potoce - podél vodoteče ve východní části území ORP na Týneckém potoce – podél vodoteče v severní části ORP na Lidickém potoce – podél toku v jižní části ORP

Vodní nádrže Na sledovaném území je registrováno pouze 15 vodních nádrží, a to: • Drahý rybník, plocha 0,444 ha, • Konopas, plocha 0,158 ha, • Kouglův rybník, plocha 1,636 ha, • Okrouhlík, plocha 1,049 ha, • Pod chatou, plocha 0,106 ha, • Sádky, plocha 0,071 ha, • Slatinský rybník, plocha 2,598 ha, 84

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Turyňský rybník, plocha 51,022 ha, • U chaty, plocha 0,243 ha, • U můstku, plocha 0,063 ha, • U ručiček, plocha 1,825 ha, • V haltýřích, plocha 0,129 ha, • Dokeský rybník, nejsou údaje, • Bucký rybník, nejsou údaje, • Rybník za K. Žehrovicemi, nejsou údaje.

Nádrže zaujímají pouze cca 0,3 % celkové plochy území.

Největší nádrž – Turyňský rybník nemá stavidla, jedná se o zatopenou plochu po bývalé těžbě. Nádrž (rybník) nelze proto vypustit a případně obnovit kvalitu vody, která není zpracovateli známa.

Pitná a průmyslová voda

Celý rozvoj ORP je, jak je uvedeno dále, vázán na dostatečné množství pokud možno kvalitní vody. Jak se dále ukáže, i celá první polovina 21. století je na tomto fenoménu postavena. Dostatek této vody je nesporně základní podmínkou dalšího rozvoje ORP.

Pro stávající počet obyvatel bylo orientačně spočítáno nutné množství kvalitní vody. Jako jednotka bylo stanoveno množství 300 l.den -1/osoba a rezerva 50 %. Vzhledem k tomu, že není znám počet obyvatel, kteří jsou zásobováni z vlastních zdrojů, bylo stanoveno, že rezerva 50 % je kryta z těchto privátních zdrojů. Z těchto orientačních výpočtů vyplývá nutnost zajistit cca 250 l.s -1 pro krytí potřeb.

Zásobování pitnou vodou je v okrese Kladno zajišťováno z vodovodního systému společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s., a z některých místních zdrojů podzemní vody.

Současné zdroje – podzemní voda

Do sledovaného území ORP Kladno zasahují celkem 3 hydrogeologické rajóny: • 5131 – Rakovnická pánev, • 5140 – Kladenská pánev, • 6230 – Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky.

Podrobnosti jsou uvedeny v samostatné kapitole geologa.

Zásadní podíl odebírané vody je dodáván z přírodních podzemních zásobníků v Mělnické Vrutici. Tento nejvýznamnější zdroj má povolen rozhodnutím vodoprávního úřadu průměrný odběr 506 l.s -1, maximální odběr 600 l.s -1, v letech 2004-2006 se odebíralo cca 400 l.s -1, které ovšem zásobovalo cca 230 000 obyvatel.

Ostatní odběry jsou z hlediska množství zanedbatelné, a to:

Tabulka 39: Odběrná místa

Místo odběru Množství Maximální množství Hostouň 3,88 l.s -1 4,54 l.s -1 Hřebeč 2,13 l.s -1 3,04 l.s -1 Pavlov 0,55 l.s -1 0,55 l.s -1 Velká Dobrá 5,05 l.s -1 8,58 l.s -1

Nejvýznamnější zdroj upravitelné podzemní vody na vodu pitnou je mimo území ORP. Existuje riziko snížení povoleného odběru, zejména v suchém období (viz léta 2004-2006).

V současné době lze tvrdit, že další udržitelný rozvoj je bez značných a významných investic do zásobování pitnou vodou v kategorii science fiction.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Současné zdroje pitné povrchové vody – Klíčava, Švihov

Přibližně v 80. letech pro zásadní nedostatek vody v aglomeraci Kladno bylo vodní dílo Klíčava posíleno důlní vodou z dolu Nosek. Přečerpávací stanice byla v Kamenných Žehrovicích. Společenskými změnami v 90. letech, kdy rapidně klesla spotřeba průmyslové vody a zároveň došlo k zastavení těžby v dolu Nosek, byl tento zdroj omezen a posléze zastaven. Jeden čas dokonce došlo i k zastavení úpravny vody umístěné pod vodním dílem Klíčava, který byl určen jako náhradní zdroj.

Povolená hodnota odběru je 120 l.s -1, současné odebírané množství je 80 l.s -1.

Celý systém je napojen také na pražskou vodárenskou soustavu, při nedostatku vody může být využit vodárenský zdroj z nádrže Švihov (Želivka). Jeho připojení vedlo k mírnému zhoršení kvality vody, takže ta už není uznána jako kojenecká, je však kvalitní, bez toxických prvků a těžkých kovů 6.

Povolený odběr je 5,25 m3.s -1, špičkově až 7,0 m3.s -1, v současné době je odebíráno cca 3,50 m3.s -1, které zásobují orientačně 1,1 milionu obyvatel, zejména v hlavním městě kryjí cca 2/3 až 3/4 spotřeby (zbytek Kárané). V hydrologicky příznivých rocích (nádrž má víceleté vyrovnání) lze počítat s maximální hodnotou cca 5,00 m3.s -1, při splnění dalších požadavků na nádrž kladených, zejména zachování MQ, se tato hodnota snižuje na cca 3,5-4,0 m3.s -1.

Místní zdroje povrchové vody mimo uvedené nádrže vykazují značné chemické i mikrobiální zatížení, vysoko překračující normu pro pitnou vodu.

Pro řešení zvýšené výhledové potřeby vody je vhodné: • zvážit opětovné čerpání vody z dolu Nosek a vybudování nové čerpací stanice na posílení vodárenského zdroje (původní v Kamenných Žehrovicích byla fyzicky zrušena), • nasmlouvat určitý podíl z povoleného a skutečně odebíraného množství z vodního díla Švihov (Želivka), • prověřit možnost vybudování nové vodárenské nádrže, vzhledem k omezením daným kvalitou toků by se nabízela možná lokalita spíše na západním okraji sledované oblasti; tak, aby měla investice význam, musela by zaručit možný odběr nejméně 100-150 l.s-1, • rozšíření odběru z Vltavy v prostoru vodního díla Kamýk na Vltavě; paradoxně je nejbližším zdrojem, který je funkční a za předpokladu nouze se používá na posílení zdrojů pro ORP Příbram; kapacita vodárenských nádrží pro ORP Příbram v prostoru Brdského vojenského újezdu je již mimo normu zabezpečenosti, cca 95 % a nikoliv 98 %, a nelze s ní proto počítat; kvalita vody je upravitelná.

Poznámka: Se zvyšující se potřebou vody se tato varianta jeví zpracovateli nejreálnější. Důvodem je dostatek vody a i její kvalita, kdy další vodní díla nad Kamýkem tuto vodu zlepšují.

Současné zdroje průmyslové povrchové vody

Vzhledem k daleko nižším nárokům na kvalitu průmyslové vody na rozdíl od vody pitné lze uvažovat o dále popsaných lokalitách:

Určitou možnost pro posílení soběstačnosti sledované lokality by znamenalo vybudování odběrného zařízení na Vltavě, nejlépe v prostoru ORP Kralupy. Problémem pochopitelně zůstává upravitelnost této vody na vodu průmyslovou (pod hlavním městem).

Další možností, kterou lze připustit, je i odběr vody z Turyňského rybníka. Tato varianta by ovšem vyžadovala ekonomický rozbor. V současné době by znamenala postavit, obnovit nebo intenzifikovat pro všechny obce na povodí nad Turyňským rybníkem ČOV pro zlepšení kvality vody v nádrži; dále vybudovat samostatný přivaděč a úpravnu vody z této nádrže.

Podzemní voda z opuštěných dolů, zejména z dolů Nosek, dále Nejedlý přímo v katastru města Kladno. Tato možnost by si rovněž vyžádala ekonomický rozbor (čerpání ze značných hloubek a téměř určitě odsolování).

6 Jakost pitné vody je sledována orgány Hygienické služby, a to jak na výstupu z vodárny, tak i ve vodovodní síti. 86

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Hygiena životního prostředí

Klima a ovzduší

Čistota ovzduší v daném území je závislá na množství emisí v území i jeho širším okolí a na meteorologické situaci. Území obce s rozšířenou působností Kladno rovnoměrně spadá do dvou klimatických oblastí, hranice mezi nimi prochází přibližně v ose Libušín–Malé Přítočno–Pavlov. Jedná se o oblasti mírně teplá MT11 a teplá T2, členění dle Quitta. Klimatické charakteristiky oblastí jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 40: Klima

Klimatické charakteristiky oblastí Klimatická charakteristika MT11 T2 počet letních dní 40-50 50-60 počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 140-160 160-170 počet dní s mrazem 110-130 100-110 počet ledových dnů 30-40 30-40 průměrná lednová teplota -2 až -3 -2 až -3 průměrná červencová teplota 17-18 18-19 průměrná dubnová teplota 7-8 8-9 průměrná říjnová teplota 7-8 7-9 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90-100 90-100 suma srážek ve vegetačním období 350-400 350-400 suma srážek v zimním období 200-250 200-300 počet dní se sněhovou pokrývkou 50-60 40-50 počet zatažených dní 120-150 120-140 Počet jasných dní 40-50 40-50 Zdroj: Atlas podnebí Česka,

Větrná růžice (Kladno - střed města, 2003) Třídy Rychlost Bez- Souč rychlos v m/s S SV V JV J JZ Z SZ ti větří et 1 0,0-0,5 0,91 0,90 0,29 0,08 0,42 0,85 0,96 1,06 0,04 5,51 2 < 0,5- 13,61 13,20 0,44 0,08 9,71 21,02 5,86 11,12 0,00 75,04 2,5 3 < 2,5- 1,24 1,13 0,00 0,00 7,21 9,07 0,08 0,65 0,00 19,38 7,5 4 <7,5- 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 10,0 5 < 10,0- 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 ∞ 15,76 15,23 0,73 0,16 17,42 30,94 6,90 12,83 0,04 100,0 0 Na území ORP Kladno se nachází jedna klimatologická automatická základní stanice v Lánech a dvě srážkoměrné manuální stanice, v obcích Unhošť a Koleč.

Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Prováděcím předpisem, který stanoví imisní limity, je nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který provozuje ČHMÚ. Klasifikace zdrojů dle ČHMÚ – velké 87

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno stacionární zdroje REZZO 1, střední stacionární zdroje REZZO 2, malé stacionární zdroje REZZO 3 a mobilní (liniové) zdroje REZZO 4. V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, zdroje REZZO 3 nabývají na významu v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy. Ze zdrojů REZZO 4 se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy (např. komunikace č. R6 a R7).

Emise hlavních znečišťujících látek ze rok 2012/REZZO 1:

TZL SO2 NOx CO VOC amoniak

[t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok]

Okres Kladno 84,6 2976,0 1954,8 148,7 120,3 0,0

Okr. Praha 55,3 177,7 1519,6 358,9 388,7 0,1

Středočeský kraj 909,7 16700,2 12839,8 3395,2 3551,9 43,7 zdroj: http.//portal.chmi.cz/, pro aktualizaci v r. 2016 zůstávají data jako nejaktuálnější.

Tabulka 41: REZZO

REZZO 1 – Velké stacionární zdroje (2014) Provozovna Činnost Umístění Emise

POLDI Hűtte, s.r.o. Výroba železa, oceli, feroslitin Kladno TZL, SO 2, NO x, CO, (ECSC), plochých výrobků org. slouč., As, Cd, Pb, Hg, PCDD/F, PAU, PCB

ITES, s.r.o. - Oblastní nemocnice Výroba a rozvod páry a teplé Kladno NO x, CO Kladno vody

ECK Generating, s.r.o. – Výroba a rozvod elektřiny, Kladno- TZL, SO 2, NO x, CO, Elektrárna Kladno plynu, páry a teplé vody, výroba Dubí org. slouč., As, Cd, Pb, Hg, PCDD/F, PAU, PCB, F, Cl Václav Sýkora - Prádelna a Praní, chemické čištění textilií a Kladno PER čistírna kožešin Alena Šímová - Chemické čištění Praní, chemické čištění textilií a Kladno PER oděvů kožešin Václav Šťastný - zinkovna Povrchová úprava kovů Kladno org. slouč.

TZL – tuhé emise, SO 2 – oxid siřičitý, NO x – oxidy dusíku, CO – oxid uhelnatý, As – arsen, Cd – kadmium a jeho sloučeniny, Pb – olovo a jeho sloučeniny, Hg – rtuť a její sloučeniny, F – fluor, PAU – polyaromatické uhlovodíky, PCDD/F – polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, PCB – polychlorované bifenyly, Cl – anorganické sloučeniny chloru, PER – tetrachlorethylen Zdroj: ČHMÚ ÚOČO – Emisní bilance za rok 2006 (http://www.chmu.cz/uoco/emise/embil/06embil/06embil.html, http://www.chmu.cz/uoco/data/emise/gnavemise.html)

Tab. 42: Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší byly pro ohlašovací rok 2014 v daném území podle Integrovaného registru znečišťování tyto provozovny:

Zdroj znečištění Látka Únik do ovzduší (kg/rok) 1 Alpiq Generation(CZ) s.r.o – ELEKTRÁRNA arsen a sloučeniny 33,31 KLADNO oxid uhličitý 2036548000 oxidy dusíku 1658945 oxidy síry 2381390

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

PCDD+PCDF 0,000107 (dioxiny+furany) rtuť a sloučeniny 16,809725 zinek a sloučeniny 293,72986 2 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Sochorová dichlormethan (DCM) 4070 válcovna TŽ a.s. 3 C-Mec Kladno s.r.o. dichlormethan (DCM) 5000

Tab. 43: Zdroje znečištění: přenosy v odpadech v roce 2014:

Zdroj znečištění Látka Alpiq Generation(CZ) s.r.o – ELEKTRÁRNA KLADNO arsen a sloučeniny chrom a sloučeniny kadmium a sloučeniny měď a sloučeniny nikl a sloučeniny olovo a sloučeniny rtuť a sloučeniny zinek a sloučeniny BONTAZ CENTRE CZ s.r.o., Velká Dobrá tetrachlorethylen(PER) Connectronics s.r.o., výrobní závod Kladno olovo a sloučeniny

ČEZ Distribuce, as. , TR Kladno Dříň polychlorované bifenyly Demonta T s.r.o., prov Kladno olovo a sloučeniny Purum s.r.o., Neutralizační stanice Kladno chrom a sloučeniny kadmium a sloučeniny měď a sloučeniny olovo a sloučeniny zinek a sloučeniny Středočeské komunální služby s.r.o., Kladno kadmium a sloučeniny měď a sloučeniny nikl a sloučeniny olovo a sloučeniny rtuť a sloučeniny zinek a sloučeniny Středočeské vodárny, a.s., ČOV Vrapice Celkový dusík (únik do vody) kadmium a sloučeniny polychlorované bifenyly zinek a sloučeniny T.RAD Czech s.r.o., Unhošť chrom a sloučeniny měď a sloučeniny nikl a sloučeniny Třinecké železárny, a.s., Sochorová válcovna TŽ a.s. chrom a sloučeniny měď a sloučeniny nikl a sloučeniny Zdroj: IRZ http://www.irz.cz/

Tabulka 44: Imisní limity

Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví a přípustné četnosti jejich překročení Přípustná četnost Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit překročení za kalendářní rok -3 Oxid siřičitý (SO 2) 1 hodina 350 µ.m 24 -3 Oxid siřičitý (SO 2) 24 hodin 125 µ.m 3 max. denní 8hod. Oxid uhelnatý 10 mg.m -3 - průměr -3 PM 10 24 hodin 50 µ.m 35 89

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Přípustná četnost Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit překročení za kalendářní rok -3 PM 10 1 kalendářní rok 40 µ.m - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µ.m -3 - -3 Oxid dusičitý (NO 2) 1 hodina 200 µ.m 18 -3 Oxid dusičitý (NO 2) 1 kalendářní rok 40 µ.m - Benzen 1 kalendářní rok 5 µ.m -3 -

Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit

kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. -3 Oxid siřičitý (SO 2) 20 µ.m března) -3 Oxidy dusíku (NO x) 1 kalendářní rok 30 µ.m

Kvalitu ovzduší sledují dvě stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM) Českého hydrometeorologického ústavu a pět stanic Zdravotního ústavu se sídlem v Kolíně. Stanice AIM jsou Kladno-střed města (SKLMA) a Kladno-Švermov (SKLSA), stanice Zdravotního ústavu jsou Buštěhrad, Kladno-Vrapice, Kladno-Dubí, Kladno-Rozdělov a Stehelčeves. Jedná se o pozaďové typy stanic v předměstských či městských zónách. Reprezentativnost stanic AIM je 0,5 až 4 km (okrskové měřítko), u ostatních stanic je uváděno oblastní měřítko.

Na základě měření z obdobných stanic umístěných po celé České republice vymezuje každoročně Odbor ochrany ovzduší MŽP ČR oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Sdělení, zveřejňované prostřednictvím Věstníku MŽP ČR, nejaktuálnější ve Věstníku MŽP ČR č. 4/2008, obsahuje procenta území, kde došlo k překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, cílového imisního limitu pro ochranu zdraví a cílového imisního limitu pro troposférický ozon pro ochranu vegetace. Pro toto vymezení jsou Úsekem ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ vytvářeny mapy OZKO se sítí 1x1 km.

Tabulka 45: Imisní charakteristiky

-3 Oxid dusičitý (NO 2) – hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky (µg.m ), rok 2015:

-3 Oxid siřičitý (SO 2) – hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky (µg.m ), rok 2015:

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-3 Částice PM 10 – hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky (µg.m ), rok 2015:

-3 Oxidy dusíku (NO x) – měsíční a roční imisní charakteristiky (µg.m ), rok 2015:

Benzen – hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky (µg.m -3), rok 2015:

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Vysvětlivky: 4 MV, 19 MV, 25 MV, 36 MV 4., 19., 25., 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50% Kv, 95% Kv, 98% Kv 50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantil C1q, C2q, C3q, C4q počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí dv doba trvání nejdelšího souvislého výpadku LV limitní hodnota Mc měsíční četnost měření MT mez tolerance N počet měření v roce S směrodatná odchylka SG standardní geometrická odchylka VoL počet překročení limitní hodnoty LV VoM počet překročení meze tolerance LV+MT X roční aritmetický průměr X1q, X2q, X3q, X4q čtvrtletní aritmetický průměr XG roční geometrický průměr Xm měsíční aritmetický průměr Datum datum výskytu MAX MAX hodinové, 8hodinové nebo denní maximum v roce Zdroj: ČHMÚ (http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/2016_enh/cze/index.html)

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno ponecháno z ÚAP ORP Kladno v r. 2008, Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2006

Pozn. aktuální údaje oblastí se zhošenou kvalitou ovzduší v r. 2016 jsou vymezeny v GIS systému ÚAP ORP Kladno a podle těchto údajů je celé území SO ORP Kladno v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě těchto dat lze souhrnně a pro jednotlivé znečišťující látky říci následující: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí: • v území ORP Kladno byl v roce 2007 překročen imisní limit na přibližně 23 % území, imisní limit zvýšený o mez tolerance nebyl překročen nikde, • v území ORP Kladno byl v roce 2007 překročen cílový imisní limit (pro arsen, kadmium, nikl a bezno(a)pyren) na cca 34 % území, • v území ORP Kladno byl v roce 2007 překročen cílový imisní limit pro přízemní (troposférický) ozon na 100 % území.

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace: • v území ORP Kladno byl v roce 2007 překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid dusičitý na 8,9 % území, • v území ORP Kladno byl v roce 2007 cílový imisní limit pro troposférický ozon překročen na 100 % území.

Jednotlivé znečišťující látky:

Oxid siřičitý SO 2: • koncentrace SO 2 se v roce 2007 pohybují hluboko pod imisními limity vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí, dostává se maximálně na cca 36 % imisního limitu pro hodinový průměr (stanice Kladno-Švermov); ten může být za kalendářní rok překročen 24krát, • imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyl v roce 2007 také nikde překročen, maximální hodnota ze stanice Kladno-Švermov dosahuje 50 % imisního limitu.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Oxid dusičitý NO 2: • průměrná roční koncentrace NO 2 se dle údajů z měřicích stanic na většině území pohybuje v rozmezí 15 až 21 µg.m -3, což je 38 až 53 % imisního limitu; imisní limit pro roční průměr tedy nebyl nikde překročen, • maximální hodinová koncentrace byla v roce 2007 naměřena na stanici Kladno-střed, hodnota 103,9 µg.m -3 představuje 52 % imisního limitu, • hlavním zdrojem ovlivňujícím krátkodobá maxima je z celoplošného hlediska stávající Elektrárna Kladno ECKG a z místního hlediska automobilová doprava poblíž silnic s vyšším provozem.

Oxidy dusíku NO x: • imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace NO x (roční průměr) byl v roce 2007 překročen na stanici Kladno-Švermov, na stanici Kladno-střed bylo hodnotou 27,6 µg.m -3 dosaženo 92 % tohoto limitu, • plošně byl imisní limit NO x v roce 2007 překročen na téměř 9 % území ORP Kladno; jedná se o oblasti okolo rychlostních komunikací č. R6 a R7 a komunikace č. III/67 Pavlov (R6)–Hostouň– R7 a dále území středu města Kladna, • nejvyšší dosažené koncentrace za rok 2007 v hodnotách 215,4 a 235,1 µg.m -3 v uvedených stanicích jsou poměrně vysoké.

Prach PM10: • průměrné roční koncentrace PM10 se pohybují v rozmezí 25 až 35 µg.m -3, tj. 43 až 88 % imisního limitu; imisní limit byl v roce 2007 překročen o 1 µg.m -3 na stanici Stehelčeves, • plošně byl imisní limit PM10 (roční průměr) překročen na téměř 4 % území ORP Kladno; jedná se zejména o lokality Švermov a okolí, střed města Kladno, Vrapice, Stehelčeves a Buštěhrad, • 24hodinové koncentrace PM10 dosahují hodnot těsně pod imisním limitem či jej překračují (Buštěhrad, Kladno-Vrapice, výrazně Kladno-Švermov a Stehelčeves), • plošně je tento imisní limit překročen na více než 20 % území, jedná se o oblasti Stochov– Buchlovice–Lány, Kladno a jeho širší okolí, Svinařov, Velká Dobrá, Malé Přítočno, Otvovice a širší okolí, komunikace č. R7 a území pod vodní nádrží Klíčava, • hlavním zdrojem je automobilová doprava a lokální zdroje REZZO III, v blízkosti odvalů a hald má nezanedbatelný vliv i sekundární prašnost z těchto objektů.

Přízemní ozon O 3: • cílový imisní limit O 3 pro ochranu zdraví lidí (maximální denní osmihodinový průměr) i pro cílový imisní limit O 3 pro ochranu vegetace (AOT40) jsou měřeny pouze na stanici Kladno-střed města, překročeny zde v roce 2007 nebyly, • plošně však byl cílový imisní limit přízemního ozonu pro ochranu zdraví lidí v roce 2007 překročen na téměř 95 % území ORP Kladno, • pro cílový imisní limit přízemního ozonu pro ochranu ekosystémů a vegetace je to pak 100 % území.

Benzo(a)pyren: • pomocí benzo(a)pyrenu jsou vyjadřovány všechny polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž nebezpečí spočívá především v karcinogenitě a ohrožení zdravého vývoje plodu. Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví lidí je vyhodnocován na stanici Kladno-Švermov a hodnotou 5 ng.m -3 byl překročen 5krát, • vyjádřeno plošně, jedná se o 34 % území, město Kladno a jeho širší okolí (okruh cca 5 km) a okolí komunikace č. R6, • nejvýznamnějšími zdroji z hlediska imisí BaP jsou automobilová doprava a lokální topeniště na tuhá paliva, proto jsou nejvyšší roční průměry koncentrací soustředěné přímo do měst.

Benzen: • imisní limit pro benzen je vyhodnocován na stanici Kladno-střed města, průměrná roční koncentrace v roce 2007, která činí 0,8 µg.m -3, představuje 16 % imisního limitu, k jeho překročení tedy nikde nešlo.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Arsen (As): • průměrné roční koncentrace se v území za rok 2007 pohybují od 2,0 do 5,4 ng.m-3, tj. od cca 33 do 90 % cílového imisního limitu vyhlášeného pro ochranu zdraví; cílový imisní limit byl pak překročen na stanicích Kladno-Švermov (6,5 ng.m -3) a Stehelčeves (6,6 ng.m -3), • vyjádřeno plošně, jedná se o 1,5 % území ORP Kladno, nejproblematičtější se jeví lokalita Kladno-Švermov, • dle dokumentu Souhrnný akční plán ve vztahu ke kvalitě ovzduší pro statutární město Kladno má na množství As v ovzduší pravděpodobně vliv kombinované působení následujících zdrojů, a to lokální spalování pevných paliv (zejména hnědého uhlí), Elektrárna Kladno, výroba oceli v Poldi Hütte, sekundární prašnost z prostor průmyslové zóny Kladno-východ (depozice v důsledku více než sto let trvající hutní výroby) a sekundární prašnost z haldy vysokopecní strusky DESTRO (probíhá recyklace cca 150 000 tun za rok) a dálkový přenos ze Severočeské tepelné elektrárny a Elektrárny Mělník 1.

Kadmium (Cd): • průměrné roční koncentrace kadmia se v roce 2007 pohybují do 8 % cílového imisního limitu vyhlášeného pro ochranu zdraví, který je stanoven na hodnotu 5 ng.m -3; tento tedy nebyl překročen nikde.

Nikl (Ni): • průměrné roční koncentrace niklu se v roce 2007 pohybují do 14 % cílového imisního limitu vyhlášeného pro ochranu zdraví, který je stanoven na hodnotu 20 ng.m -3; tento tedy nebyl překročen nikde.

Celkové zhodnocení:

Kladensko bylo v roce 1990 zařazeno mezi oblasti nejvíce postižené znečištěním ovzduší v ČR. Až do první poloviny devadesátých let byly v Kladně největšími producenty znečištění ovzduší podniky s vysokou energetickou náročností: Poldi Kladno, Energetické centrum Kladno, ČMD Kladno a další. Ve druhé polovině uplynulého desetiletí došlo na Kladensku k výraznému útlumu průmyslových činností nejvíce zatěžujících ovzduší. Celkově se však stále jedná z hlediska kvality ovzduší o nadměrně znečištěnou oblast.

Situace u oxidů dusíků je v rámci Středočeského kraje průměrná, hlavními zdroji jsou doprava (zejména komunikace č. R6 a R7) a Elektrárna Kladno.

Kvůli kombinaci zdrojů z dopravy, lokálních topenišť (REZZO III) a z odvalů a hald je území postiženo nadprůměrnými imisemi prachových částic PM10.

Cílové imisní limity přízemního ozonu jsou překročeny na většině území, ale toto je v současné době celorepublikový jev.

Na poměrně velké části území je překročen imisní limit pro benzo(a)pyren, což je zapříčiněno hlavně lokálními topeništi a dopravou.

Negativní specifikum oblasti jsou zvýšené koncentrace až překračování cílových imisních limitů pro arsen, zejména v lokalitě Kladno-Švermov; zdrojem je Elektrárna Kladno, lokální topení (hnědé uhlí), staré zátěže a dálkový přenos. Tento fakt je znám, v současné době jsou imise arsenu monitorovány a analyzovány a je snaha omezit alespoň některé ze zdrojů (sanace starých zátěží a průmyslových zón).

Pro detailnější seznámení se s kvalitou ovzduší na území ORP Kladno lze doporučit dokumenty Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro Statutární město Kladno a obce Vinařice, Třebichovice a Libušín, Souhrnný akční program ve vztahu ke kvalitě ovzduší, Generální rozptylová studie pro území Středočeského kraje – prosinec 2005.

Odpady

Problematika odpadového hospodářství je legislativně upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a navazujícími právními předpisy; zejména se jedná o vyhlášky č. 383/2001 Sb.,

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno o podrobnostech nakládání s odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a č. 382/2001 Sb., katalog odpadů.

Odpady se dle kategorie dělí na nebezpečné a ostatní, zařazování odpadu do konkrétní skupiny odpadů se provádí podle katalogu odpadů. Současná hierarchie nakládání s odpady je následující: předcházení vzniku odpadů, jejich využívání, odstraňování. Příloha č. 3 zákona č. 185/2001 Sb. definuje 13 způsobů využívání odpadů, příloha č. 4 pak 15 způsobů odstraňování odpadů. Největší podíl na nakládání s odpady má v současné době v České republice skládkování. Skládky se dělí podle technického zabezpečení na několik skupin: skupina S-IO – určená pro inertní odpady, skupina S-OO – určená pro odpady kategorie ostatní odpad, skupina S-OO1 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů z azbestu, skupina S-OO2 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, nereaktivních nebezpečných odpadů a odpadů z azbestu, skupina S-OO3 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu, na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry, skupina S-NO – určená pro nebezpečné odpady.

Data o produkci odpadů v ORP Kladno byla získána z Informačního systému odpadového hospodářství, VÚV T.G.M., v.v.i. (ISOH). V roce 2006 bylo vyprodukováno 1 069 830,998 tun ostatních odpadů a 118 216,953 tun nebezpečných odpadů. Směsného komunálního odpadu bylo v tomto období 132 082,031 tun. Pro složky z odděleného sběru byla získána data pro papír 7 640,699 tun, sklo 2 947,935 tun, plasty 4 120,358 tun, baterie a akumulátory 170,122 tun a biologicky rozložitelný odpad 334,699 tun a odpady z elektrického a elektronického zařízení 289,12 tun, kovy 12 106,295 tun. Mezi největší producenty se v regionu řadí společnost Alpiq Generation. Významnou zátěž v území představují odpady vyprodukované v minulosti při těžební činnosti a následném zpracování v hutích.

Podle seznamu oprávněných osob k nakládání s odpady, který vydává Krajský úřad Středočeského kraje, je pro území ORP Kladno evidováno 362 subjektů. Podle seznamu skládek odpadů provozovaných k 31. 12. 2006 (ISOH) se v území nachází pouze jedna aktivní skládka odpadů, jedná se o Haldu Buštěhrad v k. ú. Vrapice, skupina S-IO s provozní kapacitou 2 900 000 m3, provozovatelem je REAL Leasing Kladno, s.r.o. Mimo tento zdroj informací byly nalezeny údaje o několika bývalých skládkách (Stehelčeves, Rymáň u Unhoště, Libušín), problematická je situace u rekultivované skládky v k. ú. Koleč, která je neustále zavážena. Areál bývalé skládky v k. ú. Zájezd u Buštěhradu je v současné době využíván pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů, recyklací vysokopecní strusky uložené v haldě bývalých hutí se v Kladně zabývá společnost Destro. Dalšími významnými provozovateli technologií pro nakládání s odpady jsou společnosti Středočeské komunální služby a Středočeské vodárny, a.s.

