Blanokřídlí (Hymenoptera) Skupin Chrysidoidea- Chrysididae, Vespoidea, Apoidea-Spheciformes CHKO Kokořínsko
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 27: 501–514, 2006 Blanokřídlí (Hymenoptera) skupin Chrysidoidea- Chrysididae, Vespoidea, Apoidea-Spheciformes CHKO Kokořínsko Hymenoptera: Chrysidoidea-Chrysididae, Vespoidea, Apoidea- Spheciformes of Kokořínsko Protected Landscape Area Dušan Vepřek Nábřeží Dr. E. Beneše 2, CZ - 750 00 Přerov, Česká republika; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. During the years 2000–2004 the research of aculeate Hymenoptera was carried out in Kokořínsko PLA. Insect speciments were captured in entomological nets and by sweeping. During the year 2003 (May–October) Moericke yellow traps were used. In survey of single taxons the following abbreviations are used: zoogeographical distribution, method of sampling and step of endangerment according to the red list. Three species were found as new in the Czech Republic: Dipogon austriacus Wolf, 1964, Evagetes sahlbergi (Morawitz, 1893) and Psenulus meridionalis de Beaumont, 1937, and one taxon as new in Bohemia: Ectemnius lituratus (Panzer, 1804). Also, three species regarded in the Czech Republic as extinct or missing were recovered. ▒ Key words: Hymenoptera, Chrysidoidea – Chrysididae, Vespoidea, Apoidea – Spheciformes, Kokořínsko PLA, faunistics Úvod a historie výzkumu Uvedená skupina Hymenopter, tzv. aculeatní Hymenoptery, jsou predátory nebo parazity jiného hmyzu. Výjimku tvoří podčeledi Polistinae a Vespinae, které jsou sociálním hmyzem. Jednoduché klíče na všechny sledované skupiny Hymenopter v české literatuře byly uvedeny v rámci Klíče zvířeny ČSR II, vydaných Čs. Akademií věd v roce 1957 (Bouček et al. 1957). První klíč zlatěnek v bývalém Československu byl publikován v monografii Zlatěnky V. Balthasarem (1954). 501 BOHEMIA CENTRALIS 27 Prodromus byl zveřejněn V. Balthasarem (1946). Tedy obojí v polovině minulého století. Změny v nomenklatuře a systematice v současné době provedli W. Linsenmaier (1997) a L. S. Kimsey et R. M. Bohart (1990). K dnešku je v Čechách uváděno 78 druhů zlatěnek. Nadčeleď Vespoidea je rozdělena na několik drobných čeledí: Tiphiidae – trněnkovití (v Čechách 4 druhy), Mutillidae – kodulkovití (6 druhů), Sapygidae – drvenkovití (4 druhy). Žádný z dřívějších autorů se nezabýval těmito drobnými skupinami. Pouze Mutillidae zpracoval v třicátých letech minulého století A. Hoffer a popsal několik nových poddruhů a variet. Ty všechny však byly moderními autory (B. Petersen 1988 a A. S. Lelej 2002) zahrnuty do variační šíře současných šesti druhů. Faunistické údaje do roku 1938 byly shrnuty v Prodromu (Baťa et al. 1938), kde Sapygidae napsal L. Baťa a Tiphiidae a Mutillidae A. Hoffer. Součástí nadčeledi Vespoidea jsou dvě větší čeledi.Vespidae – vosovití, dělená na podčeledi Eumeninae – jízlivky (v Čechách 53 druhů), Polistinae – vosíci (4 druhy) a Vespinae – vosy (11druhů). Druhou čeledí jsou Pompilidae – hrabalkovití (85 druhů). Faunistické údaje pro Pompilidae byly zveřejněny O. Šusterou v Prodromu (Baťa et al. 1938). Nový, velmi podrobný Prodromus vypracoval H. Wolf (1971). Nadčeleď Apoidea – Spheciformes – kutilkovití, čítající v současnosti v Čechách 216 druhů, byla