Západočeská Univerzita V Plzni Fakulta Filozofická Diplomová Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce 2016 Nela Všeti čková Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce Československo-německé vztahy mezi lety 1945 až 1997 s ohledem na Svazy vyhnanc ů a jejich roli Nela Všeti čková Plze ň 2016 Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických v ěd Studijní program Historické v ědy Studijní obor Moderní d ějiny Diplomová práce Československo-německé vztahy mezi lety 1945 až 1997 s ohledem na Svazy vyhnanc ů a jejich roli Nela Všeti čková Vedoucí práce: PhDr. Dipl.-Pol. Martin Je řábek, Ph.D. Katedra historických v ěd Fakulta filozofická Západo české univerzity v Plzni Plze ň 2016 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn ě a použila jen uvedených pramen ů a literatury. Plze ň, duben 2016 ....................................................... Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Dipl.-Pol. Martinu Je řábkovi, Ph.D. za cenné rady a p řipomínky, které byly nápomocny p ři jejím zpracování. Velké pod ěkování pat ří také Raimundu Paleczkovi, členu p ředstavenstva Sudeton ěmeckého Landsmannschaftu, za jeho neocenitelnou pomoc p ři mé cest ě do v Mnichova, ale také cenné post řehy a materiály, které mi poskytl. Nelze opomenout pod ěkovat také Mathiasovi Dörrovi z Ackermann Gemeinde za zprost ředkování materiál ů z archivu AG a p řínosné post řehy týkající se Ackermann Gemeinde. Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................................... 1 2 ODSUN NEBO VYHNÁNÍ? ................................................................................... 6 2.1 Divoký odsun ..................................................................................................... 7 2.2 Organizovaný odsun ......................................................................................... 10 2.3 Souhrn .............................................................................................................. 13 3 VZNIK VYHNANECKÝCH SVAZ Ů V SRN .................................................... 14 3.1 Ackermann Gemeinde ...................................................................................... 15 3.2 Witikobund ....................................................................................................... 18 3.3 Seliger Gemeinde ............................................................................................. 20 3.4 Sudeton ěmecká rada jako zahrani čně-politický orgán ..................................... 22 3.5 Sudeton ěmecký Landsmannschaft jako mluv čí „Volksgruppe“ ...................... 24 3.6 Rekapitulace ..................................................................................................... 28 4 SUDETON ĚMECKÝ LANDSMANNSCHAFT A ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1945–1989 ................................................................................................. 30 4.1 Wiesbadenská dohoda ...................................................................................... 31 4.2 Šedesátá léta ve stínu Mnichova ...................................................................... 35 4.3 Pražská smlouva 1973 ...................................................................................... 39 4.4 Manifest 79....................................................................................................... 47 4.5 Bilance let 1945–1989 ...................................................................................... 48 5 NOVÁ ETAPA VÝVOJE ČESKO-NĚMECKÝCH VZTAH Ů ........................ 50 5.1 Rok 1989: Nový za čátek? ................................................................................ 50 5.2 SL a smlouva mezi ČSFR a SRN 1992 ............................................................ 54 5.3 Českon ěmecká deklarace: úsp ěch či porážka? ................................................. 59 5.4 Sumarizace porevolu čního období ................................................................... 68 6 ZÁV ĚR ................................................................................................................... 71 7 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 74 8 SEZNAM LITERATURY A PRAMEN Ů ........................................................... 75 8.1 Nevydané prameny ........................................................................................... 75 8.2 Vydané prameny a právní dokumenty ............................................................. 75 8.3 Periodika .......................................................................................................... 76 8.4 Literatura .......................................................................................................... 