Dle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH, OZV č.1/2005) ve znění aktualizace POH SK (OZV č. 7/2008) se na území ORP Kladno nachází jedno zařízení na zpracování autovraků (KOVOŠROT Kladno, provozovna Kladno-Dubí), dvě dotřiďovací linky (RUMPOLD-P, s.r.o., provozovna Kamenné Žehrovice, zpracovávány jsou plasty, sklo a papír; SKS – separace, provozovna Kladno, plasty, sklo a papír), tři kompostárny (HDU, s.r.o., provozovna Peklov; SYRINGA, Dubí u Kladna; Městský podnik služeb, Kladno-Libušín), jedno demontážní středisko pro likvidaci odpadních elektrozařízení (SKS – separace, provozovna Kladno), nenachází se zde žádná biodegradační nebo dekontaminační plocha ani spalovna. V Kladně provozuje společnost Eurobattery, s.r.o., centrální sklad a třídicí linku pro zpětně odebrané použité baterie a akumulátory z celé České republiky.

Sběrnými dvory jsou vybavena převážně větší sídla. Dle cíle uvedeného v závazné části POH Středočeského kraje měly všechny obce v kraji do roku 2005 provozovat na svém území systém odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů ve složení papír, plasty, sklo.

Data o existenci bioplynových stanic se nepodařilo získat.

Pro další vývoj v oblasti odpadového hospodářství je podstatný přístup Středočeského kraje, který v závazné části POH konstatuje, že nebude na území kraje podporovat výstavbu skládek všech skupin v nových lokalitách; je možná pouze výstavba nových kazet u stávajících skládek a je podporována přeměna stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady. Proto bude nutné transformovat strukturu odpadového hospodářství nejen v ORP Kladno, ale na území celého kraje.

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Na území ORP Kladno zajišťuje svoz směsného komunálníhoí odpadu společenost AVE Kladno s.r.o., která obsluhuje oblast Kladneska, Slánska, okolí Nové Strašení a Unhoště. dalšími svozovými společnostmí jsou RUMPOLD-P s.r.o. a REGIOS a.s. Svoz separovaného odpadu zajišťují svozové společnosti mající uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a reyklaci odpadu z obalů se splečností EKO-KOM. Další informace o odpadovém hospodářství jsou uvedeny v kapitole č. 2.2.11 Technická infrastruktura.

Tabulka č. 46: největších zdrojů nebezpečného odpadu v ORP Kladno v r. 2014: provozovna 1 Charouz spol.s r.o., Kladno 20 STOP.SHOP. Kladno 2 AAA AUTO a.s., Kladno 21 První železářská společnost KLadno, s.r.o., Kladno 3 Advanced World Transport a.s., Vlečka, 22 Purum s.r.o., Neutralizační stanice Kladno lokomotivní depo a opravna vozů Kladno 4 Aerosol - service, s.r.o., Pletený Újez 23 QUICKSTEP ANTICORRO s.r.o., Kladno 5 Alpiq Generation (CZ) s.r.o., ELEKTRÁRNA 24 SMAŽÍK_Kladno KLADNO 6 AMOND,spol.s r.o., Kladno 25 SOMARO CZ, s.r.o., Vinařice 7 AUTODRÁB, spol. s r.o., Kladno 26 STROJÍRNY POLDI, a.s., Kladno 8 BOHEMIA ASFALT s. r. o. - Obalovna 27 Středočeské komunální služby, s.r.o., Vinařice Kladno 9 BONTAZ CENTRE CZ, s.r.o., Velká Dobrá 28 T. RAD Czech s.r.o., Unhošť 10 C-Mec Kladno s.r.o., Kladno 29 Three Bond Czech s.r.o. , Pletený Újezd 11 Výrobní závod Connectronics Kladno 30 Trafil Czech, s.r.o., Kladno 12 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V 31 Trans-servis Kladno, spol. s r.o., Kladno PRAZE, ŠZP – hospodářství Lány 13 ČEZ Distribuce, a. s., TR Kladno Dříň 32 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Kalírna 3, Kladno 14 de Miclén Trading, s.r.o., Velké Přítočno 33 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Sochorová válcovna TŽ, a.s., Kladno 15 K N CAR spol. s.r.o., Kladno 34 ZKP Kladno s.r.o.-Vinařice 16 Keihin Thermal Technology Czech, s.r.o., Kladno 17 LEGO Billundská, Kladno 18 Čerpací stanice PHM OMV, Kladno 19 Proficolor - provozovna Tuchlovice Další informace k této problematice lze najít např. v Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje, Plánu odpadového hospodářství Statutárního města Kladna či na internetové adrese www.stredoceske-odpady.cz.

Skládky odpadů na území ORP Kladno: • REAL ECO TECHNIK, s.r.o., k.ú. Vrapice, Kladno; jedná se aktivní skládku odpadů Haklda Buštěhrad v k.ú,. Vrapice. • areál bývalé skladky v obci Zájezd je využíván pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů • recyklace vysokopecní struzky uložené v haldě bývalých hutí se v Kladně zabývá společnost Destro.

Povrchové a podzemní vody, vodní hospodářství

Legislativu v oblasti ochrany a nakládání s vodami upravují zákony č. 254/2001 Sb., vodní zákon a zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, a vyhláška č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Mezi významné vodní toky, které protínají území ORP Kladno, patří Loděnice, Klíčava, Dřetovický potok, Zákolanský potok a Knovízský potok. Většími vodními plochami v území jsou pak např. vodní nádrž Klíčava, Turyňský rybník a Slatinský rybník. Do ORP Kladno nezasahuje žádná z vymezených

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Na území ORP Kladno se nachází jedna z navrhovaných přehrad v rámci Plánu hlavních povodí, a to Malé Kyšice (dotčenými obcemi jsou Horní Bezděkov, Bratronice, Dolní Bezděkov,Družec).

V ORP Kladno se nachází jedna pozorovací stanice podzemních vod (Zákolany-Trněný Újezd). Jedná se o stanici poskytující doplňující informace o režimu dílčích hydrologických struktur, ochranné pásmo vrtu je kruhové o poloměru 500 m. Dále se zde nachází dvě pozorovací stanice povrchových vod (Lány- Městečko, monitoring Lánského potoku, měřena je výška hladiny, průtok; Lány-Běleč, monitoring Klíčavy, hladina, průtok i kvantitativní měření). Jakost povrchové vody je dle dostupných údajů sledována na devíti profilech, a to před a za vodní nádrží Klíčava (profily Myší díra a Klíčava pod vodárnou, monitoring Klíčavy, povodí Vltavy), dále je monitorována Loděnice u obce Podkozí po soutoku s Rymáňským potokem (profil Podkozí, Povodí Vltavy) a Dřetovický potok (profily Dřetovice pod. a Vrapice pod., povodí Vltavy) před soutokem se Zákolanským potokem (ten je mimo území ORP Kladno monitorován v profilu Kralupy, státní monitorovací síť ČHMÚ). Knovízský potok je mimo území ORP Kladno monitorován před soutokem se Zákolanským potokem (profil Kralupy n. V., Povodí Vltavy). Z menších toků je monitorován Sulovický potok (profil Hostouň, Zemědělská vodohospodářská správa) a Šternberský potok (profil Slaný-mostek místní komunikace, Zemědělská vodohospodářská správa). Hodnoty naměřené ve vybraných profilech jsou uvedeny v následujících tabulkách (data za období 2005-2006, www.voda.gov.cz). Na přibližně jedné polovině území OPR Kladno (severně od komunikace R6) je vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Tabulka 47: Profily jakosti vody

Profil Dřetovice pod.

Profil Podkozí

Profil Klíčava pod vodárnou

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Profil Hostouň

třída I. – neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích třída II. – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému třída III. – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému třída IV. – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému třída V. – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému (ČSN 75 7221)

Hlavním zdrojem pitné vody je pro dané území soustava vrtů u Mělnické Vrutice, vodní nádrž Klíčava, vrty u Hřebče a Hostouně a povrchový zdroj u Velké Dobré. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (2004) je přes 80 % obcí v ORP Kladno napojeno na vodovod (KSKM – Kladno – Slaný – Kralupy nad Vltavou – Mělník), kanalizaci má polovina ze 48 obcí, v dalších je plánována; čistírnu odpadních vod má 25 obcí, v dalších je plánována nebo ve stavbě. Hlavním správcem vodohospodářské infrastruktury je společnost Středočeské vodárny, a.s. (na webových stránkách společnosti www.svas.cz lze nalézt informace o kvalitě dodávané pitné vody podle zdroje či její tvrdosti podle lokalit). Další informace k této tematické oblasti poskytne např. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje či zpráva Stav životního prostředí ve Středočeském kraji .

Hluk

Problematika ochrany před hlukem je legislativně řešena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a jsou vztaženy k chráněným venkovním prostorům, chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným vnitřním prostorům dle definice v zákoně č. 258/2000 Sb. Prioritní je tedy ochrana veřejného zdraví.

Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové zdroje představují v zájmovém území silniční a železniční komunikace. Plošné zdroje hluku mohou být průmyslové, výrobní a skladovací areály, v zájmovém území též sportovní areály a parkoviště. Jako bodové zdroje hluku působí jednotlivé objekty, technologická zařízení na budovách a různé provozovny. Těchto zdrojů může být celá řada, ovšem nejedná se převážně o významné jevy, které by dosáhly regionálního měřítka. Pro posouzení vlivu hluku v rámci řešeného úkolu byla proto pozornost zaměřena zejména na liniové zdroje, okrajově též na zdroje plošné.

Dle NV č. 148/2006 Sb. se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LA eq ,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Hygienický limit v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb je následující:

Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy: • denní doba: LA eq ,16h = 50+10 = 60 dB

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• noční doba: LA eq ,16h = 50+10-10 = 50 dB

Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy v případě staré hlukové zátěže: • denní doba: LA eq ,16h = 50+20 = 70 dB • noční doba: LA eq ,16h = 50+20-10 = 60 dB

V současné době je platné Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, podle níž se upravily hodnoty dopravy:

Tab. 48: Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a drahách pro použití korekce + 5 dB podle §12 odst. 6 věty třetí

Pozemní komunikace a žel. dráhy Doba dne LA eq , (dB) Dálnice, silnice I. a II, třídy, místní komunikace I. a Denní 65 II. tř. Noční 55 Silnice III.třídy, komunikace III. a účelové kom. Denní 60 Noční 50 Železniční dráhy v OP dráhy Denní 65 Noční 60 Železniční dráhy mimo OP dráhy Denní 60 Noční 55

Hluková mapa pro řešené ani širší (např. okres) území neexistuje. Ministerstvo zdravotnictví pořizuje podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě, hlavní letiště a pro hlavní aglomerace definované směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. II. etapa projektu strategického hlukového mapování byla rozdělena na následující oblasti: strategické hlukové mapy vybraných úseků hlavních komunikací, po kterých projede více než 6 milionů vozidel ročně; hlavní letiště (letiště s více než 50 tisíci pohybů ročně), v případě České republiky jde o letiště Praha- Ruzyně; strategické hlukové mapy pro aglomerace čítající více než 250 tis. obyvatel, v případě České republiky jde o Prahu, Brno a Ostravu.

Hlukové ukazatele a jejich mezní hodnoty podle vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování: • den-večer-noc (Ld vn ) je hlukovým ukazatelem pro celodenní obtěžování hlukem, • den (Ld) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během dne, • večer (Lv) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během večera, • noc (Ln) je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku.

Na strategické hlukové mapy podle evropské legislativy navazují akční plány snižování hlukové zátěže. Akční plány mají prioritně obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Akční plán pro letiště Praha-Ruzyně byl zveřejněn 15. května 2008, nyní Ministerstvo dopravy ČR vypořádává došlé připomínky. Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Středočeský kraj byl zveřejněn 19. května 2008, Ministerstvo dopravy ČR vypořádává došlé připomínky (v rámci ORP Kladno řešeny části komunikací R7 a I/61). Akční plán snižování hlukové zátěže na hlavních železničních tratích v ČR (2008) byl zveřejněn 12. května 2008, opět vypořádávání připomínek Ministerstvem dopravy ČR (území ORP Kladno neřešeno).

100

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Ukázka výřezu z hlukové mapy

Specifikem akčních plánů je povinnost stanovit tzv. tiché oblasti, a to na základě §80, odst. 1 písm. t) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tiché oblasti jsou dvojího druhu: tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady právě v akčních plánech a tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle §34 uvedeného zákona. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit. Z dostupných zdrojů (webové stránky MŽP ČR, návrhy akčních plánů s působností na území Středočeského kraje) se nepodařilo zjistit naplnění této povinnosti.

V rámci Akčního hlukového plánu pro hlavní pozemní komunikace – Středočeský kraj byly na základě strategických hlukových map analyzovány lokality označované jako kritická místa. Jedná se o lokality, kde by z akustického hlediska mělo dojít postupně ke zlepšení stávající situace. Na sledovaných komunikacích v ORP Kladno nebylo analyzováno ani jedno kritické místo. Ukazatel Ld vn nebyl dle strategických hlukových map překročen na komunikaci R7 nikde, na komunikaci I/61 byl překročen v Kladně (resp. se jedná o následné úseky komunikací II/238 a II/118), na hraně překročení je u této komunikace na jihovýchodním okraji Buštěhradu (65 až 70 dB). Ukazatel Ln je na R7 ve všech obcích pod mezní hodnotou, na I/61 je opět překročen na následných úsecích v Kladně a na hraně překročení je v Lidicích (55 až 60 dB).

101

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Stav k r. 2008 ze zpracování ÚAP ORP Kladno: Ukazatele Ld vn a Ln nejsou na území ORP Kladno v strategické hlukové mapě pro letiště Praha-Ruzyně překročeny nikde, na hraně překročení je Ld vn (55 až 60 dB) na jižním okraji Pavlova, v Unhošti, Nouzově a Malých Kyšicích, Ln je pak na hraně překročení (45 až 50 dB) v Malých Kyšicích, Nouzově, jižním okraji Pavlova a jižním okraji Hostouně. Ochranné hlukové pásmo letiště zasahuje Hostouň a končí na jižním okraji Pavlova. Za tímto ochranným hlukovým pásmem nesmí být překročeny mezní hodnoty Ld vn a Ln. V akčním plánu bylo za kritickou lokalitu označeno území obcí a městských částí v prodloužení ranveje RWY 06/24, toto zasahuje obec Malé Kyšice.

Mapa hluku z Letiště Ruzyně do území ORP Kladno, 2016; zdroj: mapa hluku ČR (MZ ČR CENIA):

legenda:

102

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Možnosti opatření pro snížení hlukové zátěže ze silniční dopravy zahrnují opatření u zdroje hluku, na dráze šíření hluku a u příjemce, resp. na budovách. Základní přístupy k protihlukovým opatřením lze strukturovat následovně: a) urbanisticko-architektonická opatření, b) urbanisticko-dopravní opatření, c) dopravně-organizační opatření, d) stavebně-technická opatření.

Ad a) Hlavní zásady opatření se mohou uplatňovat právě v rámci územního plánování: komplexním řešením obytných souborů z hlediska funkčního uspořádání – vhodná je např. bloková zástavba; plánování nové chráněné zástavby v dostatečné vzdálenosti od hlavních pozemních komunikací; využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu; vhodné architektonické řešení budov – dispoziční i tvarové.

Ad b) navrhovaný systém dopravního řešení by měl preferovat: nové trasy komunikací vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov; rychlostní komunikace, dálnice a vysokointenzitní komunikace I. třídy vést mimo obytná území a území s vyššími nároky na hlukovou ochranu; optimalizovat přepravní nároky a zefektivnit přepravní vztahy; vyloučit resp. minimalizovat tranzitní dopravu z centra a obytných území; vyloučit těžkou nákladní dopravu v blízkosti obytných souborů; jednotlivé druhy dopravy soustředit do hlavních tras a koridorů s možností vytvoření protihlukových opatření; ve městech vytvořit podmínky pro preferenci městské hromadné dopravy a minimalizaci individuální dopravy; novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených komunikací, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí; parkoviště a další dopravní plochy navrhovat v dostatečné vzdálenosti od chráněných objektů a území typu obytných, zdravotnických, školních, rekreačních; organizovat klidové zóny s vyloučením automobilové dopravy a s časově omezeným vjezdem vozidel pro zásobování v centrálních částech měst a sídel. Možnosti opatření pro snížení hlukové zátěže z provozu letiště Praha-Ruzyně spočívají dle akčního plánu zejména ve vybudování nové paralelní ranveje RWY 06R/24L, v souvislosti s touto ranvejí má pak dojít k aktualizaci ochranného hlukového pásma, ve kterém budou nově formulovány limity pro využití území, další opatření jsou organizačně-technická (omezení nočních letů, výstavba akusticky vybaveného motorového stání pro akustické zkoušky apod.).

Úroveň hluku v lokální části průmylsové zóny Kladno - východ: Tabulka naměřených hodnot úrovně hluku v lokální části průmyslové zóny Kladno-Východ: Na základě zadání Statutárního města Kladna - zpracovat hlukovou mapu části průmyslové zóny Kladno - východ a posoudit vliv hluku na nejbližší obytnou zástavbu, byla, po zhodnocení situace a vytypování stacionárních zdrojů hluku, určena místa měření. Čtyři místa byla referenční (ozn. Rx/y) a osm obvodových (ozn. Mx/y). V rámci zpracování dat byl vyselektován hluk, který nevzniká v řešeném území. Výsledkem je získání hladiny L Aeq (dB) - ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze zdrojů uvnitř areálu a L A90 (dB) - 90% hladina akustického tlaku A ze zdrojů uvnitř areálu.

Denn í naměřené Noční naměřené Měřící místo hodnoty [dB] hodnoty [dB] 14.6- >12.6-13.6 >14.6-15.6 >12.6-13.6 15.6 LAeq LA90 LAeq LA90 LAeq LA90 LAeq LA90 R1 58,3 42,5 52 42,7 48.8 41.3 40.7 39.2 R2 60,2 47,1 59,3 46,5 50.6 46.8 49.1 44.6 R3 - - 56,2 42,3 37.3 36.3 44.2 37.7 R4 - spol.ECKG 56,3 53 56,7 52,6 53.9 52.8 53.4 51.7 M1 - 51,3 42,1 - - 45.4 40.8 - - Thermosondy M2 - Jar. 61,9 44,3 - - 38.3 36.4 - - Merhauta M3 - spol. ESA 53,7 46,3 - - 41.1 39.1 - - M4 - K. Čapka 59,1 40,8 - - 43.8 39.5 - - M5 - vlečka - - 59,2 43,1 - - 48.4 45.6 M6 - Gen. Eliáše - - 53,7 40,2 - - 38.8 36.2

103

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

M7 - Kovošrot - - 65,2 54,6 - - 39.6 36.3 M8 - asanace - - 51,2 44,6

Mapa je podkladem pro povolování staveb v této průmyslové zóně. Podle územního plánu města Kladna se však rodinné ani bytové domy nemohou v ploše pro výrobu a skladování průmyslové zóně povolovat

Pro další informace lze doporučit strategické hlukové mapy dostupné na http://hlukovemapy.mzcr.cz/, Akční plán pro letiště Praha-Ruzyně, Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Středočeský kraj a Denní hlukové mapy pozemní dopravy, Kladno, (2002).

Ochrana přírody a krajiny

Geomorfologické členění

Provincie: Česká vysočina Podprovincie: Poberounská soustava, Brdská oblast Celek: Pražská plošina, Džbán, Křivoklátská vrchovina Podcelek: Kladenská tabule, Řevničovská pahorkatina, Lánská pahorkatina

104

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Zdroj.www.geoportal.cenia.cz

Pro geomorfologický celek Džbán jsou typické rozsáhlé náhorní roviny (pokryté opukovou vrstvou) oddělené širokými a hlubokými údolími (s prvohorními sedimenty). Charakteristickým reliéfem celku Křivoklátská vrchovina jsou hluboká údolí a krátké hřbety. Podloží tvoří zvrásněné starohorní břidlice a vyvřelé horniny. Pro celek Pražská plošina jsou charakteristické rozsáhlé plochy zarovnaných povrchů plošinného až velmi mírně ukloněného reliéfu, do něhož se hluboce zařezává údolí Vltavy a přítoků.

Fytogeografické členění

Fytogeograficky náleží řešené území do hercynské podprovincie, pro kterou je typická její pestrá geologická stavba. Ta podmiňuje mozaikovitost vegetace.

6 Džbán 7d Bělohorská tabule 7c Slánská tabule 32 Křivoklátsko

105

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Biogeografické členění Podprovincie: Hercynská Bioregion:

1.17 Džbánský 1.19 Křivoklátský 1.2 Řípský

Zdroj: www.nature.cz • Řípský bioregion je tvořen nížinnou opukovou tabulí s biotou 2. a 3. vegetačního stupně. V kaňonech Vltavy a jejích přítoků se nachází pestrá biota se zbytky teplomilné lesní a stepní vegetace. Je zde zastoupeno několik českých endemitů flóry a hmyzu. Netypickými částmi jsou terasy s acidofilními doubravami a zóny přechodu do Džbánského bioregionu. V území dominuje orná půda, hojné jsou fragmenty travních lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory, se zbytky dubohabřin a doubrav.

• Džbánský bioregion je tvořen zdviženou opukovou tabulí, rozřezanou po obvodu výraznými údolími. Na plošinách a svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohabřiny, místy bažinné olšiny, na severních svazích květnaté bučiny. Biota je typicky pestrá a náleží do 2. až 4. vegetačního stupně. Vyskytují se zde teplomilné druhy i nápadné množství reliktů rozmanitých typů. Dnes zde převažují kulturní bory, relativně hojné jsou přirozené lesy, v bezlesí dominuje orná půda.

• Křivoklátský bioregion je tvořen vrchovinou na břidlicích a živných vyvřelinách, osu území tvoří zaříznuté údolí Berounky a jejích přítoků. Biota náleží do 2. až 4. vegetačního stupně. Výrazný údolní fenomén podmiňuje přítomnost pestré mozaiky společenstev včetně fauny, od nelesních xerotermních enkláv, přes dubohabřiny a bučiny až po relikty nexerotermního bezlesí na severně exponovaných skalách a sutích. Bioregion zahrnuje velmi zachovalé a reprezentativní přírodní prostředí nižších partií hercynské podprovincie. V jádře bioregionu dnes převažují lesy, většinou s přirozenou skladbou. Na okolních plochách dominuje orná půda.

Biochory

Biochora je typologická jednotka členění území bioregionu na základě kombinace vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochory mají heterogení ráz, svébytné zastoupení, uspořádání, složitost a kontrastnost kombinací skupin typů geobiocénů a liší se většinou i zastoupením aktuálních biocenóz.

Všehny biochory v území jsou v oblasti srážkově relativně suché. 106

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Bukový vegetační stupeň: 4BM – rozřezané plošiny s mělkými údolími na drobách a slepencích, 4BQ – rozřezané plošiny s mělkými údolími na pestrých metamorfitech.

Dubobukový vegetační stupeň: 3BL – rozřezané plošiny s mělkými údolími na neutrálních permských sedimentech, 3BM – rozřezané plošiny s mělkými údolími na drobách a slepencích, 3RE – plošiny na spraších, 3Do – sníženiny na kyselých podmáčených sedimentech, 3BQ – rozřezané plošiny s mělkými údolími na pestrých metamorfitech, 3ZT – výrazné hřbety na křemencích, 3UM – výrazně zaříznutá údolí na drobách a slepencích.

Bukodubový vegetační stupeň: 2BD – rozřezané plošiny s mělkými údolími, 2AM – antropogenní georeliéfy na drobách a slepencích, 2UF – výrazně zaříznutá údolí na vápnitých pískovcích, 2PI – pahorkatiny na bazických neovulkanitech, 2RE – plošiny na spraších, 2PN – pahorkatiny na zahliněných štěrkopíscích.

Potenciální přirozená vegetace

Potenciální vegetace je vegetace, která by mohla v oblasti růst za současných přírodních podmínek v krajině opuštěné lidskou společností. Touto vegetací na Kladensku by byly především doubravy s různými typy podrostu. Nejčastějšími dřevinami by byly duby, habr a lípa.

Legenda: • 1 střemchová jasenina (Prunus - Fraxinetum): Střemchovou jaseninu tvoří druhově bohaté fytocenózy. Hlavní dřevinou je jasan, olše nebo lípa srdčitá, častou příměsí je střemcha. Keřové patro je husté a pestré, s převahou střemchy a brslenu, bylinné patro je dobře zapojené, vyskytuje se bršlice kozí noha, netýkavka malokvětá, lipnice hajní a podobně. • 7 černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi - Carpinetum): Hlavní dřevinou černýšových dubohabřin jsou dub zimní s habrem, s častou příměsí lípy a dubu letního a někdy též javorů, jasanů a třešní. Ve vyšších nebo inverzních polohách se objevuje také buk lesní a jedle bělokorá. Keřové patro se vyskytuje pouze v prosvětlených polohách. Bylinné patro je tvořené převážně mezofilními druhy bylin, se zastoupením především jaterníku podléšky, svízele lesního, zvonku, hrachoru, černýše, kopytníku apod. • 15 okroticová bučina (Cephalantarea - Fagetum): Ve stromovém patru převládá buk, doprovázený klenem a mléčem, lípou nebo dubem. V keřovém patru se vyskytují lýkovec, svída krvavá, keřové patro je málo vyvinuté. Z bylin se častěji vyskytují svízel, samorostlík klasnatý, kopretina řimbaba. • 24 lipová bučina s lípou srdčitou (Tilio fagetum): Většinou tvořeny jen stromovým a bylinným patrem, dominantní dřevino je buk, habr a lípa. Z bylin se vyskytují kyčelnice, samorostlík klasnatý. • 33 mochnová doubrava (Potentilo albae - Quercetum): Mochnovou doubravu tvoří převážně druhově bohaté doubravy s dubem zimním nebo letním. Jako příměs se může vyskytovat habr, lípa srdčitá, buk. V keřovém patru je významné zastoupení krušina nebo lísky obecné. Mezi bylinami se vyskytuje sasanka hajní, ostřice konvalinka a další druhy charakteristické pro teplomilné doubravy.

107

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• 36 biková/jedlová doubrava (Luzulo albidae - Quercetum petreae/Abieti-Quercetum): Druhově chudé listnaté nebo smíšené doubravy s jedlí nebo borovicí s převahou trav. Hlavními dřevinami jsou dub zimní, habr, buk, jeřáb a lípa. Keřové patro je slabě vyvinuto, převažují zmlazené dřeviny. V bylinném patře převažují borůvka, konvalinka, lipnice hajní, třtina, kostřava ovčí. • 37 bezkolencová doubrava (Molinioarundinaceae - Quercetum): Bezkolencová doubrava je tvořena březovo-dubovými porosty s převahou dubu letního. Častými dřevinami jsou dub zimní, osika a jeřáb. V keřovém patru převládá krušina a zmlazené dřeviny stromového patra. V podrostu dominují bezkolenec, kostřava ovčí, metlice trsnatá, konvalinka.

Typologie krajiny Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny (Löw a spol.), zpracované jako úkol pro MŽP. Pro rozlišení typů krajiny byl použit soubor vlastností přírodních (např. typy georeliéfu, půd, biogeografické členění), socioekonomických (např. zastoupení lesních a zemědělských kultur, stupeň urbanizace) a kulturních (např. etnografické oblasti, typy historických plužin). Celkový typ krajiny byl označen kódem a vyhodnocen na základě třech vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení – historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfol. znak).

Zdroj:

www.geoportal.cenia.cz

Kód: 1U0 – krajiny bez vylišeného reliéfu

Typ dle využití: urbanizované krajiny Typ sídelních krajin: staré sídelní typy Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny bez vymezeného reliéfu

Kód: 3M2 – krajiny vrchovin hercynika

Typ dle využití: lesozemědělské krajiny Typ sídelních krajin: krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny vrchovin Hercynika

Kód: 1M5 – krajiny rozřezaných tabulí

108

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Typ dle využití: lesozemědělské krajiny Typ sídelních krajin: staré sídelní typy Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny rozřezaných tabulí

Kód: 1M16 – krajiny izolovaných kuželů

Typ dle využití: lesozemědělské krajiny Typ sídelních krajin: staré sídelní typy Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny izolovaných kuželů

Kód: 1M15 – krajiny zaříznutých údolí

Typ dle využití: lesozemědělské krajiny Typ sídelních krajin: staré sídelní typy Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny zaříznutých údolí

Kód: 1Z1 – krajiny plošin a pahorkatin

Typ dle využití: zemědělské krajiny Typ sídelních krajin: staré sídelní typy Hercynica Typ dle reliéfu: krajiny plošin a pahorkatin

Mezi unikátní typy patří krajiny zaříznutých údolí a krajiny izolovaných kuželů, ostatní krajinné typy patří mezi běžné. Unikátní typy krajiny je potřeba přísně chránit ve všech aspektech, zatímco běžný typ krajiny by měl být chráněn alespoň v jedné reprezentativní lokalitě v ČR. V řešeném území je krajinný typ „krajiny izolovaných kuželů“ chráněn v PP Vinařická Hora.

Podle dělení krajiny dle využití patří převážná část Kladenska do zemědělského a lesozemědělského typu.

Ochrana přírody a krajiny

CHKO Křivoklátsko

Chráněná krajinná oblast (CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí (§25 zákona č. 114/1992 Sb.).

• V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy se jedná o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. CHKO Křivoklátsko zasahuje na území ORP Kladno do k.ú. Lány, Žilina, Lhota, Běleč, Bratronice, Malé Kyšice, Horní Bezděkov. Na území k.ú. Běleč zasahuje I. zóna CHKO, do ostatních zasahuje II. a III. zóna. • CHKO Křivoklátsko je zároveň biosférickou rezervací UNESCO.

Biosférická rezervace je velkoplošné chráněné území, vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Tato území představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Hlavním posláním je ochrana ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů, věda a výzkum, ekologická výchova a zajištění udržitelného rozvoje 109

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno místních obyvatel. Většina biosférických rezervací zahrnuje jak přírodě blízká území, tak i území narušená činností člověka.

Ministerstvo životního prostředí připravuje proces vyhlášení nejvyššího stupně ochrany právě v CHKO Křivoklátsko. Existuje již návrh hranic NP Křivoklátsko, který se jen těsně dotýká řešeného území. Rozloha parku by neměla překročit 102 km 2.

Návrh hranice připravovaného NP Křivoklátsko (MŽP)

Význam Křivoklátska

• Oblast je výjimečná díky kaňonu Berounky, skálami, suťovisky či neprostupnými údolími, jsou zde i stepi. • Mimořádnou hodnotu mají lesy, které tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí republiky. • V Křivoklátsku se vyskytuje 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž zde 120 i hnízdí. • Žijí zde desítky ohrožených druhů, například čáp černý, mlok skvrnitý, tis červený či mochna bílá. • Po sto letech se zde objevil dravec luňák červený.