zpracována v monografii V. Balthasarem (1972), kde jsou uvedeny klíče i faunistické údaje. Z. Šnoflák a V. Zavadil (Zavadil et Šnoflák 1948) vydali první klíč k určovaní našich kutilek . V. Zavadil, O. Šustera a L. Baťa (1937) vypracovali Prodromus shrnující údaje z první třetiny minulého století. Rozsáhlé faunistické údaje z jižních Čech uvedli J. Niedl a K. Deneš (1967, 1972). V Čechách se faunistický průzkum všech jmenovaných skupin Hymenopter zaměřil v první polovině minulého století především na okolí Prahy a západně od Prahy (Šustera, Hoffer a další), Polabí (Čepelák, Kubes, Duda), jižní Čechy (Baťa, Niedl, Deneš). V Podkrkonoší sbíral Špaček. Jsou zaznamenány ojedinělé sběry na Kutnohorsku (Zavadil), Chebsku (Grádl), v okolí Hradce Králové (Uzel), Pelhřimovsku (Šustera), v Českém středohoří (Hoffer). Na konci minulého století a v současnosti je průzkum prováděn především v oblasti severozápadních a severních Čech a Českého středohoří (P. Tyrner 1975, 1977, 1980, 1981, 1987, 1987a, 1988, 1991, 1995, 2001), Pádr et Tyrner (1989–1990), Kula et Tyrner (2003, 2003a, 2003b), jižních Čechách (M. Halada a J. Halada 1992, 1992a), v okolí Prahy a Polabí (J. Straka 2000), v Orlických horách a Podorlicku. (K. Poláček 1996). V Prodromech a ostatní literatuře nebylo nalezeno mnoho údajů o výskytu uvedených skupin hmyzu na Kokořínsku. Pro Pompilidae bylo nalezeno 5 údajů o sběrech A. Bindera (německý lékař ze Stráže nad Ohří, který se již v roce 1921 odstěhoval do Rakouska): Tupadly – Priocnemis exaltata (Fabricius, 1776), Priocnemis schioedtei Haupt, 1927, Dobřeň – Ceropales maculata 502 Dušan Vepřek: Blanokřídlí (Hymenoptera) skupin Chrysidoidea-Chrysididae, Vespoidea, Apoidea-Spheciformes (Fabricius 1775), Priocnemis gracilis Haupt, 1926, Dubá – Arachnospila trivialis (Dahlbom, 1843). Jeden údaj o sběru J. Čepeláka: Dubá – Arachnospila rufa (Haupt, 1927) a z poloviny minulého století jeden údaj o sběru Z. Boučka: Tupadly – Priocnemis perturbator (Harris, 1780). V Národním muzeu v Praze je doklad Mutilla marginata Baer z Deštné bez udání sběratele. Pro Spheciformes jediný Dollfussův údaj (1995) o nálezu Pemphredon montana Dahlbom,1845 ze Mšena, bez udání sběratele. V současné době nebyl znovu nalezen Priocnemis gracilis Haupt, 1926. Současný průzkum, provedený v letech 2000 až 2004, je tedy prvním pokusem o zpracování fauny aculeatních Hymenopter v oblasti CHKO Kokořínsko. Metodika a materiál Sběr materiálu byl prováděn na celém území CHKO během let 2000–2004 (jeden vzorek z roku 1999), standardními metodami pro danou skupinu hmyzu, tzn. především individuálním odchytem entomologickou sítí na dřevěných stavbách, sloupech a stromech, skalách, zemi a písku. Menší část byla získána smýkáním kvetoucí vegetace. V roce 2003 bylo použito rovněž Moerickeho pastí – žlutých misek, které byly položeny na příhodných místech na zemi a ve výši cca 1,5 m. Při výměně náplně misek, byly oba vzorky smíchány. Žluté misky byly exponovány v období květen až říjen 2003, vzorky v pravidelných intervalech sbírány a převáděny do benzinalkoholu. Za celé období byly vzorky z jedné lokality určovány jako celek, tedy bez určení přesnějšího data. Všechny vzorky ze žlutých misek leg. L. Beran, vzorky individuálním sběrem leg. D. Vepřek (několik