76 8.5 Internetové zdroje ............................................................................................. 79 9 RESUME ................................................................................................................ 80 10 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 82 1 ÚVOD Druhá sv ětová válka a povále čný odsun N ěmc ů zanechal ve vzájemných vztazích mezi Československem a N ěmeckem hluboké jizvy. Vlivem nacistické okupace a s tím spojených perzekucí se rozpoutala vlna vyhán ění a odsunu N ěmc ů z českých zemí na základ ě uplat ňování kolektivní viny. Sudetští N ěmci p řesídlení z českých zemí byli nuceni se se svou těžkou rolí v nové, válkou zni čené zemi vypo řádat. Proto za čaly v Německu vznikat vyhnanecké svazy. Úst ředním cílem se jim stala pot řeba hájit a podporovat zájmy sudeton ěmeckých obyvatel. Diplomová práce analyzuje česko- německé vztahy s ohledem na vyhnanecké spolky p ůsobící v Spolkové republice Německo. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit roli svaz ů vyhnanc ů v rámci formování československo-německých vztah ů. S přihlédnutím k povále čnému odsunu Němc ů jsou analyzovány základní požadavky vyhnaneckých sdružení v ůč i Československu. Dalším cílem je vyzdvihnout základní mezníky ve vývoji československo-německých vztah ů. S ohledem na jednotlivé smlouvy a deklarace uzav řených b ěhem let 1945–1997 je zde snaha podchytit vývoj československo- německých vztah ů a zárove ň je zmapována role svaz ů vyhnanc ů p ři jednáních, a to zda byly v ůbec p řítomny či ne. Diplomová práce se tak snaží prohloubit studium česko-německých vztah ů p ředevším z pozice jejich reflexe sudeton ěmeckými organizacemi. Diplomová práce sestává ze čty ř tematických blok ů. Pro kontextuální zasazení je v prvním bloku rozebrán odsun N ěmc ů z Československa. Kapitola shrnuje události jak divokého, tak organizovaného odsunu. Pozornost je věnována akcím, které jsou spojeny s jednotlivými fázemi vysídlení. Tato kapitola se též stru čně zaobírá dekrety prezidenta republiky, které právn ě ukotvily samotný odsun a v následných diskuzích hrály důležitou roli. Druhá část se v ěnuje vzniku vyhnaneckých svaz ů, jejich hlavní myšlenky a cíle. Do vyhnaneckých spolk ů jsou zahrnuta tzv. názorová uskupení (Gesinnungsgemeinschaften ), z nichž vzešel jeden z nejvýrazn ějších mluv čích sudeton ěmecké skupiny, a to Sudeton ěmecký Landsmannschaft. První podkapitola 1 zahrnuje vznik Ackermann Gemeinde, katolického vyhnaneckého uskupení. Nejradikáln ější spolek zt ěles ňuje Witikobund, jenž svou tradici vystav ěl na bývalých nacistických strukturách. T řetí, nejpozd ěji vzniknuvší spolek, p ředstavuje Seliger Gemeinde, který získal inspiraci v prvorepublikové n ěmecké sociální demokracii. Práv ě tato uskupení se podílela na vzniku Sudeton ěmeckého krajanského sdružení s jeho zahrani čně politickým orgánem Sudeton ěmeckou radou. V diplomové práci jsou rozebrány události s ohledem na Sudeton ěmecký Landsmannschaft jako zast řešující orgán jednotlivých sdružení. Pokud byly dostupné dokumenty týkající se jednotlivých názorových uskupení, byly do této diplomové práce zahrnuty. Druhá kapitola se zam ěř uje na rozbor díl čích moment ů česko-německých vztah ů po druhé sv ětové válce do roku 1989. Zde je zahrnuta Wiesbadenská dohoda jako první akt vzájemných rozhovor ů. Šedesátá léta reprezentuje diskuze o platnosti Mnichovské dohody, která se stala klí čovým problémem v urovnání vztahu mezi Čechy a N ěmci. St ředem pozornosti analýzy byla programová prohlášení, která b ěhem n ěkolika desetiletí po válce formovala základní postoje Sudeton ěmeckého krajanského sdružení, a to p ředevším Stanovisko sudeton ěmecké rady k sudetské otázce (tzv. 20 bod ů) z roku 1961 a klí čový programový dokument Manifest 79, jenž postupn ě vykrystalizoval z diskuzí vedených kolem Pražské smlouvy z roku 1973. Ta rovn ěž nez ůstala v diplomové práci opomenuta. I p řesto, že hraničním rokem mezi jednotlivými kapitolami se stal rok 1989, osmdesátá léta nejsou na stránkách této práce reflektována, vzhledem k tomu, že mezi českou stranou a sudeton ěmeckými sdruženími neprobíhala zásadní jednání. Poslední oddíl diplomové práce mapuje klí čové aspekty vzájemné spolupráce po roce 1989, kdy ob ě strany p ředpokládaly jisté uvoln ění nap ětí v oboustranném dialogu. Hlavní osobnost na cest ě k urovnání česko-německých vztah ů p ředstavoval Václav Havel. Jeho vst řícné kroky v ůč i p ředstavitel ům n ěmecké strany jsou p ředm ětem jedné podkapitoly tohoto tematického bloku. Zlepšení vzájemných vztah ů se promítlo do jednáních o nové vzájemné smlouv ě. Ta vyústila do smlouvy mezi ČSFR a SRN, která je zde také reflektována