Pro ORP Kladno by se připravovaný NP Křivoklátsko stal atraktivním turistickým cílem, dále by rostl rekreační potenciál oblasti. NP je navrhován tak, aby neomezoval obce na svém území (Bratronice, Běleč).

Zákres případné hranice NP Křivoklátsko do řešeného území

110

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Přírodní parky

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Povodí Kačáku: • Území zahrnuje lesnaté oblasti povodí Kačáku v délce asi 28 km mezi přírodní rezervací Záplavy u Kladna na severu a obcí Loděnice v okrese Beroun na jihu. Údolí s meandrujícím potokem. V minulosti na Kačáku fungovala celá řada mlýnů, dochované přírodní hodnoty jsou chráněny v několika přírodních památkách (Kalspot, Markův mlýn, Pod Veselovem, Záplavy). Zasahuje do k.ú. Kamenné Žehrovice, Doksy, Družec, Dolní Bezděkov, Horní Bezděkov, Bratronice, Malé Kyšice, Unhošť, Svárov.

Džbán: • Převážně lesnaté území, dochovány přirozené lesy dubové, habrové i bukové. Ve smíšených porostech se vyskytují vzácné rostliny, jako lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý nebo orchidej střevíčník pantoflíček. Na opukových skalách se daří bělozářce větevnaté nebo velmi vzácné medvědici lékařské. Z živočichů se vyskytuje mlok skvrnitý, několik druhů plazů, výr velký nebo jezevec lesní. Množství maloplošných chráněných území (Bílichovské údolí, Cikánský dolík, Na Pilavě). Charakteristická lidová architektura (selská stavení z neomítnuté džbánské opuky). Zasahuje do k.ú. Rozdělov, Srby, Libušín, Svinařov, Hradečno, Čelechovice, Kačice.

111

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Okolí Okoře a Budče: • Území určené k zachování přírodních procesů a k rekreaci. V porovnání s okolní zemědělskou krajinou je přírodní park charakteristický členitým reliéfem vzniklým činností Zákolanského potoka a jeho přítoků. Dochovala se zde společenstva skalek, stepních trávníků, početné lesní enklávy a teplomilná rostlinná společenstva. Rybníky jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků. Zasahuje do k.ú. Makotřasy, Libochovičky, Kovary.

Přírodní parky

Džbán

Okolí Okoře

CHKO Křivoklátsko Povodí Kačáku

Zdroj: GIS Gepro

Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Národní přírodní rezervace (NPR) – menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

• NPR Vůznice – k.ú. Běleč, předmětem ochrany jsou přirozená lesní a lesostepní společenstva Křivoklátska.

Přírodní rezervace (PR) – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

• PR Záplavy – oblast je významným hnízdištěm a refugiem ptáků.

• PR Pašijová dráha – modelované území na pískovcových horninách s teplomilnou květenou

• PR Údolí Klíčavy - na západním okraji obce Lány nad přehradou Klíčava

Přírodní památka (PP) – přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom ta ké její bližší ochranné podmínky.

• PP Kalspot – předmětem ochrany jsou mokřadní společenstva a obojživelníci. • PP Pod Veselovem – předmětem ochrany je výskyt koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). • PP Ve Šperkotně – předmětem ochrany je vlhkomilná lokalita a kapradina jazyk hadí. • PP Třebichovická Olšinka – výskyt chráněných druhů bledule jarní a vstavačovité.

112

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• PP Vinařická hora – lokalita je tzv. složená sopka, krajinná dominanta s teplomilnou faunou. • PP Žraločí zuby – paleontologické nálezy zbytků organismů z druhohor. • PP Markův mlýn – lokalita výskytu koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). • PP Kovárské stráně – předmětem ochrany jsou teplomilné rostliny. • PP Otvovická skála - výskyt vzácných a zajímavých druhů rostlin, koniklec, hlaváček, tařice; teplomilné a stepní druhy - kavyly, sveřep vzpřímený, hlaváček jarní, koniklec luční, máčka ladní, čistec přímý, chřest lékařský. • PP Smečenská rokle

Soustava Natura 2000

Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.).

Ptačí oblast:

Křivoklátsko CZ0211001

• Křivoklátsko je významné hlavně pro ptačí druhy listnatých lesů, z nichž čtyři jsou prioritními – žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).

Zranitelnost této oblasti plyne zejména z výsadby nevhodných druhů dřevin a zakládání monokulturních porostů, odlesňování a omezení zmlazování a přirozené obnovy lesa kvůli vysokým stavům spárkaté zvěře. V řešeném území zasahuje ptačí oblast do k.ú. Lány, Lhota a Běleč.

Evropsky významné lokality (EVL): Evropsky významné jsou ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování (§45a zákona č. 114/1992 Sb).

Ochrana lokality je zajišťována na základě smlouvy (mezi vlastníkem pozemku a orgánem vyhlašujícím EVL) a je vázána k pozemku formou věcného břemene, pokud již území není zahrnuto v ZCHÚ.

• CZ0214008 EVL Lánská obora : Chráněna především prioritní přírodní stanoviště lesy svazu Tilio-acerion na svazích, roklích a sutích a prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita). EVL je součástí CHKO Křivoklátsko. • CZ0213038 EVL Kyšice–Kobyla : Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území je přírodní památka. • CZ0213029 EVL, PP Kalspot : Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). • CZ0213059 EVL, PP Třebichovická Olšinka : Výskyt chráněného druhu vrkoč útlý (Vertigo angustior). • CZ0214015 NPR, EVLVůznice : Výskyt prioritních společenstev: lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy a eurosibiřské stepní doubravy. Dále se zde vyskytují středoevropské silikátové sutě, bučiny a dubohabřiny. Z významných druhů je to kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a roháč obecný (Lucanus cervus). Území je součástí CHKO Křivoklátsko. • CZ0210107 EVL Krnčí u Voleška (73,3 ha), k.ú. Kladno, Libušín, Vinařice u Kladna; středoevropské vápencové bučiny, lesy svazu TILIO-Acerion na svazích, sutích a roklích, eurosibiřské stepní doubravy.

113

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• CZ0213016 EVL, PP Zákolanský potok - lokalita raka kamenáče, tok v kulturní a odlesněné krajině .

Lokalita výskytu zvláště chráněných druhů: • Kladno – Velká Dobrá – předmět ochrany Spermophilus cittelus – sysel obecný.

Evropsky významné lokality: Zdroj: ÚAP ORP Kladno

Památné stromy

Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. 2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. 3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Památné stromy jsou na základě § 47, odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, (ZOPK) vedeny v ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP). Výčet povinných údajů (tab. 1), které jsou v ÚSOP vedeny, je součástí přílohy č. 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., v platném znění. Od roku 2010 jsou povinné údaje součástí databáze památných stromů, která dále obsahuje další podrobná data o památných stromech. Během let 2010–2011 proběhla ve spolupráci s orgány ochrany přírody revize dat a dokumentace památných stromů, dále během roku 2012 přejímání a validace dat a příprava pro zveřejnění podrobných informací. Vedle povinných údajů jsou tak od února 2013 veřejnosti poprvé v historii k dispozici i podrobné odborné údaje o památných stromech.

114

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možné prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

Tabulka 49: Památné stromy dle ÚSOP kód název typ objektu poč. obec okres dat. vyhl. vyhl. 4096 Javor babyka u Vinařic Jednotlivý 1 Vinařice Kladno 25. 7. 1978 strom 4136 Bratronická lípa Jednotlivý 1 Bratronice Kladno strom 4106 Dub letní Jednotlivý 1 Kam. Kladno 6. 1. 1994 strom Žehrovice Dohodový dub (Lány) Jednotlivý - Lány Kladno strom 4161 Dub letní (Pchery) Jednotlivý 1 Pchery Kladno 19. 10. strom 1993 4149 Dub na Beraníku Jednotlivý 1 Libušín Kladno 25. 7. 1978 strom 4085 Dubová alej u Blevic Stromořadí 34 Blevice Kladno 10. 2. 1997 4138 Dub u Blevického rybníka Jednotlivý 1 Blevice Kladno 15. 1. 1985 strom 4124 Dub u Otvovic Jednotlivý 1 Otvovice Kladno 15. 1. 1985 strom 4115 Dub u svárovské hájovny Jednotlivý 1 Svárov Kladno strom 4113 Dub u Velké Dobré Jednotlivý 1 Velká Dobrá Kladno 15. 1. 1985 strom 4158 Dub v Dolanech 1 Jednotlivý 1 Dolany Kladno 15. 1. 1985 strom 4084 Dub v Dolanech 2 Jednotlivý 1 Dolany Kladno 15. 1. 1985 strom 4159 Hamouzův dub Jednotlivý 1 Bratronice Kladno 25. 7. 1978 strom 4930 Hrušeň v Lidicích Jednotlivý 1 Lidice Kladno 11. 7. 2007 strom 4132 Jasan u Turyňského Jednotlivý 1 Kam. Kladno 15. 1. 1985 rybníka strom Žehrovice 4094 Jasan v Hostouni Jednotlivý 1 Hostouň Kladno 23. 11. strom 1995 4093 Jasan v Hostouni 2 Jednotlivý 1 Hostouň Kladno 23. 11. strom 1995 4117 Jasan v Třebusicích Jednotlivý 1 Třebusice Kladno 15. 1. 1985 strom 4101 Jasan ztepilý Jednotlivý 1 Kladno/ Kladno 31. 1. 1996 strom Motyčín 4129 Javory v Kyšicích Skupina stromů 3 Kyšice Kladno 4119 Klen ve Stochově Jednotlivý 1 Stochov Kladno 15. 1. 1985 strom 4103 Lípa malolistá Jednotlivý 1 Kyšice Kladno 23. 1. 1996 strom

115

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

4104 Lípa malolistá Jednotlivý 1 Lhota Kladno 23. 1. 1996 strom 4155 Lípa Svatopluka Čecha Jednotlivý 1 Lány Kladno 25. 7. 1978 strom 4108 Lípa v Bělči Jednotlivý 1 Běleč Kladno 25. 7. 1978 strom 4141 Lípy na Budči/lípa Skupina stromů 2 Zákolany Kladno malolistá 4099 Lípy u hřbitova v Bělči Skupina stromů 2 Běleč Kladno 4114 Muk "Na kocourku" Jednotlivý 1 Kyšice/Unhošť Kladno 23. 1. 1996 strom 4102 Planá jabloň Jednotlivý 1 Lhota Kladno 14. 4. 1997 strom 4814 Ploskovská kaštanka Stromořadí 400 Lhota Kladno 15. 1. 1985 4131 Rozdělovské duby Skupina stromů 3 Kladno/ Kladno 15. 1. 1985 Rozdělov 4130 Rozdělovské lípy Skupina stromů 3 Kladno/ Kladno 25. 7. 1978 Rozdělov 4144 Svatováclavský dub Jednotlivý 1 Stochov Kladno 25. 7. 1978 strom 4142 Dub letní - Vrapický dub Jednotlivý 1 Kladno/ Kladno 11. 12. strom Vrapice 1996 4086 Vrba převislá Jednotlivý 1 Libušín Kladno strom 4140 Žilinský jasan – jasan Jednotlivý 1 Žilina Kladno ztepilý strom 4143 Dub u Valdeka Jednotlivý 1 Braškov Kladno strom

Významné krajinné prvky – registrované

Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§3, odst. 1, písm. b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákonem jsou za VKP prohlášeny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.

VKP registrovaným se může podle zákona stát jiná část krajiny (zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv, cenná plocha porostů v sídelním útvaru včetně historických zahrad a parků). VKP jsou kategorií ochrany částí volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody.

• Niva Rynholeckého potoka: Vlhké louky, místy zamokřené, včetně rákosin, výskyt ohroženého druhu vrba rozmarýnolistá. Území je významné především z krajinotvorného hlediska. k.ú. Vašírov.

• Park v Honicích: Park s mohutnými vzrostlými stromy (8x lípa malolistá, 4x jírovec maďal, 6x vrba bílá, 4x smrk pichlavý, 1x jilm vaz, 1x jasan ztepilý, 1x hloh obecný, 1x bříza bradavičnatá). Zájmem ochrany přírody je zachování těchto stromů a zároveň parku se všemi jeho funkcemi. k.ú. Honice.

• Niva a rybník Lány: Niva Zámeckého potoka a rybník Lány s přilehlou mokřadní loukou a bažinatými porosty. Významnější druhy rostlin se zde sice nevyskytují, ale lokalita je vhodná jako útočiště obojživelníků a je cenná z krajinotvorného hlediska. k.ú. Lány/Tuchlovice.

116

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Vysoká halda: Místo je historicky spjato s kamenickým řemeslem v obci a jejím okolí. k.ú. Kamenné Žehrovice.

• Louka s výskytem vstavačovitých rostlin: k.ú. Kamenné Žehrovice.

• Na Stráži: Bývalý lom s periodickou tůní a výchozy skalek, porostlý vegetací. Výskyt chráněných obojživelníků (čolek velký, čolek obecný, kuňka ohnivá) a plazů (ještěrka obecná, slepýš obecný, užovka obojková). k.ú. Braškov.

• Mokřad „ U vinohrádku“: Mokřad s periodickou tůní a porostem vrb, topolů a bříz a místo výskytu a rozmnožování zvláště chráněných živočichů (čolek velký, čolek obecný, čolek horský, kuňka obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha obecná, ropucha zelená, blatnice skvrnitá, užovka obojková). k.ú. Kyšice.

• Mokřad „3. jezírko“: Mokřad s periodickou tůní a porostem topolů a místo výskytu a rozmnožování zvláště chráněných živočichů (čolek velký, čolek obecný, čolek horský, kuňka obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha obecná, ropucha zelená, blatnice skvrnitá, užovka obojková). k.ú. Kyšice.

• Louka s výskytem vstavačovitých rostlin: k.ú. Doksy.

• Vodní nádrž s mokřadem: Přírodní lokalita s výskytem zvláště chráněných živočichů vodních a mokřadních stanovišť, vstavačovitých rostlin a některých ohrožených vodních rostlin, biocentrum vklíněné do zastavěné části obce. k.ú. Libušín.

• Jírovcová alej: k.ú. Libušín.

• Park v Libušíně: Park s mohutnými vzrostlými stromy. k.ú. Libušín.

• Lokalita s výskytem ohrožených druhů rostlin: Lokalita se nachází v blízkosti Přírodní památky „Třebichovická olšinka“, místo výskytu ohrožených druhů rostlin (bledule jarní a prstnatec májový). k.ú. Třebichovice.

• Lokalita s výskytem hořečku nahořklého a dalších vzácných druhů rostlin: Lokalita v erozní rýze, zjištěn výskyt silně ohroženého druhu rostlin – hořeček nahořklý (Gentianella amarella). Dále se zde vyskytují ohrožené rostliny – hořeček brvitý (Gantianella ciliata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a bařička bahenní (Triglochin palustre). k.ú. Saky.

• Park se vzrostlými stromy a keři: Park tvoří významnou zeleň ve středu obce a je užíván k všeobecnému prospěchu. k.ú. Pchery.

• Mokřad a vodní plochy Čabárna: Místo výskytu ohroženého druhu živočicha – skokan skřehotavý. k.ú. Cvrčovice.

• Kladenský hřbitov: Lokalita je jedním z největších komplexů udržované zeleně v Kladně a okolí, skladba dřevin není z hlediska nutnosti registrace VKP rozhodující, ale jako celek má význam hygienický a esteticko-krajinotvorný. k.ú. Kladno.

• Mokřad „Na rovinách“: Mokřad a vodní plocha, místo výskytu a rozmnožování ropuchy obecné a slepýše křehkého. k.ú. Dubí.

• Lípy na hřbitově: Hřbitov s 21 lipami a 3 jasany. Jedná se o staré, mohutné stromy v dobrém stavu. k.ú. Hostouň.

• Žákova skála: Významná paleontologická lokalita – Žákova skála – buližníkový kamýk, na jehož východním svahu se nacházejí křídové sedimenty. Tyto horniny jsou významným nalezištěm fosilních organismů, zejména ústřic. Zájmem ochrany přírody je zachování lokality v současné podobě. k.ú. Běloky.

117

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Travnatý svah s výskytem hlaváčku jarního: Travnatý svah se smíšenou zelení s výskytem hlaváčku jarního (Adonanthe vernalis), který je zařazen mezi zvláště chráněné rostliny. k.ú. Blevice.

• Břidličnaté skály s výskytem bělozářky liliovité: k.ú. Otvovice.

Zdroj: ÚAP ORP Kladno Koeficient ekologické stability

Koeficient ekologické stability (KES) byl stanoven podle vzorce Míchal (1985), který vychází z podílu stabilních a nestabilních ekosystémů. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků uvedené v databázi ČÚZK z roku 2015.

Za stabilní ekosystémy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy).

Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda).

Tabulka 50: KES v SO ORP Kladno plocha výměra (ha) 2016 /2014/2008 orná půda 15 979,5 /16 004,6/17060 chmelnice 0,1 /0,1/0,0973 zahrady 1 091 / 1 089,51296,7 ovocné sady 313,6 /319,4449,4 trvalé travní porosty 1 086 /1 100,4/1105 zemědělská půda 18 470 /18 514/19 911,6

118

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno lesní pozemky 10 948 /10 947,9/12550,4 vodní plochy a toky 367 /359/442,3 zastavěná plocha 1 152,5 /1 145,1/1618,7 ostatní plochy 4 152 /4 122,2/5173 celkem 35 089,6 /35 088/39696,1 KES 0,65 Zdroj: www.czso.cz, 2016

Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. rozmezí KES charakteristika KES ≤ 0,10 území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 < KES ≤ 0,3 území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 < KES ≤ 1 území (krajina) intenzivně využívané 1 < KES < 3 území (krajina) relativně vyvážené KES ≥ 3 území (krajina) přírodní a přírodě blízké

Tab. 51: Koeficient ekologické stability a poměru zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obcí SO ORP Kladno ke 30. 6. 2016: KES Zhodnocení Poměr Zhodnocení KES obcí dle zastavěných a poměru hodnoty celého ostatních ploch zastavěných a SO ORP z celkové výměry ostatních ploch z celkové výměry k průměru v ORP obec 1 Běleč 2,84 1 2,4 1 2 Běloky 0,19 -1 7,9 1 3 Blevice 0,31 -1 6,0 1 4 Brandýsek 0,22 -1 20,0 -1 5 Braškov 0,92 1 9,2 1 6 Bratronice 1,18 1 5,9 1 7 Buštěhrad 0,14 -1 32,6 -1 8 Cvrčovice 0,11 -1 20,8 -1 9 Doksy 0,52 -1 16,2 -1 10 Dolany 0,09 -1 10,2 1 11 Družec 0,61 -1 9,7 1 12 Dřetovice 0,18 -1 9,5 1 13 Horní Bezděkov 2,76 1 4,9 1 14 Hostouň 0,12 -1 8,2 1 15 Hradečno 1,82 1 5,6 1 16 Hřebeč 0,12 -1 19,0 -1 17 Kačice 0,25 -1 11,4 1 18 Kamenné Žehrovice 1,20 1 12,7 1 19 Kladno 0,74 1 44,0 -1 20 Koleč 0,13 -1 10,3 1 21 Kyšice 0,11 -1 8,1 1 22 Lány 3,84 1 7,7 1 23 Lhota 2,56 1 3,5 1 24 Libochovičky 0,14 -1 8,8 1 25 Libušín 1,16 1 24,8 -1 26 Lidice 0,10 -1 15,6 -1 27 Makotřasy 0,05 -1 9,7 1 119

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

28 Malé Kyšice 13,75 1 5,3 1 29 Malé Přítočno 0,07 -1 15,2 -1 30 Otvovice 0,41 -1 10,4 1 31 Pavlov 0,07 -1 35,3 -1 32 Pchery 0,11 -1 13,4 1 33 Pletený Újezd 0,31 -1 17,2 -1 34 Slatina 0,15 -1 11,5 1 35 Stehelčeves 0,08 -1 17,7 -1 36 Stochov 0,16 -1 15,7 -1 37 Svárov 0,72 1 6,1 1 38 Svinařov 1,20 1 13,0 1 39 Třebichovice 0,24 -1 19,4 -1 40 Třebusice 0,10 -1 8,5 1 41 Tuchlovice 0,37 -1 18,5 -1 42 Unhošť 0,39 -1 10,4 1 43 Velká Dobrá 0,39 -1 18,3 -1 44 Velké Přítočno 0,07 -1 11,6 1 45 Vinařice 0,30 -1 35,7 -1 46 Zájezd 0,10 -1 10,8 1 47 Zákolany 0,34 -1 17,9 -1 48 Žilina 1,59 1 4,9 1 ORP Kladno 0,65 13,7813 Středočeský kraj 0,67 10,3 vývoj hodnoty KES v ORPKladno od roku 2000 do : rok 2011 2012 2013 2014 2015 KES 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65

Z uvedených údajů je patrné, že podílu stabilních a nestabilních ekosystémů.v celém území ORP Kldno je dlouhodobě stabilní, nevykazuje negativní změny. Z hodnocení jednotlivých obcí vyplývá, že u velké části obcí je třeba zlepšovat poměk krajiny ve prospěch stabilních ekosystémů, např. výsadbou lesů, travních porostů, vodních ploch .

120

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

121

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kartogramy jsou v dokumentaci zachovány ze zpracování ÚAP ORP Kladno v r. 2008.

Celkově se území ORP Kladno řadí do krajin intenzivně využívaných. Především severovýchodní část ORP má koeficient ekologické stability velmi nízký (území se zřetelným narušením přírodních hodnot) kvůli vysokému podílu zastavěných ploch, infrastruktury a také ploch orné půdy. Naopak v západní části ORP se vyskytuje území relativně vyvážené, což je dáno vysokým podílem vodních ploch, lesních pozemků a menší hustotou osídlení.

123

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Území CHKO Křivoklátsko (k.ú. Lány) a k.ú. Bezděkov a Malé Kyšice dokonce dosahují hodnot území přírodního a přírodě blízkého také hlavně díky vysokému procentu lesních porostů.

ÚSES

Definice ÚSES je obsažena v §3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

„...... vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“

Systém je tvořen jednotlivými skladebnými prvky. Jsou jimi biocentra, biokoridory a interakční prvky. ÚSES se vymezuje ve 3 základních úrovních, a to nadregionální, regionální a lokální (místní).

Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005):

Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev.

Interakční prvky jsou skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny.

Pro řešené území existují generely ÚSES. Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena dle vymezení v ZÚR SK a lokální úroveň z územních plánů, do kterých byla převzata z generelu z roku 1995 (a přesněji vymezena v ÚPD jednotlivých obcí).

124

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Byly porovnány a ověřeny parametry, kontinuita a vymezení prvků ÚSES v generelech a ÚPD pro řešené území.

ÚSES dle ZÚR Středočeského kraje:

Územím ORP Kladno prochází nadregionální biokoridor 54 Pochvalovská stráň – Karlštejn a nadregionální biokoridor 57 Šebín – K58. Nadregionální biokoridory mají stanovenou osu a ochranné pásmo 2 km po obou stranách osy, jejíž šířka odpovídá šířce regionálního biokoridoru (40 m).

Regionální biocentra musí být vkládána do biokoridoru ve vzdálenostech max. 5-8 km. Minimální výměra regionálního biocentra je 30 ha.

V ZÚR Středočeského kraje byla stanovena k vymezení regionální biocentra RBC : 1471 Záplavy , 1472 Kožová hora , 1675 Pašijová dráha , 1864 Minická skála .1416 Dřevíč I., 1470 Vinařická hora , 1473 Dolanský háj a niva , 1475 Vysoký vrch , 1578 1674 Hradečno, 1676 Kalspot , RBC 1469 Třebusice, 1491 Prameniště Výmoly , 1578 Jivno , 1674 1675 1676 1844 Hostouň,

V řešeném území se dále nacházejí regionální biokoridory RBK: 1108 Prameny Klíčavy - Jivno, 1109 Jivno - K55, 1111 Loděnice – Záplavy, 1114 Prameniště Výmoly - Jivno, 1115 Prameniště Výmoly – K 54, 1120 Okoř – Minická skála, 1133 Pašijová dráha – Vinařická hora, 1134 Vinařická hora – Třebusice, 1135 Třebusice - RK 1120, 1138 Kožová hora – K 54, 1139 - Kožová Hora - Dolanský Háj, 1141 Hostouň-RK 1140, 1142 Břevská rákosina – Houstoň, 6009 -Dolanský Háj - Kalingrův mlýn.

Ve ZÚR Středočeského kraje jsou stanoveny k vymezení následující nadregionální biokoridory NBK: NK 54 Pochvalovská stráň - Karlštejn, Koda, NK 57 Šebín - K58.

Tab. 52: Regionální a nadregionální ÚSES ze ZÚR SK: POŽADAVKY NA PLOCHY VPO dle ZÚR Středočeského kraje

ORP č. obec veřejně prospěšná opatření - ÚSES 1 Běleč RC 1416, RC 1578, RK 1109, RK 1114 Kladno 2 Běloky RK 1141, RK 6009 3 Blevice 125

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

POŽADAVKY NA PLOCHY VPO dle ZÚR Středočeského kraje

ORP č. obec veřejně prospěšná opatření - ÚSES 4 Brandýsek RK 1134 5 Braškov 6 Bratronice NK 54 7 Buštěhrad 8 Cvrčovice 9 Doksy NK 54 10 Dolany RC 1473, RK 1139 11 Družec NK 54 12 Dřetovice RC 1469, RK 1134, RK 1135 13 Horní Bezděkov NK 54, RC 1475 RC 1473, RC 1844, RK 1141, 14 Hostouň RK 1142, RK 6009 15 Hradečno NK 54, RC 1674 16 Hřebeč 17 Kačice RK 1111 NK 54, RC 1471, RC 1676, 18 Kamenné Žehrovice RK 1138 19 Kladno RC 1472, RK 1134, RK 1138 20 Koleč RK 1135 21 Kyšice 22 Lány RC 1578, RK 1108, RK 1114 23 Lhota RK 1114 24 Libochovičky 25 Libušín NK 54, RC 1675, RK 1133 26 Lidice RC 1473 27 Makotřasy 28 Malé Kyšice NK 54, RC 1475 29 Malé Přítočno 30 Otvovice NK 57, RK 1120 31 Pavlov 32 Pchery RK 1134 33 Pletený Újezd RC 1472, RK 1139 34 Slatina 35 Stehelčeves 36 Stochov RK 1111 37 Svárov NK 54 38 Svinařov NK 54 39 Třebichovice 40 Třebusice RC 1469, RK 1135 41 Tuchlovice NK 54, RC 1471, RK 1111 42 Unhošť NK54 43 Velká Dobrá RC 1472, RK 1138 44 Velké Přítočno RK 1139 45 Vinařice RC 1470, RK 1133, RK 1134 46 Zájezd 47 Zákolany RK 1120, RK 1135 NK 54, RC 1491, RK 1114, 48 Žilina RK 1115

126

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Seznam zkratek:

KES – koeficient ekologické stability ÚSES – územní systém ekologické stability MŽP – ministerstvo životního prostředí BK – biokoridor ÚP – územní plán BC – biocentrum ÚPD – územně plánovací dokumentace NBK, NK – nadregionální biokoridor EVL – evropsky významná lokalita RBK, RK – regionální biokoridor CHKO – chráněná krajinná oblast RBC, RC – regionální biocentrum ZCHÚ – zvláště chráněné území LBK – lokální biokoridor NPR – národní přírodní rezervace LBC – lokální biocentrum PR – přírodní rezervace IP – interakční prvek PP – přírodní památka VKP – významný krajinný prvek

Půdní fond

Kladensko bylo v historii vždy významnou zemědělskou produkční oblastí těžící z příznivého teplého, byť suššího klimatu a úrodných půd.

Klima dané oblasti, podle Metodiky BPEJ, VÚMOP 2002, přísluší ke klimatickým regionům: • T 1 teplý – suchý, • T 2 teplý – mírně suchý, • MT 1 mírně teplý – suchý (mírně suchý).

Dostatečně teplý, mírně suchý až suchý charakter klimatu podmiňuje půdotvorné procesy hnědozemního až černozemního charakteru. Na mělčích substrátech, kde zvětrávací proces dosud probíhá, se vyvinuly různé formy kambizemí, často až černozemního vidu.

V obvodu ORP Kladno se vyskytují jak půdy hluboké, hlinité, úrodné, na rovině, tak i půdy lehké, štěrkovité až kamenité, chudé, často mělké, na rovině i na svazích.

Existence půd velmi dobrých i výrazně horších víceméně vedle sebe vedla odedávna k využití přednostně půd lepších, případně znovuopouštění již zkultivovaných půd horších stanovišť. Opuštěné plochy pak byly zatravňovány a zalesňovány. Tento fakt se odráží na z dnešního pohledu příznivém poměru ZPF a lesní půdy v obvodu ORP.

Průměrný podíl zemědělských půd, stejně jako ploch vodních, je v ORP nižší než průměr kraje a České republiky: • ORP Kladno – ZPF 53 %, vodní plochy 1 %, • Kraj – ZPF 60 %, vodní plochy 2 %, • ČR – ZPF 60 %, vodní plochy 2 %.

Zmenšení podílu ZPF a vodních ploch jde částečně ve prospěch lesů, zejména však ve prospěch zastavěnosti území.

Podíl orné půdy ZPF ORP (86,5 % v r. 2016) ukazuje na intenzivní hospodaření na zemědělské půdě ORP a je srovnatelný s jinými oblastmi ČR intenzivně zemědělsky využívanými.

Současný ZPF ORP je tvořen půdami dobrými a nadprůměrně dobrými. Teplé, nepříliš suché klima a úrodné půdy umožňují vedle běžných plodin i efektivní pěstování náročných obilnin včetně kukuřice na zrno, dále cukrové řepy, náročných olejnin (slunečnice, sóji) a ovoce.

S ohledem na charakter klimatu představuje určitý problém potenciální eroze půdy; na svažitých nezatravněných plochách eroze vodní, na rozlehlých rovinných plochách polí eroze větrná.

Kvalitu půd v ORP Kladno vystihuje zařazení do tříd ochrany (dle Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96; nejlepší půdy 1, nejhorší 5): vážený průměr hodnot TO půd ORP je 2,30, jde tedy o půdy nadprůměrně dobré.

127

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Nejkvalitnější zemědělská půda se nalézá v katastrech na východě a jihovýchodě ORP. Mezi k. ú. s nejvyšší mírou ochrany patří: Pavlov 1,23, Braškov 1,32, Kyšice 1,37, Žilina 1,40 a Kamenné Žehrovice 1,49.

Nejnižších hodnot dosahují k. ú. Malé Kyšice 3,77, Brandýsek 3,57, Cvrčovice 3,48, Pchery 3,48 a Hradečno 3,23.