individuálních sběrů leg. L. Beran, M. Hnilica, S. Valda bude v seznamu druhů uvedeno). K určování a použití nomenklatury byly vzaty práce W. Linsenmaiera (1959, 1997) pro Chrysididae, pro Pompilidae práce H. Wolfa (1972) a J. Oehlka a H. Wolfa (1987), pro Spheciformes práce H. Dolffusse (1991), pro Eumeninae práce J. Gusenleitnera (1993–2001), Polistinae a Vespinae práce Z. Boučka a O. Šustery (1956), Tiphiidae, Sapygidae a Mutiilidae byly určeny s použitím Klíče zvířeny ČSR II (Bouček et al. 1957). Ze stejných pramenů byly čerpány údaje o zoogeografickém výskytu druhů. Stupeň ohrožení druhu byl vzat podle připravovaného Červeného seznamu bezobratlých (J. Straka, pers. comm. 2003). V seznamu zjištěných druhů byly použity tyto zkratky: Pro označení zoogeografie: PAL – palearktický EUR – evropský HOL – holarktický CEU – středoevropský EUS – eurosibiřský SBM – submediteránní EUA – euroasijský SBB – subboreální 503 BOHEMIA CENTRALIS 27 Pro označení stupně ohrožení: EX – extinct (vyhubený, vyhynulý) CR – cricitally endangered (kriticky ohrožený) EN – endangered (ohrožený) VU – vulnerable (zranitelný) F – female (samice) M – male (samec) W – worker (dělnice) Seznam lokalit V této části jsou řazeny za sebou: číslo lokality, jméno nejbližší obce, čtyřmístný kód základního pole faunistického mapování (Buchar 1982, Pruner et Míka 1996), třímístný kód je doplňujícím kódem, odvozeným rozdělením základního pole, kategorie ochrany (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka) a název maloplošného chráněného území, lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně. 1 – Blatce, 5553-211, PP Prameny Pšovky, ostřicové mokřady v s.záp. části PP Prameny Pšovky (Pod Rovení); 2 – Blíževedly, 5352-342, PP Ronov, suťový les na vých. svahu Ronova; 3 – Blíževedly, 5352-342, PP Ronov, jižní okraj lesa Ronova; 4 – Bukovec, 5453- 333, Pustý zámek, bory na skalnatém hřbetu; 5 – Deštná, 5453-313, PP Deštenské pastviny, louky a křoviny v PP Deštenské pastviny; 6 – Deštná, 5452-442, 5453-331,314, niva Liběchovky od Vrabcova (záp. cíp PR Mokřady horní Liběchovky) po Bukovecký mlýn; 7 – Deštná, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, kosená rákosina a ostřicový mokřad u menší tůně vých. od Deštné; 8 – Domašice, 5452-234, písková stěna u silnice z Obroku do Tuhance; 9 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi Rozprechticemi a Vrabcovem asi 200 m záp. od Rozprechtic; 10 – Houska, 5553-214, PP Černý důl, ostřicové mokřady v PP Černý důl; 11 – Hvězda, 5452-434, Vlhošťský důl – louky a křoviny podél cesty; 12 – Hvězda, 5452-212, PP Stříbrný vrch, reliktní bor; 13 – Chodeč, 5553-314, PP Na oboře, stráně v PP Na oboře; 14 – Chodeč, 5553-314, PP Na oboře, vých. stráně v PP Na oboře; 15 – Chudolazy, 5552-241, stráň nad silnicí u sv. Kryštofa; 16 – Janova Ves, 5553-341, zahrada domu č.p. 8; 17 – Kokořín, 5553-342, PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad u Ladčina pramene v Kokořínském dole; 18 – Kokořín, 5553-411, PR Kokořínský důl, hrany skal na zelené turistické značce východně od Kaninského dolu po pole; 19 – Kokořín, 5553-324, -322, PR Kokořínský důl, niva Pšovky od Vojtěchova po terenní stanici Správy CHKO; 20 – Kokořín, 5553-322, PR Kokořínský důl, okolí parkoviště pod hradem