Detailní rozložení ZPF v ORP podle kvality a stupně ochrany je patrno z kartogramu „Třídy ochrany zemědělské půdy ORP Kladno“.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Všeobecná charakteristika lesů

Lesy na území ORP Kladno náleží do přírodní lesní oblasti 8 – Křivoklátsko a Český kras, která zaujímá JZ část území, dále do PLO 9 – Rakovnicko-kladenská pahorkatina a východní okraj spadá do PLO 17 – Polabí. Plošné zastoupení lesů v jednotlivých PLO je uvedeno v tabulce.

Tabulka 53: Přírodní lesní oblasti

Zastoupení přírodních lesních oblastí (PLO) přírodní lesní oblast zastoupení PUPFL (%) 8 – Křivoklátsko a Český kras 57,5 9 – Rakovnicko-kladenská pahorkatina 40,9 17 – Polabí 1,6 celkem 100,0 Zdroj: OPRL PLO 8, PLO 9 a PLO 17, ÚHÚL Brandýs nad Labem

Lesy jsou soustředěny do velkých komplexů na JZ území (PLO 8) a v centrální části obklopují město Kladno (PLO 9). Na zbývající části území lesy buď chybějí nebo se zde nacházejí pouze jednotlivé drobné lesíky (PLO 9 a 17).

Z hlediska geomorfologického členění je zájmové území součástí Kladenské tabule, která zaujímá zhruba SV polovinu území, JZ polovina území náleží do Lánské pahorkatiny a SZ výběžek spadá do Řevničovské pahorkatiny.

Nejvýše položená místa jsou v Lánské pahorkatině na jihozápadě území. Nejvyšším bodem území je vrch Kouty (473,4 m n.m.) jižně od obce Bratronice (mimo les), v lese pak vrch Krchůvek (472 m n.m.) západně až severozápadně od obce Bratronice. Naopak nejníže položené místo se nachází na severovýchodním okraji území v údolí Slatiny (196 m n.m.).

Lesnatost

Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území.

Tabulka 54: Lesnatost Porovnání lesnatosti území ORP Kladno, města Kladna, okresu Kladno, Středočeského kraje a ČR - 2016: výměra (ha) území lesnatost (%) PUPFL celková ORP Kladno 10 948,0 35 089,6 31,2 statutární město Kladno 1 275,1 3 696,6 34,5 okres Kladno 12 008 69 152 17,4 Středočeský kraj 306 825 1 101 613 27,9 ČR 2 668 392 7 886 973 33,8

128

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Zdroj: Statistická ročenka půdního fondu České republiky; 2016

Lesnatost území ORP Kladno je 31,2 %, což je méně než průměrná lesnatost celé ČR (33,8 %), avšak více než lesnatost Středočeského kraje (27,9 %). Zajímavé je srovnání s lesnatostí statutárního města Kladna (34,5 %) a okresu Kladno (17,4 %). Z toho je patrné, že okres Kladno má velmi malou lesnatost a většina lesů je soustředěna do blízkého okolí města Kladna.

Lesní vegetační stupně

Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru).

Tabulka 55: Lesní vegetační stupně

Zastoupení lesních vegetačních stupňů zastoupení lesních vegetačních stupňů PUPFL (LVS) (%) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 LVS* celkem bory DB bkDB dbBK BK jdBK smBK bkSM SM kleč zastoupen 1,36 3,65 35,49 59,50 ------100,0 í * Vymezení LVS podle systému ÚHÚL

V lesích na území ORP Kladno převládá 3. lesní vegetační stupeň – dubobukový (59,50 %), méně je zastoupen 2. LVS – bukodubový (35,49 %), charakteristický pro nižší polohy a slunné expozice. Velmi malé zastoupení má 1. LVS – dubový (3,65 %), který je vázán pouze na nejnižší polohy na SV území ORP Kladno (PLO 17 – Polabí) a dále extrazonálně na jednotlivé exponované a extrémní lokality (lokálně podmíněná stanoviště mezoklimaticky nebo půdně).

0. stupeň (stupeň borů) je dán vyhraněnými vlastnostmi stanoviště jednak na skalních výchozech (reliktní bor), jednak na pískovcovém podloží. Tato půdně výrazná stanoviště překrývají svou specifickou povahou rozdíly klimatu, a proto tvoří v typologickém systému ÚHÚL samostatný stupeň, mimo rámec klimaticko-vegetační stupňovitosti. Na území ORP Kladno zaujímají bory 1,36 % plochy lesní půdy.

Zastoupení cílových hospodářských souborů

Cílové hospodářské soubory jsou vymezeny soubory lesních typů (příloha č. 2 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.), případně jejich částmi, které jsou hospodářsky příbuzné a pro které lze stanovit základní hospodářská doporučení (přílohy č. 3 a 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.).

Tabulka 56: Zastoupení cílových hospodářských souborů

Zastoupení cílových hospodářských souborů cílový hospodářský soubor (CHS) (vyhl. č. 83/1996 Sb.) zastoupení základní hospodářská dřevina označen (%) název í 13 přirozená borová stanoviště BO 1,30 19 lužní stanoviště DB, TP, OŘČ, JS 0,36 21 exponovaná stanoviště nižších poloh BO, DB 7,46 23 kyselá stanoviště nižších poloh BO, DB 15,43 25 živná stanoviště nižších poloh DB 13,58 oglejená chudá stanoviště nižších a 27 BO, DB 0,59 středních poloh 29 olšová stanoviště na podmáčených půdách OLL 1,64

129

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

cílový hospodářský soubor (CHS) (vyhl. č. 83/1996 Sb.) zastoupení základní hospodářská dřevina označen (%) název í 39 podmáčená chudá stanoviště BO 0,01 41 exponovaná stanoviště středních poloh SM, BK, (BO) 2,76 43 kyselá stanoviště středních poloh SM, BO, BK 13,81 45 živná stanoviště středních poloh SM, BK, DB 25,93 47 oglejená stanoviště středních poloh SM, DB, BK, (BO) 13,47 podmáčená stanoviště vyšších a středních 59 SM, DB 0,32 poloh přirozená druhová skladba 01 mimořádně nepříznivá stanoviště 3,34 dle SLT celkem 100,00

V lesích na území ORP Kladno plošně převažuje cílový hospodářský soubor 45 – Živná stanoviště středních poloh (25,93 %), ve kterém je přípustné alternativní využití smrku, buku nebo dubu jako základní hospodářské dřeviny. Druhý největší je CHS 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh (15,43 %), který umožňuje v hospodářských lesích v cílové druhové skladbě alternativní využití borovice nebo dubu jako základní hospodářské dřeviny. Dále jsou významně zastoupeny CHS 43 – Kyselá stanoviště středních poloh (13,81 %), kde lze jako základní hospodářské dřeviny v hospodářských lesích využít alternativně smrk, borovici nebo buk, CHS 25 – Živná stanoviště nižších poloh (13,58 %) s jednoznačně dubovým hospodářstvím, CHS 47 – Oglejená stanoviště středních poloh (13,47 %), který umožňuje alternativní využití smrku, buku nebo dubu, event. i borovice (SLT 3P).

Méně jsou zastoupeny CHS 21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh (7,46 %), CHS 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh (2,76 %) a CHS 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště (3,34 %). Na mimořádně nepříznivých stanovištích je nutné vzhledem k zajištění maximální stability lesních porostů dodržet druhovou skladbu odpovídající přirozené druhové skladbě podle příslušných SLT. Výjimku tvoří těžko přeměnitelné akátové porosty, ve kterých lze tolerovat zastoupení akátu na současné výši.

Pouze okrajové zastoupení mají CHS 13 – Přirozená borová stanoviště (1,30 %), CHS 19 – Lužní stanoviště (0,36 %), CHS 27 – Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh (0,59 %), CHS 29 – Olšová stanoviště na podmáčených půdách (1,64 %), CHS 39 – Podmáčená chudá stanoviště (0,01 %) a CHS 59 – Podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh (0,32 %).

Druhová skladba lesních porostů

Přirozená druhová skladba

Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, která by se v daných přírodních podmínkách vyvinula za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením.

Dominantní zastoupení listnatých dřevin v přirozené druhové skladbě (89,26 %), z toho dubu 39,14 % a buku 31,45 %, a velmi nízké zastoupení jehličnatých dřevin (10,74 %), z toho jedle 8,88 % a borovice 1,74 %, je výrazem přírodních podmínek tohoto území, vyjádřených zastoupením lesních vegetačních stupňů (viz tabulku), a je charakteristické pro polohy pahorkatin.

Cílová druhová skladba

Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§1, odst. 7, písm. a, vyhl. č. 83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje

130

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích.

V cílové druhové skladbě mírně převažují listnaté dřeviny (52,02 %), z toho dub 21,37 % a buk 16,34 %, nad dřevinami jehličnatými (47,98 %), z nichž borovice by měla mít zastoupení 15,96 %, smrk 20,28 %, modřín 6,63 % a jedle 3,12 %.

Současná druhová skladba

Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti.

V současné druhové skladbě převládají jehličnaté dřeviny (59,05 %), z toho borovice 26,50 %, smrk 23,99 % a modřín 8,24 %, nad dřevinami listnatými (40,95 %), z nichž je významně zastoupen dub (16,86 %), méně buk (8,01 %). Vysoké zastoupení jehličnatých dřevin v současné druhové skladbě je důsledkem zejména holosečného způsobu hospodaření, který se začal uplatňovat před více než 200 lety a používal se dále ve 20. století. Vzhledem k tomu, že většině našich dřevin vyhovuje v mládí větší či menší zastínění mateřským porostem, volba dřevin při holosečné obnově porostů se zúžila na slunné dřeviny (borovice, modřín, dub) a smrk.

Tabulka 57: Druhová skladba dřevin v lesích na území ORP Kladno

Současná, cílová a přirozená druhová skladba druhová skladba (%) dřevina současná* cílová přirozená smrk 23,99 20,28 0,12 jedle 0,19 3,12 8,88 borovice 26,50 15,96 1,74 modřín 8,24 6,63 0,00 douglaska 0,07 1,40 0,00 ostatní jehličnaté 0,06 0,59 0,00 dub 16,86 21,37 39,14 dub červený 0,98 0,51 0,00 buk 8,01 16,34 31,45 habr 4,31 3,30 5,31 jasan 0,78 1,13 1,40 javor 1,51 1,51 1,84 jilm 0,02 0,18 0,31 akát 0,99 0,98 0,00 bříza 3,63 0,35 0,90 lípa 1,85 4,77 5,70 olše 0,99 1,33 1,12 osika 0,28 0,16 0,53 topol 0,13 0,01 0,02 vrba 0,05 0,01 0,01 ostatní listnaté 0,56 0,07 1,53 jehličnaté celkem 59,05 47,98 10,74 listnaté celkem 40,95 52,02 89,26 dřeviny celkem 100,00 100,00 100,00 * Zdroj: SLHP(O) platné k 31. 12. 2006; ÚHÚL Brandýs nad Labem 131

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kategorizace a funkční zaměření lesa

Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES).

Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

Přehled vyhlášených kategorií a subkategorií lesa na území ORP Kladno je uveden v tabulce.

Tabulka 58: Kategorizace lesa

Základní údaje podle kategorií a subkategorií kategorie subkategorie podíl plochy PUPFL (%) les hospodářský 47,2 47,2 les ochranný mimořádně nepříznivá stanoviště (§7/1a) 4,3 4,3 území nár. parků a nár. přírodních rezervací (§8/1c) 0,7 1. zóny CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky 0,5 (§8/2a) les zvláštního lesy příměstské (§8/2c) 2,4 48,5 určení lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou (§8/2e) 1,1 lesy potřebné pro zachování biodiverzity (§8/2f) 0,6 jiný veřejný zájem (§8/2h) 43,2 úhrnem 100,0 Zdroj: SLHP(O) platné k 31. 12. 2006; ÚHÚL Brandýs nad Labem a mapový server ÚHÚL

Citace ponechána z ÚAP ORP v r. 2008: Významné zastoupení mají lesy zvláštního určení, které zaujímají celkem 48,5 % plochy lesů na území ORP Kladno. Z toho 43,2 % připadá na subkategorii lesů zvláštního určení podle §8, odst. 2, písm. h) – lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se o lesy Kanceláře prezidenta republiky (KPR Lány). V souvislosti s obnovou LHP pro LS Nižbor, s platností 2008-2017, byla v lesích na území města Kladna vyhlášena subkategorie lesů zvláštního určení podle §8, odst. 2, písm. c) – lesy příměstské. Do této subkategorie byly zařazeny nejvíce navštěvované lesy v bezprostřední blízkosti městské zástavby, které svou polohou, vysokou návštěvností obyvatel z Kladna a okolí a současnou vybaveností (udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky) splňují parametry subkategorie lesů příměstských. Hospodaření v těchto lesích lze podle potřeby přizpůsobit funkčnímu zaměření lesů. Příměstské lesy zaujímají 2,4 % plochy lesů ORP Kladno.

Pro okolí Kladna jsou typické lokality s půdními sesuvy, způsobenými jednak vlivem geologického podloží (spodní vrstvy tvořené slíny), jednak způsobenými propadáním terénu v poddolovaných oblastech, jako důsledek bývalé hlubinné těžby černého uhlí. Lesy na těchto lokalitách plní funkci půdoochrannou a jsou zařazeny do subkategorie lesů zvláštního určení podle §8, odst. 2, písm. e) – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou. Do této subkategorie jsou dále zařazeny lesy na exponovaných, silně svažitých stanovištích a s plošně nepřevažujícím výskytem souborů lesních typů lesa ochranného. Subkategorie lesů se zvýšenou funkcí půdoochranou zaujímá celkem 2,6 % plochy.

Subkategorie lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 1, písm. c) – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací zaujímá 0,7 % plochy. Jedná se o část NPR Vůznice. Do subkategorie lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písm. a) byly zařazeny lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách (0,5 % plochy) a do subkategorie podle § 8, odst. 2, písm. f) – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti spadá část genové základny Dřevíč (0,6 % plochy).

132

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kategorie lesů ochranných, zastoupená subkategorií podle §7, odst. 1, písm. a) – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, zaujímá 4,3 % plochy.

Lesy hospodářské zaujímají 47,2 % celkové plochy lesů na území ORP Kladno.

Dopravní zpřístupnění lesa

Pro charakteristiku území z hlediska vybavenosti zpevněnými cestami byla použita délka a hustota lesních odvozních cest.

Kategorie lesních cest upravuje ČSN 736108. Lesní cesty se označují číselným a písmenným znakem, charakterizujícím dopravní důležitost cesty. Číselný znak označuje třídu cesty, písmenný znak „L“ značí, že se jedná o lesní cestu.

Hlavní charakteristika lesních odvozních cest: • 1L – odvozní cesty s parametry a vybavením umožňujícím celoroční provoz s vyšší návrhovou rychlostí a vozovkou z několika vrstev, s bezprašným povrchem a podélným odvodněním, • 2L – odvozní cesty se sezónním až trvalým provozem se člení na kategorie: • 2L1 – cesty s trvalým provozem opatřené jednoduchou zpevněnou vozovkou, převážně s prašným povrchem nebo asfaltovým povrchem s parametry neodpovídajícími zařazení do cest třídy 1L, • 2L2 – cesty se sezónním provozem s prašným povrchem a pomístním zpevněním nebo nezpevněné. Odvozní cesty veřejné jsou cesty třídy 1L a 2L1 (nebo jejich části), které lesními komplexy procházejí nebo se jich dotýkají.

Tabulka 59: Lesní cesty

Délka a hustota lesních odvozních cest na území ORP Kladno plocha hustota (m/ha) kategorie lesní území délka (km) podíl (%) cesty (ha) současná modelová L1L 37,5 19,0 3,4 lesní L2L1 77,1 130,3 39,0 65,9 7,1 11,9 L2L2 15,7 7,9 1,4 10 930,3 18,7 V1L 57,8 29,3 5,3 veřejná 67,2 34,1 6,2 V2L1 9,4 4,8 0,9 celkem 197,5 100,0 18,1 Zdroj: OPRL PLO 8, PLO 9 a PLO 17, ÚHÚL Brandýs nad Labem

Současná hustota lesních odvozních cest na území ORP Kladno je 18,1 m/ha, což se zhruba rovná modelové hustotě odpovídající členitosti tohoto území – 18,7 m/ha. Zcela převažují cesty se zpevněným povrchem, umožňujícím celoroční provoz (kategorie 1L a 2L1) – celkem 92,1 %. Odvozní cesty s prašným povrchem, které lze využít pouze sezónně, pokud jsou vyschlé (kategorie 2L2), zaujímají pouze 7,9 % z celkové délky cest. Vyšší podíl lesních cest (65,9 %) oproti cestám veřejným, které zaujímají 34,1 % z celkové délky lesních odvozních cest, je charakteristický pro území s rozsáhlými lesními komplexy.

Dostatečná hustota cest a vysoký podíl odvozních cest se zpevněným povrchem svědčí o kvalitní cestní síti v lesích na území ORP Kladno, která zaručuje vysokou prostupnost celého území. Navíc vysoký podíl zpevněných lesních cest je velmi vhodný zejména pro cykloturistiku.

2.3 Limity území

2.3.1 Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí

V úrovni zpracovaných územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností města Kladna jsou významné limity využití území dané právními předpisy, správními rozhodnutími, popř. limity 133

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno poskytnutými orgánem veřejné správy, vlastníkem dopravní a technické infrastruktury či přímo úřadem územního rozvoje.,…Jedná se o limity, které mohou ovlivnit využití území v následných územně plánovacích podkladech a dokumentacích, tedy navrhovaný vývoj řešeného území.Limity využití území jsou hranicí pro využití území, mohou limitovat např. omezující využití plochy, omezení pro výstavbu.Důležitý je tedy jak nositel limitu ( např. technixká sít), tak ochranné pásmo limitu využití území ( OP komunikace,…)

Tabulka 60: Jevy a limity

Seznam sledovaných jevů a limitů číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 1. zastavěné území obecně stanoveno limitem ze územní zákona, konkrétně opatřením obecné podmínky pro povahy výstavbu 2. plochy výroby limitem se správních rozhodnutí, z úpd 3. plochy občanského vybavení limitem ze správních rozhodnutí, z úpd 4. plochy k obnově nebo opětovnému průzkumem, z úpd využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně - ochrana ochranného pásma památek 6. památková zóna včetně ochranného obecně limitem z právního předpisu pásma 7. krajinná památková zóna - 8. nemovitá kulturní památka, obecně limitem z právního předpisu, popřípadě soubor, včetně správní rozhodnutí ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, obecně limitem z právního předpisu, popřípadě soubor, včetně správní rozhodnutí ochranného pásma 10. památka UNESCO, včetně - ochranného pásma 11. urbanistické hodnoty průzkumem 12. region lidové architektury průzkumem 13. historicky významná stavba, soubor průzkumem 14. architektonicky cenná stavba, průzkumem soubor 15. významná stavební dominanta průzkumem 16. území s archeologickými nálezy obecně limitem z právního předpisu 17. oblast krajinného rázu a její obecně limitem z právního předpisu charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho průzkumem charakteristika 19. místo významné události průzkumem 20. významný vyhlídkový bod průzkumem 21. územní systém ekologické stability obecně limitem z právního předpisu, ochrana přírody z úpd a krajiny 22. významný krajinný prvek obecně limitem z právního předpisu, registrovaný, pokud není vyjádřen správní rozhodnutí jinou položkou

134

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 23. významný krajinný prvek ze zákona, obecně limitem z právního předpisu pokud není vyjádřen jinou položkou 24. přechodně chráněná plocha - 25. národní park včetně zón a - ochranného pásma 26. chráněná krajinná oblast včetně zón obecně limitem z právního předpisu, konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 27. národní přírodní rezervace včetně obecně limitem z právního předpisu, ochranného pásma konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 28. přírodní rezervace včetně obecně limitem z právního předpisu, ochranného pásma konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 29. národní přírodní památka včetně obecně limitem z právního předpisu, ochranného pásma konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 30. přírodní park obecně limitem z právního předpisu,konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 31. přírodní památka včetně obecně limitem z právního ochranného pásma předpisu,konkrétně právním předpisem, nařízením, vyhláškou 32. památný strom včetně ochranného obecně limitem z právního pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 33. biosférická rezervace UNESCO, obecně limitem z právního geopark UNESCO předpisu,konkrétně nařízením, 34. NATURA 2000 – evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 – ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37. lesy ochranné obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 38. lesy zvláštního určení obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 39. lesy hospodářské obecně limitem z právního předpisu, konkrétně správním rozhodnutím 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa obecně limitem z právního předpisu 41. bonitovaná půdně ekologická obecně limitem z právního předpisu Ochrana půdy jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem Ochrana půdy zlepšení půdní úrodnosti 44. vodní zdroj povrchové, podzemní obecně limitem z právního ochrana vody včetně ochranného pásma předpisu,správním rozhodnutím podzemních a

135

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 45. chráněná oblast přirozené - povrchových akumulace vod vod 46. zranitelná oblast obecně limitem z právního předpisu 47. vodní útvar povrchových, obecně limitem z právního podzemních vod předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 48. vodní nádrž obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 49. povodí vodního toku, rozvodnice - 50. záplavové území obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 51. aktivní zóna záplavového území obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 52. území určené k rozlivům povodní - 53. území zvláštní povodně pod vodním obecně limitem z právního dílem předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 54. objekt/zařízení protipovodňové - ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní - minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější - území lázeňského místa 57. dobývací prostor obecně limitem z právního ochrana předpisu,konkrétně správním nerostného rozhodnutím bohatství 58. chráněné ložiskové území obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 59. chráněné území pro zvláštní zásahy - do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 61. poddolované území obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 62. sesuvné území a území jiných obecně limitem z právního geologických rizik předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 63. staré důlní dílo limitem dle správního rozhodnutí 64. staré zátěže území a Průzkumem kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou obecně limitem z právního předpisu ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda limit ze správních rozhodnutí

136

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 67. technologický objekt zásobování obecně limitem z právního vodou včetně ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 68. vodovodní síť včetně ochranného obecně limitem z právního pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 69. technologický objekt odvádění a obecně limitem z právního čištění odp. vod včetně ochranného předpisu,konkrétně správním pásma rozhodnutím 70. síť kanalizačních stok včetně obecně limitem z právního ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 71. výrobna elektřiny včetně obecně limitem z právního ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 72. elektrická stanice včetně obecně limitem z právního ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím. 73. nadzemní a podzemní vedení obecně limitem z právního elektrizační soustavy včetně předpisu,konkrétně správním ochranného pásma rozhodnutím 74. technologický objekt zásobování obecně limitem z právního plynem včetně ochranného a předpisu,konkrétně správním bezpečnostního pásma rozhodnutím 75. vedení plynovodu včetně obecně limitem z právního ochranného a bezpečnostního předpisu,konkrétně správním pásma rozhodnutím 76. technologický objekt zásobování - jinými produkty včetně ochr. pásma 77. ropovod včetně ochranného pásma - 78. produktovod včetně ochranného obecně limitem z právního pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 79. technologický objekt zásobování obecně limitem z právního teplem včetně ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 80. teplovod včetně ochranného pásma obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 81. elektronické komunikační zařízení obecně limitem z právního včetně ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím 82. komunikační vedení včetně obecně limitem z právního ochranného pásma předpisu,konkrétně správním rozhodnutím

83. jaderné zařízení - 84. objekty nebo zařízení zařazené do limit ze správních rozhodnutí skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85. skládka včetně ochranného pásma limit ze správních rozhodnutí

137

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 86. spalovna včetně ochranného pásma - 87. zařízení na odstraňování limit ze správních rozhodnutí nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88. dálnice včetně ochranného pásma obecně limitem z právního předpisu,konkrétně správním rozhodnutím

89. rychlostní silnice včetně ochranného - pozemní pásma komunikace 90. silnice I.třídy včetně ochranného Obecně limitem ze zákona,konkrétně pásma správním rozhodnutím

91. silnice II.třídy včetně ochranného Obecně limitem ze zákona,konkrétně pásma správním rozhodnutím

92. silnice III.třídy včetně ochranného Obecně limitem ze zákona,konkrétně pásma správním rozhodnutím

93. místní a účelové komunikace Obecně limitem ze zákona,konkrétně správním rozhodnutím 94. železniční dráha celostátní včetně Obecně limitem ze zákona,konkrétně dráhy ochranného pásma správním rozhodnutím.

95. železniční dráha regionální včetně - ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční - trati 97. vlečka včetně ochranného pásma Obecně limitem ze zákona,konkrétně správním rozhodnutím

98. lanová dráha včetně ochranného - pásma 99. speciální dráha včetně ochranného - pásma (lyžařský vlek) 100. tramvajová dráha včetně - ochranného pásma 101. trolejbusová dráha včetně - ochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem Obecně limitem ze zákona,konkrétně letecká (letiště Ruzyně, letiště Velká Dobrá) správním rozhodnutím doprava 103. letecká stavba včetně ochranných limit ze správních rozhodnutí pásem 104. vodní cesta - 105. hraniční přechod - 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipo a limit ze správních rozhodnutí, turistická stezka průzkumem 107. objekt důležitý pro obranu státu limit ze správních rozhodnutí včetně ochranného pásma

138

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

číslo sledovaný jev Stanovení, vznik limitu, ochranná druh limitu pásma 108. vojenský újezd - 109. vymezené zóny havarijního plánování 110. objekt civilní ochrany limit ze správních rozhodnutí 111. objekt požární ochrany limit ze správních rozhodnutí, 112. objekt důležitý pro plnění úkolů průzkumem Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, obecně limitem ze zákona,konkrétně krematoria správním rozhodnutím 114. jiná ochranná pásma 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k 31. 12. - každého roku 117. zastavitelná plocha (dle schválené průzkumem z úpd ÚPD) 118. jiné záměry průzkumem 119. další dostupné informace (např. průzkumem průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.)

139

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2.3.2 Limity vyplývající ze SWOT analýzy

Limity ekonomického pilíře • ORP Kladno konkuruje hl. m. Praha na trhu práce odčerpáváním lidských zdrojů, zvláště u lidí s nejvyšším vzděláním a produktivitou. • Místní pracovní zdroje jsou znevýhodněny nižším podílem vysokoškoláků a v Kladně i středoškoláků. • Postupně mizí specifické profesní znalosti a tradice pro strojírenské a hutní obory. • Rozptýlené výrobní areály v zázemí Kladna i v velké výrobní zóny v Kladně nemají vhodné dopravní napojení na kapacitní komunikace.

Limity sociálního pilíře • Kladensko je potenciálně stále ohrožené vyšší nezaměstnaností v relacích kraje i ČR; soudržnost komunit může ohrožovat zejména dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých a dalších znevýhodněných skupin. • V případě hluboké ekonomické recese, globálních otřesů a migračních proudů v rámci EU by Kladensko mohlo čelit přílivu imigrantů s méně příznivou profesní a sociální strukturou. • Kladno i jeho zázemí se zvýšeným výskytem starých dělnických sídlišť a kolonií, opuštěných areálů a zdevastovaných ploch je ve zvýšené míře ohroženo vznikem sociálně vyloučených lokalit. • Kladno i jeho zázemí stojí v oblasti trhu bydlení v konkurenci s Prahou a dalšími částmi její suburbánní zóny. Musí jim konkurovat cenou bydlení, ale hlavně kvalitou obytného prostředí a nabídkou práce. Především město Kladno by mělo bránit úpadku kvality bydlení a života ve městě a přeměně města v „chudé předměstí“ Prahy. • Kladno bude stále více či méně závislé na nabídce práce zejména v Praze. • Kladno a jeho zázemí bude čelit (stejně jako celá ČR a většina EU) problému stárnutí populace. Výrazně vzroste podíl seniorů v místních komunitách. Zvýší se nároky na péči o seniory v užším i širším slova smyslu.

Limity environmentálního piliře • Znečištění ovzduší nevytváří v území taková omezení, která by limitovala jeho rozvoj. Za slabou stránku však lze považovat části území, ve kterých je signalizována naměřenými hodnotami zhoršená kvalita ovzduší. • V lokalitách stávajících i plánovaných zařízení pro nakládání s odpady (zejména se jedná o skládky odpadů, kompostárny a bioplynové stanice) lze doporučit respektování hygienického ochranného pásma, neboť tato zařízení s sebou mimo zvýšení dopravy přinášejí i hluk a zápach. • Existence dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území, i když těžba byla ukončena (vliv poklesové kotliny a možných pohybů povrchu lokálně ještě i 25 let); nepovolovat běžnou stavební činnost na haldách vzniklých hornickou činností. • Limity zemědělství v ORP Kladno: omezenost a nereprodukovatelnost, nepřemístitelnost půdního fondu, relativně suché klima a obtížná dostupnost závlahové vody. • Mezi přírodní limity v území ORP Kladno zařazujeme veškerá chráněná území – CHKO, ZCHÚ a soustava Natura 2000, ÚSES, památné stromy a registrované VKP. • Limity pro využití území z hlediska pozemků určených k plnění funkcí lesa: les, pozemky do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa.

2.4 Záměry na změny v území

2.4.1 Záměry k řešení v územních plánech z hlediska nadřazené územně plánovací dokumentace Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém jednání dne 19.12. 2011 rozhodlo o vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZUR SK), tyto ZUR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012 a nabyly účinnosti dne 22. 2. 2012. Nyní jsou v platnosti ZÚR SK po 1.

140

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

aktualizaci v r. 2015. Podle této dokumentace je pro územní plány závazné vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření.

Aktuální posouzení z hlediska nadřazené územně plánovací dokumentace:

Zásady územního rozvoje Středočeského krajepo 1. aktualizaci:

• Vymezení rozvojové oblasti republikového významu: ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008, aktualizací PÚR č.1 následně nazvána OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha ) na území Středočeského kraje tak, že do této oblasti jsou zahrnuty následující obce (katastrální území): ve správním obvodu ORP Kladno: Běloky ( Běloky), Brandýsek ( Brandýsek), Braškov ( Braškov), Buštěhrad ( Buštěhrad), Cvrčovice ( Cvrčovice), Doksy ( Doksy u Kladna), Dolany ( Dolany u Kladna), Družec ( Družec), Horní Bezděkov ( Horní Bezděkov), Hostouň ( Hostouň u Prahy), Hřebeč (Hřebeč), Kačice ( Kačice), Kamenné Žehrovice (K amenné Žehrovice), Kladno ( Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno , Kročehlavy , Motyčín, Rozdělov, Vrapice), Kyšice ( Kyšice), Libušín (Libušín), Lidice ( Lidice), Makotřasy ( Makotřasy), Malé Kyšice ( Malé Kyšice), Malé Přítočno ( Malé Přítočno), Otvovice ( Otvovice), Pavlov ( Pavlov u Unhoště), Pchery ( Pchery), Pletený Újezd ( Pletený Újezd), Stehelčeves ( Stehelčeves), Stochov ( Čelechovice, Honice, Stochov), Svárov ( Svárov u Unhoště), Svinařov ( Svinařov u Kladna), Třebichovice ( Saky, Třebichovice), Tuchlovice ( Srby u Tuchlovic, Tuchlovice), Unhošť ( Unhošť), Velká Dobrá ( Velká Dobrá), Velké Přítočno ( Velké Přítočno), Vinařice ( Vinařice u Kladna), Žilina ( Žilina);

• ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: o zlepšit vazby center na nadřazenou silniční síť: Kladna na D5, D6 a D7, o zlepšit vazby osídlení doplněním MÚK na stávajících trasách D: Kamenné Žehrovice na D6 (napojení Tuchlovic), o realizovat spojení Letiště Praha Ruzyně s Prahou ( Veleslavínem) a Kladnem kolejovou dopravou o vytvářet prostřednictvím aglomeračního okruhu (II/101 a I/61) podmínky pro zlepšení tangenciálních vazeb mezi sídly a přístupu sídel na nadřazenou radiální silniční síť; o rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do ploch s vazbou na železnici, silnice nadřazené sítě a na letiště, zejména na plochy brownfields; o rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou; o pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí; o vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vč. kongresové turistiky s využitím potenciáluhistorických center a dalších významných kulturních památek; o vytvářet podmínky pro rekreaci a to včetně potřeb obyvatel a návštěvníků hl. m. Prahy; o lchránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst; o koordinovat územní rozvoj s hl. m. Prahou, která je samostatným krajem a součástí rozvojové oblasti; o respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; o chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability před nekoordinovanou výstavbou. o respektovat požadavky na ochranu chráněných krajinných oblastí Český kras a Křivoklátsko o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES : 1) nadregionálních biocenter 22 Karlštejn-Koda, 24 Štěchovice, 2001 Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice), 5 Vidrholec, 27 Voděradské bučiny; 2) regionálních biocenter 1854 Beckov, 966 Bezchleby, 1415 Blýskava, 1466 Břevská rákosina, Březová, 1870 Cecemín, 1672 Čížov, 1411 Dobříšský les, 1848 Dolánka, 1473 Dolanský háj a niva, 1474 Dolní Podkozí, 1484 Dřínovský háj, 1383 Grybla,

141

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

1851 Hladký bor, 964 Hláska,1021 Hrabanovská Černava, 1400 Jílovišťské lesy, 1676 Kalspot , 1413 Karlické údolí, 1012 Kateřina,1862 Kořenice, 1418 Koukolova hora, 1472 Kožová hora , 1399 Les u Radlíku, 1529 M.Plešivec, 1864 Minická skála, 1478 Mlékojedský luh, 1455 Na Vinořském potoce, 368 Niva Labe u Čelákovic a Přerova, 1945 Nučice, 1468 Okoř, 1403 Osnický les, 1675 Pašijová draha ,1456 Proboštské rybníky, 1414 Radotínské údolí, 1915 Raštice, 1402 Šance, 1531 Škrábek, 1477 Slepé rameno Labe, 1849 Soutok Labe a Jizery, 1863 Sprašová rokle, 1861 Stráně nad Hleďsebí, 1412 Svahy u Let, 1023 U skal, 1467 Únětický háj, 1480 Úpor a Kelské louky, 1871 V Jiříně, 1410 Velký háj, 1483 Veltruský luh, 1470 Vinařická hora , 1475 Vysoký vrch, 1869 Záboří,1398 Záhořanský důl, 1471 Záplavy , 1485 Zlončická rokle, 1401 Zvolská Homole a navrhovaných – 1461 Ers, 1844 Hostouň, k. ú. 718661 Pecerady, k. ú. 723649 Podělusy, k. ú.744972 Malešín, k. ú. 772399 Týnec nad Sázavou, 1856 Tojček.

Území ORP Kladno není v ZÚR Středočeského kraje specifikováno jako rozvojová osa ani jako rozvojová oblast krajského významu. Území ORP Kladno není v ZÚR Středočeského kraje vymezena jako specifická oblast republikového či krajského významu. ZÚR vymezují v území kategorie center osídelní a stanovují pro jednotlivé kategorie zásady usměrňování rozvoje a rozhodování o změnách v území. Jako vyšší centra jsou na území ORP Kladna v ZÚR SK specifikováno sídlo: Statutární město Kladno. Regionální význam většího Kladna (cca 70 tis. obyv.) je vzhledem k blízkosti Prahy a polohy mimo radiální trasy nižší než by odpovídalo jeho velikosti. Město si vytváří vlastní suburbánní zónu. Má velký rozsah a kvalitu obslužných funkcí, nenabízí však dostatek pracovních příležitostí ani pro vlastní obyvatele. Jako nižší centrum ostatní je vymezeno na území ORP Kladno město Stochov. Ostatní obce nejsou na úrovni ZÚR řešena.

V rámci této aktualizace ÚAP ORP jsou zmíněny plochy a koridory nadmístního významu z vydaných ZUR Stř. Kraje, které je nutné vymezit v územních plánech obcí. Pro území ORP Kladno jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro zmíněny plochy a koridory , které jsou uvedeny ve výrokové části ZUR SK. Plochy a koridory pro veřejně prospěšná opatření a pro veřejně prospěšné stavby jsou uvedeny v tomto textu v tabulce viz. níže.

Tab. 61: POŽADAVKY NA VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS) a OPATŘENÍ ( VPO) pro území ORP Kladno vyplývající ze ZÚR pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: označ. VPS popis VPS dotčená obec dotčené katastrální území silniční doprava D009 Koridor rychlostní silnice D6: Kamenné Žehrovice Kamenné Žehrovice doplnění MÚK Pozn. ze 4.A ÚAP 2016: Dle zprávy o uplatňování ZÚR SK v období 2012-2016 je zadán úkol do ZÚR Střed. kraje „vypuštění vymezení MÚK v ZÚR SK“. D010 Koridor rychl. silnice D7: Makotřasy Makotřasy rekonstrukce stávajícího úseku Praha/Tuchoměřice - Makotřasy; rozšíření na čtyřpruh - Jemníky - hranice kraje vč. nového obchvatu Lotouše; doplnění a rekonstrukce MÚK (Aviatická,Makotřasy a Kněževes); D052 Koridor aglomeračního okruhu: Dolany Dolany u Kladna úsek I/61 Hřebeč Hřebeč

142

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Unhošť (D6) – Hřebeč, přeložka Kladno Kladno (+3 x MÚK) Malé Přítočno Dubí u Kladna, Velké Přítočno Kročehlavy Malé Přítočno Velké Přítočno D053 Koridor silnice I/61: úsek Buštěhrad Buštěhrad Hřebeč - Buštěhrad, Kladno Dubí u Kladna přestavba D068 Koridor silnice I/61: Buštěhrad Buštěhrad Buštěhrad obchvat -Stehelčeves D131 Koridor silnice II/238: Kladno Kladno Dubí u Kladna, Kladno, (Poldi) Kročehlavy železniční doprava D209 Koridor železniční tratě č.120: Dolany Dolany u Kladna úsek Ruzyně - Kladno Dubí u Kladna, Kladno, Kladno (Dubí), přeložky a Malé Přítočno Kročehlavy, Rozdělov zdvoukolejnění tratě, Velké Přítočno Malé Přítočno Pavlov Velké Přítočno Pletený Újezd Pavlov u Unhoště Pletený Újezd elektroenergetika E01 Vedení 400 kV - TR Výškov - Brandýsek Brandýsek TR Řeporyje - Buštěhrad Buštěhrad varianta A Cvrčovice Cvrčovice (pozn.:v roce 2013 došlo Dolany Dolany u Kladna soudně ke zrušení části ZÚR a Hřebeč Hřebeč v části vymezení koridoru VPS Kladno Kročehlavy pro E01, ale pouze v k.ú. Pchery Pchery Jinočany, Chrášťany) Stehelčeves Stehelčeves Třebichovice Saky Velké Přítočno Velké Přítočno Vinařice Vinařice u Kladna Pavlov Pavlov u Unhoště Unhošť Unhošť E05 Rozvodna 110 kV Pavlov Dolany Dolany u Kladna (při zpracování úp Dolany bylo zjištěno, že podle grafické části ZÚR se tato E05 nenachází na území Dolan, ale na území sousední obce ) vodovody V03 Vodárenská soustava Zbečno - Běleč Běleč Roztoky (nahrazení V8 - V14 + V52 - V61) (vč. 12 vodojemů)

označ. VPO popis VPO dotčená obec dotče né katastrální území NK 54 Pochvalovská stráň - Bratronice, Doksy, Dolní Bezděkov u Karlštejn, Koda Družec, Hradečno, Kladna, Doksy, Kamenné Žehrovice, Družec, Hradečno, Libušín, Svinařov, Kamenné Žehrovice, Tuchlovice, Žilina, Libušín, Svinařov u Horní Bezděkov, Malé Kladna, Srby u Kyšice, Svárov, Unhošť Tuchlovic, Žilina, Horní Bezděkov, Malé Kyšice, Svárov u Unhoště, Unhošť NK 57 Šebín -K58 Otvovice Otvovice

143

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

RC 1416 Dřevíč Běleč Bělěč RC 1470 Vinařická hora Vinařice Vinařice u Kladna RC 1471 Záplavy Kamenné Žehrovice, Kamenné Žehrovice, Tuchlovice, Pletený Srby u Tuchlovic, Újezd Tuchlovice, Pletený Újezd RC 1472 Kožová hora Kladno, Velká Dobrá, Kročehlavy, Velká Dobrá RC 1473 Dolanský háj a niva Dolany, Hostouň, Dolany u Kladna, Lidice Hostouň u Prahy, Lidice RC 1475 Vysoký vrch Horní Bezděkov, malé Horní Bezděkov, malé Kyšice Kyšice RC 1491 Pameniště Výmoly - Žižkův Žilina Žilina luh RC 1578 Jivno Běleč, Lány Běleč, Lány RC 1674 Hradečno Hradečno Hradečno RC 1675 Pašijová dráha Libušín Libušín RC 1676 Kalspot Kamenné Žehrovice Kamenné Žehrovice RC 1844 Hostouň Hostouň Hostouň u Prahy RK 1111 Loděnice -Záplavy Kačice, Stochov, Kačice, Čelechovice, Tuchlovice, Srby u Tuchlovic, Tuchlovice RK 1114 Prameniště Výmoly -Jivno Běleč, Lány, Lhota, Běleč, Lány, Lhota u Žilina Kamenných Žehrovic, Žilina RK 1115 Prameniště Výmoly -K54 Žilina Žilina RK 1120 Okoř - Minická skála Otvovice, Zákolany Otvovice, Kováry, Trněný Zájezd u Zákolan RK 1133 Pašijová dráha -Vinařická Libušín, Vinařice Libušín, Vinařice u hora Kladna RK 1134 Vinařická hora - Třebusice Brandýsek, Dřetovice, Brandýsek, Dřetovice, Kladno, Pchery, Hnidousy, Pchery, Vinařice Vinařice u Kladna RK 1135 Třebusice - RK 1120 Dřetovice, Koleč, Dřetovice, Koleč, Třebusice, Zákolany Třebusice, Kováry, Trněný Zájezd u Zákolan RK 1138 Kožová hora -K54 Kamenné Žehrovice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Velká Dobrá, Kročehlavy, Rozdělov, Velká Dobrá RK 1139 Kožová hora - Dolanský Háj Dolany, Velké Dolany u Kladna, Velké Přítočno, Pletený Přítočno, Pletený Újezd Újezd RK 1141 Hostouň -RK 1140 Běloky, Hostouň Běloky, Hostouň u Prahy RK 1142 Břevnovská Rákosina - Hostouň Hostouň u Prahy Hostouň RK 6009 Dolanský Háj - Kalingrův Mlýn Běloky, Hostouň Běloky, Hostouň u Prahy

Záměry, požadavky a úkoly vyplývající ze ZÚR na územně plánovací činnost při tvorbě územních plánů v ORP Kladno.

Pro plochy a koridory dopravy mezinárodní a republikového významu. Silniční doprava. - ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezené v PÚR

144

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

2008) dálnice II.tř. D7 Jemníky - Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) a vymezují koridor rekonstrukce úseku Tuchoměřice (hranice kraje Praha) - Makotřasy jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu D010; - ZÚR navrhují doplnění MÚK: na dálnici D6 mimoúrovňového křížení Kamenné Žehrovice jako VPS D009. - ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby:pro dálnice a rychlostní silnice koridor v šířce 600 m (v případě rekonstrukcí v šířce 300 m); pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m (v případě rekonstrukcí v šířce 100 m); koridory pro územní rezervy na vybrané silniční síti nadmístního významu neměnit způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil budoucí realizaci staveb, tedy zejména zde neumísťovat významné stavby technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu; do blízkosti silničních koridorů je nevhodné umísťovat obytnou zástavbu a zařízení školská, zdravotnická a sociální péče;

Železniční doprava -ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby koridor v šířce 600 m (s výjimkou koridorů pro zdvojkolejnění, kde je koridor v šířce 200 m). Tato územní ochrana se vztahuje i pro tratě nadmístního významu.

Letecká doprava -ZÚR zpřesňují rozvoj Letiště Praha Ruzyně, který se projeví částečně na území Středočeského kraje rozšířením dráhového systému (nová paralelní dráha a prodloužení stávající dráhy západním směrem - plocha pro veřejně prospěšnou stavbu D300- nezasahuje do ORP Kladno) -ZÚR stanovují pro územní plánování - v území, kde se projeví vliv hluku z letecké dopravy v důsledku nové paralelní dráhy, rozvoj obcí, zejména Jenče, Hostivice a Horoměřic navrhovat tak, aby nové plochy pro bydlení, školství a zdravotnictví nebyly vymezovány směrem k novému letovému koridoru (ose paralelní dráhy).

Plochy dopravy nadmístního významu

Silniční doprava -ZÚR stanovují pro územní plánování úkol zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby:pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m; pro silnice II. (III.) třídy koridor v šířce 180 m. Výše uvedené šířky mohou být proměnné, resp. menší, v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu. V případech rozšíření, resp. rekonstrukce, kdy je koridor stabilizován, vymezuje se územní ochrana v poloviční šířce (tj. 150, resp. 90 m). -ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: koridor pro umístění stavby D009 – dálnice II.třídy D6 - doplnění MÚK Kamenné Žehrovice, koridor pro umístění stavby D052 - aglomerační okruh: úsek I/61 Unhošť (R6) - Hřebeč ;

Železniční doprava -ZÚR navrhují tyto koridory pro umístění nadmístní železniční stavby: na železniční trati č. 120 - úsek Ruzyně - Kladno-Dubí ( přeložka a zdvoukolejnění tratě) jako veřejně prospěšnou stavbu D209;

Hromadná doprava -ZÚR navrhují terminály (vč. záchytných parkovišť P+R) na trati:Kladno - Praha u žst. Unhošť (k. ú. Malé Přítočno) a u žst Jeneč. -ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: zajistit v územních plánech obcí plochy pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu, případně autobusovou, vč. záchytných parkovišť P+R a B+R;

145

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Cyklistická doprava -ZÚR nenavrhují koridory pro cyklistickou dopravu, přičemž potvrzují koncepci zpracovaného Generelu cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje. -ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích. -ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích.

Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu

Elektroenergetika -ZÚR zpřesňují koridor E10 (z PÚR 2008) pro vedení VVN 400 kV TR Výškov - TR Řeporyje jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01. -ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: zajistit vymezení a územní ochranu pro stavbu E10 (dle PÚR) v šířce 600 m a jeho koordinaci se záměry v územních plánech obcí.

Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu

Elektroenergetika ZÚR navrhují tyto plochy a koridory pro umístění staveb nadřazené elektrorozvodné soustavy (VVN):plochu pro umístění stavby E05 - rozvodna 110 kV Pavlov

Vodovody -ZÚR navrhují tyto plochy a koridory pro umístění vodovodních staveb nadmístního významu:koridor pro umístění stavby V03 - vodárenská soustava Zbečno - Roztoky, vč. 12 vodojemů

Kanalizace -ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: využívat kanalizačních soustav vybavených účinnou čistírnou odpadních voda k napojení blízkých obcí, resp. sídel; zlepšovat čistotu vod na dotčených vodotečích

ZÚR SK stanovují mj. tyto úkoly pro územní plánování: o zpřesnit koridory dopravy vymezené v ZÚR; o ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES.

AKTUALIZACE 2014: Opatření obecné povahy - ZÚR SK bylo napadeno žalobou A. Smejtkové, M. Junka a J. Kuthana, ve které se domáhaly zrušení části grafického i textového vymezení koridoru veřejně prospěšné stavby s označením D300 a popisem „Plocha rozvoje Letiště Praha Ruzyně". Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 12. 6. 2013, č. j. 50 A 8/2013 - 129 veřejně prospěšnou stavbu zrušil. Středočeský kraj podal dne 21. 8. 2013 do rozsudku Krajského soudu v Praze kasační stížnost. Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 17. 4. 2014 č. j. 9 Aos 5/2013 – 73 tuto kasační stížnost zamítl.

Na SO ORP Kladno jsou vymezena navržená ochranná pásma této stavby letiště, zejm. druhé paralelní vzletové a přistávací dráhy .

Přírodní hodnoty Středočeského kraje na území ORP Kladno: Tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulkách jednotlivých obcí ve SWOT analýze.

• Biosférická rezervace UNESCO – Křivoklátsko , na jihozápadě území ORP Kladno • Zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny: Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko • Maloplošná zvláště chráněná území: 146

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

NPR 851 Vůznice , PR Pašijová dráha, PR Údolí Klíčavy, PR 863 Záplavy PP 862 Vinařická hora, PP 1018 Markův mlýn, PP 1050 Smečenská rokle, PP 1019 Kalspot, PP 1020 Třebichovická olšinka, PP Pod Veselovem, PP Ve Šperkotně, PP Žraločí zuby, PP Kovárské stráně, PP Otvovická skála. • Evropsky významné lokality Kalspot, Lánská obora, Třebichovická olšinka, Vůznice , Kyšice-Kobyla, Krnčí u Voleška, Zákolanský potok • Natura2000 Ptačí oblast: Křivoklátsko • Přírodní parky: Povodí Kačáku, Džbán, Okolí Okoře a Budče

Kulturní hodnoty Středočeského kraje na území ORP Kladno: • národní kulturní památky: Kováry - slovanské hradiště Budeč, Lidice – areál , Výzmnamná kulturně historická hodnota areálu zámku a parku Lány.

2.4.2 Záměry k řešení v územních plánech vyplývající z posuzování stavu a vývoje území

Záměry využití území pro každou obec v ORP Kladno jsou vymezeny v grafické části územně analytických podkladů (např. č. jevů 117 a 118), jedná se zejm. o plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení, plochy výroby a služeb a dopravní a technické infrastruktury.

Z hlediska životního prostředí je v informačním systému EIA 7 několik stanovisek pro předmětné záměry (např. Central Kladno, Rekonstrukce ocelárny Poldi Hütte, Kladno Messer Technogas, Zájezd), vždy nebyl prokázán vliv na některou ze složek životního prostředí.

Z POH Středočeského kraje nevyplynuly žádné územní požadavky, které bylo nutné promítnout do řešení územních plánů. Řada záměrů v této tematické oblasti je spíše na úrovni organizační (např. optimalizace svozových tras, cíle v POH pro míru třídění a využívání odpadů), technické (vybavování obcí separačními nádobami, nové sběrné dvory) a osvětové (práce s veřejností, kampaně).

Záměry z hlediska ložisek nerostných surovin neexistují.

Záměry z hlediska pozemků určených k plnění funkcí lesa: V souvislosti s obnovou LHP pro LS Nižbor, s platností 2008-2017, byla v lesích na území města Kladna vyhlášena subkategorie lesů zvláštního určení podle §8, odst. 2, písm. c) – lesy příměstské. Schválením LHP se již nejedná o záměr, ale o stav. Obdobné záměry, které mají výraznější vazbu na územní plánování, nebyly v dokumentech lesního plánování zjištěny.

Vzhledem k tomu, že město Kladno si pořídilo samostatné územně analytické podklady pro území svého města, jsou tyto zpracovány v podrobnější struktuře, než ostatní obce.

Rekapitulace záměrů pro území města Kladna. Záměry byly v rámci této 4. aktualizace ÚAP vypuštěny a to vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo k vydání nového Územního plánu Kladna a dříve prezentované záměry z územně plánovací dokuemtace ztratily aktuálnost. Záměry , které jsou sledovány v rámci ÚAP podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.1 jsou vedeny v grafické části aktualizace. Jedná se především o jev č. 2, č.3, č.117,..

Záměry uchování přírodních hodnot: • vytvoření funkčního územního systému ekologické stability procházejícího správním územím města Kladna, tzn. regionální biokoridor a lokální biocentra na jihu, jihozápadě a jihovýchodě území města, • změna kategorie hospodářských lesů na lesy zvláštního určení, resp. na příměstské lesy;

7 http://www.cenia.cz/eia 147

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

148

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3. Rozbor udržitelného rozvoje území

3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza

3.1.1 Horninové prostředí a geologie Horninové prostřed í a geologie Silné stránky Slabé stránky

− Možnost využití odvalů po hornické a jiné − Riziko sesuvů v severní části ORP Kladno. činnosti, revitalizace odvalů pro krajinou − Pohyby masívu v tzv. poklesové kotlině. tvorbu − Nedostatek kvalitních velkoobjemových

stavebních surovin (štěrkopísek, stavební

kámen, popř. cihlářská surovina) bez perspektivy jejich nalezení a s nutností jejich dovozu.

− Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody –nutná doprava vody z Mělnicka, území se bez ní neobejde ani v případě, že by byly využitelné podzemní vody po obnově.

− Značné množství pozůstatků po hornické činnosti (důlní díla, odvaly, „speciální“ hornická výstavba).

Příležitosti Hrozby

− Tematicky zaměřené naučné stezky nebo − Sesuvná území podél vodotečí, vyloučení muzea (skanzeny). jakýchkoliv stavebních aktivit, včetně zahrádkářských činností. − Využití pozůsttků po hornické činnosti pro krajinotvorbu (haldy, odvaly). − Zahoření uhelné hmoty v odvalech.

− Omezená stavební činnost na poddlovaných územích, hrozba poklesu.

3.1.2 Vodní režim Vodní režim Silné stránky Slabé stránky

− Podstatná část obyvatel je zásobována pitnou − Území patří k nejsušším oblastem ČR. vodou ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. − Na území se vyskytují z hlediska velikosti

povodí a průměrného průtoku pouze drobné toky.

− Většina vodotečí na sledovaném území vykazuje malé vodnosti a určité mikrobiální znečištění.

149

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

− Řada dalších drobných toků s plochou povodí 4-15 km 2, délky od 2 do 5 km v sušším období zasahuje až do kategorie „občasných“ toků.

− Území je deficitní z hlediska zdrojů pro zásobování pitnou vodou.

− Většina místních zdrojů povrchové vody vykazuje značné chemické i mikrobiální zatížení, vysoko překračující normu pro pitnou vodu.

Příležitosti Hrozby

− Podpořit zvýšení retence vody v území. Sníží − Území je zranitelné zejména krátkodobými se tak riziko povodňových jevů a zlepší se přívalovými dešti (bleskovými povodněmi). vodní režim v území. Budovat − Snížení povoleného odběru, zejména vodohospodářská opatření s cílem zvýšit v suchém období. retenci vody v území a příznivě ovlivnit mikroklima oblasti.

− Zpracovávat povodňový plán postupně pro všechny obce, u kterých může teoreticky nastat povodňové nebezpečí. Zajistit organizační zabezpečení (ustavení povodňové komise).

− Vyhodnotit vodní toky z hlediska jejich -1 vodnosti, Q a minimálně 300 l.s , Q 355 minimálně 50 l.s -1 a z hlediska kvality vody s cílem postavit doplňkový zdroj na pitnou vodu.

− Využívat rozdíl kapacity a odebírané vody z úpravny VD Klíčava (cca 40 l.s -1).

3.1.3 Hygiena životního prostředí

Hygiena životní ho prostředí Silné stránky Slabé stránky

− Nejsou překračovány imisní limity pro SO 2, − Překračování limitů pro NO x, PM 10 , přízemní

NO 2, benzen, kadmium a nikl. ozon, benzo(a)pyren, arsen.

− Z hlediska kvality ovzduší čistší oblast na jih a − Kombinace mnoha různých zdrojů znečištění západ od komunikace D6. (dlouhodobá průmyslová výroba, lokální topeniště na tuhá paliva, odvaly a haldy po − Nízký počet aktivních skládek. těžbě, intenzivní doprava). − Poměrné dobrá a hustá infrastruktura − Spalování odpadů v lokálních topeništích. odpadového zařízení, i díky zařízením

150

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

v okolních ORP. − Černé skládky, i většího rozsahu (např. − Centrální sklad a třídicí linka pro zpětně v bývalých zemědělských areálech). odebrané použité baterie a akumulátory. − Zavážení lokalit po těžbě stavebním a

demoličním odpadem. Příležitosti Hrozby

− Podpora veřejné hromadné dopravy. − Intenzifikace dopravy a výstavba logistických center v polohách, ve kterých mohou − Požadování moderních technologií negativně ovlivňovat standard obytné v průmyslové výrobě (BAT). zástavby (stávající i výhledové). − Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně − Lokální topeniště na tuhá paliva domácností, případně podpora obměny s nedostatečnou technologií spalování. zastaralé technologie lokálních topenišť. − Další nárůst vysokých koncentrací arsenu. − Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství polétavého prachu. − Spalování odpadů v lokálních topeništích a jeho vliv na kvalitu ovzduší. − Podpora třídění a využívání biologicky rozložitelných odpadů. − Černé skládky.

− Poporovat další vznik komplexních center pro − Dovoz odpadů z jiných regionů, zejména hl. využívání odpadů. m. Prahy, které nemá dostatek vlastních kapacit např. pro stavební a demoliční − Možnost zpracování biologicky rozložitelný odpady. odpad (kompostárny). -

3.1.4 Ochrana přírody a krajiny

Ochrana přírody a krajiny Silné stránky Slabé stránky

− Vysoké procento lesních porostů v okolí − Vysoká fragmentace krajiny dopravní Kladna (příměstské lesy) – 34%. infrastrukturou a zastavěnými plochami. k.ú. Makotřasy, Zájezd u Buštěhradu, Velké a − Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a Malé Přítočno jsou ekologicky nejlabilnější krajiny – významné krajinářsky a přírodovědně katastry (KES < 0,1). V nezastavěném území (CHKO 17 % + 16 % ostatní chráněná území). chybí krajinná zeleň a v sídlech je nedostatek − Reprezentativnost chráněných a krajinných veřejné zeleně. prostorů v rámci ČR, jedinečné prostory (např. − Nedostatečná prostupnost krajiny severně a Lánská obora, Křivoklátsko). severovýchodně od Kladna (chybí turistické − Dobrá prostupnost krajiny na jih a západ od trasy ve směru na přírodní park Okolí Okoře, Kladna, atraktivita oblastí (např. CHKO údolnici Zákolanského potoka a maloplošná Křivoklátsko, přírodní parky). chráněná území v oblasti).

− Existující vymezení nadregionálních a − Neprovázanost ploch zeleně – nedostatek regionálních prvků ÚSES v doporučených alejí, doprovodné zeleně podél cest. parametrech.

− Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci. 151

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Příležitosti Hrozby

− Založení prvků ÚSES v parametrech − Zástavba, rozrůstání plochy sídel na úkor orné doporučených metodikou. půdy.

− Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro − Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity pěší a cyklisty – možná výsadba alejí, přepravy (nové silniční koridory) – vznik doprovodné zeleně, nové krajinné prvky. migračních bariér a zvyšování fragmentace území. − Zvýšení ekologické stability území zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch – výsadba − Nová výstavba skladových a komerčních liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD ploch bez dostatečného podílu vegetačních vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech. úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla.

3.1.5 Zemědělský půdní fond

ZPF Silné stránky Slabé stránky

− Klima mírně teplé až teplé. − Klima mírně suché až suché (nízké roční úhrny srážek). − Dlouhé vegetační období. − Nerovnoměrné rozložení srážek během roku; − Přítomnost kvalitních půd v ZPF. srážky mají nárazový charakter, a tím nižší − Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve zachytitelnost půdním profilem, což ještě velkých plošných celcích, možnost efektivního prohlubuje vláhový deficit (srážky odtečou využití mechanizace. převážně po povrchu).

− Půdy na spraších a hlubokých hlinitých − Půdy na mělkých lehkých zvětralinách, substrátech mají dobrou schopnost vláhově závislé na pravidelnosti rozložení akumulovat vláhu, jsou vláhově vyrovnanější srážek, trpí vysycháním. během vegetačního období. Příležitosti Hrozby

− Zvyšování retence vody v krajině zřizováním − Nevratné nebo neúměrné zábory vysoce malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a kvalitní zemědělské půdy. obnovou mokřadů. − Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní − Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF vláhy. a PUPFL (lesy), zejména do nevyužívaných, − Zvyšování nárazovosti srážek; nárůst erozní opuštěných či devastovaných areálů. ohroženosti svažitých půd, resp. vysychavých − Další výstavbu podmínit vyřešením retence půd na rovinách. vody v místě staveb (zejména velkoplošných), − Nárůst výskytu chorob a škůdců „teplých retenční nádrže, „návesní rybníčky“ v území. oblastí“. − Na půdách písčitých a výsušných zvážit − Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu zalesnění. zastavěných a zpevněných ploch s odvodem − Posílit doprovodnou zeleň podél komunikací srážkové vody namísto retence bude do s jejím klimatotvorným a protierozním budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve efektem. směru oteplování a dalšího vysoušení. 152

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.1.6 Pozemky určené k plnění funkce lesa

PUPFL Silné stránky Slabé stránky

− Lesy jsou soustředěny do rozsáhlých lesních − Přirozené druhové skladbě odpovídá cca komplexů. 89 % listnatých dřevin. V současné druhové skladbě tvoří listnaté dřeviny však pouze cca − Vyšší lesnatost v celém ORP. 41 %. − Lesy plní ve významném rozsahu − Z hlediska ekonomického pilíře lze považovat mimoprodukční funkce, které jsou vyjádřeny za slabou stránku skutečnost, že pouze ze zařazením do kategorie lesy zvláštního určení 47,2 % se jedná o lesy hospodářské. (48,5 %). − Z hlediska rekreačního využití lesů lze − Z hlediska krátkodobé rekreace představuje považovat za slabou stránku skutečnost, že silnou stránku skutečnost, že cca 5 % lesů 43,2 % lesů je zařazeno do kategorie lesy jsou v kategorii lesy příměstské. zvláštního určení – jiný veřejný zájem (§8/2h). − Příměstské lesy jsou systematicky Jedná se o lesy Kanceláře prezidenta vybavovány z hlediska potřeb každodenní republiky, které mají režim omezující přístup rekreace (udržované cesty, dětská hřiště a veřejnosti. odpočinkové lavičky). − Lesy vytvářejí v území dva rozsáhlejší lesní − Současná hustota lesních odvozních cest na komplexy, část území má proto nízkou území ORP Kladno je 18,1 m/ha, což se lesnatost. Lesnatost nižší než 5 % má 24 k.ú. zhruba rovná modelové hustotě, odpovídající a jejich výměra se podílí na celkovém rozsahu členitosti tohoto území – 18,7 m/ha. ORP více než 25 %.

− Zcela převažují cesty se zpevněným povrchem umožňující celoroční provoz (kategorie 1L a 2L1) – celkem 92,1 %.

Příležitosti Hrozby

− Uskutečňovat postupnou obměnu druhové − Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin. skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky V cílové druhové skladbě dle platných labilnější, a tím i celé území ORP bude méně Oblastních plánů rozvoje lesů činí pro jejich ekologicky stabilní. návrhové období podíl listnatých dřevin 52 %.

3.1.7 Dopravní infrastruktura

Dopravní inf rastruktura Silné stránky Slabé stránky

− Existence kapacitních tras D7 a D6 − Velmi nízká úroveň železniční dopravy pro umožňujících rychlé spojení s hl. m. Prahou a spojení Kladno–Praha. přenášení tranzitní dopravy. − Nevyhovující napojení Kladna na D6 − Dobrá dostupnost Kladna a obcí v koridorech znamenající v trase stávající I/61 zatížení obcí

153

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

D6 a D7 do hl. m. Prahy. Malé a Velké Přítočno, Velká Dobrá.

− Fungující systém autobusové hromadné − Přetížení silnice I/61 Kladno–Makotřasy (D7). dopravy. − Neexistence MÚK Kamenné Žehrovice, − Dobré autobusové spojení Kladna a některých důsledkem je zachování významné části dalších měst a obcí s Prahou. zatížení na II/606 – průjezdy obcemi Kamenné Žehrovice, Doksy, Velká Dobrá. − Dobrá dostupnost Letiště Praha-Ruzyně prostřednictvím D7 a D6. − Neexistence propojení (severního obchvatu města Buštěhrad) na D7 pro vazby Kladno–

Slaný. − Neexistence kvalitní trasy II/101 pro alternativní spojení Kladno–Rudná (D5).

− Neexistence rychlého dopravního spojení Kladno–Kralupy nad Vltavou.

− Nízká kvalita silnic III. Třídy. Příležitosti Hrozby

− Rychlodrážní spojení Kladna s Prahou a − Oddalování přestavby železniční trati Kladno– letištěm Ruzyně. Praha.

− Vyšší využívání železniční osobní dopravy − Oddalování výstavby tras aglomeračního v souvislosti s realizací přestupních terminálů okruhu, které jsou přivaděči Kladna a dalších na rychlodráhu. obcí na trasy nadřazené sítě D6 a D7.

− Vyloučení těžké nákladní dopravy v souvislosti − Rozvoj ekonomických aktivit v zóně s realizací tras aglomeračního okruhu (I/61 a Tuchlovice bez realizace nové MÚK na D6. II/101) ze zastavěných území sídel.

− Zlepšení vazeb transformovaného území Poldi na trasu D/7 (MÚK Stehelčeves).

− Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání.

3.1.8 Technická infrastruktura

Technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky

− Dostatek elektrické energie z Alpiq Generation − Nedostatčné řešení odvodu dešťových vod při pro Kladno do veřejné rozvodné sítě. nárůstu zpevněných ploch v rámci nové výstavby. − Kvalitní pokrytí území rozvodem plynu (95 % obcí v ORP Kladno plynofikováno). − Existence lokalit bez vybavení splaškovou kanalizací. − Dostatečně silný kogenerační zdroj energie

v Kladně – Alpiq Generation.

− Převaha užívání ekologického zdroje centrálního zásobování teplem (Alpiq, 154

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

zásobování plynem).

− Diverzifikace v zásobování území města pitnou vodou ze vzdálených vodních zdrojů (Mělnická Vrutice, Klíčava, Želivka).

− Celistvé pokrytí území v oblasti zásobování elektrickou energií.

− Kvalitní pokrytí celého území mobilními operátory.

− Fungující systém jednotné kanalizace s odvodem odpadních vod na městskou ČOV Vrapice, Švermov v Kladně a v dalších obcích. Příležitosti Hrozby

− Zaměření na energetické využívání biomasy, − Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě bioplynu pro rozvoj malého a středního větrných elektráren jako environmentálně podnikání. šetrné výroby elektrické energie.

− Využívání termosolárních systémů − Zvýšení cen elektrické energie a zemního s akumulací tepla, geotermální energie, plynu ve vazbě na zhoršení životního biomasy pro stavby na bydlení a malé a prostředí v lokalitách bytové zástavby. střední podnikání.

− Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie ze strany měst a obcí.

− Snižování tepelných ztrát při obnově bytového i veřejného fondu.

− Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových budov.

− Společná výroba tepla a elektřiny (kogenerace, teplárenství).

− Využívání systémů rekuperace tepla (recyklace tepla z odpadního vzduchu a vody).

− Opětovné využití úpravny vody umístěné pod vodním dílem Klíčava, které bylo dříve určeno jako náhradní zdroj pro kladenskou aglomeraci.

− Zlepšování čistoty ovzduší prosazováním centrálního zásobování teplem.

155

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.1.9 Sociodemografické podmínky

Sociodemografické podmínky Silné stránky Slabé stránky

− Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Kladno je − Věkově dosti homogenní „okrsky“ některých po roce 1990 stabilizován kolem 115 tis. sídlišť na Kladně a místně výrazně stárnoucí obyvatel, od roku 2005 s tendencí mírného populace (např. Rozdělov, méně také růstu (122 tis. obyv., 2015), a to díky výstavbě v zázemí některá sídla na Zákolansku, nových bytů v zázemí. severně od Kladna, nebo také „seniorská“ rekreační sídla jižně od Unhoště). − Město Kladno přitom klesá, ale díky blízkosti Prahy zatím nevýznamně (na 68,5 tis. v roce − Obrat migrace (zejména od roku 2001) svědčí 2015) po dlouhodobé stagnaci kolem 70 tis. o sílící funkci města Kladna jako přechodného obyvatel od roku 1980; relativní ztráty jsou bydlení a o ztrátách osob, které mají menší než u jiných srovnatelných měst (avšak zaměstnání v Praze. větší než u celého Středočeského kraje). − Ve vzdělanostní struktuře jsou podprůměrně − Ve věkové struktuře populace města Kladna je zastoupeni zejména vysokoškoláci (proti průměrně zastoupeno obyvatelstvo průměru ČR). jakmobyvatelstvo v produktivním, tak v − V Kladně jsou mírně zhoršené některé tzv. postproduktivním věku; celkově má Kladensko sociálně negativní ukazatele, proti většině věkovou strukturu shodnou s průměrem ČR. srovnatelných měst má vyšší zastoupení − Příjmovou situaci domácností příznivě sociálně problematických skupin populace. ovlivňuje vysoká zaměstnanost v Praze.

Příležitosti Hrozby

− Zlepšení technického a sociálního vybavení − Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a obcí v případě úspěšného čerpání fondů EU. příjmy, sociální a fyzická degradace částí Kladna a slabě vybavených malých sídel − Růst příjmů obyvatel v Kladně i zázemí v zázemí, zvláště v případě nástupu v případě dlouhodobé konjunktury pracovních dlouhodobé ekonomické recese, pokles image míst, dalšího rozvoje letiště Ruzyně, propojení Kladna. s Prahou apod.

3.1.10 Bydlení

Bydlení Silné stránky Slabé stránky

− Blízkost Prahy. − Historicky vzniklá složitá struktura s relikty po těžbě a průmyslu, plochy tzv. brownfieldů − Nižší ceny a nájmy bytů v Kladně ve srovnání v Kladně a jeho zázemí, kontakt části s Prahou. obytných ploch s rozsáhlými průmyslovými − Přijatelná obytná kvalita v Kladně s přístupem areály. většiny obyvatel do lesních ploch pro denní − V Kladně mírně nižší kvantitativní rekreaci, kvalitní přírodní zázemí v jižní a charakteristiky bytového fondu (57.0 m2 západní části obvodu ORP. obytné plochy na byt podle SLDB 2011) proti 156

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Sředočeskému kraji. − V Kladně vysoký podíl bytů připojených na kanalizaci a na centrální, resp. etážové zdroje − V Kladně velmi nízká intenzita výstavby bytů tepla; průměrný stupeň zalidnění bytů (2,47) po roce 1990, výstavba rodinných domů se podle SLDB 2011. dlouhodobě odehrávala převážně v zázemí Kladna. − Rozvojové plochy pro nízkopodlažní bydlení v Kladně (z větší části ale v horší pozici − Existence potenciálně problémových lokalit vzhledem k centru a k Praze – lokality u sraté zástavby, které jsou obklopeny Švermova), rezervy v zázemí Kladna. devastovanými plochami, s nízkou kvalitou bytového fondu i prostředí.

Příležitosti Hrozby

− Udržení vyvážené a stabilní demografické − Chátrání domů, zejména na sídlištích Kladna, struktury. nízká schopnost vlastníků bytů a domů zajišťovat jejich údržbu, nezájem obyvatel o − Růst zájmu o bydlení v Kladně v případě regeneraci sídlišť. prosperity města a nového spojení s letištěm a Prahou rychlodráhou. − Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí. − V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory − Živelný rozvoj stávajících i nových lokalit v kvalitním prostředí a službami. individuálního bydlení v zázemí Kladna, zaostávání jejich občanského vybavení.

3.1.11 Rekreace

Rekreace Silné stránky Slabé stránky

− Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých − Živelná přeměna staveb individuální rekreace oblastí (zejména CHKO Křivoklátsko) a využití na rodinné domy v nevyhovujícím pro aktivní trávení volného času urbanistickém prostředí bez napojení na infrastrukturu obcí. − Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu a historickým − Absence zařízení pro pobytové a víkendové vývojem území (Lány) rekreační využití.

− Síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy) a kvalitní sportovní areály - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času

Příležitosti Hrozby

− Vybudování možností pro další formy turistiky. − Možný nekontrolovaný nárůst chatové výstavby. − Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky, značení a dalšího mobiliáře).

157

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.1.12 Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky Silné stránky Slabé stránky

− Blízkost Prahy a její široká nabídka − V Kladně i zázemí chybí zejména pracovní pracovních míst snižuje výkyvy a nerovnováhy příležitosti pro vysokoškoláky. pracovního trhu v Kladně a jeho zázemí. − Registrovaná nezaměstnanost v ORP Kladno − Míra ekonomické aktivity obyvatel je (6,9%) je nad průměrem Stř. kraje (5,3%). nadprůměrná, zejména v Kladně. − Pokles původního významu hutního a − V průmyslu pracovalo podprůměrných 19 % strojírenského průmyslu, zánik některých ekonomicky aktivních zaměstnaných synergických výhod a know-how hutních a obyvatelv rámci ORP a např. ve stavebnictví strojírenských výrob. 6,5 % v ORP Kladno, (Středoč. Kraj má 6,7 ve − Mimořádně velké rozlohy ploch typu stavebnictví). brownfield – ekologické zátěže, špatné − Průmyslová základna je přiměřeně dopravní napojení, zájmy památkové ochrany, diverzifikovaná. dosavadní dílčí a nekoncepční využívání ploch se složitými majetkoprávními vztahy, − Vznik průmyslové zóny Kladno-jih, přítomnost nepříznivý image, který odrazuje strategické silných (zahraničních) firem ve městě i investory. v zázemí, přítomnost rozvojových areálů v blízkém okolí (Praha-Ruzyně, Jeneč aj.). − Nedostatek volných ploch pro průmysl na zelené louce. − Disponibilní rezervy ve starých průmyslových

areálech (plochy, zavlečkování a kapacity médií).

− Město má ve svých prioritách revitalizaci průmyslové zóny Koněv.

Příležitosti Hrozby

− Velké rezervy v brownfield plochách, pokud se − Dlouhodobá recese a útlum energeticky a podaří vyřešit jejich slabé stránky. materiálově náročných odvětví, přesun některých montážních výrob dále na východ, − Obnova vyspělé hutnické a strojírenské růst nezaměstnanosti málo kvalifikovaných či výroby v případě trvající konjunktury těchto znevýhodněných osob. oborů. − Další růst vyjížďky za prací, případně − Využití blízkosti kapacit výzkumu a vývoje vystěhování vysoce kvalifikovaných a v Praze, podpora lokalizace technoparků a vzdělaných osob, které nenajdou uplatnění ve vzdělávacích zařízení pro vyspělé obory. městě. − Realizace státních investic v dopravní − Stárnutí a nedostatek kvalifikovaných infrastruktuře. pracovních sil v tradičních profesích. − Rozvoj letiště Ruzyně, nové kolejové − Podlehnutí tlaku investorů do výroby a propojení s Prahou, silní průmysloví investoři logistiky na zelené louce a neřešení a další nové lokalizační faktory v Kladně. brownfield ploch. − Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení brownfield ploch.

158

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ve formě SWOT analýzy.

3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

Silné stránky Slabé stránky

− Přírodní potenciál jižní a jihozápadní části − V území se vyskytují z hlediska velikosti území, CHKO Křivoklátsko, PP Povodí povodí a průměrného průtoku pouze drobné Kačáku, EVL Lánská obora, NPR Vůznice.. toky.

− Nejsou překračovány imisní limity pro SO 2, − Území je deficitní z hlediska zdrojů pro

NO 2, benzen, kadmium a nikl. zásobování pitnou vodou.

− Poměrné dobrá a hustá infrastruktura − Kombinace různých zdrojů znečištění odpadového zařízení, i díky zařízením (dlouhodobá průmyslová výroba, lokální v okolních ORP. topeniště na tuhá paliva, odvaly a haldy po těžbě, intenzivní doprava). − Centrální sklad a třídicí linka pro zpětně odebrané použité baterie a akumulátory. − Zavážení lokalit po těžbě stavebním a demoličním odpadem. − Přítomnost kvalitních půd v ZPF. − Klima mírně suché až suché (nízké roční − Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve úhrny srážek). velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace. − Půdy na mělkých lehkých zvětralinách vláhově závislé na pravidelnosti rozložení srážek, trpí − Lesy jsou soustředěny do rozsáhlých lesních vysycháním. komplexů. − Lesnatost nižší než 5 % má 24 k.ú. a jejich − Vyšší lesnatost v ORP než je okresní průměr. výměra se podílí na celkovém rozsahu ORP − Existence lesů s funkcí zvláštního určení více než 25 %. cestami se zpevněným povrchem, umožňující − K.ú. Makotřasy, Zájezd u Buštěhradu, Velké a celoroční provoz. Malé Přítočno jsou ekologicky nejlabilnější − Existující vymezení nadregionálních a katastry (KES < 0,1). V nezastavěném území regionálních prvků ÚSES v doporučených chybí krajinná zeleň a v sídlech je nedostatek parametrech. veřejné zeleně.

− Nedostatečná prostupnost krajiny severně a severovýchodně od Kladna (chybí turistické trasy ve směru na přírodní park Okolí Okoře, údolnici Zákolanského potoka a maloplošná chráněná území v oblasti).

Příležitosti Hrozby

− Snižování tepelných ztrát při obnově bytového − Zahoření uhelné hmoty v odvalech. fondu (zateplování obytných budov). − Území je zranitelné zejména krátkodobými − Podpora využívání obnovitelných zdrojů přívalovými dešti.

159

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

energie ze strany měst a obcí. − Lokální topeniště na tuhá paliva − Možnost transformace nevyužívaných území s nedostatečnou technologií spalování. pro obchod a služby, též pro sport a rekreaci − Další nárůst vysokých koncentrací arsenu. včetně rekultivace na plochy zeleně. − Dovoz odpadů z jiných regionů, zejména hl. − Větší propagace rekreačních hodnot a m. Prahy, které nemá dostatek vlastních turistických příležitostí v území, možnost kapacit, např. pro stavební a demoliční rozvoje a budování naučných a tematických odpady. stezek. − Nedostečná ochrana zemědělskýchpůd a − Vytvoření systému komplexních turistických nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské atraktivit (průmyslové památky, Budeč, půdy, často na rovinách. Lidice). − Další zvyšování rozsahu zastavěných a − Budovat nové vodní nádrže s cílem zvýšit zpevněných ploch bez řešení problematiky retenci vody v území a příznivě ovlivnit srážkových vod, jinak se bude v budoucnu mikroklima oblasti. zhoršovat mezoklima oblasti ve směru − Podpora veřejné hromadné dopravy. oteplování a dalšího vysoušení.

− Účelová výsadba vegetace s cílem snížit − Z hlediska ekonomického pilíře lze považovat množství polétavého prachu. za slabou stránku skutečnost, že pouze 47,2 % lesů je hospodářských. − Podpora třídění a využívání biologicky rozložitelných odpadů. − Nevhodná těžba dřeva v kontaktním území s obytnou zástavbou. − Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a PUPFL (lesy), zejména do nevyužívaných, − Zástavba, rozrůstání plochy sídel na úkor opuštěných či devastovaných areálů. zemědělské půdy.

− Další výstavbu podmínit vyřešením retence − Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity vody v místě staveb (zejména velkoplošných), přepravy (nové silniční a železniční koridory) – retenční nádrže i přírodního charakteru apod. vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace území. − Rozšířit kategorii lesů příměstských při aktualizaci lesních hospodářských plánů.

− Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky.

− Zvýšení ekologické stability území zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech.

160

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj

Silné stránky Slabé stránky

− Z hlediska hospodářství patří k silným − Registrovaná nezaměstnanost v ORP Kladno stránkám míra ekonomické aktivity obyvatel, (6,9%) je nad průměrem Stř. kraje (5,3%). která je nadprůměrná, zejména v Kladně. − Mimořádně velké rozlohy ploch typu − Průmyslová základna je přiměřeně brownfield – ekologické zátěže, špatné diverzifikovaná. dopravní napojení, zájmy památkové ochrany, dosavadní dílčí a nekoncepční využívání − Vznik průmyslové zóny Kladno-jih a Unhošť, ploch se složitými majetkoprávními vztahy přítomnost silných (zahraničních) firem ve vytvářejí nepříznivý image, který odrazuje městě i v zázemí, přítomnost rozvojových strategické investory. areálů v blízkém okolí (Praha-Ruzyně, Jeneč aj.). − Nízkopacitní dopravní napojení silnic na D6 a D7, neexistence kvalitní trasy II/101 pro − Existence kapacitních tras D7 a D6 alternativní spojení Kladno–Rudná na D5. umožňujících rychlé spojení s hl. m. Prahou, přenášení tranzitní dopravy. − Zbytky pozůstatků po hornické činnosti (úvodní důlní díla, odvaly, „speciální“ hornická − Dostatek elektrické energie z Alpiq do veřejné výstavba). rozvodné sítě. − Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody – nadále − Kvalitní pokrytí území rozvodem plynu. nutná doprava z Mělnicka, bez které se území − Podstatná část obyvatel je zásobována pitnou neobejde ani v případě, že by byly využitelné vodou ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. podzemní vody po obnově.

Příležitosti Hrozby

− Velké rezervy v brownfield plochách, pokud se − Podlehnutí tlaku investorů do výroby a podaří vyřešit jejich slabé stránky. logistiky na zelené louce a neřešení brownfield ploch. − Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení brownfield ploch. − Oddalování přestavby železniční trati Kladno– Praha. − Územní plány obcí v obvodu ORP by měly vymezit plochy pro drobnou výrobu a logistiku, − Oddalování výstavby tras aglomeračního pokud možno s vysokou přidanou hodnotou, okruhu (I/61, II/101), které jsou přivaděči větší investice by však neměly být Kladna a dalších obcí na trasy nadřazené sítě lokalizovány ve volné krajině a kolem hlavních D6 a D7. komunikací a měly by být směřovány do − Další orientace na velkoplošné areály na existujících průmyslových zón a brownfield obvodě města Kladna, nebezpečí degradace ploch. obchodu a služeb v centrální části města − Vyšší využívání železniční osobní dopravy v důsledku nemožnosti konkurence v souvislosti s realizací přestupních terminálů velkoplošným, často diskontním prodejnám. na rychlodráhu.

− Vyloučení těžké nákladní dopravy 161

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

v souvislosti s realizací tras aglomeračního okruhu (I/61 a II/101) ze zastavěných území sídel.

3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel

Silné stránky Slabé stránky

− Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Kladno je − Obrat migrace (zejména od roku 2001) svědčí po roce 1990 stabilizován kolem 115 tis. o sílící funkci města Kladna a některých obyvatel, od roku 2005 s tendencí mírného satelitních obcí jako přechodného bydlení a o růstu (122 tis. obyv., 2015), a to díky výstavbě ztrátách osob, které mají zaměstnání v Praze. nových bytů v zázemí. − V Kladně velmi nízká intenzita výstavby bytů − Z hlediska bydlení patří k silným stránkám po roce 1990, výstavba rodinných domů se blízkost Prahy a nižší ceny a nájmy bytů dlouhodobě odehrávala převážně v zázemí v Kladně ve srovnání s Prahou. Kladna.

− Zázemí velkých sportovních možností − Vyjížďka obyvatel za prací z obcí do měst a v Kladně. využívání obchodní vybavenosti mimo sídlo obce. − Vhodné přírodní podmínky pro turistiku, cykloturistiku, vybudovaná síť cyklostezek a − Velmi nízká úroveň železniční dopravy pro cyklotras okolo Kladna a mezi obcemi. spojení Kladno–Praha a vzájemné propojení obcí v ORP směrem do Kladna.. − Pro město Kladno – široké spektrum občanské vybavenosti. − Nekvalitní dopravní napjení \kladna na dálnice D6, D7 a D5.

Příležitosti Hrozby

− Rychlodrážní spojení Kladna s Prahou − Nárůst sociálně vyloučených komunit a znamená řešení problematiky zaměstnanosti nezvládnutí jejich problémů. v obcích i v Kladně. − Stárnutí obyvatel obecně, soustředění seniorů − Růst příjmů obyvatel v Kladně i zázemí v některých věkově a sociálně podobných v případě dlouhodobé konjunktury pracovních lokalitách. míst, dalšího rozvoje letiště Ruzyně, − Živelný rozvoj stávajících i nových lokalit − Udržení vyvážené a stabilní demografické individuálního bydlení v zázemí Kladna, struktury. zaostávání jejich technického a občanského vybavení. − Výstavba nového bydlení na venkově a nárůst počtu obyvatel v obcích s sebou přináší zájem − Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a zřídit obchodní činnost a služby v místě. příjmy, sociální a fyzická degradace částí Kladna a slabě vybavených malých sídel

v zázemí, zvláště v případě nástupu dlouhodobé ekonomické recese, pokles image Kladna.

162

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Tématické oblasti jednotlivých pilířů:

sociální pilíř ekonomický pilíř přírodní pilíř

SOUDRŽNOST HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ PROSTŘEDÍ ÚZEMÍ sociodemografické podmínky veřejná dopravní a technická horninové prostředí a geologie infrastruktura bydlení hospodářské podmínky vodní režim rekreace bydlení hygiena životního prostředí veřejná dopravní a technická rekreace ochrana přírody a krajiny infrastruktura zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

163

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

164

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území sociálního, ekonomického a přírodního pilíře ÚAP ORP Kladna 2016: Celkové ohodnocení jednotlivých témoatických oblastí je převzato z tabulkových závěrů v jednotlivých kapitolách, v nichž je využito konkrétních dat ze statistických údajů, z dat územně analytických podkladů, z dat o území v GIS a vlastních průzkumů. Označení "1" - obec je nadprůměrem hodnocení celého ORP, "-1" obec má podprůměrné ukazatele dané oblasti, "0" - obec je průměrná v hodnocení, odpovídá průměru celého ORP. Uvedené hodnocení vyplynulo z podkladů rozboru udržitelného rozvoje v tomto textu; celkové hodnoty dílčích části jsou součtem porovnávaných kritérií.

VYHODNOCENÍ SOCIÁLNÍHO PILÍŘE :

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A SOCIO BYDLENÍ REK

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DEMO REACE ORP

GRAFIC ) KÉ PODM . PRŮMĚRUV

DOPRAVNÍ OV , CELKEM PŘÍRŮS DOPRAVNÍ VÝSTAV CELKEM REKR .

A TECHN. A TECHN . BA BYTŮ ZÁKLADNÍ TEK ZAŘ ./

INFRA - INFRA - 2014- VZHLEDEM K ŠKOLA OBYVA 2015/ ATRAKTIVI SOUČET DÍLČÍCHVÝSLEDKŮ

STRUKTURA STRUKTU ( V OBCI TEL 1000 TA RA OBCE OBYV . CELKEM VYHODNOCENÍ -1 -1 Běleč 1 -1 0 1 0 1 0 -1 0 1 Běloky 1 -1 0 1 2 -1 1 1 -1 -1 Blevice 1 -1 0 1 0 -1 -2 -1 -1 -1 Brandýsek 1 1 2 1 0 -1 0 -1 -1 -1 Braškov 1 -1 0 1 0 -1 -2 -1 1 -1 Bratronice 1 1 2 1 0 1 4 1 1 1 Buštěhrad 1 1 2 1 2 1 6 1 1 1 Cvrčovice 1 -1 0 1 2 -1 2 1 1 1 Doksy 1 1 2 1 2 1 6 1 1 1 Dolany -1 -1 -2 -1 0 -1 -2 -1 0 -1 Družec 1 1 2 1 0 -1 1 1 0 -1 Dřetovice -1 -1 -2 -1 -2 -1 -5 -1 -1 1 Horní 1 -1 0 1 2 1 Bezděkov 2 1 1 1 Hostouň 1 1 2 1 2 -1 4 1 -1 -1 Hradečno -1 -1 -2 -1 -2 -1 -6 -1 1 1 Hřebeč 1 -1 0 1 2 -1 2 1 1 -1 Kačice 1 1 2 1 0 -1 2 1

165

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 -1 Kamenné 1 1 2 1 0 -1 Žehrovice 0 -1 -1 -1 Kladno 1 1 2 1 0 1 2 1 1 -1 Koleč -1 1 0 -1 -2 -1 -2 -1 -1 -1 Kyšice 1 -1 0 1 0 -1 -2 -1 -1 -1 Lány 1 1 2 1 0 1 2 1 1 -1 Lhota 0 -1 -1 0 -1 1 0 -1 -1 -1 Libochovičky -1 -1 -2 -1 -2 -1 -6 -1 -1 1 Libušín 1 1 2 1 2 -1 2 1 0 1 Lidice 1 1 2 1 2 1 5 1 1 1 Makotřasy 1 -1 0 1 2 -1 2 1 -1 -1 Malé Kyšice 1 -1 0 1 0 1 0 -1 1 -1 Malé -1 -1 -2 -1 -2 -1 Přítočno -4 -1 -1 -1 Otvovice -1 1 0 -1 -2 -1 -4 -1 1 1 Pavlov 1 -1 0 1 2 -1 2 1 1 -1 Pchery 1 1 2 1 0 -1 2 1 1 -1 Pletený -1 -1 -2 -1 -2 -1 Újezd -4 -1 1 1 Slatina 1 1 2 1 2 -1 4 1 0 1 Stehelčeves 1 1 2 1 2 -1 3 1 1 -1 Stochov 1 1 2 1 0 -1 2 1 1 1 Svárov 1 1 2 1 2 -1 4 1 -1 -1 Svinařov 1 -1 0 1 0 -1 -2 -1 1 -1 Třebichovice 1 -1 0 1 0 -1 0 -1 1 -1 Třebusice -1 -1 -2 -1 -2 -1 -4 -1 -1 -1 Tuchlovice 1 1 2 1 0 1 2 1 -1 1 Unhošť 1 1 2 1 2 1 4 1 -1 -1 Velká Dobrá 1 1 2 1 0 -1 0 -1 1 -1 Velké 1 1 2 1 0 -1 Přítočno 2 1 1 -1 Vinařice -1 1 0 -1 -2 1 0 -1 -1 -1 Zájezd -1 -1 -2 -1 -2 1 -4 -1 0 -1 Zákolany -1 1 0 -1 -2 1 -1 -1 166

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 -1 Žilina 1 1 2 1 0 1 2 1

0,42 Průměr v ORP

VYHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE :

) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY BYDLENÍ REKR A TECHNICKÁ EACE PRŮMĚRU K INFRASTRUKTURA

DOPR .A OBČANS PODÍL NEZAMĚST DOPR .A VÝSTAV REKR .

TECHNIC KÁ VYB ., EKONOM . TECH BA BYTŮ NANOST ZAŘ ./ KÁ ZŠ AKTIVNÍCH 2014-

NICKÁ SOUČET DÍLČÍCHVÝSLEDKŮ (

INFRA . V OBCI OBYV . 15 ATRAK INFRA .

TIVITA ORP CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM VYHODNOCENÍVZHLEDEM -1 Běleč 1 -1 0 -1 -1 -2 1 0 1 -1 -1 1 Běloky 1 -1 0 1 +1 2 1 2 -1 3 1 -1 Blevice 1 -1 0 1 +1 2 1 0 -1 1 1 -1 Brandýsek 1 1 2 -1 +1 0 1 0 -1 1 1 -1 Braškov 1 -1 0 -1 0 -1 1 0 -1 -2 -1 -1 Bratronice 1 1 2 -1 +1 0 1 0 1 3 1 1 Buštěhrad 1 1 2 1 +1 2 1 2 1 7 1 1 Cvrčovice 1 -1 0 -1 0 -1 1 2 -1 0 -1 1 Doksy 1 1 2 -1 +1 0 1 2 1 5 1 1 Dolany -1 -1 -2 1 -1 0 -1 0 -1 -3 -1 -1 Družec 1 1 2 1 +1 2 1 0 -1 3 1 -1 Dřetovice -1 -1 -2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -7 -1 1 Horní 1 -1 0 -1 1 1 Bezděkov +1 0 2 3 1 1 Hostouň 1 1 2 1 +1 2 1 2 -1 5 1 -1 Hradečno -1 -1 -2 -1 +1 0 -1 -2 -1 -5 -1 1 Hřebeč 1 -1 0 -1 +1 0 1 2 -1 1 1 -1 Kačice 1 1 2 -1 +1 0 1 0 -1 1 1 -1 Kamenné 1 1 2 -1 1 -1 Žehrovice +1 0 0 1 1 -1 Kladno 1 1 2 1 -1 0 1 0 1 3 1

167

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 Koleč -1 1 0 -1 +1 0 -1 -2 -1 -3 -1 -1 Kyšice 1 -1 0 -1 +1 0 1 0 -1 -1 -1 -1 Lány 1 1 2 -1 +1 0 1 0 1 3 1 -1 Lhota 0 -1 -1 -1 +1 0 0 -1 1 -1 -1 -1 Libochovič -1 -1 -1 -1 -1 -2 ky +1 0 -2 -5 -1 1 Libušín 1 1 2 -1 -1 -2 1 2 -1 1 1 1 Lidice 1 1 2 -1 +1 0 1 2 1 5 1 1 Makotřasy 1 -1 0 -1 +1 0 1 2 -1 1 1 -1 Malé 1 -1 0 -1 1 1 Kyšice +1 0 0 1 1 -1 Malé -1 -1 -2 -1 -1 -1 Přítočno +1 0 -2 -5 -1 -1 Otvovice -1 1 0 -1 +1 0 -1 -2 -1 -3 -1 1 Pavlov 1 -1 0 1 +1 2 1 2 -1 3 1 -1 Pchery 1 -1 2 -1 -1 -2 1 0 -1 -1 -1 -1 Pletený -1 -1 -2 1 -1 -1 Újezd +1 2 -2 -3 -1 1 Slatina 1 1 2 1 +1 2 1 2 -1 5 1 1 Stehelče 1 1 -1 1 -1 2 ves +1 0 2 3 1 -1 Stochov 1 1 2 -1 +1 0 1 0 -1 1 1 1 Svárov 1 1 2 -1 +1 0 1 2 -1 3 1 -1 Svinařov 1 -1 0 -1 -1 -2 1 0 -1 -3 -1 0 -1 Třebichovice 1 -1 -1 -1 -2 1 0 -1 -3 -1 -1 Třebusice -1 -1 -2 1 -1 0 -1 -2 -1 -5 -1 -1 Tuchlovice 1 1 2 -1 +1 0 1 0 1 3 1 1 Unhošť 1 1 2 1 +1 2 1 2 1 7 1 -1 Velká 1 1 2 -1 1 -1 Dobrá +1 0 0 1 1 -1 Velké 1 1 2 -1 1 -1 Přítočno +1 0 0 1 1 -1 Vinařice -1 1 0 1 1 2 -1 -2 1 1 1 -1 Zájezd -1 -1 -2 1 1 2 -1 -2 1 -1 -1

168

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 Zákolany -1 1 0 -1 1 0 -1 -2 1 -1 -1 -1 Žilina 1 1 2 -1 1 0 1 0 1 3 1

0,5416 průměr

VYHODNOCENÍ PŘÍRODNÍHO PILÍŘE :

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND PŘÍRODY A POZEMKY URČENÉ A KRAJINY K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ORP

)

PROSTŘEDÍ HORNINOVÉ PRŮMĚRUV

ložisko K

ner.

surovi n SOUČETDÍLČÍCH VÝSLEDKŮ

( CENÍVZHLEDEM

záplavové území Existence NPR, CHKO, PR, P parku nebo P památky celkem KES poměr zastavěných a ostatních ploch podílz lesů celk.výměry podíl orné zemědělské půdy půdy ze Podíl kvalitních půd I. a II. tř. (nad 50%) celkem CELKEM VYHODNO 1 Běleč -1 1 1 2 1 1 1 -1 3 4 1 -1 Běloky -1 -1 -1 -2 1 -1 1 1 1 -2 -1 -1 Blevice -1 1 1 2 1 -1 1 1 1 2 1 -1 Brandýsek 1 1 -1 0 -1 -1 1 -1 -3 -2 -1 1 Braškov -1 1 -1 0 1 1 1 -1 3 2 1 1 Bratronice -1 -1 1 0 1 1 -1 -1 1 0 -1 -1 Buštěhrad -1 1 -1 0 -1 -1 1 -1 -3 -4 -1 -1 Cvrčovice 1 1 -1 0 -1 -1 1 -1 -3 -2 -1 -1 Doksy -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -5 -8 -1 -1 Dolany -1 -1 -1 -2 1 -1 1 -1 -1 -4 -1 -1 Družec 1 -1 1 0 1 -1 -1 -1 -3 -2 -1 -1 Dřetovice 1 -1 1 0 1 -1 1 -1 -1 0 -1 1 Horní 1 -1 1 0 1 1 -1 Bezděkov 1 3 4 1 -1 Hostouň -1 -1 -1 -2 1 -1 1 1 1 -2 -1 1 Hradečno 1 1 -1 0 1 1 1 -1 3 4 1

169

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 Hřebeč -1 -1 -1 -2 -1 -1 1 -1 -3 -6 -1 -1 Kačice 1 -1 1 0 1 -1 1 -1 -1 0 -1 1 Kamenné 1 -1 1 0 1 -1 1 Žehrovice 1 3 4 1 1 Kladno 1 -1 1 0 -1 1 -1 -1 -1 0 -1 -1 Koleč -1 1 1 2 1 -1 1 1 1 2 1 -1 Kyšice -1 1 1 2 1 -1 1 1 1 2 1 1 Lány 1 1 1 2 1 1 -1 -1 1 4 1 1 Lhota 1 1 1 2 1 1 -1 -1 1 4 1 -1 Libochovičky -1 1 1 2 1 -1 1 1 1 2 1 1 Libušín 1 -1 1 0 -1 1 -1 -1 -1 0 -1 -1 Lidice -1 -1 -1 -2 -1 -1 1 1 -1 -4 -1 -1 Makotřasy -1 -1 -1 -2 1 -1 1 1 1 -2 -1 1 Malé Kyšice -1 -1 1 0 1 1 0 0 3 2 1 -1 Malé -1 -1 -1 -2 -1 1 1 Přítočno -1 -1 -4 -1 -1 Otvovice -1 -1 1 0 1 -1 1 -1 -1 -2 -1 -1 Pavlov -1 1 -1 0 -1 -1 1 1 -1 -2 -1 -1 Pchery -1 1 -1 0 1 -1 1 -1 -1 -2 -1 -1 Pletený -1 1 -1 0 -1 1 1 Újezd -1 -1 -2 -1 -1 Slatina 1 1 1 2 1 -1 1 1 1 4 1 -1 Stehelčeves 1 -1 -1 -2 -1 -1 1 -1 -3 -4 -1 -1 Stochov -1 -1 1 0 -1 -1 1 -1 -3 -4 -1 1 Svárov -1 -1 1 0 1 1 1 -1 3 2 1 1 Svinařov -1 1 1 2 1 1 -1 -1 1 2 1 -1 Třebichovice -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -5 -8 -1 -1 Třebusice 1 1 -1 0 1 -1 1 -1 -1 0 -1 -1 Tuchlovice 1 -1 1 0 -1 -1 1 -1 -3 -2 -1 -1 Unhošť -1 -1 1 0 1 -1 1 -1 -1 -2 -1 -1 Velká Dobrá -1 1 1 2 -1 -1 -1 -1 -5 -4 -1 -1 Velké -1 -1 -1 -2 -1 1 -1 Přítočno 1 -1 -4 -1 -1 Vinařice 1 -1 1 0 -1 -1 -1 -1 -5 -4 -1 170

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

-1 Zájezd -1 1 -1 0 1 -1 1 1 1 0 -1 -1 Zákolany -1 -1 1 0 -1 -1 -1 1 -3 -4 -1 1 Žilina 1 1 1 2 1 1 1 1 5 8 1

Průměr ORP -0,708

Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území všech pilířů v roce 2016: Kategorie zařazení Sociální pilíř Hospodářský Přírodní pilíř Obec obce/změna od r. (S) pilíř (H) (Z) 2014 Běleč -1 -1 1 3a/= Běloky 1 1 -1 2c/= Blevice -1 1 1 2a/+ Brandýsek -1 1 -1 3b/- Braškov -1 -1 1 3a/- Bratronice 1 1 -1 2c/- Buštěhrad 1 1 -1 2c/= Cvrčovice 1 -1 -1 3c/+ Doksy 1 1 -1 2c/= Dolany -1 -1 -1 4/= Družec 1 1 -1 2c/+ Dřetovice -1 -1 -1 4/= Horní Bezděkov 1 1 1 1/= Hostouň 1 1 -1 2c/= Hradečno -1 -1 1 3a/= Hřebeč 1 1 -1 2c/+ Kačice 1 1 -1 2c/+ Kamenné Žehrovice -1 1 1 2a/= Kladno 1 1 -1 2c/= Koleč -1 -1 1 3a/+ Kyšice -1 -1 1 3a/+ Lány 1 1 1 1/= Lhota -1 -1 1 3a/- Libochovičky -1 -1 1 3a/+ Libušín 1 1 -1 2c/+ Lidice 1 1 -1 2c/= Makotřasy 1 1 -1 2c/+ Malé Kyšice -1 1 1 2a/- Malé Přítočno -1 -1 -1 4/= Otvovice -1 -1 -1 4/= Pavlov 1 1 -1 2c/+ Pchery 1 -1 -1 3c/= Pletený Újezd -1 -1 -1 4/= Slatina 1 1 1 1/= Stehelčeves 1 1 -1 2c/+

171

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Stochov 1 1 -1 2c/+ Svárov 1 1 1 1/+ Svinařov -1 -1 1 3a/= Třebichovice -1 -1 -1 4/= Třebusice -1 -1 -1 4/= Tuchlovice 1 1 -1 2c/= Unhošť 1 1 -1 2c/= Velká Dobrá -1 1 -1 3b/- Velké Přítočno 1 1 -1 2c/+ Vinařice -1 1 -1 3b/= Zájezd -1 -1 -1 4/- Zákolany -1 -1 -1 4/- Žilina 1 1 1 1/=

Stav Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území všech pilířů v obcích v roce 2014, 2016 : Kategorie hodnocení Počet obcí v kategorii Počet obcí v kategorii obcí v r. 2014 v r. 2016 1 6 5 Celkově se úroveň 2 14 21 zlepšila v 15 obcích, 3 11 13 tzn ve 31 % obcí ORP. 4 17 9 v 9 obcích se úroveň snížila dle posouzení Průměr hodnocemní 2,81 2,54 vyváženosti 3 pilířů, tj. 18,8 %.

172

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Kladno - 2016:

legenda kartogramu: Z - územní podmínky pro příznivé životní prostředí H - ú. p. pro hospodářský rozvoj S - ú.p. pro soudržnost společenství obyvatel území

Kategorie Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný Vyjádření v kartogramu rozvoj území Špatný stav pilíře Dobrý stav Špatný stav 1 Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H,S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H

173

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

4 žádné Z, H, S

Pro doplnění přikládáme kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Kladno - 2014:

3.4 Určení problémů, závad a střetů v území k řešení v územně plánovacích dokumentací obcí.

• Závady a problémy – jsou převážně místního významu , výčet uveden v tabulkové části u každé obce; vymezeny byly zejm. tyto závady: o Urbanistické / index PU/ ° Plochy k obnově, nové využití znehodnoceného území ° Nevhodné funkce v území, ° Urbanisticko - krajinářský problém: negativní vliv větrnných elektráren na plochy na bydlení o Dopravní / index PD/ 174

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

° Chybějící obchvat o Hygienické /index PH/ ° Negativní vliv průjezdné silniční a železniční dopravy, skládky ° Negativní vliv letiště o Přírodního charakteru /index PP/ ° Nenavazující prvky územního systému ekologické stability • Střety záměrů s limity a hodnotami (do záměrů jsou zahrnuty zastavitelné plochy, zastavěné územní, využití ložisek nerostných surovin), místního významu, popis střetů je uveden v tabulce u každé obce: o střet zastavěného území a zastavitelné plochy s přírodní hodnotou, s např. využitím ložisek nerostných surovin, kvalitní zem půda I. třídy ochrany /index SLP, SLPn – nadmístního významu/ o střet zastavěného území a zastavitelné plochy s limitem technické a dopravní infrastruktury /index SLT / o střet záměru s kulturní hodnotou /index SLK/ o střet záplavového území Q100 popř. AZZÚ se zastavěným územím, zastavitelnou plochou /index SQZ / ° zast. plochy a zast. území (vč. ČOV, TS a pod.) v záplavovém území vodních toků Zákolanského, Dřetovického, Knovízského potoka, Týneckého, Lidického potoka a Loděnice.

• Úkoly pro řešení v územních plánech obcí - výčet uveden v tabulkové části u každé obce;

Členění a vyznačení těchto problémů v problémovém výkrese vycházelo ze získané databáze údajů o území, ze stavu platné územně plánovací dokumentace, ze záměrů měst a obcí. Označení níže uvedených lokalit vycházelo ze závěrů analýz a podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje.

Souhrnný přehled problémů a závad místního významu v celém území ORP Kladno: Všechny uvedené problémy a závady v území jsou vymezeny také v tabulce obcí, u každé jednotlivé obce.

bývalé plochy zem. 0 0 1 Běleč výroby- vyřešeno v 0 ÚP 0 na části obce 0 negativní vliv 2 Běloky rozvolněnost leteckého provozu zástavby, chybí letiště Václava „jádro“ obce Havla Praha absence splaškové 0 3 Blevice 0 0 kanalizace znehodnocené odclonění nepropojený území po důlní dálniceD7 izolační lokální ÚSES 4 Brandýsek činnosti, negativní zelení vliv větrných elektráren 0

175

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

znehodnocené 8 Cvrčovice území po důlní 0 činnosti 0 regulace nepropojený rozsáhlých ploch lokální ÚSES na pro bydlení na okraji SZ obce 9 Doksy V obce územní studií nebo regulčním plánem, 0 absence splaškové záplavy Dolany kanalizace – ve Dolanského 10 výstavbě potoka v centru 0 0 obce regulace ploch pro 0 nepropojený bydlení na S okraji lokální ÚSES na Z 11 Družec obce - 0 okraji obce - zapracováno do vyřešeno v ÚP ÚP 0 nepropojený 12 Dřetovice lokální ÚSES na Z 0 0 okraji obce 0 zkoordinovat 13 Horní plocha brownfieldu regionální ÚSESy Bezděkov v obci 0 v ÚP negativní vliv 0 leteckého provozu 14 Hostouň plocha brownfieldu letiště Václava v obci 0 Havla Praha Hradečno 0 0 absence splaškové 0 15 kanalizace neostatečná OV Potřeba zapojení zeleně 0 Hřebeč vzhledem dopravního jako ochrany ŽP – k nárůstu počtu propojení obce s k. oddělení 16 obyvatel, - .ú. Kročehlavy u komunikace I/61 od odstraněno Bažantnice po ploch pro B vzhledem k OV realizaci přeložky možný negativní

176

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

zkoordinovat negativní vliv 0 velké zastavitelné návaznost dopravního průtahu 17 Kačice plochy regulovat V obchvatu obce obcí územní studií nebo se sousední obcí - regulačním plánem Stochovem regulace ploch pro negativní vliv 0 rekreaci u Řešit napojení silniční dopravy D6 Duryňského křižovatky dálnice v kontaktu Kamenné rybníka formou D6 se silnicí II.tř. s obytnou 18 Žehrovice regulačního plánu na území obce zástavbou nebo územní studie – vyřešeno RP brownfields, haldy dopravní řešení nedostatek ploch sesuvy - zejm. území křižovatky Na pro sběrné dvory - v zastavěném v k.ú. Hnidousy, Cikánce v Kladně nutnost vymezit území Kladno, Dubí , býv. plochy pro sběrné huť Koněv, část nedostatek dvory nenavazující Poldi, výsypková příležitostí pro prvky lokálních halda Kladno, parkování zejména průjezdná silniční ÚSES na okolní v centru města doprava městem - obce Kladno – regulace zejm. staré Hřebeč, dále rozsáhlých ploch pěší propojení Kročehlavy 3x, v Dubí, pro bydlení nad v oblasti Švermov 2x, Hnidousích, hřbitovem masokombinátu zhoršená kvalita Kročehlavy – Kladno v Kladně a lokalita v kolizi s tělesem ovzduší Švermov – Bažantnice. Arménská v rychlodráhy přetrvává. 19 Kročehlech křížení rychlodráhy negativní a silnice II/118 dominanta chladicích věží v křížení rychlodráhy průmyslové zóně v a místní sběrné dosahu obytné komunikace čtvrti Dubí. křížení ochranné pásmo rychlodráhy a VVN – oblast místní sběrné Kročehlavy komunikace – Arménská výrazně Kladno u Sletiště, limituje možnost Kladno – výjezd zástavby území Velká Dobrá

existence křížení rozsáhlých ploch rychlodráhy, řadových garáží železnice se silnicí II/118 – Kladno – neprostupnost Výhybka 177

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

komunikační propojení města Kladna a obce Hřebeč – v případě realizace přeložky I/61

napojení sběrné městské komunikace a přeložky I/61

komunikační napojení obce Hřebeč na I/61

navržená komunikace přes bývalou Huť Koněv (městská sběrná)

0 0

Koleč 0 0 20

negativní vliv nepropojený průjezdem obcí, lokální ÚSES na J skládka Kyšice- okraji obce 21 řešení obchvatu Kobyla v Kyšice plocha obce J od kontaktním území s znehodnoceného zastavěného EVL Natura 2000 území - brownfield území Kyšice-Kobyla 0 nepropojený 22 lokální ÚSES na Lány 0 0 V okraji obce využít býv. zem. 0 2 x nepropojený 23 Lhota areál Ploskov 0 lokální ÚSES 24 Libochovičky 0 0 absence kanalizace 0 negativní vliv nenavazující 3x brownfield - odtěžené haldy – lokální ÚSES na haldy a odvaly a spraš hranici obce s areál bývalého obcí Svinařov, 25 Libušín dolu. vedení koridoru NRBK NK54 Pochvalovská stráň a plochy

178

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

závady a problémy Urbanistické Dopravní Hygienické Přírodního /PU/ /PD/ /PH/ charakteru zejm. nutnost obchvatu negativní vliv /PP/ Obce znehodnocené obce, silniční/železniční nepropojený plochy k novému /letecké dopravy, ÚSES využití, haldy, skládky odvaly brownfieldu Lidice řešit pěší propojení 2x negativní vliv 0 0 z obce Lidice do průjezdné silniční Buštěhradu a dopravy, 26 k zastávce MHD, negativní vliv letiště PD dopravní Václava Havla připojení obce Praha Lidice na I/61 zastavitelné plochy řešit napojení negativní vliv 0 v koridoru silnice výjezdu z obce na dopravy D7 na Makotřasy D7- ÚP upraveno, I/61 – vysoký plochy pro bydlení, 27 jedná se o plochu stupeň provozu negativní vliv letiště parkoviště, Václava Havla problém zrušen Praha 0 0 negativní vliv letiště 0 28 Malé Kyšice Václava Havla Praha obchvat obce na negativní vliv 0 V je v rozporu s průjezdné silniční vedením přeložky dopravy I/61 dle nadřazené ZÚR SK! nenavazuje na Malé sousední obec 29 Přítočno Dolany, kde je přeložka silnice I/61 vymezena v souladu s ZÚR SK, není návaznost trasy „rychlodráhy“ 0 na SZ konci obce. negativní vliv 0 30 Otvovice silničního průtahu 0 0 obcí Rozsáhlá zástavba negativní vliv letiště zkoordinovat ve volné krajině; Václava Havla polohu lokálního Regulovat Praha biocentra na rozsáhlé rozvojové západním okraji plochy formou obce směrem na Pavlov regulačních plánů Unhošť 31 nebo územní studie nedostatek zelených ploch v plochách určených pro bydlení (izolační zeleň) 0 0 0 nenavazující 2x brownfield , prvky lokálního 32 Pchery negativní ÚSES na východě krajinářský vliv 2 obce u hranice s větrných elektráren obcí Brandýsek

179

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

závady a problémy Urbanistické Dopravní Hygienické Přírodního /PU/ /PD/ /PH/ charakteru zejm. nutnost obchvatu negativní vliv /PP/ Obce znehodnocené obce, silniční/železniční nepropojený plochy k novému /letecké dopravy, ÚSES využití, haldy, skládky odvaly negativní vliv letiště 0 Kladno na plochy pro bydlení, Pletený obec nemá 33 Újezd splaškovou 0 0 kanalizaci, negativní vliv průjezdné silniční dopravy Slatina průjezdná silniční 0 34 0 0 doprava Stehelčeves Brownfield - Příp. negativní vliv 0 35 Buštěhradská haldy B. halda 0 negativní vliv 0 0 0 skladového objektu v krajině v k.ú. Stochov; plochy k obnově po bývalém zemědělském Stochov areálu 36 regulovat výstavbu formou územní studie nebo regulačního plánu na rozsáhlé ploše pro bydlení v Čelechovicích a Honicích. nedostatečná OV 0 negativní vliv letiště 0 37 Svárov vzhledem Václava Havla k nárůstu obyvatel Praha 0 nenavazující prvky územního systému 38 Svinařov ekologické stability na lokální úrovni ve směru 0 0 na Libušín 2x plochy 0 0 0 k obnově po bývalém 39 Třebichovice zemědělském areálu, 1 x Třebichovice, 1 x Saky Třebusice plocha bývalého průjezdná silniční nenavazující zemědělského doprava obcí ÚSES lokální 40 areálu v části obce úrovně Holousy absence splaškové urbanisticko- kanalizace 180

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

závady a problémy Urbanistické Dopravní Hygienické Přírodního /PU/ /PD/ /PH/ charakteru zejm. nutnost obchvatu negativní vliv /PP/ Obce znehodnocené obce, silniční/železniční nepropojený plochy k novému /letecké dopravy, ÚSES využití, haldy, skládky odvaly krajinářský problém: negativní vliv větrných elektráren v obci Pchery na plochy pro bydlení potřeba regulace potřeba realizace 0 nenavazující rozsáhlých MUK na dálnici D6 ÚSES lokální zastavitelných za hranicí obce ploch formou Tuchlovice Tuchlovice územní studie v Kamenných 41 nebo regulačního Žehrovicích, plánu podmínka pro obsluhu průmyslové zóny Tuchlovice negativní vliv letiště koordinovat Václava Havla polohu LBC s obcí Praha Pavlov na společné hranici 42 Unhošť 0 0 obcí nenavazující ÚSES lokální na hranicic s obcí Kyšice kolizní úsek negativní vliv 0 frekventované průjezdné silniční silnice III/2384 vč. dopravy na obytné problému křížení plochy, negativní silnice vliv zvýšené s cyklostezkou letecké dopravy Nadmístního z letiště Kladno na významu: obytné plochy – 2 1/ silně negativní vliv průjezdné silniční dopravy centrem obce Velká Dobrá plocha k obnově z dálnice D6 v centru obce směrem na 43 Kladno (silnice I., II. a III. třídy, sjezd z R6) 2/ odstranit dopravně silně zatížený, nepřehledný a nebezpečný úsek silnice č. III/ 2384 s častými nehodami na spojnici rychlostní silnice R6 a města 181

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Jednou z výrazných závad ve správním území ORP Kladno je znehodnocené plochy v území, důsledky důlní činnosti. Jedná se o silně devastované území v důsledku bývalé důlní činnosti; vyznačena jsou rozsáhlá území hald, odvalů a výsypek, pro něž označení opuštěné, nevyužité a znehodnocené plochy nestačí.

Znehodnocené území obec Tuchlovice Po rekultivaci haldy u bývalého dolu Nosek se podařilo odstranit znehodnocené území po důlní činnosti. obec Libušín Areál bývalého dolu a odvalu Kladno (Nejedlý I+III, Schoeller) – starý odval v k.ú. Libušín. Areál bývalého dolu a odvalu dolu Max (Gottwald I). Halda svatý Jiří. Město Buštěhrad Halda Buštěhrad, skládka - dekontaminační plocha provozovaná f. REAL-Leasing, s.r.o., provozní kapacita 2 900 000 m 3.

Největší urbanistickou závadou zejm. města Kladna je značný rozsah ploch brownfields, tj. nevyužívaných území sloužících původně průmyslu, těžbě, skladům apod. Nynější užívání pouze vyčleněných částí v rámci areálu bývalého Koněva a Poldi je nekoncepční. V důsledku komplikovaných a roztříštěných majetkoprávních vztahů bude zásadní rehabilitace tohoto území značně ztížena. Koncepce budoucího urbanistického řešení musí vycházet z požadavku zapojení tohoto území do městské struktury ve smyslu funkčních a prostorových vazeb, zpřístupnění území a jeho dopravního propojení. Obdobné závady (menšího rozsahu) jsou i v jiných částech města – např. Dubí, Hnidousy – bývalý důl Ronna.

182

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Další závadou, částečně související s předchozí, je nevyvážené rozložení obytných ploch v rámci města. Největší obytné celky jsou v okrajových částech Kročehlavy a Rozdělov, případně Švermov. V důsledku toho se přesouvá těžiště zejména obchodní vybavenosti do části Kročehlavy, kde je kumulace většiny obchodních řetězců působících v Kladně. Úkolem územního plánu bude mj. vytvořit předpoklady pro oživení centra (kromě nadmístní vybavenosti také ve větší míře bydlení, smíšené funkce).

Jiné závady zásadního rázu město nevykazuje. Donedávna bylo možné za závadu považovat nevhodnou vazbu bydlení na bezprostředně sousedící plochy výroby (např. jižní okraj Koněva, Thienfeld, Dubí). Tyto enklávy obytných ploch je nyní vhodné využít jako spojovací článek k založení funkčně smíšených území, příp. k rozšíření bydlení.

Zčásti urbanistickou závadou je i nedostatečné propojení ploch zeleně. Zatímco okolí města je obklopeno lesy, vnitřní uspořádání postrádá žádoucí výrazné koridory parkových ploch.

Přírodní závady Jedná se zejm. o zjištěné problémy v síti prvků ÚSES: • nenavazující síť ÚSES lokální úrovně, bylo by třeba vytvořit jednotlivá propojení, • nedodržení maximální délky biokoridorů (např. Unhošť, Kyšice, Bratronice a Buštěhrad), • spojení 2 biokoridorů bez vymezení biocentra (zejm. Slatina Vrapice, Libochovičky, Dřetovice, Unhošť).

U katastrálních území, ve kterých není ÚSES zakotven v územním plánu nebo ÚPD není schválena, by se měly vymezit jednotlivé prvky ÚSES tak, aby navazovaly na již vymezenou síť ÚSES a odpovídaly doporučeným minimálním parametrům. Síť lokálního ÚSES je vymezena v generelu ÚSES z roku 1993.

Nespojitá místa ÚSES jsou uvedena v tabulce obcí u každé jedlotlivé obce.

Ohrožení území řešitelné v ÚP: Na základě SWOT analýzy jednotlivých tématických oblastí zahrnutých do přírodního pilíře lze formulovat problémy, které by měly být promítnuty do řešení územního plánu, respektive které mohou ovlivnit jeho řešení. Jedná se o tyto problémy.

Poddolování (poklesová kotlina): • Po ukončení hlubinné těžby se mohou očekávat případné projevy zjevného poklesu terénu („sedání“). Obecně největší poklesy, a tím i škody na povrchu, jsou v prvním roce po těžbě. Významné škody vznikají do tří let po těžbě, méně významné potom ještě v rozpětí 3-10 let. Zhruba do 30 let po ukončení těžby by měl být masív stabilizován. Až do úplného vyznění vlivů poddolování musí být věnována zvýšená pozornost katastrálním územím Kladno a městské části Švermov (k.ú. Hnidousy, Motyčín). Poklesy jsou monitorovány a případné negativní projevy je třeba promítnout do vymezení ploch se specifikovanými územními regulativy.

Důlní vody: • Po ukončení těžby jsou vytěžené prostory postupně zaplňovány podzemní vodou. S ohledem na utváření a skladbu geologických vrstev a na rozložení vytěžených prostor může dojít k výronu důlních vod na povrch. Nástup hladiny podzemní vody je monitorován, prozatím nebylo dosaženo konečného stavu, důlní vody nikde nevytékají. Pokud by k tomu došlo, potom by to bylo asi při východním okraji revíru v k.ú. Vrapice, kde je terén nejníže. Zde byla s.p. Palivový kombinát Ústí nad Labem (středisko Kladno) realizována příslušná opatření.

Zbytkové zásoby uhlí: • Veškeré zásoby jsou klasifikované jako nebilanční a jsou v současné době nevyužitelné. Funkci DP v podstatě „převzala“ CHLÚ. Realizace nových povrchových staveb k této skutečnosti musí přihlížet. CHLÚ představují specifický druh stavební uzávěry, aby nebyla eliminována nebo ztížena možnost ložisko využívat.

Důlní díla: • Důlní díla se vyskytují ve střední a východní části města Kladno, největší množství je v k.ú. Vrapice, ve výchozových partiích kladenských slojí. Rozhodující je jejich stav a znalost způsobu zajištění jejich ústí, resp. kratšího pokračování do masívu, zvláště pokud byly realizovány nehluboko pod povrchem. Dnes lze konstatovat, že některá díla jsou sanována dokonale, jiná 183

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

„dokonale“ s ohledem na technologie známé v létech sanace, o dalších je povědomí poněkud mlhavé. V rámci prací na této zakázce bylo zjištěno, že existují rozdíly v počtu evidovaných důlních děl. V rámci přípravných prací na zadání územního plánu bude nutné rozdíly vyjasnit.

Odvaly a haldy: • Výhledové využití odvalů, respektive hald (pokud tam byly ukládány i jiné materiály, než které souvisely s těžbou uhlí), představuje mimo jiné plošnou rezervu. Způsob využití těchto ploch mimo jiné ovlivní i řešení územního plánu, respektive se do územního plánu promítnou dohodnuté způsoby jejich využití.

Dobývací prostory a chráněná ložisková území, poddolovaná území, sesuvná území: • Snažit se do budoucna o zakomponování nových poznatků (periodické prověřování jejich účelnosti a změn).

Fragmentace území: • Problémem v území je vysoká fragmentace infrastrukturou a vysoký podíl zastavěných ploch. V územně plánovací dokumentaci je třeba při navrhování nových infrastruktur nebo rozšiřování stávajících brát ohled na ochranné režimy území a krajinné hodnoty a území s vysokou mírou fragmentace dále nefragmentovat, využívat vhodné stávající koridory. • Při navrhování a výstavbě nových zastavěných ploch je třeba dbát na vhodné umístění staveb a jejich začlenění do krajiny pomocí ploch vhodných pro vzrostlou zeleň. Dále je třeba dbát na realizaci náhradních výsadeb v území.

Územní systém ekologické stability (ÚSES): • V rozborové části jsou zjištěny přetrvávající problémy a nedostatky ve vymezení územního systému ekologické stability. Zapracování ÚSES do řešení územního plánu představuje příležitost nedostatky a problémy řešit. Jedná se zejména o návaznost systému s jeho vymezením na území sousedících obcí, kontrolu prostorových parametrů a jejich případné upřesnění dle příslušné metodiky, koordinaci regionální úrovně ÚSES s jejím vymezením v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu resp. v ZÚR kraje. V regionálním, složeném biokoridoru je třeba vymezit vložená lokální biocentra. • Je nutné vymezit lokální síť ÚSES v doporučených parametrech tak, aby byly propojeny prvky ÚSES sousedních obcí. V obcích, kde ÚSES není vymezen v ÚPD, je třeba jeho vytvoření podle generelu lokálního ÚSES. Při vymezování prvků ÚSES je třeba věnovat pozornost křížení s prvky infrastruktury. Je třeba, aby se liniové prvky ÚSES s prvky technické infrastruktury protínaly pokud možno v kolmém směru, a došlo tak k co nejmenšímu možnému plošnému přerušení biokoridorů. Biocentra je třeba vymezovat tak, aby jimi technické prvky neprocházely. Pokud je průchod infrastruktury biocentrem nutný, pak by prvek neměl procházet jádrovou částí biocentra. • V případě křižení prvků ÚSES regionálního biocentra s liniovými stavbami je třeba při případné úpravě územního plánu uvažovat i o změně vymezení biocentra, tak aby nezasahovalo až ke stavbě. Skladebné prvky ÚSES mohou být i naddimenzovány, zmenšením plochy, do které zasahuje stavba a její ochranné pásmo, zůstanou zachovány dostatečné parametry plochy pro prvek systému. • Při vytváření ÚPD je třeba brát ohled na plány péče chráněných území. • Pro tvorbu ÚSES je nutné sledovat i probíhající pozemkové úpravy

Koeficient ekologické stability (KES): • Z rámcové analýzy ekologické stability území prostřednictvím úhrnných hodnot druhů pozemků vyplývá relativně vyvážený poměr mezi ekologicky stabilními a ekologicky labilními plochami na většině katastrálních území, která spadají do správního území Statutárního města Kladno. Územní plán navrženým členěním funkčních ploch a regulativy k nim vztaženými by měl relativně příznivou situaci přinejmenším stabilizovat, v lepším případě ekologickou stabilitu posílit (například stanovením maximálního koeficientu zastavěnosti, návrhem ploch zeleně apod.).

Sídelní systém zeleně:

184

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Doplněním a propojením stávajících ploch zeleně vymezit v územním plánu sídelní systém zeleně. Při návrhu využití brownfields využít část jejich plošného potenciálu k doplnění sídelní zeleně.

Dopravní závady Ze SWOT analýzy vyplynuly dopravní závady, které je nutno řešit v územním plánu, respektive vytvořit předpoklady pro jejich územní připravenost. Jedná se zejména o: • potřeba rekonstrukce železniční tratě Praha - Kladno-Ostrovec, zdvoukolejnění a elektrifikace, • nevyhovující napojení Kladna na D6 znamenající v trase stávající I/61 zatížení obcí Malé a Velké Přítočno, • přetížení silnice I/61 Kladno–Makotřasy (D7), • nevyhovující parametry silnice D7 v úseku Makotřasy–Praha, • neexistence MÚK D6 Kamenné Žehrovice, důsledkem je zachování významné části zatížení na II/606 – průjezdy obcemi Kamenné Žehrovice, Doksy, Velká Dobrá, • neexistence propojení (severního obchvatu města Buštěhrad) na D7 pro vazby Kladno–Slaný, • neexistence kvalitní trasy II/101 pro spojení Kladno–Rudná (D5), • neexistence rychlého dopravního spojení Kladno–Kralupy nad Vltavou, • nízká kvalita silnic III. třídy, zejména v okolí Zákolan.

° Obecný výčet střetů záměrů s limity a hodnotami v území ORP Kladno:

Střety záměrů s limity vyjadřují omezení vyplývající z existence těchto limitů a vymezených záměrů v územních plánech a v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. V naprosté většině případů se jedná o řešitelné střety. Podstatou je jejich pojmenování a následné řešení záměrů v územním plánu s vědomím respektování příslušných limitů. Řada těchto střetů je totožná s lokalitami vyznačenými v předchozí kapitole. Vzhledem k tomu, že některé střety s limity jsou obecnějšího charakteru (projevují se u více záměrů), není následující tabulka vztažena k číselnému označení lokalit v grafické části.

Místa krajinného rázu: • Návrhem prostorových a funkčních regulativů výrazněji nenarušit základní charakteristiky vymezených míst krajinného rázu, včetně respektování prostorové různorodosti, jež vyplývá z rozložení zástavby, lesních porostů a zemědělské půdy.

Zemědělská půda: • V procesu územního plánování lze uplatňovat preventivní ochranu nejkvalitnějších zemědělských půd před jejich záborem. Uspořádání krajiny a urbanistická koncepce, nezbytné součásti územních plánů, ovlivňují také organizaci zemědělského půdního fondu.

Les: • Při pořizování územních plánů a při jejich aktualizaci je nutné vyhodnocovat, zda subkategorii příměstských lesů není potřebné rozšířit, případně nově vymezit další lesní porosty, které by spadaly do této subkategorie. • Při řešení územních plánů bude sledována veřejná prostupnost krajinou pro nemotorový pohyb (pěší, cyklisté apod.). V systémově pojatém návrhu bude zvažována možnost využití stávajících lesních cest.

Vodní režim území: • Územní ochrana profilů vhodných pro vytvoření vodní nádrže před změnami stávajícího způsobu využití území. • V územních plánech obcí návrhem uspořádání krajiny vytvořit územní předpoklady pro zvýšení retence vody v území a zpomalení odtoku povrchové vody z území. Jedná se zejména o katastrální území, kde se podílí zemědělská půda více než 6 % na celkové výměře a zornění (podíl orné půdy ze zemědělské půdy) přesahuje 80 %. Zajistit územní ochranu stávajících vodních zdrojů v území. • V zastavěném a zastavitelném území nastavit takové podmínky, aby došlo ke vsaku dešťových srážek na stavebních pozemcích nebo k jejich několikadennímu zdržení před vypuštěním do kanalizace.

Hygienické závady: 185

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

• Z pohledu ÚPD lze ovlivnit zejména umisťování nových průmyslových a logistických areálů, na které se naváže doprava, a také nových komunikací a přeložek stávajících. Rovněž lze navrhnout využití starých průmyslových areálů a zbytků po těžební činnosti, které jsou řazeny mezi zdroje znečištění v ORP Kladno. • Naopak by mělo přispět ke zpomalení trendu narůstajících negativních projevů ze silniční dopravy na obytné části města (exhalace, hluk, zvýšená prašnost) například trasováním komunikací, vytvářením alternativních možností přepravy po městě (železnice, veřejná doprava, pěší a cyklistické bezkolizní trasy) a dále pokračovat v odklánění průjezdné dopravy z obytných částí města. • Většinu dalších hygienických faktorů nelze přímo ovlivnit řešením územního plánu. Jejich vliv podmiňují například použité technologie a materiály, tzv. „lidský faktor“, finanční zabezpečení nebo jejich řešení vyžaduje podrobnější měřítko (regulační plán, dokumentace k územnímu řešení apod.), například v případě rozmístění sběrných dvorů, vymezení lokalit pro umístění nádob pro ukládání tříděného odpadu.

Souhrnný výčet střetů záměrů s limity a hodnotami v území ORP Kladno:

Pozn. do záměrů jsou zahrnuty zastavěné území a zastavitelné plochy v územních plánech obcí a měst a v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje po 1. aktualizaci.

1 Běleč 0 0 0 0 0 Q100 Zákolanského 2 Běloky 0 0 potoka x zastavěné území 3 Blevice 0 0 0 0 4 Brandýsek 0 0 0 0 5 Braškov 0 0 0 0 Zastavitelná plocha 0 Q100 toku Loděnice x pro bydlení v Dolním zastavěné území v k.ú. 6 Bratronice Bezděkově na ploše Dolní Bezděkov vymezeného NRBK č. NK54 0 Buštěhrad 0 Zastavitelná plocha 0 0 pro bydlení 7 zasahuje do koridoru pro 186

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Střety v území střet zastavě střet zastavěného ného střet zastavěného území a území území a zastavitelných (ZU) a střet záplavového území zastavitelných ploch s limitem zastavi Q100 a AZZÚ se ploch s přírodní dopravní a telných zastavěným územím, Obce hodnotou (index technické ploch zastavitelnou plochou SLP) infrastruktury (ZP) (index SQZ) (s ochranným s kultur pásmem, apod., ní index SLT) hodno tou (index SLK) dopravní infrastrukturu (severní obchvat obce) infrastrukturu dle ZÚR SK 0 Střet zastavitelné 0 0 plochy pro bydlení x VPS ze ZÚR: 8 Cvrčovice vedení 400 kV TR Výškov - TR Řeporyje 9 Doksy 0 0 0 0 Střet koridoru 0 střet záplavového území aglomeračního 0 Q100 a popř. AKZÚ se okruhu: Úsek I/61 zastavěným územím, 10 Dolany Unhošť (D6)- zastavitelnou plochou = Hřebeč, přeložka nadmístní problém s RBK 1139, střet záplavového území Družec 0 0 0 toku Loděnického potoka 11 se zastavěným územím vč. TS a ČOV střet záplavového území 12 toku Dřetovického potoka Dřetovice 0 0 0 se zastavěným územím Horní 0 0 13 Bezděkov 0 0 14 Hostouň 0 0 0 0 Zastavutelné plochy pro bydlení x OP 15 lesa, větší rozsah Hradečno ploch zasahuje do OP lesa 0 0 0 0 střet zastavitelné 0 0 plochy pro bydlení a zastavitelné plochy pro přeložku Hřebeč vrchního el. vedení 16 VVN (VPS ze ZÚR E01), střet zastavitelných ploch pro bydlení a vrchní vedení VVN. Nadmístního

187

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Střety v území střet zastavě střet zastavěného ného střet zastavěného území a území území a zastavitelných (ZU) a střet záplavového území zastavitelných ploch s limitem zastavi Q100 a AZZÚ se ploch s přírodní dopravní a telných zastavěným územím, Obce hodnotou (index technické ploch zastavitelnou plochou SLP) infrastruktury (ZP) (index SQZ) (s ochranným s kultur pásmem, apod., ní index SLT) hodno tou (index SLK) významu : střet I/61 s potřebou dopravního propojení obce Hřebeč s částí obce Kladno - Kročehlavy ( podjezd), střet přeložky silnice I/61 (VPS ze ZÚ SK D052) a přeložky vrchního el. vedení VVN (VPS ze ZÚR E01), v areálu býv. Poldi střet s VPS ze ZUR SK – silnice. 0 střet záplavové území se 17 Kačice 0 0 zastavěnou i zastavitelnou plochou Kamenné 0 0 0 střet záplavového území 18 Žehrovice se zastavěným územím střet záměru nadmístního 0 Střet záplavového území zastavitelné plochy významu - střet Dřetovického potoka se koridoru rychlodráhy zastavitelné plochy zastavěným územím s limitem - přírodní s vedením Kladno - Vrapice (ČOV), hodnotou VKP elektroenergetiky Dubí Kladenské hřbitovy , 400kV (VPS dle k.ú. Kladno – S ZÚR SK), Kladno – Střet Z.Ú. Týneckého 19 Kladno Kročehlavy potoka se zastavitelnými zastavitelné plochy střet zastavitelné plochami v OP lesa – k.ú. plochy s koridorem Kladno –S, Z, k.ú. VPS ze ZUR SK – Rozdělov, k.ú. rychlodráhou, Kročehlavy

20 Koleč 0 0 0 0 21 Kyšice 0 0 0 0 22 Lány 0 0 0 0 23 Lhota 0 0 0 0 0 24 Libochovičky 0 0 0 Libušín střet zastavěného 0 zastavěné území 25 území a v záplavovém území

188

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Makotřasy střet zastavěného 27 území v ploše lesa 0 0 0 (JZ okraj obce) zastavěné území střet záplavového území obce se nachází v 0 0 Q100 Loděnice a chatové 28 Malé Kyšice ploše zástavby podél potoka nadregionálního biokoridoru NK54 Střet zastavitelné 0 0 plochy x VPS ze Malé Přítočno 0 ZÚR dopravních 29 staveb - "rychlodráhy" a přeložky silnice I/61. střet zastavitelných 0 (2x) střet zastavitelných ploch a vymezení střet zastavitelných ploch se záplavovým 30 Otvovice regionálního ploch pro bydlení v územím Zákolanského biokoridoru Okoř- ochranném pásmu potoka Minická skála. dráhy 0 střet zastavitelných 0 0 ploch pro bydlení v koridoru vymezené rychlodráhy Praha - Kladno dle ZÚR SK; 31 Pavlov kolize LBK s D6 a železnicí zastavitelné plochy částečně v ochranném pásmu železnice 32 Pchery 0 0 0 0 Pletený Újezd střet zastavěného 0 0 33 území a 0 zastavitelné plochy

189

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Střety v území střet zastavě střet zastavěného ného střet zastavěného území a území území a zastavitelných (ZU) a střet záplavového území zastavitelných ploch s limitem zastavi Q100 a AZZÚ se ploch s přírodní dopravní a telných zastavěným územím, Obce hodnotou (index technické ploch zastavitelnou plochou SLP) infrastruktury (ZP) (index SQZ) (s ochranným s kultur pásmem, apod., ní index SLT) hodno tou (index SLK) x koridor VPS pro "rychlodráhu" Praha - Kladno(1x). 0 0 0 střet zastavitelných 34 Slatina ploch v Přírodním parku Okolí Okoře a Budče střet zastavěného 0 střet vyhlášeného možná sanace haldy území a záplavového území Q100 x prvek ÚSES zastavitelných ploch a popř. AKZÚ se 35 Stehelčeves pro bydlení x koridor zastavěným územím pro VPS ze ZÚR SK č. E01 vrchní vedení elekro VVN 0 střet vyhlášeného střet zastavitelných záplavového území Q100 ploch a přírodních Loděnice se zastavěným 36 Stochov hodnot- Přírodního 0 územím, zastavitelnou parku Džbán na S plochou v části okraji Čelechovic. Čelechovice, 37 Svárov 0 0 0 0 38 Svinařov 0 0 0 0 0 Střet záplavového území Knovízského potoka se 39 zastavitelnými plochami v Třebichovice 0 0 části Saky 40 Třebusice 0 0 0 0 41 Tuchlovice 0 0 0 0 0 střet zastavitelné 0 střet zastavěného území a plochy z ÚP a limitu zastavěné plochy v údolí dopravní Kačáku 42 Unhošť infrastruktury přeložky silnice VPS č. D056 tř. dle ZÚR SK střet vzletové a 0 0 0 přistávací dráhy letiště Kladno ve Velké Dobré a 43 Velká Dobrá lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 190

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

střet vyhlášeného 44 Velké 0 0 0 záplavového území Q100 Přítočno a se zastavěným územím, /index SQZ / 45 Vinařice 0 0 0 0 0 střet zastavitelných 0 0 ploch a OP 46 Zájezd venkovního vedení VVN 0 0 0 Střet vyhlášeného záplavového území 47 Zákolany Zákolanského potoka x zastavěné území obce a zastavitelné plochy 48 Žilina 0 0 0 0

Souhrnný přehled problémů, závad a střetů nadmístního významu v celém území ORP Kladno:

Obec Závada, problém

1 Brandýsek Dořešit provázanost lokálního ÚSES se sousední obcí Pchery (PP)

Prověřit opatření k eliminaci negativního dopadu provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek.

2 Buštěhrad Řešit napojení a křižovatku na stávající frekventovanou silnice I/61 (PD) z obce

3 Dolany Záplavové území Zákolanského potoka v zastavěných územích, v centru obce (SQZ)

4 Hřebeč SLT střet I/61 s potřebou dopravního propojení obce Hřebeč s částí obce Kladno - Kročehlavy( podjezd), střet přeložky silnice I/61 (VPS ze ZÚ SK D052) a přeložky vrchního el. vedení VVN (VPS ze ZÚR E01) (SLT)

5 Kladno Změnit trasu městské sběrné komunikace přes bývalou huť Koněv dle požadavků Města Kladna

Řešit střet zastavitelné plochy v části města Kročehlavy s navrženým

191

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

vedením vrchního vedení elektro VVN 400 kV -TR Výškov - TR Řeporyje

6 Makotřasy Napojení obce na silnici I/61, stávající napojení je kolizní vzhledem k silnému dopravnímu zatížení silnice I/61 v místě napojení obce (PD)

7 Velká Dobrá Silně negativní vliv průjezdné silniční dopravy centrem obce z rychlostní silnice D6 směrem na Kladno (silnice I., II. a III. třídy, sjezd z D6)

Odstranit dopravně silně zatížený, nepřehledný a nebezpečný úsek silnice č. III/ 2384 s častými nehodami na spojnici rychlostní silnice R6 a města Kladna

8 Doksy Úkol nadmístního významu: vymezit a řešit pěší a cyklostezky v souběhu se silničními komunikacemi II. a III. tříd mezi obcemi Doksy - Velká Dobrá, Družec, Kamenné Žehrovice, dále z obce Doksy ke křižovatce se silnicí Kladno, Rozdělov-Kamenné Žehrovice.

9 Pchery Prověřit opatření k eliminaci negativního dopadu provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek.

3.5 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje Úkoly k řešení jsou vymezeny na území města Kladna, Buštěhrad, obcí Velká Dobrá, Brandýsek, Stehelčeves, Libochovičky, Zákolany a Tuchlovice.

obec Problém, střet

1 Kladno Změnit trasu městské sběrné komunikace přes bývalou Huť Koněv dle požadavků Města Kladna ( dle značení v ZÚR SK – VPS: D131 koridor silnice II/238 Kladno (Poldi)) - dopravní problém (index PD)

Řešit střet zastavitelné plochy s navrženým vedením elektroenergetiky 400kV (ZÚR), Kladno – Kročehlavy ( dle značení v ZÚR SK – VPS: E01 vedení 400kV- TR Výškov – TR Řeporyje, varianta A) - (střet s indexem SLT)

2 Velká Dobrá Silně negativní vliv průjezdné silniční dopravy centrem obce z rychlostní silnice D6 směrem na Kladno (silnice I., II. a III. třídy, sjezd z R6), dopravní problém (index PD)

Odstranit dopravně silně zatížený, nepřehledný a nebezpečný úsek silnice č. III/ 2384 s častými nehodami na spojnici rychlostní silnice D6 a města Kladna, dopravní problém (index PD)

3 Buštěhrad Obec podává podnět do nadřazené ÚP dokumentace k prověření účelnosti tzv. severního obchvatu Buštěhradu. Realizací tohoto obchvatu by město Buštěhrad bylo odříznuto rychlostní komunikací na severu stejně, jako je tomu již nyní z jižní strany díky komunikaci I/61. Účinnost případných protihlukových bariér nebo zahloubení je diskutabilní. Obchvat je navržen v blízkosti zastavitelných ploch pro bydlení; na straně obchvatu se také nachází základní škola a sportoviště.

4 Stehelčeves Písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu.

192

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

5 Libochovičky Písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu.

6 Zákolany Písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu.

7 Brandýsek Řešit problematiku silniční dopravní zátěže v obci vlivem silniční tranzitní kamionové dopravy vedoucí hustě obydleným územím obce.

Prověřit opatření k eliminaci negativního dopadu provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek.

8 Kyšice Prověřit nový silniční obchvat obce ve směru severojižním ve směru Kladno - Beroun a tím řešit problém silné dopravní zátěže přes obec.

9 Pchery Prověřit opatření k eliminaci negativního dopadu provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek.

10 Tuchlovice Prověřit potřebu MÚK D6 – Kamenné Žehrovice ve vztahu k reálnému využití průmyslové zóny Tuchlovice.

ÚPRAVY 4. AKTUALIZACE ÚAP ORP KLADNO PO PROJEDNÁNÍ S OBCEMI DNE 16. 11. 2016: Doplňky do textové části ÚAP ORP Kladno po projednání, pozn. Jsou uvedeny jen obce, jejichž zástupci byli na jednání přítomni: 1. Buštěhrad – 0 2. Doksy – 0 3. Družec – prověřit existenci hyg. problému: PH skládka Družec nebo upravit na str. 56 v tab. 4. Kladno – PU negativní dominanta chladicích věží v průmyslové zóně v dosahu obytné čtvrti Dubí. PU ochranné pásmo VVN – oblast Kročehlavy Arménská výrazně limituje možnost zástavby území PU existence rozsáhlých ploch řadových garáží PU neprostupnost území – např. železničním brownfieldem PD nedostatek příležitostí pro parkování zejména v centru města PD pěší propojení v oblasti masokombinátu v kolizi s tělesem rychlodráhy PH nedostatek ploch pro sběrné dvory - nutnost vymezit plochy pro sběrné dvory PPsesuvy v zastavěném území Bylo vypuštěno ve 4. A ÚAP z textu úkolů k řešení v územně plánovací dokumentaci města: zapracovat veřejně prospěšnou stavbu a veřejně prospěšná opatření ze ZUR Středočeského kraje, neboť již tyto úkoly (VPS a VPO ze ZÚR SK) byly zapracovány do nového ÚP města. 5. Lhota – 0 6. Libušín – 0 7. Otvovice – 0 8. Unhošť – 0 9. Vinařice - 0 10. Zákolany – 0 11. Tuchlovice – písemné připomínky: obec doporučuje zpracovateli aktualizace ÚAP, aby věnoval pozornost těmto informacím: a) rekultivace haldy (odvalu) dolu Tuchlovice byla ukončena prověřeno v aktualizaci ÚAP, že halda není vymezena jako přírodní či jakýkoliv jiný problém v území, z důvodu proběhlé rekultivace, b) MÚK D6 – Kamenné Žehrovice byla zaparacována do územních plánů Tuchlovic a Kamenných Žehrovic na podkladě Technicko-ekonomické studie průmylsové zóny Tuchlovice (pořizovatelem byl KÚ Stř. kraje). Tato MÚK měla zajistit bezprostřední dopravní obslužnost průmylové zóny na dálnici D6. Významná část ploch průmylsdové zóny je využita pro fotovoltaickou elektrárnu. Primárním cílem MÚK tedy nebylo odlehčení obcí ležících na silnici II/606, k tomu slouží stávající MÚK Tuchlovice. Výstavbou MÚK D6 – Kamenné Žehrovice se problém dopravní zátěže obcí na II/606 nevyřeší. Transitní doprava vede buď k lokálním cílům mimo dostupnost z D6, anebo majitelé vozů prostě nekupuijí dálniční známky. Obec dále doporučuje revidovat údaje ÚAP na stranách 179, 181 a 184 v 1. části textu ÚAP.

193

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Prověřeno v aktualizaci ÚAP – halda byla rekultivovaná, znehodnocené území haldy okomentováno realizací rekultivace; problematika MÚK D6 –Kamenné Žehrovice ponecháno, jedná se o VPS ze ZÚR Stř. kraje, která není realizována a je tedy vymezena v dopravních závadách (dopravní zatížení obcí) na strr. 184 textu, byť je MÚK vymezena v ÚP obcí Tuchlovice a Kamenné Žehrovice. Zpracovatel nehodnodí, zda MÚK vyřeší zatížení obcí nebo pomůže jen lokálním záměrům. ÚAP analyzují problémy, a proto na tento problém upozorňujeme. c) výstavba bytů (rodinných domů) v obci Tuchlovice vykazuje dynamický charakter. Obec doporučuje revidovat SWOT analýzu na straně 164 1. části textu – hodnocení (-1). Dále obec dopopručuje doplnit na straně 194 části 2.textu ÚAP: ad3. Úkoly k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje: prověřit potřebu MÚK D6 – Kamennné Žehrovice ve vztahu k reálnému využití průmylsové zóny Tuchlovice. Dále obec upozorňuje, že má na webových stránkách aktuálně zpracovaný „Program rozvoje obce“, z kterého by se mělo vycházet a v současnosti zpracováváme změny č. 1 Územního plánu Tuchlovice, která by měla být dokončena do poloviny roku 2017. Prověřeno v ÚAP – obec Tuchlovice má v počtu dokončených bytů (v RD)na 1 000 obyvatel hodnocení -1, jedná se o objektivní porovnání všech obcí v ORP Kladno vzhledem k průměru počtu bytů na 1000 obyv. průměr v ORP Kladno je 10,4 bytů / 1000 obyvatel, v Tuchlovicích se jedná o údaj 8,86 bytu / 1000 obyvatel. Údaje dle ww.czso.cz. do aktualizace ÚAP bylo doplněno: úkol do ÚPD Stř. kraje – „Prověřit potřebu MÚK D6 – Kamennné Žehrovice ve vztahu k reálnému využití průmylsové zóny Tuchlovice“.

ÚPRAVY 3. AKTUALIZACE ÚAP ORP KLADNO PO PROJEDNÁNÍ S OBCEMI DNE 28.11. 2014: 1. připomínky obce Otvovice byly prověřeny se závěrem: a. Do úkolů pro ZÚR Středočeského kraje byl zapracován nesouhlas obce s vybudováním severního obchvatu obce Buštěhrad, který vyvolá zvýšení již tak neúnosné průjezdné silniční dopravy v obci Otvovice. b. Ve vymezení problémů a střetů v území bylo prověřeno upozornění obce, že problém zastavitelných ploch a biokoridorů (regionálních ÚSES) a záplavového území byl vyřešen ve změně č. 1 ÚPO. V datech ÚAP byly prověřeny zastavitelné plochy ze změny č. 1 ÚPO Otvovice a vyhlášené záplavové území Zákolanského potoka se závěrem, že skutečně zastavitelné plochy zasahují do záplavového území Q100 Zákolanského potoka a střet (SQZ) tedy zůstává v ÚAP vymezen. Dále byla prověřena připomínka ohledně zastavitelné plochy pro bydlení v ploše regionálního biokoridoru RK 1120 Okoř-Minická skála se závěrem, že zastavitelná plocha o výměře cca 7 000 m2 zasahuje do tohoto regionálního biokoridoru dle dat ZÚR SK. Ve změně č. 1 ÚPO byl regionální biokoridor zúžen, a proto je v souladu s navrženou plochou pro bydlení. Nicméně vymezený RBK jako VPO ze ZÚR SK, který musí územní plán respektovat, zasahuje do zastavitelné plochy v ÚPO. 2. Obec Libušín - vzala určené problémy k řešení a úkoly k řešení pro svoji obec na vědomí. Zpracovatel ÚAP prověřil poznámku pořizovatelky ÚP z MM Kladno ohledně vyznačených sesuvů v území obcí se závěrem, že poskytovatel dat č. 62 sesuvná území, tedy GEOFOND, neposkytl jiné údaje , než které jsou v údajích 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Kladno. Zpracovatel těchto ÚAP si je vědom těchto sesuvů , zejm. Kladno - Švermov, nicméně žádná data od poskytovatele nebyla předána ani nejsou k dispozici. 3. Obec Brandýsek : a. Do SWOT analýzy byla zapracována hrozba zhoršení životního prostředí (hluk, emise) vlivem tranzitní kamionové dopravy na silnici III. třídy vedoucí hustě obydleným územím obce. V souvislosti s žádostí obce, byl vymezen úkol k řešení problematiky silniční dopravní zátěže v obci k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje. b. Do SWOT analýzy byla zapracována hrozba zhoršení životního prostředí (hluk, prach, emise) způsobené provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor a byl vymezen úkol do územních plánů dotčených obcí - navrhnout opatření k eliminaci negativního dopadu činnosti Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek (úkol zapracován i do sousední obce Pchery). Jako úkol pro Zásady územního rozvoje Středočeského kraje bylo zapracováno prověřit opatření k eliminaci negativního dopadu provozem Recyklačního střediska Pchery Theodor na obyvatele obce Brandýsek. 4. Obec Doksy: 194

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

a. Vymezit a řešit pěší a cyklostezky v souběhu se silničními komunikacemi II. a III. tříd mezi obcemi Doksy - Velká Dobrá, Družec, Kamenné Žehrovice, dále z obce Doksy ke křižovatce se silnicí Kladno, Rozdělov-Kamenné Žehrovice - jedná se o úkol nadmístní pro řešení v územních plánech. 5. Obec Buštěhrad : a. Obec podává podnět do nadřazené ÚP dokumentace k prověření účelnosti tzv. severního obchvatu Buštěhradu. Realizací tohoto obchvatu by město Buštěhrad bylo odříznuto rychlostní komunikací na severu stejně, jako je tomu již nyní z jižní strany díky komunikaci I/61. Účinnost případných protihlukových bariér nebo zahloubení je diskutabilní. Obchvat je navržen v blízkosti zastavitelných ploch pro bydlení; na straně obchvatu se také nachází základní škola a sportoviště. Podobným způsobem by komunikace mohla negativně ovlivňovat další sousedící obce jako Stehelčeves, Zájezd, Libochovičky, Zákolany. 6. Obec Kyšice (ústní připomínka při jednání): a. Prověřit nové silniční spojení ve směru Kladno - Beroun a tím vyřešit problém silné dopravní zátěže přes obec, úkol pro Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. b. Schází zakreslení zastavitelné plochy v JZ části katastrálního území Kyšic. Plocha byla prověřena v datech, souhlasí s vydaným územním plánem a jeho změnou č. 1, zpracovatel doplnil v grafické části ÚAP pás zastavitelné plochy pro veřejné prostranství vymezený okolo dotčené zastavitelné plochy pro rodinné domy v souladu s platným územním plánem. Konzultováno s místostarostou obce. 7. Obec Stehelčeves : a. Písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu – viz. Buštěhrad, bod 5. b. Dále konstatování neutěšeného stavu komunikací II. a III. třídy a jejich intenzity. V aktualizaci ÚAP ORP byl vymezen problém k řešení v územně plánovací dokumentaci: hygienické závady a problémy: PH dopravní zátěž průtahem z R7 – hluk, prach, emise, PH halda; urbanistická závada, problém: PU brownfield - Buštěhradská halda. c. Upozornění na hrozbu Buštěhradské haldy (v aktualizaci označena jako urbanistická závada – problém) 8. Obec Libochovičky: Písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu – viz. Buštěhrad, bod 5.

9. Obec Zákolany: Ústní i písemný nesouhlas obce se severním obchvatem Buštěhradu – viz. Buštěhrad, bod 5.

195

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

Použité zkratky, odkazy: Použité zkratky:

SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností ORP Obec s rozšířenou působností POU Obec s pověřeným obecním úřadem ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚAP Územně analytické podklady ZÚR Zásady územního rozvoje VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) VVTL Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) BC Biocentrum BK Biokoridor BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka ČOV Čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EA Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod KES Koeficient ekologické stability LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MZCHÚ Maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor OP Ochranné pásmo ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PK Pardubický kraj PHO Pásmo hygienické ochrany PO Ptačí oblast PP Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území RVKP Registrovaný významný krajinný prvek SLDB Sčítání lidu, domů a bytů ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek zvláště chráněné území ZCHÚ Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ZÚR SK http://monumnet.npu.cz/ http://www.risy.cz/ http://www.cuzk.cz/ http://www.pooh.cz/menhiry/ http://www.uur.cz/ ABC kulturních památek, Pyramida, 1985 http://www.czso.cz/csu/

196

4. aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Kladno

TABULKOVÁ ČÁST

(ve 2. části)

197